ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 242

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Ročník 61
10. července 2018


Obsah

Strana

 

 

EVROPSKÝ PARLAMENT
ZASEDÁNÍ 2016–2017
Dílčí zasedání od 16. do 19. ledna 2017
Zápis z tohoto zasedání byl zveřejněn v  Úř. věst. C 395, 22.11.2017
PŘIJATÉ TEXTY

1


 

I   Usnesení, doporučení a stanoviska

 

USNESENÍ

 

Evropský parlament

 

Čtvrtek, 19. ledna 2017

2018/C 242/01

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2017 o Indonésii, zejména o případu Hosey Yeima, Ismaele Aluy a guvernéra Jakarty (2017/2506(RSP))

2

2018/C 242/02

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2017 o situaci ve Středoafrické republice (2017/2507(RSP))

5

2018/C 242/03

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2017 o situaci v Burundi (2017/2508(RSP))

10

2018/C 242/04

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2017 o logistice v EU a multimodální dopravě v nových koridorech transevropské dopravní sítě (TEN-T) (2015/2348(INI))

15

2018/C 242/05

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv (2016/2095(INI))

24

2018/C 242/06

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2017 o řešení výzev spojených s prováděním celního kodexu Unie (2016/3024(RSP))

41


 

II   Sdělení

 

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropský parlament

 

Středa, 18. ledna 2017

2018/C 242/07

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2017 o početním složení stálých výborů (2016/3040(RSO))

44


 

III   Přípravné akty

 

EVROPSKÝ PARLAMENT

 

Čtvrtek, 19. ledna 2017

2018/C 242/08

P8_TA(2017)0005
Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Kosovem: postupy pro používání dohody ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2017 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o některých postupech pro používání Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Kosovem na straně druhé (COM(2016)0460 – C8-0327/2016 – 2016/0218(COD))
P8_TC1-COD(2016)0218
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 19. ledna 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/… o některých postupech pro používání Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Kosovem na straně druhé

46

2018/C 242/09

P8_TA(2017)0006
Dovoz textilních výrobků pocházejících z některých třetích zemí, na které se nevztahují zvláštní pravidla dovozu Unie ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2017 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/936 o společných pravidlech dovozu textilních výrobků pocházejících z některých třetích zemí, na které se nevztahují dvoustranné dohody, protokoly nebo jiná ujednání ani jiná zvláštní pravidla dovozu Unie (COM(2016)0044 – C8-0022/2016 – 2016/0029(COD))
P8_TC1-COD(2016)0029
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 19. ledna 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/…, kterým se mění nařízení (EU) 2015/936 o společných pravidlech dovozu textilních výrobků pocházejících z některých třetích zemí, na které se nevztahují dvoustranné dohody, protokoly nebo jiná ujednání ani jiná zvláštní pravidla dovozu Unie

48

2018/C 242/10

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o pokračování činnosti Mezinárodního střediska pro vědu a techniku (08558/2016 – C8-0214/2016 – 2016/0120(NLE))

49

2018/C 242/11

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2017 o nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 24. listopadu 2016, kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675, kterým se směrnice (EU) 2015/849 doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky (C(2016)07495 – 2016/3007(DEA))

50


Vysvětlivky k použitým symbolům

*

Postup konzultace

***

Postup souhlasu

***I

Řádný legislativní postup: první čtení

***II

Řádný legislativní postup: druhé čtení

***III

Řádný legislativní postup: třetí čtení

(Druh postupu závisí na právním základu navrženém v návrhu aktu)

Pozměňovací návrhy Parlamentu:

Nové části textu jsou označeny tučně kurzivou . Vypuštěné části textu jsou označeny buď symbolem ▌nebo přeškrtnuty. Nahrazení se vyznačují tak, že nový text se označí tučně kurzivou a nahrazený text se vymaže nebo přeškrtne.

CS

 


10.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 242/1


EVROPSKÝ PARLAMENT

ZASEDÁNÍ 2016–2017

Dílčí zasedání od 16. do 19. ledna 2017

Zápis z tohoto zasedání byl zveřejněn v Úř. věst. C 395, 22.11.2017

PŘIJATÉ TEXTY

 


I Usnesení, doporučení a stanoviska

USNESENÍ

Evropský parlament

Čtvrtek, 19. ledna 2017

10.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 242/2


P8_TA(2017)0002

Indonésie, zejména případy Hosey Yeima, Ismaela Aluy a guvernéra Jakarty

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2017 o Indonésii, zejména o případu Hosey Yeima, Ismaele Aluy a guvernéra Jakarty (2017/2506(RSP))

(2018/C 242/01)

Evropský parlament,

s ohledem na svá předchozí usnesení o Indonésii, především na unesení ze dne 26. února 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Rámcové dohody o komplexním partnerství a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Indonéskou republikou na straně druhé, s výjimkou záležitostí týkajících se zpětného přebírání osob (1),

s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Indonésií, která vstoupila v platnost dne 1. května 2014,

s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federicy Mogheriniové ze dne 23. května 2015 o dalších možných popravách v Indonésii,

s ohledem na prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 27. července 2016 o plánovaných popravách v Indonésii,

s ohledem na šestý dialog o lidských právech mezi EU a Indonésií, který proběhl dne 28. června 2016,

s ohledem na prohlášení z Bangkoku týkající se podpory globálního partnerství ASEAN-EU v oblasti společných strategických cílů ze dne 14. října 2016,

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv ze dne 10. prosince 1948,

s ohledem na Mezinárodní úmluvu o občanských a politických právech, kterou Indonésie ratifikovala v roce 2006,

s ohledem na Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1987,

s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Indonésie je čtvrtou nejlidnatější zemí světa, třetí největší demokracií, největší převážně muslimskou zemí s milióny vyznavačů dalších náboženství a různorodou společností, která čítá 255 milionů obyvatel různých etnik, jazyků a kultur;

B.

vzhledem k tomu, že Indonésie je důležitým partnerem EU; vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a Indonésii, která je členskou zemí G20, jsou silné; vzhledem k tomu, že EU a Indonésie sdílejí stejné hodnoty, pokud jde o lidská práva, správu věcí veřejných a demokracii;

C.

vzhledem k tomu, že během prvního strategického dialogu na ministerské úrovni (8. dubna 2016) ministryně zahraničních věcí Indonésie a místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie společně oznámily své rozhodnutí „posunout vztahy mezi EU a Indonésií na novou úroveň partnerství“;

D.

vzhledem k tomu, že dne 19. prosince 2016 byli dva papuánští političtí aktivisté Hosea Yimo a Ismael Alua, na základě indonéského trestního zákoníku zatčeni a obviněni ze „vzpoury“ kvůli pokojným politickým činnostem; vzhledem k tomu, že Hosea Yimo a Ismael Alua byli dne 11. ledna 2017 propuštěni na kauci; vzhledem k tomu, že soudní řízení v tomto případě pokračuje; vzhledem k tomu, že budou-li tito aktivisté uznáni vinnými, mohou čelit doživotnímu odnětí svobody;

E.

vzhledem k tomu, že prezident Joko Widodo přislíbil Papuáncům změnu, na jejímž počátku bude zahájen „otevřený dialog ohledně lepší Papuy“, a zavázal se, že bude zastaveno neúměrné užívání síly a porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že prezident navštívil Papuu od svého zvolení v roce 2014 čtyřikrát; vzhledem k tomu, že nedávno, jakožto gesto politického smíru, nařídil, aby byl propuštěn velký počet papuánských vězňů;

F.

vzhledem k tomu, že guvernér Jakarty Basuki Tjahaja Purnama, známější pod přezdívkou Ahok, byl obžalován a je proti němu vedeno soudní řízení, neboť jej několik náboženských skupin obvinilo z urážky islámu; vzhledem k tomu, že od října 2016 se uskutečnily tři manifestace požadující uvěznění Ahoka, které organizovala koalice islamistických skupin nazvaná Národní hnutí za ochranu fatvy Národní rady islámských duchovních (GNPF-MUI), včetně členů Fronty ochránců islámu (FPI);

G.

vzhledem k tomu, že svoboda myšlení, svoboda pokojného shromažďování a sdružování, svoboda náboženství, zákaz svévolného zatčení nebo zadržení a zákaz mučení patří mezi základní a nezcizitelné svobody a práva;

H.

vzhledem k tomu, že Indonésie obnovila v roce 2013 trest smrti a řadu odsouzených popravila;

1.

váží si silného vztahu mezi EU a Indonésií a znovu připomíná význam pevných a dlouhodobých politických, hospodářských a kulturních vazeb mezi oběma stranami;

2.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že v Indonésii narůstá nesnášenlivost vůči etnickým, náboženským a sexuálním menšinám; důrazně odsuzuje veškeré násilné činy páchané na menšinách a jejich pronásledování a zastrašování a beztrestnost osob, které se takovýchto činů dopouštějí, a odsuzuje narůstající zneužívání stávajících předpisů k diskriminaci, stíhání a věznění příslušníků náboženských menšin a tradičních náboženství a etnických a sexuálních menšin;

3.

vítá poznatky Indonésie, pokud jde o boj proti násilnému extremizmu, a její zkušenosti v tomto směru, které získala podporou tolerantní společnosti a mezináboženského dialogu; bere na vědomí úsilí Indonésie o udržení demokracie v zemi, dodržování lidských práv a uvědomování si své „jednoty v rozmanitosti“; zdůrazňuje, že je třeba zajistit ochranu všech lidských práv, zejména práv menšin a zranitelných skupin, a zajistit zákaz jejich diskriminace při uplatňování svobody náboženského vyznání či přesvědčení, myšlení, projevu, sdružování a práva na pokojné shromažďování;

4.

vítá pokračující dialog o lidských právech mezi Evropskou unií a Indonésií, který byl zahájen v roce 2010; vítá úzkou spolupráci mezi EU a Indonésií v široké škále otázek; zdůrazňuje, že se EU a Indonésie dohodly na realizaci konkrétních projektů spolupráce v celé řadě oblastí, zahrnujících mimo jiné přístup ke spravedlnosti a politiku v oblasti trestního práva, boj proti násilnému extremismu, práva migrantů, práva v oblasti podnikání a lidská práva nebo práva osob se zdravotním postižením a osob náležejících k menšinám a zranitelným skupinám obyvatel;

5.

připomíná, že zlepšování situace v oblasti lidských práv v Indonésii je jednou z priorit dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Indonésií;

6.

vítá dobré vztahy mezi Indonésií a jejími sousedy a její aktivní angažovanost ve prospěch OSN;

7.

vyzývá indonéskou vládu, aby přijala veškerá opatření nezbytná pro to, aby byla chráněna práva pokojných aktivistů, a aby zajistila vytvoření příznivého prostředí pro uplatňování svobody projevu a práva na pokojnou demonstraci;

8.

vítá, že Hosea Yeimo a Ismael Alua byli dne 11. ledna 2017 propuštění na kauci; bere na vědomí, že soudní řízení v tomto případu bude pokračovat; vyzývá delegaci EU v Indonésii, aby soudní řízení sledovala;

9.

žádá indonéské úřady, aby zvážily stažení obvinění proti Hoseu Yeimovi, Ismaelu Aluovi a dalším vězňům svědomí, proti nimž byla vznesena obvinění kvůli pokojnému uplatňování jejich práva na svobodu projevu;

10.

naléhavě vyzývá indonéské a místní orgány v Papui, aby přijaly okamžitá a účinná opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany pokojných politických aktivistů při uplatňování jejich práv; vyzývá orgány, aby zajistily, aby obyvatelé Papuy mohli svobodně vyjadřovat své myšlenky a názory, aniž by se museli obávat postihu, zastrašování nebo odvety;

11.

rozhodně odsuzuje veškeré projevy násilí nebo teroru a vyjadřuje upřímnou soustrast rodinám obětí;

12.

se znepokojením bere na vědomí obvinění z rouhání vznesené proti Ahokovi; zdůrazňuje, že svoboda projevu a svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání jsou chráněny mezinárodními právními předpisy v oblasti lidských práv;

13.

vyzývá indonéské orgány, aby zrušily ustanovení článku 156 a čl. 156 písm. a) trestního zákoníku země, odstranily ustanovení týkající se rouhání v současném návrhu zákona o revizi trestního zákoníku (RUU Revisi KUHP), zákoně o elektronických informacích a transakcích a zákonech o rebelii (zejména články 106 a 110 indonéského trestního zákoníku), a aby uvedly všechny právní předpisy do souladu se závazky Indonésie podle mezinárodního práva v oblasti lidských práv, zejména pokud jde o svobodu projevu, myšlení, svědomí a náboženského vyznání, rovnost před zákonem, zákaz diskriminace a právo na svobodu projevu a veřejné shromažďování; poukazuje na to, že za „hanobení“ mohou být lidé uvězněni až na dobu pěti let;

14.

zdůrazňuje, že je třeba, aby indonéská vláda chránila tradiční náboženskou toleranci a pluralitu země tím, že bude vyšetřovat, zatýkat a stíhat jednotlivce nebo skupiny, které diskriminují náboženské komunity nebo páchají proti nim násilné činy;

15.

je znepokojen narůstající rétorikou namířenou proti osobám LGBTI, v jejímž důsledku dochází k četným výhrůžkám a násilným útokům na nevládní organizace, aktivisty a jednotlivce působící v komunitě LGBTI; vyzývá vládu a zákonodárce, aby upustili od dalšího omezování práv osob LGBTI a zajistili jejich právo na svobodu projevu a shromažďování;

16.

vyjadřuje politování nad obnovením trestu smrti; vyzývá orgány, aby zavedly moratorium na vykonávání všech poprav s cílem trest smrti zrušit; vyjadřuje své znepokojení v souvislosti s případem občana EU Serge Atlaouiho;

17.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Indonésie, generálnímu tajemníkovi sdružení ASEAN, Mezivládní komisi sdružení ASEAN pro lidská práva a Radě OSN pro lidská práva.

(1)  Přijaté texty, P7_TA(2014)0141.


10.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 242/5


P8_TA(2017)0003

Středoafrická republika

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2017 o situaci ve Středoafrické republice (2017/2507(RSP))

(2018/C 242/02)

Evropský parlament,

s ohledem na svá předchozí usnesení o Středoafrické republice, zejména na usnesení ze dne 7. června 2016 o mírových operacích – spolupráci EU s OSN a Africkou unií (1),

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2301 (2016) o prodloužení mandátu integrované vícerozměrné mise OSN pro stabilizaci ve Středoafrické republice (MINUSCA) do 15. listopadu 2017, kterou Rada bezpečnosti přijala na svém 7747. zasedání dne 26. července 2016,

s ohledem na zprávu OSN ze dne 14. prosince 2016 o lidských právech a na prohlášení mluvčího Evropské služby pro vnější činnost ze dne 6. ledna 2017 o útocích na misi MINUSCA,

s ohledem na skutečnost, že konferenci o Středoafrické republice, která se konala v Bruselu dne 17. listopadu 2016, společně předsedali místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová a prezident Středoafrické republiky Faustin-Archange Touadéra,

s ohledem na brífink Její Excelence paní Joanne Adamsonové, zástupkyně vedoucího delegace Evropské unie při OSN v odboru OSN pro mírové operace ze dne 21. října 2016 o Středoafrické republice,

s ohledem na zprávu nezávislé expertky OSN pověřené Radou pro lidská práva monitorovat situaci v oblasti lidských práv ve Středoafrické republice, podávat zprávy a poskytovat poradenství v této oblasti ze dne 22. července 2016 a na její prohlášení ze dne 16. listopadu 2016 před schůzkou dárců v Bruselu,

s ohledem na závěry Rady o Středoafrické republice ze dne 9. února 2015, 20. července 2015 a 14. března 2016 a ze dne 19. dubna 2016 o poklidném průběhu voleb ve Středoafrické republice,

s ohledem na prohlášení předsedy Komise pro budování míru ve složení pro Středoafrickou republiku ze dne 8. července 2016 na brífinku Rady bezpečnosti OSN o Středoafrické republice,

s ohledem na revidovanou dohodu z Cotonou,

s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu z roku 1998, který Středoafrická republika ratifikovala v roce 2001,

s ohledem na opční protokol o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů připojený k Úmluvě o právech dítěte, který Středoafrická republika podepsala,

s ohledem na zprávu organizace Amnesty International ze dne 11. ledna 2017 nazvanou „Dlouhé čekání na spravedlnost: odpovědnost ve Středoafrické republice“ (The long wait for justice: accountability in Central African Republic),

s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Středoafrická republika, která se vymanila z násilného konfliktu mezi povstaleckou koalicí Séléka a domobranou anti-Balaka, učinila od roku 2013 s podporou mezinárodního společenství významný pokrok a dokázala obnovit ústavní pořádek, úspěšně uspořádala pokojné volby a dokončila proces politické transformace;

B.

vzhledem k tomu, že i přes pokrok v politické oblasti svírá Středoafrickou republiku i nadále nestabilita a občasné nepokoje, které zintenzívňují násilné střety na mnoha místech, které vedly k četnému přesídlování obyvatelstva na západě, severu a východě země; vzhledem k tomu, že nedostatek občanských svobod, genderová nerovnost, omezení svobody vyznání nebo přesvědčení a napětí mezi komunitami jsou i nadále závažným lidskoprávním problémem ve Středoafrické republice;

C.

vzhledem k tomu, že mise OSN rozmístila ve Středoafrické republice téměř 10 750 příslušníků mírových sil, ale část civilistů si stěžuje, že tito příslušníci je dostatečně nechrání před desítkami ozbrojených skupin; vzhledem k tomu, že zpráva OSN o lidských právech ze dne 14. prosince 2016 o svévolném zabíjení připomíná sexuální násilí ve Středoafrické republice;

D.

vzhledem k tomu, že v prosinci 2016 mise MINUSCA podpořila nový dialog mezi 11 ze 14 ozbrojených skupin a vládou jako součást probíhajícího úsilí o odzbrojení frakcí ve Středoafrické republice; vzhledem k tomu, že podle mise MINUSCA byli její příslušníci na hlídce vracející se z města Koui dne 4. ledna 2017 napadeni přibližně 50 útočníky asi 60 km (37 mil) západně od města Obo, a dva příslušníci mírových sil byli neznámými povstalci zabiti, přičemž k obdobnému útoku došlo rovněž dne 7. ledna 2017 na severozápad od Bokayi, kde byl zabit jeden příslušník mírových sil;

E.

vzhledem k tomu, že obnova justice je dosud v počátcích a policejní kapacity jsou nadále velmi omezené, což společně s neexistencí fungujícího soudního systému vedlo k tomu, že bylo přijato málo opatření k zastavení nebo řešení případů porušování lidských práv a k postavení pachatelů před soud;

F.

vzhledem k tomu, že podle organizace Amnesty International jsou nedostatky v oblasti justice ve Středoafrické republice tak akutní, že některé oběti musí žít denně vedle svých agresorů, neboť stovky agresorů uprchly v rozsáhlých útěcích z vězení a mnoho osob obviněných z nejhorších zločinů nebylo nikdy zatčeno; vzhledem k tomu, že funguje pouze 8 z 35 věznic a mimo hlavní město Bangui působí jen málo soudů;

G.

vzhledem k tomu, že od srpna 2016 byl ve Středoafrické republice zaznamenán znepokojivý nárůst počtu případů porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva ze strany různých frakcí bývalé skupiny Séléka, domobrany anti-Balaka a k nim přidružených skupin, což vedlo k nejméně 100 vraždám, násilnému přesídlování civilního obyvatelstva a ničení majetku; vzhledem k tomu, že lidskoprávní organizace informovaly o závažných bojích ve Středoafrické republice, k nimž došlo ke konci listopadu mezi dvěma skupinami Séléka a v jejichž průběhu bylo zemřelo nejméně 14 civilistů a 76 jich bylo zraněno;

H.

vzhledem k tomu, že podle mluvčího mise MINUSCA v Bangui Vladimira Monteira směřují podobné útoky nejen proti příslušníkům mírových sil OSN, ale také proti subjektům poskytujícím humanitární pomoc a civilnímu obyvatelstvu;

I.

vzhledem k tomu, že od 28. do 30. listopadu 2016 zahynulo nejméně 115 osob v důsledku potyček mezi dvěma skupinami (obě jsou frakcemi Séléky – Lidová fronta pro obrodu Středoafrické republiky (Front Populaire pour la Renaissance de Centrafrique, FPRC) a Unie pro mír ve Středoafrické republice (l’Union pour la Paix en Centrafrique, UPC)) o kontrolu silnic vedoucích k diamantovým dolům u města Kalaga vzdáleného 45 km od města Bria, kde obě frakce vybírají „silniční daně“, zejména v oblastech těžby a na migračních trasách peulských pastevců;

J.

vzhledem k tomu, že v květnu 2016 pátý výbor OSN přijal průřezovou rezoluci o udržení míru, která přivítala odhodlání generálního tajemníka plně uplatňovat politiku nulové tolerance, potvrdila potřebu více koordinovat pomoc obětem a rozšířila politiku transparentnosti OSN v případech údajného sexuálního vykořisťování a pohlavního zneužívání;

K.

vzhledem k tomu, že místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová a prezident Středoafrické republiky Faustin-Archange Touadéra dne 17. listopadu 2016 apelovali na mezinárodní společenství, které by mělo vyjádřit politickou podporu a přijmout konkrétní závazky na podporu ambiciózního plánu středoafrických orgánů dosáhnout míru, bezpečnosti a usmíření v celé zemi a podporovat rozvoj a obnovu hospodářství;

L.

vzhledem k tomu, že podle údajů OSN čelí téměř polovina obyvatel Středoafrické republiky nedostatku potravin a potřebuje humanitární pomoc; vzhledem k tomu, že 40 % dětí mladších tří let trpí chronickou podvýživou a jedno z pěti dětí se nedožije svých pátých narozenin;

M.

vzhledem k tomu, že podle odhadů bude v tomto roce humanitární pomoc potřebovat 2,2 milionu osob, z toho 1,1 milionu dětí; vzhledem k tomu, že na konci roku 2016 se odhadoval počet vnitřně přesídlených osob na 420 000 a dalších 453 000 osob vyhledalo útočiště v sousedních zemích;

N.

vzhledem k tomu, že v posledních třech letech byla Evropská unie největším dárcem pomoci Středoafrické republice a zavázala se poskytnout této zemi více než 500 milionů EUR; vzhledem k tomu, že pokud jde o humanitární pomoc, jen Komise poskytla od prosince 2013 124 milionů EUR (a dalších 30 milionů pro uprchlíky ze Středoafrické republiky v sousedních zemích); vzhledem k tomu, že na dárcovské konferenci v Bruselu dne 17. listopadu 2016 EU oznámila, že daruje dalších 409 milionů EUR na obnovu země, budování míru a humanitární potřeby ve Středoafrické republice;

O.

vzhledem k tomu, že Armáda božího odporu (LRA) zvýšila svou aktivitu v celé východní části Středoafrické republiky, rozšířila ji i mimo těžební oblasti, a provedla útoky, při nichž dochází k rabování, svévolnému zbavování svobody, ničení a konfiskaci majetku civilistů a únosům; vzhledem k tomu, že podle projektu krizového mapování LRA (LRA crisis tracker) unesla od ledna 2016 LRA 344 osob, z toho více než 60 dětí, a v oblastech, kde působí, byly tisíce civilistů nuceny přesídlit;

P.

vzhledem k tomu, že dne 15. července 2014 zřídila EU první svěřenský fond EU zahrnující více dárců nazvaný Bêkou, který je určen Středoafrické republice a přispívá ke stabilizaci a obnově této země;

Q.

vzhledem k tomu, že ačkoliv se celková bezpečnostní situace od roku 2013 zlepšila, zejména ve městě Bangui, i nadále je nestabilní a v posledních měsících se opět stále častěji vyskytují projevy násilí; vzhledem k tomu, že v zemi i nadále dochází k takovým trestným činům, jako jsou vraždy, mučení, sexuální násilí, krádeže, únosy, ničení majetku a nezákonný obchod se zbraněmi či nezákonné držení zbraní;

R.

vzhledem k tomu, že Světový potravinový program oznámil, že kvůli finančním omezením bude muset ještě omezit objem potravin, které může dodat, a že v únoru 2017 by mohlo dojít k úplnému zastavení distribuce potravin;

S.

vzhledem k tomu, že nezákonný obchod a těžba diamantů a dřeva podněcují konflikty, neboť pomáhají financovat ozbrojené skupiny;

T.

vzhledem k tomu, že Mezinárodní organizace Frankofonie od roku 2003 nepřetržitě pracuje na posílení demokracie, právního státu a míru ve Středoafrické republice a ve své činnosti pokračuje i v rámci stávající obnovy po krizovém období; vzhledem k tomu, že práce této organizace má zásadní význam pro posílení kapacit orgánů Středoafrické republiky, poskytnutí technické podpory za účelem zřízení zvláštního trestního soudu, podpoření vzniku Národní komise pro lidská práva, posílení administrativního a právního rámce voleb, zajištění technické podpory pro realizaci programů odzbrojení, demobilizace a opětovného začlenění a reformy bezpečnostního sektoru a pro poskytování technické podpory zvláštnímu trestnímu soudu formou mobilizace francouzsky mluvících soudců;

1.

vítá skutečnost, že prezident Touadéra a jeho vláda usilují po desetiletích nedostatečného rozvoje a nestability a po několikaletém ozbrojeném konfliktu o podporu míru a usmíření ve Středoafrické republice; vyzývá vládu Středoafrické republiky, aby toto úsilí zintenzivnila, zejména úsilí o dialog s ozbrojenými skupinami, o provedení reformy bezpečnostního sektoru a programu odzbrojení, demobilizace a opětovného začlenění a o obnovu soudních a trestních řízení za účelem boje proti beztrestnosti;

2.

důrazně odsuzuje skutečnost, že lidé přišli o svá živobytí a majetek, že byly zaznamenány případy porušení a zneužití mezinárodních lidských práv a humanitárního práva, které mimo jiné zahrnují svévolné zabíjení, sexuální násilí, nelidské zacházení a všechny formy útoku, agrese a provokace použité proti civilnímu obyvatelstvu a příslušníkům mírových sil; připomíná, že takové cílené útoky mohou podle mezinárodního humanitárního práva představovat válečné zločiny; vyjadřuje upřímnou soustrast vládě Maroka a Bangladéše, rodinám obětí a příslušníků mise MINUSCA; zdůrazňuje, že útoky na příslušníky mírových sil jsou nepřijatelné a jsou v rozporu se všemi mezinárodními normami;

3.

považuje pokojný průběh společných voleb, které se ve Středoafrické republice konaly dne 14. února 2016 a zaznamenaly vysokou volební účast, za skutečný úspěch procesu politické transformace; vyjadřuje orgánům uznání za jejich úsilí, které zvýšilo důvěryhodnost a transparentnost voleb; vítá odhodlání účastníků mise MINUSCA a podporu poskytnutou operací Sangaris, které významně přispěly ke klidnému průběhu voleb;

4.

vyjadřuje rozhodnou podporu pravomoci generálního tajemníka OSN uplatnit v případech údajného sexuálního vykořisťování a pohlavního zneužívání politiku transparentnosti OSN (politiku nulové tolerance) a vítá kroky, které generální tajemník ve Středoafrické republice dosud učinil; vyzývá členské státy OSN, aby zajistily týmu mise MINUSCA pro chování a kázeň a týmu pro vnitřní dohled zdroje potřebné pro účinnou reakci na případy sexuálního vykořisťování a pohlavního zneužívání a reakci na jiné trestné činy;

5.

vyzdvihuje mimořádný význam bezpečnosti; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je nutné provést reformy, které by z ozbrojených sil Středoafrické republiky učinily profesionální a demokraticky kontrolovanou armádu se zastoupením různých etnických skupin; vítá rozhodnutí Evropské rady ze dne 19. dubna 2016 zřídit ve Středoafrické republice vojenskou výcvikovou misi Evropské unie (EUTM RCA), která má přispět k reformě tamního obranného sektoru; očekává, že tato mise přispěje prostřednictvím strategického poradenství poskytovaného Ministerstvu obrany Středoafrické republiky a generálnímu štábu a prostřednictvím vzdělávání a výcviku k modernizaci ozbrojených sil této země a že zlepší jejich efektivitu a inkluzivnost;

6.

vyzývá vládu Středoafrické republiky, aby urychleně zahájila nestranná vyšetřování všech případů údajného porušování lidských práv a humanitárního práva, aby patřičně stíhala osoby odpovědné za tyto činy – pachatelé trestných činů a vrazi musí být postaveni před soud nehledě na to, k jaké skupině obyvatelstva patří, – a zajistila odpovídající odškodnění obětem těchto případů; jednoznačně podporuje urychlené zřízení zvláštního trestního soudu (jež má být dokončeno v polovině roku 2017), který bude potřebovat udržitelné financování, aby byla zajištěna jeho odpovědnost a aby byla ukončena stávající rozšířená beztrestnost; vítá skutečnost, že OSN zahájila v prosinci 2016 nábor osmi mezinárodních soudců;

7.

hluboce lituje toho, že soudní systém Středoafrické republiky, který byl již před občanskou válkou slabý, byl těžce poškozen pokračujícími boji, jež vedly ke zničení velké části soudních spisů a soudní zaměstnance donutily k odchodu do exilu; vyzývá vládu Středoafrické republiky, aby za podpory mezinárodního společenství výrazně investovala do svého soudního systému, a to i do obnovy soudů, policie a věznic; současně připomíná, že pouze dodržování zásad řádné demokratické a hospodářské správy a uplatňování konstruktivního přístupu k dialogu v duchu fóra z Bangui je zárukou úspěchu;

8.

zdůrazňuje, že za účelem zajištění náležité spolupráce a doplňkovosti probíhajících snah o obnovu stability ve Středoafrické republice je důležitá těsná koordinace se zúčastněnými partnery, zejména s orgány Středoafrické republiky, Evropské unie, Světové banky a OSN; naléhavě vyzývá k přijetí okamžitých opatření, která by potírala beztrestnost válečných zločinů a jiných trestných činů a přispěla k obnově soudního systému, neboť nedostatečné fungování justice vedlo v posledních měsících k nárůstu násilných střetů;

9.

vyjadřuje politování nad tím, že Světovému potravinovému programu OSN z důvodu nedostatku finančních prostředků hrozí, že brzy bude moci zastavit poskytování pomoci 150 000 obyvatel Středoafrické republiky sužované krizí, kteří byli násilně vysídleni; poukazuje na to, že potraviny distribuované v rámci Světového potravinového programu jsou pro tyto vysídlené osoby, které přišly o všechno, životně důležité a že zastavení této pomoci bude mít dramatický dopad na jejich život; v této souvislosti naléhá na dárce, aby dostáli svým závazkům, které přijaly v rámci Světového potravinového programu, a zabránili jakémukoli dalšímu zhoršení poskytování humanitární pomoci;

10.

vítá zintenzivnění humanitární angažovanosti EU a členských států ve Středoafrické republice s ohledem na měnící se potřeby; vyzývá všechny mezinárodní dárce, aby podpořili humanitární financování poskytované EU, včetně Světového potravinového programu, a pomohli lidem postiženým krizí ve Středoafrické republice, a to jak lidem, kteří se nacházejí uvnitř země, tak těm, kteří uprchli do sousedních zemí;

11.

vyzývá Středoafrickou republiku, aby vypracovala vnitrostátní politiku a legislativní rámce, které budou dostatečně chránit lidská práva vysídlených osob, včetně jejich svobody pohybu; současně tuto zemi vyzývá, aby přijala trvalá řešení pro situaci uprchlíků a vysídlených osob, včetně možnosti dobrovolného, trvalého, bezpečného a důstojného návratu do jejich domovů a integrace do místní komunity nebo znovuusídlení;

12.

domnívá se, že dialog je i nadále jediný způsob, jak zajistit v regionech Středoafrické republiky zasažených konfliktem trvalý mír, a naléhavě vyzývá vládu, aby konkrétně reagovala na obavy mezinárodního společenství týkající se řešení krizí tím, že zaujme proaktivní postoj k zajištění bezpečnosti místních obyvatel;

13.

vyzývá vládu Středoafrické republiky, kterou podporují její mezinárodní partneři, aby urychleně zrealizovala svůj národní plán obnovy a budování míru, zejména posílila kapacity vnitrostátních bezpečnostních sil, dosáhla odzbrojení, demobilizace a znovuzačlenění ozbrojených skupin a bojovala proti beztrestnosti;

14.

vyzývá orgány Středoafrické republiky, aby vypracovaly národní strategii boje proti fenoménu sítí, které nezákonně využívají přírodní zdroje a obchodují s nimi;

15.

navrhuje, aby OSN vytvořila v rámci mise MINUSCA buňku, která by bojovala proti nezákonnému obchodování s diamanty, dřevem, zlatem a slonovinou a proti militarizovanému pytláctví;

16.

vyzývá mezinárodní společnosti obchodující s diamanty, aby nákupem nezákonně vytěžených a prodávaných diamantů ze Středoafrické republiky nepodněcovaly tento konflikt a nepodporovaly porušování lidských práv;

17.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vládě a orgánům Středoafrické republiky, Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě bezpečnosti OSN, generálnímu tajemníkovi OSN, orgánům Africké unie, Hospodářskému společenství států střední Afriky, Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT-EU a členským státům EU.

(1)  Přijaté texty, P8_TA(2016)0249.


10.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 242/10


P8_TA(2017)0004

Situace v Burundi

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2017 o situaci v Burundi (2017/2508(RSP))

(2018/C 242/03)

Evropský parlament,

s ohledem na svá předchozí usnesení o Burundi, zejména na poslední dvě usnesení přijatá dne 9. července 2015 (1) a 17. prosince 2015 (2),

s ohledem na přepracovanou dohodu z Cotonou, zejména na její článek 96,

s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2016/394 ze dne 14. března 2016 o uzavření konzultací s Burundskou republikou podle článku 96 Dohody o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 4. října 2016 o budoucnosti vztahů mezi AKT a EU po roce 2020 (4),

s ohledem na usnesení Společného parlamentního shromáždění AKT-EU ze dne 9. prosince 2015 o situaci v Burundi,

s ohledem na dohodu o míru a usmíření v Burundi uzavřenou dne 28. srpna 2000 v Aruši,

s ohledem na burundskou ústavu, a zejména na její článek 96,

s ohledem na Africkou chartu pro demokracii, volby a správu věcí veřejných (ACDEG),

s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů,

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

s ohledem na prohlášení o Jihoafrické republice a Burundi a o Mezinárodním trestním soudu ze dne 21. října 2016, které učinila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku jménem Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 2015/1755 ze dne 1. října 2015 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Burundi (5), a zejména na jejich obnovení, k němuž došlo dne 29. září 2016,

s ohledem na usnesení Africké komise pro lidská práva a práva národů ze dne 4. listopadu 2016 o situaci v oblasti lidských práv v Burundské republice,

s ohledem na zprávu nezávislé vyšetřovací komise OSN pro Burundi (UNIIB) ze dne 20. září 2016, která byla vytvořena v návaznosti na usnesení Rady pro lidská práva S-24/1,

s ohledem na zprávu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 17. června 2016 o situaci v oblasti lidských práv v Burundi,

s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 30. září 2016 o situaci v oblasti lidských práv v Burundi,

s ohledem na zprávu delegace Africké komise pro lidská práva a práva národů ze dne 17. května 2016 o své pracovní cestě do Burundi ke zjištění potřebných údajů, která proběhla ve dnech 7. – 13. prosince 2015,

s ohledem na prohlášení mluvčí ESVČ ze dne 6. ledna 2017 o zákazu Burundské ligy pro lidská práva (Iteka) v Burundi,

s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Burundi se od té doby, co se její prezident Pierre Nkurunziza rozhodl v rozporu s dohodou z Aruši a ústavou své země ucházet v dubnu 2015 o třetí prezidentské období, potýká s dramatickou politickou, sociální a hospodářskou krizí; vzhledem k tomu, že prezident Nkurunziza učinil několik prohlášení, v nichž nevyloučil možnost přepracování burundské ústavy, tak aby mu umožnila ucházet se po roce 2020 o případné čtvrté prezidentské období;

B.

vzhledem k tomu, že poté, co ICC rozhodl o zahájení předběžného vyšetřování násilí a případů porušování lidských práv v Burundi, informovala tato země Mezinárodní soudní dvůr o tom, že dne 19. října 2016 odstoupila od Římského statutu a ICC;

C.

vzhledem k tomu, že dne 15. listopadu 2016 zveřejnila liga Iteka po dvouletém vyšetřování v zemi, které poskytlo aktuální informace o vládních represích a masivním porušování lidských práv, zprávu s názvem „Represe a dynamika genocidy v Burundi“, kterou vypracovala ve spolupráci s Mezinárodní federací pro lidská práva (FIDH); vzhledem k tomu, že o několik týdnů později liga Iteka zveřejnila také několik investigativních zpráv týkajících se nejzávažnějších trestních činů, jichž se dopustily vládní síly v Burundi: vražd, únosů, násilných zmizení, mučení, znásilňování a rozsáhlého zatýkání; vzhledem k tomu, že v páchání těchto zločinů se zcela beztrestně pokračuje; vzhledem k tomu, že do října 2016 bylo zakázáno pět dalších lidskoprávních organizací, a sice Forum pour le renforcement de la société civile (FORSC), Forum pour la conscience et le développement (FOCODE), Action chrétienne pour l’abolition de la torture (ACAT), Association burundaise pour la protection des droits humains et des personnes détenues (APRODH) a Réseau des citoyens probes (RCP);

D.

vzhledem k tomu, že v listopadu 2016 Mezinárodní federace pro lidská práva informovala o více než 1 000 úmrtích, 8 000 osob zadržených z politických důvodů, 300 až 800 nezvěstných osob, stovkách případů mučení, stovkách žen, které se staly obětí sexuálního násilí, tisících případů svévolného zatýkání, více než 310 000 osob, které musely uprchnout do sousedních zemí, a 61 000 osob, které se staly uprchlíky ve vlastní zemi; vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace v Burundi představuje riziko z hlediska stability regionu jako celku;

E.

vzhledem k tomu, že vláda zesílila kontrolu nad nezávislým sdělovacími prostředky a novinami, a novináři tak čelí násilnému mizení, fyzickým hrozbám a útokům nebo soudní šikaně; vzhledem k tomu, že byla pozastavena činnost všech nezávislých rozhlasových stanic; vzhledem k tomu, že organizace Reportéři bez hranic zařadila Burundi v žebříčku světového indexu svobody tisku za rok 2016 na 156. místo ze 180;

F.

vzhledem k tomu, že v březnu 2016 Evropská unie uzavřela konzultace podle článku 96 dohody z Cotonou a pozastavila přímou finanční pomoc burundské státní správě s odůvodněním, že závazky vlády v oblasti lidských práv, demokratických zásad a právního státu nejsou uspokojivé;

G.

vzhledem k tomu, že systém soudnictví v Burundi je prorostlý korupcí a že nehledě na to, že od začátku krize byly zabity a mučeny stovky osob, přičemž mnoho z nich ze strany policie a bezpečnostních služeb, jen velmi málo pachatelů bylo postaveno před soud;

H.

vzhledem k tomu, že existují obavy z toho, že vláda dodá krizi etnický rozměr, a že se rétorika státních úředníků, která rozděluje společnost, stává běžným trendem, jak také zmínili zástupci OSN;

I.

vzhledem k tomu, že podle zpráv členové mládežnické ligy vládnoucí strany – Imbonerakure – zatýkají a bijí občany a kradou jim majetek a že navíc používají znásilňování jako zbraň; vzhledem k tomu, že své útoky zaměřují na členy opozice, zejména na členy Fronty národního osvobození (FNL); vzhledem k tomu, že v posledních měsících bylo zabito, zadrženo, zbito a mučeno množství členů opozice a údajných oponentů;

J.

vzhledem k tomu, že dne 29. září 2016 Rada znovu zavedla restriktivní opatření EU proti Burundi a prodloužila jejich platnost do 31. října 2017; vzhledem k tomu, že tato opatření obsahují zákaz cestování vydaný proti cíleným osobám, jejichž činnost se považuje za činnost podrývající demokracii nebo které znemožňují hledání politického řešení krize v Burundi, a zmrazení jejich majetku;

K.

vzhledem k pokračujícím snahám o zprostředkování dohody, které plně podporuje Africká unie, Východoafrické společenství, EU a OSN, aby bylo možné podpořit dialog v rámci země, s cílem nalézt konsenzuální smírné řešení krize v Burundi;

1.

je vážně znepokojen neustále se zhoršující politickou a bezpečnostní situací v Burundi; odsuzuje násilí, k němuž v Burundi dochází od roku 2015 a které vedlo k úmrtí, mučení, cílenému násilí vůči ženám, včetně hromadného znásilňování, zastrašování a zatýkání tisíců lidí, násilného přesídlování stovek tisíc občanů Burundi, svévolného zatýkání a nezákonného zadržování, a k porušování svobody tisku a svobody projevu a také k tomu, že tyto činy zůstávají do značné míry nepotrestány; vyzývá k důkladnému nezávislému vyšetření poprav a porušování lidských práv a k postavení pachatelů těchto činů před soud;

2.

připomíná burundským orgánům jejich povinnosti zaručit, chránit a prosazovat základní práva, včetně občanských a politických práv svých občanů, jako je svoboda slova a svoboda shromažďování, jak je stanoveno v Africké chartě lidských práv a práv národů a v jiných mezinárodních a regionálních lidskoprávních nástrojích; připomíná burundské vládě její mezinárodní závazky vyplývající z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, zejména pokud jde o respektování základních svobod a zásad právního státu a o průběh soudních řízení, konkrétně o právo na spravedlivý a nestranný proces;

3.

je hluboce znepokojen tím, že Národní shromáždění Burundi přijalo ve dnech 23. a 28. prosince 2016 dva návrhy zákonů, kterými se zavádí přísnější kontrola nad činností tuzemských i mezinárodních nevládních organizací; poukazuje na to, že dne 3. ledna 2017 tyto zákony vedly k tomu, že lize Iteka byla zakázána činnost v této zemi; naléhavě vyzývá burundské orgány, aby toto rozhodnutí přehodnotily; znovu poukazuje na zásadní úlohu, kterou hrají v demokratické společnosti občanské společnosti a aktivisté působící v oblasti lidských práv; vyzývá místní orgány, aby jim umožnily svobodnou a bezpečnou činnost;

4.

vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech vězňů svědomí; vyzývá EU a její členské státy, aby zintenzivnily své úsilí o podporu ochránců lidských práv a ohrožených organizací v této zemi a o jejich ochranu;

5.

vyzývá burundské orgány, aby bezodkladně přestaly potlačovat sdělovací prostředky a umožnily opozičním vůdcům žijícím v exilu vrátit se do země;

6.

naléhavě žádá burundskou vládu, aby pokračovala ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře pro lidská práva a Radou OSN pro lidská práva a aby zajistila pracovníkům Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva přístup do vězeňských zařízení; naléhavě vyzývá burundskou vládu, aby v souladu se svými mezinárodními závazky dodržovala a zaručovala lidská práva a základní svobody pro všechny;

7.

jednoznačně podporuje demokratické zásady a hodnoty, lidská práva a zásady právního státu, které jsou základními prvky dohody o partnerství mezi AKT a EU a zásad stanovených v dohodě z Aruši; naléhavě vyzývá všechny strany, aby v souladu s dohodou z Aruši a s burundskou ústavou vytvořily nezbytné podmínky pro opětovné vybudování důvěry a upevnění národní jednoty na základě inkluzivního a transparentního celostátního dialogu, do něhož by byla zapojena vláda, opoziční strany a zástupci občanské společnosti;

8.

s hlubokým znepokojením konstatuje, že Burundi dalo svému odstoupení od Římského statutu formální rámec; připomíná, že Mezinárodní trestní soud je klíčovou institucí, která pomáhá občanům domoci se v případě nejzávažnějších trestných činů spravedlnosti, a to v případech, kdy to není možné na úrovni jednotlivých států;

9.

vyzývá Radu bezpečnosti OSN a Mezinárodní trestní soud, aby urychleně zahájily neomezené vyšetřování všech údajných případů porušování lidských práv v Burundi, mj. nebezpečí genocidy páchané vlastními soudy, k níž došlo v průběhu nedávné krize v této zemi;

10.

odsuzuje přijetí nového zákona o vytvoření národních dobrovolnických jednotek, jenž by legalizoval činnost násilných mládežnických milicí „Imbonerakure“, které mezinárodní lidskoprávní organizace a OSN mnohokrát obvinily ze závažných případů porušování lidských práv a které přesto zůstaly nepotrestány; vyzývá k okamžitému odzbrojení milicí;

11.

podporuje rozhodnutí Rady, které bylo přijato po nezdařených rozhovorech zahájených podle článku 96 dohody z Cotonou a podle něhož došlo k pozastavení přímé finanční podpory burundských orgánů, včetně podpory rozpočtu, zatímco finanční podpora občanů a humanitární pomoc poskytovaná na základě přímých kanálů zůstala plně zachována;

12.

vítá cílené sankce, které schválila EU dne 1. října 2015 a které jsou v souladu s rozhodnutím Africké unie o zavedení cílených sankcí, mezi něž patří zákaz cestování a zmrazení majetku a jež se týkají občanů Burundi odpovědných za porušování lidských práv, kteří brání snahám o politické urovnání krize; vyzývá EU, aby tyto sankce rozšířila na všechny osoby, jejichž jednání podněcující k nenávisti a porušující dohodu z Aruši ohrožuje mír a stabilitu v regionu;

13.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že politická krize by mohla vést k etnickému konfliktu; odsuzuje evidenci osob ze strany burundských orgánů a armády podle etnické příslušnosti; naléhavě vyzývá všechny strany, aby dodržovaly dohodu z Aruši;

14.

vítá vytvoření vyšetřovací komise OSN pro lidská práva v Burundi, k němuž došlo v listopadu 2016 s cílem vyšetřit případy porušování lidských práv, k nimž došlo v Burundi od dubna 2015; naléhavě vybízí burundské orgány, aby plně spolupracovaly se členy této vyšetřovací komise;

15.

podporuje rezoluci Rady bezpečnosti OSN z července 2016, která schválila nasazení policejních jednotek OSN v Burundi s cílem zmírnit násilí a omezit porušování lidských práv v zemi; naléhavě vyzývá Mírovou a bezpečnostní radu Africké unie, aby urychleně vyslala do Bujumbury delegaci, která by se setkala s prezidentem Nkurunzizou a přiměla ho k zastavení porušování lidských práv ze strany bezpečnostních sil;

16.

vyzývá Africkou unii, OSN a EU, aby se vážně zabývaly regionálním rozměrem krize a zabránily další destabilizaci daného regionu; naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby zahájila rozhovory s burundskými orgány a všemi dalšími příslušnými zainteresovanými stranami a aby podpořila, obnovila a rozšířila důvěryhodnost regionálních zprostředkovatelských snah Východoafrické unie o nalezení trvalého řešení krize, v jehož rámci by byla na základě otevřeného a inkluzivního dialogu dodržována ústava, dohoda z Aruši a mezinárodní právo v oblasti lidských práv;

17.

je hluboce znepokojen rostoucím proudem uprchlíků směřujícím do sousedních zemí a alarmující humanitární situací v Burundi; opakuje, že podporuje všechny humanitární organizace, které působí na místě a v sousedních hostitelských zemích, a že je s nimi solidární; kromě toho vyzývá EU, aby rozšířila svou pomoc v regionu;

18.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že dne 30. prosince 2016 prezident Nkurunziza oznámil, že by se mohl v roce 2020 počtvrté ucházet o úřad prezidenta;

19.

je obzvláště znepokojen značně vysokou úrovní diskriminace a kriminalizace osob LGBTI v Burundi; žádá proto parlament a vládu Burundi, aby zrušily ustanovení trestního zákoníku diskriminující osoby LGBTI;

20.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vládě a parlamentu Burundi, Radě ministrů AKT-EU, Komisi, Radě, Východoafrickému společenství a vládám jeho členských států, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, orgánům Africké unie a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.

(1)  Přijaté texty, P8_TA(2015)0275.

(2)  Přijaté texty, P8_TA(2015)0474.

(3)  Úř. věst. L 73, 18.3.2016, s. 90.

(4)  Přijaté texty, P8_TA(2016)0371.

(5)  Úř. věst. L 257, 2.10.2015, s. 1.


10.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 242/15


P8_TA(2017)0009

Logistika v EU a multimodální doprava v nových koridorech transevropské dopravní sítě TEN-T

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2017 o logistice v EU a multimodální dopravě v nových koridorech transevropské dopravní sítě (TEN-T) (2015/2348(INI))

(2018/C 242/04)

Evropský parlament,

s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o provádění bílé knihy o dopravě z roku 2011: hodnocení a cesta k udržitelné mobilitě (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 2. prosince 2015 o udržitelné městské mobilitě (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 4. září 2008 o nákladní dopravě v Evropě (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 5. září 2007 o logistice nákladní dopravy v Evropě – klíč k udržitelné mobilitě (4),

s ohledem na nařízení (EU) č. 1315/2013 (5) a nařízení (EU) č. 1316/2013 (6),

s ohledem na nařízení (EU) č. 913/2010 (7),

s ohledem na bílou knihu Komise „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (COM(2011)0144),

s ohledem na sdělení Komise s názvem „Urychlení přechodu EU na nízkouhlíkovou ekonomiku“ (COM(2016)0500),

s ohledem na sdělení Komise s názvem „Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu“ (COM(2016)0501),

s ohledem na sdělení Komise s názvem „Posílení evropských investic ve prospěch zaměstnanosti a růstu: na cestě k druhé fázi Evropského fondu pro strategické investice a novému evropskému plánu vnějších hranic“ (COM(2016)0581),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. února 2016 s názvem „Strategie EU pro zkapalněný zemní plyn a skladování plynu“ (COM(2016)0049),

s ohledem na prohlášení ministrů přijaté v Rotterdamu dne 20. června 2016 o provádění transevropské dopravní sítě (TEN-T) (8),

s ohledem na dokument o otázkách vypracovaný evropskými koordinátory pro koridory TEN-T pro účely dnů TEN-T konaných v Rotterdamu v roce 2016 (9),

s ohledem na pracovní plány koridoru, které vypracovali evropští koordinátoři transevropské dopravní sítě (TEN-T),

s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 8/2016: Železniční nákladní doprava v EU: stále není na správné cestě (10),

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0384/2016),

A.

vzhledem k tomu, že moderní efektivní doprava a logistika mají zásadní význam pro účinné fungování vnitřního trhu EU a že jsou důležité pro zajištění konkurenceschopnosti, vytváření nových obchodních a pracovních příležitostí, ochranu životního prostředí a zmírňování změny klimatu snižováním emisí oxidu uhličitého v dopravě;

B.

vzhledem k tomu, že třetím cílem bílé knihy Komise o dopravě je do roku 2030 přesunout 30 % silniční nákladní dopravy na vzdálenost přesahující 300 km na udržitelnější druhy dopravy, jako např. na železniční či lodní dopravu, a do roku 2050 pak více než 50 %, což vyžaduje také vytvoření vhodné infrastruktury; vzhledem k tomu, že evropská dopravní politika a síť TEN-T mohou zásadním způsobem přispět k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a cílů Pařížské dohody z konference COP 21;

C.

vzhledem k tomu, že politika EU v oblasti logistiky zaměřená na budoucnost by odvětví logistiky měla pomoci udržet si konkurenceschopnost v celosvětovém měřítku a přínos pro růst hospodářství EU v kontextu měnících se hospodářských, společenských a technologických trendů a obchodních vazeb po celém světě;

D.

vzhledem k tomu, že cílem politiky TEN-T je umožnit efektivní, inteligentní a udržitelnou dopravu a že logistika zaměřená na budoucnost a řešení multimodální dopravy zvláštním způsobem vyžadují meziodvětvovou spolupráci;

E.

vzhledem k tomu, že by se prioritou měla stát multimodální dopravní spojení mezi přístavy, letišti, multimodálními platformami a hlavními koridory TEN-T a dalšími úseky za účelem podpory ekonomiky Unie a vytváření pracovních míst;

F.

vzhledem k tomu, že hlavní koridory TEN-T větším důrazem na terminály a městské uzly a integrací inteligentních a čistých dopravních systémů podněcují synergie a že je také zásadně důležitá funkce přístupu ke komplementaritě globální sítě;

G.

vzhledem k tomu, že mezi jednotlivými členskými státy stále existují velké rozdíly v míře produktivity a efektivity dopravy, jež jsou odrazem jejich ekonomické síly, role průmyslu, zeměpisných podmínek, kvality infrastruktury a hustoty obyvatelstva;

H.

vzhledem k tomu, že doprava pomocí bezpilotních letounů představuje nové možnosti pro přepravu zboží v rámci logistického řetězce, že je však pro plné využití jejich potenciálu kromě harmonizovaného právního základu nezbytné bezproblémové propojení s tradičními způsoby dopravy, aby byla zaručena konkurenceschopnost Evropy v budoucnosti;

I.

vzhledem k tomu, že současná úroveň realizace prioritních koridorů v evropské dopravní síti by mohla mít výrazný pozitivní dopad na ekonomiku zemí, jež byly vážně postiženy hospodářskou krizí;

J.

vzhledem k tomu, že byly zjištěny problémy v nákladní dopravě spojené s různým napětím v přeshraničních spojích;

K.

vzhledem k tomu, že předpisy regulující dopravu jsou v současné době vázány na konkrétní druh dopravy a patří do oblasti působnosti různých mezinárodních orgánů (jako je Mezinárodní námořní organizace nebo Mezinárodní organizace pro civilní letectví);

Logistika EU a nutnost přijmout další opatření v rámci programu TEN-T

1.

zdůrazňuje, že za účelem rozvoje vnitřního trhu, prosperity a hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU je důležité zajistit volný pohyb osob, zboží a služeb, a to rovněž prostřednictvím účinného a udržitelného systému nákladní dopravy;

2.

domnívá se, že bezproblémový systém infrastruktury EU bude pro odvětví logistiky, a tím i pro regionální rozvoj a růst, přínosný pouze tehdy, bude-li realizován a bude-li v souladu s již přijatými právními předpisy EU a politikou TEN-T; naléhá na členské státy, aby řádně provedly právní předpisy Unie do vnitrostátního práva, aniž by to bránilo volné výměně zboží; vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí a řádně uplatňovaly právní předpisy EU a řídily se jimi a aby nezaváděly nové překážky; naléhavě vyzývá Komisi, aby u Soudního dvora podala žalobu na členské státy, které odkládají provádění předpisů EU nebo mění jeho podmínky, a posílila činnost všech dalších příslušných subjektů, aby k takovýmto odkladům či změnám nedocházelo;

3.

je znepokojen negativním dopadem, který má uzavření vnitřních hranic související s humanitární a migrační krizí a s hrozbou teroristických útoků v Evropské unii na odvětví logistiky a tím i na regionální rozvoj a růst; vyzývá členské státy a Komisi, aby při navrhování takovýchto opatření v co největší možné míře předcházely vedlejším škodám na tocích nákladní dopravy; vyzývá Komisi, aby zahájila disciplinární řízení proti členským státům, které zamezením toků nákladní dopravy záměrně brání volnému pohybu;

4.

zdůrazňuje, že logistika hraje klíčovou úlohu při zajišťování účinných a udržitelných operací nákladní dopravy v EU, přičemž tato úloha není dostatečně doceněna; zdůrazňuje potřebu formulovat obnovenou strategii EU pro logistiku nákladní dopravy,

zohledňující novou politiku pro infrastrukturu TEN-T,

usilující o odstranění dalších regulačních, provozních a technických překážek,

koncipovanou tak, aby bylo zajištěno optimální využívání zdrojů,

zaměřenou na zavádění a používání nových technologií a inovativních řešení, které zvýší výkonnost tohoto odvětví a urychlí přechod na bezpečný dopravní systém s nízkými emisemi uhlíku,

usilující o zlepšení konektivity a rozvoj infrastruktury v oblastech, v nichž chybí,

propagující a podporující evropský dodavatelský průmysl v oblasti železniční dopravy a posilující evropskou politiku železniční reindustrializace, s všeobecně přínosným výhledem na udržitelnější logistiku EU a dosažení lepšího konkurenčního postavení na světovém trhu železničních produktů,

od počátku počítající s bezpilotními letouny jako budoucím způsobem dopravy,

prosazující pokračování v rozvoji akademického výzkumu a vzdělávání v oblasti dopravy a logistiky a

zahrnující nezávislou vědeckou studii podrobně zkoumající, v jakém rozsahu by mohla být do roku 2030 a 2050 převedena silniční nákladní doprava na železniční a vnitrozemskou vodní dopravu, jaké jsou s tím spojeny náklady a v jaké míře se lze vyhnout poškozování životního prostředí v podobě například hluku a znečištění ovzduší;

5.

zdůrazňuje, že realizace sítě TEN-T, se zvláštním důrazem na přeshraniční spoje a ve stanovených lhůtách s dokončením do roku 2030, povede k odstranění úzkých míst, zlepší interoperabilitu mezi jednotlivými druhy dopravy a přispěje k uskutečnění modelu integrované multimodální nákladní dopravy v EU; podotýká, že musí být zavedeno vnitrostátní plánování globální sítě v souladu s hlavní sítí, aby bylo možné ji integrovat s celostátní, regionální a místní infrastrukturou, což by mělo být dokončeno nejpozději do roku 2050;

6.

vítá skutečnost, že je v rámci přístupu ke koridorům hlavní sítě kladen větší důraz na zvýšení kvality dopravních uzlů a jejich posledních úseků, na zjišťování a překonávání překážek bránících interoperabilitě, na zlepšení a inovaci řešení IKT a odstranění jakýchkoli jiných mezer (fyzických, technických nebo organizačních), které by mohly bránit poskytování plynulých logistických služeb v oblasti nákladní dopravy;

7.

připomíná v této souvislosti význam městských uzlů, v nichž se nachází velká část způsobů dopravy (přístavy, logistické terminály atd.) a v nichž probíhají překládky a distribuce v posledním úseku a které jsou pro celé logistické řetězce zcela zásadní a vyžadují zvýšenou pozornost, má-li být zajištěna bezproblémová městská logistika; zdůrazňuje důležitost investic do těchto uzlů a podpory železničních spojení s průmyslovými závody a lepšího vzájemného propojení železnice s námořními přístavy, vnitrozemskými přístavy a vnitrozemskými uzly; žádá Komisi, aby učinila tyto investice prioritou při přezkumu Nástroje pro propojení Evropy v roce 2017;

8.

konstatuje, že pokud nedochází k efektivní harmonizaci a včasnému provádění příslušných činností ze strany členských států a pokud neprobíhá vyvážená politická spolupráce mezi sousedícími členskými státy, může to vážně zkomplikovat přeshraniční projekty; vítá skutečnost, že vzrůstá zájem institucí EU podporovat přeshraniční infrastrukturu a zázemí, zejména přeshraniční regionální železniční spoje značné důležitosti a s evropskou přidanou hodnotou; zdůrazňuje, že by měl být řešen problém chybějících propojení v železniční infrastruktuře v příhraničních regionech, aby byla umožněna efektivní a úspěšná železniční doprava; vyzývá Komisi, evropské koordinátory a další zúčastněné strany, aby věnovali stejnou pozornost menším i větším projektům TEN-T a krátkodobým, střednědobým i dlouhodobým přínosům, které mohou z těchto projektů vzejít; vybízí subjekty k posílení krátkodobých přínosů; podněcuje Komisi k tomu, aby usnadnila a zajistila zahrnutí těchto projektů do financování z Nástroje pro propojení Evropy;

9.

domnívá se, že i když jsou za globální síť odpovědné zejména členské státy, aby nebyly z propojení vyloučeny určité oblasti EU, mají pro logistiku EU, která reaguje na požadavky hlavní sítě a zajišťuje distribuci v posledním úseku, naprosto zásadní význam obě úrovně TEN-T; je toho názoru, že regionální sítě by neměly zůstat mimo evropský záběr, jak z hlediska finančních, tak i regulačních opatření, zejména těch, která se týkají přístupu do železniční sítě, přidělování časů a poplatků; zdůrazňuje, že by měl být řešen problém chybějících propojení v železniční infrastruktuře v příhraničních regionech, aby byla umožněna efektivní a úspěšná přeshraniční železniční doprava;

10.

poukazuje na klíčovou úlohu multimodality v logistice nákladní dopravy, a vyzývá proto k tomu, aby byly multimodální platformy více zapojovány do plánování členských států i do dalšího rozvoje koridorů;

11.

konstatuje, že velký počet uzlů a nákladní doprava v síti TEN-T jsou realizovány především v hustě obydlených oblastech a hustých sítích, včetně přeshraničních zón, jejichž kapacita je využívána i pro přepravu osob; považuje za nezbytné optimalizovat způsob, jakým by infrastruktura pro nákladní dopravu měla být v rámci TEN-T koncipována, zejména ve velmi přetížených oblastech, s cílem zahrnout inovativní městské logistické strategie; vyzývá Komisi, aby v koordinaci s evropskými koordinátory posoudila průběh realizace projektů a aby naléhala na členské státy, aby je provedly; dále vyzývá Komisi, aby znovu posoudila metodiku a kritéria používané pro zřizování sítí pro nákladní dopravu a zajistila zejména realizaci investic do alternativních os nákladní dopravy s méně zatíženými uzly, terminály, letišti a přístavy, a vzala také v potaz ochranu životného prostředí a snižování hlučnosti;

12.

lituje toho, že členské státy o svých vnitrostátních plánech infrastruktury příliš často rozhodují bez ohledu na cíle TEN-T; naléhavě vyzývá Komisi, aby zkoumala, jaké jsou důvody toho, že státy takto nespolupracují, a posílila koordinaci mezi oběma úrovněmi plánování, a doporučuje, aby byla do evropského semestru doplněna kapitola o kontrole jeho koherentnosti a jednoznačné efektivnosti, v níž budou i odpovídající nápravná opatření; vyzývá Komisi, aby upřednostňovala projekty členských států, které jsou v souladu s TEN-T a soustřeďují úsilí na činnosti s větší evropskou přidanou hodnotu, a aby monitorovala projekty v přeshraniční dopravě; naléhá na členské státy, aby o svých vnitrostátních plánech infrastruktury rozhodovaly v souladu s cíli TEN-T;

13.

konstatuje, že členské státy, které se potýkají s hospodářskými a rozpočtovými potížemi, nejsou schopny z důvodu přísného výkladu Paktu o stabilitě a růstu spolufinancovat projekty v oblasti nákladní dopravy; zasazuje se o optimální využití veřejných i soukromých systémů financování, také s ohledem na prolnutí Nástroje pro propojení Evropy a programu Horizont 2020 s Evropským fondem pro strategické investice a jinými finančními nástroji; zastává názor, že projekty prováděné v rámci Nástroje pro propojení Evropy by neměly být zahrnuty do výpočtu veřejného dluhu; vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o tom, zda by takové opatření bylo vhodným prostředkem k výraznému zvýšení investic do infrastruktury pro nákladní dopravu;

14.

domnívá se, že účinný systém logistiky EU vyžaduje další koordinaci překračující rámec fyzického propojení a provozuschopnou síť TEN-T; vyzývá Komisi, aby učinila logistiku nedílnou součástí projektu koridorů hlavní sítě, aby zintenzivnila koordinaci své činnosti s vnitrostátními, regionálními a místními orgány a v této souvislosti se také zaměřila na na propojenost jednotlivých koridorů a regionálních, místních a městských sítí nákladní dopravy; vyzývá Komisi, aby posílila sféru působení evropských koordinátorů pro TEN-T, aby šlo nad rámec územní působnosti koridorů podléhajících pravomoci jednotlivých koordinátorů a pokrývalo též horizontální otázky politiky, jako je například multimodalita a efektivní nákladní logistika; vyzývá Komisi, aby každé dva roky vyhodnotila práci na logistice a multimodalitě v koridorech;

15.

domnívá se, že špatná údržba sítě může ovlivnit udržitelnost a výkon infrastruktury TEN-T; zdůrazňuje, že dopravní infrastruktura potřebuje nejen rekonstrukci a modernizaci, ale musí být také pravidelně udržována; se znepokojením konstatuje, že přetrvávající nedostatek pozornosti ze strany provozovatelů infrastruktury a členských států o údržbu snižuje konkurenceschopnost linek a tratí (omezení rychlosti, spolehlivost, bezpečnost), a to zejména v případě železniční dopravy, a vede někdy i k uzavření tratí; vyzývá Komisi a členské státy, aby spolu s Evropskou investiční bankou posoudily nové režimy financování, jež by mohly usnadnit investice do údržby sítě;

16.

žádá Komisi, aby pravidelně podávala Parlamentu zprávu o závěrech a opatřeních přijatých v rámci fóra pro digitální dopravu a logistiku s cílem dále podpořit digitalizaci nákladní dopravy a logistiky; žádá, aby toto fórum působilo i nadále, dokud bude užitečné;

17.

zdůrazňuje, že je nutno zaručit, aby plánovaná infrastruktura odpovídala skutečným potřebám udržitelné logistiky, a nebude neudržitelně zatěžovat životní prostředí; v tomto ohledu zdůrazňuje, že do plánování sítě TEN-T a do realizace projektů by měla být mnohem lépe zakomponována ochrana biologické rozmanitosti a dosahování cílů EU v oblasti životního prostředí;

Intenzivnější zjednodušování a nový rámec pro digitalizaci

18.

zdůrazňuje, že je naléhavě nutné výrazněji zjednodušit dokumenty a správní a celní postupy u všech druhů dopravy a ve všech jednotlivých fázích logistických řetězců; vyzývá Komisi a členské státy, aby na základě dohody o „zlepšování právní úpravy“ provedly analýzu nadbytečných právních předpisů EU týkajících se dopravy a mobility a sledovaly vnitrostátní, regionální a místní předpisy, které by mohly být v rozporu s právem EU, a pokud se takové případy objeví, harmonizovaly co nejdříve tato pravidla s právními předpisy EU; požaduje, aby Komise podávala každoročně zprávu o pokroku v této oblasti;

19.

naléhavě vyzývá Komisi, aby do konce roku 2017 navrhla rámec pro elektronickou výměnu informací a řízení dopravy v multimodální dopravě (elektronická podpora nákladní dopravy) s cílem zajistit zjednodušený, elektronický, bezproblémový, transparentní, zabezpečený a spolehlivý tok informací mezi podniky, zákazníky a orgány způsobem, který se bude opírat o zavedené služby (např. SafeSeaNet, RFD, e-Manifest, RIS, TAF, ITS); vyzývá Komisi, aby zajistila harmonizované používání elektronických přepravních dokladů, systémů pro boj proti podvodům a počítačovou bezpečnost;

20.

vyzývá členské státy, aby obecně uznávaly elektronické přepravní doklady a aby neprodleně ratifikovaly a uplatňovaly protokol e-CMR;

21.

zdůrazňuje význam inovací při používání nových technologií, jako je digitalizace (například digitální nákladní listy), přístupu k údajům a jejich výměně při zachování vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti a ochrany osobních údajů, neboť za předpokladu, že je zajištěna interoperabilita a rovný a nediskriminační přístup, umožňují nalézt účinnější dopravní a logistická řešení; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy s cílem zajistit integraci, přístupnost a ochranu dat, na kterých je založena logistika a nákladní doprava;

22.

vyzývá Komisi a členské státy, aby za účelem zajištění nediskriminačního zacházení při digitální výměně informací vytvořily systém investic pro zajištění počáteční odborné přípravy zaměřené na informační technologie a další doškolování zaměřené na platformy používané pro výměnu dat;

23.

zdůrazňuje úlohu, kterou při vývoji udržitelné logistiky z hlediska životního prostředí, digitalizace a vyšší interoperability a propojení IT systémů a služeb mohou hrát výzkum a inovace;

24.

upozorňuje, že je zapotřebí dále rozvíjet informační a komunikační systémy, které plně využijí potenciál evropských systémů družicové navigace Galileo a EGNOS a souvisejících systémů řízení dopravy a informačních systémů u všech druhů dopravy a logistiky a zpřístupnit všechny dostupné finanční nástroje k podnícení soukromých investic;

25.

vyzývá členské státy, aby zajistily rychlé správní postupy, jejichž cílem je urychlit realizaci koridorů TEN-T; žádá Komisi, aby zajistila, aby pravidla týkající se Paktu o stabilitě a růstu, státní podpory a finančních trhů nebránila investicím;

Formování evropského dopravního systému, v němž má ústřední význam logistika, a investice do tohoto systému

26.

zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit dostatečný objem finančních prostředků EU pro provádění TEN-T i po skončení současného víceletého finančního rámce; očekává, že Komise předloží výsledky přezkumu Nástroje pro propojení Evropy v roce 2017 a v dostatečném časovém předstihu navrhne racionalizaci opatření a zdroje k realizaci prioritních projektů; trvá na uplatňování zásady ztráty prostředků v případě jejich nevyčerpání, podle níž jsou nevyužité prostředky Nástroje pro propojení Evropy dány k dispozici pro připravované výzvy k předkládání návrhů; naléhá na Komisi, aby posoudila návrh, aby byla v roce 2017 vyhlášena zvláštní výzva k předkládání návrhů pro oblast logistiky, včetně řešení multimodální dopravy a nákladní dopravy v městských uzlech, včetně inovativní a alternativní dopravy (tj. bezpilotních letounů, nákladních vozidel s pohonem na alternativní paliva, jízdních kol atd.);

27.

vyzývá Komisi, aby naléhala na členské státy, aby uskutečnily investice nezbytné k dokončení propojení hlavních koridorů EU;

28.

připomíná význam městských uzlů v celém logistickém řetězci, jehož důležitou součástí jsou překládky a distribuce v posledním úseku; vyzývá členské státy, Komisi a předkladatele projektů, aby se v koridorech hlavních sítí TEN-T zaměřili na koordinovaný rozvoj projektů, které podporují multimodalitu v logistice nákladní dopravy, zejména konečná centra, logistické platformy a městské uzly, jež se opírají o skutečnou i budoucí poptávku po dopravě a mají náležitou prioritu podle místního i přeshraničního dopadu a dopadu na celý koridor;

29.

domnívá se, že odesilatelé berou při výběru mezi různými dostupnými druhy dopravy v úvahu zejména následující faktory: spolehlivost, frekvenci, flexibilitu, orientaci na zákazníka, dobu přepravy a cenu;

30.

domnívá se, že účinný systém logistiky musí být zaměřen na technologie budoucnosti, které zabezpečí rychlé, k životnímu prostředí šetrné a efektivní způsoby nákladní dopravy; upozorňuje na potenciál a rostoucí úlohu automatizace a autonomizace v odvětví dopravy pro logistiku, včetně automatizovaných vozidel, bezpilotních letounů a dálkově řízených robotů;

31.

vyzývá Komisi, aby ve své strategii pro logistiku plně vzala v úvahu automatizaci a její dopad, zajistila její bezproblémovou a efektivní integraci do TEN-T a podpořila výzkum vývoje těchto klíčových technologií a investice do něj;

32.

zdůrazňuje potenciál automatizované, autonomní dopravy a dálkově řízených letounů (dronů) pro logistiku; žádá opatření, která zajistí, aby při zavádění systémů ITS v síti automatizovaná vozidla a systémy komunikovaly plynule s konvenčními vozy a nechráněnými účastníky silničního provozu; je toho názoru, že budoucí vývoj a rozšířené používání dálkově řízených robotů a bezpilotních letadlových systémů (dronů) jsou předzvěstí nových, rychlých a účinných druhů nákladní dopravy šetrných k životnímu prostředí; vyzývá Komisi, aby vypracovala novou strategii, která zajistí, aby bezpilotní letouny mohly být efektivně integrovány do programu TEN-T, a aby vydala průvodce s pokyny v této záležitosti pro členské státy;

33.

vyzývá Komisi, aby vzala v potaz, jaký dopad má rozšíření zásobování na principu „just-in-time“ (dodávky zboží v požadovanou dobu) na životní prostředí v důsledku zvýšení počtu vozidel v provozu;

34.

zdůrazňuje, že mimo jiné v kontextu postupného přechodu na oběhové hospodářství je nutné kombinovat prvky toků distribuční logistiky a zpětné logistiky, a snížit tak celkový objem pohybu vozidel;

Naléhavá a účinnější integrace druhů dopravy

35.

zdůrazňuje, že je nutné soustředit maximum úsilí na revitalizaci železnic a posílení vnitrozemských vodních cest, což by měly být priority udržitelné dopravní strategie EU; je si vědom toho, že od vypuknutí hospodářské krize obzvláště železnice neustále ztrácely svůj podíl na trhu, a je proto přesvědčen, že členské státy a Komise by měly předložit návrhy nových a nediskriminačních iniciativ, jejichž cílem by bylo podporovat rozvoj tohoto sektoru v celé Evropě;

36.

vyzývá Komisi, aby podporovala konkurenceschopnost železniční nákladní dopravy prostřednictvím plně interoperabilních a propojených železničních sítí a tím, že zaručí podnikům rovný přístup a také konkurenceschopnost vnitrozemské vodní dopravy, kombinace námořní a říční dopravy, námořní a letecké dopravy, když umožní každému druhu dopravy provoz v rovných podmínkách, a aby podporovala multimodální a intermodální dopravu;

37.

považuje evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS) za úspěšný evropský projekt prosazující nákladní dopravu v železničním odvětví a vítá úsilí o jeho rychlejší zavádění stanovením milníků pro každý koridor; je si vědom omezení, jež mají negativní dopad na financování nadnárodních projektů (ERTMS) na více úrovních; vyzývá Komisi a Evropské centrum pro investiční poradenství, aby navrhly konkrétní řešení v oblasti financování, která usnadní přístup k finančním prostředkům Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) pro účely zavádění ERTMS ve prospěch infrastruktury i hnacích zařízení;

38.

domnívá se, že překážky pro interoperabilitu a její omezení se podaří výrazně snížit, budou-li směrnici o interoperabilitě uplatňovat všechny členské státy; zdůrazňuje, že kromě toho mohou ke zmírnění omezení interoperability přispět také tzv. měkká opatření, např. interoperabilní kolejová vozidla (nízké vagony, lokomotivy s více rozchody atd.); naléhavě vyzývá společný podnik Shift2Rail, aby analyzoval trh EU a také budoucí vývoj, a zlepšil dostupnost tzv. měkkých multioperabilních řešení v oblasti infrastruktury a kolejových vozidel, aby byla podpořena multimodální a kombinovaná doprava;

39.

upozorňuje, že je zapotřebí posílit kombinovanou dopravu a modernizovat platné předpisy EU, včetně předpisů upravujících kabotáž uvnitř Společenství a přepravní doklady, tak, aby byly jasné, srozumitelné a orgány je mohly vynucovat; vítá závazek Komise provést přezkum směrnice Rady 92/106/EHS a vyzývá Komisi, aby přezkum neprodleně předložila;

40.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vzhledem k nepříznivému dopadu hlučnosti nákladní železniční dopravy na zdraví zavedly důraznější a účinnější opatření a pobídky motivující železniční společnosti ke snižování hlučnosti nákladní přepravy po železnici, zvláště proto, že již nyní je téměř sedm milionů osob v EU vystaveno hladinám hluku ze železniční dopravy, které překračují prahovou hodnotu nadměrné expozice, zejména v městských oblastech, a to aniž by byla ohrožena celková bezpečnost; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby zavedla mezní hodnoty hluku v nákladní železniční dopravě;

41.

domnívá se, že by měl být podporován přechod k železniční a lodní dopravě, neboť tento druh dopravy odlehčuje dopravní zátěž a znečišťuje životní prostředí méně než silniční provoz;

42.

konstatuje, že vnitrozemské vodní cesty musí hrát významnější roli při používání námořních přístavů jako logistických center, zejména pro přepravu zboží přes vnitrozemí a pro propojování evropských moří;

43.

vítá první kroky Komise k zavedení norem pro paliva pro těžká užitková vozidla a mezních hodnot emisí CO2 a cíl snížení emisí skleníkových plynů v odvětví nákladní silniční dopravy na základě pařížských dohod; je toho názoru, že by opatření, která vyžadují revizi standardů pro infrastrukturu a provozních norem sítě TEN-T, měla být zvažována, pouze pokud by alternativními možnostmi, jako je omezování „prázdných“ zpátečních jízd nebo lepší využívání a dostupnost alternativních paliv, již nebylo možno dosáhnout vyšší efektivity s menším dopadem na infrastrukturu a životní prostředí;

44.

žádá Komisi, aby prozkoumala proveditelnost zavedení jednotné standardní metody pro měření emisí skleníkových plynů v celém dodavatelském řetězci a pro všechny druhy dopravy;

45.

vyzývá Komisi, aby podporovala vývoj způsobů dopravy na elektrický a alternativní pohon a nezbytné infrastruktury podél celé sítě TEN-T a zejména v městských centrech podněcovala rozvoj projektů inovativní dopravy, jako jsou elektrická vozidla, využívání obnovitelných zdrojů energie, rozvoj alternativních paliv a nezbytné infrastruktury; zdůrazňuje, že používání elektrických lehkých užitkových vozidel v rámci logistiky „poslední míle“ snižuje emise CO2 obecně, ale i emise místních znečišťujících látek, a obzvláště emise hluku, což příznivě ovlivňuje kvalitu městského ovzduší; zdůrazňuje proto nutnost vybudovat v centrálních logistických uzlech infrastrukturu pro dobíjení;

46.

domnívá se, že aby byla silniční doprava v logistickém řetězci účinnější a šetrnější k životnímu prostředí, je zapotřebí přijmout další opatření; navrhuje zmírnit v koridorech hlavní sítě dopravní omezení pro naložená těžká užitková vozidla používající čistá alternativní paliva, která splňují nejpřísnější emisní, hlukové, bezpečnostní a sociální normy, a zajistit možnost pokračovat v jejich provozu a plně efektivní logistiku; trvá na tom, aby koridory hlavní sítě byly plošně vybaveny alespoň čerpacími stanicemi na alternativní paliva a bezpečnými parkovišti pro nákladní vozidla včetně potřebných zařízení, jež profesionálním řidičům umožní trávit dobu odpočinku v důstojných podmínkách;

47.

domnívá se, že zavedení čistších pohonných systémů v nákladní dopravě by mělo být v souladu s právními předpisy EU posíleno koordinovaným a urychleným rozvojem čerpacích stanic na alternativní paliva v koridorech TEN-T;

48.

zdůrazňuje, jak je důležité zlepšit poskytování informací o multimodálních a logistických službách EU a také přístup k těmto informacím, zejména pokud jde o malé a střední podniky, jejichž přístup k nim je omezený; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s provozovateli sítě a členskými státy usnadnila výměnu platných dohod, nástrojů, úmluv, právních předpisů a osvědčených postupů v oblasti multimodální dopravy v EU a vypracovala příručku s cílem pomoci hospodářským subjektům, která bude k dispozici na internetu;

49.

podotýká, že digitalizace služeb je podstatná při snaze o ekologičtější řešení v odvětví dopravy; vyzývá proto Komisi, aby podpořila přístup k údajům týkajícím se dopravních toků v koridorech a předávání těchto údajů, aby podpořila rovněž používání multimodální dopravy, zejména malými a středními podniky, a zabezpečila větší zapojení místních provozovatelů a veřejných orgánů v tomto odvětví, za účelem lepšího řízení dodavatelského řetězce a účinnějšího využití zdrojů a infrastruktury, a to i na základě sdílení osvědčených postupů; zdůrazňuje, že přístup subjektů, jako jsou poskytovatelé digitálních map a navigačních služeb, k těmto údajům týkajícím se dopravních toků je zásadně důležitý pro umožnění intermodální dopravy, automatizované řízení a inteligentní dopravní systémy a pro automatizovanou jízdu v kolonách (řazení různých vozidel v kolonách, tzv. „platooning“) v silniční nákladní dopravě, jež umožňuje využití aerodynamických účinků, čímž snižuje emise a zvyšuje kapacitu silnic;

50.

doporučuje, aby instalace alkoholových imobilizérů – s malým, vědecky podloženým rozsahem tolerance pro měření – byla povinná u všech nových typů vozidel nákladní dopravy;

Lepší podmínky v oblasti odborné přípravy a zaměstnávání, které přilákají nové odborníky

51.

konstatuje, že pracovní a životní podmínky pracovníků v logistickém řetězci se v posledních letech podstatně zhoršily, takže je toto odvětví méně atraktivní pro nové generace, zejména pro mobilní pracovníky;

52.

se znepokojením konstatuje, že odvětví logistiky se potýká s nedostatkem pracovní síly a technologický rozvoj bude v následujících letech vytvářet další výzvy a že pomalé přizpůsobování se pracovníků novým technologiím, mj. digitálním technologiím, by mohlo ohrozit výkonnost odvětví; vyzývá Komisi, aby určila potřeby v oblasti odborné přípravy a učení na úrovni EU a také zjistila, jaké pracovní podmínky, náklady a překážky pracovníky odrazují od vstupu do odvětví dopravy, a aby neprodleně navrhla opatření, která zajistí, že toto odvětví bude pro mladé lidi a budoucí generace zajímavější; domnívá se, že se jedná o příležitost zvýšit podíl žen, a to i opatřeními pozitivní diskriminace, a nových účastníků na trhu práce v oblasti dopravy, včetně státních příslušníků třetích zemí; je dále přesvědčen, že strategické investice do vzdělávání a lepších pracovních podmínek by navíc měly zahrnovat iniciativy pro rozvoj znalostí ve veřejném sektoru, aby byly otázky nákladní dopravy lépe zahrnuty do sociálního plánování a rozvoje předváděcích a testovacích areálů, v nichž lze výzkum a inovace související s nákladní dopravou a logistikou používat a testovat v reálných podmínkách;

53.

vyzývá Komisi, aby vyhodnotila možnost finančních investic do duálního a odborného vzdělávání v odvětví dopravy;

54.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly dostatečný a bezpečný parkovací prostor v koridorech TEN-T, aby nedošlo ke zvýšení bezpečnostních problémů v souvislosti s mobilními pracovníky v dopravě;

55.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vzaly v úvahu nedávná doporučení Parlamentu týkající se sociálně-ekonomických aspektů v odvětví dopravy a potírání nekalých praktik na trhu práce; bere na vědomí, že právní předpisy týkající se sociálních a pracovních podmínek musí respektovat všechny základní svobody EU a nesmějí omezovat spravedlivou hospodářskou soutěž ani vytvářet žádnou další administrativní zátěž;

Nutnost lepších statistických údajů o logistice

56.

zdůrazňuje potřebu lepších statistik týkajících se intermodální přepravy a výkonnosti v odvětví logistiky za účelem usnadnění prognóz a přezkumu politických a investičních opatření a pro poskytnutí hodnotných informací provozovatelům; vyzývá Komisi, aby spolupracovala se zúčastněnými stranami na vytvoření společného rámce v celé EU pro statistické údaje o multimodální dopravě a logistice, včetně vytvoření nových ukazatelů, které lépe odrážejí skutečné trendy v nákladní dopravě;

o

o o

57.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Přijaté texty, P8_TA(2015)0310.

(2)  Přijaté texty, P8_TA(2015)0423.

(3)  Úř. věst. C 295 E, 4.12.2009, s. 79.

(4)  Úř. věst. C 187 E, 24.7.2008, s. 154.

(5)  Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129.

(7)  Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 22.

(8)  https://english.eu2016.nl/documents/publications/2016/06/20/ministerial-declaration-on-implementing-ten-t.

(9)  http://ec.europa.eu/transport/themes/infrastructure/news/doc/2016-06-20-ten-t-days-2016/issues-papers.pdf.

(10)  http://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR16_08/SR_RAIL_FREIGHT_CS.pdf,


10.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 242/24


P8_TA(2017)0010

Evropský pilíř sociálních práv

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv (2016/2095(INI))

(2018/C 242/05)

Evropský parlament,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU) a Listinu základních práv Evropské unie,

s ohledem na článek 9 SFEU, který EU zavazuje podporovat vysokou úroveň zaměstnanosti, zaručovat přiměřenou sociální ochranu, bojovat proti sociálnímu vyloučení a zajišťovat vysokou úroveň všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví,

s ohledem na články 151–156 SFEU,

s ohledem na deklaraci ze dne 9. května 1950, která vyzvala k „vyrovnání a zlepšování životních podmínek pracujících“,

s ohledem na Evropskou sociální chartu, její dodatkový protokol, jeho přepracované znění, které vešlo v platnost dne 1. července 1999, a zejména na jeho část I a II a články 2, 4, 16 a 27 týkající se práva pracovníků s povinnostmi k rodině na stejné příležitosti a rovné zacházení,

s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech,

s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou EU ratifikovala v roce 2010,

s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte, která vstoupila v platnost v roce 1990,

s ohledem na Chartu Společenství základních sociálních práv pracovníků přijatou dne 9. prosince 1989,

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje pro rok 2030, které OSN přijala v roce 2015 a které se týkají celého světa včetně EU,

s ohledem na směrnici Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES (1),

s ohledem na úmluvy a doporučení Mezinárodní organizace práce (MOP),

s ohledem na Evropský kodex sociálního zabezpečení a jeho protokol, které přijala Rada Evropy a které představují klíčový evropský nástroj minimální harmonizace systémů sociálního zabezpečení, jenž stanoví minimální standardy a dovoluje smluvním stranám, aby tyto standardy přesáhly,

s ohledem na zprávu nezávislého odborníka OSN o požívání všech lidských práv staršími lidmi,

s ohledem na stávající právní předpisy EU, mechanismy pro koordinaci politik a finanční nástroje v oblastech zaměstnanosti, sociální politiky, hospodářské a měnové politiky, vnitřního trhu, volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu, Evropského sociálního fondu a hospodářské, sociální a územní soudržnosti,

s ohledem na závěry Evropské rady přijaté ve dnech 25.–26. března 2010 a dne 17. června 2010 a na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020“: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

s ohledem na doporučení a závěry Rady týkající začleňování Romů,

s ohledem na doporučení Komise ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce (2),

s ohledem na doporučení Evropské komise ze dne 20. února 2013 s názvem „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“ (3),

s ohledem na závěry Rady ze dne 7. prosince 2015 na téma „Podpora sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě“,

s ohledem na směrnici o rovnosti v zaměstnání (4),

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice o mateřské dovolené, předložený Komisí (COM(2008)0637),

s ohledem na směrnici o písemném prohlášení (5),

s ohledem na směrnici o pracovních poměrech na dobu určitou (6),

s ohledem na směrnici o agenturním zaměstnávání (7),

s ohledem na směrnici o částečném pracovním úvazku (8),

s ohledem na směrnici o rasové rovnosti (9),

s ohledem na politické pokyny pro Evropskou komisi s názvem „Nový začátek pro Evropu: Moje agenda pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu“, které dne 15. července 2014 představil Jean-Claude Juncker;

s ohledem na zprávu o dokončení evropské hospodářské a měnové unie („zpráva pěti předsedů“) ze dne 22. června 2015,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2016 k zahájení konzultací o evropském pilíři sociálních práv (COM(2016)0127) a jeho přílohách,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2016 s názvem „Evropský program pro ekonomiku sdílení“ (COM(2016)0356),

s ohledem na sdělení Komise týkající se začleňování Romů (COM(2010)0133, COM(2011)0173, COM(2012)0226, COM(2013)0454, COM(2015)0299, COM(2016)0424),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. října 2016 s názvem „Záruka pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech“ (COM(2016)0646),

s ohledem na zprávu Komise ze dne 21. března 2014 o uplatňování směrnice 2008/104/ES o agenturním zaměstnávání (COM(2014)0176),

s ohledem na stanovisko EHSV ze 17. září 2015 k tématu zásady efektivních a spolehlivých systémů sociálních dávek (10),

s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o strategických prioritách pracovního programu Komise na rok 2017 (11),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2013 obsahující doporučení Komisi o informovanosti a konzultování pracovníků, předvídání a zvládání restrukturalizace (12),

s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2015 o mateřské dovolené (13),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2014 o strategii EU v oblasti bezdomovectví (14),

s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015 (15),

s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2015 o uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (16),

s ohledem na dokument Evropské komise s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“,

s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020),

s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2015 o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na dětskou chudobu (17),

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci na období 2014–2020 (18),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. dubna 2016 o naplňování cíle snižování chudoby s ohledem na zvyšování nákladů na domácnost (19),

s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2016 o provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to se zvláštním ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením (20),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2016 o sociálním dumpingu v Evropské unii (21),

s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o vytvoření podmínek na trhu práce příznivých pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem (22),

s ohledem na své usnesení ze dne 5. října 2016 o potřebě evropské politiky reindustrializace s ohledem na nedávné případy Caterpillar a Alstom (23),

s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o vytvoření konkurenceschopného pracovního trhu EU pro 21. století: přizpůsobení dovedností a kvalifikace poptávce a pracovním příležitostem jako cesta k překonání krize (24),

s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o politikách zaměřených na dovednosti v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí (25),

s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2012 o Paktu o sociálních investicích – reakce na krizi (26) a na balíček Komise v oblasti sociálních investic ze dne 20. února 2013, včetně jejího doporučení s názvem „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“;

s ohledem na svá předchozí usnesení týkající se Romů (27),

s ohledem na Evropský slovník vztahů mezi sociálními partnery, který vypracovala nadace Eurofound,

s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2014 nazvanou „Mzdy v Evropě v 21. století“,

s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2014 nazvanou „Přístup ke zdravotní péči v době krize“,

s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2015 nazvanou „Přístup k sociálním dávkám: jak omezit jejich nevyužívání“,

s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2015 nazvanou „Nové formy zaměstnávání“,

s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2016 nazvanou „Nevyhovující bydlení v Evropě: náklady a důsledky“,

s ohledem na očekávanou souhrnnou zprávu nadace Eurofound o šestém průzkumu pracovních podmínek v Evropě za rok 2016,

s ohledem na studii MOP s názvem „Budování sociálního pilíře pro evropskou konvergenci“ z roku 2016,

s ohledem na práci Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), a zejména na její průzkumy týkající se migrantů a menšin a zprávy o závažném pracovním vykořisťování, systémech ochrany dětí a právu osob se zdravotním postižením na nezávislý život,

s ohledem na rozsudek Soudního dvora ve věci C-266/14 ze dne 10. září 2015 o úpravě pracovní doby pracovníků, kteří nemají stálé nebo obvyklé pracoviště,

s ohledem na rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech C 8/15 P až C 10/15 P (Ledra Advertising a další) ze dne 20. září 2016, který posiluje základní práva občanů vůči Komisi a Evropské centrální bance v souvislosti s přijetím memoranda o porozumění ohledně Evropského mechanismu stability (ESM),

s ohledem na společné analýzy evropských sociálních partnerů, organizací BusinessEurope, CEEP, EKOS a UEAPME z října 2007 nazvanou „Klíčové výzvy, jimž čelí evropské trhy práce“ a z července 2015 nazvanou „Hloubková analýza zaměstnanosti, kterou provedli evropští sociální partneři“,

s ohledem na společné stanovisko Výboru pro zaměstnanost a Výboru pro sociální ochranu k evropskému pilíři sociálních práv, které schválila Rada dne 13. října 2016,

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0391/2016),

A.

vzhledem k tomu, že Evropská unie musí rychle a viditelně reagovat na narůstající frustraci a obavy mnoha občanů spojené s nejistými životními vyhlídkami, nezaměstnaností, zvyšující se nerovností a nedostatkem příležitostí, zejména pro mladé lidi; vzhledem k tomu, že se veřejná konzultace o evropském pilíři sociálních práv vedená Komisí do prosince 2016 přeměnila v komplexní reflexi stávajícího sociálního acquis a v rozsáhlou diskusi mezi sociálními partnery, vládami členských států a jejich parlamenty, občanskou společností a orgány EU o budoucnosti a struktuře evropského sociálního modelu pro budoucnost; vzhledem k tomu, že tato jednání mohou pomoci obrátit pozornost na základní hodnoty EU a na skutečnost, že Evropa má v celosvětovém srovnání moderní pracovní a sociální normy a systémy sociální ochrany; vzhledem k tomu, že diskuse o evropském pilíři sociálních práv a nezbytných krocích, které je třeba v návaznosti na něj učinit, může pomoci upevnit základy evropského projektu a posílit pocit odpovědnosti za proces evropské integrace;

B.

vzhledem k tomu, že EU potřebuje dále rozvinout evropský sociální model, který je pevně včleněný do sociálně tržního hospodářství, posiluje postavení obyvatel a umožňuje udržitelnou prosperitu a vysokou produktivitu založenou na solidaritě, sociální spravedlnosti, rovných příležitostech, spravedlivě rozdělovaném bohatství, mezigenerační solidaritě, zásadách právního státu, nediskriminace a rovnosti pohlaví, veřejně přístupném vzdělávacím systému vysoké kvality, kvalitních pracovních místech a udržitelném, dlouhodobém a inkluzivním růstu bohatém na pracovní místa, to vše v souladu s celosvětovými cíli udržitelného rozvoje, což je model, který je zcela zaměřen na dosažení plné zaměstnanosti, zajišťuje odpovídající sociální ochranu a kvalitní základní služby pro všechny osoby, bojuje proti ekonomické nerovnosti, posiluje postavení osob v situacích, v nichž mohou být zranitelné, bojuje proti chudobě a sociálnímu vyloučení a zvyšuje míru účasti na občanském a politickém životě a rovněž životní úroveň všech obyvatel EU, čímž naplňuje cíle a práva stanovená ve Smlouvách o EU, Listině základních práv a Evropské sociální chartě;

C.

vzhledem k tomu, že se Komise zavázala k dosažení „sociálního ratingu AAA“ pro EU a že se od ní očekává, že na jaře 2017 předloží návrh evropského pilíře sociálních práv, který bude prosazovat dobře fungující a inkluzivní trhy práce a systémy sociálního zabezpečení v zúčastněných členských státech a který bude sloužit jako vodítko pro obnovenou vzestupnou konvergenci tím, že i) aktualizuje stávající právní předpisy EU, ii) zlepší rámec EU pro koordinaci hospodářských a sociálních politik, mimo jiné prostřednictvím srovnávacích sociálních ukazatelů vnitrostátních reformních snah, aniž by ovšem vytvářel neefektivní paralelní struktury, a iii) zajistí odpovídající finanční podporu jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni; vzhledem k tomu, že Evropský parlament, zvolený přímo evropskými občany, má při vymezování a přijímání evropského pilíře sociálních práv zásadní odpovědnost a hraje v tomto významnou úlohu;

D.

vzhledem k tomu, že hospodářské a sociální politiky mají sloužit obyvatelům, mimo jiné tím, že podpoří udržitelnou a sociálně odpovědnou hospodářskou činnost za rovných podmínek, a vzhledem k tomu, že lidé jsou nejvíce rozhodujícím faktorem pro konkurenceschopnost podniku a řádné fungování celého hospodářství;

E.

vzhledem k tomu, že sociální dialog může jednoznačně přispět k růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti; vzhledem k tomu, že Unie je povinna uznat a podporovat úlohu sociálních partnerů, usnadnit dialog mezi nimi a respektovat jejich autonomii, což se týká rovněž nastavení mezd, práva vyjednávat, uzavírat a vymáhat kolektivní smlouvy a práva na kolektivní akci v souladu s vnitrostátním právem a praxí; vzhledem k tomu, že evropský pilíř sociálních práv by měl povzbudit sociální partnery a členské státy k tomu, aby zavedly přísnější normy, které by šly nad rámec norem dohodnutých na evropské úrovni; vzhledem k tomu, že Komise konzultovala se sociálními partnery otázku možného zaměření zásahů Unie do oblasti sociální politiky; vzhledem k tomu, že je třeba trvale podporovat sociální dialog na všech úrovních;

F.

vzhledem k tomu, že je zásadní, aby se společnosti chovaly sociálně odpovědným způsobem a braly skutečný ohled na udržitelnost a zájmy společnosti; vzhledem k tomu, že zapojení pracovníků do procesu rozhodování přináší cenné výsledky; vzhledem k tomu, že podniky sociální ekonomiky, jako jsou družstva, jsou dobrým příkladem pro vytváření kvalitních pracovních míst, prosazování sociálního začleňování a podporu participativní ekonomiky;

G.

vzhledem k tomu, že základní sociální práva se týkají všech obyvatel EU a že stávající soubor právních předpisů Unie vztahujících se na trhy práce, výrobky a služby platí pro všechny členské státy; v důsledku hospodářské integrace jsou členské státy navzájem závislé, co se týče jejich kapacity k zajištění důstojných pracovních podmínek a zachování sociální soudržnosti; vzhledem k tomu, že v zájmu dosažení funkčního jednotného trhu je zapotřebí pevné jádro sociálních práv pracovníků s cílem bránit hospodářské soutěži založené na pracovních podmínkách; vzhledem k tomu, že v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou ve Smlouvách lze přijetí opatření na úrovni Unie odůvodnit jeho rozsahem či účinkem; vzhledem k tomu, že dosažení cílů EU v sociální oblasti rovněž závisí na vnitrostátních právních předpisech a na rozvinutých vnitrostátních sociálních systémech; vzhledem k tomu, že regionální rozdíly mezi úrovněmi mezd a systémy sociálního zabezpečení jsou do určité míry nevyhnutelné, avšak mělo by se dbát na zabezpečení toho, aby takové rozdíly nevytvářely tlak vedoucí ke zhoršování pracovních a životních podmínek; vzhledem k tomu, že vzestupná sociální a hospodářská konvergence je pro řádné fungování Unie velmi důležitá; vzhledem k tomu, že Unie neharmonizuje vnitrostátní systémy sociálního zabezpečení, ale že je koordinuje, podporuje jejich rozvoj a usnadňuje účinnou sociální ochranu obyvatel, kteří uplatňují své právo na volný pohyb; vzhledem k tomu, že rozvoj právních předpisů musí držet krok s technologickými a dalšími inovacemi s cílem zaručit právní jistotu a podpořit hospodářský rozvoj prostřednictvím spravedlivé hospodářské soutěže; vzhledem k tomu, že provádění evropského pilíře sociálních práv bude vyžadovat přijetí opatření na více úrovních, meziodvětvový přístup a plné zapojení zúčastněných stran; vzhledem k tomu, že ustanovení týkající se doby odpočinku by měla zohledňovat, je-li to relevantní, jednotný den odpočinku v týdnu uznávaný podle tradice nebo zvyklosti příslušné země nebo regionu;

H.

vzhledem k tomu, že evropský model sociálního státu vyžaduje aktualizaci a posílení, aby byl podpořen vstup na trh práce a pohyb v jeho rámci a byla udržována ekonomická jistota po celou dobu života obyvatel; vzhledem k tomu, že se trh práce stává stále složitější, je proto přirozené, že i sociální stát musí upravit své mechanismy a nástroje, aby odpovídajícím způsobem reagoval na nejrůznější vznikající sociální rizika; vzhledem k tomu, že by tento proces aktualizace měl rovněž zlepšit přístup občanů k sociálnímu státu, zefektivnit jejich vzájemnou součinnost a usnadnit uplatňování příslušných předpisů, a to i v případě malých a středních podniků; vzhledem k tomu, že úloha sociálních států je širší a neomezuje se jen na pracovní trh, což zahrnuje mimo jiné i fungování systémů sociálního zabezpečení, boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a investice do vzdělávání, péče o děti, zdravotní péče, sociálních služeb a dalších základních služeb; vzhledem k tomu, že „sociální investice“, které podporují rozvoj obyvatel od jejich raného dětství až po stáří, hrají zásadní úlohu v tom smyslu, že jim umožňují plně se podílet na společnosti a ekonomice 21. století; vzhledem k tomu, že bude třeba vyvinout značné úsilí na dosažení cílů strategie Evropa 2020 spočívajících ve snížení chudoby a posílení sociálního začlenění; vzhledem k tomu, že bydlení je v mnoha členských státech naléhavým problémem a že mnoho domácností vynakládá značnou část svého disponibilního příjmu na bydlení a poplatky za energii;

I.

vzhledem k tomu, že doporučení MOP č. 202 stanoví, že minimální úroveň sociální ochrany by měla zahrnovat přinejmenším tyto základní záruky: a) přístup k vnitrostátně vymezenému souboru zboží a služeb, zejména k základní zdravotní péči, včetně péče o matku a dítě, který splňuje kritéria dostupnosti, přístupnosti, přijatelnosti a kvality; b) základní příjem pro děti, zaručený přinejmenším na úrovni vnitrostátně stanoveného minima, poskytující přístup k výživě, vzdělání, péči a ostatnímu nezbytnému zboží a službám; c) základní příjem, zaručený přinejmenším na úrovni vnitrostátně stanoveného minima, pro osoby v aktivním věku, které nemohou vydělat dostatečný příjem, a to zejména v případech nemoci, nezaměstnanosti, mateřství a zdravotního postižení a d) základní příjem pro starší osoby, zaručený přinejmenším na úrovni vnitrostátně stanoveného minima; vzhledem k tomu, že při vytváření evropského pilíře sociálních práv by se mělo toto vymezení vzít v úvahu a že by v jeho rámci mělo být vyvinuto úsilí o dosažení těchto základních prvků sociální ochrany a v nejlepším případě o jejich překonání ve všech členských státech; vzhledem k tomu, že Evropský hospodářský a sociální výbor užitečným způsobem přispěl k formování sociálního pilíře tím, že schválil zásady efektivních a spolehlivých sociálních systémů;

J.

vzhledem k tomu, že všechny členské státy EU se potýkají s určitými problémy v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti; vzhledem k tomu, že uplatňování sociálních práv závisí rovněž na politikách a nástrojích, které podporují územní soudržnost, především v regionech s vážnými a trvalými přírodními, demografickými nebo strukturální nevýhodami, což se týká i oblastí s nízkou hustotou obyvatelstva a rozptýleným osídlením nebo nejvzdálenějších regionů; vzhledem k tomu, že je zapotřebí navýšit strategické investice do znevýhodněných regionů a podporovat v nich soudržnost za účelem zvýšení jejich konkurenceschopnosti, zlepšení jejich sociálně ekonomické struktury a předcházení hlubšímu demografickému poklesu; vzhledem k tomu, že eurozóna se svým stávajícím makroekonomickým rámcem čelí specifickým výzvám, pokud jde o dosažení cílů v oblasti zaměstnanosti i sociální oblasti, a to vzhledem k tomu, že obnovení přiměřeného socioekonomického zabezpečení, které vyváží tuto zvýšenou vnitřní flexibilitu, si může vyžádat zvážení konkrétních cílů v sociální oblasti, norem a/nebo finančních nástrojů na úrovni eurozóny;

K.

vzhledem k tomu, že na evropských trzích práce se stále více objevují „atypické“ nebo „nestandardní“ formy zaměstnání, jako je práce na dobu určitou, příležitostná práce, sezónní práce, práce na vyžádání, závislá samostatná výdělečná činnost nebo práce zprostředkovaná digitálními platformami; vzhledem k tomu však, že k nárůstu zaměstnanosti stále nejvíce přispívají pracovní místa na dobu neurčitou, neboť jejich podíl v uplynulých dvou a půl letech rostl rychleji než podíl pracovních míst na dobu určitou (28); vzhledem k tomu, že poptávka po pracovní síle se stává v porovnání s minulostí rozmanitější; vzhledem k tomu, že tato skutečnost může být v některých případech přínosná pro produktivitu, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, vstup na trh práce a příležitosti zahájit novou kariéru pro ty, kdo je potřebují; vzhledem k tomu, že mnoho nestandardních forem zaměstnání může ovšem zahrnovat dlouhodobou ekonomickou nejistotu a špatné pracovní podmínky, zejména z hlediska nižších a méně jistých příjmů, nedostatku možností hájit svá práva, chybějícího sociálního a zdravotního pojištění, nedostatku profesní identity a kariérních vyhlídek a také problémů se sladěním práce na vyžádání s osobním a rodinným životem; vzhledem k tomu, že dynamický pracovní trh by měl zajistit, aby měl každý možnost využít svých dovedností a schopností v pracovním životě, mimo jiné na základě zdraví prospěšných a bezpečných pracovních podmínek, aktivních politik na trhu práce a na schopnosti rozšiřovat svou kvalifikaci pomocí pravidelného celoživotního učení; vzhledem k tomu, že relevantní judikatura Soudního dvora EU upřesňuje pojmy „pracovní poměr“ a „pracovník“ pro účely použití práva EU, aniž jsou dotčeny vnitrostátní definice „pracovníka“, které jsou stanoveny pro účely vnitrostátního práva v souladu se zásadou subsidiarity;

L.

vzhledem k tomu, že aktivní politiky trhu práce, individuální odpovědnost a účast na celoživotním učení jsou pro začlenění na trh práce důležité, ačkoli je nezaměstnanost ve většině případů zapříčiněna nedostatkem volných pracovních míst nebo jinými okolnostmi mimo vliv dotyčné osoby;

M.

vzhledem k tomu, že osoby, které se nacházejí ve zranitelném postavení nebo které se častěji stávají oběťmi diskriminace, jako jsou ženy, etnické menšiny, dlouhodobě nezaměstnaní, senioři a osoby se zdravotním postižením, mohou potřebovat dodatečná opatření, jež podpoří jejich účast na trhu práce a zajistí jim důstojnou životní úroveň po celou dobu jejich života; vzhledem k tomu, že se EU zavázala k vybudování bezbariérové Evropy pro přibližně 80 milionů osob se zdravotním postižením žijícím v EU a vzhledem k tomu, že cílů snížení chudoby a zvýšení zaměstnanosti v EU nebude dosaženo, pokud osoby se zdravotním postižením nebudou plně začleněny do hospodářství a společnosti; vzhledem k tomu, že EU ratifikovala Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, jejíž zásady by proto měly být základem pilíře sociálních práv; vzhledem k tomu, že negativní dopad krize na přístup ke zdravotní péči nastával často s určitým zpožděním a že mnoho lidí zjistilo, že tento přístup nemá, a to ani v případě, že byly služby formálně zajištěny, zejména z toho důvodu, že si tito lidé nemohli dovolit hradit spoluúčast nebo byli zapsáni na čekacích listinách;

N.

vzhledem k tomu, že ženy v EU stále čelí mnoha formám diskriminace a jsou i nadále nedostatečně zastoupeny ve všech oblastech rozhodování;

O.

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je zakotvena ve Smlouvách o EU a v Listině základních práv Evropské unie a že je jednou ze základních hodnot EU; vzhledem k tomu, že jsou nicméně ženy jako celek stále nedostatečně zastoupeny na trhu práce – míra zaměstnanosti u mužů činí 75,6 % ve srovnání s 64,5 % u žen – a že jsou ženy nadměrně zastoupeny v práci na částečný úvazek a v odvětvích s nejnižšími platy a zároveň dostávají nižší hodinové mzdy, což vede k 16 % rozdílu v platovém ohodnocení obou pohlaví a napomáhá k rozdílu ve výši starobního důchodu, který činí 39 %, přičemž mezi členskými státy existují výrazné rozdíly; vzhledem k tomu, že diskriminace na základě pohlaví při náborech pracovníků v členských státech i nadále přetrvává navzdory tomu, že ve vzdělávacím systému dosahují ženy lepších výsledků než muži;

P.

vzhledem k tomu, že sociální práva, služby a přiměřený příjem jsou záležitosti dotýkající se rovnosti žen a mužů, protože na nízkopříjmových pracovních místech působí více žen, ženy jsou vystaveny vyššímu riziku chudoby, jsou více závislé na veřejných i soukromých sociálních službách a mají tradiční úlohu pečovatelky o děti i starší členy rodiny a také primární odpovědnost za potřeby domácnosti, což celkově vede u žen k nižším starobním důchodům;

Q.

vzhledem k tomu, že barcelonských cílů z roku 2002 nebylo ani zdaleka dosaženo, přičemž Listina základních práv stanoví, že děti mají právo na ochranu a péči, což má dramatické dopady na účast žen na pracovním trhu, rovnost žen a mužů, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a chudobu u žen;

R.

vzhledem k tomu, že Evropa může pokročit výrazně dále v rozvoji seskupení odvětví zaměřených na podporu zdraví a znalostí obyvatel a rovněž jejich schopnosti podílet se na hospodářství; vzhledem k tomu, že služby zaměřené na obyvatele, jako je vzdělávání, zdravotní péče, péče o děti, ostatní pečovatelské služby a rovněž služby v oblasti sportu v osobě obsahují významný potenciál pro vytváření pracovních míst, a neměly by tak být z hlediska hospodářství vnímány jako výdaj, ale jako faktory umožňující udržitelnou prosperitu;

S.

vzhledem k tomu, že je třeba zaujmout strategický přístup k výzvám, které s sebou přináší stárnutí a úbytek obyvatelstva EU v produktivním věku, zejména v souvislosti s budoucím nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, nesouladem mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na trhu práce EU a prognózou vývoje poměru ekonomické závislosti, a to rovněž s přihlédnutím ke státním příslušníkům třetích zemí s legálním pobytem v EU; vzhledem k tomu, že je důležité podporovat příležitosti profesní mobility, především u mladých lidí a u osob v odborné přípravě prostřednictvím učňovského vzdělávání;

1.

vyzývá Komisi, aby stavěla na přezkumu sociálního acquis, politiky zaměstnanosti a sociální politiky EU a také na výsledcích veřejné konzultace proběhlé v roce 2016, a to tak, že předloží návrhy na zavedení pevného evropského pilíře sociálních práv (EPSP), který se neomezí pouze na prohlášení o zásadách či dobrých úmyslech, ale posílí sociální práva prostřednictvím specifických nástrojů (právních předpisů, mechanismů tvorby politik a finančních nástrojů), aby tak měl v krátkodobém výhledu pozitivní dopad na životy občanů a umožnil podporu budování evropského projektu v 21. století pomocí účinného prosazování cílů v sociální oblasti vytyčených Smlouvami, podpory sociálních států na vnitrostátní úrovni, posílení soudržnosti, solidarity a vzestupné konvergence ve vztahu k výsledkům z hospodářské a sociální oblasti, zajištění náležité sociální ochrany, snížení nerovnosti, dosažení pokroku v otázce snížení chudoby a sociálního vyloučení, čehož již dávno mělo být dosaženo, usnadnění vnitrostátního reformního úsilí za užití srovnávacího hodnocení a také přispěním ke zdokonalení fungování Hospodářské a měnové unie (HMU) a jednotného trhu EU;

2.

domnívá se, že EPSP by měl také přispět k tomu, aby bylo zajištěno řádné uplatňování mezinárodních pracovních norem a aktualizováno sociální acquis; zastává názor, že sociální normy, které má evropský pilíř sociálních práv formulovat, by měly platit pro všechny země, které se účastní jednotného trhu, aby tak byly zachovány rovné podmínky, a že právní předpisy, mechanismy veřejné správy a finanční nástroje významné pro jejich dosažení by měly platit pro všechny členské státy EU; zdůrazňuje, že pilíř sociálních práv by měl být zohledňován v rámci hospodářských politik EU; konstatuje, že zvláštní omezení členství v eurozóně vyžaduje stanovení zvláštních cílů a norem v sociální oblasti a také zvážení příslušné finanční podpory na úrovni eurozóny, přičemž je možné na dobrovolném základě zachovat otevřenost vůči členským státům, které stojí mimo tuto zónu; poukazuje na možnost využití mechanismu posílené spolupráce podle článku 20 SEU, bude-li to pro vybudování pevného EPSP nutné;

3.

zdůrazňuje, že EPSP by měl vybavit obyvatele EU účinnějšími prostředky pro to, aby udrželi kontrolu nad svými životy, bylo jim umožněno žít důstojným způsobem a mohli naplňovat své touhy, a to tak, že zmírní různá sociální rizika vyvstávající v průběhu celého života obyvatel a umožní jim plně se zapojit do společnosti a také přizpůsobit se častým technologickým a hospodářským změnám, mimo jiné prostřednictvím zvyšování kvalifikace a podpory podnikání; zdůrazňuje, EPSP by měl přimět trhy, aby svou činnost vyvíjely směrem ke sdílení prosperity a blahobytu a k udržitelnému rozvoji v rámci vysoce konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství, které je zaměřeno na dosažení plné zaměstnanosti a společenskému pokroku a také na využití průmyslové politiky na úrovni EU; je toho názoru, že EPSP by tak měl činit pomocí prosazování odpovídajících sociálních norem a tím, že sociálním státům na vnitrostátní úrovni umožní zachovat sociální soudržnost a rovnost v EU prostřednictvím přiměřených, přístupných a finančně udržitelných systémů sociální ochrany a politik sociálního začleňování; zdůrazňuje, že by měl rovněž usnadnit volný pohyb pracovníků v rámci propojenějšího a spravedlivějšího evropského trhu práce; zdůrazňuje skutečnost, že EPSP by měl taktéž přispět prostřednictvím sociální politiky a politiky zaměstnanosti k prosazování zásad rovného zacházení, nediskriminace a rovných příležitostí; doporučuje, aby tímto způsobem pilíř umožnil účinné uplatnění stávajících sociálních práv a vymezil nová práva, je-li to odůvodněno s ohledem na nejnovější technologický a sociálně ekonomický vývoj; domnívá se, že tak pilíř rovněž posílí legitimitu EU;

Aktualizace stávajících pracovněprávních a sociálních norem

4.

vyzývá sociální partnery a Komisi ke spolupráci vedoucí k předložení návrhu rámcové směrnice o důstojných pracovních podmínkách ve všech formách zaměstnání, jež na základě důkladného posouzení dopadů rozšíří působnost stávajících minimálních norem na nové druhy pracovních poměrů; domnívá se, že tato rámcová směrnice by měla zdokonalit vymáhání právních předpisů EU, posílit právní jistotu v rámci jednotného trhu a bránit diskriminaci, a to doplněním stávajících právních předpisů EU a zajištěním toho, aby měl každý pracovník k dispozici základní soubor vymahatelných práv bez ohledu na druh pracovní smlouvy nebo pracovního poměru, což zahrnuje také rovné zacházení, ochranu zdraví a bezpečnost na pracovišti, ochranu po dobu mateřské dovolené, ustanovení o pracovní době a době odpočinku, slaďování profesního a rodinného života, přístup k odbornému vzdělávání, podporu pro osoby se zdravotním postižením během zaměstnání, práva na odpovídající informace, konzultace a účast, svobodu sdružování a také práva na zastoupení, na kolektivní vyjednávání a kolektivní akce; zdůrazňuje, že tato rámcová směrnice by měla platit pro všechny zaměstnance a pracovníky s nestandardními formami zaměstnání, aniž by nutně měnila stávající směrnice; připomíná, že stávající pracovní práva jsou v členských státech uplatňována v souladu s vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy EU; požaduje rovněž účinnější a efektivnější provádění a kontrolu stávajících pracovněprávních norem, aby se zlepšila vymahatelnost práv a potírala nehlášená práce;

Pracovní podmínky

5.

uznává, že určitá rozmanitost pracovních smluv je pro účinné sdružování pracovníků a zaměstnavatelů užitečná; připomíná však nebezpečí duality trhu práce a toho, že se mohou lidé dostat do pasti nejistých pracovních smluv bez hmatatelných vyhlídek na možnost postupu v zaměstnání; zdůrazňuje význam pracovních smluv na dobu neurčitou pro socioekonomické zabezpečení a poukazuje na výhody, které tyto smlouvy poskytují zaměstnavatelům v mnoha odvětvích; podporuje propagaci podnikatelských modelů sociální ekonomiky; vyzývá Komisi, aby rozšířila působnost směrnice o písemném prohlášení (91/533/EHS) tak, aby se vztahovala na všechny formy zaměstnání a pracovněprávních vztahů; požaduje, aby rámcová směrnice o důstojných pracovních podmínkách rovněž obsahovala příslušné stávající minimální normy, které by se vztahovaly na určité zvláštní formy zaměstnání, zejména:

a)

náležitý obsah vzdělávání a odborné přípravy a důstojné pracovní podmínky pro stáže, praxe a učňovská místa, aby bylo zajištěno, že budou sloužit jako skutečný odrazový můstek při přechodu ze vzdělávacího do pracovního procesu, jak je uvedeno v doporučení Rady o rámci pro kvalitu stáží, a aby byly časově omezené a nenahrazovaly zaměstnání pro mladé lidi; odměna by měla být úměrná práci, dovednostem a zkušenostem osob a měla by odpovídat na potřebu umožnit stážistům, praktikantům a učňům nacházejícím se na trhu práce, aby s těmito penězi mimo oblast vzdělávání vystačili;

b)

u práce zprostředkované digitálními platformami a v jiných případech závislé samostatné výdělečné činnosti je třeba jasně rozlišovat – pro účely právních předpisů EU, a aniž by byly dotčeny vnitrostátní právní předpisy – mezi osobami skutečně vykonávajícími samostatnou výdělečnou činnost a těmi, které se nacházejí v pracovním poměru, s přihlédnutím k doporučení MOP č. 198, podle něhož k určení pracovního poměru stačí splnění několika ukazatelů; postavení a základní odpovědnost platformy, klienta a osoby vykonávající práci by proto měly být vyjasněny; měly by být rovněž zavedeny minimální normy upravující pravidla spolupráce spolu s úplným a komplexním informováním poskytovatelů služeb o jejich právech a povinnostech, nárocích, související úrovni sociální ochrany a totožnosti zaměstnavatele; zaměstnané osoby spolu s osobami vykonávajícími skutečnou samostatnou výdělečnou činnost, pokud jsou najímány prostřednictvím on-line platforem, by měly mít obdobná práva jako ve zbytku hospodářské sféry a měly by být chráněny účastí na pojistném a sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění; členské státy by měly zajistit řádný dohled nad podmínkami pracovního poměru nebo smlouvy o poskytování služeb, a předcházet tak zneužívání dominantního postavení ze strany platforem;

c)

omezení týkající se práce na vyžádání: smlouvy na nulový počet hodin by vzhledem k mimořádné nejistotě, která je s nimi spojena, neměly být povoleny;

6.

bere na vědomí klesající podíl práce na celkovém příjmu v Evropě v posledních desetiletích; zdůrazňuje, že je třeba opět posílit sociální konvergenci v rámci EU a zmenšit rozdíly v odměňování mezi ženami a muži s cílem podpořit poptávku, umožnit udržitelný a inkluzivní růst a omezit nerovnost; uznává, že mzdy umožňující důstojný život jsou důležitým prostředkem zabraňujícím chudobě pracujících; vyzývá Komisi, aby aktivně podporovala rozšíření působnosti kolektivních dohod v souladu s vnitrostátními tradicemi a postupy členských států i autonomií sociálních partnerů; doporučuje stanovení spodní mzdové hranice, případně ve formě vnitrostátní minimální mzdy, s řádným ohledem na postupy jednotlivých členských států a po konzultaci se sociálními partnery; vyzývá Komisi, aby pomohla při výměně osvědčených postupů v této oblasti;

7.

připomíná, že právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zahrnuje také ochranu před riziky na pracovišti, jakož i omezení pracovní doby a stanovení minimální doby odpočinku a placené dovolené za kalendářní rok; naléhavě vyzývá členské státy k úplnému provedení příslušných právních předpisů; očekává návrhy Komise na konkrétní opatření, která budou zaměřena na účinné prosazování tohoto práva pro všechny pracovníky, včetně sezónních a smluvních pracovníků, a budou také zahrnovat opatření k prevenci obtěžování nebo násilí namířeného proti ženám; konstatuje, že takováto opatření by měla být založena na posouzení dopadu, které bude odrážet všechny dostupné poznatky týkající se zdravotních a bezpečnostních rizik a zohledňovat nové způsoby práce související s digitalizací a dalším technologickým rozvojem;

8.

zdůrazňuje význam práva na kolektivní vyjednávání a akce, které je základním právem zakotveným v primárním právu EU; očekává, že Komise bude konkrétním způsobem více podporovat posílení a respektování sociálního dialogu na všech úrovních a ve všech odvětvích, zejména tam, kde není v dostatečné míře rozvinut, a zároveň bude zohledňovat různé vnitrostátní postupy; uznává přínosy zapojení pracovníků do vedení podniků, včetně nadnárodních společností, i přínosy jejich informovanosti, konzultace a účasti, také pokud jde o vhodné využívání nových forem organizace práce, zajištění, aby práce byla smysluplná a dobře ohodnocená, a předjímání hospodářských změn; požaduje, aby bylo monitorováno provádění evropských právních předpisů o evropských radách zaměstnanců a o informování pracovníků a konzultacích s nimi a aby byla přijata účinná opatření k zajištění toho, že restrukturalizace společností budou probíhat v sociálně odpovědném prostředí;

9.

zdůrazňuje, že je zapotřebí komplexních, spolehlivých a pravidelně aktualizovaných údajů o kvalitě práce a zaměstnání, kterých lze využívat ke sledování kvality práce a zaměstnání v průběhu času a které mohou poskytnout podklady pro tvorbu politik v této oblasti; vyzývá Eurofound, aby dále rozvíjel své činnosti v oblasti sledování kvality pracovních míst a pracovního života v rámci svého průzkumu pracovních podmínek v Evropě, jenž je založen na koncepci kvality pracovních míst zohledňující příjem, perspektivu, fyzické prostředí, sociální prostředí, intenzitu práce, využívání dovedností a možnost uplatňovat je podle vlastního uvážení a kvalitu pracovní doby; vyzývá Eurofound, aby dále rozvíjel svůj výzkum, pokud jde o politiky, dohody sociálních partnerů a podnikové postupy, které podporují zvyšování kvality pracovních míst a pracovního života;

Přiměřená a udržitelná sociální ochrana

10.

zdůrazňuje, že práva na sociální ochranu jsou právy jednotlivce; vyjadřuje podporu propojenějšímu způsobu poskytování dávek sociálního zabezpečení a kvalitnějších sociálních služeb jako způsobu, kterým lze sociální stát učinit pochopitelnějším a přístupnějším, aniž by byla oslabena sociální ochrana; zdůrazňuje, že je po celou dobu lidského života nezbytné zajišťovat přiměřenou sociální ochranu a sociální investice, které každému umožní plně se zapojit do společnosti a do ekonomického života a zachovat si důstojnou životní úroveň; zdůrazňuje, že je důležité občany informovat o sociálních právech a potenciálu přístupných systémů elektronické správy, k nimž případně patří evropský elektronický průkaz sociálního zabezpečení zaručující vysokou úroveň ochrany údajů, který by mohl přispět ke zlepšení koordinace sociálního zabezpečení a zvýšení míry informovanosti jednotlivců v EU a pomoci mobilním pracovníkům zjistit, jaké jsou jejich příspěvky a nároky v domovské a hostitelské zemi, a zabezpečit jim je a současně usnadnit činnost vnitrostátních inspektorátů práce; zdůrazňuje význam individualizované, osobní podpory zejména vyloučeným a zranitelným domácnostem;

11.

uznává význam všeobecného přístupu ke včasné, kvalitní a cenově dostupné preventivní a kurativní zdravotní péči a lékům; domnívá se, že se jedná o právo, které je nutné dodržovat, a to i ve venkovských a přeshraničních oblastech; zdůrazňuje, že všichni rezidenti musí mít zdravotní pojištění; souhlasí s tím, že lepší zdravotní prevence a prevence nemocí je zřejmou sociální investicí, která se sama o sobě vyplatí, a to i zdravějším stárnutím;

12.

je si vědom toho, že vzrůstající střední délka života a úbytek pracovní síly představují výzvu pro udržitelnost a přiměřenost důchodových systémů a mezigenerační solidaritu; konstatuje, že odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů musí být v tomto ohledu rovněž prioritou; opakuje, že nejlepším řešením je zvýšení všeobecné míry zaměstnanosti prostřednictvím takových modelů zaměstnanosti, které zahrnují úplné důchodové pojištění, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat mladší generaci a osobám nejvíce vyloučeným z trhu práce; domnívá se, že věk odchodu do důchodu by měl kromě střední délky života odrážet další faktory, které je třeba definovat na vnitrostátní úrovni, jako je vývoj produktivity, poměr ekonomické závislosti a rozdíly v náročnosti zaměstnání; připomíná význam investic do aktivního stárnutí a mechanismů, které osobám, jež dosáhly věku odchodu do důchodu, poskytují možnost pokračovat v práci a určit si míru její intenzity, přičemž tyto osoby mohou současně částečně pobírat důchod, pokud pracují na méně než plný úvazek;

13.

vyzývá Komisi, aby provedla důkladnou analýzu osvědčených postupů na pomoc členským státům při výpočtu minimálních starobních důchodů;

14.

doporučuje, aby všichni pracovníci byli pojištěni proti nezaměstnanosti nebo nedobrovolnému zaměstnání na částečný úvazek a aby jim současně byla poskytována pomoc při hledání zaměstnání a investice do zvyšování kvalifikace (či do rekvalifikace) v souladu s podmínkami stanovenými v jednotlivých členských státech ve spolupráci se sociálními partnery; připomíná, že přiměřené dávky v nezaměstnanosti zkvalitňují proces slaďování nabídky a poptávky v oblasti pracovních míst, a jsou tudíž užitečné pro produktivitu, a zároveň hrají klíčovou úlohu při prevenci a snižování chudoby; domnívá se, že by evropský pilíř sociálních práv měl doporučit měřítka kvality systémů zdravotního pojištění, zejména pokud jde o jejich krytí, požadavky pro aktivaci, souvislost mezi délkou trvání podpory a průměrnou dobou hledání zaměstnání v daném členském státě a kvalitu podpory poskytovanou pracovními úřady;

15.

vyzdvihuje význam systémů přiměřeného minimálního příjmu pro zachování lidské důstojnosti, boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení a rovněž jejich úlohu v podobě sociálních investic, které lidem umožňují účast na dění ve společnosti, získání odborného vzdělání nebo hledání práce; vybízí Komisi a členské státy, aby posoudily systémy minimálního příjmu v Evropské unii a současně posoudily i skutečnost, zda tyto systémy umožňují domácnostem pokrýt jejich potřeby; vybízí Komisi a členské státy, aby na tomto základě zhodnotily způsob a prostředky poskytování přiměřeného minimálního příjmu ve všech členských státech a zvážily, jaké další kroky učinit na podporu sociální konvergence v Evropské unii, a to s přihlédnutím k hospodářské a sociální situaci v jednotlivých členských státech i k jejich vnitrostátním postupům a tradicím;;

16.

trvá na tom, že práva osob se zdravotním postižením by měla být v sociálním pilíři zohledňována na základě přístupu založeného na lidských právech v souladu s povinnostmi EU a jejích členských států vyplývajících z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením; domnívá se, že tato ustanovení by měla zahrnovat alespoň:

právo na důstojnou a bezbariérovou práci v plně inkluzivním, otevřeném a přístupném pracovním prostředí a trhu práce;

služby a základní zaručený příjem přizpůsobené konkrétním individuálním potřebám, které zajistí důstojnou životní úroveň a umožní sociální začlenění;

záruku volného pohybu a převoditelnost služeb mezi členskými státy EU;

inkluzivní vzdělávání a odbornou přípravu, včetně ustanovení o přiměřené počítačové gramotnosti;

konkrétní opatření na ochranu osob se zdravotním postižením, zejména osob s intelektuálním a psychosociálním postižením nebo osob zbavených svéprávnosti, před vykořisťováním a nucenou prací;

17.

se znepokojením konstatuje, že dosažitelnost a cenová dostupnost dlouhodobé péče je v celé Evropě i nadále velkým problémem, který vede k tomu, že neformální pečovatelé z řad rodinných příslušníků musí zůstávat doma a nemohou pokračovat ve své profesi; lituje toho, že pečovatelé zaměstnaní prostřednictvím agentur práce nebo na neformálním základě jsou často zneužíváni; domnívá se, že právo na přístup ke kvalitním dlouhodobým pečovatelským službám, včetně domácí péče a programů samostatného bydlení, by mělo být prosazováno s podporou odborníků s odpovídající kvalifikací zaměstnaných za důstojných podmínek; je toho názoru, že aby se zamezilo institucionalizaci a ohrožení chudobou měly by mít domácnosti a zejména domácnosti s nízkými příjmy k dispozici odpovídající veřejné služby a asistenci; opět vyzývá k tomu, aby právní úprava pečovatelské dovolené omezila dopady této dovolené na odměnu a na nároky na sociální zabezpečení, pokud zaměstnanci musí dočasně pečovat o své příbuzné; vyzývá Komisi, aby v této oblasti stanovila konkrétní akční plán zahrnující cíle v oblasti péče o starší osoby, osoby se zdravotním postižením a jiné závislé osoby, jež by byly podobné barcelonským cílům a obsahovaly monitorovací nástroje, které by měřily kvalitu, přístupnost a cenovou dostupnost; vyzývá také k častějšímu sdílení a uplatňování osvědčených postupů v této oblasti;

18.

považuje dětskou chudobu za zásadní otázku, ve vztahu k níž by Evropa měla „jednat ve velkém“; zdůrazňuje právo na všeobecné vzdělávání, zdravotnictví a systém sociálního zabezpečení jakožto základní podmínku pro boj proti chudobě, a zejména chudobě dětí; s ohledem na tento cíl vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily rychlé provedení doporučení z roku 2013 nazvané „Investice do dětí – východisko z bludného kruhu“ a přijaly konkrétní kroky k zavedení záruky pro děti ve všech členských státech, tak aby každé dítě, které je v současnosti ohroženo chudobou, mělo přístup k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělávání, bezplatné péči o děti, důstojnému bydlení a řádné výživě; zdůrazňuje nezbytné propojení s programy nabízejícími rodičům podporu a příležitost vymanit se ze sociálního vyloučení a začlenit se na trh práce; uznává, že tyto politiky vyžadují přiměřené financování na vnitrostátní úrovni a podporu z evropských strukturálních a investičních fondů;

19.

vyzývá členské státy, aby naplňovaly právo na přiměřené bydlení tím, že budou podporovat přístup ke kvalitnímu a cenově dostupnému bydlení přiměřené velikosti pro všechny osoby, předcházet bezdomovectví a omezovat tento jev s cílem postupně jej odstranit; naléhavě je žádá, aby prováděly právní předpisy nebo případně další opatření s cílem zajistit, aby byl osobám v nouzi, samozřejmě včetně osob bez domova a rodin, poskytnut přístup k sociálnímu bydlení nebo odpovídající příspěvky na bydlení a aby byly zranitelné osoby a chudé domácnosti chráněny před vystěhováním nebo jim bylo poskytnuto přiměřené alternativní bydlení; vyzývá k tomu, aby poskytování bydlení bylo kombinováno s příslušnými sociálními službami podporujícími sociální a hospodářské začlenění; požaduje přijetí účinných opatření na pomoc mladým lidem pobírajícím nízké mzdy, aby měli možnost založit si vlastní domácnost; zdůrazňuje investice do energeticky účinného sociálního bydlení, neboť jsou všeobecně přínosné pro pracovní místa, životní prostředí, omezování energetické chudoby a naplňování sociálních práv; vyzývá k častějšímu využívání příslušných evropských finančních nástrojů na podporu obnovy měst a poskytování cenově dostupného, přístupného a energeticky účinného bydlení a rozvoje sociálního bydlení v regionech, kde není dostatečně rozšířeno; vyzývá k tomu, aby byly odstraněny všechny formy kriminalizace chudoby, jako jsou opatření nespravedlivě postihující bezdomovectví nebo jiné formy materiální deprivace;

20.

žádá, aby byla přijata přiměřená opatření, včetně legislativních úprav, případně na základě provedených posouzení, k zajištění kvalitních a cenově dostupných sociálních služeb obecného zájmu nebo jiných služeb obecného zájmu či základních služeb, jako jsou dodávky vody, nakládání s odpady, vzdělávání, zdravotnictví, elektronická komunikace a vysokorychlostní širokopásmové připojení, dodávky energie, veřejná doprava a finanční služby; vyzdvihuje v této souvislosti významnou úlohu veřejných poskytovatelů, sociálních podniků a neziskových organizací s dobrým technickým i personálním zázemím, vzhledem k tomu, že jejich primárním cílem je pozitivní sociální dopad; zdůrazňuje také významnou úlohu podniků sociální ekonomiky při poskytování těchto služeb a dosahování inkluzivnějšího trhu práce; vyzývá k odstranění stávajících právních nejistot, s nimiž se potýkají veřejné orgány, pokud jde o financování sociálních služeb obecného zájmu; podporuje používání sociálních kritérií ve veřejných zakázkách; připomíná, že zejména venkovské oblasti potřebují dlouhodobou podporu, aby mohly modernizovat svou infrastrukturu a zachovat hospodářskou dynamiku; zdůrazňuje také význam finančního vzdělávání, které pomáhá omezovat nadměrné zadlužování domácností, i právní pomoc a další mechanismy, které chrání a podporují dlužníky před kořistnickými praktikami a poskytují jim druhou šanci;

Rovné příležitosti a přístup na trh práce

21.

domnívá se, že v našem čím dál více digitalizovaném světě mají lidé s nízkou kvalifikací nejen omezené pracovní příležitosti, ale jsou také zranitelnější vůči dlouhodobé nezaměstnanosti, mají složitější přístup ke službám a obtížněji se plně zapojují do společnosti, což je situace, která je škodlivá nejen pro daného jednotlivce, ale také vysoce nákladná pro ekonomiku a společnost jako celek; podporuje proto záruku k získání dovedností jako nové právo všech osob ve všech životních fázích na získání základních dovedností potřebných ve 21. století, včetně gramotnosti, početních dovedností, digitální a mediální gramotnosti, kritického myšlení, sociálních dovedností a příslušných dovedností potřebných pro ekologické a oběhové hospodářství, zohledňující vznikající odvětví a klíčové sektory růstu a zajišťující plný přístup pro lidi ve znevýhodněných situacích, včetně zdravotně postižených osob, žadatelů o azyl, dlouhodobě nezaměstnaných a nedostatečně zastoupených skupin; zdůrazňuje, že vzdělávací systémy by měly být inkluzivní, poskytovat kvalitní vzdělávání všem obyvatelům, umožňovat lidem být aktivními evropskými občany, připravovat je na to, aby se během života byli schopni učit a přizpůsobovat a reagovat na potřeby společnosti a trhu práce; domnívá se, že dokončení sekundárního vzdělávání by mělo být v Evropě 21. století povinné a že musí být k dispozici příslušné programy, které všem mladým lidem, jež předčasně ukončili školní docházku do základní či střední školy, poskytnou novou šanci; domnívá se, že záruka k získání dovedností by měla zahrnovat individualizované posouzení vzdělávacích potřeb, kvalitní nabídku učení a systematickou validaci získaných dovedností a kompetencí, což umožní, aby byly na trhu práce snadno uznávány; zdůrazňuje, že je třeba zajistit obecný přístup k širokopásmovému připojení s cílem umožnit digitální gramotnost; zdůrazňuje, že záruka k získání dovedností je důležitou sociální investicí, která vyžaduje řádné provádění a přiměřené financování, také s podporou z evropských strukturálních a investičních fondů;

22.

je znepokojen šířením socioekonomické nejistoty a zhoršováním pracovních podmínek mnoha pracovníků; uznává, že řada pracovníků zaměstnaných nestandardní formou má problém uplatňovat na pracovišti svá práva nebo získat přístup k dávkám sociálního zabezpečení a že jsou tímto problémem nepřiměřeně postiženy ženy a migranti; žádá Komisi, aby důkladně sledovala provádění a prosazování směrnice o pracovních poměrech na dobu určitou, směrnice o částečném pracovním úvazku a směrnice o agenturním zaměstnávání; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření na zlepšení přenositelnosti sociálních práv získaných v různých činnostech; zdůrazňuje, že je důležité zajistit dostatečné kapacity na poskytování přiměřené sociální ochrany na vnitrostátní úrovni pro osoby, které jsou zaměstnány jakoukoli formou, ve standardních i nestandardních pracovněprávních vztazích i pro osoby samostatně výdělečně činné; vyzývá Komisi, aby v tomto směru navrhla doporučení; je zejména toho názoru, že:

a)

členské státy by měly uspořádat systémy sociálního zabezpečení tak, aby umožnily všem osobám, které jsou zaměstnány jakoukoli formou, v jakýchkoli pracovněprávních vztazích a osobám samostatně výdělečně činným shromáždit nároky na zabezpečení příjmu v případech, jako jsou například nezaměstnanost, nedobrovolná práce na částečný úvazek, zdravotní problémy, vyšší věk nebo přerušení profesní dráhy kvůli výchově dítěte, péči o rodinného příslušníka nebo kvůli podstoupení odborné přípravy;

b)

všechny osoby, které jsou zaměstnány jakoukoli formou, v jakýchkoli pracovněprávních vztazích, i samostatně výdělečně činné osoby by od prvního vstupu na trh práce měly mít osobní evidenci činnosti, která by byla snadno dostupná prostřednictvím osobního kontaktu nebo elektronickou cestou a řádně zohledňovala potřeby osob se zdravotním postižením, jejímž prostřednictvím by bylo možné zjistit informace o nashromážděných sociálních nárocích a dalších sociálních právech, včetně práva na celoživotní vzdělávání, a případně také o jejich přenositelnosti do dalších zemí; takovéto osobní evidence činnosti by měly být poskytovány nákladově účinným způsobem a měla by být zajištěna přiměřená ochrana údajů;

c)

digitální platformy a další zprostředkovatelé by měli mít povinnost hlásit příslušným orgánům veškerou práci, která byla jejich prostřednictvím realizována, aby byly pro všechny pracovníky zajištěny odpovídající příspěvky a ochrana prostřednictvím sociálního a zdravotního pojištění;

23.

poukazuje na to, že pro zajištění přechodů mezi profesemi jsou třeba odpovídající investice mířící jak do institucionálních kapacit veřejných služeb zaměstnanosti, tak na pomoc jednotlivcům s hledáním práce a zvyšováním kvalifikace v co nejranější fázi; domnívá se, že proaktivní politiky zaměstnanosti, jako je pomoc v oblasti odborné přípravy a umisťování do zaměstnání, jsou cennými nástroji pro opětovné začleňování nezaměstnaných osob na trh práce bez ohledu na jejich věk; připomíná přínosnou úlohu Evropského sociálního fondu pro podporu aktivních politik na trhu práce v celé Evropě, jakož i Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, jenž podporuje rekvalifikaci a návrat do zaměstnání v případě regionálních hospodářských otřesů a rozsáhlého propouštění; dále připomíná důležitou úlohu systémů sociálního zabezpečení při podpoře bezpečných přechodů mezi profesemi; zdůrazňuje, že pro účely snadnějšího přechodu mezi zaměstnáními a profesemi je třeba zajistit zachování a přenositelnost sociálních nároků shromážděných během profesní dráhy a celého života;

24.

zdůrazňuje, že proaktivní politika zaměstnanosti zahrnuje veřejnou podporu rozvíjejících se odvětví s významným potenciálem v oblasti zaměstnanosti a že v mnoha zemích je také třeba rozšířit úlohu veřejných služeb zaměstnanosti a zajistit, aby měly dostatečnou kapacitu pro přímý kontakt s podniky, aby byla rekvalifikace a další pomoc uchazečům o zaměstnání poskytována v souladu s profilem uchazeče a potřebami místní ekonomiky; vyzývá k plnému uplatňování záruky pro mladé lidi u všech osob mladších 30 let s důrazem na kvalitní nabídky a snadnou dostupnost pro všechny, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, i doporučení Rady týkajícího se dlouhodobě nezaměstnaných, a to i vypracováním dalších opatření, jež jsou nezbytná k zajištění dostupnosti této záruky pro osoby s potřebou podpory; zdůrazňuje, že je třeba zohlednit potřeby starších pracovníků a uchazečů o zaměstnání a podpořit spolupráci mezi mladšími a staršími pracovníky; zdůrazňuje, že v případě těchto politik se jedná o důležité strukturální reformy a sociální investice, které vyžadují přiměřené financování jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni, a to i z Evropského sociálního fondu, iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí nebo dalších nástrojů;

25.

připomíná, že u žen existuje vyšší pravděpodobnost nejistého a málo placeného zaměstnání a přerušování profesní dráhy, což má dopady na celý jejich život; domnívá se, že je naléhavě zapotřebí dosáhnout rozhodujícího pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů a rovnováhy pracovního a soukromého života s cílem odstranit přetrvávající diskriminaci; očekává návrhy Komise v této oblasti, které jsou ohlášeny v jejím pracovním programu na rok 2017, zejména pokud jde o následující body:

a)

měly by být posíleny stávající mechanismy zajišťující rovné zacházení s muži a ženami, měly by se zmenšit přetrvávající rozdíly v odměňování a ve výši důchodů obou pohlaví a měla by se snížit míra segregace v profesní oblasti; za tímto účelem je třeba sledovat provádění a prosazování směrnice 2006/54/ES a v případě potřeby tuto směrnici revidovat; je třeba i nadále uskutečňovat Evropský pakt pro rovnost žen a mužů 2011–2020 a Strategický závazek pro rovnost žen a mužů 2016–2019 a to i prostřednictvím výročních zpráv o rovnosti žen a mužů;

b)

jsou zapotřebí nová, účinná opatření jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni pro slaďování pracovního, soukromého a rodinného života, včetně legislativních návrhů týkajících se mateřské dovolené, otcovské dovolené, rodičovské dovolené, pečovatelské dovolené, přístupu ke službám kvalitní péče a flexibilní úpravy pracovní doby; je třeba podporovat rovné využívání pracovního volna ze strany mužů a žen v rámci všech kategorií pracovníků s cílem zlepšit přístup žen na trh práce a posílit tam jejich postavení, posílit úlohu otců ve výchově dětí a usnadnit sladění pracovního a soukromého života; Komise by také měla podporovat členské státy ve sdílení a přijímání osvědčených postupů v této oblasti;

26.

připomíná, že, že Listina základních práv EU zakazuje jakoukoli diskriminaci založenou zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci; zdůrazňuje, že všichni lidé by měli mít v průběhu celého života rovné příležitosti, a to i při hledání zaměstnání a v zaměstnání; zdůrazňuje, že je třeba řádně provádět směrnici 2000/78/ES o rovnosti v zaměstnání a směrnici 2000/43/ES o rasové rovnosti; naléhavě žádá členské státy, aby posílily provádění stávajících opatření k zajištění nediskriminace a rovných příležitostí, a Komisi, aby vyhodnotila jejich prosazování a posílila účast nedostatečně zastoupených skupin na trhu práce a jejich začlenění do společnosti; vyzývá Komisi, aby v tomto směru navrhla nová, konkrétní doporučení nebo jiná opatření, pokud to bude třeba; připomíná, že směrnice o rovném zacházení navržená v roce 2008, která dosud nebyla přijata, představuje chybějící článek v legislativním rámci týkajícím se nediskriminace; upozorňuje na evropskou a vnitrostátní judikaturu, jež stanoví, že v právu EU a ve vnitrostátním právu by měla být stanovena povinnost přiměřené úpravy pro všechny důvody diskriminace, za předpokladu, že to nezpůsobí nepřiměřenou zátěž zaměstnavatelům nebo poskytovatelům služeb; vyzývá Komisi, aby sledovala právní rámce a politiky členských států v souladu s platnými právními předpisy EU a zajistila tak, aby všem osobám se statusem uprchlíka byla zaručena integrace, rovné zacházení a důstojné pracovní podmínky; zdůrazňuje, že všem obětem vykořisťování a diskriminace by měl být zajištěn přístup ke spravedlnosti a ochraně;

Pracovní mobilita

27.

zdůrazňuje, že volný pohyb osob je jedním z největších úspěchů EU a že volný pohyb pracovníků je základním kamenem vnitřního trhu, který hraje důležitou úlohu při posilování soudržnosti a integrace mezi členskými státy; zdůrazňuje, že mobilita v rámci EU představuje příležitost a základní právo, jehož uplatňování je třeba podporovat, a to i prostřednictvím hladce fungujícího systému koordinace sociálního zabezpečení; vyzývá k řádnému uplatňování a prosazování předpisů EU v oblasti mobility pracovníků a přeshraničního poskytování služeb; dále vyzývá k podpoře pracovní mobility prostřednictvím vhodných jazykových kurzů na všech úrovních vzdělávání, lepší srovnatelnosti vzdělávacích systémů a uznávání profesních kvalifikací, snadno dostupných informací o právech a povinnostech mobilních pracovníků a opatření zajišťujících důstojné pracovní podmínky a účinnou spolupráci mezi veřejnými službami zaměstnanosti v rámci Evropy; připomíná, že mobilita by neměla být důsledkem nedostatečných pracovních příležitostí nebo nedostatečného sociálního zabezpečení v domovských regionech pracovníků, jelikož dlouhodobý odliv pracovníků může bránit hospodářské konvergenci; zdůrazňuje proto význam politiky soudržnosti a dalších nástrojů pro územně vyvážený hospodářský rozvoj; domnívá se, že pracovní mobilitu nelze zneužívat ke snižování sociálních norem hostitelských zemí prostřednictvím podvodů nebo obcházení zákona; zdůrazňuje skutečnost, že mobilní pracovníci jsou zpravidla čistými přispěvateli do veřejných rozpočtů hostitelských zemí; vyzývá k přiměřeným investicím do veřejných služeb v oblastech, v nichž dochází k nárůstu počtu obyvatel, a připomíná podporu, kterou v tomto ohledu může poskytnout Evropský sociální fond;

28.

vyzývá EU a členské státy, aby zohlednily sociální dopad mobility na rostoucí počet mezinárodních rodin, např. poskytnutím možnosti dovolené pro účely péče o rodinného příslušníka žijícího v jiné zemi a zajištěním převoditelnosti a srovnatelnosti vzdělávacích systémů pro účely mobility dětí ve věku školní docházky;

29.

vyzývá členské státy, aby zaměstnavatelům uložily povinnost nabízet pracovní smlouvy v jazyce, který mobilní občané EU znají, s cílem zajistit, aby pracovníci rozuměli svým pracovním smlouvám;

Tvorba opatření za účelem dosažení výsledků v praxi

30.

vyzývá Komisi, aby stavěla na výsledcích veřejných konzultací a na postojích orgánů EU tím, že předloží jasný plán obsahující konkrétní opatření pro úplné praktické provádění evropského pilíře sociálních práv a plné dosahování sociálních cílů Smluv; zdůrazňuje skutečnost, že s cílem chránit základní sociální práva je při tvorbě politiky EU a přijímání všech opatření orgánů EU třeba řádně uplatňovat ustanovení, jako jsou články 8, 9 a 10 SFEU, a to i prostřednictvím posouzení sociálního dopadu;

31.

požaduje, aby byl do smluv při jejich revizi začleněn sociální protokol s cílem posílit základní sociální práva v souvislosti s hospodářskými svobodami;

32.

vyzývá členské státy, aby podepsaly a ratifikovaly revidovanou Evropskou sociální chartu a Evropskou úmluvu o sociálním zabezpečení (ETS č. 78); vybízí Komisi, aby prozkoumala kroky nutné pro přistoupení Evropské unie k revidované chartě a navrhla harmonogram pro tento cíl;

33.

vyzývá Komisi, aby zahrnula začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do evropského pilíře sociálních práv jako jeho nedílnou součást a aby zahrnula systematické posuzování genderových dopadů do hodnocení dodržování základních práv;

34.

je znepokojen přetrvávajícím negativním dopadem dlouhotrvající hospodářské krize, kterou Evropa prošla v první polovině tohoto desetiletí a jež měla větší dopad na některé země a regiony než na jiné; domnívá se, že cíl vzestupného hospodářského a sociálního sbližování by měl být založen na souboru dílčích cílů vycházejících ze strategie Evropa 2020 a cílů udržitelného rozvoje, jež by sloužily jako vodítko pro koordinaci hospodářských politik, politik zaměstnanosti a sociálních politik v EU a poskytovaly vodítko pro eurozónu, v níž je posilování hospodářského a sociálního sbližování třeba věnovat zvláštní pozornost;

35.

upozorňuje na vzájemné propojení mezi sociálními podmínkami a hospodářskými výsledky; vyzývá k tomu, aby cíle strategie Evropa 2020, stávající přehled klíčových ukazatelů zaměstnanosti a sociálních ukazatelů ve společné zprávě o zaměstnanosti a případný nový konvergenční kodex byly přímo a transparentně zohledněny při formulování doporučení pro jednotlivé země a doporučení týkající se eurozóny, jakož i při využívání nástrojů EU; domnívá se, že za tímto účelem by měly být posíleny také nástroje evropské strategie zaměstnanosti a otevřená metoda koordinace v sociální oblasti; naléhá na posílení úlohy makroekonomického dialogu se sociálními partnery při formulování souboru hospodářských politik na evropské úrovni; domnívá se, že makroekonomický dohled je velmi důležitý k zajištění toho, aby hospodářská nerovnováha nebyla snižována na úkor zaměstnanosti a sociální situace, a k předcházení závodům o to, který členský stát nejvíce sníží sociální normy; opakuje svůj požadavek na vypracování evropského programu reforem a investic, jehož cílem by bylo posílit růstový potenciál založený na kvalitních pracovních místech a produktivitě, podporovat spravedlivé, odolné, účinné a udržitelné systémy sociálního zabezpečení, jakož i udržitelný přechod hospodářství členských států k účinnějšímu využívání zdrojů;

36.

domnívá se, že podpora účasti žen na trhu práce a jejich ekonomické nezávislosti má klíčový význam pro dosažení hlavního cíle strategie Evropa 2020 spočívajícího v 75 % celkové míře zaměstnanosti a že by mohla vést ke zvýšení HDP; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby posílily politiky a zvýšily investice na podporu zaměstnanosti žen na kvalitních pracovních místech, a to zejména v odvětvích a pozicích, ve kterých jsou ženy nedostatečně zastoupeny, jako jsou věda, technologie, inženýrství a matematika (STEM), a v odvětvích zelené ekonomiky nebo na vyšších vedoucích pozicích napříč všemi odvětvími;

37.

konstatuje, že ženy a dívky jsou neúměrně zasaženy chudobou a sociálním vyloučením, a vyzývá k obnovení politického impulsu pro ambiciózní evropskou strategii pro boj proti chudobě a k přijetí nového závazku ke splnění evropských cílů pro rok 2020 v oblasti boje proti chudobě; naléhavě vyzývá členské státy, aby nastínily podrobné vnitrostátní strategické plány pro boj proti chudobě, a Komisi, aby zdůrazňovala snižování chudoby v rámci evropského semestru;

38.

vyzývá členské státy a Komisi, aby usilovaly o zajištění přiměřené úrovně sociálních investic, které jsou nezbytné pro soudržnost společnosti a mají jasný pozitivní dopad na hospodářský růst z krátkodobého i dlouhodobého hlediska (např. péče o děti, vzdělávání, záruka pro mladé lidi a záruka k získání dovedností); domnívá se, že posouzení kvality veřejných výdajů by také mělo odrážet toto hledisko;

39.

znovu vyzývá k pořádání společných schůzí Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele a Rady pro hospodářské a finanční věci za účelem podpory lépe koordinovaných sociálně-ekonomických politik a k pořádání pravidelných schůzí ministrů práce a sociálních věcí zemí eurozóny s cílem zlepšit koordinaci politik v eurozóně a náležitě řešit sociální nerovnováhu;

40.

zdůrazňuje skutečnost, že současný fenomén kapitálově náročné výroby a významný přínos nehmotných aktiv k vytváření přidané hodnoty na straně jedné a vysoká míra nerovnosti, nezaměstnanosti, průběžný nárůst „atypické“ práce a klesající podíl práce na celkovém příjmu na straně druhé si žádají rozšíření finanční základny systémů sociálního zabezpečení včetně daňové neutrality, aby bylo možné poskytovat všem osobám přiměřenou sociální ochranu a kvalitní služby; domnívá se, že je tak třeba učinit zejména přesunem k jiným zdrojům daňových příjmů; naléhavě žádá členské státy, aby posoudily své potřeby v tomto ohledu; připomíná, že nabytí nároků na sociální zabezpečení prostřednictvím práce je důležitým aspektem důstojné práce a výrazně přispívá k hospodářské a sociální stabilitě; zdůrazňuje však, že stávající daňové zatížení práce je možné snížit a zároveň zajistit udržitelnost a přiměřenost vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení; dále zdůrazňuje skutečnost, že boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem má rozhodující význam pro zajištění přiměřené úrovně veřejných investic a udržitelnosti systémů sociálního zabezpečení;

41.

domnívá se, že evropský pilíř sociálních práv může být důvěryhodný pouze tehdy, pokud bude obsahovat přiměřené financování na vnitrostátní a evropské úrovni, jež zajistí, aby členské státy byly schopny dosáhnout všech společně dohodnutých cílů; opakuje svou výzvu k urychlenému provádění relevantních operačních programů a revizi VFR na období 2014–2020 tam, kde je to třeba, s cílem reagovat na zvyšující se potřeby; zejména vyzývá k dalšímu posílení iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a k dalším krokům k zajištění snadnějšího přístupu k Evropskému sociálnímu fondu, EFG a FEAD a jejich plného využívání; domnívá se, že tyto finanční nástroje by měly zůstat k dispozici všem členským státům a měly by být podle potřeby posíleny, a to i v souvislosti se vzděláváním a odbornou přípravou, zárukou k získání dovedností, dětskou chudobou a nepředpokládanými novými výzvami, jako je třeba začlenění uprchlíků na trh práce; domnívá se, že pravidlo směřující 20 % vnitrostátních přídělů z ESF na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení je třeba i nadále dodržovat;

42.

vyzývá k tomu, aby byla i nadále poskytována podpora EU zaměřená na institucionální budování kapacit, např. pokud jde o sociální dialog, evropskou sít veřejných služeb zaměstnanosti, elektronickou výměnu informací o sociálním zabezpečení a platformu proti nehlášené práci, které by se v dlouhodobém výhledu mohly rozvinout v evropský systém inspektorátů práce; v této souvislosti zdůrazňuje význam programu pro zaměstnanost a sociální inovace a podporu ESF pro příslušné budování kapacit na vnitrostátní úrovni;

43.

vyzývá Komisi a skupinu EIB, aby dále rozvíjely investiční plán pro Evropu s cílem posílit investice do hospodářské obnovy, tvorby kvalitních pracovních míst, udržitelného rozvoje a sociální investice do stávajících i budoucích kapacit lidí, kteří se mají zapojit do pracovního trhu;

44.

domnívá se, že prostřednictvím přiměřeného financování je možné zmírnit sociální dopad hospodářského ozdravování v rámci eurozóny a posílit ekonomickou a sociální konvergenci, aby se nadále nezhoršovala situace v oblasti nerovnosti a růstového potenciálu členských států a aby bylo možné zvládat významné makroekonomické otřesy a zároveň zvyšovat konkurenceschopnost a stabilitu hospodářství členských států; vyzývá proto Komisi, Radu a další příslušné orgány, aby se na tuto otázku zaměřily v následných diskusích;

45.

vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na evropský pilíř sociálních práv při příležitosti vydání ohlášené bílé knihy o budoucnosti EU a EMU;

46.

vyzývá Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost a členské státy, aby pokračovaly ve vnější činnosti v souladu s evropským pilířem sociálních práv, zejména podporou provádění úmluv OSN a cílů udržitelného rozvoje, úmluv MOP, příslušných závěrů G20, příslušných úmluv Rady Evropy a obchodních dohod a strategických partnerství EU;

47.

domnívá se, že evropský pilíř sociálních práv by měl být přijat v roce 2017 jako dohoda mezi Parlamentem, Komisí a Evropskou radou, do které se zapojí sociální partneři a občanská společnost na nejvyšší úrovni a která by měla obsahovat jasný plán provádění; vyzývá Komisi, aby navrhla mechanismy pro vhodné zapojení všech příslušných zúčastněných stran na všech příslušných úrovních do provádění evropského pilíře sociálních práv;

o

o o

48.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům členských států.

(1)  Úř. věst. L 68, 18.3.2010, s. 13.

(2)  Úř. věst. L 307, 18.11.2008, s. 11.

(3)  Úř. věst L 59, 2.3.2013, s. 5.

(4)  Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16).

(5)  Směrnice Rady 91/533/EHS ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru (Úř. věst. L 288, 18.10.1991, s. 32).

(6)  Směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. L 175, 10.7.1999, s. 43).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání (Úř. věst. L 327, 5.12.2008, s. 9).

(8)  Směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS – příloha: Rámcová dohoda o částečném pracovním úvazku (Úř. věst. L 14, 20.1.1998, s. 9).

(9)  Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22).

(10)  Úř. věst. C 13, 15.1.2016, s. 40.

(11)  Přijaté texty, P8_TA(2016)0312.

(12)  Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 23.

(13)  Úř. věst C 353, 27.9.2016, s. 39.

(14)  Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 141.

(15)  Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 2.

(16)  Přijaté texty, P8_TA(2015)0351.

(17)  Přijaté texty, P8_TA(2015)0401.

(18)  Přijaté texty, P8_TA(2015)0411.

(19)  Přijaté texty, P8_TA(2016)0136.

(20)  Přijaté texty, P8_TA(2016)0318.

(21)  Přijaté texty, P8_TA(2016)0346.

(22)  Přijaté texty, P8_TA(2016)0338.

(23)  Přijaté texty, P8_TA(2016)0377.

(24)  Přijaté texty, P8_TA(2015)0321.

(25)  Přijaté texty, P8_TA(2016)0008.

(26)  Úř. věst. C 419, 16.12.2015, s. 5.

(27)  Přijaté texty, P7_TA(2010)0085, P7_TA(2010)0312, P7_TA(2011)0092, P7_TA(2013)0545, P7_TA(2013)0594, P8_TA(2015)0095.

(28)  The Employment and Social Development Quarterly Review, podzim 2016, Evropská komise.


10.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 242/41


P8_TA(2017)0011

Řešení výzev provádění celního kodexu EU

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2017 o řešení výzev spojených s prováděním celního kodexu Unie (2016/3024(RSP))

(2018/C 242/06)

Evropský parlament,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (1), a na související akt v přenesené pravomoci (nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015 (2)), prováděcí akt (prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015 (3)), přechodný akt v přenesené pravomoci (nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 ze dne 17. prosince 2015 (4)) a pracovní program (prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/578 ze dne 11. dubna 2016 (5)),

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o právním rámci Unie, který se týká porušení celních předpisů a sankcí, jejž předložila Komise (COM(2013)0884),

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálními výboru a Výboru regionů nazvané „Strategie jednotného digitálního trhu pro Evropu“ (COM(2015)0192),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 (6),

s ohledem na ratifikaci dohody Světové obchodní organizace (WTO) o usnadnění obchodu Evropskou unií,

s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že celní unie je základním kamenem Evropské unie jakožto jednoho z největších světových obchodních bloků, a vzhledem k tomu, že je zásadně důležitá pro řádné fungování jednotného trhu ve prospěch podniků i občanů EU;

B.

vzhledem k tomu, že cílem jednotného digitálního trhu je nabídnout spotřebitelům a podnikům lepší přístup k digitálnímu zboží a službám v celé Evropě;

C.

vzhledem k tomu, že celní unie má tento přístup dále usnadnit, a tak maximalizovat příležitosti, které skýtá světový obchod;

D.

vzhledem k tomu, že složitá celní pravidla a postupy postihují zvláště nepříznivě malé a střední podniky;

E.

vzhledem k tomu, že odlišné celní systémy, zejména pokud jde o cla a celní odbavení, vedou k fragmentaci, další administrativní zátěži a zpožděním, jež způsobují nejistotu a nesourodost trhu a mohou podrývat dodržování celní legislativy Unie ze strany hospodářských subjektů;

F.

vzhledem k tomu, že dne 1. května 2016 vstoupila v platnost důležitá ustanovení celního kodexu Unie a že nyní běží přechodné období, které skončí dne 31. prosince 2020, což je nejzazší datum, do něhož musí mít všechny členské státy uzpůsobenu svou infrastrukturu informačních technologií tak, aby podporovala elektronický tok celních údajů;

G.

vzhledem k tomu, že Komise již předložila Parlamentu návrhy změn celní legislativy EU (např. nedávno přijaté změny týkající se zboží, které dočasně opustilo celní území Unie námořní nebo vzdušnou cestou), a vzhledem k tomu, že tak bude posléze činit i v blízké budoucnosti;

H.

vzhledem k tomu, že kvůli metodě přepracování nepodléhal celní kodex Unie analýze efektivnosti nákladů, a vzhledem k tomu, že s ním související akt v přenesené pravomoci (nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446), prováděcí akt (prováděcí nařízení (EU) 2015/2447), přechodný akt v přenesené pravomoci (nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/341) a pracovní program (prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/578) nebyly podrobeny předchozímu posouzení dopadů;

I.

vzhledem k tomu, že kvůli značnému objemu obchodu a novým výzvám, kterým musí celní unie od svého vzniku čelit, hraje zásadní roli účinná celní spolupráce mezi celními správami členských států, jakož i spolupráce s třetími zeměmi a na mnohostranné úrovni;

J.

vzhledem k tomu, že Komise dále předložila návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o právním rámci Unie, který se týká porušení celních předpisů a sankcí;

1.

žádá Komisi a členské státy, aby předložily jasnou, soudržnou a ambiciózní strategii a časový harmonogram, které zajistí, aby se na všechny prvky nezbytné k uplatňování celního systému EU vztahovaly odpovídající návrhy, jež budou sladěny se současným vývojem světového obchodu a prováděním agendy obchodní politiky EU a jež budou pro tyto účely vhodné;

2.

navrhuje zejména, aby se v časové lhůtě, kterou poskytuje celní kodex Unie, posílilo úsilí o vytvoření jednotnějších elektronických celních požadavků a programů posouzení rizik na úrovni EU, s cílem zajistit co nejúčinnější registraci vstupu, tranzitu a výstupu zboží v EU – aniž by přitom byla narušena bezpečnost – prostřednictvím propojení systémů členských států takovým způsobem, aby vytvářely soudržný elektronický systém založený na stejném modelu údajů a společných systémech pro pohyb zboží; je přesvědčen o tom, že Komise by měla v tomto ohledu uplatňovat proaktivní přístup, zejména prostřednictvím režimu spolufinancování, s cílem zajistit rozvoj interoperabilních systémů informačních technologií a zaručit interoperabilitu s dalšími systémy informačních technologií pro osvědčení o zdravotní nezávadnosti a pro veterinární osvědčení;

3.

žádá Komisi a členské státy, aby v každém stadiu provádění celního kodexu Unie i v procesu pozměňování aktů v přenesené pravomoci týkajících se tohoto kodexu úzce spolupracovaly s hospodářskými subjekty, a podporuje v této souvislosti proces pravidelných konzultací s kontaktní skupinou pro obchod;

4.

připomíná Komisi závazek EU učiněný v dohodě o usnadnění obchodu, jenž má usnadnit tok zboží přes hranice, omezit náklady na obchod na hranicích a zlepšit účinnost spolupráce mezi členy, pokud jde o otázky týkající se usnadňování obchodu a dodržování celních předpisů;

5.

připomíná Komisi její závazek vytvořit opravdový jednotný digitální trh, jehož klíčovou součástí by mělo být usnadnění obchodu plynoucí z elektronického obchodu; zdůrazňuje, že každý hospodářský subjekt by měl dodržovat standardy celního procesu, a vyhnout se tak mezerám v celních postupech; uznává, že by neměly být hospodářským subjektům odebrány stávající zjednodušené celní postupy, pokud jsou slučitelné s pravidly v oblasti bezpečnosti a duševního vlastnictví – jako je tomu např. u expresních doručovatelů zásilek nízké hodnoty, na které se budou podle ustanovení celního kodexu Unie vztahovat standardní celní postupy, jež by mohly představovat byrokratickou zátěž a narušit růst elektronického obchodu;

6.

žádá Komisi, aby využila příležitosti, kterou skýtá současná práce na návrhu prováděcích opatření, a v zájmu maximalizace příležitostí celní unie a opravdového usnadnění světového obchodu se zabývala výše uvedenými námitkami;

7.

navrhuje, aby Komise vyjasnila, že celní dluh vzniklý nedodržením předpisů je možné anulovat i v případech, kdy lze náležitými důkazy prokázat, že nedošlo k pokusu o podvod, např. v případech dočasného uskladnění a vstupu zboží, které není zbožím Unie, na celní území Unie;

8.

žádá Komisi, aby ve snaze o zajištění účinnosti a přiměřenosti regulačního rámce celní politiky EU, včetně nového celního kodexu Unie, a jeho vhodnosti k danému účelu pro členské státy i pro obchodní subjekty předložila do roku 2017 prozatímní zprávu obsahující důkladné hodnocení celní politiky EU (zahrnující úplné přezkoumání všech zjištěných problémů, překryvů, mezer, nesouladů a zastaralých opatření, stížností podaných u celních orgánů a porušení celního kodexu Unie způsobených chybami a mezerami v nařízení (EU) č. 952/2013 a napravených po 1. květnu 2016) a do roku 2021 kontrolu účelnosti, jež bude zahrnovat nezávislé posouzení dopadu;

9.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a Radě.

(1)  Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558.

(4)  Úř. věst. L 69, 15.3.2016, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 99, 15.4.2016, s. 6.

(6)  Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 15.


II Sdělení

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropský parlament

Středa, 18. ledna 2017

10.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 242/44


P8_TA(2017)0001

Početní složení stálých výborů

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2017 o početním složení stálých výborů (2016/3040(RSO))

(2018/C 242/07)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Konference předsedů,

s ohledem na své rozhodnutí ze dne 15. ledna 2014 o působnosti stálých výborů (1),

s ohledem na článek 196 jednacího řádu,

1.

se rozhodl stanovit složení stálých výborů a podvýborů takto:

I.

Výbor pro zahraniční věci: 73 členů,

II.

Výbor pro rozvoj: 28 členů,

III.

Výbor pro mezinárodní obchod: 41 členů,

IV.

Rozpočtový výbor: 41 členů,

V.

Výbor pro rozpočtovou kontrolu: 30 členů,

VI.

Hospodářský a měnový výbor: 61 členů,

VII.

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci: 55 členů,

VIII.

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin: 69 členů,

IX.

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku: 67 členů,

X.

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů: 40 členů,

XI.

Výbor pro dopravu a cestovní ruch: 49 členů,

XII.

Výbor pro regionální rozvoj: 43 členů,

XIII.

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova: 46 členů,

XIV.

Výbor pro rybolov: 27 členů,

XV.

Výbor pro kulturu a vzdělávání: 31 členů,

XVI.

Výbor pro právní záležitosti: 25 členů,

XVII.

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci: 60 členů,

XVIII.

Výbor pro ústavní záležitosti: 25 členů,

XIX.

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví: 37 členů,

XX.

Petiční výbor: 36 členů,

podvýbor pro lidská práva: 30 členů,

podvýbor pro bezpečnost a obranu: 30 členů;

2.

rozhodl, že s ohledem na návrh Konference předsedů ze dne 12. ledna 2017 ohledně složení předsednictev výborů mohou mít předsednictva výborů až čtyři místopředsedy;

3.

pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 160.


III Přípravné akty

EVROPSKÝ PARLAMENT

Čtvrtek, 19. ledna 2017

10.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 242/46


P8_TA(2017)0005

Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Kosovem: postupy pro používání dohody ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2017 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o některých postupech pro používání Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Kosovem (*1) na straně druhé (COM(2016)0460 – C8-0327/2016 – 2016/0218(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2018/C 242/08)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0460),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0327/2016),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na dopis Výboru pro zahraniční věci,

s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 12. prosince 2016 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0361/2016),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(*1)  Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244(1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.


P8_TC1-COD(2016)0218

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 19. ledna 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/… o některých postupech pro používání Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Kosovem (*1) na straně druhé

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2017/355.)


(*1)  Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244(1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.


10.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 242/48


P8_TA(2017)0006

Dovoz textilních výrobků pocházejících z některých třetích zemí, na které se nevztahují zvláštní pravidla dovozu Unie ***I

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2017 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/936 o společných pravidlech dovozu textilních výrobků pocházejících z některých třetích zemí, na které se nevztahují dvoustranné dohody, protokoly nebo jiná ujednání ani jiná zvláštní pravidla dovozu Unie (COM(2016)0044 – C8-0022/2016 – 2016/0029(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(2018/C 242/09)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2016)0044),

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0022/2016),

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 8. prosince 2016 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0311/2016),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

P8_TC1-COD(2016)0029

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 19. ledna 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/…, kterým se mění nařízení (EU) 2015/936 o společných pravidlech dovozu textilních výrobků pocházejících z některých třetích zemí, na které se nevztahují dvoustranné dohody, protokoly nebo jiná ujednání ani jiná zvláštní pravidla dovozu Unie

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2017/354.)


10.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 242/49


P8_TA(2017)0007

Uzavření Dohody o pokračování činnosti Mezinárodního střediska pro vědu a techniku ***

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o pokračování činnosti Mezinárodního střediska pro vědu a techniku (08558/2016 – C8-0214/2016 – 2016/0120(NLE))

(Souhlas)

(2018/C 242/10)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (08558/2016),

s ohledem na návrh Dohody o pokračování činnosti Mezinárodního střediska pro vědu a techniku (12681/2015),

s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s čl. 31 odst. 1 a článkem 37 Smlouvy o Evropské unii a s článkem 180 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0214/2016),

s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A8-0363/2016),

1.

uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a smluvních stran této dohody.

10.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 242/50


P8_TA(2017)0008

Námitka k aktu v přenesené pravomoci: identifikace vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2017 o nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 24. listopadu 2016, kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675, kterým se směrnice (EU) 2015/849 doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky (C(2016)07495 – 2016/3007(DEA))

(2018/C 242/11)

Evropský parlament,

s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2016)07495),

s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 a čl. 64 odst. 5 této směrnice,

s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2016/1675 ze dne 14. července 2016, kterým se směrnice (EU) 2015/849 Evropského parlamentu a Rady doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky (2), zejména na přílohu tohoto nařízení,

s ohledem na společný dopis Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci ze dne 19. září 2016, který se týká nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675, a odpověď komisařky Jourové na tento dopis ze dne 26. října 2016,

s ohledem na práci odvedenou a závěry doposud dosažené oběma parlamentními zvláštními výbory, výborem pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem a vyšetřovacím výborem pro praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu Komise COM(2016)0450, zejména na jeho odstavec 3.8 týkající se seznamu vysoce rizikových třetích zemí,

s ohledem na návrh usnesení Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

s ohledem na čl. 105 odst. 3 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že nařízení v přenesené pravomoci, jeho příloha a pozměňující nařízení v přenesené pravomoci mají sloužit k identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky, pokud jde o boj proti praní peněz a financování terorismu (AML/CTF), což jsou jevy, které ohrožují finanční systém EU a kvůli kterým musí povinné subjekty v EU zavést opatření zesílené hloubkové kontroly klienta podle směrnice (EU) 2015/849 (čtvrtá směrnice o boji proti praní peněz);

B.

vzhledem k tomu, že poslední nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675, kterým se směrnice (EU) 2015/849 doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky, vstoupilo v platnost dne 23. září 2016;

C.

vzhledem k tomu, že nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 zůstane v platnosti i v případě, že pozměňující nařízení v přenesené pravomoci bude zamítnuto;

D.

vzhledem k tomu, že seznam zemí se i po změně zavedené pozměňujícím nařízením v přenesené pravomoci, které Komise přijala dne 24. listopadu 2016, shoduje se seznamem zemí, které identifikoval Finanční akční výbor (FATF) na svém plenárním zasedání konaném ve dnech 19. až 21. října 2016;

E.

vzhledem k tomu, že, jak je stanoveno v bodě odůvodnění 28 čtvrté směrnice o boji proti praní peněz a zopakováno v důvodové zprávě (C(2016)4180) k nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675, je posouzení Komise samostatný proces; vzhledem k tomu, že Komise tak může jít nad rámec standardů Finančního akčního výboru a může například zachovat na seznamu třetí zemi, kterou tento výbor ze seznamu odstranil, nebo na seznam zařadit další třetí země, je-li to souladu se zvláštními kritérii stanovenými v čl. 9 odst. 2 čtvrté směrnice o boji proti praní peněz;

F.

vzhledem k tomu, že posouzení je samostatný proces, který Komise musí uskutečnit komplexně a nestranně, přičemž je třeba posoudit všechny třetí země na základě stejných kritérií vymezených v článku 9 směrnice (EU) 2015/849;

G.

vzhledem k tomu, že posouzení Komise musí být plně nezávislé a nepolitizované;

H.

vzhledem k tomu, že Komise ve svém dopise ze dne 26. října 2016 uvádí, že vysoce rizikové země musí identifikovat výlučně na základě kritérií uvedených v čl. 9 odst. 2 čtvrté směrnice o boji proti praní peněz, která se týkají pouze boje proti praní peněz a financování terorismu;

I.

vzhledem k tomu, že důkazy shromážděné oběma parlamentními zvláštními výbory, výborem pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem a vyšetřovacím výborem pro praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky poukazují na to, že v některých zemích, které nejsou uvedeny na stávajícím seznamu vysoce rizikových zemí, mohou skutečně existovat nedostatky týkající se boje proti praní peněz a financování terorismu, pokud jde o některé aspekty čl. 9 odst. 2;

J.

vzhledem k tomu, že se Parlament navíc domnívá, že seznam kritérií v čl. 9 odst. 2 čtvrté směrnice o boji proti praní peněz není vyčerpávající („zejména“) a že do těchto kritérií spadají i predikativní trestné činy v oblasti praní peněz, jako jsou daňové trestné činy, které by Komise měla při svém samostatném posuzování řádně zohlednit;

K.

vzhledem k tomu, že Parlament souhlasí s bodem, který Komise nadnesla ve svém dopise ze dne 26. října 2016, totiž že daňové úniky a praní peněz se ne vždy vyskytují současně, avšak zásadně nesouhlasí s tím, že je možné naprosto rozlišovat mezi nespolupracujícími daňovými jurisdikcemi a nedostatky v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, zejména pokud jde o požadavek oznamovat podezřelé transakce;

L.

vzhledem k tomu, že Parlament očekává, že Komise provede vlastní posouzení a nebude se výhradně spoléhat na externí informační zdroje;

1.

vyslovuje námitku proti nařízení Komise v přenesené pravomoci;

2.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Komisi a aby ji informoval o tom, že nařízení v přenesené pravomoci nemůže vstoupit v platnost;

3.

vyzývá Komisi, aby předložila nový akt v přenesené pravomoci, který zohlední výše uvedené obavy;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1)  Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73.

(2)  Úř. věst. L 254, 20.9.2016, s. 1.