27.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 172/1

1.

Vzdálenost úložiště od hranice s nejbližším členským státem, v tomto případě s Belgií, je 138 km.

2.

Změněný plán spočívá ve zvýšení operační kapacity zařízení, která vyžaduje vyšší regulační limity přípustných hodnot pro vypouštění vzduchem přenášených radioaktivních látek.

3.

Za běžných provozních podmínek by změněný plán neměl způsobit expozici obyvatelstva v jiném členském státě, která by byla významná ze zdravotního hlediska, pokud jde o limity ozáření stanovené v nových základních bezpečnostních standardech (směrnice 2013/59/Euratom).

4.

Není pravděpodobné, že by případné neplánované uvolnění radioaktivních výpustí, ke kterému může dojít v důsledku havárie typu a rozsahu uvedeného ve změněném plánu, ohrozilo obyvatelstvo v jiném členském státě dávkami radioaktivity, které by byly ze zdravotního hlediska významné, pokud jde o referenční úrovně stanovené v nových základních bezpečnostních standardech (směrnice 2013/59/Euratom).

27.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 172/3

1.

Celkové cíle strategie Evropa 2020 a příslušné cíle členských států, pokud jde o zvýšení zaměstnanosti mládeže, snížení míry předčasného ukončování školní docházky a zvýšení účasti na terciárním vzdělávání, mají zvláštní význam pro mládež a jejich socioekonomickou situaci.

2.

Obnovený rámec evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018) (1) zdůrazňuje, že je zapotřebí iniciativ umožňujících meziodvětvový přístup zajišťující náležité zohlednění otázek mládeže při formulování, provádění a hodnocení politik a opatření v jiných oblastech politik, jež mají významný dopad na život mladých lidí.

3.

Jednou ze tří hlavních priorit stanovených ve stávajícím pracovním plánu EU v oblasti mládeže na období let 2014–2015 (2) je posílit meziodvětvovou spolupráci v rámci strategií EU.

4.

V závěrech Rady o maximálním využití potenciálu politiky v oblasti mládeže při dosahování cílů strategie Evropa 2020 (3) bylo zdůrazněno, že meziodvětvová a interinstitucionální koordinace je nesmírně důležitá pro provádění účinné politiky v oblasti mládeže a pro plnění cílů strategie Evropa 2020 týkajících se mladých lidí.

5.

Mladí lidé v Evropské unii čelí v současné době i nadále sociálním a ekonomickým výzvám – včetně vysoké míry nezaměstnanosti mladých lidí (4) a souvisejících sociálních důsledků –, které je nutné účinně řešit prostřednictvím meziodvětvové politiky.

6.

Důrazná, jasná, řádně vymezená a koordinovaná politika v oblasti mládeže má značný potenciál přinést meziodvětvové spolupráci v rámci této politiky přidanou hodnotu. To pak může mít pozitivní důsledky pro mladé lidi, jimž přinese součinnost vyplývající z této spolupráce užitek.

7.

Odvětví mládeže může tyto otázky řešit způsobem, jímž je jiná odvětví řešit nemohou. Může poskytnout fakta a znalosti, pokud jde o různé záležitosti mající dopad na mladé lidi, zajistit informovanost většího počtu mladých lidí, včetně těch, kteří mají méně příležitostí, jakož i pružný, nestigmatizující, celostní a inovativní přístup, vstřícný k mladým lidem, jehož cílem je řešit potřeby mladých lidí.

8.

V zájmu posílení meziodvětvové spolupráce na všech úrovních je třeba vypracovat systémové přístupy a zároveň je velmi důležité se zaměřit na řešení konkrétních a naléhavých sociálních a ekonomických výzev, jimž v současné době čelí mladí lidé.

9.

Význam meziodvětvového přístupu k politice v oblasti mládeže nespočívá jen v tom, že nabízí účinnější řešení sociálních a ekonomických výzev, ale i v zajištění politických opatření, jejichž cílem je uspokojit potřeby všech mladých lidí.

10.

V zájmu co největšího posílení úlohy odvětví mládeže v rámci spolupráce s dalšími odvětvími by měla být široce prezentována a uznána jeho hodnota a přínos.

I.

11.

Posílily institucionální spolupráci, včetně lepší komunikace a lepšího sdílení informací na vnitrostátní, regionální a místní úrovni s cílem zajistit řádné zohlednění otázek mládeže při formulování, provádění a hodnocení politik v jiných oblastech politiky, jako je vzdělávání a odborná příprava, zaměstnanost, zdraví a dobré životní podmínky, sociální politika, územní plánování, sport a kultura, které mají dopad na sociální a ekonomickou situaci mladých lidí.

12.

Při vytváření politiky v oblasti mládeže na místní, regionální i vnitrostátní úrovni zapojily všechna relevantní odvětví ve správních strukturách na horizontální i vertikální úrovni.

13.

Zvážily uplatnění zastřešujících strategií v oblasti mládeže propojujících příslušná politická opatření, která řeší otázky, jimž čelí mladí lidé, a v rámci tohoto procesu případně konzultovaly a zapojily mladé lidi a mládežnické organizace.

14.

Využívaly stávající mechanismy monitorování situace mladých lidí nebo zvážily zřízení nových takových mechanismů a usilovaly o politiky založené na faktech a znalostech, které do rozvoje politik napříč různými oblastmi, mimo jiné i při navrhování konkrétních politických opatření, začleňují údaje a výsledky výzkumu.

15.

Pravidelně informovala Radu a její přípravné orgány o klíčových politických dokumentech a iniciativách na úrovni EU, které mají dopad na sociální a ekonomickou situaci mladých lidí.

16.

Zvážila, jak při řešení výzev, jimž čelí mladí lidé, a při vypracovávání konkrétních meziodvětvových opatření účinně uplatňovat nový koordinovaný přístup Komise založený na politice klastrů.

17.

Prostřednictvím zprávy o mládeži v EU nebo jiných příslušných nástrojů posoudila, jak jsou otázky mládeže zohledňovány v jiných oblastech politik, jež mají významný dopad na život mladých lidí.

18.

Dále přispěla k rozvoji fakticky podložené politiky tím, že bude vypracovávat výzkumné projekty ve spolupráci s dalšími příslušnými odvětvími politik.

19.

V budoucí politice EU pro oblast mládeže, včetně případného budoucího pracovního plánu EU v oblasti mládeže, počítaly s meziodvětvovým přístupem jakožto s jednou ze zásad provádění a v rámci pro spolupráci v oblasti mládeže po roce 2018 stanovily konkrétní meziodvětvová opatření.

20.

Posílily meziodvětvovou spolupráci prostřednictvím plného využití příležitostí, jež skýtá program Erasmus+, včetně těch, které jsou učeny na podporu reformy politiky.

21.

Shromažďovaly, mimo jiné v rámci odborných skupin zřízených pracovním plánem EU v oblasti mládeže, údaje o tom, jak může meziodvětvová spolupráce v rámci politiky v oblasti mládeže přinášet pozitivní důsledky a efekt přelévání pro další oblasti společnosti, které mají prospěch ze synergických účinků posílené spolupráce.

22.

Při vypracovávání zprávy o mládeži v EU podpořily spolupráci s dalšími odvětvími politiky a zohlednily její zjištění rovněž při monitorování strategie Evropa 2020.

II.

23.

Napříč odvětvími posílily přístupy založené na partnerství, pokud jde o provádění záruk pro mladé lidi a dalších opatření, jakož i výměnu osvědčených postupů, zejména co se týče osvěty zaměřené na mladé lidi.

24.

Usilovaly o vhodnou podporu pro dlouhodobý rozvoj a provádění činností, které jsou v současné době financovány v rámci záruk pro mladé lidi a do nichž je zapojeno odvětví mládeže.

25.

Posílily cílenou spolupráci mezi institucemi poskytujícími formální vzdělávání a poskytovateli neformálního učení za účelem řešení problému předčasného ukončování školní docházky a posilování uceleného rozvoje kompetencí, a to i prostřednictvím uplatňování flexibilních přístupů vstřícných k mladým lidem.

26.

Prosazovaly spolupráci mezi oblastí práce s mládeží a sociálních služeb s cílem společně řešit otázku sociálního začlenění mladých lidí a v případě potřeby zajistit včasnou reakci.

27.

Při plánování a provádění iniciativ zaměřených na rozvoj kompetencí mladých lidí zapojily svět práce.

28.

Ve spolupráci s místními orgány, pracovníky s mládeží a dalšími odborníky pracujícími s mladými lidmi případně posílily veškeré služby zaměřené na mladé lidi.

29.

Usnadnila vytváření sítí a výměnu osvědčených postupů na evropské úrovni mezi tvůrci politik v oblasti mládeže a nevládními organizacemi zapojenými do provádění záruk pro mladé lidi.

30.

Posílila vnitřní koordinaci mezi příslušnými útvary Komise, pokud jde o rozvoj iniciativ souvisejících s mladými lidmi a projednávání otázek mládeže na úrovni EU.

31.

Za účelem účinného řešení sociálních a ekonomických výzev, jimž čelí mladí lidé, prostřednictvím konkrétních meziodvětvových projektů zvážily využívání možností financování, které skýtají evropské strukturální fondy a program Erasmus+.

32.

Výše uvedené otázky řešily v rámci nadcházejícího vzájemného učení mezi členskými státy zaměřeného na posílení meziodvětvové politiky v oblasti mládeže na vnitrostátní úrovni, které je pořádáno v rámci pracovního plánu EU v oblasti mládeže.

33.

Případně přizvala zúčastněné strany zastupující další odvětví k účasti na událostech, jako jsou Evropský týden mládeže a konference EU zaměřené na mládež, a usnadnila zpětnou vazbu a diskuzi mezi odvětvími.

III.

34.

Zapojovaly mladé lidi do klíčových politických rozhodnutí, jež se jich týkají, při využití stávajících nebo nových způsobů účasti mladých lidí, včetně procesu strukturovaného dialogu.

35.

Dále prosazovaly uznávání práce s mládeží, neformálního učení a konkrétních nástrojů, jako je Pas mládeže, v dalších odvětvích, jako je zaměstnanost, vzdělávání, odborná příprava a kultura a mezi dalšími příslušnými zúčastněnými stranami.

36.

Dále prosazovaly uznávání práce s mládeží a uznávání neformálního a informálního učení tak, že prozkoumají možnosti uplatňování certifikátu Pas mládeže (Youthpass) mimo program Erasmus+ a jeho případného využívání jako vnitrostátního nástroje v oblasti uznávání.

37.

Výsledky odborné i dobrovolné práce s mládeží propagovaly v dalších odvětvích a pravidelně je o nich informovaly.

38.

Rozvíjely iniciativy, jejichž cílem je, aby bylo dobrovolnictví obecně známo, chápáno, využíváno a uznáváno jako neformální proces učení.

39.

Podporovaly a prosazovaly provádění iniciativ založených na spolupráci mezi oblastmi formálního vzdělávání a neformálního učení, které mají potenciál dosáhnout maximálních výsledků učení.

40.

Vytvářela možnosti pro případné využívání certifikátu Pasu mládeže (Youthpass) mimo program Erasmus+ jako vnitrostátního nástroje v oblasti uznávání a členské státy v takovém využívání podporovala.

27.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 172/8

1.

strategii Evropa 2020 a její stěžejní iniciativy, v nichž se zdůrazňuje, že je třeba mladé lidi vybavit nezbytnými dovednostmi a kompetencemi a řešit vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí v Evropě, jakož i souhrnnou zprávu o přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období (1), v níž je mezi hlavními výsledky uveden sport jakožto nástroj sociální soudržnosti a začleňování;

2.

pracovní plán Evropské unie v oblasti sportu na období let 2014–2017 (2), v němž je zdůrazněn přínos sportu k celkovým cílům strategie Evropa 2020, vzhledem k vysokému potenciálu tohoto odvětví přispívat k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění. Jedna ze tří priorit tohoto pracovního plánu nazvaná „Sport a společnost“ poukazuje na souvislost mezi sportem a zaměstnaností, vzděláváním a odbornou přípravou;

3.

usnesení Rady ze dne 20. července 2006 o uznávání významu neformálního a informálního učení v oblasti evropské mládeže (3), v němž se zdůrazňuje, že neformální a informální učení může umožnit mladým lidem osvojit si další znalosti, dovednosti a kompetence a přispět k jejich osobnímu rozvoji, sociálnímu začlenění a aktivnímu občanství, a tím zlepšit jejich vyhlídky na nalezení zaměstnání; a že tyto skutečnosti by měly najít patřičné uznání u zaměstnavatelů, v oblasti formálního vzdělávání a v občanské společnosti obecně;

4.

doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (4), v němž jsou určeny příležitosti a mechanismy, díky nimž znalosti, dovednosti a kompetence dosažené prostřednictvím neformálního a informálního učení hrají významnou úlohu při zvyšování zaměstnatelnosti a mobility, jakož i při posilování motivace k celoživotnímu učení;

5.

provozování sportu na základní úrovni (5), který je v první řadě fyzickou volnočasovou aktivitou, má také přidanou hodnotu pro zdravější a obecně inkluzivnější a udržitelnější společnost v Evropě. Provozováním sportu na základní úrovni se mohou rozvíjet pozitivní sociální postoje a hodnoty, ale i dovednosti a kompetence jednotlivců včetně průřezových kompetencí (6), jako jsou schopnost kritického myšlení, ujmout se iniciativy, řešení problémů a spolupráce (7);

6.

je třeba reagovat na rostoucí požadavky pokročilé znalostní ekonomiky, zejména s ohledem na rozvoj průřezových dovedností a na schopnost účinně tyto dovednosti uplatňovat napříč různými odvětvími; nároky trhu práce se v současnosti neustále mění, a zaměstnavatelé proto průřezové dovednosti vysoce oceňují, nicméně často uvádějí, že novým zaměstnancům se jich nedostává;

7.

pokud jde o přínos sportu k rozvoji průřezových dovedností, jedná se o nevyužitý potenciál, a to zejména v případě mladých lidí, neboť dovednosti získané prostřednictvím neformálního (8) a informálního učení (9) jsou cenné z hlediska osobního a profesního rozvoje, mimo jiné i na trhu práce a v rámci celoživotního učení (10);

8.

prvním krokem pro uznání hodnoty průřezových dovedností získaných prostřednictvím neformálního a informálního učení při provozování sportů na základní úrovni je zvýšení informovanosti o nich a jejich zviditelnění v první řadě přímo mezi lidmi, kteří sport na základní úrovni provozují, rodiči, dobrovolnými pracovníky a zaměstnanci, ale také ve společnosti obecně, včetně zaměstnavatelů;

9.

sport přispívá k plnění strategických cílů Unie v oblasti růstu, zaměstnanosti a sociální soudržnosti, včetně naléhavých výzev, jimž Evropa v současnosti čelí, jako je přetrvávající vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí (11) v Evropě. Aby bylo možné dále plně rozvíjet potenciál sportu v tomto směru, je důležité vypracovat meziodvětvový přístup zahrnující i jiné oblasti politik, například vzdělávání a odbornou přípravu, mládež a zaměstnanost, sociální věci a veřejné zdraví;

10.

mladé lidi, včetně těch s omezenými příležitostmi, často přitahují zejména netradiční sporty (12), a možnosti, jež takové sporty nabízejí, by mohly být dále prozkoumány;

11.

na zvýšení informovanosti ve spojení s propagací přidané hodnoty sportu a jejího přínosu pro rozvoj průřezových dovedností mají zásadní vliv kompetentní zaměstnanci, včetně dobrovolných pracovníků v oblasti sportu na základní úrovni;

12.

zajistily mezi zúčastněnými stranami v oblasti sportu na základní úrovni, ve společnosti i mezi zaměstnavateli větší informovanost o tom, že průřezové dovednosti získané provozováním sportu na základní úrovni mají osobní, společenskou i ekonomickou přidanou hodnotu, která může být využita v jiných odvětvích;

13.

spolupracovaly a prováděly výměnu osvědčených postupů s dalšími příslušnými odvětvími a mezi členskými státy EU ohledně pozitivních přínosů dovedností získaných mimo rámec formálního vzdělávání prostřednictvím neformálního a informálního učení při provozování sportu na základní úrovni.

14.

vybízely k rozvoji znalostí, dovedností a kompetencí schopných zaměstnanců, včetně dobrovolných pracovníků v oblasti sportu na základní úrovni s cílem posílit sociální a výchovné hodnoty sportu na základní úrovni, jakož i průřezové dovednosti získávané jeho provozováním;

15.

podporovaly inovativní partnerství mezi poskytovateli formálního a neformálního učení, jakož i napříč odvětvím mládeže a sportu s cílem vypracovat přístupy k učení, které by mohly být vhodné pro odvětví sportu na základní úrovni;

16.

prosazovaly hodnocení vlastních dovedností včetně průřezových dovedností získaných provozováním sportu na základní úrovni, a to zejména u mladých lidí, jakož i používání certifikátů nejběžnějších dovedností a jednotných formátů životopisu, zejména Europass;

17.

využívaly stávající systém opatření, jejichž cílem je umožnit ověřování dovedností a zkušeností získaných v rámci neformálního a informálního učení při sportování;

18.

dále zvyšovaly celkovou účast mladých lidí, včetně těch s omezenými příležitostmi, na provozování sportu na základní úrovni, a to na celostátní i místní úrovni, a využívaly pozitivního potenciálu netradičních sportů v tomto ohledu;

19.

propagovaly hodnotu průřezových dovedností, jež studující získávají provozováním sportu na základní úrovni, tak aby tyto hodnoty mohly být účinně využity v libovolném odvětví za účelem zaměstnání, mobility ve vzdělávání nebo celoživotního učení;

20.

uznávaly přínosnost průřezových dovedností rozvinutých prostřednictvím sportování na základní úrovni a zohledňovaly ji ve vnitrostátních i evropských politikách a strategiích týkajících se sportu, mládeže, sociálních věcí, zdraví, vzdělávání a zaměstnanosti;

21.

uznávaly a podporovaly přínos místních sportovních organizací spočívající v poskytování příležitostí k neformálnímu učení;

22.

posoudily možnosti spolupráce s odvětvím mládeže, zejména pokud jde o:

23.

vybízely ve vhodných případech k iniciativám, mimo jiné v rámci Evropského týdne sportu, věnovaným výchovné hodnotě sportu, jakož i k iniciativám, jež posilují společenství podporující sociální začleňování;

24.

spolupracovaly na zvyšování standardů v oblasti tréninku a koučování a ve vzdělávání trenérů a koučů, jakož i dobrovolníků usnadňováním výměny informací a zkušeností mezi tvůrci politik a zúčastněnými stranami v oblasti sportu;

25.

vybízely k dobrovolnictví v oblasti sportu a podporovaly zvyšování informovanosti o významu dobrovolnictví ve sportu, zejména při získávání průřezových dovedností, a to uznáváním dobrovolnictví jako důležité formy neformálního vzdělávání a posílením vnitrostátní a přeshraniční mobility mladých dobrovolníků;

26.

vybízely k efektivnímu využívání nástrojů EU v oblasti financování, jako je program Erasmus+, jakožto příležitosti k rozvoji průřezových dovedností, zejména mezi mladými lidmi, ale také na podporu sociálního začleňování, aktivního občanství a intenzivnějšího provozování sportu na základní úrovni;

27.

využívaly opatření přijatá v návaznosti na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení s cílem řešit otázku průřezových dovedností nabytých prostřednictvím sportu;

28.

v rámci strategie Evropa 2020 vypracovala studii o přínosu sportu k zaměstnatelnosti mladých lidí a zohlednila mimo jiné aspekty průřezových dovedností získaných provozováním sportů na základní úrovni;

29.

zahrnula sportovní aspekt do stávajících politických diskusí a akcí věnovaných dovednostem s cílem zvýšit informovanost a nalézt nové konkrétní způsoby získávání průřezových dovedností při sportu a sportováním;

30.

pokračovala, mimo jiné v rámci mandátu skupin odborníků vytvořených na základě pracovního plánu EU v oblasti sportu, ve shromažďování údajů a osvědčených postupů a v provádění analýz sociálního a ekonomického významu sportu, jakož i toho, jaký přínos má sport na základní úrovni pro oblast zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy, včetně zaměření na rozvoj osobních a průřezových dovedností;

31.

usnadňovala výměnu informací a osvědčených postupů, účinné vzájemné učení a navazování kontaktů mezi členskými státy, zejména s ohledem na rozvoj dostupnosti, přitažlivosti a různorodosti sportu na základní úrovni, a to především pro mladé lidi;

32.

posílení činnosti v oblasti informovanosti, zejména mezi mladými lidmi a jejich rodiči, o tom, že dovednosti získané při sportu a sportováním mohou mít zvláštní hodnotu, která může být využita v jiných oblastech;

33.

investování do kompetentních zaměstnanců, kteří pracují podle nejmodernějších metod, jež jim umožňují plné využití přidané hodnoty vznikající při provozování sportu, včetně získávání dovedností;

34.

zvýšení informovanosti mezi zaměstnanci v oblasti sportu o pozitivních přínosech průřezových schopností získaných při sportovních aktivitách prostřednictvím neformálního a informálního učení a o celkové společenské a ekonomické přidané hodnotě sportu na základní úrovni;

35.

posouzení možností spolupráce a výměny osvědčených postupů s mládežnickými organizacemi, zejména pokud jde o používání neformálních metod a nástrojů učení v odvětví sportu;

36.

vyměňování osvědčených postupů ohledně způsobů, jak podpořit a diverzifikovat sportovní hnutí na základní úrovni, jakož i vyměňování osvědčených postupů, pokud jde o provozování nových druhů sportů na základní úrovni, například netradičních sportů.

27.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 172/13

1.

kulturní a kreativní odvětví jsou zdrojem pro kulturní i hospodářské hodnoty. V uplynulých letech bylo provedeno velmi mnoho práce na vytvoření kulturních a kreativních odvětví jako nedílné součásti evropské společnosti a ekonomiky a zdroje růstu, zaměstnanosti a prosperity. Dosud však nebyl plně uznán jejich širší přínos, zejména pokud jde o potenciál kultury a umělecké kreativity k podněcování inovací v dalších hospodářských odvětvích a ve společnosti jako celku a k zajištění dobrých životních podmínek jednotlivců;

2.

přesahy mezi kulturními a kreativními odvětvími a dalšími odvětvími lze chápat jako proces kombinování znalostí a dovedností vlastních kulturním a kreativním odvětvím se znalostmi a dovednostmi v jiných odvětvích, jehož cílem je přinášet inovativní a inteligentní řešení současných společenských výzev;

3.

kulturní a kreativní přesahy mohou být vzájemně prospěšné pro všechna dotčená odvětví, pokud jsou tato odvětví zapojena rovnocenným způsobem;

4.

kulturní a kreativní přesahy do jiných odvětví mohou přinést celou řadu výhod (1), včetně:

5.

informovanost o možnostech spojení umění, kultury a kreativity s technologií, vědou a podnikáním je nedostatečná, stejně jako je nedostatečná i výměna osvědčených postupů. Stále podceňován, a tudíž i nedostatečně využíván je zejména katalytický účinek kultury a umění na inovace ve všech odvětvích;

6.

k přesahům dochází v místech, kde se různé obory vzájemně prolínají. Odvětví a politiky jsou však stále často organizovány izolovaně, čímž se omezuje prostor pro součinnost odvětví a vývoj inovativních řešení. K překonání roztříštěného uvažování a v zájmu prosazování přesahů je zapotřebí komplexního strategického přístupu, který bude zahrnovat všechny subjekty od místní úrovně až po úroveň EU;

7.

je zapotřebí mít spolehlivé a srovnatelné údaje o kulturních a kreativních přesazích, které by umožnily zachycovat a analyzovat jejich příspěvek pro celkovou ekonomiku a jejich dopad na širší společnost na všech úrovních;

8.

rozvoj kreativních dovedností a kritického myšlení prostřednictvím formálního vzdělávání a neformálního a informálního učení umožňuje jednotlivcům lépe reagovat na potřeby stále různorodější společnosti v rostoucí míře založené na znalostech, jakož i náročného a rychle se měnícího pracovního trhu;

9.

Evropský jednotný digitální trh by měl podporovat tvorbu a šíření kvalitního obsahu, který těží z evropské kulturní a jazykové rozmanitosti a poskytuje vyvážený rámec práv a povinností napříč hodnotovým řetězcem;

10.

investice do kulturních a kreativních odvětví jsou často považovány za rizikové a nestabilní, jelikož jsou založeny na nehmotných aktivech. Je proto zapotřebí inovativních finančních nástrojů konkrétně zaměřených na kulturní a kreativní odvětví, které posílí jejich schopnost zapojit se do meziodvětvové spolupráce, a to i na mezinárodní úrovni;

11.

zvýšily informovanost všech zúčastněných stran, zejména tvůrců politik, kreativních pracovníků, odvětví, podniků a investorů, o kulturní, hospodářské a společenské hodnotě kreativity a inovací prostřednictvím meziodvětvové spolupráce. Za tímto účelem je důležité podporovat všeobecné šíření informací o osvědčených postupech, výsledcích a zkušenostech získaných v rámci meziodvětvové spolupráce, jakož i navazování kontaktů mezi odborníky a vzájemné učení;

12.

překonaly roztříštěné uvažování v tradičních oblastech politiky díky lepšímu začlenění kultury a umělecké kreativity do strategií hospodářského růstu, sociálních politik, rozvoje měst a regionů a udržitelného rozvoje;

13.

nadále mapovaly stávající politiky a trendy související s kulturními a kreativními přesahy a zlepšovaly shromažďování údajů s cílem posílit tvorbu politiky, která je založena na faktech. To znamená, že je třeba rozvíjet nové metodiky pro měření kulturních a kreativních přesahů do jiných odvětví s cílem lépe zachytit jejich inovativní přínos a pochopit jejich širší dopad;

14.

prosazovaly kreativní ekosystémy a multidisciplinární prostředí pro kulturní a kreativní odvětví prostřednictvím struktur, jako jsou inovační a podnikatelská střediska, akcelerátory pro začínající podniky, inkubátory, kreativní střediska, sdílené pracovní prostory a programy pro navazování kontaktů;

15.

prosazovaly vytváření průřezových kulturních a kreativních klastrů a sítí na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni s cílem podpořit vývoz kulturních a kreativních výrobků a služeb a zlepšit přístup na nové trhy;

16.

podporovaly využívání netechnologických a sociálních inovací a inovací ve službách v tradičních odvětvích, například zavedením přístupu designérského myšlení (2) a kreativity kulturní povahy do těchto odvětví;

17.

podněcovaly kulturní a kreativní odvětví k využívání možností budoucího jednotného digitálního trhu;

18.

v úzké spolupráci s místními subjekty, nevládními a jinými organizacemi a podniky podporovaly kulturní a kreativní přesahy na místní a regionální úrovni, pokud možno na základě stávajících iniciativ. Bylo by možné rovněž zvážit vytváření multidisciplinárních klastrů za aktivní účasti místních a regionálních orgánů;

19.

podporovaly iniciativy povzbuzující společné prosazování zájmů kulturních a kreativních odvětví s cílem překonat odvětvovou roztříštěnost a rozvinout komplexní strategické přístupy;

20.

podporovaly ve veřejném sektoru využívání přístupu založeného na designérském myšlení při řešení složitých otázek a využívání efektivních služeb zaměřených na uživatele (3);

21.

podporovaly podmínky příznivé pro kulturní a kreativní odvětví s cílem dále rozvíjet jejich potenciál v rámci meziodvětvových partnerství, a to i s ohledem na doporučení iniciativy „Evropské sdružení kreativních průmyslů“ (4), prostřednictvím vhodných opatření, mezi něž patří:

22.

podporovaly rozvoj průřezových dovedností, jako jsou kreativita, kulturní povědomí a podnikavost v rámci formálního vzdělávání a neformálního učení; povzbuzovaly případně meziodvětvové přístupy mezi různými oblastmi v rámci vysokoškolských institucí, například prostřednictvím společných programů mezi uměním a kulturou, vědou, inženýrstvím, technologií, podnikáním a dalšími relevantními oblastmi;

23.

vypracovala komplexní strategický přístup na podporu konkurenceschopnosti a rozvoje kulturních a kreativních průmyslů a zdůraznila zároveň jejich úlohu v celkovém procesu inovace napříč všemi průmysly;

24.

lépe uzpůsobila a šířila informace o stávajících programech a fondech EU pro kulturní a kreativní odvětví za účelem posílení přesahů s dalšími oblastmi politiky;

25.

zvážila využívání stávajícího financování dostupného v rámci programů EU, jako např. Horizont 2020, Nástroj pro propojení Evropy, Erasmus+, COSME a Kreativní Evropa, pro přesahové projekty zaměřené například na:

a neprodleně přistoupila k přípravám nezbytným pro zavedení Záručního nástroje pro kulturní a kreativní odvětví (8) v roce 2016;

26.

nadále pokračovala v práci zahájené jejími útvary, jako např. Eurostatem a Společným výzkumným střediskem, s cílem poskytovat informace a údaje týkající se přínosu kulturních a kreativních přesahů pro další hospodářská odvětví a oblasti politik, jakož i pro růst obecně;

27.

na vyhodnocení těchto závěrů v roce 2018. Cílem vyhodnocení bude posoudit pokrok dosažený členskými státy a Komisí v rámci opatření navazujících na závěry (9). Členské státy by měly být konzultovány o formě a rozsahu tohoto vyhodnocení, které by mělo být snadno proveditelné a užitečné.

27.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 172/17

1.

doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení, v němž jsou vymezeny znalosti, dovednosti a postoje nezbytné pro rozvíjení digitálních kompetencí (2) jako jedněch z klíčových kompetencí, které všichni potřebují k osobnímu naplnění a rozvoji, aktivnímu občanství, sociálnímu začlenění a zaměstnání (3), a v němž je zdůrazněna klíčová úloha vzdělávání a odborné přípravy při zajišťování toho, aby všichni mladí lidé měli příležitost tyto kompetence rozvíjet a zlepšovat;

2.

závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 22. května 2008 o podpoře tvořivosti a inovací prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy, v nichž byla zdůrazněna zejména rozhodující úloha učitelů a vzdělávacího prostředí při stimulování a podpoře kreativního potenciálu každého dítěte (4);

3.

závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (5), v nichž bylo za jeden ze čtyř strategických cílů rámce označeno zlepšení kreativity a inovativnosti na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy a za klíčovou výzvu v tomto ohledu osvojování průřezových klíčových kompetencí, mezi něž patří i kompetence digitální;

4.

závěry Rady ze dne 27. listopadu 2009 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí, v nichž bylo zdůrazněno, že je třeba podporovat nejen širší přístup k novým technologiím, ale také jejich odpovědné používání (6);

5.

závěry Rady ze dne 20. května 2011 o systému předškolního vzdělávání a péče (7), v nichž bylo vyjádřeno uznání, že vysoce kvalitní předškolní vzdělávání a péče doplňují ústřední úlohu rodiny, pokládají nezbytné základy pro osvojování jazyka, úspěšné celoživotní učení, sociální integraci, osobní rozvoj a zaměstnatelnost a současně podporují osvojování kognitivních i nekognitivních dovedností;

6.

závěry Rady ze dne 29. listopadu 2011 o kulturních a tvůrčích schopnostech a jejich úloze při vytváření intelektuálního kapitálu Evropy (8), v nichž byly tyto schopnosti uznány za zdroj udržitelného a inkluzivního růstu v Evropě, zejména prostřednictvím rozvoje inovativních výrobků a služeb;

7.

závěry Rady ze dne 29. listopadu 2011 o ochraně dětí v digitálním světě (9), v nichž se zdůrazňuje, že je důležité zvyšovat povědomí dětí o potenciálních rizicích, která v digitálním světě existují, a vyzvaly k důslednému prosazování bezpečnosti na internetu a mediální gramotnosti ve školách, jakož i v zařízeních předškolního vzdělávání a péče;

8.

závěry Rady ze dne 26. listopadu 2012 o gramotnosti, v nichž bylo poukázáno na to, že v systémech vzdělávání dosud nebyl zcela zohledněn dopad nových technologií na gramotnost a že motivaci žáků a studentů může posílit revize učebních materiálů a metod vzhledem ke stupňující se digitalizaci, jakož i podpora učitelů při využívání nových pedagogických postupů (10);

9.

závěry Rady ze dne 26. listopadu 2012 o Evropské strategii pro Internet lépe uzpůsobený dětem (11), v nichž byla zdůrazněna významná úloha odvětví vzdělávání i rodičů, pokud jde o pomoc dětem při bezpečném a přínosném využívání možností internetu, jakož i nezbytnost, aby učitelé a rodiče drželi krok se stále novými technologickými změnami;

10.

závěry Rady ze dne 20. května 2014 o účinném vzdělávání učitelů, v nichž byla zdůrazněna potřeba, aby se sami učitelé v dostatečné míře seznamovali s nástroji digitálního vzdělávání a otevřenými vzdělávacími zdroji, a mohli je tak efektivně využívat při výuce a umožnit studujícím, aby si i oni osvojili digitální kompetence (12).

1.

podpora kreativity, inovativnosti a digitálních kompetencí v rámci vzdělávání v raném věku (13) se může příznivě projevit v pozdějším období v tom smyslu, že vytvoří základy pro další učení, umožní rozvoj znalostí na mnohem vyšší úrovni a obecně zlepší schopnost každého dítěte osvojit si kreativní dovednosti a dovednosti v oblasti kritického myšlení a stát se odpovědným občanem Evropy zítřka, schopným vyrovnat se s výzvami stále více propojeného a globalizovaného světa;

2.

schopnost inovovat a vyvíjet nové výrobky a služby závisí do značné míry na využití výhod plynoucích z digitální revoluce, která ohromujícím tempem transformuje ekonomiky a společnosti, což znamená, že v nadcházejících desetiletích bude hospodářský úspěch záviset mimo jiné na občanech, kteří budou disponovat kreativními a inovativními schopnostmi a budou vybaveni digitálními kompetencemi na vysoké úrovni;

3.

má-li být uspokojena rostoucí poptávka po uživatelích s digitálními kompetencemi a po odbornících v oblasti informačních a komunikačních technologií, musí Evropa začít řešit náročný úkol, tj. poskytnout všem občanům příležitost k tomu, aby projevili svůj kreativní nebo inovativní potenciál a aby prostřednictvím celoživotního učení rozvíjeli své digitální kompetence.

1.

Pro rozvoj kreativních a inovativních schopností od raného věku, které jsou klíčovými faktory nejen pro posílení budoucí hospodářské konkurenceschopnosti a zaměstnatelnosti, ale neméně důležitou měrou i pro podporu osobního naplnění a rozvoje, sociálního začlenění a aktivního občanství, mají zásadní význam systémy vzdělávání a odborné přípravy, společně s neformálním a informálním učením.

2.

Učitelům a pracovníkům působícím v oblasti předškolního vzdělávání a péče náleží zásadní úloha, pokud jde o podněcování dětské zvídavosti, představivosti a ochoty experimentovat i pokud jde o pomoc dětem, aby si osvojily nejen základní dovednosti a specifické znalosti, ale také průřezové kompetence, které jsou pro kreativitu a inovativnost nezbytné, jako je kritické myšlení, řešení problémů a iniciativnost.

3.

Učení hrou, kam mohou patřit různé pedagogicky hodnotné hry a digitální nástroje, podporuje nejen představivost, intuici a zvídavou mysl, ale také schopnost spolupracovat a řešit problémy, a je tedy důležité pro rozvoj a učení každého dítěte, zejména pak v raném věku.

4.

Toto vše má významný dopad, pokud jde o modernizaci pedagogických metod, výukových nástrojů a vzdělávacího prostředí, jakož i o počáteční odbornou přípravu a průběžný profesní rozvoj učitelů a pracovníků působících v oblasti předškolního vzdělávání a péče, které musí zajistit, že tito učitelé a pracovníci budou schopni podněcovat u dětí kreativitu a inovativnost tím, že budou tyto aspekty sami uplatňovat ve své výuce.

5.

Digitální nástroje sice nemohou být používány namísto základních výukových aktivit, zkušeností a materiálů, avšak zajištění těchto nástrojů a jejich případné začlenění do procesu výuky a učení může přispět ke zkvalitnění a zefektivnění tohoto procesu, jakož i ke zvýšení motivace žáků, jejich lepšímu chápání a lepším výsledkům v učení.

6.

Účinný a věku přiměřený rozvoj digitálních kompetencí v rámci předškolního vzdělávání a péče a základního vzdělávání má významný dopad na pedagogické metody, hodnocení, pedagogické zdroje a vzdělávací prostředí; důležitý je i z toho důvodu, že napomáhá ke zmenšování digitální propasti.

7.

Neméně důležitá je skutečnost, že výše uvedené má dopad i na počáteční vzdělávání a průběžný profesní rozvoj jak učitelů, tak pracovníků působících v oblasti předškolního vzdělávání a péče, neboť je třeba zajistit, aby rozvíjeli svoje schopnosti, metodiky a dovednosti s cílem prosazovat účinné a odpovědné používání nových technologií při výuce a podporovat děti v procesu rozvíjení digitálních kompetencí.

8.

Ve světě, v němž mnohé děti poměrně snadno zacházejí s digitálními médii, musí vzdělávání a odborná příprava hrát důležitou úlohu i v tom ohledu, že mají prosazovat bezpečné a odpovědné používání digitálních nástrojů a rozvíjet mediální gramotnost, tj. schopnost nejen nalézt digitálně vytvořený obsah, ale především tento obsah interpretovat, používat, sdílet, vytvářet a kriticky hodnotit.

1.

vybízely instituce vzdělávající učitele a pracovníky působící v oblasti předškolního vzdělávání a péče a poskytovatele odborné přípravy na pracovišti k tomu, aby uzpůsobili své programy s cílem začlenit nové učební nástroje a vypracovat vhodné pedagogické postupy, které by podpořily kreativitu a inovativnost již od raného věku;

2.

vybízely poskytovatele vzdělávání, případně příslušné orgány, aby na odpovídající úrovni vybavili školy a zařízení předškolního vzdělávání a péče s cílem podněcovat rozvoj kreativních a inovativních schopností;

3.

vybízely poskytovatele programů počátečního vzdělávání a průběžného profesního rozvoje určených učitelům a pracovníkům působícím v oblasti předškolního vzdělávání a péče, aby zohledňovali účinné metody, jak podporovat zvídavost, experimentování, kreativní a kritické myšlení a kulturní porozumění, například prostřednictvím umění, hudby a divadla, a prozkoumali potenciál tvůrčích partnerství;

4.

prosazovaly rozvoj aktivit pro děti v rámci formálního, neformálního a informálního učení, jejichž cílem je podněcovat kreativitu a inovativnost, a současně aby uznaly důležitou úlohu rodičů a rodin;

5.

usnadňovaly přístup k informačním a komunikačním technologiím a jejich propagaci, jakož i rozvoj digitálních kompetencí tím, že v předškolním a základním vzdělávání budou způsobem odpovídajícím věku dětí využívány digitální nástroje a začleňovány do vzdělávacího procesu, přičemž je třeba uznat důležitou úlohu rodičů a rodin, jakož i odlišné vzdělávací potřeby dětí různého věku;

6.

vybízely k vytvoření a používání jednak digitálních nástrojů pro účely výuky, a jednak pedagogických metod, které mohou přispět ke zlepšení kompetencí ve všech oblastech, mezi něž patří zejména čtení a psaní, počty, matematika, přírodní vědy, technologie a cizí jazyky, a to s cílem řešit některé z výzev, na něž upozornily nedávné mezinárodní průzkumy (14).

7.

vybízely poskytovatele vzdělávání, případně příslušné orgány, aby na odpovídající úrovni vybavili školy a zařízení poskytující předškolní vzdělávání s cílem podpořit věkově přiměřený rozvoj digitálních kompetencí, zejména širším poskytováním různých digitálních nástrojů a infrastruktury;

8.

vybízely vyučující na pedagogických školách a v zařízeních předškolního vzdělávání a péče, učitele, pracovníky působící v oblasti předškolního vzdělávání a péče a vedoucí pracovníky škol, aby si prostřednictvím základní odborné přípravy a průběžného profesního rozvoje sami osvojili digitální kompetence na dostatečné úrovni, včetně schopnosti používat informační a komunikační technologie pro účely výuky, a aby vypracovali účinné metody na podporu mediální gramotnosti od raného věku;

9.

prozkoumaly potenciál digitálních nástrojů na podporu učení v různých prostředích a zajistily individuálnější přístup k učení, který by zohledňoval širokou škálu schopností, jak vysoce nadaných dětí, tak dětí s nízkými studijními předpoklady, jakož i děti ze znevýhodněných prostředí a děti se zvláštními potřebami;

10.

podpořily komunikaci a spolupráci mezi školami a mezi učiteli na regionální, celostátní, evropské a mezinárodní úrovni, mimo jiné prostřednictvím eTwinningu;

11.

prozkoumaly možnosti spolupráce s uživateli produktů s otevřeným zdrojovým kódem v oblasti inovativních vzdělávacích nástrojů a digitální kreativity;

12.

vynaložily úsilí na podporu mediálního vzdělávání a gramotnosti, zejména bezpečného a odpovědného používání digitálních technologií v předškolním a základním vzdělávání.

1.

přijaly vhodná opatření a iniciativy zaměřené na podporu kreativity, inovativnosti a digitálních kompetencí v předškolním a základním vzdělávání, a aby k podpoře těchto opatření a iniciativ účinně využívaly evropských zdrojů, jako je například program Erasmus+ a evropský strukturální a investiční fond;

2.

podporovaly a rozvíjely spolupráci, výměnu osvědčených postupů a vzájemné učení, pokud jde o otázku podpory kreativity, inovativnosti a digitálních kompetencí v předškolním a základním vzdělávání, jakož i prostřednictvím neformálního a informálního učení;

3.

na základě výzkumu určily příklady nejúčinnějších metod a postupů, které by mohli v jednotlivých etapách předškolního vzdělávání a péče a základního vzdělávání využívat učitelé a pracovníci působící v oblasti předškolního vzdělávání a péče s cílem pomoci dětem, aby získaly kreativní a inovativní schopnosti a osvojily si digitální kompetence, a aby v této souvislosti zvážily případné uplatnění klíčových zásad rámce kvality pro předškolní vzdělávání a péči.

1.

pokračovala v činnosti v rámci pracovní skupiny pro průřezové dovednosti a pracovní skupiny pro digitální učení a učení on-line, zřízených v souvislosti s „ET 2020“, s cílem podpořit případně již od raného věku kreativitu, inovativnost a digitální kompetence;

2.

prosazovala spolupráci a vzájemné učení na evropské úrovni, a to jak v kontextu strategického rámce „ET 2020“, tak prostřednictvím programu Erasmus+;

3.

v rámci stávajících nástrojů a zpráv pokračovala v monitorování oblastí, na které se vztahují tyto závěry, aniž by současně docházelo k jakékoli další administrativní zátěži.

—

úrovni ISCED 0.2 (předškolní vzdělávání): „Vzdělávání, jehož cílem je podpora rozvoje v rané fázi za účelem přípravy na nástup do školy a život ve společnosti. Programy určené pro děti od 3 let do zahájení školní docházky.“

—

úroveň ISCED 1 (základní vzdělávání): „Programy standardně určené k tomu, aby si žáci osvojili základní dovednosti v oblasti čtení, psaní a matematiky a vytvořili pevný základ pro vzdělávání.“

27.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 172/22

Council of the European Union

General Secretariat

DG C 1C

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

E-mail: sanctions@consilium.europa.eu

27.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 172/23

27.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 172/24