ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 204

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 58
20. června 2015


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

II   Sdělení

 

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropská komise

2015/C 204/01

Informace o vstupu v platnost změny příloh II, V, VII a VIII Dohody mezi Evropským společenstvím a Novým Zélandem o hygienických opatřeních použitelných při obchodu s živými zvířaty a živočišnými produkty

1

2015/C 204/02

Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.7635 – Lindsay Goldberg/VDM Metals Group) ( 1 )

2

2015/C 204/03

Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.7586 – Flextronics/Certain Assets Belonging to Alcatel-Lucent Italia) ( 1 )

2

 

Evropská centrální banka

2015/C 204/04

Etický rámec ECB (Tímto textem se nahrazuje text zveřejněný v Úředním věstníku C 40 dne 9. února 2011, s. 13 )

3


 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropská komise

2015/C 204/05

Směnné kurzy vůči euru

17

 

Evropská rada pro systémová rizika

2015/C 204/06

Rozhodnutí Evropské rady pro systémová rizika ze dne 1. června 2015 o jmenování inspektora ochrany údajů Evropské rady pro systémová rizika (ESRB/2015/1)

18


 

V   Oznámení

 

ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

 

Evropská komise

2015/C 204/07

Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.7650 – Katara Hospitality/Starwood Hotel & Resorts Worldwide/Westin Excelsior Hotel) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )

19

 

JINÉ AKTY

 

Evropská komise

2015/C 204/08

Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

20

2015/C 204/09

Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

24


 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

 


II Sdělení

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropská komise

20.6.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 204/1


Informace o vstupu v platnost změny příloh II, V, VII a VIII Dohody mezi Evropským společenstvím a Novým Zélandem o hygienických opatřeních použitelných při obchodu s živými zvířaty a živočišnými produkty

(2015/C 204/01)

Vnitřní postupy nezbytné ke vstupu dohody o změně příloh II, V, VII a VIII Dohody mezi Evropským společenstvím a Novým Zélandem o hygienických opatřeních použitelných při obchodu s živými zvířaty a živočišnými produkty podepsané v Bruselu dne 17. prosince 1996 (1) v platnost byly dokončeny. Evropská unie a Nový Zéland si tuto skutečnost vzájemně oznámily prostřednictvím výměny dopisů z Evropské Unie na Nový Zéland dne 23. března 2015 a z Nového Zélandu do Evropské unie dne 31. března 2015. V souladu s čl. 18 odst. 3 dohody vstoupila tato pozměňující dohoda v platnost dne 1. dubna 2015.


(1)  Rozhodnutí Rady 97/132/ES ze dne 17. prosince 1996 o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Novým Zélandem o hygienických opatřeních použitelných při obchodu s živými zvířaty a živočišnými produkty (Úř. věst. L 57, 26.2.1997, s. 4).


20.6.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 204/2


Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.7635 – Lindsay Goldberg/VDM Metals Group)

(Text s významem pro EHP)

(2015/C 204/02)

Dne 11. června 2015 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32015M7635. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.


(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.


20.6.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 204/2


Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc M.7586 – Flextronics/Certain Assets Belonging to Alcatel-Lucent Italia)

(Text s významem pro EHP)

(2015/C 204/03)

Dne 16. června 2015 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32015M7586. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.


(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.


Evropská centrální banka

20.6.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 204/3


ETICKÝ RÁMEC ECB

(Tímto textem se nahrazuje text zveřejněný v Úředním věstníku C 40 dne 9. února 2011, s. 13)

(2015/C 204/04)

I.   PRACOVNÍ ŘÁD PRO ZAMĚSTNANCE ECB, POKUD SE TÝKÁ ETICKÉHO RÁMCE

Článek 3

Zaměstnanci jednají tak, aby nebyla oslabena jejich profesní nezávislost a nestrannost a aby nedošlo k poškození dobré pověsti ECB. Zaměstnanci postupují v souladu s ustanoveními etického rámce ECB a zejména:

a)

respektují společné hodnoty ECB a ve svém profesním i soukromém životě se chovají způsobem, který odpovídá povaze ECB jakožto evropské instituce;

b)

vykonávají své povinnosti svědomitě, poctivě a bez ohledu na vlastní zájem nebo na zájmy národní;

c)

se vyvarují jakékoli situace, která by mohla vést ke střetu zájmů, včetně střetu zájmů v důsledku následné profesní činnosti, nebo by mohla být takto vnímána;

d)

řídí se nejpřísnějšími pravidly profesní etiky a zachovávají loajalitu vůči Unii a ECB;

e)

dodržují pravidla ECB týkající se soukromých finančních transakcí;

f)

dodržují pravidla ECB týkající se důstojnosti v práci.

Zaměstnanci jsou povinni tyto povinnosti dodržovat i po dobu pracovního volna, které jim ECB poskytla.

Článek 4

S náležitým ohledem na článek 37 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky zaměstnanci ani po skončení svého pracovního poměru bez povolení nezpřístupní žádné informace, které získali při plnění svých povinností, ledaže by tyto informace již byly zveřejněny.

Článek 4a

Bez předchozího povolení Výkonné rady zaměstnanci z žádných důvodů nezpřístupní informace, o kterých se dozvěděli při plnění svých profesních povinností, ve správním či soudním řízení. ECB vydá povolení ke zpřístupnění informací, pokud a) je toto zpřístupnění v souladu se zájmy ECB a b) odmítnutí vydat povolení ke zpřístupnění informací by mělo pro dotčeného zaměstnance trestněprávní důsledky. Povolení se nevyžaduje, je-li zaměstnanec předvolán k výpovědi před Soudním dvorem Evropské unie v řízení mezi ECB a jejím současným nebo bývalým zaměstnancem.

Článek 4b

Za podmínek vymezených v pravidlech pro zaměstnance se určití zaměstnanci, kteří mají v úmyslu vykonávat po skončení jejich pracovního poměru u ECB novou profesní činnost, po určitou dobu zdrží výkonu profesní činnosti, která by mohla vést ke střetu se zájmy ECB (přechodné období).

Článek 36a

Za podmínek vymezených v pravidlech pro zaměstnance zaměstnanci, kteří po skončení jejich pracovního poměru u ECB nesmějí v důsledku uplatňování přechodného období vykonávat určitou profesní činnost a kteří nemohou najít vhodnou alternativní profesní činnost, a v důsledku toho jsou nezaměstnaní, mají po dobu trvání zákazu výkonu uvedené činnosti po dobu, kdy jsou nezaměstnaní, nárok na tyto dávky:

a)

zvláštní měsíční příspěvek ve výši

80 % posledního základního platu za první rok,

60 % posledního základního platu za rok poté;

b)

příspěvky na domácnost a na dítě;

c)

účast v systémech pojištění ECB pro případ nemoci a úrazu.

Shora uvedené dávky nahrazují dávky v případě nezaměstnanosti (…) a doplňují jiné dávky téže povahy vyplácené z jiných zdrojů, včetně dávek v případě nezaměstnanosti. Zaměstnanci ECB jsou povinni o takové dávky zažádat a oznámit je, přičemž jejich výše bude odečtena od dávek vyplácených ze strany ECB.

Shora uvedené dávky se nevyplácejí zaměstnancům, kteří jsou v důchodu.

II.   PRACOVNÍ ŘÁD PRO DOČASNÉ ZAMĚSTNANCE ECB, POKUD SE TÝKÁ ETICKÉHO RÁMCE

Článek 2

Dočasní zaměstnanci, kteří s ECB uzavřeli krátkodobou smlouvu, jednají tak, aby nebyla oslabena jejich profesní nezávislost a nestrannost a aby nedošlo k poškození dobré pověsti ECB. Dočasní zaměstnanci postupují v souladu s ustanoveními etického rámce ECB, který je vymezen v pravidlech pro zaměstnance, a zejména:

a)

respektují společné hodnoty ECB a ve svém profesním i soukromém životě se chovají způsobem, který odpovídá povaze ECB jakožto evropské instituce;

b)

vykonávají své povinnosti svědomitě, poctivě a bez ohledu na vlastní zájem nebo na zájmy národní;

c)

se vyvarují jakékoli situace, která by mohla vést ke střetu zájmů, včetně střetu zájmů v důsledku následné profesní činnosti, nebo by mohla být takto vnímána;

d)

řídí se nejpřísnějšími pravidly profesní etiky a zachovávají loajalitu vůči Unii a ECB;

e)

dodržují pravidla ECB týkající se soukromých finančních transakcí;

f)

dodržují pravidla ECB týkající se důstojnosti v práci.

Dočasní zaměstnanci jsou povinni tyto povinnosti dodržovat i po dobu pracovního volna, které jim ECB poskytla.

Článek 3

S náležitým ohledem na článek 37 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky dočasní zaměstnanci ani po skončení svého pracovního poměru bez povolení nezpřístupní žádné informace, které získali při plnění svých povinností, ledaže by tyto informace již byly zveřejněny.

Článek 4

Bez předchozího povolení Výkonné rady dočasní zaměstnanci z žádných důvodů nezpřístupní informace, o kterých se dozvěděli při plnění svých profesních povinností, ve správním či soudním řízení. ECB vydá povolení ke zpřístupnění informací, pokud a) je toto zpřístupnění v souladu se zájmy ECB a b) odmítnutí vydat povolení ke zpřístupnění informací by mělo pro dotčeného dočasného zaměstnance trestněprávní důsledky. Povolení se nevyžaduje, je-li dočasný zaměstnanec předvolán k výpovědi před Soudním dvorem Evropské unie v řízení mezi ECB a jejím současným nebo bývalým zaměstnancem.

Článek 4a

Za podmínek vymezených v pravidlech pro zaměstnance se určití dočasní zaměstnanci, kteří mají v úmyslu vykonávat po skončení jejich pracovního poměru u ECB novou profesní činnost, po určitou dobu zdrží výkonu profesní činnosti, která by mohla vést ke střetu se zájmy ECB (přechodné období).

Článek 31a

Za podmínek vymezených v pravidlech pro zaměstnance dočasní zaměstnanci, kteří po skončení jejich pracovního poměru u ECB nesmějí v důsledku uplatňování přechodného období vykonávat určitou profesní činnost a kteří nemohou najít vhodnou alternativní profesní činnost, a v důsledku toho jsou nezaměstnaní, mají po dobu trvání zákazu výkonu uvedené činnosti po dobu, kdy jsou nezaměstnaní, nárok na tyto dávky:

a)

zvláštní měsíční příspěvek ve výši

80 % posledního základního platu za první rok,

60 % posledního základního platu za rok poté;

b)

účast v systémech pojištění ECB pro případ nemoci a úrazu.

Shora uvedené dávky doplňují jiné dávky téže povahy vyplácené z jiných zdrojů, včetně dávek v případě nezaměstnanosti. Dočasní zaměstnanci jsou povinni o takové dávky zažádat a oznámit je, přičemž jejich výše bude odečtena od dávek vyplácených ze strany ECB.

Shora uvedené dávky se nevyplácejí dočasným zaměstnancům, kteří jsou v důchodu.

III.   ČÁST 0 PRAVIDEL PRO ZAMĚSTNANCE ECB, POKUD SE TÝKÁ ETICKÉHO RÁMCE

0.1.   Obecná ustanovení a zásady

0.1.1.

Výsady a imunity náležející zaměstnancům podle Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie jsou uděleny výlučně v zájmu ECB. Tyto výsady a imunity nezbavují zaměstnance povinnosti plnit své soukromé závazky a dodržovat platné právní a policejní předpisy. V případě sporu o výsady a imunity informují dotčení zaměstnanci neprodleně Výkonnou radu.

0.1.2.

Zaměstnanci, kteří jsou do ECB vysláni nebo uvolněni od jiné organizace či instituce, aby pro ECB pracovali na základě pracovní smlouvy s ECB, se zásadně začlení mezi zaměstnance ECB, mají stejná práva a povinnosti jako ostatní zaměstnanci a vykonávají své profesní povinnosti výlučně ve prospěch ECB.

0.2.   Nezávislost

0.2.1.   Střet zájmů

0.2.1.1.

Zaměstnanci se při plnění svých profesních povinností vyhnou střetu zájmů.

0.2.1.2.

„Střetem zájmů“ se rozumí situace, kdy zaměstnanec má osobní zájem, který může ovlivnit nebo se zdá, že by mohl ovlivnit nestranné a objektivní plnění jeho profesních povinností. „Osobním zájmem“ se rozumí výhoda či potenciální výhoda - finanční či nefinanční povahy - pro zaměstnance, jejich rodinné příslušníky, jejich další příbuzné nebo pro jejich přátele a blízké známé.

0.2.1.3.

Zaměstnanci, kteří se při plnění svých profesních povinností dozvědí o střetu zájmů, o tom ihned informují svého přímého nadřízeného. Přímý nadřízený může poté, co si vyžádá stanovisko kanceláře pro compliance, správu a řízení, dát podnět k přijetí vhodných opatření s cílem zabránit střetu zájmů. Nelze-li střet zájmů vyřešit či zmírnit pomocí jiných vhodných opatření, může přímý nadřízený zaměstnance zprostit odpovědnosti za příslušnou záležitost. Pokud se střet zájmů týká zadávacího řízení, přímý nadřízený informuje útvar pro centrální zadávání zakázek, případně výbor pro zadávání zakázek, jenž potom rozhodne o tom, jaká opatření mají být přijata.

0.2.1.4.

Před jmenováním uchazeče ECB v souladu s pravidly pro výběr a jmenování uchazečů o místo posoudí, zda může být dán střet zájmů vyplývající z předchozí profesní činnosti uchazeče nebo z jeho blízkého osobního vztahu se zaměstnanci, členy Výkonné rady nebo členy vnitřních orgánů ECB. Pokud zjistí střet zájmů, požádá výběrová komise nebo vedoucí pracovník odpovědný za návrh jmenování o stanovisko kancelář pro compliance, správu a řízení.

0.2.2.   Dary a projevy pohostinnosti

0.2.2.1.

Zaměstnanci nesmějí pro sebe ani nikoho jiného vyžadovat či přijímat žádné výhody, které jakkoli souvisejí s jejich zaměstnáním v ECB.

0.2.2.2.

„Výhodou“ se rozumí dar, projev pohostinnosti nebo jiná výhoda finanční či nefinanční povahy, jež objektivně zlepšují finanční, právní nebo osobní situaci obdarovaného nebo jakékoli jiné osoby, na něž obdarovaný nemá právní nárok. Drobný projev pohostinnosti nabídnutý v průběhu jednání souvisejícího s pracovní činností se za výhodu nepovažuje. „Výhoda“ se považuje za spojenou se zaměstnáním obdarovaného v ECB, je-li nabízena na základě pracovní pozice obdarovaného v ECB, a nikoli na osobním základě.

0.2.2.3.

Odchylně od článku 0.2.2.1 a za předpokladu, že nejsou časté a nepocházejí od téhož zdroje, lze přijmout toto:

a)

projevy pohostinnosti nabízené soukromým sektorem v hodnotě do 50 EUR, jsou-li nabízeny v kontextu příležitosti související s pracovní činností. Tato výjimka se nevztahuje na projevy pohostinnosti nabízené stávajícími či potencionálními dodavateli nebo úvěrovými institucemi v kontextu kontrol na místě či auditů prováděných ECB; v takových případech nesmí být přijat žádný projev pohostinnosti;

b)

výhody nabízené ostatními centrálními bankami, vnitrostátními veřejnými orgány nebo evropskými a mezinárodními organizacemi, které nejdou nad rámec zvyklostí a považují se za přiměřené;

c)

výhody nabízené za zvláštních okolností, za nichž by odmítnutí bylo urážkou nebo by vážně ohrozilo profesní vztah.

0.2.2.4.

Zaměstnanci bez zbytečného odkladu u kanceláře pro compliance, správu a řízení zaregistrují

a)

jakoukoli výhodu přijatou v souladu s čl. 0.2.2.3 písm. c);

b)

jakoukoli výhodu, u níž nelze jednoznačně zjistit, zda je její hodnota nižší než prahové hodnoty stanovené v článku 0.2.2.3;

c)

jakoukoli nabídku výhod ze strany třetích osob, jejichž přijímání je zakázáno.

Zaměstnanci odevzdají ECB veškeré dary přijaté v souladu s čl. 0.2.2.3 písm. c). Tyto dary se stávají majetkem ECB.

0.2.2.5.

Přijetí výhody nesmí v žádném případě narušit ani ovlivnit objektivitu a svobodu jednání zaměstnance.

0.2.3.   Zadávání zakázek

Zaměstnanci zajišťují řádný průběh zadávacích řízení tím, že zachovávají objektivitu, nestrannost a spravedlnost a že zajišťují transparentnost svého jednání. Zaměstnanci zejména dodržují všechna obecná i zvláštní pravidla týkající se předcházení a oznamování střetu zájmů, přijímání výhod a služebního tajemství.

S dodavateli, kteří se účastní řízení o zadávání zakázek, komunikují zaměstnanci pouze úřední cestou a pokud možno písemně.

0.2.4.   Ocenění, pocty a vyznamenání

Před přijetím ocenění, poct či vyznamenání v souvislosti s prací pro ECB získají zaměstnanci povolení kanceláře pro compliance, správu a řízení.

0.2.5.   Zákaz přijímání úplaty od třetích osob za plnění profesních povinností

Zaměstnanci nesmějí ve svůj prospěch přijímat od třetích osob úplatu týkající se plnění jejich profesních povinností. Pokud třetí osoby úplatu nabídnou, zaplatí ji ECB.

Má se za to, že činnosti, které souvisejí s úkoly ECB nebo povinnostmi zaměstnance, jsou součástí celkových profesních povinností zaměstnance. V případě pochybností posoudí a rozhodne, zda má být určitá činnost považována za profesní povinnost, odpovědný přímý nadřízený.

0.2.6.   Externí činnost

0.2.6.1.

Před tím, než se začnou zabývat externí činností, která má profesní charakter nebo jde nad rámec toho, co lze rozumně považovat za činnost ve volném čase, musí zaměstnanci získat písemné povolení.

Generální ředitel pro lidské zdroje, rozpočet a organizaci nebo jeho zástupce po konzultaci s kanceláří pro compliance, správu a řízení a příslušným přímým nadřízeným či nadřízenými udělí takové povolení, pokud příslušná externí činnost nenarušuje plnění profesních povinností zaměstnance ve vztahu k ECB a nevytváří pravděpodobný zdroj střetu zájmů.

Povolení se v jednotlivém případě vydává na dobu nejvýše pěti let.

0.2.6.2.

Odchylně od článku 0.2.6.1 se povolení nevyžaduje pro externí činnosti, které jsou:

i)

bezplatné a

ii)

v oblasti kultury, vědy, vzdělávání, sportu, dobročinnosti, náboženství, sociální nebo jiné dobročinné práce a

iii)

nesouvisejí s ECB nebo s profesními povinnostmi zaměstnance u ECB.

0.2.6.3.

Aniž by byly dotčeny články 0.2.6.1 a 0.2.6.2 výše, mohou se zaměstnanci zabývat politickou a odborovou činností, při níž však nesmějí využívat své pozice u ECB a výslovně uvedou, že jejich osobní stanoviska nemusí nezbytně odrážet stanoviska ECB.

0.2.6.4.

Zaměstnanci, kteří se ucházejí o veřejnou funkci nebo jsou do této funkce zvoleni či jmenováni, vyrozumí generálního ředitele pro lidské zdroje, rozpočet a organizaci nebo jeho zástupce, který po konzultaci s kanceláří pro compliance, správu a řízení s ohledem na služební zájem, důležitost funkce, povinnosti s ní spojené a odměnu a náhradu nákladů vzniklých při výkonu povinností v rámci této funkce rozhodne, zda dotčený zaměstnanec:

a)

by měl požádat o poskytnutí neplaceného volna z osobních důvodů;

b)

by měl požádat o poskytnutí dovolené za kalendářní rok;

c)

by své profesní povinnosti mohl vykonávat na částečný úvazek;

d)

může pokračovat v plnění svých profesních povinností jako dříve.

Musí-li si zaměstnanec vzít neplacené volno z osobních důvodů, nebo je-li mu dovoleno, aby své profesní povinnosti vykonával na částečný úvazek, odpovídá délka tohoto neplaceného volna či částečného úvazku době trvání funkce uvedeného zaměstnance.

0.2.6.5.

Zaměstnanci vykonávají externí činnost mimo pracovní dobu. Ve výjimečných případech může generální ředitel pro lidské zdroje, rozpočet a organizaci nebo jeho zástupce udělit výjimky z tohoto pravidla.

0.2.6.6.

Generální ředitel pro lidské zdroje, rozpočet a organizaci nebo jeho zástupce může kdykoli po konzultaci s kanceláří pro compliance, správu a řízení a po vyslechnutí daného zaměstnance (je-li to možné) vyžadovat, aby zaměstnanec ukončil svou externí činnost, která může jakkoli narušovat plnění profesních povinností zaměstnance ve vztahu k ECB nebo vytvářet pravděpodobný zdroj střetu zájmů, i když pro tuto činnost předtím vydal povolení. Je-li vyžadováno ukončení externí činnosti, bude zaměstnanci dána přiměřená lhůta pro ukončení této externí činnosti, není-li však okamžité ukončení této činnosti nezbytné v zájmu služby.

0.2.7.   Výdělečná činnost manžela či uznaného partnera

Zaměstnanci informují kancelář pro compliance, správu a řízení o jakékoli výdělečné činnosti jejich manžela či uznaného partnera, jež by mohla vést ke střetu zájmů. Pokud povaha této výdělečné činnosti vede ke střetu zájmů s profesními povinnostmi zaměstnance, kancelář pro compliance, správu a řízení nejdříve vyrozumí odpovědného přímého nadřízeného a poskytne mu doporučení o vhodných opatřeních, která mají být zavedena za účelem zmírnění střetu zájmů, včetně toho, že v nezbytném případě bude zaměstnanec zproštěn odpovědnosti za danou záležitost.

0.2.8.   Omezení po skončení pracovního poměru

Jednání o budoucí profesní činnosti

0.2.8.1.

Zaměstnanci se při jednání o budoucí profesní činnosti chovají čestně a rozvážně. Vyrozumí kancelář pro compliance, správu a řízení, pokud by povaha profesní činnosti mohla vést ke střetu zájmů s profesními povinnostmi zaměstnance. Je-li dán střet zájmů, kancelář pro compliance, správu a řízení vyrozumí odpovědného přímého nadřízeného a poskytne mu doporučení o vhodných opatřeních, která mají být zavedena za účelem zmírnění střetu zájmů, včetně toho, že v nezbytném případě bude zaměstnanec zproštěn odpovědnosti za danou záležitost.

Oznamovací povinnost

0.2.8.2.

Zaměstnanci a bývalí zaměstnanci vyrozumí kancelář pro compliance, správu a řízení před tím, než přijmou nabídku k výkonu profesní činnosti v průběhu těchto období:

a)

zaměstnanci v platovém písmu I či vyšším, kteří se zabývají činností v oblasti dohledu: dva roky ode dne, kdy se přestali účastnit činnosti v oblasti dohledu;

b)

zaměstnanci v platovém písmu F/G až H, kteří se zabývají činností v oblasti dohledu: šest měsíců ode dne, kdy se přestali účastnit činnosti v oblasti dohledu;

c)

jiní zaměstnanci v platovém písmu I či vyšším: jeden rok ode dne, kdy byli účinně zproštěni profesních povinností.

Přechodná období

0.2.8.3.

Na tyto zaměstnance se vztahují následující přechodná období:

a)

zaměstnanci, kteří se během svého pracovního poměru u ECB účastnili činnosti v oblasti dohledu po dobu alespoň šesti měsíců, mohou začít pracovat pro:

1)

úvěrovou instituci, jejíhož dohledu se přímo účastnili, až po uplynutí:

i)

jednoho roku, pokud jsou v platovém pásmu I či vyšším (tato doba může být za výjimečných okolností prodloužena až na dva roky v souladu s článkem 0.2.8.7);

ii)

šesti měsíců, pokud jsou v platovém pásmu F/G až H,

ode dne, kdy se přestali přímo účastnit dohledu nad danou úvěrovou institucí;

2)

přímého konkurenta této úvěrové instituce až po uplynutí:

i)

šesti měsíců, pokud jsou v platovém pásmu I či vyšším;

ii)

tří měsíců, pokud jsou v platovém pásmu F/G až H,

ode dne, kdy se přestali přímo účastnit dohledu nad danou úvěrovou institucí;

b)

zaměstnanci v platovém pásmu I či vyšším, kteří pracovali v generálním ředitelství pro ekonomii, generálním ředitelství pro výzkum, generálním ředitelství pro makroobezřetnostní politiku a finanční stabilitu, generálním ředitelství pro tržní operace, ředitelství pro řízení rizik, generálním ředitelství pro mezinárodní a evropské vztahy, zastoupení ECB ve Washingtonu, generálním ředitelství pro sekretariát (s výjimkou DIV/IMS), poradce výkonné rady, generálním ředitelství pro právní služby, generálních ředitelstvích pro mikroobezřetnostní dohled I až IV nebo v sekretariátu Rady dohledu alespoň po dobu šesti měsíců, mohou začít pracovat pro finanční instituci usazenou v Unii až po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy jejich pracovní činnost v těchto sekcích skončila;

c)

zaměstnanci v platovém pásmu K či vyšším, kteří pracovali v jakékoli jiné sekci ECB po dobu alespoň šesti měsíců, mohou začít pracovat pro finanční instituci usazenou v Unii až po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy jejich pracovní činnost v těchto sekcích skončila;

d)

zaměstnanci v platovém pásmu I či vyšším, kteří se v průběhu svého zaměstnání u ECB zabývali dohledem nad platebními systémy alespoň po dobu šesti měsíců, mohou začít pracovat pro subjekt, jehož dohledu se přímo účastnili, až po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy jejich přímá účast v dohledu nad tímto subjektem skončila;

e)

zaměstnanci v platovém pásmu I či vyšším, kteří se v průběhu svého zaměstnání u ECB přímo účastnili výběru dodavatele či správy smlouvy s dodavatelem, mohou pro takového dodavatele začít pracovat až po uplynutí:

1)

šesti měsíců, pokud celková hodnota smlouvy či smluv s tímto dodavatelem převyšuje 200 000 EUR, avšak nepřevyšuje 1 milion EUR;

2)

jednoho roku, pokud celková hodnota smlouvy či smluv s tímto dodavatelem převyšuje 1 milion EUR,

ode dne, kdy se této činnosti přestali účastnit;

f)

zaměstnanci v platovém pásmu I či vyšším se mohou po skončení svého zaměstnání u ECB zabývat lobováním a prosazováním zájmů vůči ECB v záležitostech, za které byli během svého zaměstnání u ECB odpovědní, až po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy přestali odpovídat za tyto záležitosti;

g)

zaměstnanci v platovém pásmu I či vyšším, kteří byli během svého zaměstnání u ECB přímo zapojeni do právního sporu nebo velmi sporného vztahu s jiným subjektem, mohou pro takový subjekt nebo pro jinou stranu, která jedná v zastoupení tohoto subjektu, začít pracovat až po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy jejich přímé zapojení skončilo.

0.2.8.4.

Pokud zamýšlená profesní činnost spadá pod dvě rozdílná přechodná období, uplatní se to, které je delší.

0.2.8.5.

Pro zaměstnance, kteří v ECB nejsou zaměstnáni déle než čtyři roky, nesmí doba trvání oznamovací povinnosti a přechodných období ve smyslu článků 0.2.8.2 a 0.2.8.3 přesáhnout polovinu délky jejich zaměstnání v ECB.

0.2.8.6.

Na žádost zaměstnance může Výkonná rada ve výjimečných případech upustit od uplatňování přechodných období ve smyslu článku 0.2.8.3 nebo tato období zkrátit, jsou-li dány zvláštní okolnosti, které vylučují, že by následná profesní činnost mohla vést ke střetu zájmů. Zaměstnanec předloží odůvodněnou žádost včetně podpůrných dokladů kanceláři pro compliance, správu a řízení; o této žádosti v přiměřené době rozhodne Výkonná rada.

0.2.8.7.

Uplatňuje-li se přechodné období vymezené v čl. 0.2.8.3 písm. a) odst. 1) bod i), může Výkonná rada za výjimečných okolností a na návrh kanceláře pro compliance, správu a řízení rozhodnout, že v případech, kdy střet zájmů přetrvává, prodlouží přechodné období až na dobu dvou let.

0.3.   Profesní standardy

0.3.1.   Služební tajemství

Zaměstnanci postupují v souladu s pravidly ECB pro nakládání s dokumenty a jejich utajování, zejména v nezbytných případech žádají o vydání povolení ke sdělení informací v rámci a mimo ECB.

0.3.2.   Vztahy s externími stranami

0.3.2.1.

Zaměstnanci dbají nezávislosti a dobré pověsti ECB, jakož i nezbytnosti zachovávat služební tajemství. Při plnění svých profesních povinností nesmějí zaměstnanci vyžadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády, orgánu, organizace či osoby mimo ECB. Zaměstnanci informují svého přímého nadřízeného o jakémkoli jednání třetí osoby, jehož cílem je ovlivnit ECB při plnění jejích úkolů.

Pokud vyjadřují stanovisko k záležitostem, k nimž ECB dosud nezaujala stanovisko, zaměstnanci výslovně uvedou, že jejich osobní stanoviska nemusí nezbytně odrážet stanoviska ECB.

0.3.2.2.

Zaměstnanci jsou při svých stycích s ostatními evropskými orgány, institucemi, agenturami a mezinárodními organizacemi ve vysoké míře dostupní a jsou k dispozici pro účely včasné odezvy.

Zaměstnanci udržují vztahy se svými kolegy z národních centrálních bank Evropského systému centrálních bank (ESCB) a vnitrostátních příslušných orgánů, které se účastní jednotného mechanismu dohledu, v duchu úzké vzájemné spolupráce, přičemž mají na paměti své povinnosti vůči ECB a nestrannou úlohu ECB v rámci ESCB.

0.3.2.3.

Zaměstnanci zachovávají obezřetnost ve vztazích se zájmovými skupinami a sdělovacími prostředky. Všechny žádosti o informace ze strany veřejnosti či sdělovacích prostředků postoupí zaměstnanci generálnímu ředitelství pro komunikaci a jazykové služby (DG/C) v souladu s ustanoveními příručky týkající se organizačních postupů. Všechny žádosti o přístup k dokumentům ECB ze strany veřejnosti či sdělovacích prostředků postoupí zaměstnanci generálnímu ředitelství pro sekretariát v souladu s ustanoveními příručky týkající se organizačních postupů.

0.3.2.4.

Zaměstnanci, kteří chtějí být řečníky na externích konferencích nebo seminářích nebo kteří chtějí přispět do externích publikací, musí požádat o předchozí povolení v souladu s příručkou týkající se organizačních prostupů a postupují v souladu s příslušnými ustanoveními.

0.3.2.5.

Články 0.3.2.3 a 0.3.2.4 neplatí pro zástupce zaměstnanců, pokud se týká záležitostí v rámci jeho mandátu. Zástupci zaměstnanců mohou DG/C včas informovat o všech stycích se sdělovacími prostředky, projevech nebo externích publikacích. Jejich povinnost zachovávat loajalitu a povinnosti v oblasti služebního tajemství zůstává ve všech případech v plném rozsahu zachována.

0.3.3.   Vnitřní vztahy

0.3.3.1.

Zaměstnanci plní pokyny svých nadřízených a respektují odpovídající hierarchické vztahy. Považují-li zaměstnanci pokyn, který jim byl dán, za nestandardní, vyrozumí o svých obavách přímého nadřízeného, nebo mají-li za to, že jejich přímý nadřízený jejich obavy dostatečně nevyřešil, svého generálního ředitele, ředitele nebo jejich zástupce. Pokud pokyn písemně potvrdí generální ředitel, ředitel či jejich zástupce, zaměstnanec tento pokyn provede, ledaže by byl zjevně protiprávní.

0.3.3.2.

Zaměstnanci nesmějí od ostatních zaměstnanců vyžadovat, aby pro ně či pro jiné osoby vykonávali soukromé úkoly.

0.3.3.3.

Zaměstnanci se vůči svým kolegům chovají loajálně. Zaměstnanci především nesmějí zatajovat před ostatními zaměstnanci informace, které mohou ovlivnit výkon činnosti, zejména s cílem získat osobní výhodu, ani poskytovat nesprávné, nepřesné nebo zveličené informace. Nesmějí dále znemožňovat nebo odmítat spolupráci s kolegy.

0.3.4.   Dodržování zásady oddělení funkce dohledu a funkce měnové politiky

Zaměstnanci dodržují zásadu oddělení funkce dohledu a funkce měnové politiky, jak je uvedeno v pravidlech, jimiž se tato zásada provádí.

0.4.   Soukromé finanční transakce

0.4.1.   Všeobecné zásady

0.4.1.1.

S cílem zaručit dobrou pověst a důvěryhodnost ECB, jakož i důvěru veřejnosti v důvěryhodnost a nestrannost jejích zaměstnanců jednají zaměstnanci při provádění soukromých finančních transakcí na svůj účet nebo na účet třetí osoby maximálně obezřetně a pečlivě. Soukromé finanční transakce zaměstnanců nesmějí být spekulativní, musí být umírněné a v přiměřeném poměru k jejich příjmu a majetku, aby nebyla ohrožena jejich finanční nezávislost.

0.4.1.2.

Kancelář pro compliance, správu a řízení může vydat závazné pokyny pro výklad a uplatňování tohoto článku. Se souhlasem Výkonné rady může kancelář pro compliance, správu a řízení zejména specifikovat další soukromé finanční transakce, které jsou zakázány nebo podléhají předchozímu povolení ve smyslu článků 0.4.2.2 a 0.4.2.3, pokud tyto transakce jsou v rozporu s operacemi ECB nebo by mohly být takto vnímány. Kancelář pro compliance, správu a řízení tyto závazné pokyny vhodným způsobem zveřejní.

0.4.1.3.

Zaměstnanci nevyužijí ani se nepokusí využít informace, které se týkají činnosti ECB, národních centrálních bank, vnitrostátních příslušných orgánů nebo Evropské rady pro systémová rizika a které nebyly zveřejněny nebo nejsou veřejnosti zpřístupněny (dále jen „vnitřní informace“), ve svůj soukromý prospěch či v soukromý prospěch jiné osoby.

Zaměstnancům se výslovně zakazuje využívat vnitřních informací v jakékoli soukromé finanční transakci nebo při doporučení či odrazování od takové transakce.

0.4.1.4.

V případě pochybností o výkladu tohoto článku si zaměstnanci před tím, než se do soukromé finanční transakce zapojí, vyžádají stanovisko kanceláře pro compliance, správu a řízení.

0.4.2.   Kategorie soukromých finančních transakcí

Aniž by byly dotčeny obecné povinnosti vymezené v článcích 0.4.1 a 0.4.3, postupují zaměstnanci v souladu s pravidly platnými pro tyto kategorie:

a)

vyňaté soukromé finanční transakce;

b)

zakázané soukromé finanční transakce;

c)

soukromé finanční transakce, které podléhají předchozímu povolení;

d)

soukromé finanční transakce, které podléhají následnému oznámení;

0.4.2.1.   Vyňaté soukromé finanční transakce

Aniž by byly dotčeny obecné povinnosti vymezené v článcích 0.4.1 a 0.4.3, mohou zaměstnanci bez omezení a bez povinnosti je oznámit provádět tyto soukromé finanční transakce:

a)

nákup nebo prodej podílových listů v subjektu s programem kolektivního investování, nad jehož investiční strategií nemá zaměstnanec žádný vliv, s výjimkou subjektů, jejichž hlavním účelem je investovat do aktiv spadajících pod čl. 0.4.2.2 písm. b) a čl. 0.4.2.3 písm. b) a c), jakož i převody peněžních prostředků a devizové operace s tímto nákupem či prodejem přímo spojené;

b)

nákup či splacení pojistek nebo anuity;

c)

nákup či prodej cizí měny pro příležitostné nabytí nefinančních investic nebo aktiv, pro účely soukromého cestování nebo za účelem pokrytí stávajících či budoucích osobních nákladů v měně, která je odlišná od měny, v níž je zaměstnanci vyplácen plat;

d)

výdaje včetně nákupu či prodeje nefinančních investic nebo aktiv včetně nemovitostí;

e)

sjednání hypotečního úvěru;

f)

převod peněžních prostředků z běžného či spořicího účtu zaměstnance vedeného v jakékoli měně na jiný běžný či spořicí účet, jehož majitelem je tento zaměstnanec či třetí osoba;

g)

jiné soukromé finanční transakce, které nejsou zakázány ani nepodléhají předchozímu povolení a jejichž hodnota nepřesahuje 10 000 EUR v daném kalendářním měsíci. Zaměstnanci nesmějí soukromé finanční transakce rozdělovat s cílem obcházet tuto prahovou hodnotu.

0.4.2.2.   Zakázané soukromé finanční transakce

Zaměstnanci nesmějí provádět tyto soukromé finanční transakce:

a)

transakce související se soukromou právnickou osobou či s fyzickou osobou, s nimiž má zaměstnanec v zastoupení ECB trvající profesní vztah, nebo transakce s takovými osobami;

b)

transakce týkající se i) jednotlivých obchodovatelných dluhopisů a akcií vydaných finančními institucemi (s výjimkou centrálních bank), které jsou usazeny nebo mají pobočku v Unii; ii) derivátových nástrojů souvisejících s těmito dluhopisy a akciemi; iii) kombinovaných nástrojů, pokud jedna ze složek spadá pod bod i) nebo ii); a iv) podílové listy v subjektech s programem kolektivního investování, jejichž hlavním účelem je investovat do těchto dluhopisů, akcií nebo nástrojů.

0.4.2.3.   Soukromé finanční transakce, které podléhají předchozímu povolení

Zaměstnanci požádají kancelář pro compliance, správu a řízení o vydání povolení před tím, než začnou provádět tyto finanční transakce:

a)

krátkodobé obchodování, tj. nákup a prodej aktiv se stejným mezinárodním identifikačním číslem cenného papíru (ISIN), které byly nakoupeny nebo prodány během předcházejícího měsíce. Povolení se nevyžaduje, dochází-li k následnému prodeji v rámci provedení příkazu k zamezení ztrát („stop-loss order“), který zaměstnanec udělil svému makléři;

b)

transakce se i) státními cennými papíry vydanými členskými státy eurozóny; ii) derivátovými nástroji souvisejícími s těmito státními cennými papíry; iii) kombinovanými nástroji, pokud jedna ze složek spadá pod bod i) nebo ii); a iv) podílovými listy v subjektech s programem kolektivního investování, jejichž hlavním účelem je investovat do těchto cenných papírů nebo nástrojů, přičemž hodnota těchto transakcí v daném kalendářním měsíci převyšuje částku 10 000 EUR;

c)

transakce se i) zlatem a derivátovými nástroji souvisejícími se zlatem (včetně cenných papírů vázaných na cenu zlata); ii) akciemi, dluhopisy nebo souvisejícími derivátovými nástroji vydanými společnostmi, jejichž hlavním předmětem podnikání je těžba nebo produkce zlata; iii) kombinovanými nástroji, pokud jedna ze složek spadá pod bod i) nebo ii); a iv) podílovými listy v subjektech s programem kolektivního investování, jejichž hlavním účelem je investovat do těchto cenných papírů nebo nástrojů, přičemž hodnota těchto transakcí v daném kalendářním měsíci převyšuje částku 10 000 EUR;

d)

devizové operace, které nejsou operacemi uvedenými v čl. 0.4.2.1 písm. c) a které v daném kalendářním měsíci převyšují částku 10 000 EUR.

0.4.2.4.   Soukromé finanční transakce, které podléhají následnému oznámení

Zaměstnanci oznamují kanceláři pro compliance, správu a řízení jakoukoli soukromou finanční transakci převyšující hodnotu 10 000 EUR v daném kalendářním měsíci, která nespadá do tří předchozích kategorií, ve lhůtě 30 kalendářních dnů po jejím provedení. Kancelář pro compliance, správu a řízení vymezí, jaké informace se mají vykazovat, formát vykazování a postup.

Oznamovací povinnost se vztahuje zejména na:

a)

úvěry s výjimkou hypoték (včetně změny z pevné sazby na pohyblivou nebo naopak či rozšíření stávajícího úvěru). Zaměstnanci uvedou, zda je úvěr používán pro nabytí finančních nástrojů;

b)

úrokové deriváty a deriváty založené na indexech;

c)

nákupy nebo prodeje akcií v podnicích, které nejsou uvedeny v čl. 0.4.2.2 písm. b), a dluhopisů vydaných těmito podniky.

0.4.2.5.   Stávající aktiva nabytá v důsledku zakázaných transakcí

Zaměstnanci si mohou ponechat aktiva nabytá v rámci transakcí ve smyslu článku 0.4.2.2:

a)

která mají v držení v okamžiku, kdy se na ně začnou vztahovat omezení vymezená v článku 0.4;

b)

která nabydou později bez svého přičinění, zejména dědictvím, darováním, změnou rodinného stavu nebo v důsledku změny kapitálové struktury nebo změny kontroly nad subjektem, v němž zaměstnanec drží aktiva nebo práva;

c)

která nabyli v okamžiku, kdy transakce ještě nebyla zakázána.

Zaměstnanci mohou s těmito aktivy nakládat nebo vykonávat práva s nimi spojená s předchozím povolením kanceláře pro compliance, správu a řízení.

Zaměstnanci si vyžádají stanovisko kanceláře pro compliance, správu a řízení, pokud by držba těchto aktiv mohla vést ke střetu zájmů. V takovém případě může kancelář pro compliance, správu a řízení vyžadovat, aby se zaměstnanec těchto aktiv v přiměřené lhůtě zbavil, je-li tento krok nezbytný za účelem zamezení střetu zájmů.

0.4.2.6.   Žádost o povolení

Žádost o povolení v souladu s článkem 0.4.2.3 nebo 0.4.2.5 se kanceláři pro compliance, správu a řízení předloží nejméně pět pracovních dnů přede dnem zamýšleného příkazu ve formátu specifikovaném kanceláří pro compliance, správu a řízení. Kancelář pro compliance, správu a řízení o žádosti rozhodne do pěti pracovních dnů, přičemž zváží zejména, pokud je to relevantní: a) profesní povinnosti zaměstnance a jeho přístup k relevantním vnitřním informacím; b) spekulativní/nespekulativní povahu transakce; c) příslušné částky, jsou-li uvedeny; d) riziko pro dobrou pověst ECB; e) načasování, zejména blízkost zasedání rozhodovacích orgánů ECB. Kancelář pro compliance, správu a řízení může vydat povolení s určitými podmínkami. Pokud kancelář pro compliance, správu a řízení na žádost o povolení nereaguje během pěti pracovních dnů, má se za to, že transakce je povolena.

0.4.2.7.   Správa aktiv na základě uvážení třetí strany

Finanční transakce jsou vyňaty z omezení uvedených v článcích 0.4.2.2 až 0.4.2.6, pokud jsou prováděny třetí stranou, do jejíhož uvážení zaměstnanec na základě písemné smlouvy o správě aktiv svěřil správu svých soukromých finančních transakcí. Výjimka podléhá povolení kanceláře pro compliance, správu a řízení. Povolení bude uděleno, je-li prokázáno, že podmínky zajišťují, že zaměstnanec nemůže přímo či nepřímo ovlivnit žádné rozhodnutí týkající se správy aktiv, které má třetí strana přijmout. Zaměstnanec kancelář pro compliance, správu a řízení informuje o všech změnách podmínek smlouvy o správě aktiv.

0.4.3.   Sledování souladu s předpisy

0.4.3.1.

Zaměstnanci poskytnou kanceláři pro compliance, správu a řízení aktuální seznam:

a)

svých bankovních účtů včetně společných účtů, účtů pro úschovu, účtů kreditních karet a účtů u obchodníků s cennými papíry; a

b)

všech plných mocí, které jim udělily třetí osoby v souvislosti se svými bankovními účty, včetně účtů pro úschovu. Zaměstnanci mohou mít a používat plnou moc pro bankovní účty třetích osob, pouze pokud mohou ECB dávat k dispozici příslušné záznamy v souladu s článkem 0.4.3.2.

Zaměstnanci tento seznam aktualizují.

0.4.3.2.

S ohledem na oznamovací povinnost podle článku 0.4.3 zaměstnanci uchovávají záznamy o všech níže uvedených skutečnostech za předcházející a stávající kalendářní rok:

a)

výpisech z účtu za všechny účty uvedené v článku 0.4.3.1;

b)

všech nákupech nebo prodejích finančních aktiv nebo práv uskutečněných zaměstnanci nebo třetími osobami na nebezpečí a účet zaměstnanců nebo uskutečněných zaměstnanci na nebezpečí a účet třetích osob;

c)

uzavření nebo změně smlouvy o poskytnutí hypotečního či jiného úvěru na vlastní nebezpečí a na vlastní účet nebo které provedli na nebezpečí a účet jiné osoby;

d)

svých operacích v souvislosti s penzijními plány, včetně penzijního systému a důchodového plánu ECB;

e)

všech plných mocích, které jim udělily třetí osoby v souvislosti se svými bankovními účty, včetně účtů pro úschovu;

f)

podmínkách všech písemných smluv o správě aktiv ve smyslu článku 0.4.2.7 a o změnách této smlouvy.

0.4.3.3.

Se souhlasem Výkonné rady může kancelář pro compliance, správu a řízení požádat externího poskytovatele služeb, aby provedl:

a)

pravidelné kontroly souladu s předpisy ve vztahu k určitému procentu zaměstnanců, které určí kancelář pro compliance, správu a řízení; a

b)

ad hoc kontroly souladu s předpisy zaměřené buď na určitou skupinu zaměstnanců, nebo na určité druhy transakcí.

Pro účely těchto kontrol souladu s předpisy může kancelář pro compliance, správu a řízení vyžadovat, aby mu dotčení zaměstnanci v zalepené obálce poskytli záznamy uvedené v článku 0.4.3.2 za dobu, kterou určí, za účelem dalšího předání externímu poskytovateli služeb. Zaměstnanci tyto záznamy poskytnou ve lhůtě stanovené kanceláří pro compliance, správu a řízení.

0.4.3.4.

Aniž by byl dotčen článek 0.4.3.5, zachází externí poskytovatel služeb se všemi předanými informacemi a dokumentací maximálně důvěrně a využívá je pouze pro účely provádění kontrol souladu s předpisy.

0.4.3.5.

Pokud externí poskytovatel služeb zjistí skutečnosti, které zakládají podezření o porušení profesních povinností ze strany zaměstnance nebo porušení smluvních povinností ze strany externí osoby, která pracuje pro ECB a podléhá omezením v článku 0.4 na základě své smlouvy, oznámí možné porušení spolu s podpůrnou dokumentací kanceláři pro compliance, správu a řízení. Kancelář pro compliance, správu a řízení možné porušení posoudí a je-li podezření důvodné, oznámí je příslušnému orgánu nebo sekci či sekcím za účelem provedení dalšího šetření, je-li nezbytné, nebo disciplinárního postihu. Zpráva externího poskytovatele služeb, včetně podpůrné dokumentace předložené v souladu s výše uvedenými pravidly, může být součástí následného interního a/nebo externího řízení.

0.4.3.6.

Povinnosti zaměstnance podle článku 0.4.3 se uplatňují až do konce kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém jeho pracovní poměr skončil. Zákaz využívat vnitřní informace ve smyslu článku 0.4.1.3 platí, dokud nejsou informace zveřejněny.

0.5.   Důstojnost v práci

0.5.1.   Zaměstnanci respektují důstojnost svých kolegů a zdrží se nevhodného chování, které by ponižovalo ostatní. Projevují citlivost a úctu k ostatním.

0.5.2.   Definice

Pro účely tohoto etického rámce se rozumí:

1.

„Důstojností v práci“ absence nevhodného chování. Nevhodným chováním se rozumí jakákoli forma přímé či nepřímé diskriminace, fyzického násilí, psychického obtěžování (které se nazývá rovněž šikana („bullying“ nebo „mobbing“)) a sexuálního obtěžování.

2.

Má se za to, že k „přímé diskriminaci“ dochází, pokud je či by bylo s určitou osobou z titulu její národnosti, pohlaví, rasového či etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace zacházeno méně příznivě než s jinou osobou ve srovnatelné situaci.

3.

Má se za to, že k „nepřímé diskriminaci“ dochází, pokud by v důsledku navenek neutrálního předpisu, kritéria nebo zvyklosti byla osoba znevýhodněna z titulu její národnosti, pohlaví, rasového či etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace v porovnání s jinou osobou, ledaže uvedený předpis, kritérium nebo zvyklost jsou objektivně odůvodněny.

4.

„Fyzickým násilím“ úmyslné použití fyzické síly nebo pohrůžky fyzické síly vůči jiné osobě, v jejímž důsledku vzniká fyzická, sexuální či psychická újma.

5.

„Psychickým obtěžováním“ každé nepřístojné chování, které trvá po delší dobu, je opakované nebo systematické a zahrnuje fyzické chování, mluvené nebo psané projevy, gesta nebo jiná úmyslná jednání, jež mohou poškodit osobnost, důstojnost nebo fyzickou či psychickou integritu člověka.

6.

„Sexuálním obtěžováním“ chování sexuální povahy, které osoba, jíž je určeno, považuje za nežádoucí a jehož účelem nebo následkem je uvedené osobě ublížit nebo vytvořit atmosféru zastrašování a prostředí, které je vůči uvedené osobě nepřátelské, útočné nebo rušivé.

Nevhodnost chování se posuzuje objektivně z hlediska rozumné třetí osoby.

0.5.3.   Postupy

0.5.3.1.

Zaměstnanci, kteří mají za to, že se stali cílem nevhodného chování, mohou využít neformální postup a formální postup. Zaměstnanci, kteří dali podnět k zahájení takového postupu, za to nesmějí nést žádné negativní důsledky, ledaže by se v kontextu tohoto postupu ukázalo, že jejich stížnosti byly záměrně nepravdivé či zlovolné.

0.5.3.2.

Neformální postup

V rámci neformálního postupu mohou dotčení zaměstnanci:

a)

obrátit se na údajnou osobu, která se chová nevhodně, přímo;

b)

zapojit vybraného důvěrníka včetně zástupce zaměstnanců;

c)

zapojit svého přímého nadřízeného, aby provedl okamžitý manažerský zásah; nebo

d)

zapojit poradce pro sociální otázky.

0.5.3.3.

Formální postup

Má-li zaměstnanec za to, že neformální postup není vhodný, nebo pokud nebyl neformální postup úspěšný, může dotčený zaměstnanec požadovat, aby generální ředitel pro lidské zdroje, rozpočet a organizace nebo jeho zástupce přijali vhodná (prozatímní) opatření. Generální ředitel nebo jeho zástupce zacházejí s těmito žádostmi rychle, závažně a důvěrně. Je-li to nezbytné, mohou generální ředitel nebo jeho zástupce věc oznámit příslušnému orgánu, aby rozhodl, zda zahájit vnitřní správní šetření.

0.5.3.4.

Nadřízení, kteří se dozvědí o nevhodném chování, které nelze řádně vyřešit okamžitým manažerským zásahem, oznámí takové chování bez zbytečného odkladu generálnímu řediteli pro lidské zdroje, rozpočet a organizaci nebo jeho zástupci, který rozhodne o dalším postupu v souladu s článkem 0.5.3.

0.5.3.5.

Ostatní zaměstnanci, kteří se dozvědí o nevhodném chování, mohou toto chování oznámit svému přímému nadřízenému, nebo je-li to třeba, přímo generálnímu řediteli pro lidské zdroje, rozpočet a organizaci nebo jeho zástupci. Pravidla ochrany zaměstnanců, kteří oznamují porušení profesních povinností, se použijí přiměřeně.

0.6.   Využití zdrojů ECB

Zaměstnanci zachovávají a chrání majetek ECB. Veškeré vybavení a zařízení jakékoli povahy poskytuje ECB pouze ke služebním účelům, pokud není soukromé používání dovoleno podle příslušných vnitřních pravidel obsažených v příručce týkající se organizačních postupů nebo na základě zvláštního povolení vydaného generálním ředitelem pro lidské zdroje, rozpočet a organizaci nebo jeho zástupcem. Zaměstnanci přijmou veškerá rozumná a přiměřená opatření k omezení nákladů tak, aby dostupné zdroje mohly být využity co nejefektivněji.

0.7.   Provedení

0.7.1.

Aniž by byl dotčen článek 0.4.2, může kancelář pro compliance, správu a řízení spolu s generálním ředitelem pro lidské zdroje, rozpočet a organizaci nebo jeho zástupcem vydávat obecné zásady pro výklad a použití etického rámce.

0.7.2.

Zaměstnanci mohou požádat kancelář pro compliance, správu a řízení nebo generálního ředitele pro lidské zdroje, rozpočet a organizaci či jeho zástupce v případech, kdy mají pravomoc rozhodnout, o pokyny k jakékoli záležitosti týkající se toho, jak dodržují tento etický rámec. Má se za to, že zaměstnanec, který postupuje zcela v souladu se stanoviskem kanceláře pro compliance, správu a řízení nebo generálního ředitelství pro lidské zdroje, rozpočet a organizaci, dodržuje tento etický rámec, a nedojde tedy k zahájení disciplinárního řízení. Toto stanovisko však zaměstnance nezbavuje odpovědnosti podle vnitrostátních právních předpisů.


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropská komise

20.6.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 204/17


Směnné kurzy vůči euru (1)

19. června 2015

(2015/C 204/05)

1 euro =


 

měna

směnný kurz

USD

americký dolar

1,1299

JPY

japonský jen

139,19

DKK

dánská koruna

7,4611

GBP

britská libra

0,71340

SEK

švédská koruna

9,2177

CHF

švýcarský frank

1,0449

ISK

islandská koruna

 

NOK

norská koruna

8,8255

BGN

bulharský lev

1,9558

CZK

česká koruna

27,211

HUF

maďarský forint

312,85

PLN

polský zlotý

4,1729

RON

rumunský lei

4,4875

TRY

turecká lira

3,0645

AUD

australský dolar

1,4591

CAD

kanadský dolar

1,3865

HKD

hongkongský dolar

8,7585

NZD

novozélandský dolar

1,6393

SGD

singapurský dolar

1,5110

KRW

jihokorejský won

1 249,77

ZAR

jihoafrický rand

13,8608

CNY

čínský juan

7,0160

HRK

chorvatská kuna

7,5765

IDR

indonéská rupie

15 050,27

MYR

malajsijský ringgit

4,2298

PHP

filipínské peso

50,887

RUB

ruský rubl

61,4023

THB

thajský baht

38,066

BRL

brazilský real

3,4665

MXN

mexické peso

17,3146

INR

indická rupie

71,8193


(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.


Evropská rada pro systémová rizika

20.6.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 204/18


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ RADY PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA

ze dne 1. června 2015

o jmenování inspektora ochrany údajů Evropské rady pro systémová rizika

(ESRB/2015/1)

(2015/C 204/06)

GENERÁLNÍ RADA EVROPSKÉ RADY PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (1),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (2), a zejména na článek 24 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1096/2010 ze dne 17. listopadu 2010 o pověření Evropské centrální banky zvláštními úkoly, které se týkají fungování Evropské rady pro systémová rizika (3), a zejména na článek 6 uvedeného nařízení,

s ohledem na rozhodnutí Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2012/1 ze dne 13. července 2012, kterým se provádějí pravidla o ochraně údajů v Evropské radě pro systémová rizika (4), a zejména na článek 3 uvedeného rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Paní Barbara Egglová je jmenována inspektorkou ochrany údajů Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) s účinností od 1. června 2015 do 31. května 2017. Paní Egglová je jmenována inspektorkou ochrany údajů ESRB jako zaměstnankyně a inspektorka ochrany údajů Evropské centrální banky.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 1. června 2015.

Předseda ESRB

Mario DRAGHI


(1)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 162.

(4)  Úř. věst. C 286, 22.9.2012, s. 16.


V Oznámení

ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

Evropská komise

20.6.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 204/19


Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.7650 – Katara Hospitality/Starwood Hotel & Resorts Worldwide/Westin Excelsior Hotel)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2015/C 204/07)

1.

Komise dne 11. června 2015 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Katara Hospitality („Katara“, Katar), v konečném důsledku kontrolovaný podnikem Qatar Investment Authority („QIA“, Katar), a podnik Starwood Hotel & Inc („Starwood“, USA) získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování nákupem majetku a na základě smlouvy o řízení společnou kontrolu nad nemovitostí názvu Westin Excelsior Hotel of Rome (Itálie) a souvisejícím podnikáním a správou.

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

podniku Katara: vlastnictví, správa a rozvoj hotelů v celosvětovém měřítku,

podnik QIA je suverénním investičním fondem Státu Katar,

podniku Starwood: vlastnictví, franchising a správa hotelů v celosvětovém měřítku.

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky s uvedením čísla jednacího M.7650 – Katara Hospitality/Starwood Hotel & Resorts Worldwide/Westin Excelsior Hotel lze Evropské komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou na adresu Evropské komise, Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž:

Commission européenne / Europese Commissie

Direction générale de la concurrence

Greffe des concentrations

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË


(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.


JINÉ AKTY

Evropská komise

20.6.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 204/20


Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2015/C 204/08)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o změnu námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

SPECIFIKACE PRODUKTU JAKO ZARUČENÉ TRADIČNÍ SPECIALITY

„JĀŅU SIERS“

EU č.: LV-TSG-0007-01264 – 09.10.2014

„LOTYŠSKO“

1.   Název, který má být zapsán

„Jāņu siers“

2.   Druh produktu

Třída 1.3 Sýry

3.   Důvody zápisu do rejstříku

3.1.   Produkt

    je výsledkem způsobu produkce, zpracování nebo složení odpovídajících tradičním postupům pro dotyčný produkt či potravinu;

    je vyroben ze surovin nebo přísad, které jsou tradičně používány.

Tradiční charakter sýru „Jāņu siers“, který se již po desetiletí nebo dokonce po celá staletí nezměnil, je dán způsobem výroby, recepturou, vzhledem, barvou a chutí.

Tento nezrající sýr z kyselého mléka se připravuje následovně: mléko se naočkuje pouze mléčnou kulturou nebo sýřeninou. „Jāņu siers“ se vyrábí z mléka a sýřeniny. Ty se ohřejí, aby se odstředila syrovátka, následně se přidá máslo nebo smetana, vejce, kuchyňská sůl a kmín. Vzniklá hmota se zahřívá a intenzivně mísí, dokud není homogenní.

3.2.   Název

    byl tradičně používán jako název konkrétního produktu;

    označuje tradiční povahu nebo specifickou vlastnost produktu.

„Jāņi“ neboli svátek svatého Jana je tradiční lotyšská slavnost, s níž je spojena řada tradic a jež se slaví při letním slunovratu. U její příležitosti se z květin vijí věnce, domy se zdobí polním kvítím, zpívá se, pálí se ohně a připravují se různé speciality. Když ve 12. století připluli k břehům Pobaltí germánští křižáci, překvapilo je, jak velkolepě se svatojánská noc za svitu ohňů oslavuje. Nedílnou součástí veselí je pivo a sýr „Jāņu siers“. Během letního slunovratu vévodí sýr „Jāņu siers“ lotyšským svátečním stolům. Název tohoto mléčného produktu se objevuje i v nespočtu lidových písní. Ty sebral, seřadil a upravil Krišjānis Barons v letech 1894 až 1915 ve své práci Latvju dainas.

4.   Popis

4.1.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název podle bodu 1, včetně hlavních fyzikálních, chemických, mikrobiologických nebo organoleptických vlastností dokládajících jeho specifickou povahu (čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

„Jāņu siers“ je sýr z kyselého mléka s jasnou chutí a vůní mléčné kyseliny a s výraznou chutí a aroma přidaného kmínu.

Sýr má tvar nízkého válce o průměru 8 až 30 cm a vysokého 4 až 6 cm. Barva je nažlouzlá až žlutá.

Je středně slaný. Textura je měkká, kompaktní, málo zrnitá a rovnoměrně homogenní. Na řezu vypadá takto: bez ok, i když ve hmotě mohou být místa s různou hustotou, kmín je viditelný a rozprostřený po celém sýru.

Chemické ukazatele:

obsah tuku v sušině maximálně 30 %,

maximální obsah vody: 58 %,

obsah soli: 1,2 až 1,8 %.

4.2.   Popis metody produkce produktu, k němuž se vztahuje název podle bodu 1, kterou musí producenti dodržovat, případně včetně povahy a vlastností používaných surovin nebo přísad a metody přípravy produktu (čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

Na výrobu 10 kg sýra „Jāņu siers“ je zapotřebí těchto přísad:

28 až 50 l odstředěného mléka,

10 až 13 kg sýřeniny získané z odstředěného mléka,

1,0 až 1,2 kg másla s obsahem tuku 82 % nebo 2,5 l smetany s obsahem tuku 35 %,

0,6 až 1,0 kg vajec (bez skořápek),

40 až 50 g kmínu,

100 až 120 g kuchyňské soli.

Je možné přidat i potravinářské barvivo (betakaroten).

Způsob přípravy:

mléko se nalije do nádoby a zahřívá se, ale nevaří (maximálně do teploty 85 až 90 °C),

do teplého mléka se přidají kousky sýřeniny a směs se míchá, dokud nedosáhne teploty 65 až 85 °C. Míchat je třeba tak dlouho, až se mléko zcela srazí a začne se oddělovat syrovátka,

v průběhu vaření změní sýřenina strukturu a hmota začne být mírně vláčná,

syrovátka se slije,

sýrová hmota se přelije. Přidají se šlehaná vejce, máslo nebo smetana, kmín a sůl a směs se za stálého míchání zahřívá na teplotu 65 až 70 °C, dokud se hmota neodlepuje od stěn nádoby (což trvá 15 až 30 minut) a nezačne být homogenní a mírně vláčná,

sýrová hmota se vlije do forem a hodinu až dvě hodiny se chladí. Následně se sýr z forem vyjme, nechá oschnout a balí.

Poptávka po tomto produktu je největší v době letního slunovratu, ale vyrábí se celoročně.

4.3.   Popis hlavních prvků vytvářejících tradiční povahu produktu (čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

„Jāņu siers“ vděčí za svůj jedinečný charakter způsobu produkce, tradičním přísadám, tvaru a zbarvení, jež se po staletí nezměnily.

Tradiční přísady

Produkt „Jāņu siers“ se vyrábí z mléka a sýřeniny přidáním másla nebo smetany, vajec, kuchyňské soli a kmínu. O těchto přísadách svědčí řada literárních pramenů, například dokument lotyšské folklorní knihovny z roku 1940 o lotyšských slavnostech Latviešu svētki, dále publikace Latviešu pavāru grāmata, Muižas pavāriem par mācību visādus ēdienus gardi sataisīt un savārīt, Jelgava, 1796; Amols, M., Piens, sviests un siers un viņu apstrāde, Jelgava, 1899; Kļaviņa, A., Viesību galds, Riga: Liesma, 1971; Gustava, V., Jansone, I., Pavārgrāmata, Riga: Liesma, 1977; Masiļūne, N., Pasopa, A., Latviešu ēdieni, Riga: Avots, 1986; L. Ozola, Siera ražošanas tehnoloģija, Riga: Neo, 1997: Dumpe, L., Latviešu tradicionālā piensaimniecība. Piena produkti un piena ēdieni Riga, 1998; Ozola, L., Ciproviča, I., Piena pārstrādes tehnoloģijas, Jelgava: LLU, 2002; Praktiskā Jāņu grāmata, SIA Tautas mākslas centrs, 2004; Jāņu siers, Siera klubs, 2004.

Chuťové vlastnosti i texturu sýra, které závisejí na správném poměru jednotlivých přísad, zdůraznil Kārlis Lepevičs ve své knize rad pro zemědělce, jež vyšla v polovině 19. století. Naopak Henriete Daudertová v knize vydané v přibližně stejné době a kuchařky z 20. století doporučují používat více čerstvého než kyselého mléka, podle jeho kyselosti, protože přidáním většího množství sladkého mléka bude sýr jemnější.

Tvar a barva

Typický kulatý tvar produktu „Jāņu siers“ má symbolický charakter. V době letního slunovratu je totiž zvykem konzumovat potraviny kruhovitého tvaru, protože symbolizují slunce. Podobně jsou tedy i tvar a barva „Jāņu siers“ spjaty se symbolikou slunce. Během svatojánských slavností ztělesňoval tento sýr životadárnou sílu slunce, ale i pestrost a bohatství mléčných výrobků. Kulatý tvar „Jāņu siers“ symbolizuje slunce i celý svět. Když se sýr rozkrájí a každý si kousek vezme, symbolicky si tak bere i část sluneční energie.

V díle Krišjānise Baronse Latvju dainas (sebraného v letech 1894-1915) se balení sýra „Jāņu siers“ do sýrařské plachty popisuje v řadě lidových písní jako zvláštní rituál: uzel se vázal tak, aby na něm ležel střed sýrového kotouče, a látka se následně pravidelně skládala tak, aby se její záhyby otiskly do sýrové hmoty. Obtisknutý uzel se stal pomyslným srdcem „Jāņu siers“ a otisky záhybů látky připomínaly sluneční paprsky. Během balení do plachty se sýr vytvaroval do tvaru kola. Tento popis uvádějí všechny literární zdroje o přípravě „Jāņu siers“.

Výrobní postup

Díky znalostem a dovednostem producentů, jež se po řadu let zdokonalovaly, mají sýry „Jāņu siers“ měkkou, kompaktní, málo elastickou a homogenní texturu a jemnou chuť.

O přípravě tvarohu se zmiňují prameny jezuitské koleje v Rize již na konci 16. a na počátku 17. století.

Recept na sýr „Jāņu siers“ se objevuje v řadě publikací, například: Kļaviņa, A., Viesību galds, Riga: Liesma, 1971; Gustava, V., Jansone, I., Pavārgrāmata, Riga: Liesma, 1977; Masiļūne, N., Pasopa, A., Latviešu ēdieni, Riga: Avots, 1986, a v dalších.

„Jāņu siers“ se stal součástí národního kulturního dědictví, je hlavním a oblíbeným symbolem kulturní identity, který Lotyšsko prezentuje ostatním národům. Tento sýr zároveň zaujímá významnou pozici v dalších podstatných lotyšských oslavách a sezónních svátcích.

Již několik desetiletí se v Lotyšsku rok co rok koná soutěž o nejlepší mléčný výrobek. V rámci této soutěže spolu každé dva roky soutěží lotyšští sýraři o prestižní titul výrobce toho nejchutnějšího a nejvíce tradičního sýra „Jāņu siers“. V roce 2003 při každoročním Lotyšském regionálním dni sýrů (Latvijas novadu Siera diena) byl sýr „Jāņu siers“ oceněn a získal nejvýznamnější titul – král lotyšských sýrů (Latvijas Sieru karalis).


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.


20.6.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 204/24


Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2015/C 204/09)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ ZMĚNY SPECIFIKACE PRODUKTU U CHRÁNĚNÉHO OZNAČENÍ PŮVODU/CHRÁNĚNÉHO ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ, KTERÁ NENÍ MENŠÍHO ROZSAHU

Žádost o schválení změny v souladu s čl. 53 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012

„HUILE D’OLIVE DE NICE“

EU č.: FR-PDO-0105-01278 – 17.11.2014

CHOP ( X ) CHZO ( )

1.   Seskupení žadatelů a oprávněný zájem

Syndicat interprofessionnel de l’olive de Nice

Box 58 MIN Fleurs 6

06296 Nice Cedex 3

FRANCIE

Tel. +33 497257644

Fax +33 493176404

E-mail aoc.olive@aocolivedenice.com

Seskupení Syndicat interprofessionnel de l’olive de Nice se skládá z producentů a ze zpracovatelů „Huile d’olive de Nice“ a má oprávněný zájem na podání žádosti.

2.   Členský stát nebo třetí země

Francie

3.   Položka specifikace produktu, jíž se změna (změny) týká (týkají)

    Název produktu

    Popis produktu

    Zeměpisná oblast

    Důkaz původu

    Metoda produkce

    Souvislost

    Označování

    Jiná: kontroly

4.   Druh změny (změn)

    Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012

    Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, pro nějž nebyl zveřejněn jednotný dokument (nebo jeho ekvivalent), která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012

5.   Změna (změny)

Popis produktu

Popis produktu byl revidován a doplněn.

Ve specifikaci se konkrétně upřesňuje, že jde o typ oleje s přívlastky zralého ovoce, mezi nimiž dominuje mandlové aroma. Z výsledků hodnocení za několik posledních let a z práce odborného střediska pro pěstování oliv v rámci francouzského mezioborového svazu pěstitelů oliv (AFIDOL), které sestavilo kompilaci výsledků analýz za více než deset let, totiž vyplynulo, že „Huile d’olive de Nice“ se vyznačuje převážně (čerstvým nebo suchým) mandlovým aroma, které druhotně doplňuje aroma syrového artyčoku, květů kručinky, jemného pečiva, sena a v menší míře též citronu. Tato aromata umocňují aroma suchých plodů a zralých jablek, jež bylo uvedeno ve specifikaci předložené s žádostí o zápis jako CHOP.

Za účelem lepšího popisu produktu se kromě toho navrhuje stanovit maximální štiplavost na hodnotu 2 a maximální hořkost na hodnotu 1,5 (podle organoleptické stupnice Mezinárodní rady pro olivy). I tyto limity byly určeny na základě závěrů, k nimž ve svých pracích dospělo odborné středisko pro pěstování oliv.

V zájmu zachování optimální kvality oleje byl snížen maximální obsah volných kyselin na 1 g/100 g namísto původních 1,5 g/100 g.

Ve snaze zachovat kvalitu pro spotřebitele bylo také omezeno peroxidové číslo ve stadiu prvního uvedení na trh, a to na 16 miliekvivalentů aktivního kyslíku na 1 kg olivového oleje.

Ruší se označení „panenský olivový olej“, neboť toto označení souvisí pouze s analytickými vlastnostmi oleje a „Huile d’olive de Nice“ může spadat do kategorie „panenský“ nebo „extra panenský“.

Zeměpisná oblast

Ve specifikaci produktu byly opraveny chyby v názvech obcí, jež spadají do vymezené zeměpisné oblasti chráněného označení, předmětné opravy však hranice produkční oblasti nijak nemění.

Ve specifikaci se také vyjasňují kroky, které se musí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti. „Ve vymezené zeměpisné oblasti se musí uskutečnit všechny kroky od produkce oliv až po jejich zpracování na olivový olej.“

V souladu s novými vnitrostátními postupy byly rovněž upřesněny způsoby označování pozemků.

Důkaz původu

Položka „Důkaz, že produkt pochází z vymezené zeměpisné oblasti“ byla s ohledem na legislativní vývoj v oblasti vnitrostátních právních předpisů konsolidována a obsahuje zejména oznamovací povinnosti a vedení rejstříků pro účely vysledovatelnosti produktu a sledování podmínek produkce.

Tato položka byla kromě toho doplněna o několik ustanovení týkajících se rejstříků a dokumentů, jež umožňují zaručit zpětnou vysledovatelnost a kontrolu souladu produktů s požadavky specifikace.

Metoda produkce

Opylovači

Změna spočívá ve vypuštění maximálního podílu oliv pocházejících z opylovačů nebo ze starých místních odrůd, který lze při výrobě oleje použít a který byl původně stanoven na 5 % (stejný podíl platí pro počet stromů příslušných odrůd v olivových hájích). Sklizeň totiž tradičně probíhá jednorázově, přičemž plody opylovačů nebo starých místních odrůd se většinou přidávají k celkové úrodě, která se odváží ke zpracování na olej nesoucí chráněné označení, a jejich podíl je minimální. Aby byl tento zanedbatelný obsah oliv z opylovačů zohledněn ve specifikaci, nahrazuje se věta „Oleje musí pocházet výhradně z oliv odrůdy Cailletier.“ větou „Olej se získává z oliv odrůdy Cailletier.“

Nově je také definován pojem „staré místní odrůdy“. Jedná se o „odrůdy, jež byly vysázeny před mrazem roku 1956 a jsou v produkční oblasti zastoupeny významným počtem stromů“.

Hustota výsadby

Změna má zohlednit zvláštní způsob pěstování olivovníků na terasách oproti jejich pěstování v rovinatém terénu. Olivy s chráněným označením se totiž převážně pěstují právě na velmi strmých svazích, a je to dokonce jedna z jejich charakteristik. Při tomto způsobu pěstování se mohou kořeny stromů dobře rozrůstat a vzhledem ke svažitosti terénu mají všechny stromy dostatek světla. Při výpočtu minimální vzdálenosti mezi jednotlivými stromy se proto doporučuje zohledňovat výšku terasy a nepoužívat v tomto případě minimální plochu 24 m2 na strom.

Ustanovení o minimální vzdálenosti mezi stromy (stanovené na 4 metry) se upřesňují, pokud jde o stromy vysazené po 27. dubnu 2001 (datum původní vyhlášky o schválení CHOP).

Pěstování meziplodin

V souladu s místními zvyklostmi se povoluje, aby se v olivovém háji rozptýleně pěstovaly i ovocné stromy, jejichž přítomnost nemá vliv na výslednou kvalitu produktu, a sice pod podmínkou, že nebudou představovat více než 5 % celkového počtu stromů na daném pozemku.

Zavlažování

Místo původního ustanovení, které umožňovalo zavlažování „až do dozrávání“, se navrhuje stanovit datum, do kterého se smí zavlažovat. Původní formulace je málo přesná a datum dozrávání se může mírně lišit podle místní polohy v rámci zeměpisné oblasti (pobřeží nebo vnitrozemí), což by mohlo působit problémy při kontrolách.

Jako nejzazší termín pro zavlažování byl tedy určen 1. listopad.

Výnos

Maximální povolený výnos se zvyšuje z původních 6 t/ha na max. 10 t/ha. V současnosti totiž začínají plodit stromy z mladé výsadby a jejich výnosy se blíží 8 až 10 t/ha. Výjimkou zároveň nejsou ani háje se staletými olivovníky, které mají velmi bujnou korunu a úměrně tomu plodí. K optimalizaci výnosů přispívá i profesionalizace producentů a obnovování pozemků.

Ve specifikaci se také upřesňuje způsob, jakým se výnosy počítají, aby se vyloučila jakákoliv mylná interpretace. Nově se uvádí, že výnos se vypočítává vzhledem ke sklizené produkci (a ne vzhledem k celkové produkci stromu, kam patří i plody popadané na zem, které se nesbírají a CHOP se na ně nevztahuje).

Upřesňuje se navíc i věk, od něhož se stromy používají k produkci (minimálně 5 let), aby se zajistilo, že zpracovávané olivy budou mít dostatečnou kvalitu.

Datum sklizně

Původně se datum zahájení sklizně určovalo rozhodnutím prefekta na návrh příslušného orgánu.

V zájmu zjednodušení správních postupů na vnitrostátní úrovni se navrhuje, aby datum sběru určoval ředitel svazu INAO, a to na odůvodněný návrh seskupení.

Sklizeň

Výraz „mechanicky podporované sklepávání“ se nahrazuje výrazem „mechanické postupy“. Tato textová úprava nemění rozličné způsoby sklízení, které jsou v rámci CHOP „Huile d’olive de Nice“ povoleny.

Zdravotní stav zpracovávaných oliv

V původním znění specifikace se uvádělo, že olivy dodávané do lisoven musí být „zdravé“. Toto znění se mění tak, aby se zdravotní stav plodů upřesnil a kontroloval se při zpracovávání spíše než při dodání. Text byl upraven takto:

„Zpracovávají se olivy, které jsou zdravé. V každé lisované várce se však připouští i plody červivé, naklované či namrzlé pod podmínkou, že celkový počet takových oliv nedosáhne ve vztahu ke zdravým olivám poměru 3:100. Použití plesnivých či zkvašených plodů je při výrobě oleje s CHOP vyloučeno.“

Postup extrakce:

Aby byly dodrženy požadavky stanovené v obecných předpisech pro extrakci „za studena“, maximální teplota olivové pasty v průběhu získávání olivového oleje se snižuje z 30 na 27 °C.

Výrobci vyjádřili přání, aby byl v zájmu jasnosti stanoven vyčerpávající seznam různých postupů a úprav, které jsou při výrobě olivového oleje povoleny. Do specifikace tak byly doplněny následující postupy: odlisťování, drcení, hnětení a extrakce odstřeďováním či lisováním.

Podmínky skladování

Aby si produkt ve stadiu uvádění na trh uchoval svou kvalitu, doplňuje se do specifikace následující věta:

„Aby si produkt ‚Huile d’olive de Nice‘ uchoval své charakteristické vlastnosti, musí se skladovat ve zvlášť uzpůsobené místnosti ve vzduchotěsných potravinových nádobách v chladu a temnu.“

Označování

Konkrétní údaje na etiketě používané pro toto CHOP byly uvedeny do souladu s ustanoveními nařízení (EU) č. 1151/2012.

Na štítcích, jimiž se opatřuje produkt „Huile d’olive de Nice“, se nyní povinně uvádí unijní symbol pro chráněná označení původu a francouzská slova „appellation d’origine protégée“ nebo zkratka „A.O.P.“.

Jiná položka: kontrola

Vzhledem k vývoji vnitrostátních zákonů a předpisů má položka „Vnitrostátní požadavky“ formu tabulky shrnující hlavní kontrolované prvky, jejich referenční hodnoty a metodu hodnocení.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„HUILE D’OLIVE DE NICE“

EU č.: FR-PDO-0105-01278 – 17.11.2014

CHOP ( X ) CHZO ( )

1.   Název

„Huile d’olive de Nice“

2.   Členský stát nebo třetí země

Francie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1   Druh produktu

Třída 1.5 Oleje a tuky (máslo, margarín, olej atd.)

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Huile d’olive de Nice“ je olivový olej s přívlastky zralého ovoce. Hlavní aroma po mandlích může druhotně doplňovat jedno nebo vícero z následujících aromat: aroma syrového artyčoku, květů kručinky, zralých jablek, suchých plodů, jemného pečiva, listů, bylin, sena a v menší míře též citronu.

Na organoleptické stupnici Mezinárodní rady pro olivový olej vykazuje „Huile d’olive de Nice“ štiplavost v maximální výši 2 a hořkost v maximální výši 1,5.

Olej se v zásadě získává z odrůdy Cailletier.

Obsah volných mastných kyselin, vyjádřený jako podíl kyseliny olejové, dosahuje nejvýše 1 g na 100 g oleje. Peroxidové číslo je ve stadiu prvního uvedení na trh omezeno na 16 miliekvivalentů aktivního kyslíku na 1 kg oleje.

3.3   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

K výrobě „Huile d’olive de Nice“ se používají olivy z hájů, které jsou nejméně z 95 % tvořeny odrůdou Cailletier a nejvýše z 5 % opylovači a „starými místními odrůdami“ (odrůdami, jež byly vysázeny před mrazem roku 1956 a jsou v produkční oblasti zastoupeny významným počtem stromů).

3.4   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Ve vymezené zeměpisné oblasti se musí uskutečnit všechny kroky od produkce oliv až po jejich zpracování na olivový olej.

3.5   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

3.6   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Kromě povinných údajů, jež vyplývají z právních předpisů v oblasti označování potravin a jejich uvádění na trh, se na štítcích olejů nesoucích chráněné označení původu „Huile d’olive de Nice“ uvádí:

název chráněného označení původu „Huile d’olive de Nice“ a francouzská slova „appellation d’origine protégée“ nebo zkratka „A.O.P.“

Tato označení musí být uvedena ve stejném optickém poli.

Musí být viditelná, čitelná, nesmí být možné je smazat a použité písmo musí být dostatečně velké. Tato označení musí jasně vystupovat z rámečku, ve kterém jsou natištěna, tak aby byla zřetelně odlišena od ostatních nápisů a obrázků.

symbol Evropské unie pro CHOP.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast produkce „Huile d’olive de Nice“ je tvořena následujícími obcemi departementu Alpes-Maritimes:

Aiglun, Antibes, Biot, Bouyon, Cannes, Clans, Conségude, Les Ferres, Malaussène, Mandelieu-la-Napoule, Massoins, Nice, Roquestéron-Grasse, La Tour, Tournefort, Vallauris, Villars-sur-Var,

obce v kantonech: Le Bar-sur-Loup (kromě obcí Caussols a Courmes), Breil-sur-Roya, Cagnes-sur-Mer-Centre, Cagnes-sur-Mer-Ouest, Le Cannet, Carros, Contes, L’Escarène, Grasse-Nord, Grasse-Sud, Lantosque, Levens, Menton-Est, Menton-Ouest (kromě obce Roquebrune-Cap-Martin), Mougins, Nice 13e Canton, Roquebillière (kromě obce Belvédère), Roquesteron, Saint-Laurent-du-Var-Cagnes-sur-Mer-Est, Saint-Vallier-de-Thiey (kromě obcí Escragnolles a Saint-Vallier-de-Thiey), Sospel (kromě obce Moulinet), Vence, Villefranche-sur-Mer (kromě obcí Cap-d’Ail a Saint-Jean-Cap-Ferrat).

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

5.1.   Specifičnost zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast se nachází v kraji, jehož ráz utvářejí olivové háje, zpracovatelské podniky a původní rysy přírodního prostředí (z hlediska topografického, pedologického i klimatického).

Olivové háje jsou vysázené v oblasti, kde hory sestupují k moři a kde se moře a hory vzájemně prolínají. Největším místním vodním tokem je řeka Var s přítoky Vésubie, Tinée a Estéron. Pěstování olivovníků se rozšířilo na dolních tocích těchto řek, protože úbočí jsou tu méně strmá než na horních tocích. Olivové háje leží ve zvlněném terénu – na pahorcích, na plošinách blízko pobřeží a ve strmých svazích, jež jsou často terasovitě upravené. Místní půda je pro pěstování olivovníků obzvlášť vhodná. Jedná se o koluvizem s množstvím vápenatých nebo slínovo-vápenatých mrazových zvětralin a s vápenato-jílovitou texturou.

Podnebí olivovníkové oblasti v okolí Nice je středomořské s občasným pronikáním horského klimatu, s mírnými teplotami (v zimě 4 až 11 °C), s četnými srážkami (800 až 1 100 mm) a s velmi dlouhou délkou slunečního svitu (2 760 hodin ročně). U pobřeží nejsou silné mrazy a ve vnitrozemí do nadmořské výšky 750 m mrzne pouze výjimečně. V těchto podmínkách, pro které je rovněž příznačná absence silných větrů, získala v olivových hájích během staletí dominantní pozici vysoce vzrůstná odrůda Cailletier s dlouhými převislými větvemi.

Pro obyvatelstvo Azurového pobřeží a hrabství „comté de Nice“ (jak se nazývalo území spadající v letech 1526 až 1847 pod Savojsko) byl olivovník vždy jednou z nejdůležitějších plodin. Sklizeň obvykle začíná v listopadu a trvá až do dubna. Intenzivněji se sklízí od ledna do března, kdy se sklízejí olivy zralejší, z nichž alespoň polovina má vínově červenou barvu.

5.2.   Specifičnost produktu

„Huile d’olive de Nice“ pochází převážně z místní odrůdy Cailletier (jejíž stromy zaujímají nejméně 95 % olivových hájů). Jedná se o olej s přívlastky zralého ovoce, který je ceněn pro svou jemnost (není příliš pikantní ani hořký).

Příznačným a dominantním aroma „Huile d’olive de Nice“ jsou mandle, ale tento olej někdy ve větší či menší míře vykazuje i určitá druhotná aromata, například aroma květů kručinky, jemného pečiva či citronu.

5.3.   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)

Specifické rysy zeměpisné oblasti předurčují ráz niceské krajiny, kde se olivovníky pěstují, i zvláštní vlastnosti produktu „Huile d’olive de Nice“.

Departement Alpes-Maritimes má s ohledem na svou zeměpisnou polohu (konec alpského hřebenu přecházející do moře) omezenou plochu pro zemědělskou činnost. Protože orná půda je zde vzácná, olivovníky se musí vysazovat na zvlášť vybudovaných terasách. Olivové háje v okolí Nice se typicky rozprostírají ve svazích, které je možné obhospodařovat jen díky kamenným zídkám, jež zpevňují půdu a brání erozi. Na některých nepříhodných místech představuje pěstování olivovníků jediný způsob, jak půdu využívat.

V zeměpisné oblasti panuje specifické středomořské podnebí, ve kterém se olivovníku daří. Díky mírnému proudění vzduchu, ojedinělosti mrazů, velmi dlouhé době slunečního svitu a vydatným jarním a podzimním srážkám je zde možné olivovníky pěstovat až do nadmořské výšky 700 m. Kraj, ze kterého pochází „Huile d’olive de Nice“, je krajem přímořským a zároveň krajem středně vysokých hor.

Místní olivové háje jsou tvořeny z 95 % odrůdou Cailletier, která se podmínkám v této zeměpisné oblasti perfektně přizpůsobila. Zmiňovaná typická odrůda má převislý habitus a olivy se tradičně sklízejí z velkých stromů všechny najednou. V porovnání s jinými pěstitelskými kraji zde probíhá sklizeň relativně pozdě, zejména ve středních horských polohách, kde se sběr oliv vzhledem k mírnému klimatu posouvá až na konec zimy, kdy jsou plody vyzrálé.

Pozdě sklízené olivy místní odrůdy Cailletier dodávají oleji „Huile d’olive de Nice“ jeho jemnost a zvláštní aromata – například pověstné aroma mandlí a aroma kručinky, jemného pečiva či citronu.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení (2))

https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-0e3dc185-56cd-4d6b-be3e-d82ae3a731ce/telechargement


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Viz. poznámka pod čarou 1.