Jediný článek

Specifikace produktu uvedená v čl. 50 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1151/2012 pro názvy „Schaf-Heumilch“/„Sheep’s Haymilk“/„Latte fieno di pecora“/„Lait de foin de brebis“/„Leche de heno de oveja“ (ZTS) je uvedena v příloze tohoto rozhodnutí.

V souladu s článkem 51 nařízení (EU) č. 1151/2012 se zveřejněním tohoto rozhodnutí uděluje právo podat proti zápisu názvu uvedeného v prvním pododstavci tohoto článku námitku ve lhůtě tří měsíců ode dne zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.

PŘÍLOHA

SPECIFIKACE PRODUKTU JAKO ZARUČENÉ TRADIČNÍ SPECIALITY

„Schaf-Heumilch“/„Sheep’s Haymilk“/„Latte fieno di pecora“/„Lait de foin de brebis“/„Leche de heno de oveja“

EU č.: TSG-AT-02289 – 22.2.2017

„Rakousko“

1.   Název, který má být zapsán (názvy, které mají být zapsány)

„Schaf-Heumilch“ (německy); „Sheep’s Haymilk“ (anglicky); „Latte fieno di pecora“ (italsky); „Lait de foin de brebis“ (francouzsky); „Leche de heno de oveja“ (španělsky)

2.   Druh produktu

2.1.   Druh produktu

Třída 1.4 Ostatní produkty živočišného původu (vejce, med, různé mléčné výrobky kromě másla atd.)

3.   Důvody zápisu do rejstříku

3.1.   Jedná se o produkt, který:

—	☒	je výsledkem způsobu produkce, zpracování nebo složení odpovídajících tradičním postupům pro dotyčný produkt či potravinu,
—	☐	je vyroben ze surovin nebo přísad, které jsou tradičně používány.

Odvětví výroby senného mléka je prapůvodním způsobem výroby mléka. Mléko pochází od zvířat chovaných tradičním udržitelným způsobem v mlékárenských zemědělských podnicích. Zásadní rozdíl a tradiční charakter spočívá v tom, že se při výrobě senného mléka – stejně jako v případě původní produkce mléka – nepoužívají žádná silážovaná krmiva. V důsledku mechanizace spojené s industrializací zemědělství se od 60. let 20. století stále více prosazovala produkce silážovaných krmiv, která vytlačovala produkci sena. Kromě toho obsahují předpisy zákaz používání zvířat a krmiv, která jsou v souladu s platnými právními předpisy označována za geneticky modifikovaná. Krmení dobytka se řídí ročním obdobím: od jara do podzimu se zvířata krmí zeleným krmivem, tzn. čerstvou trávou a bylinami a částečně i senem a krmivy povolenými v souladu s bodem 4.2. V zimním období se krmí senem nebo jinými krmivy povolenými v souladu s bodem 4.2.

3.2.   Jedná se o název, který:

—	☐	byl tradičně používán jako název konkrétního produktu,
—	☒	označuje tradiční povahu nebo specifickou vlastnost produktu.

Ovce jsou jedním z nejstarších domestikovaných zvířat na světě. Už od počátku starší doby kamenné sloužily člověku jako zdroj masa, mléka, kožešiny a vlny. Chov ovcí má s největší pravděpodobností počátek na stepích jihozápadní Asie a do Evropy se dostal přes Persii a Balkán. Alpské regiony byly tradičně pro chov ovcí vhodné. Od poloviny 12. století se v Tyrolsku běžně používá zvláštní forma intenzivní živočišné výroby nazývaná „Schwaigen“. Slovo „Schwaig“ pochází ze střední horní němčiny a označuje zvláštní formu osídlení a především hospodaření v alpských oblastech. Statky „Schwaighöfe“ zakládali v hojné míře samotní zeměpáni jako formu trvalého osídlení. Statky sloužily k chovu skotu a ovcí. Důkazy o jejich existenci v Tyrolsku sahají do dvanáctého století. Později se výraz „Schwaig“ občas používal k označení horských pastvin, které se obhospodařují pouze v letních měsících. Alpským zemědělcům produkujícím mléko a mléčné výrobky se rovněž říká „Schwaiger“ nebo „Schwaigerin“. Až do konce 14. století se na tyrolských statcích „Schwaighöfe“ chovaly především ovce. V případě chovu ovcí na širých vysokohorských loukách se tedy v Tyrolsku jedná o staletou tradici.

Od 14. do 19. století chov ovcí v Rakousku ustoupil a postupně ho nahradil chov prasat. V dnešní době ovce znovu nabývají na významu pro produkci mléka a masa.

4.   Popis

4.1.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název podle bodu 1, včetně hlavních fyzikálních, chemických, mikrobiologických nebo organoleptických vlastností dokládajících jeho specifickou povahu (čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

Ovčí mléko, jež splňuje platné právní předpisy.

4.2.   Popis metody produkce produktu, k němuž se vztahuje název podle bodu 1, kterou musí producenti dodržovat, případně včetně povahy a vlastností používaných surovin nebo přísad a metody přípravy produktu (čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

Senné mléko „Schaf-Heumilch“ se vyrábí v tradičních výrobních podmínkách v souladu s předpisy o senném mléku („Heumilchregulativ“). Vyznačuje se zákazem používání silážovaných krmiv, jakož i zvířat a krmiv, která jsou v souladu s platnými právními předpisy označována za geneticky modifikovaná.

Předpisy o senném mléku („Heumilchregulativ“)

Senné mléko „Schaf-Heumilch“ je ovčí mléko pocházející od dojících bahnic, vyráběné producenty mléka, kteří se zavázali k dodržování níže uvedených kritérií. Nelze používat zvířata a krmiva, která jsou v souladu s platnými právními předpisy označována za geneticky modifikovaná.

Celý zemědělský podnik musí být řízen v souladu s uvedenými pravidly pro produkci senného mléka.

Povolená krmiva

—	Ke krmení se od jara do podzimu používají především čerstvá tráva, luskoviny a byliny, zatímco v zimním období se krmí senem.

—	Níže jsou uvedena další povolená objemná krmiva: zelená řepka olejná, zelená kukuřice, zelené žito a krmná řepa, jakož i senné, vojtěškové a kukuřičné pelety.

—	Podíl roční dávky objemného krmiva musí činit alespoň 75 % sušiny.

—	K povoleným krmivům patří i pšenice, ječmen, oves, žitovec (tritikale), žito a kukuřice v podobách běžně dostupných na trhu, jakož i ve směsích s minerálními látkami (např. otruby, pelety).

—	V krmných dávkách lze použít i fazole, krmný hrách, olejnaté plody a extrahované šroty nebo krmné bochníky.

Zakázaná krmiva

—	Ke krmení se nesmí používat silážovaná krmiva, vlhké seno ani silážované seno.

—

Stejně tak se nesmí používat vedlejší produkty z pivovarů, palíren, moštáren nebo jiné vedlejší produkty potravinářského průmyslu, jako např. vlhké mláto nebo vlhké odřezky. Výjimkou jsou suché odřezky a melasa jako vedlejší produkt výroby cukru a suchého bílkovinného krmiva pocházejícího ze zpracování obilí.

—	Dojnicím se nesmí podávat mokré krmivo.

—	Rovněž se nesmí používat krmiva zvířecího původu, s výjimkou mléka a syrovátky pro mladá zvířata.

—	Používání zahradního a ovocného odpadu, jakož i močoviny je také zakázáno.

Ustanovení týkající se hnojení

—	Na veškerých zemědělských plochách zemědělského podniku není s výjimkou zeleného kompostu (kompostovaná směs rostlinné hmoty) povoleno používání kalů, kalových produktů a kompostu z komunálních zařízení na úpravu vod.

—	Po použití hospodářských hnojiv musí zemědělské podniky počkat alespoň tři týdny, než na krmné plochy vypustí dobytek.

Použití pomocných chemických látek

—	Povoluje se pouze selektivní použití chemických syntetických přípravků na ochranu rostlin, a to pod odborným dohledem zemědělských odborných poradců, jakož i lokální nasazení těchto látek na všech plochách zemědělského podniku.

—	Použití povolených postřiků k hubení much ve stájích je povoleno, pouze pokud v nich dojící bahnice nejsou.

Podmínky pro dodávání mléka

—	Po obahnění lze senné mléko „Schaf-Heumilch“ dodávat až desátý den.

—	Při využívání ovcí, které byly krmeny siláží (fermentovanými krmivy), je třeba dodržet lhůtu v délce alespoň 14 dnů.

—

Jsou-li zvířata, která se pasou na alpských a horských pastvinách, na statcích krmena siláží, je třeba je 14 dnů před přemístěním na tyto pastviny krmit nesilážními krmivy, nebo lze mléko jako senné mléko „Schaf-Heumilch“ dodávat až 14 dnů po přemístění na pastviny (vlastněné dodavatelem senného mléka „Schaf-Heumilch“). Na alpských a horských pastvinách je zakázáno produkovat siláž a používat ji jako krmivo.

Zákaz geneticky modifikovaných potravin a krmiv

—	V zájmu zachování tradiční produkce senného mléka „Schaf-Heumilch“ nelze používat zvířata nebo krmiva, která jsou v souladu s platnými právními předpisy označována za geneticky modifikovaná.

Jiné předpisy

—	V zemědělském podniku je zakázáno produkovat či skladovat silážovaná krmiva.

—	Stejně tak se v zemědělském podniku seno nesmí balit do fólie a rovněž není povoleno takové seno skladovat.

—	V zemědělském podniku je zakázáno produkovat vlhké či silážované seno.

4.3.   Popis hlavních prvků vytvářejících tradiční povahu produktu (čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

Tradiční charakter senného mléka spočívá v tom, že se při jeho výrobě – stejně jako v případě původní produkce mléka – nepoužívají žádná silážovaná krmiva. V důsledku mechanizace spojené s industrializací zemědělství se od 60. let 20. století stále více prosazovala produkce silážovaných krmiv, která vytlačovala produkci sena.

Chov dobytka byl založen na jedné straně na spásání pastvin a na druhé straně na produkci trávy a sena na loukách. Z písemných záznamů vyplývá, že senoseč dvakrát ročně – tj. seno a otava – (fenum primum et secundum) byla v Tyrolsku běžnou praxí již od 13. století. (Stolz, O., Rechtsgeschichte des Bauernstandes und der Landwirtschaft in Tirol und Vorarlberg [Právní dějiny zemědělců a zemědělství v Tyrolsku a Vorarlbersku], 1949).

V katastru salcburské arcidiecéze se nacházejí velmi podrobné informace o počtu kusů dobytka v hospodářství „Schwaig“ i o všem dalším majetku náležejícím arcibiskupství v Zillertalském údolí v roce 1607. Konkrétně se na závěr každého podrobného popisu jednotlivých parcel uvádí tento údaj: „po celou zimu má v chovu tolik a tolik koní, skotu, ovcí nebo koz“. Alpští sedláci měli během zimy méně dobytka než v letním období, kdy měli k dispozici pastviny. Není pochyb o tom, že hospodářství „Schwaig“ hojně využívala pastvy na obecních pastvinách, jež sloužila jako primární zdroj krmiva pro dobytek. Z ještě dřívějšího období, konkrétně z 13. a 14. století, existují listinné důkazy o tom, že ke statkům „Schwaighöfe“ patřily kromě luk a polí i pastviny a alpské travnaté plochy. Produkci trávy a sena se tedy na těchto statcích věnovali již od počátku jejich existence. Poněkud vzdáleněji od statků se rozpínají horské hřebeny, které rovněž patří k „osídlení Schwaig“. Na těchto hřebenech se rozkládají pastviny, kam se na několik týdnů během jara a podzimu dobytek vyvádí na pastvu. Po zbytek roku se využívají pro produkci sena. Z různých typů pastvin jsou tyto horské nebo vysokohorské louky pro Alpy obzvláště typické. Nesečou se víckrát než jednou za rok, v některých oblastech dokonce jen jednou za dva až čtyři roky. Dávají malé množství sena, které je však velmi voňavé a výživné. (Stolz, O., Die Schwaighöfe in Tirol [Statky Schwaighöfe v Tyrolsku], 1930.)

Na uskladnění sena musí být k dispozici stodola. Zásoby sena se skladují do další jara, protože se často stává, že nedlouho po vyvedení dobytka ještě napadá na alpské louky sníh. (Trientl, A., Die Landwirtschaft in den Gebirgsländern [Zemědělství v horských zemích], 1892.)

Jediný článek

Specifikace produktu uvedená v čl. 50 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1151/2012 pro názvy „Ziegen-Heumilch“/„Goat’s Haymilk“/„Latte fieno di capra“/„Lait de foin de chèvre“/„Leche de heno de cabra“ (ZTS) je uvedena v příloze tohoto rozhodnutí.

V souladu s článkem 51 nařízení (EU) č. 1151/2012 se zveřejněním tohoto rozhodnutí uděluje právo podat proti zápisu názvu uvedeného v prvním pododstavci tohoto článku námitku ve lhůtě tří měsíců ode dne zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.

PŘÍLOHA

SPECIFIKACE PRODUKTU JAKO ZARUČENÉ TRADIČNÍ SPECIALITY

„Ziegen-Heumilch“/„Goat’s Haymilk“/„Latte fieno di capra“/„Lait de foin de chèvre“/„Leche de heno de cabra“

EU č.: TSG-AT-02290-22.2.2017

Rakousko

1.   Název, který má být zapsán

„Ziegen-Heumilch“ (němčina); „Goat’s Haymilk“ (angličtina); „Latte fieno di capra“ (italština); „Lait de foin de chèvre“ (francouzština); „Leche de heno de cabra“ (španělština)

2.   Druh produktu

Třída 1.4 Ostatní produkty živočišného původu (vejce, med, různé mléčné výrobky kromě másla atd.)

3.   Důvody zápisu do rejstříku

3.1.   Jedná se o produkt, který

—	☒	je výsledkem způsobu produkce, zpracování nebo složení odpovídajících tradičním postupům pro dotyčný produkt či potravinu;
—	☐	je vyroben ze surovin nebo přísad, které jsou tradičně používány.

Odvětví výroby senného mléka je prapůvodním způsobem výroby mléka. Mléko pochází od zvířat chovaných v tradičně udržitelných mléčných hospodářstvích. Zásadní rozdíl a tradiční charakter spočívá v tom, že se při výrobě senného mléka – stejně jako v případě původní produkce mléka – nepoužívají žádná silážovaná krmiva. V důsledku mechanizace spojené s industrializací zemědělství se od 60. let 20. století stále více prosazovala produkce silážovaných krmiv, která vytlačovala produkci sena. Kromě toho obsahují předpisy zákaz používání zvířat a krmiv, která jsou v souladu s platnými právními předpisy označována za geneticky modifikovaná. Krmení dobytka se řídí ročním obdobím: od jara do podzimu se zvířata krmí zeleným krmivem, tzn. čerstvou trávou a bylinami a částečně i senem a krmivy povolenými v souladu s bodem 4.2. V zimním období se krmí senem nebo jinými krmivy povolenými v souladu s bodem 4.2.

3.2.   Jedná se o název, který

—	☐	byl tradičně používán jako název konkrétního produktu,
—	☒	označuje tradiční povahu nebo specifickou vlastnost produktu.

Tradice výroby senného mléka a jeho dalšího zpracování je tak stará jako samotný chov koz (zhruba 11. století před naším letopočtem). Ve středověku byl na tradičních statcích „Schwaighöfe“ v předhůří Alp a tyrolských hor chov koz velmi rozšířen a kozy byly často vyváděny na alpské sečné louky, které byly velmi členité, pokud se nacházely daleko od horských pastvin, díky čemuž mohli mít pracovníci mléko. Slovo „Schwaig“ pochází ze střední horní němčiny a označuje zvláštní formu osídlení a především hospodaření v alpských oblastech. Statky „Schwaighöfe“ zakládali v hojné míře samotní zeměpáni jako formu trvalého osídlení. Statky sloužily k chovu dobytka používaného především v mlékárenství (zejména ve výrobě sýra). V Tyrolsku existuje toto osídlení již od 12. století. V některých alpských regionech, kde se vybavení statků sdílí, chovali drobní zemědělci kozy, aby měli mléko nezbytné na statcích v údolí.

4.   Popis

4.1.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název podle bodu 1, včetně hlavních fyzikálních, chemických, mikrobiologických nebo organoleptických vlastností dokládajících jeho specifickou povahu (čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

Kozí mléko, jež splňuje platné právní předpisy.

4.2.   Popis metody produkce produktu, k němuž se vztahuje název podle bodu 1, kterou musí producenti dodržovat, případně včetně povahy a vlastností používaných surovin nebo přísad a metody přípravy produktu (čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

Kozí senné mléko se vyrábí v tradičních výrobních podmínkách v souladu s předpisy o senném mléku („Heumilchregulativ“). Vyznačuje se zákazem používání silážovaných krmiv, jakož i zvířat a krmiv, která jsou v souladu s platnými právními předpisy označována za geneticky modifikovaná.

Předpisy o senném mléku („Heumilchregulativ“)

„Kozí senné mléko“ je kozí mléko vyráběné producenty mléka, kteří se zavázali k dodržování následujících kritérií: je zakázáno používat zvířata a krmiva, jež jsou v souladu s platnými právními předpisy označována za geneticky modifikovaná.

Celý zemědělský podnik musí být řízen v souladu s uvedenými pravidly pro produkci senného mléka.

Povolená krmiva

—	Ke krmení se od jara do podzimu používají především čerstvá tráva, luskoviny a byliny, zatímco v zimním období se krmí senem.

—	Níže jsou uvedena další povolená objemná krmiva: zelená řepka olejná, zelená kukuřice, zelené žito a krmná řepa, jakož i senné, vojtěškové a kukuřičné pelety a podobné druhy krmiv.

—	Podíl roční dávky objemného krmiva musí činit alespoň 75 % sušiny.

—	Pokud jde o obilí, povoluje se pšenice, ječmen, oves, žitovec (tritikale), žito a kukuřice v běžné podobě dostupné na trhu, jakož i ve směsi s minerálními látkami, např. v podobě otrub, pelet atd.

—	V krmných dávkách lze použít i fazole, krmný hrách, olejnaté plody a extrahované šroty, příp. krmné bochníky.

Zakázaná krmiva

—	Ke krmení se nesmí používat silážovaná (fermentovaná) krmiva, vlhké seno ani silážované seno.

—

Stejně tak se nesmí používat vedlejší produkty z pivovarů, palíren, moštáren a jiné vedlejší produkty potravinářského průmyslu, jako např. vlhké mláto nebo vlhké odřezky. Výjimkou jsou suché odřezky a melasa jako vedlejší produkt výroby cukru a suchého bílkovinného krmiva pocházejícího ze zpracování obilí.

—	Dojnicím se nesmí podávat mokré krmivo.

—	Rovněž se nesmí používat krmiva zvířecího původu (mléko, syrovátka, zvířecí moučky atd.), s výjimkou mléka a syrovátky pro mladý dobytek.

—	Používání zahradního a ovocného odpadu, brambor a močoviny je také zakázáno.

Ustanovení týkající se hnojení

—	Na veškerých zemědělských plochách producentů mléka není s výjimkou zeleného kompostu povoleno používání kalů, kalových produktů a kompostu z komunálních zařízení na úpravu vod.

—	Po použití hospodářských hnojiv musí producenti mléka počkat alespoň tři týdny, než na plochy s pícninami vypustí dobytek.

Použití pomocných chemických látek

—	Povoluje se pouze selektivní použití chemických syntetických přípravků na ochranu rostlin, a to pod odborným dohledem zemědělských odborných poradců, jakož i lokální nasazení těchto látek na všech plochách se zeleným krmivem.

—	Použití povolených postřiků k hubení much ve stájích je povoleno, pouze pokud v nich nejsou dojnice.

Podmínky pro dodávání mléka

—	Po okozlení lze mléko jako senné mléko dodávat až desátý den.

—	Pokud se využívají kozy, které byly krmeny siláží (fermentovanými krmivy), je třeba dodržet lhůtu v délce alespoň 14 dnů.

—

Je-li dobytek, který se pase na alpských a horských pastvinách, na statcích krmen siláží (fermentovanými krmivy), je třeba ho 14 dnů před vyvedením na tyto pastviny krmit nesilážními krmivy, nebo lze mléko jako kozí senné mléko dodávat až 14 dnů po vyvedení na pastviny (v produkční jednotce kozího senného mléka náležející témuž zemědělskému podniku). Na alpských a horských pastvinách je zakázáno produkovat siláž a používat ji jako krmivo.

Zákaz geneticky modifikovaných potravin a krmiv

—	Aby byl zachován tradiční charakter kozího senného mléka, nelze používat zvířata a krmiva, která jsou v souladu s platnými právními předpisy označována za geneticky modifikovaná.

Další ustanovení

—	Je zakázáno produkovat či skladovat silážovaná (fermentovaná) krmiva.

—	Stejně tak se seno nesmí balit do fólie a rovněž není povoleno takové seno skladovat.

—	Je zakázáno produkovat vlhké či fermentované seno.

4.3.   Popis hlavních prvků vytvářejících tradiční povahu produktu (čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

Kozí senné mléko se od běžného kozího mléka odlišuje zvláštními výrobními podmínkami v souladu s předpisy o senném mléku („Heumilchregulativ“), jak je uvedeno výše v bodu 4.2.