ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 217

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 58
2. července 2015


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

II   Sdělení

 

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropská komise

2015/C 217/01

Sdělení Komise – Pokyny pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury

1

2015/C 217/02

Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.7628 – Permira / CPPIB / Informatica) ( 1 )

16


 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropský parlament

2015/C 217/03

Sdělení Evropského parlamentu týkající se Ceny evropského občana CIVI EUROPAEO PRAEMIUM

17

 

Evropská komise

2015/C 217/04

Úroková míra použitá Evropskou centrální bankou pro hlavní refinanční operace: 0,05 % 1. července 2015 – Směnné kurzy vůči euru

19

 

INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ

2015/C 217/05

Oznámení Komise podle čl. 16 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství – Změna závazků veřejné služby v souvislosti s pravidelnými leteckými službami ( 1 )

20

2015/C 217/06

Oznámení Komise podle čl. 17 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství – Výzva k podávání nabídek v souvislosti s pravidelnými leteckými službami v souladu se závazky veřejné služby ( 1 )

20


 

V   Oznámení

 

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

 

Soudní dvůr ESVO

2015/C 217/07

Žádost o poradní stanovisko Soudního dvora ESVO předložená Staatsgerichtshof des Fürstentums Liechtenstein (Státní soud Lichtenštejnského knížectví) dne 20. ledna 2015 ve věci Liechtensteinische Gesellschaft für Umweltschutz v. Gemeinde Vaduz (Věc E-3/15)

21

2015/C 217/08

Žádost o poradní stanovisko Soudního dvora ESVO předložená odvolacím soudem Eidsivating lagmannsrett dne 11. února 2015 ve věci Matja Kumba T. M’bye a další v. Stiftelsen Fossumkollektivet (Věc E-5/15)

22

 

JINÉ AKTY

 

Evropská komise

2015/C 217/09

Oznámení o žádosti podle článku 35 směrnice 2014/25/EU – pozastavení lhůty – Žádost podaná zadavatelem

23


 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

 


II Sdělení

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropská komise

2.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/1


SDĚLENÍ KOMISE

Pokyny pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury

(2015/C 217/01)

1.   ÚVOD

1)

Ustanovení čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) stanoví, že „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak“.

2)

Ustanovení čl. 107 odst. 2 Smlouvy uvádí druhy podpory, které jsou slučitelné s vnitřním trhem, mezi něž patří podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi podle odst. 2 písm. b) uvedeného článku. V čl. 107 odst. 3 Smlouvy jsou vyjmenovány druhy podpory, které mohou být považovány za slučitelné s vnitřním trhem, mezi něž patří podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem podle odst. 3 písm. c) uvedeného článku.

3)

Podle čl. 108 odst. 1 a 2 Smlouvy Komise ve spolupráci s členskými státy zkoumá průběžně režimy podpor existující v těchto státech. Podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy musí každý členský stát informovat Komisi o záměrech poskytnout nebo upravit podpory. Podrobná prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy jsou stanovena v nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (1) a v nařízení Komise (ES) č. 794/2004 (2).

4)

Článek 42 Smlouvy stanoví, že ustanovení Smlouvy týkající se pravidel hospodářské soutěže, mezi něž patří také ustanovení o státní podpoře, se vztahují na produkci zemědělských produktů, jež zahrnují produkty v odvětví rybolovu a akvakultury, a obchod s nimi v rozsahu stanoveném Evropským parlamentem a Radou. Rozsah, v němž se na podporu poskytovanou v odvětví rybolovu a akvakultury vztahují ustanovení Smlouvy týkající se státní podpory, byl stanoven v článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 (3), kterým se zřizuje Evropský námořní a rybářský fond (ENRF).

5)

V čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 508/2014 se stanoví, že pro podporu poskytovanou členskými státy podnikům v odvětví rybolovu a akvakultury se použijí články 107, 108 a 109 Smlouvy. V čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení se stanoví výjimka z tohoto obecného pravidla a uvádí se, že články 107, 108 a 109 Smlouvy se nepoužijí na platby pro odvětví rybolovu a akvakultury uskutečněné členskými státy podle uvedeného nařízení a v souladu s ním. Podle čl. 8 odst. 3 uvedeného nařízení se však ustanovení Smlouvy týkající se státní podpory použijí, pokud vnitrostátní předpisy zavádějí v odvětví rybolovu a akvakultury financování z veřejných prostředků, které přesahuje ustanovení uvedeného nařízení. V takovém případě se pravidla státní podpory použijí na veřejné financování jako celek.

6)

Některé platby uskutečněné členskými státy podle nařízení (EU) č. 508/2014 nepředstavují platby pro odvětví rybolovu a akvakultury a nespadají do tohoto odvětví, jako například platby podle hlavy V kapitoly VIII uvedeného nařízení, které se týkají opatření integrované námořní politiky financovaných v rámci sdíleného řízení. Dále platby podle hlavy V kapitoly III uvedeného nařízení, které se týkají udržitelného rozvoje rybolovných a akvakulturních oblastí, obecně též do odvětví rybolovu a akvakultury nespadají. Pokud se však tyto platby týkají opatření uvedených v hlavě V kapitolách I, II a IV uvedeného nařízení, jak je stanoveno v čl. 63 odst. 2 uvedeného nařízení, do odvětví rybolovu a akvakultury spadají.

7)

Na platby podle nařízení (EU) č. 508/2014, které nespadají do odvětví rybolovu a akvakultury, se vztahují pravidla státní podpory uvedené ve Smlouvě. Pokud tyto platby představují státní podporu, měly by být posuzovány podle příslušných nástrojů státní podpory. V tom případě se tyto pokyny, nařízení Komise (EU) č. 1388/2014 (4) a nařízení Komise (EU) č. 717/2014 (5) nepoužijí.

8)

Tyto pokyny stanoví zásady, které bude Komise uplatňovat při posuzování toho, zda lze podporu poskytovanou odvětví rybolovu a akvakultury považovat za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 2 nebo čl. 107 odst. 3 Smlouvy.

9)

Státní podpora pro odvětví rybolovu a akvakultury je součástí širšího rámce společné rybářské politiky (SRP). V rámci této politiky Unie poskytuje finanční podporu odvětví rybolovu a akvakultury z fondu ENRF. Sociální a ekonomický dopad veřejné podpory je stejný bez ohledu na to, zda je (i když jen částečně) financována Unií nebo pouze členským státem. Komise se proto domnívá, že mezi její politikou kontroly státní podpory a podporou, která je poskytována v rámci SRP, by měl existovat soulad a jednotnost. Proto lze použití státní podpory odůvodnit pouze tehdy, pokud je v souladu s cíli SRP. Při uplatňování a výkladu pravidel těchto pokynů proto Komise bere v úvahu pravidla SRP.

10)

Společná rybářská politika, jejíž cíle jsou stanoveny v článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (6), usiluje mimo jiné o zajištění toho, aby činnosti rybolovu a akvakultury byly z dlouhodobého hlediska environmentálně udržitelné a aby byly řízeny způsobem, který je v souladu s cíli, jež mají být přínosné pro hospodářství, sociální oblast a zaměstnanost a které mají přispět k dostupnosti dodávek potravin.

11)

Podle článku 5 nařízení (EU) č. 508/2014 je cílem fondu ENRF podpora rybolovu a akvakultury, jež jsou konkurenceschopné, ekologicky udržitelné, hospodářsky životaschopné a sociálně odpovědné, podpora provádění společné rybářské politiky, podpora vyváženého a komplexního územního rozvoje rybolovných a akvakulturních oblastí a posilování rozvoje a provádění integrované námořní politiky Unie, a to způsobem doplňujícím politiku soudržnosti a společnou rybářskou politiku. Celkově nesmí sledování těchto cílů vést ke zvyšování rybolovné kapacity.

12)

Z Evropského námořního a rybářského fondu je poskytována finanční podpora na různá konkrétní témata a oblasti uvedené v nařízení (EU) č. 508/2014. Opatření podporovaná z Evropského námořního a rybářského fondu jsou prováděna na základě přímého nebo sdíleného řízení.

13)

Komise ve svém sdělení o modernizaci státní podpory v EU ze dne 8. května 2012 (sdělení o modernizaci státní podpory) (7) oznámila tři obecné cíle, které sleduje modernizace kontroly státní podpory: a) podpořit na konkurenčním vnitřním trhu udržitelný a inteligentní růst podporující začlenění; b) zaměřit kontrolu ex ante, kterou vykonává Komise, na případy s nejrozsáhlejším dopadem na vnitřní trh, a současně zintenzívnit spolupráci členských států při prosazování pravidel státní podpory a c) racionalizovat právní úpravu a urychlit rozhodovací postupy.

14)

Komise zejména vyzvala ke společnému přístupu, pokud jde o revizi jednotlivých pokynů a rámců, s cílem posílit vnitřní trh a podpořit účelnější vynakládání veřejných prostředků tím, že se státní podpora bude více podílet na plnění cílů v obecném zájmu, bude se podrobněji zkoumat motivační účinek, podpora se omezí na minimum a zabrání se potenciálním negativním účinkům podpory na hospodářskou soutěž a obchod. Zásady a podmínky stanovené v těchto pokynech vycházejí z cílů stanovených ve sdělení o modernizaci státní podpory.

2.   OBLAST PŮSOBNOSTI, OZNAMOVACÍ POVINNOST A DEFINICE

2.1.   Oblast působnosti

15)

Tyto pokyny se vztahují na všechny podpory poskytované v odvětví rybolovu a akvakultury. Vztahují se na režimy podpor i na jednotlivou podporu.

16)

Tyto pokyny se vztahují na složky regionální podpory, které se týkají odvětví rybolovu a akvakultury (8). Použijí se rovněž pro všechny ostatní podpory poskytované v odvětví rybolovu a akvakultury v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (fondů ESI), jiných než ENRF.

17)

Tyto pokyny se nevztahují na podporu, která se poskytuje jako dodatečné financování pro provádění plánů vyrovnání podle článku 72 nařízení (EU) č. 508/2014. Tato podpora se schvaluje jako součást těchto plánů v souladu s článkem 73 uvedeného nařízení.

2.2.   Oznamovací povinnost

18)

Komise členským státům připomíná, že mají povinnost oznámit Komisi všechny plány na poskytnutí nové podpory, jak je uvedeno v čl. 108 odst. 3 Smlouvy a článku 2 nařízení (ES) č. 659/1999.

19)

Členský stát však Komisi není povinen oznámit:

a)

podporu, která je v souladu s jedním z nařízení o skupinových výjimkách přijatých na základě článku 1 nařízení Rady (ES) č. 994/98 (9), pokud se vztahuje na odvětví rybolovu a akvakultury, a to zejména:

i.

podporu, která je v souladu s nařízením (EU) č. 1388/2014, a

ii.

podporu na vzdělávání, podporu přístupu malých a středních podniků k financování, podporu v oblasti výzkumu a vývoje, podporu na inovace určenou malým a středním podnikům a podporu pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením v souladu s nařízením Komise (EU) č. 651/2014 (10);

b)

podporu de minimis, která je v souladu s nařízením (EU) č. 717/2014.

20)

Komise všem členským státům připomíná, že pokud systém financování opatření podpory, například v podobě parafiskálních odvodů, tvoří nedílnou součást opatření podpory, měl by být rovněž oznámen (11).

21)

Komise členským státům připomíná, že podpora poskytnutá jako dodatečné financování pro provádění plánů vyrovnání podle článku 72 nařízení (EU) č. 508/2014 musí být oznámena Komisi jako součást plánů vyrovnání. Podle článku 73 uvedeného nařízení se takto oznámená státní podpora považuje za oznámenou ve smyslu čl. 108 odst. 3 první věty Smlouvy.

2.3.   Definice

22)

Pro účely těchto pokynů se použijí tyto definice:

a)

„podporou“ se rozumí opatření, jež splňuje kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy;

b)

„režimem podpory“ se rozumí akt, na jehož základě může být bez dalších prováděcích opatření poskytnuta jednotlivá podpora podnikům, jež jsou v tomto aktu vymezeny obecným a abstraktním způsobem, a dále akt, na jehož základě může být jednomu nebo několika podnikům poskytnuta na neurčitou dobu a/nebo v neurčené výši podpora, která není spojena s konkrétním projektem;

c)

„podporou ad hoc“ se rozumí podpora, která není poskytnuta na základě režimu podpory;

d)

„jednotlivou podporou“ se rozumí podpora ad hoc a podpora, která je poskytnuta jednotlivým příjemcům na základě režimu podpory;

e)

„datem poskytnutí podpory“ se rozumí datum, kdy příjemce získá podle platného vnitrostátního právního režimu na tuto podporu právní nárok;

f)

„mírou podpory“ se rozumí hrubá výše podpory vyjádřená jako procentní podíl způsobilých nákladů před odpočtem daně nebo jiných poplatků;

g)

„odvětvím rybolovu a akvakultury“ se rozumí odvětví hospodářství, které zahrnuje veškeré činnosti v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu nebo akvakultury na trh;

h)

„produkty rybolovu a akvakultury“ se rozumí produkty uvedené v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 (12);

i)

„MSP“ nebo „malými a středními podniky“ se rozumějí podniky, které splňují kritéria uvedená v příloze I nařízení (EU) č. 1388/2014;

j)

„velkým podnikem“ se rozumí podnik, který nesplňuje kritéria uvedená v příloze I nařízení (EU) č. 1388/2014;

k)

„nejvzdálenějšími regiony“ se rozumějí regiony uvedené v článku 349 Smlouvy. Podle rozhodnutí Evropské rady 2010/718/EU (13) přestal být ostrov Svatý Bartoloměj ode dne 1. ledna 2012 nejvzdálenějším regionem. Podle rozhodnutí Evropské Rady 2012/419/EU (14) se dne 1. ledna 2014 stal nejvzdálenějším regionem ostrov Mayotte;

l)

„provozní podporou“ se rozumí podpora, jejímž cílem je zvýšení obchodní likvidity podniku, snížení jeho výrobních nákladů nebo zlepšení jeho příjmů, a to zejména podpora, která je vypočtena výhradně na základě vyráběného množství či množství uváděného na trh, ceny produktů, vyrobených jednotek nebo výrobních prostředků.

3.   ZÁSADY

3.1.   Společné zásady posuzování

23)

Komise při posuzování toho, zda lze oznámené opatření podpory považovat za slučitelné s vnitřním trhem, analyzuje, zda návrh opatření podpory zajišťuje, že pozitivní dopad podpory na cíl ve společném zájmu převažuje nad jejími případnými negativními účinky na obchod a hospodářskou soutěž.

24)

Sdělení o modernizaci státní podpory vyzvalo k určení a vymezení společných zásad pro posuzování slučitelnosti, které v případě veškerých opatření podpory provádí Komise. Komise tak bude považovat opatření podpory za slučitelné s vnitřním trhem pouze tehdy, pokud je opatření v souladu s každou z těchto zásad:

a)

příspěvek k dosažení jasně vymezeného cíle společného zájmu: opatření státní podpory musí být zaměřeno na cíl společného zájmu v souladu s čl. 107 odst. 3 Smlouvy (oddíl 3.3);

b)

potřeba státního zásahu: opatření státní podpory se musí zaměřit na situaci, kde podpora může přinést podstatné zlepšení, které trh sám o sobě nemůže poskytnout, např. napravením selhání trhu nebo reakcí na obavy týkající se spravedlnosti a soudržnosti (oddíl 3.4);

c)

vhodnost opatření podpory: navrhované opatření podpory musí být politickým nástrojem vhodným k řešení cíle společného zájmu (oddíl 3.5);

d)

motivační účinek: podpora musí změnit chování daného podniku (daných podniků) tak, aby zahájil(y) další činnost, kterou by bez poskytnutí podpory nevykonával(y) nebo by ji vykonával(y) omezeným nebo jiným způsobem nebo v jiném místě (oddíl 3.6);

e)

přiměřenost podpory (omezení podpory na nezbytné minimum): výše podpory musí být omezena na minimum, které je nutné k přilákání dodatečných investic nebo činností do dané oblasti (oddíl 3.7);

f)

zamezení nežádoucím negativním účinkům na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy: negativní účinky podpory musí být dostatečně omezeny tak, aby byla celková vyváženost opatření pozitivní (oddíl 3.8);

g)

transparentnost podpory: členské státy, Komise, hospodářské subjekty a veřejnost musí mít snadný přístup ke všem příslušným předpisům a informacím o podpoře poskytnuté podle nich (oddíl 3.9).

25)

Na některé kategorie režimů podpory se může dále vztahovat hodnocení ex post uvedené v bodech 118 až 121. Komise může omezit délku trvání těchto režimů běžně na čtyři roky i méně, s možností následně znovu oznámit, že byla platnost režimu prodloužena.

26)

Pokud opatření podpory nebo podmínky, které jsou s ním spojeny, včetně metody jeho financování, je-li nedílnou součástí tohoto opatření, vedou k porušení práva Unie, je podpora neslučitelná s vnitřním trhem (15).

27)

Podpora na činnosti spojené s vývozem do třetích zemí nebo členských států, zejména podpora přímo spojená s vyváženým množstvím, se zřízením a provozem distribuční sítě nebo s jinými náklady souvisejícími s vývozní činností a podpora spojená s upřednostňováním domácího zboží oproti zboží dovezenému je neslučitelná s vnitřním trhem.

28)

Komise při posuzování podpory poskytnuté podniku, na který se vztahuje dosud neuhrazený příkaz k navrácení podpory na základě předchozího rozhodnutí Komise, jímž byla podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, zohlední částku podpory, která má být navrácena (16). To však neplatí pro podporu určenou k náhradě škody způsobené přírodní pohromou ve smyslu čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy.

29)

Při uplatňování společných zásad pro posuzování slučitelnosti musí být zohledněny zvláštní okolnosti společné rybářské politiky. Proto se tyto zásady uplatní na veškeré podpory spadající do oblasti působnosti těchto pokynů, nejsou-li v oddílech 4 a 5 stanoveny výjimky vyplývající z konkrétních okolností v odvětví rybolovu a akvakultury.

3.2.   Zvláštní zásady pro odvětví rybolovu a akvakultury

30)

Kromě společných zásad posuzování uvedených v oddílu 3.1 Komise rovněž uplatňuje zvláštní zásady pro odvětví rybolovu a akvakultury uvedené v tomto oddíle.

31)

Všichni příjemci opatření státní podpory musí dodržovat pravidla společné rybářské politiky.

32)

Žádost o podporu, nebo není-li žádost předpokládána, rovnocenný úkon musí být považovány za nepřípustné, pokud bylo příslušným orgánem uvedeným v čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 508/2014 zjištěno, že se dotčený hospodářský subjekt dopustil jednoho či více porušení předpisů nebo trestných činů podle čl. 10 odst. 1 uvedeného nařízení nebo podvodu podle čl. 10 odst. 3 uvedeného nařízení. Uplatní se trvání nepřípustnosti stanovené v aktech v přenesené pravomoci přijatých na základě čl. 10 odst. 4 uvedeného nařízení. Tato zásada se nepoužije v případě podpory, která splňuje zvláštní podmínky stanovené v oddílech 4., 5.3 a 5.4 těchto pokynů.

33)

Každý podnik po podání žádosti o podporu nebo, není-li žádost předpokládána, rovnocenném úkonu musí být nadále v souladu s pravidly SRP po celou dobu provádění projektu a po dobu pěti let od okamžiku konečné platby příjemci. Opatření podpory musí výslovně stanovit, že příjemce nebo příjemci musí během uvedených období dodržovat pravidla SRP. Pokud příslušný orgán zjistí, že se příjemce během uvedených období dopustil jednoho nebo více porušení předpisů podle čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 508/2014, a v důsledku toho je nepřípustné, aby žádal o podporu, musí příjemce podporu vrátit.

34)

Opatření podpory mající stejnou povahy jako operace, která je způsobilá pro financování podle nařízení (EU) č. 508/2014, lze za slučitelné s vnitřním trhem považovat pouze tehdy, pokud splňuje příslušná ustanovení uvedeného nařízení pro daný druh operace, zejména ustanovení týkající se míry veřejné podpory. Pokud jde podpora za rámec kritérií stanovených v uvedeném nařízení, musí členský stát doložit opodstatnění podpory a její nezbytnost.

35)

Podpora se nesmí poskytovat pro činnosti, které odpovídají nezpůsobilým operacím podle článku 11 nařízení (EU) č. 508/2014.

3.3.   Příspěvek ke společnému cíli

36)

Opatření podpory musí přispívat k dosažení jednoho nebo více cílů společného zájmu, jež jsou stanoveny v čl. 107 odst. 3 Smlouvy.

37)

Každé opatření podpory musí kromě toho označit cíle SRP, k jejichž dosažení přispívá, a jasně prokázat, jak bude k dosažení těchto cílů přispívat, aniž by přitom negativně ovlivňovalo jiné cíle SRP. Cíle SRP jsou stanoveny v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 a zahrnují mimo jiné i zajištění toho, aby činnosti rybolovu a akvakultury byly z dlouhodobého hlediska environmentálně udržitelné a aby byly řízeny způsobem, který je v souladu s cíli, jež mají být přínosné pro hospodářství, sociální oblast a zaměstnanost a které mají přispět k dostupnosti dodávek potravin.

38)

Komise se domnívá, že opatření podpory splňující zvláštní podmínky stanovené v oddílech 4, 5.1, 5.3 a 5.4 těchto pokynů přispívají k dosažení cíle společného zájmu.

3.4.   Potřeba státního zásahu

39)

K posouzení toho, zda je státní podpora nezbytná pro dosažení cíle společného zájmu, je zapotřebí nejprve označit problém, který je třeba řešit. Státní podpora by se měla zaměřovat na situace, v nichž může přinést podstatné zlepšení, které trh sám není schopen zajistit. To platí zejména v souvislosti s omezenými veřejnými zdroji.

40)

Za určitých podmínek může opatření státní podpory napravit selhání trhu, a přispět tak k efektivnímu fungování trhů a posílení konkurenceschopnosti. I v případě, že trhy vedou k efektivnímu výsledku, který však není uspokojivý z hlediska spravedlnosti a soudržnosti, může státní podpora přinést vhodnější a spravedlivější výsledek fungování trhu.

41)

Státní podpora nesmí mít obecně ochranný cíl a účinek a musí podporovat racionalizaci a efektivitu odvětví rybolovu a akvakultury. Cílem státních podpor musí být trvalé zlepšení, aby odvětví mohlo fungovat na základě tržních faktorů.

42)

Komise se pro účely těchto pokynů v případě podpory, která splňuje zvláštní podmínky stanovené v oddílech 4, 5.1, 5.3 a 5.4 těchto pokynů, domnívá, že trh nepřináší bez státního zásahu očekávané výsledky a že z tohoto důvodu je státní zásah nutný.

3.5.   Vhodnost opatření podpory

43)

Navržené opatření podpory musí být vhodným nástrojem politiky, které přispěje k dosažení příslušných cílů. Opatření podpory nebude považováno za slučitelné s vnitřním trhem, pokud existují jiné méně rušivé nástroje politiky nebo jiné méně rušivé druhy podpory, které umožňují stejný pozitivní přínos pro cíle SRP.

44)

Komise má za to, že podpora, která splňuje zvláštní podmínky stanovené v oddílech 4, 5.1, 5.3 a 5.4 těchto pokynů, je vhodným nástrojem politiky. Ve všech ostatních případech musí členský stát prokázat, že neexistují žádné jiné méně rušivé nástroje politiky.

45)

Komise zejména zohlední veškerá posouzení dopadů navrhovaného režimu podpory, která jí daný členský stát poskytne. Stejně tak lze při posuzování toho, zda existují jiné méně rušivé nástroje politiky, zohlednit výsledky hodnocení ex post, jak vyplývá z oddílu 6.

46)

Podporu lze poskytovat v různých formách. Každý členský stát musí zajistit, aby byla podpora poskytnuta ve formě, která bude pravděpodobně znamenat nejmenší narušení hospodářské soutěže a obchodu.

47)

Pokud je tedy podpora poskytována ve formě, která přináší přímou finanční výhodu (např. přímé dotace, osvobození od daní, dávek na sociální zabezpečení nebo jiných povinných dávek či jejich snížení), musí členský stát prokázat, proč jsou jiné formy podpory s potenciálně méně rušivými účinky, jako jsou např. vratné zálohy nebo formy podpory založené na dluhových nebo kapitálových nástrojích (např. úvěry s nízkou úrokovou sazbou nebo slevy na úrocích, státní záruky, nákup akcií nebo jiná forma poskytnutí kapitálu za výhodných podmínek), méně vhodné.

48)

Při posuzování toho, zda existuje jiná méně rušivá forma podpory, lze zohlednit výsledky hodnocení ex post, jak vyplývá z oddílu 6.

3.6.   Motivační účinek

49)

Podporu lze považovat za slučitelnou s vnitřním trhem pouze tehdy, má-li motivační účinek. Podpora má motivační účinek, jestliže mění chování podniku tak, aby se zabýval další činností, kterou by bez podpory nevykonával nebo kterou by vykonával v omezeném rozsahu či jiným způsobem. Podpora nesmí subvencovat náklady na činnost, které by podniku vznikly v každém případě, a nesmí vyrovnávat běžná podnikatelská rizika hospodářské činnosti (17).

50)

Nejsou-li výslovně stanoveny výjimky v právních předpisech Unie nebo v těchto pokynech a v dalších řádně odůvodněných případech, je provozní podpora a podpora pro usnadnění dosažení závazných norem v zásadě neslučitelná s vnitřním trhem.

51)

Podporu, která je poskytována na operaci, kterou již příjemce začal provádět před tím, než podal žádost o podporu u vnitrostátních orgánů, nelze považovat za podporu s motivačním účinkem.

52)

Podpora, která má kompenzační charakter, jako je podpora, která splňuje zvláštní podmínky stanovené v oddílech 4, 5.3 a 5.4, a podpora, jež splňuje podmínky stanovené v bodě 5.6, nemusí mít motivační účinek.

53)

Podpora ve formě daňového zvýhodnění se bude považovat za podporu s motivačním účinkem, jestliže opatření zakládá právo na podporu podle objektivních kritérií a bez dalšího uplatnění rozhodovacích pravomocí členského státu a jestliže je opatření schváleno a je platné před zahájením prací na subvencovaném projektu nebo činnosti. Tento požadavek se neuplatní v případě následných daňových režimů, pokud se na opatření vztahovaly již předchozí režimy ve formě daňového zvýhodnění.

3.7.   Přiměřenost podpory (omezení podpory na nezbytné minimum)

54)

Podpora musí být omezena na minimum nutné k podnícení příjemce k výkonu činnosti.

55)

Jako obecné pravidlo se předpokládá, že je podpora omezena na minimum, jestliže výše podpory odpovídá čistým dodatečným nákladům na realizaci investice v dané oblasti ve srovnání s hypotetickým případem neexistence podpory (přístup vycházející z dodatečných čistých nákladů).

56)

Podpora proto nesmí překročit minimální částku nezbytnou k zajištění toho, aby byl projekt ziskový. Podpora například nesmí zvýšit vnitřní míru návratnosti projektu (IRR) (18) nad běžné míry návratnosti uplatňované daným podnikem u jiných podobných investičních projektů. Nejsou-li tyto míry k dispozici, neměla by podpora zvyšovat vnitřní míru návratnosti projektu nad kapitálové náklady společnosti jako celku nebo nad míru návratnosti, kterou lze v daném odvětví běžně vysledovat.

57)

Pokud je opatření podpory stejné povahy jako operace, která je způsobilá pro financování podle nařízení (EU) č. 508/2014, má se za to, že zásada proporcionality podpory byla dodržena, pokud částka podpory nepřevyšuje příslušnou maximální míru veřejné podpory stanovenou v článku 95 a v příloze I uvedeného nařízení. Pokud maximální míra podpory pro opatření veřejné podpory přesahuje míru stanovenou v uvedených ustanoveních, má se za to, že zásada proporcionality podpory byla dodržena, pokud členský stát doloží opodstatněnost podpory a její nezbytnost.

58)

Podpora, která je kompenzační povahy, jako je podpora, která splňuje zvláštní podmínky stanovené v oddílech 4, 5.3 a 5.4, a podpora, která splňuje podmínky stanovené v oddíle 5.6, se považuje za přiměřenou.

59)

Podporu lze poskytovat současně v rámci několika režimů nebo kumulovaně s podporou ad hoc, pokud celková výše veřejného financování na určitou činnost nepřekročí příslušné maximální míry podpory uvedené v těchto pokynech.

3.8.   Zamezení nežádoucím negativním účinkům na hospodářskou soutěž a obchod

60)

Aby bylo možno považovat podporu za slučitelnou s vnitřním trhem, musí být omezeny negativní účinky opatření podpory spočívající v narušení hospodářské soutěže a dopadu na obchod mezi členskými státy, které musí být vyváženy pozitivními účinky přispívajícími k dosažení cíle společného zájmu.

3.8.1.   Obecné informace

61)

Podpora pro odvětví rybolovu a akvakultury může v zásadě způsobit narušení výrobkového trhu a může mít účinky na základě umístění činnosti. To může tudíž vést k neefektivitě při přidělování prostředků, což zhoršuje hospodářské výsledky vnitřního trhu, a k obavám v oblasti rozdělování, protože je narušeno rozložení hospodářské činnosti mezi různé zeměpisné oblasti.

62)

Díky pozitivním účinkům podpory na rozvoj odvětví se Komise domnívá, že pokud podpora splňuje zvláštní podmínky stanovené v oddílech 4, 5.1, 5.3 a 5.4, jsou negativní účinky na hospodářskou soutěž a obchod omezeny na minimum.

63)

Komise bude obecně považovat účinky na hospodářskou soutěž a obchod za omezenější, pokud je podpora přiměřená (podpora omezená na nezbytné minimum) a pokud je částka podpory ve srovnání s celkovými způsobilými náklady nižší.

3.8.2.   Režimy podpory

64)

Režimy podpory nesmí vést k významnému narušení hospodářské soutěže a obchodu. Zejména se jedná o to, že i v případě, kdy lze narušení na individuální úrovni považovat za omezené, neměl by režim kumulativně vést ke značným narušením.

65)

Členský stát proto musí prokázat, že tyto negativní účinky podpory budou omezeny na minimum, a musí zohlednit např. rozsah daných projektů, jednotlivé i kumulativní výše podpory, předpokládané příjemce i charakteristiky cílového odvětví. Členské státy mohou předkládat veškerá posouzení dopadů, která mají k dispozici, jakož i hodnocení ex post vypracovaná k podobným dřívějším režimům, aby Komisi umožnily posoudit dopady podpory.

3.8.3.   Oznámená jednotlivá podpora

66)

Při posuzování účinků oznámené jednotlivé podpory klade Komise zvláštní důraz na negativní účinky související s prevencí opuštění trhu a pojmem významné tržní síly. Tyto negativní účinky musí být vyváženy pozitivními účinky podpory.

67)

S cílem určit a posoudit případná narušení hospodářské soutěže a obchodu by každý členský stát měl Komisi poskytnout důkazy, které umožní určit příslušný výrobkový trh, tj. produkty, které jsou dotčeny změnou chování příjemce podpory, zeměpisný trh, soutěžitele, jakož i dotčené zákazníky a spotřebitele.

68)

K posouzení případných narušení hospodářské soutěže a obchodu Komise použije různá kritéria, jako je např. tržní struktura dotčených produktů, výkonnost trhu (upadající a rostoucí trhy), postup výběru příjemce podpory a tržní strategie příjemce.

3.9.   Transparentnost

69)

Každý členský stát musí zveřejnit na souhrnné internetové stránce věnované státní podpoře na celostátní nebo regionální úrovni alespoň tyto informace:

a)

úplné znění režimu podpory a jeho prováděcí ustanovení nebo právní základ pro jednotlivou podporu či příslušný odkaz;

b)

orgán nebo orgány, které podporu poskytují;

c)

totožnost jednotlivých příjemců, formu a výši podpory poskytnuté každému příjemci, datum udělení podpory, druh podniku (malé a střední podniky / velké společnosti), region, v němž se příjemce nachází (na úrovni NUTS II), a hlavní hospodářské odvětví, v němž příjemce působí (na úrovni skupiny NACE). Od požadavku tohoto zveřejnění lze upustit v případě poskytnutí jednotlivé podpory, která nepřesahuje 30 000 EUR (19).

70)

U režimů v podobě daňové výhody mohou být informace o částkách jednotlivé podpory poskytovány v těchto rozmezích (v milionech EUR): 0,03 – 0,5; nad 0,5 – 1; nad 1 – 2; nad 2.

71)

Tyto informace musí být po přijetí rozhodnutí o udělení podpory zveřejněny, uchovávány nejméně deset let a být bez omezení k dispozici široké veřejnosti (20). Členské státy nejsou povinny zveřejňovat informace před 1. červencem 2017 (21).

4.   PODPORA, KTERÁ JE SLUČITELÁ S VNITŘNÍM TRHEM

4.1.   Podpora na kompenzaci škod způsobených přírodními pohromami a mimořádnými událostmi

72)

Podpora na náhradu škod způsobených přírodními pohromami a mimořádnými událostmi je slučitelná s vnitřním trhem, pokud je v souladu se zásadami stanovenými v oddílu 3 a splňuje zvláštní podmínky stanovené v tomto oddílu.

73)

Pojmy přírodní pohromy a mimořádné události musí být vykládány restriktivně (22).

74)

Doposud Komise v oblasti státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury přijímala výklad, že mimořádně silné bouře a povodně mohou představovat přírodní pohromy. Nařízení (EU) č. 1388/2014 kromě toho umožňuje blokově vyjmout rovněž následující typy přírodních pohrom: zemětřesení, laviny, sesuvy půdy, tornáda, hurikány, sopečné výbuchy a samovolné lesní požáry.

75)

Následující události jsou příklady mimořádných událostí, které Komise uznala v případech nespadajících do odvětví rybolovu a akvakultury: válka, vnitřní nepokoje, stávky a s určitými výhradami a v závislosti na jejich rozsahu závažné průmyslové nebo jaderné havárie a požáry, které způsobily velké ztráty. Vypuknutí nákazy zvířat nebo napadení rostlin škůdci nejsou obecně mimořádnou událostí. Komise však v určitých případech týkajících se odvětví rybolovu a akvakultury uznala za mimořádnou událost velmi rozsáhlé ohnisko zcela nové choroby zvířat.

76)

S ohledem na svoji předchozí praxi v této oblasti bude Komise i nadále posuzovat návrhy na poskytnutí podpory v souladu s čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy případ od případu.

77)

Podpora udělená podle tohoto oddílu musí navíc splňovat tyto podmínky:

a)

příslušný orgán členského státu formálně uznal, že událost má povahu přírodní pohromy nebo mimořádné události;

b)

existuje přímá příčinná souvislost mezi přírodní pohromou nebo mimořádnou událostí a škodou, která dotčenému podniku vznikla.

78)

Podpora se vyplácí přímo dotčenému podniku.

79)

Režimy podpory související s konkrétní přírodní pohromou nebo mimořádnou událostí se musí zavést do tří let ode dne výskytu události. Podpora musí být vyplacena do čtyř let od uvedeného data.

80)

Za účelem usnadnění rychlé reakce Komise schválí rámcové režimy podpory ex ante pro kompenzaci škod způsobených zemětřeseními, lavinami, sesuvy půdy, záplavami, tornády, hurikány, sopečnými erupcemi a samovolnými lesními požáry za předpokladu, že jsou jasně stanoveny podmínky, za kterých může být v takových případech přírodních pohrom poskytnuta podpora. Členské státy musí v těchto případech dodržovat povinnost podávat zprávy uvedenou v bodu 130.

81)

Způsobilé náklady jsou náklady na škodu vynaložené v přímém důsledku přírodní pohromy nebo mimořádné události, posouzené orgánem veřejné moci, nezávislým odborníkem, který byl uznán orgánem poskytujícím podporu, nebo pojišťovnou. Škoda může zahrnovat:

a)

materiální škody na majetku (např. na budovách, vybavení, strojním zařízení, zásobách a výrobních prostředcích) a

b)

ztrátu příjmů v důsledku úplného nebo částečného zničení produkce rybolovu nebo akvakultury nebo odpovídajících výrobních prostředků.

82)

Výpočet škody na majetku musí vycházet z nákladů na opravu nebo z ekonomické hodnoty poškozeného majetku před přírodní pohromou nebo mimořádnou událostí. Výše škody nesmí přesáhnout náklady na opravu nebo snížení reálné tržní hodnoty v důsledku přírodní pohromy nebo mimořádné události, tj. rozdíl mezi hodnotou majetku bezprostředně před přírodní pohromou nebo mimořádnou událostí a bezprostředně po ní.

83)

Ztráta příjmu se musí vypočítat tak, že se odečte:

a)

výsledek součinu množství produktů rybolovu a akvakultury, které byly vyprodukovány v roce přírodní pohromy nebo mimořádné události nebo v každém následujícím roce, který byl ovlivněn úplným nebo částečným zničením výrobních prostředků a průměrné prodejní ceny obdržené během uvedeného roku, od

b)

výsledku součinu průměrného ročního množství produktů rybolovu a akvakultury vyprodukovaného v období tří let předcházejících přírodní pohromě nebo mimořádné události nebo tříletého průměru založeného na období pěti let předcházejících přírodní pohromě nebo mimořádné události, přičemž nejvyšší a nejnižší hodnota produkce se při výpočtu vyloučí, a průměrné získané prodejní ceny.

84)

Škoda se musí vypočítat na úrovni jednotlivého příjemce.

85)

Podpora a případné další obdržené platby za účelem náhrady škody, včetně plateb na základě pojistných smluv, musí být omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

5.   PODPORA, KTEROU LZE POVAŽOVAT ZA SLUČITELNOU S VNITŘNÍM TRHEM

5.1.   Podpora pro kategorie opatření, na která se vztahuje nařízení o blokových výjimkách

86)

Je-li podpora ve prospěch malých a středních podniků nebo velkých podniků stejné povahy jako podpora spadající do kategorie podpory, kterou lze považovat za slučitelnou s vnitřním trhem podle jednoho z nařízení o skupinových výjimkách uvedených v bodě 19 písm. a), posoudí Komise podporu na základě zásad uvedených v oddíle 3 těchto pokynů, v tomto oddíle a na základě kritérií stanovených pro každou kategorii podpory stanovenou v uvedených nařízeních.

87)

Pokud podpora nesplňuje všechna kritéria podle bodu 86, musí členský stát doložit opodstatněnost podpory a její nezbytnost. Komise posoudí tuto podporu případ od případu.

88)

Odchylně od bodu 86 je podpora téhož druhu jako podpora spadající do kategorie podpory na kompenzaci škod způsobených přírodními pohromami uvedená v článku 44 nařízení (EU) č. 1388/2014 slučitelná se Smlouvou, pokud splňuje zvláštní podmínky stanovené v oddíle 4 těchto pokynů.

5.2.   Podpora spadající do oblasti působnosti některých horizontálních pokynů

89)

Pokud podpora spadá do oblasti působnosti některých horizontálních pokynů či jiných nástrojů přijatých Komisí (23), Komise posoudí tuto podporu na základě zásad uvedených v oddíle 3 uvedených pokynů a v příslušných oddílech uvedených nástrojů.

5.3.   Podpora určená k náhradě škod způsobených nepříznivými klimatickými jevy

90)

Pokud je cílem podpory náhrada škod způsobených nepříznivými klimatickými jevy, Komise podporu posoudí na základě zásad uvedených v oddíle 3 těchto pokynů a zvláštních podmínek stanovených v tomto oddíle.

91)

Odchylně od bodu 90 Komise posoudí podporu téhož druhu jako podporu spadající do kategorie podpory na vzájemné fondy pro nepříznivé klimatické jevy uvedené v článku 20 nařízení (EU) č. 1388/2014 na základě oddílu 5.1 těchto pokynů.

92)

Doposud Komise v oblasti státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury přijímala výklad, že bouře, poryvy větru způsobující mimořádně vysoké vlny, silné a trvalé dešťové srážky, povodně a mimořádně zvýšené teploty vod po delší období mohou představovat nepříznivé klimatické jevy. S ohledem na svoji předchozí praxi v této oblasti bude Komise i nadále posuzovat návrhy na poskytnutí státní podpory určené k náhradě škod způsobených nepříznivými klimatickými jevy případ od případu.

93)

Podpora udělená podle tohoto oddílu musí navíc splňovat tyto podmínky:

a)

škoda způsobená nepříznivým klimatickým jevem musí činit více než 30 % průměrného ročního obratu vypočítaného na základě předcházejících tří kalendářních let nebo tříletého průměru stanoveného na základě předcházejícího pětiletého období předcházejícího nepříznivé klimatické události s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty;

b)

musí existovat přímá příčinná souvislost mezi nepříznivým klimatickým jevem a škodou, která dotčenému podniku vznikla;

c)

v případě ztrát způsobených nepříznivými klimatickými jevy uvedenými v čl. 35 odst. 1 nařízení (EU) č. 508/2014 členský stát musí zdůvodnit, proč má v úmyslu poskytnout podporu namísto finanční náhrady vyplácené prostřednictvím vzájemných fondů pro nepříznivé klimatické jevy podle článku 35 uvedeného nařízení.

94)

Komise schválí rámcové režimy podpory ex ante pro kompenzaci škod způsobených nepříznivými klimatickými jevy za předpokladu, že podmínky, za kterých může být podpora poskytnuta, jsou jasně stanoveny. Členské státy musí v těchto případech dodržovat povinnost podávat zprávy uvedenou v bodu 130.

95)

Podpora musí být vyplacena přímo dotčenému podniku.

96)

Režimy podpory související s nepříznivými klimatickými jevy se musí zavést do tří let ode dne výskytu události. Podpora musí být vyplacena do čtyř let od uvedeného data.

97)

Způsobilými náklady jsou náklady plynoucí ze škod, které vznikly jako přímý důsledek nepříznivého klimatického jevu, posouzené buď orgánem veřejné moci, nezávislým odborníkem uznaným orgánem poskytujícím podporu nebo pojišťovnou. Škoda může zahrnovat:

a)

materiální škody na majetku (např. na budovách, plavidlech, zařízení, strojích, zásobách a výrobních prostředcích) a

b)

ztrátu příjmů v důsledku úplného nebo částečného zničení produkce rybolovu nebo akvakultury nebo odpovídajících výrobních prostředků.

98)

V případě materiálních škod na majetku musí škoda vést ke ztrátě produkce, která činí více než 30 % průměrného ročního obratu vypočítaného na základě předcházejících tří kalendářních let nebo tříletého průměru stanoveného na základě pětiletého období předcházejícího nepříznivé klimatické události s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty.

99)

Výpočet materiální škody musí vycházet z nákladů na opravu nebo z ekonomické hodnoty poškozeného majetku před nepříznivým klimatickým jevem. Výše škody nesmí přesáhnout náklady na opravu nebo snížení reálné tržní hodnoty v důsledku nepříznivé klimatické události, tj. rozdíl mezi hodnotou majetku bezprostředně před nepříznivou klimatickou událostí a bezprostředně po ní.

100)

Ztráta příjmu se musí vypočítat tak, že se odečte:

a)

výsledek součinu množství produktů rybolovu a akvakultury, které byly vyprodukovány v roce nepříznivé klimatické události nebo v každém následujícím roce, který byl ovlivněn úplným nebo částečným zničením výrobních prostředků a průměrné prodejní ceny obdržené během uvedeného roku, od

b)

výsledku součinu průměrného ročního množství produktů rybolovu a akvakultury vyprodukovaného v období tří let předcházejících nepříznivé klimatické události nebo tříletého průměru založeného na období pěti let předcházejících nepříznivé klimatické události, přičemž nejvyšší a nejnižší hodnota produkce se při výpočtu vyloučí, a průměrné získané prodejní ceny.

101)

Škoda se musí vypočítat na úrovni jednotlivého příjemce.

102)

Podpora a případné další obdržené platby za účelem náhrady škody, včetně plateb na základě pojistných smluv, musí být omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

5.4.   Podpora na náklady na prevenci, tlumení a eradikaci nákaz zvířat v akvakultuře

103)

Pokud je cílem podpory náhrada nákladů souvisejících s prevencí, tlumením a eradikací nákaz zvířat v akvakultuře, Komise podporu posoudí na základě zásad uvedených v oddíle 3 těchto pokynů a podmínek stanovených v tomto oddíle.

104)

Odchylně od bodu 103 Komise posoudí podporu téhož druhu jako podporu spadající do kategorie podpory na opatření v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat uvedené v článku 39 nařízení (EU) č. 1388/2014 na základě oddílu 5.1 těchto pokynů.

105)

Podpora podle tohoto oddílu může být poskytnuta pouze:

a)

v případě nákaz uvedených na seznamu nákaz zvířat Světové organizace pro zdraví zvířat, v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 (24) nebo v části II přílohy IV směrnice Rady 2006/88/ES (25) a

b)

jako součást:

i.

programu na unijní, celostátní nebo regionální úrovni, jehož cílem je prevence, tlumení nebo eradikace nákaz zvířat, nebo

ii.

na mimořádná opatření uložená příslušnými vnitrostátními orgány.

106)

Podpora musí být vyplacena přímo dotčenému podniku.

107)

Podpora by se neměla poskytnout, pokud se zjistí, že příjemce zapříčinil nákazu úmyslně nebo v důsledku nedbalosti.

108)

Režimy podpory se musí zavést do tří let od vzniku nákladů způsobených nákazou zvířat. Podpora musí být vyplacena do čtyř let od uvedeného data.

109)

Komise schválí rámcové režimy ex ante za předpokladu, že podmínky, za kterých může být podpora poskytnuta, jsou jasně stanoveny. Členské státy musí v těchto případech dodržovat povinnost podávat zprávy uvedenou v bodu 130.

110)

Způsobilými náklady jsou náklady související s (se):

a)

zdravotními prohlídkami, analýzami, testy a dalšími metodami depistáže;

b)

nákupem, skladováním, podáním nebo distribucí očkovacích látek, léčivých přípravků a látek pro léčbu zvířat;

c)

porážkou, likvidací a neškodným odstraněním zvířat;

d)

neškodným odstraněním živočišných produktů a produktů souvisejících se zvířaty;

e)

čištěním a dezinfekci zemědělského podniku a vybavení;

f)

škodou způsobenou v důsledku porážky, likvidace nebo neškodného odstranění zvířat, živočišných produktů a produktů souvisejících se zvířaty do výše tržní hodnoty, kterou by tato zvířata a produkty měly, kdyby nebyly postiženy nákazou;

g)

ztrátou příjmu v důsledku obtíží při doplňování stavů;

h)

jinými náklady, které vznikly v důsledku nákaz zvířat v akvakultuře, ve výjimečných a řádně odůvodněných případech.

111)

Podpora a případné další obdržené platby za účelem náhrady škody, včetně plateb na základě pojistných smluv, musí být omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

5.5.   Podpora hrazená z parafiskálních poplatků

112)

V případě, že jsou režimy podpory financovány ze zvláštních poplatků uložených na některé produkty rybolovu nebo akvakultury bez ohledu na jejich původ, zejména pak z parafiskálních poplatků, posoudí Komise režim na základě zásad uvedených v oddíle 3 těchto pokynů a podmínek uvedených v tomto oddílu. Pouze podporu, ze které mají stejný přínos jak domácí, tak dovážené produkty, lze považovat za slučitelnou s vnitřním trhem.

5.6.   Provozní podpora v nejvzdálenějších regionech

113)

Pokud podpora představuje provozní podporu poskytnutou v nejvzdálenějších regionech s cílem zmírnit zvláštní obtíže v uvedených regionech, které jsou důsledkem jejich izolovanosti, ostrovní povahy a mimořádné odlehlosti, Komise posoudí takovouto podporu případ od případu, a to na základě zásad uvedených v oddíle 3 těchto pokynů, podmínek uvedených v tomto oddílu a zvláštních právních ustanovení platných pro uvedené regiony. Případně bude rovněž brát ohled na slučitelnost podpory s opatřeními v rámci ENRF pro daný region a její dopady na hospodářskou soutěž jak v dotčených regionech, tak v jiných částech Unie.

114)

Podpora nesmí přesáhnout míru, která je nezbytná ke zmírnění konkrétních omezení v nejvzdálenějších regionech způsobených izolovaností, ostrovní povahou a mimořádnou odlehlostí. Aby se předešlo nadměrné kompenzaci, musí členský stát vzít v potaz další typy veřejného zásahu, případně včetně vyrovnání dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech pro produkty rybolovu a akvakultury podle článků 70 až 72 nařízení (EU) č. 508/2014 a podpory na provádění plánů vyrovnání podle článku 73 uvedeného nařízení.

5.7.   Podpora pro jiná opatření

115)

Pokud podpora neodpovídá jednomu z typů podpory uvedených v oddílech 4 a 5.1 až 5.6, je v zásadě neslučitelná s vnitřním trhem.

116)

Pokud členský stát nicméně hodlá poskytnout takovouto podporu nebo takovou podporu poskytuje, musí jasně prokázat, že podpora je v souladu se zásadami stanovenými v oddíle 3. Komise může prohlásit podporu za slučitelnou s vnitřním trhem na základě posouzení případ od případu.

6.   PROCESNÍ ZÁLEŽITOSTI

6.1.   Maximální doba trvání režimů podpory a hodnocení

117)

Komise povolí pouze režimy podpory s omezenou dobou trvání. Režimy podpory se v zásadě nesmí používat po dobu delší než sedm let.

118)

V zájmu dalšího omezení narušení hospodářské soutěže a obchodu může Komise požadovat, aby některé režimy podléhaly dalšímu časovému omezení, obvykle na dobu 4 let nebo méně, a aby podléhaly hodnocení ex post uvedenému v bodě 25. Hodnocení ex post se budou provádět u těch režimů, u nichž je potenciál narušení hospodářské soutěže zvláště vysoký, tj. že u nich hrozí, že nebude-li jejich provádění včas přezkoumáno, mohly by hospodářskou soutěž značně omezit nebo narušit.

119)

Vzhledem k cílům hodnocení ex post a požadavku neukládat členským státům nepřiměřenou zátěž, pokud jde o nižší výše podpory, se požadavek na hodnocení ex post vztahuje pouze na režimy podpory, které mají velké rozpočty, obsahují nové charakteristiky nebo jestliže se předpokládají významné změny v oblasti trhu, technologií nebo právních předpisů. Hodnocení ex post, které musí provést na základě společné metodiky odborník nezávislý na orgánu poskytujícím podporu, je třeba zveřejnit. Každý členský stát musí společně s příslušným režimem podpory předložit i návrh plánu hodnocení, jenž se stane nedílnou součástí posouzení režimu, které provede Komise.

120)

Slučitelnost režimů podpory vyňatých z oblasti působnosti nařízení o blokových výjimkách výhradně z důvodu jejich vysokého rozpočtu Komise posoudí pouze na základě plánu hodnocení.

121)

Hodnocení ex post musí být Komisi předloženo včas, aby bylo možno posoudit případné prodloužení režimu podpory, a v každém případě po skončení jeho platnosti. Jakékoli následné opatření podpory s podobným cílem musí vzít výsledky tohoto hodnocení ex post v úvahu.

6.2.   Použití pokynů

122)

Komise použije tyto pokyny při posuzování veškerých podpor, které mají být uděleny dne 1. července 2015 a po tomto datu, bez ohledu na datum oznámení.

123)

Jednotlivá podpora udělená podle schváleného režimu podpory a oznámená Komisi v souladu s povinností tuto podporu oznamovat individuálně bude posouzena na základě pokynů, které se vztahují na schválený režim podpory.

124)

Protiprávně poskytnutá podpora bude posouzena na základě pokynů platných v době poskytnutí podpory.

125)

Pokyny pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury přijaté v roce 2008 nebudou již s výjimkami uvedenými v bodech 123 a 124 platit po 30. červnu 2015.

6.3.   Návrhy vhodných opatření

126)

V souladu s čl. 108 odst. 1 Smlouvy Komise navrhuje, aby každý členský stát nejpozději do 31. prosince 2015 pozměnil stávající režimy podpory tak, aby odpovídaly těmto pokynům.

127)

Komise vyzývá jednotlivé členské státy, aby do dvou měsíců od data zveřejnění těchto pokynů v Úředním věstníku Evropské unie udělily svůj výslovný a bezpodmínečný souhlas s příslušnými opatřeními navrženými v těchto pokynech.

128)

Pokud členský stát neposkytne svůj výslovný a bezpodmínečný souhlas ve stanovené lhůtě, bude Komise předpokládat, že členský stát s navrženými opatřeními nesouhlasí. Pokud členský stát s navrženými opatřeními nesouhlasí, bude Komise postupovat podle čl. 19 odst. 2 nařízení (ES) č. 659/1999.

6.4.   Podávání zpráv a sledování

129)

Komise všem členským státům připomíná jejich povinnost předkládat Komisi výroční zprávy, jak je stanoveno v článku 21 nařízení (ES) č. 659/1999 a v článcích 5, 6 a 7 nařízení (ES) č. 794/2004.

130)

Výroční zpráva musí rovněž zahrnovat meteorologické informace o typu, době, relativním rozsahu a místě přírodní pohromy nebo nepříznivého klimatického jevu podle oddílů 4 a 5.3, jakož i informace o programech pro prevenci, tlumení a eradikaci podle oddílu 5.4. Tato povinnost podávat zprávy se týká pouze rámcových režimů ex ante.

131)

Každý členský stát musí uchovávat podrobné záznamy o všech svých opatřeních podpory. Tyto záznamy musí obsahovat všechny informace nezbytné ke stanovení toho, zda byly splněny podmínky uvedené v těchto pokynech, které se týkají způsobilých nákladů a míry podpory. Tyto záznamy musí být uchovávány po dobu 10 let ode dne poskytnutí podpory a musí být na vyžádání poskytnuty Komisi.

6.5.   Přezkum

132)

Komise se může rozhodnout tyto pokyny kdykoliv přezkoumat nebo pozměnit, jestliže by to vyžadovaly důvody spojené s politikou v oblasti hospodářské soutěže, jinými politikami Unie, mezinárodními závazky, vývojem na trzích nebo jakékoli jiné oprávněné důvody.


(1)  Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1).

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).

(4)  Nařízení Komise (EU) č. 1388/2014 ze dne 16. prosince 2014, kterým se určité kategorie podpory pro podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh prohlašují za slučitelné s vnitřním trhem podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 369, 24.12.2014, s. 37).

(5)  Nařízení Komise (EU) č. 717/2014 ze dne 27. června 2014 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 190, 28.6.2014, s. 45).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(7)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Modernizace státní podpory v EU ze dne 8. května 2012, COM(2012) 209 final.

(8)  Pokyny k regionální státní podpoře na období 2014–2020 (Úř. věst. C 209, 23.7.2013, s. 1). Uvedené pokyny se nevztahují na odvětví rybolovu a akvakultury.

(9)  Nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie horizontální státní podpory (Úř. věst. L 142, 14.5.1998, s. 1).

(10)  Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

(11)  Rozsudek Tribunálu ze dne 16. října 2013 ve věci T-275/11, Télévision Française 1 (TF1) v. Evropská komise, ECLI:EU:T:2013:535, body 41 až 44.

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).

(13)  Rozhodnutí Evropské rady ze dne 29. října 2010, kterým se mění status ostrova Svatý Bartoloměj vůči Evropské unii (Úř. věst. L 325, 9.12.2010, s. 4).

(14)  Rozhodnutí Evropské rady ze dne 11. července 2012, kterým se mění status ostrova Mayotte vůči Evropské unii (Úř. věst. L 204, 31.7.2012, s. 131).

(15)  Viz např. rozsudek Soudního dvora ze dne 19. září 2000 ve věci C-156/98 Německo v. Komise, ECLI:EU:C:2000:467, bod 78 a rozsudek Soudního dvora ze dne 22. prosince 2008 ve věci C-333/07 Régie Networks, ECLI:EU:C:2008:764, body 94 až 116.

(16)  Rozsudek Tribunálu ze dne 13. září 1995 ve spojených věcech T-244/93 a T-486/93 TWD v. Komise, ECLI:EU:T:1995:160, body 53 až 63.

(17)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 13. června 2013 ve spojených věcech C-630/11 P až C-633/11 P, HGA a ostatní v. Komise, ECLI:EU:C:2013:387, body 103 až 123.

(18)  Vnitřní míra návratnosti (IRR) nevychází z účetního zisku v daném roce, ale zohledňuje budoucí peněžní toky, jejichž příjem investor očekává po celou dobu trvání investice. Je definována jako diskontní sazba, při jejímž uplatnění se čistá současná hodnota (NPV) peněžních toků rovná nule. Čistá současná hodnota projektu představuje rozdíl mezi pozitivními a negativními peněžními toky během celé doby trvání investice, diskontované na jejich současnou hodnotu (typicky za použití kapitálových nákladů).

(19)  Prahová hodnota 30 000 EUR odpovídá prahové hodnotě pro zveřejnění informací uvedených v článku 9 nařízení (EU) č. 1388/2014. Aby se zajistil vzájemný soulad mezi různými nástroji státní podpory pro odvětví rybolovu a akvakultury a snížila administrativní zátěž pro členské státy, je vhodné stanovit stejnou prahovou hodnotu v uvedeném nařízení i v těchto pokynech. S ohledem na ochranu osobních údajů, které mohou být ohroženy, je požadavek zveřejňování informací pro jednotlivou podporu, která přesahuje prahovou hodnotu ve výši 30 000 EUR, přiměřený legitimnímu cíli, který sleduje, zejména co se týče transparentnosti při využívání veřejných prostředků.

(20)  Informace se musí zveřejnit do šesti měsíců od data poskytnutí podpory (nebo v případě podpory ve formě daňového zvýhodnění do jednoho roku od konce lhůty pro podání daňového přiznání). Pokud se jedná o protiprávní podporu, členský stát musí zveřejnit informace ex post alespoň do šesti měsíců ode dne, kdy Komise přijme rozhodnutí. Informace musí být dostupné ve formátu, který umožňuje vyhledávat a získávat údaje a snadno je uveřejňovat na internetu, například ve formátu CSV nebo XML.

(21)  Nebude vyžadováno zveřejňování informací o podporách poskytnutých před 1. červencem 2017 a v případě daňové podpory zveřejňování informací o podporách požadovaných nebo poskytnutých před 1. červencem 2017.

(22)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 23. února 2006 ve spojených věcech C-346/03 a C-529/03, Giuseppe Atzeni a další, ECLI:EU:C:2006:130, bod 79.

(23)  Horizontální pokyny a další nástroje zahrnují mimo jiné kritéria pro analýzu slučitelnosti státní podpory na vzdělávání podléhajících individuální oznamovací povinnosti (Úř. věst. C 188, 11.8.2009, s. 1); Pokyny k státní podpoře investic v rámci rizikového financování (Úř. věst. C 19, 22.1.2014, s. 4); Rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (Úř. věst. C 198, 27.6.2014, s. 1); Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 (Úř. věst. C 200, 28.6.2014, s. 1); Pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (Úř. věst. C 249, 31.7.2014, s. 1).

(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, kterým se mění směrnice Rady 98/56/ES, 2000/29/ES a 2008/90/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 1).

(25)  Směrnice Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů (Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 14).


2.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/16


Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.7628 – Permira / CPPIB / Informatica)

(Text s významem pro EHP)

(2015/C 217/02)

Dne 22. června 2015 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32015M7628. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.


(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropský parlament

2.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/17


Sdělení Evropského parlamentu týkající se Ceny evropského občana CIVI EUROPAEO PRAEMIUM

(2015/C 217/03)

Dne 3. června 2015 se konala výroční schůze kanceláře Ceny evropského občana, které předsedala paní Sylvie Guillaumová, místopředsedkyně Evropského parlamentu.

Na této schůzi byl sestaven následující seznam laureátů ceny za rok 2015.

Ceny budou držitelům veřejně předány v jejich členských státech, a to při příležitosti slavnostního udílení cen, jehož organizace se ujmou informační kanceláře Evropského parlamentu. Dne 14. října 2015 se laureáti rovněž setkají v Evropském parlamentu v Bruselu, kde proběhne hlavní slavnost.

CIVI EUROPAEO PRAEMIUM

Seznam laureátů

Antoine Deltour

Carole Roberts

Člověk v tísni

Davide Martello

Davidovics László

Die gewollte Donau

Don Michele De Paolis

Drago Jančar

Euriade e.V.

Fundación Barraquer

Fundacja Integracji Społecznej PROM

Fundacja Oswoić Los

Gaia Ferrara

Gemeinsam leben und lernen in Europa e.V.

Heart for Romania

Hrvatska gorska služba spašavanja

Ikäihmisten olohuone

Innovaction

Instituto Marquês de Valle Flôr

Istituto di Medicina Solidale Onlus

Katri Raik

Κοινωνική Κουζίνα - ο Άλλος Άνθρωπος

La Ciudad Accesible

Lietuvos neįgaliųjų forumas

Lydia Foy

Manuela Eanes

Mário Ruivo

Medici con l'Africa CUAMM

Miskolci Speciális Felderítő és Mentőcsoport

Μητροπολιτικό Κοινωνικό Ιατρείο Ελληνικού

Netzwerk sozialer Zusammenhalt

НЧ „Бъдеще сега 2006“

PAMINA Nachwuchsschwimmfest

PhDr. Marek Hrubec, PhD.

Rafel SHAMRI

Richmond Foundation

Romska Ungdomsförbundet

Rūta Dimanta

Schone Kleren Campagne

Serge Laborderie

SLYNCS

Takis Hadjidemetriou and Ali Tuncay

Territoires de la Mémoire

Tessy Fautsch

Tina Ellen Lee

Tomo Križnar

Yves D. Robert


Evropská komise

2.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/19


Úroková míra použitá Evropskou centrální bankou pro hlavní refinanční operace (1):

0,05 % 1. července 2015

Směnné kurzy vůči euru (2)

1. července 2015

(2015/C 217/04)

1 euro =


 

měna

směnný kurz

USD

americký dolar

1,1100

JPY

japonský jen

136,63

DKK

dánská koruna

7,4607

GBP

britská libra

0,70905

SEK

švédská koruna

9,2460

CHF

švýcarský frank

1,0457

ISK

islandská koruna

 

NOK

norská koruna

8,7435

BGN

bulharský lev

1,9558

CZK

česká koruna

27,246

HUF

maďarský forint

314,33

PLN

polský zlotý

4,1901

RON

rumunský lei

4,4760

TRY

turecká lira

2,9748

AUD

australský dolar

1,4458

CAD

kanadský dolar

1,3902

HKD

hongkongský dolar

8,6053

NZD

novozélandský dolar

1,6415

SGD

singapurský dolar

1,4982

KRW

jihokorejský won

1 246,87

ZAR

jihoafrický rand

13,5328

CNY

čínský juan

6,8838

HRK

chorvatská kuna

7,5885

IDR

indonéská rupie

14 810,69

MYR

malajsijský ringgit

4,1756

PHP

filipínské peso

50,222

RUB

ruský rubl

61,5175

THB

thajský baht

37,537

BRL

brazilský real

3,4451

MXN

mexické peso

17,4492

INR

indická rupie

70,6016


(1)  Míra použití při poslední operaci provedené před uvedeným dnem. V případě obchodní soutěže s proměnlivou mírou se jako úroková míra použije mezní míra.

(2)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.


INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ

2.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/20


Oznámení Komise podle čl. 16 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství

Změna závazků veřejné služby v souvislosti s pravidelnými leteckými službami

(Text s významem pro EHP)

(2015/C 217/05)

Členský stát

Kypr

Dotčené trasy

Larnaka – Brusel (Zaventem)

Původní datum vstupu závazků veřejné služby v platnost

29. března 2015

Datum vstupu změn v platnost

25. října 2015

Adresa, na které lze obdržet znění závazků veřejné služby a všechny relevantní informace a/nebo dokumentaci k těmto závazkům

Department of Civil Aviation

27, Pindarou S.

Alpha Business Centre

Nicosia

KYPR

Tel +357 22404104

Fax +357 22766552

Internet: http://www.mcw.gov.cy/dca

Kontaktní osoba: pan Antonis Lemesianos

E-mail: alemesianos@mcw.gov.cy


2.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/20


Oznámení Komise podle čl. 17 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství

Výzva k podávání nabídek v souvislosti s pravidelnými leteckými službami v souladu se závazky veřejné služby

(Text s významem pro EHP)

(2015/C 217/06)

Členský stát

Kypr

Dotčená trasa

Larnaka – Brusel (Zaventem) – Larnaka

Doba platnosti smlouvy

25. října 2015 – 24. října 2019

nebo

27. března 2016 – 26. března 2020

Lhůta pro podávání žádostí a nabídek

60 dní po dni zveřejnění této výzvy k podávání nabídek

Adresa, na které lze obdržet znění výzvy k podávání nabídek a všechny příslušné informace a/nebo dokumentaci k veřejnému nabídkovému řízení a závazku veřejné služby

Department of Civil Aviation

27, Pindarou S.

Alpha Business Centre

Nicosia

KYPR

Tel. +357 22404104

Fax +357 22766552

Adresa internetových stránek: http://www.mcw.gov.cy/dca

Kontaktní osoba: pan Antonis Lemesianos

E-mail: alemesianos@mcw.gov.cy


V Oznámení

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

Soudní dvůr ESVO

2.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/21


Žádost o poradní stanovisko Soudního dvora ESVO předložená Staatsgerichtshof des Fürstentums Liechtenstein (Státní soud Lichtenštejnského knížectví) dne 20. ledna 2015 ve věci Liechtensteinische Gesellschaft für Umweltschutz v. Gemeinde Vaduz

(Věc E-3/15)

(2015/C 217/07)

Dopisem ze dne 20. ledna 2015, který podatelna Soudního dvora obdržela dne 22. ledna 2015, požádal Staatsgerichtshof des Fürstentums Liechtenstein (Státní soud Lichtenštejnského knížectví) Soudní dvůr ESVO o poradní stanovisko ve věci Liechtensteinische Gesellschaft für Umweltschutz v. Gemeinde Vaduz, týkající se následujících otázek:

1.

Je směrnice 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí použitelná v Lichtenštejnském knížectví na postupy pro posuzování vlivu na životní prostředí, které jsou stále ještě podle přechodných ustanovení založeny na Gesetz über die Umweltverträglichkeitsprüfung (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) ze dne 10. března 1999 („staré znění zákona o posuzování vlivu na životní prostředí“)?

2.

Pokud ano, existuje v této věci protiprávní omezení práva organizací zabývajících se ochranou životního prostředí podávat stížnosti podle článku 11 směrnice 2011/92/EU ve spojení s článkem 20 starého znění zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, pokud vláda přijme rozhodnutí obecné povahy týkající se environmentální kompatibility projektu podle článku 16 starého znění zákona o posuzování vlivů na životní prostředí v samostatném řízení, ale ve formě podmínek si vyhradí, že zásadní otázky týkající se environmentální kompatibility projektu objasní v následných povolovacích řízeních podle zvláštních právních předpisů?

3.

Pokud ano, má článek 11 směrnice 2011/92/EU přímý dopad, pokud jde o daný postup pro posuzování vlivu na životní prostředí, který tvoří základ individuální stížnosti u státního soudu?

4.

Jaké by v tomto případě byly právní důsledky při porušení práva podat stížnost podle směrnice, a to s odkazem na otázky 2 a 3?


2.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/22


Žádost o poradní stanovisko Soudního dvora ESVO předložená odvolacím soudem Eidsivating lagmannsrett dne 11. února 2015 ve věci Matja Kumba T. M’bye a další v. Stiftelsen Fossumkollektivet

(Věc E-5/15)

(2015/C 217/08)

Dopisem ze dne 11. února 2015, který podatelna Soudního dvora ESVO obdržela 13. února 2015, požádal norský odvolací soud Eidsivating lagmannsrett Soudní dvůr ESVO o poradní stanovisko ve věci Matja Kumba T. M’bye a další v. Stiftelsen Fossumkollektivet ohledně následujících otázek:

1.

Představuje průměrná pracovní doba 84 hodin týdně (při střídání sedmi pracovních a sedmi volných dní) v dohodě či smlouvě o péči v rámci společné domácnosti porušení článku 6 směrnice 2003/88/ES o pracovní době (viz též čl. 22 odst. 1 písm. a) směrnice)?

2.

Je vnitrostátní ustanovení, podle něhož zaměstnanec nemůže odvolat svůj souhlas s pracovní dobou delší než 60 hodin týdně uvedený v dohodě či smlouvě o péči v rámci společné domácnosti, slučitelné s právy, která mají zaměstnanci podle článku 6 směrnice o pracovní době (viz též článek 22 směrnice)?

3.

Je propuštění v návaznosti na zamítnutí úvazku s pracovní dobou delší než 48 hodin v období sedmi dnů sankcí nebo „újmou“ ve smyslu čl. 22 odst. 1 písm. a) směrnice o pracovní době (viz též čl. 22 odst. 1 písm. b))?


JINÉ AKTY

Evropská komise

2.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/23


Oznámení o žádosti podle článku 35 směrnice 2014/25/EU – pozastavení lhůty

Žádost podaná zadavatelem

(2015/C 217/09)

Dne 16. ledna 2015 obdržela Komise žádost podle článku 35 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (1). Prvním pracovním dnem následujícím po obdržení žádosti je 19. leden 2015.

Tato žádost, kterou podala společnost Flughafen Wien, se týká činnosti související s využíváním zeměpisné oblasti pro účely poskytování letištních nebo jiných terminálových zařízení leteckým dopravcům na rakouském území. Příslušné oznámení bylo zveřejněno v Úř. věst. C 93 ze dne 20. března 2015, strana 22.

Podle přílohy IV bodu 1 písm. b) směrnice 2014/25/EU má Komise lhůtu 130 pracovních dnů, aby přijala rozhodnutí o této žádosti. Tato původní lhůta uplyne dne 30. července 2015.

Podle přílohy IV bodu 2 směrnice 2014/25/EU si Komise může vyžádat od dotčeného členského státu nebo dotčeného zadavatele anebo nezávislého vnitrostátního orgánu nebo jakéhokoli jiného příslušného vnitrostátního orgánu, aby v příslušné lhůtě poskytl veškeré nezbytné informace nebo je doplnil či vyjasnil. Dne 27. února 2015 požádala Komise společnost Flughafen Wien, aby do 13. března 2015 poskytla dodatečné informace. Dne 20. dubna 2015 požádala Komise rakouské orgány, aby do 18. května 2015 poskytly dodatečné informace.

Podle přílohy IV bodu 2 druhé věty směrnice 2014/25/EU bude v případě pozdních či neúplných odpovědí na žádost Komise o vyjasnění nebo o dodatečné informace lhůta 130 dnů, jak je uvedena výše, pozastavena na dobu od uplynutí časové lhůty stanovené v žádosti o informace do přijetí úplných a správných informací.

Konečná lhůta tedy vyprší po 90 pracovních dnech po přijetí úplných a správných informací.


(1)  Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243.