ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 212

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 59
14. června 2016


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

II   Sdělení

 

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropská komise

2016/C 212/01

Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.8013 – PitPoint/Primagaz/PitPoint.LNG JV) ( 1 )

1

2016/C 212/02

Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.7941 – Saint-Gobain Glass France/Corning/JV) ( 1 )

1

2016/C 212/03

Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.8063 – Caixabank/Banco BPI) ( 1 )

2


 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Rada

2016/C 212/04

Rozhodnutí Rady ze dne 9. června 2016 o jmenování jedné členky a jednoho náhradníka Poradního výboru pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení za Slovensko

3

2016/C 212/05

Závěry Rady ze dne 30. května 2016 o rozvoji mediální gramotnosti a kritického myšlení prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy

5

2016/C 212/06

Závěry Rady o úloze Europeany, pokud jde o digitální přístup k evropskému kulturnímu dědictví, o jeho zviditelnění a využívání

9

2016/C 212/07

Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o posílení integrity, transparentnosti a řádné správy při významných sportovních akcích

14

 

Evropská komise

2016/C 212/08

Směnné kurzy vůči euru

18


 

V   Oznámení

 

ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

 

Evropská komise

2016/C 212/09

Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.7815 – Groupe Bouygues/ADP/Meridiam/Ravinala Airports) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )

19


 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

 


II Sdělení

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropská komise

14.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 212/1


Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.8013 – PitPoint/Primagaz/PitPoint.LNG JV)

(Text s významem pro EHP)

(2016/C 212/01)

Dne 7. června 2016 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v nizozemštině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32016M8013. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.


(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.


14.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 212/1


Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.7941 – Saint-Gobain Glass France/Corning/JV)

(Text s významem pro EHP)

(2016/C 212/02)

Dne 17. května 2016 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32016M7941. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.


(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.


14.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 212/2


Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.8063 – Caixabank/Banco BPI)

(Text s významem pro EHP)

(2016/C 212/03)

Dne 8. června 2016 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32016M8063. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.


(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Rada

14.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 212/3


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 9. června 2016

o jmenování jedné členky a jednoho náhradníka Poradního výboru pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení za Slovensko

(2016/C 212/04)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (1), a zejména na článek 75 tohoto nařízení,

s ohledem na seznamy kandidátů předložené Radě vládami členských států,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím ze dne 13. října 2015 (2) jmenovala Rada členy a náhradníky Poradního výboru pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení na období od 20. října 2015 do 19. října 2020.

(2)

Slovenská vláda předložila další návrhy na jmenování pro dvě místa, která je třeba obsadit,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Na období od 20. října 2015 do 19. října 2020 je jmenována tato členka a tento náhradník Poradního výboru pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení:

I.   ZÁSTUPCI ORGANIZACÍ ZAMĚSTNAVATELŮ

Země

Členové

Náhradníci

Slovensko

Miriam ŠPÁNIKOVÁ

Peter MOLNÁR

Článek 2

Členy a náhradníky, kteří zatím nebyli navrženi, jmenuje Rada později.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 9. června 2016.

Za Radu

předseda

G.A. VAN DER STEUR


(1)  Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1.

(2)  Rozhodnutí Rady ze dne 13. října 2015 o jmenování členů a náhradníků Poradního výboru pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. C 341, 16.10.2015, s. 4).


14.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 212/5


ZÁVĚRY RADY

ze dne 30. května 2016

o rozvoji mediální gramotnosti a kritického myšlení prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy

(2016/C 212/05)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

PŘIPOMÍNAJÍC:

článek 2 Smlouvy o Evropské unii, který stanoví, že Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin,

BEROUC V ÚVAHU:

pařížské prohlášení přijaté dne 17. března 2015 (1), ve kterém je zdůrazněno, že je důležité „u dětí a mladých lidí posilovat schopnost kritického myšlení a uplatnění vlastního úsudku, aby zejména v prostředí internetu a sociálních médií byli schopni uchopit realitu, odlišovat fakta od názorů, rozpoznat propagandu a odolat veškerým formám indoktrinace a nenávistným projevům“;

společnou zprávu ET2020 ze dne 15. prosince 2015 (2), která kroky navazující na pařížské prohlášení, jež budou mít podobu „společné analýzy, vzájemného učení, pracovních jednání, šíření osvědčených postupů a konkrétních opatření podpořených finančními prostředky“, označuje za hlavní prioritu nového pracovního cyklu (2015–2020);

usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 24. února 2016 o prosazování socioekonomického rozvoje a inkluzívnosti v EU prostřednictvím vzdělávání (3), jež obsahuje závazek „zlepšit digitální a mediální gramotnost mladých lidí, jakož i jejich schopnost kritického myšlení, spolu se sociálními dovednostmi a občanskými kompetencemi“,

A S OHLEDEM NA:

doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (4), které jako klíčové schopnosti, které by měli všichni občané získat, určuje: „schopnost práce s digitálními technologiemi“, jež vyžaduje „kritický a reflexívní postoj k dostupným informacím a odpovědné používání interaktivních médií“; „sociální a občanské schopnosti“, mezi něž patří schopnost „chápat různá stanoviska a připravenost respektovat hodnoty druhých“; a „kulturní povědomí a vyjádření“, které zahrnuje „smysl pro identitu jakožto základ úcty a otevřeného postoje k rozmanitosti“;

závěry Rady z listopadu roku 2012 o Evropské strategii pro internet lépe uzpůsobený dětem, ve kterých je zdůrazněno (5), že „odvětví vzdělávání i rodiče by měli hrát významnou úlohu, pokud jde o pomoc dětem při přínosném a tvořivém využívání možností internetu, jakož i pokud jde o rozpoznávání a zvládání rizik, s nimiž se na internetu setkávají, a že sami učitelé a rodiče potřebují podporu a odbornou přípravu, aby mohli držet krok s rychlými a nepředvídatelnými změnami ve virtuálním životě dětí a s neustále se rozvíjejícími novými technologiemi“;

sdělení Komise z ledna roku 2014 o předcházení radikalizaci vedoucí k terorismu a násilnému extremismu (6), ve kterém je mezi hlavními opatřeními, jež mají být přijata k předcházení radikalizaci, zdůrazněna potřeba „úžeji spolupracovat s občanskou společností a soukromým sektorem při řešení internetových hrozeb a intenzivněji povzbuzovat mladé lidi ke kritickému přemýšlení o extremistických názorech“;

závěry Rady z listopadu 2014 o evropské audiovizuální politice v digitální éře (7), ve kterých se Komise a členské státy vyzývají, aby „prosazovaly osvědčené postupy a výzkum ohledně začleňování mediální gramotnosti do formálního vzdělávání a odborné přípravy, jakož i do neformálního a informálního učení“;

závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o úloze odvětví mládeže v integrovaném a meziodvětvovém přístupu k předcházení násilné radikalizace mladých lidí a boji proti ní, ve kterých jsou členské státy a Komise vyzývány k tomu, aby mladé lidi podpořily „v boji proti extremistickým vlivům na internetu a v sociálních médiích a v rozvoji kritického myšlení a příslušných znalostí, dovedností a kompetencí, aby se uměli orientovat v jednotlivých zdrojích a chápali, co se skrývá za poskytovanými informacemi, včetně propagandy a nenávistných projevů“ (8),

KONSTATUJE, ŽE:

pokud jde o sdílení znalostí a idejí, internet – a sociální média zvláště – nabízejí nebývalé a téměř neomezené možnosti. Nabízejí okamžitý přístup k velkému množství informací, jakož i přístup k široké škále zdrojů, a mohou tak mít značný dopad na názory, postoje a vnímání. Nabízejí rovněž platformu, jejímž prostřednictvím může kdokoliv vytvářet, sdílet a zveřejňovat obsah, čímž napomáhají k rozvoji talentu, podpoře kreativity a inovací.

Neoddělitelnou součástí dnešního světa je snadný a nepřetržitý přístup k internetu, na kterém lidé, zejména pak ti mladí, tráví stále více času (9). Na významu nabývají virtuální komunity a kontakty – zvláště prostřednictvím sociálních médií a služeb zasílání rychlých zpráv (tzv. instant messaging).

V SOUVISLOSTI S UVEDENÝMI SKUTEČNOSTMI ROVNĚŽ KONSTATUJE, ŽE:

mediální gramotnost – to znamená veškeré technické, kognitivní, sociální, občanské a tvůrčí schopnosti, které nám umožňují získat přístup a současně i zaujmout kritický postoj k tradičním i novým formám médií, jakož i interakci s těmito médii (10) – nabývá na významu. Je úzce spojena s aktivní účastí na demokratickém životě, občanstvím a schopností kritického a nezávislého úsudku, jakož i se schopností zamýšlet se nad vlastními činy, a může tak posílit odolnost mladých lidí vůči extremistickým názorům a dezinformacím.

Klíčovou složkou mediální gramotnosti je schopnost práce s digitálními technologiemi, jež zahrnuje jisté, tvůrčí a kritické používání informačních a komunikačních technologií. Osoba, která má nízkou úroveň digitálních kompetencí, se může ocitnout v nevýhodném postavení, a to nejen na pracovním trhu, kde téměř všechna pracovní místa vyžadují určitou úroveň těchto kompetencí, ale i ve společnosti jako takové. Existuje tedy jednoznačná vazba mezi posilováním digitálních kompetencí a úsilím o vytvoření inkluzivnějších a soudržnějších společností.

Mediální gramotnost – ve spojení s gramotností a komunikačními dovednostmi obecně – zahrnuje rovněž další klíčové kompetence, zejména „sociální a občanské kompetence“, které jednoznačně souvisejí s kritickým myšlením, neboť zajišťují schopnost ocenit rozmanitost a respektovat názory a hodnoty druhých, ale zahrnuje i „kulturní povědomí a vyjádření“, jež jsou podpořeny schopností dávat své názory do souvislostí s názory druhých, včetně názorů osob pocházejících z odlišných kulturních prostředí.

UZNÁVÁ, ŽE:

zatímco schopnost práce s digitálními technologiemi se stává stále více nepostradatelnou, příliš vysoký počet osob stále nemá ani základní úroveň digitálních kompetencí (11), a hrozí jim tak nezaměstnanost a sociální vyloučení. Tato situace může přispět ke vzniku „digitální propasti“, která může vést k sociálním a ekonomickým nerovnostem a která představuje jednoznačný problém pro naše systémy vzdělávání a odborné přípravy.

Internet a sociální média mohou na jedné straně přinášet řadu výhod a příležitostí, avšak na straně druhé rovněž představují potenciální hrozbu a nebezpečí, zejména proto, že online zpřístupňují obsah, který je pro děti a mladé lidi nevhodný, nebo dokonce škodlivý, včetně nenávistných projevů a obsahu, který banalizuje násilí. Mezi další nežádoucí jevy patří tzv. online grooming a šikana na internetu, které mohou značně narušit dobré životní podmínky a vývoj dětí a rovněž mohou mít negativní dopad na jejich výsledky dosažené v procesu vzdělávání.

Nedávné teroristické útoky v Evropě a další případy násilného extremismu vyvolaly mimořádné obavy v souvislosti s neomezenými příležitostmi, které internet a sociální média poskytují nejrůznějším extremistickým skupinám, jež tak mohou na internetu volně šířit nenávist a podněcovat k násilí a nalézt pro tato sdělení publikum mezi nespokojenou mládeží. Radikalizace vedoucí k násilí má často nadnárodní rozměr, kdy extremistické sítě provádí nábor zranitelných mladých lidí bez ohledu na zemi, ve které žijí. Je sice nepravděpodobné, že by zvýšení dosahované úrovně vzdělání zastavilo všechny formy násilného extremismu, avšak vzdělávání a odborná příprava mohou a měly by přispívat k předcházení radikalizaci.

SOUHLASÍ S TÍM, ŽE:

v rámci hlavního poslání, kterým je příprava mladých lidí na život ve společnosti a uplatnění na trhu práce a jejich podpora při dosahování osobního naplnění, mají vzdělávání a odborná příprava důležitý úkol, jímž je pomoci mladým lidem získat mediální gramotnost a stát se v budoucnu odpovědnými občany.

Pokud jde o poslání vzdělávání a odborné přípravy, je jedním z klíčových aspektů vštípit mladým lidem základní hodnoty, jako jsou například hodnoty zakotvené ve Smlouvě o Evropské unii, a rozvíjet v nich a udržovat otevřenost a zvídavost a současně i schopnost nezávislého a kritického myšlení a schopnost uplatňovat zdravý úsudek na základě věcně podložených poznatků a odolávat extremistickým názorům, indoktrinaci a dezinformacím a čelit jim.

Mají-li si pracovníci působící na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy zachovat své důležité postavení, je zásadní, aby udržovali krok s těmito rychlými změnami a vybavili žáky a studenty kompetencemi – tj. znalostmi, dovednostmi a postoji –, jakož i hodnotami, které jsou nezbytné k přístupu k informacím a dalšímu mediálnímu obsahu – zejména v kontextu internetu a sociálních médií – a k jejich interpretaci, vytváření a použití bezpečným a odpovědným způsobem.

Mimořádně důležité mohou být komplexní „celoškolní“ přístupy, jejichž součástí jsou celé školní komunity i další příslušní aktéři, neboť odpovědnému používání internetu a sociálních médií se často učí mimo školu v neformálním a informálním kontextu.

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY S NÁLEŽITÝM ZOHLEDNĚNÍM ZÁSADY SUBSIDIARITY:

1.

vybízely k tomu, aby byla rozvíjení mediální gramotnosti a kritického myšlení věnována dostatečná pozornost na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy, mimo jiné v rámci výchovy k občanství a mediální výchovy;

2.

usilovaly o zvýšení úrovně digitálních kompetencí mezi žáky a studenty všech věkových kategorií, a to v perspektivě celoživotního učení, neboť se jedná o důležitý předpoklad pro posílení jejich schopnosti aktivně se podílet na demokratickém životě našich moderních společností, jakož i předpoklad zlepšení jejich zaměstnatelnosti;

3.

kromě vnitrostátních rámců a nástrojů zvážily i využití evropského rámce digitálních kompetencí pro občany, rámce kompetencí pro demokratickou kulturu vypracovaného Radou Evropy a globálního rámce pro posuzování mediální a informační gramotnosti, který vytvořilo Unesco;

4.

vybízely k vytváření sociálně bezpečného vzdělávacího prostředí, jak na internetu, tak mimo něj, ve kterém lze otevřeně diskutovat o kontroverzních otázkách a ve kterém je respektována svoboda slova, a vybízely pedagogické pracovníky, aby tyto diskuze podněcovali a vedli.

5.

podporovaly pedagogické pracovníky a vedoucí pracovníky škol na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy v tom, aby rozvíjeli své vlastní digitální kompetence prostřednictvím počáteční odborné přípravy a dalšího profesního rozvoje a aby rovněž rozvíjeli své pedagogické dovednosti, které jsou nezbytné k používání nových technologií a otevřených vzdělávacích zdrojů v rámci výuky a k tomu, aby při práci s účastníky vzdělávání všech věkových kategorií pocházejícími z různých prostředí mohli přistupovat k problematice mediální gramotnosti a kritickému myšlení efektivním způsobem;

6.

pracovaly s rodiči a dalšími příslušnými aktéry působícími ve společnosti v širokém slova smyslu s cílem snížit digitální propast mezi generacemi a podpořit společnou kulturu založenou na dialogu a vzájemném porozumění;

7.

posilovaly dialog, spolupráci a partnerství mezi odvětvím vzdělávání a odborné přípravy a mediálním odvětvím – mimo jiné novináři –, jakož i se všemi dalšími příslušnými aktéry, včetně občanské společnosti a mládežnických organizací, neboť účinný rozvoj mediální gramotnosti a kritického myšlení vyžaduje multidisciplinární přístup, přičemž je třeba připomenout důležitou úlohu, kterou v tomto ohledu mohou hrát neformální a informální učení;

8.

podněcovaly inovativní, tvůrčí a participativní způsoby rozvoje mediální gramotnosti a kritického myšlení v procesu vzdělávání a odborné přípravy, například prostřednictvím rešerší a prozkoumáním potenciálu, který mohou nabídnout kultura a umění, přístupy založené na mezikulturních výměnách a tvorba mediálních produktů ve školním prostředí, jakožto prostředek k posílení otevřenosti vůči jiným kulturám a aktivního občanství,

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ:

1.

v kontextu strategického rámce ET2020 pokračovaly v podpoře vzájemného učení, mimo jiné prostřednictvím shromažďování a šíření osvědčených postupů v oblasti mediální gramotnosti a kritického myšlení, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována účinnému šíření informací mezi znevýhodněnými účastníky vzdělávání, jakož i těmi, kterým hrozí marginalizace;

2.

zajistily soudržnost politik prováděných na úrovni EU v oblasti mediální gramotnosti tak, aby se činnosti vyvíjené odborníky v nejrůznějších relevantních oblastech politik, jako je vzdělávání, mládež, kultura a audiovizuální politika, jakož i v oblasti boje proti terorismu vzájemně doplňovaly, a současně zohlednily specifické aspekty odvětví vzdělávání a odborné přípravy;

3.

podpořily úsilí o vybavení pedagogických pracovníků dovednostmi a nástroji, které potřebují k tomu, aby při práci s účastníky vzdělávání všech věkových kategorií pocházejícími z různých prostředí mohli k problematice mediální gramotnosti a kritického myšlení přistupovat efektivním způsobem, mimo jiné využitím platformy School Education Gateway a podporou vzájemného učení prostřednictvím platformy e-Twinning;

4.

pokračovaly ve spolupráci s dalšími vícestrannými fóry, jako jsou Rada Evropy (12), Unesco a OECD, a zohlednily činnost, kterou tato fóra vyvíjejí, neboť výzvy nejsou omezeny hranicemi a mají dopad na země Evropské unie i mimo ni;

5.

za účelem podpory tohoto úsilí vybízely k využívání možností financování, které nabízejí všechny příslušné fondy a programy EU, zejména Erasmus+, Nástroj pro propojení Evropy, evropské strukturální a investiční fondy, Horizont 2020 a programy Kreativní Evropa a Evropa pro občany.


(1)  Prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání, Paříž, 17. března 2015.

(2)  Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 25.

(3)  Úř. věst. C 105, 19.3.2016, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10.

(5)  Úř. věst. C 393, 19.12.2012, s. 11.

(6)  Dokument 5451/14.

(7)  Úř. věst. C 433, 3.12.2014, s. 2.

(8)  Dokument 9640/16.

(9)  Více než polovina všech Evropanů využívá sociální sítě, ve většině případů se jedná o mladé lidi. Ve věkové skupině do 30 let používá sociální média 84 % Evropanů, přičemž platí, že čím nižší věk, tím blíže je tento údaj 100 %.

(10)  Uvedené schopnosti nám umožňují uplatňovat kritické myšlení a současně se podílet na hospodářském, sociálním a kulturním dění ve společnosti a hrát aktivní úlohu v demokratickém procesu. Součástí tohoto konceptu jsou různá média, například televizní a rozhlasové vysílání, video, tisk, která jsou šířena prostřednictvím rozmanitých kanálů – tradiční formou, prostřednictvím internetu a sociálních médií – a která se zaměřují na potřeby osob všech věkových skupin.

(11)  40 % občanů EU nemá žádné nebo má jen omezené digitální dovednosti, zatímco podle odhadů je u přibližně 90 % pracovních míst v EU vyžadována alespoň minimální úroveň digitálních dovedností. Získání těchto dovedností se tedy rychle stává předpokladem k tomu, aby se pracovníci stali a zůstali zaměstnatelnými.

(12)  Zejména v kontextu strategie týkající se práv dítěte na období 2016–2021, kterou dne 2. března 2016 přijal Výbor ministrů a jež se zabývá otázkou ochrany a prosazování práv dítěte v digitálním prostředí.


14.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 212/9


Závěry Rady o úloze Europeany, pokud jde o digitální přístup k evropskému kulturnímu dědictví, o jeho zviditelnění a využívání

(2016/C 212/06)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

PŘIPOMÍNAJÍC, ŽE:

1.

digitalizace kulturního dědictví, jeho dostupnost online a dlouhodobé uchovávání jsou zásadně důležité k tomu, aby byl všem umožněn přístup ke kultuře a poznatkům, aby bylo podporováno bohatství a rozmanitost evropského kulturního dědictví a aby se přispělo k dosažení jednotného digitálního trhu zvyšováním nabídky nových a inovativních produktů a služeb (1);

2.

Europeana byla spuštěna jako společný mnohojazyčný přístupový bod k digitalizovanému kulturnímu materiálu (2) v roce 2008; od té doby propojuje digitalizované sbírky kulturního dědictví členských států a stala se společným evropským kulturním projektem pro přístup k evropskému kulturnímu dědictví a pro jeho zviditelňování;

3.

další rozvoj Europeany a vnitrostátních politik v oblasti digitalizovaného kulturního dědictví podpořila Rada (3), Komise (4) i Evropský parlament (5);

4.

opakované použití digitálního dědictví bylo podpořeno tím, že do oblasti působnosti směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru byly za určitých podmínek zahrnuty instituce zabývající se kulturním dědictvím (6), a přijetím směrnice o některých povolených způsobech užití osiřelých děl (7),

BERE NA VĚDOMÍ:

5.

záměr Komise posoudit v rámci své ohlašované iniciativy zaměřené na modernizaci autorských práv možnosti a zvážit legislativní iniciativy s cílem usnadnit digitalizaci na trhu nedostupných děl a jejich zpřístupnění online, a to i v celé EU (8),

KONSTATUJE, ŽE:

6.

Europeana je ve své současné podobě internetovou platformou umožňující mnohojazyčný přístup k digitalizovanému kulturnímu dědictví, které je uloženo v samostatných institucích, jež se kulturním dědictvím zabývají, a jeho šíření. Rovněž se jedná o mnohostrannou platformu (9), jejímž cílem je vytvářet hodnotu pro koncové uživatele, členské státy, instituce zabývající se kulturním dědictvím, výzkum a pro opakované tvůrčí použití.

Europeanu jako takovou v současné době:

provozuje konsorcium, jehož ústředním koordinátorem a hlavním příjemcem finančních prostředků EU je nadace Europeana (10),

podporuje EU prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy (11) jakožto infrastrukturu digitálních služeb pro „přístup k digitálním zdrojům evropského dědictví“,

podporují členské státy, které prostřednictvím svých institucí zabývajících se kulturním dědictvím sdílejí obsah, metadata a know-how a poskytují nadaci Europeana dobrovolné finanční prostředky,

podporuje sdružení sítě Europeana, které zastupuje komunitu působící v oblasti kulturního dědictví, pracovníky z kreativních odvětví a z odvětví technologií, kteří podporují každodenní činnosti Euroepany a poskytují poradenství ohledně její strategie,

SOUHLASÍ S TÍM, ŽE:

7.

individuální i společné úsilí institucí zabývajících se kulturním dědictvím, členských států a Komise vedlo k pokroku, pokud jde o digitalizaci, dostupnost online a (dlouhodobé) digitální uchovávání kulturního dědictví (12);

8.

digitální uchovávání světového kulturního dědictví uloženého v evropských sbírkách je důležité zejména s ohledem na ničení a ohrožení kulturního dědictví v oblastech konfliktů;

9.

koordinované úsilí o dostupnost kulturního dědictví online prostřednictvím Europeany pomohlo:

stimulovat budování kapacit vytvořením sítě odborníků a institucí zabývajících se kulturním dědictvím, která podporuje vytváření, přijímání a důsledné používání modelů, norem a rámců pro sdílení obsahu a metadat,

institucím zabývajícím se kulturním dědictvím sdílet své sbírky napříč odvětvími a bez ohledu na hranice jednotlivých států prostřednictvím mnohostranné internetové platformy, která v současné době nabízí přístup k více než 50 milionům položek z přibližně 3 700 institucí,

podpořit dostupnost vysoce kvalitních údajů připravených k opakovanému použití (13), čímž se zlepšuje dostupnost kulturního dědictvím prostřednictvím otevřených platforem a sociálních médií a napomáhá se jeho opakovanému použití v jiných odvětvích;

10.

propojování digitálních sbírek dědictví prostřednictvím Europeany přispívá na úrovni EU rovněž k těmto cílům:

poskytuje širokému okruhu veřejnosti přístup k bohatství a rozmanitosti evropských kultur, jakož i ke světovému kulturnímu dědictví,

usnadňuje zkoumání a poznávání mnohotvárné kultury a historie Evropy,

usnadňuje opakované použití v nových a inovativních přeshraničních online službách, a přispívá tím k jednotnému digitálnímu trhu,

ZDŮRAZŇUJE, ŽE:

11.

opakované použití i sdílení obsahu a přístup k němu musí být prováděny při plném respektování autorských a souvisejících práv,

UZNÁVÁ, ŽE JE TŘEBA SE VYROVNAT S TĚMITO VÝZVAMI:

12.

měly by být posíleny některé technologické aspekty internetové platformy Europeana, například sémantická interoperabilita (14), aby se instituce zabývající se kulturním dědictvím mohly flexibilně, snadno a udržitelným způsobem propojit a sdílet a aktualizovat obsah a metadata;

13.

mnohojazyčný přístupový bod Europeany by se měl jakožto jeden z přístupových bodů k digitalizovanému kulturnímu dědictví stát uživatelsky vstřícnějším, a to zejména tím, že se zlepší kvalita obsahu a bude snazší tento obsah nalézt, a tím, že se budou dále rozvíjet sémantické a vícejazyčné vyhledávací funkce v souladu s nejlépe dostupnými postupy;

14.

za účelem lepšího dosažení a zapojení koncových uživatelů je třeba obsah sdílený prostřednictvím Europeany atraktivně a rozmanitě prezentovat, zejména zapojením institucí zabývajících se kulturním dědictvím a třetích stran jakožto hromadných přístupových bodů a bodů určených k šíření, například prostřednictvím kulturních transevropských projektů, jako jsou projekty věnované první světové válce (1914–1918) a pádu železné opony a dalším revolučním událostem roku 1989;

15.

správa Europeany musí být inkluzivnější, takže je třeba zapojit vlády členských států a širší síť agregátorů a institucí zabývajících se kulturním dědictvím do stanovování strategických priorit a vytváření kulturních projektů zaměřených na uživatele na základě dostupných finančních prostředků; ve vhodných případech lze brát zřetel na stanoviska klíčových kulturních činitelů;

16.

neustále je třeba sdílet a aktualizovat poznatky a stanovovat společná řešení v rámci sítě odborníků z oblasti kulturního dědictví, včetně sdružení sítě Europeana;

17.

současný model veřejného financování (na základě grantů) neposkytuje dostatečně stabilní základnu pro udržení současných investic do Europeany a zaručení její budoucí kvality, dostupnosti a spolehlivosti, a to z těchto důvodů:

nadace Europeana byla zřízena jakožto organizace bez vlastních zdrojů a nelze mít za to, že by v dohledné budoucnosti mohla mít ze služeb Europeany výrazný příjem,

v rámci modelu používaného pro granty EU existují vždy nezpůsobilé náklady, které je nutné pokryt z jiných zdrojů, jako jsou přímé dobrovolné příspěvky od členských států, které od roku 2014 klesají a jsou už ze své povahy nestálé,

A TUDÍŽ:

18.

kulturní hodnota Europeany a její hodnota z hlediska digitálních inovací by měla být posilována na základě přehodnocení platformy základních služeb v rámci výboru Nástroje pro propojení Evropy, a to se zaměřením na:

podporu profesionálních sítí, jako je sdružení sítě Europeana,

zdokonalování technologických řešení,

zachování mnohostranné internetové platformy pro sdílení a (opakované) využívání metadat a obsahu a

poskytování obecného mnohojazyčného přístupového bodu ke kulturnímu obsahu.

Hodnota Europeany by rovněž měla být posilována uskutečňováním kulturních projektů zaměřených na uživatele, které vycházejí z infrastruktury Europeany a které mají být spolufinancovány v rámci Nástroje pro propojení Evropy jako odvozené služby se zapojením institucí zabývajících se kulturním dědictvím a dalších veřejných i soukromých subjektů,

VYZÝVÁ PROVOZOVATELE EUROPEANY, ABY:

19.

učinil významné kroky k řešení nadcházejících výzev, jež byly v těchto závěrech vymezeny;

20.

zabýval se nevyřešenými otázkami ve stávajících partnerských organizacích nebo obavami potenciálních partnerských organizací, zejména v zemích a oblastech, kde tento projekt dosud není dostatečně znám;

21.

zkoumal možnosti spolupráce se souvisejícími evropskými iniciativami, a to i v oblasti výzkumu;

22.

intenzivně zapojoval členské státy do tvorby politik a do rozhodování. Pokud jde o nadaci Europeana, lze toto uskutečnit zejména tím, že se správní rady bude účastnit členský stát vykonávající předsednictví v Radě EU, členský stát, který vykonával předsednictví před ním, a členský stát, který bude další předsednickou zemí;

23.

uskutečňoval systematičtější kontakty s členskými státy, poskytoval jim lepší a trvalý přístup k uživatelským statistikám týkajícím se jednotlivých zemí a institucí a zlepšoval odpovědnost za výsledky projektu a za výdaje;

24.

nadále zkoumal možnosti, jak generovat vlastní příjmy,

VYZÝVÁ KOMISI, ABY:

25.

Radě do října roku 2017 předložila nezávislé posouzení Europeany a poskytla jasné směry pro střednědobý a dlouhodobý rozvoj Europeany tím, že posoudí alternativy na úrovni EU, pokud jde o budoucí oblast působnosti, udržitelné financování a správu Europeany, včetně možnosti přeměnit Europeanu v evropskou právnickou osobu nebo ji včlenit do některé stávající evropské právnické osoby, a aby zároveň brala zřetel na dvojí povahu Europeany jakožto inovativního projektu v kulturní i v digitální oblasti;

26.

do října roku 2017 změnila metodu financování, pokud jde o infrastrukturu digitálních služeb v rámci Nástroje pro propojení Evropy, a začala používat kombinaci zadávání veřejných zakázek a udělování grantů. Na základě tohoto modelu pokryje zadávání veřejných zakázek ze strany EU plně platformu základních služeb, aby byla zajištěna stabilita a interoperabilita, zatímco granty EU (až do výše 75 % způsobilých nákladů) budou k dispozici pro související projekty zaměřené na uživatele (tzn. odvozené služby v rámci Nástroje pro propojení Evropy), které mohou členské státy na dobrovolném základě spolufinancovat, a to buď přímo, nebo prostřednictvím zapojených vnitrostátních organizací;

27.

stanovila podmínky pro zadávací řízení veřejné zakázky na platformu základních služeb, přičemž provozovatel by měl povinnost zachovat její povahu jakožto veřejné infrastruktury a komunity pro kulturu a digitální inovace, a to zejména:

umožněním trvalého zapojení členských států a institucí zabývajících se kulturním dědictvím do rozvíjení platformy základních služeb Europeany,

respektováním vnitrostátních kulturních institucí jakožto držitelů práv vztahujících se na metadata a obsah;

28.

zajistila, aby odvozené služby v rámci Europeany, na něž jsou získávány granty, vycházely z platformy základních služeb a byly s ní spojené;

29.

do prosince roku 2016:

obnovila a zrevidovala mandát skupiny odborníků členských států v oblasti digitalizace a uchovávání digitálních záznamů platný do roku 2020,

posilovala svou úlohu při revizi politik v oblasti digitalizovaného kulturního dědictví a při jejich projednávání a vydala pokyny pro roční pracovní programy Europeany,

intenzivně zapojila skupinu odborníků členských států v oblasti digitalizace a uchovávání digitálních záznamů do vymezování obecných cílů, priorit pro opatření a zamýšlené úrovně financování navrhovaných pro platformu základních služeb Europeany a odvozené služby v ročních pracovních programech, jež se předkládají výboru Nástroje pro propojení Evropy k vydání stanoviska,

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY V SOULADU SE ZÁSADOU SUBSIDIARITY:

30.

dále podporovaly digitalizaci sbírek kulturního dědictví i co nejširší přístup k digitalizovanému kulturnímu dědictví a jeho opakované použití;

31.

zavedly nebo zachovaly strategie a operační mechanismy, jako jsou vnitrostátní a regionální agregátoři, a podporovaly dostupnost vysoce kvalitního obsahu kulturního dědictví a metadat ze státních a regionálních sbírek online;

32.

povzbuzovaly instituce zabývající se kulturním dědictvím, aby se připojily k Europeaně a podporovaly ji, a to jak sdílením obsahu a metadat a zapojením se do sdružení sítě Europeana, tak i úsilím o propagaci a šíření s využitím projektů financovaných z grantů EU;

33.

zapojily se do skupiny odborníků členských států v oblasti digitalizace a uchovávání digitálních záznamů, jež je fórem k projednávání politik v oblasti digitalizovaného kulturního dědictví i strategie Europeany a jejího financování, a zaměřily se na zajištění koordinace mezi delegáty do výše uvedené skupiny, do výboru Nástroje pro propojení Evropy a přípravného orgánu Rady v oblasti kultury;

34.

zvážily podporu činností Europeany prostřednictvím dobrovolných finančních příspěvků určených nadaci Europeana a měly na paměti, že tyto příspěvky jsou nezbytné, dokud nebude zaveden nový systém na základě zadávání zakázek; aby rovněž zvážily dobrovolné spolufinancování projektů Europeany financovaných z grantů EU poté, co bude uvedený systém zaveden,

VYZÝVÁ PROVOZOVATELE EUROPEANY, KOMISI A ČLENSKÉ STÁTY, ABY:

35.

propagovaly hodnotu Europeany jakožto evropského kulturního projektu sloužícího veřejnému zájmu a jakožto profesionální sítě mezi všemi zúčastněnými subjekty, mimo jiné i zapojením odvětví výzkumu a inovací, vzdělávání, cestovního ruchu a kreativních odvětví.


(1)  Závěry Rady ze dne 10. května 2012 o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti online a o uchovávání digitálních záznamů (Úř. věst. C 169, 15.6.2012, s. 5).

(2)  Závěry Rady ze dne 20. listopadu 2008 o Evropské digitální knihovně EUROPEANA (Úř. věst. C 319, 13.12.2008, s. 18).

(3)  Závěry Rady ze dne 10. května 2012 o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti online a o uchovávání digitálních záznamů (Úř. věst. C 169, 15.6.2012, s. 5), závěry Rady ze dne 21. května 2014 o kulturním dědictví jako strategickém zdroji pro udržitelný rozvoj Evropy (Úř. věst. C 183, 14.6.2014, s. 36) a závěry Rady o participativní správě kulturního dědictví (Úř. věst. C 463, 23.12.2014, s. 1).

(4)  Doporučení Komise ze dne 27. října 2011 o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti online a o uchovávání digitálních záznamů (Úř. věst. L 283, 29.10.2011, s. 39).

(5)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 s názvem „Europeana – další postup“ (2009/2158(INI)).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 26. června 2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 175, 27.6.2013, s. 1).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/28/EU ze dne 25. října 2012 o některých povolených způsobech užití osiřelých děl (Úř. věst. L 299, 27.10.2012, s. 5).

(8)  Jak se uvádí ve sdělení Komise ze dne 9. prosince 2015 nazvaném „Směřování k modernějšímu a evropštějšímu rámci v oblasti autorského práva“ (15264/15).

(9)  „Mnohostranná platforma“ je jedním z převažujících modelů internetové ekonomiky. Mnohostranné platformy jsou přínosné tím, že usnadňují interakci mezi dvěma či více jasně odlišenými a zároveň nezávislými skupinami. Taková platforma je pro jednu skupinu uživatelů přínosná pouze tehdy, pokud jsou přítomné i ostatní skupiny uživatelů. (Na základě informací uvedených zde: http://divergence.academy/business-models/what-is-a-multi-sided-platform/)

(10)  Nadace Europeana je soukromá nadace založená podle nizozemského práva.

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129), ve spojení s nařízením Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ze dne 11. března 2014 o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 14).

(12)  Odhaduje se, že 10 % kulturního dědictví (přibližně 300 milionů jednotlivých kulturních statků) v členských státech je nyní digitalizováno, z čehož asi jedna třetina je k dispozici online.

http://www.enumerate.eu/fileadmin/ENUMERATE/documents/ENUMERATE-Digitisation-Survey-2014.pdf

(13)  Vysoce kvalitními údaji připravenými k opakovanému použití se rozumí zobrazení ve vysokém rozlišení; strojově čitelné, otevřené a interoperabilní formáty; rozsáhlé popisy a metadata umožňující automatické vyhledávání; informace o geolokaci a autorských právech.

(14)  Sémantická operabilita zajišťuje, že si programy mohou vyměňovat informace, kombinovat je s jinými informačními zdroji a následně je smysluplným způsobem zpracovávat (Evropský rámec interoperability pro celoevropské služby elektronické veřejné správy: http://ec.europa.eu/idabc/servlets/Docd552.pdf?id=19529).

V případě Europeany by se mohlo jednat o vývoj nástrojů a technologií pro zlepšení automatického zapracování a interpretace metadat poskytnutých kulturními institucemi, například mapováním jmen umělců, díky němuž bude umělec známý pod několika jmény rozpoznán jako tatáž osoba.


14.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 212/14


Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o posílení integrity, transparentnosti a řádné správy při významných sportovních akcích

(2016/C 212/07)

RADA EVROPSKÉ UNIE A ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ ZASEDAJÍCÍCH V RADĚ,

BEROUCE NA VĚDOMÍ:

1.

usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě z 21. května 2014 o pracovním plánu Evropské unie v oblasti sportu na období let 2014–2017, v němž je jednou ze tří hlavních priorit integrita sportu;

2.

zásady řádné správy v oblasti sportu předložené odbornou skupinou pro řádnou správu v roce 2013 a hlavní zásady týkající se demokracie, lidských práv a pracovních práv, zejména v kontextu postupu udělování pořadatelství významných sportovních akcí, které tato odborná skupina předložila v lednu 2016 (1);

3.

doporučení týkající se významných sportovních akcí, zejména pokud jde o aspekty jejich přínosu z hlediska sociální, hospodářské a environmentální udržitelnosti, předložená odbornou skupinou pro hospodářský rozměr sportu v lednu 2016 (2);

4.

globální iniciativy (3), včetně iniciativ v rámci mezinárodního sportovního hnutí, jako např. olympijská agenda 2020, přijatá Mezinárodním olympijským výborem na jeho 127. zasedání, konaném 12. prosince 2014, která zahrnuje doporučení věnující značnou pozornost otázkám integrity a zařazuje udržitelný rozvoj jako nedílnou součást významných sportovních akcí, včetně olympijských her (4);

ZDŮRAZŇUJÍCE, ŽE:

5.

významné sportovní akce (5) představují atraktivní příležitosti k oslavě sportovních výkonů, hodnot a přínosů na národní a mezinárodní úrovni. Významné sportovní akce mohou být pozitivní výkladní skříní pro sport, přitahující obrovskou pozornost sportovců, zúčastněných subjektů a široké veřejnosti a mající potenciál inspirovat dospělé a děti k účasti ve sportu;

6.

Významné sportovní akce mohou hrát důležitou úlohu v rozvoji daného regionu nebo města, a pokud jsou plánovány pečlivě s maximálním předstihem, mají velké hospodářské, sociální a environmentální dopady. Přínos a udržitelnost takových akcí mohou mít význam jak pro opodstatněnost významných sportovních akcí, tak i pro jejich podporu;

7.

v rámci významných sportovních akcí jsou nastoleny relevantní otázky integrity a řádné správy, jako např. demokratické a transparentní rozhodování, odpovědnost, udržitelný rozvoj a pozitivní přínos, lidská práva, včetně práv dětí a pracujících a rovnoprávnosti mužů a žen, jakož i předcházení všem formám diskriminace, a rovněž otázky ohrožení integrity sportu, jako jsou doping, manipulace s výsledky zápasů a násilí;

8.

vzhledem k pozornosti, kterou na sebe významné sportovní akce přitahují, a s ohledem na vysoká finanční a hospodářská rizika, jsou tyto akce vystaveny procesům, které mohou negativně poznamenat integritu sportu, a představují tak nejen platformu, ale i důležitou zkoušku pro integritu, transparentnost a řádnou správu, včetně udržitelnosti a přínosu;

VĚDOMY SI:

9.

výzev, kterým čelí sportovní organizace, veřejné orgány na národní, regionální a místní úrovni, společnosti, hromadné sdělovací prostředky a další partneři, aby zajistili udržitelnost zařízení a sportovišť a aby náležitě zabezpečili určitou významnou sportovní akci ve všech jejích fázích (studie proveditelnosti, předkládání a výběr nabídek, příprava, organizace, hodnocení, přínos);

10.

v některých případech omezené transparentnosti procedur a postupů rozhodování ve všech fázích významných sportovních akcí jak ze strany subjektů udělujících pořadatelství, tak ze strany subjektů o pořadatelství se ucházejících, jakož i omezeného uplatňování zásad řádné správy ze strany mezinárodních sportovních federací;

11.

finančních, technických, politických a legislativních požadavků a související nákladů (6) na významné sportovní akce a stále narůstajících konkurenčních nabídek, jakož i případného „přeplácení“ vedoucího k odpovídající eskalace nákladů na pořádání akcí, čímž se často vylučují z podávání nabídek a pořádání takových akcí menší země a města EU;

12.

odstoupení řady kandidátských měst a zemí od pořádání významných sportovních akcí v EU, klesajícího podílu významných sportovních akcí pořádaných v EU a klesající podpory evropských občanů pro pořádání těchto sportovních akcí (7);

13.

zvýšeného zájmu zemí a sportovních federací EU na společném pořádání některých významných sportovních akcí ve více zemích, regionech a městech;

ZDŮRAZŇUJÍCE:

14.

úlohu celostátních, regionálních a místních veřejných orgánů zapojených do pořádání významných sportovních akcí, například v oblasti financování, infrastruktury, ochrany životního prostředí, bezpečnosti a ochrany, jakož i plánování a zajištění udržitelnosti a přínosu významných sportovních akcí;

15.

potřebu, aby sportovní organizace řídily svá sportovní odvětví v souladu se základními a uznávanými zásadami řádné správy, jako např. transparentnost, demokratické postupy, vyváženost a solidarita, s ohledem na v podstatě samoregulační organizaci sportovního odvětví;

16.

význam posíleného a průběžného dialogu a spolupráce mezi veřejnými orgány a sportovními organizacemi, podporovaných vhodným dialogem mezi EU a mezinárodním sportovním hnutím, vedoucích ke společným hodnotám v oblasti integrity, transparentnosti a řádné správy a udržitelného rozvoje, jakož i ke společným dohodám a ujednáním zohledňujícím povinnosti a zájmy všech stran;

VYZÝVAJÍ PROTO ČLENSKÉ STÁTY, ABY

S OHLEDEM NA ZÁSADU SUBSIDIARITY:

17.

podporovaly a uplatňovaly při významných sportovních akcích integritu, transparentnost a řádnou správu ve všech fázích příslušné akce (studie proveditelnosti, předkládání nabídek, příprava, organizace, hodnocení, přínos), včetně období po skončení akce, a oslovily všechny zúčastněné strany, které se partnersky podílí na akci, prostřednictvím iniciativ, např. aby:

a)

zabezpečily uplatňování transparentních a demokratických postupů ve všech fázích významných sportovních akcí a vyžadovaly totéž od všech dalších partnerů, se zvláštním zaměřením na informování a zapojení veřejnosti a na nezávislé podávání zpráv, auditů, hodnocení a posouzení odpovědnosti, a aby prováděly spolehlivé analýzy nákladů a přínosů před přijetím rozhodnutí o nabídce;

b)

používaly transparentní a relevantní kritéria pro veřejnou podporu zúčastněných organizací a požadovaly např. uplatnění základních zásad řádné správy, jakož i transparentní a demokratickou povahu postupů používaných těmito organizacemi;

c)

vyžadovaly od všech zúčastněných stran, jež jsou partnery při významných sportovních akcích, aby dodržovaly uznávané mezinárodní standardy a účastnily se iniciativ jako např. celosvětová úmluva OSN nazvaná Global Compact, obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, ISO 26000 a 20121;

d)

uplatňovaly transparentní a relevantní zásady jako základ pro poskytování veřejné podpory významným sportovním akcím, pokud jde o konkrétní otázky integrity, jako např. lidská práva, včetně práv dětí a pracujících a rovnoprávnosti mužů a žen, jakož i předcházení všem formám diskriminace a hrozbám, které pro integritu sportu představují např. doping, manipulace s výsledky zápasů a násilí;

18.

zajišťovaly dlouhodobý a pozitivní přínos významných sportovních akcí jako součást řádné správy, jakož i hospodářskou a environmentální udržitelnost v kontextu městského a regionálního rozvoje v členských státech EU;

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY A EVROPSKOU KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ:

19.

zahrnovaly integritu, transparentnost, řádnou správu, udržitelnost a přínos významných sportovních akcí do příštích prací v oblasti sportu na úrovni EU, včetně usnadnění výměny informací a diskusí o relevantních tématech souvisejících s významnými sportovními akcemi;

20.

podpořily uplatňování kritérií a postupů týkajících se integrity, transparentnosti a řádné správy významných sportovních akcí, včetně jejich udržitelnosti a přínosu, vycházejících případně ze stávajících pokynů a doporučení, v souladu s uznávanými mezinárodními prohlášeními a standardy, které by členské státy a místní orgány mohly použít jako vodítko pro veřejnou podporu významných sportovních akcí;

21.

určily a vyvinuly modely pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru a výměnu osvědčených postupů ohledně této spolupráce, jež by mohly být využívány členskými státy a místními orgány při uzavírání partnerských dohod pro pořádání významných sportovních akcí, se zvláštním zaměřením na sportovní akce, které se konají ve více zemích, regionech a městech;

VYZÝVAJÍ EVROPSKOU KOMISI, ABY:

22.

zahájila studii týkající se pořádání významných sportovních akci ve více zemích a regionech v rámci EU a zohlednila přitom možné administrativní a legislativní překážky na národní i evropské úrovni, jakož i předpokládané dopady takových akcí;

23.

v rámci programů financování EU, jako jsou Erasmus+ a Horizont 2020, podporovala nadnárodní projekty a případně nezávislý výzkum v oblasti integrity, transparentnosti a řádné správy významných sportovních akcí, včetně aspektů udržitelnosti a přínosu;

24.

podpořila sdílení a zveřejňování osvědčených postupů a získaných zkušeností a usnadnila předávání poznatků mezi členskými státy EU a sportovním hnutím ohledně integrity, transparentnosti a řádné správy významných sportovních akcí, včetně aspektů udržitelnosti a přínosu, a podpořila a povzbudila určení a v případě nutnosti i vypracování metod a nástrojů, včetně:

a)

spolehlivé analýzy nákladů a přínosů;

b)

zjišťování podpory obyvatel;

c)

zjišťování sociálních, hospodářských a environmentálních dopadů a přínosů významných sportovních akcí;

d)

externích a nezávislých hodnocení významných sportovních akcí;

25.

vypracovala snadný monitorovací systém, jako např. listinu závazků nebo využití celosvětové úmluvy OSN (Global Compact) s cílem měřit pokrok dosažený v oblasti integrity, transparentnosti a řádné správy u organizací pořádajících významné sportovní akce v členských státech EU;

VYZÝVAJÍ MEZINÁRODNÍ SPORTOVNÍ HNUTÍ, SE ZOHLEDNĚNÍM AUTONOMIE SPORTU, ABY:

26.

nadále organizovalo přístupné a atraktivní významné sportovní akce, které jsou výkladní skříní pro pozitivní hodnoty sportu a úlohu sportu ve společnosti a při podpoře sociální soudržnosti;

27.

podporovalo uplatňování základních zásad řádné správy vedoucích k transparentnosti, demokratickým postupům, vyváženosti a solidaritě při pořádání významných sportovních akcí, a bylo v souladu s uznávanými mezinárodními standardy a účastnilo se iniciativ, jako jsou celosvětová úmluva OSN (Global Compact), obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, ISO 26000 a 20121;

28.

v rámci významných sportovních akcí podporovalo, uplatňovalo a monitorovalo integritu, transparentnost a řádnou správu v různých fázích těchto akcí, včetně proveditelnosti, předkládání nabídek na pořadatelství, přípravy, organizace, hodnocení a přínosu, a obracelo se na všechny zúčastněné strany jakožto partnery v rámci akce;

29.

používalo transparentní a demokratické postupy během všech fází významných sportovních akcí a vyžadovalo totéž od všech dalších partnerů, se zvláštním zaměřením na informování a zapojení národních, regionálních a místních sportovních organizací, široké veřejnosti a podávání nezávislých zpráv, auditů, hodnocení a zajištění odpovědnosti;

30.

vypracovalo a zveřejnilo katalog realistických požadavků v rámci fáze podávání nabídek na pořádání významných sportovních akcí, včetně transparentních výběrových postupů a relevantních výběrových kritérií pro udělení pořadatelství významných sportovních akcí, pokud jde o konkrétní otázky v oblasti integrity, jako např. lidská práva, včetně práv dětí a pracujících a rovnoprávnost mužů a žen, jakož i předcházení všem formám diskriminace a hrozbám, které pro integritu sportu představují např. doping, manipulace s výsledky zápasů a násilí;

31.

aktivně podporovalo v rámci požadavků smlouvy s pořadatelskou organizací a při monitorování dané akce sociální, hospodářskou a environmentální udržitelnost a dlouhodobý a pozitivní přínos významných sportovních akcí jako součást řádné správy (8);

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY, EVROPSKOU KOMISI A MEZINÁRODNÍ SPORTOVNÍ HNUTÍ, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ:

32.

dále pokračovaly v dialogu mezi členskými státy, Evropskou komisí a sportovním hnutím ohledně integrity, transparentnosti a řádné správy významných sportovních akcí, včetně udržitelnosti a přínosu významných sportovních akcí, a zintenzivnily jej;

33.

dosáhly dohody o společné agendě, počínaje v prvé řadě s olympijským hnutím a příslušnými mezinárodními fotbalovými organizacemi a s cílem obrátit se na další mezinárodní sportovní federace, v zájmu zlepšení integrity, řádné správy a transparentnosti ve všech fázích významných sportovních akcí, a obrátily se přitom na všechny zainteresované strany zapojené do partnerství nutného pro pořádání takových akcí, a aktivovaly tak rovněž pozitivní potenciál, jakož i udržitelnost a přínos významných akcí a znovu získaly důvěru občanů EU;

34.

podnikly společné kroky, např.:

a)

vypracovaly vzorové modely pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru, které by byly využívány při organizování významných sportovních akcí na úrovni členských států;

b)

vypracovaly kodex chování pro všechny veřejné a soukromé subjekty zapojené do pořádání a organizace významných sportovních akcí, pokud je to vhodné;

c)

vyměňovaly si informace a projednávaly důležitá témata ohledně budoucích významných sportovních akcí, jako např. udržitelnost a přínos, kritéria související s integritou a řádnou správou, konkrétní požadavky asociací a související náklady, možné administrativní a legislativní překážky na evropské úrovni a bezpečné a zajištěné prostředí pro pořádání akcí;

d)

využívaly existující modely a případně vypracovaly nové modely společného pořádání významných sportovních akcí více zeměmi;

e)

vyzvaly organizátory akcí, aby provedli průzkum sociálního, hospodářského a environmentálního dopadu příslušné akce na pořadatelskou zemi, region nebo město po skončení akce;

35.

pořádaly pravidelný dialog na vysoké úrovni jako součást strukturovaného dialogu EU v oblasti sportu (9) se zástupci vlád, zástupci evropského a mezinárodního olympijského hnutí a evropských a mezinárodních sportovních federací zapojených do pořádání významných sportovních akcí, a to případně i s nezávislými odborníky. Na základě společné agendy a akcí, jako např. uvedených v bodu 34, by se diskuse mohla zaměřit na témata týkající se významných sportovních akcí, v rámci nichž mají vlády a sportovní organizace společnou odpovědnost, a na výměnu informací.


(1)  Dokument 14183/13 a odborná skupina pro řádnou správu (XG GG) – hlavní zásady týkající se demokracie, lidských práv a pracovních práv, zejména v kontextu postupu udělování pořadatelství významných sportovních akcí, závěrečný dokument ze 13. ledna 2016.

(2)  Odborná skupina pro hospodářský rozměr sportu (XG ECO) – doporučení týkající se významných sportovních akcí, zejména pokud jde o aspekty jejich přínosu z hlediska sociální, hospodářské a environmentální udržitelnosti (zpráva XG ECO).

(3)  Např. Berlínské prohlášení, přijaté 5. mezinárodní konferencí ministrů a vyšších úředníků odpovědných za oblast tělesné východy a sportu (MINEPS V), konané ve dnech 28.–30. května 2013.

(4)  Mezinárodní olympijský výbor (2014): Olympijská agenda 2020, 20 + 20 doporučení.

(5)  Odborná skupina EU pro hospodářský rozměr sportu definuje „významnou sportovní akci“ jako akci organizovanou jednou nebo více hostitelskými zeměmi, regiony nebo městy, které se účastní různé mezinárodní delegace s cílem provozovat jeden nebo více sportů. Takové akce jsou často charakterizovány velkými a logistickými výzvami. Významné sportovní akce se vyznačují vysokou mezinárodní medializací, hostí několik tisíc lidí, včetně fanoušků, novinářů, technických týmů a sportovních funkcionářů, a jsou často organizovány po několik po sobě jdoucích dnů.

(6)  Např. náklady na provoz a infrastrukturu související s pořádáním akce, náklady na dopravu a ubytování a zajištění a bezpečnost.

(7)  Hover, P. a kolektiv (2016): Integrita a sportovní akce, písemné stanovisko. Utrecht: Mulier Instituut (březen 2016).

(8)  Zpráva XG ECO, zejména doporučení 1 až 7 a 21.

(9)  Úř. věst. C 322, 27.11.2010.


Evropská komise

14.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 212/18


Směnné kurzy vůči euru (1)

13. června 2016

(2016/C 212/08)

1 euro =


 

měna

směnný kurz

USD

americký dolar

1,1268

JPY

japonský jen

119,51

DKK

dánská koruna

7,4356

GBP

britská libra

0,79515

SEK

švédská koruna

9,3265

CHF

švýcarský frank

1,0888

ISK

islandská koruna

 

NOK

norská koruna

9,3265

BGN

bulharský lev

1,9558

CZK

česká koruna

27,035

HUF

maďarský forint

312,37

PLN

polský zlotý

4,3884

RON

rumunský lei

4,5178

TRY

turecká lira

3,2939

AUD

australský dolar

1,5228

CAD

kanadský dolar

1,4390

HKD

hongkongský dolar

8,7470

NZD

novozélandský dolar

1,5949

SGD

singapurský dolar

1,5272

KRW

jihokorejský won

1 322,63

ZAR

jihoafrický rand

17,1000

CNY

čínský juan

7,4212

HRK

chorvatská kuna

7,5305

IDR

indonéská rupie

15 011,14

MYR

malajsijský ringgit

4,6108

PHP

filipínské peso

52,002

RUB

ruský rubl

74,0264

THB

thajský baht

39,669

BRL

brazilský real

3,8760

MXN

mexické peso

21,0672

INR

indická rupie

75,6125


(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.


V Oznámení

ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

Evropská komise

14.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 212/19


Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.7815 – Groupe Bouygues/ADP/Meridiam/Ravinala Airports)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2016/C 212/09)

1.

Komise dne 8. června 2016 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým skupina Bouygues (Francie), podniky Aéroports de Paris („ADP“, Francie) a Meridiam SAS („Meridiam“, Francie) získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování nákupem akcií společnou kontrolu nad společností Ravinala Airports (Madagaskar).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

—   skupiny Bouygues: diverzifikovaná průmyslová skupina působící v oblasti stavebnictví, telekomunikací a sdělovacích prostředků,

—   podniku ADP: instalace, provozování a rozvoj různých letištních zařízení v regionu Ile-de-France, zejména na letištích Paříž-Charles de Gaulle a Paříž-Orly,

—   podniku Meridiam: investice do projektů v oblasti infrastruktury,

—   podniku Ravinala Airports: financování, koncepce, rozvoj, provoz, servis a údržba dvou letišť na Madagaskaru (Ivato (Antananarivo) a Nosy Be).

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky s uvedením čísla jednacího M.7815 – Groupe Bouygues/ADP/Meridiam/Ravinala Airports lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou na adresu Evropské komise, Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž:

Commission européenne/Europese Commissie

Direction générale de la concurrence

Greffe des concentrations

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË


(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.