Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k výzvě a průmyslovým změnám v odvětví letectví a kosmonautiky v EU

(2019/C 62/01)

Zpravodaj:	Thomas KROPP
Spoluzpravodaj:	Enrico GIBELLIERI

Rozhodnutí plenárního shromáždění	15. 2. 2018
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědný orgán	Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI)
Přijato v CCMI	25. 9. 2018
Přijato na plenárním zasedání	17. 10. 2018
Plenární zasedání č.	538
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	184/1/3

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Je potřeba vypracovat průmyslovou politiku EU odvětví letectví a kosmonautiky, díky níž by letecký průmysl EU mohl za rovných podmínek čelit silné konkurenci ze strany zavedených aktérů (zejména USA) a rostoucí konkurenci ze strany nově nastupujících aktérů (zejména Číny). V této souvislosti je nutné vytvořit na úrovni EU středisko monitorování letectví a učinit z letectví klíčový prvek ekonomické diplomacie a obchodní politiky EU.

1.2.

Existují výzvy týkající se dovedností, včetně zajištění toho, aby vysoce specializovaná stárnoucí pracovní síla měla možnost sdílet své odborné znalosti a dovednosti s mladšími pracovníky, nutnosti přilákat do tohoto odvětví více mladých pracovníků se stále žádanějšími dovednostmi v oblasti strojírenství a IKT a naléhavé potřeby rozšiřovat dovednosti stávajících pracovníků v oblasti digitalizace.

1.3.

Je potřeba, aby výzkum v oblasti civilního letectví zůstal v programu Horizont Evropa hlavní prioritou a jeho rozpočet byl oproti programu Horizont 2020 navýšen. V této souvislosti je potřeba zajistit pokračování úspěšných technologických iniciativ ke snížení dopadu emisí na životní prostředí prostřednictvím spuštění Clean Sky 3 a SESAR 3.

1.4.

Je naléhavě potřeba zavádět řešení SESAR a po desetiletích diskusí vytvořit jednotné evropské nebe. Musí se investovat do výkonné kapacity ve vzduchu i na zemi za účelem usnadnění růstu letectví a zároveň snížení jeho dopadu na životní prostředí a zvýšení úrovně jeho bezpečnosti.

1.5.

Je potřeba posílit mezinárodní úlohu Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) a vytvořit pravidla EASA více založená na výkonnosti za účelem účinnějšího zavádění nových technologií bezpečným způsobem a zajištění rovných podmínek pro vývozce z EU.

1.6.

Je potřeba najít řešení pro účinnou dohodu na období po brexitu, kam budou patřit: celní opatření, regulační rámce, spolupráce na poli výzkumu a nasazování technologií a mobilita pracovní síly. Prioritně je potřeba zahájit odborné diskuse o předpisech, aby se zaručila existence zmírňujících opatření.

1.7.

Je potřeba učinit pokrok v prověřování přímých zahraničních investic v EU s cílem ochránit technologie se zásadním významem pro letecký zpracovatelský průmysl EU a odvětví prací spojených s údržbou a běžnými a generálními opravami.

1.8.

Je potřeba zaručit nepřetržitý sociální dialog mezi zaměstnavateli, zaměstnanci a občanskou společností. Kromě toho je potřeba zahájit specifický odvětvový sociální dialog pro letecký průmysl na základě rozhodnutí Komise 98/500/ES.

2.   Obecné připomínky

Letecký průmysl je jedním z klíčových odvětví pokročilých technologií EU na světovém trhu. Tento průmysl přímo zaměstnává 500 000 osob na vysoce kvalitních pracovních místech (1) (a kromě toho nepřímo vytváří další 1 milion pracovních míst) a tvoří ho ekosystém velkých a malých podniků pokrývajících celé spektrum letectví.

Letecký průmysl EU zaujímá ve své oblasti vedoucí postavení a v současné době má přibližně třetinový podíl na světovém trhu. Letecký průmysl pozitivně přispívá k obchodní bilanci EU (vývoz z EU dosahuje 46 miliard EUR) (2).

Záběr stanoviska

Stanovisko se konkrétně nezabývá obranou a vesmírem. Je však potřeba připomenout úlohu, jíž civilní letecký průmysl k těmto oblastem přispívá. Patří sem strategická nezávislost Evropy, a to prostřednictvím součinnosti oblasti technologií a společných rozhodovacích center s činnostmi v oblasti obrany.

Síla a vedoucí postavení leteckého průmyslu EU ve světě jsou důsledkem důrazných strategií a produktivních činností. Toto vedoucí postavení by nemělo být považováno za samozřejmé, neboť tento průmysl čelí mnoha výzvám:

1.	tvrdá konkurence ze strany zavedených aktérů i nově nastupujících aktérů, kteří těží z významné podpory od svých vlád,

2.	přesun hospodářského růstu a hospodářské síly směrem na východ, což je jak příležitost, tak hrozba,

3.	provozní výzvy v blízké budoucnosti, jako např. brexit, rozpočtová omezení v EU a ochranářská opatření v třetích zemích,

4.	potřeba, aby si letecký průmysl EU udržel vedoucí postavení v oblasti technologií, zejména pokud jde o snižování dopadu emisí na životní prostředí,

5.	chybějící soudržná průmyslová politika EU,

6.	potřeba soudržné strategie EU v oblasti prověřování přímých zahraničních investic,

7.	potřeba zvýšit přítomnost Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) na mezinárodní scéně,

8.	potřeba stimulovat konkurenceschopnost odvětví prací spojených s údržbou a běžnými a generálními opravami v EU,

9.	význam zaručení toho, že budou mít pracovníci v budoucnu specializované dovednosti potřebné pro toto odvětví, zejména na poli digitalizace.

Konkrétní připomínky

3.   Světový trh a výzvy

3.1.

Současné vedoucí postavení průmyslu EU ve světě by nemělo být považováno za samozřejmé. Podíl EU na světovém HDP klesne o 30 %, tj. z dnešních 17 % na 12 % (3).

3.2.

Četné země vypracovaly a provedly rozsáhlé strategie týkající se toho, jaké mají zaujmout postavení, jak zapojit občany a jak si zajistit pozici na vrcholu globálního hodnotového řetězce v kontextu automatizace a posunu hospodářské síly směrem na východ.

3.3.

Evropa bude čelit naprosto odlišné konkurenční situaci plné příležitostí, pokud úspěšně maximalizujeme veškeré naše úsilí a budeme činit odvážná rozhodnutí. Tato situace však bude plná hrozeb, pokud své vedoucí postavení budeme považovat jednoduše za samozřejmé.

4.   Podpora mimounijního průmyslu ze strany zahraničních vlád

4.1.

Průmysl USA (hlavní konkurent průmyslu EU) nadále těží ze silné veřejné podpory ze strany vlády USA, včetně 34 agentur/ministerstev. Soubor předpisů, politik a nástrojů, které vlády USA v průběhu let zavedly na podporu civilního leteckého průmyslu, je rozsáhlý a má velmi efektivní pákový efekt ve vztahu k odvětví obrany, a to zejména pokud jde o výzkum, technologie a vývoj (včetně příspěvků na výzkumné programy z federálního rozpočtu). Jiní zavedení aktéři (Kanada a Brazílie) jsou také nadále významným způsobem podporováni svými vládami prostřednictvím obecné průmyslové strategie.

4.2.

Kromě zavedených aktérů v oblasti civilního letectví posiluje své odhodlání podporovat v nadcházejících letech rozvoj konkurenceschopného vnitrostátního leteckého průmyslu také několik nově se rozvíjejících zemí (Čína, Indonésie, Indie, Jižní Korea, Filipíny a další).

4.3.

Nejkomplexnější strategii má z těchto zemí Čína. Zahrnuje kombinaci centralizovaného plánování a státem vlastněných podniků. Čínská vláda označila v několika oficiálních dokumentech (nevyšší úrovně), včetně iniciativy Made in China 2025, rozvoj vnitrostátního civilního leteckého průmyslu za klíčovou prioritu. Současný pětiletý čínský plán požaduje průlom v oblasti technologií motorů pro civilní letectví a urychlení výzkumu v oblasti velkokapacitních letadel, vrtulníků, regionálních tryskových letadel a všeobecného letectví. Je rovněž nutné poznamenat, že čínské odvětví letecké dopravy vlastní stát a že čínská Státní komise pro rozvoj a reformy může schvalovat veškeré nákupy letadel, které uskutečňují čínské letecké společnosti, již využívá ke stimulaci nákupu proudových dopravních letadel vyrobených v Číně, jako je COMAC C919 (4). V neposlední řadě také plán „Internet plus“ zakládá partnerství mezi čínskými technologickými giganty a tradičními odvětvími včetně letectví.

5.   Průmyslová strategie EU

5.1.

Hlavními problémy jsou v situaci měnících se podmínek hospodářské soutěže chybějící průmyslová politika EU, která by podpořila letecký průmysl, a roztříštěný přístup institucí EU a vlád členských států. Je zapotřebí vypracovat průmyslovou strategii EU pro letecký průmysl EU s cílem zajistit jeho konkurenceschopnost a zachovat jeho vedoucí postavení na světovém trhu civilního letectví.

5.2.

To vyžaduje strategii a odhodlání na úrovni EU, kde všechny příslušné subjekty na úrovni EU, na vnitrostátní a mezivládní úrovni (včetně Evropské komise, Evropské služby pro vnější činnost, jakož i příslušných agentur, jako jsou EASA a Eurocontrol, a společných technologických iniciativ, jako jsou SESAR a Clean Sky) společně usilují o dosažení společného cíle podpořit konkurenceschopnost průmyslu EU na světovém trhu civilního letectví.

5.3.

Je nutné odhodlání na úrovni EU, aby byly zajištěny veřejné finanční prostředky na dlouhodobou podporu tohoto klíčového odvětví, a to zejména v oblasti výzkumu a inovací, a sice na základě dlouhodobého plánu.

5.4.

Na úrovni Komise by mělo být vytvořeno středisko monitorování letectví, která by sledovalo necelní překážky v regionech významných pro letectví a posuzovalo relativní konkurenceschopnost leteckého průmyslu EU.

5.5.

Letectví by se také mělo stát klíčovým odvětvím pro ekonomickou diplomacii a obchodní politiku EU a na mezinárodní úrovni (např. v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví) by měl posílen hlas EU.

6.   VaV ke zlepšení účinnosti a snížení emisí

6.1.

Dva hlavní evropské výzkumné programy v oblasti letectví, Clean Sky (ekologičtější a účinnější letecké technologie) a SESAR (výzkum a vývoj a nasazování technologií v oblasti uspořádání letového provozu), působí jako katalyzátory celého inovačního řetězce v Evropě.

6.2.

Díky svému dlouhodobému technologickému plánu a finančnímu závazku prokázaly svou efektivitu a přidanou hodnotu, kterou přinášejí jak orgánům veřejné moci, tak inovačnímu řetězci, a to především prostřednictvím 1) navrhování, vývoje, výroby a provozu konkurenceschopnějších, bezpečnějších a environmentálně udržitelnějších letadel a systémů pro uspořádání letového provozu; 2) vytváření velkého a efektivního vědeckého a technologického společenství pracovníků akademického výzkumu a průmyslových podniků, od velkých společností po malé a střední podniky ve všech zemích EU28; a 3) poskytování mimořádných demonstračních projektů s reálným dopadem na letecké programy a trh.

6.3.

Úspěchy programu Clean Sky zahrnují mimo jiné letové zkoušky laminárního křídla v rámci projektu BLADE (slibujícího omezení třecího odporu křídel o 50 % a až o 5 % nižší emise CO2) a protiběžný propfan (snižující spotřebu paliva a emise CO2 přibližně o 30 %).

6.4.

Úspěchy podniku SESAR nejlépe dokládají jeho významné výsledky: po zavedení by 63 realizovaných řešení SESAR mělo nabídnout 34 % zvýšení kapacity vzdušného prostoru a 30 % omezení odchylek v dobách letu, což by znamenalo snížení zpoždění u všech letů v rámci EU a dodržení časového plánu u 95 % letů, jakož i snížení spotřeby paliva a emisí o 2,3 % na každý let.

6.5.

Civilní letectví mělo zůstat nejvyšší prioritou v kontextu programu Horizont Evropa s navýšeným rozpočtem oproti stávajícímu financování v rámci programu Horizont 2020. Výzkum a inovace jsou mízou leteckého průmyslu EU a dlouhé cykly výzkumu v tomto průmyslu vyžadují sdílení rizika mezi veřejným a soukromým sektorem prostřednictvím financování založeného na grantech na základě dlouhodobého závazku vypracovávat plány výzkumu. To má zásadní význam pro konkurenceschopnost leteckého průmyslu EU. Dvě společné technologické iniciativy (Clean Sky a SESAR) by proto měly být zachovány. V kontextu nástroje pro propojení Evropy by mělo být nejvyšší prioritou i nadále financování, aby se urychlilo a stimulovalo nasazování technologií vyvinutých v rámci iniciativ Clean Sky a VaV SESAR.

6.6.

Civilní letectví dosáhlo pokroku při omezování dopadu na životní prostředí. Nová generace letadel má obvykle o 15–20 % nižší emise. Světové odvětví civilního letectví je prvním na světě, v němž bylo dosaženo shody ohledně komplexního přístupu ke snižování emisí. Tento přístup je založen na čtyřpilířové strategii, která zahrnuje technologie, provoz, infrastrukturu a celosvětové tržní opatření.

6.7.

K zajištění dalšího pokroku ve snižování environmentální stopy civilního letectví (technologický pilíř) je zásadní nepřetržitá podpora výzkumu a inovací ze strany EU, neboť více než 70 % veškerých výzkumných činností je spojeno s environmentálními cíli.

6.8.

Poradní rada pro výzkum a inovace v leteckém průmyslu Evropě stanovila v rámci vize pro evropské letectví „Flightpath 2050“ na rok 2050 cíl, aby technologie a postupy umožnily snížení emisí CO2 na osobokilometr o 75 %, snížení emisí NOx o 90 % a snížení emisí vnímaného hluku z letícího letadla o 65 % (oproti vlastnostem běžných nových letadel v roce 2000).

6.9.

Kromě toho by pohyb letadel při pojíždění měl být bez emisí a vzdušné prostředky by měly být navrhovány a vyráběny způsobem, který by umožňoval jejich recyklaci. Evropa by rovněž měla být uznávaná jako centrum excelence pro udržitelná alternativní paliva, včetně leteckých paliv, a to na základě silné evropské energetické politiky.

6.10.

Evropa by měla stát v čele výzkumu atmosféry a zastává vedoucí úlohu při vypracovávání akčního plánu pro ochranu životního prostředí odstupňovaného podle priorit a zavádění celosvětových environmentálních norem. V rámci programu Horizont 2020 bylo sice dosaženo značného pokroku, ale v rámci programu Horizont Evropa by vývoj a inovace měly být urychleny, včetně elektrifikace a hybridizace letadel.

7.   Digitalizace

7.1.

Klíčovými prioritami výzkumu v oblasti letectví budou i digitalizace (včetně digitální infrastruktury nezbytné pro přizpůsobení se novým automatizovaným létajícím platformám), automatizace a technologie virtuální a rozšířené reality. Společně s potřebou dalšího zlepšování úrovně bezpečnosti letectví a nutností dále usilovat o snížení environmentální stopy letectví budou určovateli plánu výzkumu a inovací pro iniciativy SESAR 3 a Clean Sky 3.

7.2.

Zavádění řešení podniku SESAR by mělo být urychleno a je nezbytně nutné vytvořit jednotné evropské nebe s cílem zajistit účinné zavádění v rámci EU.

8.   Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA)

8.1.

Zásadní význam má pro letecký průmysl EU (včetně odvětví prací spojených s údržbou a běžnými a generálními opravami) posílení mezinárodní úlohy EASA, aby odpovídala trvale významné mezinárodní úloze Federálního leteckého úřadu USA při podpoře leteckého průmyslu USA na trzích v třetích zemích.

8.2.

EASA by měla mít možnost zřídit více poboček ve třetích zemích, které by hrály klíčovou úlohu při prosazování evropských bezpečnostních předpisů, certifikačních standardů a politik a při zajišťování toho, aby evropský průmysl mohl za rovných podmínek soutěžit na hlavních vývozních trzích prostřednictvím každodenního kontaktu s orgány civilního letectví ve třetích zemích, a při odstraňování technických překážek bránících potvrzování evropských produktů na těchto vývozních trzích.

8.3.

Měly by být rozšířeny dvoustranné dohody o bezpečnosti letectví mezi EU a třetími zeměmi, aby omezily zdvojený dohled nad bezpečností u typové certifikace/prvotní letové způsobilosti a trvající letové způsobilosti/údržby.

8.4.

V neposlední řadě by podrobná pravidla EASA měla být více zaměřena na výsledky a vycházet z průmyslových norem, aby umožnila bezpečné zavádění nových technologií efektivnějším a rychlejším způsobem. V této souvislosti by měla být přivítána nedávno schválená revize základního nařízení o EASA (revize nařízení č. 216/2008).

9.   Infrastruktura

9.1.

Letecký průmysl EU rovněž těží z dobrého stavu širšího odvětví civilního letectví (tj. leteckých společností, provozovatelů vrtulníků, provozovatelů letounů kategorie business jet a dalších uživatelů vzdušného prostoru), jelikož další růst pro uživatele vzdušného prostoru má za následek potřebu dalších letadel a odpovídajících technologií.

9.2.

V této souvislosti je proto nutné nadále investovat do bezpečné a nákladově efektivní infrastruktury na zemi i ve vzduchu a zároveň zabránit nadměrným daním spojeným s leteckou dopravou.

9.3.

Je proto vítána strategie pro evropské letectví, jelikož zahrnuje soubor nástrojů pro posílení konkurenceschopnosti širšího odvětví civilního letectví EU, včetně přezkumu základního nařízení o EASA, strategie pro zajištění vedoucího postavení EU na rozvíjejícím se trhu civilních systémů dálkově řízených letadel a systémů pro uspořádání letového provozu bez obsluhy, jakož i dalších návrhů s dopadem na konkurenceschopnost odvětví letecké dopravy (revize nařízení (ES) č. 868/2004 a případná revize směrnice EU o letištních poplatcích).

9.4.

V tomto kontextu je potřeba vnímat i revizi nařízení (ES) č. 1008/2008 (společná pravidla pro provozování leteckých služeb ve Společenství), která by měla zajistit, aby jednotný trh zůstal připraven na budoucí vývoj. Kromě toho je vzhledem k uznané nutnosti další konsolidace v odvětví letecké dopravy v EU zapotřebí dosáhnout rovnováhy mezi konsolidovanějším odvětvím letecké dopravy a přínosy plynoucími pro spotřebitele v EU z výběru leteckých dopravců a účinné hospodářské soutěže.

10.   Služby spojené s údržbou a běžnými a generálními opravami

10.1.

Důležitým segmentem leteckého průmyslu EU jsou také služby spojené s údržbou a běžnými a generálními opravami, které přispívají k vytváření pracovních míst v EU i k vývozu pro účely těchto služeb. Stimulace konkurenceschopnosti odvětví služeb údržby a běžných a generálních oprav v EU (služby leteckých dopravců, nezávislých poskytovatelů a výrobců původního zařízení) má tedy rovněž zásadní význam pro to, aby mohl průmysl nadále vytvářet pracovní místa a ovládat nové trhy.

10.2.

Důležitým prvkem, na který by se měly zaměřit programy pro výzkum a inovace, bude také využívání dat velkého objemu a nových technologií pro účely těchto služeb.

11.   Přímé zahraniční investice

11.1.

Návrh ohledně prověřování přímých zahraničních investic (COM(2017) 487), který předložila Komise, zlepší výměnu informací a posuzování dopadů a zvýší nadnárodní transparentnost, konečné rozhodnutí však ponechává na vnitrostátní úrovni. Návrh také zahrnuje prověřování Komisí z důvodu bezpečnosti a veřejného pořádku v případech, které mohou mít vliv na projekty či programy v zájmu EU.

11.2.

Tento návrh Komise by měl být přivítán jako první krok, protože má mimořádný význam nejen z hlediska přímých zahraničních investic do leteckého průmyslu EU a jeho dodavatelského řetězce, ale také z hlediska zásadních technologií pro výrobu EU (automatizace, virtuální inteligence, data velkého objemu a kybernetika).

12.   Brexit

Evropský letecký průmysl je plně integrovaný a využívá mnoha součástek, které před konečným smontováním několikrát překročí státní hranice. Jeho dodavatelský řetězec se skládá z mnoha velkých, středních a malých podniků, jež fungují na zásadě „právě včas“.

Zásadní význam mají jednotný trh a celní unie, jelikož v tomto průmyslu snižují administrativní a byrokratickou zátěž, čímž se také minimalizují jeho náklady.

EU-27 a Evropský parlament jasně uvedly, že budou chránit integritu jednotného trhu, včetně jeho čtyř svobod, a judikaturu soudního dvora a že se pro žádný průmysl nebude provádět účelový výběr.

Vláda Spojeného království oznámila, že počínaje 29. březnem 2019 se Spojené království stane třetí zemí.

12.1.

Musí se předejít situaci, kdy by v souvislosti s brexitem nedošlo k dohodě, jelikož by to poškodilo konkurenceschopnost evropského leteckého průmyslu v globálním měřítku a ohrozilo tisíce pracovních míst na obou stranách Lamanšského průlivu. Je potřeba najít řešení pro dohodu na období po brexitu, kam budou patřit: — bezproblémová celní opatření zahrnující regulaci vývozu zboží dvojího užití, — pokračující členství v EASA a ECHA (REACH), — výzkum v civilním letectví: pokračující spolupráce v rámci společných technologických iniciativ, — možnost přesouvat vysoce kvalifikované zaměstnance přes hranice.

Prioritně je potřeba zahájit odborné diskuse o regulačním prostředí pokrývajícím EASA a ECHA, aby se zaručila existence zmírňujících opatření k minimalizaci potenciálních narušení.

Vlády jednotlivých států musejí za účelem minimalizace narušení svým podnikům poskytnout jasné pokyny, aby jim pomohly se připravit na potenciální změny způsobené brexitem.

13.   Dovednosti

13.1.

Trvalý úspěch leteckého průmyslu EU také silně závisí na jeho schopnosti přilákat kvalifikované pracovníky. V situaci stárnoucí pracovní síly a nových technologických výzev (digitalizace, automatizace, kybernetická bezpečnost, průmysl 4.0) je tedy nezbytná celková strategie EU, v jejímž rámci by byly vyvinuty unijní programy vzdělávání a odborné přípravy, v nichž by ústřední roli hrály celoživotní učení a kvalitní vzdělávací strategie.

13.2.

Na vnitrostátní úrovni by členské státy měly podporovat volbu předmětů STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika), a to zejména mezi dívkami již od raného věku, a účast v programech Erasmus +.

13.3.

Je potřeba vytvořit flexibilní způsoby přechodu mezi světem práce a světem vzdělávání (učení se prací, kvalitní učňovská příprava a odvětvově specifické iniciativy v oblasti odborné přípravy) a malým a středním podnikům by v případě potřeby měla být poskytnuta zvláštní podpora.

13.4.

Vzhledem k těmto zásadním specifickým sociálním výzvám by pro letecký průmysl EU byl prospěšný odvětvový sociální dialog na úrovni EU (rozhodnutí 98/500/ES), který by sociálním partnerům umožnit diskutovat o konkrétních otázkách.

---

(1)  Zdroj: ASD Facts and Figures.

(2)  Zdroj: ASD Facts and Figures.

(3)  Zdroj: PWC.

(4)  Zdroj: RAND. Chinese Investment in U.S. Aviation (Čínské investice do leteckého průmyslu USA), 2017.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k Evropskému paktu o financování opatření v oblasti klimatu

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2019/C 62/02)

Zpravodaj:

Rudy DE LEEUW

Rozhodnutí plenárního shromáždění	15. 2. 2018
Právní základ	čl. 29 odst. 2 jednacího řádu
Odpovědná specializovaná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato ve specializované sekci	5. 10. 2018
Přijato na plenárním zasedání	17. 10. 2018
Plenární zasedání č.	538
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	172/4/1

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV důrazně podporuje Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 Organizace spojených národů a Pařížskou dohodu. V současnosti nastavený trend by nám však v nejlepším případě umožnil omezit nárůst teplot na 3 oC či více, což značně přesahuje mez vytyčenou v Pařížské dohodě.

1.2.

Evropa potřebuje zároveň nový impulz a nový projekt, jenž by byl založen na spolupráci a vzájemném sbližování, nikoliv na vzájemné konkurenci, a jenž by byl potvrzením konkrétní přidané hodnoty, již Evropa přináší svým občanům, zejména mládeži. V současné době je tedy nezbytné přijmout ofenzivní evropskou politiku a dát jasný směr socioekonomickému modelu, který si přejeme nastolit nejenom dnes, ale především pro další generace.

1.3.

Úkolem Evropy je dokázat, že je schopna zajistit příznivé prostředí, které umožní vytvořit vysoce kvalitní pracovní místa s dobrým finančním ohodnocením, která jsou šetrná k životnímu prostředí, a zároveň znovu nastartovat reálnou ekonomiku, z níž budou těžit všichni – evropští podnikatelé, pracovníci i občané.

1.4.

Obrovské množství kapitálu však namísto reálné ekonomiky přiživuje nové finanční bubliny a organizace jako MMF nás upozorňují na možnost nové krize, jež bude mít daleko větší dopad než krize v roce 2008 (1). MMF: Global Financial Stability Report October 2018.

1.5.

Příští víceletý finanční rámec (na období 2021–2027) musí přispívat k hospodářskému rozvoji (2) a k zaměstnanosti (3), umožnit EU dosáhnout jejích cílů a napomoci přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství do roku 2050.

1.6.

Na mrtvé planetě nebude existovat ani život, ani zaměstnanost a ani podnikání. Změna klimatu tedy představuje příležitost pro vytváření vysoce kvalitních pracovních míst a musí zaměstnavatelům, pracovníkům a občanské společnosti přinést prospěšné řešení. Oddalovat přizpůsobení či jen nečinně přihlížet by mohlo podstatně zvýšit celkové náklady změny klimatu (4).

1.7.

Evropská komise, Evropský účetní dvůr a Světová banka uvádějí tytéž částky: abychom začali jednat a splnili cíle Unie do roku 2030, bude nezbytné od roku 2021 investovat v EU 1 115 miliard EUR ročně (5). Částka 1 115 miliard EUR obsahuje podstatnou část současných investic, které musí být přesměrovány ve prospěch udržitelného rozvoje (na ekologická opatření). Pokud by nebyla přijata žádná opatření, náklady by dosáhly 190 miliard EUR ročně (což odpovídá 2 % HDP EU) (6).

1.8.

V souladu s postoji, které obhajuje řada ekonomů a politických činitelů z řad občanské společnosti (7), je důležité podněcovat a podporovat všechny projekty, které napomohou sjednotit evropské síly v zájmu pracovníků, podniků a občanů EU. To je cílem paktu o financování opatření v oblasti klimatu za účelem vytváření vysoce kvalitních pracovních míst.

1.9.

Cílem paktu o financování opatření v oblasti klimatu je přesměrovat finanční prostředky, které by mohly způsobit novou finanční bublinu, na boj se změnou klimatu a do reálné ekonomiky. Je třeba na něj rovněž poskytnout nové finanční prostředky určené zejména pro malé a střední podniky. Pakt by se měl stát plánem, který zajistí vedoucí úlohu EU a měl by obsahovat integrovaný plán postupu (ve spolupráci s Čínou a Indií, hlavními aktéry v boji proti změně klimatu).

1.10.

Podle EHSV se tento plán bude muset vztahovat na všechny aspekty politiky boje proti změně klimatu: spravedlivý přechod (opatření, jež je třeba přijmout ke zmírnění dopadů změny klimatu, ale i ke kompenzaci ztrát a škod) i skutečné politiky přizpůsobení se změně klimatu. Je třeba dát co největší prioritu modelu oběhového hospodářství (8) a jeho právní rámec musí být zdokonalen. Veškeré tyto kroky budou muset být financovány z odpovídajících rozpočtových prostředků za účelem přesměrování současných investic (na ekologická opatření) a z nových dostupných zdrojů financování.

1.11.

Tento přechod by způsobil nezbytnou změnu trhu práce a mohl by přispět k vytváření vysoce kvalitních pracovních míst v rámci Evropského pilíře sociálních práv (9).

1.12.

Je nezbytné podporovat vývoj směrem k modelu udržitelné společnosti na sociální úrovni a mít k dispozici akční plán spravedlivého přechodu, který zajistí, že nikdo nebude opomenut.

1.13.

Tento přechod vyžaduje velké investice do oblasti výzkumu a vývoje a inovací, jež podnítí a podpoří novátorské projekty v souladu s evropským jednotným klasifikačním systémem.

1.14.

Jedná se o to, znovu neopakovat chyby z minulosti (dotace pohonných hmot a nadměrné využívání fosilních zdrojů energie) a ukončit jakoukoliv podporu projektům s negativním dopadem na klima a/nebo v rozporu s Pařížskou dohodou.

1.15.

Za účelem splnění cílů Pařížské dohody by měl značnou část investic pro boj proti změně klimatu provádět soukromý sektor v návaznosti na veřejné financování.

1.16.

Pakt vyžaduje stanovení jasného a předvídatelného politického rámce EU v dlouhodobém měřítku, který zabezpečí plánování investic (10). Tento rámec bude muset být doplněn o mechanismy úpravy na hranicích, a to pro ty výrobky, na něž by se nevztahovaly stejné sociální a environmentální normy.

1.17.

Podle názoru EHSV a jak již uvedla Komise, je nezbytné vytvořit jednotný klasifikační systém (taxonomii) EU, díky němuž budou vybírány udržitelné projekty (a zamítány ty, které se udržitelného rozvoje netýkají) a určovány oblasti, v nichž mohou mít investice největší dopad. Tento přístup podporuje Evropský parlament a navrhuje zavést „ekoznačku“. Aby bylo přidělování finančních prostředků spravedlivé, měla by být ekoznačka udělována těm investicím, které jsou v souladu s jednotným klasifikačním systémem EU a s nejpřísnějšími normami v oblasti udržitelnosti (11).

1.18.

Podporované projekty, které budou v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN a vyžadují rozsáhlé prostředky v oblasti inovací a výzkumu a vývoje, budou muset být prosazovány prostřednictvím nástroje umožňujícího vizualizaci různých zdrojů financování (i z budoucího víceletého finančního rámce), a prostřednictvím různých opatření: — přesměrování finančních prostředků do udržitelných investic na základě ekologického přidělování a v tomto rámci také podporování půjček od Evropské investiční banky (EIB) s „ekoznačkou“; — využívání kvantitativního uvolňování Evropské centrální banky (ECB) jakožto zdroje financování; — zvýšení podílu Evropského fondu pro strategické investice určeného na boj proti změně klimatu na 40 %; — výše ambicí EU musí odpovídat výzvě, kterou představuje boj proti změně klimatu; na tento cíl musí být vyčleněno v průměru 40 % jejího celkového rozpočtu (VFR 2021–2027); — zvýšení podílu Fondu soudržnosti EU nad stávajících 20 %; — získání 3 % z penzijních a pojistných fondů; — podpora podniků, zejména malých a středních, v jejich investicích do výzkumu a vývoje prostředky ve výši až 100 miliard EUR vyhrazenými na tento účel; — dodržování závazků finanční pomoci jižním zemím, které se podílejí na boji proti změně klimatu; — zavedení ustanovení týkajícího se Pařížské dohody, jež bude v rámci obchodních dohod uzavíraných EU skutečně závazné.

2.   Úvod

2.1.

Článek 3 Smlouvy o EU stanoví, že je povinností Evropské unie podporovat trvale udržitelný rozvoj, který chrání životní prostředí. Naléhavost řešení změny klimatu se nyní stala jednou z naprostých priorit, a to i pro EHSV, a představuje ucelený rámec činností pro orgány státní správy, ale také hospodářské subjekty, pracovníky a občany. Z toho důvodu je třeba uskutečnit a především financovat rozsáhlý hospodářský, sociální a environmentální přechod (12).

2.2.

Proto se do nedávno zahájeného jednání o budoucím víceletém finančním rámci EU pro období 2021–2027 musí horizontálně začlenit otázky související s problematikou změny klimatu a jeho prioritním cílem musí být přechod k udržitelnějšímu světu.

2.3.

Tento přechod by způsobil nezbytnou změnu trhu práce a mohl by přispět k vytváření vysoce kvalitních pracovních míst v rámci Evropského pilíře sociálních práv.

2.4.

Evropa potřebuje nový projekt, který zakotví její přidanou hodnotu a díky němuž dokáže, že je schopna zajistit příznivé prostředí, umožňující vytvořit vysoce kvalitní pracovní místa s dobrým finančním ohodnocením a reálnou a udržitelnou ekonomiku, z níž budou těžit všichni.

2.5.

Evropa se stane součástí tohoto řešení, pokud bude oproti ostatním mezinárodním ekonomickým subjektům schopna najednou vyřešit sociální, environmentální i hospodářskou stránku udržitelného rozvoje.

2.6.

Nedávné studie MMF a OECD kritizují způsob, jakým byla řízena finanční krize v roce 2008, a hospodářská opatření, která byla přijata a jež jednotlivce, podniky a vlády přinutila k rozpočtovým škrtům.

2.7.

Je třeba více investovat do oblasti inovací a výzkumu a vývoje s cílem čelit novým socioekonomickým výzvám, jakými jsou transformace energetiky, oběhové hospodářství, ekonomika sdílení a automatizace, a tak zabránit zhoršování kvality pracovních míst.

2.8.

K této finanční a sociální krizi se přidala politická krize nebo silné politické otřesy v některých zemích a také ekologická krize.

2.9.

Boj proti změně klimatu je tedy nutností, ale i příležitostí k obnově našich hospodářství, k podpoře udržitelného modelu růstu, k účinnějšímu boji proti nerovnostem a k posílení našich demokratických systémů.

3.   Závěry

3.1.

EHSV je pevně odhodlán podílet se na Agendě pro udržitelný rozvoj 2030 Organizace spojených národů, jejímž účelem je stanovit řadu cílů udržitelného rozvoje na vymýcení chudoby, ochranu planety, zaručení dodržování lidských práv a zajištění prosperity pro všechny. Přijetí této agendy představuje historický přechod k novému modelu, který v rámci univerzálního a integrovaného přístupu řeší ekonomické, sociální a environmentální nerovnosti.

3.2.

Pařížská dohoda má za cíl udržet do roku 2100 nárůst průměrné globální teploty „výrazně pod 2 oC ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí“ a pokud možno „pokračovat v úsilí udržet ji pod 1,5 oC“. Přesto však by nám podle Organizace spojených národů v současnosti nastavený trend umožnil v nejlepším případě snížit nárůst teplot o 3 oC (či více).

3.3.

Změna klimatu způsobuje významné lidské a finanční ztráty, a to zejména kvůli nárůstu přírodních katastrof: vlny veder a záplavy si od počátku 20. století vyžádaly smrt osmi milionů osob po celém světě a představovaly náklady ve výši 7 000 miliard amerických dolarů (USD) (13). Dochází rovněž k navyšování počtu klimatických uprchlíků (250 milionů do roku 2050). Ti nejslabší jsou tedy také prvními, na něž dopadá změna klimatu, což prohlubuje nerovnosti. Podle MMF však „rostoucí nerovnosti ohrožují udržitelný hospodářský růst“ (14).

3.4.

Při zachování statu quo a pokud nebudou přijata žádná adaptační opatření, bude podle předpokladů stát změna klimatu do roku 2080 domácnosti v celé EU každoročně 190 miliard EUR ve stálých cenách (jedná se pouze o náklady na pojištění s ohledem na škody způsobené klimatem) (15).

3.5.

I když bylo dosaženo pokroku v oblasti financování boje proti globálnímu oteplování a jeho dopadům, tento pokrok není dostačující. Politickou prioritou by mělo být dosažení udržitelného financování a udržitelného hospodářství zejména prostřednictvím jasného, stabilního a motivačního politického rámce, který také musí podporovat realizaci inovačních projektů s vysokou přidanou hodnotou a šetrným přístupem k životnímu prostředí.

3.6.

Zatímco se Evropa ještě zcela nevzpamatovala z finanční krize z roku 2008, MMF nyní bije na poplach a poukazuje na riziko závažnější krize s daleko větším rozsahem než v roce 2008 (16). MMF: Global Financial Stability Report October 2018.

3.7.

P. Larrouturou a J. Jouzel tvrdí, že z 2 200 miliard EUR, které od roku 2015 vytvořila Evropská centrální banka, pouze 11 % směřovalo do reálné ekonomiky a 89 % podpořilo spekulace a novou finanční bublinu (17). OECD navíc u téměř 800 programů výdajů a daňových úlev realizovaných ve 35 zemích OECD a v šesti hlavních rozvíjejících se ekonomikách G20 konstatovala, že motivují k produkci a spotřebě fosilních paliv (18), což je zcela v rozporu s pokyny Pařížské dohody.

3.8.

Takto zaměřené financování, ať již vychází ze spekulací či z přidělování finančních prostředků, které je v rozporu s cíli, jež si EU stanovila v boji proti změně klimatu, je pro evropskou společnost z hospodářského, sociálního a environmentálního hlediska velmi nákladné.

3.9.

Evropský parlament shledal, že víceletý finanční rámec pro období 2014–2020 nedostačuje k uspokojení současných potřeb. Nadto neřeší celou řadu krizí a nových výzev (mimo jiné v oblasti zemědělství, zaměstnanosti mladých lidí, udržitelných investic či životního prostředí). Z tohoto důvodu musí nyní být tento budoucí finanční rámec využit k řešení zásadní problematiky, kterou představuje boj proti změně klimatu, a k vytváření vysoce kvalitních pracovních míst.

4.   Příležitosti

4.1.

Manažeři velkých podniků si začínají uvědomovat možnosti, které skýtá boj proti změně klimatu. Mnoho z nich je toho názoru, že se podniky musí stát součástí řešení, a upozorňují na to, že ty podniky, které využily příležitostí, jež nabízejí nízkouhlíková odvětví, sklízí čím dál větší úspěch.

4.2.

Podle názoru podnikatelů je možné vytvářet pracovní místa a inovovat na cestě k prosperujícímu a nízkouhlíkovému hospodářství (19) a přitom vykazovat zisk. Tento fakt je o to důležitější, že do roku 2050 by mělo být dosaženo „nulových emisí uhlíku“, aby mohlo být dosaženo cíle růstu teploty do 2 oC.

4.3.

Pakt o financování opatření v oblasti klimatu musí přispět k tomu, aby se nutnost řešit změny klimatu proměnila na příležitost transformovat evropský průmysl a vytvářet nové podniky. K vytvoření udržitelných a vysoce kvalitních pracovních míst je proto třeba rozsáhlých investic do reálné ekonomiky a do oblasti výzkumu a vývoje.

4.4.

Celková míra zaměstnanosti v Evropské unii vzrostla a díky nedávnému zlepšení hospodářské situace klesla nezaměstnanost. Dlouhodobá nezaměstnanost, nejistota zaměstnání, zejména u žen, a nezaměstnanost mladých jsou přesto nadále velice znepokojivé. Přechod k trvale udržitelnému rozvoji by měl dynamickým a inovativním podnikům umožnit, aby využily veškeré příležitosti, které se jim naskýtají, a co nejvíce přispěly ke zlepšení situace v oblasti nezaměstnanosti.

4.5.

Právě proto je důležité, aby Evropská unie zavedla ve spolupráci s členskými státy koordinovanou strategii za účelem zajištění příznivého prostředí pro vytváření udržitelných a vysoce kvalitních pracovních míst. Komise musí prozkoumat možnost vyjmout z výpočtu dluhu (20) veřejné investice, které přispívají k vytváření vysoce kvalitních pracovních míst a k udržitelnému hospodářství, které je prospěšné pro všechny, jak pro podniky, tak pro pracovníky.

4.6.

EU podněcuje spolupráci mezi členskými státy. Podporuje a hodnotí jejich snahy, především v rámci evropského semestru, hlavních směrů politik zaměstnanosti a monitorování vnitrostátních politik (společné zprávy o zaměstnanosti, národní programy reforem a doporučení pro jednotlivé země). Navíc musí být schopna zajistit jednotnost svých politik s účely a cíli, které podporují sdílenou prosperitu pro podnikatele, pracovníky a evropské občany.

4.7.

Agentura ADEME (21) je toho názoru, že potenciál čistého nárůstu pracovních míst v souvislosti s klimatem v Evropě představuje 5 až 6 milionů pracovních míst vytvořených do roku 2050, a podle Evropské komise mohou být do roku 2020 vytvořeny 3 miliony pracovních míst v oblasti obnovitelných zdrojů.

4.8.

Konfederace zaměstnavatelů BDI v Německu prohlásila, že je schopna dosáhnout cíle snížení emisí CO2 o 80 % do roku 2050, pokud bude mít během tohoto období k dispozici 50 miliard EUR ročně.

4.9.

Zároveň je v rámci zelené ekonomiky patrné zvyšování počtu pracovních míst v přepočtu na plný úvazek (z 2,8 milionů v roce 2000 na 4,2 milionů v roce 2014). Některá odvětví jsou velmi dynamická: energie z obnovitelných zdrojů (1 milion pracovních míst vytvořených od roku 2000: + 182 %) či nakládání s odpady (z 0,8 milionu v roce 2000 na 1,1 milionu v roce 2014: + 36 %).

4.10.

Je však důležité, aby malé a střední podniky, ale i družstva a velmi malé organizace působící na všech místních úrovních mohly rovněž zahájit udržitelné projekty a aby byly jim prioritně poskytnuty finanční prostředky. Je třeba dbát na to, aby přístup k finančním prostředkům pro ně nebyl překážkou (22).

4.11.

Jak uvedl Evropský výbor regionů v nedávném stanovisku (23), je rovněž zapotřebí přijmout víceúrovňový přístup a zapojit všechny zúčastněné veřejné i soukromé subjekty, aby bylo možné podporovat a integrovat iniciativy, plány a činnosti sítí regionů, měst a obcí, které se angažují v boji proti změně klimatu a v provádění Pařížské dohody.

4.12.

Evropský pakt o financování opatření v oblasti klimatu, jenž musí mobilizovat veškerou energii a dobrou vůli, jak veřejných, tak soukromých subjektů, bude muset zohlednit podpůrná opatření navržená Komisí, jako je například jednotný klasifikační systém, povinnost institucionálních investorů začlenit „udržitelnost“, informovanost investorů, rekalibrace bankovního kapitálu, posílení transparentnosti v oblasti zveřejňování informací ze strany podniků a také značky EU (navržené Evropským parlamentem).

5.   Různé zdroje financování a opatření, která je třeba přijmout

Přesměrování finančních prostředků (na ekologická opatření) a nové zdroje financování

5.1.

Evropská komise i Evropský účetní dvůr uvádějí stejné číselné údaje a shodují se na potřebě věnovat přibližně 1 115 miliard EUR ročně na boj proti změnám klimatu a jeho dopadům.

5.2.

V rámci této částky 1 115 miliard EUR je pro období 2021–2030 nezbytné (24) rozlišovat mezi dvěma kategoriemi financování projektů: — na jedné straně projekty, které umožňují návratnost investic a spadají do oblasti působení EIB a veřejných rozvojových bank (25), soukromých bank, penzijních a pojistných fondů či státních investičních fondů; — na straně druhé projekty, které vyžadují státní dotace a měly by být financovány z evropských příspěvků.

5.3.

Část či celek současných finančních prostředků je třeba přesměrovat do udržitelných investic, tedy učinit evropský finanční rámec „ekologický“ a nasměrovat finanční prostředky na boj proti důsledkům změny klimatu. To se týká těchto finančních prostředků: — půjček EIB: soukromé banky by mohly prostřednictvím EIB financovat investice, které odpovídají jednotnému klasifikačnímu systému EU; — tvorby peněz ze strany ECB – nasměrování peněžní zásoby vzniklé kvantitativním uvolňováním do reálné a udržitelné ekonomiky: 50 % ročního kvantitativního uvolňování by každý rok umožnilo zisk stovek miliard eur; — 40 % (místo současných 20 %) Evropského fondu pro strategické investice (EIB a Komise) by mělo být určeno na boj proti globálnímu oteplování a jeho důsledkům, a to včetně jeho sociálního a vzdělávacího rozměru; — výše ambicí EU musí odpovídat výzvě, kterou představuje boj proti změně klimatu: na tento cíl v oblasti klimatu musí být vyčleněno v průměru 40 % rozpočtu Unie, a to zejména Fond soudržnosti EU, který v rámci rozpočtu pro období 2014–2020 věnuje na tento boj jen 20 % svých prostředků; — kromě těchto finančních prostředků by do financování boje proti globálnímu oteplování měla směřovat 3 % investic z penzijních a pojistných fondů.

5.4.

Je třeba vyvinout zvláštní úsilí v oblasti výzkumu a vývoje a odborné přípravy. Výhradně pro tento účel musí být vyčleněno 100 miliard EUR ročně. Výbor včas vypracuje doporučení týkající se rozhodnutí ohledně toho, který nástroj (nebo nástroje) by bylo vhodné použít k doplnění stávajícího a budoucího financování, jež je pro tento účel zapotřebí.

Opatření, která bude třeba provést

5.5.

Pro boj proti změně klimatu lze využít řadu finančních nástrojů, ale financování bude k dispozici pouze tehdy, přijme-li Evropa ucelený plán s jasným a dlouhodobým směřováním (26). Plán by měl brát v potaz níže uvedené skutečnosti:

5.5.1.

Bude muset být stanoven jasný, stabilní a dlouhodobý politický rámec. Jeho účelem bude zajistit bezpečné plánování a bezpečné investice, jelikož neustálé změny směřování politik nejvíce brání angažovanosti.

5.5.2.

Od ledna 2018 se EIB stala největším světovým emitentem ekologických dluhopisů. Chceme-li této bance umožnit, aby poskytovala půjčky za ještě výhodnějších podmínek navrhovatelům projektů v rámci paktu o financování opatření v oblasti klimatu, bylo by možné přijmout následující dvě opatření: — Nejdříve by bylo třeba rozšířit „Junckerův plán“ a zacílit ho na tyto projekty, což by EIB umožnilo, aby získala záruky od „Evropského fondu pro strategické investice“. — EIB by poté mohla získávat více financí od ECB. EIB má již přístup do programu nákupu aktiv ECB, avšak velmi omezený. Vzhledem k plánovaným částkám by ale EIB rychle zaznamenala problémy s kapitálovým poměrem. Proto můžeme předpokládat, že se z EIB stane banka udržitelného rozvoje, která bude financovat především transformaci energetiky, ekologickou mobilitu a inovace a již nebude financovat tradiční projekty, do nichž stále směřuje podstatný podíl jejích půjček.

5.5.3.

Bude nezbytné stanovit odvětví, v nichž budou tyto finanční prostředky nejpřínosnější a nejvýhodnější z hlediska poměru nákladů a přínosů pro životní prostředí, občany a hospodářství (v oblasti energetiky, bydlení, zemědělství, mobility, dopravy, recyklace, vodohospodářství atd.). I když je třeba mít spravedlivý přístup k síti, je třeba zohlednit to, že některá odvětví (např. fotovoltaika) jsou dostatečně zisková a již nevyžadují dotace.

5.5.4.

Účinnost opatření EIB by bylo třeba podporovat nejenom co se týče objemu, ale také schopnosti přijímat větší rizika. EIB tak bude daleko účinněji bojovat proti změně klimatu, když bude podporovat vznikající, i velmi malá odvětví, než kdyby poskytovala miliardy eur standardnímu fotovoltaického průmyslu či větrným elektrárnám, které jsou již z velké části financovány soukromým sektorem.

5.5.5.

Jak navrhuje Evropská komise, veškeré poskytnuté finanční prostředky musejí odpovídat jednotnému klasifikačnímu systému EU. EHSV by se měl jakožto představitel občanské společnosti podílet na praktickém vypracování této klasifikace.

5.5.6.

Je třeba dát co největší prioritu modelu oběhového hospodářství a jeho právní rámec musí být zdokonalen. Oběhové hospodářství musí díky recyklaci předmětů (mobilní telefony jsou recyklovány jen ze 3 %, jiné předměty neprocházejí žádnou recyklací) a drahých kovů snížit a v dlouhodobém horizontu dokonce ukončit těžbu přírodních zdrojů. Tyto kovy, například kobalt či lithium, používané pro výrobu výrobků budoucnosti, jsou k dispozici pouze v omezeném množství ve srovnání s budoucími potřebami, obecně pro elektrifikaci automobilů a skladování elektřiny. Produkce těchto kovů v žádném případě nedostačuje budoucím potřebám.

5.5.7.

Také budou muset být podporovány investice do energetické účinnosti budov. Budovy jsou odpovědné za 30 % emisí CO2 (tím spíše, že rychlost návratnosti investic je vysoká). Pro vytvoření integrovaného evropského trhu s energií bude také zapotřebí mít v souvislosti s Afrikou a Blízkým východem důkladně propojená elektrická vedení a plynovody.

5.5.8.

Aby bylo dosaženo spravedlivé a sociální transformace, jak ji definovala Pařížská dohoda a o niž se zasazuje Institut Jacques Delors (27), bude muset část finančních prostředků směřovat do fondu pro přizpůsobení v regionech a pro pracovníky v odvětvích, která se transformují. Z tohoto důvodu by bylo vhodné, aby byla podstatná část evropského Fondu soudržnosti určená regionům přidělena na cíle v oblasti klimatu a jejich pozitivní socioekonomické dopady. Fond pro přizpůsobení se transformaci bude také muset počítat s pomocí pracovníkům, aby se rekvalifikovali. Bude rovněž muset změnám spíše předcházet, než je podstupovat, a to tím, že bude část finančních prostředků na inovace a výzkum a vývoj přidělena odvětvím, která budou označena za prioritní.

5.5.9.

V každé dohodě o volném obchodu by měly být sociální a environmentální doložky doplněny o povinný závazek týkající se plnění Pařížské dohody (to by platilo pro všechny potenciální obchodní partery EU, jelikož dohodu podepsalo 195 ze 197 členů OSN).

5.5.10.

Aby byl zdůrazněn zásadní politický význam těchto opatření, měly by takto vyčleněné rozpočtové a finanční prostředky být prosazovány prostřednictvím nástroje umožňujícího, aby dotčené prostředky byly skutečně a transparentně vizualizovány.

5.5.11.

I když se to přímo netýká evropského fondu pro financování opatření v oblasti klimatu, EU musí dostát svým mezinárodním politickým závazkům (konference OSN o klimatu v roce 2009), které spočívají v tom, že do roku 2020 každoročně shromáždí 100 miliard USD na boj proti změně klimatu v Africe a ve Středomoří.

---

(1)  https://www.theguardian.com/business/2018/oct/03/world-economy-at-risk-of-another-financial-crash-says-imf;

(2)  Stanovisko EHSV Víceletý finanční rámec na období po roce 2020, odstavec 3.1.8 (přijato 19. 9. 2018, dosud nezveřejněno v Úředním věstníku).

(3)  EHSV, Priority specializované sekce ECO na rok 2018 a v dalších letech.

(4)  OECD, The Economic Consequences of Climate Change (Ekonomické dopady změny klimatu), 2.9.2016.

(5)  Evropská komise, Impact assessment accompanying the document „Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council amending Directive 2012/27/EU on Energy Efficiency“ (posouzení dopadů, průvodní dokument k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti), SWD(2016) 405 final/2 ze dne 6.12.2016, tabulka 22 (scénář EUCO30 – zdroj: model PRIMES).

Evropský účetní dvůr, https://www.euractiv.fr/section/climat/news/la-cour-des-comptes-fustige-linefficacite-de-la-politique-climat-de-lue/.

(6)  Ciscar, M. a kol. autorů, Climate Impacts in Europe – The JRC PESETA II Project (Klimatické dopady v Evropě – projekt PESETA II Společného výzkumného střediska), 2014.

(7)  https://www.pacte-climat.eu/en/the-first-signatories-of-the-call/

(8)  Stanovisko EHSV Investice do inteligentního, inovativního a udržitelného průmyslu (Úř. věst. C 227, 28.6.2018, s. 70).

(9)  Stanovisko EHSV Evropský pilíř sociálních práv (Úř. věst. C 125, 21.4.2017, s. 10).

(10)  Stanovisko EHSV Koalice pro splnění závazků Pařížské dohody (Úř. věst. C 389, 21.10.2016, s. 20).

(11)  Zpráva ze dne 4. května 2018 [2018/2007(INI)] o udržitelných financích, zpravodajka: Molly Scott Cato.

(12)  Stanovisko EHSV Akční plán udržitelného financování (Viz strana 73 v tomto čísle Úředního věstníku).

(13)  Studie Jamese Daniella, Technologický institut v Karlsruhe, duben 2016.

(14)  https://blogs.imf.org/2017/02/22/the-imfs-work-on-inequality-bridging-research-and-reality/.

(15)  Ciscar, M. a kol. autorů, Climate Impacts in Europe – The JRC PESETA II Project (Klimatické dopady v Evropě – projekt PESETA II Společného výzkumného střediska), 2014.

(16)  https://www.theguardian.com/business/2018/oct/03/world-economy-at-risk-of-another-financial-crash-says-imf;

(17)  Pour éviter le chaos climatique et financier (Jak zabránit klimatickému a finančnímu zmatku) (P. Larrouturou a J. Jouzel, vydavatelství Odile Jacob).

(18)  OECD Companion to the Inventory of Support Measures for Fossil Fuels 2015 (Průvodní zpráva OECD k seznamu opatření pro podporu fosilních paliv pro rok 2015).

(19)  Paul Polman, generální ředitel společnosti Unilever, a Jean-Pascal Tricoire, generální ředitel společnosti Schneider Electric a předseda globálního paktu Francie při příležitosti summitu Business & Climate: http://www.businessclimatesummit.com/wp-. http://www.businessclimatesummit.com/summit/2015/press-room

(20)  Stanovisko EHSV Financování evropského pilíře sociálních práv (Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 1).

(21)  Agence de l’Environnement et de la Maîtrise de l’Energie (francouzská Agentura pro životní prostředí a řízení energetiky).

(22)  Stanovisko EHSV Po pařížské konferenci (Úř. věst. C 487, 28.12.2016, s. 24).

(23)  Stanovisko VR Financování opatření v oblasti klimatu: klíčový nástroj provádění Pařížské dohody (Úř. věst. C 54, 13.2.2018, s. 9).

(24)  Podle Philippa Maystadta, bývalého předsedy EIB.

(25)  KfW v Německu, CDC ve Francii, CDP v Itálii, ICO ve Španělsku.

(26)  Jeffrey Sachs, slyšení EHSV ze dne 8. května 2018.

(27)  http://institutdelors.eu/wp-content/uploads/2018/01/Pactesocialtransitionénergétique-FernandesPellerinCarlin-janvier18.pdf.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke strategickému vývoji průmyslové politiky do roku 2030 s cílem posílit konkurenceschopnou a diverzifikovanou průmyslovou základnu v Evropě a zaměřit se na dlouhodobou výkonnost v rámci globálních hodnotových řetězců

(průzkumné stanovisko na žádost rakouského předsednictví)

(2019/C 62/03)

Zpravodaj:	Carlos TRIAS PINTÓ
Spoluzpravodaj:	Gerald KREUZER

Žádost o vypracování stanoviska	rakouské předsednictví Rady, 12. 2. 2018
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědný orgán	Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI)
Přijato v CCMI	25. 9. 2018
Přijato na plenárním zasedání	17. 10. 2018
Plenární zasedání č.	538
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	158/9/4

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Průmyslová politika by měla najít a využít příležitosti ke globálně udržitelnému a inkluzivnímu budoucímu růstu. Nikdo by neměl být opomíjen.“

1.2.

Evropa si musí zachovat své ambice na obnovení podílu průmyslové výroby a dosažení dřívější úrovně tím, že tento cíl vyladí prostřednictvím klíčových ukazatelů výkonnosti. Průmyslová politika Evropy (mezi GŘ, členskými státy, regiony) se musí zlepšit, stát se součástí složitých přeshraničních hodnotových řetězců na stále více globalizovaném trhu. Je nutný holistický přístup, který umožní sladit hospodářský růst, klima, výzvy v oblasti životního prostředí a společenské problémy v koncepci „spravedlivého přechodu“, která účinně propojí hybné síly v členských státech a v EU.

1.3.

rEUnaissance Evropy znamená důkladný zastřešující plán pro evropský průmysl začleňující průmyslovou politiku napříč všemi politikami EU a umožňující transformaci průmyslu tak, aby se Evropa stala největší znalostní ekonomikou vytvářející průmyslovou přidanou hodnotu, na níž se podílí tvůrčí přístup, inteligentní design, sociální inovace a prosazování nových udržitelných a inkluzivních průmyslových modelů (značka Made in Europe).

1.4.

Mají-li politiky EU v oblasti klimatu a oběhového hospodářství vytvořit pracovní místa v Evropě, je stěžejní, aby se v Evropě nacházely klíčové části hodnotového řetězce, který tyto politiky umožňuje. Proto je důležité, aby strategie EU uznala význam hodnotových řetězců a zabývala se ambiciózními opatřeními s cílem dále tyto řetězce rozvíjet. Strategie by se neměla soustřeďovat na jednotlivá odvětví, ale měla by zajistit lákavé podmínky pro působení v Evropě. Aby byla i nadále zajištěna úloha Evropy v globální ekonomice, měl by být měřítkem úspěchu potenciál vazeb v rámci jednotlivých evropských hodnotových řetězců na začlenění do celosvětových hodnotových řetězců, tj. evropští dodavatelé by měli být schopni konkurovat v celosvětovém měřítku, nejen v Evropě.

1.5.

Zlepšení v oblasti vzdělávání a odborné přípravy pro nová pracovní místa a služby by měla být úzce spojená s politikami výzkumu, vývoje a inovací a s vytvořením koncepce učení se prací, která rozšiřuje agendu dovedností (1) na nová klíčová průmyslová odvětví, jako je stavebnictví, ocelářství, papírenský průmysl, zelené technologie a obnovitelné zdroje energie, výroba a námořní doprava.

1.6.

Aby bylo zajištěno čelné postavení Evropy v oblasti technologií, EHSV rovněž doporučuje posílit investice do převratných a přelomových technologií, jako je umělá inteligence a robotika, internet věcí, analýza dat, 3D tisk, nové materiály a nanomateriály, rozšířená virtuální realita, biohospodářství, udržitelné potraviny, digitální technologie, nanoelektronika, průzkum oceánů a vesmíru atd.

1.7.

Víceletý finanční rámec 2021–2027 musí obsahovat zcela konkrétní a podrobná ustanovení o doplňkových rozpočtových zdrojích, které budou přiděleny jednotlivým odvětvím, zejména výzkumu, vývoji a inovacím a politice soudržnosti.

1.8.

EHSV zdůrazňuje, že je nutné posílit institucionální správu, kde je třeba při posuzování dopadu posoudit nejen dopady hospodářské, ale i environmentální a sociální, a to po celé délce hodnotového řetězce.

1.9.

Celý průmyslový hodnotový řetězec musí být udržitelnější, proto EHSV rozhodně podporuje Komisi v jejím plánu financování udržitelného růstu (2), vytváření udržitelné finanční taxonomie, která přesměruje odpovědné úspory na udržitelné investice a posílí evropské strategické investice (funkční kombinací plánovaného fondu InvestEU a soukromých zdrojů financování).

1.10.

EHSV znovu důrazně podporuje zlaté pravidlo pro veřejné investice, a to nejen při spolufinancování strategických investičních projektů, ale také ve všech udržitelných investičních projektech v souvislosti s pozitivním vývojem klasifikačního systému EU pro udržitelné činnosti (neboli taxonomie), aby byly poskytnuty nové rozvojové příležitosti evropským zemím, které nejvíce postihla krize.

1.11.

Nástroje financování: vytvořit rovné podmínky, zajistit veřejné financování určené pro projekty v průmyslovém měřítku (pokud je to důvodné, až 75 % investičních nákladů nebo více), rozsáhlejší poskytování preferenčních úvěrů a lepší přístup k úvěrům. Přístup k veřejným grantům pro aktivity, které se zaměřují na snížení rizika v průlomových projektech, které jsou již ze své podstaty vysoce rizikové.

1.12.

Nejproduktivnější odvětví (s nejvyšší přidanou hodnotou) jsou zároveň i nejinovativnější. Dále se odvětví, na něž se vztahují přísnější environmentální právní předpisy, vyznačují také vyšší mírou patentování, pravděpodobně v důsledku regulačního tlaku (3).

1.13.

Podstatnou hnací silou regulačních nákladů je provádění politik EU prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů. Technokratické postupy pro zajištění souladu, které nedefinují nákladově nejefektivnější způsoby, jak dosáhnout výsledků odpovídajících regulačním záměrům, zpomalují inovativní možnosti průmyslových aktérů, zejména malých a středních podniků.

1.14.

Udržitelný rozvoj a konkurenceschopnost musí jít ruku v ruce. EHSV žádá, aby normy pro výrobky platné v EU museli dodržovat jak domácí, tak zahraniční výrobci, a aby byly vymahatelné na hranicích. Dovoz výrobků, které nesplňují environmentální a sociální pravidla, proto znamená, že průmyslová odvětví EU budou čelit vážným překážkám, mají-li odpovídat společenským potřebám a požadavkům, pokud jde o udržitelnost.

1.15.

EK by měla důsledně monitorovat řádné provádění dohod EU o volném obchodu (FTA), a to včetně používání jednoduchých a jednoznačných pravidel. Kapitoly týkající se udržitelnosti v dohodách o volném obchodu musí podporovat provádění pracovních norem MOP a zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv (4), které stanoví minimální průřezové podmínky, jež nelze nahradit (práva zranitelných osob, řádná daňová správa atd.). Je třeba zaručit vzájemnost v obchodních vztazích (např. investice, zadávání veřejných zakázek, subvence).

1.16.

Je nutný rozšířený sociální dialog na různých úrovních, aby bylo možné řádně analyzovat a společně reagovat na globální hodnotové řetězce v rámci udržitelných společností, do jejichž řízení mohou promlouvat i pracovníci.

1.17.

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby stanovila konkurenceschopnost a přední postavení průmyslu jako jednu ze svých hlavních politických priorit a aby zahájila provádění programu průmyslové strategie EU. Vyzývá Komisi, aby zveřejňovala výroční zprávu o výsledcích průmyslové strategie EU, která bude pojednávat o všech příslušných politických oblastech Komise.

2.   Hlavní trendy – Jen jeden svět

2.1.

Dnešní průmysl čelí hluboké přeměně, pokud jde o obrovskou oblast působnosti digitální transformace a nízkouhlíkového hospodářství. Fosilní paliva budou nahrazena energií z obnovitelných zdrojů, novou dominantní surovinou se stávají data a internet (věcí) se stal nejdůležitějším prostředkem komunikace. Lineární výrobní modely ustoupí oběhovějším systémům výroby–spotřeby–recyklace a hromadnou výrobu nahradí výrobní postupy upravené na míru. Moderní průmysl znamená výrobu a inovace v síti úzce spolupracujících subjektů, od velkých podniků po malé a střední podniky, až po propojené služby po celé délce hodnotového řetězce. Znalosti nahradily práci nebo kapitál jako nejdůležitější faktor. Dlouhodobá průmyslová strategie Evropy musí začlenit všechny tyto (přelomové) výzvy, abychom mohli vstoupit do fáze, která v dějinách snese srovnání pouze s přechodem z paleolitu do neolitu: infolit (5).

2.2.

Většina akademických výzkumných prací upozorňuje, že 20–50 % pracovních míst (v závislosti na odvětví) bude do roku 2030 nahrazeno technologiemi a robotikou (6). Vzniknou však nová pracovní místa, byť s větší nepravidelností z hlediska zeměpisného umístění, odvětví a dovedností. Evropská průmyslová politika stojí před otázkou, jak předcházet tomu, aby EU, její regiony a občané zůstávali stranou.

2.3.

Digitální transformace má dopad na všechny hlavní zdroje průmyslu: přírodní a environmentální, zdroje pracovní síly i kapitálové zdroje (fyzické, technologické a institucionální). K řádnému řízení sociálních dopadů je nutné nové hodnocení hlavních zdrojů nebo základního kapitálu, ze kterých budou plynout hlavní příjmy v jednotlivých zemích a v jednotlivých odvětvích.

2.4.

Velké části evropského průmyslu jsou stále více závislé na vývozu do třetích zemí nebo jsou součástí složitých přeshraničních hodnotových řetězců na stále více globalizovaném trhu. Současně EU čelí šíření politik v duchu „Amerika na prvním místě“, což vede k většímu riziku obchodních válek, které nebudou mít vítězů, jen poražených. Rovněž existuje hrozba pro poválečný multilaterální ekonomický řád. V neposlední řadě jsou na vzestupu modely centralizované, státem řízené ekonomiky.

2.5.

Spravedlivý přechod k udržitelnějšímu průmyslu do roku 2050 (7) vyžaduje, aby se Evropa postavila těmto výzvám: — pokračující změna klimatu a zhoršující se environmentální podmínky, — vyčerpání přírodních zdrojů naší planety a ztráta biologické rozmanitosti, — digitalizace většiny průmyslových odvětví setře hranice mezi průmyslovými odvětvími a mezi fyzickým a virtuálním světem, otevře odvětví pro nové účastníky na trhu a v důsledku sníží podíl manuální práce, — sociální nerovnosti včetně rostoucí polarizace na trzích práce a nezaměstnanosti mladých lidí a osob zanechaných v regionech s upadající průmyslovou činností, — ztráta důvěry veřejnosti ve vlády, politické zřízení, EU a její řídicí struktury i ostatní instituce, — demografické změny, stárnutí, migrace, silný nárůst světové populace a nové povědomí o životním prostředí, — koncentrace obyvatelstva v megapolích spolu s integrací sítí infrastruktury, umělé inteligence, strojového a hlubokého učení, — změna preferencí spotřebitelů (měnící se spotřební chování, více povědomí o životním prostředí, regulace chování spotřebitelů ze strany orgánů veřejné moci).

Všechny tyto trendy by měly být zváženy současně v dlouhodobé vizi. Porozumění výzvám a tomu, jak z nich učinit příležitosti, bude významnou prioritou evropské průmyslové politiky. Komplexní povaha přípravy reakcí vyžaduje zapojení všech relevantních zúčastněných stran a sdílenou odpovědnost. Jejich úspěch závisí na úsilí a spolupráci orgánů EU, členských států a regionů, a především na aktivní úloze průmyslu samotného.

3.   Přechod: EU se zavazuje k obnově konkurenceschopnosti prostřednictvím udržitelnosti

3.1.

Aby mohla Evropa bojovat proti četným a nebývalým výzvám, kterým musí odvětví čelit, rozhodla se posílit svou konkurenceschopnost prostřednictvím zvyšování kvality svých produktů a služeb a provádění strategie diferenciace podle regionů a průmyslových odvětví s cílem vytvářet růst a zaměstnanost pomocí přidané hodnoty tvořivosti a inteligentního designu, sociální inovace a nových udržitelných a inkluzivních průmyslových modelů.

3.2.

Některé povzbudivé ukazatele se již v Evropě objevují, např. 40 % podíl Evropy na světových patentech v oblasti technologií obnovitelných zdrojů. Dochází však k novým a závažným nesouladům mezi funkcemi vzdělávání a odborné přípravy, podnikatelskými iniciativami a novými schopnostmi, které průmysl potřebuje.

3.3.

Za další velkou brzdou průmyslového rozvoje v celé Evropě je možné považovat roztříštěnost politik Evropské unie, a to jak z hlediska zeměpisného, tak odvětvového. Je třeba přejít od 28 různých politik pro každé průmyslové odvětví k celkovému soustředění na průmyslovou politiku EU. To vyžaduje synchronizaci s opatřeními k dokončení HMU (zejména fiskální a bankovní unie), vytvoření celoevropského trhu pro rizikový kapitál a zavedení udržitelného modelu financování. Tak je možné zajistit vyvážený a harmonizovaný růst v celé Evropské unii.

3.4.

Je nutné chápat, že nárůst zelených inovací rozšiřuje inovace v jiných odvětvích a má vliv na vstupní ceny v průmyslu. To je významným krokem k posuzování účinků environmentální politiky na konkurenceschopnost zemí a k lepšímu plánování environmentální politiky.

3.5.

Je také nutné věnovat velkou pozornost potenciálu malých a středních podniků v odvětvích, která poskytují vysoce inovativní služby založené na znalostech. Inovace v Evropě obvykle vyrůstá z malých struktur a vývoz služeb na vysoké úrovni založených na znalostech plní roli předvoje při budování tržního postavení souvisejících odvětví.

3.6.

Má-li Evropa znovu získat vedoucí postavení v oblasti průmyslu založeného na znalostech nebo nehmotného kapitálu, je klíčem k vývoji evropských inovací průmyslová spolupráce a koordinace mezi členskými státy. EHSV by rád zdůraznil význam společného evropského zájmu, inovativních partnerství veřejného a soukromého sektoru a regionální spolupráce napříč inteligentními strategiemi pro specializace.

4.   Globální a holistická strategie

4.1.

Ekonomiky intenzivněji zapojené do globálních hodnotových řetězců úspěšněji vytváří přidanou hodnotu. EU by proto měla čelit neoprotekcionismu s větším odhodláním, protože neoprotekcionismus by mohl zhoršit současný blok v nárůstu zapojení se do těchto řetězců.

4.2.

Je zde příležitost provázat globální hodnotové řetězce s místními ekonomickými strukturami, povzbudit vývoj místního hospodářství společně s přelomovými technologiemi (např. jsou to blockchain, 3D tiskárny, robotika, internet věcí, skladování energie, energie z obnovitelných zdrojů, velká data, genetická biologie, nanotechnologie), a to se zaměřením na začlenění: mohou též razit cestu místní výrobě s levnějšími vstupy, zvláště když se přijme (a řádně reguluje) koncept výrobce-spotřebitele na podporu rozvoje produktivních a inkluzivních mikropodniků v doplňkovosti s velkými globálními hodnotovými řetězci.

4.3.

Nové paradigma udržitelnosti jako faktoru konkurenceschopnosti, které se zaměřuje na vzdálený časový horizont, chce mobilizovat, sladit a zabezpečit dostatečné veřejné a soukromé zdroje k dosažení cílů vytyčených politikami EU. Poskytování dostatečných prostředků má zásadní význam pro zajištění spravedlivé, vyvážené a inkluzivní transformace, v níž nikdo nebude opomenut nebo vyloučen ze hry a při níž veřejné zájmy jako ochrana spotřebitele, zdraví, bezpečnosti a kvality zůstanou významnou prioritou.

4.4.

V EU-27 jako celku musejí působit odvětvové iniciativy a sdružení evropského průmyslu, které budou vytvářet novou agendu dovedností a sestavovat katalog dobře strukturovaných iniciativ s cílem posílit nebo upravit stávající programy (Erasmus+, Nová evropská agenda pro kulturu atd.) a zavádět nové. Tak bude možné zajistit zeměpisnou rozmanitost a intenzivní zapojení místních orgánů.

4.5.

EHSV zároveň velice podporuje záměr pořádat fóra dialogu mnoha zúčastněných stran, společnou přípravu inovačních strategií a pilotních projektů ilustrativní hodnoty, společné experimentování, výměnu osvědčených postupů a ochotu provádět návazné kroky na projekty a podrobně projekty hodnotit. Rovněž upozorňuje, že se na něm musejí podílet všechny články průmyslového hodnotového řetězce i spotřebitelé. V této souvislosti jmenujme kulatý stůl zástupců průmyslu na vysoké úrovni, skupinu na vysoké úrovni pro odvětví s vysokou spotřebou energie a skupinu na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost a růst.

4.6.

Je nezbytné zlepšit schopnost EU investovat a překlenovat mezeru mezi formulací odvětvových politik a provedenými finančními investicemi formou zvýšení vyčleněných částek na fond EFSI 2.0 a na strukturální fondy související s investicemi s cílem proniknout do regionů a k obyvatelům, kteří během let krize zaostávali, a přesměrovat nedávný přebytek zahraničního obchodu EU a přebytek orgánů veřejné moci do investic, které zmodernizují naši průmyslovou infrastrukturu, a tím přispějí k nárůstu produktivity a hospodářskému růstu.

5.   Institucionální správa průmyslu EU

5.1.

Dlouhodobé akční plány EU (EU2020, plány v oblasti klimatu atd.) by měly odrážet průmyslové akční plány. Vytváření synergií mezi různými politickými iniciativami (oběhové hospodářství, inovace, politika dopravy, obchod, dovednosti, regionální politika) by rozhodně přispělo k maximalizaci jejich dopadu.

5.2.

Transparentnost je rozhodujícím faktorem pro zajištění úspěchu tohoto procesu. Průmysl jako celek musí „jednat a komunikovat“, tedy poskytovat kvalitní informace (relevantní, ověřitelné a srovnatelné), které umožňují přesné měření finančních a nefinančních účinků produktu během celého jeho globálního hodnotového řetězce.

5.3.

Cíle udržitelného rozvoje (17 cílů udržitelného rozvoje a 169 souvisejících cílů) a Pařížská dohoda o změně klimatu ukazují směr k obecnému blahu, ale je naléhavě nutné upravit a rozšířit ukazatele pomocí společné metodiky, která bude kombinovat kvantitativní a kvalitativní parametry a peněžně vyčíslí externality. Nový soubor ukazatelů musí zahrnovat i ukazatele, které se týkají dimenze globální změny hodnoty a odrážejí hodnoty EU.

5.4.

EHSV požaduje zavedení kodexů chování pro internacionalizované segmenty evropského hodnotového řetězce výrobků nebo služeb (jako v případě udržitelných potravin), z nichž mnohé zůstávají mimo rámec právní úpravy. Vybízí také k užšímu dozoru nad trhem a k zavedení odrazujících opatření nebo sankcí v oblasti postupů poškozujících udržitelnost, jako je plánované zastarávání.

5.5.

Posílený odpovědný výzkum a inovace jsou součástí přístupu zdola nahoru. Přesnější předpověď pro konkrétní odvětví, region po regionu, a sladění investování se strategickými cíli EU pro rok 2030 a perspektivami pro rok 2050 (8). EU by měla rovněž zaručit, že první žádost o veřejné financování výzkumu a vývoj musí být podána v EU. Je třeba konečně splnit 3 % cíl pro investice do výzkumu a vývoje (v současnosti jde pouze o 1,9 %, což je méně než v Číně, kde tyto investice dosahují 2,2 %). Přelomové technologie musí být doprovázeny plány postupu, které se budou zabývat výzvami a podmínkami souvisejícími se zavedením těchto technologií (včetně dopadů na hospodářství a regulační oblast a sociálních dopadů).

5.6.

Víceletý finanční rámec 2021–2027 musí obsahovat zcela konkrétní a podrobná ustanovení nebo doplňkové rozpočtové zdroje, které budou přiděleny jednotlivým odvětvím, zejména výzkumu, vývoji a inovacím a politice soudržnosti. Veřejná podpora by se měla zvýšit ve všech fázích inovačního cyklu, včetně podpory začínajících podniků, demonstračních zařízení a pilotních projektů, projektů v oblasti výzkumu a technologického rozvoje založených na spolupráci, šíření technologií atd.

5.7.

Unie kapitálových trhů EU a průmyslový rozvoj by měly umožnit mobilizaci veřejných a soukromých úspor prostřednictvím zabezpečených metod počínaje sociálně odpovědnými investicemi a konče sociální odpovědností podniků. Rovněž je možné optimalizovat certifikaci systému EMAS a vyvážit finanční zisky s vektory udržitelnosti.

5.8.

Spravedlivý přechod politiky do roku 2030 znamená nejen inovace pro lidi a investování do pracovních příležitostí pro pracovníky, ale také inovace ve společenství lidí a pracovníků, aby nalezli uplatnění na důstojných nových pracovních místech. V tomto ohledu EHSV zdůrazňuje, že výroba musí zůstat technologicky neutrální.

6.   Zvýšení ambicí akčního plánu pro evropský průmysl

6.1.

Budování učící se společnosti je základní podmínkou pro inovativní a konkurenceschopný průmysl. Evropa nemůže soupeřit s rozvíjejícími se ekonomikami prostřednictvím mezd. Musí být chytřejší. Dovednosti jsou rovněž klíčem pro zaměstnance nejen k tomu, zvýšili svou uplatnitelnost na trhu práce, ale též pro jistotu zaměstnání, sociální začlenění a lepší životní příležitosti, investice do setrvalého rozšiřování dovedností pracovníků a do jejich rekvalifikace, podporu kvalitního vzdělávání, odborné přípravy a profesního rozvoje v průběhu celého profesního života. Je potřebná ambicióznější „nová agenda dovedností pro Evropu“, která přezkoumá evropský rámec pro klíčové kompetence, aby lidé získali znalosti a dovednosti, které průmysl potřebuje k posílení odolnosti evropského hospodářství, a podpořil se udržitelný rozvoj (cíl udržitelného rozvoje OSN č. 4).

6.2.

Lepší mechanismy předávání znalostí mezi vysokými školami + výzkumnými centry a mezi průmyslovými odvětvími + jejich zaměstnanci.

6.3.

Malé a střední podniky jsou často průkopníky vývoje vysoce inovativního zboží a služeb, ale často jim schází prostředky k uvedení těchto technologií na širší trh. V souladu s prioritami průmyslové politiky EU do roku 2030 je nezbytná rozsáhlá škála možných podnětů a zisků využívajících potenciálu na přínosech založené celoevropské veřejné sítě upravených specificky pro malé a střední podniky, k nimž je však třeba počítat i svobodná povolání jako předvoj v poskytování a vývozu inovativních služeb vysoké úrovně založených na znalostech: — Důležitým nástrojem průmyslové politiky jsou strategické veřejné zakázky. Je třeba plně rozvinout jejich potenciál začleněním inovativních, zelených a sociálních kritérií do veřejných výběrových řízení, a ne jen hledat nejnižší cenu. EU by měla v tomto ohledu podporovat orgány tím, že jim poskytne pokyny, zřídí kontaktní místo, podpoří plánování velkých infrastrukturních projektů a posílí výměnu osvědčených postupů, — podpora internacionalizace, — zkušebna pro experimentování mnoha zúčastněných stran, podpora pro předběžné ověření inovativních řešení, — klastry (odvětvové, horizontální a vertikální), inkubátory startupů, posilování vazeb mezi průmyslovými aktéry umožňující sdílení a výměnu zdrojů, — specializované mentorování s vysokou přidanou hodnotou, pravidelná setkání startupů a zavedených podniků v daném odvětví k zajištění součinnosti v oblasti plánů a iniciativ, — daňové zvýhodnění a veřejné záruky na podporu investic, — ατδ.

6.4.

Podnícení znalostí a konsolidace nových udržitelných hospodářských modelů (9) prostřednictvím podpory sociálních inovací (nové antropocentrické způsoby, jak uspokojovat potřeby společnosti) jako výsledek nasazení nově vznikajících metod.

6.5.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat méně rozvinutým regionům a regionům postiženým průmyslovými přeměnami. Místní rozvojové agentury a řada nástrojů, jimiž disponují, musejí sloužit jako hnací síly pro vytváření „mikroklimatických oblastí“ neboli „ekosystémů“, které spojují a katalyzují rostoucí synergii výroby a služeb, a vycházet z potřeb jednotlivých lidí a oblastí.

6.6.

Úloha mezinárodního obchodu je zásadní pro řešení výzev udržitelného průmyslu. Přezkoumání a zlepšení preferenčních smluv a dohod o volném obchodu (od GATT po TTIP), zavedení určitého stupně kondicionality souvisejícího se závazky v oblasti udržitelnosti. Pevně stanovené meze: právní a daňová správa, řešení offshoreových rozdílů, minimální sociální a environmentální prahové podmínky. Je třeba zaručit vzájemnost v obchodních vztazích (např. investice, zadávání veřejných zakázek, subvence).

6.7.

Vytvoření odvětvové agendy vyváženého řízení přechodu k nízkouhlíkovému oběhovému hospodářství: vytyčení cílů pro jednotlivá odvětví a zeměpisné oblasti, zavedení plánů postupu respektujících skutečné okolnosti, dopad změny cen energie a dalších vstupů.

6.8.

Modernizace průmyslu pro digitální věk změní evropský průmysl ve výrobní systém s vysokou poptávkou po informacích a znalostech. Proto by EHSV rád zdůraznil tyto priority: — plná podpora využívání informačních technologií při zvládání společenských výzev, — rozvoj „vysoce výkonné“ digitální infrastruktury v celé EU, — boj proti velkým rozdílům v digitalizaci, které panují mezi jednotlivými regiony a mezi velkými a malými podniky, — urychlení vývoje norem v oblasti IKT, — řešení sociálního rozměru digitalizace: dopad na kvalitu a počet pracovních míst, regulace sdílené ekonomiky s cílem zabránit nekalé soutěži, — na všech profesních úrovních je třeba zvýšit digitální inteligenci, digitální dovednosti je třeba prosazovat na všech úrovních vzdělávání (od školy až po celoživotní učení), — stanovení nových pravidel pro zdanění digitální ekonomiky, — zajištění počítačové bezpečnosti.

6.9.

Zajištění dostatečných dodávek udržitelné elektrické energie je klíčovou prioritou pro průmysl a společnost. Obnovitelná energie musí být dostupná za konkurenceschopnou cenu. K tomu je zapotřebí obrovských investic do inteligentních sítí a do vzájemného propojení, jakož i do přelomových technologií v oblasti skladování energie. Inteligentní využívání uhlíku rovněž pomůže opětovně používat odpadní uhlík a vodík, který se v současnosti spaluje, k výrobě energie, syntetických paliv a chemických látek. Využívání těchto výrobků by mohlo být obecně značně urychleno. Snižování emisí CO2 v kombinovaném odvětví ocelářství, chemických látek a dopravy. Tato syntetická paliva a vstupní suroviny by měly být podporovány ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie.

6.10.

EHSV by rád zdůraznil význam akčních plánů pro odvětví a hodnotové řetězce se silným růstovým potenciálem, pro strukturální modernizace tradičních průmyslových odvětví a pro podporu snižování emisí uhlíku v odvětvích s vysokou spotřebou energie.

6.11.

Průmyslová politika bude muset věnovat zvláštní pozornost odvětví dopravy, které je na prahu přechodu ke zcela novému paradigmatu, neboť současně dochází k mnoha technologickým průlomům: elektrifikace, digitalizace výroby, propojené a automatizované automobily, propojení soukromé a kolektivní dopravy.

---

(1)  Probíhající provádění plánu pro odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností.

(2)  COM(2018) 97 final.

(3)  ftp://ftp.unibocconi.it/pub/RePEc/bcu/papers/iefewp69.pdf.

(4)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. října 2018 o příspěvku EU k závaznému nástroji OSN, který by upravoval činnost nadnárodních společností a dalších podniků z hlediska lidských práv (2018/2763(RSP)) http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&reference=P8-TA-2018-0382&format=XML&language=CS.

(5)  „Litico“ od slova „lisi“, tj. rozpouštět (např. elektrolýza), distribuovat. Distribuované informace.

(6)  Acemoglu, D.; P. Restrepo (2017), Robots and jobs: evidence from US labour markets (Roboti a pracovní místa: doklady z trhů práce v USA), NBER Working Paper no. 23285. Arntz, M.; Gregory, T.; Zierahn U. (2016), The risk of automation for jobs in OECD countries: a comparative analysis (Riziko automatizace s ohledem na pracovní místa v zemích OECD: srovnávací analýza), OECD Social, Employment and Migration Working Papers No 189.

(7)  Viz SC/047, Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 44.

(8)  Jak uvádí stanovisko EHSV SC/047, Úř. věst C 81, 2.3.2018, s. 44.

(9)  Viz průzkumné stanovisko EHSV SC/048. Odkaz: Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 57.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k a) Návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností

[COM(2018) 239 final – 2018/0113 (COD)]

a k b) Návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o přeshraniční přeměny, fúze a rozdělení

[COM(2018) 241 final – 2018/0114 (COD)]

(2019/C 62/04)

Zpravodaj:	Dimitris DIMITRIADIS
Spoluzpravodaj:	Norbert KLUGE

Konzultace	a) Evropský parlament, 28. 5. 2018 a) Rada, 30. 5. 2018 b) Evropský parlament, 28. 5.2018 b) Rada, 29. 5. 2018
Právní základ	a) čl. 50 odst. 1 a čl. 50 odst. 2 písm. b), c), f) a g) SFEU b) čl. 50 odst. 1 a 2 SFEU
Odpovědná specializovaná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato ve specializované sekci	2. 10. 2018
Přijato na plenárním zasedání	17. 10. 2018
Plenární zasedání č.	538
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	190/2/1

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá návrhy Komise jakožto komplexní přístup, jehož cílem je vyvažovat a chránit oprávněné zájmy a potřeby všech zainteresovaných stran, malých a středních podniků, menšinových společníků, věřitelů a zaměstnanců.

1.2.

Současně je nutné, aby byl cíl jednotného trhu bez vnitřních hranic pro společnosti uveden do souladu s jinými cíli evropské integrace, jako je sociální ochrana, které jsou zakotveny v čl. 3 odst. 3 SEU, v článcích 9 a 151 SFEU a v evropském pilíři sociálních práv. EHSV je toho názoru, že nedávno předložený legislativní návrh týkající se mobility společností představuje vhodnou příležitost k tomu, aby byla zahájena další diskuse o požadavcích a účinnosti evropského práva obchodních společností v digitální éře. Tím by měly být vyslechnuty postoje všech zainteresovaných stran, například zaměstnanců a celé společnosti. Jedná se o žádoucí krok na cestě k vytvoření udržitelných společností, díky nimž EU získá konkurenční výhodu.

1.3.

EHSV podporuje návrhy, které zlepšují mezinárodní konkurenceschopnost malých a středních podniků, snižují náklady, harmonizují a zjednodušují postupy zápisu do rejstříku, ukládání změn a přeměn společností. Považuje za účelné, aby Komise členským státům poskytla vodítka k tomu, jak směrnice provést ve vnitrostátním právu.

1.4.

EHSV je proti mezerám, které umožňují společnostem typu poštovní schránka zneužívat právní předpisy za účelem podvodů, daňových úniků, praní peněz, snížení pracovněprávních norem nebo sociálního zabezpečení a nárůstu nekalé hospodářské soutěže. Naléhavě žádá dotčené orgány, aby odhalovaly a trestaly podvodné praktiky. EHSV podporuje návrh omezit možnost zápisu do rejstříku pouze na ten členský stát, na který má společnost skutečnou vazbu.

1.5.

EHSV podporuje transparentnost, bezpečnost a právní jistotu. Zdůrazňuje význam účinného ověřování totožnosti, které musí být při zakládání společnosti povinné a v každém případě by mělo proběhnout před jejich zápisem do rejstříku. Členské státy by měly v plném rozsahu dodržovat právní předpisy EU nebo uplatňovat rovnocenné normy v zájmu účinného ověřování totožnosti a spolehlivých informací za účelem zahrnutí komplexních norem pro skutečné vlastnictví.

1.6.

EHSV je přesvědčen, že předkládání naskenovaných kopií pasů, průkazů totožnosti nebo plných mocí by nemělo být přijatelné a že naruší právní jistotu. Formuláře plné moci by měly být veřejnými listinami a před uložením údajů by měly být řádně zkontrolovány. Právnické osoby zapsané ve vnitrostátních rejstřících by měly využívat online nástroje pro zápis a ukládání, pokud jsou zastupovány právním zástupcem, který je fyzickou osobou, a nikoli holdingovou společností.

1.7.

EHSV vítá zásadu „pouze jednou“, podle které se malé a střední podniky vyhnou vícenásobnému zápisu do rejstříku a vícenásobným úředním vyhlášením, přičemž vnitrostátní rejstříky budou ručit za spolehlivost a důvěryhodnost listin a údajů, které zveřejňují.

1.8.

EHSV zdůrazňuje význam faktoru nákladů pro mikropodniky a malé a střední podniky, které nemají kapacitu ani potřebné nástroje ke zvládání výzev digitální společnosti. Snadný zápis do rejstříku a přeshraniční mobilita jim pomůže plně využívat výhod jednotného digitálního trhu a zmírnit svou administrativní zátěž. EHSV podporuje iniciativu, podle které by listiny a údaje vydané obchodními rejstříky měly být rovnocenné „úředně ověřeným kopiím“. Skutečné administrativní náklady na zápis do obchodního rejstříku by však měly být transparentní, přiměřené a neměly by mít vliv na přístup.

1.9.

EHSV je přesvědčen, že k obchodním rejstříkům by měl být bezplatný a snadný přeshraniční přístup, aby bylo možné potvrzovat informace o společnostech, např. za účelem zbavení způsobilosti osob k členství ve statutárním orgánu, umožnit kontrolu informací o společnostech a omezit přeshraniční podvody.

1.10.

EHSV oceňuje, že v návrhu Komise je výslovně uznána úloha, kterou v mnoha členských státech zastává notář při zaručování právní jistoty, poskytování právního poradenství a zabraňování podvodům a zneužívání v čím dál více digitalizovaném hospodářském prostředí. EHSV se konkrétně domnívá, že předcházení podvodům a zneužívání nebrání hospodářské činnosti, ale je naopak předpokladem pro spravedlivý a transparentní jednotný trh EU, na kterém budou mít mikropodniky rovné příležitosti a budou moci soutěžit o zákazníky ve spravedlivém a vstřícném prostředí tím, že budou nabízet nejlepší produkty a služby ku prospěchu všech účastníků trhu.

1.11.

EHSV podporuje návrh Komise usnadnit přeshraniční mobilitu společností tím, že se stanoví jasné podmínky prostřednictvím sekundárních právních předpisů. Jak ale ve své judikatuře zdůraznil Soudní dvůr Evropské unie, je třeba vyjasnit, že záměr společnosti využít výhodnějších právních předpisů sám o sobě nepředstavuje zneužití svobody usazování. Mobilita společností napomůže zaměstnanosti v celé EU. Měly by se však vzít v úvahu také negativní dopady přeměn, rozdělení či fúzí na místní a regionální trhy práce.

1.12.

EHSV doporučuje Komisi, aby věnovala pozornost rozdílům mezi směrnicí 2005/56/ES o přeshraničních fúzích a navrhovanými postupy pro přeshraniční přeměny a rozdělení, s ohledem na možný dopad na jejich efektivitu a atraktivitu.

1.13.

EHSV je přesvědčen, že nový postup pro přemísťování sídel společností (přeshraniční přeměna) nastolí právní jistotu prostřednictvím kontroly ex ante v členském státě původu a v členském státě určení, ve kterém by se měl omezit pouze na přehodnocení jeho požadavků na podřízení přeměněné společnosti jeho vnitrostátnímu právnímu řádu. Má rovněž za to, že by bylo účelné obecné ustanovení proti zneužívání práva usazování.

1.14.

EHSV podporuje návrh Komise v tom, že zohledňuje skutečnosti, že přeměny, fúze a rozdělení mohou být využívány podvodným způsobem. Nicméně není jasné, co znamená pojem „umělá konstrukce“. Proto EHSV navrhuje, aby byla v zájmu objasnění slovního spojení „umělá konstrukce“ stanovena kritéria či ukazatele pro určení podvodných praktik či neoprávněných daňových zvýhodnění, která omezují právní jistotu, spravedlivou hospodářskou soutěž a sociální ochranu.

1.15.

EHSV vítá osvobození malých podniků a mikropodniků od hodnocení nezávislým znalcem, neboť náklady spojené s vypracováním zprávy nezávislého znalce by pro tyto podniky představovaly přílišnou zátěž. Domnívá se, že by se takovéto zprávy měly týkat pouze velkých společností, které zamýšlejí provádět přeshraniční přeměny, rozdělení či fúze.

1.16.

EHSV vítá záměr Komise chránit existující práva zaměstnanců na účast. Uvítal by však posílení úlohy evropských rad zaměstnanců v případě přeměn velkých společností podle směrnice 2009/38/ES.

1.17.

EHSV vítá zavedení harmonizovaných pravidel pro ochranu menšinových společníků a věřitelů, která ve směrnici 2005/56/ES neexistovala.

1.18.

EHSV zdůrazňuje, že je nutné, aby všechny digitální nástroje a postupy byly pro účely těchto návrhů přístupné v plném rozsahu, zejména lidem se zrakovým postižením.

2.   Návrhy Komise

2.1.

Komise předkládá komplexní soubor opatření (1) , (2) pro spravedlivá, zmocňující a moderní ustanovení práva obchodních společností v EU.

2.2.

Právo obchodních společností EU (3) v současné době zahrnuje určité prvky digitalizace jako povinnost členských států zpřístupnit online údaje o kapitálových společnostech. Tyto požadavky jsou však omezené a chybí jim přesnost, což vede k velmi rozdílnému provádění na vnitrostátní úrovni.

2.3.

Cílem návrhu (4) je zajistit více digitálních řešení pro společnosti na jednotném trhu a rovnější příležitosti pro společnosti v EU a zároveň zajistit, aby členské státy měly potřebnou flexibilitu k přizpůsobení vnitrostátních systémů a k zachování svých právních tradic. Členské státy by měly umožnit a prosazovat nenarušené využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností, tak aby mohly přenést své nynější systémy kontrol ex ante do digitálního věku.

2.4.

Obecným cílem tohoto návrhu je zajistit bezproblémové fungování jednotného trhu po celou dobu trvání životního cyklu společnosti při jednání s orgány správy ohledně zápisu společností a poboček do rejstříku a ukládání údajů, a to na celém území EU.

2.5.

Svoboda usazování hraje zásadní roli v rozvoji jednotného trhu, neboť právnickým osobám umožňuje stabilně vykonávat hospodářské činnosti v jiných členských státech. V praxi je využívání této svobody pro společnosti i nadále obtížné, zejména pro malé a střední podniky, jak se uznává i ve strategii pro jednotný trh z roku 2015 (5). Avšak právní nejistota, částečná nepřiměřenost a také nedostatek pravidel upravujících některé přeshraniční operace společností znamená, že neexistuje jasný rámec pro zajištění účinné ochrany těchto zainteresovaných stran.

2.6.

Přeshraniční přeměna poskytuje účinné řešení pro společnosti, které se mohou přemístit do jiného členského státu, aniž by ztratily svou právní subjektivitu, nebo musely znovu sjednávat své obchodní smlouvy. Soudní dvůr Evropské unie měl za to, že svoboda usazování obsažená v článku 49 SFEU znamená právo společností usazených v členském státě přemístit své sídlo do jiného členského státu prostřednictvím přeshraniční přeměny, aniž by ztratily svou právní subjektivitu (6). V posledním rozsudku ve věci Polbud (7) Soudní dvůr Evropské unie potvrdil právo společností provádět přeshraniční přeměny na základě svobody usazování.

2.7.

Podle rozsudků Soudního dvora Evropské unie (8) jsou hlavní cíle harmonizovaných pravidel pro přeshraniční přeměny (9) dvojí: — umožnit společnostem, zejména mikropodnikům a malým podnikům, uskutečnit přeshraniční přeměnu řádným, efektivním a účinným způsobem; — vhodně a přiměřeně chránit nejvíce postižené zainteresované strany, jako jsou zaměstnanci, věřitelé a společníci.

2.8.

Návrh poskytuje rovněž harmonizovaná pravidla pro ochranu věřitelů a společníků. Společnost by musela zajistit předpokládanou ochranu věřitelů a společníků v projektu přeshraniční přeměny. Pravidla rovněž doplňují nedávné iniciativy zaměřené na posílení pravidel pro vysílání pracovníků a boj proti daňovým únikům a podvodům, ale i návrh Komise na zřízení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti.

3.   Obecné připomínky

3.1.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 (10) kodifikuje stávající směrnice o právu obchodních společností EU. Tato směrnice vstoupila v platnost dne 20. července 2017 a Evropská komise po necelém roce předložila nové návrhy na modernizaci práva obchodních společností EU.

3.2.

EHSV vítá tyto iniciativy Evropské komise i společnou dohodu mezi evropskými orgány a členskými státy ohledně toho, že digitalizace je nezbytná, aby byla splněna strategie pro jednotný digitální trh z roku 2015 (11) a akční plán pro elektronickou veřejnou správu (eGovernment) z roku 2016 (12).

3.3.

Návrhy Evropské komise na změnu směrnice (EU) 2017/1132 činí nezbytné kroky k postavení evropských společností na roveň s jinými průmyslovými státy se silnou digitální tradicí, jako jsou USA, Kanada a Austrálie. Společnosti musí pracovat v určitém právním a správním prostředí, jež je přizpůsobeno ke zvládání nových hospodářských a sociálních výzev globalizovaného a digitálního světa, a současně také sledovat další oprávněné veřejné zájmy, jako je ochrana zaměstnanců, věřitelů a menšinových společníků, a poskytnout orgánům veškerá nutná ochranná opatření pro boj proti podvodům či zneužívání – např. přenos fiskálních údajů v rámci správní spolupráce (13) – a pro zaručení spolehlivosti a důvěryhodnosti listin a údajů obsažených ve vnitrostátních rejstřících.

3.4.

Je však třeba učinit určité úpravy, aby se zmírnila administrativní zátěž a snížily náklady na provádění navrhovaných iniciativ pro mikropodniky nebo malé a střední podniky.

3.5.   Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností – COM (2018) 239 final.

3.5.1.

EHSV vítá tento legislativní návrh (14), který má zajistit bezproblémové fungování jednotného trhu EU po celou dobu trvání životního cyklu společnosti při jednání s orgány správy ohledně zápisu společností a poboček do rejstříku a ukládání údajů.

3.5.2.

EHSV se domnívá, že digitalizace práva obchodních společností je nástroj pro spravedlivé, transparentní a účinné postupy. Není však samoúčelná, nýbrž musí sloužit zájmům podniků, a to zejména mikropodniků. Proto by legislativní návrh týkající se využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností měl uplatnit výše uvedené klíčové prvky moderních ustanovení práva obchodních společností v EU v digitálním věku, konkrétně právní jistotu a předcházení zneužívání, spolehlivé informace za účelem zahrnutí komplexních norem pro skutečné vlastnictví, preventivní kontroly a transparentní podnikové struktury prostřednictvím spolehlivých obchodních rejstříků. Pouze za těchto podmínek může být potenciál digitalizace využit v plné míře a mikropodniky mohou využívat „rovných podmínek v digitální oblasti“ pro nastartování růstu a vytváření pracovních míst v EU.

3.5.3.

EHSV vítá, že Evropská komise uznala existenci překážek, které způsobují zbytečnou administrativní zátěž a náklady pro podnikatele, kteří chtějí založit nový podnik nebo rozšířit své podnikání zapsáním svých poboček do rejstříku, a navrhla jejich odstranění. Překážky, které je třeba odstranit, jsou následující: a) Online zápis společností nebo poboček vnitrostátní právo umožňuje, zakazuje či ukládá, což vytváří různorodé situace, které jsou pro malé a střední podniky složité (15). b) Vícenásobné zveřejňování údajů o společnostech a zařazování účetních závěrek poboček do vnitrostátních věstníků v mnohých členských státech, v nichž se pobočky nacházejí. c) Různé podmínky, podle kterých je třetím stranám (investorům, občanům, ostatním společnostem) umožněn přístup k údajům o společnostech ve vnitrostátních rejstřících (co se týče otázky, které údaje se poskytují bezplatně a které za úplatu).

3.5.4.

EHSV se domnívá, že prosazování digitalizace je velmi důležité z následujících důvodů: a) Postupy zápisu online jsou obecně levnější, rychlejší a účinnější než postupy, kdy se žádosti podávají osobně a v tištěné formě (16). b) Iniciativa je plně v souladu se stávajícími digitálními prvky práva obchodních společností EU a bude z těchto prvků vycházet, zejména ze systému propojení obchodních rejstříků (BRIS), jenž je založen na právních povinnostech stanovených směrnicí 2012/17/EU (17) a prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/884 (18). c) Stávající návrh doplní návrh nařízení Komise, kterým se zřizuje jednotná digitální brána a který zahrnuje obecnou online registraci podnikatelské činnosti s výjimkou založení kapitálových společností. Tento návrh představuje „lex specialis“ ve vztahu k jednotné digitální bráně (19).

3.5.5.

Obavy z podvodů či zneužívání, zejména pokud jde o společnosti typu poštovní schránka, by z různých důvodů neměly bránit podporování návrhu. Tyto obavy musí vyřešit členské státy úpravou podmínek pro zakládání společností, včetně povinné soudní, notářské nebo správní kontroly stanov společnosti (20). Evropská unie již přijala řadu opatření, aby zamezila vyhýbání se daňovým povinnostem právnických osob, například povinné zveřejňování režimů daňového plánování ze strany zprostředkovatelů, přenos fiskálních údajů v rámci správní spolupráci (21) a také povinné uznávání elektronických prostředků identifikace občanů Unie v souladu s nařízením eIDAS vydaných v jiném členském státě.

3.5.6.

EHSV podporuje ustanovení, které členským státům jakožto poslední záruka zabránění podvodům umožňuje, aby vyžadovaly fyzickou přítomnost příslušných osob před příslušným orgánem, ale pouze tehdy, je-li odůvodněna naléhavými důvody veřejného zájmu. EHSV je přesvědčen, že by tento digitální postup neměly využívat holdingové společnosti ani zástupci s plnou mocí, za nimiž by se mohla skrývat skutečná zainteresovaná strana, a varuje před „zneužitím totožnosti“.

3.5.7.

EHSV oceňuje, že v návrhu Evropské komise je výslovně uznána úloha, kterou v mnoha členských státech zastává notář při zaručování právní jistoty, poskytování právního poradenství a zabraňování podvodům a zneužívání v čím dál více digitalizovaném hospodářském prostředí. EHSV se konkrétně domnívá, že předcházení podvodům a zneužívání nebrání hospodářské činnosti, ale je naopak předpokladem pro spravedlivý a transparentní jednotný trh EU, na kterém budou mít mikropodniky rovné příležitosti a budou moci soutěžit o zákazníky ve spravedlivém a vstřícném prostředí tím, že budou nabízet nejlepší produkty a služby ku prospěchu všech účastníků trhu.

Aby byla zaručena právní jistota a zamezilo se podvodům, měly by mít členské státy možnost zajistit provádění preventivních kontrol příslušnými orgány a/nebo notáři, a to po celou dobu trvání životního cyklu společnosti, mj. i v případě používání šablon, a za předpokladu, že postup bude možné provést online. Předkládání dokumentů online a automatická výměna výpisů z obchodního rejstříku neovlivní požadavky kladené v členském státě zápisu vnitrostátním právem, co se týče podoby a přesnosti předkládaných dokumentů.

3.5.8.

EHSV proto vítá návrh Evropské komise usnadnit digitalizaci v právu obchodních společností prostřednictvím zásady „pouze jednou“, která bude spočívat ve vzájemné důvěře mezi členskými státy, které na zakládání společností i nadále kladou své vlastní vnitrostátní požadavky.

3.6.   Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o přeshraniční přeměny, fúze a rozdělení – COM(2018) 241 final

3.6.1.

Cílem tohoto návrhu je stanovit jasná pravidla a přizpůsobit právo obchodních společností přeshraniční mobilitě společností v EU. Tento návrh nastoluje vyvážený vztah mezi zvláštními pravidly a postupy pro přeshraniční působení společností, jejichž cílem je využít potenciál jednotného trhu, na jedné straně a ochranou všech zainteresovaných stran, jichž se působení společností týká (tj. zaměstnanců, věřitelů a menšinových společníků), před zneužíváním na straně druhé.

3.6.2.

EHSV podporuje přeshraniční přeměny v rámci EU (22) a skutečnost, že Komise ve svém návrhu zmiňuje rozsudek Soudního dvora EU z roku 2017 ve věci Polbud (23). Soudní dvůr ve věci Polbud rozhodl, že vnitrostátní pravidlo, které nařizuje povinnou likvidaci společnosti jako nezbytnou podmínku pro její přeshraniční přemístění, je neodůvodněné, představuje neúměrné omezení, a je tedy se svobodou usazování neslučitelné. Obecná povinnost provést likvidaci, ukládaná státem, vede k založení obecné domněnky o zneužití. Taková právní úprava je proto nepřiměřená. Přemístění statutárního sídla takové společnosti, aniž by došlo k přemístění sídla skutečného, spadá do oblasti svobody usazování, kterou chrání právo EU. Proto Soudní dvůr Evropské unie opětovně potvrdil právo společností přemístit pouze své statutární sídlo, nikoli však sídlo skutečné, z jednoho členského státu do jiného, i když společnost vykonává podstatnou část své hospodářské činnosti, nebo dokonce celou hospodářskou činnost, v prvním členském státě. Záměr společnosti Polbud využít výhodnějších právních předpisů sám o sobě nepředstavuje zneužití svobody usazování.

3.6.3.

EHSV v zásadě podporuje zavedení postupu, který tyto přeměny umožňuje, i stanovení hmotněprávních podmínek, které mají zamezit právní nejistotě, která plyne z různorodých vnitrostátních pravidel a má negativní vliv na společnosti, zainteresované strany a členské státy. Vnitrostátní právní předpisy, pokud existují, jsou často neslučitelné, nebo se obtížně spojují jeden s druhým. Kromě toho více než polovina členských států neumožňuje přeshraniční přeměny. Má to negativní dopad zejména na malé a střední podniky, neboť ty mají často nedostatek finančních prostředků pro provedení přeshraničních postupů pomocí nákladných a komplikovaných alternativních metod.

3.6.4.

Na začátku postupu vydá příslušný orgán výchozího členského státu během jednoho měsíce osvědčení předcházející přeměně, nebo v případě pochybností orgán během dalšího jednoho měsíce provede hloubkové posouzení. Postup končí tím, že cílový členský stát s ohledem na všechny podstatné skutečnosti a informace přeměněnou společnost zapíše do rejstříku, pokud tato společnost bude splňovat právní předpisy tohoto státu týkající se zápisu do rejstříku a ochrany zaměstnanců. Komunikace mezi příslušnými orgány se bude uskutečňovat prostřednictvím systému propojení obchodních rejstříků (BRIS). Účast zaměstnanců je zajištěna tím, že zaměstnanci mají právo na to, aby je společnost včas informovala a konzultovala. Ochranu pracovníků může rovněž potvrdit orgán cílového členského státu. Důležitou úlohu plní evropské rady zaměstnanců.

3.6.5.

EHSV by chtěl vyjádřit výhrady, zda zdlouhavý a nákladný postup splňuje kritéria týkající se uplatňování práva usazování v jiném členském státě a zda je slučitelný s rozsudkem Soudního dvora EU ve věci C-106/16 Polbud. Je třeba zdůraznit, že Soudní dvůr podal výklad článku 54 Smlouvy o fungování Evropské unie a uplatnil obecnou zásadu proporcionality. Právo společnosti na přeshraniční přeměnu tudíž vychází ze samotné Smlouvy a členské státy (a orgány EU) musí dbát na to, aby ji neporušovaly. Proto EHSV podporuje postup pro přemísťování sídel společností (přeshraniční přeměna) ve výchozím členském státě, avšak doporučuje, aby se postup v cílovém členském státě (čl. 86 písm. p)) omezil pouze na kontrolu ex ante jeho požadavků na podřízení přeměněné společnosti jeho vnitrostátnímu právnímu řádu (24). Mělo by však existovat obecné ustanovení proti zneužívání práva usazování společností. Tím nebude nový postup působit zbytečnou zátěž nad rámec svých vytyčených cílů a zároveň poskytne cílovému členskému státu pravomoc regulovat zneužívání i po přeměně.

3.6.6.

Navíc je nutné vyjasnit pojem „umělá konstrukce“ společnosti v členském státě vytvořená s cílem získat neoprávněné daňové zvýhodnění. Tento pojem zavedl především Soudní dvůr Evropské unie, objevuje se v bodech odůvodnění a v čl. 86 písm. c) bod 3. Jedná se o klíčovou koncepci, která umožňuje nebo zakazuje usazení společnosti v jiném členském státě. Je třeba stanovit jasná kritéria nebo ukazatele, aby se nebránilo skutečné hospodářské činnosti založené na rozumných ekonomických rozhodnutích, jak konstatoval Soudní dvůr Evropské unie ve věci Polbud.

3.6.7.

Přeshraniční fúze (25): Návrh vychází z pozitivních zkušeností se směrnicí 2005/56/ES (26) o přeshraničních fúzích, která se zabývá pouze kapitálovými společnostmi, a řeší její nedostatky. Proto se v návrhu zavádějí harmonizovaná hmotněprávní pravidla o ochraně věřitelů a společníků, zatímco směrnice 2005/56/ES stanovila pouze procesní pravidla, např. povinnost informovat společníky, a hmotněprávní ochranu ponechala členským státům. V návrhu se nyní požaduje, aby bylo v projektu fúze vymezeno následující: — ochranná opatření pro věřitele: návrh zavádí předpoklad, že nedochází k poškození věřitelů, jestliže jim má platit ručitel nebo společnost vzniklá fúzí, což potvrdí nezávislé znalecké posouzení jejich situace; — právo společníků, kteří nehlasovali nebo nemají hlasovací práva, na vystoupení ze společnosti, jejich právo na obdržení adekvátní náhrady a právo napadnout navrhovaný výměnný poměr podílů (akcií) u vnitrostátních soudů.

3.6.8.

EHSV rovněž souhlasí s dalšími body návrhu Komise: a) harmonizovaná pravidla o podrobném a úplném informování zaměstnanců o důsledcích přeshraničních fúzí. Ve směrnici 2005/56/ES byla stanovena pouze účast zaměstnanců v dozorčím orgánu a zohlednění jejich situace ve zprávě vedení; b) harmonizovaná pravidla o urychleném postupu v případě méně složitých fúzí nebo upuštění od vypracování zprávy nezávislého znalce se souhlasem všech společníků, nebo v průběhu fúze po dohodě mateřské společnosti s dceřinou společností; c) propojení obchodních rejstříků za účelem výměny informací – využívání digitálních nástrojů.

3.6.9.

Přeshraniční rozdělení (27): Podléhají odlišným či neslučitelným vnitrostátním právním předpisům pouze ve 13 členských státech, aniž by je EU jakkoli harmonizovala, přestože jsou důležité pro růst. Za účelem předcházení zneužívání a ochrany zainteresovaných stran je třeba zavést právní rámec EU pro akciové společnosti, který bude podobný rámci pro přeshraniční přeměny. Je třeba vytvořit dvoufázový postup. V první fázi budou vyhotoveny podmínky rozdělení společně se dvěma podrobně vysvětlujícími zprávami o důsledcích rozdělení pro věřitele a zaměstnance. Pro střední a velké podniky je navíc nutná zpráva nezávislého znalce. Toto je pouze první krok a EHSV se domnívá, že by návrh měl zahrnovat také přeshraniční rozdělení sloučením jmění již existujících společností, nikoli pouze případ, kdy vzniknou nové společnosti.

3.6.10.

V současné době se vnitrostátní pravidla mezi jednotlivými členskými státy do velké míry liší a někdy vyžadují nepřiměřené správní postupy, které musí Komise omezit v novém návrhu, aby podniky nebyly odrazovány od hledání nových možností. Ačkoli EHSV nová pravidla a postupy podporuje, je třeba je pečlivě prověřit, aby nezpůsobovaly mimořádnou administrativní zátěž a náklady, které by byly nad rámec cílů, jimž slouží v oblasti ochrany zaměstnanců, věřitelů a společníků.

3.6.11.

EHSV vítá, že čl. 86 písm. g) návrhu osvobozuje malé podniky a mikropodniky od přezkoumání nezávislým znalcem, neboť náklady spojené s vypracováním zprávy nezávislého znalce by pro mikropodniky a malé a střední podniky představovaly přílišnou zátěž.

3.6.12.

EHSV zdůrazňuje, že nezávislí znalci hrají úlohu při odhalování podvodů pouze ve velkých podnicích během přezkoumání a shromažďování podnikových dokladů v písemné zprávě, za předpokladu, že jsou splněny určité požadavky, např. ohledně efektivní struktury vnitřních kontrol a standardních provozních postupů s cílem předcházet potenciálním střetům zájmů a zmírňovat je a zaručit nezávislost zpráv, co se týče zainteresovaných stran.

3.6.13.

EHSV důrazně podporuje návrh Evropské komise, který poprvé stanoví postup pro přeshraniční přeměnu a doplňuje již stanovené postupy pro přeshraniční fúze a rozdělení tím, že zvyšuje ochranu zainteresovaných stran. Výsledné rozdíly mezi postupy přeshraničních fúzí na jedné straně a přeshraničních přeměn a rozdělení na straně druhé však mohou ovlivnit relativní atraktivitu těchto přeměn a rozdělení. EHSV navrhuje, aby Komise tyto aspekty prozkoumala.

3.6.14.

EHSV vítá záměr Komise chránit stávající práva zaměstnanců na účast. EHSV je přesvědčen, že ve společnosti, která vznikne přeshraniční přeměnou, musí i nadále platit přinejmenším stejná úroveň všech podmínek zapojení zaměstnanců, jako je úroveň stanovená v právních předpisech výchozího členského státu, v souladu s postupy a standardními pravidly uvedenými ve směrnici 2001/86/ES (28).

3.6.15.

EHSV zdůrazňuje významnou úlohu evropských rad zaměstnanců zřízených ve velkých podnicích, jež měly být přeměněny, a požaduje jejich větší zapojení v souladu se směrnicí 2009/38/ES (29).

3.7.

Obecně EHSV zdůrazňuje, že je nutné, aby všechny digitální nástroje a postupy byly pro účely těchto návrhů plně přístupné lidem se zdravotním postižením, zejména zrakově postiženým.

---

(1)  COM(2018) 239 final.

(2)  COM(2018) 241 final.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).

(4)  COM(2018) 239 final.

(5)  COM(2015) 550 final.

(6)  Cartesio, věc C-210/06, EU:C:2008:723, body 109 až 112; VALE, věc C-378/10, EU:C:2012:440, bod 32.

(7)  Polbud – Wykonawstwo, věc C-106/16, ECLI:EU:C:2017:804.

(8)  Viz poznámky pod čarou 6 a 7.

(9)  COM(2018) 241 final.

(10)  Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46.

(11)  COM(2015) 192 final.

(12)  COM(2016) 179 final.

(13)  Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).

(14)  COM(2018) 239 final.

(15)  COM(2018) 241, s. 3.

(16)  COM(2018) 241, s. 5.

(17)  Úř. věst. L 156, 16.6.2012, s. 1.

(18)  Úř. věst. L 144, 10.6.2015, s. 1.

(19)  COM(2017) 256 final.

(20)  Článek 10 kodifikované směrnice o právu obchodních společností (EU) 2017/1132.

(21)  Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).

(22)  Postup, kdy se společnost vytvořená a zapsaná do rejstříku v souladu s právními předpisy jednoho členského státu přemění na jinou společnost vytvořenou a zapsanou do rejstříku v souladu s právními předpisy jiného členského státu, aniž by byla zrušena či zanikla s likvidací.

(23)  Věc C-106/16, ECLI:EU:C:2017:804. Polbud byla společnost založená v Polsku, která se rozhodla přemístit své statutární sídlo do Lucemburska, aniž by došlo k přemístění jejího skutečného sídla. Do polského obchodního rejstříku byl zapsán vstup do likvidace a byl jmenován likvidátor. V roce 2013 bylo statutární sídlo společnosti Polbud přemístěno do Lucemburska. Společnost Polbud se přejmenovala na „Consoil Geotechnik Sàrl“ a stala se společností podle lucemburského práva. Poté společnost Polbud podala u rejstříkového soudu návrh na výmaz z polského obchodního rejstříku. Rejstříkový soud tento návrh na výmaz zamítl. Společnost Polbud podala proti tomuto rozhodnutí žalobu. Polský Nejvyšší soud, k němuž bylo podáno odvolání, nejprve položil Soudnímu dvoru otázku, zda se svoboda usazování vztahuje pouze na přemístění statutárního sídla společnosti založené podle práva jednoho členského státu na území jiného členského státu, kde se tato společnost přemění na společnost podle práva tohoto jiného členského státu, aniž došlo k přemístění skutečného sídla uvedené společnosti. Viz rovněž https://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2017-10/cp170112en.pdf.

(24)  Rozsudky Soudního dvora ve věci C-378/10, Vale Epitesi, EU:C:2012:440, odst. 31, a ve věci Polbud C-106/16, ECLI:EU:C:2017:804, odst. 33, 35 a 44.

(25)  Operace, kterou dvě nebo více společností ze dvou nebo více členských států převádějí své jmění na již existující (nástupnickou) nebo novou společnost.

(26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES ze dne 26. října 2005 o přeshraničních fúzích kapitálových společností. Nyní je součástí kodifikační směrnice z roku 2017.

(27)  Postup, při němž se společnost rozdělí a převede celé své jmění nebo jeho část na stávající nebo nově vznikající společnost či několik společností v jiném členském státě.

(28)  Směrnice Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců (Úř. věst. L 294, 10.11.2001, s. 22 – zvláštní vydání v českém jazyce: Kapitola 06 Svazek 004 s. 272).

(29)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/38/ES ze dne 6. května 2009 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na úrovni Společenství a skupinách podniků působících na úrovni Společenství (přepracované znění), (Úř. věst. L 122, 16.5.2009, s. 28).

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k a) návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků

[COM(2018) 435 final – 2018/0224 (COD)]

a k b) návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa

[COM(2018) 436 final – 2018/0225 (COD)]

(2019/C 62/05)

Zpravodaj:

Gonçalo LOBO XAVIER

Konzultace	a) Evropský parlament, 14. 6. 2018 Rada, 25. 6. 2018 b) Evropský parlament, 14. 6. 2018 Rada, 27. 6. 2018
Právní základ	a) čl. 173 odst. 3, čl. 182 odst. 1, 4 a 5, článek 188 SFEU a čl. 7 odst. 5 Smlouvy o Euratomu b) čl. 173 odst. 3 a čl. 182 odst. 4 SFEU
Odpovědná specializovaná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato ve specializované sekci	2. 10. 2018
Přijato na plenárním zasedání	17. 10. 2018
Plenární zasedání č.	538
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	187/1/2

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV vítá skutečnost, že Evropská komise jasně uvedla, že výzkum a inovace musí být i nadále důležitou prioritou EU i v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem na období 2021–2027. EHSV je velmi potěšen, že mnohá z doporučení Výboru pro hodnocení programu Horizont 2020 v polovině období byla přijata v oblastech, jako jsou kooperativní výzkum a mobilita, jakož i kroky k posílení inovací, překonání rozdílů mezi regiony, podpora činností v oblasti vědy a inovací mezi občany, náprava nízké míry úspěšnosti a snížení administrativní zátěže (1).

1.2.

EHSV zdůrazňuje, že věda, výzkum a inovace musí představovat klíčové prvky pro budování Evropského společenství, a proto podporuje přístup programu Horizont Evropa spočívající v přibližování těchto aktivit a úspěchů občanům. Proto musí být účinná komunikace jak o příležitostech programu, tak o účincích inovací a výzkumu na životy občanů součástí strategie, která má pro toto úsilí zajistit větší podporu členských států.

1.3.

EHSV podporuje plán, aby mise v oblasti výzkumu a inovací byly součástí strategie programu Horizont Evropa, který pomůže dosahovat výsledků výzkumu a inovací s větším dopadem a skutečně změnit způsob, jakým občané vnímají vědu a její dopady na svůj každodenní život. EHSV vyzývá, aby byly neodkladně určeny strategické mise, které dokážou stimulovat výzkumné a inovační ekosystémy v celé Evropě a které podpoří spolupráci ve výzkumu jakožto hlavní hybnou sílu pro poskytování vědomostí a vytváření dopadu. Mise by se měly zaměřovat na konkrétní, kvantifikovatelné a dosažitelné cíle, měly by být otevřené všem možným účastníkům a pojímat excelenci z různých částí Evropy.

1.4.

EHSV podporuje skutečnost, že mise budou otevřené různým způsobům řešení zdola nahoru a budou pokrývat celý životní cyklus výzkumu a inovací. Jelikož by se mise měly zaměřit na střednědobé až dlouhodobé cíle, měl by být v jejich přístupu zohledněn rovněž velký význam výzkumu nízké úrovně technologické připravenosti. Mise by neměly být zaměřeny pouze na lineární inovační modely, které jsou často omezeny na přírůstkové inovace, ale měly by jasně podněcovat průlomové inovační modely.

1.5.

EHSV jako zástupce organizované občanské společnosti se rád aktivně zapojí do spoluvytváření tohoto procesu a myšlenku misí podporuje. Nesmíme ovšem zapomínat, že pokud se rozhodnutí příliš přiblíží konečným uživatelům, mohlo by to omezit rozsah a integritu misí. Výbory pro mise by měly mít k dispozici kvalitní a dostatečné kritické množství od všech zúčastněných subjektů, aby se mohly vyhnout podpůrnému výzkumu nebo na druhé straně misím, které dalece přesahují stávající technické či technologické kapacity.

1.6.

EHSV zdůrazňuje, že Evropská rada pro inovace (ERI) je důležitý nástroj na podporu průlomových inovací a povzbuzení podnikání a konkurenceschopnosti na úrovni EU. S ohledem na evropskou krajinu se EHSV domnívá, že ERI by se měla zejména zaměřit na velmi inovativní a průlomové malé a střední podniky a začínající podniky.

1.7.

EHSV souhlasí s tím, že program Horizont Evropa by měl systematickým způsobem zapojit společenské a humanitní vědy. K sociálním a humanitním vědám by se mělo přistupovat v souvislosti s technologickým přístupem. Inovace dalece přesahují technologie, a pokud se spojí různé vize, kompromisní řešení a výzvy, přispěje to k lepšímu utváření evropského prostředí výzkumu a inovací. EHSV se domnívá, že přístup přesahující technologie by posílil společenské a humanitní vědy v celém programu Horizont Evropa.

1.8.

EHSV podporuje politiku „otevřené vědy“ jako prostředek k zaměření se na vynikající vědu a kvalitní vědomosti. Otevřená věda je nezbytná pro celkový vědecký rozvoj evropských institucí. Mělo by se ovšem zvážit zavedení určitého časového rámce pro zveřejňování všech vědeckých výsledků, aby bylo zajištěno, že všechny výsledky projektů budou zpřístupněny ve vhodných úložištích a v přesně vymezených lhůtách. EHSV vítá otevřený přístup k publikacím a výzkumným údajům, důrazně však doporučuje pravidelné konzultace se zúčastněnými stranami v oblasti výzkumu, pokud jde o budoucí požadavky v oblasti otevřené vědy. Zavedené možnosti odmítnutí souhlasu („opt-out“) by měly být v rámci programu Horizont Evropa zachovány.

1.9.

EHSV souhlasí, že přepracovaná pilířová struktura zlepší vnitřní soudržnost, zejména díky zapojení průmyslových technologií do druhého pilíře, což zvýší přínos průmyslu k řešení globálních výzev a propojí nabídku s poptávkou po nových řešeních. Takový přístup je velmi atraktivní, a jednou z možností by bylo upřednostňovat konsorcia, která uzavírají inovační cyklus, tj. zahrnují akademické partnery, kteří vytvářejí, poskytovatele řešení, kteří vyvíjejí inovativní řešení, a konečné uživatele, kteří vyjadřují své potřeby, aby mohli fungovat udržitelným způsobem.

1.10.

EHSV rovněž vítá záměr dále zjednodušit pravidla státní podpory a usnadnit tak kombinování různých fondů, což může zásadně přispět k překonání velkých rozdílů mezi členskými státy a regiony v počtu úspěšných výzkumných a inovačních projektů. Pro zajištění co největšího dopadu výzkumných a inovačních projektů jsou zásadní synergie mezi jednotlivými programy financování Unie a politikami Unie, zejména se strukturálními fondy prostřednictvím kompatibilní regulace.

1.11.

EHSV upozorňuje na skutečnost, že pro další posílení Evropského výzkumného prostoru je rovněž zásadní podpora mobility výzkumných pracovníků prostřednictvím akcí „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA), přičemž unijní a vnitrostátní politiky musí usilovat o odpovídající a atraktivní pracovní podmínky pro pracovníky, aby se zabránilo „odlivu mozků“, který je pro dosažení soudržnosti v EU skutečně kontraproduktivní. Kromě toho je nezbytně nutné posílit v programu ERV podporu pro mladé výzkumné pracovníky.

1.12.

EHSV se domnívá, že v rámci pilíře „Posílení Evropského výzkumného prostoru“ je třeba věnovat zvláštní pozornost vzdělávání v oblasti vědy a vědecké komunikace. Tím by se posílila věda se společností a pro společnost v rámci tohoto pilíře, a tudíž v rámci programu Horizont Evropa.

2.   Obecné připomínky

2.1.

EHSV vítá nedávné úsilí Komise podpořit evropský růst pomocí nových a evropských politik na míru, které má posílit vyšší podpora činností v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, jež mohou zajistit vedoucí pozici Evropy v mnoha oblastech (2). Evropská komunita inovátorů a výzkumných pracovníků dosáhla v posledních letech mnoha cílů, evropští občané tuto situaci ovšem ani nadále z několika důvodů plně nedoceňují. Těmito důvody jsou například nedostatečná komunikace, nedostatečné odhodlání komunity, ale i nezájem občanů o vědecké výsledky. Proto je nezbytné tento přístup uvnitř evropské společnosti změnit, a to nejen krátkodobě, ale i s cílem přispět k dlouhodobému inovačnímu a vědeckému ekosystému zapojenému do společnosti jako celku.

2.2.

EHSV podporuje přístup, podle nějž je možné změnit názory občanů pomocí určení klíčových globálních výzev a který by představoval součást velmi silného úsilí o mobilizaci a zapojení společnosti pro evropský projekt. Podpora konkurenceschopnosti Evropy prostřednictvím inovací je zásadní a vedoucí představitelé na ni nesmí zapomínat, když určují politické priority. Nelze jednoduše říci, že výzkum, vývoj a inovace silně přispívají k vytváření pracovních míst a růstu. Pouhá informace, že dvě třetiny hospodářského růstu v Evropě v současné době vyplývají z aktivit výzkumu, vývoje a inovací, nestačí. Členské státy se do tohoto společného úsilí musí zapojit.

2.3.

EHSV vítá návrh na nový evropský program v oblasti výzkumu a inovací, který má v období 2021–2027 podpořit a povzbudit výzkum a inovace na úrovni EU, a jeho hlavní součásti, zejména zaměření na otevřenou vědu, globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu i otevřené inovace. EHSV je pevně přesvědčen, že přístup spoluvytváření, kdy se zapojí všechny zúčastněné subjekty z komunity vědomostí a inovací, je zásadní pro posílení evropské konkurenceschopnosti, vytváření pracovních míst, společenskou soudržnost (zejména v boji s nezaměstnaností mládeže) a ochranu životního prostředí podle Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a podle cílů udržitelného rozvoje.

2.4.

Program Horizont Evropa zřejmě odráží prioritu Komise, kterou je vytvoření inovačního a vědeckého ekosystému, díky kterému by EU mohla zlepšovat svou konkurenceschopnost prostřednictvím strukturálních opatření s hospodářským a společenským dopadem. To potvrzuje nejen navrhované navýšení finančního balíčku, ale i činnosti plánované v rámci tří pilířů programu.

2.5.

EHSV podporuje hlavní nové prvky, které zdůrazňuje návrh programu Horizont Evropa, konkrétně pak: (i) podporu průlomových inovací prostřednictvím Evropské rady pro inovace, (ii) větší dopad díky zaměření na mise a zapojení občanů – mise v oblasti výzkumu a inovací, (iii) posilování mezinárodní spolupráce, (iv) posilování otevřenosti prostřednictvím silnější politiky otevřené vědy a (v) racionalizaci prostředí pro financování prostřednictvím nového přístupu k evropským partnerstvím.

2.6.

Zřízení misí EU v oblasti výzkumu a inovací, které budou fungovat zdola nahoru a budou zaměřené na globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu, by mohl být dobrý způsob, jak více zapojit společnost do činností v oblasti vědy a inovací. Takový přístup by mohl představovat úspěšný způsob, jak zapojit společnost a občany do misí, které bude ještě potřeba definovat, a vytvoří pocit sounáležitosti, který by mohl být zásadní pro dosahování významných výsledků a dopadů. Organizovaná občanská společnost by v tomto procesu mohla opět hrát zásadní roli.

2.7.

EHSV také oceňuje skutečnost, že program Horizont Evropa bude podporovat partnerství veřejného a soukromého sektoru jakožto účinný nástroj posilování spolupráce ve výzkumu, který se zaměří na průmysl poháněný výzkumem a inovacemi, s důrazem na menší množství partnerství s větším dopadem. Evropa musí přijmout skutečnost, že k jednoduchosti, co se týče účinné spolupráce mezi akademickým světem a průmyslem, ještě vede dlouhá cesta. Samozřejmě existuje řada dobrých příkladů a osvědčených postupů, stále je ale také co zlepšovat. Jedním z nástrojů, který by mohl pomoci překlenout současné rozdíly mezi dvěma rozdílnými, ale vzájemně se doplňujícími světy – akademickou sférou a průmyslem, resp. trhem – mohou být právě partnerství veřejného a soukromého sektoru.

2.8.

EHSV opět (3) naléhavě vyzývá Komisi, aby nepřestávala usilovat o snížení úrovně administrativní zátěže v rámci programu Horizont Evropa. EHSV proto vítá návrh Komise, aby se snížila administrativní zátěž a zlepšila doba pro uvedení na trh/úroveň reakcí na návrhy, což je vidět např. v programu Horizont 2020 konkrétně v rámci nástroje pro malé a střední podniky. Hlavním cílem v rámci programu Horizont Evropa musí být zjednodušování, zejména s ohledem na lhůty pro udělení grantu a následný vstup na trh, konstantní míry financování, snížení počtu nástrojů, omezené používání pracovních výkazů, rozšířené využívání jednorázových částek atd.

2.9.

EHSV se domnívá, že spolu se snižováním administrativní zátěže, dalším zjednodušováním a viditelnější kampaní, která přivede malé a střední podniky k inovacím a činnostem v oblasti výzkumu a inovací, je koncept Evropské rady pro inovace jakožto základu velmi vítaný, zejména co se týče podpory uvádění na trh, rychle se rozvíjejících inovací a podnikatelů. EHSV se ve skutečnosti domnívá, že při dodržování této strategie by mohlo dojít ke zvýšení úspěšnosti, pokud se nebude zapomínat, že některé začínající podniky a nápady v minulosti nebyly úspěšné z rozličných důvodů, kterými by se ERI chtěla zabývat. Nesmíme zapomínat, že je potřeba, aby evropská kultura byla ochotná více podstupovat rizika. V této souvislosti ERI přispěje k tomuto úsilí a měla by ve svých všeobecných cílech a kritériích hodnocení zohlednit vysoce rizikové činnosti v oblasti výzkumu a inovací.

2.10.

EHSV podporuje představu, aby se do programu zapojilo více malých a středních podniků a začínajících podniků, ale má určité pochyby, pokud jde o návrh týkající se rozšiřování kapacity. Navzdory předchozím snahám v rámcových programech by měly být malé a střední podniky více zapojené do činností založených na výzkumu a inovacích, a program Horizont Evropa by byla nejlepší šance je zapojit. Myšlenka většího zapojení prostřednictvím kapitálu by mohla být dobrá, musí být však jasná všem podnikům. Skutečnost, že malé a střední podniky ještě stále mají různé perspektivy, pokud jde o „vlastnictví kapitálu“, vyžaduje, aby program poskytl úplné vysvětlení s cílem zvýšit zapojení komunit a zamezit nesprávnému výkladu. Malé a střední podniky mají dlouhou tradici vlastnictví kapitálu v rámci rodinných podniků, a návrhy na otevření jejich kapitálu trhu financovanému tímto programem by mohly vést ke specifickým otázkám. EHSV proto vyzývá Komisi, aby tento zajímavý návrh vyjasnila.

2.11.

EHSV také souhlasí se zásadou, podle níž by podnikatelé bez dialogu s EU už neměli nárok na finanční investice EU. Tato ambiciózní idea, kterou komisař Moedas nedávno veřejně představil, směřuje k přímější interakci s podnikateli a kandidáty, nese s sebou ovšem i velká rizika. Dosud není jasné, jaké prostředky budou vyhrazeny na rozhovory s kandidáty, a celý proces musí zůstat účinný. EHSV je ale plně připraven tento nový přístup podpořit, a dokonce nabízí svou pomoc při spolupráci na tomto procesu v podobě odbornosti svých členů a podpory organizací občanské společnosti, které podporují své členy.

2.12.

EHSV také vítá zjevné snahy o posílení synergií finančních prostředků mezi programy. Synergie finančních prostředků mohou hrát důležitou roli při vyrovnávání a posilování kapacit v oblasti výzkumu a inovací v různých regionech Evropy. Klíčovým bodem by mělo být zvyšování synergií s ostatními unijními programy financování a unijními politikami, konkrétně se strukturálními fondy, prostřednictvím kompatibilních nařízení. V souladu s nařízeními o VFR týkajícími se fondů soudržnosti mohou ve skutečnosti členské státy převést až 5 % přidělených finančních prostředků z jednoho fondu do jiného, což jim umožňuje převádět prostředky na investice do jiných klíčových oblastí, které byly identifikovány. To by mohlo představovat další důležitý krok k lepšímu zapojení členských států do dosahování cílů inovačního programu a k posunu vědecké agendy na další úroveň. EHSV se domnívá, že program může být považován za úspěšný s dopadem na každodenní životy občanů, jen pokud se zapojí veřejný i soukromý sektor. Dalším důležitým aspektem by bylo harmonizovat pravidla a předpisy různých fondů, alespoň pro stejný druh činnosti, a zejména na výzkum a inovace.

3.   Návrh programu Horizont Evropa (2021–2027)

3.1.

Návrh programu Horizont Evropa, který předložila Komise, se zakládá na oznámení důležitého úspěchu: programu v oblasti výzkumu a inovací s rozpočtem 100 miliard EUR, který je už nyní velkým krokem vpřed pro evropskou znalostní společnost založenou na vědě a inovacích. Skutečnost, že členské státy souhlasily s takovým zvýšením rozpočtu, nepředstavuje jen politický závazek, ale i jasnou zprávu světu: Evropa chce převzít vedoucí roli v oblasti inovací, a proto za tímto účelem vytvořila podmínky financování.

3.2.

Kromě navýšení finančních prostředků chce EHSV zdůraznit i několik nových a inovativních idejí, přímo převzatých z návrhu, které jsou pro toto stanovisko důležité. Proto bychom chtěli v krátkosti zmínit následující body: a) Struktura tří pilířů programu Horizont Evropa: jak již uvedla EK, Horizont Evropa je spíš evoluce než revoluce. Proto se zakládá na třech hlavních pilířích: je to pilíř Otevřená věda, který zahrnuje ERV (Evropskou radu pro výzkum), akce „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA) a výzkumné infrastruktury; pilíř Globální výzvy a konkurenceschopnosti průmyslu, který zahrnuje pět klastrů (zdraví; společnost podporující začlenění a poskytující jistoty; digitální oblast a průmysl; klima, energetiku a mobilitu a potraviny a přírodní zdroje); a pilíř Otevřené inovace, který zahrnuje ERI, evropské inovační ekosystémy a EIT (Evropský inovační a technologický institut). Tyto tři pilíře budou podpořeny činnostmi na posílení Evropského výzkumného prostoru. b) Vytvoření Evropské rady pro inovace (ERI), která má EU pomoci stát se vedoucím představitelem v oblasti inovací vytvářejících tržní příležitosti. Evropa o dosažení tohoto cíle usiluje řadu let, ale navzdory těmto snahám, navzdory skvělým nápadům a navzdory velmi silné inovativní a vědecké komunitě úroveň růstu a vytváření nových pracovních míst neodráží míru odhodlání. Podle návrhu Komise by tedy bylo zřízeno jednotné kontaktní místo, které by ty nejslibnější a průlomové technologie s vysokým potenciálem dostalo z laboratoří na trh a těm nejinovativnějším začínajícím podnikům a společnostem bude pomáhat v rozvoji jejich nápadů. Nová ERI pomůže vyhledávat a financovat rychle se vyvíjející, vysoce rizikové inovace s velkým potenciálem, a tak i vytvářet zcela nové trhy. Bude inovátorům poskytovat přímou podporu díky dvěma hlavním finančních nástrojům, z nichž jeden bude určen pro počáteční fáze a druhý pro vývoj a uvádění na trh. Bude doplňovat Evropský inovační a technologický institut (EIT). EHSV se domnívá, že ERI by se měla zaměřit na velmi inovativní a průlomové malé a střední podniky a začínající podniky. c) EIT ve svém strategickém programu inovací předloží návrhy na budoucí znalostní a inovační společenství EIT. EHSV se domnívá, že počet těchto společenství by se neměl významně zvětšovat a v souladu se zásadou zjednodušování prostředí výzkumu a inovací by měl zůstat omezený. Kromě toho by budoucí znalostní a inovační společenství měla zajistit, aby byly zastoupeny různé evropské země, a to konkrétně s ohledem na umístění daných inovačních center. Podpora podnikání ze strany akademického pilíře (např. podnikatelské vzdělávání, podpora pevné neoborové spolupráce mezi průmyslem a univerzitním prostředím a určení případných dovedností pro budoucí inovátory) by se měla posilovat. d) Zřízení misí EU v oblasti výzkumu a vývoje, zaměřených na globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu. Takový přístup by mohl představovat úspěšný způsob, který zapojí společnost a občany do misí, jež bude ještě potřeba určit, a vytvoří pocit sounáležitosti, který by mohl být nezbytný pro dosahování významných výsledků a dopadů. Příklady mohou pocházet z rozličných oblastí, ať už to bude boj proti rakovině, čistá doprava, oceány bez plastů nebo bezpečná a čistá voda pro všechny. Na navrhování těchto misí se budou podílet občané, zúčastněné subjekty, Evropský parlament a členské státy. EHSV jako zástupce organizované občanské společnosti je ochoten se aktivně podílet na tomto společném navrhování. e) Maximalizace inovačního potenciálu napříč celou EU a posílení Evropského výzkumného prostoru: podpora pro členské státy, které vykazují nízký potenciál pro výkony v oblasti výzkumu a inovací, se zdvojnásobí. Kromě toho synergie s evropskými strukturálními a investičními fondy (např. strukturálními fondy a fondy soudržnosti) usnadní koordinaci a propojování finančních prostředků a pomohou regionům, aby přijaly inovace za své a dostaly se na úroveň EU. f) Větší otevřenost: zásada „otevřené vědy/otevřených inovací“ se bude v Horizontu Evropa uplatňovat jako způsob práce, což bude vyžadovat otevřený přístup k publikacím a údajům. To podpoří šíření a využívání výsledků, kterých bylo dosaženo díky financování z EU, napomůže jejich pronikání na trh a zvýší jejich inovační potenciál. g) Nová generace evropských partnerství a širší spolupráce s ostatními programy EU: existuje předpoklad, že Horizont Evropa sníží počet partnerství, na kterých se EU programově či finančně podílí s partnery, jako jsou průmyslové subjekty, občanská společnost či agentury pro financování, aby se zvýšila jejich účinnost a jejich dopad při dosahování evropských politických priorit. Horizont Evropa bude podporovat účinná a funkční spojení s jinými budoucími programy EU, např. politikou soudržnosti, Evropským obranným fondem, programem Digitální Evropa, Nástrojem pro propojení Evropy a mezinárodním projektem energie z jaderné syntézy ITER. h) Společné výzkumné středisko (JRC), vědecká a znalostní služba Komise, bude i nadále přispívat prostřednictvím vědeckého poradenství, technické podpory a specializované výzkumné činnosti.

4.   Věda a inovace pro všechny Evropany

4.1.

Občané si musí být vědomi evropského potenciálu a úspěchů, co se týče aktivit v oblasti vědy a inovací. Tyto činnosti jsou skutečně součástí životů všech lidí a představují skutečnou příležitost, jak zapojit společnost do evropského projektu. Koncepce a opatření, jež Komise navrhuje, jsou ambiciózní a představují nikdy nekončící proces, jedná se ale i o nejlepší způsob, jak občany zapojit do evropských hodnot spojených s inovacemi a vědou pro všechny.

4.2.

K zapojení všech zainteresovaných stran do evropského projektu je nutné, aby vědecké vzdělávání a vědecká komunikace byly považovány za základní přístup. Jasným krokem vpřed při poskytování výzkumných a inovačních výsledků pro trh a náš každodenní život bude učinit zapojení veřejnosti jednou z priorit v rámci programu Horizont Evropa. Proces spoluvytváření založený na přístupu zahrnujícím více zainteresovaných stran by představovalo jasný signál pro zapojení veřejnosti do prostředí výzkumu a inovací. Sociální inovace spolu se zapojením veřejnosti a důvěra v inovace budou mít zásadní význam pro podporu nových vzorů správy, výroby a spotřeby.

4.3.

Šíření a využívání úspěchů evropské vědy a inovací a informování o nich se zdají být poněkud neefektivní. Občané oceňují inovace pocházející z jiných regionů a nedokážou uznat „evropské úspěchy“, i když je přímo vidí. To se musí z několika důvodů změnit. Jednak je důležité přetvořit evropské investice do evropských hodnot, je ale také důležité být hrdý na úspěchy a cíle EU ve vztahu k evropskému projektu pro všechny.

4.4.

Evropa je často kritizována kvůli „nedostatku investic“ a „nedostatečné kultuře podstupování rizik a podnikání“. Základní myšlenkou návrhu EK je zabývat se těmito výzvami a vytvořit nový diskurs týkající se těchto myšlenek. Přínos vědy a inovací k vytváření lepší a inkluzivnější Evropy je součástí změny, která je potřeba, aby se zamezilo nedorozuměním ohledně evropského projektu, a jednoznačně představuje dobrý přínos k tomu, aby se občané více zapojili a byli hrdí na to, že jsou součástí takového řešení. Je také důležité působit proti nepřesným představám o využívání evropských finančních prostředků v místních komunitách. Pokud by občané uznali, že „peníze daňových poplatníků“ jsou využívány dobře, byla by to dobrá odpověď na extrémní populistické projevy, se kterými je třeba bojovat.

4.5.

Program by měl zejména přispět k posílení Evropského výzkumného prostoru, a to tak, že zajistí, aby většina jeho finančních prostředků byla využívána na spolupráci ve výzkumu, kterého se budou účastnit subjekty z členských států nebo přidružených zemí, aby se vytvářela významná přidaná hodnota pro EU. Spolupráce mezi evropskými výzkumnými pracovníky, průmyslem (včetně malých a středních podniků) a jinými veřejnými i soukromými institucemi zásadně přispěla k vytvoření Evropského výzkumného prostoru a je charakteristickým znakem evropských rámcových programů v oblasti výzkumu a inovací, které zúčastněné subjekty velmi oceňují a je potřeba je v rámci programu Horizont Evropa zachovat.

4.6.

Činnosti v rámci programu Horizont Evropa se budou realizovat primárně v podobě výzev k podávání návrhů. Mělo by se zajistit, aby většina rozpočtu programu Horizont Evropa byla vynaložena prostřednictvím konkurenčních výzev, které transparentním a účinným způsobem řídí přímo Evropská komise nebo její výkonné agentury, a aby byl počet a rozpočet misí a partnerství přiměřeně omezen, a tím se přispělo k zefektivnění prostředí výzkumu a inovací, což je v souladu s hlavním cílem zjednodušování.

4.7.

Horizont Evropa musí zjednodušit potřeby a naléhavé priority, které byly zdůrazněny v rámci konzultace se zúčastněnými stranami, jež byla zahájena na počátku roku 2018 jako součást hodnocení dopadů (4). Cílem konzultace se zúčastněnými stranami bylo shromáždit názory zúčastněných občanů a subjektů na podobu programu Horizont Evropa, zejména s ohledem na posilování výzkumu a inovací v celé EU, podporu vzdělávání, dovedností a výcviku a zajištění čistého a zdravého životního prostředí a ochrany přírodních zdrojů.

4.8.

S ohledem na cíl aktivně přispět k soudržnosti různých regionů Evropy je navýšení finančních prostředků pro Evropskou radu pro výzkum vítaným krokem, zejména pokud budou přidělovány především začínajícím výzkumným pracovníkům, neboť to je skupina s nejvyšším možným potenciálem pro budoucnost Evropy. Musí být řízen odliv mozků z okrajových částí do jiných oblastí a je nutné zrealizovat posílení postavení začínající výzkumných pracovníků.

4.9.

Pro lepší přijímání výsledků výzkumu občanskou společností je důležité vyzdvihnout zásadní úlohu sociálních inovací. Rovněž je důležité zdůraznit význam podniků sociální ekonomiky a obecně zúčastněných stran, které dnes společně s průmyslem a malými a středními podniky tvoří významnou část evropského hospodářského systému.

5.   Úloha podniků

5.1.

EHSV musí opět poukázat na skutečnost, že malé a střední podniky představují nejvýznamnější podnikatelskou sféru v Evropě. Malé a střední podniky jsou zodpovědné za růst a vytváření pracovních míst, a proto je třeba, aby byly v centru utváření politiky. Tento návrh tuto myšlenku zjevně odráží. Zároveň však EHSV upozorňuje Komisi na skutečnost, že neexistuje univerzální řešení pro všechny členské státy, pokud jde o účast malých a středních podniků v programu Horizont Evropa. Úroveň růstu a strukturálních inovačních ekosystémů jednotlivých členských států se liší a to je potřeba nějakým způsobem v konkrétních navrhovaných opatřeních zohlednit.

5.2.

EHSV uznává úlohu začínajících podniků v rámci inovačních a vědeckých ekosystémů, upozorňuje však Komisi na to, že podnikatelé se musí orientovat na podnikání, pokud chtějí uspět. Je proto vhodné poskytovat podnikatelům rady týkající se potenciálu a potřeb trhu. Součástí tohoto procesu musí být i velké společnosti. Velké společnosti poskytují více příležitostí pro začínající podniky a malé a střední podniky, nejen s ohledem na výzvy, které vytvářejí, ale i s ohledem na podnikatelské příležitosti, které běžně doprovází jejich aktivity. Proto je velmi dobrý nápad vytvořit účinnější inovační ekosystém, který svede dohromady všechny jejich reálné podoby.

5.3.

EHSV upozorňuje komunitu podnikatelů a Komisi na potřebu, aby byl vyvinut nový diskurs týkající se průmyslových činností. Aktivity začínajících podniků mohou být pro tradiční průmyslová odvětví skutečným přínosem, pokud budou uzpůsobené výzvám, které se objevují v souvislosti s digitalizací a robotizací průmyslových činností, jako je například oběhové hospodářství nebo podpora zavádění velmi pokročilých nových výrobních technologií, a to díky účasti malých a středních podniků a začínajících podniků a podpoře jejich spolupráce s velkými podniky. Pokud by se nějakým způsobem podařilo informovat komunitu začínajících podniků o nadcházejících průmyslových výzvách, mohla by se zvýšit úspěšnost.

6.   Finanční otázky

6.1.

Navrhovaný rozpočtový příděl ve výši 100 miliard EUR na období 2021–2027 zahrnuje 94,1 miliardy EUR na program Horizont Evropa, 3,5 miliardy EUR na fond InvestEU a 2,4 miliardy EUR na program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu. Program Euratom, který financuje výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné bezpečnosti, zabezpečení a radiační ochrany, se více zaměří na jiné než energetické využití, např. na zdravotnictví a zdravotnické vybavení, a kromě toho v rámci akcí „Marie Curie-Skłodowska“ podpoří mobilitu pracovníků v jaderném výzkumu.

6.2.

Předběžné rozčlenění rozpočtových prostředků programu Horizont Evropa zdůrazňuje významné navýšení rozpočtu Evropské rady pro výzkum (cca 20 %) a rozpočtu akcí „Marie Curie-Skłodowska“ (cca 10 %) ve srovnání s rámcovým programem pro období 2014–2020 Horizont 2020. EHSV plně podporuje toto navýšení i to, že ERV by měla větší část svého rozpočtu věnovat začínajícím výzkumným pracovníkům, kteří se nacházejí v nejproduktivnější a nejkreativnější fázi svého života (grant pro začínající vědce (5) a pro grant konsolidátory (6)).

6.3.

Navýšení rozpočtu ERI představuje nejvyšší navýšení v rámci programu Horizont Evropa, a to celkem 13,5 miliardy EUR. V rámci pilíře Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu vykazuje nejvyšší navýšení klastr „Potraviny a přírodní zdroje“, a to celkem na 10 miliard EUR. Průřezový pilíř zaměřený na posílení Evropského výzkumného prostoru také vykazuje značné navýšení svého rozpočtu, a to celkem na 2,1 miliardy EUR. EHSV považuje tyto rozpočtové tendence za vítané, neboť posílí Evropský výzkumný prostor a vybudují silnější výzkumný a inovační ekosystém zahrnující více aktérů a všechny evropské regiony.

---

(1)  Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 66 a informační zpráva Horizont 2020 (hodnocení).

(2)  Úř. věst. C 197, 8.6.2018, s. 10.

(3)  Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 66.

(4)  https://ec.europa.eu/info/publications/horizon-europe-impact-assessment-swd-2018-307_cs.

(5)  Pro výzkumné pracovníky jakékoli státní příslušnosti, kteří mají 2–7 let praxe od získání titulu PhD, a jejich vědecká činnost vykazuje slibné výsledky a návrh vynikajícího výzkumu (https://erc.europa.eu/funding/starting-grants).

(6)  Pro výzkumné pracovníky jakékoli státní příslušnosti, kteří mají 7-12 let praxe od získání titulu PhD, a jejich vědecká činnost vykazuje slibné výsledky a návrh vynikajícího výzkumu. (https://erc.europa.eu/funding/consolidator-grants).

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program pro jednotný trh, konkurenceschopnost podniků, včetně malých a středních podniků, a evropskou statistiku a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014, (EU) č. 258/2014, (EU) č. 652/2014 a (EU) 2017/826

[COM(2018) 441 final – 2018/0231 (COD)]

(2019/C 62/06)

Zpravodaj:	Oliver RÖPKE
Spoluzpravodajka:	Violeta JELIĆ

Konzultace	Evropský parlament, 14/06/2018 Rada, 26. 6. 2018
Právní základ	čl. 114 odst. 1, čl. 169 odst. 3, čl. 43 odst. 2 a čl. 173 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná specializovaná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato ve specializované sekci	2. 10. 2018
Přijato na plenárním zasedání	17. 10. 2018
Plenární zasedání č.	538
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	187/4/2

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Jednotný trh představuje důležitý základ pro tvorbu hospodářského růstu a konkurenceschopnosti. Významným způsobem se podílí na tvorbě pracovních míst a poskytuje spotřebitelům široký výběr zboží a služeb a může také sloužit jako základ pro budování prosperity v Evropské unii.

1.2.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) v zásadě vítá začlenění pěti předchozích programů (jakož i evropského statistického programu, jenž se však netýká pouze jednotného trhu) a řady rozpočtových položek do programu pro jednotný trh, jelikož se dá očekávat, že to vytvoří synergie a zlepší nákladovou efektivitu.

1.3.

EHSV souhlasí s Komisí, že je třeba odstranit stávající překážky a pokročit s tvorbou, prováděním a prosazováním práva Unie v oblastech vnitřního trhu. Platí to především pro oblasti zboží a služeb, zadávání veřejných zakázek, dozoru nad trhem, práva obchodních společností, smluvního práva a mimosmluvních závazků, boje proti praní peněz, volného pohybu kapitálu, finančních služeb a hospodářské soutěže a vývoje nástrojů správy. EHSV požaduje vytvoření spravedlivého a úplného vnitřního trhu, který by měl brát v potaz rovněž dodržování pracovních, spotřebitelských a environmentálních norem.

1.4.

V souvislosti s potravinovým řetězcem však EHSV vyzývá Komisi, aby zajistila financování v rámci kategorie 3 – „přírodní zdroje a životní prostředí“ kvůli úzké vazbě programu na zemědělskou politiku.

1.5.

EHSV vítá návrh Komise vyčlenit 25 % dostupných finančních prostředků na plnění cílů Pařížské dohody v oblasti klimatu, ale chtěl by získat další informace o tom, jaké výdaje se považují za související s klimatem.

1.6.

EHSV konstatuje, že objem práce v politice ochrany spotřebitelů neustále narůstá, v neposlední řadě kvůli digitální transformaci. Naléhavě proto vyzývá Komisi, aby ještě více rozvíjela spolupráci se sítěmi a organizacemi spotřebitelů a odpovídajícím způsobem navýšila financování ochrany spotřebitelů.

1.7.

EHSV konstatuje, že podle Komise má být financování priorit v novém programu pro jednotný trh stanoveno na přibližně 3,9 miliardy EUR, tj. přibližně na stejné úrovni, jako ve stávajícím finančním období 2014–2020. Je však znepokojen, že jednání o finančním rámci EU by mohla vést ke škrtům, a tedy i k nižšímu rozpočtu než v minulosti. Vítá nicméně skutečnost, že v souvislosti s programem COSME jsou v rámci programu InvestEU k dispozici další 2 miliardy EUR a že je možné kombinovat financování z jiných programů.

1.8.

Statistiky vytvořené evropským statistickým programem mají vysokou evropskou přidanou hodnotu a představují jeden ze základů pro politiky Evropské unie, a to zvláště politiky týkající se jednotného trhu. EHSV proto souhlasí s názorem Komise, že stávající evropský statistický program bude i v rámci nového programu pro jednotný trh nadále dostávat nezbytné prostředky.

1.9.

EHSV vyzývá k tomu, aby byli evropští sociální partneři náležitým způsobem zapojeni do všech fází nového programu pro jednotný trh.

2.   Obecné připomínky k novému programu pro jednotný trh

2.1.

EHSV opakovaně zdůrazňoval, že jednotný trh je základním kamenem evropského integračního procesu a významně přispívá k hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst. Mimo to může jednotný trh přispívat i k prosperitě (1).

2.2.

EHSV již ve svém stanovisku k víceletému finančnímu rámci na období po roce 2020 (2) kriticky poukázal na to, že pro další období financování je k dispozici ještě méně prostředků pro dosažení cílů Evropské unie než v období současném.

2.3.

V rámci víceletého finančního rámce EU Komise navrhuje konsolidovat řadu programů a rozpočtových položek týkajících se konkurenceschopnosti podniků (včetně malých a středních podniků), ochrany spotřebitelů, zákazníků a koncových uživatelů ve finančních službách, tvorby politik ve finančních službách, potravinového řetězce a rozvoje a vypracovávání a šíření evropských statistik. EHSV tento návrh v zásadě vítá, jelikož může dosáhnout synergií a zvýšit efektivitu financování podporovaných projektů. Program také nabízí flexibilnější finanční rámec, díky kterému bude pro příjemce snazší projekty provádět.

2.4.

Hodnocení jednotlivých programů, které bude nyní začleněno do nového programu pro jednotný trh, také ukazuje vysokou evropskou přidanou hodnotu, kterou tyto různé iniciativy přinášejí.

2.5.

Je třeba konstatovat, že stále ještě existují překážky a zábrany pro jednotný trh. Je proto důležité sledovat vývoj v této oblasti, vyhodnocovat zbývající překážky a stanovit plán postupu, aby jednotný trh mohl hladce fungovat v zájmu všech. EHSV souhlasí s Komisí, že nový program může pomoci zlepšit fungování jednotného trhu prostřednictvím navrhování, provádění a prosazování právních předpisů EU. Opatření EU musí vést k jednoduchému, srozumitelnému, stabilnímu a předvídatelnému regulačnímu rámci pro podniky, pracovníky a občany. EHSV požaduje vytvoření spravedlivého a úplného vnitřního trhu, který by měl brát v potaz rovněž dodržování pracovních, spotřebitelských a environmentálních norem.

2.6.

EHSV zvlášť vítá možnost financovat činnosti a projekty souhrnně napříč několika programy EU, jako je InvestEU, Horizont Evropa a Evropský sociální fond. Mohlo by to přinést synergie a zároveň zjednodušit financování projektů.

2.7.

EHSV také upozorňuje na zvláštní význam dalšího rozvoje daňové politiky EU na podporu účinného, konkurenceschopného a spravedlivého jednotného trhu (3).

3.   Cíle programu

3.1.

Malé a střední podniky hrají v evropském hospodářství ústřední roli. 99 % podniků v EU jsou malé a střední podniky a dvě třetiny zaměstnanců v některém z nich pracují. Podle názoru EHSV je tedy zásadní, aby Evropská unie malé a střední podniky podporovala ve zlepšování jejich konkurenceschopnosti. EHSV si přeje zdůraznit význam podpůrných opatření pro profesní služby a pro služby určené podnikům, které slouží jako podpora konkurenceschopnosti evropských malých a středních podniků. Jsou zásadní pro mnoho dalších odvětví a hrají klíčovou roli při servitizaci evropského hospodářství.

3.2.

EHSV by chtěl vyzdvihnout pozitivní zkušenost s programem COSME, který byl velkým přínosem pro malé a střední podniky díky své podpoře zaměřené na potřeby v oblastech, jako je cestovní ruch, textilní odvětví a další odvětví, čímž výrazně přispěl k hospodářskému růstu a tvorbě nových pracovních míst. Podpora prostřednictvím tohoto programu by tedy měla nadále pokračovat a mělo by se na ni navázat.

3.3.

Malé a střední podniky se v poslední době potýkají se značnými obtížemi v přístupu k financování. Malé a střední podniky nejsou kvůli nedostatečné bonitě schopné činit odpovídající investice do oblastí budoucnosti, jako je digitalizace, inovace a globalizace. To má negativní dopad na hospodářský růst a tvorbu pracovních míst a může to i ohrozit existenci podniků. EHSV proto vítá dodatečnou možnost refinancování s využitím dluhových a kapitálových nástrojů v rámci nového fondu InvestEU.

3.4.

Kromě toho je nezbytná podpora v oblasti budování kapacit pro sociální partnery, veřejnou správu a další příjemce, aby měly tyto subjekty možnost účastnit se programů EU.

3.5.

Podpora pro mladé podnikatele a inovativní produkty a služby bude jedním z klíčových prvků programu pro jednotný trh. EHSV je toho názoru, že využívání klastrových iniciativ na podporu nových obchodních modelů, pokročilých technologií, nízkouhlíkových a zdrojově efektivních řešení a dalších oblastí, jako jsou iniciativy pro mezinárodní činnosti, hledání zaměstnanců a zvyšování jejich kvalifikace, představuje pozitivní přístup. Výbor podporuje činnost Evropské platformy spolupráce mezi klastry.

3.6.

V mnoha odvětvích hospodářství se již využívání digitálních řešení považuje za samozřejmost. Pokračující úspěch a konkurenceschopnost malých a středních podniků závisí i na včasných investicích do vhodné digitální infrastruktury. EHSV je proto zastáncem podpory malých a středních podniků v jejich investicích do digitálních projektů. Tyto projekty by měly být navrženy tak, aby byly přínosné jak obchodnímu odvětví, tak občanské společnosti jako celku.

3.7.

EHSV podporuje pokračování podpory určené digitálním portálům Vaše Evropa, SOLVIT a Vaše Evropa – Poradenství, systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a srovnávacímu přehledu výsledků v oblasti vnitřního trhu a podpory vytváření a rozšiřování dalších veřejných digitálních služeb a spolupráce orgánů v členských státech i mezi nimi v digitální oblasti, a to i ve spojení s programem Digitální Evropa.

3.8.

EHSV v této souvislost vítá progresivní přístup Komise, která chce vyčlenit 25 % dostupných finančních prostředků na plnění cílů Pařížské dohody v oblasti klimatu, ale chtěl by získat další informace o tom, jaké výdaje se považují za související s klimatem.

3.9.

Cílem programu pro jednotný trh je podporovat zájmy spotřebitelů a zajišťovat vysokou úroveň ochrany spotřebitelů. EHSV konstatuje, že výzvy pro politiku ochrany spotřebitelů obecně vzato neustále narůstají, a to částečně kvůli on-line obchodování se zbožím a službami, resp. kvůli digitální transformaci, a částečně kvůli nepřiměřeným deregulačním opatřením, jako je např. zrušení právních opatření k zajištění kvality nebo ustanovení o přístupu k povoláním. Nový program proto musí zajistit, že spotřebitelé budou dostávat příslušné informace a podporu ve svých spotřebitelských aktivitách. Zároveň musí být zaručena rovněž odpovídající podpora a informovanost podniků v oblasti předpisů na ochranu spotřebitele.

3.10.

Finanční a hospodářská krize, která započala v roce 2008, ukázala, že je zvlášť důležité poskytovat spotřebitelům komplexní poradenství a informace o finančních službách, a to včetně dluhového poradenství. Kromě toho je třeba do tvorby politik v této oblasti mnohem intenzivněji zapojit občanskou společnost, a to zejména podporou organizací, které hájí strategické zájmy spotřebitelů v oblasti finančních služeb.

3.11.

Poskytování tržních a spotřebitelských informací a přístup k prostředkům právní nápravy by měly být zajištěny prostřednictvím podpory organizací na ochranu spotřebitelů a příslušných donucovacích orgánů. EHSV nicméně konstatuje, že nová politika pro spotřebitele neodpovídá legitimním očekáváním spotřebitelů, jak se uvádí v nedávném stanovisku EHSV k danému návrhu Komise.

3.12.

Ochrana spotřebitelů je na úrovni Evropské unie silně podporována, a to zejména prostřednictvím sítě evropských spotřebitelských center a Evropské organizace spotřebitelů (BEUC). V minulých letech dokázala síť dosáhnout k milionům spotřebitelů a informovat je a reagovala také na několik stovek tisíc dotazů spotřebitelů. Organizace BEUC aktivně zastupuje zájmy spotřebitelů ve všech podstatných oblastech politiky EU. Podpora určená pro tuto síť a organizaci BEUC tvoří vysokou evropskou přidanou hodnotu. EHSV se tudíž vyslovuje pro to, aby se v této úspěšné spolupráci se sítí evropských spotřebitelských center a Evropskou organizací spotřebitelů dlouhodobě pokračovalo a aby byla tato spolupráce neustále dále rozvíjena. Vítá rovněž plánovanou spolupráci s vnitrostátními organizacemi na ochranu spotřebitelů.

3.13.

Aby bylo možné lépe zastupovat zájmy spotřebitelů ve finančních službách, bylo poskytnuto financování dvěma neziskovým sdružením – Finance Watch a Better Finance, a to nejprve v rámci pilotního projektu a následně prostřednictvím přípravné činnosti. Nařízení (EU) 2017/826 o budování kapacit v této oblasti upravuje další spolufinancování těchto sdružení. EHSV naléhavě vyzývá Komisi, aby ještě více posílila spolupráci s organizacemi v této oblasti politiky.

3.14.

EHSV má za to, že vzhledem k velkému množství úkolů, které je třeba provést, je rozpočet na ochranu zájmů spotřebitelů ve výši 198,5 milionu EUR velmi omezený. EHSV naléhavě vyzývá Evropský parlament a Radu, aby dostupný rozpočet odpovídajícím způsobem navýšily.

3.15.

Data a statistky poskytují základ pro rozhodnutí v řadě oblastí včetně sociální, hospodářské, regionální, environmentální a zemědělské politiky. Statistiky vytvořené evropským statistickým programem proto mají vysokou evropskou přidanou hodnotu a představují jeden ze základů pro politiky Evropské unie, a to zvláště politiky týkající se jednotného trhu. EHSV tedy souhlasí s Komisí, že stávající evropský statistický program by měl i v rámci programu pro jednotný trh nadále dostávat potřebné prostředky, zejména s ohledem na nutnost modernizovat postupy tvorby statistik a na zvyšující se poptávku po statistických údajích.

3.16.

Pokud jde o normy, EHSV je zastáncem jejich rychlého a včasného vytváření ve spolupráci s malými a středními podniky a zástupci zaměstnanců, spotřebitelů a zástupců z environmentální oblasti.

3.17.

Program pro potravinový řetězec podporuje opatření k zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví lidí, zvířat a rostlin a také ke zlepšení udržitelnosti evropské produkce potravin a krmiv a zvyšování norem kvality Dopad chorob a parazitních nákaz zvířat by měl být minimalizován pomocí preventivních programů podporovaných EU. Je třeba také podporovat míru ochrany životního prostředí a biologické rozmanitosti.

3.18.

Mnoho z činností v rámci programu potravinového řetězce spadá pod zemědělskou politiku a environmentální politiku. EHSV proto vyzývá Komisi, aby zajistila financování těchto činností potravinového řetězce prostřednictvím kategorie 3 pro „přírodní zdroje a životní prostředí“.

4.   Rozpočet

4.1.

Komise navrhuje na období 2021–2027 pro program pro jednotný trh celkový rozpočet ve výši 4 089 milionů EUR. Ten zahrnuje: — přibližně 438 milionů EUR na cíl týkající se vnitřního trhu; — 1 miliardu EUR na program COSME pro malé a střední podniky; — 198,5 milionu EUR na spotřebitele; — 220,5 milionu EUR na normalizaci; — 552 milionů EUR na statistiku; — 1,68 miliardy EUR na potravinový řetězec.

4.2.

EHSV konstatuje, že pokud jde o srovnatelnost těchto finančních krytí se současným finančním obdobím 2014–2020, pak kvůli Brexitu a začleňování jednotlivých programů do programu pro jednotný trh lze u současného rozpočtu vytvořit pouze omezené výkazy.

4.3.

EHSV konstatuje, že podle Evropské komise je financování poskytované programu pro jednotný trh srovnatelné se stávajícím finančním obdobím (přibližně 3,9 miliardy EUR), ale je znepokojen, že jednání by mohla vést k rozpočtovým škrtům, a tedy i snižování dostupných zdrojů oproti období 2014–2020.

4.4.

EHSV poznamenává, že více než 41 % celkového rozpočtu – 1,68 miliardy EUR, je přiděleno potravinovému řetězci, což z něj činí zdaleka nejlépe financovanou položku v programu pro jednotný trh, zatímco na projekty související se spotřebitelskou politikou je k dispozici méně než 5 %.

4.5.

Je potěšen, že k 1 miliardě EUR programu COSME budou navíc v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky fondu InvestEU dostupné 2 miliardy EUR (4).

4.6.

EHSV požaduje výrazné navýšení financování prvku spotřebitelské politiky programu pro jednotný trh, jelikož výzvy, jimž čelí politika pro ochranu spotřebitelů, značně narůstají, v neposlední řadě kvůli rostoucímu významu přeshraničního elektronického obchodování a on-line služeb.

4.7.

V souvislosti s potravinovým řetězcem EHSV požaduje, aby se financování poskytovalo v rámci kategorie 3 – „přírodní zdroje a životní prostředí“ u opatření, která nejsou pokryta dozorem nad trhem. Patří sem například činnosti pro boj s chorobami zvířat a škůdci rostlin a opatření pro dobré životní podmínky zvířat.

4.8.

EHSV vítá možnost kombinovaného financování projektů z dalších programů, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti, Evropský sociální fond plus nebo Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova.

4.9.

Stejně jako podpora malých a středních podniků a začínajících podniků a posilování konkurenceschopnosti a růstu podniků by měla být způsobilost podle článku 3 programu pro jednotný trh rozšířena na opatření, která umožňují veřejnosti, spotřebitelům, koncovým uživatelům, odborovým organizacím a zástupcům občanské společnosti a podniků se aktivně podílet na diskusi o politikách, na tvorbě politik, na procesu rozhodování i na podpoře činnosti vnitrostátních a celounijních zastupitelských organizací.

---

(1)  Úř. věst. C 125, 21.4.2017, s. 1.

(2)  ECO/460 – stanovisko Víceletý finanční rámec na období po roce 2020 (přijato na plenárním zasedání v září 2018).

(3)  Úř. věst. C 125, 21.4.2017, s. 1.

(4)  COM(2018) 439 final.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel

[COM(2018) 442 final – 2018/0232 (COD)]

(2019/C 62/07)

Zpravodajka:

Laure BATUT

Konzultace	Evropský parlament, 14. 6. 2018 Rada Evropské unie, 27. 6. 2018
Právní základ	Články 114, 33 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná specializovaná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato ve specializované sekci	2. 10. 2018
Přijato na plenárním zasedání	17. 10. 2018
Plenární zasedání č.	538
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	191/3/5

1.   Závěry a doporučení

EHSV vítá, že byl uznán význam celnictví pro vnitřní trh, a vítá rovněž cíl návrhu, kterým je podpořit celní unii a celní orgány tím, že jim poskytne nový finanční nástroj, jenž přispěje k provádění celní politiky za účelem jednotného uplatňování předpisů. EHSV je toho názoru, že v konečném důsledku by na úrovni politiky měly evropské celní orgány, které již uplatňují společný právní řád, fungovat jako jediný subjekt.

1.1.   K rozpočtu a provádění programu Clo

1.1.1.

EHSV má za to, že částka určená na program Clo, která činí 950 milionů EUR na 7 let, tedy v průměru 5,02 milionu EUR ročně na zemi (EU-27), může být nedostatečná vzhledem k šíři cílů návrhu a k ambicím stanoveným pro osoby, sítě, technologie a materiály. Jelikož státy ponesou zátěž v souvislosti se záležitostmi, které jsou v rámci jejich pravomocí, Výbor doporučuje Komisi, aby vnitrostátním celním orgánům usnadnila plné využívání programu a také oznámených synergií mezi programy. Přeje si, aby Komise zajistila flexibilitu mezi rozpočtovými póly víceletého finančního rámce (VFR).

1.1.2.

EHSV uznává, že je obtížné činit hypotézy a vyčíslovat náklady související s brexitem, které mohou být velmi vysoké. Doporučuje postupně upravit návrh tak, aby nebylo narušeno dokončení vnitřního trhu 27 států a aby byl zohledněn zásadní požadavek, a sice že je třeba mít k dispozici úředníky s dobrou odbornou průpravou a společné celní nástroje a postupy, které budou konkurenceschopné ve srovnání se zeměmi, jako jsou Spojené státy a Čína.

1.2.   K informačním technologiím v programu

Protože se jedná o největší přidanou hodnotu, jež se od tohoto programu očekává, a s ohledem na nutnost zajistit řádný rozvoj strategie strategii v oblasti IT pro celnictví (1) Výbor velmi vítá zahrnutí nástrojů zaměřených na financování a podporu rozvoje a údržby transevropských celních elektronických systémů, a především zahrnutí nástrojů IT pro plánování do znění návrhu, obzvláště pokud přispívají ke snižování rozdílů mezi členskými státy.

1.2.1.

K technologickým inovacím: EHSV doporučuje, aby byl program použit pro souběžné šíření technologických inovací do všech zapojených členských států.

1.2.2.

K digitální spolupráci: Aby ji bylo možné využívat v maximální míře, EHSV doporučuje pobízet členské státy, aby přijímaly opatření pro snížení rozdílů v postupech a kompetencích a zintenzivnily společnou vůli bojovat proti podvodům.

1.3.   K posilování odborné způsobilosti

EHSV má za to, že posilování odborné způsobilosti zaměstnanců veřejné správy a odborná příprava v celní oblasti jsou nezbytné pro dobré fungování celní spolupráce EU. Doporučuje, aby byl program plně využit, a navázalo se tak na již dosažený pokrok (2), který by – několik let po programu Matthaeus – mohl být dále stimulován prostřednictvím programu Erasmus v celní oblasti (dočasné výměny celních úředníků všech kategorií).

1.3.1.

EHSV doporučuje, aby byl celním orgánům zaručen status „oprávněných orgánů“, které mají přístup do interoperabilních systémů kontroly osob na hranicích (3).

1.4.   K základním právům

EHSV doporučuje, aby program ve své operační oblasti přispěl k posílení dodržování základních práv a ochrany údajů.

1.5.   K ukazatelům

EHSV doporučuje pomoci zúčastněným členským státům s řádným plněním jejich povinnosti podávat zprávy o provádění programu podle navrhovaných ukazatelů, jelikož kvůli omezením veřejných rozpočtů nebudou mít vnitrostátní správy vždy k dispozici dostatek času/úředníků. EHSV navrhuje, aby se alespoň v pěti prvních letech provádělo srovnání všech členských států.

1.6.   Ke správě

EHSV podporuje otevřený dialog mezi členskými státy, Komisí a zúčastněnými stranami o provádění programu. Doporučuje, aby byl v průběhu let horizontálně zviditelňován prostřednictvím obnovené podpory ze strany Evropské rady a aby se napomáhalo vytvoření podmínek pro jeho naprostý úspěch, což zahrnuje mj. fiskální harmonizaci mezi členskými státy, zapojení všech zúčastněných zemí do odborné přípravy a jejich ochotu investovat do spolupráce, bojovat proti podvodům a dodržovat zásady spravedlivého obchodu.

2.   Úvod

2.1.

Ve VFR navrhovaném Evropskou komisí má program Clo za cíl podporovat spolupráci mezi celními orgány a chránit hospodářské a finanční zájmy EU. Celní unie má, 50 let po svém vzniku, harmonizovaný právní rámec na evropské úrovni. Nicméně je třeba dosáhnout ještě dalšího pokroku, má-li se zajistit, že celní orgány členských států budou své úkoly vykonávat jednotně a rovnocenně. Existuje společné celní území a vnější celní sazebník a ty zakazují mezi členskými státy cla a poplatky s rovnocenným účinkem. Rozdíly však přetrvávají a do uplatňování celních předpisů, které spolu s celními sankcemi spadá do vnitrostátního práva, se vkrádá „celní turistika“, která představuje nekalou hospodářskou soutěž.

2.2.

Jednotné provádění je o to těžší, že úloha celních orgánů je velmi různorodá. Představují politickou rovnováhu mezi vnitrostátními, evropskými a mezinárodními právními předpisy v oblasti obchodu a svobodou pohybu. Zabývají se zbožím – povoleným, u nějž podporují oběh, nepovoleným, které musejí zachytit, nebezpečným, které musejí zadržet. V některých členských státech vydávají statistiky týkající se zahraničního obchodu.

2.3.

Celní orgány prosazují mimo jiné dodržování celé řady právních předpisů z jiné než celní oblasti: a) chrání obyvatelstvo před teroristickými, environmentálními a zdravotními hrozbami, palnými zbraněmi a drogami, kontrolují pohyb cizích měn, práva duševního vlastnictví, veřejné zdraví a veřejnou bezpečnost, bezpečnost výrobků, ochranu volně žijících a planě rostoucích druhů a životního prostředí atd. Jejich úloha je vzhledem k všemožným bezpečnostním otázkám čím dál důležitější; b) celní orgány hrají rovněž důležitou úlohu při zajišťování integrity dodavatelského řetězce. Synergií mezi dalšími finančními programy VFR a programem Clo bude celá řada.

2.4.

Celní orgány již využívají digitální zařízení a technologie, které zkracují dobu trvání kontrol a snižují veřejné výdaje i přes nárůst objemu světového obchodu a mezinárodní trestné činnosti. Představují klíčový nástroj pro vlády a pro EU. Lze je nasadit na celém území EU v zájmu ochrany finančních zájmů Unie (například: cla/Spojené státy) a ochrany občanů (např. nemoc šílených krav). Budou posíleny o Evropskou pohraniční a pobřežní stráž (4).

3.   Shrnutí návrhu nařízeni

3.1.

Pro období 2021–2027 (5) zaměřila Evropská komise svůj návrh celkového rozpočtu na politické cíle EU-27. Nový program „Clo“, který navazuje na program Clo 2020 a upevňuje a rozšiřuje jej, má v rámci těchto cílů podpořit provádění celního kodexu Unie (6) a celní politiky. Za tímto účelem se zaměřuje na strukturovanou, metodickou a rozpočtovou spolupráci a na posilování operační spolupráce mezi členskými státy a kromě toho i se zúčastněnými zeměmi, včetně zejména kandidátských zemí a zemí, s nimiž probíhají jednání o přistoupení.

3.2.

Počet celních prohlášení roste (přibližně 310 milionů v roce 2016, což je 10 prohlášení za vteřinu, z nichž 98 % je podáváno elektronicky). Celní kodex Unie již zahájil projekt masivní digitalizace 17 elektronických systémů, která má být dokončena v období 2020–2025. Usilují o konkurenceschopnost evropských podniků. Komise má za to, že budou představovat největší přidanou hodnotu programu Clo.

3.3.

Posouzení dopadů již určila, že je zapotřebí posilovat odbornou způsobilost a koordinaci mezi celními orgány EU a také zjednodušovat ukazatele s cílem zmírnit jejich administrativní zátěž. Návrh se zmiňuje o zintenzivnění opatření, a to jak na operační úrovni díky strukturálním výměnám osvědčených postupů a operačních znalostí mezi členskými státy, tak prostřednictvím celé škály IT systémů a infrastruktur pro realizaci plně elektronického celnictví (7). Projekty budou probíhat několik let a samozřejmě v součinnosti s programem Fiscalis.

3.4.

Komise bude dodržovat mezinárodní závazky přijaté EU v rámci WTO. Aby se zajistil soulad s politickým poselstvím obsaženým ve sdělení o správě (8), měly by celní správy členských států fungovat, jako by představovaly jediný subjekt.

3.5.

Komise kombinuje úspory pramenící z brexitu, z reforem a z úsporných opatření a nové příspěvky, které budou požadovány od členských států, a navrhuje celkový víceletý finanční rámec EU na období 2021–2027 ve výši 1 279 miliard EUR, tedy 1,11 % bohatství vytvořeného 27 státy, z čehož je 950 milionů EUR určeno na program Clo.

3.5.1.

Kombinace financování umožní synergie díky nové flexibilitě mezi různými póly řízení celkového rozpočtu, a to například pro informatiku. Vnitrostátní celní orgány budou moci mobilizovat prostředky z Fondu pro integrovanou správu hranic s cílem zlepšit svá zařízení pro kontrolu (nákup, údržba a modernizace způsobilého vybavení), zatímco program Clo bude podporovat všechna související opatření, např. opatření v oblasti spolupráce za účelem posouzení potřeby vybavení nebo odborné školení ve vztahu k nakoupenému vybavení.

3.5.2.

Správní kapacity celních orgánů v EU by mohl zlepšit program na podporu strukturálních reforem. Program Clo pomůže celním orgánům chránit finanční zájmy EU a bude rovněž využívat podporu programu pro boj proti podvodům, který bude navazovat na stávající program Hercule III (9) a informační systém pro boj proti podvodům, který podporuje vzájemnou pomoc v oblasti cla. Bude v součinnosti s programem Fiscalis, činnostmi Úřadu evropského veřejného žalobce a programem Spravedlnost Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty v souvislosti s odborným školením ohledně uplatňování celních předpisů EU.

4.   Obecné připomínky

4.1.   Provádění programu Clo

4.1.1.

Dne 24. března 2018 doporučil Evropský parlament navýšit celkový rozpočet Unie o 219 miliard EUR. Komise chce zdůraznit evropskou přidanou hodnotu oproti veřejným výdajům členských států. Přesto celkové navýšení činí pouze 1,11 % bohatství vytvořeného (10) EU (1,13 % v předchozím období). Průměr v období 1993 až 1999 činil 1,25 %. EHSV, který již po mnoho let prosazuje navyšování vlastních zdrojů EU (11), si přeje, aby se v oblasti celní politiky projevila politická vůle dokončit vnitřní trh a aby vnitrostátním celním orgánům byla za tímto účelem poskytnuta podpora zaměřená na provádění.

4.1.2.

Pozastavuje se nad tím, jak byla stanovena částka 950 milionů EUR pro období 2021–2027 (čl. 4 odst. 1 návrhu): 137,7 milionu EUR ročně – tedy 5,02 milionu EUR ročně na stát (EU-27) při různé úrovni rozvoje – se zdá být málo.

4.2.

Podle návrhu se má postupovat prostřednictvím přímo řízených veřejných zakázek a grantů. Flexibilita nového modelu VFR by umožnila vznik synergií mezi různými programy a mezi různými úkoly celnictví, jeho vztahy s jinými správními orgány, dalšími oblastmi činnosti EU, jako je program pro digitální Evropu (12), Fiscalis, Spravedlnost atd., a souvisejícími rozpočtovými částmi. EHSV má za to, že se jedná o dobrý princip, ale klade si otázku, jaká budou kritéria způsobilosti pro přidělování požadovaných podpor mezi přístupnými částmi jednotlivých programů. Obává se rizika rozdílu mezi teorií a praxí u těchto kombinací financování v případě, že by různá opatření chtěla zároveň využívat prostředky ze stejného fondu, jež by však nebylo možné navýšit.

4.3.

Zdá se, že se Komise domnívá, že by mohly nastat příznivé podmínky, pokud jde o příjmy členských států a EU, ale to je pouhá hypotéza, kterou není možné za sedmileté období ověřit.

4.4.

Návrh ponechává značnou část rozpočtové odpovědnosti na členských státech, které budou muset na své úrovni vytvářet prvky s přihlédnutím k vnitrostátním omezením. Členské státy se však stále ještě potýkají s úspornými opatřeními stanovenými v rámci evropského semestru a dosud neupevněným růstem, a to zejména v eurozóně. Nicméně návrh díky nástroji strukturované spolupráce umožní členským státům pracovat společně, především na vývoji složek IT systémů.

5.   Konkrétní připomínky EHSV

5.1.   Informační technologie

5.1.1.

Jsou považovány za největší přidanou hodnotu programu (13). Celnictví je dost možná prvním pilířem elektronické veřejné správy, jejž má EU k dispozici. Rozvětvené nástroje kontroly a prohlášení vyžadují čím dál větší vzájemnou propojenost a interoperabilitu. To v první řadě vyžaduje, aby všechny členské státy měly k dispozici účinné infrastruktury informačních technologií v celní oblasti s vysokorychlostním připojením všude. EHSV si přeje, aby celní orgány EU-27 byly rovněž uznány jako „oprávněné orgány“, které budou moci využívat budoucí strukturu interoperabilních systémů hraniční kontroly (14).

5.1.2.

Čl. 7 odst. 5 a článek 8 návrhu uvádějí, že míra financování projektů ze strany Komise by u opatření v oblasti spolupráce mohla dosáhnout až 100 %. Bude-li se opatření týkat rozvoje a využívání evropského elektronického systému, budou hrazeny pouze náklady související se společnými složkami a s koordinací, zatímco členské státy ponesou náklady související s odpovědností, jež jim byla svěřena v souladu se zněním návrhu.

5.1.3.   Inovace v oblasti informačních technologií

5.1.3.1.

Digitální sítě s velmi vysokou kapacitou podporují všechny inovativní digitální služby. Aby mohla přidaná hodnota informačních technologií v celní oblasti přinášet očekávané výsledky, musí mít všechny soukromé subjekty (podniky) i veřejné subjekty (orgány třetích zemí), které mají co do činění s cly, přístup k co nejlepší úrovni vybavení a služeb.

5.1.3.2.

Pokud bude program Clo zahrnut do víceletého strategického plánu pro celní elektronické systémy (e-customs MASP-C) (15), budou veškeré digitální inovace spadat pod tento plán. EHSV si přeje, aby veškeré inovace ověřené orgány byly bezpečně rozšířeny do celé vzájemně propojené celní sítě v Unii, aby se po ověření koncepcí ze strany orgánů neztrácel čas a nedocházelo k odklonu obchodu.

5.1.3.3.

Na potřebu kybernetické bezpečnosti v souvislosti s údaji a sítěmi se poukazuje ve všech oblastech. Čím větší je propojenost, tím více rizik existuje. EHSV má za to, že je velmi důležité toto v programu zmínit a vyčlenit na to prostředky, a to tím spíše, že činnosti v celní oblasti zahrnují strategické aspekty.

5.2.   Ukazatele

5.2.1.

Komise zdůrazňuje podporu, kterou by program mohl představovat pro jednotné provádění právních předpisů a politiky v oblasti cel, a navrhuje pro jeho hodnocení kvalitativní ukazatele.

5.2.2.

Výbor doporučuje, aby zúčastněné státy byly na toto zajímavé shromažďování údajů připraveny prostřednictvím odborných školení, která program předpokládá, a to pokud jde jak o samotné shromažďování, tak o zpracování. V době, kdy se snižují veřejné rozpočty, hrozí, že se celním orgánům nebude dostávat času/úředníků pro provádění těchto průzkumů, které by tudíž mohly být nespolehlivé. Nástroje pro měření již existují a pomocí softwaru by informace například o „dostupnosti evropských elektronických systémů“ mohly být poskytovány přímo.

5.3.   Správa

5.3.1.

Aby se zabránilo odklonu obchodu a ztrátě konkurenceschopnosti, je cílem Komise koordinovat opatření pro jednotné uplatňování předpisů. Stejně jako dříve se chce obklopit výbory a skupinami odborníků a trvá na zapojení občanské společnosti.

5.3.2.

Tuto koordinaci je třeba zajišťovat spolu s vnitrostátními celními orgány, specializovanými zástupci, a to na operační úrovni a dlouhodobě. EHSV podporuje otevřený dialog s aktéry, jakými jsou například externí odborníci a zástupci veřejných orgánů, a to zejména ze třetích zemí, zástupci mezinárodních organizací, hospodářských subjektů a občanské společnosti. Přál by si, 1) aby Evropská rada prosazovala program Clo po celou dobu jeho trvání a aby ukázala, že má zájem na jeho úplném provedení, 2) aby program uváděl přesnější informace o účastnících z řad občanské společnosti a o přístupu k opravným prostředkům, jichž budou moci využít občané na obranu svých práv.

5.3.3.

Výbor má za to, že aby toto sjednocení bylo úspěšné, bude zapotřebí, aby všechny státy a orgány EU pracovaly transparentně na dosažení týchž cílů. EHSV by byl přivítal, kdyby se po přijetí politických rozhodnutí o prioritách mohlo rozlišovat mezi opatřeními spojenými s kontrolou povoleného zboží, opatřeními spojenými s kontrolou nepovoleného zboží a opatřeními souvisejícími s kontrolou osob na hranicích (v souladu s celní politikou a migrační politikou).

5.3.4.

Bylo by dobré zmínit obecné faktory, které by napomohly úspěchu programu Clo a k nimž patří např. fiskální harmonizace mezi členskými státy, zapojení všech zúčastněných zemí do odborné přípravy a jejich ochota investovat do spolupráce, bojovat proti podvodům a dodržovat zásady spravedlivého obchodu.

5.4.   Budování lidských kapacit

5.4.1.

Celnictví nezačíná od nuly, má personál, vybavení a know-how. Tento velmi důležitý bod je v programu zmíněn, ale není rozveden. Vnitrostátní orgány jednotlivých států by měly být způsobilé pro program Infrastruktury a rozvoj znalostí.

5.4.2.

Výbor doporučuje všeobecně zavést společnou evropskou odbornou přípravu po vzoru Europolu. Může být tematická – týkat se interoperability, auditů oprávněných hospodářských subjektů (16), boje proti podvodům, kybernetické bezpečnosti, vnitřní bezpečnosti atd. Vedle společných modulů v digitálním formátu, které již vytvořila Evropská komise, by ji mohl doplňovat program Erasmus v celní oblasti, jehož účelem by bylo další odborné vzdělávání, který by umožňoval dočasné výměny celních úředníků všech úrovní a který by byl financovaný v rámci programu Clo.

5.4.3.

Výbor je přesvědčen, že pro úspěšnou spolupráci mezi vnitrostátními správami různých kultur a v zájmu určení a sdílení osvědčených postupů je zapotřebí úředníků, kteří se poznali a pracují podobným způsobem (17), pokud jde o využívání informačních a komunikačních technologií, ale nejen o něj (administrativní dovednosti). EHSV se domnívá, že dobrým přístupem z hlediska politiky by pro členské státy i pro Unii bylo zachovat přítomnost celních orgánů v terénu, a to i přes stále narůstající požadavky na technickou stránku věci. Přeje si, aby úsporná opatření spolu s ambicemi deklarovanými v programu nevedla ke snižování počtu veřejných pracovníků a aby měli všichni přístup k rozvíjení svých dovedností pro spolupráci se svými evropskými kolegy.

5.5.   Ochrana základních práv

5.5.1.

Výbor zdůrazňuje, že program Clo může být – kromě toho, že je nástrojem provádění celní politiky – i katalyzátorem dodržování základních práv prostřednictvím harmonizovaných odborných školení pro úředníky a pro zástupce zúčastněných třetích zemí, a že je důležité této příležitosti využít.

5.5.2.

Obecné nařízení o ochraně údajů (18) platí v celé Unii. Komerční uživatelé, podniky a úředníci jej musejí dodržovat a mít možnost jej uplatňovat. Ochrana údajů, a to jak civilních, tak průmyslových a obchodních, může být zcela klíčová a vnitrostátní i společné systémy ji musí zaručovat při řádných postupech i v rámci soudních řízení, jakož i v elektronickém obchodování a ve statistikách týkajících se ukazatelů pokroku programu.

5.5.2.1.

K případům ohrožení lidských práv může docházet také při správě vnějších hranic Unie ve spolupráci s agenturou Frontex. Příslušné celní orgány musejí dodržovat lidská práva jak domnělých pachatelů, tak svých úředníků.

---

(1)  COM(2018) 178 final: zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 11. dubna 2018.

(2)  SWD(2017) 34 final.

(3)  COM(2017) 793 a 794 final – 2017/0351 a 352 (COD).

(4)  Nařízení (EU) 2016/1624.

(5)  COM(2018) 322 final.

(6)  Celní kodex Unie, nařízení (EU) č. 952/2013, použitelnost od 1. května 2016 – stanoví možnost, že si subjekt může podat svá celní prohlášení na jediném celním úřadě v EU (centralizace), i když jeho zboží prochází různými místy, a stanoví jako cíl, aby k 31. prosinci 2020 probíhalo 100 % celních formalit elektronicky.

(7)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES ze dne 15. ledna 2008 o bezpapírovém prostředí pro celnictví a obchod.

(8)  Úř. věst. C 434, 15.12.2017, s. 43.

(9)  Cílem programu Hercule III (nařízení (EU) č. 250/2014, 104,9 milionu EUR) je chránit finanční zájmy EU prostřednictvím podpory opatření pro boj proti nesrovnalostem, podvodům a korupci, které mají nepříznivý dopad na rozpočet EU. Řídí jej Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF).

(10)  Hrubý národní důchod.

(11)  Úř. věst. C 74, 23.3.2005, s. 32, odstavec 4.5.15.

(12)  COM(2018) 434 final.

(13)  SWD(2018) 322 final, posouzení dopadů.

(14)  COM(2017) 793 final.

(15)  Víceletý strategický plán pro celní elektronické systémy (e-customs MASP-C Multi-Annual Strategic Plan), Taxud.a.3(2017) 6498377.

(16)  Oprávněný hospodářský subjekt [v originále poznámka objasňuje zkratku uvedenou v textu, v češtině se však tato zkratka nepoužívá].

(17)  Viz v minulosti program Matthaeus.

(18)  Obecné nařízení o ochraně osobních údajů: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1536157663488&uri=CELEX:32016R0679.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU

[COM(2018) 447 final – 2018/0236 (COD)]

(2019/C 62/08)

Zpravodaj:

Raymond HENCKS

Konzultace	Evropská komise, 12. 7. 2018 Rada, 13. 7. 2018
Právní základ	Článek 304 SFEU
Odpovědný orgán	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato ve specializované sekci	02/10/2018
Přijato na plenárním zasedání	17. 10. 2018
Plenární zasedání č.	538
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	189/3/2

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Evropská unie se v kosmickém odvětví může chlubit velkými úspěchy. Svými kosmickými programy přispívá k řešení několika velkých celosvětových výzev, zejména těch, které souvisejí se změnou klimatu, bezpečností a zlepšením podmínek každodenního života občanů, přičemž si zachovává svou svrchovanost a strategickou nezávislost ve vztahu k dalším vesmírným velmocem.

1.2.

EHSV podporuje Unii v jejím dalším úsilí i nadále zůstat velkou nezávislou vesmírnou velmocí. Souhlasí s tím, aby v tomto ohledu vyčlenila finanční prostředky odpovídající jejím ambicím, v tomto případě „hlavní referenční částku“ ve výši 16 miliard EUR, která podle názoru EHSV představuje minimální finanční krytí. EHSV opakuje svůj požadavek, aby byly ve spolupráci s Evropskou investiční bankou nalezeny nové možnosti financování s cílem podpořit projekty výzkumu, vývoje a výroby v oblasti vesmíru prováděné soukromými podniky, malými a středními podniky a začínajícími podniky.

1.3.

Pokud jde o zvláštní cíle evropského kosmického programu, EHSV vítá, že vedle pokračujícího vývoje dvou sekcí programu, Galileo a Copernicus, přiděluje Unie pozorování a sledování vesmíru větší autonomii a kapacity za účelem ochrany vesmírné infrastruktury před riziky obrovského množství vesmírného odpadu, který obíhá okolo Země. Současně je potěšen i novou iniciativou v oblasti systému Govsatcom, který uspokojuje potřeby evropské družicové komunikace.

1.4.

EHSV nicméně uvádí, že Unie je velmi diskrétní, pokud jde o informování občanů o výhodách, které kosmická činnost Společenství společnosti a hospodářství přináší. Navrhuje vhodnou kampaň, díky níž by si občané uvědomili, jaká je přidaná hodnota evropské kosmické činnosti, která se stala nezbytnou součástí jejich každodenního života, podporuje zaměstnanost, růst a investice a představuje přínos pro bezpečnost.

1.5.

Od maximálního využití přínosů vesmíru pro evropskou ekonomiku jsme však stále na hony vzdáleni. Možnosti, které nabízí program pro pozorování Země a použití velkého množství údajů, které tento program poskytuje, jsou i nadále z velké části nedostatečně využívány. EHSV žádá, aby pro potenciální příjemce, zejména v námořním odvětví a v zemědělství, byla zahájena informační a osvětová akce.

1.6.

Na mezinárodní úrovni je evropské vesmírné odvětví vystaveno velmi silné konkurenci, neboť kosmická činnost je čím dál tím víc komerční kvůli rostoucímu podílu soukromého sektoru na trhu mimo Unii. Z toho plyne, že je naprosto nutné dát vnitřnímu trhu větší důležitost a uplatnit zásadu evropské preference v kosmickém odvětví.

1.7.

Pokud chce být Evropa i nadále autonomní ve svém přístupu do vesmíru, pak potřebuje konkurenceschopné nosné rakety přizpůsobené komerčnímu a institucionálnímu trhu, neboť počet nosných raket stoupá a konkurence je silná. EHSV podporuje Komisi, aby prozkoumala prostředky, jak podporovat evropský výzkum a infrastruktury nosných raket.

1.8.

EHSV se domnívá, že futuristický projekt těžby a získávání přírodních zdrojů mimo oběžnou dráhu Země (space mining), jehož je jeden z členských státu Unie průkopníkem, si zasluhuje, aby Unie blíže sledovala daný vývoj, a zachovala tak jasnou evropskou přidanou hodnotu.

2.   Úvod

2.1.

Od 90. let minulého století EU rozvíjí společnou politiku v oblasti vesmíru zaměřenou na nezávislost na dalších vesmírných velmocích, zejména vytvářením programů a aplikací v klíčových průmyslových odvětvích, jako je komunikace, bezpečnost, tísňové služby, navigační systémy, informace, přenos událostí, změna klimatu, meteorologické předpovědi atd.

2.2.

EU má mezitím spolu s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) rozsáhlou síť družic a vlastní přístup do vesmíru z Guyany prostřednictvím evropských nosných raket. Členské státy ESA (1) zase mají své vlastní kosmické agentury a programy, výzkumná střediska, pozemní instalace a značné průmyslové kapacity. Zpravidla stojí za vesmírnými iniciativami, které jsou následně převzaty v rámci EU nebo ESA.

2.3.

Unie se zapojuje zejména prostřednictvím koncepce, úplného financování a využívání následných kosmických programů, za jejichž uskutečnění přebírá celkovou odpovědnost, včetně v oblasti bezpečnosti: — Galileo je první infrastrukturou vysoce přesné družicové navigace a určování polohy, která byla speciálně vytvořena za civilními účely, uživatelům je poskytována zdarma; — Copernicus poskytuje údaje o pozorování Země a zahrnuje šest oblastí: pozorování pevniny, mořského prostředí, atmosféry, změny klimatu, jakož i řízení mimořádných situací a bezpečnost; — EGNOS je panevropský systém 3 satelitů, který zlepšuje kvalitu otevřených signálů vysílaných stávajícími globálními systémy družicové navigace a poskytuje přesnější údaje pro určování zeměpisné polohy; — SST (space surveillance and tracking) je systém sledování vesmíru a pozorování zhruba 780 000 kusů odpadu ve vesmíru (vesmírný odpad) na oběžné dráze okolo Země; — Govsatcom je systém družicové komunikace v rámci státní správy (civilní i vojenské), který je uznáván jako jeden z prvků globální strategie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Unie.

2.4.

Komise nyní delegovala vývoj a rozmístění vesmírné infrastruktury agentuře ESA, která je zodpovědná za rozmístění infrastruktury Galileo, zatímco agentura EU sídlící v Praze (Agentura pro evropský GNSS – GSA) má na starosti usnadnit proniknutí systému Galileo na trh. ESA řídí i část operací programu Copernicus.

2.5.

Evropský kosmický průmysl zaměstnává více než 231 000 osob, z nichž 41 333 pracuje v odvětví výroby nosných raket a vytváří přidanou hodnotu, jejíž výši v roce 2017 Komise odhadla na 53 až 62 miliard EUR.

3.   Návrh Komise

3.1.

Navrhovaný kosmický program reaguje na strategii průmyslové politiky, kterou předseda Juncker představil v rámci svého projevu o stavu Unie v roce 2017, a na sdělení Komise ze dne 26. října 2016 o nové kosmické strategii pro Evropu.

3.2.

Následující nařízení a rozhodnutí: — nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace, Galileo a EGNOS, a jejich využití, — nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014, kterým se zavádí program Copernicus, — rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU, kterým se zřizuje rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru (SST) a — nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS jsou zrušena a nahrazena projednávaným nařízením, které stanovuje společná pravidla pro všechny složky programu a řeší zejména příspěvky do rozpočtu a rozpočtové mechanismy, finanční ustanovení, veřejné trhy, řízení a bezpečnost. Uvedené nařízení stanovuje i určitá pravidla pro své jednotlivé složky.

3.3.

Agentura pro evropský GNSS, která má na starosti zajistit zavedení nové generace družicových navigačních systémů (GNSS), se mění na Agenturu Evropské unie pro kosmický program, jejímž úkolem je přispívat do programu, zejména pokud jde o bezpečnost, komunikaci a propagační činnost, jakož i činnost v oblasti uvádění služeb nabízených systémy Galileo a EGNOS na trh.

3.4.

Cíle nového kosmického programu jsou: — poskytovat kvalitní kosmické údaje, informace a služby, které jsou aktuální a případně zabezpečené; — maximalizovat socioekonomické přínosy; — posilovat bezpečnost Unie a jejích členských států; — podporovat úlohu Unie na mezinárodní scéně jakožto vůdčího aktéra.

3.5.

Návrh nařízení stanovuje celkový příděl rozpočtových prostředků na všechny činnosti Unie týkající se oblasti vesmíru na období 2021–2027, včetně výzkumu, na 16 miliard EUR (oproti 12,6 miliardy EUR v období let 2014–2020). Toto finanční krytí představuje hlavní referenční částku v souladu s interinstitucionální dohodou z 2. prosince 2013 o rozpočtové disciplíně, a je rozděleno následovně: — Galileo a EGNOS 9,7 miliardy EUR; — Copernicus 5,8 miliardy EUR; — SST/Govsatcom 0,5 miliardy EUR;

3.6.

Nové nařízení stanovuje i rozdílné formy spolupráce a partnerství mezi zúčastněnými stranami, jakož i vztahů s mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi.

3.7.

Komise každoročně předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění kosmického programu na základě stanovených ukazatelů výkonnosti.

3.8.

Dále bude program alespoň jednou za čtyři roky hodnocen. Závěry těchto hodnocení mají být spolu s připomínkami Komise sděleny Evropskému parlamentu, Radě, EHSV a Výboru regionů.

4.   Obecné připomínky

4.1.

Nejprve je třeba uznat, že EU může být pyšná na to, že včas vypracovala svou vlastní politiku pro oblast vesmíru a v současné době je na ostatních vesmírných velmocích nezávislá, včetně té velmoci, která byla v minulosti považována za spolehlivého partnera, ale v mezičase se stala nevyzpytatelnou.

4.2.

EHSV podporuje Unii v jejím dalším úsilí o to, aby zůstala velkou nezávislou vesmírnou velmocí a aby měla prostředky k upevnění svých technických předností. Vesmír je odvětvím, které vyžaduje značné finanční prostředky. Ambiciózní politiku pro oblast vesmíru nelze provádět bez odpovídajícího rozpočtu.

4.3.

Lze tedy jen uvítat, že návrh nařízení plánuje vyčlenit Unii finanční prostředky odpovídající jejím ambicím, v tomto případě finanční krytí programu ve výši 16 miliard EUR, které představují minimální „hlavní referenční částku“. Z toho vyplývá, že se Parlament a Rada, jakož i Komise při vypracovávání návrhu rozpočtu, zavazují, že se neodchýlí o více než o 10 % od této částky určené na celkovou dobu trvání programu (s výjimkou výjimečných okolností). EHSV však opakuje svůj požadavek, aby byly ve spolupráci s Evropskou investiční bankou (EIB) nalezeny nové možnosti financování s cílem podpořit projekty výzkumu, vývoje a výroby v oblasti vesmíru prováděné soukromými podniky, malými a středními podniky a začínajícími podniky, jako např. v oblasti nanodružic, miniaturních pohonných systémů, prodloužení životnosti družic, nových aplikací pro pozorování Země atd.

4.4.

Navíc výzkum a inovace v oblasti vesmíru, které musejí být nutně posílené, pokud se Unie chce udržet na špici pokroku, mohou být financovány z programu Horizont 2020, v rámci pracovního programu „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“, na nějž je vyčleněno 13,5 miliardy EUR.

4.5.

V této souvislosti nezbývá než souhlasit s tím, že Spojené království hodlá požádat o to, aby se mohlo dále podílet na evropském kosmickém programu i po brexitu. EHSV nicméně lituje, že ze stávajících 28 členských států Unie patří ke členům ESA pouze 20 z nich.

4.6.

Co se týče zvláštních cílů kosmického programu, EHSV vítá, že nové aplikace a služby zohledňují vývoj v oblasti samořízených motorových vozidel, dronů, robotů a internetu věcí (Galileo), a v zájmu lidstva klade důraz na sledování změny klimatu (např. sledování antropogenních emisí CO2 a skleníkových plynů), využívání půdy na podporu zemědělství, pozorování polárních oblastí, lesní a vodní hospodářství a zjišťování malých objektů (např. plavidel) ke sledování nelegálního obchodu (Copernicus).

4.7.

EHSV podporuje i návrh udělit systému SST větší nezávislost a kapacity za účelem ochrany vesmírných a zemských infrastruktur před kosmickými riziky, jakož i zavést nové činnosti k pozorování vesmírného odpadu i extrémních vesmírných meteorologických jevů, které jsou výsledkem sluneční činnosti, nebo asteroidů a komet (objekty v blízkosti Země). Otázka vesmírného odpadu se přímo týká více než 60 států, které mají družice a momentálně je využívají. Toto získávání poznatků o situaci ve vesmíru je ve skutečnosti velmi důležité, neboť hrozí, že budou poškozeny zásadní infrastruktury, které podmiňují každodenní život občanů, a dojde k přerušení služeb, potížím a značným hospodářským ztrátám.

4.8.

Nová iniciativa v oblasti systému Govsatcom reaguje na potřebu evropské komunikace prostřednictvím družice (ostraha hranic, námořní společenství, policejní mise, civilní ochrana, humanitární pomoc, vnější činnost EU atd.) a umožní zlepšit bezpečnost a evropskou nezávislost budoucích zabezpečených systémů a služeb v oblasti telekomunikace, což EHSV velmi vítá.

4.9.

Evropská unie se tedy v kosmickém odvětví může chlubit velkými úspěchy. EHSV nicméně konstatuje, že Unie je velmi diskrétní, pokud jde o informování občanů o výhodách, které vesmír společnosti a hospodářství přináší. Mnoho občanů si neuvědomuje, že když např. používají svůj mobilní či chytrý telefon, využívají navigační systémy, dívají se na televizi přes satelit, cestují na pevnině, po moři i letecky, nebo vybírají peníze, tak při tom využívají služby založené na vesmírných technologiích. Je tedy třeba vhodnou informační kampaní zajistit, aby si občané uvědomili, že evropská vesmírná činnost je v jejich každodenním životě nepostradatelná, podporuje zaměstnanost, růst a investice, a posiluje bezpečnost.

4.10.

Rovněž jsme stále na hony vzdáleni od maximálního využití přínosů vesmíru pro evropskou ekonomiku. Možnosti, které nabízí program pro pozorování Země a použití velkého množství údajů, které tento program poskytuje, jsou i nadále z velké části nedostatečně využívány. EHSV žádá, aby pro potenciální příjemce, zejména v námořním odvětví a v zemědělství, byla zahájena informační a osvětová akce.

4.11.

Komise uvádí, že se kosmické odvětví potýká s těžkostmi, které nastaly v souvislosti s jeho nedostatečnou schopností najímat vhodné zaměstnance. EHSV se domnívá, že věda o vesmíru by měla být začleněna do vzdělávacího systému škol a vysoké školy členských států by měly být informačně vedeny k tomu, aby dokázaly nabízet magisterský titul v oboru kosmického inženýrství.

4.12.

Na mezinárodní úrovni bude muset evropské kosmické odvětví čelit velmi silné konkurenci, neboť kosmická činnost je čím dál tím víc komerční kvůli rostoucímu podílu soukromého sektoru na trhu mimo Unii. Významné evropské subjekty uskutečňují největší část své činnosti mimo Evropu. Z toho plyne, že je naprosto nutné dát vnitřnímu trhu větší důležitost a uplatnit zásadu evropské preference v kosmickém odvětví.

4.13.

Jak upřesňuje Komise, vesmír je součástí globálního hodnotového řetězce, který prochází velkými změnami posouvajícími tradiční hranice kosmického odvětví. Takzvaný „New Space“ (nový kosmický prostor) přináší revoluci kosmického odvětví, nejen z technologického hlediska, ale i z hlediska obchodního modelu. Proto je nezbytné, aby Unie aktivně podporovala celé kosmické odvětví, zejména výzkum a vývoj, začínající podniky a inkubátory společností činných v kosmickém odvětví. EHSV lituje, že Komise v nařízení, které je předmětem stanoviska, pouze oznamuje, že kosmický program podporuje spolupráci mezi podniky ve formě sítě kosmických center, která na celostátní a regionální úrovni propojují subjekty z kosmického a digitálního odvětví, aniž by uvedla další informace, pokud jde o fungování a financování těchto center.

Projekt „New Space“ (nový vesmír) by mohl spočívat v rozvoji hospodářství čerpajícího z vesmírných zdrojů (space mining), jehož předmětem je těžba a získávání přírodních zdrojů mimo oběžnou dráhu Země. Například asteroidy mohou obsahovat nikl, platinu, železo a kobalt. Hodnotu pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem (kde jich je přes milion) NASA odhaduje na 700 bilionů USD. Tyto zdroje mohou být buď dovezeny na Zemi, nebo využity ve vesmíru jako energie pro družice či pro vybudování základen, z nichž by mohlo probíhat zkoumání vzdálenějších oblastí vesmíru.

4.14.

Lucembursko je po Spojených státech druhou zemí na světě, která má právní rámec, jenž byl některými napaden a jenž povoluje zkoumání a využívání zdrojů z vesmíru pro komerční účely. K tomuto projektu se připojila i EIB, jež bude poskytovat poradenství, stejně jako ESA, která bude přinášet stanoviska a pokyny prostřednictvím svých služeb finančního poradenství v oblasti inovací.

4.15.

EHSV se domnívá, že Unie by se měla úžeji podílet na výzkumu v rámci těžby ve vesmíru (space mining), a to z technologického, finančního a právního hlediska, a dbát na to, aby si projekt zachoval jasnou evropskou hodnotu, ačkoli se do něj již zapojily jiné americké, arabské nebo asijské organizace či podniky.

4.16.

Pokud chce být Evropa i nadále autonomní ve svém přístupu do vesmíru, pak potřebuje nosné rakety přizpůsobené komerčnímu a institucionálnímu trhu. Opětovně použitelné rakety představují obzvláště slibný krok kupředu, který sníží náklady na vypuštění a časové rozmezí mezi jednotlivými vypuštěními. Na komerčním trhu panuje i nadále velká a někdy nespravedlivá konkurence. EHSV pobízí Komisi, aby prozkoumala prostředky na podporu výzkumu a evropských vypouštěcích infrastruktur s ohledem na zásadní povahu zachování nezávislého přístupu Evropy do vesmíru.

4.17.

Ačkoli podle SFEU je definice služby obecného zájmu v pravomocích členských států, tato skutečnost nijak nezbavuje Unii pravomocí takové služby na své úrovni definovat, pokud se to jeví jako nutné pro uskutečnění cílů Unie. EHSV požaduje, aby v oblastech, v nichž EU může přispět ke splnění svých cílů účinněji, což je zjevně případ kosmického odvětví, orgány Společenství uznaly existenci a nutnost služeb obecného zájmu Společenství.

---

(1)  Členy ESA je 22 členských států. Vnitrostátní orgány odpovědné za vesmír z následujících stát zasedají v Radě guvernérů ESA: Německo, Rakousko, Belgie, Dánsko, Španělsko, Estonsko, Finsko, Francie, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Norsko, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Česká republika, Rumunsko, Spojené království, Švédsko a Švýcarsko. Kanada se Rady rovněž účastní, stejně jako některých projektů v rámci dohody o spolupráci. Slovinsko je přidruženým členem. Sedm dalších států EU s ESA uzavřely dohodu o spolupráci: Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Malta a Slovensko.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k a) návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech

[COM(2018) 378 final – 2018/203 (COD)]

a k b) návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech („doručování písemností“)

[COM(2018) 379 final – 2018/204 (COD)]

(2019/C 62/09)

Zpravodaj:

Bernardo HERNÁNDEZ BATALLER

Konzultace	a) Evropský parlament, 10. 9. 2018 b) Evropský parlament, 10. 9. 2018
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná specializovaná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato ve specializované sekci	2. 10. 2018
Přijato na plenárním zasedání	17. 10. 2018
Plenární zasedání č.	538
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	184/0/9

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV bere plně na vědomí návrhy Komise týkající se změny nařízení o dokazování a nařízení o doručování písemností.

1.2.

EHSV vyzývá Komisi, aby vzala v úvahu připomínky k návrhům uvedené v tomto dokumentu, konkrétně odstavce 5.2, 5.3, 5.4, 5.5, 5.9, 5.10, 6.3, 6.4. a 6.6, neboť bez autentického soudního prostoru nelze plně využívat základních svobod jednotného trhu.

2.   Souvislosti

2.1.

S cílem vytvořit prostor svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii (EU) stanoví článek 81 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) základy pro rozvoj tzv. „justiční spolupráce v občanských věcech“ pro záležitosti s přeshraničním dopadem, neboť uděluje EU pravomoci, které ji zmocňují k přijetí opatření za účelem sbližování právních a správních předpisů členských států.

2.2.

Je-li to pro správné fungování vnitřního trhu nezbytné, stanoví se právní předpis týkající se přijímání opatření, která zaručí vzájemné uznávání (mezi členskými státy) soudních a mimosoudních rozhodnutí, jejich provádění a spolupráci při dokazování.

2.3.

Za účelem regulace justiční spolupráce mezi členskými státy nahradila EU systémy vycházející z haagských úmluv schválením těchto právních nástrojů:

2.3.1.

nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 (1) o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech, které bylo schváleno z podnětu Spolkové republiky Německo (dále jen „nařízení o dokazování“) a jež se uplatňuje ve všech členských státech s výjimkou Dánska.

2.3.2.

Toto nařízení zřizuje systém na úrovni EU pro přímé a rychlé předávání a vyřizování žádostí o dokazování mezi soudy a stanoví přesná pravidla, pokud jde o formu a obsah takových žádostí. Zavádí systém přímých dvoustranných kontaktů mezi soudy, který nahrazuje předchozí systém, podle něhož soud jednoho členského státu odesílal žádosti ústřednímu orgánu jiného členského státu.

2.3.3.

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 (2) o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (dále jen „nařízení o doručování písemností“), které se uplatňuje ve všech členských státech (3).

2.3.4.

Toto nařízení se použije na občanské a obchodní věci, kdy musí být soudní nebo mimosoudní písemnost zaslána z jednoho členského státu do druhého za účelem doručení v druhém členském státě. Nevztahuje se však na daňové, celní či správní věci ani na odpovědnost státu za jednání nebo opomenutí při výkonu státní moci (acta iure imperii).

2.4.

EHSV vždy vyjadřoval podporu vytvoření společného prostoru svobody, bezpečnosti a práva v EU, což mimo jiné znamená přijetí opatření v oblasti justiční spolupráce a občanských věcí, která jsou nezbytná k tomu, aby se občané a podniky nesetkávali s překážkami nebo nebyli odrazováni při uplatňování svých práv z důvodu nesouladu či složitosti soudních systémů členských států.

2.5.

V každém případě je za účelem vytvoření evropského soudního prostoru nezbytné zlepšit spolupráci mezi soudy, a tudíž zjednodušit a zrychlit formální náležitosti s cílem odstranit nefunkční prvky a zpoždění.

3.   Návrhy Komise

3.1.

Návrhy Komise mají upravit stávající nařízení v oblasti dokazování a doručování písemností.

3.2.   Návrh změny nařízení o dokazování

3.2.1.

Návrh usiluje o zlepšení fungování prostoru svobody, bezpečnosti a práva a vnitřního trhu tím, že zlepší a zrychlí přeshraniční dokazování.

3.2.2.

Snaží se nařízení přizpůsobit technickému vývoji, přičemž využívá výhod digitalizace a stanoví povinnost, aby komunikace a výměna dokumentů probíhaly standardně elektronicky a respektovaly ochranu údajů a soukromí, aniž by v důsledku toho byla omezena procesní práva stran. Tento systém by proto měl zahrnovat decentralizovanou strukturu, která umožní komunikaci přímo mezi jeho koncovými uživateli.

3.2.3.

Návrh podporuje využívání moderních způsobů dokazování, jako jsou videokonference, pokud je třeba vyslechnout osobu, jež se nachází v jiném členském státě. Měl by zajistit vhodnější, častější a rychlejší využívání přímého dokazování při výslechu svědka, znalce nebo strany, pokud mají tyto osoby bydliště v jiném členském státě.

3.2.4.

Odstraňuje právní překážky bránící přijímání elektronických (digitálních) důkazů. Návrh stanoví vzájemné uznávání digitálních důkazů. Tím se sníží zátěž pro občany a podniky v řízení a omezí se počet případů, kdy jsou elektronické důkazy odmítnuty.

3.2.5.

Navrhuje řešení problematiky odlišných výkladů pojmu „soud“, který v současnosti není v nařízení o dokazování definován. Návrh se snaží odstranit s tím spojenou nejistotu.

3.2.6.

Návrh je v souladu s ostatními nástroji EU v oblasti justiční spolupráce v občanských věcech a není jím dotčena výměna informací mezi orgány v oblasti uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti (4) ani ve věcech vyživovacích povinností (5), a to i tehdy, pokud tyto informace mají důkazní hodnotu, takže si dožadující orgán může zvolit nejvhodnější metodu.

3.2.7.

Upravuje možnost dokazování prostřednictvím diplomatických úředníků nebo konzulárních zástupců jednoho členského státu na území jiného členského státu a v oblasti, v níž vykonávají své funkce, aniž by bylo nutné žádat ústřední orgán nebo příslušný orgán uvedeného členského státu.

3.2.8.

V zájmu zajištění vzájemného uznávání digitálních důkazů by těmto důkazům získaným v jednom členském státě v souladu s jeho právem nemělo být odepřeno uznání jako důkazů v jiných členských státech pouze z důvodu jejich digitální povahy.

3.2.9.

Za účelem úprav jednotných formulářů v přílohách nebo jejich aktualizace se stanoví přenesení pravomoci na Komisi podle článku 290 SFEU.

3.3.   Nařízení o doručování písemností

3.3.1.

Jeho pravidla se zaměřují především na stanovení jednotných způsobů zasílání písemností z jednoho členského státu do druhého pro účely doručení těchto písemností v tomto druhém členském státě. K tomu byla obzvláště užitečná zkušenost s uplatňováním současného nařízení a s judikaturou Soudního dvora Evropské unie (SDEU) týkající se tohoto tématu.

3.3.1.1.

Mění se jeho oblast působnosti, ačkoli v případě ustanovení o mimosoudních písemnostech zůstává zachováno stávající znění. Ohledně soudních písemností se návrh naopak uplatní na všechny situace, kdy má adresát bydliště v jiném členském státě.

3.3.1.2.

Tento nový systém, podle kterého jsou povinně regulovány všechny případy doručení písemností, má-li adresát bydliště v jiném členském státě, se vztahuje pouze na doručování návrhů na zahájení řízení a oznámení o zahájení řízení. Pokud jde o další případy doručení soudních písemností v průběhu soudního řízení, má tato dodatečná ochrana menší význam.

3.4.

Komunikace a výměna písemností mezi odesílajícími a přijímajícími orgány probíhá elektronicky prostřednictvím decentralizovaného informačního systému sestávajícího z vnitrostátních informačních systémů propojených pomocí bezpečné a spolehlivé komunikační infrastruktury, ačkoli existuje možnost, aby se v případech neočekávaných a mimořádných narušení informačního systému použily alternativní (tradiční) komunikační prostředky.

3.5.

Stanoví se, že členské státy musí poskytnout pomoc se zjištěním místa pobytu příjemce v jiném členském státě. Za tím účelem návrh nabízí tři alternativní možnosti: — právní pomoc prostřednictvím orgánů určených členskými státy, — poskytování přístupu k veřejným rejstříkům obsahujícím bydliště prostřednictvím portálu e-justice — nebo poskytování podrobných informací prostřednictvím portálu e-justice o dostupných nástrojích pro vyhledávání osob na území daného členského státu.

3.6.

Zahraniční strany řízení mohou mít povinnost jmenovat zástupce pro účely doručování písemností v rámci řízení těmto stranám v členském státě řízení.

3.7.

Zdokonaluje se postup týkající se práva adresáta odmítnout přijetí písemnosti, jestliže není sepsána v patřičném jazyce ani do takového jazyka přeložena.

3.8.

Návrh ukládá poskytovatelům poštovních služeb povinnost, aby při doručování písemností poštou podle nařízení používali zvláštní doručenku (potvrzení o přijetí). Zavádí se také minimální pravidla týkající se osob, které mají být považovány za způsobilé „náhradní příjemce“, jestliže poskytovatel poštovních služeb nemůže písemnost předat osobně adresátovi.

3.9.

Návrh zavádí elektronické doručení písemností jako další alternativní metodu doručování podle nařízení.

3.10.

Pro případné nedostavení se žalované strany k soudu se zavádí dva podstatné nové prvky: a) soud, u kterého je řízení vedeno, bude v nepřítomnosti žalované strany povinen zaslat upozornění o zahájení řízení nebo o rozsudku pro zmeškání na dostupný uživatelský účet této strany; b) stanoví se obecná lhůta dva roky ode dne vydání rozsudku pro zmeškání pro dostupnost mimořádného přezkumu zmeškání lhůty pro podání opravného prostředku v souvislosti s napadnutím uznání a výkonu tohoto rozhodnutí v jiném členském státě.

4.   Obecné připomínky

4.1.

EHSV vítá návrhy Komise týkající se změny nařízení o dokazování a nařízení o doručování písemností, neboť usnadňují integraci soudnictví v členských státech tím, že stanoví jednotné způsoby v příslušných oblastech uplatňování.

4.2.

Oba návrhy přispívají ke zlepšení justiční spolupráce v EU na základě zásady vzájemného uznávání soudních rozhodnutí (článek 81 SFEU), k posílení prostoru svobody, bezpečnosti a práva (čl. 3 odst. 2 a článek 67 SFEU) a k vytvoření vnitřního trhu (článek 26 SFEU).

4.3.

Úhrnem lze říci, že přijetí a uplatňování normativního rámce navrženého Komisí objektivně přispěje k odstranění různých neviditelných překážek, které mají přímý dopad na život všech občanů (jak státních příslušníků členských států, tak osob pobývajících v EU) a na obchodování podniků v EU.

4.4.

Aby byl zajištěn přístup ke spravedlnosti a spravedlivý proces, je nezbytné, aby se ustanovení těchto dvou návrhů uplatňovala v soudních řízeních s mezinárodním prvkem a aby tato řízení byla náležitě vedena.

4.5.

Návrhy jsou rovněž v souladu se strategií pro digitální trh v oblasti elektronické veřejné správy, zejména pokud jde o nezbytnost přijímat opatření za účelem modernizace veřejné správy a dosažení přeshraniční interoperability, což usnadní interakci s občany.

4.6.

Návrhy posilují právní jistotu, a pomáhají tak zabránit zpožděním a zbytečným nákladům pro občany, podniky a orgány veřejné správy a řeší nedostatky v ochraně procesních práv jednotlivých stran, neboť se pokoušejí zabránit bezmocnosti podle tzv. „zásady rovnosti zbraní“.

4.7.

Je třeba poznamenat, že ustanovení týkající se aktů v přenesené pravomoci přijímaných za účelem aktualizace a změny přílohy obou návrhů nařízení není v souladu s postojem, který k této otázce zaujímá EHSV (6), neboť návrh zvažuje, že by přenesení pravomoci bylo na dobu neurčitou navzdory požadavku, aby přijímání těchto aktů v přenesené pravomoci bylo časově vymezeno.

4.8.

EHSV se domnívá, že bez autentického soudního prostoru nelze plně využívat základních svobod jednotného trhu.

5.   Obecné připomínky k nařízení o dokazování

5.1.

Návrh změny nařízení o dokazování má posílit elektronickou komunikaci mezi příslušnými orgány na úkor používání papíru, který je nákladnější a pomalejší, a má podpořit využití videokonferencí k výslechům v jiných členských státech, aniž by v důsledku toho byla omezena procesní práva stran.

5.2.

Ačkoli tento návrh předpokládá svědomité a účinné jednání dotčených soudů a pečlivé dodržování zásad loajální spolupráce a vzájemného uznávání – posledně jmenované je uvedeno výslovně proto, aby se zabránilo tomu, že bude zamítnuto uznání digitálních důkazů (čtvrtý bod odůvodnění a článek 18a návrhu) –, neobsahuje žádné ustanovení týkající se případného zamítnutí ze strany dožádaného soudu z důvodu: — nedovolených průtahů, — chybějícího odůvodnění, — nedostatečného odůvodnění. Tyto důvody v praxi znamenají, že přístup k účinné soudní ochraně není možný, a mělo by se najít řešení, které zabrání jejich vzniku.

5.2.1.

Tato okolnost je významná za současného stavu práva EU, kdy by se pouhé zamítnutí ze strany soudu, jenž má povinnost postoupit předběžnou otázku Soudnímu dvoru Evropské unie v záležitosti, která mu přísluší, mohlo považovat za vážné porušení povinností státu vyplývajících z práva EU (7).

5.2.2.

Existují četné situace, kdy dožadovaný soud může vážně poškodit práva jednotlivce, pokud tento soud řádně nespolupracuje, zejména ve věci předběžné ochrany, neboť se dovolává výhrad národní svrchovanosti, národní bezpečnosti, veřejného pořádku atd. (viz čl. 4 odst. 2 SFEU) nebo v případě, že se vyskytnou rozpory vyplývající z odlišných procesních předpisů v členských státech.

5.2.3.

K poslední uvedené situaci dochází například při zpřístupňování důkazů před řízením, neboť článek 23 Haagské úmluvy ze dne 18. března 1970 týkající se dokazování v zahraničí v občanských nebo obchodních věcech umožňuje, aby smluvní strany zavedly výhradu svrchovanosti s cílem zamítnout žádosti o právní pomoc vzniklé v předběžné fázi řízení (po návrhu na zahájení řízení, ale před zahájením řízení).

5.2.4.

Platné nařízení (ES) č. 1206/2001 se sice touto otázkou výslovně nezabývá, ale vylučuje ji ze své oblasti působnosti, jak vyplývá z prohlášení Rady 54/01 ze dne 4. července 2001 (dok. 10571/01, s. 1).

5.2.5.

Příležitostně mohou být nedovolené průtahy důsledkem nedostatečné odborné kvalifikace dožadovaných soudů nebo špatného fungování technologických infrastruktur. Aby se těmto situacím co nejvíce zabránilo a dále k nim nedocházelo, měl by návrh stanovit určitý typ ustanovení, které by od členských států vyžadovalo, aby zaručily digitální aktualizaci svých soudů a účelnost technologických infrastruktur.

5.3.

Na druhé straně je třeba určitá ustanovení návrhu upřesnit. Například čl. 1 odst. 4 stanoví pojem „soud“ jako omezující, neboť ho definuje jako „jakýkoli justiční orgán v členském státě, který je příslušný k dokazování“ podle tohoto nařízení.

5.3.1.

Ačkoli by tato definice mohla zahrnovat veřejné soudní úředníky (například notáře), vylučuje rozhodčí soudy soukromé povahy, ať už v oblasti rozhodčích řízení týkajících se investic, obchodu, spotřeby nebo jakýkoli rozhodčí soud zabývající se jiným předmětem.

5.3.2.

Není tak uznán velký význam rozhodčích soudů pro obchodování a hospodářský oběh členských států a třetích zemí.

5.3.3.

Co se týče třetích zemí, mohou nastat situace litispendence nebo problémy související s vykonáváním jejich rozhodnutí ze strany dožadovaných soudů členských států (například anti-suit injunction), které by mohly vyvolat právní nejistotu.

5.3.4.

Tato omezující definice „soudu“ je jistě v souladu s judikaturou SDEU, která obvykle odmítá, že by rozhodčí soudy soukromé povahy byly „soudem“ (8).

5.3.5.

EHSV se domnívá, že automatické uplatňování této judikatury SDEU na oblast, kterou se zabýváme, by mohlo vést k situaci, kdy nebudou uznána rozhodnutí rozhodčích soudů, nebo k zamítnutí spolupráce ze strany dožadovaného soudu, což by (v některých případech) mohlo ponechat zúčastněné osoby bez obhajoby.

5.3.6.

Z tohoto posouzení je však třeba vyloučit rozhodčí doložky mezi investorem a státem uvedené v dvoustranných investičních smlouvách, neboť jsou neslučitelné s právem EU a nejsou právně závazné, pokud jsou nelegální z důvodu překrývání se s normami jednotného trhu a rozlišování mezi investory v EU, a to na základě judikatury SDEU v rozsudku „Achmea“ (9).

5.4.

Článek 17b dává diplomatickým úředníkům nebo konzulárním zástupcům jednoho členského státu možnost provádět dokazování bez nutnosti předchozí žádosti na území jiného členského státu, v němž jsou akreditováni. Tato pravomoc je omezena na výslech státních příslušníků členského státu, který zastupují, bez donucení v souvislosti s řízeními, k nimž je příslušný soud tohoto členského státu.

5.5.

Bylo by vhodné, aby úkoly těchto úředníků týkající se právní pomoci, jež jsou stanoveny v návrhu, mohly být rozšířeny tak, aby odpovídaly současné situaci EU, zejména v rámci volného pohybu a bydliště státních příslušníků členských států a svobody usazování jejich podniků. Proto by se dokazování ze strany těchto úředníků mohlo rozšířit na cizince, aniž by bylo nutné předem žádat o povolení, nebo na samotné státní příslušníky přijímajícího státu, pokud to tento stát schválí.

5.6.

Je velmi důležité (a EHSV s tím souhlasí) stanovit povinnost pomoci odesílajícímu členskému státu při hledání bydliště osoby, které je třeba doručit soudní nebo mimosoudní písemnost v jiném přijímajícím členském státě, pokud její bydliště není známo.

5.7.

Na druhé straně stojí v souvislosti s návrhem, jímž se zabýváme, agenda EU v oblasti spravedlnosti do roku 2020, která usiluje o posílení základních práv, včetně procesních práv v občanském soudním řízení.

5.8.

V tomto smyslu berou digitalizační opatření v úvahu podmínky ochrany údajů a soukromí v systému pro elektronickou výměnu informací mezi dotčenými soudy, jako je vytvoření předem vymezeného souboru uživatelů systému (pouze soudy a justiční orgány členských států).

5.9.

Ačkoli se však předpokládá, že se v budoucnosti zvýší počet útoků na tyto elektronické infrastruktury (riziko, které se může zvýšit v důsledku propojení dotčených informačních systémů), není uvedeno žádné ustanovení týkající se toho, jak by se vyřešilo určení odpovědnosti, pokud by v důsledku kybernetických útoků nebo selhání či závad informačního systému došlo k rozšíření citlivých informací nebo dokonce ke zničení důkazů k určitému řízení.

5.10.

Může tedy dojít k vážnému poškození práv jednotlivců, aniž by existoval předvídatelný způsob, jak zajistit odpovědnost osob, které jej způsobily, nebo může dokonce dojít k tomu, že samotní jednotlivci budou muset toto poškození nést, pokud se ti, kteří jej způsobili, budou dovolávat existence vyšší moci.

6.   Obecné připomínky k návrhu nařízení o doručování písemností

6.1.

EHSV se domnívá, že návrh nařízení o doručování písemností zlepší a zrychlí soudní řízení, neboť zjednoduší a urychlí mechanismy spolupráce za účelem tohoto doručování. To zlepší výkon spravedlnosti ve věcech s přeshraničním prvkem, posílí procesní práva v občanském soudním řízení a zvýší vzájemnou důvěru mezi soudními systémy členských států.

6.2.

Tento návrh se snaží odstranit zdlouhavost a časté nedodržování stanovených lhůt (což jsou situace, k nimž dochází v důsledku předávání písemností ze strany příslušných orgánů), přičemž stanoví povinnost, aby dokumenty byly předávány elektronicky. Stejně tak posiluje práva adresáta na obhajobu pomocí různých specifických zásahů příslušných orgánů vzhledem k nejistotě vyplývající ze skutečnosti, že nebyl přijat určitý dokument, nebo v případě rozsudku pro zmeškání.

6.3.

Je třeba si povšimnout širokého subjektivního a věcného prostoru pro uplatňování tohoto návrhu, neboť zahrnuje všechny osoby, fyzické i právnické, to znamená všechny hospodářské subjekty včetně mikropodniků, přičemž přijímá pouze ty výjimky, které výslovně stanoví (čl. 1 odst. 1 a 3). Je zapotřebí sjednotit všechny jazykové verze, aby bylo jasné, že navrhované nařízení se vztahuje nejen na dokument o zahájení řízení, ale také na všechny soudní dokumenty tohoto procesu.

6.4.

EHSV souhlasí se zárukami a ochranou, jež jsou stanoveny proto, aby adresát mohl „odmítnout přijmout písemnost“, a s povinností informovat v tomto směru, kterou má přijímající subjekt. Aby však byla vyvážena práva stran řízení, je třeba, aby žalovaná strana byla plně obeznámena s návrhem na zahájení řízení, a proto by jazykový režim měl zahrnovat jazyk, kterému adresát rozumí, nebo jeden z úředních jazyků místa doručení.

6.5.

Považuje se za vhodné zajištění doplňkových opatření pro doručování písemností poštou, doručování prováděné přímo prostřednictvím soudních úředníků, úředníků nebo jiných příslušných osob přijímajícího členského státu a elektronické doručování.

6.6.

V každém případě je důležité chránit a zajistit neporušenost a účel písemnosti, ať už soudní nebo mimosoudní.

---

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 (Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 1).

(2)  Nařízení (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o zrušení nařízení (ES) č. 1348/2000 (Úř. věst. L 324, 10.12.2007, s. 79).

(3)  Podle tzv. „paralelní dohody“ s Dánskem (Úř. věst. L 300, 17.11.2005, s. 55). Spojené království a Irsko oznámily dříve v souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 Smlouvy, že si přejí podílet se na přijetí a uplatňování obou nařízení.

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 (Úř. věst. L 338, 23.12.2003, s. 1).

(5)  Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 (Úř. věst. L 7, 10.1.2009, s. 1).

(6)  Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 29; Úř. věst. C 345, 13.10.2017, s. 67.

(7)  Viz závěry generálního advokáta Watheleta ve věci C-416/17, Evropská komise v. Francouzská republika, body 95–103.

(8)  Například v těchto věcech: věc Nordsee 102/81(1982), body 10–13; věc Eco Swiss C-126/97(1999), bod 34; věc Denuit a Cordier C-125/04(2005), bod 13; věc Gazprom C-536/13(2015), bod 36; věc Achmea C-284/16(2018), body 45–49 atd.

(9)  Rozsudek „Achmea“, věc C-284/16 ze dne 6. března 2018 (ECLI:EU:C:2018:158).