ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 142
European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Ročník 61
23. dubna 2018

Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Soudní dvůr Evropské unie

2018/C 142/01

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

1

 

V   Oznámení

 

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

 

Soudní dvůr

2018/C 142/02

Věc C-64/16: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 27. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Supremo Tribunal Administrativo – Portugalsko) – Associação Sindical dos Juízes Portugueses v. Tribunal de Contas Řízení o předběžné otázce — Článek 19 odst. 1 SEU — Prostředky právní ochrany — Účinná právní ochrana — Nezávislost soudců — Listina základních práv Evropské unie — Článek 47 — Snižování platů ve vnitrostátní veřejné správě — Úsporná rozpočtová opatření

2

2018/C 142/03

Věc C-266/16: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 27. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court) – Spojené království) – The Queen, na žádost: Western Sahara Campaign UK v. Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs, Secretary of State for Environment, Food and Rural Affairs Řízení o předběžné otázce — Dohoda mezi Evropským společenstvím a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu — Protokol, kterým se stanoví rybolovná práva podle této dohody — Akty o uzavření této dohody a tohoto protokolu — Nařízení, jimiž se mezi členské státy rozdělují rybolovná práva stanovená protokolem — Soudní pravomoc — Výklad — Platnost z hlediska čl. 3 odst. 5 SEU a z hlediska mezinárodního práva — Použitelnost uvedené dohody a uvedeného protokolu na území Západní Sahary a na vody k němu přiléhající

3

2018/C 142/04

Věc C-297/16: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 1. března 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Curtea de Apel Bucureşti – Rumunsko) – Colegiul Medicilor Veterinari din România (CMVRO) v. Autoritatea Naţională Sanitară Veterinară şi pentru Siguranţa Alimentelor Řízení o předběžné otázce — Směrnice 2006/123/ES — Služby na vnitřním trhu — Vnitrostátní právní úprava, která vyhrazuje právo maloobchodního prodeje a používání biologických přípravků, přípravků proti parazitům a veterinárních léčivých přípravků pouze veterinárním lékařům — Svoboda usazování — Požadavek, aby byl kapitál zařízení prodávajících maloobchodně veterinární léčivé přípravky výhradně ve vlastnictví veterinárních lékařů — Ochrana veřejného zdraví — Přiměřenost

4

2018/C 142/05

Věc C-301/16 P: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 28. února 2018 – Evropská komise v. Xinyi PV Products (Anhui) Holdings Ltd Kasační opravný prostředek — Obchodní politika — Dumping — Dovozy solárního skla pocházejícího z Číny — Nařízení (ES) č. 1225/2009 — Článek 2 odst. 7 písm. b) a písm. c) — Status podniku působícího v podmínkách tržního hospodářství — Pojem podstatné zkreslení způsobené bývalým systémem netržního hospodářství ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. c) třetí odrážky — Daňová zvýhodnění

4

2018/C 142/06

Věc C-307/16: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 28. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Naczelny Sąd Administracyjny – Polsko) – Stanisław Pieńkowski v. Dyrektor Izby Skarbowej w Lublinie Řízení o předběžné otázce — Směrnice 2006/112/ES — Daň z přidané hodnoty (DPH) — Článek 131 — Článek 146 odst. 1 písm. b) — Článek 147 — Osvobození při vývozu — Článek 273 — Právní úprava členského státu, která podmiňuje uplatnění osvobození buď dosažením obratu v minimální výši, nebo uzavřením smlouvy se subjektem oprávněným vracet DPH cestujícím

5

2018/C 142/07

Věc C-387/16: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 28. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas – Litva) – Valstybinė mokesčių inspekcija prie Lietuvos Respublikos finansų ministerijos v. Nidera BV Řízení o předběžné otázce — Daně — Daň z přidané hodnoty (DPH) — Směrnice 2006/112/ES — Odpočet daně zaplacené na vstupu — Článek 183 — Vrácení nadměrného odpočtu DPH — Vrácení po lhůtě — Částka dlužných úroků z prodlení na základě vnitrostátního práva — Snížení této částky z důvodů nezávislých na vůli osoby povinné k dani — Přípustnost — Neutralita daně — Právní jistota

6

2018/C 142/08

Spojené věci C-412/16 P a C-413/16 P: Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 1. března 2018 – Ice Mountain Ibiza, SL v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) Kasační opravný prostředek — Ochranná známka Evropské unie — přihláška obrazových ochranných známek ocean beach club ibiza a ocean ibiza — Starší národní obrazové ochranné známky OC ocean club a OC ocean club Ibiza — Nařízení (ES) č. 207/2009 — Článek 8 odst. 1 písm. b) — Relativní důvody pro zamítnutí zápisu — Nebezpečí záměny

6

2018/C 142/09

Věc C-418/16 P: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 28. února 2018 – mobile.de GmbH, dříve mobile.international GmbH v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), Rezon OOD Kasační opravný prostředek — Ochranná známka Evropské unie — Nařízení (ES) č. 207/2009 — Článek 15 odst. 1 — Článek 57 odst. 2 a 3 — Článek 64 — Článek 76 odst. 2 — Nařízení (ES) č. 2868/95 — Pravidlo 22 odst. 2 — Pravidlo 40 odst. 6 — Řízení o prohlášení neplatnosti — Návrhy na prohlášení neplatnosti založené na starší národní ochranné známce — Řádné užívání starší ochranné známky — Důkaz — Zamítnutí návrhů — Zohlednění nových důkazů odvolacím senátem Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) — Zrušení rozhodnutí zrušovacího oddělení EUIPO — Vrácení věci — Důsledky

7

2018/C 142/10

Věc C-518/16: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 28. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sofijski gradski sad – Bulharsko) – ZPT AD v. Narodno sabranie na Republika Balgaria, Varchoven administrativen sad a Nacionalna agencia za prichodite Řízení o předběžné otázce — Státní podpory — Nařízení (ES) č. 1998/2006 — Článek 35 SFEU — Podpora de minimis ve formě daňového zvýhodnění — Vnitrostátní právní předpisy, které nepřiznávají nárok na toto daňové zvýhodnění v případě investic do výroby výrobků určených k vývozu

7

2018/C 142/11

Spojené věci C-523/16 a C-536/16: Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 28. února 2018 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio – Itálie) – MA.T.I. SUD SpA v. Centostazioni SpA (C-523/16), Duemme SGR SpA v. Associazione Cassa Nazionale di Previdenza e Assistenza in favore dei Ragionieri e Periti Commerciali (CNPR) (C-536/16) Řízení o předběžné otázce — Veřejné zakázky — Směrnice 2004/18/ES — Článek 51 — Odstranění nesrovnalostí v nabídkách — Směrnice 2004/17/ES — Upřesnění nabídek — Vnitrostátní právní úprava, která podmiňuje odstranění nesrovnalostí v dokumentaci, která má být poskytnuta, uchazeči zaplacením peněžité sankce — Zásady týkající se zadávání veřejných zakázek — Zásada rovného zacházení — Zásada proporcionality

8

2018/C 142/12

Věc C-558/16: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 1. března 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Kammergericht Berlin – Německo) – řízení zahájené Doris Margret Lisette Mahnkopf Řízení o předběžné otázce — Prostor svobody, bezpečnosti a práva — Nařízení (EU) č. 650/2012 — Dědění a evropské dědické osvědčení — Oblast působnosti — Možnost uvést podíl pozůstalého manžela v evropském dědickém osvědčení

9

2018/C 142/13

Věc C-577/16: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 28. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgericht Berlin – Německo) – Trinseo Deutschland Anlagengesellschaft mbH v. Bundesrepublik Deutschland Řízení o předběžné otázce — Životní prostředí — Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Evropské unii — Směrnice 2003/87/ES — Oblast působnosti — Článek 2 odst. 1 — Příloha I — Činnosti podléhající systému obchodování — Výroba polymerů — Využívání tepla dodávaného třetím zařízením — Žádost o bezplatné přidělení emisních povolenek — Období 2013-2020

9

2018/C 142/14

Věc C-672/16: Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 28. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa – CAAD) – Portugalsko) – Imofloresmira – Investimentos Imobiliários SA. v. Autoridade Tributária e Aduaneira Řízení o předběžné otázce — Daň z přidané hodnoty — Směrnice o DPH — Osvobození pachtu nebo nájmu nemovitého majetku od daně — Možnost volby osob povinných k dani — Provedení členskými státy — Odpočet daně zaplacené na vstupu — Použití pro účely zdanitelných plnění osoby povinné k dani — Oprava původně provedeného odpočtu — Nepřípustnost

10

2018/C 142/15

Věc C-3/17: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 28. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság – Maďarsko) – Sporting Odds Limited v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Központi Irányítása Řízení o předběžné otázce — Volný pohyb služeb — Článek 56 SFEU — Článek 4 odst. 3 SEU — Listina základních práv Evropské unie — Omezení — Hazardní hry — Vnitrostátní právní úprava — Provozování některých forem hazardních her státem — Výhradní právo — Systém koncesí pro jiné druhy hazardních her — Požadavek povolení — Správní sankce

11

2018/C 142/16

Věc C-9/17: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 1. března 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Korkein hallinto-oikeus – Finsko) – řízení zahájené Marií Tirkkonen Řízení o předběžné otázce — Veřejné zakázky — Směrnice 2004/18/ES — Řízení o zadávání veřejných zakázek na služby zemědělského poradenství — Existence veřejné zakázky — Systém získávání služeb spočívající v připuštění každého hospodářského subjektu, který splňuje předem stanovené podmínky, jako dodavatele — Systém, který není později přístupný dalším hospodářským subjektům

12

2018/C 142/17

Věc C-46/17: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 28. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landesarbeitsgericht Bremen – Německo) – Hubertus John v. Freie Hansestadt Bremen Řízení o předběžné otázce — Sociální politika — Směrnice 1999/70/ES — Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS — Po sobě jdoucí pracovní smlouvy na dobu určitou — Ustanovení 5 bod 1 — Opatření zaměřená na předcházení zneužívání po sobě jdoucích smluv na dobu určitou — Směrnice 2000/78/ES — Článek 6 odst. 1 — Zákaz diskriminace založené na věku — Vnitrostátní právní úprava, která umožňuje odložit ukončení pracovní smlouvy, stanovené k okamžiku dosažení běžného věku odchodu do důchodu pouze z důvodu, že pracovník nabyl nárok na starobní důchod

13

2018/C 142/18

Věc C-76/17: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 1. března 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Înalta Curte de Casaţie şi Justiţie – Rumunsko) – SC Petrotel-Lukoil SA, Maria Magdalena Georgescu v. Ministerul Economiei, Ministerul Energiei, Ministerul Finanţelor Publice Řízení o předběžné otázce — Poplatek s účinkem rovnocenným clu — Článek 30 SFEU — Vnitrostátní zdanění — Článek 110 SFEU — Poplatek používaný na vyvážené ropné produkty — Nepřenesení daně na spotřebitele — Daňová povinnost nesená daňovým poplatníkem — Vrácení částek zaplacených poplatníkem

13

2018/C 142/19

Věc C-117/17: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 28. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale Amministrativo Regionale per le Marche – Itálie) – Comune di Castelbellino v. Regione Marche a další Řízení o předběžné otázce — Životní prostředí — Směrnice 2011/92/EU — Článek 4 odst. 2 a 3 a přílohy I až III — Posuzování vlivů na životní prostředí — Povolení k zahájení prací na zařízení na výrobu elektrické energie z bioplynu bez předchozího zkoumání nutnosti posouzení vlivů na životní prostředí — Zrušení — Dodatečná legalizace povolení na základě nových ustanovení vnitrostátního práva bez předchozího zkoumání nutnosti posouzení vlivů na životní prostředí

14

2018/C 142/20

Věc C-289/17: Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 28. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tartu Maakohus – Estonsko) – Collect Inkasso OÜ a další v. Rain Aint a další Řízení o předběžné otázce — Justiční spolupráce v občanských a obchodních věcech — Nařízení (ES) č. 805/2004 — Evropský exekuční titul pro nesporné nároky — Podmínky potvrzení — Minimální normy pro řízení o nesporných nárocích — Práva dlužníka — Neuvedení adresy instituce, které může být doručeno napadení nároku nebo u níž může být proti rozhodnutí podán opravný prostředek

15

2018/C 142/21

Věc C-119/17: Usnesení Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 22. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunalul Sibiu – Rumunsko) – Liviu Petru Lupean, Oana Andreea Lupean v. SC OTP BAAK Nyrt., zastoupená OTP BANK SA, zastoupená Sucursala SIBIU, SC OTP BAAK Nyrt., zastoupená OTP BANK SA Řízení o předběžné otázce — Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora — Ochrana spotřebitele — Směrnice 93/13/EHS — Zneužívající ujednání ve spotřebitelských smlouvách — Článek 3 odst. 1, čl. 4 odst. 1 a 2 a článek 5 — Posouzení zneužívající povahy smluvních ujednání — Smlouva o úvěru vyjádřeném v cizí měně — Kurzové riziko plně v neprospěch spotřebitele — Významná nerovnováha v právech a povinnostech stran, které vyplývají ze smlouvy — Hlavní předmět smlouvy o úvěru

16

2018/C 142/22

Věc C-126/17: Usnesení Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 22. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Törvényszék – Maďarsko) – ERSTE Bank Hungary Zrt v. Orsolya Czakó Řízení o předběžné otázce — Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora — Ochrana spotřebitelů — Směrnice 93/13/EHS — Zneužívající ujednání ve spotřebitelských smlouvách — Článek 4 odst. 2, článek 5 a čl. 6 odst. 1 — Ujednání, která definují hlavní předmět smlouvy — Smlouva o úvěru vyjádřená v cizí měně — Rozsah pojmu sepsaná jasně a srozumitelně — Částečná nebo úplná neplatnost smlouvy

17

2018/C 142/23

Spojené věci C-142/17 a C-143/17: Usnesení Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 7. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Corte suprema di cassazione – Itálie) – Manuela Maturi a další v. Fondazione Teatro dell'Opera di Roma, Fondazione Teatro dell’Opera di Roma v. Manuela Maturi a další (C-142/17), Catia Passeri v. Fondazione Teatro dell’Opera di Roma (C-143/17) Řízení o předběžné otázce — Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora — Sociální politika — Rovné zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání — Směrnice 2006/54/ES — Vnitrostátní právní úprava, která stanoví dočasnou možnost pracovníků divadel, jež dosáhli důchodového věku, pokračovat ve výkonu svého zaměstnání do věku, který byl předtím stanoven pro vznik nároku na důchod, a sice 47 let pro ženy a 52 let pro muže

18

2018/C 142/24

Věc C-233/17 P: Usnesení Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 22. února 2018 – GX v. Komise Kasační opravný prostředek — Článek 181 jednacího řádu — Veřejná služba — Otevřené výběrové řízení EPSO/AD /248/13 — Rozhodnutí nezapsat žalobce na rezervní seznam

18

2018/C 142/25

Věc C-336/17 P: Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 8. února 2018 – HB a další v. Evropská komise Kasační opravný prostředek — Článek 181 jednacího řádu Soudního dvora — Institucionální právo — Evropská občanská iniciativa Ethics for Animals and Kids — Ochrana volně se potulujících zvířat — Psychologický efekt na dospělé a děti — Odmítnutí registrace iniciativy z důvodu zjevného nedostatku pravomocí Evropské komise v dané oblasti — Nařízení (EU) č. 211/2011 — Článek 4 odst. 2 písm. b) — Článek 4 odst. 3

19

2018/C 142/26

Věc C-529/17 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 5. září 2017 Isabel Martín Osete proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 29. června 2017 ve věci T-427/16, Martín Osete v. EUIPO

19

2018/C 142/27

Věc C-693/17 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 10. prosince 2017 společností BMB sp. z o.o. proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 3. října 2017 ve věci T-695/15, BMB sp. z o.o. v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

20

2018/C 142/28

Věc C-701/17 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 24. října 2017 Vassilem Monevem Valkovem proti usnesení Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 27. září 2017 ve věci T-558/17, Valkov v. Evropský soud pro lidská práva a Nejvyšší soud Bulharské republiky

21

2018/C 142/29

Věc C-7/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de Galicia (Španělsko) dne 3. ledna 2018 – Modesto Jardón Lama v. Instituto Nacional de la Seguridad Social, Tesorería General de la Seguridad Social

21

2018/C 142/30

Věc C-10/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 5. ledna 2018 společností Marine Harvest ASA proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 26. října 2017 ve věci T-704/14, Marine Harvest ASA v. Evropská komise

22

2018/C 142/31

Věc C-13/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Szegedi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság (Maďarsko) dne 8. ledna 2018 – Sole-Mizo Zrt. v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

23

2018/C 142/32

Věc C-29/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de Galicia (Španělsko) dne 17. ledna 2018 – Cobra Servicios Auxiliares, S. A. v. FOGASA, José David Sánchez Iglesias a Incatema, S. L.

24

2018/C 142/33

Věc C-30/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de Galicia (Španělsko) dne 17. ledna 2018 – Cobra Servicios Auxiliares, S. A. v. José Ramón Fiuza Asorey a Incatema, S. L.

25

2018/C 142/34

Věc C-38/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale di Bari (Itálie) dne 19. ledna 2018 – trestní řízení proti Massimu Gambinovi a Shpetimu Hykovi

25

2018/C 142/35

Věc C-39/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 22. ledna 2018 Evropská komise proti rozsudku Tribunálu (druhého rozšířeného senátu) vydanému dne 10. listopadu 2017 ve věci T-180/15, Icap plc a další v. Evropská komise

26

2018/C 142/36

Věc C-41/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale della Campania (Itálie) dne 22. ledna 2018 – Meca Srl v. Comune di Napoli

27

2018/C 142/37

Věc C-44/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de Galicia (Španělsko) dne 24. ledna 2018 – Cobra Servicios Auxiliares S. A. v. FOGASA, Jesús Valiño López a Incatema, S. L.

27

2018/C 142/38

Věc C-46/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 25. ledna 2018 – Caseificio Sociale San Rocco Soc. coop. arl a další v. Agenzia per le Erogazioni in Agricoltura (AGEA), Regione Veneto

28

2018/C 142/39

Věc C-47/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Wien (Rakousko) dne 26. ledna 2018 – Skarb Pánstwa Rzeczpospolitej Polskiej – Generalny Dyrektor Dróg Krajowych i Autostrad v. Stephan Riel, jakožto insolvenční správce v insolvenčním řízení ohledně majetku společnosti Alpine Bau GmbH

29

2018/C 142/40

Věc C-53/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio (Itálie) dne 29. ledna 2018 – Antonio Pasquale Mastromartino v. Commissione Nazionale per le Società e la Borsa (Consob)

30

2018/C 142/41

Věc C-54/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per il Piemonte (Itálie) dne 29. ledna 2018 – Cooperativa Animazione Valdocco S.C.S. Impresa Sociale Onlus v. Consorzio Intercomunale Servizi Sociali di Pinerolo, Azienda Sanitaria Locale To3 di Collegno e Pinerolo

31

2018/C 142/42

Věc C-60/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tallinna Ringkonnakohus (Estonsko) dne 31. ledna 2018 – AS Tallinna Vesi v. Keskkonnaamet

32

2018/C 142/43

Věc C-74/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Korkein hallinto-oikeus (Finsko) dne 5. února 2018 – A Ltd

32

2018/C 142/44

Věc C-89/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Østre Landsret (Dánsko) dne 8. února 2018 – A v. Udlændinge- og Integrationsministeriet

33

2018/C 142/45

Věc C-91/18: Žaloba podaná dne 8. února 2018 – Evropská komise v. Řecká republika

34

2018/C 142/46

Věc C-102/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Köln (Německo) dne 13. února 2018 – Klaus Manuel Maria Brisch

35

2018/C 142/47

Věc C-116/18: Žaloba podaná dne 14. února 2018 – Evropská komise v. Rumunsko

36

2018/C 142/48

Věc C-131/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Německo) dne 19. února 2018 – Vanessa Gambietz v. Erika Ziegler

36

2018/C 142/49

Věc C-144/18 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 23. února 2018 River Kwai International Food Industry Co. Ltd proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 14. prosince 2017 ve věci T-460/14, Association européenne des transformateurs de maïs doux (AETMD) v. Rada Evropské unie

37

 

Tribunál

2018/C 142/50

Věci T-45/13 RENV a T-587/15: Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2018 – Rose Vision v. Komise Rozhodčí doložka — Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj (2007-2013) — Dohody o dotaci týkající se projektů FIRST, FutureNEM, sISI, 4NEM a SFERA — Lhůta pro oznámení závěrečné zprávy o finančním auditu — Finanční audity, jimiž byly zjištěny nesrovnalosti při provádění projektů — Pozastavení plateb — Důvěrnost finančních auditů — Způsobilost vykázaných nákladů — Mimosmluvní odpovědnost — Vrácení vyplacených částek — Újma způsobená zápisem do systému včasného varování

39

2018/C 142/51

Věc T-292/15: Rozsudek Tribunálu ze dne 28. února 2018 – Vakakis kai Synergates v. Komise Mimosmluvní odpovědnost — Veřejné zakázky na služby — Zadávací řízení — Přípustnost — Zneužití řízení — Střet zájmů — Povinnost řádné péče — Ztráta příležitosti

40

2018/C 142/52

Věc T-316/15: Rozsudek Tribunálu ze dne 1. března 2018 – Polsko v. Komise EFRR — Odmítnutí potvrdit finanční příspěvek na velký projekt — Článek 41 první pododstavec písm. g) nařízení (ES) č. 1083/2006 — Odůvodnění příspěvku z veřejných zdrojů — Článek 41 odst. 2 nařízení č. 1083/2006 — Překročení lhůty

41

2018/C 142/53

Věc T-402/15: Rozsudek Tribunálu ze dne 1. března 2018 – Polsko v. Komise EFRR — Odmítnutí potvrdit finanční příspěvek na velký projekt — Článek 41 odst. 1 nařízení (ES) č. 1083/2006 — Posouzení přínosu velkého projektu k dosažení cílů operačního programu — Článek 41 odst. 2 nařízení č. 1083/2006 — Překročení lhůty

41

2018/C 142/54

Věc T-85/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 1. března 2018 – Shoe Branding Europe v. EUIPO EUIPO – adidas (Umístění dvou souběžných pruhů na obuvi) Ochranná známka Evropské unie — Námitkové řízení — Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie sestávající ze dvou souběžných pruhů na obuvi — Starší ochranná známka Evropské unie představující tři souběžné pruhy na obuvi — Relativní důvod zamítnutí — Poškození dobrého jména — Článek 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 5 nařízení (EU) 2017/1001]

42

2018/C 142/55

Věc T-140/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 7. března 2018 – Le Pen v. Parlament Pravidla pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům Evropského parlamentu — Příspěvky na parlamentní asistenci — Vrácení neoprávněně vyplacených částek — Pravomoc generálního tajemníka — Důkazní břemeno — Povinnost uvést odůvodnění — Zneužití pravomoci — Nesprávné posouzení — Rovnost zacházení

42

2018/C 142/56

Věc T-438/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 1. března 2018 – Altunis v. EUIPO – Hotel Cipriani (CIPRIANI) Ochranná známka Evropské unie — Námitkové řízení — Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie — Slovní ochranná známka CIPRIANI — Starší slovní ochranná známka Evropské unie HOTEL CIPRIANI — Skutečné užívání starší ochranné známky — Článek 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 47 odst. 2 nařízení (EU) 2017/1001] — Relativní důvod pro zamítnutí — Nebezpečí záměny — Podobnost výrobků nebo služeb — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 (nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 2017/1001)

43

2018/C 142/57

Věc T-462/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 9. března 2018 – Portugalsko v. Komise EZZF — Výdaje vyloučené z financování — Podpory na plochu — Výdaje vynaložené Portugalskem — Legitimní očekávání — Článek 41 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009 — Článek 31 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005 — Proporcionalita

44

2018/C 142/58

Věc T-624/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 7. března 2018 – Gollnisch v. Parlament Pravidla pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům Evropského parlamentu — Příspěvky na parlamentní asistenci — Vrácení neoprávněně vyplacených částek — Pravomoc generálního tajemníka — Electa una via — Právo na obhajobu — Důkazní břemeno — Povinnost odůvodnění — Legitimní očekávání — Politická práva — Rovné zacházení — Zneužití pravomoci — Nezávislost poslanců — Skutkový omyl — Proporcionalita

44

2018/C 142/59

Věc T-629/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 1. března 2018 – Shoe Branding Europ v. EUIPO – adidas (Umístění dvou paralelních pruhů na botě) Ochranná známka Evropské unie — Námitkové řízení — Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie tvořené dvěma paralelními pruhy na botě — Starší obrazová ochranná známka Evropské unie znázorňující tři paralelní pruhy na botě — Relativní důvod pro zamítnutí zápisu — Zásah do dobrého jména — Článek 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 5 nařízení (EU) 2017/1001]

45

2018/C 142/60

Věc T-665/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2018 – Cinkciarz.pl v. EUIPO (€$) Ochranná známka Evropské unie — Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie €$ — Absolutní motiv zamítnutí — Nedostatek rozlišovací způsobilosti — Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] — Popisný charakter — Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001] — Povinnost uvést odůvodnění — Článek 75 nařízení č. 207/2009 (nyní čl. 94 nařízení 2017/1001)

46

2018/C 142/61

Věc T-764/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 28. února 2018 – Paulini v. ECB Veřejná služba — Zaměstnanci ECB — Odměny — Každoroční přezkum platů a prémií — Legalita pokynů — Metoda výpočtu — Zohlednění volna z důvodu nemoci — Zohlednění činností zástupce zaměstnanců — Zásada zákazu diskriminace

46

2018/C 142/62

Věc T-843/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 28. února 2018 – dm-drogerie markt v. EUIPO – Digital Print Group O. Schimek (Foto Paradies) Ochranná známka Evropské unie — Řízení o prohlášení neplatnosti — Slovní ochranná známka Evropské unie Foto Paradies — Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu — Nedostatek rozlišovací způsobilosti — Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]

47

2018/C 142/63

Věc T-855/16: Rozsudek Tribunálu ze dne 7. března 2018 – Fertisac v. ECHA REACH — Poplatek za registraci látky — Snížení pro MSP — Ověření provedené ECHA v souvislosti s prohlášením o velikosti podniku — Rozhodnutí, kterým se ukládá administrativní poplatek — Doporučení 2003/361/ES — Překročení finančních stropů — Pojem propojený podnik

48

2018/C 142/64

Věc T-6/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 7. března 2018 – Equivalenza Manufactory v. EUIPO – ITM Entreprises (BLACK LABEL BY EQUIVALENZA) Ochranná známka Evropské unie — Námitkové řízení — Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie BLACK LABEL BY EQUIVALENZA — Starší mezinárodní obrazová ochranná známka LABELL — Relativní důvod pro zamítnutí — Nebezpečí záměny — Podobnost znaků — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]

48

2018/C 142/65

Věc T-103/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 9. března 2018 – Recordati Orphan Drugs v. EUIPO – Laboratorios Normon (NORMOSANG) Ochranná známka Evropské unie — Námitkové řízení — Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie NORMOSANG — Starší národní slovní ochranná známka NORMON — Relativní důvod pro zamítnutí zápisu — Nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] — Pravidlo 19 odst. 2 písm. a) bod ii) a pravidlo 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 2868/95 [nyní čl. 7 odst. 2 písm. a) bod ii) a čl. 8 odst. 1 a 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430]

49

2018/C 142/66

Věc T-159/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2018 – Claro Sol Cleaning v. EUIPO – Solemo (Claro Sol Facility Services desde 1972) Ochranná známka Evropské unie — Námitkové řízení — Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie Claro Sol Facility Services desde 1972 — Starší národní obrazová ochranná známka SOL — Relativní důvod pro zamítnutí — Nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]

50

2018/C 142/67

Věc T-230/17: Rozsudek Tribunálu ze dne 7. března 2018 – Rstudio v. EUIPO – Embarcadero Technologies (RSTUDIO) Ochranná známka Evropské unie — Námitkové řízení — Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie — Slovní ochranná známka RSTUDIO — Starší slovní ochranná známka Evropské unie ER/STUDIO — Relativní důvod pro zamítnutí zápisu — Nebezpečí záměny — Podobnost označení — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] — Skutečné užívání starší ochranné známky — Článek 42 odst. 2 a 3 nařízení č. 207/2009 (nyní čl. 47 odst. 2 a 3 nařízení 2017/1001)

50

2018/C 142/68

Věc T-35/18: Žaloba podaná dne 19. ledna 2018 – La Marchesiana v. EUIPO – Marchesi Angelo (MARCHESI)

51

2018/C 142/69

Věc T-41/18: Žaloba podaná dne 24. ledna 2018 – Autoridad Portuaria de Vigo v. Komise

52

2018/C 142/70

Věc T-64/18: Žaloba podaná dne 6. února 2018 – Alfamicro v. Komise

52

2018/C 142/71

Věc T-81/18: Žaloba podaná dne 9. února 2018 – Barata v. Parlament

53

2018/C 142/72

Věc T-93/18: Žaloba podaná dne 19. února 2018 – Mezinárodní bruslařská unie v. Komise

55

2018/C 142/73

Věc T-95/18: Žaloba podaná dne 12. února 2018 – Gollnisch v. Parlament

55

2018/C 142/74

Věc T-104/18: Žaloba podaná dne 22. února 2018 – Fundación Tecnalia Research & Innovation v. REA

57

2018/C 142/75

Věc T-106/18: Žaloba podaná dne 20. února 2018 – Laverana v. EUIPO – Agroecopark (VERA GREEN)

58

2018/C 142/76

Věc T-117/18: Žaloba podaná dne 20. února 2018 – Agencja Wydawnicza Technopol v. EUIPO (200 PANORAMICZNYCH)

58

2018/C 142/77

Věc T-118/18: Žaloba podaná dne 20. února 2018 – Agencja Wydawnicza Technopol v. EUIPO (300 PANORAMICZNYCH)

59

2018/C 142/78

Věc T-119/18: Žaloba podaná dne 20. února 2018 – Agencja Wydawnicza Technopol v. EUIPO (400 PANORAMICZNYCH)

60

2018/C 142/79

Věc T-120/18: Žaloba podaná dne 20. února 2018 – Agencja Wydawnicza Technopol v. EUIPO (500 PANORAMICZNYCH)

61

2018/C 142/80

Věc T-121/18: Žaloba podaná dne 20. února 2018 – Agencja Wydawnicza Technopol v. EUIPO (1000 PANORAMICZNYCH)

62

2018/C 142/81

Věc T-122/18: Žaloba podaná dne 27. února 2018 – Lidl Stiftung v. EUIPO – Shimano Europe (PRO)

63

2018/C 142/82

Věc T-123/18: Žaloba podaná dne 27. února 2018 – Bayer Intellectual Property v. EUIPO (Vyobrazení srdce)

64

2018/C 142/83

Věc T-126/18: Žaloba podaná dne 27. února 2018 – Van Haren Schoenen v. Komise

65

2018/C 142/84

Věc T-127/18: Žaloba podaná dne 28. února 2018 – Cortina et FLA Europe v. Komise

66

2018/C 142/85

Věc T-133/18: Žaloba podaná dne 22. února 2018 – IQ Group Holdings Berhad v. EUIPO – Krinner Innovation (Lumiqs)

66

2018/C 142/86

Věc T-134/18: Žaloba podaná dne 1. března 2018 – Monster Energy v. EUIPO – Nordbrand Nordhausen (BALLER’S PUNCH)

67

2018/C 142/87

Věc T-139/18: Žaloba podaná dne 21. února 2018 – Avio v. Komise

68

2018/C 142/88

Věc T-157/18: Žaloba podaná dne 28. února 2018 – Caprice Schuhproduktion v. Komise

69

CS

 

IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Soudní dvůr Evropské unie

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/1

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2018/C 142/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 134, 16.4.2018

Dřívější publikace

Úř. věst. C 123, 9.4.2018

Úř. věst. C 112, 26.3.2018

Úř. věst. C 104, 19.3.2018

Úř. věst. C 94, 12.3.2018

Úř. věst. C 83, 5.3.2018

Úř. věst. C 72, 26.2.2018

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

V Oznámení

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

Soudní dvůr

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/2

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 27. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Supremo Tribunal Administrativo – Portugalsko) – Associação Sindical dos Juízes Portugueses v. Tribunal de Contas

(Věc C-64/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 19 odst. 1 SEU - Prostředky právní ochrany - Účinná právní ochrana - Nezávislost soudců - Listina základních práv Evropské unie - Článek 47 - Snižování platů ve vnitrostátní veřejné správě - Úsporná rozpočtová opatření“)

(2018/C 142/02)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Supremo Tribunal Administrativo

Účastníci původního řízení

Žalobce: Associação Sindical dos Juízes Portugueses

Žalovaný: Tribunal de Contas

Výrok

Článek 19 odst. 1 druhý pododstavec SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že zásada nezávislosti soudců nebrání tomu, aby se na členy Tribunal de Contas (Účetní dvůr, Portugalsko) vztahovala taková obecná opatření na snižování platů, o jaká se jedná ve věci v původním řízení a která souvisejí s odstraňováním rozpočtového deficitu a programem finanční pomoci Evropské unie.

(1)  Úř. věst. C 156, 2.5.2016.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/3

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 27. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court) – Spojené království) – The Queen, na žádost: Western Sahara Campaign UK v. Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs, Secretary of State for Environment, Food and Rural Affairs

(Věc C-266/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Dohoda mezi Evropským společenstvím a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu - Protokol, kterým se stanoví rybolovná práva podle této dohody - Akty o uzavření této dohody a tohoto protokolu - Nařízení, jimiž se mezi členské státy rozdělují rybolovná práva stanovená protokolem - Soudní pravomoc - Výklad - Platnost z hlediska čl. 3 odst. 5 SEU a z hlediska mezinárodního práva - Použitelnost uvedené dohody a uvedeného protokolu na území Západní Sahary a na vody k němu přiléhající“)

(2018/C 142/03)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: The Queen, na žádost: Western Sahara Campaign UK,

Žalovaní: Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs, Secretary of State for Environment, Food and Rural Affairs

Za přítomnosti: Confédération marocaine de l’agriculture et du développement rural (Comader)

Výrok

Vzhledem k tomu, že se Dohoda mezi Evropským společenstvím a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu ani Protokol mezi Evropskou unií a Marockým královstvím, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu, nevztahují na vody přiléhající k území Západní Sahary, přezkum první předběžné otázky neodhalil žádnou skutečnost, kterou by mohla být dotčena platnost nařízení Rady (ES) č. 764/2006 ze dne 22. května 2006 o uzavření této dohody, rozhodnutí Rady 2013/785/EU ze dne 16. prosince 2013 o uzavření tohoto protokolu a nařízení Rady (EU) č. 1270/2013 ze dne 15. listopadu 2013 o rozdělení rybolovných práv na základě uvedeného protokolu z hlediska čl. 3 odst. 5 SEU.

(1)  Úř. věst. C 260, 18.7.2016.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/4

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 1. března 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Curtea de Apel Bucureşti – Rumunsko) – Colegiul Medicilor Veterinari din România (CMVRO) v. Autoritatea Naţională Sanitară Veterinară şi pentru Siguranţa Alimentelor

(Věc C-297/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 2006/123/ES - Služby na vnitřním trhu - Vnitrostátní právní úprava, která vyhrazuje právo maloobchodního prodeje a používání biologických přípravků, přípravků proti parazitům a veterinárních léčivých přípravků pouze veterinárním lékařům - Svoboda usazování - Požadavek, aby byl kapitál zařízení prodávajících maloobchodně veterinární léčivé přípravky výhradně ve vlastnictví veterinárních lékařů - Ochrana veřejného zdraví - Přiměřenost“)

(2018/C 142/04)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel Bucureşti

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Colegiul Medicilor Veterinari din România (CMVRO)

Žalovaný: Autoritatea Naţională Sanitară Veterinară şi pentru Siguranţa Alimentelor

Výrok

1)

Článek 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, která stanoví ve prospěch veterinárních lékařů výlučné právo k maloobchodnímu prodeji a používání biologických přípravků, přípravků proti parazitům ke zvláštnímu užití a veterinárních léčivých přípravků.

2)

Článek 15 směrnice 2006/123 musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená ve věci v původním řízení, která vyžaduje, aby základní kapitál zařízení prodávajících na maloobchodní úrovni veterinární léčivé přípravky byl vlastněn výlučně jedním nebo několika veterinárními lékaři.

(1)  Úř. věst. C 314, 29.8.2016.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/4

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 28. února 2018 – Evropská komise v. Xinyi PV Products (Anhui) Holdings Ltd

(Věc C-301/16 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Obchodní politika - Dumping - Dovozy solárního skla pocházejícího z Číny - Nařízení (ES) č. 1225/2009 - Článek 2 odst. 7 písm. b) a písm. c) - Status podniku působícího v podmínkách tržního hospodářství - Pojem ‚podstatné zkreslení způsobené bývalým systémem netržního hospodářství‘ ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. c) třetí odrážky - Daňová zvýhodnění“)

(2018/C 142/05)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: L. Flynn a T. Maxian Rusche, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Xinyi PV Products (Anhui) Holdings Ltd (zástupci: Y. Melin a V. Akritidis, advokáti)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyni: GMB Glasmanufaktur Brandenburg GmbH (zástupci: A. Bochon, advokát a R. MacLean, solicitor)

Výrok

1)

Rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 16. března 2016, Xinyi PV Products (Anhui) Holdings v. Komise (T-586/14, EU:T:2016:154), se zrušuje.

2)

Věc se vrací Tribunálu Evropské unie.

3)

O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

(1)  Úř. věst. C 270, 25.7.2016.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/5

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 28. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Naczelny Sąd Administracyjny – Polsko) – Stanisław Pieńkowski v. Dyrektor Izby Skarbowej w Lublinie

(Věc C-307/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 2006/112/ES - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Článek 131 - Článek 146 odst. 1 písm. b) - Článek 147 - Osvobození při vývozu - Článek 273 - Právní úprava členského státu, která podmiňuje uplatnění osvobození buď dosažením obratu v minimální výši, nebo uzavřením smlouvy se subjektem oprávněným vracet DPH cestujícím“)

(2018/C 142/06)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Naczelny Sąd Administracyjny

Účastníci původního řízení

Žalobce: Stanisław Pieńkowski

Žalovaný: Dyrektor Izby Skarbowej w Lublinie

Výrok

Článek 131, čl. 146 odst. 1 písm. b) a články 147 a 273 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, že v rámci dodání za účelem vývozu zboží, které má být odneseno v osobních zavazadlech cestujících, musí obchodník, který je osobou povinnou k dani, dosáhnout minimální výše obratu za předchozí zdaňovací období, nebo musí uzavřít smlouvu se subjektem oprávněným vracet DPH cestujícím, vzhledem k tomu, že pouhé nedodržení těchto podmínek má pro osobu povinnou k dani za následek definitivní ztrátu nároku na osvobození tohoto dodání od daně.

(1)  Úř. věst. C 335, 12.9.2016.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/6

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 28. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas – Litva) – Valstybinė mokesčių inspekcija prie Lietuvos Respublikos finansų ministerijos v. Nidera BV

(Věc C-387/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daně - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Odpočet daně zaplacené na vstupu - Článek 183 - Vrácení nadměrného odpočtu DPH - Vrácení po lhůtě - Částka dlužných úroků z prodlení na základě vnitrostátního práva - Snížení této částky z důvodů nezávislých na vůli osoby povinné k dani - Přípustnost - Neutralita daně - Právní jistota“)

(2018/C 142/07)

Jednací jazyk: litevština

Předkládající soud

Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Valstybinė mokesčių inspekcija prie Lietuvos Respublikos finansų ministerijos

Žalovaná: Nidera BV

Za přítomnosti: Vilniaus apskrities valstybinė mokesčių inspekcija

Výrok

Článek 183 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být ve spojení se zásadou daňové neutrality vykládán v tom smyslu, že brání snížení částky úroků obvykle vyplatitelných na základě vnitrostátního práva z nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty, u něhož nedošlo k vrácení v příslušné lhůtě, pokud k takovému snížení dojde z důvodů okolností nezávislých na vůli osoby povinné k dani, jako je například výše částky těchto úroků ve vztahu k částce nadměrného odpočtu daně z přidané, období, po které nebyl nadměrný odpočet daně vrácen, a důvody, proč nedošlo k vrácení, jakož i skutečné ztráty vzniklé osobě povinné k dani.

(1)  Úř. věst. C 343, 19.9.2016.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/6

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 1. března 2018 – Ice Mountain Ibiza, SL v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

(Spojené věci C-412/16 P a C-413/16 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Evropské unie - přihláška obrazových ochranných známek ocean beach club ibiza a ocean ibiza - Starší národní obrazové ochranné známky OC ocean club a OC ocean club Ibiza - Nařízení (ES) č. 207/2009 - Článek 8 odst. 1 písm. b) - Relativní důvody pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny“)

(2018/C 142/08)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Ice Mountain Ibiza, SL (zástupci: J. L. Gracia Albero a F. Miazzetto, advokáti)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) (zástupci: S. Palmero Cabezas a D. Botis, zmocněnci)

Výrok

1)

Kasační opravné prostředky se zamítají.

2)

Společnosti Ice Mountain Ibiza SL se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 46, 13.2.2017.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/7

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 28. února 2018 – mobile.de GmbH, dříve mobile.international GmbH v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), Rezon OOD

(Věc C-418/16 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Evropské unie - Nařízení (ES) č. 207/2009 - Článek 15 odst. 1 - Článek 57 odst. 2 a 3 - Článek 64 - Článek 76 odst. 2 - Nařízení (ES) č. 2868/95 - Pravidlo 22 odst. 2 - Pravidlo 40 odst. 6 - Řízení o prohlášení neplatnosti - Návrhy na prohlášení neplatnosti založené na starší národní ochranné známce - Řádné užívání starší ochranné známky - Důkaz - Zamítnutí návrhů - Zohlednění nových důkazů odvolacím senátem Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) - Zrušení rozhodnutí zrušovacího oddělení EUIPO - Vrácení věci - Důsledky“)

(2018/C 142/09)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: mobile.de GmbH, dříve mobile.international GmbH (représentant: T. Lührig, Rechtsanwalt)

Další účastníci řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) (zástupce: M. Fischer, zmocněnec), Rezon OOD (zástupce: P. Kanchev, advokát)

Výrok

1)

Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)

Společnosti mobile.de GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a společnosti Rezon ODD.

(1)  Úř. věst. C 419, 14.11.2016.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/7

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 28. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sofijski gradski sad – Bulharsko) – „ZPT“ AD v. Narodno sabranie na Republika Balgaria, Varchoven administrativen sad a Nacionalna agencia za prichodite

(Věc C-518/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Státní podpory - Nařízení (ES) č. 1998/2006 - Článek 35 SFEU - Podpora de minimis ve formě daňového zvýhodnění - Vnitrostátní právní předpisy, které nepřiznávají nárok na toto daňové zvýhodnění v případě investic do výroby výrobků určených k vývozu“)

(2018/C 142/10)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Sofijski gradski sad

Účastníci původního řízení

Žalobkyně:„ZPT“ AD

Žalovaní: Narodno sabranie na Republika Balgaria, Varchoven administrativen sad a Nacionalna agencia za prichodite

Výrok

1)

Přezkum třetí části třetí otázky neodhalil žádnou skutečnost, kterou by mohla být dotčena platnost čl. 1 odst. 1 písm. d) nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků [107 a 108 SFEU] na podporu de minimis.

2)

Článek 1 odst. 1 písm. d) nařízení č. 1998/2006 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání takovým ustanovením vnitrostátního práva, jako jsou ustanovení dotčená v původním řízení, která vylučují z nároku na daňové zvýhodnění představující podporu de minimis investice do majetku určeného na činnosti spojené s vývozem.

(1)  Úř. věst. C 462, 12.12.2016.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/8

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 28. února 2018 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio – Itálie) – MA.T.I. SUD SpA v. Centostazioni SpA (C-523/16), Duemme SGR SpA v. Associazione Cassa Nazionale di Previdenza e Assistenza in favore dei Ragionieri e Periti Commerciali (CNPR) (C-536/16)

(Spojené věci C-523/16 a C-536/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Veřejné zakázky - Směrnice 2004/18/ES - Článek 51 - Odstranění nesrovnalostí v nabídkách - Směrnice 2004/17/ES - Upřesnění nabídek - Vnitrostátní právní úprava, která podmiňuje odstranění nesrovnalostí v dokumentaci, která má být poskytnuta, uchazeči zaplacením peněžité sankce - Zásady týkající se zadávání veřejných zakázek - Zásada rovného zacházení - Zásada proporcionality“)

(2018/C 142/11)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: MA.T.I. SUD SpA (C-523/16), Duemme SGR SpA (C-536/16)

za přítomnosti: China Taiping Insurance Co. Ltd (C-523/16)

Žalované: Centostazioni SpA (C-523/16), Associazione Cassa Nazionale di Previdenza e Assistenza in favore dei Ragionieri e Periti Commerciali (CNPR) (C-536/16)

Výrok

Unijní právo, a zejména článek 51 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, zásady týkající se zadávání veřejných zakázek, které zahrnují zejména zásady rovného zacházení a transparentnosti uvedené v článku 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a v článku 2 směrnice 2004/18, jakož i zásadu proporcionality, musí být vykládány v tom smyslu, že v zásadě nebrání vnitrostátní právní úpravě, která zavádí mechanismus pomoci s vypracováním dokumentace, která je součástí přihlášky, podle kterého může veřejný zadavatel v rámci řízení o zadání veřejné zakázky vyzvat každého uchazeče, jehož nabídka je stižena podstatnými nesrovnalostmi ve smyslu uvedeného nařízení, aby tyto nesrovnalosti ve své nabídce odstranil, za podmínky, že zaplatí peněžitou sankci, pokud výše této sankce zůstane v souladu se zásadou proporcionality, což přísluší určit předkládajícímu soudu.

Tatáž ustanovení a zásady musí být naproti tomu vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která zavádí mechanismus pomoci s vypracováním dokumentace, která je součástí přihlášky, v jehož rámci může veřejný zadavatel požadovat od uchazeče, aby po zaplacení peněžité sankce odstranil stav, kdy chybí určitý dokument, což podle výslovných ustanovení zadávací dokumentace musí vést k jeho vyloučení ze zadávacího řízení, nebo aby odstranil nesrovnalosti, které mají takový dopad na jeho nabídku, že provedené opravy nebo změny lze považovat za předložení nové nabídky.

(1)  Úř. věst. C 22, 23.1.2017.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/9

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 1. března 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Kammergericht Berlin – Německo) – řízení zahájené Doris Margret Lisette Mahnkopf

(Věc C-558/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Prostor svobody, bezpečnosti a práva - Nařízení (EU) č. 650/2012 - Dědění a evropské dědické osvědčení - Oblast působnosti - Možnost uvést podíl pozůstalého manžela v evropském dědickém osvědčení“)

(2018/C 142/12)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Kammergericht Berlin

Účastníci původního řízení

Doris Margret Lisette Mahnkopf

za přítomnosti: Svena Mahnkopfa

Výrok

Článek 1 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení musí být vykládán v tom smyslu, že do oblasti působnosti tohoto nařízení spadá takové vnitrostátní ustanovení, jako je ustanovení dotčené ve věci v původním řízení, podle kterého se v případě smrti jednoho z manželů majetek nabytý během manželství paušálně vyrovná tím, že se zvýší zákonný dědický podíl pozůstalého manžela.

(1)  Úř. věst. C 30, 30.1.2017.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/9

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 28. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgericht Berlin – Německo) – Trinseo Deutschland Anlagengesellschaft mbH v. Bundesrepublik Deutschland

(Věc C-577/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Životní prostředí - Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Evropské unii - Směrnice 2003/87/ES - Oblast působnosti - Článek 2 odst. 1 - Příloha I - Činnosti podléhající systému obchodování - Výroba polymerů - Využívání tepla dodávaného třetím zařízením - Žádost o bezplatné přidělení emisních povolenek - Období 2013-2020“)

(2018/C 142/13)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Berlin

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Trinseo Deutschland Anlagengesellschaft mbH

Žalovaná: Bundesrepublik Deutschland

Výrok

Článek 2 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, musí být vykládán v tom smyslu, že takové zařízení na výrobu polymerů, zejména polykarbonátu, jako je zařízení dotčené v původním řízení, které získává teplo nezbytné pro tuto výrobu od třetího zařízení, nespadá pod systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů zavedený touto směrnicí, neboť neprodukuje přímé emise CO2.

(1)  Úř. věst. C 63, 27.2.2017.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/10

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 28. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa – CAAD) – Portugalsko) – Imofloresmira – Investimentos Imobiliários SA. v. Autoridade Tributária e Aduaneira

(Věc C-672/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daň z přidané hodnoty - Směrnice o DPH - Osvobození pachtu nebo nájmu nemovitého majetku od daně - Možnost volby osob povinných k dani - Provedení členskými státy - Odpočet daně zaplacené na vstupu - Použití pro účely zdanitelných plnění osoby povinné k dani - Oprava původně provedeného odpočtu - Nepřípustnost“)

(2018/C 142/14)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa – CAAD)

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Imofloresmira – Investimentos Imobiliários SA

Žalovaná: Autoridade Tributária e Aduaneira

Výrok

Články 167, 168, 184, 185 a 187 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musejí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví opravu původně odečtené daně z přidané hodnoty z důvodu, že budova, u níž bylo využito možnosti volby zdanění, je považována za budovu, která již není osobou povinnou k dani používána pro účely jejích zdanitelných plnění, když je tato budova po dobu delší než dva roky prázdná, přestože se ji osoba povinná k dani prokazatelně pokoušela během této doby pronajmout.

(1)  Úř. věst. C 86, 20.3.2017.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/11

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 28. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság – Maďarsko) – Sporting Odds Limited v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Központi Irányítása

(Věc C-3/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Volný pohyb služeb - Článek 56 SFEU - Článek 4 odst. 3 SEU - Listina základních práv Evropské unie - Omezení - Hazardní hry - Vnitrostátní právní úprava - Provozování některých forem hazardních her státem - Výhradní právo - Systém koncesí pro jiné druhy hazardních her - Požadavek povolení - Správní sankce“)

(2018/C 142/15)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Sporting Odds Limited

Žalovaný: Nemzeti Adó- és Vámhivatal Központi Irányítása

Výrok

1)

Článek 56 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že v zásadě nebrání duálnímu systému organizace trhu hazardních her, na němž některé druhy těchto her spadají do systému státního monopolu, zatímco jiné spadají do systému koncesí a povolení pro provozování hazardních her, pokud předkládající soud shledá, že právní úprava omezující volný pohyb služeb skutečně sleduje soudržným a systematickým způsobem cíle dovolávané dotčeným členským státem.

2)

Článek 56 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní normě, jako je norma dotčená ve věci v původním řízení, podle níž je udělení povolení pro provozování on-line hazardních her vyhrazeno výhradně hospodářským subjektům provozujícím hazardní hry, které mají koncesi na hernu nacházející se na vnitrostátním území, vzhledem k tomu, že tato právní norma nepředstavuje nezbytný předpoklad pro dosažení sledovaných cílů a že existují méně omezující opatření k dosažení takových cílů.

3)

Článek 56 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání takovým vnitrostátním právním předpisům, jako jsou předpisy dotčené ve věci v původním řízení, které zavádějí režim koncesí a povolení k provozování on-line hazardních her, pokud obsahují diskriminační pravidla vůči hospodářským subjektům usazeným v jiných členských státech nebo v případě, že stanoví nediskriminační pravidla, která se však uplatňují netransparentně nebo jsou prováděna způsobem, který brání nebo ztěžuje podání nabídky některým zájemcům usazeným v jiných členských státech.

4)

Článek 56 SFEU a čl. 4 odst. 3 SEU ve spojení s články 47 a 48 Listiny základních práv Evropské unie musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takovým vnitrostátním právním předpisům, jako jsou předpisy dotčené ve věci v původním řízení, které nestanoví, aby byla z moci úřední přezkoumána přiměřenost opatření omezujících volný pohyb služeb ve smyslu článku 56 SFEU, a kladou důkazní břemeno na účastníky řízení.

5)

Článek 56 SFEU ve spojení s články 47 a 48 Listiny základních práv Evropské unie musí vykládán v tom smyslu, že je na členském státu, který zavedl omezující právní úpravu, aby poskytl důkazy, které směřují k prokázání cílů, jež umožňují ospravedlnit překážku některé ze základních svobod zaručených Smlouvou o FEU a její přiměřenosti, jinak musí mít vnitrostátní soud možnost vyvodit všechny důsledky, které z takového neposkytnutí důkazů vyplývají.

6)

Článek 56 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že nelze konstatovat, že členský stát nesplnil povinnost odůvodnit omezující opatření z důvodu, že nepředložil analýzu účinků uvedeného opatření ke dni zavedení tohoto opatření do vnitrostátních právních předpisů, nebo ke dni přezkumu takového opatření vnitrostátním soudem.

7)

Článek 56 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové sankci, jako je sankce dotčená ve věci v původním řízení, která byla uložena za porušování vnitrostátní právní úpravy, která zavádí režim koncesí a povolení k provozování hazardních her, v případě, že se taková vnitrostátní právní úprava ukáže být v rozporu s tímto článkem.

(1)  Úř. věst. C 112, 10.4.2017.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/12

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 1. března 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Korkein hallinto-oikeus – Finsko) – řízení zahájené Marií Tirkkonen

(Věc C-9/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Veřejné zakázky - Směrnice 2004/18/ES - Řízení o zadávání veřejných zakázek na služby zemědělského poradenství - Existence veřejné zakázky - Systém získávání služeb spočívající v připuštění každého hospodářského subjektu, který splňuje předem stanovené podmínky, jako dodavatele - Systém, který není později přístupný dalším hospodářským subjektům“)

(2018/C 142/16)

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Korkein hallinto-oikeus

Účastnice původního trestního řízení

Maria Tirkkonen

za přítomnosti: Maaseutuvirasto

Výrok

Článek 1 odst. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby musí být vykládán v tom smyslu, že takový zemědělský poradenský systém, o jaký se jedná v původním řízení, jehož prostřednictvím veřejný subjekt vybírá všechny hospodářské subjekty, které splňují požadavky na způsobilost stanovené výzvou k předkládání návrhů a úspěšně složily zkoušku uvedenou v předmětné výzvě, nepředstavuje veřejnou zakázku ve smyslu této směrnice, i když do tohoto zemědělského poradenského systému během omezené doby jeho platnosti nemůže být připuštěn žádný nový subjekt.

(1)  Úř. věst. C 86, 20.3.2017.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/13

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 28. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landesarbeitsgericht Bremen – Německo) – Hubertus John v. Freie Hansestadt Bremen

(Věc C-46/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální politika - Směrnice 1999/70/ES - Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS - Po sobě jdoucí pracovní smlouvy na dobu určitou - Ustanovení 5 bod 1 - Opatření zaměřená na předcházení zneužívání po sobě jdoucích smluv na dobu určitou - Směrnice 2000/78/ES - Článek 6 odst. 1 - Zákaz diskriminace založené na věku - Vnitrostátní právní úprava, která umožňuje odložit ukončení pracovní smlouvy, stanovené k okamžiku dosažení běžného věku odchodu do důchodu pouze z důvodu, že pracovník nabyl nárok na starobní důchod“)

(2018/C 142/17)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesarbeitsgericht Bremen

Účastníci původního řízení

Žalobce: Hubertus John

Žalovaný: Freie Hansestadt Bremen

Výrok

1)

Článek 2 odst. 2 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání takovému vnitrostátnímu ustanovení, jako je ustanovení dotčené ve věci v původním řízení, které odklad data skončení pracovní činnosti zaměstnance, jenž dosáhl zákonem stanoveného věku pro nabytí nároku na starobní důchod, podmiňuje souhlasem zaměstnavatele uděleným na dobu určitou.

2)

Ustanovení 5 bod 1 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené dne 18. března 1999, která je obsažena v příloze směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, je nutné vykládat v tom smyslu, že nebrání takovému vnitrostátnímu ustanovení, jako je ustanovení dotčené v původním řízení, které umožňuje stranám pracovní smlouvy odložit bez časového omezení a dalších podmínek datum dohodnutého skončení pracovního poměru, spojené s dosažením běžného věku odchodu do důchodu, prostřednictvím dohody uzavřené za trvání pracovního poměru, popřípadě i opakovaně, a to pouze z důvodu, že zaměstnanec má na základě dosažení běžného věku odchodu do důchodu nárok na starobní důchod.

(1)  Úř. věst. C 144, 8.5.2017.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/13

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 1. března 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Înalta Curte de Casaţie şi Justiţie – Rumunsko) – SC Petrotel-Lukoil SA, Maria Magdalena Georgescu v. Ministerul Economiei, Ministerul Energiei, Ministerul Finanţelor Publice

(Věc C-76/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Poplatek s účinkem rovnocenným clu - Článek 30 SFEU - Vnitrostátní zdanění - Článek 110 SFEU - Poplatek používaný na vyvážené ropné produkty - Nepřenesení daně na spotřebitele - Daňová povinnost nesená daňovým poplatníkem - Vrácení částek zaplacených poplatníkem“)

(2018/C 142/18)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Înalta Curte de Casaţie şi Justiţie

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: SC Petrotel-Lukoil SA, Maria Magdalena Georgescu

Žalovaní: Ministerul Economiei, Ministerul Energiei, Ministerul Finanţelor Publice

Výrok

Unijní právo, konkrétně článek 30 SFEU, musí být vykládáno v tom smyslu, že daňový poplatník, který skutečně nesl poplatek s rovnocenným účinkem, který je v rozporu s tímto článkem, musí mít možnost získat vrácení částek, které zaplatil z tohoto důvodu, a to i za situace, kdy byl mechanismus placení poplatku koncipován vnitrostátními právními předpisy takovým způsobem, že se tento poplatek přenáší na spotřebitele.

(1)  Úř. věst. C 151, 15.5.2017.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/14

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 28. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale Amministrativo Regionale per le Marche – Itálie) – Comune di Castelbellino v. Regione Marche a další

(Věc C-117/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Životní prostředí - Směrnice 2011/92/EU - Článek 4 odst. 2 a 3 a přílohy I až III - Posuzování vlivů na životní prostředí - Povolení k zahájení prací na zařízení na výrobu elektrické energie z bioplynu bez předchozího zkoumání nutnosti posouzení vlivů na životní prostředí - Zrušení - Dodatečná legalizace povolení na základě nových ustanovení vnitrostátního práva bez předchozího zkoumání nutnosti posouzení vlivů na životní prostředí“)

(2018/C 142/19)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per le Marche

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Comune di Castelbellino

Žalovaní: Regione Marche, Ministero per i beni e le attività culturali, Ministero dell'Ambiente e della Tutela del Territorio e del Mare, Regione Marche Servizio Infrastrutture Trasporti Energia – P.F. Rete Elettrica Regionale a Provincia di Ancona

za přítomnosti: Società Agricola 4 C S.S.

Výrok

V případě, že záměr na zvýšení výkonu takového zařízení na výrobu elektrické energie, jako je zařízení dotčené v původním řízení, nebyl podroben předchozímu zkoumání nutnosti provést posouzení vlivů na životní prostředí, a to na základě vnitrostátních ustanovení, která byla následně v tomto ohledu prohlášena za neslučitelná se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, unijní právo vyžaduje, aby členské státy zhojily protiprávní důsledky tohoto porušení, a nebrání tomu, aby toto zařízení, když byl záměr již realizován, podléhalo novému zkoumání příslušnými orgány za účelem ověření jeho shody s požadavky uvedené směrnice, a případně bylo podrobeno posouzení uvedených vlivů, za podmínky, že vnitrostátní pravidla umožňující takovou legalizaci dotčeným osobám nedávají příležitost k obcházení pravidel unijního práva ani k vyhýbání se jejich použití. Je rovněž třeba, aby byly zohledněny vlivy na životní prostředí, které záměr vyvolal od okamžiku jeho realizace. Uvedené vnitrostátní orgány mohou mít na základě ustanovení vnitrostátního práva platných v okamžiku, kdy rozhodují, za to, že posouzení vlivů na životní prostředí není nutné, pokud jsou tato ustanovení slučitelná s uvedenou směrnicí.

(1)  Úř. věst. C 221, 10.7.2017.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/15

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 28. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tartu Maakohus – Estonsko) – Collect Inkasso OÜ a další v. Rain Aint a další

(Věc C-289/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Justiční spolupráce v občanských a obchodních věcech - Nařízení (ES) č. 805/2004 - Evropský exekuční titul pro nesporné nároky - Podmínky potvrzení - Minimální normy pro řízení o nesporných nárocích - Práva dlužníka - Neuvedení adresy instituce, které může být doručeno napadení nároku nebo u níž může být proti rozhodnutí podán opravný prostředek“)

(2018/C 142/20)

Jednací jazyk: estonština

Předkládající soud

Tartu Maakohus

Účastníci původního řízení

Navrhovatelky: Collect Inkasso OÜ a další

Odpůrci: Rain Aint a další

Výrok

Článek 17 písm. a) a čl. 18 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky, musí být vykládány v tom smyslu, že vydané soudní rozhodnutí nemůže být potvrzeno jako evropský exekuční titul, aniž je dlužník informován o adrese soudu, na který se má obrátit s odpovědí, kam se má dostavit, nebo případně k němuž má proti tomuto rozhodnutí podat opravný prostředek.

(1)  Úř. věst. C 249, 31.7.2017.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/16

Usnesení Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 22. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunalul Sibiu – Rumunsko) – Liviu Petru Lupean, Oana Andreea Lupean v. SC OTP BAAK Nyrt., zastoupená OTP BANK SA, zastoupená Sucursala SIBIU, SC OTP BAAK Nyrt., zastoupená OTP BANK SA

(Věc C-119/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Ochrana spotřebitele - Směrnice 93/13/EHS - Zneužívající ujednání ve spotřebitelských smlouvách - Článek 3 odst. 1, čl. 4 odst. 1 a 2 a článek 5 - Posouzení zneužívající povahy smluvních ujednání - Smlouva o úvěru vyjádřeném v cizí měně - Kurzové riziko plně v neprospěch spotřebitele - Významná nerovnováha v právech a povinnostech stran, které vyplývají ze smlouvy - Hlavní předmět smlouvy o úvěru“)

(2018/C 142/21)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Tribunalul Sibiu

Účastníci původního řízení

Žalobci: Liviu Petru Lupean, Oana Andreea Lupean

Žalované: SC OTP BAAK Nyrt., zastoupená OTP BANK SA, zastoupená Sucursala SIBIU, SC OTP BAAK Nyrt., zastoupená OTP BANK SA

Výrok

1)

Článek 4 odst. 2 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „hlavní předmět smlouvy“ pokrývá ve smyslu tohoto ustanovení takové smluvní ujednání, jako je ujednání dotčené ve věci v původním řízení, které bylo zahrnuto do smlouvy o úvěru vyjádřeném v cizí měně, nebylo individuálně sjednáno a podle kterého musí být úvěr splacen v téže cizí měně, ve které byl sjednán, jelikož toto ujednání stanoví hlavní plnění této smlouvy, které ji jako takové charakterizuje.

2)

Články 3 až 5 směrnice 93/13 musí být vykládány v tom smyslu, že ujednání smlouvy o úvěru, jako je ujednání dotčené ve věci v původním řízení, v jehož důsledku nese veškeré měnové riziko dlužník, a které není transparentní, takže dlužník nemohl na základě jasných a srozumitelných kritérií posoudit hospodářské důsledky uzavření takové smlouvy, může být vnitrostátním soudem prohlášeno na základě jeho přezkumu za zneužívající, pokud se zjistí, že navzdory požadavku jednání v dobré víře dotčené ujednání vytváří významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele mezi právy a povinnostmi stran plynoucích ze smlouvy. V tomto ohledu přísluší předkládajícímu soudu, aby s ohledem na okolnosti věci v původním řízení a s ohledem zejména na odborné znalosti a vědomosti poskytovatele služby ohledně změn směnných kurzů a rizik neoddělitelně spojených s poskytnutím půjčky vyjádřené v cizí měně, zaprvé možné nedodržení požadavku jednání v dobré víře, a zadruhé, existenci případné významné nerovnováhy ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice 93/13.

(1)  Úř. věst. C 178, 6.6.2017.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/17

Usnesení Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 22. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Törvényszék – Maďarsko) – ERSTE Bank Hungary Zrt v. Orsolya Czakó

(Věc C-126/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Ochrana spotřebitelů - Směrnice 93/13/EHS - Zneužívající ujednání ve spotřebitelských smlouvách - Článek 4 odst. 2, článek 5 a čl. 6 odst. 1 - Ujednání, která definují hlavní předmět smlouvy - Smlouva o úvěru vyjádřená v cizí měně - Rozsah pojmu ‚sepsaná jasně a srozumitelně‘ - Částečná nebo úplná neplatnost smlouvy“)

(2018/C 142/22)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Törvényszék

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: ERSTE Bank Hungary Zrt

Žalovaná: Orsolya Czakó

Výrok

1)

Článek 4 odst. 2 a článek 5 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednání ve spotřebitelských smlouvách je třeba vykládat v tom smyslu, že požadavek, podle něhož musí být smluvní ujednání sepsána jasně a srozumitelně ve smyslu těchto ustanovení, splňují smluvní ujednání smlouvy o úvěru uzavřené mezi spotřebitelem a bankovní institucí v členském státě, je-li jasně uvedena peněžitá částka, která byla poskytnuta tomuto spotřebiteli a byla vyjádřena v cizí měně jakožto v účetní měně, jež je definována ve vztahu k platební měně. Pokud stanovení této částky závisí na směnném kurzu platném k okamžiku uvolnění prostředků, uvedený požadavek ukládá, aby metody výpočtu skutečně poskytnuté částky a použitelné směnné kurzy byly transparentní, tak aby průměrný, běžně informovaný a přiměřeně pozorný a obezřetný spotřebitele mohl na základě přesných a srozumitelných kritérií vyhodnotit ekonomické důsledky, jež se jej týkají a které vyplývají z této smlouvy, včetně zejména celkových nákladů jeho úvěru.

2)

Článek 6 odst. 1 směrnice 93/13 musí být vykládán v tom smyslu, že pokud vnitrostátní soud konstatuje zneužívající povahu ujednání úvěrové smlouvy uzavřené mezi spotřebitelem a bankovní institucí, jako jsou ujednání dotčená ve věci v původním řízení, toto ustanovení nebrání tomu, aby tento soud prohlásil tuto smlouvu za neplatnou v celém rozsahu, nemůže-li tato smlouva po zrušení těchto ujednání nadále existovat.

(1)  Úř. věst. C 221, 10.7.2017.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/18

Usnesení Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 7. února 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Corte suprema di cassazione – Itálie) – Manuela Maturi a další v. Fondazione Teatro dell'Opera di Roma, Fondazione Teatro dell’Opera di Roma v. Manuela Maturi a další (C-142/17), Catia Passeri v. Fondazione Teatro dell’Opera di Roma (C-143/17)

(Spojené věci C-142/17 a C-143/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 99 jednacího řádu Soudního dvora - Sociální politika - Rovné zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání - Směrnice 2006/54/ES - Vnitrostátní právní úprava, která stanoví dočasnou možnost pracovníků divadel, jež dosáhli důchodového věku, pokračovat ve výkonu svého zaměstnání do věku, který byl předtím stanoven pro vznik nároku na důchod, a sice 47 let pro ženy a 52 let pro muže“)

(2018/C 142/23)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte suprema di cassazione

Účastníci původního řízení

Žalobci: Manuela Maturi, Laura Di Segni, Isabella Lo Balbo, Maria Badini, Loredana Barbanera, Fondazione Teatro dell'Opera di Roma (C-142/17), Catia Passeri (C-143/17)

Žalovaní: Fondazione Teatro dell'Opera di Roma, Manuela Maturi, Laura Di Segni, Isabella Lo Balbo, Maria Badini, Loredana Barbanera, Luca Troiano, Mauro Murri (C-142/17), Fondazione Teatro dell'Opera di Roma (C-143/17)

Výrok

Článek 14 odst. 1 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání musí být vykládán v tom smyslu, že taková vnitrostátní právní úprava, jako je právní úprava obsažená v čl. 3 odst. 7 nařízení s mocí zákona č. 64/100 přeměněném na zákon zákonem č. 100 ze dne 29. června 2010 ve znění účinném v době rozhodné z hlediska skutkového stavu v původním řízení, podle níž pracovníci zaměstnaní jako tanečníci, kteří dosáhli věku pro odchod do důchodu stanoveného v této právní úpravě na 45 let pro ženy i pro muže, mají možnost v přechodném období dvou let provést volbu, která jim umožňuje pokračovat ve výkonu jejich zaměstnání až do dosažení věkové hranice, do které mohly setrvat v zaměstnání, jež byla stanovena v právní úpravě, která platila předtím, a sice 47 let pro ženy a 52 let pro muže, zavádí přímou diskriminaci na základě pohlaví, kterou tato směrnice zakazuje.

(1)  Úř. věst. C 249, 31.7.2017.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/18

Usnesení Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 22. února 2018 – GX v. Komise

(Věc C-233/17 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Článek 181 jednacího řádu - Veřejná služba - Otevřené výběrové řízení EPSO/AD /248/13 - Rozhodnutí nezapsat žalobce na rezervní seznam“)

(2018/C 142/24)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: GX (zástupce: G.-M. Enache, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: G. Gattinara a P. Mihaylova, zmocněnci)

Výrok

1)

Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)

GX ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

(1)  Úř. věst. C 221, 10.7.2017.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/19

Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 8. února 2018 – HB a další v. Evropská komise

(Věc C-336/17 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Článek 181 jednacího řádu Soudního dvora - Institucionální právo - Evropská občanská iniciativa ‚Ethics for Animals and Kids‘ - Ochrana volně se potulujících zvířat - Psychologický efekt na dospělé a děti - Odmítnutí registrace iniciativy z důvodu zjevného nedostatku pravomocí Evropské komise v dané oblasti - Nařízení (EU) č. 211/2011 - Článek 4 odst. 2 písm. b) - Článek 4 odst. 3“)

(2018/C 142/25)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: HB, Robert Coates Smith, Hans Joachim Richter, Carmen Arsene, Magdalena Anna Kuropatwinska, Christos Yiapanis, Nathalie Louise Klinge (zástupce: P. Brockmann, Rechtsanwalt)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupce: H. Krämer, zmocněnec)

Výrok

1)

Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)

HB, Robert Coates Smith, Hans Joachim Richter, Carmen Arsene, Magdalena Anna Kuropatwinska, Christos Yiapanis a Nathalie Louise Klinge, na straně jedné, jakož i Evrospká komise, na straně druhé, ponesou vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 283, 28.8.2017.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/19

Kasační opravný prostředek podaný dne 5. září 2017 Isabel Martín Osete proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 29. června 2017 ve věci T-427/16, Martín Osete v. EUIPO

(Věc C-529/17 P)

(2018/C 142/26)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Isabel Martín Osete (zástupce: V. Wellens, advokát)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

Usnesením ze dne 22. února 2018 Soudní dvůr (osmý senát) rozhodl, že kasační opravný prostředek je nepřípustný.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/20

Kasační opravný prostředek podaný dne 10. prosince 2017 společností BMB sp. z o.o. proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 3. října 2017 ve věci T-695/15, BMB sp. z o.o. v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

(Věc C-693/17 P)

(2018/C 142/27)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: BMB sp. z o.o. (zástupce: K. Czubkowski, radca prawny)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil rozsudek Tribunálu (prvního senátu) ze dne 3. září 2017 ve věci T-695/15, který byl navrhovatelce doručen dne 11. října 2017; a

—

zrušil rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. září 2015 ve věci R 1150/2012-3;

Nebo podpůrně zrušil rozsudek a vrátil věc zpět Tribunálu v případě, že stav řízení nedovoluje Soudnímu dvoru přijmout rozhodnutí.

V souladu s čl. 138 odst. 1 jednacího řádu by také Soudní dvůr měl:

—

uložit Ferrero Spa a EUIPO náhradu nákladů vynaložených v tomto řízení; a

—

uložit Ferrero Spa a EUIPO náhradu nákladů vynaložených navrhovatelkou v řízení před Tribunálem; a

—

uložit Ferrero Spa náhradu nákladů vynaložených v řízení před EUIPO týkajícím se rozhodnutí.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku navrhovatelka uvádí dva důvody.

První důvod kasačního opravného prostředku spočívá v porušení čl. 25 odst. 1 písm. e) nařízení Rady (ES) ze dne 12. prosince 2001 č. 6/2002 o (průmyslových) vzorech Společenství (1) vzhledem k nesprávnému právnímu posouzení, podle něhož:

i.

je grafické znázornění starší ochranné známky zahrnuto ve sporném vzoru;

ii.

starší ochranná známka a sporný vzor si jsou velmi podobné; a

iii.

odvolací senát nepochybil, když rozhodl, že hrozí nebezpečí záměny starší ochranné známky se sporným vzorem.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku spočívá v porušení čl. 25 odst. 1 písm. e) nařízení Rady (ES) ze dne 12. prosince 2001 č. 6/2002 o (průmyslových) vzorech Společenství a zásady řádné správy a ochrany legitimního očekávání z důvodu nesprávného právního posouzení, podle něhož odkaz odvolacího senátu na čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 (2) v bodě 33 rozhodnutí, je pouhá formální chyba, která neměla rozhodující vliv na řešení sporu, a není nutné zohledňovat vnitrostátní judikaturu týkající se staršího mezinárodního zápisu při posuzování rizika nebezpečí záměny.

(1)  Úř. věst. 2002, L 3, s. 1.

(2)  Nařízení Rady (ES) ze dne 26. února 2009 č. 207/2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 2009, L 78, s. 1).

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/21

Kasační opravný prostředek podaný dne 24. října 2017 Vassilem Monevem Valkovem proti usnesení Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 27. září 2017 ve věci T-558/17, Valkov v. Evropský soud pro lidská práva a Nejvyšší soud Bulharské republiky

(Věc C-701/17 P)

(2018/C 142/28)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Vassil Monev Valkov (zástupce: K. Mladenova, адвокат)

Další účastníci řízení: Evropský soud pro lidská práva, Nejvyšší soud Bulharské republiky

Usnesením ze dne 22. února 2018 Soudní dvůr (desátý senát) rozhodl, že kasační opravný prostředek je nepřípustný.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/21

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de Galicia (Španělsko) dne 3. ledna 2018 – Modesto Jardón Lama v. Instituto Nacional de la Seguridad Social, Tesorería General de la Seguridad Social

(Věc C-7/18)

(2018/C 142/29)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Superior de Justicia de Galicia

Účastníci původního řízení

Odvolatel: Modesto Jardón Lama

Žalovaní: Instituto Nacional de la Seguridad Social, Tesorería General de la Seguridad Social

Předběžná otázka

Je třeba článek 48 SFEU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která jako podmínku pro odchod do předčasného starobního důchodu stanoví, že příslušející částka důchodu musí přesahovat minimální důchod, který by dotyčné osobě příslušel podle téže vnitrostátní právní úpravy, je-li tento „příslušející důchod“ vykládán jako skutečný důchod k tíži pouze příslušného členského státu (v tomto případě Španělska), aniž se do ní započítává také skutečný důchod, který by tato osoba mohla pobírat na základě jiné dávky stejného druhu k tíži jiného nebo jiných členských států?

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/22

Kasační opravný prostředek podaný dne 5. ledna 2018 společností Marine Harvest ASA proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 26. října 2017 ve věci T-704/14, Marine Harvest ASA v. Evropská komise

(Věc C-10/18 P)

(2018/C 142/30)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Marine Harvest ASA (zástupce: R. Subiotto, QC)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zčásti či zcela zrušil rozsudek Tribunálu;

—

zrušil rozhodnutí Komise ze dne 23. července 2014, nebo podpůrně zrušil pokuty uložené navrhovatelce tímto rozhodnutím, nebo ještě podpůrněji významně snížil výši pokut uložených navrhovatelce tímto rozhodnutím;

—

uložil Komisi povinnost nahradit náklady, které navrhovatelka vynaložila v tomto řízení a v řízení před Tribunálem;

—

v případě potřeby vrátil věc zpět Tribunálu k novému rozhodnutí v souladu s rozsudkem Soudního dvora;

—

přijal jakákoli jiná opatření, která považuje za vhodná.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku uvádí navrhovatelka dva důvody.

1.

V rámci prvního důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když v této věci neuplatnil čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 139/2004 (1).

a.

Zaprvé se dopustil nesprávného právního posouzení při výkladu pojmu „jediné spojení“, když neuplatnil bod 20 odůvodnění nařízení č. 139/2004 jako základ pro výklad úmyslu unijního normotvůrce považovat za „jediné spojení“ všechny operace, které jsou „úzce propojeny propojením jejich podmínek“.

b.

Zadruhé se dopustil nesprávného právního posouzení při výkladu odůvodnění čl. 7 odst. 2 nařízení č. 139/2004.

2.

V rámci druhého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když uložil dvě pokuty za totéž jednání.

a.

Rozsudek je v rozporu se zásadou ne bis in idem, neboť ukládá Marine Harvest pokutu dvakrát za nabytí vlastnictví k 48,5 % podílu pana Maleka: 10 milionů eur na základě čl. 14 odst. 2 písm. a) nařízení č. 139/2004 za údajné uskutečnění spojení před jeho oznámením (údajné porušení čl. 4 odst. 1 nařízení č. 139/2004) a dále 10 milionů eur základě čl. 14 odst. 2 písm. b) nařízení č. 139/2004 za údajné uskutečnění spojení před jeho schválením (údajné porušení čl. 7 odst. 1 nařízení č. 139/2004).

b.

Podpůrně, rozsudek je v rozporu se zásadou pro započtení, jelikož nezohlednil první sankci při ukládání druhé sankce.

c.

Ještě podpůrněji, Tribunál se v rozsudku dopustil nesprávného právního posouzení, když neuplatnil zásadu souběžnosti protiprávního jednání: údajné porušení oznamovací povinnosti podle čl. 4 odst. 1 je zvláštním druhem protiprávního jednání splývajícím s údajným porušením povinnosti zdržet se jednání podle čl. 7 odst. 1 I nařízení č. 139/2004, které je obecnějším protiprávním jednáním.

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Nařízení ES o spojování) (Úř. věst. 2004, L 24, s. 1; Zvl. vyd. 08/03, s. 40).

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/23

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Szegedi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság (Maďarsko) dne 8. ledna 2018 – Sole-Mizo Zrt. v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

(Věc C-13/18)

(2018/C 142/31)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Szegedi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság

Účastníci/ Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Sole-Mizo Zrt.

Žalovaný: Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

Předběžné otázky

1)

Je v souladu s unijním právem, ustanoveními směrnice Rady 2006/112/ES (1) ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH“) (zejména s ohledem na její článek 183) a se zásadou efektivity, zásadou přímého účinku a zásadou rovnocennosti praxe členského státu, podle které se při přezkumu relevantních ustanovení týkajících se úroků z prodlení vychází z toho, že se Národní daňový úřad (dále jen „Úřad“) nedopustil pochybení [OMISSIS] — tedy že nejednal se zpožděním, pokud jde o nevratnou část DPH odpovídající nezaplaceným plněním osob povinných k dani — protože v okamžik, kdy Úřad přijal rozhodnutí, platila vnitrostátní právní úprava porušující unijní právo a Soudní dvůr prohlásil neslučitelnost požadavku stanoveného v uvedené právní úpravě až později?

2)

Je v souladu s unijním právem, ustanoveními směrnice o DPH (zejména s ohledem na její článek 183) a se zásadou efektivity, zásadou přímého účinku a zásadou rovnocennosti praxe členského státu, podle které se při přezkumu relevantních ustanovení týkajících se úroků z prodlení rozlišuje, zda Úřad nevrátil dan v souladu s tehdy platnými vnitrostátními ustanoveními — která navíc porušovala unijní právo — nebo zda nevrátil daň v rozporu s uvedenými ustanoveními, a která ohledně částky úroků z DPH, jejíž vrácení nemohlo být požadováno v rozumné lhůtě v důsledku vnitrostátního práva, o kterém Soudní dvůr rozhodl, že je v rozporu s unijním právem, stanoví dvě ohraničená období, takže

—

v prvním období mají osoby povinné k dani právo obdržet pouze úroky z prodlení odpovídající základní sazbě centrální banky, přičemž s ohledem na to, že maďarská právní úprava porušující unijní právo byla tehdy ještě v platnosti, maďarské orgány nejednaly v rozporu se zákonem, když nepovolily vyplacení DPH zahrnuté ve fakturách v rozumné lhůtě, zatímco

—

ve druhém období se úrok ve výši dvojnásobku základní sazby centrální banky — použitelný podle právního řádu dotčeného státu navíc v případě prodlení — vyplácí pouze za pozdní vyplacení základního úroku z prodlení za první období?

3)

Má být článek 183 směrnice o DPH vykládán v tom smyslu, že zásada rovnocennosti vylučuje praxi členského státu, podle které z nevrácené DPH vyplatí Úřad úrok odpovídající základní sazbě centrální banky, pouze pokud bylo porušeno unijní právo, zatímco vyplatí úrok odpovídající dvojnásobku základní sazby centrální banky, pokud došlo k porušení vnitrostátního práva?

(1)  Úř. věst. L 347, s. 1.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/24

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de Galicia (Španělsko) dne 17. ledna 2018 – Cobra Servicios Auxiliares, S. A. v. FOGASA, José David Sánchez Iglesias a Incatema, S. L.

(Věc C-29/18)

(2018/C 142/32)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Superior de Justicia de Galicia

Účastníci původního řízení

Odvolatelka: Cobra Servicios Auxiliares, S. A.

Žalobce a další účastníci řízení: FOGASA, José David Sánchez Iglesias a Incatema, S. L.

Předběžné otázky

1)

Je třeba ustanovení 4 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, která je přílohou směrnice 1999/70 (1), vykládat v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, která na základě téže skutkové okolnosti (ukončení smlouvy mezi zaměstnavatelem a třetím podnikem z vůle posledně zmíněného podniku) stanoví nižší odstupné při ukončení pracovní smlouvy sjednané na určitý úkol na dobu určitou odpovídající trvání uvedené smlouvy mezi dotčenými společnostmi než při ukončení pracovních smluv na dobu neurčitou u srovnatelných zaměstnanců postupem hromadného propuštění odůvodněným výrobními důvody na straně zaměstnavatele, vyplývajícími z ukončení uvedené smlouvy mezi dotčenými společnostmi?

2)

Je v případě kladné odpovědi třeba zaujmout výklad, že nerovné zacházení v rovině odstupného při ukončení pracovní smlouvy odůvodněném touž skutkovou okolností, i když na základě odlišného zákonného důvodu, mezi srovnatelnými zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou a zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou představuje jeden z případů diskriminace zakázaných v článku 21 Listiny a je v rozporu se zásadami rovného zacházení a nediskriminace podle článků 20 a 21 Listiny, které patří mezi základní zásady unijního práva?

(1)  Směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. 1999, L 175, s. 43; Zvl. vyd. 05/03, s. 368).

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/25

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de Galicia (Španělsko) dne 17. ledna 2018 – Cobra Servicios Auxiliares, S. A. v. José Ramón Fiuza Asorey a Incatema, S. L.

(Věc C-30/18)

(2018/C 142/33)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Superior de Justicia de Galicia

Účastníci původního řízení

Odvolatelka: Cobra Servicios Auxiliares, S. A.

Žalobce a další účastníci řízení: José Ramón Fiuza Asorey a Incatema, S. L.

Předběžné otázky

1)

Je třeba ustanovení 4 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, která je přílohou směrnice 1999/70 (1), vykládat v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, která na základě téže skutkové okolnosti (ukončení smlouvy mezi zaměstnavatelem a třetím podnikem z vůle posledně zmíněného podniku) stanoví nižší odstupné při ukončení pracovní smlouvy sjednané na určitý úkol na dobu určitou odpovídající trvání uvedené smlouvy mezi dotčenými společnostmi než při ukončení pracovních smluv na dobu neurčitou u srovnatelných zaměstnanců postupem hromadného propuštění odůvodněným výrobními důvody na straně zaměstnavatele, vyplývajícími z ukončení uvedené smlouvy mezi dotčenými společnostmi?

2)

Je v případě kladné odpovědi třeba zaujmout výklad, že nerovné zacházení v rovině odstupného při ukončení pracovní smlouvy odůvodněném touž skutkovou okolností, i když na základě odlišného zákonného důvodu, mezi srovnatelnými zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou a zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou představuje jeden z případů diskriminace zakázaných v článku 21 Listiny a je v rozporu se zásadami rovného zacházení a nediskriminace podle článků 20 a 21 Listiny, které patří mezi základní zásady unijního práva?

(1)  Směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. 1999, L 175, s. 43; Zvl. vyd. 05/03, s. 368).

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/25

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale di Bari (Itálie) dne 19. ledna 2018 – trestní řízení proti Massimu Gambinovi a Shpetimu Hykovi

(Věc C-38/18)

(2018/C 142/34)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale di Bari

Účastníci původního trestního řízení

Massimo Gambino, Shpetim Hyka

Předběžná otázka

Musí být články 16, 18 a 20 písm. b) směrnice 2012/29/EU (1) vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby byl poškozený opětovně podroben výslechu před novým soudcem, pokud jedna z procesních stran ve smyslu čl. 511 odst. 2 a čl. 525 odst. 2 trestního řádu (tak jak jsou ustáleně vykládány judikaturou nejvyšších soudů) neposkytne souhlas se čtením zápisu výpovědi, kterou dotčený poškozený již učinil před jiným soudcem v rámci stejného řízení a při dodržování kontradiktornosti řízení?

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV (Úř. věst. L 315, s. 57).

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/26

Kasační opravný prostředek podaný dne 22. ledna 2018 Evropská komise proti rozsudku Tribunálu (druhého rozšířeného senátu) vydanému dne 10. listopadu 2017 ve věci T-180/15, Icap plc a další v. Evropská komise

(Věc C-39/18 P)

(2018/C 142/35)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: T. Christoforou, V. Bottka, M. Farley, B. Mongin, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Icap plc, Icap Management Services Ltd, Icap New Zealand Ltd (ICAP)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil rozsudek (body 281-299 a výrok) v rozsahu, v němž byly zrušeny pokuty uvedené v článku 2 napadeného rozhodnutí;

—

zamítl pátý a šestý žalobní důvod, které společnost ICAP uplatnila v souvislosti s pokutami před Tribunálem, a stanovil společnosti ICAP přiměřené pokuty v rámci soudního přezkumu v plné jurisdikci;

—

uložil společnosti ICAP náhradu veškerých nákladů tohoto řízení a pozměnil rozhodnutí o nákladech řízení obsažené v rozsudku vydaném v prvním stupni tak, aby odráželo výsledek tohoto řízení o kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá Komise jediný důvod:

Komise tvrdí, že Tribunál v rozsudku ve věci T-180/15, Icap plc a další v. Komise, EU:T:2017:795, nesprávně použil judikaturu Soudního dvora týkající se odůvodnění vyžadovaného při ukládání pokut. Rozsudek Tribunálu se podle ní odchyluje od zásadního rozsudku ve věci C-194/14 P, AC Treuhand v. Komise, EU:C:2015:717, body 66-68, a ukládá Komisi přísnější povinnost ve smyslu podrobnějšího odůvodnění metodiky použité při výpočtu pokut ukládaných za porušení článku 101 SFEU, zvláště při použití bodu 37 pokynů o pokutách. Smyslem kasačního opravného prostředku Komise je náprava závažných případů nesprávného právního posouzení, kterých se Tribunál dopustil a které by v případě jejich akceptování narušily schopnost Komise stanovovat přiměřené pokuty k dosažení skutečně odrazujícího účinku. Správně pojatá povinnost uvést odůvodnění odpovídající požadavkům judikatury připomenutým ve věci C-194/14 P, AC Treuhand, bod 68, je pro dosažení tohoto cíle zásadní. Naproti tomu přísnější povinnost uvést odůvodnění v souvislosti s pokutami, která by zahrnovala interní jednání a výpočty v rámci jednotlivých dílčích kroků, zasahuje do volného uvážení Komise při stanovování pokut, a to i v případě, kdy vychází z bodu 37 pokynů o pokutách. Posledně uvedený bod byl zakotven právě s cílem umožnit Komisi, aby se odchýlila od pokynů o pokutách v netypických případech, například když ukládá pokuty subjektům, které usnadnily spáchání protiprávního jednání. Jak uznaly unijní soudy, je nezbytné, aby si Komise zachovala posuzovací pravomoc a volné uvážení při stanovování přiměřených pokut.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/27

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale della Campania (Itálie) dne 22. ledna 2018 – Meca Srl v. Comune di Napoli

(Věc C-41/18)

(2018/C 142/36)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale della Campania

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Meca Srl

Žalovaná: Comune di Napoli

Předběžná otázka

Brání unijní zásady ochrany legitimního očekávání a právní jistoty podle Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), jakož i zásady, které jsou z nich odvozeny, jako je rovné zacházení, zákaz diskriminace, proporcionalita a efektivita podle směrnice 2014/24/EU (1), stejně jako ustanovení čl. 57 odst. 4 písm. c) a g) předmětné směrnice, použití takových vnitrostátních předpisů, jako jsou italské právní předpisy vyplývající z čl. 80 odst. 5 písm. c) legislativního nařízení č. 50/2016, podle kterého soudní spor týkající se vážných nedostatků při plnění předchozí veřejný zakázky, kdy tyto nedostatky zavdaly příčinu předčasnému ukončení veřejné zakázky, znemožňuje veřejnému zadavateli až do vydání konečného rozhodnutí v civilním řízení jakékoliv posouzení důvěryhodnosti soutěžitele, a to aniž by tato společnost prokázala přijetí self cleaning opatření určených k nápravě porušení a k předcházení jejich opakování.

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, s. 65).

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/27

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de Galicia (Španělsko) dne 24. ledna 2018 – Cobra Servicios Auxiliares S. A. v. FOGASA, Jesús Valiño López a Incatema, S. L.

(Věc C-44/18)

(2018/C 142/37)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Superior de Justicia de Galicia

Účastníci původního řízení

Odvolatelka: Cobra Servicios Auxiliares S. A.

Žalobce a další účastníci řízení: FOGASA, Jesús Valiño López a Incatema, S. L.

Předběžné otázky

1)

Je třeba ustanovení 4 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, která je přílohou směrnice 1999/70 (1), vykládat v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, která na základě téže skutkové okolnosti (ukončení smlouvy mezi zaměstnavatelem a třetím podnikem z vůle posledně zmíněného podniku) stanoví nižší odstupné při ukončení pracovní smlouvy sjednané na určitý úkol na dobu určitou odpovídající trvání uvedené smlouvy mezi dotčenými společnostmi než při ukončení pracovních smluv na dobu neurčitou u srovnatelných zaměstnanců postupem hromadného propuštění odůvodněným výrobními důvody na straně zaměstnavatele, vyplývajícími z ukončení uvedené smlouvy mezi dotčenými společnostmi?

2)

Je v případě kladné odpovědi třeba zaujmout výklad, že nerovné zacházení v rovině odstupného při ukončení pracovní smlouvy odůvodněném touž skutkovou okolností, i když na základě odlišného zákonného důvodu, mezi srovnatelnými zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou a zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou představuje jeden z případů diskriminace zakázaných v článku 21 Listiny a je v rozporu se zásadami rovného zacházení a nediskriminace podle článků 20 a 21 Listiny, které patří mezi základní zásady unijního práva?

(1)  Směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. 1999, L 175, s. 43; Zvl. vyd. 05/03, s. 368).

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/28

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 25. ledna 2018 – Caseificio Sociale San Rocco Soc. coop. arl a další v. Agenzia per le Erogazioni in Agricoltura (AGEA), Regione Veneto

(Věc C-46/18)

(2018/C 142/38)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: Caseificio Sociale San Rocco Soc. coop. arl, S.s. Franco e Maurizio Artuso, Sebastiano Bolzon, Claudio Matteazzi, Roberto Tellatin

Odpůrci: Agenzia per le Erogazioni in Agricoltura (AGEA), Regione Veneto

Předběžné otázky

1)

Má být unijní právo v takové situaci, jako je situace, která je předmětem sporu v původním řízení, vykládáno v tom smyslu, že rozpor mezi ustanovením vnitrostátního právního předpisu a čl. 2 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení Rady (EHS) č. 3950/92 (1) vede v důsledku k neexistenci povinnosti producentů uhradit doplňkovou dávku za podmínek stanovených tímto nařízením?

2)

Má být unijní právo, zejména pak obecná zásada ochrany legitimního očekávání, v takové situaci, jako je situace, která je předmětem sporu v původním řízení, vykládáno v tom smyslu, že ochrana legitimního očekávání nemůže být poskytnuta subjektům, které splnily povinnosti uložené členským státem a měly prospěch z účinků spojených se splněním této povinnosti, pokud je tato povinnost v rozporu s unijním právem?

3)

Mají být článek 9 nařízení Komise (ES) č. 1392/2001 (2) a pojem unijního práva „prioritní kategorie“ v takové situaci, jako je situace, která je předmětem sporu v původním řízení, vykládány v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je čl. 2 třetí pododstavec nařízení vlády s mocí zákona č. 157/2004, který stanoví rozdílné způsoby vrácení přeplatku, přičemž s ohledem na časové rozvržení a způsob vrácení rozlišuje mezi producenty, kteří jednali v souladu s vnitrostátním ustanovením, jež se ukázalo být v rozporu s unijním právem a producenty, kteří toto vnitrostátní ustanovení nedodrželi?

(1)  Nařízení Rady (EHS) č. 3950/92 ze dne 28. prosince 1992, kterým se zavádí doplňková dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků (Úř. věst. L 405, s. 1).

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 1392/2001 ze dne 9. července 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 3950/92, kterým se zavádí doplňková dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků

(Úř. věst. L 187, s. 19; Zvl. vyd. 03/33, s. 104).

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/29

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Wien (Rakousko) dne 26. ledna 2018 – Skarb Pánstwa Rzeczpospolitej Polskiej – Generalny Dyrektor Dróg Krajowych i Autostrad v. Stephan Riel, jakožto insolvenční správce v insolvenčním řízení ohledně majetku společnosti Alpine Bau GmbH

(Věc C-47/18)

(2018/C 142/39)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Wien

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Skarb Pánstwa Rzeczpospolitej Polskiej – Generalny Dyrektor Dróg Krajowych i Autostrad

Žalovaný: Stephan Riel, jakožto insolvenční správce v insolvenčním řízení ohledně majetku společnosti Alpine Bau GmbH

Předběžné otázky

Otázka 1

Má se čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (1) vykládat v tom smyslu, že se žaloba na určení pohledávky podle rakouského práva (Prüfungsklage) týká insolvenčního řízení ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení, a tudíž je vyloučena jeho z věcné působnosti?

Otázka 2a (jen v případě kladné odpovědi na otázku 1):

Má se čl. 29 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech analogicky použít na řízení o žalobách, jež vyplývají přímo z úpadkového řízení a úzce s ním souvisejí, které spadají do působnosti unijního nařízení o úpadkovém řízení?

Otázka 2b (jen v případě záporné odpovědi na otázku 1 nebo kladné odpovědi na otázku 2a):

Má se čl. 29 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech vykládat v tom smyslu, že se žaloba ohledně téhož nároku považuje za žalobu mezi týmiž stranami, pokud věřitel – žalobkyně -, který v rakouském hlavním úpadkovém řízení i v polském vedlejším úpadkovém řízení přihlásil (v podstatě) totožnou pohledávku, která byla příslušnými správci (z převážné části) popřena, podá nejprve v Polsku proti tamějšímu insolvenčnímu správci ve vedlejším úpadkovém řízení a následně v Rakousku proti insolvenčnímu správci v hlavním úpadkovém řízení – žalovanému – žaloby na určení existence insolvenčních pohledávek v určité výši?

Otázka 3a:

Má se článek 41 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení (2) vykládat v tom smyslu, že je požadavek sdělit „povahu pohledávky, den jejího vzniku a její výši“ splněn tím, že věřitel se sídlem v jiném členském státě, než je stát, v němž bylo zahájeno řízení, – žalobkyně – v přihlášce pohledávky v hlavním úpadkovém řízení – jako v tomto případě –

a)

pohledávku vymezí pouze uvedením její konkrétní výše, ale bez uvedení dne jejího vzniku (např. jako „pohledávka subdodavatele JSV Sławomira Kubici za provedení silničních prací“);

b)

sice v přihlášce samé nesdělí den vzniku pohledávky, ale den vzniku se dá zjistit z příloh přihlášky (např. na základě data uvedeného na přiložené faktuře)?

Otázka 3b:

Má se článek 41 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení vykládat v tom smyslu, že toto ustanovení nevylučuje použití vnitrostátních ustanovení, která jsou pro věřitele se sídlem v jiném členském státě než ve státě, v němž bylo úpadkové řízení zahájeno, v konkrétním případě výhodnější – třeba s ohledem na požadavek sdělit datum vzniku?

(1)  Úř. věst. 2012, L 351, s. 1.

(2)  Úř. věst. 2000, L 160, s. 1; Zvl. vyd. 19/01, s. 191.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/30

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio (Itálie) dne 29. ledna 2018 – Antonio Pasquale Mastromartino v. Commissione Nazionale per le Società e la Borsa (Consob)

(Věc C-53/18)

(2018/C 142/40)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio

Účastníci původního řízení

Žalobce: Antonio Pasquale Mastromartino

Žalovaná: Commissione Nazionale per le Società e la Borsa (Consob)

Předběžné otázky

1)

Vztahuje se na smluvního zástupce (tied agent) harmonizace stanovená směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 (1) a z jakých hledisek?

2)

Brání správnému uplatnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004, zejména jejím článkům 8, 23 a 51, jakož i zásad a pravidel stanovených ve Smlouvách v oblasti zákazu diskriminace, proporcionality, volného pohybu služeb a svobody usazování, taková vnitrostátní právní úprava, jako je čl. 55 odst. 2 legislativního nařízení č. 58 ze dne 24. února 1998 (konsolidované znění předpisů v oblasti finančního zprostředkování podle článků 8 a 21 zákona č. 52 ze dne 6. února 1996), ve znění pozdějších předpisů, jakož i čl. 111 odst. 2 rozhodnutí Commissione Nazionale per le Società e la Borsa – Consob č. 16190 ze dne 29. října 2007 (prováděcí nařízení k legislativnímu nařízení č. 58 ze dne 24. února 1998 o emitentech), která:

a)

umožňuje „podle volného uvážení“ zakázat výkon činnosti „smluvního zástupce“ (poradce oprávněného nabízet služby mimo prostory investičního podniku – dříve promotore finanziario) v souvislosti se skutečnostmi, které nevedou ke ztrátě dobré pověsti, jak je vymezena vnitrostátním právem, a které se zároveň netýkají dodržování předpisů provádějících směrnici;

b)

umožňuje „podle volného uvážení“ zakázat až na jeden rok výkon činnosti „smluvního zástupce“ (poradce oprávněného nabízet služby mimo prostory investičního podniku – dříve promotore finanziario) v řízení, jehož účelem je předejít „strepitus“, jež plyne z obžaloby v trestním řízení, které zpravidla trvá mnohem déle než jeden rok?

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, s. 1).

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/31

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per il Piemonte (Itálie) dne 29. ledna 2018 – Cooperativa Animazione Valdocco S.C.S. Impresa Sociale Onlus v. Consorzio Intercomunale Servizi Sociali di Pinerolo, Azienda Sanitaria Locale To3 di Collegno e Pinerolo

(Věc C-54/18)

(2018/C 142/41)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per il Piemonte

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Cooperativa Animazione Valdocco S.C.S. Impresa Sociale Onlus

Žalovaní: Consorzio Intercomunale Servizi Sociali di Pinerolo, Azienda Sanitaria Locale To3 di Collegno e Pinerolo

Předběžné otázky

1)

Brání unijní právní úprava v oblasti práva na obhajobu, práva na spravedlivý proces a účinnost hmotněprávní ochrany, zejména články 6 a 13 EÚLP, článek 47 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 1 odst. 1 a 2 směrnice 89/665/EHS (1) takové vnitrostátní právní úpravě, jako je čl. 120 odst. 2a správního řádu, který po účastníku zadávacího řízení požaduje, aby napadl připuštění/nevyloučení jiného subjektu ve lhůtě 30 dnů od oznámení opatření, kterým je stanoveno připuštění/vyloučení účastníků?

2)

Brání unijní právní úprava v oblasti práva na obhajobu, práva na spravedlivý proces a účinnost hmotněprávní ochrany, zejména články 6 a 13 EÚLP, článek 47 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 1 odst. 1 a 2 směrnice 89/665/EHS takové vnitrostátní právní úpravě, jako je čl. 120 odst. 2a správního řádu, který brání tomu, aby účastník zadávacího řízení po skončení řízení uplatnil, a to i incidenční žalobou, protiprávnost aktů o připuštění jiných účastníků, zejména pak úspěšného uchazeče nebo hlavního žalobce, pokud předtím ve výše uvedené lhůtě nenapadl akt stanovící připuštění k zadávacímu řízení?

(1)  Směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (Úř. věst. L 395, s. 33).

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/32

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tallinna Ringkonnakohus (Estonsko) dne 31. ledna 2018 – AS Tallinna Vesi v. Keskkonnaamet

(Věc C-60/18)

(2018/C 142/42)

Jednací jazyk: estonština

Předkládající soud

Tallinna Ringkonnakohus

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: AS Tallinna Vesi

Žalovaný: Keskkonnaamet

Další účastník řízení: Keskkonnaministeerium

Předběžné otázky

1)

Má se čl. 6 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 (1) z 19. listopadu 2008 o odpadech a zrušení některých směrnic vykládat v tom smyslu, že je s ním v souladu vnitrostátní právní akt, který stanoví, že pokud nebyla na úrovni Unie pro určitý druh odpadu stanovena kritéria pro stav, kdy přestává být odpadem, závisí stav, kdy přestává být odpadem, na tom, zda pro daný druh odpadu existují kritéria stanovená obecně závazným vnitrostátním právním aktem?

2)

Opravňuje čl. 6 odst. 4 věta první směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 z 19. listopadu 2008 o odpadech a zrušení některých směrnic držitele odpadu k tomu, aby v případě, že na úrovni Unie nebyla ohledně určitého druhu odpadu stanovena žádná kritéria pro stav, kdy přestává být odpadem, požádal příslušný orgán nebo soud členského státu, aby určil stav, kdy tento odpad přestává být odpadem, v souladu s platnou judikaturou Evropského soudního dvora bez ohledu na to, zda pro daný druh odpadu existují kritéria stanovená obecně závazným vnitrostátním právním aktem?

(1)  Úř. věst. 2008, L 312, s. 3.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/32

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Korkein hallinto-oikeus (Finsko) dne 5. února 2018 – A Ltd

(Věc C-74/18)

(2018/C 142/43)

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Korkein hallinto-oikeus

Účastníci původního řízení

Stěžovatelka: A Ltd

Vedlejší účastník: Veronsaajien oikeudenvalvontayksikkö

Předběžné otázky

1)

Je při výkladu čl. 157 odst. 1 pododstavce 1 ve spojení s čl. 13 body 13 a 14 směrnice 2009/138/ES (1) za členský stát, který je oprávněn k výběru daně z pojistného, považován stát, ve kterém je usazena společnost (právnická osoba), která je pojistníkem, nebo stát, ve kterém se nachází společnost, která je předmětem akvizice, pokud pojišťovna, která má sídlo ve Velké Británii a ve Finsku nemá žádnou provozovnu, nabízí pojištění za účelem krytí rizik spojených s akvizicí

—

společnosti na straně kupující, která není usazená ve Finsku, a cílová společnost akvizice je usazená ve Finsku,

—

společnosti, která při akvizici vystupuje jako strana kupující a je usazená ve Finsku, a cílová společnost akvizice není usazená ve Finsku,

—

společnosti, která při akvizici vystupuje jako prodávající a není usazená ve Finsku, a cílová společnost akvizice je usazená ve Finsku,

—

společnosti, která při akvizici vystupuje jako prodávající a je usazená ve Finsku, a cílová společnost akvizice není usazená ve Finsku?

2)

Je v předmětné věci relevantní, že pojištění kryje jen daňové povinnosti, které cílové společnosti vznikly před uskutečněním akvizice?

3)

Je v předmětné věci relevantní, zda jsou předmětem akvizice akcie, nebo podnikání cílové společnosti?

4)

Je v situaci, kdy jsou předmětem akvizice akcie cílové společnosti, relevantní, že se prohlášení a záruky, které prodávající poskytl kupujícímu, vztahují jen na to, že jsou prodávané akcie vlastnictvím prodávajícího a že na ně nevznáší nároky třetí osoby?

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. 2009, L 335, s. 1).

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/33

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Østre Landsret (Dánsko) dne 8. února 2018 – A v. Udlændinge- og Integrationsministeriet

(Věc C-89/18)

(2018/C 142/44)

Jednací jazyk: dánština

Předkládající soud

Østre Landsret

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: A

Žalovaný: Udlændinge- og Integrationsministeriet

Předběžné otázky

1)

V případě, kdy byla zavedena „nová omezení“ pro sloučení rodin mezi manžely, která přímo porušují doložku „standstill“ v článku 13 rozhodnutí č. 1/80 (rozhodnutí Rady přidružení č. 1/80 ze dne 19. září 1980 o vývoji přidružení vztahující se k Dohodě zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem ze dne 12. září 1963 uzavřené mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem), a taková omezení jsou odůvodněna na základě posouzení „úspěšné integrace“ uznané Soudním dvorem EU v jeho rozsudku ze dne 12. dubna 2016 ve věci C-561/14 (1), Genc, viz také rozsudek ze dne 10. července 2014 ve věci C-138/13 (2), Dogan, EU:C:2014:2066, může být taková právní norma, jako je § 9 odst. 7 Udlændingeloven (dánský zákon o cizincích) – který mimo jiné obecně podmiňuje sloučení rodiny osoby, která je státním příslušníkem třetího státu a má povolení k pobytu v Dánsku, s manželem této osoby tím, že vazba tohoto páru k Dánsku je větší než k Turecku – považována za „odůvodněnou naléhavým důvodem obecného zájmu, která může zajistit dosažení sledovaného legitimního cíle a nepřekračuje meze toho, co je nezbytné k jeho dosažení“?

2)

V případě kladné odpovědi na první otázku s tím důsledkem, že požadavek na vazbu ke státu se obecně považuje za vhodný ke splnění integračního cíle, lze za současného respektování podmínek pro omezení a požadavku na proporcionalitu:

i)

používat praxi, podle které v případě, že manžel s povolením k pobytu v členském státě (referenční osoba) poprvé přišel do Dánska ve věku 12-13 let nebo později, je při posouzení vazby referenční osoby na členský stát přikládána zásadní váha tomu: zda tato osoba měla buď dlouhodobý zákonem povolený pobyt v délce přibližně 12 let v členském státě, anebo měla pobyt a stálé zaměstnání v členském státě nesoucí s sebou vysokou míru kontaktu a komunikace s kolegy či zákazníky v jazyce tohoto členského státu bez většího přerušení po dobu nejméně čtyř až pěti let, nebo měla pobyt a stálé zaměstnání bez vysoké míry kontaktu a komunikace s kolegy či zákazníky v jazyce tohoto členského státu a bez většího přerušení po dobu nejméně sedmi až osmi let;

ii)

používat praxi, podle které faktorem svědčícím o nesplnění požadavku na vazbu ke státu bude situace, kdy referenční osoba měla silný vztah k domovské zemi, který udržovala častými a dlouhodobými návštěvami domovské země, přičemž krátkodobé dovolené nebo vzdělávací pobyty nebrání udělení povolení k pobytu;

iii)

používat praxi, podle které významným faktorem svědčícím o nesplnění požadavku na vazbu ke státu bude situace, kdy jde o osobu „ženatou/vdanou, rozvedenou a znovu ženatou/vdanou“?

(1)  Rozsudek ze dne 12. dubna2016, ECLI:EU:C:2016:247.

(2)  Rozsudek ze dne 10. července 2014, ECLI:EU:C:2014:2066.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/34

Žaloba podaná dne 8. února 2018 – Evropská komise v. Řecká republika

(Věc C-91/18)

(2018/C 142/45)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupkyně: A. Kyratsou a F. Tomat, zmocněnkyně)

Žalovaná: Řecká republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

Určit, že Řecká republika tím, že přijala a ponechala v platnosti právní úpravu

—

která uplatňuje na tsiroupo/tsikoudia (matolinová pálenka) vyrobenou „stálými palírnami“ sazbu spotřební daně, jež je o 50 % nižší, než je běžná vnitrostátní sazba spotřební daně, zatímco alkoholické nápoje dovážené z jiných členských států podléhají běžné sazbě spotřební daně, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 19 a 21, ve spojení s čl. 23 odst. 2 směrnice 92/83/EHS (1), jakož i z článku 110 SFEU;

—

která uplatňuje na tsiroupo/tsikoudia (matolinová pálenka) vyrobenou „příležitostnými palírnami“ sazbu spotřební daně, jež je ještě nižší, zatímco alkoholické nápoje dovážené z jiných členských států podléhají běžné sazbě spotřební daně, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 19 a 21, ve spojení s čl. 22 odst. 1 směrnice 92/83/EHS a čl. 3 odst. 1 směrnice 92/84/EHS (2), jakož i z článku 110 SFEU;

—

uložit Řecké republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dne 24. září 2015 zaslala Komise řeckým orgánům odůvodněné stanovisko, ve kterém uvedla, že Řecká republika zaprvé tím, že uplatňuje na tsiroupo/tsikoudia vyrobenou „stálými palírnami“ sazbu spotřební daně, jež je o 50 % nižší, než je běžná vnitrostátní sazba spotřební daně, zatímco alkoholické nápoje dovážené z jiných členských států podléhají běžné sazbě spotřební daně, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 19 a 21, ve spojení s čl. 23 odst. 2 směrnice 92/83/EHS, jakož i z článku 110 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a zadruhé tím, že uplatňuje na tsiroupo/tsikoudia vyrobenou „příležitostnými palírnami“ sazbu spotřební daně, jež je ještě nižší, zatímco alkoholické nápoje dovážené z jiných členských států podléhají běžné sazbě spotřební daně, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 19 a 21, ve spojení s čl. 22 odst. 1 směrnice 92/83/EHS a čl. 3 odst. 1 směrnice 92/84/EHS, jakož i z článku 110 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

Ustanovení unijního práva, která upravují harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů, nestanoví uplatnění snížené sazby spotřební daně na výrobek tsiroupo/tsikoudia. Mimoto uplatnění ještě nižší sazby spotřební daně na výrobek tsiroupo/tsikoudia vyrobený „příležitostnými palírnami“ je v rozporu s použitelnými ustanoveními 92/83/EHS, vykládanými ve spojení s relevantními ustanoveními směrnice 92/84/EHS. Vzhledem k tomuto opatření proto platná řecká právní úprava porušuje tyto směrnice. Navíc porušuje čl. 110 odst. 1 SFEU v rozsahu, v němž ukládá vyšší daň z dovážených alkoholických nápojů podobných tsiroupo/tsikoudia, jakož i čl. 110 odst. 2 SFEU v rozsahu, v němž zajišťuje výrobku tsiroupo/tsikoudia nepřímou ochranu ve vztahu k jiným alkoholickým nápojům, které jsou dováženy především z jiných členských států a jsou v konkurenčním vztahu s tímto místním výrobkem.

(1)  Směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů (Úř. věst. 1992, L 316, s. 21; Zvl. vyd. 09/01, s. 206).

(2)  Směrnice Rady 92/84/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování sazeb spotřební daně z alkoholu a alkoholických nápojů (Úř. věst. 1992, L 316, s. 29; Zvl vyd 09/01, s. 213).

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/35

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Köln (Německo) dne 13. února 2018 – Klaus Manuel Maria Brisch

(Věc C-102/18)

(2018/C 142/46)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Köln

Účastník původního řízení

Navrhovatel a stěžovatel: Klaus Manuel Maria Brisch

Předběžné otázky

1)

Je pro žádost o vydání evropského dědického osvědčení podle čl. 65 odst. 2 nařízení č. 650/2012 (1) použití formuláře IV (příloha 4) vydaného podle poradního postupu podle čl. 81 odst. 2 nařízení č. 650/2012 na základě čl. 1 odst. 4 prováděcího nařízení, kterým se provádí nařízení č. 650/2012 (2), povinné nebo pouze fakultativní?

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení; Úř. věst. 2012, L 201, s. 107.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1329/2014 ze dne 9. prosince 2014 , kterým se stanoví formuláře uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení; Úř. věst. 2014, L 359, s. 30.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/36

Žaloba podaná dne 14. února 2018 – Evropská komise v. Rumunsko

(Věc C-116/18)

(2018/C 142/47)

Jednací jazyk: rumunština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: J. Samnadda, L. Nicolae a G. von Rintelen, zmocněnci)

Žalované: Rumunsko

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Rumunsko tím, že do 10. dubna 2016 nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU ze dne 26. února 2014 o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu (1), nebo v každém případě tím, že o těchto předpisech neuvědomilo Komisi, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 43 odst. 1 této směrnice;

—

uložit Rumunsku v souladu s ustanoveními čl. 260 odst. 3 SFEU zaplacení penále ve výši EUR 42 377,60 za každý den prodlení se splněním povinnosti sdělit předpisy k provedení směrnice 2014/26/EU ode dne vyhlášení rozsudku v této věci;

—

uložit Rumunsku náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

V souladu s čl. 43 odst. 1 směrnice 2014/26/EU mají členské státy povinnost přijmout právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 10. dubna 2016 a neprodleně o nich uvědomit Komisi. Členským státům tudíž přísluší přijmout předpisy nezbytné k provedení směrnice do vnitrostátního práva ve stanovené lhůtě a uvědomit o těchto předpisech Komisi.

Komise mimoto navrhuje uložit Rumunsku penále ve výši EUR 42 377,60 za každý den prodlení se splněním povinnosti sdělit předpisy k provedení směrnice 2014/26/EU ode dne vyhlášení rozsudku v této věci. Výše tohoto penále byla stanovena s přihlédnutím k závažnosti a době trvání protiprávního jednání, jakož i nutnosti zajistit odrazující účinek penále, na základě platební schopnosti tohoto členského státu.

Lhůta pro provedení směrnice do vnitrostátního práva uplynula dne 10. dubna 2016.

(1)  Úř. věst. 2014, L 84, s. 72.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/36

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Německo) dne 19. února 2018 – Vanessa Gambietz v. Erika Ziegler

(Věc C-131/18)

(2018/C 142/48)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastnice původního řízení

Žalobkyně a navrhovatelka v řízení o opravném prostředku „Revision“: Vanessa Gambietz

Žalovaná a odpůrkyně v řízení o opravném prostředku „Revision“: Erika Ziegler

Předběžná otázka

Má se čl. 6 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (1) vykládat v tom smyslu, že se pevná částka ve výši 40 eur uvedená v čl. 6 odst. 1 této směrnice musí započíst proti externím nákladům na uplatnění práva, které vznikly v důsledku opožděné platby dlužníka na základě pověření advokáta ve stadiu před zahájením řízení a které se tedy mají nahradit podle čl. 6 odst. 3 směrnice?

(1)  Úř. věst. 2011, L 48, s. 1.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/37

Kasační opravný prostředek podaný dne 23. února 2018 River Kwai International Food Industry Co. Ltd proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 14. prosince 2017 ve věci T-460/14, Association européenne des transformateurs de maïs doux (AETMD) v. Rada Evropské unie

(Věc C-144/18 P)

(2018/C 142/49)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: River Kwai International Food Industry Co. Ltd (zástupci: F. Graafsma a J. Cornelis, advocaten)

Další účastnice řízení: Association européenne des transformateurs de maïs doux (Evropské sdružení zpracovatelů kukuřice cukrové, AETMD), Rada Evropské unie, Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 14. prosince 2017 ve věci T-460/14, Association européenne des transformateurs de maïs doux (AETMD) v. Rada Evropské unie; a

—

uložil žalované nahradit navrhovatelce náklady tohoto řízení o kasačním opravném prostředku, jakož i náklady řízení před Tribunálem ve věci T-460/14.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka tvrdí, že závěry Tribunálu jsou stiženy několika nesprávnými právními posouzeními a zkreslením skutečností a důkazů, které mu byly předloženy. Navrhovatelka se proto domnívá, že napadený rozsudek by měl být zrušen.

Navrhovatelka překládá tři důvody kasačního opravného prostředku.

Zaprvé, napadený rozsudek tím, že se nezabývá námitkami navrhovatelky k přípustnosti původní žaloby – včetně čtvrtého žalobního důvodu – porušuje právo navrhovatelky na obhajobu před Tribunálem. Napadený rozsudek nepřihlíží k tvrzením navrhovatelky o nepřípustnosti, aniž uvádí důvody, proč nebylo nutné se námitkami navrhovatelky zabývat.

Zadruhé, napadený rozsudek tím, že klasifikuje otázku rozdělení nákladů jako otázku týkající se určení běžné hodnoty a tudíž výpočtu dumpingového rozpětí, a nikoliv jako otázku týkající se existence trvalé změny okolností, zkreslil důkazy. Žádná tvrzení učiněné navrhovatelkou ani písemnost předložená z její strany v průběhu správního řízení nespojuje otázku rozdělení nákladů s výpočtem dumpingového rozpětí.

Konečně, napadený rozsudek porušuje článek 10 základního nařízení (1), jakož i obecnou zásadu zákazu zpětné účinnosti, jelikož antidumpingové clo navrhovatelky bylo retroaktivně zvýšeno z 3,6 % na 12,8 %.

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. 2009, L 343, s. 51).

Tribunál

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/39

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2018 – Rose Vision v. Komise

(Věci T-45/13 RENV a T-587/15) (1)

(„Rozhodčí doložka - Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj (2007-2013) - Dohody o dotaci týkající se projektů FIRST, FutureNEM, sISI, 4NEM a SFERA - Lhůta pro oznámení závěrečné zprávy o finančním auditu - Finanční audity, jimiž byly zjištěny nesrovnalosti při provádění projektů - Pozastavení plateb - Důvěrnost finančních auditů - Způsobilost vykázaných nákladů - Mimosmluvní odpovědnost - Vrácení vyplacených částek - Újma způsobená zápisem do systému včasného varování“)

(2018/C 142/50)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Rose Vision, SL (Pozuelo de Alarcón, Španělsko) (zástupce: J. J. Marín López, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: ve věci T-45/13 RENV R. Lyal a M. Siekierzyńska, zmocněnci, ve spolupráci s J. Rivas Andrésem, advokátem, a ve věci T-587/15 J. Estrada de Solà, P. Rosa Plaza a S. Delaude, zmocněnci, ve spolupráci s J. Rivas Andrésem, advokátem)

Předmět věci

Ve věci T-45/13 RENV zaprvé návrh podaný na základě článku 272 SFEU a znějící na určení, že došlo k porušení smluvních ustanovení použitelných na projekt FutureNEM, zadruhé návrh podaný na základě článku 272 SFEU a znějící na náhradu škody, kterou žalobkyně údajně utrpěla v důsledku porušení těchto smluvních ustanovení ze strany Komise, zatřetí návrh podaný na základě článku 268 SFEU a znějící na náhradu škody, kterou žalobkyně údajně utrpěla v důsledku zápisu jejího názvu do systému včasného varování (EWS), a začtvrté návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí o zápisu názvu žalobkyně do EWS, a ve věci T-587/15 zaprvé v podstatě návrh podaný na základě článku 272 SFEU a znějící na určení, že došlo k porušení smluvních ustanovení použitelných na projekty FIRST, FutureNEM, sISI, 4NEM a SFERA, zadruhé návrh podaný na základě článku 272 SFEU a znějící na určení, že žalobkyně nedluží Komisi požadovanou částku, na náhradu škody, kterou žalobkyně údajně utrpěla v důsledku porušení těchto smluvních ustanovení ze strany Komise, jakož i na uložení povinnosti Komisi zaplatit částky dlužné z titulu její účasti na těchto projektech, zatřetí návrh podaný na základě článku 268 SFEU a znějící na náhradu škody, kterou žalobkyně údajně utrpěla v důsledku zápisu jejího názvu do EWS, a začtvrté návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise C(2015) 5449 final ze dne 28. července 2015, týkající se povinnosti žalobkyně navrátit celkovou částku 535 613,20 eur s příslušenstvím.

Výrok

1)

Věci T-45/13 RENV a T-587/15 se spojují pro účely rozsudku.

2)

Žaloby se zamítají.

3)

Rose Vision, SL, ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí, včetně nákladů vynaložených v souvislosti s věcí T-45/13 RENV v rámci původního řízení před Tribunálem ve věci T-45/13, v rámci řízení o kasačním opravném prostředku ve věci C-224/15 P a v rámci řízení po vrácení věci.

(1)  Úř. věst. C 178, 22.6.2013.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/40

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. února 2018 – Vakakis kai Synergates v. Komise

(Věc T-292/15) (1)

(„Mimosmluvní odpovědnost - Veřejné zakázky na služby - Zadávací řízení - Přípustnost - Zneužití řízení - Střet zájmů - Povinnost řádné péče - Ztráta příležitosti“)

(2018/C 142/51)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Vakakis kai Synergates – Symvouloi gia Agrotiki Anaptixi AE Meleton, původně Vakakis International – Symvouloi gia Agrotiki Anaptixi AE (zástupci: B. O'Connor, solicitor, S. Gubel a E. Bertolotto, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně F. Erlbacher a E. Georgieva, poté E. Georgieva a L. Baumgart, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 268 SFEU směřující k získání náhrady škody, která žalobkyni údajně vznikla z důvodu nesrovnalostí, kterých se Komise dopustila v rámci zadávacího řízení „Posílení systému bezpečnosti potravin v Albánii“ (EuropeAid/129820/C/SER/AL).

Výrok rozsudku

1)

Evropská unie je povinna nahradit škodu, která vznikla společnosti Vakakis kai Synergates – Symvouloi gia Agrotiki Anaptixi AE Meleton z důvodu ztráty příležitosti získat zakázku „Posílení systému bezpečnosti potravin v Albánii“ (EuropeAid/129820/C/SER/AL), jakož i z titulu výdajů a nákladů spojených s účastí na tomto zadávacím řízení.

2)

Náhrada škody podle bodu 1 tohoto výroku se navyšuje o úroky z prodlení za období od vyhlášení tohoto rozsudku do úplného zaplacení, se sazbou stanovenou Evropskou centrální bankou (ECB) pro její hlavní refinanční operace, navýšenou o dva procentní body.

3)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

4)

Účastníci řízení předloží Tribunálu ve lhůtě tří měsíců od vyhlášení tohoto rozsudku číselně vyjádřenou částku náhrady škody, na níž se společně dohodnou.

5)

Pokud k této dohodě nedojde, účastníci řízení předloží ve stejné lhůtě Tribunálu své číselně vyjádřené návrhy.

6)

O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

(1)  Úř. věst. C 294, 7.9.2015.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/41

Rozsudek Tribunálu ze dne 1. března 2018 – Polsko v. Komise

(Věc T-316/15) (1)

(„EFRR - Odmítnutí potvrdit finanční příspěvek na velký projekt - Článek 41 první pododstavec písm. g) nařízení (ES) č. 1083/2006 - Odůvodnění příspěvku z veřejných zdrojů - Článek 41 odst. 2 nařízení č. 1083/2006 - Překročení lhůty“)

(2018/C 142/52)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Polská republika (zástupce: B. Majczyna, zmocněnec)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: B.-R. Killmann, D. Recchia a M. Siekierzyńska, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise C (2015) 2230 ze dne 31. března 2015, kterým se odmítá potvrzení finančního příspěvku z Evropského fondu na regionální rozvoj (EFRR) na velký projekt nazvaný „Vytvoření inovativních služeb v centru společných služeb IBM ve Wroclavi“ v rámci prioritní osy č. 4 operačního programu „Inovativní ekonomika“.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Polské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 294, 7.9.2015.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/41

Rozsudek Tribunálu ze dne 1. března 2018 – Polsko v. Komise

(Věc T-402/15) (1)

(„EFRR - Odmítnutí potvrdit finanční příspěvek na velký projekt - Článek 41 odst. 1 nařízení (ES) č. 1083/2006 - Posouzení přínosu velkého projektu k dosažení cílů operačního programu - Článek 41 odst. 2 nařízení č. 1083/2006 - Překročení lhůty“)

(2018/C 142/53)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Polská republika (zástupce: B. Majczyna, zmocněnec)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: B.-R. Killmann a M. Siekierzyńska, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise C(2015) 3228 final ze dne 11. května 2015, kterým se odmítá potvrzení finančního příspěvku z Evropského fondu na regionální rozvoj (EFRR) na velký projekt nazvaný „Evropské centrum sdílených služeb – Inteligentní logistické systémy“ v rámci prioritní osy č. 4 operačního programu „Inovativní ekonomika“.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Polské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 311, 21.9.2015.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/42

Rozsudek Tribunálu ze dne 1. března 2018 – Shoe Branding Europe v. EUIPO EUIPO – adidas (Umístění dvou souběžných pruhů na obuvi)

(Věc T-85/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie sestávající ze dvou souběžných pruhů na obuvi - Starší ochranná známka Evropské unie představující tři souběžné pruhy na obuvi - Relativní důvod zamítnutí - Poškození dobrého jména - Článek 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 5 nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2018/C 142/54)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Shoe Branding Europe BVBA (Oudenaarde, Belgie) (zástupce: J. Løje, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: A. Lukošiūtė, zmocněnec A. Lukošiūtė, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: adidas AG (Herzogenaurach, Německo) (zástupci: I. Fowler a I. Junkar, solicitors)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 26. listopadu 2015 (věc R 3106/2014-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společností adidas a společností Shoe Branding Europe.

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnosti Shoe Branding Europe BVBA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 136, 18.4.2016.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/42

Rozsudek Tribunálu ze dne 7. března 2018 – Le Pen v. Parlament

(Věc T-140/16) (1)

(„Pravidla pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům Evropského parlamentu - Příspěvky na parlamentní asistenci - Vrácení neoprávněně vyplacených částek - Pravomoc generálního tajemníka - Důkazní břemeno - Povinnost uvést odůvodnění - Zneužití pravomoci - Nesprávné posouzení - Rovnost zacházení“)

(2018/C 142/55)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce Jean-Marie Le Pen (Saint-Cloud, Francie) (zástupci: M. Ceccaldi a J.-P. Le Moigne, poté M. Ceccaldi a nakonec F. Wagner, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: S. Seyr a G. Corstens, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí generálního tajemníka Parlamentu ze dne 29. ledna 2016, jímž bylo žalobci uloženo vrácení částky 320 026,23 eur neoprávněně vyplacené v rámci příspěvků na parlamentní asistenci, a oznámení o dluhu ze dne 4. února 2016 vydaného na základě tohoto rozhodnutí

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Jean-Marie Le Pen ponese vlastní náklady řízení, včetně nákladů řízení vzniklých v souvislosti s řízením o předběžném opatření.

(1)  Úř. věst. C 191, 30.5.2016.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/43

Rozsudek Tribunálu ze dne 1. března 2018 – Altunis v. EUIPO – Hotel Cipriani (CIPRIANI)

(Věc T-438/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie - Slovní ochranná známka CIPRIANI - Starší slovní ochranná známka Evropské unie HOTEL CIPRIANI - Skutečné užívání starší ochranné známky - Článek 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 47 odst. 2 nařízení (EU) 2017/1001] - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Podobnost výrobků nebo služeb - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 (nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 2017/1001)“)

(2018/C 142/56)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Altunis-Trading, Gestão e Serviços, Lda (Funchal, Portugalsko)(zástupci: A. Vanzetti, S. Bergia a G. Sironi, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: J. Crespo Carrillo a D. Walicka, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Hotel Cipriani Srl (Benátky, Itálie) (zástupci: původně P. Cantrill, solicitor a B. Brandreth, barrister, poté B. Brandreth, A. Poulter a P. Brownlow, solicitors)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 7. června 2016 (věc R 1889/2015-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Hotel Cipriani a Altunis-Trading, Gestão e Serviços.

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnosti Altunis-Trading, Gestão e Serviços, Lda se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 343, 19.9.2016.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/44

Rozsudek Tribunálu ze dne 9. března 2018 – Portugalsko v. Komise

(Věc T-462/16) (1)

(„EZZF - Výdaje vyloučené z financování - Podpory na plochu - Výdaje vynaložené Portugalskem - Legitimní očekávání - Článek 41 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009 - Článek 31 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005 - Proporcionalita“)

(2018/C 142/57)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Portugalská republika (zástupci: L. Inez Fernandes, M. Figueiredo, P. Estêvão a J. Saraiva de Almeida, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. Sauka, zmocněnec, ve spolupráci s M. Marques Mendesem a A. Dias Henriquesem, advokáty)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2016/1059 ze dne 20. června 2016, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. 2016, L 173, s. 59, v rozsahu, ve kterém se týká Portugalské republiky.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Portugalské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 392, 24.10.2016.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/44

Rozsudek Tribunálu ze dne 7. března 2018 – Gollnisch v. Parlament

(Věc T-624/16) (1)

(„Pravidla pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům Evropského parlamentu - Příspěvky na parlamentní asistenci - Vrácení neoprávněně vyplacených částek - Pravomoc generálního tajemníka - Electa una via - Právo na obhajobu - Důkazní břemeno - Povinnost odůvodnění - Legitimní očekávání - Politická práva - Rovné zacházení - Zneužití pravomoci - Nezávislost poslanců - Skutkový omyl - Proporcionalita“)

(2018/C 142/58)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Bruno Gollnisch (Villiers-le-Mahieu, Francie) (zástupci: původně N. Fakiroff, poté F. Wagner, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: G. Corstens a S. Seyr, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí generálního tajemníka Parlamentu ze dne 1. července 2016, jímž bylo žalobci uloženo vrácení částky 275 984,23 eur, neoprávněně vyplacené v rámci příspěvků na parlamentní asistenci, a oznámení o dluhu ze dne 5. července 2016, vydaného na základě uvedeného rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Bruno Gollnisch ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropským parlamentem, včetně nákladů souvisejících s řízením o předběžných opatřeních.

(1)  Úř. věst. C 383, 17.10.2016.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/45

Rozsudek Tribunálu ze dne 1. března 2018 – Shoe Branding Europ v. EUIPO – adidas (Umístění dvou paralelních pruhů na botě)

(Věc T-629/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie tvořené dvěma paralelními pruhy na botě - Starší obrazová ochranná známka Evropské unie znázorňující tři paralelní pruhy na botě - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Zásah do dobrého jména - Článek 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 5 nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2018/C 142/59)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Shoe Branding Europe BVBA Oudenaarde (Belgie) (zástupce: J. Løje, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: A. Lukošiūtė a A. Söder, zmocněnkyně)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: adidas AG (Herzogenaurach, Německo)(zástupci: I. Fowler a I. Junkar, solicitors)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. června 2016 (věc R 597/2016-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi adidas a Shoe Branding Europe.

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnosti Shoe Branding Europe BVBA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 402, 31.10.2016.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/46

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2018 – Cinkciarz.pl v. EUIPO (€$)

(Věc T-665/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie €$ - Absolutní motiv zamítnutí - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení 2017/1001] - Povinnost uvést odůvodnění - Článek 75 nařízení č. 207/2009 (nyní čl. 94 nařízení 2017/1001)“)

(2018/C 142/60)

Jednací jazyk: polština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Cinkciarz.pl sp. z o.o. (Zielona Góra, Polsko) (zástupci: E. Skrzydło-Tefelska a K. Gajek, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: D. Walicka, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 14. července 2016 (věc R 2086/2015-5) týkajícímu se přihlášky obrazového označení €$ jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)

Rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 14. července 2016 (věc R 2086/2015-5) se zrušuje.

2)

EUIPO se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 402, 31.10.2016.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/46

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. února 2018 – Paulini v. ECB

(Věc T-764/16) (1)

(„Veřejná služba - Zaměstnanci ECB - Odměny - Každoroční přezkum platů a prémií - Legalita pokynů - Metoda výpočtu - Zohlednění volna z důvodu nemoci - Zohlednění činností zástupce zaměstnanců - Zásada zákazu diskriminace“)

(2018/C 142/61)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Jörn Paulini (Frankfurt nad Mohanem, Německo) (zástupci: původně L. Levi a M. Vandenbussche, poté L. Levi a A. Tymen a nakonec L. Levi, advokáti)

Žalovaná: Evropská centrální banka (ECB) (zástupci: F. von Lindeiner a D. Camilleri Podestà, zmocněnci, ve spolupráci s B. Wägenbaurem, advokátem)

Předmět věci

Návrh založený na článku 270 SFEU směřující zaprvé ke zrušení rozhodnutí ECB, které bylo žalobci oznámeno dne 15. prosince 2015, a změněno dne 10. února 2016, týkajícího se každoročního přezkumu platů a prémií za rok 2015, a zadruhé k náhradě škody, kterou žalobce údajně utrpěl v důsledku tohoto rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Jörn Paulini ponese vlastní náklady řízení a ukládá se mu náhrada nákladů řízení vynaložených Evropskou centrální bankou.

(1)  Úř. věst. C 14, 16.1.2017.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/47

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. února 2018 – dm-drogerie markt v. EUIPO – Digital Print Group O. Schimek (Foto Paradies)

(Věc T-843/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie Foto Paradies - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2018/C 142/62)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: dm-drogerie markt GmbH & Co. KG (Karlsruhe, Německo) (zástupci: T. Strack a O. Bludovsky, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: M. Fischer, R. Manea a D. Walicka, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Digital Print Group O. Schimek GmbH (Nürnberg, Německo) (zástupci: L. Petri a M. Gilch, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 15. září 2016 (věc R 1194/2015-1) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Digital Print Group O. Schimek a dm-drogerie markt

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnosti dm-drogerie markt GmbH & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 38, 6.2.2017.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/48

Rozsudek Tribunálu ze dne 7. března 2018 – Fertisac v. ECHA

(Věc T-855/16) (1)

(„REACH - Poplatek za registraci látky - Snížení pro MSP - Ověření provedené ECHA v souvislosti s prohlášením o velikosti podniku - Rozhodnutí, kterým se ukládá administrativní poplatek - Doporučení 2003/361/ES - Překročení finančních stropů - Pojem ‚propojený podnik‘“)

(2018/C 142/63)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Fertisac, SL (Atarfe, Španělsko) (zástupce: J. Gomez Rodriguez, advokát)

Žalovaná: Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) (zástupci: E. Maurage, J.-P. Trnka a M. Heikkilä, zmocněnci, ve spolupráci s C. Garcia Molyneux a L. Tosoni, advokáty)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU směřující ke zrušení rozhodnutí ECHA SME(2016) 5150 ze dne 15. listopadu 2016, kterým se konstatuje, že žalobkyně nesplňuje podmínky k tomu, aby jí bylo přiznáno snížení poplatku pro střední podniky, a kterým se jí ukládá administrativní poplatek, jakož i ke zrušení faktur č. 10060160 a č. 10060161 vystavených ECHA a připojených k rozhodnutí SME(2016) 5150.

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti Fertisac, SL se ukládá náhrada nákladů řízení, včetně nákladů souvisejících s řízením o předběžném opatření.

(1)  Úř. věst. C 30, 30.1.2017.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/48

Rozsudek Tribunálu ze dne 7. března 2018 – Equivalenza Manufactory v. EUIPO – ITM Entreprises (BLACK LABEL BY EQUIVALENZA)

(Věc T-6/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie BLACK LABEL BY EQUIVALENZA - Starší mezinárodní obrazová ochranná známka LABELL - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Podobnost znaků - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2018/C 142/64)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Equivalenza Manufactory, SL (Barcelona, Španělsko) (zástupci: G. Macías Bonilla, G. Marín Raigal a E. Armero Lavie, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: J. Crespo Carrillo a M. del Mar Baldares, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: ITM Entreprises SAS (Paříž, Francie)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 11. října 2016 (věc R 690/2016-2), týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi ITM Entreprises a Equivalenza Manufactory.

Výrok

1.

Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 11. října 2016 (věc R 690/2016-2) se zrušuje.

2.

EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Equivalenza Manufactory, SL v řízení před Tribunálem.

(1)  Úř. věst. C 63, 27.2.2017.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/49

Rozsudek Tribunálu ze dne 9. března 2018 – Recordati Orphan Drugs v. EUIPO – Laboratorios Normon (NORMOSANG)

(Věc T-103/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie NORMOSANG - Starší národní slovní ochranná známka NORMON - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Pravidlo 19 odst. 2 písm. a) bod ii) a pravidlo 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 2868/95 [nyní čl. 7 odst. 2 písm. a) bod ii) a čl. 8 odst. 1 a 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430]“)

(2018/C 142/65)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Recordati Orphan Drugs (Puteaux, Francie) (zástupce: J. Quirin, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: A. Lukošiūtė, zmocněnkyně)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Laboratorios Normon, SA (Tres Cantos, Španělsko) (zástupce: I. Gonzalez-Mogena Gonzalez, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 22. listopadu 2016 (věc R 831/2016-5), týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Laboratorios Normon a Recordati Orphan Drugs.

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnosti Orphan Drugs se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 121, 18.4.2017.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/50

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. března 2018 – Claro Sol Cleaning v. EUIPO – Solemo (Claro Sol Facility Services desde 1972)

(Věc T-159/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie Claro Sol Facility Services desde 1972 - Starší národní obrazová ochranná známka SOL - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2018/C 142/66)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Claro Sol Cleaning, SLU (Madrid, Španělsko) (zástupce: N. Fernández Fernández-Pacheco, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: L. Rampini, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Solemo Oy (Helsinky, Finsko) (zástupci: M. Müller a A. Fottner, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 9. ledna 2017 (věc R 478/2016-1), týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Solemo a Claro Sol Cleaning

Výrok

1.

Rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 9. ledna 2017 (věc R 478/2016-1) se zrušuje.

2.

Solemo Oy ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí náhrada nákladů řízení vynaložených společností Claro Sol Cleaning, SLU.

3.

EUIPO ponese vlastní náklady řízení.

(1)  Úř. věst. C 195, 19.6.2017.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/50

Rozsudek Tribunálu ze dne 7. března 2018 – Rstudio v. EUIPO – Embarcadero Technologies (RSTUDIO)

(Věc T-230/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie - Slovní ochranná známka RSTUDIO - Starší slovní ochranná známka Evropské unie ER/STUDIO - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Podobnost označení - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Skutečné užívání starší ochranné známky - Článek 42 odst. 2 a 3 nařízení č. 207/2009 (nyní čl. 47 odst. 2 a 3 nařízení 2017/1001)“)

(2018/C 142/67)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Rstudio, Inc. (Boston, Massachusetts, Spojené státy americké) (zástupci: M. Edenborough, QC, a G. Smith, Solicitor)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: D. Gája a D. Walicka, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Embarcadero Technologies, Inc. (San Francisco, Kalifornie, Spojené státy americké)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 6. února 2017 (věc R 493/2016) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Embarcadero Technologies a Rstudio.

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnosti Rstudio, Inc. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 178, 6.6.2017.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/51

Žaloba podaná dne 19. ledna 2018 – La Marchesiana v. EUIPO – Marchesi Angelo (MARCHESI)

(Věc T-35/18)

(2018/C 142/68)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: La Marchesiana Srl (Miláno, Itálie) (zástupci: M. Franzosi, F. Santonocito, A. Sobol, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Marchesi Angelo Srl (Miláno, Itálie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitel sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie MARCHESI sestávající ze sedmi tahů štětce v barvě oranžové, modré, žluté, červené, zelené, černé a fialové – Ochranná známka Evropské unie č. 4 187 159

Řízení před EUIPO: Řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 14. listopadu 2017, ve spojených věcech R 1753/2016-4 a R 1802/2016-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

napadené rozhodnutí změnil a v plném rozsahu zamítl žádost Angela Marchesiho o výmaz ochranné známky EU’159 z důvodu neužívání;

—

změnou napadeného rozhodnutí určil a prohlásil, že ochranná známka EU’159 byla řádně užívána v referenčním období v Evropské unii podle čl. 58 odst. 1 nařízení o ochranné známce Evropské unie pro výrobky/služby ve třídách 8 (Nářadí a nástroje s ručním pohonem, zejména kuchyňské náčiní), 16 (Papír, kartón, tiskárny, knihy, časopisy, materiály pro umělecké využití, kancelářské potřeby, učební pomůcky), 21 (Kuchyňské potřeby a nádoby pro domácnost nebo kuchyň, pánve, talíře, skleničky, skleněné a porcelánové výrobky a majolika), 29 (Potraviny živočišného původu, ovoce a konzervovaná, sušená a vařená zelenina; rosoly, džemy, kompoty; vejce, mléko a mléčné výrobky; jedlé oleje a tuky), 30 (Káva a náhražky kávy, čaj, kakao, cukr, rýže, mouka, chléb, těstoviny, cukrářské výrobky, zmrzliny, doplňkové látky používané ke zlepšení chuti potravin), 33 (Alkoholické nápoje), jakož i pro výrobky/služby ve třídách 30 (Káva), 41 (Vzdělávací činnost a odborná příprava, vzdělávací kurzy), 43 (Stravování, služby poskytované podniky, které se zavazují obstarat potraviny a nápoje připravené ke konzumaci poskytované bary, restauracemi, samoobslužnými restauracemi, jídelnami);

—

podpůrně částečnou změnou napadeného rozhodnutí zamítl žádost protistrany o výmaz ochranné známky EU’159 z důvodu neužívání ve vztahu k výrobkům a službám ve třídách 30 (Káva), 41 (Vzdělávací činnost a odborná příprava, vzdělávací kurzy), 43 (Stravování, služby poskytované podniky, které se zavazují obstarat potraviny a nápoje připravené ke konzumaci poskytované bary, restauracemi, samoobslužnými restauracemi, jídelnami);

—

uložil účastníku řízení, který nebude mít ve věci úspěch, náhradu nákladů tohoto řízení a řízení v obou předcházejících stupních.

Dovolávaný žalobní důvod

—

Nesprávné hodnocení důkazů o užívání ve smyslu čl. 58 odst. 1 písm. a) a čl. 18 odst. 1 nařízení č. 2017/1001.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/52

Žaloba podaná dne 24. ledna 2018 – Autoridad Portuaria de Vigo v. Komise

(Věc T-41/18)

(2018/C 142/69)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Autoridad Portuaria de Vigo (Vigo, Španělsko) (zástupce: J. Costas Alonso, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce podává Tribunálu návrh, aby:

—

Soudní dvůr Evropské unie zajistil, že Evropská komise bude coby strážkyně Smluv plnit svou povinnost dbát na jednotné uplatňování právních předpisů Společenství všemi členskými státy a jednala tak, aby bylo zaručeno jednotné uplatňování evropské právní úpravy dovážení produktů živočišného původu ze třetích zemí do všech členských států a aby byly sjednoceny předpisy upravující tyto kontroly;

—

konkrétně uložil Generálnímu ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin Evropské komise povinnost provést komparativní analýzu uplatňování právních předpisů Společenství upravujících dovážení produktů živočišného původu ze třetích zemí do přístavů Vigo a Leixoes (Portugal).

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce na podporu své žaloby uvádí, že rozdílné uplatňování právních předpisů Společenství upravujících dovážení mrazených a chlazených produktů rybolovu ze zemí mimo Společenství představuje porušování pravidel hospodářské soutěže a level playing field, což v konečném důsledku vede k narušení vnitřního trhu.

K tomu dále uvádí, že přístavy hrají klíčovou roli v obchodu se zbožím, a to obzvláště při dovážení produktů rybolovu, z nichž 76 % se přiváží do přístavů.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/52

Žaloba podaná dne 6. února 2018 – Alfamicro v. Komise

(Věc T-64/18)

(2018/C 142/70)

Jednací jazyk: portugalština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Alfamicro – Sistema de Computadores – Sociedade Unipessoal, L.da (Cascais, Portugalsko) (zástupci: G. Gentil Anastácio a D. Pirra Xarepe, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

určil, že rozhodnutí Komise C(2017) 8839 final ze dne 13. prosince 2017, týkající se vymáhání pohledávky, je v rozsahu, v němž se vztahuje na oznámení o dluhu č. 3241507078, nicotné, a v ostatních částech neplatné;

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně následující žalobní důvody.

1.

V souvislosti s návrhem na prohlášení nicotnosti žalobkyně uvádí, že Komise v rozporu s články 19 SEU a 272 SFEU zasahuje do pravomocí soudů, neboť nahrazuje rozhodnutí Tribunálu ze dne 14. listopadu 2017 (věc T-831/14), v němž byla definována pohledávka Unie ve vztahu k blíže určené povinnosti, jiným rozhodnutím, jež je exekuční titulem, týkajícím se téže povinnosti.

2.

V souvislosti s návrhem na prohlášení neplatnosti žalobkyně namítá:

—

nedostatek odůvodnění, neboť se Komise omezila na tvrzení, že v rámci kontrol finančního auditu provedených v souvislosti s dohodou, na kterou se vztahuje napadené rozhodnutí, byly odhaleny systémové chyby, aniž vysvětlila, v čem tyto chyby spočívají;

—

porušení práva, neboť Komise tím, že závěry finančního auditu provedeného v rámci jednoho smluvního vztahu automaticky vztáhla na jiné smluvní vztahy, porušila čl. 135 odst. 5 druhý pododstavec nařízení č. 966/2012 (1), jakož i takovou základní zásadu veřejnoprávních smluv obecně a konkrétních veřejnoprávních smluv, jako je nezměnitelnost ujednání o odměně.

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. 2012, L. 298, s. 1).

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/53

Žaloba podaná dne 9. února 2018 – Barata v. Parlament

(Věc T-81/18)

(2018/C 142/71)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Joao Miguel Barata (Evere, Belgie) (zástupci: G. Pandey, D. Rovetta a V. Villante, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

nejprve, v případě potřeby, určil, že článek 90 služebního řádu je neplatný a není použitelný v tomto řízení vedeném podle článku 277 Smlouvy o fungování Evropské unie;

—

zrušil zaprvé rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 30. října 2017 o zamítnutí žalobcovy stížnosti podané dne 19. června 2017 podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu úředníků Evropské unie;

—

zrušil zadruhé rozhodnutí ředitele pro rozvoj lidských zdrojů ze dne 20. března 2017, kterým žalobce nebyl zařazen na předběžný seznam úředníků vybraných pro účely školícího programu v rámci osvědčování za rok 2016 a kterým byla zamítnuta jeho žádost o přezkum podle čl. 90 odst. 1 služebního řádu;

—

zrušil zatřetí rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 14. února 2016, kterým byly žalobci oznámeny jeho výsledky a kterým nebyl zařazen na seznam úředníků vybraných pro osvědčování za rok 2016;

—

zrušil začtvrté rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 8. prosince 2017, kterým byl žalobce uvědomen o tom, že se umístil jako 36. z 87 žádostí pro účely osvědčování za rok 2016, s tím výsledkem, že jeho jméno není uvedeno na příslušném předběžném seznamu;

—

zrušil zapáté rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 21. prosince 2016, kterým byl odmítnut přezkum žalobcova hodnocení a jeho známky a kterým byl žalobce vyloučen ze shora uvedeného osvědčování;

—

zrušil zašesté interní oznámení Evropského parlamentu o výběrovém řízení 2016/014 ze dne 7. října 2016;

—

konečně zrušil v plném rozsahu předběžný seznam Evropského parlamentu, na nějž jsou zařazeni úředníci vybraní k účasti ve shora uvedeném školícím programu;

—

přiznal žalobci náhradu újmy ve výši 50 000 eur;

—

uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce pět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení a porušení povinnosti uvést odůvodnění, z porušení článku 25 služebního řádu, ze zjevně nesprávného posouzení relevantních skutečností a dokumentů a z porušení článku 296 Smlouvy o fungování Evropské unie.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení zásady účinné soudní ochrany, z porušení článku 41 Listiny základních práv Evropské unie a dále z protiprávnosti a nepoužitelnosti v souvislosti s tvrzenou protiprávností a nepoužitelností článku 90 služebního řádu.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z nedostatku pravomoci, z porušení oznámení o výběrovém řízení a článku 30 služebního řádu ve spojení s jeho přílohou III a dále povinnosti řádné správy.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti řádné správy podle článku 41 Listiny a ze zjevně nesprávného posouzení a porušení zásady rovnosti.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z porušení článků 1, 2, 3 a 4 nařízení č. 1/58 (1), z porušení článků 1d a 28 služebního řádu a čl. 1 odst. 1 písm. f) jeho přílohy III a dále z porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace.

(1)  Nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 1958, 17, s. 385; Zvl. vyd. 01/01, s. 3).

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/55

Žaloba podaná dne 19. února 2018 – Mezinárodní bruslařská unie v. Komise

(Věc T-93/18)

(2018/C 142/72)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Mezinárodní bruslařská unie (Lausanne, Švýcarsko) (zástupce: J.-F. Bellis, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Komise ze dne 8. prosince 2017 ve věci AT.40208 – Podmínky Mezinárodní bruslařské unie pro účast v soutěžích, a

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně osm žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vychází z podstatného rozporu v odůvodnění rozhodnutí Komise.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že předmětem pravidel žalobkyně nebylo omezení hospodářské soutěže.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z toho, že účinkem pravidel žalobkyně nebylo omezení hospodářské soutěže.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí žalobkyně o neschválení sportovní události 2014 Dubai Icederby nespadá do působnosti článku 101 SFEU, neboť uvedené rozhodnutí sleduje legitimní cíl odpovídající etickému kodexu žalobkyně, který zakazuje veškeré formy podpory sázek.

5.

Pátý žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí žalobkyně o neschválení sportovní události 2014 Dubai Icederby každopádně nespadá do územní působnosti článku 101 SFEU.

6.

Šestý žalobní důvod vychází z toho, že tvrzení, podle něhož pravidla Mezinárodní sportovní arbitráže podporují tvrzená omezení, je neopodstatněné.

7.

Sedmý žalobní důvod vychází z toho, že Komise tím, že uložila žalobkyni nápravná opatření, která nemají jakýkoliv vztah ke konstatovanému protiprávnímu jednání, překročila své pravomoci.

8.

Osmý žalobní důvod vychází z toho, že uložení pokut nemělo jakýkoliv právní základ.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/55

Žaloba podaná dne 12. února 2018 – Gollnisch v. Parlament

(Věc T-95/18)

(2018/C 142/73)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Bruno Gollnisch (Villiers-le-Mahieu, Francie) (zástupce: B. Bonnefoy-Claudet, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 23. října 2017 č. PE 610.437/BUR/Decision, oznámené dopisem předsedy Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2017 č. D 318700, kterým byla zamítnuta stížnost B. Gollnische v rámci odvolání proti rozhodnutí kvestorů, která směřovala proti rozhodnutí generálního tajemníka;

—

zrušil rovněž rozhodnutí generálního tajemníka Evropského parlamentu ze dne 1. července 2016, oznámené dne 6. července 2016, podle kterého „byla p. Brunu Gollnischovi neoprávněně vyplacena částka 275 984,23 eur“ a kterým bylo schvalující osobě a účetnímu tohoto orgánu nařízeno zajistit vrácení této částky;

—

zrušil rovněž oznámení a opatření k výkonu shora uvedeného rozhodnutí obsažená v dopise generálního ředitele pro finance ze dne 6. července 2016 č. D 201920;

—

zrušil rovněž výzvu k úhradě č. 2016-914 podepsanou týmž generálním ředitelem pro finance dne 5. července 2016;

—

přiznal žalobci částku 50 000 eur jako náhradu za nemajetkovou újmu vyplývající současně z nepodložených obvinění vyslovených před uzavřením šetření, z porušení jeho dobrého jména, z velmi výrazného narušení jeho osobního a politického života v důsledku napadeného rozhodnutí a z velkého objemu práce, kterou musel na tato řízení vynaložit;

—

přiznal mu také částku 28 000 eur z titulu výdajů na odměnu jeho právních poradců, na přípravu této žaloby, na kopírování a na podání této žaloby a příloh;

—

uložil Evropskému parlamentu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody namířené konkrétně proti rozhodnutí předsednictva.

1.

První žalobní důvod vycházející z několika případů porušení podstatných náležitostí, kterých se měl žalovaný dopustit při přijímání napadeného rozhodnutí. Podle žalobce porušuje řízení, jež vedlo k přijetí napadeného rozhodnutí, právo žalobce na projednání jeho věci nestranným orgánem. Žalovaný měl rovněž porušit jeho právo na obhajobu. Napadené rozhodnutí je podle něj dále založeno na nepřesném prohlášení zástupce kvestorů a jeho odůvodnění je nedostatečné, neboť v něm nebylo zodpovězeno několik výtek uplatněných žalobcem.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející ze zkreslení skutkového stavu, na jehož základě bylo napadené rozhodnutí přijato.

Žalobce též předkládá žalobní důvody, které uplatnil vůči rozhodnutí generálního tajemníka napadenému před předsednictvem Parlamentu, neboť předsednictvo ponechalo napadené rozhodnutí v platnosti, aniž řádně zohlednilo argumenty předložené žalobcem.

1.

První žalobní důvod vycházející z procesních vad, jež vedly k přijetí napadeného rozhodnutí generálního tajemníka, souvisejících s nedostatkem pravomoci generálního tajemníka, s porušením práva na obhajobu, s obrácením důkazního břemene, s nedostatečným odůvodněním a s porušením zásad právní jistoty a legitimního očekávání.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení občanských práv parlamentních asistentů, z diskriminace žalobce, ze zneužití pravomoci, z porušení nezávislosti poslanců a z narušení úlohy místních parlamentních asistentů, jakož i z porušení zásady proporcionality.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/57

Žaloba podaná dne 22. února 2018 – Fundación Tecnalia Research & Innovation v. REA

(Věc T-104/18)

(2018/C 142/74)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Fundación Tecnalia Research & Innovation (Donostia-San Sebastián, Španělsko) (zástupci: P. Palacios Pesquera a M. Rius Coma, advokáti)

Žalovaná: Výkonná agentura pro výzkum (REA)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

prohlásil tuto žalobu a v ní obsažené žalobní návrhy za přípustné;

—

vyhověl žalobním návrhům předloženým v této žalobě a v důsledku toho zrušil napadené rozhodnutí a určil, že není důvodné vracet částky odpovídající úkolům plněným nadací TECNALIA;

—

uložil REA náhradu nákladů tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba směřuje proti rozhodnutí ve věci týkající se sporu o zpětné vymáhání finančních částek z grantové dohody k projektu FP7-SME-2013-605879-FOODWATCH. Rozhodnutí vypovědět grantovou dohodu k projektu FoodWatch se opírá o údajné opomenutí informovat žalovanou o existenci projektu BreadGuard, který podle názoru REA vykazuje výraznou podobnost s projektem FoodWatch co do cílů, metodiky práce a co do očekávaných výsledků.

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod, vycházející z nedostatku odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť nebyly zohledněny skutečnosti svědčící ve prospěch žalobkyně, které nadace TECNALIA předložila v průběhu šetření.

2.

Druhý žalobní důvod, vycházející z porušení přílohy II grantové dohody k projektu FoodWatch, neboť žalovaná nesdělila totožnost nezávislých odborníků, již vypracovali znalecké posudky o skutečnostech, na kterých je založeno napadené rozhodnutí, což nadaci TECNALIA znemožnilo navrhnout jejich vyloučení.

3.

Třetí žalobní důvod, vycházející z porušení zásady zavinění, neboť žalovaná nezohlednila míru účasti nadace TECNALIA na páchání vytýkaných skutků.

4.

Čtvrtý žalobní důvod, vycházející z porušení zásady trestnosti, neboť projekty byly provedeny správně a TECNALIA se nedopustila žádného porušení nebo nesplnění závazků, jež na sebe převzala.

5.

Pátý žalobní důvod, vycházející z porušení zásady proporcionality, neboť nebyla zohledněna míra zavinění jednotlivých subjektů, jež se účastnily vytýkaného jednání.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/58

Žaloba podaná dne 20. února 2018 – Laverana v. EUIPO – Agroecopark (VERA GREEN)

(Věc T-106/18)

(2018/C 142/75)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Laverana GmbH & Co.KG (Wennigsen, Německo) (zástupci: J. Wachinger, M. Zöbisch a R. Drozdz, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Agroecopark (Majadahonda, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „VERA GREEN“ – Přihláška č. 15 068 646

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 18. prosince 2017 ve věci R 982/2017-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil napadené rozhodnutí;

—

uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—

Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 2017/1001.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/58

Žaloba podaná dne 20. února 2018 – Agencja Wydawnicza Technopol v. EUIPO (200 PANORAMICZNYCH)

(Věc T-117/18)

(2018/C 142/76)

Jednací jazyk: polština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Agencja Wydawnicza Technopol sp. z o. o. (Čenstochová, Polsko) (zástupce: C. Rogula, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „200 PANORAMICZNYCH“ – Přihláška č. 15 299 688

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 15. prosince 2017, ve věci R 2194/2016-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

změnil rozhodnutí pátého odvolacího senátu v souladu s odvoláním žalobkyně a nařídil zápis ochranné známky „200 PANORAMICZNYCH“ na základě závěru, že slovní označení „200 PANORAMICZNYCH“ nesplňuje požadavky čl. 7 odst. 1, zejména písm. b) a c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. 2017, L 154, s. 1, dále jen „NOZEU“), proto neexistuje žádný důvod pro zamítnutí zápisu ochranné známky;

nebo/a

—

určil v souladu s čl. 7 odst. 3 NOZEU, že slovní označení „200 PANORAMICZNYCH“ získalo užíváním rozlišovací způsobilost (sekundární rozlišovací způsobilost), a proto neexistuje žádný důvod pro zamítnutí zápisu ochranné známky, a zejména se neuplatní žádný z požadavků stanovených v čl. 7 odst. 1 písm. b), c) a d);

podpůrně

—

zrušil rozhodnutí pátého odvolacího senátu a uložil Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), aby znovu posoudil přihlášku č. 15 299 688 k zápisu ochranné známky EU za účelem zápisu slovní ochranné známky „200 PANORAMICZNYCH“, zejména s cílem odstranit stávající nesrovnalosti, na základě závěru, že slovní označení „200 PANORAMICZNYCH“ nesplňuje požadavky čl. 7 odst. 1, zejména písm. b) a c) NOZEU, a proto neexistují absolutní důvody pro zamítnutí zápisu;

nebo/a

—

určil v souladu s čl. 7 odst. 3 NOZEU, že slovní označení „200 PANORAMICZNYCH“ získalo užíváním rozlišovací způsobilost (sekundární rozlišovací způsobilost), a proto neexistuje žádný důvod pro zamítnutí zápisu ochranné známky, a zejména se neuplatní žádný z požadavků stanovených v čl. 7 odst. 1 písm. b), c) a d);

—

uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—

Porušení článku 7 odst. 1 písm. b), c) a d) NOZEU.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/59

Žaloba podaná dne 20. února 2018 – Agencja Wydawnicza Technopol v. EUIPO (300 PANORAMICZNYCH)

(Věc T-118/18)

(2018/C 142/77)

Jednací jazyk: polština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Agencja Wydawnicza Technopol sp. z o. o. (Čenstochová, Polsko) (zástupce: C. Rogula, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „300 PANORAMICZNYCH“ – Přihláška č. 15 299 696

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 15. prosince 2017, ve věci R 2195/2016-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

změnil rozhodnutí pátého odvolacího senátu v souladu s odvoláním žalobkyně a nařídil zápis ochranné známky „300 PANORAMICZNYCH“ na základě závěru, že slovní označení „300 PANORAMICZNYCH“ nesplňuje požadavky čl. 7 odst. 1, zejména písm. b) a c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. 2017, L 154, s. 1, dále jen „NOZEU“), proto neexistuje žádný důvod pro zamítnutí zápisu ochranné známky;

nebo/a

—

určil v souladu s čl. 7 odst. 3 NOZEU, že slovní označení „300 PANORAMICZNYCH“ získalo užíváním rozlišovací způsobilost (sekundární rozlišovací způsobilost), a proto neexistuje žádný důvod pro zamítnutí zápisu ochranné známky, a zejména se neuplatní žádný z požadavků stanovených v čl. 7 odst. 1 písm. b), c) a d);

podpůrně

—

zrušil rozhodnutí pátého odvolacího senátu a uložil Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), aby znovu posoudil přihlášku č. 15 299 696 k zápisu ochranné známky EU za účelem zápisu slovní ochranné známky „300 PANORAMICZNYCH“, zejména s cílem odstranit stávající nesrovnalosti, na základě závěru, že slovní označení „300 PANORAMICZNYCH“ nesplňuje požadavky čl. 7 odst. 1, zejména písm. b) a c) NOZEU, a proto neexistují absolutní důvody pro zamítnutí zápisu;

nebo/a

—

určil v souladu s čl. 7 odst. 3 NOZEU, že slovní označení „300 PANORAMICZNYCH“ získalo užíváním rozlišovací způsobilost (sekundární rozlišovací způsobilost), a proto neexistuje žádný důvod pro zamítnutí zápisu ochranné známky, a zejména se neuplatní žádný z požadavků stanovených v čl. 7 odst. 1 písm. b), c) a d);

—

uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—

Porušení článku 7 odst. 1 písm. b), c) a d) NOZEU.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/60

Žaloba podaná dne 20. února 2018 – Agencja Wydawnicza Technopol v. EUIPO (400 PANORAMICZNYCH)

(Věc T-119/18)

(2018/C 142/78)

Jednací jazyk: polština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Agencja Wydawnicza Technopol sp. z o. o. (Čenstochová, Polsko) (zástupce: C. Rogula, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „400 PANORAMICZNYCH“ – Přihláška č. 15 299 704

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 15. prosince 2017, ve věci R 2200/2016-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

změnil rozhodnutí pátého odvolacího senátu v souladu s odvoláním žalobkyně a nařídil zápis ochranné známky „400 PANORAMICZNYCH“ na základě závěru, že slovní označení „400 PANORAMICZNYCH“ nesplňuje požadavky čl. 7 odst. 1, zejména písm. b) a c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. 2017, L 154, s. 1, dále jen „NOZEU“), proto neexistuje žádný důvod pro zamítnutí zápisu ochranné známky;

nebo/a

—

určil v souladu s čl. 7 odst. 3 NOZEU, že slovní označení „400 PANORAMICZNYCH“ získalo užíváním rozlišovací způsobilost (sekundární rozlišovací způsobilost), a proto neexistuje žádný důvod pro zamítnutí zápisu ochranné známky, a zejména se neuplatní žádný z požadavků stanovených v čl. 7 odst. 1 písm. b), c) a d);

podpůrně

—

zrušil rozhodnutí pátého odvolacího senátu a uložil Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), aby znovu posoudil přihlášku č. 15 299 704 k zápisu ochranné známky EU za účelem zápisu slovní ochranné známky „400 PANORAMICZNYCH“, zejména s cílem odstranit stávající nesrovnalosti, na základě závěru, že slovní označení „400 PANORAMICZNYCH“ nesplňuje požadavky čl. 7 odst. 1, zejména písm. b) a c) NOZEU, a proto neexistují absolutní důvody pro zamítnutí zápisu;

nebo/a

—

určil v souladu s čl. 7 odst. 3 NOZEU, že slovní označení „400 PANORAMICZNYCH“ získalo užíváním rozlišovací způsobilost (sekundární rozlišovací způsobilost), a proto neexistuje žádný důvod pro zamítnutí zápisu ochranné známky, a zejména se neuplatní žádný z požadavků stanovených v čl. 7 odst. 1 písm. b), c) a d);

—

uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—

Porušení článku 7 odst. 1 písm. b), c) a d) NOZEU.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/61

Žaloba podaná dne 20. února 2018 – Agencja Wydawnicza Technopol v. EUIPO (500 PANORAMICZNYCH)

(Věc T-120/18)

(2018/C 142/79)

Jednací jazyk: polština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Agencja Wydawnicza Technopol sp. z o. o. (Częstochowa, Polsko) (zástupce: C. Rogula, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „500 PANORAMICZNYCH“ – Přihláška č. 15 299 712

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 15. prosince 2017 ve věci R 2201/2016-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

změnil rozhodnutí pátého odvolacího senátu v tom smyslu, že se odvolání žalobkyně vyhovuje a ochranná známka „500 PANORAMICZNYCH“ se zapisuje, a to vzhledem k tomu, že slovní označení „500 PANORAMICZNYCH“ nenaplňuje podmínky čl. 7 odst. 1 nařízení 2017/1001, zejména jeho písm. b) a c), a není tedy dán důvod pro zamítnutí zápisu ochranné známky,

nebo

—

vzhledem k tomu, že slovní označení „500 PANORAMICZNYCH“ podle čl. 7 odst. 3 nařízení 2017/1001 nabylo rozlišovací způsobilost užíváním (sekundární rozlišovací způsobilost), a není tedy dán důvod pro zamítnutí zápisu ochranné známky, a zvláště není naplněna žádná z podmínek stanovených v čl. 7 odst. 1 písm. b), c) a d);

podpůrně,

—

zrušil rozhodnutí pátého odvolacího senátu a Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) uložil povinnost opětovně prozkoumat přihlášku slovního označení „500 PANORAMICZNYCH“ jako ochranné známky Evropské unie, tj. přihlášku č. 015299712, a přitom odstranil zejména stávající nesrovnalosti a určil, že slovní označení „500 PANORAMICZNYCH“ nenaplňuje podmínky čl. 7 odst. 1 nařízení 2017/1001, zejména jeho písm. b) a c), a proto není dán žádný absolutní důvod pro zamítnutí zápisu,

nebo

—

že slovní označení „500 PANORAMICZNYCH“ podle čl. 7 odst. 3 nařízení 2017/1001 nabylo rozlišovací způsobilost užíváním (sekundární rozlišovací způsobilost), a není tedy dán důvod pro zamítnutí zápisu ochranné známky, a zvláště není naplněna žádná z podmínek stanovených v čl. 7 odst. 1 písm. b), c) a d);

—

uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—

Porušení 7 odst. 1 písm. b), c) a d) nařízení 2017/1001.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/62

Žaloba podaná dne 20. února 2018 – Agencja Wydawnicza Technopol v. EUIPO (1000 PANORAMICZNYCH)

(Věc T-121/18)

(2018/C 142/80)

Jednací jazyk: polština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Agencja Wydawnicza Technopol sp. z o. o. (Čenstochová, Polsko) (zástupce: C. Rogula, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „1000 PANORAMICZNYCH“ – Přihláška č. 15 299 671

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 15. prosince 2017, ve věci R 2208/2016-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

změnil rozhodnutí pátého odvolacího senátu v souladu s odvoláním žalobkyně a nařídil zápis ochranné známky „1000 PANORAMICZNYCH“ na základě závěru, že slovní označení „1000 PANORAMICZNYCH“ nesplňuje požadavky čl. 7 odst. 1, zejména písm. b) a c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. 2017, L 154, s. 1, dále jen „NOZEU“), proto neexistuje žádný důvod pro zamítnutí zápisu ochranné známky;

nebo/a

—

určil v souladu s čl. 7 odst. 3 NOZEU, že slovní označení „1000 PANORAMICZNYCH“ získalo užíváním rozlišovací způsobilost (sekundární rozlišovací způsobilost), a proto neexistuje žádný důvod pro zamítnutí zápisu ochranné známky, a zejména se neuplatní žádný z požadavků stanovených v čl. 7 odst. 1 písm. b), c) a d);

podpůrně

—

zrušil rozhodnutí pátého odvolacího senátu a uložil Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), aby znovu posoudil přihlášku č. 15 299 671 k zápisu ochranné známky EU za účelem zápisu slovní ochranné známky „1000 PANORAMICZNYCH“, zejména s cílem odstranit stávající nesrovnalosti, na základě závěru, že slovní označení „1000 PANORAMICZNYCH“ nesplňuje požadavky čl. 7 odst. 1, zejména písm. b) a c) NOZEU, a proto neexistují absolutní důvody pro zamítnutí zápisu;

nebo/a

—

určil v souladu s čl. 7 odst. 3 NOZEU, že slovní označení „1000 PANORAMICZNYCH“ získalo užíváním rozlišovací způsobilost (sekundární rozlišovací způsobilost), a proto neexistuje žádný důvod pro zamítnutí zápisu ochranné známky, a zejména se neuplatní žádný z požadavků stanovených v čl. 7 odst. 1 písm. b), c) a d);

—

uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—

Porušení článku 7 odst. 1 písm. b), c) a d) NOZEU.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/63

Žaloba podaná dne 27. února 2018 – Lidl Stiftung v. EUIPO – Shimano Europe (PRO)

(Věc T-122/18)

(2018/C 142/81)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Lidl Stiftung & Co. KG (Neckarsulm, Německo) (zástupci: A. Berger a A. Marx, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Shimano Europe BV (Nunspeet, Nizozemsko).

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie PRO – Přihláška č. 14 468 904

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 7. prosince 2017 ve věci R 1332/2017-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

napadené rozhodnutí zrušil a zamítl námitku č. 002654773 podanou proti přihlášce ochranné známky Evropské unie č. 014 468 904;

—

uložil EUIPO náhradu nákladů řízení;

—

uložil společnosti Shimano Europe B.V. náhradu nákladů řízení před EUIPO.

Dovolávané žalobní důvody

—

Porušení článku 7 odst. 1 písm. b) nařízení 2017/1001;

—

Porušení článku 8 odst. 1 písm. b) nařízení 2017/1001.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/64

Žaloba podaná dne 27. února 2018 – Bayer Intellectual Property v. EUIPO (Vyobrazení srdce)

(Věc T-123/18)

(2018/C 142/82)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Bayer Intellectual Property GmbH (Monheim am Rhein, Německo) (zástupci: V. von Bomhard a J. Fuhrmann, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie (Vyobrazení srdce) – Přihláška č. 15 701 568

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 7. prosince 2017, ve věci R 145/2017-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

napadené rozhodnutí zrušil;

—

vyhověl odvolání žalobkyně, které podala k odvolacímu senátu EUIPO;

—

uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—

Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 2017/1001.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/65

Žaloba podaná dne 27. února 2018 – Van Haren Schoenen v. Komise

(Věc T-126/18)

(2018/C 142/83)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Van Haren Schoenen BV (Waalwijk, Nizozemsko) (zástupci: S. De Knop, B. Natens, A. Willems a M. Meulenbelt, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

prohlásil žalobu za přípustnou;

—

prohlásil prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2232 ze dne 4. prosince 2017, kterým se opětovně ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Čínské lidové republiky a Vietnamu a vyráběné některými vyvážejícími výrobci v Čínské lidové republice a Vietnamu, s konečnou platností vybírá uložené prozatímní clo a kterým se provádí rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech C-659/13 a C-34/14 za neplatné a

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 5 odst. 1 a 2 SEU, jelikož pro napadené nařízení neexistuje právní základ. Podpůrně žalobkyně uplatňuje porušení zásady institucionální rovnováhy ve smyslu čl. 13 odst. 2 SEU.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článku 266 SFEU, jelikož nebyla přijata opatření nezbytná k provedení rozsudku ze dne 4. února 2016, C & J Clark International (C-659/13 a C-34/14, EU:C:2016:74).

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení čl. 1 odst. 1 a čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 (1) a zásady právní jistoty zavedením antidumpingových cel na zboží, které bylo propuštěno do volného oběhu.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení článku 21 nařízení (EU) 2016/1036, jelikož antidumpingová cla byla zavedena bez nového posouzení unijního zájmu. Podle žalobkyně bylo zjevně nesprávné rozhodnout, že zavedení antidumpingových cel bylo v zájmu Unie.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 5 odst. 1 a 4 SEU, jelikož byl přijat právní akt, který jde nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení jeho cíle.

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. 2016, L 176, s. 21).

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/66

Žaloba podaná dne 28. února 2018 – Cortina et FLA Europe v. Komise

(Věc T-127/18)

(2018/C 142/84)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Cortina (Oudenaarde, Belgie) a FLA Europe (Oudenaarde) (zástupci: S. De Knop, B. Natens a A. Willems, advocaten)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—

prohlásil žalobu za přípustnou;

—

prohlásil prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2232 ze dne 4. prosince 2017, kterým se opětovně ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Čínské lidové republiky a Vietnamu a vyráběné některými vyvážejícími výrobci v Čínské lidové republice a Vietnamu, s konečnou platností vybírá uložené prozatímní clo a kterým se provádí rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech C-659/13 a C-34/14 za neplatné a

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 5 odst. 1 a 2 SEU, jelikož pro napadené nařízení neexistuje právní základ. Podpůrně žalobkyně uplatňují porušení zásady institucionální rovnováhy ve smyslu čl. 13 odst. 2 SEU.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článku 266 SFEU, jelikož nebyla přijata opatření nezbytná k provedení rozsudku ze dne 4. února 2016, C & J Clark International (C-659/13 a C-34/14, EU:C:2016:74).

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení čl. 5 odst. 1 a 4 SEU, jelikož byl přijat právní akt, který jde nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení jeho cíle.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/66

Žaloba podaná dne 22. února 2018 – IQ Group Holdings Berhad v. EUIPO – Krinner Innovation (Lumiqs)

(Věc T-133/18)

(2018/C 142/85)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: IQ Group Holdings Berhad (Heckmondwike, Spojené království) (zástupce: S. Carter, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Krinner Innovation GmbH (Straßkirchen, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie ve vztahu k obrazové ochranné známce Lumiqs – Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie č. 1 220 053

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 12. prosince 2017 ve věci R 983/2017-1.

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

napadené rozhodnutí zrušil;

—

vyhověl přihlášce k zápisu ve vztahu ke spornému seznamu výrobků v jeho pozměněné podobě;

—

uložil EUIPO náhradu nákladů řízení, které žalobkyni vznikly v souvislosti s tímto řízením.

Dovolávaný žalobní důvod

—

Porušení článku 8 odst. 1 písm. b) nařízení 2017/1001.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/67

Žaloba podaná dne 1. března 2018 – Monster Energy v. EUIPO – Nordbrand Nordhausen (BALLER’S PUNCH)

(Věc T-134/18)

(2018/C 142/86)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Monster Energy Company (Corona, Kalifornie, Spojené státy americké) (zástupce: P. Brownlow, Solicitor)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Nordbrand Nordhausen GmbH (Nordhausen, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie BALLER’S PUNCH – Přihláška č. 14 823 306

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 12. prosince 2017 ve věci R 998/2017-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

napadené rozhodnutí zrušil;

—

zrušil rozhodnutí námitkového oddělení ze dne 13. března 2017 v řízení o námitce B002643172;

—

zapsal namítanou ochrannou známku pro všechny výrobky, na něž se přihláška vztahuje;

—

rozhodl, že EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené žalobkyní.

Dovolávaný žalobní důvod

—

Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení 2017/1001.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/68

Žaloba podaná dne 21. února 2018 – Avio v. Komise

(Věc T-139/18)

(2018/C 142/87)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Avio SpA (Řím, Itálie) (zástupci: G. Roberti, G. Bellitti a I. Perego, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

ve věci samé zrušil rozhodnutí Komise ze dne 20. července 2016 C(2016) 4621 final týkající se povolení ve smyslu čl. 8 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Věc M.7724 – ASL/Arianespace);

—

v rámci dokazování nařídil Komisi, aby podle článků 88, 89 a čl. 91 písm. b) jednacího řádu založila do spisu dokumenty uvedené v oddíle III této žaloby;

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba je podána proti rozhodnutí Komise ze dne 20. července 2016 C(2016) 4621 final týkající se povolení ve smyslu čl. 8 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Věc M.7724 – ASL/Arianespace), zveřejněnému v nedůvěrném znění dne 11. prosince 2017.

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení, nedostatečného šetření a nedostatečného odůvodnění Komise z důvodu, že řádně neanalyzovala riziko uzavření trhu odpalovacích zařízení provozovaných Arianespace, především s ohledem na kapacitu, pobídky a protisoutěžní účinky.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení Komise z důvodu, že nepožadovala závazky ve vztahu k trhu odpalovacích zařízení provozovaných Arianespace, především s ohledem na rizika pro hospodářskou soutěž spojená se střetem zájmů v Arianespace a na riziko výměny citlivých informací mezi Arianespace a ASL.

23.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 142/69

Žaloba podaná dne 28. února 2018 – Caprice Schuhproduktion v. Komise

(Věc T-157/18)

(2018/C 142/88)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Caprice Schuhproduktion GmbH & Co. KG (Pirmasens, Německo) (zástupci: S. De Knop, B. Natens a A. Willems, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

prohlásil žalobu za přípustnou;

—

prohlásil prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2232 ze dne 4. prosince 2017, kterým se opětovně ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Čínské lidové republiky a Vietnamu a vyráběné některými vyvážejícími výrobci v Čínské lidové republice a Vietnamu, s konečnou platností vybírá uložené prozatímní clo a kterým se provádí rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech C-659/13 a C-34/14 za neplatné;

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody. Tyto žalobní důvody jsou stejné jako žalobní důvody uplatněné ve věci T-127/18, Cortina a FLA Europe v. Komise.