ISSN 1977-0863 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
C 219 |
|
České vydání |
Informace a oznámení |
Svazek 59 |
Oznámeníč. |
Obsah |
Strana |
|
II Sdělení |
|
|
SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
Evropská komise |
|
2016/C 219/01 |
Nepoužitelnost nařízení na oznámenou transakci (Věc M.7538 – Knorr Bremse/Vossloh) ( 1 ) |
|
2016/C 219/02 |
Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.8047 – Inter IKEA Holding/Parts of INGKA Holding) ( 1 ) |
|
III Přípravné akty |
|
|
Evropská centrální banka |
|
2016/C 219/03 CON/2016/11 |
|
IV Informace |
|
|
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
Evropská komise |
|
2016/C 219/04 |
||
2016/C 219/05 |
||
2016/C 219/06 |
|
V Oznámení |
|
|
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE |
|
|
Evropská komise |
|
2016/C 219/07 |
Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.8079 – RPC Group/British Polythene Industries) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 ) |
|
2016/C 219/08 |
Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.7946 – PAI/Nestlé/Froneri) ( 1 ) |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
|
II Sdělení
SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Evropská komise
17.6.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 219/1 |
Nepoužitelnost nařízení na oznámenou transakci
(Věc M.7538 – Knorr Bremse/Vossloh)
(Text s významem pro EHP)
(2016/C 219/01)
Dne 21. května 2015 Komise rozhodla, že oznámená transakce ve výše uvedeném případě nespadá do oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), neboť nezakládá spojení ve smyslu článku 3 uvedeného nařízení. Toto rozhodnutí se zakládá na čl. 6 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení. Úplné znění tohoto rozhodnutí je k dispozici pouze v nizozemštině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění rozhodnutí bude k dispozici:
— |
v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví, |
— |
v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32015M7538. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu. |
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.
17.6.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 219/1 |
Bez námitek k navrhovanému spojení
(Věc M.8047 – Inter IKEA Holding/Parts of INGKA Holding)
(Text s významem pro EHP)
(2016/C 219/02)
Dne 13. června 2016 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:
— |
v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví, |
— |
v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32016M8047. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu. |
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.
III Přípravné akty
Evropská centrální banka
17.6.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 219/2 |
STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY
ze dne 11. března 2016
k a) návrhu nařízení, kterým se stanoví společná pravidla pro sekuritizaci a vytváří se evropský rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a b) návrhu nařízení o změně nařízení (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky
(CON/2016/11)
(2016/C 219/03)
Úvod a právní základ
Evropská centrální banka (ECB) obdržela dne 9. prosince 2015 žádost Rady Evropské unie o stanovisko k a) návrhu (1) nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná pravidla pro sekuritizaci a vytváří se evropský rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (dále jen „navrhované nařízení o sekuritizaci“); a b) návrhu (2) nařízení Evropského parlamentu a Rady o změně nařízení (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky (dále jen „navrhovaná změna CRR“) (společně dále jen „navrhovaná nařízení“) (3).
Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 127 odst. 4 a na čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, neboť navrhovaná nařízení obsahují ustanovení, která se dotýkají: a) základního úkolu Evropského systému centrálních bank (ESCB) vymezovat a provádět měnovou politiku Unie v souladu s čl. 127 odst. 2 Smlouvy; b) úkolu ESCB přispívat k řádnému provádění opatření, jež přijímají příslušné orgány v oblasti dohledu nad úvěrovými institucemi a stability finančního systému podle čl. 127 odst. 5 Smlouvy, a c) úkolů, které byly podle čl. 127 odst. 6 Smlouvy svěřeny ECB a které se týkají politik, jež se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.
OBECNÉ PŘIPOMÍNKY
1. Účel navrhovaných nařízení
1.1 |
ECB vítá účel navrhovaných nařízení, kterým je podpořit další integraci finančních trhů v Unii, diverzifikovat zdroje financování a uvolnit kapitál pro účely náležitého poskytování úvěrů reálné ekonomice. Vypracování jednotného souboru hmotných pravidel regulatorního rámce Unie pro všechny sekuritizace je významným krokem směrem k regulatorní harmonizaci a konzistentnosti. ECB rovněž podporuje zavedení kritérií pro identifikaci podmnožiny sekuritizací, kterou lze klasifikovat jako jednoduchou, transparentní a standardizovanou („JTS“), a vítá úpravu kapitálových požadavků, navrhovanou ve změně CRR, jejímž cílem je zajistit zacházení citlivější vůči riziku pro JTS sekuritizace. |
1.2 |
ECB má za to, že navrhovaná nařízení nastolují správnou rovnováhu mezi potřebou oživit evropský sekuritizační trh tím, že sekuritizační rámec zatraktivní jak pro emitenty, tak pro investory, a potřebou zachovat obezřetnostní povahu regulatorního rámce. ECB poznamenává, že evropské sekuritizace s rysy, které jsou v podstatě shodné s rysy navrhovaných JTS sekuritizací, během finanční krize utrpěly nízké ztráty (4). Je tedy vhodné, aby regulatorní rámec rozlišoval mezi těmito sekuritizacemi a komplexnějšími, neprůhlednými a nestandardizovanými sekuritizacemi. ECB se domnívá, že celkově lze navrhovaná kritéria JTS v obecné míře považovat za vhodná a že nižší regulatorní kapitálové požadavky, které se na ně vztahují, jsou přiměřené jejich poměrně nižšímu rizikovému profilu. ECB nicméně zdůrazňuje, že její podpora navrhovaných kapitálových požadavků pro JTS sekuritizace je podmíněna existencí pevně stanovených kritérií JTS, vhodného postupu pro osvědčování a důkladného dohledu. ECB tedy zastává stanovisko, že navrhovaná nařízení by měla být dále zlepšena a zjednodušena, jak je uvedeno níže a v připojené technické příloze. |
2. Funkce ECB na sekuritizačním trhu - otázky měnové politiky a makroobezřetnostního dohledu
2.1 |
ECB má velký zájem na udržitelném oživení evropského sekuritizačního trhu. Jakožto forma financování založená na aktivech, která je způsobilá jak směřovat toky úvěrů do reálné ekonomiky, tak přenášet riziko, má sekuritizace význam zejména pro transmisní mechanismus měnové politiky. Zdravý evropský sekuritizační trh je ukazatelem fungování kapitálového trhu v Unii. Zejména tam, kde je způsobilost úvěrových institucí poskytovat úvěry reálné ekonomice omezena a hospodářský růst je i nadále nevýrazný, může sekuritizace působit jako čerstvý zdroj financování a uvolňovat kapitál pro poskytování úvěrů. S cílem zajistit účastníkům sekuritizačního trhu nezbytnou regulatorní jednoznačnost a stabilitu za účelem podpory udržitelného růstu trhu je tak třeba zabránit nejistotě, pokud se týká doby přijetí navrhovaných nařízení. |
2.2 |
V oblasti sekuritizace má ECB významné zkušenosti získané v rámci operací měnové politiky Eurosystému. Na jedné straně ECB jako zajištění pro reverzní operace Eurosystému na poskytnutí likvidity přijímá cenné papíry kryté aktivy, jež splňují příslušná kritéria způsobilosti, a na straně druhé cenné papíry kryté aktivy nakupuje v rámci rozšířeného programu nákupu aktiv Eurosystému (5). To je základem pro stanovisko ECB k navrhovaným nařízením, zejména pokud se týká transparentnosti, náležité péče, investorské poptávky a fungování trhu. ECB však poznamenává, že navrhovaná nařízení jsou nezávislá na rámci zajištění operací Eurosystému i na programu nákupu cenných papírů krytých aktivy, neboť se jedná o nástroje měnové politiky, jež spadají do výlučné pravomoci Eurosystému. |
2.3 |
S ohledem na úkoly ECB v oblasti měnové politiky a makroobezřetnostního dohledu se ECB v neposlední řadě rovněž aktivně účastnila veřejné debaty k regulatorním iniciativám týkajícím se sekuritizace, během nichž zdůraznila výhody zdravých sekuritizačních trhů (6), doporučila odlišné kapitálové zacházení se sekuritizacemi a podpořila obezřetnostní rámec Unie pro JTS sekuritizace (7). Konkrétní doporučení ECB k navrhovaným nařízením, jak jsou uvedena níže a v připojené technické příloze, tato stanoviska odrážejí. |
3. Vyjasnění pravomocí ECB v oblasti dohledu, pokud se týká sekuritizace
3.1 |
Aniž by byla dotčena činnost ECB v oblasti měnové politiky na sekuritizačním trhu, je třeba nezávisle posoudit úlohu ECB jakožto orgánu dohledu v rámci nové sekuritizační úpravy. Zejména je třeba uvést, že čl. 127 odst. 6 Smlouvy dovoluje, aby ECB byly svěřeny pouze úkoly, které se týkají politik, jež se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi. Čl. 4 odst. 1 písm. d) nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (8) tedy ECB pro účely obezřetnostního dohledu svěřuje úkol zajistit, aby významné úvěrové instituce dodržovaly příslušné právní předpisy Unie, které stanoví obezřetnostní požadavky v oblasti sekuritizace. Článek 15 navrhovaného nařízení o sekuritizaci určuje ECB jako příslušný orgán pro dohled nad tím, jak významné úvěrové instituce plní povinnosti týkající se náležité péče, požadavky na ponechání si rizika, požadavky na transparentnost a kritéria JTS. S ohledem na shora uvedené skutečnosti se ECB obává, že článek 15 navrhovaného nařízení o sekuritizaci ECB rovněž svěřuje úkoly v oblasti dohledu, které svým charakterem nejsou primárně obezřetnostní, ale které se spíše týkají trhů produktů nebo ochrany investorů. |
3.2 |
ECB souhlasí s tím, že by měla být příslušná k zajištění toho, aby významné úvěrové instituce plnily požadavky na náležitou péči, včetně toho, aby významné úvěrové instituce, které jsou investory v sekuritizacích, ověřily, že původce, sponzor nebo původní věřitel splnili své povinnosti v oblasti ponechání si rizika (článek 3 navrhovaného nařízení o sekuritizaci), jakož i k dodržování pravidel nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (9) („nařízení o kapitálových požadavcích“ (CRR)) o převodech významných rizik a o přiřazení rizikových vah různým třídám sekuritizačních produktů, neboť tyto úkoly jsou čistě obezřetnostní. V této souvislosti ECB rovněž souhlasí s tím, že dohled nad dodržováním kritérií pro poskytování úvěrů, jež byla zavedena v kompromisním návrhu Rady (10), by rovněž spadal mezi obezřetnostní úkoly, které jsou ECB svěřeny na základě čl. 4 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1024/2013. |
3.3 |
Na druhé straně články 6 až 14 navrhovaného nařízení o sekuritizaci, jež obsahují kritéria JTS a vymezují postup pro zajištění dodržování kritérií JTS, se týkají dohledu nad sekuritizačními trhy. ECB má za to, že tento úkol jednoznačně nepatří mezi úkoly týkající se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi. ECB vítá změnu obsaženou v kompromisním návrhu Rady (11), jež členským státům umožňuje určit příslušné orgány, které jsou odpovědné za dohled nad tím, jak původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka pro speciální účel dodržují kritéria JTS, namísto přímého svěření tohoto úkolu příslušným orgánům, které odpovídají za dohled v souladu s příslušnými unijními právními předpisy v tomto odvětví. |
3.4 |
Ačkoli existují argumenty i ve prospěch kvalifikace těchto pravidel jako obezřetnostních, přímé zajištění toho, aby významné úvěrové instituce jakožto původci, sponzoři nebo původní věřitelé dodržovaly pravidla pro ponechání si rizika (článek 4) a požadavky na transparentnost (článek 5), by mělo být chápáno tak, že se primárně týká dohledu nad trhy produktů, neboť tato pravidla zajišťují vhodné uspořádání zájmů původců, sponzorů nebo původních věřitelů a investorů a investorům umožňují chápat, posuzovat a srovnávat sekuritizační transakce. I z tohoto důvodu se ECB domnívá, že tyto úkoly jí nemohou být svěřeny. ECB si rovněž všímá toho, že i kompromisní návrh Rady (12) svěřuje úkol zajistit, aby úvěrové instituce jakožto sponzoři, původci, původní věřitelé nebo sekuritizační jednotky pro speciální účel dodržovaly pravidla pro ponechání si rizika a požadavky na transparentnost, orgánům určeným podle článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (13). ECB vítá skutečnost, že kompromisní návrh Rady přímo nezmiňuje ECB, a poznamenává, že tyto úkoly nepovažuje za úkoly, které jsou svěřeny ECB na základě čl. 4 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1024/2013. |
3.5 |
Článek 15 navrhovaného nařízení o sekuritizaci by tedy měl být pozměněn tak, aby zajistil, že pravomoci ECB na základě navrhovaného nařízení o sekuritizaci budou odrážet úkoly, které byly ECB svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013. |
KONKRÉTNÍ PŘIPOMÍNKY
ČÁST I: NAVRHOVANÉ NAŘÍZENÍ O SEKURITIZACI
4. Ustanovení platná pro všechny sekuritizace
4.1 |
ECB vítá skutečnost, že navrhované nařízení o sekuritizaci konsoliduje a harmonizuje stávající regulatorní požadavky do jednotného souboru pravidel platných pro všechny sekuritizace, neboť tím dochází k zásadnímu zjednodušení regulatorního rámce a k omezení nekonzistencí a duplicity. Pokud je však cílem konsolidace, měla by být komplexní. Stejně jako Rada ve svém kompromisním návrhu (14) i ECB tedy doporučuje, aby byl zrušen článek 8b nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 (15) a aby po uplynutí přechodného období ve smyslu čl. 28 odst. 6 navrhovaného nařízení o sekuritizaci bylo zrušeno i související nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/3 (16), čímž se zamezí zbytečné duplicitě povinností v oblasti transparentnosti a zpřístupňování informací podle článku 5 navrhovaného nařízení o sekuritizaci. |
4.2 |
ECB rovněž vítá, jak navrhované nařízení o sekuritizaci přistupuje k požadavkům na transparentnost. Požadavky na transparentnost však musí být vyváženy se zájmem na zachování důvěrnosti soukromých a dvoustranných transakcí. Článek 5 vyžaduje, aby byly údaje zpřístupněny pouze stávajícím investorům. Prospekty nebo obdobné nabídkové dokumenty, údaje o úvěrech a jiné sekuritizační dokumenty by měly být zpřístupněny též potenciálním investorům. Tyto údaje by měly být zveřejněny jen tehdy, jedná-li se o veřejné transakce; jinak by měly být zpřístupněny pouze potenciálním investorům, jimž je transakce nabízena. ECB současně doporučuje, aby určité sekuritizace byly vyňaty ze zbytečné povinnosti zpřístupňovat údaje, a to například jedná-li se o transakce ve skupině nebo v případech, kdy existuje pouze jediný investor (17). |
4.3 |
ECB rovněž doporučuje, aby v čl. 5 odst. 1 písm. a) byly výslovně vyžadovány údaje o úvěrech, a to i pro programy obchodních cenných papírů zajištěných aktivy (programy ABCP), které nejsou zcela podporovány nebo když splatnost podkladových aktiv je delší než jeden rok, přičemž tyto údaje mohou být upraveny, je-li to nezbytné pro ochranu důvěrnosti firemní klientely sponzorů (18). |
5. Kritéria JTS sekuritizací
5.1 |
Úspěch rámce JTS bude podstatně záviset na rozsahu, v němž jej budou účastníci trhu používat. Je tedy důležité, aby kritéria a jejich používání nebyla příliš složitá, s cílem mimo jiné zajistit, aby investorům nebránila v plnění jejich rozsáhlých povinností týkajících se náležité péče. Povinnost zajišťovat a oznamovat plnění kritérií JTS mají strany sekuritizace. Jednoznačnost kritérií JTS je tedy klíčem pro rozhodování původců a sponzorů o tom, zda použijí rámec JTS a zda se sami vystaví sankční úpravě v případě nesplnění těchto kritérií. ECB má za to, že většina těchto kritérií je dostatečně jasná. Některá tato kritéria však musí být dále upřesněna v zájmu zajištění právní jistoty a účinnosti pro osoby, jež tato kritéria vykládají a používají (19). ECB tedy doporučuje, aby byl v případech, v nichž je třeba dalšího vysvětlení, Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) v úzké spolupráci s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) pověřen vypracováním regulačních technických norem pro kritéria JTS (20). Ačkoli by se tím posunul časový rámec pro úplné provádění navrhovaného nařízení o sekuritizaci, bylo by to vykompenzováno výhodami nižšího zatížení a větší právní jistoty pro všechny zúčastněné strany. |
5.2 |
Bezvadná kvalita aktiv je pro rámec JTS klíčová a je základem kapitálových požadavků pro JTS sekuritizace. Lze tedy dovolit, aby byly zahrnuty splácené úvěry, které byly restrukturalizovány před více než třemi roky před tím, než byly zahrnuty do JTS sekuritizace. Jakékoli zmírnění této prahové hodnoty, tedy například zmírnění obsažené v kompromisním návrhu Rady (21), by za účelem zachování obezřetnostní povahy rámce JTS vyžadovalo nové nastavení kapitálových požadavků uvedených ve stávajícím návrhu. |
5.3 |
Programy ABCP mohou podpořit financování reálné ekonomiky. Preferenční zacházení, pokud se týká regulatorního kapitálu, by však mělo být omezeno na programy ABCP, u nichž nedochází k nesouladu splatností podkladových aktiv a závazků z obchodních cenných papírů. ECB tedy doporučuje, aby zbytková splatnost podkladových aktiv JTS programů ABCP byla maximálně jeden rok, a nikoli tři roky či, jak navrhuje Rada ve svém kompromisním návrhu, až šest let (22); splatnost jednoho roku by mohla splňovat či se jí přizpůsobit většina stávajících programů ABCP, neboť se odhaduje, že asi polovina aktiv, která jsou podkladem stávajících evropských programů ABCP, má zbytkovou splatnost kratší než jeden rok a sestává většinou z obchodních pohledávek. Z obezřetnostního hlediska vystavuje nesoulad splatností investory v případě selhání sponzora riziku rozšíření a případných ztrát, přičemž sponzory v případě, že investoři v období narušení trhu nadále neprodlužují krátkodobé cenné papíry, vystavuje problémům v oblasti likvidity či dokonce ztrátám. V neposlední řadě je třeba uvést, že laxní přístup, pokud jde o maximální dobu splatnosti, by mohl vytvořit nežádoucí příležitosti pro regulatorní arbitráž mezi tradičními JTS sekuritizacemi a JTS programy ABCP a z politického hlediska by mohl ovlivnit trhy s cennými papíry krytými aktivy ve formě úvěrů na pořízení automobilu a spotřebitelských úvěrů. |
5.4 |
JTS sekuritizace by měly splňovat vyšší standardy transparentnosti než sekuritizace, které nejsou JTS sekuritizacemi, neboť mají výhodu vyplývající z preferenčního zacházení, pokud se týká regulatorního kapitálu, které je mimo jiné odůvodněno vysokou úrovní transparentnosti. Po uzavření transakce jsou hlavním zdrojem informací pro investory zprávy pro investory. Navrhované nařízení o sekuritizaci by tedy mělo objasnit, že vyšší standardy pro podávání zpráv investorům jsou v případě JTS sekuritizací povinné (23). |
5.5 |
Podmínky podle rámce JTS by neměly splňovat sekuritizace, jejichž splacení závisí na realizaci zajištění (24). Výkonnost těchto sekuritizací ve velké míře závisí na předpokladech, zda byla přiměřeně zmírněna tržní rizika. Mohou se naplnit rizika, jež nebyla ve scénářích předpokládané zátěže obsažena, a tyto předpoklady tak přestanou platit. Podle rámce JTS by měly být způsobilé pouze sekuritizace, jejichž splacení závisí čistě na ochotě a schopnosti dlužníků splnit své závazky. |
6. Osvědčení, oznámení a náležitá péče týkající se JTS
6.1 |
ECB vítá postup, který je obsažen v navrhovaném nařízení o sekuritizaci a který vyžaduje, aby strany sekuritizace společně samy osvědčily soulad sekuritizace s kritérii JTS a aby investoři postupovali na základě své vlastní náležité péče, pokud se týká souladu s JTS. Tento základní mechanismus klade primární odpovědnost za soulad s JTS na strany sekuritizace, které jsou nejlépe povolány k převzetí této odpovědnosti. Rovněž se mechanicky neopírá o osvědčení třetích stran nebo orgánů dohledu, a všechny strany sekuritizace tak motivuje k tomu, aby jednaly obezřetně (25). |
6.2 |
ECB uznává možné výhody, které mohou zkušené třetí strany při kontrole souladu s JTS nabídnout v návaznosti na získané zkušenosti, a to zejména pro původce, kteří nikdy neprováděli sekuritizaci nebo kteří ji neprovádějí často. Úloha třetích stran při osvědčení JTS ve smyslu navrhovaného nařízení o sekuritizaci by však neměla být právem výslovně zakotvena, neboť by tím došlo k oslabení klíčového pilíře rámce JTS (26). Zákonné zakotvení úlohy třetích stran spočívající v osvědčení souladu s JTS by za prvé mohlo zapříčinit morální hazard pro investory. Motivace investorů provádět nezávislou hloubkovou kontrolu JTS sekuritizací by mohla být snížena, neboť by mohli osvědčení vydané třetí osobou mylně považovat za schválení ze strany orgánu dohledu. S ohledem na nezbytnost provádět dohled nad těmito třetími stranami odděleně by se tento postup zkomplikoval a došlo by k zatížení veřejných zdrojů. Kromě toho by došlo ke vzniku systémového rizika, neboť zneplatnění jednoho či více osvědčení JTS vydaných určitou třetí stranou by mohlo vyvolat obavy ohledně všech osvědčení JTS vydaných touto třetí stranou. V neposlední řadě je třeba uvést, že zákonné zakotvení této úlohy není pro dosažení možného uznávaného prospěchu, který tyto třetí strany nabízejí, nezbytný, neboť by mohly jednoduše s původci a sponzory uzavřít smlouvy, na jejichž základě jim budou poskytovat poradenství ohledně souladu s kritérii JTS. ECB se domnívá, že právní jistoty pro strany sekuritizace by mělo být namísto toho dosaženo zejména tím, že kritéria JTS budou dostatečně jednoznačná (27). |
6.3 |
Postup pro oznámení JTS by měl zajistit větší jednoznačnost pro investory tím, že v souhrnu prospektu nebo v obdobném informačním memorandu výslovně zdokumentuje, zda a - pokud ano - jak byla kritéria JTS splněna. To by podpořilo nezávislé postupy investorů v oblasti náležité péče (28). |
7. Účinná spolupráce orgánů dohledu
Konzistentní použití a výklad navrhovaného nařízení o sekuritizaci ze strany různých orgánů dohledu, zejména v souvislosti s JTS sekuritizacemi, jsou klíčem k integritě daného rámce, jeho přijetí účastníky trhu a následně i jeho celkové účinnosti. ECB tedy doporučuje, aby byly vylepšeny postupy pro spolupráci mezi příslušnými orgány, EBA, ESMA a EIOPA podle článku 21 s cílem účinněji řešit neshody mezi dvěma či více příslušnými orgány, zejména v případě, kdy jeden či více těchto orgánů rozhodne, že sekuritizace by měla pozbýt svého JTS statusu. Z důvodů transparentnosti a konzistentnosti by ESMA měla vést centralizovaný rejstřík všech nápravných opatření přijatých ve vztahu k sekuritizacím, na něž se vztahuje navrhované nařízení o sekuritizaci.
8. Sankční úprava
Pevný rámec pro sekuritizační trh Unie vyžaduje důvěryhodnou a odrazující úpravu pro ukládání sankcí za porušení navrhovaného nařízení o sekuritizaci. V navrhovaném nařízení o sekuritizaci je však několik aspektů, jež účastníkům trhu ukládají nové povinnosti a jež vyžadují další vymezení, pokyny a výklad ze strany příslušných orgánů, evropských orgánů dohledu a účastníků trhu. S ohledem na tyto nejisté otázky je těžké sladit ukládání závažných správních a trestních sankcí na bázi objektivní odpovědnosti se zavedenou zásadou právní jistoty v trestních záležitostech nebo s celkovým cílem motivovat účastníky trhu k tomu, aby navrhované nařízení o sekuritizaci používali. Tato nejistota a sankce by ve skutečnosti mohly účastníky trhu od používání navrhovaného sekuritizačního rámce odrazovat. ECB tedy důrazně doporučuje omezit druhy dostupných správních sankcí tím, že se omezí rozsah pokut, vypustit možnost členských států ukládat trestní sankce za porušení navrhovaného nařízení o sekuritizaci ve smyslu článku 19 a sankce ukládat pouze v případě nedbalosti včetně nedbalostního opomenutí, a nikoli na bázi objektivní odpovědnosti. Tím by došlo ke zmírnění obav ohledně nepřiměřenosti sankcí. Navrhovaným vypuštěním článku 19 by se pouze zabránilo vzniku nové úpravy trestní odpovědnosti, jež by byla zvláštní úpravou pro případ porušení navrhovaného nařízení o sekuritizaci. Nebyla by tím však dotčena stávající obecnější ustanovení vnitrostátního trestního práva, jež se na činnost stran sekuritizace již nyní vztahují. Může se jednat o ustanovení, která zakotvují trestní odpovědnost za podvodnou, nezodpovědnou nebo nečestnou činnost finančních institucí, jejich zaměstnanců nebo členů vedení podle vnitrostátních právních předpisů, jež se samozřejmě použijí i nadále.
9. Zajištění pevného dohledu nad JTS sekuritizacemi ve třetích zemích
Rámec JTS by měl být synonymem pro obezřetnostní původ aktiv a strukturování sekuritizace. To naopak závisí na účinném dohledu, který zajistí, aby standardy JTS nebyly v průběhu času oslabovány. Finanční krize ukázala, že rámce dohledu, které se opírají pouze o vlastní osvědčení stran sekuritizace bez průběžného a důkladného dohledu, jsou náchylné ke zneužití. Navrhované nařízení o sekuritizaci nyní umožňuje, aby podkladová aktiva JTS sekuritizací pocházela ze zemí mimo Unii a aby se původce, sponzor a/nebo sekuritizační jednotka pro speciální účel nacházeli mimo Unii. V současné době však neexistuje žádný požadavek, pokud se týká dohledu nad JTS sekuritizacemi ve třetích zemích (29). ECB podporuje, aby rámec pro JTS sekuritizace byl otevřený a aby akceptoval JTS sekuritizace emitované ve třetích zemích za předpokladu, že tato akceptace bude doplněna požadavkem, že na původce, sponzora a sekuritizační jednotku pro speciální účel, kteří pocházejí ze třetí země a kteří se dané sekuritizace účastní, se ve vztahu k jejich JTS sekuritizační činnosti vztahuje pevný rámec dohledu, který Evropská komise posoudila jako rovnocenný rámci Unie (30).
ČÁST II: NAVRHOVANÁ ZMĚNA CRR
10. Kapitálové zacházení s JTS sekuritizacemi
10.1 |
ECB velmi podporuje, aby do bankovního regulatorního kapitálového rámce byla na základě navrhované změny CRR zavedena kritéria JTS, neboť tato změna je zlepšením basilejského sekuritizačního rámce revidovaného v prosinci 2014. Kritéria JTS omezují dva hlavní zdroje rizik v JTS sekuritizacích: strukturální riziko a úvěrové riziko související s aktivy. Nižší rizikový profil JTS sekuritizací tedy odůvodňuje relativně nižší kapitálový požadavek. |
10.2 |
Pro účinnost nového rámce je relevantní jak nastavení kapitálových požadavků, tak pořadí přístupů pro výpočet kapitálových požadavků pro JTS sekuritizace, a to nalezením správné rovnováhy mezi oživením sekuritizačního trhu v Unii a zachováním obezřetnostní povahy sekuritizačního rámce. ECB považuje nastavení v článcích 260, 262 a 264, jež snižuje kapitálové požadavky pro JTS sekuritizace, za přiměřené, a to s ohledem na jejich nižší rizikový profil. |
10.3 |
Pokud se týká pořadí přístupů, má ECB za to, že změny obsažené v čl. 254 odst. 3 jsou prvním pozitivním krokem na cestě k rovnějšímu regulatornímu zacházení s JTS sekuritizacemi emitovanými v různých jurisdikcích Unie. Stávající znění tohoto článku umožňuje, aby úvěrové instituce mohly v rámci přístupu k sekuritizaci na základě externího ratingu (SEC-ERBA) za určitých podmínek účinně stanovit maximální úroveň kapitálových požadavků ve výši použitelné podle standardizovaného přístupu k sekuritizaci (SEC-SA) (31). Návrh tak zajišťuje rovnější podmínky pro sekuritizace emitované v jurisdikcích Unie, na které se vztahuje maximální úroveň vyplývající z ratingu státu a jiné restriktivní ratingové metodiky, které na základě SEC-ERBA vedou k výrazně vyšším kapitálovým požadavkům než na základě SEC-SE, a to i navzdory tomu, že použití SEC-SA by obvykle mělo vést k nejvyšším kapitálovým požadavkům. Návrh však zavádí možnosti arbitráže, pokud banky selektivně použijí maximální úroveň SEC-SA pro některé, nikoli však pro všechny způsobilé sekuritizace. Rovné zacházení současně nebude účinné, pokud je maximální úroveň v některých jurisdikcích dovolena, avšak v jiných jurisdikcích není dovolena z důvodu vnitrostátního uvážení v oblasti dohledu, zda udělit či odepřít souhlas. |
10.4 |
ECB doporučuje, aby pouze pro JTS sekuritizace nebylo dovoleno používat SEC-ERBA (32). Tím by se zajistilo rovné zacházení s JTS sekuritizacemi v rámci Unie a mezi JTS sekuritizacemi z Unie a sekuritizacemi mimo Unii, které byly emitovány v jurisdikcích, kde používání externích ratingů, a tedy ani používání SEC-ERBA není dovoleno. Současně se zachovává obezřetnostní charakter rámce JTS sekuritizací, neboť JTS sekuritizace mají nižší strukturální riziko a riziko spojené s kvalitou aktiv, a použití SEC-SA založeného na vzorci namísto SEC-ERBA lze tedy odůvodnit. Zjednodušení pořadí JTS by kromě toho zamezilo možnosti arbitráže (33). Příslušné orgány by však měly mít i nadále uvážení v případě JTS sekuritizací (stejně jako v případě jiných než JTS sekuritizací) uložit kapitálové požadavky vyšší než ty, které vyplývají z použití SEC-SA, pokud je to v jednotlivých případech důvodné, a to např. z důvodu zbytkových strukturálních složitostí nebo jiných příslušných rizikových faktorů, které nebyly ve všech případech v rámci standardizovaného přístupu dostatečně zachyceny (34). Je však důležité zdůraznit, že doporučení ECB nepovolit používání SEC-ERBA závisí na udržování vysokých standardů kvality aktiv a vlastního osvědčení (35). |
11. Kapitálové zacházení s kvalifikovanými syntetickými sekuritizacemi
11.1 |
Navrhovaná změna CRR zavádí rozdílné kapitálové zacházení pro tranše s vyšší předností v syntetických sekuritizacích, jež splňují určitá kritéria (36). Syntetické sekuritizace mohou podpořit naplnění všeobecných cílů navrhovaných nařízení, kterými je i poskytnutí financování reálné ekonomice. Z obezřetnostního hlediska však argumenty pro snížení kapitálových požadavků pro určité syntetické sekuritizace nejsou tak silné jako v případě tradičních JTS sekuritizací. Vzhledem k soukromému charakteru syntetických sekuritizací jsou zvláště údaje o objemu a plnění syntetických sekuritizací v současné době dostupné jen v omezené míře. ECB tedy uznává opatrný přístup Komise, kdy preferenční zacházení je omezeno pouze na podmnožinu struktur syntetické sekuritizace. |
11.2 |
Obezřetnost rámce kvalifikovaných syntetických struktur by měla být dále posílena vypracováním kritérií, která budou zvláště přizpůsobena syntetickým sekuritizacím. S ohledem na zásadně odlišné strukturální znaky tradičních a syntetických sekuritizací není v tomto ohledu přiměřené navrhované použití požadavků pro tradiční JTS sekuritizace na syntetické sekuritizace, jak navrhuje čl. 270 písm. a) navrhované změny CRR. Současně by zvláštní kritéria pro transakce syntetické sekuritizace neměla být zaváděna v rozsahu přesahujícím úzkou oblast působnosti článku 270 (37). |
12. Zlepšení posouzení převodu významného rizika
ECB se domnívá, že navrhovaná změna CRR by měla sloužit jako příležitost pro vyjasnění a posílení stávajících ustanovení CRR, pokud se týká převodu významného rizika a skryté podpory. Za prvé, podmínky pro uznání převodu významného rizika (38) obsažené v článcích 244 a 245 by měly být spojeny s podmínkami pro skrytou podporu obsaženými v článku 250, neboť se zabývají stejnými otázkami. Orgán EBA by měl dále přezkoumat kvantitativní testy pro převod významného rizika obsažené v čl. 244 odst. 2 a v čl. 245 odst. 2 (39), neboť jsou nedostatečné a v určitých případech otevírají prostor pro regulatorní arbitráž.
Konkrétní pozměňovací návrhy k těm ustanovením navrhovaných nařízení, která ECB doporučuje změnit, jsou uvedeny v samostatném technickém pracovním dokumentu včetně příslušného odůvodnění. Technický pracovní dokument je k dispozici v anglickém jazyce na internetových stránkách ECB.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 11. března 2016.
Prezident ECB
Mario DRAGHI
(1) COM(2015) 472 final.
(2) COM(2015) 473 final.
(3) ECB své stanovisko vydala na základě navrhovaných nařízení (ve znění navrhovaném Komisí), jež byla zaslána ke konzultaci, avšak rovněž přihlédla k navrhovaným změnám obsaženým v příslušných kompromisních návrzích Rady (2015/0226 (COD), 14537/15 k navrhovanému nařízení o sekuritizaci a 2015/0225 (COD), 14536/15 k navrhované změně CRR).
(4) „The impact of the CRR and CRD IV on bank financing, Eurosystem response to the DG FISMA consultation paper“ (Dopad CRR a CRD IV na bankovní financování, odpověď Eurosystému na konzultační dokument GŘ FISMA),10. prosince 2015.
(5) Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2015/5 ze dne 19. listopadu 2014 o provádění programu nákupu cenných papírů krytých aktivy (ECB/2014/45) (Úř. věst. L 1, 6.1.2015, s. 4). Nákupy v rámci programu nákupu cenných papírů krytých aktivy započaly v listopadu 2014.
(6) „The impaired EU securitisation market: causes, roadblocks and how to deal with them“ (Narušený sekuritizační trh EU: příčiny, překážky a jak se s nimi vypořádat),11. dubna 2014, a „The case for a better functioning securitisation market in the European Union – A Discussion Paper“ (Případ pro lepší fungování sekuritizačního trhu v Evropské unii - dokument k diskusi), 29. května 2014, ECB a Bank of England.
(7) Společná odpověď Bank of England a Evropské centrální banky na konzultační dokument Evropské komise: „An EU framework for simple, transparent and standardised securitisation“ (Rámec EU pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci), 27. března 2015.
(8) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
(10) Článek 5a kompromisního návrhu Rady (2015/0226 (COD), 14537/15). Kompromisní návrh Rady je v následujících oddílech zmiňován pouze tehdy, pokud se zásadně odlišuje od navrhovaných nařízení (ve znění navrhovaném Komisí).
(11) Článek 15 kompromisního návrhu Rady (2015/0226 (COD), 14537/15).
(12) Ibid.
(13) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338.
(14) Čl. 25 odst. 5 kompromisního návrhu Rady (2015/0226 (COD), 14537/15).
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1).
(16) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/3 ze dne 30. září 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009, pokud jde o regulační technické normy pro požadavky na zveřejňování informací o strukturovaných finančních nástrojích (Úř. věst. L 2, 6.1.2015, s. 57).
(17) Viz změna č. 28, kterou se zavádí nový čl. 5 odst. 2b.
(18) Viz změna č. 18, která se týká čl. 5 odst. 1 písm. a).
(19) Viz např. požadavky na odborné znalosti, které musí mít na základě čl. 8 odst. 6 nebo čl. 9 odst. 6 původci a obsluhovatelé v případě tradičních sekuritizací a které musí mít na základě čl. 12 odst. 5 a čl. 13 odst. 7 písm. a) prodávající a sponzoři v případě programů ABCP.
(20) Viz změna č. 61, kterou se zavádí nový článek 14a.
(21) Kompromisní návrh Rady (2015/0226 (COD), 14537/15) v čl. 8 odst. 7 písm. a) bod i) dovoluje, aby v JTS sekuritizacích byly zahrnuty splácené úvěry, které byly restrukturalizovány jeden rok před tím, než byly do sekuritizací zahrnuty. To se zcela odlišuje od prahové hodnoty v délce tří let ve smyslu čl. 8 odst. 7 písm. a) navrhovaného nařízení o sekuritizaci.
(22) Čl. 12 odst. 2 navrhovaného nařízení o sekuritizaci povoluje aktiva se zbytkovou splatností do tří let a ukládá omezení na úrovni transakce v podobě vážené průměrné životnosti v délce nejvýše dvou let. Oproti tomu kompromisní návrh Rady (2015/0226 (COD), 14537/15) v druhém pododstavci čl. 12 odst. 2 a v čl. 13 odst. 1a umožňuje váženou průměrnou životnost na úrovni programu v délce nejvýše dvou let, váženou průměrnou životnost na úrovni transakce v délce nejvýše tří a půl roku a zbytkovou splatnost podkladové expozice v délce nejvýše šesti let.
(23) Viz změna č. 42, kterou se zavádí nový čl. 10 odst. 5.
(24) Podle čl. 8 odst. 9 by podmínky mohly splňovat sekuritizace, které v určité míře závisejí na prodeji zajištění za účelem zajištění splacení, a to například cenné papíry kryté aktivy zbytkové hodnoty na leasing automobilu a určité cenné papíry kryté komerčními hypotékami.
(25) Viz Společná odpověď Bank of England a Evropské centrální banky na konzultační dokument Evropské komise: „An EU framework for simple, transparent and standardised securitisation“ (Rámec EU pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci), 27. března 2015.
(26) Viz čl. 14 odst. 1a a článek 14a kompromisního návrhu Rady, který kromě vlastního osvědčení ze strany stran sekuritizace umožňuje osvědčení ze strany třetích osob (2015/0226 (COD), 14537/15).
(27) Viz doporučení ECB v odstavci 5.1.
(28) Viz změna č. 56, kterou se zavádí nový čl. 13 odst. 9.
(29) Viz rovněž důvodová zpráva k navrhovanému nařízení o sekuritizaci „Third country dimension“ (Dimenze třetích zemí).
(30) Viz změny č. 30 a 75, kterými se vkládají nové čl. 6 odst. 2 a článek 22a.
(31) Navrhovaný článek 254 bankám umožňuje namísto SEC-ERBA s dodatečným souhlasem orgánu dohledu použít SEC-SA, pokud by použití SEC-ERBA vedlo k nadměrně vysokým kapitálovým požadavkům, které nejsou úměrné úvěrovému riziku podkladových aktiv.
(32) Viz změna č. 103, kterou se zavádí nový článek 254a.
(33) Článek 254 navrhované změny CRR a kompromisního návrhu Rady (2015/0225 (COD), 14536/15) bankám umožňuje, že pokud jinak nestanoví orgány dohledu, mohou si selektivně zvolit, že použijí přístup SEC-SA, tzn., že banky si mohou zvolit, že omezí rizikové váhy vyplývající z použití SEC-ERBA jen pro expozice, u nichž je použití SEC-SA výhodnější než použití SEC-ERBA. Arbitráž ve vztahu k pořadí přístupů by na základě návrhu ECB nebyla umožněna, neboť SEC-SA by bylo třeba používat vždy a orgáu dohledu může svým případným zásahem jen zvýšit používané kapitálové požadavky.
(34) Viz změna č. 105, kterou se zavádí nový článek 258a.
(35) Viz odstavec 5.2 týkající se kvality aktiv a odstavec 6.2 týkající se osvědčování.
(36) Viz článek 270.
(37) „The EBA Report on Synthetic Securitisation“ (Zpráva orgánu EBA o syntetické sekuritizaci) ze dne 18. prosince 2015 mimo jiné doporučuje zavedení zvláštních kritérií pro syntetické sekuritizace a rozšíření oblasti působnosti článku 270 tak, aby soukromým investorům umožňoval jednat jako způsobilí poskytovatelé zajištění úvěrového rizika.
(38) Viz změny č. 93 a 96, které se týkají čl. 244 odst. 4 písm. f) a čl. 245 odst. 4 písm. e).
(39) Viz změny č. 94 a 97, které se týkají čl. 244 odst. 6 a čl. 245 odst. 6.
IV Informace
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Evropská komise
17.6.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 219/10 |
Směnné kurzy vůči euru (1)
16. června 2016
(2016/C 219/04)
1 euro =
|
měna |
směnný kurz |
USD |
americký dolar |
1,1174 |
JPY |
japonský jen |
116,65 |
DKK |
dánská koruna |
7,4355 |
GBP |
britská libra |
0,79033 |
SEK |
švédská koruna |
9,3915 |
CHF |
švýcarský frank |
1,0812 |
ISK |
islandská koruna |
|
NOK |
norská koruna |
9,3798 |
BGN |
bulharský lev |
1,9558 |
CZK |
česká koruna |
27,067 |
HUF |
maďarský forint |
315,15 |
PLN |
polský zlotý |
4,4490 |
RON |
rumunský lei |
4,5390 |
TRY |
turecká lira |
3,2804 |
AUD |
australský dolar |
1,5212 |
CAD |
kanadský dolar |
1,4530 |
HKD |
hongkongský dolar |
8,6715 |
NZD |
novozélandský dolar |
1,5899 |
SGD |
singapurský dolar |
1,5116 |
KRW |
jihokorejský won |
1 315,79 |
ZAR |
jihoafrický rand |
17,2240 |
CNY |
čínský juan |
7,3593 |
HRK |
chorvatská kuna |
7,5240 |
IDR |
indonéská rupie |
14 970,82 |
MYR |
malajsijský ringgit |
4,5885 |
PHP |
filipínské peso |
51,899 |
RUB |
ruský rubl |
73,5915 |
THB |
thajský baht |
39,455 |
BRL |
brazilský real |
3,8943 |
MXN |
mexické peso |
21,1845 |
INR |
indická rupie |
75,2010 |
(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.
17.6.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 219/11 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 16. června 2016,
kterým se mění příloha Měnové dohody mezi Evropskou unií a Republikou San Marino
(2016/C 219/05)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na Měnovou dohodu ze dne 27. března 2012 mezi Evropskou unií a Republikou San Marino, a zejména na čl. 8 odst. 5 této dohody,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Článek 8 Měnové dohody mezi Evropskou unií a Republikou San Marino (dále jen „Měnová dohoda“) ukládá Republice San Marino provést unijní právní předpisy a pravidla pro eurobankovky a euromince, právní předpisy v bankovní a finanční oblasti, předcházení praní peněz, předcházení podvodům a padělání hotovostních i bezhotovostních platebních prostředků, medailí a žetonů a požadavků na výkaznictví pro statistické účely. Tyto akty a pravidla jsou uvedeny v příloze Měnové dohody. |
(2) |
Za účelem zohlednění nových relevantních právních aktů a pravidel Unie a změn stávajících právních aktů a pravidel musí Komise jednou ročně či častěji, je-li to nutné, změnit přílohu Měnové dohody. |
(3) |
Byly přijaty některé nové relevantní právní akty a pravidla Unie a změny stávajících právních aktů a ty je třeba do přílohy doplnit. |
(4) |
Příloha Měnové dohody by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Příloha Měnové dohody mezi Evropskou unií a Republikou San Marino se nahrazuje zněním v příloze tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 16. června 2016.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
PŘÍLOHA
|
Právní předpisy, jež mají být provedeny |
Lhůta pro provedení |
||
Předcházení praní peněz |
||||
1 |
Rámcové rozhodnutí Rady 2005/212/SVV ze dne 24. února 2005 o konfiskaci výnosů a majetku z trestné činnosti a nástrojů trestné činnosti (Úř. věst. L 68, 15.3.2005, s. 49) |
1. října 2014 (1) |
||
2 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15) |
1. září 2013 |
||
|
Ve znění: |
|
||
3 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES (Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1) |
|
||
4 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/20/ES ze dne 11. března 2008, kterou se mění směrnice 2005/60/ES o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi (Úř. věst. L 76, 19.3.2008, s. 46) |
|
||
5 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7) |
|
||
6 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 120) |
|
||
|
Doplněné těmito předpisy: |
|
||
7 |
Rozhodnutím Rady 2000/642/SVV ze dne 17. října 2000 o způsobech spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami členských států při výměně informací (Úř. věst. L 271, 24.10.2000, s. 4) |
1. září 2013 |
||
8 |
Rámcovým rozhodnutím Rady 2001/500/SVV ze dne 26. června 2001 o praní peněz, identifikaci, vysledování, zmrazení, zajištění a propadnutí nástrojů trestné činnosti a výnosů z ní (Úř. věst. L 182, 5.7.2001, s. 1) |
|
||
9 |
Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2005 ze dne 26. října 2005 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Společenství nebo je opouštějící (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 9) |
|
||
10 |
Směrnicí Komise 2006/70/ES ze dne 1. srpna 2006, kterou se stanoví prováděcí opatření ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES, pokud se jedná o definici politicky exponovaných osob a technická kritéria pro zjednodušené postupy hloubkové kontroly klienta a pro výjimku na základě finanční činnosti vykonávané příležitostně nebo ve velmi omezené míře (Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 29) |
|
||
11 |
Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o informacích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků (Úř. věst. L 345, 8.12.2006, s. 1) |
|
||
12 |
Rozhodnutím Rady 2007/845/SVV ze dne 6. prosince 2007 o spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v jednotlivých členských státech v oblasti vysledování a identifikace výnosů z trestné činnosti nebo jiného majetku v souvislosti s trestnou činností (Úř. věst. L 332, 18.12.2007, s. 103) |
|
||
13 |
Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 39). |
1. listopadu 2016 (2) |
||
14 |
Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1). |
1. října 2017 (3) |
||
15 |
Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2015/849/EU ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73) |
1. října 2017 (3) |
||
Předcházení podvodům a padělání |
||||
16 |
Rámcové rozhodnutí Rady 2001/413/SVV ze dne 28. května 2001 o potírání podvodů a padělání bezhotovostních platebních prostředků (Úř. věst. L 149, 2.6.2001, s. 1) |
1. září 2013 |
||
17 |
Nařízení Rady (ES) č. 1338/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání (Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 6) |
1. září 2013 |
||
|
Ve znění: |
|
||
18 |
Nařízení Rady (ES) č. 44/2009 ze dne 18. prosince 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání (Úř. věst. L 17, 22.1.2009, s. 1) |
|
||
19 |
Rozhodnutí Rady 2001/887/SVV ze dne 6. prosince 2001 o ochraně eura proti padělání (Úř. věst. L 329, 14.12.2001, s. 1) |
1. září 2013 |
||
20 |
Rozhodnutí Rady 2003/861/ES ze dne 8. prosince 2003 o analýze a spolupráci s ohledem na padělané euromince (Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 44) |
1. září 2013 |
||
21 |
Nařízení Rady (ES) č. 2182/2004 ze dne 6. prosince 2004 o medailích a žetonech podobných euromincím (Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 1) |
1. září 2013 |
||
|
Ve znění: |
|
||
22 |
Nařízení Rady (ES) č. 46/2009 ze dne 18. prosince 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím (Úř. věst. L 17, 22.1.2009, s. 5.) |
|
||
23 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/62/EU ze dne 15. května 2014 o trestněprávní ochraně eura a jiných měn proti padělání, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/SVV (Úř. věst. L 151, 21.5.2014, s. 1) |
1. července 2016 (2) |
||
Pravidla týkající se eurobankovek a euromincí |
||||
24 |
Nařízení Rady (ES) č. 2532/98 ze dne 23. listopadu 1998 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 4) |
1. září 2013 |
||
25 |
Závěry Rady ze dne 23. listopadu 1998 a ze dne 5. listopadu 2002 o sběratelských mincích |
1. září 2013 |
||
26 |
Závěry Rady ze dne 10. května 1999 o systému řízení kvality euromincí |
1. září 2013 |
||
27 |
Sdělení Komise 2001/C-318/03 ze dne 22. října 2001 o ochraně autorského práva ke vzoru společné strany euromincí (K(2001) 600 v konečném znění) (Úř. věst. C 318, 13.11.2001, s. 3) |
1. září 2013 |
||
28 |
Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2003/5 ze dne 20. března 2003 o prosazování opatření proti nepřípustným reprodukcím eurobankovek a o výměně a stahování eurobankovek, (Úř. věst. L 78, 25.3.2003, s. 20) |
1. září 2013 |
||
|
Ve znění: |
|
||
29 |
Obecných zásad Evropské centrální banky ECB/2013/11 ze dne 19. dubna 2013, kterými se mění obecné zásady ECB/2003/5 o prosazování opatření proti nepřípustným reprodukcím eurobankovek a o výměně a stahování eurobankovek (Úř. věst. L 118, 30.4.2013, s. 43) |
1. října 2013 (1) |
||
30 |
Doporučení Komise 2009/23/ES ze dne 19. prosince 2008 o společných pokynech pro národní strany a vydávání euromincí určených k peněžnímu oběhu (K(2008) 8625) (Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 52) |
1. září 2013 |
||
31 |
Rozhodnutí Evropské centrální banky ECB/2010/14 ze dne 16. září 2010 o ověřování pravosti a upotřebitelnosti eurobankovek a jejich navracení zpět do oběhu (Úř. věst. L 267, 9.10.2010, s. 1) |
1. září 2013 |
||
|
Ve znění: |
|
||
32 |
Rozhodnutí Evropské centrální banky ECB/2012/19 ze dne 7. září 2012, kterým se mění rozhodnutí ECB/2010/14 o ověřování pravosti a upotřebitelnosti eurobankovek a jejich navracení zpět do oběhu (2012/507/EU) (Úř. věst. L 253, 20.9.2012, s. 19) |
1. října 2013 (1) |
||
33 |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1210/2010 ze dne 15. prosince 2010 o ověřování pravosti euromincí a o zacházení s euromincemi nevhodnými pro oběh (Úř. věst. L 339, 22.12.2010, s. 1) |
1. září 2013 |
||
34 |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1214/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o profesionální přeshraniční silniční přepravě eurohotovosti mezi členskými státy eurozóny (Úř. věst. L 316, 29.11.2011, s. 1) |
1. října 2014 (1) |
||
35 |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 651/2012 ze dne 4. července 2012 o vydávání euromincí (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 135) |
1. října 2013 (1) |
||
36 |
Rozhodnutí Evropské centrální banky ECB/2013/10 ze dne 19. dubna 2013 o nominálních hodnotách, specifikacích, reprodukci, výměně a stahování eurobankovek (ECB/2013/10) (Úř. věst. L 118, 30.4.2013, s. 37) |
1. října 2013 (1) |
||
37 |
Nařízení Rady (EU) č. 729/2014 ze dne 24. června 2014 o nominálních hodnotách a technických specifikacích euromincí určených pro peněžní oběh (přepracované znění) (Úř. věst. L 194, 2.7.2014, s. 1) |
1. října 2013 |
||
Právní předpisy v bankovní a finanční oblasti |
||||
38 |
Směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1) |
1. září 2016 |
||
|
Ve znění: |
|
||
39 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES ze dne 27. září 2001, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS a 86/635/EHS, pokud se jedná o pravidla oceňování pro roční účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky některých forem společností, bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 28) |
|
||
40 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS, 86/635/EHS a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách některých forem společností, bank a jiných finančních institucí a pojišťoven (Úř. věst. L 178, 17.7.2003, s. 16) |
|
||
41 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES ze dne 14. června 2006, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, 83/349/EHS o konsolidovaných účetních závěrkách, 86/635/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven (Úř. věst. L 224, 16.8.2006, s. 1) |
|
||
42 |
Směrnice Rady 89/117/EHS ze dne 13. února 1989 o povinnostech poboček usazených ve členském státě, zřízených úvěrovými a finančními institucemi se sídlem mimo tento členský stát, pokud se jedná o zveřejňování ročních účetních dokladů (Úř. věst. L 44, 16.2.1989, s. 40) |
1. září 2018 |
||
43 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů (Úř. věst. L 84, 26.3.1997, s. 22) |
1. září 2018 |
||
44 |
Doporučení Komise 97/489/ES ze dne 30. července 1997 o operacích prováděných elektronickými platebními prostředky, a zejména o vztahu mezi vydavatelem a držitelem (Úř. věst. L 208, 2.8.1997, s. 52) |
1. září 2018 |
||
45 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45) |
1. září 2018 |
||
|
Ve znění: |
|
||
46 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES ze dne 6. května 2009, kterou se mění směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry a směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění, pokud jde o propojené systémy a pohledávky z úvěru (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 37) |
|
||
47 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 120) |
|
||
48 |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1) |
|
||
49 |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1) |
1. září 2018 |
||
50 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí (Úř. věst. L 125, 5.5.2001, s. 15) |
1. září 2018 |
||
|
Ve znění: |
|
||
51 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190) |
|
||
52 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění (Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43) |
1. září 2018 |
||
|
Ve znění: |
|
||
53 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES ze dne 6. května 2009, kterou se mění směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry a směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění, pokud jde o propojené systémy a pohledávky z úvěru (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 37) |
|
||
54 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190) |
|
||
55 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1) |
1. září 2018 |
||
|
Ve znění: |
|
||
56 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES ze dne 9. března 2005, kterou se mění směrnice Rady 73/239/EHS, 85/611/EHS, 91/675/EHS, 92/49/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES, 98/78/ES, 2000/12/ES, 2001/34/ES, 2002/83/ES a 2002/87/ES za účelem zavedení nové organizační struktury výborů pro finanční služby (Úř. věst. L 79, 24.3.2005, s. 9) |
|
||
57 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/25/ES ze dne 11. března 2008, kterou se mění směrnice 2002/87/ES o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi (Úř. věst. L 81, 20.3.2008, s. 40) |
|
||
58 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 120) |
|
||
59 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU ze dne 16. listopadu 2011, kterou se mění směrnice 98/78/ES, 2002/87/ES, 2006/48/ES a 2009/138/ES, pokud jde o doplňkový dozor nad finančními subjekty ve finančním konglomerátu (Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 113) |
|
||
60 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338) |
|
||
61 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1) |
1. září 2018 |
||
|
Ve znění: |
|
||
62 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/31/ES ze dne 5. dubna 2006, kterou se mění směrnice 2004/39/ES o trzích finančních nástrojů, pokud jde o některé lhůty (Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 60) |
|
||
63 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru (Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 1) |
|
||
64 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/10/ES ze dne 11. března 2008, kterou se mění směrnice 2004/39/ES o trzích finančních nástrojů, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi (Úř. věst. L 76, 19.3.2008, s. 33) |
|
||
65 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 120) |
|
||
|
Doplněné těmito předpisy: |
|
||
66 |
Nařízením Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 1) |
1. září 2018 |
||
67 |
Směrnicí Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 26) |
1. září 2018 |
||
68 |
Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES (Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1) |
1. září 2016 |
||
|
Ve znění: |
|
||
69 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 97) |
|
||
70 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338) |
1. září 2017 (3) |
||
71 |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001 (Úř. věst. L 266, 9.10.2009, s. 11) |
1. září 2018 |
||
|
Ve znění: |
|
||
72 |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22) |
1. září 2018 (1) |
||
73 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7) |
1. září 2016 |
||
|
Ve znění: |
|
||
74 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338). |
1. září 2017 (3) |
||
75 |
Nařízení Rady (EU) č. 1096/2010 ze dne 17. listopadu 2010 o pověření Evropské centrální banky zvláštními úkoly, které se týkají fungování Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 162) |
1. září 2016 |
||
76 |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1) |
1. září 2016 |
||
77 |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12) |
1. září 2016 |
||
|
Ve znění: |
|
||
78 |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1022/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), pokud jde o svěření zvláštních úkolů Evropské centrální bance podle nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 5). |
|
||
79 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34) |
|
||
80 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190) |
1. září 2018 (3) |
||
81 |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84) |
1. září 2016 |
||
|
Ve znění: |
|
||
82 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1). |
|
||
83 |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Unie na podporu zvláštních činností v oblasti účetního výkaznictví a auditu na období 2014–2020 a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 716/2009/ES (Úř. věst. L 105, 8.4.2014, s. 1) |
|
||
84 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/51/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice 2003/71/ES a 2009/138/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (Úř. věst. L 153, 22.5.2014, s. 1). |
|
||
85 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 120) |
1. září 2016 |
||
|
Ve znění: |
|
||
86 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338). |
1. září 2017 (3) |
||
87 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349). |
31. prosince 2020 (3) |
||
88 |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22) |
1. dubna 2018 (2) |
||
|
Ve znění: |
|
||
89 |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 248/2014 ze dne 26. února 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 260/2012, pokud jde o přechod na úhrady a inkasa prováděné v rámci celé Unie (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 1) |
|
||
90 |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1) |
30. září 2019 (3) |
||
|
Ve znění: |
|
||
91 |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1). |
|
||
92 |
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1002/2013 ze dne 12. července 2013, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, pokud jde o seznam subjektů vyňatých z působnosti uvedeného nařízení (Úř. věst. L 279, 19.10.2013, s. 2) |
|
||
93 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190) |
|
||
94 |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84) |
|
||
95 |
Směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73) |
|
||
|
Doplněné těmito předpisy: |
|
||
96 |
Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1247/2012 ze dne 19. prosince 2012, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát a četnost vykazování obchodů do registrů obchodních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 352, 21.12.2012, s. 20) |
|
||
97 |
Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1248/2012 ze dne 19. prosince 2012, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát žádosti o registraci registrů obchodních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 352, 21.12.2012, s. 30) |
|
||
98 |
Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1249/2012 ze dne 19. prosince 2012, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát záznamů, které mají ústřední protistrany uchovávat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 352, 21.12.2012, s. 32) |
|
||
99 |
Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 148/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, pokud jde o regulační technické normy týkající se minimálních údajů, které mají být vykázány do registrů obchodních údajů (Úř. věst. L 52, 23.2.2013, s. 1) |
|
||
100 |
Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 s ohledem na regulační technické normy týkající se ujednání o nepřímém clearingu, povinnosti clearingu, veřejného rejstříku, přístupu k obchodnímu systému, nefinančních smluvních stran a technik zmírňování rizika pro OTC derivátové smlouvy, u nichž ústřední protistrana neprovádí clearing (Úř. věst. L 52, 23.2.2013, s. 11) |
|
||
101 |
Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 150/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, pokud jde o regulační technické normy blíže určující náležitosti žádosti o registraci registru obchodních údajů (Úř. věst. L 52, 23.2.2013, s. 25) |
|
||
102 |
Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 151/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, pokud jde o regulační technické normy, které blíže určují údaje, jež mají registry obchodních údajů zveřejnit a zpřístupnit, a provozní normy, které umožní agregovat a porovnávat údaje a přistupovat k těmto údajům (Úř. věst. L 52, 23.2.2013, s. 33) |
|
||
103 |
Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 152/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na ústřední protistrany (Úř. věst. L 52, 23.2.2013, s. 37) |
|
||
104 |
Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 153/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na ústřední protistrany (Úř. věst. L 52, 23.2.2013, s. 41) |
|
||
105 |
Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 876/2013 ze dne 28. května 2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy týkající se kolegií pro ústřední protistrany (Úř. věst. L 244, 13.9.2013, s. 19) |
|
||
106 |
Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1003/2013 ze dne 12. července 2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o poplatky účtované Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy registrům obchodních údajů (Úř. věst. L 279, 19.10.2013, s. 4) |
|
||
107 |
Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 285/2014 ze dne 13. února 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy týkající se smluv s přímým, podstatným a předvídatelným vlivem v Unii a předcházení vyhýbání se pravidlům a povinnostem (Úř. věst. L 85, 21.3.2014, s. 1) |
|
||
108 |
Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 667/2014 ze dne 13. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o procesní pravidla týkající se sankcí ukládaných registrům obchodních údajů Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, včetně pravidel týkajících se práva na obhajobu a ustanovení o lhůtách (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 31) |
|
||
109 |
Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 484/2014 ze dne 12. května 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o hypotetický kapitál centrální protistrany podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 138, 13.5.2014, s. 57) |
|
||
110 |
Prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/880 ze dne 4. června 2015 o prodloužení přechodných období týkajících se kapitálových požadavků pro expozice vůči ústředním protistranám v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 143, 9.6.2015, s. 7) |
|
||
111 |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1) |
1. září 2017 (1) |
||
|
Ve znění: |
|
||
112 |
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/62 ze dne 10. října 2014, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 37) |
|
||
|
Doplněné těmito předpisy: |
|
||
113 |
Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1423/2013 ze dne 20. prosince 2013, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o požadavky na zpřístupňování informací o kapitálu uložené institucím podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 355, 31.12.2013, s. 60) |
1. září 2017 (2) |
||
114 |
Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 183/2014 ze dne 20. prosince 2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky, pokud jde o regulační technické normy pro upřesnění výpočtu specifických a obecných úprav o úvěrové riziko (Úř. věst. L 57, 27.2.2014, s. 3) |
1. září 2017 (2) |
||
115 |
Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 ze dne 7. ledna 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 8) |
1. září 2017 (2) |
||
|
Ve znění: |
|
||
116 |
|
1. září 2017 (3) |
||
117 |
|
1. září 2017 (3) |
||
118 |
|
1. září 2017 (3) |
||
119 |
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 342/2014 ze dne 21. ledna 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro používání metod výpočtu požadavků na kapitálovou přiměřenost u finančních konglomerátů (Úř. věst. L 100, 3.4.2014, s. 1). |
1. září 2017 (2) |
||
120 |
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 523/2014 ze dne 12. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy určující, co představuje úzkou spojitost mezi hodnotou krytých dluhopisů určité instituce a hodnotou aktiv této instituce (Úř. věst. L 148, 20.5.2014, s. 4) |
1. září 2017 (2) |
||
121 |
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 525/2014 ze dne 12. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy definující termín „trh“ (Úř. věst. L 148, 20.5.2014, s. 15) |
1. září 2017 (2) |
||
122 |
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 526/2014 ze dne 12. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro vymezení zástupného indikátoru rozpětí a omezeného počtu malých portfolií pro účely rizika úvěrové úpravy v ocenění (Úř. věst. L 148, 20.5.2014, s. 17) |
1. září 2017 (2) |
||
123 |
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 528/2014 ze dne 12. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro rizika opcí jiná než rizika delta v rámci standardizovaného přístupu k tržním rizikům (Úř. věst. L 148, 20.5.2014, s. 29) |
1. září 2017 (2) |
||
124 |
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 529/2014 ze dne 12. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro posuzování podstatnosti rozšíření a změn přístupu založeného na interním ratingu a pokročilého přístupu k měření (Úř. věst. L 148, 20.5.2014, s. 36) |
1. září 2017 (2) |
||
125 |
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 625/2014 ze dne 13. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 prostřednictvím regulačních technických norem blíže určujících požadavky na instituce, které jsou investory, sponzory, původními věřiteli a původci, v souvislosti s expozicemi vůči převedenému úvěrovému riziku (Úř. věst. L 174, 13.6.2014, s. 16) |
1. září 2017 (2) |
||
126 |
Prováděcího nařízení Komise (EU) č. 680/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 191, 28.6.2014, s. 1). |
1. září 2017 (2) |
||
127 |
Prováděcího nařízení Komise (EU) č. 602/2014 ze dne 4. června 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro usnadnění sbližování postupů dohledu, pokud jde o uplatňování dodatečných rizikových vah podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 166, 5.6.2014, s. 22) |
1. září 2017 (2) |
||
128 |
Prováděcího nařízení Komise (EU) č. 945/2014 ze dne 4. září 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o relevantní vhodně diverzifikované indexy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 265, 5.9.2014, s. 3) |
1. září 2017 (3) |
||
129 |
Prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1030/2014 ze dne 29. září 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o jednotné formáty a datum pro účely zveřejnění hodnot používaných pro identifikaci globálních systémově významných institucí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 284, 30.9.2014, s. 14) |
1. září 2017 (3) |
||
130 |
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1187/2014 ze dne 2. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro určování celkové expozice vůči klientovi nebo ekonomicky spjaté skupině klientů v případě transakcí s podkladovými aktivy (Úř. věst. L 324, 7.11.2014, s. 1) |
1. září 2017 (3) |
||
131 |
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 1) |
1. září 2017 (3) |
||
132 |
Prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/79 ze dne 18. prosince 2014, kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) č. 680/2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o zatížení aktiv, jednotný model datových bodů a pravidla pro ověřování (Úř. věst. L 14, 21.1.2015, s. 1) |
1. září 2017 (3) |
||
133 |
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/585 ze dne 18. prosince 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy vymezující období krytí rizika marží (Úř. věst. L 98, 15.4.2015, s. 1) |
1. září 2017 (3) |
||
134 |
Prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/227 ze dne 9. ledna 2015, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 680/2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 48, 20.2.2015, s. 1) |
1. září 2017 (3) |
||
135 |
Prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/233 ze dne 13. února 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o měny, ve kterých existuje velmi úzká definice způsobilosti pro centrální banku podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 39, 14.2.2015, s. 11) |
1. září 2017 (3) |
||
136 |
Prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/880 ze dne 4. června 2015 o prodloužení přechodných období týkajících se kapitálových požadavků pro expozice vůči ústředním protistranám v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 143, 9.6.2015, s. 7) |
1. října 2017 (3) |
||
137 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338) |
1. září 2017 (1) |
||
|
Ve znění: |
|
||
138 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190) |
1. září 2018 (3) |
||
|
Doplněné těmito předpisy: |
|
||
139 |
Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 604/2014 ze dne 4. března 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se kvalitativních a vhodných kvantitativních kritérií k určení kategorií zaměstnanců, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil instituce (Úř. věst. L 167, 6.6.2014, s. 30) |
1. září 2017 (2) |
||
140 |
Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 524/2014 ze dne 12. března 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující informace, které si vzájemně poskytují příslušné orgány domovského a hostitelského členského státu (Úř. věst. L 148, 20.5.2014, s. 6) |
1. září 2017 (2) |
||
141 |
Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 527/2014 ze dne 12. března 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy, jimiž se stanoví kategorie nástrojů, které odpovídajícím způsobem odrážejí dlouhodobou úvěrovou kvalitu instituce a jsou vhodné k použití pro účely pohyblivé složky odměny (Úř. věst. L 148, 20.5.2014, s. 21) |
1. září 2017 (2) |
||
142 |
Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 530/2014 ze dne 12. března 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující významné expozice a limity pro interní přístupy ke specifickému riziku v obchodním portfoliu (Úř. věst. L 148, 20.5.2014, s. 50) |
1. září 2017 (2) |
||
143 |
Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1152/2014 ze dne 4. června 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy pro určování zeměpisné oblasti rozhodných úvěrových expozic pro výpočet individuální sazby proticyklické kapitálové rezervy (Úř. věst. L 309, 30.10.2014, s. 5) |
1. září 2017 (3) |
||
144 |
Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 620/2014 ze dne 4. června 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o výměnu informací mezi příslušnými orgány domovského a hostitelského členského státu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (Úř. věst. L 172, 12.6.2014, s. 1) |
1. září 2017 (2) |
||
145 |
Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 650/2014 ze dne 4. června 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát, strukturu, obsah a datum každoročního zveřejnění informací, které mají příslušné orgány zveřejnit podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (Úř. věst. L 185, 25.6.2014, s. 1) |
1. září 2017 (2) |
||
146 |
Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 710/2014 ze dne 23. června 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podmínky uplatňování postupu společného rozhodování o požadavcích obezřetnosti pro konkrétní instituce podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (Úř. věst. L 188, 27.6.2014, s. 19) |
1. září 2017 (2) |
||
147 |
Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1222/2014 ze dne 8. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy pro upřesnění metodiky určování globálních systémově významných institucí a vymezení podkategorií globálních systémově významných institucí (Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 27) |
1. září 2017 (3) |
||
148 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (přepracované znění), Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149 |
1. září 2016 (2) |
||
149 |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190) |
1. září 2018 (2) |
||
|
Doplněné těmito předpisy: |
|
||
150 |
Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 44) |
1. září 2018 (3) |
||
151 |
Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349) |
31. prosince 2020 (3) |
||
152 |
Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84) |
31. prosince 2020 (3) |
||
Právní předpisy týkající se sběru statistických dat |
||||
153 |
Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2013/24 ze dne 25. července 2013 o statistické zpravodajské povinnosti stanovené Evropskou centrální bankou v oblasti čtvrtletních finančních účtů (Úř. věst. L 2, 7.1.2014, s. 34) |
1. září 2016 (2) |
||
154 |
Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (přepracované znění) (ECB/2013/33) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 1) |
1. září 2016 (2) |
||
|
Ve znění: |
|
||
155 |
Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1375/2014 ze dne 10. prosince 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2014/51) (Úř. věst. L 366, 20.12.2014, s. 77) |
|
||
156 |
Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1072/2013 ze dne 24. září 2013 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi (přepracované znění) (ECB/2013/34) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 51) |
1. září 2016 (2) |
||
|
Ve znění: |
|
||
157 |
Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 756/2014 ze dne 8. července 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34) o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi (ECB/2014/30) (Úř. věst. L 205, 12.7.2014, s. 14) |
|
||
158 |
Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2014/15 o měnové a finanční statistice (přepracované znění) (Úř. věst. L 340, 26.11.2014, s. 1) |
1. září 2016 (2) |
||
|
Ve znění: |
|
||
159 |
Obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2015/571 ze dne 6. listopadu 2014, kterými se mění obecné zásady ECB/2014/15 o měnové a finanční statistice (ECB/2014/43) (Úř. věst. L 93, 9.4.2015, s. 82) |
|
(1) Smíšený výbor z roku 2013 se dohodl na těchto lhůtách na základě čl. 8 odst. 5 Měnové dohody ze dne 27. března 2012 mezi Evropskou unií a Republikou San Marino.
(2) Smíšený výbor z roku 2014 se dohodl na těchto lhůtách na základě čl. 8 odst. 5 Měnové dohody ze dne 27. března 2012 mezi Evropskou unií a Republikou San Marino.
(3) Smíšený výbor z roku 2015 se dohodl na těchto lhůtách na základě čl. 8 odst. 5 Měnové dohody ze dne 27. března 2012 mezi Evropskou unií a Republikou San Marino.
17.6.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 219/27 |
Oznámení Komise o aktuální úrokové sazbě pro navrácení státní podpory a o referenční a diskontní sazbě pro 28 členských států použitelných od 1. července 2016
(Zveřejněno v souladu s článkem 10 nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004 (Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1))
(2016/C 219/06)
Základní sazby jsou vypočteny v souladu se sdělením Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 6). V závislosti na použití referenční sazby se musí připočítat příslušné marže tak, jak je uvedeno v tomto sdělení. Pro diskontní sazbu to znamená, že je nutné připočítat marži ve výši 100 základních bodů. Nařízení Komise (ES) č. 271/2008 ze dne 30. ledna 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 794/2004, předpokládá, že nebude-li zvláštním rozhodnutím stanoveno jinak, sazba pro navrácení státní podpory bude rovněž vypočtena připočtením 100 základních bodů k základní sazbě.
Upravené sazby jsou vyznačeny tučně.
Předchozí sazby byly zveřejněny v Úř. věst. C 176, 18.5.2016, s. 3.
Od |
Do |
AT |
BE |
BG |
CY |
CZ |
DE |
DK |
EE |
EL |
ES |
FI |
FR |
HR |
HU |
IE |
IT |
LT |
LU |
LV |
MT |
NL |
PL |
PT |
RO |
SE |
SI |
SK |
UK |
1.7.2016 |
… |
-0,01 |
-0,01 |
0,79 |
-0,01 |
0,46 |
-0,01 |
0,30 |
-0,01 |
-0,01 |
-0,01 |
-0,01 |
-0,01 |
1,18 |
1,08 |
-0,01 |
-0,01 |
-0,01 |
-0,01 |
-0,01 |
-0,01 |
-0,01 |
1,83 |
-0,01 |
1,18 |
-0,31 |
-0,01 |
-0,01 |
1,04 |
1.6.2016 |
30.6.2016 |
-0,01 |
-0,01 |
1,00 |
-0,01 |
0,46 |
-0,01 |
0,30 |
-0,01 |
-0,01 |
-0,01 |
-0,01 |
-0,01 |
1,18 |
1,37 |
-0,01 |
-0,01 |
-0,01 |
-0,01 |
-0,01 |
-0,01 |
-0,01 |
1,83 |
-0,01 |
1,40 |
-0,26 |
-0,01 |
-0,01 |
1,04 |
1.5.2016 |
31.5.2016 |
0,01 |
0,01 |
1,00 |
0,01 |
0,46 |
0,01 |
0,30 |
0,01 |
0,01 |
0,01 |
0,01 |
0,01 |
1,50 |
1,37 |
0,01 |
0,01 |
0,01 |
0,01 |
0,01 |
0,01 |
0,01 |
1,83 |
0,01 |
1,40 |
-0,26 |
0,01 |
0,01 |
1,04 |
1.4.2016 |
30.4.2016 |
0,03 |
0,03 |
1,19 |
0,03 |
0,46 |
0,03 |
0,30 |
0,03 |
0,03 |
0,03 |
0,03 |
0,03 |
1,50 |
1,37 |
0,03 |
0,03 |
0,03 |
0,03 |
0,03 |
0,03 |
0,03 |
1,83 |
0,03 |
1,40 |
-0,22 |
0,03 |
0,03 |
1,04 |
1.3.2016 |
31.3.2016 |
0,06 |
0,06 |
1,63 |
0,06 |
0,46 |
0,06 |
0,30 |
0,06 |
0,06 |
0,06 |
0,06 |
0,06 |
1,92 |
1,37 |
0,06 |
0,06 |
0,06 |
0,06 |
0,06 |
0,06 |
0,06 |
1,83 |
0,06 |
1,65 |
-0,22 |
0,06 |
0,06 |
1,04 |
1.2.2016 |
29.2.2016 |
0,09 |
0,09 |
1,63 |
0,09 |
0,46 |
0,09 |
0,36 |
0,09 |
0,09 |
0,09 |
0,09 |
0,09 |
1,92 |
1,37 |
0,09 |
0,09 |
0,09 |
0,09 |
0,09 |
0,09 |
0,09 |
1,83 |
0,09 |
1,65 |
-0,22 |
0,09 |
0,09 |
1,04 |
1.1.2016 |
31.1.2016 |
0,12 |
0,12 |
1,63 |
0,12 |
0,46 |
0,12 |
0,36 |
0,12 |
0,12 |
0,12 |
0,12 |
0,12 |
1,92 |
1,37 |
0,12 |
0,12 |
0,12 |
0,12 |
0,12 |
0,12 |
0,12 |
1,83 |
0,12 |
1,65 |
-0,22 |
0,12 |
0,12 |
1,04 |
V Oznámení
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
Evropská komise
17.6.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 219/28 |
Předběžné oznámení o spojení podniků
(Věc M.8079 – RPC Group/British Polythene Industries)
Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem
(Text s významem pro EHP)
(2016/C 219/07)
1. |
Komise dne 9. června 2016 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik RPC Group PLC („RPC“, Spojené království) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování kontrolu nad celým podnikem British Polythene Industries PL („BPI“, Spojené království) na základě veřejné nabídky na koupi akcií zveřejněné dne 9. června 2016. |
2. |
Předmětem podnikání příslušných podniků je: — podniku RPC: RPC je projekční a inženýrská společnost se sídlem ve Spojeném království, jež vyrábí pevné plastové výrobky pro odvětví obalů i jiná odvětví. Disponuje 24 projekčními a inženýrskými rozvojovými středisky a 113 výrobními místy v 28 zemích a zaměstnává více než 18 000 lidí. Vyrábí širokou škálu standardních i zakázkových obalů pro potravinářské i nepotravinářské produkty, spotřebitelské zboží a průmyslové výrobky. Nevyrábí výrobky z měkkého plastu, — podniku BPI: BPI sídlící ve Spojeném království vyrábí výrobky z měkkého plastu: fólii, tašky a sáčky z polyethylenu. Dodává mnoha zákazníkům řadu výrobků včetně balicích fólií i fólií pro jiné využití a plastových tašek. Zabývá se rovněž recyklací polyethylenového odpadu. |
3. |
Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením. |
4. |
Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky. Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky s uvedením čísla jednacího M.8079 – RPC Group/British Polythene Industries lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou na adresu Evropské komise, Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž:
|
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).
(2) Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.
17.6.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 219/29 |
Předběžné oznámení o spojení podniků
(Věc M.7946 – PAI/Nestlé/Froneri)
(Text s významem pro EHP)
(2016/C 219/08)
1. |
Komise dne 10. června 2016 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podniky PAI Partners SAS („PAI“, Francie) a Nestlé SA („Nestlé“, Švýcarsko) získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 nařízení o spojování společnou kontrolu nad nově založeným společným podnikem („Froneri“, Spojené království) nákupem podílů a převodem majetku. |
2. |
Předmětem podnikání příslušných podniků je: — podniku PAI: investor soukromého kapitálu působící v široké škále odvětví v rámci EHP. Do jeho portfolia patří podnik R&R, který je výrobcem průmyslové zmrzliny se sídlem ve Spojeném království a působí v řadě zemí EHP, — podniku Nestlé: výroba, uvádění na trh a prodej mnoha různých potravin a nápojů včetně zmrzlinářských výrobků v celém EHP, — podniku Froneri: bude zahrnovat veškeré podnikání podniku R&R Ice Cream, který převážně působí v Evropě, Jižní Africe a Austrálii, jakož i zmrzlinářskou podnikatelskou činnost podniku Nestlé v Evropě, na Středním východě a v severní Africe, a to i v jiných zeměpisných oblastech včetně Filipín, Brazílie a Argentiny. Bylo navrženo, že podnik Nestlé na společný podnik převede část svého podnikání v oblasti zmrazených potravin (kromě zmrazené pizzy) v řadě evropských zemí, jakož i svou podnikatelskou činnost v oblasti chlazených mléčných produktů na Filipínách. |
3. |
Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. |
4. |
Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky. Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Evropské komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou s uvedením čísla jednacího M.7946 – PAI/Nestlé/Froneri na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:
|
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).