ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 461

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Ročník 61
21. prosince 2018


Obsah

Strana

 

I   Usnesení, doporučení a stanoviska

 

USNESENÍ

 

Výbor regionů

 

131. plenární zasedání VR a zahájení Evropského týdne regionů a měst, 8. 10. 2018–10. 10. 2018

2018/C 461/01

Usnesení Evropského výboru regionů Hospodářské politiky eurozóny a roční analýza růstu na rok 2019

1

 

STANOVISKA

 

Výbor regionů

 

131. plenární zasedání VR a zahájení Evropského týdne regionů a měst, 8. 10. 2018–10. 10. 2018

2018/C 461/02

Stanovisko Evropského výboru regionů Úvahy o Evropě – hlas regionálních a místních orgánů a obnovení důvěry v Evropskou unii

5

2018/C 461/03

Stanovisko Evropského výboru regionů – Zřízení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti

16

2018/C 461/04

Stanovisko Evropského výboru regionů Příspěvek měst a regionů v EU ke 14. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD COP14) a ke strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti na období po roce 2020

24

2018/C 461/05

Stanovisko Evropského výboru regionů Sdělení o evropské strategii pro plasty v oběhovém hospodářství

30

2018/C 461/06

Stanovisko Evropského výboru regionů – Začlenění sportu do agendy EU na období po roce 2020

37

2018/C 461/07

Stanovisko Evropského výboru regionů Balíček týkající se spravedlivého zdanění

43

2018/C 461/08

Stanovisko Evropského výboru regionů Akční plán digitálního vzdělávání

52

2018/C 461/09

Stanovisko Evropského výboru regionů Budování silnější Evropy: úloha politik týkajících se mládeže, vzdělávání a kultury

57


 

III   Přípravné akty

 

VÝBOR REGIONŮ

 

131. plenární zasedání VR a zahájení Evropského týdne regionů a měst, 8. 10. 2018–10. 10. 2018

2018/C 461/10

Stanovisko Evropského výboru regionů – Balíček předpisů týkajících se víceletého finančního rámce na období 2021–2027

70

2018/C 461/11

Stanovisko Evropského výboru regionů — Horizont Evropa: 9. rámcový program pro výzkum a inovace

79

2018/C 461/12

Stanovisko Evropského výboru regionů Návrh nařízení o Evropském námořním a rybářském fondu

125

2018/C 461/13

Stanovisko Evropského výboru regionů – Azylový a migrační fond

147

2018/C 461/14

Stanovisko Evropského výboru regionů Návrh nařízení o zavedení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (EU) č. 1293/2013

156

2018/C 461/15

Stanovisko Evropského výboru regionů Nástroj pro propojení Evropy

173

2018/C 461/16

Stanovisko Evropského výboru regionů Práva a hodnoty

196

2018/C 461/17

Stanovisko Evropského výboru regionů Návrh směrnice o plastech na jedno použití

210

2018/C 461/18

Stanovisko Evropského výboru regionů – Čisté přístavy, čistá moře – přístavní zařízení pro příjem odpadu z lodí

220

2018/C 461/19

Stanovisko Evropského výboru regionů – Hodnocení rizika v potravinovém řetězci

225

2018/C 461/20

Stanovisko Evropského výboru regionů Nová politika pro spotřebitele

232


CS

 


I Usnesení, doporučení a stanoviska

USNESENÍ

Výbor regionů

131. plenární zasedání VR a zahájení Evropského týdne regionů a měst, 8. 10. 2018–10. 10. 2018

21.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 461/1


Usnesení Evropského výboru regionů Hospodářské politiky eurozóny a roční analýza růstu na rok 2019

(2018/C 461/01)

předkládají politické skupiny ELS, SES, ALDE, EA a EKR

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

s ohledem na sdělení Komise Roční analýza růstu na rok 2018 (1) a na evropský semestr 2018;

s ohledem na své usnesení ze dne 11. října 2017 o evropském semestru 2017 a roční analýze růstu na rok 2018 a na své usnesení ze dne 1. února 2018 o roční analýze růstu na rok 2018 vypracované Evropskou komisí;

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. října 2017 o hospodářských politikách eurozóny (2) a ze dne 14. března 2018 o roční analýze růstu na rok 2018;

1.

konstatuje, že tempo strukturálních reforem s významem pro EU měřené mírou uskutečňování doporučení pro jednotlivé země (3) je v celé EU obecně vzato pomalé a nevyrovnané. Zdůrazňuje, že reformy musí být realizovány ve všech členských státech, aby se podpořila konkurenceschopnost a růst a aby se posílila hospodářská, sociální a územní soudržnost a hospodářská konvergence a rovněž odolnost vůči vnějším otřesům, což má zásadní význam pro stabilitu eurozóny. Upozorňuje na to, že za hlavní faktory přispívající k neuspokojivému naplňování doporučení pro jednotlivé země (4) je obecně považována především nedostatečná angažovanost jednotlivých států a částečně také nedostačující administrativní a institucionální kapacita;

2.

bere na vědomí, že výrazně vzrostl počet doporučení pro jednotlivé země, která jsou přímo určená místním a regionálním orgánům (36 % v roce 2018 oproti 24 % v roce 2017) (5). Poukazuje rovněž na to, že vezmou-li se v úvahu ta doporučení pro jednotlivé země, která zahrnují místní a regionální orgány, a to i nepřímo, a doporučení pro jednotlivé země, která tyto orgány sice nezahrnují, ale mají územní dopad, pak tvoří doporučení týkající se jednotlivých území 83 % všech doporučení pro jednotlivé země (oproti 76 % v roce 2017);

3.

konstatuje, že u 48 % ze 124 konkrétních doporučení, která jsou v roce 2018 určená místním a regionálním orgánům a/nebo se týkají problémů souvisejících s územními rozdíly, se opakuje to, co již bylo řečeno v roce 2015. Vítá proto víceleté vyhodnocení provádění doporučení pro jednotlivé země uskutečněné Evropskou komisí, podle kterého bylo dosaženo alespoň nějakého pokroku u více než dvou třetin doporučení pro jednotlivé země, jež byla vydána od zahájení evropského semestru v roce 2011 (6). Vyjadřuje však politování nad tím, že stále nejsou dostatečně transparentní kritéria, na kterých je toto vyhodnocení založeno;

4.

zdůrazňuje, že je nezbytné sladit evropský semestr s dlouhodobou strategií EU provádějící na úrovni EU Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030. Přechod na nový evropský strategický rámec navazující na strategii Evropa 2020 by byl vhodným okamžikem pro zreformování řízení evropského semestru;

5.

důrazně trvá na tom, že by se měla doporučení pro jednotlivé země výslovně zabývat územními výzvami a úlohou místních a regionálních orgánů při jejich identifikování a překonávání, přičemž výzvy týkající se jednotlivých území a budoucí scénáře je třeba výslovně analyzovat a řešit v roční analýze růstu a zprávách o jednotlivých zemích a měly by se promítnout do národních programů reforem;

6.

zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby byl evropský semestr zcela v souladu s cílem hospodářské, sociální a územní soudržnosti zakotveným ve Smlouvě o Evropské unii, a navrhuje, aby doporučení pro jednotlivé země věnovala pozornost víceletým výzvám členských států v oblasti soudržnosti;

7.

je potěšen tím, že se evropský semestr zaměřuje na evropský pilíř sociálních práv, a zdůrazňuje, že 45 % doporučení pro jednotlivé země na rok 2018 přiznává úlohu místním a regionálním orgánům a/nebo upozorňuje na výzvy související s územními rozdíly v oblasti sociálních práv (7);

8.

opakuje, že zapojení místních a regionálních orgánů jakožto partnerů v rámci plánování a provádění evropského semestru společně s přijetím mechanismů víceúrovňové správy a strukturovanou, stálou a výslovně uznanou úlohou místních a regionálních orgánů by výrazně posílilo angažovanost jednotlivých států, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země. Zdůrazňuje, že takové zapojení je ještě důležitější v kontextu těsnějšího provázání politiky soudržnosti a evropského semestru v rámci VFR na období 2021–2027 a případného přijetí programu na podporu reforem, který by byl rovněž řízen v rámci evropského semestru;

9.

poukazuje proto na to, že je naléhavě nutné zajistit lepší koordinaci a součinnost mezi procesem evropského semestru a přístupem sdíleného řízení a decentralizovanou povahou fondů ESI. Opakuje svůj návrh, aby EU přijala kodex chování pro zapojení místních a regionálních orgánů do evropského semestru (8), přičemž zdůrazňuje, že takový návrh je v souladu se zásadou subsidiarity a stávajícím rozdělením pravomocí a kompetencí mezi různé úrovně správy v rámci členských států. Konstatuje, že v tomto kodexu by měly být zohledněny relevantní zkušenosti s evropským kodexem chování pro partnerskou spolupráci v rámci ESI fondů politiky soudržnosti (9) a také stávající osvědčené postupy z některých zemí pro rozsáhlé zapojení místních a regionálních orgánů do semestru;

10.

vítá „důrazné“ doporučení vydané pracovní skupinou EU pro subsidiaritu, „že by se členské státy měly řídit pokyny, které Komise vydala na podporu výraznějšího zapojení a angažovanosti při naplňování doporučení pro jednotlivé země, a to s ohledem na skutečnost, že […] hospodářské reformy […] mohou mít dopad na veškeré úrovně správy […]. Toto zapojení by mělo jít nad rámec orgánů na celostátní úrovni a zahrnout i místní a regionální orgány, sociální partnery a obecně občanskou společnost (10)“;

11.

vyjadřuje politování nad tím, že Evropská komise ještě stále nestanovila definici „strukturálních reforem“ v rámci správy ekonomických záležitostí v EU a případné podpory prostřednictvím programů EU, jako je navrhovaný program na podporu reforem. V tomto ohledu připomíná, že v souladu se zásadou subsidiarity by měl být rozsah těchto strukturálních reforem způsobilých pro podporu ze strany EU omezen na strategické oblasti politiky, které jsou důležité pro realizaci cílů Smlouvy a přímo souvisejí s pravomocemi EU. VR odmítá veškeré návrhy na financování nespecifikovaných strukturálních reforem v členských státech, které nebyly podrobeny předchozímu posouzení evropské přidané hodnoty a které přímo nesouvisejí s pravomocemi EU zakotvenými ve Smlouvě. V této souvislosti poukazuje na své usnesení ze dne 1. února 2018, v němž vyjádřil nesouhlas s návrhem nařízení, jejž dne 6. prosince 2017 předložila Evropská komise a kterým se mění nařízení o společných ustanoveních (EU) č. 1303/2013 (11);

12.

zdůrazňuje, že stav finančních prostředků na místní a regionální úrovni si žádá, aby mu byla na evropské a celostátní úrovni znovu věnována pozornost, a z tohoto důvodu vítá požadavek rakouského předsednictví, aby VR tuto otázku prozkoumal. Připomíná, že rozpočty místních a regionálních orgánů, zejména na sociální výdaje a systémy sociálního zabezpečení, byly mezi prvními, kterých se dotkla finanční a hospodářská krize a zavádění rozpočtových konsolidací a škrtů v převodech prostředků od centrální vlády. Konstatuje, že i když od krize uplynulo deset let, finanční prostředky mnohých orgánů na místní a regionální úrovni jsou stále omezeny;

13.

znovu vyjadřuje své znepokojení nad dlouhodobě nízkou úrovní veřejných investic v EU, zejména investic místních a regionálních orgánů, které byly v roce 2017 stále o více než 30 % nižší než v roce 2009, vyjádřeno podílem na HDP (12). S politováním proto konstatuje, že veřejné investice jsou často nejvíce dotčeny politikami fiskální konsolidace, a to navzdory tomu, že takové investice mají přímý dopad na místní ekonomiky a na každodenní život občanů. Dále je znepokojen narůstající centralizací investic: podíl veřejných investic místních a regionálních orgánů – i když stále v EU v průměru přesahuje 50 % – oproti úrovni 60 % v devadesátých letech výrazně poklesl (13);

14.

je potěšen tím, že Komise hodlá svým návrhem programu InvestEU v rozsáhlejší míře vycházet ze zkušeností Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a investičního plánu. Uznává, že návrh má potenciál zjednodušit používání finančních nástrojů, což VR již delší dobu požaduje, neboť současná složitost brání jejich širokému a účinnému využívání;

15.

vyjadřuje politování nad tím, že situace směřuje ke zvýšenému protekcionismu v oblasti mezinárodního obchodu, a varuje před negativními důsledky oslabení mnohostranné obchodní spolupráce a systémů řešení sporů. Opakuje nicméně svůj názor, že novým iniciativám v oblasti volného obchodu musí předcházet posouzení dopadů, díky kterému bude možné včas odhalit a kvantifikovat případný asymetrický dopad na evropské regiony a bude tak možné urychleně reagovat v rámci veřejné politiky;

16.

zdůrazňuje, že obchodní politika je ve výlučné pravomoci EU a že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) je v současné době jedním z nástrojů pro zmírnění případných negativních vedlejších účinků rozhodnutí v oblasti obchodní politiky. Vyjadřuje politování nad tím, že v minulosti nebyly finanční prostředky Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci plně vyčerpány, přičemž konstatuje, že některé členské státy dříve namísto tohoto fondu využívaly ESF; VR v samostatném stanovisku podrobně prozkoumá, zda návrh Evropské komise na rozšíření působnosti a poslání Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci a rovněž snížení jeho prahových hodnot zajistí, aby zreformovaný Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci přinesl přidanou hodnotu a zamezilo se překrývání s ESF+ a kompromisům, k nimž dochází nyní (14);

17.

znovu požaduje silnou a ucelenou strategii ohledně průmyslové politiky EU, která evropskému průmyslu, zejména malým a středním podnikům umožní vypořádat se s výzvami a příležitostmi digitalizace a dekarbonizace, přičemž bude věnována zvláštní pozornost investicím do technologických zdokonalení malých a středních podniků a také do specializace pracovníků prostřednictvím neustálého dalšího vzdělávání. Opětovně vyzdvihuje klíčovou úlohu místních a regionálních orgánů v budování regionálních inovačních ekosystémů a klastrů, které jsou nezbytné pro úspěšné zavádění inovací. Zdůrazňuje, že jednotný evropský trh je jádrem hospodářské a politické integrace EU, a poukazuje na to, že vytváření jednotného trhu je probíhajícím projektem a že tento trh je stále v důležitých aspektech nedokončený, což má vliv zejména na spotřebitele a malé a střední podniky. Vítá rovněž návrh Komise týkající se nového programu pro jednotný trh na období po roce 2020, který nabízí rámec podpůrných opatření pro zlepšení konkurenceschopnosti evropských malých a středních podniků;

18.

konstatuje, že stěžejním prvkem většiny strukturálních reforem identifikovaných v rámci evropského semestru je nutnost posílení administrativní a institucionální kapacity. Zdůrazňuje, že jednou z hlavních příčin neuspokojivého provádění strukturálních reforem v rámci evropského semestru jsou odlišné politické priority. V některých zemích je to i nedostatečná administrativní a institucionální kapacita na různých úrovních veřejné správy, která brání veřejným a soukromým investicím, snižuje kvalitu veřejných služeb poskytovaných občanům a zpomaluje využívání prostředků z fondů ESI a dalších programů EU. Upozorňuje na to, že v roce 2018 se 63 % veškerých doporučení přímo určených místním a regionálním orgánům týkalo zvýšení administrativní kapacity;

19.

konstatuje, že třebaže žádosti podané v rámci programu na podporu strukturálních reforem pocházely z většiny členských států, problémy s kvalitou a kapacitou veřejné správy jsou závažnější v řadě jižních a východních zemí (15). Je potěšen tím, že místním a regionálním orgánům byl umožněn přístup k programu na podporu strukturálních reforem, a vyzývá Komisi, aby členské státy vybídla k tomu, aby se zabývaly nutností budovat kapacitu na nižších úrovních správy. Vítá skutečnost, že Komise usiluje o prohloubení koordinace mezi různými prvky budování kapacity financovanými z prostředků EU a opakuje, že Komise by v tomto ohledu měla postupovat transparentně tím, že vydá jediný strategický dokument (16);

20.

vyzývá Komisi, aby provedla posouzení toho, jak byla pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek provedena do vnitrostátní právní úpravy a jak jsou uplatňována, a zaměřila se přitom jednak na způsob jejich uplatňování na místní a regionální úrovni – s ohledem na míru zapojení orgánů na nižší než celostátní úrovni do zadávání veřejných zakázek – a jednak na to, do jaké míry nové normy zjednodušily nebo zkomplikovaly předpisy v této oblasti. Konstatuje, že je nutné dosáhnout výraznějšího pokroku v oblasti digitálního zadávání veřejných zakázek a že by členské státy měly usilovat o urychlené převedení postupů při zadávání do digitální podoby a zavedení elektronických postupů ve všech hlavních fázích;

21.

pověřuje předsedu, aby toto usnesení předložil Evropské komisi, Evropskému parlamentu, rakouskému předsednictví Rady a předsedovi Evropské rady.

V Bruselu dne 10. října 2018.

předseda Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ


(1)  COM(2017) 690 final.

(2)  http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&reference=P8-TA-2017-0418&language=CS&ring=A8-2017-0310.

(3)  Sdělení Komise o doporučeních pro jednotlivé země na rok 2018, s. 3, (https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/2018-european-semester-country-specific-recommendation-commission-recommendation-communication-en.pdf); viz také Komisí provedené posouzení dopadů v souvislosti s návrhem týkajícím se programu na podporu reforem http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/10102/2018/EN/SWD-2018-310-F1-EN-MAIN-PART-1.PDF.

(4)  Viz s. 23–26 posouzení dopadů, které je uvedeno v předcházející poznámce pod čarou.

(5)  http://portal.cor.europa.eu/europe2020/Documents/publi-file/2018-Territorial-Analysis-of-CSRs/2018_CSRs_draft_final.pdf.

(6)  Sdělení Komise o doporučeních pro jednotlivé země na rok 2018, s. 3.

(7)  http://portal.cor.europa.eu/europe2020/Documents/publi-file/2018-Territorial-Analysis-of-CSRs/2018_CSRs_draft_final.pdf.

(8)  Viz stanovisko VR Zlepšit řízení evropského semestru – kodex chování pro zapojení místních a regionálních orgánů ze dne 11. května 2017.

(9)  Nařízení v přenesené pravomoci o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (č. 240/2014).

(10)  https://ec.europa.eu/commission/files/report-task-force-subsidiarity-proportionality-and-doing-less-more-efficiently_en.

(11)  COM(2017) 826 final.

(12)  Zdroj: Eurostat https://ec.europa.eu/eurostat/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=1&pcode=tec00022&language=en).

(13)  Evropská komise, Sedmá zpráva o soudržnosti (s. 168).

(14)  https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR13_07/SR13_07_CS.pdf.

(15)  Informace dokládající uvedené skutečnosti jsou shrnuty na s. 27 posouzení dopadů, které Evropská komise provedla v souvislosti s návrhem týkajícím se programu na podporu reforem http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/10102/2018/EN/SWD-2018-310-F1-EN-MAIN-PART-1.PDF.

(16)  https://memportal.cor.europa.eu/Handlers/ViewDoc.ashx?doc=COR-2018-00502-00-00-AC-TRA-CS.docx.


STANOVISKA

Výbor regionů

131. plenární zasedání VR a zahájení Evropského týdne regionů a měst, 8. 10. 2018–10. 10. 2018

21.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 461/5


Stanovisko Evropského výboru regionů Úvahy o Evropě – hlas regionálních a místních orgánů a obnovení důvěry v Evropskou unii

(2018/C 461/02)

Spoluzpravodajové:

Karl-Heinz LAMBERTZ (BE/SES), předseda Evropského výboru regionů, poslanec parlamentu Německojazyčného společenství, člen Senátu

Markku MARKKULA, první místopředseda Evropského výboru regionů a člen rady města Espoo

Odkaz:

Žádost předsedy Evropské rady Donalda Tuska ze dne 8. listopadu 2016 o vypracování stanoviska Evropského výboru regionů „Úvahy o Evropě – hlas regionálních a místních orgánů a obnovení důvěry v Evropskou unii“.

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

Preambule: kontext přínosu místních a regionálních zástupců k obnovení důvěry

1.

s ohledem na prohlášení o poslání Evropského výboru regionů (VR) zveřejněné v Bruselu dne 21. dubna 2009: „Jsme politické shromáždění volených regionálních a místních zástupců občanů ve službách evropské integrace. Naše politická legitimita nás opravňuje k tomu, abychom na institucionální úrovni zastupovali všechna území, regiony, města a obce Evropské unie. Naším posláním je zapojit regionální a místní orgány do evropského rozhodovacího procesu a vytvořit tak podmínky pro větší účast občanů. (…) Dohlížíme na respektování zásad subsidiarity a proporcionality, aby se evropská rozhodnutí přijímala i prováděla co nejblíže občanům a na co nejvhodnější úrovni. (…) Vedeme přímý dialog se spoluobčany o úspěších Evropské unie i o výzvách budoucnosti a pomáháme vysvětlovat, jak se uskutečňují politiky Unie a jaké výsledky na úrovni územní samosprávy přinášejí.“,

2.

s ohledem na pět politických priorit VR pro období 2015–2020 („Nový začátek pro evropskou ekonomiku“, „Územní rozměr legislativních otázek EU“, „Jednodušší a propojenější Evropa“, „Stabilita a spolupráce v rámci Evropské unie i mimo ni“, „Evropa občanů je Evropou budoucnosti“),

3.

s ohledem na žádost předsedy Evropské rady ze dne 8. listopadu 2016, aby VR vypracoval stanovisko, v němž popíše pohled místních a regionálních orgánů na budoucnost Evropy a předloží v tomto ohledu jejich návrhy s cílem pomoci obnovit důvěru v evropský projekt (1),

4.

s ohledem na bílou knihu Evropské komise o budoucnosti Evropy Úvahy a scénáře pro EU27 v roce 2025 zveřejněnou dne 1. března 2017 a na následujících pět diskusních dokumentů,

5.

s ohledem na Římské prohlášení ze dne 25. března 2017, v němž jeho signatáři uvedli: „Zavazujeme se naslouchat obavám vyjadřovaným našimi občany a reagovat na ně“ a „Budeme spolupracovat na úrovni, na níž je možno dosáhnout skutečné změny k lepšímu, ať již to bude úroveň Evropské unie, vnitrostátní, regionální nebo místní, v duchu důvěry a loajální spolupráce, a to jak mezi členskými státy navzájem, tak i mezi nimi a orgány EU, v souladu se zásadou subsidiarity. Budeme pamatovat na zajištění nezbytného prostoru na různých úrovních v zájmu posílení potenciálu Evropy z hlediska inovací a růstu. Chceme, aby Unie v různých otázkách postupovala úměrně jejich velikosti a významu – u otázek velkých razantně, u otázek malých naopak zdrženlivě. Budeme prosazovat demokratický, účinný a transparentní rozhodovací proces a lepší naplňování stanovených cílů.“,

6.

s ohledem na prohlášení o záměru předsedy Komise EU (2), v souladu s nímž se bude pokračovat v diskusi o bílé knize o budoucnosti Evropy až do voleb v červnu 2019 prostřednictvím diskusí, dialogu s občany a součinnosti s národními parlamenty a s regiony,

7.

s ohledem na zprávu „Oslovit občany EU: nová příležitost“ (3), která uvádí, že „regiony také hrají stále větší úlohu v přehodnocování správy v Unii a jejích členských státech. Mají pevnou socioekonomickou základnu a společnou kulturní identitu, a proto nabízejí vhodné měřítko pro politické směry a náležité plnění v mnoha politických oblastech, neboť jsou důležitými subjekty a prostředníky v kontaktu s občany“, a také s ohledem na Zprávu o občanství EU pro rok 2017 (4), která uznává, že je naprosto nezbytné posílit vědomí občanů, že jsou součástí projektu integrace, a ve větší míře je do tohoto projektu zapojit,

8.

s ohledem na tři usnesení Evropského parlamentu týkající se budoucnosti Evropské unie (5),

9.

s ohledem na zahájení „konzultací s občany“ v členských státech EU v dubnu 2018,

Pochopení postojů a očekávání občanů a místních a regionálních zástupců ohledně EU a informování o tom

a)   Místní a regionální zástupci usilují o to, aby byl slyšet názor občanů

10.

zdůrazňuje, že v rámci své iniciativy „Úvahy o Evropě“ zahájené v březnu 2016 usiluje o budování důvěry mezi Evropskou unií a jejími obyvateli prostřednictvím dialogů s občany, debat volených zastupitelů s občany a setkání se sdruženími a shromážděními místních a regionálních politiků, jakož i s řadou místních hnutí (6) a vnitrostátními a evropskými územními spolky, jejichž cílem je naslouchat názorům, myšlenkám a obavám lidí ohledně evropského projektu a informovat o tom;

11.

konstatuje, že dosud se do tohoto procesu zapojilo více než 176 politických představitelů Evropského výboru regionů, kteří v rámci „Úvah o Evropě“ zahájili dialogy s občany a aktivně se jich účastní. Těchto akcí se osobně či elektronicky zúčastnilo přes 40 000 osob ve 110 regionech napříč všemi členskými státy. Více než 22 000 občanů se zapojilo prostřednictvím on-line průzkumu a mobilní aplikace, které posloužily jako mechanismy zpětné vazby a účastníkům dialogů a občanům umožnily přispět do diskusí také na dálku;

12.

zdůrazňuje, že zvolení zástupci ze všech politických skupin VR se na těchto aktivitách podílejí, a je-li to možné, sdílejí platformy se zástupci Evropské rady, poslanci vnitrostátních parlamentů, poslanci Evropského parlamentu a zástupci Evropské komise a Evropského hospodářského a sociálního výboru. Zdůrazňuje, že je zapotřebí další koordinace, aby se zvýšila viditelnost a dopad činností všech orgánů a členských států při oslovování veřejnosti;

13.

upozorňuje na výsledky průzkumu mezi místními a regionálními orgány, mimo jiné mezi členy a náhradníky VR, a jejich sdruženími, který VR zadal (7);

14.

konstatuje, že ve většině dialogů je problematika lidmi nahlížena z hlediska toho, co se děje v jejich regionu, městě či nejbližším okolí. V této souvislosti konstatuje, že politici EU z regionů a měst mají tudíž bezprostřední informace o obavách a očekáváních občanů;

b)   Co nám občané sdělili – chtějí projekt EU založený na solidaritě, soudržnosti a blízkosti

15.

zdůrazňuje, že mezi hlavní obavy, které v dialozích VR s občany (8) zazněly, patří pomalá realizace opatření, a to zejména v oblasti nezaměstnanosti, migrace a socioekonomické situace obecně;

16.

upozorňuje v této souvislosti na skutečnost, že mnozí občané žádají větší solidaritu v EU. Jedná se o důraznou výzvu jednat tak, aby se omezily stávající a v mnoha případech narůstající nerovnosti v různých oblastech, především posílením soudržnosti a solidarity v rámci členských států a regionů a mezi nimi navzájem. Ke splnění tohoto všeobecného očekávání může být nutné přeorientovat a nově vyvážit řadu politik v Evropské unii;

17.

poukazuje na obecně rozšířenou frustraci z EU, neboť Unie je často považována za příliš vzdálenou a nedůvěryhodnou. Současně má mnoho lidí stále pocit, že netuší, o čem EU je a co dělá. Vede to k závažnému rozporu mezi očekáváními lidí a schopností EU tato očekávání naplnit. Lidé nepostřehnou přínos EU při řešení místních problémů, mimo jiné z důvodu nedostatečné komunikace, jakož i zavádějících vysvětlení a slovní zásoby používané v komunikaci s občany a malého zapojení do procesu rozhodování;

18.

podotýká, že průzkumy veřejného mínění Eurobarometr (9) ukazují, že více než dvě třetiny respondentů jsou přesvědčeny, že členství v EU je pro jejich zemi přínosné;

19.

v této souvislosti připomíná, že členské státy nesou společnou odpovědnost za nalezení řešení na evropské úrovni, aby byla EU schopna provádět důležité projekty, díky nimž může přinést skutečnou přidanou hodnotu. Současně musejí provádět nezbytné vnitrostátní reformy, včetně dostatečného financování, aby bylo zaručeno řádné řízení na místní a regionální úrovni, v jehož rámci se občané mohou přesvědčit, že se jejich problémy řeší;

20.

vyzdvihuje skutečnost, že v mnoha místních diskusích i podle výsledků průzkumu patří lidé mladší 30 let ke generaci, která je z EU nejvíce nadšená, přičemž přikládají značný význam svobodě pohybu a možnostem vzdělávání, které EU nabízí. Je si však rovněž vědom toho, že tuto generaci v mnoha zemích nejvíce zasáhly přetrvávající důsledky hospodářské krize a nezaměstnanost mladých lidí a že je velmi kritická vůči roli Evropské unie v této souvislosti. Z tohoto důvodu zdůrazňuje, že je nezbytná mnohem výraznější orientace politik EU na budoucnost a že tato orientace musí být začleněna do rozhodovacího systému EU, přičemž musí být přijata konkrétní opatření a musí být vyčleněno větší množství prostředků na řešení specifických problémů mladých lidí;

21.

zdůrazňuje, že obavy občanů z toho, že nejsou v procesu rozhodování dostatečně bráni v úvahu, často vedou k různým formám nedůvěry vůči demokratickým institucím, mimo jiné vůči orgánům EU;

22.

zdůrazňuje, že důvěra v místní a regionální úroveň správy je v průměru vyšší než důvěra v jednotlivé vlády států a ve většině členských států je také vyšší než důvěra v EU;

23.

zdůrazňuje, že v zájmu obnovení důvěry v EU je důležité vyjasnit občanům, kdo nese v konečném důsledku odpovědnost za rozhodnutí přijímaná na úrovni EU, a proto požaduje, aby byla posílena demokratická odpovědnost;

24.

připomíná, že evropská integrace je projektem, jehož cílem je dát politické vyjádření souboru univerzálních hodnot a práv, ale mnozí občané jsou zklamaní tím, co vnímají jako neschopnost EU dostát svým vlastním hodnotám a prosazovat je. Uznává, že je mimořádně důležité neustále znovu potvrzovat společné hodnoty občanů EU, které jsou nepostradatelným základem pro vzájemnou důvěru a kompromis;

25.

domnívá se, že existuje výrazný potenciál pro rozvoj „evropské občanské identity“ mezi občany EU s důležitými právy a povinnostmi, které ovlivňují jejich každodenní život. Tato identita, která je založena na bohatém historickém a kulturním dědictví Evropy, je důležitá pro zvýšení pocitu příslušnosti jednotlivých občanů k „evropskému projektu“ a měla by doplnit a obohatit národní, regionální a místní identity, které tvoří identitu jednotlivce. Žádný pocit identity sice nemůže být a neměl by být vnucován, lze jej však podpořit a podnítit prostřednictvím zapojení občanů, kulturních činností a vzdělávání, a proto je v tomto ohledu třeba přijmout odpovídající opatření a vyčlenit odpovídající prostředky;

26.

uznává, že občané žijící ve společnosti zaměřené na znalosti a na budoucnost mohou lépe identifikovat potřeby svých místních společenství, a proto mají lepší předpoklady pro to, aby zkoušeli a navrhovali vyvíjející se inovativní řešení určená k uspokojení místních potřeb;

27.

podporuje požadavek občanů na zajištění více možností demokratické účasti a lepší komunikace s evropskými orgány prostřednictvím stálých a strukturovaných prostředků dialogu. Za tímto účelem naléhavě žádá, aby byla posílena komunikační strategie Evropské komise prostřednictvím jejích informačních sítí, a to pomocí koordinace evropských informačních středisek, kterou by mohly provádět regionální orgány na svém území, což by znásobilo dopad jejich činnosti;

c)   Důrazný požadavek místních a regionálních zástupců na plné zapojení do vymezování a realizování projektu EU (10)

28.

souhlasí se zástupci místní a regionální úrovně, že prioritní oblasti, na něž by se EU měla zaměřit, souvisejí především s politikou soudržnosti, následně sociální politikou (včetně vzdělávání a mobility), hospodářskými politikami (zaměstnanost a růst), migrací a integrací, environmentálními problémy (včetně změny klimatu) a s bezpečností;

29.

zdůrazňuje, že v dialozích s občany i v průzkumu mezi místními a regionálními orgány byla vyjádřena značná obava ohledně toho, jak mladým lidem zajistit vhodné příležitosti a jak naplnit jejich očekávání;

30.

upozorňuje na to, že stejně jako u občanů je i v případě zástupců místních a regionálních orgánů opakovaně nadnášenou otázkou solidarita jakožto jedna z klíčových základních hodnot Evropské unie;

31.

zdůrazňuje, že většina respondentů z řad místních a regionálních orgánů se domnívá, že základními aspekty řádné správy věcí veřejných jsou větší decentralizace a lepší rozdělení pravomocí, neboť posilují transparentnost, odpovědnost a kvalitu tvorby politik, protože umožňují přímo zapojit občany a spolupracovat s nimi a vytvářet místní řešení. Konstatuje, že zapojení místních a regionálních orgánů do rozhodovacího procesu EU má pro uskutečňované politiky přidanou hodnotu;

32.

podotýká, že místní a regionální orgány si jsou velmi dobře vědomy stále rostoucí potřeby spolupráce přes hranice států, aby bylo možné reagovat na hlavní problémy současnosti, k nimž patří změna klimatu a přírodní katastrofy, globalizace ve všech svých projevech, digitalizace a její sociální důsledky, nestabilita ve světě, demografické změny, chudoba a sociální vyloučení atd. Tyto orgány hrají rovněž rozhodující úlohu při provádění politiky soudržnosti, včetně iniciativ v oblasti přeshraniční spolupráce (například řada malých projektů a projektů „people-to-people“), které jsou obzvláště důležité jakožto každodenní konkrétní důkaz solidarity;

33.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány si také přejí, aby se Evropská unie více zaměřila na práva spojená s občanstvím EU, jako je právo svobodně žít, pracovat a studovat. V tomto smyslu je důležitá činnost, kterou mohou vykonávat orgány regionální a místní správy ve spolupráci s evropskými orgány, aby se občané dozvěděli o skutečných možnostech, jež jim nabízí volný pohyb za účelem studia nebo rozvoje jejich profesní dráhy v jiném členském státě;

Zakotvení politik EU na místní úrovni s cílem zlepšit život lidí

a)   Řešení společenských problémů na místní úrovni

34.

zdůrazňuje, že politiky EU musí lidem umožnit řešit problémy, které jsou významné pro jejich život a na něž musí reagovat všechny úrovně správy věcí veřejných, od evropské po místní;

35.

konstatuje, že společenské problémy, které před námi stojí, musí být řešeny globálně, ale opatření musí být přijímána na místní úrovni;

36.

připomíná, že města a regiony zajišťují spojitost mezi cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje a občany tím, že reagují na jejich výzvy k činnosti, které vyjadřují prostřednictvím nástrojů, jež jim EU dala k dispozici. 17 cílů udržitelného rozvoje nebude možné dosáhnout bez koordinace a spolupráce s místními a regionálními orgány. Je třeba, aby byly za tímto účelem plně využívány veškeré nástroje zaměřené na podporu decentralizované spolupráce, soudržnosti politik a územního přístupu, protože mobilizují potenciál místních a regionálních orgánů a občanské společnosti s cílem podpořit partnerství a součinnost mezi všemi úrovněmi správy;

b)   Posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti ve prospěch občanů

37.

zdůrazňuje, že řešení přetrvávajících hospodářských, sociálních a územních rozdílů zůstává jedním z hlavních úkolů EU do budoucna;

38.

připomíná, že sociální, hospodářská a územní soudržnost jsou cíli Smlouvy o EU a že pro jejich dosažení je nezbytné řešit strukturální i nové problémy, podporovat odolné společnosti a ekonomiky a rámec pro využívání potenciálu globalizace;

39.

upozorňuje na sedmou zprávu o hospodářské, sociální a územní soudržnosti s názvem „Můj region, má Evropa, naše budoucnost“, která „ukazuje, jak důležitá je politika soudržnosti pro Evropu, její občany, ekonomiky i pro její města a regiony a že sladění trvale udržitelného hospodářského růstu se sociálním pokrokem, k němuž politika soudržnosti přispívá, je naprosto zásadní“ (11);

40.

požaduje pro všechny regiony silnou politiku soudržnosti pro období po roce 2020, která bude založena na zásadě evropských partnerství, sdíleného řízení a víceúrovňové správy, jak se požaduje v prohlášení #CohesionAlliance;

41.

lituje, že kladných dopadů politiky soudržnosti si je vědoma pouze menší část občanů. Vyzývá tedy všechny úrovně správy věcí veřejných, aby společně usilovaly o lepší zviditelnění dopadů různých prvků politik a fondů EU;

42.

zdůrazňuje, že městská agenda EU pomáhá řešit problémy sahající od městské mobility po kvalitu ovzduší, od oběhového hospodářství po začleňování migrantů a uprchlíků. Zdůrazňuje také význam partnerství měst a venkova pro účinnější řešení těchto problémů. Mimoto podporuje města a regiony, aby rozvíjely místní inovační ekosystémy a zaváděly strategie pro inteligentní specializaci;

43.

zdůrazňuje, že služby obecného zájmu a služby obecného hospodářského zájmu jsou nedílnou součástí evropského sociálního modelu a sociálně tržního hospodářství a že zajišťují, aby každý měl právo a možnost přístupu k základnímu zboží a kvalitním veřejným službám. Podporuje rozšíření pojmu služby obecného hospodářského zájmu o nové sociální služby, například v oblasti přijímání a začleňování uprchlíků a migrantů, sociálního bydlení, minimálního příjmu pro sociální začlenění nebo digitální infrastruktury;

44.

vyzývá k rozsáhlejšímu navazování evropských partnerství mezi obcemi, městy a regiony, mimo jiné prostřednictvím twinningu, aby tato partnerství mohla v globálním měřítku zaujmout přední místo při uplatňování osvědčených postupů v rámci řešení společenských problémů a využívání nejnovějších vědeckých poznatků;

c)   Reakce na migraci a zajištění integrace

45.

poukazuje na to, že evropští občané považují problém migrace za jeden z prubířských kamenů pro to, jak je „solidarita“ uplatňována v praxi. Nicméně konstatuje, že je stále nutné dosáhnout společného chápání významu solidarity v této souvislosti. Zdůrazňuje klíčovou roli, kterou hrají místní a regionální orgány při usnadňování přijetí a začlenění migrantů a při zajišťování otevřené, racionální a humánní diskuse o těchto citlivých otázkách;

46.

zdůrazňuje, že je nutné podporovat obce, města a regiony v úloze, kterou hrají při řešení krizí a dlouhodobém začleňování. EU musí zajistit jednotný politický rámec pro migraci a spolu s členskými státy poskytovat dostačující a cílenou finanční a technickou podporu s cílem usnadnit začleňování migrantů na místní úrovni;

47.

zdůrazňuje, že politiky začleňování migrantů musí být rozvíjeny v partnerství mezi všemi úrovněmi správy věcí veřejných a musí být rovněž podporovány prostřednictvím odpovídajících finančních nástrojů na úrovni EU v rámci komplexní migrační politiky EU. Aby byly maximalizovány šance na úspěšnou integraci v zájmu migrantů i přijímající společnosti, je třeba zohlednit několik faktorů, například odborné a jazykové znalosti migrantů, existující rodinné vazby a jejich preference a případné kontakty s přijímající zemí před jejich příchodem;

48.

konstatuje, že účinné a humánní řízení vnějších hranic EU a rozvoj komplexní migrační politiky a společného azylového systému EU s vysokými jednotnými standardy mají zásadní význam pro všechny obce, města a regiony, zejména pak pro ty, které poskytují útočiště uprchlíkům, a ty, které leží v příhraničních oblastech, jež čelí zvlášť silnému přílivu migrantů. Zdůrazňuje rovněž, že tato politika musí zahrnovat koordinovaný přístup k humanitární ochraně, nové cesty pro legální migraci včetně režimů cirkulační migrace a také snahu o odstranění příčin migrace a boj proti obchodování s lidmi ve všech formách – a především s ženami a dětmi za účelem sexuálního vykořisťování –, a že to vyžaduje jak novou politickou angažovanost na všech úrovních, tak odpovídající prostředky;

d)   Zajištění sociálních práv a přístupu ke vzdělávání a podpora kulturního dědictví

49.

zdůrazňuje, že občané mají jednoznačně za to, že je nutné rozvíjet sociální rozměr EU ve všech politikách a programech EU, a to jako doplněk stávajících celostátních či regionálních systémů zajišťování rovného postavení žen a mužů a sociální ochrany. Články 8 a 9 SFEU pro to stanoví základ, a tudíž by měly být náležitě uplatňovány. VR rovněž podporuje provádění sociálního pilíře, při němž by zásadní úlohu měly hrát místní a regionální orgány, a požaduje, aby byl do Smluv EU začleněn protokol o sociálním pokroku. Usiluje o to, aby byla sociálním právům přiznána stejná váha jako právům hospodářským, vítá zahrnutí sociálního pilíře do evropského semestru, podporuje myšlenku používání srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů v rámci evropského semestru a také se domnívá, že je nutné začlenit do primárního práva EU závazné sociální cíle;

50.

trvá na tom, že by sociální investice neměly být považovány jen za výdaj z veřejných rozpočtů. Jak bylo konstatováno na summitu v Göteborgu v listopadu 2017, financování sociálních politik a ochrana sociálních práv má jasnou evropskou přidanou hodnotu, která má zásadní význam pro obnovení důvěry občanů v integrační proces;

51.

upozorňuje na to, že je velmi důležité pomoci občanům v přístupu na místní a spravedlivé trhy práce s cílem vymýtit nezaměstnanost a zavést při tom zvláštní opatření na pomoc těm skupinám osob, jichž se nezaměstnanost nejvíce dotýká. Má v úmyslu vypracovat plán na začlenění sociálních cílů do akčního programu v oblasti sociální politiky, který bude orientován do budoucna a jehož součástí budou konkrétní opatření a navazující legislativní kroky s cílem investovat do lidí, dovedností a znalostí, sociální ochrany a začleňování;

52.

žádá, aby se EU plně zasazovala o prosazování rovnosti žen a mužů, zejména co se týče předcházení násilí páchanému na ženách a jeho vymýcení, což je všeobecný, strukturální a vícerozměrný problém, který způsobuje nevyčíslitelné osobní, sociální a hospodářské náklady;

53.

zdůrazňuje, že je důležité investovat do mladých lidí, a vyzývá EU, aby podporovala místní a regionální orgány při řešení potřeb v oblasti dovedností a vzdělávání. Požaduje novou „alianci pro dovednosti a vzdělávání“ za účelem stimulace veřejných investic do vzdělávání a podpory mobility (Erasmus+) a meziregionální spolupráce zejména v přeshraničních oblastech a podpory osobních výměn nejen v profesní oblasti, ale rovněž v oblasti kultury;

54.

v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality požaduje, aby se regionální orgány podílely na řízení nástrojů, jako jsou Evropský sociální fond a fondy na podporu provádění záruk pro mladé lidi, neboť aktivní politiky zaměstnanosti, včetně sociálních inovací a politik rovnosti, se často uplatňují právě na regionální úrovni;

55.

zdůrazňuje, že v oblasti vzdělávání by bylo vhodné začlenit do osnov rozličné společné prvky, které jako Evropané sdílíme, a to v různých oblastech, jako jsou historie, kultura, dědictví nebo samotný projekt evropské integrace. Mimo jiné také poukazuje na význam činnosti spočívající v informování žáků o evropském projektu, kterou obvykle provádějí regionální a místní orgány;

56.

připomíná, že rozmanité formy kulturního dědictví jsou pro Evropu cenným aktivem. Jsou prostředkem, který může značně přispět k větší soudržnosti a udržitelnosti regionů v EU a podpořit identitu v regionech i v celé Evropě a který obzvlášť odráží heslo EU „Jednotná v rozmanitosti“;

57.

zdůrazňuje, že cestovní ruch a kreativní odvětví mohou kulturní dědictví regionů proměnit v příležitost pro tvorbu pracovních míst a dosažení vedlejších hospodářských účinků, mimo jiné prostřednictvím inovací a strategií pro inteligentní specializaci;

58.

zdůrazňuje, že Evropská unie musí podporovat a vyzdvihovat jazykovou a kulturní rozmanitost, která je její součástí, posilovat její znalost a prosazovat inovace a meziregionální spolupráci ve všech kulturních oblastech, jakož i nové obchodní modely v oblasti kulturních a kreativních odvětví;

e)   Podpora výzkumu, inovací a digitální transformace

59.

domnívá se, že evropské programy financování založené na výzkumu, inovacích, výměně, partnerství a mobilitě, které jsou dostupné v inteligentních městech, mohou umožnit rozvoj lepších služeb pro občany, a zkvalitnit tak jejich život, a zdůrazňuje, že soudržnost a společné zemědělské politiky mohou být díky výzkumu a inovacím dynamické a výhledově orientované;

60.

vyzývá k rozsáhlejšímu zavádění inovací ve veřejném sektoru a v podnicích, mimo jiné pomocí takových iniciativ jako je „Setkání vědy s regiony“, v jejímž rámci navazují kontakt politici a vědci a diskutují o rozhodování založeném na faktech, což Evropanům umožňuje spoluutvářet svou budoucnost;

61.

zdůrazňuje, že digitální transformace a elektronická správa mají přínos pro orgány místní veřejné správy. Občané i podnikatelské kruhy oceňují evropskou přidanou hodnotu takových investic, které jsou často realizovány v rámci přeshraniční nebo meziregionální spolupráce (včetně širokopásmového připojení pro všechny), neboť posilují odolnost místního hospodářství a pomáhají zkvalitnit život na místní a regionální úrovni;

62.

zdůrazňuje, že města jsou z fyzického i digitálního hlediska lokalitami, kde se lidé setkávají, nacházejí nové myšlenky, zkoumají nové možnosti, inovativně formují budoucnost, získávají poznatky o změnách ve společnosti a důsledcích pro občany. Města proto mohou urychlit digitální propojení místních společenství v celé Evropě;

63.

z tohoto důvodu připomíná, že digitální transformace představuje nový nástroj pro dosažení soudržnosti a účinný nástroj pro řešení demografických problémů – odlehlé a venkovské oblasti a nejvzdálenější regiony musí zůstat propojené a učinit ze svých přírodních znevýhodnění výhody v souladu se zásadou územní soudržnosti. Centra pro inovace, živé laboratoře, fab laby, návrhářská studia, knihovny, inkubátory a inovační kempy podporované EU a místními subjekty stimulují místní hospodářství a usnadňují zúčastněným stranám přístup k digitálním technologiím;

f)   Podpora rozvoje venkovských oblastí, zajištění společné zemědělské politiky a podpora místní produkce

64.

připomíná, že venkovské a přechodné oblasti tvoří 91 % území EU a žije v nich 60 % jejího obyvatelstva a že existuje značná propast v rozvoji městských a venkovských oblastí, v nichž pocit občanů, že byli ponecháni vlastnímu osudu, vede k rostoucímu euroskepticismu. Domnívá se proto, že společná zemědělská politika i politika soudržnosti musí nadále fungovat jako nástroje založené na solidaritě a podporovat obnovu udržitelného a inovativního zemědělství a rozvoje venkova, a zdůrazňuje, že venkovské oblasti je třeba zohledňovat ve všech politikách EU;

65.

meziregionální spolupráce může představovat klíčový prvek pro optimalizaci strategií pro inteligentní specializaci, neboť umožňuje vytváření synergií a maximalizuje užitek plynoucí z globálního úsilí v oblasti inovací;

66.

zdůrazňuje, že způsob produkce a spotřeby potravin má obrovský dopad na místní i globální úrovni nejen na dobré životní podmínky občanů, životní prostředí, biologickou rozmanitost a klima, ale také na naše zdraví a hospodářství. Vyzývá k rozvoji a podpoře místních trhů a krátkých potravinových řetězců jakožto potravinových systémů se specifickým místním rozměrem a naléhavě žádá, aby byla podporována kvalitní evropská produkce;

67.

domnívá se, že škrty provedené ve druhém pilíři SZP jsou nepřiměřené, a obává se, že by tento krok mohl uškodit venkovským oblastem a zabránit uskutečnění záměru Evropské komise posílit ochranu životního prostředí a přírody a přispění k realizaci cílů EU v oblasti klimatu a ochrany zdrojů;

g)   Udržitelnost, ochrana životního prostředí a boj proti změně klimatu

68.

upozorňuje, že občané očekávají opatření na globální i místní úrovni zaměřená na boj proti změně klimatu a na podporu energetické účinnosti. Udržitelnost by proto měla být začleňována do všech politik EU, zejména pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů, energetickou účinnost, čistější mobilitu, výrobu energie z obnovitelných zdrojů a prostřednictvím úložišť uhlíku a udržitelnou výrobu a spotřebu. Vyzývá EU, aby vytvořila řádný právní a politický rámec, který regionům a městům umožní rozvíjet vlastní iniciativy na podporu naplňování cílů Pařížské dohody;

69.

připomíná, že Globální pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky a iniciativy pro provádění vycházející zdola mají zásadní význam pro naplňování cílů Pařížské dohody, a vyzývá EU, aby podpořila vypracování místně stanovených příspěvků ke snižování emisí CO2. Udržitelnost a ochrana životního prostředí v souladu s cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje a dalšími mezinárodními závazky EU by proto měly být začleňovány do všech politik Unie;

70.

zdůrazňuje, že je nutná větší součinnost mezi sítěmi, projekty a dohodami, které jsou zaměřené na řešení otázky změny klimatu a které se zabývají odolností vůči katastrofám, jako je například sendajský rámec;

h)   Spolupráce mimo rámec EU za účelem podpory stability a rozvoje

71.

připomíná, že úloha, kterou místní a regionální orgány hrají v činnostech přeshraniční spolupráce a diplomacie měst mimo rámec EU, zejména v procesu rozšíření a sousedství EU, má zásadní význam pro podporu místní demokracie, udržitelného rozvoje a stability;

72.

připomíná, že místní orgány hrají zásadní úlohu při zajišťování bezpečnosti občanů předcházením násilné radikalizaci a ochranou veřejných prostor. S ohledem na přeshraniční a nadnárodní charakter zločinu a terorismu musí občané a místní a regionální orgány spolupracovat a pro společné projekty budou mít opatření EU přidanou hodnotu;

73.

připomíná postoj VR, že veškerým návrhům týkajícím se dohod o liberalizaci obchodu musí předcházet posouzení územního dopadu. Opětovně poukazuje také na to, že je třeba zavést na celostátní a místní úrovni mechanismy, díky nimž bude zajištěn přístup k relevantním informacím o obchodní politice. Mimoto by měl být v souvislosti s obchodními jednáními veden formální a participativní dialog mezi příslušnými celostátními orgány a orgány místními a regionálními. Má to zásadní význam zejména tehdy, když obchodní jednání zahrnují také oblasti, v nichž jsou pravomoci sdíleny s členskými státy, protože v těchto případech se to nejčastěji dotýká pravomocí místní a regionální úrovně;

Zajištění nezbytného manévrovacího prostoru pro města a regiony – evropský rozpočet pro období po roce 2020, který odpovídá ambicím a využívá pružnosti k přijímání opatření a investicím

74.

zdůrazňuje, že víceletý finanční rámec (VFR) musí zohledňovat priority a ambice EU s cílem dodržet povinnosti plynoucí ze Smlouvy a naplnit očekávání občanů. Vyslovuje se pro to, aby VFR tvořil 1,3 % hrubého národního důchodu EU-27;

75.

zdůrazňuje, že rozpočet EU by neměl být považován za kompromis mezi čistými plátci a čistými příjemci, nýbrž za společný nástroj k naplňování našich společných cílů poskytováním přidané hodnoty v celé Evropě. Z tohoto důvodu souhlasí s konstatováním Komise, že my všichni jsme příjemci prostředků z VFR, poněvadž pozitivní účinky společného trhu, bezpečnosti a soudržnosti vyvažují jednotlivé finanční příspěvky do EU;

76.

upozorňuje na to, že budoucnost Unie závisí na ambiciózním a efektivním rozpočtu EU, který se řídí zásadou, že další úkoly EU by měly být doprovázeny dalšími zdroji a postupným ukončováním slev na příspěvky členských států;

77.

zdůrazňuje, že jakákoli opětovná centralizace evropského rozpočtu – zejména prostřednictvím kroků směřujících k oslabení programů ve sdíleném řízení a místních přístupů – by mohla narušit soudržnost v Unii a je nutné jí zabránit;

78.

připomíná, že kvalita veřejných služeb je hlavním faktorem důvěry v instituce, neboť občané hodnotí správní orgány z hlediska svých zkušeností s poskytováním služeb, a s přihlédnutím k tomu, že k více než třetině celkových veřejných výdajů a více než polovině veřejných investic dochází na nižší než celostátní úrovni, zdůrazňuje, že úroveň veřejných investic v EU je stále příliš nízká pro zajištění vhodné veřejné infrastruktury a služeb. Z tohoto důvodu je naprosto nutné odstranit nedostatek veřejných investic;

79.

upozorňuje, že deset let od vypuknutí finanční krize, která výrazně oslabila veřejné investice místních a regionálních orgánů, je nutné posílit investiční kapacitu těchto orgánů tím, že jim bude poskytnut nezbytný fiskální prostor potřebný k podpoře veřejných investic a že budou podporována místní řešení upevněním zásad sdíleného řízení na základě partnerství a víceúrovňové správy a vynětím spolufinancování programů EU z veřejných zdrojů z výpočtu zadlužení v rámci Paktu o stabilitě a růstu;

Budování Unie zdola – prostřednictvím zapojení na místní úrovni je možné směřovat k demokratickému oživení EU

a)   Posílení opatření EU – odpovídající opatření musí být přijímána na vhodné úrovni

80.

pevně věří, že pro přiblížení Evropské unie jejím občanům má nesmírný význam náležité uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality. Připomíná, že je důležité, aby byla rozhodnutí přijímána co nejblíže občanům, a zdůrazňuje potřebu zcela odpovědného a transparentního systému rozhodování v EU, aby občané mohli jasně poznat, kdo je politicky odpovědný za přijatá rozhodnutí (12);

81.

zdůrazňuje, že rozhodujícími prvky skutečně demokratické Evropské unie jsou sdílená odpovědnost a úzká vazba mezi zásadami víceúrovňové správy a subsidiarity;

82.

zdůrazňuje, že tím, co bude v budoucnu Unii chránit, musí být důsledné uplatňování zásady subsidiarity. To znamená, že EU musí více jednat tam, kde je to zapotřebí, a naopak méně tam, kde to zapotřebí není, což povede k účinnější a výkonnější Evropské unii. Prostý argument ohledně ochrany zájmů členských států před zásahy EU je v diskusi o budoucnosti Evropy kontraproduktivní. Je si vědom vlastní úlohy jakožto jednoho ze „strážců“ zásady subsidiarity a domnívá se, že by tato zásada měla být v tvorbě a provádění politik považována za dynamický politický a právní pojem, aby se zajistilo, že odpovídající opatření budou přijímána na nejvhodnějších úrovních, a to v příhodném okamžiku a v nejlepším zájmu občanů. V tomto přesvědčení ho utvrzuje závěrečná zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu a proporcionalitu, v níž je kladen důraz na nové pojetí „aktivní subsidiarity“. Bude usilovat o realizaci doporučení pracovní skupiny v úzké spolupráci s ostatními orgány EU, vnitrostátními parlamenty a místními a regionálními orgány z celé Unie;

83.

znovu vyzývá k zakotvení a uplatňování zásad víceúrovňové správy a partnerství v interinstitucionálním kodexu chování a zohlednění těchto zásad v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů. Mimo politiku soudržnosti musí být víceúrovňová správa zahrnuta do všech legislativních a regulačních ustanovení politik s regionálním dopadem (13);

84.

považuje za rozhodující postupovat proti veškerým změnám směřujícím k centralizaci a podporovat rozvoj přiměřených a účinných místních řešení v praxi, zejména pak v budoucí politice soudržnosti, neboť poslouží jako vzor pro správu věcí veřejných také v jiných oblastech politiky;

85.

doporučuje dále rozvíjet stávající posuzování územních dopadů s cílem vytvořit účinnou cyklickou zpětnou vazbu, která zohledňuje rozmanitost regionů EU a rovněž velmi odlišné důsledky politik EU pro jednotlivé místní a regionální orgány;

b)   Zapojení regionů a měst – obnova evropské demokracie prostřednictvím odpovědnosti a účinnosti

86.

zdůrazňuje, že politiky EU musí lidem umožnit proaktivně se zapojit do řešení problémů, které jsou významné pro jejich život. Lidé hledají řešení na místní úrovni a snaží se být lépe zapojeni do vymezování problémů a pomáhat při jejich řešení. Přístup zaměřený na lidi a určovaný potřebami občanů může odstranit řadu místních problémů a prokázat, že EU je pro občany důležitá. To také znamená, že je nutné zaměřit politiku EU na posílení úlohy měst a regionů a zapojit občany prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru a občanů;

87.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány přinášejí politikám EU přidanou hodnotu, neboť fungují jako laboratoře, kde jsou vytvářeny a realizovány nové formy společenských inovací, solidarity a politik podporujících začlenění, jež občané od Evropské unie očekávají;

88.

podotýká, že to rovněž znamená, že ne všechny problémy občanů lze vyřešit důkladnou regulací prostřednictvím právních předpisů EU. Zásada subsidiarity nespočívá jen v tom, zda je právně možné, aby EU přijímala právní předpisy, nýbrž i v tom, zda mají daná řešení pro občany smysl. Pokud se občané mohou přesvědčit, že EU přichází s řešeními, jež pro ně v každodenním životě nemají smysl, způsobí to pouze ještě větší odpor vůči EU;

89.

je přesvědčen, že institucionální systém EU se bude muset i nadále vyvíjet a přizpůsobovat novým výzvám v zájmu dosažení inkluzivního, transparentního, demokratického a efektivního rozhodovacího procesu. Zdůrazňuje, že musí být ve větší míře uznávána úloha místních a regionálních orgánů, které VR zastupuje, a to v každodenním chodu záležitostí EU i v budoucích úpravách Smluv o EU, v souvislosti s nimiž by VR měl být plnoprávně zastoupen na každém budoucím konventu;

90.

pevně věří, že v evropském semestru musí být uznán místní a regionální rozměr, a že místní a regionální orgány by proto měly být od počátku přípravy roční analýzy růstu zapojeny do vypracovávání zpráv podle jednotlivých zemí a do národních programů reforem. Je přesvědčen, že za tímto účelem by srovnávací přehled postupu při makroekonomické nerovnováze měl být doplněn o regionální ukazatele, které pomohou podpořit a udržet regionální rozměr procesu semestru EU;

91.

domnívá se, že demokratická legitimita EU a zejména hospodářské a měnové unie (HMU) musí být posílena tím, že se zásady sociálního pokroku a rovnosti příležitostí stanou ústředním prvkem rozhodování EU tak, aby zaměstnanost a sociální normy nebyly považovány za okrajové aspekty procesu makroekonomického přizpůsobení;

92.

domnívá se, že lepší zapojení regionů a regionálních parlamentů do procesu rozhodování EU by mohlo posílit demokratickou kontrolu a odpovědnost;

c)   Snadnější zapojení občanů do politik EU a spoluutváření stálého dialogu s lidmi po roce 2019

93.

připomíná také, že si EU získá větší důvěru a důvěryhodnost pouze v případě, že bude přinášet konkrétní výsledky a poskytne občanům jasnější vysvětlení ohledně evropské přidané hodnoty a ohledně důvodů a nezbytných kompromisů, o něž se opírají rozhodnutí EU. V tomto smyslu VR požaduje, aby se vyvíjelo mnohem větší úsilí v oblasti podpory vícejazyčných evropských médií a formátů informací, včetně snadno srozumitelných popisů, rozvoje a zavádění modulů evropské občanské výchovy pro různé úrovně vzdělávání, jakož i mnohem rozsáhlejší podpory setkávání lidí napříč evropskými hranicemi (programy výměn v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, programy twinningu atd.);

94.

zdůrazňuje, že je třeba posílit nástroje na podporu účasti, jako je evropská občanská iniciativa (14). Jedná se o nástroj, který doplňuje stávající struktury zastupitelské demokracie na úrovni EU a další inovativní prvky participativního rozhodování a stálého dialogu, a jako taková může pomoci mobilizovat občany pro společnou věc, zdůraznit evropský rozměr klíčových politických otázek a podpořit zahajování celoevropských diskusí a utváření veřejného mínění v tomto ohledu;

95.

vyzývá členy VR, aby nadále spolupracovali s občany a naslouchali jim, a to prostřednictvím akcí na místní úrovni, debat volených zastupitelů s občany a dialogů s občany s cílem oslovit každý region v EU-27, a žádá ostatní orgány, aby se k této činnosti připojily. Připomíná v této souvislosti záměr zorganizovat před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 občanské dialogy ve všech regionech EU a vybízí své členy, aby uspořádali zvláštní zasedání svých místních či regionálních shromáždění společně s místními občany a jejich sdruženími s cílem shromáždit informace k otázkám týkajícím se budoucnosti Evropy, jež byly identifikovány v dotazníku VR, jakož i v dotazníku Evropské komise. Zdůrazňuje zásadní význam decentralizované komunikace ohledně politik EU a politických rozhodnutí, o něž se opírají, a potřebu, aby orgány EU podporovaly místní a regionální úsilí a iniciativy v tomto směru;

96.

zdůrazňuje, že konzultace s občany by měly oslovit také ty občany, kteří jsou často přehlíženi nebo se o konzultace nezajímají. Je důležité zajistit skutečně inkluzivní a reprezentativní dialog s občany s cílem zabránit tomu, aby si diskusi monopolizovali ti, kteří jsou již nejvíce mobilizováni ať již ve prospěch EU či konkrétní politické otázky, nebo proti nim;

97.

zdůrazňuje, že komunikace a stálý dialog s občany jsou nezbytně nutné v každém politickém systému, a proto mají zásadní význam pro posílení demokratické legitimity EU a přiblížení Evropy jejím občanům;

98.

připomíná v této souvislosti, že spolupráce s občany nesmí být omezena jen na období před volbami do Evropského parlamentu;

99.

zavazuje se, že před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 navrhne metodiku pro vytvoření stálého a strukturovaného systému dialogů mezi občany a politickými představiteli a orgány EU, do něhož budou prostřednictvím VR zapojeny místní a regionální orgány a který bude založen na transparentním procesu, v jehož rámci se bude usilovat o přispění občanů, bude jim poskytnut prostor a informace k tomu, aby mohli určit a prodiskutovat z jejich pohledu nejzávažnější otázky, výsledky budou využívány při tvorbě politik EU a bude poskytována řádná zpětná vazba ohledně toho, jaký měly příspěvky občanů dopad;

100.

je přesvědčen, že zpětnou vazbou poskytovanou občanům může politická činnost členů VR posílit vazby s místní úrovní a zvýšit důvěru lidí v „politiku EU“.

V Bruselu dne 9. října 2018.

předseda Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ


(1)  Dopis předsedy Evropské rady předsedovi Výboru regionů, 8. listopadu 2016, http://www.cor.europa.eu/en/events/Documents/Letter%20Tusk%20Markkula_Reflecting%20on%20the%20EU_081116.pdf.

(2)  Prohlášení o záměru adresované předsedovi Antoniovi Tajanimu a premiérovi Jürimu Ratasovi ze dne 13. září 2017, https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/letter-of-intent-2017_cs.pdf.

(3)  Luc Van den Brande – zvláštní poradce předsedy Junckera, Oslovit občany EU: nová příležitost, říjen 2017.

(4)  Stanovisko VR Zpráva o občanství EU pro rok 2017, COR-2017-01319, zpravodaj: Guillermo Martínez Suárez.

(5)  Evropský parlament (2017): Zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy (P8_TA (2017)0049); (2017) Možný vývoj a změny současného institucionálního uspořádání Evropské unie (P8_TA (2017)0048); (2017) Rozpočtová kapacita pro členské státy, jejichž měnou je euro (P8_TA(2017)0050).

(6)  Např. Why Europe, Pulse of Europe, Stand up for Europe, Výbor na obranu demokracie, 1989 Generation Initiative.

(7)  London School of Economics, Reflecting on the future of the European Union (Úvahy o budoucnosti Evropské unie), březen 2018, https://cor.europa.eu/en/engage/studies/Documents/Future-EU.pdf.

(8)  VR, Reflecting on Europe: how Europe is perceived by people in regions and cities (Úvahy o Evropě: jak lidé v regionech a ve městech vnímají Evropu), duben 2018, https://cor.europa.eu/en/events/Documents/COR-17-070_report_EN-web.pdf.

(9)  Eurobarometr – Veřejné mínění v Evropské unii, příloha, č. 88, listopad 2017 http://ec.europa.eu/commfrontoffice/publicopinion/index.cfm/ResultDoc/download/DocumentKy/81142 Eurobarometr – Budoucnost Evropy, č. 467, září – říjen 2017 http://ec.europa.eu/commfrontoffice/publicopinion/index.cfm/survey/getsurveydetail/instruments/special/surveyky/2179; průzkum Eurobarometr zadaný Evropským parlamentem, Demokracie v pohybu: jeden rok před evropskými volbami, č. 89.2, květen 2018, http://www.europarl.europa.eu/pdf/eurobarometre/2018/oneyearbefore2019/eb89_one_year_before_2019_eurobarometer_en_opt.pdf.

(10)  London School of Economics, Reflecting on the future of the European Union (Úvahy o budoucnosti Evropské unie), březen 2018.

(11)  Můj region, má Evropa, naše budoucnost: sedmá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti, Evropská komise, Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku, září 2017.

(12)  Usnesení VR k bílé knize Evropské komise o budoucnosti Evropy – Úvahy a scénáře pro EU27 v roce 2025 (2017/C 306/01).

(13)  Stanovisko VR k diskusnímu dokumentu o budoucnosti financí EU, COR-2017-03718, zpravodaj: Marek Woźniak.

(14)  Stanovisko VR k nařízení o evropské občanské iniciativě, COR-2017-04989, zpravodaj: Luc Van den Brande.


21.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 461/16


Stanovisko Evropského výboru regionů – Zřízení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti

(2018/C 461/03)

Hlavní zpravodajka:

Doris KAMPUS (AT/SES), ministryně sociálních věcí, práce a integrace ve vládě spolkové země Štýrsko

Odkaz:

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti (text s významem pro EHP a pro Švýcarsko)

COM(2018) 131 final

I.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(5)

Aby se posílila spravedlnost na jednotném trhu, jakož i důvěra v něj, měl by být zřízen Evropský orgán pro pracovní záležitosti (dále jen „orgán“). Za tímto účelem by měl orgán podporovat členské státy a Komisi v posilování přístupu jednotlivců a zaměstnavatelů k informacím o jejich právech a povinnostech v situacích přeshraniční mobility pracovní síly, jakož i přístupu k souvisejícím službám, dále podporovat soulad se souvisejícími předpisy, jakož i spolupráci mezi členskými státy, aby se tak zajistilo účinné uplatňování práva Unie v těchto oblastech, plnit úlohu mediátora a usnadňovat hledání řešení v případě přeshraničních sporů nebo v případě narušení fungování trhu práce.

(5)

Aby se posílila spravedlnost na jednotném trhu, jakož i důvěra v něj, měl by být zřízen Evropský orgán pro pracovní záležitosti (dále jen „orgán“). Za tímto účelem by měl orgán podporovat členské státy a Komisi v posilování přístupu jednotlivců a zaměstnavatelů k informacím o jejich právech a povinnostech v situacích přeshraniční mobility pracovní síly, jakož i přístupu k souvisejícím službám, dále podporovat soulad se souvisejícími předpisy, jakož i spolupráci mezi členskými státy, aby se tak zajistilo účinné uplatňování práva Unie v těchto oblastech, plnit úlohu mediátora a usnadňovat hledání řešení v případě přeshraničních sporů nebo v případě narušení fungování trhu práce. K tomu patří i důsledný a účinný systém prosazování právních předpisů.

Odůvodnění

K jasnému, spravedlivému a efektivnímu prosazování právních předpisů Unie v oblasti přeshraniční mobility pracovní síly a koordinace systémů sociálního zabezpečení potřebují celostátní a regionální orgány odpovídající mechanismy prosazování právních předpisů, které budou mít i odrazující preventivní účinek.

Pozměňovací návrh 2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14a (nový)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

(14a)

K větší právní jistotě a jednotnému uplatňování právních předpisů (i pro místně příslušné soudy) je nezbytná úprava využití informací získaných při kontrole k právním účelům (např. jejich přípustnost jako důkazní prostředky). Je třeba zajistit, aby bylo možné využívat výsledky společných kontrol jednotným způsobem.

Odůvodnění

Výbor vrchních inspektorů práce (SLIC) již po léta doporučuje vyjasnit význam společných opatření v rámci EU.

Pozměňovací návrh 3

Návrh nařízení

Čl. 5 písm. c)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

c)

koordinuje a podporuje vzájemně sladěné a společné inspekce v souladu s články 9 a 10;

c)

posiluje, koordinuje a podporuje vzájemně sladěné a společné inspekce v souladu s články 9 a 10;

Odůvodnění

Charakter vzájemně sladěných a společných inspekcí ze strany příslušných vnitrostátních orgánů je třeba značně posílit, aby se zlepšila vynutitelnost výsledků.

Pozměňovací návrh 4

Návrh nařízení

Čl. 5 písm. h) (nové)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

h)

usnadňuje provádění práce stávajících dobře fungujících struktur, mj. přeshraničních partnerství EURES, která v zájmu prosazování spravedlivé přeshraniční mobility podporují spolupráci v přeshraničních regionech.

Odůvodnění

Je třeba zajistit a rozpočtově zabezpečit synergie, které Komise přislíbila, a integraci stávajících dobře fungujících struktur (např. přeshraničních partnerství EURES, která jsou pro regiony velmi důležitá).

Pozměňovací návrh 5

Návrh nařízení

Čl. 6 písm. c)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

c)

zaměstnavatelům poskytuje příslušné informace o pracovněprávních předpisech a pracovních a životních podmínkách, které se vztahují na pracovníky v situacích přeshraniční mobility pracovní síly, včetně vyslaných pracovníků;

c)

zaměstnavatelům a zaměstnancům poskytuje příslušné informace o pracovněprávních předpisech a pracovních a životních podmínkách, které se vztahují na pracovníky v situacích přeshraniční mobility pracovní síly, včetně vyslaných pracovníků;

Odůvodnění

Relevantní informace by měly být k dispozici pro celé spektrum sociálních partnerů.

Pozměňovací návrh 6

Návrh nařízení

Čl. 6 písm. g) (nové)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

g)

podporuje tok informací mezi mobilitou dotčenými regiony, městy a obcemi, aby byla možná strukturovaná výměna znalostí a zkušeností a jejich strukturované předávání.

Odůvodnění

Informace o místních podmínkách a zkušenostech významným způsobem přispívají ke zlepšení spolupráce, budování kapacit a využívání a prohlubování stávajících znalostí.

Pozměňovací návrh 7

Návrh nařízení

Čl. 7 odst. 1 písm. e) (nové)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

e)

podporuje výměnu osvědčených postupů mezi mobilitou dotčenými regiony, městy a obcemi a tyto zkušenosti dále šíří.

Odůvodnění

Výměnu zkušeností je třeba zajistit i v oblasti služeb.

Pozměňovací návrh 8

Návrh nařízení

Čl. 8 odst. 1 písm. d)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

d)

usnadňuje postupy přeshraničního vymáhání sankcí a pokut;

d)

usnadňuje postupy přeshraničního vymáhání vnitrostátních sankcí a pokut a vypracovává návrhy, jak prosazovat větší transparentnost a důslednost při ukládání těchto vnitrostátních sankcí v přeshraničních souvislostech ;

Odůvodnění

Nedostatečně upravená odpovědnost za uložené vnitrostátní sankce a pokuty v přeshraničních souvislostech ohrožuje účinné uplatňování práva Unie při přeshraniční spolupráci regionálních orgánů.

Pozměňovací návrh 9

Návrh nařízení

Čl. 9 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Na žádost jednoho nebo několika členských států orgán koordinuje vzájemně sladěné nebo společné inspekce v oblastech spadajících do pravomocí orgánu. Žádost může zaslat jeden nebo několik členských států. Provedení vzájemně sladěné nebo společné inspekce může dotčeným orgánům členských států rovněž navrhnout sám orgán.

1.   Na žádost jednoho nebo několika členských států orgán koordinuje vzájemně sladěné nebo společné inspekce v oblastech spadajících do pravomocí orgánu. Žádost může zaslat jeden nebo několik členských států v souladu s vnitrostátními zvyklostmi na trhu práce v příslušném členském státě . Provedení vzájemně sladěné nebo společné inspekce může dotčeným orgánům členských států rovněž navrhnout sám orgán.

Odůvodnění

Měla by být zohledněna rozmanitost národních zvyků v oblasti dohledu nad dodržováním právních předpisů (včetně institucí spolupracujících s vnitrostátními orgány).

Pozměňovací návrh 10

Návrh nařízení

Čl. 9 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Když se orgán členského státu rozhodne neúčastnit se vzájemně sladěné nebo společné inspekce uvedené v odstavci 1, nebo tuto inspekci neprovést, s dostatečným předstihem písemně informuje orgán o důvodech takového rozhodnutí. V takových případech orgán informuje orgány ostatních dotčených členských států.

Když se orgán členského státu rozhodne neúčastnit se vzájemně sladěné nebo společné inspekce uvedené v odstavci 1, nebo tuto inspekci neprovést, s dostatečným předstihem písemně informuje orgán o důvodech takového rozhodnutí. V takových případech orgán informuje orgány ostatních dotčených členských států.

Pozměňovací návrh 11

Návrh nařízení

Čl. 10 odst. 5a (nový)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

5a.     Příslušné orgány zúčastněných členských států mohou výsledky společných kontrol použít jako důkazní prostředek se stejnou právní hodnotou, jakou mají dokumenty shromážděné ve vlastní jurisdikci.

Odůvodnění

Výbor vrchních inspektorů práce (SLIC) již po léta doporučuje vyjasnit právní závaznost společných opatření v rámci EU.

Posílená spolupráce by měla mj. zahrnovat regulaci a záruku právního využití výsledků společných kontrol na všech správních úrovních.

Pozměňovací návrh 12

Návrh nařízení

Čl. 11 odst. 2 písm. d) (nové)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

d)

naplánovat pravidelné výměny s nejvíce dotčenými regiony, městy a obcemi (z přijímajících zemí i ze zemí původu), aby byly tyto znalosti neustále aktualizovány.

Odůvodnění

I při analýzách a posuzování rizik by měla být zajištěna pravidelná výměna zkušeností a podklady od nejvíce dotčených regionů.

Pozměňovací návrh 13

Návrh nařízení

Článek 18 (nový)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Správní rada sestává z jednoho zástupce na vysoké úrovni z každého členského státu a  dvou zástupců Komise, přičemž všichni mají hlasovací právo.

1.   Správní rada sestává z jednoho zástupce na vysoké úrovni z každého členského státu, dvou zástupců Komise a jednoho zástupce regionálních orgánů členských států , přičemž všichni mají hlasovací právo.

2.   Každý člen správní rady má náhradníka. Náhradník zastupuje člena v jeho nepřítomnosti.

2.   Každý člen správní rady má náhradníka. Náhradník zastupuje člena v jeho nepřítomnosti.

3.   Členové správní rady zastupující své členské státy a jejich náhradníci jsou jmenováni příslušným členským státem na základě svých znalostí v oblastech uvedených v čl. 1 odst. 2, přičemž se přihlédne k jejich relevantním dovednostem v oblasti řízení, správy a rozpočtu.

3.   Členové správní rady zastupující své členské státy a jejich náhradníci jsou jmenováni příslušným členským státem na základě svých znalostí v oblastech uvedených v čl. 1 odst. 2, přičemž se přihlédne k jejich relevantním dovednostem v oblasti řízení, správy a rozpočtu.

Komise jmenuje členy, kteří ji zastupují.

Komise jmenuje členy, kteří ji zastupují.

 

Výbor regionů jmenuje z řad svých členů pocházejících z těch členských států EU, v nichž stát sdílí legislativní pravomoci v oblasti politiky zaměstnanosti s regiony, zástupce regionálních orgánů členských států.

Členské státy a  Komise usilují o omezení obměny svých zástupců ve správní radě, aby byla zajištěna kontinuita činnosti správní rady. Všechny strany usilují o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů ve správní radě.

Členské státy, Komise a  Výbor regionů usilují o omezení obměny svých zástupců ve správní radě, aby byla zajištěna kontinuita činnosti správní rady. Všechny strany usilují o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů ve správní radě.

4.   Funkční období členů a jejich náhradníků trvá čtyři roky. Toto funkční období lze prodloužit.

4.   Funkční období členů a jejich náhradníků trvá čtyři roky. Toto funkční období lze prodloužit.

5.   Zástupci třetích zemí, kteří uplatňují právo Unie v oblastech, na které se vztahuje toto nařízení, se mohou účastnit zasedání správní rady jako pozorovatelé.

5.   Zástupci třetích zemí, kteří uplatňují právo Unie v oblastech, na které se vztahuje toto nařízení, se mohou účastnit zasedání správní rady jako pozorovatelé.

Odůvodnění

V některých členských státech sdílí stát pravomoci v oblasti politiky zaměstnanosti s regiony. Je proto vhodné, aby v zájmu zajištění vyváženého zastoupení zájmů byl ve správní radě orgánu zástupce regionálních orgánů.

II.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Obecné připomínky a celkové hodnocení návrhu

1.

vítá cíl návrhu zvýšit účinnějším uplatňováním práva Unie v oblastech přeshraniční mobility pracovníků a koordinace systémů sociálního zabezpečení spravedlnost na vnitřním trhu a důvěru v něj;

2.

podporuje záměr zřídit Evropský orgán pro pracovní záležitosti, který bude členským státům pomáhat řešit nesrovnalosti týkající se volného pohybu pracovníků, svobody usazování a volného pohybu služeb, a zvýšit tak kvalitu mobility;

3.

zdůrazňuje zjištění, že zneužívání těchto svobod nejen oslabuje soudržnost EU, nýbrž má rovněž za následek značná sociální, hospodářská a rozpočtová omezení v regionech, městech a obcích i pro jejich občany;

4.

v této souvislosti připomíná, že tím klesají příjmy z daní a příspěvky na sociální zabezpečení a objevují se negativní dopady na zaměstnanost, pracovní podmínky, hospodářskou soutěž, rozvoj lokalit a regionální rozvoj, blahobyt a sociální zabezpečení;

5.

podporuje proto zvýšení soudržnosti a usnadnění spolupráce vnitrostátních orgánů, které v současné době při účinném prosazování platných pravidel pro přeshraniční situace narážejí na překážku územní příslušnosti;

6.

zdůrazňuje, že lepší koordinace sankcí na úrovni EU, které jsou ukládány za porušení právních předpisů v oblasti mobility pracovníků, by mohla odrazovat od nedodržování právních předpisů a být významným přínosem pro systém efektivnějšího vymáhání, mj. v duchu článků 81 a 82 Smlouvy o fungování Evropské unie. To by navíc posílilo důvěru ve vnitřní trh a spravedlnost na něm, neboť by se tak mj. zajistily jasné podnikatelské prostředí a rovné podmínky. V zájmu efektivního dosažení takové koordinace je třeba vynaložit veškeré nutné prostředky (např. propojení IT platforem či telematických systémů a jiných komunikačních prostředků);

7.

podporuje operativní úlohu Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, jenž má převzít dosavadní úkoly stávajících struktur, popř. tyto úkoly propojit a dále rozvíjet, aby byly zaplněny zjištěné mezery v systému a vytvářeny synergie;

8.

poukazuje na to, že je třeba jasně definovat úkoly a pravomoci, aby bylo možné na všech úrovních veřejné správy cíleně a účinně navazovat podpůrnou spolupráci a vyloučit zdvojování stávajících struktur;

9.

upozorňuje na skutečnost, že v navrhované oblasti působnosti Evropského orgánu pro pracovní záležitosti existuje široké spektrum vnitrostátních, regionálních a místních postupů, a zdůrazňuje, že mandát tohoto orgánu je s touto rozmanitostí slučitelný a že je třeba zohlednit nashromážděné poznatky;

Kritické posouzení cílů a úkolů z hlediska regionů

10.

vyzdvihuje skutečnost, že zejména pracovníci, kteří se ocitají v přeshraniční situaci, jsou v Evropě zranitelnou skupinou, jejíž práva lze kvůli jejich mobilitě mezi vysílajícími a hostitelskými regiony snáze porušovat;

11.

připomíná, že místní a regionální úroveň je nesrovnalostmi v oblasti přeshraniční mobility pracovníků přímo dotčena, že má nejblíže k občanům, a tedy i k uchazečům o práci a zaměstnavatelům a že mobilita na trhu práce má do značné míry regionální charakter a lze ji usměrňovat (1);

12.

připomíná, že vzhledem k této klíčové úloze je nevyhnutelně nutné zajistit místním a regionálním orgánům náležité zastoupení ve správní radě Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (2);

13.

připomíná, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti by měl pokrýt všechna hospodářská odvětví a že je v zájmu dostatečného zohlednění různorodých problémů nutné zajistit úzké zapojení sociálních partnerů prostřednictvím zástupců jednotlivých odvětví a regionů ve skupině zainteresovaných stran;

14.

zdůrazňuje, že k dosažení daných cílů je důležité, aby činnost Evropského orgánu pro pracovní záležitosti byla založena na vymahatelnosti a vycházela z odpovědnosti. Zároveň však musí být ve stejném rozsahu zachována nezávislost vnitrostátních systémů;

Subsidiarita a proporcionalita

15.

zdůrazňuje, že je třeba plně dodržovat zásadu subsidiarity, a to ve všech fázích zřizování Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, a respektovat všechny pravomoci členských států v pracovněprávních a sociálních záležitostech;

16.

zdůrazňuje, že je třeba plně dodržovat zásadu proporcionality, aby se zamezilo dodatečné finanční a administrativní zátěži;

17.

upozorňuje na skutečnost, že zřízením Evropského orgánu pro pracovní záležitosti by měly být posíleny základní svobody vnitřního trhu a tento orgán by měl pomáhat vnitrostátním orgánům v případech, kdy státní hranice brání účinnému uplatňování právních předpisů EU ze strany členských států nebo kdy rozdíly mezi jednotlivými regiony nelze odpovídajícím způsobem řešit na vnitrostátní úrovni;

18.

připomíná, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti musí poskytnout prostor různým modelům a prioritám trhu práce, které členské státy mohou mít. Rozhodující je to, aby Evropský orgán pro pracovní záležitosti neohrozil nezávislost sociálních partnerů a klíčovou roli, kterou hrají;

19.

konstatuje, že by to mělo přispět ke zvýšení kvality mobility v rámci stávajících pravomocí a předpisů;

20.

poukazuje na to, že by bylo možné dosáhnout pozitivního vlivu na vysílající i hostitelské regiony, pokud by vnitrostátní orgány ukládaly přeshraniční sankce účinněji, pokud by se zvýšily příjmy z daní a příspěvky na sociální zabezpečení a pokud by dopady větší právní jistoty a jednotného uplatňování právních předpisů na spravedlivé pracovní podmínky a podmínky hospodářské soutěže v praxi byly více zjevné (3);

Další návrhy a další potřeba regulace

21.

doporučuje, aby byly vzhledem k dynamické povaze evropského trhu práce v souvislosti s demografickými změnami a technologickými výzvami naplánovány možnosti dalšího rozvoje Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, přičemž musí být respektovány zásady subsidiarity a proporcionality;

22.

považuje za nutné, aby byla při řešení přeshraničních záležitostí zpřísněna povinnost všech zúčastněných subjektů provádět rychlá, účinná a důsledná navazující opatření s cílem dosáhnout pozitivního dopadu na místní a regionální úrovni;

23.

doporučuje, aby orgán při jednání s třetími zeměmi a vždy, bude-li to nutné, vycházel z makroregionálních strategií Unie, které na základě posílené spolupráce pomáhají řešit společné výzvy, jimž čelí daná zeměpisná oblast zahrnující členské státy a třetí země, a přispívají k dosažení sociální, hospodářské a územní soudržnosti.

V Bruselu dne 9. října 2018.

předseda Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ


(1)  Stanovisko VR Mobilita pracovní síly a posílení sítě EURES (CdR 2014-1315).

(2)  Stanovisko Výboru regionů Evropský pilíř sociálních práv (CdR 2868/2016).

(3)  https://cor.europa.eu/en/our-work/Documents/Territorial-impact-assessment/TIA-ELA-Labour-Authority-20180704.pdf.


21.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 461/24


Stanovisko Evropského výboru regionů Příspěvek měst a regionů v EU ke 14. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD COP14) a ke strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti na období po roce 2020

(2018/C 461/04)

Zpravodaj:

Roby BIWER (LU/SES), člen zastupitelstva obce Bettembourg

Odkaz:

dopis Franse TIMMERMANSE, místopředsedy Evropské komise, duben 2018

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

A.   Současný stav při dosahování cílů v oblasti biologické rozmanitosti v Evropě a ve světě

1.

vyjadřuje znepokojení nad závažnou ztrátou biologické rozmanitosti, jež se neomezuje na úbytek živočišných a rostlinných druhů, ale nepříznivě ovlivňuje i budoucí příležitosti v oblasti hospodářské, životního prostředí a dokonce i společenské a kulturní;

2.

poukazuje na to, že cílová data dvou důležitých nástrojů politiky na ochranu a udržitelné využití biologické rozmanitosti, konkrétně strategický plán pro biologickou rozmanitost na období 2011–2020 Úmluvy o biologické rozmanitosti (dále jen „strategický plán Úmluvy“) a související strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020, se rychle blíží;

3.

opakuje názor, že ačkoli je v některých částech patrný pozoruhodný pokrok, vědecké důkazy ukazují, že svět obecně, ani mnohé místní a regionální orgány konkrétně nespějí ke splnění aičijských cílů v oblasti biologické rozmanitosti a k provedení strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti. Do roku 2020 je však stále možné mnoha cílů dosáhnout a přípravná fáze celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020 již byla zahájena;

4.

zdůrazňuje, že celosvětová ztráta biologické rozmanitosti i úbytek a degradace ekosystémů jsou významnou hrozbou pro budoucnost naší planety. V rámci společného politického kontextu naplňování cílů udržitelného rozvoje OSN je klíčovým prvkem podchycení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti a obnova ekosystémů, jež jsou úzce spjaty s bojem proti změně klimatu;

5.

uznává, že kumulativní dopad (ne)činnosti na místní úrovni přispívá k celosvětové krizi v oblasti biologické rozmanitosti, čímž se odhaluje nebezpečí „úzkého vymezení“, jež je vyvoláno tím, že se každý případ týkající se biologické rozmanitosti řeší izolovaně v místním měřítku, a tak se opomíjí jeho globální dopad i jiné vnější dopady, a zdůrazňuje, že je potřeba přijmout hledisko vyvážené mezi mikro a makro úrovní;

6.

zastává názor, že existuje dostatek důkazů a vědeckých dokladů o tom, že je naléhavě nutné přijmout zásadnější, proaktivní a preventivní kroky na celosvětové, regionální a místní úrovni za účelem zastavení úbytku biologické rozmanitosti a obnovení poškozených ekosystémů právě teď a již déle nečekat (např. na formální posouzení pokroku v roce 2020);

7.

poukazuje na nesoulad mezi horizontálními a vertikálními cíli politiky s často protichůdnými přístupy k otázkám životního prostředí, včetně například politik v oblasti zemědělství či energetiky, jenž maří pokrok při dosahování aičijských cílů v oblasti biologické rozmanitosti;

8.

uvědomuje si, že politiky urbanizace členských států EU stále způsobují roztříštěnost krajiny a živelné rozpínání měst (tzv. sídelní kaše), což vede k úbytku ekosystémů a biologické rozmanitosti;

9.

vítá vícestranné environmentální dohody a jejich fungování i vypracování nových zastřešujících rámců politiky a správy věcí veřejných podporujících přeshraniční spolupráci a vyzývá příslušné vnitrostátní a regionální orgány k tomu, aby začaly tyto nástroje využívat k vytváření soudržných přeshraničních intervenčních opatření;

10.

postuluje ničení jednotlivých lokalit soustavy Natura 2000 a dosavadní rozsah nelegálního zabíjení nebo nelegálního odchytu ptáků a dalších druhů, a je přesvědčen, že ke sledování a prosazování dodržování směrnic o přírodě prostřednictvím příslušných plánů řízení je zapotřebí zvýšeného úsilí na všech úrovních;

11.

je znepokojen přetrvávajícím nezákonným obchodováním s chráněnými druhy, přibýváním invazivních nepůvodních druhů a neudržitelným využíváním pesticidů, např. neonikotinoidů, jež způsobují masivní pokles množství opylovačů, včetně populací včel;

12.

připomíná, že je naléhavě nutné významně posílit celosvětové a unijní úsilí o účinné řešení světové krize biologické rozmanitosti a oddělit hospodářský rozvoj od úbytku biologické rozmanitosti a s tím souvisejících otázek, včetně následné degradace funkcí ekosystémů a ekosystémových služeb;

13.

upozorňuje na nedostatečné finanční prostředky a nástroje pro začleňování opatření a odpovídajícího řízení v oblasti biologické rozmanitosti a na související finanční a hospodářská rizika nečinnosti, jež převládá na všech úrovních;

14.

zdůrazňuje, že je třeba se zaměřit na slabé stránky celosvětové a evropské správní struktury, na výzvy při provádění strategického plánu Úmluvy a na zlepšování celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020 v zájmu dosažení účinného provádění prostřednictvím konkrétních strategií;

15.

s obavami poukazuje na to, že chybí mechanismy měření, vykazování a ověřování (dobrovolných) příspěvků nebo jsou nedostatečné, aby bylo možné posoudit pokrok při provádění aičijských cílů v oblasti biologické rozmanitosti prostřednictvím vnitrostátních strategií a akčních plánů v oblasti biologické rozmanitosti a regionálních strategií a akčních plánů v oblasti biologické rozmanitosti;

16.

naléhavě vyzývá k včasnému zapojení všech příslušných zainteresovaných stran do přípravy na další fázi vytváření celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020, a to na celosvětové i unijní úrovni;

B.   Činnosti a povinnosti do roku 2020

17.

považuje za vhodné využít 14. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD COP14) jako významnou příležitost k určení toho, čeho lze do roku 2020 ještě skutečně dosáhnout, aby bylo možné zformulovat jasné a dosažitelné závazky;

18.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány mají ve zbývajících dvou letech významnou úlohu při provádění aičijských cílů v oblasti biologické rozmanitosti;

19.

poukazuje na význam přiměřeného rámce víceúrovňové správy pro koordinovanou činnost místních a regionálních orgánů, EU a jejích členských států při dalším provádění aičijských cílů v oblasti biologické rozmanitosti a naplnění strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020;

20.

podporuje rozhodnutí Evropské unie zakázat široce využívané pesticidy, například neonikotinoidy, protože vážně ohrožují hmyz, na nějž nejsou zacílené, jako jsou opylovači, kteří mají zásadní význam pro rozmnožování rostlin v lesích, městské zeleni a na polích, a jsou z toho důvodu nepostradatelní pro celosvětovou produkci potravin. Výbor zdůrazňuje – s náležitým ohledem na existující rozdíly v rozdělení odpovědnosti v členských státech – roli místních a regionálních orgánů při omezování používání pesticidů, mimo jiné prostřednictvím iniciativ, jako jsou „Pesticide Free Towns“ (Města bez pesticidů) a „Bee-Friendly Cities“ (Města přívětivá pro včely);

21.

je zastáncem navýšení zdrojů (právních, finančních a lidských), aby místní a regionální orgány, které budou chtít, mohly odpovídajícím způsobem rozvíjet své přímé pravomoci v záležitostech ochrany, plánování, udržitelného využívání, řízení, obnovy a monitorování biologické rozmanitosti a ekosystémů, včetně lokalit významnějších z hlediska ochrany přírody;

22.

poukazuje na to, že je důležité, aby byly místním a regionálním orgánům poskytnuty nástroje a mechanismy pro přístup k vysoce kvalitním informacím o stavu a směrech vývoje druhů, stanovišť, ekosystémů a jejich služeb;

23.

vyzývá členské státy EU, aby zavedly integrovaný přístup k rozvoji a provádění vnitrostátních, regionálních a místních strategií a akčních plánů v oblasti biologické rozmanitosti v souladu s navrženými pokyny sekretariátu Úmluvy o biologické rozmanitosti a ICLEI ke strategii a akčnímu plánu v oblasti biologické rozmanitosti, pokud takový přístup ještě neexistuje, a zlepšily zapojení místních a regionálních orgánů do přípravy, přezkumu a provádění vnitrostátních strategií a akčních plánů v oblasti biologické rozmanitosti, a podpořily tak jejich účinné naplnění a začlenění do vertikálního i horizontálního plánování a sektorů, jejichž činnost ovlivňuje biologickou rozmanitost (pozitivně či negativně);

24.

zdůrazňuje, že je potřeba navýšit finanční prostředky na biologickou rozmanitost, zejména investice do soustavy Natura 2000, pomocí finančních nástrojů EU, včetně strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, a vítá také podpůrné nástroje, jako je eConservation, který nabízí databázi hodnotných informací o možnostech financování biologické rozmanitosti ze strany veřejných dárců;

25.

navrhuje, aby byly poskytnuty osvědčené postupy k odstranění nevhodných dotací v různých oblastech odvětvových politik s cílem zvýšit soudržnost opatření EU na ochranu biologické rozmanitosti a posoudit dotace škodlivé pro životní prostředí, aby bylo možné lépe zaměřit rozpočet EU na udržitelný rozvoj. Vyčlenění finančních prostředků musí výrazně upřednostnit udržitelný rozvoj;

26.

vítá úsilí programu EU Horizont 2020 o zintenzivnění výzkumu a inovací využívajících potenciálu přírodních řešení a zelených a modrých infrastruktur k regeneraci městských oblastí a považuje to za dobrý základ pro zlepšení provádění strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti v městských a hustě osídlených oblastech, a to i v období 2020–2030 a v návaznosti na městskou agendu EU. Podtrhuje nicméně, že je třeba dále podporovat provádění směrnic EU o ochraně přírody, a zdůrazňuje, že tyto programy v oblasti přírodních řešení a zelených a modrých infrastruktur nesmí být považovány za náhradu důrazných opatření, pokud jde o biologickou rozmanitost a ekosystémové služby v předměstských a venkovských oblastech, mohou je ale užitečným způsobem doplnit;

27.

poukazuje na to, že by finanční prostředky z různých stávajících finančních nástrojů měly být spravovány přímo příslušnými pověřenými regionálními a místními orgány odpovědnými za ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů v souladu s aičijskými cíli v oblasti biologické rozmanitosti;

28.

požaduje, aby byla prostřednictvím vytvoření pravidel pro zadávání veřejných zakázek zaměřených na biologickou rozmanitost posílena úloha místních a regionálních orgánů při předcházení nezákonnému obchodování a aby byl zastaven nárůst invazivních nepůvodních druhů, zejména díky zajištění rámců pro společné činnosti v přeshraničních situacích založené na spolupráci, a to v zájmu integrovaného řízení migrace druhů a biologické rozmanitosti. Poukazuje na roli stávajících strategických sítí, jako je transevropská síť zelené infrastruktury (TEN-G), při zajišťování přeshraničních zelených infrastruktur a koridorů za pomoci přeshraničního kooperativního řízení a akčních plánů;

Ústřední úloha místních a regionálních orgánů při provádění strategického plánu Úmluvy a strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020

29.

potvrzuje a vítá rostoucí uznání úlohy místních a regionálních orgánů na úrovni EU při naplňování strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti;

30.

domnívá se, že by místní a regionální orgány měly být aktivně zapojeny do vytváření a provádění politik, jejichž cílem je odstranit kontraproduktivní dotace a začleňovat problematiku biologické rozmanitosti do různých oblastí odvětvových politik, včetně zemědělství a městského a regionálního rozvoje (prostřednictvím příslušných fondů EU);

31.

povzbuzuje místní a regionální orgány, aby zintenzivnily práci na začleňování faktorů biologické rozmanitosti do plánování využívání půdy a do urbánního plánování, a sice jako účinného nástroje k usnadnění příspěvků k provádění aičijských cílů v oblasti biologické rozmanitosti;

32.

opět potvrzuje úlohu místních a regionálních orgánů při dobrovolném vedení programů na zvyšování povědomí a platforem zaměřených na zdůrazňování významu ochrany a obnovy naší biologické rozmanitosti a ekosystémů a jejich služeb;

33.

vybízí místní a regionální orgány, aby se angažovaly v mezinárodních, evropských a vnitrostátních procesech standardizace a certifikace pro řízení biologické rozmanitosti a ekosystémů, včetně nástrojů využívaných jako referenční, a aby podporovaly přijímání uceleného rámce pro správu a řízení biologické rozmanitosti;

C.   Směrem k účinnému a funkčnímu celosvětovému rámci pro biologickou rozmanitost po roce 2020

34.

vítá usnesení Evropského parlamentu o akčním plánu EU pro přírodu, lidi a hospodářství, které bylo přijato na konci roku 2017 a které vyzývá Komisi, aby v souladu s procesem utváření celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020 bezodkladně zahájila práci na příští strategii EU pro biologickou rozmanitost;

35.

uznává, že je zapotřebí posílit na celosvětové i unijní úrovni politický závazek k řešení celosvětové krize v oblasti biologické rozmanitosti a v období let 2020–2030 následujících po dokončení aičijských cílů navýšit ambice;

36.

očekává, že 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD COP15) znovu přitáhne celosvětovou pozornost a dá vzniknout závazkům, jejichž cílem bude nejen zastavit úbytek biologické rozmanitosti a ekosystémů, ale zejména je obnovit, a stanoví ambiciózní a inkluzivní celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost po roce 2020 až do roku 2030, díky němuž bude možné dosáhnout vize Úmluvy pro biologickou rozmanitost pro rok 2050 a dalších příslušných dohod OSN;

37.

naléhavě vyzývá EU, aby se ujala odpovědného vedení v celosvětovém procesu přípravy celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020 a vytvořila „externí politiku v oblasti biologické rozmanitosti“, nebo přispěla k „celosvětové vnitřní politice v oblasti biologické rozmanitosti“, čímž by se stanovila její odpovědnost jako celosvětového vedoucího subjektu v oblasti biologické rozmanitosti;

38.

vyzývá EU a všechny smluvní strany konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti, aby posílily a zformalizovaly dialog a zapojení místních a regionálních orgánů (a jiných zainteresovaných stran, jež nejsou smluvními stranami) do vypracovávání a provádění nového politického rámce;

39.

vybízí EU, aby se angažovala v meziregionální spolupráci s Afrikou, Jižní Amerikou, Asií a zejména s Čínou, jako organizátorem CBD COP v roce 2020, s cílem stanovit společný a jednotný přístup k prosazování společných zájmů při plnění „obnovených“ aičijských cílů v oblasti biologické rozmanitosti týkajících se obnovy, udržitelného využívání a řízení biologické rozmanitosti a ekosystémů v období let 2020–2030;

40.

poukazuje na to, že je na CBD COP14 potřeba projednat převedení vize pro rok 2050 na konkrétní požadavky a způsoby naplňování, jež budou obsahovat pragmatické a na řešení zaměřené odezvy;

41.

poukazuje na to, že je třeba vypracovat celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost po roce 2020 prostřednictvím sblížení a propojení všech relevantních dohod OSN v oblasti životního prostředí, jako jsou cíle udržitelného rozvoje OSN, Pařížská dohoda o změně klimatu a sendajský rámec pro snižování rizika katastrof, s (obnovenými) aičijskými cíli v oblasti biologické rozmanitosti, aby se zabránilo oddělení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb od sociálních a hospodářských cílů, pro něž jsou oporou. Bude tak možné začlenit hodnoty biologické rozmanitosti do jiných odvětví, a tím i do politik a procesů plánování, ale i do přeshraniční spolupráce;

42.

zasazuje se o ucelenost politik prostřednictvím lepšího začlenění biologické rozmanitosti zejména do cílů udržitelného rozvoje č. 11 (Udržitelná města a obce), č. 14 (Život ve vodě) a č. 15 (Život na souši), a o přesnější a více sblížené formulace napříč různými nástroji, aby se zabránilo nejasnostem, rozporům a zdvojování;

43.

zdůrazňuje zásadní význam, jež má v celosvětovém rámci pro biologickou rozmanitost po roce 2020 víceúrovňová spolupráce a vytvoření účinné a funkční struktury víceúrovňové správy se zapojením místních a regionálních orgánů (celosvětově i v rámci EU) pro koordinované kroky směrem k dosažení „obnovených“ aičijských cílů v oblasti biologické rozmanitosti;

44.

vyzývá, aby celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost po roce 2020 výslovně uváděl úlohu místních a regionálních orgánů v mechanismu vnitrostátního monitorování, vykazování a ověřování;

45.

vybízí k vytvoření ucelené struktury a mechanismu celosvětové správy biologické rozmanitosti po roce 2020, jež bude uplatňovat zásady horizontálního začleňování, vertikálního sbližování a na spolupráci založeného integrovaného řízení spojeného s měřitelnými cíli a mechanismy vykazování všemi úrovněmi a pro všechny úrovně, včetně regionálních samospráv, jež budou sladěny s jinými mezinárodními dohodami;

46.

doporučuje prozkoumat možnost podpořit systém dobrovolných příspěvků na různých úrovních – podobně jako UNFCCC zavádí celostátně, regionálně a místně stanovené příspěvky –, jež budou odpovídat vnitrostátním podmínkám, ale budou přinejmenším stejně odvážné a ambiciózní;

47.

znovu opakuje, že je třeba pokračovat v přístupu, jenž bude podobný (a půjde v duchu) aičijských cílů v oblasti biologické rozmanitosti, a zavést v období let 2020–2030 jasné, časově vymezené a nové měřitelné cíle v zájmu zastavení úbytku biologické rozmanitosti, přírody a ekosystémů a jejich obnovy, skutečného vymýcení invazivních nepůvodních druhů a zabránění jejich zavlékání a účinného zastavení nezákonného zabíjení volně žijících druhů a obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy;

48.

vyzývá EU, aby členským státům EU a dalším zemím neustále poskytovala strategické zaškolení a poradenství při jejich snaze o řízení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb a jo řešení souvisejících hrozeb. Vzhledem k tomu, že je ztráta biologické rozmanitosti způsobena množstvím jednotlivých případů a rozhodnutí, by poradenství mělo zahrnovat zásady a kritéria pro posuzování jejich dopadů odvozené od globálních cílů v oblasti biologické rozmanitosti a s nimi porovnané, aby se zabránilo „úzkému vymezení“;

49.

považuje ucelený postup monitorování, vykazování a ověřování za velmi důležitý pro hodnocení pokroku v mezích celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020 a pro pravidelné zjišťování stavu provádění jeho dlouhodobých cílů. Toto hodnocení musí být prováděno komplexním a nápomocným způsobem, přičemž je třeba se zaměřit na 1) zastavení úbytku biologické rozmanitosti, 2) obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů, 3) udržitelné využívání a řízení biologické rozmanitosti a ekosystémů. Prostředkem k tomu je prevence zavlékání invazivních nepůvodních druhů a jejich vymýcení, zastavení nezákonného zabíjení volně žijících druhů a obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy a monitorování a ověřování ukazatelů biologické rozmanitosti. Monitorování, vykazování a ověřování musí být co nejobjektivnější a musí vycházet z těch nejlepších dostupných vědeckých poznatků, a musí zajistit, aby byly kvantifikované dopady přisouzeny politikám a opatřením, aby byly pokrok a úspěchy zviditelněny a aby se určilo, kde je třeba provést korekci nebo další opatření;

50.

vyzývá k mapování a monitorování vnitrostátních příspěvků, včetně regionálních a místních, na pozadí globálních cílů celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020, aby bylo možné sledovat a pravidelně zjišťovat stav kolektivních závazků;

51.

podporuje rozvoj společné základny pro technické a vědecké poznatky týkající se biologické rozmanitosti, jež by zahrnovala vypracování srovnatelných metod detekce, stanovování společných pravidel monitorování a vytváření zvláštních platforem pro správu a šíření údajů a znalostí;

52.

uvítal by prohlubování znalosti zdrojů a služeb, jež nabízejí jednotlivá území (životní prostředí, cestovní ruch, zemědělství, řemeslná výroba, energetika, služby, sociální ekonomika), s cílem umožnit sjednocení opatření na ochranu biologické rozmanitosti s plánováním na různých úrovních správy a s iniciativami pro socioekonomický rozvoj těchto území;

53.

požaduje, aby bylo prohlubováno a šířeno povědomí o osvědčených postupech v oblasti ochrany lokalit Natura 2000 na evropské úrovni, aby byl podporován pravidelný dialog s příslušnými správními orgány a aby byly zapojeny různé veřejné a soukromé subjekty na daném území, jež se zabývají otázkou biologické rozmanitosti;

54.

navrhuje, aby byly v rámci pro období po roce 2020 stanoveny funkční cíle „SMART“ (konkrétní, měřitelné, dosažitelné, realistické a časově vymezené), čímž by došlo k posunu od neměřitelných, stavu se týkajících cílů k cílům zaměřeným na výsledky a „souvisejícím s tlaky“, jež budou definovány jasným a funkčním způsobem a jazykem a umožní měřit pokrok v porovnání s cíli a podávat o něm zprávy;

55.

uznává, že je třeba v celosvětovém rámci pro biologickou rozmanitost po roce 2020 zavést přesvědčivější a snadněji sdělitelné cíle a úkoly a současně aktualizovat a/nebo nahradit časově vymezené aičijské cíle, včetně těchto: 1) strategického cíle B týkajícího se snížení přímých tlaků na biologickou rozmanitost a podpory udržitelného využívání, jenž by v rámci cíle č. 6 zahrnul společně s populacemi ryb a bezobratlých živočichů a vodními rostlinami také udržitelné využívání suchozemských druhů; 2) strategického cíle D týkajícího se zlepšení výhod vyplývajících z biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb pro všechny, jenž by měl uznat přínos biologické rozmanitosti pro lidské zdraví (kromě přínosů uvedených v cílech č. 14, 15 a 16) a přidat další cíle týkající se témat, jako je farmaceutické využití, léčivé rostliny, výživa, duševní zdraví a podpora zdraví atd., jakož i uznání vazeb mezi biologickou rozmanitostí, mírem a konflikty a migrací lidí; 3) zvýšené pozornosti věnované službám poskytovaným půdou, sladkou vodou a volným mořem a jejich biologické rozmanitosti; a 4) opatření v rámci přírodních a ekosystémových služeb, jejichž účelem je zlepšit životní prostředí ve městech a předměstských oblastech, a to i s ohledem na změnu klimatu;

56.

upozorňuje místní komunity na to, že je důležité nahlížet na biologickou rozmanitost jako na hospodářskou a sociální příležitost a příležitost v oblasti zaměstnanosti, a to i pokud jde o sociální začleňování, a experimentovat s novými modely místní spolupráce založenými na šíření sociálních a environmentálních konceptů podporujících biologickou rozmanitost;

57.

vyzývá k tomu, aby byly na základě všech relevantních mezinárodních rámců vytvořeny společné ukazatele biologické rozmanitosti, které budou do těchto rámců přidány a napříč jimi sladěny, přičemž budou zahrnovat zejména cíle udržitelného rozvoje, aby se předešlo zdvojování, podpořila se účinná jednotná měřitelnost a účinné a jednotné provádění a využila se transformace v zájmu vymýcení chudoby, prosazování zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a posilování potravinové odolnosti místních komunit;

58.

požaduje více příležitostí k rozvoji kapacit – včetně nezbytných finančních prostředků a inovativních aktivačních metod, jako je vzájemné učení – s cílem posílit technické znalosti a dovednosti pro zastavení úbytku biologické rozmanitosti, obnovení biologické rozmanitosti a ekosystémů, jakož i prevenci invazivních nepůvodních druhů a řešení nezákonného zabíjení volně žijících druhů a obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy, a to na všech úrovních, a zapojit do řízení biologické rozmanitosti původní národy a místní komunity, odborníky a profesionály (včetně lovců, rybářů, pastevců a lesníků);

59.

navrhuje, aby všechny zainteresované strany a širší veřejnost vytvářely pevnější partnerství a podporovaly společná opatření, přičemž zvláštní pozornost by se měla věnovat příspěvkům původních národů a místních komunit, žen, mladých lidí a těch, kteří přímo závisí na biologické rozmanitosti a řídí ji (mimo jiné lovci, rybáři, pastýři a lesníci), a zastavení nezákonného zabíjení volně žijících druhů a obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy. VR znovu opakuje, že je v zájmu účinného participačního procesu začleňujícího zásady řádné správy zapotřebí zvýšit technickou pomoc a/nebo poradenství (nejen pro místní a regionální orgány EU, ale také pro tranzitní oblasti a oblasti původu obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy), budování kapacit a nástroje založené na právech;

60.

vybízí k vývoji mezinárodních norem pro strategie a akční plány v oblasti biologické rozmanitosti a integrované řízení a plánování a také dalších nástrojů souvisejících s budoucím mechanismem správy a řízení, aby se usnadnilo přijímání a soudržnost;

61.

uznává význam celosvětového modelování a scénářů biologické rozmanitosti za účelem erudovanějších a solidnějších rozhodnutí v oblasti řízení biologické rozmanitosti a vývoje inovativních systémů pro sběr dat nebo rozšíření stávajících systémů s údaji o biologické rozmanitosti;

62.

vyzývá k vytvoření celosvětové platformy pro přenos znalostí, monitorování a podávání zpráv o provádění závazků jednotlivými zeměmi a místními a regionálními orgány s cílem zapojit místní a regionální orgány do výměny a rychlého nárůstu osvědčených postupů a podpory monitorování, vykazování a ověřování;

63.

trvá na tom, že je třeba celosvětově, v EU i jednotlivých státech navýšit financování biologické rozmanitosti, které bude zaměřeno na konkrétní místní situace. Zahrnuto by mělo být jak vhodné poradenství k usnadnění přístupu k dostupným nástrojům financování a usnadnění jejich účinného a efektivního využití, tak pravidelné systematické vyhodnocování výsledků, aby se předešlo nepříznivým účinkům a konfliktům mezi různými cíli politiky;

64.

doporučuje, aby byly prozkoumány a využity výhody nových a inovativních možností financování, včetně daňových pobídek, plateb za ekosystémové služby, regionálních/celostátních loterií, účelového fondu pro biologickou rozmanitost na unijní a/nebo celosvětové úrovni a kombinace a propojování financování i souvisejících strukturálních inovací, jako jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti biologické rozmanitosti, nadace soukromých podniků, nadace podle veřejného práva a pobídky k činnosti například prostřednictvím dobrovolného označování či dobrovolné certifikace;

65.

zavazuje se, že se bude v duchu tohoto stanoviska nepřetržitě a aktivně angažovat v procesu přípravy celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020.

V Bruselu dne 10. října 2018.

předseda Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ


21.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 461/30


Stanovisko Evropského výboru regionů Sdělení o evropské strategii pro plasty v oběhovém hospodářství

(2018/C 461/05)

Zpravodaj:

André VAN DE NADORT (NL/SES), starosta obce Weststellingwerf

Odkaz:

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství

COM(2018) 28 final

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

A.   Obecné připomínky

Výbor regionů:

1.

vítá sdělení Evropské komise o evropské strategii pro plasty v oběhovém hospodářství a stanovené úkoly a stěžejní opatření a zdůrazňuje, že je třeba zaujmout ambiciózní přístup s cílem uskutečnit přechod na oběhové hospodářství a řešit společenské a environmentální výzvy a praktické problémy spojené s plasty. V této souvislosti bere na vědomí legislativní návrhy Evropské komise zaměřené na deset druhů plastových výrobků na jedno použití, které nejčastěji končí na plážích a v mořích EU a které společně s opuštěnými lovnými zařízeními tvoří 70 % všech odpadků v mořích;

2.

uznává, že plasty – jelikož jsou hygienickým a levným materiálem s velmi dlouhou životností – mají řadu výhod, je však hluboce znepokojen současnou nízkou mírou sběru a recyklace plastů a je přesvědčen, že stávající postupy, které se s tímto problémem snaží vypořádat, jsou příliš soustředěné na řešení v poslední fázi procesu (sběr, třídění, zpracování);

3.

vyzdvihuje klíčovou úlohu místních a regionálních orgánů a jejich zájem na rozvoji a provádění řešení zaměřených na plasty v oběhovém hospodářství. Povinnosti místních a regionálních orgánů týkající se nakládání s odpady a ochrany životního prostředí zahrnují například předcházení vzniku odpadu, jeho sběr, přepravu, zužitkování (mj. třídění, opětovné použití a recyklaci), odstraňování odpadu a odklízení odpadků v ulicích, na pobřeží, v jezerech a v moři, jakož i podporu rybolovu a cestovního ruchu a zvyšování informovanosti občanů o záležitostech souvisejících s odpady, znečišťováním odpadky a recyklací;

4.

klade důraz na oběhovou budoucnost plastů z místního a regionálního hlediska. To znamená méně plastů, lepší plasty, lepší sběr, lepší recyklaci a lepší trhy;

5.

je pevně přesvědčen, že pro účinná řešení má zásadní význam lepší spolupráce a přístup založený na řetězci materiálů propojujícím všechny zúčastněné subjekty v hodnotovém řetězci v oblasti plastů. Opatření musí být zaměřena na všechny články hodnotového řetězce, mj. na navrhování výrobků, výrobu plastů, nákup, spotřebu, sběr a recyklaci;

6.

zdůrazňuje úlohu inovací a investic v oblasti oběhových řešení při prosazování společenských změn a změn v chování, jež jsou nezbytné pro přechod na oběhové hospodářství coby zásadní krok směrem k plnění cílů udržitelného rozvoje OSN na úrovni EU, členských států a na regionální a místní úrovni. Žádá proto Evropskou komisi a členské státy EU, aby během svých jednání o příštím VFR v plném rozsahu prozkoumaly možnosti navýšení finančních prostředků EU vyčleněných na zavedení oběhového hospodářství v oblasti plastů;

B.   Méně plastů

Prevence je při snižování množství plastového odpadu nejvyšší prioritou

7.

zdůrazňuje, že prevence vzniku plastového odpadu by měla být nejvyšší prioritou v souladu s celkovou hierarchií způsobů nakládání s odpady v EU. Plasty, které neskončí jako odpad, není třeba třídit, zpracovávat ani spalovat. Předcházení vzniku odpadu začíná omezením používání plastů a také při navrhování výrobků;

8.

připomíná, že existuje mnoho způsobů, jak zamezit zbytečnému používání plastů jako výrobků na jedno použití a jako dodatečných obalů pro výrobky. Je nutné posílit základní kritéria pro obaly, aby se zabránilo zbytečným a dodatečným obalům a aby se pravidelně ověřovalo, zda klíčové výrobky na trhu EU tato kritéria splňují;

9.

požaduje, aby byl realizován další výzkum ohledně vztahu mezi obaly a uchováváním potravin na základě životního cyklu a případných alternativních přístupů, které zabrání potravinovému odpadu bez používání (složitých) plastových obalů;

Prevence znečišťování odpadky a tzv. „plastové polévky“ a snižování množství výrobků na jedno použití

10.

zdůrazňuje velký problém, který představují plastové odpadky – jejich odklízení je pro místní a regionální orgány velmi nákladné a prevence výskytu odpadků na souši i v moři má tudíž zcela zásadní význam;

11.

podporuje iniciativu Evropské komise spočívající v legislativním návrhu týkajícím se plastů na jedno použití, v jehož rámci jsou navrhovány cíle omezující používání plastů na jedno použití, neboť většina plastových odpadků na ulicích pochází právě z plastů na jedno použití. V této souvislosti považuje nedávné návrhy zaměřené na deset druhů výrobků na jedno použití, jež nejčastěji končí na plážích a v mořích, za významný první krok, ale očekává, že budou přijata další ambiciózní opatření s cílem řešit také znečišťování dalšími druhy jednorázových plastových výrobků, a to i na pevnině;

12.

očekává, že budou vytyčeny ambiciózní cíle v oblasti sběru plastů používaných ve výrobcích na jedno použití a přenosných obalech v rámci systému rozšířené odpovědnosti výrobce, například aby výrobce nesl odpovědnost za plastové obaly na nápoje v zájmu omezení znečištění odpadky;

13.

zdůrazňuje plnou odpovědnost výrobců a dovozců za negativní dopad jejich výrobků, když se z nich stane odpad. Výrobci a dovozci proto musí nést veškeré náklady na sběr a zpracování svého odpadu;

14.

zdůrazňuje rozličné obtíže konkrétních komunit a regionů EU, jako jsou nejvzdálenější regiony, komunity žijící podél řek, na ostrovech, na pobřeží a v přístavech, při boji proti odpadu v mořích, a vyzdvihuje zvláštní význam zapojení zúčastněných subjektů z těchto komunit s cílem zajistit, aby byly při hledání pozitivních a prakticky použitelných řešení zohledněny jejich postoje;

15.

podporuje pořádání osvětových kampaní informujících o znečištění odpadky a akcích zaměřených na jejich odklízení. Vyslovuje se pro zapojení místních a regionálních orgánů do akcí, jako je kampaň „Let’s Clean Up Europe“ (Ukliďme Evropu) a Evropský týden snižování množství odpadu, vybízí místní a regionální orgány, aby navrhly další iniciativy, a hodlá prozkoumat možnosti zapojení dobrovolníků prostřednictvím Evropského sboru solidarity;

16.

v tomto kontextu jednoznačně podporuje zásadu obsaženou v návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí (COM(2018) 33), že se poplatky za využití přístavních zařízení pro příjem odpadu sníží, jsou-li konstrukce, vybavení a provoz lodě takové, že loď vytváří menší množství odpadu a se svým odpadem nakládá udržitelným a ekologicky vhodným způsobem;

Prevence mikroplastů

17.

zdůrazňuje, že mikroplasty jsou problematickým a stále rozšířenějším jevem, na nějž lze v současné době narazit téměř ve všech částech každého ekosystému včetně lidské stravy. Účinky mikroplastů na zdraví zvířat a lidí a na naše ekosystémy jsou do značné míry stále neznámé;

18.

doporučuje, aby byl realizován další výzkum, co se týče hlavních zdrojů a tras mikroplastů, jako je například opotřebení pneumatik, textilie a odpadky, včetně vztahu mezi recyklací plastů a mikroplasty a účinků mikroplastů na zdraví zvířat a lidí a na ekosystémy. Z tohoto důvodu zdůrazňuje také potřebu zavést spolehlivou a účinnou měřicí technologii a procesy a vyzývá Evropskou komisi, aby podporovala výzkumné a vývojové činnosti v této oblasti;

19.

požaduje, aby byly zakázány oxo-rozložitelné plasty a záměrně přidávané mikroplasty u všech výrobků, kde z hlediska lidského zdraví nejsou potřeba, jako jsou například přípravky pro péči o pleť a čisticí prostředky. Kromě toho žádá, aby byly stanoveny minimální požadavky ohledně neúmyslného uvolňování mikroplastů z výrobků, jako jsou pneumatiky a textilie, a aby byla přijata opatření ke snížení ztrát plastových pelet;

C.   Lepší plasty

Lepší navrhování plastů

20.

je pevně přesvědčen o naléhavé potřebě lepšího navrhování plastů, při němž budou vzaty v úvahu možnosti budoucího odděleného sběru, třídění a recyklace plastů a plastových výrobků, aby se plasty staly udržitelným prvkem oběhového hospodářství, a zdůrazňuje, že je zcela nezbytné zavádět v této oblasti inovace;

21.

zdůrazňuje, že v oběhovém hospodářství bychom v zásadě neměli akceptovat uvádění nerecyklovatelných výrobků či materiálů na trh EU. Proto by do roku 2025 měly být všechny plasty, plastové výrobky a plastové obaly uvedené na trh EU přinejmenším recyklovatelné nákladově efektivním způsobem. Rovněž je třeba, aby z plastů a plastových výrobků byly do roku 2025 zcela odstraněny látky, které jsou nebezpečné a škodlivé pro životní prostředí;

22.

zdůrazňuje, že oběhové hospodářství je také bezfosilním hospodářstvím. Proto je nutné vypracovat solidní inovační program a následně podpořit zavedení bezfosilních plastů ve velkém měřítku, aby bylo možné přejít ze současných plastů z fosilních surovin na plasty, jež jsou inovativní, udržitelné a šetrné k životnímu prostředí;

23.

je přesvědčen, že při výrobě plastových výrobků je nezbytné omezit množství různých dostupných polymerů na polymery, které jsou vhodné k danému účelu a je snadné je oddělit, vytřídit a recyklovat, zejména pak u výrobků na jedno použití. Za tímto účelem může být nezbytné stanovit na úrovni EU průmyslové normy pro tato použití;

24.

požaduje, aby byla podrobněji prozkoumána potřeba harmonizace a případného omezení příměsí používaných v plastech, které ovlivňují a zlepšují fyzikální vlastnosti plastů, a to s cílem dále zjednodušit recyklaci plastů a používání recyklovaných materiálů. Za tímto účelem může být nezbytné stanovit na úrovni EU průmyslové normy pro tyto příměsi;

25.

mimoto se domnívá, že riziko vzniku odpadků představují i výrobky, které nejsou obaly, ale jsou vyrobeny z plastu, a které by proto měly být navrhovány tak, aby se tomuto riziku předcházelo, a výrobci musí zajistit nezbytné systémy pro likvidaci těchto výrobků po skončení jejich životnosti;

26.

připomíná, že systémy rozšířené odpovědnosti výrobce mohou sehrát významnou úlohu při prosazování ekodesignu, a to prostřednictvím úpravy poplatků v závislosti na míře oběhovosti daného výrobku, včetně možností opětovného použití, odděleného sběru, zpracování a recyklace, a podle obsahu recyklovaného materiálu. Právní předpisy týkající se rozšířené odpovědnosti výrobce tudíž musí zahrnovat odpovědnost za ekodesign. Měly by rovněž obsahovat průmyslové normy na úrovni EU pro používání polymerů a příměsí ve výrobcích na jedno použití;

27.

zdůrazňuje, že v nadcházejících desetiletích musí být vyvinuty materiály, které nemají škodlivé dopady na životní prostředí a na zdraví jako všechny plasty v současnosti a které mohou plasty zcela nahradit. Proto žádá, aby bylo vyvinuto úsilí v oblasti výzkumu a byly zavedeny nástroje, jež budou schopny podpořit bezplastovou budoucnost, v níž se budou používat moderní nové materiály;

Biologicky rozložitelné plasty

28.

uznává, že současná generace biologicky rozložitelných plastů není řešením problému s plastovými odpadky a s tzv. plastovou polévkou, neboť u těchto plastů nedochází k biologickému rozkladu v přirozeném prostředí ani ve vodních systémech;

29.

zdůrazňuje, že informace o tom, že některé plasty by měly být tříděny jako plasty a některé jako bioodpad, je pro spotřebitele matoucí. Ztěžuje to komunikaci se spotřebiteli a vede k omylům při třídění běžných plastů a biologicky rozložitelných plastů;

30.

upozorňuje na to, že biologicky rozložitelné plasty, které se dostanou do toku recyklovaných plastů, brání recyklaci běžných plastů. Proto by používání biologicky rozložitelných plastů mělo být omezeno na použití, při nichž má biologická rozložitelnost zvláštní účel, jako je například používání biologicky rozložitelných pytlů na sběr bioodpadu;

31.

zdůrazňuje, že jsou potřebné lepší definice a/nebo normy pro různé formy biologické rozložitelnosti. Měly by se vztahovat ke zpracování odpadu, včetně norem pro kompostovatelnost a stravitelnost, a měly by zohledňovat obvyklou praxi v evropských zařízeních pro zpracování odpadu. Díky tomu se zlepší či zjednoduší označování, sníží se znečištění odpadky a zajistí se správné třídění a rovněž to podpoří inovace v oblasti biologicky rozložitelných plastů;

32.

považuje za zvláště důležité to, aby byly plasty prodávané jako kompostovatelné fakticky biologicky rozložitelné, aniž by bylo zapotřebí průmyslového kompostování. Takové vymezení může výrazně snížit riziko šíření mikroplastů, jelikož hrozí, že se spotřebitelé budou mylně domnívat, že plasty v současnosti označované jako kompostovatelné jsou biologicky rozložitelné a nevyžadují další zpracování;

D.   Lepší sběr

33.

zdůrazňuje, že účinné systémy pro oddělený sběr plastového odpadu jsou zásadním předpokladem pro oběhové hospodářství v oblasti plastů. Proto musí být systémy sběru odpadu pro uživatele jednoduché a logické;

34.

upozorňuje na to, že stávající systémy sběru odpadu v členských státech EU obvykle nejsou zaměřené na neobalové plasty, které tudíž nejsou sbírány zvlášť a končí na skládkách nebo ve spalovnách jako součást zbytkového odpadu nebo dokonce jako odpadky v životním prostředí (v moři). To má za následek škody na životním prostředí, ztrátu hodnotných recyklovatelných materiálů a zmatení spotřebitelů, kteří nechápou, proč některé plasty mají být tříděny k recyklaci a jiné nikoliv; Lepší informační kampaně a jednotnější pravidla pro tříděný sběr v jednotlivých členských státech by umožnily zvýšit množství recyklovaného odpadu a jak místní obyvatelstvo, tak turisté by díky nim více respektovali instrukce ohledně nutnosti recyklace tohoto odpadu;

35.

uznává, že v těchto situacích, kdy je sběr plastů a plastových výrobků založen na rozšířené odpovědnosti výrobce, musí být stanoveny účinné cíle, a to takovým způsobem, aby výrobci měli motivaci tyto cíle překračovat, pokud je to možné;

Účinný oddělený sběr plastů

36.

vyzývá Komisi, aby zapojila všechny zúčastněné subjekty, včetně těch, které se aktivně angažují v prevenci vzniku odpadu a nakládání s neplastovými materiály, do zlepšení odděleného sběru odpadu;

37.

zdůrazňuje, že systémy sběru odpadu by měly být zaměřené spíše na plasty jako materiál než na plasty jako obalový produkt. Tím by se výrazně zjednodušila komunikace se spotřebiteli a zvýšila by se míra sběru. K řešení otázky neobalového plastového odpadu v rámci dialogu s výrobci a dovozci bude nutné zlepšit koordinaci mezi místními a regionálními orgány a systémy rozšířené odpovědnosti výrobce. Tuto skutečnost je rovněž třeba zohlednit při revizi směrnice o obalech a obalových odpadech;

38.

vítá vypracování pokynů k oddělenému sběru a třídění odpadu a žádá Evropskou komisi, aby zajistila, že budou místní a regionální orgány zapojeny do procesu přípravy a šíření těchto pokynů, s ohledem na důležitou roli, kterou v mnoha členských státech hrají;

39.

upozorňuje na to, že místní a regionální strategie pro nakládání s odpady by se měly zaměřit na hierarchii způsobů nakládání s odpady, tedy na prevenci vzniku odpadu, oddělený sběr a minimalizaci zbytkového odpadu. Existuje mnoho dobrých příkladů a zkušeností, co se týče strategií tohoto druhu. Je třeba stimulovat inovace v oblasti odděleného sběru a důrazně podporovat výměnu osvědčených postupů a znalostí mezi místními a regionálními orgány, například prostřednictvím nástrojů, jako jsou nástroj TAIEX nebo městská agenda EU;

40.

zdůrazňuje nutnost zabránit tomu, aby byl plastový odpad v důsledku toho, že Čína zakázala jeho dovoz, ve větší míře ukládán na skládky, (nelegálně) skládkován nebo spalován. Dále zdůrazňuje, že je zapotřebí investovat do moderních recyklačních kapacit;

Povědomí veřejnosti a změna chování

41.

zdůrazňuje, že pro vytvoření úspěšných strategií pro nakládání s odpady je nezbytné, aby si Evropská komise, členské státy i místní a regionální orgány uvědomovaly propojení na místní a regionální úrovni mezi infrastrukturou, komunikací a vnímáním ze strany veřejnosti a nástroji, s jejichž pomocí lze podpořit změny chování;

42.

upozorňuje na to, že informovanost občanů o nakládání s odpady je předpokladem pro správné fungování účinných systémů sběru. Lepší povědomí veřejnosti vede k podpoře odděleného sběru a prevence a k organizování místních iniciativ, avšak samo o sobě ke změně chování nutně vést nemusí. Z tohoto důvodu je nezbytné lépe porozumět mechanismům, které mohou přispět k pozitivní změně v chování. VR proto zdůrazňuje, že je třeba stimulovat další vytváření strategií, jež podněcují ke změně chování jak klasickými prostředky, jako jsou pobídky a sankce, tak prostřednictvím inovativních metod, a důrazně podporovat výměnu osvědčených postupů a znalostí mezi místními a regionálními orgány;

43.

vybízí všechny místní a regionální zúčastněné subjekty, aby přispívaly ke zvyšování povědomí o výhodách recyklovaných plastů;

V evropském měřítku je třeba zvážit využití harmonizovaného zálohového systému pro nápojové obaly

44.

uznává, že zálohové systémy prokazatelně umožňují dosáhnout vysoké míry sběru a vysoce kvalitní recyklace a jsou velmi účinné také při prevenci znečišťování odpadky a tzv. „plastové polévky“;

45.

bere na vědomí, že rostoucí počet zemí EU zavádí zálohové systémy, což někdy vede k negativním přeshraničním účinkům v regionech s jinými zálohovými systémy;

46.

navrhuje zvážit harmonizovaný přístup na úrovni EU nebo alespoň maximální koordinaci pro ty členské státy, které nyní uplatňují zálohové systémy nebo které plánují rozvoj nových systémů v budoucnu, aby se předcházelo negativním přeshraničním dopadům a usnadnil se volný pohyb zboží;

Je třeba prozkoumat alternativy kvantitativních cílů

47.

konstatuje, že cíle týkající se odděleného sběru a recyklace plastů stanovené v různých směrnicích EU (směrnice o obalech a obalových odpadech, směrnice o vozidlech s ukončenou životností, směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ)) jsou stejné pro všechny členské státy, ačkoli skutečné výsledky členských států se mohou značně lišit. To má za následek situaci, kdy některé členské státy ještě musejí vyvinout velké úsilí, zatímco jiné již těchto cílů dosahují snadno a nejsou nijak motivovány k tomu, aby je překračovaly;

48.

naléhavě požaduje, aby byly cíle stanovené v různých směrnicích přezkoumány s cílem vytvořit silnější pobídky a podpořit kvalitnější recyklaci, a to na základě následujících možných přístupů:

zavedení bonusu při překročení cílů,

rozšíření finanční odpovědnosti výrobců na úplné náklady spojené s nakládáním s odpady z jejich výrobků, včetně nákladů na odklízení odpadků nebo nákladů na sběr a zpracování jejich výrobků, které nebudou sbírány odděleně a skončí ve zbytkovém odpadu;

E.   Lepší recyklace

Rozvoj technologií pro třídění a recyklaci

49.

důrazně podporuje výzkum a inovace, pokud jde o nové technologie pro třídění a recyklaci, včetně depolymerizace. Tím by se teoreticky mohlo vyřešit mnoho současných problémů spojených s tříděním a recyklováním plastů;

50.

vyzdvihuje potenciál regionů a měst, pokud jde o rozvoj a podporu iniciativ vycházejících zdola prostřednictvím živých laboratoří, středisek inovací a dalších přístupů založených na spolupráci a inovacích s cílem prosazovat inteligentní design a využívání druhotných surovin;

51.

podporuje navrhované dodatečné investice do prioritních opatření v oblasti výzkumu a inovací prováděných v rámci strategie a nabízí Evropské komisi spolupráci při přípravě nového strategického plánu výzkumu a inovací v oblasti plastů. Tato spolupráce by měla zajistit, aby byl při určování nejdůležitějších problémů, které je třeba řešit, i při odpovídajícím šíření vzniklých inovací zohledněn místní a regionální rozměr;

52.

podporuje činnost, jejímž cílem je vypracovat kvalitativní normy pro třídění plastového odpadu a recyklovaných plastů;

Energetické využití má přednost před skládkováním

53.

připomíná, že v krátkodobém výhledu by měly být nerecyklovatelné plastové odpady nebo plastové odpady obsahující nebezpečné látky zpracovávány v nejúčinnějších a nejčistších zařízeních pro energetické využití odpadů, v nichž lze vysoký energetický obsah plastového odpadu využít k výrobě tepla a elektrické energie;

F.   Lepší trhy

Mělo by být důrazně podporováno využívání recyklovaných materiálů v nových výrobcích

54.

je pevně přesvědčen, že je třeba stimulovat poptávku koncových uživatelů po recyklovaných materiálech prostřednictvím finančních pobídek, čímž by se vytvořila skutečně finančně přitažlivá alternativa k původním materiálům a plastům z fosilních surovin a odstranily by se překážky bránící vzniku jednotného trhu pro druhotné suroviny;

55.

připomíná, že stále existují dotace na fosilní paliva, jež činí původní plasty levnějšími než recyklované plasty nebo bioplasty, což je hlavní ekonomická překážka pro rozvoj oběhového hospodářství v oblasti plastů. Proto trvá na tom, že je třeba tyto nesprávné pobídky odstranit. Kromě toho by výrobci či dovozci plastů z fosilních surovin nebo plastových výrobků měli nést finanční odpovědnost za snížení emisí CO2 vzniklých při konečném zpracování jejich plastového odpadu;

56.

zdůrazňuje, že do roku 2025 by výrobci plastových výrobků měli při výrobě nových plastů používat nejméně 50 % recyklovaných materiálů, pokud nebudou používání recyklovaných materiálů bránit zákonná omezení týkající se konečných výrobků; zdůrazňuje, že je nezbytné uplatňovat přístup založený na hodnotovém řetězci, který by sladil zájmy výrobců, spotřebitelů, místních a regionálních orgánů a recyklačního průmyslu, aby se zvýšila kvalita recyklování a využití druhotných surovin;

57.

proto podporuje iniciativu EU týkající se dobrovolných závazků pro společnosti a průmyslová sdružení a vyzývá místní a regionální orgány, aby o závazcích zúčastněných subjektů ze svých oblastí informovaly, čímž by propagovaly osvědčené postupy a pobídly ostatní k jejich následování, přičemž by také kontrolovaly, jaké kroky jsou v návaznosti na přijaté závazky podnikány, a aby v případě potřeby zdůrazňovaly i neúspěchy s cílem zajistit, že dobrovolné závazky nebudou jen prázdné sliby využívané pouze ke klamavé ekologické reklamě (tzv. „green-washing“) na určité výrobky či sektory;

Zadávání veřejných zakázek

58.

zdůrazňuje potenciál, který mají pro evropské veřejné orgány v oblasti prevence vzniku odpadu zelené veřejné zakázky (GPP), neboť veřejné orgány díky nim mohou využít svou kupní sílu a záměrně zvolit zboží, služby a práce, jež jsou šetrné k životnímu prostředí, čímž jdou rovněž příkladem dalším organizacím. Vyzývá tudíž všechny místní a regionální orgány, aby přispívaly k recyklovatelnosti plastů prostřednictvím svých politik v oblasti zadávání veřejných zakázek, a to tím, že budou požadovat uplatňování zásad ekodesignu a používání recyklovaných materiálů ve výrobcích, na něž se tyto zakázky vztahují;

59.

v této souvislosti vítá pokyny, které v oblasti GPP vypracovala Evropská komise a řada evropských zemí v podobě vnitrostátních kritérií GPP (1), žádá však Komisi, aby navrhla podrobnější dokumenty s pokyny obsahující informace o typu recyklovaných plastů, jejich možném využití a o environmentálních a případných hospodářských přínosech plynoucích z využívání recyklovaných plastů pro regionální a místní orgány;

60.

zdůrazňuje, že většina plastů, jež končí v oceánech, pochází z Asie a že celosvětově se recykluje pouze 9 % plastů. V tomto kontextu spatřuje velký potenciál, pokud jde o zlepšení udržitelnosti a sledovatelnosti v globálních dodavatelských řetězcích, v provádění nové obchodní strategie EU „Obchod pro všechny“, jejímž cílem je využívat obchodní dohody a preferenční programy jakožto nástroje k prosazování udržitelného rozvoje na celém světě. V této souvislosti podporuje „stěžejní iniciativu EU pro oděvní průmysl“, kterou v březnu 2017 navrhl Evropský parlament (2). Zdůrazňuje, že takovéto iniciativy budou rovněž záviset na podpoře ze strany místních a regionálních orgánů při jejich propagaci a měly by usměrňovat místní a regionální opatření v rámci decentralizované spolupráce pro rozvoj.

V Bruselu dne 10. října 2018.

předseda Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ


(1)  http://ec.europa.eu/environment/gpp/pubs_en.htm.

(2)  http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//NONSGML+TA+Plipova8-TA-2017-0196+0+DOC+PDF+V0//CS.


21.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 461/37


Stanovisko Evropského výboru regionů – Začlenění sportu do agendy EU na období po roce 2020

(2018/C 461/06)

Zpravodaj:

Roberto PELLA (IT/ELS), starosta obce Valdengo, BI

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

Obecné připomínky

1.

má v úmyslu prozkoumat ekonomický a lidský rozměr sportu pro Evropskou unii a pro místní a regionální orgány a také úlohu sociálního začleňování prostřednictvím sportu, neboť tyto rozměry jsou neoddělitelné. Sport, myšlený jako kontinuum pohybové a fyzické aktivity, má totiž vztah k celé řadě politik, produktů a služeb, které se prolínají různými hodnotovými řetězci a vzájemně se ovlivňují;

2.

poukazuje na to, že podle nejnovějších odhadů je sport hospodářským odvětvím, které má pro EU zásadní význam, neboť jeho podíl na hospodářství členských států je srovnatelný s podílem zemědělství, lesnictví a rybolovu dohromady (1), a lze předpokládat, že se jeho význam bude zvyšovat. Odvětví sportu navíc představuje 2 % celkového domácího produktu EU, což odpovídá 7,3 milionu pracovních míst na celém kontinentu a 3,5 % veškerých pracovních míst v EU. V porovnání s odvětvím cestovního ruchu se za účelem účasti na sportovních akcích nebo výkonu sportovní činnosti každoročně plánuje 12 až 15 milionů cest do zahraničí. Jednou ze zvláštností odvětví sportu je tudíž jeho silná vazba na další výrobní odvětví: na přístupný nebo sportovní cestovní ruch, technologie, zdraví, životní prostředí a dopravu, integraci, stavebnictví a infrastrukturu. V těchto odvětvích přímo či nepřímo přispívá k vytváření přidané hodnoty (2);

3.

zároveň však upozorňuje na to, že v jedné ze studií SpEA (3) (SportsEconAustria) provedené pro Evropský parlament bylo zdůrazněno, že dopady sportu a jeho dosah z hlediska vlivu a orientace veřejných politik se podceňují, zejména pokud jde o aspekty jako dobrovolnická činnost (většina sportovních aktivit se odehrává v rámci neziskových struktur), vedlejší projevy plynoucí z integrace a sociálního začleňování, nebo i náklady spojené s fyzickou nečinností, které činí ve 28 členských státech EU 80 miliard eur ročně (4), a dopad onemocnění způsobených mj. i nedostatečným nebo žádným pohybem na regionální rozpočty zdravotnictví ve střednědobém horizontu;

4.

zdůrazňuje, že ačkoli je fyzická aktivita ve stále větší míře pokládána za jednu z důležitých politických otázek, přetrvává na místní úrovni značná neinformovanost, co se týče obecnějších přínosů fyzické aktivity. Z uskutečněného průzkumu vyplývá, že 66 % místních politických činitelů nezná míru obezity a 84 % míru nadváhy ve svých komunitách (5);

5.

zdůrazňuje, že sport není odvětvím okrajového významu. Je naopak jedním z prioritních investičních cílů EU, neboť vedle soutěžní činnosti dnes definice sportu zahrnuje v celém rozsahu i pohybovou aktivitu a fyzickou aktivitu, které mají nejen zvýšit sportovní aktivitu jako takovou, ale také podporovat zdraví a uplatňování zdravého životního stylu. Politika v oblasti sportu musí mít za cíl poskytovat spravedlivější, čili vyvážený, rovnocenný a adekvátní přístup k různým disciplínám a zároveň předcházet vzniku chronických onemocnění (zejména nepřenosných nemocí, jako je obezita, diabetes 2. typu, riziko kardiovaskulárních onemocnění, duševní onemocnění atd.);

6.

vyzdvihuje klíčovou úlohu sportu jakožto faktoru, který přispívá k upevnění zdraví a blahobytu, jak bylo uznáno zejména ve třetím programu Unie v oblasti zdraví a monitorování zdraví prospěšných pohybových aktivit (HEPA neboli Health-Enhancing Physical Activity), v agendě WHO na období 2014–2019 a v evropské databázi WHO týkající se výživy, obezity a tělesné aktivity (NOPA neboli Nutrition, Obesity and Physical Activity);

7.

mimoto připomíná, že v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030 byl sport označen za významný faktor, který podporuje udržitelný rozvoj, a bylo v ní uznáno, že hraje roli při zlepšování zdraví a vzdělávání a přispívá k míru, prosazování tolerance, respektu a sociálního začlenění a posílení postavení žen a mladých lidí (6);

8.

uvádí některé z výsledků průzkumu Eurobarometr věnovaného sportu (7):

téměř polovina (46 %) občanů EU neprovozuje fyzickou ani sportovní aktivitu a tento podíl se v posledních letech postupně zvyšoval (42 % v roce 2013), a to pozvolně od roku 2009;

míra účasti na sportovních nebo fyzických aktivitách je méně rozšířená u osob s nižší úrovní vzdělání nebo s většími ekonomickými problémy;

„neformální“ místa pro provozování sportu, jako jsou parky nebo venkovní prostory (40 %), domácí prostředí (32 %) nebo cesta ze školy/z práce domů (23 %) jsou častější než místa, která jsou k tomuto účelu formálně určená;

hlavní motivací k zahájení aktivní činnosti je zlepšení zdraví a fyzické kondice, zatímco hlavní překážku představuje nedostatek času;

většina občanů EU se domnívá, že příležitosti k fyzické aktivitě na místní úrovni existují, mnozí z nich se však zároveň domnívají, že činnost místních orgánů je v tomto směru nedostatečná;

9.

upozorňuje na skutečnost, že úloha sportu v hospodářství a v dnešní společnosti přináší místním a regionálním orgánům mj. i v důsledku hospodářské krize, jíž EU prošla, značné výhody, pokud jde o: prostupnost odvětví, na něž má díky svému značnému pákovému efektu vliv; konkurenceschopnost, atraktivitu a kvalitu života tam, kde se pořádá značné množství významných akcí a aktivit; zaměstnatelnost, vezme-li se v úvahu skutečnost, že velmi často jsou vlastníky sportovních zařízení evropské obce; integraci jakožto účinný nástroj informování o společných hodnotách EU, které se často nejvíce projevují na místní úrovni (8). Proto je sport stále častěji využíván jako prostředek k dosažení sociálních a hospodářských cílů a požadavky na jeho účinnost a efektivita se postupně zvyšují mj. proto, že je nástrojem k dosažení vytyčených cílů, ale i strategickým cílem jako takovým;

Analýza souvislostí: stávající iniciativy na evropské úrovni

10.

upozorňuje na to, že první politický dokument týkající se sportu – bílou knihu o sportu – zveřejnila Evropská komise v roce 2007;

11.

rád by upozornil na to, že sportovní, kulturní a vzdělávací zařízení mohou rámcově přispět k odstranění překážek v procesu integrace, jak se uvádí ve stanovisku VR Boj proti radikalizaci a násilnému extremismu (9);

12.

zdůrazňuje, že Lisabonskou smlouvou, která je v platnosti od prosince 2009, byl zaveden zvláštní článek, tj. článek 165 SFEU, kterým byly Evropské unii svěřeny nové pravomoci v oblasti podpory sportu. Článek stanoví pravidla podpory sportu a požaduje, aby EU byla aktivní při rozvíjení evropského rozměru sportu. Již v čl. 6 písm. e) SFEU bylo stanoveno, že Unie má v oblasti sportu pravomoc provádět činnosti, jimiž podporuje nebo doplňuje činnosti členských států;

13.

připomíná, že Komise v roce 2011 přijala sdělení Rozvoj evropského rozměru v oblasti sportu (10), na jehož základě přijala Rada usnesení o pracovním plánu Evropské unie v oblasti sportu na období let 2011–2014, který měl dále posílit evropskou spolupráci v oblasti sportu tím, že stanovil priority pro činnosti na úrovni EU, do nichž jsou zapojeny členské státy EU a Komise. V roce 2012 pak Rada přijala závěry týkající se podpory fyzické aktivity jakožto prostředku k posílení zdraví a rozšíření databáze pro vypracování politik v oblasti sportu a vyzvala Komisi, aby zveřejňovala pravidelné průzkumy týkající se sportu a fyzické aktivity;

14.

dále připomíná, že aby mohl být pracovní plán prováděn, zaměřili se odborníci při své práci na vypracování dotazníku pro aktuální průzkum Eurobarometru;

15.

konstatuje, že v nedávné době (2017) byla ve spolupráci s Evropskou platformou pro inovace v oblasti sportu zahájena meziregionální iniciativa ClusSport, která je věnována problematice hospodářského rozvoje a tvorbě hodnot v tomto odvětví a do níž se doposud zapojilo 10 zemí. V uplynulých 18 letech propagovalo sdružení ACES Europe evropské hodnoty pod hlavičkou Evropy prostřednictvím ocenění Evropské hlavní město, město a komunita sportu;

16.

podotýká, že v červenci 2017 vstoupil v platnost nový pracovní plán Evropské unie v oblasti sportu, který definuje klíčová témata, která by měla být pro členské státy EU a pro Komisi prioritní až do roku 2020: bezúhonnost ve sportu se zaměřením na řádnou správu, ochranu nezletilých osob, boj proti manipulaci s výsledky zápasů, prevenci dopingu a boj proti korupci; hospodářský rozměr sportu se zaměřením na inovace a vazby mezi sportem a jednotným digitálním trhem; sport a společnost se zaměřením na sociální začlenění, trenéry, sdělovací prostředky, životní prostředí, zdraví, vzdělávání a sportovní diplomacii;

17.

v neposlední řadě připomíná nejnovější iniciativu Komise s názvem „Výzva z Tartu pro zdravý životní styl“ (11), tj. plán, který vyvolal pozitivní dynamiku mezioborové spolupráce;

Cíle

18.

vzhledem k možnostem i problémům, které se zatím ukázaly, navrhuje zabývat se následujícími otázkami:

a.

zlepšit struktury pro výměny mezi probíhajícími projekty a nejnovějšími opatřeními zavedenými na jednotlivých územích, která mobilizují širokou účast a podněcují výměnu osvědčených postupů a partnerství (i s neevropskými zeměmi);

b.

přiblížit projekty v oblasti sportu lidem a sociálnímu rozměru prostřednictvím převažujícího aspektu blízkosti a místního zakotvení, mj. také úměrně k odpovědnosti, kterou místní a regionální orgány nesou za příslušná zařízení a akce;

c.

zajistit co největší obecnou informovanost o prospěšnosti pohybové, tělesné a sportovní aktivity;

d.

plošně šířit pozitivní vliv sportu na hospodářství EU, a tedy i více integrovat politiku v oblasti sportu do odvětví, jichž se dotýká nebo se s nimi prolíná;

e.

zintenzivnit technologické inovace a zakládání podniků na základě nástrojů pro místní a regionální komunity, a to tím, že zainteresované subjekty z oblasti výzkumu, technologií a vzdělávání a orgány odpovědné za řízení budou vyzývány, aby spojily své úsilí s cílem vytvořit a uplatňovat společnou strategii; vytvořit vazby se všemi hodnotovými řetězci, jak na začátku, tak na konci výrobního procesu, a věnovat při tom maximální pozornost pracovním příležitostem, které toto odvětví nabízí;

f.

nahlížet na sport jako na skutečné občanské právo, jako na nástroj socializace a začleňování, zejména pokud jde o občany se zdravotním postižením, a nástroj nabízející příležitosti ke zlepšení kvality života a duševního a tělesného blahobytu a ke vzdělávání;

g.

poskytovat podporu zaměřenou na plné zpřístupnění sportovních areálů všem občanům bez ohledu na věk, pohlaví, státní příslušnost či postavení, umožnit občanům jejich volné využívání a zvýšit počet hodin, během nichž jsou veřejnosti k dispozici;

h.

zvýšit podporu pro sportovní soutěže žen a jejich viditelnost;

i.

brát sport jako nástroj, který má usnadnit sociální začleňování a rovné příležitosti;

j.

poskytnout rozpočtové prostředky na podporu mobility amatérských sportovců účastnících se soutěží, zejména sportovců z odlehlých, ostrovních či nejvzdálenějších oblastí;

Politická doporučení a návrhy

19.

poukazuje na možnost navrhovat účinná opatření a přijímat účinné nástroje pro iniciativu Začlenění sportu do agendy EU na období po roce 2020, a to:

Na politické úrovni

20.

vynakládat značné úsilí v oblasti sportovní diplomacie s cílem prosazovat evropské hodnoty prostřednictvím sportu a konstruktivního dialogu na více úrovních, se zapojením všech úrovní správy i evropských institucí: např. meziskupiny Evropského parlamentu pro sport, příslušných generálních ředitelství Komise, národních olympijských výborů a Evropského olympijského výboru, všech subjektů – mj. i občanské společnosti – zainteresovaných v tomto procesu, počínaje kupříkladu některými pilotními projekty;

21.

rozvíjet vnější vztahy a projekty mezinárodní spolupráce s neevropskými zeměmi s cílem vytvořit další rozměr kontaktů, na základě projektů v oblasti mobility a výměny znalostí, zkušeností a osvědčených postupů (např. komunity pro sdílení praktických postupů);

22.

navrhnout na evropské úrovni opatření založená na tom, že sport je pro EU faktorem růstu, prostřednictvím programů mentorování a opatření „měkké“ politiky (např. ve spolupráci s každoročním Sportovním fórem nebo Informačními dny) a podporou výměny osvědčených postupů mezi místními a regionálními sportovními organizacemi a kluby ve vztahu k úrovni celostátní a evropské, a to v souladu s participativním přístupem zdola nahoru a se zohledněním příslušných orgánů a potřeb;

23.

posílit úlohu evropských místních a regionálních orgánů prostřednictvím aktivní a koordinovanější účasti obcí a regionů na každoročním vyhlašování Evropského týdne sportu, který je již od svého založení zdrojem silné motivace, z hlediska provádění střednědobých a dlouhodobých veřejných politik, jež mají prokazatelný dopad na zdravý styl života a zdraví prospěšné chování a na větší účast občanů na aktivním životě a jež by tudíž odvětví sportu zaručily větší profesionalitu a zaměstnatelnost;

24.

konstatuje, že Evropská unie musí členským státům, které podepsaly Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, poskytovat praktickou podporu při jejím provádění, co se týče rozměru sportu;

Na úrovni programů

25.

vítá návrh Evropské komise, aby byly v příštím dlouhodobém rozpočtu EU na období 2021–2027 zdvojnásobeny finanční prostředky vyčleněné na program Erasmus, a také důraz, který je kladen na sport na místní úrovni (12). Vyzývá Komisi, aby se v tomto ohledu zaměřila na výměnu zkušeností mezi trenéry, vedoucími pracovníky v oblasti sportu a odborníky (zejména mladými) na sport v širším smyslu, a to např. prostřednictvím aktivit vzájemného učení a studijních návštěv, výměny poznatků a zkušeností a budování kapacit ve městech, obcích a regionech na místní úrovni s cílem vypracovat inovativní přístupy k tomu, jak fyzickou aktivitu začlenit do strategií měst jakožto jednu z klíčových složek;

26.

s ohledem na nedostatečné investice do místní sportovní infrastruktury vyčlenit v rámci příštích evropských strukturálních a investičních fondů konkrétně na sport zvláštní finanční prostředky a zaměřit se na propagaci fyzické aktivity zejména ve znevýhodněných oblastech, aby byl zaručen přístup ke sportovním aktivitám pro všechny, a posilovat lidské dovednosti a schopnosti jakožto důležité faktory, které podporují hospodářský a sociální rozvoj;

27.

zvážit vypracování podrobnějších pokynů v rámci programu Erasmus+ souvisejících s nezbytným posílením povinné tělesné výchovy již ve školách, neboť je to důležité;

28.

požadovat, aby byla v rámci ESI fondů podporována zaměstnanost (zejména mladých lidí) prostřednictvím zakládání nových podniků nebo platforem pro technologické inovace ve sportu a posílena koncepce sportu na místní úrovni prostřednictvím nové generace malých sportovních zařízení a infrastruktury; prosazovat prostřednictvím sportu rovnost žen a mužů s cílem vypracovat účinnější opatření v oblasti sportu zaměřená na zvýšení podílu účasti. Kromě toho by mohla být v rámci ESI fondů podporována nová řešení pro konkrétní problémy, s nimiž se potýkají regiony po celé EU, např. prostřednictvím podpory oblíbených a tradičních sportovních aktivit a podpory jejich integrace do programů veřejného systému vzdělávání, které by zviditelnily Evropu, propagovaly ji a zároveň by umožnily zachovat specifika a identitu jejích komunit;

29.

podporovat zdraví prostřednictvím pohybové a fyzické aktivity, jak již bylo uvedeno v prohlášení z Tartu, mj. i na pracovišti tím, že bude zváženo zavedení pobídek pro zaměstnavatele, včetně malých a středních podniků v Evropě, aby podnikali kroky v tomto směru s cílem zlepšit výkonnost a celkovou produktivitu zaměstnanců a zároveň omezit jejich nepřítomnost a předcházet jejich onemocnění;

30.

vyzdvihnout důležitost plánování činnosti komunit – ideálně ve spolupráci se subjekty občanské společnosti – na místech, jež by byla snadno přístupná i pro nejzranitelnější skupiny, zejména skupiny s určitým omezením (13), matky s dětmi a starší osoby nebo skupiny, jimž hrozí vyloučení, jako jsou migranti nebo osoby, které žijí v horších sociálních a ekonomických podmínkách, s cílem podpořit mezigenerační aspekt a zvýšit integraci evropských občanů, a plánovat komunitní činnosti pro vězněné osoby. Za tímto účelem vyzývá k tomu, aby bylo po vzoru existujícího programu WIFI4EU zváženo zavedení programu Sport4EU na podporu zdraví prostřednictvím pohybové a fyzické aktivity. Tento program by fungoval na úrovni místních a regionálních orgánů na základě poukázek, které by byly vydávány geograficky vyváženým způsobem;

31.

v rámci vzdělávání, ale také tematických cílů programů pro zemědělství upřesnit souvislost mezi fyzickou aktivitou a zdravým stravováním, zejména ve školách, např. prostřednictvím budování skutečných laboratoří nazývaných „zahrady zdraví“, které by dětem, dospívajícím a rodinám poskytovaly praktické informace o správné výživě, sezónních druzích ovoce a zeleniny, rizicích spojených s nezdravým životním stylem, významu sportu a pohybu;

32.

vyčlenit nezbytné zdroje na testování a rozvoj „aktivních měst“, vzhledem k velké pozornosti, kterou evropské instituce věnují budoucí městské agendě. Aktivní města jsou velmi atraktivní z hlediska cestovního ruchu a inovací a jsou inteligentnější, pokud jde o potřeby obyvatel žijících ve městech;

33.

požadovat zahrnutí sportovních akcí a míst, které jsou pro sport symbolické, do projektu Interrail, aby i mladší generace byly schopny poznat a šířit hodnoty sportu podporované EU. Tím bude stimulováno posílení postavení mladých lidí;

34.

využít dostupné prostředky strukturálních fondů na zvýšení energetické účinnosti veřejných budov a další veřejné infrastruktury, a přispět tak k ekologické udržitelnosti stávajících sportovních zařízení, mj. i zamezením šíření mikroplastů, a zároveň hledat možnosti, jak tato zařízení díky podpory z fondů EU přeměnit v zařízení určená pro více sportovních disciplín zároveň;

35.

zahrnout do příštího programu Horizont Evropa příležitosti ke zdokonalení nástrojů na shromažďování údajů a modelů k jejich vypracování, s cílem zavádět inovativní řešení a nové technologie pro stálou výměnu znalostí. Přispěje to mj. k plnění cílů vytyčených budoucím rumunským předsednictvím v souvislosti se strategií inteligentní specializace a jednotným digitálním trhem;

36.

vyzvat k tomu, aby byly výše uvedené iniciativy zohledněny při jednáních o příštím víceletém finančním rámci a aby byl sport účinně začleněn do agendy EU na období po roce 2020. Mimoto požadovat, aby se diskutovalo o možnosti zavést program pro oblast sportu;

Subsidiarita a proporcionalita

37.

očekává, že během jednání a následného schvalování příštího víceletého finančního rámce bude moci v této záležitosti uplatnit zásadu subsidiarity a upozornit Komisi na záměr vyzdvihnout – za vhodných okolností – rozhodující úlohu místních a regionálních orgánů v souvislosti s ekonomickým a lidským rozměrem sportu;

38.

znovu zdůrazní své úsilí o zohlednění regionálních operativních plánů, v nichž jsou vymezeny strategie investic z prostředků strukturálních fondů, neboť představují další účelný a účinný nástroj, na nějž by toto úsilí mělo být zaměřeno. V rámci těchto plánů by místní a regionální orgány měly mít funkci garantů víceúrovňové správy založené na spolupráci institucí, podniků, organizací občanské společnosti a občanů a jejich přínosu k plánování a k rozvoji tohoto odvětví;

39.

zamýšlí zúčastnit se spolu s evropskými orgány diskuse, která by přeměnila debatu a politické plány v konkrétní návrhy v souladu s pracovním programem komise SEDEC (21. listopadu 2017, odstavec 1.2) a politickými prioritami Výboru regionů;

40.

doufá, že se Komise zasadí o to, aby EU ratifikovala Úmluvu Rady Evropy o boji proti manipulaci se sportovními soutěžemi.

V Bruselu dne 10. října 2018.

předseda Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ


(1)  Evropská komise (2014), Sport as a growth engine for EU economy (Sport jako hybatel růstu hospodářství EU), http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-14-432_en.htm

(2)  Evropská komise, http://ec.europa.eu/growth/content/sport-growth-engine-eu-economy-0_en

(3)  http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2015/563392/IPOL_STU(2015)563392_EN.pdf

(4)  Studie ISCA/CEBR v Narrative review: the state of physical activity in Europe (Přehledy: Situace v oblasti fyzické aktivity v Evropě), 2015, s. 37, a projekt PASS: http://fr.calameo.com/read/000761585fb41d432c387

(5)  Projekt PASS http://fr.calameo.com/read/000761585fb41d432c387

(6)  https://sustainabledevelopment.un.org/post2015/transformingourworld

(7)  Eurobarometr (ze dne 22. března 2018), https://ec.europa.eu/sport/news/2018/new-eurobarometer-sport-and-physical-activity_en

(8)  Study on the contribution of sport to regional development through the structural funds (Studie o přispění sportu k regionálnímu rozvoji prostřednictvím strukturálních fondů), https://ec.europa.eu/sport/news/20161018_regional-development-structural-funds_en

(9)  CdR 6329/2015.

(10)  CdR 66/2011 fin.

(11)  https://ec.europa.eu/sport/sites/sport/files/ewos-tartu-call_en.pdf

(12)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „Erasmus“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013, COM(2018) 367 final.

(13)  CdR 3952/2013 fin


21.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 461/43


Stanovisko Evropského výboru regionů Balíček týkající se spravedlivého zdanění

(2018/C 461/07)

Zpravodaj:

Paul LINDQUIST (SE/ELS), člen zemské rady Stockholmského kraje

Odkazy:

návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty

COM(2018) 20 final

příloha návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty

COM(2018) 20 final

návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o zvláštní režim pro malé podniky

COM(2018) 21 final

I.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty

(COM(2018) 20 final)

Pozměňovací návrh 1

4. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

V konečném systému DPH by měly mít všechny členské státy rovné podmínky, tedy i stejná omezení při uplatňování snížených sazeb DPH, které by měly zůstat výjimkou ze základní sazby DPH. Rovného zacházení bez omezení stávající flexibility členských států při stanovování DPH lze dosáhnout tak, že všechny členské státy budou moci uplatňovat sníženou sazbu, na niž se nevztahuje minimální požadavek, jakož i osvobození od daně s nárokem na odpočet DPH na vstupu a vedle toho maximálně dvě snížené sazby ve výši nejméně 5 %.

V konečném systému DPH by měly mít všechny členské státy rovné podmínky, tedy i stejná omezení při uplatňování snížených sazeb DPH, které by měly zůstat výjimkou ze základní sazby DPH. Rovného zacházení bez omezení stávající flexibility členských států při stanovování DPH lze dosáhnout tak, že všechny členské státy budou moci – ve snaze zohlednit pozitivní sociální nebo environmentální účinky různého zboží a různých služeb – uplatňovat sníženou sazbu, na niž se nevztahuje minimální požadavek, jakož i osvobození od daně s nárokem na odpočet DPH na vstupu a vedle toho maximálně dvě snížené sazby ve výši nejméně 5 %. V mezích stanovených touto směrnicí je možné, aby si členské státy ponechaly stávající snížené sazby DPH nebo zavedly nové sazby, z nichž budou mít prospěch koneční spotřebitelé a budou v obecném zájmu, např. na služby s vysokým podílem práce nebo ke zohlednění sociálních nebo environmentálních aspektů.

Odůvodnění

Když je právní rámec příliš specifický, vzniká velké riziko toho, že bude bránit kýžené flexibilitě.

Pozměňovací návrh 2

8. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Přestože je nadále možné uplatňovat v některých odlehlých oblastech rozdílné sazby, je nezbytné zajistit, aby výše základní sazby činila nejméně 15 %.

Přestože je nadále možné uplatňovat v některých odlehlých oblastech rozdílné sazby, je nezbytné zajistit, aby výše základní sazby činila nejméně 15 % a nejvýše 25 % .

Pozměňovací návrh 3

Přidat nový odstavec za čl. 1 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Článek 97 se nahrazuje tímto: „Základní sazba nesmí být nižší než 15 % ani vyšší než 25 %.“

Pozměňovací návrh 4

Čl. 1 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 98 se nahrazuje tímto:

Článek 98 se nahrazuje tímto:

„Článek 98

„Článek 98

1.   Členské státy mohou uplatňovat nanejvýš dvě snížené sazby.

1.   Členské státy mohou uplatňovat nanejvýš dvě snížené sazby.

Snížené sazby se stanoví jako procentní podíl ze základu daně a nejsou nižší než 5 %.

Snížené sazby se stanoví jako procentní podíl ze základu daně a nejsou nižší než 5 %.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy kromě dvou snížených sazeb uplatňovat sníženou sazbu nižší než minimum ve výši 5 % a osvobození od daně s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy kromě dvou snížených sazeb uplatňovat sníženou sazbu nižší než minimum ve výši 5 % a osvobození od daně s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni.

3.   Snížené sazby a osvobození od daně uplatňované podle odstavců 1 a 2 slouží pouze ve prospěch konečných spotřebitelů a používají se za účelem sledování cíle obecného zájmu soudržným způsobem.

3.   Snížené sazby a osvobození od daně uplatňované podle odstavců 1 a 2 slouží ve prospěch konečných spotřebitelů a používají se soudržným způsobem za účelem sledování cíle obecného zájmu, jenž zohledňuje pozitivní sociální nebo environmentální účinky různého zboží a různých služeb .

Snížené sazby a osvobození od daně uvedené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na zboží nebo služby spadající do kategorií uvedených v příloze IIIa.“;

Snížené sazby a osvobození od daně uvedené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na zboží nebo služby spadající do kategorií uvedených v příloze IIIa.“;

Odůvodnění

Omezit osvobození od daně tak, aby sloužilo pouze ve prospěch konečných spotřebitelů, může být v praxi obtížně proveditelné, neboť řada zboží a služeb se prodává spotřebitelům i podnikům. V bodech odůvodnění se uvádí, že k hlavnímu účelu návrhu patří mj. chránit fungování vnitřního trhu a zamezit zbytečným komplikacím, a tím i následnému zvýšení nákladů pro podniky. Proto by se slovo „pouze“ mělo z textu směrnice vyškrtnout.

Příloha návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty

(COM(2018) 20 final)

Pozměňovací návrh 5

Bod 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

5)

Dodání alkoholických nápojů

11.01

11.02

11.03

11.05

47.00.25

žádné

žádné

5)

Dodání alkoholických nápojů

11.01

11.02

11.03

11.04

11.05

47.00.25

žádné

žádné

Odůvodnění

Není žádný důvod k tomu, aby se na alkohol vyrobený z jiných nedestilovaných kvašených nápojů, jako je vermut, uplatňovala snížená sazba daně.

Pozměňovací návrh 6

Bod 7

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

7)

Dodání, nájem, údržba a oprava dopravního prostředku

29

30

33.15

33.16

45

47.00.81

77.1

77.34

77.35

77.39.13

Dodání, nájem, údržba a oprava jízdních kol, dětských kočárků a vozíků pro invalidy

….

30.92

33.17.19

47.00.45

47.00.75

77.21.10

77.29.19

95.29.12

29.10.24

45.11.245.11.3

7)

Dodání, nájem, údržba a oprava dopravního prostředku

29

30

33.15

33.16

45

47.00.81

77.1

77.34

77.35

77.39.13

Dodání, nájem, údržba a oprava jízdních kol (včetně elektrických jízdních kol), elektrických mopedů , dětských kočárků a vozíků pro invalidy

…..

30.92

33.17.19

47.00.45

47.00.75

77.21.10

77.29.19

95.29.12

29.10.24

45.11.245.11.3

Odůvodnění

Mělo by být jasně stanoveno, že členské státy mohou sníženou sazbu daně uplatňovat i na elektrická jízdní kola a elektrické mopedy. Elektrická jízdní kola a elektrické mopedy hrají v otázce mobility významnou roli.

Pozměňovací návrh 7

Bod 10

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

10)

Dodání počítačů a elektronických a optických přístrojů a zařízení; dodání hodinek

26

47.00.3

47.00.82

47.00.83

47.00.88

žádné

žádné

10)

Dodání počítačů a elektronických a optických přístrojů a zařízení; dodání hodinek

26

47.00.3

47.00.82

47.00.83

47.00.88

Ozařovací, elektroléčebné a elektroterapeutické přístroje, dioptrické brýle a kontaktní čočky

26.60

32.50.4

Odůvodnění

Členské státy by měly mít možnost uplatňovat sníženou sazbu daně i na dioptrické brýle a kontaktní čočky, ale také na kardiostimulátory a pomůcky pro nedoslýchavé.

Pozměňovací návrh 8

Bod 15

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

15)

Poskytnutí finančních a pojišťovacích služeb

64

65

66

žádné

žádné

15)

Poskytnutí finančních služeb

64

66

žádné

žádné

Odůvodnění

V souladu s čl. 135 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112/ES musí členské státy osvobodit od daně pojišťovací a zajišťovací činnosti včetně souvisejících služeb poskytovaných pojišťovacími makléři a pojišťovacími agenty.

Návrh Komise je tudíž v rozporu se zněním ustanovení směrnice 2006/112/ES.

Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o zvláštní režim pro malé podniky

(COM(2018) 21 final)

Pozměňovací návrh 9

13. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Aby se dále zajistilo dodržování podmínek osvobození udělovaného členským státem podnikům v něm neusazeným, je nutné, aby takové podniky oznamovaly svůj záměr využívat osvobození předem. Příslušná oznámení by malé podniky měly předkládat v členském státě, kde jsou usazeny . Dotčený členský stát by poté na základě vykázaných údajů o obratu daného podniku měl tyto informace poskytnout jiným dotčeným členským státům.

Aby se dále zajistilo dodržování podmínek osvobození udělovaného členským státem podnikům v něm neusazeným, je nutné, aby takové podniky oznamovaly svůj záměr využívat osvobození předem. Příslušná oznámení by měla být předkládána na elektronickém portálu, který by měla zřídit Komise . Členský stát usazení by poté na základě vykázaných údajů o obratu daného podniku měl tyto informace poskytnout jiným dotčeným členským státům.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh souvisí s pozměňovacím návrhem k čl. 1 odst. 12 – byl zde převzat návrh uvedený v návrhu zprávy, kterou Evropskému parlamentu předložil poslanec Tom Vandenkendelaere (ELS/BE).

Pozměňovací návrh 10

Čl. 1 odst. 12

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 284 se nahrazuje tímto:

Článek 284 se nahrazuje tímto:

„Článek 284

„Článek 284

1.   Členské státy mohou osvobodit od daně dodání zboží či poskytnutí služeb uskutečněné na jejich území malými podniky usazenými na tomto území, jejichž roční obrat v členském státě vztahující se k těmto dodáním nepřesahuje prahovou hodnotu stanovenou příslušnými členskými státy pro uplatnění tohoto osvobození.

1.   Členské státy mohou osvobodit od daně dodání zboží či poskytnutí služeb uskutečněné na jejich území malými podniky usazenými na tomto území, jejichž roční obrat v členském státě vztahující se k těmto dodáním nepřesahuje prahovou hodnotu stanovenou příslušnými členskými státy pro uplatnění tohoto osvobození.

Členské státy mohou na základě objektivních kritérií stanovit rozdílné hranice pro různá odvětví obchodu . Tyto hranice však nepřesáhnou 85 000  EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně.

Členské státy mohou na základě objektivních kritérií stanovit rozdílné hranice. Tyto hranice však nepřesáhnou 100 000  EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně.

2.   Členské státy, které zavedly osvobození malých podniků, osvobodí od daně také dodání zboží a poskytnutí služeb, které na jejich území uskutečnily podniky usazené v jiném členském státě, jsou-li splněny následující podmínky:

a)

roční obrat v Unii daného malého podniku nepřesahuje 100 000  EUR;

b)

hodnota dodání v členském státě, kde daný podnik není usazený, nepřesahuje prahovou hodnotu platnou v tomto členském státě pro osvobození podniků v tomto členském státě usazených.

2.   Členské státy, které zavedly osvobození malých podniků, osvobodí od daně také dodání zboží a poskytnutí služeb, které na jejich území uskutečnily podniky usazené v jiném členském státě, jsou-li splněny následující podmínky:

a)

roční obrat v Unii daného malého podniku nepřesahuje 100 000  EUR;

b)

hodnota dodání v členském státě, kde daný podnik není usazený, nepřesahuje prahovou hodnotu platnou v tomto členském státě pro osvobození podniků v tomto členském státě usazených.

3.   Členské státy přijmou náležitá opatření, aby zajistily, že malé podniky využívající osvobození splňují podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2.

3.   Členské státy přijmou náležitá opatření, aby zajistily, že malé podniky využívající osvobození splňují podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2.

4.    Před využitím osvobození v jiných členských státech upozorní daný malý podnik členský stát, v němž je usazen .

4.    Komise zřídí elektronický portál, na němž se budou moci zaregistrovat malé podniky, které hodlají využít osvobození v jiném členském státě .

Pokud malý podnik využívá osvobození v jiných členských státech, než kde je usazený, přijme členský stát usazení veškerá opatření nutná k tomu, aby příslušný malý podnik přesně vykázal svůj roční obrat v Unii a roční obrat v členském státě, a informuje správce daně dotčených jiných členských států, v nichž příslušný malý podnik uskutečňuje dodání.“;

Pokud malý podnik využívá osvobození v jiných členských státech, než kde je usazený, přijme členský stát usazení veškerá opatření nutná k tomu, aby příslušný malý podnik přesně vykázal svůj roční obrat v Unii a roční obrat v členském státě, a informuje správce daně dotčených jiných členských států, v nichž příslušný malý podnik uskutečňuje dodání.“;

Odůvodnění

Vnitrostátní prahová hodnota by v souladu se zásadou subsidiarity měla být záležitostí členských států, a proto nesmí být zaváděny žádné jiné konkrétní finanční stropy než hranice 100 000 EUR navrhovaná společně pro celou Unii. Možnost různých vnitrostátních prahových hodnot je vítána, neboť zvyšuje flexibilitu, nicméně omezením na některá odvětví může vzniknout problém s vymezením.

Pozměňovací návrh 11

Čl. 1 odst. 15

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

vkládá se nový článek 288a, který zní:

vkládá se nový článek 288a, který zní:

„Článek 288a

„Článek 288a

Pokud v následujícím kalendářním roce přesáhne roční obrat v členském státě malého podniku prahovou hodnotu pro osvobození uvedenou v čl. 284 odst. 1, může malý podnik v tomto roce osvobození i nadále využívat, jestliže jeho roční obrat v členském státě v tomto roce nepřesáhne prahovou hodnotu stanovenou v čl. 284 odst. 1 o více než 50 % .“;

Pokud v následujícím kalendářním roce přesáhne roční obrat v členském státě malého podniku prahovou hodnotu pro osvobození uvedenou v čl. 284 odst. 1, může malý podnik v tomto roce osvobození i nadále využívat, jestliže jeho roční obrat v členském státě v tomto roce nepřesáhne prahovou hodnotu stanovenou v čl. 284 odst. 1 o více než 33 % .“;

Odůvodnění

Ustanovení snižuje negativní prahové účinky. U podniků, které osvobození od daně využít nemohou, však může dojít k narušení hospodářské soutěže. Proto by míra, o niž lze prahovou hodnotu přesáhnout, měla být omezena na 33 %.

II.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

1.

vítá iniciativu Komise spočívající v reformě stávajícího systému DHP v EU, jejímž cílem je zlepšit fungování vnitřního trhu, a v zajištění toho, že předpisy v oblasti DPH budou přizpůsobeny změnám ve světové a digitální ekonomice;

2.

zdůrazňuje však, že je nanejvýš důležité, aby byl návrh správně vyvážený, a zabránilo se tak narušení hospodářské soutěže, větší administrativní zátěži a vyšším nákladům pro malé a střední podniky i pro místní a regionální orgány;

3.

má za to, že rozdíly mezi systémy DPH a stanovenými sazbami DPH postihují zejména příhraniční regiony a činnost malých a středních podniků v těchto regionech. Je proto třeba posoudit územní dopad návrhů umožňujících větší flexibilitu při stanovování sazeb DPH i navrhovaných hranic;

Společná pravidla pro sazby daně z přidané hodnoty

4.

vítá návrh Komise, aby se zboží a služby zdaňovaly podle zásady země určení, neboť to znamená menší riziko narušení hospodářské soutěže;

5.

podporuje navrhovaná ustanovení čl. 98 odst. 1 a 2, aby mohly členské státy uplatňovat nanejvýš dvě snížené sazby ve výši nejméně 5 % a aby mohly rovněž uplatňovat jednu sníženou sazbu, u níž nebude vyžadována minimální výše 5 %, a osvobození od daně s nárokem na odpočet DPH na vstupu;

6.

vítá návrh Komise na sestavení seznamu (příloha IIIa) produktů, u nichž nesmí být uplatňována snížená sazba DPH, namísto stávajícího seznamu (navíc s řadou dočasných výjimek) produktů, u nichž je snížená sazba DPH povolena. Návrhy poskytují jednotlivým členským státům větší flexibilitu a odstraňují nedostatečnou daňovou neutralitu plynoucí ze skutečnosti, že některé členské státy snížily DPH na produkty, na něž jiné členské státy sníženou sazbu zavést nemohou. Rád by zdůraznil, že účelem seznamu je zabránit narušení hospodářské soutěže. Tento seznam by se proto neměl využívat k dosažení jiných politických cílů;

7.

domnívá se, že současný právní rámec jednak nezajišťuje daňovou neutralitu mezi členskými státy a navíc i omezuje možnosti využívání potenciálu technického vývoje, neboť se totéž zboží/tytéž služby daní v závislosti na formě distribuce různě. Jasným příkladem je zákaz uplatňování snížené sazby DPH na digitální publikace, jako jsou noviny, audioknihy a streamovaná hudba. Zasáhlo to především noviny, které nyní procházejí velkými strukturálními změnami souvisejícími se stále vyšší mírou využívání sdělovacích prostředků v digitalizované podobě, jejíž význam pro demokracii nelze podceňovat;

8.

vychází z toho, že se čl. 98 odst. 3 bude uplatňovat na zboží a služby, které spotřebitelé obvykle kupují. Po tomto přezkumu bude možné prodávat zboží a služby se sníženou sazbou daně, přestože je budou kupovat podniky i soukromé osoby;

9.

rád by zdůraznil, že pojem „konečný spotřebitel“ může při svém používání působit určité problémy. Konečný spotřebitel může být v souvislosti s DPH soukromá osoba, právnická osoba nepovinná k dani nebo osoba povinná k dani vykonávající činnost, která je osvobozena od daně, a to bez nároku na odpočet DPH. Z důvodové zprávy nicméně vyplývá, že konečným spotřebitelem je osoba, která pořizuje zboží nebo služby pro osobní potřebu. Vzhledem k tomu, že konečným spotřebitelem může být i právnická osoba, se VR domnívá, že by se předmětný požadavek měl týkat i těchto osob;

10.

podporuje návrh, aby v zájmu zaručení ochrany příjmů členských států přesahovala vážená průměrná sazba 12 %;

11.

poukazuje na to, že větší flexibilita při stanovování sazeb DPH může být spojena s komplikacemi zejména pro malé a střední podniky, které nemají tak velké zdroje ani takovou organizaci jako velké podniky, aby při přeshraničních transakcích mohly reagovat na několik rozdílných sazeb;

12.

vyzývá Komisi, aby vytvořila elektronický portál (např. širším rozvinutím stávajícího internetového portálu TEDB), na němž by se podniky mohly informovat o různých systémech DPH ve všech členských státech EU a dotčené podniky by v rámci podmínek osvobození udělovaného členským státem podnikům v něm neusazeným mohly oznámit svůj záměr využít osvobození. Tento nástroj by měl být snadno přístupný, spolehlivý a dostupný ve všech úředních jazycích EU;

13.

vyzývá rovněž Komisi, aby rozšířila možnost využívat v souvislosti s prováděním tohoto návrhu systém „zjednodušeného jednoho správního místa“ (Mini One Stop Shop – MOSS). Systém zjednodušeného jednoho správního místa je obzvlášť důležitý ke správě DPH v zemi určení;

14.

upozorňuje na to, že vyšší flexibilita při stanovování sazeb DPH může zkomplikovat určení toho, jak zdanit transakci, která se skládá z několika plnění. Tento aspekt má vliv na to, jaká sazba daně se použije, na základ daně, na podobu faktury a na to, ve které zemi má správně proběhnout zdanění. To může vést k problémům při vystavování faktur a vyvolat nejistotu, náklady a riziko sporů, jelikož lze otázku řešit v různých členských státech různě. Proto má VR za to, že Komise musí vypracovat jednoznačné pokyny pro to, jak zdaňovat transakce, které se skládají z několika plnění;

Zjednodušená pravidla pro malé podniky

15.

vítá návrh Komise poskytnout členským státům více možností ke zjednodušení systému DPH pro malé podniky. Je však důležité zvýšit efektivitu zdanění a bojovat proti podvodům, aby nebyla narušována hospodářská soutěž a aby měly členské státy zaručeny příjmy z daní;

16.

souhlasí s navrhovanou definicí, podle níž se malým podnikem rozumí podnik s ročním obratem nepřevyšujícím 2 000 000 EUR v rámci Unie;

17.

konstatuje, že roztříštěnost a složitost systému DPH způsobuje podnikům zapojeným do přeshraničního obchodu značné náklady na dodržování předpisů. Tyto náklady jsou pro malé a střední podniky, které jsou páteří ekonomiky a zdrojem zaměstnanosti na regionální úrovni, neúměrně vysoké, a to zejména pro malé podniky s obratem nepřevyšujícím 2 000 000 EUR. Ty tvoří přibližně 98 % všech podniků v EU, podílejí se zhruba 15 % na celkovém obratu a připadá na ně přibližně 25 % čistých příjmů z DPH;

18.

upozorňuje na to, že při poskytování elektronických služeb může být obtížné určit, v kterém členském státě se zákazník nachází. Pro malé podniky jsou v některých případech administrativní náklady na toto určení způsobem, který by uspokojil správce daně, natolik vysoké, že raději upouštějí od obchodování se zákazníky z jiných členských států. V zájmu snížení regulační zátěže pro malé podniky, jejichž obrat nepřevyšuje 2 000 000 EUR v rámci Unie, by takové podniky měly mít alternativně možnost si u předmětných služeb účtovat nejvyšší možnou sazbu DPH, kterou lze v rámci Unie uplatňovat;

19.

sdílí názor Komise, že náklady na dodržování předpisů v oblasti DPH by měly být co nejnižší. Je potěšující, že by tento návrh měl náklady malých a středních podniků na dodržování předpisů v oblasti DPH snížit až o 18 % za rok;

20.

podporuje návrh, aby bylo osvobození malých podniků zpřístupněno všem podnikům, které jsou usazeny v jiném členském státě, za předpokladu, že roční obrat daného malého podniku v Unii nepřesahuje 100 000 EUR. Považuje nicméně za nutné prozkoumat riziko negativního dopadu na hospodářský růst. Pro podniky osvobozené od daně, které mají tudíž podstatně nižší administrativní náklady, může překročení prahových hodnot znamenat značnou správní zátěž;

21.

vítá návrh umožnit malým podnikům vystavovat zjednodušené faktury i návrh, aby podniky osvobozené od daně nemusely vystavovat žádné faktury;

22.

vítá návrh, aby pro malé podniky byl zdaňovacím obdobím kalendářní rok;

23.

pozastavuje se nad tím, proč by podniky osvobozené od daně měly být zproštěny všech povinností týkajících se účetnictví a uchovávání údajů. Toto usnadnění by s sebou mohlo nést riziko zneužití, neboť pro členské státy bude obtížné ověřit, zda podnik překročil prahovou hodnotu;

24.

poukazuje na to, že některé členské státy přijaly opatření, jejichž cílem je zjednodušit registraci nových podniků a zlepšit podnikatelské prostředí, ovšem ta mohou zároveň zvýšit riziko tzv. kolotočových podvodů. Jen v roce 2014 byly daňové úniky v oblasti DPH v důsledku kolotočových podvodů odhadnuty na zhruba 50 mld. EUR. Mají-li se tyto úniky snížit, je nutné zvýšit efektivitu zdanění a bojovat proti podvodům.

V Bruselu dne 10. října 2018.

předseda Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ


21.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 461/52


Stanovisko Evropského výboru regionů Akční plán digitálního vzdělávání

(2018/C 461/08)

Hlavní zpravodaj:

Domenico GAMBACORTA (IT/ELS), předseda rady provincie Avellino

Odkaz:

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o akčním plánu digitálního vzdělávání

COM(2018) 22 final

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Hlavní body

1.

zdůrazňuje, že vzdělávání zastává od boloňského procesu klíčovou úlohu při vytváření evropského prostoru pro dialog a spolupráci týkající se základních zásad – svobody projevu, tolerance, svobody výzkumu, volného pohybu studentů a zaměstnanců, zapojení studentů a spoluvytváření celoživotního učení –, které odrážejí základní hodnoty současné evropské společnosti;

2.

poukazuje na to, že závazek členských států EU poskytovat mladým lidem „nejlepší vzdělání a odbornou přípravu“ potvrdila nedávná prohlášení (Bratislava, září 2016; Řím, březen 2017) a summity (Tallinn, květen 2017; Göteborg, listopad 2017; Brusel, leden 2018);

3.

zdůrazňuje, že digitální revoluce bude i nadále zásadním způsobem měnit způsob, jak evropští občané žijí, studují, pracují a vzájemně komunikují a že digitální dovednosti a kompetence jsou společně se schopností číst a psát a znalostí základních početních úkonů zcela zásadní pro to, aby občanům pomohly čelit výzvám spojeným s neustále se rozvíjejícím, globalizovaným a vzájemně propojeným světem;

4.

souhlasí s tím, že získávání digitálních dovedností a kompetencí musí začít v raném věku a pokračovat celý život v rámci učebních osnov, jak v raném dětství, tak v rámci vzdělávání dospělých;

5.

uznává, že rozvoj digitálních dovedností pracovníků v EU je nezbytný ke zvládnutí transformace trhu práce a k zamezení nedostatku dovedností a nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi;

6.

považuje digitální vzdělávání za nutnost i za příležitost k řešení problémů v oblasti vzdělávání, např. umožněním individualizované a inkluzivní výuky pro osoby se speciálními vzdělávacími potřebami a se zdravotním postižením, migranty a osoby dostávající pomoc v rámci vnitrostátních systémů péče;

7.

poukazuje na to, že rozvoj digitálních kompetencí je skvělým nástrojem rozvoje nových podnikatelských vloh, získání samostatnosti při provádění individuálních nebo doplňkových úkolů a také práce ve víceoborových nebo geograficky různorodých týmech;

8.

zdůrazňuje potenciál digitální transformace pro vzestupnou mobilitu, formování vzdělanějších a lépe informovaných občanů, stimulování občanské angažovanosti, demokratizaci znalostí a zlepšení přístupu k informacím a jejich využívání a poskytování v zájmu náležité digitální identity a aktivního a odpovědného digitálního občanství;

9.

zdůrazňuje, že špatně připravení uživatelé jsou zvláště vystaveni mnohým rizikům skrytým v neuvědomělém využívání digitálních zdrojů, včetně internetové šikany, phishingu, „sextingu“, sexuálního vydírání, závislosti na internetových hrách, příznaků stresu spojeného s prací v digitální oblasti a syndromu FOMO („fear of missing out“ – strach něco promeškat);

10.

žádá, aby se kladl větší důraz na posilování schopnosti kritického myšlení a mediální gramotnosti dospělých, dětí a mladých lidí, aby si dovedli udělat úsudek a vypořádat se s intenzivním šířením falešných zpráv a riziky plynoucími z nekritického používání informací dostupných na internetu nebo digitálně dostupných informací;

11.

upozorňuje na nebezpečí, které představuje masivní zavádění algoritmů a systémů strojového učení založených na umělé inteligenci a analýza dat pro pedagogickou svobodu, a rovněž na obavy týkající se neutrality, bezpečnosti údajů a ochrany soukromí;

12.

zmiňuje některé výsledky průzkumu provedeného v roce 2013 ve školách a zaměřeného na informační a komunikační technologie ve vzdělávání (1), z něhož vyplynulo, že:

poskytování infrastruktury na úrovni škol se v jednotlivých zemích značně liší;

pouze okolo 50 % studentů v EU je vyučováno učitelem, který má pozitivní postoj ke své schopnosti začlenit digitální technologie pedagogicky hodnotným způsobem do vyučování;

jen asi 25–30 % studentů vyučují učitelé, pro něž bylo školení v oblasti informačních a komunikačních technologií povinné;

13.

poukazuje tedy na stěžejní roli učitelů a pedagogů při směřování žáků k inovativním postupům budování znalostí prostřednictvím vhodných vazeb mezi formálním, neformálním a informálním učením, přičemž se vychází z předpokladu, že neexistuje žádný univerzální přístup k postupnému šíření digitálních inovací v oblasti vzdělávání;

14.

zdůrazňuje, že učitelé, ředitelé škol a další pracovníci ve vzdělávání potřebují podporu a příslušné školení, aby se naučili efektivně skloubit tradiční vyučovací metody s možnostmi, jež nabízejí digitální technologie;

15.

za tímto účelem navrhuje spolupráci mezi soukromými a veřejnými zainteresovanými stranami, do níž budou zapojeni dodavatelé vzdělávacích technologií prostřednictvím profesních sdružení, pokud existují, s cílem poskytovat učitelům školení a bezplatné digitální vzdělávací materiály, přičemž se budou řešit mj. otázky týkající se autorských práv na přeshraniční úrovni;

16.

poukazuje na rizika spojená s tím, že velké digitální společnosti, zejména Google, Amazon, Facebook, Apple a Microsoft, zavádějí v oblasti vzdělávání své normy, neboť poskytují svůj hardware a software a vzdělávací zdroje. Z tohoto důvodu by bylo zapotřebí zavést přísné kontroly v oblasti ochrany údajů a autorských práv;

17.

zdůrazňuje, že je třeba zmenšit existující digitální propast vzhledem k různým faktorům tohoto jevu, jako jsou například místa pobytu v různých geografických a demografických prostředích, dorozumívací jazyky, různé úrovně vzdělávání, rozdíly týkající se pohlaví a věku, možné zdravotní postižení nebo příslušnost ke znevýhodněným socioekonomickým skupinám;

18.

trvá na tom, že je potřeba lépe využívat finanční podporu EU, aby se zajistilo lepší vybavení škol a vzdělávacích zařízení – a to nejen zařízení, která poskytují povinné vzdělávání, ale i těch, která zajišťují jiné úrovně vzdělávání, jako jsou zařízení pro předškolní vzdělávání, vzdělávání dospělých, konzervatoře atd., s cílem zaručit přístup ke vzdělávání po celý život – nezbytnou vysokorychlostní a velmi kvalitní širokopásmovou infrastrukturou, a to zejména v geograficky, demograficky nebo sociálně problematických oblastech;

19.

navrhuje, aby byly spolu se zaváděním inovativních digitálních zdrojů a postupů testovány nové zdroje a techniky hodnocení, jako jsou například rubriky hodnocení, a poté zavedeny v kombinaci s tradičnějšími metodami, aby byl využit potenciál, který má rychlá zpětná vazba pro individualizovaný a účinný proces učení;

20.

poznamenává, že v souladu se zásadami, z nichž vychází platforma celoživotního vzdělávání, musí být za účelem dosažení lepších studijních zkušeností a výsledků věnována hlavní pozornost studentům, přičemž je třeba sdílet cíle na základě jejich názorů a hodnot, aby se zamezilo riziku, že se ocitnou v roli pasivních uživatelů technologií;

21.

vítá akční plán digitálního vzdělávání jakožto krátkodobý až střednědobý nástroj, který je zaměřen na posílení, provádění a účelné využívání digitálních a inovativních vzdělávacích postupů ve větším měřítku ve školách, v odborném vzdělávání a vysokoškolském vzdělávání v rámci Evropského prostoru vzdělávání a Nové agendy dovedností pro Evropu (2) a který bude doplňovat Doporučení o společných hodnotách a klíčových kompetencích;

22.

uznává, že priority stanovené v akčním plánu digitálního vzdělávání jsou v souladu s komplexními a četnými výzvami, které přináší digitální revoluce;

23.

je přesvědčen, že akční plán digitálního vzdělávání by měl být odpovídajícím způsobem podpořen prostřednictvím nového víceletého finančního rámce i pomocí prostředků pocházejících z rozpočtů členských států, které budou vyčleněny nejen na propojení a infrastrukturu, ale rovněž na rozvoj digitálních dovedností a kompetencí na všech úrovních vzdělávání;

24.

zdůrazňuje, že nezbytnou podmínkou pro integraci digitální technologie do našich vzdělávacích systémů a skutečné dosažení cílů akčního plánu digitálního vzdělávání je plodnější spolupráce všech zapojených a potenciálně zainteresovaných stran, která zajistí konvergenci, součinnost a mezioborové odborné znalosti a interoperabilitu různých systémů;

25.

považuje za nezbytné zajistit vynaložení významného úsilí o koordinaci a integraci všech iniciativ a opatření, mj. zlepšením politiky šíření, aby se zamezilo tomu, že dostupné možnosti budou využívat především vzdělávací a politické instituce, které jsou schopny se lépe vypořádat s „džunglí“ žádostí o finanční podporu;

26.

poukazuje na rozhodující úlohu místních a regionálních orgánů při provádění politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, a tudíž i na skutečnost, že do procesu uzpůsobování vzdělávacích systémů kritériím digitální éry by tedy měly být zapojeny všechny úrovně veřejné správy (evropská, vnitrostátní, regionální i místní);

Lepší využívání digitálních technologií ve výuce a učení: digitální kompetence a dovednosti pro digitální transformaci

27.

poukazuje na to, že i kdyby byl přístup k digitální infrastruktuře jen jedním z aspektů digitální propasti, nedostatek financí a nedostatečné a nefunkční vybavení a šířka pásma stále brání ve využívání informačních a komunikačních technologií k výuce a učení;

28.

žádá o podporu pro tvorbu vnitrostátních strategií a rámců, o intenzivnější dialog mezi zainteresovanými stranami a o větší podporu pro učitele při získávání nových metodických odborných znalostí;

29.

doufá, že bude zahájena rozsáhlá kampaň věnovaná vzdělávacím iniciativám pro učitele a vzdělávací pracovníky, která posílí jejich skutečné digitální dovednosti, se zvláštním důrazem na ty, kteří mají malé schopnosti a zkušenosti, co se digitálních technologií týče;

30.

vítá unijní podporu digitální připravenosti všeobecně vzdělávacích i odborných škol posílením jejich digitální kompetence a zpřístupněním nástroje sebehodnocení SELFIE pro milion osob – učitele, školitele a studenty – do konce roku 2019, v součinnosti se všemi hodnotícími nástroji přijatými na úrovni jednotlivých členských států;

31.

zdůrazňuje, že informační a komunikační technologie přispívají k inovacím procesů a organizačních opatření, a považuje nástroje, jako je evropský rámec e-kompetencí, za užitečné pro odkazování na kompetence a dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií v celé Evropě;

32.

uznává přidanou hodnotu systému poukázek, který je zaměřen na znevýhodněné oblasti, a zavedení vhodného souboru nástrojů pro venkovské oblasti;

33.

schvaluje rámec pro vydávání digitálně certifikovaných kvalifikací a validování digitálně získaných dovedností, které jsou důvěryhodné a vícejazyčné, a považuje za zásadní, aby byl rámec plně sladěn s evropským rámcem kvalifikací pro celoživotní učení (EQF) a s evropskou klasifikací dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání (ESCO);

34.

vybízí ke spolupráci mezi průmyslem a oblastí vzdělávání a k uzavírání dalších forem partnerství veřejného a soukromého sektoru za účelem rozvoje programů odborné přípravy v oblasti digitálních kompetencí a zajištění dostupnosti zaměstnání v digitálním sektoru pro všechny bez ohledu na sociální a ekonomickou situaci nebo zdravotní postižení.

Rozvoj příslušných digitálních kompetencí a dovedností pro digitální transformaci

35.

zdůrazňuje, že školní komunity musí podporovat všechny studenty a uspokojit jejich specifické potřeby, aby bylo zaručeno jejich plné začlenění;

36.

považuje za zvlášť důležité, aby se zmenšila propast ve vzdělání mezi studenty z různých sociálně-ekonomických prostředí a aby se využil potenciál individualizované výuky a nových učebních pomůcek a aby byly plně využity výhody otevřených vzdělávacích zdrojů a otevřené vědy;

37.

doufá v rozvoj celoevropské platformy pro digitální vysokoškolské vzdělávání, které nabízí online učení, kombinovanou mobilitu, virtuální kampusy a výměnu osvědčených postupů mezi vysokoškolskými institucemi;

38.

vítá nový Evropský rámec digitálních kompetencí pro pedagogy, který nabízí pokyny pro vývoj modelů digitálních kompetencí;

39.

zdůrazňuje, že je důležité podporovat a usnadňovat rozvoj digitálních kompetencí učitelů v souladu s integrovaným přístupem a v mezích rámce pro odborné kompetence učitelů, který by zahrnoval jejich základní vzdělání, zapracování a celoživotní učení;

40.

uznává význam mobility, a tudíž vyzývá k posílení zaměření příštího programu Erasmus+ a dalších příslušných programů financování EU na podporu uzpůsobení vzdělávání a odborné přípravy digitálnímu věku;

41.

zdůrazňuje význam spolupráce ve vzdělávání a společného úsilí. Požaduje vytvořit společnou evropskou platformu otevřenou různým zainteresovaným stranám, s jejíž pomocí by se mohly vyvíjet měřítka a ukazatele, které umožní lépe sledovat stupeň pokroku ve využívání informačních a komunikačních technologií u různých poskytovatelů vzdělávání ve školách a v jiných vzdělávacích prostředích. Tuto činnost je potřeba provádět v úzké spolupráci mezi členskými státy, aby se využilo zkušeností, zmapovaly se existující metody sledování atd.;

42.

zdůrazňuje, že digitální kompetence jsou důležité pro všechny občany, jak se uvádí například v revidovaném evropském referenčním rámci klíčových kompetencí pro celoživotní učení, včetně evropského rámce digitálních kompetencí pro občany v pěti oblastech (informace a datová gramotnost; komunikace a spolupráce; vytváření digitálního obsahu; bezpečnost a dobré životní podmínky; řešení problémů). Podporuje ty způsoby výuky a učení, v jejichž rámci jsou digitální kompetence propojeny s ostatními získávanými dovednostmi;

43.

podporuje navrhovanou i) celoevropskou informační kampaň zaměřenou na pedagogy, rodiny a účastníky vzdělávání s cílem podpořit online bezpečnost, kybernetickou hygienu a mediální gramotnost, ii) iniciativu týkající se výuky kybernetické bezpečnosti vycházející z rámce digitálních kompetencí pro občany a iii) uplatňování a šíření osvědčených postupů, jejichž cílem je umožnit lidem, aby technologie používali s důvěrou a odpovědným způsobem;

44.

podporuje podnikatelského ducha regionů a měst a přechod k otevřené inovaci, v rámci vize partnerství mezi subjekty veřejného a soukromého sektoru, vysokými školami a občany orientované na lidský prvek;

45.

očekává, že bude průběžně informován o politických závěrech vyvozených ze způsobů provádění opatření a že bude vyzván, aby přispěl do začínající diskuse o budoucí evropské spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy;

Zlepšení vzdělávání prostřednictvím lepší analýzy údajů a prognózy

46.

doufá v přijetí sdíleného a společného metodického rámce pro stanovení ukazatelů, které dovedou měřit digitální propast, a žádá o vynaložení značného úsilí o shromáždění a sběr spolehlivých a snadno dostupných údajů za účelem zhodnocení a monitorování této propasti;

47.

upozorňuje na otázky týkající se podmínek ukládání osobních údajů a údajů o studentech u soukromého vlastníka, často z jiné části světa. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zejména tomu, zda jsou tito vlastníci ochotni podepsat dohodu o používání s mnoha místními, regionálními a vnitrostátními orgány;

48.

vyjadřuje také obavy z vytěžování údajů („data mining“), tj. z toho, jaký postoj zaujmout vůči podnikům, které využívají poznatky o žácích a zaměstnancích škol k tomu, aby je dále prodaly. Konstatuje, že mj. pro místní a regionální orgány je důležité, aby bylo vyjasněno, po jak dlouhou dobu lze příslušné administrativní údaje a podobné dokumenty nechat veřejně přístupné;

49.

očekává zahájení plánovaných pilotních akcí, jejichž účelem bude využít dostupné údaje a přispět k provádění a sledování politiky vzdělávání. Vítá rovněž plánovaný soubor nástrojů a pokynů pro členské státy;

50.

považuje za důležité zahájit provádění strategických prognóz, které se budou týkat hlavních trendů vyplývajících z digitální transformace pro budoucnost vzdělávacích systémů, a to v úzké spolupráci s odborníky z členských států včetně zástupců místní a regionální úrovně, a využít stávajících a budoucích forem spolupráce na úrovni EU v oblasti vzdělávání a odborné přípravy;

51.

podporuje inovace z podnětu uživatelů, neboť mají zásadní význam pro včasné zavádění inovativních řešení problémů v oblasti vzdělávání. K hledisku uživatele se obvykle dostatečně nepřihlíží, což může omezovat potenciální řešení určitého problému. V této souvislosti vítá prověření možností, jak propagovat občanskou angažovanost, umožňovat účast občanů a podporovat inovace prováděné z podnětu uživatelů;

52.

zdůrazňuje, že tento akční plán by měl podporovat i evropský semestr, který je klíčovou hybnou silou reforem prostřednictvím doporučení pro jednotlivé země souvisejících se vzděláním a odbornou přípravou;

53.

podporuje úsilí o rozvoj správy systémů školního vzdělávání a připomíná, že řádná víceúrovňová správa může zlepšit výkonnost vzdělávání a odborné přípravy, posílit účast, podpořit vytváření inovativních mechanismů, posílit vzdělávací systém pro všechny, jehož cílem bude zohlednit jednotlivce v jeho komplexnosti, a rozvinout systémy celoživotního učení;

54.

vítá dialog, jehož zahájení oznámila Komise a jehož tématem bude provádění navrhovaných činností a opatření, a prohlašuje, že se do něj může zapojit a pokračovat ve spolupráci s Evropskou komisí a s členskými státy, Evropským parlamentem, Evropským hospodářským a sociálním výborem a skupinou Evropské investiční banky, aby se pokročilo v navrženém programu a zajistil se soulad s prioritami současných a budoucích programů financování EU.

V Bruselu dne 10. října 2018.

předseda Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ


(1)  Survey of Schools: ICT in Education. Benchmarking access, use and attitudes to technology in Europe’s schools. Final report (Průzkum ve školách: informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Srovnání přístupu, užití a postojů k technologiím na evropských školách. Závěrečná zpráva), Evropská komise, 2013.

(2)  COM(2016) 381.


21.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 461/57


Stanovisko Evropského výboru regionů Budování silnější Evropy: úloha politik týkajících se mládeže, vzdělávání a kultury

(2018/C 461/09)

Hlavní zpravodajka:

Gillian FORD (UK/EA), členka rady londýnského městského obvodu Havering

Odkazy:

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Budování silnější Evropy: úloha politik týkajících se mládeže, vzdělávání a kultury

COM(2018) 268 final

a

návrhy doporučení Rady o podpoře automatického vzájemného uznávání vysokoškolských diplomů a osvědčení o vyšším sekundárním vzdělání a výsledků období studia v zahraničí

COM(2018) 270 final

o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče

COM(2018) 271 final

o komplexním přístupu k výuce a studiu jazyků

COM(2018) 272 final

I.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

návrh doporučení Rady o podpoře automatického vzájemného uznávání vysokoškolských diplomů a osvědčení o vyšším sekundárním vzdělání a výsledků období studia v zahraničí

Bod 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

d)

vytvoří nástrojů pro zajištění kvality v oblasti internetového vzdělávání a odborné přípravy.

Odůvodnění

V některých oblastech, zejména v odlehlejších nebo řídce osídlených regionech, je přístup ke vzdělávání, učení a kvalifikaci stále častěji zajišťován digitálně. Je zásadně důležité, aby tyto kvalifikace měly zaručenou kvalitu, a bylo tak možné je automaticky vzájemně uznávat.

Pozměňovací návrh 2

návrh doporučení Rady o podpoře automatického vzájemného uznávání vysokoškolských diplomů a osvědčení o vyšším sekundárním vzdělání a výsledků období studia v zahraničí

Bod 6

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

6.   Usnadnily mobilitu a uznávání výsledků období studia v zahraničí v průběhu sekundárního vzdělávání a odborné přípravy a to tím, že:

6.   Usnadnily mobilitu všech studentů bez ohledu na zemi, ve které žijí, a uznávání výsledků období studia v zahraničí v průběhu sekundárního vzdělávání a odborné přípravy a to tím, že:

(…)

(…)

c)

budou propagovat přínosy mobility mezi institucemi sekundárního vzdělávání a odborné přípravy a účastníky vzdělávání a jejich rodinami a propagovat přínosy využívání mobility mezi zaměstnavateli.

c)

budou propagovat přínosy mobility mezi institucemi sekundárního vzdělávání a odborné přípravy a účastníky vzdělávání a jejich rodinami a propagovat přínosy využívání mobility mezi zaměstnavateli.

Odůvodnění

Vyplývá z textu.

Pozměňovací návrh 3

návrh doporučení Rady o podpoře automatického vzájemného uznávání vysokoškolských diplomů a osvědčení o vyšším sekundárním vzdělání a výsledků období studia v zahraničí

Bod 8

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

8.   Prozkoumaly osvědčené postupy v oblasti uznávání předchozího učení a prostupnosti mezi odvětvími vzdělávání a odborné přípravy, zejména pak mezi odborným vzděláváním a přípravou a vysokoškolským vzděláváním.

8.   Prozkoumaly a propagovaly osvědčené postupy v oblasti uznávání předchozího učení a prostupnosti mezi:

a)

odvětvími vzdělávání a odborné přípravy, zejména pak mezi odborným vzděláváním a přípravou a vysokoškolským vzděláváním a

b)

odvětvími vzdělávání a odborné přípravy a trhem práce .

Odůvodnění

Zaměstnavatelé by měli uznávat kvalifikace získané v zahraničí a období studia absolvované v zahraničí, aby se zvýšila pracovní mobilita a životní možnosti a příležitosti.

Pozměňovací návrh 4

návrh doporučení Rady o podpoře automatického vzájemného uznávání vysokoškolských diplomů a osvědčení o vyšším sekundárním vzdělání a výsledků období studia v zahraničí

Bod 9

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Za účelem rozšíření empirické základny shromažďovaly a šířily údaje o počtu a  typu konkrétních případů uznávání.

Za účelem rozšíření empirické základny shromažďovaly a šířily údaje o počtu, typu a výsledcích konkrétních případů uznávání.

Odůvodnění

Ponaučení se z výsledků může posílit a zdokonalit proces uznávání.

Pozměňovací návrh 5

návrh doporučení Rady o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče

8. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(8)

Dostupnost, přístupnost a finanční dosažitelnost vysoce kvalitních zařízení péče o děti jsou kromě toho klíčovými faktory, které umožňují ženám i mužům s pečovatelskými povinnostmi zapojit se do trhu práce, jak to uznala Evropská rada na svém zasedání v Barceloně v roce 2002, Evropský pakt pro rovnost žen a mužů a sdělení Komise o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem přijaté dne 26. dubna 2017. Zaměstnanost žen přímo přispívá ke zlepšení socioekonomické situace domácnosti a k hospodářskému růstu.

(8)

Dostupnost, přístupnost a finanční dosažitelnost vysoce kvalitních zařízení péče o děti jsou kromě toho klíčovými faktory, které umožňují ženám i mužům s pečovatelskými povinnostmi zapojit se do trhu práce, jak to uznala Evropská rada na svém zasedání v Barceloně v roce 2002, Evropský pakt pro rovnost žen a mužů a sdělení Komise o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem přijaté dne 26. dubna 2017 , a měly by být prosazovány v souladu se zásadou 2 evropského pilíře sociálních práv . Zaměstnanost žen přímo přispívá ke zlepšení socioekonomické situace domácnosti a k hospodářskému růstu.

Odůvodnění

Vyplývá z textu.

Pozměňovací návrh 6

návrh doporučení Rady o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče

23. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(23)

Toto doporučení usiluje o vytvoření sdíleného evropského chápání toho, co znamená kvalita v oblasti předškolního vzdělávání a péče. Stanoví možné kroky, které by vlády měly zvážit podle své konkrétní situace. Toto doporučení rovněž oslovuje rodiče, instituce a organizace včetně sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, které usilují o posílení tohoto odvětví.

(23)

Toto doporučení usiluje o vytvoření sdíleného evropského chápání toho, co znamená kvalita v oblasti předškolního vzdělávání a péče. Stanoví možné kroky, které by všechny příslušné správní úrovně, včetně místní a regionální, měly zvážit podle své konkrétní situace. Toto doporučení rovněž oslovuje rodiče, instituce a organizace včetně sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, které usilují o posílení tohoto odvětví.

Odůvodnění

Vyplývá z textu.

Pozměňovací návrh 7

návrh doporučení Rady o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče

Bod 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.    usilovaly o zajištění přístupnosti, finanční dosažitelnosti a inkluzivnosti služeb předškolního vzdělávání a péče. V úvahu je možno vzít:

2.    zajistily, aby byly služby předškolního vzdělávání a péče přístupné, finančně dosažitelné, dostačující a inkluzivní . V úvahu je – na všech správních úrovních, včetně regionální a místní, – možno vzít:

Odůvodnění

Účelem je posílit doporučení a upozornit na klíčovou úlohu, kterou v tomto ohledu hrají místní a regionální orgány.

Pozměňovací návrh 8

návrh doporučení Rady o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče

Bod 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3.   podporovaly profesionalizaci pracovníků v oblasti předškolního vzdělávání a péče. V závislosti na stávající úrovni odborné kvalifikace a pracovních podmínek může úspěšná snaha zahrnovat například:

3.   podporovaly profesionalizaci pracovníků v oblasti předškolního vzdělávání a péče. V závislosti na stávající úrovni odborné kvalifikace a pracovních podmínek může úspěšná snaha zahrnovat například:

(…)

(…)

d)

snahu vybavit pracovníky potřebnými schopnostmi, které jim umožní reagovat na individuální potřeby dětí z různých prostředí a se speciálními vzdělávacími potřebami nebo postižením, a připravovat pracovníky na řízení různorodých skupin;

d)

vybavení pracovníků potřebnými schopnostmi, které jim umožní reagovat na individuální potřeby dětí z různých prostředí a se speciálními vzdělávacími potřebami nebo postižením, a připravovat pracovníky na řízení různorodých skupin;

Odůvodnění

Účelem je posílit doporučení.

Pozměňovací návrh 9

návrh doporučení Rady o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče

Bod 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

4.   podporovaly vytváření učebních osnov předškolního vzdělávání tak, aby splňovaly potřeby dětí v oblasti dobrých životních podmínek a vzdělávání; přístupy podporující vytváření učebních osnov a sociální, emocionální a jazykové schopnosti dětí a jejich schopnosti učit se by mohly zahrnovat například:

4.   podporovaly vytváření učebních osnov předškolního vzdělávání tak, aby splňovaly potřeby všech dětí v oblasti zdraví, dobrých životních podmínek a vzdělávání; přístupy podporující vytváření učebních osnov a sociální, emocionální a jazykové schopnosti dětí a jejich schopnosti učit se by mohly zahrnovat například:

 

a)

zajištění rovnováhy v sociálně-emocionální oblasti, v oblasti dobrých životních podmínek a učení, uznávání významu hry, kontaktu s přírodou, úlohy hudby, umění a fyzické aktivity;

 

a)

zajištění rovnováhy v sociálně-emocionální oblasti, v oblasti dobrých životních podmínek a učení, uznávání významu hry, kontaktu s přírodou, úlohy hudby, umění a fyzické aktivity;

 

b)

podporu empatie, soucitu a povědomí o rovnosti a rozmanitosti;

 

b)

podporu empatie, soucitu a povědomí o rovnosti a rozmanitosti;

 

c)

poskytování příležitostí pro vystavení jazyku v předškolním věku a učení hrou; a zvážení dvojjazyčných programů v předškolním věku;

 

c)

poskytování příležitostí pro vystavení jazyku v předškolním věku a učení hrou; a zvážení dvojjazyčných programů v předškolním věku;

 

d)

nabídku poradenství poskytovatelům ohledně využívání digitálních nástrojů a vznikajících nových technologií přiměřeně danému věku;

 

d)

nabídku poradenství poskytovatelům ohledně využívání digitálních nástrojů a vznikajících nových technologií přiměřeně danému věku;

 

e)

podporu dalšího začleňování předškolního vzdělávání a péče do nepřetržitého vzdělávání a podporu spolupráce pracovníků v oblasti předškolního vzdělávání a péče s pracovníky základních škol a bezproblémového přechodu dětí do základní školy;

 

e)

podporu dalšího začleňování předškolního vzdělávání a péče do nepřetržitého vzdělávání a podporu spolupráce pracovníků v oblasti předškolního vzdělávání a péče s pracovníky základních škol a bezproblémového přechodu dětí do základní školy;

 

 

f)

poskytování cílené podpory a vzdělávacích příležitostí dětem se speciálními vzdělávacími potřebami nebo zdravotním postižením;

 

 

g)

poskytování cílené podpory a vzdělávacích příležitostí dětem z řad migrantů, mj. v situacích návratu velkého počtu Evropanů v důsledku politických a humanitárních krizí;

 

 

h)

poskytování cílené podpory a vzdělávacích příležitostí dětem v pečovatelských zařízeních členských států;

 

 

i)

podporu modelu předškolního vzdělávání a péče pro děti ve věku od 0 do 6 let;

Odůvodnění

Děti se speciálními vzdělávacími potřebami nebo zdravotním postižením a děti z řad migrantů mohou potřebovat cílenou podporu při přístupu k celé škále příležitostí poskytovaných v rámci učebních osnov předškolního vzdělávání a členské státy je třeba vybízet k tomu, aby zajistily poskytování těchto příležitostí.

Pozměňovací návrh 10

návrh doporučení Rady o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče

Bod 6

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

6.   snažily se zajistit odpovídající financování a právní rámec pro poskytování služeb předškolního vzdělávání a péče. V úvahu je možno vzít:

6.   snažily se zajistit odpovídající financování a právní rámec pro poskytování služeb předškolního vzdělávání a péče. V úvahu je možno vzít:

 

a)

posilování investic do předškolního vzdělávání a péče se zaměřením na přístupnost, kvalitu a finanční dosažitelnost včetně využití možností financování poskytovaného evropskými strukturálními a investičními fondy;

 

a)

posilování investic do předškolního vzdělávání a péče se zaměřením na dostupnost, přístupnost, kvalitu a finanční dosažitelnost včetně využití možností financování poskytovaného evropskými strukturálními a investičními fondy;

 

b)

vytváření a udržování individualizovaných vnitrostátních nebo regionálních rámců kvality;

 

b)

vytváření a udržování individualizovaných vnitrostátních nebo regionálních rámců kvality;

 

c)

podporu další integrace služeb pro rodiny a děti, především se sociálními a zdravotnickými službami;

 

c)

podporu další integrace služeb pro rodiny a děti na místní a regionální úrovni , především se sociálními a zdravotnickými službami a službami zaměřenými na dobré životní podmínky ;

 

e)

začlenění spolehlivých politik ochrany a bezpečnosti dětí do systému předškolního vzdělávání a péče s cílem pomoci chránit děti před všemi formami násilí;

 

e)

začlenění spolehlivých politik ochrany a bezpečnosti dětí do systému předškolního vzdělávání a péče s cílem pomoci chránit děti před všemi formami zneužívání a  násilí;

Odůvodnění

Vyplývá z textu.

Pozměňovací návrh 11

návrh doporučení Rady o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče

Bod 8

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

8.   umožnit výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi členskými státy v kontextu strategického rámce spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET2020) a nástupnických programů, jakož i v rámci Výboru pro sociální ochranu;

8.   umožnit výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi členskými státy na všech správních úrovních v kontextu strategického rámce spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET2020) a nástupnických programů, jakož i v rámci Výboru pro sociální ochranu;

Odůvodnění

Vyplývá z textu.

Pozměňovací návrh 12

návrh doporučení Rady o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče

Bod 9

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

9.   podporovat spolupráci členských států na základě jejich poptávky organizováním vzájemného učení a vzájemného poradenství;

9.   podporovat spolupráci členských států na všech správních úrovních na základě jejich poptávky organizováním vzájemného učení a vzájemného poradenství;

Odůvodnění

Vyplývá z textu.

Pozměňovací návrh 13

návrh doporučení Rady o komplexním přístupu k výuce a studiu jazyků

1. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(1)

Ve sdělení „Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury“ Evropská komise předkládá svou vizi evropského vzdělávacího prostoru, ve kterém vysoce kvalitnímu, inkluzivnímu vzdělávání, odborné přípravě a výzkumu nestojí v cestě hranice; samozřejmostí se stal studijní či pracovní pobyt v jiném členském státě; je běžné, že lidé kromě své mateřštiny ovládají ještě dva další jazyky; a lidi pojí silný pocit identity Evropanů a povědomí o evropském kulturním dědictví i jeho rozmanitosti.

(1)

Ve sdělení „Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury“ Evropská komise předkládá svou vizi evropského vzdělávacího prostoru, ve kterém vysoce kvalitnímu, inkluzivnímu vzdělávání, odborné přípravě a výzkumu nestojí v cestě hranice; samozřejmostí se stal studijní či pracovní pobyt v jiném členském státě; je běžné, že lidé kromě své mateřštiny ovládají ještě dva další jazyky; a lidi pojí silný pocit identity Evropanů a povědomí o evropském kulturním dědictví i jeho rozmanitosti a možnostech .

Odůvodnění

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že hodnota evropského vzdělávacího prostoru spočívá i v jeho schopnosti připravit půdu pro nové možnosti.

Pozměňovací návrh 14

návrh doporučení Rady o komplexním přístupu k výuce a studiu jazyků

Bod 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(1)

prozkoumat způsoby, jak pomáhat mladým lidem získat před dokončením vyššího středoškolského vzdělání a odborné přípravy – kromě vyučovacího jazyka – úroveň zkušeného uživatele nejméně v jednom dalším evropském jazyce a vybízet je k dosažení úrovně samostatného uživatele v dalším (třetím) jazyce;

(1)

prozkoumat způsoby, jak pomáhat mladým lidem získat před dokončením vyššího středoškolského vzdělání a odborné přípravy – kromě vyučovacího jazyka – úroveň zkušeného uživatele nejméně v jednom dalším evropském jazyce a vybízet je k dosažení úrovně samostatného uživatele v dalším (třetím) jazyce , přičemž je třeba klást obzvláštní důraz na procvičování mluvené řeči a získávání zkušeností s ní a zaručit odpovídající přístup všech účastníků vzdělávání ke kvalitní výuce ;

Odůvodnění

Zúčastněné strany vyzdvihly kromě čtení a psaní také význam dovednosti mluvit dalšími jazyky, neboť otevírá možnosti mobility a nových příležitostí. Dále bylo poukázáno na to, že pokud není k dispozici kvalitní jazyková výuka, mohou movitější jedinci využívat soukromou jazykovou výuku. Jedinci pocházející ze znevýhodněných socioekonomických poměrů tuto možnost nemají, což zvyšuje rozdíly v možnostech různých sociálních skupin.

Pozměňovací návrh 15

návrh doporučení Rady o komplexním přístupu k výuce a studiu jazyků

Bod 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

4)

podporovat v rámci těchto komplexních strategií zvyšování povědomí o významu jazyků ve školách a vzdělávacích střediscích tím, že:

4)

podporovat v rámci těchto komplexních strategií zvyšování povědomí o významu jazyků ve školách a vzdělávacích střediscích tím, že:

a)

budou aktivně podporovat mobilitu studujících, včetně využívání příležitostí poskytovaných příslušnými programy financování EU;

a)

budou aktivně podporovat mobilitu studujících, včetně využívání příležitostí poskytovaných příslušnými programy financování EU;

b)

umožní učitelům zabývat se používáním konkrétního jazyka ve svém vyučovacím předmětu;

b)

umožní učitelům zabývat se používáním konkrétního jazyka ve svém vyučovacím předmětu;

c)

posílí znalost vyučovacího jazyka jako základu pro další učení a vzdělávací výsledky ve škole pro všechny studující, a zejména pro osoby z rodin migrantů nebo znevýhodněných rodin;

c)

posílí znalost vyučovacího jazyka jako základu pro další učení a vzdělávací výsledky ve škole pro všechny studující, a zejména pro osoby z rodin migrantů , mj. v situacích návratu velkého počtu Evropanů v důsledku politických a humanitárních krizí, nebo znevýhodněných rodin a pro jedince se speciálními vzdělávacími potřebami nebo zdravotním postižením ;

d)

budou oceňovat jazykovou rozmanitost studujících a využijí ji jako studijní zdroj včetně zapojení rodičů a širší místní komunity do jazykového vzdělávání;

d)

budou oceňovat jazykovou rozmanitost studujících a využijí ji jako studijní zdroj včetně zapojení rodičů a širší místní komunity do jazykového vzdělávání;

e)

budou nabízet příležitosti k hodnocení a ověřování jazykových kompetencí, které nejsou součástí učebních osnov, ale byly získány studenty někde jinde, včetně rozšiřování nabídky jazyků, které lze přidat ke kvalifikacím při ukončení školní docházky;

e)

a ověřování jazykových kompetencí, které nejsou součástí učebních osnov, ale byly získány studenty někde jinde, včetně rozšiřování nabídky jazyků, které lze přidat ke kvalifikacím při ukončení školní docházky;

Odůvodnění

Vyplývá z textu.

Pozměňovací návrh 16

návrh doporučení Rady o komplexním přístupu k výuce a studiu jazyků

Bod 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

5)

podporovat učitele, školitele a vedení škol ve zvyšování povědomí o významu jazyků tím, že:

5)

podporovat učitele, školitele a vedení škol ve zvyšování povědomí o významu jazyků tím, že:

a)

investují do počátečního a dalšího vzdělávání učitelů jazyků, aby se udržela široká jazyková nabídka v povinné školní docházce a odborné přípravě;

a)

investují do počátečního a dalšího vzdělávání učitelů jazyků s cílem přilákat a udržet pracovníky , aby se zachovala široká jazyková nabídka v povinné školní docházce a odborné přípravě;

b)

zařadí přípravu na jazykovou rozmanitost ve třídě do počátečního a dalšího profesního rozvoje učitelů a vedení škol;

b)

zařadí přípravu na jazykovou rozmanitost ve třídě do počátečního a dalšího profesního rozvoje učitelů a vedení škol , včetně informálního a neformálního učení ;

Odůvodnění

Místní komunity nabízejí řadu možností ke zlepšování povědomí učitelů o významu jazyků, např. prostřednictvím rodičů a pečujících osob, náboženských skupin a komunitních organizací.

Pozměňovací návrh 17

návrh doporučení Rady o komplexním přístupu k výuce a studiu jazyků

Bod 6

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

6)

podporovat výzkum a používání inovativních, inkluzivních a mnohojazyčných pedagogických postupů, včetně používání digitálních nástrojů a integrované výuky obsahu a jazyka;

6)

podporovat výzkum a používání inovativních, inkluzivních a mnohojazyčných pedagogických postupů, včetně používání digitálních nástrojů , audiovizuální, kinematografické a hudební produkce a integrované výuky obsahu a jazyka;

Odůvodnění

Kulturní bohatství evropské audiovizuální, kinematografické a hudební produkce může lidem pomoci nejen při studiu cizího jazyka, ale především také při seznamování se s jinými kulturami a osvojování si společných hodnot.

Pozměňovací návrh 18

návrh doporučení Rady o komplexním přístupu k výuce a studiu jazyků

Bod 8

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

8)

zlepšovat přístup učitelů a občanů, zejména v odlehlejších nebo řídce osídlených regionech a v nejvzdálenějších regionech, k vysoce kvalitním digitálním výukovým programům;

Odůvodnění

Přístup ke kvalitnějším digitálním výukovým programům může být dražší než u jednodušších programů. Širokopásmové připojení navíc v některých oblastech není dostatečně rychlé ani spolehlivé na to, aby usnadnilo výuku jazyků po internetu tam, kde je nedostatek učitelů.

Pozměňovací návrh 19

návrh doporučení Rady o komplexním přístupu k výuce a studiu jazyků

Záměr č. 1.

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.

podporovat následné kroky k tomuto doporučení tím, že bude usnadňovat vzájemné učení mezi členskými státy a vypracuje ve spolupráci s nimi:

1.

podporovat následné kroky k tomuto doporučení tím, že bude usnadňovat vzájemné učení mezi členskými státy a vypracuje ve spolupráci s nimi (přičemž bude v případě potřeby čerpat ze zkušeností místních a regionálních orgánů s prováděním příslušných projektů přeshraniční a územní spolupráce) :

Odůvodnění

Vyplývá z textu.

II.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Obecné připomínky

1.

opakuje svůj požadavek, aby byl v celé EU zaujat komplexní a předvídavý přístup ke vzdělávání v budoucnosti a byla mj. posílena spolupráce veřejného a soukromého sektoru, neboť to umožní podpořit občany v přizpůsobování se stále složitější a rozmanitější společnosti, posilování evropské identity, která by měla doplňovat národní, regionální, místní a individuální identitu, a osvojování si dovedností, které jsou v mobilní a stále více digitální společnosti nezbytné;

2.

podporuje záměr Evropské komise koordinovat vývoj směřující k vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 tak, aby středem pozornosti byly klíčové otázky jako např. zlepšení předškolního vzdělávání, usnadnění vzájemného uznávání vysokoškolských diplomů a osvědčení o ukončení školní docházky, zlepšování studia jazyků, podporování celoživotního učení a mobility studentů a investování do příležitostí, které nabízí digitalizace;

3.

domnívá se, že strategie členských států a regionů v oblasti politiky vzdělávání by měly upřednostňovat spolupráci na všech úrovních správy (včetně místních a regionálních orgánů) s cílem sladit – v souladu se zásadou 1 evropského pilíře sociálních práv – vysoce kvalitní vzdělávání, kde jsou středem pozornosti žáci a jehož prioritami jsou kvalitní výuka, inovace a digitalizace, s potřebami dynamicky se rozvíjejícího trhu práce;

4.

zdůrazňuje, že všechny úrovně správy musí vynakládat větší úsilí, aby bylo možné předjímat dovednosti potřebné na trhu práce a zajišťovat odpovídající vzdělávání, obecné znalosti, odbornou přípravu a celoživotní učení. Podpoří se tak vytváření pracovních míst a budou nalezena řešení problému nezaměstnanosti;

5.

požaduje, aby celoživotní učení bylo konzistentní, a souhlasí se zásadami stanovenými v roce 2017 sítí UNESCO Global Network of Learning Cities (Globální síť učících se měst) prostřednictvím její výzvy Cork Call to Action for Learning Cities (Corkská výzva k přijetí opatření v oblasti učících se měst), v níž bylo uznáno, že celoživotní učení je nedílnou součástí cílů udržitelného rozvoje (1);

6.

požaduje, aby orgány a instituce EU a členské státy za pomoci místních a regionálních orgánů a po konzultaci se zúčastněnými stranami provedly stávající návrhy v rámci širší politiky EU v oblasti hospodářského rozvoje, zaměstnanosti a sociální ochrany tím, že strategicky využijí víceletého finančního rámce na období po roce 2020, který by měl jasněji a ambiciózněji formulovat konkrétní opatření v oblasti vzdělávání. Upozorňuje na to, že je důležité dodržovat zásadu proporcionality, aby bylo zaručeno, že členským státům nevznikne žádná další finanční ani administrativní zátěž;

7.

stejně tak vítá zavedení evropské studentské karty a příležitosti, které přinese, pokud jde o usnadnění mobility studentů a podporu automatického uznávání kvalifikací. Žádá Komisi, aby zvážila zavedení této karty pro všechny žáky a studenty – tj. nejen studenty vysokých škol – s cílem rozšířit možnosti pro celoživotní učení;

8.

uznává, že hlavní odpovědnost za politiku v oblasti vzdělávání nesou členské státy, které do různé míry zapojují své regionální a místní orgány v závislosti na svém příslušném ústavním zřízení, a že v souladu s článkem 6 SFEU by činnost EU měla pouze doplňovat, podporovat nebo koordinovat činnost členských států. Veškerá opatření EU v této oblasti musí být plně opodstatněná z hlediska subsidiarity a proporcionality a měla by být v souladu se stávajícími rámci, nástroji a postupy;

Vzájemné uznávání

9.

s politováním bere na vědomí přetrvávající překážky bránící mobilitě v oblasti vzdělávání a připojuje se ke Komisi s voláním po Evropě, v níž studiu, učení ani výzkumu nestojí v cestě hranice, nýbrž kde je studijní či pracovní pobyt v jiném členském státě samozřejmostí;

10.

vyzdvihuje nutnost poskytnout dodatečnou podporu regionům, v nichž mohou mobilitě účastníků vzdělávání bránit další překážky, jako je úbytek obyvatel, venkovská poloha či chudoba;

11.

vítá, že Komise podporuje výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, a vybízí k zapojení představitelů místní a regionální úrovně do této výměny jako projevu uznání významu regionálních znalostí a zkušeností;

12.

vítá návrh Evropské komise podporovat automatické vzájemné uznávání vysokoškolských diplomů a osvědčení o vyšším sekundárním vzdělání a výsledků období studia v zahraničí a vyzývá Komisi, aby ve své budoucí činnosti zohlednila spojitost s územním rozvojem, zejména pokud místní a regionální projekty zahrnují mobilitu kvalifikovaných pracovníků a zaměstnanců;

Předškolní období

13.

připomíná, že význam výrazu „předškolní vzdělávání a péče“ přesahuje rámec toho, co někteří chápou pouze jako vzdělávání v mateřských školách, neboť jeho smyslem není jen připravovat děti na školu, nýbrž i na život, tak jak k tomuto cíli přispívají i všechny ostatní součásti vzdělávacího systému;

14.

připomíná doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení a navrhuje, aby EU a vnitrostátní subjekty s rozhodovací pravomocí věnovaly zvláštní pozornost potenciálu, který v této souvislosti mají partnerství, jež mohou být navázána mezi orgány na celostátní, regionální a místní úrovni, podniky, zaměstnanci a jejich organizacemi a subjekty občanské společnosti, a vzaly tak takto dosažené dovednosti a kvalifikace v potaz;

15.

v této souvislosti vyjadřuje své zklamání nad tím, že se v doporučení jen v omezené míře odkazuje na rodinný život či místní opatření, která mohou mít značný dopad na rozvoj dítěte v raném věku. Vyzdvihuje zásadní význam celostního a integrovaného přístupu;

16.

zastává názor, že náležitě vzdělaní odborníci jsou předpokladem vysoce kvalitního vzdělávání v raném věku, a proto by všechny úrovně správy (včetně místní a regionální) měly být vybízeny k tomu, aby odpovídajícím způsobem investovaly nejen do počátečního vzdělání učitelů, ale také do jejich dalšího profesního rozvoje;

17.

upozorňuje na to, že je třeba neustále zdokonalovat tu část předškolního vzdělávání a péče, která spočívá v „péči“, což zahrnuje i úlohu vychovatelů při budování dobrých vztahů s dětmi, rodiči a mezi sebou navzájem. Poukazuje na to, že v souladu se zásadou 11 evropského pilíře sociálních práv je třeba zaručit finanční dostupnost služeb v oblasti péče o předškolní děti pro rodiny s nízkými příjmy. Oceňuje, že v Úmluvě o právech dítěte je zakotvena zásada, že hlavním kritériem všech opatření týkajících se dětí by měl být nejlepší zájem dítěte;

18.

upozorňuje na potřeby dětí se speciálními vzdělávacími potřebami nebo zdravotním postižením, jimž by se mělo dostat náležitého vzdělání, včetně případného přístupu k systému všeobecného vzdělávání, a individuální podpory podle jejich konkrétních potřeb;

19.

bere na vědomí četné výhody vyplývající z prosazování opatření, jež mají usnadnit pozitivní dialog mezi učiteli a rodiči nebo pečujícími osobami s cílem posílit vazby mezi školou a domovem a podpořit úspěšné začlenění žáků do školního prostředí a jejich celkovou socializaci a možnosti rozvoje;

20.

vítá skutečnost, že Komise uznala úlohu, kterou hrají místní a regionální partneři ve zkvalitňování výuky a učení, avšak poznamenává, že nebylo uznáno, že některé komunity budou čelit větším výzvám než jiné, např. odlehlejší komunity nebo komunity s větším počtem mateřských jazyků, které budou potřebovat více zdrojů a finančních prostředků na zkvalitnění výuky a učení pro všechny;

21.

zdůrazňuje, že Komise musí zohlednit související stanoviska Výboru a závěry Rady, mj. závěry Rady o integrovaných politikách rozvoje v raném dětství jako nástroj pro zmírnění chudoby a podporu sociálního začlenění (2);

Studium a výuka jazyků

22.

vyjadřuje své zklamání nad tím, že špatné jazykové dovednosti jsou pokládány za jednu z hlavních překážek volného pohybu osob a vytváření pracovních sil relevantních pro potřeby evropského hospodářství, a proto zdůrazňuje, že podporuje větší význam výuky jazyků;

23.

poukazuje na to, že se v příštím víceletém finančním rámci očekává snížení finančních prostředků na politiku soudržnosti, a proto vyjadřuje své obavy z toho, zda bude v Evropském sociálním fondu k dispozici dostatek prostředků na to, aby bylo možné splnit cíle uvedené v doporučení;

24.

v této souvislosti je zklamán tím, že se v doporučení klade důraz na učení se v rámci povinné školní docházky, místo toho, aby byly jazyky uznány za důležitou součást celoživotního učení (i v raném věku), která podporuje integraci a mobilitu a do níž se mohou zapojit partneři a podniky z místních komunit;

25.

vyzdvihuje význam aktivní propagace příležitostí, které skýtají příslušné programy financování EU, a význam zjednodušování postupů podávání žádostí, aby z těchto programů mohly těžit školy a vzdělávací střediska ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. října 2018.

předseda Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ


(1)  http://uil.unesco.org/lifelong-learning/learning-cities/cork-call-action-learning-cities.

(2)  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1530526890119&uri=CELEX%3A52018DC0270.


III Přípravné akty

VÝBOR REGIONŮ

131. plenární zasedání VR a zahájení Evropského týdne regionů a měst, 8. 10. 2018–10. 10. 2018

21.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 461/70


Stanovisko Evropského výboru regionů – Balíček předpisů týkajících se víceletého finančního rámce na období 2021–2027

(2018/C 461/10)

Hlavní zpravodaj:

Nikola DOBROSLAVIĆ (HR/ELS), hejtman Dubrovnicko-neretvanské župy

Odkazy:

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání – Víceletý finanční rámec na období 2021–2027

COM(2018) 321 final

návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027

COM(2018) 322 final

návrh – Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení

COM(2018) 323 final

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech

COM(2018) 324 final

návrh rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie

COM(2018) 325 final

návrh nařízení Rady o metodách a postupu pro poskytování vlastních zdrojů ze společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, ze systému Evropské unie pro obchodování s emisemi a z plastových obalových odpadů, které nejsou recyklovány, a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků

COM(2018) 326 final

návrh nařízení Rady, kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Evropské unie

COM(2018) 327 final

návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EHS, Euratom) č. 1553/89 o konečné jednotné úpravě vybírání vlastních zdrojů vycházejících z daně z přidané hodnoty

COM(2018) 328 final

I.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech

COM(2018) 324 final

Pozměňovací návrh 1

Čl. 2 písm. c)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

c)

„vládním subjektem“ všechny orgány veřejné moci na všech úrovních veřejné správy , včetně vnitrostátních, regionálních a místních orgánů , jakož i organizace členských států ve smyslu [čl. 2 bodu 42] nařízení (EU, Euratom) č. xx/xx (dále jen „finanční nařízení“).

c)

„vládním subjektem“ všechny ústřední orgány státní správy, jakož i organizace členských států ve smyslu [čl. 2 bodu 42] nařízení (EU, Euratom) xx/xx (dále jen „finanční nařízení“).

Odůvodnění

Je zapotřebí vyjmout z uplatňování nařízení všechny orgány a jiné subjekty přímo volených místních a regionálních samospráv .

Pozměňovací návrh 2

Čl. 3 odst. 1 písm. f)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

f)

účinnou a včasnou spolupráci s Evropským úřadem pro boj proti podvodům a s Úřadem evropského veřejného žalobce při vyšetřování nebo stíhání v souladu s jejich příslušnými právními předpisy a se zásadou loajální spolupráce.

f)

účinnou a včasnou spolupráci s Evropským úřadem pro boj proti podvodům a  případně s Úřadem evropského veřejného žalobce při vyšetřování nebo stíhání v souladu s jejich příslušnými právními předpisy a se zásadou loajální spolupráce.

Odůvodnění

Ustanovení týkající se Úřadu evropského veřejného žalobce se mohou, až bude tento úřad zřízen, vztahovat pouze na zúčastněné členské státy.

Pozměňovací návrh 3

Čl. 4 odst. 1 písm. b) bod 1)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1)

pozastavení schválení jednoho nebo více programů nebo jeho/jejich změny;

 

Odůvodnění

Pozastavení schválení jednoho nebo více programů nebo jeho/jejich změny by pro dotčený členský stát neznamenalo přímý finanční postih. Bezprostřední dopad na rozpočty členských států by naproti tomu mělo pozastavení závazků a/nebo plateb při zachování povinnosti ústředních orgánů státní správy provádět programy a vyplácet prostředky konečným příjemcům nebo příjemcům v souladu s čl. 4 odst. 2 navrhovaného nařízení. Zrušení pozastavení schválení jednoho nebo více programů nebo jeho/jejich změny by navíc výrazně zpozdilo provádění dotčených programů, neboť by byly rovněž pozastaveny všechny následné postupy.

Pozměňovací návrh 4

Čl. 5 odst. 6

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

6.   Pokud se Komise domnívá, že byl zjištěn všeobecný nedostatek týkající se právního státu, předloží Radě návrh prováděcího aktu o vhodných opatřeních.

6.   Pokud se Komise domnívá, že byl zjištěn všeobecný nedostatek týkající se právního státu, předloží Radě návrh prováděcího aktu o vhodných opatřeních. Komise k tomuto návrhu připojí orientační finanční plán rozpočtu EU – jehož se navrhované opatření dotýká – na následující roky, který bude rozčleněn podle kategorií výdajů, oblastí politiky a rozpočtových položek. Tento orientační plán je základem pro posouzení rozpočtových důsledků pro celostátní rozpočty dotčených členských států a pro rozpočty jejich nižších správních celků.

Odůvodnění

Evropská komise by měla posoudit, jaké rozpočtové důsledky by pro celostátní rozpočty dotčených členských států a pro rozpočty jejich nižších správních celků mohlo mít snížení finančních prostředků poskytovaných ze strany EU, přičemž je třeba náležitě zohlednit zásady proporcionality a nediskriminace.

Pozměňovací návrh 5

Čl. 6 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.   Komise situaci v dotčeném členském státě posoudí. Jakmile všeobecné nedostatky týkající se právního státu, na jejichž základě byla přijata vhodná opatření, přestanou zcela nebo částečně existovat, Komise předloží Radě návrh rozhodnutí na zrušení těchto opatření v plném rozsahu nebo jejich části. Použije se postup uvedený v čl. 5 odst. 2, 4, 5, 6 a 7.

2.   Komise situaci v dotčeném členském státě posoudí. Jakmile všeobecné nedostatky týkající se právního státu, na jejichž základě byla přijata vhodná opatření, přestanou zcela nebo částečně existovat, Komise předloží Radě návrh rozhodnutí na zrušení těchto opatření v plném rozsahu nebo jejich části. Použije se postup uvedený v čl. 5 odst. 2, 4, 5, 6 a 7. V zájmu shromáždění dostatečných důkazů pro zrušení daných opatření vypracuje Účetní dvůr zrychleným postupem zvláštní zprávu o dotčené záležitosti v souladu s čl. 287 odst. 4 druhým pododstavcem SFEU.

Odůvodnění

Zrušení opatření musejí doprovázet pádné, nestranné a včas poskytnuté důkazy, aby bylo možné bez jakýchkoli zbytečných průtahů provádět příslušné programy.

Pozměňovací návrh 6

Čl. 6 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3.   Jsou-li opatření týkající se pozastavení schválení jednoho nebo více programů nebo jejich změn podle čl. 4 odst. 2 písm. b) bodu i) nebo pozastavení závazků podle čl. 4 odst. 2 písm. b) bodu ii) zrušena, částky odpovídající pozastaveným závazkům se zapíší do rozpočtu v souladu s článkem 7 nařízení Rady (EU, Euratom) xx/xx/ (nařízení o víceletém finančním rámci). Pozastavené závazky z roku n nelze znovu zapsat do rozpočtu po roce n + 2 .

3.   Jsou-li opatření týkající se pozastavení schválení jednoho nebo více programů nebo jejich změn podle čl. 4 odst. 2 písm. b) bodu i) nebo pozastavení závazků podle čl. 4 odst. 2 písm. b) bodu ii) zrušena, částky odpovídající pozastaveným závazkům se zapíší do rozpočtu v souladu s článkem 7 nařízení Rady (EU, Euratom) xx/xx (nařízení o víceletém finančním rámci). Pozastavené závazky z roku n nelze znovu zapsat do rozpočtu po roce n + 3 .

Odůvodnění

Takovéto řešení zvýší možnost využití prostředků uvolněných z postupu pozastavení a zabrání ztrátě těchto prostředků.

II.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Obecné připomínky

1.

vítá návrh Komise týkající se víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2020, který skýtá pevný základ pro jednání s ohledem na vystoupení Spojeného království z EU a na další vnitřní i vnější výzvy. Oceňuje odvedenou práci, avšak má za to, že je třeba návrh před přijetím ještě upřesnit a vylepšit, aby odpovídal očekáváním občanů Evropské unie a potřebám místní a regionální samosprávy;

2.

konstatuje, že chybí strategie, která by jednoznačně navazovala na strategii Evropa 2020, což má za následek to, že nejsou dostatečně jasně zdůrazněny strategické cíle jednotlivých programů a že celý VFR není dostatečně propojen s cíli udržitelného rozvoje. Vyzývá proto Komisi, aby v rámci jednání o návrhu VFR vymezila strategické cíle jednotlivých politik EU a jejich očekávané dopady. Bude zapotřebí strukturovaný přístup na celostátní, regionální a místní úrovni, aby byla jasně patrná vazba mezi místními a regionálními silnými stránkami a iniciativami a společnými evropskými cíli;

3.

s politováním konstatuje, že návrh Komise není dostatečně ambiciózní, a to vzhledem k nesouladu mezi povinnostmi pramenícími z cílů stanovených ve Smlouvě a současnými i budoucími výzvami a samotnou výší budoucího VFR. Znovu připomíná v minulosti vyjádřený postoj Výboru, že budoucí VFR by měl činit nejméně 1,3 % HND, což je i stanovisko Evropského parlamentu. Se znepokojením poukazuje na to, že v dřívějších případech byl konečný VFR nižší, než navrhovala Komise, a že kdyby se takový výsledek opakoval, znamenalo by to dodatečné oslabení konečných účinků jednotlivých veřejných politik Unie;

4.

považuje za nepřijatelné, aby financování dodatečných priorit bylo na úkor stávajících politik EU s prokazatelnou evropskou přidanou hodnotou, jako jsou politika soudržnosti a společná zemědělská politika, a zejména politika rozvoje venkova. Navrhované škrty nejsou správným způsobem, jak řešit otázku financování dodatečných priorit a výzev;

5.

vítá návrh Komise zlepšit soudržnost pravidel a zásadně snížit administrativní zátěž pro příjemce a řídící orgány, a usnadnit tak účast v programech EU a urychlit provádění;

6.

vytýká Komisi nedostatečnou transparentnost, pokud jde o srovnání částek v rámci stávajícího a budoucího VFR. V tomto ohledu vítá úsilí výzkumné služby Evropského parlamentu o vypracování srovnávací finanční analýzy obou víceletých finančních rámců;

7.

bere na vědomí přístup zaměřený na výsledky uplatňovaný v rámci nově navrhované struktury VFR, jehož cílem je reagovat na potřeby v praxi a zajistit větší evropskou přidanou hodnotu. Je proti vyškrtnutí jednotného rozpočtového okruhu vyhrazeného na hospodářskou, sociální a územní soudržnost, které představuje další oslabení pozice politiky soudržnosti v rámci VFR a připravuje půdu pro možné vyjmutí ESF+ z politiky soudržnosti. Kdyby k tomu došlo, ještě více by se snížila úroveň součinnosti a provázanosti různých zdrojů financování, jež mají zvláštní význam pro místní a regionální orgány;

8.

se znepokojením upozorňuje na to, že návrh Komise směřuje k dalšímu posílení postavení programů s přímým nebo nepřímým řízením a že je na úkor programů, které se provádějí prostřednictvím sdíleného řízení ze strany Komise a členských států, což v dlouhodobém horizontu sníží viditelnost provádění politiky Unie na místní a regionální úrovni. Zdůrazňuje, že je nutné zavést a plně dodržovat zásady partnerství a víceúrovňové správy, aby se tak zajistilo zapojení místních a regionálních orgánů ve všech příslušných fázích tvorby politik EU od jejich přípravy až po provádění;

9.

vyjadřuje politování nad tím, že přijetí 8. akčního programu EU pro životní prostředí a VFR na období po roce 2020 není sladěno. Rozhodovací proces u budoucích akčních programů EU pro životní prostředí a trvání programů by měly být sladěny s časovým rámcem VFR, aby přidělené finanční prostředky náležitě odrážely priority a cíle v oblasti udržitelnosti;

10.

vyjadřuje znepokojení nad nejistotou ohledně plánování VFR v případě, že nebude včas dosaženo jasné a pevné dohody, co se týče vystoupení Spojeného království z Unie;

11.

podporuje návrh Komise vytvořit užší vazby mezi regionálními fondy a evropským semestrem, pokud bude evropský semestr doplněn o regionální perspektivu, neboť jde o jediný možný způsob, jak mezi nimi vytvořit jasné a smysluplné vazby;

Reforma vlastních zdrojů

12.

vítá návrh Komise zavést tři nové vlastní zdroje, avšak s politováním konstatuje, že Komise převzala pouze dva dodatečné zdroje z návrhu pracovní skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje, a domnívá se, že návrh Komise měl být v tomto ohledu ambicióznější. V této souvislosti navrhuje, aby se bezodkladně pokračovalo v činnostech spojených s hledáním nových zdrojů financování rozpočtu;

13.

vítá úsilí Komise o zjednodušení rozpočtu na straně příjmů, zejména návrh na postupné zrušení všech slev souvisejících s členskými státy, a také o zjednodušení výpočtu příjmů založených na DPH;

14.

s politováním upozorňuje na to, že Komise ve svém návrhu na zavedení nových vlastních zdrojů neprovedla dostatečnou kontrolu dodržování zásady subsidiarity a že rovněž nebyl posouzen potenciální dopad návrhu na finanční situaci regionálních a místních orgánů;

15.

zdůrazňuje, že návrh společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob má významný potenciál, pokud jde o zvýšení podílu vlastních zdrojů, za předpokladu, že bude závazný pro velký počet podniků, což v tomto okamžiku ještě stále není stanoveno, stejně jako není známo, kdy lze očekávat vstup tohoto zdroje příjmů v platnost. Vyjadřuje znepokojení v souvislosti s vlastními zdroji založenými na plastových obalových odpadech, které nejsou recyklovány, vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů EU je tento druh odpadu zcela odstranit, což by mělo za následek ztrátu příjmů z tohoto zdroje, resp. větší nestabilitu rozpočtových příjmů;

16.

podporuje navržené snížení kompenzace za náklady na výběr tradičních vlastních zdrojů ze strany členských států, ale vyzývá Komisi, aby šla ještě o krok dál a namísto navrhovaných 10 % stanovila kompenzaci za náklady na výběr, která bude odpovídat skutečným nákladům;

Právní stát, flexibilita a stabilita

17.

domnívá se, že dodržování zásad právního státu je nezbytným předpokladem řádného finančního řízení a účinného využívání rozpočtu Unie. V tomto ohledu vítá úsilí Komise o uplatňování účinnějších mechanismů, jež pomohou zajistit dodržování zásad právního státu, právní jistotu ve všech členských státech a také účinnější boj proti podvodům a korupci;

18.

souhlasí se stanoviskem Evropského účetního dvora, že je nutné, aby navrhovaný mechanismus pro zajištění dodržování zásad právního státu šel dále než článek 7 SEU a aby se mohl rychleji uplatnit;

19.

vítá úsilí Komise o zajištění nepřerušovaného financování konečných příjemců Unie stanovením povinnosti pro členské státy, aby respektovaly své finanční závazky vůči konečným příjemcům i v situaci, kdy dojde k aktivaci mechanismů na ochranu finančních zájmů EU. Očekává, že Komise dále rozpracuje způsoby, kterými budou chráněny zájmy konečných příjemců;

20.

doporučuje Komisi, aby zvážila zavedení dalších mechanismů na ochranu finančních zájmů Unie, které by měly rovnoměrnější dopad na všechny členské státy, jako jsou jednorázové pokuty;

21.

s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora se domnívá, že stávající legislativní řešení ponechává Komisi příliš velký prostor pro zahájení postupu, a vyzývá Komisi, aby vypracovala jasná kritéria, na jejichž základě lze definovat, co se rozumí všeobecnými nedostatky týkajícími se právního státu, jež ohrožují řádné finanční řízení;

22.

navrhuje, aby byla posílena úloha Evropského účetního dvora při provádění navrhovaného mechanismu, a to v souladu s článkem 287 SEU;

23.

vítá návrhy Komise týkající se zvýšení flexibility VFR, což určitě přispěje k tomu, aby se včas reagovalo na nové a nepředvídané výzvy. Nicméně zdůrazňuje, že rostoucí flexibilita při využívání prostředků nesmí být na úkor dlouhodobé předvídatelnosti a strategické orientaci programů, zejména těch, jež se provádějí prostřednictvím sdíleného řízení. Vyzývá tudíž k tomu, aby se prozkoumalo, zda zvýšení flexibility v části, jež se týká posílení pravomocí Komise ohledně přerozdělování prostředků, neznamená porušení zásad subsidiarity a víceúrovňové správy. Požaduje rovněž, aby byly místní a regionální orgány zapojeny do přijímání rozhodnutí vždy, když se přesměrovávají prostředky, které podléhají sdílenému řízení;

Jednotlivé okruhy rozpočtu

24.

vítá návrhy na navýšení prostředků pro oblasti politik, jež se týkají nových, důležitých výzev, jako je migrace a správa hranic, a také stanovení zvláštního okruhu pro bezpečnost a obranu;

25.

podporuje navýšení prostředků přidělených na výzkum a inovace, další provádění stávajícího EFSI a jeho transformaci v nový fond InvestEU, navýšení prostředků na program Erasmus+ a další posílení investic do boje proti změně klimatu v rámci všech politik EU. Nicméně znovu zdůrazňuje, že navrhovaná navýšení nesmějí být na úkor politiky soudržnosti a politiky rozvoje venkova;

26.

je důrazně proti návrhu snížit rozpočet na politiku soudržnosti o 10 %, zejména v části týkající se Fondu soudržnosti, v níž se plánuje dokonce 45 % snížení prostředků. Stejně tak považuje za nepřijatelné navrhované škrty v rozpočtu na společnou zemědělskou politiku, a to obzvlášť snížení prostředků určených pro EZFRV o 28 % a prostředků pro ENRF o 13 %. Takto výrazná snížení v oblastech, jež neustále prokazují svou evropskou přidanou hodnotu a jež jsou nejviditelnějšími evropskými politikami pro evropské občany, by v dlouhodobém horizontu měla velmi negativní důsledky pro růst a rozvoj evropských regionů;

27.

požaduje naopak, aby v návaznosti na prohlášení o rozvoji venkova přijaté v září 2016 v Corku byla celková finanční podpora EU pro rozvoj venkova zvýšena nad 5 % rozpočtu EU ve prospěch venkovských a přechodných oblastí. Tyto oblasti představují více než 90 % území, žije v nich 58 % obyvatelstva a zajišťují 56 % pracovních míst Unie;

28.

zdůrazňuje, že navrhované snížení prostředků pro politiku soudržnosti by ohrozilo realizaci jednoho z nejdůležitějších cílů Smlouvy, a sice dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Důsledkem takového přístupu by bylo prohloubení nerovností mezi evropskými regiony, jež by zasáhlo zejména méně rozvinuté regiony a regiony, které se potýkají se závažnými strukturálními a demografickými problémy. Tento přístup zároveň nebere v potaz značný přínos, který politika soudržnosti doposud měla v oblastech, jako jsou inovace, digitalizace a změna klimatu. Upozorňuje, že snížení přídělu pro programy územní spolupráce představuje hrozbu pro větší územní soudržnost a důležité mechanismy v této oblasti, jako jsou ESÚS a makroregionální strategie;

29.

vyjadřuje politování nad tím, že se – přestože více než třetina občanů EU žije v příhraničních regionech a vzhledem k tomu, že se tyto regiony potýkají s řadou územních problémů – počítá s reálným snížením rozpočtových prostředků určených na přeshraniční spolupráci navzdory její prokázané evropské přidané hodnotě;

30.

zdůrazňuje obzvlášť negativní dopady tohoto návrhu VFR na evropské zemědělce a obyvatele venkovských oblastí. V případě, že by navrhované snížení prostředků pro druhý pilíř SZP bylo přijato, by politika rozvoje venkova již nebyla schopná splnit své úkoly, především co se týče snížení rozdílů v životních podmínkách mezi venkovskými a městskými oblastmi. Mimoto požaduje, aby Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova i nadále spadal pod systém řízení podle nařízení o společných ustanoveních, aby zůstal zachován soulad mezi různými zdroji financování a byl posílen územní rozměr SZP;

31.

staví se zejména proti návrhu na snížení prostředků programu POSEI, který je věnován nejvzdálenějším regionům. Ohrožuje to totiž jeho cíl, aby jakožto finanční nástroj přímé podpory zemědělců konkrétním způsobem reagoval na zvláštní výzvy, jimž čelí zemědělství v jednotlivých regionech;

32.

vyjadřuje politování nad tím, že nedošlo k reálnému navýšení prostředků pro Evropský sociální fond plus, a to navzdory dalším úkolům, které bude ESF+ plnit, včetně integrace občanů ze třetích zemí. Připomíná, že Evropský sociální fond (viz stanovisko VR týkající se ESF+ (1)) musí být i nadále zasazen do politiky soudržnosti, která je hlavním nástrojem EU pro investice do osob a lidského kapitálu, prosazování rovnosti žen a mužů a zlepšování životních podmínek milionů evropských občanů;

33.

poukazuje na to, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) nebyl začleněn do ESF+, navzdory tomu, že se oba fondy částečně překrývají a musí se mezi nimi hledat rovnováha. Je toho názoru, že přidaná hodnota opatření financovaných z EFG závisí na tom, zda budou tato opatření doprovázena procesy transformace a restrukturalizace prováděnými prostřednictvím dlouhodobých programů regionálního rozvoje, především prostřednictvím předběžných opatření, jako jsou ta, jež nabízí ESF+;

34.

nesouhlasí se zavedením pravidla n+2 namísto pravidla n+3 jakožto časového rámce pro využití přidělených ročních částek, jelikož existuje značné riziko, že právní předpisy budou přijaty pozdě, což by mohlo ohrozit využití přidělených prostředků kvůli uplatňování pravidla n+2;

35.

je důrazně proti navrhovaným řešením, která dále zhoršují postavení místních a regionálních orgánů oproti dosavadnímu stavu, pokud jde o lhůtu pro využití ročních přídělů prostředků z programů EU a o úrovně předběžného financování a zejména spolufinancování projektů, a to s ohledem na skutečnost, že mnoho místních a regionálních orgánů nemá finanční kapacitu k zajištění potřebných vlastních prostředků;

36.

vyzývá Komisi, aby při výpočtu přídělů prostředků pro členské státy v rámci politiky soudržnosti vycházela z nejnovějšího rozdělení na regiony NUTS 2, u nichž může Eurostat poskytnout potřebné údaje, aby se tak zaručilo co nejlepší propojení mezi socioekonomickými příležitostmi v regionech NUTS 2 a výpočtem přídělů pro členské státy;

37.

mimoto Evropskou komisi žádá, aby při úpravě kritérií pro spolufinancování a přidělování finančních prostředků v rámci politiky soudržnosti zvážila i jiné ukazatele, než jen HDP na obyvatele, neboť to neumožňuje s přesností posoudit schopnost společnosti řešit problémy, jimž čelí, jako jsou demografické změny. Dále vyzývá k vytvoření mezinárodních, vnitrostátních, místních a regionálních ukazatelů, aby bylo možné vyhodnocovat pokrok lépe než jen na základě HDP. Pokud jde o demografickou výzvu, navrhuje, že by mohly být zohledněny následující faktory – vývoj populace (výrazný a trvalý úbytek), územní rozptýlenost, stárnutí, přestárlost populace, odliv mladých a dospělých osob a s ním související pokles porodnosti;

38.

je proti snížení prostředků vyčleněných na dopravní infrastrukturu v rámci Nástroje pro propojení Evropy, zejména v souvislosti s neopodstatněným snížením rozpočtu Fondu soudržnosti, neboť se domnívá, že vzhledem k cílům a potřebám týkajícím se vytvoření ekologického, bezpečného a dobře propojeného dopravního systému neexistují pro navrhované snížení důvody;

39.

domnívá se, že navrhovaný rozpočet pro nový nástroj evropská funkce investiční stabilizace – ve formě rozpočtové položky v rámci rozpočtu EU umožňující poskytnutí úvěrů v celkové výši až 30 miliard EUR, aby se s jeho pomocí mohlo náležitě reagovat v případě, že dojde k novým hospodářským a finančním otřesům na trhu, které zasáhnou členské státy náležející do eurozóny nebo ty, které se účastní evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II) –, je příliš nízký. Navrhuje tudíž, aby byly prostředky v této části výrazně navýšeny s cílem ochránit investiční potenciál Unie a aby se nezapočítávaly do rozpočtu EU;

40.

vyjadřuje znepokojení ohledně návrhu programu na podporu strukturálních reforem. Vzhledem k tomu, že návrh vychází z článku 175 Smlouvy, který se týká soudržnosti, by se totiž program měl omezovat na reformy, které posilují hospodářskou, sociální a územní soudržnost a přinášejí evropskou přidanou hodnotu. Program by měl rovněž spadat pod novou dlouhodobou strategii rozvoje EU, která nahradí strategii Evropa 2020 a bude založena na cílech udržitelného rozvoje. Mimoto by se měly uplatňovat stejné požadavky jako u strukturálních a investičních fondů, pokud jde o partnerství s místními a regionálními orgány a jejich zapojení do procesu plánování a provádění reforem. Staví se rovněž proti možnosti, kterou stanoví rámcové nařízení pro strukturální a investiční fondy, a sice převést až 5 % prostředků do fondů a finančních nástrojů Unie, které nemají žádnou spojitost s cíli soudržnosti a navíc jsou z velké části řízeny přímo, tedy bez zapojení místních a regionálních orgánů;

41.

zdůrazňuje, že škrty v politice soudržnosti, politice rozvoje venkova a SZP budou mít výrazně negativní dopad na realizaci cílů v oblasti územní soudržnosti a ochrany životního prostředí. Navzdory navýšení částek pro program LIFE o téměř 60 % bude rozpočet na politiku v oblasti klimatu a přizpůsobení energetiky z celkového hlediska v horší pozici, než je tomu v současném výhledu. Namísto toho, aby se využilo velkého potenciálu zemědělské politiky, a zejména politiky soudržnosti, co se týče podpory investic, jež mají pozitivní dopad na životní prostředí a přispívají k boji proti změně klimatu, tento návrh VFR snížením prostředků na politiku soudržnosti a zemědělskou politiku ohrozí splnění cílů Unie v oblasti životního prostředí;

42.

bere na vědomí navrhované navýšení financování programu LIFE (viz stanovisko VR týkající se programu LIFE (2)), jež má zásadní význam pro podporu místních a regionálních orgánů v boji proti úbytku biologické rozmanitosti, při vypracovávání řešení pro zelenou infrastrukturu a při prosazování udržitelnosti. Vyjadřuje však politování nad tím, že toto navrhované navýšení je částečně oslabeno zahrnutím opatření pro přechod na čistou energii, jež byla dříve financována v rámci Horizontu 2020. Požaduje tudíž, aby celkové finanční prostředky pro program LIFE byly navýšeny o odpovídající částku. Mimoto žádá, aby byl u opatření pro budování kapacit na podporu přechodu na čistou energii zachován stejný koeficient spolufinancování jako v programu Horizont 2020;

43.

poukazuje na to, že se plánovaný cíl, aby 25 % výdajů v rozpočtu EU přispívalo k dosažení cílů v oblasti klimatu, nezdá být přiměřený pro splnění cílů Pařížské dohody. V příštím finančním rámci by se mělo usilovat o to, aby bylo možné zvýšit úroveň výdajů přispívajících k dekarbonizaci energetiky, průmyslu a dopravy a k přechodu na oběhové hospodářství na více než 30 %;

44.

vítá navýšení prostředků pro podokruh Horizont Evropa ve srovnání se stávající částkou. Doporučuje rovněž, aby byl stanoven rámec, který by upravoval možnosti týkající se rozpočtových převodů z jiných nástrojů spadajících pod VFR do Horizontu Evropa, přičemž je třeba náležitě zohlednit zejména svobodu iniciativy daného řídícího orgánu, společnou přípravu takto spolufinancovaných opatření a návrat prostředků na území řídícího orgánu;

45.

vítá vytvoření samostatného okruhu pro migraci a správu hranic a také výrazné navýšení prostředků na provádění opatření v těchto oblastech. Vyjadřuje politování nad tím, že je mnohem větší důraz kladen na bezpečnost hranic než na jiné záležitosti související s migrací, jako je poskytování ochrany a azylu migrantům, podpora legální migrace a úsilí v oblasti integrace. Výbor tudíž požaduje, aby finanční prostředky pro Azylový a migrační fond (viz stanovisko VR Azylový a migrační fond (3)) byly navýšeny o stejný procentuální podíl (240 %) jako prostředky na ochranu vnějších hranic, aby bylo zaručeno, že budou dostačující pro náležitou reakci na výzvy související s integrací;

46.

vzhledem k nedostatečné ambicióznosti, co se týče celkové výše VFR, jež ještě více omezuje působení Unie v této oblasti mimořádného významu pro její politickou, bezpečnostní a sociální stabilitu, zdůrazňuje, že tato skutečnost je obzvlášť důležitá pro místní a regionální orgány, jež odpovídají za velkou část souvisejících opatření. V tomto kontextu také zdůrazňuje, že finanční prostředky Evropského sociálního fondu (ESF+), které by měly pokrývat opatření zaměřená na dlouhodobou integraci migrantů, musí být tudíž navýšeny, aby pokrývaly náklady na nový úkol;

47.

upozorňuje rovněž na skutečnost, že velký význam pro místní a regionální orgány, co se uvedených oblastí týče, má nový program „Práva a hodnoty“, který by měl poskytovat prostředky na ochranu základních práv a hodnot EU a pobízet k aktivnímu evropskému občanství. Z tohoto důvodu navrhuje zvýšit celkový základ tohoto programu, aby bylo možné reagovat na obrovské výzvy v tomto ohledu;

48.

podporuje zjednodušení nástrojů pro vnější činnost i rozpočtu celkově, jež by mělo vést k efektivnější a účinnější vnější a rozvojové politice EU. Zdůrazňuje přitom důležitou úlohu regionálních a místních orgánů při zlepšování spolupráce se sousedními a třetími zeměmi v celé řadě oblastí a při celkovém naplňování Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. Požaduje, aby tato úloha byla ve VFR explicitněji zohledněna, nejlépe prostřednictvím přímo přiděleného rozpočtu;

49.

domnívá se, že silná, efektivní a kvalitní evropská veřejná správa je nezbytná pro provádění politik Unie a obnovení důvěry v přidanou hodnotu EU a posílení dialogu s občany na všech úrovních. V tomto ohledu zdůrazňuje důležitou úlohu institucí tvořených demokraticky zvolenými členy;

50.

vyzývá všechny orgány EU, aby dohody ohledně příštího VFR dosáhly rychle, aby se tak zajistilo včasné přijetí programů EU ještě před začátkem příštího VFR.

V Bruselu dne 9. října 2018.

předseda Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ


(1)  Stanovisko VR 3597/2018, dosud nepřijato.

(2)  Stanovisko VR 3653/2018.

(3)  Stanovisko VR 4007/2018.


21.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 461/79


Stanovisko Evropského výboru regionů — Horizont Evropa: 9. rámcový program pro výzkum a inovace

(2018/C 461/11)

Hlavní zpravodaj:

Christophe CLERGEAU (FR/SES), člen rady regionu Pays-de-la-Loire

Odkazy:

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků

COM(2018) 435 final – 2018/00224 (COD)

Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa

COM(2018) 436 final – 2018/0225 (COD)

I.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanovují se pravidla pro účast a šíření výsledků

[COM(2018) 435 final – 2018/0224 (COD)]

Pozměňovací návrh 1

2. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

V rámci přinášení vědeckého, ekonomického a společenského dopadu v zájmu tohoto obecného cíle by Unie měla investovat do výzkumu a inovací prostřednictvím programu Horizont Evropa – rámcového programu pro výzkum a inovace na období 2021–2027 („program“) s cílem podporovat vytváření a rozšiřování vysoce kvalitních znalostí a technologií, posilovat dopad výzkumu a inovací při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie, podporovat zavádění inovativních řešení v průmyslu a společnosti s cílem zabývat se globálními výzvami a podporovat konkurenceschopnost průmyslu; podporovat všechny formy inovací, včetně průlomových inovací, a posilovat uvádění inovativních řešení na trh; optimalizovat uskutečňování těchto investic pro zvyšování dopadu v rámci posíleného Evropského výzkumného prostoru.

V rámci přinášení vědeckého, ekonomického a  územního dopadu v zájmu tohoto obecného cíle by Unie měla investovat do výzkumu a inovací prostřednictvím programu Horizont Evropa – rámcového programu pro výzkum a inovace na období 2021–2027 („program“) s cílem podporovat vytváření a rozšiřování vysoce kvalitních znalostí a technologií, posilovat dopad výzkumu a inovací při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie, podporovat zavádění inovativních řešení v průmyslu a společnosti s cílem zabývat se globálními výzvami a podporovat konkurenceschopnost průmyslu; podporovat všechny formy inovací, včetně průlomových inovací, a posilovat uvádění inovativních řešení na trh; optimalizovat uskutečňování těchto investic pro zvyšování dopadu v rámci posíleného Evropského výzkumného prostoru.

Pozměňovací návrh 2

9. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Výzkumné činnosti prováděné v rámci pilíře „otevřená věda“ by měly být stanoveny podle potřeb a možností vědy. Výzkumný program by měl být stanoven v úzkém kontaktu s vědeckou obcí. Výzkum by měl být financován na základě excelence.

Výzkumné činnosti prováděné v rámci pilíře „otevřená věda“ by měly být stanoveny podle potřeb a možností vědy. Výzkumný program by měl být stanoven v úzkém kontaktu s vědeckou obcí. Výzkum by měl být financován na základě excelence a očekávaných dopadů.

Pozměňovací návrh 3

13. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Program by měl podporovat výzkum a inovace integrovaným způsobem, při respektování všech příslušných ustanovení Světové obchodní organizace. Koncepce výzkumu, včetně experimentálního vývoje, by měla být použita v souladu s manuálem Frascati Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, zatímco koncepce inovací by měla být použita v souladu s manuálem Oslo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Eurostatu, na základě širokého přístupu, který se vztahuje na sociální inovace.

Definice Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj týkající se úrovně technologické připravenosti by měly, stejně jako v předchozím rámcovém programu Horizont 2020, být nadále zohledňovány při klasifikaci technologického výzkumu, vývoje produktů a jejich demonstrací, a vymezení typů akcí dostupných ve výzvách k předkládání návrhů. Granty by v zásadě neměly být udělovány na akce, kde činnosti překračují rámec TRL 8. Pracovní program pro danou výzvu v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“ by mohl povolit granty pro validaci výrobků ve velkém měřítku a jejich replikaci na trhu.

Program by měl podporovat výzkum a inovace ve všech formách integrovaným způsobem, při respektování všech příslušných ustanovení Světové obchodní organizace. Koncepce výzkumu, včetně experimentálního vývoje, by měla být použita v souladu s manuálem Frascati Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, zatímco koncepce inovací by měla být použita v souladu s manuálem Oslo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Eurostatu, na základě širokého přístupu, který se vztahuje na sociální inovace. Definice Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj týkající se úrovně technologické připravenosti by měly, stejně jako v předchozím rámcovém programu Horizont 2020, být nadále zohledňovány při klasifikaci technologického výzkumu, vývoje produktů a jejich demonstrací, a vymezení typů akcí dostupných ve výzvách k předkládání návrhů. Pracovní program pro danou výzvu v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“ by mohl povolit granty pro validaci výrobků ve velkém měřítku a jejich replikaci na trhu.

Odůvodnění

Možnost grantů by měla existovat i ve fázích, které těsně předcházejí uvádění na trh.

Pozměňovací návrh 4

15. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Program by měl usilovat o součinnost s dalšími programy Unie, od jejich návrhu a strategického plánování, po výběr projektů, řízení, komunikaci, šíření a využívání výsledků, po monitorování, auditování a řízení. Aby se zabránilo překrývání a duplikaci a zvýšil se pákový efekt financování Unie, lze použít převody z jiných programů Unie na činnosti programu Horizont Evropa. V těchto případech se budou řídit pravidly programu Horizont Evropa.

Program Horizont Evropa se ve svém strategickém plánování zaváže usilovat o součinnost s dalšími programy Unie, od jejich návrhu a strategického plánování se zohledněním národních strategií a strategií pro inteligentní specializaci (S3) , po výběr projektů, řízení, komunikaci, šíření a využívání výsledků, po monitorování, auditování a řízení. Aby se zabránilo překrývání a duplikaci a zvýšil se pákový efekt financování Unie, lze použít kombinaci s regionálními a vnitrostátními veřejnými prostředky, jakož i  převody z jiných programů Unie na činnosti programu Horizont Evropa , a to v souladu se zavedenými strategiemi pro inteligentní specializaci . V těchto případech se budou řídit pravidly programu Horizont Evropa.

Pozměňovací návrh 5

16. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Za účelem dosažení největšího možného dopadu financování Unie a nejefektivnějšího příspěvku k dosažení cílů politiky Unie, by měl program vstoupit do evropských partnerství s partnery ze soukromého a/nebo veřejného sektoru. Mezi takové partnery patří průmysl, výzkumné organizace, subjekty pověřené výkonem veřejné služby na místní, regionální, celostátní nebo mezinárodní úrovni a organizace občanské společnosti, jako jsou nadace, které podporují a/nebo provádějí výzkum a inovace, za předpokladu, že požadovaných dopadů lze dosáhnout efektivněji ve spolupráci než ze strany samotné Unie.

Za účelem dosažení největšího možného dopadu financování Unie a nejefektivnějšího příspěvku k dosažení cílů politiky Unie, by měl program vstoupit do evropských partnerství s partnery ze soukromého a/nebo veřejného sektoru. Mezi takové partnery patří průmysl, výzkumné organizace, univerzity, regiony a města, subjekty pověřené výkonem veřejné služby na místní, regionální, celostátní nebo mezinárodní úrovni a organizace občanské společnosti, jako jsou nadace, které podporují a/nebo provádějí výzkum a inovace, za předpokladu, že požadovaných dopadů lze dosáhnout efektivněji ve spolupráci než ze strany samotné Unie.

Pozměňovací návrh 6

19. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Pilíř „otevřené inovace“ by měl zavést řadu opatření pro integrovanou podporu na potřeby podnikatelů a podnikání, jejichž cílem je realizovat a urychlit průlomové inovace pro rychlý růst trhu. To by mělo přilákat inovativní společnosti, které mají potenciál pro zvyšování jejich kapacit na mezinárodní a unijní úrovni, a nabízejí rychlé, pružné granty a spoluinvestování, včetně soukromých investorů. Tyto cíle by měly být plněny zřízením Evropské rady pro inovace (ERI). Tento pilíř by měl také podporovat Evropský inovační a technologický institut (EIT) a evropské inovační ekosystémy jako celek , zejména prostřednictvím partnerství spolufinancování s národními a regionálními aktéry na podporu inovací.

Pilíř „otevřené inovace“ by měl zavést řadu opatření pro integrovanou podporu na potřeby inovátorů a podnikání, jejichž cílem je realizovat a urychlit průlomové inovace pro rychlý růst trhu. To by mělo přilákat inovativní společnosti, které mají potenciál pro zvyšování jejich kapacit na mezinárodní a unijní úrovni, a nabízejí rychlé, pružné granty a spoluinvestování, včetně soukromých a veřejných investorů. Tyto cíle by měly být plněny zřízením Evropské rady pro inovace (ERI). Tento pilíř by měl také podporovat Evropský inovační a technologický institut (EIT) a  místní, regionální, vnitrostátní a  evropské inovační ekosystémy, zejména prostřednictvím partnerství spolufinancování s národními a regionálními aktéry na podporu inovací.

Odůvodnění

Cíle pilíře „otevřené inovace“ by měly jasněji odrážet cílové subjekty, které se neomezují jen na podnikatele, a výslovně uvádět, že vedle soukromých investorů se mohou zapojit i veřejní investoři.

Pozměňovací návrh 7

Vložit po čl. 2 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

„Regionální ekosystémy a inovační centra“ spojují veřejné a soukromé subjekty sítí čtverné šroubovice (univerzity, průmysl, veřejné činitele, občanskou společnost), strukturované na regionální a místní úrovni. Tyto subjekty koordinují výzkumné, inovační a vzdělávací aktivity a urychlují šíření výsledků mezi sebou, přenos znalostí, inovace a rozvoj nových ekonomických činností a služeb, které vytvářejí udržitelná pracovní místa, a to tím, že navazují úzké vztahy s občany a jejich potřebami na místní úrovni, čímž co nejvíce přibližují společnosti a trhu výsledky výzkumu a inovací;

Odůvodnění

Je nutná oficiální definice „regionálních ekosystémů a inovačních center“, která by vystihovala jak situaci měst, tak regionů, aby ji bylo možné skutečně zohlednit a plně uznat ve všech částech programu Horizont Evropa.

Pozměňovací návrh 8

Čl. 2 odst. 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

5)

„misí“ portfolio akcí určených k dosažení měřitelného cíle ve stanoveném časovém rámci a vlivu na vědu a techniku a/nebo společnost a občany, jichž by nebylo možné dosáhnout prostřednictvím jednotlivých akcí;

5)

„misí“ portfolio akcí určených k dosažení měřitelného cíle ve stanoveném časovém rámci a vlivu na vědu a techniku a/nebo společnost a občany a jejich území, jichž by nebylo možné dosáhnout prostřednictvím jednotlivých akcí;

Pozměňovací návrh 9

Čl. 3 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Obecným cílem programu je přinášet vědecký, ekonomický a společenský dopad investic Unie v oblasti výzkumu a inovací s cílem posílit vědecké a technické základny Unie a posílit její konkurenceschopnost, a to i v oblasti průmyslu, plnit strategické priority Unie, a přispět k řešení globálních výzev, včetně cílů udržitelného rozvoje.

Obecným cílem programu je přinášet vědecký, ekonomický , územní a společenský dopad investic Unie v oblasti výzkumu a inovací s cílem posílit vědecké a technické základny Unie a posílit konkurenceschopnost všech jednotlivých členských států a jejich regionů , a to i v oblasti průmyslu, zejména tím, že pomůže budovat znalostní a inovační společnost, a dále s cílem plnit strategické priority Unie a přispět k řešení globálních výzev, včetně cílů udržitelného rozvoje.

Pozměňovací návrh 10

Čl. 3 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

b)

posílit dopad výzkumu a inovací při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie a podporovat zavádění inovativních řešení v průmyslu a ve společnosti pro řešení globálních výzev;

b)

posílit dopad výzkumu a inovací při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie a podporovat zavádění inovativních řešení v průmyslu a ve společnosti a jejich šíření v Unii, jejích členských státech a regionech pro řešení místních i  globálních výzev;

Pozměňovací návrh 11

Čl. 6 odst. 6

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Provádění zvláštního programu musí být založeno na transparentním a strategickém víceletém plánování výzkumných a inovačních činností, zejména pro pilíř „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“, po konzultacích se zúčastněnými stranami o prioritách a vhodných typech akcí a formách realizace, které mají být použity. To zajistí sladění s dalšími relevantními programy Unie.

Provádění zvláštního programu musí být založeno na transparentním a strategickém víceletém plánování výzkumných a inovačních činností, zejména pro pilíř „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“, po konzultacích s členskými státy, Evropským parlamentem, místními a regionálními orgány, se zúčastněnými stranami a občanskou společností o prioritách a vhodných typech akcí a formách realizace, které mají být použity. To zajistí sladění s dalšími relevantními programy Unie a zohlednění vnitrostátních strategických priorit a priorit týkajících se inteligentní specializace .

Odůvodnění

Základem budoucí správy programu bude strategické plánování, a proto musí zahrnout místní a regionální orgány a zohlednit strategie pro inteligentní specializaci.

Pozměňovací návrh 12

Čl. 6 odst. 9

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

9.   Program zajistí účinné prosazování rovnosti žen a mužů a genderového rozměru v obsahu výzkumu a inovací. Zvláštní pozornost musí být věnována zajištění rovného zastoupení žen a mužů, v závislosti na konkrétní situaci v dané oblasti výzkumu a inovací, v hodnotících panelech a orgánech, jako jsou např. odborné skupiny.

9.   Program zajistí účinné prosazování rovnosti žen a mužů a genderového rozměru v obsahu výzkumu a inovací. Zvláštní pozornost musí být věnována zajištění rovného zastoupení žen a mužů, v závislosti na konkrétní situaci v dané oblasti výzkumu a inovací, v hodnotících panelech a orgánech, jako jsou např. odborné skupiny.

V souladu s článkem 349 SFEU a se sdělením Komise Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU, které schválila Rada dne 12. dubna 2018, by měl program zohlednit specifické rysy nejvzdálenějších regionů.

Odůvodnění

V 27. bodu odůvodnění návrhu nařízení EP a Rady, kterým se zavádí program Horizont Evropa, se výslovně uvádí, že jsou zvláštní opatření pro nejvzdálenější regiony odůvodněná a že má program zohlednit jejich specifické rysy, nicméně v textu jakákoliv zmínka o nejvzdálenějších regionech chybí.

Pozměňovací návrh 13

Čl. 7 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3   Mise musí:

3.   Mise musí:

a)

mít jasnou přidanou hodnotu EU a přispívat k dosažení priorit Unie;

a)

mít jasnou přidanou hodnotu EU a přispívat k dosažení priorit Unie;

b)

být odvážné a inspirativní, a tedy mít široký společenský nebo hospodářský význam;

b)

být odvážné a inspirativní, a tedy mít široký společenský nebo hospodářský význam;

c)

ukazovat jasný směr a být cílené, měřitelné a časově vymezené;

c)

ukazovat jasný směr a být cílené, měřitelné a časově vymezené;

d)

být zaměřeny na ambiciózní, ale realistické výzkumné a inovační činnosti;

d)

být zaměřeny na ambiciózní, ale realistické výzkumné a inovační činnosti;

e)

podněcovat k činnosti ve všech oborech, odvětvích a u všech aktérů;

e)

podněcovat k činnosti ve všech oborech, odvětvích a u všech aktérů;

f)

být otevřené různým způsobům řešením zdola nahoru.

f)

být otevřené různým způsobům řešením zdola nahoru;

 

g)

přispívat k posílení evropského výzkumného prostoru a k provádění strategií pro inteligentní specializaci.

Pozměňovací návrh 14

Čl. 8 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Části programu Horizont Evropa mohou být prováděny prostřednictvím evropských partnerství. Zapojení Unie do evropských partnerství může mít jednu z těchto forem:

Jednotlivé části programu Horizont Evropa mohou být prováděny prostřednictvím evropských partnerství. Zapojení Unie do evropských partnerství může mít jednu z těchto forem:

Pozměňovací návrh 15

Vložit odstavec 4 do článku 7

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

4.     Mise bude třeba rozvíjet na základě otevřeného a participačního procesu, do kterého budou zapojeny všechny zúčastněné strany na místní, regionální, evropské a celosvětové úrovni.

Pozměňovací návrh 16

Čl. 9 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

c)

13 500 000 000  EUR na pilíř III „Otevřené inovace“ na období 2021–2027, z čehož

c)

13 500 000 000  EUR na pilíř III „Otevřené inovace“ na období 2021–2027, z čehož

 

1)

10 500 000 000  EUR pro Evropskou radu pro inovace, z toho 500 000 000  EUR na evropské inovační ekosystémy;

 

1)

10 500 000 000  EUR pro Evropskou radu pro inovace, z toho 500 000 000  EUR na evropské inovační ekosystémy , k čemuž se přidá 1 500 000 000  EUR převedených z pilíře II pro využití v rámci tematických priorit. Minimálně 1 000 000 000  EUR musí být rozděleno v podobě spolufinancování společných programů na podporu malých a středních podniků, a to především na činnosti v oblasti přírůstkových inovací ;

 

2)

3 000 000 000  EUR pro Evropský inovační a technologický institut (EIT);

 

2)

3 000 000 000  EUR pro Evropský inovační a technologický institut (EIT);

Odůvodnění

Podpora evropských inovačních ekosystémů se bude významným způsobem týkat regionálních ekosystémů a inovačních center. Plánovaná částka je podmíněna, což je nepřijatelné, a příliš nízká na to, aby měla podpora velký celkový dopad, a to nejen územní. Posílení rozpočtu určeného na tyto činnosti může regionům umožnit zapojení do rámce budoucího rámcového programu díky rozvoji střednědobých a dlouhodobých strukturálních strategií nezbytných pro posílení inovační kapacity Unie.

Pozměňovací návrh 17

Čl. 9 odst. 8

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Zdroje přidělené členským státům v rámci sdíleného řízení, které jsou v souladu s článkem 21 nařízení (EU) xx/xx (…nařízení o společných ustanoveních) převoditelné, mohou být na jejich žádost převedeny do programu. Komise tyto zdroje použije přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného článku. Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

 

Odůvodnění

Přesunuto do článku 11.

Pozměňovací návrh 18

Článek 11

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

1.     Program Horizont Evropa by měl být prováděn v součinnosti s ostatními programy Unie. Doplňkové a kombinované financování programu Horizont Evropa by mělo být prováděno podle stejných prováděcích pravidel jako tento program.

Případně mohou být prováděny společné výzvy spolu s jinými programy Unie, přičemž v takovém případě se použijí pravidla pro účast pouze jednoho z programů. Pokud tyto činnosti spadají do programu Horizont Evropa, pravidla tohoto programu se vztahují na všechny příspěvky, pomocí nichž jsou financovány.

Na akce, jimž byla udělena osvědčení „pečeť excelence“, nebo které splňují následující kumulativní, srovnatelné podmínky:

2.    Na akce, jimž byla udělena osvědčení „pečeť excelence“, nebo které splňují následující kumulativní, srovnatelné podmínky:

a)

byly posouzeny při výzvě k podávání návrhů v rámci programu;

a)

byly posouzeny při výzvě k podávání návrhů v rámci programu;

b)

splňují minimální požadavky na kvalitu stanovené v uvedené výzvě k podávání návrhů;

b)

splňují minimální požadavky na kvalitu stanovené v uvedené výzvě k podávání návrhů;

c)

nesmějí být v rámci uvedené výzvy k podávání návrhů financovány z důvodu rozpočtových omezení,

c)

nesmějí být v rámci uvedené výzvy k podávání návrhů financovány z důvodu rozpočtových omezení,

lze získat podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu+ nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, v souladu s odstavcem 5 článku [67] nařízení (EU) xx/xx (nařízení o společných ustanoveních) a článkem [8] nebo nařízením (EU) xx/xx (o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky), za předpokladu, že tyto akce jsou v souladu s cíli dotčeného programu. Použijí se pravidla fondu, z něhož je podpora poskytována.

lze získat podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu+ nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, v souladu s odstavcem 5 článku [67] nařízení (EU) xx/xx (nařízení o společných ustanoveních) a článkem [8] nebo nařízením (EU) xx/xx (o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky), za předpokladu, že tyto akce jsou v souladu s cíli dotčeného programu.

 

3.     Činnosti prováděné v rámci evropských partnerství, které jsou uvedeny v článku 8, mohou být finančně podporovány i z jiných programů Unie, členských států a místních a regionálních orgánů, přičemž v takovém případě se mohou použít pravidla pro účast pouze jednoho z programů. Pokud tyto činnosti spadají do programu Horizont Evropa, pravidla tohoto programu se mohou vztahovat na všechny příspěvky, pomocí nichž jsou financovány, s výhradou pravidel týkajících se rámce Společenství pro státní podporu.

 

4.     Zdroje přidělené členským státům v rámci sdíleného řízení, které jsou v souladu s článkem 21 nařízení (EU) xx/xx (…nařízení o společných ustanoveních) převoditelné, mohou být na žádost řídicího orgánu:

a)

převedeny do programu Horizont Evropa. Komise tyto zdroje použije přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení nebo nepřímo v souladu s odst. 1 písm. c) uvedeného článku. Tyto zdroje se využívají ve prospěch zeměpisné oblasti, za niž je dotyčný řídicí orgán odpovědný v souladu s čl. 18 odst. 7 a čl. 19 odst. 1 druhou odrážkou;

b)

být považovány za převedené do programu Horizont Evropa, pokud jsou přímo poskytované řídícím orgánem společnému programu spolufinancovanému programem Horizont Evropa. Tyto dotace mohou být vyplácené třetím stranám společným programem a také spolufinancované v souladu s pravidly programu Horizont Evropa, s výhradou pravidel týkajících se rámce Společenství pro státní podporu.

Odůvodnění

Tradiční diskuse o součinnosti musí vést k jasnému a komplexnímu systému, který kromě udělení osvědčení „pečeť excelence“ skutečně umožní kombinované financování a plné využití potenciálu evropských partnerství. Toto ustanovení však musí být také flexibilní a ponechat regionům možnost rychle reagovat a přizpůsobit se iniciativám a vývoji evropského ekosystému. Tento pozměňovací návrh daný cíl splňuje tím, že umožňuje řídicím orgánům přistoupit k virtuálnímu přenosu prostřednictvím přímého přidělování prostředků programu spolufinancovanému rámcovým programem. Tímto způsobem by se mohly rozhodnout zapojit bez předběžného plánování a skutečného převodu.

Pozměňovací návrh 19

Čl. 20 odst. 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Pracovní program upřesní výzvy, za něž budou uděleny „pečeti excelence“. S předchozím souhlasem žadatele mohou být informace týkající se žádosti a hodnocení sdíleny se zainteresovanými financujícími orgány , s výhradou uzavření dohod o zachování důvěrnosti.

Pracovní program upřesní výzvy, za něž budou uděleny „pečeti excelence“. Udělení „pečeti excelence“ podléhá souhlasu žadatele s poskytnutím přístupu zainteresovaným financujícím orgánům k informacím o žádosti a hodnocení , s výhradou uzavření dohod o zachování důvěrnosti.

Pozměňovací návrh 20

Článek 23

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Na akci, na niž byl poskytnut příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek z tohoto programu, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na jednotlivé příspěvky na akci se uplatní pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci a podporu z různých programů Unie je možné vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, které stanoví podmínky pro podporu.

Na akci, na niž byl poskytnut příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek z tohoto programu, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady.

 

V případě, že by tyto příspěvky byly přiděleny společně pro pokrytí stejných činností a jejich relativních nákladů,

a)

tato akce by měla být prováděna na základě stejného souboru pravidel provádění a způsobilosti.

Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci a podporu z různých programů Unie je možné vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, které stanoví podmínky pro podporu;

b)

akce by měla být prováděna na základě pravidel programu, který vyplácí hlavní příspěvek, s výhradou pravidel týkajících se rámce Společenství pro státní podporu v případě uvedeném v čl. 11 odst. 4 písm. b).

Pozměňovací návrh 21

Článek 30

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Na všechny činnosti, které akce financuje, se použije jednotná míra financování na akci. Maximální míra je stanovena v pracovním programu.

1.   Na všechny činnosti, které akce financuje, se použije jednotná míra financování na akci. Maximální míra je stanovena v pracovním programu.

2.   Z programu lze hradit až 100 % způsobilých nákladů na akci, s výjimkou:

2.   Z programu lze hradit až 100 % způsobilých nákladů na akci, s výjimkou:

a)

inovačních akcí: až 70 % celkových způsobilých nákladů, s výjimkou neziskových právních subjektů, kde lze z programu hradit až 100 % celkových způsobilých nákladů;

a)

inovačních akcí: až 70 % celkových způsobilých nákladů, s výjimkou neziskových právních subjektů, kde lze z programu hradit až 100 % celkových způsobilých nákladů;

b)

akcí na spolufinancování programů: nejméně 30 % celkových způsobilých nákladů a v určených a řádně odůvodněných případech až 70 %.

b)

akcí na spolufinancování programů: nejméně 50 % celkových způsobilých nákladů a v určených a řádně odůvodněných případech až 70 %.

3.   Míry financování stanovené v tomto článku se použijí rovněž v případě akcí, u nichž se financování stanoví paušální sazbou, jednotkovými náklady nebo jednorázovou částkou na celou akci nebo její část.

3.   Míry financování stanovené v tomto článku se použijí rovněž v případě akcí, u nichž se financování stanoví paušální sazbou, jednotkovými náklady nebo jednorázovou částkou na celou akci nebo její část.

Odůvodnění

V souladu se zásadou spolufinancování.

Pozměňovací návrh 22

Čl. 43 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Příjemcem v rámci nástroje ERI Accelerator je právní subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi, který splňuje podmínky pro označení jako startup, malý nebo střední podnik nebo společnost se střední tržní kapitalizací. Návrh může předložit příjemce nebo jedna či více fyzických osob nebo právních subjektů, jež mají v úmyslu tohoto příjemce zřídit nebo podporovat.

1.   Příjemcem v rámci nástroje ERI Accelerator je právní subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi, který splňuje podmínky pro označení jako startup, malý nebo střední podnik nebo společnost se střední tržní kapitalizací. Návrh může předložit příjemce nebo jedna či více fyzických osob nebo právních subjektů, jež mají v úmyslu tohoto příjemce zřídit nebo podporovat.

2.   Na všechny formy příspěvku Unie poskytovaného v rámci kombinovaného financování ERI se vztahuje jediné rozhodnutí o udělení, kterým se poskytuje financování.

2.   Na všechny formy příspěvku Unie poskytovaného v rámci kombinovaného financování ERI se vztahuje jediné rozhodnutí o udělení, kterým se poskytuje financování.

3.   Návrhy hodnotí s ohledem na jejich individuální přínos nezávislí odborníci a jejich výběr probíhá v rámci roční otevřené výzvy s datem uzávěrky na základě článků 24 až 26 v souladu s odstavcem 4.

3.   Návrhy hodnotí s ohledem na jejich individuální přínos nezávislí odborníci a jejich výběr probíhá v rámci roční otevřené výzvy s datem uzávěrky na základě článků 24 až 26 v souladu s odstavcem 4.

4.   Kritéria pro udělení jsou následující:

excelence,

dopad,

rizikovost akce a potřeba podpory Unie.

4.   Kritéria pro udělení jsou následující:

excelence,

dopad,

rizikovost akce , kvalita vnitrostátní, regionální a místní pomoci a potřeba podpory Unie.

Odůvodnění

I když se společnosti, které využívají nástroj Accelerator, musí zaměřovat na velký trh, jejich úspěch nezávisí pouze na jejich finanční struktuře, ale také na podpoře, kterou dostávají v rámci příznivého ekosystému na evropské, vnitrostátní a místní úrovni.

Pozměňovací návrh 23

Příloha I „Hlavní rysy činností“, část 3, písm. b)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

b)

Evropské inovační ekosystémy

Oblasti působnosti: Propojení s regionálními a vnitrostátními aktéry v oblasti inovací a podpora provádění společných přeshraničních inovačních programů ze strany členských států a přidružených zemí, podpora sociálních dovedností pro inovace ve prospěch akcí v oblasti výzkumu a inovací s cílem posílit účinnost evropského inovačního systému. Tím bude doplněna podpora z EFRR pro inovační ekosystémy a meziregionální partnerství, pokud jde o otázky inteligentní specializace.

b)

Evropské inovační ekosystémy

Oblasti působnosti: Propojení s regionálními a vnitrostátními aktéry v oblasti inovací a podpora provádění společných přeshraničních inovačních programů ze strany regionálních ekosystémových subjektů, inovačních center, členských států a přidružených zemí, přičemž tyto programy pokrývají od podpory sociálních dovedností pro inovace po akce v oblasti výzkumu a inovací s cílem posílit účinnost evropského inovačního systému. Tím bude doplněna podpora z EFRR pro inovační ekosystémy a meziregionální partnerství, pokud jde o otázky inteligentní specializace.

Odůvodnění

Nezbytné pro umožnění financování meziregionálních projektů.

Pozměňovací návrh 24

Příloha II „Typy akcí“, 6. odrážka

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Akce na spolufinancování programů: akce zajišťující spolufinancování programu činností zaváděného a/nebo prováděného subjekty, které řídí a/nebo financují programy v oblasti výzkumu a inovací a nejsou financujícími subjekty Unie. Tento program činností může podporovat vytváření kontaktů a koordinaci, výzkum, inovace, pilotní akce a opatření v oblasti inovací a tržního využití, odborné přípravy a mobility, jakož i zvyšování povědomí a komunikaci, šíření a využívání nebo jejich kombinaci přímo prováděné uvedenými subjekty nebo třetími stranami, jimž může poskytnout veškerou příslušnou finanční podporu, například granty, ceny, zadávání veřejných zakázek, jakož i kombinované financování z programu Horizont Evropa.

Akce na spolufinancování programů: akce zajišťující spolufinancování programu činností zaváděného a/nebo prováděného subjekty, které řídí a/nebo financují programy v oblasti výzkumu a inovací a nejsou financujícími subjekty Unie. Tento druh akce bude moci zejména podporovat programy činnosti regionálních ekosystémů a inovačních center a spolupráci mezi nimi. Tento program činností může podporovat vytváření kontaktů a koordinaci, výzkum, inovace, pilotní akce a opatření v oblasti inovací a tržního využití, odborné přípravy a mobility, jakož i zvyšování povědomí a komunikaci, šíření a využívání nebo jejich kombinaci přímo prováděné uvedenými subjekty nebo třetími stranami, jimž může poskytnout veškerou příslušnou finanční podporu, například granty, ceny, zadávání veřejných zakázek, jakož i kombinované financování z programu Horizont Evropa.

Odůvodnění

Nezbytné pro umožnění financování meziregionálních projektů.

Pozměňovací návrh 25

Příloha III „Partnerství“, část 1, písm. a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

a)

Důkazy o tom, že evropské partnerství je účinnější při dosahování souvisejících cílů programu, zejména při zajišťování jasných výsledků pro EU a její občany především s ohledem na globální výzvy a cíle v oblasti výzkumu a inovací, že zajišťuje konkurenceschopnost EU a přispívá k posilování evropského výzkumného a inovačního prostoru a mezinárodních závazků.

a)

Důkazy o tom, že evropské partnerství je obzvláště účinné při dosahování souvisejících cílů programu, zejména při zajišťování jasných výsledků pro EU a její občany především s ohledem na globální výzvy a cíle v oblasti výzkumu a inovací, že zajišťuje konkurenceschopnost EU a přispívá k posilování evropského výzkumného a inovačního prostoru a mezinárodních závazků.

Odůvodnění

Dosavadní znění je velmi restriktivní a může značně omezit rozsah evropských partnerství.

Pozměňovací návrh 26

Příloha IV „Součinnost s dalšími programy Unie“, odst. 4 písm. a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

4.

Součinnost s Evropským sociálním fondem plus (ESF+) zajistí, aby:

a)

ESF+ mohl zjednodušit a rozšířit inovativní vzdělávací programy podporované v rámci programu prostřednictvím vnitrostátních nebo regionálních programů, aby lidé získali dovednosti a kompetence potřebné pro pracovní místa budoucnosti;

4.

Součinnost s Evropským sociálním fondem plus (ESF+) zajistí, aby:

a)

ESF+ mohl zjednodušit a rozšířit inovativní vzdělávací programy podporované v rámci programu prostřednictvím vnitrostátních, regionálních nebo meziregionálních programů , aby lidé získali dovednosti a kompetence potřebné pro pracovní místa budoucnosti;

Pozměňovací návrh 27

Příloha IV „Součinnost s dalšími programy Unie“, odst. 6 písm. a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

6.

Součinnost s programem Digitální Evropa zajistí, aby:

6.

Součinnost s programem Digitální Evropa zajistí, aby:

 

a)

přes příbuznost některých tematických oblastí, jež jsou předmětem programu a programu Digitální Evropa, se typy akcí, které mají obdržet podporu, jejich očekávané výsledky a logika jejich působení od sebe lišily a navzájem doplňovaly;

 

a)

přes příbuznost některých tematických oblastí, jež jsou předmětem programu a programu Digitální Evropa, se typy akcí, které mají obdržet podporu, jejich očekávané výsledky a logika jejich působení od sebe lišily a navzájem doplňovaly;

 

b)

výzkumné a inovační potřeby týkající se digitálních aspektů byly zjišťovány a stanovovány v rámci strategického výzkumu a plánování inovací v rámci programu; k tomu patří výzkum a inovace v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, které kombinují digitální technologie s dalšími základními technologiemi a netechnologickými inovacemi; podpora rozšiřování podniků zavádějících průlomové inovace (z nichž mnohé budou kombinovat digitální technologie s fyzickými); začleňování digitálních technologií napříč všemi akcemi pilíře „Globální výzvy a průmyslová konkurenceschopnost“; podpora digitálních výzkumných infrastruktur;

 

b)

výzkumné a inovační potřeby týkající se digitálních aspektů byly zjišťovány a stanovovány v rámci strategického výzkumu a plánování inovací v rámci programu; k tomu patří výzkum a inovace v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, které kombinují digitální technologie s dalšími základními technologiemi a netechnologickými inovacemi; podpora rozšiřování podniků zavádějících průlomové inovace (z nichž mnohé budou kombinovat digitální technologie s fyzickými); začleňování digitálních technologií napříč všemi akcemi pilíře „Globální výzvy a průmyslová konkurenceschopnost“; pomoc centrům pro digitální inovace a  podpora digitálních výzkumných infrastruktur;

Pozměňovací návrh 28

Doplnit nový odstavec na konci přílohy V „Klíčové ukazatele způsobů dosahování dopadů“, s. 17

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Ukazatele způsobů dosahování územního dopadu

Očekává se, že program bude mít dopad na rozvoj a hospodářskou transformaci na místní, regionální a vnitrostátní úrovni, a přispěje tak k posílení technologické základny Unie a její konkurenceschopnosti.

(viz níže uvedená tabulka, která tvoří nedílnou součást tohoto pozměňovacího návrhu)


Územní dopady

Krátkodobé

Střednědobé

Dlouhodobé

Příspěvek k růstu a hospodářské transformaci území

Součinnost mezi financováním

Výše veřejného a soukromého spolufinancování v rámci projektů rámcového programu, před jeho prováděním, během něj a po něm

Přispění ke strategickým prioritám

Podíl projektů vzešlých z rámcového programu přispívajících k inteligentním specializacím na regionální a vnitrostátní úrovni

Přispění k růstu a hospodářské transformaci

Zakládání podniků a růst podílu na trhu v oblastech inteligentní specializace ekosystémů

Šíření a pronikání výzkumu a inovací na územích a ze strany těchto území ve prospěch občanů

Přijetí

Podíl výzkumu a inovací plynoucích z rámcového programu, který přijaly subjekty daného území, zejména subjekty působící ve veřejném sektoru

Realizace

Počet realizovaných inovací rozšířených s pomocí veřejného sektoru na všechny partnery na dotčených územích

Replikace

Pronikání a dopad inovací na dalších územích

Podpora rozvoje a investic sítí excelence a inovačních center

Spolupráce mezi regionálními ekosystémy a inovačními centry a oblastmi excelence v celé Unii

Počet projektů nebo podíl projektů financovaných z rámcového programu, jež vedly k následné spolupráci mezi orgány z různých území a aktéry spadajícími do těchto kategorií

Rozvoj regionálních ekosystémů a inovačních center

Odhad účinků spolupráce vzešlé z výsledků financovaných rámcovým programem na rozvoj regionálních ekosystémů a inovačních center

Přispění ke snižování rozdílů v oblasti inovací

Odhad kumulovaných účinků plynoucích z výsledků financovaných rámcovým programem na snižování rozdílů v oblasti inovací v Unii

Odůvodnění

Výslovné uvedení ukazatelů územního dopadu mezi dalšími klíčovými ukazateli způsobů dosahování dopadu, které Komise navrhla. Tento návrh je v souladu se zněním (název, vysvětlující text a tabulka) textu přílohy V, jak ji navrhuje Komise.

Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa

(COM(2018) 436 final – 2018/0225 (COD))

Pozměňovací návrh 29

7. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Vzhledem k významnému příspěvku, který by výzkum a inovace měly přinést při řešení problémů v oblasti potravin, zemědělství, rozvoji venkova a  v bioekonomice , a za účelem využití odpovídajících příležitostí ve výzkumu a inovacích v těsném spolupůsobení se společnou zemědělskou politikou budou relevantní opatření v rámci zvláštního programu na období 2021–2027 podpořena částkou 10 miliard EUR pro klastr „Potraviny a přírodní zdroje“.

Vzhledem k významnému příspěvku, který by výzkum a inovace měly přinést při řešení problémů v oblasti potravin, zemědělství, rozvoje venkova , moří, rybolovu bioekonomiky , a za účelem využití odpovídajících příležitostí ve výzkumu a inovacích v těsném spolupůsobení se společnou zemědělskou politikou , integrovanou námořní politikou a společnou rybářskou politikou budou relevantní opatření v rámci zvláštního programu na období 2021–2027 podpořena částkou 10 miliard EUR pro klastr „Potraviny a přírodní zdroje“.

Odůvodnění

Moře a rybolov jsou pro EU zásadní, proto považujeme za důležité se o těchto sektorech zmínit.

Pozměňovací návrh 30

Nový bod odůvodnění (7 a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

(7 A)

Vzhledem k zásadním výzvám, které představuje námořní problematika pro zaměstnanost (modrá ekonomika), kvalitu životního prostředí a boj proti změně klimatu, budou tyto otázky průřezovou prioritou programu, která bude specificky monitorována a bude pro ni stanoven klíčový cíl za účelem mobilizace programu v rámci strategického plánování.

Pozměňovací návrh 31

Článek 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Zvláštní program má tyto operační cíle:

Zvláštní program má tyto operační cíle:

a)

posílení a šíření excelence;

a)

posílení a šíření excelence;

b)

zvýšení spolupráce napříč odvětvími a obory;

b)

zvýšení spolupráce napříč odvětvími a obory;

c)

propojení a rozvoj výzkumných infrastruktur v celém Evropském výzkumném prostoru;

c)

propojení a rozvoj výzkumných infrastruktur v celém Evropském výzkumném prostoru;

d)

posílení mezinárodní spolupráce;

d)

posílení mezinárodní spolupráce;

e)

přilákání, výcvik a udržení výzkumných pracovníků a inovátorů v Evropském výzkumném prostoru, včetně využití mobility výzkumných pracovníků;

e)

přilákání, výcvik a udržení výzkumných pracovníků a inovátorů v Evropském výzkumném prostoru, včetně využití mobility výzkumných pracovníků;

f)

podpora otevřené vědy a zajištění viditelnosti pro veřejnost a otevřený přístup k výsledkům;

f)

podpora otevřené vědy a zajištění viditelnosti pro veřejnost a otevřený přístup k výsledkům;

g)

aktivní šíření a využívání výsledků, zejména pro tvorbu politik;

g)

aktivní šíření a využívání výsledků, zejména pro tvorbu politik;

h)

podpora provádění politických priorit Unie;

h)

podpora provádění politických priorit Unie;

 

(ha)

širší provádění strategií pro inteligentní specializaci a zvýšení konkurenceschopnosti regionálních ekosystémů a inovačních center;

i)

posílení vazby mezi výzkumem a inovacemi a dalšími politikami, včetně cílů udržitelného rozvoje;

i)

posílení vazby mezi výzkumem a inovacemi a dalšími politikami, včetně cílů udržitelného rozvoje;

j)

prostřednictvím misí v oblasti výzkumu a inovací splnění ambiciózních cílů ve stanoveném časovém rámci;

j)

prostřednictvím misí v oblasti výzkumu a inovací splnění ambiciózních cílů ve stanoveném časovém rámci;

k)

zapojení občanů a konečných uživatelů do procesů spolunavrhování a spoluvytváření;

k)

zapojení občanů a konečných uživatelů do procesů spolunavrhování a spoluvytváření;

l)

zlepšení komunikace ve vědě;

l)

zlepšení komunikace ve vědě;

m)

urychlení transformace průmyslu;

m)

urychlení transformace průmyslu , zejména ekologické a digitální transformace průmyslu, a současně vytváření udržitelných a vysoce kvalitních pracovních míst ;

Odůvodnění

Operační cíle rámcového programu by měly přispět k plnění strategií pro inteligentní specializaci v členských státech EU a jejich regionech, které představují základní součást podpory výzkumu a inovací ze strany Unie [COM(2018) 306 final].

Pozměňovací návrh 32

Čl. 5 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Pro každou misi může být zřízen výbor pro mise. Je složen z přibližně 15 osob na vysoké úrovni, včetně zástupců příslušných konečných uživatelů. Výbor pro mise poskytuje poradenství týkající se těchto záležitostí:

Pro každou misi může být zřízen výbor pro mise. Je složen z přibližně 15 osob na vysoké úrovni, včetně zástupců příslušných koncových uživatelů a veřejných i soukromých subjektů . Výbor pro mise poskytuje poradenství týkající se těchto záležitostí:

a)

obsahu pracovních programů a jejich revize podle potřeb pro dosažení cílů mise, v příslušných případech ve společném návrhu se zúčastněnými stranami a veřejností;

a)

obsahu pracovních programů a jejich revize podle potřeb pro dosažení cílů mise, ve společném návrhu s veřejnými činiteli členských států, místními a regionálními orgány, zúčastněnými stranami a veřejností;

Pozměňovací návrh 33

Čl. 10 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Výbor ERI může na vyžádání poskytnout Komisi doporučení týkající se těchto záležitostí:

Výbor ERI může na vyžádání poskytnout Komisi doporučení týkající se těchto záležitostí:

a)

jakékoli záležitosti, která z pohledu inovací může zlepšit a podpořit inovační ekosystémy v celé Evropě, dosažení a dopad cílů komponenty ERI a kapacitu inovativních společností představit svá řešení;

a)

jakékoli záležitosti, která z pohledu inovací může zlepšit a podpořit inovační ekosystémy v celé Evropě , zejména spolupráci mezi regionálními ekosystémy a inovačními centry, dosažení a dopad cílů komponenty ERI a kapacitu inovativních společností představit svá řešení;

Pozměňovací návrh 34

Čl. 10 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Výbor ERI je složen z 15 až 20 osob na vysoké úrovni z různých částí evropského inovačního ekosystému , včetně podnikatelů, zástupců vedení společností, investorů a výzkumných pracovníků. Přispívá k informačním aktivitám, přičemž členové výboru ERI usilují o zvýšení prestiže značky ERI.

3.    Výbor ERI je složen z 15 až 20 osob na vysoké úrovni z různých částí místních, regionálních, vnitrostátních a evropských inovačních ekosystémů , včetně podnikatelů, zástupců vedení společností, investorů a výzkumných pracovníků. Přispívá k informačním aktivitám, přičemž členové výboru ERI usilují o zvýšení prestiže značky ERI.

Pozměňovací návrh 35

Čl. 10 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Výbor ERI má předsedu, kterého jmenuje Komise na základě transparentního přijímacího řízení. Předseda musí být vysoce postavený veřejný činitel s vazbami na oblast inovací.

Výbor ERI má předsedu, kterého jmenuje Komise na základě transparentního přijímacího řízení. Předseda musí být vysoce postavený veřejný činitel s vazbami na oblast inovací.

Předseda je jmenován na funkční období omezené na čtyři roky, které může být jednou prodlouženo.

Předseda předsedá výboru ERI, připravuje jeho zasedání, přiděluje úkoly členům a může zřizovat specializované podskupiny, zejména k identifikaci nových technologických trendů z portfolia ERI. Předseda propaguje ERI, působí jako partner v dialogu při jednání s Komisí a reprezentuje ERI ve světě inovací. Komise může předsedovi při výkonu jeho povinností poskytovat administrativní podporu.

Předseda je jmenován na funkční období omezené na čtyři roky, které může být jednou prodlouženo.

Předseda předsedá výboru ERI, připravuje jeho zasedání, přiděluje úkoly členům a může zřizovat specializované podskupiny, zejména k identifikaci nových technologických trendů z portfolia ERI , a intenzivně zapojuje regionální a vnitrostátní inovační agentury . Předseda propaguje ERI, působí jako partner v dialogu při jednání s Komisí a reprezentuje ERI ve světě inovací. Komise může předsedovi při výkonu jeho povinností poskytovat administrativní podporu.

Pozměňovací návrh 36

Bod 1.4.4 „Legislativní finanční výkaz“

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

ČÁST I – bod 1.4.4 Legislativní finanční výkaz (s. 19 dokumentu COM(2018) 436)

Program Horizont Evropa je navržen tak, aby byl prováděn s umožněním synergií s jinými programy financovanými Unií, zejména na základě ujednání o doplňkovém financování z programů EU v případech, kdy to způsoby správy umožňují; buď v posloupnosti, nebo střídavě, nebo kombinací prostředků včetně společného financování akcí.

ČÁST I – bod 1.4.4 Legislativní finanční výkaz (s. 19 dokumentu COM(2018) 436)

Program Horizont Evropa je navržen tak, aby byl prováděn s umožněním synergií s jinými programy financovanými Unií, zejména na základě ujednání o doplňkovém financování z programů EU v případech, kdy to způsoby správy umožňují; buď v posloupnosti, nebo střídavě, nebo kombinací prostředků včetně společného financování akcí.

Demonstrativní seznam takových ujednání a programů financování zahrnuje synergie s těmito programy:

Demonstrativní seznam takových ujednání a programů financování zahrnuje synergie s těmito programy:

společnou zemědělskou politikou (SZP),

společnou zemědělskou politikou (SZP),

integrovanou námořní politikou,

společnou rybářskou politikou,

Evropským námořním a rybářským fondem,

Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR),

Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR),

Evropským sociálním fondem (ESF),

Evropským sociálním fondem (ESF),

programem pro jednotný trh,

programem pro jednotný trh,

evropským kosmickým programem,

evropským kosmickým programem,

Nástrojem pro propojení Evropy (CEF),

Nástrojem pro propojení Evropy (CEF),

programem Digitální Evropa (DEP),

programem Digitální Evropa (DEP),

programem Erasmus,

programem Erasmus,

nástrojem financování vnější činnosti,

nástrojem financování vnější činnosti,

fondem InvestEU,

fondem InvestEU,

programem pro výzkum a odbornou přípravu Evropského společenství pro atomovou energii.

programem pro výzkum a odbornou přípravu Evropského společenství pro atomovou energii.

Pozměňovací návrh 37

Příloha I „Činnosti programu“, první část „Strategické plánování“, odstavce 3 až 5 (s. 1)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Bude zahrnovat rozsáhlé konzultace a dialogy s členskými státy, v příslušných případech s Evropským parlamentem a s různými zúčastněnými stranami o prioritách včetně misí v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“ a o vhodných typech akcí, které by se měly použít, zejména evropských partnerstvích.

Bude zahrnovat rozsáhlé konzultace a dialogy s členskými státy a jejich regiony včetně těch nejvzdálenějších, v příslušných případech s Evropským parlamentem a s různými zúčastněnými stranami o prioritách včetně misí v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“ a o vhodných typech akcí, které by se měly použít, zejména evropských partnerstvích.

Na základě těchto rozsáhlých konzultací budou v rámci strategického plánování určeny společné cíle a společné oblasti činností, například oblasti partnerství (navrhovaný právní základ stanoví pouze nástroje a kritéria, jimiž se bude řídit jejich použití) a oblasti misí.

Na základě těchto rozsáhlých konzultací budou v rámci strategického plánování určeny společné cíle a společné oblasti činností, například oblasti partnerství (navrhovaný právní základ stanoví pouze nástroje a kritéria, jimiž se bude řídit jejich použití) a oblasti misí.

Strategické plánování pomůže rozvíjet a provádět politiku v relevantních dotčených oblastech na úrovni EU, jakož i doplňující politiky a politické přístupy v členských státech. V procesu strategického plánování se zohlední politické priority EU, aby se zvýšil příspěvek výzkumu a inovací k uskutečňování politiky. Rovněž se vezmou v úvahu prognostické činnosti, studie a další vědecké důkazy a zohlední se stávající relevantní iniciativy na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni.

Strategické plánování pomůže rozvíjet a provádět politiku v relevantních dotčených oblastech na úrovni EU, jakož i doplňující politiky a politické přístupy v členských státech a v jejich regionech, včetně v těch nejvzdálenějších . V procesu strategického plánování se zohlední politické priority EU, aby se zvýšil příspěvek výzkumu a inovací k uskutečňování politiky. Rovněž se vezmou v úvahu prognostické činnosti, studie a další vědecké důkazy a zohlední se stávající relevantní iniciativy na úrovni EU a na vnitrostátní a regionální úrovni.

Pozměňovací návrh 38

Příloha I „Činnosti programu“, první část „Strategické plánování“, odstavce 11 a 12 (s. 2 a 3)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Z tohoto programu budou nadále podporovány „Stěžejní iniciativy FET“ podporované z programu Horizont 2020. Jelikož se značně podobají misím, budou další případné „stěžejní iniciativy FET“ podporovány z tohoto rámcového programu jako mise zaměřené na budoucí a vznikající technologie.

Z tohoto programu budou nadále podporovány „Stěžejní iniciativy FET“ podporované z programu Horizont 2020. Jelikož se značně podobají misím, budou další případné „stěžejní iniciativy FET“ podporovány z tohoto rámcového programu jako mise zaměřené na budoucí a vznikající technologie.

 

Nový rámcový program bude usilovat o lepší uznávání a mobilizaci excelence šířené ve všech členských státech a regionech v Evropě a bude zejména podporovat iniciativy zaměřené na budování nadnárodní a meziregionální spolupráce mezi regionálními ekosystémy a inovačními centry.

Dialogy na téma vědeckotechnické spolupráce s mezinárodními partnery EU a politické dialogy s hlavními světovými regiony významně přispějí k systematickému vyhledávání příležitostí pro spolupráci, což v kombinaci s rozlišováním podle jednotlivých zemí a regionů podpoří stanovování priorit.

Dialogy na téma vědeckotechnické spolupráce s mezinárodními partnery EU a politické dialogy s hlavními světovými regiony významně přispějí k systematickému vyhledávání příležitostí pro spolupráci, což v kombinaci s rozlišováním podle jednotlivých zemí a regionů podpoří stanovování priorit.

Pozměňovací návrh 39

Příloha I „Činnosti programu“, druhá část „Šíření výsledků a komunikace“, odstavec 1 a 2 (s. 3)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Program Horizont Evropa poskytne specializovanou podporu, pokud jde o otevřený přístup k vědeckým publikacím, archivům znalostí a jiným zdrojům dat. Budou podporovány akce na šíření výsledků a znalostí, též prostřednictvím spolupráce s jinými programy EU, včetně vytváření klastrů a balíčků výsledků a dat v jazycích a formátech pro cílové skupiny a sítě pro občany, průmysl, orgány veřejné správy, akademickou obec, organizace občanské společnosti a tvůrce politik. Pro tyto účely může program Horizont Evropa využívat pokročilé technologie a analytické nástroje.

Program Horizont Evropa poskytne specializovanou podporu, pokud jde o otevřený přístup k vědeckým publikacím, archivům znalostí a jiným zdrojům dat. Budou podporovány akce na šíření výsledků a znalostí, též prostřednictvím spolupráce s jinými programy EU, včetně vytváření klastrů a balíčků výsledků a dat v jazycích a formátech pro cílové skupiny a sítě pro občany, průmysl, orgány veřejné správy, akademickou obec, organizace občanské společnosti a tvůrce politik. Pro tyto účely může program Horizont Evropa využívat pokročilé technologie a analytické nástroje.

Bude zajištěna vhodná podpora mechanismů pro sdělování programu potenciálním uchazečům (např. národních kontaktních míst).

Bude zajištěna vhodná podpora mechanismů pro sdělování programu potenciálním uchazečům (např. národních a regionálních kontaktních míst) , zejména členským státům a regionům, které se nejméně zapojily do programu Horizont 2020 .

Pozměňovací návrh 40

Příloha I

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

VÝZKUMNÉ INFRASTRUKTURY

VÝZKUMNÉ INFRASTRUKTURY

Zdůvodnění

Zdůvodnění

S. 17 dokumentu COM(2018) 436 final (příloha I)

S. 17 dokumentu COM(2018) 436 final (příloha I)

Činnosti přispějí k různým cílům udržitelného rozvoje, jako jsou: cíl č. 3 – zdraví a kvalitní život, cíl č. 7 – čistá a dostupná energie, cíl č. 9 – průmysl, inovace a infrastruktura, cíl č. 13 – opatření v oblasti klimatu.

Činnosti přispějí k různým cílům udržitelného rozvoje, jako jsou: cíl č. 3 – zdraví a kvalitní život, cíl č. 7 – čistá a dostupná energie, cíl č. 9 – průmysl, inovace a infrastruktura, cíl č. 13 – opatření v oblasti klimatu , cíl č. 14 – život ve vodě, cíl č. 17 – partnerství ke splnění cílů .

Odůvodnění

Řada infrastruktur spadajících do Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury se týká mořského prostředí, a proto je odůvodněné zařadit cíl č. 14. Návrh na zařazení cíle č. 17 vychází z pojetí infrastruktury sdílené na úrovni celé EU a následného partnerství ke splnění cílů.

Pozměňovací návrh 41

Příloha 1, Pilíř II

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Hlavní rysy

Hlavní rysy

Reformy veřejných politik a systémů zdravotní péče v Evropě i mimo ni,

Reformy veřejných politik a systémů zdravotní péče v Evropě i mimo ni,

nové modely a přístupy ke zdraví a zdravotní péči a jejich přenositelnost nebo adaptace z jedné země/regionu do jiné,

nové modely a přístupy ke zdraví a zdravotní péči a jejich přenositelnost nebo adaptace z jedné země/regionu do jiné a k přínosu dobrovolného a neziskového sektoru,

zlepšování hodnocení zdravotnických technologií,

zlepšování hodnocení zdravotnických technologií,

vývoj nerovností v oblasti zdraví a účinná politická odpověď,

vývoj nerovností v oblasti zdraví a účinná politická odpověď,

budoucí pracovní síla v oblasti zdraví a její potřeby,

budoucí pracovní síla v oblasti zdraví a její potřeby,

zlepšování včasných informací souvisejících se zdravím a používání zdravotních údajů, včetně elektronických zdravotních záznamů, s patřičnou pozorností věnovanou bezpečnosti, soukromí, interoperabilitě, normám, srovnatelnosti a integritě,

zlepšování včasných informací souvisejících se zdravím a používání zdravotních údajů, včetně elektronických zdravotních záznamů, s patřičnou pozorností věnovanou bezpečnosti, soukromí, interoperabilitě, normám, srovnatelnosti a integritě,

odolnost systémů zdravotní péče při vstřebávání dopadů krizí a přijímání přelomových inovací,

odolnost systémů zdravotní péče při vstřebávání dopadů krizí a přijímání přelomových inovací,

řešení pro posílení účasti občanů a pacientů, sledování vlastního zdraví a komunikaci s odborníky ve zdravotnických a sociálních službách s cílem poskytovat integrovanější péči a přístup zaměřený na uživatele,

řešení pro posílení účasti občanů a pacientů, sledování vlastního zdraví a komunikaci s odborníky ve zdravotnických a sociálních službách s cílem poskytovat integrovanější péči a přístup zaměřený na uživatele,

data, informace, znalosti a osvědčené postupy z výzkumu v oblasti systémů zdravotní péče na úrovni EU a celosvětově.

data, informace, znalosti a osvědčené postupy z výzkumu v oblasti systémů zdravotní péče na úrovni EU a celosvětově.

Pozměňovací návrh 42

Příloha I „Činnosti programu“, „Pilíř II – Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“, klastr „Inkluzivní a bezpečná společnost“, bod 2.1, odstavec 2 (s. 26)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

EU musí prosazovat model inkluzivního a udržitelného růstu a zároveň sklízet plody technologického pokroku, zvyšovat důvěru v demokratickou správu a prosazovat její inovaci, bojovat s nerovnostmi, nezaměstnaností, marginalizací, diskriminací a radikalizací, zaručovat dodržování lidských práv, podporovat kulturní rozmanitost a evropské kulturní dědictví a prostřednictvím sociálních inovací posilovat postavení občanů. Nadále zůstane prioritou také řízení migrace a integrace migrantů. Výzkum a inovace ve společenských a humanitních vědách mají fundamentální význam pro reakci na tyto výzvy a plnění cílů EU.

EU musí prosazovat model inkluzivního a udržitelného růstu a zároveň sklízet plody technologického pokroku, zvyšovat důvěru v demokratickou správu a prosazovat její inovaci, bojovat s nerovnostmi, nezaměstnaností, marginalizací, diskriminací a radikalizací, chránit a podporovat dodržování lidských práv, kulturní rozmanitost a evropské kulturní dědictví, rozvíjet přístup ke kultuře a vzdělávání pro všechny a prostřednictvím sociálních inovací a rozvoje sociálního hospodářství posilovat postavení občanů. Nadále zůstane prioritou také řízení migrace , přijímání a integrace migrantů. Výzkum a inovace ve společenských a humanitních vědách mají fundamentální význam pro reakci na tyto výzvy a plnění cílů EU.

 

Cíl sociálního začleňování se musí opírat především o využití hmotného i nehmotného kulturního dědictví, které v současném kontextu globalizace hraje klíčovou úlohu pro pocit sounáležitosti obyvatel, a to zejména ve svém regionálním a jazykovém rozměru. Evropa, která se v průběhu století vytvářela soužitím velmi rozmanitých společenství, jež zanechala rozsáhlé kulturní dědictví, se tedy musí této výzvě postavit a podpořit ochranu a zhodnocování kulturního dědictví společně s územími a státy. Tato úvaha je o to důležitěj