a)

poměr úvěru k hodnotě nemovitosti v době vzniku (LTV-O);

b)

stávající poměr úvěru k hodnotě nemovitosti (LTV-C);

c)

poměr úvěru k příjmům v době vzniku (LTI-O);

d)

poměr dluhu k příjmům v době vzniku (DTI-O);

e)

poměr nákladů na obsluhu úvěru k příjmům v době vzniku (LSTI-O);

f)

poměr nákladů na obsluhu dluhu k příjmům v době vzniku (DSTI-O) jakožto fakultativní ukazatel;

g)

počet a hodnota poskytnutých úvěrů na obytné nemovitosti;

h)

splatnost úvěru na obytnou nemovitost v době vzniku.

a)

poměr úrokového krytí v době vzniku (ICR-O);

b)

poměr úvěru k nájmu v době vzniku (LTR-O).

a)

V případě toků úvěrů na obytné nemovitosti poskytnutých ve vykazovaném období by vnitrostátní makroobezřetnostní orgány měly vzít v úvahu:

b)

V případě LTV-O a LSTI-O souvisejících s toky úvěrů na obytné nemovitosti by vnitrostátní makroobezřetnostní orgány měly vzít v úvahu:

c)

V případě DSTI-O (fakultativní ukazatel) souvisejícího s toky úvěrů na obytné nemovitosti by vnitrostátní makroobezřetnostní orgány měly vzít v úvahu:

d)

V případě LTV-C souvisejícího se stavy úvěrů na obytné nemovitosti by vnitrostátní makroobezřetnostní orgány měly vzít v úvahu:

e)

V případě splatnosti v době vzniku týkající se toků úvěrů na obytné nemovitosti by vnitrostátní makroobezřetnostní orgány měly vzít v úvahu:

f)

V případě LTI-O a DTI-O souvisejících s toky úvěrů na obytné nemovitosti by vnitrostátní makroobezřetnostní orgány měly vzít v úvahu:

g)

V případě společného rozdělení LSTI-O, LTV-O a splatnosti úvěru na obytnou nemovitost v době vzniku u toků úvěrů na obytné nemovitosti by vnitrostátní makroobezřetnostní orgány měly vzít v úvahu počet smluv a související částku v národní měně členěné podle kategorií uvedených ve vzoru A v příloze II tohoto doporučení.

h)

V případě společného rozdělení LSTI-O a počáteční doby fixace úrokové sazby u toků úvěrů na obytné nemovitosti by vnitrostátní makroobezřetnostní orgány měly vzít v úvahu počet smluv a související částku v národní měně členěné podle kategorií uvedených ve vzoru A v příloze II tohoto doporučení.

i)

V případě společného rozdělení DTI-O a LTV-O u toků úvěrů na obytné nemovitosti by vnitrostátní makroobezřetnostní orgány měly vzít v úvahu počet smluv a související částku v národní měně členěné podle kategorií uvedených ve vzoru A v příloze II tohoto doporučení.

a)

cenový index;

b)

index pronájmu;

c)

index výnosů z pronájmu;

d)

míra neobsazenosti;

e)

zahájení výstavby;

f)

toky poskytování úvěrů do komerčních nemovitostí (včetně nemovitostí ve výstavbě);

g)

toky nesplácených úvěrů na komerční nemovitosti (včetně nemovitostí ve výstavbě);

h)

toky rezerv na krytí úvěrových ztrát z poskytování úvěrů na komerční nemovitosti (včetně nemovitostí ve výstavbě);

i)

toky rezerv na krytí úvěrových ztrát z poskytování úvěrů na nemovitosti ve výstavbě (jako součást poskytování úvěrů na komerční nemovitosti);

j)

stavy poskytování úvěrů do komerčních nemovitostí (včetně nemovitostí ve výstavbě);

k)

stavy nesplácených úvěrů na komerční nemovitosti (včetně nemovitostí ve výstavbě);

l)

stavy rezerv na krytí úvěrových ztrát z poskytování úvěrů na komerční nemovitosti (včetně nemovitostí ve výstavbě);

m)

stavy poskytování úvěrů na nemovitosti ve výstavbě (jako součást poskytování úvěrů na komerční nemovitosti);

n)

stavy nesplácených úvěrů na nemovitosti ve výstavbě (jako součást poskytování úvěrů na komerční nemovitosti);

o)

stavy rezerv na krytí úvěrových ztrát z poskytování úvěrů na nemovitosti ve výstavbě (jako součást poskytování úvěrů na komerční nemovitosti).

p)

vážený průměr LTV-O v případě toků úvěrů na komerční nemovitosti;

q)

vážený průměr stávajícího poměru úvěru k hodnotě nemovitosti (LTV-C) v případě stavů úvěrů na komerční nemovitosti;

r)

vážený průměr poměru úrokového krytí v době vzniku (ICR-O) v případě toků úvěrů na komerční nemovitosti a vážený průměr stávajícího poměru úrokového krytí (ICR-C) v případě stavů úvěrů na komerční nemovitosti;

s)

vážený průměr poměru pokrytí nákladů na obsluhu dluhu v době vzniku (DSCR-O) v případě toků úvěrů na komerční nemovitosti a vážený průměr stávajícího poměru pokrytí nákladů na obsluhu dluhu (DSCR-C) v případě stavů úvěrů na komerční nemovitosti.

a)

přímé a nepřímé toky investic do komerčních nemovitostí;

b)

toky úprav ocenění investic do komerčních nemovitostí;

c)

přímé a nepřímé stavy investic do komerčních nemovitostí;

d)

stavy úprav ocenění investic do komerčních nemovitostí.

a)

V případě cenového indexu, indexu pronájmu, indexu výnosů z pronájmu, míry neobsazenosti a zahájení výstavby by vnitrostátní makroobezřetnostní orgány měly zvážit členění podle:

b)

V případě toků a stavů úprav ocenění investic do komerčních nemovitostí by vnitrostátní markoobezřetnostní orgány měly zvážit členění podle:

c)

V případě toků a stavů poskytování úvěrů na komerční nemovitosti a dílčí kategorie poskytování úvěrů na nemovitosti ve výstavbě by vnitrostátní makroobezřetnostní orgány měly zvážit členění podle:

d)

V případě toků a stavů nesplácených úvěrů na komerční nemovitosti a dílčí kategorie nesplácených úvěrů na nemovitosti ve výstavbě by vnitrostátní makroobezřetnostní orgány měly zvážit členění podle:

e)

V případě toků a stavů rezerv na krytí úvěrových ztrát z poskytování úvěrů na komerční nemovitosti a dílčí kategorie rezervy na krytí úvěrových ztrát z poskytování úvěrů na nemovitosti ve výstavbě by vnitrostátní makroobezřetnostní orgány měly zvážit členění podle:

a)

V případě toků a stavů investic do komerčních nemovitostí by vnitrostátní makroobezřetnostní orgány měly zvážit členění podle:

b)

V případě toků a stavů přímých investic do komerčních nemovitostí by vnitrostátní makroobezřetnostní orgány měly zvážit členění podle:

c)

V případě toků a stavů nepřímých investic do komerčních nemovitostí by vnitrostátní makroobezřetnostní orgány měly zvážit členění podle:

(1)

„dlužníkem“ osoba, která podepsala nebo spolupodepsala smlouvu o úvěru na obytnou nemovitost nebo smlouvu o úvěru na komerční nemovitost a která od věřitele získala financování;

(2)

„úvěrem na nemovitost koupenou za účelem pronájmu“ součet všech úvěrů nebo úvěrových tranší zajištěných dlužníkem na nemovitosti koupené za účelem pronájmu v okamžiku vzniku úvěru;

(3)

„nemovitostí koupenou za účelem pronájmu“ obytná nemovitost přímo vlastněná soukromou domácností primárně pro účely pronájmu nájemcům;

(4)

„komerční nemovitostí“ nemovitost vytvářející příjem, a to buď stávající, nebo ve výstavbě, s výjimkou:

Je-li využití nemovitosti smíšené, a to jako obytná nemovitost i komerční nemovitost, měla by být považována za dvě různé nemovitosti (například na základě plochy určené pro jednotlivé účely využití), je-li takové členění možné; jinak lze takovou nemovitost klasifikovat podle jejího převládajícího využití;

(5)

„úvěrem na komerční nemovitost“ úvěr, jehož účelem je nabytí komerční nemovitosti (nebo souboru komerčních nemovitostí), nebo úvěr, který je zajištěn komerční nemovitostí (nebo souborem komerčních nemovitostí);

(6)

„zahájením výstavby“ plocha nových komerčních stavebních projektů započatých během vykazovaného období, vyjádřená v metrech čtverečních; není-li tato informace k dispozici, může se zahájením výstavby rozumět počet nových komerčních stavebních projektů započatých během vykazovaného období;

(7)

„stávajícím poměrem úvěru k hodnotě nemovitosti“ (LTV-C) součet všech úvěrů nebo úvěrových tranší zajištěných dlužníkem na nemovitosti k datu vykazování v poměru ke stávající hodnotě nemovitosti;

(8)

„stávající hodnotou nemovitosti“ hodnota nemovitosti stanovená nezávislým externím odhadcem nebo interním odhadcem; není-li takové ohodnocení k dispozici, stávající hodnota nemovitosti může být odhadnuta za pomoci indexu hodnoty nemovitostí, který je dostatečně podrobný, pokud se týká geografického členění a druhu nemovitosti; není-li k dispozici ani tento index hodnoty nemovitostí, lze použít index cen nemovitostí, který je dostatečně podrobný, pokud se týká geografického členění a druhu nemovitosti, s tím, že se uplatní vhodně zvolené snížení hodnoty za účelem zohlednění znehodnocení nemovitosti;

(9)

„obsluhou dluhu“ společná splátka úroků a jistiny v rámci dlužníkova celkového dluhu po určité období (obvykle jeden rok);

(10)

„poměrem pokrytí nákladů na obsluhu dluhu“ (DSCR) roční příjem plynoucí z nájmů komerční nemovitosti, jež je alespoň částečně financovaná dluhem, očištěný o daně a provozní výdaje na udržování hodnoty nemovitosti, v poměru k ročním nákladům na obsluhu dluhu vyplývajícího z úvěru zajištěného nemovitostí; poměr může být hodnotou v době vzniku úvěru (DSCR-O) nebo stávající hodnotou (DSCR-C);

(11)

„poměrem nákladů na obsluhu dluhu k příjmům v době vzniku“ (DSTI-O) roční celkové náklady na správu dluhu v poměru k celkovému ročnímu disponibilnímu příjmu dlužníka v době vzniku úvěru;

(12)

„poměrem dluhu k příjmům v době vzniku“ (DTI-O) celkový dluh dlužníka v době vzniku úvěru v poměru k celkovému ročnímu disponibilnímu příjmu dlužníka v době vzniku úvěru;

(13)

„disponibilním příjmem“ celkový roční disponibilní příjem dlužníka zaznamenaný poskytovatelem úvěru v době vzniku úvěru na obytnou nemovitost, který pokrývá všechny zdroje příjmu po odečtení daní (očištěných o slevy na daních) a pojistného (například na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení nebo pojištění léčebných výloh) a před odečtením výdajů;

(14)

„kupujícím, který kupuje poprvé“ dlužník, jemuž dosud nebyl poskytnut žádný úvěr na obytnou nemovitost; je-li dáno více dlužníků (v případě osob, které spolupodepisují úvěr na obytnou nemovitost) a jednomu z těchto dlužníků byl již dříve poskytnut úvěr na obytnou nemovitost, nepovažuje se žádný z těchto dlužníků za kupujícího, který kupuje poprvé;

(15)

„toky úvěrů“ nové vytváření úvěrů v průběhu vykazovaného období; opětovně sjednané úvěry by v tomto novém vytváření úvěrů měly být zahrnuty, pokud je věřitel považuje za nové úvěrové smlouvy;

(16)

„plně amortizovaným úvěrem“ úvěr na obytnou nemovitost, který je charakterizován periodickými splátkami jistiny podle splátkového kalendáře po dobu trvání úvěru, tak aby jistina byla v plném rozsahu splacena v době splatnosti úvěru;

(17)

„nemovitostí vytvářející příjem“ všechny nemovitosti, které vytvářejí příjem v podobě nájmů nebo zisku z jejich prodeje;

(18)

„poměrem úrokového krytí“ (ICR) hrubý roční výnos z nájmů nemovitosti koupené za účelem pronájmu (tj. před odečtením provozních výdajů a zdaněním) nebo čistý roční výnos z nájmů komerční nemovitosti nebo souboru nemovitostí v poměru k ročním úrokovým nákladům na úvěr zajištěný touto nemovitostí nebo souborem nemovitostí; poměr může být hodnotou v době vzniku úvěru (ICR-O) nebo stávající hodnotou (ICR-C);

(19)

„rezervami na krytí úvěrových ztrát“ celkový objem rezerv vytvořených v úvěrovém portfoliu s cílem zohlednit případné budoucí úvěrové ztráty;

(20)

„poskytnutými úvěry“ celkové úvěry na obytné nemovitosti (vyjádřené jako počet úvěrů nebo jako hodnota úvěrů), které byly poskytnuty ve vykazovaném období;

(21)

„obsluhou úvěru“ společná splátka úroků a jistiny v rámci dlužníkova úvěru na obytnou nemovitost po určité období (obvykle jeden rok);

(22)

„poměrem nákladů na obsluhu úvěru k příjmům v době vzniku“ (LSTI-O) roční náklady na obsluhu úvěru na obytnou nemovitost v poměru k celkovému ročnímu disponibilnímu příjmu dlužníka v době vzniku úvěru;

(23)

„poměrem úvěru k nákladům“ (LTC) počáteční částka všech poskytnutých úvěrů v poměru k výši nákladů spojených s výstavbou nemovitosti do dokončení;

(24)

„poměrem úvěru k příjmům v době vzniku“ (LTI-O) součet všech úvěrů nebo úvěrových tranší zajištěných dlužníkem na nemovitosti v době vzniku úvěru v poměru k celkovému ročnímu disponibilnímu příjmu dlužníka v době vzniku úvěru;

(25)

„poměrem úvěru k nájmu v době vzniku“ (LTR-O) úvěr dlužníka na nemovitost koupenou za účelem pronájmu v době vzniku úvěru v poměru k hrubému ročnímu výnosu z nájmů z nemovitosti koupené za účelem pronájmu (tj. před odečtením provozních výdajů a zdaněním);

(26)

„poměrem úvěru k hodnotě nemovitosti v době vzniku“ (LTV-O) součet všech úvěrů nebo úvěrových tranší zajištěných dlužníkem na nemovitosti v době vzniku úvěru v poměru k hodnotě nemovitosti v době vzniku úvěru;

(27)

„splatností v době vzniku“ doba trvání smlouvy o úvěru na obytnou nemovitost vyjádřená v letech v době vzniku úvěru;

(28)

„vnitrostátním makroobezřetnostním orgánem“ orgán, kterému je na základě vnitrostátních právních předpisů svěřeno provádění makroobezřetnostní politiky ve smyslu doporučení B v doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2011/3 (9);

(29)

„neamortizovaným úvěrem“ úvěr na obytnou nemovitost, který je charakterizován periodickými splátkami maximálně jen úroků z úvěru; neamortizované úvěry, u nichž existuje možnost splacení, by měly být případně identifikovány samostatně;

(30)

„nesplácenými úvěry“ úvěrové expozice, které splňují alespoň jedno z těchto kritérií:

(31)

„úvěrem na nemovitost obývanou vlastníkem“ součet všech úvěrů nebo úvěrových tranší na obytné nemovitosti, které dlužník v okamžiku vzniku úvěru zajistil obytnou nemovitostí obývanou vlastníkem;

(32)

„nemovitostí obývanou vlastníkem“ jakákoli obytná nemovitost, kterou vlastní soukromá domácnost za účelem poskytnutí přístřeší pro vlastníka této nemovitosti;

(33)

„částečně amortizovanými úvěry“ spojení více úvěrů na obytné nemovitosti s různými druhy amortizace;

(34)

„nemovitostí ve výstavbě“ všechny nemovitosti, jejichž výstavba stále probíhá a které mají po dokončení svému vlastníkovi poskytovat výnos ve formě nájmu nebo zisku z prodeje; nezahrnuje demolici budov nebo pozemky vyklízené pro účely možné budoucí výstavby;

(35)

„indexem hodnoty nemovitostí“ index, který odráží průběžné změny ceny i kvality nemovitosti a kterým je například index sestavovaný na základě údajů o transakcích;

(36)

„nájemným“ peněžní částka, kterou nájemce skutečně platí vlastníkovi nemovitosti, a to bez pobídek (např. doby, po kterou se neplatí nájem, příspěvků na renovaci) a poplatků;

(37)

„výnosem z pronájmu“ poměr ročního nájemného k tržní ceně nemovitosti;

(38)

„obytnými nemovitostmi“ nemovitosti nacházející se na území tuzemska, které jsou k dispozici pro účely bydlení a které nabyla, vystavěla či renovovala soukromá domácnost, které nejsou kvalifikovány jako komerční nemovitost. Je-li využití nemovitosti smíšené, měla by být považována za dvě různé nemovitosti (například na základě plochy určené pro jednotlivé účely využití), je-li takové členění možné; jinak lze takovou nemovitost klasifikovat podle jejího převládajícího využití;

(39)

„úvěrem na obytnou nemovitost“ úvěr poskytnutý soukromé domácnosti, který je nezávisle na účelu úvěru zajištěn obytnou nemovitostí;

(40)

„rámcem pro sledování rizik“ pravidelný proces sledování a posuzování systémových rizik vyplývajících z tuzemského trhu nemovitostí, který je založen na spolehlivých analytických metodách a dostatečně reprezentativních údajích;

(41)

„dostatečně reprezentativními údaji“ údaje získané na základě metody vzorků, které se týkají relevantních znaků, o nichž je známo, že se vyskytují ve statistickém souboru jednotek; nejsou předepsány žádné konkrétní metody vzorků a vnitrostátní postupy se považují za dostatečné, pokud je podle odborného stanoviska lze považovat za postupy, které generují objektivní výsledky;

(42)

„mírou neobsazenosti“ plocha, která je k dispozici pro účely pronájmu, v poměru k celkové ploše nemovitosti;

(43)

„úpravami ocenění investic“ náklady, které investor nese za účelem zaúčtování možných budoucích ztrát z investic z důvodu převládajících tržních podmínek;

(44)

„hodnotou nemovitosti v době vzniku“ nižší hodnota z těchto dvou hodnot: transakční hodnota nemovitosti (například uvedená v notářské listině), nebo hodnota stanovená nezávislým externím odhadcem nebo interním odhadcem v době vzniku úvěru; je-li k dispozici pouze jedna z těchto hodnot, měla by být použita tato hodnota.

a)

toto doporučení obsahuje pouze ukazatele nezbytné pro účely finanční stability, u nichž byly identifikovány chybějící údaje;

b)

je třeba náležitě zohlednit zásadu proporcionality, a to s ohledem na:

c)

při posuzování toho, jak jsou prováděna doporučení A až D, je rovněž třeba brát v úvahu pokrok dosažený při shromažďování údajů na úrovni Unie, jak je uvedeno v 15. bodu odůvodnění;

d)

zvláštní kritéria pro provádění doporučení A až E jsou uvedena v příloze I tohoto doporučení.

a)

informace o podstatě a časovém rámci přijímaných opatření;

b)

hodnocení účinnosti přijatých opatření s ohledem na cíle sledované tímto doporučením;

c)

podrobné zdůvodnění nečinnosti či jakéhokoli odchýlení od tohoto doporučení, a to včetně zdůvodnění případného prodlení.

a)

Vnitrostátní makroobezřetnostní orgány se vyzývají, aby do 31. prosince 2018 ESRB a Radě předložily předběžnou zprávu o informacích, které jsou k dispozici nebo dle očekávání budou k dispozici, pro účely provedení doporučení A.

b)

Vnitrostátní makroobezřetnostní orgány se vyzývají, aby do 31. prosince 2020 ESRB a Radě předložily závěrečnou zprávu o provádění doporučení A.

a)

Vnitrostátní makroobezřetnostní orgány se vyzývají, aby do 31. prosince 2018 ESRB a Radě předložily předběžnou zprávu o informacích, které jsou k dispozici nebo dle očekávání budou k dispozici, pro účely provedení doporučení B.

b)

Vnitrostátní makroobezřetnostní orgány se vyzývají, aby do 31. prosince 2020 ESRB a Radě předložily závěrečnou zprávu o provádění doporučení B.

a)

Vnitrostátní makroobezřetnostní orgány se vyzývají, aby do 31. prosince 2018 ESRB a Radě předložily předběžnou zprávu o informacích, které jsou k dispozici nebo dle očekávání budou k dispozici, pro účely provedení doporučení C.

b)

Vnitrostátní makroobezřetnostní orgány se vyzývají, aby do 31. prosince 2020 ESRB a Radě předložily závěrečnou zprávu o provádění doporučení C.

a)

Vnitrostátní makroobezřetnostní orgány se vyzývají, aby do 31. prosince 2018 ESRB a Radě předložily předběžnou zprávu o informacích, které jsou k dispozici nebo dle očekávání budou k dispozici, pro účely provedení doporučení D.

b)

Vnitrostátní makroobezřetnostní orgány se vyzývají, aby do 31. prosince 2020 ESRB a Radě předložily závěrečnou zprávu o provádění doporučení D.

a)

Evropské orgány dohledu se vyzývají, aby do 31. prosince 2017 definovaly vzor pro zveřejňování údajů o expozicích subjektů, nad nimiž vykonávají dohled, na jednotlivých národních trzích komerčních nemovitostí v Unii;

b)

Evropské orgány dohledu se vyzývají, aby do 30. června 2018 zveřejnily údaje uvedené v písmenu a) k 31. prosinci 2017.

c)

Evropské orgány dohledu se vyzývají, aby od 31. března 2019 každoročně zveřejňovaly údaje uvedené v písmenu a) k 31. prosinci předcházejícího roku.

a)

napomáhat příjemcům doporučení tím, že zajistí koordinaci vykazování, poskytne jim příslušné vzory a v případě nutnosti upřesní postup a lhůty pro následné podávání informací;

b)

ověřovat provádění návazných kroků ze strany příjemců doporučení, poskytne jim pomoc na jejich žádost, a o návazných krocích bude informovat Generální radu prostřednictvím řídícího výboru.

a.

Ceny obytných nemovitostí v Rakousku rychle rostou, zejména od roku 2011. Až donedávna byla dynamika vývoje cen obytných nemovitostí mnohem silnější ve Vídni než v ostatních částech Rakouska. Meziroční růst cen obytných nemovitostí mimo Vídeň je však v poslední době výrazný a převyšuje růst cen ve Vídni. Tento vývoj vedl k takové úrovni cen nemovitostí, která se zdá být nad úrovní odpovídající dlouhodobému vývoji domácích fundamentálních faktorů, zejména ve Vídni (2). V ostatních částech země jsou však ceny obytných nemovitostí víceméně v souladu s fundamentálními faktory podle odhadů Oesterreichische Nationalbank (OeNB).

b.

V poslední době lze pozorovat silnou dynamiku vývoje cen obytných nemovitostí současně s výrazným růstem hypotečních úvěrů. Výsledky průzkumu OeNB ohledně úvěrových standardů naznačují uvolňování těchto standardů. Kromě toho z nich vyplývá, že se zvyšuje podíl nových hypotečních dlužníků s vysokým poměrem dluhu k příjmům a vysokým poměrem úvěru k hodnotě nemovitosti. Výsledky průzkumu OeNB je však třeba interpretovat opatrně s ohledem na velké rozdíly ve výsledcích průzkumu mezi jednotlivými bankami, malou velikost zkoumaného vzorku a jeho měnící se složení. Obecně je však třeba poznamenat, že domácnosti, které jsou silně zadluženy v poměru ke svým příjmům nebo hodnotě nemovitosti, by mohly být obzvlášť zranitelné v případě ekonomických šoků, jako je zvýšení nezaměstnanosti nebo pokles příjmů domácností či cen obytných nemovitostí. Za takových okolností může být pro domácnosti složitější splácet své dluhy a počet nesplácených hypoték se může zvýšit, což by mělo za následek přímé úvěrové ztráty bank, zejména v případě poklesu cen obytných nemovitostí. Pokud se naplní nepříznivý scénář pro ekonomiku, mohou s ním spojené negativní dopady na příjmy a majetek domácností zvýraznit úvodní šok, čímž se dále zvýší přímé a nepřímé nepříznivé dopady na finanční stabilitu (např. pokud domácnosti musí snížit spotřebu, aby byly schopny splácet své hypoteční úvěry). K posouzení systémového dopadu potenciálního uvolňování úvěrových standardů je třeba disponovat větším množstvím informací o těchto standardech získaných na základě širšího vzorku finančních zprostředkovatelů.

c.

Rychlejší růst cen rezidenčních nemovitostí ve srovnání s růstem příjmů domácností, který lze v poslední době v Rakousku pozorovat, způsobuje, že je pro domácnosti složitější pořídit si vlastní bydlení a může vést k celkovému zvýšení zadluženosti domácností a/nebo zvýšení počtu domácností s vysokou úrovní dluhu. Vzhledem k silné úvěrové dynamice a dynamice vývoje cen obytných nemovitostí navíc existuje nebezpečí dalšího uvolňování úvěrových standardů.

d.

Expozice rakouských bank vyplývající z hypotečních úvěrů jsou ve srovnání s ostatními zeměmi Unie nízké. To souvisí s nízkým podílem vlastnického bydlení (3) a poměrně malým podílem držitelů hypoték mezi domácnostmi s vlastním bydlením v Rakousku. Celkové expozice rakouských bank v souvislosti s činností v oblasti nemovitostí, včetně úvěrů do stavebnictví atd., jsou však ve srovnání s jinými zeměmi o něco vyšší. Průměrné rizikové váhy v případě rakouských bank, které uplatňují modely založené na interním ratingu, značně převyšují průměr Unie. Z tohoto důvodu je rakouský bankovní sektor relativně méně zranitelný, pokud jde o potenciální přímá rizika plynoucí ze sektoru obytných nemovitostí. Je však třeba uvést, že celková průměrná kapitalizace rakouských bank je mírně pod průměrem Unie.

e.

Analýza povahy zjištěných zranitelných míst v Rakousku bere do úvahy jak faktory snižující riziko, tak i faktory, které riziko zvyšují. Mezi faktory zvyšující riziko patří významný podíl úvěrů s pohyblivou úrokovou sazbou (a to jak u nových úvěrů, tak i mezi stávajícími úvěry), které vystavují domácnosti úrokovému riziku, a dále k těmto faktorům patří úvěry na bydlení v cizí měně, které vystavují domácnosti riziku kurzovému. Podíl hypotečních úvěrů s pohyblivou úrokovou sazbou nebo úvěrů poskytnutých v cizí měně se však snižuje. Z řady analýz navíc vyplývá, že zejména dlužníci, kteří mají v Rakousku úvěry na bydlení v cizí měně, disponují značnými rezervami na krytí rizik, díky nimž jsou tedy méně ohroženi. Mezi další faktory snižující riziko patří relativně nízký podíl vlastnického bydlení, který je po desetiletí stabilní, spolu s rozvinutým trhem nájemního bydlení a celkovou mírnou úrovní zadluženosti domácností. Většina hypoték je navíc amortizována a dlužníky jsou obvykle majetnější domácnosti.

f.

ESRB bere na vědomí opatření přijatá rakouskými orgány, včetně očekávání týkajících se udržitelných úvěrových standardů, jež byla oznámena bankám (4). Rakouský orgán pro stabilitu finančního trhu (Finanzmarktstabilitätsgremium - FMSG) kromě toho doporučil ministerstvu financí rozšířit soubor makroobezřetnostních nástrojů o nástroje v oblasti financování nemovitostí týkající se dlužníka, tak aby FMSG mohl reagovat na systémová rizika plynoucí z neudržitelného vývoje na trhu s nemovitostmi (5). Ceny obytných nemovitostí a objem poskytovaných hypotečních úvěrů silně rostou, některé skupiny domácností vykazují vysokou úroveň zadlužení a existují náznaky uvolňování úvěrových standardů. I když jsou opatření přijatá rakouskými orgány vzhledem k povaze zranitelných míst v sektoru obytných nemovitostí v Rakousku přiměřená, nemusí k jejich úplnému vyřešení postačovat,