		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 249

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 61 16. července 2018

Obsah		Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2018/C 249/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie	1

	V Oznámení
	SOUDNÍ ŘÍZENÍ
	Soudní dvůr
2018/C 249/02	Věc C-655/17 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 24. listopadu 2017 společností Berliner Stadtwerke GmbH proti usnesení Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 20. září 2017 ve věci T-719/16, Berliner Stadtwerke GmbH v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví	2
2018/C 249/03	Věc C-656/17 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 24. listopadu 2017 společností Berliner Stadtwerke GmbH proti usnesení Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 20. září 2017 ve věci T-402/16, Berliner Stadtwerke GmbH v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)	2
2018/C 249/04	Věc C-671/17 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 27. listopadu 2017 Anastasia-Soultana Gaki proti usnesení Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 27. září 2017 ve věci T-366/16, Gaki v. Europol	3
2018/C 249/05	Věc C-15/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Německo) dne 9. ledna 2018 – Finnair PLC v. Igor Turčin a další	3
2018/C 249/06	Věc C-223/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 27. března 2018 společností Deichmann SE proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 17. ledna 2018 ve věci T-68/16, Deichmann SE v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví	3
2018/C 249/07	Věc C-230/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landesverwaltungsgericht Tirol (Rakousko) dne 30. března 2018 – PI	4
2018/C 249/08	Věc C-239/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Thüringer Oberlandesgericht (Německo) dne 3. dubna 2018 – Saatgut-Treuhandverwaltungs GmbH v. Freistaat Thüringen	5
2018/C 249/09	Věc C-240/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 4. dubna 2018 společností Constantin Film Produktion GmbH proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 24. ledna 2018 ve věci T-69/17, Constantin Film Produktion GmbH v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví	6
2018/C 249/10	Věc C-243/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 3. dubna 2018 Společným evropským podnikem pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 25. ledna 2018 ve věci T-561/16, Galocha v. Společný podnik Fusion for Energy	7
2018/C 249/11	Věc C-245/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale ordinario di Udine (Itálie) dne 9. dubna 2018 – Fallimento Tecnoservice Int. Srl v. Poste Italiane SpA	8
2018/C 249/12	Věc C-253/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Düsseldorf (Německo) dne 12. dubna 2018 – Stadt Euskirchen v. Rhenus Veniro GmbH & Co. KG	8
2018/C 249/13	Věc C-255/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio (Itálie) dne 11. dubna 2018 – State Street Bank International GmbH v. Banca d’Italia	9
2018/C 249/14	Věc C-266/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Okręgowym w Poznaniu (Polsko) dne 17. dubna 2018 – Aqua med sp. z o.o. z siedzibą w Opalenicy v. Irena Skóra	10
2018/C 249/15	Věc C-267/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Bucureşti (Rumunsko) dne 17. dubna 2018 – Delta Antrepriză de Construcţii şi Montaj 93 SA v. Compania Naţională de Administrare a Infrastructurii Rutiere SA	10
2018/C 249/16	Věc C-268/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Bacău (Rumunsko) dne 18. dubna 2018 – SC Onlineshop SRL v. Agenţia Naţională de Administrare Fiscală (ANAF), Direcţia Generală a Vămilor	11
2018/C 249/17	Věc C-284/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte suprema di cassazione (Itálie) dne 25. dubna 2018 – Equitalia centro SpA v. Poste Italiane SpA	12
2018/C 249/18	Věc C-286/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 9. března 2018 – Agrenergy Srl v. Ministero dello Sviluppo Economico	13
2018/C 249/19	Věc C-287/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 9. března 2018 – Fusignano Due Srl v. Ministero dello Sviluppo Economico	13
2018/C 249/20	Věc C-290/18: Žaloba podaná dne 26. dubna 2018 – Evropská komise v. Portugalská republika	14
2018/C 249/21	Věc C-311/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná High Court (Irsko) dne 9. května 2018 – Data Protection Commissioner v. Facebook Ireland Limited a Maximillian Schrems	15
2018/C 249/22	Věc C-316/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Court of Appeal (England & Wales) (Civil Division) (Spojené království) dne 14. května 2018 – Commissioners for Her Majesty’s Revenue and Customs v. The Chancellor, Masters and Scholars of the University of Cambridge	17
2018/C 249/23	Věc C-325/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Court of Appeal (Irsko) dne 17. května 2018 – Hampshire County Council v. C.E., N.E.	18
2018/C 249/24	Věc C-327/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná High Court (Irsko) dne 18. května 2018 – Minister for Justice and Equality v. R O	19
	Tribunál
2018/C 249/25	Věc T-111/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 5. června 2018 – Prada v. EUIPO – The Rich Prada International (THE RICH PRADA) Ochranná známka Evropské unie — Námitkové řízení — Přihláška slovní ochranné známky Evropské THE RICH PRADA — Starší národní a mezinárodní slovní a obrazové ochranné známky PRADA — Relativní důvody pro zamítnutí zápisu — Článek 8 odstavec 5 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 8 odstavec 5 nařízení (EU) č. 2017/1001] — Prospěch neprávem získaný z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky — Zásah do rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména — Článek 8 odstavec 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 [nyní článek 8 odstavec 1 písm. b) nařízení č. 2017/1001] — Nebezpečí záměny	21
2018/C 249/26	Věc T-160/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 31. května 2018 – Groningen Seaports a další v. Komise Státní podpory — Osvobození od korporační daně poskytnuté Nizozemskem šesti nizozemským veřejným námořním přístavům — Rozhodnutí prohlašující režim státních podpor za neslučitelný s vnitřním trhem — Povinnost uvést odůvodnění — Rovné zacházení	21
2018/C 249/27	Věc T-210/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 6. června 2018 – Lukaš v. Rada Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci na Ukrajině — Zmrazení finančních prostředků — Seznam osob, subjektů a orgánů, jimž se zmrazují finanční prostředky a hospodářské zdroje — Ponechání jména žalobkyně na seznamu — Povinnost uvést odůvodnění — Nesplnění kritérií pro zařazení na seznam — Skutkový omyl — Nesprávné právní posouzení — Právo na obhajobu — Právo na účinnou žalobu — Právo vlastnit majetek	22
2018/C 249/28	Věc T-340/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 31. května 2018 – Flatworld Solutions v. EUIPO – Outsource Professional Services (Outsource 2 India) Ochranná známka Evropské unie — Řízení o prohlášení neplatnosti — Obrazová ochranná známka Evropské unie Outsource 2 India — Zlý úmysl — Článek 52 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 59 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]	23
2018/C 249/29	Věc T-461/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 31. května 2018 – Kaddour v. Rada Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Omezující opatření přijatá vůči Sýrii — Zmrazení finančních prostředků — Zneužití pravomoci — Zásada řádné správy — Zásada překážky věci rozsouzené — Porušení článku 266 SFEU — Zjevně nesprávné posouzení — Základní práva — Proporcionalita — Zásada zákazu diskriminace	24
2018/C 249/30	Věc T-770/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 31. května 2018 – Korwin-Mikke v. Parlament Institucionální právo — Evropský parlament — Jednací řád Evropského parlamentu — Chování narušující důstojnost Parlamentu a řádný chod parlamentní činnosti — Disciplinární sankce ve formě ztráty nároku na denní příspěvek a dočasného vyloučení z účasti na veškerých činnostech Parlamentu — Svoboda projevu — Povinnost uvést odůvodnění — Nesprávné právní posouzení	25
2018/C 249/31	Věc T-803/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 6. června 2018 – Glaxo Group v. EUIPO – Celon Pharma (SALMEX) Ochranná známka Evropské unie — Řízení o prohlášení neplatnosti — Obrazová ochranná známka Evropské unie SALMEX — Starší národní trojrozměrná ochranná známka — Pravomoc odvolacího senátu přezkoumat z moci úřední řádné užívání starší ochranné známky — Článek 64 odst. 1 a článek 76 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 71 odst. 1 a čl. 95 odst. 1 nařízení (EU) 2017/1001]	25
2018/C 249/32	Věc T-900/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 1. června 2018 – Casual Dreams v. EUIPO – López Fernández (Dayaday) Ochranná známka Evropské unie — Námitkové řízení — Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie Dayaday — Starší národní obrazové ochranné známky DAYADAY a dayaday — Relativní důvod pro zamítnutí zápisu — Článek 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 8 odstavec 5 nařízení (EU) 2017/1001] — Dobré jméno — Prospěch neprávem získaný z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky	26
2018/C 249/33	Věc T-163/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 31. května 2018 – Consorzio di garanzia dell’olio extra vergine di oliva di qualità v. Komise Mimosmluvní odpovědnost — Souběžně probíhající programy k propagaci olivového oleje ve třetích zemích, jedna financovaná EZZFA a určená k propagaci olivového oleje evropského původu a druhá, financovaná EFRR a určená k propagaci olivového oleje španělského původu — Nedostatečná koordinace služeb Komise odpovědných za správu dvou programů — Majetková újma — Ztráta trhu a ušlý zisk — Nemajetková újma — Poškození obchodní pověsti	27
2018/C 249/34	Věc T-258/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 6. června 2018 – Arbuzov v. Rada Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci na Ukrajině — Zmrazení finančních prostředků — Seznam osob, subjektů a orgánů, jimž se zmrazují finanční prostředky a hospodářské zdroje — Ponechání jména žalobce na seznamu — Povinnost uvést odůvodnění — Zjevně nesprávné posouzení	28
2018/C 249/35	Věc T-264/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 6. června 2018 – Uponor Innovation v. EUIPO – Swep International (SMATRIX) Ochranná známka Evropské unie — Námitkové řízení — Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie SMATRIX — Starší obrazová ochranná známka Evropské unie AsyMatrix — Relativní důvod pro zamítnutí zápisu — Článek 8 odstavec 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 8 odstavec 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] — Článek 76 nařízení č. 207/2009 (nyní článek 95 nařízení 2017/1001) — Rozsah přezkumu, který musí provést odvolací senát — Neposouzení důkazu předloženého odvolacímu senátu	28
2018/C 249/36	Věc T-302/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 29. května 2018 – Sata v. EUIPO – Zhejiang Rongpeng Air Tools (6000) Ochranná známka Evropské unie — Řízení o prohlášení neplatnosti — Slovní ochranná známka Evropské unie 6000 — Absolutní důvod pro zamítnutí — Popisná povaha — Článek 52 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 59 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) 2017/1001] — Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001] — Rovné zacházení — Zásada řádné správy — Povinnost odůvodnění	29
2018/C 249/37	Věc T-303/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 29. května 2018 – Sata v. EUIPO – Zhejiang Rongpeng Air Tools (4000) Ochranná známka Evropské unie — Řízení o prohlášení neplatnosti — Slovní ochranná známka Evropské unie 4000 — Absolutní důvod pro zamítnutí — Popisný charakter — Článek 52 odstavec 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 59 odstavec 1 písm. a) a b) nařízení (EU) 2017/1001] — Článek 7 odstavec 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 [nyní článek 7 odstavec 1 písm. c) nařízení 2017/1001] — Égalité de traitement — Zásada řádné správy — Povinnost uvést odůvodnění	30
2018/C 249/38	Věc T-304/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 29. května 2018 – Sata v. EUIPO – Zhejiang Rongpeng Air Tools (5000) Ochranná známka Evropské unie — Řízení o prohlášení neplatnosti — Slovní ochranná známka Evropské unie 5000 — Absolutní důvod pro zamítnutí — Popisný charakter — Článek 52 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 59 odst. 1 písm. a) a b) du nařízení (EU) 2017/1001] — Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001] — Rovné zacházení — Zásada řádné správy — Povinnost uvést odůvodnění	31
2018/C 249/39	Věc T-314/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 31. května 2018 – Nosio v. EUIPO (MEZZA) Ochranná známka Evropské unie — Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie MEZZA — Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu — Nedostatek rozlišovací způsobilosti — Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] — Popisný charakter — Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001] — Omezení výrobků — Článek 43 odst. 1 nařízení č. 207/2009 (nyní článek 49 odst. 1 nařízení 2017/1001) — Povinnost uvést odůvodnění — Právo být vyslechnut — Článek 75 nařízení č. 207/2009 (nyní článek 94 odst. 1 nařízení 2017/1001)	31
2018/C 249/40	Věc T-352/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 31. května 2018 – Korwin-Mikke v. Parlament Institucionální právo — Evropský parlament — Jednací řád Evropského parlamentu — Chování narušující důstojnost Parlamentu a řádný chod parlamentní činnosti — Kázeňské sankce spočívající ve ztrátě nároku na denní příspěvek a v dočasném vyloučení z účasti na veškerých činnostech Parlamentu — Svoboda projevu — Povinnost uvést odůvodnění — Nesprávné právní posouzení	32
2018/C 249/41	Věc T-393/10: Usnesení Tribunálu ze dne 17. května 2018 – Westfälische Drahtindustrie a další v. Komise Řízení — Výklad rozsudku — Oprava — Nevydání rozhodnutí	33
2018/C 249/42	Věc T-65/17: Usnesení Tribunálu ze dne 17. dubna 2018 – Westbrae Natural v. EUIPO – Kaufland Warenhandel (COCONUT DREAM) Ochranná známka Evropské unie — Námitkové řízení — Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie COCONUT DREAM — Zpětvzetí námitek — Bezpředmětnost sporu — Nevydání rozhodnutí ve věci samé	33
2018/C 249/43	Věc T-465/17: Usnesení Tribunálu ze dne 18. května 2018 – VKR Holding v. EUIPO (VELUX) Ochranná známka Evropské unie — Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie VELUX — Uplatnění seniority starší slovní národní ochranné známky VELUX — Zrušení rozhodnutí odvolacího senátu — Článek 103 nařízení (EU) 2017/1001 — Zánik předmětu sporu — Nevydání rozhodnutí ve věci samé	34
2018/C 249/44	Věc T-228/18 R: Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 17. května 2018 – Transtec v. Komise Řízení o předběžných opatřeních — Veřejné zakázky — Rámcová smlouva o poskytování služeb ve prospěch třetích zemí, které jsou příjemci vnější pomoci Unie — Návrh na předběžné opatření — Neexistence naléhavosti	35
2018/C 249/45	Věc T-274/18: Žaloba podaná dne 30. dubna 2018 – Klymenko v. Rada	35
2018/C 249/46	Věc T-284/18: Žaloba podaná dne 3. května 2018 – Arbuzov v. Rada	36
2018/C 249/47	Věc T-285/18: Žaloba podaná dne 4. května 2018 – Pšonka v. Rada	37
2018/C 249/48	Věc T-289/18: Žaloba podaná dne 4. května 2018 – Pšonka v. Rada	38
2018/C 249/49	Věc T-292/18: Žaloba podaná dne 7. května 2018 – Portugalsko v. Komise	39
2018/C 249/50	Věc T-295/18: Žaloba podaná dne 7. června 2018 – Řecko v. Komise	40
2018/C 249/51	Věc T-298/18: Žaloba podaná dne 7. května 2018 – Banco Comercial Português a další v. Komise	41
2018/C 249/52	Věc T-326/18: Žaloba podaná dne 28. května 2018 – Herrero Torres v. EUIPO – DZ Licores (CARAJILLO LICOR 43 CUARENTA Y TRES)	42
2018/C 249/53	Věc T-334/18: Žaloba podaná dne 31. května 2018 – Bodegas Altun v. EUIPO – Codorníu (ANA DE ALTUN)	43
2018/C 249/54	Věc T-340/18: Žaloba podaná dne 31. května 2018 – Gibson Brands v. EUIPO – Wilfer (Tvar kytary)	44
2018/C 249/55	Věc T-474/16: Usnesení Tribunálu ze dne 29. května 2018 – Sowaer v. Komise	45
2018/C 249/56	Věc T-787/16: Usnesení Tribunálu ze dne 31. května 2018 – QD v. EUIPO	45
2018/C 249/57	Věc T-199/17: Usnesení Tribunálu ze dne 31. května 2018 – QD v. EUIPO	45
2018/C 249/58	Věc T-443/17: Usnesení Tribunálu ze dne 30. května 2018 – António Conde & Companhia v. Komise	45
2018/C 249/59	Věc T-23/18: Usnesení Tribunálu ze dne 29. května 2018 – Nova Brands v. EUIPO – Natamil (Natamil)	45

IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Soudní dvůr Evropské unie

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/1

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2018/C 249/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 240, 9.7.2018.

Dřívější publikace

Úř. věst. C 231, 2.7.2018.

Úř. věst. C 221, 25.6.2018.

Úř. věst. C 211, 18.6.2018

Úř. věst. C 200, 11.6.2018.

Úř. věst. C 190, 4.6.2018.

Úř. věst. C 182, 28.5.2018.

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

V Oznámení

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

Soudní dvůr

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/2

Kasační opravný prostředek podaný dne 24. listopadu 2017 společností Berliner Stadtwerke GmbH proti usnesení Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 20. září 2017 ve věci T-719/16, Berliner Stadtwerke GmbH v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

(Věc C-655/17 P)

(2018/C 249/02)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Berliner Stadtwerke GmbH (zástupci: O. Spieker a A. Schönfleisch, advokáti)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

Soudní dvůr Evropské unie (desátý senát) usnesením ze dne 31. května 2018 zamítl kasační opravný prostředek jako z části zjevně nepřípustný a z části zjevně neopodstatněný a rozhodl, že účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek ponese vlastní náklady řízení.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/2

Kasační opravný prostředek podaný dne 24. listopadu 2017 společností Berliner Stadtwerke GmbH proti usnesení Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 20. září 2017 ve věci T-402/16, Berliner Stadtwerke GmbH v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

(Věc C-656/17 P)

(2018/C 249/03)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Berliner Stadtwerke GmbH (zástupci: O. Spieker a A. Schönfleisch, advokáti)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/3

Kasační opravný prostředek podaný dne 27. listopadu 2017 Anastasia-Soultana Gaki proti usnesení Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 27. září 2017 ve věci T-366/16, Gaki v. Europol

(Věc C-671/17 P)

(2018/C 249/04)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Anastasia-Soultana Gaki (zástupce: G. Keisers, advokát)

Další účastnice řízení: Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol)

Soudní dvůr Evropské unie (desátý senát) usnesením ze dne 7. června 2018 zamítl kasační opravný prostředek jako z části zjevně neopodstatněný a z části zjevně nepřípustný a rozhodl, že účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek ponese vlastní náklady řízení.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/3

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Německo) dne 9. ledna 2018 – Finnair PLC v. Igor Turčin a další

(Věc C-15/18)

(2018/C 249/05)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastnice původního řízení

Žalovaná a navrhovatelka v řízení o mimořádném opravném prostředku „Revision“: Finnair PLC

Žalobci a odpůrci v řízení o mimořádném opravném prostředku „Revision“: Igor Turčin, Evgenija Turčina, Leon Turčin

Věc byla usnesením Soudního dvora ze dne 6. června 2018 vyškrtnuta z rejstříku Soudního dvora.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/3

Kasační opravný prostředek podaný dne 27. března 2018 společností Deichmann SE proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 17. ledna 2018 ve věci T-68/16, Deichmann SE v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

(Věc C-223/18 P)

(2018/C 249/06)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Deichmann SE (zástupkyně: C. Onken, advokátka)

Další účastníci řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví a Munich, SL

Návrhová žádání

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozhodnutí Tribunálu ze dne 17. ledna 2018 ve věci T-68/17;

—	zrušil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 4. prosince 2015 ve věci R 2345/2014-4;

—	podpůrně, vrátil věc Tribunálu Evropské unie;

—	uložil odpůrci a vedlejšímu účastníku řízení náhradu nákladů řízení v prvním stupni a řízení o kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka tvrdí, že napadené rozhodnutí porušuje čl. 51 odst. 1 písm. a) a čl. 15 odst. 1 nařízení o ochranné známce Společenství [nyní čl. 58 odst. 1 písm. a) a čl. 18 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 (1) ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie, dále jen „nařízení o ochranné známce Evropské unie“] v několika ohledech. Tribunál zejména nesprávně určil pojem „ochranná známka“ v čl. 51 odst. 1 písm. a) a čl. 15 odst. 1 nařízení o ochranné známce Společenství.

(1)

Zaprvé, Tribunál nesprávně posoudil význam a právní důsledky určení druhu dotčené ochranné známky. Vycházel z nesprávného předpokladu, že není relevantní, zda se napadená ochranná známka řadí mezi obrazové ochranné známky nebo mezi poziční ochranné známky. Rozdíl mezi různými druhy ochranných známek má však ve skutečnosti významný vliv na jejich předmět a způsob jejich užívání. Užívání napadené ochranné známky jako obrazové ochranné známky by se značně lišilo od jejího užívání jako poziční ochranné známky.

(2)

Zadruhé, Tribunál neurčil předmět napadené ochranné známky správně, ale považoval napadenou ochrannou známku za ochrannou známku poziční. Napadená ochranná známka je obrazovou ochrannou známkou, neboť byla přihlášena a zapsána jako obrazová ochranná známka bez jakéhokoliv popisu či prohlášení, které by svědčilo o opaku. Použití přerušovaných čar samo o sobě nečiní z obrazové ochranné známky poziční ochrannou známku.

(3)

Z tohoto důvodu Tribunál nesprávně konstatoval, že společnost Munich S.L. prokázala skutečné užívání své ochranné známky s poukazem na prodej bot, které byly na boční straně opatřeny dvěma překříženými čarami. Tento druh užívání může dokládat pouze užívání poziční ochranné známky, a nikoli obrazové ochranné známky, jakou je napadená ochranná známka.

(1) Úř. věst. 2017, L 154, s. 1.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/4

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landesverwaltungsgericht Tirol (Rakousko) dne 30. března 2018 – PI

(Věc C-230/18)

(2018/C 249/07)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesverwaltungsgericht Tirol

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: PI

Žalovaná: Landespolizeidirektion Tirol

Předběžné otázky

Musí být čl. 15 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie, podle něhož každý občan Unie může svobodně hledat zaměstnání, pracovat, usadit se nebo poskytovat služby v kterémkoli členském státě, chápán v tom smyslu, že brání takové právní úpravě členského státu, jako je § 19 odst. 3 Tiroler Landes-Polizeigesetz (Tyrolský zemský policejní zákon), LGBl. č. 60/1976, naposledy pozměněný zákonem LGBl. č. 56/2017, který umožňuje, že správní orgány mohou i bez předchozího správního řízení přijat opatření v rámci bezprostřední nařizovací a donucovací pravomoci, jako zejména uzavření podniku na místě, aniž by se přitom jednalo jen o předběžné opatření?

Musí být článek 47 Listiny základních práv Evropské unie, případně ve spojení s články 41 a 52 Listiny základních práv Evropské unie, s ohledem na zásadu rovnosti zbraní a právo na účinnou právní ochranu chápán v tom smyslu, že brání takové právní úpravě členského státu, jako je § 19 odst. 3 a 4 Tiroler Landes-Polizeigesetz, který stanoví faktická opatření v rámci výkonu bezprostřední nařizovací a donucovací pravomoci, jako zejména uzavření podniku na místě, bez dokumentace a bez potvrzení vydaného dotčené osobě?

Musí být článek 47 Listiny základních práv Evropské unie, případně ve spojení s články 41 a 52 Listiny základních práv Evropské unie, s ohledem na zásadu rovnosti zbraní, chápán v tom smyslu, že brání takové právní úpravě členského státu, jako je § 19 odst. 3 a 4 Tiroler Landes-Polizeigesetz, který ke zrušení faktických opatření v rámci bezprostřední nařizovací a donucovací pravomoci, jež jsou ukládána bez správního řízení, jako je zejména uzavření podniku, vyžaduje odůvodněný návrh podaný osobou, která je tímto faktickým opatřením dotčena?

Musí být článek 47 ve spojení s článkem 52 Listiny základních práv Evropské unie, s ohledem na právo na účinnou právní ochranu, chápán v tom smyslu, že brání takové právní úpravě členského státu, jako je § 19 odst. 4 Tiroler Landes-Polizeigesetz, který v případě faktického donucovacího opatření provedeného formou uzavření podniku připouští jen určitými podmínkami omezené právo podat návrh na zrušení?

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/5

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Thüringer Oberlandesgericht (Německo) dne 3. dubna 2018 – Saatgut-Treuhandverwaltungs GmbH v. Freistaat Thüringen

(Věc C-239/18)

(2018/C 249/08)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Thüringer Oberlandesgericht

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Saatgut-Treuhandverwaltungs GmbH

Žalovaný: Freistaat Thüringen

Předběžné otázky

1)	Zakládá čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 1768/95 (1) vůči úředním orgánům právo na informace, které se vztahuje jen na informace ohledně druhů rostlin, aniž by zároveň byly požadovány také informace o chráněné odrůdě?

V případě, že z odpovědi na první otázku vyplyne, že je možné takové právo na informace uplatnit:

Je orgán, který se zabývá kontrolou poskytování zemědělských dotací z prostředků EU a shromažďováním s tím souvisejících údajů, které se týkají též druhů, od zemědělců, kteří žádají o dotace, úředním orgánem, který se zabývá dohledem nad zemědělskou produkcí ve smyslu čl. 11 odst. 2 první odrážky nařízení (ES) č. 1768/95?

Je úřední orgán oprávněn odepřít požadovanou informaci, pokud poskytnutí informace vyžaduje zpracování, resp. specifikaci údajů, které má k dispozici, prostřednictvím třetí osoby, s čímž jsou spojeny finanční náklady ve výši cca. 6 000 eur? Hraje nějakou roli okolnost, zda je osoba, která informaci požaduje, ochotna vzniklé náklady uhradit?

(1) Nařízení Komise (ES) č. 1768/95 ze dne 24. července 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro odchylku podle čl. 14 odst. 3 nařízení (ES) č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství (Úř. věst. 1995, L 173, s. 14).

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/6

Kasační opravný prostředek podaný dne 4. dubna 2018 společností Constantin Film Produktion GmbH proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 24. ledna 2018 ve věci T-69/17, Constantin Film Produktion GmbH v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

(Věc C-240/18 P)

(2018/C 249/09)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Constantin Film Produktion GmbH (zástupci: E. Saarmann a P. Baronikians, advokáti)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek T-69/17 ze dne 24. ledna 2018;

—	uložil dalšímu účastníkovi řízení náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatelka tři důvody kasačního opravného prostředku.

1. Porušení čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení č. 207/2009

Tribunál Evropské unie neprávem zamítl přihlášku ochranné známky Evropské unie, která je předmětem sporu, s odkazem na absolutní důvod pro zamítnutí, který je uveden v čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení č. 207/2009 (1). Přihlašované označení není v rozporu s dobrými mravy.

Tribunál Evropské unie se při přezkumu posouzení, která byla provedena v předchozích stupních, dopustil následujících pochybení:

Tribunál Evropské unie provedl přezkum místo konkrétního přihlašovaného označení „Fack Ju Göhte“ přihlašovaného označení „Fuck you, Goethe“.

Tribunál Evropské unie vycházel nesprávně z toho, že přihlašované označení je protknuto vulgaritou, která v něm spočívá, a přehlédl přitom, že se u tohoto označení, které je složeno z více slov, „Fack Ju Göhte“ jedná o originální a rozlišovací způsobilosti plný umělecký výraz, který díky nesprávnému pravopisu působí žertovně a neškodně.

Tribunál Evropské unie nesprávně potvrdil vnímání relevantní německy mluvící veřejnosti, které bylo zjištěno v předchozích stupních. Navrhovatelka prokázala velký úspěch filmu „Fack Ju Göhte“ v německy mluvící části Evropské unie, jakož i okolnost, že relevantní veřejnost spojuje s přihlašovaným označením veselí a zábavu. Rovněž ta (malá) část veřejnosti, která o filmu ještě nikdy nic neslyšela, se nemůže cítit přihlašovaným označením pro uplatňované výrobky a služby rušena, protože fonetický pravopis zbavuje toto označení vážnosti. Přihlašované označení veřejnost rovněž nevyzívá k jednání, neoslovuje ji přímo a také ji neuráží.

2. Porušení zásady rovného zacházení

Vzhledem k tomu, že závěry Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví týkající se přihlašovaného označení „DIE WANDERHURE“ (rozhodnutí OHIM ze dne 28. května 2015 – R 2889/2014-4 – Die Wanderhure) nebyly použity v projednávaném případě, Tribunál Evropské unie se svévolně dopustil nerovného zacházení s ve své podstatě podobnými skutkovými stavy.

3. Porušení zásady právní jistoty a řádné správy

Přezkumem označení „Fuck you, Goethe“ namísto označení „Fack Ju Göhte“, jakož i nepoužitím závěrů z rozhodnutí ve věci WANDERHUREN, vydal Tribunál Evropské unie rozhodnutí, které není předvídatelné a které není možné ověřit.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství, Úř. věst. 2009, L 78, s 1. v pozměněném znění, [zrušeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie, Úř. věst. 2017, L 154, s. 1].

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/7

Kasační opravný prostředek podaný dne 3. dubna 2018 Společným evropským podnikem pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 25. ledna 2018 ve věci T-561/16, Galocha v. Společný podnik Fusion for Energy

(Věc C-243/18 P)

(2018/C 249/10)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): Společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy (zástupci: G. Poszler a R. Hanak, zmocněnci)

Další účastník řízení: Yosu Galocha

Návrhová žádání

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 25. ledna 2018 ve věci T-561/16, kterým se zrušují seznamy úspěšných uchazečů výběrového řízení F4E/CA/ST/FGIV/2015/001 a rozhodnutí Fusion for Energy zaměstnat úspěšné uchazeče;

—	uložil žalobci náhradu nákladů prvostupňového řízení i řízení o tomto kasačním opravném prostředku, bude-li konečným rozsudkem Soudního dvora rozhodnuto o zrušení.

Jediný důvod kasačního opravného prostředku

Nedodržení zásady proporcionality a z něj vyplývající nepřiměřené penalizování třetích osob, které měly prospěch z rozhodnutí, jež se ukázalo jako protiprávní.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/8

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale ordinario di Udine (Itálie) dne 9. dubna 2018 – Fallimento Tecnoservice Int. Srl v. Poste Italiane SpA

(Věc C-245/18)

(2018/C 249/11)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale ordinario di Udine

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Tecnoservice Int. Srl v úpadku

Žalovaná: Poste Italiane SpA

Předběžné otázky

Mají se články 74 a 75 směrnice 2007/64/ES (1), ve znění platném ke dni 3. srpna 2015 a týkající se povinností a omezení odpovědnosti poskytovatele platebních služeb, jak byly provedeny do italského práva články 24 a 25 legislativního nařízení č. 1[1]/201[0], vykládat tak, že se vztahují pouze na poskytovatele platebních služeb subjektu, který zadá příkaz k provedení platby, nebo tak, že se vztahují rovněž na poskytovatele platebních služeb příjemce platby?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES (Úř. věst. 2007, L 319, s. 1).

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/8

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Düsseldorf (Německo) dne 12. dubna 2018 – Stadt Euskirchen v. Rhenus Veniro GmbH & Co. KG

(Věc C-253/18)

(2018/C 249/12)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Düsseldorf

Účastníci původního řízení

Žalobce: Stadt Euskirchen

Žalovaný: Rhenus Veniro GmbH & Co. KG

Další účastníci řízení: SVE Stadtverkehr Euskirchen GmbH, RVK Regionalverkehr Köln GmbH

Předběžná otázka

Vylučuje čl. 5 odst. 2 druhá věta písm. e) nařízení (ES) č. 1370/2007 (1) prostřednictvím povinnosti poskytovat sám převážnou část veřejných služeb v přepravě cestujících, aby vnitřní provozovatel přenechal poskytnutí této převážné části služeb společnosti, ve které vlastní 2,5 % obchodních podílů a zbývající podíly jsou nepřímo nebo přímo vlastněné jinými příslušnými úřady?

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1).

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/9

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio (Itálie) dne 11. dubna 2018 – State Street Bank International GmbH v. Banca d’Italia

(Věc C-255/18)

(2018/C 249/13)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: State Street Bank International GmbH

Žalovaná: Banca d’Italia

Předběžné otázky

Zahrnují „změny postavení“, které podle článku 12 nařízení (EU) 2015/63 (1) nemají vliv na povinnost poskytnout příspěvek, také fúzi sloučením jedné instituce, která dříve podléhala dohledu vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize, do mateřské společnosti z jiného členského státu, k níž došlo během příspěvkového období, a uplatní se toto pravidlo i v případě, že k fúzi a následnému zániku této instituce došlo v roce 2015, tedy v době, kdy vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize, ani vnitrostátní fond ještě nebyly členským státem formálně zřízeny a příspěvky ještě nebyly vypočítány?

Musí být článek 12 nařízení EU 2015/63 ve spojení s článkem 14 tohoto nařízení a články 103 a 104 směrnice 2014/59/EU (2) vykládán v tom smyslu, že i v případě fúze sloučením do mateřské společnosti [se sídlem] v jiném členském státě, která se uskuteční v průběhu příspěvkového roku, je instituce povinna zaplatit celý příspěvek za daný rok a nikoli příspěvek v poměru k měsícům, kdy tato instituce podléhala dohledu orgánu příslušného k řešení krize v prvním členském státě, a to na základě analogie s tím, co je stanoveno v čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2015/63 pro instituci, „nad níž se dohled začal provádět nově“?

Musí se podle směrnice 2014/59/EU, nařízení (EU) 2015/63 a zásad, kterými se řídí Systém nástrojů pro řešení bankovních krizí, tato pravidla, která se týkají řádného příspěvku, a zejména čl. 12 odst. 2 nařízení (EU) 2015/63, rovněž použít, s ohledem na okamžik určení subjektů povinných k poskytnutí příspěvku a k podílu na příspěvku, také na mimořádný příspěvek, a to s přihlédnutím k jeho povaze a k předpokladům stanoveným k jeho uložení?

(1) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014 , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí (Úř. věst. L 11, s. 44).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, s. 190).

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Okręgowym w Poznaniu (Polsko) dne 17. dubna 2018 – Aqua med sp. z o.o. z siedzibą w Opalenicy v. Irena Skóra

(Věc C-266/18)

(2018/C 249/14)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Okręgowy w Poznaniu

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka: Aqua med sp. z o.o. z siedzibą w Opalenicy

Odpůrkyně: Irena Skóra

Předběžné otázky

Má přezkum ustanovení smlouvy uzavřené se spotřebitelem provedený vnitrostátním soudem z úřední povinnosti, který se týká určení příslušného soudu k rozhodnutí sporu a který je proveden na základě článku 6 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících ujednáních] ve spotřebitelských smlouvách (1) a na základě judikatury Soudního dvora Evropské unie (ve věci C-243/08, Pannom GSM Zrt. v. Erzsébet Sustikné Győrfi), rovněž zahrnovat taková ustanovení smlouvy, která sice upravují příslušnost soudu k rozhodování ve sporu mezi stranami, ale pouze tak, že odkazují na vnitrostátní právní úpravu?

V případě kladné odpovědi na první předběžnou otázku: Má soudní přezkum vést k použití pravidel příslušnosti soudu takovým způsobem, aby zajistil spotřebiteli ochranu vyplývající z úpravy této směrnice a v důsledku toho možnost rozhodnout věc soudem nacházejícím se nejblíže k místu bydliště nebo trvalého pobytu spotřebitele?

(1) Úř. věst. 1993, L 95, s. 29; Zvl. vyd. 15/02, s. 288; oprava Úř. věst. 2016, L 303, s. 26.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Bucureşti (Rumunsko) dne 17. dubna 2018 – Delta Antrepriză de Construcţii şi Montaj 93 SA v. Compania Naţională de Administrare a Infrastructurii Rutiere SA

(Věc C-267/18)

(2018/C 249/15)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel Bucureşti

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Delta Antrepriză de Construcţii şi Montaj 93 SA

Žalovaný: Compania Naţională de Administrare a Infrastructurii Rutiere SA

Předběžná otázka

Lze čl. 57 odst. 4 písm. g) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (1) vykládat v tom smyslu, že ukončení smlouvy na veřejnou zakázku z důvodu, že část prací byla bez souhlasu veřejného zadavatele zadána subdodavateli, představuje závažné nebo trvalé pochybení při plnění zásadního požadavku dřívější smlouvy na veřejnou zakázku, jež vede k vyloučení hospodářského subjektu z účasti v zadávacím řízení?

(1) Úř. věst. 2014 L 94, s. 65.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/11

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Bacău (Rumunsko) dne 18. dubna 2018 – SC Onlineshop SRL v. Agenţia Naţională de Administrare Fiscală (ANAF), Direcţia Generală a Vămilor

(Věc C-268/18)

(2018/C 249/16)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel Bacău

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: SC Onlineshop SRL

Žalovaní: Agenţia Naţională de Administrare Fiscală (ANAF), Direcţia Generală a Vămilor

Předběžné otázky

Musí být kombinovaná nomenklatura uvedená v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/1821 ze dne 6. října 2016 (2) vykládána v tom smyslu, že takové přístroje, jako jsou navigační systémy GPS PNI S 506, které jsou předmětem tohoto sporu, mají být zařazeny pod sazební položku 8526 91, podpoložku 8526 91 20 nebo pod číslo 8528, podpoložku 8528 59 00 této nomenklatury?

Jsou znění kombinované nomenklatury, která postupně vyplynula z prováděcího nařízení Komise (EU) č. 698/2012 (3) a prováděcího nařízení Komise (EU) č. 459/201[4] (4), relevantní pro účely určení správného sazebního zařazení takových přístrojů, jako jsou navigační systémy, které jsou předmětem tohoto sporu, v tom smyslu, že mohou být per analogiam použitelná na výrobky, které vykazují podobnost s dotčeným navigačním systémem, a potvrzuje použití těchto ustanovení per analogiam výklad [kombinované nomenklatury] učiněný celní správou?

(1) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. 1987, L 256, s. 1).

(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1821 ze dne 6. října 2016, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. 2016, L 294, s. 1).

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 698/2012 ze dne 25. července 2012 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (Úř. věst. 2012, L 203, s. 34).

(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 459/2014 ze dne 29. dubna 2014, kterým se mění některá nařízení o zařazení zboží do kombinované nomenklatury (Úř. věst. 2014, L 133, s. 43).

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/12

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte suprema di cassazione (Itálie) dne 25. dubna 2018 – Equitalia centro SpA v. Poste Italiane SpA

(Věc C-284/18)

(2018/C 249/17)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte suprema di cassazione

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka: Equitalia centro SpA

Odpůrkyně: Poste Italiane SpA

Předběžné otázky

Brání článek 14 SFEU (dříve článek 7D Smlouvy, poté článek 16 Smlouvy o ES) a čl. 106 odst. 2 SFEU (dříve článek 90 Smlouvy, poté čl. 86 odst. Smlouvy o ES) a zařazení do rámce služeb obecného hospodářského zájmu (SOHZ) takovému ustanovení, jako je ustanovení čl. 10 odst. 3 legislativního nařízení č. 504/1992 ve spojení s čl. 2 odst. 18 až 20 zákona č. 662/1996, na základě kterých je založeno a udržováno – i po privatizaci služeb „poštovního bankovnictví“ poskytovaných společností Poste Italiane s.p.a. – vyhrazení činnosti (režim monopolu) ve prospěch společnosti Poste Italiane s.p.a., jejímž předmětem je správa běžného poštovního účtu určeného na výběr místních daní ICI, a to s přihlédnutím k vývoji vnitrostátních právních předpisů v oblasti výběru daní, které přinejmenším od roku 1997 umožňují poplatníkům a také místním daňovým úřadům využívat způsoby platby a výběr [daní] prostřednictvím bankovního systému?

Pokud – v návaznosti na odpověď na první otázku – by založení zákonného monopolu bylo uznáno za splňující typické vlastnosti SOHZ, brání články 106 odst. 2 SFEU (dříve článek 90 Smlouvy, poté čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES) a čl. 107 odst. 1 SFEU (dříve článek 92 Smlouvy, poté článek 87 Smlouvy o ES), vykládané v souladu s výkladem, který ve vztahu k těmto ustanovením poskytl Soudní dvůr s odkazem na požadavky určené k odlišení legitimního opatření – vyrovnání za plnění povinností veřejné služby – od protiprávní státní podpory (rozsudek Soudního dvora ze dne 24. července 2003, C-280/00, Altmark Trans GmbH a Regierungsprăsidium Magdeburg/Nahverkehrsgesellschaft Altmark GmbH), takovému ustanovení, jako je ustanovení vyplývající z čl. 10 odst. 3 legislativního nařízení č. 504/1992 ve spojení s čl. 2 odst. 18 až 20 zákona č. 662/1996 a čl. 3 odst. 1 nařízení prezidenta republiky č. 144/2001, které uděluje společnosti Poste Italiane s.p.a. pravomoc jednostranně stanovit výši „poplatku“, který má koncesionář (agent) vybírající daň ICI zaplatit a který se uplatní na všechny úkony uskutečněné při správě běžného poštovního účtu koncesionáře, a to s přihlédnutím k tomu, že společnost Poste Italiane s.p.a. usnesením správní rady č. 57/1996 stanovila za období od 1. dubna 1997 do 31. května 2001 tento poplatek ve výši 100 lir a na následující období od 1. června 2001 ve výši 0,23 EUR?

Brání čl. 102 první pododstavec SFEU (dříve článek 86 Smlouvy, poté čl. 82 odst. 1 Smlouvy o ES), tak jak byl vyložen Soudním dvorem (viz rozsudek Soudního dvora ze dne 13. prosince 1991, C-18/88, GB Inno BM; rozsudek Soudního dvora ze dne 25. června 1998, C-203/96, Chemische Afvaistoffen Dussseldorp BV; rozsudek Soudního dvora ze dne 17. května 2001, C-340/99, TNT TRACO s.p.a.), takovému normativnímu rámci, jako je normativní rámec tvořený čl. 2 odst. 18 až 20 zákona č. 662/1996, čl. 3 odst. 1 nařízení prezidenta republiky č. 144/2001 a čl. 10 odst. 3 legislativního nařízení č. 504/1992, který koncesionáře (agenta) nutně podřizuje placení „poplatku“, jež je jednostranně stanoven a/nebo měněn společností Poste Italiane s.p.a., přičemž koncesionář nemůže od smlouvy o běžném poštovním účtu odstoupit, aniž by nedošlo k porušení povinnosti stanovené v čl. 10 odst. 3 legislativního nařízení č. 504/1992 a následnému nesplnění povinnosti vybrat ICI, kterou má [koncesionář] vůči místnímu daňovému úřadu?

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/13

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 9. března 2018 – Agrenergy Srl v. Ministero dello Sviluppo Economico

(Věc C-286/18)

(2018/C 249/18)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Agrenergy Srl

Odpůrce: Ministero dello Sviluppo Economico

Předběžná otázka

Má být čl. 3 odst. 3 písm. a) směrnice 2009/28/ES (1) vykládán – rovněž ve světle obecné zásady ochrany legitimního očekávání a celkové systematiky právní úpravy stanovené směrnicí v souvislosti s podporou výroby energie z obnovitelných zdrojů – v tom smyslu, že je s unijním právem neslučitelná taková vnitrostátní právní úprava, která italské vládě umožňuje, aby prostřednictvím následných prováděcích nařízení snížila nebo dokonce zrušila dříve stanovené pobídkové sazby?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/13

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 9. března 2018 – Fusignano Due Srl v. Ministero dello Sviluppo Economico

(Věc C-287/18)

(2018/C 249/19)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Fusignano Due Srl

Odpůrce: Ministero dello Sviluppo Economico

Předběžná otázka

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/14

Žaloba podaná dne 26. dubna 2018 – Evropská komise v. Portugalská republika

(Věc C-290/18)

(2018/C 249/20)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: P. Costa de Oliveira a C. Hermes, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

Určit, že Portugalská republika nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 4 odst. 4 směrnice 92/43/EHS (1) o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, když co nejdříve a přinejmenším před uplynutím šestileté lhůty neurčila 7 lokalit významných pro Společenství v atlantické biogeografické oblasti uznaných rozhodnutím Komise 2004/813/ES (2) ze dne 7. prosince 2004, jakož ani 54 lokalit významných pro Společenství ve středomořské biogeografické oblasti uznaných rozhodnutím Komise 2006/613/ES (3) ze dne 19. června 2006 jako zvláštní oblasti ochrany.

—

Určit, že Portugalská republika nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 6 odst. 1 směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, když nepřijala nezbytná ochranná opatření splňující ekologické požadavky jednotlivých druhů stanovišť podle přílohy I a druhů podle přílohy II vyskytujících se v 7 lokalitách významných pro Společenství v atlantické biogeografické oblasti uznaných rozhodnutím Komise 2004/813/ES ze dne 7. prosince 2004 a v 54 lokalitách významných pro Společenství ve středomořské biogeografické oblasti uznaných rozhodnutím Komise 2006/613/ES ze dne 19. června 2006.

—	uložit Portugalské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Podle čl. 4 odst. 4 směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin měla Portugalská republika určit jako zvláštní oblasti ochrany 7 lokalit významných pro Společenství v atlantické biogeografické oblasti uznaných rozhodnutím Komise 2004/813/ES ze dne 7. prosince 2004 a 54 lokalitách významných pro Společenství ve středomořské biogeografické oblasti uznaných rozhodnutím Komise 2006/613/ES ze dne 19. června 2006 v maximální lhůtě šesti let od data přijetí uvedených rozhodnutí. Uvedená lhůta uplynula dne 7. prosince 2010 a dne 19. července 2012. Portugalská republika dosud lokality významné pro Společenství neoznačila jako zvláštní oblasti ochrany.

Článek 6 odst. 1 směrnice 92/43/EHS ukládá členským státům povinnost stanovit nezbytná ochranná opatření zahrnující v případě potřeby odpovídající plány péče vypracované speciálně pro dané lokality nebo integrované do jiných plánů rozvoje a vhodná opatření právního, správního nebo smluvního charakteru, která odpovídají ekologickým požadavkům druhů přírodních stanovišť uvedených v příloze I a živočišných druhů uvedených v příloze II, jež se na těchto lokalitách vyskytují.

Komise má za to, že opatření přijatá Portugalskou republikou — tedy jak Plano Setorial da Rede Natura 2000, tak další opatření, na která odkazují portugalské orgány — neodpovídají zvláštním ekologickým požadavkům pro druhy přírodních stanovišť podle přílohy I a živočišných druhů podle přílohy II uvedené směrnice, a v důsledku toho je nelze považovat za „nezbytná ochranná opatření“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 směrnice.

(1) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. 1992, L 206, s. 7).

(2) Rozhodnutí Komise ze dne 7. prosince 2004, kterým se přijímá seznam lokalit významných pro Společenství v atlantské biogeografické oblasti podle směrnice Rady 92/43/EHS (Úř. věst. 2004, L 387, s. 1).

(3) Rozhodnutí Komise ze dne 19. července 2006 , kterým se přijímá seznam lokalit významných pro Společenství ve středomořské biogeografické oblasti podle směrnice Rady 92/43/EHS (Úř. věst. 2006, L 259, s. 1).

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/15

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná High Court (Irsko) dne 9. května 2018 – Data Protection Commissioner v. Facebook Ireland Limited a Maximillian Schrems

(Věc C-311/18)

(2018/C 249/21)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court (Irsko)

Účastníci původního řízení

Žalobce: Data Protection Commissioner

Žalovaní: Facebook Ireland Limited a Maximillian Schrems

Předběžné otázky

Za okolností, kdy jsou osobní údaje předávány soukromou společností z členského státu Evropské unie (dále jen „EU“) soukromé společnosti ve třetí zemi k obchodním účelům podle rozhodnutí 2010/87/EU (1) ve znění rozhodnutí Komise 2016/2297 (2) (dále jen „rozhodnutí o SSD“) a mohou být dále zpracovávány ve třetí zemi orgány této země pro účely národní bezpečnosti, ale také za účelem vymáhání práva a provádění zahraniční politiky třetí země, uplatní se unijní právo [včetně Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“)] na předávání těchto údajů bez ohledu na ustanovení čl. 4 odst. 2 SEU ohledně národní bezpečnosti a ustanovení čl. 3 odst. 2 první odrážky směrnice 95/46/ES (3) (dále jen „směrnice“) ohledně veřejné bezpečnosti, obrany a bezpečnosti státu?

Je při určování, zda předáním údajů podle rozhodnutí o SSD z EU do třetí země, kde mohou být dále zpracovány pro účely národní bezpečnosti, došlo k porušení práv jednotlivce, relevantním srovnávacím kritériem pro účely směrnice:

a)	Listina, SEU, SFEU, směrnice, EÚLP (nebo jiné ustanovení unijního práva), nebo

b)	vnitrostátní právní předpisy jednoho nebo více členských států?

2)	Je-li relevantním srovnávacím kritériem písmeno b), mají být do něj zahrnuty i postupy v rámci národní bezpečnosti v jednom nebo více členských státech?

Měla by být při posuzování, zda třetí země zajišťuje osobním údajům předaným do uvedené země úroveň ochrany vyžadovanou unijním právem pro účely článku 26 směrnice, úroveň ochrany ve třetí zemi posuzována s odvoláním na:

a)	použitelné předpisy ve třetí zemi vyplývající z jejího vnitrostátního práva nebo mezinárodních závazků a postupy, které mají zajišťovat dodržování uvedených předpisů, včetně profesních pravidel a bezpečnostních opatření dodržovaných ve třetí zemi, nebo

b)	právní předpisy uvedené v písmenu a) spolu s těmi správními a regulatorními postupy a postupy v oblasti dodržování právních předpisů a ochrannými opatřeními, postupy, protokoly, mechanismy dohledu a mimosoudními prostředky nápravy, které existují ve třetí zemi?

Vzhledem ke skutkovým zjištěním, která učinil High Court (vrchní soud) ve vztahu k právním předpisům USA [body 152 až 263 rozsudku High Court (vrchní soud) ze dne 3. října 2017; http://www.courts.ie/Judgments.nsf/768d83be24938e1180256ef30048ca51/8131a5dde8baf9ff802581b70035c4ff?OpenDocument], je porušením práv jednotlivců podle článků 7 nebo 8 Listiny, jsou-li osobní údaje předány z EU do USA podle rozhodnutí o SSD?

Vzhledem ke skutkovým zjištěním, která učinil High Court (vrchní soud) ve vztahu k právním předpisům USA, jsou-li osobní údaje předány z EU do USA podle rozhodnutí o SSD:

a)	zachovává úroveň ochrany poskytovaná USA podstatu práva jednotlivce na prostředky nápravy před soudem za porušení jeho práv na ochranu osobních údajů, zaručeného článkem 47 Listiny? Je-li odpověď na písmeno a) kladná,

b)	jsou omezení práva jednotlivce na prostředky nápravy před soudem obsažená v právních předpisech USA v souvislosti s národní bezpečností USA přiměřená ve smyslu článku 52 Listiny a nepřekračují rámec toho, co je nezbytné v demokratické společnosti pro účely národní bezpečnosti?

1)	Jaká úroveň ochrany musí být poskytnuta osobním údajům předávaným do třetí země na základě standardních smluvních doložek přijatých v souladu s rozhodnutím Komise podle čl. 26 odst. 4 s přihlédnutím k ustanovením směrnice a zejména článků 25 a 26 vykládaných ve světle Listiny?

2)	Jaké skutečnosti musí být vzaty v úvahu při posuzování, zda úroveň ochrany poskytovaná údajům předávaným do třetí země podle rozhodnutí o SSD splňuje požadavky směrnice a Listiny?

Vylučuje skutečnost, že standardní smluvní doložky platí mezi vývozcem údajů a dovozcem údajů a nejsou závazné pro vnitrostátní orgány třetí země, které mohou po dovozci údajů požadovat, aby jejich zpravodajským službám zpřístupnil k dalšímu zpracování osobní údaje předané podle ustanovení obsažených v rozhodnutí to SSD, závěr, že doložky poskytují dostatečná ochranná opatření, jak předpokládá čl. 26 odst. 2 směrnice?

Pokud dovozce údajů z třetí země podléhá právním předpisům o sledování, které jsou podle názoru orgánu pro ochranu osobních údajů v rozporu s ustanoveními přílohy k rozhodnutí o SSD, s články 25 a 26 směrnice nebo s Listinou, je orgán pro ochranu osobních údajů povinen použít své donucovací pravomoci podle čl. 28 odst. 3 směrnice a pozastavit toky údajů, nebo je výkon těchto pravomocí s ohledem na bod 11 odůvodnění směrnice omezen pouze na výjimečné případy, nebo může orgán pro ochranu osobních údajů využít své diskreční pravomoci a toky údajů nepozastavit?

Je pro účely čl. 25 odst. 6 směrnice rozhodnutí (EU) 2016/1250 (4) (dále jen „rozhodnutí o štítu na ochranu soukromí“) obecně závazné pro orgány pro ochranu osobních údajů a soudy členských států v tom smyslu, že USA zajišťují odpovídající úroveň ochrany ve smyslu čl. 25 odst. 2 směrnice z důvodu svého vnitrostátního práva nebo mezinárodních závazků?

2)	Pokud tomu tak není, jaký význam, pokud vůbec nějaký, má rozhodnutí o štítu na ochranu soukromí při posuzování odpovídající úrovně ochranných opatření poskytovaných v souvislosti s údaji předávanými do USA podle rozhodnutí o SSD?

10.

Vzhledem ke zjištěním, která učinil High Court (vrchní soud) ve vztahu k právním předpisům USA, zajišťuje úřad ombudsmana ve věcech štítu na ochranu soukromí podle přílohy A k příloze III rozhodnutí o štítu na ochranu soukromí ve spojení se stávajícím režimem v USA, že USA poskytují prostředky nápravy subjektům údajů, jejichž osobní údaje jsou předávány do USA podle rozhodnutí o SSD, které je slučitelné s článkem 47 Listiny?

11.	Porušuje rozhodnutí o SSD články 7, 8 nebo 47 Listiny?

(1) Rozhodnutí Komise ze dne 5. února 2010 o standardních smluvních doložkách pro předávání osobních údajů zpracovatelům usazeným ve třetích zemích podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (Úř. věst. 2010 L 39, s. 5).

(2) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/2297 ze dne 16. prosince 2016, kterým se mění rozhodnutí 2001/497/ES a 2010/87/EU o standardních smluvních doložkách pro předávání osobních údajů do třetích zemí a zpracovatelům usazeným v těchto zemích podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (Úř. věst. 2016, L 344, s. 100).

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. 1995, L 281, s. 31).

(4) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1250 ze dne 12. července 2016 podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o odpovídající úrovni ochrany poskytované štítem EU–USA na ochranu soukromí (Úř. věst. 2016, L 207, s. 1).

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/17

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Court of Appeal (England & Wales) (Civil Division) (Spojené království) dne 14. května 2018 – Commissioners for Her Majesty’s Revenue and Customs v. The Chancellor, Masters and Scholars of the University of Cambridge

(Věc C-316/18)

(2018/C 249/22)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Court of Appeal (England & Wales) (Civil Division)

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Commissioners for Her Majesty’s Revenue and Customs

Odpůrce: The Chancellor, Masters and Scholars of the University of Cambridge

Předběžné otázky

1)	Má být činěn rozdíl mezi plněním osvobozeným od daně a nezdanitelným plněním pro účely rozhodnutí o tom, zda lze provést odpočet DPH vzniklé z důvodu těchto plnění?

Jestliže poplatky za správu vzniknou pouze v souvislosti s nezdanitelnou investiční činností, je přesto možné nalézt nezbytnou souvislost mezi těmito náklady a hospodářskými činnostmi, které jsou dotovány investičním příjmem, který je získán z investic, aby byl možný odpočet DPH v závislosti na povaze a rozsahu navazující hospodářské činnosti, která je spojená s nárokem na odpočet DPH? V jakém rozsahu lze relevantně zohlednit účel, na který bude vzniklý příjem vynaložen?

3)	Má být činěn rozdíl mezi DPH, která vznikla v důsledku provedení kapitalizace podnikatelské činnosti, a DPH, která vytváří svůj vlastní zdroj příjmu, odlišný od jakéhokoliv příjmu plynoucího z navazující hospodářské činnosti?

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/18

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Court of Appeal (Irsko) dne 17. května 2018 – Hampshire County Council v. C.E., N.E.

(Věc C-325/18)

(2018/C 249/23)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Court of Appeal

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Hampshire County Council

Odpůrci: C.E., N.E.

Předběžné otázky

Je-li tvrzeno, že děti byly svými rodiči nebo jinými rodinnými příslušníky neoprávněně přemístěny ze země jejich obvyklého pobytu v rozporu se soudním rozhodnutím vydaným na základě žádosti státního orgánu tohoto státu, je uvedený státní orgán oprávněn požádat o výkon soudního rozhodnutí, nařizujícího navrácení dětí do jurisdikce tohoto soudu, u soudů jiného členského státu ve smyslu ustanovení Kapitoly III nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 (1), nebo by takové jednání vedlo k neoprávněnému obcházení článku 11 tohoto nařízení a Haagské úmluvy z roku 1980, nebo by jiným způsobem představovalo zneužití práv nebo zákonů dotčeným orgánem?

2)	Je v případě, který se týká ustanovení o výkonu, uvedených v nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, dána příslušnost k prodloužení lhůty pro účely čl. 33 odst. 5, jestliže zmeškání je v podstatě de minimis a prodloužení lhůty by bylo jinak možné s odkazem na vnitrostátní procesní právo?

Bez ohledu na otázku [2]: v případě, že zahraniční orgán přemístí děti, které jsou předmětem sporu, z jurisdikce členského státu na základě nařízení výkonu rozhodnutí, vydaného ex parte podle článku 31 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, avšak ještě před doručením nařízení výkonu rodičům, jimž tak byla odňata jejich práva požádat o odklad výkonu v rámci opravného prostředku, ohrožuje takové jednání podstatu „rodičovských“ práv ve smyslu článku 6 EÚLP nebo článku 47 Listiny tak, že prodloužení lhůty (pro účely čl. 33 odst. 5 uvedeného nařízení) by mělo být poskytnuto jiným způsobem?

(1) Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (Úř. věst. 2003, L 338, s. 1; Zvl. vyd. 19/006, s. 243).

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná High Court (Irsko) dne 18. května 2018 – Minister for Justice and Equality v. R O

(Věc C-327/18)

(2018/C 249/24)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court (Irsko)

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Minister for Justice and Equality

Odpůrce: R O

Předběžné otázky

S ohledem na:

(a)	zaslání oznámení Spojeného království podle článku 50 SEU;

(b)	nejistotu, pokud jde o ujednání, která budou mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím upravovat vztahy po vystoupení Spojeného království; a

(c)	z toho plynoucí nejistotu, pokud jde o otázku, do jaké míry bude mít odpůrce ve skutečnosti možnost požívat práva zakotvená ve Smlouvách, Listině nebo příslušných předpisech, pokud bude předán do Spojeného království a zůstane tam uvězněn i poté, co Spojené království vystoupí z Evropské unie,

vyžaduje unijní právo, aby dožádaný členský stát odmítl předat do Spojeného království osobu, na kterou je vydán evropský zatýkací rozkaz, jestliže předání jinak vyžadují vnitrostátní právní předpisy tohoto členského státu,

(i)	ve všech případech?

(ii)	v některých případech s ohledem na zvláštní okolnosti případu?

(iii)

v žádném případě?

2.	V případě kladné odpovědi na otázku 1 bod (ii), jaká jsou kritéria či aspekty, které musí soud v dožádaném členském státě posoudit, aby určil, kdy k předání nesmí dojít?

Je soud dožádaného členského státu v souvislosti s otázkou 2 povinen odložit přijetí pravomocného rozhodnutí o výkonu evropského zatýkacího rozkazu do doby, než bude jasnější, jaký právní režim nastane po vystoupení příslušného dožadujícího členského státu z Evropské unie?

(i)	ve všech případech?

(ii)	v některých případech s ohledem na zvláštní okolnosti případu?

(iii)

v žádném případě?

4.	Zní-li odpověď na otázku 3 tak, jak je uvedeno v bodě (ii), jaká jsou kritéria či aspekty, které musí soud v dožádaném členském státě posoudit, aby určil, zda je nutné odložit přijetí pravomocného rozhodnutí o výkonu evropského zatýkacího rozkazu?

Tribunál

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/21

Rozsudek Tribunálu ze dne 5. června 2018 – Prada v. EUIPO – The Rich Prada International (THE RICH PRADA)

(Věc T-111/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské THE RICH PRADA - Starší národní a mezinárodní slovní a obrazové ochranné známky PRADA - Relativní důvody pro zamítnutí zápisu - Článek 8 odstavec 5 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 8 odstavec 5 nařízení (EU) č. 2017/1001] - Prospěch neprávem získaný z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky - Zásah do rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména - Článek 8 odstavec 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 [nyní článek 8 odstavec 1 písm. b) nařízení č. 2017/1001] - Nebezpečí záměny“)

(2018/C 249/25)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Prada SA (Lucemburk, Lucembursko) (zástupce: F. Jacobacci, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: The Rich Prada International PT (Surabaya, Indonésie) (zástupce: Y. Zhou, solicitor)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 13. ledna 2016 (spojené věci R 3076/2014-2 a R 3186/2014-2), ve znění opravy ze dne 14. března 2017, týkajícímu se námitkového řízení mezi Prada a The Rich Prada International.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Prada SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 175, 17.5.2016.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/21

Rozsudek Tribunálu ze dne 31. května 2018 – Groningen Seaports a další v. Komise

(Věc T-160/16) (1)

(„Státní podpory - Osvobození od korporační daně poskytnuté Nizozemskem šesti nizozemským veřejným námořním přístavům - Rozhodnutí prohlašující režim státních podpor za neslučitelný s vnitřním trhem - Povinnost uvést odůvodnění - Rovné zacházení“)

(2018/C 249/26)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Groningen Seaports NV (Delfzijl, Nizozemsko) a 5 dalších žalobkyň, jejichž jména jsou uvedena v příloze rozsudku (zástupci: původně E. Pijnacker Hordijk a I. Kieft, poté A. Kleinhout a C. Zois, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně S. Noë, B. Stromsky a J.-F. Brakeland, poté S. Noë a B. Stromsky, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalobkyně: Nizozemské království (zástupci: J. Langer a M. Bulterman, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise (EU) 2016/634 ze dne 21. ledna 2016 o opatření podpory SA.25338 (2014/C) (ex E 3/2008 a ex CP 115/2004), jež provedlo Nizozemsko – osvobození veřejných podniků od daně z příjmu právnických osob (Úř. věst. 2016, L 113, s. 148)

Výrok rozsudku

1)	Povoluje se, aby společnost Havenbedrijf Moerdijk NV vstoupila do řízení na místo společnosti Havenschap Moerdijk jakožto žalobkyně.

2)	Žaloba se zamítá.

3)	Groningen Seaports NV a 5 dalších žalobkyň, jejichž jména jsou uvedena v příloze rozsudku, ponesou vlastní náklady řízení a ukládá se jim náhrada nákladů řízení vynaložených Evropskou komisí.

4)	Nizozemské království ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 200, 6.6.2016.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/22

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. června 2018 – Lukaš v. Rada

(Věc T-210/16) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci na Ukrajině - Zmrazení finančních prostředků - Seznam osob, subjektů a orgánů, jimž se zmrazují finanční prostředky a hospodářské zdroje - Ponechání jména žalobkyně na seznamu - Povinnost uvést odůvodnění - Nesplnění kritérií pro zařazení na seznam - Skutkový omyl - Nesprávné právní posouzení - Právo na obhajobu - Právo na účinnou žalobu - Právo vlastnit majetek“)

(2018/C 249/27)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Olena Lukaš (Kyjev, Ukrajina) (zástupce: M. Cessieux, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: F. Naert a J.-P. Hix, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení zaprvé rozhodnutí Rady 2014/119/SZBP ze dne 5. března 2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2014, L 66, s. 26) a nařízení Rady (EU) č. 208/2014 ze dne 5. března 2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2014, L 66, s. 1), zadruhé rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/364 ze dne 5. března 2015, kterým se mění rozhodnutí 2014/119 (Úř. věst. 2015, L 62, s. 25) a zrušení prováděcího nařízení Rady (EU) č. 2015/357 ze dne 5. března 2015, kterým se provádí nařízení č. 208/2014 (Úř. věst. 2015, L 62, s. 1), zatřetí rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/876 ze dne 5. června 2015, kterým se mění rozhodnutí 2014/119 (Úř. věst. 2015, L 142, s. 30), a prováděcího nařízení Rady (EU) 2015/869 ze dne 5. června 2015, kterým se provádí nařízení č. 208/2014 (Úř věst. 2015, L 142, s. 1), začtvrté rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/318 ze dne 4. března 2016, kterým se mění rozhodnutí 2014/119 (Úř. věst. 2016, L 60, s. 76), a prováděcího nařízení Rady (EU) 2016/311 ze dne 4. března 2016, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 (Úř. věst. 2016, L 60, s. 1), a zapáté rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/381 ze dne 3. března 2017, kterým se mění rozhodnutí 2014/119 (Úř. věst. 2017, L 58, s. 34), a prováděcího nařízení Rady (EU) 2017/374 ze dne 3. března 2017, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 (Úř. věst. 2017, L 58, s. 1), a to v rozsahu, v němž bylo jméno žalobkyně zapsané na seznam a ponechané na seznamu osob, subjektů a orgánů, na něž se vztahují tato omezující opatření.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Oleně Lukaš se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 243, 4.7.2016.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/23

Rozsudek Tribunálu ze dne 31. května 2018 – Flatworld Solutions v. EUIPO – Outsource Professional Services (Outsource 2 India)

(Věc T-340/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Obrazová ochranná známka Evropské unie Outsource 2 India - Zlý úmysl - Článek 52 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 59 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2018/C 249/28)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Flatworld Solutions Pvt Ltd (Bengalúru, Indie) (zástupci: S. O. Gillert, K Vanden Bossche, B. Köhn-Gerdes a J. Schumacher, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: D. Gája, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Outsource Professional Services Ltd (Friedrichshafen, Německo), vedlejší účastnice řízení, která vstoupila do řízení před odvolacím senátem EUIPO namísto další účastnice řízení (zástupce: A. Kempter, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 15. dubna 2016 (věc R 611/2015-4) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Flatworld Solutions a Outsource2India

Výrok

1.	Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 15. dubna 2016, ve věci R 611/2015-4 se zrušuje.

2.	EUIPO ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady vynaložené společností Flatworld Solutions Pvt Ltd.

3.	Společnost Outsource Professional Services Ltd ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 305, 22.8.2016.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/24

Rozsudek Tribunálu ze dne 31. května 2018 – Kaddour v. Rada

(Věc T-461/16) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Sýrii - Zmrazení finančních prostředků - Zneužití pravomoci - Zásada řádné správy - Zásada překážky věci rozsouzené - Porušení článku 266 SFEU - Zjevně nesprávné posouzení - Základní práva - Proporcionalita - Zásada zákazu diskriminace“)

(2018/C 249/29)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Khaled Kaddour (Damašek, Sýrie) (zástupci: V. Davies a V. Wilkinson, solicitors, a R. Blakeley, barrister)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: původně J. Bauerschmidt a G. Étienne, poté J. Bauerschmidt a S. Kyriakopoulou, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/850 ze dne 27. května 2016, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2016, L 141, s. 125), a prováděcího nařízení Rady (EU) 2016/840 ze dne 27. května 2016, kterým se provádí nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii (Úř. věst. 2016, L 141, s. 30), v rozsahu, v němž se tyto akty týkají žalobce.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Khaled Kaddour ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

(1) Úř. věst. C 383, 17.10.2016.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/25

Rozsudek Tribunálu ze dne 31. května 2018 – Korwin-Mikke v. Parlament

(Věc T-770/16) (1)

(„Institucionální právo - Evropský parlament - Jednací řád Evropského parlamentu - Chování narušující důstojnost Parlamentu a řádný chod parlamentní činnosti - Disciplinární sankce ve formě ztráty nároku na denní příspěvek a dočasného vyloučení z účasti na veškerých činnostech Parlamentu - Svoboda projevu - Povinnost uvést odůvodnění - Nesprávné právní posouzení“)

(2018/C 249/30)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Janusz Korwin-Mikke (Józefów, Polsko) (zástupci: M. Cherchi a A. Daoût, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: S. Alonso de León a S. Seyr, zmocněnci)

Předmět věci

Jednak návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí předsedy Parlamentu ze dne 5. července 2016 a rozhodnutí předsednictva Parlamentu ze dne 1. srpna 2016, jimiž se ukládá žalobci sankce ve formě ztráty nároku na denní příspěvek na dobu deseti dnů a dočasného vyloučení z účasti na veškerých činnostech Parlamentu po dobu pěti po sobě následujících dnů, a jednak návrh podaný na základě článku 268 SFEU a znějící na náhradu škody, kterou žalobce údajně utrpěl v důsledku uvedených rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 1. srpna 2016 se zrušuje.

2)	Návrh na náhradu škody se zamítá.

3)	Janusz Korwin-Mikke a Evropský parlament ponesou každý vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 6, 9.1.2017.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/25

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. června 2018 – Glaxo Group v. EUIPO – Celon Pharma (SALMEX)

(Věc T-803/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Obrazová ochranná známka Evropské unie SALMEX - Starší národní trojrozměrná ochranná známka - Pravomoc odvolacího senátu přezkoumat z moci úřední řádné užívání starší ochranné známky - Článek 64 odst. 1 a článek 76 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 71 odst. 1 a čl. 95 odst. 1 nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2018/C 249/31)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Glaxo Group Ltd (Brentford, Spojené království) (zástupci: S. Baran, T. St Quintin, S. Wickenden, barristers, E. Morris a R. Jacob, solicitors)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: D. Hanf, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Celon Pharma S.A. (Łomianki, Polsko) (zástupce: M. Krasiński, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 31. srpna 2016 (věc R 2108/2015-4), týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Glaxo Group a Celon Pharma

Výrok

1.	Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 31. srpna 2016 (věc R 2108/2015-4) se zrušuje.

2.	EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Glaxo Group Ltd v průběhu řízení před Tribunálem.

3.	Společnost Celon Pharma S.A. ponese vlastní náklady řízení před Tribunálem.

(1) Úř. věst. C 22, 23.1.2017.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/26

Rozsudek Tribunálu ze dne 1. června 2018 – Casual Dreams v. EUIPO – López Fernández (Dayaday)

(Věc T-900/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie Dayaday - Starší národní obrazové ochranné známky DAYADAY a dayaday - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Článek 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 8 odstavec 5 nařízení (EU) 2017/1001] - Dobré jméno - Prospěch neprávem získaný z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky“)

(2018/C 249/32)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Casual Dreams, SLU (Manrèse, Španělsko) (zástupce: A. Tarí Lázaro, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: původně S. Palmero Cabezas, poté J. Crespo Carrillo, zmocněnci)

Další účastník řízení před odvolacím senátem EUIPO: Miguel Ángel López Fernández (Fuensalida, Španělsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 6. října 2016 (věc R 375/2016-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společností Casual Dreams a M. López Fernándezem.

Výrok

1.	Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 6. října 2016 (věc R 375/2016-2) se zrušuje.

2.	EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Casual Dreams, SLU, včetně nákladů, které společnost Casual Dreams, SLU vynaložila v rámci řízení před odvolacím senátem.

(1) Úř. věst. C 95, 27.3.2017.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/27

Rozsudek Tribunálu ze dne 31. května 2018 – Consorzio di garanzia dell’olio extra vergine di oliva di qualità v. Komise

(Věc T-163/17) (1)

(„Mimosmluvní odpovědnost - Souběžně probíhající programy k propagaci olivového oleje ve třetích zemích, jedna financovaná EZZFA a určená k propagaci olivového oleje evropského původu a druhá, financovaná EFRR a určená k propagaci olivového oleje španělského původu - Nedostatečná koordinace služeb Komise odpovědných za správu dvou programů - Majetková újma - Ztráta trhu a ušlý zisk - Nemajetková újma - Poškození obchodní pověsti“)

(2018/C 249/33)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Consorzio di garanzia dell’olio extra vergine di oliva di qualità (Řím, Itálie) (zástupci: původně A. Fratini a G. Pandolfi, poté A. Fratini, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. Lewis, D. Bianchi a F. Moro, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 268 SFEU a znějící na náhradu škody, kterou žalobkyně údajně utrpěla v zásadě z důvodu nedostatečné koordinace služeb Komise odpovědných za správu programů k propagaci olivového oleje evropského a španělského původu v dotyčných třetích zemí (Indie, Rusko a Čína), které jsou spolufinancovány z evropských finančních prostředků, jakož i z důvodu neodstranění narušování hospodářské soutěže a škodlivých následků, které z toho vyplývaly.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Consorzio di garanzia dell’olio extra vergine di oliva di qualità ponese vlastní náklady řízení.

3)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 129, 24.4.2017.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/28

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. června 2018 – Arbuzov v. Rada

(Věc T-258/17) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci na Ukrajině - Zmrazení finančních prostředků - Seznam osob, subjektů a orgánů, jimž se zmrazují finanční prostředky a hospodářské zdroje - Ponechání jména žalobce na seznamu - Povinnost uvést odůvodnění - Zjevně nesprávné posouzení“)

(2018/C 249/34)

Jednací jazyk: čeština

Účastníci řízení

Žalobce: Sergej Arbuzov (Kyjev, Ukrajina) (zástupce: M. Mleziva, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: R. Pekař a J.-P. Hix, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/381 ze dne 3. března 2017, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2017, L 58, s. 34), v rozsahu, v němž bylo jméno žalobce ponecháno na seznamu osob, subjektů a orgánů, na které se vztahují tato omezující opatření.

Výrok rozsudku

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/381 ze dne 3. března 2017, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině, se zrušuje v rozsahu, v němž bylo jméno Sergeje Arbuzova ponecháno na seznamu osob, subjektů a orgánů, na které se vztahují tato omezující opatření.

2)	Radě Evropské unie se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 213, 3.7.2017.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/28

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. června 2018 – Uponor Innovation v. EUIPO – Swep International (SMATRIX)

(Věc T-264/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie SMATRIX - Starší obrazová ochranná známka Evropské unie AsyMatrix - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Článek 8 odstavec 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 8 odstavec 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Článek 76 nařízení č. 207/2009 (nyní článek 95 nařízení 2017/1001) - Rozsah přezkumu, který musí provést odvolací senát - Neposouzení důkazu předloženého odvolacímu senátu“)

(2018/C 249/35)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Uponor Innovation AB (Borås, Švédsko) (zástupce: A. Kylhammar, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: J. Ivanauskas, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Swep International AB (Landskrona, Švédsko) (zástupci: J. Norderyd a C. Sundén, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 1. března 2017 (věc R 236/2016-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Swep International a Uponor Innovation.

Výrok

1.	Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 1. března 2017 (věc R 236/2016-2) se zrušuje.

2.	EUIPO ponese kromě vlastních nákladů řízení i náklady řízení vynaložené společností Uponor Innovation v řízení před Tribunálem.

3.	Společnost Swep International AB ponese kromě vlastních nákladů řízení i náklady řízení vynaložené společností Uponor Innovation v řízení před odvolacím senátem EUIPO.

(1) Úř. věst. C 221, 10.7.2017.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/29

Rozsudek Tribunálu ze dne 29. května 2018 – Sata v. EUIPO – Zhejiang Rongpeng Air Tools (6000)

(Věc T-302/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie 6000 - Absolutní důvod pro zamítnutí - Popisná povaha - Článek 52 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 59 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) 2017/1001] - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001] - Rovné zacházení - Zásada řádné správy - Povinnost odůvodnění“)

(2018/C 249/36)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sata GmbH & Co. KG (Kornwestheim, Německo) (zástupce: M.-C. Simon, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: D. Hanf, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Zhejiang Rongpeng Air Tools Co. Ltd (Pengjie Town, Čína) (zástupci: S. Fröhlich a M. Hartmann, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. března 2017 (věc R 656/2016-4) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Zhejiang Rongpeng Air Tools a Sata

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Sata GmbH & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 231, 17.7.2017.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/30

Rozsudek Tribunálu ze dne 29. května 2018 – Sata v. EUIPO – Zhejiang Rongpeng Air Tools (4000)

(Věc T-303/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie 4000 - Absolutní důvod pro zamítnutí - Popisný charakter - Článek 52 odstavec 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 59 odstavec 1 písm. a) a b) nařízení (EU) 2017/1001] - Článek 7 odstavec 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 [nyní článek 7 odstavec 1 písm. c) nařízení 2017/1001] - Égalité de traitement - Zásada řádné správy - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2018/C 249/37)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sata GmbH & Co. KG (Kornwestheim, Německo) (zástupce: M.-C. Simon, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: D. Hanf, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. března 2017 (věc R 654/2016-4) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi Zhejiang Rongpeng Air Tools a Sata.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Sata GmbH & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 231, 17.7.2017.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/31

Rozsudek Tribunálu ze dne 29. května 2018 – Sata v. EUIPO – Zhejiang Rongpeng Air Tools (5000)

(Věc T-304/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie 5000 - Absolutní důvod pro zamítnutí - Popisný charakter - Článek 52 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 59 odst. 1 písm. a) a b) du nařízení (EU) 2017/1001] - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001] - Rovné zacházení - Zásada řádné správy - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2018/C 249/38)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sata GmbH & Co. KG (Kornwestheim, Německo) (zástupce: M.-C. Simon, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: D. Hanf, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. března 2017 (věc R 655/2016-4) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Zhejiang Rongpeng Air Tools a Sata.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Sata GmbH & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 231, 17.7.2017.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/31

Rozsudek Tribunálu ze dne 31. května 2018 – Nosio v. EUIPO (MEZZA)

(Věc T-314/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie MEZZA - Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001] - Omezení výrobků - Článek 43 odst. 1 nařízení č. 207/2009 (nyní článek 49 odst. 1 nařízení 2017/1001) - Povinnost uvést odůvodnění - Právo být vyslechnut - Článek 75 nařízení č. 207/2009 (nyní článek 94 odst. 1 nařízení 2017/1001)“)

(2018/C 249/39)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Nosio SpA (Mezzocorona, Itálie) (zástupci: A. Perani a J. Graffer, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: M. Capostagno a A. Folliard-Monguiral, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 1. března 2017 (věc R 1518/2016-5) týkajícímu se zápisu slovní ochranné známky MEZZA jako ochranné známky Evropské unie

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Nosio SpA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 231, 17.7.2017.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/32

Rozsudek Tribunálu ze dne 31. května 2018 – Korwin-Mikke v. Parlament

(Věc T-352/17) (1)

(„Institucionální právo - Evropský parlament - Jednací řád Evropského parlamentu - Chování narušující důstojnost Parlamentu a řádný chod parlamentní činnosti - Kázeňské sankce spočívající ve ztrátě nároku na denní příspěvek a v dočasném vyloučení z účasti na veškerých činnostech Parlamentu - Svoboda projevu - Povinnost uvést odůvodnění - Nesprávné právní posouzení“)

(2018/C 249/40)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Janusz Korwin-Mikke (Józefów, Polsko) (zástupci: M. Cherchi, A. Daoût a M. Dekleermaker, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: N. Görlitz, S. Seyr a S. Alonso de León, zmocněnci)

Předmět věci

Jednak návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí předsedy Parlamentu ze dne 14. března 2017 a rozhodnutí předsednictva Parlamentu ze dne 3. dubna 2017, jimiž se ukládá žalobci sankce ve formě ztráty nároku na denní příspěvek na dobu 30 dnů, dočasného vyloučení z účasti na veškerých činnostech Parlamentu po dobu deseti po sobě následujících dnů a zákazu reprezentovat Parlament po dobu jednoho roku, a jednak návrh podaný na základě článku 268 SFEU a znějící na náhradu škody, kterou žalobce údajně utrpěl v důsledku uvedených rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 3. dubna 2017 se zrušuje.

2)	Návrh na náhradu škody se zamítá.

3)	Janusz Korwin-Mikke a Evropský parlament ponesou každý vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 239, 24.7.2017.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/33

Usnesení Tribunálu ze dne 17. května 2018 – Westfälische Drahtindustrie a další v. Komise

(Věc T-393/10) (1)

(„Řízení - Výklad rozsudku - Oprava - Nevydání rozhodnutí“)

(2018/C 249/41)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Westfälische Drahtindustrie GmbH (Hamm, Německo), Westfälische Drahtindustrie Verwaltungsgesellschaft mbH & Co. KG (Hamm), Pampus Industriebeteiligungen GmbH & Co. KG (Iserlohn, Německo) (zástupce: C. Stadler, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: V. Bottka, H. Leupold a G. Meessen, zmocněnci)

Předmět věci

Žádost o výklad rozsudku ze dne 15. července 2015, Westfälische Drahtindustrie a další v. Komise (T-393/10, EU:T:2015:515) a, podpůrně, návrh na opravu a na zjednání nápravy vydáním chybějícího rozhodnutí týkajícího se uvedeného rozsudku.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnostem Westfälische Drahtindustrie GmbH, Westfälische Drahtindustrie Verwaltungsgesellschaft mbH & Co. KG a Pampus Industriebeteiligungen GmbH & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 301, 6.11.2010.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/33

Usnesení Tribunálu ze dne 17. dubna 2018 – Westbrae Natural v. EUIPO – Kaufland Warenhandel (COCONUT DREAM)

(Věc T-65/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie COCONUT DREAM - Zpětvzetí námitek - Bezpředmětnost sporu - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2018/C 249/42)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Westbrae Natural, Inc. (New York, New York, Spojené státy) (zástupce: D. McFarland, barrister)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: S. Hanne, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Kaufland Warenhandel GmbH & Co. KG (Neckarsulm, Německo)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 2. listopadu 2016 (věc R 182/2016-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Kaufland Warenhandel a Westbrae Natural

Výrok

1.	Není důvodné rozhodnout ve věci samé.

2.	Společnost Westbrae Natural, Inc. ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí rovněž náhrada nákladů řízení vynaložených Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

(1) Úř. věst. C 86, 20.3.2017.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/34

Usnesení Tribunálu ze dne 18. května 2018 – VKR Holding v. EUIPO (VELUX)

(Věc T-465/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie VELUX - Uplatnění seniority starší slovní národní ochranné známky VELUX - Zrušení rozhodnutí odvolacího senátu - Článek 103 nařízení (EU) 2017/1001 - Zánik předmětu sporu - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2018/C 249/43)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: VKR Holding A/S (Søborg, Dánsko) (zástupce: J. Heebøll, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: D. Gája, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 23. května 2017 (věc R 1927/2016-2) týkajícímu se návrhu na uplatnění seniority totožné národní (estonské) ochranné známky v případě slovní ochranné známky „VELUX“ zapsané jako ochranná známka Evropské unie.

Výrok

1.	Již není důvodné rozhodnout ve věci samé.

2.	Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 309, 18.9.2017.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/35

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 17. května 2018 – Transtec v. Komise

(Věc T-228/18 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Veřejné zakázky - Rámcová smlouva o poskytování služeb ve prospěch třetích zemí, které jsou příjemci vnější pomoci Unie - Návrh na předběžné opatření - Neexistence naléhavosti“)

(2018/C 249/44)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Transtec (Brusel, Belgie) (zástupkyně: L. Levi a N. Flandin, advokátky)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. Aresu a J. Estrada de Solà, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článků 278 a 279 SFEU znějící jednak na odklad vykonatelnosti rozhodnutí Komise ze dne 26. března 2018, kterým se zamítá nabídka žalobkyně a zakázka týkající se části 3 zakázky „rámcová dohoda týkající se poskytnutí vnější pomoci 2018 (FWC SIEA 2018) 2017/S 128-260026“, pod spisovou značkou EuropeAid/138778/DH/SER/Multi se zadává deseti uchazečům a jednak na uložení Komisi povinnosti dočasně zařadit žalobkyni mezi úspěšné uchazeče

Výrok

1)	Návrh na předběžné opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/35

Žaloba podaná dne 30. dubna 2018 – Klymenko v. Rada

(Věc T-274/18)

(2018/C 249/45)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Oleksandr Viktorovych Klymenko (Moskva, Rusko) (zástupce: M. Phelippeau, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil žalobu O. V. Klymenka za přípustnou;

—	zrušil rozhodnutí Rady Evropské unie 2018/333 ze dne 5. března 2018, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině;

—	zrušil prováděcí nařízení Rady (EU) 2018/326 ze dne 5. března 2018, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině;

—	uložil Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení podle článků 87 a 91 jednacího řádu Tribunálu.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce pět žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vycházející z nedostatečného odůvodnění napadených aktů.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z porušení práva na obhajobu a práva na účinnou právní ochranu zaručených z titulu základních zásad evropského práva, zejména článku 47 Listiny základních práv Evropské unie a článků 6 a 13 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z neexistence právního základu, jelikož článek 29 Smlouvy o Evropské unii nemůže být právním základem pro omezující opatření přijaté vůči O. V. Klymenkovi.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z nesprávného skutkového zjištění, jelikož O. V. Klymenko předkládá důkazy svědčící o neexistenci skutkového základu pro jakékoli trestní řízení.

5.	Pátý žalobní důvod vycházející z porušení základního práva na respektování vlastnictví, které je základní zásadou unijního práva chráněnou článkem 17 Listiny základních práv Evropské unie a článkem 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/36

Žaloba podaná dne 3. května 2018 – Arbuzov v. Rada

(Věc T-284/18)

(2018/C 249/46)

Jednací jazyk: čeština

Účastníci řízení

Žalobce: Sergej Arbuzov (Kyjev, Ukrajina) (zástupce: M. Mleziva, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/333 ze dne 5. března 2018, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZSP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině, v rozsahu, v němž se vztahuje na Sergeje Arbuzova.

—	rozhodl, že Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Sergejem Arbuzovem.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vychází z porušení práva na řádnou správu.

Žalobce odůvodňuje svou žalobu mimo jiné tím, že Rada Evropské unie nejednala při přijetí rozhodnutí (SZBP) 2018/333 ze dne 5. března 2018 s řádnou péčí, neboť se před přijetím napadaného rozhodnutí nevypořádala s tvrzeními žalobce a důkazy předloženými žalobcem, které svědčí ve prospěch žalobce, a vycházela zásadně ze stručného shrnutí Generální prokuratury Ukrajiny a nepožadovala žádné doplňující informace o průběhu vyšetřování na Ukrajině.

2	Druhý žalobní důvod vychází z porušení vlastnického práva žalobce Žalobce v této souvislosti tvrdí, že omezení, která jsou proti němu přijata, jsou nepřiměřená, nadbytečná a porušující záruky mezinárodněprávní ochrany vlastnického práva žalobce.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/37

Žaloba podaná dne 4. května 2018 – Pšonka v. Rada

(Věc T-285/18)

(2018/C 249/47)

Jednací jazyk: čeština

Účastníci řízení

Žalobce: Viktor Pavlovič Pšonka (Kyjev, Ukrajina) (zástupce: M. Mleziva, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/333 ze dne 5. března 2018, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině, a prováděcí nařízení Rady (EU) č. 2018/326 ze dne 5. března 2018, a to v rozsahu, v němž se tato rozhodnutí a nařízení vztahují na žalobce.

—	rozhodl, že Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené žalobcem.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

První žalobní důvod vychází z porušení práva na řádnou správu

—

žalobce odůvodňuje svou žalobu mimo jiné tím, že Rada Evropské unie nejednala při přijetí rozhodnutí (SZBP) 2018/333 ze dne 5. března 2018 s řádnou péčí, neboť se před přijetím napadaného rozhodnutí nevypořádala s tvrzeními žalobce a důkazy předloženými žalobcem, které svědčí ve prospěch žalobce, a vycházela zásadně ze stručného shrnutí Generální prokuratury Ukrajiny a nepožadovala žádné doplňující informace o průběhu vyšetřování na Ukrajině.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení vlastnického práva žalobce

—	žalobce v této souvislosti tvrdí, že omezení, která jsou proti němu přijata, jsou nepřiměřená, nadbytečná a porušující záruky mezinárodněprávní ochrany vlastnického práva žalobce.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení základních práv žalobce zaručených mu Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod

—	žalobce v této souvislosti tvrdí, že přijetím omezujících opatření vůči němu bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, presumpci neviny, jakož i ochranu soukromého vlastnictví.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/38

Žaloba podaná dne 4. května 2018 – Pšonka v. Rada

(Věc T-289/18)

(2018/C 249/48)

Jednací jazyk: čeština

Účastníci řízení

Žalobce: Artem Viktorovič Pšonka (Kramatorsk, Ukrajina) (zástupce: M. Mleziva, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

—	rozhodl, že Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené žalobcem.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

První žalobní důvod vychází z porušení práva na řádnou správu

—

Druhý žalobní důvod vychází z porušení vlastnického práva žalobce

—	žalobce v této souvislosti tvrdí, že omezení, která jsou proti němu přijata, jsou nepřiměřená, nadbytečná a porušující záruky mezinárodněprávní ochrany vlastnického práva žalobce.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení základních práv žalobce zaručených mu Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod

—	žalobce v této souvislosti tvrdí, že přijetím omezujících opatření vůči němu bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, presumpci neviny, jakož i ochranu soukromého vlastnictví.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/39

Žaloba podaná dne 7. května 2018 – Portugalsko v. Komise

(Věc T-292/18)

(2018/C 249/49)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Portugalská republika (zástupci: L. Inez Fernandes, M. Figueiredo, P. Estevão a J. Saraiva de Almeida, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil prováděcí rozhodnutí Komise C(2018) 955 ze dne 27. února 2018, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), a to v rozsahu, v němž z financování Evropskou unií vylučuje některé Portugalskem vykázané výdaje ve výši 1 052 101,05 eura, neboť přestavují „Dluhy nesprávně vykázané v tabulkách přílohy III, kdy se neuplatnilo pravidlo 50/50“;

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby se žalobkyně dovolává porušení ustanovení článků 32 a 33 nařízení (ES) č. 1290/2005 (1) a článku 54 nařízení (ES) č. 1306/2013 (2).

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. 2005, L 209, s. 1).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. 2013, L 347, s. 549).

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/40

Žaloba podaná dne 7. června 2018 – Řecko v. Komise

(Věc T-295/18)

(2018/C 249/50)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Řecká republika (zástupci: G. Kanellopoulos, I. Pachi, A-E. Vasilopoulou a E. Chroni)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž byly z financování Unie vyloučeny některé výdaje Řecké republiky v celkové výši (hrubé) částky 17 869 131,75 eur (finanční dopad ve výši 14 857 076,98 eur) vzniklé a deklarované v rámci EZFRV ve vztahu k opatření 125A, 321 a 322 (hrubá částka ve výši 15 631 043,52 eur a finanční dopad ve výši 12 618 988,75 eur) a opatření 123A (částka 2 238 088,23 eur), jakož i částka 588 103,59 eur (na výdaje) provedené v rámci EZZF v návaznosti na kontrolní opatření týkající se transakcí za rozpočtové roky 2011-2014, a

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení vzniklých Řecké republice.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uvádí žalobkyně osm žalobních důvodů. Prvních šest žalobních důvodů se týká opravy v rámci EZFRV v opatřeních 125A, 321, 322 a 123A, zatímco poslední dva žalobní důvody se týkají opravy vzhledem k nedostatkům kontroly transakcí podle hlavy V kapitoly III nařízení (EU) č. 1306/2013 (1).

1.	První žalobní důvod vychází z nesprávného výkladu a použití podmínky uvedené v čl. 52 odst. 4 písm. c) nařízení (EU) č. 1306/2013, překročení pravomoci Komise ratione temporis ohledně uložení sporných finančních oprav a věcné chyby Komise při určení základu pro výpočet sporné opravy.

2.	Druhý podpůrný žalobní důvod vychází z porušení zásad ne bis in idem, právní jistoty, řádné správy, legitimního očekávání členského státu a proporcionality.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení ustanovení čl. 71 odst. 2 a čl. 75 odst. 1 nařízení (ES) č. 1698/2005 (2), článku 43 nařízení (ES) č. 1974/2006 (3), ustanovení vnitrostátního programu rozvoje venkova schváleného Komisí (PRV 2007 – 2013), jakož i čl. 24 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 65/2001 (4), z chybějícího právního základu a nedostatku odůvodnění, jakož i chyby ve věcném posouzení ohledně uložené paušální opravy ve výši 10 %, neboť řídicí orgán vykonával své pravomoci řádně a úplně.

Čtvrtý žalobní důvod, který je podpůrný k třetímu žalobnímu důvodu, vychází z porušení zásad proporcionality a legitimního očekávání členského státu a pokynů uvedených v dokumentech VI/5330/1997 a C(2015) 3675 ze dne 8. června 2015, jakož i z nedostatečného odůvodnění uplatnění paušální opravy ve výši 10 %.

Pátý žalobní důvod vychází z porušení ustanovení čl. 24 odst. 2 nařízení (EU) č. 65/2011, z nesprávného posouzení skutkového stavu a nedostatečného odůvodnění, pokud jde o nedostatky spojené s posouzením žádostí o podporu ze strany řídicího orgánu, jakož i nedostatky při kontrole hodnotící činnosti, a rovněž z porušení zásady proporcionality.

6.	Šestý žalobní důvod vychází z porušení ustanovení čl. 24 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 65/2011 a zásady proporcionality, nesprávného skutkového zjištění a nedostatečného odůvodnění, pokud jde o nedostatky při posouzení přiměřenosti výdajů.

7.	V rámci sedmého žalobního důvodu žalobkyně uvádí, že finanční oprava uložená za rozpočtové roky 2011 až 2013 musí být prohlášena za neplatnou, protože nemá žádný právní základ ani odůvodnění a protože je, zejména pokud jde o rok 2013, v rozporu se zásadou řádné správy.

8.	V rámci osmého žalobního důvodu je v pěti samostatných bodech namítáno, že sporná oprava byla uložena z důvodu nesprávného skutkového zjištění Komisí s naprostým nedostatkem odůvodnění a v rozporu s právy na obhajobu Řecké republiky.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. 2013, L 347, s. 549).

(2) Nařízení Rady (ES) č 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. 2005, L 277, s. 1)

(3) Nařízení Komise (ES) č. 363/2009 ze dne 4. května 2009 o změně nařízení (ES) č. 1974/2006, kterým se stanoví podrobná pravidla pro použití nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. 2006, L 368. s. 15).

(4) Nařízení Komise (EU) č. 65/2011 ze dne 27. ledna 2011 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, pokud jde o provádění kontrolních postupů a podmíněnosti s ohledem na opatření na podporu rozvoje venkova (Úř. věst. 2011, L 25, s. 8).

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/41

Žaloba podaná dne 7. května 2018 – Banco Comercial Português a další v. Komise

(Věc T-298/18)

(2018/C 249/51)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Banco Comercial Português (Porto, Portugalsko), Banco ActivoBank S.A. (Lisabon) a Banco de Investimento Imobiliário S.A. (Lisabon) (zástupci: C. Botelho Moniz, L. do Nascimento Ferreira, F.-C. Laprévote, A. Champsaur a D. Oda, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Komise C(2017/N) ze dne 11. října 2017 (Státní podpora SA.49275) v rozsahu, v němž konstatuje, že kapitálová dohoda, kterou spoluPortugalský krizový fond (dále jen „krizový fond“) a skupina Lone Star (dále jen „Lone Star“) uzavřely v rámci převodu banky Novo Banco, S.A. (dále jen „Novo Banco“) z krizového fondu na Lone Star, je státní podporou neslučitelnou s vnitřním trhem, a

—	uložil Komisi náhradu nákladů v tomto řízení, včetně nákladů žalobkyň.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně šest žalobních důvodů.

První žalobní důvod spočívá v tom, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení, když konstatovala, že usnesení Banco Espírito Santo, S.A. (dále jen „BES“) z roku 2014 bylo přijato výlučně podle portugalského práva a před vstupem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12. 6. 2014, s. 190), v platnost (dále jen „směrnice o ozdravení“).

2.	Druhý žalobní důvod spočívá v tom, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení, když konstatovala, že směrnice o ozdravení se použije až od 1. ledna 2015.

3.	Třetí žalobní důvod spočívá v tom, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení, když konstatovala, že za účelem zachování jednotnosti a uplatnění původního postupu řešení BES by se měl prodej Novo Banco řídit vnitrostátním právem platným před provedením směrnice o ozdravení.

4.	Čtvrtý žalobní důvod spočívá v tom, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení, když nesprávně konstatovala, že neexistují žádná neoddělitelně spjatá ustanovení směrnice o ozdravení relevantní pro posouzení kapitálové dohody.

5.	Pátý žalobní důvod spočívající v tom, že Komise porušila články 101 a 44 směrnice o ozdravení.

Šestý žalobní důvod spočívající v tom, že Komise porušila čl. 108 odst. 2 SFEU a čl. 4 odst. 4 nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 SFEU („Prováděcí nařízení“, Úř. věst. 2015, L 248, s. 9), když nezahájila formální řízení, ačkoli vyvstaly vážné pochybnosti o slučitelnosti kapitálové dohody s unijním právem, čímž žalobkyním upřela jejich procesní práva.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/42

Žaloba podaná dne 28. května 2018 – Herrero Torres v. EUIPO – DZ Licores (CARAJILLO LICOR 43 CUARENTA Y TRES)

(Věc T-326/18)

(2018/C 249/52)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: José-Ramón Herrero Torres (Castellón de la Plana, Španělsko) (zástupce: J. V. Gil Martí, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: DZ Licores, SLU. (Cartagena, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky EU CARAJILLO LICOR 43 CUARENTA Y TRES – Přihláška č. 14 444 855

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 13.3.2018 ve věci R 2104/2017-5

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí pro jeho protiprávnost a uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Dovolávané důvody

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 5, jakož i čl. 59 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1001.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/43

Žaloba podaná dne 31. května 2018 – Bodegas Altun v. EUIPO – Codorníu (ANA DE ALTUN)

(Věc T-334/18)

(2018/C 249/53)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Bodegas Altun, SL (Baños de Ebro, Španělsko) (zástupce: J. Oria Sousa-Montes, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Codorníu, SA (Esplugues de Llobregat, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky EU ANA DE ALTUN – Přihláška č. 11 860 913

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 14.3.2018 ve věci R 173/2018-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané důvody

Porušení čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1001.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/44

Žaloba podaná dne 31. května 2018 – Gibson Brands v. EUIPO – Wilfer (Tvar kytary)

(Věc T-340/18)

(2018/C 249/54)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Gibson Brands, Inc. (Nashville, Tennessee, Spojené státy) (zástupci: K. Hughes, Solicitor, A. Renck a C. Stöber, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Hans-Peter Wilfer (Markeneukirchen, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitel sporné ochranné známky: Žalobkyně v řízení před Tribunálem

Sporná ochranná známka: Trojrozměrná ochranná známka Evropské unie (Tvar kytary) – Ochranná známka Evropské unie č. 9 179 953

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. března 2018, ve věci R 415/2017-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil žalovanému a dalšímu účastníkovi řízení před odvolacím senátem náhradu nákladů řízení, vstoupí-li do řízení jako vedlejší účastník.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 52 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009;

—	Porušení čl. 52 odst. 2 ve spojení s čl. 7 odst. 3 nařízení č. 207/2009.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/45

Usnesení Tribunálu ze dne 29. května 2018 – Sowaer v. Komise

(Věc T-474/16) (1)

(2018/C 249/55)

Jednací jazyk: francouzština

Předseda osmého senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

(1) Úř. věst. C 371, 10.10.2016.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/45

Usnesení Tribunálu ze dne 31. května 2018 – QD v. EUIPO

(Věc T-787/16) (1)

(2018/C 249/56)

Jednací jazyk: angličtina

Předseda čtvrtého senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

(1) Úř. věst. C 22, 23.1.2017.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/45

Usnesení Tribunálu ze dne 31. května 2018 – QD v. EUIPO

(Věc T-199/17) (1)

(2018/C 249/57)

Jednací jazyk: angličtina

Předseda čtvrtého senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

(1) Úř. věst. C 161, 22.5.2017.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/45

Usnesení Tribunálu ze dne 30. května 2018 – António Conde & Companhia v. Komise

(Věc T-443/17) (1)

(2018/C 249/58)

Jednací jazyk: angličtina

Předseda prvního senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

(1) Úř. věst. C 293, 4.9.2017.

16.7.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 249/45

Usnesení Tribunálu ze dne 29. května 2018 – Nova Brands v. EUIPO – Natamil (Natamil)

(Věc T-23/18) (1)

(2018/C 249/59)

Jednací jazyk: angličtina

Předseda třetího senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

(1) Úř. věst. C 94, 12.3.2018.