21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/1

---

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2017/C 277/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 269, 14.8.2017.

Dřívější publikace

Úř. věst. C 256, 7.8.2017.

Úř. věst. C 249, 31.7.2017.

Úř. věst. C 239, 24.7.2017.

Úř. věst. C 231, 17.7.2017.

Úř. věst. C 221, 10.7.2017.

Úř. věst. C 213, 3.7.2017.

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/2

---

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 13. června 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Curtea de Apel Alba Iulia – Rumunsko) – Eugenia Florescu a další v. Casa Judeţeană de Pensii Sibiu a další

(Věc C-258/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 143 SFEU - Obtíže s platební bilancí členského státu - Finanční pomoc Evropské unie - Memorandum o porozumění uzavřené mezi Evropskou unií a členským státem přijímajícím úvěr - Sociální politika - Zásada rovného zacházení - Vnitrostátní právní úprava, která zakazuje souběh veřejného starobního důchodu s příjmy plynoucími ze závislé činnosti vykonávané u veřejné instituce - Rozdílné zacházení s osobami, jejichž funkční období je stanoveno v ústavě, a s kariérními soudci“)

(2017/C 277/02)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel Alba Iulia

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: Eugenia Florescu, Ioan Poiană, Cosmina Diaconu (jako dědička Mircey Bădily), Anca Vidrighin (jako dědička Mircey Bădily), Eugenia Elena Bădilă (jako dědička Mircey Bădily)

Žalovaní: Casa Judeţeană de Pensii Sibiu, Casa Naţională de Pensii şi alte Drepturi de Asigurări Sociale, Ministerul Muncii, Familiei şi Protecţiei Sociale, Statul român, Ministerul Finanţelor Publice

Výrok

1)	Memorandum o porozumění uzavřené mezi Evropským společenstvím a Rumunskem v Bukurešti a v Bruselu dne 23. června 2009 musí být považováno za akt přijatý orgány Evropské unie ve smyslu článku 267 SFEU, který může být předmětem výkladu Soudního dvora.

2)

Memorandum o porozumění uzavřené mezi Evropským společenstvím a Rumunskem v Bukurešti a v Bruselu dne 23. června 2009 musí být vykládáno v tom smyslu, že neukládá povinnost přijmout takovou vnitrostátní právní úpravu, jako je úprava dotčená v původním řízení, která stanoví zákaz souběhu čistého starobního důchodu ve veřejném sektoru s příjmy pocházejícími z činností vykonávaných u veřejných institucí, pokud částka tohoto čistého důchodu převyšuje vnitrostátní průměrnou hrubou mzdu, která je základem pro stanovení rozpočtu sociálního zabezpečení státu.

3)

Článek 6 SEU a článek 17 Listiny základních práv Evropské unie musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená v původním řízení, která stanoví zákaz souběhu čistého starobního důchodu ve veřejném sektoru s příjmy pocházejícími z činností vykonávaných u veřejných institucí, pokud částka tohoto čistého důchodu převyšuje určitou hranici.

4)

Článek 2 odst. 2 písm. b) směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, musí být vykládán v tom smyslu, že toto ustanovení se nepoužije na takový výklad vnitrostátní právní úpravy, jako je výklad dotčený v původním řízení, podle kterého se zákaz stanovený touto úpravou pro souběh čistého starobního důchodu s příjmy pocházejícími z činností vykonávaných u veřejných institucí, pokud výše tohoto čistého důchodu převyšuje vnitrostátní průměrnou hrubou mzdu, která je základem pro stanovení rozpočtu sociálního zabezpečení státu, vztahuje na kariérní soudce, ale nikoli na osoby jmenované do funkce na základě mandátu podle vnitrostátní ústavy.

---

(1)  Úř. věst. C 292, 1.9.2014.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/3

---

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 15. června 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Korkein hallinto-oikeus – Finsko) – řízení zahájené Ilves Jakelu Oy

(Vec C-368/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 97/67/ES - Článek 9 - Volný pohyb služeb - Poštovní služby - Pojmy všeobecné služby a základní požadavky - Všeobecná a individuální oprávnění - Oprávnění k poskytování poštovních služeb na základě individuálně sjednaných smluv - Stanovené podmínky“)

(2017/C 277/03)

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Korkein hallinto-oikeus

Účastníci původního řízení

Ilves Jakelu Oy

za přítomnosti: Liikenne- ja viestintäministeriö

Výrok

1)

Článek 9 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008, musí být vykládán v tom smyslu, že služba poštovních zásilek, jako je služba dotčená v původním řízení, nespadá do všeobecných služeb, pokud neodpovídá trvalému poskytování poštovních služeb ve stanovené kvalitě na příslušných místech celého území za dostupné ceny pro všechny uživatele. Poskytování poštovních služeb nespadající do oblasti všeobecných služeb lze podmiňovat pouze vydáním všeobecného oprávnění.

2)

Článek 9 odst. 1 směrnice 97/67, ve znění směrnice 2008/6, musí být vykládán v tom smyslu, že poskytování poštovních služeb nespadající do oblasti všeobecných služeb lze podřídit takovým požadavkům, jako jsou požadavky uvedené v čl. 9 odst. 2 druhém pododstavci druhé odrážce uvedené směrnice, v platném znění.

---

(1)  Úř. věst. C 311, 21.9.2015.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/4

---

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 15. června 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas – Litva) – Lietuvos Respublikos aplinkos ministerijos Aplinkos projektų valdymo agentūra v. „Alytaus regiono atliekų tvarkymo centras“ UAB

(Věc C-436/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana finančních zájmů Evropské unie - Nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 - Článek 3 odst. 1 - Financování z Fondu soudržnosti - Projekt rozvoje regionálního systému odpadového hospodářství - Nesrovnalosti - Pojem ‚víceletý program‘ - Definitivní ukončení víceletého programu - Promlčecí lhůta“)

(2017/C 277/04)

Jednací jazyk: litevština

Předkládající soud

Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas

Účastníci původního řízení

Žalobce: Lietuvos Respublikos aplinkos ministerijos Aplinkos projektų valdymo agentūra

Žalovaný:„Alytaus regiono atliekų tvarkymo centras“ UAB

Za přítomnosti: Lietuvos Respublikos finansų ministerija, „Skirnuva“ UAB, „Parama“ UAB, „Alkesta“ UAB, „Dzūkijos statyba“ UAB

Výrok

1)

Takový projekt, jako je projekt dotčený ve věci v původním řízení, který spočívá ve vytvoření systému odpadového hospodářství pro určitý kraj a jehož realizace měla trvat několik let a být financována unijními prostředky, spadá pod pojem „víceletý program“ ve smyslu čl. 3 odst. 1 druhého pododstavce druhé věty nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství.

2)

Článek 3 odst. 1 nařízení č. 2988/95 musí být vykládán v tom smyslu, že promlčecí lhůta u nesrovnalosti, k níž došlo v rámci takového „víceletého programu“, jako je projekt dotčený ve věci v původním řízení, plyne podle čl. 3 odst. 1 prvního pododstavce nařízení č. 2988/95 od okamžiku, kdy došlo k dotčené nesrovnalosti, přičemž je třeba upřesnit, že pokud se jedná o nesrovnalost „pokračující nebo opakovanou“, promlčecí lhůta běží podle s čl. 3 odst. 1 druhého pododstavce nařízení č. 2988/95 ode dne, ke kterému nesrovnalost skončila. Kromě toho „víceletý program“ se považuje ve smyslu čl. 3 odst. 1 druhého pododstavce druhé věty nařízení č. 2988/95 za „definitivně ukončený“ ke dni ukončení, který je stanoven pro tento program podle pravidel, která jej upravují. Konkrétně víceletý program upravený nařízením Rady (ES) č. 1164/94 ze dne 16. května 1994 o zřízení Fondu soudržnosti, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1264/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1265/1999, jakož i Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, musí být považován za „definitivně ukončený“ ve smyslu uvedeného ustanovení ke dni, který je uveden v rozhodnutí Evropské komise o schválení tohoto projektu jako konečné datum pro ukončení prací a pro uskutečnění plateb způsobilých výdajů souvisejících s tímto projektem, s výjimkou případu, kdy je lhůta případně prodloužena na základě nového rozhodnutí Komise v tomto smyslu.

---

(1)  Úř. věst. C 337, 12.10.2015.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/5

---

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 15. června 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas – Litva) – řízení zahájené „Agrodetalė“ UAB

(Věc C-513/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Vnitřní trh - ES schvalování typu - Směrnice 2003/37/ES - Oblast působnosti - Zemědělské a lesnické traktory - Uvedení na trh a registrace v Evropské unii použitých nebo ojetých vozidel dovezených z třetích zemí - Pojmy ‚nové vozidlo‘ a ‚uvedení do provozu‘“)

(2017/C 277/05)

Jednací jazyk: litevština

Předkládající soud

Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas

Účastnice původního řízení

„Agrodetalė“ UAB

Výrok

1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/37/ES ze dne 26. května 2003 o schvalování typu zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a o zrušení směrnice 74/150/EHS, ve znění směrnice Komise 2014/44/EU ze dne 18. března 2014, musí být vykládána v tom smyslu, že použité nebo ojeté traktory, které jsou dovezeny do členského státu ze třetí země, musí k tomu, aby mohly být v tomto členském státě poprvé uvedeny na trh a zaregistrovány, podléhat technickým požadavkům stanoveným touto směrnicí.

2)

Článek 23 odst. 1 písm. b) směrnice 2003/37, ve znění směrnice 2014/44, musí být vykládán v tom smyslu, že ustanovení této směrnice se vztahují na ojetá vozidla spadající do kategorií T1, T2 a T3 dovezená do Evropské unie ze třetí země, pokud jsou poprvé uvedena do provozu v Unii po 1. červenci 2009.

---

(1)  Úř. věst. C 414, 14.12.2015.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/5

---

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 22. června 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Förvaltningsrätten i Linköping – Švédsko) – E.ON Biofor Sverige AB v. Statens energimyndighet

(Věc C-549/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Podpora energie z obnovitelných zdrojů - Biopaliva používaná v dopravě - Směrnice 2009/28/ES - Článek 18 odst. 1 - Systém ‚hmotnostní bilance‘, jehož cílem je zaručit, aby bioplyn splňoval předepsaná kritéria udržitelnosti - Platnost - Články 34 a 114 SFEU - Vnitrostátní právní úprava, která vyžaduje provedení hmotnostní bilance na jasně vymezeném místě - Praxe příslušného vnitrostátního úřadu, která připouští splnění uvedené podmínky, pokud je udržitelný bioplyn přepravován prostřednictvím vnitrostátní plynové soustavy - Příkaz uvedeného úřadu vylučující možnost splnění téže podmínky v případě dovozu udržitelného bioplynu z jiných členských států prostřednictvím propojených vnitrostátních plynových soustav - Volný pohyb zboží“)

(2017/C 277/06)

Jednací jazyk: švédština

Předkládající soud

Förvaltningsrätten i Linköping

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: E.ON Biofor Sverige AB

Žalovaný: Statens energimyndighet

Výrok

1)

Článek 18 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES, musí být vykládán v tom smyslu, že jeho cílem není uložit členským státům povinnost povolit dovozy prostřednictvím jejich propojených vnitrostátních plynových soustav bioplynu splňujícího kritéria udržitelnosti uvedená v článku 17 této směrnice a určeného k použití jako biopalivo.

2)	Přezkum druhé otázky neodhalil žádnou skutečnost ovlivňující platnost čl. 18 odst. 1 směrnice 2009/28.

3)

Článek 34 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání příkazu, jako je příkaz dotčený ve věci v původním řízení, kterým vnitrostátní orgán zamýšlí vyloučit, aby hospodářský subjekt mohl zavést systém hmotnostní bilance ve smyslu čl. 18 odst. 1 směrnice 2009/28 ve vztahu k udržitelnému bioplynu přepravenému propojenými vnitrostátními soustavami, na základě ustanovení přijatého uvedeným orgánem, podle kterého taková hmotnostní bilance musí být provedena „na jasně vymezeném místě“, ačkoli uvedený orgán na základě uvedeného ustanovení připouští, že systém hmotnostní bilance může být zaveden ve vztahu k udržitelnému bioplynu přepravenému vnitrostátní plynovou soustavou členského státu působnosti uvedeného orgánu.

---

(1)  Úř. věst. C 7, 11.1.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/6

---

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 15. června 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos Aukščiausiasis Teismas – Litva) – Lietuvos Respublikos transporto priemonių draudikų biuras v. Gintaras Dockevičius, Jurgita Dockevičienė

(Věc C-587/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel - Nehoda, k níž došlo v roce 2006 mezi vozidly s obvyklým stanovištěm v různých členských státech - Vnitřní předpisy Rady národních kanceláří pojistitelů členských států - Nedostatek pravomoci Soudního dvora - Směrnice 2009/103/ES - Nepoužitelnost ratione temporis - Směrnice 72/166/EHS, 84/5/EHS a 2000/26/ES - Nepoužitelnost ratione materiae - Článek 47 Listiny základních práv Evropské unie - Nepoužitelnost - Neuplatňování práva Unie“)

(2017/C 277/07)

Jednací jazyk: litevština

Předkládající soud

Lietuvos Aukščiausiasis Teismas

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Lietuvos Respublikos transporto priemonių draudikų biuras

Žalovaní: Gintaras Dockevičius, Jurgita Dockevičienė

Výrok

Soudní dvůr nemá pravomoc rozhodovat o té části předběžných otázek položených předkládajícím soudem, která se týká výkladu vnitřních předpisů Rady kanceláří, které byly přijaty Dohodou ze dne 30. května 2002 mezi národními kancelářemi pojistitelů členských států Evropského hospodářského prostoru a dalších přidružených států, jež je přílohou rozhodnutí Komise 2003/564/ES ze dne 28. července 2003, kterým se provádí směrnice Rady 72/166/EHS, pokud jde o kontroly pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel.

—	Vzhledem k tomu, že se směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění nepoužije ratione temporis na spor v původním řízení,

—

že se směrnice Rady 72/166/EHS ze dne 24. dubna 1972 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontroly povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES ze dne 11. května 2005, směrnice Rady 84/5/EHS ze dne 30. prosince 1983 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel, ve znění směrnice 2005/14, a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES ze dne 16. května 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a o změně směrnic Rady 73/239/EHS a 88/357/EHS nepoužijí ratione materiae na tento spor, a tudíž

—	se z důvodu, že není uplatňováno právo Unie ve smyslu čl. 51 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie, nepoužije na uvedený spor ani článek 47 této Listiny,

musí být uvedené směrnice a článek 47 Listiny vykládány v tom smyslu, že v daném případě nebrání následkům plynoucím z judikatury předkládajícího soudu, podle které Lietuvos Respublikos transporto priemonių draudikų biuras (litevská kancelář pojistitelů motorových vozidel) nese pro účely uplatnění regresního nároku důkazní břemeno ohledně veškerých okolností prokazujících občanskoprávní odpovědnost žalovaných v původním řízení za nehodu, k níž došlo dne 20. července 2006.

---

(1)  Úř. věst. C 27, 25.1.2016

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/7

---

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 13. června 2017 [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (England & Wales) Queen's Bench Division (Administrative Court) – Spojené království] – The Queen, na žádost: The Gibraltar Betting and Gaming Association Limited v. Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs, Her Majesty's Treasury

(Věc C-591/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 355 odst. 3 SFEU - Status Gibraltaru - Článek 56 SFEU - Volný pohyb služeb - Čistě vnitrostátní situace - Nepřípustnost“)

(2017/C 277/08)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Justice (England & Wales) Queen's Bench Division (Administrative Court)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: The Queen, na žádost: The Gibraltar Betting and Gaming Association Limited

Žalovaní: Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs, Her Majesty's Treasury

Výrok

Článek 355 odst. 3 SFEU ve spojení s článkem 56 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že poskytování služeb hospodářskými subjekty usazenými v Gibraltaru osobám usazeným ve Spojeném království je z pohledu unijního práva situací, jejíž všechny prvky se nacházejí pouze uvnitř jednoho členského státu.

---

(1)  Úř. věst. C 27, 25.1.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/8

---

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 14. června 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden – Nizozemsko) – Stichting Brein v. Ziggo BV, XS4ALL Internet BV

(Věc C-610/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Duševní a průmyslové vlastnictví - Směrnice 2001/29/ES - Harmonizace určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících - Článek 3 odst. 1 - Sdělování veřejnosti - Pojem - Online platforma pro sdílení - Sdílení chráněných souborů bez svolení nositele práv“)

(2017/C 277/09)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Stichting Brein

Žalované: Ziggo BV, XS4ALL Internet BV

Výrok

Pojem „sdělování veřejnosti“ ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti musí být vykládán v tom smyslu, že za takových okolností jako ve věci v původním řízení zahrnuje zpřístupnění a správu platformy pro sdílení na internetu, která prostřednictvím indexace metadat týkajících se chráněných děl a poskytování vyhledávače umožňuje uživatelům této platformy tato díla nacházet a sdílet je v rámci sítě „peer-to-peer“.

---

(1)  Úř. věst. C 48, 8.2.2016

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/8

---

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 21. června 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour de cassation – Francie) – N. W, L. W, C. W v. Sanofi Pasteur MSD SNC, Caisse primaire d'assurance maladie des Hauts-de-Seine, Carpimko

(Věc C-621/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 85/374/EHS - Odpovědnost za vadné výrobky - Článek 4 - Farmaceutické laboratoře - Očkování proti hepatitidě B - Roztroušená skleróza - Důkazy vady vakcíny a příčinné souvislosti mezi vadou a utrpěnou škodou - Důkazní břemeno - Způsoby dokazování - Neexistence vědeckého konsensu - Závažné, přesné a shodující se nepřímé důkazy ponechané na posouzení soudu rozhodujícímu ve věci samé - Přípustnost - Podmínky“)

(2017/C 277/10)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastníci původního řízení

Navrhovatelky: N. W, L. W, C. W

Odpůrci: Sanofi Pasteur MSD SNC, Caisse primaire d'assurance maladie des Hauts-de-Seine, Carpimko

Výrok

1)

Článek 4 směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání takovému vnitrostátnímu režimu dokazování, o jaký se jedná v původním řízení, podle něhož soud rozhodující ve věci samé, pokud projednává žalobu na určení odpovědnosti výrobce vakcíny na základě její údajné vady, může při výkonu posuzovací pravomoci, která je mu v tomto ohledu svěřena, mít za to, že navzdory konstatování, že lékařský výzkum nepotvrdil ani nevyvrátil souvislost mezi podáním předmětné vakcíny a propuknutím nemoci, kterou trpí poškozený, představují určité skutkové okolnosti, kterých se dovolává žalobce, závažné, přesné a shodující se nepřímé důkazy umožňující učinit závěr o existenci vady vakcíny a příčinné souvislosti mezi touto vadou a uvedenou nemocí. Vnitrostátní soudy musí nicméně dbát na to, aby konkrétní uplatňování uvedeného režimu dokazování nevedlo k nerespektování důkazního břemene stanoveného v uvedeném článku 4 ani k narušení účinnosti režimu odpovědnosti zavedeného touto směrnicí.

2)

Článek 4 směrnice 85/374 musí být vykládán v tom smyslu, že brání režimu dokazování založenému na domněnkách, podle něhož v případě, že lékařský výzkum neprokázal ani nevyvrátil existenci souvislosti mezi podáním vakcíny a propuknutím nemoci, kterou trpí poškozená osoba, se považuje existence příčinné souvislosti mezi vadou přičítanou vakcíně a škodou, která vznikla poškozené osobě, vždy za prokázanou, existují-li určité předem určené nepřímé skutkové důkazy příčinné souvislosti.

---

(1)  Úř. věst. C 48, 8.2.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/9

---

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 14. června 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof – Německo) – Mohammad Zadeh Khorassani v. Kathrin Pflanz

(Věc C-678/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 2004/39/ES - Trhy finančních nástrojů - Článek 4 odst. 1 bod 2 - Pojem ‚investiční služby‘ - Příloha I oddíl A bod 1 - Přijímání a předávání příkazů týkajících se jednoho nebo více finančních nástrojů - Případné zahrnutí zprostředkování uzavření smlouvy o správě portfolia“)

(2017/C 277/11)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Mohammad Zadeh Khorassani

Žalovaná: Kathrin Pflanz

Výrok

Článek 4 odst. 1 bod 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS, ve spojení s přílohou I oddílem A bodem 1 této směrnice, musí být vykládán v tom smyslu, že investiční služba spočívající v přijímání a předávání příkazů týkajících se jednoho nebo více finančních nástrojů nezahrnuje zprostředkování za účelem uzavření smlouvy, jejímž předmětem je činnost správy portfolia.

---

(1)  Úř. věst. C 106, 21.3.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/10

---

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 14. června 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landesverwaltungsgericht Oberösterreich – Rakousko) – Online Games Handels GmbH a další v. Landespolizeidirektion Oberösterreich

(Věc C-685/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 49 SFEU - Svoboda usazování - Článek 56 SFEU - Volný pohyb služeb - Hazardní hry - Omezující právní úprava členského státu - Správní sankce trestněprávní povahy - Naléhavé důvody obecného zájmu - Přiměřenost - Listina základních práv Evropské unie - Článek 47 - Právo na účinnou soudní ochranu - Vnitrostátní právní úprava, jež soudu ukládá zkoumat skutkové okolnosti, s nimiž se seznámí v rámci stíhání správních přestupků trestněprávní povahy, z moci úřední - Slučitelnost“)

(2017/C 277/12)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesverwaltungsgericht Oberösterreich

Účastníci původního řízení

Žalobci: Online Games Handels GmbH, Frank Breuer, Nicole Enter a Astrid Walden

Žalované: Landespolizeidirektion Oberösterreich

Výrok

Články 49 a 56 SFEU, tak jak byly vyloženy zejména v rozsudku ze dne 30. dubna 2014, Pfleger a další (C-390/12, EU:C:2014:281), musí být ve světle článku 47 Listiny základních práv Evropské unie vykládány tak, že nebrání vnitrostátní procesní úpravě, podle níž je v rámci soudních řízení správních trestněprávní povahy soud, který má rozhodovat o slučitelnosti právní úpravy omezující výkon jedné ze základních svobod Evropské unie, jakou jsou svoboda usazování nebo volný pohyb služeb uvnitř Evropské unie, povinen z moci úřední šetřit skutkové okolnosti věci, která mu byla předložena v rámci přezkumu existence přestupků, pokud nemá takový režim za důsledek, že uvedený soud je povinen zastoupit příslušné orgány dotčeného členského státu, kterým přísluší předložit důkazy nezbytné k tomu, aby uvedený soud mohl ověřit, zda je dané omezení odůvodněné.

---

(1)  Úř. věst. C 118, 4.4.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/10

---

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 21. června 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Amtsgericht Kehl – Německo) – trestní řízení proti A

(Věc C-9/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Prostor svobody, bezpečnosti a práva - Nařízení (ES) č. 562/2006 - Kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) - Články 20 a 21 - Překračování vnitřních hranic - Kontroly na území - Vnitrostátní právní úprava povolující kontroly za účelem zjistit totožnost osob kontrolovaných v pásmu 30 km od společné státní hranice s jinými smluvními státy Úmluvy k provedení Schengenské dohody - Možnost kontroly bez ohledu na chování dotčené osoby nebo na existenci zvláštních okolností - Vnitrostátní právní úprava umožňující některá opatření kontroly osob v areálu železničních nádraží“)

(2017/C 277/13)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht Kehl

Účastník původního trestního řízení

A

za přítomnosti: Staatsanwaltschaft Offenburg

Výrok

1)

Článek 67 odst. 2 SFEU, jakož i články 20 a 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 610/2013 ze dne 26. června 2013, se mají vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jakou je právní úprava dotčená v původním řízení, která policejním orgánům dotčeného členského státu svěřuje pravomoc k tomu, aby v pásmu širokém 30 km podél pozemní hranice tohoto členského státu s jinými smluvními státy Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, podepsané v Schengenu (Lucembursko) dne 19. června 1990, a k zabránění nebo ukončení nedovoleného vstupu na svrchované území tohoto členského státu nebo pobytu v něm nebo za účelem prevence určitých trestných činů, které směřují proti bezpečnosti hranice, zjišťovali totožnost každé osoby bez ohledu na její chování a existenci zvláštních okolností, ledaže tato právní úprava stanoví nezbytný rámec této pravomoci zaručující, že výkon této pravomoci nemůže mít v praxi účinek rovnocenný hraničním kontrolám, což musí ověřit předkládající soud.

2)

Článek 67 odst. 2 SFEU, jakož i články 20 a 21 nařízení č. 562/2006, ve znění nařízení č. 610/2013, se mají vykládat v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, jakou je právní úprava dotčená v původním řízení, která policejním orgánům dotčeného členského státu svěřuje pravomoc ve vlacích a v areálu železničních zařízení železnic tohoto členského státu provádět u každé osoby kontroly totožnosti nebo dokumentů umožňujících překročit hranici, jakož i za tímto účelem krátkodobě zadržet každou osobu a klást jí dotazy, pokud jsou tyto kontroly založeny na znalosti situace nebo zkušenostech pohraniční policie, za podmínky, že výkon uvedených kontrol ve vnitrostátním právu podléhá upřesněním a omezením určujícím intenzitu, četnost a selektivnost těchto kontrol, což musí ověřit předkládající soud.

---

(1)  Úř. věst. C 136, 18.4.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/11

---

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 15. června 2017 – Al-Bashir Mohammed Al-Faqih, Ghunia Abdrabbah, Taher Nasuf, Sanabel Relief Agency Ltd v. Evropská komise, Rada Evropské unie

(Věc C-19/16 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) - Boj proti terorismu - Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al Kajdá a Talibánem - Nařízení (ES) č. 881/2002 - Zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů fyzických a právnických osob zapsaných na seznam vyhotovený Výborem Organizace spojených národů pro sankce - Opětovné zařazení jmen a názvů těchto osob na seznam v příloze I nařízení č. 881/2002 po zrušení původního zařazení - Zánik právnické osoby v průběhu řízení - Procesní způsobilost“)

(2017/C 277/14)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: Al-Bashir Mohammed Al-Faqih, Ghunia Abdrabbah, Taher Nasuf, Sanabel Relief Agency Ltd (zástupci: N. Garcia-Lora, solicitor, E. Grieves, barrister)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: F. Ronkes Agerbeek, D. Gauci a J. Norris-Usher, zmocněnci), Rada Evropské unie (zástupci: G. Étienne, J.-P. Hix a H. Marcos Fraile, zmocněnci)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Al-Bashirovi Mohammedu Al-Faqihovi, Ghuniu Abdrabbahovi a Taheru Nasufovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 106, 21.3.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/12

---

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 22. června 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof – Německo) – Wolfram Bechtel, Marie-Laure Bechtel v. Finanzamt Offenburg

(Věc C-20/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Volný pohyb pracovníků - Příjmy pobírané v jiném členském státě, než je členský stát bydliště - Metoda osvobození od daně s výhradou progresivity v členském státě bydliště - Příspěvky na důchodové pojištění a zdravotní pojištění srážené z příjmů pobíraných v jiném členském státě, než je členský stát bydliště - Odpočet těchto příspěvků - Podmínka týkající se neexistence přímé souvislosti s příjmy osvobozenými od daně“)

(2017/C 277/15)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobci: Wolfram Bechtel, Marie-Laure Bechtel

Žalovaný: Finanzamt Offenburg

Výrok

Článek 45 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové právní úpravě členského státu, jako je úprava dotčená v původním řízení, podle které si daňový poplatník, který má bydliště v tomto členském státě a pracuje pro veřejnou správu jiného členského státu, nemůže základ daně z příjmů ve svém členském státě bydliště snížit o příspěvky na důchodové pojištění a zdravotní pojištění odváděné z jeho mzdy v členském státě zaměstnání, na rozdíl od srovnatelných příspěvků na sociální zabezpečení v členském státě jeho bydliště, jestliže na základě smlouvy o zamezení dvojímu zdanění mezi dvěma členskými státy nesmí být mzda zdaněna v členském státě bydliště pracovníka a pouze zvyšuje daňovou sazbu použitelnou na další příjmy.

---

(1)  Úř. věst. C 118, 4.4.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/12

---

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 14. června 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa – CAAD) – Portugalsko) – Santogal M-Comércio e Reparação de Automóveis Lda v. Autoridade Tributária e Aduaneira

(Věc C-26/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Článek 138 odst. 2 písm. a) - Podmínky osvobození dodání nového dopravního prostředku uvnitř Společenství od daně - Bydliště kupujícího v členském státě určení - Přechodná registrace v členském státě určení - Nebezpečí daňových úniků - Dobrá víra prodávajícího - Povinnost řádné péče prodávajícího“)

(2017/C 277/16)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa – CAAD)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Santogal M-Comércio e Reparação de Automóveis Lda

Žalovaný: Autoridade Tributária e Aduaneira

Výrok

1)

Článek 138 odst. 2 písm. a) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty brání tomu, aby vnitrostátní právní předpisy podřizovaly osvobození dodání uvnitř Společenství nového dopravního prostředku podmínce, že pořizovatel uvedeného dopravního prostředku je usazen nebo má bydliště v členském státě určení uvedeného dopravního prostředku.

2)	Článek 138 odst. 2 písm. a) směrnice 2006/112 musí být vykládán v tom smyslu, že osvobození dodání nového dopravního prostředku nemůže být v členském státě dodání odmítnuto pouze z toho důvodu, že uvedený dopravní prostředek byl v členském státě určení registrován pouze přechodně.

3)

Článek 138 odst. 2 písm. a) směrnice 2006/112 brání tomu, aby prodávající nového dopravního prostředku přepraveného pořizovatelem do jiného členského státu a přechodně registrovaného v uvedeném státě, byl později povinen odvést DPH, když není prokázáno, že režim přechodné registrace skončil a že DPH byla nebo bude odvedena v členském státě určení.

4)

Článek 138 odst. 2 písm. a) směrnice 2006/112, jakož i zásada právní jistoty, zásada proporcionality a zásada ochrany legitimního očekávání brání tomu, aby prodávající nového dopravního prostředku přepraveného pořizovatelem do jiného členského státu a přechodně registrovaného v uvedeném státě byl později povinen odvést DPH, když se pořizovatel dopustil daňového podvodu, pokud není s ohledem na objektivní skutečnosti prokázáno, že uvedený prodejce věděl nebo měl vědět, že plnění bylo součástí podvodu, kterého se dopustil pořizovatel, a že nepřijal všechna opatření, která od něj lze rozumně požadovat, aby se uvedeného podvodu neúčastnil. Přísluší předkládajícímu soudu, aby ověřil, zda jde o takový případ, a to na základě celkového posouzení všech informací a skutkových okolností věci v původním řízení.

---

(1)  JO C 136 du 18.04.2016

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/13

---

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 14. června 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce First-tier Tribunal (Tax Chamber) – Spojené království) – Compass Contract Services Limited v. Commissioners for Her Majesty's Revenue & Customs

(Věc C-38/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Vrácení bezdůvodně zaplacené DPH - Nárok na odpočet DPH - Podmínky - Zásady rovného zacházení a daňové neutrality - Zásada efektivity - Vnitrostátní právní úprava zavádějící promlčecí lhůtu“)

(2017/C 277/17)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

First-tier Tribunal (Tax Chamber)

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Compass Contract Services Limited

Žalovaná: Commissioners for Her Majesty's Revenue & Customs

Výrok

Zásady daňové neutrality, rovného zacházení a efektivity nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava, o kterou se jedná v původním řízení a která v rámci zkrácení promlčecí lhůty u žádostí o vrácení bezdůvodně zaplacené daně z přidané hodnoty a u žádostí o odpočet daně z přidané hodnoty zaplacené na vstupu stanoví různá přechodná období tak, že se na žádosti týkající se dvou účetních období tří měsíců vztahují rozdílné promlčecí lhůty podle toho, zda je jejich předmětem vrácení bezdůvodně zaplacené daně z přidané hodnoty, nebo odpočet daně z přidané hodnoty zaplacené na vstupu.

---

(1)  Úř. věst. C 106, 21.3.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/14

---

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 22. června 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság – Maďarsko) – Unibet International Ltd. v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Központi Hivatala

(Věc C-49/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Volný pohyb služeb - Omezení - Podmínky pro udělení koncese k provozování internetových hazardních her - Praktická nemožnost získání takového povolení soukromými provozovateli usazenými v jiných členských státech“)

(2017/C 277/18)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Unibet International Ltd.

Žalovaný: Nemzeti Adó- és Vámhivatal Központi Hivatala

Výrok

1)

Článek 56 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, která zavádí režim koncesí a povolení k provozování internetových hazardních her, pokud obsahuje diskriminační pravidla vůči subjektům usazeným v jiných členských státech nebo v případě, že stanoví nediskriminační pravidla, která se však uplatňují netransparentně nebo se provádí způsobem, který brání nebo ztěžuje podání nabídky určitým zájemcům usazeným v jiných členských státech.

2)

Článek 56 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání takovým sankcím, jako jsou sankce, o které se jedná ve věci v původním řízení, které byly uloženy za porušování vnitrostátní právní úpravy, která zavádí režim koncesí a povolení k provozování hazardních her, v případě, že se taková vnitrostátní právní úprava ukáže být v rozporu s tímto článkem.

---

(1)  Úř. věst. C 136, 18.4.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/15

---

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 14. června 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale Ordinario di Verona – Itálie) – Livio Menini, Maria Antonia Rampanelli v. Banco Popolare – Società Cooperativa

(Věc C-75/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana spotřebitele - Postupy alternativního řešení sporů - Směrnice 2008/52/ES - Směrnice 2013/11/EU - Článek 3 odst. 2 - Odpor podaný spotřebiteli v rámci řízení o platebním rozkazu zahájeného na návrh úvěrové instituce - Právo na přístup k soudnictví - Vnitrostátní právní úprava, která stanoví povinné využití mediačního řízení - Povinné zastoupení advokátem - Podmínka přípustnosti žaloby k soudu“)

(2017/C 277/19)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Ordinario di Verona

Účastníci původního řízení

Žalobci: Livio Menini, Maria Antonia Rampanelli

Žalovaná: Banco Popolare – Società Cooperativa

Výrok

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, která stanoví využití mediačního řízení ve sporech uvedených v čl. 2 odst. 1 této směrnice, jako podmínku přípustnosti žaloby týkající se týchž sporů, za předpokladu, že takový požadavek nebrání stranám sporu ve výkonu jejich práva na přístup k soudnictví.

Uvedená směrnice musí být naproti tomu vykládána v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, která stanoví, že v rámci takové mediace musí být spotřebitelé zastoupeni advokátem a mohou ukončit účast v mediačním řízení pouze, pokud prokáží existenci oprávněného důvodu na podporu tohoto rozhodnutí.

---

(1)  Úř. věst. C 156, 2.5.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/15

---

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 22. června 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank Midden-Nederland – Nizozemsko) – Federatie Nederlandse Vakvereniging a další v. Smallsteps BV

(Věc C-126/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 2001/23/ES - Články 3 až 5 - Převody podniků - Zachování práv zaměstnanců - Výjimky - Insolvenční řízení - Pre-pack - Přežití podniku“)

(2017/C 277/20)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Midden-Nederland

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Federatie Nederlandse Vakvereniging, Karin van den Burg-Vergeer, Lyoba Tanja Alida Kukupessy, Danielle Paase-Teeuwen, Astrid Johanna Geertruda Petronelle Schenk

Žalovaná: Smallsteps BV

Výrok

Směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů a zejména její čl. 5 odst. 1 musí být vykládány v tom smyslu, že ochrana zaměstnanců zaručená v článcích 3 a 4 této směrnice je zachována i za takové situace, jaká nastala ve věci v původním řízení, kdy k převodu podniku dojde po prohlášení úpadku v kontextu operace pre-pack připravené před tímto prohlášením a provedené bezprostředně po něm, v jejímž rámci soudem ustanovený „zamýšlený správce“ zejména zkoumá možnosti případného pokračování v činnosti tohoto podniku ze strany třetí osoby a připravuje se na provedení úkonů bezprostředně po prohlášení úpadku, aby došlo k tomuto pokračování, a že v tomto ohledu kromě toho není relevantní, že cílem této operace pre-pack je i maximalizace výnosu z převodu pro všechny věřitele dotčeného podniku.

---

(1)  Úř. věst. C 165, 10. 5. 2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/16

---

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 15. června 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof – Rakousko) – Saale Kareda v. Stefan Benkö

(Věc C-249/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Soudní příslušnost v občanských a obchodních věcech - Nařízení (EU) č. 1215/2012 - Článek 7 bod 1 - Pojmy ‚smlouva nebo nároky ze smlouvy‘ a ‚smlouva o poskytování služeb‘ - Regresní žaloba podaná mezi solidárními dlužníky ze smlouvy o úvěru - Určení místa plnění smlouvy o úvěru“)

(2017/C 277/21)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Saale Kareda

Žalovaný: Stefan Benkö

Výrok

1)

Článek 7 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že předmět regresní žaloby mezi solidárními dlužníky ze smlouvy o úvěru tvoří „smlouva nebo nároky ze smlouvy“ ve smyslu tohoto ustanovení.

2)

Článek 7 bod 1 písm. b) druhá odrážka nařízení č. 1215/2012 musí být vykládán v tom smyslu, že taková smlouva o úvěru, o jakou se jedná v původním řízení, která byla uzavřena mezi úvěrovou institucí a dvěma solidárními dlužníky, musí být kvalifikována jako „smlouva o poskytování služeb“ ve smyslu tohoto ustanovení.

3)

Článek 7 bod 1 písm. b) druhá odrážka nařízení č. 1215/2012 musí být vykládán v tom smyslu, že pokud úvěrová instituce poskytla úvěr dvěma solidárním dlužníkům, „míst[em] na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty“, ve smyslu tohoto ustanovení je sídlo této instituce, pokud nebylo dohodnuto jinak, a to i pro účely určení místní příslušnosti soudu, který má rozhodovat o regresní žalobě mezi těmito spoludlužníky.

---

(1)  Úř. věst. C 305, 22.8.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/17

---

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 15. června 2017 – Španělské království v. Evropská komise, Lotyšská republika

(Věc C-279/16 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Žaloba na neplatnost - EZOZF, EZZF a EZFRV - Výdaje vyloučené z financování Evropské unie - Výdaje vynaložené Španělským královstvím“)

(2017/C 277/22)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Španělské království (zástupci: M. J. García-Valdecasas Dorrego a V. Ester Casas, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: D. Triantafyllou a I. Galindo Martín, zmocněnci), Lotyšská republika

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek zčásti odmítá a zčásti zamítá.

2)	Španělskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 279, 1.8.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/17

---

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 15. června 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Nederlandstalige rechtbank van eerste aanleg Brussel – Belgie) – T.KUP SAS v. Belgische Staat

(Věc C-349/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Dumping - Nařízení (ES) č. 1472/2006 - Dovoz některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Číny a z Vietnamu - Platnost prováděcího nařízení (EU) č. 1294/2009 - Přezkum antidumpingových opatření, která pozbývají platnosti - Nezávislí dovozci - Výběr vzorku - Zájem Evropské unie“)

(2017/C 277/23)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Nederlandstalige rechtbank van eerste aanleg Brussel

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: T.KUP SAS

Žalovaný: Belgische Staat

Výrok

Přezkum položených otázek neodhalil žádnou skutečnost, která by mohla ovlivnit platnost prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1294/2009 ze dne 22. prosince 2009 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Vietnamu a Čínské lidové republiky rozšířeného na dovoz některé obuvi se svrškem z usně zasílané ze zvláštní administrativní oblasti ČLR Macao bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ ze zvláštní administrativní oblasti ČLR Macao, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 384/96.

---

(1)  Úř. věst. C 335, 12.9.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/18

---

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 14. června 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landgericht Trier – Německo) – Verband Sozialer Wettbewerb eV v. TofuTown.com GmbH

(Věc C-422/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společná organizace trhů se zemědělskými produkty - Nařízení (EU) č. 1308/2013 - Článek 78 a příloha VII část III - Rozhodnutí 2010/791/EU - Definice, označení a obchodní názvy - ‚Mléko‘ a ‚mléčné výrobky‘ - Názvy používané při propagaci čistě rostlinných potravin a jejich uvádění na trh“)

(2017/C 277/24)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht Trier

Účastníci původního řízení

Žalobce: Verband Sozialer Wettbewerb eV

Žalovaná: TofuTown.com GmbH

Výrok

Článek 78 odst. 2 a příloha VII část III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, musí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby výraz „mléko“ a názvy, které toto nařízení vyhrazuje výlučně pro mléčné výrobky, byly užívány, při uvádění na trh nebo v reklamě, pro označení čistě rostlinného produktu, a to i pokud jsou tyto názvy doplněny vysvětlujícími nebo popisnými údaji o rostlinném původu dotčeného produktu, ledaže je tento produkt uveden v příloze I rozhodnutí Komise 2010/791/EU ze dne 20. prosince 2010, kterým se stanoví seznam produktů uvedených v bodě III odst. 1 druhém pododstavci přílohy XII nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.

---

(1)  Úř. věst. C 350, 26.9.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/19

---

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 15. června 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour d'appel de Mons – Belgie) – Immo Chiaradia SPRL (C-444/16), Docteur De Bruyne SPRL (C-445/16) v. État belge

(Spojené věci C-444/16 a C-445/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 78/660/EHS - Roční účetní závěrky některých forem společností - Zásada pravdivého a věrného obrazu - Zásada obezřetnosti - Společnost emitující opci na akcie, která zahrnuje do účetnictví jako výnos kupní cenu opce v průběhu účetního období, během kterého je uvedená opce uplatněna, nebo na konci doby její platnosti“)

(2017/C 277/25)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour d'appel de Mons

Účastníci původního řízení

Odvolatelky: Immo Chiaradia SPRL (C-444/16), Docteur De Bruyne SPRL (C-445/16)

Odpůrce: État belge

Výrok

Zásada pravdivého a věrného obrazu uvedená v čl. 2 odst. 3 směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založené na čl. 50 odst. 2 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES ze dne 18. června 2003, a zásada obezřetnosti uvedená v čl. 31 odst. 1 písm. c) této směrnice musejí být vykládány v tom smyslu, že nebrání účetní metodě, podle které společnost emitující právo opce k akciím účtuje jako výnos cenu převodu této opce v průběhu účetního období, během kterého je uvedená opce uplatněna, nebo na konci doby její platnosti.

---

(1)  Úř. věst. C 410, 7.6.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/19

---

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 21. června 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Corte d'appello di Genova – Itálie) – Kerly Del Rosario Martinez Silva v. Istituto nazionale della previdenza sociale (INPS), Comune di Genova

(Věc C-449/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální zabezpečení - Nařízení (ES) č. 883/2004 - Článek 3 - Rodinné dávky - Směrnice 2011/98/EU - Článek 12 - Právo na rovné zacházení - Státní příslušníci třetích zemí, jež jsou držiteli jednotného povolení“)

(2017/C 277/26)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte d'appello di Genova

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Kerly Del Rosario Martinez Silva

Žalovaní: Istituto nazionale della previdenza sociale (INPS), Comune di Genova

Výrok

Článek 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU ze dne 13. prosince 2011 o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, podle které státní příslušník třetí země, jenž je držitelem jednotného povolení ve smyslu čl. 2 písm. c) této směrnice, nemá nárok na takovou dávku, jako je příspěvek pro domácnosti s alespoň třemi nezletilými dětmi zavedený legge n. 448 – Misure di finanza pubblica per la stabilizzazione e lo sviluppo (zákon č. 448, kterým se upravují veřejné finance na stabilizaci a rozvoj) ze dne 23. prosince 1998.

---

(1)  Úř. věst. C 410, 7.11.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/20

---

Kasační opravný prostředek podaný dne 21. prosince 2016 Laboratoire de la mer proti usnesení Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 18. října 2016 ve věci T-109/16, Laboratoire de la mer v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

(Věc C-662/16 P)

(2017/C 277/27)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Laboratoire de la mer (zástupce: J. Blanchard, advokát)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Soudní dvůr (šestý senát) rozhodl usnesením ze dne 20. června 2017, že kasační opravný prostředek je nepřípustný.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/20

---

Kasační opravný prostředek podaný dne 24. ledna 2017 Rudolfem Keilem proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 15. prosince 2016 ve věci T-330/15, Rudolf Keil v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

(Věc C-37/17 P)

(2017/C 277/28)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Rudolf Keil (zástupce: J. Sachs, advokát)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

Soudní dvůr Evropské unie (desátý senát) usnesením ze dne 31. května 2017 kasační opravný prostředek zamítl a rozhodl, že navrhovatel ponese vlastní náklady řízení.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/20

---

Kasační opravný prostředek podaný dne 17. února 2017 CBA Spielapparate- und Restaurantbetriebs GmbH proti usnesení Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 19. prosince 2016 ve věci T-655/16, CBA Spielapparate- und Restaurantbetriebs GmbH v. Soudní dvůr Evropské unie

(Věc C-87/17 P)

(2017/C 277/29)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastníce řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): CBA Spielapparate- und Restaurantbetriebs GmbH (zástupce: A. Schuster, advokát)

Další účastník řízení: Soudní dvůr Evropské unie

Soudní dvůr Evropské unie (desátý senát) usnesením ze dne 5. července 2017 kasační opravný prostředek zamítl a rozhodl, že navrhovatelka ponese vlastní náklady řízení.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/21

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per il Piemonte (Itálie) dne 5. dubna 2017 – Demarchi Gino S.a.s. v. Ministero della Giustizia

(Věc C-177/17)

(2017/C 277/30)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per il Piemonte

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Demarchi Gino S.a.s.

Žalovaný: Ministero della Giustizia

Předběžná otázka

Brání zásada, podle které má každý právo na to, aby jeho věc byla v přiměřené lhůtě projednána nestranným soudem, zakotvená v čl. 47 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie a v čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, která je zásadou unijního práva na základě čl. 6 odst. 3 [SEU], ve spojení se zásadou vyplývající z článku 67 SFEU, podle které Unie tvoří prostor práva při respektování základních práv, jakož i zásadou vyplývající z článků 81 a 82 SFEU, podle které Unie rozvíjí justiční spolupráci v občanských a trestních věcech s mezinárodním prvkem založenou na zásadě vzájemného uznávání soudních a mimosoudních rozhodnutí, takové vnitrostátní právní úpravě, jako je italská právní úprava obsažená v článku 5e zákona č. 89/2001, která ukládá osobám, kterým byl přiznán nárok, aby jim italský stát zaplatil „spravedlivou náhradu“ za nepřiměřenou délku soudních řízení, řadu povinností, které musí splnit, aby se platby domohly, a čekat na uplynutí lhůty stanovené v uvedeném čl. 5e odst. 5 zákona 89/2001, aniž by mezitím mohly vykonat jakýkoli právní úkon směřující k vykonání soudního rozhodnutí a aniž by se posléze mohly domáhat náhrady škody za opožděné zaplacení náhrady, a to i v případech, kdy „spravedlivá náhrada“ byla přiznána v souvislosti s nepřiměřenou délkou občanskoprávního řízení s mezinárodním prvkem, nebo každopádně v oblasti, která spadá do pravomoci Evropské unie či v oblasti, ve které Evropská unie stanoví vzájemné uznávání soudních rozhodnutí?

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/21

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per il Piemonte (Itálie) dne 5. dubna 2017 – Graziano Garavaldi v. Ministero della Giustizia

(Věc C-178/17)

(2017/C 277/31)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per il Piemonte

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Graziano Garavaldi

Odpůrce: Ministero della Giustizia

Předběžná otázka

Brání zásada, podle které má každý právo na to, aby jeho věc byla v přiměřené lhůtě projednána nestranným soudem, zakotvená v čl. 47 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie a v čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, která je zásadou unijního práva na základě čl. 6 odst. 3 [SEU], ve spojení se zásadou vyplývající z článku 67 SFEU, podle které Unie tvoří prostor práva při respektování základních práv, jakož i zásadou vyplývající z článků 81 a 82 SFEU, podle které Unie rozvíjí justiční spolupráci v občanských a trestních věcech s mezinárodním prvkem založenou na zásadě vzájemného uznávání soudních a mimosoudních rozhodnutí, takové vnitrostátní právní úpravě, jako je italská právní úprava obsažená v článku 5e zákona č. 89/2001, která ukládá osobám, kterým byl přiznán nárok, aby jim italský stát zaplatil „spravedlivou náhradu“ za nepřiměřenou délku soudních řízení, řadu povinností, které musí splnit, aby se platby domohly, a čekat na uplynutí lhůty stanovené v uvedeném čl. 5e odst. 5 zákona 89/2001, aniž by mezitím mohly vykonat jakýkoli právní úkon směřující k vykonání soudního rozhodnutí a aniž by se posléze mohly domáhat náhrady škody za opožděné zaplacení náhrady, a to i v případech, kdy „spravedlivá náhrada“ byla přiznána v souvislosti s nepřiměřenou délkou občanskoprávního řízení s mezinárodním prvkem, nebo každopádně v oblasti, která spadá do pravomoci Evropské unie či v oblasti, ve které Evropská unie stanoví vzájemné uznávání soudních rozhodnutí?

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/22

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Commissione tributaria di primo grado di Bolzano (Itálie) dne 21. dubna 2017 – Rotho Blaas Srl v. Agenzia delle Dogane e dei Monopoli

(Věc C-207/17)

(2017/C 277/32)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Commissione tributaria di primo grado di Bolzano

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Rotho Blaas Srl

Žalovaná: Agenzia delle Dogane e dei Monopoli

Předběžné otázky

1)

Jsou nařízení (ES) č. 91/2009 „o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky“ (1), [s] prováděcím nařízením (EU) č. 924/2012, „kterým se mění nařízení (ES) č. 91/2009 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky“ (2), [a] prováděcí nařízení (EU) č. 519/2015 „o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky, rozšířeného na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli zasílaných z Malajsie bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Malajsie, na základě přezkumu opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009“ (3) neplatná/protiprávní/neslučitelná s článkem VI všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 a s rozhodnutím DSB WTO ze dne 28. července 2011?

2)

Pokud bude rozhodnuto o neplatnosti/protiprávnosti/neslučitelnosti nařízení (ES) č. 91/2009 o uložení antidumpingového cla a s ním souvisejících prováděcích nařízení č. 924/2012 a č. 519/2015, má zrušení antidumpingového cla uloženého na základě sporných opatření právní účinky od okamžiku vstupu prováděcího nařízení (EU) č. 278/2016 (4) v platnost, nebo ode dne vstupu sporného opatření, t.j. „základního“ nařízení (ES) č. 91/2009, v platnost?

---

(1)  Nařízení Rady ze dne 26. ledna 2009 (Úř. věst. 2009, L 29, s. 1).

(2)  Nařízení Rady ze dne 4. října 2012 (Úř. věst. 2012, L 275, s. 1).

(3)  Nařízení Komise ze dne 26. března 2015 (Úř. věst. 2015, L 82, s. 78).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/278 ze dne 26. února 2016 o zrušení konečného antidumpingového cla uloženého na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky, rozšířeného na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli zasílaných z Malajsie bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Malajsie (Úř. věst. 2016, L 52, s. 24).

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/23

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 24. dubna 2017 – Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato – Antitrust, Coopservice Soc. coop. arl v. Azienda Socio-Sanitaria Territoriale della Vallecamonica – Sebino (ASST) a další

(Věc C-216/17)

(2017/C 277/33)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastnice původního řízení

Žalobci: Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato – Antitrust, Coopservice Soc. coop. arl

Žalované: Azienda Socio-Sanitaria Territoriale della Vallecamonica – Sebino (ASST), Azienda Socio-Sanitaria Territoriale del Garda (ASST), Azienda Socio-Sanitaria Territoriale della Vallecamonica (ASST)

Předběžné otázky

1)

Mohou se čl. [1] odst. 5 a článek 32 směrnice 2004/18/ES (1) a článek 33 směrnice 2014/24/EU (2) vykládat v tom smyslu, že umožňují uzavření rámcové dohody, podle které: veřejný zadavatel jedná sám za sebe a za další výslovně uvedené veřejné zadavatele, kteří se však přímo neúčastní podpisu rámcové dohody; není určeno, jaké množství služeb mohou požadovat veřejní zadavatelé, kteří nepodepsali rámcovou dohodu, v době, kdy uzavírají následující smlouvy předpokládané rámcovou dohodou?

2)

V případě záporné odpovědi na první otázku, Mohou se čl. [1] odst. 5 a článek 32 směrnice 2004/18/ES a článek 33 směrnice 2014/24/EU vykládat v tom smyslu, že umožňují uzavření rámcové dohody, podle které: veřejný zadavatel jedná sám za sebe a za další výslovně uvedené veřejné zadavatele, kteří se však přímo neúčastní podpisu rámcové dohody; množství služeb, které mohou požadovat veřejní zadavatelé, kteří nepodepsali rámcovou dohodu, v době, kdy uzavírají následující smlouvy předpokládané rámcovou dohodou, se určí odkazem na jejich běžné potřeby?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, s. 114).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, s. 65)

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/24

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank Amsterdam (Nizozemsko) dne 18. května 2017 – Openbaar Ministerie v. Tadas Tupikas

(Věc C-270/17)

(2017/C 277/34)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Amsterdam

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Openbaar Ministerie

Odpůrce: Tadas Tupikas

Předběžná otázka

Představuje odvolací řízení,

—	v němž byla přezkoumána skutková podstata věci a

—	v němž bylo vydáno (nové) rozhodnutí o odsouzení dotčené osoby a/nebo bylo potvrzeno odsouzení, které bylo vyneseno v prvostupňovém řízení,

—	přičemž EZR směřuje na výkon tohoto odsouzení,

„soudní jednání, ve kterém bylo vydáno dané rozhodnutí“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV (1)?

---

(1)  Rámcové rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. 2002, L 190, s. 1; Zvl. vyd. 19/06/, s. 34).

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/24

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank Amsterdam (Nizozemsko) dne 18. května 2017 – Openbaar Ministerie v. Sławomir Andrzej Zdziaszek

(Věc C-271/17)

(2017/C 277/35)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Amsterdam

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Openbaar Ministerie

Odpůrce: Sławomir Andrzej Zdziaszek

Předběžné otázky

1)

Lze takové řízení, — v němž soud vystavujícího členského státu rozhoduje o sloučení samostatných trestů odnětí svobody, které byly dříve pravomocně uloženy dotčené osobě, do jediného trestu odnětí svobody, a/nebo o změně souhrnného trestu odnětí svobody, který byl dotčené osobě dříve pravomocně uložen, a — v němž tento soud již neposuzuje dále otázku viny, jako je řízení, v němž byl uložen „cumulative sentence“ [souhrnný trest] ze dne 25. března 2014, považovat za „řízení, ve kterém bylo vydáno dané rozhodnutí“ ve smyslu první věty čl. 4a odst. 1 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV (1)?

2)

Může mít vykonávající justiční orgán: — v případě, že se vydávaná osoba osobně nezúčastnila jednání, ve kterém bylo vydáno dotčené rozhodnutí, — ale v němž vystavující justiční orgán v EZR ani v doplňujících informacích, které byly vyžádány podle čl. 15 odst. 2 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV, nesdělil informace týkající se použitelnosti jedné nebo více z okolností stanovených v čl. 4a odst. 1 písm. a) až d) rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV v souladu se zněním jedné nebo více z kategorií podle bodu 3 části d) formuláře EZR, za to, že pouze z tohoto důvodu není splněna žádná z podmínek podle čl. 4a odst. 1 úvodní věty a písm. a) až d) rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV a může pouze z tohoto důvodu odmítnout výkon EZR?

3)

Představuje odvolací řízení — v němž byla přezkoumána skutková podstata věci a — v němž bylo vydáno (nové) rozhodnutí o odsouzení dotčené osoby a/nebo bylo potvrzeno odsouzení, které bylo vyneseno v prvostupňovém řízení, — přičemž EZR směřuje na výkon tohoto odsouzení, „soudní jednání, ve kterém bylo vydáno dané rozhodnutí“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV?

---

(1)  Rámcové rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (2002/584/SVV) (Úř. věst. 2002, L 190, s. 1; Zvl. vyd. 19/06, s. 34).

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/25

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) dne 18. května 2017 – K. M. Zyla v. Staatssecretaris van Financiën

(Věc C-272/17)

(2017/C 277/36)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: K. M. Zyla

Žalovaný: Staatssecretaris van Financiën

Předběžná otázka

Má být článek 45 SFEU vykládán v tom smyslu, že toto ustanovení brání právní úpravě členského státu, jehož důsledkem je to, že pracovník, který je na základě nařízení č. 1408/71 (1) nebo 883/2004 (2) během části kalendářního roku pojištěn v systému sociálního zabezpečení tohoto členského státu, má v rámci platby příspěvků do tohoto systému nárok pouze na podíl z části všeobecné slevy z odvodů připadající na PSZ stanovený v poměru k době pojištění, pokud ve zbývající části roku již pojištěncem v systému sociálního zabezpečení tohoto členského státu nebyl, má bydliště v jiném členském státě a veškeré (nebo téměř všechny) příjmy v daném roce získal v prvně uvedeném členském státě?

---

(1)  Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 nařízení (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. 1971, L 149, s. 2; Zvl. vyd. 05/01, s. 35).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. 2004, L 166, s. 1).

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/26

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná High Court (Irsko) dne 30. května 2017 – Eugen Bogatu v. Minister for Social Protection

(Věc C-322/17)

(2017/C 277/37)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court (Irsko)

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Eugen Bogatu

Odpůrce: Minister for Social Protection

Předběžné otázky

1)

Vyžaduje nařízení (ES) č. 883/2004 (1) a zejména jeho článek 67, ve spojení s jeho čl. 11 odst. 2, pro vznik nároku na „rodinnou dávku“, která je definována v čl. 1 písm. z) uvedeného nařízení, aby osoba musela být zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou v příslušném členském státě (jak je definován v čl. 1 písm. s) uvedeného nařízení) nebo aby pobírala peněžité dávky, na které odkazuje čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení?

2)

Musí být odkaz na „peněžité dávky“ v čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení vykládán tak, že se vztahuje pouze na období, v němž navrhovatel skutečně pobírá peněžité dávky, nebo se jím rozumí jakékoli období, v němž je navrhovatel pojištěn v souvislosti s peněžitou dávkou vyplácenou v budoucnosti, bez ohledu na to, zda již byl nárok na tuto dávku uplatněn do okamžiku, kdy bylo požádáno o rodinnou dávku?

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. 2004, L 166, s. 1; Zvl. vyd. 05/05, s. 72).

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/26

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná High Court (Irsko) dne 30. května 2017 – People Over Wind, Peter Sweetman v. Coillte Teoranta

(Věc C-323/17)

(2017/C 277/38)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court (Irsko)

Účastníci původního řízení

Žalobci: People Over Wind, Peter Sweetman

Žalovaná: Coillte Teoranta

Předběžná otázka

Je možné, a případně za jakých okolností, zohlednit zmírňující opatření při provádění screeningu pro účely odpovídajícího posouzení podle čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích (1)?

---

(1)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. 1992, L 206, s. 7).

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/27

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Augstākā tiesa (Lotyšsko) dne 12. června 2017 – Sergejs Buivids

(Věc C-345/17)

(2017/C 277/39)

Jednací jazyk: lotyština

Předkládající soud

Augstākā tiesa

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Sergejs Buivids

Odpůrce: Datu valsts inspekcija

Předběžné otázky

1)	Spadají do oblasti působnosti směrnice 95/46 (1) takové činnosti, jaké jsou předmětem sporu v projednávané věci, a sice pořízení videozáznamu policejních úředníků na policejním komisařství při provádění procesních úkonů a jeho zveřejnění na internetové stránce www.youtube.com?

2)	Je třeba směrnici 95/46 vykládat v tom smyslu, že zmíněné činnosti lze považovat za zpracování osobních údajů pro účely žurnalistiky ve smyslu článku 9 uvedené směrnice?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. 1995, L 281, s. 31).

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/27

---

Žaloba podaná dne 26. června 2017 – Evropská komise v. Portugalská republika

(Věc C-382/17)

(2017/C 277/40)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupkyně: P. Costa de Oliveira a L. Nicolae, zmocněnkyně)

Žalovaná: Portugalská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

Určit, že Portugalská republika nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/21/ES ze dne 23. dubna 2009 o souladu s požadavky na stát vlajky (1), když nejpozději ke dni 17. června 2012 nevypracovala, nezavedla a neudržuje systém řízení kvality týkající se operativních částí činností správy prováděné státem vlajky, certifikovaný v souladu s příslušnými mezinárodními normami kvality.

—	Uložit Portugalské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Článek 8 odst. 1 uvedené směrnice jasně stanoví, že každý členský stát vypracuje, zavede a udržuje certifikovaný systém řízení kvality nejpozději ke dni 17. června 2012.

Do června roku 2017 Portugalská republika dosud uvedené povinnosti nesplnila.

Tímto jednáním portugalské správní orgány ohrožuje dosažení cílů uvedené směrnice a ohrožuje námořní bezpečnost a ochranu životního prostředí. navíc jednání portugalských správních orgánů vyvolává riziko neférové soutěžní výhody pro portugalskou flotilu, ve srovnání s flotilami jiných členských států.

---

(1)  DO 2009, L 131, p. 132.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/28

---

Žaloba podaná dne 26. června 2017 – Evropská komise v. Portugalská republika

(Věc C-383/17)

(2017/C 277/41)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupkyně: P. Costa de Oliveira a L. Nicolae, zmocněnkyně)

Žalovaná: Portugalská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

Určit, že Portugalská republika nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 9 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/15/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy (1), když nepředložila Komisi žádnou zprávu o výsledcích kontrol všech uznaných subjektů jednajících jejím jménem.

—	Uložit Portugalské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Článek 9 odst. 2 uvedené směrnice jasně stanoví, že každý členský stát provede kontrolu každého uznaného subjektu jednajícího jeho jménem alespoň jednou za dva roky a podá ostatním členským státům a Komisi zprávu o jejích výsledcích nejpozději 31. března roku následujícího po roce, v němž byla kontrola provedena.

Lhůta pro provedení směrnice do vnitrostátního práva uplynula podle jejího čl. 13 odst. 1 dne 17. června 2011; Portugalská republika měla první zprávu předložit nejpozději 31. března 2013, přičemž mohla volit mezi provedením kontrol v roce 2011 či v roce 2012.

Do června roku 2017 Portugalská republika žádnou zprávu nepředložila.

---

(1)  Úř. věst. L 131, s. 47.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/28

---

Žaloba podaná dne 10. července 2017 – Evropská komise v. Chorvatská republika

(Věc C-415/17)

(2017/C 277/42)

Jednací jazyk: chorvatština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: H. Støvlbæk, M. Mataija, G. von Rintelen, zmocněnci)

Žalovaná: Chorvatská republika

Návrhová žádání žalobkyně

Evropská komise navrhuje, aby Soudní dvůr

—

určil, že Chorvatská republika tím, že do 17. června 2016 nepřijala všechna opatření nezbytná pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/56/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice 2006/43/ES o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek (Úř. věst. L 158, 2014, s. 196), nebo každopádně tím, že je nesdělila Komisi, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 2 této směrnice,

—	uložil Chorvatské republice v souladu s čl. 260 odst. 3 SFEU penále ve výši 9 275,20 eur za každý den prodlení ode dne vyhlášení rozsudku, kterým se konstatuje nesplnění povinnosti oznámit opatření k provedení směrnice 2014/56/EU,

—	uložit Chorvatské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Chorvatská republika nesplnila povinnost oznámit opatření k provedení směrnice 2014/56/EU ve lhůtě stanovené v článku 2 uvedené směrnice.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/30

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 11. července 2017 – Viraj Profiles v. Rada

(Věc T-67/14) (1)

(„Dumping - Dovoz některých drátů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie - Určení výrobních nákladů - Prodejní, režijní a správní náklady - Povinnost odůvodnění - Újma - Příčinná souvislost - Stížnost - Zahájení řízení - Zjevně nesprávné posouzení“)

(2017/C 277/43)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Viraj Profiles Ltd (Maháráštra, Indie) (zástupci: V. Akritidis a Y. Melin, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: původně B. Driessen, poté H. Marcos Fraile, zmocněnci, ve spolupráci s R. Bierwagenem, C. Hippem a D. Reichem, advokáty)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: J.-F. Brakeland a A. Stobiecka-Kuik, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1106/2013 ze dne 5. listopadu 2013, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých drátů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie (Úř. věst. 2013, L 298, s. 1) v části, v níž se týká žalobkyně.

Výrok rozsudku

1)	Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1106/2013 ze dne 5. listopadu 2013, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých drátů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie se ruší v části, v níž se týká společnosti Viraj Profiles Ltd.

2)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Viraj Profiles.

3)	Evropská Komise ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 112, 14.4.2014.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/30

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. července 2017 – Francie v. Komise

(Věc T-74/14) (1)

(„Státní podpory - Podpory poskytnuté Francií ve prospěch společnosti SNCM - Podpory na restrukturalizaci a opatření přijatá v rámci programu privatizace - Kritérium soukromého investora v tržním hospodářství - Rozhodnutí, kterým se podpory prohlašují za protiprávní a neslučitelné s vnitřním trhem - Opětovné zahájení formálního vyšetřovacího řízení - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2017/C 277/44)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Francie (zástupci: původně G. de Bergues, D. Colas, E. Belliard a J. Bousin, poté D. Colas, E. Belliard a J. Bousin, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: V. Di Bucci a B. Stromsky, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí Komise C(2013) 7066 v konečném znění, ze dne 20. listopadu 2013, o státních podporách SA 16237 (C 58/2002) (ex N 118/2002) poskytnutých Francií ve prospěch společnosti SNCM.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Francouzské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 135, 5.5.2014.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/31

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 29. června 2017 – Cipriani v. EUIPO – Hotel Cipriani (CIPRIANI)

(Věc T-343/14) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie CIPRIANI - Dobrá víra - Článek 52 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 - Neporušení práva na jméno proslulé osoby - Článek 53 odst. 2 písm. a) nařízení č. 207/2009“)

(2017/C 277/45)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Arrigo Cipriani (Benátky, Itálie) (zástupci: A. Vanzetti, G. Sironi a S. Bergia, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem: Hotel Cipriani Srl (Benátky) (zástupci: původně C. Hoole, solicitor, poté T. Alkin, B. Brandreth, barristers, W. Sander, P. Cantrill, M. Pearce, A. Hall a A. Ward, solicitors, a konečně B. Brandreth, barrister, A. Poulter a P. Brownlow, solicitors)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 14. března 2014 (věc R 224/2012-4), týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi A. Ciprianim a společností Hotel Cipriani.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Arrigo Cipriani ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a náklady řízení společnosti Hotel Cipriani Srl.

---

(1)  Úř. věst. C 261, 11.8.2014.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/32

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. července 2017 – SNCM v. Komise

(Věc T-1/15) (1)

(„Státní podpory - Podpory poskytnuté Francií ve prospěch společnosti SNCM - Podpory na restrukturalizaci a opatření přijatá v rámci programu privatizace - Kritérium soukromého investora v tržním hospodářství - Rozhodnutí, jímž jsou podpory prohlášeny za protiprávní a neslučitelné s vnitřním trhem - Sociální politika členských států - Opětovné zahájení formálního vyšetřovacího řízení - Povinnost odůvodnění - Rovné zacházení - Článek 41 Listiny základních práv“)

(2017/C 277/46)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Société nationale maritime Corse Méditerranée (SNCM) (Marseille, Francie) (zástupci: F.-C. Laprévote, C. Froitzheim a A. Dupuis, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: V. Di Bucci a B. Stromsky, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyni: Comité d’entreprise de la Société nationale maritime Corse Méditerranée (SNCM) (Marseille) (zástupkyně: C. Bonnefoi, advokátka)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Corsica Ferries France (Bastia, Francie) (zástupci: N. Flandin a S. Rodrigues, advokáti)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí Komise C(2013) 7066 final ze dne 20. listopadu 2013 o státních podporách SA.16237 (C 58/2002) (ex N 118/2002) poskytnutých Francií ve prospěch společnosti SNCM.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Société nationale maritime Corse Méditerranée (SNCM) ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí a Corsica Ferries France.

3)	Comité d’entreprise de la Société nationale maritime Corse Méditerranée (SNCM) ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 56, 16. 2. 2015.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/32

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 7. července 2017 – Azarov v. Rada

(Věc T-215/15) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci na Ukrajině - Zmrazení finančních prostředků - Seznam osob, subjektů a orgánů, jimž se zmrazují finanční prostředky a hospodářské zdroje - Ponechání jména žalobce na seznamu - Povinnost uvést odůvodnění - Právo na obhajobu - Právo na vlastnictví - Právo vykonávat hospodářskou činnost - Proporcionalita - Zneužití pravomoci - Zásada řádné správy - Zjevně nesprávné posouzení“)

(2017/C 277/47)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Mykola Janovyč Azarov (Kyjev, Ukrajina) (zástupci: G. Lansky a A. Egger, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: J.-P. Hix a F. Naert, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/364 ze dne 5. března 2015, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2015, L 62, s. 25), a prováděcího nařízení Rady (EU) 2015/357 ze dne 5. března 2015, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2015, L 62, s. 1), a to v rozsahu, v němž je těmito akty jméno žalobce ponecháno na seznamu osob, kterých se týkají dotčená omezující opatření.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Mykolovi Janovyči Azarovovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 221, 6.7.2015.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/33

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 7. července 2017 – Arbuzov v. Rada

(Věc T-221/15) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vzhledem k situaci na Ukrajině - Zmrazení finančních prostředků - Seznam osob, subjektů a orgánů, jimž se zmrazují finanční prostředky a hospodářské zdroje - Ponechání jména žalobce na seznamu - Zásada řádné správy - Právo na obhajobu - Povinnost uvést odůvodnění - Zjevně nesprávné posouzení - Právo na vlastnictví“)

(2017/C 277/48)

Jednací jazyk: čeština

Účastníci řízení

Žalobce: Sergej Arbuzov (Kyjev, Ukrajina) (zástupci: M. Machytková a V. Fišar, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: J.-P. Hix a A. Westerhof Löfflerová, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/364 ze dne 5. března 2015, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2015, L 62, s. 25), prováděcího nařízení Rady (EU) 2015/357 ze dne 5. března 2015, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2015, L 62, s. 1), rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/318 ze dne 4. března 2016, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2016, L 60, s. 76), a prováděcího nařízení Rady (EU) 2016/311 ze dne 4. března 2016, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2016, L 60, s. 1), a to v rozsahu, v jakém se tyto akty týkají žalobce.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Sergej Arbuzov ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. C 279, 24.8.2015.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/34

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 4. července 2017 – Systema Teknolotzis v. Komise

(Věc T-234/15) (1)

(„Sedmý rámcový program pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) - Grantové dohody k projektům PlayMancer, Mobiserv a PowerUp - Článek 299 SFEU - Rozhodnutí, které je exekučním titulem - Žaloba na neplatnost - Napadnutelný akt - Přípustnost - Proporcionalita - Povinnost řádné péče - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2017/C 277/49)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Systema Teknolotzis– AE Efarmogon Ilektronikis kai Pliroforikis (Athény, Řecko) (zástupce: E. Georgilas, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: J. Estrada de Solà a L. Di Paolo, zmocněnci, ve spolupráci s E. Politisem, advokátem)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a směřující ke zrušení rozhodnutí Komise C(2015) 1677 final ze dne 10. března 2015, které je exekučním titulem k vymáhání pohledávky za žalobkyní ve výši 716 334,05 eura, včetně úroků.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Systema Teknolotzis AE – Efarmogon Ilektronikis kai Pliroforikis se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 270, 17.8.2015.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/34

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. června 2017 – Tayto Group v. EUIPO – MIP Metro (real)

(Věc T-287/15) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o zrušení - Obrazová ochranná známka Evropské unie real - Skutečné užívání - Podoba, která se liší v prvcích neměnících rozlišovací způsobilost - Článek 15 odst. 1 druhý pododstavec písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009 - Užití ochranné známky třetí osobou - Článek15 odst. 2 nařízení č. 207/2009 - Důkaz o skutečném užívání - Článek15 odst. 1 a čl. 51 odst. 1 písm. a) nařízení č. 207/2009 - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2017/C 277/50)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Tayto Group Ltd (Corby, Spojené království) (zástupci: G. Würtenberger a R. Kunze, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: D. Gája, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: MIP Metro Group Intellectual Property GmbH & Co. KG (Düsseldorf, Německo) (zástupci: J.-C. Plate a R. Kaase, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 16. března 2015 (věc R 2285/2013-4) týkajícímu se řízení o zrušení mezi společnostmi Tayto Group a MIP Metro Group Intellectual Property.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Tayto Group Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 279, 24.8.2015.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/35

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. června 2017 – Josel v. EUIPO – Nationale Nederlanden Nederland (NN)

(Věc T-333/15) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie - Slovní ochranná známka NN - Starší národní slovní ochranná známka NN - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Absence skutečného užívání starší slovní ochranné známky - Článek 15 odst. 1 druhý pododstavec písm. a) a článek 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 - Podoba, která se liší prvky měnícími rozlišovací způsobilost“)

(2017/C 277/51)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Josel, SL (Barcelona, Španělsko) (zástupci: původně J. L. Rivas Zurdo, poté J. Güell Serra, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: D. Gája, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Nationale Nederlanden Nederland BV (Haag, Nizozemsko) (zástupci: původně E. Morée a A. Janssen, poté A. Janssen, R. Sjoerdsma a C. Jehoram, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 14. dubna 2015 (věc R 1531/2014-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi Josel a Nationale-Nederlanden Nederland.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Josel, SL se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 262, 10.8.2015.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/36

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 4. července 2017 – European Dynamics Luxembourg a další v. Agentura Evropské unie pro železnice

(Věc T-392/15) (1)

(„Veřejné zakázky na služby - Nabídkové řízení - Poskytnutí externích služeb za účelem vývoje informačních systémů pro Agenturu Evropské unie pro železnice - Zařazení nabídky uchazeče - Odmítnutí nabídky uchazeče - Povinnost uvést odůvodnění - Neobvykle nízká nabídka“)

(2017/C 277/52)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: European Dynamics Luxembourg SA (Lucembursko, Lucemburk), Evropaïki Dynamiki – Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE (Atény, Řecko) a European Dynamics Belgium SA, (Brusel, Belgie) (zástupci: původně I. Ampazis, M. Sfyri, C.-N. Dede a D. Papadopoulou, poté M. Sfyri, C.-N. Dede a D. Papadopoulou, advokáti)

Žalovaná: Agentura Evropské unie pro železnice (zástupci: původně J. Doppelbauer, poté G. Stärkle a Z. Pyloridou, zmocněnci, ve spolupráci s V. Christianosem, advokátem)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Agentury Evropské unie pro železnice o zařazení nabídek předložených žalobkyněmi pro položky 1 a 2 veřejné zakázky ERA/2015/01/OP „ESP EISD 5 – Veřejná zakázka na poskytování externích služeb za účelem vývoje informačních systémů pro [tuto agenturu]“.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnostem European Dynamics Luxembourg SA, Evropaïki Dynamiki – Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE a European Dynamics Belgium SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 328, 5.10.2017.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/36

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 11. července 2017 – Lidl Stiftung v. EUIPO (JEDE FLASCHE ZÄHLT!)

(Věc T-623/15) (1)

(„Ochranná známka Evroské unie - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie JEDE FLASCHE ZÄHLT! - Ochranná známka tvořená reklamním sloganem - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2017/C 277/53)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Lidl Stiftung & Co. KG (Neckarsulm, Německo) (zástupci: M. Wolter, A. Marx a A. Berger, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: M. Eberl a A. Schifko, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 7. září 2015 (věc R 479/2015-4) týkajícímu se přihlášky obrazového označení JEDE FLASCHE ZÄHLT! jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Lidl Stiftung & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 16, 18.1.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/37

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 5. července 2017 – Allstate Insurance v. EUIPO (DRIVEWISE)

(Věc T-3/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška k zápisu slovní ochranné známky Evropské unie DRIVEWISE - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Popisný charakter - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) a c) a odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 - Článek 75 nařízení č. 207/2009“)

(2017/C 277/54)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Allstate Insurance Company (Norhfield, Illinois, Spojené státy) (zástupci: G. Würtenberger a N. Martzivanou, zmocněnci)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: A. Folliard-Monguiral a K. Doherty, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. října 2015 (věc R 956/2015-2) týkajícímu se přihlášky k zápisu slovního označení DRIWEWISE jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Allstate Insurance Company se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 78, 29.2.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/37

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 29. června 2017 – Spojené království v. Komise

(Věc T-27/16) (1)

(„EZZF a EZFRV - Výdaje vyloučené z financování - Ovoce a zelenina - Nesprávné právní posouzení - Článek 3 odstavce 1 a 3 nařízení (ES) č. 1433/2003 - Článek 52 odstavce 1 a 2 nařízení (ES) č. 1580/2007 - Zásada zákonnosti - Právní jistota - Rovnost zacházení - Zásada zákazu diskriminace - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2017/C 277/55)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: J. Kraehling a G. Brown, zmocněnci, ve spolupráci s S. Leem a M. Grayem, barristers)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. Sauka a K. Skelly, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU směřující k částečnému zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2015/2098 ze dne 13. listopadu 2015, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. 2015, L 303, s. 35), kterým Komise mimo jiné uplatnila finanční opravu ve výši 1 849 194,86 eur na rozpočtové roky 2008 až 2012 poté, co vyloučila určité výdaje týkající se operačních programů organizací producentů ovoce a zeleniny Spojeného království za roky 2008 a 2009 z důvodu nedostatků v systému klíčových kontrol uvedených programů.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Spojenému království Velké Británie a Severního Irska se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 111, 29.3.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/38

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 29. června 2017 – E-Control v. ACER

(Věc T-63/16) (1)

(„Energetika - Podmínky přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou - Rozhodnutí národních regulačních orgánů o schválení metod přidělování přeshraniční přenosové kapacity - Slučitelnost s nařízením (ES) č. 714/2009 - Stanovisko ACER - Pojem rozhodnutí, proti kterému lze podat odvolání k ACER - Článek 19 nařízení (ES) č. 713/2009 - Rozhodnutí odvolacího senátu ACER, kterým bylo odmítnuto odvolání jako nepřípustné - Nesprávné právní posouzení - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2017/C 277/56)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Energie-Control Austria für die Regulierung der Elektrizitäts- und Erdgaswirtschaft (E-Control) (Vídeň, Rakousko) (zástupce: F. Schuhmacher, advokát)

Žalovaná: Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) (zástupce: E. Tremmel, zmocněnec)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyni: Rakouská republika (zástupkyně: C. Pesendorfer, zmocněnkyně)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Česká republika (zástupci: M. Smolek, T. Müller a J. Vláčil, zmocněnci), Polská republika (zástupce: B. Majczyna, zmocněnec) a Polskie Sieci Elektroenergetyczne S.A. (Konstancin-Jeziorna, Polsko) (zástupci: původně M. Motylewski a A. Kulińska, poté H. Napieła a K. Figurska, advokáti)

Předmět věci

Žádost založená na článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí A-001-2015 odvolacího senátu ACER ze dne 16. prosince 2015, kterým bylo odmítnuto odvolání podané proti stanovisku ACER č. 09/2015 ze dne 23. září 2015, týkajícímu se souladu rozhodnutí národních regulačních orgánů o schválení metod přidělování přeshraniční přenosové kapacity ve střední a východní Evropě s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003 (Úř. věst. 2009, L 211, s. 15), včetně rámcových pokynů pro správu a přidělování dostupné přenosové kapacity pro propojení mezi vnitrostátními systémy obsažených v příloze I uvedeného nařízení.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Energie-Control Austria für die Regulierung der Elektrizitäts- und Erdgaswirtschaft (E-Control) ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER).

3)	Česká republika, Polská republika, Rakouská republika a Polskie Sieci Elektroenergetyczne S.A. ponesou vlastní náklady řízení

---

(1)  Úř. věst. C 156, 2.5.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/39

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 4. července 2017 – Pirelli Tyre v. EUIPO (Umístění dvou zvlněných pruhů na boční straně pneumatiky)

(Věc T-81/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška ochranné známky Evropské unie znázorňující dva zvlněné pruhy na boční straně pneumatiky - Absolutní důvod pro zamítnutí - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 - Nedostatek rozlišovací způsobilosti získané užíváním - Článek 7 odst. 3 nařízení č. 207/2009 - Článek75 nařízení č. 207/2009 - Článek 76 nařízení č. 207/2009“)

(2017/C 277/57)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Pirelli Tyre SpA (Miláno, Itálie) (zástupci: T.M. Müller a F. Togo, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: L. Rampini, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 9. prosince 2015 (věc R 1019/2015-1) týkajícímu se přihlášky poziční ochranné známky tvořené dvěma zvlněnými obvodovými pruhy na boční straně pneumatiky.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Pirelli Tyre SpA se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 156, 2.5.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/39

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 4. července 2017 – Murphy v. EUIPO – Nike Innovate (Elektronické náramkové hodinky)

(Věc T-90/16) (1)

(„(Průmyslový) vzor Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Zapsaný (průmyslový) vzor Společenství představující elektronické náramkové hodinky - Starší (průmyslový) vzor Společenství - Důvod neplatnosti - Individuální povaha - Odlišný celkový dojem - Článek 6 a čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 6/2002 - Povinnost uvést odůvodnění - Článek 62 nařízení č. 6/2002“)

(2017/C 277/58)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Thomas Murphy (Dublin, Irsko) (zástupci: N. Travers, SC, J. Gormley, barrister, a M. O’Connor, solicitor)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: D. Gája, agent)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Nike Innovate CV (Beaverton, Oregon, Spojené státy) (zástupci: C. Spintig, S. Pietzcker a M. Prasse, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 19. listopadu 2015 (věc R 736/2014-3) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi T. Murphym a Nike Innovate.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Thomasi Murphymu se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 156, 2.5.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/40

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 5. července 2017 – Gamet v. EUIPO – „Metal-Bud II“ Robert Gubała (dveřní klika)

(Věc T-306/16) (1)

(„(Průmyslový) vzor Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Zapsaný (průmyslový) vzor Společenství znázorňující dveřní kliku - Starší (průmyslový) vzor - Důvod neplatnosti - Absence individuální povahy - Míra volnosti původce - Absence odlišného celkového dojmu - Článek 6 a čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 6/2002 - Důkazy předložené na podporu námitek po uplynutí stanovené lhůty - Předložení důkazů poprvé až před odvolacím senátem - Posuzovací pravomoc odvolacího senátu - Článek 63 nařízení č. 6/2002“)

(2017/C 277/59)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Gamet S.A. (Toruň, Polsko) (zástupkyně: A. Rolbiecka, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: J. Ivanauskas, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Firma produkcyjno-handlowa „Metal-Bud II“ Robert Gubała (Świątniki Górne, Polsko) (zástupce: M. Mikosza, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 17. března 2016 (věc R 2040/2014-3) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Firma produkcyjno-handlowa „Metal-Bud II“ Robert Gubała a Gamet.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Gamet S.A. se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 296, 16.8.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/41

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 7. července 2017 – Axel Springer v. EUIPO – Stiftung Warentest (TestBild)

(Věc T-359/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie TestBild - Starší národní slovní ochranná známka test - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Podobnost výrobků nebo služeb - Podobnost označení - Inherentní rozlišovací způsobilost - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2017/C 277/60)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Axel Springer SE (Berlín, Německo) (zásutpci: K. Hamacher a G. Müllejans, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupkyně: D. Walicka, zmocněnkyně)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Stiftung Warentest (Berlín) (zástupci: původně R. Mann, J. Smid, T. Brach, H. Nieland a A.-K. Kornrumpf, poté J. Smid, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 4. května 2016 (věc R 555/2015-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi Stiftung Warentest a Axel Springer.

Výrok

1.

Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 4. května 2016 (věc R 555/2015-4) se ruší v rozsahu, v němž konstatuje existenci nebezpečí záměny, pokud jde o „tiskoviny, zejména revue testy, informace určené spotřebitelům, prospekty, katalogy, knihy, noviny a periodika; učební a výukové pomůcky s výjimkou přístrojů“, které spadají do třídy 16 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků.

2.	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3.	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 296, 16.8.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/41

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 11. července 2017 – Dogg Label v. EUIPO – Chemoul (JAPRAG)

(Věc T-406/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie JAPRAG - Starší národní obrazová ochranná známka JAPAN-RAG - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Podobnost označení - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2017/C 277/61)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Dogg Label (Marseille, Francie) (zástupce: M. Angelier, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec)

Další účastník řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastník před Tribunálem: Patrick Chemoul (Paříž, Francie) (zástupce: E. Hoffman, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 13. května 2016 (věc R 2336/2015-2) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společností Dogg Label a P. Chemoulem

Výrok

1.	Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 13. května 2016 (věc R-2336/2015-2) se zrušuje.

2.	Společnost Dogg Label, EUIPO a Patrick Chemoul ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 364, 3.10.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/42

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 29. června 2017 – Martín Osete v. EUIPO – Danielle Rey (AN IDEAL WIFE A DALŠÍ)

(Spojené věci T-427/16 až T-429/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranné známky Evropské unie AN IDEAL WIFE, AN IDEAL LOVER a AN IDEAL HUSBAND - Absence skutečného užívání ochranných známek - Článek 51 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009 - Neexistence řádného důvodu pro neužívání“)

(2017/C 277/62)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Isabel Martín Osete (Paříž, Francie) (zástupce: V. Wellens, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: D. Gája, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Danielle Rey (Toulouse, Francie) (zástupci: P. Wallaert a J. Cockain-Barere, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 21. dubna 2016 (věci R 1528/2015-2, R 1527/2015-2 et R 1526/2015-2) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi paní Rey a paní Martín Osete.

Výrok

1.	Žaloby se zamítají.

2.	Paní Isabel Martín Osete se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 343, 19.9.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/43

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 29. června 2017 – Mr. Kebab v. EUIPO – Mister Kebap (Mr. KEBAB)

(Věc T-448/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška k zápisu obrazové ochranné známka Evropské unie Mr. KEBAB - Starší španělská obrazová ochranná známka MISTER KEBAP - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2017/C 277/63)

Jednací jazyk: slovenština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Mr. Kebab s. r. o. (Košice-Západ, Slovensko) (zástupce: L. Vojčík, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: A. Folliard-Monguiral a R. Cottrellovú, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Mister Kebap, SL (Finestrat, Španělsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 11. května 2006 (věc R 987/2015-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Mister Kebap a Mr. Kebab.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Mr. Kebab s. r. o. se ukládá náhrad nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 383, 17.10.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/43

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. června 2017 – X-cen-tek v. EUIPO (vyobrazení trojúhelníku)

(Věc T-470/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie zobrazující trojúhelník - Absolutní důvod pro zamítnutí - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2017/C 277/64)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: X-cen-tek GmbH & Co. KG (Wardenburg, Německo) (zástupce: H. Hillers, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: A. Schifko, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 17. června 2016 (věc R 2565/2015-4) týkajícímu se přihlášky obrazového označení zobrazujícího trojúhelník jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti X-cen-tek GmbH & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 383, 17. 10. 2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/44

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. června 2017 – Colgate-Palmolive v. EUIPO (AROMASENSATIONS)

(Věc T-479/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie AROMASENSATIONS - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odstavec 1 písm. b) a odstavec 2 nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2017/C 277/65)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Colgate-Palmolive Co. (New York, New York, Spojené státy) (zástupci: M. Zintler a A. Stolz, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: A. Folliard-Monguiral a M. Simandlova, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 6. června 2016 (věc R 2482/2015-2) týkajícímu se přihlášky obrazového označení AROMASENSATIONS jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Colgate-Palmolive Co. se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 383, 17.10.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/44

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. července 2017 – Bodson a další v. EIB

(Věc T-506/16) (1)

(„Veřejná služba - Zaměstnanci EIB - Smluvní povaha pracovního vztahu - Odměna za práci - Reforma systému odměňování a platového postupu - Legitimní očekávání - Právní jistota - Zjevně nesprávné posouzení - Přiměřenost - Povinnost péče - Článek 11 odst. 3 interního nařízení EIB“)

(2017/C 277/66)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Jean-Pierre Bodson (Lucemburk, Lucembursko) a 483 dalších žalobců, jejichž jména jsou uvedena v příloze rozsudku (zástupce: L. Levi, advokát)

Žalovaná: Evropská investiční banka (EIB) (zástupci: původně C. Gómez de la Cruz, G. Nuvoli a T. Gilliams, poté T. Gilliams a G. Faedo, zmocněnci, ve spolupráci s P.-E. Partschem, advokátem)

Předmět věci

Návrh na základě článku 270 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí obsažených ve výplatních páskách za duben 2013 a následující měsíce, která na žalobce uplatňují rozhodnutí správní rady EIB ze dne 18. prosince 2012 a rozhodnutí výkonného výboru EIB ze dne 29. ledna 2013, jakož i článek zveřejněný dne 5. února 2013, kterým byli zaměstnanci informováni o přijetí těchto dvou rozhodnutí, a na uložení povinnosti EIB zaplatit žalobcům částku rovnající se rozdílu mezi částkou odměny za práci vyplacenou na základě výše uvedených rozhodnutí a částkou odměny za práci, jež by byla vyplacena na základě předcházejícího režimu, jakož i náhradu škody, která žalobcům údajně vznikla z důvodu ztráty jejich kupní síly.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Jean-Pierrovi Bodsonovi a dalším zaměstnancům Evropské investiční banky (EIB), jejichž jména jsou uvedena v příloze rozsudku, se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 207, 20.7.2013 (věc původně zapsaná u Soudu pro veřejnou službu Evropské unie pod číslem F-45/13 a postoupená Tribunálu Evropské unie dne 1.9.2016).

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/45

---

Rozsudek Tribunálu ze dne 6. července 2017 – Bodson a další v. EIB

(Věc T-508/16) (1)

(„Veřejná služba - Zaměstnanci EIB - Smluvní povaha pracovněprávního vztahu - Odměňování - Reforma systému prémií - Legitimní očekávání - Právní jistota - Zjevně nesprávné posouzení - Proporcionalita - Povinnost jednat s náležitou péčí - Čl. 11 odst. 3 jednacího řádu EIB - Rovné zacházení“)

(2017/C 277/67)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Jean-Pierre Bodson (Lucemburk, Lucembursko) a 450 dalších žalobců, jejichž seznam je uveden v příloze rozsudku (zástupkyně: L. Levi, advokátka)

Žalovaná: Evropská investiční banka (zástupci: C. Gómez de la Cruz, G. Nuvoli a T. Gilliams, poté T. Gilliams a G. Faedo, zmocněnci, ve spolupráci s P.-E. Partschem, advokátem)

Předmět věci

Žaloba jejímž předmětem je návrh založený na článku 270 SFEU, směřující na jedné straně ke zrušení rozhodnutí obsažených v listinách o výplatě prémie za duben 2013, na jejichž základě se na žalobce použije rozhodnutí správní rady EIB ze dne 14. prosince 2010 a rozhodnutí řídícího výboru EIB ze dne 9. listopadu 2010, 29. června 2011, 16. listopadu 2011 a 20. února 2013, a na druhé straně k uložení povinnosti EIB zaplatit žalobcům částku odpovídající rozdílu mezi částkou odměn vyplacených na základě uvedených rozhodnutí a částkou odměn dlužných podle dřívějšího systému nebo, pokud to není možné, podle nového správně provedeného systému, jakož i náhradu majetkové újmy z důvodu ztráty jejich kupní síly a nemajetkové újmy, která byla žalobcům údajně způsobena.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Jean-Pierre Bodsonovi a ostatním zaměstnanců Evropské investiční banky (EIB), jejichž seznam je uveden v příloze, se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 274, 21.9.2013 (věc původně zapsaná u Soudu pro veřejnou službu Evropské unie pod číslem F-61/13 a postoupená Tribunálu Evropské unie 1.9.2016).

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/46

---

Žaloba podaná dne 11. května 2017 –  UI (*1) v. Rada

(Věc T-282/17)

(2017/C 277/68)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce:  UI (*1) (zástupce: J. Diaz Cordova, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	Uložil žalované, aby jej přijala na místo AST/SC 2 na generální sekretariát Rady (DG A3).

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby žalobce v podstatě zpochybňuje zákonnost řízení, které podle jeho názoru nesprávně vedlo k tomu, že nebyl přijat na dotčené místo. Žalobce zejména odkazuje na vypracování dodatečného dokumentu žalovanou, který podle žalobce neměl být zohledněn při jeho hodnocení, neboť byl vypracován dlouho po skončení jeho zkušebního období. Žalobce tvrdí, že žalovaná při hodnocení žalobcovi věci porušila některá základní práva včetně práva na soukromý život, důvěrnost komunikace a práva podávat stížnosti.

---

(*1)  Údaje vymazané v rámci zajištění ochrany jednotlivců ve spojitosti se zpracováním osobních dat.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/46

---

Žaloba podaná dne 30. května 2017 – Air France v. Komise

(Věc T-338/17)

(2017/C 277/69)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Société Air France (Tremblay-en-France, Francie) (zástupci: A. Wachsmann a S. Thibault-Liger, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

na základě článku 263 SFEU v plném rozsahu zrušil rozhodnutí Evropské komise č. C(2017) 1742 final ze dne 17. března 2017, věc AT.39258 – Nákladní letecká doprava, v rozsahu, v němž se týká žalobkyně France, jakož i důvody, jimiž je odůvodněn jeho výrok, a to na základě jejího prvního, druhého a třetího žalobního důvodu

—

podpůrně, pokud Tribunál nerozhodne o zrušení rozhodnutí č. C (2017) 1742 final v plném rozsahu na základě prvního, druhého a třetího žalobního důvodu: — zaprvé — zrušil čl. 1 první pododstavec bod 1 písm. c), bod 2 písm. c), bod 3 písm. c) a bod 4 písm. c) rozhodnutí č. C(2017) 1742 final v rozsahu, v jakém se jediné a trvající porušení, které jí bylo vytýkáno, opírá o nepřípustné důkazy předložené společností Lufthansa v rámci její žádosti o osvobození od pokut, jakož i důvody, jimiž je tento článek odůvodněn, čl. 3 písm. b) rozhodnutí v rozsahu, v jakém žalobkyni ukládá pokutu ve výši 182 920 000 eur, a článek 4 rozhodnutí, a v důsledku toho snížil na základě článku 261 SFEU výši této pokuty v souladu s jejím prvním žalobním důvodem, — zrušil čl. 1 první pododstavec bod 1 písm. c), bod 2 písm. c), bod 3 písm. c) a bod 4 písm. c) rozhodnutí č. C(2017) 1742 final v rozsahu, v jakém vylučuje z rozsahu jediného a trvajícího porušení, které jí bylo vytýkáno, letecké společnosti uvedené v důvodech rozhodnutí jako účastnící se porušení, jakož i důvody, jimiž je tento článek odůvodněn, čl. 3 písm. b) rozhodnutí v rozsahu, v jakém žalobkyni ukládá pokutu ve výši 182 920 000 eur, a článek 4 rozhodnutí, a v důsledku toho snížil na základě článku 261 SFEU výši této pokuty v souladu s jejím druhým žalobním důvodem, — zrušil čl. 1 první pododstavec bod 2 písm. c) a bod 3 písm. c) rozhodnutí č. C(2017) 1742 final v rozsahu, v jakém konstatuje, že jediné a trvající porušení, které jí bylo vytýkáno, zahrnuje služby nákladní letecké dopravy směřující do EHS (trafic Inbound EHS), jakož i důvody, jimiž je tento článek odůvodněn, čl. 3 písm. b) rozhodnutí v rozsahu, v jakém žalobkyni ukládá pokutu ve výši 182 920 000 eur, a článek 4 rozhodnutí, a v důsledku toho snížil na základě článku 261 SFEU výši této pokuty v souladu s jejím třetím žalobním důvodem, — zadruhé, zrušil čl. 1 první pododstavec bod 1 písm. c), bod 2 písm. c), bod 3 písm. c) a bod 4 písm. c) rozhodnutí č. C(2017) 1742 final v rozsahu, v jakém konstatuje, že nezaplacení provizí dopravcům představuje prvek oddělený od jediného a trvajícího porušení, které jí bylo vytýkáno, jakož i důvody, jimiž je tento článek odůvodněn, čl. 3 písm. b) rozhodnutí v rozsahu, v jakém žalobkyni ukládá pokutu ve výši 182 920 000 eur, a článek 4 rozhodnutí, a v důsledku toho snížil na základě článku 261 SFEU výši této pokuty v souladu s jejím čtvrtým žalobním důvodem, — a zatřetí, zrušil čl. 3 písm. b) rozhodnutí č. C(2017) 1742 final v rozsahu, v jakém žalobkyni ukládá pokutu 182 920 000 eur z důvodu, že výpočet této pokuty zahrnuje její letecké sazby a 50 % jejích příjmů týkajících se služeb nákladní letecké dopravy směřující do EHS (příjmy Inbound EHS), (v souladu s jejím pátým žalobním důvodem), přeceňuje závažnost porušení, které jí bylo vytýkáno (v souladu s jejím šestým žalobním důvodem), vytýká jí trvání porušení v nesprávné délce (v souladu s jejím sedmým žalobním důvodem) a uplatňuje nedostatečné snížení pokuty z důvodu regulačních režimů (v souladu s jejím osmým žalobním důvodem), a důvody, jimiž je tento článek odůvodněn, a snížil na základě článku 261 SFEU tuto pokutu na přiměřenou částku.

—	v každém případě uložil Evropské komisi náhradu veškerých nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně osm žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení oznámení o shovívavosti z roku 2002 a jeho zásad legitimního očekávání, rovného zacházení a zákazu diskriminace mezi společností Air France a Lufthansa, což ovlivnilo přípustnost podkladů předložených v rámci žádosti společnosti Lufthansa o osvobození od pokut. Tento důvod je rozdělen do čtyř částí: — První část vycházející z přípustnosti prvního důvodu; — Druhá část vycházející z odejmutí osvobození od pokut přiznaného společnosti Lufthansa; — Třetí část vycházející z nepřípustnosti důkazů předložených v rámci této žádosti o osvobození od pokut; — Čtvrtá část vycházející ze skutečnosti, že nepřípustnost důkazů předložených společností Lufthansa v rámci její žádosti o osvobození od pokut měla nezbytně vést ke zrušení rozhodnutí.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti odůvodnění a zásad rovného zacházení, zákazu diskriminace a ochrany proti svévolnému zásahu Komise z důvodu vyloučení leteckých společností, které se účastnily daných praktik, z výroku rozhodnutí. Tento důvod se skládá ze dvou částí: — První část vycházející z tvrzení, podle kterého je vyloučení leteckých společností, které se účastnily daných praktik, z výroku rozhodnutí, stiženo nedostatkem odůvodnění; — Druhá část vycházející z tvrzení, podle kterého je vyloučení leteckých společností, které se účastnily daných praktik, z výroku rozhodnutí, stiženo porušením zásad rovného zacházení a zákazu diskriminace a zásady ochrany proti svévolnému zásahu Komise.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení pravidel omezujících územní působnost Komise, ke kterému došlo z důvodu zahrnutí Inbound EHS dopravy do jediného a nepřetržitého porušení. Tento důvod se dělí na dvě části: — První část vycházející ze skutečnosti, že postupy týkající se Inbound EHS dopravy nebyly provedeny v rámci EHS; — Druhá část vycházející z tvrzení, že Komise neprokázala existenci kvalifikovaných účinků v rámci EHS spojených s praktikami týkajícími se Inbound EHS dopravy.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z rozporu mezi důvody a zjevně nesprávným posouzením, kterým je stiženo konstatování, podle kterého nezaplacení provizí dopravcům představuje prvek oddělený od jediného a trvajícího porušení. Tento důvod se skládá ze dvou částí: — První část, podle které je uvedené konstatování stiženo rozporným odůvodněním; — Druhá část, podle které je uvedené konstatování stiženo zjevně nesprávným posouzením.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z nesprávné hodnoty prodejů zohledněných za účelem výpočtu pokuty pro společnost Air France, který se dělí na dvě části: — První část vycházející ze skutečnosti, že zahrnutí sazeb do hodnoty prodejů se zakládá na rozporném odůvodnění, na několika nesprávných právních posouzeních a zjevně nesprávném posouzení; — Druhá část vycházející ze skutečnosti, že zahrnutí 50 % Inbound EHS příjmů do hodnoty prodejů porušuje pokyny pro výpočet pokut z roku 2006 a zásadu ne bis in idem.

6.

Šestý žalobní důvod vycházející z nesprávného posouzení závažnosti porušení, a skládá se ze dvou částí: — První část je vycházející z tvrzení, podle kterého se přecenění závažnosti praktik zakládá na několika zjevně nesprávných posouzeních a na porušení zásad proporcionality trestů a rovného zacházení; — Druhá část vycházející z tvrzení, podle kterého přecenění závažnosti praktik vyplývá ze zahrnutí kontaktů majících vztah k praktikám prováděným mimo území EHS do rozsahu porušení v rozporu s pravidly o územní působnosti Komise.

7.	Sedmý žalobní důvod vycházející z nesprávného výpočtu délky trvání porušení.

8.	Osmý žalobní důvod vycházející z nedostatku odůvodnění a z nedostatečného snížení pokuty v rozsahu 15 % přiznaného Komisí na základě regulačních režimů.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/48

---

Žaloba podaná dne 15. června 2017 – SQ v. EIB

(Věc T-377/17)

(2017/C 277/70)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: SQ (zástupci: N. Cambonie a P. Walter, advokáti)

Žalovaná: Evropská investiční banka

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

částečně zrušil napadené rozhodnutí, jelikož jím předseda neprávem rozhodl, (i) že postupy používané ředitelem pro komunikaci vůči žalobkyni, které jsou upraveny v bodě 20 až 24, 25, 31, 34, 46, 50 a 51zprávy, nejsou psychickým obtěžováním, (ii) že nebylo třeba zahájit disciplinární řízení proti uvedenému řediteli, a (iii) že napadené rozhodnutí, kterým bylo konstatováno, že žalobkyně byla obětí psychického obtěžování, musí zůstat přísně důvěrné;

—

uložil EIB povinnost nahradit škodu z důvodu (i) nemajetkové újmy, kterou žalobkyně utrpěla, jež byla způsobena psychickým obtěžováním ze strany ředitele pro komunikaci potvrzeným v napadeném rozhodnutí, a z tohoto důvodu žalobkyni přiznal 121 992 eur (sto dvacet tisíc devět set devadesát dva euro), (ii) nemajetkové újmy, kterou žalobkyně utrpěla, a která může být oddělena od protiprávnosti zakládající částečné zrušení napadeného rozhodnutí, a z toho důvodu žalobkyni přiznal 25 000 eur (dvacet pět tisíc eur), a (iii) nemajetkové újmy, která byla způsobena porušením nezávislosti řízení o oznámení vykonávaným ředitelem útvaru compliance, kterého se dopustila generální ředitelka pro personál, a dále byla způsobena zastrašováním nebo hrozbou odvetných opatření ze strany generální ředitelky pro personál vůči žalobkyni, a z toho důvodu žalobkyni přiznal 25 000 (dvacet pět tisíc) eur;

—	uložil EIB náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z nesprávných právních posouzení a nesprávných posouzení skutkového stavu při posouzení některých postupů uvedených žalobkyní, kterými je stiženo rozhodnutí Evropské investiční banky (EIB) ze dne 20. března 2017 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Tento žalobní důvod se člení na dvě části: — první část vycházející z nesprávných právních posouzení při uplatnění podmínky opakování psychického obtěžování; — druhou část vycházející z nesprávných posouzení skutkového stavu vyplývajících ze skutečnosti, že některé z uplatňovaných postupů byly objektivně takové, že poškozovaly sebevědomí a sebeúctu.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z chyb souvisejících s nezahájením disciplinárního řízení, který se člení na dvě části: — první a hlavní část vycházející z nesprávného právního posouzení; — druhou část uplatňovanou podpůrně vycházející ze zjevně nesprávného posouzení nebo z porušení zásady proporcionality.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení povinnosti žalobkyně zacházet s napadeným rozhodnutím, podle kterého byla obětí psychického obtěžování ze strany ředitele pro komunikaci, jako s důvěrným.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/49

---

Žaloba podaná dne 28. června 2017 – Dalli v. Komise

(Věc T-399/17)

(2017/C 277/71)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: John Dalli (St. Julians, Malta) (zástupci: L. Levi a S. Rodrigues, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	uložil nahradit škodu, zejména nemajetkovou újmu, předběžně odhadovanou na 1 000 000 eur;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby na náhradu škody předkládá žalobce dva žalobní důvody založené na údajné protiprávnosti.

1.

První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že jednání OLAF bylo protiprávní. — Protiprávní jednání OLAF jsou obzvláště tato: protiprávnost rozhodnutí zahájit vyšetřování; nedostatky v kvalifikaci vyšetřování a protiprávnost rozšíření rozsahu vyšetřování; porušení zásad při shromažďování důkazů (včetně zkreslení a padělání důkazů), práva na obhajobu a řady unijních ustanovení (jako je článek 339 Smlouvy o fungování Evropské unie, články 4, 8 a čl. 11 odst. 7 nařízení č. 1073/1999, článek 4 rozhodnutí Komise č. 1999/396, článek 18 pokynů úřadu OLAF a čl. 13 odst. 5 pravidel dozorčího výboru), jakož i porušení zásady presumpce neviny a práva na ochranu osobních údajů.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že jednání Komise bylo protiprávní. — Protiprávní jednání Komise jsou tato: porušení zásady řádné správy věcí veřejných a povinnosti jednat objektivně, nestranně a loajálně a s ohledem na zásadu nezávislosti, a dále porušení nezávislosti úřadu OLAF.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/50

---

Žaloba podaná dne 27. června 2017 – Vienna International Hotelmanagement v. EUIPO (Vienna House)

(Věc T-402/17)

(2017/C 277/72)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Vienna International Hotelmanagement AG (Vídeň, Rakousko) (zástupce: M. Zrzavy, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „Vienna House“ – Přihláška č. 14 501 357

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 25. dubna 2017, ve věci R 333/2016-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení č. 207/2009.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/51

---

Žaloba podaná dne 27. června 2017 – Vienna International Hotelmanagement v. EUIPO (VIENNA HOUSE)

(Věc T-403/17)

(2017/C 277/73)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Vienna International Hotelmanagement AG (Vídeň, Rakousko) (zástupce: M. Zrzavy, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie obsahující slovní prvky červené barvy „VIENNA HOUSE“ – Přihláška č. 14 501 308

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 25. dubna 2017, ve věci R 332/2016-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení č. 207/2009.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/51

---

Žaloba podaná dne 30. června 2017 – Landesbank Baden-Württemberg v. SRB

(Věc T-411/17)

(2017/C 277/74)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Landesbank Baden-Württemberg (Stuttgart, Německo) (zástupci: H. Berger a K. Rübsamen, advokáti)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí výkonného zasedání SRB (SRB/ES/SRF/2017/05) ze dne 11. dubna 2017 o předem hrazených příspěvcích do Jednotného fondu pro řešení krizí za rok 2017, včetně jeho přílohy, v rozsahu, v němž se napadené rozhodnutí týká žalobkyně, a

—	uložil SRB náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně šest žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vychází z porušení čl. 296 odst. 2 SFEU a čl. 41 odst. 1 a odst. 2 písm. c) Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listiny“) kvůli nedostatečnému odůvodnění rozhodnutí.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z porušení práva být vyslechnut zakotveného v čl. 41 odst. 1 a odst. 2 písm. a) Listiny, neboť žalobkyně nebyla vyslechnuta.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z porušení základního práva na účinnou soudní ochranu podle čl. 47 odst. 1 Listiny z důvodu nepřezkoumatelnosti rozhodnutí.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení čl. 103 odst. 7 písm. h) směrnice 2014/59/EU (1), čl. 113 odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013 (2), čl. 6 odst. 5 prvního pododstavce nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 (3), článků 16 a 20 Listiny a zásady proporcionality z důvodu uplatnění multiplikátoru ukazatele IPS (Členství v institucionálním systému ochrany).

5.	Pátý žalobní důvod vychází z porušení článku 16 Listiny a zásady přiměřenosti z důvodu uplatnění multiplikátoru úpravy příspěvku podle rizikového profilu.

6.	Šestý žalobní důvod vychází z protiprávnosti článků 4 až 7 a článku 9 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 a přílohy I uvedeného nařízení v přenesené pravomoci.

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014 , kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012. Text s významem pro EHP (Úř. věst. 2014, L 173, s. 190).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012. Text s významem pro EHP (Úř. věst. 2013, L 176, s. 1).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014 , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí (Úř. věst. 2015, L 11, s. 44).

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/52

---

Žaloba podaná dne 29. června 2017 – Karl Storz v. EUIPO (3D)

(Věc T-413/17)

(2017/C 277/75)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Karl Storz GmbH & Co. KG (Tuttlingen, Německo) (zástupce: S. Gruber, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie obrazové ochranné známky obsahující slovní prvky „3D“ – Mezinárodní zápis č. 1 272 627 s vyznačením Evropské unie

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 11. dubna 2017 ve věci R 1502/2016-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví ze dne 11. dubna 2017 ve věci R 1502/2016-2 a zapsal ochrannou známku „3D“, mezinárodní zápis č. 1 272 627 s vyznačením Evropské unie pro všechny požadované výrobky včetně výroků, jichž se dosud týká napadené rozhodnutí;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) ve spojení s čl. 7 odst. 2 nařízení č. 207/2009;

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 7 odst. 2 nařízení č. 207/2009.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/53

---

Žaloba podaná dne 3. července 2017 – Vorarlberger Landes- und Hypothekenbank v. SRB

(Věc T-414/17)

(2017/C 277/76)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Vorarlberger Landes- und Hypothekenbank AG (Bregenz, Rakousko) (zástupce: Rechtsanwalt G. Eisenberger)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí vydané Jednotným výborem pro řešení krizí (Single Resolution Board, SRB) na zasedání předsednictva výboru ze dne 11. dubna 2017 o výpočtu předem uložených částek odváděných do Jednotného výboru pro řešení krizí za rok 2017 (SRB/ES/SRF/2017/05) („Decision of the Executive Session of the Board of 11 April 2017 on the calculation of the 2017 ex-ante contributions to the Single Resolution Fund (SRB/ES/SRF/2017/05)“), a to každopádně v rozsahu, v němž se toto rozhodnutí dotýká žalobkyně, a

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod: zjevné porušení podstatných procesních náležitostí z důvodu neúplného oznámení rozhodnutí

2.	Druhý žalobní důvod: zjevné porušení podstatných procesních náležitostí z důvodu nedostatečného odůvodnění rozhodnutí

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/53

---

Žaloba podaná dne 3. července 2017 – Foundation for the Protection of the Traditional Cheese of Cyprus named Halloumi v. EUIPO – Papouis Dairies (fino)

(Věc T-416/17)

(2017/C 277/77)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Foundation for the Protection of the Traditional Cheese of Cyprus named Halloumi (Nikósie, Kypr) (zástupci: S. Malynicz, QC, a V. Marsland, Solicitor)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Papouis Dairies LTD (Nikósie, Kypr)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie obsahující slovní prvek „fino“ – Přihláška č. 11 180 791

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 20. dubna 2017, ve věci R 2759/2014-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO a další účastnici řízení nést vlastní náklady řízení a nahradit náklady řízení žalobkyně.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/54

---

Žaloba podaná dne 3. července 2017 – Kypr v. EUIPO – Papouis Dairies (fino Cyprus Halloumi Cheese)

(Věc T-417/17)

(2017/C 277/78)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Kyperská republika (zástupci: S. Malynicz, QC, a V. Marsland, Solicitor)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Papouis Dairies LTD (Nicosia, Kypr)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Barevná obrazová ochranná známka Evropské unie obsahující slovní prvek „fino Cyprus Halloumi Cheese“ – Přihláška č. 11 180 791

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 20. dubna 2017, ve věci R 2650/2014-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO a další účastnici řízení před odvolacím senátem nést vlastní náklady řízení a nahradit náklady řízení vynaložené žalobkyní.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/55

---

Žaloba podaná dne 4. července 2017 – Eduard Meier v. EUIPO – Calzaturificio Elisabet (Safari Club)

(Věc T-418/17)

(2017/C 277/79)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Eduard Meier GmbH (Mnichov, Německo) (zástupci: S. Schicker a M. Knitter, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Calzaturificio Elisabet Srl (Monte Urano, Itálie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „Safari Club“ – Přihláška č. 13 186 036

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 2. května 2017, ve věci R 1158/2016-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b nařízení č. 207/2009.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/55

---

Žaloba podaná dne 4. července 2017 – Mendes v. EUIPO – Actial Farmaceutica (VSL#3)

(Věc T-419/17)

(2017/C 277/80)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Mendes SA (Lugano, ŠVýcarsko) (zástupce: G. Carpineti, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Actial Farmaceutica Srl (Řím, Itálie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitel sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „VSL#3“ – Ochranná známka Evropské unie č. 1 437 789

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 3. května 2017 ve věci R 1306/2016-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí odvolacího senátu EUIPO v souladu s čl. 51 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009;

—	podpůrně zrušil napadeného rozhodnutí odvolacího senátu EUIPO v souladu s čl. 51 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009;

—	v každém případě uložil EUIPO náhradu všech nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 51 odst. 1 písm. b) a c) nařízení č. 207/2009.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/56

---

Žaloba podaná dne 10. července 2017 – Portigon v. SRB

(Věc T-420/17)

(2017/C 277/81)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Portigon AG (Düsseldorf, Německo) (zástupci: D. Bliesener a V. Jungkind, advokáti)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 11. dubna 2017 o předem hrazených příspěvcích do Jednotného fondu pro řešení krizí za rok 2017 (č. SRB/ES/SRF/2017/05) v rozsahu, v němž se rozhodnutí týká žalobkyně, a

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně sedm žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 70 odst. 2 prvního až třetího pododstavce nařízení (EU) č. 806/2014 (1), ve spojení s čl. 8 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2015/81 (2), ve spojení s čl. 103 odst. 7 směrnice 2014/59/EU (3). — Žalovaný uložil žalobkyni neoprávněně povinnost odvést příspěvek do fondu, neboť v nařízení (EU) č. 806/2014 ani ve směrnici 2014/59/EU není stanovena povinnost institucí v likvidaci odvádět tento příspěvek. Žalobkyně má za to, že článek 114 SFEU zakazuje výběr příspěvků od takových institucí, jako je žalobkyně, jejíž zbývající činnosti podléhají likvidaci. Podmínky vyžadované k přijetí opatření podle čl. 114 odst. 1 SFEU nebyly ve vztahu k žalobkyni splněny. Výběru poplatků je v rozporu i se čl. 114 odst. 2 SFEU. — Žalovaný uložil žalobkyni povinnost odvádět poplatek do fondu neoprávněně, neboť instituce není vystavena riziku, postup řešení krize podle nařízení (EU) č. 806/2014 je vyloučen a instituce není významná z hlediska stability finančního systému. Tím došlo k porušení čl. 103 odst. 7 písm. a), d) a g) směrnice 2014/59/EU. — Žalobkyně neprovozuje od počátku roku 2012 žádnou novou podnikatelskou činnost a na základě rozhodnutí Komise o poskytnutí státní podpory se nachází v procesu řešení. Převážnou část jejích zbývajících pasiv drží svěřenou ve prospěch jiného právního subjektu, který převzal odpovědnost za příležitosti a rizika související s touto transakcí. — Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 (4) je v rozporu s článkem 114 SFEU, jakož i s čl. 103 odst. 7 směrnice 2014/59/EU, jelikož je podstatným prvkem pro výpočet příspěvků (Čl. 290 odst. 1 druhý pododstavec SFEU). Kromě toho na žalovaného nelze dále přenést pravomoc stran stanovení příslušných ukazatelů rizik (Čl. 290 odst. 1 SFEU).

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článků 16 a 20 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina), které spočívá v tom, že jelikož je situace žalobkyně odlišná od jiných úvěrových institucí, jež mají povinnost odvádět příspěvek, je rozhodnutí v rozporu s obecnou zásadou rovného zacházení. Rozhodnutí je dále nepřiměřeným zásahem do svobody podnikání žalobkyně.

3.

Podpůrně třetí žalobní důvod vycházející z porušení čl. 70 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014, ve spojení s čl. 103 odst. 7 směrnice 2014/59/EU, z toho důvodu, že žalovaný při výpočtu výše příspěvku neoprávněně nezohlednil skutečnost, že svěřenecká operace žalobkyně, která není riziková z hlediska rozvahy, má být vyňata ze závazků relevantních pro výběr příspěvku.

4.	Podpůrně čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 70 odst. 6 nařízení (EU) č. 806/2014, ve spojení s čl. 5 odst. 3 a 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63, které spočívalo v tom, že žalovaný vypočítal příspěvek žalobkyně neoprávněně na základě derivátové smlouvy v hrubém vyjádření.

5.

Podpůrně pátý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 70 odst. 6 nařízení (EU) č. 806/2014, ve spojení s čl. 6 odst. 8 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63, které spočívalo v tom, že žalovaný měl při výpočtu příspěvku v případě žalované neoprávněně za to, že se jedná o instituci, u níž byla zahájena reorganizace, čímž musel být nahrazen ukazatel rizika podle čl. 6 odst. 5 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci (EU) minimální hodnotou.

6.	Šestý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 41 odst. 1 a odst. 2 písm. a) Listiny, které spočívalo v neexistenci slyšení žalobkyně.

7.	Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 41 odst. 1 a odst. 2 písm. c) Listiny, které spočívalo v nedostatečném odůvodnění rozhodnutí.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014 , kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. 2014, L 225, s. 1).

(2)  Prováděcí nařízení Rady (EU) 2015/81 ze dne 19. prosince 2014 , kterým se stanoví jednotné podmínky uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014, pokud jde o příspěvky předem do Jednotného fondu pro řešení krizí (Úř. věst. 2015, L 15, s. 1).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014 , kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. 2014, L 173, s. 190).

(4)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014 , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí (Úř. věst. 2015, L 11, s. 44).

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/57

---

Žaloba podaná dne 3. července 2017 – Capo d’Anzio v. Komise

(Věc T-425/17)

(2017/C 277/82)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Capo d’Anzio SpA (Anzio, Itálie) (zástupce: S. Carloni, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	v souladu s článkem 263 SFEU zrušil rozhodnutí Komise C (2017) 2953 final týkající se vrácení 193 120 eur navýšených o úrok z prodlení, které byly předtím poskytnuty žalobkyni jakožto předběžné financování v rámci grantové dohody LIFE10 ENV/IT/000369 – LCA4PORTS.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně žalobní důvody. Na podporu svých návrhových žádání žalobkyně uvádí následující argumenty.

1.

Společnost Capo d’Anzio uzavřela dne 14. října 2011 grantovou dohodu LIFE10 ENV/IT/000369, na jejímž základě jí poskytla Evropská komise dotaci (ve výši 45,94 %, maximálně do výše 485 300 eur) v rámci návrhu studie týkající se udržitelnosti životního prostředí rozvoje Porto di Anzio (přístav Anzio) zamýšlené v rámci projektu výstavby, obnovy a rozšíření schváleného příslušnými veřejnoprávními orgány.

2.

V průběhu provádění činností stanovených projektem, zjistila Komise, která původně konstatovala úplný soulad smluvních a právních pravidel, že určité formální povinnosti nebyly splněny, což ji vedlo k přerušení projektu a k tomu, že napadeným rozhodnutím požadovala dále vrácení poskytnutých částech.

3.	Žalobkyně se dovolává porušení ustanovení článku 11 a násl. společných ustanovení, která upravují řízení, jež mají být zahájena v případě přerušení projektu, po němž následuje ukončení platnosti grantové dohody a vrácení částek předběžného financování.

4.	Komise v projednávaném případě tvrdí, že společnost Capo d’Anzio jí informovala o jejích dočasných hospodářských a finančních obtížích, přičemž výslovně uvedla, že uvedené obtíže vyplývají z protiprávního jednání a skutečností nezávislých na vůli společnosti.

5.

Společnost Capo d’Anzio neustále a loajálně zaznamenávala tyto obtíže, které jí nebyly přičitatelné, a v oznámení ze dne 2. listopadu 2015 a poté v oznámení ze dne 7. prosince 2015 žádala, aby byly zohledněny v rozhodnutích týkajících se smlouvy a byla uspořádána schůzka, na níž by mohla ozřejmit jejich příčinu, přičemž se výslovně zavázala v každém případě vrátit částky předběžného financování v případě úplné neschopnosti dokončit projekt tak, jak to bylo po ní požadováno.

6.	Vzhledem k tomu, že Komise použila společná ustanovení, postavila jednání společnosti Capo d’Anzio S.p.A. na roveň zaviněnému nesplnění povinnosti, spíše než zohlednila předložené odůvodnění a požádala o upřesnění za účelem přiznání práva na obhajobu, kterého se tato společnost dovolávala.

7.	Společnost Capo d’Anzio S.p.A. měla mít možnost setkat se s Komisí, aby prokázala, že se nejedná o zaviněné nesplnění povinnosti a uplatnit tedy své právo, aby jí nebyla způsobena újma, z důvodu situace, které jí není přičitatelná.

8.	Chování Komise tedy vedlo k omezení práva společnosti Capo d’Anzio S.p.A. a porušení obecných právních zásad, které podřizují vypovězení smluv zaviněnému nesplnění povinnosti.

9.

Porušení základních procesních pravidel způsobuje, že napadené rozhodnutí, které ukončuje poskytnuté částečné financování, přestože Capo d’Anzio S.p.A. využila správně částky obdržené od Komise k zaplacení dodavatelů zboží a poskytovatelů služeb odpovědných za provádění projektu, je nespravedlivé, a uplatňuje zcela formální okolnost, že žalobkyně nemohla včas vykázat prováděnou činnost.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/59

---

Žaloba podaná dne 5. července 2017 – Item Industrietechnik v. EUIPO (EFUSE)

(Věc T-426/17)

(2017/C 277/83)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Item Industrietechnik GmbH (Solingen, Německo) (zástupci: G. Hasselblatt, V. Töbelmann a M. Vitt, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie obsahující slovní prvek „EFUSE“ – Přihláška č. 15 463 003

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 18. dubna 2017, ve věci R 1881/2016-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a písm. c) nařízení č. 207/2009.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/59

---

Žaloba podaná dne 5. července 2017 – Item Industrietechnik v. EUIPO (EFUSE)

(Věc T-427/17)

(2017/C 277/84)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Item Industrietechnik GmbH (Solingen, Německo) (zástupci: G. Hasselblatt, V. Töbelmann a M. Vitt, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „EFUSE“ – Přihláška č. 15 463 011

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 18. dubna 2017, ve věci R 1882/2016-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a písm. c) nařízení č. 207/2009.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/60

---

Žaloba podaná dne 11. července 2017 – Alpine Welten Die Bergführer v. EUIPO (ALPINEWELTEN Die Bergführer)

(Věc T-428/17)

(2017/C 277/85)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Alpine Welten Die Bergführer GmbH & Co. KG (Berghülen, Německo) (zástupce: T.-C. Leisenberg, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie obsahující slovní prvky „ALPINEWELTEN Die Bergführer“ – Přihláška č. 15 187 826

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 25. dubna 2017, ve věci R 1339/2016-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a písm. c) nařízení č. 207/2009.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/60

---

Usnesení Tribunálu ze dne 29. června 2017 – It Works v. EUIPO – KESA Holdings Luxembourg (IT it WORKS)

(Věc T-778/15) (1)

(2017/C 277/86)

Jednací jazyk: angličtina

Předseda čtvrtého senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 90, 7.3.2016.

---

21.8.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/61

---

Usnesení Tribunálu ze dne 30. června 2017 – Austrian Power Grid v. ACER

(Věc T-53/17) (1)

(2017/C 277/87)

Jednací jazyk: angličtina

Předseda sedmého senátu nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 95, 27. 3. 2017.

---