24.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 92/1

(1)

V eurozóně pokračuje hospodářské oživení, je však i nadále nestabilní. V posledních letech bylo dosaženo významného pokroku: od roku 2015 se hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny v reálném vyjádření vrátil na úroveň před krizí a nezaměstnanost klesla na svou nejnižší úroveň od období 2010–2011. Agregátní poptávka však roste jen zvolna, inflace zůstává výrazně pod svou cílovou hodnotou navzdory velmi akomodativní orientaci měnové politiky Evropské centrální banky a růst je brzděn následky krize, k nimž patří například přetrvávající makroekonomická nerovnováha a vysoká míra zadlužení ve všech sektorech ekonomiky. Růstový potenciál ekonomiky eurozóny navíc dlouhodobě sleduje klesající trend, přičemž tento trend se v důsledku krize ještě zvýraznil. Z přetrvávajícího nedostatku investic a vysoké nezaměstnanosti plynou i přes známky zlepšení rizika, že se vyhlídky na růst dále zhorší. Obnovování rovnováhy v ekonomice eurozóny se nadále vyznačuje asymetrií, kdy nerovnováhu napravují pouze země, které jsou čistými dlužníky. Důsledkem tohoto stavu jsou rostoucí přebytky na běžném účtu. Členské státy eurozóny se vyzývají, aby na základě globální dohody v rámci G20 využily individuálně i kolektivně veškeré nástroje politik, včetně fiskálních a strukturálních, k dosažení robustního, udržitelného, vyváženého a inkluzivního růstu.

(2)

Ambiciózní strukturální reformy by měly usnadnit hladké a efektivní přerozdělení lidských a kapitálových zdrojů a pomoci s řešením problémů, jež plynou z probíhajících technologických a strukturálních změn. Je zapotřebí reforem, které nastolí příznivé podnikatelské prostředí, dokončí jednotný trh a odstraní překážky bránící investicím. Tyto kroky jsou velmi důležité, má-li vzrůst produktivita a zaměstnanost, zesílit konvergence a růstový potenciál a má-li být ekonomika eurozóny lépe schopna adaptace. Realizace strukturálních reforem cestou vytváření efektivních trhů s citlivými cenovými mechanismy by podpořila měnovou politiku, jejíž efekty by pomáhala převádět do reálné ekonomiky. Reformy, které odstraňují překážky pro investice, a investice naopak podporují, mohou přinést dvojí výhodu v podobě krátkodobé podpory hospodářské činnosti a tvorby kapacity pro dlouhodobý udržitelný a inkluzivní růst. Reformy, které zvyšují produktivitu, jsou důležité obzvláště pro členské státy s velkou potřebou snižování páky, která souvisí s vysokým vnějším zadlužením, neboť rychlejší růst pomáhá podíl dluhu na HDP redukovat. Obnově vnější rovnováhy těchto zemí by pomohla rovněž podpora cenové i necenové konkurenceschopnosti. Členské státy s vysokým přebytkem na běžném účtu mohou k obnově rovnováhy v eurozóně přispět tím, že zavedou opatření včetně strukturálních reforem, která pomohou odvádět přebytky úspor do domácí poptávky, zejména posílením investic. Další příležitosti v této souvislosti nabízí i stávající prostředí nízkých úrokových sazeb, zejména v členských státech, jež mají z fiskálního hlediska značný prostor.

(3)

Budou-li při své realizaci lépe koordinovány strukturální reformy, včetně reforem ukládajících členským státům individuální doporučení a potřebných k dokončení hospodářské a měnové unie, může to v členských státech vyvolat pozitivní efekt přelévání a posilovat příznivé krátkodobé dopady těchto reforem. Tematická jednání Euroskupiny se ukázala jako přínosná z hlediska společného chápání reformních priorit pro eurozónu, výměny osvědčených postupů, podpory při naplňování reforem a strukturální konvergence. Tato jednání by měla v rámci Euroskupiny pokračovat a měla by být pokud možno zintenzivněna, a to i účelným využitím sjednaných společných zásad a referenčního srovnávání. Pokračováním těchto jednání by neměly být dotčeny probíhající diskuse v příslušných složeních Rady a zároveň by ve vhodných případech mělo být uznáno, že společné výzvy a zkušenosti jsou celounijního významu a povahy. V reakci na doporučení Rady ke zřízení vnitrostátních rad pro produktivitu ze dne 20. září 2016 (1) mohou k podpoře odpovědnosti a provádění potřebných reforem na úrovni členských států přispět i vnitrostátní rady pro produktivitu.

(4)

Těsná koordinace fiskálních politik v členských státech opírající se o společná pravidla má zásadní význam nalezení vhodného celkového nastavení fiskální politiky a zajištění řádného fungování měnové unie. Společná fiskální pravidla jsou tedy nastavena tak, aby se zaměřovala na udržitelnost dluhu na úrovni členských států a zároveň ponechávala prostor k makroekonomické stabilizaci. Nastavením fiskální politiky v eurozóně na vnitrostátní a agregované úrovni je tudíž nutno vyvážit dvojí cíl, kterým je zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí členských států na straně jedné a krátkodobou makroekonomickou stabilizaci na úrovni zemí i na úrovni eurozóny na straně druhé. Za současného stavu, kdy panuje značná nejistota o síle oživení a objemu volných kapacit v rámci ekonomiky a kdy měnová politika zajistila značnou míru akomodace, je nutné, aby fiskální politika na úrovni eurozóny měnovou politiku doplňovala při stimulaci poptávky, zejména investiční, a při ukončení nízké inflace, a to za řádného zohlednění přetrvávajících obav ohledně udržitelnosti dluhu. Účinnost fiskální politiky, včetně efektů přelévání v jednotlivých zemích, roste v kontextu nízkých úrokových sazeb. Ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Směrem k pozitivní orientaci fiskální politiky pro eurozónu“ ze dne 16. listopadu 2016, považuje Komise pro rok 2017 za žádoucí, aby fiskální expanze na úrovni eurozóny jako celku dosahovala za stávajících podmínek až 0,5 % HDP.

V červenci 2016 Euroskupina dospěla na základě analýzy Komise k závěru, že obecně neutrální agregovaná orientace fiskální politiky je v roce 2017 přiměřeně vyvážená. V prosinci 2016 Euroskupina zdůraznila význam dosažení odpovídající rovnováhy mezi potřebou zajistit udržitelnost a nutností podpořit investice v zájmu posílení nepříliš robustního oživení, a tím přispět k vyváženější skladbě politik. Současně zůstává v řadě členských států veřejné zadlužení na vysoké úrovni a je nadále nutné, aby ve střednědobém horizontu byla obnovena udržitelnost veřejných financí. Z tohoto důvodu je nezbytné postarat se o vhodnou diferenciaci fiskálního úsilí v různých členských státech a zohlednit fiskální prostor a efekty přelévání v zemích eurozóny. Členské státy, které překročily své střednědobé fiskální cíle, by mohly využít své příznivé rozpočtové situace k dalšímu posilování své domácí poptávky a růstového potenciálu v závislosti na podmínkách specifických pro jednotlivé země, přičemž by respektovaly příslušný střednědobý cíl, jakož i vlastní rozpočtové záměry a požadavky.

Zvláště účinným způsobem, jak mohou členské státy s fiskálním prostorem maximalizovat dopad na reálnou ekonomiku a hospodářské oživení v eurozóně, jsou například záruky Evropskému fondu pro strategické investice zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 (2). Členské státy, jež v rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu potřebují další fiskální korekci, by měly zajistit, aby splňovaly požadavky, jež z tohoto paktu plynou pro rok 2017. V rámci nápravné složky paktu musí členské státy zajistit včasné a trvalé odstranění svých nadměrných schodků, čímž se vytvoří fiskální rezervy proti nepředvídaným okolnostem. Členské státy by plně v souladu s Paktem o stabilitě a růstu měly sledovat fiskální politiky a zároveň co nejlépe využít flexibility obsažené ve stávajících pravidlech. Strukturální reformy, zejména reformy zaměřené na zvýšení produktivity, by podpořily růst a zlepšily by udržitelnost veřejných financí. Rozhodující zlepšení skladby a řízení vnitrostátních rozpočtů na příjmové i výdajové straně prostřednictvím přesouvání zdrojů na hmotné i nehmotné investice by navíc posílilo krátkodobý dopad rozpočtů na poptávku a jejich dlouhodobý dopad na produktivitu. Účinné vnitrostátní fiskální rámce jsou nezbytné k posílení věrohodnosti politiky členských států a k dosažení vhodné vyváženosti mezi krátkodobou makroekonomickou stabilizací, udržitelností dluhu a dlouhodobým růstem.

(5)

Trhy práce se v eurozóně nadále postupně zotavují a nezaměstnanost trvale klesá. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí však zůstává vysoká a v několika členských státech je nadále vážným problémem chudoba, sociální vyloučení a nerovnost. I přes pokrok v reformách při zvyšování odolnosti a adaptability trhů práce přetrvávají v eurozóně značné rozdíly, jež pro její hladké fungování představují i nadále problém. K hladkému a trvalému směrování pracovní síly do produktivnějších činností je nezbytné, aby trh práce, sociální ochrana, daňový systém a systém sociálních dávek byly kvalitně koncipovány a byly spravedlivé a inkluzivní. Účelem je integrovat nebo reintegrovat osoby, jichž se týkají přechody mezi pracovními místy nebo které jsou z trhu práce vyloučeny, omezit segmentaci a podpořit hospodářskou a sociální konvergenci, mj. zlepšením vyhlídek na kvalitní zaměstnání. Výsledkem bude i účinnější automatická stabilizace, jakož i výraznější, udržitelný a inkluzivní růst a vyšší zaměstnanost, které jsou k řešení sociálních problémů v eurozóně důležité.

Nezbytné reformy obnášejí: i) změny v legislativě na ochranu zaměstnanosti, jejichž cílem jsou spolehlivá smluvní ujednání a které zaměstnancům i zaměstnavatelům nabídnou flexibilitu a bezpečnost, podpoří přechody na trhu práce, zamezí tomu, aby se tento trh rozděloval do dvou kategorií, a které v případě potřeby umožní úpravy nákladů práce – v této oblasti je reformní úsilí v posledních letech zvláště intenzivní, ii) zdokonalení dovedností díky tomu, že vzroste výkonnost a efektivita vzdělávacích systémů a komplexních strategií celoživotního učení, které se budou orientovat podle potřeb trhu práce, iii) účinné aktivní politiky na trhu práce, jež pomohou nezaměstnaným, včetně dlouhodobě nezaměstnaných, na tento trh znovu vstoupit a zvýšit míru ekonomické aktivity, a iv) moderní, udržitelné a přiměřené systémy sociální ochrany, které v průběhu životního cyklu účinně a efektivně přispívají k sociálnímu začlenění i k integraci na trhu práce. Zlepšit výsledky, jichž trh práce dosahuje, lze i přesunem daňového zatížení z práce do jiných oblastí, zejména v případě osob s nízkými příjmy, a zajištěním spravedlivých daňových systémů. Členské státy eurozóny, jež tyto reformy zavedly, se vyznačují vyšší odolností a lepším výkonem v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí. Při navrhování těchto reforem je třeba zohledňovat jejich potenciální sociální dopad.

(6)

Při vytváření bankovní unie byl zaznamenán posun vpřed, jejího dokončení však dosaženo nebylo. V souladu s plánem z června 2016 stanoveným v závěrech Rady ze dne 16. června 2016 má pokračovat práce na dokončení bankovní unie v oblasti snižování a sdílení rizik, včetně vytvoření evropského systému pojištění vkladů a zprovoznění společného mechanismu jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí nejpozději do konce přechodného období fondu, jak je definováno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 (3). Zatímco celková odolnost bankovního sektoru eurozóny od krize vzrostla, vzrostl i tlak na banky vlivem celé řady faktorů, například vysokého objemu úvěrů v selhání, neefektivních podnikatelských modelů a nadměrné kapacity v některých členských státech. Všechny tyto faktory vedou k nízké ziskovosti a v některých případech i ke zpochybnění životaschopnosti bank, a vlivem uvedeného tlaku klesá schopnost bank zajišťovat financování ekonomiky. Rizikům čelí i reálná ekonomika, kde se v některých členských státech drží míra veřejného a nefinančního soukromého dluhu na vysoké úrovni. V soukromém sektoru je zapotřebí trvale a plynule snižovat zadlužení snižováním úvěrových ztrát dlužníků a obsluhou a v případě nutnosti i restrukturalizací dluhu životaschopných dlužníků v tíživé situaci, jakož i řešením dluhu, který životaschopný není, tak aby bylo možno kapitál realokovat rychleji a efektivněji. Klíčovými aspekty úspěšného a prorůstového postupu snižování zadlužení jsou v této souvislosti řešení nadále vysokých objemů úvěrů v selhání a dodržování společných zásad při koncipování insolvenčních rámců pro podniky a domácnosti, včetně zkvalitnění vnitrostátních postupů insolvenčního řízení a rámců mimosoudního vyrovnání.

(7)

Během roku 2016 bylo dosaženo určitého pokroku, pokud jde o iniciativy uvedené ve zprávě pěti předsedů ze dne 22. června 2015„Dokončení evropské hospodářské a měnové unie“, vypracované předsedou Evropské komise v úzké spolupráci s předsedy Evropské rady, Evropské centrální banky, Euroskupiny a Evropského parlamentu, k nimž patří například posílená úloha dimenze eurozóny v rámci evropského semestru, doporučení Rady ustavit vnitrostátní rady pro produktivitu a zřízení Evropské fiskální rady při Komisi. Práce pokračuje i na zlepšení transparentnosti a zjednodušení fiskálních pravidel a v listopadu 2015 Komise vydala návrh na vytvoření evropského systému pojištění vkladů. Navíc je ve světle zprávy pěti předsedů nutno řešit i obecnější problémy. Dne 1. března 2017 předložila Komise bílou knihu o budoucnosti Evropy, která rovněž pojednává o budoucnosti hospodářské a měnové unie. K dohodě o schůdném postupu vpřed je nutné, aby všechny členské státy eurozóny a orgány Unie – a rovněž členské státy stojící mimo eurozónu – sdílely pocit odpovědnosti a povědomí o účelu. Silná hospodářská a měnové unie totiž pomůže řešit problémy, jimž Unie čelí, důrazněji a bude mít příznivý dopad i na členské státy stojící mimo eurozónu. V tomto ohledu bude důležité, aby se diskuse o dokončení hospodářské a měnové unie vedly otevřeně a transparentně vůči členským státům mimo eurozónu, a to plně v souladu se zásadami vnitřního trhu Unie, a aby příslušné iniciativy byly pokud možno rovnocenným způsobem otevřené členským státům mimo eurozónu.

(8)

Výbor pro zaměstnanost a Výbor pro sociální ochranu byly konzultovány ohledně aspektů tohoto doporučení týkajících se zaměstnanosti a sociální oblasti,

1.

provádět politiky, jež v krátkodobém i dlouhodobém horizontu podpoří udržitelný a inkluzivní růst a zlepší schopnost adaptace, obnovu rovnováhy a konvergenci. Prioritu dát reformám, jež zvyšují produktivitu, zkvalitňují institucionální a podnikatelské prostředí, odstraňují překážky bránící investicím a napomáhají tvorbě pracovních míst. Členské státy s deficitem na běžném účtu anebo s vysokým vnějším zadlužením by měly produktivitu zvýšit při současném zachování úrovně jednotkových nákladů práce. Členské státy s vysokým přebytkem běžného účtu by měly prioritně zavést opatření včetně strukturálních reforem a podpory investic, jež pomohou posílit jejich domácí poptávku a růstový potenciál;

2.

usilovat o to, aby v rámci fiskálních politik bylo dosaženo vhodné rovnováhy mezi potřebou zajistit udržitelnost a potřebou podpořit investice v zájmu posílení hospodářského oživení, a přispět tak k vhodné celkové orientaci fiskální politiky a vyvážené skladbě politik. Členské státy, u nichž podle odhadů Komise hrozí, že v roce 2017 nesplní své povinnosti v rámci Paktu o stabilitě a růstu, by na tomto základě měly zavčas přijmout dodatečná opatření za účelem zajištění souladu s paktem. Na druhou stranu členské státy, které překročily své střednědobé cíle, se vyzývají, aby nadále upřednostňovaly investice zaměřené na stimulaci potenciální růstu, přičemž by měla být zachována dlouhodobá udržitelnost veřejných financí. Členské státy, které by podle prognóz měly v roce 2017 být obecně v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, by měly dodržení paktu zajistit v rámci svých vnitrostátních rozpočtových postupů. Rovněž by měly plně v souladu s Paktem o stabilitě a růstu sledovat fiskální politiky a zároveň co nejlépe využít flexibility obsažené ve stávajících pravidlech. Celkově by členské státy měly zkvalitnit strukturu veřejných financí vytvořením většího prostoru pro hmotné i nehmotné investice a zajistit účinné fungování vnitrostátních fiskálních rámců;

3.

provádět reformy, které podpoří konkurenceschopnost, tvorbu a kvalitu pracovních míst, odolnost a hospodářskou a sociální konvergenci, jež se opírají o účinný sociální dialog. Tyto reformy by měly kombinovat: i) spolehlivé pracovněprávní smlouvy, jež zaměstnancům i zaměstnavatelům nabízejí flexibilitu a bezpečnost, ii) kvalitní a efektivní systémy vzdělávání a odborné přípravy a komplexní strategie celoživotního učení zacílené na potřeby trhu práce, iii) účinné aktivní politiky na trhu práce, jež pomohou zvýšit míru ekonomické aktivity, iv) moderní, udržitelné a přiměřené systémy sociální ochrany, které v průběhu životního cyklu účinně a efektivně přispívají k sociálnímu začlenění i k integraci na trhu práce. Přesunout daňovou zátěž z práce do jiných oblastí, především u osob s nízkými příjmy a v členských státech, kde nákladová konkurenceschopnost zaostává za průměrem eurozóny, a v zemích, jež nemají fiskální manévrovací prostor, zajistit, aby byl tento přesun daňové zátěže rozpočtově neutrální;

4.

v souladu s plánem z června 2016 pokračovat v práci na dokončení bankovní unie v oblasti snižování a sdílení rizik, včetně vytvoření evropského systému pojištění vkladů a zprovoznění společného mechanismu jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí nejpozději do konce přechodného období fondu; vypracovat a zavést účinnou strategii pro celou eurozónu, která doplní obezřetnostní opatření v oblasti dohledu v zájmu řešení rizik ohrožujících životaschopnost v rámci bankovního sektoru, mj. pokud jde o vysoký objem úvěrů v selhání, neefektivní podnikatelské modely a nadměrnou kapacitu. V členských státech s vysokým objemem soukromého dluhu podporovat plynulé snižování páky;

5.

dosáhnout pokroku při dokončování hospodářské a měnové unie, a to plně v souladu s principy vnitřního trhu Unie a otevřeně a transparentně vůči členským státům mimo eurozónu. Dále pokročit v provádění stávajících iniciativ a pracovat na dlouhodobých otázkách týkajících se hospodářské a měnové unie a zároveň vzít v potaz bílou knihu Komise o budoucnosti Evropy.

24.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 92/6

24.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 92/7

(1)

Rozhodnutí C(2015) 3261 final, kterým se zřizuje platforma REFIT (dále jen „platforma“), stanoví v článku 4, že platformu bude tvořit „vládní skupina“ a „skupina zúčastněných stran“ a že členy skupiny zúčastněných stran bude až 20 odborníků, z nichž dva budou zastupovat Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů a zbývající odborníci budou pocházet z podniků, včetně malých a středních podniků, a z organizací sociálních partnerů a občanské společnosti, které mají bezprostřední zkušenost s uplatňováním právních předpisů Unie. Odborníci ve skupině zúčastněných stran jsou jmenováni za svou osobu nebo aby reprezentovali společný zájem sdílený několika zúčastněnými stranami.

(2)

Rozhodnutí v čl. 4 odst. 4 stanoví, že Komise na návrh prvního místopředsedy Komise jmenuje členy skupiny zúčastněných stran, kteří byli vybráni z uchazečů s přímou zkušeností s uplatňováním právních předpisů Unie a kteří odpověděli na výzvu k podání žádostí. Jmenování má v nejvyšší možné míře zajistit vyvážené zastoupení různých odvětví, zájmů a regionů Unie, jakož i mužů a žen. Ustanovení čl. 4 odst. 5 rozhodnutí stanoví, že členové jsou jmenováni na období do 31. října 2019. Podle čl. 4 odst. 6 rozhodnutí mohou být členové, kteří odstoupí, pro zbytek funkčního období nahrazeni.

(3)

Rozhodnutí Komise C(2015) 9063 final ze dne 16. prosince 2015 o jmenování členů skupiny zúčastněných stran v rámci platformy REFIT (1) stanoví, že pokud některý člen skupiny zúčastněných stran přestane být členem během funkčního období platformy, může první místopředseda jmenovat náhradníka z původního seznamu kandidátů, kteří odpověděli na výzvu k podání žádosti o členství ve skupině zúčastněných stran.

(4)

Poté, co pan Pierre Baussand dne 26. září 2016 odstoupil z funkce člena skupiny zúčastněných stran, jmenoval první místopředseda Komise na zbytek funkčního období jako nástupkyni pana Baussanda paní Ninu Renshawovou,

24.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 92/9

24.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 92/10

—

všeobecné sledování práce úřadu, aby bylo zajištěno, že úřad plní své poslání a vykonává svěřené úkoly v souladu se svým pověřením a se zásadou nezávislosti a průhlednosti,

—

jmenování výkonného ředitele na základě seznamu kandidátů vypracovaného Komisí a v případě potřeby jeho odvolání,

—

jmenování členů vědeckého výboru a vědeckých komisí, které jsou zodpovědné za poskytování vědeckých stanovisek úřadu,

—

přijímání ročních a víceletých pracovních programů úřadu a výroční souhrnné zprávy o činnosti,

—

přijímání interních a finančních předpisů úřadu.

1.

alespoň 15letou praxi v jedné nebo více z pěti níže uvedených oblastí působnosti, a to včetně nejméně pěti let ve vedoucí funkci:

2.

alespoň pětiletou praxi získanou činností v souvislosti s bezpečností potravin a krmiv nebo v jiných oblastech, na něž se vztahuje působnost úřadu, a to zejména v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, ochrany životního prostředí, zdraví a výživy rostlin;

3.

schopnost pracovat ve vícejazyčném, multikulturním a multidisciplinárním prostředí;

4.

odhodlání jednat nezávisle:

předpokládá se, že členové správní rady budou dodržovat nejvyšší normy etického chování, budou jednat čestně, nezávisle, nestranně, diskrétně a bez ohledu na vlastní zájmy a vyvarují se všech situací, které by mohly vést ke střetu zájmů.

—

odbornost a schopnost účinně přispívat do jedné či více z výše uvedených oblastí,

—

odbornost v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv nebo v jiných oblastech, na něž se vztahuje působnost úřadu,

—

schopnost pracovat ve vícejazyčném, multikulturním a multidisciplinárním prostředí.

—

vyváženost kolektivní odbornosti členů správní rady,

—

co nejširší zeměpisné zastoupení na základě rotace různých národností členů správní rady.

(1)

Přihlášku je nejvhodnější podat prostřednictvím on-line systému na této adrese: https://ec.europa.eu/food/efsa/management-board_en

On-line přihláška musí obsahovat dvě přílohy:

(2)

Po úspěšném podání on-line přihlášky vygeneruje on-line systém registrační číslo. Nedojde-li k vygenerování registračního čísla, znamená to, že přihláška nebyla zaregistrována.

V případě jakýchkoliv technických problémů zašlete e-mail na adresu sante-call-management-board-efsa@ec.europa.eu. Postup přihlášky nelze sledovat on-line.

(3)

Formulář přihlášky, formulář prohlášení o zájmech, životopis a veškeré podpůrné doklady musí být vyhotoveny v úředním jazyce Evropské unie. V zájmu usnadnění výběrového řízení by bylo vhodné, aby přehled zkušeností a jiné důležité informace byly vyhotoveny v angličtině, není to ale podmínkou. Se všemi přihláškami bude nakládáno jako s důvěrnými. Pokud budou vyžádány podpůrné doklady, musí být dodány v pozdější fázi výběrového řízení.

(4)

Hodláte-li podat žádost v jiném úředním jazyce Evropské unie než angličtině, můžete anglický formulář žádosti vyplnit v jazyce, který preferujete, nebo kontaktujte sekretariát této výzvy na adrese sante-call-management-board-efsa@ec.europa.eu a vyžádejte si formulář žádosti v jazyce, který preferujete. Obdržíte formulář přihlášky ve formátu Word.

(5)

Se všemi vyjádřeními bude nakládáno jako s důvěrnými.

(6)

Lhůta pro podání přihlášek je dne 19. května 2017 ve 12:00 hodin (poledne) bruselského času.

(7)

Přihláška musí být úplná a lhůta pro podání přihlášek musí být dodržena. Uchazečům důrazně doporučujeme, aby přihlášku nepodávali na poslední chvíli, a vyhnuli se tak situaci, kdy by lhůtu pro podání přihlášek promeškali kvůli problémům s internetovým připojením. Přihlášky podané po uplynutí lhůty se nepřijímají.

(8)

Přijímány budou také přihlášky zaslané e-mailem, které splňují požadavky stanovené v bodě 3. Přihlášky doručené poštou, faxem nebo osobně se zpravidla nepřijímají, stejně jako přihlášky zaslané přímo Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin.

(9)

Podáním přihlášky souhlasí uchazeči s postupy a podmínkami uvedenými v této výzvě a v dokumentech, na něž se výzva odvolává. Uchazeči se v přihláškách nemohou za žádných okolností odvolávat na doklady předložené v dřívějších přihláškách (příklad: nebudou akceptovány fotokopie dřívějších přihlášek). Jakékoli uvedení v omyl při poskytování požadovaných informací může vést k vyloučení z účasti na této výzvě.

(10)

O výsledku výběrového řízení budou informováni všichni uchazeči účastnící se této výzvy k vyjádření zájmu.

24.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 92/14

—

fenolický profil (obsah karvakrolu + thymolu + para-cymenu > 50 %),

—

obsah karvakrolu nejméně 15 %,

—

vzpřímený růst a dřevnatost rostliny.

—

u všech obchodních úprav minimální obsah karvakrolu v silici na úrovni 15 %,

—

u čerstvých větviček: maximální délku stonku 16 cm,

—

u suchých větviček: maximální délku stonku 16 cm a maximální vlhkost 12 %,

—

u suchých listů: maximální vlhkost 12 %, maximální podíl stonků 4 % a maximální podíl jemných částic 2 %,

—

u mražených listů: maximální podíl stonků 4 % a maximální podíl jemných částic 2 %.

—

celé kantony: Aix-en-Provence (1 a 2), Allauch, Aubagne, Berre-l'Étang, Châteaurenard, Ciotat, Gardanne, Marignane, Marseille (1 až 10), Martigues, Pélissanne, Salon-de-Provence (1 a 2), Trets, Vitrolles,

—

kanton Istres kromě obce Fos-sur-Mer.

—

celé kantony: Bagnols-sur-Cèze, Pont-Saint-Esprit, Redessan, Roquemaure, Uzès, Villeneuve-lès-Avignon,

—

kanton Alès-2: obce Belvézet, Bouquet, Fons-sur-Lussan, Lussan, Seynes, Vallérargues,

—

kanton Alès-3: obec Castelnau-Valence,

—

kanton Beaucaire kromě obcí Bellegarde a Fourques,

—

kanton Marguerittes: obce Manduel, Marguerittes a Poulx,

—

kanton Rousson: obce Barjac, Méjannes-le-Clap, Saint-Jean-de-Maruéjols-et-Avéjan, Saint-Privat-de-Champclos a Tharaux.

—

celé kantony: Château-Arnoux-Saint-Auban, Forcalquier, Manosque (1 až 3), Oraison, Reillanne a Valensole,

—

kanton Digne-les-Bains-2 kromě obcí Champtercier a Digne-les-Bains,

—

kanton Sisteron kromě obcí Authon a Saint-Geniez,

—

kanton Riez: obce Bras-d'Asse, Le Castellet, Le Chaffaut-Saint-Jurson, Entrevennes, Estoublon, Mézel, Moustiers-Sainte-Marie, Puimichel, Puimoisson, Riez, Roumoules, Saint-Jeannet, Saint-Julien-d'Asse a Saint-Jurs,

—

kanton Seyne: obce Claret, Melve, Sigoyer, Thèze, Valernes a Vaumeilh.

—

celý kanton Bourg-Saint-Andéol,

—

kanton Pouzin: obec Rochemaure,

—

kanton Teil: obce Alba-la-Romaine, Aubignas, Saint-Andéol-de-Berg, Saint-Maurice-d'Ibie, Saint-Thomé, Le Teil a Valvignères,

—

kanton Vallon-Pont-d'Arc: obce Labastide-de-Virac, Orgnac-l'Aven a Saint-Remèze.

—

celé kantony: Brignoles, Draguignan, Garde, Garéoult, Hyères, Ollioules, Saint-Cyr-sur-Mer, Saint-Maximin-la-Sainte-Baume, Seyne-sur-Mer (1 a 2), Solliès-Pont, Toulon (1 až 4),

—

kanton La Crau: obce Hyères a La Crau,

—

kanton Flayosc kromě obcí Bargème, Bargemon, Brenon, Châteauvieux, Claviers, Comps-sur-Artuby, La Bastide, Le Bourguet, La Martre, La Roque-Esclapon a Trigance,

—

kanton Luc kromě obcí Collobrières a La Garde-Freinet,

—

kanton Vidauban kromě obce: Le Muy.

—

celý kanton Laragne-Montéglin,

—

kanton Serres: obce Le Bersac, Bruis, Chanousse, L’Épine, Étoile-Saint-Cyrice, Eyguians, Lagrand, Méreuil, Montclus, Montjay, Montmorin, Montrond, Moydans, Nossage-et-Bénévent, Orpierre, Ribeyret, Rosans, Saint-André-de-Rosans, Sainte-Colombe, Sainte-Marie, Saint-Genis, Saléon, Savournon, Serres, Sorbiers a Trescléoux.

—

celé kantony: Grignan, Tricastin, Montélimar-2,

—

kanton Dieulefit kromě obcí Bézaudun-sur-Bîne, Bourdeaux, Bouvières, Comps, Crupies, Félines-sur-Rimandoule, Francillon-sur-Roubion, Mornans, Le Poët-Célard, Les Tonils, Orcinas, Rochebaudin, Saou, Soyans a Truinas,

—

kanton Nyons et Baronnies kromě obce Chaudebonne,

—

kanton Diois: obce La Motte-Chalancon a Rottier,

—

kanton Montélimar-1: obce Ancône, Montélimar a Savasse.