(„Řízení o předběžné otázce - Regionální daň zatěžující velkoplošné maloobchodní prodejny - Svoboda usazování - Ochrana životního prostředí a územního plánování - Státní podpora - Selektivní opatření - Dopis Komise, v němž informuje o odložení stížnosti - Existující podpora“)

(2018/C 211/02)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Supremo

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Asociación Nacional de Grandes Empresas de Distribución (ANGED)

Další účastník řízení: Generalitat de Catalunya

Výrok

1)	Články 49 a 54 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takové dani pro velkoplošné maloobchodní prodejny, jako je daň dotčená ve věci v původním řízení.

Státní podporou ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU není taková daň, jako je daň dotčená ve věci v původním řízení, která se na velké maloobchodní prodejny uplatní v zásadě v závislosti na velikosti jejich prodejní plochy, přičemž osvobozuje provozovny, jejichž prodejní plocha je menší než 2 500 m2. Taková daň není státní podporou ve smyslu tohoto ustanovení, když jsou od ní osvobozeny prodejny činné v oboru zahradnictví, prodeje vozidel, stavebního materiálu, strojů a průmyslových součástek nebo snižuje daňový základ o 60 % prodejnám, jejichž činnost spočívá v prodeji nábytku, sanitárních výrobků, dveří a oken, jakož i potřeb pro kutily, není-li vliv těchto prodejen na životní prostředí a územní plánování tak velký jako u ostatních, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

Taková daň však je státní podporou ve smyslu téhož ustanovení, když osvobozuje od daně společné velké maloobchodní prodejny, jejichž prodejní plocha činí 2 500 m2 a více.

Za takových okolností, jako jsou okolnosti popsané předkládajícím soudem, nemohou být státní podpory vyplývající z takového režimu zdanění, jako je režim dotčený ve věci v původním řízení, existujícími podporami ve smyslu článku 1 písm. b) nařízení Rady 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES, jehož znění bylo doslovně převzato do článku 1 písm. b) nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(1) Úř. věst. C 260, 18.7.2016.

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/3

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 26. dubna 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Supremo – Španělsko) – Asociación Nacional de Grandes Empresas de Distribución (ANGED) v. Consejería de Economía y Hacienda del Principado de Asturias (C-234/16), Consejo de Gobierno del Principado de Asturias (C-235/16)

(Spojené věci C-234/16 a C-235/16) (1)

(2018/C 211/03)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Supremo

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Asociación Nacional de Grandes Empresas de Distribución (ANGED)

Další účastníci řízení: Consejería de Economía y Hacienda del Principado de Asturias (C-234/16), Consejo de Gobierno del Principado de Asturias (C-235/16)

Výrok

1)	Články 49 a 54 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takové dani pro velkoplošné maloobchodní prodejny, jako je daň dotčená ve věci v původním řízení.

Státní podporou ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU není taková daň, jako je daň dotčená ve věci v původním řízení, která se na velké maloobchodníky uplatní v zásadě v závislosti na velikosti jejich výstavní a prodejní plochy, přičemž osvobozuje provozovny, jejichž prodejní plocha je menší než 4 000 m2. Taková daň není státní podporou ve smyslu tohoto ustanovení, jestliže jsou od ní osvobozeny prodejny činné v oboru zahradnictví, prodeje vozidel, stavebního materiálu, strojů a průmyslových součástek, jejichž prodejní plocha nepřesahuje 10 000 m2, není-li jejich vliv na životní prostředí a územní plánování tak velký jako u ostatních, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

(1) Úř. věst. C 260, 18.7.2016.

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/4

(Spojené věci C-236/16 a C-237/16) (1)

(2018/C 211/04)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Supremo

Účastnice původního řízení

Navrhovatel: Asociación Nacional de Grandes Empresas de Distribución (ANGED)

Další účastník řízení: Diputación General de Aragón

Výrok

1)	Články 49 a 54 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takové dani pro velkoplošné maloobchodní prodejny, jako je daň dotčená ve věci v původním řízení.

Státní podporou ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU není taková daň, jako je daň dotčená ve věci v původním řízení, která se na velké maloobchodníky uplatní v zásadě v závislosti na velikosti jejich prodejní plochy, přičemž osvobozuje provozovny, jejichž prodejní plocha je menší než 500 m2 nebo jejichž prodejní plocha překračuje tuto hranici, avšak jejichž daňový základ nepřesahuje 2 000 m2. Taková daň není ani státní podporou ve smyslu tohoto ustanovení, když jsou od ní osvobozeny prodejny, v nichž se prodávají stroje, vozidla, nářadí a potřeby pro průmysl, prodejny, v nichž se prodává stavební materiál, sanitární výrobky, dveře a okna výlučně podnikatelům, samostatné tradiční a specializované prodejny nábytku a prodejny, v nichž se prodávají automobily, jakož i zahradnictví a čerpací stanice, není-li jejich vliv na životní prostředí a územní plánování tak velký jako u ostatních, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

(1) Úř. věst. C 260, 18.7.2016.

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/4

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 24. dubna 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Supreme Court of the United Kingdom – Spojené království) – MP v. Secretary of State for the Home Department

(Věc C-353/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Azylová politika - Listina základních práv Evropské unie - Článek 4 - Směrnice 2004/83/ES - Článek 2 písm. e) - Podmínky pro přiznání nároku na podpůrnou ochranu - Článek 15 písm. b) - Hrozba vážné újmy na psychickém zdraví žadatele v případě navrácení do země původu - Osoba podrobená mučení v zemi původu“)

(2018/C 211/05)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Supreme Court of the United Kingdom

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: MP

Odpůrce: Secretary of State for the Home Department

Výrok

Článek 2 písm. e) a čl. 15 písm. b) směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany, s ohledem na článek 4 Listiny základních práv Evropské unie musí být vykládány v tom smyslu, že nárok na přiznání statusu podpůrné ochrany má státní příslušník třetí země, který byl v minulosti mučen orgány země původu a který již není vystaven hrozbě mučení v případě návratu do této země, avšak jeho fyzický a psychický zdravotní stav by se v takovém případě mohl vážně zhoršit, s rizikem, že by tento státní příslušník spáchal sebevraždu, z důvodu traumatu způsobeného mučením, jehož byl obětí, pokud existuje reálná hrozba, že uvedenému státnímu příslušníku bude v zemi původu úmyslně odepírána péče odpovídající léčbě fyzických či duševních následků zmíněného mučení, což přísluší ověřit vnitrostátnímu soudu.

(1) Úř. věst. C 326, 5.9.2016.

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/5

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 26. dubna 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court (Ireland) – Irsko) – Eamonn Donnellan v. The Revenue Commissioners

(Věc C-34/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Vzájemná pomoc při vymáhání pohledávek - Směrnice 2010/24/EU - Článek 14 - Právo na účinné prostředky nápravy před soudem - Listina základních práv Evropské unie - Článek 47 - Možnost dožádaného orgánu odmítnout pomoc při vymáhání pohledávky z důvodu, že pohledávka nebyla řádně doručena“)

(2018/C 211/06)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court

Účastníci původního řízení

Žalobcei: Eamonn Donnellan

Žalovaní: The Revenue Commissioners

Výrok

Článek 14 odst. 1 a 2 směrnice Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie, musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby orgán členského státu odmítl vyřídit žádost o vymáhání pohledávky týkající se takové peněžité sankce uložené v jiném členském státě, jako je sankce dotčená ve věci v původním řízení, z toho důvodu, že rozhodnutí, kterým se tato sankce ukládá, nebylo dotyčné osobě řádně doručeno před tím, než dožadující orgán požádal uvedený orgán o vymáhání pohledávky podle této směrnice.

(1) Úř. věst. C 104, 3.4.2017.

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/6

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 26. dubna 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Curtea de Apel Suceava – Rumunsko) – Zabrus Siret SRL v. Direcţia Generală Regională a Finanţelor Publice Iaşi – Administraţia Judeţeană a Finanţelor Publice Suceava

(Věc C-81/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daně - Směrnice 2006/112/ES - Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) - Odpočet daně zaplacené na vstupu - Nárok na vrácení DPH - Plnění spadající do zdaňovacího období, které již bylo předmětem ukončené daňové kontroly - Vnitrostátní právní předpisy - Možnost osoby povinné k dani provést opravu daňových přiznání, které již byly předmětem daňové kontroly - Vyloučení - Zásada efektivity - Daňová neutralita - Právní jistota“)

(2018/C 211/07)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel Suceava

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Zabrus Siret SRL

Žalovaný: Direcţia Generală Regională a Finanţelor Publice Iaşi – Administraţia Judeţeană a Finanţelor Publice Suceava

Výrok

Články 167, 168, 179, 180 a 182 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty ve znění směrnice Rady 2010/45/EU ze dne 13. července 2010, jakož i zásady daňové neutrality, efektivity a proporcionality musí být vykládány v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, která odchylně od promlčecí lhůty pěti let stanovené vnitrostátním právem pro opravy přiznání k dani z přidané hodnoty (DPH) brání za takových okolností, jako jsou okolnosti sporu v původním řízení, osobě povinné k dani v provedení takové opravy, jejímž cílem je uplatnění nároku na odpočet daně, pouze z důvodu, že tato oprava se týká období, které již bylo podrobeno daňové kontrole.

(1) Úř. věst. C 161, 22.5.2017.

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/6

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 26. dubna 2018 – Cellnex Telecom SA, dříve Abertis Telecom SA, Telecom Castilla-La Mancha SA v. Evropská komise, SES Astra

(Spojené věci C-91/17 P a C-92/17 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Státní podpory - Digitální televizní vysílání - Podpora na zavedení digitálního pozemního televizního vysílání ve vzdálených a méně urbanizovaných oblastech Comunidad Autónoma de Castilla-La Mancha (Autonomní společenství Kastilie-La Mancha, Španělsko) - Dotace provozovatelům platforem digitálního pozemního televizního vysílání - Rozhodnutí, kterým se podpory prohlašují za zčásti neslučitelné s vnitřním trhem - Pojem ‚státní podpora‘ - Zvýhodnění - Služba obecného hospodářského zájmu - Definice - Prostor pro uvážení členských států“)

(2018/C 211/08)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Cellnex Telecom SA, dříve Abertis Telecom SA, Telecom Castilla-La Mancha SA (zástupci: J. Buendía Sierra a A. Lamadrid de Pablo, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: E. Gippini Fournier, B. Stromsky a P. Němečková, zmocněnci), SES Astra (zástupci: F. González Díaz a V. Romero Algarra, advokáti)

Výrok

1)	Kasační opravné prostředky se zamítají.

2)	Společnostem Cellnex Telecom SA a Telecom Castilla-La Mancha SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 129, 24.4.2017.

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/7

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 26. dubna 2018 – Evropská komise v. Bulharská republika

(Věc C-97/17) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Ochrana přírody - Směrnice 2009/147/ES - Ochrana volně žijících ptáků - Zvláště chráněná oblast (ZCHO) - Označení jako ZCHO území nejvhodnějších z hlediska počtu druhů a rozlohy pro ochranu druhů ptáků podle přílohy I směrnice 2009/147 - Významné ptačí území (VPÚ) - VPÚ Rila - Částečné označení VPÚ Rila jako ZCHO“)

(2018/C 211/09)

Jednací jazyk: bulharština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: P. Michajlova a C. Hermes, zmocněnci)

Žalovaná: Bulharská republika (zástupci: E. Petranova a L. Zacharijeva, zmocněnkyně)

Výrok

Bulharská republika tím, že nezahrnula celé významné ptačí území pokrývající pohoří Rila do zvláště chráněné oblasti, neoznačila území nejvhodnější z hlediska počtu druhů a rozlohy pro ochranu druhů uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků, takže tento členský stát nesplnil povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 4 odst. 1 této směrnice.

2)	Bulharské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 121, 18.4.2017.

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/7

Žaloba podaná dne 1. února 2018 – Evropská komise v. Maďarsko

(Věc C-66/18)

(2018/C 211/10)

Jednací jazyk: maďarština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: V. Di Bucci, L. Malferrari, B. De Meester a K. Talabér-Ritz, zmocněnci)

Žalovaný: Maďarsko

Návrhová žádání žalobkyně

Komise navrhuje, aby Soudní určil, že Maďarsko

—

tím, že vůči zahraničním institucím vysokoškolského vzdělávání se sídlem mimo EHP uplatňovalo na základě § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. CCIV z roku 2011, ve znění pozdějších předpisů, jako požadavek pro poskytování služeb v oblasti vysokoškolského vzdělávání nutnost uzavření mezinárodní dohody, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku XVII GATS [Všeobecné dohody o obchodu ve službách];

—

tím, že od zahraničních institucí vysokoškolského vzdělávání vyžadovalo na základě § 76 odst. 1 písm. b) zákona č. CCIV z roku 2011, ve znění pozdějších předpisů, aby v zemi svého původu poskytovaly vysokoškolské vzdělávání, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 16 směrnice 2006/123/ES (1) a v každém případě ž článků 49 a 56 SFEU, jakož i z článku XVII GATS;

—	v souvislosti s výše uvedenými omezeními nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 13, čl. 14 odst. 3 a článku 16 Listiny základních práv Evropské unie;

—	uložil Maďarsku náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Právním základem pro poskytování služeb v oblasti vysokoškolského vzdělávání v Maďarsku je zákon č. CCIV z roku 2011, o národním vysokoškolském vzdělávání, jehož § 76 odst. 1 písm. a) stanoví, že zahraniční instituce vysokoškolského vzdělávání může na území Maďarska poskytovat vzdělávání ukončené udělením titulu jen tehdy, pokud maďarská vláda uzavřela s vládou státu, ve kterém má tato instituce vysokoškolského vzdělávání své sídlo, závaznou mezinárodní dohodu, které se v zásadě týká podpory této instituce v jejím působení v Maďarsku a která v případě federálního státu vychází z dřívější dohody uzavřené s ústřední vládou, nemá-li tato pravomoc uzavírat závazné mezinárodní dohody.

Kromě toho § 76 odst. 1 písm. b) zákona č. CCIV z roku 2011 stanoví, že zahraniční instituce vysokoškolského vzdělávání působící v Maďarsku nejenže musí mít postavení státem uznané instituce vysokoškolského vzdělávání v zemi, ve které mají své sídlo, ale musí také v uvedené zemi skutečně poskytovat vysokoškolské vzdělávání.

Dne 27. dubna 2017 zahájila Komise proti Maďarsku v souvislosti se zákonem č. CCIV z roku 2011, ve znění pozdějších předpisů, řízení pro nesplnění povinnosti.

Vzhledem k tomu, že odpověď Maďarska nepovažovala za uspokojující, zaslala Komise Maďarsku dne 14. července 2017 jako další krok v řízení pro nesplnění povinnosti odůvodněné stanovisko.

Vzhledem k tomu, že ani odpověď na odůvodněné stanovisko nepovažovala Komise za uspokojující, rozhodla se předložit věc Soudnímu dvoru, aby určil, že Maďarsko nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku XVII GATS, z článku 16 směrnice 2006/123/ES, z článků 49 a 56 SFEU, jakož i z článku 13, čl. 14 odst. 3 a článku 16 Listiny základních práv Evropské unie.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. 2006, L 376, s. 36).

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/8

Žaloba podaná dne 6. února 2018 – Evropská komise v. Maďarsko

(Věc C-78/18)

(2018/C 211/11)

Jednací jazyk: maďarština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: V. Di Bucci, L. Malferrari, a K. Talabér-Ritz, zmocněnci)

Žalovaný: Maďarsko

Návrhová žádání žalobkyně

Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

určil, že Maďarsko tím, že prostřednictvím a külföldről támogatott szervezetek átláthatóságáról szóló 2017. évi LXXVI. törvény (zákon č. LXXVI z roku 2017, o transparentnosti organizací, které přejímají finanční podporu ze zahraničí), jehož ustanovení zavádějí pro určité kategorie organizací občanské společnosti – a sice pro ty z nich, které přímo nebo nepřímo přijímají zahraniční finanční podporu ve výši překračující určitou hranici – povinnosti registrace, ohlašování a transparentnosti a dále stanoví možnost ukládat sankce organizacím, které tyto povinnosti nesplní, zavedlo diskriminační, nikoli nevyhnutelné a neodůvodněné omezování zahraničních darů ve prospěch maďarských organizací občanské společnosti, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 63 SFEU a z článků 7, 8 a 12 Listiny základních práv Evropské unie;

—	uložil Maďarsku náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zákon č. LXXVI z roku 2017, o transparentnosti organizací, které přejímají finanční podporu ze zahraničí, zavádí pro určité kategorie organizací občanské společnosti – a sice pro ty z nich, které přímo nebo nepřímo přijímají zahraniční finanční podporu ve výši překračující určitou hranici – nové povinnosti registrace, ohlašování, transparentnosti a publicity a také stanoví možnost ukládat sankce organizacím, které tyto povinnosti nesplní.

Dne 14. července 2017 zahájila Komise proti Maďarsku v souvislosti se zákonem č. LXXVI z roku 2017 řízení pro nesplnění povinnosti.

Komise poté, co shledala, že odpověď Maďarska není uspokojující, jako další krok v řízení pro nesplnění povinnosti zaslala dne 5. října 2017 Maďarsku odůvodněné stanovisko.

Komise nepovažovala za uspokojující ani odpověď na odůvodněné stanovisko, a tak se rozhodla předložit věc Soudnímu dvoru, aby určil, že Maďarsko nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 63 SFEU a z článků 7, 8 a 12 Listiny základních práv Evropské unie.

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/9

Kasační opravný prostředek podaný dne 21. února 2018 CJ proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 13. prosince 2017 ve věci T-602/16, CJ v. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)

(Věc C-139/18 P)

(2018/C 211/12)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: CJ (zástupce: V. Kolias, Δικηγόρος)

Další účastník řízení: Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatel“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil v plném rozsahu rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2017 ve věci T-602/16, CJ v. ECDC (EU:T:2017:893);

—	v důsledku toho zrušil hodnotící posudek ze dne 21. září 2015, bude-li kasační opravný prostředek prohlášen za opodstatněný;

—	uložil ECDC náhradu veškerých nákladů řízení v prvním stupni i řízení o kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatel čtyři důvody:

První důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že Tribunál:

—	nesprávně vyložil čl. 3 odst. 1 ve spojení s čl. 3 odst. 3 prováděcích pravidel ECDC č. 20, na základě čehož dospěl k závěru, že v takových případech jako v projednávané věci nemusí být odvolacím hodnotitelem předseda správní rady,

—	dopustil se nesprávného právního posouzení skutkového stavu, když rozhodl, že bylo každopádně nepravděpodobné, aby předseda správní rady rozhodl ve prospěch navrhovatele,

—	nesprávně vyložil argument, že podřízený hodnotitele nemůže být odvolacím hodnotitelem, protože mu schází nezbytná nezávislost na hodnotiteli.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že Tribunál:

—	nesprávně vyložil čl. 7 odst. 1 a čl. 8 odst. 3 a 4 prováděcích pravidel ECDC č. 20, na základě čehož dospěl k závěru, že hodnotitel může opomenout cíle a ukazatele výkonnosti stanovené zaměstnanci v předchozím hodnotícím období,

—	podpůrně se dopustil nesprávného právního posouzení skutkového stavu, když shledal, že hodnotitel náležitě zvážil cíle a ukazatele výkonnosti.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že Tribunál:

—	nesprávně vyložil pojem „pohovor“ ve smyslu čl. 8 odst. 9 prováděcích pravidel ECDC,

—

podpůrně se dopustil nesprávného právního posouzení, když jako hodnotící „pohovor“ kvalifikoval situaci na straně ECDC, kdy si spolupodepisující úředník pouze vyžádá od zaměstnance dokument, který již má k dispozici, zašle z mobilního telefonu zaměstnanci otázku „Které aspekty hodnocení výkonnosti považujete za nesprávné?“ a nepoloží žádnou další otázku poté, co zaměstnanec věcně odpověděl a nabídl další, podrobnější informace, bude-li je hodnotící úředník požadovat.

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že Tribunál:

—

nesprávně vyložil článek 22a služebního řádu, když v podstatě shledal, že i když zaměstnanec poukazuje in tempore non suspecto na vadné finanční řízení, předloží o něm alespoň neúplný důkaz a tato tvrzení jsou pravdivá, je agentura oprávněna postupovat tak, že jeho roční výkonnost vyhodnotí tytéž osoby, kterých se jeho tvrzení týkají,

—	podpůrně se dopustil nesprávného právního posouzení, když měl za to, že navrhovatelovy argumenty nebyly učiněny in tempore non suspecto ani nejsou pravdivé či podložené důkazy a že úředníci, kterých se tvrzení týkala, mohli přesto neutrálně vyhodnotit navrhovatelovu výkonnost.

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/11

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de Canarias (Španělsko) dne 2. března 2018 – Unión Insular de CC. OO. de Lanzarote v. Swissport Spain Aviation Services Lanzarote S. L.

(Věc C-167/18)

(2018/C 211/13)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Superior de Justicia de Canarias

Účastníci původního řízení

Žalobce v prvním stupni a odvolatel: Unión Insular de CC. OO. de Lanzarote

Žalovaná v prvním stupni a odvolatelka: Swissport Spain Aviation Services Lanzarote S. L.

Předběžné otázky

Použije se čl. 1 odst. 1 směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů (1), když podnik ukončí poskytování sjednaných služeb zákazníkovi vypovězením smlouvy o poskytování služeb tam, kde činnost spočívá především na pracovní síle (úklid zařízení), a podnik, jemuž byla služba nově zadána, přebírá podstatnou část zaměstnanců vyčleněných k provádění takové služby, jestliže k takovému převzetí práv a povinností z pracovních smluv dochází v důsledku ustanovení dohodnutého v kolektivní smlouvě pro práce v odvětví úklidových služeb?

Je v souladu se směrnicí [2001/23] (a způsobem, jakým ji vykládá Soudní dvůr Evropské unie) takový výklad Tribunal Supremo (Nejvyšší soud, Španělsko), podle kterého v případech převodu zaměstnanců v důsledku ustanovení dohodnutého v kolektivní smlouvě nedochází k převodu podniku, neboť není splněn požadavek dobrovolnosti převodu, takže se na takovou situaci uvedená směrnice nevztahuje?

Lze mít v souladu s úpravou obsaženou ve směrnici [2001/23] za to, že v souvislosti s podniky poskytujícími služby se v případě, kdy kolektivní smlouva pro dané odvětví ukládá povinnost převzít práva a povinnosti vůči zaměstnancům, jedná o převod zaměstnanců, potažmo o převod podniku ve smyslu uvedené směrnice?

Je v souladu s článkem 3 směrnice [2001/23] článek 14 kolektivní smlouvy pro odvětví úklidových služeb v budovách a prostorách provincie Las Palmas na roky 2012-2014, který stanoví, že v případech převzetí práv a povinností vůči zaměstnancům v souladu s kolektivní smlouvou se převedeným zaměstnancům nezachovávají práva a povinnosti, které měli u převádějícího podniku, ani pracovní podmínky dohodnuté prostřednictvím kolektivní smlouvy?

(1) Úř. věst. 2001, L 82, s. 16; Zvl. vyd. 05/04, s. 98

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/11

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Supremo (Španělsko) dne 7. března 2018 – Club de Variedades Vegetales Protegidas v. Adolfo Juan Martínez Sanchís

(Věc C-176/18)

(2018/C 211/14)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Supremo

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Club de Variedades Vegetales Protegidas

Odpůrce: Adolfo Juan Martínez Sanchís

Předběžné otázky

V případě, kdy zemědělec získal ze zahradnictví (zařízení třetí strany) sazenice rostlinné odrůdy a zasadil je před tím, než nabylo udělení odrůdového práva k této odrůdě účinnost, vyžaduje následná činnost zemědělce spočívající v postupných sklizních ze stromů, k tomu, aby se na ni vztahovalo ius prohibendi podle odstavce 2 článku 13 nařízení (ES) č. 2100/94 (1), splnění požadavků stanovených v odstavci 3 tohoto článku, protože se jedná o sklizený materiál? Nebo je třeba tuto činnost sklizně považovat za produkci nebo reprodukci odrůdy, která vede ke „sklizenému materiálu“, a k jejímuž zákazu ze strany držitele odrůdového práva není nutné splnění požadavků odstavce 3?

Je v souladu s odstavcem 3 článku 13 nařízení (ES) č. 2100/94 výklad, podle nějž se vícestupňový systém ochrany vztahuje na jakoukoliv z činností uvedených v odstavci 2, které se týkají „sklizeného materiálu“, rovněž samotnou sklizeň, nebo pouze na činnosti po výrobě tohoto sklizeného materiálu, jako je skladování a uvádění na trh?

Je při uplatnění vícestupňového rozšířeného systému ochrany na „sklizený materiál“ podle odstavce 3 článku 3 nařízení (ES) č. 2100/94 ke splnění první podmínky nezbytné, aby k nabytí sazenic došlo poté, co držiteli bylo uděleno odrůdové právo, nebo stačí, aby se na něj v té době vztahovala dočasná ochrana, neboť k nabytí došlo v období mezi zveřejněním žádosti a nabytím účinnosti odrůdového práva?

(1) Nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství (Úř. věst. 1994, L 227, s. 1).

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/12

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado Contencioso-Administrativo de Madrid (Španělsko) dne 7. března 2018 – Almudena Baldonedo Martín v. Ayuntamiento de Madrid

(Věc C-177/18)

(2018/C 211/15)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado Contencioso-Administrativo de Madrid

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Almudena Baldonedo Martín

Žalovaná: Ayuntamiento de Madrid

Předběžné otázky

Je správný takový prováděný výklad ustanovení 4 rámcové dohody, podle něhož situace, jako je situace popsaná v projednávané věci, v níž dočasný úředník uskutečňuje stejnou práci jako kariérní úředník (kariérní úředník, který nemá právo na odstupné, protože situace, která by toto právo odůvodňovala, v jeho právním režimu neexistuje), nespadá pod situaci, která je popsána v uvedeném ustanovení?

Je vzhledem k tomu, že dotčená práva na rovné zacházení a na zákaz diskriminace jsou obecnými zásadami EU provedenými ve směrnici, zakotvenými v článcích 20 a 21 LZPEU a v článku 23 Všeobecné deklarace lidských práv a považovány za základní sociální práva ve smyslu článků 151 a 153 SFEU, v souladu s rámcovou dohodou, jež je přílohou směrnice 1999/70/ES (1), takový výklad prováděný k dosažení jejích cílů, podle něhož může být dočasnému úředníkovi přiznáno právo na odstupné, ať již na základě srovnání se smluvním zaměstnancem na dobu určitou, neboť jeho postavení (služební nebo pracovněprávní) závisí pouze na zaměstnavateli ve veřejném sektoru, nebo prostřednictvím povinného přímého použití primárního evropského práva?

Bylo by případně s ohledem na existenci zneužití při uzavírání smluv na dobu určitou určeného k zabezpečení stálých potřeb, aniž pro ně existuje objektivní důvod, přičemž jde o uzavírání smluv nesouvisející s naléhavou a neodkladnou potřebou, která je odůvodňuje, aniž ve španělském vnitrostátním právu existují účinné sankce nebo omezení, takové odstupné, jež je srovnatelné s odstupným v případě neoprávněného propuštění, chápané jako vhodná, přiměřená, účinná a odrazující sankce, v souladu s cíli sledovanými směrnicí 1999/70/ES jako opatření k předcházení zneužití a k odstranění následků porušení unijního práva v případě, že zaměstnavatel zaměstnance nezaměstná na dobu neurčitou?

(1) Směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. 1999, L 175, s. 43; Zvl. vyd. 05/03, s. 368).

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/13

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Supremo (Španělsko) dne 9. března 2018 – José Cánovas Pardo S.L. v. Club de Variedades Vegetales Protegidas

(Věc C-186/18)

(2018/C 211/16)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Supremo

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: José Cánovas Pardo S.L.

Odpůrce: Club de Variedades Vegetales Protegidas

Předběžné otázky

Je v rozporu s článkem 96 nařízení (ES) č. 2100/94 (1) výklad, podle nějž pokud uplynula lhůta tří let ode dne, kdy se po udělení odrůdového práva jeho držitel dozvěděl o protiprávním jednání a o totožnosti odpovědné strany, jsou nároky uvedené v článcích 94 a 95 nařízení promlčeny, i když protiprávní jednání pokračovalo až do okamžiku uplatnění nároku?

2)	V případě záporné odpovědi na první otázku, lze mít za to, že v souladu s článkem č. 96 nařízení (ES) č. 2100/94 se promlčení vztahuje pouze na konkrétní protiprávní jednání, k nimž došlo mimo lhůtu tří let, nikoli však na jednání, k nimž došlo během posledních tří let?

3)	V případě kladné odpovědi na druhou otázku, může být žaloba na zdržení se jednání, jakož i žaloba na náhradu škody úspěšná pouze v souvislosti s posledně uvedenými jednáními během posledních tří let?

(1) Nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství (Úř. věst. L 227, 1.9.1994, s. 1).

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/14

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberverwaltungsgericht für das Land Nordrhein-Westfalen (Německo) dne 19. března 2018 – Google LLC v. Spolková republika Německo

(Věc C-193/18)

(2018/C 211/17)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberverwaltungsgericht für das Land Nordrhein-Westfalen

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Google LLC

Žalovaná: Spolková republika Německo

Předběžné otázky

Musí být definiční znak „služba […], která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací“, který je uveden v čl. 2 písm. c) rámcové směrnice 2002/21/ES (1), vykládán v tom smyslu, že zahrnuje nebo může zahrnovat rovněž internetové e-mailové služby, které jsou poskytovány prostřednictvím otevřeného internetu a samy nezajišťují přístup k internetu?

Musí být tento definiční znak vykládán zejména v tom smyslu, že je třeba již informaticky-technické zpracování dat, které poskytovatel takovéto e-mailové služby provádí prostřednictvím svých e-mailových serverů tím, že e-mailovým adresám přiřazuje IP adresy příslušných fyzických rozhraní a na bázi různých internetových protokolů odesílá nebo – naopak – přijímá v otevřeném internetu e-maily, rozložené na datové pakety, považovat za „přenos signálů“, nebo představuje „přenos signálů“ až přenos těchto datových paketů přes internet, který uskutečňují poskytovatelé připojení k internetu?

Musí být tento definiční znak vykládán zejména v tom smyslu, že je přenos e-mailů, rozložených na datové pakety, prostřednictvím otevřeného internetu, který zajišťují poskytovatelé připojení k internetu, přičitatelný poskytovateli takové e-mailové služby, takže i ten poskytuje službu, která spočívá v „přenosu signálů“? Za jakých podmínek případně přichází taková přičitatelnost v úvahu?

V případě, že poskytovatel takovéto e-mailové služby buď sám přenáší signály, nebo mu alespoň může být přičten přenos signálů uskutečněný poskytovateli připojení k internetu: Může být tento definiční znak vykládán zejména v tom smyslu, že takováto e-mailová služba bez ohledu na případné dodatečné funkce, jako je editování, ukládání a třídění e-mailů a správa kontaktů, a bez ohledu na technické úsilí, které poskytovatel vynaložil v souvislosti s jednotlivými funkcemi, také „zcela nebo převážně“ spočívá v přenosu signálů, protože při posuzování jejího fungování z hlediska uživatelů stojí v popředí její komunikační funkce?

V případě, že definiční znak uvedený v otázce 1 musí být vykládán v tom smyslu, že v zásadě nezahrnuje internetové e-mailové služby, které jsou poskytovány prostřednictvím otevřeného internetu a samy nezajišťují přístup k internetu: Může být tento znak přesto výjimečně naplněn tehdy, pokud poskytovatel takovéto služby zároveň provozuje sítě elektronických komunikací spojené s internetem, které v každém případě mohou být využívány i pro účely této e-mailové služby? Za jakých podmínek to případně připadá v úvahu?

Jakým způsobem má být vykládán definiční znak „obvykle poskytovaná za úplatu“, který je uveden v čl. 2 písm. c) rámcové směrnice 2002/21/ES?

Vyžaduje tento definiční znak zejména, aby uživatelé hradili poplatek, nebo může úplata spočívat i v poskytnutí jiného protiplnění ze strany uživatelů, které je v hospodářském zájmu poskytovatele služby a které spočívá například v tom, že uživatelé aktivně poskytují své osobní údaje nebo jiná data nebo že poskytovatel služby tato data při využívání služby získává jiným způsobem?

b)	Vyžaduje tento definiční znak, aby úplatu nutně hradily osoby, které z ní mají prospěch, nebo může postačovat i částečné nebo úplné financování služby třetími osobami, třeba prostřednictvím reklamy umístěné na internetové stránce poskytovatele služby?

c)	Vztahuje se zejména pojem „obvykle“ v tomto kontextu na okolnosti, za nichž poskytovatel konkrétní služby tuto službu poskytuje, nebo na okolnosti, za nichž jsou totožné nebo obdobné služby obecně poskytovány?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. 2002, L 108, s. 33; Zvl. vyd. 13/29, s. 349).

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/15

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Piteşti (Rumunsko) dne 20. března 2018 – Maria-Cristina Dospinescu, Filofteia-Camelia Ganea, Petre Sinca, Luminiţa-Maria Ioniţă, Maria Burduv, Raluca-Marinela Traşcă v. Spitalul Judeţean de Urgenţă Vâlcea

(Věc C-205/18)

(2018/C 211/18)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel Piteşti

Účastníci původního řízení

Odvolatelé: Maria-Cristina Dospinescu, Filofteia-Camelia Ganea, Petre Sinca, Luminiţa-Maria Ioniţă, Maria Burduv, Raluca-Marinela Traşcă

Odpůrce: Spitalul Judeţean de Urgenţă Vâlcea

Předběžná otázka

Musí být čl. 114 odst. 3 SFEU, články 151 SFEU a 153 SFEU, jakož i ustanovení rámcové směrnice 89/391/EHS (1) a následných zvláštních směrnic vykládány v tom smyslu, že brání členskému státu, aby zavedl lhůty a postupy, které omezují přístup ke spravedlnosti, za účelem klasifikace pracovišť jako pracovišť se speciálními podmínkami s tím důsledkem, že nově přijatým zaměstnancům nejsou přiznána práva na bezpečnost a zdraví při práci, která vyplývají z ověření výše uvedených podmínek v souladu s vnitrostátní právní úpravou?

(1) Směrnice Rady 89/391 ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (Úř. věst. 1989 L 183, s. 1).

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/16

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Arbeidshof te Brussel (Belgie) dne 29. března 2018 – Zubair Haqbin v. Federaal Agentschap voor de opvang van asielzoekers

(Věc C-233/18)

(2018/C 211/19)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Arbeidshof te Brussel

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Zubair Haqbin

Odpůrce: Federaal Agentschap voor de opvang van asielzoekers

Předběžné otázky

Je třeba vykládat ustanovení čl. 20 odst. 1 až 3 (1) směrnice v tom smyslu, že stanoví taxativně případy, ve kterých mohou být omezeny nebo odňaty výhody materiálních podmínek přijetí nebo plyne z ustanovení čl. 20 odst. 4 a 5, že nárok na tyto výhody může být rovněž odňat prostřednictvím sankce za hrubé porušení předpisů ubytovacích středisek a hrubé násilnické chování?

Je třeba ustanovení čl. 20 odst. 5 a 6 vykládat v tom smyslu, že členské státy před vydáním rozhodnutí o omezení nebo odnětí výhod materiálních podmínek přijetí nebo o sankci a v rámci těchto rozhodnutí musí stanovit opatření nezbytná k zajištění práva na důstojnou životní úroveň během doby vyloučení nebo lze těmto ustanovením vyhovět prostřednictvím systému, ve kterém je po vydání rozhodnutí o omezení nebo odnětí výhod materiálních podmínek přijetí zkoumáno, zda je pro osobu, která je předmětem rozhodnutí, zajištěna důstojná životní úroveň a případně k tomuto okamžiku jsou učiněna vhodná opatření k nápravě?

Je třeba vykládat ustanovení čl. 20 odst. 4 až 6 ve spojení s ustanoveními čl. 14, 21, 22, 23 a 24 směrnice a s čl. 1, 3, 4 a 24 Listiny základních práv Evropské unie v tom smyslu, že opatření nebo sankce k dočasnému (nebo definitivnímu) vyloučení nároku na výhody materiálních podmínek přijetí vůči nezletilé osobě, zvláště pak vůči nezletilé osobě bez doprovodu, je možné či nikoli?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (Úř. věst. 2013, L 180, s. 96).

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/16

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Varchoven administrativen sad (Bulharsko) dne 5. dubna 2018 – „UniCredit Leasing“ ЕАD v. Direktor na Direkcija „Obžalvane i danačno-osiguritelna praktika“ – Sofija pri Centralno upravlenie na NAP

(Věc C-242/18)

(2018/C 211/20)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Varchoven administrativen sad

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka v řízení o kasačním opravném prostředku:„UniCredit Leasing“ ЕАD

Odpůrce v řízení o kasačním opravném prostředku: Direktor na Direkcija „Obžalvane i danačno-osiguritelna praktika“ – Sofija pri Centralno upravlenie na NAP

Předběžné otázky

Umožňuje při výpovědi smlouvy o finančním leasingu ustanovení čl. 90 odst. 1 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (1) snížení daňového základu a vrácení daně z přidané hodnoty, která byla vyměřena pravomocným dodatečným daňovým výměrem ze základu, který sestává z úhrnu měsíčních leasingových splátek za celou dobu platnosti smlouvy?

V případě kladné odpovědi na první otázku: kterého z případů uvedených v čl. 90 odst. 1 výše uvedené směrnice se leasingový pronajímatel může dovolat vůči členskému státu při výpovědi leasingové smlouvy pro částečné nezaplacení splatných leasingových splátek, aby dosáhl snížení daňového základu daně z přidané hodnoty o splátky, které byly splatné, ale nebyly zaplaceny v období od zastavení plateb až do dne vypovězení smlouvy, pokud výpověď nemá zpětný účinek, což je výslovně potvrzeno ujednáním obsaženým v samotné smlouvě?

3)	Připouští výklad článku 90 odst. 2 směrnice o DPH závěr, že se v případě, jako je projednávaný, jedná o odchylku od čl. 90 odst. 1 směrnice o DPH?

Umožňuje výklad článku 90 odst. 1 směrnice o DPH předpoklad, že pojem „vypovězení“ uvedený v tomto ustanovení zahrnuje případ, kdy leasingový pronajímatel v rámci leasingové smlouvy stanovící povinný převod vlastnictví již nemůže požadovat po leasingovém nájemci zaplacení leasingových splátek, neboť ukončil leasingovou smlouvu z důvodu jejího neplnění ze strany leasingového nájemce, má však podle smlouvy nárok na náhradu škody ve výši veškerých nezaplacených leasingových splátek, které by byly splatné do konce sjednané doby trvání leasingu?

(1) Úř. věst. 2006, L 347, s. 1.

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/17

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 12. dubna 2018 – Syndicat des cadres de la sécurité intérieure v. Premier ministre, Ministre d'État, Ministre de l'Intérieur, Ministre de l'Action et des Comptes publics

(Věc C-254/18)

(2018/C 211/21)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Syndicat des cadres de la sécurité intérieure

Odpůrci: Premier ministre, Ministre d'État, Ministre de l'Intérieur, Ministre de l'Action et des Comptes publics

Předběžné otázky

1)	Je třeba ustanovení článků 6 a 16 směrnice 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (1) vykládat tak, že vyžadují pružné referenční období nebo tak, že ponechávají členským státům volbu mezi pružným a pevným referenčním obdobím?

2)	V případě, že je třeba tato ustanovení vykládat tak, že vyžadují pružné referenční období, může se možnost poskytnutá článkem 17 odchýlit se od písm. b) článku 16 vztahovat nejen na délku trvání referenčního období, ale také na jeho pružnou povahu?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 299, s. 9).

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/18

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 19. dubna 2018 – UPM France v. Premier ministre, Ministre de l'Action et des Comptes publics

(Věc C-270/18)

(2018/C 211/22)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: UPM France

Odpůrci: Premier ministre, Ministre de l'Action et des Comptes publics

Předběžné otázky

Mají být ustanovení [OMISSIS] čl. 21 [odst. 5 třetího pododstavce] směrnice [2003/96] (1) vykládána v tom smyslu, že osvobození od daně, které mohou členské státy zavést ve prospěch malých výrobců elektřiny za podmínky, že zdaňují energetické produkty používané pro výrobu této elektřiny, může vyplývat z takové situace, jako je situace popsaná v bodě 7 předkládacího rozhodnutí, pro období před 1. lednem 2011, během kterého Francie, jak jí to umožňovala směrnice, ještě nezavedla vnitrostátní daň z konečné spotřeby elektřiny a v důsledku toho ani osvobození od této daně ve prospěch malých výrobců?

V případě kladné odpovědi na první otázku, jak má být vykládáno ustanovení [OMISSIS] čl. 14 [odst. 1 písm. a)] směrnice ve spojení s ustanovením [OMISSIS] čl. 21 [odst. 5 třetího pododstavce] ve vztahu k malým výrobcům, kteří spotřebovávají jimi vyrobenou elektřinu při své činnosti? A zejména, vyplývá z těchto ustanovení povinnost minimálního zdanění, a to buďto v podobě zdanění elektřiny vyrobené s osvobozením od daně použitého zemního plynu, nebo v podobě osvobození od daně vyrobené elektřiny, přičemž stát je v takovém případě povinen zdanit použitý zemní plyn?

(1) Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, s. 51).

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/19

Rozsudek Tribunálu ze dne 3. května 2018 – Sigma Orionis v. REA

(Věc T-47/16) (1)

(„Rozhodčí doložka - Rámcový program pro výzkum a inovace ‚Horizon 2020‘ - Pozastavení plateb a rozvázání grantových smluv na základě finančního auditu - Návrh směrující k získání částek, které je REA povinna vyplatit v rámci plnění grantové dohody“)

(2018/C 211/23)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Sigma Orionis SA (Valbonne, Francie) (zástupci: S. Orlandi a T. Martin, advokáti)

Žalovaná: Výkonná agentura pro výzkum (REA) (zástupci: S. Payan-Lagrou a V. Canetti, zmocněnkyně, ve spolupráci s D. Waelbroeckem a A. Duronem, advokáti)

Předmět věci

Návrh na základě článku 272 SFEU směřující k tomu, aby byla REA uložena povinnost zaplatit žalobkyni částky dlužné na základě grantové dohody, uzavřené v rámci rámcového programu pro výzkum a inovace „Horizon 2020“.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Sigma Orionis SA se ukládá náhrada nákladů řízení, včetně nákladů souvisejících s řízením o předběžných opatřeních.

(1) Úř. věst. C 98, 14.3.2016.

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/19

Rozsudek Tribunálu ze dne 3. května 2018 – Sigma Orionis v. Komise

(Věc T-48/16) (1)

(„Rozhodčí doložka - Sedmý rámcový program pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007-2013) a rámcový program pro výzkum a inovace ‚Horizont 2020‘ - Pozastavení plateb a rozvázání smluv v důsledku finančního auditu - Návrh na úhradu částek dlužených Komisí v rámci realizace grantových smluv - Mimosmluvní odpovědnost“)

(2018/C 211/24)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Sigma Orionis SA (Valbonne, Francie) (zástupci: S. Orlandi a T. Martin, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: F. Dintilhac a M. Siekierzyńska, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 272 SFEU směřující k tomu, aby Komise žalobkyni zaplatila dlužné částky ze smluv uzavřených v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007-2013) a rámcového programu pro výzkum a inovace „Horizont 2020“ a dále návrh na základě článku 268 SFEU znějící na náhradu škody, kterou žalobkyně údajně utrpěla v důsledku porušení povinností ze strany Komise, které jí příslušejí.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosi Sigma Orionis SA se ukládá náhrada nákladů řízení, včetně nákladů řízení o předběžném opatření.

(1) Úř. věst. C 98, 14.3.2016.

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/20

Rozsudek Tribunálu ze dne 3. května 2018 – Grizzly Tools v. Komise

(Věc T-168/16) (1)

(„Ochrana zdraví a bezpečnosti spotřebitelů a pracovníků - Směrnice 2006/42/ES - Ochranná doložka - Vnitrostátní opatření spočívající v zákazu uvádění vysokotlakého čističe na trh - Základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost - Rozhodnutí Komise, kterým se opatření prohlašuje za odůvodněné - Povinnost uvést odůvodnění - Rovné zacházení“)

(2018/C 211/25)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Grizzly Tools GmbH & Co.KG (Großostheim, Německo) (zástupce: H. Fischer, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně G. Zavvos a K. Petersen, poté K. Petersen, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 263 SFEU a znějící na zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2016/175 ze dne 8. února 2016 týkajícího se opatření přijatého Španělskem podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES, kterým se zakazuje uvádění určitého typu vysokotlakého čističe na trh (Úř. věst. 2016, L 33, s. 12).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Grizzly Tools GmbH & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 270, 25.7.2016.

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/21

Rozsudek Tribunálu ze dne 2. května 2018 – Alpine Welten Die Bergführer v. EUIPO (ALPINEWELTEN Die Bergführer)

(Věc T-428/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie ALPINEWELTEN Die Bergführer - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Popisný charakter - Článek 7 odstavec 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 7 odstavec 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2018/C 211/26)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Alpine Welten Die Bergführer GmbH & Co. KG (Berghülen, Německo) (zástupce: T.-C. Leisenberg, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: W. Schramek a A. Söder, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 25. dubna 2017 (věc R 1339/2016-1) týkajícímu se přihlášky obrazového označení ALPINEWELTEN Die Bergführer jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Alpine Welten Die Bergführer GmbH & Co.KG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 277, 21.8.2017.

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/21

Rozsudek Tribunálu ze dne 3. května 2018 – Laboratoires Majorelle v. EUIPO – Jardin Majorelle (LABORATOIRES MAJORELLE)

(Věc T-429/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie LABORATOIRES MAJORELLE - Starší slovní ochranná známka Evropské unie MAJORELLE - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Starší ochranné známky - Rozdělení přihlášky ochranné známky - Článek 44 odst. 6 nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 50 odst. 6 nařízení 2017/1001]“)

(2018/C 211/27)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Laboratoires Majorelle (Paříž, Francie) (zástupce: G. Odinot, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Jardin Majorelle (Marrákeš, Maroko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 12. května 2017 (věc R 1238/2016-5) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Jardin Majorelle a Laboratoires Majorelle

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Laboratoires Majorelle se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 309, 18.9.2017.

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/22

Žaloba podaná dne 16. března 2018 – Talanton v. Komise

(Věc T-195/18)

(2018/C 211/28)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Talanton, Anonimi Emporiki — Simvouleftiki – Ekpaideftiki Etairia Dianomon, Parochis Ipiresion Marketing kai Dioikisis Epicheiriseon (Palaio Faliro, Řecko) (zástupce: K. Damis, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	nařídil vypracování znaleckého posudku z důvodu nedostatků v kontrole provedené jménem žalované;

—

určil, že a) výzva k úhradě 3241801228, zaslaná žalobkyni dne 15. ledna 2018 a jíž žalovaná žádá o vrácení EUR 481 835,56 ve vztahu k smlouvě o dílo FP7-215952 PERFORM na základě závěrů auditu 11-ΒΑ135-006, představuje porušení jejích smluvních povinností vzhledem k tomu, že přípustné náklady na dotčenou smlouvu činí EUR 605 217, z nichž EUR 490 711 činí příspěvek Unie, a že žalobkyně musí vrátit žalované částku EUR 21 171, a nikoliv částku EUR 481 835,56, a dále že b) výzva k úhradě 3241801229, zaslaná žalobkyni dne 15. ledna 2018 a jíž žalovaná žádá o vrácení EUR 29 694,10 jako částky náhrady škody, představuje související porušení jejích smluvních povinností.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z plnění smlouvy v dobré víře a ze zákazu zneužívajícího uplatnění smluvních ujednání:

—

žalobkyně tvrdí, že žalovaná porušila zásadu dobré víry, jelikož stanovená kontrola byla provedena protiprávně třetí osobou, která není zaměstnancem smluvního dodavatele určeného žalovanou nebo jeho subdodavatelů, které žalovaná schválila, ve vztahu k níž během provádění kontroly vyvstaly pochybnosti o její nestrannosti, když jednala protiprávně.

Druhý žalobní důvod vycházející z rozhodčí doložky:

—	žalobkyně předložila dostatečné alternativní důkazy, které obsahují místopřísežná prohlášení, relevantní dopisy zaměstnanců žalobkyně a dokumenty předložené v průběhu fáze realizace, které nebyly nikdy vyvráceny a které žalovaná nezohlednila;

—	žalobkyně podrobně uvádí třicet devět důvodů, proč je kontrolní zpráva nepřesná, nedostatečná, nedůvěryhodná a dospívá k nesprávným závěrům.

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/23

Žaloba podaná dne 20. března 2018 – Fersher Developments a Lisin v. Komise a ECB

(Věc T-200/18)

(2018/C 211/29)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Fersher Developments LTD (Nikósie, Kypr) a Vladimir Lisin (zástupce: R. Nowinski, Barrister)

Žalované: Evropská komise a Evropská centrální banka

Návrhová žádání

Žalobce navrhují, aby Tribunál:

—

uložil Evropské unii nahradit škodu, která žalobkyním vznikla v důsledku přijetí a aplikace Memorandum of Understanding on Specific Economic Policy Conditionality (Memorandum o porozumění o politice zvláštní hospodářské podmíněnosti), a to ve výši uvedené v žalobě či ve výši, která by měla být podle Tribunálu žalobkyním vyplacena.

—	uložil Evropské unii náhradu nákladů tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně tři žalobní důvody, které se jsou v podstatě totožné s důvody uvedenými ve věci T-161/15, Brinkmann (Steel Trading) a další v. Komise a ECB, nebo jsou jim podobné.

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/23

Žaloba podaná dne 23. března 2018 – Nessim Daoud a další v. Rada a další

(Věc T-208/18)

(2018/C 211/30)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: Magdy Milad Nessim Daoud (Blainville, Kanada), Larsennar Ltd (Tortola, Britské panenské ostrovy) a Maxim Zakharchenko (Nicosia, Kypr) (zástupci: A. Markides, M. Ioannides, C. Velaris a C. Velaris, advokáti, A. Robertson, QC, a G. Rothschild, barrister)

Žalované: Rada Evropské unie, Evropská komise, Evropská centrální banka, Euroskupina (zastoupená Radou Evropské unie) a Evropské unie (zastoupená Evropskou komisí)

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—	uložil žalovaným zaplatit žalobcům částky uvedené v rozpise, jenž tvoří přílohu k žalobě, včetně úroků od 26. března 2013 do data vydání rozsudku Tribunálu;

nebo alternativně:

—	určil, že žalovaným vznikla mimosmluvní odpovědnost, a určil postup, který je třeba použít k určení skutečné nahraditelné škody vzniklé žalobcům;

a v každém případě:

—	uložil žalovaným nahradit náklady řízení žalobců.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci dva žalobní důvody, které jsou v podstatě totožné nebo podobné se žalobními důvody uvedenými ve věci T-147/18, APG Intercon a další v. Rada a další.

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/24

Žaloba podaná dne 27. března 2018 – Briois v. Parlament

(Věc T-214/18)

(2018/C 211/31)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Steeve Briois (Hénin-Beaumont, Francie) (zástupce: F. Wagner, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 6. února 2018 o žádosti, aby byl Steeve Briois zbaven poslanecké imunity, č. 2017/2221(IMM), kterým se přijímá zpráva Výboru pro právní záležitosti A8-0011/2018;

—	uložil Evropskému parlamentu zaplatit Steevu Brioisovi částku 35 000 eur z titulu jemu vzniklé nemajetkové újmy;

—	uložil Evropskému parlamentu zaplatit Steevu Brioisovi částku 5 000 eur z titulu nahraditelných nákladů;

—	uložil Evropskému parlamentu náhradu veškerých nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení článku 8 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie (dále jen „protokol“), jelikož projev S. Brioise, který vedl k trestnímu stíhání v jeho členském státě původu, představuje názor vyjádřený v rámci výkonu jeho parlamentních funkcí ve smyslu tohoto ustanovení.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článku 9 protokolu, jelikož Parlament nerespektoval jak znění, tak smysl tohoto ustanovení tím, že přijal rozhodnutí o zbavení poslanecké imunity S. Brioise, čímž toto rozhodnutí zatížil neplatností.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásad rovného zacházení a řádné správy.

Zaprvé se žalobce domnívá, že Parlament porušil zásadu rovného zacházení vůči němu ve srovnání s poslanci, kteří se nacházejí ve shodných či přinejmenším srovnatelných situacích, a že tak porušil také zásadu řádné správy, která zahrnuje povinnost příslušného orgánu důsledně a nestranně přezkoumat všechny relevantní okolnosti daného případu.

Zadruhé má žalobce za to, že soubor nepřímých důkazů vede k jasnému závěru, že se vůči němu jedná o fumus persecutionis.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení práva na obhajobu, jelikož práva žalobce a zásada kontradiktornosti nebyly dostatečně zajištěny slyšením žalobce před výborem pro právní záležitosti. Žalobce proto tvrdí, že skutečnost, že nebyl vyzván, aby se na plenárním zasedání vyjádřil k otázce zbavení své poslanecké imunity, je nejen v rozporu s obecnými zásadami práva, ale také v rozporu se zdravým rozumem a většinou parlamentních zvyklostí.

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/25

Žaloba podaná dne 27. března 2018 – QB v. ECB

(Věc T-215/18)

(2018/C 211/32)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: QB (zástupce: L. Levi, advokát)

Žalovaná: Evropská centrální banka

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil tuto žalobu za přípustnou a opodstatněnou;

v důsledku toho,

—	zrušil hodnotící zprávu za období roku 2016 a rozhodnutí ze dne 23. května 2017, oznámené dne 28. června 2017, kterým se zamítá zvýšení platu žalobce;

—	v případě potřeby zrušil rozhodnutí ze září 2017 a implicitní rozhodnutí zamítající správní opravný prostředek a stížnost žalobce;

—	uložil žalované náhradu nemajetkové újmy vyčíslené ex aequo et bono na částku 15 000 eur;

—	uložil žalované náhradu všech nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce šest žalobních důvodů.

První žalobní důvod vycházející z porušení pokynů k hodnocení a postupu Annual Salary and Bonus Review (ASBR), porušení zásady právní jistoty a porušení povinnosti jednat s náležitou péčí, kterých se dopustila žalovaná tím, že přijala hodnotící zprávu za rok 2016 (dále jen „sporná hodnotící zpráva“). Žalobce uvádí zejména následující vytýkané skutečnosti:

—	sporná hodnotící zpráva byla vyhotovena zaměstnancem DG-H a nikoliv hodnotiteli;

—	o sporné hodnotící zprávě bylo rozhodnuto poté, co hodnocení žalobce již bylo definitivně uzavřené;

—	hodnocené období uváděné ve sporné hodnotící zprávě bylo příliš krátké proto, aby umožnilo roční hodnocení;

—	sporná hodnotící zpráva není nástrojem výkonnosti.

Druhý žalobní důvod vycházející ze zjevného pochybení, kterým je stižena sporná hodnotící zpráva v rozsahu, v němž je hodnocení na jedné straně založené zčásti na úkolu, který nebyl dokončen z důvodu pracovní neschopnosti, a na druhé straně pozitivním hodnocení třetího řídícího pracovníka, které bylo hodnotiteli, kteří mimo jiné nezohlednili cíle, nesprávně komentováno a ve svém významu zúženo.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že rozhodnutí ze dne 23. května 2017, kterým se zamítá zvýšení platu žalobce (dále jen „rozhodnutí ASBR“) spočívá na hodnotící zprávě, která je protiprávní.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že rozhodnutí ASBR bylo přijato orgánem, který není příslušný, protože toto rozhodnutí bylo přijaté osobou dočasně jmenovanou na období 6 měsíců, která neměla postavení vyžadované pro přijetí uvedeného rozhodnutí.

5.	Pátý žalobní důvod vycházející z několika zjevných pochybení, kterými je stiženo rozhodnutí ASBR, neboť v uvedeném rozhodnutí nemohla být v okamžiku jeho přijetí konstatována nedostatečná výkonnost.

6.	Šestý žalobní důvod vycházející z porušení pokynů ASBR a postupu ASBR, jakož i porušení článku 41 Listiny [základních práv] tím, že rozhodnutí ASBR je neodůvodněné.

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/26

Žaloba podaná dne 28. března 2018 – Pozza v. Parlament

(Věc T-216/18)

(2018/C 211/33)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Geoffray Pozza (Waldbillig, Lucembursko) (zástupci: S. Orlandi a T. Martin, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

rozhodl, že

—	rozhodnutí o tom, že od 1. května 2017 mu již nebude vyplácen příspěvek za práci v zahraničí, se zrušuje;

—	uložil Parlamentu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 4 odst. 1 písm. a) přílohy VII služebního řádu úředníků Evropské unie, jelikož Parlament se dopustil nesprávného výkladu tohoto ustanovení, když přijal rozhodnutí o tom, že již nebude žalobci vyplácet příspěvek za práci v zahraničí.

Druhý žalobní důvod vycházející z nepříslušnosti Parlamentu přijmout napadené rozhodnutí vzhledem k tomu, že převedení úředníka v rámci orgánů není novým přijetím do zaměstnání a že v důsledku toho Parlament nemohl využít převodu žalobce mezi orgány jako záminky pro to, aby mu podruhé přiznal nárok na příspěvek za práci v zahraničí.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady legitimního očekávání a z předchozího rozhodnutí Účetního dvora, které stanovilo nároky žalobce v rozsahu, v němž každý správní akt přijatý orgánem požívá domněnky legality, přičemž v projednávaném případě předchozí rozhodnutí Účetního dvora vyvolalo u žalobce legitimní očekávání, že mu bude příspěvek za práci v zahraničí zachován tak dlouho, pokud zůstane pracovně přidělen v Lucembursku.

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/27

Žaloba podaná dne 28. března 2018 – DK v. ESVČ

(Věc T-217/18)

(2018/C 211/34)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: DK (zástupci: S. Orlandi a T. Martin, advokáti)

Žalovaná: Evropská služba pro vnější činnost

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

rozhodl, že

—	rozhodnutí ze dne 23. května 2017, kterým se mu ukládá disciplinární opatření spočívající ve snížení čisté částky jeho starobního důchodu o 20 %, což představuje měsíční srážku ve výši 1 015 eur, do 30. září 2025 na základě čl. 9 odst. 2 přílohy IX služebního řádu, se zrušuje;

—	podpůrně, ESVČ se ukládá, aby žalobci uhradila částku určenou v souladu se zásadou ex aequo et bono jako náhradu vzniklé újmy;

—	ESVČ se v každém případě ukládá náhrada nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení, kterým je stiženo napadené rozhodnutí, neboť OOJ zohlednil nepříznivé účinky na bezúhonnost orgánů způsobené žalobcem, které však již byly napraveny, a délka uloženého disciplinárního opatření je svévolná, neboť byla určena v závislosti na důchodovém věku žalobce.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení zásady proporcionality, kterým je stiženo napadené rozhodnutí z důvodu protiprávního nezohlednění doby, která uplynula od vytýkaných skutečností, nezohlednění porušení článku 25 přílohy IX služebního řádu v průběhu trestního řízení, jakož i nezohlednění rodinné situace žalobce.

18.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 211/28

Žaloba podaná dne 23. dubna 2018 – China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronic Products a další v. Komise

(Věc T-254/18)

(2018/C 211/35)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronic Products (Peking, Čína) a 9 dalších (zástupci: R. Antonini, E. Monard a B. Maniatis, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—

zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/140 ze dne 29. ledna 2018 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz určitých výrobků z litiny pocházejících z Čínské lidové republiky a o ukončení šetření dovozu určitých výrobků z litiny pocházejících z Indie (Úř. věst. 2018, L 25, s. 6) v rozsahu, v němž se týká CCCME, jednotlivých společností a dotčených členů, a

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci šest žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vychází z porušení čl. 3 odst. 2, 3, 5, 6 a 7, jakož i čl. 17 odst. 2 základního nařízení a zásady řádné správy Komisí, zejména proto, že použila nespolehlivé údaje o ziskovosti a že dalším zúčastněným neumožnila předložit vyjádření ke konečnému výběru vzorků výrobců v Unii.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z porušení čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komisí, zejména proto, že nezohlednila absenci souběžnosti a že nezabránila tomu, aby újma způsobená jinými faktory byla připsána čínským dovozcům.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení práva žalobců na obhajobu, čl. 6 odst. 7, čl. 19 odst. 1 až 3 a čl. 20 odst. 2 a 4 základního nařízení Komisí, zejména proto, že odepřela přístup k určení újmy, cenových účinků a výpočtů úrovně pro odstranění újmy a určení běžné hodnoty a že dokonce odmítla požadované údaje poskytnout v úhrnné podobě a že navzdory opakovaným žádostem v tomto smyslu nezveřejnila několik relevantních informací.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že Komise tím, že při cenovém srovnání nezohlednila všechny vlastnosti kontrolních čísel výrobku a že neposkytla nezbytné informace týkající se vlastností výrobku nad rámec vlastností vyplývajících z původních kontrolních čísel výrobku, a tím, že nesprávně zamítla žádost o úpravu běžné hodnoty odstraňující nepřesnosti plynoucí z malého objemu výroby v Indii, porušila čl. 2 odst. 10, čl. 3 odst. 2 písm. a), čl. 3 odst. 3 a čl. 9 odst. 4 základního nařízení a zásadu řádné správy.

5.	Pátý žalobní důvod vychází z toho, že úpravou běžné hodnoty nepřímých daní směrem nahoru Komise porušila čl. 2 odst. 10 písm. b) a čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

Šestý žalobní důvod vychází z toho, že Komise tím, že při stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku použitého v početně zjištěné běžné hodnotě vycházela z údajů pocházejících od jediného indického výrobce namísto toho, aby použila veškeré dostupné relevantní informace pro obdobnou zemi, porušila čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 211

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 61 18. června 2018

Obsah		Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2018/C 211/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie	1

	V Oznámení
	SOUDNÍ ŘÍZENÍ
	Soudní dvůr
2018/C 211/02	Věc C-233/16: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 26. dubna 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Supremo – Španělsko) – Asociación Nacional de Grandes Empresas de Distribución (ANGED) v. Generalitat de Catalunya Řízení o předběžné otázce — Regionální daň zatěžující velkoplošné maloobchodní prodejny — Svoboda usazování — Ochrana životního prostředí a územního plánování — Státní podpora — Selektivní opatření — Dopis Komise, v němž informuje o odložení stížnosti — Existující podpora	2
2018/C 211/03	Spojené věci C-234/16 a C-235/16: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 26. dubna 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Supremo – Španělsko) – Asociación Nacional de Grandes Empresas de Distribución (ANGED) v. Consejería de Economía y Hacienda del Principado de Asturias (C-234/16), Consejo de Gobierno del Principado de Asturias (C-235/16) Řízení o předběžné otázce — Regionální daň zatěžující velkoplošné maloobchodní prodejny — Svoboda usazování — Ochrana životního prostředí a územního plánování — Státní podpora — Selektivní opatření	3
2018/C 211/04	Spojené věci C-236/16 a C-237/16: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 26. dubna 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Supremo – Španělsko) – Asociación Nacional de Grandes Empresas de Distribución (ANGED) v. Diputación General de Aragón Řízení o předběžné otázce — Regionální daň zatěžující velkoplošné maloobchodní prodejny — Svoboda usazování — Ochrana životního prostředí a územního plánování — Státní podpora — Selektivní opatření	4
2018/C 211/05	Věc C-353/16: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 24. dubna 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Supreme Court of the United Kingdom – Spojené království) – MP v. Secretary of State for the Home Department Řízení o předběžné otázce — Azylová politika — Listina základních práv Evropské unie — Článek 4 — Směrnice 2004/83/ES — Článek 2 písm. e) — Podmínky pro přiznání nároku na podpůrnou ochranu — Článek 15 písm. b) — Hrozba vážné újmy na psychickém zdraví žadatele v případě navrácení do země původu — Osoba podrobená mučení v zemi původu	4
2018/C 211/06	Věc C-34/17: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 26. dubna 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court (Ireland) – Irsko) – Eamonn Donnellan v. The Revenue Commissioners Řízení o předběžné otázce — Vzájemná pomoc při vymáhání pohledávek — Směrnice 2010/24/EU — Článek 14 — Právo na účinné prostředky nápravy před soudem — Listina základních práv Evropské unie — Článek 47 — Možnost dožádaného orgánu odmítnout pomoc při vymáhání pohledávky z důvodu, že pohledávka nebyla řádně doručena	5
2018/C 211/07	Věc C-81/17: Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 26. dubna 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Curtea de Apel Suceava – Rumunsko) – Zabrus Siret SRL v. Direcţia Generală Regională a Finanţelor Publice Iaşi – Administraţia Judeţeană a Finanţelor Publice Suceava Řízení o předběžné otázce — Daně — Směrnice 2006/112/ES — Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) — Odpočet daně zaplacené na vstupu — Nárok na vrácení DPH — Plnění spadající do zdaňovacího období, které již bylo předmětem ukončené daňové kontroly — Vnitrostátní právní předpisy — Možnost osoby povinné k dani provést opravu daňových přiznání, které již byly předmětem daňové kontroly — Vyloučení — Zásada efektivity — Daňová neutralita — Právní jistota	6
2018/C 211/08	Spojené věci C-91/17 P a C-92/17 P: Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 26. dubna 2018 – Cellnex Telecom SA, dříve Abertis Telecom SA, Telecom Castilla-La Mancha SA v. Evropská komise, SES Astra Kasační opravný prostředek — Státní podpory — Digitální televizní vysílání — Podpora na zavedení digitálního pozemního televizního vysílání ve vzdálených a méně urbanizovaných oblastech Comunidad Autónoma de Castilla-La Mancha (Autonomní společenství Kastilie-La Mancha, Španělsko) — Dotace provozovatelům platforem digitálního pozemního televizního vysílání — Rozhodnutí, kterým se podpory prohlašují za zčásti neslučitelné s vnitřním trhem — Pojem státní podpora — Zvýhodnění — Služba obecného hospodářského zájmu — Definice — Prostor pro uvážení členských států	6
2018/C 211/09	Věc C-97/17: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 26. dubna 2018 – Evropská komise v. Bulharská republika Nesplnění povinnosti státem — Ochrana přírody — Směrnice 2009/147/ES — Ochrana volně žijících ptáků — Zvláště chráněná oblast (ZCHO) — Označení jako ZCHO území nejvhodnějších z hlediska počtu druhů a rozlohy pro ochranu druhů ptáků podle přílohy I směrnice 2009/147 — Významné ptačí území (VPÚ) — VPÚ Rila — Částečné označení VPÚ Rila jako ZCHO	7
2018/C 211/10	Věc C-66/18: Žaloba podaná dne 1. února 2018 – Evropská komise v. Maďarsko	7
2018/C 211/11	Věc C-78/18: Žaloba podaná dne 6. února 2018 – Evropská komise v. Maďarsko	8
2018/C 211/12	Věc C-139/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 21. února 2018 CJ proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 13. prosince 2017 ve věci T-602/16, CJ v. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)	9
2018/C 211/13	Věc C-167/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de Canarias (Španělsko) dne 2. března 2018 – Unión Insular de CC. OO. de Lanzarote v. Swissport Spain Aviation Services Lanzarote S. L.	11
2018/C 211/14	Věc C-176/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Supremo (Španělsko) dne 7. března 2018 – Club de Variedades Vegetales Protegidas v. Adolfo Juan Martínez Sanchís	11
2018/C 211/15	Věc C-177/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado Contencioso-Administrativo de Madrid (Španělsko) dne 7. března 2018 – Almudena Baldonedo Martín v. Ayuntamiento de Madrid	12
2018/C 211/16	Věc C-186/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Supremo (Španělsko) dne 9. března 2018 – José Cánovas Pardo S.L. v. Club de Variedades Vegetales Protegidas	13
2018/C 211/17	Věc C-193/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberverwaltungsgericht für das Land Nordrhein-Westfalen (Německo) dne 19. března 2018 – Google LLC v. Spolková republika Německo	14
2018/C 211/18	Věc C-205/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Piteşti (Rumunsko) dne 20. března 2018 – Maria-Cristina Dospinescu, Filofteia-Camelia Ganea, Petre Sinca, Luminiţa-Maria Ioniţă, Maria Burduv, Raluca-Marinela Traşcă v. Spitalul Judeţean de Urgenţă Vâlcea	15
2018/C 211/19	Věc C-233/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Arbeidshof te Brussel (Belgie) dne 29. března 2018 – Zubair Haqbin v. Federaal Agentschap voor de opvang van asielzoekers	16
2018/C 211/20	Věc C-242/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Varchoven administrativen sad (Bulharsko) dne 5. dubna 2018 – UniCredit Leasing ЕАD v. Direktor na Direkcija Obžalvane i danačno-osiguritelna praktika – Sofija pri Centralno upravlenie na NAP	16
2018/C 211/21	Věc C-254/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 12. dubna 2018 – Syndicat des cadres de la sécurité intérieure v. Premier ministre, Ministre d'État, Ministre de l'Intérieur, Ministre de l'Action et des Comptes publics	17
2018/C 211/22	Věc C-270/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 19. dubna 2018 – UPM France v. Premier ministre, Ministre de l'Action et des Comptes publics	18
	Tribunál
2018/C 211/23	Věc T-47/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 3. května 2018 – Sigma Orionis v. REA Rozhodčí doložka — Rámcový program pro výzkum a inovace Horizon 2020 — Pozastavení plateb a rozvázání grantových smluv na základě finančního auditu — Návrh směrující k získání částek, které je REA povinna vyplatit v rámci plnění grantové dohody	19
2018/C 211/24	Věc T-48/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 3. května 2018 – Sigma Orionis v. Komise Rozhodčí doložka — Sedmý rámcový program pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007-2013) a rámcový program pro výzkum a inovace Horizont 2020 — Pozastavení plateb a rozvázání smluv v důsledku finančního auditu — Návrh na úhradu částek dlužených Komisí v rámci realizace grantových smluv — Mimosmluvní odpovědnost	19
2018/C 211/25	Věc T-168/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 3. května 2018 – Grizzly Tools v. Komise Ochrana zdraví a bezpečnosti spotřebitelů a pracovníků — Směrnice 2006/42/ES — Ochranná doložka — Vnitrostátní opatření spočívající v zákazu uvádění vysokotlakého čističe na trh — Základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost — Rozhodnutí Komise, kterým se opatření prohlašuje za odůvodněné — Povinnost uvést odůvodnění — Rovné zacházení	20
2018/C 211/26	Věc T-428/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 2. května 2018 – Alpine Welten Die Bergführer v. EUIPO (ALPINEWELTEN Die Bergführer) Ochranná známka Evropské unie — Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie ALPINEWELTEN Die Bergführer — Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu — Popisný charakter — Článek 7 odstavec 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 7 odstavec 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/1001]	21
2018/C 211/27	Věc T-429/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 3. května 2018 – Laboratoires Majorelle v. EUIPO – Jardin Majorelle (LABORATOIRES MAJORELLE) Ochranná známka Evropské unie — Námitkové řízení — Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie LABORATOIRES MAJORELLE — Starší slovní ochranná známka Evropské unie MAJORELLE — Relativní důvod pro zamítnutí zápisu — Nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] — Starší ochranné známky — Rozdělení přihlášky ochranné známky — Článek 44 odst. 6 nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 50 odst. 6 nařízení 2017/1001]	21
2018/C 211/28	Věc T-195/18: Žaloba podaná dne 16. března 2018 – Talanton v. Komise	22
2018/C 211/29	Věc T-200/18: Žaloba podaná dne 20. března 2018 – Fersher Developments a Lisin v. Komise a ECB	23
2018/C 211/30	Věc T-208/18: Žaloba podaná dne 23. března 2018 – Nessim Daoud a další v. Rada a další	23
2018/C 211/31	Věc T-214/18: Žaloba podaná dne 27. března 2018 – Briois v. Parlament	24
2018/C 211/32	Věc T-215/18: Žaloba podaná dne 27. března 2018 – QB v. ECB	25
2018/C 211/33	Věc T-216/18: Žaloba podaná dne 28. března 2018 – Pozza v. Parlament	26
2018/C 211/34	Věc T-217/18: Žaloba podaná dne 28. března 2018 – DK v. ESVČ	27
2018/C 211/35	Věc T-254/18: Žaloba podaná dne 23. dubna 2018 – China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronic Products a další v. Komise	28
2018/C 211/36	Věc T-676/17: Usnesení Tribunálu ze dne 16. dubna 2018 – UN v. Komise	29