25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/2

Rozhodnutí Soudního dvora

ze dne 9. března 2016

o úředních svátcích a soudních prázdninách

(2016/C 145/02)

SOUDNÍ DVŮR,

s ohledem na čl. 24 odst. 2, 4 a 6 jednacího řádu,

vzhledem k tomu, že podle tohoto ustanovení je třeba sestavit seznam úředních svátků a stanovit dny soudních prázdnin,

ROZHODL TAKTO:

Článek 1

Seznam úředních svátků ve smyslu čl. 24 odst. 4 a 6 jednacího řádu je následující:

—

Nový rok,

—	Velikonoční pondělí,

—	1. květen,

—	Nanebevstoupení Páně,

—	Svatodušní pondělí,

—	23. červen,

—	15. srpen,

—	1. listopad,

—	25. prosinec,

—	26. prosinec.

Článek 2

Na období od 1. listopadu 2016 do 31. října 2017 jsou dny soudních prázdnin ve smyslu čl. 24 odst. 2 a 6 jednacího řádu stanoveny takto:

—	Vánoce 2016: od pondělí 19. prosince 2016 do neděle 8. ledna 2017 včetně,

—	Velikonoce 2017: od pondělí 10. dubna 2017 do neděle 23. dubna 2017 včetně,

—	léto 2017: od pátku 21. července 2017 do neděle 3. září 2017 včetně.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost v den svého zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Lucemburku dne 9. března 2016.

Vedoucí soudní kanceláře

A. CALOT ESCOBAR

Předseda

K. LENAERTS

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/4

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 18. února 2016 – Rada Evropské unie v. Bank Mellat, Evropská komise

(Věc C-176/13 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Boj proti šíření jaderných zbraní - Omezující opatření přijatá vůči Íránské islámské republice - Zmrazení finančních prostředků íránské banky - Povinnost uvést odůvodnění - Postup při přijímání aktu - Zjevně nesprávné posouzení“)

(2016/C 145/03)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Rada Evropské unie (zástupci: S. Boelaert a M. Bishop, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Bank Mellat (zástupci: M. Brindle, QC, R. Blakeley a V. Zaiwalla, barristers, jakož i Z. Burbeza, P. Reddy, S. Zaiwalla a F. Zaiwalla, solicitors), Evropská komise (zástupci: D. Gauci a M. Konstantinidis, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující navrhovatelku: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: L. Christie a S. Behzadi-Spencer, zmocněnci, ve spolupráci se S. Lee, barrister)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené Bank Mellat v řízení v obou stupních.

3)	Spojené království Velké Británie a Severního Irska a Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení v obou stupních.

(1) Úř. věst. C 171, 15.6.2013.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/5

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 18. února 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado de Primera Instancia de Cartagena – Španělsko) – Finanmadrid EFC SA v. Jesús Vicente Albán Zambrano, María Josefa García Zapata, Jorge Luis Albán Zambrano, Miriam Elisabeth Caicedo Merino

(Věc C-49/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 93/13/EHS - Zneužívající klauzule - Řízení o platebním rozkazu - Řízení o nuceném výkonu - Pravomoc vnitrostátního exekučního soudu uplatnit bez návrhu neplatnost zneužívající klauzule - Zásada překážky věci pravomocně rozsouzené - Zásada efektivity - Listina základních práv Evropské unie - Soudní ochrana“)

(2016/C 145/04)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de Primera Instancia de Cartagena

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Finanmadrid EFC SA

Žalovaní: Jesús Vicente Albán Zambrano, María Josefa García Zapata, Jorge Luis Albán Zambrano, Miriam Elisabeth Caicedo Merino

Výrok

Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách musí být vykládána v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, jež neumožňuje soudu rozhodujícímu o výkonu platebního rozkazu, aby posoudil i bez návrhu zneužívající povahu klauzule obsažené ve smlouvě uzavřené mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem, když orgán, jemuž je předložen návrh na vydání platebního rozkazu, nemá pravomoc takové posouzení provést.

(1) Úř. věst. C 135, 5. 5. 2014.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/5

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 23. února 2016 – Evropská komise v. Maďarsko

(Věc C-179/14) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2006/123/ES - Články 14 až 16 - Článek 49 SFEU - Svoboda usazování - Článek 56 SFEU - Volný pohyb služeb - Podmínky pro vydávání daňově zvýhodněných poukazů, které zaměstnavatelé přidělují svým zaměstnancům a které se používají pro účely ubytovacích služeb, volnočasových aktivit nebo stravování - Omezení - Monopol“)

(2016/C 145/05)

Jednací jazyk: maďarština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: A. Tokár a E. Montaguti, zmocněnci)

Žalované: Maďarsko (zástupci: M. Z. Fehér a G. Koós, zmocněnci)

Výrok

Maďarsko tím, že zavedlo a ponechalo v platnosti režim volnočasové karty Széchenyi, který je upraven nařízením vlády č. 55/2011 ze dne 12. dubna 2011 o vydávání a používání volnočasové karty Széchenyi, ve znění zákona č. CLVI ze dne 21. listopadu 2011, kterým se mění některé daňové předpisy a předpisy s nimi související, porušilo směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu v rozsahu, v němž

—

článek 13 uvedeného nařízení vlády ve spojení s čl. 2 odst. 2 písm. d) zákona č. XCVI z roku 1993 o fondech dobrovolného vzájemného pojištění a s čl. 2 písm. b) zákona č. CXXXII z roku 1997 o pobočkách a obchodních zastoupeních podniků se sídlem v zahraničí, jakož i s článkem 1, čl. 2 odst. 1 a 2, čl. 55 odst. 1 a 3 a čl. 64 odst. 1 zákona č. IV z roku 2006 o obchodních společnostech, vylučuje možnost, aby volnočasovou kartu Széchenyi vydávaly pobočky, a porušuje tak čl. 14 bod 3 této směrnice;

—

uvedený článek 13 ve spojení s týmiž ustanoveními vnitrostátního práva, který neuznává, z hlediska podmínek stanovených v tomtéž čl. 13 písm. a) až c), činnost skupin, jejichž mateřskou společností není společnost založená podle maďarského práva a jejichž členové nemají formu společnosti, již stanoví maďarské právo, porušuje čl. 15 odst. 1, odst. 2 písm. b) a odst. 3 uvedené směrnice;

—

článek 13 nařízení vlády č. 55/2011 ve spojení s týmiž ustanoveními vnitrostátního práva, který vyhrazuje možnost vydávání volnočasové karty Széchenyi bankám a finančním institucím, neboť pouze tyto subjekty mohou splnit podmínky stanovené v tomto článku 13, porušuje čl. 15 odst. 1, odst. 2 písm. d) a odst. 3 uvedené směrnice;

—	uvedený článek 13 je v rozporu s článkem 16 směrnice 2006/123, neboť pro účely vydávání volnočasové karty Széchenyi požaduje usazení v Maďarsku;

Režim poukazů Erzsébet upravený zákonem č. CLVI ze dne 21. listopadu 2011 a zákonem č. CIII ze dne 6. července 2012 o programu Erzsébet je v rozporu s články 49 SFEU a 56 SFEU v rozsahu, v němž tato vnitrostátní právní úprava přiznává veřejnoprávním subjektům monopol v oblasti vydávání stravenek na pořízení studených jídel, které mohou za daňově zvýhodněných podmínek udělovat zaměstnavatelé svým zaměstnancům jako věcné výhody.

3)	Maďarsku se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 202, 30.6.2014.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/6

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 25. února 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Symvoulio tis Epikrateias – Řecko) – Elliniko Dimosio v. Stefanos Stroumpoulis a další

(Věc C-292/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 80/987/EHS - Sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele - Oblast působnosti - Nesplacené mzdové pohledávky námořníků pracujících na palubě plavidla plujícího pod vlajkou třetího státu - Zaměstnavatel se statutárním sídlem v tomto třetím státě - Pracovní smlouva řídící se právem téhož třetího státu - Úpadek zaměstnavatele prohlášený ve členském státě, v němž má skutečné sídlo - Článek 1 odst. 2 - Příloha bod II část A - Vnitrostátní právní předpisy stanovící záruku nesplacených mzdových pohledávek námořníků pouze v případě jejich opuštění v zahraničí - Úroveň ochrany, která není rovnocenná ochraně stanovené směrnicí 80/987“)

(2016/C 145/06)

Jednací jazyk: řečtina

Předkládající soud

Symvoulio tis Epikrateias

Účastníci původního řízení

Žalobce: Elliniko Dimosio

Žalovaní: Stefanos Stroumpoulis, Nikolaos Koumpanos, Panagiotis Renieris, Charalampos Renieris, Ioannis Zacharias, Dimitrios Lazarou, Apostolos Chatzisotiriou

Výrok

Směrnice Rady 80/987/EHS ze dne 20. října 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele musí být vykládána v tom smyslu, že s výhradou případného uplatnění čl. 1 odst. 2 této směrnice námořníci bydlící v členském státě, které najala v tomto státě společnost, jež má statutární sídlo ve třetím státě, ale jejíž skutečné sídlo je v uvedeném členském státě, jako zaměstnance k práci na palubě výletní lodi ve vlastnictví této společnosti plující pod vlajkou uvedeného třetího státu na základě pracovní smlouvy, podle níž je rozhodným právem právo tohoto třetího státu, musí mít poté, co byl na uvedenou společnost soudem dotčeného členského státu v souladu s jeho právními předpisy prohlášen úpadek, v souvislosti s nesplacenými mzdovými pohledávkami, které mají vůči této společnosti, nárok na ochranu upravenou uvedenou směrnicí.

Článek 1 odst. 2 směrnice 80/987 musí být vykládán v tom smyslu, že v případě pracovníků nacházejících se v takové situaci, jako je situace žalobců v původním řízení, nepředstavuje „ochranu, která je rovnocenná ochraně vyplývající z této směrnice“, ve smyslu uvedeného ustanovení, taková ochrana, jakou stanoví článek 29 zákona 1220/1981, který doplňuje a mění předpisy o řídícím orgánu přístavu Pireus, v případě opuštění námořníků v zahraničí.

(1) Úř. věst. C 282, 25. 8. 2014.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/7

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 25. února 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landessozialgericht Nordrhein-Westfalen – Německo) – Vestische Arbeit Jobcenter Kreis Recklinghausen v. Jovanna García-Nieto, Joel Pena Cuevas, Jovanlis Pena Garcia, Joel Luis Pena Cruz

(Věc C-299/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Volný pohyb osob - Občanství Unie - Rovné zacházení - Směrnice 2004/38/ES - Článek 24 odst. 2 - Dávky sociální pomoci - Nařízení (ES) č. 883/2004 - Články 4 a 70 - Zvláštní nepříspěvkové peněžité dávky - Vyloučení státních příslušníků členského státu po dobu prvních tří měsíců pobytu v hostitelském členském státě“)

(2016/C 145/07)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landessozialgericht Nordrhein-Westfalen

Účastníci původního řízení

Žalobce: Vestische Arbeit Jobcenter Kreis Recklinghausen

Žalovaní: Jovanna García-Nieto, Joel Pena Cuevas, Jovanlis Pena Garcia, Joel Luis Pena Cruz

Výrok

Článek 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS, a článek 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění nařízení Komise (EU) č. 1244/2010 ze dne 9. prosince 2010, musejí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takové právní úpravě členského státu, která vylučuje státní příslušníky jiných členských států, kteří se nacházejí v takové situaci, kterou upravuje čl. 6 odst. 1 směrnice 2004/38, z pobírání některých „zvláštních nepříspěvkových peněžitých dávek“ ve smyslu čl. 70 odst. 2 nařízení č. 883/2004, které rovněž představují „sociální pomoc“ ve smyslu čl. 24 odst. 2 směrnice 2004/38.

(1) Úř. věst. C 315, 19.9.2014.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/8

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 17. února 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Korkein hallinto-oikeus – Finsko) – Sanoma Media Finland Oy–Nelonen Media v. Viestintävirasto

(Věc C-314/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 2010/13/EU - Článek 19 odst. 1 - Oddělení televizní reklamy od pořadů - Rozdělená obrazovka - Článek 23 odst. 1 a 2 - Omezení doby vysílání televizních reklamních šotů na 20 % v průběhu jedné hodiny - Oznámení o sponzorství - Jiné odkazy na sponzora - ‚Černé vteřiny‘“)

(2016/C 145/08)

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Korkein hallinto-oikeus

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Sanoma Media Finland Oy–Nelonen Media

Odpůrce: Viestintävirasto

Výrok

Článek 19 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená v původním řízení, která umožňuje, aby na rozdělené obrazovce běžely zároveň závěrečné titulky televizního pořadu a upoutávka na následující pořady poskytovatele pro účely oddělení končícího pořadu od vysílané reklamní přestávky, která za ním následuje, aniž je doprovází nebo za nimi následuje zvukový či obrazový signál, splňuje-li tento prostředek pro oddělení sám o sobě požadavky zakotvené v první větě čl. 19 odst. 1, což musí ověřit předkládající soud.

Článek 23 odst. 2 směrnice 2010/13 musí být vykládán v tom smyslu, že doba, po kterou jsou sponzorské znaky uváděny v jiných pořadech, než je sponzorovaný pořad, jako je tomu ve věci v původním řízení, se započítává do maximální délky reklamního vysílání v průběhu jedné hodiny stanovené v čl. 23 odst. 1 této směrnice.

Článek 23 odst. 1 směrnice 2010/13 musí být v případě, že členský stát nevyužil možnost stanovit přísnější pravidlo, než je zavedeno v tomto článku, vykládán v tom smyslu, že nejen nebrání tomu, aby byly „černé vteřiny“ vložené mezi jednotlivé šoty televizní reklamní přestávky či mezi tuto přestávku a televizní pořad, který je vysílán po ní, zahrnuty do maximálního objemu reklamního vysílání v průběhu jedné hodiny stanoveného v tomto článku na 20 %, ale dokonce ukládá povinnost tyto vteřiny do tohoto objemu započítat.

(1) Úř. věst. C 292, 1.9.2014.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/9

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 17. února 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos Aukščiausiasis Teismas – Litva) – Air Baltic Corporation AS v. Lietuvos Respublikos specialiųjų tyrimų tarnyba

(Věc C-429/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Letecká doprava - Montrealská úmluva - Články 19, 22 a 29 - Odpovědnost leteckého dopravce v případě zpoždění v mezinárodní přepravě cestujících - Přepravní smlouva uzavřená zaměstnavatelem cestujících - Škoda způsobená zpožděním - Škoda vzniklá zaměstnavateli“)

(2016/C 145/09)

Jednací jazyk: litevština

Předkládající soud

Lietuvos Aukščiausiasis Teismas

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Air Baltic Corporation AS

Žalovaná: Lietuvos Respublikos specialiųjų tyrimų tarnyba

Výrok

Úmluva o sjednocení některých pravidel pro mezinárodní leteckou dopravu, uzavřená v Montrealu dne 28. května 1999 a schválená jménem Evropského společenství rozhodnutím Rady 2001/539/ES ze dne 5. dubna 2001, a zejména její články 19, 22 a 29, musí být vykládána v tom smyslu, že letecký dopravce, který uzavřel se zaměstnavatelem osob přepravovaných jako cestující takovou smlouvu o mezinárodní přepravě, o jakou se jedná v původním řízení, je vůči tomuto zaměstnavateli odpovědný za škodu způsobenou zpožděním letů, kterými cestovali jeho zaměstnanci na základě této smlouvy, spočívající v dodatečných nákladech vynaložených uvedeným zaměstnavatelem.

(1) Úř. věst. C 421, 24.11.2014.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/9

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 18. února 2016 – Spolková republika Německo v. Evropská komise

(Věc C-446/14 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Státní podpory - Služby odstraňování těl uhynulých zvířat a jatečního odpadu - Udržování rezervní kapacity pro případ vzniku nákazy zvířat - Rozhodnutí prohlašující podpory za neslučitelné s vnitřním trhem - Služba obecného hospodářského zájmu - Zjevně nesprávné posouzení - Kompenzace týkající se povinnosti veřejné služby - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2016/C 145/10)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Spolková republika Německo (zástupci: T. Henze a J. Möller, zmocněnci, T. Lübbig a M. Klasse, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: T. Maxian Rusche a C. Egerer, zmocněnci)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Spolkové republice Německo se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 409, 17. 11. 2014.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/10

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 25. února 2016 – Evropská komise v. Španělské království

(Věc C-454/14) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Životní prostředí - Směrnice 1999/31/ES - Článek 14 - Skládky odpadů - Stávající skládky, které neodpovídají požadavkům - Postup uzavření a následné péče o skládku“)

(2016/C 145/11)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: L. Pignataro-Nolin, E. Sanfrutos Cano a D. Loma-Osorio Lerena, zmocněnci)

Žalované: Španělské království (zástupci: L. Banciella Rodríguez-Miñón, zmocněnci)

Výrok

Španělské království tím, že v případě jednotlivých dotčených skládek, a sice skládek v Ortuelle (Baskicko), v Zuritě a v Juan Grande (Kanárské ostrovy), nepřijalo opatření nezbytná k tomu, aby byl provozovatel vyzván k vypracování plánu úprav místa skládky, a k zajištění úplného provedení tohoto plánu v souladu s požadavky směrnice Rady 1999/31/ES (2) ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů, s výjimkou požadavků uvedených v bodě 1 přílohy I, nejpozději osm let ode dne stanoveného v čl. 18 odst. 1 uvedené směrnice, nesplnilo povinnosti, které pro něj v případě všech jednotlivých výše uvedených skládek vyplývají z čl. 14 písm. c) uvedené směrnice.

Španělské království tím, že v případě jednotlivých dotčených skládek, a sice skládek v lokalitách Vélez Rubio (Almería), Alcolea de Cinca (Huesca), Sariñena (Huesca), Tamarite de Litera (Huesca), Somontano–Barbastro (Huesca), Barranco de Sedases (Fraga, Huesca), Barranco Seco (Puntallana, La Palma), Jumilla (Murcie), Legazpia (Gipuzkoa), Sierra Valleja (Arcos de la Frontera, Cádiz), Carretera Pantano del Rumblar (Baños de la Encina, Jaén), Barranco de la Cueva (Bélmez de la Moraleda, Jaén), Cerrajón (Castillo de Locubín, Jaén), Las Canteras (Jimena y Bedmar, Jaén), Hoya del Pino (Siles, Jaén), Bellavista (Finca El Coronel, Alcalá de Guadaíra, Sevilla), El Patarín (Alcalá de Guadaíra, Sevilla), Carretera de Arahal-Morón de la Frontera (Arahal, Sevilla), Carretera de Almadén de la Plata (Cazalla de la Sierra, Sevilla), El Chaparral (Écija, Sevilla), Carretera A-92, km 57,5 (Morón de la Frontera, Sevilla), Carretera 3118 Fuente Leona – Cumbres mayores (Colina Barragona, Huelva), Llanos del Campo (Grazalema–Benamahoma, Cádiz) Andrada Baja (Alcalá de Guadaíra, Sevilla), Carretera de los Villares (Andújar, Jaén), La Chacona (Cabra, Córdoba) a Chaparral–La Sombrerera (Puerto Serrano, Cádiz), nepřijalo nezbytná opatření, aby v souladu s čl. 7 prvním pododstavcem písm. g) a článkem 13 směrnice 1999/31 byl v nejkratším termínu ukončen provoz těch skládek, které neobdržely v souladu s článkem 8 této směrnice povolení k pokračování provozu, nesplnilo povinnosti, které pro něj v případě všech jednotlivých výše uvedených skládek vyplývají z čl. 14 písm. b) uvedené směrnice.

3)	Španělskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 448, 15. 12. 2014.

(2) Úř. věst. L 182, s. 1; Zvl. vyd. 15/04, s. 228.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/11

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 25. února 2016 – Evropská komise v. Nizozemské království

(Věc C-22/15) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Daň z přidané hodnoty - Směrnice 2006/112/ES - Osvobození od daně - Článek 132 odst. 1 písm. m) - Poskytování služeb, které úzce souvisejí s provozováním sportu nebo tělesnou výchovou - Osvobození pronajímání přístavišť a míst ke kotvení plavidel od daně přiznané členům sdružení vodních sportů v rámci plachtění nebo volnočasové aktivity, které nelze považovat za sport nebo tělesnou výchovu - Osvobození od daně omezené na členy sdružení vodních sportů, kteří pro své služby nezaměstnávají zaměstnance - Vyloučení - Článek 133 první pododstavec písm. d)“)

(2016/C 145/12)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: L. Lozano Palacios a G. Wils, zmocněnci)

Žalovaný: Nizozemské království (zástupci: M. Bulterman a M. Noort, zmocněnci)

Výrok

Nizozemské království nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají z čl. 2 odst. 1, čl. 24 odst. 1 a článku 133 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty ve spojení s čl. 132 odst. 1 písm. m) této směrnice tím, že:

—

osvobodilo od daně z přidané hodnoty pronajímání přístavišť a míst ke kotvení plavidel členům sdružení vodních sportů, kteří pro své služby nevyužívají jedné nebo více osob, které jsou u nich zaměstnány, v rámci plachtění nebo volnočasové aktivity, které nelze považovat za sport nebo tělesnou výchovu, a

—

omezilo osvobození pronajímání přístavišť a míst ke kotvení plavidel od daně z přidané hodnoty pouze na sdružení vodních sportů, která pro své služby nevyužívají jedné nebo více osob, které jsou u nich zaměstnány, pokud jde o pronájem členům, kteří provozují sport a tento pronájem úzce souvisí s provozováním tohoto sportu a je za tímto účelem nepostradatelný,

2)	Nizozemskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 228, 13.7.2015.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/12

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 17. února 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Hamburg – Německo) – Salutas Pharma GmbH v. Hauptzollamt Hannover

(Věc C-124/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společný celní sazebník - Sazební zařazení zboží - Kombinovaná nomenklatura - Číslo 3004 - Šumivé tablety obsahující 500 mg vápníku - Značně vyšší množství látky na doporučenou denní dávku než doporučený denní příjem k udržení zdraví nebo pohody“)

(2016/C 145/13)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Hamburg

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Salutas Pharma GmbH

Žalovaný: Hauptzollamt Hannover

Výrok

Kombinovaná nomenklatura uvedená v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (EU) č. 1006/2011 ze dne 27. září 2011, musí být vykládána v tom smyslu, že takový výrobek, jako jsou šumivé tablety s obsahem 500 mg vápníku v jedné tabletě, které slouží k prevenci a léčbě nedostatku vápníku a jako pomocný přípravek při speciální terapii zaměřené na prevenci a léčbu osteoporózy a u nichž se na etiketě jako maximální denní dávka pro dospělého člověka doporučuje 1 500 mg, spadá pod číslo 3004 této nomenklatury.

(1) Úř. věst. C 178, 1.6.2015.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/12

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 25. února 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden – Nizozemsko) – G.E. Security BV v. Staatssecretaris van Financiën

(Věc C-143/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Nařízení (EHS) č. 2658/87 - Společný celní sazebník - Kombinovaná nomenklatura - Zařazení zboží - Čísla 8517, 8521, 8531 a 8543 - Zboží nazvané ‚videomultiplexer‘“)

(2016/C 145/14)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: G.E. Security BV

Žalovaný: Staatssecretaris van Financiën

Výrok

Kombinovaná nomenklatura, uvedená v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1214/2007 ze dne 20. září 2007, musí být vykládána v tom smyslu, že takové zboží, jako je zboží nazvané „videomultiplexer“, o něž se jedná ve věci v původním řízení, musí být s výhradou posouzení všech skutečností, které má k dispozici předkládající soud, zařazeno do čísla 8521 této nomenklatury.

(1) Úř. věst. C 198, 15.6.2015.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/13

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 15. února 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Raad van State – Nizozemsko) – J. N. v. Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie

(Věc C-601/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Naléhavé řízení o předběžné otázce - Normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu - Směrnice 2008/115/ES - Oprávněný pobyt - Směrnice 2013/32/EU - Článek 9 - Právo setrvat v členském státě - Směrnice 2013/33/EU - Článek 8 odst. 3 první pododstavec písm. e) - Zajištění - Ochrana národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku - Platnost - Listina základních práv Evropské unie - Články 6 a 52 - Omezení - Proporcionalita“)

(2016/C 145/15)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Raad van State

Účastníci původního řízení

Žalobce: J. N.

Žalovaný: Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie

Výrok

Přezkum čl. 8 odst. 3 prvního pododstavce písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu, neodhalil nic, čím by mohla být dotčena platnost tohoto ustanovení z hlediska článku 6 a čl. 52 odst. 1 a 3 Listiny základních práv Evropské unie.

(1) Úř. věst. C 38, 1.2.2016.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/14

Kasační opravný prostředek podaný dne 11. ledna 2016 Belgickým královstvím proti usnesení Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 27. října 2015 ve věci T-721/14, Belgické království v. Evropská komise

(Věc C-16/16 P)

(2016/C 145/18)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Belgické království (zástupci: L. Van den Broeck, M. Jacobs a J. Van Holm, jakož i P. Vlaemminck a B. Van Vooren, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

—	v plném rozsahu zrušit usnesení Tribunálu ve věci T-721/14;

—	prohlásit žalobu na neplatnost za přípustnou;

—	rozhodnout právní spor ve věci;

—	prohlásit návrhy Řecké republiky a Portugalské republiky na vstup do řízení v postavení vedlejších účastnic za přípustné; a

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

První důvod kasačního opravného prostředku: porušení zásad svěřených pravomocí, loajality a institucionální rovnováhy a nesprávné uplatnění podmínek uvedených v článku 263 SFEU.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku: porušení reciprocity zásady loajality a porušení postavení členského státu jako privilegovaného žalobce sledujícího ochranu svých výsad.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku: nesprávný výklad právních následků doporučení týkajících se Belgie.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/15

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Düsseldorf (Německo) dne 18. ledna 2016 – Nintendo Co. Ltd v. BigBen Interactive GmbH a BigBen Interactive SA

(Věc C-24/16)

(2016/C 145/19)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Düsseldorf

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Nintendo Co. Ltd

Žalované: BigBen Interactive GmbH a BigBen Interactive SA

Předběžné otázky

Může soud členského státu, jehož příslušnost s ohledem na žalovanou vyplývá pouze z čl. 79 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství (1) ve spojení s čl. 6 bodem 1 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (2), v rámci řízení o prosazování nároků z (průmyslového) vzoru Společenství přijmout vůči žalovanému se sídlem v jiném členském státě, který dodal žalovanému v dotčeném členském státu zboží, čímž pravděpodobně porušil práva duševního vlastnictví, opatření, která platí v celé Unii a mají přednost před příslušností založenou dodavatelskými vztahy?

Musí být nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství a zvláště jeho čl. 20 odst. 1 písm. c) vykládáno v tom smyslu, že třetí osoba smí vyobrazit (průmyslový) vzor Společenství k obchodním účelům, pokud chce prodávat příslušenství ke zboží majitele, které odpovídá (průmyslovému) vzoru Společenství? Pokud ano, jaká kritéria se v tomto případě uplatní?

Jakým způsobem se musí určit [země], „ve které k tomuto porušení došlo“ podle čl. 8 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (3), v případech, kdy zboží, které porušuje (průmyslový) vzor Společenství, porušovatel

a)	nabízí na internetových stránkách a tyto stránky se také zaměřují na jiné členské státy než na členský stát, v němž má porušovatel sídlo,

b)	nechá přepravit do jiného členského státu, než státu svého sídla?

Musí být čl. 15 písm. a) a g) uvedeného nařízení vykládán v tom smyslu, že takto určené právo lze použít také na spoluúčast jiných osob?

(1) Úř. věst. L 3, s. 1.

(2) Úř. věst. L 12, s. 1.

(3) Úř. věst. L 199, s. 40.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/16

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Düsseldorf (Německo) dne 18. ledna 2016 – Nintendo Co. Ltd v. BigBen Interactive GmbH a BigBen Interactive SA

(Věc C-25/16)

(2016/C 145/20)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Düsseldorf

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Nintendo Co. Ltd

Žalované: BigBen Interactive GmbH a BigBen Interactive SA

Předběžné otázky

a)	nabízí na internetových stránkách a tyto stránky se také zaměřují na jiné členské státy než na členský stát, v němž má porušovatel sídlo,

b)	nechá přepravit do jiného členského státu, než státu svého sídla?

Musí být čl. 15 písm. a) a g) uvedeného nařízení vykládán v tom smyslu, že takto určené právo lze použít také na spoluúčast jiných osob?

(1) Úř. věst. L 3, s. 1.

(2) Úř. věst. L 12, s. 1.

(3) Úř. věst. L 199, s. 40.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/17

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Naczelny Sąd Administracyjny (Polsko) dne 22. ledna 2016 – Minister Finansów v. Stowarzyszeniu Artystów Wykonawców Utworów Muzycznych i Słowno-Muzycznych SAWP z siedzibą w Warszawie (SAWP)

(Věc C-37/16)

(2016/C 145/22)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Naczelny Sąd Administracyjny

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Minister Finansów

Odpůrce: Stowarzyszeniu Artystów Wykonawców Utworów Muzycznych i Słowno-Muzycznych SAWP z siedzibą w Warszawie (SAWP)

Předběžné otázky

Poskytují tvůrci, výkonní umělci a další nositelé práv služby ve smyslu čl. 24 odst. 1 a čl. 25 písm. a) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1) služby výrobcům a dovozcům audiorekordérů, obdobných zařízení a prázdných nosičů, z nichž organizace pro kolektivní správu vybírá na jejich účet, ale svým jménem, poplatky při jejich prodeji?

Jednají v případě kladné odpovědi na první otázku organizace pro kolektivní správu při výběru poplatků ze zařízení a nosičů při jejich prodeji výrobci a dovozci jako osoby povinné k dani uvedené v článku 28 směrnice 2006/112, a jsou tak povinny při této činnosti vydávat pro účely čl. 220 odst. 1 uvedené směrnice výrobcům a dovozcům audiorekordérů, obdobných zařízení a prázdných nosičů faktury, na nichž bude uvedena DPH odváděná z vybraných poplatků, a jsou v okamžiku, kdy jsou poplatky vybrané na účet autorů, výkonných umělců a dalších nositelů práv rozdělovány, tito povinni doložit příjem z poplatků fakturou uvádějící DPH předložené organizaci pro kolektivní správu, která poplatek vybrala?

(1) Úř. věst. L 347, s. 1.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/18

Kasační opravný prostředek podaný dne 25. ledna 2016 společností Dyson Ltd proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 11. listopadu 2015 ve věci T-544/13, Dyson Ltd v. Evropská komise

(Věc C-44/16 P)

(2016/C 145/23)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Dyson Ltd (zástupci: E. Batchelor, M. Healy, solicitors, F. Carlin, barrister, A. Patsa, advocate)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání

—	Zrušit napadený rozsudek v plném rozsahu,

—	zrušit napadené nařízení (1) v plném rozsahu, a

—	rozhodnout, že Komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené společností Dyson v rámci tohoto řízení i řízení před Tribunálem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Dyson tvrdí, že se Tribunál dopustil těchto nesprávných právních posouzení:

1.	Zaprvé, Tribunál tím, že překvalifikoval žalobní důvod společnosti Dyson vycházející z neexistence pravomoci Komise na základě čl. 10 odst. 1 směrnice 2010/30/EU v tom smyslu, že vychází ze zjevně nesprávného posouzení, tento žalobní důvod zkreslil (2).

2.	Zadruhé, Tribunál provedl nesprávný výklad rozsahu pravomocí svěřených Komisí ustanovením čl. 10 odst. 1 směrnice 2010/30/EU.

3.	Zatřetí, Tribunál porušil právo společnosti Dyson na obhajobu, pokud jde o skutečnosti, ve vztahu k nimž neměla účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek příležitost sdělit své stanovisko.

4.	Začtvrté, Tribunál zkreslil nebo vyloučil relevantní důkazy.

Zapáté, Tribunál porušil článek 36 statutu Soudního dvora tím, že neuvedl důvody, které ho vedly k tomu, že: i) měl za to, že použitelným právním kritériem je zjevně nesprávné posouzení; ii) došel k závěru, že informace společnosti Dyson jsou „krajně spekulativní“; iii) uplatnil neupřesněnou část blíže neurčeného „posouzení dopadu“, a iv) odmítl důvody předložené společností Dyson ohledně reprodukovatelnosti výsledků.

6.	Zašesté, Tribunál neuplatnil správně kritérium rovného zacházení.

Dyson navrhuje, aby Soudní dvůr zrušil napadený rozsudek a vyhověl návrhovým žádáním předloženým Tribunálu tím, že zruší nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 665/2013, jelikož má k dispozici dostatek poznatků k tomu, aby vydal meritorní rozhodnutí o otázkách vznesených v prvním stupni.

(1) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 665/2013 ze dne 3. května 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích vysavačů (Úř. věst. L 192, s. 1).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku (Úř. věst. L 153, s. 1).

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Înalta Curte de Casație și Justiție (Rumunsko) dne 1. února 2016 – Evo Bus GmbH v. Direcția Generală Regională a Finanțelor Publice Ploiești – Administrația Județeană a Finanțelor Publice Argeș

(Věc C-55/16)

(2016/C 145/24)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Înalta Curte de Casație și Justiție

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Evo Bus GmbH

Odpůrce: Direcția Generală Regională a Finanțelor Publice Ploiești – Administrația Județeană a Finanțelor Publice Argeș

Předběžná otázka

Brání/bránila ustanovení osmé směrnice (79/1072/[EHS]) (1), jakož i zásada daňové neutrality, právním předpisům členského státu, které s ohledem na zásadu jistoty zdanění upravují/upravovaly podmínky pro uplatnění nároku na vrácení daně z přidané hodnoty, jako je v projednávaném případě důkaz o zaplacení daně dodavateli?

(1) Osmá směrnice Rady 79/1072/EHS ze dne 6. prosince 1979 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Úprava vracení daně z přidané hodnoty osobám povinným k dani neusazeným v tuzemsku (Úř. věst. L 331, 27.12.1979, s. 11).

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/20

Žaloba podaná dne 3. února 2016 – Evropská komise v. Rumunsko

(Věc C-62/16)

(2016/C 145/26)

Jednací jazyk: rumunština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: S. Petrova, M. Heller a A. Biolan, zmocněnci)

Žalované: Rumunsko

Návrhová žádání žalobkyně

—	určit, že Rumunsko tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s ustanoveními směrnice 2012/33/UE (1), nebo v každém případě tím, že o těchto předpisech neuvědomilo Komisi, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 2 odst. 1 této směrnice;

—	uložit Rumunsku v souladu s ustanoveními čl. 260 odst. 3 SFEU penále ve výši 38 042,6 EUR za každý den prodlení ode dne vyhlášení rozsudku v této věci za nesplnění povinnosti oznámit opatření k úplnému provedení směrnice 2012/33/EU;

—	uložit Rumunsku náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice do vnitrostátního právního řádu uplynula dne 18. června 2014.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/33/EU ze dne 21. listopadu 2012, kterou se mění směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech (Úř. věst. L 327, s. 1).

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/21

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Raad voor Vreemdelingenbetwistingen (Belgie) dne 12. února 2016 – K. a další v. Belgische Staat

(Věc C-82/16)

(2016/C 145/28)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Raad voor Vreemdelingenbetwistingen

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: A. K., Z. M., J. M., N. N. N., I. O. O., I. R., A. B.

Odpůrce: Belgische Staat

Předběžné otázky

Musí být unijní právo – zejména článek 20 SFEU, jakož i články 5 a 11 směrnice 2008/115/ES (1) ve spojení s články 7 a 24 Listiny (2) – vykládáno v tom smyslu, že za určitých okolností brání vnitrostátní praxi, podle které je žádost o pobyt rodinného příslušníka, který je státním příslušníkem třetího státu, v rámci sloučení rodiny s občanem Unie v členském státě, v němž má bydliště dotčený občan Unie, který je rovněž státním příslušníkem tohoto členského státu a který neuplatnit svoje právo na volný pohyb a na svobodu usazování (dále jen: „statický občan Unie“), odmítnuta pouze z toho důvodu – případně souběžně s vydáním rozhodnutí o vyhoštění – že byl vůči dotčenému rodinnému příslušníkovi, který je státním příslušníkem třetího státu, vydán zákaz vstupu platný pro celou Evropu?

Je pro posouzení takových okolností relevantní, že mezi rodinným příslušníkem, který je státním příslušníkem třetího státu, a statickým občanem Unie existuje vztah závislosti, který přesahuje běžnou rodinnou vazbu? V případě kladné odpovědi na tuto otázku: jaké faktory hrají roli při určení, zda existuje vztah závislosti? Lze v této souvislosti užitečně odkázat na judikaturu k existenci rodinného života podle článku 8 EÚLP a článku 7 Listiny?

Konkrétně ve vztahu k nezletilým dětem: vyžaduje článek 20 SFEU více než biologické spojení mezi rodičem, který je státním příslušníkem třetího státu, a dítětem, které je občanem Unie? Je v tomto ohledu relevantní, že je prokázáno společné bydlení, nebo postačí emocionální a finanční vazby, jako je úprava pobytu nebo návštěv a placení výživného? Lze v tomto směru užitečně odkázat na rozsudky Soudního dvora ze dne 10. července 2014, Ogieriakhi, C-244/13, bod 38 a 39, ze dne 16. července 2015, Singh a další, C-218/14, bod 54, a ze dne 6. prosince 2012, O. a S., spojené věci C-356/11 a C-357/11, bod 56? V této souvislosti viz i projednávanou žádost o rozhodnutí o předběžné otázce C-133/15.

Je pro posouzení takových okolností relevantní skutečnost, že rodinný život byl zahájen v době, kdy byl státnímu příslušníku třetího státu již uložen zákaz vstupu a byl si tudíž vědom toho, že v členském státě pobýval neoprávněně? Lze na tuto skutečnost užitečně odkázat pro účely zabránění možnému zneužití řízení o povolení pobytu v rámci sloučení rodiny?

d)	Je pro posouzení takových okolností relevantní skutečnost, že proti rozhodnutí o vydání zákazu vstupu nebyl podán opravný prostředek ve smyslu čl. 13 odst. 1 směrnice 2008/115/ES, nebo skutečnost, že stížnost proti tomuto rozhodnutí o vydání zákazu vstupu byla odmítnuta?

Představuje skutečnost, že zákaz vstupu byl vydán z důvodu veřejného pořádku, nebo na základě neoprávněného pobytu, relevantní aspekt? V případě kladné odpovědi na tuto otázku: Je kromě toho třeba zkoumat, zda dotčený státní příslušník třetího státu přestavuje skutečnou, aktuální a dostatečně závažnou hrozbu pro základní zájem společnosti? Lze v tomto ohledu články 27 a 28 směrnice 2004/38/ES (3), které byly provedeny články 43 a 45 cizineckého zákona, a příslušnou judikaturu Soudního dvora týkající se veřejného pořádku uplatnit obdobně i na rodinné příslušníky statických občanů Unie? (viz projednávané žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce C-165/14 a C-304/14)

Musí být unijní právo – zejména článek 5 směrnice 2008/115/ES, jakož i články 7 a 24 Listiny – vykládáno v tom smyslu, že brání vnitrostátní praxi, podle které se zohledňuje platný zákaz vstupu pro účely odmítnutí pozdější žádosti o sloučení rodiny se statickým občanem Unie, podané na území členského státu, aniž by byl přitom zohledněn rodinný život a nejvlastnější zájem dotčených dětí, uváděný v této později podané žádosti o sloučení rodiny?

Musí být unijní právo – zejména článek 5 směrnice 2008/115/ES, jakož i články 7 a 24 Listiny – vykládáno v tom smyslu, že brání vnitrostátní praxi, podle které se vůči státnímu příslušníku třetího státu, proti němuž již byl vydán platný zákaz vstupu, vydá rozhodnutí o vyhoštění, aniž by se přitom zohledňoval rodinný život a nejvlastnější zájem dotčených dětí, který se uvádí v později podané žádosti o sloučení rodiny se statickým občanem Unie – tedy až po vydání zákazu vstupu?

Musí být čl. 11 odst. 3 směrnice 2008/115/ES chápán v tom smyslu, že státní příslušník třetího státu musí podat žádost o zrušení nebo pozastavení platného a konečného zákazu vstupu v zásadě vždy mimo území Evropské unie, nebo existují okolnosti, za nichž lze tuto žádost podat i na území Evropské unie?

Musí být čl. 11 odst. 3 třetí a čtvrtý pododstavec směrnice 2008/115/ES chápán v tom smyslu, že podmínka podle čl. 11 odst. 3 první pododstavec této směrnice – podle kterého přichází zrušení nebo pozastavení zákazu vstupu v úvahu jen tehdy, jestliže státní příslušník třetího státu prokáže, že opustil území státu plně v souladu s rozhodnutím o navrácení – musí být automaticky splněna v každém jednotlivém případě resp. ve všech skupinách případů?

Brání články 5 a 11 směrnice 2008/115/ES výkladu, podle kterého se žádost o pobyt v rámci sloučení rodiny se statickým občanem Unie, který nevykonal své právo na volný pohyb a svou svobodu usazování, považuje za implicitní (časově omezenou) žádost o zrušení nebo pozastavení platného a konečného zákazu vstupu, přičemž, pokud vyjde najevo, že nejsou splněny podmínky pobytu, obnoví se platný a konečný zákaz vstupu?

Je relevantním aspektem skutečnost, že povinnost podat žádost o zrušení nebo pozastavení v zemi původu má pravděpodobně za následek každopádně přechodné odloučení státního příslušníka třetího státu a statického občana Unie? Existují okolnosti, za nichž články 7 a 24 Listiny brání přechodnému odloučení?

Je relevantním aspektem skutečnost, že povinnost podat žádost o zrušení nebo pozastavení v zemi původu má za následek pouze to, že občan Unie musí případně na omezenou dobu opustit území Evropské unie jako celku? Existují okolnosti, za nichž článek 20 SFEU brání tomu, aby statický občan Unie musel na omezenou dobu opustit území Evropské unie jako celku?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. 2008, L 348, s. 98).

(2) Úř. věst. 2000, C 364, s. 1.

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. 2004, L 158, s. 77; Zvl. vyd. 05/005 s. 46).

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/23

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Upper Tribunal (Tax and Chancery Chamber) (Spojené království) dne 15. února 2016 – English Bridge Union Limited v. Commissioners for Her Majesty's Revenue & Customs

(Věc C-90/16)

(2016/C 145/29)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Upper Tribunal (Tax and Chancery Chamber)

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: English Bridge Union Limited

Odpůrci: Commissioners for Her Majesty's Revenue & Customs

Předběžné otázky

Jaké jsou základní charakteristiky, které musí určitá činnost vykazovat, aby mohla být „sportem“ ve smyslu čl. 132 odst. 1 písm. m) směrnice Rady 2006/112/ES (1) ze dne 28. listopadu 2006 (dále jen „hlavní směrnice o DPH“)? Musí daná činnost zahrnovat zejména významný (nebo nikoliv nevýznamný) fyzický prvek, jenž je podstatný pro její výsledek, nebo postačuje, pokud zahrnuje významný duševní prvek, který je podstatný pro její výsledek?

2)	Je sportovní bridž „sportem“ ve smyslu čl. 132 odst. 1 písm. m) hlavní směrnice o DPH?

(1) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, s. 1).

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/24

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de Primera Instancia no 38 de Barcelona (Španělsko) dne 17. února 2016 – Banco Santander, S.A. v. Mahamadou Demba a Mercedes Godoy Bonet

(Věc C-96/16)

(2016/C 145/30)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de Primera Instancia no 38 de Barcelona

Účastníci původního řízení

Oprávněná: Banco Santander, S.A.

Povinní: Mahamadou Demba a Mercedes Godoy Bonet

Předběžné otázky

Je v souladu s unijním právem a konkrétně s článkem 38 Listiny základních práv Evropské unie, článkem 2 C Lisabonské smlouvy, jakož i čl. 4 odst. 2, článkem 12 a čl. 169 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (1) praxe finanční instituce spočívající v postoupení nebo nabytí pohledávky, aniž může zaniknout dluh spotřebitele tím, že posledně uvedený zaplatí postupníkovi cenu, úroky i náklady?

Je tato praxe finanční instituce, která spočívá v nabytí dluhu spotřebitele za zanedbatelnou částku, aniž je spotřebitel o tom uvědomen nebo aniž s tím souhlasí, která není uvedena ve všeobecných podmínkách nebo ve zneužívající doložce uložené ve smlouvě a která neumožňuje spotřebiteli, aby se účastnil této operace tím, že vykoná své právo na odstoupení od smlouvy, v souladu se zásadami uvedenými ve směrnici Rady 93/13 (2) ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách a v širším kontextu se zásadou efektivity, jakož i s čl. 3 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 této směrnice?

Je za účelem zajištění ochrany spotřebitelů a uživatelů a dodržování judikatury, která jí zakotvuje, stanovení kritéria, že v úvěrových smlouvách bez skutečné záruky uzavřené se spotřebiteli je doložka, která není sjednána a která stanoví míru úroků z prodlení překračující o více než dva procentní body míru smluvních úroků, zneužívající, v souladu s unijním právem, se směrnicí Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách, a konkrétně s jejím čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1?

Je za účelem zajištění ochrany spotřebitelů a uživatelů a dodržování judikatury, která jí zakotvuje, stanovení důsledku, že smluvní úroky nadále běží až do úplného splacení dluhu, v souladu s unijním právem, směrnicí Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách, a konkrétně s jejím čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1?

(1) Úř. věst. 2000, C 364, s. 1.

(2) Úř. věst. L 95, s. 29.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/25

Žaloba podaná dne 17. února 2016 – Evropská komise v. Řecká republika

(Věc C-98/16)

(2016/C 145/31)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: W. Roels a D. Triantafyllou)

Žalovaná: Řecká republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Řecká republika tím, že přijala a zachovává v platnosti právní předpisy, které stanoví, že zvýhodněná dědická sazba daně ve prospěch neziskových organizací usazených v jiných členských státech EU/EHP podléhá podmínce reciprocity, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 63 SFEU a článku 40 Dohody o EHP;

—	uložit Řecké republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Řecká právní úprava stanoví sníženou dědickou sazbu daně ve prospěch neziskových (charitativních, atd.) právnických osob. Snížená sazba se však nevztahuje na dědictví ve prospěch obdobných zahraničních právnických osob, ledaže i tytéž dotyčné státy uznávají zvýhodněné zacházení s dědictvím ve prospěch neziskových řeckých právnických osob (tzn. s výhradou reciprocity).

—	Taková právní úprava obsahuje diskriminaci v neprospěch (neziskových) právnických osob jiných členských států EU (a EHP), což představuje omezení volného pohybu kapitálu (článek 63 SFEU).

—	Takové omezení nespadá do výjimek uvedených v článku 65 SFEU.

—	Takové omezení nemůže být odůvodněno úlevou státnímu rozpočtu prostřednictvím činnosti neziskových organizací (nepřijatelný finanční důvod).

—	Konečně, zásada reciprocity nemůže odůvodnit porušení zásady volného pohybu kapitálu prostřednictvím diskriminace.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/25

Kasační opravný prostředek podaný dne 26. února 2016 SNCF Mobilités (SNCF) proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 17. prosince 2015 ve věci T-242/12, SNCF v. Komise

(Věc C-127/16 P)

(2016/C 145/32)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: SNCF Mobilités (SNCF) (zástupci: P. Beurier, O. Billard, G. Fabre, V. Landes, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise, Francouzská republika, Mory SA, v likvidaci, Mory Team, v likvidaci

Návrhová žádání účastnice podávající kasační opravný prostředek

—	prohlásit kasační opravný prostředek za přípustný a opodstatněný;

—	zrušit rozsudek Tribunálu vydaná dne 17. prosince 2005 ve věcí T-242/12, Societé nationale des chemins de fer français (SNCF) v. Komise;

—	uložit Komisi náhradu veškerých nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka na podporu svého kasačního opravného prostředku uplatňuje několik důvodu kasačního opravného prostředku.

Zaprvé, Tribunál se tím, že nesprávně vyložil ustanovení čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2 o blokovém převodu aktiv společnosti Sernam, dopustil se několika nesprávných právních posouzení a nesplnil svou povinnost uvést odůvodnění.

Zadruhé, Tribunál tím, že konstatoval, že požadavky otevřenosti a transparentnosti použitelné na nabídkové řízení stanovené v čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam. 2 nutně předpokládaly, že se vybraný uchazeč sám a autonomně účastní řízení od jeho počátku, dopustil se nesprávného právního posouzení.

Zatřetí, Tribunál tím, že konstatoval, že nabídka vedení společnosti Sernam byla mnohem méně výhodná pro prodávajícího než předběžné nabídky ostatních uchazečů, zkreslil skutkové okolnosti a dopustil se nesprávného právního posouzení.

Začtvrté, Tribunál se tím, že uvedl, že se Komise nedopustila jakékoliv záměny mezi předmětem a cenou blokového prodeje aktiv společnosti Sernam, dopustil se nesprávného právního posouzení, porušil svou povinnost uvést odůvodnění a rozhodl na základě vzájemně si odporujících důvodů.

Zapáté, Tribunál se tím, že konstatoval, že zápis pasiv ze soudní likvidace společnosti jako pohledávky odpovídající podpoře ve výši 41 milionů eur nebyl v souladu s článkem 4 rozhodnutí Sernam 2, dopustil se nesprávného právního posouzení a zkreslil výrok rozhodnutí Sernam 2.

Zašesté, Tribunál tím, že konstatoval, že se zásada soukromého investora v tržním hospodářství neuplatní na blokový převod aktiv společnosti Sernam, dopustil se nesprávného právního posouzení, nesplnil svou povinnost uvést odůvodnění a nesprávně vyložil výrok rozhodnutí Sernam 2.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/27

Rozsudek Tribunálu ze dne 10. března 2016 – credentis v. OHIM – Aldi Karlslunde (Curodont)

(Věc T-53/15) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství Curodont - Starší národní slovní ochranná známka Eurodont - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2016/C 145/33)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: credentis AG (Windisch, Švýcarsko) (zástupce: D. Breuer, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: A. Folliard-Monguiral a J. Ivanauskas, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Aldi Karlslunde K/S (Karlslunde, Dánsko) (zástupci: N. Lützenrath, U. Rademacher, C. Fürsen a N. Bertram, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 13. listopadu 2014 (věc R 353/2014-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi Aldi Karlslunde K/S a credentis AG.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	credentis AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 107, 30. 3. 2015.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/27

Rozsudek Tribunálu ze dne 10. března 2016 – LG Developpement v. OHIM – Bayerische Motoren Werke (MINICARGO)

(Věc T-160/15) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství MINICARGO - Starší slovní ochranná známka Společenství MINI - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2016/C 145/34)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: LG Developpement (Baud, Francie) (zástupce: A. Sion, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Bayerische Motoren Werke AG (Mnichov, Německo) (zástupce: R. Delorey, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 23. ledna 2015 (věc R 596/2014-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi Bayerische Motoren Werke AG a LG Developpement.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti LG Developpement se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 198, 15. 6. 2015.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/28

Usnesení Tribunálu ze dne 26. února 2016 – Colomer Italy v. OHIM – Farmaca International (INTERCOSMO ESTRO)

(Věc T-681/13) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Zpětvzetí přihlášky k zápisu - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2016/C 145/35)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Colomer Italy SpA (Sala Bolognese, Itálie) (zástupci: M. Ricolfi, F. Tarocco a C. Mezzetti, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: P. Bullock a N. Bambara, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem: Farmaca International SpA (Turín, Itálie) (zástupci: M. Caramelli a S. Fierro, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 3. října 2013 (věc R 1186/2012-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Farmaca International SpA a Colomer Italy SpA.

Výrok

1)	O žalobě již není třeba rozhodovat.

2)	Společnosti Colomer Italy SpA a Farmaca International SpA ponesou vlastní náklady řízení a každá z nich nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM).

(1) Úř. věst. C 78, 15. 3. 2014.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/29

Žaloba podaná dne 3. února 2016 – Maďarsko v. Komise

(Věc T-50/16)

(2016/C 145/36)

Jednací jazyk: maďarština

Účastníci řízení

Žalobce: Maďarsko (zástupci: M. Fehér a G. Koós, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise ze dne 24. listopadu 2015 týkající se registrace občanské iniciativy „Wake up Europe! Chraňme evropský demokratický projekt“, a

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

První žalobní důvod vychází ze skutečnosti, že registrací dotčené občanské iniciativy Komise porušila čl. 11 odst. 4 SEU a čl. 2 bod 1) a čl. 4 odst. 2 písm. b) nařízení č. 211/2011 (1). Žalobce má totiž za to, že zahájení postupu podle článku 7 SEU, který je podobný postupu určení nečinnosti, nelze považovat za právní akt Unie nezbytný k provedení Smluv. Podle žalobce mimoto občasná iniciativa musí směřovat k tomu, aby Komise dala podnět k přijetí právního aktu Unie, který povede k přijetí nového právního předpisu začleněného do unijního práva.

Druhý žalobní důvod vychází ze skutečnosti, že par Komise svým rozhodnutím porušila zásadu řádné správy zakotvenou v článku 41 Listiny základních práv, zásadu právní jistoty a zásadu rovného zacházení, jakož i povinnost odůvodnění. Tímto žalobním důvodem žalobkyně v podstatě tvrdí, že jelikož se Komise dotčeným rozhodnutím radikálně odchýlila od své dřívější praxe v oblasti registrace občanských iniciativ, nejsou předchozí iniciativy a možné budoucí iniciativy v důsledku této nesoudržnosti a kontradikce předmětem rovného posouzení.

Třetí žalobní důvod vychází ze skutečnosti, že Komise svým rozhodnutím porušila zásadu loajální spolupráce zakotvenou v čl. 4 odst. 3 SEU. Na jedné straně Komise dříve zaujala stanovisko v tom smyslu, že podmínky pro zahájení postupu proti Maďarsku na základě článku 7 nebyly splněny, zatímco rozhodnutí o registraci občanské iniciativy ukazuje známky toho, že Komise nevyloučila opodstatněnost dotčené iniciativy. Na druhé straně Komise v souladu s uvedenou zásadou měla informovat Maďarsko o existenci iniciativy, která se jej přímo týká, a měla mu nabídnout možnost předložit v tomto ohledu argumenty.

(1) Règlement (UE) n o 211/2011 du Parlement européen et du Conseil du 16 février 2011 relatif à l’initiative citoyenne (JO L 65 du 11.3.2011, p. 1).

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/30

Žaloba podaná dne 5. února 2016 – Ryanair a Airport Marketing Services v. Komise

(Věc T-53/16)

(2016/C 145/37)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Ryanair Ltd (Dublin, Irsko) a Airport Marketing Services Ltd (Dublin) (zástupci: G. Berrisch, E. Vahida, I. Metaxas-Maragkidis, advokáti, a B. Byrne, Solicitor)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—

zrušil články 1, 4, 5 a 6 rozhodnutí Komise ze dne 23. července 2014 o státní podpoře SA.33961 (2012/C) (ex 2012/NN), které konstatovalo, že Ryanair a Airport Marketing Services obdržely v rámci souboru smluv uzavřených s letištěm Nîmes-Garons protiprávní státní podporu neslučitelnou s vnitřním trhem, a

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně pět žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí porušilo článek 41 Listiny základních práv Evropské unie, zásadu řádné správy a právo na obhajobu žalobkyň, jelikož Komise žalobkyním neposkytla přístup k vyšetřovacímu spisu a nedala jim příležitost předložit svá vyjádření.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z porušení čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), neboť Komise sporná opatření nesprávně přičetla státu.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU, neboť Komise měla nesprávně za to, zdroje společnosti Veolia Transport Aéroport de Nîmes, jednoho z provozovatelů letiště, jsou státními zdroji.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU, neboť Komise nepoužila správně kritérium hospodářského subjektu v tržním hospodářství. Komise chybně odmítla vycházet ze srovnávací analýzy, která by vedla ke konstatování neexistence podpory ve prospěch žalobkyň. Podpůrně Komise nesprávně vyhodnotila marketingové služby, chybně odmítla úvahy letiště týkající se nákupu takových služeb, jakož i pravděpodobnost, že by nákup části těchto služeb byl odůvodněn úvahami obecného zájmu, měla chybně za to, že správce letiště, Syndicat Mixte pour l’aménagement et le développement de l’aéroport de Nîmes –Alès – Camargue – Cévennes (SMAN), a jeho soukromý provozovatel, VTAN, tvoří jediný hospodářský subjekt, založila své závěry týkající se určení výnosnosti letiště na neúplných a nevhodných údajích, nezohlednila síťové externality, z nichž by mohlo letiště díky společnosti Ryanair těžit, a zanedbala srovnání údajů poskytnutých letištěm s údaji typickými pro správně řízená letiště. I kdyby byla žalobkyním poskytnuta výhoda, Komisi se v žádném případě nepodařilo prokázat, že tyto výhoda byla selektivní.

Pátý žalobní důvod vychází podpůrně z porušení čl. 107 odst. 1 a čl. 108 odst. 2 SFEU, neboť Komise se dopustila zjevně nesprávného posouzení a nesprávného právního posouzení tím, že měla za to, že podpora určená pro společnosti Ryanair a Airport Marketing Services představovala souhrnnou výši inkrementálních ztrát letiště (vypočtených Komisí) a nikoliv skutečnou výhodu získanou společnostmi Ryanair a Airport Marketing Services. Komise měla posoudit opatření, při němž by údajná výhoda byla skutečně poskytnuta zákazníkům společnosti Ryanair. Mimoto nevyčíslila žádnou konkurenční výhodu poskytnutou společnosti Ryanair prostřednictvím údajné podpory a nepředložila platné vysvětlení nutnosti vrácení výše podpory konkretizované v rozhodnutí k zajištění obnovení situace předcházející poskytnutí této podpory.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/31

Žaloba podaná dne 17. února 2016 – POA v. Komise

(Věc T-74/16)

(2016/C 145/38)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Pagkyprios organismos ageladotrofon (POA) Dimosia Ltd (Latsia, Kypr) (zástupce: N. Korogiannakis, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Generálního sekretariátu Ares(2015)5632670 ze dne 7. prosince 2015 o zamítnutí potvrzující žádosti podané žalobkyní dopisem ze dne 15. září 2015, ve kterém žalobkyně na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. 2001, L 145, s. 43) požádala o zpřístupnění dokumentů týkajících se žádosti jisté kyperské organizace producentů o zápis označení „Halloumi“ podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. 2012, L 343, s. 1), a

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vychází z tvrzení, že Komise při uplatnění čl. 4 odst. 3 prvního pododstavce nařízení č. 1049/2001 řádně neobjasnila, v čem mohlo zpřístupnění nezpřístupněných částí vážně ohrozit rozhodovací proces.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení, neboť důvody předložené Kyperskou republikou na podporu odepření zpřístupnění na základě čl. 4 odst. 2 druhé odrážky nařízení č. 1049/2001 jsou nepřiměřené.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z porušení práva na účinnou právní ochranu a zásady transparentnosti, neboť odepření zpřístupnění některých z dotyčných dokumentů Kyperskou republikou předpokládá, že žalobkyně není s to porozumět obsahu každého z nezpřístupněných dokumentů.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení, neboť členský stát nemůže uplatnit čl. 4 odst. 3 první pododstavec nařízení č. 1049/2001 k odepření zpřístupnění dokumentů, jestliže rozhodnutím, jež by mohlo být ohroženo, je rozhodnutí orgánu Evropské unie.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/32

Kasační opravný prostředek podaný dne 26. února 2016 Nicole Clarke, Sigrid Dickmanns a Elisavet Papathanasiou proti rozsudku vydanému dne 15. prosince 2015 Soudem pro veřejnou službu ve spojených věcech F-101/14, F-102/14 a F-103/14, Clarke a další v. EUIPO

(Věc T-89/16 P)

(2016/C 145/39)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Nicole Clarke (Alicante, Španělsko), Sigrid Dickmanns (Gran Alacant, Španělsko) a Elisavet Papathanasiou (Alicante) (zástupce: H. Tettenborn, advokát)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek

Navrhovatelky navrhují, aby Tribunál:

—	v plném rozsahu zrušil rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (třetího senátu) ze dne 15. prosince 2015 ve spojených věcech F-101/14, F-102/14 a F-103/14,

—	rozhodl v souladu s návrhovými žádáními podanými žalobkyněmi v jednotlivých řízeních,

—	uložil EUIPO náhradu nákladů celého řízení, tj. řízení před Soudem pro veřejnou službu EU, jakož i řízení o kasačním opravném prostředku před Tribunálem EU.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládají navrhovatelky čtyři důvody kasačního opravného prostředku.

První důvod kasačního opravného prostředku vycházející z nesprávného použití výpovědní doložky obsažené v pracovních smlouvách navrhovatelek, jakož i jednotlivých „protokolů o znovuzačlenění“ uzavřených mezi EUIPO a navrhovatelkami v rozsahu, v jakém dotčená výběrová řízení nepředstavují „další“ výběrová řízení ve smyslu výpovědní doložky.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z nesprávného použití výpovědní doložky obsažené v pracovních smlouvách navrhovatelek potud, že se dotčená výběrová řízení netýkají zvláštní oblasti „průmyslového vlastnictví“ uvedené ve výpovědní doložce, a proto nemohou vést k použití výpovědní doložky.

V rámci prvního a druhého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelky namítají, že Soud pro veřejnou službu (dále jen „SVS“) v napadeném rozsudku zkreslil znění, smysl a účel výpovědní doložky, jakož i její časový horizont a časovou použitelnost.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku vycházející z nesprávného použití čl. 8 odst. 1 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie (dále jen „PŘOZ“)

Navrhovatelky v této souvislosti uvádějí, že SVS v napadeném rozsudku neuznal, že „protokoly o znovuzačlenění“ podepsané navrhovatelkami a EUIPO vždy představovaly jakožto smluvní ujednání přinejmenším druhé prodloužení pracovních smluv navrhovatelek, které mělo podle čl. 8 odst. 1 PŘOZ za následek, že pracovní smlouvy navrhovatelek měly být považovány za smlouvy na dobu neurčitou.

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z nesprávného uplatnění povinnosti péče a zásady ochrany legitimního očekávání

Na tomto místě je vytýkáno, že SVS nesprávně vycházel z data opětovného začlenění a nikoli z data podpisu výpovědní doložky pro posouzení otázky, zda EUIPO splnil svou povinnost péče nebo zda porušil zásadu ochrany legitimního očekávání, když výběrové řízení, které mělo rozhodnout o profesní budoucnosti navrhovatelek, provedl až po 9 letech od podpisu výpovědní doložky.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/33

Žaloba podaná dne 1. března 2016 – Sheridan v. Parlament

(Věc T-94/16)

(2016/C 145/40)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Gavin Sheridan (Midleton, Irsko) (zástupce: N. Pirc Musar, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Evropského parlamentu A(2015)13844 C ze dne 14. ledna 2016, kterým byla zamítnuta potvrzující žádost žalobce o přístup k některým dokumentům týkajícím se informací o cestovních výdajích, denních příspěvcích, příspěvcích na všeobecné náklady a nákladech na parlamentní asistenci členů Evropského parlamentu;

—	uložil Evropskému parlamentu náhradu nákladů řízení podle článků 134 a 140 jednacího řádu Tribunálu, včetně nákladů vynaložených všemi vedlejšími účastníky.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobní důvody a základní argumenty vznesené žalobcem jsou v podstatě totožné nebo podobné se žalobními důvody a základními argumenty uplatňovanými v rámci věci T-639/15, Psara v. Parlament (Úř. věst. 2016, C 48, s. 53).

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/33

Žaloba podaná dne 29. února 2016 – Kasztantowicz v. EUIPO – Gbb Group (GEOTEK)

(Věc T-97/16)

(2016/C 145/41)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Martin Kasztantowicz (Berlín, Německo) (zástupce: R. Ronneburger advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Gbb Group Ltd (Letchworth, Spojené království)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitel sporné ochranné známky: Žalobce

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Unie „GEOTEK“ – Přihláška č. 5 772 975

Řízení před EUIPO: Řízení o zrušení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 14. prosince 2015, ve věci R 3025/2014-5

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí, jakož i rozhodnutí zrušovacího oddělení EUIPO ze dne 26. září 2014 (rozhodnutí o zrušení č. 9014 C);

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení pravidla č. 57 a 65 nařízení 2868/95;

—	Porušení rozhodnutí prezidenta úřadu EX-11-3.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/34

Žaloba podaná dne 4. března 2016 – Itálie v. Komise

(Věc T-98/16)

(2016/C 145/42)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupci: G. Palmieri, zmocněnkyně, S. Fiorentino a P. Gentili, avvocati dello Stato)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Evropské komise č. C (2015) 9526 final ze dne 23. prosince 2015, oznámené v tentýž den, týkající se státní podpory SA.39451 (2015/C) (ex 2015/NN), kterou Itálie poskytla BANCA TERCAS (Cassa di risparmio della provincia di Teramo S.p.A.),

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise napadeným rozhodnutím prohlásila, že příspěvek z Fondo interbancario di tutela dei depositi v celkové výši 295,14 milionů eur vyplacený ve prospěch Banca Tercas představuje státní podporu poskytnutou v rozporu s čl. 108 odst. 3 SFEU, která je neslučitelná s vnitřním trhem. Tento příspěvek vyplývá ze tří odlišných opatření: příspěvek bez nároku na protiplnění ve výši 265 milionů eur (opatření 1), záruka ve výši 35 milionů eur (s prvkem podpory vypočítaným na 0,14 milionů eur) poskytnutá na krytí úvěrových expozic Banca Tercas vůči italské skupině podniků (opatření 2), a konečně další příspěvek bez nároku na protiplnění ve výši 30 milionů eur na krytí daňových nákladů na operaci (opatření 3).

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod týkající se porušení čl. 107 odst. 1 SFEU a nesprávného posouzení skutkových okolností, pokud jde o veřejnou povahu prostředků, které jsou předmětem sporných opatření.

—

V tomto ohledu Italská republika tvrdí, že rozhodnutí je nesprávné v rozsahu, v němž kvalifikuje prostředky použité z Fondo interbancario di tutela dei depositi jako veřejné prostředky, bez zohlednění zejména zásad vytýčených Soudním dvorem v rozsudcích ze dne 15. července 2004 ve věci C-354/02, Pearle a další, a ze dne 30. května 2013 ve věci C-677/11, Doux Élevage.

Druhý žalobní důvod týkající se porušení čl. 107 odst. 1 SFEU a nesprávného posouzení skutkových okolností, pokud jde o přičitatelnost sporných opatření státu.

—

V tomto ohledu Italská republika tvrdí, že rozhodnutí je nesprávné v rozsahu, v němž přičítá sporná opatření státu, přičemž nezohledňuje skutečnost, že jsou výsledkem samostatného rozhodnutí subjektu soukromého práva, jakým je Fondo interbancario di tutela dei depositi, a že na toto rozhodnutí nebyl veřejným orgánem vyvinut žádný nezákonný vliv nebo tlak.

Třetí žalobní důvod týkající se porušení čl. 107 odst. 1 SFEU a nesprávného posouzení skutkových okolností, pokud jde o poskytnutí selektivní výhody. Nesprávné použití kritéria soukromého investora v tržním hospodářství.

—

V tomto ohledu Italská republika tvrdí, že rozhodnutí je nesprávné v rozsahu, v němž nezohlednilo, že sporná opatření byla mimoto v souladu s tzv. kritériem soukromého investora v tržním hospodářství, když je Fondo interbancario di tutela dei depositi považovalo za hospodářsky odůvodněná vzhledem k alternativní situaci, která by vznikla v důsledku prohlášení konkurzu na majetek Banca Tercas.

Čtvrtý žalobní důvod týkající se porušení čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU a nesprávného posouzení skutkových okolností, pokud jde o posouzení slučitelnosti tvrzené státní podpory s vnitřním trhem

—	V tomto ohledu Italská republika konečně tvrdí, že se Komise dopustila pochybení v tom, že považovala sporná opatření za neslučitelná s vnitřním trhem, a to i v případě, že by měla být kvalifikována jako státní podpora.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/35

Žaloba podaná dne 8. března 2016 – Klausner Holz Niedersachsen v. Komise

(Věc T-101/16)

(2016/C 145/43)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Klausner Holz Niedersachsen GmbH (Saalburg-Ebersdorf, Německo) (zástupci: Rechtsanwälte D. Reich, C. Hipp a T. Ilgner)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

určil, že žalovaná porušila článek 108 SFEU ve spojení s čl. 15 odst. 1 nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie tím, že v návaznosti na dopis žalobkyně ze dne 13. listopadu 2015 nepřijala na základě článku 4 uvedeného nařízení rozhodnutí stanovené v uvedených ustanoveních týkající se ukončení formálního vyšetřovacího řízení SA.37113 a SA.375009;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení, včetně případu, stane-li se žaloba bezpředmětnou z důvodu, že Komise přijme v průběhu řízení opatření.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně jediný žalobní důvod, kterým tvrdí, že Komise v přiměřené lhůtě nepřijala rozhodnutí, kterým se ukončuje formální vyšetřovací řízení v souladu s čl. 4 odst. 1 a 4 nařízení č. 2015/1589 (1), ačkoliv měla podle čl. 265 odst. 2 SFEU jednat.

(1) Nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie, Úř. věst. 2015, L 248, s. 9.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/37

Usnesení Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 10. března 2016 – Kozak v. Komise

(Věc F-152/15)

(„Veřejná služba - Otevřené výběrové řízení EPSO/AD/293/14 - Rozhodnutí výběrové komise o nepřipuštění uchazeče ke zkouškám v hodnotícím centru - Žádost o přezkum - Nové rozhodnutí výběrové komise potvrzující její první rozhodnutí - Odůvodněná odpověď ze strany EPSO - Čistě potvrzující akt - Lhůta pro podání žaloby - Zjevná nepřípustnost - Článek 81 jednacího řádu“)

(2016/C 145/44)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Małgorzata Kozak (Varšava, Polsko) (zástupce: J. Łojkowska-Paprocka, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí EPSO o nepřipuštění žalobkyně ke zkouškám v hodnotícím centru v rámci výběrového řízení EPSO/AD/293/14

Výrok usnesení

1)	Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná.

2)	M. Kozak ponese vlastní náklady řízení.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/38

Žaloba podaná dne 4. února 2016 – ZZ v. Komise

(Věc F-7/16)

(2016/C 145/47)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: ZZ (zástupce: C. Mourato, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí Komise, kterým se snižuje výše náhrady vyplácené žalobkyni, která byla zaměstnána na základě pracovní smlouvy na dobu neurčitou podle belgického práva, a kterým bylo rozhodnuto o vrácení přeplatku.

Návrhová žádání žalobkyně

—

Zrušit sdělení Komise (PMO) ze dne 9. dubna 2015 určené žalobkyni, jakož i výplatní pásky, které toto rozhodnutí následně provedly, a v případě potřeby zrušit sdělení ze dne 12. prosince 2014, jakož i následné výplatní pásky, pokud jde o nový výpočet její měsíční náhrady, konkrétně:

—	sdělení Evropské komise (Úřad pro správu a vyplácení individuálních nároků, PMO/1 – Odměny a správa individuálních peněžitých nároků) žalobkyni ze dne 9. dubna 2015;

—	výplatní pásky žalobkyně 04/2015 až 06/2015 a následné výplatní pásky, které obsahují srážku ve výši 208,30 eur (Code DPN –Remboursement dett), a následné výplatní pásky;

—	předběžné sdělení Evropské komise (Úřad pro správu a vyplácení individuálních nároků, PMO/1 – Odměny a správa individuálních peněžitých nároků) žalobkyni ze dne 12. prosince 2014;

—	výplatní pásky žalobkyně 12/2014 až 03/2015;

—	podpůrně, zrušit sdělení a výplatní pásky v rozsahu, v němž uplatňují srážky se zpětnou účinností na odměny, které obdržela žalobkyně do 9. dubna 2015;

—	v každém případě uložit žalované náhradu nákladů řízení.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/39

Žaloba podaná dne 5. února 2016 – ZZ v. EMA

(Věc F-8/16)

(2016/C 145/48)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: ZZ (zástupci: L. Levi a A. Blot, advokáti)

Žalovaná: Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA)

Předmět a popis sporu

Zrušení hodnotícího posudku žalobkyně za rok 2014 a rozhodnutí orgánu oprávněného uzavírat pracovní smlouvy ze dne 1. dubna 2015, podle kterého se žalobkyni neobnovuje smlouva dočasného zaměstnance, a návrh na náhradu údajně vzniklé nemajetkové újmy.

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit hodnotící posudek žalobkyně týkající se období od 16. února 2014 do 31. prosince 2014, v konečném znění upraveném dne 31. března 2015 odvolacím hodnotitelem („Assessor“) a spolupodepsaný žalobkyní dne 14. dubna 2015;

—	zrušit rozhodnutí OOUS ze dne 1. dubna 2015, podle kterého se žalobkyni neobnovuje smlouva dočasného zaměstnance;

—	zrušit dvě rozhodnutí OOUS ze dne 26. října 2015, jimiž byly zamítnuty stížnosti žalobkyně ze dne 30. června 2015 proti oběma shora uvedeným rozhodnutím;

—	přiznat žalobkyni náhradu újmy ve výši 10 000 eur;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/40

Žaloba podaná dne 17. února 2016 – ZZ a další v. Parlament

(Věc F-9/16)

(2016/C 145/49)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: ZZ a další (zástupce: M. Casado Garcia-Hirschfeld, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí, kterými bylo čtyřem žalobcům zamítnuto přiznání příspěvků na vzdělání rok 2014-2015 a následující roky a uložení žalovanému, aby žalobcům vyplatil příspěvky na vzdělání na rok 215/2016 navýšené o úroky vypočítané ode dnů, kdy se tyto částky staly splatné na základě přílohy VII služebního řádu.

Návrhová žádání žalobců

—	zrušit napadená individuální rozhodnutí ze dne 24. dubna 2015;

—	je-li to nutné, zrušit rozhodnutí Generálního tajemníka Evropského parlamentu ze dne 17. listopadu 2015 a 19. listopadu 2015;

—	uložit Evropskému parlamentu, aby žalobcům vyplatil příspěvky na vzdělání na rok 215/2016 navýšené o úroky vypočítané ode dnů, kdy se tyto částky staly splatné na základě přílohy VII služebního řádu;

—	uložit Parlamentu náhradu nákladů řízení.

25.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

C 145/41

Žaloba podaná dne 19. února 2016 – ZZ v. Komise

(Věc F-11/16)

(2016/C 145/50)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: ZZ (zástupce: N. Lhoest, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí Komise, kterým bylo odmítnuto přezkoumat platovou třídu, do které byla žalobkyně zařazena při přeložení k Evropskému parlamentu, a obnovit její služební postup, jakož i uložení povinnosti Komisi vyplatit rozdíl mezi mzdou vyplacenou žalobkyni a mzdou, která by jí měla být vyplacena v návaznosti na obnovení jejího služebního postupu, navýšený o úroky z prodlení.

Návrhová žádání žalobkyně

—

Zrušit rozhodnutí Evropské komise ze dne 17. dubna 2015, kterým bylo odmítnuto přezkoumat platovou třídu, do které byla žalobkyně zařazena při přeložení, a obnovit její služební postup v Evropské komisi v období od 16. června 2001 do 31. prosince 2010 i přes povýšení z platové třídy C4 (nyní AST 3) do platové třídy C3 (nyní AST 4), které jí přiznal Evropský parlament dne 7. srpna 2009 se zpětným účinkem od 1. ledna 2000;

—	zrušit rozhodnutí Evropské komise ze dne 9. listopadu 2015, kterým byla zamítnuta stížnost žalobkyně podaná dne 17. července 2015;

—	uložit Evropské komisi, aby žalobkyni vyplatila rozdíl mezi mzdou, která jí byla vyplacena, a mzdou, která by jí měla být vyplacena v návaznosti na obnovení jejího služebního postupu v platové třídě a platovém stupni, navýšený o úroky z prodlení;

—	uložit Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 145

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 59 25. dubna 2016

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2016/C 145/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie	1
	Soudní dvůr
2016/C 145/02	Rozhodnutí Soudního dvora ze dne 9. března 2016 o úředních svátcích a soudních prázdninách	2

	V Oznámení
	SOUDNÍ ŘÍZENÍ
	Soudní dvůr
2016/C 145/03	Věc C-176/13 P: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 18. února 2016 – Rada Evropské unie v. Bank Mellat, Evropská komise Kasační opravný prostředek — Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Boj proti šíření jaderných zbraní — Omezující opatření přijatá vůči Íránské islámské republice — Zmrazení finančních prostředků íránské banky — Povinnost uvést odůvodnění — Postup při přijímání aktu — Zjevně nesprávné posouzení	4
2016/C 145/04	Věc C-49/14: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 18. února 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado de Primera Instancia de Cartagena – Španělsko) – Finanmadrid EFC SA v. Jesús Vicente Albán Zambrano, María Josefa García Zapata, Jorge Luis Albán Zambrano, Miriam Elisabeth Caicedo Merino Řízení o předběžné otázce — Směrnice 93/13/EHS — Zneužívající klauzule — Řízení o platebním rozkazu — Řízení o nuceném výkonu — Pravomoc vnitrostátního exekučního soudu uplatnit bez návrhu neplatnost zneužívající klauzule — Zásada překážky věci pravomocně rozsouzené — Zásada efektivity — Listina základních práv Evropské unie — Soudní ochrana	5
2016/C 145/05	Věc C-179/14: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 23. února 2016 – Evropská komise v. Maďarsko Nesplnění povinnosti státem — Směrnice 2006/123/ES — Články 14 až 16 — Článek 49 SFEU — Svoboda usazování — Článek 56 SFEU — Volný pohyb služeb — Podmínky pro vydávání daňově zvýhodněných poukazů, které zaměstnavatelé přidělují svým zaměstnancům a které se používají pro účely ubytovacích služeb, volnočasových aktivit nebo stravování — Omezení — Monopol	5
2016/C 145/06	Věc C-292/14: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 25. února 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Symvoulio tis Epikrateias – Řecko) – Elliniko Dimosio v. Stefanos Stroumpoulis a další Řízení o předběžné otázce — Směrnice 80/987/EHS — Sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele — Oblast působnosti — Nesplacené mzdové pohledávky námořníků pracujících na palubě plavidla plujícího pod vlajkou třetího státu — Zaměstnavatel se statutárním sídlem v tomto třetím státě — Pracovní smlouva řídící se právem téhož třetího státu — Úpadek zaměstnavatele prohlášený ve členském státě, v němž má skutečné sídlo — Článek 1 odst. 2 — Příloha bod II část A — Vnitrostátní právní předpisy stanovící záruku nesplacených mzdových pohledávek námořníků pouze v případě jejich opuštění v zahraničí — Úroveň ochrany, která není rovnocenná ochraně stanovené směrnicí 80/987	6
2016/C 145/07	Věc C-299/14: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 25. února 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landessozialgericht Nordrhein-Westfalen – Německo) – Vestische Arbeit Jobcenter Kreis Recklinghausen v. Jovanna García-Nieto, Joel Pena Cuevas, Jovanlis Pena Garcia, Joel Luis Pena Cruz Řízení o předběžné otázce — Volný pohyb osob — Občanství Unie — Rovné zacházení — Směrnice 2004/38/ES — Článek 24 odst. 2 — Dávky sociální pomoci — Nařízení (ES) č. 883/2004 — Články 4 a 70 — Zvláštní nepříspěvkové peněžité dávky — Vyloučení státních příslušníků členského státu po dobu prvních tří měsíců pobytu v hostitelském členském státě	7
2016/C 145/08	Věc C-314/14: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 17. února 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Korkein hallinto-oikeus – Finsko) – Sanoma Media Finland Oy–Nelonen Media v. Viestintävirasto Řízení o předběžné otázce — Směrnice 2010/13/EU — Článek 19 odst. 1 — Oddělení televizní reklamy od pořadů — Rozdělená obrazovka — Článek 23 odst. 1 a 2 — Omezení doby vysílání televizních reklamních šotů na 20 % v průběhu jedné hodiny — Oznámení o sponzorství — Jiné odkazy na sponzora — Černé vteřiny	8
2016/C 145/09	Věc C-429/14: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 17. února 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos Aukščiausiasis Teismas – Litva) – Air Baltic Corporation AS v. Lietuvos Respublikos specialiųjų tyrimų tarnyba Řízení o předběžné otázce — Letecká doprava — Montrealská úmluva — Články 19, 22 a 29 — Odpovědnost leteckého dopravce v případě zpoždění v mezinárodní přepravě cestujících — Přepravní smlouva uzavřená zaměstnavatelem cestujících — Škoda způsobená zpožděním — Škoda vzniklá zaměstnavateli	9
2016/C 145/10	Věc C-446/14 P: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 18. února 2016 – Spolková republika Německo v. Evropská komise Kasační opravný prostředek — Státní podpory — Služby odstraňování těl uhynulých zvířat a jatečního odpadu — Udržování rezervní kapacity pro případ vzniku nákazy zvířat — Rozhodnutí prohlašující podpory za neslučitelné s vnitřním trhem — Služba obecného hospodářského zájmu — Zjevně nesprávné posouzení — Kompenzace týkající se povinnosti veřejné služby — Povinnost uvést odůvodnění	9
2016/C 145/11	Věc C-454/14: Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 25. února 2016 – Evropská komise v. Španělské království Nesplnění povinnosti státem — Životní prostředí — Směrnice 1999/31/ES — Článek 14 — Skládky odpadů — Stávající skládky, které neodpovídají požadavkům — Postup uzavření a následné péče o skládku	10
2016/C 145/12	Věc C-22/15: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 25. února 2016 – Evropská komise v. Nizozemské království Nesplnění povinnosti státem — Daň z přidané hodnoty — Směrnice 2006/112/ES — Osvobození od daně — Článek 132 odst. 1 písm. m) — Poskytování služeb, které úzce souvisejí s provozováním sportu nebo tělesnou výchovou — Osvobození pronajímání přístavišť a míst ke kotvení plavidel od daně přiznané členům sdružení vodních sportů v rámci plachtění nebo volnočasové aktivity, které nelze považovat za sport nebo tělesnou výchovu — Osvobození od daně omezené na členy sdružení vodních sportů, kteří pro své služby nezaměstnávají zaměstnance — Vyloučení — Článek 133 první pododstavec písm. d)	11
2016/C 145/13	Věc C-124/15: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 17. února 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Hamburg – Německo) – Salutas Pharma GmbH v. Hauptzollamt Hannover Řízení o předběžné otázce — Společný celní sazebník — Sazební zařazení zboží — Kombinovaná nomenklatura — Číslo 3004 — Šumivé tablety obsahující 500 mg vápníku — Značně vyšší množství látky na doporučenou denní dávku než doporučený denní příjem k udržení zdraví nebo pohody	12
2016/C 145/14	Věc C-143/15: Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 25. února 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden – Nizozemsko) – G.E. Security BV v. Staatssecretaris van Financiën Řízení o předběžné otázce — Nařízení (EHS) č. 2658/87 — Společný celní sazebník — Kombinovaná nomenklatura — Zařazení zboží — Čísla 8517, 8521, 8531 a 8543 — Zboží nazvané videomultiplexer	12
2016/C 145/15	Věc C-601/15: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 15. února 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Raad van State – Nizozemsko) – J. N. v. Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie Řízení o předběžné otázce — Naléhavé řízení o předběžné otázce — Normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu — Směrnice 2008/115/ES — Oprávněný pobyt — Směrnice 2013/32/EU — Článek 9 — Právo setrvat v členském státě — Směrnice 2013/33/EU — Článek 8 odst. 3 první pododstavec písm. e) — Zajištění — Ochrana národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku — Platnost — Listina základních práv Evropské unie — Články 6 a 52 — Omezení — Proporcionalita	13
2016/C 145/16	Věc C-325/15: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sąd Rejonowy we Wrocławiu (Polsko) dne 1. července 2015 – Z. Ś., Z. M., M. P. v. X w G.	13
2016/C 145/17	Věc C-374/15 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 15. července 2015 společností Harper Hygienics S.A. proti rozsudku Tribunálu vydanému dne 13. května 2015 ve věci T-363/12, Harper Hygienics v. OHIM – Clinique Laboratories (CLEANIC natural beauty)	14
2016/C 145/18	Věc C-16/16 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 11. ledna 2016 Belgickým královstvím proti usnesení Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 27. října 2015 ve věci T-721/14, Belgické království v. Evropská komise	14
2016/C 145/19	Věc C-24/16: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Düsseldorf (Německo) dne 18. ledna 2016 – Nintendo Co. Ltd v. BigBen Interactive GmbH a BigBen Interactive SA	15
2016/C 145/20	Věc C-25/16: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Düsseldorf (Německo) dne 18. ledna 2016 – Nintendo Co. Ltd v. BigBen Interactive GmbH a BigBen Interactive SA	16
2016/C 145/21	Věc C-36/16: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Naczelny Sąd Administracyjny (Polsko) dne 22. ledna 2016 – Minister Finansów v. Posnania Investment SA	17
2016/C 145/22	Věc C-37/16: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Naczelny Sąd Administracyjny (Polsko) dne 22. ledna 2016 – Minister Finansów v. Stowarzyszeniu Artystów Wykonawców Utworów Muzycznych i Słowno-Muzycznych SAWP z siedzibą w Warszawie (SAWP)	17
2016/C 145/23	Věc C-44/16 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 25. ledna 2016 společností Dyson Ltd proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 11. listopadu 2015 ve věci T-544/13, Dyson Ltd v. Evropská komise	18
2016/C 145/24	Věc C-55/16: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Înalta Curte de Casație și Justiție (Rumunsko) dne 1. února 2016 – Evo Bus GmbH v. Direcția Generală Regională a Finanțelor Publice Ploiești – Administrația Județeană a Finanțelor Publice Argeș	19
2016/C 145/25	Věc C-59/16: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) dne 3. února 2016 – The Shirtmakers BV v. jiný účastník řízení: Staatssecretaris van Financiën	20
2016/C 145/26	Věc C-62/16: Žaloba podaná dne 3. února 2016 – Evropská komise v. Rumunsko	20
2016/C 145/27	Věc C-74/16: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado Contencioso-Administrativo no 4 de Madrid (Španělsko) dne 10. února 2016 – Congregación de Escuelas Pías Provincia Betania v. Ayuntamiento de Getafe	21
2016/C 145/28	Věc C-82/16: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Raad voor Vreemdelingenbetwistingen (Belgie) dne 12. února 2016 – K. a další v. Belgische Staat	21
2016/C 145/29	Věc C-90/16: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Upper Tribunal (Tax and Chancery Chamber) (Spojené království) dne 15. února 2016 – English Bridge Union Limited v. Commissioners for Her Majesty's Revenue & Customs	23
2016/C 145/30	Věc C-96/16: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de Primera Instancia no 38 de Barcelona (Španělsko) dne 17. února 2016 – Banco Santander, S.A. v. Mahamadou Demba a Mercedes Godoy Bonet	24
2016/C 145/31	Věc C-98/16: Žaloba podaná dne 17. února 2016 – Evropská komise v. Řecká republika	25
2016/C 145/32	Věc C-127/16 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 26. února 2016 SNCF Mobilités (SNCF) proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 17. prosince 2015 ve věci T-242/12, SNCF v. Komise	25
	Tribunál
2016/C 145/33	Věc T-53/15: Rozsudek Tribunálu ze dne 10. března 2016 – credentis v. OHIM – Aldi Karlslunde (Curodont) Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška slovní ochranné známky Společenství Curodont — Starší národní slovní ochranná známka Eurodont — Relativní důvod pro zamítnutí — Nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009	27
2016/C 145/34	Věc T-160/15: Rozsudek Tribunálu ze dne 10. března 2016 – LG Developpement v. OHIM – Bayerische Motoren Werke (MINICARGO) Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška obrazové ochranné známky Společenství MINICARGO — Starší slovní ochranná známka Společenství MINI — Relativní důvod pro zamítnutí — Nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009	27
2016/C 145/35	Věc T-681/13: Usnesení Tribunálu ze dne 26. února 2016 – Colomer Italy v. OHIM – Farmaca International (INTERCOSMO ESTRO) Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Zpětvzetí přihlášky k zápisu — Nevydání rozhodnutí ve věci samé	28
2016/C 145/36	Věc T-50/16: Žaloba podaná dne 3. února 2016 – Maďarsko v. Komise	29
2016/C 145/37	Věc T-53/16: Žaloba podaná dne 5. února 2016 – Ryanair a Airport Marketing Services v. Komise	30
2016/C 145/38	Věc T-74/16: Žaloba podaná dne 17. února 2016 – POA v. Komise	31
2016/C 145/39	Věc T-89/16 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 26. února 2016 Nicole Clarke, Sigrid Dickmanns a Elisavet Papathanasiou proti rozsudku vydanému dne 15. prosince 2015 Soudem pro veřejnou službu ve spojených věcech F-101/14, F-102/14 a F-103/14, Clarke a další v. EUIPO	32
2016/C 145/40	Věc T-94/16: Žaloba podaná dne 1. března 2016 – Sheridan v. Parlament	33
2016/C 145/41	Věc T-97/16: Žaloba podaná dne 29. února 2016 – Kasztantowicz v. EUIPO – Gbb Group (GEOTEK)	33
2016/C 145/42	Věc T-98/16: Žaloba podaná dne 4. března 2016 – Itálie v. Komise	34
2016/C 145/43	Věc T-101/16: Žaloba podaná dne 8. března 2016 – Klausner Holz Niedersachsen v. Komise	35
	Soud pro veřejnou službu
2016/C 145/44	Věc F-152/15: Usnesení Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 10. března 2016 – Kozak v. Komise Veřejná služba — Otevřené výběrové řízení EPSO/AD/293/14 — Rozhodnutí výběrové komise o nepřipuštění uchazeče ke zkouškám v hodnotícím centru — Žádost o přezkum — Nové rozhodnutí výběrové komise potvrzující její první rozhodnutí — Odůvodněná odpověď ze strany EPSO — Čistě potvrzující akt — Lhůta pro podání žaloby — Zjevná nepřípustnost — Článek 81 jednacího řádu	37
2016/C 145/45	Věc F-5/16: Žaloba podaná dne 24. ledna 2016 – ZZ v. Komise	37
2016/C 145/46	Věc F-6/16: Žaloba podaná dne 29. ledna 2016 – ZZ a další v. ESVČ	38
2016/C 145/47	Věc F-7/16: Žaloba podaná dne 4. února 2016 – ZZ v. Komise	38
2016/C 145/48	Věc F-8/16: Žaloba podaná dne 5. února 2016 – ZZ v. EMA	39
2016/C 145/49	Věc F-9/16: Žaloba podaná dne 17. února 2016 – ZZ a další v. Parlament	40
2016/C 145/50	Věc F-11/16: Žaloba podaná dne 19. února 2016 – ZZ v. Komise	41