14.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 133/1

14.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 133/3

Zpravodaj:

Roman HAKEN

1.1.

Městská agenda EU (1) bude přímo ovlivňovat životy 80 % občanů EU, kteří budou do roku 2050 žít ve městech a městských aglomeracích. V zájmu vypracování nejúčinnějších opatření a jejich přijetí ze strany veřejnosti je třeba, aby organizace občanské společnosti byly v diskusích o městské agendě EU a při jejím provádění rovnocenným partnerem. Díky iniciativě nizozemského předsednictví se města poprvé v historii EU dostávají do centra pozornosti v diskusích o rozvoji. EHSV vyzývá Radu, aby uznala obce v celé jejich rozmanitosti za významného partnera podílejícího se na procesu evropské integrace.

1.2.

EHSV považuje spolupráci v rámci partnerství za efektivní způsob, jak k těmto rozsáhlým a složitým problémům přistupovat. EHSV proto oceňuje zásadu partnerství, která konečně začala být uplatňována při přípravě a provádění programového období 2014–2020 (2).

1.3.

Partnerství je zásadou moderních veřejných služeb, a to jak partnerství vertikální, tak horizontální. EHSV doporučuje zaměřit se na partnerství veřejného a soukromého sektoru jako model financování městských projektů, různé sociální podniky a také na evropské programy založené na partnerství, např. Equal (3), jako na další příklady takové spolupráce. Úkolem veřejné správy na různých úrovních, zejména ve městech, je propojit příslušné partnery v rámci společných projektů a efektivně využít finanční prostředky.

1.4.

Jednou z výzev, která bude stát před městskou agendou, je otázka, jakým způsobem provádět strategie vypracované v rámci tematických partnerství. Při vytváření partnerství a při vypracovávání a provádění strategií je nezbytné použít přístup zdola nahoru. EHSV se proto zasazuje o přístup zdola nahoru, ale tento přístup se odlišuje od přístupu založeného na skupinách odborníků. Je důležité vyjasnit, jakým způsobem budou organizace občanské společnosti spolupracovat se zúčastněnými stranami – jak budou podávat zprávy, jak budou probíhat konzultace atd.

1.5.

Při koncipování nové městské agendy EU nabývají horizontální partnerství stejné důležitosti jako partnerství vertikální (tematická). Ta budou fungovat zejména na místní úrovni ve městech. Jsou důležitá nejen pro strategické myšlení, ale zejména pro zajištění realizace, monitorování a hodnocení. Efektivní provedení doporučení z úrovně EU je nejlépe možné začleněním do strategií místního rozvoje vypracovaných v rámci místních partnerství se znalostí místních poměrů. Jedním z nástrojů, který EHSV za tímto účelem doporučuje, je strategie komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD) (4).

1.6.

V zájmu účinného provádění nové městské agendy EU je nezbytné:

1.7.

EHSV by uvítal upřesnění, jakým způsobem se bude v rámci tematických partnerství přistupovat k problémům a výzvám rozvoje měst. Horizontální partnerství by měla provádět konkrétní opatření v konkrétních městských oblastech. Je tudíž nezbytné zajistit, aby v průběhu konkrétních akcí docházelo ke sdílení osvědčených postupů. Je nezbytné, aby se všechny regiony EU (zejména v jižní a východní Evropě) zapojily stejnou měrou. V rámci městské agendy bude nutné uznávat vztahy mezi velkými a menšími městy a přilehlými/okolními příměstskými oblastmi, které přispívají ke kvalitě života ve městech. Městská agenda by neměla být v rozporu s rozvojem venkovských oblastí, ani by ho neměla omezovat.

1.8.

Celá řada témat je vzájemně provázána a tato témata se do určité míry překrývají. Realizace opatření v rámci jednoho tématu ovlivní jedno nebo několik dalších témat. Je nezbytné zajistit, aby opatření za účelem zlepšení situace v jedné oblasti neměla nepříznivý dopad na jinou oblast. To se týká nejen EU, ale také vnitrostátní úrovně.

1.9.

EHSV navrhuje, aby bylo do městské agendy zařazeno nové téma, a to Městské komunity a zapojení občanů. Města potřebují funkční mechanismus k posílení postavení občanů a skupin občanů, aby byli skutečnými a spolehlivými partnery v diskusích a při provádění rozvojových priorit svých měst, jakož i při realizaci městské agendy. Pouze sebevědomá a silná komunita disponující vysokým sociálním kapitálem bude schopna čelit výzvám, které se začínají objevovat. EHSV je připraven pracovat na konkretizaci této myšlenky.

1.10.

Rovněž je třeba začlenit i takové prvky, jako je např. Agenda OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030 s jejími 17 cíli udržitelného rozvoje, a zejména pak cíl 11 („Jak zajistit bezpečná, odolná a udržitelná města a lidská sídla podporující začlenění“). EHSV přijal stanovisko k tomuto tématu v září 2015 (5). EU nemá stejné pravomoci ve všech oblastech politik, a zejména její pravomoci týkající se sociálních záležitostí se nezdají být dostatečně velké. Je sporné, zda EU může ovlivňovat rozvoj měst v sociální oblasti nebo náležitě posoudit sociální dopady opatření prováděných v jiných oblastech politik. Přestože dopady na životní prostředí lze určit pomocí postupu posuzování vlivů na životní prostředí, posouzení dopadů ze sociálního hlediska stále chybí.

1.11.

EHSV má zájem stát se řádným členem řídící skupiny pro městskou agendu EU a účastnit se partnerství v rámci městské agendy. EHSV zastupuje organizace občanské společnosti ze všech členských států, organizace, které jsou respektovány a mají odborné znalosti a jež mohou přispět k rozvoji měst.

2.1.

V rámci městské agendy se doporučuje vytvářet partnerství o přibližně 15 členech, z nichž 11 členů budou tvořit zástupci veřejné správy (měst, členských států, zástupci Komise). Další členové by mohli být zástupci řídících orgánů evropských strukturálních a investičních fondů, odborníci a nevládní organizace. EHSV lituje, že byl vyzván k předložení připomínek k tomuto tématu teprve poté, co některá partnerství již byla vytvořena.

2.2.

EHSV navrhuje, aby v rámci partnerství existovalo vyváženější zastoupení. Vhodným příkladem spravedlivého zastoupení je program LEADER, kde zástupci veřejné správy mohou tvořit maximálně 50 % členů partnerství. EHSV doporučuje mnohem větší zapojení cílových skupin (obyvatel měst). Je důležité, aby obyvatelé měli větší slovo při utváření budoucí podoby měst. Většinu určených témat nelze řešit bez zapojení nevládních organizací, sociálních partnerů a podniků. Ukázalo se, že za všemi úspěšnými příklady v Evropě stojí především zapojení nevládních složek a efektivní spolupráce veřejného a soukromého sektoru.

2.3.

I když všechna prioritní témata městské agendy jsou pro organizace občanské společnosti důležitá, současně překračují tradiční úlohu spojovanou s občanskou společností. Nevládní organizace, sociální podniky a družstva stále více rozvíjejí svou kapacitu nebo dávají vzniknout novým ekonomickým a organizačním modelům s cílem poskytovat služby veřejného zájmu. Je nezbytné, aby orgány veřejné správy byly schopny na sebe nahlížet z pohledu skupin a organizací pracujících v městských oblastech. EHSV je toho názoru, že zapojení vnitrostátních nebo regionálních sítí či místních organizací s bohatými zkušenostmi v určité oblasti by bylo stejně přínosné jako zapojení evropských sítí.

2.4.

EHSV nemá k dispozici informace o tom, jakým způsobem budou příslušné organizace občanské společnosti určeny a/nebo vybrány. EHVS nabízí svou kapacitu a poznatky o organizované občanské společnosti za účelem výběru zástupců nevládních organizací a sociálních partnerů, kteří se zapojí do tematických partnerství.

3.1.

Každý občan EU má právo být informován o politikách EU, porozumět jim a také je ovlivňovat. EHSV poukazuje na to, že partnerství by neměla být uzavřená. Způsob, jakým budou partnerství komunikovat s vnějším světem, je velmi důležitý. Otevřená veřejná správa, která komunikuje se širokou veřejností a organizacemi zastupujícími zájmy občanů, by měla být klíčovým prvkem rozvoje měst. Protože strategických cílů není možné dosáhnout bez podpory místních občanů a organizací občanské společnosti, je důležité zajistit transparentnost a účinné zapojení zainteresovaných stran do přípravy a provádění městské agendy. Spolupráce s těmi, kteří mají zájem zapojit se, představuje nejlepší způsob, jak zajistit podporu lidí pro výsledky partnerství. EHSV navrhuje oslovit rovněž organizace, které by měly zájem podělit se o své zkušenosti a myšlenky týkající se témat městské agendy a mohly by se některých schůzek partnerství zúčastnit.

3.2.

Je potřeba, aby partnerství využívalo řadu nástrojů ke komunikaci a pro zapojení, aby mohlo sdílet informace, komunikovat a vést konzultace. Zapojení občanů a konzultace s nimi nelze efektivně dosáhnout pouze pomocí jediného nástroje. Metody je třeba kombinovat tak, aby bylo možné oslovit nejrůznější zúčastněné strany, poskytovat různorodé vstupy a umožnit různou míru zapojení. Partnerství by mělo využívat moderní technologie, jako jsou sociální média, a rovněž průzkumy, semináře, pracovní skupiny atd. s cílem získat zpětnou vazbu ohledně své činnosti. EHSV doporučuje, aby k dalšímu (širšímu) zapojení veřejnosti došlo v případě konkrétních otázek jednoznačně vyžadujících širší veřejnou diskusi či poskytnutí zpětné vazby občanům.

3.3.

Partnerství by měla organizovat návštěvy v terénu a setkání s různými zúčastněnými stranami nad rámec omezeného okruhu partnerství. Možnost seznámit se s občanskými iniciativami v praxi a dozvědět se něco o tom, co je omezuje, a o jejich spolupráci s orgány veřejné správy může mít značný vliv na diskuse v rámci partnerství. Pokud městská agenda nebude vycházet ze stávajících postupů, hrozí, že výsledné politiky nezohlední poznatky, které jsou k dispozici.

3.4.

Akční plány by měly být předmětem otevřené konzultace prostřednictvím internetu. Tím by se zajistilo, že se všechny příslušné zúčastněné strany mohou vyjádřit k jejich obsahu a současně by byly zohledněny všechny zájmy.

4.1.1.

Pracovní místa a dovednosti v místní ekonomice – organizace občanské společnosti plní řadu funkcí, například jako zaměstnavatelé, pedagogové nebo školitelé, což je pro tvorbu nových pracovních míst relevantní. EHSV doporučuje konzultovat organizace zastupující malé a střední podniky, jako je sdružení Eurochambres, a dále úřady práce a vzdělávací a školicí instituce. Městská agenda musí nalézt odpověď na otázku, jakým způsobem budou města provádět průzkum skutečných potřeb odborných znalostí ve své oblasti. Organizace občanské společnosti musí být o těchto potřebách informovány a musí vzniknout spolupráce s cílem podpořit vzdělávání, celoživotní učení a školení, které zabezpečí dovednosti chybějící na trhu práce.

4.1.2.

Chudoba ve městech – organizace občanské společnosti zajišťují většinu programů, jejichž cílem je předcházet chudobě ve městech a bojovat proti ní. EHSV navrhuje zapojit organizace, jako je Evropská síť proti chudobě. Pokud jde o toto téma, jsme si vědomi toho, že je třeba věnovat pozornost: a) předměstím a marginalizaci, b) ghettům, c) znevýhodněným městským čtvrtím, d) dětem v zařízeních ústavní péče a přechodu z ústavních služeb na služby poskytované rodinou a komunitou a e) stárnutí obyvatelstva a zranitelnosti starých lidí.

4.1.3.

Bydlení – organizace občanské společnosti hrají důležitou úlohu při zastupování vlastníků i uživatelů a pracují s oběma stranami v zájmu zajištění vysoce kvalitního, udržitelného bydlení definovaného v Chartě OSN o udržitelném bydlení. EHSV doporučuje oslovit organizace, jako je Mezinárodní unie nájemníků, sdružení vlastníků bytů a domů, stavební družstva, a dále architekty nebo urbanisty. Toto téma je spojeno se závažnými otázkami: a) městského plánování, b) sociálního bydlení a c) přesunu obyvatel do příměstských oblastí za účelem nalezení kvalitnějšího bydlení.

4.1.4.

Začleňování migrantů a uprchlíků – je nutné řešit nejen krátkodobé problémy (uspokojení základních potřeb), ale také – jakmile se migranti usadí – jejich začlenění do společnosti EU: pomáhat se vzděláním, získáním práce atd., sdílet s nimi hodnoty a tradice EU a začlenit tyto hodnoty a tradice do jejich života při současném respektování jejich původní kultury. Rozhodující úlohu hrají kromě státu i organizace občanské společnosti, např. církve, sociální organizace, vzdělávací a školicí organizace, dětské a rodičovské skupiny a další. EHSV doporučuje konzultovat organizace Solidar nebo Lumos a další. Je třeba řešit otázky týkající se nezletilých osob bez doprovodu, což je obzvláště zranitelná skupina vyžadující zvláštní pozornost.

4.1.5.

Udržitelné využívání půdy a přírodní řešení – cíl městské agendy je úzce spjat se změnou postojů a životního stylu lidí. Změny ve městech musí respektovat životní prostředí a rozhodující úlohu v této věci bude mít účast organizací občanské společnosti, jako jsou zástupci vlastníků půdy, sdružení malých a středních podniků a komunitní organizace, které se zasazují o zlepšení života v městských čtvrtích. EHSV doporučuje zapojení například „Friends of the Earth Europe“ nebo ELARD. EHSV považuje následující oblasti za důležité: a) prostorové (vertikální) plánování a b) problémy příměstských oblastí, které dodávají produkty (potraviny, čistou vodu), ale také základní služby ekosystému, které zlepšují kvalitu života obyvatel měst.

4.2.1.

Oběhové hospodářství – v zájmu vytvoření skutečně efektivního oběhového hospodářství je důležité změnit názor lidí na odpad a ukázat jej jako možný zdroj. Působení ekologických organizací a vzdělávacích institucí v oblasti předávání poznatků a informací je zásadní. Hlavními subjekty, které budou zkoušet a uplatňovat nové přístupy ve městech, budou výzkumná a inovační centra a sdružení malých a středních podniků působících v této oblasti. EHSV doporučuje oslovit například síť REVES, aby se účastnila diskusí.

4.3.1.

Přizpůsobování se změně klimatu – klíčovou roli v této oblasti hrají společnosti zabývající se vyspělými technologiemi, výzkumné ústavy a vysoké školy. Rovněž je nezbytné o této oblasti poskytovat poznatky a informace běžným občanům, neboť se tak podpoří jejich zapojení a přijetí příslušných předpisů z jejich strany. EHSV navrhuje konzultovat např. s organizacemi sdruženými v Green 10.

4.3.2.

Transformace energetiky – strukturální změny v energetických systémech, jako je zásadní přechod na obnovitelné zdroje energie a větší energetická účinnost, lze provést pouze tehdy, budou-li plně zapojeni partneři z příslušných podniků a budou-li je občané podporovat. V této oblasti je aktivní například hnutí Greenpeace.

4.3.3.

Městská mobilita – v oblasti udržitelné městské mobility nelze dosáhnout zásadního pokroku, dokud lidé sami nebudou ochotni využívat jiné způsoby dopravy než dosud. Proto EHSV navrhuje zapojit organizace jako CEEP (Evropské středisko podniků s veřejnou účastí a podniků obecného ekonomického zájmu), BusinessEurope, ETF (Evropská federace pracovníků v dopravě), Polis (síť evropských měst a regionů vyvíjející inovační technologie a opatření pro místní dopravu), Evropská federace cyklistů a IPR Praha (Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy). Máme rovněž za to, že v rámci tohoto tématu jsou důležité také integrované přístupy, jako jsou plány udržitelné městské mobility (SUMP), a proto považujeme městskou mobilitu za jeden z faktorů umožňujících ekonomický rozvoj, zlepšení stavu životního prostředí a přechod na jiné zdroje energie ve městech. EHSV zdůrazňuje význam konkrétních finančních nástrojů EU pro městskou mobilitu, což je oblast, která vyžaduje vysoké kapitálové investice.

4.3.4.

Kvalita ovzduší – zásadní význam má spolupráce podniků, zdravotnických organizací, ekologických nevládních organizací, vysokých škol, výzkumných ústavů a dalších. V rámci partnerství by měly být zapojeny organizace, jako je CAN (Climate Action Network Europe).

4.4.1.

Přechod k digitální ekonomice – digitalizace společnosti představuje změnu paradigmatu. Cílem tohoto přechodu je poskytovat občanům lepší služby a vytvářet podnikatelské příležitosti. Takovým příkladem je v inteligentních městech model trojité a čtverné šroubovice, jenž umožňuje spolupráci zainteresovaných stran z oblasti řízení města, dále vysokých škol, podniků a občanské společnosti v rámci společných projektů. Tento model by se měl v Evropě rozšířit. V rámci tohoto okruhu se zabýváme těmito otázkami: a) předvídatelné územní plánování ve všech územních samosprávných celcích a b) využití sociálních sítí a internetu pro komunikaci mezi územními samosprávnými celky a občany. Do partnerství by měly být rovněž zapojeny organizace, jako je Transparency International.

4.5.1.

Možnosti měst realizovat inovativní přístupy jsou značné. Mohou se stát prvními vlaštovkami, a to nikoli pouze v oblasti zadávání veřejných zakázek. Je však důležité spolupracovat s podnikatelskými inovačními centry a centry na podporu podnikání a organizacemi občanské společnosti v EU, jako je např. CEE Bankwatch Network. Na tomto místě EHSV zdůrazňuje význam: a) využití zadávání veřejných zakázek jako příspěvku pro místní sociální ekonomiku a b) konkrétních metod, jak motivovat města, aby namísto nejlevnějších řešení volila inovativní zadávání veřejných zakázek.

4.6.

Města jsou součástí komplexních systémů, kde širší příměstské oblasti poskytují nezbytnou podporu a zdroje, které umožňují, aby města fungovala a prosperovala. Je nezbytné zapojit partnery z příměstských oblastí, včetně místních akčních skupin (MAS), aby bylo možné vytvořit cenné vazby mezi městskými a venkovskými oblastmi, zejména pokud jde o žádoucí partnerství městských a venkovských oblastí. Při plánování svého rozvoje musí města vzít v úvahu stávající strategie, jako jsou makroregionální strategie a příslušné mikroregionální rozvojové strategie.

14.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 133/9

Zpravodaj:

Seamus BOLAND

Spoluzpravodajka:

Marjolijn BULK

1.1.

podporuje záměr nizozemského předsednictví Rady zabývat se prostřednictvím integrovaných přístupů a ve spolupráci s příslušnými veřejnými a soukromými subjekty chudobou a sociálním vyloučením. EHSV se ovšem rovněž domnívá, že by měly mít členské státy ku pomoci společný evropský rámec, o nějž by se tyto přístupy opíraly a který by usnadnil výměnu a šíření osvědčených postupů v oblasti boje proti chudobě a rostoucím nerovnostem, které jsou nejen velkým problémem samy o sobě, jelikož znamenají nedostatek sociální spravedlnosti, ale navíc poškozují výkonnost hospodářství, hospodářský růst a sociální soudržnost;

1.2.

podporuje snahy nizozemského předsednictví Rady prosadit vzájemné hodnocení mnohaúrovňových osvědčených postupů v boji proti chudobě, zdůrazňuje však, že obce a další subjekty, které tyto postupy používají, by měly mít oporu v promyšlených vnitrostátních strategiích;

1.3.

naléhavě žádá Radu EU, aby potvrdila závazek, který byl učiněn ve strategii Evropa 2020, tj. snížit do roku 2020 počet lidí žijících pod hranicí chudoby alespoň o 20 milionů;

1.4.

doporučuje, aby při tom Rada zohlednila cíle udržitelného rozvoje tak, jak byly vymezeny v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030, a aby tuto agendu provázala se strategií Evropa 2020;

1.5.

je přesvědčen o tom, že řídící struktury na úrovni Rady by měly být vyváženější, a vyzývá k posílení spolupráce mezi Radou ECOFIN a Radou EPSCO;

1.6.

domnívá se, že v průběhu evropského semestru by měly mít cíle v oblasti zaměstnanosti a sociální cíle stejnou váhu jako makroekonomické aspekty;

1.7.

doporučuje, aby byl v rámci evropského semestru plně zohledněn cíl snížení chudoby, který byl stanoven ve strategii Evropa 2020, a aby se tato otázka systematicky řešila během celého procesu – od vypracování roční analýzy růstu přes národní programy reforem až po formulování doporučení pro jednotlivé země, a to prostřednictvím 1) specifických opatření ke snižování chudoby, 2) porovnatelných ukazatelů míry chudoby a účinnosti politiky a 3) povinného posuzování sociálního dopadu všech plánovaných reforem navržených v národních programech reforem a doporučeních pro jednotlivé země;

1.8.

zejména s ohledem na boj proti chudobě žádá, aby se změnilo zaměření hospodářských politik v EU, jež jsou i nadále soustředěny pouze na úsporná opatření;

1.9.

naléhavě žádá členské státy, aby zavedly své vlastní integrované vnitrostátní strategie v oblasti boje proti chudobě a aby se při tom řídily doporučením Komise o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce (1), které je díky kombinaci tří pilířů (1. vhodná podpora příjmu, 2. inkluzivní trhy práce a 3. přístup ke kvalitním službám) všeobecně považováno za nejucelenější a nejúčinnější strategii pro odstranění chudoby a sociálního vyloučení;

1.10.

upozorňuje na to, že ve všech členských státech existuje vysoká míra dětské chudoby a že je nutné urychleně provést doporučení Komise s názvem Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění (2), které je součástí balíčku týkajícího se sociálních investic z roku 2013 a má velmi podobnou strukturu jako doporučení o aktivním začleňování, neboť obsahuje podobné tři pilíře – 1. přístup k přiměřeným zdrojům, 2. přístup k cenově dostupným kvalitním službám a 3. právo dětí účastnit se společenského života;

1.11.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad rostoucí mírou chudoby pracujících, která si žádá kritický přezkum nedávných reformních opatření přijatých za účelem posílení zaměstnanosti prostřednictvím liberalizace pracovněprávních vztahů;

1.12.

důrazně vybízí Komisi, aby zahájila samostatný postup s cílem zdokonalit statistiky EU a členských států v oblasti chudoby a nerovnosti, jehož výsledkem by měl být propracovanější soubor společných ukazatelů poskytující relevantní údaje pro vnitrostátní a unijní opatření, včetně opatření souvisejících s cíli udržitelného rozvoje a evropským semestrem;

1.13.

opakuje svůj návrh, aby byl na úrovni EU zaveden přiměřený minimální příjem;

1.14.

žádá Komisi, aby na úrovni EU prosazovala opatření, jejichž cílem bude předcházet a bojovat proti nadměrnému zadlužení a zejména proti nezodpovědnému poskytování úvěrů a lichvě;

1.15.

vyzývá Komisi, aby neprodleně navrhla nové pokyny pro konzultování subjektů v sociální oblasti, díky nimž budou tyto subjekty moci strukturovaným způsobem přispívat k evropskému semestru ve všech fázích tohoto procesu – tj. během koncipování, realizace a vyhodnocování;

1.16.

naléhavě žádá členské státy, aby lépe využívaly finanční prostředky EU, jež jsou k dispozici na podporu sociálního začleňování, a vyzývá Komisi, aby se co nejdříve obrátila na členské státy a příslušné subjekty s cílem zjistit, zda je skutečně plněno rozhodnutí vyčlenit 20 % prostředků z Evropského sociálního fondu (ESF) na podporu sociálního začleňování a boj proti chudobě;

1.17.

důrazně vybízí Komisi, aby do avizovaného „evropského pilíře sociálních práv“ zahrnula zásady pro účinnější a spolehlivější sociální standardy a systémy a aby z boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení učinila jednu z hlavních složek tohoto pilíře.

2.1.

Nizozemské předsednictví Rady zdůrazňuje, že je nutné zvrátit trend nárůstu chudoby v EU. Za tímto účelem hodlá podporovat výměnu osvědčených postupů, zejména co se týče integrovaných přístupů a spolupráce mezi příslušnými (veřejnými a soukromými) subjekty.

2.2.

Ačkoli EHSV ve svých stanoviscích pojednávajících o boji proti chudobě zaujímá spíše přístup „shora dolů“, jelikož je přesvědčen o tom, že problém chudoby musejí řešit rozhodující činitelé (orgány EU a vlády jednotlivých členských států), vítá záměr předsednictví uspořádat vzájemné hodnocení s cílem posoudit přístupy „zdola nahoru“, tzn. příklady přístupů založených na partnerství, jež členské státy v boji proti chudobě využívají a v jejichž rámci jsou zapojovány různé subjekty, včetně veřejného sektoru, sociálních partnerů, místních a neziskových organizací a sociální ekonomiky.

2.3.

EHSV tedy naprosto souhlasí s tím, že boj proti chudobě vyžaduje mnohostranný přístup a že by všechny subjekty měly přispět k co největšímu snížení chudoby. Osvědčené postupy, jež jsou v tomto stanovisku uvedeny, pocházejí od různých evropských subjektů (3).

3.1.

Závažné hospodářské a finanční krize, které postupně propukaly od roku 2008, sice přispěly k nárůstu nestability a chudoby v Evropské unii, systémy sociální ochrany však ve většině členských států pomohly zmírnit důsledky těchto krizí. Finanční krize z roku 2011 ale tento vývoj zvrátila a v souvislosti s úspornými rozpočtovými opatřeními začaly být omezovány sociální výdaje, což tuto situaci zhoršilo. I Evropská komise dnes připouští, že cíle v oblasti snížení chudoby nebude možné dosáhnout. EHSV se proto domnívá, že zejména z tohoto důvodu je naléhavě nutné změnit zaměření hospodářské politiky EU, jež je i nadále soustředěna pouze na úsporná opatření.

3.2.

Bez sociální ochrany by v chudobě žila téměř polovina Evropanů. Tři základní funkce sociální politiky, jimiž jsou automatická stabilizace, sociální ochrana a sociální investice, však oslabila rozpočtová omezení, která byla v poslední době učiněna za účelem překonání krize. To se musí změnit.

3.3.

EHSV je si rovněž vědom toho, že chudoba je neoddělitelně spjata se špatným zdravotním stavem, a proto je třeba se na boj proti chudobě přednostně zaměřit. Je přesvědčivě prokázáno, že oblasti s větším podílem osob žijících v chudobě se potýkají také s horším zdravotním stavem než oblasti bohatší (4). V některých částech Spojeného království bylo například zjištěno, že muži z méně bohatých oblastí umírají o jedenáct a ženy o sedm let dříve než jejich zámožnější krajané (5).

3.4.

EHSV je přesvědčen o tom, že strategie Evropa 2020 by měla být mnohem lépe provázána s evropským semestrem. Cíl týkající se snížení chudoby musí zůstat základní složkou této strategie a členské státy by měly dát najevo mnohem vyšší ambice. Součet jednotlivých 28 závazků ohledně snížení chudoby neodpovídá společnému cíli EU, tj. vymanit do roku 2020 v EU z chudoby alespoň 20 milionů lidí.

3.5.

Snižování chudoby náleží primárně do kompetence členských států. Ty by mohly zlepšit svou situaci tím, že si budou vyměňovat osvědčené postupy s ostatními zeměmi, včetně integrovaných přístupů a spolupráce mezi příslušnými (veřejnými a soukromými) subjekty v oblasti boje proti chudobě. Rada by měla členské státy vyzvat, aby vypracovaly integrované strategie, jež jsou ke snížení chudoby nezbytné.

3.6.

Narůstá především chudoba pracujících. Komise by měla vyhodnotit, jaký dopad mají na rostoucí míru chudoby pracujících nedávná reformní opatření přijatá za účelem posílení zaměstnanosti prostřednictvím liberalizace pracovněprávních vztahů.

3.7.

V průběhu celého legislativního procesu by mělo hrát důležitou roli posuzování sociálního dopadu, aby byl lépe zohledněn mnohovrstevný charakter chudoby a sociálního vyloučení (jež nezahrnují pouze materiální chudobu, ale i jiné formy sociálního a ekonomického znevýhodnění, jako je nerovný přístup ke vzdělávání, k pracovním příležitostem, bydlení, zdravotní péči a účasti na společenském životě).

3.8.

Chudoba je rovněž celosvětový problém. Orgány EU a jednotlivé členské státy by měly zohlednit cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje (6), které byly přijaty v roce 2015 (především cíl č. 1: vymýtit chudobu ve všech jejích formách a všude ve světě), a měly by je začlenit do svých strategií. Je třeba provázat strategii Evropa 2020 s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 (7).

3.9.

EHSV je známo, že Komise v dohledné době hodlá vytvořit „evropský pilíř sociálních práv“, v němž bude dle Komise hrát důležitou roli koncepce sbližování členských států v sociálních záležitostech směrem k vyšší úrovni. EHSV Komisi vybízí, aby do tohoto pilíře zahrnula zásady pro účinnější a spolehlivější sociální standardy a systémy (8) (konkrétněji vysoké sociální standardy pro odpovídající podporu příjmu po celý život, inkluzivní trhy práce a nediskriminační přístup ke kvalitním a cenově dostupným službám pro všechny) a aby tak z boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení učinila jednu z hlavních složek tohoto pilíře.

4.1.

Evropská komise sehrála velmi aktivní úlohu tím, že navrhla komplexní doporučení, jež byla shledána jako nesmírně užitečná pro boj proti chudobě. Platí to zejména o doporučení o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce a o doporučení s názvem Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění. Jestliže chce Rada v boji proti chudobě prosadit „integrovaný přístup“, měla by v prvé řadě členským státům připomenout, že se těmito doporučeními musejí aktivně řídit.

4.2.

Další přínosnou iniciativou Komise je balíček týkající se sociálních investic (9) z roku 2013. EHSV již Komisi vyzval k tomu, aby realizovala ambiciózní a rozsáhlý program v oblasti sociálních investic a prosazovala jej ve všech fázích evropského semestru (10). Činit sociální investice mimo jiné znamená uskutečňovat takovou politiku, která jednotlivce a rodiny připravuje na to, aby byli s to reagovat na nová sociální rizika, jež s sebou nese soutěživá znalostní společnost, a to tak, že již od raného dětství investuje do lidského kapitálu a neomezuje se pouze na „nápravu“ škod po hospodářských nebo politických krizích (11). I přes své výhody však zatím není přístup založený na sociálních investicích uplatňován ve všech členských státech. Jestliže chce Rada shromáždit osvědčené postupy v boji proti chudobě, měla by rozhodně posoudit výsledky, jichž bylo doposud dosaženo v oblasti sociálních investic, a měla by tento druh iniciativy podpořit (12).

4.3.

Systémy minimálního příjmu, které existují v některých členských státech, k vyřešení problému chudoby nestačí (13). I když byly tyto systémy od roku 2010 v některých zemích zreformovány (mimo jiné v Rakousku, Německu, Španělsku a Portugalsku), popřípadě byla tato reforma avizována nebo se nachází ve zkušební fázi (například v Řecku a Itálii), není to postačující. EHSV vyzval k tomu, aby byla přijata evropská opatření na podporu přiměřeného minimálního příjmu v Evropě (14) a aby se investovalo do univerzálních, komplexních a odpovídajících systémů sociální ochrany, které mohou zamezit hrozbě chudoby po celý život (15). Rada by měla všechna tato opatření podpořit.

4.4.

Na druhé straně je nevázané a nezodpovědné poskytování spotřebitelských úvěrů a málo pečlivé posuzování finanční schopnosti domácností v poslední době (vyznačující se krizí a úspornými opatřeními) příčinou spirálového růstu nadměrného zadlužení, které již zasahuje přibližně 70 % dlužníků v Evropě žijících pod prahem přežití, i když jsou někteří z nich zaměstnáni. Jejich platy totiž nestačí ke splácení dluhu. Tato situace si žádá zavedení přísných opatření omezujících poskytování spotřebitelských úvěrů, zejména zprostředkovateli a nefinančními institucemi, jež nerespektují předpisy a podněcují k braní úvěrů za lichvářské úroky.

5.1.

V důsledku krize eura byly provedeny rozsáhlé změny v evropské správě ekonomických záležitostí. Hlavní důraz byl položen na makroekonomickou stabilitu a na „reformy podporující růst“. Správě sociálních záležitostí zatím nebyla věnována dostatečná pozornost. Hospodářská politika by však měla přihlížet k tomu, jaký dopad bude mít na kvalitní pracovní místa a sociální soudržnost. Kromě toho – jelikož by HMU prospělo mít sociální rozměr – by měly být vyváženější řídící struktury na úrovni Rady a měla by být posílena spolupráce mezi Radou ECOFIN a Radou EPSCO.

5.2.

Výbor pro zaměstnanost a Výbor pro sociální ochranu by měly i nadále hrát aktivní úlohu při hodnocení vnitrostátních reforem v rámci evropského procesu, měly by však postupně začít konzultovat příslušné evropské subjekty na úrovni EU.

5.3.

Složený ukazatel chudoby, který byl použit ve strategii Evropa 2020, je založen na třech dílčích ukazatelích: 1. počet osob ohrožených chudobou, 2. počet osob trpících vážným hmotným nedostatkem a 3. počet osob žijících v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce. V rámci této strategie si mají členské státy stanovit své vlastní vnitrostátní cíle, jimiž přispějí ke splnění celkového cíle, přičemž mají vycházet z těchto tří dílčích ukazatelů a ze svých priorit a podmínek. EHSV se nicméně domnívá, že v důsledku toho, že si členské státy mohly z uvedených tří ukazatelů vybrat, což vedlo k odlišnostem ve vnitrostátních přístupech, může být nutné formulovat nová doporučení.

5.4.

Z hodnocení národních programů reforem pro rok 2015, které provedla Evropská síť proti chudobě (EAPN), vyplývá, že v 88 % případů chudoba nebyla zmíněna mezi hlavními prioritami a že snížení chudoby nefigurovalo v žádném z doporučení pro jednotlivé země na rok 2015 (16). EAPN proto navrhla, aby byl evropský semestr více zaměřen na sociální otázky, a to roční analýzou růstu počínaje a doporučeními pro všechny země ohledně snížení chudoby konče (17). EHSV s tímto návrhem souhlasí a doporučuje, aby byly do přípravy, provádění a zveřejňování národních programů reforem zapojeny vnitrostátní subjekty. Obecněji vzato by pak měly být v rámci evropského semestru zveřejňovány výsledky konzultací příslušných subjektů na evropské a na vnitrostátní úrovni, aby se mohly členské státy od sebe navzájem učit.

5.5.

Komise by měla zahájit samostatný postup s cílem zdokonalit statistiky EU a členských států v oblasti chudoby a nerovnosti, aby zlepšila sledování tohoto komplexního společenského problému. Tento proces by měl vést k přesnějšímu souboru společných ukazatelů, který by poskytoval relevantní údaje pro vnitrostátní a unijní opatření, včetně opatření souvisejících s cíli udržitelného rozvoje a evropským semestrem.

5.6.

Posouzení sociálního dopadu slouží k odhalování rizik souvisejících s chudobou v opatřeních v řadě relevantních oblastí reforem, jakými jsou fiskální konsolidace, řízení veřejného dluhu, zdanění, trh práce, regulace finančních trhů, poskytování veřejných služeb a veřejné investice. Včasná posouzení sociálního dopadu by měla být prováděna zejména v rámci evropského semestru, a to v úzké spolupráci se sociálními partnery, občanskou společností a příslušnými odborníky v členských státech a na úrovni EU.

5.7.

V rámci evropského semestru by měl být plně zohledněn cíl snížení chudoby, který byl stanoven ve strategii Evropa 2020, a tato otázka by se měla systematicky řešit během celého procesu, a to prostřednictvím 1) specifických opatření ke snižování chudoby, 2) porovnatelných ukazatelů míry chudoby a účinnosti politiky a 3) povinného posuzování sociálního dopadu všech plánovaných reforem navržených v národních programech reforem a doporučeních pro jednotlivé země.

5.8.

Členské státy by měly navrhnout a realizovat komplexní a integrované vnitrostátní strategie pro boj proti chudobě, sociálnímu vyloučení a diskriminaci. Tyto strategie by měly zahrnovat tyto prvky: odpovídající podpora příjmu, inkluzivní trhy práce, kvalitní pracovní místa, rovný přístup k cenově dostupným a kvalitním službám, lepší využívání strukturálních fondů EU, ekonomická a sociální integrace migrantů, potírání diskriminace a spolupráce se sociálními partnery a příslušnými nevládními subjekty.

5.9.

Kromě toho je potřeba bojovat proti nadměrnému zadlužení přijetím odpovědných postupů v těchto oblastech: poskytování úvěrů (přísné předpisy pro zprostředkovatele a vydávání kreditních karet, zákaz agresivní reklamy, zákaz lichvy, zákaz exekuce obydlí a jiných základních statků), posílení mediace v řešení sporů, pomoc předluženým osobám (druhá šance – „politika nového začátku“) a rovněž informování, vzdělávání a prevence v oblasti nadměrného zadlužení.

5.10.

Členské státy musejí využívat strukturální fondy EU na podporu sociálního začlenění všech. Komise by se měla především co nejdříve obrátit na členské státy a příslušné subjekty s cílem zjistit, zda je plněno rozhodnutí Rady vyčlenit 20 % prostředků z Evropského sociálního fondu (ESF) na podporu sociálního začleňování a boj proti chudobě (18).

6.1.

Jedna ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020, Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, byla vytvořena jakožto zastřešující rámec, který pokrývá celou řadu politik, jež mají napomoci k dosažení evropského cíle v oblasti snížení chudoby (19). Měla být základnou pro společné úsilí národních vlád, orgánů EU a hlavních zúčastněných subjektů v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, zatím však sloužila jen jako platforma pro diskusi a nepřinesla žádné konkrétní výsledky, pokud jde o dosažení cíle v oblasti snížení chudoby. Rada a Komise by se měly zamyslet nad tím, jak tuto platformu posílit tak, aby mohla podporovat osvědčené postupy v boji proti chudobě, a jak zajistit, aby byla přímo propojena s hlavními procesy EU, tj. s evropským semestrem a strategií Evropa 2020.

6.2.

EHSV připomíná 16. bod odůvodnění dřívějších integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost, v němž bylo výslovně uvedeno, že strategie Evropa 2020 „by se podle potřeby měla provádět, monitorovat a vyhodnocovat ve spolupráci se všemi celostátními, regionálními i místními orgány, měla by intenzivně zapojovat parlamenty, jakož i sociální partnery a zástupce občanské společnosti“ (20). Tento výňatek jasně ukazuje, že je nutné zlepšit způsob, jakým jsou během koncipování, realizace a vyhodnocování evropského semestru zapojovány evropské a vnitrostátní subjekty.

6.3.

Na neuspokojivé zapojení orgánů EU a příslušných (veřejných a soukromých) subjektů, například sociálních partnerů, nevládních organizací atd., do koncipování a realizace evropského semestru upozorňuje hodnocení, které provedla EAPN. Aby byla občanská společnost skutečně zapojena do všech fází evropského semestru, musí Komise neprodleně navrhnout nové pokyny pro účast příslušných subjektů a musí sledovat pokrok ve zprávách týkajících se jednotlivých zemí a v dalších monitorovacích dokumentech.

6.4.

Stejně tak je nutné navázat dialog s lidmi zakoušejícími chudobu s cílem vyslechnout, co mají na srdci, a zamezit rozsáhlé ztrátě důvěry v EU, obzvláště mezi mladými lidmi. Vhodným příkladem jsou každoroční setkání lidí, kteří mají s chudobou bezprostřední zkušenost, pořádaná EAPN. EHSV vyzývá Komisi, aby zajistila, že budou tato setkání i nadále finančně podporována a že budou zahrnuta do procesu konzultace ohledně pokroku při naplňování cíle v oblasti snížení chudoby v rámci evropského semestru. Mimoto by se tato setkání měla uskutečňovat i na vnitrostátní úrovni.

7.1.

EHSV schvaluje záměr nizozemského předsednictví uspořádat vzájemné hodnocení mnohaúrovňových osvědčených postupů v boji proti chudobě, upozorňuje však na to, že obce nemohou být jedinými subjekty, po nichž se bude poskytnutí těchto příkladů požadovat. EHSV se domnívá, že regionální a místní iniciativy nemohou zastoupit odpovědnost a záruky na centrální úrovni. Vlády a veřejné a soukromé subjekty musejí systematicky a strukturovaně spolupracovat, chtějí-li docílit snížení chudoby.

7.2.

EHSV by rád poukázal na to, že například v Nizozemsku byla na obce přesunuta řada úkolů v sociální oblasti. Soustředění mnoha různých úkolů na místní úrovni může být efektivní z nákladového hlediska a může umožnit nalezení individuálních řešení, jež odpovídají potřebám daných subjektů, avšak – jak bylo uvedeno v doporučení pro Nizozemsko – může zde dojít k omezení dostupných finančních prostředků, čemuž je třeba zabránit. Decentralizace iniciativ není slučitelná se snižováním rozpočtů obcí.

7.3.

EHSV se tudíž domnívá, že ačkoliv na regionální a místní úrovni nepochybně existují osvědčené postupy, neměly by a nesmějí být izolované. Je nutné, aby je podpořily vnitrostátní strategie.

7.4.

EHSV má rovněž za to, že při výběru osvědčených postupů, které je třeba propagovat, se musí klást důraz na fakticky podložené přístupy (například na tyto otázky: 1. funguje tato iniciativa v praxi? 2. dá se uplatnit jinde?) a na pobízení k navazování kontaktů mezi příslušnými subjekty. Mimoto je nutné vytvořit vhodný rámec pro výměnu osvědčených postupů.

7.5.

Tyto postupy ukazují, že je nutné uplatňovat v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení účinnou sociální politiku, přeorganizovat sociální služby, přezkoumat postupy subjektů vykonávajících sociální práci tak, aby odpovídaly potřebám lidí žijících v chudobě, pobízet sociální subjekty k tomu, aby své odborné zkušenosti využívaly při koncipování sociální politiky, a v neposlední řadě poskytnout práva těm, kdo napomáhají začlenění a sociálnímu rozvoji lidí žijících v chudobě.

14.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 133/17

Zpravodaj:

Daniel MAREELS

1.1.

Vzhledem k tomu, že oživení hospodářství v Evropě je pomalé a nestabilní a úroveň investic je nízká, je prioritní využít všechny zdroje na zdravé a stabilní hospodářské oživení v jednotnějším prostředí. EHSV se domnívá, že unie kapitálových trhů k tomu může přispět, a proto vítá akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů.

1.2.

Výbor souhlasí s cíli akčního plánu. Je důležité mobilizovat kapitál v Evropě a nasměrovat jej ke všem podnikům, infrastruktuře a udržitelným a dlouhodobým projektům, s pozitivními důsledky pro pracovní místa. Investoři by měli být lépe chráněni a je třeba jim poskytnout více příležitostí.

1.3.

Rozšíření a diverzifikace zdrojů financování jsou klíčovými prvky pro více investic, růst a tvorbu pracovních míst. To by mělo být provedeno v rámci jednotného kapitálového trhu. Výbor se domnívá, že prioritou musí být maximální harmonizace a jednotnost pravidel. Z tohoto důvodu je nutné, aby všechny členské státy zavedly a prováděly různá opatření akčního plánu stejným způsobem a dohlížely na jejich provádění.

1.4.

Podle názoru Výboru bude úspěch unie kapitálových trhů záviset na sjednocení toho aktuálně nejlepšího s maximem nových příležitostí. Prvořadé by měly být jednoduchý, vhodný a diverzifikovaný přístup k financování, rovnoměrnější přidělování kapitálu a snížení kapitálových nákladů. Je nezbytné zajistit záruky, pokud jde o mezinárodní konkurenceschopnost a přitažlivost.

1.5.

Bankovní financování bude hrát podstatnou úlohu při financování evropského hospodářství. Banky hrají důležitou úlohu nejen jako poskytovatelé úvěrů, ale také jako zprostředkovatelé na kapitálových trzích. Výbor se domnívá, že je třeba dále prozkoumat určité nové trhy, mimo jiné i pro nesplácené úvěry, protože růst úvěrů může být výhodný zejména pro malé a střední podniky.

1.6.

Výbor považuje za zásadní otázku financování malých a středních podniků, zejména mikropodniků a malých podniků, které jsou hybnou silou evropského hospodářství a jsou velmi významné z hlediska pracovních příležitostí. Má však vážné obavy ohledně významu a účinnosti unie kapitálových trhů pro malé a střední podniky.

1.6.1.

Pro mikropodniky a malé podniky je přístup na kapitálové trhy zpravidla nedosažitelný. Zejména malé a střední podniky, a zejména mikropodniky a malé podniky, musí mít možnost rozhodnout se pro ty finanční kanály, které jsou pro ně nejvhodnější. Za tímto účelem je třeba zajistit co nejširší škálu struktur financování a možností a co nejširší možnou diverzifikaci finančního ekosystému.

1.6.2.

Pokud jde o tradiční způsoby bankovního financování, které by měly být ještě více podporovány, zejména záruky, je třeba podotknout, že se vyznačují národními specifiky. Osvědčené struktury nesmí být unií kapitálových trhů zpochybňovány. Je nutné, aby regulace finančních trhů v budoucnu lépe zohledňovala osvědčené národní prvky, aby nebylo ohroženo poskytování úvěrů malým a středním podnikům na regionální úrovni.

1.6.3.

Kromě toho musí být prozkoumány všechny další příslušné alternativy a pokud je to možné, měly by být vyvinuty další možnosti, jak je tomu již v případě Junckerova plánu. Měla by také být dále posílena úloha EIB, pokud jde o nástroje (např. záruční systémy atd.) pro financování ekonomiky (1). Návrhy týkající se JTS sekuritizací (2) jsou tedy krokem správným směrem.

1.6.4.

Pro jiné malé a střední podniky musí být přístup na kapitálový trh stejně účinný jako pro všechny podniky. Financování musí být levnější a méně nákladné. Současný zásadní všudypřítomný informační deficit je třeba odstranit a rámec by měl být vstřícnější vůči malým a středním podnikům. Může být vhodné inspirovat se stávajícími osvědčenými postupy.

1.7.

Výbor se domnívá, že unie kapitálových trhů musí zajistit hospodářskou a finanční stabilitu EU. Rozšíření a diverzifikace zdrojů financování by měly v rámci jednotného trhu podpořit zdravé rozložení rizika a evropské ekonomiky musí být silnější a odolnější.

1.8.

Vhodný regulační a dohledový rámec má dle názoru Výboru podpořit silné stránky kapitálových trhů a nabídnout všechny příležitosti k rozvoji, a slabé stránky, například nadměrná či nepřiměřená rizika, držet na uzdě. Nový systém musí být odolný vůči nepříznivým účinkům případných nových krizí. To také znamená, že je třeba větší konvergence a spolupráce v oblasti mikroobezřetnostního a makroobezřetnostního dohledu jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni.

1.9.

Je třeba se rovněž zaměřit prostřednictvím tohoto rámce na sektor stínového bankovnictví a je třeba zamezit riziku regulatorní arbitráže. Dále je důležité, aby byly zajištěny rovné podmínky pro všechny poskytovatele obdobných finančních aktivit na trzích a měla by platit zásada „stejná rizika, stejná pravidla“.

1.10.

Kapitálové trhy rovněž nabízejí nové příležitosti pro investory na kapitálových trzích. Výbor to považuje za pozitivní za podmínky, že bude existovat lepší rámec pro ochranu. Proto je žádoucí zjednodušení, transparentnost a srovnatelnost finančních nástrojů a informací, což by rovněž prospělo podnikům, které hledají finanční prostředky. Je třeba vynaložit více úsilí v oblasti finančního vzdělávání.

1.11.

Pokud jde o provádění akčního plánu, Výbor podporuje přístup „zdola nahoru“ a „krok za krokem“, ale zároveň se domnívá, že by se mělo neprodleně pokračovat v další práci a využít při tom dynamiky a podpory, jež se projevily v souvislosti se zelenou knihou. EHSV zdůrazňuje, že vytvoření unie kapitálových trhů je velký projekt, u něhož bude vše záviset na podrobnostech a zárukách. Kromě toho usnadnění přístupu k úvěrům zajisté není problém ve všech členských státech, a uvolnění na straně nabídky nemůže nikdy vyřešit problém na straně poptávky. Proto bychom neměli v unii kapitálových trhů vidět řešení všech problémů v EU.

1.12.

Nyní bude skutečně důležité nespustit zrak z cílů a pravidelně dosahovat pokroku. Výbor se obává, že bude trvat, než bude dosaženo konečného výsledku, a to nejen z důvodu velkého počtu „stavebních kamenů“ plánu, ale také proto, že velké rozdíly mezi jednotlivými státy nezmizí okamžitě. Výbor se vyslovuje pro pravidelné hodnocení v polovině období, na kterém by chtěl spolupracovat.

2.1.

Při nástupu do úřadu vypracovala Junckerova Komise „investiční plán pro Evropu“ za účelem realizace svých tří absolutních priorit, jimiž jsou růst, vytváření pracovních míst a investice. Zahrnuje tři oblasti, včetně oblasti „vytváření prostředí příznivého pro investice“ (3). Postupné dosahování unie kapitálových trhů je spolu s jednotným digitálním trhem a energetickou unií jedním z hlavních cílů této třetí oblasti.

2.1.1.

Na konci září 2015 předložila Komise svůj Akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů (4), po veřejné konzultaci prostřednictvím zelené knihy za široké účasti, mimo jiné i EHSV (5). Akční plán pokládá základní kameny pro vytvoření dobře fungující a integrované unie kapitálových trhů v roce 2019, která bude zahrnovat všechny členské státy.

2.1.2.

Tyto základní stavební kameny, kterých je celkem 33, budou zveřejňovány průběžně a týkají se zejména těchto oblastí (6):

2.1.3.

V rámci akčního plánu přispívají všechny tyto základní stavební kameny k plnění stanovených cílů, a kromě toho bude rovněž důležitý kumulativní dopad.

2.2.

Vytvořením unie kapitálových trhů je sledováno několik cílů, přičemž se klade důraz na zajištění pevnější vazby mezi úsporami a růstem.

2.2.1.

Unie kapitálových trhů má rozšířit zdroje financování v Evropě tak, aby zahrnovaly zdroje jiné než bankovní financování, prostřednictvím přidělení posílené úlohy finančním trhům. Jedná se tedy o diverzifikaci zdrojů financování ekonomiky prostřednictvím nebankovního financování. Unie kapitálových trhů musí přispět k mobilizaci kapitálu v Evropě a k jeho nasměrování ke všem podnikům, infrastruktuře a udržitelným dlouhodobým projektům.

2.2.2.

Jejím účelem je prohloubit jednotný trh v oblasti finančních služeb. Rozvoj unie kapitálových trhů by měl vést k větší a silnější finanční integraci a intenzivnější hospodářské soutěži. Kapitálové trhy budou využívat rozsahu jednotného trhu a budou rovněž likvidnější a konkurenceschopnější.

2.2.2.1.

Tato unie by měla přispívat k růstu a finanční stabilitě. Usnadněním přístupu k financování pro podniky má podpořit růst a vytváření pracovních míst. Diverzifikace rizika má učinit celý systém stabilnějším.

2.2.3.

Významné výhody budou mít rovněž občané a spotřebitelé, mimo jiné díky dodatečným investičním příležitostem, které by měly vzniknout.

3.1.

Zahájení akčního plánu by mělo být uvítáno. Je dobré nejen to, že byl tento akční plán zahájen půl roku po zelené knize, ale zejména to, že je přednostně vynaloženo veškeré úsilí k oživení ekonomiky zvyšováním a zlepšováním financování ekonomiky, což dodá nové impulsy pro růst a důstojná pracovní místa.

3.2.

Výbor souhlasí s cíli akčního plánu a se stanovenými prioritními oblastmi:

Je důležité nejen to, že početné kroky potřebné pro budování unie kapitálových trhů jsou shrnuty v jednom plánu, ale také to, že existuje jasná vůle k diskusi, stejně jako ochota odstraňovat překážky, jež stojí v cestě dalšímu rozvoji evropského finančního systému.

3.3.

Cíl diverzifikace zdrojů financování nesmí být na úkor bankovního systému. Bankovnictví a tržní financování musí jít ruku v ruce a měly by být považovány za vzájemně se doplňující. Banky mají na kapitálových trzích také úlohu zprostředkovatele.

3.3.1.

Prioritní oblastí akčního plánu je zvýšení schopnosti bank poskytovat úvěry hospodářství. „Úvěry v selhání“ (7) zůstávají zdrojem obav v EU a zadržují kapitál, který by jinak mohl být použit k poskytování dalších úvěrů. Výbor se domnívá, že Komise by měla přijmout opatření k uvolnění kapacity v rozvahách bank prostřednictvím podpory sekuritizací úvěrů v selhání a vytváření trhů pro „znehodnocená aktiva“. V případě vytvoření obsáhlých a transparentních trhů pro „dluhy bank v problémech“ nebo jejich revitalizace tam, kde existují, by mohly být uvolněny bankovní úvěry.

3.4.

Obsáhlé, likvidní a efektivní kapitálové trhy prospějí všem provozovatelům a aktérům na těchto trzích.

3.4.1.

Kapitálové trhy mohou tedy zajistit lepší přístup k financování a lepší podmínky pro podniky, jež hledají financování, což povede k nižším kapitálovým nákladům díky větší konkurenci mezi investory. Financování bude i ve složité době lépe zajištěno, neboť kapitálové trhy jsou zpravidla schopnější vypořádat se s nejistým prostředím a rizikovějšími projekty.

3.4.2.

Trhy státních dluhopisů jsou velmi důležité z důvodu posuzování různých rizik. Kapitálový trh proto vyžaduje integraci těchto trhů. To podporuje také sbližování kapitálových nákladů soukromých emitentů. Vhodná opatření v této oblasti jsou tedy vítaná.

3.4.3.

Provádění unie kapitálových trhů bude úspěšné pouze tehdy, pokud budou stavební kameny dostatečně spolehlivé a důvěryhodné. Je důležité zohlednit specifické rysy stávajícího prostředí financování, a zároveň vytvořit dostatečný počet nových možností a příležitostí pro financování. Výsledek by měl rovněž poskytnout záruky, pokud jde o mezinárodní konkurenceschopnost a přitažlivost.

3.4.4.

Zejména pokud jde o malé a střední podniky se jedná o velkou výzvu. Vzniká otázka, jak se k nim peníze dostanou. Pro malé a střední podniky bude obrovským úkolem získat přístup na kapitálové trhy a k možnostem a nástrojům financování a dobře jich využívat. Často rovněž bojují s informačním deficitem, což jim jejich situaci nikterak neusnadňuje (8). Bude proto důležité vyzkoušet, jak dalece je nový rámec k malým podnikům vstřícný.

3.4.5.

Podniky a malé a střední podniky, a zejména mikropodniky, pro které jsou kapitálové trhy nedosažitelné, by měly mít možnost kdykoli během své existence využít finančních kanálů, které jsou pro ně nejvhodnější. Pro mikropodniky a malé podniky je tedy důležitá co nejširší diverzifikace finančního ekosystému, aby se jim otevřela co nejširší škála struktur a možností financování, mj. také leasing. Je třeba prozkoumat všechny možnosti. Řešení je třeba hledat nejen v oblasti bankovního nebo tržního financování, ale také mimo ni. Junckerův plán je v tomto ohledu již dobrým začátkem. Kromě toho je třeba v této oblasti usilovat o aktivnější úlohu ECB (přímo či nepřímo, například záruční systémy).

3.4.6.

Pro investory mají vzniknout další investiční možnosti. Širší škála finančních produktů jim umožní, aby se více soustředili na své investiční cíle, aby sledovali diverzifikaci rizika a jeho řízení, a aby zlepšili poměr rizika a výnosů.

3.4.7.

Investoři mají právo na přiměřenou ochranu. Je proto třeba aktualizovaný rámec pro ochranu investorů, jakož i další značné úsilí, mimo jiné pokud jde o finanční vzdělávání a více lepších informací. Obecně lze pracovat na větším zjednodušení, transparentnosti a lepší srovnatelnosti finančních nástrojů na trzích, což může být prospěšné pro všechny, kteří hledají finanční zdroje.

3.5.

Aby bylo možné skutečně dosáhnout jednotného trhu, je nutné nejen odstranit stávající přeshraniční překážky a současnou roztříštěnost, ale rovněž zabránit vznikání nových překážek. Výbor se domnívá, že prioritou musí být maximální harmonizace a jednotnost pravidel, přičemž je třeba věnovat velkou pozornost výběru použitých nástrojů. Z tohoto důvodu je nutné, aby všechny členské státy zavedly a prováděly různá opatření akčního plánu stejným způsobem a dohlížely na jejich provádění.

3.6.

Unie kapitálových trhů musí evropské ekonomiky učinit silnějšími a odolnějšími vůči otřesům. Ve hře je hospodářská a finanční stabilita v EU. Vhodný regulační rámec je proto nezbytný. Musí umožňovat vhodný rozvoj silných stránek unie kapitálových trhů, jako je zdravé sdílení rizika a diverzifikace, slabé stránky musí být neustále přezkoumávány. Celý finanční systém musí být odolnější vůči možným budoucím krizím. Důsledky takových krizí by případně měly být řešeny rychleji a přesněji.

3.7.

Vzhledem k potenciálním rizikům a s ohledem na hospodářskou a finanční stabilitu by měl být rovněž zajištěn odpovídající vnitrostátní a celoevropský mikroobezřetnostní a makroobezřetnostní dohled nad příslušnými segmenty kapitálových trhů. Nové finanční kanály by měly podléhat zásadě „stejné riziko, stejná pravidla“.

3.8.

Je třeba se zabývat tzv. „stínovým bankovnictvím“. Výbor již dříve vyzýval, aby byl tento systém byl zahrnut do právní úpravy (9), a konstatoval, že je třeba předejít riziku regulatorní arbitráže (10). Výbor se domnívá, že by tedy fakticky neměly existovat žádné „stínové“ aktivity, a na stínové bankovnictví se tedy musí klást stejné regulační a obezřetnostní požadavky jako na celý finanční systém (11). Současně se Výbor rovněž domnívá, že je třeba uznat, že stínové bankovnictví je také dodatečným alternativním zdrojem financování, jenž může mít pro reálnou ekonomiku svůj smysl (12).

3.9.

Pokud jde o realizaci akčního plánu, přístupy „zdola nahoru“ a „krok za krokem“ je třeba podpořit, neboť umožňují dobře využívat příspěvků účastníků trhu, určovat priority a používat kombinace krátkodobých a dlouhodobých iniciativ a opatření.

3.10.

Je teď důležité dále využít dynamiky a široké podpory, které se projevily v zájmu unie kapitálových trhů při veřejné konzultaci o zelené knize, a rychle dosáhnout hmatatelných výsledků.

3.11.

V nadcházejícím období bude důležité nespustit zrak z cílů a pravidelně dosahovat pokroku. Je důležité, aby byly zaznamenány konkrétní a pozitivní výsledky ve všech oblastech, na něž se vztahuje akční plán. V tomto ohledu je třeba přivítat záměr Komise podávat pravidelné zprávy o postupu v provádění akčního plánu a přistoupit k celkovému přezkumu v roce 2017, neboť mohou být nezbytná dodatečná opatření a úpravy časového plánu.

3.12.

Můžeme se ptát, zda je časový harmonogram pro dosažení unie kapitálových trhů do roku 2019 reálný a dosažitelný. Stále je třeba vykonat hodně práce a existují obavy, že stávající výrazné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy nebude tak snadné překonat a odstranit. Různé prvky akčního plánu mohou poskytnout pouze dobrý základ, ale pro úspěch či neúspěch unie kapitálových trhů bude rozhodující jen samotný trh.

14.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 133/23

Hlavní zpravodaj:

Daniel MAREELS

1.1.

Výbor schvaluje navrhovanou směrnici, která prodlužuje platnost minimální základní sazby DPH. Minimální sazba zůstane na stejné úrovni jako v předchozích obdobích, tj. 15 %, a bude prodloužena na dobu dvou let počínaje rokem 2016.

1.2.

Přechodný režim DPH je v platnosti již dlouhou dobu. V této souvislosti je v zájmu řádného fungování vnitřního trhu vskutku žádoucí stanovit minimální sazbu tohoto druhu. Kdyby totiž takové minimum neexistovalo, hrozila by narušení trhu a růst hospodářské soutěže mezi členskými státy.

1.3.

Stanovení minimální sazby na jasně vymezené období navíc rovněž pomáhá zajistit větší jasnost a právní jistotu, což je přínosné pro všechny zúčastněné strany.

1.4.

Když bylo toto ujednání v roce 2010 prodlouženo popáté, Výbor doufal, že to bylo naposled. Toto nové prodloužení na kratší dobu lze považovat za krok správným směrem, avšak podle názoru Výboru to nic nemění na skutečnosti, že je třeba vyvinout další úsilí o upuštění od současného přechodného systému, který platí již více než 20 let, a zavedení konečného systému DPH šitého na míru evropskému vnitřnímu trhu.

1.5.

Celkově vzato Výbor znovu tvrdí, že je nutné zavést jednoduchý, harmonizovaný systém nepřímých daní, který bude představovat nižší administrativní zátěž, bude zjevně ku prospěchu podniků i občanů, bude zaručovat spravedlivé zdanění a jistý příjem pro veřejné finance, bude omezovat riziko daňových podvodů a přispěje k dalšímu rozvoji a k dokončení vnitřního trhu.

1.6.

EHSV vítá rozhodnutí Komise zveřejnit v březnu 2016 akční plán týkající se budoucnosti DPH. Výbor se domnívá, že je důležité podporovat velmi potřebné trvalé hospodářské oživení a růst všemi dostupnými prostředky a režim DPH šitý na míru je toho součástí.

2.1.

Za účelem vytvoření vnitřního trhu bylo již na počátku 90. let vyvinuto úsilí o přechod ke konečnému režimu DPH, ale vzhledem k chybějícímu konsensu mezi členskými státy bylo možné přijmout pouze přechodné ujednání.

2.2.

V této souvislosti byla přijata směrnice 92/77/EHS o sazbách DPH. Směrnice zavedla systém minimálních sazeb a stanovila, že od 1. ledna 1993 do 31. prosince 1996 nesmí být základní sazba v žádném členském státě nižší než 15 %. Toto ustanovení bylo od té doby pětkrát prodlouženo a platilo do 31. prosince 2015.

2.3.

Tento návrh, který byl evidentně předložen dosti pozdě, prodlužuje použitelnost 15 % minima, tentokrát však pouze na dobu dvou let. Důvodem je to, že Komise zveřejní na jaře 2016 akční plán s cílem přejít k jednoduššímu, efektivnějšímu a podvodům lépe odolnému konečnému systém DPH uzpůsobenému jednotnému trhu. Během tohoto období mohou proběhnout rozsáhlejší diskuse o sazbách DPH.

14.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 133/25

Zpravodaj:

Mihai MaNOLIU

1.1.

EHSV opakuje, že plně podporuje energetickou unii (ustanovení o solidaritě, tranzit energie rovnající se páté svobodě, energetickou účinnost na prvním místě, přechod k udržitelné společnosti založené na co nejnižších emisích uhlíku) a evropský dialog o energetice a co nejúčinnější provádění plánu SET.

1.2.

Tohoto žádoucího výsledku lze dosáhnout prostřednictvím společného, soudržného přístupu, v jehož rámci bude probíhat spolupráce se stranami zainteresovanými v energetické politice a budou koordinovány programy výzkumu a inovací v odvětví energetiky, přičemž bude podporováno co nejrychlejší uvádění udržitelných energetických technologií chránících životní prostředí na trh.

1.3.

Za nejdůležitější úkol považuje EHSV vědeckotechnický rozvoj technologií a inovací a podporu faktorů, které podněcují nové myšlenky a koncepce, jež jsou uvedeny v  Evropském strategickém plánu pro energetické technologie – plánu SET –, který je nezbytný pro urychlení transformace evropského energetického systému .

1.4.

V zájmu naplnění cílů by měl být určen mandát projednaný s nositeli zájmů sloužící jako struktura pro účast na integrovaném plánu, který bude provázen akčním plánem investic využívajícím podle potřeby evropské, celostátní, regionální a soukromé zdroje prostřednictvím Evropské aliance pro energetický výzkum (EERA) a evropských průmyslových iniciativ.

1.5.

S ohledem na boj proti změně klimatu, konkurenceschopnost Evropy a její hospodářskou přitažlivost a v zájmu zabezpečení dodávek pro spotřebitele (malé i velké) za dostupné ceny, jež budou určovány transparentně, bude mít z hlediska EHSV pro Evropu v následujících letech rozhodující význam urychlení transformace evropského energetického systému.

1.6.

Podle názoru EHSV by základem nové energetické politiky měl být rozvoj klíčových odvětví (stanovených prostřednictvím dialogu a spolupráce) pro oblast výzkumu a inovací a pro oblast přípravy zaměstnanců, při níž budou využity nové technologie.

1.7.

EHSV se domnívá, že aby bylo možné reagovat na očekávání Evropanů, je k otázce energie nezbytné přistupovat uceleně a holisticky za spolupráce mezi státy a prostřednictvím fungujícího vnitřního trhu s energií. Je zapotřebí rozsáhlých investic do technologického výzkumu a infrastruktury, investoři potřebují předvídatelný a životaschopný politický rámec vytvořený na základě přesné analýzy rozvojových priorit, únosných a dostupných možností financování, konkurenceschopnosti evropského průmyslu a v neposlední řadě i přání veřejnosti.

1.8.

Plán SET musí být konkrétní a musí vycházet z reálné situace v Evropě. Jelikož nové technologie v energetice vedou ke zvyšování konečných cen energie a protože důvodem zvyšování cen energií jsou politická rozhodnutí, má EHSV za to, že očekávání občanů, že situace bude napravena, je oprávněné. Je třeba zajistit konkrétní a stabilní zapojení spotřebitelů a bojovat proti energetické chudobě jak prostřednictvím opatření sociální politiky, tak prostřednictvím opatření v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

1.9.

Evropská zkušenost ukázala, že prosazování technologií, které vyrábějí energii s nízkými emisemi uhlíku, bez zohlednění jejich nákladů a vyspělosti nepřináší přesvědčivé výsledky, naopak je vnitřní trh s energií ohrožen kolapsem.

1.10.

EHSV se domnívá, že technologie výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů mohou nabídnout významné možnosti a řešení, která je třeba podporovat demonstračními projekty a šířením úspěšných příkladů. Je třeba vzít v úvahu i další nízkouhlíkové technologie, např. technologie čistého spalování uhlí, skladování energie (včetně elektřiny), přizpůsobení spotřeby poptávce, používání uhlíku a vodíku, kombinovanou výrobu a klimatizaci ve městech, jaderné štěpení a jadernou fúzi.

1.11.

EHSV opět vyzývá k zahájení celoevropského veřejného dialogu o energii (evropský energetický dialog), aby jak široká veřejnost, tak občanská společnost jako celek mohly přijmout odpovědnost za přechod na jiné zdroje energie, náklady na různé technologie a náklady, které vznikají v důsledku politických rozhodnutí určených na základě provedených výzkumů. Dialog musí probíhat na všech úrovních správy. V posledních deseti letech se na evropské úrovni stále více vycházelo z evropských cílů snížení emisí skleníkových plynů, zatímco provádění této politiky bylo v kompetenci členských států. To vedlo k tomu, že vnitrostátní politiky nejsou navzájem v souladu.

1.12.

EHSV se domnívá, že je třeba pokračovat v integraci vnitřního trhu vytvořením evropského přístupu v oblasti dodávek energie s cílem vytvořit skutečnou solidaritu. Mezistupněm je vznik regionální úrovně nezbytné k upevnění spolupráce v této oblasti a pružné a schopné podporovat inovativní řešení za účelem optimalizace výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů koordinovaných v reálném čase.

1.13.

EHSV se domnívá, že je třeba podniknout kroky k integraci různých způsobů výroby energie (včetně těch, jež vzešly z technologického výzkumu) do trhů s energií, a to i pokud jde o připojení k sítím, jejich vyvážení a napájení.

1.14.

EHSV vyzývá k navýšení investic a zintenzivnění výzkumu a vývoje v oblasti skladování a k lepší evropské součinnosti v této oblasti s cílem snížit náklady na přechod na jiné zdroje energie, zajistit bezpečnost dodávek (propojenost evropských energetických sítí) a dosáhnout větší konkurenceschopnosti evropského hospodářství.

1.15.

EHSV v této souvislosti připomíná význam plynu ve skladbě zdrojů energie a jeho význam pro občany z hlediska bezpečnosti dodávek energie. EHSV žádá o podporu skladování energie, aby členské státy měly společné rezervy. Rovněž je nezbytné využívat značný potenciál spočívající ve zlepšování energetické náročnosti budov a energetické účinnosti dopravy.

1.16.

EHSV se domnívá, že konsolidace financování výzkumu a inovací může zajistit hospodářský růst a vytvářet nová pracovní místa v EU. Soudržnost trhu s energií by mohl zajistit nový systém správy v oblasti energetiky (založený na národních plánech), přičemž absolutně nezbytným předpokladem je evropský dialog.

1.17.

EHSV se domnívá, že přidaná hodnota plánu SET bude vyplývat z lepší koordinace a nové správy evropského energetického systému, přičemž tento plán se musí vyvarovat dřívějších duplikací a musí být založen na skutečných a transparentních údajích. Tento plán upevní základní evropské prvky: metodu Společenství, evropskou demokracii v akci, hospodářskou soutěž, spolupráci a solidaritu a Evropu v rámci globální správy.

1.18.

EHSV upozorňuje na důsledky plánu SET pro veřejnost, zejména pokud jde o pracovní místa a požadované kvalifikace. V této souvislosti je třeba věnovat pozornost otázce autorských práv.

2.1.

Energetické zdroje a infrastruktura se v jednotlivých členských státech EU liší, společným cílem je však dekarbonizace energetiky. Diskuse vyvolané v souvislosti s přechodem na jiné zdroje energie by měly zahrnovat otázky týkající se nových subjektů a nových obchodních modelů v oblasti ropy, zemního plynu a elektřiny, dynamiky politického prostředí a důsledků z hlediska investic, regulace trhů s energiemi, dopadů technologických inovací na energetické systémy, ukončení původního účelu starých zásobníků tradičních zdrojů energie, výzev a příležitostí vytvořených novým modelem správy v rámci energetického odvětví.

2.2.

Tato výzva je velmi naléhavá. Evropská unie prochází obdobím rozsáhlých transformací v oblasti energetiky, evropská ekonomika a zranitelní spotřebitelé čelí jak zvyšujícímu se riziku nedostatečné spolehlivosti dodávek, tak vysokým cenám energie.

2.3.

EHSV zamýšlí podpořit společnou evropskou energetickou politiku, jež bude s to zajistit bezpečnost dodávek energie, technologické průkopnictví při začleňování energie z obnovitelných zdrojů na trh, energetickou účinnost, snižování spotřeby, rozvoj infrastruktury, přesné převádění nákladů do cen pro konečné spotřebitele a v neposlední řadě celkové náklady na zamýšlenou skladbu zdrojů energie a dostupnost finančních prostředků (soukromých nebo veřejných) k jejich pokrytí.

2.4.

EHSV má v tomto ohledu na mysli prostředky poskytované z fondů EIB, programu transevropských energetických sítí, Plánu evropské hospodářské obnovy, Evropského fondu 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu (fond Marguerite) a prostřednictvím předvstupních nástrojů, evropského nástroje sousedství a partnerství a rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj.

2.5.

Plán SET je nezbytně nutný a ambiciózní prostředek k dosažení energetické bezpečnosti. Tohoto žádoucího cíle lze dosáhnout širokou veřejnou rozpravou a EHSV může v tomto dialogu působit jako katalyzátor. EHSV věří, že zapojení veřejnosti (viz návrh EHSV na evropskou energetickou vkladní knížku) do problematiky přechodu na jiné zdroje energie má zásadní význam. Konkrétně by se mohlo jednat o fórum evropské (organizované) občanské společnosti, které by propagovalo evropský energetický dialog.

2.6.

V záležitostech týkajících se přechodu na jiné zdroje energie je podle EHSV třeba vzít v úvahu hodnocení konkurenceschopnosti a důsledky pro zaměstnanost a sociální zabezpečení. Regionální trhy jsou schopné překonat nedostatek důvěry; bez důvěry a vzdělání v této oblasti není možné provádět konkrétní energetické politiky.

2.7.

EHSV je toho názoru, že financování plánu SET z rozpočtu Komise a členských států na výzkum a vývoj je nedostatečné. Z toho důvodu je o to důležitější využívat strukturální fondy EU, Evropský investiční fond a příjmy ze systému EU pro obchodování s emisemi. Je nezbytné využívat investičního potenciálu tržního hospodářství prostřednictvím inovativních programů a pobídek. Úspěch lze zajistit pouze zkoušením a uplatňováním celé řady inovativních hospodářských a finančních možností a koncepcí.

3.1.

EHSV se domnívá, že cílem energetické unie je, aby energie byla spolehlivější, udržitelnější a cenově dostupnější pro koncové spotřebitele. Umožní se tak volný tok energie přes hranice a zajistí bezpečnost dodávek v každé zemi EU pro každého občana Evropy.

3.2.

Aby mohly být naplněny ambiciózní cíle plánu SET, musí EU podle EHSV najít nové způsoby výroby, přepravy a distribuce energie a jejího zajišťování pro zákazníky. V centru pozornosti budou spotřebitelé, kterým bude muset být na vysoce konkurenčním trhu poskytnuta značná podpora a technické odborné znalosti.

3.3.

EHSV se domnívá, že při transformaci energetického systému EU a změně energetického hodnotového řetězce, která by zajistila jeho větší flexibilitu s aktivní účastí spotřebitelů („výrobců-spotřebitelů“) včetně malých producentů, novými sítěmi producentů, provozovatelů a regulačních orgánů v oblasti energetiky schopných spolupracovat na složitém trhu, budou mít rozhodující význam nové technologie a inovace. Při rozvoji a zavádění nových energetických technologií mohou hrát určitou roli malí producenti.

3.4.

Mezi odvětvími musí docházet k přenosu nových myšlenek a technologií, aby bylo dosaženo kritického množství potřebného k přijetí společných přístupů v oblasti výzkumu a inovací tím, že budou překonány hranice mezi procesy a odvětvími.

3.5.

EHSV se domnívá, že nové obchodní modely a nové systémy, které zajistí spravedlivou odměnu za služby a odpovídající fungování energetického systému, budou vycházet z obecného technologického pokroku v členských státech EU. K hlubšímu porozumění chování spotřebitelů poslouží transparentní, bezpečná a uživatelsky přívětivá výměna informací.

3.6.

EHSV se domnívá, že hospodářská stabilita je podmíněna odolností energetických systémů, které musí být schopny reagovat na zásadní změny definované v plánu SET. Bezpečnost dodávek a vysoce kvalitní služby pro spotřebitele v členských státech je třeba podporovat rozvojem inteligentnějších a integrovanějších energetických sítí v EU.

3.7.

EHSV se domnívá, že optimalizace hodnotového řetězce by měla vyústit v nové obchodní modely (opětovné použití, recyklace, obnova). Je třeba podporovat, aby se na trhu šířily efektivní postupy a řešení v oblasti výzkumu a inovací zabývajících se technologiemi pro úsporu energie, a zlepšit tak proces integrace v zájmu zajištění celkové účinnosti systému.

4.1.

EHSV se domnívá, že cíle plánu jsou jasně definovány. Souhlasí s přístupem Komise přizpůsobit plán SET novým výzvám prostřednictvím cílenějšího zaměření úsilí, integrovanějšího přístupu a nové řídicí a správní struktury. Změny, které byly za účelem naplnění těchto cílů doporučeny, by měly být dobře koncipované a proveditelné.

4.2.

EHSV zdůrazňuje, že plán SET musí být posílen, aby lépe konsolidoval nové výzvy v oblasti výzkumu a inovací vzhledem k tomu, že v celé EU uvolňují nové kapacity a nové zdroje. EHSV souhlasí s tím, že v zájmu zajištění maximální účinnosti a dopadu plánu SET je mimo jiné nezbytné:

4.3.

EHSV je přesvědčen o oprávněnosti deseti opatření, která byla koncipována zejména zainteresovanými stranami a jejichž cílem je urychlit transformaci energetického systému, vytvářet nová pracovní místa a zajistit hospodářský růst.

4.4.

EHSV má za to, že EU musí vyvinout větší úsilí při zavádění nových, vysoce výkonných, nenákladných, udržitelných energetických technologií s nízkými emisemi oxidu uhličitého na trh poté, co bude provedeno transparentní posouzení dopadů těchto energetických technologií na životní prostředí.

4.5.

Činnosti v oblasti výzkumu a vývoje v rámci plánu SET by podle EHSV měly být zaměřeny na tyto specifické prvky jako pilíře evropské energetické politiky:

4.6.

Větší využívání technologií výroby energie z nestálých obnovitelných zdrojů může podle EHSV vést k podstatnému nárůstu nákladů, které v případě, že budou přeneseny na spotřebitele, vyústí v nejbližších letech, než bude dosaženo průmyslové fáze výroby systémů, ve značné zvýšení cen. Je třeba rovněž uvést, že po zahrnutí vnějších nákladů a ukončení dotací pro výrobu elektřiny z fosilních paliv náklady v dlouhodobém horizontu nevyhnutelně a významně porostou.

4.7.

Konkurenceschopnost průmyslu, energetické technologie a inovační politika musí podle EHSV urychleně vést ke snížení nákladů a rychlejšímu uvádění udržitelných technologií na trh. Pokud se tak nestane, bude to mít přímé dopady na soukromé investice a vnitrostátní rozpočty a ve výsledku dojde k hospodářskému poklesu.

4.8.

K zajištění rovnováhy mezi nabídkou, konverzí, přepravou a konečným využíváním energie bude nezbytné optimalizovat systém a rozvíjet nové technologie (definované v plánu SET) s cílem zajistit efektivní vzájemné působení různých subjektů a složek s uceleným přístupem a možnou součinnost jednotlivých energetických sítí (elektřina, ropa, plyn, teplo a mobilita), aby bylo možné dokončit vnitřní trh s energií.

4.9.

V zájmu zaručení flexibility systému bude nezbytné nalézt celou řadu dalších řešení pro skladování energie, jež budou přizpůsobena jejím různým podobám. V této oblasti existuje potenciál pro další rozvoj. Rozvoj skladování energie bude mít zásadní význam pro vyvážený energetický systém, což umožní aktivně řídit obnovitelné zdroje energie, zajistí vyšší podíl těchto zdrojů, sníží omezení a minimalizuje a vyváží investice do infrastruktury, a zvýší tak flexibilitu energetického systému.

4.10.

Inovativní nástroje řízení, které budou na úrovni koncového uživatele kombinovány s novými (pevnými i mobilními) kapacitami pro skladování elektřiny, zajistí více možností, jak na flexibilnějším trhu s energií optimalizovat spotřebu zákazníků a přitom zajistit nižší náklady. Vodík může nabídnout flexibilní řešení pro skladování energie, což podpoří decentralizovanou výrobu elektřiny a vyváží nestálost obnovitelných zdrojů energie.

4.11.

Cílem opatření v oblasti výzkumu a inovací by mělo být modelování, měření a kontrola provozu a údržby decentralizovaných systémů vytápění a chlazení s nízkými emisemi skleníkových plynů, rychlejší pronikání nových účinných energetických produktů a systémů na trh a optimalizace tří pilířů efektivního využívání energie – tedy měření spotřeby energie, její optimalizace a udržitelný provoz – v zájmu trvalých výsledků.

4.12.

Při dekarbonizaci hospodářství EU budou větší úlohu hrát města, neboť urbanizace bude v EU dále na vzestupu. V zájmu přijetí integrovaného přístupu ke společným problémům a zlepšení udržitelnosti je nezbytné podporovat různé zainteresované strany na místní úrovni a navazovat spolupráci místních orgánů, hospodářských subjektů a občanů.

4.13.

Podle EHSV je problém recyklace lithium-iontových baterií spíše otázkou ekonomickou, neboť tyto postupy byly vyvinuty tak, aby umožňovaly recyklaci v uzavřeném systému, je však třeba je přizpůsobit pro účely recyklace baterií elektrických vozidel.

4.14.

EHSV se domnívá, že evropské odvětví baterií se musí přizpůsobit odvětví recyklace a reagovat na zásadní rozvoj trhu v oblasti elektromobility a rozmach trhu s přenosnými zařízeními. Toto odvětví se spoléhá na záměr EU přijmout evropskou technologii v oblasti baterií.

4.15.

V zájmu zaručení bezpečnosti dodávek energie v EU je nezbytné vytvořit skladbu udržitelných technologií (vyspělá biopaliva, vodík a alternativní kapalná a plynná paliva, včetně zkapalněného zemního plynu).

4.16.

EHSV zdůrazňuje, že v EU vyvíjejí činnost přední světové společnosti v oblasti rozvoje technologií s nízkými emisemi oxidu uhličitého, včetně jaderného štěpení. Dodávky energie v EU musí být konkurenceschopné a investice EU do výzkumu a inovací musí zahrnovat celý dodavatelský řetězec technologií od materiálů po zpracování.

4.17.

Navzdory rozkvětu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů se k výrobě elektřiny celosvětově stále rozsáhle využívají fosilní paliva (uhlí). I přes svou nízkou účinnost bude uhlí v EU nadále využíváno k výrobě elektřiny, což bude vyžadovat využívání účinnějších technologií zužitkování uhlí.

4.18.

EHSV konstatuje, že v otázce jaderné energie EU nemá shodný názor. Její politika v oblasti jaderné energie je nejednotná. Probíhá výstavba nových vyspělých reaktorů, což může vést k renesanci jaderné energetiky, a tudíž se zdá, že po krátkém váhání přichází nová vlna zájmu o jadernou energetiku. Teprve čas ukáže, zda si EU může dovolit omezit váhu jaderné energie ve skladbě zdrojů energie, zatím však musí pokračovat započatým směrem. Pro budoucí politická rozhodnutí v oblasti jaderné energie bude užitečná zpětná vazba týkající se provozních nákladů a nákladů na dodržování předpisů u nejstarších zařízení.

14.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 133/31

Zpravodaj:

Ionuț SIBIAN

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) podporuje zvláštní důraz, který Komise položila na základní zásady v procesu přistoupení – země procesu rozšíření se musí přednostně zaměřit na reformy v oblasti právního státu, základních práv, fungování demokratických institucí (včetně reformy volebního systému a reformy veřejné správy), hospodářského rozvoje a zvyšování konkurenceschopnosti. Při monitorování pokroku by měla být věnována zvláštní pozornost upozorněním občanské společnosti na politické kroky a události, které nepříznivě ovlivňují dodržování zásad právního státu a demokratických standardů.

1.2.

EHSV Komisi důrazně vyzývá, aby i nadále považovala za jedno z hlavních politických kritérií, která je třeba posuzovat, kvalitativní úroveň participativní demokracie. Dále by měla být přijata rozhodná opatření k zajištění systematické práce na vytváření účinných a plně funkčních institucí, do nichž budou výrazně zapojeny organizace občanské společnosti. Sníží se tím riziko, že bude stát ovládán politickými zájmy, zvýší se povědomí o odpovědnosti všech zúčastněných stran a zajistí se, že budou všechny reformní a vyjednávací procesy inkluzivní a transparentní.

1.3.

Harmonizované hodnotící stupnice, které jsou používány v rámci podávání zpráv, a důraz kladený jak na aktuální stav, tak na pokrok, který byl v jednotlivých zemích zaznamenán, zvýší transparentnost, umožní soustředit se cíleně na prioritní oblasti a měly by přispět ke zvýšení informovanosti o procesu přistoupení. Vytvářejí rovněž podmínky pro užší spolupráci s každou zemí, a to vzhledem k širší škále záležitostí, které jsou kontrolovány. Je třeba posoudit s tím související riziko odvrácení pozornosti od konkrétních problémů, s nimiž se země potýkají, a učinit nezbytná protiopatření. V tomto ohledu mají zásadní význam jednotnost, náležité fungování a dosah stávajících komunikačních kanálů a mechanismů konzultace mezi orgány EU a zeměmi procesu rozšíření.

1.4.

EHSV vítá jednoznačný signál Komise, že občanská společnost se silným postavením je stěžejní součástí každého demokratického systému, a oceňuje politickou podporu, již Komise věnuje vytváření prostředí, které bude občanskou společnost více podporovat a posilovat, včetně účelné konzultace občanské společnosti při přípravě politik. Jedná se o klíčový prvek pro uspokojivé splnění politických kritérií a mohlo by to případně rovněž představovat referenční kritérium při vyjednáváních o přistoupení.

1.5.

EHSV se domnívá, že Komise, Rada a Evropský parlament by měly zvýšit své úsilí v oblasti komunikace, aby evropským občanům objasnily přínosy i výzvy politiky rozšiřování. Sociální partneři a organizace občanské společnosti by měli být v tomto procesu blízkými partnery a šiřiteli informací.

1.6.

EHSV znovu připomíná, že je třeba zvýšit transparentnost a inkluzivnost celého procesu přistoupení (1). Komise by měla jít příkladem a měla by usnadnit další přístup k dokumentům z vyjednávání, jako jsou zprávy z misí, odborná stanoviska k vnitrostátním právním předpisům a zprávy nástroje TAIEX (technická pomoc a výměna informací), a zveřejňovat úspěchy a výsledky projektů v tomto regionu, které financuje EU. Umožní to zvýšit povědomí o účincích pomoci EU a využít zkušenosti, které již byly v regionu získány.

1.7.

Komise by měla značně navýšit finanční podporu, včetně podpory z projektů v rámci nástroje pro občanskou společnost, s cílem posílit kapacitu organizací občanské společnosti (včetně rozvoje politické odbornosti a podpory za účelem posílení monitorovací kapacity) a podpořit profesionalitu a nezávislost sdělovacích prostředků. Dále by měla být podporována regionální spolupráce a vytváření sítí, přičemž by měly být využívány pozitivní zkušenosti, které již v regionu existují, včetně nástrojů k usnadnění spolupráce a společné práce nevládních organizací a sociálních partnerů (včetně podnikatelských organizací), a společným základem by měl být občanský dialog a hledisko učení.

1.8.

Prioritou programů pomoci EU by se mělo stát zvýšení schopnosti sociálních partnerů aktivně se účastnit sociálního dialogu. Je třeba jim pomoci, aby měli snadnější přístup k možnostem financování a aby mohli rozvíjet svou schopnost účinně se zapojit do všech hospodářských, sociálních a právních záležitostí, včetně jednání o přistoupení k EU. Měly by být posíleny jejich organizační struktury, interní komunikace a schopnost poskytovat služby svým členům.

1.9.

EHSV vyzývá k posílení úlohy smíšených poradních výborů občanské společnosti. Tyto poradní výbory by se měly pokusit zaplnit prázdná místa, která nejsou v procesu vyjednávání pokryta jinými orgány, a měly by se zaměřit na několik vybraných oblastí. EHSV v tomto ohledu požaduje lepší výměnu informací mezi smíšenými poradními výbory a Komisí, Radou a Evropským parlamentem.

1.10.

EHSV žádá vlády v tomto regionu, aby podporovaly sociální partnery a jiné organizace občanské společnosti za stejných podmínek a aby je intenzivně zapojily do svých vnitrostátních strategií, politik týkajících se přistoupení k EU a vyjednávacích struktur i do plánování a provádění projektů financovaných EU. Při přípravě vnitrostátních vyjednávacích postojů a harmonizace právních předpisů by měla být prováděna hodnocení dopadů regulace, aby byla identifikována rizika plynoucí z jejich úpravy. Je nezbytné zapojit nestátní subjekty, včetně podnikatelských kruhů, odborů a zástupců dotčených společenských skupin.

1.11.

Všechny země v regionu by měly zřídit národní rady pro evropskou integraci, v jejichž rámci by se pravidelně setkávaly politické orgány na vysoké úrovni s hlavními organizacemi občanské společnosti za účelem zprůhlednění postupu směřujícího ke vstupu do EU a jeho širší publicity.

1.12.

Pozitivní kroky, které byly v některých zemích zaznamenány, pokud jde o rámec a mechanismy dialogu a spolupráce mezi vládou a organizacemi občanské společnosti, nejsou dostatečné. Národní vlády by měly uznat, že prioritní význam má účinné provádění právních předpisů, transparentnost a soudržnost konzultačních procesů, a měl by být patřičně monitorován pokrok.

1.13.

EHSV vyzývá politické orgány, aby při zavádění reforem a provádění právních předpisů v klíčových oblastech, jako jsou řešení případů korupce na vysoké úrovni, lepší dohled nad postupy zadávání veřejných zakázek a zdokonalování právního rámce pro financování politických stran, úzce spolupracovaly s organizacemi občanské společnosti. Dále vyzývá země v regionu, aby zdokonalily pravidla v oblasti svobodného přístupu k informacím a jejich praktické uplatňování, aby přijaly a prováděly zákony o oznamování protiprávního jednání (tzv. whistleblowing) a zvýšily účinnost systému ochrany oznamovatelů v praxi. Je třeba zvýšit povědomí veřejnosti o možnostech ohlašování korupce, přičemž spolehlivým partnerem v této záležitosti mohou být organizace občanské společnosti. Mimoto by bylo vhodné upravit se souhlasem jednotlivých stran třístranný sociální dialog, aby mohly být plněny uzavírané dohody.

1.14.

Politické orgány v zemích regionu by měly propagovat a podporovat působení silných a nezávislých regulačních orgánů, zejména institucí veřejného ochránce práv podle albánského a srbského vzoru, a také orgánů v oblasti svobodného přístupu k informacím, ochrany soukromí, boje proti korupci, kontroly a voleb. EHSV zdůrazňuje, že veřejní ochránci práv mohou mít rozhodující přínos, když doplňují práci organizací občanské společnosti působících v oblasti základních práv, zejména pokud jde o ochranu menšin.

1.15.

S ohledem na velmi vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí v zemích západního Balkánu EHSV doporučuje rozšířit záruku EU pro mladé lidi na státy v tomto regionu, které přistupují k EU. Tato „záruka pro mladé lidi“ by měla být financována z příslušných fondů EU. Ve spolupráci se sociálními partnery, včetně obchodních a průmyslových komor a jiných podnikatelských sdružení, by měl být zaveden duální systém vzdělávání.

1.16.

EU sice očekává, že vlády budou hrát větší úlohu při rozdělování finančních prostředků EU, nicméně finanční prostředky pro občanskou společnost by neměly být přidělovány převážně prostřednictvím vlád, protože by to mohlo vytvářet situace, kdy dochází ke střetu zájmů. EU by měla podporovat vytváření nezávislejších systémů financování. Vhodnější mechanismus pro rozdělování finančních prostředků EU by mohly zajistit nezávislé nadace nebo fondy na podporu občanské společnosti. K základním požadavkům, které je nutno důsledně dodržovat, patří: transparentnost při rozdělování a využívání finančních prostředků, rovné zacházení a vyvarování se střetům zájmů a/nebo politickému zasahování do přidělování jakýchkoliv veřejných finančních prostředků.

1.17.

Jak ukazují zkušenosti EHSV, mělo by k prioritám Komise a jednotlivých zemí při financování i nadále patřit budování vnitrostátní kapacity organizací občanské společnosti (v podobě středisek správy zdrojů, podpory koalic, programů rozvoje odborných znalostí atd.), rozšiřování dosahu pomoci (zejména mimo hlavní města a k místním organizacím) a podpora zapojení organizací občanské společnosti.

2.1.

EHSV uznává, že politika rozšiřování EU hraje zásadní úlohu při zajišťování míru, bezpečnosti a stability v Evropě. Agenda rozšíření z roku 2015 pro tuto politiku poprvé zavádí střednědobou perspektivu. I přes jednoznačnou informaci, že ani jedna ze zemí procesu rozšíření nebude na vstup do EU připravena během funkčního období stávající Komise, je důležité, aby měly země západního Balkánu i nadále jasnou perspektivu členství v EU a aby byl měřen, sledován a podporován jejich pokrok a úsilí, a to na základě jednoznačných referenčních kritérií s výhledem, čeho tyto země chtějí a musí dosáhnout v budoucnosti.

2.2.

Pozitivním krokem je zařazení občanské společnosti do samostatného oddílu v rámci politických kritérií ve zprávách týkajících se jednotlivých zemích a do jisté míry další začlenění úlohy občanské společnosti do vyjednávacích kapitol. Při sledování pokroku a hodnocení aktuálního stavu, pokud jde o prostředí příznivé pro občanskou společnost, by měla Komise pozorně sledovat začleňování svých pokynů o podpoře občanské společnosti ze strany EU v zemích procesu rozšíření. Tyto pokyny by se rovněž měly stát referenčním bodem a vodítkem pro samotné přistupující země.

2.3.

EHSV opakuje, že sociální dialog je stěžejní pro hospodářský rozvoj západního Balkánu a EU. V hodnoceních a zprávách týkajících se jednotlivých zemích by měly být soustavněji a podrobněji zkoumány specifické výzvy, jimž čelí sociální partneři. Zvláštní důraz by měl být položen na to, aby byla obyvatelstvu i nadále zaručena pracovněprávní a sociální ochrana.

2.4.

EHSV oceňuje úmysl Komise zaměřit se při nadcházející práci na programech hospodářských reforem, které vytvořily země procesu rozšíření, více na problémy v oblasti zaměstnanosti a sociální výzvy. Součástí tohoto procesu by měly být rovněž organizace občanské společnosti, jejichž názory a odborné zkušenosti by měly být zohledňovány jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU, aby nedocházelo k situacím, kdy jsou tyto organizace pouze informovány o strategiích nebo akčních plánech, o nichž již bylo rozhodnuto. Vnitrostátní orgány by měly mít povinnost zajistit účinné zapojení organizací občanské společnosti.

2.5.

Účast občanské společnosti v procesu přistoupení spočívá 1) v jejím přímém zapojení do vlastních jednání (např. prověřování, příprava vnitrostátních postojů a dohled nad postupem jednání), 2) ve vedení sociálního a občanského dialogu v souvislosti s koncipováním politiky a harmonizací právních předpisů s acquis, 3) v jejím zapojení do plánování předvstupního financování a 4) v nezávislém monitorování pokroku a sociálního dopadu reformních procesů. K plnění těchto úkolů je nezbytná náležitá finanční podpora ze strany vnitrostátních vlád a z předvstupního financování EU.

2.6.

Zvyšování povědomí o úloze občanské společnosti a zapojování sociálních partnerů do procesu přistoupení je pro EHSV posláním i výzvou. V některých zemích si vlády uchovaly negativní postoj k občanské společnosti, a proto měla doporučení smíšených poradních výborů jen malou odezvu. Smíšené poradní výbory nicméně vytvářely příležitosti pro přímý kontakt občanské společnosti a politických představitelů a úředníků na úrovni EU a jednotlivých zemí, i když měly jen malý vliv na vládní politiku. Z tohoto důvodu by jim značně prospěla důraznější podpora a těsnější spolupráce s Komisí, Radou a Evropským parlamentem, která by zajistila zohlednění klíčových otázek, jež se týkají vnitrostátních aspektů přistoupení a byly nadneseny v občanském a sociálním dialogu v jednotlivých zemích, ve všech relevantních oblastech tvorby politiky.

2.7.

V souladu s konstatováním Komise EHSV zdůrazňuje význam regionální spolupráce a podpory regionálního hospodářského rozvoje a propojení jakožto zásadního prvku dohod o stabilizaci a přidružení a procesu rozšíření. V tomto ohledu došlo k pozitivnímu vývoji v regionální spolupráci mezi podnikatelskými organizacemi občanské společnosti, když byla podepsána dohoda o „Investičním fóru komor“ (2). Základní myšlenkou tohoto fóra je zapojit podnikatelské kruhy v regionu prostřednictvím komor do provádění projektů, jež mají význam pro hospodářskou prosperitu západního Balkánu, a to v souladu s prioritami Berlínského procesu.

2.8.

EHSV vyjadřuje vážné znepokojení s ohledem na podstatné zhoršení situace v několika zemích, pokud jde o svobodu sdružování, shromažďování a projevu a nezávislost sdělovacích prostředků (3) (zejména v Černé Hoře, Bývalé jugoslávské republice Makedonii a Turecku, ale také v Srbsku, co se týče legislativního rámce pro svobodu shromažďování). Jde o nezbytné předpoklady pro vytvoření stabilní demokracie a rozvoj dynamické občanské společnosti. V tomto ohledu je důrazně podporováno plné provedení pokynů GŘ pro rozšíření týkajících se rozvoje občanské společnosti v zemích procesu rozšíření na období 2014–2020 a pokynů GŘ pro rozšíření týkajících se podpory svobody a integrity sdělovacích prostředků ze strany EU v období 2014–2020. Ještě však zbývá vyřešit problém, jak zajistit, aby sdělovací prostředky oslovovaly evropské publikum, jež musí být také odpovídajícím způsobem informováno o významu a dynamice politiky rozšíření.

2.9.

Organizace občanské společnosti hrají zásadní úlohu při koncipování a monitorování politiky a všeobecně při zajišťování fungující demokracie. Útoky na legitimitu a odpovědnost organizací občanské společnosti (zejména kontrolních organizací a nezávislých novinářských organizací, které bedlivě monitorují důležité politické procesy a kritizují volební podvody a politickou korupci), které byly zaznamenány v několika zemích procesu rozšíření v roce 2015, vzbuzují vážné obavy. EHSV proto uznává, že je třeba posílit komunikaci a dialog ve všech procesech a zejména oslovit občany jak zemí EU, tak zemí procesu rozšíření.

2.10.

Pokud jde o právní stát a základní práva, je třeba se více soustředit na problematiku zranitelných a znevýhodněných skupin a menšin, zvláště Romů. Musí být dosaženo jednoznačných výsledků v této oblasti a rovněž dalšího pokroku ve vztazích mezi etnickými skupinami a ochraně menšin a jejich práv (v oblasti vzdělávání, přístupu ke sdělovacím prostředkům, používání menšinových jazyků, a to i ve veřejné správě, atd.).

2.11.

EHSV se ve svém stanovisku ze dne 10. prosince 2015 (4) zabýval návrhem Komise ohledně vytvoření seznamu bezpečných zemí původu a i nadále se hlásí k zásadám, jež v tomto stanovisku byly formulovány. Zařazení určité země na seznam bezpečných zemí původu musí být podrobeno důkladnému prověření. S ohledem na zprávy o rozporuplném vracení uprchlíků do krizových oblastí, jež se v současnosti objevují ve sdělovacích prostředcích, je odpovědný přístup k lidským právům těchto uprchlíků důležitý i v případě bezpečných třetích zemí.

2.12.

Politika rozšíření musí zcela splnit úkol spočívající v informování evropských občanů o tom, že má nesmírný význam pro bezpečnost a prosperitu celého kontinentu. Mohlo by to pomoci zahnat obavy z dalšího rozšiřování, jež se mohou objevit spolu s jinými formami xenofobie, a to zejména v době hospodářské krize a probíhající uprchlické krize.

2.13.

Orgány EU poskytly řadu možností konzultace občanské společnosti za účelem shromáždění údajů o postupu reforem spojených s přistoupením, včetně internetové korespondence, každoročních konzultací občanské společnosti v Bruselu, setkání v dané zemi, informačních schůzek a veřejných akcí během návštěv úředníků EU. Komise rovněž zaujala vstřícný přístup k nezávislým monitorovacím zprávám, jež vypracovaly organizace občanské společnosti. Komise byla ovšem nesporně mnohem proaktivnější ve vztahu k nevládním organizacím než vůči odborovým svazům a podnikatelským sdružením. EHSV tudíž Komisi vyzývá, aby zlepšila svůj přístup a aby podnikla další kroky v souladu s doporučeními, která EHSV formuloval ve stanovisku Zvýšení transparentnosti a inkluzivnosti procesu přistoupení k Evropské unii (REX/401).

2.14.

Organizace občanské společnosti v zemích západního Balkánu se setrvale snaží zajistit si finanční udržitelnost. Ještě pořád jsou odkázány především na příjmy ze zahraničních příspěvků a ze státních rozpočtů, včetně výnosů z loterií, a jen zřídka využívají alternativní zdroje financování. Státní podpora, finanční i nefinanční, je příliš často rozdělována netransparentními mechanismy a je i nadále nedostatečná. Proto je stále potřeba, aby organizace občanské společnosti diverzifikovaly své zdroje financování, a zajistily tak svou finanční nezávislost a udržitelnost. Když se organizace občanské společnosti spoléhají na jeden nebo dva finanční zdroje, jsou na jejich dostupnosti nadměrně závislé a nemají dostatečnou finanční jistotu a nezávislost.

2.15.

Uznání hospodářské hodnoty organizací občanské společnosti v zemích procesu rozšíření vyžaduje shromáždění relevantních údajů a – což je ještě důležitější – opatření na podporu jejich úlohy a zvýšení povědomí o této úloze. I nadále existuje jen omezené množství oficiálních údajů a statistických dat o lidech, kteří jsou zaměstnáni v organizacích občanské společnosti v zemích západního Balkánu nebo v nich působí jako dobrovolníci. V pracovním právu se k organizacím občanské společnosti přistupuje stejně jako k jiným zaměstnavatelům, nejsou však dostatečně zapojovány do státních politik zaměstnanosti, které vytvářejí pobídky pro případné zaměstnavatele. Tento diskriminační přístup k organizacím občanské společnosti je důsledkem toho, že státy neuznávají dostatečně občanskou společnost za jeden ze sektorů vytvářejících zaměstnanost. Vnitrostátní orgány i Komise by při určování priorit v oblasti statistických údajů měly náležitě zohlednit práci, kterou v poslední době odvedly organizace občanské společnosti v oblasti shromažďování údajů a posuzování specifických překážek v jednotlivých zemích (5).

14.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 133/37

Zpravodaj:

Juan MENDOZA CASTRO

1.1.

Přetrvává vysoká nezaměstnanost. Sedm let po začátku krize Výbor vyjadřuje znepokojení nad vysokou nezaměstnaností, zejména v případě některých členských států. Údaje jsou rovněž vysoké, pokud jde o nezaměstnanost mladých lidí, mladé lidi, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET) a dlouhodobě nezaměstnané.

1.2.

Roční analýza růstu na rok 2016 obsahuje větší počet analýz a sociálních cílů, avšak tento nový přístup, má-li být efektivní, by se neměl zakládat na opakování politických doporučení z předchozích let. Kromě podpory soukromých investic, na niž poukazuje Komise, vyžaduje stagnující hospodářství a zaměstnanost zvýšení domácí poptávky a silné veřejné investice.

1.3.

Evropský semestr. EHSV vítá rozhodnutí posílit monitorování cílů strategie Evropa 2020, jakož i rozdělení do evropské a vnitrostátní fáze, což usnadní lepší vymezení odpovědností při plnění stanovených cílů. Je rovněž nezbytné zajistit větší soudržnost mezi politikami v oblasti evropské správy a cíli strategie Evropa 2020.

1.4.

Evropský semestr by měl zohlednit dosahování 17 cílů udržitelného rozvoje odvozených od strategie pro udržitelný rozvoj 2030 Organizace spojených národů.

1.5.

Hospodářství. Evropská unie prochází mírným oživením, ačkoli k oživení přispívají dočasné pozitivní faktory. Rekordní přebytek v oblasti vývozu v eurozóně odráží mimo jiné důsledky oslabení eura. Přebytek domácích úspor ve srovnání s investicemi zase odráží přetrvávající nejistotu ohledně hospodářského oživení a růstu.

1.6.

Vzhledem k podstatnému snížení investic je podle Rady pro hospodářské a finanční věci naléhavě potřeba zlepšit investiční prostředí s cílem podpory hospodářské obnovy, zvýšení produktivity a růstového potenciálu. EHSV se domnívá, že je třeba změnit zaměření politiky úsporných opatření tak, aby došlo k většímu závazku ve prospěch politik růstu (1).

1.7.

Velký počet lidí ohrožených chudobou nebo vyloučením vyvolává otázky ohledně splnění jednoho z hlavních cílů strategie Evropa 2020.

1.8.

Vzhledem k velkému přílivu žadatelů o azyl a uprchlíků EHSV navrhuje opatření založená na společné solidární činnosti, respektování mezinárodních hodnot a mezinárodního práva, zásadě rovného zacházení a nadřazenosti života nad jakýmkoli přístupem založeným hlavně na politice „bezpečnosti“. Kromě toho potvrzuje, že Schengenská dohoda je klíčovým pilířem architektury EU.

2.1.

Roční analýza růstu 2016 klade důraz na význam investic v oblasti zaměstnanosti a sociálních politik, jak dříve EHSV navrhoval, což vyžaduje ambiciózní přístup ze strany Komise.

2.2.

V roční analýze růstu 2016 je třeba se zaměřit na posílení správy s cílem účinně provádět velké evropské politiky integrace trhu a modernizace hospodářství, a poukázat tak v tomto smyslu na balíček pro správu ekonomických záležitostí EU. Účinné vnitrostátní rámce řízení musí zvýšit důvěru, obnovit potřebné fiskální rezervy (fiscal buffers) a vyhnout se procyklickým fiskálním politikám.

2.3.

Je nezbytné zlepšit součinnost investiční a rozvojové strategie mezi národními ekonomikami a evropskou ekonomikou.

2.4.

EHSV navrhuje, aby se v rámci politických priorit úsilí zaměřilo zejména na dvě oblasti: investice a zaměstnanost.

2.5.

Nástroje víceletého finančního rámce a Nástroj pro propojení Evropy mají zásadní význam pro řešení krize a návrat na cestu udržitelného růstu. EHSV vítá dobrý začátek, který zaznamenal investiční plán pro Evropu, a navrhl v této souvislosti, aby se přilákal větší počet institucionálních investorů a aby se více rozšířily možnosti financování.

2.6.

Jsou zapotřebí okamžitá opatření k řešení dlouhodobé nezaměstnanosti (jež představuje 50 % z celkového počtu) a nezaměstnanosti mladých lidí. Kromě toho by měla Komise předložit celkovou strategii pro rovnost žen a mužů na trhu práce.

2.7.

Investice pro dosažení transformace energetiky (Pařížská dohoda) by se měly stát hybnou silou pro tvorbu pracovních míst a hospodářský rozvoj.

2.8.

EHSV volá po lepší koordinaci úsilí zaměřeného na boj proti agresivnímu daňovému plánování a proti daňovým podvodům a daňovým únikům.

2.9.

EHSV požaduje plné zapojení sociálních partnerů a dalších organizací zastupujících občanskou společnost do sociálních politik a do národních plánů reforem, například prostřednictvím národních hospodářských a sociálních rad a obdobných organizací. Pokud jde o návrh Komise zřídit vnitrostátní rady pro konkurenceschopnost v eurozóně, EHSV přijme samostatné stanovisko v březnu 2016. Tyto rady by v každém případě měly být plně slučitelné se svobodou kolektivního vyjednávání a mechanizmy pro účast a dialog se sociálními partnery, jež existují v každém členském státě.

2.10.

Demokratická legitimita. Vzhledem k demokratickému deficitu je nezbytné posílit zásady sociální spravedlnosti, na nichž je založena Evropská unie, a posílit sociální Evropu zaměřenou na boj proti sociálnímu vyloučení a zachování solidarity.

3.1.

Podle roční analýzy růstu na rok 2016:

3.2.

Jsou zachovány předchozí politické priority zaměřené na vytvoření rámce pro rovnováhu mezi strukturálními změnami, robustnost veřejných rozpočtů a investice. Roční analýza růstu 2016 představuje konkrétnější úvahy týkající se mimo jiné trhu práce, nehlášené práce, pracovní integrace, rozdílu v zaměstnanosti mužů a žen a zaměstnanosti mladých lidí.

3.3.

Požaduje se moderní a efektivní veřejná správa, která je nutná pro poskytování služeb podnikům a občanům rychle a ve vysoké kvalitě.

3.4.

Přístup je rovněž zaměřen na zlepšení kvality, nezávislost a efektivitu soudního systému členských států jakožto předpokladu pro vytvoření příznivého prostředí pro investice a hospodářskou činnost.

3.5.

Za hlavní závěry předlohy společné zprávy o zaměstnanosti lze považovat stávající značnou nerovnost mezi členskými státy a pomalý pokrok při zlepšování zaměstnanosti a sociální situace. K dalším závěrům patří:

4.1.

Sedm let po začátku krize opakuje EHSV své znepokojení nad situací v oblasti zaměstnanosti, která se týká zejména některých členských států eurozóny. V EU je 22,5 milionů lidí bez práce (17,2 milionů v eurozóně) a v následujících dvou letech nelze očekávat výrazné zlepšení v této oblasti. To se vedle hospodářských a sociálních důsledků přidává k dalším faktorům, které přispívají k lhostejnosti občanům vůči evropskému projektu.

4.2.

Roční analýza růstu 2016 obsahuje větší počet analýz a cílů sociální povahy. Aby bylo zajištěno, že tento nový přístup bude účinný a nezůstane jen řečnickou frází, neměl by být založen na opakování politických doporučení z předchozích let – především strukturálních reforem na trhu práce – ale poskytovat skutečnou koordinovanou podporu růstu a vytváření pracovních míst.

4.3.

Roční analýza růstu 2016 klade důraz na význam investic v oblasti zaměstnanosti a sociálních politik, jak dříve EHSV navrhoval, což vyžaduje ambiciózní přístup ze strany Komise.

4.4.

Kromě podpory soukromých investic, což tvoří základ návrhu Komise, vyžaduje stagnující hospodářství a zaměstnanost podporu prostřednictvím silné veřejné investice.

5.1.

V roční analýze růstu 2016 je třeba se zaměřit na posílení správy s cílem účinně provádět velké evropské politiky integrace trhu a modernizace hospodářství.

5.2.

Evropský semestr také musí dosáhnout pokroku v rozvoji balíčku týkajícího se správy ekonomických záležitostí, který byl revidován v říjnu 2015. Účinné vnitrostátní rámce řízení musí zvýšit důvěru, obnovit potřebné fiskální rezervy (fiscal buffers) a vyhnout se procyklickým fiskálním politikám (2). Finanční nástroje EU a vnitrostátní rozpočty musí přispět k plnění těchto cílů.

5.3.

EHSV vítá rozhodnutí posílit monitorování cílů strategie Evropa 2020 v kontextu evropského semestru podle návrhu pěti předsedů (3). Kromě zlepšení provádění stávající strategie a dohledu nad ní bude zahájen proces přípravy dlouhodobější vize po roce 2020, mimo jiné s ohledem na nové cíle udržitelného rozvoje pro období do roku 2030, na nichž se dohodla OSN. Výbor vítá tuto plánovanou iniciativu, neboť potvrzuje jeho názor, že EU bude muset posunout horizont plánování alespoň do roku 2030, aby bylo možné provádět cíle udržitelného rozvoje zavedením integrované strategie pro udržitelnou Evropu v globalizovaném světě.

5.4.

Rozdělení evropského semestru do dvou částí: evropské (od listopadu do února) a vnitrostátní (od února do června), lépe vytyčuje odpovědnost a umožňuje důkladnou konzultaci sociálních aktérů o procesech reformy v Evropě.

6.1.

EU zaznamenala v roce 2015 nárůst reálného HDP o 1,9 % a v roce 2016 se očekává nárůst o 2,0 % a v roce 2017 o 2,1 % (4), ale existují významné rozdíly mezi členskými státy.

6.2.

EHSV upozorňuje na skutečnost, že vývoz – s rekordním přebytkem ve výši 3,5 % HDP v eurozóně (1,9 % HDP v EU-28) – byl hnací silou hospodářské obnovy. Eurozóna jako celek vykazuje přebytek běžného účtu, který patří k nejvyšším na světě a v roce 2015 by měl opět vzrůst. Přestože obchodní bilanci pomohly posílit nižší ceny komodit a depreciace směnného kurzu eura, přebytek je z velké části dán tím, že na úrovni eurozóny existuje přemíra domácích úspor na úkor investic (5). To je rovněž odrazem přetrvávající nejistoty ohledně hospodářského oživení a růstu.

6.3.

Umírněnost mzdových požadavků, pokles cen ropy, nízké úrokové sazby a vývoj směnných kurzů jsou příznivé pro konkurenceschopnost evropského hospodářství. Hospodářské oživení je stále více závislé na domácí poptávce, ale ta je postižena rozpočtovými omezeními, vysokou dočasností v zaměstnání, nízkými mzdami a nedostatečnou dostupností úvěrů pro domácnosti a podniky, zejména malé a střední podniky.

7.1.

V předloze společné zprávy o zaměstnanosti se uvádí, že reformy posílily mechanismy stanovování mezd, které prosazují soulad mezi vývojem mezd a produktivitou, aby podpořily disponibilní příjmy domácností, a které kladou zvláštní důraz na minimální mzdy. EHSV však upozorňuje, že v období od roku 2008 do roku 2015 byl růst mezd nižší než růst produktivity v nejméně osmnácti členských státech (6).

7.2.

V roce 2014 došlo k poklesu jednotkových nákladů práce v řadě zemí eurozóny zvláště postižených krizí. Navíc v těch zemích, ve kterých dochází na trhu práce ke zlepšení, začal počet odpracovaných hodin pozitivně přispívat k vývoji jednotkových nákladů práce (7).

7.3.

EHSV souhlasí, že modernizace, lepší sladění dovedností a potřeb trhu práce a udržitelné investice do vzdělávání a odborné přípravy, včetně digitálních dovedností, mají zásadní význam pro budoucí zaměstnanost, hospodářský růst a konkurenceschopnost v EU.

7.4.

Dlouhodobá nezaměstnanost v současnosti představuje 50 % celkové nezaměstnanosti. Je třeba „neprodleně podniknout“ vhodné kroky proti tomuto problému tím, že politiky zaměstnanosti dostanou prioritu. Prioritní pozornost vyžaduje rovněž vysoká míra nezaměstnanosti mladých a výskyt mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy („NEET“).

7.5.

Je příznačné, že nedávné analýzy nesouladu mezi nabízenými a poptávanými dovednostmi ukázaly, že jen méně než polovinu potíží s náborem tvoří skutečný nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, zatímco téměř třetinu lze přičíst neatraktivnímu platu.

7.6.

Vysoký počet lidí ohrožených chudobou nebo vyloučením zaznamenaný v roce 2014 (24,4 %, tj. 122 milionu lidí v EU-28) a tendence v posledních letech vyvolávají řadu otázek ohledně naplňování jednoho z hlavních cílů strategie Evropa 2020.

7.7.

Ženy jsou stále nedostatečně zastoupeny na trhu práce, i když se jejich kvalifikace zlepšily a dokonce předčily muže, pokud jde o formální vzdělání. 40 % rozdíl v důchodech je důsledkem kratší profesní dráhy a nižších platů. EHSV vyjadřuje politování nad tím, že roční analýza růstu 2016 neobsahuje návrhy k této problematice. Zdůrazňuje také, že Komise dosud nepředložila komplexní strategii v oblasti rovnosti žen a mužů s konkrétními opatřeními, jež by zohledňovala stávající politické závazky a požadavky organizované občanské společnosti (8).

8.1.

Očekávání ohledně ukončení krize dosud nebyla splněna.

8.2.

Stávající hluboké rozdíly v rámci EU, pokud jde o sociální a hospodářská hlediska, jsou důvodem pro nutné posílení sbližování členských států při dosahování cílů v této oblasti. Je nezbytné zlepšit součinnost investiční a rozvojové strategie mezi národními ekonomikami a evropskou ekonomikou.

8.3.

Z politických priorit na rok 2016 upozorňuje EHSV zejména na dvě: investice a zaměstnanost.

8.4.1.

Vzhledem k podstatnému snížení investic existuje naléhavá potřeba zlepšit investiční prostředí s cílem podpory hospodářské obnovy, zvýšení produktivity a růstového potenciálu (9). EHSV se domnívá, že je třeba změnit zaměření politiky úsporných opatření tak, aby došlo k většímu závazku ve prospěch politik růstu.

8.4.2.

Nástroje víceletého finančního rámce (strukturální a investiční fondy atd.) mají zásadní význam pro řešení krize a návrat na cestu udržitelného růstu, a zejména Nástroj pro propojení Evropy je důležitý pro posílení transevropských sítí infrastruktury v oblasti dopravy, telekomunikací a energetiky.

8.4.3.

Investiční plán pro Evropu, který je krokem dobrým směrem a je třeba jej doplnit dalšími opatřeními, se dobře rozběhl, vzhledem k tomu, že podle EIB se vyšplhá celková částka investic uskutečněných v roce 2015 na výši 50 000 milionů EUR a 71 000 malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací může využívat investiční projekty EFSI. Dosažení cíle 315 miliard EUR investic do roku 2017 vyžaduje:

8.4.4.

Více než polovina projektů EFSI se týká energetické účinnosti, obnovitelných energií a inovací. Plnění Pařížské dohody pro přechod z fosilních zdrojů a zdrojově a energeticky náročných ekonomik k nízkouhlíkovým vzorcům a vzorcům s nízkou stopou je obrovskou výzvou pro EU, která musí významně snížit své emise. Investice pro dosažení transformace energetiky jsou hybnou silou pro tvorbu pracovních míst a hospodářský rozvoj. Investice jsou navíc klíčovou hybnou silou pro snížení ceny energií a mají pozitivní sociální a hospodářský dopad.

8.4.5.

Výbor souhlasí s tím, že financování reálné ekonomiky se podstatně zlepšilo, přestože přetrvávají rozdíly mezi členskými státy. Tento problém se ale týká především malých a středních podniků, které jsou velmi závislé na bankovních úvěrech. Unie kapitálových trhů, která je jednou z nejvýznamnějších iniciativ EU, by měla být zaměřena na umožnění přístupu malým a středním podnikům k financování (10).

8.4.6.

Investice do lidského kapitálu. EHSV lituje poklesu veřejných výdajů na vzdělávání (11), protože Evropa potřebuje pro dosažení svého hospodářského potenciálu vzdělanou a kvalifikovanou pracovní sílu. Reformní opatření by měla upřednostňovat zvýšení úrovně znalostí, dovedností a schopností i překlenutí stále se zvětšující propasti mezi osobami s nízkou a s vysokou kvalifikací.

8.5.1.

Inovativní odvětví mají velký potenciál pro vytváření pracovních míst. Na ně jsou zaměřeny evropské politiky integrace trhů a modernizace hospodářství (Digitální agenda, vnitřní trh s energií, rámec pro audiovizuální odvětví, telekomunikační trh).

8.5.2.

Stálé zaměstnání je zásadní pro hospodářské oživení, avšak dochází k výrazné segmentaci trhu práce (12). Je třeba sladit potřeby přizpůsobení ve světě práce procházejícím hlubokými změnami s jistotami zaměstnání, identifikací pracovníka s podnikem a rozvíjením jeho kapacit.

8.5.3.

EHSV již zdůraznil, že koncept flexikurity, s nímž Komise znovu operuje v rámci roční analýzy růstu 2016, neznamená jednostranné a nelegitimní snížení práv pracovníků, nýbrž návrh pracovního práva, systémy ochrany pracovních míst a postupy kolektivního vyjednávání se souhlasem sociálních partnerů s cílem zajistit optimální rovnováhu mezi flexibilitou a jistotou ve všech pracovních vztazích, poskytnout přiměřenou jistotu všem zaměstnancům se všemi typy smluv, a čelit tak segmentovanému trhu práce (13).

8.5.4.

EHSV oceňuje:

8.5.5.

Výbor podpořil přechod k ekologické ekonomice (15) a vítá zásady oběhového hospodářství a momentálně posuzuje klady a zápory balíčku, který v prosinci 2015 představila Evropská komise.

8.5.6.

EHSV zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou by měl hrát evropský semestr a roční analýza růstu, pokud jde o zajištění monitorování politik udržitelného rozvoje. V posledních letech začala Komise do roční analýzy růstu a do doporučení pro jednotlivé země zařazovat rovněž otázky životního prostředí. EHSV lituje, že Komise zřejmě v roční analýze růstu 2016 od tohoto přístupu („ekologizace evropského semestru“) upustila, a vyzývá Komisi, aby v rámci evropského semestru znovu zohlednila přechod na nízkouhlíkové a oběhové hospodářství jako rozhodující faktor pro dlouhodobou hospodářskou prosperitu, konkurenceschopnost a odolnost.

9.1.1.

V posledních letech EU a její členské státy přijaly širokou škálu opatření (bankovní unie, strukturální reformy atd.) v rámci Paktu o stabilitě a růstu. V důsledku toho bylo dosaženo pokroku při nápravě makroekonomické nerovnováhy. V podmínkách velmi nízké inflace (0 % v roce 2015 a předpoklad 1,7 % v roce 2017) došlo k výraznému snížení schodku veřejných financí (2,5 % HDP v současné době, předpoklad 1,6 % HDP v roce 2017 (16)). Opatření pro snížení vysoké míry veřejného dluhu (86,8 % HDP) a soukromého dluhu (57,9 % pro domácnosti, 79,5 % pro nefinanční podniky) znamenají omezení pro investice a spotřebu.

9.1.2.

Zvýšení účinnosti a spravedlivosti daňových systémů. EHSV je zastáncem odstranění neoprávněných narušení zdanění ve prospěch zadlužování (debt bias), jak bylo doporučeno ve zprávách MMF. To usnadní jiné přístupy k financování, jež budou alternativou k bankovním úvěrům, zejména kapitálové trhy.

9.1.3.

EHSV vítá iniciativy Komise týkající se místa výkonu hospodářské činnosti a balíčku opatření v oblasti daňové transparentnosti. Je třeba rozsáhlejší koordinované činnosti evropských a vnitrostátních orgánů za účelem odstranění daňových rájů a boje proti agresivnímu daňovému plánování, daňovým podvodům a únikům, které znamenají ztráty v EU odhadované na jednu miliardu EUR (17).

9.2.1.

Členské státy EU přijaly opatření týkající se veřejných důchodových systémů, jejichž cílem je na jedné straně zmírnit sociální dopady krize a na druhé straně zvýšit dlouhodobě svou životaschopnost. Ty poslední spočívaly v úsporných opatřeních, jako jsou mimo jiné zvýšení věku odchodu do důchodu či přísné vazby mezi příspěvky a dávkami. Soukromé důchodové systémy hrají důležitou společenskou roli, jak konstatoval tento Výbor (18), ale neměly by být považovány pouze za finanční nástroje.

9.2.2.

Výbor souhlasí, že je zapotřebí zřídit základ životaschopného financování systémů zdravotní péče. V zájmu zvýšení blahobytu občanů Unie musí tyto systémy vycházet ze zásad a hodnot sociálních rozměrů Evropy, jako je univerzálnost, přístupnost, spravedlnost a solidarita (19).

9.3.1.

Za účelem vytvoření nutného sociálního konsensu napříč Evropou je nutné plně respektovat rovné zacházení a sociální práva jak občanů EU, tak i uprchlíků v Evropě, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat těm nejzranitelnějším. Včasné investice do integrace uprchlíků do společnosti a trhu práce jsou důležité, aby pomohly uprchlíkům začít nový život a zároveň byly minimalizovány potenciální střety s místním obyvatelstvem a do budoucna se zabránilo vyšším nákladům.

9.3.2.

EHSV doufá, že krizový relokační mechanismus napomůže tomu, aby EU na základě konsensu pokročila směrem k systému, který bude stabilní a dostatečně pružný, aby dokázal obstát před výzvami souvisejícími s různými podobami migrace.

9.3.3.

Evropská komise a další instituce EU musí aktivně podporovat vlády členských států, aby byly vytvořeny vhodné podmínky a vyhlídky na integraci relokovaných žadatelů o azyl. Při tom je třeba mimo jiné jasně říci, že prostředky, které členské státy vynakládají na přijetí a začlenění žadatelů o azyl resp. uprchlíků, nejsou dlouhodobé ani strukturální povahy, takže by neměly být zahrnuty do výpočtu strukturálních rozpočtových schodků.

9.3.4.

EHSV potvrzuje, že Schengenská dohoda je klíčovým pilířem architektury EU (20).

9.4.1.

EHSV považuje za nezbytné zapojení občanské společnosti do sociálních a hospodářských politik jako podmínku pro jejich větší účinnost.

9.4.2.

U národních programů reforem (NPR) by měl existovat prostor pro diskusi, zejména v rámci hospodářských a sociálních rad. Takové zapojení však není v některých členských státech dané.

9.4.3.

Pokud budou ustaveny vnitrostátní rady pro konkurenceschopnost, jak to doporučuje Komise, musejí být plně slučitelné se svobodou kolektivního vyjednávání a mechanizmy pro účast a dialog se sociálními partnery, jež existují v každém členském státě. Příslušné stanovisko EHSV bude přijato v březnu 2016.

9.5.1.

Demokratický deficit vedl ke ztrátě důvěry v evropský ideál. Výbor zdůrazňuje, že je třeba získat důvěru občanů zpět a obnovit vizi sociální Evropy, která bude posilovat a podporovat sociální legitimitu evropské konstrukce.

9.5.2.

Jak v teorii, tak v praxi postrádá Evropská unie dostatek sociální legitimity. Polemika ohledně „demokratického deficitu“ Evropské unie pokračuje a současně došlo k sémantickému přenosu „demokratického deficitu“ na „deficit spravedlnosti“ a „deficit legitimity“ v širším slova smyslu. Je nezbytné posílit zásady sociální spravedlnosti, na nichž je založena Evropská unie, a posílit sociální Evropu zaměřenou na boj proti sociálnímu vyloučení a zachování solidarity.