ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 67

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 59
20. února 2016


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

I   Usnesení, doporučení a stanoviska

 

DOPORUČENÍ

 

Rada

2016/C 067/01

Doporučení Rady ze dne 15. února 2016 o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce

1


 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropská komise

2016/C 067/02

Směnné kurzy vůči euru

6

2016/C 067/03

Oznámení Komise o aktuální úrokové sazbě pro navrácení státní podpory a o referenční a diskontní sazbě pro 28 členských států použitelných od 1. března 2016(Zveřejněno v souladu s článkem 10 nařízení Komise (ES) 794/2004 ze dne 21 dubna 2004 ( Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1 ))

7

2016/C 067/04

Oznámení Komise o datu použití Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu nebo protokolů o pravidlech původu upravujících diagonální kumulaci mezi smluvními stranami této úmluvy

8

 

Evropský inspektor ochrany údajů

2016/C 067/05

Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k tématu Řešení problémů s daty velkého objemu: Výzva k transparentnosti, uživatelské kontrole, ochraně dat od návrhu a odpovědnosti

13

 

INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ

2016/C 067/06

Reorganizační opatření – Rozhodnutí o přijetí reorganizačního opatření vůči společnosti INTERNATIONAL LIFE General Insurance S.A.

16


 

V   Oznámení

 

JINÉ AKTY

 

Evropská komise

2016/C 067/07

Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

17


 

Opravy

2016/C 067/08

Oprava oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu některého příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky, pro svařování na tupo, z nerezavějící oceli, též dokončeného, pocházejícího z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu ( Úř. věst. C 357 ze dne 29.10.2015 )

20


CS

 


I Usnesení, doporučení a stanoviska

DOPORUČENÍ

Rada

20.2.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 67/1


DOPORUČENÍ RADY

ze dne 15. února 2016

o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce

(2016/C 67/01)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 ve spojení s čl. 148 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V Unii vzrostla po finanční a hospodářské krizi z let 2008–2009 míra nezaměstnanosti na nebývale vysokou úroveň. V současné době má klesající tendenci, avšak dlouhodobá nezaměstnanost je stále velmi vysoká. Dlouhodobá nezaměstnanost se jednotlivých členských států dotýká v různé míře, zejména z toho důvodu, že dopad krize byl nerovnoměrný a makroekonomická situace, struktura ekonomiky i fungováním trhu práce je v každém členském státě odlišná.

(2)

Po letech tlumeného růstu a vytváření nízkého počtu pracovních míst postihla v roce 2014 dlouhodobá nezaměstnanost, tedy nezaměstnanost vymezená Eurostatem jako počet lidí, kteří nemají práci a aktivně hledají zaměstnání alespoň jeden rok, více než 12 milionů pracovníků, čili 5 % aktivního obyvatelstva EU, z nichž 62 % je bez práce nejméně dva po sobě následující roky.

(3)

Dlouhodobá nezaměstnanost negativně ovlivňuje samy nezaměstnané osoby, snižuje potenciální růst ekonomik v Unii, prohlubuje riziko sociálního vyloučení, chudoby a nerovnosti, zvyšuje náklady na sociální služby a zatěžuje veřejné finance. Dlouhodobá nezaměstnanost způsobuje ztrátu příjmu a úbytek dovedností, vyšší výskyt zdravotních problémů a větší chudobu domácností.

(4)

Mezi osoby nejvíce ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností patří lidé s nízkými dovednostmi či kvalifikací, státní příslušníci třetích zemí, osoby se zdravotním postižením a znevýhodněné menšiny, jako například Romové. Důležitou úlohu hraje také předchozí zaměstnání dlouhodobě nezaměstnaných osob, neboť v některých zemích lze přetrvávání dlouhodobé nezaměstnanosti z velké části vysvětlit odvětvovými a cyklickými aspekty.

(5)

Každým rokem ztrácí zájem o aktivní hledání pracovního místa téměř pětina dlouhodobě nezaměstnaných osob v Unii, které se neúspěšně snažily nalézt práci. Vzhledem k tomu, že překážky začleňování na trhu práce se velmi liší a často se kumulují, vyžaduje toto začleňování individuálně zaměřený přístup a koordinované poskytování služeb.

(6)

Osoby dlouhodobě nezaměstnané tvoří polovinu celkového počtu nezaměstnaných osob v Unii, ale méně než pětinu počtu osob zapojených do aktivních opatření trhu práce. Na dávky v nezaměstnanosti má tudíž nárok pouze malá část dlouhodobě nezaměstnaných (v průměru 24 %).

(7)

Je třeba zlepšit a zefektivnit investice do lidského kapitálu, aby tak více osob získalo užitečné a vhodné dovednosti a schopnosti a vyřešily se nedostatky v oblasti dovedností, aby byly položeny základy pro bezproblémový přechod ze školy do pracovního života a aby byla zajištěna jejich trvalá zaměstnatelnost. Zefektivnění systémů vzdělávání a odborné přípravy a zlepšení jejich relevantnosti pomůže snížit počet nově nezaměstnaných osob. Za tímto účelem je třeba modernizovat systémy vzdělávání a odborné přípravy v souladu s evropským semestrem, závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) (1) a doporučením Evropského parlamentu a Rady 2006/962/ES ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (2).

(8)

Aby mohla být vypracována koordinovaná strategie pro zaměstnanost, obsahují hlavní směry politik zaměstnanosti členských států pro rok 2015 (3) výzvu k podstatnému snížení dlouhodobé a strukturální nezaměstnanosti pomocí ucelených a vzájemně se posilujících strategií, jež zahrnují individualizovanou aktivní podporu, jejímž účelem je pomoci s návratem na trh práce.

(9)

Přestože mají členské státy nadále pravomoc přijímat ta opatření trhu práce, která nejlépe vyhovují jejich konkrétní situaci, měly by podle hlavních směrů investicemi do lidského kapitálu podporovat zaměstnatelnost, a to prostřednictvím vhodných systémů vzdělávání a odborné přípravy, které účinně a efektivně zvyšují úroveň dovedností pracovníků. Hlavní směry navíc zahrnují i konkrétní výzvu, aby členské státy podporovaly učební systémy založené na pracovní činnosti, jako je duální vzdělávání, a modernizovaly profesní přípravu. V obecnější rovině vyzývají členské státy k tomu, aby přihlédly k zásadám flexikurity a posílily aktivní opatření trhu práce zvýšením jejich účinnosti, lepším zacílením, větším dosahem, pokrytím a souhrou s podporou příjmu a poskytováním sociálních služeb.

(10)

Opatření navržená v tomto doporučení by měla být plně slučitelná s doporučeními pro jednotlivé země vydanými v souvislosti s evropským semestrem a jejich provádění by mělo probíhat v plném souladu s pravidly Paktu o stabilitě a růstu.

(11)

Doporučení Komise 2008/867/ES ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce (4) stanoví integrovanou komplexní strategii pro aktivní začleňování osob vyloučených z trhu práce, přičemž kombinuje přiměřenou podporu příjmu, inkluzivní trhy práce a přístup ke kvalitním službám. Jeho cílem je usnadnit nastoupení těch, kdo pracovat mohou, do udržitelného a kvalitního zaměstnání, a poskytnout jim zdroje dostatečné pro důstojný život.

(12)

Hlavním finančním nástrojem Evropské unie k řešení dlouhodobé nezaměstnanosti je Evropský sociální fond. Na podporu začleňování dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce vyčlenily členské státy pro období 2014–2020 značné finanční prostředky. Opatření financovaná z Evropského sociálního fondu mohou být doplněna také jinými fondy, například Evropským fondem pro regionální rozvoj a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova, v souladu s prostředky přidělenými na příslušné investiční priority v období 2014–2020, konkrétně pak podporou vytváření pracovních míst, modernizací veřejných služeb zaměstnanosti a modernizací odborného vzdělávání, odborné přípravy pro získání příslušných dovedností a celoživotního učení. V tomto rámci by se na příslušných jednáních mělo v budoucnu zvážit, jak začleňování dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce dále zlepšit.

(13)

Rada ve svém doporučení ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (5) vyzývá k přijetí opatření, jež lidem nabídnou možnost prokázat, co se naučili mimo rámec formálního vzdělávání a odborné přípravy.

(14)

Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání konaném 14 a 15. března roku 2013 zdůraznila, že řešení otázky nezaměstnanosti je nejdůležitější sociální výzvou a že snižování dlouhodobé nezaměstnanosti a zajištění plné účasti starších pracovníků má rozhodující význam.

(15)

Evropský parlament považuje dlouhodobou nezaměstnanost za hlavní překážku růstu.

(16)

Intenzivní snahy o to, aby na trh práce byly začleňovány osoby nejvíce postižené dlouhodobou nezaměstnaností, je třeba prohlubovat, a to při zohlednění vnitrostátních postupů. Současně s tím je třeba zlepšovat registraci u služeb zaměstnanosti a jiných příslušných agentur, aby se vyřešil nedostatečný dosah podpůrných opatření. Země s velkými počty registrovaných dlouhodobě nezaměstnaných osob mohou své úsilí přednostně zaměřit na ty, kdo již registrování jsou.

(17)

Z hlediska efektivnosti a účinnosti by byl přínosný preventivní přístup. Preventivní a aktivační opatření, která jsou zaměřena především na počátek období nezaměstnanosti, je třeba zlepšit a tam, kde je to nutné, doplnit o další opatření. Konkrétní opatření pro registrované dlouhodobě nezaměstnané osoby by měla být přijata nejpozději v době, kdy jejich nezaměstnanost trvá již 18 měsíců, neboť právě v tomto období se v mnoha členských státech podpůrné mechanismy a služby pro tuto skupinu nezaměstnaných mění.

(18)

Individualizované přístupy k podpoře dlouhodobě nezaměstnaných osob by se měly zaměřit na překážky způsobující, že zůstávají bez práce, a aktualizovat a doplňovat původní posouzení provedené při registraci. Dlouhodobě nezaměstnané osoby tak budou nasměrovány k podpůrným službám dostatečně uzpůsobeným jejich individuálním potřebám, jako je poradenství při řešení dluhů, sociální rehabilitace, služby sociální podpory, pečovatelské služby, začleňování migrantů, podpora na bydlení a dopravu, jejichž cílem je překonávání překážek bránících zaměstnání a napomáhání těmto osobám v tom, aby dosáhly jasných cílů vedoucích k získání zaměstnání.

(19)

Zapojení zaměstnavatelů do začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob má zásadní význam a služby zaměstnanosti by měly toto zapojení podporovat poskytováním specializovaných služeb, jež budou doplněny vhodně cílenými finančními pobídkami a účastí sociálních partnerů. Výraznější angažovaností zaměstnavatelů doplněnou o opatření posilující tvorbu pracovních míst v ekonomice lze účinnost integračních opatření dále zvýšit.

(20)

Nedávno navržené politické iniciativy, jako je například doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (6), vyzývají k navazování partnerství, jež se považují za nový způsob naplňování sociální politiky a politiky zaměstnanosti. Zásadní význam má koordinované poskytování služeb, zejména pak v členských státech, v nichž je odpovědnost za podporu dlouhodobě nezaměstnaných osob rozdělena mezi veřejné služby zaměstnanosti, orgány sociálního zabezpečení a místní samosprávu.

(21)

Dohoda o pracovní integraci, koncipovaná tak, aby zohledňovala situaci dané dlouhodobě nezaměstnané osoby, by měla obsahovat informace o souboru individualizovaných opatření dostupných na vnitrostátní úrovni (například v oblasti trhu práce, vzdělávání, odborné přípravy a služeb sociální podpory), která mají dané osobě poskytnout podporu a napomoci jí překonat konkrétní překážky, jež jí brání získat zaměstnání. Tato dohoda by měla vymezovat cíle, harmonogram a povinnosti dlouhodobě nezaměstnané osoby a nabídku poskytovatele nebo poskytovatelů služeb a měla by uvádět integrační opatření, která jsou k dispozici.

(22)

Opatření navržená v tomto doporučení by měla zohledňovat různé podmínky v členských státech a jejich odlišné výchozí situace, pokud jde o makroekonomickou situaci, míru dlouhodobé nezaměstnanosti a její fluktuaci, institucionální uspořádání, regionální rozdíly a kapacity jednotlivých aktérů na trhu práce. Měla by doplňovat a posilovat politický přístup, který v současnosti uplatňuje celá řada členských států, a to zejména tím, že zavádějí takové flexibilní prvky, jako je individualizovaný přístup, a koordinované poskytování služeb, jakož i zapojení zaměstnavatelů.

(23)

Toto doporučení náležitě dodržuje, posiluje a podtrhuje základní práva, zejména ta, která jsou stanovena v článcích 29 a 34 Listiny základních práv Evropské unie,

DOPORUČUJE ČLENSKÝM STÁTŮM:

Podporovat registraci uchazečů o zaměstnání a důraznější orientaci integračních opatření na trh práce, mimo jiné prostřednictvím užší vazby se zaměstnavateli.

Poskytovat registrovaným dlouhodobě nezaměstnaným osobám individuální posouzení.

Nabízet registrovaným dlouhodobě nezaměstnaným osobám nejpozději po dosažení 18. měsíce jejich nezaměstnanosti konkrétní dohodu o pracovní integraci. Dohodou o pracovní integraci se pro účely tohoto doporučení rozumí písemná dohoda mezi registrovanou dlouhodobě nezaměstnanou osobou a jednotným kontaktním místem, jejímž cílem je usnadnit nástup této osoby do zaměstnání na trhu práce.

Za tímto účelem je vhodné:

Registrace

1)

Podporovat registraci uchazečů o zaměstnání u některé ze služeb zaměstnanosti, zejména prostřednictvím lepších informací o dostupné podpoře.

Individuální posouzení a přístup

Služby zaměstnanosti poskytují spolu s dalšími partnerskými subjekty, které podporují začleňování na trh práce, individuálně zaměřené poradenství.

2)

Zajistit, aby bylo registrovaným dlouhodobě nezaměstnaným osobám nejpozději při dosažení 18. měsíce jejich nezaměstnanosti nabídnuto důkladné individuální posouzení a poradenství. Posouzení by se mělo týkat vyhlídek jejich zaměstnatelnosti, překážek, které jim brání zaměstnání získat, a předchozího hledání pracovního místa.

3)

Informovat registrované dlouhodobě nezaměstnané osoby o pracovních nabídkách a dostupné podpoře v různých odvětvích hospodářství, případně v různých regionech a jiných členských státech, zejména pomocí evropských služeb zaměstnanosti (EURES).

Dohody o pracovní integraci

Registrovaným dlouhodobě nezaměstnaným osobám, na něž se nevztahují záruky pro mladé lidi, je nejpozději po dosažení 18. měsíce jejich nezaměstnanosti nabídnuta dohoda o pracovní integraci. Minimálně by měla zahrnovat individuální nabídku služeb, jejímž účelem je najít pro danou osobu zaměstnání, a určení jednotného kontaktního místa.

4)

Zaměřit se na konkrétní potřeby registrované dlouhodobě nezaměstnané osoby v dohodě o pracovní integraci kombinující příslušné služby a opatření poskytované různými organizacemi.

a)

V dohodě o pracovní integraci by měly být výslovně uvedeny cíle, harmonogram a povinnosti, jež registrovaná dlouhodobě nezaměstnaná osoba musí splňovat, například aktivně hledat pracovní místo, přijmout nabídku vhodné práce a aktivně se zapojovat do opatření v oblasti vzdělávání či odborné přípravy, rekvalifikace či zaměstnanosti.

b)

Dohoda o pracovní integraci by měla rovněž vymezovat nabídku poskytovatele nebo poskytovatelů služeb určenou dlouhodobě nezaměstnané osobě. V závislosti na dostupnosti v členských státech a na základě individuálních okolností registrované dlouhodobě nezaměstnané osoby by dohoda o pracovní integraci mohla zahrnovat pomoc při hledání zaměstnání i po jeho nalezení, uznávání neformálního a informálního učení, sociální rehabilitaci, poradenství a doporučení, vzdělávání, odborné vzdělávání a přípravu, pracovní zkušenosti, sociální podporu, předškolní vzdělávání a péči, služby zdravotní a dlouhodobé péče, poradenství při řešení dluhů a podporu na bydlení a dopravu.

c)

Dohoda o pracovní integraci by měla být pravidelně přezkoumávána s ohledem na změny individuální situace registrované dlouhodobě nezaměstnané osoby a v případě potřeby upravena s cílem usnadnit nástup této osoby do zaměstnání;

5)

Zavést nezbytné mechanismy k zajištění kontinuity a určit jednotné kontaktní místo, které bude podporovat registrované dlouhodobě nezaměstnané prostřednictvím nabídky koordinovaných služeb zahrnující dostupné služby zaměstnanosti a sociální podpory. Toto kontaktní místo by mohlo vycházet z rámce interinstitucionální koordinace nebo by mohlo být určeno v rámci stávajících struktur.

Usnadňovat hladké a bezpečné předávání důležitých informací o podpoře poskytnuté registrovaným dlouhodobě nezaměstnaným osobám v minulosti a o jejich individuálním posouzení, jež probíhá mezi příslušnými poskytovateli služeb v souladu s právními předpisy v oblasti ochrany osobních údajů, a zajistit tak kontinuitu poskytovaných služeb.

Umožnit lepší šíření relevantních informací o volných pracovních místech a možnostech odborné přípravy příslušným poskytovatelům služeb a zajistit, aby se tyto informace k dlouhodobě nezaměstnaným osobám dostaly.

Užší vazby se zaměstnavateli

6)

Podporovat a rozvíjet partnerství mezi zaměstnavateli, sociálními partnery, službami zaměstnanosti, státními a jinými veřejnými orgány, sociálními službami a poskytovateli služeb vzdělávání a odborné přípravy, aby jejich služby lépe vyhovovaly potřebám podniků i registrovaných dlouhodobě nezaměstnaných osob.

7)

Rozvíjet služby pro zaměstnavatele, například hledání volných pracovních míst, podporu při umisťování uchazečů, odborné vedení na pracovišti a odbornou přípravu a podporu po umístění do zaměstnání, s cílem usnadnit registrovaným dlouhodobě nezaměstnaným osobám profesní znovuzačlenění.

8)

Soustředit jakékoli finanční pobídky na programy podporující začleňování na trh práce, například dotace na přijímání pracovníků a snižování příspěvků na sociální zabezpečení, s cílem zvýšit počet pracovních příležitostí pro registrované dlouhodobě nezaměstnané osoby;

DOPORUČUJE ČLENSKÝM STÁTŮM A KOMISI:

Posuzování a monitorování

9)

V rámci Výboru pro zaměstnanost a v úzké spolupráci s Výborem pro sociální ochranu ohledně otázky poskytování sociálních služeb a zajišťování příjmu sledovat provádění tohoto doporučení prostřednictvím mnohostranného dohledu v rámci evropského semestru a prostřednictvím společného hodnotícího rámce ukazatelů. Na základě tohoto sledování by mělo být možné činit další opatření v návaznosti na to, v jaké míře se registrovaným dlouhodobě nezaměstnaným osobám podařilo získat zaměstnání, zda je jejich začlenění na trh práce udržitelné a jak jsou využívány dohody o pracovní integraci. Na tomto sledování by se měla podílet evropská síť veřejných služeb zaměstnanosti.

10)

Vybízet k hodnocení výsledků veřejných služeb zaměstnanosti, pokud jde o začleňování registrovaných dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce, sdílení zkušeností a výměnu osvědčených postupů v rámci procesu učení na základě srovnávání, který probíhá v evropské síti veřejných služeb zaměstnanosti zřízené na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2014/EU ze dne 15. května 2014 o posílení spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti (VSZ) (7).

11)

Spolupracovat s členskými státy s cílem co nejlépe využívat evropské strukturální a investiční fondy, zejména pak Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, v souladu s jejich příslušnými investičními prioritami pro programy v období 2014–2020;

DOPORUČUJE KOMISI:

12)

Podporovat a koordinovat dobrovolné iniciativy a sdružení společností, které se zapojují do udržitelného začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce.

13)

Podporovat projekty sociálních inovací, které mají začleňovat dlouhodobě nezaměstnané osoby na trh práce, především v rámci osy Progress programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI).

14)

Ve spolupráci s členskými státy a po konzultaci s dotčenými zúčastněnými stranami zhodnotit opatření přijatá v návaznosti na toto doporučení a do 15. února 2019 podat Radě zprávu o výsledcích tohoto hodnocení.

V Bruselu dne 15. února 2016.

Za Radu

předseda

M.H.P. VAN DAM


(1)  Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 2.

(2)  Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10.

(3)  Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1848 ze dne 5. října 2015 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států pro rok 2015 (Úř. věst. L 268, 15.10.2015, s. 28).

(4)  Úř. věst. L 307, 18.11.2008, s. 11.

(5)  Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.

(6)  Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 32.


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropská komise

20.2.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 67/6


Směnné kurzy vůči euru (1)

19. února 2016

(2016/C 67/02)

1 euro =


 

měna

směnný kurz

USD

americký dolar

1,1096

JPY

japonský jen

125,40

DKK

dánská koruna

7,4625

GBP

britská libra

0,77715

SEK

švédská koruna

9,3838

CHF

švýcarský frank

1,1017

ISK

islandská koruna

 

NOK

norská koruna

9,5358

BGN

bulharský lev

1,9558

CZK

česká koruna

27,023

HUF

maďarský forint

309,11

PLN

polský zlotý

4,3777

RON

rumunský lei

4,4670

TRY

turecká lira

3,2903

AUD

australský dolar

1,5605

CAD

kanadský dolar

1,5274

HKD

hongkongský dolar

8,6268

NZD

novozélandský dolar

1,6761

SGD

singapurský dolar

1,5617

KRW

jihokorejský won

1 368,69

ZAR

jihoafrický rand

17,1380

CNY

čínský juan

7,2378

HRK

chorvatská kuna

7,6180

IDR

indonéská rupie

14 988,04

MYR

malajsijský ringgit

4,6836

PHP

filipínské peso

52,843

RUB

ruský rubl

85,1924

THB

thajský baht

39,668

BRL

brazilský real

4,4854

MXN

mexické peso

20,2927

INR

indická rupie

75,9715


(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.


20.2.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 67/7


Oznámení Komise o aktuální úrokové sazbě pro navrácení státní podpory a o referenční a diskontní sazbě pro 28 členských států použitelných od 1. března 2016

(Zveřejněno v souladu s článkem 10 nařízení Komise (ES) 794/2004 ze dne 21 dubna 2004 (Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1))

(2016/C 67/03)

Základní sazby jsou vypočteny v souladu se sdělením Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 6). V závislosti na použití referenční sazby se musí připočítat příslušné marže tak, jak je uvedeno v tomto sdělení. Pro diskontní sazbu to znamená, že je nutné připočítat marži ve výši 100 základních bodů. Nařízení Komise (ES) č. 271/2008 ze dne 30. ledna 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 794/2004, předpokládá, že nebude-li zvláštním rozhodnutím stanoveno jinak, sazba pro navrácení státní podpory bude rovněž vypočtena připočtením 100 základních bodů k základní sazbě.

Upravené sazby jsou vyznačeny tučně.

Předchozí sazby byly zveřejněny v Úř. věst. C 15, 16.1.2016, s. 8.

Od

Do

AT

BE

BG

CY

CZ

DE

DK

EE

EL

ES

FI

FR

HR

HU

IE

IT

LT

LU

LV

MT

NL

PL

PT

RO

SE

SI

SK

UK

1.3.2016

0,06

0,06

1,63

0,06

0,46

0,06

0,30

0,06

0,06

0,06

0,06

0,06

1,92

1,37

0,06

0,06

0,06

0,06

0,06

0,06

0,06

1,83

0,06

1,65

– 0,22

0,06

0,06

1,04

1.2.2016

29.2.2016

0,09

0,09

1,63

0,09

0,46

0,09

0,36

0,09

0,09

0,09

0,09

0,09

1,92

1,37

0,09

0,09

0,09

0,09

0,09

0,09

0,09

1,83

0,09

1,65

– 0,22

0,09

0,09

1,04

1.1.2016

31.1.2016

0,12

0,12

1,63

0,12

0,46

0,12

0,36

0,12

0,12

0,12

0,12

0,12

1,92

1,37

0,12

0,12

0,12

0,12

0,12

0,12

0,12

1,83

0,12

1,65

0,22

0,12

0,12

1,04


20.2.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 67/8


Oznámení Komise o datu použití Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu nebo protokolů o pravidlech původu upravujících diagonální kumulaci mezi smluvními stranami této úmluvy

(2016/C 67/04)

Za účelem uplatnění diagonální kumulace původu mezi smluvními stranami (1) Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (2) (dále jen „úmluva“) dotčené strany prostřednictvím Evropské komise vzájemně informují o platných pravidlech původu s ostatními stranami.

Na základě těchto oznámení udávají níže uvedené tabulky datum, od kterého lze diagonální kumulaci uplatnit.

Data uvedená v tabulce 1 odkazují:

na datum uplatnění diagonální kumulace na základě článku 3 dodatku I Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu, kde dotčená dohoda o volném obchodu odkazuje na úmluvu. V tom případě datu předchází označení „(C)“;

v ostatních případech na datum použití protokolů o pravidlech původu upravujících diagonální kumulaci, které jsou připojeny k dotčené dohodě o volném obchodu.

Připomíná se, že diagonální kumulaci lze uplatnit pouze tehdy, když mají strany konečné výroby a konečného určení uzavřené dohody o volném obchodu obsahující totožná pravidla původu, a to se všemi stranami podílejícími se na získání statusu původu, tj. se všemi stranami, z nichž pocházejí použité materiály. Materiály pocházející od strany, která se stranami konečné výroby a stranami konečného určení příslušnou dohodu neuzavřela, se považují za nepůvodní. Konkrétní příklady jsou obsaženy ve vysvětlivkách k celoevropsko-středomořským protokolům o pravidlech původu (3).

Data uvedená v tabulce 2 odkazují na datum použití protokolů o pravidlech původu upravujících diagonální kumulaci, které jsou připojeny k dohodám o volném obchodu mezi EU, Tureckem a účastníky procesu stabilizace a přidružení zavedeného Evropskou unií. Kdykoliv bude do dohody o volném obchodu mezi stranami v této tabulce zahrnut odkaz na úmluvu, bude do tabulky 1 přidáno datum, jemuž předchází označení „(C)“.

Rovněž se připomíná, že materiály pocházející z Turecka, na něž se vztahuje celní unie mezi EU a Tureckem, lze zařadit do původních materiálů za účelem diagonální kumulace mezi Evropskou unií a zeměmi, které se účastní procesu stabilizace a přidružení a v nichž platí protokol o původu.

Kódy pro smluvní strany uvedené v tabulkách jsou:

Evropská unie

EU

státy ESVO:

Island

IS

Švýcarsko (včetně Lichtenštejnska) (4)

CH (+LI)

Norsko

NO

Faerské ostrovy

FO

Účastníci barcelonského procesu:

Alžírsko

DZ

Egypt

EG

Izrael

IL

Jordánsko

JO

Libanon

LB

Maroko

MA

Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy

PS

Sýrie

SY

Tunisko

TN

Turecko

TR

Účastníci procesu stabilizace a přidružení zavedeného EU:

Albánie

AL

Bosna a Hercegovina

BA

Bývalá jugoslávská republika Makedonie

MK (5)

Černá Hora

ME

Srbsko

RS

Kosovo (6)

KO

Moldavská republika

MD

Toto oznámení nahrazuje oznámení 2015/C 214/05 (Úř. věst. C 214, 30.6.2015, s. 5).

Tabulka 1

Datum použití pravidel původu upravujících diagonální kumulaci v celoevropsko-středomořské oblasti

 

 

Státy ESVO

 

Účastníci barcelonského procesu

 

Účastníci procesu stabilizace a přidružení zavedeného EU

 

 

EU

CH(+LI)

IS

NO

FO

DZ

EG

IL

JO

LB

MA

PS

SY

TN

TR

AL

BA

KO

ME

MK

RS

MD

EU

 

1.1.2006

(C)

1.2.2016

1.1.2006

(C)

1.5.2015

1.1.2006

(C)

1.5.2015

1.12.2005

(C)

12.5.2015

1.11.2007

1.3.2006

(C)

1.2.2016

1.1.2006

1.7.2006

 

1.12.2005

1.7.2009

 

1.8.2006

 (7)

(C)

1.5.2015

 

 

(C)

1.2.2015

(C)

1.5.2015

(C)

1.2.2015

 

CH (+LI)

1.1.2006

(C)

1.2.2016

 

1.8.2005

(C)

1.7.2013

1.8.2005

(C)

1.7.2013

1.1.2006

 

1.8.2007

1.7.2005

17.7.2007

1.1.2007

1.3.2005

 

 

1.6.2005

1.9.2007

(C)

1.5.2015

(C)

1.1.2015

 

(C)

1.9.2012

1.2.2016

(C)

1.5.2015

 

IS

1.1.2006

(C)

1.5.2015

1.8.2005

(C)

1.7.2013

 

1.8.2005

(C)

1.7.2013

1.11.2005

 

1.8.2007

1.7.2005

17.7.2007

1.1.2007

1.3.2005

 

 

1.3.2006

1.9.2007

(C)

1.5.2015

(C)

1.1.2015

 

(C)

1.10.2012

1.5.2015

(C)

1.5.2015

 

NO

1.1.2006

(C)

1.5.2015

1.8.2005

(C)

1.7.2013

1.8.2005

(C)

1.7.2013

 

1.12.2005

 

1.8.2007

1.7.2005

17.7.2007

1.1.2007

1.3.2005

 

 

1.8.2005

1.9.2007

(C)

1.5.2015

(C)

1.1.2015

 

(C)

1.11.2012

1.5.2015

(C)

1.5.2015

 

FO

1.12.2005

(C)

12.5.2015

1.1.2006

1.11.2005

1.12.2005

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

DZ

1.11.2007

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

EG

1.3.2006

(C)

1.2.2016

1.8.2007

1.8.2007

1.8.2007

 

 

 

 

6.7.2006

 

6.7.2006

 

 

6.7.2006

1.3.2007

 

 

 

 

 

 

 

IL

1.1.2006

1.7.2005

1.7.2005

1.7.2005

 

 

 

 

9.2.2006

 

 

 

 

 

1.3.2006

 

 

 

 

 

 

 

JO

1.7.2006

17.7.2007

17.7.2007

17.7.2007

 

 

6.7.2006

9.2.2006

 

 

6.7.2006

 

 

6.7.2006

1.3.2011

 

 

 

 

 

 

 

LB

 

1.1.2007

1.1.2007

1.1.2007

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MA

1.12.2005

1.3.2005

1.3.2005

1.3.2005

 

 

6.7.2006

 

6.7.2006

 

 

 

 

6.7.2006

1.1.2006

 

 

 

 

 

 

 

PS

1.7.2009

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

SY

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1.1.2007

 

 

 

 

 

 

 

TN

1.8.2006

1.6.2005

1.3.2006

1.8.2005

 

 

6.7.2006

 

6.7.2006

 

6.7.2006

 

 

 

1.7.2005

 

 

 

 

 

 

 

TR

 (7)

1.9.2007

1.9.2007

1.9.2007

 

 

1.3.2007

1.3.2006

1.3.2011

 

1.1.2006

 

1.1.2007

1.7.2005

 

 

 

 

 

 

 

 

AL

(C)

1.5.2015

(C)

1.5.2015

(C)

1.5.2015

(C)

1.5.2015

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(C)

1.2.2015

(C)

1.4.2014

(C)

1.4.2014

(C)

1.4.2014

(C)

1.4.2014

(C)

1.4.2014

BA

 

(C)

1.1.2015

(C)

1.1.2015

(C)

1.1.2015

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(C)

1.2.2015

 

(C)

1.4.2014

(C)

1.2.2015

(C)

1.2.2015

(C)

1.2.2015

(C)

1.4.2014

KO

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(C)

1.4.2014

(C)

1.4.2014

 

(C)

1.4.2014

(C)

1.4.2014

(C)

1.4.2014

(C)

1.4.2014

ME

(C)

1.2.2015

(C)

1.9.2012

(C)

1.10.2012

(C)

1.11.2012

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(C)

1.4.2014

(C)

1.2.2015

(C)

1.4.2014

 

(C)

1.4.2014

(C)

1.4.2014

(C)

1.4.2014

MK

(C)

1.5.2015

1.2.2016

1.5.2015

1.5.2015

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(C)

1.4.2014

(C)

1.2.2015

(C)

1.4.2014

(C)

1.4.2014

 

(C)

1.4.2014

(C)

1.4.2014

RS

(C)

1.2.2015

(C)

1.5.2015

(C)

1.5.2015

(C)

1.5.2015

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(C)

1.4.2014

(C)

1.2.2015

(C)

1.4.2014

(C)

1.4.2014

(C)

1.4.2014

 

(C)

1.4.2014

MD

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(C)

1.4.2014

(C)

1.4.2014

(C)

1.4.2014

(C)

1.4.2014

(C)

1.4.2014

(C)

1.4.2014

 


Tabulka 2

Datum použití protokolů o pravidlech původu stanovících diagonální kumulaci mezi Evropskou unií, Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Černou Horou, Srbskem a Tureckem

 

EU

AL

BA

MK

ME

RS

TR

EU

 

1.1.2007

1.7.2008

1.1.2007

1.1.2008

8.12.2009

 (8)

AL

1.1.2007

 

22.11.2007

26.7.2007

26.7.2007

24.10.2007

1.8.2011

BA

1.7.2008

22.11.2007

 

22.11.2007

22.11.2007

22.11.2007

14.12.2011

MK

1.1.2007

26.7.2007

22.11.2007

 

26.7.2007

24.10.2007

1.7.2009

ME

1.1.2008

26.7.2007

22.11.2007

26.7.2007

 

24.10.2007

1.3.2010

RS

8.12.2009

24.10.2007

22.11.2007

24.10.2007

24.10.2007

 

1.9.2010

TR

 (8)

1.8.2011

14.12.2011

1.7.2009

1.3.2010

1.9.2010

 


(1)  Smluvními stranami jsou Evropská unie, Albánie, Alžírsko, Bosna a Hercegovina, Egypt, Faerské ostrovy, Island, Izrael, Jordánsko, Kosovo (podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244(1999)), Libanon, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora, Maroko, Norsko, Srbsko, Švýcarsko (včetně Lichtenštejnska), Sýrie, Tunisko, Turecko a Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy.

(2)  Úř. věst. L 54, 26.2.2013, s. 4.

(3)  Úř. věst. C 83, 17.4.2007, s. 1.

(4)  Švýcarsko a Lichtenštejnské knížectví tvoří celní unii.

(5)  Kód ISO 3166. Prozatímní kód, kterým není nijak dotčeno definitivní označení této země, které bude dohodnuto po skončení jednání, jež na toto téma v současné době probíhají pod záštitou Organizace spojených národů.

(6)  Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

(7)  U zboží, na něž se vztahuje celní unie mezi EU a Tureckem, je datum použití 27. července 2006.

U zemědělských produktů je datum použití 1. ledna 2007.

U výrobků z uhlí a oceli je datum použití 1. března 2009.

(8)  U zboží, na něž se vztahuje celní unie mezi EU a Tureckem, je datum použití 27. července 2006.


Evropský inspektor ochrany údajů

20.2.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 67/13


Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k tématu „Řešení problémů s daty velkého objemu: Výzva k transparentnosti, uživatelské kontrole, ochraně dat od návrhu a odpovědnosti“

(Úplné znění tohoto stanoviska je k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině na webových stránkách evropského inspektora ochrany údajů na adrese www.edps.europa.eu)

(2016/C 67/05)

„Právo být nechán na pokoji je skutečným počátkem veškeré svobody“  (1).

Data velkého objemu, pokud jsou zpracovávána zodpovědně, mohou přinášet významné výhody a efektivitu společnosti i jednotlivcům, a to nejen v oblasti zdraví, vědeckého výzkumu, životního prostředí, ale i v dalších specifických oblastech. Existují však vážné obavy ze skutečného a možného dopadu zpracování velkého množství dat na práva a svobody jednotlivců, včetně jejich práva na soukromí. Výzvy a rizika spojená s daty velkého objemu proto vyžadují účinnější ochranu údajů.

Technologie by neměly diktovat naše hodnoty a práva, ale neměly by ani podporovat tvrzení, že inovace a ochrana základních práv jsou vzájemně neslučitelné. Nové obchodní modely využívající nové možnosti pro masivní sběr, okamžitý přenos, kombinaci a opětovné použití osobních informací pro nepředvídané účely představují nový tlak na zásady ochrany údajů, což vyzývá k důkladnému zvážení toho, jak jsou uplatňovány.

Evropské právní předpisy na ochranu údajů byly vypracovány tak, aby chránily naše základní práva a hodnoty, včetně našeho práva na soukromí. Otázkou není, zda uplatňovat právní předpisy o ochraně údajů v případě dat velkého objemu, ale spíše jak jej uplatňovat novátorsky v novém prostředí. Naše stávající zásady ochrany údajů, včetně transparentnosti, proporcionality a omezení účelu, poskytují základní linii, kterou potřebujeme, abychom dynamičtěji chránili naše základní práva ve světě dat velkého objemu. Musí však být doplněny o „nové“ zásady, které se vyvinuly v průběhu let, jako je odpovědnost a ochrana soukromí již od návrhu a ve výchozím nastavení. Očekává se, že balíček opatření EU pro reformu ochrany údajů tento právní rámec posílí a zmodernizuje (2).

EU má v úmyslu maximalizovat růst a konkurenceschopnost prostřednictvím využití dat velkého objemu. Jednotný digitální trh však nemůže nekriticky importovat technologie postavené na datech a obchodní modely, které se staly hlavním hospodářským proudem v jiných oblastech světa. Namísto toho je třeba, aby převzala vůdčí roli při vývoji odpovědných způsobů zpracování osobních údajů. Internet se vyvinul tak, že dohled – sledování chování lidí – je považován za nezbytný příjmový model pro některé z nejúspěšnějších firem. Tento vývoj vyzývá ke kritickému hodnocení a hledání jiných možností.

V každém případě, a bez ohledu na zvolený obchodní model, organizace, které zpracovávají velké množství osobních informací, musí dodržovat platné právní předpisy na ochranu údajů. Evropský inspektor ochrany údajů se domnívá, že odpovědný a udržitelný rozvoj dat velkého objemu se musí opírat o čtyři základní prvky:

organizace musí být mnohem transparentnější, pokud jde o to, jak zpracovávají osobní údaje,

musí poskytovat uživatelům vyšší stupeň kontroly nad tím, jak jsou jejich data použita,

musí zahrnout uživatelsky přívětivou ochranu údajů do svých výrobků a služeb a

musí se stát zodpovědnějšími za to, co dělají.

Pokud jde o transparentnost, jednotlivci musí mít jasnou informaci o tom, jaké údaje jsou zpracovávány, včetně dat pozorovaných nebo z nich odvozených; musí být lépe informováni o tom, jak a pro jaké účely jsou jejich informace použity, a to včetně logiky používané v algoritmech pro stanovení předpokladů a předpovědí o nich.

Uživatelské kontrola pomůže zajistit, aby jednotlivci měli lepší postavení pro zjišťování nekalé zaujatosti nebo pro upozorňování na chyby. Pomůže zabránit sekundárnímu využití datpro účely, které neplní jejich legitimní očekávání: S novou generací uživatelské kontroly budou jednotlivci mít v příslušných případech k dispozici originálnější a lépe informovaný výběr a sami budou mít větší možnosti, jak lépe využívat své osobní údaje.

Posílená práva na přístup a přenositelnost dat i efektivní odhlašovací mechanismy mohou sloužit jako předběžné podmínky, které poskytnou uživatelům větší kontrolu nad jejich údaji, a mohou také přispět k rozvoji nových obchodních modelů i účinnějšího a transparentnějšího využívání osobních údajů.

Při včlenění ochrany údajů do návrhů jejich systémů a procesů a úpravou ochrany údajů tak, aby umožňovala skutečnou transparentnost a uživatelskou kontrolu, budou odpovědní správci údajů moci využívat výhod dat velkého objemu a současně zajistí, že bude respektována důstojnost i svobody jednotlivců.

Ale ochrana údajů je jen jednou částí odpovědi. EU musí koherentnějším způsobem zapojit dostupné moderní nástroje, a to i v oblasti ochrany spotřebitelů, antimonopolních opatření, výzkumu a vývoje, aby zajistila ochranné mechanismy a výběr na trhu, na kterém se mohou těšit úspěchu služby dbající o ochranu soukromí.

Abychom mohli čelit výzvám spojeným s daty velkého objemu, musíme umožnit inovace a současně chránit základní práva. Nyní je na společnostech a jiných organizacích, které investují velké úsilí do hledání novátorských způsobů, jak využívat osobní údaje, aby použily stejně novátorské myšlení při uplatňování právních předpisů o ochraně údajů.

V návaznosti na předchozí příspěvky akademické obce i mnoha regulačních orgánů a zainteresovaných stran chce evropský inspektor ochrany údajů stimulovat novou otevřenou a informovanou diskusi v EU i mimo ni s lepším zapojením občanské společnosti, vývojářů, firem, akademických pracovníků, veřejných orgánů a regulačních orgánů o tom, jak nejlépe využít tvůrčího potenciálu odvětví k uplatnění právních předpisů o ochraně našeho soukromí a dalších základních práv co nejlepším způsobem.

6.   Další kroky: zavedení zásad do praxe

Abychom mohli čelit výzvám spojeným s daty velkého objemu, musíme umožnit inovace a současně chránit základní práva. Abychom toho dosáhli, musí být zavedené zásady evropského práva v oblasti ochrany údajů zachovány, ale uplatňovány novými způsoby.

6.1.   Regulace orientovaná na budoucnost

Jednání o navrhovaném obecném nařízení o ochraně osobních údajů jsou v závěrečné fázi. Vyzývali jsme zákonodárce EU, aby přijali balíček opatření pro reformu ochrany údajů, který posílí a zmodernizuje právní rámec tak, aby zůstal účinný i v době dat velkého objemu a posílil důvěru jednotlivců v Internet a jednotný digitální trh (3).

Ve stanovisku 3/2015, které provázela doporučení k úplnému znění navrhovaného nařízení, jsme dali jasně najevo, že naše současné zásady ochrany údajů, včetně nezbytnosti, přiměřenosti, minimalizace údajů, omezení účelu a transparentnosti, musí i nadále zůstat klíčovými principy. Poskytují základní linii, kterou potřebujeme, abychom ochránili naše základní práva ve světě dat velkého objemu (4).

Současně musí být tyto zásady posíleny a účinněji uplatňovány, a to modernějším, flexibilnějším, kreativnějším a inovativnějším způsobem. Musí být rovněž doplněny o nové zásady, jako je odpovědnost a ochrana dat a soukromí již od návrhu a ve výchozím nastavení.

Zvýšená transparentnost, posílená práva na přístup a přenositelnost dat i efektivní odhlašovací mechanismy mohou sloužit jako předběžné podmínky, které poskytnou uživatelům větší kontrolu nad jejich údaji, a mohou také pomoci přispět k rozvoji efektivnějších trhů pro osobní údaje, a to ve prospěch spotřebitelů i firem samotných.

A konečně, rozšíření působnosti právních předpisů EU v oblasti ochrany údajů na organizace zaměřené v EU na jednotlivce a vybavení orgánů pro ochranu údajů pravomocemi, jež jim umožní uplatňovat smysluplná nápravná opatření, včetně účinných pokut, což by navrhované nařízení poskytlo, budou rovněž klíčovým předpokladem toho, aby naše zákony mohly být efektivně prosazovány v globálním prostředí. Reformní proces hraje v tomto ohledu zásadní roli.

Aby se zajistilo, že pravidla budou účinně prosazována, musí být nezávislé orgány pro ochranu údajů vybaveny nejen zákonnými pravomocemi a silnými nástroji, ale musí mít také zdroje potřebné k plnění svých úkolů s ohledem na růst podnikání založeném na datech.

6.2.   Jak bude evropský inspektor ochrany údajů podporovat tuto debatu

Dobrá regulace je sice nezbytná, sama o sobě však nestačí. Společnosti a další organizace, které investují velké úsilí do hledání novátorských způsobů, jak využívat osobních údaje, musí používat stejně novátorské myšlení při uplatňování zásad ochrany údajů. Orgány pro ochranu údajů zase musí prosazovat a odměňovat účinné dodržování a vyhýbat se zavádění zbytečné byrokracie a papírování.

Evropský inspektor ochrany údajů, jak bylo oznámeno ve strategii evropského inspektora ochrany údajů na období 2015–2019, si klade za cíl přispět k podpoře tohoto úsilí.

Máme v úmyslu zřídit externí etickou poradní skupinu složenou z významných a nezávislých osobností s bohatými zkušenostmi v různých disciplínách, které dovedou „prozkoumat vztahy mezi lidskými právy, technologiemi, trhy a obchodními modely v 21. století“, analyzovat dopad dat velkého objemu do hloubky, posoudit výsledné změny našich společností a pomoci při identifikaci problémů, které by měly být předmětem politického procesu (5).

Dále vytvoříme model poctivé informační politiky pro subjekty EU nabízející on-line služby, který může přispět k osvědčeným postupům pro všechny kontrolory.

V neposlední řadě budeme také podporovat diskuse, například s cílem identifikovat, podpořit a prosazovat osvědčené postupy ke zvýšení transparentnosti a uživatelské kontroly a také prozkoumat možnosti nebo uložení osobních údajů i přenositelnost dat. Evropský inspektor ochrany údajů má v úmyslu uspořádat seminář k ochraně dat velkého objemu pro tvůrce politik a osoby zpracovávající velké objemy osobních údajů v orgánech EU a externí odborníky, abychom zjistili, zda jsou potřebné další zvláštní pokyny, a abychom usnadnili práci sítě Internet Privacy Engineering Network (IPEN) jako interdisciplinárního znalostního centra pro techniky a odborníky na ochranu soukromí.

V Bruselu dne 19. listopadu 2015.

Giovanni BUTTARELLI

Evropský inspektor ochrany údajů


(1)  Komise pro veřejné služby v. Pollak, 343 U.S. 451, 467 (1952) (soudce William O. Douglas, separátní votum).

(2)  Dne 25. ledna 2012 Evropská komise přijala balíček pro reformu evropského rámce pro ochranu údajů. Tento balíček zahrnuje (i) „sdělení“ (COM(2012) 9 v konečném znění), (ii) návrh obecného „nařízení o ochraně údajů“ („navrhované nařízení“) (COM(2012) 11 v konečném znění) a (iii) návrh na „směrnici“ o ochraně údajů v oblasti vymáhání trestního práva (COM(2012) 10 v konečném znění).

(3)  Stanovisko evropského inspektora ochrany údajů 3/2015.

(4)  Musíme odolat pokušení rozmělnit současnou úroveň ochrany ve snaze vyjít vstříc vnímané potřebě po laxnějším přístupu k právním předpisům, pokud jde o zpracování dat velkého objemu. Ochrana údajů se musí i nadále vztahovat na zpracování v celém jeho rozsahu a zahrnovat nejen využití údajů, ale i jejich sběr. Neexistuje také žádné ospravedlnění pro všeobecnou výjimku na zpracování pseudonymních údajů nebo na zpracování veřejně dostupných údajů. Definice osobních údajů musí zůstat neporušena, mohla by ale být dále vyjasněna v textu samotného nařízení. A bezpochyby musí zahrnovat všechny údaje, které se týkají každého jednotlivce, jenž je identifikován či vybrán nebo jenž může být identifikován či vybrán – ať už ze strany správce údajů, nebo jiné oprávněné osoby.

(5)  Stanovisko evropského inspektora ochrany údajů 4/2015.


INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ

20.2.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 67/16


Reorganizační opatření

Rozhodnutí o přijetí reorganizačního opatření vůči společnosti „INTERNATIONAL LIFE General Insurance S.A.“

(2016/C 67/06)

Zveřejnění podle článku 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven.

Pojišťovna

„INTERNATIONAL LIFE General Insurance S.A.“ (INTERNATIONAL LIFE Všeobecná pojišťovna S.A.) se sídlem na adrese Av. Kifisias 7 & Neapoleos 2, ΤΚ 15123 Marousi, číslo zápisu v obchodním rejstříku (ΓΕΜΗ) 000314501000, DIČ (ΑΦΜ) 094130304, IČO (LEI) 213800NED3OUL1K2V349

Datum, druh rozhodnutí a vstup v platnost

Rozhodnutí výboru pro úvěry a pojištění při řecké centrální bance (ΕΠΑΘ) č. 171/2/14.12.2015 o:

1)

ustanovení správce jednajícího společně s dozorčí radou dotyčné pojišťovny v souladu s ustanovením čl. 17c odst. 9 legislativního nařízení 400/1970. Správce zabezpečuje řádné fungování a správu pojistného portfolia, pokračování pojišťovny v pojišťovací činnosti, prozkoumání veškerých vhodných opatření a posouzení kapitálové přiměřenosti, přičemž referenčním datem je 31. prosinec 2015. Do 1. února 2016 předloží správce řecké centrální bance (Bank of Greece, Τράπεζα της Ελλάδος) zprávu o kapitálové přiměřenosti a o hospodářské, administrativní a organizační situaci pojišťovny;

2)

předkládání týdenních zpráv rejstříku pojišťoven (vázaná pojistná aktiva a nevázaná aktiva).

Vstup v platnost: 14. prosince 2015

Ukončení platnosti: nestanoveno

Příslušné orgány

Bank of Greece (řecká centrální banka)

Adresa: Ε. Venizelou 21

102 50 Αθήνα/Athens

ΕΛΛΑΔΑ/GREECE

Orgány dozoru

Bank of Greece (řecká centrální banka)

Adresa: Ε. Venizelou 21

102 50 Αθήνα/Athens

ΕΛΛΑΔΑ/GREECE

Stanovený správce

 

Rozhodné právo

Řecké právo v souladu s ustanoveními článku 9 a článků 17a až 17c legislativního nařízení 400/1970.


V Oznámení

JINÉ AKTY

Evropská komise

20.2.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 67/17


Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2016/C 67/07)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„KRUPNIOKI ŚLĄSKIE“

EU č.: PL-PGI-0005-01315 – 23.02.2015

CHOP ( ) CHZO ( X )

1.   Název (názvy)

„Krupnioki śląskie“

2.   Členský stát nebo třetí země

Polsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.2. Masné výrobky (vařené, solené, uzené atd.)

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Krupnioki śląskie“ patří mezi netrvanlivé předvařené/částečně ovařené uzeniny vyráběné z vnitřností, s kořením, v přírodním střevu. Mají průměr od 30 do 40 mm a jsou dlouhé 15 až 25 cm, přičemž jednotková hmotnost je 200–300 g.

Fyzikální a chemické vlastnosti

„Krupnioki śląskie“ jsou výrobek v přírodním střevu. Je pro ně typický čistý, lehce vlhký povrch. Střevo přiléhá těsně k nádivce, jejíž zrnitost nepřesahuje 5 mm. Suroviny musí být na průřezu rovnoměrně rozložené, konzistence kompaktní, plátky o síle 10 mm se nesmí rozpadat, hrudky nerozmíchaných složek nejsou přípustné.

Objem tuku nepřesahuje 35 %, objem soli nepřesahuje 2,5 %, obsah dusičnanů a dusitanů (v přepočtu na mg NaNO2 na kg) nepřesahuje hodnotu 50.

Organoleptické vlastnosti

Barva na povrchu: šedá až vínově-červená nebo tmavě-hnědá.

Barva na průřezu: typická pro předvařené/částečně ovařené maso, použitý prejt, tuk a kůži, vínově-červená barva s odstínem fialové či hnědé – typická pro použité složky.

Konzistence a struktura: kompaktní konzistence, křehká struktura, malé kousky libového masa a prejtu spojené do jednolité hmoty.

Chuť a vůně: typická pro maso a vnitřnosti, ječnou nebo pohankovou kaši, tuk a spařené kůže, lehce slaná, výrazné aroma koření. Není přípustná chuť a vůně starých nebo zplesnivělých složek, kyselá, hořká nebo cizí chuť a vůně.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Suroviny k výrobě „krupnioků śląských“ by neměly být naložené ani solené. Přípustné jsou suroviny solené podle pokynů výrobce, což je třeba zohlednit během stanovování množství soli přidávané do náplně.

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

V označené zeměpisné oblasti se musí uskutečnit následující fáze produkce:

 

mytí a/nebo namáčení,

 

tepelné ošetření,

 

mletí,

 

míchání a kořenění,

 

plnění a vázání střev,

 

předvaření/částečné ovaření,

 

ochlazení.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Do zeměpisné oblasti výroby „krupnioků śląských“ spadá území Slezského a Opolského vojvodství a obec Dziadowa Kłoda (okres Oleśnica, Dolnoslezské vojvodství).

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Specifičnost „krupnioků śląských“ spočívá ve zvláštních kvalitativních rysech a renomé výrobku.

„Krupnioki śląskie“ byly jako součást jídelníčku zaznamenávány již od začátku etnologického výzkumu věnovaného potravinám konzumovaným na území Slezska. Nejstarší zmínky pocházejí z konce 18. století z vesnice v blízkosti Gliwic. Četné zápisy se objevují v pramenech z 19. století. „Krupnioki śląskie“ se objevovaly mj. na svatebním menu, k jejich rozšíření ve slezských domácnostech pak došlo ve 30. letech 19. století. Nepochybně to souviselo s dynamickým nárůstem stavu domácích zvířat, včetně prasat, k němuž ve Slezsku v 19. století došlo. V té době se začal jako jedna ze surovin k výrobě „krupnioků“ běžně používat ovar ze zabíjených hospodářských zvířat. Popularita „krupnioků śląských“ v 19. století rostla také díky rozvoji hornictví ve Slezsku. Souvisí to se skutečností, že lidé, kteří těžce pracovali v černouhelných dolech, museli jíst kalorickou a výživnou stravu, aby měli sílu tuto namáhavou práci vykonávat.

Výroba „krupnioků śląských“ byla nerozlučně spjata se zabíjačkou, která ve Slezsku představovala specifický a důležitý rituál. Od 19. století již řada Slezanů žijících v průmyslových centrech neměla takové možnosti, jako lidé žijící na vesnici, kteří měli vlastní pole či zahradu. Obyvatelé měst měli k dispozici malou zahrádku a chlívek, kde chovali prasata, králíky a holuby. Do zabíjačky byli zapojeni všichni členové rodiny, avšak funkci ceremoniáře plnil řezník pozvaný na den zabíjačky. Po zabití zvířete se krev využívala k výrobě krvavé tlačenky a „krupnioků śląských“, přičemž krupnioků se tradičně vyrábělo velké množství, aby bylo možné obdarovat rodinu a sousedy, kteří přinášeli zbytky a slupky, a pomáhali tak rodině prase vykrmit. Podle zvyku se domácnost o výrobky ze zabíjačky, včetně „krupnioků śląských“, podělila s blízkými, kteří při tom nebyli. Suroviny používané k výrobě tohoto produktu umožňovaly, aby se po zabíjačce optimálním způsobem využily vepřové vnitřnosti. To bylo pro hornické rodiny velmi důležité také z ekonomického hlediska, neboť zejména v 19. století neměly domácnosti k dispozici příliš mnoho finančních prostředků. Díky tomu, že v současné době lze suroviny pro výrobu „krupnioků śląských“ bezpečně přepravovat na území uvedené v bodě 4, je přípustné využívat suroviny z jiných oblastí.

Specifické charakteristiky „krupnioků śląských“ souvisí hlavně s výrobním procesem ve vymezené geografické oblasti, který se zakládá na dovednostech producentů, kteří jednak dokáží vybrat správné suroviny, jednak při výrobním procesu dodržet optimální technologické parametry. Dovednosti výrobců „krupnioků śląských“, které jsou výsledkem zkušeností a znalostí předávaných z generace na generaci, se promítají do specifické kvality konečného výrobku popsané v bodě 3.2.

„Krupnioki śląskie“ se od ostatních produktů stejné kategorie odlišují vysokou kalorickou hodnotou, výraznou chutí a vůní a křehkou strukturou. To nevyplývá pouze z odlišných proporcí surovinového složení v porovnání s ostatními typově obdobnými produkty z vnitřností, ale také z dovedností a zkušeností výrobců, kteří dokáží vytvořit produkt s charakteristickými organoleptickými vlastnostmi. „Krupnioki śląskie“ mají výše uvedené vlastnosti hlavně díky harmonickému spojení všech surovin a koření, zejména použitého prejtu, jater, cibule a pepře, které hotovému výrobku dodávají specifické chuťové a aromatické charakteristiky.

Hlavní rozdíl mezi surovinovým složením „krupnioků śląských“ a podobných produktů spočívá v nižším, 15 % podílu prejtu, zatímco v podobných produktech dosahuje tento podíl úrovně 20–25 %. Suroviny pro výrobu „krupnioků śląských“ jsou až z 85 % živočišného původu, přičemž jde o nejvyšší podíl mezi tradičními produkty v této kategorii (u ostatních výrobků dosahuje podíl surovin živočišného původu úrovně 75–80 %), což je doloženo v interních předpisech č. 21 Střediska masného průmyslu (Centrala Przemysłu Mięsnego) z roku 1964.

„Krupnioki śląskie“ mají již po desetiletí stabilní renomé nejen na území Slezska, ale také v celém Polsku i za jeho hranicemi. To potvrzují četné výroky, které tento produkt spojují se Slezskem: „Někdo si Slezsko spojuje s uhlím nebo zemědělstvím, jiní zase s krupniokem a roládou“, což význam „krupnioků śląských“ jen podtrhuje. Mnozí z výrobců „krupnioků śląských“ se rovněž účastní řady kulinářských událostí, jako jsou veletrhy nebo slavnosti (mj. veletrh „Polagra“ v Poznani, soutěž „Nasze Kulinarne Dziedzictwo – Smaki Regionów“ (Naše kulinářské dědictví – Chutě regionů), Meat Meeting v Sosnowci, „Święto krupnioka śląskiego“ (Svátek krupnioků śląských) v Nikiszowci (Katovice), „Świętomięs Polski“ a další pravidelné regionální, vnitrostátní a zahraniční veletrhy). Přestože mají „krupnioki śląskie“ značné renomé, vznikají stále nové kulinářské slavnosti, které na území Opolského a Horního Slezska ještě dále upevňují jeho pozici potraviny úzce spojené s regionem.

Důkazem renomé „krupnioků śląských“ je také skutečnost, že se tento název stal součástí rčení a přísloví ve slezském dialektu. Renomé „krupnioků śląských“ potvrzují také nesčetné články v tisku a texty v turistických průvodcích, které dotčenou zeměpisnou oblast popisují také z perspektivy regionální kuchyně. Jako příklad lze uvést průvodce po Slezském a Opolském vojvodství ze série „Neobyčejné Polsko“ (Polska niezwykła), v němž jsou „krupnioki śląskie“ uvedeny a stručně popsány. V nejnovějším vydání gastronomického průvodce po Polsku vydavatelství Michelin byly „krupnioki śląskie“ rovněž uvedeny jako jeden z 15 názvů polských regionálních produktů.

Autor práce nazvané „O śląskich obyczajach, śląskich potrawach i niektórych śląskich słowach“ (O slezských zvycích, pokrmech a některých slezských slovech) uvádí: „Největší kariéru ale udělaly některé slezské pokrmy, které se společně se svými názvy staly součástí obecné polštiny, k čemuž docházelo různými způsoby. Nejpopulárnějšímu polskému krupnioku (od slova kroupy) se ostatně často říká ‚śląski krupniok‘. Tento název se rozšířil společně se svým zeměpisným přívlastkem. Za tímto slovem se totiž skrývá ona výsostně slezská specialita (…)“.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

http://www.minrol.gov.pl/Jakosc-zywnosci/Produkty-regionalne-i-tradycyjne/Zlozone-wnioski-o-rejestracje-Produkty-regionalne-i-tradycyjne


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.


Opravy

20.2.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 67/20


Oprava oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu některého příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky, pro svařování na tupo, z nerezavějící oceli, též dokončeného, pocházejícího z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu

( Úřední věstník Evropské unie C 357 ze dne 29. října 2015 )

(2016/C 67/08)

Strana 5, bod 2: Výrobek, který je předmětem šetření:

místo:

„Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, je příslušenství (fitinky) pro trouby a trubky, pro svařování na tupo, z austenitické nerezavějící oceli, používané pro korozivzdorné aplikace, odpovídající (podle AISI A269), WP 304, 304L, 316, 316L, 316Ti, 321 a 321H a jejich ekvivalentům v jiných normách, s největším vnějším průměrem nepřesahujícím 406,4 mm a o tloušťce stěny nejvýše 16 mm, též dokončené (dále jen ‚výrobek, který je předmětem šetření‘).“,

má být:

„Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, je příslušenství (fitinky) pro trouby a trubky, pro svařování na tupo, z austenitické nerezavějící oceli, používané pro korozivzdorné aplikace, odpovídající typům AISI 304, 304L, 316, 316L, 316Ti, 321 a 321H a jejich ekvivalentům v jiných normách, s největším vnějším průměrem nepřesahujícím 406,4 mm a o tloušťce stěny nejvýše 16 mm, též dokončené (dále jen ‚výrobek, který je předmětem šetření‘).“