ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 92

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Ročník 60
24. března 2017


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

I   Usnesení, doporučení a stanoviska

 

DOPORUČENÍ

 

Rada

2017/C 92/01

Doporučení Rady ze dne 21. března 2017 týkající se hospodářské politiky eurozóny

1


 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropská komise

2017/C 92/02

Směnné kurzy vůči euru

6

2017/C 92/03

Rozhodnutí Komise ze dne 21. března 2017 o nahrazení člena skupiny zúčastněných stran v rámci platformy REFIT

7

2017/C 92/04

Vysvětlivky ke kombinované nomenklatuře Evropské unie

9


 

V   Oznámení

 

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

 

Evropský úřad pro bezpečnost potravin

2017/C 92/05

Výzva k vyjádření zájmu o místo člena správní rady Evropského úřadu pro bezpečnost potravin

10

 

JINÉ AKTY

 

Evropská komise

2017/C 92/06

Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

14


CS

 


I Usnesení, doporučení a stanoviska

DOPORUČENÍ

Rada

24.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 92/1


DOPORUČENÍ RADY

ze dne 21. března 2017

týkající se hospodářské politiky eurozóny

(2017/C 92/01)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 136 ve spojení s čl. 121 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V eurozóně pokračuje hospodářské oživení, je však i nadále nestabilní. V posledních letech bylo dosaženo významného pokroku: od roku 2015 se hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny v reálném vyjádření vrátil na úroveň před krizí a nezaměstnanost klesla na svou nejnižší úroveň od období 2010–2011. Agregátní poptávka však roste jen zvolna, inflace zůstává výrazně pod svou cílovou hodnotou navzdory velmi akomodativní orientaci měnové politiky Evropské centrální banky a růst je brzděn následky krize, k nimž patří například přetrvávající makroekonomická nerovnováha a vysoká míra zadlužení ve všech sektorech ekonomiky. Růstový potenciál ekonomiky eurozóny navíc dlouhodobě sleduje klesající trend, přičemž tento trend se v důsledku krize ještě zvýraznil. Z přetrvávajícího nedostatku investic a vysoké nezaměstnanosti plynou i přes známky zlepšení rizika, že se vyhlídky na růst dále zhorší. Obnovování rovnováhy v ekonomice eurozóny se nadále vyznačuje asymetrií, kdy nerovnováhu napravují pouze země, které jsou čistými dlužníky. Důsledkem tohoto stavu jsou rostoucí přebytky na běžném účtu. Členské státy eurozóny se vyzývají, aby na základě globální dohody v rámci G20 využily individuálně i kolektivně veškeré nástroje politik, včetně fiskálních a strukturálních, k dosažení robustního, udržitelného, vyváženého a inkluzivního růstu.

(2)

Ambiciózní strukturální reformy by měly usnadnit hladké a efektivní přerozdělení lidských a kapitálových zdrojů a pomoci s řešením problémů, jež plynou z probíhajících technologických a strukturálních změn. Je zapotřebí reforem, které nastolí příznivé podnikatelské prostředí, dokončí jednotný trh a odstraní překážky bránící investicím. Tyto kroky jsou velmi důležité, má-li vzrůst produktivita a zaměstnanost, zesílit konvergence a růstový potenciál a má-li být ekonomika eurozóny lépe schopna adaptace. Realizace strukturálních reforem cestou vytváření efektivních trhů s citlivými cenovými mechanismy by podpořila měnovou politiku, jejíž efekty by pomáhala převádět do reálné ekonomiky. Reformy, které odstraňují překážky pro investice, a investice naopak podporují, mohou přinést dvojí výhodu v podobě krátkodobé podpory hospodářské činnosti a tvorby kapacity pro dlouhodobý udržitelný a inkluzivní růst. Reformy, které zvyšují produktivitu, jsou důležité obzvláště pro členské státy s velkou potřebou snižování páky, která souvisí s vysokým vnějším zadlužením, neboť rychlejší růst pomáhá podíl dluhu na HDP redukovat. Obnově vnější rovnováhy těchto zemí by pomohla rovněž podpora cenové i necenové konkurenceschopnosti. Členské státy s vysokým přebytkem na běžném účtu mohou k obnově rovnováhy v eurozóně přispět tím, že zavedou opatření včetně strukturálních reforem, která pomohou odvádět přebytky úspor do domácí poptávky, zejména posílením investic. Další příležitosti v této souvislosti nabízí i stávající prostředí nízkých úrokových sazeb, zejména v členských státech, jež mají z fiskálního hlediska značný prostor.

(3)

Budou-li při své realizaci lépe koordinovány strukturální reformy, včetně reforem ukládajících členským státům individuální doporučení a potřebných k dokončení hospodářské a měnové unie, může to v členských státech vyvolat pozitivní efekt přelévání a posilovat příznivé krátkodobé dopady těchto reforem. Tematická jednání Euroskupiny se ukázala jako přínosná z hlediska společného chápání reformních priorit pro eurozónu, výměny osvědčených postupů, podpory při naplňování reforem a strukturální konvergence. Tato jednání by měla v rámci Euroskupiny pokračovat a měla by být pokud možno zintenzivněna, a to i účelným využitím sjednaných společných zásad a referenčního srovnávání. Pokračováním těchto jednání by neměly být dotčeny probíhající diskuse v příslušných složeních Rady a zároveň by ve vhodných případech mělo být uznáno, že společné výzvy a zkušenosti jsou celounijního významu a povahy. V reakci na doporučení Rady ke zřízení vnitrostátních rad pro produktivitu ze dne 20. září 2016 (1) mohou k podpoře odpovědnosti a provádění potřebných reforem na úrovni členských států přispět i vnitrostátní rady pro produktivitu.

(4)

Těsná koordinace fiskálních politik v členských státech opírající se o společná pravidla má zásadní význam nalezení vhodného celkového nastavení fiskální politiky a zajištění řádného fungování měnové unie. Společná fiskální pravidla jsou tedy nastavena tak, aby se zaměřovala na udržitelnost dluhu na úrovni členských států a zároveň ponechávala prostor k makroekonomické stabilizaci. Nastavením fiskální politiky v eurozóně na vnitrostátní a agregované úrovni je tudíž nutno vyvážit dvojí cíl, kterým je zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí členských států na straně jedné a krátkodobou makroekonomickou stabilizaci na úrovni zemí i na úrovni eurozóny na straně druhé. Za současného stavu, kdy panuje značná nejistota o síle oživení a objemu volných kapacit v rámci ekonomiky a kdy měnová politika zajistila značnou míru akomodace, je nutné, aby fiskální politika na úrovni eurozóny měnovou politiku doplňovala při stimulaci poptávky, zejména investiční, a při ukončení nízké inflace, a to za řádného zohlednění přetrvávajících obav ohledně udržitelnosti dluhu. Účinnost fiskální politiky, včetně efektů přelévání v jednotlivých zemích, roste v kontextu nízkých úrokových sazeb. Ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Směrem k pozitivní orientaci fiskální politiky pro eurozónu“ ze dne 16. listopadu 2016, považuje Komise pro rok 2017 za žádoucí, aby fiskální expanze na úrovni eurozóny jako celku dosahovala za stávajících podmínek až 0,5 % HDP.

V červenci 2016 Euroskupina dospěla na základě analýzy Komise k závěru, že obecně neutrální agregovaná orientace fiskální politiky je v roce 2017 přiměřeně vyvážená. V prosinci 2016 Euroskupina zdůraznila význam dosažení odpovídající rovnováhy mezi potřebou zajistit udržitelnost a nutností podpořit investice v zájmu posílení nepříliš robustního oživení, a tím přispět k vyváženější skladbě politik. Současně zůstává v řadě členských států veřejné zadlužení na vysoké úrovni a je nadále nutné, aby ve střednědobém horizontu byla obnovena udržitelnost veřejných financí. Z tohoto důvodu je nezbytné postarat se o vhodnou diferenciaci fiskálního úsilí v různých členských státech a zohlednit fiskální prostor a efekty přelévání v zemích eurozóny. Členské státy, které překročily své střednědobé fiskální cíle, by mohly využít své příznivé rozpočtové situace k dalšímu posilování své domácí poptávky a růstového potenciálu v závislosti na podmínkách specifických pro jednotlivé země, přičemž by respektovaly příslušný střednědobý cíl, jakož i vlastní rozpočtové záměry a požadavky.

Zvláště účinným způsobem, jak mohou členské státy s fiskálním prostorem maximalizovat dopad na reálnou ekonomiku a hospodářské oživení v eurozóně, jsou například záruky Evropskému fondu pro strategické investice zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 (2). Členské státy, jež v rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu potřebují další fiskální korekci, by měly zajistit, aby splňovaly požadavky, jež z tohoto paktu plynou pro rok 2017. V rámci nápravné složky paktu musí členské státy zajistit včasné a trvalé odstranění svých nadměrných schodků, čímž se vytvoří fiskální rezervy proti nepředvídaným okolnostem. Členské státy by plně v souladu s Paktem o stabilitě a růstu měly sledovat fiskální politiky a zároveň co nejlépe využít flexibility obsažené ve stávajících pravidlech. Strukturální reformy, zejména reformy zaměřené na zvýšení produktivity, by podpořily růst a zlepšily by udržitelnost veřejných financí. Rozhodující zlepšení skladby a řízení vnitrostátních rozpočtů na příjmové i výdajové straně prostřednictvím přesouvání zdrojů na hmotné i nehmotné investice by navíc posílilo krátkodobý dopad rozpočtů na poptávku a jejich dlouhodobý dopad na produktivitu. Účinné vnitrostátní fiskální rámce jsou nezbytné k posílení věrohodnosti politiky členských států a k dosažení vhodné vyváženosti mezi krátkodobou makroekonomickou stabilizací, udržitelností dluhu a dlouhodobým růstem.

(5)

Trhy práce se v eurozóně nadále postupně zotavují a nezaměstnanost trvale klesá. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí však zůstává vysoká a v několika členských státech je nadále vážným problémem chudoba, sociální vyloučení a nerovnost. I přes pokrok v reformách při zvyšování odolnosti a adaptability trhů práce přetrvávají v eurozóně značné rozdíly, jež pro její hladké fungování představují i nadále problém. K hladkému a trvalému směrování pracovní síly do produktivnějších činností je nezbytné, aby trh práce, sociální ochrana, daňový systém a systém sociálních dávek byly kvalitně koncipovány a byly spravedlivé a inkluzivní. Účelem je integrovat nebo reintegrovat osoby, jichž se týkají přechody mezi pracovními místy nebo které jsou z trhu práce vyloučeny, omezit segmentaci a podpořit hospodářskou a sociální konvergenci, mj. zlepšením vyhlídek na kvalitní zaměstnání. Výsledkem bude i účinnější automatická stabilizace, jakož i výraznější, udržitelný a inkluzivní růst a vyšší zaměstnanost, které jsou k řešení sociálních problémů v eurozóně důležité.

Nezbytné reformy obnášejí: i) změny v legislativě na ochranu zaměstnanosti, jejichž cílem jsou spolehlivá smluvní ujednání a které zaměstnancům i zaměstnavatelům nabídnou flexibilitu a bezpečnost, podpoří přechody na trhu práce, zamezí tomu, aby se tento trh rozděloval do dvou kategorií, a které v případě potřeby umožní úpravy nákladů práce – v této oblasti je reformní úsilí v posledních letech zvláště intenzivní, ii) zdokonalení dovedností díky tomu, že vzroste výkonnost a efektivita vzdělávacích systémů a komplexních strategií celoživotního učení, které se budou orientovat podle potřeb trhu práce, iii) účinné aktivní politiky na trhu práce, jež pomohou nezaměstnaným, včetně dlouhodobě nezaměstnaných, na tento trh znovu vstoupit a zvýšit míru ekonomické aktivity, a iv) moderní, udržitelné a přiměřené systémy sociální ochrany, které v průběhu životního cyklu účinně a efektivně přispívají k sociálnímu začlenění i k integraci na trhu práce. Zlepšit výsledky, jichž trh práce dosahuje, lze i přesunem daňového zatížení z práce do jiných oblastí, zejména v případě osob s nízkými příjmy, a zajištěním spravedlivých daňových systémů. Členské státy eurozóny, jež tyto reformy zavedly, se vyznačují vyšší odolností a lepším výkonem v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí. Při navrhování těchto reforem je třeba zohledňovat jejich potenciální sociální dopad.

(6)

Při vytváření bankovní unie byl zaznamenán posun vpřed, jejího dokončení však dosaženo nebylo. V souladu s plánem z června 2016 stanoveným v závěrech Rady ze dne 16. června 2016 má pokračovat práce na dokončení bankovní unie v oblasti snižování a sdílení rizik, včetně vytvoření evropského systému pojištění vkladů a zprovoznění společného mechanismu jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí nejpozději do konce přechodného období fondu, jak je definováno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 (3). Zatímco celková odolnost bankovního sektoru eurozóny od krize vzrostla, vzrostl i tlak na banky vlivem celé řady faktorů, například vysokého objemu úvěrů v selhání, neefektivních podnikatelských modelů a nadměrné kapacity v některých členských státech. Všechny tyto faktory vedou k nízké ziskovosti a v některých případech i ke zpochybnění životaschopnosti bank, a vlivem uvedeného tlaku klesá schopnost bank zajišťovat financování ekonomiky. Rizikům čelí i reálná ekonomika, kde se v některých členských státech drží míra veřejného a nefinančního soukromého dluhu na vysoké úrovni. V soukromém sektoru je zapotřebí trvale a plynule snižovat zadlužení snižováním úvěrových ztrát dlužníků a obsluhou a v případě nutnosti i restrukturalizací dluhu životaschopných dlužníků v tíživé situaci, jakož i řešením dluhu, který životaschopný není, tak aby bylo možno kapitál realokovat rychleji a efektivněji. Klíčovými aspekty úspěšného a prorůstového postupu snižování zadlužení jsou v této souvislosti řešení nadále vysokých objemů úvěrů v selhání a dodržování společných zásad při koncipování insolvenčních rámců pro podniky a domácnosti, včetně zkvalitnění vnitrostátních postupů insolvenčního řízení a rámců mimosoudního vyrovnání.

(7)

Během roku 2016 bylo dosaženo určitého pokroku, pokud jde o iniciativy uvedené ve zprávě pěti předsedů ze dne 22. června 2015„Dokončení evropské hospodářské a měnové unie“, vypracované předsedou Evropské komise v úzké spolupráci s předsedy Evropské rady, Evropské centrální banky, Euroskupiny a Evropského parlamentu, k nimž patří například posílená úloha dimenze eurozóny v rámci evropského semestru, doporučení Rady ustavit vnitrostátní rady pro produktivitu a zřízení Evropské fiskální rady při Komisi. Práce pokračuje i na zlepšení transparentnosti a zjednodušení fiskálních pravidel a v listopadu 2015 Komise vydala návrh na vytvoření evropského systému pojištění vkladů. Navíc je ve světle zprávy pěti předsedů nutno řešit i obecnější problémy. Dne 1. března 2017 předložila Komise bílou knihu o budoucnosti Evropy, která rovněž pojednává o budoucnosti hospodářské a měnové unie. K dohodě o schůdném postupu vpřed je nutné, aby všechny členské státy eurozóny a orgány Unie – a rovněž členské státy stojící mimo eurozónu – sdílely pocit odpovědnosti a povědomí o účelu. Silná hospodářská a měnové unie totiž pomůže řešit problémy, jimž Unie čelí, důrazněji a bude mít příznivý dopad i na členské státy stojící mimo eurozónu. V tomto ohledu bude důležité, aby se diskuse o dokončení hospodářské a měnové unie vedly otevřeně a transparentně vůči členským státům mimo eurozónu, a to plně v souladu se zásadami vnitřního trhu Unie, a aby příslušné iniciativy byly pokud možno rovnocenným způsobem otevřené členským státům mimo eurozónu.

(8)

Výbor pro zaměstnanost a Výbor pro sociální ochranu byly konzultovány ohledně aspektů tohoto doporučení týkajících se zaměstnanosti a sociální oblasti,

DOPORUČUJE, aby členské státy eurozóny v období 2017–2018 přijaly individuálně i kolektivně v rámci Euroskupiny opatření s cílem:

1.

provádět politiky, jež v krátkodobém i dlouhodobém horizontu podpoří udržitelný a inkluzivní růst a zlepší schopnost adaptace, obnovu rovnováhy a konvergenci. Prioritu dát reformám, jež zvyšují produktivitu, zkvalitňují institucionální a podnikatelské prostředí, odstraňují překážky bránící investicím a napomáhají tvorbě pracovních míst. Členské státy s deficitem na běžném účtu anebo s vysokým vnějším zadlužením by měly produktivitu zvýšit při současném zachování úrovně jednotkových nákladů práce. Členské státy s vysokým přebytkem běžného účtu by měly prioritně zavést opatření včetně strukturálních reforem a podpory investic, jež pomohou posílit jejich domácí poptávku a růstový potenciál;

2.

usilovat o to, aby v rámci fiskálních politik bylo dosaženo vhodné rovnováhy mezi potřebou zajistit udržitelnost a potřebou podpořit investice v zájmu posílení hospodářského oživení, a přispět tak k vhodné celkové orientaci fiskální politiky a vyvážené skladbě politik. Členské státy, u nichž podle odhadů Komise hrozí, že v roce 2017 nesplní své povinnosti v rámci Paktu o stabilitě a růstu, by na tomto základě měly zavčas přijmout dodatečná opatření za účelem zajištění souladu s paktem. Na druhou stranu členské státy, které překročily své střednědobé cíle, se vyzývají, aby nadále upřednostňovaly investice zaměřené na stimulaci potenciální růstu, přičemž by měla být zachována dlouhodobá udržitelnost veřejných financí. Členské státy, které by podle prognóz měly v roce 2017 být obecně v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, by měly dodržení paktu zajistit v rámci svých vnitrostátních rozpočtových postupů. Rovněž by měly plně v souladu s Paktem o stabilitě a růstu sledovat fiskální politiky a zároveň co nejlépe využít flexibility obsažené ve stávajících pravidlech. Celkově by členské státy měly zkvalitnit strukturu veřejných financí vytvořením většího prostoru pro hmotné i nehmotné investice a zajistit účinné fungování vnitrostátních fiskálních rámců;

3.

provádět reformy, které podpoří konkurenceschopnost, tvorbu a kvalitu pracovních míst, odolnost a hospodářskou a sociální konvergenci, jež se opírají o účinný sociální dialog. Tyto reformy by měly kombinovat: i) spolehlivé pracovněprávní smlouvy, jež zaměstnancům i zaměstnavatelům nabízejí flexibilitu a bezpečnost, ii) kvalitní a efektivní systémy vzdělávání a odborné přípravy a komplexní strategie celoživotního učení zacílené na potřeby trhu práce, iii) účinné aktivní politiky na trhu práce, jež pomohou zvýšit míru ekonomické aktivity, iv) moderní, udržitelné a přiměřené systémy sociální ochrany, které v průběhu životního cyklu účinně a efektivně přispívají k sociálnímu začlenění i k integraci na trhu práce. Přesunout daňovou zátěž z práce do jiných oblastí, především u osob s nízkými příjmy a v členských státech, kde nákladová konkurenceschopnost zaostává za průměrem eurozóny, a v zemích, jež nemají fiskální manévrovací prostor, zajistit, aby byl tento přesun daňové zátěže rozpočtově neutrální;

4.

v souladu s plánem z června 2016 pokračovat v práci na dokončení bankovní unie v oblasti snižování a sdílení rizik, včetně vytvoření evropského systému pojištění vkladů a zprovoznění společného mechanismu jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí nejpozději do konce přechodného období fondu; vypracovat a zavést účinnou strategii pro celou eurozónu, která doplní obezřetnostní opatření v oblasti dohledu v zájmu řešení rizik ohrožujících životaschopnost v rámci bankovního sektoru, mj. pokud jde o vysoký objem úvěrů v selhání, neefektivní podnikatelské modely a nadměrnou kapacitu. V členských státech s vysokým objemem soukromého dluhu podporovat plynulé snižování páky;

5.

dosáhnout pokroku při dokončování hospodářské a měnové unie, a to plně v souladu s principy vnitřního trhu Unie a otevřeně a transparentně vůči členským státům mimo eurozónu. Dále pokročit v provádění stávajících iniciativ a pracovat na dlouhodobých otázkách týkajících se hospodářské a měnové unie a zároveň vzít v potaz bílou knihu Komise o budoucnosti Evropy.

V Bruselu dne 21. března 2017.

Za Radu

předseda

E. SCICLUNA


(1)  Doporučení Rady ze dne 20. září 2016 ke zřízení vnitrostátních rad pro produktivitu (Úř. věst. C 349, 24.9.2016, s. 1).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropská komise

24.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 92/6


Směnné kurzy vůči euru (1)

23. března 2017

(2017/C 92/02)

1 euro =


 

měna

směnný kurz

USD

americký dolar

1,0786

JPY

japonský jen

119,36

DKK

dánská koruna

7,4356

GBP

britská libra

0,86273

SEK

švédská koruna

9,5095

CHF

švýcarský frank

1,0700

ISK

islandská koruna

 

NOK

norská koruna

9,1478

BGN

bulharský lev

1,9558

CZK

česká koruna

27,021

HUF

maďarský forint

309,22

PLN

polský zlotý

4,2685

RON

rumunský lei

4,5555

TRY

turecká lira

3,9038

AUD

australský dolar

1,4132

CAD

kanadský dolar

1,4387

HKD

hongkongský dolar

8,3780

NZD

novozélandský dolar

1,5303

SGD

singapurský dolar

1,5086

KRW

jihokorejský won

1 207,38

ZAR

jihoafrický rand

13,4933

CNY

čínský juan

7,4268

HRK

chorvatská kuna

7,4178

IDR

indonéská rupie

14 363,72

MYR

malajsijský ringgit

4,7771

PHP

filipínské peso

54,309

RUB

ruský rubl

62,2001

THB

thajský baht

37,320

BRL

brazilský real

3,3608

MXN

mexické peso

20,5962

INR

indická rupie

70,6095


(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.


24.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 92/7


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 21. března 2017

o nahrazení člena skupiny zúčastněných stran v rámci platformy REFIT

(2017/C 92/03)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Komise C(2015) 3261 final ze dne 19. května 2015, kterým se zřizuje platforma REFIT, a zejména na článek 4 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí C(2015) 3261 final, kterým se zřizuje platforma REFIT (dále jen „platforma“), stanoví v článku 4, že platformu bude tvořit „vládní skupina“ a „skupina zúčastněných stran“ a že členy skupiny zúčastněných stran bude až 20 odborníků, z nichž dva budou zastupovat Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů a zbývající odborníci budou pocházet z podniků, včetně malých a středních podniků, a z organizací sociálních partnerů a občanské společnosti, které mají bezprostřední zkušenost s uplatňováním právních předpisů Unie. Odborníci ve skupině zúčastněných stran jsou jmenováni za svou osobu nebo aby reprezentovali společný zájem sdílený několika zúčastněnými stranami.

(2)

Rozhodnutí v čl. 4 odst. 4 stanoví, že Komise na návrh prvního místopředsedy Komise jmenuje členy skupiny zúčastněných stran, kteří byli vybráni z uchazečů s přímou zkušeností s uplatňováním právních předpisů Unie a kteří odpověděli na výzvu k podání žádostí. Jmenování má v nejvyšší možné míře zajistit vyvážené zastoupení různých odvětví, zájmů a regionů Unie, jakož i mužů a žen. Ustanovení čl. 4 odst. 5 rozhodnutí stanoví, že členové jsou jmenováni na období do 31. října 2019. Podle čl. 4 odst. 6 rozhodnutí mohou být členové, kteří odstoupí, pro zbytek funkčního období nahrazeni.

(3)

Rozhodnutí Komise C(2015) 9063 final ze dne 16. prosince 2015 o jmenování členů skupiny zúčastněných stran v rámci platformy REFIT (1) stanoví, že pokud některý člen skupiny zúčastněných stran přestane být členem během funkčního období platformy, může první místopředseda jmenovat náhradníka z původního seznamu kandidátů, kteří odpověděli na výzvu k podání žádosti o členství ve skupině zúčastněných stran.

(4)

Poté, co pan Pierre Baussand dne 26. září 2016 odstoupil z funkce člena skupiny zúčastněných stran, jmenoval první místopředseda Komise na zbytek funkčního období jako nástupkyni pana Baussanda paní Ninu Renshawovou,

ROZHODLA TAKTO:

Jediný článek

Paní Nina Renshawová je jmenována členkou skupiny zúčastněných stran v rámci platformy REFIT do 31. října 2019.

V Bruselu dne 21. března 2017.

Za Komisi

Frans TIMMERMANS

první místopředseda


(1)  Úř. věst. C 425, 18.12.2015, s. 8.


PŘÍLOHA

Jméno

Státní příslušnost

Zastupuje společný zájem zúčastněných stran v konkrétní oblasti politiky

Současný zaměstnavatel

Paní Nina Renshaw

UK

ANO

Evropská aliance pro veřejné zdraví (EPHA)


24.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 92/9


Vysvětlivky ke kombinované nomenklatuře Evropské unie

(2017/C 92/04)

Podle čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (1) se Vysvětlivky ke kombinované nomenklatuře Evropské unie (2) mění takto:

Na straně 95 se mezi vysvětlivku k podpoložce KN „2103 90 30 Aromatické hořké přípravky s obsahem alkoholu 44,2 až 49,2 % obj. a obsahující 1,5 % až 6 % hmotnostních hořce, koření a různých přísad a 4 % až 10 % hmotnostních cukru, v nádobách o obsahu nepřesahujícím 0,5 litru“ a vysvětlivku k číslu KN „2104 Polévky a bujóny a přípravky pro polévky a bujóny; homogenizované směsi potravinových přípravků“ vkládá nový text, který zní:

2103 90 90

Ostatní

Do této podpoložky patří výrobky, které by jinak spadaly do kapitoly 22, připravené pro kulinářské účely a nevhodné pro spotřebu jako nápoje.

Do této podpoložky patří zejména „lihoviny na vaření“, což jsou výrobky hovorově nazývané „vína na vaření“, „portské na vaření“, „koňak na vaření“ a „brandy na vaření“. Vína na vaření sestávají z běžného vína nebo z vína bez alkoholu nebo z jejich směsi, do kterého byla přidána sůl nebo kombinace více koření (např. soli a pepře), čímž se výrobek stává nevhodným ke spotřebě jako nápoj. Obecně platí, že tyto výrobky obsahují nejméně 5 g/l soli.“


(1)  Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).

(2)  Úř. věst. C 76, 4.3.2015, s. 1.


V Oznámení

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

Evropský úřad pro bezpečnost potravin

24.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 92/10


Výzva k vyjádření zájmu o místo člena správní rady Evropského úřadu pro bezpečnost potravin

(2017/C 92/05)

Touto výzvou se vyzývá k podání přihlášek na místa 7 ze 14 členů správní rady Evropského úřadu pro bezpečnost potravin zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (1). Úřad má sídlo v Parmě v Itálii.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) je klíčovým orgánem systému Evropské unie pro posuzování rizik v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv. Úřad byl zřízen, aby poskytoval vědecké poradenství a podporu, pokud jde o právní předpisy a politiky Unie ve všech oblastech, které mohou mít přímý či nepřímý vliv na bezpečnost potravin a krmiv, a o úzce související otázky v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin. Úřad poskytuje nezávislé informace o těchto věcech a informuje o rizicích. Součástí jeho poslání je rovněž poskytovat vědecké poradenství v řadě oblastí práva týkajícího se potravin a krmiv a všude tam, kde to právní předpisy Unie vyžadují, mimo jiné v oblasti nových potravinářských technologií, např. geneticky modifikovaných organismů. Díky své nezávislosti, vědecké kvalitě stanovisek a informací pro veřejnost, průhlednosti postupů a pečlivosti, s jakou plní své úkoly, je úřad všeobecně uznávanou autoritou. Úřad má vlastní odborné pracovníky a napomáhají mu sítě kompetentních organizací v EU.

Právní souvislosti

V souladu s článkem 25 výše uvedeného nařízení „členové správní rady jsou jmenováni tak, aby byla zajištěna nejvyšší úroveň odborné kvalifikace, široký rozsah odpovídajících odborných znalostí a současně co největší zastoupení ze zeměpisného hlediska v rámci Unie“. Kromě toho musí mít čtyři z členů správní rady „zkušenost s působením v organizacích zastupujících spotřebitele a jiných zájmových skupinách v rámci potravinového řetězce“.

Ve 40. bodě odůvodnění výše uvedeného nařízení se pak stanoví, že „spolupráce s členskými státy je rovněž nepostradatelná“, a ve 41. bodě odůvodnění se uvádí, že „je třeba jmenovat správní radu takovým způsobem, aby byla zajištěna nejvyšší odborná kvalifikace, široký rozsah odpovídajících odborných znalostí, například v oblasti řízení a veřejné správy, jakož i co největší zastoupení ze zeměpisného hlediska v rámci Unie. Toho lze dosáhnout vytvořením systému střídání různých zemí, z nichž pocházejí členové správní rady, aniž by byla některá funkce vyhrazena státním příslušníkům kteréhokoli členského státu.“

Úloha a funkce správní rady

Mezi povinnosti správní rady patří zejména:

všeobecné sledování práce úřadu, aby bylo zajištěno, že úřad plní své poslání a vykonává svěřené úkoly v souladu se svým pověřením a se zásadou nezávislosti a průhlednosti,

jmenování výkonného ředitele na základě seznamu kandidátů vypracovaného Komisí a v případě potřeby jeho odvolání,

jmenování členů vědeckého výboru a vědeckých komisí, které jsou zodpovědné za poskytování vědeckých stanovisek úřadu,

přijímání ročních a víceletých pracovních programů úřadu a výroční souhrnné zprávy o činnosti,

přijímání interních a finančních předpisů úřadu.

Správní rada funguje prostřednictvím veřejných schůzí, neveřejných zasedání a korespondence. Jazykem dokumentů EFSA, korespondence správní rady a neveřejných zasedání je angličtina. Správní rada se schází čtyřikrát až šestkrát za rok převážně v Parmě.

Složení správní rady

Podle čl. 25 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002 (2) tvoří správní radu 14 členů a dále jeden zástupce Komise. Čtyři z těchto členů musí mít zkušenost s působením v organizacích zastupujících spotřebitele a jiných zájmových skupinách v rámci potravinového řetězce. Funkční období sedmi členů současné správní rady skončí v souladu s rozhodnutím Rady 2014/C 192/02 (3) dne 30. června 2018. Funkční období ostatních sedmi členů skončí v souladu s rozhodnutím Rady 2016/C 223/08 (4) dne 30. června 2020.

Seznam současných členů správní rady je k dispozici na internetové stránce EFSA https://www.efsa.europa.eu/en/people/mbmembers

Tento dokument se týká přihlášek na místa sedmi členů správní rady, jejichž funkční období skončí dne 30. června 2018.

Potřebná kvalifikace a kritéria výběru

Členové správní rady musí splňovat nejvyšší úroveň odborné kvalifikace zahrnující široký rozsah odpovídajících odborných znalostí a odhodlání jednat nezávisle.

O místo člena správní rady se mohou ucházet osoby, které jsou státními příslušníky členského státu EU a které prokáží:

1.

alespoň 15letou praxi v jedné nebo více z pěti níže uvedených oblastí působnosti, a to včetně nejméně pěti let ve vedoucí funkci:

poskytování nezávislého vědeckého poradenství a technické podpory při přípravě právních předpisů a politik Evropské unie ve všech oblastech, které mají přímý nebo nepřímý dopad na bezpečnost potravin a krmiv,

řízení a veřejná správa (včetně lidských zdrojů a právních a finančních hledisek),

rozvoj politik zajišťujících integritu, nezávislost, transparentnost, etické postupy a poradenství na vysoké vědecké úrovni při současném zachování hodnověrnosti u zúčastněných stran,

účinná komunikace s veřejností a informování veřejnosti o vědecké činnosti,

zajišťování nezbytné návaznosti činnosti v oblastech posouzení rizik, řízení rizik a komunikace rizik;

2.

alespoň pětiletou praxi získanou činností v souvislosti s bezpečností potravin a krmiv nebo v jiných oblastech, na něž se vztahuje působnost úřadu, a to zejména v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, ochrany životního prostředí, zdraví a výživy rostlin;

3.

schopnost pracovat ve vícejazyčném, multikulturním a multidisciplinárním prostředí;

4.

odhodlání jednat nezávisle:

předpokládá se, že členové správní rady budou dodržovat nejvyšší normy etického chování, budou jednat čestně, nezávisle, nestranně, diskrétně a bez ohledu na vlastní zájmy a vyvarují se všech situací, které by mohly vést ke střetu zájmů.

Uchazeči budou hodnoceni na základě srovnatelných kvalit a jejich odhodlání jednat nezávisle. Hodnoceni budou podle následujících kritérií:

odbornost a schopnost účinně přispívat do jedné či více z výše uvedených oblastí,

odbornost v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv nebo v jiných oblastech, na něž se vztahuje působnost úřadu,

schopnost pracovat ve vícejazyčném, multikulturním a multidisciplinárním prostředí.

Uchazeči, kteří postoupí do užšího výběru, budou dále hodnoceni z hlediska těchto dalších požadavků na složení správní rady:

vyváženost kolektivní odbornosti členů správní rady,

co nejširší zeměpisné zastoupení na základě rotace různých národností členů správní rady.

Uchazeči musí vyplnit on-line formulář přihlášky a formulář prohlášení o zájmech obsahující konkrétní závazky a čestná prohlášení. Po svém jmenování Radou budou uchazeči muset každoročně podávat písemná prohlášení o zájmech a na každé schůzi správní rady informovat o veškerých zájmech, které by mohly být chápány tak, že ohrožují jejich nezávislost ve vztahu k bodům pořadu jednání.

Účelem prohlášení o zájmech je prokázat schopnost uchazeče vykonávat funkci člena správní rady EFSA v souladu s interními předpisy EFSA o nezávislosti (http://www.efsa.europa.eu/en/values/independence.htm) a kodexem chování členů správní rady EFSA (Code of Conduct of the EFSA Management Board). Tyto předpisy stanoví, že se členové správní rady musí zdržet jakékoliv činnosti, v jejímž důsledku by mohlo dojít ke střetu zájmů, nebo u níž je pravděpodobné, že u široké veřejnosti vyvolá dojem existence střetu zájmů.

Konkrétní situace uchazeče o místo člena majícího zkušenosti s působením v organizacích zastupujících spotřebitele nebo jiných zájmových skupinách v rámci potravinového řetězce bude náležitě zohledněna. Viz níže oddíl „Členové správní rady mající zkušenosti s působením v organizacích zastupujících spotřebitele nebo jiných zájmových skupinách v rámci potravinového řetězce“.

Účast na schůzích správní rady / úhrady a náhrady

Členové se budou muset s vysokou mírou zodpovědnosti zavázat k účasti na schůzích správní rady. Ve formuláři přihlášky musí potvrdit, že jsou schopni se zasedání správní rady aktivně účastnit. Odhaduje se, že správní rada bude zasedat čtyřikrát až šestkrát za rok. Členům správní rady nepřísluší odměna, budou jim však hrazeny běžné cestovní náklady a budou mít nárok na denní diety. Ubytování bude hradit Úřad pro bezpečnost potravin přímo. Budou jim rovněž vypláceny náhrady za účast na schůzích v souladu s článkem 3 pravidel o náhradách výdajů, který stanoví: „Za každý celý den přítomnosti na schůzi bude vyplacena zvláštní náhrada ve výši 385 EUR. Za půldenní schůzi nebo půldenní účast bude vyplacena poloviční částka stanovené náhrady.“

Členové správní rady mající zkušenosti s působením v organizacích zastupujících spotřebitele nebo jiných zájmových skupinách v rámci potravinového řetězce

Žádáme uchazeče, aby v přihlášce uvedli a podložili, zda mají zájem o jedno ze čtyř míst členů správní rady majících zkušenosti s působením v organizacích zastupujících spotřebitele nebo jiných zájmových skupinách v rámci potravinového řetězce. Podklady by měly obsahovat podrobnosti o uchazečových zkušenostech s působením v organizacích zastupujících spotřebitele nebo jiných zájmových skupinách v rámci potravinového řetězce.

Jmenování a funkční období

S výjimkou zástupce Komise, kterého jmenuje Komise, jmenuje členy správní rady Rada po konzultaci s Evropským parlamentem ze seznamu vypracovaného Komisí na základě této výzvy k vyjádření zájmu. Funkční období je čtyřleté a lze je jednou obnovit. Upozorňujeme uchazeče, že Komise tento seznam zveřejní a že mají právo podat námitku proti zveřejnění jejich jména, a to na adrese Komise uvedené v prohlášení o ochraně osobních údajů pro tuto výzvu (viz níže oddíl „Ochrana osobních údajů“). Uplatnění tohoto práva nemá vliv na přihlášku uchazeče. Osoby ze seznamu Komise, které nejsou jmenovány, mohou být požádány o zařazení na rezervní seznam, který bude použit, bude-li potřeba nahradit členy, kteří nemohou dokončit své funkční období.

Rovné příležitosti

Velká pozornost bude věnována tomu, aby nedocházelo k žádným formám diskriminace, přičemž vítány jsou přihlášky uchazeček.

Postup pro podání přihlášky a datum uzávěrky

Přihlášky musí splňovat požadavky uvedené níže, jinak nebudou brány v potaz:

(1)

Přihlášku je nejvhodnější podat prostřednictvím on-line systému na této adrese: https://ec.europa.eu/food/efsa/management-board_en

On-line přihláška musí obsahovat dvě přílohy:

a)

vlastnoručně podepsaný formulář prohlášení o zájmech, který je k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/food/efsa/management-board_en

b)

životopis v rozsahu nejméně 1,5 a nejvýše 3 strany.

(2)

Po úspěšném podání on-line přihlášky vygeneruje on-line systém registrační číslo. Nedojde-li k vygenerování registračního čísla, znamená to, že přihláška nebyla zaregistrována.

V případě jakýchkoliv technických problémů zašlete e-mail na adresu sante-call-management-board-efsa@ec.europa.eu. Postup přihlášky nelze sledovat on-line.

(3)

Formulář přihlášky, formulář prohlášení o zájmech, životopis a veškeré podpůrné doklady musí být vyhotoveny v úředním jazyce Evropské unie. V zájmu usnadnění výběrového řízení by bylo vhodné, aby přehled zkušeností a jiné důležité informace byly vyhotoveny v angličtině, není to ale podmínkou. Se všemi přihláškami bude nakládáno jako s důvěrnými. Pokud budou vyžádány podpůrné doklady, musí být dodány v pozdější fázi výběrového řízení.

(4)

Hodláte-li podat žádost v jiném úředním jazyce Evropské unie než angličtině, můžete anglický formulář žádosti vyplnit v jazyce, který preferujete, nebo kontaktujte sekretariát této výzvy na adrese sante-call-management-board-efsa@ec.europa.eu a vyžádejte si formulář žádosti v jazyce, který preferujete. Obdržíte formulář přihlášky ve formátu Word.

(5)

Se všemi vyjádřeními bude nakládáno jako s důvěrnými.

(6)

Lhůta pro podání přihlášek je dne 19. května 2017 ve 12:00 hodin (poledne) bruselského času.

(7)

Přihláška musí být úplná a lhůta pro podání přihlášek musí být dodržena. Uchazečům důrazně doporučujeme, aby přihlášku nepodávali na poslední chvíli, a vyhnuli se tak situaci, kdy by lhůtu pro podání přihlášek promeškali kvůli problémům s internetovým připojením. Přihlášky podané po uplynutí lhůty se nepřijímají.

(8)

Přijímány budou také přihlášky zaslané e-mailem, které splňují požadavky stanovené v bodě 3. Přihlášky doručené poštou, faxem nebo osobně se zpravidla nepřijímají, stejně jako přihlášky zaslané přímo Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin.

(9)

Podáním přihlášky souhlasí uchazeči s postupy a podmínkami uvedenými v této výzvě a v dokumentech, na něž se výzva odvolává. Uchazeči se v přihláškách nemohou za žádných okolností odvolávat na doklady předložené v dřívějších přihláškách (příklad: nebudou akceptovány fotokopie dřívějších přihlášek). Jakékoli uvedení v omyl při poskytování požadovaných informací může vést k vyloučení z účasti na této výzvě.

(10)

O výsledku výběrového řízení budou informováni všichni uchazeči účastnící se této výzvy k vyjádření zájmu.

Ochrana osobních údajů

Komise zajistí, aby osobní údaje uchazečů byly zpracovávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Unie a o volném pohybu těchto údajů (5). To se vztahuje především na důvěrnou povahu a bezpečnost dotčených údajů. Bližší informace o rozsahu, účelech a způsobu zpracování osobních údajů v souvislosti s touto výzvou naleznou uchazeči v prohlášení o ochraně osobních údajů pro tuto výzvu na internetové stránce této výzvy na adrese https://ec.europa.eu/food/efsa/management-board_en


(1)  Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 13.

(3)  Úř. věst. C 192, 21.6.2014, s. 2.

(4)  Úř. věst. C 223, 21.6.2016, s. 7.

(5)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.


JINÉ AKTY

Evropská komise

24.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 92/14


Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2017/C 92/06)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„THYM DE PROVENCE“

č. EU: FR-PGI-0005-01364 – 18.9.2015

CHOP ( ) CHZO ( X )

1.   Název

„Thym de Provence“

2.   Členský stát nebo třetí země

Francie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.8 Ostatní produkty přílohy I Smlouvy (koření atd.)

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Tymián „Thym de Provence“ je aromatická rostlina patřící k druhu Thymus vulgaris L. z čeledi hluchavkovitých. Je to 10 až 30 cm vysoký aromatický rozvětvený polokeř s dřevitými spodními částmi většinou vzpřímených stonků, který se vyskytuje v podobě trsů nebo malých velmi hustých keřů.

Neopadavé listy, které jsou v závislosti na ročním období šedé nebo zelené barvy, a mladé stonky a kalichy obsahují žlázky naplněné silicí. Hlavními sloučeninami této silice fenolického typu jsou karvakrol (nejméně 15 %), thymol a para-cymen (jejich prekurzor).

Trvalka „Thym de Provence“ se pěstuje na volném poli nebo sbírá na schváleném pozemku v přírodním prostředí.

„Thym de Provence“ pochází z těchto odrůd: VP 83 (endemický tymián), odrůdy Carvalia a odrůdy Thymlia.

Seznam povolených odrůd lze zkoumat na základě protokolu o přezkoumání, který má zajistit, aby byly dodrženy tyto vlastnosti:

fenolický profil (obsah karvakrolu + thymolu + para-cymenu > 50 %),

obsah karvakrolu nejméně 15 %,

vzpřímený růst a dřevnatost rostliny.

Dojde-li ke změně, předává se tento seznam producentům, kontrolnímu subjektu a příslušným kontrolním orgánům.

Tymián „Thym de Provence“ se uvádí na trh v podobě suchých nebo mražených listů nebo čerstvých, případně suchých větviček. Větvičky se mohou uvádět na trh volně ložené nebo ve svazku.

Má tyto vlastnosti:

u všech obchodních úprav minimální obsah karvakrolu v silici na úrovni 15 %,

kromě toho v závislosti na obchodní úpravě:

u čerstvých větviček: maximální délku stonku 16 cm,

u suchých větviček: maximální délku stonku 16 cm a maximální vlhkost 12 %,

u suchých listů: maximální vlhkost 12 %, maximální podíl stonků 4 % a maximální podíl jemných částic 2 %,

u mražených listů: maximální podíl stonků 4 % a maximální podíl jemných částic 2 %.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Všechny úkony od sběru, přes zpracování (sušení/mlácení, třídění, mrazení) až po vázání do svazků musí probíhat v dané zeměpisné oblasti.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Na etiketách umístěných na jednotlivých spotřebitelských baleních tymiánu „Thym de Provence“ se kromě povinných informací daných platnými předpisy uvádí minimální trvanlivost a samostatné pole s názvem a adresou certifikačního orgánu, před nimiž je výraz „certifié par“ (osvědčení vydal).

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Departement Vaucluse: všechny obce.

Departement Bouches du Rhône:

celé kantony: Aix-en-Provence (1 a 2), Allauch, Aubagne, Berre-l'Étang, Châteaurenard, Ciotat, Gardanne, Marignane, Marseille (1 až 10), Martigues, Pélissanne, Salon-de-Provence (1 a 2), Trets, Vitrolles,

kanton Istres kromě obce Fos-sur-Mer.

Departement Gard:

celé kantony: Bagnols-sur-Cèze, Pont-Saint-Esprit, Redessan, Roquemaure, Uzès, Villeneuve-lès-Avignon,

kanton Alès-2: obce Belvézet, Bouquet, Fons-sur-Lussan, Lussan, Seynes, Vallérargues,

kanton Alès-3: obec Castelnau-Valence,

kanton Beaucaire kromě obcí Bellegarde a Fourques,

kanton Marguerittes: obce Manduel, Marguerittes a Poulx,

kanton Rousson: obce Barjac, Méjannes-le-Clap, Saint-Jean-de-Maruéjols-et-Avéjan, Saint-Privat-de-Champclos a Tharaux.

Departement Alpes de Haute Provence:

celé kantony: Château-Arnoux-Saint-Auban, Forcalquier, Manosque (1 až 3), Oraison, Reillanne a Valensole,

kanton Digne-les-Bains-2 kromě obcí Champtercier a Digne-les-Bains,

kanton Sisteron kromě obcí Authon a Saint-Geniez,

kanton Riez: obce Bras-d'Asse, Le Castellet, Le Chaffaut-Saint-Jurson, Entrevennes, Estoublon, Mézel, Moustiers-Sainte-Marie, Puimichel, Puimoisson, Riez, Roumoules, Saint-Jeannet, Saint-Julien-d'Asse a Saint-Jurs,

kanton Seyne: obce Claret, Melve, Sigoyer, Thèze, Valernes a Vaumeilh.

Departement Ardèche:

celý kanton Bourg-Saint-Andéol,

kanton Pouzin: obec Rochemaure,

kanton Teil: obce Alba-la-Romaine, Aubignas, Saint-Andéol-de-Berg, Saint-Maurice-d'Ibie, Saint-Thomé, Le Teil a Valvignères,

kanton Vallon-Pont-d'Arc: obce Labastide-de-Virac, Orgnac-l'Aven a Saint-Remèze.

Departement Var:

celé kantony: Brignoles, Draguignan, Garde, Garéoult, Hyères, Ollioules, Saint-Cyr-sur-Mer, Saint-Maximin-la-Sainte-Baume, Seyne-sur-Mer (1 a 2), Solliès-Pont, Toulon (1 až 4),

kanton La Crau: obce Hyères a La Crau,

kanton Flayosc kromě obcí Bargème, Bargemon, Brenon, Châteauvieux, Claviers, Comps-sur-Artuby, La Bastide, Le Bourguet, La Martre, La Roque-Esclapon a Trigance,

kanton Luc kromě obcí Collobrières a La Garde-Freinet,

kanton Vidauban kromě obce: Le Muy.

Departement Hautes Alpes:

celý kanton Laragne-Montéglin,

kanton Serres: obce Le Bersac, Bruis, Chanousse, L’Épine, Étoile-Saint-Cyrice, Eyguians, Lagrand, Méreuil, Montclus, Montjay, Montmorin, Montrond, Moydans, Nossage-et-Bénévent, Orpierre, Ribeyret, Rosans, Saint-André-de-Rosans, Sainte-Colombe, Sainte-Marie, Saint-Genis, Saléon, Savournon, Serres, Sorbiers a Trescléoux.

Departement Drôme:

celé kantony: Grignan, Tricastin, Montélimar-2,

kanton Dieulefit kromě obcí Bézaudun-sur-Bîne, Bourdeaux, Bouvières, Comps, Crupies, Félines-sur-Rimandoule, Francillon-sur-Roubion, Mornans, Le Poët-Célard, Les Tonils, Orcinas, Rochebaudin, Saou, Soyans a Truinas,

kanton Nyons et Baronnies kromě obce Chaudebonne,

kanton Diois: obce La Motte-Chalancon a Rottier,

kanton Montélimar-1: obce Ancône, Montélimar a Savasse.

5.   Souvislost s oblastí původu

Specifičnost zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast produktu „Thym de Provence“ je součástí území obecně nazývaného Provence a nacházejícího se na jihovýchodě Francie.

Nejčastěji se vyskytujícími typy půd jsou jílovito-vápenité půdy s různou hutností. Umožňují průnik srážkové vody, její stékání a snadný odtok. Velmi často jsou kamenité. Tyto otevřené, vápenaté, suché a slunečné plochy nazývané „garrigues“ jsou pro Provence typické.

Zeměpisná oblast se rovněž vyznačuje středomořským podnebím s horkými a suchými léty a mírnými zimami. Období slunečního svitu jsou intenzivní a dlouhá, někdy s častým a stálým severním či severozápadním větrem (mistrálem), který udržuje nízkou úroveň vlhkosti. Provensálské zimy se vyznačují občasnými, zpravidla krátce trvajícími a slabými mrazy.

Pro zeměpisnou oblast je rovněž charakteristická vysoká hustota planě rostoucího tymiánu s fenolickými látkami a vysokým obsahem karvakrolu, který tvoří téměř jednodruhové porosty ve tvaru více či méně kruhových ploch.

Díky dlouhé tradici sběru planě rostoucího tymiánu, sbírá se ostatně dodnes, a díky starobylým způsobům sušení, třídění nebo vázání svazků vyvinuli producenti ze zeměpisné oblasti zvláštní know-how.

Producenti tymiánu „Thym de Provence“ dohlíželi na to, aby se endemický planě rostoucí tymián rozmnožoval šlechtěním odrůd fenolických druhů tymiánu, jejichž silice obsahuje více než 15 % karvakrolu.

Producenti navíc na plochách určených k pěstování omezují zavlažování, díky čemuž se způsob pěstování blíží přírodním podmínkám.

Využívání ploch určených k pěstování je omezené, neboť stonky tymiánu po určitém stáří příliš hrubnou a podíl listů v poměru k hmotnosti dřeva (hrubé stonky) začíná být nedostatečný. Pokud jde o planě rostoucí tymián, sběrači v zájmu zaručení téhož výsledku pečlivě posuzují velikost rostlin, které lze sbírat.

Producenti navíc věnují zvláštní pozornost optimální fázi sběru, jakož i skladování tymiánu na větraném místě před jeho zpracováním nebo sušením a přitom využívají suché podnebí zeměpisné oblasti.

Pokud jde o zpracování, know-how výrobců spočívá především v rychlém zpracování po sklizni (sušení v případě sušených listů tymiánu a zmrazení u zmrazené obchodní úpravy).

Sušení je také důležitým krokem, který slouží ke kontrole obsahu vlhkosti a umožňuje následnou manipulaci s produktem bez rizika, že se poškodí. Nedostatečně vysušený tymián „Thym de Provence“ nelze správně očistit (stonky se neoddělují od listů) a v případě přesušeného tymiánu se stonky při mlácení příliš lámou. Fáze sušení, která se provádí s ohledem na vnější klimatické podmínky, je určující pro vzhled produktu a jeho trvanlivost. Souvisí se specifickým know-how a s používáním speciálních strojů (vizuální kontrola čerstvého produktu, specifický postup třídění podle šarže …).

I při vázání do svazků se uplatňuje zvláštní know-how producentů – ti posuzují vlhkost svého produktu, aby omezili opadávání listů a snižování kvality. Toto know-how je nezbytným předpokladem získání očekávaného konečného produktu.

Provensálští producenti používají díky speciálnímu vybavení a zkušenostem obzvlášť účinné a důsledné metody třídění. Díky znalosti produktu mohou zvolit potřebné nástroje, které zajistí optimální vytřídění tymiánu, a v co největší míře vyloučí nežádoucí částice.

Specifičnost produktu

Tymián „Thym de Provence“ se vyznačuje typickým aromatem a výraznou chutí. Je ostrý a pikantní.

Odlišuje se od ostatních odrůd tymiánu, tj. v drtivé většině tzv. „jemných“ odrůd nebo zahradního tymiánu s čistým thymolovým chemotypem a slabšími aromaty, a v menší míře i od odrůd tymiánu obsahujících cineol (Thymus mastichina L. cineolifera).

Dalšími vlastnostmi, jimiž se tymián „Thym de Provence“ vyznačuje, jsou čistota, stejnorodost listů a téměř žádné nečistoty (u drhnutého tymiánu).

Svazky tymiánu jsou při uvádění na trh pravidelné, dobře tvarované s dostatečným množstvím listů.

Díky těmto charakteristickým vlastnostem se tymián „Thym de Provence“ těší dobré pověsti.

Příčinná souvislost

Vlastnosti dobře odvodněných půd zeměpisné oblasti spolu s teplotním režimem podporují přirozený růst tymiánu „Thym de Provence“ i jeho pěstování. Tymián „Thym de Provence“ potřebuje pro růst v dobrých podmínkách a rozvoj svých aromat teplo a sluneční svit, které podnebí této zeměpisné oblasti nabízí.

Vyšlechtěné tradiční odrůdy, jež jsou pro toto podnebí charakteristické, v dostatečné míře vylučují velmi typické silice bohaté na karvakrol, který zvýrazňuje ostrá a pikantní aromata, jež jsou pro tymián „Thym de Provence“ příznačná. Vysoký obsah karvakrolu v silici listů je průvodním jevem přizpůsobení se rostliny prostředí, které se vyznačuje zejména velmi suchým létem.

Řízené zavlažování umožňuje omezovat růst plevele (vliv na čistotu konečného produktu) a udržovat nízkou vlhkost podobnou přírodním podmínkám.

Sklizeň v optimální fázi má vliv na lepší vyniknutí aromat, ale i na čistotu tymiánu „Thym de Provence“.

Postupy sušení nebo mrazení bezprostředně po sklizni, jakož i skladování na větraném místě, jsou zárukou získání tymiánu se stejnorodou barvou a přispívají ke stabilizaci aromat. V těchto klíčových fázích jsou nenahraditelné zkušenosti producentů z oblasti a zejména jejich schopnost rychle vizuálně posoudit kvalitu čerstvě sklizeného produktu.

Čistota tymiánu „Thym de Provence“ je zajištěna díky know-how využívaného při mlácení a třídění, jež hrají důležitou úlohu při odstraňování nejsilnější části stonků a omezování množství úlomků.

Při vázání tymiánu „Thym de Provence“ do pravidelných a dobře tvarovaných svazků s dostatečným množstvím listů se využívá know-how, za jehož přispění se odstraňují silné stonky a posuzuje vlhkost, přičemž je třeba pro provedení tohoto úkonu zvolit správnou dobu.

Tymián „Thym de Provence“ v Provence a jeho aromatické a chuťové specifičnosti se často zmiňují v literatuře. Od Plinia Staršího v prvním století až po současné autory, jako například Marcela Pagnola (Les Bucoliques, Grasset, 1958). Tymián „Thym de Provence“ je pilířem gastronomického dědictví Provence a v různých podobách je na trhu velmi rozšířen.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

https://www.inao.gouv.fr/fichier/CDC-IGP-ThymdeProvence.pdf


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.