ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 441

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Ročník 59
28. listopadu 2016


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Soudní dvůr Evropské unie

2016/C 441/01

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

1


 

V   Oznámení

 

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

 

Soudní dvůr

2016/C 441/02

Věc C-218/15: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 6. října 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale ordinario di Campobasso – Itálie) – trestní řízení proti Gianpaolu Paolettimu a dalším Řízení o předběžné otázce — Článek 6 SEU — Článek 49 Listiny základních práv Evropské unie — Zásada retroaktivního použití mírnějšího ustanovení trestního zákona — Italští státní příslušníci, kteří organizovali nepovolený vstup a pobyt rumunských státních příslušníků na území italského státu — Skutky dokonané před přistoupením Rumunska k Evropské unii — Důsledky přistoupení Rumunska pro trestný čin napomáhání k nepovolenému přistěhovalectví — Uplatňování unijního práva — Příslušnost Soudního dvora

2

2016/C 441/03

Věc C-318/15: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 6. října 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale Amministrativo Regionale per il Piemonte – Itálie) – Tecnoedi Costruzioni Srl v. Comune di Fossano Řízení o předběžné otázce — Veřejné zakázky na stavební práce — Směrnice 2004/18/ES — Článek 7 písm. c) — Částky prahových hodnot pro veřejné zakázky — Nedosažení prahové hodnoty — Mimořádně nízké nabídky — Automatické vyloučení — Možnost veřejného zadavatele — Povinnosti veřejného zadavatele vyplývající ze svobody usazování, volného pohybu služeb a obecné zásady zákazu diskriminace — Zakázky mající nepochybný přeshraniční význam

3

2016/C 441/04

Věc C-412/15: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 5. října 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hessisches Finanzgericht – Německo) – TMD Gesellschaft für transfusionsmedizinische Dienste mbH v. Finanzamt Kassel II – Hofgeismar Řízení o předběžné otázce — Daně — Daň z přidané hodnoty — Směrnice 2006/112/ES — Osvobození některých činností ve veřejném zájmu od daně — Článek 132 odst. 1 písm. d) — Dodání lidských orgánů, lidské krve a mateřského mléka — Rozsah — Zpracovaná a pro průmyslové účely použitá lidská krevní plazma

3

2016/C 441/05

Věc C-466/15: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 6. října 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d'État – Francie) – Jean-Michel Adrien a další v. Premier ministre, Ministre des finances et des comptes publics, Ministre de la décentralisation et de la fonction publique Řízení o předběžné otázce — Volný pohyb pracovníků — Národní úředníci přidělení k orgánu nebo instituci Unie — Starobní důchod — Právo volby — Pozastavení nebo zachování účasti ve vnitrostátním důchodovém systému — Omezení souběhu důchodu, na který vznikl nárok na základě vnitrostátního důchodového systému, s důchodem, na který vznikl nárok na základě důchodového systému Unie

4

2016/C 441/06

Věc C-572/15: Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 5. října 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce R – Estonsko) – F. v. A Řízení o předběžné otázce — Průmyslové a obchodní vlastnictví — Patent — Dodatkové ochranné osvědčení — Nařízení (ES) č. 469/2009 — Článek 21 odst. 2 — Přechodná ustanovení — Osvědčení vydané v souladu s vnitrostátními právními předpisy členského státu před jeho přistoupením k Evropské unii — Výklad čl. 21 odst. 2 — Doba platnosti osvědčení — Platnost čl. 21 odst. 2 — Úprava sekundárního práva vyplývající přímo z aktu o přistoupení — Nedostatek pravomoci Soudního dvora

5

2016/C 441/07

Věc C-576/15: Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 5. října 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Administrativen sad Veliko Tarnovo – Bulharsko) – Маja Маrinova ET v. Direktor na Direkcia Obzchalvane i danachno-osiguritelna praktika Veliko Tarnovo pri Centralno upravlenie na Nacionalnata agencia za prichodite Řízení o předběžné otázce — Daňové právní předpisy — Daň z přidané hodnoty — Směrnice 2006/112/ES — Článek 2 odst. 1 písm. a) — Článek 9 odst. 1 — Článek 14 odst. 1 — Články 73, 80 a 273 — Zásady daňové neutrality a proporcionality — Daňový únik — Nesrovnalosti v účetnictví — Zatajení dodávek a příjmů — Určení základu daně

5

2016/C 441/08

Věc C-583/15: Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 5. října 2016 – Evropská komise v. Portugalská republika Nesplnění povinnosti státem — Dopravní politika — Nařízení (ES) č. 1071/2009 — Silniční doprava — Zjednodušení a správní spolupráce — Článek 16 odst. 1 a 5 — Vnitrostátní elektronický rejstřík podniků silniční dopravy — Vzájemné propojení vnitrostátních elektronických rejstříků

6

2016/C 441/09

Věc C-23/16: Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 5. října 2016 – Evropská komise v. Polská republika Nesplnění povinnosti státem — Nařízení (ES) č. 1071/2009 — Společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě — Článek 16 odstavce 1 a 5 — Vnitrostátní elektronický rejstřík podniků silniční dopravy — Neexistence vzájemného propojení s vnitrostátními elektronickými rejstříky jiných členských států

7

2016/C 441/10

Věc C-472/16: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de Castilla y León (Španělsko) dne 24. srpna 2016 – Jorge Luís Colino Sigüenza v. Ayuntamiento de Valladolid a IN-PULSO MUSICAL Sociedad Cooperativa

7

2016/C 441/11

Věc C-474/16: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná cour d'appel de Colmar (Francie) dne 29. srpna 2016 – Ministère public, Belu Dienstleistung GmbH & Co KG, Stefan Nikless

8

2016/C 441/12

Věc C-486/16: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de Primera Instancia de Alicante (Španělsko) dne 12. září 2016 – Bankia S.A. v. Alfredo Sánchez Martínez a Sandra Sánchez Triviño

9

2016/C 441/13

Věc C-491/16: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Supremo Tribunal Administrativo (Portugalsko) dne 14. září 2016 – Instituto de Financiamento da Agricultura e Pescas, IP, v. Maxiflor – Promoção e Comercialização de Plantas, Importação e Exportação, L.da

10

2016/C 441/14

Věc C-498/16: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Obersten Gerichtshofs (Rakousko) dne 19. září 2016 – Maximilian Schrems v. Facebook Ireland Limited

10

2016/C 441/15

Věc C-505/16 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 23. září 2016 Olgou Stanislavivnou Janukovyč, jako dědičkou Viktora Viktorovyče Janukovyče proti usnesení Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 12. července 2016 ve věci T-347/14, Olga Stanislavivna Janukovyč v. Rada Evropské unie

11

2016/C 441/16

Věc C-507/16: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen sad Sofia grad (Bulharsko) dne 26. září 2016 – Еntertainment Balgaria System ЕООD v. Direktor na Direktsia Obzhalvane i danachno-osiguritelna praktika – Sofia

13

2016/C 441/17

Věc C-511/16: Žaloba podaná dne 29. září 2016 – Evropská komise v. Lucemburské velkovévodství

13

 

Tribunál

2016/C 441/18

Věc T-351/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 18. října 2016 – Crown Equipment (Suzhou) a Crown Gabelstapler v. Rada Dumping — Dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Číny — Konečné antidumpingové clo — Žaloba na neplatnost — Bezprostřední dotčení — Osobní dotčení — Přípustnost — Určení běžné hodnoty — Článek 2 odst.7 písm. a) nařízení (ES) č. 1225/2009 — Pravidlo nižšího cla — Článek 9 odst. 4 nařízení č. 1225/2009 — Povinnost odůvodnění

15

2016/C 441/19

Věc T-367/14: Rozsudek Tribunálu ze dne 18. října 2016 – August Storck v. EUIPO – Chiquita Brands (Fruitfuls) Ochranná známka Evropské unie — Řízení o zrušení — Slovní ochranná známka Evropské unie — Řádné užívání — Článek 51 odst. 1 písm. a) a čl. 51 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009

15

2016/C 441/20

Věc T-418/14: Rozsudek Tribunálu ze dne 18. října 2016 – Sina Bank v. Rada Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Omezující opatření přijatá vůči Íránu s cílem zabránit šíření jaderných zbraní — Zmrazení finančních prostředků — Žaloba na neplatnost — Lhůta pro podání žaloby — Úprava návrhových žádání — Přípustnost — Povinnost uvést odůvodnění — Právo na obhajobu — Právo na účinnou soudní ochranu — Zjevně nesprávné posouzení — Posun časových účinků zrušení aktů

16

2016/C 441/21

Věc T-824/14: Rozsudek Tribunálu ze dne 18. října 2016 – Eveready Battery Company v. EUIPO – Hussain a další (POWER EDGE) Ochranná známka Evropské unie — Námitkové řízení — Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie POWER EDGE — Starší slovní ochranná známka Evropské unie EDGE — Relativní důvod pro zamítnutí — Nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 — Skutečné užívání starší ochranné známky — Článek 15 odst. 1 a čl. 42 odst. 2 nařízení č. 207/2009

17

2016/C 441/22

Věc T-56/15: Rozsudek Tribunálu ze dne 18. října 2016 – Raimund Schmitt Verpachtungsgesellschaft v. EUIPO (BRAUWELT) Ochranná známka Evropské unie — Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie BRAUWELT — Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu — Popisný charakter — Nedostatek rozlišovací způsobilosti — Článek 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 207/2009 — Rozlišovací způsobilost získaná užíváním — Článek 7 odst. 3 nařízení č. 207/2009 — Právo být vyslechnut — Povinnost uvést odůvodnění — Článek 75 nařízení č. 207/2009

18

2016/C 441/23

Věc T-776/15: Rozsudek Tribunálu ze dne 18. října 2016 – Meissen Keramik v. EUIPO (MEISSEN KERAMIK) Ochranná známka Evropské unie — Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie MEISSEN KERAMIK — Absolutní důvody pro zamítnutí — Popisný charakter — Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009

19

2016/C 441/24

Věc T-662/16: Žaloba podaná dne 12. září 2016 – Gall Pharma v. EUIPO – Pfizer (Styriagra)

19

2016/C 441/25

Věc T-667/16 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 19. září 2016 Pietrem De Meyerem a dalšími proti rozsudku vydanému dne 20. července 2016 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-113/15, Adriaen a další v. Komise

20

2016/C 441/26

Věc T-668/16 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 19. září 2016 HL proti rozsudku vydanému dne 20. července 2016 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-112/15, HL v. Komise

22

2016/C 441/27

Věc T-681/16: Žaloba podaná dne 23. září 2016 – Henkel Electronic Materials (Belgium) v. Komise

23

2016/C 441/28

Věc T-682/16: Žaloba podaná dne 23. září 2016 – Francie v. Komise

24

2016/C 441/29

Věc T-689/16: Žaloba podaná dne 24. září 2016 – PL v. Komise

25

2016/C 441/30

Věc T-691/16: Žaloba podaná dne 26. září 2016 – Elevolution-Engenharia v. Komise

26

2016/C 441/31

Věc T-692/16: Žaloba podaná dne 27. září 2016 – CJ v. ECDC

26

2016/C 441/32

Věc T-693/16 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 28. září 2016 HG proti rozsudku vydanému dne 19. července 2016 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-149/15, HG v. Komise

27

2016/C 441/33

Věc T-695/16 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 29. září 2016 Evropskou komisí proti rozsudku vydanému dne 20. července 2016 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-104/15, v. Komise ( *1 )

28

2016/C 441/34

Věc T-698/16: Žaloba podaná dne 23. září 2016 – Trasta Komercbanka a další v. ECB

29

2016/C 441/35

Věc T-702/16 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 30. září 2016 Josém Barrosem Trutou, Marcem Forlim, Calogerem Galantem, Bernardem Gradelem proti rozsudku vydanému dne 20. července 2016 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-126/15, Barroso Truta a další v. Soudní dvůr

30

2016/C 441/36

Věc T-715/16: Žaloba podaná dne 7. října 2016 – Pebagua v. Komise

31

2016/C 441/37

Věc T-717/16: Žaloba podaná dne 4. října 2016 – Waldhausen v. EUIPO (Zobrazení siluety koňské hlavy)

31

2016/C 441/38

Věc T-719/16: Žaloba podaná dne 7. října 2016 – Berliner Stadtwerke v. EUIPO (berlinWärme)

32

2016/C 441/39

Věc T-720/16: Žaloba podaná dne 10. října 2016 – ARFEA v. Komise

32

2016/C 441/40

Věc T-724/16 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 12. října 2016 Giorgio Cocchi a Nicola Falcione proti usnesení vydanému dne 2. srpna 2016 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-134/11, Cocchi a Falcione v. Komise

34


 


 

(*1)   Údaje vymazané v rámci zajištění ochrany jednotlivců ve spojitosti se zpracováním osobních dat.

CS

 

S ohledem na ochranu osobních dat nelze zobrazit některé údaje obsažené v tomto vydání, a proto byla publikovaná nová autentické verze.


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Soudní dvůr Evropské unie

28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/1


Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2016/C 441/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 428, 21.11.2016

Dřívější publikace

Úř. věst. C 419, 14.11.2016

Úř. věst. C 410, 7.11.2016

Úř. věst. C 402, 31.10.2016

Úř. věst. C 392, 24.10.2016

Úř. věst. C 383, 17.10.2016

Úř. věst. C 371, 10.10.2016

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu


V Oznámení

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

Soudní dvůr

28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/2


Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 6. října 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale ordinario di Campobasso – Itálie) – trestní řízení proti Gianpaolu Paolettimu a dalším

(Věc C-218/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 6 SEU - Článek 49 Listiny základních práv Evropské unie - Zásada retroaktivního použití mírnějšího ustanovení trestního zákona - Italští státní příslušníci, kteří organizovali nepovolený vstup a pobyt rumunských státních příslušníků na území italského státu - Skutky dokonané před přistoupením Rumunska k Evropské unii - Důsledky přistoupení Rumunska pro trestný čin napomáhání k nepovolenému přistěhovalectví - Uplatňování unijního práva - Příslušnost Soudního dvora“)

(2016/C 441/02)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale ordinario di Campobasso

Účastníci původního trestního řízení

Gianpaolo Paoletti, Umberto Castaldi, Domenico Faricelli, Antonio Angelucci, Mauro Angelucci, Antonio D’Ovidio, Camillo Volpe, Giampaolo Canzano, Raffaele Di Giovanni a Antonio Della Valle

Výrok

Článek 6 SEU a článek 49 Listiny základních práv Evropské unie musí být vykládány v tom smyslu, že přistoupení státu k Unii nebrání tomu, aby mohl jiný členský stát uložit trestní sankci osobám, které se před tímto přistoupením dopustily trestného činu napomáhání protiprávnímu přistěhovalectví státních příslušníků prvně uvedeného státu.


(1)  Úř. věst. C 262, 10.8.2015.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/3


Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 6. října 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale Amministrativo Regionale per il Piemonte – Itálie) – Tecnoedi Costruzioni Srl v. Comune di Fossano

(Věc C-318/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Veřejné zakázky na stavební práce - Směrnice 2004/18/ES - Článek 7 písm. c) - Částky prahových hodnot pro veřejné zakázky - Nedosažení prahové hodnoty - Mimořádně nízké nabídky - Automatické vyloučení - Možnost veřejného zadavatele - Povinnosti veřejného zadavatele vyplývající ze svobody usazování, volného pohybu služeb a obecné zásady zákazu diskriminace - Zakázky mající nepochybný přeshraniční význam“)

(2016/C 441/03)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per il Piemonte

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Tecnoedi Costruzioni Srl

Žalovaný: Comune di Fossano

Výrok

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná rozhodnutím Tribunale amministrativo regionale per il Piemonte (regionální správní soud Piemontu, Itálie) ze dne 29. dubna 2015 je nepřípustná.


(1)  Úř. věst. C 311, 21.9.2015.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/3


Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 5. října 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hessisches Finanzgericht – Německo) – TMD Gesellschaft für transfusionsmedizinische Dienste mbH v. Finanzamt Kassel II – Hofgeismar

(Věc C-412/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daně - Daň z přidané hodnoty - Směrnice 2006/112/ES - Osvobození některých činností ve veřejném zájmu od daně - Článek 132 odst. 1 písm. d) - Dodání lidských orgánů, lidské krve a mateřského mléka - Rozsah - Zpracovaná a pro průmyslové účely použitá lidská krevní plazma“)

(2016/C 441/04)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Hessisches Finanzgericht

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: TMD Gesellschaft für transfusionsmedizinische Dienste mbH

Žalovaný: Finanzamt Kassel II – Hofgeismar

Výrok

Článek 132 odst. 1 písm. d) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že dodání lidské krve, která jsou členské státy povinny osvobodit od daně na základě tohoto ustanovení, nezahrnují dodání plazmy získané z lidské krve, pokud tato plazma není určena k přímému terapeutickému využití, ale výlučně k výrobě léčivých přípravků.


(1)  Úř. věst. C 398, 30.11.2015.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/4


Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 6. října 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d'État – Francie) – Jean-Michel Adrien a další v. Premier ministre, Ministre des finances et des comptes publics, Ministre de la décentralisation et de la fonction publique

(Věc C-466/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Volný pohyb pracovníků - Národní úředníci přidělení k orgánu nebo instituci Unie - Starobní důchod - Právo volby - Pozastavení nebo zachování účasti ve vnitrostátním důchodovém systému - Omezení souběhu důchodu, na který vznikl nárok na základě vnitrostátního důchodového systému, s důchodem, na který vznikl nárok na základě důchodového systému Unie“)

(2016/C 441/05)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Žalobci: Jean-Michel Adrien, Frédéric Baron, Catherine Blanchin, Marc Bouillaguet, Anne-Sophie Chalhoub, Denis d'Ersu, Laurent Gravière, Vincent Cador, Roland Moustache, Jean-Richard de la Tour, Anne Schneider, Bernard Stamm, Éléonore von Bardeleben

Žalovaní: Premier ministre, Ministre des finances et des comptes publics, Ministre de la décentralisation et de la fonction publique

Výrok

Článek 45 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená ve věci v původním řízení, jejímž důsledkem je, že vnitrostátní úředník přidělený k orgánu nebo instituci Unie, který si zvolil zůstat po dobu svého přidělení účastníkem vnitrostátního důchodového systému, ztratí všechny výhody nebo jejich část odpovídající jeho účasti na posledně uvedeném systému, pokud dovrší deset let služby v Unii potřebných pro vznik nároku na důchod na základě důchodového systému Unie.


(1)  Úř. věst. C 381, 6.11.2015.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/5


Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 5. října 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce R – Estonsko) – F. v. A

(Věc C-572/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Průmyslové a obchodní vlastnictví - Patent - Dodatkové ochranné osvědčení - Nařízení (ES) č. 469/2009 - Článek 21 odst. 2 - Přechodná ustanovení - Osvědčení vydané v souladu s vnitrostátními právními předpisy členského státu před jeho přistoupením k Evropské unii - Výklad čl. 21 odst. 2 - Doba platnosti osvědčení - Platnost čl. 21 odst. 2 - Úprava sekundárního práva vyplývající přímo z aktu o přistoupení - Nedostatek pravomoci Soudního dvora“)

(2016/C 441/06)

Jednací jazyk: estonština

Předkládající soud

Riigikohus

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: F. Hoffmann-La Roche AG

Žalovaná: Accord Healthcare OÜ

Výrok

1)

Soudní dvůr Evropské unie nemá pravomoc rozhodnout o platnosti čl. 21 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 469/2009 ze dne 6. května 2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky, ve znění Aktu o podmínkách přistoupení Chorvatské republiky a o úpravách Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

2)

Článek 21 odst. 2 nařízení č. 469/2009, ve znění pozdějších změn, musí být vykládán v tom smyslu, že se vztahuje na dodatkové ochranné osvědčení k určitému léčivému přípravku vydané členským státem před jeho přistoupením k Evropské unii. Pokud byl tento léčivý přípravek v rámci Evropského hospodářského prostoru předmětem registrace předcházející registraci v uvedeném členském státě a případně přistoupení tohoto státu k Unii, musí být při určení doby platnosti uvedeného dodatkového ochranného osvědčení přihlédnuto pouze k této první registraci.


(1)  Úř. věst. C 27, 25. 1. 2016.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/5


Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 5. října 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Administrativen sad Veliko Tarnovo – Bulharsko) – Маja Маrinova ET v. Direktor na Direkcia „Obzchalvane i danachno-osiguritelna praktika“ Veliko Tarnovo pri Centralno upravlenie na Nacionalnata agencia za prichodite

(Věc C-576/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daňové právní předpisy - Daň z přidané hodnoty - Směrnice 2006/112/ES - Článek 2 odst. 1 písm. a) - Článek 9 odst. 1 - Článek 14 odst. 1 - Články 73, 80 a 273 - Zásady daňové neutrality a proporcionality - Daňový únik - Nesrovnalosti v účetnictví - Zatajení dodávek a příjmů - Určení základu daně“)

(2016/C 441/07)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Administrativen sad Veliko Tarnovo

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Маja Маrinova ET

Žalovaný: Direktor na Direkcia „Obzchalvane i danachno-osiguritelna praktika“ Veliko Tarnovo pri Centralno upravlenie na Nacionalnata agencia za prichodite

Výrok

Článek 2 odst. 1 písm. a), článek 9 odst. 1, článek 14 odst. 1 a články 73 a 273 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, jakož i zásada daňové neutrality musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená ve věci v původním řízení, podle které v případě absence zboží, které jí bylo dodáno, ve skladu osoby povinné k dani a neevidování příslušných daňových dokumentů v účetnictví této osoby povinné k dani může správce daně předpokládat, že uvedená osoba povinná k dani následně prodala toto zboží třetím osobám, a může podle pravidel, která nejsou stanovena touto směrnicí, stanovit základ daně pro prodeje uvedeného zboží na základě skutkových poznatků, kterými disponuje. Předkládajícímu soudu však přísluší ověřit, že ustanovení této vnitrostátní právní úpravy nejdou nad rámec toho, co je nezbytné k zajištění správného výběru DPH a předcházení daňovým únikům.


(1)  Úř. věst. C 27, 25.1.2016.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/6


Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 5. října 2016 – Evropská komise v. Portugalská republika

(Věc C-583/15) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Dopravní politika - Nařízení (ES) č. 1071/2009 - Silniční doprava - Zjednodušení a správní spolupráce - Článek 16 odst. 1 a 5 - Vnitrostátní elektronický rejstřík podniků silniční dopravy - Vzájemné propojení vnitrostátních elektronických rejstříků“)

(2016/C 441/08)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: J. Hottiaux, M. M. Farrajota a P. Guerra e Andrade, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika (zástupci: L. Inez Fernandes, M. Figueiredo a C. Guerra Santos, zmocněnci)

Výrok

1)

Portugalská republika tím, že nezřídila vnitrostátní elektronický rejstřík podniků silniční dopravy a nepropojila jej s vnitrostátními elektronickými rejstříky ostatních členských států, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 16 odst. 1 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES.

2)

Portugalské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 38, 1.2.2016, s. 29.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/7


Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 5. října 2016 – Evropská komise v. Polská republika

(Věc C-23/16) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Nařízení (ES) č. 1071/2009 - Společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě - Článek 16 odstavce 1 a 5 - Vnitrostátní elektronický rejstřík podniků silniční dopravy - Neexistence vzájemného propojení s vnitrostátními elektronickými rejstříky jiných členských států“)

(2016/C 441/09)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupce: J. Hottiaux, zmocněnec)

Žalovaná: Polská republika (zástupce: B. Majczyna, zmocněnec)

Výrok

1)

Polská republika tím, že nevytvořila vnitrostátní elektronický rejstřík podniků silniční dopravy a nepropojila ho s vnitrostátními elektronickými rejstříky jiných členských států, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 16 odst. 1 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES.

2)

Polské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 98, 14. 3. 2016.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/7


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de Castilla y León (Španělsko) dne 24. srpna 2016 – Jorge Luís Colino Sigüenza v. Ayuntamiento de Valladolid a IN-PULSO MUSICAL Sociedad Cooperativa

(Věc C-472/16)

(2016/C 441/10)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Superior de Justicia de Castilla y León

Účastníci původního řízení

Odvolatel: Jorge Luís Colino Sigüenza

Odpůrci: Ayuntamiento de Valladolid a IN-PULSO MUSICAL Sociedad Cooperativa

Předběžné otázky

1)

Musí se mít za to, že k převodu ve smyslu směrnice 2001/23/ES (1) došlo v případě, že držitel povolení k provozování hudební školy v rámci městského úřadu, který získává veškeré hmotné prostředky (prostory, nástroje, učebny, zařízení) od zmíněného městského úřadu, uzavírá smlouvy s vlastními zaměstnanci a poskytuje své služby během období školního roku, ukončil činnost dne 1. dubna 2013, tj. dva měsíce před ukončením školního roku, přičemž vrátil všechny hmotné prostředky městskému úřadu, který na tuto činnost s cílem ukončit školní rok 2012–2013 nenavázal, ale vyhlásil nové výběrové řízení na nového dodavatele, který znovu zahájil činnost v září 2013 na začátku nového školního roku 2013–2014, kdy městský úřad pro tento účel převedl na nového dodavatele nezbytné hmotné prostředky (prostory, nástroje, učebny, zařízení), které předtím patřily bývalému dodavateli?

2)

Bude-li odpověď na předchozí otázku kladná, je pro účely čl. 4 odst. 1 směrnice 2001/23/ES nutné mít za to, že za výše uvedených okolností, kdy nesplnění povinností na straně hlavního podniku (městského úřadu) vede k tomu, že první dodavatel musí ukončit svou činnost a propustit všechny své zaměstnance, načež zmíněný hlavní podnik převede hmotné prostředky na druhého dodavatele, který pokračuje v téže činnosti, došlo k propuštění zaměstnanců prvního dodavatele výlučně „z hospodářských, technických nebo organizačních důvodů, se kterými jsou spojeny změny stavu zaměstnanců“, a nebo důvodem k tomuto propuštění byl „[p]řevod podniku, závodu nebo části podniku nebo závodu“, což tento článek zakazuje?

3)

Bude-li předchozí otázka zodpovězena tak, že důvodem propuštění byl převod, což je v rozporu se směrnicí 2001/23/ES, musí se článek 47 Listiny základních práv Evropské unie vykládat v tom smyslu, že brání tomu, aby vnitrostátní právní úprava zakazovala soudům rozhodovat ve věci samé o tvrzeních, jimiž zaměstnanec v individuálním řízení napadl své propuštění, k němuž došlo v rámci hromadného propouštění, s cílem hájit práva, která mu náleží podle směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů a směrnice Rady 98/59/ES (2) ze dne 20. července o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění, a to vzhledem k tomu, že byl předtím vydán pravomocný rozsudek o hromadném propouštění v řízení, jehož účastníkem se daný zaměstnanec nemohl stát, na rozdíl od odborů působících v daném podniku a/nebo kolektivních právních zástupců zaměstnanců?


(1)  Směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů (Úř. věst. L 82, s. 16; Zvl. vyd. 05/04, s. 98).

(2)  Úř. věst. 1998, L 225, s. 16.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/8


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná cour d'appel de Colmar (Francie) dne 29. srpna 2016 – Ministère public, Belu Dienstleistung GmbH & Co KG, Stefan Nikless

(Věc C-474/16)

(2016/C 441/11)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour d'appel de Colmar

Účastníci původního řízení

Žalobci: Ministère public, Belu Dienstleistung GmbH & Co KG, Stefan Nikless

Předběžná otázka

Je účinek spojený s osvědčením A1, vydaným institucí určenou orgánem členského státu, jehož právní předpisy v oblasti sociálního zabezpečení zůstávají použitelné v situaci zaměstnance, pro pracovní agenturu dočasné práce v souladu s článkem 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (1), závazný jednak pro instituce a orgány hostitelského státu a jednak pro soudy téhož členského státu, pokud je zjištěno, že podmínky činnosti zaměstnance zjevně spadají mimo oblast věcné působnosti zvláštních pravidel uvedených v čl. 12 odst. 1 a 2 nařízení č. 883/2004?


(1)  Úř. věst. L 284, s. 1.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/9


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de Primera Instancia de Alicante (Španělsko) dne 12. září 2016 – Bankia S.A. v. Alfredo Sánchez Martínez a Sandra Sánchez Triviño

(Věc C-486/16)

(2016/C 441/12)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de Primera Instancia de Alicante

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Bankia S.A.

Odpůrci: Alfredo Sánchez Martínez a Sandra Sánchez Triviño

Předběžné otázky

1)

Je v rozporu s čl. 4 odst. 1 a s čl. 7 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS (1) ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách, vychází-li se v okamžiku, kdy se rozhoduje o zneužívající povaze takové klauzule o předčasné splatnosti sjednané mezi podnikatelem a spotřebitelem, jako je klauzule obsažená ve sporné smlouvě, nejen z okolností existujících v okamžiku uzavření smlouvy, nýbrž i ze závažnosti nesplnění povinnosti spotřebitele, k němuž došlo až po uzavření smlouvy?

2)

Je v rozporu se zásadou efektivity stanovenou v čl. 7 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách, je-li nařízen výkon exekučního titulu na základě klauzule o předčasné splatnosti, která byla prohlášena za zneužívající pravomocným rozsudkem soudu vydaným v předchozím řízení o výkonu exekučního titulu týkajícího se nemovitosti zatížené hypotékou, které bylo vedeno mezi týmiž účastníky řízení a na základě téže smlouvy o hypotečním úvěru, přestože podle vnitrostátního právního řádu toto dřívější rozhodnutí soudu nezakládá pozitivní účinky materiální překážky věci pravomocně rozsouzené, avšak podle téhož vnitrostátního právního řádu není možné zahájit nové řízení o výkonu téhož exekučního titulu?

3)

V souvislosti s řízením o výkonu exekučního titulu týkajícího se nemovitosti zatížené hypotékou, v němž soud v prvním stupni tento výkon zamítl, přičemž vycházel z klauzule o předčasné splatnosti, která byla prohlášena za zneužívající v jiném řízení o výkonu exekučního titulu týkajícího se nemovitosti zatížené hypotékou, již dříve vedeném mezi týmiž účastníky řízení a vycházejícím z téhož exekučního titulu, přičemž výše uvedené zamítnutí výkonu exekučního titulu bylo zrušeno odvolacím orgánem, který vrátil věc soudu v prvním stupni, aby nařídil výkon exekučního titulu, je v rozporu se zásadou efektivity stanovenou v čl. 7 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách, je-li soud v prvním stupni vázán rozhodnutím přijatým v odvolacím řízení, nebo se musí vnitrostátní právo vykládat v tom smyslu, že soud v prvním stupni není vázán rozhodnutím přijatým ve druhém stupni, pokud již existuje dříve vydané pravomocné rozhodnutí soudu, jímž byla prohlášena neplatnost klauzule o předčasné splatnosti, z níž vycházel výkon exekučního titulu, přičemž i v takovémto případě musí být odmítnuto projednání návrhu na výkon exekučního titulu?


(1)  Úř. věst. 1993, L 95 s. 29; Zvl. vyd. 15/02, s. 288


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/10


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Supremo Tribunal Administrativo (Portugalsko) dne 14. září 2016 – Instituto de Financiamento da Agricultura e Pescas, IP, v. Maxiflor – Promoção e Comercialização de Plantas, Importação e Exportação, L.da

(Věc C-491/16)

(2016/C 441/13)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Supremo Tribunal Administrativo

Účastníci původního řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Instituto de Financiamento da Agricultura e Pescas, IP

Žalobkyně: Maxiflor – Promoção e Comercialização de Plantas, Importação e Exportação, L.da

Předběžné otázky

1)

Je třeba mít za to, že Operační program rozvoje venkova („Program AGRO“) představuje „víceletý program“ podle článku 14 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 (1) ze dne 21. června 1999 [zrušeného článkem 107 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (2) ze dne 11. července 2006, aniž je dotčen čl. 105 odst. 1 tohoto nařízení]?

2)

Je třeba mít za to, že Program AGRO představuje „víceletý program“ podle čl. 3 odst. 1 druhého pododstavce druhé věty nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (3) ze dne 18. prosince 1995, podle níž „[v] případě víceletých programů běží promlčecí doba v každém případě až do definitivního ukončení programu“?

3)

Má-li se za to, že Program AGRO představuje „víceletý program“ podle čl. 3 odst. 1 druhého pododstavce druhé věty nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95,

podléhá promlčení správních řízení zahájených v jeho rámci lhůtě 4 let stanovené v čl. 3 odst. 1?

pokud lhůta 4 let uplyne před ukončením programu, dochází k promlčení, nebo,

s ohledem na ustanovení čl. 3 odst. 1 druhého pododstavce [druhé] věty nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95, se dies ad quem promlčecí lhůty posouvá, takže se shoduje se dnem „definitivního ukončení [víceletého] programu“?


(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech (Úř. věst. 1999, L 161, s. 1; Zvl. vyd. 14/01, s. 31).

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (Úř. věst. 2006, L 210, s. 25).

(3)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. 1995, L 312, s. 1; Zvl. vyd. 01/01, s. 340).


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/10


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Obersten Gerichtshofs (Rakousko) dne 19. září 2016 – Maximilian Schrems v. Facebook Ireland Limited

(Věc C-498/16)

(2016/C 441/14)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Maximilian Schrems

Žalovaná: Facebook Ireland Limited

Předběžné otázky

1)

Musí být článek 15 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 (1) ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech vykládán tak, že „spotřebitel“ ve smyslu tohoto ustanovení tuto vlastnost ztratí, když po delší době užívání soukromého účtu na Facebooku ve spojení s prosazováním svých nároků publikuje knihy, částečně také za odměnu přednáší, provozuje internetové stránky, shromažďuje dary na vymáhání nároků a nechává si postoupit nároky řady spotřebitelů oproti příslibu, že jim připadne případný procesní úspěch po odečtení nákladů řízení?

2)

Musí být článek 16 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 vykládán tak, že spotřebitel v jednom členském státě může současně se svými vlastními nároky vycházejícími ze spotřebitelského jednání uplatňovat ve foru actoris také shodně směřující nároky jiných spotřebitelů s bydlištěm

a.

v tomtéž členském státě,

b.

v jiném členském státě, nebo

c.

ve třetím státě,

když mu byly tyto nároky ze spotřebitelského jednání se stejnou žalovanou stranou ve stejné právní souvislosti postoupeny a když postupitelské jednání nespadá pod živnostenskou nebo profesní činnost žalobce, nýbrž slouží společnému prosazení nároků?


(1)  Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. 2001, L 12, s. 1).


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/11


Kasační opravný prostředek podaný dne 23. září 2016 Olgou Stanislavivnou Janukovyč, jako dědičkou Viktora Viktorovyče Janukovyče proti usnesení Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 12. července 2016 ve věci T-347/14, Olga Stanislavivna Janukovyč v. Rada Evropské unie

(Věc C-505/16 P)

(2016/C 441/15)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Olga Stanislavivna Janukovyč, jako dědička Viktora Viktorovyče Janukovyče (zástupce: T. Beazley QC)

Další účastnice řízení: Rada Evropské unie, Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil usnesení Tribunálu (devátého senátu) ze dne 12. července 2016 ve věci T-347/14 v rozsahu upřesněném v bodech 6 a 7 kasačního opravného prostředku, a sice:

body 2 a 4 výroku tohoto usnesení;

bod 3 výroku usnesení Tribunálu (devátého senátu) ze dne 12. července 2016 ve věci T-347/14 v rozsahu, v němž Soudní dvůr shledá, že tento bod 3 vyžaduje, aby Rada Evropské unie hradila pouze náklady řízení vzniklé navrhovatelce, ale nikoli náklady řízení vzniklé zesnulému;

vrátil věc Tribunálu k projednání a rozhodnutí nebo podpůrně:

vyhověl návrhovým žádáním navrhovatelky v řízení před Tribunálem v rozsahu upřesněném v bodech 6 a 7 kasačního opravného prostředku, a sice zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/143 (1) ze dne 29. ledna 2015, kterým se mění rozhodnutí 2014/119, nařízení Rady (EU) 2015/138 (2) ze dne 29. ledna 2015, kterým se mění nařízení č. 208/2014, rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/364 (3) ze dne 5. března 2015 a prováděcí nařízení Rady (EU) 2015/357 (4) ze dne 5. března 2015, kterým se provádí nařízení č. 208/2014, v rozsahu, v němž se tato opatření týkají Viktora Viktorovyče Janukovyče, a

v rozsahu, v němž Soudní dvůr shledá, že Tribunál tak ještě neučinil, uložil Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení navrhovatelky i zesnulého, jež jim vznikly v souvislosti s návrhem na zrušení vzneseným v žalobě;

uložil Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení navrhovatelky, včetně nákladů vzniklých zesnulému, ve vztahu k návrhu na zrušení vzneseném v návrhu na úpravu žaloby;

v každém případě uložil Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení o kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Zaprvé se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že v bodech 84, 89 a 92 napadeného usnesení měl za to, že návrh na úpravu žaloby je nepřípustný, jelikož byl podán jménem zesnulého v době po jeho smrti. Tribunál dospěl k nesprávnému závěru, že za okolností projednávané věci musí být přípustnost návrhu na úpravu žaloby posuzována pouze vzhledem k situaci v okamžiku, kdy byl tento návrh podán. Přípustnost návrhu na úpravu žaloby by přitom měla být posuzována komplexně s ohledem na všechny okolnosti daného případu.

Zadruhé, i kdyby měl Tribunál pravdu ohledně závěru, že přípustnost návrhu na úpravu žaloby měla být výhradně posuzována s ohledem na situaci v okamžiku, kdy byl podán, dopustil se nesprávného právního posouzení rozhodnutím, že návrh na úpravu žaloby nebyl v podstatě předložen jménem navrhovatelky. Návrhu na úpravu žaloby, vykládaný v souvislosti s ostatními materiály, s nimiž byl tento návrh Tribunálu předložen, jasně ukazuje, že byl podán jménem zesnulého navrhovatelkou jakožto de facto právní nástupkyní a dědičkou zesnulého. Jako takový byl s ohledem na faktickou situaci v době jeho podání přípustný. Tribunál se tím, že dospěl k opačnému závěru, dopustil nesprávného právního posouzení zkreslením důkazů, které mu byly předloženy.

Zatřetí se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, neboť nerozlišoval mezi (i) přípustností návrhu na úpravu žaloby a (ii) přípustností druhé žaloby na neplatnost. Tribunál: (1) neprávem nevzal v úvahu skutečnost, že v souvislosti s návrhem na úpravu žaloby přerušil řízení; (2) dospěl k nesprávnému závěru, že o přípustnosti návrhu na úpravu žaloby by mělo být rozhodnuto pouze na základě situace, která panovala v době, kdy byl tento návrh podán; (3) neprávem nepřihlédl ke skutečnosti, že ukrajinské dědické právo určuje právního nástupce šest měsíců po smrti, ale se zpětnou účinností, a (4) v důsledku toho nesprávně a bez jakéhokoliv odůvodnění zbavil navrhovatelku přístupu k soudu, aby mohla jakožto právní nástupkyně a dědička nebo jiným způsobem napadnout opatření z roku 2015.


(1)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/143 ze dne 29. ledna 2015, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 24, s. 16).

(2)  Nařízení Rady (EU) 2015/138 ze dne 29. ledna 2015, kterým se mění nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 24, s. 1).

(3)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/364 ze dne 5. března 2015, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 62, s. 25).

(4)  Prováděcí nařízení Rady (EU) 2015/357 ze dne 5. března 2015, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 62, s. 1).


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/13


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen sad Sofia grad (Bulharsko) dne 26. září 2016 – „Еntertainment Balgaria System“ ЕООD v. Direktor na Direktsia „Obzhalvane i danachno-osiguritelna praktika“ – Sofia

(Věc C-507/16)

(2016/C 441/16)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Administrativen sad Sofia grad

Účastníci původního řízení

Žalobkyně:„Еntertainment Balgaria System“ ЕООD

Žalovaný: Direktor na Direktsia „Obzhalvane i danachno-osiguritelna praktika“ – Sofia

Předběžné otázky

1)

Musí být článek 214 směrnice 2006/112 (1) vykládán v tom smyslu, že v souvislosti s nárokem na odpočet daně je případům registrace pro účely daně z přidané hodnoty připisován různý význam, resp. brání tomu, aby členské státy připisovaly případům registrace různý význam, tak, jak tomu je u článku 97a a čl. 70 odst. 4 ZDDS?

2)

Musí být čl. 168 písm. a) a čl. 169 písm. a) směrnice 2006/112 vykládány v tom smyslu, že osoba, která je zaregistrovaná podle čl. 214 odst. 1 písm. e) směrnice, nemá nárok na odpočet daně za služby, které přijala a které provedla osoba povinná k dani z jiného členského státu, pokud tyto služby používá k poskytování služeb v jiných členských státech a ostatní hmotně a procesně právní podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně jsou splněny?

3)

Musí být čl. 168 písm. a) a čl. 169 písm. a) směrnice 2006/112 vykládány v tom smyslu, že brání takovému vnitrostátnímu ustanovení, jako je čl. 70 odst. 4 ZDDS, podle nějž osoba, která je pro účely daně z přidané hodnoty zaregistrována na základě čl. 214 odst. 1 písm. d) nebo e) a ne na základě čl. 214 odst. 1 písm. a) směrnice, nemá za žádných okolností nárok na odpočet daně?


(1)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2006, L 347, s. 1).


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/13


Žaloba podaná dne 29. září 2016 – Evropská komise v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-511/16)

(2016/C 441/17)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: M. van Beek, G. von Rintelen, zmocněnci)

Žalovaný: Lucemburské velkovévodství

Návrhová žádání

určit, že Lucemburské velkovévodství tím, že nejpozději do 1. června 2015 nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/27/EU ze dne 26. února 2014, kterou se mění směrnice Rady 92/58/EHS, 92/85/EHS, 94/33/ES, 98/24/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES s cílem uvést je do souladu s nařízením č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, anebo přinejmenším o tom neinformovalo Komisi, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice;

uložit Lucemburskému velkovévodství podle čl. 260 odst. 3 SFEU penále ve výši 8 710 eur za každý den ode dne vyhlášení rozsudku Soudního dvora v této věci za porušení povinnosti sdělit opatření přijatá k provedení směrnice 2014/27/EU;

uložit Lucemburskému velkovévodství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice uplynula dne 1. června 2015.

Lucemburské velkovévodství nesplnilo povinnost sdělit prováděcí opatření ve lhůtě pro provedení stanovené v čl. 6 odst. 1 směrnice 2014/27/EU.


Tribunál

28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/15


Rozsudek Tribunálu ze dne 18. října 2016 – Crown Equipment (Suzhou) a Crown Gabelstapler v. Rada

(Věc T-351/13) (1)

(„Dumping - Dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Číny - Konečné antidumpingové clo - Žaloba na neplatnost - Bezprostřední dotčení - Osobní dotčení - Přípustnost - Určení běžné hodnoty - Článek 2 odst.7 písm. a) nařízení (ES) č. 1225/2009 - Pravidlo nižšího cla - Článek 9 odst. 4 nařízení č. 1225/2009 - Povinnost odůvodnění“)

(2016/C 441/18)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Crown Equipment (Suzhou) Co. Ltd (Suzhou, Čína) a Crown Gabelstapler GmbH & Co. KG (Roding, Německo) (zástupci: K. Neuhaus, H. J. Freund a B. Ecker, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: S. Boelaert a B. Driessen, zmocněnci, ve spolupráci s B. O'Connorem, solicitorem a S. Gubel, advokátem)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: M. França a T. Maxian Rusche, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 263 SFEU směřující ke zrušení prováděcího nařízení Rady (EU) č. 372/2013 ze dne 22. dubna 2013, kterým se na základě částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1225/2009 mění prováděcí nařízení (EU) č. 1008/2011 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. 2013, L 112, s. 1).

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Crown Equipment (Suzhou) Co. Ltd a Crown Gabelstapler GmbH & Co. KG ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

3)

Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.


(1)  Úř. věst. C 252, 31.8.2013.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/15


Rozsudek Tribunálu ze dne 18. října 2016 – August Storck v. EUIPO – Chiquita Brands (Fruitfuls)

(Věc T-367/14) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o zrušení - Slovní ochranná známka Evropské unie - Řádné užívání - Článek 51 odst. 1 písm. a) a čl. 51 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2016/C 441/19)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: August Storck KG (Berlín, Německo) (zástupci: I. Rohr, A. C. Richter, P. Goldenbaum, T. Melchert a T. Reher, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: původně A. Poch, poté G. Schneider a D. Gája, a nakonec D. Gája, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Chiquita Brands LLC (Charlotte, Severní Karolína, Spojené státy americké) (zástupce: L. Bakers, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 27. března 2014 (věc R 1580/2013 5) týkajícímu se řízení o zrušení mezi společnostmi Chiquita Brands a August Storck

Výrok

1.

Rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 27. března 2014 (věc R 1580/2013 5) se zrušuje v rozsahu, v němž potvrzuje rozhodnutí zrušovacího oddělení o zrušení sporné ochranné známky, pokud jde o „cukrovinky“, které jsou zahrnuty ve třídě 30 podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků.

2.

Žaloba se ve zbývající části zamítá.

3.

Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.


(1)  Úř. věst. C 261, 11.8.2014.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/16


Rozsudek Tribunálu ze dne 18. října 2016 – Sina Bank v. Rada

(Věc T-418/14) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Íránu s cílem zabránit šíření jaderných zbraní - Zmrazení finančních prostředků - Žaloba na neplatnost - Lhůta pro podání žaloby - Úprava návrhových žádání - Přípustnost - Povinnost uvést odůvodnění - Právo na obhajobu - Právo na účinnou soudní ochranu - Zjevně nesprávné posouzení - Posun časových účinků zrušení aktů“)

(2016/C 441/20)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Sina Bank (Teherán, Írán) (zástupci: B. Mettetal a C. Wucher North, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: B. Driessen a D. Gičeva, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba založená na článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí Rady vyplývajícího z oznámení ze dne 15. března 2014, určeného na vědomí osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření upravená v rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP a nařízení Rady (EU) č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. 2014, C 77, s. 1), ponechat jméno žalobkyně na seznamu obsaženém v příloze II rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP ze dne 26. července 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení společného postoje 2007/140/SZBP, (Úř. věst. 2010, L 195, s. 39), ve znění rozhodnutí Rady 2010/644/SZBP ze dne 25. října 2010 (Úř. věst. 2010, L 281, s. 81), a v příloze IX nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (EU) č. 961/2010 (Úř. věst. 2012, L 88, s. 1), a dále na zrušení rozhodnutí Rady 2014/776/SZBP ze dne 7. listopadu 2014, kterým se mění rozhodnutí 2010/413 (Úř. věst. 2014, L 325, s. 19), prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1202/2014 ze dne 7. listopadu 2014, kterým se provádí nařízení č. 267/2012 (Úř. věst. 2014, L 325, s. 3), rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/1008 ze dne 25. června 2015, kterým se mění rozhodnutí 2010/413 (Úř. věst. 2015, L 161, s. 19), a prováděcí nařízení Rady (EU) 2015/1001 ze dne 25. června 2015, kterým se provádí nařízení č. 267/2012 (Úř. věst. 2015, L 161, s. 1), v rozsahu, v němž tyto akty ponechaly jméno žalobkyně na seznamu obsaženém v příloze II rozhodnutí 2010/413, ve znění rozhodnutí 2010/644, a v příloze IX nařízení č. 267/2012.

Výrok rozsudku

1)

Rozhodnutí Rady Evropské unie vyplývající z oznámení ze dne 15. března 2014 určeného na vědomí osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření upravená v rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP a nařízení Rady (EU) č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu, ponechat jméno Sina Bank na seznamu obsaženém v příloze II rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP ze dne 26. července 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení společného postoje 2007/140/SZBP, ve znění rozhodnutí Rady 2010/644/SZBP ze dne 25. října 2010, a v příloze IX nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (EU) č. 961/2010, se zrušuje.

2)

Rozhodnutí Rady 2014/776/SZBP ze dne 7. listopadu 2014, kterým se mění rozhodnutí 2010/413, prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1202/2014 ze dne 7. listopadu 2014, kterým se provádí nařízení č. 267/2012, rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/1008 ze dne 25. června 2015, kterým se mění rozhodnutí 2010/413, a prováděcí nařízení Rady (EU) 2015/1001 ze dne 25. června 2015, kterým se provádí nařízení č. 267/2012, se zrušují v části, v níž ponechaly jméno Sina Bank zapsané na seznamu obsaženém v příloze II rozhodnutí 2010/413, ve znění rozhodnutí 2010/644, nebo v příloze IX nařízení č. 267/2012.

3)

Účinky rozhodnutí 2015/1008 jsou vůči Sina Bank zachovány ode dne, kdy vstoupilo v platnost, až do data uplynutí lhůty pro podání kasačního opravného prostředku proti tomuto rozsudku upravené v čl. 56 prvním pododstavci statutu Soudního dvora Evropské unie, nebo – pokud v této lhůtě bude podán kasační opravný prostředek – až do dne jeho zamítnutí.

4)

Radě se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 282, 25.8.2014.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/17


Rozsudek Tribunálu ze dne 18. října 2016 – Eveready Battery Company v. EUIPO – Hussain a další (POWER EDGE)

(Věc T-824/14) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie POWER EDGE - Starší slovní ochranná známka Evropské unie EDGE - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 - Skutečné užívání starší ochranné známky - Článek 15 odst. 1 a čl. 42 odst. 2 nařízení č. 207/2009“)

(2016/C 441/21)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Eveready Battery Company, Inc. (Saint-Louis, Missouri, Spojené státy) (zástupce: N. Hebeis, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: J. Garrido Otaola a M. Fischer, zmocněnci)

Další účastníci řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastníci před Tribunálem: Imran Hussain, Rizwana Hussain, Maariah Hussain, Danyaal Hussain a Zahra Hussain (Leeds, Spojené království) (zástupce: S. Malynicz, QC)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 6. října 2014 (věc R 38/2014-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společností Eveready Battery Company na jedné straně a Imranem Hussainem, Rizwanou Hussain, Maariahou Hussain, Danyaalem Hussainem a Zahrou Hussain na straně druhé.

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnosti Eveready Battery Company se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 65, 23.2.2015.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/18


Rozsudek Tribunálu ze dne 18. října 2016 – Raimund Schmitt Verpachtungsgesellschaft v. EUIPO (BRAUWELT)

(Věc T-56/15) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie BRAUWELT - Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu - Popisný charakter - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 207/2009 - Rozlišovací způsobilost získaná užíváním - Článek 7 odst. 3 nařízení č. 207/2009 - Právo být vyslechnut - Povinnost uvést odůvodnění - Článek 75 nařízení č. 207/2009“)

(2016/C 441/22)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Raimund Schmitt Verpachtungsgesellschaft mbH & Co. KG (Norimberk, Německo) (zástupce: M. Höfler, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: A. Schifko, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 4. prosince 2014 (věc R 1121/2014-4), týkajícímu se zápisu slovního označení BRAUWELT jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti Raimund Schmitt Verpachtungsgesellschaft mbH & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 118, 13. 4. 2015.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/19


Rozsudek Tribunálu ze dne 18. října 2016 – Meissen Keramik v. EUIPO (MEISSEN KERAMIK)

(Věc T-776/15) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie MEISSEN KERAMIK - Absolutní důvody pro zamítnutí - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2016/C 441/23)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Meissen Keramik GmbH (Meissen, Německo) (zástupci: M. Vohwinkel a M. Bagh, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: W. Schramek a A. Schifko, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 28. října 2015 (věc R 531/2015-1) týkajícímu se přihlášky k zápisu obrazového označení MEISSEN KERAMIK jako ochranné známky Společenství.

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti Meissen Keramik GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 78, 29. 2. 2016.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/19


Žaloba podaná dne 12. září 2016 – Gall Pharma v. EUIPO – Pfizer (Styriagra)

(Věc T-662/16)

(2016/C 441/24)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Gall Pharma GmbH (Judenburg, Rakousko) (zástupci: D. Reichelt a L. Figura, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Pfizer Inc. (New York, New York, Spojené státy)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „Styriagra“ – Ochranná známka Evropské unie č. 12 161 469

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 13. června 2016, ve věci R 724/2015-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil napadené rozhodnutí a zamítl námitky proti přihlášce ochranné známky Společenství č. 000233890 s číslem námitek 002286568;

uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

Porušení čl. 8 odst. 5 nařízení č. 207/2009;

porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/20


Kasační opravný prostředek podaný dne 19. září 2016 Pietrem De Meyerem a dalšími proti rozsudku vydanému dne 20. července 2016 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-113/15, Adriaen a další v. Komise

(Věc T-667/16 P)

(2016/C 441/25)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: Pieter De Meyer (Brusel, Belgie) a dalších 8 navrhovatelů (zástupce: R. Rata, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníků řízení podávajících kasační opravný prostředek

Navrhovatelé navrhují, aby Tribunál:

zrušil rozsudek Soudu pro veřejnou službu ze dne 20. července 2016 ve věci F-113/15;

zrušil rozhodnutí orgánu Evropské komise oprávněného ke jmenování ze dne 14. listopadu 2014, vydané formou administrativního sdělení č. 41-2014, kterým byl stanoven seznam úředníků povýšených v rámci povyšovacího řízení za rok 2014, v rozsahu, v němž v něm nejsou uvedena jména navrhovatelů;

uložil Evropské komisi nést vlastní náklady řízení a nahradit náklady řízení vynaložené navrhovateli.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládají navrhovatelé tři důvody kasačního opravného prostředku.

1.

První důvod kasačního opravného prostředku vycházející z nesprávného právního posouzení tím, že první žalobní důvod byl zamítnut jako neopodstatněný. Navrhovatelé uvádějí, že Soud pro veřejnou službu se v souvislosti s jejich prvním žalobním důvodem dopustil čtyř hlavních pochybení:

zaprvé, Soud konstatoval, v rozporu s platnou judikaturou, že nemusí přezkoumávat legalitu rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování, jestliže tento orgán prohlásí, že splnil své úkoly a povinnosti;

zadruhé, Soud pochybil tím, že odmítl Joint Monitoring Committee Report (zpráva smíšeného monitorovacího výboru) jako důkaz a nezohlednil účinně prokázanou neslučitelnost v informačních zdrojích, které použil orgán oprávněný ke jmenování;

zatřetí, Soud neprávem nepřihlédl – bez zdůvodnění – k argumentu a důkazu předloženým navrhovateli v souvislosti s matematickým hodnocením slovní posuzovací metodologie orgánu oprávněného ke jmenování, ani k celé druhé části jejich prvního žalobního důvodu;

začtvrté, Soud nesprávně předpokládal, že neexistence účinného posouzení srovnatelných zásluh nemůže vést ke zrušení rozhodnutí o povýšení.

2.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že Soud pro veřejnou službu se dopustil nesprávného právního posouzení v souvislosti s druhým žalobním důvodem:

zaprvé tím, že svévolně omezil působnost a použitelnost článku 25 služebního řádu, jakož i základní práva navrhovatelů na základě unijního práva způsobem neslučitelným s vůlí unijního normotvůrce; a

zadruhé tím, že zamítl druhý žalobní důvod jako neopodstatněný ze zjevně nesprávných důvodů.

3.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že nebyl proveden nestranný a účinný soudní přezkum, což způsobilo porušení práv žalobců na účinnou právní ochranu, přičemž navrhovatelé uvádějí, že:

zaprvé, soudce zpravodaj uvedl ve zprávě k jednání poškozující tvrzení prokazující subjektivní předpojatost, čímž bylo předčasně rozhodnuto o výsledku žalobních důvodů;

zadruhé, předseda Soudu nevyloučil soudce pro předpojatost a nepřidělil věc jinému senátu, třebaže uznal, že sporná poškozující tvrzení byla převzata doslovně z jiné věci týkající se jiných žalobců;

zatřetí, Soud selektivně ignoroval a zamítl zásadní argumenty a důkazy bez posouzení nebo přezkoumání. Navrhovatelé mají v konečném důsledku za to, že Soud tím, že neprovedl nestranný a účinný soudní přezkum, porušil jejich právo na účinnou právní ochranu.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/22


Kasační opravný prostředek podaný dne 19. září 2016 HL proti rozsudku vydanému dne 20. července 2016 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-112/15, HL v. Komise

(Věc T-668/16 P)

(2016/C 441/26)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: HL (Brusel, Belgie) (zástupce: R. Rata, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Navrhovatel navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozsudek Soudu pro veřejnou službu ze dne 20. července 2016 ve věci F-112/15;

zrušil rozhodnutí orgánu Evropské komise oprávněného ke jmenování ze dne 14. listopadu 2014, vydané formou administrativního sdělení č. 41-2014, kterým byl stanoven seznam úředníků povýšených v rámci povyšovacího řízení za rok 2014, v rozsahu, v němž v něm není uvedeno jméno navrhovatele;

uložil Evropské komisi nést vlastní náklady řízení a nahradit náklady řízení vynaložené navrhovatelem

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatel tři důvody kasačního opravného prostředku.

1.

První důvod kasačního opravného prostředku vycházející z nesprávného právního posouzení tím, že první žalobní důvod byl zamítnut jako neopodstatněný. Navrhovatel uvádí, že Soud pro veřejnou službu se v souvislosti s jeho prvním žalobním důvodem dopustil čtyř hlavních pochybení:

zaprvé, Soud konstatoval, v rozporu s platnou judikaturou, že nemusí přezkoumávat legalitu rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování, jestliže tento orgán prohlásí, že splnil své úkoly a povinnosti;

zadruhé, Soud pochybil tím, že odmítl Joint Monitoring Committee Report (zpráva smíšeného monitorovacího výboru) jako důkaz a nezohlednil účinně prokázanou neslučitelnost v informačních zdrojích, které použil orgán oprávněný ke jmenování;

zatřetí, Soud neprávem nepřihlédl – bez zdůvodnění – k argumentu a důkazu předloženým navrhovatelem v souvislosti s matematickým hodnocením slovní posuzovací metodologie orgánu oprávněného ke jmenování, ani k celé druhé části jeho prvního žalobního důvodu;

začtvrté, Soud nesprávně předpokládal, že neexistence účinného posouzení srovnatelných zásluh nemůže vést ke zrušení rozhodnutí o povýšení.

2.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že Soud pro veřejnou službu se dopustil nesprávného právního posouzení v souvislosti s druhým žalobním důvodem:

zaprvé tím, že svévolně omezil působnost a použitelnost článku 25 služebního řádu, jakož i základní práva navrhovatele na základě unijního práva způsobem neslučitelným s vůlí unijního normotvůrce; a

zadruhé tím, že zamítl druhý žalobní důvod jako neopodstatněný ze zjevně nesprávných důvodů.

3.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že nebyl proveden nestranný a účinný soudní přezkum, což způsobilo porušení práva žalobce na účinnou právní ochranu, přičemž navrhovatel uvádí, že:

zaprvé, soudce zpravodaj uvedl ve zprávě k jednání poškozující tvrzení prokazující subjektivní předpojatost, čímž bylo předčasně rozhodnuto o výsledku žalobních důvodů;

zadruhé, předseda Soudu nevyloučil soudce pro předpojatost a nepřidělil věc jinému senátu, třebaže uznal, že sporná poškozující tvrzení byla převzata doslovně z jiné věci týkající se jiných žalobců;

4.

zatřetí, Soud selektivně ignoroval a zamítl zásadní argumenty a důkazy bez posouzení nebo přezkoumání. Navrhovatel má v konečném důsledku za to, že Soud tím, že neprovedl nestranný a účinný soudní přezkum, porušil jeho právo na účinnou právní ochranu.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/23


Žaloba podaná dne 23. září 2016 – Henkel Electronic Materials (Belgium) v. Komise

(Věc T-681/16)

(2016/C 441/27)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Henkel Electronic Materials (Belgium) (Westerlo, Belgie) (zástupci: N. Reypens, C. Docclo a T. Verstraeten, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

spojil tuto věc s věcí T-131/16 pro účely ústní části řízení a rozhodnutí, jímž se končí řízení, a to z důvodu, že tyto věci spolu souvisí;

prohlásil za přípustné žalobní důvody domáhající se zrušení uvedené v této žalobě a vyhověl jim;

zrušil články 1 a 2 napadeného rozhodnutí (1);

podpůrně zrušil článek 2 napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž nestanovuje přechodná ustanovení;

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně sedm žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení vymezení právních aktů, které se týkají poskytnutí údajné státní podpory, a z nesprávného právního posouzení při výkladu čl. 1 písm. d) nařízení č. 2015/1589 (2).

2.

Druhý žalobní důvod vychází z existence skutkového omylu při popisu referenčního systému, zjevně nesprávného posouzení při jeho analýze a z nesprávného právního posouzení při uplatnění čl. 107 odst. 1 SFEU a čl. 1 písm. a) nařízení č. 2015/1589.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení hospodářského zvýhodnění a z nesprávného právního posouzení při uplatnění čl. 107 odst. 1 SFEU a čl. 1 písm. a) nařízení č. 2015/1589.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení selektivity, která je nezbytná k tomu, aby bylo možno sporný režim kvalifikovat jakožto státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU a čl. 1 písm. a) nařízení č. 2015/1589 a z nesprávného posouzení při analýze mechanismu sporného režimu.

5.

Pátý žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení analýzy odůvodnění podmínek pro uplatnění sporného režimu.

6.

Šestý žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení při hodnocení údajné výhody, která vyplývá ze sporného režimu, a z nepřesného posouzení sporného režimu.

7.

Sedmý žalobní důvod vychází z porušení legitimních očekávání a právní jistoty daňových poplatníků.


(1)  Rozhodnutí Komise 2016/1999 ze dne 11. ledna 2016 o režimu státní podpory obsahujícím výjimku pro nadměrný zisk, kterou poskytla Belgie [režim státní podpory SA.37667 (2015/C) (ex 2015/NN)] [oznámeno pod číslem C(2015) 9837] (Úř. věst. 2016, L 260, s. 61).

(2)  Nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. 2015, L 248, s. 9)


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/24


Žaloba podaná dne 23. září 2016 – Francie v. Komise

(Věc T-682/16)

(2016/C 441/28)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Francouzská republika (zástupci: F. Alabrune, D. Colas a D. Segoin, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil prováděcí rozhodnutí Komise C(2016) 4287 final, ze dne 12. července 2016, oznámené dne 13. července 2016, kterým byly pozastaveny měsíční platby Francii z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF);

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vychází z porušení čl. 41 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. 2013, L 347, s. 549). Tento žalobní důvod sestává ze dvou částí.

První část, podle které francouzské orgány plně provedly akční plán obsahující jasné ukazatele pokroku vypracovaný po konzultaci s Komisí, jehož se týká napadené rozhodnutí.

Druhá část, podle níž vychází napadené rozhodnutí ze skutečností, které nebyly stanoveny v akčním plánu.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení zásady proporcionality.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/25


Žaloba podaná dne 24. září 2016 – PL v. Komise

(Věc T-689/16)

(2016/C 441/29)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: PL (Brusel, Belgie) (zástupci: J.-N. Louis a N. de Montigny, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

zrušil potvrzující rozhodnutí vedoucího oddělení GŘ HR.B4 „Řízení profesní kariéry a výkonu“ ze dne 22. prosince 2015 o nevyhovění rozsudku SVS ze dne 15. dubna 2015 přijetím rozhodnutí, vykonaným již více než tři roky, o přeřazení žalobce – v zájmu služby – z Delegace Evropské unie na Západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy (východní Jeruzalém) ke generálnímu ředitelství pro mobilitu a dopravu (MOVE) v Bruselu se zpětným účinkem k 1. lednu 2013;

zrušil implicitní rozhodnutí ze dne 20. srpna 2015 o zamítnutí žádosti žalobce, aby byl informován o opatřeních přijatých Komisí ke splnění povinností vyplývajících z rozsudku SVS ze dne 15. dubna 2015 ve věci F-96/13, kterou podal jeho poradce;

uložil Komisi, aby žalobci zaplatila částku 250 000 eur jako náhradu utrpěné majetkové a nemajetkové újmy;

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vychází z porušení článku 266 SFEU v rozsahu, v němž napadená rozhodnutí nerespektují výrok rozsudku Soudu pro veřejnou službu (dále jen „SVS“) ze dne 15. dubna 2015 ve věci F-96/13 z hlediska jeho odůvodnění, které představuje jeho nezbytnou oporu v tom smyslu, že odůvodnění je nepostradatelné pro určení přesného významu toho, co je ve výroku stanoveno.

Žalobce má za to, že článek 266 SFEU ukládá Komisi povinnost zabránit tomu, aby jakýkoli akt, který nahrazuje zrušený akt, byl stižen stejnými vadami, jaké byly konstatovány ve zrušujícím rozsudku, čemuž je tak v projednávané věci.

2.

Druhý žalobní důvod vychází ze zneužití řízení v rozsahu, v němž napadená rozhodnutí nepředstavují řádné a loajální splnění povinností vyplývajících ze zrušujícího rozsudku SVP učiněné v dobré víře a byla přijata pouze s cílem poskytnout zdánlivou legalitu rozhodnutí, které bylo sice zrušeno, avšak bylo již více než tři roky vykonáno.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení článku 22a služebního řádu úředníků.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/26


Žaloba podaná dne 26. září 2016 – Elevolution-Engenharia v. Komise

(Věc T-691/16)

(2016/C 441/30)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Elevolution-Engenharia SA (Amadora, Portugalsko) (zástupci: A. Pinto Cardoso a L. Fuzeta da Ponte, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zcela vyhověl žalobě a v důsledku toho zrušil rozhodnutí přijatá žalovanou a obsahující výzvy k úhradě obdržené žalobkyní oznámením učiněným dne 3. srpna 2016.

uložil žalované náhradu nákladů řízení vynaložené žalobkyní, které budou vyčísleny později.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z nedostatku pravomoci. Žalovaná nemá pravomoci vyžadované k přijetí aktů, jejichž zrušení je požadováno.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení podstatných formálních náležitostí. Odůvodnění napadených výzev je implicitní, respektive zamlčené, výzvy jsou vyjádřeny nejasně a nejsou v souladu s unijním právem.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení Smlouvy a předpisů souvisejících s jejím provedením.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/26


Žaloba podaná dne 27. září 2016 – CJ v. ECDC

(Věc T-692/16)

(2016/C 441/31)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: CJ (Agios Stefanos, Řecko) (zástupce: V. Kolias, advokát)

Žalované: Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

zrušil napadené rozhodnutí a následkem toho uložil ECDC, aby žalobci zaplatilo odměnu za práci, která by mu náležela za období od 1. května 2012 do 31. prosince 2014, po které měl žalobce zůstat v pracovním poměru u ECDC, jež musí být ze strany ECDC upřesněna a žalobce ji předběžně vyčíslil na částku 140 000 eur, zvýšenou o úroky z prodlení v zákonné výši;

uložil ECDC, aby žalobci zaplatilo částku ve výši 13 000 eur jako náhradu nemajetkové újmy;

rozhodl, že ECDC ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vzniklé žalobci.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z toho, že ECDC porušilo článek 266 SFEU tím, že nesprávně provedlo rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie ve spojených věcech F-159/12 a F-161/12, CJ v. ECDC, a jenž konkrétně uvádí:

že vzhledem k nezrušitelné změně podstatných okolností ECDC nesprávně přiznalo napadenému rozhodnutí zpětnou účinnost;

že ECDC porušilo zásadu proporcionality, jelikož napadené rozhodnutí nebylo ani vhodné, ani nezbytné pro dosažení cíle sledovaného zrušeným propuštěním z roku 2012;

že se ECDC dopustilo zjevně nesprávného posouzení tím, že nepřihlédlo k podvodu při přijímání vedoucího právní služby ECDC;

že ECDC porušilo čl. 22a odst. 3 služebního řádu tím, že propustilo žalobce v reakci na jeho zprávu vyhotovenou in tempore non suspecto krátce před jeho propuštěním, jež uvádí skutečnosti vzbuzující podezření na špatné finanční hospodaření v ECDC.

2.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z finanční náhrady za nemajetkovou újmu způsobenou tím, že ECDC porušilo článek 266 SFEU a prohlásilo, že se žalobce snaží podporovat korupci.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/27


Kasační opravný prostředek podaný dne 28. září 2016 HG proti rozsudku vydanému dne 19. července 2016 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-149/15, HG v. Komise

(Věc T-693/16 P)

(2016/C 441/32)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: HG (Brusel, Belgie) (zástupce: L. Levi, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel) navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie ze dne 19. července 2016 ve věci F-149/15,

v důsledku toho vyhověl návrhovým žádáním navrhovatele předloženým v prvním stupni, a tudíž

zrušil rozhodnutí tripartitního orgánu oprávněného ke jmenování CMS 13-005 v rozsahu, v němž stanoví pozastavení postupu v platovém stupni na dobu 18 měsíců a náhradu újmy stanovenou na 108 596,35 eur,

v případě potřeby zrušil rozhodnutí o zamítnutí stížnosti navrhovatele,

podpůrně, snížil finanční sankci obsaženou v rozhodnutí CMS 13-005,

uložil další účastnici řízení náhradu za nemajetkovou újmu a poškození dobrého jména navrhovatele odhadovanou na 20 000 eur,

uložil další účastnici řízení náhradu veškerých nákladů řízení,

uložil další účastnici řízení náhradu veškerých nákladů řízení v obou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatel čtyři důvody.

1.

První důvod kasačního opravného prostředku, týkající se finanční odpovědnosti navrhovatele, vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění, jelikož Soud pro veřejnou službu (Soud) nerozhodl o jedné z výtek navrhovatele, která se týkala porušení zásady proporcionality. Krom toho se dopustil několika nesprávných právních posouzení a zkreslil písemnosti ve spisu.

2.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z procesních vad týkajících se přípravných aktů pro přijetí sporného rozhodnutí a z porušení práva navrhovatele na obhajobu, jakož i z porušení povinnosti uvést odůvodnění a z nesprávných právních posouzení, kterých se Soud dopustil.

3.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění ze strany Komise a Soudu.

4.

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného skutkového a právního posouzení, kterého se Soud dopustil v souvislosti s první výtkou uplatněnou vůči navrhovateli. Soud krom toho porušil svoji povinnost uvést odůvodnění.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/28


Kasační opravný prostředek podaný dne 29. září 2016 Evropskou komisí proti rozsudku vydanému dne 20. července 2016 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-104/15,  (*1) v. Komise

(Věc T-695/16 P)

(2016/C 441/33)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: A. C. Simon, F. Simonetti a G. Gattinara, zmocněnci)

Další účastníci řízení:  (*1) a Evropský parlament

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Navrhovatelka navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozsudek Soudu pro veřejnou službu ze dne 20. července 2016 vydaný ve věci F-104/15,  (*1) v. Komise;

co se týče řízení v prvním stupni, zamítl žalobu jako neopodstatněnou a uložil žalobkyni v prvním stupni náhradu nákladů řízení, pakliže by dospěl k závěru, že stav řízení dovoluje ve věci rozhodnout;

co se týče řízení o kasačním opravném prostředku, rozhodl, že každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady tohoto řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatelka tři důvody kasačního opravného prostředku.

1.

První důvod kasačního opravného prostředku vycházející z nesprávného právního posouzení, z porušení povinnosti uvést odůvodnění a z porušení zákazu rozhodovat ultra petita, pokud jde o body 53 až 56, 60, 75 až 78 napadeného rozsudku.

2.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z několika případů nesprávného právního posouzení při výkladu článku 20 přílohy VIII služebního řádu, pokud jde o body 31, 57 až 60, 61 až 65 věta první napadeného rozsudku.

3.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku vycházející z několika případů nesprávného právního posouzení a z porušení povinnosti uvést odůvodnění, pokud jde o body 65, 67 až 79 napadeného rozsudku.


(*1)  Údaje vymazané v rámci zajištění ochrany jednotlivců ve spojitosti se zpracováním osobních dat.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/29


Žaloba podaná dne 23. září 2016 – Trasta Komercbanka a další v. ECB

(Věc T-698/16)

(2016/C 441/34)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: Trasta Komercbanka AS (Riga, Litva) a 6 dalších (zástupci: O. Behrends, L. Feddern a M. Kirchner, advokáti)

Žalovaná: Evropská centrální banka

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí ECB ze dne 3. března 2016 o odebrání bankoví licence společnosti Trasta Komercbanka AS a

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci sedm žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vychází z toho, že ECB porušila článek 24 nařízení o jednotném mechanismu dohledu (1) a související ustanovení ve spojení s přezkumem dřívějšího rozhodnutí ECB správní revizní komisí.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že ECB nepřezkoumala a neposoudila důkladně a nestranně všechny skutečnosti, mimo jiné tím, že náležitě nereagovala na okolnost, že informace a dokumenty předložené místním lotyšským regulačním orgánem nebyly správné.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z toho, že ECB porušila zásadu proporcionality, jelikož neuznala, že byla k dispozici alternativní opatření.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že ECB porušila zásadu rovného zacházení.

5.

Pátý žalobní důvod vychází z toho, že porušila článek 91 a bod 75 odůvodnění nařízení o jednotném mechanismu dohledu a dopustila se zneužití pravomoci.

6.

Šestý žalobní důvod vychází z toho, že ECB porušila zásadu legitimního očekávání a zásadu právní jistoty.

7.

Sedmý žalobní důvod vychází z toho, že ECB porušila procesní pravidla, včetně práva být vyslechnut, práva na přístup ke spisu, práva na dostatečné odůvodnění rozhodnutí, a porušila čl. 83 odst. 1 rámcového nařízení o jednotném mechanismu dohledu.


(1)  Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/30


Kasační opravný prostředek podaný dne 30. září 2016 Josém Barrosem Trutou, Marcem Forlim, Calogerem Galantem, Bernardem Gradelem proti rozsudku vydanému dne 20. července 2016 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-126/15, Barroso Truta a další v. Soudní dvůr

(Věc T-702/16 P)

(2016/C 441/35)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: José Barroso Truta (Bofferdange, Lucembursko), Marc Forli (Lexy, Francie), Calogero Galante (Aix Sur Cloie, Belgie), Bernard Gradel (Konacker, Francie) (zástupce: S. Orlandi a T. Martin, advokáti)

Další účastník řízení: Soudní dvůr Evropské unie

Návrhová žádání účastníků řízení podávajících kasační opravný prostředek

Navrhovatelé navrhují, aby Tribunál:

rozhodl, že

rozsudek Soudu pro veřejnou službu ve věci F-126/15, Barroso Truta a další v. Soudní dvůr, se zrušuje

a ve věci nově rozhodl tak, že

Soudnímu dvoru se ukládá zaplatit J. Barroso Trutovi částku ve výši 61 121,08 eur, M. Forlimu částku ve výši 129 440,98 eur, C. Galantemu částku ve výši 76 324,29 eur a B. Grandelovi částku ve výši 99 565,13 eur, a to do jakéhokoliv fondu nebo na jakékoliv pojištění znějících na jméno navrhovatelů;

podpůrně, Soudnímu dvoru se ukládá zaplatit navrhovatelům výše uvedené částky, zvýšené o složený úrok 3,1 % ročně ode dne převodu nároků na důchod do Důchodového systému orgánů Evropské unie;

Soudnímu dvoru se ukládá náhrada nákladů řízení v obou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládají navrhovatelé tři důvody kasačního opravného prostředku.

1.

První důvod kasačního opravného prostředku vycházející z nesprávného právního posouzení, jehož se měl dopustit Soud pro veřejnou službu (SVS) tím, že měl za to, že je žaloba na náhradu škody nepřípustná, jelikož navrhovatelé nedodrželi postup před zahájením soudního řízení, který měl být údajně zahájen podáním stížnosti a poté případnou žalobou na neplatnost rozhodnutí týkajících se uznání započtení příspěvkových let do důchodového systému unijních orgánů.

2.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z nesprávného právního posouzení, jehož se měl SVS dopustit tím, že měl za to, že se orgán oprávněný ke jmenování nedopustil nesprávného úředního postupu při sdělování návrhů na započtení příspěvkových let, které se nicméně ukázaly jako neúplné nebo dokonce nesprávné, neboť byly adresovány smluvním zaměstnancům ve funkční skupině I.

3.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku vycházející z nesprávného právního posouzení, jehož se měl SVS dopustit tím, že považoval újmu uplatňovanou navrhovateli za hypotetickou.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/31


Žaloba podaná dne 7. října 2016 – Pebagua v. Komise

(Věc T-715/16)

(2016/C 441/36)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Asociación de la pesca y acuicultura del entorno de Doñana y del Bajo Guadalquívir (Pebagua) (Isla Mayor, Španělsko) (zástupce: A. J. Uceda Sosa, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil napadené prováděcí nařízení;

podpůrně aby zrušil zařazení druhu rak červený (Procambarus clarkii) na seznam schválený uvedeným nařízením, a

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba směřuje proti prováděcímu nařízení Komise (EU) 2016/1141 ze dne 13. července 2016, kterým se přijímá seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 (Úř. věst. 2016, L 189, s. 4)

Žalobkyně na podporu žaloby uvádí, že u druhu „rak červený“ (Procambarus clarkii) nejsou splněny požadavky stanovené v článku 4 nařízení č. 1143/2014 ani nebylo provedeno posouzení rizik podle čl. 5 odst. 1 téhož nařízení.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/31


Žaloba podaná dne 4. října 2016 – Waldhausen v. EUIPO (Zobrazení siluety koňské hlavy)

(Věc T-717/16)

(2016/C 441/37)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Waldhausen GmbH & Co. KG (Kolín nad Rýnem, Německo) (zástupce: V. Ekey, Rechtsanwalt)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranka známka Evropské unie (zobrazení siluety koňské hlavy) – Přihláška č. 14 588 933

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 31. srpna 2016, ve věci R 1195/2016-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

napadené rozhodnutí zrušil;

uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/32


Žaloba podaná dne 7. října 2016 – Berliner Stadtwerke v. EUIPO (berlinWärme)

(Věc T-719/16)

(2016/C 441/38)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Berliner Stadtwerke GmbH (Berlín, Německo) (zástupci: O. Spieker a A. Schönfleisch, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „berlinWärme“ – Přihláška č. 14 062 558

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 19. července 2016, ve věci R 618/2016-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

napadené rozhodnutí zrušil;

uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 7 odst. 2 nařízení č. 207/2009;

Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) ve spojení s čl. 7 odst. 2 nařízení č. 207/2009.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/32


Žaloba podaná dne 10. října 2016 – ARFEA v. Komise

(Věc T-720/16)

(2016/C 441/39)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Aziende riunite filovie ed autolinee Srl ARFEA (Alessandria, Itálie) (zástupci: M. Chiti, V. Angiolini, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Evropské komise ze dne 10. června 2016, o státní podpoře SA.38132 (2015/c) (ex 2014/NN) – Dodatečná vyrovnávací platba za závazek veřejné služby pro společnost Arfea – a případně další akty, s tímto rozhodnutím spojené nebo mu předcházející, které jsou předmětem žaloby;

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Napadené rozhodnutí prohlašuje podporu, kterou italské orgány poskytly jako vyrovnání za závazek veřejné služby žalobkyni, soukromému podniku, který poskytuje služby místní veřejné dopravy na základě koncesí, jakož i služby soukromé dopravy v režimu podniku, za neslučitelnou s vnitřním trhem a nařizuje její vrácení.

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně sedm žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení a nesprávného použití čl. 108 odst. 3 SFEU.

Žalobkyně v tomto ohledu uvádí, že sporné opatření nepředstavuje státní podporu. V každém případě se nejedná o „novou podporu“ podle tohoto ustanovení.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení a nesprávného použití článku 107 SFEU.

Žalobkyně v tomto ohledu uvádí, že sporné opatření představuje vyrovnání za závazek veřejné služby uložený společnosti Arfea, který se provádí na základě konečných rozhodnutí italských soudů, a nikoliv „státní podporu“ ve smyslu tohoto ustanovení Smlouvy FEU.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásad použití práva Evropské unie, obecných zásad zákazu zpětné účinnosti zákona a právní jistoty, jakož i zásad odvozených v dané oblasti Soudním dvorem.

V tomto ohledu žalobkyně zpochybňuje použití nařízení (ES) č. 1370/2007, ke kterému došlo v napadeném rozhodnutí. Skutečnosti projednávaného případu, které nastaly v letech 1997-1998 spadají pod jiné nařízení [nařízení (EHS) č. 1191/1969].

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení zásad v oblasti promlčení.

V tomto ohledu žalobkyně zpochybňuje rozhodnutí ukládající vrácení dotčeného opatření 18 let poté, co nastaly skutkové okolnosti věci.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z porušení obecných zásad vyvozených judikaturou Soudního dvora k definici státních podpor a zásady procesní autonomie členských států.

Žalobkyně v tomto ohledu uvádí, že chce prokázat, že ve věci, která se jí týká, byly dodrženy zásady vyvozené Soudním dvorem ve věci Altmark Trans a Regierungspräsidium Magdeburg, C-280/00. Navíc žalobkyně tvrdí, že rozhodnutí zasahuje do oblasti, která spadá do posouzení vnitrostátních soudů.

6.

Šestý žalobní důvod vycházející z porušení a nesprávného použití režimu státních podpor, jestliže jsou závazky veřejné služby uloženy jednostranně.

Žalobkyně vytýká Komisi, že nezohlednila skutečnost, že v projednávaném případě jí region Piemont uložil závazky veřejné služby, které měly být vyrovnány opatřeními, která nesouvisí s pojmem státní podpora.

7.

Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení zásad v oblasti časové posloupnosti právních předpisů.

Žalobkyně, krom toho, co uvádí v rámci třetího žalobního důvodu, zpochybňuje použití nařízení č. 1370/2007 na projednávaný případ. Vytýká Komisi, že nezohlednila skutečnost, že v projednávaném případě jí region Piemont uložil závazky veřejné služby, které měly být vyrovnány opatřeními, která nesouvisí s pojmem státní podpora.


28.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/34


Kasační opravný prostředek podaný dne 12. října 2016 Giorgio Cocchi a Nicola Falcione proti usnesení vydanému dne 2. srpna 2016 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-134/11, Cocchi a Falcione v. Komise

(Věc T-724/16 P)

(2016/C 441/40)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: Giorgio Cocchi (Wezembeek-Oppem, Belgie) a Nicola Falcione (Brusel, Belgie) (zástupce: S. Orlandi, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníků řízení podávajících kasační opravný prostředek

Navrhovatelé navrhují, aby Tribunál:

rozhodl, že

usnesení Soudu pro veřejnou službu ve věci F-134/11, Cocchi a Flacione v. Komise, se zrušuje;

ve věci nově rozhodl tak, že

rozhodnutí ze dne 9. března 2011 o zamítnutí žádostí o pomoc se zrušuje;

Komisi se ukládá, aby N. Falcionemu uhradila 22 000 eur a G. Cocchimu 35 000 eur jakožto náhradu újmy, která jim vznikla;

Komisi se ukládá náhrada nákladů obou řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládají navrhovatelé jediný důvod kasačního opravného prostředku vycházející z nesprávného právního posouzení, kterého se dopustil Soud pro veřejnou službu při posuzování právního zájmu navrhovatelů na pokračování v řízení. Navrhovatelé mají za to, že měli jiný než pouze administrativní zájem na přijetí své žaloby.