9.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/1

(1)

Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy potvrdila ve dnech 9. a 10. března 2017 Evropská rada. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (2) zprávu mechanismu varování, ve které Belgie není uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které bylo potvrzeno na zasedání Evropské rady ve dnech 9. a 10. března 2017. Rada přijala dne 21. března 2017 doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny („doporučení pro eurozónu“) (3).

(2)

Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik v hospodářské a měnové unii by Belgie jakožto členský stát, jehož měnou je euro, měla zajistit, aby doporučení pro eurozónu, jak je promítnuto do níže uvedených doporučení č. 1 až 2, bylo plně a včas provedeno.

(3)

Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o Belgii pro rok 2017. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Belgie učinila v plnění jí určených doporučení přijatých Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů Belgie v rámci strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 28. dubna 2017 předložila Belgie svůj národní program reforem na rok 2017 a svůj program stability z roku 2017. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(5)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (4) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(6)

Na Belgii se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a pravidlo pro zadlužení. Ve svém programu stability z roku 2017 vláda plánuje postupné zlepšování celkového salda ze schodku ve výši 2,6 % HDP v roce 2016 na -0,1 % HDP v roce 2020. Dosažení střednědobého rozpočtového cíle v podobě vyrovnaného rozpočtu ve strukturálním vyjádření se plánuje do roku 2019. Přepočtené (5) strukturální saldo však v roce 2019 stále implikuje schodek ve výši 0,3 %. Program stability z roku 2017 očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP, který v roce 2014 dosáhl svého vrcholu ve výši téměř 107 % HDP a v letech 2015 a 2016 poklesl přibližně na 106 % HDP, do roku 2020 poklesne na 99 %. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je reálný. Na druhé straně však nebyla specifikována opatření nezbytná na podporu plánovaných cílových schodků počínaje rokem 2018, což přispívá ke zhoršení strukturálního salda v roce 2018, jež v případě nezměněných politik předpokládá prognóza Komise z jara 2017.

(7)

Dne 22. května 2017 Komise vydala zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, jelikož Belgie v roce 2016 nedosáhla dostatečného pokroku při plnění doporučené hodnoty pro snižování dluhu. Po posouzení všech příslušných faktorů dospěla zpráva k závěru, že kritérium dluhu by mělo být v současnosti považováno za splněné. V roce 2017 mají být nicméně přijata dodatečná fiskální opatření, aby byl v letech 2016 a 2017 (posuzovaných společně) zajištěn obecný soulad s postupem korekce směrem k dosažení střednědobého rozpočtového cíle.

(8)

Program stability z roku 2017 uvádí, že rozpočtové důsledky mimořádného přílivu uprchlíků a bezpečnostních opatření v letech 2016 a 2017 jsou značné, a náležitě dokládá rozsah a povahu těchto dodatečných rozpočtových nákladů. Podle Komise dosáhly v roce 2016 způsobilé dodatečné výdaje 0,08 % HDP v souvislosti s mimořádným přílivem uprchlíků a 0,05 % HDP v souvislosti s bezpečnostními opatřeními. Dodatečný dopad bezpečnostních opatření v roce 2017 se ve srovnání s rokem 2016 aktuálně odhaduje na 0,01 % HDP. Ustanovení uvedená v čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 umožňují zohlednění těchto dodatečných výdajů, protože příliv uprchlíků a závažnost teroristické hrozby představují mimořádné události, jejich dopad na veřejné finance v Belgii je značný a udržitelnost by povolením dočasné odchylky od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle nebyla ohrožena. Rozsah požadované korekce v zájmu dosažení střednědobého rozpočtového cíle na rok 2016 byl proto s ohledem na dodatečné náklady v souvislosti s uprchlíky a bezpečnostními opatřeními snížen. Pokud jde o rok 2017, provede Komise na základě údajů poskytnutých belgickými orgány na jaře 2018 konečné posouzení, v němž se vyjádří i ke způsobilým částkám.

(9)

Rada dne 12. července 2016 Belgii doporučila, aby za účelem dosažení střednědobého rozpočtového cíle v roce 2017 dosáhla roční fiskální korekce ve výši nejméně 0,6 % HDP. Podle prognózy Komise z jara 2017 existuje v roce 2017 riziko určité odchylky od tohoto požadavku. Stále však existuje riziko výrazné odchylky od doporučeného postupu korekce směrem k dosažení střednědobého rozpočtového cíle v letech 2016 a 2017 posuzovaných společně. Tento závěr by se nezměnil, ani kdyby byl z požadavku odečten rozpočtový dopad mimořádného přílivu uprchlíků a bezpečnostních opatření.

(10)

S ohledem na fiskální situaci Belgie a zejména její výši zadlužení se očekává, že v roce 2018 provede tato země při dosahování svého střednědobého rozpočtového cíle, jímž je vyrovnaný rozpočet ve strukturálním vyjádření, další korekci. Podle společně dohodnuté korekční matice v rámci Paktu o stabilitě a růstu se tato korekce promítá do požadavku, aby nominální míra růstu čistých primárních výdajů sektoru vládních institucí (6) v roce 2018 nepřesáhla 1,6 %. Odpovídala by roční strukturální korekci ve výši alespoň 0,6 % HDP. Při nezměněné politice existuje riziko výrazné odchylky od uvedeného požadavku v roce 2018. Předpokládá se, že Belgie v letech 2017 a 2018 zřejmě nedodrží pravidlo pro zadlužení. Celkově se Rada domnívá, že od roku 2017 budou nutná další opatření, aby byla ustanovení Paktu o stabilitě a růstu dodržena. Podle nařízení (ES) č. 1466/97 by se však při posuzování rozpočtových plánů a výsledků měla zohledňovat vyrovnanost rozpočtu členského státu s ohledem na cyklické podmínky. Jak připomíná sdělení Komise týkající se evropského semestru 2017, které doprovází tato doporučení pro jednotlivé země, bude třeba, aby posouzení návrhu rozpočtového plánu na rok 2018 a následné posouzení rozpočtových výsledků za rok 2018 řádně zohledňovalo cíl dosažení orientace fiskální politiky, která přispěje jak k posílení probíhajícího oživení, tak k zajištění udržitelnosti veřejných financí Belgie. V této souvislosti Rada konstatuje, že Komise má zejména s ohledem na cyklickou situaci v Belgii v úmyslu provést celkové posouzení v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97.

(11)

Ve federálním státě, jako je Belgie, v němž je velká část výdajových pravomocí delegována na orgány samosprávy na nižší než celostátní úrovni, má zásadní význam efektivní rozpočtová koordinace. Ve snaze zlepšit interní koordinaci a transponovat Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (rozpočtový pakt) uzavřely federální vláda a regionální a komunitní samosprávy v roce 2013 dohodu o spolupráci, jejímž cílem bylo definovat celkové a individuální víceleté fiskální trajektorie, které měla monitorovat Nejvyšší finanční rada. V rámci tohoto procesu se však nepodařilo dosáhnout formální dohody o fiskálních trajektoriích ani zajistit dostatečné záruky, pokud jde o monitorovací úlohu Nejvyšší finanční rady. Tato nedostatečná koordinace sdíleného úsilí snižuje životaschopnost celkové trajektorie Belgie směrem k dosažení jejího střednědobého cíle stanoveného v programu stability z roku 2017.

(12)

I přes svůj potenciál k podnícení růstu v dlouhodobé perspektivě jsou veřejné investice podle evropských standardů velmi nízké, zejména v poměru k celkovým veřejným výdajům. Nejenže jsou veřejné kapitálové fondy nízké, rovněž kvalita veřejné infrastruktury se zhoršila. Vzhledem k velmi přísným rozpočtovým omezením na všech úrovních státní správy závisí zachování dostatečného prostoru pro investice na restrukturalizaci složení celkových veřejných výdajů zvýšením efektivity veřejných služeb a politik a zastavením rychlého zvyšování některých výdajových položek.

(13)

Belgie dosáhla výrazného pokroku v reformě svého systému stanovování mezd. Cílem revize zákona o vyjednávání o mzdách z roku 1996 je ochránit zisky v oblasti nákladové konkurenceschopnosti dosažené prostřednictvím nedávného úsilí o zpomalení růstu mezd. Díky konzervativnějším základním projekcím a zabudovaným apriorním úpravám při výpočtu mzdové normy může reformovaný rámec podstatně zlepšit nákladovou konkurenceschopnost Belgie ve vztahu k jejím hlavním obchodním partnerům v eurozóně. Reforma také poskytuje více záruk, že vládní opatření zaměřená na snížení nemzdových nákladů práce skutečně prospějí nákladové konkurenceschopnosti, a rozšiřuje roli vlády při předcházení škodlivým trendům v oblasti nákladové konkurenceschopnosti vznikajícím v důsledku nadměrně vysoké inflace. Rámec kolektivního vyjednávání umožňuje organizacím sociálních partnerů zastoupeným v Centrální radě pro ekonomiku podrobné sledování trendů v oblasti mezd a produktivity a jiných určujících faktorů nákladové a nenákladové konkurenceschopnosti. Jelikož je v mnoha sektorech dosud široce rozšířena praxe navázání vývoje mezd na inflaci, a s ohledem na rozšiřující se inflační mezeru mezi Belgií a jejími sousedy, budou změny v jednotkových nákladech práce v rámci evropského semestru nadále pozorně monitorovány.

(14)

Ve fungování trhu práce došlo k určitému pokroku. Vyšší věk pro odchod do důchodu a další omezení předdůchodového režimu motivují starší lidi, aby setrvali v pracovním procesu nebo se do něj vrátili. Postupné snižování daňového zatížení pomohlo zvýšit míru zaměstnanosti. Vytváření pracovních míst probíhá solidním tempem díky hospodářskému růstu a vyšší nákladové konkurenceschopnosti. Odráží se zde rovněž snížené zdanění práce a zpomalování růstu mezd, jež zvýšily nákladovou konkurenceschopnost práce belgických společností. Řada strukturálních nedostatků však přetrvává. Míra přechodu z nezaměstnanosti nebo neaktivity do zaměstnání je nízká a celkovou míru zaměstnanosti stále zatěžují špatné výsledky specifických skupin. Mezi ně patří osoby s nízkou kvalifikací, mladí lidé, starší pracovníci a osoby z přistěhovaleckého prostředí, jako jsou pracovníci narození mimo EU, ale také druhá generace migrantů. Ukazatele zaměstnanosti osob z přistěhovaleckého prostředí patří k nejhorším v Unii, a to i po zohlednění jiných individuálních charakteristik. Rozdíl v zaměstnanosti v případě osob narozených mimo EU je nejvyšší v Unii: v roce 2016 jejich míra zaměstnanosti ve věkové skupině 20–64 dosahovala 49,1 % ve srovnání se 70,2 % u osob narozených v Belgii; ještě nižší byla u žen narozených mimo EU – 39,1 %. V roce 2015 bylo 50,7 % rezidentů narozených mimo EU ohroženo chudobou a sociálním vyloučením; u osob narozených v Belgii to bylo 17 %. Tyto výrazné diferenciály v zaměstnanosti určitých skupin populace nadále způsobují chronicky nedostatečné využití pracovních sil. Cílem probíhajících regionálních reforem programů nabízejících pobídky k zaměstnání je zracionalizovat systém a přizpůsobit jej individuálním potřebám; je však třeba pravidelně kontrolovat nákladovou efektivitu zvolených variant politiky. Některé koncepční prvky politik zaměřených na cílové skupiny mohou vykazovat efekt náhodného přidělení prostředků a efekt přesunu. Pro efektivitu cílených politik má klíčový význam také koordinace a komunikace mezi různými politickými úrovněmi a v jejich rámci. Zdanění nižších mezd, včetně příspěvků na sociální zabezpečení, a ukončení sociálních dávek při vstupu na trh práce nebo při zvýšení počtu odpracovaných hodin může vytvořit past neaktivity a past nízké mzdy.

(15)

Určitého pokroku bylo dosaženo v reformách vzdělávání a odborné přípravy, jejichž cílem byl rovnější přístup a zdokonalení klíčových dovedností a kvality vzdělávání. I přes dobré průměrné výsledky v mezinárodním srovnání se však v kategorii 15 let podíl studentů s nejlepšími výsledky snížil, zatímco podíl studentů se slabými výsledky vzrostl. Kromě toho jsou nerovnosti ve vzdělávání související se sociálně-ekonomickým prostředím vyšší než průměr Unie a OECD. Rozdíl ve výsledcích osob z přistěhovaleckého prostředí je rovněž velký a druhá generace přistěhovalců má jen o málo lepší výsledky než první, a to při zohlednění sociálně-ekonomického prostředí. Řešení nerovnosti ve vzdělávání tak bude vyžadovat širokou politickou reakci, která se nebude omezovat pouze na vzdělávací systém. Silný růst školní populace, zejména u žáků z přistěhovaleckého prostředí (jejichž podíl vzrostl z 15,1 % v roce 2012 na 17,7 % v roce 2015), ještě prohloubí problém rovnosti přístupu. V Belgii se navíc začíná projevovat nedostatek učitelů, přičemž stávající učitelé nejsou vždy náležitě připraveni nebo nemají náležitou podporu, aby zvládli rostoucí rozmanitost školní populace. Hlavní důvody jsou tyto: je obtížné přilákat do této profese nejvhodnější studenty a kandidáty, začínající učitelé ve velké míře odcházejí a určitá část učitelů není pro výuku k dispozici. Faktem také je, že první etapa odborné přípravy učitelů v Belgii je s délkou tří let poměrně krátká. Reformy vzdělávání a odborné přípravy mají klíčový význam pro zlepšení účasti mladých lidí s nízkou kvalifikací na trhu práce a pro podporu přechodu na znalostní ekonomiku.

(16)

Nenákladový rozměr konkurenceschopnosti stále vyžaduje zlepšení. V tomto ohledu je nezbytné větší zvýšení produktivity a širší investice do znalostního kapitálu, zejména pro využívání digitálních technologií. Veřejný výzkum sice má vysokou kvalitu, ale k dosažení lepších výsledků v oblasti inovací by bylo nutné větší šíření znalostí do méně produktivních sektorů. Tuto potřebu uznávají všechny samosprávné celky a v nedávných letech přijaly různé strategie a opatření na podporu inovací. Příslušný vývoj by však mohl být podpořen větší aktivitou při zlepšování rámcových podmínek pro inovace. Existuje také zřejmě prostor pro zlepšení efektivity a účelnosti veřejné podpory výzkumu a vývoje v Belgii, zejména při hodnocení možných efektů vytěsnění a při dalším zjednodušení celkového systému.

(17)

Omezeného pokroku bylo dosaženo při odstraňování omezení týkajících se provozu a zřizování maloobchodních provozoven. Po šesté státní reformě, která převedla pravomoci týkající se zřizování maloobchodních provozoven na regiony, byly zavedeny nové regionální předpisy zjednodušující administrativní postup vydávání povolení. U některých ustanovení však existuje velký prostor pro výklad, čímž vzniká riziko vzniku neodůvodněných překážek pro vstup na trh. Spotřebitelské ceny jsou stále vyšší než v sousedních členských státech, a to více, než lze vysvětlit vyššími náklady práce. Byla by nezbytná komplexní strategie pro řešení těchto otázek, aby spotřebitelé mohli těžit z konkurenčního trhu a nižších cen.

(18)

Velká míra regulace v síťových odvětvích a některých odborných službách omezuje v Belgii hospodářskou soutěž, zejména u realitních agentů, architektů a účetních. Překážky zahrnují omezení týkající se držení podílů a formy společnosti u architektů (navíc k dalším požadavkům), pravidla zakazující osobám činným ve všech typech účetních profesí, aby vykonávaly jakoukoli jinou ekonomickou činnost, omezení přístupu k profesi realitních agentů a omezení týkající se držení podílů a hlasovacích práv. Snížení těchto překážek by mohlo přispět k intenzivnější hospodářské soutěži, díky níž by na trh vstupovalo více podniků a spotřebitelé by mohli těžit z nižších cen. Komise v lednu 2017 předložila balíček opatření, která mají odstraňovat překážky na trzích služeb. Balíček obsahuje různá doporučení k provedení reforem určená Belgii, aby uvedené potíže řešila.

(19)

Mezi oblasti, v nichž se nejnaléhavěji projevují chybějící investice, patří dopravní síť. Existuje rostoucí problém přetížení dopravy ve špičce, jenž snižuje atraktivitu země pro zahraniční investory a má vysoké hospodářské a environmentální náklady. Belgie také trpí značným znečištěním ovzduší a předpokládá se, že nesplní svůj cíl snížit emise v odvětvích, na které se nevztahuje systém obchodování s emisemi, do roku 2020 o 15 % ve srovnání s rokem 2005, ačkoli díky využití stávajících ustanovení o flexibilitě s největší pravděpodobností splní své závazky vyplývající z právních předpisů Unie v oblasti klimatu. Nejnaléhavějšími úkoly jsou modernizace základní železniční a silniční infrastruktury a doplnění chybějících spojení mezi hlavními ekonomickými centry. Současně je důležité řešit přetížení dopravy ve špičce zlepšením služeb veřejné dopravy, optimalizací řízení dopravy a eliminací případů narušení trhu a negativních daňových pobídek, jako je příznivé zacházení se služebními automobily. Dalším problémem je adekvátnost domácí výroby energie a bezpečnost dodávek obecně. Neplánované výpadky několika jaderných zařízení vyvolaly obavy ohledně způsobu, jak vyrovnat poptávku po elektřině a její nabídku, a několikrát změněný harmonogram ukončování provozu jaderných elektráren nadále vytváří klima, které není příznivé pro přijímání dlouhodobých investičních rozhodnutí. Přestože se krátkodobá rizika pro dodávky snížila, zejména zvýšením objemu strategické rezervy, a došlo k určitému pokroku u propojovacích prvků, investiční potřeby v dlouhodobém horizontu jsou dosud značné. Kromě ještě většího počtu propojovacích prvků jsou třeba inteligentní sítě pro rozvoj řízení poptávky. Vzhledem k velmi dlouhým dodacím lhůtám u velkých energetických projektů a značné potřebě nahrazování kapacity v příštím desetiletí bude nezbytná rychlá akce, zejména v podobě vhodného právního rámce, jenž bude rovněž podporovat rozvoj flexibilních kapacit (tj. výroba, ukládání a řízení poptávky).

(20)

Belgie zaznamenala určitý pokrok v reformě daňového systému, zejména díky přesunu zdanění z práce na jiné základy daně, čímž se daňové zatížení práce postupně sníží. V několika krocích od roku 2016 do roku 2020 se snižuje zdanění práce včetně příspěvků na sociální zabezpečení. Účinky probíhající daňové reformy se začínají projevovat. Daňový systém je nicméně stále složitý a základy daně snižují zvláštní výjimky, odpočty a snížené sazby. Některé z nich vedou ke ztrátě příjmů, narušení hospodářských podmínek a vzniku značné administrativní zátěže. Uvedený přesun zdanění navíc zřejmě není rozpočtově neutrální, jelikož snížené zdanění práce bylo jen zčásti kompenzováno zvýšením jiných druhů daní, včetně spotřebních. Existuje stále velký prostor pro zdokonalení daňového systému dalším rozšířením základů daně, což umožní jak snížení daňových sazeb, tak i redukci případů narušení. Rovněž existuje značný potenciál pro „ekologický“ přesun zdanění, plynoucí mimo jiné z příznivého daňového zacházení se služebními automobily a kartami pro odběr pohonných hmot, které brání dalšímu pokroku v souvislosti se znečištěním ovzduší, přetížením dopravy a emisemi skleníkových plynů. Vláda plánuje změny systému služebních automobilů, ale přínos této reformy pro životní prostředí bude pravděpodobně malý.

(21)

V kontextu evropského semestru 2017 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Belgie, kterou zveřejnila ve své zprávě o této zemi pro rok 2017. Posoudila také program stability z roku 2017 a národní program reforem na rok 2017, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Belgii adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Belgii, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(22)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2017, přičemž její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

Vyvinout v roce 2018 významné fiskální úsilí v souladu s požadavky preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu, s přihlédnutím k nutnosti posílit probíhající oživení a zajistit udržitelnost veřejných financí Belgie. Využít neočekávané příjmy, jako například výnosy z prodeje majetku, k urychlení snižování míry veřejného zadlužení. Dosáhnout dohody o vynutitelném rozdělení fiskálních cílů v rámci příslušných úrovní samosprávy a zajistit nezávislé fiskální monitorování. Odstranit rušivé daňové výdaje. Zlepšit strukturu veřejných výdajů za účelem vytvoření prostoru pro investice do infrastruktury, včetně dopravní.

2.

Zajistit, aby nejvíce znevýhodněné skupiny, včetně osob z přistěhovaleckého prostředí, měly rovné příležitosti k účasti na kvalitním vzdělávání, odborné přípravě a trhu práce.

3.

Podpořit investice do znalostního kapitálu, především opatřeními zvyšujícími využívání digitálních technologií a šíření znalostí. Zintenzivnit hospodářskou soutěž na trhu odborných služeb a v maloobchodním sektoru a posílit tržní mechanismy v síťových odvětvích.

9.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/7

(1)

Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy růstu potvrdila ve dnech 9. a 10. března 2017 Evropská rada. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Bulharsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(2)

Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o Bulharsku pro rok 2017. V této zprávě byl posouzen pokrok, jehož Bulharsko dosáhlo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění svých národních cílů v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 22. února 2017. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že Bulharsko se potýká s nadměrnými makroekonomickými nerovnováhami. Bulharsko se potýká především s nerovnováhami v souvislosti s přetrvávající nestabilitou finančního sektoru a vysokým podnikovým dluhem, a to v situaci vysoké dlouhodobé nezaměstnanosti.

(3)

Bulharsko předložilo svůj národní program reforem na rok 2017 a svůj konvergenční program z roku 2017 dne 17. května 2017, tedy po stanovené lhůtě.

(4)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (3) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(5)

Na Bulharsko se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Ve svém konvergenčním programu z roku 2017 bulharská vláda plánuje, že oproti roku 2016, kdy byl rozpočet vyrovnaný, dosáhne celkový schodek v roce 2017 výše 0,6 % HDP. Tento celkový schodek by měl podle projekcí v roce 2018 mírně klesnout na 0,5 % HDP a poté by se měl změnit v malý přebytek. Plánuje se, že střednědobý rozpočtový cíl – tj. strukturální schodek ve výši 1 % HDP – bude v celém programovém období plněn s rezervou. Podle konvergenčního programu z roku 2017 se očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP bude postupně klesat z 29,5 % HDP v roce 2016 na 23,8 % roce 2020. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je reálný.

(6)

Rada dne 12. července 2016 Bulharsku doporučila, aby v roce 2017 dosáhlo roční fiskální korekce ve výši 0,5 % HDP v zájmu dosažení střednědobého rozpočtového cíle. Výstupní data naznačují, že Bulharsko v roce 2016 zřejmě svůj střednědobý rozpočtový cíl překročilo. Na základě prognózy Komise z jara 2017 se předpokládá, že při nezměněné politice se strukturální saldo zhorší z přebytku ve výši 0,1 % HDP v roce 2016 na schodek v roce 2017 ve výši 0,4 % HDP a v roce 2018 ve výši 0,3 % HDP. Navzdory tomuto zhoršení se předpokládá, že strukturální saldo zůstane v obou letech nad úrovní střednědobého rozpočtového cíle. Celkově se Rada domnívá, že Bulharsko by podle projekcí mělo ustanovení Paktu o stabilitě a růstu v letech 2017 a 2018 dodržet.

(7)

Pokračují snahy o zlepšení výběru daní. Navzdory pokroku zůstává dodržování daní problémem. Objem šedé ekonomiky a nehlášené práce je stále vysoký. Administrativní zátěž související s daněmi byla snížena, ale nadále je značná. Opatření ke snížení byrokracie zřejmě dosud přinesla jen omezené výsledky a v oblasti dobrovolného dodržování daňových předpisů nejsou známky výrazného zlepšení. Za těchto podmínek je prosazování pravidel klíčové nejen pro provádění kontrol, ale rovněž pro posílení prevence nedodržování daňových předpisů. Akční plán k jednotné národní strategii pro zlepšení výběru daní, boj se šedou ekonomikou a snižování nákladů na dodržování předpisů na období 2015–2017 se zdá být užitečným nástrojem, zejména pro hodnocení a zlepšení koordinace a účinnosti řady správních subjektů působících v oblasti daní. Ex post analýza dopadů specifických opatření by mohla přispět k řádnému hodnocení, plánování a zaměření budoucích opatření v oblasti plnění daňových předpisů. Tato opatření budou zahrnuta do komplexní jednotné národní strategie, která nahradí stávající strategii, jejíž platnost skončí na konci roku 2017.

(8)

Bulharské orgány po konzultaci a ve spolupráci s příslušnými evropskými orgány provedly přezkumy kvality aktiv a zátěžové testy bankovního odvětví a pojišťovnictví a přezkum aktiv soukromých penzijních fondů. Výsledky sice potvrdily dobrý stav odvětví jako celku, ovšem potvrdily také existenci slabých míst, mimo jiné i v některých systémově důležitých institucích. Vzhledem k tomu, že následná opatření dosud nebyla plně provedena, tato příčina zranitelnosti přetrvává. Kromě toho se tři uvedené přezkumy plně nevěnovaly některým záležitostem, jako je oceňování nelikvidních finančních nástrojů a aktiv a expozice spřízněných stran. Orgány dohledu by mohly při řešení těchto otázek zvolit konzervativnější přístup. Nevyřešené záležitosti v pojišťovnictví zahrnují rovněž nakládání s některými zajistnými smlouvami, některé pojistné pohledávky a skupinovou kontrolu.

(9)

Aby se vyloučila možnost, že se v budoucnu znovu objeví podobné nerovnováhy, je třeba dokončit opatření ke zlepšení bankovního dohledu a více usilovat o zlepšení nebankovního dohledu. Zásadními úkoly pro orgány zůstává vyřešit záležitost těžko ocenitelných aktiv a nekalých obchodních praktik, včetně úvěrů pro spřízněné strany a propojené strany. Bulharská národní banka zahájila plán na reformu a rozvoj bankovního dohledu, založený mimo jiné na zjištěních Světové banky a MMF. Tento plán je nyní prováděn, ale možná jej bude nutné pozměnit s ohledem na výsledky programu pro posouzení finančního odvětví. Nedostatky v dozoru zjištěné v přezkumech pojišťovacích a penzijních fondů zdůrazňují, že je nutné, aby komise pro finanční dohled vypracovala a provedla komplexní plán posílení dohledu, mimo jiné pomocí zlepšení vlastního interního řízení a fungování. V zájmu plné důvěryhodnosti by měl tento plán vycházet z mezinárodních osvědčených postupů v této oblasti a měl by být připraven a prováděn v úzké spolupráci s příslušnými evropskými orgány a v případě potřeby zohledňovat příspěvky poskytovatelů služeb třetím stranám.

(10)

Dluh podniků zůstává vysoký (mnohem vyšší než v jiných srovnatelných zemích), zatěžuje rozvahy podniků a mohl by omezovat poptávku po úvěrech a investice ve střednědobém horizontu. Aby bylo možné snížit stále vysoký objem podnikových úvěrů v selhání, bulharské orgány by měly usnadnit proces snižování ztrát pro banky pomocí vytvoření komplexního souboru nástrojů. Například urychlení reformy insolvenčního rámce by zlepšilo právní prostředí pro řešení nedobytných pohledávek a poskytlo příležitosti pro mimosoudní restrukturalizaci. Kromě insolvenčního rámce by tento soubor nástrojů mohl zahrnovat doporučení v rámci dohledu nad bankami s mimořádně vysokým objemem úvěrů v selhání. Mohl by rovněž zahrnovat opatření na větší transparentnost údajů o kvalitě aktiv, a pomoci tak prohloubit sekundární trh s úvěry v selhání.

(11)

Nedávný vývoj na trhu práce byl pozitivní, ale strukturální problémy přetrvávají. V důsledku stárnutí populace a souběžné emigrace stále ubývá pracovních sil. Vzhledem k tomu, že ekonomika prochází strukturálními změnami, je důležité uvolnit potenciál nevyužitých pracovních sil. V současné době charakterizuje bulharský trh práce vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti a vysoká míra neaktivity, omezené začlenění mladých lidí na trhu práce a nedostatky v oblasti dovedností a nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi. Míra nezaměstnanosti sice v roce 2015 poklesla pod průměr Unie, ovšem podíl dlouhodobé nezaměstnanosti a podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, jakož i nízká míra zaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací zůstávají významnými problémy. Vzhledem k těmto výzvám se aktivní politiky na trhu práce nedostatečně zaměřují na znevýhodněné skupiny a jejich potřeby, což brání zaměstnatelnosti těchto skupin. Nedostatečná integrace služeb zaměstnanosti a sociálních služeb pro příjemce sociálních dávek může omezovat účast těchto osob na trhu práce.

(12)

Zlepšování výsledků vzdělávání a zlepšení kvality všeobecného vzdělávání podporujícího začlenění představují i nadále problémy a mohou mít dopady v oblasti chudoby. Riziko chudoby nebo sociálního vyloučení dětí sice mírně kleslo, ale zůstává mezi nejvyššími v Unii a je velmi úzce spjato s úrovní vzdělání rodičů. Výsledky v oblasti základních dovedností podle Programu OECD pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) za rok 2015 ukazují, že podíl žáků s nedostačujícími výsledky ve čtení, matematice a přírodních vědách je nadále jedním z nejvyšších v Unii. Dosud nebyla vytvořena plánovaná metodika pro zlepšení financování škol, jejímž cílem je podpořit spravedlivější výsledky pomocí dodatečné podpory škol se špatnými výsledky. Děti z rodin s nižším sociálně-ekonomickým postavením, zejména z romských rodin, fakticky nemají rovné příležitosti ke vzdělávání, a to ani v raném dětství. Odborné vzdělávání a příprava procházejí reformou, ale jejich kvalita a spolupráce s podniky a sociálními partnery jsou nedostatečné. Duální vzdělávání se nadále připravuje. V oblasti vysokoškolského vzdělávání se usiluje o zvýšení kvality a relevantnosti pro trh práce pomocí financování na základě výkonnosti.

(13)

V systému zdravotní péče jsou i nadále hlavními problémy omezená dostupnost, nedostatek finančních prostředků, emigrace kvalifikovaných pracovníků a slabé výsledky v oblasti zdraví. Nízké krytí v rámci zdravotního pojištění, včetně nízkého pokrytí populace ambulantní zdravotní péčí a vysoké finanční spoluúčasti, ztěžuje přístup některých osob ke zdravotní péči. Pokud budou plně provedena nedávno přijatá opatření, například selektivní uzavírání smluv na nemocniční služby na základě národní mapy systému zdravotní péče, mohla by se zlepšit dostupnost a spravedlnost zdravotní péče.

(14)

Přestože minimální mzda v Bulharsku patří stále k nejnižším v Unii, od roku 2011 se zásadně zvýšila. Při vytváření objektivního mechanismu k jejímu stanovení bylo dosaženo omezeného pokroku, ačkoliv zaměstnavatelé a odbory se dohodli na kritériích. Neexistuje transparentní mechanismus, který by zohledňoval ekonomická a sociální kritéria, podmínky na trhu práce a institucionální aspekty, což může ohrozit správnou rovnováhu mezi cílem podporovat zaměstnanost a konkurenceschopnost a cílem chránit pracovní příjmy. Sociální dialog stále probíhá, i přes určité napětí mezi sociálními partnery při neúspěšných jednání o minimálních limitech pro sociální zabezpečení na rok 2017.

(15)

Zásadní hospodářskou a společenskou výzvou zůstává vysoký podíl osob žijících v ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Bulharsko je stále nejchudším členským státem v Unii a znevýhodněné skupiny, jako jsou Romové, děti, starší osoby a lidé ve venkovských oblastech, jsou chudobou neúměrně postiženy. Míra ohrožení starších osob chudobou se po několika letech trvalého zlepšování podstatně zhoršila. Starší ženy jsou vzhledem k obvykle kratší době odvodů příspěvků na důchod vystaveny obzvláště vysokému riziku chudoby nebo sociálního vyloučení. Situace, pokud jde o relativní chudobu dětí, se sice zlepšila, míra chudoby u této skupiny je však stále velmi vysoká. Deinstitucionalizace dětí probíhá stabilním tempem a byl přijat nový akční plán. Pokud však jde o dospělé a zdravotně postižené, tento proces stále zaostává. Nerovnost příjmů představuje významný a prohlubující se problém. Poměr mezi příjmy nejbohatších 20 % domácností vůči příjmům nejchudších 20 % domácností vzrostl z 6,1 v roce 2012 na 7,1 v roce 2015 a patří k nejvyšším v Unii. Rozdíl mezi nerovností příjmů před zdaněním a sociálními transfery a po nich je v Bulharsku jedním z nejnižších v Unii. Systém sociální ochrany, včetně režimu zajišťujícího všeobecný minimální příjem, neposkytuje odpovídající úroveň podpory. Pokrytí osob odkázaných na sociální dávky je stále nízké z důvodu velmi omezujících podmínek poskytování. Úroveň minimálního příjmu zůstává nízká, od roku 2009 nebyla aktualizována a neexistuje transparentní mechanismus úprav.

(16)

Opatření ke zlepšení systému zadávání veřejných zakázek byla zavedena, ale jejich konkrétní dopad se dosud neprojevil. Musí být zajištěno přiměřené a účinné používání nového systému ex ante kontrol založených na rizicích. Realizace doporučení obsažených v přezkumu systému opravných prostředků zůstává výzvou, neboť při provádění významných projektů jsou účinné prostředky nápravy zásadní. Až bude posouzena správní kapacita agentury pro veřejné zakázky, měla by být upravena tak, aby odrážela funkce agentury. Kromě toho je třeba zvýšit správní kapacitu veřejných zadavatelů, mimo jiné v souvislosti s metodickou podporou, kterou poskytuje agentura pro veřejné zakázky, a s centralizovanou nebo pomocnou nákupní činností, kterou pro ústřední správu, obce a zdravotnictví zajišťují centrální zadavatelé. Musí být dokončena práce na zavádění elektronického zadávání veřejných zakázek, aby se zvýšila transparentnost zadávání. Zajišťování nestrannosti veřejných zadávacích řízení a předcházení možným střetům zájmů jsou nadále otázky, které vzbuzují vážné obavy. Navzdory nedávným reformám zaměřeným na modernizaci veřejné správy zůstává efektivnost a účinnost veřejných institucí omezená. V roce 2016 byla dokončena řada legislativních změn s cílem zavést vhodný právní rámec, ale jejich vymáhání a účinné a systematické provádění je obtížné.

(17)

Bulharsko schválilo v roce 2016 významné reformy, jež mají řešit přetrvávající obavy ohledně nezávislosti a kvality soudního systému. Protože však byly tyto reformy schváleny teprve nedávno, na hodnocení jejich dopadu je příliš brzy. V řadě oblastí je třeba podniknout další kroky. Také korupce je v Bulharsku nadále velkým problémem a má stále dopady na investice na celostátní i místní úrovni. V roce 2015 předložily bulharské orgány ambiciózní strategii pro boj proti korupci, avšak její provádění je stále v počáteční fázi. Bulharskou protikorupční politiku nadále omezují slabé a roztříštěné instituce, špatné výsledky stíhání v případech na vysoké úrovni a snižující se parlamentní podpora reformě. V rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování (4) jsou Bulharsku adresována doporučení v oblasti reformy soudnictví a boje proti korupci a organizovanému zločinu. Tyto oblasti proto nejsou v doporučeních určených Bulharsku zahrnuty.

(18)

V kontextu evropského semestru 2017 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Bulharska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Bulharsku pro rok 2017. Posoudila také opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Bulharsku adresována v předchozích letech.

(19)

Na základě tohoto posouzení dospěla Rada ke stanovisku, že Bulharsko zřejmě Pakt o stabilitě a růstu dodrží.

(20)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení jsou doporučení Rady podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 promítnuta do níže uvedených doporučení č. 2 a 3,

1.

Dále zlepšovat výběr daní a dodržování daňových předpisů, mimo jiné prostřednictvím komplexního souboru opatření po roce 2017. Posílit prosazování opatření ke snížení rozsahu neformální ekonomiky, zejména nehlášené práce.

2.

Přijmout následná opatření týkající se přezkumu finančního sektoru, zejména pokud jde o zajistné smlouvy, dohled na úrovni skupiny, těžko ocenitelná aktiva a expozice spřízněných stran. Prostřednictvím provádění komplexních akčních plánů zlepšit bankovní a nebankovní dohled, a to v úzké spolupráci s evropskými orgány. Usnadnit snížení trvale vysokého objemu podnikových úvěrů v selhání pomocí vytvoření komplexního souboru nástrojů, mimo jiné i urychlením reformy insolvenčního rámce a podporou fungujícího sekundárního trhu úvěrů v selhání.

3.

Lépe zacílit aktivní politiky na trhu práce a integraci služeb zaměstnanosti a sociálních služeb pro znevýhodněné skupiny. Rozšířit poskytování kvalitního vzdělávání, zejména romské populaci. Zvýšit krytí v rámci zdravotního pojištění, snížit finanční spoluúčast a řešit nedostatek zdravotnických pracovníků. Na základě konzultací se sociálními partnery zřídit transparentní mechanismus stanovování výše minimální mzdy. Zlepšit rozsah a přiměřenost minimálního příjmu.

4.

Zajistit účinné provádění národní strategie pro zadávání veřejných zakázek na období 2014–2020.

9.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/12

(1)

Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy růstu potvrdila Evropská rada ve dnech 9. a 10. března 2017. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (2) zprávu mechanismu varování, ve které Česká republika není uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(2)

Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o České republice pro rok 2017. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Česká republika učinila v plnění jí určených doporučení přijatých Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů České republiky v rámci strategie Evropa 2020. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že Česká republika se nepotýká s makroekonomickými nerovnováhami.

(3)

Dne 25. dubna 2017 předložila Česká republika svůj národní program reforem na rok 2017 a dne 28. dubna 2017 svůj konvergenční program z roku 2017. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(4)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (3) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(5)

Na Českou republiku se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Ve svém konvergenčním programu z roku 2017 vláda plánuje v období 2016–2020 dosáhnout celkového rozpočtového přebytku. Střednědobý rozpočtový cíl – tj. strukturální schodek ve výši 1,0 % HDP – je v celém programovém období stále plněn s rezervou. Podle konvergenčního programu z roku 2017 se očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP bude postupně klesat a v roce 2020 bude činit 32,7 %. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je reálný. Zatímco rizika spojená s dosažením rozpočtových cílů se jeví jako víceméně vyvážená, výrazný pokles veřejných investic v roce 2016, který má souvislost se zahájením nového cyklu fondů Unie, by mohl mít v roce 2017 za následek silnější oživení veřejných investic, než se očekávalo. Na základě prognózy Komise z jara 2017 se předpokládá, že strukturální saldo poklesne v roce 2017 přibližně na 0 % HDP a v roce 2018 pak na -0,2 % HDP, takže zůstane nad střednědobým rozpočtovým cílem. Celkově Rada dospěla ke stanovisku, že podle prognózy Česká republika v letech 2017 a 2018 ustanovení Paktu o stabilitě a růstu dodrží.

(6)

Pokud jde o fiskální udržitelnost, Česká republika v dlouhodobém výhledu nadále čelí středně velkým rizikům. Tato rizika plynou primárně z předpokládaného dopadu veřejných výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva, především v oblasti zdravotní péče a důchodů. Obavy vzbuzuje očekávané zvyšování dlouhodobých výdajů na zdravotní péči, a to z hlediska správy i nákladové efektivnosti systému zdravotní péče, který se velkou měrou opírá o dražší nemocniční péči. V současnosti je v různých fázích provádění několik opatření, jejichž výsledky se však zatím neprojevily. Opatření pozměňující důchodový systém, která byla v nedávné době přijata nebo která jsou plánována, by v případě realizace mohla v dlouhodobém výhledu stav veřejných financí zhoršit. Zaprvé parlament přijal právní předpisy, které dávají vládě pravomoc pružněji upravovat mechanismus valorizace důchodů. Projednává rovněž návrhy, jejichž cílem je nastavit strop pro zákonem stanovený věk odchodu do důchodu na 65 let a zavést mechanismus pro pravidelný přezkum věku odchodu do důchodu. Kromě toho jsou v současné době projednávány i další změny, jako například velkorysejší vzorec valorizace důchodů a diferencované sazby sociálního pojištění v závislosti na počtu dětí.

(7)

V lednu 2017 schválil parlament zákon o rozpočtové odpovědnosti s cílem řešit hlavní nedostatky fiskálního rámce České republiky, který byl nedávno vyhodnocen jako jeden z nejslabších v Unii. Doposud však nebyla jmenována nezávislá rozpočtová rada, která by na provádění těchto pravidel dohlížela. Realizace nedávno zavedených opatření navíc bude mít pro posílení účinnosti a stability fiskálního rámce rozhodující význam.

(8)

Česká republika se potýká s problémy v oblasti předcházení korupci a také s nedostatky při zadávání veřejných zakázek. Přestože bylo provedeno několik opatření z vládního protikorupčního programu a další reformy se chystají, v praxi není korupce systematicky postihována. Obecně lze říci, že veřejné zakázky v České republice stále charakterizuje nedostatečná hospodářská soutěž, což se odráží ve vysokém počtu řízení s jedinou nabídkou a přímo zadaných zakázek, obzvláště v odvětví informačních technologií. Nedostatky v podpoře odborné přípravy a neexistence struktur pro hromadné nákupy a center kompetence brání profesionalizaci a ztěžuje možnost dosáhnout při zadávání veřejných zakázek výhodného poměru mezi cenou a kvalitou. V tomto ohledu je rovněž typické velmi omezené využívání kvality jako kritéria pro udělení zakázky. Přechod na elektronické zadávání veřejných zakázek stále čelí značným obtížím. K nim se řadí nutnost zlepšit státní platformu pro elektronické zadávání veřejných zakázek (Národní elektronický nástroj) a vyjasnit podmínky pro další využívání soukromých platforem, které již na českém trhu elektronického zadávání zakázek působí.

(9)

Podnikatelské prostředí v České republice trpí značnou regulační zátěží a řadou administrativních překážek, zejména pokud jde o postupy pro získávání povolení a daňovou regulaci. V září 2016 předložila vláda novelu stavebního zákona a souvisejících právních předpisů s cílem urychlit a zjednodušit postup udělování stavebních povolení tím, že se do něj začlení posouzení vlivů na životní prostředí. Tento pozměňovací návrh je v současné době projednáván v parlamentu. Náklady na dodržování daňových předpisů pro podniky jsou i nadále nad průměrem Unie. Mezi nedostatky v této oblasti se řadí rovněž časté změny daňového řádu. Boj proti nedodržování daňových předpisů představuje pro české orgány stále prioritu; není však kladen výraznější důraz na jejich zjednodušení. Zákon o daních z příjmů, který by měl být předložen, má daňový řád zjednodušit, tento návrh však zatím není k dispozici.

(10)

Míra využívání služeb elektronické veřejné správy v České republice patří k nejnižším v Unii, od roku 2015 však vzrostla. České orgány sice přijaly kroky ke zlepšení dostupnosti služeb elektronické veřejné správy, ale řada z nich se teprve realizuje a některá individuální opatření nebyla dosud zahájena. Odpovědnost za zavádění těchto služeb je rozdělena mezi několik ministerstev a zainteresované strany uvádějí, že meziresortní spolupráce je omezená.

(11)

Intenzita výzkumu a vývoje se v posledních letech výrazně zvýšila, neprovází ji však odpovídající zlepšení kvality jeho výsledků. Provádí se reformy řízení systému výzkumu a vývoje, avšak zatím nebyly plně uskutečněny. V únoru 2017 vláda schválila novou metodiku hodnocení (Metodika 17+), která by měla posílit mechanismy související s přidělováním finančních prostředků na základní a aplikovaný výzkum. Přijímá se řada opatření s cílem usnadnit vytváření užších vazeb mezi vysokými školami a podniky, a to na základě strukturálních účinků národních inovačních platforem.

(12)

Výsledky vzdělávání jsou obecně dobré, ale základní dovednosti se zhoršily. Výsledky studentů jsou silně ovlivněny jejich sociálně-ekonomickým zázemím. Značně znepokojivé jsou slabé výsledky vzdělávání u znevýhodněných skupin, zejména romské komunity. Odhaduje se, že velmi vysoký podíl romských dětí ukončuje školní docházku předčasně. V souvislosti s podporou inkluzivního vzdělávání bylo přijato značné množství právních a správních opatření, která se nyní začínají provádět. Očekává se, že napomohou ke snížení rozdílů, které existují v dosahovaném vzdělání a studijních výsledcích romských a neromských dětí. V březnu 2016 přijal parlament novelu školského zákona, jež rozšiřuje povinnou školní docházku o poslední rok předškolního vzdělávání a mladším dětem zajišťuje nárok na místo v mateřské škole. Nerovnosti v systému vzdělávání nicméně představují překážku pro zlepšení kvality lidského kapitálu a rovněž brání lidem v dosahování výsledků na trhu práce v pozdějším životě. Vzhledem ke zvyšování požadavků na učitele a stárnutí učitelstva zůstává zajištění atraktivity učitelského povolání i nadále výzvou. Zčásti je to způsobeno poměrně nízkými výdělky, ačkoli platy v posledních letech vzrostly. Vláda po několika odkladech nakonec schválila nový kariérní řád pro učitele a pedagogické pracovníky, jenž má přitažlivost tohoto povolání zvýšit. S významnou podporou z fondů Unie se rozvíjí příležitosti pro další profesní rozvoj učitelů, zejména aktivity profesního rozvoje, jež jsou zaměřeny na výuku ve smíšených skupinách a na inkluzivní vzdělávání. V lednu 2016 schválil parlament reformu vysokoškolského vzdělávání a její výsledky je třeba sledovat. Plánuje se rovněž reforma systému financování vysokoškolských institucí.

(13)

Míra nezaměstnanosti v České republice nadále klesá. Stále napjatější situace na trhu práce ztěžuje zaměstnavatelům nábor pracovních sil. Existuje ještě určitý potenciál pro kompenzaci nedostatku pracovních sil, jestliže se zmobilizují skupiny, které jsou na trhu práce zastoupeny méně, například ženy s malými dětmi, pracovníci s nízkou kvalifikací a příslušníci romské komunity. Ke zvýšení ekonomické aktivity těchto skupin by přispělo posílení informační a aktivační kapacity veřejných služeb zaměstnanosti v kombinaci s vhodnými a dobře zacílenými aktivními politikami na trhu práce a individualizovanými službami. Ženám s malými dětmi brání v účasti na trhu práce přetrvávající nedostatek cenově dostupných a kvalitních služeb péče o děti, zejména ve věku do tří let, dlouhá rodičovská dovolená, omezené využívání pružné pracovní doby oběma rodiči a nízká míra využívání rodičovské dovolené ze strany otců. V uplynulých letech byla přijata některá opatření s cílem tyto problémy řešit. V případě pracovníků s nízkou kvalifikací jsou nicméně výsledky trhu práce výrazně slabší než u všech ostatních skupin. V parlamentu v současné době probíhá debata o legislativním rámci pro sociální bydlení, který by měl stanovit vnitrostátní standardy a cílové skupiny.

(14)

V kontextu evropského semestru 2017 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky České republiky, kterou zveřejnila ve své zprávě o České republice pro rok 2017. Posoudila také konvergenční program z roku 2017 a národní program reforem na rok 2017, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla České republice adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v České republice, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(15)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program z roku 2017 a dospěla ke stanovisku (4), že Česká republika zřejmě Pakt o stabilitě a růstu dodrží,

1.

Zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí s ohledem na stárnutí obyvatelstva. Zvýšit účelnost veřejných výdajů, zejména prostřednictvím boje proti korupci a neefektivním postupům při zadávání veřejných zakázek.

2.

Odstranit překážky růstu, zejména zjednodušením postupů pro udělování stavebních povolení a dalším snižováním administrativní zátěže podniků, zavedením klíčových služeb elektronické veřejné správy, zlepšením kvality výzkumu a vývoje a podporou zaměstnanosti skupin, které jsou nedostatečně zastoupeny na trhu práce.

9.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/16

(1)

Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy potvrdila ve dnech 9. a 10. března 2017 Evropská rada. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (2) zprávu mechanismu varování, ve které Dánsko není uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(2)

Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o Dánsku pro rok 2017. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Dánsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020.

(3)

Dne 28. dubna 2017 předložilo Dánsko svůj národní program reforem na rok 2017 a svůj konvergenční program z roku 2017. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(4)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (3) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(5)

Na Dánsko se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Ve svém konvergenčním programu z roku 2017 plánuje dánská vláda v roce 2017 dosáhnout celkového schodku ve výši 1,9 % HDP a po celé programové období až do roku 2020 nadále plnit střednědobý rozpočtový cíl v podobě strukturálního schodku ve výši 0,5 % HDP. Podle konvergenčního programu z roku 2017 se očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP v roce 2017 klesne na 37,0 % a bude dále klesat až na 33,9 % v roce 2020. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je pro programové období hodnověrný. Na základě prognózy Komise z jara 2017 se předpokládá, že strukturální saldo dosáhne v roce 2017 schodku 0,4 % HDP a v roce 2018 0,1 % HDP, což je v zásadě v souladu s cílem konvergenčního programu z roku 2017 a nad úrovní střednědobého rozpočtového cíle. Celkově se Rada domnívá, že Dánsko by podle projekcí mělo ustanovení Paktu o stabilitě a růstu v letech 2017 a 2018 dodržet.

(6)

Předpokladem udržitelného růstu v Dánsku je zajištění dostatečné nabídky pracovních sil v době demografických problémů. Řada zásadních reforem trhu práce provedených v posledních letech má za cíl zejména zvýšení pobídek k práci a zlepšení účinnosti aktivních politik na trhu práce. Uvedené reformy by mohly Dánsku pomoci splnit jeho cíl pro zaměstnanost v rámci strategie Evropa 2020, podpořit udržitelnost jeho modelu sociálního systému a řešit vznikající nedostatek určitých kvalifikací. Reformy zaměřené na zvýšení účasti na odborném vzdělávání a na zvýšení míry jeho ukončení, jakož i tripartitní dohoda o vytvoření více učňovských míst pravděpodobně povedou ke zvýšení nabídky kvalifikovaných pracovníků. Ke splnění národního cíle v rámci strategie Evropa 2020 týkajícího se sociálního začlenění, podle něhož se má snížit počet osob žijících v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce, má však Dánsko ještě velmi daleko. Vyřešit je nutno otázku začleňování na trhu práce a zlepšení zaměstnatelnosti znevýhodněných skupin. Týká se to především osob, které mají přistěhovalecký původ ze zemí mimo EU (včetně osob, které žijí v Dánsku již déle), částečně kvůli jejich v průměru nižší úrovni vzdělání ve srovnání s osobami narozenými v tuzemsku. Tento rozdíl přetrvává až do druhé generace. Situaci nově příchozích uprchlíků, kterou bude v budoucnu nutné bedlivě sledovat, by mohla zlepšit opatření k pracovní integraci dohodnutá v roce 2016 na jednáních tripartity. Je však třeba přijmout ještě další opatření, aby do trhu práce byly účinněji začleněny další marginalizované skupiny, jako jsou mladí lidé s nízkou úrovní dosaženého vzdělání a pracovníci ve věku nad 60 let.

(7)

Vysoký růst produktivity má zásadní význam pro podporu hospodářského růstu, udržení relativně vysoké úrovně blahobytu v Dánsku a zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti země. Ačkoli je úroveň produktivity Dánska ve srovnání s jinými členskými státy vysoká, růst produktivity již delší dobu vykazuje klesající trend. Služby orientované na domácí trh se vyznačují pomalým vývojem produktivity. Dánsko v posledních letech provedlo několik reforem, avšak růst produktivity zůstává nízký, protože konkurence v některých odvětvích služeb je i nadále slabá. Omezení pro konkrétní odvětví brání konkurenci, například ve velkoobchodu a přepravních službách.

(8)

V kontextu evropského semestru 2017 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Dánska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Dánsku pro rok 2017. Posoudila také konvergenční program z roku 2017 a národní program reforem na rok 2017, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Dánsku adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Dánsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(9)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program z roku 2017 a dospěla ke stanovisku, že Dánsko zřejmě Pakt o stabilitě a růstu dodrží,

1.

Přijmout opatření ke zvýšení konkurence v sektoru služeb pro domácí trh.

9.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/18

(1)

Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy potvrdila ve dnech 9. a 10. března 2017 Evropská rada. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Německo uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které bylo potvrzeno na zasedání Evropské rady ve dnech 9. a 10. března 2017. Rada přijala dne 21. března 2017 doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny („doporučení pro eurozónu“) (3).

(2)

Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik v hospodářské a měnové unii by Německo jakožto členský stát, jehož měnou je euro, mělo zajistit, aby doporučení pro eurozónu, jak je promítnuto do níže uvedených doporučení č. 1 a 2, bylo plně a včas provedeno.

(3)

Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o Německu pro rok 2017. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Německo učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů Německa v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 22. února 2017. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že se Německo potýká s makroekonomickými nerovnováhami. Zejména setrvale vysoký přebytek běžného účtu má přeshraniční význam a odráží kromě silné integrace a výkonnosti jeho vysoce konkurenčního průmyslu v mezinárodní dělbě práce rovněž nadměrné úspory a nedostatečné investice jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru. Stávající vysoký přebytek běžného účtu se v roce 2015 dále zvýšil. V roce 2016 zůstal do velké míry nezměněn a očekává se, že zůstane vysoký. Řešení přebytku může ovlivňovat vyhlídky na obnovení rovnováhy ve zbytku eurozóny a v Unii, neboť dynamičtější domácí poptávka v Německu může překonávat potřebu snižování zadlužení ve vysoce zadlužených členských státech. Navzdory nízkým úrokovým sazbám, které vytvářejí příznivé podmínky financování, je poměr investic podniků jako poměr k HDP stále utlumený. Přestože pokračovalo oživení soukromé spotřeby, úspory domácností dosáhly rekordně vysokých úrovní v Unii. Mimořádně důležité je přijetí opatření, jež by snížilo riziko nepříznivých účinků na německé hospodářství, potažmo na hospodářskou a měnovou unii, vezme-li se v úvahu jeho velikost a přeshraniční význam.

(4)

Dne 13. dubna 2017 předložilo Německo svůj program stability z roku 2017 a dne 28. dubna 2017 svůj národní program reforem na rok 2017. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(5)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (4) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(6)

Na Německo se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a pravidlo týkající se zadlužení. Ve svém programu stability z roku 2017 německá vláda plánuje na období 2017–2021 rozpočtový přebytek ve výši 0,25 až 0,5 % HDP. Střednědobý rozpočtový cíl – tj. strukturální schodek ve výši 0,5 % HDP – je v celém programovém období stále plněn s rezervou. Podle programu stability se očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP bude postupně klesat a v roce 2021 dosáhne 57 %. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí a který nebyl potvrzen nezávislým subjektem, je reálný.

(7)

Na základě prognózy Komise z jara 2017 se očekává, že strukturální saldo dosáhne v roce 2017 přebytku ve výši 0,6 % HDP a v roce 2018 0,3 % HDP, což je nad střednědobým rozpočtovým cílem. Veřejný dluh by si měl udržet jasnou sestupnou tendenci a klesat více, než požaduje pravidlo týkající se zadlužení. Celkově se Rada domnívá, že Německo ustanovení Paktu o stabilitě a růstu v roce 2017 a 2018 dodrží. Současně zde zůstává prostor pro podporu domácí poptávky využitím fiskální politiky, zejména k dosažení trvalého vzestupného trendu v oblasti investic, a vytvořením podmínek pro vyšší růst reálných mezd.

(8)

Veřejné investice jako poměr k HDP zůstaly relativně konstantní a jsou pod průměrem eurozóny. Výpadky ve veřejných investicích přetrvávají zejména na úrovni obcí, kde čisté investice zůstaly v roce 2016 negativní, a to i navzdory opatřením přijatým v posledních několika letech a značnému nárůstu veřejných investic na úrovni vládních institucí v roce 2015 a 2016. V roce 2016 byla přijata další opatření, která by měla zvýšit rozsah veřejných investic, mimo jiné na úrovni spolkových států a obcí. Patří sem reforma fiskálních vztahů na spolkové úrovni, která po svém přijetí nabude účinku v roce 2020. Navíc rozšíření poradenských služeb v oblasti plánování investic do infrastruktury tak, aby zahrnovaly obce, by mělo zlepšit plánování a provádění investic do infrastruktury na úrovni obcí. To je zřejmě velmi důležité vzhledem ke skutečnosti, že projekty investic do infrastruktury ve spolkových státech a obcích jsou prováděny pouze v omezeném rozsahu a jsou ovlivněny omezeními v oblasti kapacit a plánování. Příznivý stav rozpočtu obecně naznačuje dostupný fiskální prostor, například pro poskytnutí dodatečných finančních prostředků na zvýšení veřejných investic na všech úrovních veřejné správy.

(9)

Celkové veřejné a soukromé výdaje na vzdělávání a výzkum jsou v posledních letech ve vztahu k HDP poměrně stabilní, avšak v oblasti vzdělávání zůstávají pod průměrem Unie. Kombinované celkové výdaje na vzdělávání a výzkum dosáhly v roce 2015 výše 9,1 %, a zaostaly tak za vnitrostátním cílem ve výši 10 % HDP. Další investice do vzdělávání, výzkumu a inovací mají pro budoucí ekonomický úspěch Německa, a zejména pro účinné začlenění nově příchozích žadatelů o azyl, uprchlíků a migrantů zásadní význam. Německo vynaložilo značné úsilí v oblasti začlenění migrantů, a to zejména v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. Úsilí vyvíjené v celém odvětví vzdělávání nesmí v nadcházejících letech polevit.

(10)

Německý daňový systém je stále složitý, administrativní náklady na daňovou správu jsou vysoké a některá ustanovení týkající se zdanění právnických osob mohou brzdit soukromé investice. I přes značná snížení patří kapitálové náklady podniků v Německu stále mezi jedny z nejvyšších v EU-28. Pokud jde o místní živnostenské daně (Gewerbesteuer) a solidární příspěvek, nominální nejvyšší sazba daně z příjmu právnických osob v roce 2016 dosáhla 30,2 %. To podstatně převyšovalo nevážený průměr Unie, který činil 22,8 %. Efektivní průměrná daňová sazba dosahuje 28,2 %, zatímco nevážený průměr pro Unii činí 21,1 %. Zvýhodnění dluhu ve zdanění právnických osob bylo v roce 2016 sedmé nejvyšší v Unii. Na úrovni akcionářů je míra zvýhodnění dluhu podobná. Platí to zejména pro malé a střední podniky, které mají většinou domácí akcionáře. Snížení kapitálových nákladů vlastního kapitálu by mohlo posílit soukromé investice a málo rozvinutý německý trh rizikového kapitálu. Mezi další rysy daňového systému, které by mohly narušit finanční a investiční rozhodnutí, patří započítání neziskových prvků do daňového základu místní živnostenské daně, omezení přenosu daňových ztrát a narušení způsobená daňovou politikou s ohledem na výběr právní formy. Dalšími ustanoveními, která by mohla snížit vstřícnost daňového systému k investicím, je systém odpisování, úroková míra používaná pro výpočet odečitatelných rezerv na důchody, zdanění kapitálových výnosů a hotovostní účetnictví pro účely daně z přidané hodnoty. Pokud bude účinně zaveden, mohl by všeobecný orgán zaměřený na IT při daňové správě na spolkové úrovni v souvislosti s daňovými správami jednotlivých spolkových zemí, který byl schválen jako součást reformy fiskálních vztahů na spolkové úrovni, pomoci urychlit modernizaci daňové správy.

(11)

Investice rizikového kapitálu se v Německu zvýšily, avšak podle mezinárodních standardů zůstává trh stále málo rozvinutý. V roce 2015 tvořily investice rizikového kapitálu přibližně 0,03 % HDP, což je mírně nad průměrem Unie, avšak stále pod úrovní členských států jako třeba Finsko, Spojené království, Švédsko, Irsko nebo Francie a výrazně pod úrovní států, které nejsou členy Unie, jako např. Izrael nebo Spojené státy americké. Zdá se, že trh rizikového kapitálu v Německu neposkytuje větší investice v pozdější fázi. Spolková vláda přijala řadu opatření na podporu investic rizikového kapitálu. Například zjednodušila zdanění investičních fondů, zlepšila převod ztrát v rámci systému daně z příjmů právnických osob a rozšířila program INVEST na obchodní anděly.

(12)

Přechod na obnovitelné zdroje energie vyžaduje značné investice do sítí pro přenos a distribuci elektřiny. Plánované investice do domácí elektrické infrastruktury však byly značně opožděny. Do konce roku 2016 bylo provedeno pouze přibližně 35 % projektů rozvodných sítí vysokého napětí uvedených v zákoně o rozšíření elektrických sítí z roku 2009, a to zejména kvůli odporu veřejnosti. Ze současných celkových 6 100 km vedení elektrické energie, jež mají být podle plánu v souladu se zákonem o spolkovém plánu potřeb, který vstoupil v platnost v roce 2015, vybudovány v období do roku 2024/2025, bylo schváleno pouze 6 % a pouze 1 % bylo vybudováno.

(13)

Stále existují překážky v dosažení maximálního přínosu digitalizace. Německo například nedosahuje dobrých výsledků v dostupnosti rychlých a superrychlých širokopásmových připojení, zejména v příměstských a venkovských oblastech. Používání počítačů mladými lidmi v Německu je relativně nízké a mnoho škol nemá širokopásmové připojení. Výkonnost digitálních veřejných služeb je rovněž pod průměrem Unie. Zejména malé a střední podniky zaostávají v digitalizaci. Pouze jeden z pěti středních a malých podniků má strategii digitalizace. Byla vytvořena síť středisek excelence malých a středních podniků za účelem posílení a urychlení digitalizace malých a středních podniků a platforma „Industrie 4.0“ sdružuje všechny příslušné zúčastněné strany. Investice podniků do výzkumu a vývoje rostou a Německo je blízko dosažení svého cíle intenzity výzkumu a vývoje v rámci strategie Evropa 2020. Investice jsou stále více koncentrovány ve velkých společnostech a příspěvky malých a středník podniků klesají. V nadcházejících letech může mít na podnikatelské aktivity dopad rovněž stárnoucí populace.

(14)

Regulativní překážky v odvětví podnikatelských služeb a regulovaných povolání zůstávají vysoké. Míra regulace je vyšší než průměr v Unii, a to zejména u architektů, inženýrů, právníků a účetních/daňových poradců. Navíc míra fluktuace zákazníků u těchto profesí je značně nižší než průměr v Unii, což patrně naznačuje relativně nízkou dynamiku a konkurenci odborných služeb v Německu. Mezi tyto překážky patří omezení týkající se držení podílů a forem společností u architektů a inženýrů a multidisciplinární omezení pro architekty, inženýry a právníky. Snížení těchto překážek by mohlo vést k intenzivnější konkurenci, díky níž by na trh vstupovalo více podniků a spotřebitelé by mohli těžit z nižších cen a větší nabídky. V lednu 2017 Komise představila doporučení k reformám v oblasti regulace odborných služeb jako součást balíčku opatření, která mají odstranit překážky na trzích služeb.

(15)

Zaměstnanost nadále roste a míra nezaměstnanosti klesla na historicky nejnižší úrovně. Růst zaměstnanosti byl však částečně způsobem nárůstem práce na částečný úvazek, zejména mezi ženami, a v agregovaném růstu reálných mezd, který v roce 2016 zpomalil, je zohledněn pouze částečně. Demotivační faktory odrazující od práce osoby přinášející druhý příjem do domácnosti a široce rozšířená práce na částečný úvazek brání plnému využití potenciálu trhu práce. Lepší zajištění kvalitní a finančně dostupné celodenní péče o děti, celodenních škol a nedávno reformované dlouhodobé péče jsou zásadní hybnou silou pro zvyšování účasti žen na trhu práce. Společné zdanění příjmu sezdaných párů a bezplatné zdravotní pojištění pro nepracující manželku/nepracujícího manžela odrazují osoby přinášející druhý příjem do domácnosti, v mnoha případech ženy, od nástupu do práce nebo zvýšení počtu odpracovaných hodin. Menší spojení s trhem práce je navíc kombinováno s vysokým rozdílem v odměňování žen a mužů, který v roce 2015 dosahoval 22 %, přičemž průměr v Unii byl 16,3 %.

(16)

Přes mírné snížení zůstávají stále rozšířeny tzv. minijoby, přičemž v září 2016 mělo minijob jako své jediné zaměstnání přibližně 4,8 milionu lidí. Počet zaměstnanců agentur práce se od roku 2005 ztrojnásobil a v červnu roku 2016 dosáhl 1 milionu (téměř 3 % z celkové zaměstnanosti). Očekává se, že ochrana před potenciálním zneužíváním agenturního zaměstnávání a pracovních smluv se zlepší, nicméně vývoj je nutné sledovat. Navíc se zdá, že smlouvy na dobu určitou mají oproti smlouvám na dobu neurčitou poměrně vysoký neupravený rozdíl v odměňování.

(17)

Daňové zatížení osob s nízkými příjmy je ve srovnání s ostatními členskými státy vysoké a snižuje tak pobídky k práci, čisté mzdy zaměstnanců a příležitosti v oblasti spotřeby. Německo zvýšilo minimální částku osvobozenou od daně z příjmu fyzických osob a přídavky na děti a upravilo daňová pásma. Z těchto opatření mají obvykle prospěch skupiny s nízkými a středními příjmy, avšak celkový dopad na daňové zatížení bude omezený. Navzdory nedávnému značnému nárůstu reálného disponibilního příjmu se mzdy a produktivita již dlouhou dobu vzdalují, což vede ke značné akumulované mezeře. Vyšší růst reálných mezd by rovněž přispěl ke snížení vysokých vnějších nerovnováh.

(18)

Německo vyvinulo značné úsilí při přijímání žadatelů o azyl a integraci uprchlíků a dalších migrantů. Další zlepšení se jeví jako možná, neboť v roce 2016 se počet uprchlíků hledajících zaměstnání zvýšil na 9 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Začlenění osob pocházejících z přistěhovaleckého prostředí na trhu práce, zejména žen, zůstává hlavní výzvou, mimo jiné i pro vzdělávací systém, a vztahuje se rovněž na děti narozené v Německu, jejichž rodiče se narodili mimo území Unie.

(19)

Všichni členové společnosti neměli z celkového pozitivního ekonomického vývoje a vývoje na trhu práce za posledních několik let stejný prospěch. Po období růstu se příjmová nerovnost teprve nedávno zmírnila a nerovnost rozdělení bohatství patří v eurozóně k jedné z nejvyšších. Dobré výsledky na trhu práce nevedly k poklesu ohrožení chudobou. Míra ohrožení chudobou ve stáří je nad průměrem Unie a počet lidí ohrožených rizikem chudoby ve stáří v nadcházejících letech pravděpodobně vzroste. Předpokládá se, že náhradový poměr státního důchodového systému bude dále snižován. Současně je však počet nových účastníků druhého nebo třetího pilíře důchodového systému příliš nízký na to, aby kompenzoval pokles náhradového poměru prvního pilíře pro všechny. Pokud nedojde k vyrovnání, očekává se zhoršení přiměřenosti důchodů. Je nutno zjistit, nakolik mohou být nedávné reformy zaměřené na zlepšení pobídek pro pozdější odchod do důchodu (Flexi-Rente) účinné jako protiváha pobídek k předčasnému odchodu do důchodu, které byly zavedeny v roce 2014.

(20)

V kontextu evropského semestru 2017 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Německa, kterou zveřejnila ve své zprávě o Německu pro rok 2017. Posoudila také program stability z roku 2017 a národní program reforem na rok 2017, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Německu adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Německu, ale také jejich soulad s unijními pravidly a pokyny, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(21)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2017 a dospěla ke stanovisku (5), že Německo zřejmě Pakt o stabilitě a růstu dodrží,

(22)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení projednala Rada národní program reforem na rok 2017 a program stability z roku 2017. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 a 2,

1.

Při respektování střednědobého cíle využít fiskální a strukturální politiky na podporu potenciálního růstu a domácí poptávky a k dosažení trvalého vzestupného trendu v oblasti investic. Urychlit veřejné investice na všech úrovních veřejné správy, zejména v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací, a řešit omezení v oblasti kapacit a plánování u investic do infrastruktury. Dále zvýšit účinnost daňového systému a jeho vstřícnost k investicím. Podnítit konkurenci v odvětví podnikatelských služeb a regulovaných povolání.

2.

Omezit demotivační faktory odrazující od práce pro osoby přinášející druhý příjem do domácnosti a usnadnit přechod na standardní zaměstnání. Snížit vysoké daňové zatížení osob s nízkými příjmy. Vytvořit podmínky pro vyšší růst reálných mezd a respektovat roli sociálních partnerů.

9.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/23

(1)

Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy potvrdila ve dnech 9. a 10. března 2017 Evropská rada. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (2) zprávu mechanismu varování, ve které Estonsko není uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které bylo potvrzeno na zasedání Evropské rady ve dnech 9. a 10. března 2017. Rada přijala dne 21. března 2017 doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny („doporučení pro eurozónu“) (3).

(2)

Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik v hospodářské a měnové unii by Estonsko jakožto členský stát, jehož měnou je euro, mělo zajistit, aby doporučení pro eurozónu, jak je promítnuto do níže uvedeného doporučení č. 1, bylo plně a včas provedeno.

(3)

Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o Estonsku pro rok 2017. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Estonsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů Estonska v rámci strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 28. dubna 2017 předložilo Estonsko svůj národní program stability z roku 2017 a dne 4. května 2017 svůj národní program reforem na rok 2017. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(5)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (4) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(6)

Na Estonsko se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Ve svém programu stability z roku 2017 vláda snížila svůj střednědobý rozpočtový cíl z vyrovnaného strukturálního salda na schodek ve výši 0,5 % HDP. Ve vládním plánu se počítá s tím, že oproti roku 2016, kdy přebytek veřejných financí dosáhl 0,3 % HDP, bude zaznamenán schodek (v roce 2017 0,5 % HDP a v roce 2018 0,8 % HDP). Podle odhadů v programu stability z roku 2017 to odpovídá strukturálnímu přebytku 0,2 % HDP v roce 2017 a schodku ve výši 0,5 % HDP v roce 2018, což splňuje střednědobý rozpočtový cíl. Nicméně na základě přepočítaného (5) strukturálního salda se schodek očekává ve výši 0,1 % HDP v roce 2017 a 0,9 % HDP v roce 2018, tedy pod úrovní nového střednědobého rozpočtového cíle. Podle programu stability z roku 2017 má poměr veřejného dluhu k HDP v roce 2017 a 2018 být i nadále pod 10 % HDP. Makroekonomický scénář, z něhož uvedené rozpočtové projekce vycházejí, je reálný pro roky 2017 a 2018, avšak pro pozdější roky programu je příznivý. Zároveň však existují rizika spojená s předpoklady výnosů týkajícími se různých nových daňových opatření, která nabudou účinku v roce 2018.

(7)

Na základě prognózy Komise z jara 2017 se očekává, že strukturální saldo dosáhne v roce 2017 schodku ve výši 0,3 % HDP, což je nadále nad úrovní střednědobého rozpočtového cíle. Estonsku se doporučuje, aby v roce 2018 splnilo střednědobý rozpočtový cíl. Při nezměněné politice existuje riziko určitého odchýlení od uvedeného požadavku. Celkově se Rada domnívá, že Estonsko musí být připraveno přijmout další opatření, aby zajistilo dodržení pravidel v roce 2018.

(8)

V rámci reformy místní správy Estonsko přijalo opatření zajišťující na místní úrovni poskytování vysoce kvalitních, dostupných služeb, a to i služeb sociálních. Estonsko především přijalo zákon o správní reformě s cílem usnadnit zřizování životaschopných místních správních jednotek, které mohou samy financovat svou činnost, plánovat rozvoj a růst a nabízet kvalitní služby. Fáze dobrovolných sloučení místních obecních správ je úspěšně dokončena, nyní se provádí zákon o sociálním zabezpečení. Některé klíčové kroky nutné k dokončení reformy místní správy ještě nebyly realizovány. Doposud nedošlo k revizi finančního režimu pro správní jednotky. Ve fázi příprav jsou stále další legislativní návrhy ohledně odpovědnosti a rozdělení úkolů mezi správní jednotky a ústřední vládu. Přijetí těchto návrhů má zásadní význam pro to, aby mohly být poskytovány kvalitní veřejné služby v oblastech jako vzdělávání, práce s mládeží, zdravotní osvěta a doprava.

(9)

Rozdíl v odměňování žen a mužů v Estonsku klesl z 28,3 % v roce 2014 na 26,9 % v roce 2015, nicméně stále je nejvyšší v Unii. Vláda podniká opatření, aby se tento rozdíl dále snížil. Především byl přijat sociální plán pro období 2016–2023, který se nyní uplatňuje s cílem vyřešit segregaci žen a mužů na pracovním trhu a bojovat proti stereotypům. Přijmout je stále potřeba úpravu zákona o rovnosti žen a mužů, v jejímž důsledku budou mít inspektoráty práce za úkol intenzivněji monitorovat rovnost žen a mužů v soukromém sektoru. Zvažuje se také revize systému rodičovské dovolené, která by přinesla větší flexibilitu v tom, jak je možné si rodičovskou dovolenou brát. Příslušná změna právních předpisů ještě nebyla přijata.

(10)

V Estonsku panuje vysoká nerovnost v oblasti příjmů. Poměr mezi příjmy nejbohatších 20 % domácností a nejchudších 20 % domácností vzrostl z 5,4 v roce 2012 na 6,2 v roce 2015 a je sedmý nejvyšší v Unii. Nejvýznamnějším činitelem, který to způsobuje, je podle všeho vysoký mzdový rozptyl, který je výsledkem výrazného nárůstu příjmů vysoce kvalifikovaných pracovníků. V absolutním vyjádření jsou příjmy nejchudších 10 % domácností pozadu oproti růstu mediánového příjmu, což vede k problémům, pokud jde o přiměřenost sociální záchranné sítě. Faktorem, který k tomu přispívá, je to, že dávky (především důchody a sociální pomoc) zaostávají za růstem tržních příjmů. V důsledku toho se postupně zvýšila míra ohrožení chudobou z 15,8 % v roce 2010 na 21,6 % v roce 2015. Značné úsilí bylo věnováno tomu, aby daňový systém od roku 2018 získal progresivnější charakter, zvláště pro osoby s nízkými příjmy, a to pomocí zvýšení základní nezdanitelné částky v systému daně z příjmu fyzických osob

(11)

Výdaje podnikatelského sektoru na výzkum, technologie a inovace se v roce 2015 zvýšily na 0,69 %, nicméně jejich celková výše je nadále nižší než průměr Unie, který činí 1,3 %. Podíl podniků v oblasti špičkových technologií a činností náročných na poznatky je nadále omezený a nízký je také počet nových absolventů doktorského studia. Růst mezd v posledních letech soustavně překonával růst produktivity, což má dopad na zisk a klesá v důsledku toho růst investic. Útlum investic do rozvoje technologií může vyústit v nižší růst vývozů s přidanou hodnotou, zvláště vývozů zboží, než se očekává, a ohrozit růst produktu. Objem smluvního výzkumu mezi akademickou obcí a podnikatelským sektorem v roce 2015 vzrostl. Spolupráce mezi těmito dvěma oblastmi má nicméně i přes opatření vlády nadále omezený rozsah. Estonsko dále zlepšilo své podnikatelské prostředí, nicméně překážkou investic zůstávají zdlouhavá insolvenční řízení a míra zpětného získání prostředků pro zajištěné věřitele. V roce 2016 byl zahájen projekt zkvalitnění insolvenčního rámce, jehož cílem je urychlit a zefektivnit daný postup a zvýšit podíl úspěšných žádostí. Změny daného právního rámce však doposud nebyly přijaty.

(12)

V kontextu evropského semestru 2017 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Estonska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Estonsku pro rok 2017. Posoudila také program stability z roku 2017 a národní program reforem na rok 2017, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Estonsku adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen význam těchto opatření pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Estonsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(13)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2017, přičemž její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

Vykonávat fiskální politiku v souladu s požadavky preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu, což znamená dodržet v roce 2018 svůj střednědobý rozpočtový cíl. Zlepšit přiměřenost sociální záchranné sítě. Přijmout opatření s cílem snížit rozdíl v odměňování žen a mužů, především zvýšením transparentnosti mezd a revizí systému rodičovské dovolené.

2.

Podpořit soukromé investice do výzkumu, technologií a inovací, mimo jiné realizací opatření v zájmu posílení spolupráce mezi akademickou obcí a podniky.

9.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/26

(1)

Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy růstu potvrdila ve dnech 9. a 10. března 2017 Evropská rada. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Irsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které bylo potvrzeno na zasedání Evropské rady ve dnech 9. a 10. března 2017. Rada přijala dne 21. března 2017 doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny („doporučení pro eurozónu“) (3).

(2)

Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik v hospodářské a měnové unii by Irsko jakožto členský stát, jehož měnou je euro, mělo zajistit, aby doporučení pro eurozónu, jak je promítnuto do níže uvedených doporučení č. 1 až 3, bylo plně a včas provedeno.

(3)

Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o Irsku pro rok 2017. V této zprávě byl posouzen pokrok, jehož Irsko dosáhlo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění svých národních cílů v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 22. února 2017.

(4)

Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že se Irsko potýká s makroekonomickými nerovnováhami. Pro tyto nerovnováhy je charakteristický zejména velký objem vnějšího, veřejného a soukromého dluhu (jak domácností, tak nefinančních podniků), který zvyšuje zranitelnost Irska vůči negativním otřesům. Banky stále čelí vysokému podílu úvěrů v selhání, ale jsou dobře kapitalizovány a jejich ziskovost, ačkoli pořád nízká, se postupně zlepšuje. Ceny bydlení rostou, přičemž nabídka zůstává omezená. Objem dluhu nefinančních podniků se v průběhu roku 2015 snížil, ovšem dosud nedosáhl úrovně z konce roku 2014. Objem dluhu domácností v roce 2015 také klesl a veřejný dluh se stabilně zmenšuje. Záporná čistá investiční pozice Irska vůči zahraničí před rokem 2015 klesala rychlým tempem, ale pak se tento trend obrátil, částečně kvůli změně v důsledku revize národních účtů v roce 2015. Vnější udržitelnost domácího sektoru se však nezdá být ohrožena. Objem úvěrů v selhání se v průběhu roku 2016 snižoval, avšak koncem roku tempo snižování poněkud zpomalilo. Ceny nemovitostí v roce 2015 nadále rostly, ale k dnešnímu dni nevykazují žádné výrazné známky nadhodnocení. V posledních letech byla přijata politická opatření, jež mají řešit veškeré uvedené nerovnováhy, a to i v bankovním sektoru (lepší regulační rámec, opatření ke snížení vysokého podílu úvěrů v selhání). Vláda učinila několik důležitých opatření s cílem řešit nedostatek nabídky na trhu s bydlením, avšak účinek těchto opatření se projeví až po nějaké době.

(5)

Dne 13. dubna 2017 předložilo Irsko svůj národní program reforem na rok 2017 a dne 2. května 2017 svůj program stability z roku 2017. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(6)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (4) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(7)

Na Irsko se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a přechodné pravidlo pro zadlužení. Ve svém programu stability z roku 2017 vláda očekává mírné snížení celkového schodku na 0,4 % HDP v roce 2017 a následně jeho postupný pokles, přičemž v roce 2021 by mělo být dosaženo přebytku ve výši 1,0 % HDP. Střednědobý rozpočtový cíl – strukturální schodek ve výši 0,5 % HDP – má být splněn od roku 2018. Podle programu stability by měl v roce 2017 poměr veřejného dluhu k HDP klesnout na 72,9 % a poté dále klesat až na 65,2 % v roce 2020. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je reálný. Opatření, kterými je zapotřebí podpořit plánované cíle, pokud jde o schodky od roku 2018, nebyla zatím dostatečně upřesněna.

(8)

Rada dne 12. července 2016 Irsku doporučila, aby dosáhlo roční fiskální korekce ve výši 0,6 % HDP s cílem dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle v roce 2017. Na základě prognózy Komise z jara 2017 existuje riziko významné odchylky od doporučené fiskální korekce v celém období 2016 a 2017.

(9)

S ohledem na jeho fiskální situaci a zejména na míru zadlužení se očekává, že v roce 2018 provede Irsko další korekci s cílem dosáhnout svého střednědobého rozpočtového cíle, jímž je strukturální schodek ve výši 0,5 % HDP. Podle společně dohodnuté korekční matice v rámci Paktu o stabilitě a růstu se tato korekce promítá do požadavku, aby nominální míra růstu čistých primárních výdajů sektoru vládních institucí (5) v roce 2018 nepřesáhla 2,4 %. To odpovídá roční strukturální korekci ve výši 0,6 % HDP. Výdajové kritérium odráží úpravu zkreslení desetileté referenční míry potenciálního růstu, jež bylo způsobeno mimořádně vysokým růstem reálného HDP v roce 2015. V návaznosti na postup irských orgánů při výpočtech pro účely rozpočtu na rok 2017 použila Komise průměr míry potenciálního růstu v roce 2014 a 2016. Při nezměněné politice existuje riziko významné odchylky od tohoto požadavku v celém období 2017 a 2018. Zároveň se předpokládá, že Irsko v letech 2017 a 2018 dodrží přechodné pravidlo pro zadlužení. Celkově Rada zastává stanovisko, že pro dodržení Paktu o stabilitě a růstu budou nezbytná další opatření, zejména v roce 2017. S ohledem na stávající cyklické podmínky a zvýšená vnější rizika v Irsku by bylo obezřetnou reakcí využít neočekávaných příjmů k dalšímu snižování míry veřejného dluhu. Podle nařízení (ES) č. 1466/97 by se však při posuzování rozpočtových plánů a výsledků měla zohledňovat vyrovnanost rozpočtu členského státu s ohledem na cyklické podmínky. Jak připomíná sdělení Komise, které doprovází tato doporučení pro jednotlivé země, bude třeba, aby posouzení návrhu rozpočtového plánu na rok 2018 a následné posouzení rozpočtových výsledků za rok 2018 řádně zohledňovalo cíl dosažení orientace fiskální politiky, která přispěje jak k posílení probíhajícího oživení, tak k zajištění udržitelnosti veřejných financí Irska. V této souvislosti Rada konstatuje, že Komise má zejména s ohledem na cyklickou situaci v Irsku v úmyslu provést celkové posouzení v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97.

(10)

Přestože je hospodářské oživení výrazné a produkce má v následujících letech růst slušným tempem, perspektiva vývoje je nyní více nejistá, což vytváří rizika pro stále nestabilní veřejné finance. Proto je třeba usilovněji pracovat na zvýšení odolnosti příjmů vůči hospodářským fluktuacím a negativním otřesům. Za tímto účelem je třeba uspíšit návrh na vytvoření rezervy na horší časy a snížit závislost na vysoce koncentrovaných a nestabilních zdrojích příjmů. V podmínkách ekonomické volatility zlepšuje příjmovou stabilitu vyvážené složení různých daňových zdrojů a širší daňová základna. Úsilí o rozšíření daňové základny však bylo v posledních letech omezené a nedávná daňová opatření se zaměřila na snižování daní a daňové úlevy. Ohlášené systematické hodnocení nákladů a přínosů snížených sazeb DPH uplatňovaných na nejrůznější prodávané statky dosud nebylo provedeno. Za jeden ze zdrojů příjmů, jež nejvíce podporují růst, je považováno periodické zdanění nemovitostí. V roce 2014 však činily příjmy z nemovitých věcí v Irsku pouze 1,0 % HDP, přičemž průměr Unie je 1,6 %. Postupná indexace hodnoty nemovitostí by pomohla vyrovnat profil místní daně z nemovitostí, neboť by zabránila náhlému zvýšení daňové povinnosti, až budou nemovitosti v roce 2019 přeceněny. Rozdílné zdanění motorové nafty a benzinu pro účastníky silničního provozu je z hlediska životního prostředí neopodstatněné.

(11)

V minulosti se komplexní přezkumy výdajů zaměřovaly především na snížení veřejných výdajů s cílem splnit celkové fiskální cíle. Jen velmi málo se hodnotila efektivnost a účinnost výdajových programů, což v konečném důsledku oslabilo spolehlivost víceletých plánů v oblasti výdajů. Vhodně naplánovaný přezkum výdajů provedený podle společných zásad Euroskupiny by kontrolu výdajů zlepšil a mohl by uvolnit zdroje pro velmi potřebné veřejné investice, jež by podpořily růst. Tento přezkum výdajů by se měl zaměřit zejména na nákladovou efektivnost zdravotnictví. Ke zlepšení účinnosti tohoto odvětví učinilo Irsko několik důležitých opatření, jako je dohoda o snížení nákladů s farmaceutickým průmyslem, systém finančního řízení, elektronické zdravotnictví a financování podle činností. Lze však podniknout ještě více, například posílit úlohu primární zdravotní péče jako mechanismu předcházení nemocniční péči, aby se v Irsku ulevilo přetíženým nemocnicím. Kroky k zavedení jednoúrovňového všeobecného systému zdravotní péče jsou roztříštěné a celková vize chybí.

(12)

Problémem zůstává podpora udržitelného růstu podporujícího začlenění, který by přinesl prospěch všem skupinám ve společnosti. V dubnu 2017 činila nezaměstnanost 6,4 %, což je pod průměrem Unie. Nízká intenzita práce mnoha domácností však vzbuzuje obavy, že někteří lidé zůstávají v situaci pokračujícího hospodářského oživení opomenuti. Mezi lety 2013 až 2015 se podíl osob žijících v domácnostech s nízkou nebo velmi nízkou intenzitou práce snížil o 15 %, přičemž celková míra nezaměstnanosti v tomtéž období klesla o 28 %. Díky systému sociálního zabezpečení se celkově daří omezovat chudobu a nerovnost a Irsko přijalo opatření ke stimulaci zaměstnanosti prostřednictvím degresivního vyplácení dávek a doplňkových plateb. Stále se však objevují překážky inkluzivního růstu. Rozdíly v míře zaměstnanosti osob s nízkou, střední a vysokou kvalifikací jsou jedny z nejvyšších v Unii. V některých oblastech se projevuje nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a nedostatky v oblasti dovedností, přičemž se nabízí jen málo příležitostí k rozšiřování dovedností či rekvalifikaci. Problémy na trhu práce a výzvy v sociální oblasti podtrhují důležitost integrovaného přístupu k odborné přípravě a význam aktivace trhu práce pro ty osoby, jež jsou od něj nejvíce vzdáleny. Nadále přetrvávají obavy ohledně kvality péče o děti, a to i pokud jde o dostupnost celodenních služeb. Čisté náklady na péči o dítě v Irsku vyjádřené jako procento ze mzdy patří k nejvyšším v Unii. Nedostupnost kvalitní celodenní péče o děti a její cena představují překážku pro účast žen na trhu práce a maří snahy o snížení dětské chudoby, jež sice o něco klesla, stále však převyšuje průměr Unie.

(13)

Aby se podpořil trvalý a vyvážený růst, měly by být řešeny potřeby v oblasti infrastruktury. Hospodářská krize vyvolala změny ve složení veřejných výdajů, které se odklánějí od investic a více směřují na běžné výdaje. Roky výrazně snížených veřejných investic měly negativní dopad na přiměřenost a kvalitu infrastruktury. Přesuny vládních výdajů mají dopad rovněž na podporu výzkumu, vývoje a inovací z veřejného rozpočtu, což by mohlo mít důsledky pro konkurenceschopnost malých a středních podniků. Pokud jde o podíl investic do veřejného výzkumu a vývoje vyjádřený jako procento HDP, nachází se Irsko na 25. místě v Unii. Nejzávažnější nedostatky vykazuje infrastruktura v oblasti dopravy, vodohospodářství a bydlení. Poptávka po novém bydlení v hlavních městských oblastech země v současné době výrazně převyšuje nabídku. Důsledkem je, že ceny obytných nemovitostí i nájemné neustále prudce stoupají, takže v nedávné době značně vzrostlo bezdomovectví a počet osob vyloučených z bydlení. V současnosti nic neukazuje na nadhodnocení, ale nebudou-li překážky omezující nabídku bydlení řešeny, mohly by vyvolat makroekonomická rizika. Výstavbu nového bydlení v potřebných oblastech by pomohl zajistit ucelený a včasný územní plán.

(14)

V irském hospodářství existuje rozdělení mezi ponejvíce malé a střední firmy v irském vlastnictví a velké nadnárodní společnosti působící v této zemi. Vazby mezi nadnárodními společnostmi a firmami v irském vlastnictví zůstávají omezené. Vývozní výkonnost a profil vývozu těchto dvou typů podniků se podstatně liší, přičemž rozdíl v jejich produktivitě se zvětšuje. Firmy v irském vlastnictví mají slabší profil vývozu než nadnárodní společnosti usazené v Irsku. Ve vývozu se tyto firmy silně soustředí na určitá odvětví a cílové země, což zvyšuje jejich zranitelnost vůči otřesům. V situaci, kdy by diverzifikace vývozu a vývozních destinací pomohla stabilizovat výkonnost irských firem, by investice do inovací podpořily jejich produktivitu a vývozní potenciál. Výdaje na veřejný výzkum a vývoj jsou stále nízké. Plné provedení opatření na posílení veřejného výzkumu a vývoje, zejména opatření na podporu inovační kapacity malých a středních podniků, je podmíněno návratem k trendu nepřetržitých investic. Ke stimulaci inovací v malých a středních podnicích by se inovační politiky mohly více orientovat na přímější formy financování. Stát při podpoře podnikového výzkumu a vývoje stále častěji využívá daňových dobropisů na výzkum a vývoj. Cílenější kombinace politik s přímějším financováním by dokázala lépe reagovat na potřeby mladých irských inovativních firem i využít příležitostí, jež plynou z velké investiční síly nadnárodních společností. Zjednodušil by se tak přístup ke globálním hodnotovým řetězcům a urychlilo přelévání znalostí.

(15)

V prostředí zvýšené vnější nejistoty je pro zajištění stability finančního sektoru důležité pokračovat ve snižování objemu úvěrů v selhání. Ačkoli byl v tomto směru učiněn pokrok, vysoký podíl úvěrů v selhání stále nepříznivě ovlivňuje ziskovost bank a pro domácnosti a firmy představuje překážku plného hospodářského oživení. Domácnosti a domácí firmy pokračují ve snižování své zadluženosti; ta však zůstává jednou z nejvyšších v Unii (276,8 % HDP v září 2016). Vysoký podnikový dluh může firmám bránit v tom, aby si půjčovaly na investice, což na druhé straně také omezuje schopnost bank zlepšovat ziskovost.

(16)

Podle Irské centrální banky činil v září 2016 průměrný podíl úvěrů v selhání držených domácími irskými bankami 14,2 %. To výrazně převyšuje průměr Unie ve výši 5,3 %. Objem úvěrů v selhání držených domácími irskými bankami poklesl v září 2016 meziročně o 12,7 miliard eur, tedy o 32,7 %. Tempo řešení nesplácených úvěrů poněkud zpomalilo, protože zbývající nedoplatky s dlouhým prodlením je také nejobtížnější restrukturalizovat. Tento proces nesmí ztratit dynamiku: restrukturalizace nesplácených úvěrů by měla být dlouhodobě udržitelná a je třeba zvážit různé formy snižování dluhu. Na konci září 2016 bylo v prodlení 14 % hypoték, přičemž úvěry ve více než dvouletém prodlení představovaly přibližně 70 % celkové hodnoty hypotečních úvěrů, které jsou v prodlení déle než 90 dní. Problematickými oblastmi zůstávají rovněž úvěry na komerční nemovitosti držené domácími bankami a podnikatelské úvěry, kde podíl úvěrů v selhání činil v září 2016 32,6 %, resp. 11,8 %. Stále jsou málo využívána úpadková řízení fyzických osob a podniků, tzv. examinership (soudní ochrana pro podniky v obtížích podle irského práva) a mimosoudní ujednání zaměřená na obnovu životaschopnosti domácností a podniků a k využívání těchto prostředků je třeba lépe motivovat. Po opakovaných průtazích by měl do závěrečné fáze svého zavedení vstoupit centrální úvěrový registr. Jeho dokončení by mělo být prioritou, neboť bude sloužit jako základ pro odpovídající hodnocení úvěrového rizika u příjemce úvěru a zajistí obezřetné úvěrování v budoucnu.

(17)

Koncem roku 2016 začal být prováděn zákon o regulaci právních služeb z roku 2015 (dále jen „zákon z roku 2015“). Úplné provedení zákona z roku 2015 bude klíčové pro snahu Irska zvýšit konkurenci v tomto odvětví, neboť umožní přímý přístup advokátů k povolání, jakož i vytváření skupin společností víceoborového charakteru a využívání alternativních obchodních modelů známých z jiných členských států. Nezávislé právní služby jsou nutné pro všechna odvětví hospodářství a jejich cena ovlivňuje irskou konkurenceschopnost. Je proto zásadně důležité, aby při provádění zákona z roku 2015 byla po veřejných konzultacích zavedena ustanovení k posílení hospodářské soutěže a snižování nákladů, nebo aby byla začleněna do předpisů vydávaných orgánem pro regulaci právních služeb s cílem zlepšit konkurenceschopnost a snížit náklady.

(18)

V kontextu evropského semestru 2017 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Irska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Finsku pro rok 2017. Posoudila také program stability z roku 2017 a národní program reforem na rok 2017, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Irsku adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Irsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(19)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2017, přičemž její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(20)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení projednala Rada národní program reforem na rok 2017 a program stability z roku 2017. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 a 3,

1.

Vynakládat v roce 2018 značné fiskální úsilí v souladu s požadavky preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu. Využít všechny neplánované příjmy plynoucí z dobrých hospodářských a finančních podmínek, včetně výnosů z prodeje aktiv, k rychlejšímu snižování míry veřejného zadlužení. Snížit množství a rozsah daňových výdajů a rozšířit daňovou základnu.

2.

Lépe zacílit veřejné výdaje s důrazem na veřejné investice do dopravy, vodohospodářství a inovací, zejména na podporu malých a středních podniků. Posílit sociální infrastrukturu včetně sociálního bydlení a kvalitní péče o děti; vypracovat integrovaný soubor aktivačních politik s cílem zlepšit šanci osob s nízkou kvalifikací na nalezení zaměstnání a řešit nízkou intenzitu práce domácností.

3.

Podporovat pokračující a trvalejší snižování podílu úvěrů v selhání prostřednictvím strategií pro jejich likvidaci, které zahrnují odpisy pro životaschopné podniky a domácnosti, se zvláštním důrazem na řešení dlouhodobě nesplácených úvěrů.

9.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/31

(1)

Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy růstu potvrdila ve dnech 9. a 10. března 2017 Evropská rada. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Španělsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které bylo potvrzeno na zasedání Evropské rady ve dnech 9. a 10. března 2017. Rada přijala dne 21. března 2017 doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny („doporučení pro eurozónu“) (3).

(2)

Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik v hospodářské a měnové unii by Španělsko jakožto členský stát, jehož měnou je euro, mělo zajistit, aby doporučení pro eurozónu, jak je promítnuto do níže uvedených doporučení č. 1 až 3, bylo plně a včas provedeno.

(3)

Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o Španělsku. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Španělsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 22. února 2017. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že se Španělsko potýká s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou, která má přeshraniční význam. Zejména přebytky běžného účtu se promítají do snižování čistých vnějších závazků Španělska, které však nadále zůstávají značné a vystavují zemi rizikům vyplývajícím ze změn tržních nálad. Dluh soukromého sektoru se výrazně snížil, zejména v případě korporací, avšak zadlužení domácností zůstává vysoké. Hospodářský růst se stal hlavní hnací silou snižování zadlužení, avšak rizika související s fiskální udržitelností zůstávají ve střednědobém horizontu vysoká. Mimořádně důležité je přijetí opatření, jež by snížila riziko nepříznivých účinků nerovnováhy na španělské hospodářství, potažmo na hospodářskou a měnovou unii, vezme-li se v úvahu jeho velikost a přeshraniční význam. Finanční sektor i nadále vykazuje vysoký stupeň stability, k čemuž přispívá jeho probíhající restrukturalizace, nízké náklady na financování a hospodářské oživení. V posledních letech je vytvářen velký počet pracovních míst a nezaměstnanost rychle klesá, nicméně zůstává velmi vysoká. Významnou hnací silou intenzivní tvorby pracovních míst a zvýšení konkurenceschopnosti v nedávných letech byly reformy trhu práce a zpomalování růstu mezd.

(4)

Dne 28. dubna 2017 předložilo Španělsko svůj národní program reforem na rok 2017 a dne 29. dubna 2017 svůj program stability z roku 2017. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(5)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (4) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(6)

Na Španělsko se v současné době vztahuje nápravná složka Paktu o stabilitě a růstu. Ve svém programu stability z roku 2017 Španělsko plánuje napravit nadměrný schodek do roku 2018 v souladu s rozhodnutím Rady ze dne 8. srpna 2016 o výzvě Španělsku, aby přijalo opatření ke snížení schodku, které je považováno za nezbytné pro nápravu situace nadměrného schodku (dále jen „rozhodnutí Rady z 8. srpna 2016“). Plánuje se, že celkový schodek státního rozpočtu bude dále klesat a v roce 2020 dosáhne 0,5 % HDP. Prognózy výdajů v programu stability z roku 2017 zahrnují naplnění podmíněných závazků spojených s dálnicemi a finančním sektorem, které budou v roce 2017 činit téměř 0,4 % HDP a v roce 2018 to bude 0,2 % HDP. Dosažení střednědobého rozpočtového cíle v podobě vyrovnaného rozpočtu ve strukturálním vyjádření se však v časovém horizontu programu stability z roku 2017 neplánuje. Očekává se, že přepočítané strukturální saldo (5) v roce 2020 dosáhne -1,9 % HDP. V programu stability z roku 2017 se předpokládá, že poměr veřejného dluhu k HDP v roce 2017 klesne na 98,8 %, v roce 2018 na 97,6 % a v roce 2020 na 92,5 %. Makroekonomické předpoklady programu stability z roku 2017 jsou do roku 2018 věrohodné, v pozdějším období se však zdají být poněkud optimistické. Plánované dosažení cílů je nadále závislé na silném ekonomickém výhledu, který nicméně podléhá rizikům. Další rizika dosažení fiskálních cílů se týkají nejistoty ohledně dopadu nedávno přijatých opatření v oblasti daní. Navíc pokud zohledníme předpokládané naplnění podmíněných závazků (které nejsou zahrnuty v prognóze Komise z jara 2017), program spoléhá na výrazně vyšší omezení výdajů, než předpokládá prognóza Komise v roce 2017 a 2018. Opatření nezbytná pro podporu dosažení plánovaného cílového schodku od roku 2018 nebyla dosud dostatečně specifikována.

(7)

Dne 8. srpna 2016 vyzvala Rada Španělsko, aby do roku 2018 nadměrný schodek odstranilo, a zejména aby snížilo svůj schodek veřejných financí na 4,6 % HDP v roce 2016, 3,1 % HDP v roce 2017 a 2,2 % HDP v roce 2018. Toto zlepšení salda veřejných financí na základě aktualizované prognózy Komise z jara 2016 se považovalo za odpovídající zhoršení strukturálního salda o 0,4 % HDP v roce 2016 a zlepšení ve výši 0,5 % HDP v roce 2017 i 2018. Španělsko dosáhlo v roce 2016 celkového schodku vládního rozpočtu 4,5 % HDP, což je pod úrovní cíle stanoveného v rozhodnutí Rady z 8. srpna 2016. Podle prognózy Komise z jara 2017 za předpokladu nezměněné politiky schodek vládního rozpočtu v roce 2017 klesne na 3,2 % HDP a v roce 2018 dále na 2,6 % HDP, což v roce 2017 o 0,1 % HDP přesahuje cíle hodnoty celkového schodku uvedenými v programu stability z roku 2017 a cíle stanovenými Radou a v roce 2018 o 0,4 % HDP. Na rozdíl od programu stability z roku 2017 předpověď nepředpokládá naplnění výše uvedených podmíněných závazků. Očekává se, že kumulativní fiskální úsilí v období 2016–2017 bude zajištěno jen těsně a v roce 2018 se za předpokladu nezměněné politiky předpokládá, že finanční úsilí nedosáhne výše požadované v rozhodnutí Rady z 8. srpna 2016. Navíc v srpnu 2016 Rada požádala Španělsko, aby přijalo opatření ke zlepšení svého fiskálního rámce, avšak program stability z roku 2017 neuvádí plány na posílení příspěvku pravidla o výdajích v zákoně o stabilitě k udržitelnosti veřejných financí. Celkově se Rada domnívá, že pro dodržení ustanovení Paktu o stabilitě a růstu, a zejména pokud jde o rozhodnutí Rady z 8. srpna 2016, budou nezbytná další opatření, zejména v roce 2018.

(8)

Španělsko dosud nemá jasný a jednotný rámec politiky pro zadávání veřejných zakázek, který zajišťuje dodržování právních předpisů, vysokou úroveň hospodářské soutěže a hospodářské efektivity, zejména prostřednictvím účinných kontrolních mechanismů ex ante a ex post, větší transparentnost a koordinaci u všech veřejných zadavatelů na všech úrovních správy. Vláda v roce 2017 předložila některá opatření, která by mohla zlepšit systém dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, a tato opatření v současné době čekají na schválení parlamentem.

(9)

Španělsko dosáhlo pokroku v boji proti korupci, zejména pokud jde o transparentnost správního rozhodování, a konkrétněji v oblasti přijímání právních předpisů o transparentnosti financování politických stran, majetkových přiznání a střetu zájmů. Nyní je třeba se zaměřit na provádění těchto opatření. Avšak i přes nárůst vyšetřování korupce zahrnující případy na místní a regionální úrovni nebyly na uvedených úrovních správy vytvořeny speciálně uzpůsobené preventivní strategie ke zmírnění rizik korupce a na úrovních správy neexistuje ani sdílená preventivní strategie. Další nedostatky, jako jsou mezery v právních předpisech na ochranu oznamovatelů (whistle-blowers), úroveň nezávislosti nedávno vytvořeného Úřadu pro střet zájmů a neexistence právních předpisů v oblasti lobbyingu nebyly dosud předmětem zvláštních následných opatření. Další problematickou otázkou jsou vleklá soudní řízení týkající se případů korupce. Trestní právo procesní bylo v roce 2015 novelizováno s cílem omezit dobu vyhrazenou na vyšetřování a snížit nepřiměřené prodlevy v trestním řízení. To by však mohlo zvýšit riziko, že doba vymezená pro řízení by nestačila pro řešení složitých případů korupce, pokud se ustanovení umožňující prodloužení lhůt ukáží jako restriktivní.

(10)

Ačkoli základní sazba DPH odpovídá průměru Unie a výpadky příjmů z DPH jsou nízké a dále se snižují, jsou příjmy z DPH ve Španělsku relativně nízké. Je to způsobeno zejména tím, že Španělsko u různých výrobků a služeb ve velké míře uplatňuje osvobození od daně nebo snížené sazby. V důsledku toho Španělsko zaznamenalo v roce 2014 největší slabiny v oblasti této politiky v rámci Unie (59 % oproti průměru Unie ve výši přibližně 44 %). Obdobně příjmy Španělska z daní souvisejících s životním prostředím patří mezi nejnižší v Unii, i když v posledních letech byla přijata určitá opatření, zejména v odvětví energetiky. Daně za znečistění a využívání zdrojů mohou přinést vyšší příjmy a mít významné sociální a environmentální dopady. Normativní předpisy nejsou soudržné, což má za následek různorodý přístup k některým ekologickým daním na regionální úrovni. Pokud jde o výdaje, vláda pověřila španělskou nezávislou fiskální organizaci AIReF provedením přezkumu výdajů, který bude zahrnovat všechny úrovně veřejné správy. Přezkum může pomoci určit oblasti, kde potřeby výdajů je možné naplnit účinnějším využíváním zdrojů.

(11)

V posledních letech byl vytvořen velký počet pracovních míst, který byl podporován reformami trhu práce a zpomalením růstu mezd. Nezaměstnanost rychle klesá, avšak zůstává jednou z nejvyšších v Unii, a to zejména mezi mladými lidmi a osobami s nízkou úrovní dovedností, což s sebou nese riziko odchodu z trhu práce. Téměř polovina nezaměstnaných je bez práce déle než jeden rok. Španělsko přijímá opatření na podporu mladých lidí, zejména rozšiřováním kritérií způsobilosti záruky pro mladé lidi (6), a na posílení individuální podpory dlouhodobě nezaměstnaných. Jejich účinnost závisí rovněž na výsledcích práce regionálních veřejných služeb zaměstnanosti. Existuje prostor pro posílení jejich spolupráce se sociálními službami, a tedy ke zlepšení poskytování širokých služeb osobám hledajícím zaměstnání, zejména dlouhodobě nezaměstnaným a lidem čerpajícím ze systémů zajištění příjmů. Současně by mohla být rozšířena spolupráce veřejných služeb zaměstnanosti se zaměstnavateli, a to zejména posílením podílu volných pracovních míst spravovaných službami zaměstnanosti.

(12)

Španělsko má v rámci Unie jeden z nejvyšších podílů osob v dočasném pracovním poměru a mnoho smluv na dobu určitou je uzavíráno na velmi krátkou dobu. Míra přechodu ze smluv na dobu určitou na dobu neurčitou je ve srovnání s průměrem Unie velmi nízká. Rozšířené využívání smluv na dobu určitou je spojeno s nižším růstem produktivity (mimo jiné kvůli nižším příležitostem odborné přípravy na pracovišti), horšími pracovními podmínkám a vyšším rizikem chudoby. Zdá se, že nedávné reformy na trhu práce měly mírný pozitivní účinek na snižování segmentace mezi smlouvami na dobu neurčitou a na dobu určitou, a probíhající posílení pracovních inspekcí vykazuje pozitivní výsledky při řešení zneužívání smluv na dobu určitou. Nicméně některé prvky španělského trhu práce mohou nadále působit jako překážka přijímání zaměstnanců na dobu neurčitou, mezi něž patří například nejistota v soudním sporu po propuštění spolu s poměrně vysokým odstupným pro zaměstnance se smlouvami na dobu neurčitou. Navíc systém pobídek k zaměstnávání zůstává roztříštěný a není účinně cílen na podporu zaměstnávání na dobu neurčitou. Ačkoli Španělsko v návaznosti na dohodu mezi vládou a sociálními partnery z roku 2014 nedávno vytvořilo skupinu zabývající se kvalitou zaměstnanosti, dosud nevypracovalo komplexní plán k potírání segmentace trhu práce.

(13)

Přetrvávají rozdíly v podmínkách způsobilosti pro čerpání pomoci ze systémů zajištění příjmů a v propojení mezi aktivací a ochranou v jednotlivých regionech a režimech. Některé zranitelné skupiny jsou z opatření o zaručeném příjmu vyloučeny. Omezenou účinnost režimů lze částečně vysvětlit velkými rozdíly v přiměřenosti regionálních systémů minimálního příjmu a přístupu k nim a roztříštěností vnitrostátních systémů dávek do několika systémů řešících různé kategorie uchazečů o zaměstnání, které jsou spravovány různými orgány. Roztříštěnost vede k přerušení podpory poskytované osobám, které ji potřebují, a brání poskytnutí integrovaného přístupu. Probíhající studie mají v reakci na četné výzvy posoudit účinnost vnitrostátních a regionálních režimů podpory příjmů. Rodinné dávky jsou nesprávně zacíleny. Navíc při zohlednění dopadu daňových odpočtů je systém zdanění a dávek celkově mírně regresivní. Využívání zařízení péče o děti s příjmem rodiny výrazně roste, což naznačuje překážky v přístupu pro nízkopříjmové rodiče. Poskytování služeb dlouhodobé péče se zlepšuje, nicméně v jednotlivých regionech se liší a stále neodpovídá současným potřebám.

(14)

Slabé výsledky vzdělávání mají ve Španělsku negativní dopad na dlouhodobý potenciál pro růst produktivity. Navzdory výrazným zlepšením v posledních letech zůstává míra předčasných odchodů ze vzdělávání jednou z nejvyšších v Unii. V oblasti předčasných odchodů ze vzdělávání a studijních výsledků, zejména v základních dovednostech, existují značné regionální rozdíly. Hlavními hybnými silami úspěšného školního vzdělávání v regionech dosahujících dobrých výsledků je odborná příprava učitelů a individuální podpora studentů. Španělsko má druhou nejvyšší míru opakování ročníku v Unii, což zvyšuje riziko předčasného ukončení školní docházky, snižuje očekávané dosažené výsledky a má negativní dopad na náklady na vzdělávání. Zaměstnatelnost absolventů vysokých škol je stále poměrně nízká. Snížená mobilita studentů a akademických pracovníků, omezené příležitosti stáží, nedostatek pobídek a nepružnost systému správy univerzit zůstávají hlavními překážkami pro spolupráci s firmami v oblasti vzdělávání a výzkumu.

(15)

K posílení produktivity a konkurenceschopnosti by Španělsku prospěla další podpora výzkumu a inovací. Inovační výkonnost však klesá a nyní je na nižší úrovni než v roce 2007, přičemž zaostávání země za průměrem Unie se v průběhu času zvýšilo. Nízká inovační výkonnost se shoduje s poklesem soukromých výdajů na výzkum a vývoj a poukazuje na nedostatky v rámci správy pro výzkum a inovace. Na začátku roku 2017 zahájila činnost státní agentura pro výzkum odpovědná za řízení financování výzkumu a inovací ústřední vládou. Dosud neexistuje žádné systematické víceleté plánování rozpočtů programů podpory. Účinnost programů podpory nebyla systematicky vyhodnocována s cílem zlepšit jejich vytváření a provádění. Vzhledem k nedostatku pobídek a nepružnosti systému správy univerzit zůstává spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem slabá a mobilita výzkumných pracovníků mezi veřejným a soukromým sektorem je nízká. Koordinace na různých úrovních státní správy není optimální a vnitrostátní a regionální politiky v důsledku toho nefungují v plné součinnosti.

(16)

Španělské malé podniky obvykle mají výrazně nižší produktivitu než jejich protějšky v jiných velkých členských státech. Skutečnost, že malé podniky ve Španělsku převládají, má závažný dopad na produktivitu celého hospodářství. Odstraňování překážek pro podniky, jež vzniknou, budou působit a růst, by proto vedlo k růstu investic a produktivity. Španělská vláda v posledních letech přijala řadu opatření zaměřených na usnadnění zakládání podniků a jejich růst. Konsolidace a úplné provedení těchto reforem má zásadní význam pro plné využití jejich výhod. Zákon o jednotnosti trhu přijatý v roce 2013 přispěl k řešení dodatečných nákladů pro podnikatele způsobených podstatnými rozdíly a překrýváním obchodních předpisů v různých regionech. Rostoucí využívání mechanismu pro podávání a vyřizování stížností ze strany podniků, který je v uvedeném zákoně stanoven s cílem kompenzovat překážky v přístupu na trh naznačuje možnou potřebu dalšího zjednodušení postupů udělování licencí. Koordinace mezi příslušnými orgány veřejné správy, a to i na odvětvové úrovni, vyžaduje více úsilí. Je to nezbytné k zajištění toho, aby stávající a budoucí právní předpisy na všech úrovních účinně řešily zbytečné překážky pro vstup na trh, a to i pro nové obchodní modely v rámci ekonomiky sdílení. V odvětví maloobchodu nadále zbytečně brání vstupu na trh dvojí povolení pro zřizování maloobchodních provozoven. Požadavky týkající se přístupu na trh v regionálních právních předpisech, které se týkají odvětví přepravy cestujících automobily s řidičem a služeb v oblasti krátkodobého pronájmu ubytování, mohou zbytečně ohrozit vyrovnaný vývoj sdílené ekonomiky. V prvních měsících roku 2017 přijalo Španělsko opatření ke zvýšení účinnosti zákona o jednotnosti trhu. Příkladem jsou nedávno přijaté pokyny k jeho provádění a zveřejněný katalog osvědčených a nesprávných postupů při jeho uplatňování.

(17)

Regulace odborných služeb zůstává poměrně restriktivní. Práva ochrany („vyhrazené činnosti“) jsou selektivně poskytována některým poskytovatelům služeb, zatímco jiní poskytovatelé s relevantními podobnými kvalifikacemi jsou vyloučeni. U velkého počtu profesí je povinné členství v profesním sdružení. Pokud jde o stavební inženýry, architekty a turistické průvodce, je míra restriktivnosti ve Španělsku vyšší než vážený průměr v Unii. Naopak v případě patentových zástupců a právníků je nižší než průměr Unie, avšak přístup k právnické profesi je mnohem více omezen než pro kteroukoli jinou profesi ve Španělsku.Návrh zákona o službách poskytovaných svobodnými povoláními, který mimo jiné předpokládá racionalizaci členství v profesních sdruženích, nebyl dosud přijat. Tato reforma rovněž upravuje problematiku větší transparentnosti a odpovědnosti profesních organizací, otevírá trh neodůvodněně vyhrazených činností a zabezpečuje jednotnost trhu při přístupu ke službám poskytovaným svobodnými povoláními a při výkonu těchto služeb ve Španělsku.

(18)

V kontextu evropského semestru 2017 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Španělska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Španělsku pro rok 2017. Posoudila také program stability z roku 2017 a národní program reforem na rok 2017, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Španělsku adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku ve Španělsku, ale také jejich soulad s unijními pravidly a pokyny, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(19)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2017, přičemž její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(20)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení projednala Rada národní program reforem na rok 2017 a program stability z roku 2017. Její doporučení přijatá podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 3,

1.

Zajistit dodržování rozhodnutí Rady ze dne 8. srpna 2016, včetně opatření na posílení fiskálního rámce a rámce pro zadávání veřejných zakázek. Provést komplexní přezkum výdajů s cílem identifikovat možné oblasti pro zvýšení efektivity výdajů.

2.

Posílit koordinaci mezi regionálními službami zaměstnanosti, sociálními službami a zaměstnavateli s cílem lépe reagovat na potřeby osob hledajících zaměstnání a zaměstnavatelů. Přijmout opatření na podporu zaměstnávání na dobu neurčitou. Řešit regionální rozdíly a roztříštěnost systémů zajištění příjmů a zlepšit podporu rodin, včetně přístupu ke kvalitní péči o děti. Zvýšit relevantnost terciárního vzdělávání pro pracovní trh. Řešit regionální rozdíly ve výsledcích vzdělávání, zejména posílením odborného vzdělávání učitelů a podpory jednotlivých studentů.

3.

Zajistit dostatečné a udržitelné investice do výzkumu a inovací a posílit jejich řízení na různých úrovních státní správy. Zajistit důkladné a včasné provádění zákona o jednotnosti trhu pro stávající a budoucí právní předpisy.

9.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/36

(1)

Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy potvrdila ve dnech 9. a 10. března 2017 Evropská rada. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Francie uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které bylo potvrzeno na zasedání Evropské rady ve dnech 9. a 10. března 2017. Rada přijala dne 21. března 2017 doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny („doporučení pro eurozónu“) (3).

(2)

Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik v hospodářské a měnové unii by Francie jakožto členský stát, jehož měnou je euro, měla zajistit, aby doporučení pro eurozónu, jak je promítnuto do níže uvedených doporučení č. 1 až 4, bylo plně a včas provedeno.

(3)

Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o Francii pro rok 2017. V této zprávě byl posouzen pokrok, jehož Francie dosáhla v plnění jí určených doporučení přijatých Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění svých národních cílů v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 22. února 2017. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že Francie se potýká s nadměrnými makroekonomickými nerovnováhami. Zejména je pro Francii charakteristická slabá konkurenceschopnost a vysoké a dále narůstající veřejné zadlužení, a to v kontextu nízkého růstu produktivity. Mimořádně důležité je přijetí opatření, jež by snížila riziko nepříznivých účinků na francouzské hospodářství a vzhledem k jeho velikosti a přeshraničnímu významu i nepříznivých vedlejších účinků na hospodářskou a měnovou unii.

(4)

Dne 28. dubna 2017 předložila Francie svůj národní program reforem na rok 2017 a svůj program stability z roku 2017. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(5)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (4) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(6)

Na Francii se v současnosti vztahuje nápravná složka Paktu o stabilitě a růstu. Ve svém programu stability z roku 2017 si francouzská vláda vytyčila cíl odstranit nadměrný schodek do roku 2017, v souladu s doporučením Rady ze dne 10. března 2015 v rámci postupu při nadměrném schodku, a dosáhnout celkového schodku ve výši 2,8 % HDP. Celkový schodek má podle plánu do roku 2020 klesnout na 1,3 % HDP. Střednědobého rozpočtového cíle – strukturálního schodku ve výši 0,4 % HDP – by podle plánu mělo být dosaženo do roku 2019. Předpokládá se však, že přepočtené (5) strukturální saldo dosáhne v roce 2020 -1,2 % HDP, a tudíž by střednědobého cíle nebylo během programového období dosaženo. Podle programu stability z roku 2017 by měl poměr dluhu vládního sektoru k HDP klesnout z 95,9 % HDP v roce 2018 na 93,1 % HDP v roce 2020. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je reálný. Opatření, kterými je zapotřebí podpořit plánované cíle, pokud jde o schodky od roku 2018, nebyla zatím dostatečně upřesněna.

(7)

Dne 10. března 2015 doporučila Rada Francii, aby do roku 2017 nadměrný schodek odstranila a aby v roce 2017 dosáhla schodku veřejných financí ve výši 2,8 % HDP v souladu se zlepšením strukturálního salda ve výši 0,9 % HDP. Na základě prognózy Komise z jara 2017 se očekává, že celkový schodek vládního sektoru v roce 2017 dosáhne 3,0 % HDP, což je v souladu s referenční hodnotou stanovenou Smlouvou, ale překračuje cíl doporučený Radou. Pokud jde o rok 2018, měl by při nezměněné politice celkový schodek vládního sektoru činit 3,2 % HDP, tudíž být nad referenční hodnotou stanovenou ve Smlouvě, což ukazuje na rizika pro zajištění trvalé nápravy nadměrného schodku. Kromě toho se podle projekcí v období, na které se vztahuje postup při nadměrném schodku, nerealizuje doporučené fiskální úsilí, neboť strategie konsolidace prováděná Francií spoléhá především na zlepšení cyklických podmínek a přetrvávání prostředí s nízkými úrokovými sazbami, což je mimo kontrolu orgánů.

(8)

Pokud by v roce 2018 bylo dosaženo včasné a trvalé nápravy, začala by se na Francii vztahovat preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a přechodné pravidlo pro zadlužení. S ohledem na její fiskální situaci, a zejména na míru zadlužení se očekává, že Francie provede další korekci při dosahování svého střednědobého rozpočtového cíle, kterým je strukturální schodek ve výši 0,4 % HDP. Podle společně dohodnuté korekční matice v rámci Paktu o stabilitě a růstu se tato korekce promítá do požadavku, aby nominální míra růstu čistých primárních výdajů sektoru vládních institucí (6) v roce 2018 nepřesáhla 1,2 %. To odpovídá roční strukturální korekci ve výši 0,6 % HDP. Při nezměněné politice existuje v roce 2018 riziko výrazného odchýlení od uvedeného požadavku. Existuje také riziko, že Francie v roce 2018 nedodrží přechodné pravidlo pro zadlužení, protože se předpokládá zhoršení strukturálního salda (o 0,5 % HDP) ve srovnání s minimální lineární strukturální korekcí ve výši 0,4 % HDP. Celkově se Rada domnívá, že Francie musí být připravena přijmout další opatření pro zajištění souladu v roce 2017 a že od roku 2018 budou zapotřebí další opatření, aby bylo dosaženo souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Podle nařízení (ES) č. 1466/97 by se však při posuzování rozpočtových plánů a výsledků měla zohledňovat vyrovnanost rozpočtu členského státu s ohledem na cyklické podmínky. Jak připomíná sdělení Komise týkající se evropského semestru 2017, které doprovází tato doporučení pro jednotlivé země, bude třeba, aby posouzení návrhu rozpočtového plánu na rok 2018 a následné posouzení rozpočtových výsledků za rok 2018 řádně zohledňovalo cíl dosažení orientace fiskální politiky, která přispěje jak k posílení probíhajícího oživení, tak k zajištění udržitelnosti veřejných financí Francie. V této souvislosti Rada konstatuje, že Komise má zejména s ohledem na cyklickou situaci ve Francii v úmyslu provést celkové posouzení v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97.

(9)

Poměr veřejných výdajů k HDP ve Francii je jeden z nejvyšších v Unii. Podíl výdajů by měl v roce 2017 dosáhnout 56,2 % HDP, což je o 9,7 procentního bodu více než v Unii. Francie se řídila strategií konsolidace založené na výdajích, která se opírala především o klesající úrokové sazby a škrty v oblasti veřejných investic. Je však nepravděpodobné, že prostředí nízkých úrokových sazeb bude ve střednědobém horizontu převládat, a omezení produktivních veřejných investic by mohlo ohrozit budoucí hospodářský potenciál. Naproti tomu byla při přezkumech výdajů zjištěna řada potenciálních úspor z důvodu vyšší efektivity, které nebyly uskutečněny. Při přezkumu výdajů byl zjištěn zlomek – méně než 2 % – z celkových plánovaných úspor výdajů ve výši 50 miliard EUR za období 2015–2017. Nicméně pouze část z nich se promítla do konkrétních opatření v rozpočtu na rok 2016, opatření obsažená v zákoně o státním rozpočtu na rok 2017 se opírala o ty, které již byly uvedeny v rámci přezkumu výdajů v roce 2015. Možnosti úspor plynoucích z přezkumu výdajů by se mohly výrazně zvýšit tak, že by se rozšířilo spektrum přezkoumávaných oblastí výdajů a uskutečnila víceletá strategie, aby se zjištěné úspory plně promítly do konkrétních rozpočtových opatření.

(10)

Vysoké příspěvky sociálního zabezpečení v kombinaci s vysokou mírou zdanění zatěžující společnosti mohou odradit soukromé investice a bránit růstu společností i najímání nových pracovních sil. Nadále jsou uskutečňována politická opatření ke snížení nákladů práce s tím, že v dubnu 2016 byla zahájena druhá fáze snižování příspěvků zaměstnavatelů na sociální zabezpečení plánovaného v rámci paktu solidarity a odpovědnosti. Kromě toho vláda zvýšila na rok 2017 daňovou úlevu pro konkurenceschopnost a zaměstnanost (CICE) z 6 % na 7 %. Tato opatření ke snížení daňového zatížení od roku 2013 konkurenceschopnost Francie zlepšují, nicméně nahromaděné ztráty z minulosti zatím nebyly nahrazeny. U průměrné mzdy měla v roce 2015 Francie nejvyšší příspěvek zaměstnavatelů na sociální zabezpečení v Unii v poměru k celkovým nákladům práce, které hradí zaměstnavatel, i když s klesající tendencí. Nedávná hodnocení těchto opatření zdůraznila jejich pozitivní účinky na zaměstnanost a ziskové rozpětí podniků, ale je zapotřebí dalších hodnocení, aby bylo možné plně posoudit jejich dopad na mzdy, investice, zaměstnanost a ziskové rozpětí podniků. Z nedávných hodnocení rovněž vyplývá, že konsolidace režimů snižování nákladů práce a jejich transformace na trvalé snížení příspěvků na sociální zabezpečení by optimalizovaly jejich účinky na zaměstnanost a investice.

(11)

Od 1. července 2016 byla efektivní průměrná sazba daně z příjmů právnických osob, která činila 38,4 %, nejvyšší v Unii a další daně z výroby jsou rovněž mimořádně vysoké. Francie nicméně přijala opatření k postupnému snižování zákonné sazby daně z příjmu právnických osob tak, aby v roce 2020 dosáhla 28 %. Zároveň daňové zatížení dopadá méně než v jiných členských státech na spotřebu. Francie byla v roce 2014 na 27. místě v Unii, pokud jde o procentní podíl daní z příjmů ze spotřeby v celkovém zdanění. Systém DPH je charakterizován základní sazbou, která se řadí do středu, a velmi nízkými sazbami uplatňovanými na širokou základnu. Složitost daňového systému může být překážkou pro dobře fungující podnikatelské prostředí. Francie má vysoké daňové zatížení spolu s řadou daňových úlev, snížených sazeb a velkým počtem daňových režimů, což vede ke zvýšení nákladů na dodržování předpisů a k nejistotě, zejména pro podniky. Celkové daňové výdaje ve výši více než 3 % HDP jsou značné. Správní náklady na výběr daní daňovými orgány jsou rovněž vysoké a jsou vyšší než průměr Unie.

(12)

V roce 2016 se míra nezaměstnanosti snížila na 10,1 %. Nezaměstnanost je vyšší u mladých lidí, lidí s nízkou kvalifikací a těch, kteří se nenarodili v Unii. Probíhající reformy správy věcí veřejných jsou klíčové pro přizpůsobení vzdělávacích příležitostí vyhlídkám na získání zaměstnání a hospodářským potřebám. Souběžně s tím se uchazeči o zaměstnání, méně kvalifikovaní pracovníci a zaměstnanci malých a středních podniků střetávají s přetrvávajícími problémy, pokud jde o dostupnost odborné přípravy. Zajištění jejich účasti a relevance poskytované odborné přípravy mohou vyžadovat posílení stávajících opatření a vyrovnání zdrojů. Mladí lidé a mezi nimi ti nejméně kvalifikovaní se stále potýkají s obtížemi při vstupu na trh práce. V této souvislosti přinesla pozitivní výsledky opatření přijatá na podporu učňovské přípravy. Nabízené počáteční vzdělávání a příprava však nejsou dostatečně propojeny s pracovními příležitostmi, zejména v určitých terciárních sektorech, či pokud jsou založeny na výuce ve škole. Kromě toho jsou žáci ze znevýhodněného prostředí častěji směrováni k počátečnímu vzdělání, což má rovněž vysoký podíl na předčasném ukončování studia a přispívá k vysoké nerovnosti ve vzdělávání. Dopad sociálně-ekonomického statusu na výsledky studentů je nejvyšší v OECD.

(13)

V roce 2016 bylo zaměstnáno pouze 54,5 % osob v produktivním věku narozených mimo EU. Míra zaměstnanosti žen byla jednou z nejnižších v Unii (45,4 %). Rozdíl v zaměstnanosti mezi osobami narozenými mimo EU a ve Francii se v roce 2016 zvýšil na 17,5 procentního bodu (u žen 23,7 procentního bodu). Špatné výsledky, pokud jde o osoby narozené mimo EU, snižují celkovou míru zaměstnanosti a způsobují chronicky nedostatečné využívání pracovních sil. Druhá generace přistěhovalců se také potýká s nepříznivými výsledky v oblasti zaměstnanosti, které nejsou způsobeny rozdíly ve věku, vzdělání a dovednostech. Navíc přetrvávají rozdíly ve výsledcích v oblasti vzdělávání, protože druhá generace přistěhovalců se dostává na stejnou úroveň pouze částečně. V zájmu řešení tohoto problému je potřeba přijmout komplexní strategii, zahrnující zejména konkrétní opatření týkající se jazykových dovedností, zvyšování kvalifikace a odborné přípravy, pracovního poradenství a dalších cílených aktivních politik na trhu práce. Pro podporu účasti na trhu práce má klíčový význam skutečná dostupnost služeb, jakož i kroky proti diskriminačním praktikám, jež ovlivňují najímání osob narozených mimo EU a druhé generace přistěhovalců.

(14)

Od roku 2013 se minimální mzda ve Francii řídí pravidly indexace. V kontextu nízké inflace a zpomalení růstu mezd byl její růst nižší než referenční mzdy. I když je minimální mzda oproti mediánové mzdě vysoká, náklady práce za minimální mzdu byly sníženy osvobozením od sociálních příspěvků. Zvýšení minimální mzdy vyvolávají zvýšení mezd u většiny kategorií pracovníků a mohou vytvářet tlak na zvyšování mezd. I když je indexace minimální mzdy důležitá pro zachování kupní síly pracovníků, mohl by stávající mechanismus indexace přispívat ke zpoždění potřebné celkové úpravy mezd. Za současné vysoké nezaměstnanosti navíc existují rizika, že náklady práce za minimální mzdu budou bránit pracovním příležitostem pro osoby s nízkou kvalifikací. Skupina nezávislých odborníků každoročně posuzuje minimální mzdu ve Francii a vydává nezávazná stanoviska k jejímu vývoji. Jejich stanovisko k prudkému zvyšování ad hoc bylo zatím vždy respektováno a hraje důležitou úlohu při kontrole takovéhoto zvyšování ad hoc.

(15)

Zákonem týkajícím se práce, sociálního dialogu a profesní dráhy ze srpna 2016 zavedla Francie opatření zaměřená na zvýšení schopnosti podniků přizpůsobit se hospodářským cyklům a na snížení segmentace. Zákon objasňuje pravidla propouštění z hospodářských důvodů, rozšiřuje působnost většiny podnikových dohod a zvyšuje účinnost kolektivního vyjednávání. Přetrvávající vysoká míra nezaměstnanosti představuje zátěž pro udržitelnost systému dávek v nezaměstnanosti. V tomto ohledu se v březnu 2017 sociální partneři dohodli na nové úmluvě o dávkách v nezaměstnanosti, která byla potvrzena vládou a která je zaměřena na snížení ročního schodku o 1,2 miliardy EUR.

(16)

Francie sice zlepšila svou celkovou regulační výkonnost, ale podnikatelské prostředí se nadále řadí do středu ve srovnání s hlavními konkurenty. I přes pokračující úsilí o zjednodušení se podniky stále potýkají s velkou regulační zátěží a rychle se měnícími právními předpisy. To je jedna z hlavních překážek pro soukromé investice. Svým programem zjednodušování právního rámce podnikla Francie kroky k omezení byrokracie pro podniky, ale jedna pětina opatření přijatých před rokem 2016 nebyla do května 2017 realizována. Rozvoj podniků zároveň nadále ovlivňují dopady prahových hodnot, což má důsledky pro jejich hospodářskou výkonnost a výkonnost trhu. Větší sociální a daňové povinnosti vztahující se na podniky od určitého počtu zaměstnanců mohou podniky odradit od rozšiřování na takovou velikost, která by jim umožňovala exportovat a inovovat. Tyto dopady prahových hodnot mohou zpětně ovlivnit produktivitu, konkurenceschopnost a internacionalizaci podniků. Podle empirických zjištění je prahová hodnota 10 a 50 zaměstnanců pro zaměstnavatele zvlášť nákladná a francouzská ekonomika se vyznačuje nepřiměřeně nízkým podílem společností, v nichž počty zaměstnanců přesahují tyto prahy, což naznačuje souvislost mezi oběma jevy.

(17)

V celé řadě odvětví se zlepšila hospodářská soutěž v oblasti služeb, nicméně některá hospodářsky významná odvětví, jako je účetnictví, architektura, domácí pečovatelské služby, ubytovací a stravovací služby, taxislužba a služby nájmu vozidla se stále vyznačují nízkou hospodářskou soutěží nebo regulačními překážkami. Přetrvávající překážky pro tyto služby, zejména nadměrné regulační požadavky, odrazují od vstupu na trh nebo omezují účinnou hospodářskou soutěž. Omezení těchto překážek by mohlo umožnit stávajícím či novým firmám, aby pomocí nových technologií a digitalizací zvýšily svoji konkurenceschopnost nebo vstupovaly na trhy, a mohlo by přinést prospěch spotřebitelům ve formě nižších cen a lepší kvality služeb. Za tímto účelem zahájila Komise v lednu 2017 vzájemné hodnocení, které je součástí balíčku na odstranění překážek na trzích služeb a v němž vyzvala členské státy, aby vyhodnotily příslušné překážky, které omezují přístup k určitým povoláním.

(18)

Inovace ve Francii neodpovídá výkonnosti vedoucích zemí Evropy v oblasti inovací. Problémem je komplikovanost i celková koordinace. Rozdíl mezi výší poskytované veřejné podpory a průměrnou výkonností Francie v oblasti inovací vyvolává otázky o účinnosti mechanismů veřejné podpory. Zejména není optimální spolupráce mezi veřejným výzkumem a podniky, což nepříznivě ovlivňuje hospodářskou výkonnost systému inovací.

(19)

V kontextu evropského semestru 2017 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Francie, kterou zveřejnila ve své zprávě o Francii pro rok 2017. Posoudila také program stability z roku 2017 a národní program reforem na rok 2017, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Francii adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku ve Francii, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(20)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2017, přičemž její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(21)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení projednala Rada národní program reforem na rok 2017 a program stability z roku 2017. Její doporučení přijatá podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 4,

1.

Zajistit plnění doporučení Rady ze dne 10. března 2015 v rámci postupu při nadměrném schodku. Vyvinout v roce 2018 významné fiskální úsilí v souladu s požadavky preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu, s přihlédnutím k nutnosti posílit probíhající oživení a zajistit udržitelnost veřejných financí Francie. Komplexně přezkoumat výdajové položky s cílem dosáhnout vyšší efektivity, která se promítne do úspor výdajů.

2.

Konsolidovat opatření na snížení nákladů práce tak, aby se rozpočtově neutrálním způsobem maximalizovala jejich efektivita a aby se zintenzivnily jejich účinky na zaměstnanost a investice. Rozšířit celkový základ daně a přijmout další opatření k provedení plánovaných snížení zákonné sazby daně z příjmu právnických osob.

3.

Zlepšit přístup na trh práce v případě uchazečů o zaměstnání, zejména méně kvalifikovaných pracovníků a osob z přistěhovaleckého prostředí, včetně revize systému odborného vzdělávání a přípravy. Zajistit, aby vývoj minimální mzdy byl konzistentní s vytvářením pracovních míst a konkurenceschopností.

4.

Dále snížit regulační zátěž pro podniky, mimo jiné pokračováním v programu zjednodušování. Pokračovat v odstraňování překážek hospodářské soutěže v odvětví služeb, mimo jiné v odvětví služeb pro podniky a regulovaných povolání. Zjednodušit a zvýšit efektivnost režimů veřejné podpory pro inovace.

9.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/41

(1)

Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy potvrdila ve dnech 9. a 10. března 2017 Evropská rada. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Chorvatsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(2)

Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o Chorvatsku pro rok 2017. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Chorvatsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 22. února 2017. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že Chorvatsko se potýká s nadměrnými makroekonomickými nerovnováhami. Zejména v roce 2016 začala klesat míra veřejného zadlužení, avšak veřejný dluh je vystaven měnovému riziku a rizika související s fiskální udržitelností zůstávají ve střednědobém horizontu vysoká. Zadlužení soukromého sektoru se snižuje, nicméně zůstává stále vysoké, a to zejména v podnikovém sektoru, a je silně vystaveno měnovému riziku. Finanční sektor má podporovat oživení, nicméně zůstává vystaven úvěrovému riziku souvisejícímu s měnovým rizikem. Podíl úvěrů v selhání je stále vysoký. Míra nezaměstnanosti rychle klesá v důsledku mírného přírůstku pracovních míst a úbytku pracovní síly. Těžkopádné podnikatelské prostředí snižuje produktivní investice a růst produktivity.

(3)

Dne 27. dubna 2017 předložilo Chorvatsko svůj národní program reforem na rok 2017 a svůj konvergenční program z roku 2017. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(4)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (3) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(5)

Poté, co byl zrušen postup při nadměrném schodku, se na Chorvatsko vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a pravidlo pro zadlužení. Ve svém konvergenčním programu z roku 2017 plánuje vláda postupné zlepšení salda veřejných financí z -0,8 % HDP v roce 2016 na 0,5 % HDP v roce 2020. Střednědobý rozpočtový cíl stanovený na -1,75 % HDP ve strukturálním vyjádření byl v roce 2016 splněn s velkou rezervou a plánuje se, že (přepočítané (4)) strukturální saldo dosáhne v roce 2017 a 2018 střednědobého rozpočtového cíle, avšak bez rezervy. Očekává se, že následně dojde opět k mírnému zlepšení. Konvergenční program očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP bude dále klesat, přičemž vrcholu dosáhne v roce 2015 ve výši 86,7 % HDP a do roku 2020 klesne na 72,1 %. Makroekonomický scénář, na němž jsou tyto rozpočtové projekce založeny, je optimistický, a to zejména s ohledem na negativní dopad finančních obtíží, s nimiž se potýká největší soukromá chorvatská společnost Agrokor a které nejsou v projekcích programu zohledněny. Krize společnosti Agrokor představuje rovněž přímá rizika pro rozpočtové projekce. Navíc nebyla dosud dostatečně specifikována opatření nezbytná pro podporu dosažení plánovaného cílového schodku od roku 2017.

(6)

Rada dne 12. července 2016 Chorvatsku doporučila, aby dosáhlo roční fiskální korekce ve výši nejméně 0,6 % HDP za účelem dosažení střednědobého rozpočtového cíle v roce 2017. Výsledné údaje, jež ukazují podstatné zlepšení celkového salda pro rok 2016, naznačují, že Chorvatsko již v uvedeném roce splnilo svůj střednědobý rozpočtový cíl. Prognóza Komise z jara 2017 očekává, že strukturální saldo zůstane v roce 2017 nad střednědobým rozpočtovým cílem, ačkoli v roce 2017 klesne z -0,3 % HDP v roce 2016 na -1,7 % HDP. V roce 2018 se Chorvatsku doporučuje, aby dále sledovalo střednědobý rozpočtový cíl. Prognóza Komise z jara 2017 předpokládá, že strukturální saldo dále klesne na -2,1 % HDP, což poukazuje na riziko určité odchylky od střednědobého rozpočtového cíle. Očekává se, že Chorvatsko v letech 2017 a 2018 dodrží pravidlo pro zadlužení. Celkově se Rada domnívá, že Chorvatsko musí být připraveno přijmout v roce 2018 další opatření za účelem zajištění dodržování ustanovení Paktu o stabilitě a růstu.

(7)

Chorvatský rámec fiskální správy vykazuje nedostatky. Nový zákon o fiskální odpovědnosti, který má posílit rozpočtový rámec, jakož i nezávislost a mandát Komise pro fiskální politiku, nebyl dosud přijat. Změna zákona o státním rozpočtu, jejímž cílem je posílit střednědobý rozpočtový rámec a řešit revize rozpočtových plánů na centrální i místní úrovni, byla odložena. Spolehlivost projekcí, z nichž návrh rozpočtových plánů vychází, zůstává nízká.

(8)

Chorvatsko má relativně nízké příjmy z periodických daní z nemovitostí. Příjmy vybírají místní samosprávné celky prostřednictvím poplatků spojených s majetkem, avšak v jejich výpočtech a krytí existují značné rozdíly. Opírá se rovněž o méně efektivní zdanění převodu vlastnictví. V návaznosti na opakovaná doporučení pro Chorvatsko jako součást daňové reformy přijaté na konci roku 2016 budou od roku 2018 některé místní poplatky a daně nahrazeny periodickou daní z nemovitostí vypočítanou na základě pěti parametrů, které přibližují hodnotu majetku. To je považováno za první krok k plnohodnotné periodické dani z nemovitostí založené na jejich hodnotě.

(9)

Potřeby financování chorvatského státu a vystavení veřejného dluhu měnovému riziku zdůrazňují význam spolehlivých finančních zdrojů a obezřetného řízení rizik. Za účelem plnění doporučení určeného Chorvatsku byla na začátku roku 2017 přijata strategie řízení dluhu pro ústřední vládní instituce na období 2017–2019. Tato strategie byla přijata 3 roky po vypršení předchozí strategie. Institucionální uspořádání správy veřejného dluhu, včetně komunikace s trhy, řízením rizik a aktualizace strategie v pravidelných intervalech, je nedostatečné. Mimorozpočtové operace s potenciálním dopadem na dluh nejsou dostatečně zohledněny.

(10)

Trh práce zažívá v poslední době oživení, avšak míra nezaměstnanosti je stále vysoká s vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných. Spolu s nízkou a klesající mírou ekonomické aktivity to znamená velký nevyužitý pracovní potenciál. Pokles ekonomické aktivity v roce 2016 byl obzvláště patrný u osob s nízkou kvalifikací v nejproduktivnějším věku a jeho příčinou bylo snižování počtu obyvatel v produktivním věku zapříčiněné stárnutím a emigrací, přičemž oba tyto faktory mají vzestupnou tendenci.

(11)

Ekonomická neaktivita je poměrně vysoká u skupin, které má nárok na předčasný odchod do důchodu. Krátké období plateb příspěvků na důchod vede k nízké současné a budoucí přiměřenosti důchodů a riziku chudoby ve stáří. Existuje mnoho způsobů předčasného odchodu do důchodu. Předčasný odchod do důchodu je možný celých pět let před dosažením zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu. Finanční pobídky, aby lidé pracovali až do tohoto věku, jsou nízké. Oznámená opatření na podporu delšího pracovního života nebyla provedena. Pečovatelské povinnosti přispívají k nízké účasti na trhu práce, a to zejména u starších žen v nejproduktivnějším věku. V Chorvatsku je nedostatek formálních zařízení péče o děti a existují velké rozdíly mezi regiony; pracovní smlouvy zároveň umožňují malou flexibilitu, jak sladit práci a péči. K dnešnímu dni je zákonný věk pro odchod do důchodu stanoven na 61 let a 9 měsíců pro ženy a 65 let pro muže. Sbližování a zvyšování zákonného věku pro odchod do důchodu je pomalé. V roce 2038 by měl být věk odchodu do důchodu pro muže i pro ženy 67 let. Uvažuje se o urychlení, avšak nebylo dosud přijato. Důchodový systém přiznává nárok na důchod za příznivějších podmínek určitým kategoriím pracovníků v zaměstnáních klasifikovaných jako náročná nebo nebezpečná a pracovníkům v určitých odvětvích. Orgány Chorvatska dokončily přezkum náročných a nebezpečných povolání, avšak pravidla dosud nebyla zjednodušena.

(12)

Podle nejnovějších údajů bylo v roce 2015 téměř 30 % obyvatelstva vystaveno hrozbě chudoby či sociálního vyloučení. Systém sociální ochrany vykazuje nedostatky v účinnosti a spravedlnosti, které mají kořeny v nesrovnalostech kritérií způsobilosti, roztříštěném zeměpisném pokrytí, nedostatku koordinace mezi odpovědnými orgány a nízké transparentnosti. V roce 2016 bylo na systém minimálního příjmu, který je zaměřen na nejchudší domácnosti, vydáno pouze 0,6 % HDP. Reformní plány, včetně institucionálního přiřazení odpovědností a harmonizace kritérií způsobilosti, se ocitly v mrtvém bodě.

(13)

Získávání dovedností potřebných na trhu práce je důležitou podmínkou pro uplatnitelnost na trhu práce. Účast v programech vzdělávání dospělých je velmi nízká. Nízké jsou i výdaje a rozsah aktivních politik na trhu práce, rekvalifikačních opatření a celoživotního učení. Odborná příprava není dostatečně zacílena na starší pracovníky, pracovníky s nízkou kvalifikací a dlouhodobě nezaměstnané, kteří mají s pracovním uplatněním největší problémy. Příprava právních předpisů na zlepšení kvality institucí, programů a výuky pro vzdělávání dospělých je zpožděná.

(14)

K tomu, aby si lidé našli a udrželi dobré a stabilní zaměstnání a úspěšně se účastnili ekonomického a společenského života, jsou potřebné dostatečné základní dovednosti. Z informací z mezinárodního výzkumu vyplynulo, že patnáctiletí chorvatští školáci mají závažné nedostatky v základních dovednostech, aplikované vědě a matematice. Od roku 2015 byla jako součást provádění strategie v oblasti vzdělávání, vědy a technologií zahájena reforma školních osnov za účelem zlepšení obsahu a výuky přenositelných dovedností. Po nejednoznačných reakcích zúčastněných stran byly učební osnovy revidovány a provádění bylo značně zpožděno. Proces musí nyní pokračovat v souladu s původními cíli. Chorvatsko v nedávné době přijalo strategii odborného vzdělávání a přípravy. Očekává se, že to povede k aktualizaci osnov v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, zvýšení role učení se prací a lepší kvalitě výukových a vzdělávacích metod v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. Dosud nebyl zaveden systém uznávání a validace neformálního a informálního učení.

(15)

Územní a funkční roztříštěnost veřejné správy má negativní dopad na poskytování služeb a účelnost veřejných výdajů. Současné kompetence a fiskální vztahy mezi úrovněmi vlády nejsou příznivé pro účinné a spravedlivé poskytování veřejných služeb, zejména v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a sociální pomoci. Komplexní reforma veřejné správy se potýká se zpožděními. Právní předpisy na přerozdělení úkolů mezi ústředními a místními orgány nejsou dosud schváleny. Stejně jako v případě zefektivnění systému státních agentur. Na začátku roku 2017 chorvatské orgány oznámily vytvoření pracovní skupiny pro vypracování právních předpisů o financování na nižší než celostátní úrovni správy.

(16)

Roztříštěnost při stanovování mezd ve veřejné správě i stále brání transparentnosti mezd a rovnosti zacházení, jakož i kontrole vlády nad mzdovými náklady, což s sebou nese rizika přelévání do širší ekonomiky. V únoru 2017 přijala vláda společné pokyny pro vyjednávání a sledování kolektivních smluv ve veřejném sektoru, avšak zjednodušení rámců pro stanovování mezd bylo odloženo do roku 2018.

(17)

Státem vlastněné podniky jsou v průměru méně produktivní než soukromé firmy, což naznačuje nedostatky v jejich řízení. Mají negativní dopad na alokační účinnost a přispívají k nižšímu růstu produktivity v ekonomice. V loňském roce byly pomalu zahájeny kroky k převodu státem vlastněných podniků do soukromého vlastnictví. Zvýšené sledování výkonu a odpovědnosti jejich řídicích orgánů, mimo jiné i podniků vlastněných místními útvary veřejné správy, by zlepšilo jejich řízení.

(18)

Chorvatská banka pro obnovu a rozvoj (HBOR) hraje klíčovou roli při provádění finančních nástrojů Unie, zejména investičního plánu pro Evropu. Aby mohla tuto úlohu plnit v úplné míře, musí dodržovat vysoké standardy transparentnosti a odpovědnosti. Chorvatské orgány plánují provést nezávislý přezkum kvality aktiv jejího úvěrového portfolia nezávislými auditory, který má být dokončen do konce roku 2017. Na základě těchto zjištění bude znovu posouzen její regulační rámec a řídicí struktury.

(19)

Podniky nesou vysokou regulační zátěž. Velký počet parafiskálních změn, z nichž se řada statisticky považuje za daně, komplikuje podnikatelské prostředí. Za účelem plnění doporučení určeného Chorvatsku se vláda v létě 2016 rozhodla zrušit 13 parafiskálních poplatků a dalších 11 snížit, avšak provádění je pomalé. Podniky nadále trpí vysokou administrativní zátěží. Byl přijat akční plán na snížení administrativní zátěže, který se vztahuje na osm regulačních oblastí, avšak nebyl dosud proveden.

(20)

Po prudkém poklesu během krize došlo v roce 2016 k oživení investic. Přes příznivé makroekonomické a finanční podmínky je udržitelnější oživení v oblasti investic negativně ovlivňováno klíčovými překážkami. Nedostatky ve veřejné správě, těžkopádné podnikatelské prostředí, pomalé provádění protikorupční strategie, restriktivní regulace v klíčových odvětvích infrastruktury a silná přítomnost státu v ekonomice mají na podnikatelské prostředí negativní dopad.

(21)

Modernizace právní úpravy povolání může podpořit mobilitu pracovní síly a přispět k nižším cenám odborných služeb, a tím zvýšit růstový potenciál. Právní předpisy pro poskytovatele služeb a regulovaná povolání v Chorvatsku jsou restriktivní, a to zejména pro právníky. V létě 2016 vláda přijala akční plán s cílem nevhodné právní předpisy nahradit a modernizovat, avšak plán měl omezený rozsah a nebyl dostatečně podrobný.

(22)

Kvalita a účinnost systému soudnictví je klíčovým faktorem podnikatelského prostředí. I přes snížení počtu nevyřešených případů jsou řízení soudu prvního stupně v obchodních, občanskoprávních a trestních věcech dlouhá. Elektronické podávání a doručování soudních dokumentů má potenciál výrazně zlepšit systém soudnictví, avšak dosud není zavedeno. Soudci obchodních soudů nemají k registrům on-line přístup: to má negativní dopad na efektivitu insolvenčního řízení. Soudní rozsudky jsou jen zřídka k dispozici on-line a existuje prostor pro modernizaci obchodních procesů u obchodních soudů prvního stupně.

(23)

Odvětví bankovnictví zůstává dobře kapitalizováno a po převodu úvěrů pořízených ve švýcarských francích na eura v roce 2015 došlo v roce 2016 k oživení jeho ziskovosti. Poměr úvěrů v selhání k hrubým úvěrům v poslední době klesá, avšak je stále vysoký, zejména u nefinančních podniků. Pokles je zřejmě způsoben prodeji, jakož i progresivními a automatickými požadavky na vytváření opravných položek v roce 2013. Vláda v reakci na doporučení pro Chorvatsko zavedla jako součást nedávné daňové reformy rovněž nový daňový režim pro odpisování úvěrů v selhání. Jeho účinky vyžadují bližší sledování. Účinnost nedávno reformovaného insolvenčního rámce při usnadnění řešení úvěrů v selhání rovněž vyžaduje bližší sledování.

(24)

V kontextu evropského semestru 2017 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Chorvatska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Chorvatsku pro rok 2017. Posoudila také konvergenční program z roku 2017 a národní program reforem na rok 2017, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Chorvatsku adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Chorvatsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(25)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program z roku 2017, přičemž její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(26)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení projednala Rada národní program reforem na rok 2017 a konvergenční program z roku 2017. Její doporučení přijatá podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 5,

1.

Vykonávat fiskální politiku v souladu s požadavky preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu, což znamená dodržet v roce 2018 svůj střednědobý rozpočtový cíl. Do září 2017 posílit rozpočtové plánování a víceletý rozpočtový rámec, mimo jiné posílením nezávislosti a mandátu Komise pro fiskální politiku. Přijmout nezbytné kroky pro zavedení daní z nemovitosti na základě jejich hodnoty. Posílit rámec pro správu veřejného dluhu, mimo jiné zajištěním ročních aktualizací strategie řízení dluhu.

2.

Odrazovat od předčasného odchodu do důchodu, urychlit přechod k vyššímu zákonem stanovenému věku odchodu do důchodu a sladit ustanovení v oblasti důchodů pro určité kategorie s pravidly obecného režimu. Zlepšit koordinaci a transparentnost sociálních dávek.

3.

Zlepšit vzdělávání dospělých, zejména starších pracovníků, osob s nízkou kvalifikací a dlouhodobě nezaměstnaných. Urychlit reformu vzdělávacího systému.

4.

Snížit roztříštěnost a zlepšit funkční rozdělení pravomocí ve veřejné správě a zvýšit efektivitu a snížit územní rozdíly při poskytování veřejných služeb. Po konzultaci se sociálními partnery harmonizovat rámce pro tvorbu mezd ve veřejné správě a veřejných službách.

5.

Urychlit odprodej státem vlastněných podniků a jiného státního majetku a zlepšit korporátní řízení v podnicích ve vlastnictví státu. Výrazně snížit zatížení podniků vyplývající z nákladů na regulaci a z administrativní zátěže. Odstranit regulační omezení, která brání v přístupu k regulovaným povoláním, profesionálním a obchodním službám a jejich vykonávání. Zlepšit kvalitu a účinnost systému soudnictví, zejména snížením délky občanskoprávního a obchodního řízení.

9.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/46

(1)

Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy potvrdila ve dnech 9. a 10. března 2017 Evropská rada. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Itálie uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které bylo potvrzeno na zasedání Evropské rady ve dnech 9. a 10. března 2017. Rada přijala dne 21. března 2017 doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny („doporučení pro eurozónu“) (3).

(2)

Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik v hospodářské a měnové unii by Itálie jakožto členský stát, jehož měnou je euro, měla zajistit, aby doporučení pro eurozónu, jak je promítnuto do níže uvedených doporučení č. 1 až 4, bylo plně a včas provedeno.

(3)

Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o Itálii pro rok 2017. V této zprávě byl posouzen pokrok, jehož Itálie dosáhla v plnění jí určených doporučení přijatých Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění svých národních cílů v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 22. února 2017. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že Itálie se potýká s nadměrnými makroekonomickými nerovnováhami. Vysoký veřejný dluh a dlouhodobě slabá dynamika produktivity v kombinaci s nezaměstnaností a značným objemem úvěrů v selhání s sebou nesou přeshraničně významná rizika. Mimořádně důležité je přijetí opatření, jež by snížila riziko nepříznivých účinků na italské hospodářství, potažmo na hospodářskou a měnovou unii, vezme-li se v úvahu jeho velikost a přeshraniční význam.

(4)

Dne 27. dubna 2017 předložila Itálie svůj národní program reforem na rok 2017 a svůj program stability z roku 2017. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně. Italský národní program reforem na rok 2017 obsahuje závazky v krátkodobém i střednědobém horizontu. V krátkodobém výhledu se plánuje konečné přijetí chystaných právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, jakož i reformy trestního řízení a institutu promlčení a počítá se také s provedením předpisu zaměřeného na boj proti chudobě a s realizací opatření v souvislosti s vyjednáváním na úrovni podniků, přesunem daňové zátěže a privatizací. Ve střednědobém výhledu jsou pak plánována opatření, která se týkají veřejných financí, zdanění, trhu práce, bankovního a úvěrového systému, hospodářské soutěže, veřejné správy, justice a investic. Národní program reforem na rok 2017 se rovněž věnuje výzvám, které byly zjištěny ve zprávě o Kypru pro rok 2017 a v doporučení pro eurozónu, k nimž patří potřeba obnovit investice a zajistit udržitelnost veřejných financí. Budou-li tato opatření plně provedena podle uvedeného časového harmonogramu, pomohou Itálii řešit její makroekonomické nerovnováhy a plnit doporučení, která byla zemi určena. Na základě vyhodnocení politických závazků Itálie Komise potvrzuje svůj předchozí závěr, že v této fázi nejsou v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze stanoveného v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 a (EU) č. 1174/2011 (4) opodstatněné žádné další kroky. Provádění programu politických reforem bude pozorně sledováno prostřednictvím zvláštního monitorování.

(5)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (5) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(6)

Na Itálii se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a pravidlo týkající se zadlužení. V programu stability z roku 2017 plánuje vláda snížení celkového schodku vládního sektoru z 2,4 % HDP v roce 2016 na 2,1 % v roce 2017 a na 1,2 % v roce 2018 a do roku 2019 počítá s víceméně vyváženou rozpočtovou pozicí. Střednědobého rozpočtového cíle, který je stanoven jako vyrovnaný rozpočet ve strukturálním vyjádření, plánuje dosáhnout do roku 2019 a dále jej plnit i v roce 2020, třebaže přepočtené (6) strukturální saldo naznačuje v obou letech nízký strukturální schodek (0,3 % HDP). Veřejné zadlužení, které se v roce 2016 dále zvýšilo (na 132,6 % HDP ze 132,1 % HDP v roce 2015), by se mělo podle letošního programu stability v roce 2017 víceméně stabilizovat a od roku 2018 pak klesat až na 125,7 % v roce 2020. Avšak nejistota ohledně složení a provedení střednědobé rozpočtové strategie, která je nastíněna v programu stability z roku 2017, s sebou nese rizika vychýlená směrem dolů, pokud jde o projekce růstu i o dosažení rozpočtových cílů. Komise ve své prognóze z jara 2017 očekává pro rok 2018 téměř stejný růst reálného HDP jako Itálie ve svém letošním programu stability (navzdory výrazně většímu schodku). Prognóza Komise nepočítá se zvýšením DPH (0,9 % HDP), které bylo uzákoněno jakožto určitá záruka k dosažení rozpočtových cílů v roce 2018, a to mimo jiné proto, že Itálie v programu stability z roku 2017 potvrzuje, že toto zvýšení nehodlá aktivovat, aniž by podrobněji informovala o alternativních kompenzačních opatřeních. Země ve svém letošním programu stability navíc uvádí, že zamýšlí vytvořit dodatečný prostor pro snížení daňové zátěže.

(7)

V programu stability z roku 2017 se uvádí, že na rozpočet mají celkově výrazný dopad výdaje spojené s mimořádným přílivem uprchlíků a s bezpečnostními opatřeními v letech 2016 a 2017, přičemž dokument obsahuje i odpovídající fakta o rozsahu a povaze těchto dodatečných rozpočtových nákladů. Podle Komise dosáhly v roce 2016 způsobilé dodatečné výdaje 0,06 % HDP v souvislosti s mimořádným přílivem uprchlíků a 0,06 % HDP v souvislosti s bezpečnostními opatřeními. Pro rok 2017 se způsobilé výdaje spojené s mimořádným přílivem uprchlíků předběžně odhadují na 0,16 % HDP (7). Italské orgány také v roce 2017 uplatnily doložku o neobvyklých událostech kvůli mimořádné seismické aktivitě. Způsobilé výdaje spojené s touto mimořádnou seismickou aktivitou jsou pro rok 2017 předběžně odhadovány na 0,18 % HDP (8). Tyto dodatečné výdaje jsou ošetřeny ustanoveními čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 v tom smyslu, že příliv uprchlíků, závažnost ohrožení teroristickými útoky i mimořádná seismická aktivita představují neobvyklé události, jejich dopad na italské veřejné finance je výrazný a dočasná odchylka z cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle by neohrozila udržitelnost veřejných financí. Korekce požadovaná pro rok 2016 k dosažení střednědobého rozpočtového cíle byla proto snížena o 0,12 % HDP tak, aby byly výše uvedené dodatečné náklady na příliv uprchlíků a bezpečností opatření vzaty v potaz. Pokud jde o rok 2017, konečné posouzení (včetně způsobilých částek) bude provedeno na jaře roku 2018 na základě zaznamenaných údajů poskytnutých italskými orgány.

(8)

V roce 2016 byla Itálii schválena dočasná odchylka od požadované cesty k dosažení střednědobého rozpočtového cíle odpovídající 0,5 % HDP, aby byly zohledněny významné strukturální reformy s kladným vlivem na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, a také další odchylka ve výši 0,25 % HDP, aby byly vzaty v úvahu vnitrostátní investice do projektů spolufinancovaných ze strany Unie. Co se týče investiční doložky, jedním z kritérií způsobilosti je navýšení veřejných investic. Z výsledných údajů za rok 2016 vyplynulo, že veřejné investice byly v roce 2016 nižší než v roce 2015 (o 1,6 miliardy EUR). Rada však uznává, že loňský útlum veřejných investic byl dán specifickými faktory. Jedním z nich byla nejistota spojená s přechodem na nový zákon o veřejných zakázkách a koncesích, který byl revidován v souladu s doporučeními, jež byla Itálii adresována v roce 2016. Dalším a ještě důležitějším faktorem pak byl loňský prudký propad v investicích financovaných z fondů Unie, jelikož začalo nové programové období, ale vnitrostátně financované investice se lehce zvýšily (o 1,1 miliardy EUR). Jelikož tedy vnitrostátně financované investice v roce 2016 vzrostly a nenahradily je výdaje spojené s investiční doložkou, lze Itálii v souvislosti s investiční doložkou schválit dočasnou odchylku ve výši 0,21 % HDP, což odpovídá vnitrostátním výdajům způsobilým pro spolufinancování, tak jak byly vykázány v programu stability z roku 2017. Zohlední-li se celková dodatečná flexibilita ve výši 0,83 % HDP v rámci doložky o neobvyklých událostech, doložky o strukturálních reformách a investiční doložky, vyplývá z letošní jarní prognózy Komise, že v roce 2016 došlo k určité odchylce od doporučené cesty k dosažení střednědobého cíle.

(9)

Dne 12. července 2016 doporučila Rada Itálii, aby na cestě k střednědobému rozpočtovému cíli dosáhla v roce 2017 roční fiskální korekce ve výši nejméně 0,6 % HDP. Podle prognózy Komise z jara 2017 existuje pro rok 2017 i pro celé období let 2016 a 2017 riziko závažného odchýlení od doporučené cesty k dosažení střednědobého cíle. Pokud by se však od požadavku pro rok 2017 odečetla dočasná tolerance vyplývající z doložky o neobvyklých událostech v souvislosti s mimořádným přílivem uprchlíků a s plánem preventivních investic na ochranu území před seismickými riziky (předběžně odhadovaná na celkových 0,34 % HDP), tento závěr by bylo možné změnit tak, že existuje pouze riziko určitého odchýlení.

(10)

Pro rok 2018 se od Itálie vzhledem k její fiskální situaci, a zejména k jejímu zadlužení očekává, že dosáhne další korekce na cestě ke svému střednědobému cíli, kterým je vyrovnaný rozpočet ve strukturálním vyjádření. To podle společně dohodnuté korekční matice v rámci Paktu o stabilitě a růstu znamená, že je nutné nominální snížení čistých primárních veřejných výdajů o nejméně 0,2 % v roce 2018. To by odpovídalo roční strukturální korekci ve výši alespoň 0,6 % HDP. Nedojde-li ke změně politik, hrozí závažné odchýlení od požadavku pro rok 2018. Očekává se, že Itálie v letech 2017 a 2018 patrně nedodrží pravidlo o zadlužení. Celkově zastává Rada stanovisko, že Itálie musí být připravena přijímat další opatření, aby zajistila soulad s požadavky v roce 2017, a že pro rok 2018 budou zapotřebí další kroky tak, aby byla dodržena ustanovení Paktu o stabilitě a růstu. Nařízení (ES) č. 1466/97 nicméně stanoví, že při posuzování rozpočtových plánů a výsledků by se mělo zohledňovat rozpočtové saldo členských států ve světle cyklických podmínek. Jak připomíná sdělení Komise týkající se evropského semestru 2017, které doprovází tato doporučení pro jednotlivé země, bude třeba, aby posouzení návrhu rozpočtového plánu na rok 2018 a následné posouzení rozpočtových výsledků za rok 2018 řádně zohledňovalo cíl dosažení orientace fiskální politiky, která přispěje jak k posílení probíhajícího oživení, tak k zajištění udržitelnosti veřejných financí Itálie. V této souvislosti Rada konstatuje, že Komise má zejména s ohledem na cyklickou situaci v Itálii v úmyslu provést celkové posouzení v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97.

(11)

Jelikož Itálie v roce 2015 zjevně nedodržela pravidlo pro zadlužení, vydala Komise 22. února 2017 zprávu podle čl. 126 odst. 3 SFEU, ve které dospěla k závěru, že „pokud nebudou dodatečná strukturální opatření v objemu alespoň 0,2 % HDP, jež se vláda zavázala přijmout do dubna 2017, v uvedeném termínu věrohodně provedena s cílem přiblížit se v roce 2017 (a tedy i 2016) obecnému souladu s preventivní složkou paktu, mělo by být dluhové kritérium definované ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/97 v současnosti považováno za nesplněné. Rozhodnutí o tom, zda doporučit zahájení postupu při nadměrném schodku, bude nicméně přijato teprve na základě prognózy Komise z jara 2017 se zohledněním údajů o plnění rozpočtu v roce 2016 a toho, jak budou provedeny fiskální závazky přijaté italskými orgány v únoru 2017.“ V dubnu 2017 přijala italská vláda požadovaná dodatečná konsolidační opatření. V této fázi se proto má za to, že pro dodržení dluhového kritéria v roce 2015 nejsou zapotřebí další kroky. Komise znovu posoudí dodržování dluhového kritéria ze strany Itálie na podzim roku 2017, a to na základě údajů oznámených za rok 2016 a své podzimní prognózy, do které budou zapracovány nové informace o plnění rozpočtu v roce 2017 a aktuální rozpočtové plány pro rok 2018.

(12)

Vysoká míra veřejného zadlužení by se v Itálii podle očekávání měla stabilizovat, nikoliv však klesnout – důvodem jsou zhoršující se primární strukturální saldo a stávající makroekonomické podmínky. Míra převyšující 130 % HDP znamená, že významná část prostředků je vyhrazována na krytí nákladů dluhové služby, což jde na úkor položek, které více podporují růst, včetně vzdělávání, inovací a infrastruktury.

(13)

Italský daňový systém z několika důvodů nepodporuje hospodářský růst ani efektivnost. Daňové zatížení výrobních faktorů patří navzdory nedávnému mírnému snížení i nadále k nejvyšším v Unii. Existuje prostor pro další, rozpočtově neutrální posun směrem k daním, jež budou méně škodit růstu. V roce 2015 byla zrušena daň z první rezidenční nemovitosti, což v procesu dosahování efektivnější daňové struktury znamenalo krok zpět. Dlouho očekávaná revize daňových výdajů, zejména ve vztahu ke sníženým sazbám DPH, byla dále odložena, třebaže ji italské právní předpisy vyžadují každým rokem. Dosud neproběhla reforma, jež by sladila zastaralé katastrální hodnoty se stávajícími hodnotami tržními. Slabá daňová morálka a složitý daňový zákoník zvyšují zátěž podniků a domácností, které své povinnosti plní. Poslední opatření, například povinná elektronická fakturace a „oddělené platby“ za nákupy vládních subjektů, se ubírají správným směrem. Elektronická fakturace však není povinná u transakcí soukromého sektoru a v nedávné době došlo k navýšení limitů pro používání hotovosti, takže využívání elektronických plateb zůstává výrazně pod průměrem Unie (na úkor dodržování daňových předpisů).

(14)

Pokud jde o rozpočtový proces, byla v roce 2016 schválena komplexní reforma. Provádění této reformy, jež by do rozpočtového procesu pevněji začlenila přezkum výdajů, bude Komise dále sledovat.

(15)

Rámcové podmínky, veřejná správa a podnikatelské prostředí jsou v Itálii stále negativně ovlivňovány strukturální neefektivitou v řadě oblastí. Tato neefektivita i nadále zpomaluje provádění reforem, odrazuje investory, vyvolává nejistotu a otevírá možnosti pro ovlivňování veřejné politiky za účelem zvyšování zisku. Reformy civilního soudnictví, které byly přijaty v posledních letech s cílem zefektivnit soudní systém, zlepšit zpracovávání případů a zajistit procesní disciplínu, začínají přinášet výsledky jen pomalu. Velkým problémem zůstává délka občanskoprávních řízení. Dispoziční čas a nahromaděné žaloby v občanských a obchodních věcech se sice na nižších úrovních mírně lepší, ale jejich délka a množství stále patří k největším v Unii, a to na všech úrovních. Budoucí reforma občanskoprávních řízení dále zpřísňuje kritéria přípustnosti opravných prostředků, racionalizuje civilní procesy na všech úrovních a odrazuje od kverulantských žalob.

(16)

Několik ukazatelů potvrzuje, že velkým problémem zůstává v Itálii korupce, navzdory dosud přijatým reformám. Boj proti korupci měla již před dlouhou dobou zintenzivnit reforma institutu promlčení, ta se však od roku 2014 nijak nevyvíjí. Stávající úprava tohoto institutu vede k tomu, že velká část případů zůstává po vydání odsuzujícího rozsudku v prvním stupni promlčena. Italský protikorupční orgán má navíc omezené finanční i lidské zdroje pro výkon jeho pravomocí a rámec pro prevenci zůstává roztříštěný.

(17)

V roce 2015 byl přijat ucelený zmocňovací zákon reformující veřejnou správu. Jedná se o předpis, který má potenciál zvýšit ve veřejné správě efektivitu a účinnost. Poté, co ústavní soud v listopadu 2016 ve svém rozsudku prohlásil postup pro přijímání některých prováděcích legislativních dekretů za neústavní, se však realizace klíčových částí této reformy dále nevyvíjela. Rozsudek se konkrétně dotýká tří zásadních oblastí reformy: místních veřejných služeb, zaměstnání ve veřejné službě a podniků ve veřejném vlastnictví. K reformě místních veřejných služeb a k reformě obsazování řídicích pozic ve veřejné službě jsou zapotřebí nové iniciativy, jelikož lhůta příslušných dekretů v listopadu 2016 vypršela. Pokud jde o podniky ve veřejném vlastnictví, dekret přijatý před vydáním rozsudku je nutné změnit. Reforma se snaží zredukovat počet podniků ve veřejném vlastnictví, zefektivnit jejich fungování a zajistit, aby svoji činnost vykonávaly za stejných pravidel jako podniky ve vlastnictví soukromém. K racionalizaci podniků ve veřejném vlastnictví by přispělo i provedení plánovaných privatizací.

(18)

Také rámcové podmínky pro hospodářskou soutěž zůstávají nepříznivé. Zejména dosud nedošlo k přijetí ročního zákona o hospodářské soutěži z roku 2015. V některých odvětvích naráží hospodářská soutěž stále na významné překážky – jedná se například o regulovaná povolání, koncese, zadávání veřejných zakázek, systém povolování činnosti nebo místní veřejné služby včetně dopravy. Pokrok v podpoře efektivního, transparentního a soutěžního fungování trhu veřejné dopravy, především v případě železniční dopravy zajišťované v rámci vládních koncesí, zůstává velmi omezený. Podle nového ukazatele vypracovaného Komisí existuje v Itálii u většiny analyzovaných povolání vyšší míra omezování, než jaký je vážený průměr Unie. Konkrétní vodítka k řešení tohoto problému, zaměřená na jednotlivé profese, byla navržena v rámci souboru opatření proti překážkám na trzích služeb, jmenovitě pak ve sdělení Komise o doporučeních k reformám v oblasti regulace odborných služeb v lednu 2017.

(19)

V bankovním sektoru působí i nadále potíže velký objem úvěrů v selhání, neboť nepříznivě ovlivňuje ziskovost bank a jejich schopnost vytvářet vnitřně kapitál. To se negativně promítá do nabídky úvěrů, zejména pro malé podniky. Dosud podniknuté politické iniciativy prozatím množství úvěrů v selhání nijak významně nesnížily. Doporučení v rámci dohledu zabývající se správou úvěrů v selhání na vnitrostátní úrovni jsou i nadále nedostačující. Středně velké a malé banky zůstávají zranitelnější než velké úvěrové instituce. Komise bude proto sledovat provádění reformy korporátního řízení největších lidových bank (banche popolari) a malých družstevních bank, neboť ta je pro konsolidaci bankovního systému klíčová. Přestože byla v nedávné době přijata reformní opatření, rámec pro platební neschopnost a pro vymáhání kolaterálu málo napomáhá rychlému řešení úvěrů v selhání a restrukturalizaci, zejména pokud jde o malé podniky a mikropodniky. Návrh zmocňovacího zákona, který usiluje o přepracování a racionalizaci nástrojů pro platební neschopnost a vymáhání a který je v současné době projednáván v parlamentu, by mohl pomoci odstranit stávající neefektivitu a přispět k tomu, aby se v Itálii rozvinul sekundární trh s problémovými dluhy.

(20)

Situace na trhu práce se sice postupně zlepšuje, čemuž napomáhají reformy, avšak dlouhodobá nezaměstnanost a nezaměstnanost mladých lidí zůstává vysoká (v roce 2016 dosahovala dlouhodobá nezaměstnanost 6,7 % a nezaměstnanost mladých lidí 38 %), přičemž více než 1,2 milionu mladých lidí není zaměstnáno ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. Zavádění systému záruk pro mladé lidi (9) hodně pokročilo, ale stále přetrvávají určité problémy, pokud jde o větší efektivnost tohoto procesu a o zavedení systému v plném rozsahu. Podíl příjemců záruk pro mladé lidi, kteří jsou zaměstnaní nebo se účastní vzdělávání, učňovské přípravy nebo odborné přípravy po šesti měsících od opuštění programu, je nad unijním průměrem. Účast cílové populace v programu je však stále nízká a mezi výsledky v jednotlivých regionech přetrvávají značné rozdíly. Reforma aktivních politik na trhu práce, včetně jejich systému řízení, zůstává v rané fázi a služby zaměstnanosti jsou i nadále nedostatečné a spojené s velkými regionálními rozdíly. Vzdělávání dospělých není dostatečně rozvinuté, což může negativně ovlivňovat výsledky, kterých na trhu práce dosahují osoby s nízkou úrovní dovedností.

(21)

Účast žen na trhu práce by mohla být větší, jelikož potenciál ženské pracovní síly zůstává do značné míry nevyužit. Míra zaměstnanosti žen patří k nejnižším v Unii. Některé prvky systému daňových výhod ubírají motivaci druhým výdělečně činným osobám zapojovat se mezi pracovní sílu a také přístup k cenově dostupným službám péče (péče o děti a péče a seniory) zůstává omezený a spojený s výraznými regionálními rozdíly. Otcovská dovolená je jedna z nejkratších v Unii.

(22)

Vyjednávání na nižší úrovni se víceméně nepoužívá. To brání efektivní alokaci zdrojů a omezuje reakci mezd na místní hospodářské podmínky. Tato situace je rovněž dána stávajícími rámcovými pravidly a postupy pro kolektivní vyjednávání, které ponechávají pro vyjednávání na místní úrovni jen omezený prostor. Dohody podepsané sociálními partnery od ledna 2014, které stanoví postupy a kritéria pro měření reprezentativnosti odborových svazů, což by snížilo nejistotu v pracovněprávních vztazích, dosud nebyly provedeny. K výrazně většímu využívání vyjednávání na nižší úrovni měly přispět daňové přeplatky vracené za zvyšování platů v souvislosti s produktivitou, avšak toto opatření se neukazuje jako účinné.

(23)

Podíl obyvatelstva ohrožený chudobou nebo sociálním vyloučením výrazně převyšuje unijní průměr, zejména pokud jde o děti a osoby přistěhovaleckého původu. Existují také značné rozdíly napříč regiony. Určitého pokroku se dosáhlo v souvislosti s vnitrostátní strategií boje proti chudobě. Nedávno přijatý systém příjmů orientovaný na začlenění je správným krokem k zavedení jediného uceleného systému boje proti chudobě. Účinnost tohoto systému se bude odvíjet od jeho řádné realizace – od mobilizace odpovídajících zdrojů (mimo jiné prostřednictvím racionalizace různých sociálních příspěvků), patřičného zacílení na základě průzkumu majetkových poměrů, prioritního přidělování prostředků rodinám s dětmi a efektivních postupů v praxi, a to jak v případě poskytování příjmové podpory, tak v případě zajišťování náležitě integrovaných služeb. V této fázi není jasné, zda budou dané finanční prostředky k řešení chudoby v Itálii stačit. Hlavní výzvou zůstává zajištění dodatečných prostředků při současném dodržení rozpočtových cílů, snížení fragmentace systému sociální pomoci, racionalizace sociálních výdajů a řešení jejich aktuální orientace na důchody.

(24)

V kontextu evropského semestru 2017 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Itálie, kterou zveřejnila ve své zprávě o Itálii pro rok 2017. Posoudila také program stability z roku 2017 a národní program reforem na rok 2017, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Itálii adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen význam těchto opatření pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Itálii, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(25)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2017, přičemž její stanovisko (10) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(26)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení projednala Rada národní program reforem na rok 2017 a program stability z roku 2017. Její doporučení přijatá podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 4,

1.

Vyvinout v roce 2018 významné fiskální úsilí v souladu s požadavky preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu, s přihlédnutím k nutnosti posílit probíhající oživení a zajistit udržitelnost veřejných financí Itálie. Zajistit včasné provádění programu privatizace a využít neočekávaných příjmů k rychlejšímu snižování poměru veřejného dluhu k HDP. Rozpočtově neutrálním způsobem přesunout daňovou zátěž z výrobních faktorů na daně, jež budou méně škodit růstu, a to pomocí rozhodných kroků, které sníží množství a rozsah daňových výdajů, reformou zastaralého katastrálního systému a znovuzavedením daně z první rezidenční nemovitosti pro domácnosti s vysokými příjmy. Rozšířit povinné používání elektronické fakturace a elektronických plateb.

2.

Zkrátit délku občanskoprávních řízení prostřednictvím efektivního zpracovávání případů a pravidel zajišťujících procesní disciplínu. Zintenzivnit boj proti korupci, zejména revizí ustanovení o promlčení. Dokončit reformy zaměstnání ve veřejné službě a zvýšit efektivnost podniků ve veřejném vlastnictví. Urychleně schválit a provést dosud nepřijatý zákon o hospodářské soutěži a řešit zbývající omezení hospodářské soutěže.

3.

Urychlit snižování objemu úvěrů v selhání a zvýšit pobídky pro čištění rozvahy a restrukturalizaci, především pak v segmentu bank pod vnitrostátním dohledem. Přijmout komplexní reformu rámce, jenž reguluje platební neschopnost a vymáhání kolaterálu.

4.

Se zapojením sociálních partnerů posílit rámec pro kolektivní vyjednávání, tak aby kolektivní dohody mohly lépe zohledňovat místní podmínky. Zajistit účinné aktivní politiky na trhu práce. Usnadnit druhým výdělečně činným osobám uplatnění na trhu práce. Racionalizovat sociální výdaje a zlepšit jejich skladbu.

9.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/53

(1)

Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy růstu potvrdila Evropská rada ve dnech 9. a 10. března 2017. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Kypr uveden mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které bylo potvrzeno na zasedání Evropské rady ve dnech 9. a 10. března 2017. Rada přijala dne 21. března 2017 doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny („doporučení pro eurozónu“) (3).

(2)

Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik v hospodářské a měnové unii by Kypr jakožto členský stát, jehož měnou je euro, měl zajistit, aby doporučení pro eurozónu, jak je promítnuto do níže uvedených doporučení č. 1 až 5, bylo plně a včas provedeno.

(3)

Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o Kypru pro rok 2017. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Kypr učinil v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění svých národních cílů v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 22. února 2017. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že Kypr se potýká s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou. Především je velmi důležité, aby řešil velké „stavové“ nerovnováhy v podobě převisu soukromých, veřejných a vnějších dluhů a vysokou míru nesplácených úvěrů.

(4)

Dne 27. dubna 2017 předložil Kypr svůj program stability z roku 2017 a dne 28. dubna 2017 svůj národní program reforem na rok 2017. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně. Národní program reforem Kypru zahrnuje krátkodobé i střednědobé závazky. Především obsahuje opatření zaměřená na snížení zadluženosti soukromého sektoru, zlepšení podnikatelského prostředí, zajištění snadnějšího přístupu k financování a reformu zdravotnictví a dále obsahuje závazek reformovat veřejný sektor a soudní systém. Národní program reforem se rovněž věnuje výzvám, které byly zjištěny ve zprávě o Kypru pro rok 2017 a v doporučení pro eurozónu, k nimž patří potřeba obnovit investice a zajistit udržitelnost veřejných financí. Pokud budou tato opatření plně provedena ve stanovených termínech, přispěla by k řešení makroekonomické nerovnováhy Kypru a splnění doporučení vydaných pro tuto zemi. Na základě vyhodnocení politických závazků Kypru Komise potvrzuje svůj předchozí závěr, že v této fázi nejsou v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze stanoveného v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 a (EU) č. 1174/2011 (4) opodstatněné žádné další kroky. Provedení programu reformy politiky bude úzce sledováno formou zvláštního monitorování.

(5)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (5) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(6)

Na Kypr se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a pravidlo pro zadlužení. Ve svém programu stability z roku 2017 plánuje kyperská vláda na období 2016–2020 z hlediska celkového salda rozpočtový přebytek (celkové saldo kolem 0,4 % HDP během programového období). Dosažení střednědobého rozpočtového cíle v podobě vyrovnaného rozpočtu ve strukturálním vyjádření se plánuje v roce 2017. Přepočítané (6) strukturální saldo se má v následujících letech podle projekcí stabilně odklonit od střednědobého cíle, což není v souladu s požadavky preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu. Očekává se, že poměr veřejného dluhu k HDP dosáhl 107,8 % v roce 2016, v roce 2018 má klesnout na 99,7 % a do roku 2020 až na 88,8 %. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je reálný. Rizika spojená s makroekonomickými předpoklady představenými v programu stability jsou vychýlená směrem dolů a jsou spojena především s vysokým podílem úvěrů v selhání a možným zhoršením vnějšího prostředí.

(7)

Dne 12. července 2016 doporučila Rada Kypru poté, co napravil nadměrný schodek, aby v letech 2016 a 2017 plnil střednědobý rozpočtový cíl. Na základě prognózy Komise z jara 2017 je Kypr po celkovém hodnocení v roce 2017 v souladu s tímto požadavkem. V roce 2018 se Kypru doporučuje, aby respektoval střednědobý rozpočtový cíl. Na základě prognózy Komise z jara 2017 toto odpovídá maximálnímu nominálnímu tempu růstu čistých primárních veřejných výdajů (7) ve výši 0,3 %, což odpovídá strukturální korekci ve výši 0,2 % HDP. Při nezměněné politice by po celkovém posouzení u Kypru hrozilo v roce 2018 riziko odchylky od tohoto požadavku. Předpokládá se, že Kypr v letech 2017 a 2018 dodrží pravidlo pro zadlužení. Celkově se Rada domnívá, že Kypr musí být připraven přijmout v roce 2018 další opatření pro zajištění souladu s danými požadavky.

(8)

Veřejný dluh má klesající tendenci, nicméně jeho udržitelnost zůstává nadále ohrožena. V nedávné době se objevilo několik daňových opatření a došlo i k prodlení v provádění klíčových strukturálních reforem, což by mělo podle očekávání vést ke zhoršení strukturálního salda a k riziku snižování rozsahu veřejných investic na podporu růstu.

(9)

Kyperský veřejný sektor vydává na mzdy jednu z nejvyšších částek v eurozóně (vyjádřeno jako procento HDP) a je stále neefektivní. V rámci makroekonomického ozdravného programu byla předložena a se sociálními partnery odsouhlasena celá řada reforem, jejichž cílem je tento problém řešit. K těmto reformám patřil návrh zavedení závazného stálého mechanismu, kterým by se omezil růst mezd zaměstnanců veřejného sektoru, nebo komplexní reforma veřejné správy. S výjimkou nedávno přijatého reformního právního předpisu o mobilitě zaměstnanců veřejného sektoru však přijetí těchto legislativních reforem naráží na překážky, zejména po zamítavém hlasování Sněmovny reprezentantů v prosinci 2016. Do jeho přijetí v závazné formě se mechanismus omezení růstu mezd ve veřejném sektoru provádí podle dohod o kolektivním vyjednávání a je platný do roku 2018.

(10)

Byly provedeny některé reformy zaměřené na korupci. V nedávné době došlo k reformám zaměřeným na profesionalizaci zadávání veřejných zakázek na místní úrovni a v prosinci 2015 byl přijat zákon o financování politických stran. V roce 2016 byla přijata změna ústavy, která umožňuje zveřejňovat majetková přiznání veřejných činitelů. Nicméně Koordinační orgán pro potírání korupce nemá dostatečný počet zaměstnanců a nevyřešené jsou i nedostatky v disciplinárním řízení pro zaměstnance veřejné správy.

(11)

Kypr přijímal opatření k posílení svého soudního systému, avšak dále čelí závažným problémům, pokud jde o jeho výkonnost. Důsledkem neefektivních soudních postupů a omezené kapacity jsou značné průtahy ve zpracování soudních věcí. Poškozuje to podnikatelské prostředí a brání zejména fungování nových rámců pro exekuční a insolvenční řízení. Tyto rámce byly zavedeny s cílem pomoci snížit neudržitelný dluh soukromého sektoru motivací bank a dlužníků k hledání restrukturalizačních řešení. Účinnost těchto nástrojů je však ztěžována řadou faktorů, včetně výše uvedených nedostatků soudního systému, slabé správní kapacity a nízkého povědomí dlužníků o příslušných řízeních. Množí se nevyřešené případy a zpoždění při vydávání a převádění dokladů o vlastnickém právu jsou i nadále značná. Přispívají k podrývání snah o snížení zadlužení a ztěžují oživení trhu s bydlením.

(12)

Objem úvěrů v selhání se snižuje, ale je stále velmi vysoký, což narušuje řádné fungování bankovního sektoru a má dopad na nabídku úvěrů do reálné ekonomiky. Banky nedostatečně plní své cíle týkající se restrukturalizace úvěrů, na nichž se dohodly s Kyperskou centrální bankou, což ukazuje na nutnost rozšířit systém cílů a zajistit jeho vyšší účinnost a závaznost, zejména stanovením ambiciózních cílů ke snížení objemu úvěrů v selhání v souladu se strategiemi bank ke snížení objemu úvěrů v selhání. Míra opětovného selhání je i nadále vysoká a poukazuje na potenciální nedostatky v restrukturalizačních řešeních. Úrovně zajištění rizika se zvýšily, ale zůstaly pod průměrem eurozóny, a zdůraznily tak potřebu zajistit, aby ocenění zajištění bylo spolehlivé a podporovalo řádné zajištění rizik. Neexistence sekundárního trhu s úvěry a rámce pro sekuritizaci úvěrů omezuje prostor pro rychlejší oddlužování a odstraňování úvěrů v selhání z rozvah bank, což vyžaduje dodatečná regulační a legislativní opatření, aby byly k dispozici nástroje nezbytné ke snadnějšímu řízení bankovních rozvah. Kromě toho je dohled nad správou a správní kapacitou pojišťoven a penzijních fondů i nadále nedostatečný a ohrožuje finanční stabilitu.

(13)

Hospodářská obnova Kypru pokračuje. Potenciální růst však zůstává slabý a brzdí ho omezené provádění strukturálních reforem, překážky pro investice a nedostatky v podnikatelském prostředí. Prorůstové iniciativy představené v akčním plánu pro růst jsou prováděny, nicméně poměrně pomalu. Legislativní návrh, kterým by se měly přilákat a usnadnit strategické investice, je stále ve fázi konceptu. Vláda pracuje na zlepšení přístupu k financím pro malé a střední podniky. Podle národního programu reforem bylo v zájmu vyřešení této naléhavé otázky zahájeno několik nových cílených iniciativ. Avšak většina těchto nových iniciativ týkajících se přístupu k financování je i nadále teprve v přípravné fázi. Privatizační úsilí, jehož cílem je přilákat zahraniční investice zvyšující produktivitu, čelí politické opozici a pokroku dosahuje jen pomalu. Reforma energetického sektoru může být rovněž jedním z důležitých motorů konkurenceschopnosti, nicméně došlo ke zpoždění v její realizaci. Jedná se zejména o rozčlenění Kyperského úřadu pro elektřinu a zřízení nového trhu s elektřinou, což stále ještě záleží na zajištění účinné nezávislosti provozovatele přenosové soustavy.

(14)

Nezaměstnanost klesá, nicméně je stále vysoká, zejména u mladých lidí a dlouhodobě nezaměstnaných. Plány na zvýšení počtu poradenských pracovníků ve veřejných službách zaměstnanosti a zlepšení jejich specializace ještě nebyly realizovány. Nábor těchto pracovníků bude navíc pravděpodobně probíhat na základě dočasných smluv, a proto se jím dané problémy neřeší ze strukturálního hlediska. V důsledku toho stále neexistuje dostatečná kapacita, která by pokryla potřeby uchazečů o práci, především těch, kteří mají větší potíže začlenit se na trh práce, a která by zavedla komunikační opatření v zájmu aktivizace těchto osob. Dopad programů aktivního pracovního trhu a systémů podpory příjmu je i nadále omezený v důsledku nedostatečně kvalitativního hodnocení a následných opatření.

(15)

Kypr si zachovává úroveň výdajů na vzdělávání, jež přesahuje unijní průměr. Výsledky v oblasti vzdělávání jsou však slabé a ve srovnání s předchozími roky dokonce zaznamenaly pokles. Z výsledků Programu pro mezinárodní hodnocení žáků vydaných v roce 2015 vyplývá, že Kypr se řadí na nejnižší příčky v Unii, pokud jde o úroveň základních dovedností v oblasti matematiky, přírodních věd a porozumění psanému textu. Zatímco nedávno zavedená nápravná opatření, jako je například lepší systém pro jmenování učitelů a modernizace školních osnov, představují první kroky správným směrem, ke zlepšení situace mohou výrazně přispět další opatření v zájmu realizace plánovaných reforem, včetně hodnocení učitelů.

(16)

Problematika nesouladu mezi nabízenými a poptávanými dovednostmi na pracovním trhu je stále do značné míry neřešena, což má vliv na vyhlídky dlouhodobě udržitelného růstu. Úroveň účasti na vyšším sekundárním odborném vzdělávání a odborné přípravě je stále nízká a relevantnost vysokoškolského vzdělání pro trh práce slabá, což vede k tomu, že vysoký podíl absolventů vysokých škol pracuje v povolání, které nemusí nutně vyžadovat terciární úroveň vzdělání.

(17)

Kyperské zdravotnictví je poznamenáno absencí univerzálního pokrytí a neefektivností na různých úrovních. To omezuje dostupnost přiměřené a účinné zdravotní péče. Právní předpisy, jejichž cílem je vytvoření vnitrostátního zdravotního systému a zajištění větší autonomie veřejných nemocnic, mají klíčový význam pro zlepšení kapacity a nákladové efektivnosti zdravotnictví, nicméně se stále čeká na jejich přijetí parlamentem.

(18)

V kontextu evropského semestru 2017 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Kypru, kterou zveřejnila ve své zprávě o Kypru pro rok 2017. Posoudila také program stability z roku 2017 a národní program reforem na rok 2017, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Kypru adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku na Kypru, ale také jejich soulad s unijními pravidly a pokyny, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(19)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2017, přičemž její stanovisko (8) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(20)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení projednala Rada národní program reforem na rok 2017 a program stability z roku 2017. Její doporučení přijatá podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 4,

1)

Vykonávat fiskální politiku v souladu s požadavky preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu, což znamená dodržet v roce 2018 svůj střednědobý rozpočtový cíl. Použít neočekávané příjmy k urychlení snižování míry veřejného zadlužení. Přijmout do konce roku 2017 klíčové legislativní reformy za účelem zvýšení efektivity ve veřejném sektoru, zvláště v souvislosti s fungováním veřejné správy, správy státem vlastněných subjektů a místních správ.

2)

Zvýšit účinnost soudního systému prostřednictvím modernizace občanskoprávních řízení, realizací vhodných informačních systémů a zvýšením specializace soudů. Přijmout další opatření s cílem odstranit překážky bránící plnému provedení rámců exekučního a insolvenčního řízení a zajistit spolehlivé a rychlé systémy pro vystavování dokladů o vlastnickém právu k nemovitostem a pro převod souvisejících práv.

3)

Urychlit snižování objemu úvěrů v selhání tím, že se bankám stanoví související kvantitativní a časově vymezené cíle a zajistí se přesné oceňování kolaterálu pro zajištění. Vytvořit podmínky pro funkční sekundární trh s úvěry v selhání. Integrovat a posílit dohled nad pojišťovacími společnostmi a penzijními fondy.

4)

Urychlit provádění akčního plánu pro růst, se zaměřením zejména na urychlení strategických investic a zlepšení přístupu k financování, a do konce roku 2017 obnovit provádění plánu privatizace. Podniknout rozhodné kroky k rozčlenění vlastnictví Kyperského úřadu pro elektřinu (Electricity Authority of Cyprus), a zejména postoupit do konce roku 2017 ve funkčním a účetním oddělování.

5)

Urychlit realizaci reforem, jejichž cílem je zvýšit kapacitu veřejných služeb zaměstnanosti a zlepšit kvalitu provádění aktivních politik na trhu práce. Provést reformu vzdělávacího systému s cílem zvýšit jeho relevantnost pro pracovní trh i výkonnost, přičemž zahrnout hodnocení učitelů. Přijmout do konce roku 2017 právní předpisy pro reformu nemocnic a všeobecnou zdravotní péči.

9.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/58

(1)

Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy potvrdila ve dnech 9. a 10. března 2017 Evropská rada. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (2) zprávu mechanismu varování, ve které Lotyšsko není uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které bylo potvrzeno na zasedání Evropské rady ve dnech 9. a 10. března 2017. Rada přijala dne 21. března 2017 doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny („doporučení pro eurozónu“) (3).

(2)

Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik v hospodářské a měnové unii by Lotyšsko jakožto členský stát, jehož měnou je euro, mělo zajistit, aby doporučení pro eurozónu, jak je promítnuto do níže uvedených doporučení č. 1 až 2, bylo plně a včas provedeno.

(3)

Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o Lotyšsku pro rok 2017. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Lotyšsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů Lotyšska v rámci strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 20. dubna 2017 předložilo Lotyšsko svůj národní program reforem na rok 2017 a svůj program stability z roku 2017. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(5)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (4) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(6)

Na Lotyšsko se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Lotyšská vláda ve svém programu stability z roku 2017 plánuje zhoršení celkového salda z vyrovnaného stavu v roce 2016 na schodek ve výši 0,8 % HDP v roce 2017 a 1,6 % HDP v roce 2018, a to kvůli zásadní daňové reformě, po jejímž provedení by se mělo celkové saldo zlepšit na schodek ve výši 0,5 % HDP v roce 2020. Podle odhadu programu stability z roku 2017 se strukturální saldo zhorší z 0,2 % DPH v roce 2016 na -1,7 % DPH v roce 2018 a následně dosáhne výše -0,8 % DPH v roce 2020. Tento postup je v souladu se střednědobým rozpočtovým cílem strukturálního schodku ve výši 1 % HDP a odchylkou povolenou na základě důchodové reformy a ustanovení o strukturální reformě zdravotnictví. Přepočtené (5) strukturální saldo se podle odhadu zvýší z -1,9 % HDP v roce 2017 na -2,3 % HDP v roce 2018 a poté poklesne na -0,2 % HDP v roce 2020. Podle programu stability z roku 2017 by měl poměr veřejného dluhu k HDP zůstat v roce 2017 na úrovni okolo 40 % HDP. Odhady růstu HDP uvedené v programu v zásadě odpovídají prognóze Komise pro rok 2017, ale pro rok 2018 se zdají být značně optimistické.

(7)

Dne 12. července 2016 Rada doporučila, aby Lotyšsko zajistilo, že se odchylka od střednědobého rozpočtového cíle v roce 2017 omezí na odchylky spojené se systémovou důchodovou reformou a hlavní strukturální reformou zdravotnictví. S ohledem na tyto odchylky by mělo být možné, aby se strukturální saldo v roce 2017 zhoršilo o maximálně 1,0 % HDP. Podle prognózy Komise z jara 2017 by mělo Lotyšsko tento požadavek v roce 2017 splnit. V roce 2018 by mělo Lotyšsko splnit svůj střednědobý rozpočtový cíl, a to s ohledem na povolené odchylky pro rok 2016 související s provedením systémové důchodové reformy a pro rok 2017 související s provedením strukturální reformy, jelikož dočasné odchylky se převádějí do období tří let. Podle prognózy Komise z jara 2017 to je v souladu s maximální nominální mírou růstu čistých primárních veřejných výdajů (6) ve výši 6,0 % v roce 2018, což odpovídá zhoršení strukturálního salda ve výši 0,3 % HDP. Při nezměněné politice existuje riziko, že se Lotyšsko od uvedeného požadavku značně odchýlí. Celkově se Rada domnívá, že bude nutné přijmout v roce 2018 další opatření, aby bylo možné ustanovení Paktu o stabilitě a růstu dodržet.

(8)

Nerovnost příjmů v Lotyšsku je vysoká. Poměr mezi příjmy nejbohatších 20 % domácností a nejchudších 20 % domácností byl v roce 2015 na úrovni 6,5. Patří tak mezi nejvyšší v Unii, i když v roce 2016 mírně poklesl. Rozdíl v nerovnosti příjmů před zdaněním a po něm a před sociálními transfery a po nich je jedním z nejnižších v Unii. Daňový systém Lotyšska je méně progresivní než v jiných členských státech, což přispívá k vysoké míře nerovnosti a chudobě pracujících. Daňové zatížení osob s nízkými příjmy zůstává i nadále jedním z nejvyšších v Unii, zatímco potenciál výnosů z daní, které méně omezují růst, není dostatečně využíván. Nízký podíl daňových příjmů na HDP omezuje zdroje pro udržitelné poskytování veřejných služeb. I přes určitý pokrok v boji proti daňovým únikům zůstává nedostatečné dodržování daňových předpisů vážným problémem. Program stability z roku 2017 uvádí, že bude provedena daňová reforma. Základní opatření zahrnují snížení standardní sazby daně z příjmu fyzických osob z 23 % na 20 % u příjmů do 45 000 eur ročně, zvýšení základní nezdanitelné částky, která se stanoví podle výše příjmu, zavedení 0 % sazby daně z příjmu právnických osob na reinvestovanou část zisku a sjednocení sazeb kapitálové daně na 20 %. Tato reforma reflektuje přijatá doporučení, neboť snižuje daňové zatížení osob s nízkými příjmy. Daňová reforma je však omezená, pokud jde o přesun daňové základny na zdroje, které méně omezují růst, a splnění udávaného cíle politiky, kterým je zvýšit podíl daňových příjmů na HDP.

(9)

Nedostatky v základní sociální ochraně přispívají k vysoké míře chudoby a nerovnosti, což postihuje i osoby se zdravotním postižením a starší osoby. Míra chudoby u osob se zdravotním postižením je jednou z nejvyšších v Evropě. Nízká přiměřenost dávek sociální pomoci, která se od roku 2009 nezlepšila, a nízká přiměřenost důchodů neposkytují účinnou ochranu proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Skutečnost, že reforma minimální výše příjmu, která byla oznámena v roce 2014, nebyla nikdy realizována, negativně postihuje nejchudší domácnosti, i když se již připravují střednědobé plány na podporu minimálního příjmu.

(10)

S ohledem na úbytek pracovní síly nebyl růst zaměstnanosti nijak výrazný a nezaměstnanost klesala pouze pomalu. Vyhlídky na získání zaměstnání jsou vyšší v centrech ekonomické aktivity a u vysoce kvalifikovaných pracovníků. Nezaměstnanost je naopak častější u osob s nízkou kvalifikací nebo obyvatel venkovských oblastí. K řešení této otázky by tedy přispělo zvyšování kvalifikace pracovní síly. Přitažlivost odborného vzdělávání se sice zvýšila, ale reforma vzdělávacích programů, jejímž cílem bylo sladit vzdělávání s požadavky na dovednosti, které jsou v současnosti potřeba, přinesla jen omezený pokrok. Byl zaveden právní rámec pro programy učňovského typu a při jeho provádění je vyžadována aktivní účast sociálních partnerů a podniků. Kromě toho zapojení nezaměstnaných do aktivních opatření na trhu práce je nižší než ve většině ostatních členských států. Byla však přijata opatření ke zlepšení této situace, která se zdají být vhodná. Účast na celoživotním učení je i nadále nízká.

(11)

Ačkoli lotyšské orgány úspěšně zahájily příslušné reformy systému zdravotní péče, přístup k ní stále omezují vysoká finanční spoluúčast, dlouhé čekací lhůty, nízká úroveň veřejných výdajů a neefektivní alokace služeb. Skutečnost, že veřejné výdaje jsou omezeny kvótami, vede k prodlení v poskytování péče a pacienti buď musí dlouho čekat, nebo se na péči finančně podílet, takže část obyvatelstva potřebnou zdravotní péči nedostává. Byly učiněny první kroky k reformě systému zajištění kvality, která by se měla dále rozvíjet, aby se zlepšil zdravotní stav pacientů a obyvatelstva. Bylo sice dosaženo určitého pokroku ve zvýšení účinnosti systému zdravotní péče, ale je nutné provést další racionalizaci odvětví nemocniční péče, zlepšit přístup k ambulantní a primární péči a vytvořit efektivnější vazbu mezi rozpočtovými prostředky a kvalitou péče a náklady na ni.

(12)

Lotyšské orgány zpravidla provádějí nákupy ve zdravotnictví prostřednictvím zadávání veřejných zakázek, ale účinnost tohoto systému by mohlo zvýšit pravidelné využívání elektronického zadávání veřejných zakázek a centrální nákupy, díky nimž by byly veřejné výdaje transparentnější a efektivnější.

(13)

Nedostatky v kvalitě právní úpravy a slabá účinnost a účelnost veřejné správy mají negativní dopad na podnikatelské prostředí. Vláda v roce 2016 představila ambiciózní reformní plán zeštíhlení veřejného sektoru a zvýšení jeho profesionality, jehož cílem je zlepšit účinnost prostřednictvím snížení počtu zaměstnanců a centralizace podpůrných funkcí, posílit platby na základě výkonnosti a zvýšit transparentnost. Tento plán se vztahuje pouze na ústřední správu, nicméně podstatného zvýšení účinnosti by se dalo dosáhnout také na úrovni obcí.

(14)

Podnikatelské prostředí v Lotyšsku i nadále poškozuje korupce. Systém předcházení střetům zájmů je stále rigidní a formalistický a kontrolní mechanismy nedostatečné. Ačkoli je reforma insolvenčního systému již téměř dokončena, je třeba pečlivě sledovat její efektivní provádění, neboť se zatím řeší jen malý počet případů restrukturalizace a míra zpětného získání aktiv je nízká.

(15)

V posledních třech letech byly oznámeny rozsáhlé reformy vysokoškolského vzdělávání a veřejného výzkumu vedoucí ke sloučení výzkumných institucí a zvýšení kvality a významu jejich výsledků. Řízení a organizační struktura financování veřejného výzkumu v Lotyšsku je však setrvale neefektivní, neboť funkce financování jsou rozptýleny mezi velký počet institucí. Neefektivnost financování veřejného výzkumu přispívá k velmi nízké výkonnosti vědecké činnosti, nedostatku kvalifikovaných lidských zdrojů ve veřejném i soukromém sektoru a nízké úrovni spolupráce těchto dvou sektorů. Intenzita lotyšského výzkumu a vývoje je i nadále jednou z nejnižších v Unii.

(16)

V kontextu evropského semestru 2017 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Lotyšska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Lotyšsku pro rok 2017. Posoudila také program stability z roku 2017 a národní program reforem na rok 2017, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Lotyšsku adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen význam těchto opatření pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Lotyšsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(17)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2017, přičemž její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

Provádět fiskální politiku v souladu s požadavky preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu, což znamená dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle v roce 2018 s ohledem na dočasně povolené odchylky související s provedením systémové důchodové reformy a strukturálních reforem. Snížit daňové zatížení osob s nízkými příjmy přesunutím daňové základny na jiné zdroje, které méně omezují růst, a zlepšit dodržování daňových předpisů.

2.

Zlepšit přiměřenost záchranné sociální sítě a zvýšit kvalifikaci pracovní síly urychlením reformy vzdělávacích programů v oblasti odborného vzdělávání. Zvýšit nákladovou efektivitu a přístup ke zdravotní péči, včetně snížení finanční spoluúčasti a dlouhých čekacích lhůt.

3.

Zvýšit účinnost a odpovědnost veřejného sektoru, zejména zjednodušením správních postupů a posílením systému předcházení střetům zájmů, a to i v případě insolvenčních správců.

9.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/62

(1)

Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy potvrdila ve dnech 9. a 10. března 2017 Evropská rada. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (2) zprávu mechanismu varování, ve které Litva není uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které bylo potvrzeno na zasedání Evropské rady ve dnech 9. a 10. března 2017. Rada přijala dne 21. března 2017 doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny („doporučení pro eurozónu“) (3).

(2)

Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik v hospodářské a měnové unii by Litva jakožto členský stát, jehož měnou je euro, měla zajistit, aby doporučení pro eurozónu, jak je promítnuto do níže uvedeného doporučení č. 2, bylo plně a včas provedeno.

(3)

Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o Litvě pro rok 2017. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Litva učinila v plnění jí určených doporučení přijatých Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 27. dubna 2017 předložila Litva svůj národní program reforem na rok 2017 a dne 28. dubna 2017 svůj program stability z roku 2017. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(5)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (4) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(6)

Na Litvu se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Ve svém programu stability z roku 2017 litevská vláda plánuje zlepšení celkového salda ze schodku ve výši 0,4 % HDP v roce 2017 na přebytek ve výši 1,3 % HDP v roce 2020. Plánuje se, že střednědobý rozpočtový cíl – tj. schodek ve výši 1 % HDP ve strukturálním vyjádření – bude v programovém období splněn s rezervou. Povolený postup korekce zahrnuje systémovou důchodovou reformu zahájenou v roce 2016. V roce 2017 odráží další rozsáhlé strukturální reformy trhu práce a důchodového systému. Podle programu stability z roku 2017 by měl poměr veřejného dluhu k HDP klesnout ze 40,2 % HDP v roce 2016 na 33,8 % HDP v roce 2020. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je reálný. Zároveň ale nebyla dostatečně specifikována opatření potřebná k dosažení plánovaných cílových přebytků od roku 2018.

(7)

Litva ve svém programu stability z roku 2017 požádala, aby mohla využít dočasnou odchylku ve výši 0,5 % HDP v rámci preventivní složky na základě „Společně dohodnutého postoje k flexibilitě v rámci Paktu o stabilitě a růstu“, který potvrdila Rada ve složení ECOFIN v únoru 2016, a to vzhledem k plánovanému provedení rozsáhlejších strukturálních reforem s pozitivním dopadem na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. To se týká zejména zvýšení udržitelnosti důchodového systému díky posílené valorizaci a postupnému navyšování odpracovaných let započitatelných pro důchod. Reformy se však zarazily u zavedení automatické vazby mezi věkem odchodu do důchodu a nadějí dožití. Kromě toho, reformy modernizují pracovněprávní vztahy zavedením nových typů pracovních smluv, kratší výpovědní lhůty, nižšího odstupného a flexibilnější pracovní doby. Reformy rovněž posilují rozsah a přiměřenost dávek v nezaměstnanosti a dávek sociálního pojištění, rozšiřují oblast působnosti aktivních politik na trhu práce a snižují míru nezákonného zaměstnávání a zaměstnávání bez pojištění. Podle odhadu orgánů mají reformy pozitivní dopad na udržitelnost veřejných financí tím, že v dlouhodobém výhledu přinesou průměrné roční úspory výdajů na důchody ve výši až 3,8 % HDP, zatímco část reformy týkající se trhu práce může zvýšit průměrný roční počet zaměstnaných osob až o 10 %, což se zdá být poměrně realistické. Proto v případě, že tyto reformy budou plně a včas provedeny, budou mít pozitivní dopad na udržitelnost veřejných financí. Na základě výše uvedeného lze v současnosti stanovit, že Litva splňuje podmínky pro udělení požadované dočasné odchylky v roce 2017, za předpokladu, že odpovídajícím způsobem provede dohodnuté reformy, což bude v rámci evropského semestru monitorováno. Avšak vzhledem k tomu, že je nutné zajistit, aby se pokračovalo v plnění minimální referenční hodnoty (tj. strukturálního schodku ve výši 1,5 % HDP), a že se musí vzít v úvahu odchýlení dříve povolené na základě zvláštního ustanovení o systémové důchodové reformě (0,1 % HDP), může být nyní Litvě udělena další dočasná odchylka ve výši 0,4 % HDP pro rok 2017, což je o něco méně než požadovaná odchylka ve výši 0,5 % HDP.

(8)

Dne 12. července 2016 Rada Litvě doporučila, aby v roce 2017 zajistila, že se odchylka od střednědobého rozpočtového cíle omezí na povolené odchýlení spojené se systémovou důchodovou reformou (5). S ohledem na odchýlení spojené s důchodovou reformou povolené pro rok 2016 a na dočasnou odchylku spojenou s provedením strukturálních reforem poskytnutou pro rok 2017 by mělo být umožněno, aby se v roce 2017 strukturální saldo zhoršilo o 1,3 % HDP. Podle prognózy Komise z jara 2017 by měla Litva tento požadavek v roce 2017 splnit. V roce 2018 by měla Litva splnit svůj střednědobý rozpočtový cíl, a to s ohledem na povolené odchylky pro rok 2016 související s provedením systémové důchodové reformy a pro rok 2017 související s provedením strukturálních reforem, jelikož dočasné odchylky se převádějí do období tří let. Podle prognózy Komise z jara 2017 to je v souladu s maximální nominální mírou růstu čistých primárních veřejných výdajů (6) ve výši 6,4 % v roce 2018, což odpovídá zhoršení strukturálního salda ve výši -0,6 % HDP. Při nezměněné politice se očekává, že Litva tento požadavek v roce 2018 splní. Celkově se Rada domnívá, že by Litva měla ustanovení Paktu o stabilitě a růstu v letech 2017 a 2018 dodržet.

(9)

V návaznosti na poslední zvýšení nezdanitelné minimální mzdy bylo v posledních letech výrazně sníženo daňové zatížení osob s nízkými příjmy a nyní se blíží průměru Unie. Zároveň bylo omezeno kompenzační navyšování daně a následkem toho patří daňové příjmy v poměru k HDP k nejnižším v Unii, což omezuje schopnost Litvy řešit sociální problémy v zemi. Nízké daňové příjmy jsou dány poměrně vysokým podílem stínové ekonomiky a relativně nízkými příjmy z ekologických daní a zdanění kapitálu.

(10)

I když Litva dosáhla v minulých letech značného pokroku ve výběru DPH, je její výpadek příjmu z DPH jedním z nejvyšších v Unii. K problému nízkého výběru daní přispívají nedostatky v přiznávání mezd. Zvýšení daňové morálky by navýšilo rozpočtové příjmy a zlepšilo spravedlnost daňového systému a výkonnost ekonomiky.

(11)

Růst indexu závislosti starých osob se bude zřejmě zrychlovat, a nezmění-li se stávající předpisy upravující důchody, výdaje na důchody v poměru k HDP do konce roku 2030 vzrostou o přibližně 50 %. Pro snížení náporu, jaký budou představovat výdaje na důchody pro veřejné finance, je zásadní, aby byla zavedena vazba mezi důchodovými dávkami a nadějí dožití.

(12)

Litva odložila vstup v platnost nového zákoníku práce a dalších právních předpisů týkajících se nového sociálního modelu. To jí poskytuje příležitost zajistit vhodnou rovnováhu mezi flexibilitou a jistotou v pracovněprávních vztazích. Velkou výzvou pro Litvu i nadále zůstává vysoký počet lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením, spolu s rostoucí nerovností v oblasti příjmů. Poměr mezi příjmy nejbohatších 20 % domácností a nejchudších 20 % domácností vzrostl z 5,3 v roce 2012 na 7,5 v roce 2015 a patří k druhému nejvyššímu v Unii. To má negativní dopad na hospodářský růst, makroekonomickou stabilitu a rozvoj společnosti podporující začlenění. Kvůli nízkým výdajům na sociální ochranu není v současné době záchranná sociální síť schopna tento problém účinně řešit. Kromě toho rozdíl v nerovnosti příjmů před zdaněním a po něm a před sociálními transfery a po nich je jedním z nejnižších v Unii. Vláda však učinila z boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení svoji prioritu. Právní předpisy týkající se nového sociálního modelu počítají se zvýšením rozsahu a přiměřenosti dávek v nezaměstnanosti. Rovněž se jedná o zlepšení přiměřenosti sociální pomoci. Tato významná rozhodnutí ještě musí být přijata a poté realizována. Pokud jde o řešení chudoby starších osob, Litva v roce 2016 přidala do předpisů o důchodovém systému mechanismus valorizace, který může být použit ke zlepšení přiměřenosti důchodových dávek.

(13)

Je důležité, aby Litva řešila výzvy v oblasti dovedností a zabývala se negativními účinky úbytku populace v produktivním věku. Podíl žáků s nedostatečnými základními dovednostmi je stále vysoký. Navzdory vysoké míře dosaženého terciárního vzdělání je vysokoškolské vzdělávání poznamenáno nedostatečnou kvalitou a finančními pobídkami, které podporují kvantitu a neefektivnost nad výkonností. Je třeba napřít úsilí k zajištění vysoce kvalitní výuky na všech úrovních vzdělávání (včetně reformy kariérního postupu a pracovních podmínek). To má zásadní význam pro řešení slabých výsledků a nedostatků ve vzdělávání a zajištění kvality vysokoškolského vzdělávání (včetně zavedení financování založeného na výkonnosti a konsolidace vysokoškolských institucí). Trvale nízká úroveň účasti dospělých na vzdělávání v Litvě brání účinnosti reforem trhu práce a rozvoji lépe kvalifikované pracovní síly. Litva se zaměřila na zvýšení nabídky a relevantnosti veřejně poskytovaných vzdělávacích příležitostí, ale zatím to nepřineslo hmatatelné výsledky. K dosažení vyšší a udržitelné úrovně účasti dospělých na vzdělávání musí Litva také povzbuzovat jednotlivce, aby se začali vzdělávat, a více motivovat zaměstnavatele, aby svým zaměstnancům poskytovali vzdělávací příležitosti.

(14)

Míra nezaměstnanosti mezi málo kvalifikovanými a středně kvalifikovanými jednotlivci je stále nad průměrem Unie. Osoby se zdravotním postižením se potýkají s vysokou mírou chudoby, která je částečně způsobena jejich mizivým začleněním na trhu práce. Aktivní opatření na trhu práce mají v současnosti pouze omezený podíl na pomoci lidem znovu se začlenit na litevský trh práce. Litva má značné možnosti, jak zvýšit integraci na trhu práce, včetně rozšíření podpůrných opatření pro osoby se zdravotním postižením. To například zahrnuje rozšíření podporovaného zaměstnávání a programu profesní rehabilitace a zvýšení dostupnosti finančních prostředků na rehabilitaci. Nedávno přijatý zákon o zaměstnanosti může potenciálně zlepšit ustanovení o aktivních opatřeních na trhu práce.

(15)

Litva učinila v minulých letech pokrok ve zlepšování sociálního dialogu. Sociální partneři se aktivně účastnili jednání o novém zákoníku práce a novém sociálním modelu a vláda zavedla akční plán na posílení sociálního dialogu. Jeho cílem je navýšit kapacity sociálních partnerů, podporovat kolektivní vyjednávání a zlepšit sociální dialog na všech úrovních.

(16)

Zdravotní stav litevské populace má i nadále výrazně negativní dopad na potenciálně dostupnou pracovní sílu a produktivitu práce. Ačkoli se vyvíjí úsilí přesměrovat pacienty na nákladově efektivnější typy zdravotní péče, výkonnost systému zdravotnictví je i nadále omezena značným využíváním nemocniční péče a nízkými výdaji na prevenci a veřejné zdraví. Finanční spoluúčast je velmi vysoká, zejména u léčiv.

(17)

Nepříznivý demografický vývoj znamená, že hospodářský růst bude čím dál tím více záviset na produktivitě práce. V období 2000–2015 měla Litva jeden z nejvyšších růstů produktivity práce mezi členskými státy. Tempo tohoto růstu se však v poslední době zpomalilo. Litevské veřejné investice trpí špatným plánováním a slabou vazbou na strategické cíle země. Intenzita výzkumu a vývoje ve veřejném sektoru se zvýšila na hodnotu, která mírně převyšuje průměr Unie v roce 2015, zatímco míra výzkumu a vývoje v soukromém sektoru stále zaostává. V roce 2016 byly přijaty Pokyny k reformě politiky vědy a inovací Litvy (Lithuanian Science and Innovation Policy Reform Guidelines) s cílem řešit přetrvávající problémy v oblasti výzkumu a inovací. Za tímto účelem vyzývají k reformě financování institucí výzkumu a vývoje, konsolidaci výzkumných a vysokoškolských institucí, vědeckých center a technologických parků a zvýšení koordinace, monitorování a hodnocení politik. V Litvě došlo k určitému pokroku v podpoře alternativních způsobů financování. To pomohlo ke zřízení řady fondů rizikového a předstartovního kapitálu. Parlament také nedávno předložil zákon o skupinovém investování.

(18)

V posledních letech pravidelně roste počet případů úplatkářství, které jsou předloženy soudu, což ukazuje, že Litva zintenzivnila úsilí v boji proti korupci. V několika důležitých oblastech, jako je zdravotnictví a veřejné zakázky, se však ustanovení proti drobné korupci a korupci na vysoké úrovni ne vždy uplatňují v praxi. Neduhem zdravotnictví je rozšířená praxe přijímání neoficiálních plateb ze strany lékařů. Oblast veřejných zakázek není dostatečně transparentní, zejména na úrovni obcí. Kromě toho, nedostatečná právní úprava týkající se oznamovatelů odrazuje od upozorňování na potenciální nesrovnalosti ve veřejném a soukromém sektoru. Ve svém protikorupčním programu si vláda potírání korupce ve zdravotnictví stanovila za prioritu. Vláda také za účelem snížení rizika korupce a střetů zájmů u veřejných zakázek s nízkou hodnotou stanovila, že veřejní zadavatelé musí na internetu zveřejňovat informace o vypsaných řízeních, vybraných uchazečích a zakázkách, které byly zadány. Přesto je nutné situaci neustále sledovat, aby se zajistilo provádění těchto politik.

(19)

V kontextu evropského semestru 2017 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Litvy, kterou zveřejnila ve své zprávě o Litvě pro rok 2017. Posoudila také program stability z roku 2017 a národní program reforem na rok 2017, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Litvě adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Litvě, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(20)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2017, přičemž její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

Provádět fiskální politiku v souladu s požadavky preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu, což znamená dodržet svůj střednědobý rozpočtový cíl v roce 2018 s ohledem na dočasně povolené odchylky související s provedením systémové důchodové reformy a strukturálních reforem. Zlepšit dodržování daňových předpisů a rozšířit daňovou základnu na zdroje, které méně omezují růst. Přijmout opatření k řešení problému střednědobé fiskální udržitelnosti související s důchodovými dávkami.

2.

Řešit nedostatek kvalifikovaných pracovníků prostřednictvím účinných aktivních opatření na trhu práce a vzdělávání dospělých a zlepšit výsledky vzdělávání cestou odměňování kvality ve výuce a vysokoškolském vzdělávání. Zlepšit výkonnost systému zdravotní péče posílením ambulantní péče, prevence nemocí a finanční dostupnosti. Zlepšit přiměřenost záchranné sociální sítě.

3.

Přijmout opatření k posílení produktivity zlepšením efektivity veřejných investic a posílením jejich vazby na strategické cíle země.

9.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/67

(1)

Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy růstu potvrdila ve dnech 9.–10. března 2017 Evropská rada. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (2) zprávu mechanismu varování, ve které není Lucembursko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které bylo potvrzeno na zasedání Evropské rady ve dnech 9. a 10. března 2017. Rada přijala dne 21. března 2017 doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny („doporučení pro eurozónu“) (3).

(2)

Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik v hospodářské a měnové unii by Lucembursko jakožto členský stát, jehož měnou je euro, mělo zajistit, aby doporučení pro eurozónu, jak je promítnuto do níže uvedeného doporučení č. 2, bylo plně a včas provedeno.

(3)

Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o Lucembursku pro rok 2017. V této zprávě byl posouzen pokrok, kterého Lucembursko dosáhlo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 28. dubna 2017 předložilo Lucembursko svůj národní program reforem na rok 2017 a svůj program stability z roku 2017. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(5)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (4) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(6)

Na Lucembursko se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Lucemburská vláda ve svém programu stability z roku 2017 plánuje snížení celkového přebytku z 1,6 % HDP v roce 2016 na 0,2 % HDP v roce 2017, po němž by měl následovat stálý růst a v roce 2021 by mělo být dosaženo přebytku ve výši 1,2 % HDP. Střednědobý rozpočtový cíl – tj. strukturální schodek ve výši 0,5 % HDP – je v programovém období stále plněn s rezervou. Podle programu stability z roku 2017 má poměr veřejného dluhu k HDP zůstat dostatečně pod referenční hodnotou ve výši 60 % HDP stanovenou Smlouvou. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je realistický, s výjimkou roku 2018, kdy je značně příznivý, a roku 2021, kdy je značně opatrný. Na základě prognózy Komise z jara 2017 se očekává, že strukturální saldo dosáhne v roce 2017 přebytku ve výši 0,4 % HDP a v roce 2018 0,1 % HDP, což je do značné míry v souladu s programem stability z roku 2017 a nad úrovní střednědobého rozpočtového cíle. Celkově se Rada domnívá, že Lucembursko zřejmě ustanovení Paktu o stabilitě a růstu v letech 2017 a 2018 dodrží.

(7)

Vzhledem k předpokládanému zvýšení nákladů plynoucích ze stárnutí obyvatelstva přetrvávají obavy ohledně dlouhodobé fiskální udržitelnosti. V souladu s důchodovou reformou z roku 2012 by měla být každých pět let od přijetí reformy mapována a vyhodnocována udržitelnost důchodového systému. Vláda provedla první hodnocení již v roce 2016. Ačkoli z přezkumu vyplývá, že důchodový systém nadále zaznamenává opakující se přebytek, který umožnil vytvoření značných rezerv, od roku 2023 se v důchodovém systému očekává záporný provozní zůstatek ve smyslu poměru mezi výdaji na dávky a odvody. Podle posledních revidovaných projekcí počtu obyvatel vypracovaných Eurostatem bude předpokládaný nárůst populace méně významný, než se původně předpokládalo. To bude mít dopad na index závislosti, který se bude zvyšovat rychleji, než se očekávalo, a důsledkem bude vyšší předpokládaný nárůst veřejných výdajů na důchody. V rozporu s předchozím doporučením Rady z roku 2016 nedošlo k žádnému pokroku, pokud jde o navázání zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu na střední délku života. Lucembursko je jediným členským státem, který na léta 2013–2060 nestanovil zvýšení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu. Lucembursko má v Unii nejvyšší předpokládaný nárůst podílu, jejž budou v populaci do roku 2060 zaujímat osoby závislé na péči. Pokud jde o předčasný odchod do důchodu, dosáhlo Lucembursko omezeného pokroku. Návrh zákona, jímž se systémy předčasného odchodu do důchodu mění, byl sice parlamentu předložen v červenci 2015, dosud však nebyl přijat. Celkově lze konstatovat, že předčasný odchod do důchodu zůstává rozšířeným jevem a pobídky pro setrvání v práci jsou i nadále ojedinělé. Po revizi demografických vyhlídek čelí Lucembursko dalším rizikům plynoucím z výdajů na dlouhodobou péči. Tyto výdaje vyjádřené jako podíl HDP jsou již na jedné z nejvyšších úrovní mezi členskými státy a do roku 2060 se mají zvýšit z 1,5 % na 3,2 % HDP (což je více než dvojnásobek oproti stávající úrovni). Projekt reformy pojištění dlouhodobé péče projednává parlament.

(8)

Lucemburské orgány přijaly komplexní daňovou reformu, která vstoupila v platnost v lednu 2017. Reforma zavedla změny zejména v oblasti přímého zdanění, a to jak pro jednotlivce, tak i společnosti, a jejím záměrem bylo postupně snížit sazbu daně z příjmů právnických osob (s cílem zvýšit konkurenceschopnost) a zvýšit progresivitu daně z příjmů fyzických osob (s cílem posílit spravedlnost). Současně však hrozí, že navýšení některých daňových výdajů oslabí daňovou základnu. Aby se zlepšila předvídatelnost daňových příjmů, bylo by potřeba daňovou základnu dále rozšířit. Tohoto cíle by mohlo být dosaženo zejména prostřednictvím přezkumu současného nízkého zdanění nemovitostí k bydlení a větším využíváním alternativních zdrojů. To by mohlo zahrnovat zajištění většího souladu mezi ekologickým zdaněním a cíli diverzifikace hospodářství.

(9)

Lucemburské orgány o diverzifikaci hospodářství aktivně usilují již několik desetiletí, neboť jsou si vědomy rizik vyplývajících z výrazné závislosti na finančním sektoru. Snížit závislost ekonomiky na finančním sektoru je i nadále hlavní dlouhodobou výzvou. K řešení tohoto problému je třeba analýzu diverzifikace promítnout do konkrétních opatření s jasně vymezeným časovým plánem. Vzhledem k vysokým nákladům práce v této zemi nabízejí činnosti s vyšší přidanou hodnotou potenciál otevření alternativních zdrojů růstu. Úspěšná diverzifikace lucemburského hospodářství tudíž do značné míry závisí na odvětvích, jež jsou na úroveň nákladů práce méně citlivá. Tato odvětví se velkou měrou opírají o výzkum a inovace, jež jsou zpravidla náročnější na technologie a znalosti. Snížením či odbouráním překážek investic a inovací, které omezují hospodářský rozvoj, by se uvolnil potenciál pro inovace a diverzifikaci by to napomohlo. Veřejné investice jsou sice nad průměrem eurozóny, ovšem soukromé investice zaostávají. Udržet vysokou úroveň investic je nezbytné pro zachování vyhlídek na růst.

(10)

Diverzifikaci hospodářství by mohlo prospět i další rozšíření již nyní úspěšného sektoru nefinančních služeb. V odvětví služeb podnikům přetrvávají velké regulační překážky a týkají se zejména účetních, architektů, inženýrů a právníků. Pro všechny tyto profese je obchodní obrat nižší než průměr Unie i průměrná míra pro celou ekonomiku. Omezení těchto povolání tedy může poškodit konkurenceschopnost podniků v Lucembursku. K těmto překážkám patří široká škála činností vyhrazených pro architekty, vyhrazení jednoduchých úkolů jako zpracování mezd či vyhotovení daňových přiznání vysoce kvalifikovaným pracovníkům, vyhrazení poskytování právního poradenství právníkům a požadavky na právní formu a podílnictví, pravidla o neslučitelnosti a multidisciplinární omezení pro právníky, jež mohou být nepřiměřená ve vztahu k hlavním zásadám, jako je nezávislost profese, a odpovídajícím mechanismům dohledu.

(11)

K tomu, aby se zabránilo negativním dopadům, jsou nezbytné cílené aktivní politiky trhu práce a programy celoživotního učení, zejména pro starší pracovníky, jejichž míra zaměstnanosti i nadále patří k nejnižším v Unii. Byla přijata opatření s cílem zlepšit jejich zaměstnatelnost a spojení s trhem práce. Od 1. ledna 2016 je uplatňován zákon o reklasifikaci pracovníků s pracovním postižením, který jim umožní delší setrvání na trhu práce. V návaznosti na konzultace se sociálními partnery je však ještě třeba navrhnout komplexní strategii. Dosud nebyl schválen „zákon o starších pracovnících“ – návrh právního předpisu, který byl parlamentu předložen v dubnu 2014 a jehož cílem je přimět podniky s více než 150 zaměstnanci, aby si ponechaly starší pracovníky. Důležité pro úspěch těchto strategií budou i nadále příležitosti k rozšíření dovedností prostřednictvím cílených aktivních politik trhu práce a celoživotního učení, které mají starší pracovníky podpořit. Investice do dovedností mají také zásadní význam pro plné využití výhod digitalizace a zachování konkurenceschopnosti.

(12)

K řešení nedostatků v oblasti nemovitostí byl přijat významný balíček opatření, ale jeho skutečný dopad se teprve musí ukázat. Jednou z hlavních překážek zvýšení nabídky bydlení se zdá být nedostupnost stavebních pozemků, které jsou převážně ve vlastnictví soukromých osob. Omezená nabídka bydlení spolu se silnou poptávkou vedou ke stálému růstu cen rezidenčních nemovitostí. Tím lze částečně vysvětlit trend rostoucího zadlužení domácností, které je z velké části tvořeno hypotékami. Řešení problému dopravního přetížení zůstává výzvou navzdory značným investicím do dopravní infrastruktury. K tomu přispívá i skutečnost, že přeshraniční pracovníci jsou kvůli daňovým politikám v sousedních zemích odrazováni od moderních pracovních postupů, jako je práce z domova. Problémy v oblasti bydlení a mobility budou pravděpodobně zvyšovat tlak na úsilí o diverzifikaci hospodářství a zvýšení konkurenceschopnosti. Mohly by rovněž fungovat jako překážky pro přilákání vysoce kvalifikovaných pracovníků na trh práce.

(13)

V kontextu evropského semestru 2017 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Lucemburska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Lucembursku pro rok 2017. Posoudila také program stability z roku 2017, národní program reforem na rok 2017, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Lucembursku adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen význam těchto opatření pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Lucembursku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(14)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2017 a dospěla ke stanovisku (5), že Lucembursko zřejmě Pakt o stabilitě a růstu dodrží,

1.

Posílit diverzifikaci hospodářství, mimo jiné odstraněním překážek pro investice a inovace. Odstranit regulační omezení v odvětví služeb podnikům.

2.

Zajistit dlouhodobou udržitelnost důchodového systému, omezit předčasné odchody do důchodu a zvýšit míru zaměstnanosti starších osob.

9.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/71

(1)

Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy růstu potvrdila Evropská rada ve dnech 9. – 10. března 2017. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (2) zprávu mechanismu varování, ve které není Maďarsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(2)

Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o Maďarsku pro rok 2017. V této zprávě byl posouzen pokrok, kterého Maďarsko dosáhlo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020.

(3)

Dne 2. května 2017 předložilo Maďarsko svůj národní program reforem na rok 2017 a svůj konvergenční program z roku 2017. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(4)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (3) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(5)

Na Maďarsko se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a pravidlo pro zadlužení. Ve svém konvergenčním programu z roku 2017 vláda plánuje zhoršení celkového schodku z 1,8 % v roce 2016 na 2,4 % v letech 2017 i 2018 a následně postupné zlepšování na 1,2 % HDP do roku 2021. Plánuje se, že střednědobý rozpočtový cíl – strukturální schodek ve výši 1,7 % HDP do roku 2016 a revidovaný na 1,5 % HDP od roku 2017 – bude do roku 2020 splněn. Avšak na základě přepočteného (4) strukturálního salda by střednědobého rozpočtového cíle v programovém výhledu dosaženo nebylo. Podle konvergenčního programu se očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP bude postupně klesat až na téměř 61 % do konce roku 2021. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je příznivý, což představuje riziko pro plnění cílových hodnot schodku.

(6)

Konvergenční program z roku 2017 uvádí, že rozpočtové důsledky mimořádného přílivu uprchlíků a bezpečnostních opatření jsou v letech 2016 a 2017 značné, a náležitě dokládá rozsah a povahu těchto dodatečných rozpočtových nákladů. Podle Komise činily v roce 2015 způsobilé dodatečné výdaje související s mimořádným přílivem uprchlíků 0,04 % HDP a v roce 2016 dodatečné způsobilé výdaje související s mimořádným přílivem uprchlíků nejsou žádné. Způsobilé dodatečné výdaje týkající se bezpečnostních opatření činily v roce 2016 0,04 % HDP. V roce 2017 se neočekává další nárůst výdajů v důsledku mimořádného přílivu uprchlíků, avšak dodatečné rozpočtové dopady opatření souvisejících s bezpečností se v současné době odhadují na 0,14 % HDP. Ustanovení uvedená v čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 umožňují zohlednění těchto dodatečných výdajů, protože příliv uprchlíků a závažnost teroristické hrozby představují mimořádné události, jejich dopad na veřejné finance v Maďarsku je značný a udržitelnost by povolením dočasné odchylky od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle nebyla ohrožena. Požadovaná korekce směrem k dosažení střednědobého rozpočtového cíle pro rok 2016 proto byla s ohledem na dodatečné náklady na zajištění bezpečnosti snížena. Ve vztahu k roku 2017 bude konečné posouzení, včetně způsobilých částek, provedeno na jaře 2018 na základě zjištěných údajů, které poskytnou maďarské orgány.

(7)

Rada dne 12. července 2016 Maďarsku doporučila, aby za účelem dosažení střednědobého rozpočtového cíle v roce 2017 dosáhlo v roce 2017 roční fiskální korekce ve výši 0,6 % HDP. Na základě prognózy Komise z jara 2017 existuje v roce 2017 riziko výrazného odchýlení od tohoto požadavku.

(8)

S ohledem na jeho fiskální situaci a zejména na míru zadlužení se očekává, že v roce 2018 provede Maďarsko další korekci s cílem dosáhnout svého střednědobého rozpočtového cíle, jímž je strukturální schodek ve výši 1,5 % HDP. Podle společně dohodnuté korekční matice v rámci Paktu o stabilitě a růstu se tato korekce promítá do požadavku, aby nominální míra růstu čistých primárních výdajů sektoru vládních institucí (5) v roce 2018 nepřesáhla 2,8 %. To by odpovídalo strukturální korekci ve výši 1,0 % HDP. Při nezměněné politice existuje riziko výrazného odchýlení od uvedeného požadavku v roce 2018. Předpokládá se zároveň, že Maďarsko v letech 2017 a 2018 dodrží pravidlo pro zadlužení. Celkově se Rada domnívá, že pro dodržení ustanovení Paktu o stabilitě a růstu budou v roce 2017 nezbytná další opatření. Podle nařízení (ES) č. 1466/97 by se však při posuzování rozpočtových plánů a výsledků měla zohledňovat vyrovnanost rozpočtu členského státu s ohledem na cyklické podmínky. Jak připomíná sdělení Komise, které doprovází tato doporučení pro jednotlivé země, bude třeba, aby posouzení rozpočtových výsledků za rok 2018 zohledňovalo řádně cíl dosažení orientace fiskální politiky, která přispěje jak k posílení probíhajícího oživení, tak k zajištění udržitelnosti veřejných financí Maďarska. V této souvislosti Rada konstatuje, že Komise má zejména s ohledem na cyklickou situaci v Maďarsku v úmyslu provést celkové posouzení v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97.

(9)

Konkurenceschopnost a potenciál růstu Maďarska jsou omezovány nízkou úrovní soukromých investic a nízkou produktivitou. Faktory, které mají nepříznivý dopad na podnikatelské prostředí a podnikové investice, souvisejí zejména s nedostatky v institucionálním výkonu a řízení. Jednou z největších překážek podnikání v Maďarsku jsou spolu s nedostatečným zapojením zúčastněných stran a tvorbou politiky nedostatečně založené na faktech časté změny v regulačním a daňovém prostředí. Regulační překážky v oblasti služeb mají také tendenci omezovat dynamiku trhu a bránit investicím. Restriktivní předpisy, zejména v maloobchodním sektoru, omezují hospodářskou soutěž v odvětví služeb a negativně ovlivňují podnikatelské prostředí.

(10)

Celkový poměr daní k HDP zůstává v Maďarsku mnohem vyšší, než je tomu v zemích ve stejném regionu, a problémy daňového systému přetrvávají. V roce 2017 vláda snížila příspěvky zaměstnavatelů na sociální zabezpečení o 5 procentních bodů a na rok 2018 se plánuje snížení o další 2 procentní body. Toto opatření výrazně snížilo daňové zatížení osob s nízkými příjmy, které však i tak zůstává vysoké. To platí zejména pro osoby s nízkými příjmy, které nemají děti, kde toto zatížení patří i nadále k jedněm z nejvyšších v Unii. Daňový systém je stále složitý. Přestože odvětvové daně, z nichž některé mají stále velmi rušivé účinky, vykazují od roku 2013 klesající tendenci, nadále spíše komplikují daňový systém a oslabují důvěru investorů. Složitost a nejistota daňového systému spolu s vysokými náklady na dodržování předpisů a administrativní zátěží i nadále negativně ovlivňují důvěru investorů v Maďarsku.

(11)

Nedostatky v institucionální výkonnosti mají nepříznivý dopad na podnikatelské prostředí a snižují růstový potenciál hospodářství. Navzdory nedávnému zlepšení situace a novele zákona o zadávání veřejných zakázek je především pokrok při posilování transparentnosti a hospodářské soutěže v oblasti zadávání veřejných zakázek stále omezený. Současná strategie v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek tvoří solidní základ pro zvýšení transparentnosti, ale její provádění a dopad na účinnost a transparentnost je nutné sledovat. Riziko korupce zůstává vysoké, což má negativní dopad na podnikatelské prostředí, a opatření přijatá k řešení tohoto problému mají výrazné nedostatky. Maďarsko se rovněž potýká se zpožděním v provádění své strategie elektronického zadávání veřejných zakázek. To zpomaluje včasné zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek v Maďarsku, které je naprosto zásadní pro posílení transparentnosti a zvýšení hospodářské soutěže.

(12)

Situace v odvětví služeb, včetně maloobchodního sektoru, v Maďarsku zůstává obzvláště problematická. V uplynulém roce vláda nadále intervenovala na trzích, které byly dříve otevřeny hospodářské soutěži, a přijala přísnější požadavky pro služby osobní dopravy provozované nezávislými dispečerskými středisky. Vláda nepodnikla žádný zásadní krok ke zjednodušení právního prostředí v odvětví služeb, zejména pokud jde o maloobchodní sektor, veřejné služby pro nakládání s odpady, vydávání a distribuci učebnic nebo mobilní platební systémy. V odvětví maloobchodu chybí jasná pravidla pro udělování povolení k otevření nové prodejny větší než 400 m2. Kromě toho panuje v tomto odvětví nedostatečná transparentnost a předvídatelnost. Regulační překážky, které jsou ve službách, včetně maloobchodního sektoru, nadále přítomny, omezují dynamiku trhu a brání investicím a zároveň vytváří nejistotu pro investory, zejména ty mezinárodní.

(13)

Klíčové pro podporu konkurenceschopnosti a potenciálního růstu Maďarska ve střednědobém horizontu jsou strukturální reformy na podporu investic do lidského kapitálu, zejména v oblasti vzdělávání a zdravotní péče, a další zlepšení fungování trhu práce. Pro dosažení růstu více podporujícího začlenění bude rovněž zásadní, aby se zvýšila sociální spravedlnost.

(14)

Výkonnost v oblasti poskytování základních dovedností je v mezinárodním měřítku i nadále slabá. Výsledky průzkumu v rámci Programu OECD pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) z roku 2015 odhalily výrazně se zhoršující výsledky a vliv socioekonomického zázemí žáků na výsledky vzdělávání je jedním z nejvyšších v Unii. To, o jaký druh školy se jedná, má na výsledky vzdělávání významný vliv. Snížení počtu vyučovacích hodin u přírodovědných předmětů na odborných gymnáziích od roku 2016 pravděpodobně zvýší zpoždění Maďarska v oblasti přírodovědných dovedností. Podíl osob předčasně opouštějících vzdělávací systém v posledních 5 letech stagnuje a zůstává obzvláště vysoký u romského obyvatelstva. Rozdělení znevýhodněných žáků mezi školy je nerovnoměrné a romské děti stále více docházejí do škol a tříd s romskou většinou. Jsou zavedena opatření na podporu odborného vzdělávání učitelů, předškolního vzdělávání a zlepšení studijních výsledků a k boji proti předčasnému ukončování školní docházky u Romů. I když byly podniknuty kroky k řešení segregace, tyto kroky nejsou dostatečně komplexní a systémové, aby řešily příslušný problém. Rostoucí poptávce po vysoce kvalifikované pracovní síle neodpovídá dostatečně velká skupina zájemců o terciární vzdělávání a patřičná míra dokončení studia. Novela zákona o vysokoškolském vzdělávání přijatá v roce 2017 může situaci dále zhoršit.

(15)

Trh práce se v posledních letech vyvíjel příznivě a nezaměstnanost se vrátila na úroveň před krizí. Zaměstnanost dosáhla historicky nejvyšší úrovně díky vytváření pracovních míst v soukromém sektoru a programu veřejných prací, který stále představuje největší počin aktivní politiky na trhu práce v Maďarsku a kterého se účastní více než 200 000 účastníků. V posledních letech byla přijata řada opatření k usnadnění přechodu z programu na primární trh práce. Program však dosud není dostatečně zacílený a jeho účinnost, pokud jde o opětovné začleňování účastníků do otevřeného trhu práce, je i nadále omezená. Některá odvětví se zároveň potýkají s rostoucím nedostatkem pracovních sil. Posilují se další nástroje aktivní politiky na trhu práce, částečně s podporou finančních prostředků Unie, ale je zapotřebí dalšího úsilí, aby se přechod na primární trh práce usnadnil účinným způsobem. Systém pro profilování nezaměstnaných je funkční, ale zatím není plně efektivní. Rozdíly v zaměstnanosti mužů a žen se v posledních letech zvýšily a vliv rodičovství na zaměstnanost žen patří k nejvyšším v Unii. Účast na trhu práce je ovlivněna poměrně slabými výsledky v oblasti péče o zdraví a nerovnou dostupností zdravotní péče. Zapojení sociálních partnerů do tvorby politiky je omezené.

(16)

Některé ukazatele chudoby poklesly zpět na úroveň před krizí, ale zůstávají nad unijním průměrem. Úroveň chudoby u dětí a Romů je i nadále obzvláště vysoká, i když klesá. Významná část Romů majících zaměstnání pracuje v programu veřejných prací. Jejich účinné zapojení do otevřeného trhu práce je dosud nadále omezené.

(17)

Přiměřenost a rozsah sociální pomoci a dávek v nezaměstnanosti jsou omezené. Doba poskytování dávek v nezaměstnanosti (3 měsíce) je stále nejnižší v Unii a je kratší než průměrná doba potřebná k tomu, aby si osoba hledající zaměstnání našla práci. Reforma sociální pomoci z roku 2015 zjednodušila systém dávek, ale podle všeho nezaručila jednotnou a minimálně přiměřenou životní úroveň pro ty, kteří potřebují pomoc. Pokud jde o dávky spravované obcemi, existuje velký prostor pro samostatné uvážení s ohledem na kritéria způsobilosti a výši nároků, což vytváří nejistotu pro příjemce. Minimální příjmová dávka je i nadále zmrazená na nízké úrovni, ale maďarské orgány plánují úroveň cílených peněžitých dávek v nadcházejících letech postupně zvyšovat. Již v roce 2017 se tři takové dávky mírně zvýšily. Další cílená opatření by pomohla zmírnit materiální deprivaci nejvíce znevýhodněných skupin, zejména dětí a Romů.

(18)

V kontextu evropského semestru 2017 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Maďarska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Maďarsku pro rok 2017. Posoudila také konvergenční program z roku 2017 a národní program reforem na rok 2017, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Maďarsku adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen význam těchto opatření pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Maďarsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(19)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program z roku 2017, přičemž její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

Vyvinout v roce 2018 významné fiskální úsilí v souladu s požadavky preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu, s přihlédnutím k nutnosti posílit probíhající oživení a zajistit udržitelnost veřejných financí Maďarska.

2.

Dokončit snížení daňového zatížení osob s nízkými příjmy a zjednodušit daňovou strukturu, zejména tím, že se sníží odvětvové daně s nejvíce rušivým účinkem. Posílit transparentnost a hospodářskou soutěž při zadávání veřejných zakázek tím, že se uplatní komplexní a účinný systém elektronického zadávání veřejných zakázek, a posílit protikorupční rámec. Posílit předvídatelnost právního rámce, transparentnost a hospodářskou soutěž, zejména v odvětví služeb a konkrétně v maloobchodním sektoru.

3.

Program veřejných prací lépe zaměřit na osoby, které jsou trhu práce vzdáleny nejvíce, a zajistit účinnou podporu uchazečům o zaměstnání, aby se jim usnadnil přechod na trh práce, a to i posílením aktivních politik na trhu práce. Přijmout opatření ke zlepšení výsledků vzdělávání a zvýšit účast znevýhodněných skupin, zejména Romů, ve všeobecném inkluzivním vzdělávání. Zlepšit přiměřenost a rozsah sociální pomoci a trvání poskytování dávek v nezaměstnanosti.

9.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/75

(1)

Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy potvrdila ve dnech 9. a 10. března 2017 Evropská rada. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (2) zprávu mechanismu varování, ve které není Malta uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které bylo potvrzeno na zasedání Evropské rady ve dnech 9. a 10. března 2017. Rada přijala dne 21. března 2017 doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny („doporučení pro eurozónu“) (3).

(2)

Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik v hospodářské a měnové unii by Malta jakožto členský stát, jehož měnou je euro, měla zajistit, aby doporučení pro eurozónu, jak je promítnuto do níže uvedeného doporučení č. 2, bylo plně a včas provedeno.

(3)

Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o Maltě pro rok 2017. V této zprávě byl posouzen pokrok, kterého Malta dosáhla v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 18. dubna 2017 předložila Malta svůj národní program reforem na rok 2017 a dne 2. května 2017 svůj program stability z roku 2017. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(5)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (4) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(6)

Na Maltu se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Ve svém programu stability z roku 2017 vláda na období 2017–2020 plánuje z hlediska celkového salda udržení přebytku. Střednědobý rozpočtový cíl v podobě vyrovnaného rozpočtu ve vztahu k HDP je v programovém období stále plněn s rezervou. Podle programu stability se očekává, že celkový poměr veřejného dluhu k HDP zůstane pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou Smlouvou a postupně se bude snižovat z 58,3 % v roce 2016 na 47,6 % v roce 2020. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je v případě roku 2017 realistický a pro léta 2018–2020 opatrný. Současně však existují možná rizika spojená s plněním rozpočtu.

(7)

Dne 12. července 2016 Rada Maltě doporučila, aby v zájmu dosažení střednědobého rozpočtového cíle dosáhla v roce 2017 roční fiskální korekce ve výši 0,6 % HDP. Výsledné údaje naznačují, že Malta svého střednědobého rozpočtového cíle dosáhla již v roce 2016. Na základě prognózy Komise z jara 2017 se očekává, že strukturální saldo poroste z přebytku ve výši 0,4 % HDP v roce 2017 na 0,7 % HDP v roce 2018, čímž zůstane nad úrovní střednědobého rozpočtového cíle. Celkově se Rada domnívá, že Malta ustanovení Paktu o stabilitě a růstu v letech 2017 a 2018 dodrží.

(8)

Bez ohledu na dosažení střednědobého cíle tři roky před stanoveným cílem předběhlo zvýšení výdajů růst potenciálního produktu. Pokud bude tento trend pokračovat i nadále, představuje to výzvu pro udržitelnost veřejných financí, a to zejména v případě nepředvídaných otřesů na straně příjmů. Příslušné orgány provedly přezkumy výdajů v některých oblastech veřejných výdajů, které jsou důležité zejména z hlediska udržitelnosti – zdravotní péče, vzdělávání a odborná příprava a sociální zabezpečení. Včasné a účinné provádění vyplývajících doporučení předurčí jejich účinnost při dosahování příslušných cílů. Veřejné finance Malty navíc i nadále čelí riziku udržitelnosti v dlouhodobém horizontu, a to z důvodu předpokládaných nákladů souvisejících se stárnutím populace, jako jsou např. zdravotní péče, dlouhodobá péče a důchody. Předpokládaný prudký nárůst výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva je především důsledkem výdajů na důchody, které podle odhadů zprávy o stárnutí obyvatelstva z roku 2015 vzrostou do roku 2060 o 3,2 procentního bodu HDP. Některá nedávno zavedená opatření pravděpodobně povedou k úsporám. Tyto úspory však pravděpodobně nebudou stačit k vyrovnání rostoucího tlaku na výdaje a nedokáží rozhodujícím způsobem zlepšit dlouhodobou udržitelnost. Proto bude možná nezbytné zavést další opatření.

(9)

Malta zavedla několik opatření k vyřešení dvojího problému vyplývajícího z důchodového systému – problému udržitelnosti a zajištění přiměřených důchodových příjmů. Opatření, která byla zavedena v rozpočtu na rok 2017, by měla mírně snížit riziko chudoby u starších lidí a poněkud zlepšit čistý náhradový poměr zaručeného minimálního důchodu. Ukazatele přiměřenosti důchodů však celkově poukazují na značný prostor ke zlepšení, včetně opatření na snížení vysokých rozdílů mezi muži a ženami.

(10)

Přetížení silniční dopravy se stalo překážkou podnikání a jeho externí (ekonomické a environmentální) náklady byly odhadnuty na 274 milionů EUR ročně a budou se pravděpodobně zvyšovat. Emise skleníkových plynů z dopravy navíc stále rostou a Maltě se pravděpodobně nepodaří splnit své emisní cíle pro rok 2020. Malta přijala ambiciózní vnitrostátní dopravní strategii s výhledem do roku 2050 a hlavní operační dopravní plán do roku 2025. Oba zahrnují různorodý soubor opatření k racionalizaci využívání soukromých automobilů, na podporu alternativních řešení mobility a k účinnějšímu využívání multimodálních a hromadných systémů dopravy. I když by tato opatření měla přinést podstatná zlepšení, bude přetížení silniční dopravy pravděpodobně i nadále růst a emise skleníkových plynů z dopravy se do roku 2030 budou snižovat pouze mírně.

(11)

Finanční systém je charakterizován významným počtem zahraničních institucí, které mimo jiné přilákalo příznivější daňové prostředí. Malta je jediným členským státem Unie, který využívá systém plného započtení daně z příjmu právnických osob a nabízí systém daňových úlev, resp. náhrad. Země má rozsáhlý soubor úmluv o zamezení dvojímu zdanění a nabízí atraktivní status daňového rezidenství pro jednotlivce. Dohled nad mezinárodně orientovaným podnikáním je však obtížný. Finanční sektor vykonává většinu svých aktivit mimo území Malty. Malta v tomto ohledu vyzvala MMF a Světovou banku, aby do konce roku 2018 provedly hodnotící program ve finančním sektoru. Malta je navíc smluvní stranou rozhodnutí Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) z ledna 2017 týkajícího se spolupráce orgánů dozoru v pojišťovnictví. ECP se nedávno rozhodla, na základě vlastního posouzení a na základě návrhu rozhodnutí ze strany maltského orgánu pro finanční služby, že odejme bankovní licenci malého poskytovatele služeb internetového bankovnictví, který přijímal vklady i mimo Maltu.

(12)

Navzdory dosaženému pokroku je třeba i nadále zlepšovat účinnost systému soudnictví. Ačkoli maltská vláda navrhla nová opatření týkající se druhé šance a platební neschopnosti, zdlouhavá řízení o insolvenci a oddlužení poškozují kvalitu podnikatelského prostředí v této zemi. Kromě toho rámec pro oddlužení nestanovuje žádnou lhůtu, a proto postrádá právní jistotu. S cílem tyto nedostatky řešit se změnou zákona o obchodních společnostech zavedly podstatné změny právního rámce v oblasti platební neschopnosti, jako je např. možnost mediace. Dopad těchto změn bude ještě předmětem analýzy.

(13)

Objevuje se nedostatek pracovních sil v celém spektru dovedností a přizpůsobování nabídky dovedností potřebám trhu práce je stále neúplné. Podstatná část pracovních sil na Maltě má i nadále nízkou kvalifikaci. I když se zvyšuje úroveň dosaženého vzdělání, procentní podíl předčasného ukončování školní docházky je nadále vysoký. Základní dovednosti mezi mladými lidmi jsou dosud slabé. Přístup k celoživotnímu učení a účast na něm – se zapojením zaměstnavatelů – se zlepšuje, včetně osob s nízkou úrovní dovedností, avšak s ohledem na rozsah problémů je nutno vyvíjet v tomto směru nadále úsilí. Významné investice do systému vzdělávání a odborné přípravy by měly přinést výsledky, zejména pokud budou příslušná opatření zachována a v budoucnu vylepšena. Míra zaměstnanosti se stále zvyšuje a míra nezaměstnanosti klesla pod 5 %. Účast na trhu práce je však i nadále mezi nejnižšími v Unii, zejména u starších a nedostatečně kvalifikovaných žen, což rovněž poukazuje na přetrvávající rizika sociálního vyloučení pro osoby, které nejsou vybaveny k tomu, aby se mohly přizpůsobit podmínkám rychle se měnícího hospodářství. Stávající investice do různých politik by proto měly dále pokračovat, zejména prostřednictvím nedávno zřízené Národní radě pro dovednosti, měl by se úzce monitorovat další vývoj.

(14)

V kontextu evropského semestru 2017 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Malty, kterou zveřejnila ve své zprávě o této zemi pro rok 2017. Posoudila také program stability z roku 2017 a národní program reforem na rok 2017, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Maltě adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen význam těchto opatření pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku na Maltě, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(15)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2017, přičemž její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

Rozšířit dosah probíhajících přezkumů výdajů na širší veřejný sektor a zavést veřejné výdaje založené na výkonnosti.

2.

Zajistit účinný vnitrostátní dohled nad mezinárodně orientovaným podnikáním finančních institucí s licencí na Maltě posílením spolupráce s orgány dohledu v zemích, v nichž tyto instituce působí.

9.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/79

(1)

Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy potvrdila ve dnech 9. a 10. března 2017 Evropská rada. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Nizozemsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které bylo potvrzeno na zasedání Evropské rady ve dnech 9. a 10. března 2017. Rada přijala dne 21. března 2017 doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny („doporučení pro eurozónu“) (3).

(2)

Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik v hospodářské a měnové unii by Nizozemsko jakožto členský stát, jehož měnou je euro, mělo zajistit, aby doporučení pro eurozónu, jak je promítnuto do níže uvedených doporučení č. 1 a 2, bylo plně a včas provedeno.

(3)

Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o Nizozemsku pro rok 2017. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Nizozemsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů Nizozemska v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 22. února 2017. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že se Nizozemsko potýká s makroekonomickými nerovnováhami. Nizozemsko vykazuje mezi členskými státy eurozóny největší tříletý přebytek běžného účtu v poměru k HDP. Tento přebytek naznačuje neoptimální alokaci zdrojů a možnosti ke zvýšení růstu a prosperity. Disponibilní příjem domácností je omezován zatížením povinnými platbami. Soukromý dluh je vysoký, zejména objem hypotečního dluhu domácností. Dlouhé účetní rozvahy domácností zvyšují jejich zranitelnost finančními otřesy. Mimořádně důležité je přijetí opatření, jež by snížila riziko nepříznivých účinků na nizozemské hospodářství, potažmo na hospodářskou a měnovou unii, vezme-li se v úvahu jeho velikost a přeshraniční význam.

(4)

Dne 26. dubna 2017 předložilo Nizozemsko svůj národní program reforem na rok 2017 a svůj program stability z roku 2017. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(5)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (4) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(6)

Na Nizozemsko se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a pravidlo pro zadlužení. Ve svém programu stability z roku 2017 plánuje nizozemská vláda zvýšení přebytku veřejných financí z 0,5 % HDP v roce 2017 na 1,3 % HDP v roce 2020. Střednědobý rozpočtový cíl – tj. strukturální schodek ve výši 0,5 % HDP – je v programovém období stále plněn s rezervou. Podle programu stability z roku 2017 má poměr veřejného dluhu k HDP klesnout na 58,5 % v roce 2017, což je dostatečně pod referenční hodnotou ve výši 60 % HDP stanovenou Smlouvou. Vláda plánuje další pokles v míře veřejného zadlužení na 49,3 % HDP v roce 2020. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je reálný. Na základě prognózy Komise z jara 2017 se předpokládá, že se strukturální saldo zvýší z přebytku ve výši 0,2 % HDP v roce 2017 na 0,4 % HDP v roce 2018, což přesahuje střednědobý rozpočtový cíl. Předpokládá se, že veřejné zadlužení bude mít i nadále jasnou sestupnou tendenci a klesne více, než vyžaduje pravidlo pro zadlužení. Celkově se Rada domnívá, že Nizozemsko by podle projekcí mělo ustanovení Paktu o stabilitě a růstu v letech 2017 a 2018 dodržet. Při respektování střednědobého rozpočtového cíle zároveň – rovněž v souvislosti s přetrvávajícími vnějšími nerovnováhami – nadále zbývá prostor pro podporu potenciálního růstu a domácí poptávky využíváním fiskální a strukturální politiky, včetně investic do výzkumu a vývoje, a vytvořením podmínek pro větší růst reálných mezd.

(7)

Nedávné zvýšení zaměstnanosti lze do značné míry připsat zvýšenému počtu osob zaměstnaných na smlouvy na dobu určitou a samostatně výdělečně činných osob. Vysoký a rostoucí podíl osob zaměstnaných na smlouvy na dobu určitou, jakož i rychlé zvýšení počtu samostatně výdělečně činných osob bez zaměstnanců jsou zaznamenávány v kontextu velkých rozdílů v platných pracovněprávních předpisech, ochraně práce, jakož i rozdílů v právních předpisech v oblasti daní a sociálního zabezpečení. Třebaže byla přijata jistá opatření, některé z těchto faktorů stále vytvářejí pro zaměstnance finanční pobídku, aby začali pracovat jako osoby samostatně výdělečně činné, nebo zvýhodňuje jejich zaměstnávání na základě smlouvy na dobu určitou. To může mít účinky obzvláště narušující okraj trhu práce a mohlo přispět k zaznamenané nízké úrovni souhrnného růstu reálných mezd. Osoby samostatně výdělečně činné mají častěji nedostatečné pojištění proti invaliditě a nezaměstnanosti a důchodové pojištění. To by v dlouhodobém horizontu mohlo mít dopad na udržitelnost systému sociálního zabezpečení. Prosazování opatření k boji proti fiktivní samostatné výdělečné činnosti je pozastaveno až do roku 2018. Zaměstnanost osob přistěhovaleckého původu představuje i nadále významný problém. Míra zaměstnanosti migrantů narozených mimo EU je o 20 procentních bodů nižší než osob narozených v Nizozemsku, což lze jen z malé části vysvětlit rozdíly ve věku a dosaženém vzdělání.

(8)

Růst míry úspor domácností v posledních letech byl částečně důsledkem vyšších úspor v druhém pilíři důchodového systému (povinné doplňkové soukromé systémy), k čemuž přispělo právní prostředí. Vhodné rozdělení nákladů a rizik v rámci jednotlivých generací a mezi generacemi nad rámec přijatých pravidel týkajících se indexace a finančních rezerv (rámec pro finanční posouzení) by domácnostem pomohlo vynakládat své finanční prostředky způsoby, jež by více podporovaly růst. Vláda oznámila svůj záměr podstatně reformovat druhý důchodový pilíř s cílem zlepšit krytí a vytvořit transparentnější, pružnější a z pojistněmatematického hlediska spravedlivější systém.

(9)

Nepružnost a pobídky deformující trh, které se nahromadily za desítky let, se projevují u financování bydlení a odvětvových úspor. Tendence domácností zvyšovat hrubý hypoteční dluh, za nějž ručí svým nemovitým majetkem, do značné míry odráží dlouhodobé fiskální pobídky, zejména možnost úplného daňového odpočtu hypotečních úroků. I přes posílení hospodářského oživení nebyla k řešení tohoto problému od roku 2012 přijata žádná další opatření.

(10)

Během hospodářské krize značně poklesly investice a od té doby se jen částečně oživily. Slabost investic v rámci celé ekonomiky má zřejmě silný cyklický charakter a její příčinou byl útlum na trhu s bydlením a fiskálně konsolidační opatření. I když se překážky pro investice zdají malé, postupy k získání stavebních povolení jsou poměrně zdlouhavé. Nízké investice do energie z obnovitelných zdrojů zřejmě souvisejí s dynamikou trhu v minulosti, nejistotou na trhu a s regulačními faktory. Vzhledem k úrovni dosaženého vzdělání, úspěšnosti vzdělávacího procesu a úrovni hospodářského rozvoje je objem veřejných a soukromých výdajů na výzkum a vývoj ve srovnání s členskými státy, které vydávají nejvíce, nízký. Veřejné výdaje v této oblasti od roku 2014 stagnují, zatímco soukromé výdaje na výzkum a vývoj zůstávají nízké. Pokud jde o související doporučení Rady z roku 2016, pokroku dosaženo nebylo.

(11)

V kontextu evropského semestru 2017 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Nizozemska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Nizozemsku pro rok 2017. Posoudila také program stability z roku 2017 a národní program reforem na rok 2017, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Nizozemsku adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Nizozemsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(12)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2017 a dospěla ke stanovisku (5), že Nizozemsko zřejmě Pakt o stabilitě a růstu dodrží.

(13)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení projednala Rada národní program reforem na rok 2017 a program stability z roku 2017. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení Nizozemsku č. 1 a 2,

1.

Při respektování střednědobého cíle využít fiskální a strukturální politiky na podporu potenciálního růstu a domácí poptávky, včetně investic do výzkumu a vývoje. Přijmout opatření ke snížení zbývajících deformací trhu s bydlením a zvýhodnění dluhu domácností, zejména omezením možnosti daňového odpočtu hypotečních úroků.

2.

Odstranit zbývající překážky pro zaměstnávání pracovníků na smlouvy na dobu neurčitou. Řešit vysoký nárůst počtu samostatně výdělečně činných osob bez zaměstnanců, mimo jiné omezením negativních daňových pobídek zvýhodňujících samostatnou výdělečnou činnost (aniž bude poškozeno podnikatelské prostředí) a podporou dostupného sociálního zabezpečení pro samostatně výdělečně činné osoby. Na základě širokého přípravného procesu, který již byl zahájen, učinit druhý pilíř důchodového systému transparentnějším, mezigeneračně spravedlivějším a odolnějším vůči otřesům. Vytvořit podmínky, které podpoří větší růst reálných mezd, a respektovat při tom úlohu sociálních partnerů.

9.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/83

(1)

Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy růstu potvrdila ve dnech 9. a 10. března 2017 Evropská rada. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (2) zprávu mechanismu varování, ve které Rakousko není uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které bylo potvrzeno na zasedání Evropské rady ve dnech 9. a 10. března 2017. Rada přijala dne 21. března 2017 doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny („doporučení pro eurozónu“) (3).

(2)

Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik v hospodářské a měnové unii by Rakousko jakožto členský stát, jehož měnou je euro, mělo zajistit, aby doporučení pro eurozónu, jak je promítnuto do níže uvedeného doporučení č. 1, bylo plně a včas provedeno.

(3)

Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o Rakousku pro rok 2017. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Rakousko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů Rakouska v rámci strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 21. dubna 2017 předložilo Rakousko svůj národní program reforem na rok 2017 a dne 2. května 2017 svůj program stability z roku 2017. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(5)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (4) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(6)

Na Rakousko se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a pravidlo pro zadlužení. Ve svém programu stability z roku 2017 vláda očekává zlepšení celkového schodku státního rozpočtu na 1,0 % HDP v roce 2017 a poté na 0,3 % HDP v roce 2021. Předpokládá se, že střednědobý rozpočtový cíl – do roku 2016 strukturální schodek ve výši 0,45 % HDP a poté ve výši 0,5 % HDP – bude splněn v roce 2019. Podle programu stability se očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP bude z 84,6 % v roce 2016 postupně klesat až na 71,0 % v roce 2021. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je příznivý a předpokládá v letech 2017 a 2018 silný růst investic a vývozu.

(7)

Program stability uvádí, že rozpočtové důsledky mimořádného přílivu uprchlíků a bezpečnostních opatření jsou značné, a náležitě dokládá rozsah a povahu těchto dodatečných rozpočtových nákladů. Podle Komise činily v roce 2016 způsobilé dodatečné výdaje související s mimořádným přílivem uprchlíků 0,25 % HDP a s bezpečnostními opatřeními 0,04 % HDP. Dodatečný dopad bezpečnostních opatření v roce 2017 se ve srovnání s rokem 2016 aktuálně odhaduje na 0,01 % HDP. Ustanovení uvedená v čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 umožňují zohlednění těchto dodatečných výdajů, protože příliv uprchlíků a závažnost teroristické hrozby představují mimořádné události, jejich dopad na veřejné finance v Maďarsku je značný a udržitelnost by povolením dočasné odchylky od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle nebyla ohrožena. Rozsah požadované korekce v zájmu postupného dosažení střednědobého rozpočtového cíle na rok 2016 byl proto s ohledem na dodatečné náklady související s uprchlíky a s bezpečnostními opatřeními snížen. Pokud jde o rok 2017, na jaře 2018 bude na základě zjištěných údajů poskytnutých rakouskými orgány provedeno konečné posouzení včetně posouzení způsobilých částek.

(8)

Dne 12. července 2016 Rada doporučila Rakousku zajistit, aby odchýlení od střednědobého rozpočtového cíle bylo omezeno na výjimku spojenou s rozpočtovými důsledky mimořádného přílivu uprchlíků (5), a za tím účelem dosáhnout v roce 2017 roční fiskální korekce ve výši 0,3 % HDP, jestliže střednědobého rozpočtového cíle nelze dosáhnout s nižším úsilím. Podle prognózy Komise z jara 2017 se požaduje, aby strukturální saldo v roce 2017 zůstalo stabilní, přičemž je zohledněna umožněná výjimka. Prognóza Komise poukazuje na riziko, že v roce 2017 dojde k určité odchylce od tohoto požadavku. Podle prognózy Komise z jara 2017 by Rakousko mělo v roce 2018 zajistit, aby nominální míra růstu čistých primárních veřejných výdajů (6) nepřekročila výši 2,2 %, což odpovídá zlepšení strukturálního salda o 0,3 % HDP (7). Při nezměněné politice existuje riziko, že se Rakousko od uvedeného požadavku v roce 2018 poněkud odchýlí. Předpokládá se zároveň, že Rakousko v letech 2017 a 2018 dodrží pravidlo pro zadlužení. Celkově se Rada domnívá, že Rakousko musí být připraveno přijmout další opatření k zajištění dodržování pravidel v letech 2017 a 2018.

(9)

Výdaje na důchody a výdaje zdravotní péči představují vzhledem k rychle stárnoucímu obyvatelstvu středně vysoké riziko z hlediska fiskální udržitelnosti ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Veřejné výdaje Rakouska na důchody jsou ve srovnání s ostatními členskými státy relativně vysoké a očekává se, že do roku 2060 vzrostou o 0,5 procentního bodu HDP. V průměru se přitom v Unii za stejné období očekává pokles o 0,2 procentního bodu HDP. Skutečný věk odchodu do důchodu zůstává navzdory nedávným reformám nízký a je jednou z hlavních příčin vyšších výdajů na důchody. Tento věk – vyjádřený jako průměrný věk odchodu z trhu práce – činí 62 let a 6 měsíců u mužů a 61 let u žen, což je pod unijním průměrem 63 let a 7 měsíců u mužů a 62 let a 7 měsíců u žen (2014). Současný zákonem stanovený věk odchodu do důchodu u žen (60 let) navíc patří mezi nejnižší v Unii, přičemž s věkem u mužů začne být harmonizován až v roce 2024. Navázání zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu na změny střední délky života by v kontextu stárnoucí populace přispělo k zajištění udržitelnosti důchodů, také zvýšením skutečného věku odchodu do důchodu.

(10)

Pokud jde o zdravotní péči, ve střednědobém a dlouhodobém horizontu se očekává výrazné zvyšování veřejných výdajů z již tak vysoké úrovně, a sice o 1,3 procentního bodu HDP do roku 2060, přičemž průměr v Unii je 0,9 procentního bodu. Hlavní příčinou vysokých výdajů na zdravotní péči je rozsáhlé odvětví nemocniční péče a současně nedostatečné využívání méně nákladné ambulantní péče. Podíl výdajů na nemocnice v celkových nákladech na zdravotní péči patří k nejvyšším v Unii. Proto musí být plně provedeny nedávné iniciativy zaměřené na posílení poskytování primární péče, včetně podpory nových ujednání o financování mezi poskytovateli zdravotní péče a fondy sociálního zabezpečení. Rakouské nemocniční odvětví také nedostatečně používá účinné způsoby zadávání veřejných zakázek, jako jsou zadávací řízení zveřejněná v celé Unii (0,23 % HDP oproti unijnímu průměru 0,62 %), agregace zadávání a necenová zadávací kritéria.

(11)

Zákon o vyrovnávání příjmů z roku 2017 přispěl ke zjednodušení finančních vztahů mezi různými úrovněmi správy v Rakousku. Fiskální rámec v Rakousku je však stále příliš složitý, pokud jde o kompetence a finanční ujednání, a nadále jej poškozuje nesoulad mezi pravomocemi místních vlád a spolkové vlády k získávání příjmů a jejich širší odpovědností za výdaje.

(12)

Ačkoli při daňové reformě v roce 2016 se daňové zatížení snížilo z 49,5 % na 46,7 %, je i nadále poměrně vysoké oproti průměru v Unii, který činí 40,6 % (číselné údaje se týkají svobodné bezdětné průměrně výdělečně činné osoby). Kvůli absenci indexace daňových pásem vzhledem k inflaci dojde v důsledku roční fiskální brzdy znovu k postupnému zvyšování daňového zatížení. Naopak nedostatečně využívány jsou zdroje příjmů více podporující růst, jako např. periodické daně z nemovitostí, zejména kvůli zastaralému základu daně. Příjmy z periodických daní z nemovitostí jsou v Rakousku na velmi nízké úrovni 0,2 % HDP, přitom průměr v Unii v roce 2014 činil 1,6 % HDP. Podobně je v Rakousku relativně nízká i implicitní míra zdanění energií, což poukazuje na nevyužitý prostor pro ekologické daně včetně pobídek k pozitivnímu chování.

(13)

Trh práce v Rakousku sice vykazuje lepší výsledky než trhy většiny členských států, problémy však přetrvávají. Zejména není dostatečně využit potenciál žen na trhu práce, což se odráží ve vysokém rozdílu v odměňování žen a mužů, mimo jiné v důsledku vysokého podílu částečných úvazků. V roce 2015 byl rozdíl v odměňování žen a mužů 21,7 %, přičemž průměr v Unii činil 16,3 %. Vysoký a nadprůměrný podíl žen pracujících na částečný úvazek do značné míry souvisí s povinnostmi péče o děti a starší osoby. V roce 2015 činil podíl míst pro děti do 3 let v zařízeních péče o nejmenší děti 25,5 %, což je stále značně pod hranicí barcelonského cíle, tj. 33 %.

(14)

V oblasti vzdělávání již Rakousko překročilo své národní cíle v rámci strategie Evropa 2020. Výsledky v oblasti vzdělávání však silně závisejí na sociálně-ekonomickém zázemí, jak potvrdily výsledky Programu OECD pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) z roku 2015. U žáků z přistěhovaleckého prostředí jsou výsledky v oblasti vzdělávání podstatně horší než u jiných žáků. V roce 2016 byla u žáků narozených v zahraničí pravděpodobnost, že opustí školu před dokončením vyššího středního vzdělání, 2,7 krát vyšší než u žáků narozených v Rakousku. Problémy s integrací mají rovněž děti přistěhovalců narozené v Rakousku. Rakousko se navíc potýká s výzvou integrovat do vzdělávacího systému velký počet žadatelů o azyl a uprchlíků.

(15)

V bankovním sektoru dochází k trvalému, i když pomalému zlepšování. Kapitalizace rakouských bank je nadále nižší než u srovnatelných bank v Unii a jejich schopnost vytvářet zisk na domácím trhu je pod tlakem. Pokud jde o mezinárodní operace, kvalita aktiv a ziskovost se na několika trzích ve střední, východní a jihovýchodní Evropě dále zlepšily, slabá místa však přetrvávají. Mezitím došlo k růstu reálných cen nemovitostí a oživení hypotečních úvěrů, což podtrhuje význam makroobezřetnostních opatření.

(16)

Růst investic v Rakousku se v roce 2016 obnovil, ale investice malých a středních podniků a investice v odvětví služeb vykazovaly nadále slabiny. Rakousko uznává význam zakládání a růstu podniků pro nové investice (tj. nad rámec investic na obnovu) a pro související tvorbu pracovních míst. Proto si země stanovila ambiciózní cíle usnadnit digitální transformaci a vyřešit otázku tradičně nízké míry zakládání podniků (7,4 % oproti unijnímu průměru 10,8 %) a růstu společností (7,3 % podíl rychle rostoucích podniků oproti unijnímu průměru ve výši 9,2 %). Některá specifická opatření, která spojují snižování investičních překážek s lepšími rámcovými podmínkami pro financování majetku vlastním kapitálem, podporou podnikání a daňovými pobídkami, již byla oznámena.

(17)

Regulační překážky v sektoru podnikatelských služeb a regulovaných povolání jsou stále vysoké, přičemž míra regulace je vyšší než průměr v Unii, zejména u architektů a inženýrů. U těchto profesí – a také u právníků, účetních/daňových poradců, patentových zástupců, realitních makléřů a průvodců cestovního ruchu – je navíc míra úbytku podnikání výrazně pod unijním průměrem, což zřejmě naznačuje poměrně nízkou dynamiku a hospodářskou soutěž v oblasti odborných služeb v Rakousku. Tyto překážky zahrnují mimo jiné 1) omezení týkající se držení podílů a formy společností u architektů, inženýrů a patentových zástupců, 2) multidisciplinární omezení pro architekty a inženýry a 3) obzvlášť široký rozsah vyhrazených činností u architektů, inženýrů a průvodců cestovního ruchu. Snížení těchto překážek by mohlo přispět k vyšší hospodářské soutěži, díky níž by na trh vstupovalo více podniků a spotřebitelé by mohli těžit z nižších cen. Komise vydala doporučení k řešení této otázky v lednu 2017 ve sdělení v rámci balíčku opatření proti překážkám na trzích služeb.

(18)

Rakousko vyvinulo značné úsilí při přijímání žadatelů o azyl a integraci uprchlíků a dalších přistěhovalců. Integrace na trhu práce u osob pocházejících z přistěhovaleckého prostředí, zejména žen narozených mimo Unii a uprchlíků hledajících zaměstnání, však zůstává problematická.

(19)

V kontextu evropského semestru 2017 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Rakouska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Rakousku pro rok 2017. Posoudila také program stability z roku 2017 a národní program reforem na rok 2017, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Rakousku adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen význam těchto opatření pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Rakousku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(20)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2017, přičemž její stanovisko (8) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

Nadále provádět fiskální politiku v souladu s požadavky preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu, to znamená dosáhnout svého střednědobého rozpočtového cíle v roce 2018, s ohledem na příspěvky související s mimořádnými událostmi. Zajistit udržitelnost systému zdravotní péče a důchodového systému. Racionalizovat a zefektivnit kompetence na různých úrovních správy a sladit jejich odpovědnost v oblasti financování a výdajů.

2.

Zlepšit výsledky žen na trhu práce, mimo jiné zajištěním pečovatelských služeb pokrývajících dobu plného pracovního úvazku. Zlepšit výsledky vzdělávání znevýhodněných mladých lidí, zejména osob pocházejících z přistěhovaleckého prostředí. Podpořit investice v odvětví služeb pomocí snížení administrativních a regulačních překážek pro investice, zjednodušení vstupu na trh a usnadnění růstu společností.

9.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/88

(1)

Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy růstu potvrdila ve dnech 9.–10. března 2017 Evropská rada. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (2) zprávu mechanismu varování, ve které Polsko není uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(2)

Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o Polsku pro rok 2017. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Polsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020.

(3)

Dne 28. dubna 2017 předložilo Polsko svůj národní program reforem na rok 2017 a svůj konvergenční program z roku 2017. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(4)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (3) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(5)

Na Polsko se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Ve svém konvergenčním programu z roku 2017 polská vláda plánuje postupné zlepšování celkového salda ze schodku ve výši 2,4 % HDP v roce 2016 na 1,2 % HDP v roce 2020. Očekává se, že střednědobého rozpočtového cíle, kterým je schodek ve výši 1 % HDP ve strukturálním vyjádření, nebude dosaženo během programového období, tedy do roku 2020. Podle konvergenčního programu z roku 2017 se předpokládá, že se poměr veřejného dluhu k HDP zvýší z 54,4 % HDP v roce 2016 na 55,3 % HDP v roce 2017 a poté se do roku 2020 sníží na 52,1 %. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je příznivý.

(6)

Rada dne 12. července 2016 Polsku doporučila, aby v roce 2017 v zájmu dosažení střednědobého rozpočtového cíle dosáhlo roční fiskální korekce ve výši 0,5 % HDP. Na základě prognózy Komise z jara 2017 existuje v roce 2017 riziko určitého odchýlení od doporučeného postupu korekce.

(7)

Očekává se, že Polsko v roce 2018 s ohledem na svou fiskální situaci provede další korekci k dosažení svého střednědobého rozpočtového cíle v podobě strukturálního schodku ve výši 1 % HDP. Podle společně dohodnuté korekční matice v rámci Paktu o stabilitě a růstu se tato korekce promítá do požadavku, aby nominální míra růstu čistých primárních výdajů sektoru vládních institucí (4) v roce 2018 nepřesáhla 3,7 %. To by odpovídalo strukturální korekci ve výši 0,5 % HDP. Při nezměněné politice existuje riziko, že v roce 2018 dojde k výraznému odchýlení od uvedeného požadavku. Celkově se Rada domnívá, že Polsko musí být připraveno přijmout v roce 2017 další opatření a že v roce 2018 budou zapotřebí další opatření, aby bylo dosaženo souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Nicméně podle nařízení (ES) č. 1466/97 by se při posuzování rozpočtových plánů a výsledků měla zohledňovat vyrovnanost rozpočtu členského státu s ohledem na cyklické podmínky. Jak připomíná sdělení Komise týkající se evropského semestru 2017, které doprovází tato doporučení pro jednotlivé země, bude třeba, aby posouzení rozpočtových výsledků za rok 2018 zohledňovalo řádně cíl dosažení orientace fiskální politiky, která přispěje jak k posílení probíhajícího oživení, tak k zajištění udržitelnosti polských veřejných financí. V této souvislosti Rada konstatuje, že Komise má zejména s ohledem na cyklickou situaci v Polsku v úmyslu provést celkové posouzení v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97.

(8)

Ve zprávě o Polsku pro rok 2017 se uvádí, že bylo dosaženo určitého pokroku v oblasti lepšího výběru daní, jelikož Polsko provedlo řadu reforem zaměřených na zpřísnění daňového systému. Jejich plný dopad na výběr daní a náklady na dodržování daňových předpisů by měl být důkladně monitorován. Polsku se naproti tomu vůbec nepodařilo omezit rozsáhlé využívání snížených sazeb DPH, které mají negativní dopad na příjmy z DPH a nepředstavují účinný nástroj sociální politiky.

(9)

Polsko čelí výdajovým tlakům v různých oblastech, zejména v těch, které souvisejí se stárnutím populace. Proto je nutné zavést mechanismy pro posouzení efektivity a účelnosti veřejných výdajů, jež by umožnily přerozdělení prostředků. Vláda v souvislosti s výše uvedeným oznámila plány na posílení rozpočtového procesu, zejména s ohledem na střednědobý rozpočtový rámec a začlenění přezkumů výdajů do rozpočtového procesu. Polsko je jediným členským státem bez plnohodnotné nezávislé fiskální rady a není známo, že by plánovalo takovou radu vytvořit, ačkoli má nezávislé fiskální instituce zabývající se některými funkcemi takové rady.

(10)

V následujících desetiletích se v Polsku očekává pokles růstového potenciálu v důsledku snížení podílu populace v produktivním věku. Výkonnost polského trhu práce byla v posledních letech vysoká. Míra zaměstnanosti soustavně rostla, avšak několik nedávno přijatých politických opatření může snížit účast pracovní síly, zejména pak v případě žen, osob s nízkou kvalifikací a starších lidí. Snížení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu, k němuž dojde koncem roku 2017, může některé starší pracující motivovat k odchodu z trhu práce. Polský systém sociálního zabezpečení nabízí pouze omezené pobídky k nástupu do práce. Předpokládá se, že nový přídavek na děti sníží chudobu a nerovnost, avšak může mít také negativní dopad na účast na trhu práce u rodičů, převážně pak u žen. Výše přídavku na dítě a omezené prověřování majetkových poměrů snižují účinnost pracovních pobídek, jež jsou součástí jiných sociálních dávek. Od září 2016 byla zrušena povinná předškolní docházka pro pětileté děti a podíl dětí do tří let přihlášených do formálních zařízení péče o děti zůstává mezi nejnižšími v Unii. Navzdory přijatým opatřením je trh práce nadále značně segmentovaný, což má nepříznivý dopad na produktivitu a akumulaci lidského kapitálu. Přetrvávají překážky pro širší používání smluv na dobu neurčitou. Kodifikační výbor v současnosti připravuje nové návrhy zákoníků práce (individuálního a kolektivního). To představuje příležitost, jak uvedené překážky odstranit.

(11)

Průměrný skutečný věk odchodu do důchodu v posledních letech vzrostl, avšak je nadále příliš nízký. Zvýšení skutečného věku odchodu do důchodu je klíčem k hospodářskému růstu, přiměřenosti budoucích důchodů a rozpočtové udržitelnosti penzijního systému. Avšak nedávné rozhodnutí snížit zákonem stanovený věk odchodu do důchodu na 60 let u žen a na 65 let u mužů jde opačným směrem a může nepříznivě ovlivnit skutečný věk odchodu do důchodu. Jedním z důvodů nízké mobility pracovní síly a skryté nezaměstnanosti v zemědělství je nákladný systém zvláštního sociálního pojištění pro zemědělce (KRUS).

(12)

Vzdělávací systém se v uplynulých dvou desetiletích značně zlepšil, přičemž základní dovednosti 15letých žáků znatelně přesahují průměr Unie a míra předčasného ukončování školní docházky patří mezi nejnižší v Unii. Nicméně zde stále existuje prostor pro zlepšení způsobu, jakým žáci získávají dovednosti přiměřené pro rychle se měnící trh práce. Nadcházející změny týkající se primárního a sekundárního vzdělávání s sebou nesou značné organizační problémy a zkracují délku všeobecného vzdělání, což může mít negativní vliv na rovnost v oblasti vzdělávání. Byly ohlášeny rovněž další změny související s přizpůsobením odborného vzdělávání a přípravy potřebám trhu práce, avšak jejich potenciál pro řešení stávajících nedostatků není doposud jasný. Vláda zahájila konzultace týkající se reformy vysokoškolského vzdělávání, jež by zlepšila výkonnost tohoto odvětví a jeho relevanci pro trh práce. Účast dospělých na vzdělávání je v Polsku nedostatečná a průměrná úroveň dovedností starších osob je nízká, což ohrožuje jejich zaměstnatelnost.

(13)

Nedostatečné územní plánování zvyšuje administrativní zátěž související se získáváním stavebních povolení. Územní plány existují pouze pro omezenou část polského území a často mají nízkou kvalitu. V oblastech bez územních plánů se stavební povolení udělují na základě jednorázového rozhodnutí o využití území, což vytváří rizika a nejistotu pro investory. Návrh stavebního zákona usiluje o konsolidaci procesu územního plánování a snížení administrativní zátěže pro investory. Tato reforma nabízí příležitost, jak situaci zlepšit, a bude záležet na konečné verzi zákona a jeho provádění.

(14)

Podnikatelské prostředí je v zásadě příznivé. Nicméně v roce 2016 značně poklesla investiční aktivita v důsledku nižšího využití unijních strukturálních fondů, což vyplynulo mimo jiné z přechodu mezi programovými obdobími a ze zvýšené nejistoty mezi soukromými investory. Důvěra podniků byla navíc negativně ovlivněna zvýšeným počtem změn v předpisech a tím, že v souvislosti s řadou klíčových zákonů proběhly jen omezené veřejné konzultace. Významné faktory, které by mohly vést ke zvýšení míry investic, představují právní jistota a důvěra v kvalitu a předvídatelnost regulačních, daňových a ostatních politik a institucí. V tomto kontextu nelze opomenout ani právní stát a nezávislé soudnictví. Odstranění vážných obav ohledně právního státu přispěje ke zlepšení k oblasti právní nejistoty. V situaci, kdy stát usiluje o posílení své úlohy v hospodářství, bude důležité zajistit ekonomickou životaschopnost investičních rozhodnutí. V několika oblastech i nadále existuje značná regulační zátěž.

(15)

Díky unijnímu financování došlo k rychlému rozvoji silniční sítě, avšak úmrtnost v silničním provozu nadále patří mezi nejvyšší v Unii, což způsobuje vysoké sociální náklady. Navzdory dostupnosti velkého objemu prostředků z Unie se železniční doprava potýká se značnými problémy při provádění projektů. Přetrvává také problém se zajištěním dlouhé životnosti majetku železnic, což souvisí s absencí víceletého programu údržby železniční infrastruktury.

(16)

Přibližně 60 % instalovaného výkonu v polských elektrárnách na fosilní paliva je starší než 30 let. Proto bude v nadcházejících letech potřeba výrazných investic. V roce 2016 patřila úroveň propojenosti elektrické soustavy mezi nejnižší v EU. To společně se skutečností, že značná část kapacity bude vyřazena z provozu, a rostoucí poptávkou po elektřině přispívá ke špatným vyhlídkám, pokud jde o zajištění přiměřenosti výroby energie. Hrozí, že nebude dosažen závazný vnitrostátní cíl v oblasti obnovitelné energie pro rok 2020. Zahájením provozu terminálu pro zkapalněný zemní plyn Polsko výrazně zlepšilo svou bezpečnost dodávek zemního plynu. Polsko rovněž dále rozvinulo svou vnitrostátní přenosovou a distribuční soustavu pro zemní plyn. Nicméně práce na regionálně významných propojeních plynárenských soustav nepokračují podle harmonogramu.

(17)

V kontextu evropského semestru 2017 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Polska, kterou zveřejnila ve své zprávě o této zemi pro rok 2017. Posoudila také konvergenční program z roku 2017 a národní program reforem na rok 2017, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Polsku adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Polsku, ale také jejich soulad s unijními pravidly a pokyny, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(18)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program z roku 2017, přičemž její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

Vyvinout v roce 2018 významné fiskální úsilí v souladu s požadavky preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu, s přihlédnutím k nutnosti posílit probíhající oživení a zajistit udržitelnost veřejných financí Polska. Přijmout opatření ke zlepšení efektivity veřejných výdajů a omezit používání snížených sazeb DPH.

2.

Přijmout kroky ke zvýšení účasti na trhu práce, zejména u žen, osob s nízkou kvalifikací a starších lidí, mimo jiné prostřednictvím podpory vhodných dovedností a odstranění překážek, které brání přechodu na dlouhodobější typy zaměstnaneckých poměrů. Zajistit udržitelnost a přiměřenost důchodového systému přijetím opatření, která zvýší skutečný věk odchodu do důchodu, a zahájením reformy preferenčního penzijního pojištění.

3.

Přijmout opatření k odstranění investičních překážek, a to zejména v odvětví dopravy.

9.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/92

(1)

Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy růstu potvrdila Evropská rada ve dnech 9. a 10. března 2017. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Portugalsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které bylo potvrzeno na zasedání Evropské rady ve dnech 9. a 10. března 2017. Rada přijala dne 21. března 2017 doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny („doporučení pro eurozónu“) (3).

(2)

Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik v hospodářské a měnové unii by Portugalsko jakožto členský stát, jehož měnou je euro, mělo zajistit, aby doporučení pro eurozónu, jak je promítnuto do níže uvedených doporučení č. 1 až 4, bylo plně a včas provedeno.

(3)

Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o Portugalsku pro rok 2017. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Portugalsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 22. února 2017. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že Portugalsko se potýká s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou. Zejména vysoká úroveň čistých vnějších závazků, veřejného a soukromého dluhu a vysoký podíl úvěrů v selhání představuje nebezpečí v souvislosti s vysokou, ale klesající mírou nezaměstnanosti a pomalým růstem produktivity. Potenciální růst zaostává za předkrizovou úrovní, je postižen přetrvávajícími nedostatky a nepružnostmi na trhu s výrobky a na trhu práce doprovázenými vnější nerovnováhou. Saldo běžného účtu vykazuje určité zlepšení, ale k významné korekci čistých vnějších závazků je třeba vyvinout další úsilí. Po významné korekci v posledních letech začaly v důsledku stagnujícího růstu produktivity a zvyšujících se mezd růst jednotkové náklady práce. Soukromý dluh klesá a veřejný dluh se v situaci, kdy je i nadále zapotřebí snižovat zadlužení, stabilizoval. Objem úvěrů v selhání je stále vysoký a společně s nízkou ziskovostí a relativně omezenou úrovní kapitálových rezerv představuje riziko pro rozvahy bank. Podmínky na trhu práce se zlepšily, ale nezaměstnanost mladých lidí, dlouhodobá nezaměstnanost a podíl zaměstnanců v dočasném pracovním poměru zůstávají na vysoké úrovni.

(4)

Dne 28. dubna 2017 předložilo Portugalsko svůj národní program reforem na rok 2017 a svůj program stability z roku 2017. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně. Národní program reforem na rok 2017 předložený Portugalskem zahrnuje jak krátkodobé, tak střednědobé závazky. Lze v něm nalézt zejména opatření na zlepšení řízení veřejných financí a podnikatelského prostředí a na řešení zadlužení podniků. Portugalsko se v něm zavazuje k ambiciózním reformám na modernizaci veřejné správy, zlepšení sociální ochrany, zvýšení kvalifikace pracovní síly a zkvalitnění řízení ve státem vlastněných podnicích. Program se též zabývá problémy popisovanými ve zprávě o Portugalsku pro rok 2017 a v doporučení pro eurozónu, včetně nutnosti obnovy investic a zajištění udržitelnosti veřejných financí. V případě plné realizace v rámci uvedených lhůt by tato opatření napomohla řešit makroekonomickou nerovnováhu Portugalska a byla by odpovědí na jemu určená doporučení. Na základě posouzení politických závazků Portugalska Komise potvrzuje své předchozí posouzení, že v této fázi není třeba v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze přijímat další opatření. Provádění programu politických reforem bude věnována zvláštní pozornost.

(5)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (4) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(6)

Po zrušení postupu při nadměrném schodku se na Portugalsko nyní vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a přechodné pravidlo pro zadlužení. Ve svém programu stability z roku 2017 plánuje Portugalsko dosáhnout celkového schodku vládního sektoru ve výši 1,5 % HDP v roce 2017 a 1,0 % HDP v roce 2018 a pokračovat ve zlepšování salda až na přebytek ve výši 0,4 % HDP v roce 2020. V těchto plánech není zahrnut potenciální dopad opatření na podporu bank vedoucích ke zvýšení schodku. Střednědobého rozpočtového cíle, kterým je strukturální přebytek ve výši 0,25 % HDP, má být dosaženo do roku 2021. V programu stability z roku 2017 se předpokládá, že poměr veřejného dluhu k HDP dosáhne 127,9 % v roce 2017 a 124,2 % v roce 2018 a dále klesne na úroveň 117,6 % v roce 2020. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je pro rok 2017 realistický, ale pro následující roky příznivý. Opatření potřebná k dosažení plánovaných cílových schodků od roku 2017 navíc dosud nebyla dostatečně upřesněna.

(7)

Dne 12. července 2016 Rada Portugalsku doporučila dosáhnout roční fiskální korekce ve výši nejméně 0,6 % HDP směrem k dosažení střednědobého rozpočtového cíle v roce 2017. Na základě prognózy Komise z jara 2017 existuje v roce 2017 riziko významného odchýlení od doporučené korekce.

(8)

V roce 2018 se očekává, že Portugalsko s ohledem na svou fiskální situaci a zejména na míru zadlužení přistoupí k další korekci směrem k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, kterým je strukturální přebytek ve výši 0,25 % HDP. Podle korekční matrice společně dohodnuté v rámci Paktu o stabilitě a růstu tato korekce znamená požadavek, aby nominální míra růstu čistých primárních veřejných výdajů (5) v roce 2018 nepřesáhla 0,1 %, což by odpovídalo strukturální korekci ve výši nejméně 0,6 % HDP. Nedojde-li ke změně politiky, existuje v roce 2018 riziko značného odchýlení od tohoto požadavku. Zatím se nepředpokládá, že Portugalsko v letech 2017 a 2018 dodrží přechodné pravidlo pro zadlužení. Celkově se Rada domnívá, že pro dodržení Paktu o stabilitě a růstu bude od roku 2017 nezbytné přijmout další opatření. V souladu s nařízením Rady (ES) č. 1466/97 by však posouzení rozpočtových plánů a výsledků mělo vzít na zřetel saldo rozpočtu členského státu s ohledem na cyklické podmínky. Jak připomíná sdělení Komise týkající se evropského semestru 2017, které doprovází tato doporučení pro jednotlivé země, bude třeba, aby posouzení návrhu rozpočtového plánu na rok 2018 a následné posouzení rozpočtových výsledků za rok 2018 řádně zohledňovalo cíl dosažení orientace fiskální politiky, která přispěje jak k posílení probíhajícího oživení, tak k zajištění udržitelnosti veřejných financí Portugalska. V této souvislosti Rada konstatuje, že Komise má zejména s ohledem na cyklickou situaci v Portugalsku v úmyslu provést celkové posouzení v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97.

(9)

Solidní rozpočtová konsolidace závisí na včasném a přísném provádění nového zákona o rozpočtovém rámci, přezkumu a racionalizaci veřejných výdajů a dalším zlepšení výběru příjmů. Portugalsko zahájilo přezkum výdajů, zejména na základě opatření ke zvýšení účinnosti, do kterých jsou zapojena ministerstva zdravotnictví a školství, státní podniky a (centralizované) zadávání veřejných zakázek a správa nemovitostí. Nicméně tento přezkum výdajů zatím nemá široký rozsah, neboť se vztahuje pouze na ústřední vládu a zaměřuje se na úspory z účinnosti dosažené díky racionalizaci služeb. V oblasti zdravotnictví vláda přijala opatření zaměřená na podporu politik v oblasti veřejného zdraví a předcházení nemocem. Kromě toho bylo přijato několik opatření s cílem učinit odvětví zdravotní péče více efektivní a udržitelné, například prostřednictvím centralizovaného zadávání zakázek nebo zvýšeným užíváním generických léčivých přípravků. I přes pokračující reformu nemocniční péče zůstává plánování a plnění rozpočtu v nemocnicích významným problémem. Opožděné platby (nedoplatky) nepřestávají růst, a svědčí tak o nedostatcích v účetních mechanismech kontroly a řídících postupech. Přesné a vyvážené sestavování rozpočtu, lepší kontroly a účinné uplatňování zákona o kontrole závazků by mohly přispět ke snížení nedoplatků a zlepšení účinnosti a kvality v tomto odvětví. Vysoké a rostoucí náklady na stárnutí populace představují riziko pro udržitelnost veřejných financí. Ve střednědobém výhledu se očekává, že vyšší fiskální rizika budou do značné míry souviset s náklady na financování důchodů. Úroveň dlouhodobých fiskálních rizik v zemi je považována za nízkou. Z velké části je to díky reformám důchodového systému a předpokladu nezměněné politiky a dalšího snižování závislosti důchodového systému na převodech rozpočtových prostředků. Restrukturalizace státních podniků za účelem jejich fiskální udržitelnosti ještě nenašla celkové řešení. Celková zadluženost státních podniků, nad kterými vykonává dohled monitorovací útvar ministerstva financí (UTAM), dosáhla ve druhém čtvrtletí roku 2016 úrovně 32 miliard EUR. Rámec s pevně stanovenými cíli, který má zaručit finanční udržitelnost státních podniků, by mohl přispět ke snížení jejich závislosti na převodech ze státního rozpočtu a k řešení velkého objemu dluhu.

(10)

Portugalský trh práce se v roce 2016 dále zotavoval, došlo k trvalému zlepšení ukazatelů na trhu práce a zejména poklesu míry nezaměstnanosti. Významný podíl nově vytvořených pracovních míst představují smlouvy na dobu neurčitou. Nicméně počet smluv na dobu určitou se drží na vysoké úrovni. Velká segmentace trhu práce má negativní dopad na pracující osoby, jejich profesní vyhlídky a příjmy, a to zejména mezi mladými lidmi. V lednu 2017 Portugalsko přepracovalo svůj program podpory zaměstnání s cílem podpořit zaměstnávání na dobu neurčitou. Jeho očekávaný dopad na snížení segmentace se však zdá být omezený, neboť uvedený program by se měl dotknout jen poměrně malého počtu osob. Ačkoli nedávné reformy trhu práce zlepšily pobídky pro vytváření pracovních míst, některé aspekty právního rámce mohou odrazovat podniky od nabírání pracovníků na smlouvy na dobu neurčitou. Zaměstnavatelé se zejména potýkají s nejistými náklady v případech, kdy je propuštění jednotlivých zaměstnanců pracujících na stálý úvazek uznáno nespravedlivým. To je částečně způsobeno možností opětovného zaměstnání dané osoby v případě, že výpověď je uznána za nespravedlivou, a nedostatky v soudním řízení.

(11)

S poklesem nezaměstnanosti od roku 2014 klesá i absolutní počet dlouhodobě nezaměstnaných. Nicméně více než polovina nezaměstnaných je bez práce po dobu jednoho roku či déle, a tento podíl se s probíhajícím hospodářským oživením nezmenšuje. Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí zvyšuje riziko, že se nezaměstnaní lidé trhu práce vzdálí a postupně ztratí své dovednosti a zaměstnatelnost, což se rovněž negativně projeví na potenciálním růstu. Nezaměstnanost mladých lidí i přes svůj přetrvávající rozsah klesá, což je způsobeno řadou opatření přijatých v předchozích letech, včetně opatření aktivní pomoci v rámci záruk pro mladé lidi (6). Tato skutečnost může částečně vysvětlit, proč je podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), nižší než průměr Unie. Portugalsko též podniká kroky k zefektivnění aktivních politik týkajících se trhu práce a řešení problému nezaměstnanosti mladých lidí. K takovým krokům patří zavedení pracovních pobídek (prostřednictvím slevy na sociálním zabezpečení) v dubnu 2017, které jsou zaměřené na zaměstnávání mladých a dlouhodobě nezaměstnaných na smlouvy na dobu neurčitou. V zájmu zajištění účinné aktivace dlouhodobě nezaměstnaných, je zásadní, aby veřejné služby zaměstnanosti účinně spolupracovaly se sociálními službami s cílem lépe identifikovat a řešit potřeby této skupiny. Důležitým krokem tímto směrem by mělo být vytvoření ohlášených jednotných kontaktních míst pro zaměstnanost.

(12)

Podle oznámeného harmonogramu zvýšila vláda v roce 2017 minimální mzdu již třetí rok po sobě. Od posledního zvýšení, které jde nad úroveň očekávané inflace a průměrného zvyšování produktivity, se očekává, že se minimální mzda stane stále více závazná vzhledem k tomu, že podíl zaměstnanců, kterých se zvýšení týká, v roce 2016 vzrostl již na jednu pětinu celkového počtu. Zvyšování minimální mzdy přispělo ke snížení míry chudoby pracujících a může mít kladný dopad na celkovou poptávku. Toto zvyšování však může vést k vyššímu riziku ztráty zaměstnání, zejména pro osoby s nízkou kvalifikací. Tato rizika se v současném kontextu oživení sice nenaplnila, nepřestávají však znamenat jistou výzvu. Vláda sleduje účinky vývoje výše minimální mzdy prostřednictvím čtvrtletních zpráv, které jsou zveřejňovány a projednávány společně se sociálními partnery.

(13)

Portugalsko dosáhlo výrazného zlepšení, pokud jde o výsledky školního vzdělávání, o čemž svědčí nejnovější výsledky Programu OECD pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA). Země je však stále mezi zeměmi OECD s nejvyšším podílem žáků opakujících ročník, což prokazatelně zvyšuje riziko předčasného odchodu ze vzdělávání a značně zatěžuje výdaje na vzdělávání. Celková úroveň kvalifikace pracovních sil stále patří mezi nejnižší v Evropě a je pro Portugalsko překážkou, pokud jde o jeho potenciál k inovacím a konkurenceschopnost. Digitální dovednosti nepřestávají být brzdou zvyšování kvalifikace pracovní síly. Přibližně 22 % lidí na portugalském trhu práce nemá žádné digitální dovednosti (převážně proto, že pravidelně nepoužívají internet), což je přibližně dvakrát více než průměr Unie. Vláda podnikla kroky na podporu vzdělávání a digitálních dovedností dospělých, a to vytvořením programu „Qualifica“ a národní strategie pro digitální dovednosti (iniciativa „INCoDe2030“). Aby tato opatření byla účinná, musí v souladu s potřebami trhu práce nabídnout kvalitní příležitosti ke zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci pracovníků. Vláda rovněž přijala řadu opatření na podporu spolupráce mezi vysokými školami a podnikatelským sektorem, zejména co se týče výzkumných činností a jejich výsledků. Univerzity však musí přizpůsobit své infrastruktury tak, aby tuto spolupráci usnadňovaly.

(14)

Ačkoliv se situace zlepšuje, pro bankovní sektor je nadále výzvou vysoká úroveň úvěrů v selhání spolu s nízkou ziskovostí, expozicí vůči rizikům státního dluhu a slabým kapitálovým rezervám. Zhoršení kvality aktiv, zejména v podnikovém sektoru, je břemenem pro výnosnost bankovního sektoru. Je to jeden z faktorů, který společně s nízkými kapitálovými rezervami, brání produktivnímu poskytování úvěrů a investic. Objem úvěrů v selhání se sice snižuje, ale jejich podíl je nadále vysoký (19,5 % oproti 19,6 % na konci roku 2015) a v některých odvětvích hospodářství stále roste, zejména v případě podniků působících v rámci hospodářství v odvětví stavebnictví a nemovitostí. Byla přijata některá opatření, která mají za úkol řešit vysokou úroveň úvěrů v selhání. Přesto je však ještě nutné přijmout souhrnnou strategii, aby bylo možné zajistit významné snížení úrovně znehodnoceného dluhu. Tato strategie by měla zahrnovat posílení rozvoje sekundárních trhů, aby banky mohly odprodat části svých toxických portfolií.

(15)

Úvěrové podmínky se na straně nabídky i poptávky postupně zlepšují, ale přístup k financování pro malé a střední podniky je stále třeba zlepšit. Procentní podíl portugalských malých a středních podniků, kterým se nepodařilo získat požadované úvěry v plné výši, vzrostl z 34 % na 42 % oproti klesajícímu průměru Unie, který v roce 2016 dosáhl 30 %. Inovativním a konkurenceschopným podnikům s velkým potenciálem růstu by pomohl lepší přístup ke kapitálu. To by snížilo jejich závislost na dluhovém financování a zlepšilo jejich přístup k finančním prostředkům, čímž by se podnikům pomohlo při jejich expanzi a pronikání na mezinárodní trhy. Rozdíl v nákladech na kapitál mezi investicemi financovanými na dluh a investicemi financovanými prostřednictvím vlastního kapitálu byl v roce 2016 pátý nejvyšší v Unii a značně nad průměrem Unie. Ačkoli změny daňového režimu omezily pobídky k dluhovému financování, je ještě příliš brzy na to, aby byl vidět jakýkoli dopad na relativně vysokou míru zvýhodnění dluhu ve zdanění právnických osob. V červenci 2016 zahájily orgány program Capitalizar zaměřený zejména na podporu soukromých investic. Program zavádí nové úvěrové linky pro malé a střední podniky, vytváří zvláštní fondy, které by se podílely na soukromých investicích, a zavádí změny v daňovém režimu na podporu investic. Současně vláda zavedla další program (Programa Semente), jehož cílem je poskytovat finanční prostředky pro začínající podniky a malé podniky v raných fázích jejich podnikání (předstartovní kapitál). Tento program jim pomůže získat financování prostřednictvím vlastního kapitálu, neboť poskytuje daňové úlevy na dobu nejvýše tří let jednotlivým investorům, kteří nakoupí podíly v těchto podnicích. Oba programy by měly zlepšit financování podniků v Portugalsku za předpokladu, že se urychleně přistoupí k jejich plné realizaci.

(16)

Jako součást balíčku opatření k odstranění překážek na trzích služeb poskytla Komise v lednu 2017 všem členským státům vodítko pro potřeby vnitrostátních reforem v oblasti regulace služeb svobodných povolání s vysokým potenciálem růstu a tvorby pracovních míst. Reformní doporučení se zabývají širokou škálou požadavků na základě komparativní analýzy podle ducha a práce provedené v rámci vzájemného hodnocení s členskými státy v posledních třech letech. Portugalsko se tohoto procesu aktivně zúčastnilo. Portugalsko ve svém národním akčním plánu vysvětluje, že vzhledem k tomu, že od roku 2011 byly provedeny hlavní reformy a přezkum regulovaných povolání, neočekává v nadcházejících letech velké změny. Pokyny Komise doplňují hodnocení evropského semestru 2017, jelikož se požadavky kladenými na uvedená povolání zabývají zvlášť. V přístupu k poskytování služeb v několika odvětvích existují významné regulační a administrativní překážky. Některé reformy zaměřené na stavebnictví a nejvíce restriktivní služby podnikům, včetně regulovaných povolání, byly v průběhu programu finanční pomoci sice schváleny, ale jejich provádění bylo pozastaveno nebo zrušeno. Pokud jde o otevření uvedených profesí hospodářské soutěži, jsou předpisy regulující některá povolání méně ambiciózní než rámcové právní předpisy. Vyvolávají také obavy, pokud jde o přímé nebo nepřímé dopady omezující hospodářskou soutěž na trhu odborných služeb.

(17)

Portugalská veřejná správa se stále vyznačuje nízkou úrovní účinnosti a transparentnosti. Míra soutěže při zadávání veřejných zakázek zůstává omezená. I navzdory určitému pokroku nadále přetrvávají nedostatky, pokud jde o transparentnost a spolehlivost údajů a postupů týkajících se zadávání veřejných zakázek. Transparentnosti v oblasti udělování koncesí a partnerství veřejného a soukromého sektoru nadále brání nekvalifikovanost veřejných zadavatelů, jimž chybí odborné znalosti potřebné k zvládnutí komplexních zakázek. Veřejné zakázky se ještě příliš často zadávají přímo. V nedávné době byl revidován zákon o veřejných zakázkách a jeho provádění bude Komise důkladně sledovat. Administrativní zátěž a nedostatek jednotných prováděcích postupů v celé zemi zpomalují reformu zadávacích řízení. Navzdory určitému pokroku došlo ke zpoždění při zjednodušování místních a ústředních správních postupů a je patrná malá koordinace mezi různými úrovněmi veřejné správy. Portugalské orgány schválily nový program zjednodušení, nazvaný SIMPLEX+. Ten obsahuje poměrně ambiciózní balíček opatření určených občanům i podnikům. Předmětná opatření jsou slibná a je potřeba zajistit včasné provedení balíčku SIMPLEX+, aby program mohl začít přinášet pozitivní výsledky. Většina opatření zahrnutých v balíčku, jež jsou důležitá pro podniky, nyní začíná být uváděna do praxe. Účinnost systému soudnictví Portugalska zůstává pod průměrem Unie. Ukazatele účinnosti u občanskoprávních, obchodních a daňových sporů jsou v Portugalsku i nadále nedostatečné. Tato skutečnost má negativní dopad na podnikatelskou dynamiku a přilákání přímých zahraničních investic. Účinnost finančních a správních soudů zůstává výzvou, pokud jde o podíl vyřešených případů. Řízení jsou stále příliš dlouhá. Uzavřít insolvenční soudní řízení trvá i nadále až 40 měsíců, což vyvolává pochybnosti o účinnosti rámců SIREVE.

(18)

Portugalsko vykazuje pokrok při zvyšování transparentnosti a potírání korupce ve veřejné správě, ale nedisponuje žádnou celkovou strategií. Zdá se, že boj proti korupci se pro vnitrostátní útvary pověřené trestním stíháním stal skutečnou prioritou a že byly uvedeny do praxe účinnější postupy pro správu případů a zdrojů. Zůstává však otázkou, zda tato opatření povedou ke zvýšení konečné míry odsouzení v případech velké korupce a k ukládání pokut schopnějších odradit od podobného jednání. Pokud jde o prevenci, bylo vytvoření plánů k předcházení korupci v každé veřejné instituci doposud většinou čistě formálním opatřením. Tyto plány nejsou plně přizpůsobeny potřebám jednotlivých organizací, ani je nedoprovází systém účinných kontrol.

(19)

V kontextu evropského semestru 2017 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Portugalska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Portugalsku pro rok 2017. Posoudila také program stability z roku 2017 a národní program reforem na rok 2017, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Portugalsku adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Portugalsku, ale také jejich soulad s unijními pravidly a pokyny, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(20)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2017, přičemž její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(21)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení projednala Rada národní program reforem na rok 2017 a program stability z roku 2017. Její doporučení přijatá podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 4,

1.

Zajistit trvalé odstranění nadměrného schodku. Vyvinout v roce 2018 významné fiskální úsilí v souladu s požadavky preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu, s přihlédnutím k nutnosti posílit probíhající oživení a zajistit udržitelnost veřejných financí Portugalska. Použít neočekávané příjmy k urychlení snižování poměru veřejného dluhu k HDP. Zintenzívnit úsilí za účelem rozšíření přezkumu výdajů na podstatnou část celkových veřejných výdajů v oblasti řady politik. Posílit kontrolu výdajů, nákladovou efektivnost a přiměřené sestavování rozpočtu, zejména v odvětví zdravotnictví s důrazem na snížení nedoplatků v nemocnicích a zajištění udržitelnosti důchodového systému. Zvýšit finanční udržitelnost státních podniků stanovením cílů pro jednotlivá odvětví v oblasti zvyšování efektivity v době sestavování rozpočtu na rok 2018, zlepšit celkový čistý příjem státních podniků a snížit zátěž pro státní rozpočet.

2.

Podporovat zaměstnávání osob na dobu neurčitou, včetně přezkoumání právního rámce. Zajistit účinnou aktivaci dlouhodobě nezaměstnaných. Spolu se sociálními partnery zajistit, aby vývoj výše minimální mzdy nebránil zaměstnávání pracovníků s nízkou kvalifikací.

3.

Zintenzivnit úsilí o očištění rozvah úvěrových institucí provedením komplexní strategie na řešení úvěrů v selhání, mimo jiné posílením sekundárního trhu s toxickými aktivy. Zlepšit přístup ke kapitálu, zejména pro začínající podniky a malé a střední podniky.

4.

Provést plán pro další snižování administrativní zátěže a odstranit regulační překážky ve stavebnictví a službách podnikům do konce roku 2017. Zvýšit účinnost insolvenčních a daňových řízení.

9.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/98

(1)

Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy růstu potvrdila ve dnech 9. a 10. března 2017 Evropská rada. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (2) zprávu mechanismu varování, ve které Rumunsko není uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(2)

Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o Rumunsku pro rok 2017. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Rumunsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020.

(3)

Dne 5. května 2017 předložilo Rumunsko svůj národní program reforem na rok 2017 a svůj konvergenční program z roku 2017. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(4)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (3) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(5)

V letech 2009 až 2015 využívalo Rumunsko tři programy pro zlepšení platební bilance, které společně zavedly Komise a Mezinárodní měnový fond a které podpořila Světová banka. Platby byly provedeny pouze v rámci prvního programu v letech 2009–2011, programy v letech 2011–13 a 2013–15 byly preventivní. Dohled po ukončení programu ze strany Komise, který se zaměřil na schopnost Rumunska splácet úvěry poskytnuté v rámci prvního programu, byl zahájen v říjnu 2015 a bude pokračovat do doby, kdy bude splaceno nejméně 70 % úvěru, což by mělo být na jaře roku 2018.

(6)

Na Rumunsko se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Ve svém konvergenčním programu z roku 2017 rumunská vláda plánuje celkový schodek ve výši 2,9 % HDP v roce 2017 i v roce 2018 a poté jeho postupné snižování do roku 2020 až na 2,0 % HDP. Neočekává se, že by v období do roku 2020, což je programové období, bylo dosaženo střednědobého rozpočtového cíle – tj. strukturálního schodku ve výši 1 % HDP. Přepočítané (4) strukturální saldo by mělo do roku 2020 dosáhnout -2,6 %. Podle konvergenčního programu by se měl poměr veřejného dluhu k HDP zvýšit z 37,6 % HDP v roce 2016 na 38,3 % HDP v roce 2018 a poté se snižovat do roku 2020 až na 37,6 % HDP. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je příznivý. Riziko pro makroekonomický výhled vychýlené směrem dolů vyplývá z nižšího dopadu fiskálních a strukturálních opatření na blízké a střednědobé vyhlídky hospodářského růstu. Zároveň nebyla dosud dostatečně upřesněna opatření potřebná k podpoření plánovaných cílových schodků. Návrh zákona o jednotné mzdě navíc představuje významné riziko pro fiskální prognózu vychýlené směrem dolů.

(7)

Dne 12. července 2016 Rada doporučila Rumunsku, aby v roce 2016 omezilo odchýlení od střednědobého rozpočtového cíle a v roce 2017 dosáhlo roční fiskální korekce ve výši 0,5 % HDP, pokud se nepodaří plnit střednědobý rozpočtový cíl s nižším úsilím. Na základě výsledných údajů za rok 2016 bylo zjištěno, že se Rumunsko významně odchyluje od střednědobého rozpočtového cíle. V souladu s čl. 121 odst. 4 SFEU a čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 1466/97 adresovala Komise dne 22. května 2017 Rumunsku varování, že v roce 2016 bylo zjištěno významné odchýlení od střednědobého rozpočtového cíle. Dne 16. června 2017 přijala Rada následné doporučení (5) potvrzující, že je nutné, aby Rumunsko přijalo nezbytná opatření k zajištění toho, aby nominální míra růstu čistých primárních výdajů vládního sektoru (6) nepřekročila v roce 2017 hodnotu 3,3 %, což odpovídá roční strukturální korekci ve výši 0,5 % HDP. Na základě prognózy Komise z jara 2017 existuje v roce 2017 riziko významného odchýlení od doporučené korekce.

(8)

S ohledem na fiskální situaci se očekává, že Rumunsko v roce 2018 provede další korekci při dosahování svého střednědobého rozpočtového cíle, jímž je strukturální schodek ve výši 1 % HDP. Podle společně dohodnuté korekční matrice v rámci Paktu o stabilitě a růstu se uvedená korekce promítne do požadavku na nominální tempo růstu čistých primárních výdajů sektoru vládních institucí, které nepřesáhne 4,3 %. To by odpovídalo roční strukturální korekci ve výši 0,5 % HDP. Při nezměněné politice existuje riziko výrazného odchýlení od uvedeného požadavku v roce 2018. Kromě toho Komise ve své prognóze z jara 2017 předpokládá schodek veřejných financí ve výši 3,5 % HDP v roce 2017 a 3,7 % HDP v roce 2018, což je nad úrovní referenční hodnoty 3 % HDP stanovenou Smlouvou. Celkově se Rada domnívá, že od roku 2017 budou zapotřebí další podstatná opatření, aby bylo dosaženo souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu, a to s ohledem na prudce se zhoršující fiskální výhled v souladu s doporučením adresovaným dne 16. června 2017 Rumunsku s cílem napravit významné odchýlení od postupu korekce vedoucího k dosažení střednědobého rozpočtového cíle.

(9)

Fiskální rámec v Rumunsku je zdravý, není však uplatňován v plné míře. Rozpočet na rok 2016 se v rozporu s pravidlem týkajícím se schodku v rumunském fiskálním rámci výrazně odchýlil od střednědobého cíle strukturálního schodku ve výši 1 % HDP. Rozpočet na rok 2017 se od vnitrostátních fiskálních pravidel odchýlil ještě více. V roce 2016 rumunské orgány stejně jako v předchozích letech nezaslaly do srpna, tedy v zákonné lhůtě, parlamentu aktualizovanou fiskální strategii. V důsledku toho se roční rozpočtový proces neřídil střednědobou fiskální strategií.

(10)

Na pozadí dobře zajištěných kapitálových rezerv a zvyšující se ziskovosti se stav bankovního sektoru v roce 2016 nadále zlepšoval. Rumunské orgány se zavázaly provést v roce 2018 komplexní přezkum kvality aktiv a zátěžový text bankovního sektoru. V květnu 2016 vstoupil v platnost zákon o oddlužení, ale rizika pro bankovní sektor se značně zmírnila rozhodnutím ústavního soudu, že soudy budou muset posuzovat, zda dlužníci splňují právní ustanovení o obtížné situaci. Zákon o konverzi úvěrů denominovaných ve švýcarských francích přijatý parlamentem v říjnu 2016 byl nedávno shledán protiústavním. Znovu se objevující legislativní iniciativy však nadále zpochybňují předvídatelnost práva, což může mít negativní účinky na postoj investorů.

(11)

V Rumunsku jsou běžné daňové úniky, čímž se snižují daňové příjmy a daňová spravedlnost a narušuje ekonomika. Pokud jde o plnění doporučení posílit dodržování daňových předpisů a výběr daní, pokročilo Rumunsko jen málo. V roce 2016 byly upraveny postupy registrace a vracení DPH a připravuje se celostátní zavedení elektronických registračních pokladen napojených na daňový úřad. Od roku 2017 se na sektory, jako jsou hotely, cateringové služby a související odvětví, uplatňuje zvláštní režim, kdy je daň stanovena bez ohledu na příjmovou kategorii. Dále byla přijata určitá omezení pro osoby samostatně výdělečně činné a pro rodinné podniky, která mají odradit od vyhýbání se daňovým povinnostem. V roce 2016 bylo zaznamenáno zlepšení v dodržování předpisů v oblasti daňových přiznání a plateb daně, nicméně výsledky společných inspekcí a auditů v oblasti daní a práce se nezlepšily. Dále výrazně vzrostla prahová hodnota pro obrat u daňového režimu mikropodniků, zatímco se snížila sazba, což umožňuje dodržování daňových předpisů na úkor rozpočtových příjmů. Přístup k danění podniků na základě sektorů a kategorií je rizikový z hlediska administrativní zátěže jak pro podniky, tak pro daňové orgány a nevede ke zlepšení výběru daní.

(12)

Rozložení disponibilních příjmů domácností (podle velikosti domácnosti) je v Rumunsku velmi nerovnoměrné, což snižuje jeho potenciál pro udržitelný a inkluzivní růst. Příjem nejbohatších 20 % obyvatel je více než osmkrát vyšší než příjem 20 % nejchudších. Tento poměr je výrazně vyšší než průměr Unie. Nerovnost je do značné míry způsobena rozdíly v dostupnosti zdravotní péče, vzdělání a služeb a v přístupu na trh práce. Kromě toho rozdíl v nerovnosti příjmů před zdaněním a po něm a před sociálními transfery a po nich je jedním z nejnižších v Unii. Sociální referenční index na základě hlavních sociálních dávek nebyl od svého zavedení v roce 2008 aktualizován. Nadále převládá nehlášená práce, včetně „výplat v obálce“, která má dopad na daňové příjmy, narušuje hospodářství a podkopává spravedlnost a účinnost daňového systému a systému dávek. V rámci pilotního projektu se uskutečnily společné kontroly daňové správy a inspektorátů práce, ale dosud není jejich vliv systémový. Zdroje se nezaměřují na odvětví, u nichž hrozí nejvyšší riziko daňových úniků, jen omezeně se zaměřují na výplaty v obálce a donucovací opatření převládají nad preventivními.

(13)

Výsledky trhu práce se zlepšily v roce 2016, kdy míra nezaměstnanosti dosáhla svého minima z doby před krizí. I nadále dochází k úbytku pracovních sil, protože obyvatelstvo stárne a míra emigrace zůstává vysoká. Nízkou nezaměstnanost vyrovnává jedna z nejvyšších měr ekonomické neaktivity v Unii. Míra zaměstnanosti a míra ekonomické aktivity u mladých lidí, žen, osob s nízkou kvalifikací, osob se zdravotním postižením, a zejména Romů se pohybuje hluboko pod průměrem Unie. Počet mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy, zůstává velmi vysoký.

(14)

Ačkoli se riziko chudoby nebo sociálního vyloučení snižuje, i nadále zůstává velmi vysoké, zejména pokud jde o rodiny s dětmi, osoby se zdravotním postižením, Romy a venkovské obyvatelstvo. V roce 2016 byl v rámci politického posunu směrem k posilování určitých služeb poskytovaných konkrétním skupinám obyvatel přijat komplexní balíček opatření proti chudobě. Počítá se s pilotním projektem vytvoření integrovaných služeb v marginalizovaných komunitách. Jeho celostátní zavedení by výrazně zlepšilo současné nedostatečné poskytování integrovaných služeb. V reakci na řadu doporučení pro Rumunsko byl přijat zákon o minimálním příjmu na sociální začlenění, který by měl vstoupit v platnost v roce 2018. Minimální příjem na sociální začlenění zvyšuje přiměřenost a rozsah sociální pomoci. Spojuje pasivní podporu s povinnými aktivními opatřeními na trhu práce a kontrolami. Potenciál aktivace je nicméně nevelký, protože cílem je do roku 2021 pomocí aktivních opatření na trhu práce dosáhnout 25 % příjemců.

(15)

Politiky aktivace byly posíleny v souvislosti s reformou Národní agentury pro zaměstnanost. Reformy zahrnují podporu a integrované služby pro uchazeče o zaměstnání a pro zaměstnavatele, které jsou více uzpůsobeny jejich potřebám. Zvyšuje se aktivní pomoc a zlepšují se služby poskytované mladým lidem, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. Politiky aktivace nabízené skupinám, které jsou od trhu práce nejvíce vzdáleny, však zůstávají omezené a poslední navrhovaná aktivační opatření se již na tyto specifické skupiny nezaměřují. Jejich rozsah a napojení na sociální služby nejsou dostatečné na to, aby zvláště u těchto skupin nějak podstatně zlepšily účast pracovní síly na trhu práce.

(16)

Přiměřenost důchodů a chudoba ve stáří mají značný genderový rozměr, protože i kdyby všechny ostatní okolnosti zůstaly stejné, snížení věkové hranice pro odchod do důchodu u žen vede k nižším důchodovým nárokům. Rumunsko patří k několika málo členským státům, které nezajišťují konvergenci mezi důchodovým věkem u žen a mužů. Právní úprava týkající se vyrovnání věkové hranice pro odchod do důchodu u mužů a žen byla Parlamentu předložena v roce 2013. Doposud ji schválil pouze Senát.

(17)

Vzhledem k rozvoji produktivity, příjmové konvergenci a konkurenceschopnosti Rumunska si zvláštní pozornost zasluhuje zvyšování mezd ve veřejném a soukromém sektoru. Zvýšení platů ve veřejném sektoru se může rozšířit do soukromého sektoru, což by mělo dopad na konkurenceschopnost Rumunska. Minimální mzda v Rumunsku, která patří stále mezi nejnižší v Unii, se v posledních letech výrazně zvýšila. Zvýšení minimálních mezd ad hoc se výrazně promítlo do zvýšení podílu pracovníků pobírajících minimální mzdu a vedlo v nedávné době k silné kompresi v dolní části spektra rozložení mezd. V reakci na doporučení pro Rumunsko byla začátkem roku 2016 zřízena tripartitní pracovní skupina, která má vytvořit mechanismus pro stanovování minimální mzdy na základě objektivních ekonomických a sociálních kritérií a požadavků pracovního trhu. Její činnost se však výrazně zpozdila a je třeba, aby začala řádně fungovat. Pro sociální dialog zůstává i nadále charakteristická nízká míra kolektivního vyjednávání na odvětvové úrovni a institucionální nedostatky, které snižují účinnost reforem.

(18)

Pro nalezení a udržení dobrých a stabilních pracovních míst a úspěšnou účast v ekonomickém a sociálním životě mají zásadní význam dostatečné základní dovednosti. Mezinárodní průzkumy poukazují na závažné nedostatky v oblasti základních dovedností u rumunské mládeže. Vysoká míra předčasného ukončování školní docházky, nízká míra dosahování vysokoškolského vzdělání a vysoká emigrace vedou k nedostatečné nabídce kvalifikované pracovní síly. Přístup ke kvalitnímu většinovému vzdělávacímu systému je omezen zejména ve venkovských oblastech a u romských dětí. Potíže se získáním kvalitních učitelů pro venkovské oblasti a do škol s převážně romskými dětmi v kombinaci se segregací a často diskriminačním přístupem mají za následek nižší vzdělání romských dětí. V reakci na opakovaná doporučení Rumunsko přijalo a začalo provádět strategii zaměřenou na předčasné ukončování školní docházky. K nedávno přijatým opatřením patří integrovaný přístup, pilotní program zaměřený na teplou stravu, vyšší náhrady za dojíždění a sociální poukázky, které mají podpořit předškolní výchovu chudých dětí. Na podzim roku 2017 jsou plánována opatření založená na projektech s unijním financováním, která mají zlepšit kvalitu výuky ve znevýhodněných školách, a již probíhá modernizace osnov, i když zatím neúplná. Byly zdokonaleny právní předpisy proti segregaci ve školách, včetně posílení pravomocí školních inspektorátů v této oblasti. Stále však chybí metodika monitorování. Jsou zapotřebí další kroky k trvalému pokroku v boji proti sociálně-ekonomické nerovnosti v oblasti vzdělávání. Systém záruk pro mladé lidi se k osobám předčasně ukončujícím vzdělávání dostal zatím jen částečně a programy nabízející druhou příležitost nejsou snadno dostupné. Systém odborného vzdělávání a přípravy není dostatečně sladěn s potřebami trhu práce a účast na vzdělávání dospělých je velmi nízká.

(19)

Zdravotní stav rumunského obyvatelstva je špatný. Dostupnost kvalitní zdravotní péče je omezena kvůli nedostatku zdravotnických pracovníků, nepostačujícímu financováním a přílišnému spoléhání na nemocnice a dále kvůli korupci, jež se dotýká zejména osob s nízkými příjmy a venkovských oblastí. Vedle neoficiálních plateb zdravotnickým pracovníkům se korupce týká veřejných zakázek v nemocnicích, pojistných podvodů a úplatkářství, pokud jde o osvědčení potvrzující nárok na dávky. V reakci na doporučení a v souvislosti s předběžnými podmínkami pro období unijního financování 2014–2020 přijalo Rumunsko některá opatření k přechodu z nemocniční na ambulantní péči. Byly vypracovány plány regionální zdravotní péče, které slouží k určování potřebné infrastruktury a služeb, a je sledováno provádění národní strategie pro zdravotnictví. V souladu s národní protikorupční strategií na období 2016–2020 byly přijaty právní předpisy s cílem přepracovat systém poskytování zpětné vazby k neoficiálním platbám a zlepšilo se odměňování zdravotních pracovníků. Protikorupční strategie zahrnuje komplexní opatření v oblasti zdravotní péče, včetně podpory zodpovědnosti a transparentního procesu přijímání vedoucích pracovníků nemocnic. Nicméně posílení komunitní péče, ambulantní péče i systémů doporučování pacientů ke specialistům je stále ještě v počáteční fázi, stále jsou velmi rozšířené neoficiální platby, je třeba zajistit transparentnost při řízení nemocnic a čeká se na přijetí strategie v oblasti pracovních sil ve zdravotnictví.

(20)

Administrativní kapacita a schopnost tvorby politik v Rumunsku doplácí na netransparentní postupy a rozhodování, zatěžující administrativní postupy, minimální množství kvalitních důkazů, nedostatečnou koordinaci mezi odvětvovými politikami a obecně rozšířenou korupci. Pokrok při reformě veřejné správy byl jen omezený. Organizační struktury zůstávají i nadále nestabilní, což ovlivňuje nezávislost a účinnost veřejné správy. Strategie pro veřejnou službu byly zahájeny v roce 2016, ale právní rámec zatím nezahrnuje některé z jejich hlavních cílů, zejména pokud jde o objektivní kritéria pro nábor a hodnocení pracovníků a jejich odměňování za výkon. Bylo navrženo do určité míry harmonizovat výši mezd na centrální a místní úrovni, ale neexistuje jasná souvislost mezi výkonem a odměňováním. Stále je potřeba posílit kapacity a pravomoci národní agentury pro státní zaměstnance. Některá opatření na zvýšení transparentnosti při tvorbě politik, která byla zahájena v roce 2016, mají být zrušena. Ve správní praxi není pevně zakotveno strategické plánování ani posuzování dopadů právních předpisů.

(21)

Jednou z hlavních překážek ekonomického rozvoje v Rumunsku je nedostatečná dopravní infrastruktura co do kvality i kvantity. S cílem řešit související nedostatky a v reakci na doporučení přijalo Rumunsko na podzim roku 2016 hlavní dopravní plán. Pro urychlení investic do silniční infrastruktury bylo řízení investic do infrastruktury odděleno od orgánu odpovědného za správu infrastruktury. V roce 2016 byl zřízen subjekt, který by měl reformovat železniční systém a měl by začít fungovat do poloviny roku 2017.

(22)

Rumunsko má v poslední době jeden z nejvyšších podílů investic v Unii. V roce 2016 však veřejné investice klesly, a to i vzhledem k nízkému čerpání unijních finančních prostředků. Vysoká míra čerpání a účinné využívání unijních prostředků jsou zásadní pro to, aby Rumunsko plně využilo svého potenciálu pro rozvoj v klíčových odvětvích, jako jsou zejména doprava nebo oblast odpadů. Na kvalitu veřejných investic měly mimo jiné dopad nedostatky v oblasti řízení a změna priorit. I přes doporučení bylo dosaženo jen malého pokroku při stanovování prioritních projektů a při přípravě veřejných investic. Od srpna 2016 sice musí ministerstva zvažovat ve svých plánech výdajů investiční priority, ale žádné další kroky směrem k posílení úlohy ministerstva financí při stanovování prioritních investičních projektů a k lepší koordinaci při přípravě veřejných investičních projektů mezi ministerstvy učiněny nebyly. Stále se čeká na přijetí národního plánu nakládání s odpady a programu pro předcházení vzniku odpadů, který měl být přijat do konce roku 2016. Rovněž jsou potřebné plány na zlepšení správy věcí veřejných a prosazování regulace, aby mohly být finanční prostředky Rumunska i Unie směrovány tak, aby bylo dosaženo unijních norem v oblasti životního prostředí.

(23)

Účinné zadávání veřejných zakázek je klíčem k dosažení strategických cílů a řešení klíčových politických problémů v Rumunsku, včetně účinného vynakládání veřejných prostředků, modernizace veřejné správy, boje proti korupci a podpory inovací a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Je to rovněž nezbytné pro získání důvěry občanů ve veřejné orgány a v demokracii. Rumunsko nedávno přijalo opatření k uplatňování strategie a akčního plánu pro zadávání veřejných zakázek. V návaznosti na zákon o zadávání veřejných zakázek, který je v platnosti od května 2016, byly v červnu 2016 přijaty prováděcí právní předpisy týkající se zadávání veřejných zakázek a zadávání veřejných zakázek v odvětví veřejných služeb a koncem roku 2016 sekundární právní předpisy týkající se udělování koncesí a na prevenci korupce a kontrolu se zaměřuje národní program pro zadávání veřejných zakázek. Nicméně zatím nebylo dokončeno několik klíčových opatření této strategie, například posílené kontroly a další opatření pro boj proti korupci, úplná realizace elektronického zadávání zakázek a školení úředníků odpovědných za zadávání veřejných zakázek.

(24)

Více než 45 % rumunského obyvatelstva žije ve venkovských oblastech, které i nadále značně zaostávají za městskými oblastmi, pokud jde o vzdělání a zaměstnání, přístup ke službám a infrastruktuře a materiální blahobyt. V reakci na doporučení, že je třeba zlepšit přístup k integrovaným veřejným službám, rozšířit základní infrastrukturu a podporovat diverzifikaci hospodářství zejména ve venkovských oblastech, přijalo Rumunsko v roce 2016 komplexní soubor opatření na rozvoj venkova, na modernizaci malých zemědělských podniků, na podporu jiných než zemědělských malých a středních podniků, na investice do infrastruktury, včetně sociálních služeb a vzdělávání, a na formalizaci zaměstnání. Jejich dlouhodobý úspěch bude záviset na schopnosti zavést pilotní akce ve větším měřítku a účinně zacílit a čerpat dostupné unijní finanční prostředky.

(25)

Státní podniky hrají v hospodářství významnou úlohu, zejména v odvětvích klíčové infrastruktury. Nedostatky v oblasti správy státních podniků mají za následek jejich nižší ziskovost ve srovnání se soukromými podniky, což má negativní dopad na veřejné finance. Rumunsko dosáhlo v reakci na doporučení při zlepšování správy a řízení státních podniků významného pokroku. Na podzim roku 2016 byly rychle přijaty předpisy na podporu nejdůležitější legislativy týkající se správy a řízení státních podniků. Legislativní rámec vychází z osvědčených mezinárodních postupů v oblasti transparentnosti při jmenování členů správních rad a řízení státních podniků a poskytuje ministerstvu financí zvláštní pravomoci při kontrole a vymáhání práva. Byla rovněž přijata opatření na zvýšení povědomí o nových pravidlech mezi místními orgány a byly zveřejněny údaje o rozpočtech státních podniků. Zpoždění při jmenování odborných vedoucích pracovníků však vzbuzuje obavy, pokud jde o další realizaci.

(26)

Konkurenceschopnost Rumunska doplácí na nedostatky v nenákladové konkurenceschopnosti a strukturální překážky, které brání přechodu na hospodářství s vyšší přidanou hodnotou a k nimž patří i složité správní postupy. V reakci na doporučení přijalo Rumunsko v roce 2016 několik legislativních aktů ke zjednodušení (několika málo) správních postupů a usnadnění vztahu mezi občany a veřejnou správou.

(27)

Na všech úrovních přetrvává korupce, která zůstává překážkou pro podnikání. Rumunsko dosáhlo značného pokroku, pokud jde o většinu reforem soudního systému a boj proti korupci na vysoké úrovni. Nadále je však třeba v těchto oblastech podniknout klíčové kroky, aby byly reformy udržitelné a nezvratné. Určitého pokroku bylo dosaženo při přípravě dalších opatření k předcházení korupce a boji proti ní, zejména v rámci místní samosprávy, avšak stále přetrvávají významné problémy, pokud jde o účinné provádění národní protikorupční strategie přijaté v roce 2016. Je třeba vyvinout úsilí ohledně respektování nezávislosti soudnictví v rumunském veřejném životě, dokončit reformy trestního a občanského zákoníku a zajistit účinnost při provádění soudních rozhodnutí. Rumunsko dostává doporučení v oblasti reformy soudnictví a boje proti korupci v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování. Tyto oblasti proto nejsou v doporučeních určených Rumunsku zahrnuty.

(28)

V kontextu evropského semestru 2017 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Rumunska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Rumunsku pro rok 2017. Posoudila také konvergenční program z roku 2017 a národní program reforem na rok 2017, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Rumunsku adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Rumunsku, ale také jejich soulad s unijními pravidly a pokyny, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(29)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program z roku 2017, přičemž její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

1.

V roce 2017 zajistit plnění doporučení Rady ze dne 16. června 2017 k nápravě závažného odchýlení od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle. V roce 2018 vynakládat značné fiskální úsilí v souladu s požadavky preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu. Zajistit plné uplatňování fiskálního rámce. Posílit dodržování daňových předpisů a výběr daní. Bojovat proti nehlášené práci mimo jiné tím, že bude zajištěno systematické využívání integrovaných kontrol.

2.

Posílit cílené politiky aktivace a integrované veřejné služby, přičemž je třeba se zaměřit na osoby, které jsou od trhu práce nejvíce vzdáleny. Přijmout právní předpisy ve věci vyrovnání věkové hranice pro odchod do důchodu pro muže a pro ženy. Zřídit transparentní mechanismus pro stanovování minimální mzdy, a to po konzultaci se sociálními partnery. Zlepšit přístup ke kvalitnímu většinovému vzdělávacímu systému, zejména pro Romy a děti ve venkovských oblastech. V oblasti zdravotní péče přejít na péči ambulantní a potlačovat neoficiální platby.

3.

Přijmout právní předpisy pro zajištění profesionální a nezávislé veřejné služby při uplatňování objektivních kritérií. Posílit proces stanovování prioritních projektů a přípravy v oblasti veřejných investic. Zajistit včasné, úplné a udržitelné provádění národní strategie pro zadávání veřejných zakázek.

9.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/105

(1)

Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy růstu potvrdila ve dnech 9. a 10. března 2017 Evropská rada. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Slovinsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které bylo potvrzeno na zasedání Evropské rady ve dnech 9. a 10. března 2017. Rada přijala dne 21. března 2017 doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny („doporučení pro eurozónu“) (3).

(2)

Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik v hospodářské a měnové unii by Slovinsko jakožto členský stát, jehož měnou je euro, mělo zajistit, aby doporučení pro eurozónu, jak je promítnuto do níže uvedených doporučení č. 1 až 3, bylo plně a včas provedeno.

(3)

Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o Slovinsku pro rok 2017. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Slovinsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 22. února 2017. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že Slovinsko se potýká s makroekonomickou nerovnováhou. Slabiny představují zejména nedostatky v bankovním sektoru, podnikový dluh a fiskální rizika. Vzhledem k obnovení růstu je stavová nerovnováha postupně odstraňována. V podnikovém sektoru došlo k podstatnému snížení dluhu a začal se zvyšovat objem soukromých investic včetně přímých zahraničních investic, ačkoli ve srovnání se zeměmi ve stejném regionu zůstávají objemy příchozích přímých zahraničních investic nízké. Veřejný dluh dosáhl vrcholu v roce 2015 a v nadcházejících letech se očekává jeho korekce směrem dolů. Bylo dosaženo pokroku v oblasti restrukturalizace bankovního sektoru souběžně s rychlým poklesem podílu úvěrů v selhání, který má nadále pokračovat. Slovinská vláda přijala příslušná opatření ke konsolidaci a restrukturalizaci bankovního sektoru a ke zlepšení správy státních podniků. Je však třeba přijmout další politická opatření zaměřená na řešení podnikového dluhu a přetrvávajících nedostatků ve finančním sektoru, aby se zajistila dlouhodobá udržitelnost veřejných financí a zlepšilo se podnikatelské prostředí.

(4)

Dne 28. dubna 2017 předložilo Slovinsko svůj program stability z roku 2017 a dne 3. května 2017 svůj národní program reforem na rok 2017. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(5)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (4) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(6)

Na Slovinsko se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a přechodné pravidlo pro zadlužení. Ve svém programu stability z roku 2017 vláda očekává zlepšení celkového schodku státního rozpočtu na 0,8 % HDP v roce 2017 a následně dosažení přebytku ve výši 0,4 % HDP v roce 2020. Střednědobého rozpočtového cíle – vyrovnaného strukturálního rozpočtu, který nesplňuje požadavky Paktu o stabilitě a růstu – by mělo být dosaženo do roku 2020. Avšak na základě přepočteného (5) strukturálního salda by střednědobý rozpočtový cíl nebyl v programovém období splněn. Podle programu stability by měl v roce 2017 poměr veřejného dluhu k HDP klesnout na 77,0 % HDP a dále klesat až na 67,5 % HDP v roce 2020. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je reálný. Opatření potřebná k dosažení plánovaných cílů od roku 2017 nebyla dostatečně specifikována.

(7)

Program stability z roku 2017 uvádí, že rozpočtové důsledky mimořádného přílivu uprchlíků a bezpečnostních opatření v letech 2016 a 2017 jsou značné, a náležitě dokládá rozsah a povahu těchto dodatečných rozpočtových nákladů. Podle Komise činily v roce 2016 způsobilé dodatečné výdaje související s mimořádným přílivem uprchlíků 0,07 % HDP. Tato částka je oproti návrhu rozpočtového plánu na rok 2017, který potvrdil prognózy programu stability na rok 2016, beze změny. Program stability obsahoval na rok 2017 požadavek 0,07 % HDP, u něhož Komise zváží dodatečný dopad ve výši 0,01 % HDP. Ustanovení čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 umožňují zohlednění těchto dodatečných výdajů, neboť příliv uprchlíků a bezpečnostní opatření souvisejí s mimořádnými událostmi, jejich dopad na veřejné finance Slovinska je značný a povolení dočasného odchýlení od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle by neohrozilo udržitelnost. Rozsah požadované korekce v zájmu postupného dosažení střednědobého rozpočtového cíle na rok 2016 byl proto s ohledem na tyto dodatečné rozpočtové náklady snížen. Komise na základě údajů poskytnutých slovinskými orgány provede na jaře 2018 konečné posouzení týkající se roku 2017, v němž se vyjádří i ke způsobilým částkám.

(8)

Rada dne 12. července 2016 Slovinsku doporučila, aby dosáhlo roční fiskální korekce ve výši nejméně 0,6 % HDP s cílem splnit střednědobý rozpočtový cíl v roce 2017. Na základě prognózy Komise z jara 2017 existuje riziko, že v roce 2017 dojde k určitému odchýlení od tohoto požadavku.

(9)

V roce 2018 by Slovinsko v souvislosti se svou fiskální situací a zejména s úrovní svého dluhu mělo provést další korekce s ohledem na dosažení přiměřeného střednědobého rozpočtového cíle. Podle společně dohodnuté korekční matice v rámci Paktu o stabilitě a růstu se tato korekce promítá do požadavku na nominální míru růstu čistých primárních veřejných výdajů (6) nepřesahující 0,6 %. To by odpovídalo strukturální korekci ve výši 1 % HDP. Při nezměněné politice existuje riziko, že v roce 2018 dojde k výraznému odchýlení od uvedeného požadavku. Slovinsko by podle projekcí mělo v letech 2017 a 2018 dodržet pravidlo pro zadlužení. Celkově se Rada domnívá, že Slovinsko musí být připraveno přijmout v roce 2017 další opatření a že pro dodržení Paktu o stabilitě a růstu budou v roce 2018 nezbytná další opatření. Podle nařízení (ES) č. 1466/97 by se však při posuzování rozpočtových plánů a výsledků měla zohledňovat vyrovnanost rozpočtu členského státu s ohledem na cyklické podmínky. Jak připomíná sdělení Komise týkající se evropského semestru 2017, které doprovází tato doporučení pro jednotlivé země, bude třeba, aby posouzení návrhu rozpočtového plánu na rok 2018 a následné posouzení rozpočtových výsledků za rok 2018 řádně zohledňovalo cíl dosažení orientace fiskální politiky, která přispěje jak k posílení probíhajícího oživení, tak k zajištění udržitelnosti veřejných financí Slovinska. V této souvislosti Rada konstatuje, že Komise má zejména s ohledem na cyklickou situaci ve Slovinsku v úmyslu provést celkové posouzení v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97. Kromě toho panuje v případě Slovinska výrazná nejistota ohledně cyklické pozice v souvislosti s jeho mimořádným hospodářským poklesem v období 2008–2013 a s prováděním zásadních strukturálních reforem a reforem finančního sektoru.

(10)

Zákonem o fiskálních pravidlech přijatým v červenci 2015 byl vytvořen střednědobý rozpočtový rámec pro vládní instituce. Aby mohl fungovat zákon o veřejných financích, je nezbytné v něm provést určité změny. Původně se vláda zavázala, že revidovaný zákon o veřejných financích bude přijat do šesti měsíců po přijetí zákona o fiskálních pravidlech. Tento termín však byl opakovaně odkládán a revidovaný zákon stále nebyl předložen parlamentu k projednání. Revidovaný zákon o veřejných financích představuje jeden z právních nástrojů k provedení směrnice Rady 2011/85/EU (7) do vnitrostátního práva, což měly členské státy dokončit do konce roku 2013. Dne 21. března 2017 byli jmenováni členové fiskální rady.

(11)

Vysoký veřejný dluh, který v roce 2016 představoval 79,7 % HDP, způsobuje zranitelnost veřejných financí Slovinska. Obyvatelstvo Slovinska stárne rychleji než ve většině členských států. Slovinsko čelí vysokému riziku, pokud jde o dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, a jeho ukazatel mezery dlouhodobé udržitelnosti je nejvyšší ze všech členských států, což souvisí s předpokládaným růstem veřejných výdajů na důchody, zdravotnictví a dlouhodobou péči.

(12)

Vláda předložila návrhy na reformu systému zdravotní péče. Návrh zákona o zdravotní péči a zdravotním pojištění, který je ústředním prvkem reformy, byl předložen k veřejné konzultaci v únoru 2017 a má být zaslán Národnímu shromáždění do léta 2017. Je důležité tuto lhůtu dodržet, aby tento akt mohl nabýt zákonné platnosti ještě v roce 2017. V prosinci 2016 byly předloženy návrhy na změnu zákona o zdravotních službách a zákona o právech pacientů a byl přijat nový zákon o lékárenství. Zbývající výzvy se týkají řízení a výsledků nemocnic, primární péče jakožto mechanismu předcházení nemocniční péči, systémů nemocničních plateb, hodnocení zdravotnických technologií a informačních systémů. Přínosy centralizovaného zadávání veřejných zakázek na zdravotnické výrobky a služby zůstávají z velké části nevyužity; připravuje se nové centralizované zadávání veřejných zakázek na léčiva, jež by mohlo přispět k větší transparentnosti a nákladové efektivnosti zadávání zakázek. Velkou výzvou je také dosažení pokroku v reformě dlouhodobé péče. Ve Slovinsku dosud neexistuje integrovaný systém dlouhodobé péče. Připravuje se pilotní projekt, který má stanovit potřeby v této oblasti.

(13)

Bílou knihou o důchodech, kterou přijala vláda v dubnu 2016, byla zahájena veřejná konzultace o budoucnosti důchodového systému. Konkrétní legislativní návrhy však stále chybějí. Mezi budoucí úkoly patří zajistit dlouhodobou udržitelnost a přiměřenost důchodového systému (přizpůsobením zákonného věku odchodu do důchodu prodlužování střední délky života a podporou pozdějšího odchodu do důchodu), rozšířit krytí doplňkových důchodových systémů, přiměřeně zohlednit různé profesní dráhy a snížit rizika chudoby ve stáří.

(14)

Trh práce a sociální trendy se nadále zlepšovaly. Zlepšila se situace ve vytváření pracovních míst a nezaměstnanost klesá. Podíl lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením se snížil, ale u starších osob stále přesahuje průměr Unie. Zlepšující se trh práce nabízí příležitost pro zaměstnávání starších pracovníků, avšak míra jejich účasti je i nadále nízká. V posledních letech jsou stále běžnější odchody do důchodu prostřednictvím systému pojištění v nezaměstnanosti. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti zůstává vyšší než v období před krizí a představuje přes polovinu všech nezaměstnaných. Více než 40 % všech dlouhodobě nezaměstnaných je starších 50 let a téměř polovina z nich je bez práce dva roky nebo déle. Byla vypracována analýza a akční plán s cílem zvýšit míru zaměstnanosti starších pracovníků a následně byly projednány se sociálními partnery. Včasné provedení tohoto akčního plánu může přispět k aktivaci starších pracovníků. Míra zaměstnanosti pracovníků s nízkou kvalifikací zůstává nízká a je výrazně pod předkrizovou úrovní i pod průměrem Unie. Provádění plánu aktivní politiky zaměstnanosti přijatého v lednu 2016 pokračuje v současném kurzu a výdaje v této oblasti zůstávají nízké. Opatření aktivní politiky zaměstnanosti se nadále nedostatečně zaměřují na starší pracovníky a pracovníky s nízkou kvalifikací. Navzdory reformě z roku 2013 zůstává problémem segmentace trhu práce.

(15)

Objem úvěrů v selhání je sice stále vysoký, má však stabilní sestupnou tendenci. Slovinská národní banka provedla řadu opatření, která banky motivují k udržitelnému snižování objemu úvěrů v selhání. Tlaky na snižování dluhu začaly polevovat, ale úvěrové toky pro podniky nadále klesají. Pokrok ve snižování dluhu se v jednotlivých podnicích liší. Konsolidace a restrukturalizace bankovního sektoru pokračuje – v roce 2016 došlo k fúzi tří bank. Slovinsko se zavázalo prodat do 31. prosince 2017 nejméně 50 % svých podílů v největší státní bance a dalších 25 % bez jedné akcie do 31. prosince 2018. Revize legislativního rámce dále posílily kapacitu společnosti spravující aktiva bank (Bank Assets Management Company), pokud jde o restrukturalizace podniků. Mezi malými a středními podniky zůstává vysoký podíl úvěrů v selhání. V zájmu vyřešení tohoto problému byl za pomoci Světové banky připraven systematický přístup, jak řešit úvěry v selhání malých a středních podniků. Vláda dále přijala zákon o zřízení centrálního úvěrového registru, aby bylo možné účinněji řídit rizika a snižovat riziko zadlužení.

(16)

Přístup úvěrově spolehlivých podniků k alternativním zdrojům financování je velmi omezený. Slovinský podnikatelský fond a Slovenska izvozna in razvojna banka (banka SID) především zavedly nové dluhové nástroje pro malé a střední podniky, včetně opatření jako jsou mikroúvěry. V roce 2016 zavedl Slovinský podnikatelský fond režim pro počáteční kapitál, jehož využilo méně než 50 malých a středních podniků. Významným zdrojem dalšího financování by mohly být jiné alternativní nástroje financování, včetně rizikového kapitálu a kapitálového financování z ESI fondů, avšak zůstávají z velké části nevyužity.

(17)

Probíhá provádění strategie pro rozvoj veřejné správy na období 2015–2020 a bylo dosaženo určitého pokroku. Některá konkrétní opatření, jako je přijetí zákona o státní službě, jsou ovšem dále odkládána. Odhaduje se, že vládní program snižování administrativní zátěže vedl v období 2009–2015 k celkovým úsporám ve výši 365 milionů EUR, přičemž bylo provedeno téměř 60 % z 318 opatření na snížení administrativní zátěže. Soukromým investicím však i nadále brání složité a zdlouhavé administrativní postupy, zejména ve stavebnictví a územním plánování. Efektivnost a kvalita soudního systému se sice dále zvýšila, termíny prvních slyšení v obchodních věcech jsou však stále příliš dlouhé a žaloby nelze podávat elektronicky. Přestože byly přijaty některé klíčové protikorupční reformy, jako je program nulové tolerance vůči korupci, zůstává vnímání korupce negativní a zřejmě ovlivňuje rozhodování při podnikání. V modernizaci regulace povolání bylo dosaženo počátečního pokroku, reformy však zpomalily. Zrušení omezujících překážek, pokud jde o regulaci povolání, by mohlo podpořit hospodářskou soutěž na trzích těchto povolání.

(18)

Navzdory programu privatizace zahájenému v roce 2013 zůstává zapojení státu do ekonomiky vysoké. Stát je ve Slovinsku největším zaměstnavatelem, správcem aktiv a držitelem korporátních dluhopisů. Velký rozsah státního vlastnictví spolu se slabým korporátním řízením mají významné fiskální a hospodářské dopady. Jejich výše v letech 2007–2014 se odhaduje na 13 miliard EUR neboli asi třetinu HDP, především v důsledku opatření ke stabilizaci finančního odvětví a ušlých zisků státních podniků oproti srovnatelným soukromým podnikům. Výkonnost státních podniků se za podpory nového systému korporátního řízení začala zlepšovat, ale rizika přetrvávají. Výsledky na konci roku 2015 ukázaly, že ziskovost podniků řízených Slovinským státním holdingovým úřadem (Slovenian Sovereign Holding) se zlepšila, zůstává však pod úrovní průběžného cíle stanoveného ve strategii řízení. V lednu 2017 schválila vláda plán správy aktiv na rok 2017, který vyčísluje ukazatele výkonnosti jednotlivých státních podniků a aktualizuje seznam majetku daného k odprodeji. Revize strategie správy aktiv, kterou parlament schválil poprvé v roce 2015, stále nebyla provedena, přičemž vláda odložila rozhodnutí v této věci na druhou polovinu roku 2017. Na konci února 2017 byl sice jmenován nový předseda správní rady, dozorčí rada však dosud není plně personálně obsazena.

(19)

V kontextu evropského semestru 2017 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Slovinska, kterou zveřejnila ve své zprávě o této zemi pro rok 2017. Posoudila také program stability z roku 2017 a národní program reforem na rok 2017, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Slovinsku adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku ve Slovinsku, ale také jejich soulad s unijními pravidly a pokyny, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(20)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2017, přičemž její stanovisko (8) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(21)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení projednala Rada národní program reforem na rok 2017 a program stability z roku 2017. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 a 3,

1.

Vyvinout v roce 2018 významné fiskální úsilí v souladu s požadavky preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu, s přihlédnutím k nutnosti posílit probíhající oživení a zajistit udržitelnost veřejných financí Slovinska. Přijmout a provést navrženou reformu systému zdravotní péče a přijmout plánovanou reformu dlouhodobé péče s cílem zvýšit nákladovou efektivnost, dostupnost a kvalitu péče. Plně využít potenciál centralizovaného zadávání veřejných zakázek v oblasti zdravotnictví. Přijmout nezbytná opatření pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti a přiměřenosti důchodového systému.

2.

Zintenzivnit úsilí o zvýšení zaměstnatelnosti pracovníků s nízkou kvalifikací a starších pracovníků, zejména pomocí zacíleného celoživotního učení a aktivačních opatření.

3.

Zlepšit podmínky financování, mimo jiné usnadněním trvalého řešení úvěrů v selhání a přístupu k alternativním zdrojům financování. Zajistit plné provedení strategie společnosti spravující aktiva bank. Snížit administrativní zátěž pro podniky související s předpisy o územním plánování a stavebními povoleními a zajistit řádnou správu státních podniků.

9.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/110

(1)

Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy růstu potvrdila Evropská rada ve dnech 9. a 10. března 2017. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (2) zprávu mechanismu varování, ve které Slovensko není uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které bylo potvrzeno na zasedání Evropské rady ve dnech 9. a 10. března 2017. Rada přijala dne 21. března 2017 doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny („doporučení pro eurozónu“) (3).

(2)

Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik v hospodářské a měnové unii by Slovensko jakožto členský stát, jehož měnou je euro, mělo zajistit, aby doporučení pro eurozónu, jak je promítnuto do níže uvedených doporučení č. 1 až 2, bylo plně a včas provedeno.

(3)

Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o Slovensku pro rok 2017. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Slovensko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů Slovenska v rámci strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 26. dubna 2017 předložilo Slovensko svůj národní program reforem na rok 2017 a svůj program stability z roku 2017. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(5)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (4) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(6)

Na Slovensko se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Ve svém programu stability z roku 2017 vláda plánuje zlepšit celkový schodek na 1,3 % HDP v roce 2017 a dále jej postupně zlepšovat na 0 % HDP v letech 2019 a 2020. Střednědobého rozpočtového cíle – strukturálního schodku ve výši 0,5 % HDP – by mělo být dosaženo v roce 2018. Podle programu stability z roku 2017 se očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP bude postupně klesat a do roku 2020 bude činit 46 %. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je reálný.

(7)

Rada dne 12. července 2016 Slovensku doporučila, aby za účelem dosažení střednědobého rozpočtového cíle v roce 2017 dosáhlo roční fiskální korekce ve výši 0,5 % HDP. Na základě prognózy Komise z jara 2017 existuje v roce 2017 riziko určitého odchýlení od tohoto doporučení.

(8)

S ohledem na fiskální situaci se očekává, že Slovensko v roce 2018 provede další korekci při dosahování svého střednědobého rozpočtového cíle, jímž je strukturální schodek ve výši 0,5 % HDP. Podle společně dohodnuté korekční matice v rámci Paktu o stabilitě a růstu se tato korekce promítá do požadavku na nominální míru růstu čistých primárních veřejných výdajů (5) nepřesahující 2,9 %. To by odpovídalo strukturální korekci ve výši 0,5 % HDP. Při nezměněné politice existuje riziko výrazného odchýlení od uvedeného požadavku ve společně posuzovaném období 2017–2018. Celkově se Rada domnívá, že Slovensko musí být připraveno přijmout další opatření pro zajištění souladu v roce 2017 a že v roce 2018 budou zapotřebí další opatření, aby bylo dosaženo souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Podle nařízení (ES) č. 1466/97 by se však při posuzování rozpočtových plánů a výsledků měla zohledňovat vyrovnanost rozpočtu členského státu s ohledem na cyklické podmínky. Jak připomíná sdělení Komise týkající se evropského semestru 2017, které doprovází tato doporučení pro jednotlivé země, bude třeba, aby posouzení návrhu rozpočtového plánu na rok 2018 a následné posouzení rozpočtových výsledků za rok 2018 řádně zohledňovalo cíl dosažení orientace fiskální politiky, která přispěje jak k posílení probíhajícího oživení, tak k zajištění udržitelnosti veřejných financí Slovenska. V této souvislosti Rada konstatuje, že Komise má zejména s ohledem na cyklickou situaci na Slovensku v úmyslu provést celkové posouzení v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97.

(9)

Slovenské veřejné finance stále čelí rizikům v dlouhodobém horizontu. Výdaje na zdravotní péči i nadále představují riziko pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, neboť zvýšení nákladové efektivity zdravotnictví na Slovensku zůstává i nadále problematické. Byly podniknuty určité kroky k racionalizaci nemocniční péče a snížení nákladů, avšak konkrétní výsledky ještě nejsou viditelné. Přezkum výdajů z roku 2016 identifikoval potenciální úspory. Pokrok v realizaci komplexní reformy zdravotní péče a výdajů na zdravotnictví v praxi však zatím není velký, jelikož zavádění systému plateb na základě skupin diagnóz a spouštění systému elektronického zdravotnictví postupovalo jen pomalu. Schodek veřejného důchodového systému se kromě toho má v dlouhodobém horizontu zdvojnásobit a věková hranice pro odchod do důchodu na Slovensku patří k nejnižším v Unii. Nedávné úpravy důchodového systému měly do značné míry příležitostnou a krátkodobou povahu.

(10)

Počet daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem poklesl a je vyvíjeno úsilí zaměřené na zvýšení dobrovolného dodržování předpisů. Zlepšení v oblasti výběru daní významně snížila výpadek příjmů z DPH, který byl v minulosti vysoký. Omezení podvodů v oblasti DPH mělo také podle všeho kladný vliv na výběr daně z příjmů právnických osob. Finanční správa se zaměřuje na lepší dodržování předpisů o DPH, zejména prostřednictvím auditů. Zároveň se zvažují i jiné neauditní činnosti k posílení dobrovolného dodržování daňových předpisů.

(11)

Navzdory zlepšením na trhu práce, jež plynou ze silného hospodářského oživení a intenzivního vytváření pracovních míst, zůstává i nadále problémem dlouhodobá nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti je stále jednou z nejvyšších v Unii. Postihuje zejména marginalizované Romy, osoby s nízkou kvalifikací a mladé lidi. Kromě toho přetrvávají regionální rozdíly – míra nezaměstnanosti na východním Slovensku je ve srovnání s Bratislavou stále dvakrát vyšší. Účast dospělých na celoživotním vzdělávání a vzdělávání druhé šance zůstává nízká. Navzdory opatřením na podporu zapojení osob s nízkými příjmy do pracovního procesu a probíhající reformě veřejných služeb zaměstnanosti přetrvávají potíže při zavádění individualizované podpory dlouhodobě nezaměstnaným a skupinám zranitelných osob, mimo jiné v důsledku velkého počtu takových případů. Slovenský akční plán týkající se začleňování dlouhodobě nezaměstnaných na trhu práce, který je z velké části financován z Evropského sociálního fondu, usiluje o nápravu pomocí komplexního přístupu k individualizovaným službám. Tohoto cíle bude dosaženo poskytováním odborného poradenství, novým systémem profilování, spoluprací se soukromými pracovními agenturami a poskytováním cílených programů odborné přípravy, které vypracuje zaměstnavatel na základě regionálních potřeb trhu práce. Účast Romů na slovenském trhu práce zůstává velmi nízká a míra jejich zaměstnanosti se zvyšuje pomalu. Faktory, které přispívají k jejich slabému zastoupení na trhu práce, jsou nízká úroveň vzdělání a dovedností a diskriminace. Nízká míra zaměstnanosti žen v reprodukčním věku je důsledkem dlouhé rodičovské dovolené (až tři roky), kterou si zřídkakdy vybírají muži, nedostatku zařízení péče o děti, zejména pro děti mladší tří let, a omezeného využívání pružné pracovní doby.

(12)

Koncepce vzdělávacího systému není dostatečně zaměřená na zvyšování hospodářského potenciálu Slovenska. Výsledky v oblasti vzdělávání a úrovně základních dovedností jsou podle mezinárodních norem stále neuspokojivé a v letech 2012–2015 se dále zhoršily. Kromě toho přetrvávají výrazné regionální rozdíly. Slabá výkonnost souvisí především se silným vlivem socioekonomického zázemí a etnického původu studentů, otázkami rovnosti, přístupu a začlenění, jakož i s relativně nízkou atraktivností učitelského povolání. Navzdory zvýšení platů učitelů v roce 2016, které bylo realizováno ve dvou etapách (v lednu o 4 % a v září o 6 %), a dalším zvýšením plánovaným na období 2017–2020 patří nekonkurenceschopné platové podmínky a nedostatečná průběžná odborná příprava učitelů mezi faktory, které činí tuto profesi stále velmi neatraktivní, zejména pro potenciální mladé učitele a osoby žijící v rozvinutějších regionech země. Nedávno přijaté právní předpisy proti segregaci týkající se marginalizované romské komunity musí být plně zavedeny do praxe, aby přinesly pozitivní změny a zvýšily účast Romů ve všeobecném vzdělávání podporujícím začlenění se zvláštním zaměřením na vzdělávání a péči v raném věku a předškolní vzdělávání.

(13)

Slovenská veřejná správa se modernizuje, ale problémem zůstává korupce. Vnímání korupce zůstává na vysoké úrovni a je významnou překážkou podnikání. Kontrolní mechanismy a prosazování protikorupčních právních předpisů se nadále jeví jako nedostatečné a politické iniciativy týkající se oznamování nekalých praktik (whistleblowing) a společností s fiktivním sídlem zřejmě nepostačují k vyřešení tohoto problému. Kromě toho praxe zadávání veřejných zakázek v mnoha oblastech neodpovídá osvědčeným postupům. Pracuje se na opatřeních v oblasti odborné přípravy, která by zaměstnancům umožnila používat účinnější systém zadávání veřejných zakázek. Střety zájmů, na míru šité podmínky veřejných zakázek a nadužívání kritéria nejnižší ceny při jejich zadávání však představují nadále problém a vedou k omezení soutěže založené na kritériích kvality. Opakovaně bylo hlášeno, že nedostatky v zadávání veřejných zakázek negativně ovlivňují účinnost alokace veřejných zdrojů.

(14)

Časté změny právního prostředí způsobují, že dodržování právních předpisů je pro společnosti obtížné a nákladné, a legislativní a regulační postupy a režimy platební neschopnosti jsou často vnímány jako nedostatečně vstřícné vůči podnikatelům. Nedávno byla vytvořena mezirezortní pracovní skupina pro podnikání, kterou řídí tajemník ministerstva hospodářství a jež by měla do června 2017 předložit návrhy na opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí. Na Slovensku nadále existují významné regulační překážky v sektoru podnikatelských služeb. Komise ve snaze řešit tento problém poskytla v lednu 2017 ve sdělení o doporučeních k reformám v oblasti regulace odborných služeb v rámci balíčku opatření proti překážkám na trzích služeb konkrétní pokyny pro jednotlivá povolání.

(15)

Ačkoli je vyvíjeno úsilí zaměřené na řešení nedostatků, výzvou pro Slovensko zůstává zlepšování účinnosti, včetně nezávislosti soudního systému. Obavy ohledně účinnosti a nezávislosti soudnictví však přetrvávají. Veřejná správa se kromě toho nadále potýká s neefektivitou, nedostatečnou kapacitou a roztříštěností. Pozitivními kroky kupředu jsou přijetí strategie pro řízení lidských zdrojů v říjnu 2015 a nedávné přijetí zákona o státní službě. Na provádění zásad zákona o státní službě, jakož i etického kodexu pro úředníky veřejné správy bude dohlížet nová, politicky nezávislá Rada pro veřejnou službu. Složitý a nepřehledný regulační rámec komplikuje vztahy mezi zúčastněnými stranami na trhu s energií. Nedávné změny ve stanovování distribučních tarifů naznačují pokračující ovlivňování ze strany politického a podnikatelského prostředí. Přijetí právních předpisů, které dávají vládě výhradní právo jmenovat předsedu regulačního orgánu a umožňují ministerstvu hospodářství a ministerstvu životního prostředí vstupovat do procesu stanovování cen, povede pravděpodobně k omezení nezávislosti regulátora cen energie.

(16)

V kontextu evropského semestru 2017 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Slovenska, kterou zveřejnila ve své zprávě o této zemi pro rok 2017. Posoudila také program stability z roku 2017 a národní program reforem na rok 2017, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Slovensku adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku ve Slovensku, ale také jejich soulad s unijními pravidly a pokyny, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(17)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2017, přičemž její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

Vyvinout v roce 2018 významné fiskální úsilí v souladu s požadavky preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu, s přihlédnutím k nutnosti posílit probíhající oživení a zajistit udržitelnost veřejných financí Slovenska. Zlepšit nákladovou efektivitu systému zdravotní péče, a to i realizací projektu týkajícího se zhodnocení vynakládaných finančních prostředků.

2.

Zlepšit aktivační opatření pro znevýhodněné skupiny, a to i prováděním akčního plánu pro dlouhodobě nezaměstnané a poskytováním individualizovaných služeb a cílené odborné přípravy. Zvýšit pracovní příležitosti pro ženy, zejména rozšířením finančně dostupné a kvalitní péče o děti. Zlepšit kvalitu vzdělávání a zvýšit účast Romů ve všeobecném inkluzivním vzdělávání.

3.

Zlepšit hospodářskou soutěž a transparentnost veřejných zakázek a posílit boj proti korupci důraznějším prosazováním stávajících právních předpisů. Přijmout a provádět komplexní plán na snížení administrativních a regulačních překážek, jimž čelí podniky. Zlepšit efektivnost systému soudnictví, mimo jiné zkrácením délky občanskoprávního a obchodního řízení.

9.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/114

(1)

Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy růstu potvrdila Evropská rada ve dnech 9. a 10. března 2017. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Finsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které bylo potvrzeno na zasedání Evropské rady ve dnech 9. a 10. března 2017. Rada přijala dne 21. března 2017 doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny („doporučení pro eurozónu“) (3).

(2)

Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik v hospodářské a měnové unii by Finsko jakožto členský stát, jehož měnou je euro, mělo zajistit, aby doporučení pro eurozónu, jak je promítnuto do níže uvedených doporučení č. 1 až 2, bylo plně a včas provedeno.

(3)

Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o Finsku pro rok 2017. V této zprávě byl posouzen pokrok, jehož Finsko dosáhlo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění svých národních cílů v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 22. února 2017. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že se Finsko nepotýká s makroekonomickou nerovnováhou.

(4)

Dne 28. dubna 2017 předložilo Finsko svůj národní program reforem na rok 2017 a svůj program stability z roku 2017. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(5)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (4) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(6)

Na Finsko se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a pravidlo pro zadlužení. Ve svém programu stability z roku 2017 finská vláda plánuje zhoršení celkového salda z -1,9 % HDP v roce 2016 na -2,3 % v roce 2017 a následně trvalé zlepšování až na -0,2 % v roce 2020. Plnění střednědobého rozpočtového cíle, kterým je schodek ve výši 0,5 % HDP ve strukturálním vyjádření, se očekává od roku 2019. Nicméně podle přepočítaného (5) strukturálního salda bude plnění střednědobého rozpočtového cíle dosaženo až od roku 2020. Podle programu stability z roku 2017 se očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP dosáhne vrcholu 64,7 % v roce 2017 a v roce 2020 klesne na 62,7 %. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, se zdá být příznivý, zejména pokud jde o roky 2018 a 2019. Základem tohoto scénáře je očekávání, že zaměstnanost v letech 2018–2019 poroste bezmála o 2 % ročně, což je výrazně více než průměrný roční nárůst za posledních deset let (+0,2 %).

(7)

Vzhledem k tomu, že veřejný dluh Finska překročil referenční hodnotu 60 % HDP, vydala Komise dne 22. května 2017 zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Po posouzení všech příslušných faktorů dospěla Komise v této zprávě k závěru, že kritérium dluhu by mělo být považováno za splněné.

(8)

Program stability z roku 2017 naznačuje, že rozpočtový dopad mimořádného přílivu uprchlíků je značný, a náležitě dokládá rozsah a povahu těchto dodatečných rozpočtových nákladů. Podle programu stability z roku 2017 činily tyto náklady v roce 2016 0,34 % HDP. Způsobilé dodatečné výdaje dosáhly podle Komise v roce 2016 0,17 % HDP. Ustanovení čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 umožňují zohlednit tyto dodatečné výdaje vzhledem k tomu, že příliv uprchlíků je neobvyklou událostí, jeho dopad na veřejné finance Finska je značný a udržitelnost nebude ohrožena povolením dočasného odchýlení se od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle. Rozsah požadované korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle na rok 2016 byl proto s ohledem na tyto náklady snížen. Podle programu stability z roku 2017 se očekává, že náklady spojené s mimořádným přílivem uprchlíků v roce 2017 klesnou o 0,15 % HDP. Konečné posouzení roku 2017 zahrnující rovněž způsobilé částky provede Komise na jaře roku 2018 na základě zjištěných údajů poskytnutých příslušnými finskými orgány.

(9)

Ve svém návrhu rozpočtového plánu na rok 2017 Finsko požádalo o to, aby vzhledem k plánovanému provedení rozsáhlejších strukturálních reforem, jež by měly mít pozitivní dopad na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí (žádost o flexibilitu ve výši 0,5 % HDP), a vnitrostátním výdajům na projekty spolufinancované Unií v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (žádost o flexibilitu ve výši 0,1 % HDP), mohlo využít flexibility v rámci preventivní složky podle „Společně dohodnutého postoje k flexibilitě v rámci Paktu o stabilitě a růstu“, který potvrdila Rada ECOFIN v únoru 2016.

(10)

Žádost o flexibilitu pro strukturální reformy se týká reforem trhu práce, zejména Paktu pro konkurenceschopnost a důchodové reformy. Pro více než 90 % zaměstnanců pakt zmrazí mzdy na dobu dvanácti měsíců a bez náhrady trvale navýší roční pracovní dobu o 24 hodin. Kromě toho budou zaměstnanci trvale platit větší podíl příspěvků na sociální zabezpečení. Aby zaměstnancům kompenzovala zmrazení mezd a zvýšené náklady, finská vláda přistoupila k trvalému snížení daní z příjmu z výdělečné činnosti od roku 2017. Důchodovou reformou se do roku 2027 zvýší minimální věk pro odchod do důchodu z 63 na 65 let, a poté bude věk pro odchod do důchodu záviset na střední délce života. Obě tyto reformy začaly platit v roce 2017. Lepší nákladová konkurenceschopnost v důsledku Paktu pro konkurenceschopnost by mohla vést k vyšší zaměstnanosti a zvýšení reálného HDP zhruba o 1,5 % až 2 % podle návrhu rozpočtového plánu na rok 2017. Vzhledem k povaze opatření panuje nejistota ohledně odhadů týkajících se zaměstnanosti či HDP, ale zdá se, že jsou do značné míry realistické. Tyto reformy budou mít proto pozitivní dopad na udržitelnost veřejných financí. Z výsledků podrobného posouzení odhadu mezer výstupu pro rok 2017, které bylo provedeno na základě prognózy Komise z jara 2017, nadto vyplývá, že Finsko v roce 2017 splní minimální referenční hodnotu. Další zárukou dodržení 3 % referenční hodnoty pro schodek HDP je veřejný závazek finské vlády, že v případě nutnosti přijme v roce 2017 další opatření s cílem zajistit dodržování fiskálních pravidel, včetně dodržení referenční hodnoty ve výši 3 % HDP stanovené Smlouvou. Na základě těchto skutečností lze Finsko v současnosti považovat za způsobilé pro udělení požadované dočasné odchylky ve výši 0,5 % HDP v roce 2017, pokud odpovídajícím způsobem provede schválené reformy, jejichž provádění bude předmětem sledování v rámci evropského semestru.

(11)

Pokud jde o požadavek na využití flexibility pro další investice, údaje uvedené v programu stability z roku 2017 se zdají potvrzovat, že dočasná odchylka Finska od postupu korekce směrem k dosažení střednědobého rozpočtového cíle v roce 2017 je efektivně využívána v zájmu zvýšení investic. Z tohoto důvodu a také s ohledem na výše uvedené skutečnosti týkající se minimální referenční hodnoty a na fakt, že podrobné posouzení odhadu mezer výstupu potvrzuje, že Finsko se potýká s hospodářsky nepříznivou situací, lze Finsko v současnosti považovat za způsobilé pro udělení dočasné odchylky ve výši 0,1 % HDP v roce 2017 s cílem zohlednit vnitrostátní výdaje na investice do projektů spolufinancovaných Unií. Komise provede následné posouzení s cílem ověřit skutečnou výši vnitrostátních výdajů na spolufinancované investiční projekty a souvisejícího příspěvku.

(12)

Dne 12. července 2016 doporučila Rada Finsku dosáhnout roční fiskální korekce ve výši nejméně 0,6 % HDP směrem k dosažení střednědobého rozpočtového cíle v roce 2017. Prognóza Komise z jara 2017 uvádí rozpětí pro dodatečnou dočasnou odchylku ve výši 0,6 % HDP v roce 2017 podle strukturálních a investičních ustanovení, přičemž je zároveň zajištěno průběžné dodržování minimální referenční hodnoty (tj. strukturální schodek ve výši 1,1 % HDP). Na tomto základě bude povoleno zhoršení strukturálního salda v roce 2017 o 0,5 % HDP. Podle prognózy Komise z jara 2017 Finsko dodrží požadavky preventivní složky. Pokud by se vzal v potaz současný aktualizovaný odhad poklesu rozpočtového dopadu v roce 2017 v důsledku mimořádného přílivu uprchlíků, závěr celkového posouzení by zůstal nezměněn. V roce 2018 by Finsko mělo dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle zohledňujícího příspěvek vycházející z neobvyklých událostí (udělený pro rok 2016) i příspěvky související s prováděním strukturálních reforem a investic (udělené pro rok 2017) (6). Na základě prognózy Komise z jara 2017 je to v souladu s maximální nominální mírou růstu čistých primárních veřejných výdajů (7) ve výši 1,6 %, což odpovídá roční strukturální korekci ve výši 0,1 % HDP. Pokud nedojde ke změně politiky, Finsko v roce 2018 dodrží požadavky preventivní složky. Pokud by se vzal v potaz současný aktualizovaný odhad poklesu rozpočtového dopadu v roce 2017 v důsledku mimořádného přílivu uprchlíků, závěr celkového posouzení by zůstal nezměněn. Současně Finsko v letech 2017 a 2018 podle předběžně prognózy nedodrží referenční hodnotu pro snížení dluhu. Celkově se Rada domnívá, že Finsko musí být připraveno přijmout další opatření k zajištění jejího dodržení.

(13)

V důsledku stárnutí obyvatelstva a úbytku pracovní síly by výdaje na důchody a zdravotní a dlouhodobou péči měly vzrůst z 23 % HDP v roce 2013 na 27 % do roku 2030. V lednu 2017 vstoupila v platnost důchodová reforma, která zvýší nejnižší zákonem stanovený věk pro odchod do důchodu z 63 na 65 let do roku 2027 a propojí zákonem stanovený věk odchodu do důchodu se změnami střední délky života. Náklady na sociální a zdravotní služby, které jsou v současné době v odpovědnosti obcí, činí 10 % HDP. Bez reformy systému porostou tyto výdaje v nadcházejících letech dle předpokladů o 4,4 % ročně v nominálním vyjádření a jejich podíl na HDP se zvýší. Mezi hlavní cíle reformy patří zmenšit mezeru udržitelnosti veřejných financí v dlouhodobém výhledu pomocí lepší kontroly nákladů. Toho bude dosaženo prostřednictvím integrace služeb, větších subjektů jako poskytovatelů služeb a digitalizace. První legislativní návrhy reformy sociálních a zdravotních služeb byly předloženy parlamentu v březnu 2017. Tyto právní předpisy stanoví právní rámec pro osmnáct nových správních území, jež počínaje rokem 2019 od obcí převezmou odpovědnost za sociální a zdravotní služby. Legislativní návrhy týkající se nejspornějších částí reformy, zejména svobody pacientů zvolit si poskytovatele služeb, byly předloženy parlamentu na počátku května 2017 a bude je třeba je přijmout tak, aby mohly být podle plánu prováděny od roku 2019.

(14)

Růst mezd byl v posledních letech umírněný. Průměrný meziroční růst sjednaných mezd v období 2014–2016 dosahoval 0,7 %. Vzhledem k slabému růstu produktivity práce se nákladová konkurenceschopnost zlepšovala jen postupně. V roce 2016 sociální partneři podepsali Pakt pro konkurenceschopnost, jehož cílem je v roce 2017 postupně zlepšit nákladovou konkurenceschopnost Finska. Pro více než 90 % zaměstnanců Pakt pro konkurenceschopnost zmrazí mzdy po dobu dvanácti měsíců a bez náhrady trvale navýší roční pracovní dobu o 24 hodin. Kromě toho budou zaměstnanci trvale platit větší podíl příspěvků na sociální zabezpečení. Tato opatření by měla podpořit růst vývozu a zaměstnanosti v příštích letech. Pro zajištění těchto očekávaných pozitivních účinků bude mít zásadní význam nadcházející kolo mzdových vyjednávání, jež se bude konat v druhé polovině roku 2017, neboť Pakt pro konkurenceschopnost v plné míře neodstranil rozdíly v nákladové konkurenceschopnosti vůči hospodářsky srovnatelným zemím.

(15)

Situace na trhu práce se v roce 2016 začala postupně zlepšovat, problémy však přetrvávají. Zaměstnanost ve výrobním odvětví mezi lety 2008 a 2015 klesla o 21 %. Další odvětví, jako je stavebnictví, sektor nemovitostí a zdravotní péče, vykazují známky nedostatku pracovních sil. To podtrhuje potřebu cílených aktivních politik týkajících se trhu práce a trvalých investic do vzdělávání dospělých a odborného vzdělávání s cílem umožnit profesní mobilitu. Poměr volných pracovních míst k zaměstnanosti byl v roce 2016 téměř stejný jako v roce 2007, zatímco míra nezaměstnanosti byla o dva procentní body vyšší. To může odrážet nesoulad mezi poptávkou po pracovní síle a její nabídkou, nízkou atraktivitu některých volných pracovních míst nebo nedostatečné pobídky k práci. Je zapotřebí trvalého úsilí, aby se podařilo zajistit lepší výsledky na trhu práce v případě neaktivních osob, zejména ve věkové skupině 25–39 let, dlouhodobě nezaměstnaných a migrantů. Zajištění lepších výsledků v sociální oblasti a na trhu práce pro osoby s přistěhovaleckým původem bude rovněž vyžadovat trvalé investice do jejich vzdělávání.

(16)

Z hlediska aktivace může komplexní systém sociálního zabezpečení se svými nejrůznějšími druhy dávek vést ke značné pasivitě a vzniku pastí nízké mzdy, jakož i k byrokratickým problémům při obnovení dávek. Řešení takových problémů bude mít zásadní význam. V zájmu zatraktivnění pobídek k přijetí pracovní nabídky byly pro nezaměstnané zpřísněny povinnosti přijmout nabídku práce a účastnit se programů aktivace. Kromě toho byla snížena délka pobírání dávek v nezaměstnanosti odvíjejících se od výše příjmů. S cílem povzbudit uchazeče o zaměstnání byly zavedeny pozitivní pobídky, například možnost využít základní podporu v nezaměstnanosti jako subvence mobility a mzdové subvence. Vyšší pobídky k přijetí práce by mohly být doplněny o odstranění současných byrokratických překážek bránících přijmout pracovní místo či stát se podnikatelem.

(17)

Nenákladová konkurenceschopnost působí jako brzda vývozní výkonnosti a může omezit přitažlivost Finska pro zahraniční investory. K strukturálním změnám sice dochází, ale v nedávné době se jejich tempo zbrzdilo. Bylo dosaženo pokroku v otevírání odvětví služeb jako maloobchod nebo doprava hospodářské soutěži a byly předloženy návrhy na posílení hospodářské soutěže v dalších domácích odvětvích služeb. Třebaže z mezinárodního srovnání vychází Finsko jako jedna z předních zemí na světě, pokud jde o podnikatelské a investiční prostředí, stávající rozsah domácích investic ve Finsku je vzhledem k velikosti hospodářství nižší než unijní průměr.

(18)

V kontextu evropského semestru 2017 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Finska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Finsku pro rok 2017. Posoudila také program stability z roku 2017 a národní program reforem na rok 2017, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Finsku adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen význam programů a následných opatření pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku ve Finsku, ale také jejich soulad s unijními pravidly a pokyny, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(19)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2017, přičemž její stanovisko (8) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

Provádět fiskální politiku v souladu s požadavky preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu, což znamená dosáhnout plnění střednědobého rozpočtového cíle v roce 2018 a přitom zohlednit příspěvky spojené s neobvyklými událostmi a uskutečňováním strukturálních reforem a investic, u nichž byla udělena dočasná odchylka. Zajistit včasné přijetí a provádění správní reformy s cílem zlepšit nákladovou efektivitu sociálních a zdravotních služeb.

2.

Podpořit další sladění výše mezd s vývojem produktivity při plném respektování úlohy sociálních partnerů. Přijmout cílená opatření aktivní politiky na trhu práce s cílem řešit sociální výzvy a výzvy v oblasti zaměstnanosti, poskytovat pobídky k přijímání práce a podporovat podnikání.

3.

Pokračovat ve zlepšování regulačního rámce a snižování administrativní zátěže s cílem zvýšit hospodářskou soutěž v odvětví služeb a podpořit investice.

9.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/119

(1)

Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy růstu potvrdila Evropská rada ve dnech 9.–10. března 2017. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Švédsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(2)

Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o Švédsku pro rok 2017. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Švédsko učinilo v plnění jemu určeného doporučení přijatého Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů Švédska v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 22. února 2017. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že se Švédsko potýká s makroekonomickými nerovnováhami. Zejména setrvalý růst cen rezidenčních nemovitostí z již nadhodnocených úrovní spolu s pokračujícím nárůstem zadlužení domácností představuje rizika případné nekontrolované korekce. Ačkoli se zdá, že banky jsou přiměřeně kapitalizovány, případnou nekontrolovanou korekcí by mohl být rovněž dotčen finanční sektor, neboť banky mají stále větší expozici vůči hypotékám domácností. V takovém případě by mohlo nastat šíření do sousedních zemí, neboť v seversko-baltském regionu mají švédské bankovní skupiny systémový význam. Švédské orgány mají o vzrůstajících rizicích vysoké povědomí a v posledních letech byla přijata opatření k omezení růstu hypotečních dluhů a ke zvyšování bytové výstavby. Provedená politická opatření však dosud nedostačují k řešení „přehřívání“ v odvětví bydlení. Celkově lze konstatovat, že politické nedostatky přetrvávají v oblasti daní souvisejících s bydlením, v makroobezřetnostním rámci a v odstraňování překážek pro nabídku nového bydlení, jakož i překážek pro efektivní využívání stávajícího bytového fondu.

(3)

Dne 28. dubna 2017 předložilo Švédsko svůj národní program reforem na rok 2017 a svůj konvergenční program z roku 2017. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(4)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (3) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(5)

Na Švédsko se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Ve svém konvergenčním programu z roku 2017 plánuje švédská vláda v roce 2017 dosáhnout přebytku ve výši 0,3 % HDP a po celé programové období nadále splňovat střednědobý rozpočtový cíl v podobě strukturálního schodku ve výši 1 % HDP. Podle konvergenčního programu z roku 2017 se očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP v roce 2017 klesne na 39,5 % a bude dále klesat až na 31,4 % v roce 2020. Hlavními hnacími silami poklesu poměru veřejného dluhu k HDP jsou silný hospodářský růst a zdravé veřejné finance. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je reálný. Na základě prognózy Komise z jara 2017 se očekává, že strukturální saldo dosáhne v roce 2017 přebytku ve výši 0,4 % HDP a v roce 2018 přebytku ve výši 0,8 % HDP, což je nad úrovní střednědobého rozpočtového cíle. Na základě posouzení konvergenčního programu z roku 2017 a s ohledem na prognózu Komise z jara 2017 se Rada domnívá, že Švédsko by ustanovení Paktu o stabilitě a růstu v letech 2017 a 2018 mělo dodržet.

(6)

Zadlužení domácností i nadále rostlo, a to z beztak již vysoké úrovně. V roce 2016 se zadlužení domácností zvýšilo o 7,1 % a blížilo se 86 % HDP a přibližně 180 % disponibilního příjmu. Bylo to způsobeno především vyšší úrovní hypotečních úvěrů související s pokračujícím růstem cen rezidenčních nemovitostí. Distribuce úrovně zadlužení je čím dál nerovnoměrnější, přičemž vyšší podíl mají domácnosti s novou hypotékou (16,4 % v roce 2016), jež si vypůjčují až 600 % svého disponibilního příjmu. Švédská vláda přijala některá relevantní makroobezřetnostní opatření, mezi něž v roce 2016 patřilo i zavedení požadavku na umořování nových hypoték; nicméně není jasné, zda tato opatření budou mít dostatečný dopad ve střednědobém horizontu. V únoru 2017 švédská vláda zahájila legislativní proces s cílem posílit právní mandát makroobezřetnostního orgánu, aby se zajistilo, že v budoucnosti tento orgán bude moci případně zavádět makroobezřetnostní opatření včas a s využitím širší škály nástrojů. Očekává se, že legislativní změny budou platit do února 2018. Zadlužení domácností by zbrzdila úprava fiskálních pobídek, například postupným omezováním daňové odpočitatelnosti úroků z hypotečních úvěrů nebo zvýšením periodických daní z nemovitostí, ale švédská vláda v této oblasti nijak nepokročila.

(7)

Ve Švédsku došlo od poloviny 90. let minulého století k rychlému a trvalému růstu cen rezidenčních nemovitostí. Ceny rezidenčních nemovitostí i nadále rostou rychle a vytrvale, zejména v hlavních městských oblastech. Mezi klíčové faktory tohoto stavu patří velkorysé daňové zacházení, pokud jde o vlastnictví nemovitostí a hypoteční dluh, akomodativní úvěrové podmínky spolu s relativně nízkými sazbami pro umořování hypoték, jakož i pokračující nedostatečná nabídka bydlení. Tato nedostatečná nabídka souvisí se strukturálními nedostatky na trhu s bydlením. Bytová výstavba i nadále roste, ale stále je výrazně nižší, než by bylo u nové výstavby zapotřebí. Vládní plán týkající se trhu s bydlením, který čítá 22 bodů, se zabývá některými faktory, jež stojí za nedostatečnou nabídkou bydlení. Patří mezi ně opatření ke zvýšení objemu dostupných pozemků pro výstavbu, opatření pro snížení stavebních nákladů a zkrácení reálné doby plánovacího procesu. Patřičné pozornosti se nicméně nedostalo některým dalším strukturálním nedostatkům, mimo jiné i slabé hospodářské soutěži ve stavebnictví. Nedostatečnou nabídku bydlení zhoršují i překážky, které brání účinnému využívání stávajícího bytového fondu. Přísně regulovaný švédský trh s nájemním bydlením vede jak k zakonzervování stávajícího stavu (lock-in effect), tak i k rozvrstvení na osoby začleněné do stávajícího systému a na osoby z něho vyloučené (insider/outsider effect); stále nebylo přijato ani žádné významnější koncepční opatření pro zavedení větší flexibility při stanovování nájemného. Na trhu vlastníků nemovitostí snižují mobilitu poměrně vysoké daně z kapitálových zisků. Byla sice zavedena dočasné reforma pravidel pro odklad daně z kapitálových zisků u nemovitostní transakce, ovšem tato reforma bude zřejmě mít omezený účinek. Nedostatek dostupného a cenově přístupného bydlení rovněž omezuje mobilitu na trhu práce, je překážkou efektivního začlenění migrantů do trhu práce a přispívá k mezigenerační nerovnosti.

(8)

V roce 2016 mělo Švédsko jednu z nejvyšších měr zaměstnanosti v Unii (81,2 %), ovšem tato země zaznamenala i jednu z nejnižších měr dlouhodobé nezaměstnanosti. Nicméně přetrvávají problémy, jako je začlenění osob s nízkou kvalifikací a migrantů ze zemí mimo EU do trhu práce, jakož i snižování značných rozdílů v zaměstnanosti žen narozených mimo EU. Švédsko vyvinulo značné úsilí při přijímání žadatelů o azyl a integraci uprchlíků a dalších přistěhovalců. Stále se však nabízí prostor k dalšímu zlepšování; z účastníků úvodního programu jich totiž v roce 2016 byla do pracovního či vzdělávacího procesu 90 dnů po dokončení programu zapojena pouze třetina a stále chybí komplexní přístup k odpovídajícímu uznávání kvalifikací i k jeho správě.

(9)

Podle průzkumu z roku 2015 v rámci Programu OECD pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) se zdatnost mladých lidí ve věku 15 let v základních dovednostech zlepšila po letech zhoršující se výkonnosti. Podíl studentů se špatnými výsledky se nicméně stále pohybuje okolo průměru Unie a rozdíly ve výkonnosti související se sociálně-ekonomickým zázemím studentů se prohloubily. V této souvislosti švédská vláda zavedla jednak opatření pro zlepšení školních výsledků a rovnost, jež si žádají pečlivé sledování, a jednak i iniciativy zaměřené na začleňování nově příchozích žáků z řad migrantů do školního systému.

(10)

V kontextu evropského semestru 2017 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Švédska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Švédsku pro rok 2017. Posoudila také konvergenční program z roku 2017 a národní program reforem na rok 2017, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Švédsku adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku ve Švédsku, ale také jejich soulad s unijními pravidly a pokyny, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(11)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program z roku 2017 a dospěla ke stanovisku (4), že Švédsko zřejmě Pakt o stabilitě a růstu dodrží,

(12)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení projednala Rada národní program reforem na rok 2017 a konvergenční program z roku 2017. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedeného doporučení č. 1,