ISSN 1977-0863
Úřední věstník
Evropské unie
C 222
České vydání
Informace a oznámení
Ročník 61
26. června 2018
|
ISSN 1977-0863 |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
C 222 |
|
|
|
||
|
České vydání |
Informace a oznámení |
Ročník 61 |
|
Obsah |
Strana |
|
|
|
I Usnesení, doporučení a stanoviska |
|
|
|
STANOVISKA |
|
|
|
Evropská komise |
|
|
2018/C 222/01 |
|
|
II Sdělení |
|
|
|
SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
|
Evropská komise |
|
|
2018/C 222/02 |
Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.8927 – Sumitomo Corporation/Sumitomo Mitsui Financial Group/Sumitomo Mitsui Finance and Leasing Company) ( 1) |
|
|
IV Informace |
|
|
|
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
|
Rada |
|
|
2018/C 222/03 |
||
|
2018/C 222/04 |
||
|
2018/C 222/05 |
||
|
2018/C 222/06 |
||
|
|
Evropská komise |
|
|
2018/C 222/07 |
||
|
2018/C 222/08 |
||
|
|
Evropský úřad pro bezpečnost potravin |
|
|
2018/C 222/09 |
||
|
|
INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ |
|
|
2018/C 222/10 |
|
|
V Oznámení |
|
|
|
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE |
|
|
|
Evropská komise |
|
|
2018/C 222/11 |
Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.8936 – Cinven/Partner in Pet Foods Holdings) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1) |
|
|
2018/C 222/12 |
Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.8797 – Thales/Gemalto) ( 1) |
|
|
|
JINÉ AKTY |
|
|
|
Evropská komise |
|
|
2018/C 222/13 |
|
|
Opravy |
|
|
2018/C 222/14 |
|
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP. |
|
CS |
|
I Usnesení, doporučení a stanoviska
STANOVISKA
Evropská komise
|
26.6.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 222/1 |
STANOVISKO KOMISE
ze dne 25. června 2018
k plánu na zneškodňování radioaktivního odpadu vzniklého v důsledku demontáže jaderné elektrárny KRB-II v Gundremmingenu ve spolkové zemi Bavorsko v Německu
(Pouze německé znění je závazné)
(2018/C 222/01)
Níže uvedené posouzení bylo vypracováno podle ustanovení Smlouvy o Euratomu, aniž jsou dotčena jakákoli další posouzení, která mají být provedena podle Smlouvy o fungování Evropské unie, a povinnosti vyplývající z této smlouvy a ze sekundárního práva (1).
Dne 18. července 2017 obdržela Evropská komise podle článku 37 Smlouvy o Euratomu od německé vlády všeobecné údaje k plánu na zneškodňování radioaktivního odpadu (2) vzniklého v důsledku demontáže jaderné elektrárny KRB-II v Gundremmingenu.
Na základě těchto údajů a doplňujících informací vyžádaných Komisí dne 4. října 2017 a poskytnutých německými orgány dne 13. února 2018 a po poradě se skupinou odborníků vypracovala Komise toto stanovisko:
|
1. |
Vzdálenost mezi dotčenou lokalitou a nejbližší hranicí s jiným členským státem, v tomto případě s Rakouskem, je 103 km. |
|
2. |
Při běžném postupu demontáže jaderné elektrárny KRB-II v Gundremmingenu by uvolňování plynných a kapalných radioaktivních výpustí nemělo způsobit expozici obyvatelstva v jiném členském státě, která by byla významná ze zdravotního hlediska, pokud jde o limity ozáření stanovené ve směrnici o základních bezpečnostních standardech (3). |
|
3. |
V místě je přechodně skladován pevný radioaktivní odpad, který je následně přepravován do zařízení oprávněných ke skladování nebo zneškodňování odpadů, jež se nacházejí na území Německa. Neradioaktivní pevné odpady a zbytkové materiály, které jsou v souladu s uvolňovacími úrovněmi, budou osvobozeny od regulační kontroly a budou zneškodněny jako běžný odpad nebo opětovně použity či recyklovány. Tyto kroky budou provedeny v souladu s kritérii stanovenými ve směrnici o základních bezpečnostních standardech. |
|
4. |
Není pravděpodobné, že by případné neplánované uvolnění radioaktivních výpustí, ke kterému může dojít v důsledku havárií typu a rozsahu uvedeného ve všeobecných údajích, ohrozilo obyvatelstvo v jiném členském státě dávkami radioaktivity, které by byly ze zdravotního hlediska významné, pokud jde o referenční úrovně stanovené ve směrnici o základních bezpečnostních standardech. |
Komise tedy zastává stanovisko, že provedení plánu na zneškodňování radioaktivního odpadu v jakékoli podobě, který vznikne v důsledku demontáže jaderné elektrárny KRB-II v Gundremmingenu ve spolkové zemi Bavorsko v Německu, by za běžných podmínek demontáže ani v případě havárie typu a rozsahu uvedeného ve všeobecných údajích nemělo vést k radioaktivnímu zamoření vody, půdy nebo vzdušného prostoru jiného členského státu, které by bylo ze zdravotního hlediska významné, pokud jde o ustanovení uvedená v nové směrnici o základních bezpečnostních standardech.
V Bruselu dne 25. června 2018.
Za Komisi
Miguel ARIAS CAÑETE
člen Komise
(1) Podle Smlouvy o fungování Evropské unie je například třeba dále posoudit hlediska životního prostředí. Komise by ráda upozornila například na ustanovení směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí ve znění směrnice 2014/52/EU, směrnici 2001/42/ES o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí, jakož i směrnici 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a směrnici 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
(2) Zneškodňování radioaktivního odpadu ve smyslu bodu 1 doporučení Komise 2010/635/Euratom ze dne 11. října 2010 o použití článku 37 Smlouvy o Euratomu (Úř. věst. L 279, 23.10.2010, s. 36).
(3) Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření (Úř. věst. L 13, 17.1.2014, s. 1).
II Sdělení
SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Evropská komise
|
26.6.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 222/3 |
Bez námitek k navrhovanému spojení
(Věc M.8927 – Sumitomo Corporation/Sumitomo Mitsui Financial Group/Sumitomo Mitsui Finance and Leasing Company)
(Text s významem pro EHP)
(2018/C 222/02)
Dne 18. června 2018 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:
|
— |
v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví, |
|
— |
v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32018M8927. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu. |
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.
IV Informace
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Rada
|
26.6.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 222/4 |
Oznámení určené osobám, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady 2013/184/SZBP ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/900 a nařízením Rady (EU) č. 401/2013, prováděným prováděcím nařízením Rady (EU) 2018/898 o omezujících opatřeních vůči Myanmaru/Barmě
(2018/C 222/03)
Osobám uvedeným v příloze I rozhodnutí Rady 2013/184/SZBP (1) ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/900 (2) a v příloze IV nařízení Rady (EU) č. 401/2013 (3) prováděného prováděcím nařízením Rady (EU) 2018/898 (4) o omezujících opatřeních vůči Myanmaru/Barmě, se dávají na vědomí níže uvedené informace.
Rada Evropské unie rozhodla, že osoby uvedené ve výše zmíněných přílohách by měly být zařazeny na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření stanovená v rozhodnutí Rady 2013/184/SZBP a v nařízení Rady (EU) č. 401/2013 o omezujících opatřeních vůči Myanmaru/Barmě. Důvody zařazení dotčených osob na seznam jsou uvedeny v příslušných položkách zmíněných příloh.
Dotčené osoby se upozorňují, že mohou požádat příslušné orgány daného členského státu (daných členských států) uvedené na internetových stránkách obsažených v příloze II nařízení Rady (EU) č. 401/2013 o omezujících opatřeních vůči Myanmaru/Barmě o povolení použít zmrazené finanční prostředky na základní potřeby nebo konkrétní platby (viz článek 4b uvedeného nařízení).
Dotčené osoby mohou do 1. února 2019 zaslat Radě žádost včetně podpůrných dokumentů, aby rozhodnutí o jejich zařazení na výše uvedené seznamy bylo znovu zváženo, a to na tuto adresu:
|
Council of the European Union |
|
General Secretariat |
|
DG C 1C |
|
Rue de la Loi/Wetstraat 175 |
|
1048 Bruxelles/Brussel |
|
BELGIQUE/BELGIË |
|
E-mail: sanctions@consilium.europa.eu |
Rada veškeré obdržené připomínky zohlední při pravidelném přezkumu v souladu s článkem 12 rozhodnutí 2013/184/SZBP a čl. 4i odst. 4 nařízení (EU) č. 401/2013.
Dotčené osoby se rovněž upozorňují, že mají možnost rozhodnutí Rady napadnout u Tribunálu Evropské unie v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 275 druhém pododstavci a čl. 263 čtvrtém a šestém pododstavci Smlouvy o fungování Evropské unie.
(1) Úř. věst. L 111, 23.4.2013, s. 75.
(2) Úř. věst. L 160 I, 25.6.2018, s. 9.
(3) Úř. věst. L 121, 3.5.2013, s. 1.
(4) Úř. věst. L 160 I, 25.6.2018, s. 1.
|
26.6.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 222/5 |
Oznámení určené subjektům údajů, na něž se vztahují omezující opatření stanovená nařízením Rady (EU) č. 401/2013 o omezujících opatřeních vůči Myanmaru/Barmě
(2018/C 222/04)
Subjektům údajů se v souladu s článkem 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (1) poskytují tyto informace:
Právním základem tohoto zpracování údajů je nařízení Rady (EU) č. 401/2013 (2).
Správcem tohoto zpracování údajů je Rada Evropské unie zastupovaná generálním ředitelem generálního ředitelství C (GŘ C) (zahraniční věci, rozšíření, civilní ochrana) generálního sekretariátu Rady a zpracováním je pověřeno oddělení 1C GŘ C, které lze kontaktovat na této adrese:
|
Council of the European Union |
|
General Secretariat |
|
DG C 1C |
|
Rue de la Loi/Wetstraat 175 |
|
1048 Bruxelles/Brussel |
|
BELGIQUE/BELGIË |
|
E-mail: sanctions@consilium.europa.eu |
Účelem zpracování údajů je sestavit a aktualizovat seznam osob, na něž se vztahují omezující opatření v souladu s nařízením (EU) č. 401/2013.
Subjekty údajů jsou fyzické osoby, které splňují kritéria pro zařazení na seznam stanovená v uvedeném nařízení.
Mezi shromažďované osobní údaje patří údaje nezbytné ke správné identifikaci dotčené osoby, odůvodnění a veškeré další související údaje.
Shromažďované osobní údaje mohou být v případě potřeby sdíleny s Evropskou službou pro vnější činnost a s Komisí.
Aniž jsou dotčena omezení stanovená v čl. 20 odst. 1 písm. a) a d) nařízení (ES) č. 45/2001, žádosti o přístup, jakož i žádosti o opravu či námitky budou vyřízeny v souladu s oddílem 5 rozhodnutí Rady 2004/644/ES (3).
Osobní údaje budou uchovávány po dobu 5 let od data, kdy byl subjekt údajů vyňat ze seznamu osob, na něž se vztahuje zmrazení majetku, nebo od data, kdy skončí platnost opatření, nebo po dobu trvání soudního řízení, jestliže již bylo zahájeno.
Subjekty údajů se mohou v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 obrátit na evropského inspektora ochrany údajů.
(1) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.
(2) Úř. věst. L 121, 3.5.2013, s. 1.
(3) Úř. věst. L 296, 21.9.2004, s. 16.
|
26.6.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 222/6 |
Oznámení určené osobám, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady (SZBP) 2017/2074 ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/901 a nařízením Rady (EU) 2017/2063, prováděným prováděcím nařízením Rady (EU) 2018/899, o omezujících opatřeních vzhledem k situaci ve Venezuele
(2018/C 222/05)
Osobám uvedeným v příloze I rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2074 (1) ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/901 (2) a v příloze IV nařízení Rady (EU) 2017/2063 (3), prováděného prováděcím nařízením Rady (EU) 2018/899 (4), o omezujících opatřeních vzhledem k situaci ve Venezuele se dávají na vědomí následující informace.
Rada Evropské unie rozhodla, že osoby uvedené ve výše zmíněných přílohách by měly být zařazeny na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím (SZBP) 2017/2074 a nařízením (EU) 2017/2063, o omezujících opatřeních vzhledem k situaci ve Venezuele. Důvody zařazení dotčených osob na seznam jsou uvedeny v příslušných položkách zmíněných příloh.
Dotčené osoby se upozorňují, že mohou požádat příslušné orgány daného členského státu (členských států) uvedené na internetových stránkách, jejichž seznam je obsažen v příloze III nařízení (EU) 2017/2063 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci ve Venezuele, o povolení použít zmrazené finanční prostředky na základní potřeby nebo určité platby (viz článek 9 uvedeného nařízení).
Dotčené osoby mohou do 1. září 2018 zaslat Radě žádost včetně podpůrných dokumentů, aby rozhodnutí o jejich zařazení na výše uvedené seznamy bylo znovu zváženo, a to na tuto adresu:
|
Rada Evropské unie |
|
Generální sekretariát |
|
GŘ C 1C |
|
Rue de la Loi/Wetsraat 175 |
|
1048 Brusel |
|
BELGIE |
|
Email: sanctions@consilium.europa.eu |
Rada veškeré obdržené připomínky zohlední při pravidelném přezkumu v souladu s článkem 13 rozhodnutí (SZBP) 2017/2074 a čl. 17 odst. 4 nařízení (EU) 2017/2063.
Dotčené osoby se rovněž upozorňují, že mají možnost rozhodnutí Rady napadnout u Tribunálu Evropské unie v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 275 druhém pododstavci a čl. 263 čtvrtém a šestém pododstavci Smlouvy o fungování Evropské unie.
(1) Úř. věst. L 295, 14.11.2017, s. 60.
(2) Úř. věst. L 160 I, 25.6.2018, s. 12.
(3) Úř. věst. L 295, 14.11.2017, s. 21.
(4) Úř. věst. L 160 I, 25.6.2018, s. 5.
|
26.6.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 222/7 |
Oznámení určené subjektům údajů, na něž se vztahují omezující opatření stanovená nařízením Rady (EU) 2017/2063 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci ve Venezuele
(2018/C 222/06)
Subjektům údajů se v souladu s článkem 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (1) dávají na vědomí následující informace:
Právním základem tohoto zpracování údajů je nařízení Rady (EU) 2017/2063 (2).
Správcem tohoto zpracování údajů je Rada Evropské unie zastupovaná generálním ředitelem GŘ C (zahraniční věci, rozšíření, civilní ochrana) generálního sekretariátu Rady a zpracováním je pověřeno oddělení 1C uvedeného generálního ředitelství, které lze kontaktovat na této adrese:
|
Rada Evropské unie |
|
Generální sekretariát |
|
GŘ C 1C |
|
Rue de la Loi/Wetsraat 175 |
|
1048 Brusel |
|
BELGIE |
|
Email: sanctions@consilium.europa.eu |
Účelem zpracování údajů je sestavit a aktualizovat seznam osob, na něž se vztahují omezující opatření stanovená nařízením (EU) 2017/2063.
Subjekty údajů jsou fyzické osoby, které splňují kritéria pro zařazení na seznam stanovená v uvedeném nařízení.
Mezi shromažďované osobní údaje patří údaje nezbytné ke správné identifikaci dotčené osoby, odůvodnění a veškeré další související údaje.
Shromažďované osobní údaje mohou být v případě potřeby sdíleny s Evropskou službou pro vnější činnost a s Komisí.
Aniž jsou dotčena omezení stanovená v čl. 20 odst. 1 písm. a) a d) nařízení (ES) č. 45/2001, žádosti o přístup, jakož i žádosti o opravu či námitky budou vyřízeny v souladu s oddílem 5 rozhodnutí Rady 2004/644/ES (3).
Osobní údaje budou uchovávány po dobu pěti let od data, kdy byl subjekt údajů vyňat ze seznamu osob, na něž se vztahuje zmrazení majetku, nebo od data, kdy skončí platnost opatření, nebo po dobu trvání soudního řízení, jestliže již bylo zahájeno.
Subjekty údajů se mohou v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 obrátit na evropského inspektora ochrany údajů.
(1) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.
(2) Úř. věst. L 295, 14.11.2017, s. 21.
(3) Úř. věst. L 296, 21.9.2004, s. 16.
Evropská komise
|
26.6.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 222/8 |
Směnné kurzy vůči euru (1)
25. června 2018
(2018/C 222/07)
1 euro =
|
|
měna |
směnný kurz |
|
USD |
americký dolar |
1,1700 |
|
JPY |
japonský jen |
128,21 |
|
DKK |
dánská koruna |
7,4517 |
|
GBP |
britská libra |
0,88040 |
|
SEK |
švédská koruna |
10,3623 |
|
CHF |
švýcarský frank |
1,1549 |
|
ISK |
islandská koruna |
126,20 |
|
NOK |
norská koruna |
9,4703 |
|
BGN |
bulharský lev |
1,9558 |
|
CZK |
česká koruna |
25,935 |
|
HUF |
maďarský forint |
325,42 |
|
PLN |
polský zlotý |
4,3370 |
|
RON |
rumunský lei |
4,6690 |
|
TRY |
turecká lira |
5,4557 |
|
AUD |
australský dolar |
1,5742 |
|
CAD |
kanadský dolar |
1,5542 |
|
HKD |
hongkongský dolar |
9,1810 |
|
NZD |
novozélandský dolar |
1,6947 |
|
SGD |
singapurský dolar |
1,5930 |
|
KRW |
jihokorejský won |
1 303,95 |
|
ZAR |
jihoafrický rand |
15,8282 |
|
CNY |
čínský juan |
7,6468 |
|
HRK |
chorvatská kuna |
7,3825 |
|
IDR |
indonéská rupie |
16 561,35 |
|
MYR |
malajsijský ringgit |
4,6959 |
|
PHP |
filipínské peso |
62,535 |
|
RUB |
ruský rubl |
73,3376 |
|
THB |
thajský baht |
38,563 |
|
BRL |
brazilský real |
4,4042 |
|
MXN |
mexické peso |
23,4457 |
|
INR |
indická rupie |
79,6450 |
(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.
|
26.6.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 222/9 |
Oznámení dovozcům o uplatňování systému registrovaných vývozců v rámci všeobecného systému preferencí Evropské unie
(2018/C 222/08)
Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008 (1) přiznává Evropská unie rozvojovým zemím obchodní preference v rámci svého systému všeobecných celních preferencí. Podle čl. 33 odst. 2 uvedeného nařízení mají být pravidly týkajícími se původu ohledně definice pojmu „původní produkty“, souvisejících postupů a metod správní spolupráce pravidla, která jsou stanovena v celních právních předpisech, zejména v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (2), a v prováděcím nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (3).
S reformou pravidel původu všeobecného systému preferencí (GSP) v roce 2010 bylo rozhodnuto nahradit od roku 2017 systém osvědčování původu zboží na TISKOPISE A systémem autocertifikace původu zboží registrovanými vývozci (za použití „deklarací o původu“). Nový systém obdržel název „systém registrovaných vývozců“ („systém REX“). Podle nových právních předpisů jsou prohlášení na faktuře u zásilek obsahujících původní produkty, jejichž celková hodnota nepřesahuje 6 000 EUR, nahrazeny deklaracemi o původu, které může vyhotovit kterýkoli vývozce.
Systém REX platí od 1. ledna 2017 pro země nebo území, které jsou zvýhodněny v rámci systému GSP. Podle článku 79 nařízení (EU) 2015/2447 byla ale všem zemím a územím, které jsou zvýhodněny v rámci systému GSP, nabídnuta možnost, aby se samy rozhodly, zda raději zahájí uplatňování systému REX v roce 2017, v roce 2018, nebo v roce 2019. V každém případě bylo přiznáno přechodné období v délce jednoho roku a uvedené přechodné období může být po oznámení učiněném zvýhodněnou zemí nebo zvýhodněným územím Evropské komisi prodlouženo o dalších šest měsíců.
Během přechodného období mohou příslušné orgány v zemích nebo územích, které jsou zvýhodněny v rámci systému GSP, pokračovat ve vydávání osvědčení o původu na TISKOPISE A u dosud neregistrovaných vývozců. U vývozců, kteří jsou zaregistrováni, je použitelný pouze systém REX.
Systém REX začal od 1. ledna 2017 pro tyto země nebo území, které jsou zvýhodněny v rámci systému GSP: Angolu, Burundi, Bhútán, Demokratickou republiku Kongo, Středoafrickou republiku, Komory, Kongo, Cookovy ostrovy, Džibutsko, Etiopii, Mikronésii, Rovníkovou Guineu, Guineu-Bissau, Indii, Keňu, Kiribati, Laos, Libérii, Mali, Nauru, Nepál, Niue, Pákistán, Šalamounovy ostrovy, Sierru Leone, Somálsko, Jižní Súdán, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Čad, Togo, Tongu, Východní Timor, Tuvalu, Jemen a Zambii.
Vzhledem k přechodnému období v délce jednoho roku s možností prodloužení o dalších šest měsíců se očekává, že všechny výše uvedené země nebo území, které jsou zvýhodněny v rámci systému GSP, začnou v plném rozsahu používat systém REX od 1. července 2018. Je však třeba připomenout, že země nebo území, které jsou zvýhodněné v rámci systému GSP, jsou oprávněny používat systém REX, pouze pokud splňují předpoklady stanovené v článcích 70 a 72 nařízení (EU) 2015/2447. Zvýhodněné země nebo území, které by k uvedenému datu nesplňovaly tyto předpoklady, by nebyly s to systém REX uplatňovat. V důsledku toho by nebyly s to využívat preference v rámci systému GSP od 1. července 2018, dokud dané předpoklady nesplní. Podrobné informace o datech uplatňování systému registrovaných vývozců ze strany všech zemí nebo území, které jsou zvýhodněny v rámci systému GSP, lze nalézt na portálu Europa (4). Hospodářské subjekty se vyzývají, aby tento portál pravidelně konzultovaly za účelem zjištění, zda jsou výše uvedené země nebo území, které jsou zvýhodněny v rámci systému GSP, oprávněny uplatňovat systém REX, a odkdy.
Evropská komise oznamuje hospodářským subjektům Evropské unie, že od 1. července 2018 (5) lze k certifikaci preferenčního původu zboží použít pouze „deklarace o původu“ vyhotovené vývozci registrovanými v zemích nebo územích vývozu, které jsou zvýhodněny v rámci systému GSP, nebo vyhotovené některým vývozcem z těchto zemí nebo území, pokud celková hodnota zasílaných původních produktů nepřesahuje 6 000 EUR.
Preference v rámci systému GSP budou tudíž odepřeny v případě, že jako doklady o preferenčním původu v rámci systému GSP budou předložena osvědčení na TISKOPISE A vystavená po 1. červenci 2018. Preference v rámci systému GSP budou rovněž odepřeny v případě, že jako doklady o preferenčním původu v rámci systému GSP budou předloženy prohlášení na faktuře vyhotovené po 1. červenci 2018 u zásilek obsahujících původní produkty, jejichž celková hodnota nepřesahuje 6 000 EUR.
Hospodářským subjektům, které předkládají doklady o původu v Evropské unii v rámci všeobecného systému preferencí, se proto doporučuje, aby přijaly veškerá nezbytná opatření a předběžná opatření s cílem zajistit, aby jejich dodavatelé ze zemí nebo území zvýhodněných v rámci systému GSP a uvedených výše byli upozorněni na změnu postupu ohledně dokladů o preferenčním původu zboží a o důsledcích v případě nesprávného dokladu o původu (osvědčení na TISKOPISE A nebo prohlášení na faktuře).
Portál Evropa obsahuje rovněž seznam zemí, které jsou zvýhodněny v rámci systému GSP a které Evropskou komisi v souladu s článkem 79 nařízení (EU) 2015/2447 vyrozuměly o uplatňování systému REX od 1. ledna 2018 (6) nebo od 1. ledna 2019 (7).
(1) Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1.
(3) Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558.
(4) https://ec.europa.eu/taxation_customs/business/calculation-customs-duties/rules-origin/general-aspects-preferential-origin/arrangements-list/generalised-system-preferences/the_register_exporter_system_en
(5) Články 92 a 93 a příloha 22–07 nařízení (EU) 2015/2447.
(6) Tyto země, které jsou zvýhodněny v rámci systému GSP, musí uplatňovat systém REX v plném rozsahu nejpozději dne 1.7.2019.
(7) Tyto země, které jsou zvýhodněny v rámci systému GSP, musí uplatňovat systém REX v plném rozsahu nejpozději dne 1.7.2020.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
|
26.6.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 222/11 |
Propojení organizací působících v oblastech působnosti Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA)
(2018/C 222/09)
Čl. 36 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (1) stanoví, že „[s]právní rada [Evropského úřadu pro bezpečnost potravin] vypracuje na návrh výkonného ředitele seznam příslušných organizací jmenovaných členskými státy, které mohou úřadu pomáhat v jeho poslání, buď jednotlivě, nebo v rámci síťového propojení. Tento seznam se zveřejní.“
Poprvé byl seznam správní radou úřadu EFSA vypracován dne 19. prosince 2006 a od té doby:
|
i. |
je pravidelně aktualizován na základě návrhu výkonného ředitele úřadu, s ohledem na revize nebo nové návrhy ke jmenování ze strany členských států (v souladu s čl. 2 odst. 4 nařízení Komise (ES) č. 2230/2004 (2)); |
|
ii. |
zveřejňován na webových stránkách úřadu EFSA, kde se zveřejňuje nejnovější aktualizovaná verze seznamu příslušných organizací, a |
|
iii. |
zpřístupněn organizacím prostřednictvím vyhledávacího nástroje v souladu s článkem 36, přičemž poskytuje kontaktní údaje a oblasti konkrétních kompetencí příslušných organizací. |
Tyto informace jsou k dispozici na webových stránkách úřadu EFSA na níže uvedených odkazech:
|
i. |
poslední aktualizace seznamu příslušných organizací provedená správní radou úřadu EFSA dne [20.6.2018] – [http://www.efsa.europa.eu/en/events/event/180620-0]; |
|
ii. |
aktualizovaný seznam příslušných organizací – http://www.efsa.europa.eu/sites/default/files/assets/art36listg.pdf a |
|
iii. |
vyhledávací nástroj v souladu s článkem 36 – http://www.efsa.europa.eu/art36/search |
Úřad EFSA toto oznámení pravidelně aktualizuje, zejména pokud jde o uvedené odkazy na webové stránky.
Více informací získáte na adrese Cooperation.Article36@efsa.europa.eu.
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).
(2) Nařízení Komise (ES) č. 2230/2004 ze dne 23. prosince 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, která se týkají sítě organizací působících v oblastech, které podléhají poslání Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (Úř. věst. L 379, 24.12.2004, s. 64).
INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
|
26.6.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 222/12 |
Aktualizace seznamu povolení k pobytu uvedených v čl. 2 odst. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (1)
(2018/C 222/10)
Zveřejnění seznamu povolení k pobytu uvedených v čl. 2 odst. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (2), se zakládá na informacích, které členské státy sdělily Komisi v souladu s článkem 39 Schengenského hraničního kodexu (kodifikované znění).
Kromě zveřejnění v Úředním věstníku jsou na internetové stránce Generálního ředitelství pro vnitřní věci dostupné měsíční aktualizace.
NĚMECKO
Nahrazení seznamu zveřejněného v Úř. věst. C 247, 13.10.2006.
SEZNAM POVOLENÍ K POBYTU VYDANÝCH ČLENSKÝMI STÁTY
|
1. |
Povolení k pobytu vydaná podle jednotného vzoru
|
|
2. |
Všechny ostatní doklady vydané státním příslušníkům třetích zemí rovnocenné hodnoty s povolením k pobytu
|
Seznam předchozích zveřejnění
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
(1) Viz seznam předchozích zveřejnění na konci této aktualizace.
(2) Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1.
V Oznámení
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
Evropská komise
|
26.6.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 222/17 |
Předběžné oznámení o spojení podniků
(Věc M.8936 – Cinven/Partner in Pet Foods Holdings)
Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem
(Text s významem pro EHP)
(2018/C 222/11)
1.
Komise dne 15. června 2018 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1).Toto oznámení se týká těchto podniků:
|
— |
Cinven Capital Management (VI) General Partner Limited (Spojené království), patřící do skupiny Cinven group („Cinven“), |
|
— |
Partner in Pet Foods Hungaria Kft (Maďarsko) („Partner in Pet Foods“), kontrolovaný podnikem Pamplona Capital Partners IV, L.P., patřící podniku Pamplona Capital Management LLP. |
Podnik Cinven nepřímo získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování výhradní kontrolu nad celým podnikem Partner in Pet Foods.
Spojení se uskutečňuje nákupem podílů.
2.
Předmětem podnikání příslušných podniků je:— podniku Cinven: společnost soukromého kapitálu působící ve správě investic a poskytování poradenských investičních služeb. Společnosti z portfolia podniku Cinven působí v řadě různých odvětví,
— podniku Partner in Pet Foods: výroba a dodávky průmyslových krmiv – pod vlastní značkou i pod privátními značkami – pro zvířata v zájmovém chovu v Evropě.
3.
Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.
4.
Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky.Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Je třeba vždy uvést toto číslo jednací:
M.8936 – Cinven/Partner in Pet Foods Holdings
Připomínky lze Komisi zaslat e-mailem, faxem nebo poštou. Použijte tyto kontaktní informace:
|
E-mail: COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu |
|
Fax +32 22964301 |
|
Poštovní adresa: |
|
Commission européenne / Europese Commissie |
|
Direction générale de la concurrence |
|
Greffe des concentrations |
|
1049 Bruxelles/Brussel |
|
BELGIQUE/BELGIË |
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).
(2) Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.
|
26.6.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 222/19 |
Předběžné oznámení o spojení podniků
(Věc M.8797 – Thales/Gemalto)
(Text s významem pro EHP)
(2018/C 222/12)
1.
Komise dne 18. června 2018 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1).Oznámení se týká těchto podniků:
|
— |
Thales S.A. („Thales“, Francie), |
|
— |
Gemalto N.V. („Gemalto“, Nizozemsko). |
Podnik Thales získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování výhradní kontrolu nad celým podnikem Gemalto.
Spojení se uskutečňuje na základě veřejné nabídky převzetí zveřejněné dne 26. března 2018.
2.
Předmětem podnikání příslušných podniků je:|
— |
podnik Thales je skupina celosvětově působící v oblasti letectví, kosmonautiky, pozemní dopravy, obrany a bezpečnosti, |
|
— |
podnik Gemalto je mezinárodní společnost působící v oblasti digitální bezpečnosti mobilních platforem a služeb, zabudovaného softwaru v mobilních zařízeních, platebních systémů, vládních programů, přenosu dat mezi stroji („internet věcí“) a bezpečnosti podniků. |
3.
Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.
4.
Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky.Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Je třeba vždy uvést toto číslo jednací:
M.8797 – Thales/Gemalto
Připomínky lze Komisi zaslat e-mailem, faxem nebo poštou. Použijte tyto kontaktní informace:
|
E-mail: COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu |
|
Fax: +32 22964301 |
|
Poštovní adresa: |
|
Commission européenne / Europese Commissie |
|
Direction générale de la concurrence |
|
Greffe des concentrations |
|
1049 Bruxelles/Brussel |
|
BELGIQUE/BELGIË |
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).
JINÉ AKTY
Evropská komise
|
26.6.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 222/20 |
Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin
(2018/C 222/13)
Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).
ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ ZMĚNY SPECIFIKACE PRODUKTU U CHRÁNĚNÉHO OZNAČENÍ PŮVODU/CHRÁNĚNÉHO ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ, KTERÁ NENÍ MENŠÍHO ROZSAHU
Žádost o schválení změny v souladu s čl. 53 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012
„CIDRE DE BRETAGNE“/„CIDRE BRETON“
č. EU: PGI-FR-02216 – 4.1.2017
CHOP ( ) CHZO ( X )
1. Seskupení žadatelů a oprávněný zájem
|
Název: |
Organisme de défense et de gestion des cidres sous indication géographique protégée (Organizace pro ochranu a správu cidrů s chráněným zeměpisným označením) |
|||
|
Adresa: |
|
|||
|
Tel. |
+33 45222432 |
|||
|
Fax |
+33 45222485 |
|||
|
E-mail: |
contact@odgcidresigp.com |
Jedná se o sdružení, které se řídí zákonem ze dne 1. července 1901. Je tvořeno pěstiteli a zpracovateli jablek k výrobě cidru, a proto je oprávněno požadovat změny specifikace produktu.
2. Členský stát nebo třetí země
Francie
3. Položka specifikace produktu, jíž se změna (změny) týká (týkají)
|
— |
☐ |
Název produktu |
|
— |
☐ |
Popis produktu |
|
— |
☒ |
Zeměpisná oblast |
|
— |
☒ |
Důkaz původu |
|
— |
☒ |
Metoda produkce |
|
— |
☒ |
Souvislost |
|
— |
☐ |
Označování |
|
— |
☒ |
Ostatní: aktualizace kontaktních údajů, příčinná souvislost, kontrolní subjekt, vnitrostátní požadavky a přílohy |
4. Druh změny (změn)
|
— |
☒ |
Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012 |
|
— |
☒ |
Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, pro nějž nebyl zveřejněn jednotný dokument (nebo jeho ekvivalent), která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012 |
5. Změna (změny)
5.1. Popis produktu
|
— |
Odstavec „Produkt ‚Cidre de Bretagne‘ vzniká kvašením moštů vyrobených z čerstvého ‚ovoce k výrobě cidru‘ vyrobeného a zpracovaného v Bretani“ se nahrazuje tímto: „Produkt ‚Cidre de Bretagne‘/‚Cidre breton‘ je šumivé jablečné víno (cidre), které vzniká kvašením moštů získaných z čerstvých jablek určených k výrobě cidru vypěstovaných a zpracovaných v zeměpisné oblasti vymezené touto specifikací produktu.“ Tato definice upřesňuje, že cidre je šumivý nápoj, který se vyrábí pouze z jablek určených k výrobě cidru. „Cidre de Bretagne“ se vzhledem k charakteru sadů v dané zeměpisné oblasti vždy vyráběl výlučně z jablek k výrobě cidru. V platné specifikaci produktu je toto omezení zmíněno v odstavci, který se týká surovin. Toto upřesnění, které odstraňuje nejednoznačnost týkající se přítomnosti jiného ovoce, se uvádí již v popisu produktu. |
|
— |
Pokud jde o používanou surovinu, v příloze platné specifikace produktu je uveden seznam doporučených odrůd jablek. Tento seznam, na kterém se nachází přibližně stovka druhů, není restriktivní a vzhledem k vývoji odrůd jablek již není aktuální. Všechny odrůdy na seznamu však odpovídají definici jablek k výrobě cidru. Tento orientační seznam odrůd se proto nahrazuje definicí jablek k výrobě cidru, která zní: ‚‚Jablky k výrobě cidru‘ se rozumí jablka používaná k výrobě cidru, ze kterých se vyrábí ovocná šťáva s obsahem tříslovin (polyfenolů) odpovídajícím nejméně 0,6 g/l všech kyselin tříslových (nativních a/nebo oxidovaných).‘ Vzhledem ke skutečnosti, že produkt „Cidre de Bretagne“/„Cidre breton“ se vždy vyráběl z jablek určených k výrobě cidru, která mají tyto vlastnosti, není příčinná souvislost dotčena. |
|
— |
Odstavce týkající se vzhledu produktu („zejména v šampaňských láhvích, v litrových láhvích nebo v láhvích o objemu jednoho a půl litru, v malých baleních (0,375 l, 0,33 l, 0,25 l) a v sudech určených ke stáčení“, „láhve jsou uzavřeny zátkou ve tvaru hříbku, šroubovací zátkou nebo kapslí“) se zrušují. Uvedené obaly jsou pouze indikativní, jedná se o nejčastěji používané obaly, povoleny jsou však jakékoli obaly. |
|
— |
Odstavec týkající se odrůdové struktury bretaňských sadů („50 % pěstovaných odrůd představují hořkosladké a hořké odrůdy a 24 % nakyslé nebo kyselé odrůdy. Odrůdy, které se v Bretani pěstují nejčastěji, jsou Frequin Rouge, Kermerrien, Marie Ménard, Jeanne Renard“) se nahrazuje následujícím odstavcem: „Pestrá odrůdová struktura sadů umožňuje nacházet vyvážené poměry mezi různými typy odrůd v rámci zeměpisné oblasti. Vzhledem k tomu, že o něco méně než polovinu plochy sadů tvoří hořké a hořkosladké odrůdy, třetinu nakyslé a kyselé odrůdy a zbytek sladké odrůdy, mohou výrobci cidru s jablky pracovat a hledat nejvhodnější kombinace.“ Procentuální zastoupení pěstovaných čeledí jablek a seznam nejčastějších odrůd se zrušují, protože se jedná o údaje, které se mohou měnit. Přestože uvedené poměry v zásadě nejsou zpochybňovány, tyto údaje zachycují stav bretaňských sadů v době, kdy je využívaly subjekty seskupení, které stálo u zrodu CHZO. |
|
— |
Odstavec týkající se povahy a vlastností přísad (pitná voda, cukr, přídatné látky, konzervanty, sladidla, CO2) se zrušuje, s výjimkou věty týkající se karamelu, která se přesunuje do části „Popis metody získávání produktu“. Tato věta zní: „Jediným povoleným barvivem je karamel.“ Zrušení těchto prvků představuje úpravu, jejímž cílem je odstranit ze specifikace produktu ustanovení, která jsou uvedena v obecných vnitrostátních a unijních předpisech. |
|
— |
Věta „‚Cidre de Bretagne‘ je čirý nebo zakalený nápoj s přítomností jemné pěny a bublinek.“ se nahrazuje tímto: „Produkt ‚Cidre de Bretagne‘ nebo ‚Cidre breton‘ je čirý nebo zakalený nápoj, který vzniká kvašením moštů získaných lisováním dužniny jablek k výrobě cidru s případným přidáním vody. Má jemné bublinky a mírně pění.“ Tato formulace obsahuje některé informace již uvedené ve specifikaci produktu (kvašení moštů, možnost přidání vody) a přináší upřesnění týkající se bublinek a pěny. Organoleptické charakteristiky cidru nijak nemění. |
|
— |
Doplňuje se, že „Množství určená k průmyslovému použití a k výrobě směsných produktů mohou být prodávána bez podmínky perlivosti.“ Cidre může být určen k průmyslovému použití, například k výrobě octa nebo k výrobě směsných produktů, jako jsou šťávy. Přestože toto použití není výslovně uvedeno v platné specifikaci produktu, nešumivý produkt „Cidre de Bretagne“ se dlouhodobě stabilně používá. Jeho zahrnutí do specifikace produktu představuje uznání této praxe, které usnadní kontrolu výroby. |
|
— |
Maximální obsahy železa (10 mg/l), ethanalu (100 mg/l pro „cidre bouché“ a 120 mg/l pro ostatní cidry) a maximální celkový obsah oxidu siřičitého (150 mg/l pro „cidre bouché“ a 175 mg/l pro ostatní cidry“ se zrušují. Toto zrušení je odůvodněno tím, že tyto hodnoty jsou uvedeny v obecných předpisech. |
|
— |
Věta „Dobře zahání žízeň a často má velmi specifickou hořkou příchuť“ se nahrazuje větou „‚Cidre de Bretagne‘ je proslulý vyvážeností hořké, kyselé a sladké chuti.“ Účelem této změny je odstranit prvky, které jsou subjektivní („dobře zahání žízeň“) nebo nepřesné („často“). Upravená věta zdůrazňuje know-how výrobce a nezpochybňuje skutečnost, že „Cidre de Bretagne“/„Cidre breton“ má hořkou příchuť. |
|
— |
Definice a vlastnosti jednotlivých druhů cidru („cidre bouché“, sladký, suchý a polosuchý cidre) se odstraňují, protože jsou uvedeny v obecných předpisech týkajících se cidru. |
5.2. Zeměpisná oblast
|
— |
Odstavec „‚Cidre de Bretagne‘ (cidre a koncentrovaný mošt) se vyrábí výlučně v Bretani“ se nahrazuje tímto: „Sklizeň jablek k výrobě cidru a výroba produktu ‚Cidre de Bretagne‘, s výjimkou balení, probíhají v zeměpisné oblasti, kterou tvoří níže uvedené obce. Tato zeměpisná oblast se rozkládá na Armorickém masivu a zahrnuje departementy správní oblasti Bretaň doplněné o části departementů Mayenne, Loire-Atlantique a Maine-et-Loire.“ Zeměpisná oblast produktu „Cidre de Bretagne“ se rozšiřuje o řadu obcí produkujících jablka k výrobě cidru, které podle platné specifikace produktu do 31. prosince 2015 využívaly možnosti zásobovat hospodářské subjekty v této zeměpisné oblasti jablky k výrobě cidru. Do konce roku 2015 na základě výjimky existovala oblast doplňkového zásobování čítající 606 obcí nacházejících se v částech departementů Maine-et-Loire, Mayenne a Sarthe. Změněná specifikace produktu zahrnuje do zeměpisné oblasti produktu 120 z těchto obcí, které se nacházejí ve východní části departementu Mayenne. Tyto obce představují plochu 2 342,6 km2, tj. 6,55 % rozlohy oblasti vymezené v platné specifikaci produktu. Rozšíření pěstování jablek k výrobě cidru mimo administrativní hranice regionu Bretaň z historického hlediska vyplývá z vývoje výroby produktu „Cidre de Bretagne“. Výrazné zvýšení spotřeby cidru v tomto regionu, ke kterému došlo na počátku 20. století, vytvořilo vysokou poptávku po jablkách k výrobě cidru, kterou nebylo možné pokrýt lokálně. Proto průmyslové závody a profesní subjekty začaly toto rozšíření výroby velmi brzy podporovat. Po obnově sadů plodících jablka určená k výrobě cidru se východní část departementu Mayenne stala součástí oblasti výroby produktu „Cidre de Bretagne“. Tato oblast tvoří soudržný celek se zbytkem oblasti výroby cidru, je součástí stejného geologického celku (Armorický masiv), sídlí zde pěstitelé, kteří stabilně dodávají plody určené k výrobě produktu s CHZO „Cidre de Bretagne“ již od jeho uznání, a místní sady mají obdobný odrůdový profil jako sady v ostatních částech zeměpisné oblasti produktu. Po uznání CHZO „Cidre de Bretagne“ došlo k dalšímu posílení pozice východní části departementu Mayenne díky výsadbě nových sadů a uzavření nových smluv zajišťujících zásobování zpracovatelů. Pokud jde o produkci jablek k výrobě cidru, podle údajů všeobecného zemědělského sčítání z roku 2010 působí 1 071 pěstitelů na ploše sadů o 2 910 ha ve stávající zeměpisné oblasti a 63 výrobců na ploše sadů o 138 ha v oblasti požadovaného rozšíření (4,74 % dodatečné plochy, což odpovídá odhadované produkci ve výši zhruba 3 000 tun ročně). V departementu Mayenne působí podle francouzského mezioborového sdružení pro cidre Union Nationale Interprofessionnelle Cidricole 16 výrobců cidru. Většinou se jedná o menší výrobce farmářského typu; pouze 2 z nich, kteří navíc působí v západní části departementu Mayenne, produkují více než 300 hl cidru ročně. Výrobci z východní části departementu Mayenne mají dlouhou historii smluvního partnerství s bretaňskými výrobci cidru: například společnost Loïc Raison se zde zásobuje již od roku 1923. Jablka sklizená ve východní části departementu Mayenne se odedávna podílela na pověsti produktu v celé jeho zeměpisné oblasti. Je třeba zdůraznit, že své kořeny zde má i významný výrobce cidru, společnost VOCLER. Ta působila ve městě Mayenne, na západním břehu stejnojmenné řeky, která jím protéká. Tato společnost zpracovávala podstatnou část místních jablek, včetně ovoce pocházejícího z východní části departementu Mayenne, a byla součástí zeměpisné oblasti produktu „Cidre de Bretagne“. Poté, co v roce 2008 ukončila svou činnost, se pěstitelé jablek, kteří ji zásobovali, logicky ocitli v oblasti zásobování jiných výrobců cidru ze zeměpisné oblasti produktu „Cidre de Bretagne“. Požadovaná oblast rozšíření se tedy sice netěší zvláštní pověsti, nicméně působí zde pěstitelé ovoce, jejichž osud je spjat s historickými výrobci produktu „Cidre de Bretagne“. Proto je nedílnou součástí pověsti CHZO „Cidre de Bretagne“. Východní části departementů Maine-et-Loire a Sarthe, které jsou rovněž součástí doplňkové oblasti zásobování, na niž se vztahuje výjimka uvedená v platné specifikaci produktu, představují jiný případ; jsou zde jiné přírodní podmínky (podnební a geologické), místní sady se vyznačují jiným odrůdovým profilem, zejména vyšším zastoupením odrůd s dvojím účelem (k výrobě cidru i k výrobě šťávy) a kratší historií smluvních vztahů. Proto tato oblast do zeměpisné oblasti produktu nebyla zahrnuta. |
|
— |
V platné specifikaci produktu je zeměpisná oblast vymezena departementy a kantony. Kantony se nahrazují seznamem obcí, které je tvoří, protože u těch je méně pravděpodobné, že dojde ke změnám. |
|
— |
V zájmu jasnosti se doplňuje mapa zeměpisné oblasti. |
5.3. Důkaz původu
|
— |
Odstavec „Produkt ‚Cidre de Bretagne‘ se může vyrábět, s výjimkou balení, pouze ve výrobních zařízeních, která se nacházejí v jeho zeměpisné oblasti“ se za účelem posílení povinnosti týkající se sledovatelnosti v odvětví výroby cidru nahrazuje tímto: „Subjekty mají povinnost zajistit sledovatelnost“. |
|
— |
Ve francouzském originálu se slovo „fabrication“ nahrazuje slovem „élaboration“, což je správný termín označující výrobu cidru. |
|
— |
Pojem „průvodní doklad“ se nahrazuje pojmem „dodací list“ pro každou dodanou šarži. Na tomto dodacím listu je upřesněna povaha jablek („jablka k výrobě cidru“). Díky tomu je dodací list přesnější. |
|
— |
Prvky skladových výkazů týkajících se jablek k výrobě cidru jsou odlišeny od prvků týkajících se sledovatelnosti moštů. Tato úprava zajišťuje lepší sledovatelnost. |
|
— |
Odstavec, který stanoví, že ve fázi balení a distribuce musí být výrobce schopen poskytnout informace o identifikaci a hmotnosti šarží moštů a koncentrovaných moštů a o povaze a datu provedení technologických postupů, se zrušuje, protože není požadováno, aby balení probíhalo v zeměpisné oblasti produktu. |
|
— |
Doplňuje se ustanovení ohledně prohlášení nezbytného pro znalost a sledování objemů a také povinnost vést záznamy týkající se pěstitelů jablek k výrobě cidru (umístění pozemků, pěstované odrůdy, rozlišení na kategorii jablek k výrobě cidru a kategorii ostatních jablek) a povinnost vést skladové výkazy nebo jinou rovnocennou účetní dokumentaci týkající se ostatních subjektů (vstupy a výstupy jablek k výrobě cidru, moštů nebo koncentrovaných moštů a cidru). Účelem těchto dokumentů je posílení sledovatelnosti produktu. |
|
— |
Pro usnadnění pochopení různých fází a odpovídajících dokumentů se doplňuje souhrnné schéma sledovatelnosti. |
5.4. Způsob produkce
Odkaz na seznam doporučených odrůd jablek k výrobě cidru se nahrazuje definicí jablek k výrobě cidru (jablka, ze kterých se získává šťáva s obsahem tříslovin (polyfenolů) odpovídajícím nejméně 0,6 g/l všech kyselin tříslových – nativních a/nebo oxidovaných).
Tato změna je odůvodněna tím, že výroba produktu „Cidre de Bretagne“/„Cidre breton“ se vyznačuje používáním velmi rozmanitých odrůd jablek k výrobě cidru, jejichž chutě se navzájem doplňují. Pouze některé z těchto odrůd jsou uvedeny na seznamu „doporučených“ odrůd, který je součástí platné specifikace produktu a který je omezující a nepříliš soudržný. Na tomto seznamu se například nenacházejí všechny odrůdy doporučené nařízeními ze dnů 20. dubna 1967 a 30. května 1980, i když se na všechny vztahuje uvedená definice suroviny. Stejně tak na něm nejsou uvedeny tradiční místní odrůdy, přestože jsou velmi početné. V zájmu zajištění soudržnosti a přesnosti a vzhledem k tomu, že by bylo velmi náročné sestavit vyčerpávající seznam odrůd, bylo upřednostněno analytické rozlišující kritérium v podobě definice jablek k výrobě cidru. Obsah tříslovin je jedna z vlastností jablek k výrobě cidru, která se společně s kyselostí používá ke klasifikaci odrůd do skupin podle chuti pro účely míchání. V rámci definovaného souboru jsou odrůdy klasicky rozděleny do 5 kategorií, které výrobcům cidru umožňují je zařadit.
S ohledem na tuto skutečnost se ve větě: „Odrůdy ovoce k výrobě cidru jsou roztříděny do 6 kategorií, z nichž hlavní jsou následující kategorie“, opravuje věcná chyba a číslo 6 se nahrazuje číslem 5.
Pokud jde o míchání a lisování jablek, doplňuje se, že jablka k výrobě cidru pocházející ze zeměpisné oblasti CHZO musí být na vstupu do výrobního procesu čistá. Tento požadavek je spojen se zrušením povinnosti praní jablek; praní není požadováno u ručně sklízeného ovoce a/nebo u ovoce, které nepřichází do styku s půdou.
V odstavci, který se týká klarifikace před kvašením, se výčet metod (odkalování, depektinizace nebo depektinizace s následným čiřením, separační postupy) nahrazuje formulací „zavedené praktiky a postupy“. Všechny uvedené metody totiž nejsou vždy povinné. Jejich uplatňování závisí na know-how výrobců.
V odstavci „Kvašení“ se vypouštějí povolené postupy (kupáž cidrů, přislazování cidrů, používání cukru při výrobě „cidre bouché“), protože jsou uvedeny v obecných předpisech. Tato vypuštění nemají žádný dopad na produkt, protože tyto postupy nejsou povinné a při uplatňování obecných předpisů je stále možné je provádět.
V odstavci „Klarifikace po kvašení“ je upřesněno, že po čiření následuje „nebo nemusí následovat“ odstředění a/nebo filtrace. V platné specifikaci produktu po čiření následuje odstředění, protože členové skupiny žadatelů o registraci CHZO obecně pracovali s velkými objemy. Cílem této úpravy je usnadnit výrobu cidru s CHZO malým výrobcům, kteří provádějí nebo neprovádějí odstraňování sedliny. Toto doplnění produkt nijak nemění, protože „Cidre de Bretagne“/„Cidre breton“ může být čirý nebo zakalený.
V odstavci „Druhotné kvašení nebo karbonace“ se slovo karbonace nahrazuje slovem „sycení“. Sycení je povoleno již v platné specifikaci produktu. Tato změna představuje vyjasnění, jehož cílem je vyhnout se nejasnostem ohledně dvou ekvivalentních termínů: sycení nápojů v potravinářském průmyslu znamená přidávání CO2 (karbonace) s cílem získat šumivý (perlivý) nápoj.
Odstavce „Balení“ („Cidre může být pasterizován za účelem zajištění mikrobiologické stabilizace“) a „Skladování“ (uskladnění po zabalení v suché, větrané budově mimo dosah slunečního světla a povětrnostních vlivů, pokud možno při okolní teplotě) se vypouštějí, protože se týkají etap následujících po výrobě CHZO.
V zájmu jasnosti se doplňuje souhrnné schéma životního cyklu produktu, které shrnuje jednotlivé fáze výroby produktu „Cidre de Bretagne“/„Cidre breton“.
5.5. Označování
Jediným zvláštním prvkem označení je název nápoje, který zní: „Cidre de Bretagne“/„Cidre breton“.
Ostatní ustanovení uvedená v tomto odstavci platné specifikace produktu se vypouštějí, protože většina z nich je součástí platných obecných předpisů, které se týkají buď cidru (nepovinné údaje týkající se „cidre bouché“, čisté šťávy, přirozené perlivosti, přirozeného druhotného kvašení…), nebo širší kategorie produktů (certifikace shody). Ostatní ustanovení nejsou závazná (možnost informovat spotřebitele o povaze, původu, výrobě, specifikách a organoleptických vlastnostech produktu).
Povinnost uvádět na označení příslušný kontrolní subjekt se vypouští, protože kontrolní subjekt se může změnit. Mimoto je tato informace dostupná na internetových stránkách.
Vzhledem k tomu, že od 1. ledna 2016 je povinné uvádět logo CHZO, zmínka o povinnosti uvádět „CHZO a/nebo chráněné zeměpisné označení“ se rovněž vypouští.
5.6. Ostatní
Provádí se přepis, spojení nebo přemístění některých odstavců v těchto kapitolách specifikace produktu s cílem přizpůsobit text nařízení Evropské unie a usnadnit jeho čtení. Tyto změny se týkají konkrétně popisu produktu, metody produkce a příčinné souvislosti. Jedná se o formální úpravy, které nemají žádný dopad na platná ustanovení.
Doplňují se kontaktní údaje subjektu Institut national de l’origine et de la qualité (INAO) (Státní ústav pro původ a jakost) jakožto příslušného orgánu členského státu, v souladu s nařízením (EU) č. 1151/2012. Kromě toho se, s ohledem na vývoj organizace daného odvětví, mění název a kontaktní údaje seskupení.
Kontaktní údaje kontrolního subjektu byly nahrazeny údaji příslušného orgánu v oblasti kontroly. Smyslem této změny je vyhnout se změně specifikace v případě změny kontrolního subjektu
Přidává se tabulka s hlavními kontrolovanými prvky.
Přílohy platné specifikace produktu se zrušují. Obsahují totiž buď závazná ustanovení týkající se zeměpisné oblasti, která jsou obsažena rovněž ve specifikaci produktu, nebo nezávazné informace.
JEDNOTNÝ DOKUMENT
„CIDRE DE BRETAGNE“/„CIDRE BRETON“
č. EU: PGI-FR-02216 – 4.1.2017
CHOP ( ) CHZO ( X )
1. Název
„Cidre de Bretagne“/„Cidre breton“
2. Členský stát nebo třetí země
Francie
3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny
3.1. Druh produktu
Třída 1.8 Ostatní produkty uvedené v příloze I Smlouvy (koření atd.)
3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1
Produkt „Cidre de Bretagne“/„Cidre breton“ je šumivé jablečné víno (cidre), které vzniká kvašením moštů získaných z čerstvých z jablek k výrobě cidru vyrobených a zpracovaných ve vymezené zeměpisné oblasti.
Mošty z jablek k výrobě cidru mohou částečně pocházet z koncentrovaných moštů, přičemž podíl koncentrovaných moštů nesmí překročit 40 % celkového objemu zpracovávaných moštů (vyjádřeného objemem rekonstituovaných moštů).
Pestrá odrůdová struktura sadů umožňuje nacházet správné poměry mezi různými typy odrůd v rámci zeměpisné oblasti. Vzhledem k tomu, že na téměř 50 % ploch se pěstují hořká a hořkosladká jablka, třetinu odrůd tvoří nakyslé a kyselé plody a zbytek sladké plody, mohou výrobci cidru s jablky pracovat a hledat nejvhodnější kombinace.
Produkt „Cidre de Bretagne“/„Cidre breton“ je čirý nebo zakalený nápoj, který vzniká kvašením moštů získaných lisováním dužniny jablek k výrobě cidru s případným přidáním vody. Má jemné bublinky a mírně pění.
Perlivost je výsledkem přítomnosti CO2, který vzniká kvašením a/nebo se do nápoje přidává.
„Cidre de Bretagne“ se vyznačuje bohatým aroma, které může být plné a rustikální, nebo s ovocnými a květinovými tóny, někdy obohacené o zralé vůně (kořeněné tóny).
Pohybuje se na škále od kyselé dominanty a spíše bledší barvy po hořkou dominantu a mahagonově hnědou barvu.
Produkt „Cidre de Bretagne“ je proslulý vyvážeností mezi hořkou, kyselou a sladkou chutí.
Minimální objemový obsah alkoholu činí 5,0 % a minimální skutečný objemový obsah alkoholu 1,5 %. Maximální obsah těkavých kyselin je 1 g/l (kyseliny sírové).
Množství určená k průmyslovému použití a k výrobě směsných produktů mohou být prodávána bez podmínky perlivosti.
3.3. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)
Jablka používaná k výrobě produktu „Cidre de Bretagne“/„Cidre breton“ jsou jablka určená k výrobě cidru. Stolní jablka se k jeho výrobě nepoužívají. „Jablky k výrobě cidru“ se rozumí jablka používaná k výrobě cidru, ze kterých se vyrábí ovocná šťáva s obsahem tříslovin (polyfenolů) odpovídajícím nejméně 0,6 g/l všech kyselin tříslových (nativních a/nebo oxidovaných).
3.4. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti
Pěstování jablek a jejich zpracování na cidre (výroba moštů lisováním jablek, výroba cidru kvašením moštů). Surové šťávy získané s použitím neohřívané vody, kvašení za studena nebo při pokojové teplotě, jediné povolené barvivo: karamel.
3.5. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název
—
3.6. Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název
Povinné uvedení názvu nápoje: „Cidre de Bretagne“/„Cidre breton“.
4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti
|
— |
Departement CÔTES-D’ARMOR: všechny obce, |
|
— |
Departement FINISTÈRE: všechny obce, |
|
— |
Departement ILLE ET VILAINE: všechny obce, |
|
— |
Departement MORBIHAN: všechny obce, |
|
— |
Departement LOIRE ATLANTIQUE, následující obce: Celé obce: Abbaretz, Ancenis, Anetz, Assérac, Avessac, Batz-sur-Mer, Baule-Escoublac (La), Belligné, Besné, Blain, Bonnœuvre, Bouée, Bouvron, Campbon, Carquefou, Casson, Cellier (Le), Chapelle-des-Marais (La), Chapelle-Glain (La), Chapelle-Launay (La), Chapelle-Saint-Sauveur (La), Chapelle-sur-Erdre (La), Châteaubriant, Chevallerais (La), Conquereuil, Cordemais, Couëron, Couffé, Croisic (Le), Crossac, Derval, Donges, Drefféac, Erbray, Fay-de-Bretagne, Fégréac, Fercé, Fresne-sur-Loire (Le), Gâvre (Le), Grand-Auverné, Grandchamps-des-Fontaines, Grigonnais (La), Guémené-Penfao, Guenrouet, Guérande, Herbignac, Héric, Issé, Jans, Joué-sur-Erdre, Juigné-des-Moutiers, Lavau-sur-Loire, Ligné, Louisfert, Lusanger, Malville, Marsac-sur-Don, Massérac, Maumusson, Mauves-sur-Loire, Meilleraye-de-Bretagne (La), Mésanger, Mesquer, Missillac, Moisdon-la-Rivière, Montoir-de-Bretagne, Montrelais, Mouais, Mouzeil, Nort-sur-Erdre, Notre-Dame-des-Landes, Noyal-sur-Brutz, Nozay, Orvault, Oudon, Pannecé, Petit-Auverné, Petit-Mars, Pierric, Pin (Le), Piriac-sur-Mer, Plessé, Pontchâteau, Pornichet, Pouillé-les-Côteaux, Pouliguen (Le), Prinquiau, Puceul, Quilly, Riaillé, Roche-Blanche (La), Rougé, Rouxière (La), Ruffigné, Saffré, Saint-André-des-Eaux, Saint-Aubin-des-Châteaux, Saint-Étienne-de-Montluc, Saint-Géréon, Saint-Gildas-des-Bois, Saint-Herblain, Saint-Herblon, Saint-Joachim, Saint-Julien-de-Vouvantes, Saint-Lyphard, Saint-Malo-de-Guersac, Saint-Mars-du-Désert, Saint-Mars-la-Jaille, Saint-Molf, Saint-Nazaire, Saint-Nicolas-de-Redon, Saint-Sulpice-des-Landes, Saint-Vincent-des-Landes, Sainte-Anne-sur-Brivet, Sainte-Luce-sur-Loire, Sainte-Reine-de-Bretagne, Sautron, Savenay, Sévérac, Sion-les-Mines, Soudan, Soulvache, Sucé-sur-Erdre, Teillé, Temple-de-Bretagne (Le), Thouaré-sur-Loire, Touches (Les), Trans-sur-Erdre, Treffieux, Treillières, Trignac, Turballe (La), Varades, Vay, Vigneux-de-Bretagne, Villepot, Vritz. Části obcí (severně od řeky Loiry): Indre, Nantes. |
|
— |
Departement MAINE-ET-LOIRE, následující obce: Celé obce: Andigné, Angrie, Armaillé, Aviré, Avrillé, Beaucouzé, Bécon-les-Granits, Béhuard, Bouchemaine, Bouillé-Ménard, Bourg-d’Iré (Le), Bourg-l’Évêque, Brain-sur-Longuenée, Candé, Carbay, Challain-la-Potherie, Chambellay, Champtocé-sur-Loire, Chapelle-Hullin (La), Chapelle-sur-Oudon (La), Châtelais, Chazé-Henry, Chazé-sur-Argos, Combrée, Cornuaille (La), Ferrière-de-Flée (La), Freigné, Gené, Grugé-l’Hôpital, Hôtellerie-de-Flée (L’), Ingrandes, Jaille-Yvon (La), Lion-d’Angers (Le), Loiré, Louroux-Béconnais (Le), Louvaines, Marans, Membrolle-sur-Longuenée (La), Montguillon, Montreuil-sur-Maine, Noëllet, Noyant-la-Gravoyère, Nyoiseau, Plessis-Macé (le), Possonnière (La), Pouancé, Pouëze (La), Prévière (La), Saint-Augustin-des-Bois, Saint-Clément-de-la-Place, Sainte-Gemmes-d’Andigné, Saint-Georges-sur-Loire, Saint-Germain-des-Prés, Saint-Jean-de-Linières, Saint-Lambert-la-Potherie, Saint-Léger-des-Bois, Saint-Martin-du-Bois, Saint-Martin-du-Fouilloux, Saint-Michel-et-Chanveaux, Saint-Sauveur-de-Flée, Saint-Sigismond, Savennières, Segré, Tremblay (Le), Vergonnes, Vern-d’Anjou, Villemoisan. Části obcí (severně od řeky Loiry a západně od řek Mayenne a Maine): Angers, Pruillé, Cantenay-Épinard, Grez-Neuville, Montreuil-Juigné. |
|
— |
Departement MAYENNE, následující obce: Ahuillé, Alexain, Ampoigné, Andouillé, Argenton-Notre-Dame, Argentré, Aron, Arquenay, Assé-le-Bérenger, Astillé, Athée, Averton, Azé, Baconnière (La), Bais, Ballée, Ballots, Bannes, Bazoge-Montpinçon (La), Bazouge-de-Chemeré (La), Bazouge-des-Alleux (La), Bazougers, Beaulieu-sur-Oudon, Beaumont-Pied-de-Bœuf, Belgeard, Bierné, Bignon-du-Maine (Le), Bigottière (La), Blandouet, Boissière (La), Bonchamp-lès-Laval, Bouchamps-lès-Craon, Bouère, Bouessay, Bourgneuf-la-Forêt (Le), Bourgon, Brains-sur-les-Marches, Brecé, Brée, Brûlatte (La), Buret (Le), Carelles, Chailland, Châlons-du-Maine, Chammes, Champgenéteux, Changé, Chapelle-Anthenaise (La), Chapelle-au-Riboul (La), Chapelle-Craonnaise (La), Chapelle-Rainsouin (La), Château-Gontier, Châtelain, Châtillon-sur-Colmont, Châtres-la-Forêt, Chemazé, Chémeré-le-Roi, Chérancé, Chevaigné-du-Maine, Colombiers-du-Plessis, Commer, Congrier, Contest, Cosmes, Cossé-en-Champagne, Cossé-le-Vivien, Coudray, Couptrain, Courbeveille, Courcité, Craon, Crennes-sur-Fraubée, Croixille (La), Cropte (La), Cuillé, Daon, Denazé, Deux-Évailles, Dorée (La), Entrammes, Épineux-le-Seguin, Ernée, Évron, Fontaine-Couverte, Forcé, Fougerolles-du-Plessis, Fromentières, Gastines, Genest-Saint-Isle (Le), Gennes-sur-Glaize, Gesnes, Gesvres, Gravelle (La), Grazay, Grez-en-Bouère, Ham (Le), Hambers, Hardanges, Houssay, Huisserie (L’), Izé, Javron-les-Chapelles, Jublains, Juvigné, Laigné, Landivy, Larchamp, Laubrières, Launay-Villiers, Laval, Levaré, Lignières-Orgères, Livet, Livré, Loigné-sur-Mayenne, Loiron, Longuefuye, Loupfougères, Louverné, Louvigné, Madré, Maisoncelles-du-Maine, Marcillé-la-Ville, Marigné-Peuton, Martigné-sur-Mayenne, Mayenne, Mée, Ménil, Méral, Meslay-du-Maine, Mézangers, Montaudin, Montenay, Montflours, Montigné-le-Brillant, Montjean, Montourtier, Montsûrs, Moulay, Neau, Neuilly-le-Vendin, Niafles, Nuillé-sur-Vicoin, Oisseau, Olivet, Origné, Pallu (La), Parigné-sur-Braye, Parné-sur-Roc, Pellerine (La), Peuton, Placé, Pommerieux, Pontmain, Port-Brillet, Pré-en-Pail, Préaux, Quelaines-Saint-Gault, Renazé, Roë (La), Rouaudière (La), Ruillé-Froid-Fonds, Ruillé-le-Gravelais, Sacé, Saint-Aignan-de-Couptrain, Saint-Aignan-sur-Roë, Saint-Aubin-du-Désert, Saint-Baudelle, Saint-Berthevin, Saint-Berthevin-la-Tannière, Saint-Brice, Saint-Calais-du-Désert, Saint-Céneré, Saint-Charles-la-Forêt, Saint-Christophe-du-Luat, Saint-Cyr-en-Pail, Saint-Cyr-le-Gravelais, Saint-Denis-d’Anjou, Saint-Denis-de-Gastines, Saint-Denis-du-Maine, Saint-Ellier-du-Maine, Saint-Erblon, Saint-Fort, Saint-Fraimbault-de-Prières, Saint-Georges-Buttavent, Saint-Georges-le-Fléchard, Saint-Georges-sur-Erve, Saint-Germain-d’Anxure, Saint-Germain-de-Coulamer, Saint-Germain-le-Fouilloux, Saint-Germain-le-Guillaume, Saint-Hilaire-du-Maine, Saint-Jean-sur-Erve, Saint-Jean-sur-Mayenne, Saint-Laurent-des-Mortiers, Saint-Léger, Saint-Loup-du-Dorat, Saint-Mars-du-Désert, Saint-Mars-sur-Colmont Saint-Mars-sur-la-Futaie, Saint-Martin-de-Connée, Saint-Martin-du-Limet, Saint-Michel-de-Feins, Saint-Michel-de-la-Roë, Saint-Ouën-des-Toits, Saint-Ouën-des-Vallons, Saint-Pierre-des-Landes, Saint-Pierre-la-Cour, Saint-Pierre-sur-Erve, Saint-Pierre-sur-Orthe, Saint-Poix, Saint-Quentin-les-Anges, Saint-Samson, Saint-Saturnin-du-Limet, Saint-Sulpice, Saint-Thomas-de-Courceriers, Sainte-Gemmes-le-Robert, Sainte-Suzanne, Saulges, Selle-Craonnaise (La), Senonnes, Simplé, Soulgé-sur-Ouette, Thorigné-en-Charnie, Torcé-Viviers-en-Charnie, Trans, Vaiges, Vautorte, Villaines-la-Juhel, Villepail, Villiers-Charlemagne, Vimarcé, Voutré. |
5. Souvislost se zeměpisnou oblastí
Zeměpisná oblast CHZO „Cidre de Bretagne“/„Cidre breton“ se vyznačuje oceánským podnebím s relativně malými teplotními rozdíly, mořskými vlivy a hojnými, pravidelnými srážkami. Léta i zimy jsou mírné. Tato zeměpisná oblast se proto vyznačuje absencí letního nedostatku vody a malým počtem mrazivých dnů.
Tyto přírodní podmínky poskytují jabloním příznivé podmínky pro růst, zatímco pro pěstování jiných plodin, například vinné révy, nejsou příliš příznivé.
Sady jabloní plodících jablka na výrobu cidru, které se začaly vysazovat již ve středověku odrůdami pocházejícími ze Španělska (Biskajsko), se rychle rozšířily po celé Bretani a do jejího těsného sousedství. Pěstitelé jablek a později místní šlechtitelé a zahradníci selektovali, vylepšovali a přizpůsobovali rostlinný materiál bretaňským půdně-klimatickým podmínkám, čímž byl získán velký počet odrůd, které se vyznačují vysokým obsahem tříslovin a specifickými technologickými možnostmi. Šlechtěním nebo zaváděním nových odrůd, které jsou přizpůsobeny místním pěstitelským podmínkám a podmínkám zpracování, zajišťuje odvětví výroby cidru udržení biologické rozmanitosti genetických zdrojů a zaručuje tak udržitelnost výroby produktu „Cidre de Bretagne“/„Cidre breton“.
Zeměpisná oblast tohoto produktu se rovněž vyznačuje vysoce vyspělými a specifickým postupy výroby cidru. Výrobci cidru se postupně naučili využívat nejlepších vlastností každé skupiny jablek a prostřednictvím jejich mísení dosahovat optimální chuťové rovnováhy.
Až do poloviny 19. století se cidr vyráběl na farmách. Později, se zvyšující se spotřebou, se výroby tohoto nápoje chopili řemeslníci a průmyslníci, kteří k jejímu rozvoji využívali znalostí procesu výroby (techniky čiření, skladování v chladu, pasterizace, sycení).
Techniky mechanického listování umožnily vylepšit výtěžnost šťávy, aniž by došlo k narušení specifických vlastností jablek.
Od počátku 20. století se také postupně začaly rozvíjet techniky filtrace, která umožňuje dosáhnout lepší stability cidru. V padesátých letech 20. století začaly továrny na výrobu cidru pasterizovat sladký cidr, aby bylo možné ho déle skladovat, aby nedocházelo k rozvoji mikroorganismů a aby bylo možné nápoj vyvážet do vzdálenějších míst určení s minimálním rizikem.
Bretaň je na druhém místě mezi francouzskými regiony, pokud jde o pěstování jabloní určených k výrobě cidru, a jednou z předních evropských oblastí výroby cidru.
„Cidre breton“ může být čirý nebo zakalený šumivý nápoj více či méně jasné barvy v závislosti na použitých odrůdách jablek k výrobě cidru a na aplikovaných výrobních postupech, který se vyrábí výhradně z jablek k výrobě cidru pocházejících z dané zeměpisné oblasti. Nabízí širokou paletu chutí, jež je výsledkem mísení různých typů jablek k výrobě cidru, které umožňuje nalézt požadovanou rovnováhu chutí mezi hořkostí, kyselostí a množstvím zbytkového nezkvašeného cukru.
Produkt „Cidre de Bretagne“/„Cidre breton“ se těší velkému věhlasu.
Jeho pověst spočívá na dvou hlavních pilířích – na velkém počtu sadů plodících jablka na výrobu cidru a na vysoké úrovni znalostí a dovedností v oblasti výroby cidru.
V rámci tohoto odvětví, kterému kralují jablka, se lidé přizpůsobili a vyvinulo se know-how výrobců cidru. Jejich znalosti jablek a znalosti jejich vlastností umožňují kombinace nabízející správnou rovnováhu mezi hořkou, kyselou a sladkou chutí.
Techniky mechanického lisování a čiření před kvašením a po kvašení, kvašení a stabilizace daly vzniknout produktu „Cidre de Bretagne“/„Cidre breton“.
Silná regionální identita a rozvoj specifického odvětví vedly k tomu, že pověst produktu „Cidre de Bretagne“/„Cidre breton“ se postupně rozšířila za hranice regionu.
V bretaňských středověkých legendách, jako jsou například Rytíři kulatého stolu, se praví, že „jabloň je šlechetná dřevina a její ovoce je symbolem štěstí“.
Za časů monarchie uvalil bretaňský parlament vysokou daň na prodej cidru, zejména na území Francouzského království, což až do Velké francouzské revoluce omezovalo jeho šíření. Po roce 1789 se jeho prodej uvolnil a v první polovině 19. století se jeho šíření výrazně zrychlilo. Cidr ze severní části Bretaně byl vyvážen do Newfoundlandu a do kolonií, protože se vyznačoval tím, že dobře „snášel moře“ (podle slovníku „Dictionnaire universel portatif du commerce“ („Všeobecný kapesní slovník obchodu“), nakladatelství Léopold/1819). Je velmi vyhledávaný v Americe (podle „Inventaire du patrimoine culinaire de la France, Bretagne“ („Inventář kulinářského dědictví Francie, Bretaň“), nakladatelství Albin Michel/CNAC/1994).
První polovina 20. století tak představuje „zlatý věk bretaňského cidru, jak“ píše Yves le Goas (podle „Le Cidre en Goëlo“ („Cidre v Goëlo“)/Ar Men č. 41/únor 1992).
V roce 1956 René Dumont konstatuje, že v Bretani „se cidre nyní pije k jídlu každý den a ještě navíc v neděli“. Cidre však zůstává spíše venkovským nápojem, a proto se jeho spotřeba, která dosáhla vrcholu začátkem 20. století, po roce 1920 začala postupně klesat, zejména z důvodu vylidňování venkova.
Cidre je nedílnou součástí bretaňského kulturního a kulinářského dědictví. Je úzce spjatý s konzumací palačinek („crêpes“) a slaných palačinek („galettes“) a společně s palačinkárnami („crêperies“) tvoří jeden ze silných a symbolických prvků bretaňské identity. Skutečnost, že palačinkárny fungují i mimo Bretaň, vedla ke zvýšení spotřeby cidru a významně přispěla k upevnění jeho pověsti, a to i za hranicemi Francie.
Mnoho turistů, kteří přijíždějí do Bretaně, objevilo místní cidry a přispělo k jejich rozšíření a cestovatelský a podnikavý temperament Bretonců také významným způsobem přispěl k rozvoji jeho konzumace v zařízeních, která zakládali mimo bretaňské území.
O silném poutu k tomuto produktu a o živé kultuře cidru na území zeměpisné oblasti CHZO mimoto svědčí také řada slavností cidru, jako je například slavnost Poul-Fetan v departementu Morbihan nebo slavnost Temple-de-Bretagne v departementu Loire-Atlantique. Gilles Pudlowski z časopisu Saveurs (červen 1995) napsal, že jablka k výrobě cidru a výrobky z nich jsou „bretaňské pochoutky, kterým se velmi dobře daří“.
Odkaz na zveřejnění specifikace
(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)
https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-01730da0-67f0-4587-bdf0-a9cdea491fae/telechargement
(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.
Opravy
|
26.6.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 222/30 |
Oprava sdělení Komise v rámci provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS
( Úřední věstník Evropské unie C 209 ze dne 15. června 2018 )
(2018/C 222/14)
V následujících normách, podle uvedeného pořadí:
místo:
|
„ESO (1) |
Odkaz na normu a její název (a referenční dokument) |
Datum počátku předpokladu shody – poznámka 0 |
Odkaz na nahrazovanou normu |
Datum ukončení presumpce shody nahrazované normy Poznámka 1 |
|
CEN |
EN 342:2017 Ochranné oděvy Soupravy a oděvní součásti na ochranu proti chladu |
21.4.2018 |
EN 342:2004 Pozn. 2.1 |
|
|
CEN |
EN 353-1:2014+A1:2017 Prostředky ochrany osob proti pádu – Pohyblivé zachycovače pádu včetně zajiovacího vedení – Část 1: Pohyblivé zachycovače pádu včetně pevného zajiovacího vedení |
21.4.2018 |
EN 353-1:2014 Pozn. 2.1 |
|
|
CEN |
EN 379:2003+A1:2009 Prostředky k ochraně očí – Automatické svářečské filtry |
21.4.2018 |
EN 379:2003 Pozn. 2.1 |
|
|
CEN |
EN 565:2017 Horolezecká výzbroj – Popruhy – Bezpečnostní požadavky a zkušební metody |
21.4.2018 |
EN 565:2006 Pozn. 2.1 |
|
|
CEN |
EN 14052:2012+A1:2012 Průmyslové přilby s vysokým stupněm ochrany |
21.4.2018 |
EN 14052:2012 Pozn. 2.1 |
|
|
CEN |
EN 14058:2017 Ochranné oděvy Oděvní součásti na ochranu proti chladnému prostředí |
21.4.2018 |
EN 14058:2004 Pozn. 2.1 |
|
|
CEN |
EN 14225-1:2017 Potápěčské obleky – Část 1: Mokré obleky – Požadavky a metody zkoušení |
21.4.2018 |
EN 14225-1:2005 Pozn. 2.1 |
|
|
CEN |
EN 14225-2:2017 Potápěčské obleky – Část 2: Suché obleky – Požadavky a metody zkoušení |
21.4.2018 |
EN 14225-2:2005 Pozn. 2.1 |
|
|
CEN |
EN 14225-3:2017 Potápěčské obleky – Část 3: Aktivně vyhřívané nebo ochlazované obleky (soustavy) – Požadavky a metody zkoušení |
21.4.2018 |
EN 14225-3:2005 Pozn. 2.1“, |
|
má být:
|
„ESO (1) |
Odkaz na normu a její název (a referenční dokument) |
Datum počátku předpokladu shody – poznámka 0 |
Odkaz na nahrazovanou normu |
Datum ukončení presumpce shody nahrazované normy Poznámka 1 |
|
CEN |
EN 342:2017 Ochranné oděvy – Soupravy a oděvní součásti na ochranu proti chladu |
21.4.2018 |
|
|
|
CEN |
EN 353-1:2014+A1:2017 Prostředky ochrany osob proti pádu – Pohyblivé zachycovače pádu včetně zajišťovacího vedení – Část 1: Pohyblivé zachycovače pádu včetně pevného zajišťovacího vedení |
21.4.2018 |
|
|
|
CEN |
EN 379:2003+A1:2009 Prostředky k ochraně očí – Automatické svářečské filtry |
21.4.2018 |
|
|
|
CEN |
EN 565:2017 Horolezecká výzbroj – Popruhy – Bezpečnostní požadavky a zkušební metody |
21.4.2018 |
|
|
|
CEN |
EN 14052:2012+A1:2012 Průmyslové přilby s vysokým stupněm ochrany |
21.4.2018 |
|
|
|
CEN |
EN 14058:2017 Ochranné oděvy Oděvní součásti na ochranu proti chladnému prostředí |
21.4.2018 |
|
|
|
CEN |
EN 14225-1:2017 Potápěčské obleky – Část 1: Mokré obleky – Požadavky a metody zkoušení |
21.4.2018 |
|
|
|
CEN |
EN 14225-2:2017 Potápěčské obleky – Část 2: Suché obleky – Požadavky a metody zkoušení |
21.4.2018 |
|
|
|
CEN |
EN 14225-3:2017 Potápěčské obleky – Část 3: Aktivně vyhřívané nebo ochlazované obleky (soustavy) – Požadavky a metody zkoušení |
21.4.2018“. |
|
|