ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 34

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 58
2. února 2015


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

2015/C 034/01

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

1


 

V   Oznámení

 

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

 

Soudní dvůr

2015/C 034/02

Věc C-464/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Tributário de Lisboa (Portugalsko) dne 8. října 2014 – SECIL – Companhia Geral de Cal e Cimento SA v. Fazenda Pública

2

2015/C 034/03

Věc C-479/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Düsseldorf (Německo) dne 28. října 2014 – Sabine Hünnebeck v. Finanzamt Krefeld

3

2015/C 034/04

Věc C-481/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Düsseldorf (Německo) dne 30. října 2014 – Jørn Hansson v. Jungpflanzen Grünewald GmbH

4

2015/C 034/05

Věc C-490/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshofs (Německo) dne 6. listopadu 2014 – Freistaat Bayern v. Verlag Esterbauer GmbH

6

2015/C 034/06

Věc C-492/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank van eerste aanleg te Brussel (Belgie) dne 5. listopadu 2014 – Essent Belgium NV v. Vlaams Gewest en Inter-Energa a další

7

2015/C 034/07

Věc C-494/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal de première instance de Bruxelles (Belgie) dne 6. listopadu 2014 – Evropská unie, zastoupená Evropskou komisí v. Axa Belgium SA

8

2015/C 034/08

Věc C-497/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale ordinario di Torino (Itálie) dne 7. listopadu 2014 – trestní řízení proti Stefanovi Burziovi

8

2015/C 034/09

Věc C-506/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Korkein hallinto-oikeus (Finsko) dne 12. listopadu 2014 – Yara Suomi Oy, Borealis Polymers Oy, Neste Oil Oyj, SSAB Europe Oy

9

2015/C 034/10

Věc C-511/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale civile di Bologna (Itálie) dne 14. listopadu 2014 – Pebros Servizi srl v. Aston Martin Lagonda Limited

10

2015/C 034/11

Věc C-516/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa – CAAD) (Portugalsko) dne 17. listopadu 2014 – Barlis 06 – Investimentos Imobiliários e Turísticos, SA v. Autoridade Tributária e Aduaneira

11

2015/C 034/12

Věc C-518/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Niedersächsisches Finanzgericht (Německo) dne 18. listopadu 2014 – Senatex GmbH v. Finanzamt Hannover-Nord

12

2015/C 034/13

Věc C-521/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Korkein oikeus (Finsko) dne 18. listopadu 2014 – SOVAG – Schwarzmeer und Ostsee Versicherungs-Aktiengesellschaft v. If Vahinkovakuutusyhtiö Oy

12

2015/C 034/14

Věc C-523/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank Gelderland (Nizozemsko) dne 20. listopadu 2014 – Aannemingsbedrijf Aertssen NV, Aertssen Terrassements SA v. VSB Machineverhuur BV a další

13

2015/C 034/15

Věc C-534/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale di Bergamo (Itálie) dne 24. listopadu 2014 – trestní řízení proti Andreovi Gaitimu a dalším

14

2015/C 034/16

Věc C-536/14: Žaloba podaná dne 25. listopadu 2014 – Evropská komise v. Lucemburské velkovévodství

14

2015/C 034/17

Věc C-538/14: Žaloba podaná dne 26. listopadu 2014 – Evropská komise v. Finská republika

15

2015/C 034/18

Věc C-541/14 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 26. listopadu 2014 Royal Scandinavian Casino Århus I/S proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 26. září 2014 ve věci T-615/11, Royal Scandinavian Casino Århus v. Evropská komise

16

2015/C 034/19

Věc C-564/14 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 9. prosince 2014 společností Raffinerie Heide GmbH proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 26. září 2014 ve věci T-631/13, Raffinerie Heide GmbH v. Komise

17

2015/C 034/20

Věc C-566/14 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 9. prosince 2014 Jean-Charlesem Marchianim proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 10. října 2014 ve věci T-479/13, Marchiani v. Parlament

18

 

Tribunál

2015/C 034/21

Věci T-472/09 a T-55/10: Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – SP v. Komise Hospodářská soutěž — Kartelové dohody — Trh s výztužemi do betonu ve formě tyčí nebo svitků — Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 65 UO po uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO na základě nařízení (ES) č. 1/2003 — Stanovení cen a platebních lhůt — Omezení nebo kontrola výroby či prodeje — Porušení podstatných formálních náležitostí — Právní základ — Překročení pravomoci a zneužití řízení — Pokuty — Maximální výše stanovená v čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 — Žaloba na neplatnost — Pozměňovací rozhodnutí — Nepřípustnost

20

2015/C 034/22

Věc T-489/09, T-490/09 a T-56/10: Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – Leali a Acciaierie e Ferriere Leali Luigi v. Komise Hospodářská soutěž — Kartelové dohody — Trh výztuží do betonu ve formě tyčí nebo svitků — Rozhodnutí, kterým se na základě nařízení (ES) č. 1/2003 konstatuje porušení článku 65 UO po skončení platnosti Smlouvy o ESUO — Stanovení cen a lhůt pro zaplacení — Omezení nebo kontrola výroby nebo prodeje — Porušení podstatných formálních náležitostí — Právní základ — Překročení pravomoci a zneužití řízení — Pokuty — Délka trvání protiprávního jednání — Proporcionalita — Promlčení — Žaloba na neplatnost — Rozhodnutí o změně — Nepřípustnost

21

2015/C 034/23

Věc T-69/10: Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – IRO v. Komise Hospodářská soutěž — Kartelové dohody — Trh s výztužemi do betonu ve formě tyčí nebo svitků — Rozhodnutí, kterým se konstatuje, že byl porušen článek 65 UO, po uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO, na základě nařízení (ES) č. 1/2003 — Určování cen a platebních lhůt — Omezení nebo kontrola výroby nebo prodejů — Porušení podstatných procesních náležitostí — Právní základ — Vyšetřování věci — Definice trhu — Porušení článku 65 UO — Pokuty — Polehčující okolnosti — Přiměřenost

21

2015/C 034/24

Věc T-70/10: Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – Feralpi v. Komise Hospodářská soutěž — Kartelové dohody — Trh s výztužemi do betonu ve formě tyčí nebo svitků — Rozhodnutí, kterým se konstatuje, že byl porušen článek 65 UO, po uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO, na základě nařízení (ES) č. 1/2003 — Určování cen a platebních lhůt — Omezení nebo kontrola výroby nebo prodejů — Porušení podstatných procesních náležitostí — Nedostatek příslušnosti — Právní základ — Porušení práva na obhajobu — Zásada řádné správy, proporcionality a rovnosti zbraní — Kritéria přičitatelnosti — Definice trhu — Porušení článku 65 UO — Pokuty — Promlčení — Závažnost — Délka trvání

22

2015/C 034/25

Věc T-83/10: Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – Riva Fire v. Komise Hospodářská soutěž — Kartelové dohody — Trh s výztužemi do betonu ve formě tyčí nebo svitků — Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 65 UO po uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO na základě nařízení (ES) č. 1/2003 — Stanovení cen a platebních lhůt — Omezení nebo kontrola výroby či prodeje — Porušení podstatných formálních náležitostí — Pravomoc Komise — Právní základ — Konzultace Poradního výboru pro restriktivní praktiky a dominantní postavení — Právo na obhajobu — Vymezení zeměpisného trhu — Uplatnění zásady lex mitior — Porušení článku 65 UO — Pokuty — Závažnost a doba trvání protiprávního jednání — Polehčující okolnosti — Proporcionalita — Použití oznámení o spolupráci z roku 1996

23

2015/C 034/26

Věc T-85/10: Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – Alfa Acciai v. Komise Hospodářská soutěž — Kartelové dohody — Trh s výztužemi do betonu ve formě tyčí nebo svitků — Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 65 UO po uplynutí platnosti Smlouvy o ESUO na základě nařízení (ES) č. 1/2003 — Stanovení cen a lhůt splatnosti — Omezení či kontrola výroby nebo prodejů — Překročení pravomoci — Právo na obhajobu — Jediné a pokračující protiprávní jednání — Pokuty — Stanovení výchozí částky — Polehčující okolnosti — Trvání správního řízení

24

2015/C 034/27

Věc T-90/10: Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – Ferriere Nord v. Komise Hospodářská soutěž — Kartelové dohody — Trh s výztužemi do betonu ve formě tyčí nebo svitků — Rozhodnutí, kterým se konstatuje, že byl porušen článek 65 UO, po uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO, na základě nařízení (ES) č. 1/2003 — Určování cen a platebních lhůt — Omezení nebo kontrola výroby nebo prodejů — Porušení podstatných procesních náležitostí — Pravomoc Komise — Právo na obhajobu — Určení porušení — Pokuty — Opakované porušení — Polehčující okolnosti — Spolupráce — Soudní přezkum v plné jurisdikci

24

2015/C 034/28

Věc T-91/10: Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – Lucchini v. Komise Hospodářská soutěž — Kartelové dohody — Trh s výztužemi do betonu ve formě tyčí nebo svitků — Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 65 UO po uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO na základě nařízení (ES) č. 1/2003 — Stanovení cen a platebních lhůt — Omezení nebo kontrola výroby či prodeje — Porušení podstatných formálních náležitostí — Právní základ — Právo na obhajobu — Pokuty — Závažnost a doba trvání protiprávního jednání — Polehčující okolnosti — Zohlednění zrušujícího rozsudku v související věci

25

2015/C 034/29

Věc T-92/10: Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – Ferriera Valsabbia a Valsabbia Investimenti v. Komise Hospodářská soutěž — Kartelové dohody — Trh s výztužemi do betonu ve formě tyčí nebo svitků — Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 65 UO po uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO na základě nařízení (ES) č. 1/2003 — Stanovení cen a platebních lhůt — Omezení nebo kontrola výroby či prodeje — Překročení pravomoci — Právo na obhajobu — Jediné a trvající protiprávní jednání — Pokuty — Stanovení výchozí částky pokuty — Polehčující okolnosti — Doba trvání správního řízení

26

2015/C 034/30

Věc T-90/11: Rozsudek Tribunálu ze dne 10. prosince 2014 – ONP a další v. Komise Hospodářská soutěž — Kartelové dohody — Francouzský trh analýz v oboru lékařské biologie — Rozhodnutí konstatující porušení článku 101 SFEU — Sdružení podniků — Profesní komora — Předmět kontroly a šetření — Podmínky provádění článku 101 SFEU — Protiprávní jednání z hlediska účelu — Minimální cena a překážky rozvoje skupin laboratoří — Jediné a trvající protiprávní jednání — Důkaz — Nesprávná skutková posouzení a nesprávná právní posouzení — Výše pokuty — Bod 37 pokynů pro výpočet pokut z roku 2006 — Plná jurisdikce

26

2015/C 034/31

Věc T-438/11: Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – BelTechExport v. Rada Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Restriktivní opatření přijatá proti Bělorusku — Zmrazení finančních prostředků — Povinnost uvést odůvodnění — Právo na obhajobu — Právo být vyslechnut — Nesprávné posouzení

27

2015/C 034/32

Věc T-439/11: Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – Sport-pari v. Rada Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Restriktivní opatření přijatá proti Bělorusku — Zmrazení finančních prostředků — Povinnost uvést odůvodnění — Právo na obhajobu — Právo být vyslechnut — Nesprávné posouzení

28

2015/C 034/33

Věc T-440/11: Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – BT Telecommunications v. Rada Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Restriktivní opatření přijatá proti Bělorusku — Zmrazení finančních prostředků — Povinnost uvést odůvodnění — Právo na obhajobu — Právo být vyslechnut — Nesprávné posouzení

29

2015/C 034/34

Věc T-441/11: Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – Peftiev v. Rada Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Restriktivní opatření přijatá proti Bělorusku — Zmrazení finančních prostředků — Povinnost (uvést) odůvodnění — Právo na obhajobu — Právo být vyslechnut — Nesprávné posouzení

31

2015/C 034/35

Věc T-605/11: Rozsudek Tribunálu ze dne 10. prosince 2014 – Novartis v. OHIM – Dr Organic (BIOCERT) Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška slovní ochranné známky Společenství BIOCERT — Starší národní slovní ochranná známka BIOCEF — Relativní důvod pro zamítnutí — Nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009

32

2015/C 034/36

Věc T-278/12: Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – Inter-Union Technohandel v. OHIM – Gumersport Mediterranea de Distribuciones (PROFLEX) Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška obrazové ochranné známky Společenství PROFLEX — Starší národní slovní ochranná známka PROFEX — Skutečné užívání starší ochranné známky — Článek 42 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 207/2009

32

2015/C 034/37

Věc T-476/12: Rozsudek Tribunálu ze dne 11. prosince 2014 – Saint-Gobain Glass Deutschland v. Komise Přístup k dokumentům — Nařízení (ES) č. 1049/2001 — Nařízení (ES) č. 1367/2006 — Dokumenty týkající se zařízení žalobkyně nacházejících se v Německu, na která se vztahuje systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů — Částečné odepření přístupu — Informace o životním prostředí — Článek 6 odstavec 1 druhá věta nařízení č. 1367/2006 — Výjimka týkající se ochrany rozhodovacího procesu — Dokumenty pocházející z členského státu — Námitka členského státu — Článek 4 odstavce 3 a 5 nařízení č. 1049/2001

33

2015/C 034/38

Věc T-12/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 11. prosince 2014 – Sherwin-Williams Sweden v. OHIM – Akzo Nobel Coatings International (ARTI) Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška ochranné známky Společenství ARTI — Starší slovní ochranná známka Beneluxu ARTITUDE a mezinárodní zápis starší ochranné známky Beneluxu ARTITUDE — Zamítnutí zápisu — Nebezpečí záměny — Podobnost označení — Totožné či velmi podobné výrobky — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009

34

2015/C 034/39

Věc T-140/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – Netherlands Maritime Technology Association v. Komise Státní podpory — Španělská úprava předčasného odpisu nákladů některých aktiv pořízených prostřednictvím finančního leasingu — Rozhodnutí, kterým se konstatuje neexistence státní podpory — Nezahájení formálního vyšetřovacího řízení — Vážné obtíže — Okolnosti a trvání předběžného přezkumu — Nedostatečnost a neúplnost přezkumu

34

2015/C 034/40

Věc T-176/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – DTL Corporación v. OHIM – Vallejo Rosell (Generia) Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška slovní ochranné známky Společenství Generia — Starší obrazová ochranná známka Společenství Generalia generación renovable — Relativní důvod k zamítnutí — Nebezpečí záměny — Článek 8 odst.1 písm. b), nařízení (ES) č. 207/2009 — Článek 63 odstavec 2 a článek 75 nařízení č. 207/2009

35

2015/C 034/41

Věc T-189/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 11. prosince 2014 – PP Nature-Balance Lizenz v. Komise Humánní léčivé přípravky — Účinná látka tolperison — Článek 116 směrnice 2001/83/ES — Rozhodnutí Komise, kterým se členským státům ukládá povinnost upravit vnitrostátní rozhodnutí o registraci humánních léčivých přípravků obsahujících dotčenou účinnou látku — Důkazní břemeno — Přiměřenost

36

2015/C 034/42

Věc T-307/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – Capella v. OHIM – Oribay Mirror Buttons (ORIBAY) Ochranná známka Společenství — Řízení o zrušení — Obrazová ochranná známka Společenství ORIBAY ORIginal Buttons for Automotive Yndustry — Přípustnost návrhu na zrušení

36

2015/C 034/43

Věc T-498/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 11. prosince 2014 – Nanu-Nana Joachim Hoepp v. OHIM – Vincci Hoteles (NAMMU) Ochranná známka Společenství — Řízení o prohlášení neplatnosti — Slovní ochranná známka Společenství NAMMU — Relativní důvod zamítnutí — Důkaz o skutečném užívání starší ochranné známky — Článek 57 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 207/2009 a pravidlo 22 odst. 2 až 4 nařízení (ES) č. 2868/95

37

2015/C 034/44

Věc T-519/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – Leder & Schuh International v. OHIM – Epple (VALDASAAR) Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška slovní ochranné známky Společenství VALDASAAR — Starší slovní ochranná známka Společenství Val d’Azur — Relativní důvod zamítnutí — Nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009

38

2015/C 034/45

Věc T-618/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 11. prosince 2014 – Oracle America v. OHIM – Aava Mobile (AAVA CORE) Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška slovní ochranné známky Společenství Aava CORE — Starší slovní ochranná známka Společenství JAVA a obecně známá ochranná známka ve smyslu článku 6a Pařížské úmluvy JAVA — Relativní důvod zamítnutí — Neexistence nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm . b) nařízení (ES) č. 207/2009 — Neexistence nebezpečí asociace — Spojitost mezi označeními — Neexistence podobnosti označení — Článek 8 odst. 5 nařízení č. 207/2009

38

2015/C 034/46

Věc T-752/14: Žaloba podaná dne 12. listopadu 2014 – Combaro v. Komise

39

2015/C 034/47

Věc T-754/14: Žaloba podaná dne 10. listopadu 2014 – Efler a další v. Komise

39

2015/C 034/48

Věc T-765/14: Žaloba podaná dne 14. listopadu 2014 – Legakis a další v. Rada

40

2015/C 034/49

Věc T-785/14: Žaloba podaná dne 29. listopadu 2014 – El Corte Inglés v. OHIM – STD Tekstil (MOTORTOWN)

41

2015/C 034/50

Věc T-790/14: Žaloba podaná dne 4. prosince 2014 – Hassan v. Rada

42

2015/C 034/51

Věc T-791/14: Žaloba podaná dne 4. prosince 2014 – Bensarsa v. Komise a EIOÚ

43

2015/C 034/52

Věc T-803/14: Žaloba podaná dne 9. prosince 2014 – Gervais Danone v. OHIM – San Miguel (B'lue)

44

2015/C 034/53

Věc T-805/14: Žaloba podaná dne 9. prosince 2014 – Stagecoach Group v. OHIM – (MEGABUS.COM)

44

2015/C 034/54

Věc T-808/14: Žaloba podaná dne 12. prosince 2014 – Španělsko v. Komise

45

 

Soud pro veřejnou službu

2015/C 034/55

Věc F-80/13: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 11. prosince 2014 – CZ v. ESMA Veřejná služba — Přijetí do zaměstnání — Dočasní zaměstnanci — Prodloužení zkušební doby — Propuštění na konci zkušební doby

47

2015/C 034/56

Věc F-103/13: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 11. prosince 2014 – DE v. EMA Veřejná služba — Dočasný zaměstnanec EMA — Hodnotící zpráva — Návrh na zrušení — Povinnost (uvést) odůvodnění — Zjevně nesprávné posouzení — Porušení procesních pravidel — Neexistence

47

2015/C 034/57

Věc F-31/14: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 11. prosince 2014 – Colart a další v. Parlament Veřejná služba — Zastoupení zaměstnanců — Výbor zaměstnanců — Volby do výboru zaměstnanců — Úprava zastoupení zaměstnanců v Evropském parlamentu — Pravomoc volební komise — Řízení o stížnosti podané volební komisi — Zveřejnění výsledků voleb — Stížnost podaná volební komisi — Článek 90 odst. 2 služebního řádu — Nepodání dřívější stížnosti k OOJ — Předložení věci přímo Soudu — Nepřípustnost

48

2015/C 034/58

Věc F-63/11 RENV: Usnesení Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 12. prosince 2014 – Luigi Macchia v. Komise Veřejná služba — Dočasní zaměstnanci — Postoupení Soudu po zrušení — Neobnovení smlouvy na dobu určitou — Posuzovací pravomoc správního orgánu — Zjevně nesprávné posouzení — Žaloba zjevně nepřípustná a zjevně neopodstatněná

49

2015/C 034/59

Věc F-21/14: Usnesení Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 11. prosince 2014 – Iliopoulou v. Europol Veřejná služba — Zaměstnanci Europolu — Úmluva o Europolu — Služební řád pro zaměstnance Europolu — Rozhodnutí 2009/371/SVV — Použití pracovního řádu ostatních zaměstnanců na zaměstnance Europolu — Neobnovení smlouvy dočasného zaměstnance na dobu určitou — Neuzavření smlouvy s dočasným zaměstnancem na dobu neurčitou

49

2015/C 034/60

Věc F-127/14: Usnesení Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 10. prosince 2014 – Turkington v. Komise Veřejná služba — Úředníci — Důchody — Převod nároků na důchod nabytých ve vnitrostátním důchodovém systému — Návrh na bonifikaci počtu let služby započitatelných pro důchod, který nebyl napaden ve stanovené lhůtě — Neexistence podstatných nových skutečností — Zjevná nepřípustnost

50

2015/C 034/61

Věc F-126/14: Žaloba podaná dne 30. října 2014 – ZZ v. Komise a ESVČ

50

2015/C 034/62

Věc F-128/14: Žaloba podaná dne 3. listopadu 2014 – ZZ v. Komise

51

2015/C 034/63

Věc F-130/14: Žaloba podaná dne 4. listopadu 2014 – ZZ v. Evropský parlament

52

2015/C 034/64

Věc F-132/13: Žaloba podaná dne 17. listopadu 2014 – ZZ v. Evropský parlament

52

2015/C 034/65

Věc F-134/14: Žaloba podaná dne 18. listopadu 2014 – ZZ v. Komise

53

2015/C 034/66

Věc F-136/14: Žaloba podaná dne 1. prosince 2014 – ZZ v. Komise

54

2015/C 034/67

Věc F-137/14: Žaloba podaná dne 8. prosince 2014 – ZZ v. ESVČ

54

2015/C 034/68

Věc F-138/14: Žaloba podaná dne 9. prosince 2014 – ZZ v. Komise

55


CS

 


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/1


Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2015/C 034/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 26, 26.1.2015

Dřívější publikace

Úř. věst. C 16, 19.1.2015

Úř. věst. C 7, 12.1.2015

Úř. věst. C 462, 22.12.2014

Úř. věst. C 448, 15.12.2014

Úř. věst. C 439, 8.12.2014

Úř. věst. C 431, 1.12.2014

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu


V Oznámení

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

Soudní dvůr

2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/2


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Tributário de Lisboa (Portugalsko) dne 8. října 2014 – SECIL – Companhia Geral de Cal e Cimento SA v. Fazenda Pública

(Věc C-464/14)

(2015/C 034/02)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Tribunal Tributário de Lisboa

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: SECIL – Companhia Geral de Cal e Cimento SA

Žalovaná: Fazenda Pública

Předběžné otázky

1)

Představuje článek 31 dohody s Tuniskem (1) jasné, přesné a bezpodmínečné ustanovení, které je jako takové bezprostředně použitelné a z něhož má být vyvozeno, že v projednávané věci má být uplatněno právo usazování?

2)

Pro případ kladné odpovědi, má právo usazování, které je ve výše uvedeném článku zakotveno, dopady, jichž se dovolává žalobkyně, a sice že z něj plyne povinnost uplatnit na dividendy, které žalobkyni vyplatila její dceřiná společnost v Tunisku, mechanismus plného odpočtu stanovený v čl. 46 odst. 1 [zákona o dani z příjmu právnických osob (dále jen „]CIRC[“)], jinak by bylo toto právo porušeno?

3)

Představuje článek 34 dohody s Tuniskem jasné, přesné a bezpodmínečné ustanovení, které je jako takové bezprostředně použitelné a z něhož má být vyvozeno, že v projednávané věci má být uplatněn volný pohyb kapitálu, což by znamenalo, že se volný pohyb kapitálu vztahuje na investici, kterou uskutečnila žalobkyně?

4)

Pro případ kladné odpovědi, má volný pohyb kapitálu, který je ve výše uvedeném ustanovení zakotven, dopady, jichž se dovolává žalobkyně, a sice že z něj plyne povinnost uplatnit na dividendy, které žalobkyni vyplatila její dceřiná společnost v Tunisku, mechanismus plného odpočtu, který je stanoven v čl. 46 odst. 1 CIRC, jinak by byla tato svoboda porušena?

5)

Závisí kladná odpověď na výše uvedené otázky na ustanovení článku 89 dohody s Tuniskem?

6)

Je vzhledem k tomu, že v případě Tuniska neexistuje žádný rámec pro spolupráci podle směrnice Rady 77/799/EHS (2) ze dne 19. prosince 1977 o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní, důvodné zacházet s dividendami vyplácenými společností Société des Ciments de Gabés restriktivním způsobem?

7)

Představuje článek 31 dohody s Libanonem spojení s čl. 33 odst. 2 téže dohody jasné, přesné a bezpodmínečné ustanovení, které je jako takové bezprostředně použitelné a z něhož má být vyvozeno, že v projednávané věci má být uplatněn volný pohyb kapitálu?

8)

Pro případ kladné odpovědi, má volný pohyb kapitálu, který je ve výše uvedeném článku zakotven, dopady, jichž se dovolává žalobkyně, a sice že z něj plyne povinnost uplatnit na dividendy, které žalobkyni vyplatila její dceřiná společnost v Libanonu, mechanismus plného odpočtu, který je stanoven v čl. 46 odst. 1 CIRC?

9)

Závisí kladná odpověď na výše uvedené otázky na ustanovení článku 85 dohody s Libanonem (3)?

10)

Je vzhledem k tomu, že v případě Libanonu neexistuje žádný rámec pro spolupráci podle směrnice Rady 77/799/EHS ze dne 19. prosince 1977 o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní, důvodné zacházet s dividendami vyplacenými společností Ciments de Sibline, S.A.L., restriktivním způsobem?

11)

Je v projednávané věci použitelné ustanovení článku 56 ES (nyní článek 63 SFEU), a pokud ano, vyplývá z volného pohybu kapitálu, který je v tomto ustanovení zakotven, povinnost uplatnit na dividendy, které žalobkyni ve zdaňovacím období roku 2009 vyplatily společnosti Société des Ciments de Gabés, S.A., a Ciments de Sibline, S.A.L., mechanismus plného odpočtu, který je stanoven v čl. 46 odst. 1 CIRC, nebo případně mechanismus částečného odpočtu, který je stanoven v odstavci 8 téhož článku?

12)

I pro případ, že by se mělo za to, že volný pohyb kapitálu je v projednávané věci použitelný, může být skutečnost, že na dotčené dividendy nebyly uplatněny mechanismy zamezení ekonomickému dvojímu zdanění nebo zmírnění tohoto zdanění, které jsou stanoveny v portugalských právních předpisech platných v rozhodné době, odůvodněna okolností, že v případě Tuniska ani v případě Libanonu neexistuje žádný rámec pro spolupráci podle směrnice Rady 77/799/EHS ze dne 19. prosince 1977 o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní?

13)

Brání ustanovení obsažené v doložce „standstill“ uvedené v čl. 57 odst. 1 ES (nyní čl. 64 odst. 1 SFEU) využití volného pohybu kapitálu včetně dopadů, na něž poukazuje žalobkyně?

14)

Nemá být uplatnění doložky „standstill“, která je uvedena v čl. 57 odst. 1 ES (nyní čl. 64 odst. 1 SFEU), vyloučeno, jelikož byl v mezidobí zaveden režim daňového zvýhodnění investic smluvní povahy, stanovený v čl. 41 odst. 5 písm. b) [režimu daňových výhod (dále jen „]EBF[“)], a režim stanovený v článku 42 EBF pro dividendy pocházející ze zemí PALOP [(z afrických zemí, jejichž úředním jazykem je portugalština)] a z Východního Timoru?


(1)  Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé (Úř. věst. 2005, L 278, s. 9).

(2)  Úř. věst. L 336, s. 15; Zvl. vyd. 09/01 s. 63.

(3)  Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Libanonskou republikou na straně druhé (Úř. věst. 2006, L 143, s. 2).


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/3


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Düsseldorf (Německo) dne 28. října 2014 – Sabine Hünnebeck v. Finanzamt Krefeld

(Věc C-479/14)

(2015/C 034/03)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Düsseldorf

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Sabine Hünnebeck

Žalovaný: Finanzamt Krefeld

Předběžná otázka

Musí být čl. 63 odst. 1 SFEU ve spojení s článkem 65 SFEU vykládán v tom smyslu, že brání – právní úpravě členského státu, která pro účely výpočtu darovací daně stanoví, že nezdanitelná částka ze základu daně v případě darování nemovitosti, která se nachází na území tohoto státu, je nižší, pokud dárce a obdarovaný měli v době uskutečnění darování bydliště v jiném členském státu, než nezdanitelná částka, která by se uplatnila, kdyby alespoň jeden z nich měl v téže době bydliště v prvně uvedeném členském státu, – také tehdy, jestliže jiná právní úprava tohoto členského státu stanoví, že na žádost obdarovaného se uplatní vyšší nezdanitelná částka, zohlední se přitom veškeré nabytí majetku od tohoto dárce v období deseti let před a deseti let po uskutečnění darování?


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/4


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Düsseldorf (Německo) dne 30. října 2014 – Jørn Hansson v. Jungpflanzen Grünewald GmbH

(Věc C-481/14)

(2015/C 034/04)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Düsseldorf

Účastníci původního řízení

Žalobce: Jørn Hansson

Žalovaná: Jungpflanzen Grünewald GmbH

Předběžné otázky

1)

Je nutno při stanovení „přiměřené náhrady“, kterou je porušitel povinen zaplatit držiteli odrůdového práva Společenství na základě čl. 94 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 2100/94 (1), protože provádí úkony uvedené v čl. 13 odst. 2 nařízení č. 2100/94, aniž by k tomu měl oprávnění, vychází-li se z obvyklé odměny, která je ve stejné oblasti požadována na základě licence běžné na trhu, za úkony popsané v čl. 13 odst. 2 nařízení č. 2100/94, dodatečně vždy paušálně navýšit částku náhrady o určitou „přirážku pro porušitele“? Vyplývá to z čl. 13 odst. 1 druhé věty prováděcí směrnice (2)?

2)

Je nutno při stanovení „přiměřené náhrady“, kterou je porušitel povinen zaplatit držiteli odrůdového práva Společenství na základě čl. 94 odst. 1 písm. a) nařízení č. 2100/94, protože provádí úkony uvedené v čl. 13 odst. 2 nařízení č. 2100/94, aniž by k tomu měl oprávnění, vychází-li se z obvyklé odměny, která je ve stejné oblasti požadována na základě licence běžné na trhu, za úkony popsané v čl. 13 odst. 2 nařízení č. 2100/94, zohlednit v konkrétním případě následující úvahy resp. okolnosti navyšující částku náhrady:

a)

okolnost, že se v případě poškozené odrůdy, která je předmětem žaloby a v příslušném období představovala odrůdu, která měla vzhledem ke zvláštním vlastnostem jedinečné postavení na trhu, pokud se licenční poplatek obvyklý na trhu stanoví na základě licenčních smluv, jež byly uzavřeny a vyúčtování spojeného s odrůdou, která je předmětem žaloby;

Pokud zohlednění této okolnosti připadá v konkrétním případě v úvahu:

Je navýšení částky náhrady přípustné pouze tehdy, pokud jsou znaky, které odůvodňují jedinečnost odrůdy, která je předmětem žaloby, vyjádřeny v popisu odrůdového práva?

b)

okolnost, že odrůda, která je předmětem žaloby, již byla v okamžiku uvedení porušujícího druhu na trh s velkým úspěchem prodávána, čímž porušitel ušetřil vlastní náklady na uvedení porušující odrůdy na trh, pokud se na trhu obvyklý licenční poplatek stanoví na základě licenčních smluv, jež byly uzavřeny a vyúčtování spojeného s odrůdou, která je předmětem žaloby;

c)

okolnost, že rozsah porušení v souvislosti s právem k odrůdě, která je předmětem žaloby, byl z časového hlediska a s ohledem na počet prodaných kusů nadprůměrný;

d)

úvahu, že porušitel se – na rozdíl od držitele licence – nemusí obávat, že zaplatí licenční poplatek (a nebude moci požadovat jeho vrácení), ačkoliv odrůda, která je předmětem žaloby a v souvislosti s níž je vedeno řízení o neplatnosti odrůdových práv, bude později prohlášena za neplatnou;

e)

okolnost, že porušitel – na rozdíl od toho, jak tomu bylo obvyklé v případě držitelů licence – nebyl povinen provádět čtvrtletní vyúčtování;

f)

úvahu, že držitel odrůdového práva nese riziko inflace, což se projevuje tím, že vymáhání práva trvá velmi dlouhou dobu,

g)

úvahu, že držitel odrůdového práva nemůže z důvodu nutnosti vymáhání práva – na rozdíl od případu dosahování příjmů z udělování licencí k odrůdě, která je předmětem žaloby – plánovat příjmy dosažené z odrůdy, která je předmětem žaloby;

h)

úvahu, že držitel odrůdového práva nese při porušení práva k odrůdě, která je předmětem žaloby, jak obecné procesní riziko spojené se soudním řízením, tak i riziko, že nakonec nebude moci své právo u porušitele úspěšně prosadit;

i)

úvahu, že držitel odrůdového práva nemůže v případě porušení odrůdového práva z důvodu svévolného jednání porušitele volně rozhodnout, zda vůbec chce porušiteli dovolit využívání odrůdy, která je předmětem žaloby?

3)

Je nutno při stanovení „přiměřené náhrady“, kterou je porušitel povinen zaplatit držiteli odrůdového práva Společenství na základě čl. 94 odst. 1 písm. a) nařízení č. 2100/94, protože provádí úkony uvedené v čl. 13 odst. 2 nařízení č. 2100/94, aniž by k tomu měl oprávnění, zohlednit také úročení náhrady dlužné za daný rok, a to podle obvyklé úrokové sazby, je-li nutné vycházet z toho, že rozumně si počínající smluvní strany by si takové úročení upravily?

4)

Je nutno při výpočtu „další škody vzniklé z protiprávního jednání“, kterou je porušitel povinen zaplatit držiteli odrůdového práva Společenství na základě čl. 94 odst. 2 první věty nařízení č. 2100/94, protože provádí úkony uvedené v čl. 13 odst. 2 nařízení č. 2100/94, aniž by k tomu měl oprávnění, použít jako základ pro výpočet obvyklou odměnu, která je ve stejné oblasti požadována za úkony popsané v čl. 13 odst. 2 nařízení č. 2100/94 na základě licence obvyklé na trhu?

5)

V případě kladné odpovědi na čtvrtou otázku:

a)

Lze při výpočtu „dalších škod“ na základě licence obvyklé na trhu podle čl. 94 odst. 2 první věty nařízení č. 2100/94 zohlednit v konkrétním případě úvahy resp. okolnosti uvedené výše v bodě 2 písm. a) až i) nebo okolnost, že držitel odrůdového práva je z důvodu nutnosti vymáhání práva nucen vynaložit osobně v obvyklém rozsahu čas na zjištění porušení a na řešení této záležitosti a provést v rozsahu obvyklém v případě porušení odrůdového práva šetření týkající se tohoto porušení, a to způsobem, který odůvodňuje přirážku k licenčnímu poplatku obvyklému na trhu?

b)

Je nutné při výpočtu „dalších škod“ na základě licence obvyklé na trhu podle čl. 94 odst. 2 první věty nařízení č. 2100/94 vždy navýšit paušálně částku náhrady o určitou „přirážku pro porušitele“? Vyplývá to z ustanovení čl. 13 odst. 1 druhé věty směrnice 2004/48/ES?

c)

Je nutné při stanovení rozsahu „dalších škod“ na základě licence obvyklé na trhu podle čl. 94 odst. 2 první věty nařízení č. 2100/94 zohlednit také úročení náhrady dlužné za daný rok, a to podle obvyklé úrokové sazby, je-li nutné vycházet z toho, že rozumně si počínající smluvní strany by si takové úročení upravily?

6)

Je nutné vykládat ustanovení čl. 94 odst. 2 první věty nařízení č. 2100/94 v tom smyslu, že zisk porušitele je „další škodou“ ve smyslu tohoto ustanovení, kterou lze dodatečně požadovat k přiměřené náhradě na základě čl. 94 odst. 1 nařízení č. 2100/94, nebo porušitel dluží zisk v případě zaviněného protiprávního jednání podle čl. 94 odst. 2 první věty nařízení č. 2100/94 pouze jako alternativu k přiměřené náhradě podle čl. 94 odst. 1?

7)

Brání nárok na náhradu škody vyplývající z čl. 94 odst. 2 nařízení č. 2100/94 takovým vnitrostátním právním předpisům, podle nichž nemůže držitel odrůdového práva, jemuž byla v řízení o předběžném opatření z důvodu porušení odrůdového práva pravomocně uložena úhrada nákladů tohoto řízení, požadovat s odvoláním na hmotné právo náhradu těchto nákladů, i když tento držitel v následném hlavním řízení, jehož předmětem je totéž porušení odrůdového práva, uspěl?

8)

Brání nárok na náhradu škody vyplývající z čl. 94 odst. 2 nařízení č. 2100/94 vnitrostátním právním předpisům, podle nichž poškozený nemůže požadovat náhradu za vlastní čas vynaložený na mimosoudní a soudní řešení nároku na náhradu škody nad rámec úzkých mezí řízení o určení výše nákladů řízení, pokud časová náročnost nepřesahuje obvyklý rámec?


(1)  Nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství (Úř. věst. L 227, s. 1; Zvl. vyd. 03/16, s. 390).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 157, s. 45; Zvl. vyd. 17/02, s. 32).


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/6


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshofs (Německo) dne 6. listopadu 2014 – Freistaat Bayern v. Verlag Esterbauer GmbH

(Věc C-490/14)

(2015/C 034/05)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Freistaat Bayern

Žalovaná: Verlag Esterbauer GmbH

Předběžná otázka

Je pro otázku, zda se jedná o soubor nezávislých prvků ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice 96/9/ES (1), jelikož prvky lze od sebe oddělit, aniž je tím dotčena hodnota jejich informačního obsahu, rozhodující jakákoliv informační hodnota, nebo jen taková hodnota, kterou je třeba určit na základě účelu příslušného souboru a zohlednění typického chování uživatele, které z něj vyplývá?


(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (Úř. věst. L 77, s. 20).


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/7


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank van eerste aanleg te Brussel (Belgie) dne 5. listopadu 2014 – Essent Belgium NV v. Vlaams Gewest en Inter-Energa a další

(Věc C-492/14)

(2015/C 034/06)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank van eerste aanleg te Brussel

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Essent Belgium NV

Žalované: Vlaams Gewest, Inter-Energa, IVEG, Infrax West, Provinciale Brabantse Energiemaatschappij CVBA (PBE), Vlaamse Regulator van de Electriciteits- en Gasmarkt (VREG)V

Další účastnice řízení: Intercommunale Maatschappij voor Energievoorziening Antwerpen (IMEA), Intercommunale Maatschappij voor Energievoorziening in West- en Oost-Vlaanderen (IMEWO), Intercommunale Vereniging voor Energielevering in Midden-Vlaanderen (Intergem), Intercommunale Vereniging voor de Energiedistributie in de Kempen en het Antwerpse (IVEKA), Iverlek, Gaselwest CVBA, Sibelgas CVBA

Předběžné otázky

1)

Je nutno ustanovení článků 28 a 30 Smlouvy o založení Evropského společenství vykládat v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu – v projednávané věci vlámského nařízení ze dne 17. července 2000 o organizaci trhu s elektřinou ve spojení s nařízením vlámské vlády ze dne 4. dubna 2003„o změně nařízení vlámské vlády ze dne 28. září 2001 o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie“ –, která omezuje bezplatnou distribuci na dodávky elektřiny, jež byla vyrobena ve výrobních zařízeních připojených k distribučním soustavám ve Vlámském regionu, a která z bezplatné distribuce vylučuje elektřinu z výrobních zařízení, jež nejsou k distribučním soustavám ve Vlámském regionu připojena?

2)

Je nutno ustanovení článků 28 a 30 Smlouvy o založení Evropského společenství vykládat v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu – v projednávané věci vlámského nařízení ze dne 17. července 2000 o organizaci trhu s elektřinou ve spojení s nařízením ze dne 5. března 2004 o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, tak jak je uplatňuje VREG –, která omezuje bezplatnou distribuci na elektřinu z výrobních zařízení, jež jsou přímo integrována do distribuční soustavy v Belgii, a která vylučuje z bezplatné distribuce elektřinu z výrobních zařízení, jež nejsou přímo integrována do distribuční soustavy v Belgii?

3)

Je vnitrostátní právní úprava ve smyslu první a druhé otázky slučitelná se zásadou rovného zacházení a zákazem diskriminace, jež jsou zakotveny mimo jiné v článku 12 Smlouvy o založení Evropského společenství a v čl. 3 odst. 1 a 4 někdejší směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES (1) ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 96/92/ES?


(1)  Úř. věst. L 176, s. 37.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/8


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal de première instance de Bruxelles (Belgie) dne 6. listopadu 2014 – Evropská unie, zastoupená Evropskou komisí v. Axa Belgium SA

(Věc C-494/14)

(2015/C 034/07)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal de première instance de Bruxelles

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Evropská unie, zastoupená Evropskou komisí

Žalovaná: Axa Belgium SA

Předběžné otázky

1)

Má být výraz „třetí strana“ použitý v čl. 85a odst. 1 služebního řádu evropských úředníků vykládán v unijním právu autonomně, nebo odkazuje na význam, který má ve vnitrostátním právu?

2)

Pokud má mít autonomní význam, má být vykládán tak, že se vztahuje na všechny osoby, které způsobily úmrtí, nehodu nebo nemoc, nebo pouze na osobu, jejíž odpovědnost vznikla na základě jejího zavinění?

3)

Pokud výraz „třetí strana“ odkazuje na vnitrostátní právo, ukládá unijní právo vnitrostátnímu soudu povinnost vyhovět subrogační žalobě podané Evropskou unií v případě, kdy byl jeden z jejích zaměstnanců obětí dopravní nehody s účastí vozidla, jehož odpovědnost nebyla prokázána, a to vzhledem k tomu, že článek 29a zákona ze dne 21. listopadu 1989 o povinném pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel stanoví automatické odškodnění zranitelných účastníků ze strany pojistitelů, kteří kryjí odpovědnost vlastníků, řidičů nebo držitelů motorových vozidel zapojených do nehody, aniž by odpovědnost těchto osob musela být prokázána?

4)

Implikují obsah nebo systematika ustanovení služebního řádu evropských úředníků, že výdaje vynaložené Evropskou unií podle článků 73 a 78 tohoto řádu musí definitivně zůstat k její tíži?


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/8


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale ordinario di Torino (Itálie) dne 7. listopadu 2014 – trestní řízení proti Stefanovi Burziovi

(Věc C-497/14)

(2015/C 034/08)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale ordinario di Torino

Účastník původního trestního řízení

Stefano Burzio

Předběžná otázka

Je ustanovení článku 10a legislativního nařízení č. 74 ze dne 10. března 2000 v rozsahu, v němž umožňuje zkoumat trestní odpovědnost osoby, které již byla za stejný skutek (nezaplacení srážkové daně) s konečnou platností uložena správní sankce podle čl. 13 odst. 1 legislativního nařízení č. 471 ze dne 18. prosince 1997 (uplatněním daňové přirážky), v souladu s právem Společenství ve smyslu článku 4 [Protokolu č. 7 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod] a článku 50 [Listiny základních práv Evropské unie]?


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/9


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Korkein hallinto-oikeus (Finsko) dne 12. listopadu 2014 – Yara Suomi Oy, Borealis Polymers Oy, Neste Oil Oyj, SSAB Europe Oy

(Věc C-506/14)

(2015/C 034/09)

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Korkein hallinto-oikeus

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Yara Suomi Oy, Borealis Polymers Oy, Neste Oil Oyj, SSAB Europe Oy

Další účastník řízení: Työ- ja elinkeinoministeriö

Předběžné otázky

1)

Je rozhodnutí Komise 2013/448/EU (1) v rozsahu, v jakém vychází z ustanovení čl. 10a odst. 5 směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (2), neplatné a v rozporu s čl. 23 odst. 3 této směrnice, protože nebylo přijato regulativním postupem s kontrolou, který stanoví článek 5a rozhodnutí Rady 1999/468/ES (3) a článek 12 nařízení č. 182/2011/EU (4)? V případě kladné odpovědi na tuto otázku není třeba odpovídat na žádnou další otázku.

2)

Porušuje rozhodnutí Komise 2013/448/EU ustanovení čl. 10a odst. 5 písm. a) směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, pokud Komise při stanovení odvětvového stropu nevzala v úvahu

i)

určitou část ověřených emisí za období 2005–2007 z činností a zařízení, jež sice v období 2008–2012 spadaly do působnosti směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ale v období 2005–2006 se na ně nevztahovala ověřovací povinnost, a nebyly tudíž registrovány v systému nezávislé evidence transakcí Společenství (CITL),

ii)

nové činnosti, které byly s platností pro období 2008–2012 a 2013–2020 zahrnuty do působnosti směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, pokud v letech 2005–2007 nespadaly do působnosti této směrnice a byly prováděny v zařízeních, která v období 2005–2007 již do působnosti směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů spadala,

iii)

emise produkované v zařízeních, jejichž provoz byl ukončen do 30. června 2011, třebaže v letech 2005–2007 a částečně též v letech 2008–2012 tato zařízení fakticky produkovala emise, které jsou ověřené.

Vyplývá z případného kladného zodpovězení některých bodů otázek 2 i) až iii), které by znamenalo neplatnost rozhodnutí Komise 2013/448/EU ohledně použití opravného koeficientu jednotného pro všechna odvětví, že toto rozhodnutí nemá být uplatňováno?

3)

Je rozhodnutí Komise 2013/448/EU neplatné a porušuje ustanovení čl. 10a odst. 5 směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v důsledku toho, že při výpočtu, jímž byla podle čl. 10a odst. 5 písm. a) a b) směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů stanovena výše odvětvového stropu, nezohlednilo emise, které vznikají i) při výrobě elektřiny z odpadních plynů v zařízeních uvedených v příloze I této směrnice, která nespadají do kategorie „výrobců elektřiny“, a ii) při výrobě tepla v zařízeních uvedených v příloze I této směrnice, která nespadají do kategorie „výrobců elektřiny“ a kterým podle čl. 10a odst. 1 až 4 této směrnice a podle rozhodnutí 2011/278/EU (5) mohou být bezplatně přidělovány povolenky?

4)

Je rozhodnutí Komise 2013/448/EU – samo o sobě nebo ve spojení s čl. 10a odst. 5 a směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů – neplatné a porušuje ustanovení čl. 3 písm. e) a u) směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v důsledku toho, že při výpočtu maximálního počtu povolenek pro odvětví podle čl. 10a odst. 5 písm. a) a b) této směrnice nezohlednilo emise uvedené v předchozí otázce 3?

5)

Porušuje rozhodnutí Komise 2013/448/EU ustanovení čl. 10a odst. 12 směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, pokud se opravný koeficient jednotný pro všechna odvětví použije i na odvětví definované v rozhodnutí 2010/2/EU (6), kde hrozí závažné riziko úniku uhlíku?

6)

Porušuje rozhodnutí 2011/278/EU ustanovení čl. 10a odst. 1 směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů potud, že opatření Komise mají brát při stanovení referenčních úrovní v úvahu pobídky motivující k používání energeticky účinných technik a nejúčinnějších technik, k vysoce účinné kombinované výrobě tepla a elektřiny a k účinným způsobům využívání energie z odpadních plynů?

7)

Porušuje rozhodnutí 2011/278/EU ustanovení čl. 10a odst. 1 směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů potud, že zásady pro určování referenčních úrovní měly vycházet z průměrného výkonu 10 % nejúčinnějších zařízení daného odvětví?


(1)  Rozhodnutí Komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 o vnitrostátních prováděcích opatřeních pro přechodné bezplatné přidělování povolenek na emise skleníkových plynů v souladu s čl. 11 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 240, s. 27).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, s. 32; Zvl. vyd. 15/07, s. 631).

(3)  Rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (Úř. věst. L 184, s. 23; Zvl. vyd. 01/03, s. 124).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, s. 13).

(5)  Rozhodnutí Komise 2011/278/EU ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 130, s. 1).

(6)  Rozhodnutí Komise 2010/2/EU ze dne 24. prosince 2009, kterým se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES sestavuje seznam odvětví a pododvětví, u nichž se má za to, že jim hrozí značné riziko úniku uhlíku (Úř. věst. L 1, s. 10).


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/10


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale civile di Bologna (Itálie) dne 14. listopadu 2014 – Pebros Servizi srl v. Aston Martin Lagonda Limited

(Věc C-511/14)

(2015/C 034/10)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale civile di Bologna

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Pebros Servizi srl

Žalovaná: Aston Martin Lagonda Limited

Předběžné otázky

V případě kontumačního rozsudku (pro nepřítomnost účastníka řízení), na základě kterého se ukládá povinnost osobě, která se řízení neúčastnila/byla nepřítomná, přičemž však tato osoba výslovně nárok neuznala,

je třeba rozhodnout podle vnitrostátního práva, zda toto procesní jednání odpovídá nevznesení námitek ve smyslu nařízení (ES) č. 805/2004 ze dne 21. dubna 2004, zveřejněného v Úředním věstníku EU dne 30. dubna 2004 (1)? Má se případně podle vnitrostátního práva popřít nesporná povaha pohledávky?

Nebo

znamená odsuzující rozsudek pro zmeškání/v nepřítomnosti účastníka řízení ze své povahy podle evropského práva nevznesení námitek, takže se nařízení (ES) č. 805/2004 použije nezávisle na posouzení vnitrostátního soudu?


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky (Úř. věst. L 143, s. 15).


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/11


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa – CAAD) (Portugalsko) dne 17. listopadu 2014 – Barlis 06 – Investimentos Imobiliários e Turísticos, SA v. Autoridade Tributária e Aduaneira

(Věc C-516/14)

(2015/C 034/11)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa – CAAD)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Barlis 06 – Investimentos Imobiliários e Turísticos, SA

Žalovaná: Autoridade Tributária e Aduaneira

Předběžná otázka

Umožňuje správný výklad čl. 226 bodu 6 směrnice o DPH (1), aby Autoridade Tributária e Aduaneira (celní a daňová správa) považovala za nedostatečný obsah faktury, která uvádí „právní služby poskytnuté od určitého data do dnešního dne“ nebo pouze „právní služby poskytnuté do dnešního dne“, když tento orgán může v souladu se zásadou spolupráce získat dodatečné informace, které považuje za nezbytné k ověření existence a podrobných charakteristik plnění?


(1)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. Vest. L 347, s. 1).


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/12


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Niedersächsisches Finanzgericht (Německo) dne 18. listopadu 2014 – Senatex GmbH v. Finanzamt Hannover-Nord

(Věc C-518/14)

(2015/C 034/12)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Niedersächsisches Finanzgericht

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Senatex GmbH

Žalovaný: Finanzamt Hannover-Nord

Předběžné otázky

1)

Je účinek ex nunc u původní faktury, který konstatoval Soudní dvůr ve věci „Terra Baubedarf Handel“ (rozsudek ze dne 29. dubna 2004, C-152/02, Recueil, s. 2004, 5583 (1)), relativizován v případě doplnění neúplné faktury – k němuž došlo v projednávané věci – rozhodnutími Soudního dvora ve věci „Pannon Gép“ (rozsudek ze dne 15. července 2010, C-368/09 (2)) a ve věci „Petroma Transport“ (rozsudek ze dne 8. května 2013, C-271/12 (3)) do té míry, že Soudní dvůr chtěl v takovém případě výsledně připustit zpětný účinek?

2)

Jaké minimální požadavky je nutno stanovit pro fakturu způsobilou k opravě, u níž by byl přípustný zpětný účinek? Musí již původní faktura obsahovat daňové identifikační číslo nebo identifikační číslo pro DPH, nebo může být toto číslo doplněno později s tím, že odpočet daně z původní faktury zůstane zachován?

3)

Je oprava faktury provedena včas, pokud se tak stane až v rámci řízení o námitce, které směřuje proti rozhodnutí (pozměňovací rozhodnutí) finančního úřadu?


(1)  ECLI:EU:C:2004:268.

(2)  ECLI:EU:C:2010:441.

(3)  ECLI:EU:C:2013:297.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/12


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Korkein oikeus (Finsko) dne 18. listopadu 2014 – SOVAG – Schwarzmeer und Ostsee Versicherungs-Aktiengesellschaft v. If Vahinkovakuutusyhtiö Oy

(Věc C-521/14)

(2015/C 034/13)

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Korkein oikeus

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka kasačního opravného prostředku: SOVAG – Schwarzmeer und Ostsee Versicherungs-Aktiengesellschaft

Odpůrkyně v řízení o kasačním opravném prostředku: If Vahinkovakuutusyhtiö Oy

Předběžná otázka

Je třeba čl. 6 bod 2 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 (1) ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech vykládat v tom smyslu, že se vztahuje na žalobu o záruku nebo žalobu, kterou je uplatňován jiný s tím rovnocenný nárok úzce související s původní žalobou, kterou podává třetí osoba způsobem přípustným podle vnitrostátního práva proti některému z účastníků řízení, aby o ní bylo rozhodnuto ve stejném soudním řízení?


(1)  Úř. věst. L 12, s. 1.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/13


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank Gelderland (Nizozemsko) dne 20. listopadu 2014 – Aannemingsbedrijf Aertssen NV, Aertssen Terrassements SA v. VSB Machineverhuur BV a další

(Věc C-523/14)

(2015/C 034/14)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Gelderland

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Aannemingsbedrijf Aertssen NV, Aertssen Terrassements SA

Žalovaní: VSB Machineverhuur BV, Van Someren Bestrating BV, Jos van Someren

Předběžné otázky

1)

Spadá žaloba podaná Aertssen jakožto účastnicí řízení uplatňující občanskoprávní nároky ve smyslu článku 63 a násl. belgického trestního řádu s přihlédnutím ke způsobu jejího podání a stádiu, v němž se řízení nachází, do působnosti nařízení č. 44/2001 (1)?

Pokud ano:

2)

Je čl. 27 odst. 1 nařízení č. 44/2001 nutno vykládat v tom smyslu, že řízení je u zahraničního (belgického) soudu ve smyslu tohoto předpisu zahájeno také tehdy, jestliže u belgického vyšetřovacího soudce byla účastníkem řízení uplatňujícím občanskoprávní nároky podána žaloba a předběžné vyšetřování nebylo dosud ukončeno?

3)

Pokud ano: K jakému okamžiku se věc, jež byla zahájena žalobou podanou účastníkem řízení uplatňujícím občanskoprávní nároky, považuje pro účely čl. 27 odst. 1 a článku 30 nařízení č. 44/2001 za zahájenou a soud za ten, u něhož bylo zahájeno řízení?

4)

Pokud ne: Je čl. 27 odst. 1 nařízení č. 44/2001 nutno vykládat v tom smyslu, že podání žaloby účastníkem řízení uplatňujícím občanskoprávní nároky může vést k tomu, že věc je u belgického soudu zahájena k pozdějšímu okamžiku ve smyslu tohoto předpisu?

5)

Pokud ano: K jakému okamžiku se věc pro účely čl. 27 odst. 1 a článku 30 nařízení č. 44/2001 považuje v tomto případě za zahájenou a soud za ten, u něhož bylo zahájeno řízení?

6)

V rozsahu, v němž byla účastníkem řízení uplatňujícím občanskoprávní nároky podána žaloba, řízení ve smyslu čl. 27 odst. 1 nařízení č. 44/2001 tím však ještě k okamžiku podání žaloby není zahájeno a během přezkumu podané žaloby může být dodatečně zahájeno později se zpětnou účinností k okamžiku podání žaloby: Vyplývá v tomto případě z uvedeného předpisu, že soud, u něhož bylo řízení zahájeno, poté, co byla účastníkem řízení uplatňujícím občanskoprávní nároky podána žaloba u belgického soudu, musí své rozhodování přerušit, dokud není určeno, zda bylo u belgického soudu zahájeno řízení ve smyslu čl. 27 odst. 1?


(1)  Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 12, s. 1; Zvl. vyd 19/04, s. 42).


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/14


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale di Bergamo (Itálie) dne 24. listopadu 2014 – trestní řízení proti Andreovi Gaitimu a dalším

(Věc C-534/14)

(2015/C 034/15)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale di Bergamo

Účastníci původního trestního řízení

Andrea Gaiti, Sidi Amidou Billa, Joseph Arasomwan, Giuseppe Carissimi, Sahabou Songne

Předběžné otázky

1)

Musí být článek 49 a násl. SFEU a článek 56 a násl. SFEU, vykládané zejména ve světle zásad vytýčených Soudním dvorem Evropské unie v rozsudku ze dne 16. února 2012 [ve spojených věcech C-72/10 a C-77/10], vykládány v tom smyslu, že brání vyhlášení zadávacího řízení na udělení koncesí s kratší dobou platnosti, než je doba platnosti koncesí udělovaných v minulosti?

2)

Musí být článek 49 a násl. SFEU a článek 56 a násl. SFEU, vykládané zejména ve světle zásad vytýčených Soudním dvorem Evropské unie v rozsudku ze dne 16. února 2012 [ve spojených věcech C-72/10 a C-77/10], vykládány v tom smyslu, že brání možnosti, aby byla kratší doba platnosti koncesí udělovaných v zadávacím řízení, než byla doba platnosti koncesí udělovaných v minulosti, dostatečně odůvodněná požadavkem stejného uplynutí doby platnosti koncesí?

3)

Musí být článek 49 a násl. SFEU a článek 56 a násl. SFEU, vykládané zejména ve světle zásad vytýčených Soudním dvorem Evropské unie v rozsudku ze dne 16. února 2012 [ve spojených věcech C-72/10 a C-77/10], vykládány v tom smyslu, že brání stanovení povinnosti bezplatně postoupit užití hmotného a nehmotného majetku, který tvoří síť provozování her a sběru sázek, v případě ukončení činnosti z důvodu uplynutí doby platnosti koncese nebo z důvodu rozhodnutí o zániku nebo odnětí?


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/14


Žaloba podaná dne 25. listopadu 2014 – Evropská komise v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-536/14)

(2015/C 034/16)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: J. Hottiaux, L. Nicolae, zmocněnci)

Žalované: Lucemburské velkovévodství

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr rozhodl, že Lucemburské velkovévodství tím, že

neprovedlo a neoznámilo analýzy trhů 7 a 14 určených v doporučení 2003/311/ES (1) a analýzy trhů 1 a 6 určených v doporučení 2007/879/ES (2) do tří let od přijetí předchozích opatření vztahujících se k dotčeným trhům a neoznámilo Komisi prodloužení této lhůty s odůvodněním,

a nepožádalo BEREC o pomoc při dokončení analýz dotčených trhů,

nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 16 odst. 6 a 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES (3) ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcové směrnice), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES (4) ze dne 25. listopadu 2009;

a uložil Lucemburskému velkovévodství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zaprvé Komise Lucemburskému velkovévodství vytýká, že neprovedlo a neoznámilo analýzy trhů 7 a 14 určených v doporučení 2003/311/ES a analýzy trhů 1 a 6 určených v doporučení 2007/879/ES do tří let od přijetí předchozích opatření vztahujících se k dotčeným trhům.

Zadruhé Komise Lucemburskému velkovévodství vytýká, že ve stanovených lhůtách nepožádalo BEREC o pomoc při dokončení analýz relevantních trhů a přijalo regulační opatření, kterými uložilo povinnosti.


(1)  Doporučení Komise 2003/311/ES ze dne 11. února 2003 o relevantních trzích produktů a služeb v odvětví elektronických komunikací, které připadají v úvahu pro regulaci ex ante podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (Úř. věst. L 114, s. 45).

(2)  Doporučení Komise 2007/879/ES ze dne 17. prosince 2007 o relevantních trzích produktů a služeb v odvětví elektronických komunikací, které připadají v úvahu pro regulaci ex ante podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (Úř. věst. L 344, s. 65).

(3)  Úř. věst. L 108, s. 33; Zvl. vyd. 13/29, s. 349.

(4)  Úř. věst. L 337, s. 37.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/15


Žaloba podaná dne 26. listopadu 2014 – Evropská komise v. Finská republika

(Věc C-538/14)

(2015/C 034/17)

Jednací jazyk: finština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: I. Koskinen a D. Martin)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobkyně

určit, že Finská republika tím, že nestanovila orgán příslušný k provádění úkolů stanovených v článku 13 směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (1) v oblasti pracovních podmínek, a skutečné provedení těchto úkolů ani nezajistila, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 3 odst. 1 a článku 13 této směrnice.

uložit Finské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Podle článku 3 odst. 1 směrnice 2000/43/ES se působnost této směrnice vztahuje i na pracovní podmínky. Podle článku 13 musí každý členský stát určit orgán nebo orgány na podporu rovného zacházení pro všechny osoby bez diskriminace na základě rasy nebo etnického původu a zajistit, aby alespoň jeden z určených orgánů byl schopen, pokud jde o záležitosti a úkoly vyjmenované v tomto předpisu, řešit otázky související s pracovními podmínkami. Jelikož ve finském právu nebyl určen žádný orgán k provádění úkolů uvedených v článku 13 směrnice 2000/43/ES v souvislosti s pracovními podmínkami, nesplnila Finská republika povinnosti vyplývající z čl. 3 odst. 1 a článku 13 této směrnice.


(1)  Úř. věst. L 180, s. 22.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/16


Kasační opravný prostředek podaný dne 26. listopadu 2014 Royal Scandinavian Casino Århus I/S proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 26. září 2014 ve věci T-615/11, Royal Scandinavian Casino Århus v. Evropská komise

(Věc C-541/14 P)

(2015/C 034/18)

Jednací jazyk: dánština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Royal Scandinavian Casino Århus I/S (zástupci: B. Jacobi a P. Vesterdorf, advokáti)

Další účastníci řízení: Evropská komise, Dánské království, Maltská republika, Betfair Group plc, Betfair International Ltd, European Gaming and Betting Association (EGBA)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Zrušit rozsudek Tribunálu ze dne 26. září 2014 vydaný ve věci T-615/11, Royal Scandinavian Århus týkající se opatření C 35/10 (ex N 302/10), kterým Dánsko provádí daň z hazardních her poskytovaných on-line do dánského zákona o dani z hazardních her, podle kterého navrhovatelka nemá právní zájem na podání žaloby,

uložit Evropské komisi náhradu vlastních nákladů řízení, jakož i nákladů řízení navrhovatelky, a uložit vedlejším účastníkům řízení náhradu vlastních nákladů řízení před Tribunálem a Soudním dvorem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

1.

Navrhovatelka tvrdí, že tvrzení Tribunálu týkající se toho, že navrhovatelka nemá právní zájem na podání žaloby, je nesprávné, protože splnila podmínky stanovené v článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie kladené na podání žaloby proti Evropské komisi.

2.

Navrhovatelka dále tvrdí, že se Tribunál v rozsudku ze dne 26. září 2014 ve věci T-615/11, Royal Scandinavian Casino Århus dopustil nesprávného právního posouzení, čímž poškodil zájmy navrhovatelky tím, že:

a)

v bodě 43 s odkazem na nedostatek důkazů uvedl, že navrhovatelka neprokázala, jaký účinek by měla státní podpora na její finanční situaci,

b)

v bodě 44 dospěl k závěru, že navrhovatelka rovněž neprokázala, že státní podpora jí mohla značně poškodit její postavení na relevantním trhu, a tudíž nemohlo být uznáno její osobní dotčení,

c)

v bodě 42 konstatoval, že navrhovatelka nebyla napadeným rozhodnutím osobně dotčena, přestože její kasino tvoří součást uzavřeného okruhu kamenných kasin,

d)

v bodě 52 konstatoval, že žaloba, kterou podala navrhovatelka, nesplňovala podmínky přípustnosti stanovené v poslední části čtvrtého odstavce článku 263 SFEU, a

e)

v bodě 53 konstatoval, že žaloba má být odmítnuta z důvodu, že navrhovatelka neměla právní zájem na podání žaloby.

3.

Navrhovatelka tvrdí, že kasino je osobně dotčeno, neboť:

Navrhovatelka podala stížnost Komisi týkající se dotčené státní podpory ve formě značně nižších daní z hazardních her poskytovaných on-line, aktivně se účastnila předběžného i formálního vyšetřování a kasino bylo značně dotčeno opatřením státní podpory,

podnik navrhovatelky sestává z malého množství kamenných kasin, na které má státní podpora dopad a které jsou právně a skutkově odlišným subjektem od všech ostatních podniků v Dánsku, a

napadené rozhodnutí Komise, které povoluje Dánsku státní podporu ve formě nižších daní pro hazardní hry poskytované on-line, není regulačním aktem zahrnujícím prováděcí opatření, a to v každém případě ne ve vztahu k navrhovatelce.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/17


Kasační opravný prostředek podaný dne 9. prosince 2014 společností Raffinerie Heide GmbH proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 26. září 2014 ve věci T-631/13, Raffinerie Heide GmbH v. Komise

(Věc C-564/14 P)

(2015/C 034/19)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Raffinerie Heide GmbH (zástupci: U. Karpenstein a C. Eckart, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Navrhovatelka navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 26. září 2014,

zrušil rozhodnutí Komise 2013/448/EU (1) ze dne 5. září 2013 o vnitrostátních prováděcích opatřeních pro přechodné bezplatné přidělování povolenek na emise skleníkových plynů v souladu s čl. 11 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (2) v rozsahu, v němž čl. 1 odst. 1 ve spojení s přílohou I bodem A zamítá zápis navrhovatelky do seznamu v souladu s článkem 11 směrnice 2003/87/ES, jakož i předběžné celkové roční množství emisních povolenek, které mají být přiděleny zařízení navrhovatelky pod identifikačním číslem DE 000000000000010,

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

1.

Svým prvním důvodem navrhovatelka poukazuje na porušení svých procesních práv. Především uvádí, že Tribunál nezkoumal její hlavní výtku, která byla přijata během ústního jednání před Tribunálem a podle níž Komise nezkoumala jednotlivě nepřiměřené obtíže, které jí kladlo Německo.

2.

Ve svém druhém důvodu navrhovatelka Tribunálu vytýká, že nesprávně vycházel z toho, že obchodování s emisemi na úrovni Společenství vylučuje zohlednění individuálních případů nepřiměřených obtíží. Tím porušuje napadený rozsudek čl. 11 odst. 3 a článek 10a směrnice 2003/87/ES, jakož i rozhodnutí Komise 2011/287.

3.

Svým třetím důvodem navrhovatelka Tribunálu vytýká, že nezohlednil povinnost Komise podat výklad v souladu se základními právy a tím porušil čl. 51 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“).

4.

Ve svém čtvrtém důvodu navrhovatelka vytýká procesní chybu ve formě zkreslení důkazů, neboť Tribunál do svých úvah nezahrnul důkazy nepřiměřených obtíží předložené navrhovatelkou.

5.

Konečně rozsudek Tribunálu porušuje základní práva zakotvená v článcích 16 a 17 a čl. 52 odst. 1 Listiny. Tento rozsudek nesprávně potvrdil soulad rozhodnutí Komise 2011/278 se základními právy a jeho přiměřenost.


(1)  Rozhodnutí Komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 o vnitrostátních prováděcích opatřeních pro přechodné bezplatné přidělování povolenek na emise skleníkových plynů v souladu s čl. 11 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 240, s. 27).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, s. 32; Zvl. vyd. 15/07, s. 631).


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/18


Kasační opravný prostředek podaný dne 9. prosince 2014 Jean-Charlesem Marchianim proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 10. října 2014 ve věci T-479/13, Marchiani v. Parlament

(Věc C-566/14 P)

(2015/C 034/20)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Jean-Charles Marchiani (zástupce: C.-S. Marchiani, advokát)

Další účastník: Evropský parlament

Návrhové žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

zrušit rozsudek Tribunálu (třetího senátu) ze dne 10. října 2014, Jean-Charles Marchiani v. Evropský parlament, vydaný ve věci T-479/13.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku uplatňuje účastník řízení podávající opravný prostředek pět důvodů.

Zaprvé má za to, že Tribunál se dopustil nesprávného posouzení, když odmítl na něho uplatnit předpisy týkající se prováděcích opatření ke statutu poslanců Evropského parlamentu. Rozhodnutí ze dne 4. července 2013 bylo totiž podle navrhovatele přijato na základě nesprávného postupu, neboť je v rozporu s rozhodnutím předsednictva Evropského parlamentu ze dne 19. května a 9. července 2008 týkajícím se prováděcích opatření ke statutu poslanců Evropského parlamentu. Mimoto bylo toto rozhodnutí přijato v širším smyslu v rozporu se zásadami kontradiktornosti a dodržování práva na obhajobu.

Zadruhé se Tribunál dopustil nesprávného posouzení a rozporuplného odůvodnění, když se při potvrzení sporného rozhodnutí ze dne 4. července 2013 odvolal na pravidla PNP. Rozhodnutí ze dne 4. července 2013 vyplývá na jedné straně z nesprávného použití pravidel PNP, která byla zrušena v roce 2009. Na druhé straně Tribunál, který se původně odvolával na uvedená pravidla PNP, následně od jakékoliv zmínky o nich upustil, aby jako jediný právní základ uvedl finanční nařízení Evropské unie zveřejněné v roce 2012.

Zatřetí navrhovatel Tribunálu vytýká, že se dopustil nesprávného posouzení, když uložil výlučně jemu důkazní břemeno.

Začtvrté Tribunál podle navrhovatele hrubě porušil zásadu nestrannosti, která je závazná pro všechny orgány Evropské unie při výkonu jejich pravomocí. Tribunál totiž nezohlednil politické funkce, které předtím vykonával generální tajemník Evropského parlamentu, jenž byl autorem sporného rozhodnutí.

Nakonec navrhovatel Tribunálu vytýká, že se dopustil nesprávného právního posouzení, když přijal, že rozhodnutím ze dne 4. července 2013 se rozhoduje o částkách, jejichž vymáhání je v každém případě promlčeno. Navrhovatel má tak za to, že nerespektování pravidel promlčení ze strany Tribunálu mělo za následek porušení zásady zákazu zpětné účinnosti aktů Společenství, zásady legitimního očekávání, jakož i porušení zásady přiměřené lhůty.


Tribunál

2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/20


Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – SP v. Komise

(Věci T-472/09 a T-55/10) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh s výztužemi do betonu ve formě tyčí nebo svitků - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 65 UO po uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO na základě nařízení (ES) č. 1/2003 - Stanovení cen a platebních lhůt - Omezení nebo kontrola výroby či prodeje - Porušení podstatných formálních náležitostí - Právní základ - Překročení pravomoci a zneužití řízení - Pokuty - Maximální výše stanovená v čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 - Žaloba na neplatnost - Pozměňovací rozhodnutí - Nepřípustnost“)

(2015/C 034/21)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: SP SpA (Brescia, Itálie) (zástupce G. Belotti, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: ve věci T-472/09, původně R. Sauer, V. Di Bucci a B. Gencarelli, poté R. Sauer a R. Striani, zmocněnci, ve spolupráci s M. Morettem, advokátem, a ve věci T-55/10, původně R. Sauer a B. Gencarelli, poté R. Sauer a R. Striani, ve spolupráci s M. Morettem)

Předmět věci

Ve věci T-472/09 návrh na určení nicotnosti nebo na zrušení rozhodnutí Komise C (2009) 7492 final ze dne 30. září 2009 v řízení podle článku 65 UO (věc COMP/37.956 – Výztuže do betonu ve svitcích, opětovné přijetí), ve znění rozhodnutí Komise C (2009) 9912 final ze dne 8. prosince 2009, podpůrně návrh na zrušení článku 2 uvedeného rozhodnutí a dále podpůrně návrh na snížení pokuty uložené žalobkyni, a ve věci T-55/10 návrh na zrušení rozhodnutí Komise C (2009) 9912 final ze dne 8. prosince 2009, kterým se mění rozhodnutí C (2009) 7492 final

Výrok rozsudku

1)

Věci T-472/09 a T 55/10 se spojují pro účely rozsudku.

2)

Ve věci T-472/09, SP v. Komise:

článek 2 rozhodnutí Komise C (2009) 7492 final ze dne 30. září 2009 v řízení podle článku 65 UO (věc COMP/37.956 – Výztuže do betonu ve formě svitků, opětovné přijetí) se zrušuje v rozsahu, v němž ukládá společnosti SP SpA pokutu ve výši 14,35 milionu eur na základě její solidární odpovědnosti;

ve zbývající části se žaloba zamítá;

SP ponese polovinu vlastních nákladů řízení;

Komise ponese vlastní náklady řízení a uhradí polovinu nákladů řízení vynaložených společností SP.

3)

Ve věci T-55/10, SP v. Komise:

žaloba se odmítá;

společnosti SP se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 24, 30.1.2010.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/21


Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – Leali a Acciaierie e Ferriere Leali Luigi v. Komise

(Věc T-489/09, T-490/09 a T-56/10) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh výztuží do betonu ve formě tyčí nebo svitků - Rozhodnutí, kterým se na základě nařízení (ES) č. 1/2003 konstatuje porušení článku 65 UO po skončení platnosti Smlouvy o ESUO - Stanovení cen a lhůt pro zaplacení - Omezení nebo kontrola výroby nebo prodeje - Porušení podstatných formálních náležitostí - Právní základ - Překročení pravomoci a zneužití řízení - Pokuty - Délka trvání protiprávního jednání - Proporcionalita - Promlčení - Žaloba na neplatnost - Rozhodnutí o změně - Nepřípustnost“)

(2015/C 034/22)

Jednací jazyk: itlaština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Leali SpA (Odolo, Itálie) (věci T-489/09 a T-56/10); a Acciaierie e Ferriere Leali Luigi SpA (Brescia, Itálie) (věci T-490/09 a T-56/10) (zástupce: G. Bellotti, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: ve věcech T-489/09 a T-490/09, původně R. Sauer a V. Di Bucci, poté R. Sauer a B. Gencarelli, a nakonec R. Sauer a R. Striani, a ve věci T-56/10, původně R. Sauer a B. Gencarelli, poté R. Sauer a R. Striani, zmocněnci, ve spolupráci s M. Morettem, advokátem)

Předmět věci

Ve věcech T 489/09 a T 490/09, návrhy na zrušení rozhodnutí Komise C (2009) 7492 final ze dne 30. září 2009, v řízení podle článku 65 UO (věc COMP/37.956 – Výztuže do betonu ve svitcích, opětovné přijetí), a podpůrně návrhy na snížení pokuty uložené žalobkyním, a ve věci T-56/10 návrh na zrušení rozhodnutí Komise C (2009) 9912 final ze dne 8. prosince 2009, kterým se mění rozhodnutí C (2009) 7492 final.

Výrok rozsudku

1)

Věci T-489/09, T-490/09 a T-56/10 se pro účely tohoto rozsudku spojují.

2)

Žaloby se zamítají.

3)

Ve věci T-489/09 se Leali SpA ukládá náhrada nákladů řízení.

4)

Ve věci T-490/09 se Acciaierie e Ferriere Leali Luigi SpA ukládá náhrada nákladů řízení.

5)

Ve věci T-56/10 se Leali a Acciaierie e Ferriere Leali Luigi ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 37, 13.2.2010.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/21


Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – IRO v. Komise

(Věc T-69/10) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh s výztužemi do betonu ve formě tyčí nebo svitků - Rozhodnutí, kterým se konstatuje, že byl porušen článek 65 UO, po uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO, na základě nařízení (ES) č. 1/2003 - Určování cen a platebních lhůt - Omezení nebo kontrola výroby nebo prodejů - Porušení podstatných procesních náležitostí - Právní základ - Vyšetřování věci - Definice trhu - Porušení článku 65 UO - Pokuty - Polehčující okolnosti - Přiměřenost“)

(2015/C 034/23)

Jednací jazyk: itlaština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Industrie Riunite Odolesi SpA (IRO) (Odolo, Itálie) (zástupci: A. Giardina a P. Tomassi, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně R. Sauer a B. Gencarelli, poté R. Sauer, R. Striani a T. Vecchi, zmocněnci, ve spolupráci s P. Manzinim, advokátem)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise K(2009) 7492 v konečném znění ze dne 30. září 2009 v řízení podle článku 65 UO (věc COMP/37.956 – Výztuže do betonu, opětovné přijetí), jak bylo doplněno a změněno rozhodnutím Komise K (2009) 9912 v konečném znění ze dne 8. prosince 2009, kterým Komise uložila žalobkyni pokutu ve výši 3,58 milionu eur za porušení čl. 65 odst. 1 UO.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti Industrie Riunite Odolesi SpA (IRO) se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 100, 17.4.2010.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/22


Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – Feralpi v. Komise

(Věc T-70/10) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh s výztužemi do betonu ve formě tyčí nebo svitků - Rozhodnutí, kterým se konstatuje, že byl porušen článek 65 UO, po uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO, na základě nařízení (ES) č. 1/2003 - Určování cen a platebních lhůt - Omezení nebo kontrola výroby nebo prodejů - Porušení podstatných procesních náležitostí - Nedostatek příslušnosti - Právní základ - Porušení práva na obhajobu - Zásada řádné správy, proporcionality a rovnosti zbraní - Kritéria přičitatelnosti - Definice trhu - Porušení článku 65 UO - Pokuty - Promlčení - Závažnost - Délka trvání“)

(2015/C 034/24)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Feralpi Holding SpA (Brescia, Itálie) (zástupci: G. Roberti a I. Perego, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně R. Sauer a B. Gencarelli, poté R. Sauer, R. Striani a T. Vecchi a nakonec R. Sauer a T. Vecchi, zmocněnci, ve spolupráci s P. Manzinim, advokátem)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise K(2009) 7492 v konečném znění ze dne 30. září 2009 v řízení podle článku 65 UO (věc COMP/37.956 – Výztuže do betonu, opětovné přijetí), jak bylo změněno rozhodnutím Komise K (2009) 9912 v konečném znění ze dne 8. prosince 2009, kterým Komise uložila žalobkyni pokutu ve výši 10,25 milionu eur za porušení čl. 65 odst.1 UO.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti Feralpi Holding SpA se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 100, 17.4.2010.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/23


Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – Riva Fire v. Komise

(Věc T-83/10) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh s výztužemi do betonu ve formě tyčí nebo svitků - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 65 UO po uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO na základě nařízení (ES) č. 1/2003 - Stanovení cen a platebních lhůt - Omezení nebo kontrola výroby či prodeje - Porušení podstatných formálních náležitostí - Pravomoc Komise - Právní základ - Konzultace Poradního výboru pro restriktivní praktiky a dominantní postavení - Právo na obhajobu - Vymezení zeměpisného trhu - Uplatnění zásady lex mitior - Porušení článku 65 UO - Pokuty - Závažnost a doba trvání protiprávního jednání - Polehčující okolnosti - Proporcionalita - Použití oznámení o spolupráci z roku 1996“)

(2015/C 034/25)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Riva Fire (Milán, Itálie) (zástupci: M. Merola, M. Pappalardo a T. Ubaldi, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně R. Sauer a B. Gencarelli, poté R. Sauer a R. Striani a nakonec R. Sauer, zmocněnci, ve spolupráci s P. Manzinim, advokátem)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise C (2009) 7492 final ze dne 30. září 2009 v řízení podle článku 65 UO (věc COMP/37.956 – Výztuže do betonu ve svitcích, opětovné přijetí), ve znění rozhodnutí Komise C (2009) 9912 final ze dne 8. prosince 2009, a podpůrně návrh na snížení pokuty uložené žalobkyni.

Výrok rozsudku

1)

Výše pokuty uložené společnosti Riva Fire SpA se stanoví na 2 6 0 93  000 eur.

2)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)

Společnost Riva Fire ponese vlastní náklady řízení a uhradí tři čtvrtiny nákladů řízení vynaložených Evropskou komisí. Evropská komise ponese jednu čtvrtinu vlastních nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 100, 17.4.2010.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/24


Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – Alfa Acciai v. Komise

(Věc T-85/10) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh s výztužemi do betonu ve formě tyčí nebo svitků - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 65 UO po uplynutí platnosti Smlouvy o ESUO na základě nařízení (ES) č. 1/2003 - Stanovení cen a lhůt splatnosti - Omezení či kontrola výroby nebo prodejů - Překročení pravomoci - Právo na obhajobu - Jediné a pokračující protiprávní jednání - Pokuty - Stanovení výchozí částky - Polehčující okolnosti - Trvání správního řízení“)

(2015/C 034/26)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Alfa Acciai SpA (Brescia, Itálie) (zástupci: D. Fosselard, S. Amoruso a L. Vitolo, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: R. Sauer a B. Gencarelli, poté R. Sauer a R. Striani, zmocněnci, ve spolupráci s P. Manzinim, advokátem)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise C(2009) 7492 final ze dne 30. září 2009 týkajícího se postupu uplatňování článku 65 UO (věc COMP/37.956 – Výztuže do betonu ve svitcích, opětovné přijetí), ve znění rozhodnutí Komise C(2009) 9912 final ze dne 8. prosince 2009, v rozsahu, v němž konstatuje porušení článku 65 UO žalobkyní a ukládá jí pokutu ve výši 7,175 milionů eur, nebo podpůrně návrh na snížení výše této pokuty.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti Alfa Acciai SpA se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 100, 17.4.2010.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/24


Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – Ferriere Nord v. Komise

(Věc T-90/10) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh s výztužemi do betonu ve formě tyčí nebo svitků - Rozhodnutí, kterým se konstatuje, že byl porušen článek 65 UO, po uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO, na základě nařízení (ES) č. 1/2003 - Určování cen a platebních lhůt - Omezení nebo kontrola výroby nebo prodejů - Porušení podstatných procesních náležitostí - Pravomoc Komise - Právo na obhajobu - Určení porušení - Pokuty - Opakované porušení - Polehčující okolnosti - Spolupráce - Soudní přezkum v plné jurisdikci“)

(2015/C 034/27)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Ferriere Nord SpA (Osoppo, Itálie) (zástupci: W. Viscardini a G. Donà, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně R. Sauer a B. Gencarelli, poté M. Sauer a R. Striani, zmocněnci, ve spolupráci s M. Morettem, advokátem)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise K(2009) 7492 v konečném znění ze dne 30. září 2009 v řízení podle článku 65 [UO] (věc COMP/37.956 – Výztuže do betonu, opětovné přijetí), jak bylo změněno rozhodnutím Komise K (2009) 9912 v konečném znění ze dne 8. prosince 2009, a podpůrně návrh na částečné zrušení uvedeného rozhodnutí a na snížení pokuty uložené žalobkyni.

Výrok rozsudku

1)

Výše pokuty uložené společnosti Ferriere Nord SpA se určuje na 3 4 21  440 eur.

2)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)

Společnost Ferriere Nord ponese vlastní náklady řízení a nahradí tři čtvrtiny nákladů řízení vynaložených Evropskou komisí. Komise ponese čtvrtinu svých nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 131, 1.5.2010.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/25


Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – Lucchini v. Komise

(Věc T-91/10) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh s výztužemi do betonu ve formě tyčí nebo svitků - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 65 UO po uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO na základě nařízení (ES) č. 1/2003 - Stanovení cen a platebních lhůt - Omezení nebo kontrola výroby či prodeje - Porušení podstatných formálních náležitostí - Právní základ - Právo na obhajobu - Pokuty - Závažnost a doba trvání protiprávního jednání - Polehčující okolnosti - Zohlednění zrušujícího rozsudku v související věci“)

(2015/C 034/28)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Lucchini SpA (Miláno, Itálie) (zástupci: původně M. Delfino, J.-P. Gunther, E. Bigi, C. Breuvart a L. De Sanctis, poté J.-P Gunther, E. Bigi, C. Breuvart a D. Galli, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně R. Sauer a B. Gencarelli, zmocněnci, ve spolupráci s M. Morettem, advokátem, poté M. Sauer a R. Striani, zmocněnci, ve spolupráci s M. Morettem)

Předmět věci

Návrh na určení nicotnosti nebo na zrušení rozhodnutí Komise C (2009) 7492 final ze dne 30. září 2009 (věc COMP/37.956 – Výztuže do betonu ve svitcích, opětovné přijetí), ve znění rozhodnutí Komise C (2009) 9912 final ze dne 8. prosince 2009, podpůrně návrh na zrušení článku 2 uvedeného rozhodnutí a dále podpůrně návrh na snížení pokuty uložené žalobkyni.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti Lucchini SpA se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 113, 1.5.2010.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/26


Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – Ferriera Valsabbia a Valsabbia Investimenti v. Komise

(Věc T-92/10) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh s výztužemi do betonu ve formě tyčí nebo svitků - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 65 UO po uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO na základě nařízení (ES) č. 1/2003 - Stanovení cen a platebních lhůt - Omezení nebo kontrola výroby či prodeje - Překročení pravomoci - Právo na obhajobu - Jediné a trvající protiprávní jednání - Pokuty - Stanovení výchozí částky pokuty - Polehčující okolnosti - Doba trvání správního řízení“)

(2015/C 034/29)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Ferriera Valsabbia SpA (Odolo, Itálie); a Valsabbia Investimenti SpA (Odolo) (zástupci: D. Fosselard, S. Amoruso a L. Vitolo, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně R. Sauer a B. Gencarelli, poté R. Sauer a R. Striani, zmocněnci, ve spolupráci s P. Manzinim, advokátem)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise C(2009) 7492 final ze dne 30. září 2009 v řízení podle článku 65 UO (věc COMP/37.956 – Výztuže do betonu ve svitcích, opětovné přijetí), ve znění rozhodnutí Komise C (2009) 9912 final ze dne 8. prosince 2009, v rozsahu, v němž konstatuje porušení článku 65 UO žalobkyněmi a ukládá jim společně a nerozdílně pokutu ve výši 10,25 milionu eur nebo podpůrně návrh na snížení částky této pokuty.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnostem Ferriera Valsabbia SpA a Valsabbia Investimenti SpA se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 113, 1.5.2010.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/26


Rozsudek Tribunálu ze dne 10. prosince 2014 – ONP a další v. Komise

(Věc T-90/11) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Francouzský trh analýz v oboru lékařské biologie - Rozhodnutí konstatující porušení článku 101 SFEU - Sdružení podniků - Profesní komora - Předmět kontroly a šetření - Podmínky provádění článku 101 SFEU - Protiprávní jednání z hlediska účelu - Minimální cena a překážky rozvoje skupin laboratoří - Jediné a trvající protiprávní jednání - Důkaz - Nesprávná skutková posouzení a nesprávná právní posouzení - Výše pokuty - Bod 37 pokynů pro výpočet pokut z roku 2006 - Plná jurisdikce“)

(2015/C 034/30)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Ordre national des pharmaciens (ONP) (Paříž, Francie), Conseil national de l’Ordre des pharmaciens (CNOP) (Paříž), a Conseil central de la section G de l’Ordre national des pharmaciens (CCG) (Paříž) (zástupci: O. Saumon, L. Defalque, T. Bontinck a A. Guillerme, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: F. Castilla Contreras, C. Giolito, B. Mongin, a N. von Lingen, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalovanou: Labco (Paříž, Francie) (zástupci: N. Korogiannakis, M. Coppet a B. Dederichs, advokáti)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise C (2010) 8952 final ze dne 8. prosince 2010, týkajícího se postupu při provádění článku 101 SFEU (Věc 39510 – Labco/ONP), a podpůrně návrh na snížení výše pokuty.

Výrok rozsudku

1)

Výše pokuty uložené společně a nerozdílně Ordre national des pharmaciens (ONP), Conseil national de l’Ordre des pharmaciens (CNOP) a Conseil central de la section G de l’Ordre national des pharmaciens (CCG) v článku 3 rozhodnutí Komise C (2010) 8952 final ze dne 8. prosince 2010, týkajícího se postupu při provádění článku 101 [SFEU] (věc 39510 – Labco/ONP) se stanovuje na 4,75 milionu eur.

2)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)

Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí jednu desetinu nákladů řízení vynaložených ONP, CNOP a CCG.

4)

ONP, CNOP a CCG ponesou devět desetin vlastních nákladů řízení.

5)

Labco ponese vlastní náklady řízení.


(1)  Úř. věst. C 173, 11.6.2011.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/27


Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – BelTechExport v. Rada

(Věc T-438/11) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Restriktivní opatření přijatá proti Bělorusku - Zmrazení finančních prostředků - Povinnost uvést odůvodnění - Právo na obhajobu - Právo být vyslechnut - Nesprávné posouzení“)

(2015/C 034/31)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: BelTechExport ZAO (Minsk, Bělorusko) (zástupci: V. Vaitkutė Pavan, A. Smaliukas, E. Matulionyte a T. Milašauskas, advokáti, a M. Shenk, solicitor)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bishop a F. Naert, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: T. Scharf a E. Paasivirta, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Rady 2011/357/SZBP ze dne 20. června 2011, kterým se mění rozhodnutí 2010/639/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým představitelům Běloruska (Úř. věst. L 161, s. 25), nařízení Rady (EU) č. 588/2011 ze dne 20. června 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči prezidentu Lukašenkovi a některým představitelům Běloruska (Úř. věst. L 161, s. 1), rozhodnutí Rady 2011/666/SZBP ze dne 10. října 2011, kterým se mění rozhodnutí 2010/639/SZBP o omezujících opatřeních proti Bělorusku (Úř. věst. L 265, s. 17), prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1000/2011 ze dne 10. října 2011, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 265, s. 8), rozhodnutí Rady 2012/642/SZBP ze dne 15. října 2012 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 285, s. 1), prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1017/2012 ze dne 6. listopadu 2012, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 307, s. 7), rozhodnutí Rady 2013/534/SZBP ze dne 29. října 2013, kterým se mění rozhodnutí 2012/642 (Úř. věst. L 288, s. 69) a prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1054/2013 ze dne 29. října 2013, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 288, s. 1), v rozsahu, v němž se tyto akty týkají žalobkyně.

Výrok rozsudku

1)

Rozhodnutí Rady 2011/357/SZBP ze dne 20. června 2011, kterým se mění rozhodnutí 2010/639/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým představitelům Běloruska, nařízení Rady (EU) č. 588/2011 ze dne 20. června 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči prezidentu Lukašenkovi a některým představitelům Běloruska, rozhodnutí Rady 2011/666/SZBP ze dne 10. října 2011, kterým se mění rozhodnutí 2010/639/SZBP o omezujících opatřeních proti Bělorusku, prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1000/2011 ze dne 10. října 2011, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku, rozhodnutí Rady 2012/642/SZBP ze dne 15. října 2012 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku a prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1017/2012 ze dne 6. listopadu 2012, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku, se zrušují v rozsahu, v němž se týkají společnosti BelTechExport ZAO.

2)

Žaloba se odmítá jako nepřípustná v rozsahu, v němž se týká rozhodnutí Rady 2013/534/SZBP ze dne 29. října 2013, kterým se mění rozhodnutí 2012/642, a prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1054/2013 ze dne 29. října 2013, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku.

3)

Rada Evropské unie ponese kromě vlastních nákladů řízení také náklady řízení vynaložené společností BelTechExport.

4)

Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.


(1)  Úř. věst. C 290, 1.10.2011.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/28


Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – Sport-pari v. Rada

(Věc T-439/11) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Restriktivní opatření přijatá proti Bělorusku - Zmrazení finančních prostředků - Povinnost uvést odůvodnění - Právo na obhajobu - Právo být vyslechnut - Nesprávné posouzení“)

(2015/C 034/32)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Sport-pari ZAO (Minsk, Bělorusko) (zástupci: V. Vaitkutė Pavan, A. Smaliukas, E. Matulionyte a T. Milašauskas, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: F. Naert a M. Bishop, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: T. Scharf a E. Paasivirta, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Rady 2011/357/SZBP ze dne 20. června 2011, kterým se mění rozhodnutí 2010/639/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým představitelům Běloruska (Úř. věst. L 161, s. 25), nařízení Rady (EU) č. 588/2011 ze dne 20. června 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči prezidentu Lukašenkovi a některým představitelům Běloruska (Úř. věst. L 161, s. 1), rozhodnutí Rady 2011/666/SZBP ze dne 10. října 2011, kterým se mění rozhodnutí 2010/639/SZBP o omezujících opatřeních proti Bělorusku (Úř. věst. L 265, s. 17), prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1000/2011 ze dne 10. října 2011, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 265, s. 8), rozhodnutí Rady 2012/642/SZBP ze dne 15. října 2012 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 285, s. 1) a prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1017/2012 ze dne 6. listopadu 2012, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 307, s. 7), v rozsahu, v němž se tyto akty týkají žalobkyně.

Výrok rozsudku

1)

Rozhodnutí Rady 2011/357/SZBP ze dne 20. června 2011, kterým se mění rozhodnutí 2010/639/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým představitelům Běloruska, nařízení Rady (EU) č. 588/2011 ze dne 20. června 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči prezidentu Lukašenkovi a některým představitelům Běloruska, rozhodnutí Rady 2011/666/SZBP ze dne 10. října 2011, kterým se mění rozhodnutí 2010/639/SZBP o omezujících opatřeních proti Bělorusku, prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1000/2011 ze dne 10. října 2011, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku a prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1017/2012 ze dne 6. listopadu 2012, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku, se zrušují v rozsahu, v němž se týkají společnosti Sport-pari ZAO.

2)

Rada Evropské unie ponese kromě vlastních nákladů řízení také náklady řízení vynaložené Sport-pari.

3)

Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.


(1)  Úř. věst. C 290, 1.10.2011.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/29


Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – BT Telecommunications v. Rada

(Věc T-440/11) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Restriktivní opatření přijatá proti Bělorusku - Zmrazení finančních prostředků - Povinnost uvést odůvodnění - Právo na obhajobu - Právo být vyslechnut - Nesprávné posouzení“)

(2015/C 034/33)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: BT Telecommunications PUE (Minsk, Bělorusko) (zástupci: V. Vaitkutė Pavan, A. Smaliukas, E. Matulionyte a T. Milašauskas, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: F. Naert a M. Bishop, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: T. Scharf a E. Paasivirta, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Rady 2011/357/SZBP ze dne 20. června 2011, kterým se mění rozhodnutí 2010/639/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým představitelům Běloruska (Úř. věst. L 161, s. 25), nařízení Rady (EU) č. 588/2011 ze dne 20. června 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči prezidentu Lukašenkovi a některým představitelům Běloruska (Úř. věst. L 161, s. 1), rozhodnutí Rady 2011/666/SZBP ze dne 10. října 2011, kterým se mění rozhodnutí 2010/639/SZBP o omezujících opatřeních proti Bělorusku (Úř. věst. L 265, s. 17), prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1000/2011 ze dne 10. října 2011, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 265, s. 8), rozhodnutí Rady 2012/642/SZBP ze dne 15. října 2012 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 285, s. 1), prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1017/2012 ze dne 6. listopadu 2012, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 307, s. 7), rozhodnutí Rady 2013/534/SZBP ze dne 29. října 2013, kterým se mění rozhodnutí 2012/642 (Úř. věst. L 288, s. 69) a prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1054/2013 ze dne 29. října 2013, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 288, s. 1), v rozsahu, v němž se tyto akty týkají žalobkyně.

Výrok rozsudku

1)

Rozhodnutí Rady 2011/357/SZBP ze dne 20. června 2011, kterým se mění rozhodnutí 2010/639/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým představitelům Běloruska, nařízení Rady (EU) č. 588/2011 ze dne 20. června 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči prezidentu Lukašenkovi a některým představitelům Běloruska, rozhodnutí Rady 2011/666/SZBP ze dne 10. října 2011, kterým se mění rozhodnutí 2010/639/SZBP o omezujících opatřeních proti Bělorusku, prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1000/2011 ze dne 10. října 2011, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku, rozhodnutí Rady 2012/642/SZBP ze dne 15. října 2012 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku a prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1017/2012 ze dne 6. listopadu 2012, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku, se zrušují v rozsahu, v němž se týkají společnosti BT Telecommunications PUE.

2)

Žaloba se odmítá jako nepřípustná v rozsahu, v němž se týká rozhodnutí Rady 2013/534/SZBP ze dne 29. října 2013, kterým se mění rozhodnutí 2012/642, a prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1054/2013 ze dne 29. října 2013, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku.

3)

Rada Evropské unie ponese kromě vlastních nákladů řízení také náklady řízení vynaložené společností BT Telecommunications.

4)

Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.


(1)  Úř. věst. C 290, 1.10.2011.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/31


Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – Peftiev v. Rada

(Věc T-441/11) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Restriktivní opatření přijatá proti Bělorusku - Zmrazení finančních prostředků - Povinnost (uvést) odůvodnění - Právo na obhajobu - Právo být vyslechnut - Nesprávné posouzení“)

(2015/C 034/34)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Vladimir Peftiev (Minsk, Bělorusko) (zástupci: V. Vaitkutė Pavan, A. Smaliukas, E. Matulionyte a T. Milašauskas, advokáti, a M. Shenk, solicitor)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bishop a F. Naert, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: T. Scharf a E. Paasivirta, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Rady 2011/357/SZBP ze dne 20. června 2011, kterým se mění rozhodnutí 2010/639/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým představitelům Běloruska (Úř. věst. L 161, s. 25), nařízení Rady (EU) č. 588/2011 ze dne 20. června 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči prezidentu Lukašenkovi a některým představitelům Běloruska (Úř. věst. L 161, s. 1), rozhodnutí Rady 2011/666/SZBP ze dne 10. října 2011, kterým se mění rozhodnutí 2010/639/SZBP o omezujících opatřeních proti Bělorusku (Úř. věst. L 265, s. 17), prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1000/2011, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 265, s. 8), rozhodnutí Rady 2012/642/SZBP ze dne 15. října 2012 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 285, s. 1), prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1017/2012 ze dne 6. listopadu 2012, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 307, s. 7), rozhodnutí Rady 2013/534/SZBP ze dne 29. října 2013, kterým se mění rozhodnutí 2012/642 (Úř. věst. L 288, s. 69) a prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1054/2013 ze dne 29. října 2013, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 288, s. 1), v rozsahu, v němž se tyto akty týkají žalobce.

Výrok rozsudku

1)

Rozhodnutí Rady 2011/357/SZBP ze dne 20. června 2011, kterým se mění rozhodnutí 2010/639/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým představitelům Běloruska, nařízení Rady (EU) č. 588/2011 ze dne 20. června 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči prezidentu Lukašenkovi a některým představitelům Běloruska, rozhodnutí Rady 2011/666/SZBP ze dne 10. října 2011, kterým se mění rozhodnutí 2010/639/SZBP o omezujících opatřeních proti Bělorusku, prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1000/2011, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku, rozhodnutí Rady 2012/642/SZBP ze dne 15. října 2012 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku a prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1017/2012 ze dne 6. listopadu 2012, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku, se zrušují v rozsahu, v němž se týkají Vladimira Peftieva.

2)

Žaloba se odmítá jako nepřípustná v rozsahu, v němž se týká rozhodnutí Rady 2013/534/SZBP ze dne 29. října 2013, kterým se mění rozhodnutí 2012/642, a prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1054/2013 ze dne 29. října 2013, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku.

3)

Rada Evropské unie ponese kromě vlastních nákladů řízení také náklady řízení vynaložené V. Peftievem.

4)

Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.


(1)  Úř. věst. C 290, 1.10.2011.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/32


Rozsudek Tribunálu ze dne 10. prosince 2014 – Novartis v. OHIM – Dr Organic (BIOCERT)

(Věc T-605/11) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství BIOCERT - Starší národní slovní ochranná známka BIOCEF - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2015/C 034/35)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Novartis AG (Basilej, Švýcarsko) (zástupce: M. Douglas, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Dr Organic Ltd (Swansea, Spojené království)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 28. září 2011 (věc R 1030/2010-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Novartis AG a Dr Organic Ltd.

Výrok

1.

Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 28. září 2011 (věc R 1030/2010-4), se zrušuje.

2.

OHIM se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 32, 4.2.2012.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/32


Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – Inter-Union Technohandel v. OHIM – Gumersport Mediterranea de Distribuciones (PROFLEX)

(Věc T-278/12) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství PROFLEX - Starší národní slovní ochranná známka PROFEX - Skutečné užívání starší ochranné známky - Článek 42 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2015/C 034/36)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Inter-Union Technohandel GmbH (Landau in der Pfalz, Německo) (zástupci: K. Schmidt-Hern a A. Feutlinske, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: P. Bullock, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Gumersport Mediterranea de Distribuciones, SL (Barcelona, Španělsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 27. března 2012 (věc R 413/2011-2), týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Inter-Union Technohandel GmbH a Gumersport Mediterranea de Distribuciones, SL.

Výrok

1.

Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 27. března 2012 (věc R 413/2011-2) se zrušuje.

2.

OHIM se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 273, 8.9.2012.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/33


Rozsudek Tribunálu ze dne 11. prosince 2014 – Saint-Gobain Glass Deutschland v. Komise

(Věc T-476/12) (1)

(„Přístup k dokumentům - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Nařízení (ES) č. 1367/2006 - Dokumenty týkající se zařízení žalobkyně nacházejících se v Německu, na která se vztahuje systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů - Částečné odepření přístupu - Informace o životním prostředí - Článek 6 odstavec 1 druhá věta nařízení č. 1367/2006 - Výjimka týkající se ochrany rozhodovacího procesu - Dokumenty pocházející z členského státu - Námitka členského státu - Článek 4 odstavce 3 a 5 nařízení č. 1049/2001“)

(2015/C 034/37)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Saint-Gobain Glass Deutschland GmbH (Aix-la-Chapelle, Německo) (zástupci: S. Altenschmidt a C. Dittrich, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně P. Costa de Oliveira a H. Krämer, poté H. Krämer a M. Konstantinidis, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení jednak implicitního rozhodnutí Komise ze dne 4. září 2012, jakož i podpůrně implicitního rozhodnutí Komise ze dne 25. září 2012 a dále rozhodnutí Komise ze dne 17. ledna 2013, kterým byl odepřen úplný přístup k seznamu předloženému Spolkovou republikou Německo Komisi v rámci řízení podle čl. 15 odst. 1 rozhodnutí Komise 2011/278/EU ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 130, s. 1) v rozsahu, v němž tento dokument obsahuje informace týkající se určitých zařízení žalobkyně, která se nacházejí na německém území, o dočasném přidělení, jakož i o činnostech a kapacitních hladinách emisí oxidu uhličitého (CO2) během období let 2005 až 2010, o účinnosti zařízení a ročních emisních povolenkách dočasně přidělených na období od roku 2013 do roku 2020.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Saint-Gobain Glass Deutschland GmbH ponese náklady řízení.


(1)  Úř. věst. C 9, 12. 1. 2013.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/34


Rozsudek Tribunálu ze dne 11. prosince 2014 – Sherwin-Williams Sweden v. OHIM – Akzo Nobel Coatings International (ARTI)

(Věc T-12/13) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška ochranné známky Společenství ARTI - Starší slovní ochranná známka Beneluxu ARTITUDE a mezinárodní zápis starší ochranné známky Beneluxu ARTITUDE - Zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Podobnost označení - Totožné či velmi podobné výrobky - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2015/C 034/38)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sherwin-Williams Sweden AB (Märsta, Švédsko) (zástupce: L.-E. Ström, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Akzo Nobel Coatings International BV (Arnhem, Nizozemsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 18. října 2012 (věc R 2085/2011-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi Akzo Nobel Coatings International BV a Sherwin-Williams Sweden Group AB.

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnosti Sherwin-Williams Sweden AB se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 86, 23.3.2013.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/34


Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – Netherlands Maritime Technology Association v. Komise

(Věc T-140/13) (1)

(„Státní podpory - Španělská úprava předčasného odpisu nákladů některých aktiv pořízených prostřednictvím finančního leasingu - Rozhodnutí, kterým se konstatuje neexistence státní podpory - Nezahájení formálního vyšetřovacího řízení - Vážné obtíže - Okolnosti a trvání předběžného přezkumu - Nedostatečnost a neúplnost přezkumu“)

(2015/C 034/39)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Netherlands Maritime Technology Association, dříve Scheepsbouw Nederland (Rotterdam, Nizozemsko) (zástupci: K. Struckmann, advokát, a G. Forwood, barrister)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: M. Afonso, L. Flynn a P. Němečková, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalovanou: Španělské království (zástupci: N. Díaz Abad a A. Sampol Pucurull, abogados del Estado)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 20. listopadu 2012 o státní podpoře SA 34736 (12/N) týkající se zavedení daňového režimu Španělským královstvím, který umožňuje předčasný odpis některých aktiv pořízených prostřednictvím finančního leasingu.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá jako neopodstatněná.

2)

Sdružení Netherlands Maritime Technology Association ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)

Španělské království ponese vlastní náklady řízení.


(1)  Úř. věst. C 147, 25.5.2013.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/35


Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – DTL Corporación v. OHIM – Vallejo Rosell (Generia)

(Věc T-176/13) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství Generia - Starší obrazová ochranná známka Společenství Generalia generación renovable - Relativní důvod k zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst.1 písm. b), nařízení (ES) č. 207/2009 - Článek 63 odstavec 2 a článek 75 nařízení č. 207/2009“)

(2015/C 034/40)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: DTL Corporación, SL (Madrid, Španělsko) (zástupce: A. Zuazo Araluze, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Mar Vallejo Rosell (Pinto, Španělsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 24. ledna 2013 (věc R 661/2012 4) týkajícímu se námitkového řízení mezi Mar Vallejo Rosell a společností DTL Corporación, SL.

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

DTL Corporación, SL ponese náklady řízení.


(1)  Úř. věst. C 156, 1.6.2013.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/36


Rozsudek Tribunálu ze dne 11. prosince 2014 – PP Nature-Balance Lizenz v. Komise

(Věc T-189/13) (1)

(„Humánní léčivé přípravky - Účinná látka tolperison - Článek 116 směrnice 2001/83/ES - Rozhodnutí Komise, kterým se členským státům ukládá povinnost upravit vnitrostátní rozhodnutí o registraci humánních léčivých přípravků obsahujících dotčenou účinnou látku - Důkazní břemeno - Přiměřenost“)

(2015/C 034/41)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: PP Nature-Balance Lizenz GmbH (Hamburk, Německo) (zástupce: M. Ambrosius, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně B. R. Killmann a M. Šimerdová, poté B. R. Killmann a A. Sipos, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení prováděcího rozhodnutí Evropské komise C(2013)369 final ze dne 21. ledna 2013 o registraci účinné látky „tolperison“ jako humánního léčivého přípravku podle článku 31 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

PP Nature-Balance Lizenz GmbH ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.


(1)  Úř. věst. C 164, 8.6.2013.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/36


Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – Capella v. OHIM – Oribay Mirror Buttons (ORIBAY)

(Věc T-307/13) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Řízení o zrušení - Obrazová ochranná známka Společenství ORIBAY ORIginal Buttons for Automotive Yndustry - Přípustnost návrhu na zrušení“)

(2015/C 034/42)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Capella EOOD (Sofia, Bulharsko) (zástupci: původně M. Holtorf, poté A. Theis a nakonec F. Henkel, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: původně G. Schneider, poté J. Crespo Carrillo, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Oribay Mirros Buttons, SL (San Sebastián, Španělsko) (zástupce: A. Velázquez Ibáñez, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 22. března 2013 (věc R 164/2012-4) týkajícímu se řízení o zrušení mezi Capella EOOD a Oribay Mirror Buttons, SL.

Výrok

1.

Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 22. března 2013 (věc R 164/2012-4) se zrušuje.

2.

OHIM ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vzniklé společnosti Capella EOOD.

3.

Oribay Mirror Buttons, SL ponese vlastní náklady řízení.


(1)  Úř. věst. C 207, 20.7.2013.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/37


Rozsudek Tribunálu ze dne 11. prosince 2014 – Nanu-Nana Joachim Hoepp v. OHIM – Vincci Hoteles (NAMMU)

(Věc T-498/13) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Společenství NAMMU - Relativní důvod zamítnutí - Důkaz o skutečném užívání starší ochranné známky - Článek 57 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 207/2009 a pravidlo 22 odst. 2 až 4 nařízení (ES) č. 2868/95“)

(2015/C 034/43)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Nanu-Nana Joachim Hoepp GmbH & Co. KG (Brémy, Německo) (zástupci: A. Nordemann, T. Boddien a M. Maier, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Vincci Hoteles, SA (Alcobendas, Španělsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 27. června 2013 (věc R 611/2012-1) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Nanu-Nana Joachim Hoepp GmbH & Co. KG a Vincci Hoteles SA

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnosti Nanu-Nana Joachim Hoepp GmbH & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 344, 23.11.2013.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/38


Rozsudek Tribunálu ze dne 9. prosince 2014 – Leder & Schuh International v. OHIM – Epple (VALDASAAR)

(Věc T-519/13) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství VALDASAAR - Starší slovní ochranná známka Společenství Val d’Azur - Relativní důvod zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2015/C 034/44)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Leder & Schuh International AG (Salcburk, Rakousko) (zástupce: S. Korn, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Pohlmann, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Valerie Epple (Bronnen, Německo)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 9. července 2013 (věc R 719/2012-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi Valerií Epple a společností Leder & Schuh International AG.

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnosti Leder & Schuh International AG se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 344, 23.11.2013.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/38


Rozsudek Tribunálu ze dne 11. prosince 2014 – Oracle America v. OHIM – Aava Mobile (AAVA CORE)

(Věc T-618/13) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství Aava CORE - Starší slovní ochranná známka Společenství JAVA a obecně známá ochranná známka ve smyslu článku 6a Pařížské úmluvy JAVA - Relativní důvod zamítnutí - Neexistence nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm . b) nařízení (ES) č. 207/2009 - Neexistence nebezpečí asociace - Spojitost mezi označeními - Neexistence podobnosti označení - Článek 8 odst. 5 nařízení č. 207/2009“)

(2015/C 034/45)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Oracle America, Inc. (Wilmington, Delaware, Spojené státy) (zástupce: T. Heydn, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: P. Bullock a N. Bambara, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Aava Mobile Oy (Oulu, Finsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 11. září 2013 (věc R 1369/2012-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi Oracle America, Inc. a Aava Mobile Oy.

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnosti Oracle America, Inc. se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 344, 23.11.2013.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/39


Žaloba podaná dne 12. listopadu 2014 – Combaro v. Komise

(Věc T-752/14)

(2015/C 034/46)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Combaro SA (Lausanne, Švýcarsko) (zástupce: D. Ehle, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Komise ze dne 16. července 2014 (REM 05/2013), kterým byla zamítnuta žádost o prominutí dovozního cla ve výši 4 61  415,12 eur;

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby žalobkyně uvádí, že dodatečně vybrané clo za dovoz lnového plátna z Lotyšska v letech 1999 až 2002 má být podle článku 239 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 1), vzhledem k existenci zvláštních okolností prominuto. Jako zvláštní okolnosti žalobkyně uvádí závažné porušení povinností lotyšských celních orgánů, závažné porušení povinností Evropské komise/OLAF, jakož i hrubé pochybení německých celních orgánů. Podle žalobkyně tyto okolnosti nevyplývají z její zjevné nedbalosti.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/39


Žaloba podaná dne 10. listopadu 2014 – Efler a další v. Komise

(Věc T-754/14)

(2015/C 034/47)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobci: Michael Efler (Berlín, Německo), Pedro De Birto E. Abreu Krupenski (Lissabon, Portugalsko), Susan Vance George (Paříž, Francie), Otto Jaako Kronqvist (Helsinki, Finsko), Blanche Léonie Denise Weber (Lucemburk, Lucembursko), John Jephson Hilary (Londýn, Spojené království), Ileana-Lavinia Andrei (Bukurešť, Rumunsko) (zástupce: B. Kempen, profesor)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Komise C (2014) 6501 o odmítnutí registrace návrhu Evropské občanské iniciativy „STOP TTIP“ ze dne 10. září 2014,

uložil Komisi náhradu nákladů řízení, jakož i nákladů případných vedlejších účastníků.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 11 odst. 4 SEU, jakož i čl. 2 bodu 1) a čl. 4 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 211/2011 (1), jelikož Komise konstatovala, že plánovaná občanská iniciativa nespadá do pravomocí Komise.

Žalobci v této souvislosti tvrdí, že Komise dospěla k nesprávnému závěru, že požadované doporučení komise, podle něhož měla doporučovat zrušení vyjednávacího mandátu na uzavření „Transatlantického obchodního a investičního partnerství“ (TTIP), se netýká „právního aktu“ podle článku 11 odst. 4 SEU. Udělení i odnětí vyjednávacího mandátu jsou totiž rozhodnutí Rady ve smyslu článku 288 čtvrtého pododstavce SFEU, přičemž také představují „právní akty“ ve smyslu článku 11 odst. 4 SEU.

Kromě toho žalobci tvrdí, že Komise rovněž nesprávně uvedla, že prostřednictvím občanské iniciativy namířené proti „Comprehensive Economic and Trade Agreement“ (CETA) a proti TIPP nelze Komisi žádat, aby Radě nedoporučovala přijetí různých vyjednaných mezinárodních dohod, stejně jako není možné ji žádat, aby doporučila uvedené dohody nepřijmout. Z čl. 11 odst. 4 SEU, z čl. 2 bodu 1) ani z čl. 4 odst. 2 písm. b) nařízení č. 211/2011 totiž nijak nevyplývá, že občanská iniciativa je nepřípustná, pokud má vést ke zrušení stávajících právních aktů nebo nepřijetí plánovaných právních aktů.

Žalobci dále tvrdí, že odmítnutí registrace občanské iniciativy „STOP TTIP“ je nezákonné i proto, že uvedená iniciativa občanů není „zjevně“ mimo rámec pravomocí Komise ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. b) nařízení č. 211/2011.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení obecné zásady řádné správy ve smyslu článku 41 Listiny základních práv Evropské unie a zásady rovného zacházení ve smyslu článku 20 téže Listiny.

Žalobci se domnívají, že Komise tyto zásady nedodržela, když odmítla registraci jejich občanské iniciativy proti TIPP a CETA, ačkoli předtím zaregistrovala občanskou iniciativu („Swiss-Out-Initiative“) zaměřené na odstoupení od smlouvy o volném pohybu uzavřené se Švýcarskem.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 ze dne 16. února 2011 o občanské iniciativě (Úř. věst. L 65, s. 1).


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/40


Žaloba podaná dne 14. listopadu 2014 – Legakis a další v. Rada

(Věc T-765/14)

(2015/C 034/48)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobci: Georgios Legakis, Mirto Pavagiota Legaki, Maria Legaki a Melina Legaki (Paleo Faliro, Řecko) (zástupce: V. Christianos, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům částku 1 9 91  194,40 eur z důvodu škody jim vzniklé protiprávním jednáním žalované, navýšenou o úroky plynoucí od data nezákonného odnětí jejich vkladů (dne 29. března 2013) do vyhlášení rozsudku v této věci, jakož i o úroky z prodlení za dobu od vyhlášení rozsudku v této věci do plného uhrazení příslušné částky;

podpůrně uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům 95 % výše uvedené částky, tj. částku 1 8 91  634,68 eur, z důvodu škody jim vzniklé protiprávním jednáním žalované, navýšenou o úroky plynoucí od data nezákonného odnětí jejich vkladů (dne 29. března 2013) do vyhlášení rozsudku v této věci, jakož i o úroky z prodlení za dobu od vyhlášení rozsudku v této věci do plného uhrazení příslušné částky;

ještě podpůrněji určil částku, kterou bude žalovaná povinna zaplatit žalobcům z důvodu škody jim vzniklé protiprávním jednáním žalované;

uložil žalované povinnost zaplatit každému ze žalobců částku 20  000 eur (tj. celkově 80  000 eur) z důvodu morální újmy jim vzniklé v důsledku porušení zásady rovného zacházení;

uložil žalované povinnost zaplatit každému z žalobců částku 20  000 eur (tj. celkově 80  000 eur) z důvodu morální újmy jim vzniklé v důsledku porušení práva na účinnou soudní ochranu, a

uložil žalované náhradu nákladů řízení vynaložených žalobci.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou se žalobci domáhají u Tribunálu, jenž je příslušný podle článku 268 SFEU, náhrady škody na základě čl. 340 druhého pododstavce SFEU, která jim vznikla v důsledku protiprávního jednání žalované.

Žalobci tvrdí, že tato škoda vznikla tím, že žalovaná, která jednala mimo rámec svých pravomocí a v rozporu se sekundárním unijním právem a s obecnými zásadami unijního práva, nařídila, a tudíž zapříčinila snížení hodnoty bankovních vkladů žalobců v Cyprus Popular Bank Public Co Ltd (Laïki Trapeza) a každopádně k tomuto snížení přispěla.

Konkrétně žalobci namítají, že se žalovaná dopustila následujících porušení základních práv a obecných zásad unijního práva:

zaprvé, porušení práva na vlastnictví;

zadruhé, porušení zásady rovného zacházení, a

zatřetí, porušení práva žalobců na soudní ochranu a zásady právní jistoty.

Žalobci tvrdí, že podmínky pro založení mimosmluvní odpovědnosti žalované, jak byly stanoveny judikaturou, jsou splněny za účelem přiznání náhrady škody.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/41


Žaloba podaná dne 29. listopadu 2014 – El Corte Inglés v. OHIM – STD Tekstil (MOTORTOWN)

(Věc T-785/14)

(2015/C 034/49)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: El Corte Inglés, SA (Madrid, Španělsko) (zástupci: J. L. Rivas Zurdo, advokát, a M. Toro Gordillo, advokátka)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: STD Tekstil Limited Sirketi (Istanbul, Turecko)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Přihlašovatelka: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Společenství obsahující slovní prvek „MOTORTOWN“ – Přihláška č. 1 0 3 51  931

Řízení před OHIM: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 8. září 2014 ve věci R 1960/2013-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž v důsledku zamítnutí odvolání přihlašovatelky potvrzuje rozhodnutí námitkového oddělení, kterým bylo částečně vyhověno námitkám B 1 9 51  774 a byl částečně odmítnut zápis obrazové ochranné známky Společenství č. 1 0 3 51  931„MOTORTOWN“, a

uložil náhradu nákladů řízení účastníku nebo účastníkům řízení, kteří vyjádří nesouhlas s touto žalobou.

Dovolávaný žalobní důvod

Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/42


Žaloba podaná dne 4. prosince 2014 – Hassan v. Rada

(Věc T-790/14)

(2015/C 034/50)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Samir Hassan (Damašek, Sýrie) (zástupce: L. Pettiti, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

na základě článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) zrušil:

prováděcí rozhodnutí Rady 2014/678/SZBP ze dne 26. září 2014, kterým se provádí rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii, v rozsahu, ve kterém přidává Samira Hassana na seznam v příloze uvedeného rozhodnutí Rady 2013/255/SZBP ze dne 31. května 2013 o omezujících opatřeních vůči Sýrii;

prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1013/2014 ze dne 26. září 2014, kterým se provádí nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii, v rozsahu, ve kterém přidává Samira Hassana na seznam v příloze II nařízení Rady (EU) č. 36/2012 ze dne 18. ledna 2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii;

určil, že účinky zrušených aktů jsou konečné;

na základě článků 268 SFEU a 340 SFEU rozhodl o náhradě újmy, která byla S. Hassanovi způsobena přijetím výše uvedených omezujících opatření, a z tohoto důvodu:

uznal mimosmluvní odpovědnost Rady Evropské unie za utrpěnou a budoucí materiální újmu a za utrpěnou morální újmu;

přiznal S. Hassanovi částku ve výši 2 50  000 eur měsíčně, a to od 1. září 2011 do náhrady utrpěné materiální újmy;

přiznal S. Hassanovi částku ve výši symbolického 1 eura za utrpěnou morální újmu;

a uložil Radě Evropské unie nahradit budoucí materiální újmu;

v každém případě uložil Radě Evropské unie náhradu všech nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení skutkových okolností a nesprávného právního posouzení ze strany Rady, v jejichž důsledku Rada znovu zapsala jméno žalobce na seznam osob a subjektů, na které se vztahují omezující opatření, a to na základě důvodů neprokázaných právně dostačujícím způsobem.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení práva vlastnit majetek a zásady proporcionality.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení presumpce neviny žalobce.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z náhrady újmy, kterou žalobce utrpěl v důsledku protiprávních opatření přijatých vůči němu Radou.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/43


Žaloba podaná dne 4. prosince 2014 – Bensarsa v. Komise a EIOÚ

(Věc T-791/14)

(2015/C 034/51)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Faouzi Bensarsa (Abu Dhabi, Spojené arabské emiráty) (zástupce: S. A. Pappas, advokát)

Žalovaní: Evropská komise a Evropský inspektor ochrany údajů (EIOÚ)

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Ředitelství pro bezpečnost ze dne 25. února 2014;

zrušil implicitní rozhodnutí EIOÚ ze dne 24. října 2014;

uložil Komisi a EIOÚ náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vychází z nedostatečného odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 25. února 2014.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z nedostatečného odůvodnění rozhodnutí EIOÚ, které bylo implicitní a jehož odůvodnění nelze vyvodit z jeho kontextu ani z rozhodnutí ze dne 25. února 2014.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení nařízení (ES) č. 45/200 (1).

Žalobce tvrdí, že EIOÚ porušil informační povinnost ve smyslu čl. 46 písm. a) a čl. 20 odst. 4 nařízení (ES) č. 45/2001, když neposkytl odpověď.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, s. 1).


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/44


Žaloba podaná dne 9. prosince 2014 – Gervais Danone v. OHIM – San Miguel (B'lue)

(Věc T-803/14)

(2015/C 034/52)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Compagnie Gervais Danone (Paříž, Francie) (zástupce: A. Lakits, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: San Miguel, Fábricas de Cerveza y Malta, SA (Barcelona, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Společenství obsahující slovní prvek „B’lue“ – Ochranná známka Společenství č. 1 0 5 49  509

Řízení před OHIM: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu OHIM ze dne 30. září. 2014, ve věci R 1382/2013-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

napadené rozhodnutí zrušil;

uložil OHIM náhradu nákladů tohoto řízení a další účastnici řízení náhradu nákladů řízení před OHIM.

Dovolávaný žalobní důvod

Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/44


Žaloba podaná dne 9. prosince 2014 – Stagecoach Group v. OHIM – (MEGABUS.COM)

(Věc T-805/14)

(2015/C 034/53)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Stagecoach Group plc (Perth, Spojené království) (zástupci: G. Jacobs, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Dotčená ochranná známka: Slovní ochranná známka Společenství „MEGABUS.COM“ – Přihláška č. 1 1 1 31  216

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 7. října 2014 ve věci R 1894/2013-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil napadené rozhodnutí,

uložil zápis ochranné známky Společenství č. 1 1 1 31  216„MEGABUS.COM“ pro všechny výrobky a služby nebo částečný zápis pro některé výrobky a služby,

podpůrně uložil zápis ochranné známky Společenství č. 1 1 1 31  216„MEGABUS.COM“ alespoň částečně pro „poskytování služeb osobní přepravy“, pro které byl předložen důkaz o nabytí rozlišovací způsobilosti,

uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení č. 207/2009.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/45


Žaloba podaná dne 12. prosince 2014 – Španělsko v. Komise

(Věc T-808/14)

(2015/C 034/54)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Španělské království (zástupce: A. Rubio González, Abogado del Estado)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

zrušil napadené rozhodnutí a

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba míří proti rozhodnutí Evropské komise ze dne 1. října 2014, týkající se státní podpory SA 27408 (C 24/2010) ex NN 37/2010, ex CP 19/2009) poskytnuté orgány Kastilie-La Mancha na zavedení digitálního pozemního vysílání ve vzdálených nebo méně osídlených oblastech Kastilie-La Mancha

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vychází z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU, neboť nedošlo k žádnému hospodářskému zvýhodnění subjektů, které vyvíjejí hospodářskou činnost, opatření nebylo neselektivní a nebyla narušena hospodářská soutěž.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení čl. 106 odst. 2 a čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU, neboť porušení zásady technologické neutrálnosti se neprokázalo.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z procesních vad v řízení v oblasti státních podpor s ohledem na nesrovnalosti, ke kterým došlo v průběhu jejich šetření.

4.

Čtvrtý žalobní důvod, uváděný subsidiárně, vychází z porušení zásady právní jistoty, zásady rovnosti, zásady proporcionality a zásady subsidiarity ve vztahu k článku 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES.


Soud pro veřejnou službu

2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/47


Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 11. prosince 2014 – CZ v. ESMA

(Věc F-80/13) (1)

(„Veřejná služba - Přijetí do zaměstnání - Dočasní zaměstnanci - Prodloužení zkušební doby - Propuštění na konci zkušební doby“)

(2015/C 034/55)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: CZ (zástupci: O. Kress a S. Bassis, advokáti)

Žalovaný: Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) (zástupci: R. Vasileva, zmocněnkyně, ve spolupráci s D. Waelbroeckem a A. Duronem advokáty)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí o prodloužení zkušební doby žalobce a následného rozhodnutí o jeho propuštění, a dále návrh na náhradu údajně utrpěné újmy

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené CZ.


(1)  Úř. věst. C 325, 9.11.2013, s. 51.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/47


Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 11. prosince 2014 – DE v. EMA

(Věc F-103/13) (1)

(„Veřejná služba - Dočasný zaměstnanec EMA - Hodnotící zpráva - Návrh na zrušení - Povinnost (uvést) odůvodnění - Zjevně nesprávné posouzení - Porušení procesních pravidel - Neexistence“)

(2015/C 034/56)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: DE (zástupci: S. Rodrigues a A. Blot, advokáti)

Žalovaná: Evropská agentura pro léčivé přípravky (zástupci: S. Marino, T. Jablonski a N. Rampal Olmedo, zmocněnci, D. Waelbroeck a A. Duron, advokáti)

Předmět věci

Návrh na zrušení hodnotícího posudku žalobce za období od 15. září 2010 do 15. září 2012.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

DE ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou agenturou pro léčivé přípravky.


(1)  Úř. věst. C 367, 14.12.2013, s. 41.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/48


Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 11. prosince 2014 – Colart a další v. Parlament

(Věc F-31/14) (1)

(„Veřejná služba - Zastoupení zaměstnanců - Výbor zaměstnanců - Volby do výboru zaměstnanců - Úprava zastoupení zaměstnanců v Evropském parlamentu - Pravomoc volební komise - Řízení o stížnosti podané volební komisi - Zveřejnění výsledků voleb - Stížnost podaná volební komisi - Článek 90 odst. 2 služebního řádu - Nepodání dřívější stížnosti k OOJ - Předložení věci přímo Soudu - Nepřípustnost“)

(2015/C 034/57)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Philippe Colart (Bastogne, Belgie) a další (zástupce: A. Salerno, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: O. Caisou-Rousseau a S. Alves, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení voleb do zaměstnaneckého výboru Evropského parlamentu, které proběhly na podzim 2013 a jejichž výsledky byly zveřejněny dne 28. listopadu 2013.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)

Philippe Colart a další žalobci, jejichž jména jsou uvedena v příloze, ponesou polovinu vlastních nákladů řízení.

3)

Evropský parlament ponese vlastní náklady řízení a nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených žalobci.


(1)  Úř. věst. C 184, 16.6.2014, s. 45.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/49


Usnesení Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 12. prosince 2014 – Luigi Macchia v. Komise

(Věc F-63/11 RENV) (1)

(„Veřejná služba - Dočasní zaměstnanci - Postoupení Soudu po zrušení - Neobnovení smlouvy na dobu určitou - Posuzovací pravomoc správního orgánu - Zjevně nesprávné posouzení - Žaloba zjevně nepřípustná a zjevně neopodstatněná“)

(2015/C 034/58)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Luigi Macchia (Řím, Itálie) (zástupci: S. Rodrigues, A. Blot a C. Bernard-Glanz, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: J. Currall a G. Gattinara, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení implicitního rozhodnutí neobnovit žalobcovu pracovní smlouvu dočasného zaměstnance ve smyslu čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

Výrok usnesení

1)

Žaloba se zamítá jako zčásti zjevně nepřípustná a zčásti zjevně neopodstatněná.

2)

L. Macchia ponese vlastní náklady řízení vynaložené ve věcech F-63/11, T-368/12 P a F-63/11 RENV, jakož i náklady řízení vynaložené Evropskou komisí ve věcech F-63/11 a F-63/11 RENV

3)

Evropská komise ponese vlastní náklady řízení vynaložené ve věci T-362/12 P.


(1)  Úř. věst. C 226, 30.7.2011, s. 32.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/49


Usnesení Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 11. prosince 2014 – Iliopoulou v. Europol

(Věc F-21/14) (1)

(„Veřejná služba - Zaměstnanci Europolu - Úmluva o Europolu - Služební řád pro zaměstnance Europolu - Rozhodnutí 2009/371/SVV - Použití pracovního řádu ostatních zaměstnanců na zaměstnance Europolu - Neobnovení smlouvy dočasného zaměstnance na dobu určitou - Neuzavření smlouvy s dočasným zaměstnancem na dobu neurčitou“)

(2015/C 034/59)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Hariklia Iliopoulou (Wassenaar, Nizozemsko) (zástupce: J.-J. Ghosez, advokát)

Žalovaný: Evropský policejní úřad (zástupci: J. Arnould a D. Neumann, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí neobnovit na dobu neurčitou smlouvu žalobkyně na dobu určitou a na uložení povinnosti Europolu uhradit rozdíl mezi odměnou, která by žalobkyni náležela, pokud by zůstala ve službě Europolu, a dávkami podpory v nezaměstnanosti či jinými dávkami podpory, které jí byly vyplaceny.

Výrok usnesení

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Evropský policejní úřad ponese vlastní náklady řízení a ukládá se mu náhrada poloviny nákladů řízení vynaložených H. Iliopoulo.

3)

Hariklia Iliopoulou ponese polovinu vlastních nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 184, 16.6.2014, s. 42.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/50


Usnesení Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 10. prosince 2014 – Turkington v. Komise

(Věc F-127/14)

(„Veřejná služba - Úředníci - Důchody - Převod nároků na důchod nabytých ve vnitrostátním důchodovém systému - Návrh na bonifikaci počtu let služby započitatelných pro důchod, který nebyl napaden ve stanovené lhůtě - Neexistence podstatných nových skutečností - Zjevná nepřípustnost“)

(2015/C 034/60)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Stephen Turkington (Trevír, Německo) (zástupce: A. Salerno, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: J. Currall a G. Gattinara, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise, kterým bylo odmítnuto provedení nového výpočtu bonifikace nároků na důchod nabytých žalobcem v unijním důchodovém systému na základě nových obecných prováděcích ustanovení k článkům 11 a 12 přílohy VIII služebního řádu úředníků.

Výrok usnesení

1)

Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná.

2)

Stephen Turkington ponese vlastní náklady řízení.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/50


Žaloba podaná dne 30. října 2014 – ZZ v. Komise a ESVČ

(Věc F-126/14)

(2015/C 034/61)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupce: M. Tallent, advokát)

Žalované: Evropská komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ)

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí orgánu Evropské služby pro vnější činnost oprávněného uzavírat smlouvy, kterým byla potvrzena maximální výše náhrady nákladů na přestěhování žalobce z Černé hory do jeho země původu.

Návrhová žádání žalobce

Zrušit napadené rozhodnutí, které orgán oprávněný uzavírat pracovní smlouvy přijal 23. července 2014 a které bylo oznámeno 1. srpna 2014;

určit, že ZZ budou nahrazeny jeho skutečné náklady vynaložené na jeho přestěhování ve výši 17  940 eur;

podpůrně určit, že ZZ budou nahrazeny jeho náklady na přestěhování ve výši 7  960 eur;

určit, že Evropská služba pro vnější činnost ponese veškeré náklady řízení.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/51


Žaloba podaná dne 3. listopadu 2014 – ZZ v. Komise

(Věc F-128/14)

(2015/C 034/62)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupce: L. Vogel, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování (OOJ), kterým byla žalobci uložena disciplinární sankce v podobě odložení postupu do vyššího platového stupně na dobu 12 měsíců.

Návrhová žádání žalobce

Zrušit rozhodnutí přijaté OOJ v osobě tří generálních ředitelů Komise dne 23. prosince 2013, kterým byla žalobci s účinností od 31. prosince 2013 v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. c) přílohy IX služebního řádu uložena sankce v podobě odložení postupu do vyššího platového stupně na dobu 12 měsíců;

zrušit v nezbytném rozsahu rovněž rozhodnutí přijaté OOJ dne 22. července 2014, kterým byla zamítnuta stížnost žalobce ze dne 21. března 2014, na základě které zpochybňuje výše uvedené disciplinární opatření ze dne 23. prosince 2013;

uložit žalované náhradu nákladů řízení v souladu s článkem 101 jednacího řádu, včetně nákladů nutně vynaložených pro účely řízení, jako jsou náklady na cestu a pobyt, jakož i odměny advokátů, a to na základě článku 105 tohoto jednacího řádu.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/52


Žaloba podaná dne 4. listopadu 2014 – ZZ v. Evropský parlament

(Věc F-130/14)

(2015/C 034/63)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupce: D. Bergin, solicitor)

Žalovaný: Evropský parlament

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí, kterým se z důchodu žalobce strhává částka výživného, kterou je povinen platit rozvedenému manželovi, neboť toto rozhodnutí je podle žalobce v rozporu s rozsudkem vnitrostátního soudu vydaným v rozvodovém řízení.

Návrhová žádání žalobce

Zrušit rozhodnutí o úpravě nároků č. 13;

přiznat částku 2 75  000 euro jako náhradu škody a soudních výdajů s ohledem na náklady vynaložené na soudní řízení a na škodu, která žalobci vznikla od okamžiku počátečního odmítnutí ze strany příslušných útvarů uplatnit rozhodnutí soudu zákonným a spravedlivým způsobem.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/52


Žaloba podaná dne 17. listopadu 2014 – ZZ v. Evropský parlament

(Věc F-132/13)

(2015/C 034/64)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: ZZ (zástupce: L. Levi, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí přijatých Evropským parlamentem za účelem provedení rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 12. prosince 2013, F-129/12, CH v. Parlament, kterými bylo odmítnuto zahájit správní řízení týkající se stížnosti žalobkyně z důvodu šikany; zaplacení další částky finanční náhrady žalobkyni a přiznání žalobkyni všech zvýhodnění a vedlejších plnění spojených s existencí její smlouvy na místo akreditovaného parlamentního asistenta, jejíž výpověď byla Tribunálem ve výše uvedeném rozsudku zrušena, a návrh na náhradu majetkové a nemajetkové újmy, kterou žalobkyně údajně utrpěla.

Návrhová žádání žalobkyně

Zrušit rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 3. března 2014 v části, v níž bylo odmítnuto zahájení správního řízení o stížnosti žalobkyně z důvodu šikany a rozhodnutí ze dne 2. dubna 2014 v části, v níž bylo odmítnuto vyplacení částky 5  686 eur žalobkyni, přičemž tato rozhodnutí uvádějí opatření, která Evropský parlament přijal, jak sám uvádí, k provedení rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 12. prosince 2013 ve věci F-129/12, CH v. Evropský parlament;

zrušit rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 4. srpna 2014, doručené dne 7. srpna 2014, kterým se zamítá stížnost žalobkyně ze dne 16. dubna 2014, v části, v níž bylo odmítnuto vyplacení částky 5  686 eur žalobkyni, náhrada újmy, kterou utrpěla žalobkyně z důvodu opožděného obdržení průkazu akreditovaného parlamentního asistenta, pracovní e-mailové adresy a přístupu k intranetu Evropského parlamentu, zahájit správní řízení týkající se její stížnosti z důvodu šikany a náhrada nemajetkové újmy, která žalobkyni vznikla z důvodu posledně uvedeného odmítnutí;

uložit žalovanému náhradu škody stanovenou na částku 1 44  000 eur za majetkovou újmu, která vznikla žalobkyni;

uložit žalovanému náhradu škody stanovenou ex aequo et bono na částku 60  000 eur za majetkovou újmu vzniklou žalobkyni;

uložit žalovanému zaplacení úroků z prodlení z výše uvedených částek 5  686 eur a 1 44  000 eur, na základě úrokové sazby Evropské centrální banky zvýšené o 2 body;

uložit žalovanému náhradu všech nákladů řízení.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/53


Žaloba podaná dne 18. listopadu 2014 – ZZ v. Komise

(Věc F-134/14)

(2015/C 034/65)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupci: S. Rodrigues, A. Tymen, advokáti)

Žalovaná: Komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí Komise, kterým vyloučila existenci újmy vyplývající z času, jaký Komisi trvalo, než zjistila, že žalobcova nemoc je nemocí z povolání, a kterým mu nahradila újmu za stav nejistoty o uznání jeho nemoci coby nemoci z povolání pouze ve výši 2  000 eur, a návrh na náhradu údajně vzniklé nemajetkové újmy.

Návrhová žádání žalobce

zrušit rozhodnutí Evropské komise ze dne 8. srpna 2014, doručené žalobci doporučeným dopisem dne 1. října 2014, kterým se zamítá jeho stížnost ze dne 24. dubna 2014;

pro případ potřeby zrušit rozhodnutí Evropské komise ze dne 3. února 2014, kterým bylo žalobcovu návrhu na náhradu škody ze dne 16. října 2013 vyhověno jen zčásti;

nařídit náhradu nemajetkové újmy žalobce vyčíslené ex aequo et bono na částku 20  000 eur;

uložit Komisi náhradu nákladů řízení.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/54


Žaloba podaná dne 1. prosince 2014 – ZZ v. Komise

(Věc F-136/14)

(2015/C 034/66)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupce: D. de Abreu Caldas, advokát)

Žalovaná: Komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí Komise, kterým byl žalobci se zpětnou účinností přiznán příspěvek za práci v zahraničí, neboť zpětná účinnost je omezena k 1. září 2013 a žalobce tvrdí, že Komise mu měla tento příspěvek přiznat od jeho přijetí na Komisi dne 1. července 1999.

Návrhová žádání žalobce

Zrušit rozhodnutí PMO ze dne 29. ledna 2014, kterým byl žalobci přiznán nárok na příspěvek za práci v zahraničí podle článku 4 přílohy VII služebního řádu, a to se zpětným účinkem k 1. září 2013 namísto od data jeho přijetí do zaměstnání, tedy od 1. července 1999;

uložit Evropské komisi náhradu nákladů řízení.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/54


Žaloba podaná dne 8. prosince 2014 – ZZ v. ESVČ

(Věc F-137/14)

(2015/C 034/67)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupce: H. Tettenborn, advokát)

Žalovaná: Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ)

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí Evropské služby pro vnější činnost ze dne 29.01.2014 vypovědět pracovní smlouvu žalobce uzavřenou na dobu neurčitou, jakož i návrh žalobce na náhradu morální a nehmotné újmy, která mu vznikla

Návrhová žádání žalobce

zrušit rozhodnutí ESVČ, sdělené žalobci dopisem ESVČ ze dne 29.01.2014, podle kterého se dne 31.08.2014 o půlnoci při uplatnění sedmiměsíční výpovědní lhůty ukončuje zaměstnanecký poměr žalobce,

uložit ESVČ, aby žalobci zaplatil náhradu škody v přiměřené výši ponechané na uvážení Tribunálu za morální a nemateriální újmu vzniklou žalobci rozhodnutím ESVČ uvedených v prvním návrhovém žádání,

uložit ESVČ, aby žalobci nahradil vzniklou hmotnou újmu v plné výši, zejména zaplacením veškerých dlužných odměn a všech ostatních výdajů žalobce zapříčiněných protiprávním jednáním ESVČ (snížených o obdrženou podporu v nezaměstnanosti resp. o odměnu za využití pracovní síly),

podpůrně pro případ, že z právních nebo skutkových důvodů nedojde k opětovnému začlenění žalobce do služby nebo k opětovnému zaměstnání za dosavadních podmínek, uložit ESVČ na základě hmotné újmy vzniklé žalobci protiprávním ukončením jeho činnosti náhradu škody ve výši rozdílu mezi příjmem, který může žalobce skutečně očekávat, a příjmem, kterého by žalobce dosáhl, pokud by smlouva nadále trvala, s přihlédnutím k důchodovým dávkám a jiným nárokům, a

uložit ESVČ náhradu nákladů řízení.


2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/55


Žaloba podaná dne 9. prosince 2014 – ZZ v. Komise

(Věc F-138/14)

(2015/C 034/68)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: ZZ (zástupce: S. Orlandi, advokát)

Žalovaná: Komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí o převodu nároků žalobce na důchod do unijního důchodového systému, v němž byla uplatněna nová obecná prováděcí ustanovení (OPU) k článkům 11 a 12 přílohy VIII služebního řádu úředníků.

Návrhová žádání žalobce

Prohlásit článek 9 obecných prováděcích ustanovení k čl. 11 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu za protiprávní;

zrušit rozhodnutí ze dne 17. února 2014 o výpočtu odsloužených let v rámci důchodového systému orgánů Evropské unie v případě převodu jeho nároků na důchod do tohoto systému podle obecných prováděcích ustanovení k čl. 11 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu ze dne 3. března 2011;

uložit Komisi náhradu nákladů řízení.