ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 240

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Ročník 61
9. července 2018


Obsah

Strana

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Soudní dvůr Evropské unie

2018/C 240/01

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

1


 

V   Oznámení

 

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

 

Soudní dvůr

2018/C 240/02

Věc C-147/16: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 17. května 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vredegerecht te Antwerpen – Belgie) – Karel de Grote – Hogeschool Katholieke Hogeschool Antwerpen VZW v. Susan Romy Jozef Kuijpers Řízení o předběžné otázce — Směrnice 93/13/EHS — Zneužívající ujednání ve smlouvách uzavíraných mezi prodávajícím zboží nebo poskytovatelem služeb a spotřebitelem — Přezkum vnitrostátním soudem i bez návrhu, zda smlouva spadá do oblasti působnosti této směrnice — Článek 2 písm. c) — Pojem prodávající nebo poskytovatel — Vysokoškolské vzdělávací zařízení, které je z podstatné části financováno z veřejných zdrojů — Smlouva o kalendáři bezúročných splátek studijních poplatků a příspěvku na studijní cestu

2

2018/C 240/03

Věc C-325/16: Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 17. května 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Supremo – Španělsko) – Industrias Químicas del Vallés, SA v. Administración General del Estado, Sapec Agro, SA Řízení o předběžné otázce — Zemědělství — Směrnice 91/414/EHS — Směrnice 2010/28/EU — Článek 3 odst. 1 — Postup přezkoumání povolených přípravků na ochranu rostlin členskými státy — Lhůta — Prodloužení

3

2018/C 240/04

Věc C-531/16: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 17. května 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos Aukščiausiasis Teismas – Litva) – Šiaulių regiono atliekų tvarkymo centras, Ecoservice projektai UAB, původně Specializuotas transportas UAB Řízení o předběžné otázce — Směrnice 2004/18/ES — Postupy při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby — Existence vztahů mezi uchazeči, kteří předložili odlišné nabídky pro tutéž zakázku — Povinnosti uchazečů, veřejného zadavatele a vnitrostátního soudu

3

2018/C 240/05

Věc C-566/16: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 17. května 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Nyíregyházi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság – Maďarsko) – Dávid Vámos v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága Řízení o předběžné otázce — Společný systém daně z přidané hodnoty — Směrnice 2006/112/ES — Články 282 až 292 — Zvláštní režim pro malé podniky — Režim osvobození — Povinnost rozhodnout se pro zvláštní režim v referenčním kalendářním roce

4

2018/C 240/06

Věc C-642/16: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 17. května 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof – Německo) – Junek Europ-Vertrieb GmbH v. Lohmann & Rauscher International GmbH & Co. KG Řízení o předběžné otázce — Duševní vlastnictví — Známkové právo — Nařízení (ES) č. 207/2009 — Článek 13 — Vyčerpání práv z ochranné známky — Paralelní dovoz — Přebalení výrobku označeného ochrannou známkou — Nové označení — Podmínky použitelné na zdravotnické prostředky

5

2018/C 240/07

Věc C-30/17: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 17. května 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Naczelny Sąd Administracyjny – Polsko) – Dyrektor Izby Celnej w Poznaniu v. Kompania Piwowarska S.A. w Poznaniu Řízení o předběžné otázce — Daňové předpisy — Spotřební daně — Směrnice 92/83/EHS — Článek 3 odst. 1 — Alkohol a alkoholické nápoje — Pivo — Ochucené pivo — Stupeň Plato — Způsob výpočtu

5

2018/C 240/08

Věc C-229/17: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 17. května 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgericht Berlin – Německo) – Evonik Degussa GmbH v. Bundesrepublik Deutschland Řízení o předběžné otázce — Životní prostředí — Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Evropské unii — Bezplatné přidělování — Směrnice 2003/87/ES — Článek 10a — Příloha I — Rozhodnutí 2011/278/EU — Příloha I bod 2 — Určení referenčních úrovní produktů — Výroba vodíku — Systémové hranice referenční úrovně produktu pro vodík — Proces separace vodíku od toku obohaceného plynu, který již obsahuje vodík

6

2018/C 240/09

Věc C-102/17: Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 25. dubna 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal de Contas – Portugalsko) – Secretaria Regional de Saúde dos Açores v. Ministério Público Řízení o předběžné otázce — Článek 53 odst. 2 a článek 94 jednacího řádu Soudního dvora — Článek 267 SFEU — Pojem soud členského státu — Řízení, které má být ukončeno rozhodnutím, jež má povahu soudního rozhodnutí — Vnitrostátní účetní dvůr — Předběžná kontrola legality a rozpočtového odůvodnění veřejného výdaje — Zjevná nepřípustnost

7

2018/C 240/10

Věc C-327/17 P: Usnesení Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 12. dubna 2018 – Cryo-Save AG v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), MedSkin Solutions Dr. Suwelack AG Kasační opravný prostředek — Ochranná známka Evropské unie — Řízení o zrušení — Zpětvzetí návrhu na zrušení — Kasační opravný prostředek, který se stal bezpředmětným — Nevydání rozhodnutí ve věci samé

7

2018/C 240/11

Věc C-640/17: Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 17. dubna 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Administrativo e Fiscal de Coimbra – Portugalsko) – Luís Manuel dos Santos v. Fazenda Pública Řízení o předběžné otázce — Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora — Vnitrostátní zdanění — Zákaz diskriminačního zdanění — Článek 110 SFEU — Jednotná daň z provozu motorových vozidel — Stanovení sazby daně na základě data první registrace vozidla v členském státě zdanění — Ojetá motorová vozidla dovezená z jiných členských států — Nezohlednění data první registrace v jiném členském státě

8

2018/C 240/12

Věc C-85/18 PPU: Usnesení Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 10. dubna 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Judecătoria Oradea – Rumunsko) – CV v. DU Řízení o předběžné otázce — Naléhavé řízení o předběžné otázce — Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora — Justiční spolupráce v občanských věcech — Příslušnost ve věcech rodičovské zodpovědnosti — Péče o dítě — Nařízení (ES) č. 2201/2003 — Články 8, 10 a 13 — Pojem obvyklé bydliště dítěte — Rozhodnutí vydané soudem členského státu o místu bydliště dítěte — Neoprávněné odebrání [protiprávní přemístění] nebo zadržení — Příslušnost v případech únosu dítěte

8

2018/C 240/13

Věc C-34/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Ítélőtábla (Maďarsko) dne 18. ledna 2018 – Ottília Lovasné Tóth v. ERSTE Bank Hungary Zrt.

9

2018/C 240/14

Věc C-155/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 22. února 2018 společností Tulliallan Burlington Ltd proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 6. prosince 2017 ve věci T-120/16, Tulliallan Burlington Ltd v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

10

2018/C 240/15

Věc C-156/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 22. února 2018 Tulliallan Burlington Ltd proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 6. prosince 2017 ve věci T-121/16, Tulliallan Burlington Ltd v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

12

2018/C 240/16

Věc C-157/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 22. února 2018 Tulliallan Burlington Ltd proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 6. prosince 2017 ve věci T-122/16, Tulliallan Burlington Ltd v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

13

2018/C 240/17

Věc C-158/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 22. února 2018 Tulliallan Burlington Ltd proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 6. prosince 2017 ve věci T-123/16, Tulliallan Burlington Ltd v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

15

2018/C 240/18

Věc C-199/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 19. března 2018 – Pollo del Campo S.c.a., Avi Coop Società Cooperativa Agricola v. Regione Emilia-Romagna a další

16

2018/C 240/19

Věc C-200/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 19. března 2018 – C.A.F.A.R. – Società Agricola Cooperativa, Società Agricola Guidi di Roncofreddo di Guidi Giancarlo e Nicolini Fausta v. Regione Emilia-Romagna a další

17

2018/C 240/20

Věc C-211/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa – CAAD) (Portugalsko) dne 26. března 2018 – Idealmed III — Serviços de Saúde SA v. Autoridade Tributária e Aduaneira

17

2018/C 240/21

Věc C-212/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per il Piemonte (Itálie) dne 26. března 2018 – Prato Nevoso Termo Energy Srl v. Provincia di Cuneo, ARPA Piemonte

19

2018/C 240/22

Věc C-213/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale ordinario di Roma (Itálie) dne 26. března 2018 – Adriano Guaitoli a další v. easyJet Airline Co. Ltd

19

2018/C 240/23

Věc C-217/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 26. března 2018 – La Gazza s.c.r.l. a další v. Agenzia per le Erogazioni in Agricoltura (AGEA), Regione Veneto

20

2018/C 240/24

Věc C-218/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 26. března 2018 – Latte Più Srl a další v. Agenzia per le Erogazioni in Agricoltura (AGEA), Regione Veneto

21

2018/C 240/25

Věc C-219/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 26. března 2018 – Brenta Scrl a další v. Agenzia per le Erogazioni in Agricoltura (AGEA), Regione Veneto

22

2018/C 240/26

Věc C-232/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Audiencia Provincial de Almería (Španělsko) dne 29. března 2018 – Banco Popular Español, S. A. v. María Ángeles Díaz Soria, Miguel Ángel Góngora Gómez, José Antonio Sánchez González a Dolores María del Águila Andújar

23

2018/C 240/27

Věc C-234/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sofijski gradski sad (Bulharsko) dne 3. dubna 2018 – Komisija za protivodejstvie na korupcijata i otnemane na nezakonno pridobito imušestvo v. BP, AB, PB, Аgro In 2001 ЕООD, Acount Service 2009 ЕООD, Invest Management ООD, Estate ООD, Trast B ООD, Bromak ООD, Bromak Finance EAD, Viva Telekom Bulgaria EOOD, Balgarska Telekomunikacionna Kompanija AD, Hedge Investment Bulgaria AD, Kemira OOD, Dunarit AD, Technologičen Centar-Institut Po Mikroelektronika AD, Evrobild 2003 EOOD, Technotel Invest AD, Ken Тrade ЕАD, Konsult Av EOOD, Louvrier Investments Company 33 S.A, EFV International Financial Ventures Ltd, LIC Telecommunications S.A.R.L., V Telecom Investment S.C.A, V2 Investment S.A.R.L., Interv Investment S.A.R.L., Empreno Ventures Ltd.

24

2018/C 240/28

Věc C-241/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Commissione tributaria provinciale di Napoli (Itálie) dne 5. dubna 2018 – easyJet Airline Co. Ltd v. Regione Campania

25

2018/C 240/29

Věc C-261/18: Žaloba podaná dne 13. dubna 2018 – Evropská komise v. Irsko

25

2018/C 240/30

Věc C-294/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Markkinaoikeus (Finsko) dne 27. dubna 2018 – Oulun Sähkönmyynti Oy

26

2018/C 240/31

Věc C-303/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 3. května 2018 Jean-Marie Le Penem proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 7. března 2018 ve věci T-140/16, Le Pen v. Parlament

27

2018/C 240/32

Věc C-306/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (Česká republika) dne 7. května 2018 – KORADO, a.s. v. Generální ředitelství cel

29

2018/C 240/33

Věc C-307/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Competition Appeal Tribunal, London (Spojené království) dne 7. května 2018 – Generics (UK) Ltd, GlaxoSmithKline plc, Xellia Pharmaceuticals ApS, Alpharma, LLC, dříve Zoetis Products LLC, Actavis UK Ltd a Merck KGaA v. Competition and Markets Authority

29

2018/C 240/34

Věc C-330/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 7. května 2018 Brunem Gollnischem proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 7. března 2018 ve věci T-624/16, Gollnisch v. Parlament

31

 

Tribunál

2018/C 240/35

Věc T-577/15: Rozsudek Tribunálu ze dne 29. května 2018 – Uribe-Etxebarría Jiménez v. EUIPO – Núcleo de comunicaciones y control (SHERPA) Ochranná známka Evropské unie — Řízení o prohlášení neplatnosti — Slovní ochranná známka Evropské unie SHERPA — Starší národní slovní ochranná známka SHERPA — Prohlášení částečné neplatnosti — Předmět sporu před odvolacím senátem — Skutečné užívání ochranné známky — Článek 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 47 odst. 2 nařízení (EU) 2017/1001] — Článek 53 odst. 1 písm. a) nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 60 odst. 2 písm. a) nařízení 2017/1001] — Relativní důvod pro zamítnutí — Nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. a) a b) nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. a) a b) nařízení 2017/1001]

34

2018/C 240/36

Věc T-566/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 17. května 2018 – Josefsson v. Parlament Veřejná služba — Dočasní zaměstnanci — Pracovní smlouva na dobu neurčitou — Propuštění — Článek 47 písm. c) bod i) PŘOZ RAA — Zjevně nesprávné posouzení — Právo být vyslechnut — Zásada řádné správy — Povinnost jednat s náležitou péčí

35

2018/C 240/37

Věc T-701/16 P: Rozsudek Tribunálu ze dne 17. května 2018 – Komise v. AV Kasační opravný prostředek — Veřejná služba — Dočasní zaměstnanci — Přijímání — Lékařská prohlídka — Neúplná prohlášení při lékařské prohlídce — Uplatnění výhrady týkající se zdravotního stavu se zpětným účinkem — Odepření příspěvku v invaliditě — Plnění povinností vyplývajících z rozsudku Soudu pro veřejnou službu, kterým bylo zrušeno původní rozhodnutí

35

2018/C 240/38

Věc T-760/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 17. května 2018 – Basil v. EUIPO – Artex (Speciální koše pro jízdní kola) (Průmyslový) vzor Společenství — Řízení o prohlášení neplatnosti — Zapsaný (průmyslový) vzor Společenství představující speciální koše pro jízdní kola — Důvod neplatnosti — Nepřípustnost návrhu na prohlášení neplatnosti — Článek 52 odst. 3 a čl. 86 odst. 5 nařízení (ES) č. 6/2002 — Zpřístupnění staršího (průmyslového) vzoru — Individuální povaha — Odlišný celkový dojem — Článek 6 a čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení č. 6/2002

36

2018/C 240/39

Věc T-801/16 RENV: Rozsudek Tribunálu ze dne 29. května 2018 – Fedtke v. EHSV Veřejná služba — Úředníci — Odchod do důchodu — Důchodový věk — Žádost o prodloužení služby — Článek 52 první a druhý pododstavec služebního řádu — Zájem služby — Čistě potvrzující akt — Nové a podstatné skutečnosti — Přípustnost

37

2018/C 240/40

Věc T-67/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 18. května 2018 – Italytrade v. EUIPO – Tpresso (tèespresso) Ochranná známka Evropské unie — Námitkové řízení — Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie tèespresso — Starší mezinárodní obrazová ochranná známka TPresso a starší mezinárodní slovní ochranná známka TPRESSO — Relativní důvod pro zamítnutí zápisu — Nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]

37

2018/C 240/41

Věc T-68/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 18. května 2018 – Italytrade v. EUIPO – Tpresso (teaespresso) Ochranná známka Evropské unie — Námitkové řízení — Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie teaespresso — Starší mezinárodní obrazová ochranná známka TPresso a slovní ochranná známka TPRESSO — Relativní důvod pro zamítnutí — Nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]

38

2018/C 240/42

Věc T-299/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 29. května 2018 – Sata v. EUIPO – Zhejiang Rongpeng Air Tools (1000) Ochranná známka Evropské unie — Řízení o prohlášení neplatnosti — Slovní ochranná známka Evropské unie 1000 — Absolutní důvod pro zamítnutí — Popisný charakter — Článek 52 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 59 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) 2017/1001] — Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001] — Rovné zacházení — Zásada řádné správy — Povinnost uvést odůvodnění

39

2018/C 240/43

Věc T-300/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 29. května 2018 – Sata v. EUIPO – Zhejiang Rongpeng Air Tools (3000) Ochranná známka Evropské unie — Řízení o prohlášení neplatnosti — Slovní ochranná známka Evropské unie 3000 — Absolutní důvod pro zamítnutí — Popisný charakter — Článek 52 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 59 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) 2017/1001] — Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 [nyní článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001] — Rovné zacházení — Zásada řádné správy — Povinnost uvést odůvodnění

39

2018/C 240/44

Věc T-301/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 29. května 2018 – Sata v. EUIPO – Zhejiang Rongpeng Air Tools (2000) Ochranná známka Evropské unie — Řízení o prohlášení neplatnosti — Slovní ochranná známka Evropské unie 2000 — Absolutní důvod pro — Popisný charakter — Článek 52 odstavec 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 59 odstavec 1 písm. a) a b) nařízení (EU) 2017/1001] — Článek 7 odstavec 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 [nyní článek 7 odstavec 1 písm. c) nařízení 2017/1001] — Rovné zacházení — Zásada řádné správy — Povinnost uvést odůvodnění

40

2018/C 240/45

Věc T-419/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 18. května 2018 – Mendes v. EUIPO – Actial Farmaceutica (VSL#3) Ochranná známka Evropské unie — Řízení o zrušení — Slovní ochranná známka Evropské unie VSL#3 — Ochranná známka, která se stala označením, které je v obchodě obvyklé pro výrobek nebo službu, pro kterou je zapsána — Ochranná známka, která může klamat veřejnost — Článek 51 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 58 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 2017/1001]

41

2018/C 240/46

Věc T-426/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 28. května 2018 – Item Industrietechnik v. EUIPO (EFUSE) Ochranná známka Evropské unie — Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie EFUSE — Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu — Popisný charakter — Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/1001]

41

2018/C 240/47

Věc T-427/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 28. května 2018 – Item Industrietechnik v. EUIPO (EFUSE) Ochranná známka Evropské unie — Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie EFUSE — Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu — Popisný charakter — Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/1001]

42

2018/C 240/48

Věc T-901/16 R: Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 15. května 2018 – Elche Club de Fútbol v. Komise Návrh na předběžné opatření — Státní podpory — Podpory poskytnuté Španělskem některým profesionálním fotbalovým klubům — Veřejná záruka poskytnutá veřejnoprávním subjektem — Rozhodnutí o neslučitelnosti s vnitřním trhem — Návrh na odklad vykonatelnosti — Fumus boni juris — Naléhavost — Zvážení zájmů

43

2018/C 240/49

Věc T-197/17: Usnesení Tribunálu ze dne 4. května 2018 – Abel a další v. Komise Mimosmluvní odpovědnost — Životní prostředí — Přijetí nařízení týkajícího se emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel ze strany Komise — Návrh na náhradu majetkové a nemajetkové újmy, kterou žalobci údajně utrpěli — Neexistence skutečné a určité újmy — Situace, která může mít nemajetkový dopad na každého — Neexistence napravitelné škody — Návrh na vydání soudního příkazu

44

2018/C 240/50

Věc T-206/17: Usnesení Tribunálu ze dne 16. května 2018 – Argus Security Projects v. Komise a EUBAM Libye Žaloba na neplatnost — Veřejné zakázky na služby — Soutěžní jednací řízení — Poskytování bezpečnostních služeb v rámci asistenční mise Evropské unie pro integrovanou správu hranic v Libyi — Odmítnutí nabídky podané uchazečem a zadání veřejné zakázky jinému uchazeči — Skutečnosti, které nastaly po zadání zakázky — Podstatná změna původních podmínek zakázky — Žaloba po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná

44

2018/C 240/51

Věc T-470/17: Usnesení Tribunálu ze dne 15. května 2018 – Sensotek v. EUIPO – Senso Tecnologie (senso tek) Ochranná známka Evropské unie — Námitkové řízení — Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie senso tek — Starší obrazová ochranná známka Evropské unie SENSOTEC — Relativní důvod pro zamítnutí — Nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] — Žaloba po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná

45

2018/C 240/52

Věc T-666/17: Usnesení Tribunálu ze dne 17. dubna 2018 – NeoCell v. EUIPO (BIOACTIVE NEOCELL COLLAGEN) Ochranná známka Evropské unie — Právnická osoba soukromého práva — Nepředložení důkazu o právní existenci — Článek 177 odst. 4 jednacího řádu — Zjevná nepřípustnost

46

2018/C 240/53

Věc T-726/17: Usnesení Tribunálu ze dne 15. května 2018 – Commune de Fessenheim a další v. Komise Žaloba na neplatnost — Přístup k dokumentům — Dopis zaslaný Komisí francouzským orgánům týkající se protokolu o vyrovnání se skupinou EDF v rámci zrušení povolení k provozu jaderné elektrárny Fessenheim — Implicitní odepření přístupu — Lhůta pro podání žaloby — Opožděnost — Nepřípustnost

46

2018/C 240/54

Věc T-812/17: Usnesení Tribunálu ze dne 15. května 2018 – Seco Belgium a Vinçotte v. Parlament Žaloba na neplatnost — Veřejné zakázky na stavební práce — Zadávací řízení — Kontrolní úkoly a technické konzultace v rámci pořizování, projektů a prací na budovách Evropského parlamentu v Bruselu — Odmítnutí nabídky žalobkyň a zadání zakázky jinému uchazeči — Zrušení napadeného aktu — Zánik předmětu sporu — Nevydání rozhodnutí ve věci samé

47

2018/C 240/55

Věc T-252/18: Žaloba podaná dne 22. dubna 2018 – European Anglers Alliance v. Rada

48

2018/C 240/56

Věc T-253/18: Žaloba podaná dne 23. dubna 2018 – VY v. Komise

48

2018/C 240/57

Věc T-260/18: Žaloba podaná dne 25. dubna 2018 – Makhlouf v. Komise a ECB

49

2018/C 240/58

Věc T-270/18: Žaloba podaná dne 26. dubna 2018 – O'Flynn a další v. Komise

50

2018/C 240/59

Věc T-273/18: Žaloba podaná dne 30. dubna 2018 – Bernaldo de Quirós v. Komise

51

2018/C 240/60

Věc T-286/18: Žaloba podaná dne 7. května 2018 – Azarov v. Rada

52

2018/C 240/61

Věc T-293/18: Žaloba podaná dne 10. května 2018 – Lotyšská republika v. Evropská komise

52

2018/C 240/62

Věc T-297/18: Žaloba podaná dne 8. května 2018 – Wirecard Technologies v. EUIPO – Striatum Ventures (supr)

53

2018/C 240/63

Věc T-305/18: Žaloba podaná dne 16. května 2018 – Kljujev v. Rada

54

2018/C 240/64

Věc T-307/18: Žaloba podaná dne 16. května 2018 – Zhejiang Jiuli Hi-Tech Metals v. Komise

55

2018/C 240/65

Věc T-311/18: Žaloba podaná dne 17. května 2018 – Buck v. EUIPO – Unger Holding (BUCK)

56

2018/C 240/66

Věc T-312/18: Žaloba podaná dne 14. května 2018 – Dentsply De Trey v. EUIPO – IDS (AQUAPRINT)

56

2018/C 240/67

Věc T-314/18: Žaloba podaná dne 15. května 2018 – Hashem a Assi v. SRB

57

2018/C 240/68

Věc T-315/18: Žaloba podaná dne 16. května 2018 – Calvo Gutierrez a další v. SRB

58

2018/C 240/69

Věc T-317/18: Žaloba podaná dne 18. května 2018 – Fugro v. Komise

59

2018/C 240/70

Věc T-321/18: Žaloba podaná dne 18. května 2018 – Serenity Pharmaceuticals v. EUIPO – Gebro Holding (NOCUVANT)

61

2018/C 240/71

Věc T-323/18: Žaloba podaná dne 22. května 2018 – Fomanu v. EUIPO – Fujifilm Imaging Germany (Vyobrazení motýla)

61

2018/C 240/72

Věc T-230/16: Usnesení Tribunálu ze dne 16. května 2018 – C & J Clark International v. Komise

62

2018/C 240/73

Věc T-357/17: Usnesení Tribunálu ze dne 15. května 2018 – Aide et Action France v. Komise

63

2018/C 240/74

Věc T-1/18: Usnesení Tribunálu ze dne 4. května 2018 – Deutsche Lufthansa v. Komise

63

2018/C 240/75

Věc T-52/18: Usnesení Tribunálu ze dne 16. května 2018 – Teollisuuden Voima v. Komise

63


CS

 


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Soudní dvůr Evropské unie

9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/1


Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2018/C 240/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 231, 2.7.2018.

Dřívější publikace

Úř. věst. C 221, 25.6.2018.

Úř. věst. C 211, 18.6.2018

Úř. věst. C 200, 11.6.2018.

Úř. věst. C 190, 4.6.2018.

Úř. věst. C 182, 28.5.2018.

Úř. věst. C 166, 14.5.2018.

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu


V Oznámení

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

Soudní dvůr

9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/2


Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 17. května 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vredegerecht te Antwerpen – Belgie) – Karel de Grote – Hogeschool Katholieke Hogeschool Antwerpen VZW v. Susan Romy Jozef Kuijpers

(Věc C-147/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 93/13/EHS - Zneužívající ujednání ve smlouvách uzavíraných mezi prodávajícím zboží nebo poskytovatelem služeb a spotřebitelem - Přezkum vnitrostátním soudem i bez návrhu, zda smlouva spadá do oblasti působnosti této směrnice - Článek 2 písm. c) - Pojem ‚prodávající nebo poskytovatel‘ - Vysokoškolské vzdělávací zařízení, které je z podstatné části financováno z veřejných zdrojů - Smlouva o kalendáři bezúročných splátek studijních poplatků a příspěvku na studijní cestu“)

(2018/C 240/02)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Vredegerecht te Antwerpen

Účastníci původního řízení

Žalobce: Karel de Grote – Hogeschool Katholieke Hogeschool Antwerpen VZW

Žalovaná: Susan Romy Jozef Kuijpers

Výrok

1)

Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách musí být vykládána v tom smyslu, že vnitrostátní soud, který rozhoduje v řízení o vydání rozsudku pro zmeškání a má pravomoc podle vnitrostátních procesních pravidel zkoumat i bez návrhu rozpor mezi ujednáním, na němž je založen žalobní návrh, a kogentními vnitrostátními ustanoveními, musí zkoumat i bez návrhu, zda smlouva obsahující toto ujednání spadá do působnosti této směrnice, a případně i údajně zneužívající charakter uvedeného ujednání.

2)

S výhradou ověření, které musí provést předkládající soud, musí být čl. 2 písm. c) směrnice 93/13 vykládán v tom smyslu, že takové svobodné vzdělávací zařízení, jako je vzdělávací zařízení dotčené ve věci v původním řízení, které se na základě smlouvy uzavřené s jednou ze svých studentek dohodlo na příznivějších způsobech úhrady částek studijních poplatků a příspěvků na studijní cestu, které dotyčná studentka dluží, musí být v rámci této smlouvy považováno za „prodávajícího nebo poskytovatele“ ve smyslu tohoto ustanovení, takže uvedená smlouva spadá do působnosti této směrnice.


(1)  Úř. věst. C 211, 13.6.2016.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/3


Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 17. května 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Supremo – Španělsko) – Industrias Químicas del Vallés, SA v. Administración General del Estado, Sapec Agro, SA

(Věc C-325/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Zemědělství - Směrnice 91/414/EHS - Směrnice 2010/28/EU - Článek 3 odst. 1 - Postup přezkoumání povolených přípravků na ochranu rostlin členskými státy - Lhůta - Prodloužení“)

(2018/C 240/03)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Supremo

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Industrias Químicas del Vallés, SA

Žalovaná: Administración General del Estado, Sapec Agro, SA

Výrok

Článek 3 odst. 1 směrnice Komise 2010/28/EU ze dne 23. dubna 2010, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky metalaxylu, musí být vykládán v tom smyslu, že lhůta, kterou stanoví a která uplynula dne 31. prosince 2010, během níž mohou členské státy v souladu se směrnicí Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh změnit nebo odejmout stávající povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující účinnou látku metalaxyl, představuje závaznou lhůtu, která nemůže být těmito státy prodloužena.


(1)  Úř. věst. C 305, 22.8.2016.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/3


Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 17. května 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos Aukščiausiasis Teismas – Litva) – Šiaulių regiono atliekų tvarkymo centras, „Ecoservice projektai“ UAB, původně „Specializuotas transportas“ UAB

(Věc C-531/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 2004/18/ES - Postupy při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby - Existence vztahů mezi uchazeči, kteří předložili odlišné nabídky pro tutéž zakázku - Povinnosti uchazečů, veřejného zadavatele a vnitrostátního soudu“)

(2018/C 240/04)

Jednací jazyk: litevština

Předkládající soud

Lietuvos Aukščiausiasis Teismas

Účastníci původního řízení

Žalobci: Šiaulių regiono atliekų tvarkymo centras, „Ecoservice projektai“ UAB, anciennement „Specializuotas transportas“ UAB

za přítomnosti:: „VSA Vilnius“ UAB, „Švarinta“ UAB, „Specialus autotransportas“ UAB, „Ecoservice“ UAB

Výrok

Článek 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby musí být vykládán v tom smyslu, že:

v případě neexistence výslovného právního ustanovení nebo zvláštní podmínky v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v zadávací dokumentaci upravující podmínky zadání veřejné zakázky nejsou propojení uchazeči předkládající samostatné nabídky ve stejném řízení povinni z vlastního podnětu informovat veřejného zadavatele o vzájemných vztazích;

jestliže má veřejný zadavatel k dispozici skutečnosti zpochybňující samostatnost a nezávislost nabídek předložených některými uchazeči, je povinen ověřit, zda jsou jejich nabídky skutečně samostatné a nezávislé, a to případně tak, že si vyžádá dodatečné informace od těchto uchazečů. Pokud se ukáže, že tyto nabídky nejsou samostatné a nezávislé, brání článek 2 směrnice 2004/18 tomu, aby byla zakázka přidělena uchazečům, kteří předložili takovou nabídku.


(1)  Úř. věst. C 6, 9.1.2017.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/4


Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 17. května 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Nyíregyházi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság – Maďarsko) – Dávid Vámos v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

(Věc C-566/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společný systém daně z přidané hodnoty - Směrnice 2006/112/ES - Články 282 až 292 - Zvláštní režim pro malé podniky - Režim osvobození - Povinnost rozhodnout se pro zvláštní režim v referenčním kalendářním roce“)

(2018/C 240/05)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Nyíregyházi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság

Účastníci původního řízení

Žalobce: Dávid Vámos

Žalovaný: Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

Výrok

Unijní právo musí být vykládáno v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která vylučuje uplatnění zvláštního režimu DPH, který zavádí osvobození pro malé podniky a byl přijat v souladu s ustanoveními oddílu 2 kapitoly 1 hlavy XII směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, na osobu povinnou k dani, která splňuje všechny věcné podmínky, ale nezvolila možnost uplatňovat tento režim při oznámení o zahájení své hospodářské činnosti daňové správě.


(1)  Úř. věst. C 104, 3.4.2017.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/5


Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 17. května 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof – Německo) – Junek Europ-Vertrieb GmbH v. Lohmann & Rauscher International GmbH & Co. KG

(Věc C-642/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Duševní vlastnictví - Známkové právo - Nařízení (ES) č. 207/2009 - Článek 13 - Vyčerpání práv z ochranné známky - Paralelní dovoz - Přebalení výrobku označeného ochrannou známkou - Nové označení - Podmínky použitelné na zdravotnické prostředky“)

(2018/C 240/06)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Junek Europ-Vertrieb GmbH

Žalovaná: Lohmann & Rauscher International GmbH & Co. KG

Výrok

Článek 13 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce [Evropské unie] musí být vykládán v tom smyslu, že majitel ochranné známky nemůže podat námitky proti dalšímu uvádění zdravotnického prostředku v jeho vnitřním a vnějším původním obalu na trh paralelním dovozcem, pokud jej dovozce navíc opatřil takovým dodatečným označením, jako je označení dotčené ve věci v původním řízení, které svým obsahem, funkcí, velikostí, vzhledem a umístěním nepředstavuje nebezpečí pro záruku původu zdravotnického prostředku označeného ochrannou známkou.


(1)  Úř. věst. C 104, 3.4.2017.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/5


Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 17. května 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Naczelny Sąd Administracyjny – Polsko) – Dyrektor Izby Celnej w Poznaniu v. Kompania Piwowarska S.A. w Poznaniu

(Věc C-30/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daňové předpisy - Spotřební daně - Směrnice 92/83/EHS - Článek 3 odst. 1 - Alkohol a alkoholické nápoje - Pivo - Ochucené pivo - Stupeň Plato - Způsob výpočtu“)

(2018/C 240/07)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Naczelny Sąd Administracyjny

Účastníci původního řízení

Odvolatel: Dyrektor Izby Celnej w Poznaniu

Odpůrkyně: Kompania Piwowarska S.A. w Poznaniu

Výrok

Článek 3 odst. 1 směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů musí být vykládán v tom smyslu, že pro účely stanovení základu daně z ochucených piv podle stupnice Plato je třeba vzít v úvahu suchý extrakt původní mladiny a nepřihlížet k aromatickým přísadám a cukrovému sirupu, které jsou přidávány po skončení kvašení.


(1)  Úř. věst. C 161, 22.5.2017.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/6


Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 17. května 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgericht Berlin – Německo) – Evonik Degussa GmbH v. Bundesrepublik Deutschland

(Věc C-229/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Životní prostředí - Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Evropské unii - Bezplatné přidělování - Směrnice 2003/87/ES - Článek 10a - Příloha I - Rozhodnutí 2011/278/EU - Příloha I bod 2 - Určení referenčních úrovní produktů - Výroba vodíku - Systémové hranice referenční úrovně produktu pro vodík - Proces separace vodíku od toku obohaceného plynu, který již obsahuje vodík“)

(2018/C 240/08)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Berlin

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Evonik Degussa GmbH

Žalovaná: Bundesrepublik Deutschland

Výrok

Příloha I bod 2 rozhodnutí Komise 2011/278/EU ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES musí být vykládána v tom smyslu, že takový proces, jako je proces, jenž je předmětem věci v původním řízení a neumožňuje vyrábět vodík chemickou syntézou, nýbrž pouze izolovat tuto látku, jež je již obsažena v plynné směsi, nespadá do rámce systémových hranic referenční úrovně produktu pro vodík. Jinak by tomu bylo pouze tehdy, pokud by tento proces byl spojen s „výrobou vodíku“ ve smyslu přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009 a dále, pokud by s ní souvisel po technické stránce.


(1)  Úř. věst. C 256, 7.8.2017.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/7


Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 25. dubna 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal de Contas – Portugalsko) – Secretaria Regional de Saúde dos Açores v. Ministério Público

(Věc C-102/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 53 odst. 2 a článek 94 jednacího řádu Soudního dvora - Článek 267 SFEU - Pojem ‚soud členského státu‘ - Řízení, které má být ukončeno rozhodnutím, jež má povahu soudního rozhodnutí - Vnitrostátní účetní dvůr - Předběžná kontrola legality a rozpočtového odůvodnění veřejného výdaje - Zjevná nepřípustnost“)

(2018/C 240/09)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Tribunal de Contas

Účastníci původního řízení

Žalobce: Secretaria Regional de Saúde dos Açores

za přítomnosti: Ministério Público

Výrok

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná rozhodnutím Tribunal de Contas (Účetní dvůr, Portugalsko) ze dne 17. ledna 2017 je zjevně nepřípustná.


(1)  Úř. věst. C 151, 15.5.2017.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/7


Usnesení Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 12. dubna 2018 – Cryo-Save AG v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), MedSkin Solutions Dr. Suwelack AG

(Věc C-327/17 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Evropské unie - Řízení o zrušení - Zpětvzetí návrhu na zrušení - Kasační opravný prostředek, který se stal bezpředmětným - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2018/C 240/10)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Cryo-Save AG (zástupkyně: C. Onken, advokátka)

Další účastníci řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) (zástupce: D. Hanf, zmocněnec), MedSkin Solutions Dr. Suwelack AG (zástupce: A. Thünken, advokát)

Výrok

1)

Již není třeba rozhodnout o tomto kasačním opravném prostředku.

2)

Společnost Cryo-Save AG uhradí náklady řízení vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) v rámci tohoto stupně řízení.

3)

Společnosti Cryo-Save AG a MedSkin Solutions Dr. Suwelack AG ponesou vlastní náklady řízení.


(1)  Úř. věst. C 330, 2.10.2017.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/8


Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 17. dubna 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Administrativo e Fiscal de Coimbra – Portugalsko) – Luís Manuel dos Santos v. Fazenda Pública

(Věc C-640/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Vnitrostátní zdanění - Zákaz diskriminačního zdanění - Článek 110 SFEU - Jednotná daň z provozu motorových vozidel - Stanovení sazby daně na základě data první registrace vozidla v členském státě zdanění - Ojetá motorová vozidla dovezená z jiných členských států - Nezohlednění data první registrace v jiném členském státě“)

(2018/C 240/11)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Tribunal Administrativo e Fiscal de Coimbra

Účastníci původního řízení

Žalobce: Luís Manuel dos Santos

Žalovaný: Fazenda Pública

Výrok

Článek 110 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu, podle níž je jednotná daň z provozu, kterou tato právní úprava zavádí, vybírána z lehkých osobních motorových vozidel přihlášených nebo zaregistrovaných v uvedeném členském státě, aniž by se zohledňovalo datum první registrace vozidla, pokud k ní došlo v jiném členském státě, s tím důsledkem, že zdanění vozidel dovezených z jiného členského státu je vyšší než zdanění podobných vozidel nepocházejících z dovozu.


(1)  Úř. věst. C 42, 5. 2. 2018.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/8


Usnesení Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 10. dubna 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Judecătoria Oradea – Rumunsko) – CV v. DU

(Věc C-85/18 PPU) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Naléhavé řízení o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Justiční spolupráce v občanských věcech - Příslušnost ve věcech rodičovské zodpovědnosti - Péče o dítě - Nařízení (ES) č. 2201/2003 - Články 8, 10 a 13 - Pojem ‚obvyklé bydliště‘ dítěte - Rozhodnutí vydané soudem členského státu o místu bydliště dítěte - Neoprávněné odebrání [protiprávní přemístění] nebo zadržení - Příslušnost v případech únosu dítěte“)

(2018/C 240/12)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Judecătoria Oradea

Účastníci původního řízení

Žalobce: CV

Žalovaná: DU

Výrok

Článek 10 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 a článek 3 nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností musí být vykládány v tom smyslu, že v takové věci, jako je věc v původním řízení, kdy bylo dítě, které mělo obvyklé bydliště v členském státě, neoprávněně odebráno [protiprávně přemístěno] jedním ze svých rodičů do jiného členského státu, nejsou soudy tohoto jiného členského státu příslušné k rozhodnutí o návrhu týkajícím se práva péče o dítě nebo o návrhu týkajícím se stanovení vyživovací povinnosti k uvedenému dítěti, jestliže nic nenaznačuje, že druhý rodič souhlasil s odebráním [přemístěním] dítěte nebo že nepodal žádost o navrácení tohoto dítěte.


(1)  Úř. věst. C 152, 30.4.2018.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/9


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Ítélőtábla (Maďarsko) dne 18. ledna 2018 – Ottília Lovasné Tóth v. ERSTE Bank Hungary Zrt.

(Věc C-34/18)

(2018/C 240/13)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Ítélőtábla

Účastnice původního řízení

Odvolatelka: Ottília Lovasné Tóth

Žalovaná: ERSTE Bank Hungary Zrt.

Předběžné otázky

1)

Musí být bod 1 písm. q) přílohy směrnice 93/13/EHS (1) vykládán v tom smyslu, že coby kogentní unijní právní norma obecně a způsobem, v důsledku kterého je další posuzování nadbytečné, zakazuje věřiteli nutit dlužníka v postavení spotřebitele ke smluvnímu ustanovení ve formě obecného, respektive individuálně nesjednaného ujednání, jehož předmětem nebo jehož účinkem je obrácení důkazního břemene?

2)

V případě, že na základě bodu 1 písm. q) přílohy směrnice [93/13] bude nutné posuzovat předmět nebo účinek smluvního ujednání, je třeba mít za to, že výkonu práv spotřebitelů brání takové smluvní ujednání,

podle kterého může dlužník v postavení spotřebitele důvodně předpokládat, že musí splnit smlouvu v celém rozsahu, včetně všech jejích ujednání, způsobem a v rozsahu požadovaných věřitelem, a to i tehdy, když je tento dlužník přesvědčen o tom, že plnění požadované věřitelem je částečně nebo zcela nevymahatelné, nebo

jehož účinek spočívá v omezení nebo vyloučení přístupu spotřebitele ke způsobu řešení sporů založeného na poctivém vyjednávání, protože věřiteli postačí poukázat na toto smluvní ujednání, aby byl spor považován za urovnaný?

3)

V případě nutnosti rozhodnout o zneužívající povaze smluvních ujednání uvedených v příloze směrnice [93/13] z hlediska kritérií stanovených v čl. 3 odst. 1 této směrnice, je takové smluvní ujednání, které má vliv na rozhodování spotřebitele o plnění smlouvy, o řešení sporů s věřitelem soudní nebo mimosoudní cestou nebo o vykonání práv, v souladu s požadavkem stanoveným v článku 5 téže směrnice, aby ujednání bylo sepsáno jasným a srozumitelným jazykem, když navzdory tomu, že je z gramatického hlediska sice sepsáno jasně, avšak vyvolává právní účinky, jež lze určit jen výkladem vnitrostátních právních předpisů, k nimž v okamžiku uzavření smlouvy neexistovala jednotná soudní rozhodovací praxe a taková praxe se nevyvinula ani v následujících letech?

4)

Musí být bod 1 písm. m) přílohy směrnice [93/13] vykládán v tom smyslu, že smluvní ujednání, které nebylo sjednáno individuálně, může být zneužívající i tehdy, když straně, která uzavírá smlouvu se spotřebitelem, poskytuje právo jednostranně určit, zda je plnění spotřebitele v souladu se smlouvou, a když spotřebitel uzná, že je jím vázán, i dříve, než kterákoli ze smluvních stran poskytne jakékoli plnění?


(1)  Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. 1993, L 95, s. 29; Zvl. vyd. 15/02, s. 208; oprava v Úř. věst. 2016, L 303, s. 26).


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/10


Kasační opravný prostředek podaný dne 22. února 2018 společností Tulliallan Burlington Ltd proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 6. prosince 2017 ve věci T-120/16, Tulliallan Burlington Ltd v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

(Věc C-155/18 P)

(2018/C 240/14)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Tulliallan Burlington Ltd (zástupce: A. Norris, Barrister)

Další účastníci řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), Burlington Fashion GmbH

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil rozsudek Tribunálu, kterým byla zamítnuta žaloba společnosti Tulliallan Burlington Ltd (TBL) proti rozhodnutí odvolacího senátu;

zrušil rozhodnutí odvolacího senátu [nebo podpůrně vrátil věc zpět Tribunálu k novému rozhodnutí v souladu s rozhodnutím Soudního dvora];

uložil Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a Burlington Fashion GmbH (BFG) náhradu nákladů vynaložených TBL v souvislosti s tímto kasačním opravným prostředkem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka („TBL“) podává kasační opravný prostředek proti rozsudku Tribunálu na základě následujícího nesprávného právního posouzení ze strany Tribunálu:

1)

Důvody spočívající v porušení čl. 8 odst. 5 nařízení 2017/1001 (1)

a)

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, jelikož neučinil žádná zjištění, co se týče „spojitosti“.

b)

Tribunál se dále dopustil nesprávného právního posouzení, jelikož konstatoval, že TBL nepředložila důkaz svědčící o újmě na rozlišovací způsobilosti či o získání neférové výhody.

c)

Tribunál se dále dopustil nesprávného právního posouzení, když konstatoval, že nebyly předloženy potřebné důkazy, jelikož i) nastavil právní limit příliš vysoko a ii) nezohlednil relevantní důkazy.

d)

Jediný závěr, k němuž totiž Tribunál dospěl, bylo to, že došlo k újmě na rozlišovací způsobilosti či získání neférové výhody.

e)

Tribunál nesprávně odmítl tvrzení TBL, podle něhož v rozhodnutí odvolacího senátu zjevně nebyla zohledněna její tvrzení.

2)

Důvody spočívající v porušení čl. 8 odst. 4 nařízení 2017/1001

a)

Tribunál odmítl konstatovat, že odvolací senát měl požádat o další vyjádření týkající se čl. 8 odst. 4 za okolností, kdy jediným způsobem jak zajistit spravedlivost rozhodnutí bylo, aby odvolací senát vyzval k podání těchto vyjádření či rozhodl otázku pouze podle čl. 8 odst. 5 a problematiku týkající se čl. 8 odst. 4 vrátil zpět k projednání námitkovému oddělení. Tribunál měl rozhodnutí odvolacího senátu zrušit.

b)

Tribunál nesprávně souhlasil s konstatováním odvolacího senátu, že TBL nesplnila podmínky čl. 8 odst. 4. Tribunál měl konstatovat, že odvolací senát pochybil, měl zrušit rozhodnutí odvolacího senátu týkající se čl. 8 odst. 4 a měl jej nahradit vlastním rozhodnutím s tím, že čl. 8 odst. 4 byl porušen.

Důvody spočívající v porušení čl. 8 odst. 1 nařízení 2017/1001

a)

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když aplikoval rozhodnutí ve věci Praktiker, jelikož ve světle rozhodnutí Soudního dvora ve věci EUIPO v. Cactus (C-501/15 P; EU:C:2017:750), se rozhodnutí Praktiker v tomto případě nepoužije na starší ochranné známky.

b)

Dále či podpůrně se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když aplikoval rozhodnutí Praktiker, jelikož tento rozsudek se neuplatní na služby poskytované obchodními galeriemi.

c)

I kdyby starší ochranné známky TBL spadaly pod „maloobchodní služby“ a tudíž by se na ně vztahovalo rozhodnutí Praktiker, Tribunál nesprávně vyložil rozhodnutí Praktiker v tom smyslu, že vylučuje konstatování o zaměnitelnosti.

d)

Jelikož se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení při aplikaci rozhodnutí Praktiker, (i) neposoudil nebezpečí ani (ii) toto posouzení nepřenechal odvolacímu senátu. Za těchto okolností měl povinnost jeden z těchto kroků učinit.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. vest. 2017, L 154, s. 1).


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/12


Kasační opravný prostředek podaný dne 22. února 2018 Tulliallan Burlington Ltd proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 6. prosince 2017 ve věci T-121/16, Tulliallan Burlington Ltd v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

(Věc C-156/18 P)

(2018/C 240/15)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Tulliallan Burlington Ltd (zástupce: A. Norris, Barrister)

Další účastníci řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), Burlington Fashion GmbH

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil rozsudek Tribunálu, kterým byla zamítnuta žaloba společnosti Tulliallan Burlington Ltd (TBL) proti rozhodnutí odvolacího senátu;

zrušil rozhodnutí odvolacího senátu [nebo podpůrně vrátil věc zpět Tribunálu k novému rozhodnutí v souladu s rozhodnutím Soudního dvora];

uložil Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a Burlington Fashion GmbH (BFG) náhradu nákladů vynaložených TBL v souvislosti s tímto kasačním opravným prostředkem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka („TBL“) podává kasační opravný prostředek proti rozsudku Tribunálu na základě následujícího nesprávného právního posouzení ze strany Tribunálu:

1)

Důvody spočívající v porušení čl. 8 odst. 5 nařízení 2017/1001 (1)

a)

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, jelikož neučinil žádná zjištění, co se týče „spojitosti“.

b)

Tribunál se dále dopustil nesprávného právního posouzení, jelikož konstatoval, že TBL nepředložila důkaz svědčící o újmě na rozlišovací způsobilosti či o získání neférové výhody.

c)

Tribunál se dále dopustil nesprávného právního posouzení, když konstatoval, že nebyly předloženy potřebné důkazy, jelikož i) nastavil právní limit příliš vysoko a ii) nezohlednil relevantní důkazy.

d)

Jediný závěr, k němuž totiž Tribunál dospěl, bylo to, že došlo k újmě na rozlišovací způsobilosti či získání neférové výhody.

e)

Tribunál nesprávně odmítl tvrzení TBL, podle něhož v rozhodnutí odvolacího senátu zjevně nebyla zohledněna její tvrzení.

2)

Důvody spočívající v porušení čl. 8 odst. 4 nařízení 2017/1001

a)

Tribunál odmítl konstatovat, že odvolací senát měl požádat o další vyjádření týkající se čl. 8 odst. 4 za okolností, kdy jediným způsobem jak zajistit spravedlivost rozhodnutí bylo, aby odvolací senát vyzval k podání těchto vyjádření či rozhodl otázku pouze podle čl. 8 odst. 5 a problematiku týkající se čl. 8 odst. 4 vrátil zpět k projednání námitkovému oddělení. Tribunál měl rozhodnutí odvolacího senátu zrušit.

b)

Tribunál nesprávně souhlasil s konstatováním odvolacího senátu, že TBL nesplnila podmínky čl. 8 odst. 4. Tribunál měl konstatovat, že odvolací senát pochybil, měl zrušit rozhodnutí odvolacího senátu týkající se čl. 8 odst. 4 a měl jej nahradit vlastním rozhodnutím s tím, že čl. 8 odst. 4 byl porušen.

Důvody spočívající v porušení čl. 8 odst. 1 nařízení 2017/1001

a)

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když aplikoval rozhodnutí ve věci Praktiker, jelikož ve světle rozhodnutí Soudního dvora ve věci EUIPO v. Cactus (C-501/15 P; EU:C:2017:750), se rozhodnutí Praktiker v tomto případě nepoužije na starší ochranné známky.

b)

Dále či podpůrně se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když aplikoval rozhodnutí Praktiker, jelikož tento rozsudek se neuplatní na služby poskytované obchodními galeriemi.

c)

I kdyby starší ochranné známky TBL spadaly pod „maloobchodní služby“ a tudíž by se na ně vztahovalo rozhodnutí Praktiker, Tribunál nesprávně vyložil rozhodnutí Praktiker v tom smyslu, že vylučuje konstatování o zaměnitelnosti.

d)

Jelikož se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení při aplikaci rozhodnutí Praktiker, (i) neposoudil nebezpečí ani (ii) toto posouzení nepřenechal odvolacímu senátu. Za těchto okolností měl povinnost jeden z těchto kroků učinit.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. vest. 2017, L 154, s. 1).


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/13


Kasační opravný prostředek podaný dne 22. února 2018 Tulliallan Burlington Ltd proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 6. prosince 2017 ve věci T-122/16, Tulliallan Burlington Ltd v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

(Věc C-157/18 P)

(2018/C 240/16)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Tulliallan Burlington Ltd (zástupce: A. Norris, Barrister)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil rozsudek Tribunálu, kterým byla zamítnuta žaloba společnosti Tulliallan Burlington Ltd (TBL) proti rozhodnutí odvolacího senátu;

zrušil rozhodnutí odvolacího senátu [nebo podpůrně vrátil věc zpět Tribunálu k novému rozhodnutí v souladu s rozhodnutím Soudního dvora];

uložil Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a Burlington Fashion GmbH (BFG) náhradu nákladů vynaložených TBL v souvislosti s tímto kasačním opravným prostředkem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka („TBL“) podává kasační opravný prostředek proti rozsudku Tribunálu na základě následujícího nesprávného právního posouzení ze strany Tribunálu:

1)

Důvody spočívající v porušení čl. 8 odst. 5 nařízení 2017/1001 (1)

a)

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, jelikož neučinil žádná zjištění, co se týče „spojitosti“.

b)

Tribunál se dále dopustil nesprávného právního posouzení, jelikož konstatoval, že TBL nepředložila důkaz svědčící o újmě na rozlišovací způsobilosti či o získání neférové výhody.

c)

Tribunál se dále dopustil nesprávného právního posouzení, když konstatoval, že nebyly předloženy potřebné důkazy, jelikož i) nastavil právní limit příliš vysoko a ii) nezohlednil relevantní důkazy.

d)

Jediný závěr, k němuž totiž Tribunál dospěl, bylo to, že došlo k újmě na rozlišovací způsobilosti či získání neférové výhody.

e)

Tribunál nesprávně odmítl tvrzení TBL, podle něhož v rozhodnutí odvolacího senátu zjevně nebyla zohledněna její tvrzení.

2)

Důvody spočívající v porušení čl. 8 odst. 4 nařízení 2017/1001

a)

Tribunál odmítl konstatovat, že odvolací senát měl požádat o další vyjádření týkající se čl. 8 odst. 4 za okolností, kdy jediným způsobem jak zajistit spravedlivost rozhodnutí bylo, aby odvolací senát vyzval k podání těchto vyjádření či rozhodl otázku pouze podle čl. 8 odst. 5 a problematiku týkající se čl. 8 odst. 4 vrátil zpět k projednání námitkovému oddělení. Tribunál měl rozhodnutí odvolacího senátu zrušit.

b)

Tribunál nesprávně souhlasil s konstatováním odvolacího senátu, že TBL nesplnila podmínky čl. 8 odst. 4. Tribunál měl konstatovat, že odvolací senát pochybil, měl zrušit rozhodnutí odvolacího senátu týkající se čl. 8 odst. 4 a měl jej nahradit vlastním rozhodnutím s tím, že čl. 8 odst. 4 byl porušen.

Důvody spočívající v porušení čl. 8 odst. 1 nařízení 2017/1001

a)

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když aplikoval rozhodnutí ve věci Praktiker, jelikož ve světle rozhodnutí Soudního dvora ve věci EUIPO v. Cactus (C-501/15 P; EU:C:2017:750), se rozhodnutí Praktiker v tomto případě nepoužije na starší ochranné známky.

b)

Dále či podpůrně se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když aplikoval rozhodnutí Praktiker, jelikož tento rozsudek se neuplatní na služby poskytované obchodními galeriemi.

c)

I kdyby starší ochranné známky TBL spadaly pod „maloobchodní služby“ a tudíž by se na ně vztahovalo rozhodnutí Praktiker, Tribunál nesprávně vyložil rozhodnutí Praktiker v tom smyslu, že vylučuje konstatování o zaměnitelnosti.

d)

Jelikož se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení při aplikaci rozhodnutí Praktiker, (i) neposoudil nebezpečí ani (ii) toto posouzení nepřenechal odvolacímu senátu. Za těchto okolností měl povinnost jeden z těchto kroků učinit.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. vest. 2017, L 154, s. 1).


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/15


Kasační opravný prostředek podaný dne 22. února 2018 Tulliallan Burlington Ltd proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 6. prosince 2017 ve věci T-123/16, Tulliallan Burlington Ltd v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

(Věc C-158/18 P)

(2018/C 240/17)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Tulliallan Burlington Ltd (zástupce: A. Norris, Barrister)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil rozsudek Tribunálu, kterým byla zamítnuta žaloba společnosti Tulliallan Burlington Ltd (TBL) proti rozhodnutí odvolacího senátu;

zrušil rozhodnutí odvolacího senátu [nebo podpůrně vrátil věc zpět Tribunálu k novému rozhodnutí v souladu s rozhodnutím Soudního dvora];

uložil Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a Burlington Fashion GmbH (BFG) náhradu nákladů vynaložených TBL v souvislosti s tímto kasačním opravným prostředkem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka („TBL“) podává kasační opravný prostředek proti rozsudku Tribunálu na základě následujícího nesprávného právního posouzení ze strany Tribunálu:

1)

Důvody spočívající v porušení čl. 8 odst. 5 nařízení 2017/1001 (1)

a)

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, jelikož neučinil žádná zjištění, co se týče „spojitosti“.

b)

Tribunál se dále dopustil nesprávného právního posouzení, jelikož konstatoval, že TBL nepředložila důkaz svědčící o újmě na rozlišovací způsobilosti či o získání neférové výhody.

c)

Tribunál se dále dopustil nesprávného právního posouzení, když konstatoval, že nebyly předloženy potřebné důkazy, jelikož i) nastavil právní limit příliš vysoko a ii) nezohlednil relevantní důkazy.

d)

Jediný závěr, k němuž totiž Tribunál dospěl, bylo to, že došlo k újmě na rozlišovací způsobilosti či získání neférové výhody.

e)

Tribunál nesprávně odmítl tvrzení TBL, podle něhož v rozhodnutí odvolacího senátu zjevně nebyla zohledněna její tvrzení.

2)

Důvody spočívající v porušení čl. 8 odst. 4 nařízení 2017/1001

a)

Tribunál odmítl konstatovat, že odvolací senát měl požádat o další vyjádření týkající se čl. 8 odst. 4 za okolností, kdy jediným způsobem jak zajistit spravedlivost rozhodnutí bylo, aby odvolací senát vyzval k podání těchto vyjádření či rozhodl otázku pouze podle čl. 8 odst. 5 a problematiku týkající se čl. 8 odst. 4 vrátil zpět k projednání námitkovému oddělení. Tribunál měl rozhodnutí odvolacího senátu zrušit.

b)

Tribunál nesprávně souhlasil s konstatováním odvolacího senátu, že TBL nesplnila podmínky čl. 8 odst. 4. Tribunál měl konstatovat, že odvolací senát pochybil, měl zrušit rozhodnutí odvolacího senátu týkající se čl. 8 odst. 4 a měl jej nahradit vlastním rozhodnutím s tím, že čl. 8 odst. 4 byl porušen.

Důvody spočívající v porušení čl. 8 odst. 1 nařízení 2017/1001

a)

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když aplikoval rozhodnutí ve věci Praktiker, jelikož ve světle rozhodnutí Soudního dvora ve věci EUIPO v. Cactus (C-501/15 P; EU:C:2017:750), se rozhodnutí Praktiker v tomto případě nepoužije na starší ochranné známky.

b)

Dále či podpůrně se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když aplikoval rozhodnutí Praktiker, jelikož tento rozsudek se neuplatní na služby poskytované obchodními galeriemi.

c)

I kdyby starší ochranné známky TBL spadaly pod „maloobchodní služby“ a tudíž by se na ně vztahovalo rozhodnutí Praktiker, Tribunál nesprávně vyložil rozhodnutí Praktiker v tom smyslu, že vylučuje konstatování o zaměnitelnosti.

d)

Jelikož se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení při aplikaci rozhodnutí Praktiker, (i) neposoudil nebezpečí ani (ii) toto posouzení nepřenechal odvolacímu senátu. Za těchto okolností měl povinnost jeden z těchto kroků učinit.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. vest. 2017, L 154, s. 1).


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/16


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 19. března 2018 – Pollo del Campo S.c.a., Avi Coop Società Cooperativa Agricola v. Regione Emilia-Romagna a další

(Věc C-199/18)

(2018/C 240/18)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Navrhovatelky: Pollo del Campo S.c.a., Avi Coop Società Cooperativa Agricola

Odpůrci: Regione Emilia-Romagna, Azienda Unità Sanitaria Locale 104 di Modena, A.U.S.L. Romagna

Předběžné otázky

1)

Má být článek 27 nařízení ES [č. 882/2004], který pro činnosti uvedené v příloze IV oddílu A a příloze V oddílu A stanoví, že členské státy zajistí výběr poplatku, vykládán v tom smyslu, že ukládá povinnost k platbě všem zemědělcům, a to i když „vykonávají porážku nebo bourání masa účelově a ve spojení s činností chovu zvířat“?

2)

Může členský stát z placení veterinárních poplatků vyloučit některé kategorie zemědělců, a to přesto, že zavedl systém výběru poplatků, který je jako celek způsobilý zajistit úhradu nákladů vynaložených na úřední kontroly, anebo může uplatňovat sazby, které jsou nižší než sazby stanovené v nařízení ES č. 8[8]2/2004 (1)?


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30. 4. 2004, s. 1).


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/17


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 19. března 2018 – C.A.F.A.R. – Società Agricola Cooperativa, Società Agricola Guidi di Roncofreddo di Guidi Giancarlo e Nicolini Fausta v. Regione Emilia-Romagna a další

(Věc C-200/18)

(2018/C 240/19)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Navrhovatelky: C.A.F.A.R. – Società Agricola Cooperativa, Società Agricola Guidi di Roncofreddo di Guidi Giancarlo e Nicolini Fausta

Odpůrci: Regione Emilia-Romagna, Azienda Unità Sanitaria Locale 104 di Modena, A.U.S.L. Romagna

Předběžné otázky

1)

Má být článek 27 nařízení ES [č. 882/2004], který pro činnosti uvedené v příloze IV oddílu A a příloze V oddílu A stanoví, že členské státy zajistí výběr poplatku, vykládán v tom smyslu, že ukládá povinnost k platbě všem zemědělcům, a to i když „vykonávají porážku nebo bourání masa účelově a ve spojení s činností chovu zvířat“?

2)

Může členský stát z placení veterinárních poplatků vyloučit některé kategorie zemědělců, a to přesto, že zavedl systém výběru poplatků, který je jako celek způsobilý zajistit úhradu nákladů vynaložených na úřední kontroly, anebo může uplatňovat sazby, které jsou nižší než sazby stanovené v nařízení ES č. 8[8]2/2004 (1)?


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30. 4. 2004, s. 1).


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/17


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa – CAAD) (Portugalsko) dne 26. března 2018 – Idealmed III — Serviços de Saúde SA v. Autoridade Tributária e Aduaneira

(Věc C-211/18)

(2018/C 240/20)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa – CAAD)

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Idealmed III — Serviços de Saúde, S.A

Žalovaný: Autoridade Tributária e Aduaneira

Předběžné otázky

1)

Brání čl. 132 odst. 1 písm. b) směrnice 2006/112/ES Rady ze dne 28. listopadu o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH“) (1) tomu, aby se mělo za to, že nemocnice ve vlastnictví obchodní společnosti podle soukromého práva, která uzavřela smlouvy o poskytování služeb zdravotní péče se státem a právnickými osobami veřejného práva, působí či začíná působit za sociálních podmínek srovnatelných s podmínkami veřejnoprávních subjektů, uvedených ve zmíněném předpise, pokud jsou splněny následující podmínky:

více než 54,5 % fakturace, včetně částek fakturovaných příslušným oprávněným uživatelům, je uskutečňováno ve vztahu ke státním subjektům a veřejným subsystémům zdravotního pojištění za ceny stanovené v dohodách a smlouvách s nimi uzavřenými;

více než 69 % uživatelů jsou osoby pojištěné v rámci veřejných subsystémů zdravotního pojištění nebo mají nárok na služby poskytované v rámci smluv uzavřených se stáními subjekty;

více než 71 % lékařských výkonů je prováděno v rámci smluv uzavřených s veřejnými subsystémy zdravotního pojištění a státními subjekty a

na prováděné činnosti je velký obecný veřejný zájem?

2)

Vzhledem k tomu, že Portugalsko se v souladu s článkem 377 směrnice o DPH rozhodlo pokračovat v osvobození od DPH u plnění uskutečňovaných nemocnicemi neuvedenými v čl. 132 odst. 1 písm. b) této směrnice a poskytlo těmto osobám povinným k dani podle článku 391 směrnice možnost rozhodnout se pro zdanění těchto plnění, s povinností setrvat v režimu zdanění po dobu minimálně pěti let a možností vrátit se k režimu osvobození od daně pouze po projevení takového záměru, brání článek 391 nebo zásady ochrany nabytých práv a legitimního očekávání, rovnosti, zákazu diskriminace, neutrality a nenarušování hospodářské soutěže ve vztahu k uživatelům a osobám povinným k dani, které jsou veřejnoprávními subjekty, tomu, aby daňová a celní správa vyžadovala uplatňování režimu osvobození od daně před uplynutím uvedené doby, od okamžiku, kdy podle ní osoba povinná k dani začala poskytovat služby za sociálních podmínek srovnatelných s veřejnoprávními subjekty?

3)

Brání uvedený článek 391 směrnice nebo výše uvedené zásady tomu, aby nový zákon vyžadoval před uplynutím uvedené doby pěti let uplatňování režimu osvobození od daně na osoby povinné k dani, které se předtím rozhodly pro režim zdanění?

4)

Brání uvedený článek 391 směrnice nebo výše uvedené zásady právní úpravě, podle níž osoba povinná k dani, která zvolila uplatňování režimu zdanění, jelikož v době, kdy tuto možnost zvolila, neposkytovala služby zdravotní péče za sociálních podmínek srovnatelných s veřejnoprávními subjekty, může v tomto režimu setrvat, jestliže začne poskytovat takové služby za sociálních podmínek srovnatelných s veřejnoprávními subjekty?


(1)  Úř. věst. 2006, L 347, s. 1.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/19


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per il Piemonte (Itálie) dne 26. března 2018 – Prato Nevoso Termo Energy Srl v. Provincia di Cuneo, ARPA Piemonte

(Věc C-212/18)

(2018/C 240/21)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per il Piemonte

Účastníci původního řízení

Žalobce: Prato Nevoso Termo Energy Srl

Žalované: Provincia di Cuneo, ARPA Piemonte

Předběžné otázky

1)

Brání článek 6 směrnice 2008/98/ES (1) a každopádně zásada proporcionality takové vnitrostátní právní úpravě, jako je článek 293 legislativního nařízení č. 152/2006 a čl. 268 písm. eee-a) legislativního nařízení č. 152/2006, které stanoví, že za odpad musí být považována, a to i v rámci schvalovacího řízení týkajícího se elektrárny na biomasu, biokapalina, která v tomto ohledu splňuje technické požadavky a která je pořizována jako palivo pro výrobní účely, jestliže a dokud tato biokapalina není zahrnuta v příloze X části II odd. 4 odst. 1 k části V legislativního nařízení č. 152 ze dne 3. dubna 2006, a to bez ohledu na posouzení negativního dopadu na životní prostředí nebo jakoukoli námitku týkající se technických vlastností výrobku, jež byla uplatněna v rámci schvalovacího řízení?

2)

Brání článek 13 směrnice 2009/28/ES (2) a každopádně zásady proporcionality, transparentnosti a zjednodušování takové vnitrostátní právní úpravě, jako je článek 5 legislativního nařízení č. 28/2011 v části, v níž za situace, kdy žadatel požádá o povolení používat biomasu jako palivo v zařízení, které produkuje emise do ovzduší, nestanoví žádnou koordinaci s řízením vztahujícím se ke schválení tohoto paliva, které je stanoveno v příloze X k části V legislativního nařízení č. 152/2006, ani možnost konkrétního posouzení navrhovaného řešení v rámci jednotného schvalovacího postupu a ve světle předem stanovených technických specifikací?


(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, s. 3).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, s. 16).


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/19


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale ordinario di Roma (Itálie) dne 26. března 2018 – Adriano Guaitoli a další v. easyJet Airline Co. Ltd

(Věc C-213/18)

(2018/C 240/22)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale ordinario di Roma

Účastníci původního řízení

Žalobci: Adriano Guaitoli, Concepción Casan Rodriguez, Alessandro Celano Tomassoni, Antonia Cirilli, Lucia Cortini, Mario Giuli, Patrizia Padroni

Žalovaná: easyJet Airline Co. Ltd

Předběžné otázky

1)

Je třeba v případě, že cestující, jehož let měl zpoždění nebo byl zrušen, se domáhá kromě paušálních a jednotných náhrad stanovených v článcích 5, 7 a 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 (1) také náhrady škody podle článku 12 tohoto nařízení, použít článek 33 Montrealské úmluvy, anebo je „příslušnost soudu“ (jak mezinárodní, tak vnitrostátní) v každém případě upravena článkem 5 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 (2)?

2)

Je třeba v prvním případě uvedeném v první otázce vykládat článek 33 Montrealské úmluvy v tom smyslu, že upravuje pouze rozdělení pravomoci mezi smluvními státy, anebo v tom smyslu, že upravuje také vnitrostátní místní příslušnost v rámci jednoho smluvního státu?

3)

V prvním případě uvedeném ve druhé otázce, je použití článku 33 Montrealské úmluvy „výlučné“ a brání použití článku 5 nařízení Rady (ES) č. 44/2001, anebo lze obě ustanovení použít společně, tedy takovým způsobem, že bude přímo určena jak pravomoc smluvního státu, tak i vnitrostátní místní příslušnost jeho soudů?


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. L 46, 17.2.2004, s. 1).

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1).


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/20


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 26. března 2018 – La Gazza s.c.r.l. a další v. Agenzia per le Erogazioni in Agricoltura (AGEA), Regione Veneto

(Věc C-217/18)

(2018/C 240/23)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: La Gazza s.c.r.l., Umberto Bernardi, Giovanni Bressan, Bruno Ceccato, Alessandro Cerbaro, Virgilio Cerbaro, Alessandro Conte, Antonio Costa, Maurizio Dalla Pria, Daniele Donà, Fausto Guidolin, Gianni Mancon, Claudio Meneghini, Antonio Pesce, Dario Poli, Rino Salvalaggio, Luciano Simioni, Tiziano Sperotto, Armando Tollio, Marco Toson, Silvano Marcon, Lorella Cusinato, Federica Marcon, Eleonora Marcon, Caterina Marcon, Azienda agricola Bacchin Fratelli, Baldisseri Giancarlo e Mario s.s., Azienda agricola Ballardin Bortolino e Giuseppe, Facchinello Egidio e Giuseppe s.s., Azienda agricola Marchioron Fratelli di Marchioron Maurizio e Giuliano, Marchioron Ruggero e Massimo s.s., Azienda agricola Milan di Milan Mauro e Maurizio s.s., Azienda agricola Pettenuzzo Luciano e Aurelio s.s., Azienda agricola Stragliotto di Stragliotto Giovanni & c. s.s., Azienda agricola Todescato Giuseppe e Maurizio s.s., Azienda agricola Toffan Piermaria e Antonio s.s.

Odpůrci: Agenzia per le Erogazioni in Agricoltura (AGEA), Regione Veneto

Předběžné otázky

1)

Má být unijní právo v takové situaci, jako je situace, která je předmětem sporu v původním řízení, vykládáno v tom smyslu, že rozpor mezi ustanovením vnitrostátního právního předpisu a čl. 2 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení Rady (EHS) č. 3950/92 (1) vede v důsledku k neexistenci povinnosti producentů uhradit doplňkovou dávku za podmínek stanovených tímto nařízením?

2)

Má být unijní právo, zejména pak obecná zásada ochrany legitimního očekávání, v takové situaci, jako je situace, která je předmětem sporu v původním řízení, vykládáno v tom smyslu, že ochrana legitimního očekávání nemůže být poskytnuta subjektům, které splnily povinnosti uložené členským státem a měly prospěch z účinků spojených se splněním této povinnosti, pokud je tato povinnost v rozporu s unijním právem?

3)

Mají být článek 9 nařízení Komise (ES) č. 1392/2001 (2) a pojem unijního práva „prioritní kategorie“ v takové situaci, jako je situace, která je předmětem sporu v původním řízení, vykládány v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je čl. 2 třetí pododstavec nařízení vlády s mocí zákona č. 157/2004, který stanoví rozdílné způsoby vrácení přeplatku, přičemž s ohledem na časové rozvržení a způsob vrácení rozlišuje mezi producenty, kteří jednali v souladu s vnitrostátním ustanovením, jež se ukázalo být v rozporu s unijním právem a producenty, kteří toto vnitrostátní ustanovení nedodrželi?


(1)  Nařízení Rady (EHS) č. 3950/92 ze dne 28. prosince 1992, kterým se zavádí doplňková dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků (Úř. věst. L 405, s. 1).

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 1392/2001 ze dne 9. července 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 3950/92, kterým se zavádí doplňková dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků

(Úř. věst. L 187, s. 19; Zvl. vyd. 03/33, s. 104).


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/21


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 26. března 2018 – Latte Più Srl a další v. Agenzia per le Erogazioni in Agricoltura (AGEA), Regione Veneto

(Věc C-218/18)

(2018/C 240/24)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: Latte Più Srl, Azienda agricola Benedetti Pietro e Angelo s.s., Azienda agricola Bertoldo Leandro e Ferruccio s.s., Sila di Bettinardi Virgilio e Adriano s.s., Bonora Delis, Capparotto Giampaolo e Lorenzino s.s., Cristofori Alessandra, Cunico Antonio, Dal Degan Santo e Giovanni, Dalle Palle Silvano e Munari Teresa, Dalle Palle Tiziano, Fontana Luca, Gonzo Dino e Stefano s.s., Guarato Giuseppe, Guerra Giuseppe, Magrin Stefano e Renato s.s., Marcolin Graziano, Marin Daniele, Gabriele e Graziano s.s., Azienda agricola Mascot di Pilotto Bortolo e figli s.s., Azienda agricola 2000 di Mastrotto Giuseppe, Matteazzi Mario, Mazzaron Roberto, Pozzan Michele e Luca, Radin Alessandro, Raffaello Carlo e fratelli s.s., Azienda agricola Rodighiero Elena di Bartolomei Roberto e Michele s.s., Sambugaro Andrea, Scuccato Gervasio, Serafini Candida, Toffanin Giovanni e Mauro s.s., Trevisan Francesco, Zanettin Gianfranco e Giampietro s.s.

Odpůrci: Agenzia per le Erogazioni in Agricoltura (AGEA), Regione Veneto

Předběžné otázky

1)

Má být unijní právo v takové situaci, jako je situace, která je předmětem sporu v původním řízení, vykládáno v tom smyslu, že rozpor mezi ustanovením vnitrostátního právního předpisu a čl. 2 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení Rady (EHS) č. 3950/92 (1) vede v důsledku k neexistenci povinnosti producentů uhradit doplňkovou dávku za podmínek stanovených tímto nařízením?

2)

Má být unijní právo, zejména pak obecná zásada ochrany legitimního očekávání, v takové situaci, jako je situace, která je předmětem sporu v původním řízení, vykládáno v tom smyslu, že ochrana legitimního očekávání nemůže být poskytnuta subjektům, které splnily povinnosti uložené členským státem a měly prospěch z účinků spojených se splněním této povinnosti, pokud je tato povinnost v rozporu s unijním právem?

3)

Mají být článek 9 nařízení Komise (ES) č. 1392/2001 (2) a pojem unijního práva „prioritní kategorie“ v takové situaci, jako je situace, která je předmětem sporu v původním řízení, vykládány v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je čl. 2 třetí pododstavec nařízení vlády s mocí zákona č. 157/2004, který stanoví rozdílné způsoby vrácení přeplatku, přičemž s ohledem na časové rozvržení a způsob vrácení rozlišuje mezi producenty, kteří jednali v souladu s vnitrostátním ustanovením, jež se ukázalo být v rozporu s unijním právem a producenty, kteří toto vnitrostátní ustanovení nedodrželi?


(1)  Nařízení Rady (EHS) č. 3950/92 ze dne 28. prosince 1992, kterým se zavádí doplňková dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků (Úř. věst. L 405, s. 1).

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 1392/2001 ze dne 9. července 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 3950/92, kterým se zavádí doplňková dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků

(Úř. věst. L 187, s. 19; Zvl. vyd. 03/33, s. 104).


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/22


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 26. března 2018 – Brenta Scrl a další v. Agenzia per le Erogazioni in Agricoltura (AGEA), Regione Veneto

(Věc C-219/18)

(2018/C 240/25)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: Brenta Scrl, Michele Bianchin, Antonio Bortignon, Doriano Bortignon, Bruno Caron, Francesca Carraro, Antonio Didonè, Loris Donazzan, Rino Guidolin, Silvano Orsato, Valentino Rigo, Roberto Sacchetto, Emiliano Sonda, Azienda agricola Rebesco Antonio e Guerrino s.s.

Odpůrci: Agenzia per le Erogazioni in Agricoltura (AGEA), Regione Veneto

Předběžné otázky

1)

Má být unijní právo v takové situaci, jako je situace, která je předmětem sporu v původním řízení, vykládáno v tom smyslu, že rozpor mezi ustanovením vnitrostátního právního předpisu a čl. 2 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení Rady (EHS) č. 3950/92 (1) vede v důsledku k neexistenci povinnosti producentů uhradit doplňkovou dávku za podmínek stanovených tímto nařízením?

2)

Má být unijní právo, zejména pak obecná zásada ochrany legitimního očekávání, v takové situaci, jako je situace, která je předmětem sporu v původním řízení, vykládáno v tom smyslu, že ochrana legitimního očekávání nemůže být poskytnuta subjektům, které splnily povinnosti uložené členským státem a měly prospěch z účinků spojených se splněním této povinnosti, pokud je tato povinnost v rozporu s unijním právem?

3)

Mají být článek 9 nařízení Komise (ES) č. 1392/2001 (2) a pojem unijního práva „prioritní kategorie“ v takové situaci, jako je situace, která je předmětem sporu v původním řízení, vykládány v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je čl. 2 třetí pododstavec nařízení vlády s mocí zákona č. 157/2004, který stanoví rozdílné způsoby vrácení přeplatku, přičemž s ohledem na časové rozvržení a způsob vrácení rozlišuje mezi producenty, kteří jednali v souladu s vnitrostátním ustanovením, jež se ukázalo být v rozporu s unijním právem a producenty, kteří toto vnitrostátní ustanovení nedodrželi?

(1)  Nařízení Rady (EHS) č. 3950/92 ze dne 28. prosince 1992, kterým se zavádí doplňková dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků (Úř. věst. L 405, s. 1).

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 1392/2001 ze dne 9. července 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 3950/92, kterým se zavádí doplňková dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků

(Úř. věst. L 187, s. 19; Zvl. vyd. 03/33, s. 104).


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/23


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Audiencia Provincial de Almería (Španělsko) dne 29. března 2018 – Banco Popular Español, S. A. v. María Ángeles Díaz Soria, Miguel Ángel Góngora Gómez, José Antonio Sánchez González a Dolores María del Águila Andújar

(Věc C-232/18)

(2018/C 240/26)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Audiencia Provincial de Almería

Účastníci původního řízení

Odvolatelka: Banco Popular Español, S. A.

Žalobci (odpůrci v odvolacím řízení): María Ángeles Díaz Soria, Miguel Ángel Góngora Gómez, José Antonio Sánchez González a Dolores María del Águila Andújar

Předběžné otázky

1)

Brání zásada stanovená v čl. 6 odst. 1 směrnice 93/13 (1) takovému pravidlu, jako je pravidlo obsažené v čl. 465 odst. 5 španělského Ley de Enjuiciamiento Civil 1/2000 [(zákon č. 1/2000, občanský soudní řád)], které omezuje možnost odvolacího soudu posuzovat i bez návrhu všechny důsledky prohlášení neplatnosti, když v prvním stupni byly určeny v omezeném rozsahu a prvostupňový rozsudek, jímž byla prohlášena neplatnost ujednání, spotřebitel nenapadl?

2)

Je výše uvedené v souladu se zásadami stanovenými v čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 uvedené směrnice, pokud to znamená, že ve vztahu k osobám, které podaly žalobu na základě judikatury Tribunal Supremo (Nejvyšší soud) vycházející z jeho rozsudku ze dne 9. května 2013 a prohlášené za neplatnou rozsudkem SDEU ze dne 21. prosince 2016 (2), budou omezeny účinky vyplývající z prohlášení takového ujednání, jako je sporné ujednání, za zneužívající?

3)

Má překážka věci rozsouzené podle vnitrostátního práva (nebo v důsledku případného posouzení daného ujednání, které soud může provést, když odvolání podá jen ten z účastníků řízení, který hájí jeho platnost) dopad jen na neplatnost ujednání, která mohla (ale nemusela) být prohlášena, nebo také na plný rozsah účinků vyplývajících z uvedené neplatnosti, byly-li tyto účinky soudním rozhodnutím omezeny a žádný z účastníků vůči tomu neprotestoval?


(1)  Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách ( Úř. věst. 1993, L 95, s. 29; Zvl. vyd. 15/02, s. 288; oprav Úř. věst. 2016, L 303, s. 26).

(2)  Rozsudek ze dne 21. prosince 2016, Gutiérrez Naranjo a další (C-154/15, C-307/15 a C-308/15, EU:C:2016:980).


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/24


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sofijski gradski sad (Bulharsko) dne 3. dubna 2018 – Komisija za protivodejstvie na korupcijata i otnemane na nezakonno pridobito imušestvo v. BP, AB, PB, Аgro In 2001 ЕООD, Acount Service 2009 ЕООD, Invest Management ООD, Estate ООD, Trast B ООD, Bromak ООD, Bromak Finance EAD, Viva Telekom Bulgaria EOOD, Balgarska Telekomunikacionna Kompanija AD, Hedge Investment Bulgaria AD, Kemira OOD, Dunarit AD, Technologičen Centar-Institut Po Mikroelektronika AD, Evrobild 2003 EOOD, Technotel Invest AD, Ken Тrade ЕАD, Konsult Av EOOD, Louvrier Investments Company 33 S.A, EFV International Financial Ventures Ltd, LIC Telecommunications S.A.R.L., V Telecom Investment S.C.A, V2 Investment S.A.R.L., Interv Investment S.A.R.L., Empreno Ventures Ltd.

(Věc C-234/18)

(2018/C 240/27)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Sofijski gradski sad (Bulharsko)

Účastníci původního trestního řízení

Žalobkyně: Komisija za protivodejstvie na korupcijata i otnemane na nezakonno pridobito imušestvo

Žalovaní: BP, AB, PB, Аgro In 2001 ЕООD, Acount Service 2009 ЕООD, Invest Management ООD, Estate ООD, Trast B ООD, Bromak ООD, Bromak Finance EAD, Viva Telekom Bulgaria EOOD, Balgarska Telekomunikacionna Kompanija AD, Hedge Investment Bulgaria AD, Kemira OOD, Dunarit AD, Technologičen Centar-Institut Po Mikroelektronika AD, Evrobild 2003 EOOD, Technotel Invest AD, Ken Тrade ЕАD, Konsult Av EOOD, Louvrier Investments Company 33 S.A, EFV International Financial Ventures Ltd, LIC Telecommunications S.A.R.L., V Telecom Investment S.C.A, V2 Investment S.A.R.L., Interv Investment S.A.R.L., Empreno Ventures Ltd.

Předběžné otázky

1.

Musí se čl. 1 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/ЕU (1) ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii, který stanoví „minimální pravidla pro zajištění majetku za účelem případné pozdější konfiskace“, vykládat v tom smyslu, že členským státům umožňuje přijímat předpisy o občanskoprávní konfiskaci majetku, která není založena na odsouzení v trestním řízení?

2.

Vyplývá s ohledem na čl. 4 odst. 1 z čl. 1 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/ЕU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii, že pro zahájení a provedení občanskoprávního řízení o konfiskaci majetku postačuje pouhé zahájení trestního řízení proti osobě, jejíž majetek je předmětem konfiskace?

3.

Je přípustný rozšiřující výklad důvodů uvedených v čl. 4 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/ЕU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii, který umožňuje občanskoprávní konfiskaci majetku, která není založena na odsouzení v trestním řízení?

4.

Musí se čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/ЕU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii vykládat v tom smyslu, že lze odejmout vlastnické právo k majetku přímo nebo nepřímo získanému trestným činem pouze na základě nepoměru mezi majetkem a zákonnými příjmy dotčené osoby, aniž by byl vydán pravomocný trestní rozsudek, kterým bylo konstatováno, že tato osoba spáchala trestný čin?

5.

Musí se ustanovení článku 6 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/ЕU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii vykládat v tom smyslu, že upravuje konfiskaci majetku třetích osob jako dodatečné nebo alternativní opatření k přímé konfiskaci, nebo jako dodatečné opatření k rozšířené konfiskaci?

6.

Musí se ustanovení článku 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/ЕU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii, chápat v tom smyslu, že zajišťuje uplatnění presumpce neviny a zakazuje konfiskaci majetku, která není založena na odsouzení v trestním řízení?


(1)  Úř. věst. 2014, L 127, s. 39.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/25


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Commissione tributaria provinciale di Napoli (Itálie) dne 5. dubna 2018 – easyJet Airline Co. Ltd v. Regione Campania

(Věc C-241/18)

(2018/C 240/28)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Commissione tributaria provinciale di Napoli

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: easyJet Airline Co. Ltd

Odpůrce: Regione Campania

Předběžná otázka

Musí být články 4 a 5 a příloha II směrnice 30/2002/ES (1) vykládány v tom smyslu, že je s těmito ustanoveními Společenství neslučitelný čl. 1 odst. 169 až 174 zákona regionu Kampánie č. 5/2013 v rozsahu, v němž stanovení daně nepředchází komplexní plán pro opatření, které má být přijato za účelem omezení hluku na letištích a v sousedních oblastech, ve smyslu článku 5 a přílohy II uvedené směrnice?


(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/30/ES ze dne 26. března 2002 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Společenství (Úř. věst. L 85, s. 40).


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/25


Žaloba podaná dne 13. dubna 2018 – Evropská komise v. Irsko

(Věc C-261/18)

(2018/C 240/29)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: M. Noll-Ehlers, J. Tomkin, zmocněnci)

Žalované: Irsko

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr

určil, že Irsko tím, že nepřijalo opatření nezbytná k zajištění souladu s druhým bodem rozsudku Soudního dvora ve věci C-215/06 (1), Komise v. Irsko, porušilo své povinnosti vyplývající z článku 260 SFEU;

uložil Irsku povinnost zaplatit Komisi paušální částku ve výši 1 343,2 eur vynásobenou počtem dní mezi vyhlášením rozsudku ve věci C-215/06 a buď splněním povinnosti vyplývající z tohoto rozsudku ze strany Irska, nebo vyhlášením rozsudku v právě projednávané věci, a to podle toho, která z událostí nastane dříve, přičemž minimální paušální částka činí 1 685 000 eur.

uložil Irsku povinnost zaplatit Komisi penále ve výši 12 264 eur za každý den počínaje dnem vyhlášení rozsudku v právě projednávané věci až do dne splnění povinnosti vyplývající z rozsudku ve věci C-215/06 ze strany Irska; a

uložil Irsku náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Irsko má podle čl. 260 odst. 1 SFEU povinnost přijmout nebytná opatření k zajištění souladu s rozsudkem Soudního dvora ve věci C-215/06. Vzhledem k tomu, že Irsko nepřijalo opatření nezbytná k zajištění souladu s druhým bodem tohoto rozsudku, Komise se rozhodla postoupit věc Soudnímu dvoru.

Ve své žalobě Komise navrhuje, aby Soudní dvůr uložil Irsku povinnost zaplatit paušální částku ve výši 1 343,2 eur za den a penále ve výši 12 264 za den. Výše paušální částky a výše penále byly vypočítány s přihlédnutím k závažnosti a délce trvání protiprávního jednání, jakož i s ohledem na odrazující účinek založený na platební schopnosti tohoto členského státu.


(1)  Rozsudek ze dne 3. července 2008, Komise v. Irsko, C-215/16, EU:C:2008:380.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/26


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Markkinaoikeus (Finsko) dne 27. dubna 2018 – Oulun Sähkönmyynti Oy

(Věc C-294/18)

(2018/C 240/30)

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Markkinaoikeus

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Oulun Sähkönmyynti Oy

Odpůrce: Energiavirasto

Předběžné otázky

1)

Je nutno vykládat čl. 11 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (1) v tom smyslu, že poskytnutí slevy ze základního poplatku za elektřinu na základě způsobu fakturace zvoleného koncovým zákazníkem znamená, že koncovým zákazníkům, kteří slevu z ceny neobdrželi, nebyla faktura a informace o vyúčtování poskytována bezplatně?

2)

Bude-li odpověď na první předběžnou otázku záporná a poskytování výše uvedené slevy z ceny může být přípustné: Vyplývají ze směrnice 2012/27/EU při posuzování přípustnosti slevy z ceny zvláštní doplňující podmínky, které musí být zohledněny, například zda sleva z ceny odpovídá úspoře nákladů dosažené zvoleným způsobem fakturace, nebo zda se sleva z ceny vztahuje na počet vystavených faktur nebo zda lze slevu z ceny poskytnout skupině koncových zákazníků, jejíž volba způsobu fakturace vedla k dosažení úspory nákladů?

3)

Pokud poskytnutí slevy z ceny uvedené v první předběžné otázce znamená, že u jiných koncových zákazníků než těch, kteří si zvolili zvláštní způsob fakturace, byly poplatky vybírány v rozporu s čl. 11 odst. 1 směrnice 2012/27/EU: Vyplývají z unijního práva zvláštní požadavky, které musí být zohledněny při rozhodování o vrácení poplatků?


(1)  Úř. věst. 2012, L 315, s. 1.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/27


Kasační opravný prostředek podaný dne 3. května 2018 Jean-Marie Le Penem proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 7. března 2018 ve věci T-140/16, Le Pen v. Parlament

(Věc C-303/18 P)

(2018/C 240/31)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Jean-Marie Le Pen (zástupce: F. Wagner, advokát)

Další účastník řízení: Evropský parlament

Návrhová žádání

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 7. března 2018, T-140/16,

a tudíž:

zrušil rozhodnutí generálního tajemníka Evropského parlamentu ze dne 29. ledna 2016, oznámené dopisem č. D 302191 ze dne 5. února 2016, přijaté podle článku 68 rozhodnutím předsednictva Parlamentu 2009/C 159/01 ze dne 19. května a 9. července 2008, „kterým se stanoví prováděcí opatření ke statutu poslanců Evropského parlamentu“ v pozměněném znění, jímž byla konstatována pohledávka za navrhovatelem ve výši 320 026,23 eur z titulu částek neoprávněně vyplacených v rámci parlamentní asistence a zdůvodněno její vymáhání,

zrušil oznámení o dluhu č. 2016-195 ze dne 4. února 2016, jímž byl navrhovatel informován, že byla vůči němu konstatována pohledávka na základě rozhodnutí generálního tajemníka ze dne 29. ledna 2016, a kterým bylo uloženo vrácení částek neoprávněně vyplacených v rámci parlamentní asistence,

rozhodl o částce, kterou je třeba navrhovateli přiznat v rámci náhrady jeho nemajetkové újmy,

rozhodl o částce, kterou je třeba navrhovateli přiznat z titulu nákladů řízení,

uložil Parlamentu náhradu všech nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

1.

Důvod veřejného pořádku: Porušení práva navrhovatele na obhajobu Tribunálem – porušení podstatných náležitostí

Tribunál tím, že nezajistil, aby Parlament dodržel články 41 a 42 Listiny základních práv, neumožnil loajální a kontradiktorní diskuzi. Parlament má k dispozici administrativní spis a spis OLAF, jichž může využít. V obou spisech lze nalézt důkazy o provedené práci, které však nejsou navrhovateli přístupné.

2.

Porušení unijního práva Tribunálem – nesprávné právní posouzení právní povahy skutkového stavu a důkazů Tribunálem – diskriminační povaha, a tudíž fumus persecutionis – porušení zásad legitimního očekávání a legality

a)

Absence kroků vůči jiným stranám

Tribunál neviděl v krocích M. Schulze diskriminační jednání, přestože směřovaly pouze proti Národní frontě, a nikoliv proti dalším stranám. Stejná řízení měla být zahájena i proti všem francouzským stranám, proti stranám z jiných členských států a proti desítkám poslanců.

b)

Diskriminace na základě osobní situace M. Schulze a jeho využívání zaměstnanců Parlamentu

Tribunál odmítl vyslechnout M. Schulze a K. Welleho, přestože navrhovatel předložil důkazy o protiprávním jednání bývalého předsedy Parlamentu, proti němuž nebylo zahájeno stíhání. Tribunál nepřihlédnul k předloženým důkazům, což představuje nesprávné skutkové zjištění s právními důsledky.

c)

Porušení zásad legitimního očekávání a rovnosti

Na rozdíl od toho, co uvedl Tribunál, existují četné případy porušení prováděcích opatření, ohledně nichž Parlament vrácení peněz nepožadoval.

3.

Vnitřní protiprávnost napadených aktů

a)

Zjevně nesprávné posouzení Tribunálu

Pokud by byl dodatek ke smlouvě natolik zásadním důkazem o provedené práci, musel by Parlament prokázat nečinnost navrhovatele v reakci na opakovanou žádost o jeho předložení, na rozdíl od tvrzení Tribunálu. Tribunál tak otočil důkazní břemeno, čímž se dopustil nesprávného skutkového zjištění s právními důsledky.

b)

Odpracovaná doba, kterou je třeba doložit, a způsob dokazování

Tribunál zkreslil větu generálního tajemníka, která vyžaduje prokázat veškerý čas odpracovaný za dané období, a nikoliv „prokázání slučitelnosti práce s prováděcími opatřeními“.

Tribunál nemůže trvat na tvrzení o povinnosti, pokud Parlament uznal, že žádná neexistuje, což bylo zaneseno do zápisu z jednání před Tribunálem, a žádný z článků prováděcích opatření ji nestanoví. Soud se dopustil nesprávného právního posouzení.

c)

Uskutečněná práce

Navrhovatel Soudnímu dvoru předkládá dvě nové písemnosti, přičemž vychází z článku 127 jednacího řádu.

d)

Zásah do zásady proporcionality

Na rozdíl od tvrzení Tribunálu neexistovala žádná bezpodmínečná povinnost Parlamentu požadovat vrácení částek za celých pět let, pokud pouze tři z nich byly považovány za sporné. Tento zásah do zásady proporcionality odůvodňuje zrušení rozsudku.

e)

Externí smlouvy

Parlament a následně i Tribunál neprokázaly, že by J.-F. Jalkh udržoval pracovní vztahy se třetími osobami, které by mohly být na újmu osobě navrhovatele nebo vážnosti Parlamentu nebo mít za následek střet zájmů.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/29


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (Česká republika) dne 7. května 2018 – KORADO, a.s. v. Generální ředitelství cel

(Věc C-306/18)

(2018/C 240/32)

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci

Účastníci původního řízení

Žalobce: KORADO, a.s.

Žalovaný: Generální ředitelství cel

Předběžné otázky

1)

Je prováděcí nařízení Komise EU 2015/23 (1) ze dne 5. ledna. 2015, v němž je zboží, popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze, zařazené do položky 7 307 93 19 KN, platné?

2)

Je-li toto nařízení neplatné, mohou být dotčené výrobky zařazeny do podpoložky 7 322 19 00 KN?

3)

Je-li toto nařízení platné, musejí být dotčené výrobky zařazeny do podpoložky 7 307 93 19 KN?


(1)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/23 ze dne 5. ledna 2015 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury, Úř. věst. 2015, L 4, s. 15


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/29


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Competition Appeal Tribunal, London (Spojené království) dne 7. května 2018 – Generics (UK) Ltd, GlaxoSmithKline plc, Xellia Pharmaceuticals ApS, Alpharma, LLC, dříve Zoetis Products LLC, Actavis UK Ltd a Merck KGaA v. Competition and Markets Authority

(Věc C-307/18)

(2018/C 240/33)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Competition Appeal Tribunal, Londýn

Účastníci původního řízení

Navrhovatelky: Generics (UK) Ltd, GlaxoSmithKline plc, Xellia Pharmaceuticals ApS, Alpharma, LLC, dříve Zoetis Products LLC, Actavis UK Ltd a Merck KGaA

Odpůrce: Competition and Markets Authority

Předběžné otázky

Potenciální hospodářská soutěž

1)

Musí být pro účely čl. 101 odst. 1 SFEU majitel patentu na léčivý přípravek a společnost, která chce uvést na trh generickou verzi tohoto léčivého přípravku, považováni za potenciální konkurenty, pokud mezi nimi existuje spor v dobré víře o to, zda je patent platný nebo zda generický přípravek tento patent porušuje?

2)

Liší se odpověď na otázku č. 1 v případě, že:

a)

o tomto sporu probíhá mezi stranami soudní řízení nebo

b)

majitel patentu dosáhl vydání předběžného opatření, kterým bylo společnosti vyrábějící generický přípravek zakázáno uvést tento přípravek na trh do doby, než bude v řízení vydáno rozhodnutí nebo

c)

majitel patentu považuje společnost vyrábějící generický přípravek za potenciálního konkurenta?

Omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu

3)

Probíhá-li soudní řízení o platnosti patentu na léčivý přípravek a o tom, zda generický přípravek tento patent porušuje, a nelze-li určit pravděpodobnost úspěchu jedné ze stran v tomto řízení, dochází k omezení hospodářské soutěže z hlediska „účelu“ ve smyslu čl. 101 odst. 1, pokud strany uzavřou dohodu o narovnání tohoto sporu, ve které:

a)

se společnost vyrábějící generický přípravek zavazuje po dobu trvání této dohody (která není delší než zbývající doba platnosti patentu) neuvést na trh svůj generický přípravek a upustit od napadání platnosti patentu a

b)

majitel patentu se zavazuje převést na společnost vyrábějící generický přípravek majetkové hodnoty ve výši, která značně převyšuje náklady na vedení sporů, jimž se předejde (včetně ztráty času a narušení činnosti), přičemž tento převod nepředstavuje platbu za zboží či služby dodané či poskytnuté majiteli patentu?

4)

Liší se odpověď na otázku č. 3 v případě, že:

a)

rozsah omezení, kterému podléhá společnost vyrábějící generický přípravek, nepřekračuje rámec působnosti dotčeného patentu nebo

b)

peněžní vyjádření majetkových hodnot převedených na společnost vyrábějící generický přípravek může být nižší než zisk, kterého by tato společnost dosáhla, kdyby namísto toho měla úspěch v patentovém sporu a uvedla na trh nezávislý generický přípravek?

5)

Liší se odpovědi na otázky č. 3 a č. 4, je-li v dohodě sjednáno, že majitel patentu dodá společnosti vyrábějící generický přípravek značné, ale omezené množství autorizovaného generického přípravku, a tato dohoda:

a)

nevytváří žádný významný konkurenční tlak na ceny účtované majitelem patentu, ale

b)

přináší určité výhody pro spotřebitele, které by v případě úspěchu majitele patentu ve sporu nenastaly, ale jejichž rozsah je podstatně menší než rozsah výhod vyplývajících z hospodářské soutěže, které by nastaly v důsledku nezávislého uvedení generického přípravku na trh, k němuž by došlo v případě úspěchu společnosti vyrábějící generický přípravek ve sporu, nebo je tato skutečnost relevantní pouze pro posouzení podle čl. 101 odst. 3?

Omezení hospodářské soutěže z hlediska účinku

6)

Dochází za okolností uvedených ve třetí a páté otázce k omezení hospodářské soutěže z hlediska „účinku“ ve smyslu čl. 101 odst. 1, nebo tento závěr závisí na zjištění soudu, že bez uvedené dohody o narovnání:

a)

by společnost vyrábějící generický přípravek pravděpodobně uspěla v patentovém sporu (tj. pravděpodobnost, že je patent platný a že došlo k jeho porušení, je nižší než 50 %), anebo

b)

strany sporu by pravděpodobně uzavřely méně omezující dohodu o narovnání (tj. pravděpodobnost, že dojde k uzavření méně omezující dohody o narovnání, je vyšší než 50 %)?

Vymezení trhu

7)

V případě, že je patentovaný léčivý přípravek z terapeutického hlediska nahraditelný řadou dalších léčivých přípravků spadajících do stejné třídy a tvrzeným zneužitím ve smyslu článku 102 je jednání, kterým majitel patentu fakticky vylučuje generické verze tohoto přípravku z trhu, mají být tyto generické přípravky vzaty v úvahu za účelem vymezení relevantního výrobkového trhu, i když nemohly být legálně uvedeny na trh před uplynutím doby platnosti patentu, pokud (což je nejisté) je patent platný a pokud došlo k jeho porušení těmito generickými přípravky?

Zneužití dominantního postavení

8)

Za okolností uvedených ve třetí a páté otázce výše, pokud je majitel patentu v dominantním postavení, představuje jeho jednání spočívající v uzavření takové dohody zneužití dominantního postavení ve smyslu článku 102?

9)

Liší se odpověď na otázku č. 8 v případě, že majitel patentu uzavře takovou dohodu nikoli za účelem narovnání probíhajícího soudního sporu, ale aby soudnímu sporu předešel?

10)

Liší se odpověď na osmou a devátou otázku v případě, že:

a)

majitel patentu sleduje strategii, která spočívá v uzavření několika takových dohod za účelem vyloučení rizika neomezeného uvádění generických přípravků na trh a

b)

z důvodu vnitrostátního systému pravidel úhrady nákladů lékáren na nákup léčivých přípravků ze strany orgánů veřejného zdraví se v důsledku uzavření první takové dohody sníží celková výše úhrad nákladů na nákup dotčeného léčivého přípravku, což má za následek značné úspory na straně orgánů veřejného zdraví (i když jsou tyto úspory výrazně nižší než úspory, jichž by bylo dosaženo v důsledku nezávislého uvedení generických přípravků na trh v případě úspěchu společnosti vyrábějící generický přípravek v patentovém sporu) a

c)

k dosažení těchto úspor nesměřoval úmysl žádné ze stran těchto dohod?


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/31


Kasační opravný prostředek podaný dne 7. května 2018 Brunem Gollnischem proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 7. března 2018 ve věci T-624/16, Gollnisch v. Parlament

(Věc C-330/18 P)

(2018/C 240/34)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Bruno Gollnisch (zástupce: B. Bonnefoy-Claudet, advokát)

Další účastník řízení: Evropský parlament

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek (navrhovatele)

Návrhová žádání směřující proti napadenému rozsudku:

zrušit rozsudek Tribunálu ze dne 7. března 2018, T-624/16;

rozhodnout o vznesených otázkách v souladu s judikaturou;

vrátit věc Tribunálu k novému rozhodnutí;

přiznat navrhovateli částku 12 500 eur z titulu nákladů řízení vynaložených v rámci kasačního opravného prostředku;

uložit Parlamentu náhradu nákladů řízení.

Návrhová žádání pro případ vyhovění kasačnímu opravnému prostředku:

má-li Soudní dvůr za to, že má dostatečné informace, rozhodnout ve věci sám;

zrušit rozhodnutí generálního tajemníka Evropského parlamentu ze dne 1. července 2016; oznámení a prováděcí opatření obsažená v dopise generálního ředitele pro finance ze dne 6. července 2016 a výzvu k úhradě č. 2016-914 ze dne 5. července 2016;

vyhovět návrhovým žádáním navrhovatele v prvním stupni;

přiznat navrhovateli částku 20 000 eur jako náhradu utrpěné morální škody;

uložit Parlamentu náhradu veškerých nákladů řízení.

Podpůrná návrhová žádání:

rozhodnout o přerušení řízení do ukončení trestního řízení zahájeného ve Francii;

rozhodnout, že výkon rozhodnutí generálního tajemníka bude mezitím pozastaven a částky vybrané na jeho základě budou v plném rozsahu vráceny navrhovateli.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

1.

První důvod, vycházející z nedostatku pravomoci generálního tajemníka a porušení čl. 25 odst. 3 jednacího řádu Parlamentu.

Napadený rozsudek přiznává generálnímu tajemníkovi rozhodovací pravomoc umožňující mu, aby sám rozhodl o existenci neoprávněně vyplacených částek, ačkoliv podle právních předpisů a předchozí judikatury má pouze vyšetřovací, navrhovací a vykonávací pravomoc.

2.

Druhý důvod vycházející z nedodržení zásad „una via electa“ a „le pénal tient le civil en état“ (občanskoprávní řízení musí být do ukončení trestního řízení přerušeno)

Napadený rozsudek má nesprávně za to, že dovolávaná zásada je součástí vnitrostátního, a nikoliv evropského práva, a že dotčená věc nemá žádnou trestní souvislost.

3.

Třetí důvod vycházející z porušení práva na obhajobu

Napadený rozsudek 1) nenavrátil navrhovateli jeho základní právo být vyslechnut, o které byl připraven po celou dobu řízení; 2) potvrdil posouzení ze strany administrativy Parlamentu, že se jednalo o pouhá podezření, třebaže se jednalo o výtky, ostatně nepodložené, formulované vůči navrhovateli během uvedeného řízení, přičemž proměnlivost a nepřesnost těchto výtek představovala překážku bránící účinné obraně; 3) neuznal důsledky mlčení ze strany administrativy v reakci na korespondenci navrhovatele, který se dotazoval na přesnou povahu důkazů práce jeho asistenta, které jsou od něj očekávány.

4.

Čtvrtý důvod vycházející z diskriminačního zacházení a z fumus persecutionis, jakož i neoprávněného obrácení důkazního břemene

Napadený rozsudek neposoudil indicie diskriminačního zacházení nebo fumus persecutionis jako takové a vyloučil, že judikaturu, které se dovolával navrhovatel, je možné použít obdobně na politickou diskriminaci.

5.

Pátý důvod vycházející z nedostatečného odůvodnění a porušení článku 41 Listiny základních práv

Napadený rozsudek má nesprávně za to, že dokumenty vydané v průběhu řízení o vrácení neoprávněně vyplacených částek nemají žádný právní význam pro platnost tohoto řízení a tudíž konečného aktu. Napadený rozsudek tedy nevyvodil důsledky z toho, že jak proměnlivost odůvodnění, tak mlčení administrativy v reakci na žádosti navrhovatele o upřesnění mu neumožnily zjistit, jak má prokázat, že nedošlo k protiprávnímu jednání.

6.

Šestý důvod vycházející z porušení zásad právní jistoty a legitimního očekávání

Napadený rozsudek konstatoval, že požadavek, aby poslanec uchovával důkazy o práci jeho asistentů, nemá zpětný účinek a není závazný.

7.

Sedmý důvod vycházející z nesprávného hodnocení důkazů, zkreslení skutkových okolností a rozporuplného odůvodnění

Napadený rozsudek jednostranně, a posteriori, bez právního základu a nesoudržně vypracoval teorii uznaných a přípustných druhů důkazů práce asistenta, svévolně vyloučil ty, které předložil navrhovatel, a vytkl mu, že v rámci řízení nepředložil nové.

8.

Osmý důvod vycházející z porušení zásady proporcionality

Napadený rozsudek má za to, že prováděcí opatření neponechávají generálnímu tajemníkovi při přijetí rozhodnutí žádný prostor k posouzení a že navrhovatel neuvedl dostatečné argumenty proti prováděcím opatřením nebo předpisům, na nichž jsou založena.


Tribunál

9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/34


Rozsudek Tribunálu ze dne 29. května 2018 – Uribe-Etxebarría Jiménez v. EUIPO – Núcleo de comunicaciones y control (SHERPA)

(Věc T-577/15) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie SHERPA - Starší národní slovní ochranná známka SHERPA - Prohlášení částečné neplatnosti - Předmět sporu před odvolacím senátem - Skutečné užívání ochranné známky - Článek 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 47 odst. 2 nařízení (EU) 2017/1001] - Článek 53 odst. 1 písm. a) nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 60 odst. 2 písm. a) nařízení 2017/1001] - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. a) a b) nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. a) a b) nařízení 2017/1001]“)

(2018/C 240/35)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Xabier Uribe-Etxebarría Jiménez (Erandio, Španělsko) (zástupce: M. Esteve Sanz, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Núcleo de comunicaciones y control, SL (Madrid, Španělsko) (zástupci: P. López Ronda, G. Macías Bonilla, G. Marín Raigal a E. Armero Lavie, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 17. července 2015 (věc R 1135/2014-2) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi Núcleo de comunicaciones y control a M. Uribe-Etxebarría Jiménez.

Výrok

1.

Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 17. července 2015 (věc R 1135/2014-2) se zrušuje v rozsahu, v němž se týká výrobků, na které se vztahuje napadená ochranná známka a které spadají do třídy 9.

2.

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3.

EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí třetinu nákladů řízení vynaložených Xabierem Uribe-Etxebarría Jiménezem.

4.

Xabier Uribe-Etxebarría Jiménez ponese dvě třetiny vlastních nákladů řízení.

5.

Núcleo de comunicaciones y control, SL, ponese vlastní náklady řízení.


(1)  Úř. věst. C 406, 7. 12. 2015.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/35


Rozsudek Tribunálu ze dne 17. května 2018 – Josefsson v. Parlament

(Věc T-566/16) (1)

(„Veřejná služba - Dočasní zaměstnanci - Pracovní smlouva na dobu neurčitou - Propuštění - Článek 47 písm. c) bod i) PŘOZ RAA - Zjevně nesprávné posouzení - Právo být vyslechnut - Zásada řádné správy - Povinnost jednat s náležitou péčí“)

(2018/C 240/36)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Erik Josefsson (Malmö, Švédsko) (zástupci: T. Bontinck, A. Guillerme a M. Forgeois, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: původně M. Dean a L. Deneys, poté M. Dean a Í. Ní Riagáin Düro, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 270 SFEU znějící zaprvé na zrušení rozhodnutí orgánu Parlamentu oprávněného uzavírat pracovní smlouvy ze dne 19. prosince 2014 o vypovězení žalobcovy smlouvy dočasného zaměstnance a zadruhé na náhradu nemajetkové újmy, která žalobci údajně vznikla.

Výrok rozsudku

1)

Rozhodnutí orgánu Evropského parlamentu oprávněného uzavírat pracovní smlouvy ze dne 19. prosince 2014 o vypovězení smlouvy dočasného zaměstnance uzavřené s Erikem Josefssonem se zrušuje.

2)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)

Parlamentu se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 27, 25.1.2016 (věc původně zapsaná do rejstříku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie pod číslem F-138/15 a předaná Tribunálu Evropské unie dne 1.9.2016).


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/35


Rozsudek Tribunálu ze dne 17. května 2018 – Komise v. AV

(Věc T-701/16 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Dočasní zaměstnanci - Přijímání - Lékařská prohlídka - Neúplná prohlášení při lékařské prohlídce - Uplatnění výhrady týkající se zdravotního stavu se zpětným účinkem - Odepření příspěvku v invaliditě - Plnění povinností vyplývajících z rozsudku Soudu pro veřejnou službu, kterým bylo zrušeno původní rozhodnutí“)

(2018/C 240/37)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: původně C. Berardis-Kayser, C. Ehrbar a T. Bohr, poté C. Ehrbar a T. Bohr, zmocněnci)

Další účastník řízení: AV (zástupci: J.-N. Louis a N. de Montigny, advokáti)

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 21. července 2016, AV v. Komise (F-91/15, EU:F:2016:170), a znějící na zrušení tohoto rozsudku.

Výrok

1)

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 21. července 2016, AV v. Komise (F-91/15) se zrušuje.

2)

Věc se vrací jinému senátu Tribunálu, než který rozhodl o tomto kasačním opravném prostředku.

3)

O nákladech řízení bude rozhodnuto později.


(1)  Úř. věst. C 14, 16.1.2017.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/36


Rozsudek Tribunálu ze dne 17. května 2018 – Basil v. EUIPO – Artex (Speciální koše pro jízdní kola)

(Věc T-760/16) (1)

(„(Průmyslový) vzor Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Zapsaný (průmyslový) vzor Společenství představující speciální koše pro jízdní kola - Důvod neplatnosti - Nepřípustnost návrhu na prohlášení neplatnosti - Článek 52 odst. 3 a čl. 86 odst. 5 nařízení (ES) č. 6/2002 - Zpřístupnění staršího (průmyslového) vzoru - Individuální povaha - Odlišný celkový dojem - Článek 6 a čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení č. 6/2002“)

(2018/C 240/38)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Basil BV (Silvolde, Nizozemsko) (zástupci: N. Weber a J. von der Thüsen, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: S. Hanne a D. Walicka, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem: Artex SpA (San Zeno di Cassola, Itálie) (zástupkyně: J. Vogtmeier, advokátka)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 7. července 2016 (věc R 535/2015-3), týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Artex a Basil.

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnosti Basil BV se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 6, 9.1.2017.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/37


Rozsudek Tribunálu ze dne 29. května 2018 – Fedtke v. EHSV

(Věc T-801/16 RENV) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Odchod do důchodu - Důchodový věk - Žádost o prodloužení služby - Článek 52 první a druhý pododstavec služebního řádu - Zájem služby - Čistě potvrzující akt - Nové a podstatné skutečnosti - Přípustnost“)

(2018/C 240/39)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Ingrid Fedtke (Wezembeek-Oppem, Belgie) (zástupce: M.-A. Lucas, advokát)

Žalovaný: Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) (zástupci: M. Pascua Mateo, K. Gambino, X. Chamodraka, A. Carvajal a L. Camarena Januzec, zmocněnci, ve spolupráci s B. Wägenbaurem, advokátem)

Předmět věci

Návrh na základě článku 270 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí EHSV o odmítnutí žádosti žalobkyně o setrvání ve službě až do věku 66 let.

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Ingrid Fedtke se ukládá náhrada nákladů vynaložených v tomto řízení před Tribunálem Evropské unie a před Soudem pro veřejnou službu Evropské unie.


(1)  Úř. věst. C 320, 28.9.2015 (věc původně zapsaná do rejstříku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie pod číslem F-107/15 a předaná Tribunálu Evropské unie dne 1.9.2016).


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/37


Rozsudek Tribunálu ze dne 18. května 2018 – Italytrade v. EUIPO – Tpresso (tèespresso)

(Věc T-67/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie tèespresso - Starší mezinárodní obrazová ochranná známka TPresso a starší mezinárodní slovní ochranná známka TPRESSO - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2018/C 240/40)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Italytrade Srl (Bari, Itálie) (zástupce: N. Clemente, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: L. Rampini, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Tpresso SA (Curych, Švýcarsko) (zástupci: L. Biglia a R. Spagnolli, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 29. listopadu 2016 (věc R 959/2016-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Tpresso a Italytrade

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnosti Italytrade Srl se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 104, 3.4.2017


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/38


Rozsudek Tribunálu ze dne 18. května 2018 – Italytrade v. EUIPO – Tpresso (teaespresso)

(Věc T-68/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie teaespresso - Starší mezinárodní obrazová ochranná známka TPresso a slovní ochranná známka TPRESSO - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2018/C 240/41)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Italytrade Srl (Bari, Itálie) (zástupce: N. Clemente, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: L. Rampini, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Tpresso SA (Curych, Švýcarsko) (zástupci: L. Biglia a R. Spagnolli, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 29. listopadu 2016 (věc R 1099/2016-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Tpresso a Italytrade.

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnost Italytrade Srl uhradí náklady řízení.


(1)  Úř. věst. C 104, 3..4.2017.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/39


Rozsudek Tribunálu ze dne 29. května 2018 – Sata v. EUIPO – Zhejiang Rongpeng Air Tools (1000)

(Věc T-299/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie 1000 - Absolutní důvod pro zamítnutí - Popisný charakter - Článek 52 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 59 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) 2017/1001] - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001] - Rovné zacházení - Zásada řádné správy - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2018/C 240/42)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sata GmbH & Co. KG (Kornwestheim, Německo) (zástupkyně: M.-C. Simon, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: D. Hanf, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Zhejiang Rongpeng Air Tools Co. Ltd (Pengjie Town, Čína) (zástupci: S. Fröhlich a M. Hartmann, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 6. března 2017 (věc R 650/2016-4) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Zhejiang Rongpeng Air Tools a Sata.

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnosti Sata GmbH & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 231, 17.7.2017.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/39


Rozsudek Tribunálu ze dne 29. května 2018 – Sata v. EUIPO – Zhejiang Rongpeng Air Tools (3000)

(Věc T-300/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie 3000 - Absolutní důvod pro zamítnutí - Popisný charakter - Článek 52 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 59 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) 2017/1001] - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 [nyní článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001] - Rovné zacházení - Zásada řádné správy - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2018/C 240/43)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sata GmbH & Co. KG (Kornwestheim, Německo) (zástupce: M.-C. Simon, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: D. Hanf, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Zhejiang Rongpeng Air Tools Co. Ltd (Pengjie Town, Čína) (zástupci: S. Fröhlich a M. Hartmann, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. března 2017 (věc R 653/2016-4) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Zhejiang Rongpeng Air Tools a Sata

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnosti Sata GmbH & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 231, 17.7.2017.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/40


Rozsudek Tribunálu ze dne 29. května 2018 – Sata v. EUIPO – Zhejiang Rongpeng Air Tools (2000)

(Věc T-301/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie 2000 - Absolutní důvod pro - Popisný charakter - Článek 52 odstavec 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 59 odstavec 1 písm. a) a b) nařízení (EU) 2017/1001] - Článek 7 odstavec 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 [nyní článek 7 odstavec 1 písm. c) nařízení 2017/1001] - Rovné zacházení - Zásada řádné správy - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2018/C 240/44)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sata GmbH & Co. KG (Kornwestheim, Německo) (zástupce): M.-C. Simon, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: D. Hanf, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Zhejiang Rongpeng Air Tools Co. Ltd (Pengjie Town, Čína) (zástupci: S. Fröhlich a M. Hartmann, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. března 2017 (věc R 651/2016-4) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi Zhejiang Rongpeng Air Tools a Sata.

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnosti Sata GmbH & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 231, 17.7.2017.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/41


Rozsudek Tribunálu ze dne 18. května 2018 – Mendes v. EUIPO – Actial Farmaceutica (VSL#3)

(Věc T-419/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o zrušení - Slovní ochranná známka Evropské unie VSL#3 - Ochranná známka, která se stala označením, které je v obchodě obvyklé pro výrobek nebo službu, pro kterou je zapsána - Ochranná známka, která může klamat veřejnost - Článek 51 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 58 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 2017/1001]“)

(2018/C 240/45)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Mendes SA (Lugano, Švýcarsko) (zástupce: G. Carpineti, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Actial Farmaceutica Srl (Řím, Itálie) (zástupce: S. Giudici, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 3. května 2017 (věc R 1306/2016-2), týkajícímu se řízení o zrušení mezi společnostmi Mendes a Actial Farmaceutica.

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnosti Mendes SA se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 277, 21.8.2017.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/41


Rozsudek Tribunálu ze dne 28. května 2018 – Item Industrietechnik v. EUIPO (EFUSE)

(Věc T-426/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie EFUSE - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2018/C 240/46)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Item Industrietechnik GmbH (Solingen, Německo) (zástupci: G. Hasselblatt, V. Töbelmann a M. Vitt, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: A. Schifko, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 18. dubna 2017 (věc R 1881/2016-4) týkajícímu se přihlášky obrazového označení EFUSE jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti Item Industrietechnik GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 277, 21.8.2017.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/42


Rozsudek Tribunálu ze dne 28. května 2018 – Item Industrietechnik v. EUIPO (EFUSE)

(Věc T-427/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie EFUSE - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2018/C 240/47)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Item Industrietechnik GmbH (Solingen, Německo) (zástupci: G. Hasselblatt, V. Töbelmann a M. Vitt, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: A. Schifko, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 18. dubna 2017 (věc R 1882/2016-4) týkajícímu se zápisu slovního označení EFUSE jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)

Žaloba se zamítá

2)

Společnosti Industrietechnik GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 277, 21.8.2017.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/43


Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 15. května 2018 – Elche Club de Fútbol v. Komise

(Věc T-901/16 R)

(„Návrh na předběžné opatření - Státní podpory - Podpory poskytnuté Španělskem některým profesionálním fotbalovým klubům - Veřejná záruka poskytnutá veřejnoprávním subjektem - Rozhodnutí o neslučitelnosti s vnitřním trhem - Návrh na odklad vykonatelnosti - Fumus boni juris - Naléhavost - Zvážení zájmů“)

(2018/C 240/48)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Elche Club de Fútbol, SAD (Elche, Španělsko) (zástupci: M. Segura Catalán a M. Clayton, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: B. Stromsky, G. Luengo a P. Němečková, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalobce: Španělské království (zástupce: A. Gavela Llopis, zmocněnec)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článků 278 a 279 SFEU, který směřuje k odkladu vykonatelnosti rozhodnutí Komise (EU) č. 2017/365 ze dne 4. července 2016 o státní podpoře SA.36387 (2013/C) (ex 2013/NN) (ex 2013/CP), kterou Španělsko poskytlo Valencia Club de Fútbol, SAD, Hércules Club de Fútbol, SAD a Elche Club de Fútbol (Úř. věst. 2017, L 55, s. 12).

Výrok

1)

Odkládá se vykonatelnost rozhodnutí Komise (EU) č. 2017/365 ze dne 4. července 2016 o státní podpoře SA.36387 (2013/C) (ex 2013/NN) (ex 2013/CP). kterou Španělsko poskytlo Valencia Club de Fútbol, SAD, Hércules Club de Fútbol, SAD a Elche Club de Fútbol (Úř. věst. 2017, L 55, s. 12) v rozsahu, v němž se týká navrácení podpory Elche Club de Fútbol, označené jako opatření 3 v článku 1 uvedeného rozhodnutí.

2)

Ve zbývající části se návrh zamítá.

3)

Usnesení ze dne 6. března 2017, Elche Club de Fútbol v. Komise (T 901/16 R) se zrušuje.

4)

O nákladech řízení bude rozhodnuto později.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/44


Usnesení Tribunálu ze dne 4. května 2018 – Abel a další v. Komise

(Věc T-197/17) (1)

(„Mimosmluvní odpovědnost - Životní prostředí - Přijetí nařízení týkajícího se emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel ze strany Komise - Návrh na náhradu majetkové a nemajetkové újmy, kterou žalobci údajně utrpěli - Neexistence skutečné a určité újmy - Situace, která může mít nemajetkový dopad na každého - Neexistence napravitelné škody - Návrh na vydání soudního příkazu“)

(2018/C 240/49)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Marc Abel (Montreuil, Francie) a dalších 1428 žalobců, jejichž jména jsou uvedena v příloze usnesení (zástupce: J. Assous, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: J.-F. Brakeland, M. Huttunen a A. Becker, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 268 SFEU znějící na získání náhrady škody, kterou žalobci údajně utrpěli v důsledku přijetí nařízení Komise (EU) 2016/646 ze dne 20. dubna 2016, kterým se mění nařízení (ES) č. 692/2008 z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 6) (Úř. věst. 2016, L 109, s. 1).

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Marcu Abelovi a ostatním žalobcům, jejichž jména jsou uvedena v příloze, se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 151, 15.5.2017.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/44


Usnesení Tribunálu ze dne 16. května 2018 – Argus Security Projects v. Komise a EUBAM Libye

(Věc T-206/17) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Veřejné zakázky na služby - Soutěžní jednací řízení - Poskytování bezpečnostních služeb v rámci asistenční mise Evropské unie pro integrovanou správu hranic v Libyi - Odmítnutí nabídky podané uchazečem a zadání veřejné zakázky jinému uchazeči - Skutečnosti, které nastaly po zadání zakázky - Podstatná změna původních podmínek zakázky - Žaloba po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná“)

(2018/C 240/50)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Argus Security Projects Ltd (Limassol, Kypr) (zástupci: T. Bontinck a A. Guillerme, advokáti)

Žalované: Evropská komise (zástupci: F. Castillo de la Torre, P. Aalto a L. Baumgart, zmocněnci), Asistenční mise Evropské unie pro integrovanou správu hranic v Libyi (EUBAM Libye) (zástupce: E. Raoult, advokát)

Předmět

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU směřující ke zrušení rozhodnutí EUBAM Libye ze dne 24. ledna 2017 o odmítnutí nabídky předložené žalobkyní v rámci soutěžního jednacího řízení na zadání zakázky poskytování bezpečnostních služeb v rámci asistenční mise Evropské unie EUBAM Libye pro integrovanou správu hranic v Libyi (smlouva EUBAM-13-020) a o zadání zakázky společnosti Garda World Ltd.

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti Argus Security Projects Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 195, 19.6.2017.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/45


Usnesení Tribunálu ze dne 15. května 2018 – Sensotek v. EUIPO – Senso Tecnologie (senso tek)

(Věc T-470/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie senso tek - Starší obrazová ochranná známka Evropské unie SENSOTEC - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Žaloba po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná“)

(2018/C 240/51)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sensotek GmbH (Reichenbach an der Fils, Německo) (zástupce: J. Klink, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: S. Hanne, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Senso Tecnologie Srl (Řím, Itálie)

Předmět

Žaloba proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 16. května 2017 (věc R 1953/2016-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Senso Tecnologie a Sensotek.

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti Sensotek GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 309, 18.9.2017.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/46


Usnesení Tribunálu ze dne 17. dubna 2018 – NeoCell v. EUIPO (BIOACTIVE NEOCELL COLLAGEN)

(Věc T-666/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Právnická osoba soukromého práva - Nepředložení důkazu o právní existenci - Článek 177 odst. 4 jednacího řádu - Zjevná nepřípustnost“)

(2018/C 240/52)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: NeoCell Corporation (zástupce: M. Edenborough, QC)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: A. Lukošiūtė, zmocněnec)

Předmět

Žaloba proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 18. července 2017 (věc R 147/2017-2) týkajícímu se mezinárodního zápisu s vyznačením Evropské unie slovní ochranné známky BIOACTIVE NEOCELL COLLAGEN.

Výrok

1)

Žaloba se odmítá.

2)

Společnosti NeoCell Corporation se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 5, 8.1.2018.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/46


Usnesení Tribunálu ze dne 15. května 2018 – Commune de Fessenheim a další v. Komise

(Věc T-726/17) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Přístup k dokumentům - Dopis zaslaný Komisí francouzským orgánům týkající se protokolu o vyrovnání se skupinou EDF v rámci zrušení povolení k provozu jaderné elektrárny Fessenheim - Implicitní odepření přístupu - Lhůta pro podání žaloby - Opožděnost - Nepřípustnost“)

(2018/C 240/53)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Commune de Fessenheim (Francie), Communauté de communes Pays Rhin-Brisach (Volgelsheim, Francie), Conseil départemental du Haut-Rhin (Colmar, Francie), Conseil régional Grand Est Alsace Champagne-Ardenne Lorraine, (Strasbourg, Francie) (zástupce: G. de Rubercy, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupce: A. Buchet, zmocněnec)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení implicitního rozhodnutí ze dne 10. srpna 2017, kterým Komise odmítla žalobcům poskytnout přístup k dopisu, který zaslala dne 22. března 2017 francouzským orgánům a který se týkal protokolu o vyrovnání se skupinou Électricité de France (EDF) v rámci zrušení povolení k provozu jaderné elektrárny Fessenheim

Výrok

1)

Žaloba se zamítá jako nepřípustná.

2)

Není již důvodné rozhodnout o návrhu na vstup Francouzské republiky do řízení v postavení vedlejší účastnice.

3)

Commune de Fessenheim, Communauté de communes Pays Rhin-Brisach, Conseil départemental du Haut-Rhin et Conseil régional Grand Est Alsace Champagne-Ardenne Lorraine ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

4)

Francouzská republika ponese vlastní náklady řízení.


(1)  Úř. věst. C 13, 15.1.2018.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/47


Usnesení Tribunálu ze dne 15. května 2018 – Seco Belgium a Vinçotte v. Parlament

(Věc T-812/17) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Veřejné zakázky na stavební práce - Zadávací řízení - Kontrolní úkoly a technické konzultace v rámci pořizování, projektů a prací na budovách Evropského parlamentu v Bruselu - Odmítnutí nabídky žalobkyň a zadání zakázky jinému uchazeči - Zrušení napadeného aktu - Zánik předmětu sporu - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2018/C 240/54)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Seco Belgium (Brusel, Belgie) a Vinçotte (Vilvoorde, Belgie) (zástupci: A. Delvaux a R. Simar, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: původně P. López-Carceller a Z. Nagy, poté Z. Nagy a B. Simon, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Parlamentu ze dne 1. prosince 2017 o odmítnutí nabídky předložené žalobkyněmi v rámci zadávacího řízení 06D 20/2017/M005, nadepsaného „Kontrolní úkoly a technické konzultace v rámci pořizování, projektů a prací na budovách Evropského parlamentu v Bruselu“, a o zadání této zakázky jinému uchazeči.

Výrok

1)

Není důvodné rozhodnout ve věci samé.

2)

Evropskému parlamentu se ukládá náhrada nákladů řízení, včetně nákladů souvisejících s řízením o předběžném opatření.


(1)  Úř. věst. C 52, 12.2.2018.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/48


Žaloba podaná dne 22. dubna 2018 – European Anglers Alliance v. Rada

(Věc T-252/18)

(2018/C 240/55)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: European Anglers Alliance (Offenbach am Main, Allemagne) (zástupce: L.-B. Buchman, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

uznal právní zájem European Anglers Alliance;

zrušil ustanovení čl. 9 odst. 4 a 5 nařízení Rady (EU) 2018/120 ze dne 23. ledna 2018, kterým se pro rok 2018 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací a kterým se mění nařízení (EU) 2017/127 (Úř. věst. 2018, L 27, s. 1), v rozsahu, v němž:

tato ustanovení zavádějí mezi občany Evropské unie neodůvodněnou diskriminaci z hlediska cíle sledovaného těmito ustanoveními a porušují zásadu rovnosti;

Rada Evropské unie překročila svůj prostor pro uvážení, když se neopírala o žádné objektivní údaje o odlovu populace morčáka evropského prováděného v rámci mořského rekreačního rybolovu;

porušují zásadu proporcionality a jsou v rozporu s článkem 17 Společné rybářské politiky, neboť zjevně nebyla zohledněna hospodářská a sociologická váha mořského rekreačního rybolovu.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovného zacházení, neboť napadená ustanovení nařízení (EU) 2018/120 zavádějí neodůvodněnou diskriminaci mezi evropskými občany z hlediska sledovaného cíle a rovněž mezi rekreačními rybáři a průmyslovým rybolovem.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že Rada překročila svůj prostor pro uvážení.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/48


Žaloba podaná dne 23. dubna 2018 – VY v. Komise

(Věc T-253/18)

(2018/C 240/56)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: VY (zástupce: J.-N. Louis, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí o jmenování [confidentiel(1) na místo vedoucího oddělení [confidentiel] při Delegaci Evropské unie v Japonsku a rozhodnutí o zamítnutí žádosti žalobce o pracovní místo;

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení oznámení o volném pracovním místě.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení článku 21 Listiny základních práv a článku 1d služebního řádu.


(1)  Skryté důvěrné údaje.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/49


Žaloba podaná dne 25. dubna 2018 – Makhlouf v. Komise a ECB

(Věc T-260/18)

(2018/C 240/57)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Rami Makhlouf (Damašek, Sýrie) (zástupce: E. Ruchat, advokát)

Žalované: Evropská komise a Evropská centrální banka

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

určil, že jeho žaloba je přípustná a opodstatněná;

uložil proto Evropské unii a žalovaným povinnost nahradit škodu, která žalobci vznikla, ve výši 6 900 000 € a úroky;

uložil žalovaným náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Komise porušila čl. 17 odst. 1 SEU a čl. 13 odst. 3 a 4 smlouvy o ESM, jelikož nedbala na slučitelnost memoranda o porozumění ze dne 26. dubna 2013 s unijním právem.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející ze zneužití pravomocí a porušení článku 17 Listiny základních práv ze strany ECB, jelikož použila své pravomoci v měnové politice, aby Euroskupině a kyperské vládě uložila podmínky, jak restrukturalizovat banky.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z vyvlastnění majetku žalobce bez spravedlivé náhrady.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/50


Žaloba podaná dne 26. dubna 2018 – O'Flynn a další v. Komise

(Věc T-270/18)

(2018/C 240/58)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: Michael O'Flynn (Cork, Irsko), Paddy McKillen (Dublin, Irsko) a David Daly (Malahide, Irsko) (zástupci: M. Cush, SC, D. Hardiman, Barrister, P. O’Brien a D. O'Keeffe, Solicitors)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Evropské Komise C(2018) 464 final ze dne 25. ledna 2018 (SA.43791(2017/NN)) (1) z toho důvodu, že v něm nebyla vznesena žádná námitka vůči údajné podpoře určené a poskytované prostřednictvím National Asset Management Agency (NAMA), nebo podpůrně, že v něm nebylo určeno, že toto opatření je státní podporou.

přiznal žalobcům náhradu nákladů, včetně náhrady nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci čtyři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z toho, že žalovaná měla zahájit formální vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU.

Žalobci mimo jiné tvrdí, že žalovaná tím, že nezahájila takové řízení, porušila procesní práva žalobců podle čl. 108 odst. 2 SFEU a rovněž zásadu řádné zprávy, neboť porušila svou povinnost provést řádné a nestranné šetření údajné podpory.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení.

Žalobci tvrdí, že žalovaná se dopustila zjevně nesprávného posouzení tím, že přijala napadené rozhodnutí, včetně toho, že konstatovala, že žalobci nepoukazovali na žádné zneužití podpory, přestože tento odkaz byl výslovně uveden v bodě 5.25 stížnosti. Žalobci rovněž tvrdí, že posouzení žalované, které se týkalo činností NAMA, bylo v řadě ohledů nesprávné.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že žalovaná porušila povinnost uvést odůvodnění.

V tomto ohledu žalobci tvrdí, že žalovaná porušila povinnost uvést odůvodnění nebo neuvedla vhodné odůvodnění napadeného rozhodnutí tím, že mimo jiné řádně, vůbec či ověřitelným způsobem nevysvětlila, na jakém základě přijala metodiku NAMA pro určování životaschopnosti rozvojových projektů.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení článku 106 SFEU.

Žalobci kromě údajného porušení ustanovení SFEU v oblasti státní podpory tvrdí, že, jak uvedli ve své stížnosti, byl porušen i článek 106 SFEU, na což žalovaná neodpověděla.


(1)  Úř. věst. C 60, s. 4.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/51


Žaloba podaná dne 30. dubna 2018 – Bernaldo de Quirós v. Komise

(Věc T-273/18)

(2018/C 240/59)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Belén Bernaldo de Quirós (Brusel, Belgie) (zástupkyně: M. Casado García-Hirschfeld, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

prohlásil tuto žalobu za přípustnou a opodstatněnou

a v důsledku toho

zrušil rozhodnutí ze dne 6. července 2017,

v případě potřeby zrušil rozhodnutí ze dne 31. ledna 2018 o zamítnutí stížnosti,

uložil náhradu nemajetkové újmy, která byla žalobkyni způsobena těmito rozhodnutími, odhadované zcela symbolicky na 1 euro,

uložil žalované náhradu všech nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vychází z porušení mandátu Úřadu pro vyšetřování a disciplinární opatření při správním vyšetřování vedeném proti žalobkyni, jakož i z porušení zásad nestrannosti a řádné správy.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení zásady respektování práv na obhajobu a článku 3 přílohy IX služebního řádu a z porušení zásady rovnosti zbraní během slyšení žalobkyně na základě článku 22 přílohy IX služebního řádu.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení zásady proporcionality a ze zjevně nesprávného posouzení.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/52


Žaloba podaná dne 7. května 2018 – Azarov v. Rada

(Věc T-286/18)

(2018/C 240/60)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Mykola Janovyč Azarov (Kyjev, Ukrajina) (zástupci: Rechtsanwälte A. Egger a G. Lansky)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

podle článku 263 SFEU zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/333 ze dne 5. března 2018, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2018, L 63, s. 48) jakož i prováděcí nařízení Rady (EU) č. 2018/326 ze dne 5. března 2018, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2018, L 63, s. 5) v rozsahu, v němž se týkají žalobce

podle článku. 64 jednacího řádu Tribunálu nařídil organizační procesní opatření;

podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu Tribunálu uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality

Žalobce uplatňuje, že již popáté nařízená omezující opatření jsou zjevně nepřiměřená.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení

Žalobce uvádí, že Rada nezaložila své rozhodnutí o uložení omezujících opatření na dostatečně pevném skutkovém základu vyžadovaném judikaturou.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/52


Žaloba podaná dne 10. května 2018 – Lotyšská republika v. Evropská komise

(Věc T-293/18)

(2018/C 240/61)

Jednací jazyk: lotyština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Lotyšská republika (zástupkyně: I. Kucina a V. Soņeca)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil dopis Komise C(2018) 1418 final ze dne 12. března 2018, jímž Komise formulovala své stanovisko, a uložil uvedenému orgánu povinnost zaujmout takové stanovisko, které vůči Lotyšsku nevyvolá nepříznivé právní účinky;

uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení vynaložených Lotyšskem.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby Lotyšská republika tvrdí, že Komise při formulování svého stanoviska porušila nejen článek 263 SFEU, což vůči Lotyšsku vyvolává nepříznivé právní účinky, ale i čl. 17 odst. 1 SEU ve spojení s čl. 3 odst. 1 písm. d) a s články 38 a 335 SFEU, které Komisi ukládají povinnost zajistit, aby Norsko řádně plnilo závazky, jež tento stát převzal na základě Pařížské smlouvy (1) v souvislosti s právy členských států Evropské unie na stejné připuštění k výkonu práva rybolovu v rybolovné oblasti Svalbard.


(1)  Smlouva o Špicberkách, kterou dne 9. února 1920 v Paříži uzavřely Norsko, Spojené státy americké, Dánsko, Francie, Itálie, Japonsko, Nizozemsko, Velká Británie, Irsko a britská území zámořská a Švédsko. Publikována v českém znění pod č. 160/1930 Sb. a dostupná v lotyšském znění na stránce https://likumi.lv/ta/id/282051-par-ligumu-starp-norvegiju-amerikas-savienotajam-valstim-daniju-franciju-italiju-japanu-niderlandi-lielbritaniju-un


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/53


Žaloba podaná dne 8. května 2018 – Wirecard Technologies v. EUIPO – Striatum Ventures (supr)

(Věc T-297/18)

(2018/C 240/62)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Wirecard Technologies GmbH (Aschheim, Německo) (zástupce: A. Bayer, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Striatum Ventures BV (Rosmalen, Nizozemsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitel sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „supr“ – Ochranná známka Evropské unie č. 13 163 746

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 20. února 2018 ve věci R 2028/2017-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

napadené rozhodnutí zrušil;

uložil EUIPO a další účastnici v řízení před odvolacím senátem, pokud vstoupí do řízení jako vedlejší účastnice, náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

Porušení článku 8 odst. 1 písm. b) nařízení 2017/1001.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/54


Žaloba podaná dne 16. května 2018 – Kljujev v. Rada

(Věc T-305/18)

(2018/C 240/63)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Andrij Kljujev (Doněck, Ukrajina) (zástupci: B. Kennelly, QC, J. Pobjoy, barrister, R. Gherson a T. Garner, solicitors)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál zrušil:

rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/333 ze dne 5. března 2018, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2018, L 63, s. 48) a

prováděcí nařízení Rady (EU) 2018/326 ze dne 5. března 2018, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2018, L 63, s. 5)

v rozsahu, v němž se tato opatření vztahují na žalobce.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vychází z toho, že Rada se dopustila nesprávného posouzení, když měla za to, že kritérium pro zařazení žalobce do čl. 1 odst. 1 napadeného rozhodnutí a do čl. 3 odst. 1 napadeného nařízení bylo splněno.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení práv žalobce podle článku 6 SEU ve spojení s články 2 a 3 SEU a podle článků 47 a 48 Listiny základních práv Evropské unie v důsledku toho, že Rada předpokládala, že zacházení s žalobcem na Ukrajině je v souladu se základními lidskými právy.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z toho, že Rada porušila právo žalobce na obhajobu a právo na řádnou správu a na účinnou soudní ochranu.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že Rada neodůvodněně a nepřiměřeně porušila právo žalobce na vlastnictví a na dobrou pověst.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/55


Žaloba podaná dne 16. května 2018 – Zhejiang Jiuli Hi-Tech Metals v. Komise

(Věc T-307/18)

(2018/C 240/64)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Zhejiang Jiuli Hi-Tech Metals Co. Ltd (Huzhou City, Čína) (zástupci: K. Adamantopoulos a P. Billiet, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) č. 2018/330 ze dne 5. března 2018, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 v rozsahu, v němž se týká žalobkyně; a

uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Komise přijala nařízení č. 2018/330 způsobem, který z věcného hlediska porušuje právo žalobkyně na obhajobu v rozporu s čl. 3 odst. 2, čl. 16 odst. 1, čl. 19 odst. 2 a 4, čl. 20 odst. 2, čl. 20 odst. 4, čl. 21 odst. 5 a 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, jakož i články 3.1, 5.3, 6.1, 6.1.2, 6.2, 6.4, 6.5.1., 6.6 a 6.9 antidumpingové dohody WTO.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Komise se při přijímání nařízení č. 2018/330 dopustila zjevně nesprávného právního a skutkového posouzení, když pro výpočet běžné hodnoty ve vztahu k žalobkyni použila v rozporu s čl. 1 odst. 2 a 3, čl. 2 odst. 1 a 7 a čl. 11 odst. 9 nařízení č. 2016/1036, jakož i s články 2.2 a 6.10.1 antidumpingové dohody WTO metodu srovnatelné země. Komise použití čl. 2 odst. 7 nařízení č. 2016/1036 ve vztahu k žalobkyni nijak neodůvodnila.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Komise se při přijímání nařízení č. 2018/330 dopustila zjevně nesprávného právního a skutkového posouzení, když v rozporu s čl. 2 odst. 2, 5 a 6, čl. 6 odst. 7 a 8 a čl. 16 odst. 1 nařízení č. 2016/1036, jakož i s články 2.2.1.1, 2.2.2, 2.4 a 2.6. antidumpingové dohody WTO přijala nesprávný číselný kód dotčeného výrobku (PCN).

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Komise se při přijímání nařízení č. 2018/330 dopustila zjevně nesprávného právního a skutkového posouzení, protože použitá metodologie v rozporu s čl. 1 odst. 4, čl. 2 odst. 6, 10 a 11, čl. 17 odst. 1 a 2 a čl. 18 odst. 3 nařízení č. 2016/1036, jakož i články 2.2, 2.2.2, 2.4, 2.4.2, 2.6, 3.6 a 9.2 antidumpingové dohody WTO zkreslila z věcného hlediska dumpingové rozpětí žalobkyně.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Komise se při přijímání nařízení č. 2018/330 dopustila zjevně nesprávného právního a skutkového posouzení, když v rozporu s čl. 1 odst. 1, 2 a odst. 3, čl. 2 odst. 12, čl. 2 odst. 9, čl. 3 odst. 2, 3, 6, 7 a 9 a čl. 11 odst. 1 nařízení č. 2016/1036, jakož i s články 1, 2.1, 2.4.2, 3.1, 3.5, 3.7 a 9.3 antidumpingové dohody WTO konstatovala existenci újmy, jakož i pravděpodobnost obnovy újmy a neověřila existenci příčinné souvislosti.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/56


Žaloba podaná dne 17. května 2018 – Buck v. EUIPO – Unger Holding (BUCK)

(Věc T-311/18)

(2018/C 240/65)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Društvo za proizvodnju inženjering i usluge Buck d.o.o. (Bělehrad, Srbsko) (zástupce: I. Lázaro Betancor, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Unger Holding GmbH (Herne, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Mezinárodní zápis obrazové ochranné známky obsahující slovní prvek BUCK v bílé a červené barvě – Mezinárodní zápis č. 1 218 386 s vyznačením Evropské unie

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 7. března 2018, ve věci R 1024/2017-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

napadené rozhodnutí zrušil;

uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

Porušení čl. 47 odst. 2 nařízení č. 2017/1001;

Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 2017/1001.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/56


Žaloba podaná dne 14. května 2018 – Dentsply De Trey v. EUIPO – IDS (AQUAPRINT)

(Věc T-312/18)

(2018/C 240/66)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Dentsply De Trey GmbH (Kostnice, Německo) (zástupce: S. Clark, Solicitor)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: IDS SpA (Savona, Itálie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „AQUAPRINT“ – Přihláška č. 12 272 407

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 26. února 2018, ve věci R 1438/2017-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

napadené rozhodnutí zrušil s výjimkou rozsahu, v němž odvolací senát určil, že výrobky jsou totožné/obdobné a že relevantní veřejností je veřejnost s odbornými znalostmi v oblasti stomatologie;

uložil podle článku 134 jednacího řádu Tribunálu EUIPO a případné vedlejší účastnici řízení náhradu nákladů řízení vynaložených společností Dentsply;

změnil rozhodnutí rovněž ve vztahu k uložení náhrady nákladů a uložil podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu EUIPO, aby nařídil vedlejší účastnici řízení náhradu nákladů řízení vynaložených odvolacím senátem a námitkovým oddělením.

Dovolávané žalobní důvody

Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení 2017/1001;

Porušení čl. 8 odst. 4 nařízení 2017/1001.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/57


Žaloba podaná dne 15. května 2018 – Hashem a Assi v. SRB

(Věc T-314/18)

(2018/C 240/67)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobci: Hashem Asad Mohammad Hashem (Ammán, Jordánsko), Souhair H. B. Assi (Ammán) (zástupci: R. Vallina Hoset, A. Sellés Marco, C. Iglesias Megías a A. Lois Perreau de Pinninck, advokáti)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

určil mimosmluvní odpovědnost Jednotného výboru pro řešení krizí (SRB) a uložil mu náhradu škody utrpěné žalobci v důsledku jeho jednání a nečinnosti vedoucích ke ztrátě celé investice do podřízených dluhopisů BANCO POPULAR ESPAÑOL, S.A;

uložil SRB vyplatit žalobcům z titulu náhrady utrpěné škody: náhradu uskutečněných investic ve výši 5 571 434,73 eur do akcií Banco Popular; nebo podpůrně náhradu uskutečněných investic ve výši 2 341 142,51 eur;

určil, že částka vyrovnávacích úroků se počítá ode dne 7. června 2017 až do vydání rozsudku v projednávané věci;

určil, že příslušná částka úroků z prodlení se počítá od vydání rozsudku v projednávané věci až do úplného zaplacení, podle sazby stanovené ECB pro hlavní transakce refinancování navýšené o dva procentní body.

uložil SRB náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobní důvody a hlavní argumenty jsou podobné žalobním důvodům a hlavním argumentům uplatněným ve věci T-659/17, Vallina Fonseca v. SRB (2017 C 424, s. 42).


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/58


Žaloba podaná dne 16. května 2018 – Calvo Gutierrez a další v. SRB

(Věc T-315/18)

(2018/C 240/68)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobci: Maria Graciela Calvo Gutierrez (Alcobendas, Španělsko) a 21 dalších (zástupci: R. Vallina Hoset, A. Sellés Marco, C. Iglesias Megías a A. Lois Perreau de Pinninck, advokáti)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

určil mimosmluvní odpovědnost Jednotného výboru pro řešení krizí (SRB) a uložil mu náhradu škody utrpěné žalobci v důsledku jeho jednání a nečinnosti vedoucích ke ztrátě celé investice do podřízených dluhopisů BANCO POPULAR ESPAÑOL, S.A.;

uložil SRB vyplatit žalobcům z titulu náhrady utrpěné majetkové i nemajetkové újmy:

Z titulu majetkové újmy celkovou částku 7 570 098,78 eur za amortizaci akcií Banco Popular, rozdělenou použitím prorrata koeficientu v závislosti na počtu akcií v majetku jednotlivých žalobců následujícím způsobem:

María Graciela Calvo Gutiérrez: 8 836,67 eur

Eric Gancedo Holmer: 35 257,42 eur

María Graciela Calvo Gutiérrez a Eric Gancedo Holmer: 39 358,01 eur

Carlos Eric Gancedo Calvo: 7 374,19 eur

Gabriel Gancedo Calvo: 7 062,93 eur

Jorge Gancedo Calvo: 8 545,24 eur

Lucía Gancedo Calvo: 7 388,69 eur

Manuel Gancedo Calvo: 9 472,17 eur

José Gancedo Calvo: 7 389,45 eur

Claudia Sáez de Montagut Gancedo: 763,66 eur

Bosco Sáez de Montagut Gancedo:2 879,18 eur

Yago Sáez de Montagut Gancedo: 379,16 eur

VICA58, S.L.: 265 763,84 eur

Diana Luisa Gancedo Holmer: 175 499,04 eur

Guillermo de Zavala Gancedo: 722,47 eur

Alfredo de Zavala Gancedo: 718,65 eur

Cosme de Zavala Gancedo: 1 006,27 eur

Bruno de Zavala Gancedo: 689,66 eur

María Astrid Gancedo Holmer: 442 136,41 eur

Marco Gancedo Holmer: 442 135,64 eur

LOS PRUNOS DEL SETO, S.L.: 6 898,14 eur

MANUEL GANCEDO, S.A.: 5 340 911,85 eur

EVEDAM INMUEBLES, S.L.: 620 238,46 eur

GANCEDO a GONZÁLEZ, S.L.: 138 671,57 eur; a

Z titulu nemajetkové újmy částku až do výše 7 570 098,78 eur nebo výše, kterou Tribunál považuje za přiměřenou, rozdělenou použitím prorrata koeficientu v závislosti na počtu akcií v majetku jednotlivých žalobců stejným způsobem, jako částka vyplacená z titulu majetkové újmy;

určil, že příslušná částka úroků z prodlení se počítá od vydání rozsudku v projednávané věci až do úplného zaplacení, podle sazby stanovené ECB pro hlavní transakce refinancování navýšené o dva procentní body;

uložil Výboru náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobní důvody a hlavní argumenty jsou podobné žalobním důvodům a hlavním argumentům uplatněným ve věci T-659/17, Vallina Fonseca v. SRB (2017 C 424, s. 42).


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/59


Žaloba podaná dne 18. května 2018 – Fugro v. Komise

(Věc T-317/18)

(2018/C 240/69)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Fugro NV (Leidschendam, Nizozemsko) (zástupci: T. Snoep a V. van Weperen, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

napadené rozhodnutí zrušil;

alternativně, aby napadené rozhodnutí zrušil částečně, konkrétně jeho čl. 1 odst. 2;

uložil Evropské komisi a Evropské unii náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že rozhodnutí je v rozporu se zásadou proporcionality.

Komise nepožívala široké rozhodovací pravomoci při přijetí rozhodnutí a přezkum otázky, zda je rozhodnutí v rozporu se zásadou proporcionality, by neměl být omezen na přezkum toho, zda je rozhodnutí jasně a zjevně nevhodné z hlediska sledovaných cílů. Rozhodnutí je v rozporu se zásadou proporcionality, protože:

rozhodnutí jde nad rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaných cílů;

Komise si nevybrala z dostupných vhodných opatření to nejméně omezující opatření; a

nevýhody způsobené rozhodnutím jsou nepřiměřené sledovaným cílům.

I kdyby Komise požívala široké rozhodovací pravomoci, rozhodnutí je i tak zjevně nepřiměřeným prostředkem k dosažení sledovaných cílů.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že napadené rozhodnutí porušuje právo společnosti Fugro na vlastnictví zakotvené v článku 17 Listiny základních práv Evropské unie a svobodu podnikání společnosti Fugro zakotvenou v článku 16 Listiny základních práv Evropské unie.

Rozhodnutí porušuje právo Fugro na vlastnictví a zároveň ničí obchodování společnosti Fugro. Ztráta na majetku je významná a přesahuje přiměřené hospodářské riziko; a

rozhodnutí postihuje samotnou existenci svobody podnikání Fugro.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z tvrzení, že rozhodnutí porušuje zásadu nenarušování hospodářské soutěže.

Rozhodnutí brání Evropské unii plnit základní úkol: vytvořit vnitřní trh bez narušení, protože:

rozhodnutí má za následek zásah veřejného sektoru do zahraničního trhu služeb systému s družicovým rozšířením GNSS, kterýžto zásah je neslučitelný se zásadami nenarušené hospodářské soutěže; a

v rozporu s čl. 3 odst. 3 SEU a Protokolem č. 27 zasahuje napadené rozhodnutí do zahraničního trhu služeb systému s družicovým rozšířením GNSS tam, kde nedochází k selhání trhu.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/61


Žaloba podaná dne 18. května 2018 – Serenity Pharmaceuticals v. EUIPO – Gebro Holding (NOCUVANT)

(Věc T-321/18)

(2018/C 240/70)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Serenity Pharmaceuticals LLC (Milford, Pensylvánie, Spojené státy) (zástupce: J. Day, Solicitor)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Gebro Holding GmbH (Fieberbrunn, Rakousko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „NOCUVANT“ – Přihláška č. 13 053 434

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. března 2018, ve věci R 584/2017-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

napadené rozhodnutí zrušil;

zrušil rozhodnutí námitkového oddělení ze dne 27. ledna 2018 v řízení o námitce č. B 002437922;

uložil EUIPO a společnosti Gebro Holdings GmbH nést vlastní náklady řízení a nahradit náklady řízení vynaložené žalobkyní.

Dovolávané žalobní důvody

Porušení čl. 47 odst. 2 nařízení č. 2017/1001;

Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 2017/1001.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/61


Žaloba podaná dne 22. května 2018 – Fomanu v. EUIPO – Fujifilm Imaging Germany (Vyobrazení motýla)

(Věc T-323/18)

(2018/C 240/71)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Fomanu AG (Neustadt a.d. Waldnaab, Německo) (zástupce: S. Reichart, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Fujifilm Imaging Germany GmbH & Co. KG (Willich, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitel sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie č. 5 481 403

Řízení před EUIPO: Řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 16. března 2018, ve věci R 2241/2016-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v jakém byla zrušena napadená unijní ochranná známka, pokud jde o následující zboží a služby:

Třída 9: kompaktní disky (CD), digitální videodisky (DVD), počítačové programy a software, zejména software na výměnu, ukládání, reprodukci a systematický záznam údajů;

Třída 16: tiskařské výrobky zahrnuté do třídy 16 s výjimkou tiskařských výrobků vytištěných prostřednictvím individuálních fotografií (zejména fotoalba, fotokalendáře, fotografie na plátně, fotopuzzle, fotozápisníky, fotopořadače);

Třída 38: poskytování k přístupu k databance pro stahování informací přes elektronická média (internet); předávání zpráv a obrázků prostřednictvím počítače;

Třída 40: Vazba knih;

uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

Porušení čl. 58 odst. 1 písm. a) a článku 2 ve spojení s čl. 18 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1001;

Porušení čl. 19 odst. 1 ve spojení s článkem 10 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2017/1430.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/62


Usnesení Tribunálu ze dne 16. května 2018 – C & J Clark International v. Komise

(Věc T-230/16) (1)

(2018/C 240/72)

Jednací jazyk: angličtina

Předseda třetího senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.


(1)  Úř. věst. C 260, 18.7.2016.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/63


Usnesení Tribunálu ze dne 15. května 2018 – Aide et Action France v. Komise

(Věc T-357/17) (1)

(2018/C 240/73)

Jednací jazyk: francouzština

Předseda druhého senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.


(1)  Úř. věst. C 269, 14.8.2017.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/63


Usnesení Tribunálu ze dne 4. května 2018 – Deutsche Lufthansa v. Komise

(Věc T-1/18) (1)

(2018/C 240/74)

Jednací jazyk: angličtina

Předseda pátého senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.


(1)  Úř. věst. C 63, 19.2.2018.


9.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/63


Usnesení Tribunálu ze dne 16. května 2018 – Teollisuuden Voima v. Komise

(Věc T-52/18) (1)

(2018/C 240/75)

Jednací jazyk: angličtina

Předseda druhého senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.


(1)  Úř. věst. C 112, 26.3.2018.