1.

Články 81 a 82 Smlouvy jsou použitelné pro horizontální i vertikální dohody a jednání podniků, které „mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy“.

2.

Soudy Společenství ve svém výkladu článků 81 a 82 již v podstatě objasnily obsah a rozsah pojmu ovlivnění obchodu mezi členskými státy.

3.

Tyto pokyny vysvětlují zásady rozpracované soudy Společenství v souvislosti s výkladem pojmu ovlivnění obchodu ve smyslu článků 81 a 82. Pokyny dále podrobně objasňují pravidlo stanovící, za jakých okolností je obecně nepravděpodobné, že dohody výrazně ovlivní obchod mezi členskými státy (pravidlo neexistence výrazného ovlivnění obchodu neboli pravidlo NAAT). Pokyny nemají být vyčerpávající. Cílem je vysvětlit metodiku používání pojmu ovlivnění obchodu a poskytnout návod na jeho používání u nejčastěji se objevujících případů. Ačkoliv tyto pokyny nejsou závazné pro soudy a orgány členských států, chtějí jim poskytnout návod na používání pojmu ovlivnění obchodu podle článků 81 a 82.

4.

Tyto pokyny se nezabývají otázkou, v čem spočívá výrazné omezení hospodářské soutěže podle čl. 81 odst. 1. Tuto otázku, která je odlišná od otázky schopnosti smluv výrazně ovlivnit obchod mezi členskými státy, upravuje oznámení Komise o dohodách menšího významu, které výrazně neomezují hospodářskou soutěž podle čl. 81 odst. 1 Smlouvy (1) (pravidlo de minimis). Účelem pokynů rovněž není poskytnout vysvětlení pojmu ovlivnění obchodu podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy při poskytování státní podpory.

5.

Těmito pokyny, včetně pravidla NAAT, není dotčen výklad článků 81 a 82, který může učinit Soudní dvůr nebo Soud prvního stupně.

6.

Čl. 81 odst. 1 stanoví, že „se společným trhem jsou neslučitelné, a proto zakázané, veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy a jejichž cílem nebo výsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na společném trhu.“ Z důvodu zjednodušení se pojmy „dohody, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě“ budou společně označovat jako „dohody“.

7.

Článek 82 stanoví, že „se společným trhem je neslučitelné, a proto zakázané, pokud to může ovlivnit obchod mezi členskými státy, aby jeden nebo více podniků zneužívaly dominantního postavení na společném trhu nebo jeho podstatné části.“ V následujícím textu se bude používat pojem „postupy“, kterým se míní chování dominantních podniků.

8.

Kritérium ovlivnění obchodu také vymezuje použití článku 3 nařízení č. 1/2003 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (2).

9.

Podle čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení musí orgány pro hospodářskou soutěž a soudy členských států použít článek 81 na dohody, rozhodnutí sdružení podniků nebo jednání ve vzájemné shodě ve smyslu čl. 81 odst. 1 Smlouvy, které by ve smyslu uvedeného ustanovení mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy, pokud na tyto dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě použijí vnitrostátní právní předpisy o hospodářské soutěži. Pokud orgány pro hospodářskou soutěž a soudy členských států použijí vnitrostátní soutěžní právo na jakékoliv zneužití zakázané článkem 82 Smlouvy, použijí také článek 82 Smlouvy. Ustanovení čl. 3 odst. 1 tedy ukládá orgánům pro hospodářskou soutěž a soudům členských států použít články 81 a 82 také tehdy, když používají vnitrostátní právní předpisy o hospodářské soutěži na dohody a zneužití, které mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Na druhé straně čl. 3 odst. 1 neukládá vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž a soudům povinnost používat vnitrostátní právní předpisy o hospodářské soutěži, pokud používají články 81 a 82 na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě a na zneužívání, které mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy. V takových případech mohou použít pouze pravidla hospodářské soutěže Společenství.

10.

Z čl. 3 odst. 2 vyplývá, že použití vnitrostátních právních předpisů o hospodářské soutěži nesmí vést k zákazu dohod, rozhodnutí sdružení podniků nebo jednání ve vzájemné shodě, které mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy, ale které neomezují hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 81 odst. 1 Smlouvy nebo které splňují podmínky čl. 81 odst. 3 Smlouvy nebo na které se vztahuje nařízení o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy. Nařízení č. 1/2003 však nebrání členským státům přijmout a uplatňovat na svém území přísnější vnitrostátní právní předpisy, které zakazují nebo postihují jednostranná jednání podniků.

11.

Na závěr je třeba uvést, že čl. 3 odst. 3 stanoví, že aniž jsou dotčeny obecné zásady a ostatní ustanovení práva Společenství, čl. 3 odst. 1 a 2 se nepoužijí, pokud orgány pro hospodářskou soutěž a soudy členských států uplatňují vnitrostátní právní předpisy o kontrole fúzí, a rovněž nebrání použití ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které sledují převážně jiný cíl než články 81 a 82 Smlouvy.

12.

Kritérium ovlivnění obchodu je samostatné kritérium práva Společenství, které se musí v každém případě posuzovat samostatně. Je to jurisdikční kritérium, které definuje oblast působnosti soutěžního práva Společenství (3). Soutěžní právo Společenství není použitelné na dohody a postupy, které nemohou výrazně ovlivnit obchod mezi členskými státy.

13.

Kritérium ovlivnění obchodu omezuje platnost článků 81 a 82 na dohody a postupy, které mohou mít i určitý minimální přeshraniční dopad v rámci Společenství. Slovy Soudního dvora, způsobilost dohody nebo postupu ovlivnit obchod mezi členskými státy musí být „výrazná“ (4).

14.

V případě článku 81 Smlouvy se jedná o dohodu, která musí být schopna ovlivnit obchod mezi členskými státy. Nepožaduje se, aby obchod ovlivňovala každá jednotlivá část dohody, včetně veškerých omezení hospodářské soutěže, která mohou z dohody vyplývat (5). Pokud je dohoda jako taková schopna ovlivnit obchod mezi členskými státy, potom celá spadá do oblasti působnosti práva Společenství, včetně těch částí, které samostatně obchod mezi členskými státy neovlivňují. V případech, kdy smluvní vztahy mezi stejnými stranami pokrývají různé činnosti, potom tyto činnosti tvoří část téže dohody, jsou-li přímo propojeny a jsou-li nedílnou součástí téhož obecného obchodního ujednání (6). Pokud tomu tak není, potom každá činnost představuje samostatnou dohodu.

15.

Je také nepodstatné, zda účast konkrétního podniku na dohodě má nebo nemá výrazný vliv na obchod mezi členskými státy (7). Podnik nemůže nespadat do oblasti působnosti práva Společenství jenom proto, že jeho vlastní příspěvek k dohodě, která sama o sobě může ovlivnit obchod mezi členskými státy, je nepatrný.

16.

Pro účely stanovení působnosti práva Společenství není nutné určit souvislost mezi údajným omezením hospodářské soutěže a schopností dohody ovlivnit obchod mezi členskými státy. Obchod mezi členskými státy mohou ovlivnit také dohody, které neomezují hospodářskou soutěž. Například dohody o selektivní distribuci, které jsou založeny pouze na kritériu výběru podle kvality, zdůvodněného povahou výrobků. Takové dohody neomezují hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 81 odst. 1, mohou však ovlivnit obchod mezi členskými státy. Údajná omezení hospodářské soutěže vyplývající z dohody však mohou poskytnout informace o schopnosti dohody ovlivnit obchod mezi členskými státy. Například distribuční smlouva o zákazu vývozu je svou samotnou podstatou schopna ovlivnit obchod mezi členskými státy, i když to nutně nemusí být ve výrazném rozsahu (8).

17.

V případě článku 82 se jedná o zneužití, které musí ovlivnit obchod mezi členskými státy. To však neznamená, že každý prvek chování se musí posuzovat odděleně. Chování, které tvoří část celkové strategie prováděné dominantním podnikem, se musí posuzovat podle jeho celkového dopadu. Tam, kde dominantní podnik používá různé postupy za účelem dosažení stejného cíle, používá například postupy, jejichž cílem je omezení nebo vyloučení konkurentů, postačuje k tomu, aby byl článek 82 použitelný na veškeré postupy tvořící část této celkové strategie, jestliže je alespoň jeden postup schopen ovlivnit obchod mezi členskými státy (9).

18.

Z formulace článků 81 a 82 a z předchozích rozsudků soudů Společenství vyplývá, že při uplatnění kritéria ovlivnění obchodu je nutno vzít v úvahu zejména tři prvky:

19.

Pojem „obchod“ není omezen na tradiční přeshraniční výměnu zboží a služeb (10). Je to širší pojem, který pokrývá veškeré přeshraniční hospodářské činnosti, včetně usazení (11). Tento výklad je v souladu se základním cílem Smlouvy, kterým je podporovat volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu.

20.

Podle zavedeného precedenčního práva zahrnuje pojem „obchod“ také případy, kdy dohody nebo postupy ovlivňují strukturu hospodářské soutěže na trhu. Pravidlům hospodářské soutěže Společenství mohou podléhat postupy a dohody, které ovlivňují strukturu hospodářské soutěže uvnitř Společenství tím, že vedou nebo by mohly vést k zániku konkurenčního podniku ve Společenství (12). Pokud podnik zanikne, nebo pokud existuje nebezpečí, že zanikne, je dotčena struktura hospodářské soutěže uvnitř Společenství a jsou dotčeny hospodářské činnosti, do kterých je podnik zapojen.

21.

Požadavek, že musí být ovlivněn obchod „mezi členskými státy“ znamená, že musí být ovlivněny přeshraniční hospodářské činnosti, a to nejméně dvou členských států. Nepožaduje se, aby dohoda nebo postup ovlivňovala obchod mezi celým jedním členským státem a celým jiným členským státem. Články 81 a 82 mohou být použitelné také v případech, které se týkají pouze části členského státu, za předpokladu, že dochází k výraznému ovlivnění obchodu (13).

22.

Uplatnění kritéria ovlivnění obchodu není závislé na definici relevantních zeměpisných trhů. Obchod mezi členskými státy může být ovlivněn také v těch případech, kdy je relevantním trhem vnitrostátní trh nebo jeho část (14).

23.

Účelem spojení „může ovlivnit“ je definovat povahu požadovaného vlivu na obchod mezi členskými státy. Podle standardních testů vypracovaných Soudním dvorem znamená spojení „může ovlivnit“, že s určitou mírou pravděpodobnosti musí být na základě souhrnu objektivních právních nebo věcných faktorů možné předvídat, že dohoda nebo postup může mít vliv, přímý nebo nepřímý, skutečný nebo pravděpodobný, na strukturu obchodování mezi členskými státy (15)  (16). Jak je uvedeno v bodě 20 výše, Soudní dvůr dále vypracoval test založený na tom, zda dohoda nebo postup ovlivňuje nebo neovlivňuje strukturu hospodářské soutěže. V případech, kdy dohoda nebo postup mohou ovlivnit strukturu hospodářské soutěže uvnitř Společenství, spadají do působnosti práva Společenství.

24.

Test „strukturou obchodování“, vypracovaný Soudním dvorem, obsahuje následující hlavní prvky, které jsou podrobně popsány v následujících kapitolách:

25.

Posouzení vlivu na obchod je závislé na objektivních okolnostech. Nepožaduje se subjektivní záměr dotčeného podniku. Pokud však existují důkazy o tom, že podnik měl v úmyslu ovlivnit obchod mezi členskými státy, například tím, že se snažil zabránit vývozu do jiného členského státu nebo dovozu z jiného členského státu, je to důležitá okolnost, která se musí vzít v úvahu.

26.

Slova „může ovlivnit“ a odkaz Soudního dvora na „dostatečnou míru pravděpodobnosti“ znamená, že aby mohl případ spadat do působnosti práva Společenství, nepožaduje se, aby dohoda nebo postup v budoucnosti nebo v minulosti měla vliv na obchod mezi členskými státy. Postačuje, že dohoda nebo postup „může mít“ takový vliv (17).

27.

Není povinné ani nutné vypočítat skutečný objem obchodu mezi členskými státy, který je ovlivněn dohodou nebo postupem. Například u dohod zakazujících vývoz do jiných členských států není nutno odhadovat, jaká by byla úroveň paralelních obchodů mezi dotčenými členskými státy, pokud by dohoda neexistovala. Tento výklad je v souladu s právní povahou kritéria ovlivnění obchodu. Působnost práva Společenství se týká kategorií dohod a postupů, které mohou mít přeshraniční dopady, bez ohledu na to, zda konkrétní dohoda nebo postup takové dopady opravdu má.

28.

Posouzení podle kritéria ovlivnění obchodu závisí na řadě okolností, které samostatně nemusí být rozhodující (18). Mezi důležité okolnosti patří povaha dohody a postupu, povaha výrobků, jichž se dohoda nebo postup týká, a pozice a význam dotčených podniků (19).

29.

Povaha dohody a postupu poskytuje informaci o schopnosti dohody nebo postupu ovlivnit obchod mezi členskými státy z hlediska kvality. Některé dohody a postupy mohou svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy, zatímco jiné v tomto ohledu vyžadují podrobnější analýzu. Příkladem první možnosti jsou mezinárodní kartely, příkladem druhé možnosti jsou společné podniky omezené na území jednoho členského státu. Toto hledisko je dále zkoumáno v kapitole 3 níže, která pojednává o různých kategoriích dohod a postupů.

30.

Informaci o tom, zda může být ovlivněn obchod mezi členskými státy, poskytuje také povaha výrobků, jichž se dohody a postupy týkají. To, že výrobky spadají do oblasti působnosti práva Společenství, je více zřejmé tehdy, pokud jsou kvůli své povaze snadno obchodovatelné na mezinárodní úrovni nebo pokud jsou důležité pro podniky, které chtějí vstoupit na trh jiného členského státu nebo tam rozšířit svoji činnost, než v případech, kdy je kvůli povaze výrobků poptávka po výrobcích nabízených dodavateli z jiných členských států omezená, nebo v případech, kdy výrobky nemají velký význam pro usazení v jiném členském státě nebo pro rozšíření hospodářské činnosti prováděné z takového místa usazení (20). Pojem usazení zahrnuje i případy, kdy podnik se sídlem v jednom členském státu založí v jiném členském státu své zastoupení, pobočky nebo dceřiné podniky.

31.

Pozice dotčených podniků na trhu a objemy jejich prodeje poskytují informaci o schopnosti příslušné dohody nebo postupu ovlivnit obchod mezi členskými státy z hlediska množství. Toto hledisko, které tvoří nedílnou část posouzení pojmu „výrazně ovlivnit“, je řešeno v oddíle 2.4 níže.

32.

Kromě okolností, které již byly uvedeny, je nutné brát v úvahu právní a skutečné prostředí, ve kterém dohoda nebo postup fungují. Příslušné ekonomické a právní souvislosti pomáhají pochopit možný rozsah ovlivnění obchodu mezi členskými státy. Pokud je obchod mezi členskými státy omezen absolutními překážkami, které existují nezávisle na dohodě nebo postupu, může dojít k ovlivnění obchodu pouze tehdy, jestliže je pravděpodobné, že tyto překážky v dohledné době zmizí. V případech, kdy tyto překážky nejsou absolutní, ale pouze znesnadňují mezinárodní činnosti, je nanejvýš důležité zajistit, aby dohody a postupy těmto činnostem ještě více nebránily. Dohody a postupy, které takto působí, mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy.

33.

Aby bylo možno použít články 81 a 82, musí existovat vliv na „strukturu obchodování mezi členskými státy“.

34.

Pojem „struktura obchodování“ je neutrální. Podmínkou není snížení či omezení obchodu (21). Struktura obchodování může být ovlivněna také tehdy, pokud dohoda nebo postup způsobí zvýšení obchodu. Věc spadá do působnosti práva Společenství, pokud je pravděpodobné, že se obchod mezi členskými státy pod vlivem dohody nebo postupu vyvine jinak, než jak by se pravděpodobně vyvíjel bez dohody nebo postupu (22).

35.

Tento výklad odráží skutečnost, že kritérium ovlivnění obchodu je právní kritérium, které slouží k odlišení dohod a postupů, které mohou mít mezinárodní dopad, a proto je oprávněné zahájit jejich šetření podle pravidel hospodářské soutěže Společenství, od dohod a postupů, které mezinárodní dopad nemají.

36.

Vliv dohod a postupů na strukturu obchodování mezi členskými státy může být „přímý nebo nepřímý, skutečný nebo pravděpodobný“.

37.

K přímému ovlivnění obchodu mezi členskými státy obvykle dochází u výrobků, na něž se přímo vztahují dohody a postupy. Pokud se například výrobci jednoho konkrétního výrobku z různých členských států dohodnou na rozdělení trhu, je na trhu s příslušným výrobkem přímo ovlivněn obchod mezi členskými státy. Jiným příkladem vzniku přímého vlivu je případ, kdy dodavatel sníží distributorům slevy na výrobky prodávané v členském státě, ve kterém mají distributoři sídlo. Takové postupy zvyšují relativní cenu výrobků určených na vývoz a způsobují, že prodej na vývoz je méně zajímavý a méně konkurenceschopný.

38.

K nepřímému ovlivnění obchodu často dochází u výrobků, které mají určitý vztah k výrobkům, na něž se vztahují dohody nebo postupy. Nepřímé vlivy mohou například nastat tehdy, když má dohoda nebo postup dopad na mezinárodní hospodářskou činnost podniků, které používají výrobek, na nějž se dohoda nebo postup vztahuje, nebo na tomto výrobku jiným způsobem závisejí (23). Takové vlivy mohou například nastat tehdy, pokud se dohoda nebo postup týkají polotovaru, s nímž se neobchoduje, ale využívá se jako součást konečného výrobku, s nímž se obchoduje. Soudní dvůr měl za to, že obchod mezi členskými státy mohl být ovlivněn v případě dohody týkající se stanovení cen lihu používaného pro výrobu koňaku (24). Zatímco surovina se nevyvážela, konečný výrobek – koňak – se vyvážel. V takových případech jsou pravidla hospodářské soutěže Společenství použitelná tehdy, pokud může být výrazně ovlivněn obchod s konečným výrobkem.

39.

K nepřímému ovlivnění obchodu mezi členskými státy může dojít také v souvislosti s výrobky, na něž se přímo vztahují dohody nebo postupy. Například dohody, kterými výrobce omezí záruku na své výrobky prodávané distributory, takže tato záruka platí pouze na území členského státu, v němž má distributor sídlo, odradí od nákupu těchto výrobků spotřebitele z jiných členských států, protože by nebyli schopni domáhat se záruky (25). Vývoz prováděný oficiálními distributory a paralelními obchodníky je obtížnější, protože v očích spotřebitelů jsou výrobky bez záruky výrobce méně zajímavé (26).

40.

Skutečné vlivy na obchod mezi členskými státy jsou takové, které vzniknou, jakmile nastane plnění dohody nebo postupu. Dohoda mezi dodavatelem a distributorem v rámci stejného členského státu, například o zákazu vývozu do jiného členského státu, může mít skutečný vliv na obchod mezi členskými státy. Bez dohody by prodejce mohl volně vyvážet. Je však nutno připomenout, že se nepožaduje prokázání skutečných vlivů. Postačuje, že dohoda nebo postup takové vlivy může mít.

41.

Pravděpodobné vlivy jsou takové, které mohou s určitou mírou pravděpodobnosti vzniknout v budoucnosti. Jinými slovy, musí se vzít v úvahu předvídatelný vývoj trhu (27). I když v okamžiku uzavření dohody nebo v okamžiku uskutečnění postupu nemůže být obchod ovlivněn, články 81 a 82 zůstávají použitelné, jestliže je pravděpodobné, že se okolnosti, které vedly k tomuto závěru, v dohledné budoucnosti změní. V této souvislosti má význam posoudit dopad liberalizačních opatření přijatých Společenstvím nebo dotčeným členským státem i dopad jiných předvídatelných opatření usilujících o odstranění právních překážek obchodu.

42.

Kromě toho, i kdyby podmínky trhu byly pro mezinárodní obchod v daném časovém okamžiku nevýhodné, například proto, že ceny jsou v dotčených členských státech podobné, obchod může být ovlivněn, pokud se v důsledku změny tržních podmínek změní situace (28). Důležité je to, zda dohoda nebo postup může ovlivnit obchod mezi členskými státy, a ne, zda jej v daném okamžiku skutečně ovlivňuje.

43.

Zařazení nepřímých nebo pravděpodobných vlivů do analýzy ovlivnění obchodu mezi členskými státy neznamená, že analýza může být založena na vzdálených nebo hypotetických okolnostech. Pravděpodobnost, že konkrétní dohoda vyvolá nepřímé nebo pravděpodobné vlivy, musí být vysvětlena orgánem nebo stranou, která tvrdí, že obchod mezi členskými státy může být výrazně ovlivněn. Hypotetické nebo spekulativní vlivy nepostačují pro to, aby věc spadala do působnosti práva Společenství. Například dohoda, která zvyšuje cenu výrobku, který není obchodovatelný, snižuje čisté příjmy spotřebitelů. Jsou-li spotřebitelé finančně limitováni, nakupují méně výrobků dovážených z jiných členských států. Avšak souvislost mezi takovými vlivy na příjmy a obchodem mezi členskými státy je obecně sama o sobě příliš vzdálená na to, aby věc spadala do působnosti práva Společenství.

44.

Kritérium ovlivnění obchodu obsahuje množstevní prvek omezující působnost práva Společenství na dohody a postupy, které mohou mít vliv určitého významu. Dohody a postupy nespadají do působnosti článků 81 a 82, pokud vzhledem ke slabému postavení dotčených podniků na trhu daných výrobků ovlivňují trh pouze nepatrně (29). Skutečnost, zda se jedná o výrazné ovlivnění, může být vyhodnocena zejména podle postavení a významu dotčených podniků na trhu daných výrobků (30).

45.

Posouzení míry ovlivnění závisí na okolnostech každého jednotlivého případu, zejména na povaze dohody a postupu, na povaze daného výrobku a na postavení dotčeného podniku na trhu. Pokud dohoda nebo postup může svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy, potom je práh, kdy nabývá výrazného rozsahu, nižší než v případech dohod nebo postupů, které nemohou svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Čím silnější je pozice dotčených podniků na trhu, tím je pravděpodobnější, že na dohodu nebo postup bude nahlíženo tak, že může výrazně ovlivnit obchod mezi členskými státy (31).

46.

U velkého počtu případů týkajících se dovozů a vývozů měl Soudní dvůr za to, že požadavek výrazného ovlivnění byl splněn tehdy, pokud odbyt dotčených podniků odpovídal přibližně 5 % celkového prodeje na trhu (32). Samotný podíl na trhu však nebyl vždy považován za rozhodující prvek. Je třeba vzít v úvahu také například obrat podniků u daných výrobků (33).

47.

Míra ovlivnění trhu tedy může být posuzována jednak absolutně, podle obratu, jednak relativně, porovnáním postavení dotčeného podniku (dotčených podniků) s postavením jiných tržních subjektů (podíl na trhu). Zaměření na postavení a význam dotčených podniků je v souladu s pojmem „může ovlivnit“, což naznačuje, že posouzení je založeno spíše na schopnosti dohody nebo postupu ovlivnit obchod mezi členskými státy než na dopadu na skutečné toky zboží a služeb v mezinárodním měřítku. Postavení dotčených podniků na trhu a jejich obrat u daných výrobků poskytují informaci o schopnosti dohody nebo postupu ovlivnit obchod mezi členskými státy. Tyto dva prvky se odrážejí v předpokladech uvedených v bodech 52 a 53 níže.

48.

Při zjišťování výrazného ovlivnění trhu není nutné, aby byly definovány relevantní trhy a aby se vypočítaly podíly na trhu (34). Pro podporu závěru, že vliv na obchod je výrazný, mohou být postačující tržby podniku v absolutním vyjádření. Je tomu tak zejména v případech dohod a postupů, které mohou svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy, například proto, že se týkají dovozů nebo vývozů, nebo proto, že se vztahují na několik členských států. Skutečnost, že za takových okolností může být obrat u výrobků pokrytých dohodou dostatečný pro zjištění výrazného ovlivnění obchodu mezi členskými státy, se odráží v pozitivním předpokladu vysvětleném v bodě 53 níže.

49.

Dohody a postupy musí být vždy posuzovány v ekonomických a právních souvislostech, za kterých vznikly. V případě vertikálních dohod může být nutné přihlížet k veškerým kumulativním vlivům paralelních sítí podobných dohod (35). I když jedna dohoda nebo síť dohod nemůže výrazně ovlivnit obchod mezi členskými státy, mohou obchod ovlivnit účinky paralelních sítí dohod posuzovaných jako celek. Je však nutné, aby daná jednotlivá dohoda nebo síť dohod významně přispívala k celkovému ovlivnění obchodu (36).

50.

Není možné stanovit obecná množstevní pravidla, která by zahrnovala všechny kategorie dohod a stanovila, kdy může dojít k výraznému ovlivnění obchodu mezi členskými státy. Je však možné stanovit, kdy obchod obvykle nemůže být výrazně ovlivněn. Komise zaprvé ve svém oznámení o dohodách menšího významu, které výrazně neomezují hospodářskou soutěž podle čl. 81 odst. 1 Smlouvy (pravidlo de minimis) (37) uvedla, že dohody mezi malými a středními podniky, jak jsou definovány v příloze k doporučení Komise č. 96/280/ES (38), obvykle nemohou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Důvodem pro tento předpoklad je skutečnost, že činnosti malých a středních podniků mají obvykle místní nebo nanejvýš regionální povahu. Avšak malé a střední podniky mohou spadat do působnosti práva Společenství zejména tehdy, pokud se zabývají mezinárodní hospodářskou činností. Zadruhé, Komise považuje za vhodné stanovit obecné zásady, které uvedou, v jakých případech nemůže být obchod mezi členskými státy obvykle ovlivněn, tj. pravidlo neexistence výrazného ovlivnění obchodu mezi členskými státy (pravidlo NAAT). Komise bude při používání článku 81 považovat toto pravidlo za negativní vyvratitelný předpoklad, a to u všech dohod ve smyslu čl. 81 odst. 1 bez ohledu na povahu omezení obsažených v dohodě, včetně omezení, která byla v nařízeních Komise o blokových výjimkách a příslušných pokynech vymezena jako základní omezení. V případech, kdy se tento předpoklad použije, Komise obvykle nezahájí řízení ani na žádost třetí strany, ani ze své vlastní iniciativy. Pokud podniky budou v dobré víře předpokládat, že dohoda je pokryta tímto negativním předpokladem, Komise neuloží sankce.

51.

Aniž je dotčen bod 53 níže, tato negativní definice výrazného ovlivnění neznamená, že dohody, které nesplňují níže uvedená kritéria, mohou automaticky výrazně ovlivnit obchod mezi členskými státy. Je nutné provést analýzu každého jednotlivého případu.

52.

Komise zastává názor, že dohody v zásadě nemohou výrazně ovlivnit obchod mezi členskými státy, pokud jsou splněny obě tyto podmínky:

Komise použije stejné předpoklady tam, kde výše uvedené prahové hodnoty obratu nebudou během dvou po sobě jdoucích kalendářních roků překročeny o více než 10 % a tam, kde výše uvedené prahové podíly na trhu nebudou překročeny o více než 2 procentní body. Pokud se dohoda týká nově vznikajícího, dosud neexistujícího trhu a pokud následkem jejího působení strany nevytvoří příslušný obrat ani nezískají příslušný podíl na trhu, Komise tyto předpoklady nepoužije. V těchto případech může být míra ovlivnění trhu odhadnuta na základě postavení stran na relevantních výrobkových trzích nebo jejich vyspělosti v technologiích souvisejících s dohodou.

53.

Komise bude také zastávat názor, že pokud dohoda může svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy, například proto, že se týká dovozů a vývozů nebo že pokrývá několik členských států, existuje vyvratitelný pozitivní předpoklad toho, že takové vlivy na obchod jsou výrazné, pokud je obrat stran u výrobků pokrytých dohodou, vypočítaný postupem podle bodů 52 a 54, vyšší než 40 milionů EUR. U dohod, které mohou svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy, lze také často předpokládat, že tyto vlivy jsou výrazné, pokud je podíl stran na trhu vyšší než prahová hodnota 5 %, uvedená v předchozím odstavci. Tento předpoklad se však nepoužije tam, kde dohody pokrývají pouze část členského státu (viz bod 90 níže).

54.

Pokud se jedná o prahovou hodnotu 40 milionů EUR (viz bod 52 výše), je obrat vypočten na základě celkového prodeje výrobků pokrytých dohodou (smluvní výrobky) realizovaného dotčeným podnikem za předchozí finanční rok ve Společenství, kromě daní. Vyloučeny jsou prodeje mezi jednotkami, které jsou součástí jednoho podniku (40).

55.

Aby se mohla použít prahová hodnota podílu na trhu, je nutné vymezit relevantní trh (41). Ten sestává z relevantního výrobkového trhu a relevantního zeměpisného trhu. Podíly na trhu se mají vypočítat na základě údajů o hodnotě prodejů na trhu, případně údajů o hodnotě nákupů na trhu. Pokud tyto hodnoty nejsou dostupné, mohou se použít odhady založené na jiných spolehlivých obchodních informacích, včetně údajů o objemech.

56.

U síťových dohod, které uzavřel stejný dodavatel s různými prodejci, se berou v úvahu prodeje v celé síti.

57.

Smlouvy, které tvoří část obecných obchodních ujednání, představují pro účely pravidla NAAT jednu dohodu (42). Podniky se nemohou dostat pod prahové hodnoty tak, že rozdělí dohodu, která z ekonomického hlediska tvoří jeden celek.

58.

Komise použije negativní předpoklady stanovené v předcházející kapitole na všechny dohody, včetně dohod, které mohou svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy, a také na dohody, které se týkají obchodu s podniky, které mají sídlo ve třetích zemích (viz kapitola 3.3 níže).

59.

Kromě negativních předpokladů Komise vezme v úvahu množstevní prvky související s povahou dohody nebo postupu a povahu výrobků, kterých se týkají (viz body 29 a 30 výše). Význam povahy dohody se také odráží v pozitivním předpokladu stanoveném v bodě 53 výše, který se týká výrazného vlivu v případě dohod, které mohou svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Aby bylo možno poskytnout doplňující vodítko k použití pojmu ovlivnění obchodu, je tedy účelné brát v úvahu různé běžné typy dohod a postupů.

60.

V následující kapitole je naznačen základní rozdíl mezi dohodami a postupy, které pokrývají několik členských států, a dohodami a postupy, které jsou omezeny na jeden členský stát nebo na část jednoho členského státu. Tyto dvě hlavní skupiny jsou dále rozděleny do podskupin podle povahy příslušných dohod nebo postupů. Zahrnuty jsou také dohody a postupy, které se týkají třetích zemí.

61.

Dohody a postupy týkající se několika členských států nebo uskutečněné v několika členských státech mohou svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy téměř ve všech případech. Pokud příslušný obrat překročí prahovou hodnotu uvedenou v bodě 53 výše, nebude tedy ve většině případů nutné provádět podrobnou analýzu toho, zda je možno ovlivnit obchod mezi členskými státy. Aby však byl poskytnut určitý návod i pro tyto případy a aby byly vysvětleny zásady uvedené v kapitole 2 výše, je užitečné vysvětlit okolnosti, které se obvykle používají na podporu zjištění, že daný případ spadá do působnosti práva Společenství.

62.

Dohody mezi podniky ve dvou nebo více členských státech, které se týkají dovozu a vývozu, mohou svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Takové dohody, bez ohledu na to, zda omezují nebo neomezují hospodářskou soutěž, mají přímý vliv na strukturu obchodování mezi členskými státy. Například ve věci Kerpen & Kerpen, která se týkala dohody mezi francouzským výrobcem a německým distributorem a která představovala více než 10 % objemu vývozu cementu z Francie do Německa, celkem 350 000 tun za rok, rozhodl Soudní dvůr, že není možné dojít k závěru, že taková dohoda nemůže (výrazně) ovlivnit obchod mezi členskými státy (43).

63.

Tato skupina zahrnuje dohody, které zavádějí omezení dovozu a vývozu, včetně omezení aktivního i pasivního prodeje a opětovného prodeje, v němž kupující prodává zákazníkům v jiném členském státu (44). V těchto případech existuje neodmyslitelná souvislost mezi údajným omezením hospodářské soutěže a vlivem na obchod, protože samotným účelem omezení je zabránit toku zboží a služeb mezi členskými státy, který by byl jinak možný. Není důležité, zda smluvní strany mají sídlo ve stejném členském státu nebo v různých členských státech.

64.

Kartelové dohody, jako jsou dohody týkající se stanovení cen a rozdělení trhu, které se týkají několika členských států, mohou svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Přeshraniční kartely harmonizují podmínky hospodářské soutěže a ovlivňují vzájemné pronikání na trh upevněním tradiční struktury obchodování (45). Když se podniky dohodnou na rozdělení zeměpisných území, může dojít k omezení nebo snížení prodeje z jiných území do rozdělených území. Když se podniky dohodnou na stanovení cen, zlikvidují hospodářskou soutěž a všechny z toho vyplývající rozdíly cen, které by motivovaly konkurenty i zákazníky k zapojení do mezinárodního obchodu. Když se podniky dohodnou na prodejních kvótách, zakonzervuje se tradiční struktura obchodování. Dotčené podniky nemohou rozšiřovat výrobu, a tím ani možný okruh zákazníků v jiných členských státech.

65.

Také vliv přeshraničních kartelů na obchod je obecně svou samotnou podstatou výrazný kvůli postavení stran kartelu. Kartely se obvykle vytvoří tehdy, pokud zúčastněné podniky mají společně velký podíl na trhu, protože to jim umožňuje zvýšit cenu nebo snížit výrobu.

66.

Tato kapitola pojednává o různých typech horizontálních dohod o spolupráci. Horizontální dohody o spolupráci mohou mít například formu dohody, podle které dva nebo více podniků spolupracují při konkrétní hospodářské činnosti, jako je výroba a distribuce (46). Tyto dohody se často označují jako společné podniky. Avšak pro společné podniky, které trvale vykonávají všechny činnosti samostatné hospodářské jednotky, platí nařízení o spojování podniků (47). Na úrovni Společenství se taková plná funkce společných podniků neřeší podle článků 81 a 82, kromě případů, kdy je použitelný čl. 2 odst. 4 nařízení o spojování podniků (48). Tato kapitola proto nepojednává o plně funkčních společných podnicích. V případě částečně funkčních společných podniků nepůsobí společné subjekty na žádném trhu jako samostatní dodavatelé (nebo odběratelé). Tyto subjekty pouze slouží mateřským podnikům, které samy působí na trhu (49).

67.

Společné podniky, které působí ve dvou nebo více členských státech nebo které vytvářejí výstup prodávaný mateřským podnikem ve dvou nebo více členských státech, ovlivňují obchodní činnosti stran působících v těchto oblastech Společenství. Takové dohody tedy obvykle mohou svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy v porovnání se stavem bez dohody (50). Struktura obchodování je ovlivněna tehdy, pokud podniky převedou svou činnost na společný podnik nebo pokud takový podnik použijí za účelem vytvoření nového zdroje dodávek ve Společenství.

68.

Obchod může být ovlivněn také tehdy, pokud společné podniky vytvářejí vstup pro mateřské společnosti, který je potom dále zpracováván nebo použit pro výrobek mateřských podniků. To může být případ, kdy takový vstup byl dříve dodáván dodavateli z jiných členských států, kdy mateřské podniky dříve vyráběly vstupy v jiných členských státech nebo kdy je konečný výrobek prodáván ve více než v jednom členském státě.

69.

Při posouzení toho, zda se jedná o výrazný vliv, je důležité vzít v úvahu objem prodeje mateřských podniků realizovaný u výrobků spojených s dohodou, a ne pouze objem prodeje realizovaný u společného subjektu vytvořeného dohodou, pokud společný podnik nepůsobí na trhu jako samostatný subjekt.

70.

Vertikální dohody a sítě podobných vertikálních dohod existující v několika členských státech mohou obvykle ovlivnit obchod mezi členskými státy, pokud nasměrují obchod jedním konkrétním směrem. Například sítě dohod o selektivní distribuci ve dvou nebo více členských státech nasměrují obchod jedním konkrétním směrem, protože omezí obchod na členy sítě, a tím ovlivní strukturu obchodování v porovnání se stavem bez dohody (51).

71.

Obchod mezi členskými státy může být ovlivněn také vertikálními dohodami, jejichž výsledkem je vyloučení. Příkladem mohou být dohody, kdy se prodejci z několika členských států dohodnou, že budou nakupovat pouze od jednoho konkrétního dodavatele nebo prodávat pouze jeho výrobky. Takové dohody mohou omezit obchod mezi těmi členskými státy, ve kterých byly realizovány, nebo obchod z členských států, které dohodami nejsou pokryty. Vyloučení může vyplynout z jednotlivých dohod nebo ze sítě dohod. Pokud má dohoda nebo síť dohod pokrývající několik členských států vylučující vliv, může obvykle dohoda nebo dohody svou samotnou podstatou výrazně ovlivnit obchod mezi členskými státy.

72.

Také dohody mezi dodavateli a distributory, které stanovují ceny pro další prodej a které pokrývají dva nebo více členských států, mohou svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy (52). Takové dohody mění cenové hladiny, které by pravděpodobně existovaly bez dohod, a tím ovlivňují strukturu obchodování.

73.

V případě zneužití dominantního postavení je účelné rozlišovat mezi zneužíváním, které vytváří překážky vstupu nebo vylučuje konkurenty (zneužívání s vylučujícím účinkem) a mezi zneužíváním, kdy dominantní podnik zneužívá své hospodářské síly například tím, že stanoví nepřiměřené nebo diskriminační ceny (zneužívání s cílem vykořisťovat). Oba typy zneužití se mohou uskutečnit buďto dohodami, které spadají do působnosti čl. 81 odst. 1, nebo jednostranným chováním, které z pohledu soutěžního práva Společenství spadá do působnosti článku 82.

74.

Zneužívání, jehož cílem je vykořisťování, například diskriminační slevy, působí na závislé obchodní partnery, kteří z něho buď mají prospěch, nebo jím trpí. Tento typ zneužívání mění jejich konkurenční postavení, a tím ovlivňuje strukturu obchodování mezi členskými státy.

75.

Pokud se dominantní podnik chová ve více než jednom členském státě diskriminačně, potom takové zneužití může svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Takové chování má negativní dopad na hospodářskou soutěž přesahující hranice jednoho členského státu, neboť pravděpodobně odkloní obchod od směru, kterým by se vyvíjel, pokud by ke zneužití nedošlo. Struktura obchodování může být ovlivněna například tam, kde dominantní podnik zaručí věrnostní slevy. Zákazníci, kteří spadají do oblasti pokryté diskriminačním systémem slev, mají sklon nakupovat méně od konkurentů dominantní společnosti, než kolik by jinak nakupovali. Diskriminační chování, jako například nepřiměřeně nízké ceny, jehož cílem je přímo odstranit konkurenta, také může ovlivnit obchod mezi členskými státy, protože má vliv na strukturu hospodářské soutěže na trhu uvnitř Společenství (53). Pokud dominantní společnost jedná s cílem odstranit konkurenta, který působí ve více než jednom členském státu, může být obchod ovlivněn několika způsoby. Zaprvé, existuje nebezpečí, že dotčený konkurent ukončí své dodávky v rámci Společenství. I kdyby cílový podnik nebyl omezen, může být ovlivněna budoucnost jeho konkurenčního chování, což také může mít vliv na obchod mezi členskými státy. Zadruhé, zneužití může mít vliv na ostatní konkurenty. Dominantní podnik může svým konkurentům svým chováním signalizovat, že potrestá pokusy o skutečnou hospodářskou soutěž. Zatřetí, i vyloučení jednoho konkurenta může postačovat k tomu, aby došlo k ovlivnění obchodu mezi členskými státy. Tak tomu může být i tehdy, pokud podnik, jemuž hrozí vyloučení z trhu, vyváží hlavně do třetích zemí (54). Jakmile hrozí, že účinná struktura hospodářské soutěže na trhu uvnitř Společenství bude dále narušená, jedná se o případ spadající do působnosti práva Společenství.

76.

Pokud se dominantní podnik ve více než v jednom členském státu dopouští zneužívání svého postavení s cílem vylučovat z trhu nebo vykořisťovat, bude schopnost takového jednání ovlivnit trh už kvůli své podstatě výrazná. Při dané pozici dotčeného dominantního podniku na trhu a při skutečnosti, že ke zneužití dochází v několika členských státech, je rozsah zneužití a jeho možný vliv na strukturu obchodování obvykle takový, že může být výrazně ovlivněn obchod mezi členskými státy. U vykořisťovatelského zneužití, jako je cenová diskriminace, mění zneužití konkurenční pozici obchodních partnerů v několika členských státech. U vylučujícího zneužití, včetně zneužití, jehož cílem je odstranit konkurenty, je ovlivněna hospodářská činnost konkurentů v několika členských státech. Už jen z pouhé existence dominantního postavení v několika členských státech vyplývá, že je již oslabena hospodářská soutěž v podstatné části společného trhu (55). Pokud dominantní podnik dále oslabuje svým jednáním hospodářskou soutěž, například odstraněním konkurenta, má se za to, že možnost ovlivnit obchod mezi členskými státy je obvykle výrazná.

77.

Pokud dohody nebo nekalé jednání pokrývají území jednoho členského státu, může být nutné podrobněji prošetřit schopnost dohod nebo nekalého jednání ovlivnit obchod mezi členskými státy. Je nutno připomenout, že aby došlo k ovlivnění obchodu mezi členskými státy, nepožaduje se, aby se snížil obchod. Postačuje, aby výrazná změna mohla působit na strukturu obchodování mezi členskými státy. Přesto však v mnoha případech týkajících se jednoho členského státu dává povaha domnělého narušení, zejména jeho sklon vyloučit národní trh, dobrý náznak toho, že dohoda nebo postup mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Níže uvedené příklady nejsou vyčerpávající. Jsou to pouze příklady případů, kdy lze dohody omezené na území jednoho členského státu považovat za dohody, které mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy.

78.

Horizontální kartelové dohody, které pokrývají území celého členského státu, obvykle mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Soudy Společenství v několika věcech rozhodly, že dohody platné pro celé území členského státu svou samotnou podstatou posilují rozdělení trhů na národním základě tím, že brání hospodářskému průniku, který je jedním z cílů Smlouvy (56).

79.

Schopnost takových dohod rozdělit vnitřní trh vyplývá ze skutečnosti, že podniky, které se podílejí na kartelových dohodách jenom v jednom členském státu, obvykle musejí podniknout kroky k vyloučení konkurentů z jiných členských států (57). Pokud tak nečiní, a výrobek pokrytý dohodou je obchodovatelný (58), potom kartel podstupuje riziko, že bude zničen konkurencí podniků z jiných členských států. Takové dohody mohou obvykle svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy, vzhledem k tomu, jaké pokrytí trhů je nutné proto, aby byly účinné.

80.

Vzhledem k tomu, že pojem ovlivnění trhu zahrnuje možné vlivy, není rozhodující, zda jsou takové kroky proti konkurentům z jiných členských států v nějakém časovém okamžiku opravdu přijaty. Pokud je kartelová cena podobná ceně převládající v jiných členských státech, nemusí členové kartelu cítit okamžitou potřebu provést kroky proti konkurentům z jiných členských států. Důležité je to, zda by takové kroky podnikli nebo nepodnikli, pokud by se změnily podmínky trhu. Pravděpodobnost takového chování závisí na existenci nebo neexistenci přirozených překážek obchodu na trhu, zejména na tom, zda daný výrobek je nebo není obchodovatelný. Soudní dvůr například ve věci některých maloobchodních bankovních služeb (59) rozhodl, že obchod nemohl být citelně ovlivněn, protože možnosti obchodu u daných zvláštních výrobků byly velice omezené a protože nebyly významným faktorem při rozhodování podniků z jiných členských států o případném usazení v daném členském státu (60).

81.

Rozsah, v jakém členové kartelu sledují ceny a konkurenty z jiných členských států, může poskytnout informace o míře, v níž lze obchodovat s výrobky pokrytými kartelovou dohodou. Sledování svědčí o tom, že hospodářská soutěž a konkurenti z jiných členských států jsou chápáni jako možné nebezpečí pro kartel. Kromě toho, pokud existují důkazy, že členové kartelu úmyslně stanovili hladinu cen s ohledem na hladinu cen převládající v jiných členských státech (limitní tvorba cen), je to známka toho, že příslušné výrobky jsou obchodovatelné a že může být ovlivněn obchod mezi členskými státy.

82.

Obchod může být obvykle ovlivněn také tehdy, pokud členové národního kartelu zmírní konkurenční tlak vyvolaný konkurenty z jiných členských států tak, že je přinutí připojit se k omezující dohodě, nebo pokud vyloučení z dohody je pro ostatní konkurenty nevýhodné z hlediska jejich konkurenceschopnosti (61). V takových případech dohoda buďto brání těmto konkurentům využívat svou konkurenční výhodu nebo zvyšuje jejich náklady, a tím má negativní dopad na jejich konkurenceschopnost a na jejich odbyt. V obou případech dohoda brání činnosti konkurentů z jiných členských států na dotčeném národním trhu. Totéž platí i v případě, kdy je kartelová dohoda omezená na jeden členský stát uzavřena mezi podniky, které dále prodávají výrobky dovážené z jiných členských států (62).

83.

Horizontální dohody o spolupráci, a zejména částečně funkční společné podniky (viz také bod 66 výše), které se dotýkají pouze jednoho členského státu a které přímo nesouvisejí s dovozem a vývozem, nepatří do kategorie dohod, které svou samotnou podstatou mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Proto se může požadovat pečlivé posouzení schopnosti jednotlivých dohod ovlivnit obchod mezi členskými státy.

84.

Horizontální dohody o spolupráci mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy zejména tehdy, pokud mají účinek vyloučení. Tak tomu může být u dohod, které v celém odvětví zavádějí systémy standardizace a certifikace, protože buď vylučují podniky z jiných členských států, nebo je mohou snáze splnit podniky z dotčených členských států díky tomu, že tyto systémy jsou založeny na národních pravidlech a tradicích. Za takových podmínek dohoda způsobí, že podniky z jiných členských států obtížněji pronikají na národní trh.

85.

Obchod může být ovlivněn také tehdy, když vytvoření společného podniku vede k odříznutí podniků z jiných členských států od důležitého prodejního kanálu nebo zdroje poptávky. Pokud například dva nebo více dodavatelů se sídlem ve stejném členském státu, kteří mají významný podíl na dovozu daných výrobků, založí společný nákupní podnik za účelem sloučení nákupu těchto výrobků, potom výsledné snížení počtu distribučních kanálů omezuje možnosti dodavatelů z jiných členských států získat přístup na dotčený národní trh. Proto může být obchod ovlivněn (63). Obchod může být ovlivněn také tehdy, pokud podniky, které dříve dovážely konkrétní výrobek, vytvoří společný podnik a pověří ho výrobou stejného výrobku. V tomto případě dohoda změní strukturu obchodování mezi členskými státy v porovnání se stavem před uzavřením dohody.

86.

Vertikální dohody pokrývající celé území členského státu mohou ovlivnit charakter obchodování mezi členskými státy zejména tehdy, pokud podnikům z jiných členských států znesnadňují proniknutí na dotčený národní trh, ať už se jedná o proniknutí v podobě vývozů nebo usazení (vliv vyloučení). Pokud vertikální dohody mají takový vylučující vliv, přispívají k rozdělení trhu na národním základě, a tím brání hospodářskému průniku, který je jedním z cílů Smlouvy (64).

87.

Vyloučení může nastat například tehdy, když dodavatelé zavedou pro kupující výhradní povinnosti nákupu (65). Ve věci Delimitis  (66), která se týkala dohod mezi pivovarem a majiteli objektů, ve kterých se konzumovalo pivo, kdy se tito majitelé zavázali nakupovat pivo výhradně od pivovaru, definoval Soudní dvůr vyloučení jako nepřítomnost, z důvodu dohody, skutečných a konkrétních možností získat přístup na trh. Dohody obvykle vytvářejí významné překážky vstupu pouze tehdy, pokud pokrývají významnou část trhu. Jako ukazatel lze v této souvislosti použít podíl na trhu a pokrytí trhu. Při posuzování se musí vzít v úvahu nejen konkrétní dohoda nebo příslušná síť dohod, ale také ostatní paralelní sítě dohod, které mají podobné účinky (67).

88.

Také vertikální dohody, které pokrývají celé území členského státu a které se týkají obchodovatelných výrobků, mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy, i pokud nevytvářejí přímé překážky obchodu. Dohody, podle kterých podniky stanovují ceny pro další prodej, mohou mít přímý vliv na obchod mezi členskými státy tím, že zvyšují dovoz z jiných členských států a snižují vývoz z dotčeného členského státu (68). Dohody týkající se stanovování cen pro další prodej mohou také ovlivnit strukturu obchodování zcela stejným způsobem jako horizontální kartelové dohody. Je-li cena vyplývající z cenové dohody vyšší než cena převládající v jiném členském státu, je taková cenová hladina udržitelná pouze tehdy, pokud lze kontrolovat dovoz z jiných členských států.

89.

Z kvalitativního hlediska se dohody, které pokrývají pouze část členského státu, posuzují stejným způsobem, jako dohody pokrývající celé území členského státu. To znamená, že se použije analýza podle kapitoly 2. Při posuzování míry ovlivnění se však musí rozlišovat mezi dvěma kategoriemi, protože se musí vzít v úvahu, že smlouvou je pokrytá pouze část členského státu. Musí se také vzít v úvahu to, jak velkou část národního území lze obchodem ovlivnit. Pokud například náklady na dopravu nebo provozní rádius zařízení způsobí, že pro podniky z jiných členských států je ekonomicky nevýhodné používat ho pro obsluhu celého území jiného členského státu, potom může být obchod ovlivněn tehdy, jestliže dohoda vylučuje přístup na část území členského státu, na níž by bylo možné obchodovat, za předpokladu, že tato část není bezvýznamná (69).

90.

Pokud dohoda vylučuje přístup na regionální trh, potom aby byl obchod výrazně ovlivněn, musí být objem ovlivněného prodeje významný v poměru k celkovému objemu prodeje daných výrobků v dotčeném členském státu. Toto posouzení se nemůže provádět pouze na základě zeměpisného pokrytí. Musí se přiřadit spravedlivá, přiměřená váha také podílu smluvních stran na trhu. I kdyby měly strany na vhodně definovaném regionálním trhu velký podíl, velikost tohoto trhu z hlediska objemu může být stále bezvýznamná v porovnání s celkovým prodejem daných výrobků na celém území dotčeného členského státu. Proto je obecně nejlepším ukazatelem schopnosti dohody (výrazně) ovlivnit obchod mezi členskými státy posouzení podílu na národním trhu ve vztahu k objemu, který bude vyloučen. Dohody pokrývající oblasti s vysokou koncentrací poptávky budou tedy mít větší váhu než dohody pokrývající oblasti s nižší poptávkou. Aby konkrétní případ spadal do působnosti práva Společenství, musí být podíl uzavřeného národního trhu významný.

91.

Dohody, které jsou místní povahy, nemohou samy o sobě výrazně ovlivnit obchod mezi členskými státy. A to i v případě, že je místní trh umístěn v příhraničním regionu. Naopak, pokud je vyloučený podíl národního trhu významný, obchod může být ovlivněn, i když dotčený trh není umístěný v regionu u hranic.

92.

U případů této kategorie může poskytnout určité vodítko precedenční právo týkající se pojetí článku 82 o významné části společného trhu (70). Dohody, které například vytvářejí překážky přístupu konkurentů z jiných členských států do části členského státu, která představuje značnou část společného trhu, musí být považovány za dohody, které mají výrazný vliv na obchod mezi členskými státy.

93.

Pokud podnik, který má dominantní postavení na celém území členského státu, zneužívá svého postavení k diskriminačnímu chování, může být obvykle ovlivněn obchod mezi členskými státy. Takové nezákonné chování obvykle zhoršuje možnosti konkurentů z jiných členských států proniknout na trh a v takovém případě může být ovlivněna struktura obchodování (71). Například ve věci Michelin  (72) Soudní dvůr rozhodl, že systém věrnostních slev vyloučil konkurenty z jiných členských států, a proto ovlivnil obchod ve smyslu článku 82. Ve věci Rennet  (73) Soudní dvůr podobným způsobem rozhodl, že zneužití v podobě povinnosti výhradního nákupu, vyloučilo výrobky z jiných členských států.

94.

Obchod mezi členskými státy může ovlivnit také vylučující zneužití, které ovlivňuje strukturu hospodářské soutěže na trhu uvnitř členského státu, například zlikvidováním nebo hrozbou zlikvidování konkurentů. Pokud podnik, kterému hrozí, že bude zlikvidován, působí pouze v jednom členském státu, potom takové zneužití neovlivní obchod mezi členskými státy. Avšak obchod mezi členskými státy může být ovlivněn, pokud postižený podnik vyváží nebo dováží z jiných členských států (74) a také pokud působí v jiných členských státech (75). Obchod může být ovlivněn, když má zneužití dominantního postavení odstrašující účinek na ostatní konkurenty. Pokud si dominantní podnik svým opakovaným chováním získal pověst subjektu, který zavádí diskriminující opatření vůči konkurentům, kteří se snaží o přímou hospodářskou soutěž, snaží se konkurenti z jiných členských států soupeřit méně agresivně, a v tomto případě může být obchod ovlivněn i tehdy, když postižený konkurent, o něhož se jedná, není z jiného členského státu.

95.

Situace může být složitější u vykořisťovatelského zneužití, jako je cenová diskriminace a stanovení nepřiměřených cen. Cenová diskriminace mezi domácími zákazníky obvykle obchod mezi členskými státy neovlivní. Avšak může jej ovlivnit, pokud se kupující zabývají vývozem a jsou diskriminační cenou znevýhodněni nebo pokud se takový postup používá za účelem zabránit dovozu (76). Postupy spočívající v nabízení nižších cen zákazníkům, kteří by rádi dováželi výrobky z jiných členských států, mohou způsobit, že pro konkurenty z jiných členských států může být obtížnější vstoupit na trh. V takových případech může být ovlivněn obchod mezi členskými státy.

96.

Pokud má podnik dominantní postavení na celém území členského státu, potom obvykle není důležité, zda určité zneužití prováděné dominantním podnikem pokrývá pouze část území nebo zda se dotýká určitých kupujících na území celého státu. Dominantní podnik může výrazně bránit obchodu tak, že zneužívá svého postavení v oblastech nebo vůči zákazníkům, na které se mohou nejvíce zaměřit konkurenti z jiných členských států. Může to být například tehdy, když konkrétní distribuční kanál představuje zvlášť důležitý prostředek pro získání přístupu k mnoha skupinám spotřebitelů. Zabránění přístupu k takovým kanálům může mít značný vliv na obchod mezi členskými státy. Při posouzení míry ovlivnění se musí vzít v úvahu také to, že pouhá přítomnost dominantního podniku pokrývajícího celé území členského státu může způsobit, že proniknutí na trh je obtížnější. Každé zneužití, jehož následkem je obtížnější proniknutí na trh by tedy mělo být posuzováno jako postup, který výrazně ovlivňuje obchod. Kombinace pozice dominantního podniku na trhu a protikonkurenční povaha jeho chování naznačuje, že takové zneužití má obvykle svou samotnou podstatou výrazný vliv na obchod. Pokud má však zneužití pouze místní charakter nebo pokud se týká pouze nevýznamného podílu obchodu dominantního podniku na území dotčeného členského státu, nemůže být obchod výrazně ovlivněn.

97.

Pokud se dominantní postavení týká pouze části území členského státu, lze určitý návod, stejně jako v případě dohod, odvodit z podmínky uvedené v článku 82, že dominantní postavení musí pokrývat podstatnou část společného trhu. Pokud dominantní postavení pokrývá část členského státu, která tvoří podstatnou část společného trhu, a zneužití způsobí, že konkurenti z jiných členských států mají obtížnější přístup na trh, na kterém má podnik dominantní postavení, musí se obvykle mít za to, že obchod mezi členskými státy může být výrazně ovlivněn.

98.

Při uplatnění tohoto kritéria se musí vzít v úvahu zejména objem dotčeného trhu. Regiony a dokonce i přístav nebo letiště umístěné na území členského státu mohou, v závislosti na jejich významu, představovat podstatnou část společného trhu (77). U posledně uvedených případů se musí vzít v úvahu to, zda příslušná infrastruktura je použita pro poskytování mezinárodních služeb, a pokud tomu tak je, v jakém rozsahu. Pokud je infrastruktura, jako letiště a přístavy, pro poskytování mezinárodních služeb významná, může být ovlivněn obchod mezi členskými státy.

99.

Stejně jako v případě dominantního postavení pokrývajícího celé území členského státu (viz bod 95 výše) nemusí být obchod mezi členskými státy výrazně ovlivněn, pokud je zneužití pouze místního charakteru nebo pokud se týká pouze nepodstatného podílu odbytu dominantního podniku.

100.

Články 81 a 82 se týkají dohod a postupů, které mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy, i když jedna nebo více stran má sídlo mimo Společenství (78). Články 81 a 82 se použijí bez ohledu na to, kde mají podniky sídlo nebo kde byla dohoda uzavřena, za předpokladu, že dohoda nebo postup se provádí v rámci Společenství (79) nebo že se její vliv v rámci Společenství projeví (80). Články 81 a 82 se také mohou použít pro dohody a postupy, které se týkají třetích zemí, za předpokladu, že mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Obecná zásada, stanovená výše v kapitole 2, podle které dohoda nebo postup musí mít výrazný vliv, přímý nebo nepřímý, skutečný nebo pravděpodobný, na strukturu obchodování mezi členskými státy, se použije také u dohod a zneužití, které se týkají podniků se sídlem ve třetích zemích nebo které souvisejí s dovozem ze třetích zemí nebo vývozem do třetích zemí.

101.

Pro účely rozhodnutí, zda věc spadá do působnosti práva Společenství, postačuje, aby dohoda nebo postup týkající se třetích zemí nebo podniků se sídlem ve třetích zemích mohla ovlivnit přeshraniční hospodářskou činnost uvnitř Společenství. Pro vznik takových vlivů může postačovat dovoz do jednoho členského státu. Dovoz může ovlivnit podmínky hospodářské soutěže v členském státu, do kterého se dováží, a to zase může mít vliv na vývoz a dovoz konkurenčních výrobků z jiných členských států a do jiných členských států. Jinými slovy, dovoz ze třetích zemí, který je výsledkem dohody nebo postupu, může narušit obchod mezi členskými státy, a tím ovlivnit strukturu obchodování.

102.

Při uplatnění kritéria ovlivnění obchodu na výše uvedené dohody a postupy je důležité mimo jiné přezkoumat, co je předmětem dohody nebo postupu, jak je naznačeno jejich obsahem nebo základním úmyslem dotčeného podniku (81).

103.

Tam, kde je cílem dohody omezit hospodářskou soutěž uvnitř Společenství, je mnohem snazší konstatovat vliv na obchod mezi členskými státy než tam, kde cílem je převážně usměrňovat hospodářskou soutěž mimo rámec Společenství. V prvním případě má dohoda nebo postup opravdu přímý vliv na hospodářskou soutěž uvnitř Společenství a na obchod mezi členskými státy. Dohody a postupy, které se mohou týkat jak dovozu, tak i vývozu, obvykle mohou svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy.

104.

V případě dovozu zahrnuje tato kategorie dohody, které způsobí izolaci vnitřního trhu (82). Tak je tomu například u dohod, podle kterých si konkurenti ze Společenství a ze třetích zemí rozdělí trh, např. dohodou, že nebudou navzájem prodávat na svých domácích trzích nebo že uzavřou dvoustranné (výhradní) dohody o distribuci (83).

105.

V případě vývozu zahrnuje tato kategorie případy, kdy se podniky, které si konkurují ve dvou nebo více členských státech, dohodnou vyvážet určité (nadbytečné) množství do třetích zemí za účelem sjednocení svého tržního chování uvnitř Společenství. Takové dohody o vývozu slouží ke zmírnění cenové války tím, že omezí výstup uvnitř Společenství a tím ovlivní obchod mezi členskými státy. Bez dohody o vývozu by se toto množství mohlo prodávat uvnitř Společenství (84).

106.

U dohod a postupů, jejichž cílem není omezit hospodářskou soutěž uvnitř Společenství, je obvykle nutné provést podrobnější analýzu toho, zda může nebo nemůže být ovlivněna přeshraniční hospodářská činnost uvnitř Společenství, a tím i charakter obchodování mezi členskými státy.

107.

V tomto ohledu je důležité přezkoumat vlivy dohody nebo postupu na zákazníky a jiné subjekty uvnitř Společenství, kteří se spoléhají na výrobky podniků, jež jsou stranami dohody nebo postupu (85). Ve věci Compagnie maritime belge  (86), která se týká dohod mezi lodními společnostmi působícími mezi přístavy Společenství a mezi přístavy v západní Africe, se dospělo k názoru, že dohody mohou nepřímo ovlivnit obchod mezi členskými státy, protože upravují spádové oblasti přístavů Společenství pokrytých dohodami a protože ovlivňují činnost jiných podniků v těchto oblastech. Konkrétněji, dohody ovlivnily činnost podniků, které se spoléhaly na strany poskytující služby v dopravě, jednak v oblasti dopravy zboží nakoupeného nebo prodaného ve třetích zemích, jednak v oblasti důležitých služeb, které poskytovaly samotné přístavy.

108.

Obchod může být ovlivněn také tehdy, pokud dohody brání opětovnému dovozu do Společenství. To může být například případ vertikálních dohod mezi dodavateli ze Společenství a prodejci z třetích zemí, které omezují zpětný prodej mimo vyhrazené území, včetně Společenství. Pokud by při neuzavření dohody byl možný a pravděpodobný zpětný prodej do Společenství, může takový dovoz ovlivnit charakter obchodování uvnitř Společenství (87).

109.

Aby však byly takové účinky pravděpodobné, musí existovat citelný rozdíl mezi cenami za výrobky ve Společenství a cenami za výrobky mimo Společenství a tento cenový rozdíl nesmí být zkreslen celními poplatky a náklady na dopravu. Kromě toho nesmí být objemy vyvážených výrobků bezvýznamné v porovnání s celkovým trhem těchto výrobků na území společného trhu (88). Pokud jsou objemy těchto výrobků bezvýznamné v porovnání s objemem prodávaným uvnitř Společenství, potom se má za to, že dopad opětného dovozu na obchod mezi členskými státy není významný. Při provádění takového hodnocení je nutno brát ohled nejen na jednotlivé dohody uzavřené mezi stranami, ale také na všechny kumulované vlivy podobných dohod uzavřených stejnými a konkurenčními dodavateli. Může se například stát, že objemy výrobků pokrytých jednou dohodou jsou velice malé, avšak objemy výrobků pokrytých několika takovými dohodami jsou významné. V takovém případě dohody, považované za jeden celek, mohou výrazně ovlivnit obchod mezi členskými státy. Je však nutno připomenout (viz bod 49 výše), že daná jednotlivá dohoda nebo síť dohod musí významně přispívat k celkovému ovlivnění obchodu.