31.1.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 34/5

STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 8. listopadu 2017

ke změnám unijního rámce kapitálových požadavků pro úvěrové instituce a investiční podniky

(CON/2017/46)

(2018/C 34/05)

Úvod a právní základ

Evropská centrální banka (ECB) obdržela dne 2. a 20. února 2017 žádosti Rady Evropské unie a Evropského parlamentu o stanovisko k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zveřejňování informací, a kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012 (1) (dále jen „navrhované změny nařízení o kapitálových požadavcích“).

Dne 17. a 20. února 2017 obdržela ECB žádosti Evropského parlamentu a Rady Evropské unie o stanovisko k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o osvobozené subjekty, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, odměňování, opatření a pravomoci v oblasti dohledu a opatření na zachování kapitálu (2) (dále jen „navrhované změny směrnice o kapitálových požadavcích“).

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, neboť navrhované změny nařízení a směrnice o kapitálových požadavcích obsahují ustanovení, která mají vliv na úkoly ECB týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi v souladu s čl. 127 odst. 6 Smlouvy, a ustanovení, která mají vliv na to, jak Evropský systém centrálních bank přispívá k řádnému provádění opatření, jež přijímají příslušné orgány v oblasti stability finančního systému, ve smyslu čl. 127 odst. 5 Smlouvy. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

Obecné připomínky

ECB podporuje souhrn reformních opatření v oblasti bankovnictví, který připravila Komise a který do unijních právních předpisů zavede významné prvky programu globální regulatorní reformy. Očekává se, že návrh Komise zásadně posílí systém regulace, čímž přispěje ke snížení rizik v bankovním sektoru. Tento pokrok ve snižování rizik umožní, aby se souběžně a odpovídajícím způsobem docílilo pokroku, pokud se týká sdílení rizik.

Předmětem tohoto stanoviska jsou otázky, které mají pro ECB zásadní význam a které jsou rozděleny do dvou oddílů: 1) změny stávajícího unijního rámce pro regulaci a dohled a 2) provádění mezinárodních standardů dohledu.

1. Změny stávajícího unijního rámce pro regulaci a dohled

1.1. Vylepšení pilíře 2

1.1.1.

Navrhované změny provádění požadavků pilíře 2 rámce Basel III (3) ve směrnici o kapitálových požadavcích (4) usilují o dosažení většího sblížení dohledu v rámci Unie tím, že jednoznačněji vymezují prvky kapitálové struktury a zavádějí pokyny k dodatečným kapitálovým požadavkům v rámci pilíře 2, jakož i tím, že zásadně zpřísňují podmínky, za kterých mohou příslušné orgány v této souvislosti vykonávat své pravomoci v oblasti dohledu.

1.1.2.

I když ECB obecně podporuje sbližování dohledu, domnívá se, že návrh na vypracování regulačních technických norem pro dodatečné kapitálové požadavky není vhodným nástrojem k dosažení tohoto cíle.

Za prvé, požadavky v rámci pilíře 2 jsou specifické pro jednotlivé instituce, což vyžaduje, aby příslušné orgány používaly svůj úsudek v oblasti dohledu. Tím, že se bude pouze vycházet z regulačních technických norem Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) nebo tím, že se tyto normy použijí pro části rizikových prvků, se nedosáhne přístupu založeného na rizicích, jenž bude specifický pro jednotlivé instituce a jenž zohlední různorodost rizikových profilů institucí, a navíc se příslušným orgánům znemožní, aby včas reagovaly na vývoj v oblasti rizik a v příslušném odvětví.

Za druhé, obecné pokyny EBA ke společným postupům a metodice pro proces dohledu a hodnocení orgány dohledu (SREP) (5) již v současné době tvoří jednotnou základnu pro konzistentní provádění SREP v Unii, přičemž SREP umožňuje přiměřenou míru úsudku v oblasti dohledu, který lze doplnit použitím vzájemného hodnocení EBA. V posledních letech se konvergence podstatně zlepšila spolu s provedením těchto obecných pokynů (6) a s provedením metodiky SREP vypracované ECB, která je jednotně uplatňována v rámci jednotného mechanismu dohledu (7).

S ohledem na tento pozitivní vývoj se ECB domnívá, že stávající rámec je dostatečný a že jednotný trh bude, pokud se týká konvergence, i nadále profitovat ze stávajících nástrojů, které mohou být případně doplněny o další použití vzájemného hodnocení EBA.

1.1.3.

Navrhované změny směrnice o kapitálových požadavcích kromě toho zakotvují právo úvěrových institucí, nikoli orgánů dohledu v rámci určitých limitů rozhodovat o složení kapitálu drženého za účelem splnění požadavků pilíře 2 a vylučují možnost stanovení požadavků pilíře 2 tak, aby byly splněny v plném rozsahu pomocí kmenového kapitálu tier 1. ECB má za to, že orgány dohledu by měly mít i nadále právo určovat požadavek na složení dodatečného kapitálu a vyžadovat, aby požadavky na dodatečný kapitál byly splněny pouze pomocí kmenového kapitálu tier 1. Z obezřetnostního hlediska je třeba uvést, že bankovní krize a nedávné události na trhu ukázaly, že například s nástroji vedlejšího kapitálu tier 1 mohou být spojeny značné problémy, neboť schopnost těchto nástrojů absorbovat ztráty není taková jako v případě kmenového kapitálu tier 1 a náklady na tyto nástroje by ještě více ohrozily ziskovost úvěrových institucí. Od doby, kdy převzala úkoly v oblasti obezřetnostního dohledu, ECB postupovala v praxi tak, že vyžadovala splnění požadavků pilíře 2 pomocí kmenového kapitálu tier 1. Povinností splňovat kapitálové rezervy pouze pomocí kmenového kapitálu tier 1 legislativní orgány Unie stanovily, že upřednostňují kapitál nejlepší kvality. Změna této praxe by snížila předvídatelnost pro úvěrové instituce, jakož i způsobila nerovné podmínky.

1.1.4.

Zatímco zavedení jednotného základu pro uložení doporučené výše kapitálu napomůže konzistentnímu provádění tohoto doporučení v rámci Unie, má ECB za to, že navrhované změny směrnice o kapitálových požadavcích by měly jednoznačněji odrážet nutnou flexibilitu při stanovování doporučené výše kapitálu v rámci pilíře 2. Měl by být zejména zohledněn vztah mezi prahovou hodnotou zátěžového testu a stanovením doporučené výše kapitálu v rámci pilíře 2. Vzhledem k tomu, že zátěžové testy v oblasti dohledu slouží jako výchozí bod pro stanovení doporučené výše kapitálu v rámci pilíře 2, měly by navrhované změny směrnice o kapitálových požadavcích v souladu se současnými mezinárodními osvědčenými postupy rovněž umožňovat, aby příslušné orgány při zátěžových testech všech úvěrových institucí uplatňovaly pevnou prahovou hodnotu, která může být nižší než celkové kapitálové požadavky SREP. Flexibilita, pokud se týká použití pevné prahové hodnoty, by měla být k dispozici stále. Použití celkových kapitálových požadavků SREP by kromě toho mělo být uzpůsobeno metodice použité v zátěžovém testu. Použití prahové hodnoty pro celkové kapitálové požadavky SREP při nepříznivém scénáři zátěžového testu například vyžaduje použití přístupu dynamické rozvahy. V navrhovaných změnách směrnice o kapitálových požadavcích by kromě toho mělo být zakotveno ustanovení o přezkumu po uplynutí doby tří let.

1.1.5.

Dále by měl být objasněn způsob, jakým doporučená výše kapitálu v rámci pilíře 2 působí na požadavky kombinovaných kapitálových rezerv. Zejména je třeba zamezit možnému rozporu s cílem proticyklické kapitálové rezervy. To vyžaduje vypuštění odkazu na řešení „cyklických ekonomických výkyvů“ jakožto cíle doporučené výše kapitálu v rámci pilíře 2. Ačkoli by nemělo docházet k žádnému přesahu mezi doporučenou výší kapitálu v rámci pilíře 2 a požadavky v rámci pilíře 2, musí navrhované změny směrnice o kapitálových požadavcích kromě toho objasnit, že v situaci, kdy zátěžový test rozpozná další druhy úvěrového rizika v hypotetické situaci a tyto druhy rizika jsou součástí požadavků v rámci pilíře 2, mají příslušné orgány i nadále možnost použít opatření za účelem řešení těchto rizik v doporučené výši kapitálu v rámci pilíře 2.

1.1.6.

Navrhované změny směrnice o kapitálových požadavcích omezují pravomoc příslušných orgánů vyžadovat, aby jim úvěrové instituce poskytly dodatečné či častější informace. Ačkoli ECB v plném rozsahu podporuje cíl zamezit zdvojenému vykazování a snížit náklady na vykazování, je možnost vyžadovat podrobné údaje ad hoc naprosto zásadní pro řádné posouzení rizikového profilu úvěrových institucí například pro účely SREP. Tato rizika je obtížné v plném rozsahu zachytit předem prostřednictvím harmonizovaného výkaznictví, a to zejména s ohledem na způsob, jakým se činnost a rizika úvěrových institucí vyvíjejí. Příslušné orgány budou muset kromě toho vždy shromažďovat dodatečné podrobné informace, aby dostatečně posoudily silné a slabé stránky úvěrových institucí, pokud se týká konkrétních rizik nebo tříd aktiv, např. ve vztahu k nespláceným úvěrům. ECB se proto domnívá, že tato omezení by měla být z navrhovaných změn směrnice o kapitálových požadavcích vypuštěna.

1.1.7.

Příslušné orgány by měly být oprávněny ukládat kapitálové požadavky vždy, když úrokové riziko vyvolává podstatné obavy, a nikoli jen v případě, když rizika přesáhnou určitou předem vymezenou prahovou hodnotu. Navrhovaný mandát EBA, který spočívá ve vymezení určitých pojmů pro účely přezkumu expozice úvěrových institucí vůči úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia, nabízí konečný výčet okolností, za nichž jsou v důsledku možných změn úrokových sazeb vyžadována opatření dohledu (8). ECB má za to, že příslušným orgánům by při ukládání opatření dohledu měla být dána větší flexibilita.

1.1.8.

Navrhované změny směrnice o kapitálových požadavcích vyžadují, aby příslušné orgány před přijetím dodatečných kapitálových požadavků konzultovaly orgány příslušné k řešení krize (9). Ačkoli ECB podporuje cíl spočívající v dosažení účinné spolupráce s orgány příslušnými k řešení krize, návrh na formální konzultaci s orgány příslušnými k řešení krize před stanovením dodatečných kapitálových požadavků nebo před vydáním pokynů ve smyslu směrnice o kapitálových požadavcích by se v praxi ukázal jako zbytečně zatěžující a formalistický, aniž by tím došlo ke zlepšení podstaty stávajících ujednání. Stávající memorandum o porozumění mezi ECB a Jednotným výborem pro řešení krizí (10), které bylo poprvé provedeno v souvislosti s vypracováním rozhodnutí SREP v roce 2016, kromě toho již nyní zajišťuje účinnou spolupráci. S ohledem na nezávaznou povahu doporučení výše kapitálu by k rozhodnutí o vydání tohoto doporučení mělo docházet mimo rámec společných rozhodnutí, přičemž by mělo podléhat pouze výměně informací mezi členy kolegia.

1.2. Interakce mikroobezřetnostních a makroobezřetnostních pravomocí

ECB v obecné rovině podporuje, aby byl pilíř 2 jakožto nástroj odstraněn ze souboru makroobezřetnostních nástrojů, avšak znovu opakuje své stanovisko, že odstranění požadavků pilíře 2 by nemělo vést k tomu, že orgány nebudou mít k plnění svého mandátu a dosažení svých politických cílů dostatečné nástroje (11). ECB tedy podporuje navrhované vypuštění požadavků pilíře 2 ze souboru makroobezřetnostních nástrojů pouze za podmínky, že soubor nástrojů bude rozšířen a že bude zaručena jeho funkčnost. Funkční a účinný makroobezřetnostní rámec je zvláště významný v měnové unii, v níž je makroobezřetnostní politiky zapotřebí k řešení nerovnováhy specifické pro určitou zemi nebo pro určitý sektor, čímž hraje klíčovou doplňkovou úlohu při řešení různorodosti finančních a obchodních cyklů v rámci členských států, a tím napomáhá udržovat integritu jednotného trhu a zaručovat finanční stabilitu. Zároveň by přepracovaný rámec neměl podporovat taková rozhodnutí, která by mohla zvýšit riziko roztříštěnosti trhu a bránit konsolidaci bankovního systému.

V obecnější rovině ECB zdůrazňuje význam důkladného makroobezřetnostního hodnocení, jak již uvedla ve svém příspěvku ke konzultaci Evropské komise k přezkumu unijního rámce makroobezřetnostní politiky. Pokud se týká zlepšení funkční účinnosti makroobezřetnostního rámce, je třeba přednostně provést minimálně následující úpravy stávajícího rámce. Za prvé, stávající hierarchie pořadí aktivačního mechanismu (tzv. „pecking order“) by měla být zrušena. Tato hierarchie nepříznivě motivuje, pokud se týká výběru nástrojů, a vede k upřednostňování nečinnosti. Za druhé, široká škála oznamovacích a aktivačních postupů pro přijímání makroobezřetnostních opatření by měla být sjednocena, zjednodušena a harmonizována. To by mimo jiné zahrnovalo zavedení jednotného a zjednodušeného aktivačního postupu pro použití makroobezřetnostních nástrojů uvedených v článku 458 nařízení o kapitálových požadavcích (12) a harmonizaci aktivačních postupů pro různé kapitálové rezervy způsobem, který by makroobezřetnostním orgánům umožňoval jednat účinně, efektivně a včas. V této souvislosti je třeba rovněž zvážit změny pravidel týkajících se kapitálové rezervy vytvářené jinými systémově významnými institucemi a kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, aby se vyjasnil obecný účel těchto rezerv, a tím odstranilo překrývání a zvýšila účinnost jejich používání ze strany dotčených orgánů. Za třetí, postup vymezený v čl. 136 odst. 3 směrnice o kapitálových požadavcích by měl být zjednodušen tak, že každý pověřený orgán každé čtvrtletí posoudí příslušnou sazbu proticyklické kapitálové rezervy, avšak tuto sazbu stanoví či opětovně stanoví pouze tehdy, došlo-li ke změně intenzity cyklických systémových rizik. V této souvislosti by měly být rovněž změněny postupy pro oznamování sazby proticyklické kapitálové rezervy tak, aby pověřené orgány členských států, které se účastní jednotného mechanismu dohledu, byly povinny informace uvedené v čl. 136 odst. 7 písm. a) až g) směrnice o kapitálových požadavcích oznamovat rovněž ECB. V neposlední řadě je třeba uvést, že ECB považuje za naprosto zásadní, aby rámec makroobezřetnostní politiky byl revidován pravidelně, při čemž by zohledňoval vývoj analytického rámce i praktické zkušenosti s prováděním příslušné politiky. V této souvislosti by mělo být rovněž zavedeno ustanovení o komplexním přezkumu makroobezřetnostního rámce v následujících třech letech, včetně rozsahu a přiměřenosti souboru nástrojů.

1.3. Upuštění od obezřetnostních požadavků na přeshraniční úrovni

1.3.1.

ECB obecně podporuje zavedení možnosti, aby příslušný orgán upustil od uplatňování obezřetnostních požadavků na individuálním základě ve vztahu k dceřinému podniku, jehož ústředí se nachází v jiném členském státě než mateřský podnik, neboť tato možnost je v souladu se zřízením jednotného mechanismu dohledu a bankovní unie.

1.3.2.

Dodatečné obezřetnostní záruky a technické úpravy by mohly řešit případné obavy ohledně finanční stability, které vyplývají z uplatňování tohoto mechanismu výjimek na bankovní unii, která je stále dokončována. Konkrétně by mohly být zavedeny následující dvě dodatečné podmínky pro to, aby dceřiné podniky mohly výjimku využít: a) dceřiné podniky způsobilé pro výjimku nesmí samy o sobě překročit určitou prahovou hodnotu, např. prahové hodnoty pro význam vymezené v nařízení o jednotném mechanismu dohledu; a b) výjimka by měla být omezena spodní hranicí 75 %, tj. minimální požadavek na kapitál lze snížit maximálně z 8 % na 6 % celkového objemu rizikové expozice. V tomto směru by záruka byla zapotřebí pouze ve vztahu k výši kapitálových požadavků, od jejichž uplatňování bylo skutečně upuštěno. ECB dále doporučuje, aby byly tyto podmínky přezkoumány tři roky po jejich vstupu v platnost, přičemž by se mělo zejména zvážit, zda by měla být spodní hranice dále snížena s ohledem na vývoj bankovní unie.

1.3.3.

Navrhované změny nařízení o kapitálových požadavcích by navíc měly vyjasnit, že záruka mateřského podniku vůči dceřinému podniku se musí přiměřeně odrážet v obezřetnostních požadavcích k úvěrovému riziku, které se na tento mateřský podnik vztahují. Mateřský podnik by zejména měl mít 100 % hlasovacích práv v dceřiném podniku.

1.3.4.

V neposlední řadě by měla být zavedena vhodná přechodná opatření pro provádění přeshraniční výjimky z kapitálových požadavků, která by měla zohlednit předpokládaný další pokrok v oblasti bankovní unie nastíněný Komisí ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o dokončení bankovní unie (13) (dále jen „sdělení o dokončení bankovní unie“).

1.4. Provedení mezinárodního standardu účetního výkaznictví 9 (IFRS 9)

Navrhované změny nařízení o kapitálových požadavcích obsahují období postupného zavádění pro opravné položky ve výši očekávaných úvěrových ztrát ve smyslu IFRS 9 (14) s cílem zmírnit dopad IFRS 9 na regulatorní kmenový kapitál tier 1 úvěrových institucí (15). ECB doporučuje, aby přechodné období pro IFRS 9 začalo dne 1. ledna 2018 s postupným lineárním zaváděním (16). V této souvislosti ECB vybízí předsednictví Rady, aby zrychleně schválilo legislativu provádějící přechodná ustanovení pro IFRS 9.

Kromě toho by bylo vhodnější, aby se postupné zavádění vztahovalo pouze na počáteční snížení kmenového kapitálu tier 1 dne 1. ledna 2018 (statický přístup), a nikoli na očekávanou výši ztráty vypočtenou podle IFRS 9 k příslušnému dni vykazování v rámci přechodného období (dynamický přístup), neboť uplatněním dynamického přístupu by se ve skutečnosti zpozdilo uplatňování IFRS 9 v plném rozsahu (17).

S cílem zamezit dvojímu zohlednění částek přidaných zpět do kmenového kapitálu tier 1 ECB doporučuje během přechodného období provést opravy u všech částí nařízení o kapitálových požadavcích, které předpokládají snížení kmenového kapitálu tier 1, tj. u částek přidaných zpět do kapitálu tier 2, u neodečtených odložených daňových pohledávek a u snížení výše expozice u standardizovaného přístupu k úvěrovému riziku, pákového poměru a rámce velkých expozic.

Přechodná opatření by měla být pro všechny instituce povinná; jinak by instituce, které uplatní výjimku, mohly nutit jiné instituce, aby se rovněž předfinancovaly, což by bylo v rozporu s podstatou celé věci, jíž je dát institucím více času k tomu, aby se při přechodu na IFRS 9 přizpůsobily počátečnímu snížení kmenového kapitálu tier 1.

1.5. Dodatečná snížení a úpravy kmenového kapitálu tier 1

ECB vítá vyjasnění Komise, pokud jde o oblast působnosti čl. 104 odst. 1 písm. d) směrnice o kapitálových požadavcích a čl. 16 odst. 2 písm. d) nařízení o jednotném mechanismu dohledu, jak je uvedeno ve zprávě Komise Evropskému parlamentu a Radě o jednotném mechanismu dohledu zřízeném podle nařízení (EU) č. 1024/2013 (dále jen „zpráva o jednotném mechanismu dohledu“) (18), a zejména potvrzení, že příslušné orgány mohou vyžadovat, aby úvěrová instituce uplatnila zvláštní úpravy (odpočty, filtry nebo podobná opatření) při výpočtu kapitálu, pokud se účetní postup, který úvěrová instituce uplatňuje, nepovažuje z hlediska dohledu za obezřetný. ECB je toho názoru, že v zájmu právní jistoty by toto vyjasnění mělo být zahrnuto přímo do textu směrnice o kapitálových požadavcích.

1.6. Zprostředkující mateřský podnik v EU

ECB vítá požadavek, aby bankovní skupiny ze třetí země, které mají dvě či více institucí v Unii, měly zprostředkující mateřský podnik v EU usazený v Unii za předpokladu, že jsou splněna určitá kritéria nebo jsou překročeny prahové hodnoty týkající se velikosti (19), neboť to umožní orgánu dohledu na konsolidovaném základě posoudit rizika a finanční zdraví celé bankovní skupiny v Unii a uplatnit obezřetnostní požadavky na konsolidovaném základě.

Určité aspekty navrhovaných změn směrnice o kapitálových požadavcích je však třeba v zájmu zamezení regulatorní arbitráže dále objasnit. Za prvé, požadavek by se měl vztahovat na úvěrové instituce i pobočky ze třetích zemí (tj. i v případech, kdy skupina ze třetí země vykonává svou činnost v Unii částečně či zcela prostřednictvím poboček). Za druhé, jakmile je zprostředkující mateřský podnik v EU zřízen, mělo by být vyžadováno, aby stávající pobočky téže bankovní skupiny ze třetí země, jež překročí určitou prahovou hodnotu, byly opětovně zřízeny jako pobočky úvěrové instituce s povolením v Unii s cílem zamezit možnostem regulatorní arbitráže, neboť dohled nad pobočkami ze třetích zemí není harmonizován. V dlouhodobějším horizontu je rovněž důležité harmonizovat regulatorní a dohledový rámec pro pobočky ze třetích zemí v Unii. Za třetí, ať už je zprostředkující mateřský podnik v EU zřízen jako finanční holdingová společnost, smíšená finanční holdingová společnost nebo jako úvěrová instituce, je třeba zajistit, aby rámec pro stanovení dohledu na konsolidovaném základě nevedl k nepřiměřenému výsledku, který by mohl narušit výkon účinného a efektivního dohledu ze strany příslušných orgánů, které vykonávají dohled na subjekty, jež náleží do skupiny ze třetí země, na individuálním základě. Je-li zprostředkující mateřský podnik v EU zřízen jako úvěrová instituce, je tedy třeba v zájmu vytvoření rovných podmínek zvážit zavedení kritéria podobného kritériu stanovenému v čl. 111 odst. 5 směrnice o kapitálových požadavcích, jež se v současné době vztahuje na finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti. Kromě toho je třeba vyjasnit oblast působnosti a postupy spjaté s prováděním čl. 111 odst. 5 směrnice o kapitálových požadavcích. Za čtvrté, v případě rozporu mezi právními předpisy třetí země a požadavkem na jediný zprostředkující mateřský podnik v EU, který by mohl bránit nebo nepřiměřeně komplikovat splnění požadavku na zprostředkující mateřský podnik v EU, by měla být zvážena možnost zavedení výjimky, kterou by se příslušným orgánům umožnilo ve výjimečných případech na základě uvážení povolit zřízení dvou zprostředkujících mateřských podniků v EU (nebo povolit vyčlenění určitých subjektů z jediného zprostředkujícího mateřského podniku v EU). V takovém případě by prahová hodnota pro požadavek na zprostředkující mateřský podnik v EU měla být uplatňována na úrovni celé skupiny ze třetí země před tím, než dojde k použití uvážení, tak aby použití uvážení nevedlo k obcházení prahových hodnot rozhodných pro zřízení zprostředkujícího mateřského podniku v EU, jak je stanoveno v navrhovaných změnách směrnice o kapitálových požadavcích.

1.7. Proporcionalita podávání zpráv

Pokud se týká zpravodajské povinnosti menších institucí, ECB v obecné rovině podporuje proporcionální přístup. V určitých případech by se na menší instituce měla vztahovat zjednodušená zpravodajská povinnost v závislosti na jejich velikosti, složitosti a rizikovosti.

Navrhované snížení frekvence podávání zpráv malými úvěrovými institucemi pro regulatorní účely (20) zabraňuje tomu, aby příslušné orgány mohly nad těmito institucemi vykonávat náležitý dohled (21). Podávání zpráv pro regulatorní účely je velmi významné, neboť se řadí mezi nejdůležitější zdroje informací pro průběžný dohled nad menšími institucemi. Dostupnost náležitých informací příslušným orgánům umožňuje upravit intenzitu opatření v oblasti dohledu ve vztahu k těmto institucím. I když by snížení frekvence podávání zpráv snížilo náklady na plnění zpravodajské povinnosti vynakládané menšími úvěrovými institucemi z hlediska lidských zdrojů, je nepravděpodobné, že by se tím snížila zátěž z hlediska IT, protože menší instituce by i tak musely zavést náležité informační systémy a většina těchto nákladů byla již vynaložena.

Namísto snížení frekvence podávání zpráv pro regulatorní účely ECB navrhuje upravit rozsah podávání zpráv ze strany menších institucí, jakmile EBA posoudí finanční dopad prováděcího nařízení Komise (EU) č. 680/2014 (22) na úvěrové instituce, pokud se týká nákladů na dodržování tohoto nařízení a výhod vyplývajících z tohoto nařízení pro dohled (23).

V rámci nařízení o kapitálových požadavcích by mělo být konzistentní uplatňování zásady proporcionality uznáno systematičtěji. Je třeba identifikovat konkrétní případy, kde by proporcionálnější přístup mohl snížit náklady na dodržování nařízení, aniž by to narušovalo obezřetnostní dohled. Proporcionálnější přístup by mohl být rovněž zakotven zejména v oblasti způsobu vnitřního řízení, úpravy spolehlivosti a odborné způsobilosti, odměňování a zveřejňování.

1.8. Automatická omezení výnosů k rozdělení

Pokud jde o navrhované změny směrnice o kapitálových požadavcích týkající se nejvyšší částky výnosů k rozdělení, ECB vítá vyjasnění struktury kapitálu. ECB kromě toho navrhuje, že do nejvyšší částky výnosů k rozdělení by měly být zahrnuty všechny předběžné/výroční zisky, které dosud nebyly zahrnuty do kmenového kapitálu tier 1 (bez již vyplacených výnosů), a nikoli jen zisky vytvořené od posledního rozdělení zisku. Zaměření se na poslední rozdělení zisku nebo výplatu omezuje zisky, které lze pro výpočet nejvyšší částky výnosů k rozdělení použít. Úvěrové instituce často přijímají rozhodnutí o výplatě kupónů, dividend a prémií ve více termínech. Čím častěji úvěrová instituce rozhoduje o rozdělení zisku nebo jej vyplácí, tím kratší je doba, po kterou jsou vytvářeny zisky, i nižší výše zisku, který lze použít při výpočtu nejvyšší částky výnosů k rozdělení. Toto omezení není důvodné, pokud vytvořené předběžné/výroční zisky, které ještě nejsou zahrnuty do kmenového kapitálu tier 1, jsou vyšší než již rozdělený zisk.

1.9. Úvěrové riziko a úvěrové riziko protistrany

1.9.1.

Zatímco právní předpisy na úrovni 2 komplexně objasnily modelování ve vztahu k úvěrovému, tržnímu a operačnímu riziku, tyto specifikace stále chybějí ve vztahu k úvěrovému riziku protistrany. ECB doporučuje pozměnit nařízení o kapitálových požadavcích tak, aby ukládalo orgánu EBA vypracovat regulační technické normy se specifickými kritérii hodnocení pro metodu interního modelu (IMM) a pro metodu pokročilé úvěrové úpravy v ocenění (A-CVA). Tyto regulační technické normy by měly podrobněji vymezit posouzení významu pro modelové změny a rozšíření pro IMM i A-CVA. V neposlední řadě by mělo být vloženo ustanovení, které by vyžadovalo, aby úvěrové instituce získaly od příslušných orgánů souhlas s použitím přístupu A-CVA.

1.9.2.

Úvěrové instituce, které již provedly IMM, tuto metodu nepoužívají výhradně a pro výpočet některých svých expozic používají jiné (nikoli interní) metody. To vyvolává obavy v tom směru, že velký počet úvěrových institucí nemusí být schopno splňovat požadavek, že IMM nelze používat v kombinaci s jinými metodami. Za tímto účelem by mělo být nařízení o kapitálových požadavcích změněno tak, aby úvěrovým institucím umožňovalo získat povolení k stálému částečnému používání IMM pro úvěrové riziko protistrany, stejně jako tak mohou činit v případě jiných druhů rizika.

1.9.3.

Stávající pravidla nařízení o kapitálových požadavcích pro stanovení parametru splatnosti by měla být rozšířena tak, aby se vztahovala i na expozice z titulu derivátových transakcí a obchodů zajišťujících financování (SFT) a na transakce bez stanoveného termínu splatnosti.

1.9.4.

Definice dohledové delty, kterou Komise navrhuje pro nový standardizovaný přístup k měření expozic úvěrového rizika protistrany, by měla být uvedena do souladu s matematicky správnými standardy Basilejského výboru pro bankovní dohled.

1.10. Zacházení s finančními holdingovými společnostmi a smíšenými finančními holdingovými společnostmi

1.10.1.

ECB podporuje harmonizaci a zlepšení dohledu nad finančními holdingovými společnostmi a smíšenými finančními holdingovými společnostmi. Je důležité, aby opatření konsolidovaného dohledu mohla být namířena přímo vůči mateřskému podniku bankovní skupiny, bez ohledu na to, zda se jedná o úvěrovou instituci nebo holdingovou společnost. V tomto ohledu je základním cílem dohledu zajistit, aby mateřský podnik řídil a koordinoval své dceřiné podniky způsobem, který účinně podporuje konsolidovaný dohled. Obecně by měla nová úprava umožnit náležitě zohlednit zvláštní charakteristiky finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti a jejich úlohu v rámci skupiny, aby se předešlo vytváření nadměrných překážek pro fungování skupiny.

1.10.2.

Některé aspekty navrhovaných změn směrnice a nařízení o kapitálových požadavcích by bylo vhodné zlepšit či vyjasnit. Například je třeba objasnit, jaký je vztah navrhovaných změn týkajících se povolení k činnosti finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností a stávajících pravidel týkajících se dohledu nad kvalifikovanými účastmi. Dále je třeba uvést, že navrhované změny směrnice a nařízení o kapitálových požadavcích jednoznačně neuvádějí, která stávající ustanovení, která pojednávají o úvěrových institucích, by měla být chápána tak, že se pro účely konsolidovaného dohledu vztahují rovněž na finanční holdingovou společnost a smíšenou finanční holdingovou společnost. Je rovněž zapotřebí podrobněji specifikovat průběžná opatření v oblasti dohledu, jež může orgán dohledu na konsolidovaném základě uplatňovat ve vztahu k finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti.

1.10.3.

Rovněž je třeba zvážit účinek navrhovaných změn na článek 111 směrnice o kapitálových požadavcích. Obavy vzbuzuje zejména skutečnost, že orgán dohledu na konsolidovaném základě se může nacházet v jiné jurisdikci než finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost. Orgán dohledu na konsolidovaném základě by v takovém případě musel zajistit, aby konsolidované požadavky splňovala finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost usazená v jiném členském státě. Navrhované změny směrnice o kapitálových požadavcích by měly zahrnovat ustanovení, která podrobněji vymezí, jak v tomto případě zajistit účinnou přeshraniční spolupráci.

1.10.4.

V neposlední řadě by navrhované změny směrnice o kapitálových požadavcích měly zahrnovat ustanovení, která vyjasní zacházení s existujícími finančními holdingovými společnostmi a smíšenými finančními holdingovými společnostmi, na něž se tato ustanovení vztahují.

1.11. Dohled nad velkými přeshraničními investičními podniky

Velké a složité investiční podniky, které jsou podobné bankám a které poskytují investiční služby, jež mají dopad na jejich rozvahu, zejména ty s přeshraniční činností, mohou představovat zvýšená rizika pro finanční stabilitu, jakož i zvýšené riziko přenesení účinků na jiné banky. ECB se domnívá, že konsolidovaný a samostatný dohled nad velkými přeshraničními investičními podniky tohoto typu v Unii je třeba dále zvážit s cílem zajistit obezřetnostní a konzistentní standardy v oblasti dohledu odpovídající rizikům, jež tyto podniky mohou představovat. Jednou z možností by mohla být změna nařízení a směrnice o kapitálových požadavcích s cílem zajistit, aby byly velké přeshraniční investiční podniky považovány za úvěrové instituce (24). To by se týkalo investičních podniků, které běžně vyvíjejí činnosti podobné bankovním činnostem, které vyvíjejí též banky. Pro investiční podniky, které nespadají do této kategorie, by mělo být zachováno stávající rozdílné zacházení, jež se odráží ve vnitrostátní úpravě.

1.12. Vnitrostátní pravomoci

1.12.1.

Nařízení o jednotném mechanismu dohledu ECB svěřuje zvláštní úkoly vztahující se k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi s cílem přispět k bezpečnosti a odolnosti úvěrových institucí a ke stabilitě finančního systému. Tyto úkoly ECB vykonává s plným ohledem na jednotu a integritu vnitřního trhu a rovné zacházení s úvěrovými institucemi a s cílem předcházet regulatorní arbitráži (25). Za tímto účelem je ECB povinna uplatňovat všechny příslušné právní předpisy Unie a, pokud jsou těmito právními předpisy Unie směrnice, je povinna uplatňovat vnitrostátní právní předpisy provádějící tyto směrnice (26), a to zejména směrnici o kapitálových požadavcích a směrnici o ozdravných postupech a řešení krize bank (27). Některé pravomoci v oblasti dohledu však nejsou v právních předpisech Unie konkrétně uvedeny a rozdíly ve vnitrostátních právních předpisech mohou vést k asymetrii pravomocí ECB v oblasti dohledu v jednotlivých zúčastněných členských státech.

1.12.2.

V tomto ohledu ECB již přezkoumala oblast působnosti a rozsah stávajících pravomocí v oblasti dohledu a vypracovala postup pro zajištění jednotného výkladu pravomocí ECB. I přes toto vyjasnění pravomocí ECB by zakotvení těchto stávajících pravomocí v oblasti dohledu ve formě společného právního základu v rámci právních předpisů Unie vyvolalo požadavek na jejich provedení a napomohlo by objasnit výklad, zda určitá pravomoc na základě vnitrostátních právních předpisů patří do rámce zvláštních úkolů svěřených ECB. Kromě toho by takové zakotvení díky harmonizaci pravomocí příslušných orgánů v oblasti dohledu podpořilo rovné podmínky v rámci bankovního dohledu v Unii. Za účelem dosažení tohoto cíle by právní předpisy Unie měly zahrnovat jednoznačný odkaz na dodatečné pravomoci v oblasti dohledu v řadě oblastí, tak aby se předešlo právní nejistotě, pokud jde o přímé pravomoci ECB v oblasti dohledu, a zajistily rovné podmínky, pokud jde o pravomoci v oblasti dohledu v rámci bankovní unie. Tyto oblasti se zejména týkají akvizic ve třetích zemích, fúzí, převodů aktiv a jiných strategických rozhodnutí, změny stanov úvěrových institucí a akcionářských dohod o výkonu hlasovacích práv, poskytování úvěru spřízněným osobám, externího zajišťování činnosti úvěrových institucí, dohledových pravomocí ve vztahu k externím auditorům a dodatečných pravomocí týkajících se udělování povolení úvěrovým institucím.

1.13. Hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti a držitelé klíčových funkcí

1.13.1.

V současné době směrnice o kapitálových požadavcích neobsahuje požadavky na postup, který by měly příslušné orgány používat při hodnocení členů řídících orgánů. Vnitrostátní praxe se tak podstatně liší, a to zejména pokud se týká doby hodnocení, lhůt a toho, zda k hodnocení dochází před nebo až těsně po jmenování. ECB doporučuje změnit právní předpisy Unie tak, aby došlo k větší harmonizaci postupů pro hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti.

1.13.2.

Držitelé klíčových funkcí mají významný vliv na každodenní řízení úvěrových institucí a jejich celkovou řídicí strukturu. ECB doporučuje změnit právní předpisy Unie tak, aby obsahovaly definici držitelů klíčových funkcí, a vyjasnit definici vrcholného vedení. S cílem harmonizovat vnitrostátní postupy by dále mělo být vloženo ustanovení o pravomoci příslušných orgánů při hodnocení držitelů klíčových funkcí ve významných institucích.

1.14. Výměna informací

Stávající unijní rámec obsahuje jen málo konkrétních odkazů na potřebu spolupráce mezi příslušnými orgány odpovědnými za obezřetnostní dohled a orgány pověřenými bojem proti praní špinavých peněz (28). Rovněž neexistují žádná výslovná ustanovení o spolupráci mezi příslušnými orgány odpovědnými za obezřetnostní dohled a orgány odpovědnými za uplatňování pravidel o organizačním oddělení. ECB navrhuje, aby ustanovení směrnice o kapitálových požadavcích, jež upravují výměnu důvěrných informací, byla změněna tak, aby výslovně zakotvila spolupráci s těmito jinými orgány.

1.15. Úprava vymáhání a sankcí

Výčet porušení, jež podléhají sankcím, ve směrnici o kapitálových požadavcích neobsahuje řadu významných porušení, a to kapitálových požadavků pilíře 1, nařízení a rozhodnutí v oblasti dohledu vydaných příslušným orgánem, požadavku požádat o předchozí povolení a oznamovací povinnosti vůči příslušnému orgánu. Je tedy na uvážení členských států, zda příslušným orgánům svěří pravomoc v těchto případech ukládat správní sankce. Tento přístup může vést k nesouladu mezi jednotlivými členskými státy a může narušovat účinné vynucování obezřetnostních požadavků. S cílem této problematice čelit ECB navrhuje rozšířit výčet porušení, za něž se ukládá sankce.

1.16. Možnosti a případy vlastního uvážení

1.16.1.

Existence vnitrostátních možností a případů vlastního uvážení v rámci obezřetnostní úpravy zabraňuje tomu, aby byl na úrovni Unie realizován jednotný soubor pravidel, a zvyšuje složitost a náklady, přičemž poskytuje možnosti pro regulatorní arbitráž. Zejména možnosti pro členské státy představují překážky účinného fungování jednotného mechanismu dohledu, jenž musí zohledňovat různé právní úpravy a praxi v zúčastněných členských státech. Souběžné a rozdílné uplatňování těchto možností vede ke vzniku nesourodého regulatorního rámce, který může zabraňovat plynulému fungování dohledu ze strany ECB v zúčastněných členských státech a ve vztahu k expozicím týkajícím se třetích zemí.

1.16.2.

V některých případech mají tyto rozdíly rovněž dopad na pravomoci v oblasti dohledu. Možnosti a případy vlastního uvážení, které nejsou z obezřetnostního hlediska odůvodněny, by tak měly být harmonizovány přímo v právních předpisech úrovně 1. Obdobně je třeba odrazovat od zavádění nových možností a případů vlastního uvážení, jako je tomu například v případě navrhovaných změn nařízení o kapitálových požadavcích v oblasti kapitálových investic do fondů.

1.17. Kapitálové požadavky pro expozice vůči ústředním protistranám

ECB podporuje, aby v rámci navrhovaných změn nařízení o kapitálových požadavcích bylo zavedeno předem vymezené období pro uplatňování výjimek, pokud se týká kapitálových požadavků pro expozice vůči ústředním protistranám. Předem vymezené období pro uplatňování výjimek by institucím umožnilo vzít v úvahu ústřední protistranu ze třetí země, která podala žádost o uznání podle článku 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (29). Takové období pro uplatňování výjimek je důležité, neboť institucím dá právní jistotu, pokud se týká zacházení s jejich expozicemi v příslušném časovém horizontu. ECB se však domnívá, že zakotvení maximální doby pro uplatňování výjimek v délce pěti let ode dne podání žádosti o uznání (pokud Komise ještě nepřijala provádějící předpis) by mohlo být s ohledem na možné dopady na finanční stabilitu způsobené expozicemi vůči neuznaným ústředním protistranám ze třetích zemí považováno za nepřiměřené. ECB proto navrhuje zavedení kratší maximální doby pro uplatňování výjimek pro expozice vůči ústředním protistranám ze třetích zemí, které dosud nebyly uznány podle článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012.

2. Provedení mezinárodních standardů dohledu

ECB vítá provedení mezinárodních standardů dohledu v právních předpisech Unie. S ohledem na vzájemnou propojenost globálního finančního systému jsou globální standardy nezbytné pro zajištění srovnatelnosti a rovných podmínek.

2.1. Pákový poměr

2.1.1.

ECB podporuje zavedení požadavku na pákový poměr v právních předpisech Unie a jeho nastavení ve výši 3 %, což je v souladu se standardy Basilejského výboru pro bankovní dohled a s doporučeními EBA (30). ECB doporučuje, aby při podrobném provádění norem týkajících se pákového poměru v Unii byly náležitě zohledněny výsledky probíhajících mezinárodních diskusí, zejména v rámci Basilejského výboru pro bankovní dohled, jakož i jakýkoli další vývoj na mezinárodní úrovni.

2.1.2.

Navrhovaná změna nařízení o kapitálových požadavcích odstraňuje existující uvážení příslušných orgánů ohledně vyloučení expozic uvnitř skupiny, které jsou již vyloučeny z rizikových vah, a expozic vyplývajících z převodu regulovaných úspor, z míry expozice pákového poměru (31), a namísto toho zavádí automatické výjimky pro tyto expozice (32). ECB je toho názoru, že úvěrovým institucím by mělo být povoleno vyloučit tyto expozice z pákového poměru, jen pokud to předem schválí příslušný orgán na základě hodnocení rizik souvisejících s pákou, jak je tomu podle současně platných právních předpisů Unie. Pokud jde o významné instituce v rámci jednotného mechanismu dohledu, zakládá se hodnocení na všeobecných zásadách ECB týkajících se možností a případů vlastního uvážení dostupných v rámci práva Unie (33).

2.1.3.

Má-li být vyloučení expozic vyplývajících ze státem podporovaných vývozních úvěrů (34) zachováno, mělo by být omezeno na nezbytnou míru – s ohledem na potřeby celé Unie, a nikoli vnitrostátní preference, – neboť se jedná o odchylku od standardů Basilejského výboru pro bankovní dohled. Automatické vyloučení expozic vyplývajících z podpůrných úvěrů z míry expozice (35) se rovněž odchyluje od standardů Basilejského výboru pro bankovní dohled a je v rozporu s podstatou pákového poměru jako opatření nezaloženého na riziku. Tato automatická výjimka rovněž není v souladu s doporučeními EBA a brání účinnému srovnání pákových poměrů na trhu. V neposlední řadě je třeba uvést, že znění některých výjimek, jež jsou často nejasné co do podmínek, které je třeba splnit, může institucím umožnit, aby výjimky vykládaly různě, což může vést k širšímu použití výjimek a k tomu, že výjimky nebudou cíleny na velmi specifické případy.

2.1.4.

ECB podporuje zavedení navýšení pákového poměru zvláště pro globálně systémově významné instituce (G-SVI), jež by mělo vycházet z mezinárodních standardů týkajících se vytváření a nastavení těchto požadavků, jakmile budou dokončeny. Dodatečné požadavky na G-SVI by měly odrážet systémový význam těchto institucí a poskytovat dodatečnou schopnost absorbovat ztráty, která je nezbytná k zajištění dodatečné ochrany vůči možnému selhání.

2.1.5.

Navrhované změny nařízení o kapitálových požadavcích rovněž zakotvují korekce počáteční marže v případě derivátových expozic souvisejících s klientským clearingem, což je další prvek, který se odchyluje od standardů Basilejského výboru pro bankovní dohled. Zacházení s počáteční marží u těchto transakcí je citlivou otázkou, která je v současné době přezkoumávána na mezinárodní úrovni. Provedení v Unii by mělo odrážet závěry tohoto přezkumu, jakmile bude dokončen (36).

2.1.6.

Navrhované změny nařízení o kapitálových požadavcích ponechávají stávající přístup pro výpočet pákového poměru na základě rozvahy ke konci čtvrtletí (37). ECB doporučuje přezkoumat toto ustanovení s ohledem na probíhající mezinárodní diskuse týkající se referenčního období pro výpočet pákového poměru.

2.1.7.

Otázka, jak zacházet s rezervami centrálních bank pro účely výpočtu expozice pákového poměru, je dalším citlivým tématem, které je v současné době na mezinárodní úrovni přezkoumáváno. Provedení pákového poměru podle práva Unie by mělo zohlednit závěry tohoto přezkumu po jeho dokončení.

2.1.8.

ECB souhlasí s doporučeními orgánu EBA, že na ústřední protistrany by se požadavek na pákový poměr neměl vztahovat, i když tyto subjekty mají v některých členských státech bankovní licenci. Osvobození ústředních protistran od požadavku na pákový poměr je odůvodněno zvláštními zárukami, které ve vztahu k ústředním protistranám stanoví nařízení (EU) č. 648/2012, jakož i skutečností, že závazky ústředních protistran, např. marže držené v podobě vkladů, jsou akumulovány zejména pro účely řízení rizik, a nikoli k financování investičních aktivit.

2.2. Ukazatel čistého stabilního financování (NSFR)

2.2.1.

Navrhované změny nařízení o kapitálových požadavcích se odchylují od standardů Basilejského výboru pro bankovní dohled, pokud se týká zacházení s vysoce kvalitními likvidními aktivy úrovně 1, u nichž používají 0 %, a nikoli 5 % faktor požadovaného stabilního financování (RSF) (38). ECB navrhuje, aby požadavek stabilního financování byl zachován pro vysoce kvalitní likvidní aktiva úrovně 1 (s výjimkou hotovosti a rezerv centrální banky, na které by se měl vztahovat 0 % faktor RSF), neboť u těchto aktiv je v horizontu jednoho roku dáno určité cenové riziko, a to i v případě neexistence zátěžového scénáře. Zavedení stejného zacházení jako v případě ukazatele krytí likvidity není s ohledem na rozdílné časové rámce těchto dvou standardů vhodné.

2.2.2.

Navrhované změny nařízení o kapitálových požadavcích se rovněž odchylují od standardů Basilejského výboru pro bankovní dohled, pokud se týká zacházení s budoucím rizikem financování v derivátových smlouvách (39). ECB vítá mandát EBA podat Komisi zprávu o příležitosti přijmout opatření s větší citlivostí vůči riziku (40), jelikož standardy Basilejského výboru pro bankovní dohled nejsou vůči riziku dostatečně citlivé (41). Navrhovaná přechodná opatření však obsahují určité koncepční nedostatky, které zavádějí možnosti regulatorní arbitráže a jejichž dopad na úvěrové instituce dosud nebyl posouzen. Dokud nebude určena vhodnější metodika, ECB tedy doporučuje, aby přechodná úprava byla sladěna se standardy Basilejského výboru pro bankovní dohled.

2.2.3.

Pokud se týká zacházení se zajištěnými úvěrovými transakcemi, navrhované změny nařízení o kapitálových požadavcích uplatňují na zajištěné a nezajištěné transakce s finančními protistranami se zbytkovou splatností kratší než šest měsíců faktor RSF, který je nižší než faktor uvedený ve standardech Basilejského výboru pro bankovní dohled (42). Na základě důkladné analýzy by měl být proveden celostní přezkum faktorů uplatňovaných na všechny zajištěné transakce zahrnuté do ukazatele čistého stabilního financování s cílem určit, zda faktory pro určité zajištění a splatnosti jsou nastaveny správně. Dokud nebude tento přezkum proveden, ECB navrhuje, aby byly používány RSF faktory vymezené ve standardech Basilejského výboru pro bankovní dohled.

2.2.4.

Navrhované změny nařízení o kapitálových požadavcích obsahují výjimku z požadavku ukazatele čistého stabilního financování pro aktiva a pasiva přímo spojená s běžnými krytými dluhopisy, které jsou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (43), a pro dluhopisy typu soft bullet a pro podmíněné dluhopisy typu pass-through, jež splňují určitá kritéria pro aktivaci splatnosti (44). ECB podporuje doporučení EBA, že vyňaty by měly být pouze v plné výši financující struktury krytých dluhopisů typu pass-through, jelikož pro vydávající banku nepředstavují žádné riziko financování (45). Oproti tomu ECB navrhuje, aby jiné kryté dluhopisy nebyly z ukazatele čistého stabilního financování vyňaty, neboť tyto dluhopisy podobně jako jiná dlouhodobější pasiva vykazují podstatná rizika financování, která nejsou jejich strukturálními vlastnostmi snížena. S ohledem na význam krytých dluhopisů při financování bank faktické vynětí většiny nesplacených krytých dluhopisů vede k závažnému oslabení obezřetnostních standardů.

2.3. Zásadní přezkum obchodního portfolia

2.3.1.

ECB vítá návrh na provedení nového standardu Basilejského výboru pro bankovní dohled týkajícího se tržního rizika, který vznikl v návaznosti na zásadní přezkum obchodního portfolia, do práva Unie (46). ECB doporučuje, aby při podrobném provedení standardu zásadního přezkumu obchodního portfolia v Unii, zejména vhodné přechodné úpravy, byly náležitě zohledněny výsledky probíhajících mezinárodních diskusí, zejména v rámci Basilejského výboru pro bankovní dohled, stejně jako další vývoj na mezinárodní úrovni. Dvouleté prováděcí období, jež je předpokládáno v současné době, nemusí institucím postačovat k prokázání splnění modelových požadavků, ani nemusí postačovat orgánům dohledu k řádnému zhodnocení a schválení modelů tržního rizika. Je tomu tak proto, že technická specifikace řady významných aspektů přístupu interních modelů bude upravena prostřednictvím regulačních technických norem, jež budou k dispozici až dlouho po vstupu navrhovaných změn nařízení o kapitálových požadavcích v platnost. Z tohoto důvodu by bylo vhodné prodloužit období provádění.

2.3.2.

Navrhovaná přechodná úprava zavádí významné snížení nastavení (o 35 %) kapitálových požadavků podle zásadního přezkumu obchodního portfolia po dobu tří let, což vyvolává obavy, protože by to mohlo vést k nastavení kapitálových požadavků na tržní riziko ve výši, která bude značně pod stávající výší danou pro konkrétní instituce. I když přechodné období může napomoci ke zmírnění dopadu na kapitálové požadavky úvěrových institucí, ECB navrhuje, aby přechodné nastavení bylo postupně zrušeno podle předem stanoveného rozvrhu a aby se současně uplatňovala minimální mez, která zabrání poklesu kapitálových požadavků na tržní riziko pod současnou úroveň.

S ohledem na další změny rámce pro tržní riziko v zájmu dosažení větší proporcionality považuje ECB navrhované změny nařízení o kapitálových požadavcích, které institucím s malým obchodním portfoliem umožňují používat zjednodušené přístupy, za adekvátní doplnění, pokud prahové hodnoty pro jejich použití zůstanou i nadále ve výši stanovené v návrhu. Navrhovaný zjednodušený standardizovaný přístup by však měl být dostatečně citlivý vůči riziku a měl by vést ke kapitálovým požadavkům, které jsou přiměřené ve srovnání s novými přístupy použitelnými v případě větších úvěrových institucí. V tomto ohledu by se při další revizi nařízení o kapitálových požadavcích měl zohlednit příslušný vývoj na úrovni Basilejského výboru pro bankovní dohled.

2.3.3.

Navrhované změny nařízení o kapitálových požadavcích neobsahují některé klíčové prvky standardů Basilejského výboru pro bankovní dohled, kterými je například specifikace testu pro připisování zisků a ztrát přímo v právních předpisech úrovně 1, a jsou tak ponechány až na budoucí právní předpisy v přenesené pravomoci. ECB navrhuje, aby tyto prvky byly zahrnuty přímo do nařízení o kapitálových požadavcích s tím, že pouze technické specifikace by měly být provedeny prostřednictvím přijetí technických norem.

2.3.4.

Navrhované změny nařízení o kapitálových požadavcích dávají úvěrovým institucím značnou míru svobody modelování, což by mohlo vést k závažným odchylkám v praxi v oblasti dohledu a modelování rizika. S cílem těmto problémům čelit ECB navrhuje, aby omezení modelování, jež byla vypracována v rámci zásadního přezkumu obchodního portfolia na základě srovnávacích studií, byla zakotvena do nařízení o kapitálových požadavcích.

2.3.5.

Na rozdíl od standardů Basilejského výboru pro bankovní dohled navrhované změny nařízení o kapitálových požadavcích umožňují, aby si úvěrové instituce bez omezení vybraly obchodní útvary, pro něž požádají o schválení interního modelu, a obchodní útvary, pro něž budou nadále uplatňovat standardizovaný přístup. S cílem zamezit regulatorní arbitráži by příslušné orgány měly mít možnost v závislosti na přístupu, který úvěrové instituce zvolí pro srovnatelné obchodní útvary, rozhodnout o tom, které obchodní útvary by podle jejich názoru měly spadat do oblasti působnosti přístupu interních modelů.

Konkrétní pozměňovací návrhy zaměstnanců ECB k navrhovaným změnám nařízení a směrnice o kapitálových požadavcích jsou uvedeny v samostatném technickém pracovním dokumentu včetně příslušného odůvodnění. Technický pracovní dokument nebyl Radou guvernérů přijat. Je k dispozici v anglickém jazyce na internetových stránkách ECB.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 8. listopadu 2017.

Prezident ECB

Mario DRAGHI

(1) COM(2016) 850 final.

(2) COM(2016) 854 final.

(3) K dispozici na internetových stránkách Banky pro mezinárodní platby (BIS) www.bis.org

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(5) Viz obecné pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví EBA/GL/2014/13 ze dne 19. prosince 2014 ke společným postupům a metodikám procesu dohledu a hodnocení orgány dohledu (SREP).

(6) Viz zpráva EBA Report on the convergence of supervisory practices (EBA-Op-2016-11), 14. července 2016, k dispozici na internetových stránkách EBA www.eba.europa.eu

(7) Na základě čl. 4 odst. 1 písm. f) nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63) (nařízení o jednotném mechanismu dohledu). ECB provádí proces dohledu a za tím účelem vymezila jednotnou metodiku SREP, viz zejména Příručka ECB k bankovnímu dohledu z listopadu 2014, která je k dispozici na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu. V důsledku toho se značně zvýšila konzistentnost dodatečných požadavků ukládaných významným úvěrovým institucím. Konkrétně pokud se týká významných úvěrových institucí v rámci jednotného mechanismu dohledu, korelace mezi celkovým hodnocením SREP a kapitálovými požadavky se zvýšila z 26 % před rokem 2014 na 76 % v roce 2016 (viz strana 44 metodické příručky SREP jednotného mechanismu dohledu z roku 2016 (2016 SSM SREP methodology booklet), k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB www.bankingsupervision.europa.eu).

(8) Viz navrhovaný nový čl. 98 odst. 5a) směrnice o kapitálových požadavcích.

(9) Viz navrhovaný nový článek 104c směrnice o kapitálových požadavcích.

(10) Memorandum of understanding between the Single Resolution Board and the European Central Bank of 22 December 2015 in respect of cooperation and information Exchange, k dispozici na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu

(11) Viz dokument ECB contribution to the European Commission’s consultation on the review of the EU macroprudential policy framework ze dne 12. prosince 2016, který je k dispozici na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(13) COM(2017) 592 final.

(14) Viz Rada pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví, IFRS 9 Finanční nástroje (2014), k dispozici na www.ifrs.org

(15) Viz navrhovaný nový článek 473a nařízení o kapitálových požadavcích.

(16) V souladu s navrhovaným novým odstavcem 96 A dokumentu Basel III, viz dokument BCBS Standards: Regulatory Treatment of accounting provisions – interim approach and transitional arrangements, březen 2017, k dispozici na internetových stránkách BIS www.bis.org. Na základě tohoto odstavce jsou procentní podíly za každý rok stanoveny rovnoměrně.

(17) Viz navrhovaný nový článek 473a nařízení o kapitálových požadavcích.

(18) COM(2017) 591 final.

(19) Viz navrhovaný nový článek 21b směrnice o kapitálových požadavcích.

(20) Viz navrhovaný nový čl. 99 odst. 4, čl. 101 odst. 5, čl. 394 odst. 3 a čl. 430 odst. 1 nařízení o kapitálových požadavcích.

(21) Tento návrh by měl dopad na přibližně 80 % méně významných institucí.

(22) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 680/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 191, 28.6.2014, s. 1).

(23) Viz navrhovaný nový čl. 99 odst. 7 nařízení o kapitálových požadavcích.

(24) Viz sdělení o dokončení bankovní unie, s. 19 a zpráva o jednotném mechanismu dohledu, s. 8.

(25) Viz první odstavec článku 1 nařízení o jednotném mechanismu dohledu.

(26) Viz čl. 4 odst. 3 nařízení o jednotném mechanismu dohledu.

(27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

(28) Směrnice o kapitálových požadavcích ani směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73) tento druh spolupráce konkrétně neupravují.

(29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

(30) EBA Report on the leverage ratio requirements under Article 511 of the CRR (č. EBA-Op-2016-13) ze dne 3. srpna 2016, k dispozici na internetových stránkách www.eba.europa.eu

(31) Viz navrhovaný nový čl. 429a odst. 1 písm. j) nařízení o kapitálových požadavcích.

(32) Viz navrhovaný nový článek 429a nařízení o kapitálových požadavcích.

(33) Viz dokument ECB Guide on options and discretions available in Union law (konsolidované znění) z listopadu 2016, k dispozici na internetových stránkách ECB o bankovním dohledu www.bankingsupervision.europa.eu

(34) Viz navrhovaný nový čl. 429a odst. 1 písm. f) nařízení o kapitálových požadavcích.

(35) Viz navrhovaný nový čl. 429a odst. 1 písm. e) nařízení o kapitálových požadavcích.

(36) Viz konzultační dokument Basilejského výboru pro bankovní dohled: Revisions to the Basel III leverage ratio Framework, 25. dubna 2016, k dispozici na internetových stránkách BIS www.bis.org

(37) Viz navrhovaný nový čl. 429 odst. 2 nařízení o kapitálových požadavcích ve spojení s čl. 14 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 680/2014.

(38) Viz navrhovaný nový čl. 428r odst. 1 písm. a) nařízení o kapitálových požadavcích a odstavec 37 dokumentu Basilejského výboru pro bankovní dohled Basel III: the net stable funding ratio, říjen 2014 (dále jen „rámec pro ukazatel čistého stabilního financování vypracovaný Basilejským výborem pro bankovní dohled“), k dispozici na internetových stránkách BIS www.bis.org

(39) Viz navrhovaný nový čl. 428u odst. 2 a čl. 428x odst. 2, 3 a 4 nařízení o kapitálových požadavcích.

(40) Viz navrhovaný nový čl. 510 odst. 4 a 5 nařízení o kapitálových požadavcích.

(41) Viz Eurosystem contribution to the European Commission’s DG FISMA consultation paper on further considerations for the implementation of the net stable funding ratio in the European Union, 14. září 2016.

(42) Viz navrhovaný nový čl. 428s písm. b) a čl. 428u odst. 1 písm. a) a b) nařízení o kapitálových požadavcích a odstavce 38 a 39 písm. b) rámce pro ukazatel čistého stabilního financování vypracovaného Basilejským výborem pro bankovní dohled.

(43) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(44) Viz navrhovaný nový čl. 428f odst. 2 písm. c) a d) nařízení o kapitálových požadavcích.

(45) Viz doporučení 6 ve zprávě EBA Report on Net Stable Funding Requirements under Article 510 of the CRR (EBA Op/2015/22) ze dne 15. prosince 2015, k dispozici na internetových stránkách EBA www.eba.europa.eu

(46) Standardy Basilejského výboru pro bankovní dohled: Minimum capital requirements for market risk, leden 2016, k dispozici na internetových stránkách BIS www.bis.org

31.1.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 34/17

STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 8. listopadu 2017

k úpravám rámce Unie pro řízení krizí

(CON/2017/47)

(2018/C 34/06)

Úvod a právní základ

Evropská centrální banka (ECB) obdržela dne 2. února žádost Rady Evropské unie a dne 20. února 2017 žádost Evropského parlamentu o stanovisko k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zveřejňování informací, a kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012 (1) (dále jen „navrhované změny nařízení o kapitálových požadavcích“) (2).

ECB obdržela dne 17. února žádost Evropského parlamentu a dne 20. února 2017 žádost Rady Evropské unie o stanovisko k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o osvobozené subjekty, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, odměňování, opatření a pravomoci v oblasti dohledu a opatření na zachování kapitálu (3) (dále jen „navrhované změny směrnice o kapitálových požadavcích“).

ECB obdržela dne 2. února žádost Rady Evropské unie a dne 20. února 2017 žádost Evropského parlamentu o stanovisko k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o schopnost absorbovat ztráty a rekapitalizace úvěrových institucí a investičních podniků (4) (dále jen „navrhované změny nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí“).

Dne 20. února 2017 obdržela ECB žádosti Rady Evropské unie a Evropského parlamentu o stanovisko k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/47/ES, 2012/30/EU, 2011/35/EU, 2005/56/ES, 2004/25/ES a 2007/36/ES (5) (dále jen „navrhované změny směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank“) (dále společně jen „navrhovaná pozměňovací nařízení a navrhované pozměňovací směrnice“).

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, neboť navrhovaná pozměňovací nařízení a navrhované pozměňovací směrnice obsahují ustanovení, která mají vliv na úkoly ECB týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi, jak je uvedeno v čl. 127 odst. 6 Smlouvy, a na to, jak Evropský systém centrálních bank přispívá k řádnému provádění opatření, která přijímají příslušné orgány v oblasti stability finančního systému, jak je uvedeno v čl. 127 odst. 5 Smlouvy. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

1. Provedení standardu celkové kapacity pro absorpci ztrát (TLAC) v Unii

ECB vítá navrhovaná pozměňovací nařízení a navrhovanou pozměňovací směrnici, jejichž cílem je provést standard TLAC Rady pro finanční stabilitu (6) pro globální systémově významné instituce (G-SVI) usazené v Unii. Rozšíření oblasti působnosti požadavků TLAC na další soubor úvěrových institucí, např. na jiné systémově významné instituce (J-SVI), by přineslo problémy spojené s kalibrací, protože tyto instituce mají velmi různorodé profily. Pokud by se nicméně o rozšíření oblasti působnosti uvažovalo, jednou z možností by mohlo být vztáhnout tyto požadavky na podskupinu J-SVI, které se G-SVI podobají co do velikosti, složitosti, obchodního modelu, propojenosti a systémového významu, pokud možno s nižší minimální kalibrací. To by umožnilo přesněji zohlednit rozdíly oproti G-SVI.

2. Změny minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (MREL)

2.1.

MREL sestává ze dvou částí: částky k absorpci ztrát a částky rekapitalizace. Navrhované změny směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank (7) a nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí (8) umožňují orgánu příslušnému k řešení krize upravit částku rekapitalizace v rámci MREL tak, aby náležitě odrážela rizika vyplývající z modelu podnikání, modelu financování a celkového rizikového profilu (9). To orgánu příslušnému k řešení krize umožňuje zohlednit pravděpodobné snížení hodnoty aktiv a jiný rizikový profil instituce po uplatnění nástrojů k řešení krize, jakož i přizpůsobit částku rekapitalizace nové nižší bilanční sumě.

ECB se domnívá, že orgán příslušný k řešení krize by měl mít možnost po konzultaci s příslušným orgánem upravit částku rekapitalizace v rámci MREL směrem nahoru s cílem vytvořit „bezpečnostní rezervu“. Tato malá rezerva zajistí, aby skupina a subjekty vzniklé při řešení krize měly dostatečné zdroje ke krytí dodatečných neočekávaných ztrát a nepředvídaných nákladů, které mohou vzniknout v období po řešení krize, např. v návaznosti na konečný výsledek ocenění nebo v souvislosti s náklady spojenými s provedením plánu reorganizace obchodní činnosti. Výše této bezpečnostní rezervy by měla být stanovena případ od případu v závislosti na plánu řešení krize pro danou úvěrovou instituci.

2.2.

Navrhované změny směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank a nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí umožňují orgánu příslušnému k řešení krize dát subjektu pokyny, aby držel kapitál a způsobilé závazky nad rámec MREL za účelem uhrazení případných dalších ztrát subjektu a za účelem zajištění důvěry trhu v případě řešení krize (10). ECB doporučuje, aby byly navrhované pokyny týkající se MREL odstraněny, protože zvyšují složitost rámce, aniž by přinášely jednoznačné výhody. Zaprvé, pokyny týkající se MREL mohou zvýšit celkovou kalibraci MREL, jelikož trh může tyto pokyny vnímat jako požadavek, který je třeba vždy dodržet. Pravomoc orgánu příslušného k řešení krize změnit pokyny týkající se MREL v případě jejich soustavného porušování v závazný požadavek MREL (11) může zesílit vnímání ze strany trhu, že pokyny týkající se MREL v podstatě přispívají ke zvýšení požadavku MREL. Zadruhé, pokyny týkající se MREL nejsou nezbytné za účelem dosažení souladu s požadavkem MREL, protože v návrhu Komise již nad požadavkem MREL stojí další vrstva v podobě požadavku kombinovaných kapitálových rezerv. Zatřetí, pokyny týkající se MREL nelze odůvodnit záměrem vyhnout se automatickému omezení nejvyšší rozdělitelné částky (MDA), protože nesplnění požadavku kombinovaných kapitálových rezerv, který představuje další vrstvu nad požadavkem MREL, by tak jako tak nemělo vést k okamžitému automatickému omezení rozdělování výnosů (12). Začtvrté, pokyny týkající se MREL se nejeví jako nezbytné pro zvýšení flexibility orgánu příslušného k řešení krize, protože požadavek MREL může být v případě potřeby též upraven, např. zohledněním navrhované bezpečnostní rezervy.

2.3.

Podle navrhovaných změn směrnice o kapitálových požadavcích (13) (14) úvěrové instituce nesplní požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, nemají-li dostatek kapitálu a způsobilých závazků k tomu, aby současně splňovaly požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, kapitálový požadavek a MREL. Vzhledem k tomu, že požadavek kombinovaných kapitálových rezerv představuje další vrstvu jak nad požadavkem na MREL (15) (první scénář), tak nad kapitálovými požadavky (16) (druhý scénář), musí být pravomoc řešit nesplnění požadavku na rezervy přizpůsobena podle dané situace. Zatímco orgán příslušný k řešení krize má vhodné předpoklady pro to, aby vyžadoval plán na obnovení souladu s MREL v případě prvního scénáře, příslušný orgán by měl postupovat v souladu se směrnicí o kapitálových požadavcích v případě druhého scénáře.

2.4.

Postup řešení nebo odstranění překážek způsobilosti k řešení krize v důsledku nesplnění požadavků na kapitálové rezervy, které jsou další vrstvou nad požadavky MREL (17), by měl být upraven tak, aby zahrnoval konzultaci příslušného orgánu, jako je tomu v případě jiných překážek. Orgány příslušné k řešení krize by navíc měly mít větší flexibilitu, co se týče lhůt, aby se zajistilo, že úvěrová instituce bude mít v případě potřeby dostatek času k přijetí nejvhodnější strategie k řešení neplnění požadavků na rezervy. ECB vítá návrh Komise, podle kterého může orgán příslušný k řešení krize v rámci opatření k řešení překážek způsobilosti k řešení krize požadovat, aby instituce změnila profil splatnosti nástrojů MREL (18).

2.5.

ECB doporučuje, aby se v navrhovaných změnách směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank a nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí vyjasnilo, že orgány příslušné k řešení krize mají za úkol monitorovat úrovně dostupných nástrojů použitelných pro účely MREL, jakož i samotný poměr MREL, a to s přihlédnutím ke všem odpočtům. Podobně je třeba vyjasnit, že orgány příslušné k řešení krize mají rovněž úkol sledovat dodržování MREL a informovat příslušný orgán o všech případech porušení požadavků a o jiných relevantních událostech, které mohou mít vliv na schopnost úvěrové instituce plnit MREL nebo pokyny týkající se MREL.

2.6.

Dojde-li současně s porušením MREL k porušení kapitálových požadavků, měl by příslušný orgán nejprve řešit porušení kapitálových požadavků přijetím příslušných opatření, tj. opatření v oblasti dohledu nebo využití pravomocí k včasnému zásahu v konzultaci s orgánem příslušným k řešení krize. V zájmu urychlené reakce na porušení kapitálových požadavků by tato konzultace měla být krátká. Orgán příslušný k řešení krize musí navíc při výkonu pravomoci řešit porušení MREL zohlednit opatření přijatá příslušným orgánem.

2.7.

Podle navrhovaných změn nařízení o kapitálových požadavcích (19) vyžaduje předčasné splacení způsobilých závazků předchozí souhlas, aby se zabránilo erozi závazků způsobilých k odepsání (či konverzi). Udělení takového povolení by mělo příslušet orgánu příslušnému k řešení krize, neboť tento orgán odpovídá též za stanovení MREL a určení množství a kvality nástrojů, jež budou zapotřebí v rámci preferované strategie řešení krize (20).

Orgán příslušný k řešení krize by měl být povinen konzultovat příslušný orgán v těch případech, kdy úvěrová instituce konvertuje způsobilé závazky MREL na kapitálové nástroje, aby zajistila splnění kapitálových požadavků, jelikož schválení takového opatření může být nezbytné k zachování kapitálové pozice instituce umožňující pokračování v její činnosti. V neposlední řadě by změny měly vyjasnit, že na nástroje způsobilých závazků se zbytkovou splatností kratší než jeden rok se rovněž vztahuje tento požadavek na předchozí souhlas, pokud subjekt nebo skupina řešící krizi nesplňuje příslušné požadavky MREL.

2.8.

ECB podporuje navrhované změny směrnice o kapitálových požadavcích, podle nichž se automatická omezení týkající se MDA neuplatní, pokud je nesplnění požadavku kombinovaných kapitálových rezerv důsledkem neschopnosti instituce nahradit závazky, které již nesplňují kritéria způsobilosti nebo splatnosti týkající se MREL (21). Tato výjimka by měla být rozšířena tak, aby zahrnovala situaci, kdy instituce nesplňuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, který je další vrstvou nad požadavkem MREL (22), protože u ní došlo ke snížení kapitálu, avšak neporušuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, který představuje další vrstvu nad kapitálovými požadavky. V takovém případě může úvěrová instituce stále disponovat relativně vysokou úrovní kapitálu, která by při samostatném posouzení bez ohledu na MREL postačovala ke splnění kapitálových požadavků a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv.

2.9.

ECB doporučuje, aby navrhovaná výjimka z uplatnění omezení týkajících se MDA v případě, kdy úvěrová instituce nemá dostatek nástrojů MREL, nebyla omezena na období šesti měsíců, protože tato lhůta nemusí představovat dostatečný odklad automatického uplatnění omezení týkajících se MDA, a může tak ještě více zvýšit napětí na trzích financování, když je zapotřebí emitovat nový kapitál nebo dluhové nástroje (23). Tato výjimka by namísto toho měla platit po období dvanácti měsíců, což poskytne dodatečný čas na to, aby instituce vydala nástroje použitelné pro účely MREL. To je zvlášť významné, protože nástroje MREL mají obecně kratší splatnost než kapitálové nástroje, a jsou tak s nimi spojena větší rizika refinancování, což může kolidovat s napětím na trzích financování v budoucnu.

2.10.

Z hlediska finanční stability není vzájemná držba závazků MREL mezi úvěrovými institucemi žádoucí. S cílem zamezit dvojímu započítání a omezit šíření krize by se pravidla odpočtu měla uplatňovat na všechny držené externí závazky MREL, tj. vydané subjektům mimo skupinu řešící krizi, bez ohledu na druh úvěrové instituce, tedy nejen ve vztahu k G-SVI. Stejná metoda, která je v současné době navrhována pro G-SVI, by se měla uplatnit na všechny úvěrové instituce, tj. odpočty se provádějí ze způsobilých závazků MREL a z kapitálu na základě příslušného odpočtového přístupu. Obecně by měly být ostatní aspekty pravidel odpočtu v souladu s tím, co bylo ohledně TLAC dohodnuto na mezinárodní úrovni, tj. ve standardu TLAC Rady pro finanční stabilitu a v rámci Basel III (24), a to i ve vztahu k bankovním skupinám s více než jedním subjektem řešícím krizi a skupinou řešící krizi.

2.11.

Z hlediska finanční stability by mohla být způsobilost k řešení krize omezena, pokud by nové „nepreferenční“ prioritní dluhové nástroje a nástroje podřízeného dluhu drželi retailoví investoři. Proto by se mohlo zvážit zavedení jasných a snadno pochopitelných požadavků na zveřejňování informací a jiných opatření, které by zvýšily povědomí investorů o rizicích, jež jsou s těmito nástroji spojena. Dále by se mohlo zvážit zavedení požadavku na minimální jednotkovou jmenovitou hodnotu pro každý nástroj ve výši 100 000 EUR. To by zvýšilo prahovou hodnotu pro investice, a tím i povědomí investorů, což by vedlo k omezení přímých retailových investic. V těchto otázkách je třeba usilovat o vytvoření společného rámce na úrovni Unie tak, aby se zamezilo přijímání protichůdných přístupů v jednotlivých členských státech, což by vedlo k roztříštěnosti v rámci unijního trhu s těmito nástroji (25).

2.12.

Je třeba vyjasnit zacházení se skupinami, jejichž krize se má řešit na základě přístupu zahájení řešení krize ve více okamžicích. Zaprvé, definice „skupiny řešící krizi“ by neměla zahrnovat dceřiné podniky ve třetích zemích, které jsou samy „vstupními body“, protože tyto podniky budou v případě řešení krize posuzovány odděleně od zbytku skupiny (26). Zadruhé, změny by měly vyjasnit, že soulad s MREL na úrovni subjektu řešícího krizi musí být dosažen na konsolidovaném základě na úrovni skupiny řešící krizi (27). Zatřetí, navrhovaná pravidla týkající se odpočtů od způsobilých závazků, která se vztahují na skupiny, jejichž krize se má řešit na základě přístupu zahájení řešení krize ve více okamžicích (28), by měla plně zohledňovat standard TLAC, pokud jde o povolené úpravy a složky vzorce.

3. Přechodná opatření týkající se MREL

3.1.

Jedním z klíčových faktorů při uplatňování MREL specifického pro daný subjekt je stanovení přiměřeného přechodného období. Potenciálně vysoká úroveň schodku v plnění MREL, jenž se může vyskytovat na počátku zavádění nových harmonizovaných úrovní, by mohla pro některé úvěrové instituce představovat značné problémy z hlediska včasného splnění těchto požadavků za současných makroekonomických podmínek. ECB proto navrhuje, aby bylo zavedeno pro všechny úvěrové instituce přiměřené minimální přechodné období, které by nemělo být kratší než období platné pro G-SVI podle standardu TLAC. Orgán příslušný k řešení krize by navíc měl mít možnost v jednotlivých případech stanovit konečnou lhůtu pro splnění požadavků, která je delší než uvedené minimální období. ECB doporučuje upřesnit, že jakékoli prodloužení minimálního přechodného období pro danou instituci by se mělo zakládat na hodnocení problémů s plněním požadavku MREL, kterým by tato instituce mohla čelit v důsledku omezeného přístupu na trh nebo omezené tržní kapacity anebo v důsledku podobných omezení v příslušném makroekonomickém prostředí.

3.2.

ECB považuje za vhodné zavést nová kritéria způsobilosti pro nástroje použitelné pro účely MREL, která sladí kritéria způsobilosti pro MREL s kritérii způsobilosti pro TLAC (29) a zavedou dodatečné prvky, jež zvýší stálost nástrojů použitelných pro účely MREL (30). Tato kritéria pomohou zajistit schopnost absorbovat ztráty z MREL v okamžiku řešení krize. Dodatečné prvky, které jdou nad rámec kritérií způsobilosti pro TLAC, však mohou mít za následek další schodek (např. tím, že se závazky s ustanovením o předčasné splatnosti stanou nezpůsobilými), což je třeba zohlednit při stanovení konečného přechodného období pro splnění požadavku MREL v jednotlivých případech. Znění navrhovaných změn nařízení o kapitálových požadavcích by případně mohlo být upraveno tak, aby stanovilo, že se na závazky, které byly dříve způsobilé pro MREL, avšak nejsou v souladu s novými dodatečnými prvky, bude vztahovat ustanovení o zachování předchozího stavu, tzn., že budou nadále způsobilé jako podle stávající úpravy. Uvedený režim zachování předchozího stavu by měl být v přiměřeném časovém horizontu postupně ukončen.

3.3.

Pokud jde o požadavek, že ze způsobilých závazků musí být vyloučeny závazky vzniklé z dluhových nástrojů s vloženými deriváty, je třeba dále vyjasnit definici pojmu „vložené deriváty“. Toho by mohlo být dosaženo vypracováním vhodných regulačních technických norem (31).

4. Opatření včasného zásahu

4.1.

Opatření v oblasti dohledu podle směrnice o kapitálových požadavcích (32), nařízení o jednotném mechanismu dohledu (33) a opatření včasného zásahu podle směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank se značně překrývají, a to jak z hlediska obsahu, tak z hlediska podmínek jejich uplatnění. Toto překrývání způsobuje významné problémy pro praktické provádění rámce včasného zásahu, zejména s ohledem na nejasnosti, pokud jde o podmínky pro včasný zásah.

4.2.

Pravomoci ECB k včasnému zásahu musí být navíc vykonávány na základě příslušných vnitrostátních právních předpisů přijatých k provedení směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank (34). To vede k nejistotě ohledně dostupných opatření a podmínek jejich uplatnění v jednotlivých členských státech.

4.3.

ECB proto doporučuje odstranit ze směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank ta opatření včasného zásahu, která jsou již k dispozici na základě směrnice o kapitálových požadavcích a nařízení o jednotném mechanismu dohledu, a změnit nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí, tak aby byl v nařízení zakotven právní základ pravomoci ECB k včasnému zásahu, a usnadnilo se tak konzistentní uplatňování těchto pravomocí.

5. Moratorium ve fázi před řešením krize

5.1.

Navrhované změny směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank svěřují příslušným orgánům i orgánům příslušným k řešení krize pravomoc pozastavit povinnosti platby a plnění. ECB obecně vítá harmonizaci těchto pravomocí na úrovni Unie, očekává však, že tyto dalekosáhlé pravomoci budou využívány jen za mimořádných okolností, pokud vůbec. Vzhledem k výjimečné povaze tohoto nástroje a jeho rušivému dopadu na smlouvy by o moratoriu mělo být rozhodováno v úzké spolupráci mezi všemi příslušnými orgány. ECB navrhuje zavést postup pro přidělení odpovědnosti za moratorium buď příslušnému orgánu, nebo orgánu příslušnému k řešení krize, podle toho, zda je moratorium uloženo před určením, že instituce je v selhání nebo její selhání je pravděpodobné, nebo až po něm. Tento postup by měl v zásadě zabraňovat zavádění následných moratorií. Jen ve výjimečných případech, pokud je to odůvodněno zvláštními okolnostmi, a v souladu se zásadou proporcionality, by měl mít orgán příslušný k řešení krize možnost zavést dodatečné moratorium s cílem překlenout období od určení, že instituce je v selhání nebo její selhání je pravděpodobné, do přijetí opatření k řešení krize.

5.2.

Obecně je třeba uvést, že nástroj moratoria ve fázi před řešením krize by měl být samostatným nástrojem nezávislým na opatřeních včasného zásahu. Prvořadým cílem moratoria ve fázi před řešením krize by mělo být zabránit vážnému zhoršení stavu rozvahy úvěrové instituce. Moratorium ve fázi před řešením krize by především v případě potřeby poskytlo příslušnému orgánu dostatek času na dokončení posouzení, zda je daná instituce v selhání nebo je její selhání pravděpodobné, a to s ohledem na čas, jenž je zapotřebí k přijetí tohoto formálního rozhodnutí, které též vyžaduje konzultaci s orgánem příslušným k řešení krize. Moratorium navíc poskytuje orgánu příslušnému k řešení krize dodatečný čas, aby se souběžně začal připravovat na své úkoly v oblasti řešení krize. Maximální doba trvání moratoria by měla být pět pracovních dnů; jde o omezení, které je nezbytné též s ohledem na závažný dopad moratoria na práva věřitelů. ECB upozorňuje na to, že delší období, po která vkladatelé nemají přístup ke svým vkladům, narušují důvěru v bankovní systém a v konečném důsledku mohou vytvářet rizika ohrožující finanční stabilitu.

5.3.

Účinné moratorium ve fázi před řešením krize musí mít co nejširší rozsah, aby bylo možné včas reagovat na odtok likvidity. V zájmu zachování určité flexibility by měla být obecná výjimka pro pojištěné vklady a pohledávky v rámci systému pro odškodnění investorů nahrazena omezenými výjimkami, o jejichž udělení by rozhodoval příslušný orgán. Při uplatnění tohoto přístupu by příslušný orgán mohl například vkladatelům umožnit, aby denně vybírali omezený objem vkladů v souladu s úrovní ochrany na základě směrnice o systémech pojištění vkladů (35), při zohlednění případných likviditních a technických omezení. Měly by být zavedeny určité záruky na ochranu práv vkladatelů, jako je jasné oznámení, kdy bude přístup k vkladům obnoven. V neposlední řadě je třeba posoudit možné důsledky podle směrnice o systémech pojištění vkladů, protože nástroj moratoria ve fázi před řešením krize by nebyl užitečný, pokud by měl za následek nedostupnost vkladů podle směrnice o systémech pojištění vkladů.

5.4.

ECB doporučuje rozšířit stávající výjimky z moratoria týkající se infrastruktur finančního trhu včetně ústředních protistran i na a) centrální depozitáře cenných papírů ze třetích zemí, které uznal Evropský orgán pro cenné papíry a trhy v souladu s nařízením o centrálních depozitářích cenných papírů (36), a b) platební systémy ze třetích zemí, na které se vztahuje ujednání o spolupráci při dozoru, jehož se účastní alespoň jedna centrální banka Evropského systému centrálních bank. Opatření, kterým se účastníkovi (úvěrové instituci) zakazuje provádět jakékoli platby ve prospěch infrastruktury finančního trhu, bude mít ve skutečnosti za následek, že účastník nebude nadále schopen plnit své závazky v okamžiku jejich splatnosti. V případě platebních povinností vůči infrastrukturám finančního trhu by se účastník ocitl v selhání. Bez vynětí tohoto druhu platby by moratorium ve skutečnosti mohlo vést ke vzniku a šíření systémového rizika před tím, než se uplatní záruky týkající se infrastruktur finančního trhu (37).

5.5.

Navrhovanou harmonizací pravomocí týkajících se moratoria ve fázi před řešením krize by neměly být dotčeny jakékoli jiné pravomoci týkající se moratoria (např. pravomoci v oblasti dohledu a soudní pravomoci), které byly zavedeny na vnitrostátní úrovni za účelem dodržování zásady rovného zacházení s věřiteli po zahájení insolvenčního řízení. Pokud po uložení moratoria nedojde k řešení krize úvěrové instituce, např. z důvodu, že orgán příslušný k řešení krize rozhodne, že řešení krize by nebylo ve veřejném zájmu, mohou být tyto vnitrostátní nástroje znovu relevantní. Podobná situace může nastat, pokud se subjekt v selhání dostane po uplatnění nástrojů k řešení krize do platební neschopnosti.

5.6.

Výjimky upravené ve směrnici o ozdravných postupech a řešení krize bank, které se vztahují na centrální banky (a to i pokud jde o moratorium ve fázi před řešením krize), by měly být rozšířeny tak, aby se vztahovaly i na Banku pro mezinárodní platby (BIS). BIS má za úkol podporovat spolupráci centrálních bank, poskytovat dodatečné facility pro mezinárodní finanční operace a vystupovat jako správce nebo zprostředkovatel při mezinárodních finančních platbách. Je proto vhodné, aby se s ní podle směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank zacházelo podobně jako s centrální bankou.

5.7.

Dále je třeba též posoudit otázku uznávání moratoria podle práva třetích zemí, zejména v těch případech, kdy ještě nebyl zaveden mechanismus uznávání. Náležitou pozornost je třeba věnovat zejména možným důsledkům moratoria v souvislosti s Universal Resolution Stay Protocol Mezinárodní asociace pro swapy a deriváty z roku 2015, který uznává jen kratší období pozastavení, a to s výjimkou ve vztahu k jurisdikcím, které následně změní délku zákonné doby pozastavení.

5.8.

V neposlední řadě je třeba pozorně posoudit možné důsledky požadavků obezřetnostní regulace vzhledem k navrhované délce moratoria a předpokládanému pozastavení práv na ukončení smluv nebo na započtení.

6. Posouzení, zda je instituce v selhání nebo je její selhání pravděpodobné, pokud jde o méně významné instituce spadající do přímé odpovědnosti Jednotného výboru pro řešení krizí

I když se změny nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí navrhované Komisí touto otázkou nezabývají, je třeba naléhavě věnovat pozornost postupu řešení krize upravenému nařízením o jednotném mechanismu pro řešení krizí. Nesoulad mezi pravomocemi ECB a Jednotného výboru pro řešení krizí (SRB) ve vztahu k jednotlivým institucím má ve spojení se stávajícím zněním nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí za následek právní nejistotu ohledně toho, který orgán odpovídá za posouzení, zda je méně významná úvěrová instituce, jež spadá pod přímou odpovědnost SRB, v selhání nebo je její selhání pravděpodobné. I když z doslovného výkladu článku 18 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí vyplývá, že ECB odpovídá za posouzení, zda je instituce v selhání nebo je její selhání pravděpodobné, pokud jde o některé méně významné úvěrové instituce, tento výklad nezohledňuje omezení plynoucí z primárního práva Unie. Ze systematického výkladu unijního právního rámce totiž vyplývá, že posouzení, zda je instituce v selhání nebo je její selhání pravděpodobné, by v případě méně významných přeshraničních skupin i jiných méně významných úvěrových institucí, které patří do přímé odpovědnosti SRB, nemělo spadat do přímé pravomoci ECB, nýbrž do pravomoci vnitrostátních příslušných orgánů, které jsou příslušnými orgány dohledu nad méně významnými institucemi na základě nařízení o jednotném mechanismu dohledu (38). ECB doporučuje doplnit navrhované změny nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí tak, aby výslovně stanovily, že za posouzení, zda je méně významná instituce, která spadá do pravomoci SRB, v selhání nebo je její selhání pravděpodobné, je odpovědný dotčený vnitrostátní příslušný orgán (39).

Konkrétní návrhy zaměstnanců ECB na změnu navrhovaných pozměňovacích nařízení a směrnic jsou uvedeny v samostatném technickém pracovním dokumentu včetně příslušného odůvodnění. Technický pracovní dokument nebyl Radou guvernérů přijat. Je k dispozici v anglickém jazyce na internetových stránkách ECB.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 8. listopadu 2017.

Prezident ECB

Mario DRAGHI

(1) COM(2016) 850 final.

(2) ECB přijala k některým navrhovaným změnám nařízení o kapitálových požadavcích a směrnice o kapitálových požadavcích samostatné stanovisko, viz stanovisko CON/2017/46. Všechna stanoviska ECB jsou zveřejněna na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu.

(3) COM(2016) 854 final.

(4) COM(2016) 851 final.

(5) COM(2016) 852 final.

(6) Viz dokument Rady pro finanční stabilitu Principles on Loss-absorbing and Recapitalisation Capacity of G-SIBs in Resolution, Total Loss-absorbing Capacity (TLAC) Term Sheet ze dne 9. listopadu 2015 (dále jen „standard TLAC Rady pro finanční stabilitu“), k dispozici na internetových stránkách www.fsb.org.

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).

(9) Navrhovaný nový čl. 45c odst. 3 směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank a navrhovaný nový čl. 12d odst. 3 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí.

(10) Viz navrhovaný nový čl. 45e odst. 1 směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank a navrhovaný nový čl. 12f odst. 1 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí.

(11) Viz navrhovaný nový čl. 45e odst. 3 směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank.

(12) Viz odstavce 2.9 a 2.10.

(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(14) Viz navrhovaný nový čl. 141a směrnice o kapitálových požadavcích.

(15) Viz navrhovaný nový čl. 141a odst. 1 písm. d) směrnice o kapitálových požadavcích.

(16) Viz navrhovaný nový čl. 141a odst. 1 písm. a), b) a c) směrnice o kapitálových požadavcích.

(17) Viz navrhovaný nový čl. 17 odst. 5 písm. h1) směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank.

(18) Viz navrhovaný nový čl. 17 odst. 5 písm. j1) směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank.

(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(20) To je v souladu se stanoviskem vyjádřeným v odstavci 2.6.

(21) Viz navrhovaný nový čl. 141a odst. 2 směrnice o kapitálových požadavcích.

(22) Viz navrhovaný nový čl. 141a odst. 1 písm. d) směrnice o kapitálových požadavcích.

(23) Je třeba poznamenat, že k porušení požadavku kombinovaných kapitálových rezerv může dojít i při vysokých úrovních regulatorního kapitálu, jestliže úvěrová instituce splňuje významnou část MREL prostřednictvím kapitálu, a ne prostřednictvím jiných způsobilých závazků MREL.

(24) K dispozici na internetových stránkách Banky pro mezinárodní platby (BIS) www.bis.org

(25) Viz rovněž odstavec 3.5 stanoviska CON/2017/23.

(26) Toto vyjasnění ohledně zacházení s dceřinými podniky ve třetích zemích může mít značný dopad na MREL pro tyto druhy skupin.

(27) Viz navrhovaný nový čl. 11 odst. 3 nařízení o kapitálových požadavcích.

(28) Viz navrhovaný nový čl. 72e odst. 4 nařízení o kapitálových požadavcích.

(29) Hlavní zbývající rozdíl spočívá v tom, že se nevyžaduje podřízenost pro všechny instituce a že za určitých podmínek jsou pro MREL způsobilé strukturované dluhopisy.

(30) Viz navrhovaný nový čl. 72b odst. 2 nařízení o kapitálových požadavcích, a sice písm. h) o pobídkách ke splacení; písm. j) o kupních opcích, které mohou být uplatněny dle vlastního uvážení emitenta; písm. k) o požadavku na soulad s články 77 a 78 nařízení o kapitálových požadavcích; písm. l) o absenci možnosti předčasného splacení; písm. m) o neexistenci práva držitele na urychlení plánované budoucí výplaty úroků nebo jistiny a písm. n) o tom, že výše plateb nezávisí na úvěrovém hodnocení instituce.

(31) Viz též odstavec 2.1.2 stanoviska Evropské centrální banky CON/2017/6.

(32) Viz zejména článek 104 směrnice o kapitálových požadavcích.

(33) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63), zejména článek 16.

(34) V souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení o jednotném mechanismu dohledu.

(35) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149). Čl. 8 odst. 4 této směrnice například stanoví, že během přechodného období by měli mít vkladatelé do pěti pracovních dní od podání žádosti přístup k přiměřené částce svých pojištěných vkladů na pokrytí nákladů na živobytí.

(36) Viz článek 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).

(37) Z tohoto důvodu panuje obecná shoda jak na úrovni Unie, tak na mezinárodní úrovni (právní předpisy o neodvolatelnosti zúčtování a klíčové atributy Rady pro finanční stabilitu), pokud jde o potřebu chránit před účinky moratoria finanční závazky ve vztahu k infrastrukturám finančního trhu.

(38) Viz čl. 6 odst. 4 nařízení o jednotném mechanismu dohledu.

(39) Tytéž úvahy platí obdobně, pokud jde o článek 21 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí.

31.1.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 34/27

Rozhodnutí Úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace

ze dne 31. srpna 2017

o registraci Evropského křesťanského politického hnutí

(Pouze anglické znění je závazné)

(2018/C 34/10)

ÚŘAD PRO EVROPSKÉ POLITICKÉ STRANY A EVROPSKÉ POLITICKÉ NADACE

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (1), a zejména na článek 9 tohoto nařízení,

s ohledem na žádost obdrženou od Evropského křesťanského politického hnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace (dále jen „úřad“) obdržel žádost o registraci jako evropská politická strana v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 od Evropského křesťanského politického hnutí (dále jen „žadatele“) dne 11. července 2017.

(2)	v souladu s čl. 9 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 úřad dne 8. srpna 2017 vyzval žadatele, aby poskytl chybějící dokumenty nutné k vyřízení žádosti,

(3)	žadatel předložil revidovaná znění částí této žádosti ve dnech 15. srpna 2017, 22. srpna 2017, 24. srpna 2017 a 29. srpna 2017,

(4)

žadatel předložil dokumenty potvrzující, že splňuje podmínky stanovené v článku 3 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 a zejména že je zastoupen nejméně ve čtvrtině členských států EU alespoň následujícími poslanci Evropského parlamentu, vnitrostátních či regionálních parlamentů nebo členy regionálních shromáždění: pan Hrvoje Zekanović (Hrvatski rast, Chorvatsko), pan Franck Margain (Parti Chrétien-Démocrate, Francie), pan Ivars Brīvers (Kristīgi demokrātiskā savienība, Lotyšsko), pan Bastiaan Belder (Staatkundig Gereformeerde Partij, Nizozemsko), pan Marek Jurek (Prawica Rzeczypospolitej, Polsko) a paní Petronela-Mihaela Csokany (Uniunea Bulgară din Banat, Rumunsko), kteří jsou členy členských stran žadatele, a pan Branislav Škripek (Slovensko), který přímo členem žadatele,

(5)	žadatel předložil prohlášení v podobě uvedené v příloze k nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 a své stanovy obsahující ustanovení požadovaná v článku 4 tohoto nařízení,

(6)	žadatel předložil další dokumenty v souladu s články 1 a 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU, Euratom) 2015/2401 (2),

(7)	v souladu s článkem 9 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 úřad posoudil předloženou žádost a podpůrné dokumenty a domnívá se, že žadatel splňuje podmínky pro registraci stanovené v článku 3 nařízení a že stanovy obsahují ustanovení požadovaná podle článku 4 nařízení,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Evropské křesťanské politické hnutí se tímto registruje jako evropská politická strana.

Dnem zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nabývá evropskou právní subjektivitu.

Článek 2

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem oznámení.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno pro:

Evropské křesťanské politické hnutí

Bergstraat 33

3811 NG Amersfoort

NIZOZEMSKO

V Bruselu dne 31. srpna 2017.

Za Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace

ředitel

M. ADAM

(1) Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 1.

(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU, Euratom) 2015/2401 ze dne 2. října 2015 o obsahu a fungování rejstříku evropských politických stran a evropských politických nadací (Úř. věst. L 333, 19.12.2015, s. 50).

PŘÍLOHA

Article 1

Name and logo

1. The name of the association is European Christian Political Movement (EPCM).

2. The logo exists out of the letters E, C, P, M, in blue and green.

Article 2

Registered office

The registered office of the Association is located at The Hague, The Netherlands (Chamber of Commerce, Koninginnegracht 13, 2514 AA Den Haag). The ECPM head office is at the Bergstraat 33, 3811 NG, Amersfoort, The Netherlands.

Article 3

Objects

1. The objects of the association are to reinforce Christian politics on a European, national, regional and local level, as expressed in the basic programme of the association.

2. The association may pursue its objects with all legal means, including in particular by:

a.	promoting mutual contacts among political parties endorsing the association’s objects;

b.	promoting and exchanging knowledge and experience that may contribute to achieving the association’s objects;

c.	organizing trainings in order to increase the knowledge and skills of the members and their officers;

d.	promoting the further shaping of Christian politics in Europe;

e.	promoting concrete legislation to conform to the basic programme of the association;

f.	participating in European elections.

3. The organisation does not pursue profit goals.

Article 4

Members

Members may be:

a.	Political parties in Europe endorsing the basic programme, as mentioned in article 3;

politicians who qualify for Article 3(1)(b) of Regulation (EC) No 2004/2003 (including amendments from Regulation (EC) No 1524/2007) of the European Parliament and of the Council of the fourth day of November two thousand and three on the regulations governing political parties at European level and the rules regarding their funding and who are also endorsing the basic programme, as mentioned in article 3 and members of national parliaments from nations which have full membership in the Council of Europe.

c.	The association with limited legal competence: European Christian Political Youth (ECPYouth) with its registered office in the Hague, the Netherlands.

Article 5

Associated Bodies

1. Associated bodies are organizations or individual members of the European Parliament that (can) support the association’s work, either financially or by contributing expertise or otherwise.

2. Associated bodies do not have any rights and obligations other than those conferred and imposed on them by or pursuant to this charter.

Article 6

Admission

1. The board shall decide on the admission of members and associated bodies.

2. In the event of non-admission as a member, the general assembly may still decide to admit the relevant party or individual.

Article 7

Termination of membership

1. The membership shall end:

a.	by the member’s notice of termination;

by notice of termination by or on behalf of the association, which may be given if a member has ceased to meet the requirements for membership as set in this charter, if the member fails to perform its obligations vis-à-vis the association, as well as if the association cannot reasonably be required to continue the membership;

c.	by disqualification, which may be pronounced only if a member acts contrary to the association’s charter, the regulations or the resolutions, or prejudices the association.

2. Notice of termination on behalf of the association shall be given by the board.

3. Notice of termination of the membership by the member may be given only with effect from the end of the association year and with due observance of a four-week notice period. The membership may, however, be terminated with immediate effect if the association or the member cannot reasonably be required to continue the membership.

4. Notice of termination contrary to the provisions of the foregoing paragraph shall result in termination as per the earliest possible time following the effective date of termination stated in the notice.

5. A member shall not be authorized by means of notice of termination of its membership to exclude vis-à-vis itself a resolution imposing more stringent financial obligations on the members.

6. Disqualification from the membership shall be effectuated by then board.

7. The person involved may lodge an appeal against a resolution of the association to terminate the membership based on the argument that the association cannot reasonably be required to continue the membership, and against a resolution to disqualify a member from membership within one month of receipt of the notice of the resolution at the general assembly. The person involved shall be notified of the resolution in writing, stating the reasons, as soon as possible. During the appeal period and pending the appeal, the member will be suspended.

8. In the event of termination of the membership in the course of any association year, the annual contribution shall, nevertheless, remain due in full.

Article 8

Termination of the rights and obligations of associated bodies

An associated body’s rights and obligations may at all times mutually be terminated by giving notice, provided that a financial contribution for the current association year promised shall remain due in full.

Article 9

Notice of termination on behalf of the association shall be given by the board.

Article 10

Annual contributions

1. The members shall pay an annual contribution to be determined by the general assembly.

2. Under special circumstances the board may grant a full or partial exemption from the obligation to pay a contribution.

Article 11

Board

1. The board shall consist of at least four private individuals who are either a:

member;

b.	member of a member-party or;

c.	member or staff member of an associate or an individual member, and who are to be elected by the general assembly.

2. The number of board members shall be determined by the general assembly based on a motion of the board.

3. Board members will be appointed by the general assembly.

4. The standing orders may give further regulations on the appointment of board members.

Article 12

Termination of board membership - Periodic membership - Suspension

1. Every board member shall retire ultimately four years after appointment. The retiring board member shall be eligible for reappointment once

2. Every board member, even if appointed for a limited period of time, may at all times be dismissed or suspended by the general assembly. Any suspension not followed by a dismissal resolution within three months shall end by expiry of such term. The retiring board member shall be eligible for reappointment. A person appointed to fill a temporary vacancy shall take the place of his predecessor in the rotation schedule.

3. Furthermore, a board membership shall end:

a.	by termination of a member’s membership of the association;

b.	by resignation.

Article 13

Board offices - Board decision - Making process

1. The chairman shall be appointed to office by the general assembly. The other offices shall be divided among the board members in mutual consultation, provided that the board may also assign the duties of the secretary and the treasurer to non-board members.

2. Standing orders may set additional regulations in respect of the meetings and decision-making process of the board.

Article 14

Board duties - Representation

1. Save as restricted in this charter, the board shall be responsible for the management of the association.

2. In the event of vacancies on the board, the board shall retain its powers. It shall, however, convene a general assembly as soon as possible to discuss the filling of the vacancy or vacancies.

3. The board shall be authorized to have committees to be appointed by the board perform certain parts of the board’s duties under the responsibility of the board.

4. The board shall be authorized to enter into agreements to purchase, alienate or encumber property subject to public registration, to enter into agreements in which the association binds itself as a guarantor or as joint and several debtor, warrants performance by third parties, or binds itself as security for a third-party debt.

5. The association shall be represented both in and out of court either by the board or by the chairman acting jointly together with another board member.

6. With regard to daily management, the association is validly represented by the General Director.

Article 15

Financial management, annual report and reporting

1. The General Director is responsible for the daily financial management, including expenditure and fundraising and is fully authorized with regard to bank matters and loans below €25.000. In consultation with the Board, the General Director appoints an independent administrator to conduct the administration. The administrator can transfer funds only with written approval of the General Director. The General Director will inform the Board of the financial developments and reports on all transfers over €1.000. The independent administrator prepares the accounts after which they are adopted by the General Director and verified by the Board. The Board will be fully transparent to its members and the European Parliament regarding donations and the financial accounts while maintaining the protection of personal data and privacy as long as this does not conflict with any ruling in this charter.

2. The General Director will sign off spending which will be recorded by the administrator. All expenditure will be conducted in accordance with the rules and guidelines for expenditure concerning European political parties. Other staff members can only do expenditure within an established limit and with the sole purpose of arranging travel and stay and meeting rooms.

3. The board remains the final administrative and financial representation of the association and shall keep records of the association’s financial position, so as to show its rights and obligations at all times.

4. The board shall issue its annual report at a congress within six months of the end of the association year - save an extension of such term by the general assembly -, reporting on its management as conducted over the past financial year, under simultaneous submission of a balance sheet and a statement of income and expenditure. After expiry of the said term any member may demand in court that the board report in accordance with the foregoing sentence.

5. The European Parliament appoints the auditor. The General Director and administrator will cooperate with the auditor to establish the annual accounts. These accounts will be submitted to the Board and General Assembly for approval.

6. The association year shall run from the first day of January until the thirty-first day of December. (change of order, was article 15.1)

Article 16

The General Assembly

1. The general assembly is the general meeting by law. All powers in the association not conferred on the board by law or in this charter shall vest in the General Assembly.

2. Ultimately six months after the end of each association year, a congress – the annual meeting - shall be held to discuss, inter alia:

a.	the annual report and the report as referred to in article 15, as well as the report of the committee referred to in such article;

b.	the appointment of the committee referred to in article 15 for the following association year;

c.	the filling of vacancies, if any;

d.	motions submitted by the board or by the members, if any, as announced in the notice convening the meeting.

3. Any other assemblies shall be held as often as the board deems appropriate.

4. Furthermore, on the written request of at least such number of members as are entitled to cast one tenth of the votes, the board shall convene a congress within a maximum term of four weeks. If the request is not complied with within fourteen days, the requesting members may convene the meeting themselves by giving notice in accordance with article 20 or by placing an advertisement in a daily newspaper at least widely read in the place where the association has its registered office.

Article 17

Access and voting right

1. In compliance with article 20, the general assembly shall be open to members of the association, board members, representatives of the associated bodies and invited guests. Suspended members and suspended board members shall not have access to the congress.

2. Other than those referred to in paragraph 1 have admission to the general assembly, unless casu quo the general assembly decides to meet in camera.

3. Every member of the association who is not suspended shall have the right to cast a vote.

4. Every associated body has a right to cast a vote on subjects concerning: political content.

5. In the general assembly each member party has three votes and every individual member has one vote. Every associate body has one vote. The number of votes by individual members and associates can only make up for forty-nine percent (49 %) of the total votes. If the votes of individual members exceed forty-nine percent (49 %) of the total votes then the chairman of the association (or his substitute) is allowed to determine an alternative division of the votes that ensures that the individual members will receive forty-nine percent (49 %) of the total votes.

6. A memberparty may cast his vote only through a representative having power of attorney to the satisfaction of the chairman of the meeting.

Article 18

Chair - Minutes

1. The general assembly shall be chaired by the chairman of the association or his deputy. In the absence of the chairman and his deputy, one of the other board members to be designated by the board shall act as chairman. If the chair is not filled according to this procedure either, the meeting shall appoint its own chairman.

2. The secretary or another person designated for such purpose by the chairman shall keep minutes of the proceedings at each meeting, to be adopted and signed by the chairman and the person keeping the minutes.

Article 19

Congress decision - Making process

1. The decision pronounced at the general assembly by the chairman to the effect that a resolution has been adopted shall be decisive. The same shall be true for the substance of a resolution adopted to the extent that a vote was taken on a motion not set forth in writing.

2. If, however, immediately after the decision referred to in paragraph 1 is pronounced, the correctness thereof is challenged, a new vote shall be taken if the majority of the meeting or, if the original vote was not taken by roll-call or by ballot, a person entitled to vote so requires. Such new vote shall supersede the legal consequences of the original vote.

3. To the extent not provided otherwise by law or in this charter, all resolutions of the general assembly shall be adopted by an absolute majority of the votes cast.

4. Blank votes shall be deemed not to have been cast.

5. If, in an election of persons, none of the candidates has obtained an absolute majority of the votes, a second vote or, in the event of a binding nomination, a second vote between the nominated candidates, shall be held. If in such second vote none of the candidates has obtained an absolute majority either, revotes shall be taken until either one person has obtained an absolute majority of the votes or a vote held between two persons ends in a tie. Such revotes (not including the second vote) shall at all times be held between the persons between whom the preceding vote had been held, with the exception of the person who had obtained the least votes during such preceding vote. If during the preceding vote the least votes had been obtained by more than one person, a drawing of lots shall decide who of such persons can no longer be voted for in the new vote. In the event that a vote between two persons ends in a tie, a drawing of lots shall decide who of such two persons is elected.

6. In the event that a vote on a motion other than on an election of persons ends in a tie, the motion shall be deemed to have been rejected.

7. All votes shall be taken orally, unless the chairman deems a vote by ballot appropriate or if any of the persons entitled to vote so requires prior to the vote. Written votes shall be taken by secret, unsigned ballot. Resolutions may be adopted by acclamation, unless any of the persons entitled to vote requires a vote by roll-call.

8. A unanimous resolution of all members, even outside a meeting, shall have the same force as a resolution of the congress of the general assembly, provided adopted with the prior knowledge of the board.

9. As long as all members are present or represented at a general assembly, valid resolutions may be adopted, provided unanimously, with respect to all items to be discussed - thus, including a motion to amend this charter or to dissolve the association - even if no notice convening a congress has been sent or has been sent in accordance with the requirements in that respect or any other requirements with respect to convening and holding meetings, or any related formalities, have not been observed.

10. Decisions are only valid if at least one quarter of the members are present during the meeting.

Article 20

Convening the General Assembly

1. The general assembly shall be convened by the board. The notice convening the general assembly shall be sent to the addresses of the members according to the membership register as referred to in article 4. The term for convening a congress shall be at least seven days.

2. The notice convening the general assembly shall state the items to be discussed, without prejudice to the provisions of article 21. In the notice convening the general assembly, the board can indicate some items that shall exclusively be discussed by the members. Items mentioned in article 17.4 can never be indicated by the board as to be discussed exclusively.

Article 21

Amendment of the Charter

1. This charter of the association may be amended only by a resolution of the general assembly, the notice convening such meeting stating that a motion to amend the charter shall be discussed at such meeting.

2. Those who had convened the congress of the general assembly to discuss a motion to amend the charter shall deposit a copy of such motion in which the proposed amendment is quoted verbatim, at a suitable location, for inspection by the members, at least five days prior to the meeting until the end of the day of the meeting. Furthermore, a copy as referred to above shall be sent to all members.

3. A resolution to amend the charter shall require at least two thirds of the votes cast in a meeting at which at least two thirds of the members are present or represented. If two thirds of the members are not present or represented, a second meeting shall be convened and held within four weeks thereafter, in which a resolution may be passed on the motion as discussed in the previous meeting, irrespective of the number of members present or represented, provided by a majority of at least two thirds of the votes cast.

4. An amendment of the charter shall not take effect until after having been set forth in an instrument executed before a civil-law notary. Every board member shall be authorized to have the instrument executed, in accordance with the of the general assembly.

Article 22

Dissolution

1. The association may be dissolved by a resolution of the general assembly. The provisions of paragraphs 1, 2 and 3 of the foregoing article shall apply mutatis mutandis.

2. The appropriation of any credit balance after liquidation shall be determined by the general assembly in the resolution to dissolve the association.

Article 23

Standing orders

1. The general assembly may adopt standing orders.

2. The standing orders may not be contrary to the law, even where nonmandatory, or with this charter.

Article 24

Affiliated foundation

Sallux is the foundation affiliated to ECPM and will function as its sole European political foundation in accordance with the Regulation (EC) No 1141/2014 of the European Parliament and of the Council on the regulations governing political foundations and the rules regarding their funding.

Annex I

List of Members of the European Christian Political Movement on June 1, 2017

Full name	English translation	Acronym	Type of membership	Member state
Hayastani Qristonea-Demokratakan Miowt'yown	Christian Democratic Union of Armenia	HQDM	Full membership	Armenia
Hrvatski rast	Croatian Growth	HRAST	Full membership	Croatia
Eesti Kristlikud Demokraadid	Estionian Christian Democrats	EKD	Full membership	Estonia
Parti Chrétien-Démocrate	Christian Democratic Party	PCD	Full membership	France
Christian Democratic People’s party		CDPP	Full membership	Georgia
Bündnis C – Christen für Deutschland	Alliance C – Christians for Germanny	Bundnis-C	Full membership	Germany
Kristigi Demokratiska Savieniba	Christian Democratic Union	KDS	Full membership	Latvia
Partidul Popular Crestin Democrat	Christian Democratic People's party	PPCD	Full membership	Moldova
ChristenUnie	Christian Union	CU	Full membership	The Netherlands
Staatkundig Gereformeerde Partij	Politically Reformed Party	SGP	Full membership	The Netherlands
Prawica Rzeczypospolitej	Right Wing of the Republic	PR	Full membership	Poland
Uniunea Bulgara din Banat	Bulgarian Union in Banat	UBB	Full membership	Romania
Evangelische Volkspartei	Evangelical People's Party	EVP	Full membership	Switzerland
Khrystiyansko Demokratichnyj Soyuz	Christian-Democratic Union	KDS	Full membership	Ukraine
Christian Peoples Alliance		CPA	Full membership	United Kingdom

31.1.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 34/37

Oznámení o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu bionafty pocházející z Argentiny

(2018/C 34/11)

Evropská komise (dále jen „Komise“) obdržela podnět podle článku 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), ve kterém se uvádí, že dovoz bionafty pocházející z Argentiny je subvencovaný, a způsobuje proto výrobnímu odvětví Unie újmu (2).

1. Podnět

Podnět podala dne 18. prosince 2017 organizace European Biodiesel Board (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 %, celkové výroby bionafty v Unii.

2. Výrobek, který je předmětem šetření

Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, jsou monoalkylestery mastných kyselin a/nebo parafínovaný plynový olej ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, obecně známé jako „bionafta“, buď v čisté formě, nebo obsažené ve směsi (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

3. Tvrzení o subvencování

Výrobkem označeným za subvencovaný je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Argentiny (dále jen „dotčená země“), v současnosti kódů KN ex 1516 20 98 (kódy TARIC 1516209821, 1516209829 a 1516209830), ex 1518 00 91 (kódy TARIC 1518009121, 1518009129 a 1518009130), ex 1518 00 95 (kód TARIC 1518009510), ex 1518 00 99 (kódy TARIC 1518009921, 1518009929 a 1518009930), ex 2710 19 43 (kódy TARIC 2710194321, 2710194329 a 2710194330), ex 2710 19 46 (kódy TARIC 2710194621, 2710194629 a 2710194630), ex 2710 19 47 (kódy TARIC 2710194721, 2710194729 a 2710194730), 2710 20 11, 2710 20 15, 2710 20 17, ex 3824 99 92 (kódy TARIC 3824999210, 3824999212 a 3824999220), 3826 00 10 a ex 3826 00 90 (kódy TARIC 3826009011, 3826009019 a 3826009030). Tyto kódy KN a kódy TARIC se uvádějí pouze pro informaci.

Podnět obsahuje dostatečné důkazy o tom, že argentinští výrobci výrobku, který je předmětem šetření, těží z řady subvencí poskytovaných vládou Argentiny.

Subvencování spočívá mimo jiné v:

i)	poskytování zboží nebo služeb vládou za cenu nižší než přiměřenou, například poskytování sójových bobů;

ii)	nákupu zboží vládou za cenu vyšší než přiměřenou a/nebo příjmové či cenové podpoře, jako je nákup bionafty z pověření vlády (smlouva o dodávkách bionafty);

iii)	přímém převodu finančních prostředků, jako je poskytování úvěrů a financování vývozu za preferenčních podmínek, mimo jiné preferenční úvěry národní banky Argentiny (Banco de la Nación Argentina, dále jen „BNA“); a

iv)

prominutém nebo nevybraném státním příjmu, jako je zrychlené odepisování ve prospěch výrobců bionafty podle zákona o biopalivech z roku 2006, osvobození od minimální předpokládané daně z příjmu nebo odklad její platby pro výrobce bionafty podle zákona o biopalivech z roku 2006 a několik oblastních osvobození od daně.

Žadatel dále tvrdí, že výše uvedená opatření představují subvence, neboť zahrnují finanční příspěvek argentinské vlády nebo jiných orgánů regionálních správ (včetně veřejnoprávních subjektů) a vyvážejícím výrobcům výrobku, který je předmětem šetření, přinášejí výhody. Jsou údajně omezeny na určité podniky či výrobní odvětví nebo skupinu podniků, a proto jsou specifické a napadnutelné. Na základě toho se údajná výše subvencí v případě dotčené země jeví jako značná.

S ohledem na čl. 10 odst. 2 a 3 základního nařízení připravila Komise zprávu o dostatečnosti důkazů obsahující analýzu všech důkazů, jež má Komise k dispozici, a na jejímž základě zahajuje Komise šetření. Tuto zprávu lze nalézt v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí označené jako „For inspection by interested parties“.

Komise si vyhrazuje právo prošetřit další relevantní případy subvencování, které mohou být v průběhu šetření zjištěny.

4. Tvrzení o hrozbě újmy a příčinné souvislosti

Žadatel poskytl důkazy o tom, že se dovoz výrobku, který je předmětem šetření, z dotčené země celkově zvýšil jak v absolutních hodnotách, tak i co se týče podílu na trhu, a to ve značné míře, což naznačuje pravděpodobnost podstatného nárůstu dovozu. Kromě toho se údajně tento dovoz do Unie uskutečňuje za ceny, které, kromě jiných dopadů, již měly negativní dopad na úroveň prodejních cen, objem prodeje, podíl na trhu a zisky výrobního odvětví Unie.

Kromě toho žadatel poskytl důkazy o tom, že v Argentině existuje dostatečná volně dostupná kapacita, což naznačuje pravděpodobnost podstatného nárůstu dovozu.

Povaha údajných subvencí je navíc taková, že by pravděpodobně měly negativní účinky na obchod.

Rovněž se uvádí, že se tok dovozu subvencovaných výrobků pravděpodobně podstatně zvýší vzhledem k nedávnému omezení platných antidumpingových opatření proti dovozu výrobku, který je předmětem šetření, do EU (3) a nedávnému uložení vyrovnávacích opatření ve Spojených státech amerických (dále jen „USA“) proti výrobku, který je předmětem šetření. To ukazuje na pravděpodobnost přesměrování vývozu do Unie, což povede k významnému nárůstu dovozu subvencovaných výrobků. Žadatel tvrdí, že uvedené změny okolností jsou jasně očekávatelné a nastanou brzy. Z důvodu bezprostředně hrozícího dalšího dovozu subvencovaných výrobků by došlo k podstatné újmě.

Žadatel dále tvrdí, že hrozba přílivu nekalého dovozu je hlavní příčinou bezprostřední hrozby újmy a že neexistují žádné jiné faktory, u kterých by se zdálo, že narušují příčinnou souvislost.

5. Postup

Poněvadž Komise poté, co informovala členské státy, zjistila, že podnět byl podán výrobním odvětvím Unie nebo jeho jménem a že existuje dostatek důkazů pro zahájení řízení, zahajuje šetření podle článku 10 základního nařízení.

Šetřením se stanoví, zda je výrobek, který je předmětem šetření a který pochází z dotčené země, subvencován a zda dovoz tohoto subvencovaného výrobku způsobil nebo hrozí, že způsobí, újmu výrobnímu odvětví Unie. V případě kladné odpovědi se šetření bude zabývat tím, zda by uložení příslušných opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie.

Argentinská vláda byla vyzvána ke konzultacím.

5.1 Období šetření a posuzované období

Šetření subvencování a újmy se týká období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týká období od 1. ledna 2014 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

5.2 Postup pro zjištění subvencování

Vyvážející výrobci (4) výrobku, který je předmětem šetření, z dotčené země a orgány dotčené země se vyzývají k účasti na šetření Komise. Další strany, od nichž bude Komise požadovat informace významné pro zjištění existence a výše napadnutelných subvencí poskytnutých na výrobek, který je předmětem šetření, se rovněž vyzývají, aby s Komisí v co možná největší míře spolupracovaly.

5.2.1 Šetření vyvážejících výrobců

Postup pro výběr vyvážejících výrobců, kteří budou podrobeni šetření v dotčené zemi

a) Výběr vzorku

S ohledem na potenciálně velký počet vyvážejících výrobců v dotčené zemi zahrnutých do tohoto řízení a za účelem dokončení šetření v předepsaných lhůtách může Komise omezit okruh vyvážejících výrobců, kteří budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to výběrem jejich vzorku. Výběr vzorku bude proveden v souladu s článkem 27 základního nařízení.

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, žádají se všichni vyvážející výrobci nebo zástupci jednající jejich jménem, aby se Komisi přihlásili. Není-li stanoveno jinak, musí tak tyto strany učinit do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, a to tím, že Komisi poskytnou o svých společnostech údaje požadované v příloze I tohoto oznámení.

Aby Komise získala informace, které považuje pro výběr vzorku vyvážejících výrobců za nezbytné, obrátí se také na orgány dotčené země a může se též obrátit na jakákoli známá sdružení vyvážejících výrobců.

Všechny zúčastněné strany, jež chtějí předložit jakékoli další podstatné informace týkající se výběru vzorku, s výjimkou informací požadovaných výše, tak musí učinit do 21 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, není-li stanoveno jinak.

Je-li nutné provést výběr vzorku, mohou být vyvážející výrobci vybráni na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Komise všem známým vyvážejícím výrobcům, orgánům dotčené země a sdružením vyvážejících výrobců oznámí společnosti vybrané do vzorku.

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, pokud jde o vyvážející výrobce, zašle dotazníky vyvážejícím výrobcům vybraným do vzorku, jakémukoli známému sdružení vyvážejících výrobců a orgánům dotčené země.

Všichni vyvážející výrobci vybraní do vzorku a orgány dotčené země musí předložit vyplněný dotazník do 37 dnů ode dne oznámení o výběru vzorku, není-li stanoveno jinak.

Aniž je dotčeno použití článku 28 základního nařízení, společnosti, které souhlasily se svým případným zařazením do vzorku, ale nebyly do vzorku vybrány, se považují za spolupracující (dále jen „spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku“). Aniž je dotčeno písmeno b) níže, vyrovnávací clo, které může být uloženo na dovoz od spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku, nebude vyšší než vážené průměrné výše subvence zjištěné u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku (5).

b) Individuální výše napadnutelné subvence pro společnosti nezařazené do vzorku

Spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku mohou podle čl. 27 odst. 3 základního nařízení požádat, aby Komise stanovila jejich individuální výši subvence. Vyvážející výrobci, kteří chtějí požádat o individuální výši subvence, si musí vyžádat dotazník a vrátit jej řádně vyplněný do 37 dnů ode dne oznámení o výběru vzorku, není-li stanoveno jinak.

Vyvážející výrobci, kteří požadují individuální výši subvence, by si však měli být vědomi skutečnosti, že se Komise může přesto rozhodnout nestanovit pro ně individuální výši subvence, pokud je například počet vyvážejících výrobců tak vysoký, že by takové stanovení znamenalo příliš velké zatížení a bránilo by včasnému ukončení šetření.

5.2.2 Šetření dovozců, kteří nejsou ve spojení (6) (7)

Dovozci, kteří nejsou ve spojení a dovážejí z dotčené země do Unie výrobek, který je předmětem šetření, se vyzývají k účasti na tomto šetření.

S ohledem na potenciálně velký počet dovozců, kteří nejsou ve spojení, jichž se toto řízení týká, a za účelem dokončení šetření v předepsaných lhůtách může Komise omezit okruh těchto dovozců, kteří nejsou ve spojení a budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to výběrem jejich vzorku. Výběr vzorku bude proveden v souladu s článkem 27 základního nařízení.

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, žádají se všichni dovozci, kteří nejsou ve spojení, nebo zástupci jednající jejich jménem, aby se Komisi přihlásili. Není-li stanoveno jinak, musí tak tyto strany učinit do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, a to tím, že Komisi poskytnou o své společnosti nebo společnostech údaje požadované v příloze II tohoto oznámení.

Aby Komise získala informace, které považuje pro výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, za nezbytné, může se také obrátit na jakákoli známá sdružení dovozců.

Je-li nutné provést výběr vzorku, mohou být dovozci vybráni na základě největšího reprezentativního objemu prodeje výrobku, který je předmětem šetření a který pochází z dotčené země, v Unii, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Komise všem známým dovozcům, kteří nejsou ve spojení, a sdružením dovozců oznámí, které společnosti byly do vzorku vybrány.

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, zašle dotazníky dovozcům, kteří nejsou ve spojení, zařazeným do vzorku a jakémukoli známému sdružení dovozců. Není-li stanoveno jinak, musí tyto strany předložit vyplněný dotazník do 37 dnů ode dne oznámení o výběru vzorku.

5.3 Postup pro zjištění újmy a šetření výrobců v Unii

Zjištění újmy je založeno na skutečných důkazech a zahrnuje objektivní stanovení objemu dovozu subvencovaných výrobků, jeho účinku na ceny na trhu Unie a následného účinku tohoto dovozu na výrobní odvětví Unie. S cílem stanovit, zda je výrobnímu odvětví Unie působena podstatná újma, se výrobci výrobku v Unii, který je předmětem šetření, vyzývají k účasti na šetření Komise.

Šetření výrobců v Unii

S ohledem na velký počet výrobců v Unii zahrnutých do tohoto řízení a za účelem dokončení šetření v předepsaných lhůtách se Komise rozhodla omezit okruh výrobců v Unii, kteří budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to výběrem jejich vzorku. Výběr vzorku se provádí v souladu s článkem 27 základního nařízení.

Komise předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Více informací lze nalézt v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí označené jako „For inspection by interested parties“. Zúčastněné strany se vyzývají, aby se s uvedenou dokumentací seznámily (za tímto účelem by se měly obrátit na Komisi prostřednictvím kontaktních údajů uvedených v bodě 5.7 níže). Ostatní výrobci v Unii nebo zástupci jednající jejich jménem, kteří se domnívají, že existují důvody, proč by měli být zahrnuti do vzorku, se musí obrátit na Komisi do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Všechny zúčastněné strany, jež chtějí předložit jakékoli další podstatné informace týkající se výběru vzorku, tak musí učinit do 21 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, není-li stanoveno jinak.

Komise všem známým výrobcům v Unii a/nebo sdružením výrobců v Unii oznámí, které společnosti byly nakonec vybrány do vzorku.

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, zašle dotazníky výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a jakémukoli známému sdružení výrobců v Unii. Není-li stanoveno jinak, musí tyto strany předložit vyplněný dotazník do 37 dnů ode dne oznámení o výběru vzorku.

5.4 Postup pro posouzení zájmu Unie

Pokud bude existence subvence a jí působené újmy zjištěna, bude v souladu s článkem 31 základního nařízení rozhodnuto, zda by přijetí antisubvenčních opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie. Výrobci v Unii, dovozci a jejich reprezentativní sdružení, uživatelé a jejich reprezentativní sdružení a reprezentativní organizace spotřebitelů se vyzývají, aby se přihlásili do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, není-li stanoveno jinak. Aby se mohly zúčastnit šetření, musí reprezentativní organizace spotřebitelů v téže lhůtě prokázat, že existuje objektivní souvislost mezi jejich činností a výrobkem, který je předmětem šetření.

Strany, které se přihlásí ve výše uvedené lhůtě, mohou sdělit Komisi informace týkající se zájmu Unie do 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, není-li stanoveno jinak. Tyto informace mohou být poskytnuty buď ve volném formátu, nebo vyplněním dotazníku vypracovaného Komisí. V každém případě budou informace předložené podle článku 31 zohledněny pouze tehdy, budou-li v době předložení doloženy věcnými důkazy.

5.5 Jiná písemná podání

S výhradou ustanovení tohoto oznámení se všechny zúčastněné strany vyzývají, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy. Není-li stanoveno jinak, musí Komise tyto informace a důkazy obdržet do 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

5.6 Možnost slyšení útvary Komise, které provádějí šetření

Všechny zúčastněné strany mohou požádat o slyšení u útvarů Komise provádějících šetření. Jakákoli žádost o slyšení by měla být podána písemně s uvedením důvodů žádosti. Žádost o slyšení ohledně záležitostí týkajících se počáteční fáze šetření musí být podána do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Později musí být žádosti o slyšení předkládány v jednotlivých lhůtách stanovených Komisí v rámci její komunikace se zúčastněnými stranami.

5.7 Pokyny pro písemná podání, zasílání vyplněných dotazníků a korespondenci

Na informace předkládané Komisi v rámci šetření týkajících se ochrany obchodu se nesmí vztahovat autorská práva. Zúčastněné strany musí před tím, než předloží Komisi informace a/nebo údaje, na které se vztahují autorská práva třetích stran, požádat držitele těchto práv o zvláštní povolení, které výslovně a) umožňuje, aby Komise použila tyto informace a údaje pro účely tohoto řízení na ochranu obchodu, a b) umožňuje poskytnutí těchto informací a/nebo údajů zúčastněným stranám tohoto šetření ve formě, která jim umožní uplatnit své právo na obhajobu.

Všechna písemná podání zúčastněných stran, včetně informací vyžadovaných tímto oznámením, vyplněných dotazníků a korespondence, pro které je vyžadováno důvěrné zacházení, se označí poznámkou „Limited“ (8). Strany, jež předkládají informace v průběhu tohoto šetření, se vyzývají, aby žádost o důvěrné zacházení odůvodnily.

Zúčastněné strany, které sdělily informace označené poznámkou „Limited“, mají podle čl. 29 odst. 2 základního nařízení předložit jejich shrnutí, které nemá důvěrnou povahu a které se označí poznámkou „For inspection by interested parties“. Toto shrnutí by mělo být natolik podrobné, aby umožňovalo přiměřené pochopení podstaty důvěrně sdělených informací.

Pokud strana předkládající důvěrné informace žádost o důvěrné zacházení neodůvodní pádnými důvody nebo nepředloží v požadovaném formátu a kvalitě jejich shrnutí, které nemá důvěrnou povahu, nemusí Komise tyto informace vzít v úvahu, pokud není z věrohodných zdrojů prokázáno, že jsou správné.

Zúčastněné strany se vyzývají, aby veškerá podání a žádosti předkládaly elektronickou poštou, včetně naskenovaných plných mocí a osvědčení; výjimkou jsou objemné odpovědi, které se předloží na nosičích CD-ROM nebo DVD přímým předáním nebo doporučeným dopisem. Použitím e-mailu vyjadřují zúčastněné strany svůj souhlas s pravidly platnými pro elektronická podání uvedenými v dokumentu „CORRESPONDENCE WITH THE EUROPEAN COMMISSION IN TRADE DEFENCE CASES“ zveřejněném na internetových stránkách Generálního ředitelství pro obchod: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2011/june/tradoc_148003.pdf.

Zúčastněné strany musí uvést své jméno (název), adresu, telefonní číslo a platnou e-mailovou adresu a měly by zajistit, aby uvedená e-mailová adresa byla funkčním oficiálním pracovním e-mailem, který se kontroluje denně. Poté, co Komise obdrží tyto kontaktní údaje, bude se zúčastněnými stranami dále komunikovat pouze elektronickou poštou, pokud výslovně nepožádají o zasílání všech dokumentů Komise za použití jiných komunikačních prostředků nebo pokud povaha dokumentů, které mají být zaslány, nevyžaduje formu doporučeného dopisu. Další pravidla a informace týkající se korespondence s Komisí včetně zásad, které platí pro podávání elektronickou poštou, naleznou zúčastněné strany ve výše zmíněných pokynech pro komunikaci se zúčastněnými stranami.

Korespondenční adresa Evropské komise, Generálního ředitelství pro obchod, ředitelství H:

European Commission

Directorate General for Trade

Directorate H

Office: CHAR 04/039

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

E-mail:

Subvencování: TRADE-AS644-BIODIESEL-SUBSIDY@ec.europa.eu

Újma: TRADE-AS644-BIODIESEL-INJURY@ec.europa.eu

6. Nedostatečná spolupráce

Pokud zúčastněná strana odmítne umožnit přístup k nezbytným informacím nebo je neposkytne v příslušné lhůtě nebo pokud klade závažným způsobem překážky šetření, mohou podle článku 28 základního nařízení prozatímní nebo konečná pozitivní nebo negativní zjištění vycházet z dostupných údajů.

Pokud se zjistí, že zúčastněná strana předložila nepravdivé nebo zavádějící informace, nemusí se k nim přihlédnout a lze vycházet z dostupných údajů.

Nespolupracuje-li zúčastněná strana vůbec nebo spolupracuje-li jen částečně, a zjištění se proto podle článku 28 základního nařízení zakládají na dostupných údajích, může to vést k výsledku, který pro ni bude méně příznivý, než kdyby spolupracovala.

Skutečnost, že informace nebyly předloženy na elektronickém nosiči dat, se nepovažuje za odmítnutí spolupráce, pokud zúčastněná strana prokáže, že předložení informací v požadované formě by pro ni znamenalo neúměrnou mimořádnou zátěž nebo neúměrné dodatečné náklady. Zúčastněná strana by měla okamžitě kontaktovat Komisi.

7. Úředník pro slyšení

Zúčastněné strany mohou požádat o intervenci úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Úředník pro slyšení slouží jako prostředník mezi zúčastněnými stranami a útvary Komise provádějícími šetření. Úředník pro slyšení přezkoumává žádosti o přístup ke spisu, spory ohledně důvěrné povahy dokumentů, žádosti o prodloužení lhůt a žádosti třetích stran o slyšení. Úředník pro slyšení může uspořádat slyšení jednotlivé zúčastněné strany a působit jako prostředník, aby bylo zajištěno úplné uplatnění práva zúčastněných stran na obhajobu.

Žádost o slyšení u úředníka pro slyšení by měla být podána písemně s uvedením důvodů žádosti. Žádost o slyšení ohledně záležitostí týkajících se počáteční fáze šetření musí být podána do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Později musí být žádosti o slyšení předkládány v jednotlivých lhůtách stanovených Komisí v rámci její komunikace se zúčastněnými stranami.

Další informace a kontaktní údaje naleznou zúčastněné strany na internetových stránkách úředníka pro slyšení na internetové stránce GŘ pro obchod: http://ec.europa.eu/trade/trade-policy-and-you/contacts/hearing-officer/

8. Časový rozvrh šetření

Podle čl. 11 odst. 9 základního nařízení bude šetření ukončeno do 13 měsíců ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. V souladu s čl. 12 odst. 1 základního nařízení je možné uložit prozatímní opatření nejpozději do devíti měsíců ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

9. Zpracovávání osobních údajů

S veškerými osobními údaji shromážděnými v rámci tohoto šetření bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (9).

(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55.

(2) Obecným pojmem „újma“ se rozumí podstatná újma, jakož i hrozba podstatné újmy nebo závažné zpoždění při zavádění výrobního odvětví podle čl. 2 písm. d) základního nařízení.

(3) Úř. věst. L 239, 19.9.2017, s. 9.

(4) Vyvážejícím výrobcem je jakákoliv společnost z dotčené země, která vyrábí a vyváží výrobek, který je předmětem šetření, na trh Unie, ať přímo, nebo prostřednictvím třetí strany, včetně jakékoliv z jejích společností ve spojení, jež se podílejí na výrobě, prodeji na domácím trhu nebo vývozu výrobku, který je předmětem šetření.

(5) Podle čl. 15 odst. 3 základního nařízení se nepřihlíží k napadnutelným subvencím, které jsou nulové nebo zanedbatelné nebo jejichž výše byla zjištěna postupem podle článku 28 základního nařízení.

(6) Do vzorku mohou být zařazeni pouze dovozci, kteří nejsou ve spojení s vyvážejícími výrobci. Dovozci, kteří jsou ve spojení s vyvážejícími výrobci, musí pro tyto vyvážející výrobce vyplnit přílohu I dotazníku. V souladu s článkem 127 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, se za osoby ve spojení považují dvě osoby, které splňují jednu z těchto podmínek: a) jsou členy vedení nebo správní rady podniku druhé osoby; b) jsou právně uznanými obchodními společníky; c) jsou vůči sobě v zaměstnaneckém poměru; d) třetí strana přímo nebo nepřímo drží, kontroluje nebo vlastní nejméně 5 % vydaných akcií nebo podílů s hlasovacími právy obou osob; e) jedna z nich přímo nebo nepřímo kontroluje druhou; f) obě přímo nebo nepřímo kontroluje třetí osoba; g) společně přímo nebo nepřímo kontrolují třetí osobu; nebo h) jsou členy jedné rodiny (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558). Osoby se považují za členy jedné rodiny pouze tehdy, jsou-li k sobě v některém z těchto příbuzenských poměrů: i) manželé, ii) rodiče a děti, iii) sourozenci (i nevlastní), iv) prarodiče a vnuci, v) strýc nebo teta a synovec nebo neteř, vi) tchán nebo tchyně a zeť nebo snacha, vii) švagři a švagrové. V souladu s čl. 5 bodem 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, se „osobou“ rozumí fyzická osoba, právnická osoba a jakékoli sdružení osob, které není právnickou osobou, ale je podle právních předpisů Unie nebo podle vnitrostátních právních předpisů způsobilé k právním úkonům (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(7) Údaje poskytnuté dovozci, kteří nejsou ve spojení, lze použít také v souvislosti s jinými aspekty tohoto šetření, než je zjištění subvencí.

(8) Dokument označený poznámkou „Limited“ je považován za důvěrný podle článku 19 základního nařízení a článku 12 Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Je to také chráněný dokument podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(9) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

PŘÍLOHA I

Text obrazu

3. ČINNOSTI VAŠÍ SPOLEČNOSTI A SPOLEČNOSTÍ VE SPOJENÍ (1)

Uveďte podrobnosti o činnostech vaší společnosti a všech společností ve spojení (uveďte prosím jejich seznam a jejich vztah k vaší společnosti), jež se podílejí na výrobě a/nebo prodeji (na vývoz a/nebo v rámci domácího trhu) výrobku, který je předmětem šetření. Tyto činnosti mohou mimo jiné zahrnovat nákup výrobku, který je předmětem šetření, nebo jeho výrobu na základě dohod o subdodávkách nebo jeho zpracování nebo obchodování s ním.

Název a sídlo společnosti

Činnosti

Vztah

4. DALŠÍ INFORMACE

Poskytněte prosím Komisi výroční zprávu společnosti a/nebo roční účetní závěrky za rok 2016 (ve španělštině a, pokud jsou k dispozici, v angličtině).

Uveďte prosím jakékoli další podstatné informace, o kterých se společnost domnívá, že by Komisi napomohly při výběru vzorku.

5. INDIVIDUÁLNÍ SUBVENČNÍ ROZPĚTÍ

Společnost prohlašuje, že v případě, že nebude vybrána do vzorku, chce obdržet dotazník, aby jej mohla vyplnit, a požádat tak o individuální subvenční rozpětí.

☐ Ano

☐ Ne

6. OSVĚDČENÍ

Poskytnutím výše uvedených informací společnost vyjadřuje souhlas se svým případným zařazením do vzorku. Je-li společnost vybrána jako součást vzorku, znamená to, že vyplní dotazník a že souhlasí s inspekcí ve svých prostorách za účelem ověření jejích odpovědí. Pokud společnost uvede, že se svým případným zařazením do vzorku nesouhlasí, bude její nesouhlas považován za nespolupráci při šetření. Zjištění Komise týkající se nespolupracujících vyvážejících výrobců vycházejí z dostupných údajů a výsledek může být pro příslušnou společnost méně příznivý, než kdyby spolupracovala.

Podpis pověřeného úředníka:

Jméno a funkce pověřeného úředníka:

Datum:

(1) V souladu s článkem 127 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, se za osoby ve spojení považují dvě osoby, které splňují jednu z těchto podmínek: a) jsou členy vedení nebo správní rady podniku druhé osoby; b) jsou právně uznanými obchodními společníky; c) jsou vůči sobě v zaměstnaneckém poměru; d) třetí strana přímo nebo nepřímo drží, kontroluje nebo vlastní nejméně 5 % vydaných akcií nebo podílů s hlasovacími právy obou osob; e) jedna z nich přímo nebo nepřímo kontroluje druhou; f) obě přímo nebo nepřímo kontroluje třetí osoba; g) společně přímo nebo nepřímo kontrolují třetí osobu; nebo h) jsou členy jedné rodiny (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558). Osoby se považují za členy jedné rodiny pouze tehdy, jsou-li k sobě v některém z těchto příbuzenských poměrů: i) manželé, ii) rodiče a děti, iii) sourozenci (i nevlastní), iv) prarodiče a vnuci, v) strýc nebo teta a synovec nebo neteř, vi) tchán nebo tchyně a zeť nebo snacha, vii) švagři a švagrové. V souladu s čl. 5 bodem 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, se „osobou“ rozumí fyzické osoby, právnické osoby a jakékoli sdružení osob, které není právnickou osobou, ale je podle právních předpisů Unie nebo podle vnitrostátních právních předpisů způsobilé k právním úkonům (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

PŘÍLOHA II

Text obrazu

☐ Verze „Limited“ (1)

☐ Verze „For inspection by interested parties“

(zaškrtněte příslušné políčko)

ANTISUBVENČNÍ ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE DOVOZU BIONAFTY POCHÁZEJÍCÍ Z ARGENTINY

INFORMACE PRO VÝBĚR VZORKU DOVOZCŮ, KTEŘÍ NEJSOU VE SPOJENÍ

Tento formulář má pomoci dovozcům, kteří nejsou ve spojení, při poskytování informací týkajících se výběru vzorku požadovaných v bodě 5.2.2 oznámení o zahájení řízení.

Jak verze „Limited“, tak i verze určená pro zúčastněné strany k nahlédnutí označená jako „For inspection by interested parties“ by měly být zaslány Komisi zpět e-mailem na adresu TRADE-AS644-BIODIESEL-INJURY@ec.europa.eu.

1. NÁZEV A KONTAKTNÍ ÚDAJE

Uveďte tyto údaje týkající se vaší společnosti:

Název společnosti

Adresa

Kontaktní osoba

E-mailová adresa

Telefon

Internetové stránky

2. OBRAT A OBJEM PRODEJE

Uveďte celkový obrat společnosti v eurech (EUR) a obrat a hmotnost nebo objem dovozu do Unie (2) a dalšího prodeje na trhu Unie po dovozu z Argentiny bionafty podle definice v oznámení o zahájení řízení a odpovídající hmotnost nebo objem, a to v období šetření (1. ledna až 31. prosince 2017).

Tuny

Hodnota v eurech (EUR)

Celkový obrat vaší společnosti vyjádřený v eurech (EUR)

Dovoz výrobku, který je předmětem šetření, z Argentiny do Unie

Další prodej výrobku, který je předmětem šetření, na trhu Unie po dovozu z Argentiny

(1) Tento dokument je určen pouze pro interní použití. Je chráněn podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43). Jde o důvěrný dokument podle článku 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55), a článku 12 Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.

(2) Dvaceti osmi členskými státy Evropské unie jsou: Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Německo, Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Finsko, Švédsko a Spojené království.

Text obrazu

3. ČINNOSTI VAŠÍ SPOLEČNOSTI A SPOLEČNOSTÍ VE SPOJENÍ (1)

Název a sídlo společnosti

Činnosti

Vztah

4. DALŠÍ INFORMACE

Uveďte prosím jakékoli další podstatné informace, o kterých se společnost domnívá, že by Komisi napomohly při výběru vzorku.

5. OSVĚDČENÍ

Podpis pověřeného úředníka:

Jméno a funkce pověřeného úředníka:

Datum:

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 34

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 61 31. ledna 2018

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	I Usnesení, doporučení a stanoviska
	STANOVISKA
	Evropská komise
2018/C 34/01	Stanovisko Komise ze dne 26. ledna 2018 k plánu na zneškodňování radioaktivního odpadu vzniklého v důsledku demontáže zařízení AMI, které je součástí jaderné elektrárny Chinon nacházející se ve Francii	1

	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2018/C 34/02	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.8348 – RAG Stiftung/Evonik Industries/Huber Silica) ( 1 )	3
2018/C 34/03	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.8692 – SAICA/Emin Leydier) ( 1 )	3
2018/C 34/04	Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.8745 – CD&R/D'Ieteren/Belron) ( 1 )	4

	III Přípravné akty
	Evropská centrální banka
2018/C 34/05 CON/2017/46	Stanovisko Evropské centrální banky ze dne 8. listopadu 2017 ke změnám unijního rámce kapitálových požadavků pro úvěrové instituce a investiční podniky (CON/2017/46)	5
2018/C 34/06 CON/2017/47	Stanovisko Evropské centrální banky ze dne 8. listopadu 2017 k úpravám rámce Unie pro řízení krizí (CON/2017/47)	17

	V Oznámení
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY
	Evropská komise
2018/C 34/11	Oznámení o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu bionafty pocházející z Argentiny	37
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2018/C 34/12	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.8804 – Bain Capital/Fedrigoni) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	48
2018/C 34/13	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.8775 – Shell/Impello) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	50
2018/C 34/14	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.8783 – Repsol / Kia / JV) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	51

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Rada
2018/C 34/07	Rozhodnutí Rady ze dne 29. ledna 2018 o prodloužení funkčního období prezidenta odvolacích senátů Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví	24
	Evropská komise
2018/C 34/08	Směnné kurzy vůči euru	25
2018/C 34/09	Vysvětlivky ke kombinované nomenklatuře Evropské unie	26
	Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace
2018/C 34/10	Rozhodnutí Úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace ze dne 31. srpna 2017 o registraci Evropského křesťanského politického hnutí	27

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,2421
JPY	japonský jen	134,98
DKK	dánská koruna	7,4415
GBP	britská libra	0,87930
SEK	švédská koruna	9,7825
CHF	švýcarský frank	1,1589
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	9,5628
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,330
HUF	maďarský forint	310,38
PLN	polský zlotý	4,1449
RON	rumunský lei	4,6513
TRY	turecká lira	4,6833
AUD	australský dolar	1,5345
CAD	kanadský dolar	1,5304
HKD	hongkongský dolar	9,7117
NZD	novozélandský dolar	1,6937
SGD	singapurský dolar	1,6280
KRW	jihokorejský won	1 329,25
ZAR	jihoafrický rand	14,7979
CNY	čínský juan	7,8566
HRK	chorvatská kuna	7,4188
IDR	indonéská rupie	16 630,48
MYR	malajsijský ringgit	4,8448
PHP	filipínské peso	63,753
RUB	ruský rubl	69,5888
THB	thajský baht	39,014
BRL	brazilský real	3,9280
MXN	mexické peso	23,1289
INR	indická rupie	79,0570