ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 463

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 57
23. prosince 2014


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Rada

2014/C 463/01

Závěry Rady o participativní správě kulturního dědictví

1

2014/C 463/02

Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o pracovním plánu pro kulturu (2015–2018)

4

 

Evropská komise

2014/C 463/03

Směnné kurzy vůči euru

15

 

Evropská služba pro vnější činnost

2014/C 463/04

Oznámení o vstupu v platnost

16

 

INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ

2014/C 463/05

Svátky v roce 2015

17

 

V   Oznámení

 

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

 

Evropská komise

2014/C 463/06

Výzvy k předkládání návrhů podle pracovního programu pro granty v oblasti transevropských telekomunikačních sítí v rámci Nástroje pro propojení Evropy na období 2014–2020 (Rozhodnutí Komise C(2014) 2069 ve znění rozhodnutí C(2014) 9588)

18

2014/C 463/07

Výzva k podávání přihlášek Evropské hlavní město kultury – EAC/A03/2014

19

 

JINÉ AKTY

 

Evropská komise

2014/C 463/08

Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

20

CS

 


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Rada

23.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 463/1


Závěry Rady o participativní správě kulturního dědictví

(2014/C 463/01)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

PŘIPOMÍNAJÍC:

1.

závěry Rady ze dne 26. listopadu 2012 o správě kulturních záležitostí (1), ve kterých je zdůrazněno, že je důležité přispět k otevřenější, participativnější, účelnější a soudržnější správě kulturních záležitostí, a v nichž se členské státy vyzývají k podpoře participativního přístupu k tvorbě politik v oblasti kultury;

2.

závěry Rady ze dne 21. května 2014 o kulturním dědictví jako strategickém zdroji pro udržitelný rozvoj Evropy (2), ve kterých se uznává, že otázka kulturního dědictví se dotýká různých politik a že kulturní dědictví hraje specifickou úlohu při dosahování cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, a v nichž se členské státy vyzývají, aby v oblasti kulturního dědictví prosazovaly modely dlouhodobé politiky, jež jsou fakticky podloženy a určovány potřebami společnosti a občanů;

VÍTAJÍC:

3.

sdělení Komise nazvané „Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu“, ve kterém se uznává, že kulturní dědictví je sdíleným zdrojem a společným statkem a že péče o naše dědictví je proto společným úkolem (3);

S OHLEDEM NA:

4.

skutečnost, že na mezinárodní úrovni je v oblasti podpory udržitelného rozvoje ve větší míře uznáván přístup zaměřený na občany a založený na kultuře, a s ohledem na význam transparentních, participativních a z informací vycházejících systémů správy kulturních záležitostí pro řešení potřeb všech členů společnosti (4);

5.

skutečnost, že na evropské, vnitrostátní, regionální i místní úrovni je ve větší míře uznáván sociální rozměr kulturního dědictví, a s ohledem na to, že v zájmu zabezpečení, rozvíjení a předávání kulturního dědictví budoucím generacím je důležité aktivovat synergie mezi jednotlivými zúčastněnými stranami (5);

6.

přijetí místně ukotveného a na občany zaměřeného přístupu ke kulturnímu dědictví v rámci několika programů EU, mimo jiné v programu pro výzkum Horizont 2020, a s ohledem na přístup týkající se místního rozvoje vedeného komunitami, podporovaný z evropských strukturálních a investičních fondů. Tento přístup je rovněž uznán v iniciativě společného plánování „Kulturní dědictví a globální změny: nová výzva pro Evropu“;

7.

přijetí participativních přístupů v rámci projektu EU „Evropská hlavní města kultury“ a v souvislosti s označením „Evropské dědictví“ (6);

UZNÁVAJÍC, ŽE participativní správa kulturního dědictví (7):

8.

poskytuje příležitost k podpoře demokratické účasti, udržitelnosti a sociální soudržnosti i příležitost reagovat na současné sociální, politické a demografické výzvy;

9.

usiluje o to, aby se příslušné strany – tj. veřejné orgány a subjekty, soukromé subjekty, organizace občanské společnosti, nevládní organizace, dobrovolnické organizace i jednotliví zájemci – v rámci veřejné činnosti aktivně zapojili do rozhodování, plánování, provádění, monitorování a hodnocení politik a programů v oblasti kulturního dědictví, a to v zájmu zvýšení odpovědnosti a transparentnosti investic z veřejných zdrojů, jakož i v zájmu budování důvěry veřejnosti v politická rozhodnutí;

10.

přispívá ke zvýšení povědomí o hodnotách kulturního dědictví jakožto sdíleného zdroje, a tím ke snížení rizika jeho zneužití a ke zvýšení sociálního a ekonomického přínosu;

11.

podporuje současná kulturní, umělecká a tvůrčí díla, která úzce souvisejí s identitou a hodnotami a často vycházejí z tradičních postupů a nehmotného dědictví jednotlivců, a mohou tak být součástí kulturního dědictví pro příští generace;

12.

napomáhá využívání nových příležitostí, které přináší globalizace, digitalizace a nové technologie, jež mění způsoby vytváření a používání kulturního dědictví a přístup k němu;

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY:

13.

vypracovaly víceúrovňové a mnohostranné rámce pro správu, které uznávají kulturní dědictví jakožto sdílený zdroj, a to posílením vazeb mezi místní, regionální, celostátní a evropskou úrovní správy kulturního dědictví, s řádným přihlédnutím k zásadě subsidiarity tak, aby bylo na všech úrovních usilováno o přínos pro občany;

14.

podporovaly zapojení příslušných stran zajištěním, aby jim byla umožněna účast ve všech fázích rozhodovacího procesu;

15.

prosazovaly rámce pro správu, které uznávají význam vzájemného působení mezi hmotným, nehmotným a digitálním kulturním dědictvím a které se zabývají jeho sociálními, kulturními, symbolickými, ekonomickými a environmentálními hodnotami a tyto hodnoty respektují a posilují;

16.

podporovaly rámce pro správu, které usnadňují provádění průřezových politik a umožňují, aby kulturní dědictví přispívalo k dosahování cílů v jednotlivých oblastech politik, mimo jiné k inteligentnímu, udržitelnému růstu podporujícímu začlenění;

17.

vytvářely synergie mezi strategiemi udržitelného cestovního ruchu a místními kulturními a tvůrčími odvětvími, mimo jiné prosazováním rámců pro správu, které umožňují aktivní účast místních obyvatel, s cílem podpořit nabídku v oblasti udržitelného a kvalitního kulturního cestovního ruchu a přispět k revitalizaci městských a venkovských oblastí, při současném zachování integrity a kulturní hodnoty dědictví a nalezení rovnováhy mezi ekonomickými příležitostmi a dobrými životními podmínkami občanů;

18.

pro tyto účely vhodným způsobem využívaly finanční prostředky EU i vnitrostátní zdroje financování;

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ A S NÁLEŽITÝM PŘIHLÉDNUTÍM K ZÁSADĚ SUBSIDIARITY:

19.

spolupracovaly v záležitostech týkajících se participativní správy kulturního dědictví, mimo jiné v rámci pracovního plánu pro kulturu na období let 2015–2018 (8), s cílem stanovit a šířit osvědčené postupy a zvýšit kapacitu odvětví kulturního dědictví, aby bylo možné tyto se těmito záležitostmi účinně zabývat;

20.

podporovaly předávání tradičních dovedností a znalostí napříč generacemi a jejich inovativní využívání a dále vzájemné obohacování prostřednictvím vědeckého a technologického rozvoje;

21.

využívaly digitální prostředky k zajištění širšího přístupu všech sociálních skupin ke správě kulturního dědictví a vyšší míry účasti na ní;

22.

prozkoumaly úlohu virtuálních společenství při vytváření a provádění politik v oblasti kulturního dědictví, při podpoře správy kulturního dědictví, rozvíjení znalostí a financování (například prostřednictvím skupinového financování – tzv. crowd-sourcingu a crowd-fundingu);

23.

dosáhly konkrétního pokroku, pokud jde o správu Europeany (9), s cílem zajistit její dlouhodobou udržitelnost a rozvoj jakožto projektu zaměřeného na kulturní dědictví, a též usnadnit její propojení se vzděláváním, kulturním cestovním ruchem a dalšími odvětvími; ve vhodných případech prosazovaly opakované využívání obsahu digitálního kulturního dědictví v zájmu posílení kulturní rozmanitosti a intenzivnějšího využívání poznatků o kulturním dědictví v rámci současné umělecké tvorby a v kulturních a tvůrčích odvětvích;

24.

podporovaly účast občanů v rámci modelu inteligentního rozvoje evropských měst, jehož účelem je aktivní začleňování kulturního dědictví s cílem přispět k inovaci a revitalizaci evropských měst jejich propojením s místy a územím v jejich okolí, podpořením jejich atraktivity i přilákáním investorů, nových ekonomických aktivit a podniků;

25.

navázaly na sdělení „Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu“ a spolupracovaly na rozvoji komplexní evropské strategie pro kulturní dědictví;

26.

posílily spolupráci s mezinárodními organizacemi, jako jsou Rada Evropy a UNESCO, v zájmu podpory participativního přístupu ke správě kulturního dědictví;

VYZÝVÁ KOMISI, ABY:

27.

podporovala fakticky podložený výzkum a statistické údaje o dopadu participativních přístupů k politikám a správě v oblasti kulturního dědictví, a přispěla tak k vytváření strategických přístupů ke kulturnímu dědictví;

28.

pokračovala v dialogu s organizacemi a platformami občanské společnosti ohledně vytváření politik týkajících se kulturního dědictví a zvážila předložení návrhu projektu „Evropský rok kulturního dědictví“.


(1)  Úř. věst. C 393, 19.12.2012, s. 8.

(2)  Úř. věst. C 183, 14.6.2014, s. 36.

(3)  Dokument 12150/14.

(4)  Konference OSN „Budoucnost, jakou chceme“ (Rio de Janeiro, červen 2012); kongres UNESCO „Kultura jako ústřední prvek politik udržitelného rozvoje“ (Hangzhou, květen 2013); fórum UNESCO na téma „Kultura, tvořivost a udržitelný rozvoj. Výzkum, inovace a příležitosti“ (Florencie, říjen 2014).

(5)  Rámcová úmluva Rady Evropy o hodnotě kulturního dědictví pro společnost (Úmluva z Faro z roku 2005).

(6)  Úř. věst. L 132, 3.5.2014, s. 1. a Úř. věst. L 303, 22.11.2011, s. 1.

(7)  Kulturní dědictví je hmotné, nehmotné a digitální, jak je uvedeno v závěrech Rady ze dne 21. května 2014.

(8)  Úř. věst. C 463, 23.12.2014, s. 4.

(9)  Jak je uvedeno v závěrech Rady ze dne 10. května 2012 o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti online a o uchovávání digitálních záznamů (Úř. věst. C 169, 15.6.2012, s. 5).


23.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 463/4


Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o pracovním plánu pro kulturu (2015–2018)

(2014/C 463/02)

RADA EVROPSKÉ UNIE A ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE ZASEDAJÍCÍ V RADĚ,

I.   ÚVOD

PŘIPOMÍNAJÍCE cíle stanovené pro Evropskou unii v oblasti kultury v článku 167 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU);

PŘIPOMÍNAJÍCE usnesení Rady ze dne 16. listopadu 2007 o evropském programu pro kulturu (1) a v něm obsažené strategické cíle, zejména podporu kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu, podporu kultury jako katalyzátoru tvořivosti a podporu kultury jako zásadního prvku mezinárodních vztahů Unie;

PŘIPOMÍNAJÍCE nařízení (EU) č. 1295/2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) (2), a zejména obecné cíle v něm stanovené, kterými jsou zlepšení evropské kulturní a jazykové rozmanitosti, podpora kulturního dědictví a posílení konkurenceschopnosti evropských kulturních a kreativních odvětví s cílem prosazovat inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

PŘIPOMÍNAJÍCE, že kulturní a tvůrčí odvětví podstatně přispívají k hospodářskému, sociálnímu a regionálnímu rozvoji, že tato odvětví jsou důležitá pro strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a že jednání ministrů kultury na zasedání konaném dne 25. listopadu 2014 přispěje k reakci Rady v rámci přezkumu této strategie v polovině období plánovaného na rok 2015;

BEROUCE NA VĚDOMÍ výsledek práce provedené v rámci pracovního plánu pro kulturu na období let 2011 až 2014 (3) přijatého Radou, jakož i výsledky závěrečného hodnocení provedeného členskými státy v rámci Rady (4), jež jsou základem závěrečné zprávy Komise o provádění a významu pracovního plánu pro kulturu na období 2011–14 (5);

S OHLEDEM NA závěry Rady ze dne 26. listopadu 2012 o správě kulturních záležitostí (6), a zejména na jejich ustanovení o pravidelném a včasném poskytování informací o politikách EU a opatřeních v jiných oblastech politiky s přímým či nepřímým dopadem na otázky kultury a politiky,

DOHODLI SE, ŽE

zavedou, při náležitém zohlednění zásady subsidiarity, čtyřletý pracovní plán pro kulturu na období 2015–2018, s možností přezkumu v polovině období;

činnosti prováděné v kulturní oblasti zaměří na prioritní okruhy, klíčová témata, výstupy a pracovní metody uvedené v tomto pracovním plánu;

přijmou pro pracovní plán priority uvedené v příloze I;

na základě priorit, zásad a mandátů vymezených v přílohách I a II zřídí pracovní skupiny složené z odborníků jmenovaných členskými státy a budou sledovat jejich činnost;

DOMNÍVAJÍ SE, že čtyřletý pracovní plán by se měl řídit těmito základními zásadami:

a)

stavět na výsledcích předchozího pracovního plánu pro kulturu (2011–2014) a současně ho doplnit o strategičtější rozměr, aby byla posílena vazba mezi pracovním plánem a činností Rady a rotujících předsednictví;

b)

soustředit se na témata s jasnou přidanou hodnotou EU;

c)

zohledňovat vnitřní hodnotu kultury a umění pro posílení kulturní rozmanitosti;

d)

zajistit vynikající výsledky, inovace a konkurenceschopnost kulturních a tvůrčích odvětví podporou činnosti umělců, tvůrců a kulturních pracovníků a uznáním přínosu těchto odvětví k cílům strategie Evropa 2020 pro růst a zaměstnanost, se zvláštním zřetelem k výzvám spojeným s přechodem k digitalizaci;

e)

začlenit, ve všech vhodných případech, kulturu do dalších oblastí politik v souladu s čl. 167 odst. 4 SFEU;

f)

podporovat meziodvětvovou spolupráci;

g)

zajistit součinnost s programem Kreativní Evropa;

h)

usilovat o politiku podloženou fakty.

II.   PRIORITY A PRACOVNÍ METODY

DOHODLI SE, že budou prosazovat priority uvedené v příloze I:

A.

přístupná kultura podporující začlenění;

B.

kulturní dědictví;

C.

kulturní a tvůrčí odvětví: tvůrčí hospodářství a inovace;

D.

podpora kulturní rozmanitosti, kultury ve vnějších vztazích EU a mobility.

SOUHLASÍ S TÍM, že spolehlivé, srovnatelné a aktuální statistické údaje týkající se kultury jsou základem řádné tvorby politik v oblasti kultury, a proto je v tomto pracovním plánu statistika jednou z meziodvětvových priorit; a SE ZÁJMEM tedy OČEKÁVAJÍ výsledky práce odvedené pod záštitou Eurostatu s cílem zajistit pravidelné vypracovávání a šíření statistických údajů o kultuře, při zohlednění doporučení obsažených ve zprávě Evropské sítě odborníků na kulturu;

DOHODLI SE, že ve spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost a Komisí zhodnotí práci prováděnou v oblasti kultury v rámci vnějších vztahů EU a potřebu další práce v této oblasti;

DOHODLI SE, že budou používat různé pracovní metody, a to podle účelu a tématu:

i.

otevřená metoda koordinace, která by i nadále měla být hlavní pracovní metodou při spolupráci mezi členskými státy;

ii.

neformální setkání úředníků z ministerstev kultury, a to i s úředníky z jiných ministerstev;

iii.

„ad hoc“ odborné skupiny nebo tematické semináře pořádané Komisí za účelem dalšího posouzení otázek souvisejících s tématy pracovního plánu a interakce s dalšími nástroji pracovního plánu;

iv.

bilanční zasedání pořádaná Komisí v oblastech politiky, kterými se rozsáhle zabývaly předchozí pracovní plány pro kulturu;

v.

konference, studie a iniciativy vzájemného učení.

III.   ČINNOSTI

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY, ABY:

při vytváření politiky na vnitrostátní úrovni zohlednily, při dodržení zásady subsidiarity, výsledky dosažené v rámci tohoto pracovního plánu;

šířily informace o výstupech tohoto pracovního plánu zainteresovaným zúčastněným stranám na všech úrovních.

VYZÝVAJÍ JEDNOTLIVÁ PŘEDSEDNICTVÍ RADY, ABY:

při vypracovávání svého osmnáctiměsíčního programu v rámci trojice předsednictví zohlednila priority tohoto pracovního plánu;

informovala přípravné orgány Rady v oblasti kultury o činnostech, které provádějí jiné přípravné orgány Rady a které mají přímý či nepřímý dopad na otázky kultury a politiky (7);

podle potřeby svolávala neformální zasedání (včetně smíšených a meziodvětvových zasedání) s cílem projednat a přijmout výstupy získané prostřednictvím pracovního plánu a plošně je šířit;

posoudila, na základě závěrečné zprávy vypracované Komisí vycházející z dobrovolných příspěvků členských států, zda navrhnout nový pracovní plán.

VYZÝVAJÍ KOMISI, ABY:

podporovala členské státy a jiné příslušné zúčastněné strany při spolupráci prováděné v rámci stanoveném těmito závěry, především:

a)

podporou co nejširšího zapojení členských států a také odborníků a dalších zúčastněných stran do pracovních struktur uvedených v příloze I;

b)

tím, že práci skupiny pro otevřenou metodu koordinace doplní o studie a iniciativy vzájemného učení;

šířila informace o výstupech pracovního plánu ve všech jazycích, jež uzná za vhodné, a to i s použitím digitálních prostředků, například svých internetových stránek;

v co nejranější fázi informovala příslušný přípravný orgán Rady v oblasti kultury o svých relevantních iniciativách, zejména pokud jde o návrhy, v jejichž posouzení dopadu byl zdůrazněn přímý či nepřímý dopad na otázky kultury (8);

zajistila vzájemnou výměnu informací mezi jednotlivými skupinami pro otevřenou metodu koordinace v oblasti kultury a mezi těmito skupinami a příslušnými skupinami pro otevřenou metodu koordinace vyvíjejícími činnost v souvisejících odvětvích;

pravidelně informovala přípravný orgán Rady v oblasti kultury o pokroku dosaženém v činnosti věnované statistice týkající se kultury;

s cílem zajistit relevantnost a viditelnost činností pravidelně konzultovala a informovala zúčastněné strany na evropské úrovni, včetně občanské společnosti, o pokroku pracovního plánu, mimo jiné prostřednictvím Fóra evropské kultury;

na základě dobrovolných příspěvků členských států do konce první poloviny roku 2018 přijala závěrečnou zprávu o provádění a relevantnosti pracovního plánu.

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ A S NÁLEŽITÝM ZOHLEDNĚNÍM ZÁSADY SUBSIDIARITY:

v duchu spolupráce, harmonizovaně a s využitím pracovních struktur a metod popsaných v těchto závěrech společně usilovaly o zajištění přidané hodnoty v oblasti kultury na úrovni EU;

zohledňovaly oblast kultury při vytváření, provádění a hodnocení politik a činností v dalších oblastech politik, se zvláštním důrazem na zajištění jejího včasného a účinného zařazení do procesu vytváření politik;

podpořily výraznější přispění kultury k celkovým cílům strategie Evropa 2020, vzhledem k úloze tohoto odvětví při dosahování inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a s přihlédnutím k jeho pozitivním účinkům na oblasti, jako jsou zaměstnanost, sociální začleňování, vzdělávání a odborná příprava, cestovní ruch, výzkum a inovace a regionální rozvoj;

prosazovaly čtení jako nástroj šíření znalostí, posilovaly tvořivost, podporovaly přístup ke kultuře a kulturní rozmanitost a rozvíjely povědomí o evropské identitě a zohlednily přitom rozdílné podmínky uplatňované na e-knihy a tištěné knihy;

pravidelně a v časné fázi sdílely informace o politikách EU a o opatřeních s přímým či nepřímým dopadem na otázky kultury a politiky, a v tomto ohledu je vyzývají, aby k výměně informací používali digitální prostředky, včetně virtuálních platforem;

podporovaly spolupráci se třetími zeměmi, zejména kandidátskými zeměmi, potenciálními kandidátskými zeměmi a zeměmi v rámci Evropské politiky sousedství, a s příslušnými mezinárodními organizacemi v oblasti kultury, včetně Rady Evropy, mimo jiné prostřednictvím pravidelných zasedání s dotčenými třetími zeměmi;

v polovině období provedly přezkum uskutečňování pracovního plánu s cílem uzpůsobit jej nebo změnit jeho směřování s ohledem na dosažené výsledky a na politický vývoj v EU.


(1)  Úř. věst. C 287, 29.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221.

(3)  Úř. věst. C 325, 2.12.2010, s. 1.

(4)  Dokument 9591/14.

(5)  Dokument 12646/14.

(6)  Úř. věst. C 393, 19.12.2012, s. 8.

(7)  V souladu se závěry Rady z roku 2012 o správě kulturních záležitostí.

(8)  Viz poznámka pod čarou 7.


PŘÍLOHA I

Priority pro pracovní plán pro kulturu na období 2015–2018

Priorita A: Přístupná kultura podporující začlenění

Evropský program pro kulturu: Kulturní rozmanitost a mezikulturní dialog (3.1)

Strategie Evropa 2020: Růst podporující začlenění (priorita 3)

Aktéři

Témata

Nástroje a pracovní metody (i napříč odvětvími)

Cílové výstupy a orientační harmonogram

Členské státy

A1) Rozvoj klíčové kompetence „kulturní povědomí a vyjádření“

OMK (1), napříč odvětvími

Odborníci stanoví osvědčené postupy, které je třeba zavést za účelem rozvoje této klíčové kompetence a jejího začlenění do vzdělávacích politik, a to na základě poznatků a přístupů stanovených v doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (2).

Konec roku 2015

Příručka obsahující osvědčené postupy pro kulturní a vzdělávací orgány v členských státech a na úrovni EU.

Členské státy

A2) Podpora přístupu ke kultuře s použitím digitálních prostředkům: politiky a strategie pro rozvoj publika

OMK

2015-2016

Digitální technologie změnily způsob, jímž lidé přistupují ke kulturnímu obsahu, vytvářejí ho a používají. Jaký dopad má přechod k digitalizaci na politiky rozvoje publika a na postupy kulturních institucí?

Odborníci zmapují stávající politiky a programy a určí osvědčené postupy.

Příručka obsahující osvědčené postupy pro kulturní a vzdělávací instituce.

Podpora čtení v digitálním prostředí s cílem podpořit přístup a rozvoj publika. Mapování regulačního rámce se zvláštním zřetelem na postupy udělování licencí, přeshraniční služby a elektronické půjčování z veřejných knihoven.

Podskupina OMK (3)

Odborníci zmapují osvědčené postupy.

2015

Zpráva obsahující případové studie.

Členské státy

A3) Podpora přínosu kultury k sociálnímu začleňování

OMK

2017-2018

Jakým způsobem mohou veřejné politiky stimulovat a podporovat kulturní instituce, aby pracovaly v partnerství s jinými odvětvími (zdravotnictví, sociální péče, vězeňská služba atd.)?

Odborníci zmapují stávající veřejné politiky zabývající se sociálním začleňováním prostřednictvím kultury a určí osvědčené postupy.

Obecné zásady pro tvůrce politik a kulturní instituce.


Priorita B: Kulturní dědictví

Evropský program pro kulturu: Kulturní rozmanitost a mezikulturní dialog (3.1)

Strategie Evropa 2020: Inteligentní a udržitelný růst (priority 1 a 2)

Aktéři

Témata

Nástroje a pracovní metody (i napříč odvětvími)

Cílové výstupy a orientační harmonogram

Členské státy

B1) Participativní správa kulturního dědictví

OMK

2015-2016

Identifikace inovativních přístupů ve víceúrovňové správě hmotného, nehmotného a digitálního dědictví, se zapojením veřejného i soukromého sektoru a občanské společnosti.

Bude se řešit otázka spolupráce mezi různými úrovněmi správy a oblastmi politiky.

Odborníci zmapují a srovnají veřejné politiky na celostátní a regionální úrovni s cílem identifikovat osvědčené postupy, a to i ve spolupráci se stávajícími sítěmi pro kulturní dědictví.

Příručka obsahující osvědčené postupy pro tvůrce politik a instituce spravující kulturní dědictví.

Členské státy

B2) Přenos dovedností, odborné přípravy a znalostí: tradiční a nově vznikající profese v oblasti dědictví

OMK, napříč odvětvími

2017-2018

Budování kapacit pro odborníky v oblasti dědictví. Důraz na předávání tradičních dovedností a znalostí a na nově vznikající profese, a to rovněž v kontextu přechodu k digitalizaci.

Bude podporována účast odborníků na vzdělávání.

Odborníci zmapují stávající programy odborné přípravy a určí nové dovednosti a potřeby týkající se odborné přípravy v oblasti hmotného, nehmotného a digitálního dědictví.

Příručka obsahující osvědčené postupy pro kulturní a vzdělávací instituce.

Komise

B3) Posouzení rizik a prevence pro zabezpečení kulturního dědictví proti následkům přírodních pohrom a hrozeb způsobených lidskou činností

Zmapování strategií a postupů existujících na celostátní úrovni. Je třeba zvážit mimo jiné tyto faktory: nadměrné využívání, znečištění, neudržitelný rozvoj, oblasti konfliktů a přírodní pohromy (požáry, záplavy, zemětřesení).

Studie

2016


Priorita C: Kulturní a tvůrčí odvětví: tvůrčí hospodářství a inovace

Evropský program pro kulturu: Kultura jako katalyzátor tvořivosti (3.2)

Strategie Evropa 2020: Inteligentní a udržitelný růst (priority 1 a 2)

Aktéři

Témata

Nástroje a pracovní metody (i napříč odvětvími)

Cílové výstupy a orientační harmonogram

Členské státy

C1) Přístup k financování

OMK (4), napříč odvětvími

2015

Důraz na finanční ekosystém z hlediska kulturních a tvůrčích odvětví. Přezkum finančních nástrojů, například úvěrů a vlastního kapitálu. Přehled a analýza alternativních způsobů financování, jako jsou financování založené na partnerství veřejného a soukromého sektoru, tzv. business angels (soukromí neformální investoři), rizikový kapitál, skupinové financování, sponzorství, dary a filantropie.

Bude podporována účast finančních a ekonomických odborníků.

Odborníci určí inovativní programy financování a investiční postupy v kulturních a tvůrčích odvětvích.

Doporučení pro orgány veřejné správy

 

C2) Úloha veřejných politik v rozvoji podnikatelského a inovačního potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví

 

 

Členské státy

a)

Kulturní a tvůrčí průniky v zájmu stimulace inovací, hospodářské udržitelnosti a sociálního začlenění.

Přezkum a prosazování synergií mezi kulturními a tvůrčími odvětvími na jedné straně a dalšími relevantními odvětvími na straně druhé.

Případné závěry Rady.

2015

Členské státy

b)

Určit inovační opatření v zájmu prosazování podnikavosti a nových podnikatelských modelů v kulturním a tvůrčím odvětví.

OMK, napříč odvětvími

2016-2017

 

Bude podporována účast ekonomických odborníků a odborníků z oblasti podnikání.

Odborníci určí osvědčené postupy, pokud jde o opatření na podporu podniků z hlediska podnikatelů v kulturních a tvůrčích odvětvích.

Příručka obsahující osvědčené postupy a doporučení pro orgány veřejné správy.

Členské státy

C3) Udržitelný kulturní cestovní ruch

OMK, napříč odvětvími

2017-2018

Identifikovat způsoby, jak formulovat nabídku evropského cestovního trhu na základě hmotného a nehmotného kulturního dědictví jakožto faktor působící v rámci hospodářské soutěže, a to v zájmu přilákání nových forem udržitelného cestovního ruchu. Přezkoumat, jak mohou digitalizace kulturního obsahu a digitální služby napomáhat expanzi transevropských sítí cestovního ruchu a podpořit utváření cestovních programů, mimo jiné i do malých nově se objevujících destinací, a to rovněž s přihlédnutím k aktuálním aktivitám v oblasti umění, festivalům a kulturním akcím.

Bude podporována účast odborníků na cestovním ruchu.

Odborníci zmapují metody a nástroje, jimiž lze zpřístupnit evropské kulturní dědictví a zajistit jeho interoperabilitu se systémem propagace cestovního ruchu a marketingu.

Pokyny pro tvůrce politik.


Priorita D: Podpora kulturní rozmanitosti, kultury ve vnějších vztazích EU a mobility

Evropský program pro kulturu: Kulturní rozmanitost a mezikulturní dialog (3.1), Kultura jako zásadní prvek mezinárodních vztahů (3.3)

Strategie Evropa 2020: Udržitelný růst podporující začlenění (priority 2 a 3), Využívání nástrojů v oblasti vnější politiky EU

Aktéři

Témata

Nástroje a pracovní metody (i napříč odvětvími)

Cílové výstupy a orientační harmonogram

Členské státy/Komise

D1) Úmluva Unesco o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů

Posoudit provádění Úmluvy Unesco o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005, a to na základě zprávy vypracované jménem EU v roce 2012 (5). Zvážit dopad této úmluvy na dohody a protokoly o kulturní spolupráci v dohodách o volném obchodu. Přezkoumat její uplatňování zejména v digitálním kontextu.

Činnosti bilančního hodnocení

2015

 

D2) Kultura ve vnějších vztazích EU

a)

Kultura v politikách rozvojové spolupráce EU

 

 

Členské státy

podpora začleňování kultury do plánu, nástrojů a programů rozvojové spolupráce EU se třetími zeměmi a posoudit roli kultury z hlediska udržitelného rozvoje

Případné závěry Rady.

2015

Komise/členské státy

existující programy pro řešení otázky kultury v zemích, na něž se vztahuje evropská politika sousedství

Studie

Jednání a následná opatření v přípravném orgánu Rady pro oblast kultury, za účasti Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ)

2015

Členské státy

b)

Posílení strategického přístupu ke kultuře ve vnějších vztazích EU

Společná neformální zasedání vysokých úředníků ministerstev kultury a vysokých úředníků odpovědných za kulturu z ministerstev zahraničních věcí, za případné účasti Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) (6)

2015-2018

Komise/členské státy

c)

Přípravná činnost zaměřená na kulturu ve vnějších vztazích EU (7): jednání, analýza a navazující činnost za účasti příslušného přípravného orgánu Rady v oblasti kultury a ESVČ.

Analýza a navazující činnost

2015-2018

Komise

D3) Mezikulturní dialog a mobilita

 

2016, zprávy ke každému z témat

a)

Mezikulturní dialog

Bilanční zasedání

 

b)

Mobilita kulturních pracovníků, včetně otázky daňových překážek mobility umělců v přeshraničních situacích. Bude podporována účast odborníků na daně.

Bilanční zasedání

 

c)

Mobilita sbírek

Bilanční zasedání

 

d)

Nedovolené obchodování s kulturními statky, včetně pravidel EU týkajících se dovozu kulturních statků nelegálně vyvezených ze třetích zemí.

Studie

2016

Členské státy

D4) Kinematografie: zlepšení pohybu evropských filmů

OMK

2017-2018

 

Identifikovat komplementarity mezi politikami v oblasti filmové tvorby a podpůrnými nástroji na regionální a vnitrostátní úrovni a na úrovni EU, za účelem zlepšení pohybu evropských filmů, a to především v digitálním prostředí.

Bude podporována účast odborníků z ministerstev odpovědných za oblast filmové politiky a odborníků z vnitrostátních filmových fondů a institutů.

Odborníci určí osvědčené postupy, přičemž zohlední výsledky Evropského filmového fóra (8).

Příručka osvědčených postupů.


(1)  Pracovní skupina zřízená v roce 2014 v rámci pracovního plánu pro kulturu na období 2011–2014, jejíž mandát byl prodloužen. Sestává z odborníků z ministerstev kultury a ministerstev školství.

(2)  Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10.

(3)  Jde o podskupinu pracovní skupiny pro otevřenou metodu koordinace na podporu přístupu ke kultuře s použitím digitálních prostředků.

(4)  V rámci pracovního plánu pro kulturu na období 2011–2014 byla v roce 2014 zřízena pracovní skupina.

(5)  Pravidelná zpráva za čtyři roky vypracovaná jménem Evropské unie o opatřeních na ochranu a podporu rozmanitosti kulturních projevů v rámci Úmluvy Unesco z roku 2008 – pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2012) 129 final).

(6)  Zasedání budou dobrovolně organizovat jednotlivá předsednictví Rady.

(7)  http://cultureinexternalrelations.eu/wp-content/uploads/2013/05/Executive-Summary-ENG_13.06.2014.pdf

(8)  Evropské filmové fórum je platformou strukturovaného dialogu zřízené sdělením Komise nazvaným „Evropský film v digitální éře“ (dokument 10024/14). První výstupy tohoto strukturovaného dialogu se očekávají roce 2016.


PŘÍLOHA II

Zásady týkající se členství v pracovních skupinách ustavených členskými státy v rámci pracovního plánu pro kulturu na období let 2015–2018 a fungování těchto skupin

Členství

Účast členských států na práci těchto skupin je dobrovolná a členské státy se k nim mohou kdykoli připojit.

Každý členský stát mající zájem o účast na práci skupin jmenuje odborníky jako členy pracovní skupiny. Členský stát zajistí, aby jmenovaní odborníci disponovali pracovními zkušenostmi v příslušné oblasti na vnitrostátní úrovni, a zajistí účinnou komunikaci s příslušnými vnitrostátními orgány. Komise bude proces jmenování odborníků koordinovat. S cílem zajistit co nejlepší odborný profil pro danou tematickou oblast budou členské státy v případě potřeby moci jmenovat různé odborníky pro jednotlivé tematické oblasti.

Každá pracovní skupina může rozhodnout o přizvání nezávislých odborníků, zástupců občanské společnosti a zástupců evropských třetích zemí, aby se na její práci podíleli.

Pracovní postupy

Pracovní skupiny se zabývají tématy stanovenými v pracovním plánu a dodržují harmonogram vymezený v příloze I.

Definice a harmonogram cílů mohou být upraveny během hodnocení v polovině období s ohledem na dosažené výsledky a na politický vývoj na úrovni EU.

Činnost pracovní skupiny trvá v průměru 18 měsíců a během tohoto období může proběhnout v průměru 6 zasedání.

Každá pracovní skupina bude odpovídat za jmenování svého předsedy nebo spolupředsedů u každé tematické oblasti, která patří k jejím prioritám.

Zprávy a informace

Předsedové pracovních skupin budou zprávy o tom, jak pokračuje práce příslušných pracovních skupin, předkládat Výboru pro kulturní otázky. Výbor pro kulturní otázky bude mít příležitost poskytovat pracovním skupinám poradenství, aby byl zaručen žádoucí výstup a koordinace jejich práce.

U každého cíle uvedeného v příloze I budou skupiny překládat zprávu o vykonané práci, v níž budou obsaženy konkrétní a využitelné výsledky.

Pořady zasedání a zápisy z jednání všech skupin budou k dispozici všem členským státům bez ohledu na jejich míru zapojení v dané oblasti. Výstupy činnosti skupin budou zveřejňovány.

Komise poskytne činnosti skupin logistickou a administrativní podporu. Komise skupiny v maximální možné míře podpoří dalšími vhodnými prostředky (včetně studií relevantních pro oblasti jejich činnosti).

Z výše uvedených zpráv bude vycházet závěrečná zpráva Komise o provádění pracovního plánu.


Evropská komise

23.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 463/15


Směnné kurzy vůči euru (1)

22. prosince 2014

(2014/C 463/03)

1 euro =


 

měna

směnný kurz

USD

americký dolar

1,2259

JPY

japonský jen

147,06

DKK

dánská koruna

7,4401

GBP

britská libra

0,78490

SEK

švédská koruna

9,5536

CHF

švýcarský frank

1,2035

ISK

islandská koruna

 

NOK

norská koruna

9,0565

BGN

bulharský lev

1,9558

CZK

česká koruna

27,618

HUF

maďarský forint

315,33

LTL

litevský litas

3,45280

PLN

polský zlotý

4,2665

RON

rumunský lei

4,4666

TRY

turecká lira

2,8423

AUD

australský dolar

1,5057

CAD

kanadský dolar

1,4257

HKD

hongkongský dolar

9,5098

NZD

novozélandský dolar

1,5803

SGD

singapurský dolar

1,6171

KRW

jihokorejský won

1 343,82

ZAR

jihoafrický rand

14,2082

CNY

čínský juan

7,6271

HRK

chorvatská kuna

7,6650

IDR

indonéská rupie

15 255,54

MYR

malajsijský ringgit

4,2839

PHP

filipínské peso

54,723

RUB

ruský rubl

67,1555

THB

thajský baht

40,282

BRL

brazilský real

3,2455

MXN

mexické peso

17,8608

INR

indická rupie

77,4769


(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.


Evropská služba pro vnější činnost

23.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 463/16


Oznámení o vstupu v platnost

(2014/C 463/04)

Rozhodnutí č. 1/2014 Společného výboru EU-Švýcarsko zřízeného podle článku 14 Dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob ze dne 21. června 1999, kterým se mění příloha II (Koordinace systémů sociálního zabezpečení) uvedené dohody, vstupuje v platnost dne 1. ledna 2015 v návaznosti na jeho přijetí Společným výborem formou písemného postupu dne 28. listopadu 2014.


INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ

23.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 463/17


Svátky v roce 2015

(2014/C 463/05)

Belgique/België

1.1, 6.4, 1.5, 14.5, 25.5, 21.7, 15.8, 1.11, 2.11, 11.11, 15.11, 25.12

България

1.1, 3.3, 10.4, 11.4, 12.4, 13.4, 1.5, 6.5, 24.5, 6.9, 22.9, 1.11, 24.12, 25.12, 26.12

Česká republika

1.1, 6.4, 1.5, 8.5, 5.7, 6.7, 28.9, 28.10, 17.11, 24.12, 25.12, 26.12

Danmark

1.1, 2.4, 3.4, 5.4, 6.4, 1.5, 14.5, 24.5, 25.5, 5.6, 24.12, 25.12, 26.12, 31.12

Deutschland

1.1, 3.4, 6.4, 1.5, 14.5, 25.5, 21.7, 15.8, 3.10, 1.11, 24.12, 25.12, 26.12, 31.12

Eesti

1.1, 24.2, 3.4, 5.4, 1.5, 24.5, 23.6, 24.6, 20.8, 24.12, 25.12, 26.12

Éire/Ireland

1.1, 17.3, 3.4 6.4, 4.5, 1.6, 3.8, 26.10, 25.12, 28.12

Ελλάδα

1.1, 6.1, 23.2, 25.3, 10.4, 13.4, 1.5, 1.6, 28.10, 25.12

España

1.1, 6.1, 3.4, 1.5, 15.8, 12.10, 8.12, 25.12

France

1.1, 6.4, 1.5, 14.5, 25.5, 14.7, 21.7, 15.8, 1.11, 11.11, 25.12

Hrvatska

1.1, 6.1, 5.4, 6.4, 1.5, 4.6, 22.6, 25.6, 5.8, 15.8, 8.10, 1.11, 25.12, 26.12

Italia

1.1, 6.1, 6.4, 25.4, 1.5, 2.6, 15.8, 1.11, 8.12, 25.12, 26.12

Κύπρος/Kıbrıs

1.1, 6.1, 23.2, 25.3, 1.4, 10.4, 12.4, 13.4, 1.5, 31.5, 1.6, 15.8, 1.10, 28.10, 24.12, 25.12, 26.12

Latvija

1.1, 3.4, 5.4, 6.4, 1.5, 4.5, 10.5, 24.5, 23.6, 24.6, 18.11, 24.12, 25.12, 26.12, 31.12

Lietuva

1.1, 16.2, 11.3, 5.4, 1.5, 3.5, 7.6, 24.6, 6.7, 15.8, 1.11, 24.12, 25.12

Luxembourg

1.1, 6.4, 1.5, 14.5, 25.5, 23.6, 15.8, 1.11, 25.12, 26.12

Magyarország

1.1, 2.1, 15.3, 5.4, 6.4, 1.5, 24.5, 25.5, 20.8, 21.8, 23.10, 1.11, 24.12, 25.12, 26.12

Malta

1.1, 10.2, 19.3, 31.3, 3.4, 7.6, 29.6, 15.8, 8.9, 21.9, 8.12, 13.12, 25.12

Nederland

1.1, 5.4, 6.4, 27.4, 5.5, 14.5, 24.5, 25.5, 25.12, 26.12

Österreich

1.1, 6.1, 6.4, 1.5, 14.5, 25.5, 4.6, 15.8, 26.10, 1.11, 8.12, 25.12, 26.12

Polska

1.1, 6.1, 5.4, 6.4, 1.5, 3.5, 4.6, 15.8, 1.11, 11.11, 25.12, 26.12

Portugal

1.1, 3.4, 5.4, 25.4, 1.5, 10.6, 15.8, 8.12, 25.12

România

1.1, 2.1, 24.1, 12.4, 13.4, 1.5, 31.5, 1.6, 15.8, 30.11, 1.12, 25.12, 26.12

Slovenija

1.1, 6.4, 1.5, 14.5, 15.5, 25.6, 24.12, 25.12, 28.12, 29.12, 30.12, 31.12

Slovensko

1.1, 6.1, 3.4, 6.4, 1.5, 8.5, 5.7, 1.9, 15.9, 1.11, 17.11, 24.12, 25.12, 26.12

Suomi/Finland

1.1, 6.1, 25.3, 27.3, 28.3, 1.5, 5.5, 15.5, 25.6, 5.11, 6.12, 25.12, 26.12

Sverige

1.1, 6.1, 3.4, 5.4, 6.4, 1.5, 14.5, 24.5, 6.6, 20.6, 31.10, 25.12, 26.12

United Kingdom

Wales and England: 1.1, 3.4, 6.4, 4.5 25.5, 31.8, 25.12, 28.12

Northern Ireland: 1.1, 17.3, 3.4, 6.4, 4.5, 25.5, 13.7, 31.8, 25.12, 28.12

Scotland: 1.1, 2.1, 3.4, 4.5, 25.5, 3.8, 30.11, 25.12, 28.12


V Oznámení

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

Evropská komise

23.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 463/18


Výzvy k předkládání návrhů podle pracovního programu pro granty v oblasti transevropských telekomunikačních sítí v rámci Nástroje pro propojení Evropy na období 2014–2020

(Rozhodnutí Komise C(2014) 2069 ve znění rozhodnutí C(2014) 9588)

(2014/C 463/06)

Evropská komise, Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie, zveřejňuje jednu výzvu k předkládání návrhů s cílem poskytnout granty na projekty v souladu s prioritami a cíli pracovního programu pro rok 2014 v oblasti transevropských telekomunikačních sítí v rámci Nástroje pro propojení Evropy na období 2014–2020.

Návrhy lze předkládat pro tuto výzvu:

CEF-TC-2014-3, „Elektronická identifikace a ověřování – elektronická identifikace a elektronický podpis – obecné služby“

Dokumentace k výzvě včetně obsahu, termínu a rozpočtu je uvedena ve výzvě, která je zveřejněna na stránce CEF Telecommunication:

http://inea.ec.europa.eu/en/cef/cef_telecom/apply_for_funding/cef_telecom_call_for_proposals_2014.htm


23.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 463/19


VÝZVA K PODÁVÁNÍ PŘIHLÁŠEK„EVROPSKÉ HLAVNÍ MĚSTO KULTURY“ – EAC/A03/2014

(2014/C 463/07)

1.

V souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 445/2014/EU ze dne 16. dubna 2014 o zavedení akce Unie ve prospěch Evropských hlavních měst kultury pro roky 2020 až 2033 a o zrušení rozhodnutí č. 1622/2006/ES (1) vyhlašuje Komise – Generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu – výzvu k podávání přihlášek do akce Unie „Evropské hlavní město kultury“ pro rok 2021 pro města v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích pro členství v EU, které se účastní programu „Kreativní Evropa“.

2.

Účelem této výzvy je jmenovat jedno z těchto měst evropským hlavním městem kultury v roce 2021.

3.

Cíli projektu „Evropské hlavní město kultury“ je chránit a podporovat rozmanitost kultur v Evropě, vyzdvihnout jejich společné rysy a posílit u občanů pocit příslušnosti ke společnému kulturnímu prostoru a podpořit přínos kultury k dlouhodobému rozvoji měst. Město, které bude jmenováno evropským hlavním městem kultury, bude prostřednictvím pořádaných aktivit usilovat o zvětšení rozsahu a rozmanitosti a posílení evropského rozměru své kulturní nabídky; o rozšíření přístupu ke kultuře a účasti na ní; o posilování možností svého odvětví kultury a jeho vazeb na jiná odvětví a o pozdvihnutí svého mezinárodního profilu prostřednictvím kultury.

4.

Podrobné informace, podmínky financování a formulář žádosti lze nalézt v úplném znění výzvy: http://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/calls/general/2014-eac-a03_en.htm

Úplné znění výzvy obsahuje informace o způsobilosti, kritéria pro výběr a kritéria pro vyloučení, která budou použita při posuzování žádostí a rovněž informace o průběhu výběrového řízení. Žádosti musí splňovat veškeré požadavky stanovené v úplném znění výzvy.

5.

Žádosti musí být zaslány na adresu uvedenou v úplném znění výzvy nejpozději do 23. října 2015.


(1)  Úř. věst. L 132, 3.5.2014, s. 1.


JINÉ AKTY

Evropská komise

23.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 463/20


Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2014/C 463/08)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

ŽÁDOST O ZMĚNU

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin  (2)

ŽÁDOST O ZMĚNU PODLE ČLÁNKU 9

„PONT-L’EVEQUE“

Č. ES: FR-PDO-0117-01044 – 12.10.2012

CHZO ( ) CHOP ( X )

1.   Položka specifikace produktu, jíž se změna týká

    Název produktu

    Popis produktu

    Zeměpisná oblast

    Důkaz původu

    Metoda produkce

    Souvislost

    Označování

    Vnitrostátní požadavky

    Jiná: kontroly

2.   Druh změny (změn)

    Změna jednotného dokumentu nebo přehledu

    Změna specifikace zapsaného CHOP nebo CHZO, k němuž nebyl zveřejněn jednotný dokument ani přehled

    Změna specifikace, která nevyžaduje změnu zveřejněného jednotného dokumentu (čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 510/2006)

    Dočasná změna specifikace vyplývající z uložení závazných hygienických nebo rostlinolékařských opatření ze strany veřejných orgánů (čl. 9 odst. 4 nařízení (ES) č. 510/2006)

3.   Změna (změny)

3.1.   Popis produktu

Popisem produktu se aktualizují určité technické a organoleptické údaje v popisu sýru „Pont-l’Evêque“.

U popisu každého z formátů je hmotnost sušiny, která byla dříve uváděna pouze u „Pont-l’Évêque“ a malého „Pont-l’Évêque“, upřesněna pro formáty velký „Pont-l’Évêque“ a poloviční „Pont-l’Évêque“. Kvůli lepšímu popisu produktu je čistá hmotnost uváděná na obalu upřesněna pro každý z formátů na základě stávající praxe:

velký „Pont-l’Evêque“ má čistou hmotnost uváděnou na obalu od 1 200 do 1 600 g a hmotnost sušiny v rozmezí 650 až 850 g;

„Pont-l’Evêque“ má čistou hmotnost uváděnou na obalu od 300 do 400 g;

poloviční „Pont-l’Evêque“ má čistou hmotnost uváděnou na obalu od 150 do 200 g;

malý „Pont-l’Evêque“ má čistou hmotnost uváděnou na obalu od 180 do 250 g.

Zrušení naoranžovělé barvy kůrky a nahrazení odstínů od zlatavě žluté do naoranžovělé bělavou až červenavou barvou odpovídá rozhodnutí seskupení zakázat používání orelinu jako barviva kůrky.

Pokud jde o kůrku, ruší se údaj o její hladkosti, protože se jedná o zjevný omyl uvedený ve specifikaci zaevidované v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1107/96 ze dne 12. června 1996 o zápisu zeměpisných označení a označení původu podle postupu stanoveného v článku 17 nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 (3), neboť kůrka sýru „Pont-l’Evêque“ nebyla nikdy hladká.

Vložilo se rovněž upřesnění za účelem lepšího popisu obvyklých postupů. Kůrka může být totiž kartáčována (fyzické působení suchého nebo vlhkého kartáče na kůrku) či omývána (postříkání vodním roztokem pod tlakem). Kartáčování se vždy používalo a bylo postaveno naroveň omývání, ačkoliv nebylo uvedeno ve specifikaci zaevidované v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1107/96. Upřesňuje se proto, že kartáčování lze považovat za metodu omývání, přičemž je dobrovolnost volby mezi kartáčováním a omýváním upřesněna obratem „může být“.

Údaje týkající se popisu metody produkce (odkapávání a solení) byly přesunuty do příslušné kapitoly.

3.2.   Zeměpisná oblast

Změněná zeměpisná oblast sýru „Pont-l’Evêque“ zahrnuje odnynějška 1 365 obcí, tedy 38 % rozlohy oblasti uvedené ve specifikaci zaevidované v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1107/96 (bylo vyloučeno 2 129 obcí). Zmenšení zeměpisné oblasti vyplývá ze snahy posílit vazbu mezi označením „Pont-l’Evêque“ a systémy produkce normandských pastvinářů, definovat podstatu označení a jeho vlastnosti (přírodní prostředí/využívání). Každá obec upravené zeměpisné oblasti je tak součástí zóny, jež je příznivá pro růst trávy, vymezuje ji chladné a vlhké podnebí a/nebo mokřiny a údolí a je pro ni příznačná lučnatá krajina s lesíky a živými ploty (tzv. „bocage“), která svědčí o zachování tradice chovu dojnic na pastvinách, a chov dojnic krmených stále ve výrazné míře trávou.

Toto zmenšení oblasti je mimoto spojeno s revizí specifikace, jež posiluje vazbu s územím tím, že stanoví povinnost používat pro produkci mléka částečně normandské plemeno a krmení, v němž převládá pastva.

3.3.   Důkaz původu

Změny v odstavci 4.1 jsou spojeny s vývojem vnitrostátních předpisů. Konkrétně by se mělo provozovatelům vydávat osvědčení, že jsou schopni splnit požadavky stanovené ve specifikaci označení, o jehož užívání žádají.

V odstavci 4.2 se stanoví specifické prohlášení, jímž se potvrzuje zapojení příslušných subjektů do vývoje stád směrem k normandskému plemenu.

Ustanovení týkající se prohlášení, jež jsou nutná pro znalost objemů a jejich kontrolu, umožňuje seskupení shromažďovat údaje nutné pro řádnou znalost a kontrolu označení původu „Pont-l’Evêque“.

Byly doplněny odstavce týkající se vedení záznamů a kontrolu produktu.

3.4.   Metoda produkce

Ve specifikaci se upřesňují četné body metody produkce za účelem lepšího popsání podmínek produkce mléka a úpravy sýru, jež přispívají k vlastnostem a dobré pověsti sýru „Pont-l’Evêque“.

—   Podmínky produkce mléka:

Sýr „Pont-l’Evêque“ se vyrábí částečně z mléka dojnic normandského plemena, jež představují nejméně 50 % stáda dojnic každého zemědělského hospodářství. Aby se všem chovatelům a výrobcům sýru „Pont-l’Evêque“ umožnilo zapojit a přizpůsobit se této nové podmínce produkce, specifikace počítá s přechodným obdobím až do konce dubna roku 2017. Tato změna umožňuje posílit vazbu s územím díky povinnosti využívat ve stádech mléčného skotu krávy normandského plemena.

Kvůli snadnějšímu provádění specifikace se vkládá definice stáda: jedná se o celé stádo mléčného skotu daného hospodářství a skládá se z produktivních dojnic, zaprahlých krav a jalovic určených k obnovení stáda.

Dojnice se pasou nejméně šest měsíců v roce. Každé hospodářství má nejméně 0,33 ha travnaté plochy na dojnici, z čehož nejméně 0,25 ha připadá na trávu, již je možno spásat a jež je přístupná z místa dojení, a dále 2 ha luk na jeden hektar silážní kukuřice používané pro krmení stáda. Toto ustanovení umožňuje zaručit krmení, v němž převažuje zkrmování trávy (pastva, seno atd.), což je ve spojení s tradicí chovu na pastvinách zeměpisné oblasti.

K zajištění vazby se zeměpisnou oblastí pochází nejméně 80 % sušiny v základní krmné dávce stáda (pícniny) z pozemků zemědělského podniku, které se nacházejí v zeměpisné oblasti.

Mimo období pastvy dostávají dojnice každý den seno. Přidávání doplňků krmiva je omezeno na 1 800 kg na krávu ve stádě a kalendářní rok. Specifikace obsahuje seznam povolených sušených krmiv a doplňků krmiv. Spojení s územím je tak potvrzeno nezávislostí zemědělských hospodářství v oblasti píce a omezením doplňků krmiv.

—   Používané mléko:

Aby se v co největší míře zabránilo zhoršení vlastností suroviny, regulují se lhůty uskladnění mléka používaného při výrobě sýru „Pont-l’Evêque“. Skladování nesmí přesáhnout 48 hodin na statku a 96 hodin od hodiny prvního podojení až k začátku zrání, přičemž je tato doba u výroby výrobků ze syrového mléka zkrácena na 72 hodin.

Aby se zabránilo postupům, které nejsou v souladu s tradičním know-how, doplňuje se navíc, že se zakazuje koncentrování mléka před jeho srážením částečným odstraněním vodní složky a že jedinými povolenými složkami nebo podpůrnými či přídatnými látkami v mléce nebo během výroby jsou kromě mléčných surovin syřidlo, neškodné kultury bakterií, kvasinek, plísní, sůl a chlorid vápenatý.

Toto poslední ustanovení znamená zákaz používání orelinu: orelin byl jako barvivo kůrky používán k odstranění vnějších vad povrchu kůrky, které vznikaly kvůli hygienickému stavu mléka. Vzhledem ke zlepšení hygienických vlastností mléka, ke kterému dochází již několik let, je používání orelinu zbytečné. Výrobci sýru „Pont-l’Evêque“ jej již více než 15 let nepoužívají.

—   Podmínky výroby sýru:

V porovnání se specifikací zaevidovanou v rámci nařízení Komise (ES) č. 1107/96 se upřesňují podmínky výroby sýru „Pont-l’Evêque“ od sýření až po zrání. Jedná se o popis založený zejména na cílených hodnotách různých fází procesu výroby sýru „Pont-l’Evêque“, které odpovídají místním, poctivým a stálým zvyklostem.

Upřesňuje se tak:

nádrž s mlékem jako nádoba s maximálním objemem 600 litrů, což zajišťuje jednotné vkládání do forem naráz a umožňuje zaručit, že všechny sýry ve formách měly stejnou dobu srážení mléka;

podmínky zrání: méně než 26 hodin při teplotě nižší než 40 °C, aby se regulovaly parametry této fáze;

podmínky sýření: v souladu s tradicí pouze za použití syřidla živočišného původu a při teplotě sýření v rozmezí od 32 do 40 °C;

metoda získání sýřeniny: nakrájení na kulaté kousky o průměrné velikosti do 25 mm a míchání, aby došlo k celkem výraznému odkapávání v nádrži;

částečné odstranění syrovátky před vložením do forem jako důsledek prohnětení hmoty a vynuceného odkapávání;

interval mezi sýřením a vložením do forem: vložení do forem se provádí do dvou hodin od sýření, aby se omezilo okyselování sýřeniny;

podmínky odkapávání ve formách: minimálně 10 hodin při teplotě v rozmezí od 17 do 31 °C a několika obrácení, což jsou přesněji vymezené teplotní podmínky než obraty „okolní teplota“ a „vyhřívaný prostor“, které byly uváděny ve specifikaci zaevidované v rámci nařízení Komise (ES) č. 1107/96;

solení: provádí se jeden až čtyři dny po sýření, což je nejkratší doba nutná pro vývoj povrchové flóry;

fáze a podmínky odpařování vody: odpařování vody odpovídá fázi mezi solením a začátkem zrání a kvůli regulaci tohoto parametru se upřesňují její teplotní podmínky (od 10 do 22 °C);

aby se zabránilo všem postupům, které se odchylují od tradičního know-how, je zakázáno uchovávat mléčné suroviny, produkty během jejich výroby, sýřeninu nebo čerstvé sýry při záporné teplotě.

—   Zrání sýru:

Kvůli optimalizaci organoleptických vlastností sýrů se mění podmínky jejich zrání. Minimální doba zrání, která byla předtím stanovena na 14 dní pro všechny formáty, se prodlužuje na 18 dní od sýření s výjimkou velkého „Pont-l’Evêque“, kde je stanovena na 21 dní. Zrání probíhá podle formátů minimálně po 8 až 9 dní při teplotě v rozmezí od 11 do 19 °C. Aby u sýrů na výstupu z fáze odpařování vody po solení (jejíž teplota se pro připomenutí může pohybovat od 10 do 22 °C) bylo možno pomalu snižovat jejich teplotu, zvyšuje se maximální teplota zrání ze 14 na 19 °C. Sýr „Pont-l’Evêque“ může po případném zabalení projít fází dodatečného zrání při teplotě v rozmezí od 4 do 15 °C. Odkaz na fermenty zrání pod mazem (brevibacterium linens) se ve specifikaci ruší, protože jejich rozvoj není systematický a ani nutně žádoucí. Protože ochlazení, jež je nutné pro přepravu sýrů, zastavuje zrání, upřesňuje se také, že minimální doba zrání nezahrnuje dobu přepravy sýrů mezi výrobnou a prostorem určeným pro jejich zrání, přičemž se stanoví, že tato přeprava nesmí přesáhnout 72 hodin.

3.5.   Souvislost

Tato část specifikace byla přepracována v souladu s ustanoveními osnovy specifikací CHOP. Je v ní popsána specifičnost zeměpisné oblasti, produktu, příčinná souvislost mezi lidskými a fyzickými faktory zeměpisné oblasti a vlastnosti produktu. Jsou zde lépe vysvětlena upřesnění ohledně know-how spojeného s produkcí mléka, metodou produkce a úpravou sýru, které přispívají k vlastnostem a specifičnosti sýru „Pont-l’Evêque“. Navíc je zde zdůrazněna přítomnost normandského plemena, kterému dnes konkurují jiná a produktivnější plemena mléčného skotu.

3.6.   Označování

Za účelem uvedení specifikace do souladu s vnitrostátními předpisy bylo zrušeno ustanovení o povinnosti uvádět logo „INAO“. Upřesňuje se, že nápis „Chráněné označení původu“ nebo „CHOP“ je povinný, stejně jako symbol CHOP Evropské unie.

3.7.   Jiná

Upřesnily se subjekty pověřené kontrolou specifikace a do specifikace byla doplněna tabulka s hlavními body, které se mají kontrolovat, a metody jejich posuzování.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin  (4)

„PONT-L’EVEQUE“

Č. ES: FR-PDO-0117-01044 – 12.10.2012

CHZO ( ) CHOP ( X )

1.   Název

„Pont-l’Evêque“

2.   Členský stát nebo třetí země

Francie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.3 Sýry a tvaroh

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Označení „Pont-l’Evêque“ je vyhrazeno sýrům z kravského mléka, s měkkou hmotou, s plísňovou kůrkou, která může být kartáčována nebo omývána, čtvercového nebo obdélníkového tvaru a s obsahem minimálně 45 gramů tuku na 100 gramů sýru po úplném vysušení. Kůrka má bělavou až červenavou barvu, hmota sýru je pružná, nelepí a neroztéká se, má barvu jdoucí od slonové kosti až po slámově žlutou, je stejnorodá s několika dírkami, chuť sýru je jemná a s různými vůněmi (rostlin, mléka, smetany nebo lehce uzené vůně).

Sýr „Pont-l’Evêque“ je uváděn na trh v následujících podobách:

velký „Pont-l’Evêque“ čtvercovitého tvaru s délkou od 190 do 210 mm, čistou hmotností uváděnou na obalu od 1 200 do 1 600 g a hmotností sušiny v rozmezí od 650 do 850 gramů,

„Pont-l’Evêque“ čtvercovitého tvaru s délkou od 105 do 115 mm, čistou hmotností uváděnou na obalu od 300 do 400 g a hmotností sušiny minimálně 140 gramů,

poloviční „Pont-l’Evêque“ obdélníkového tvaru s délkou od 105 do 115 mm a šířkou od 52 do 57 mm, čistou hmotností uváděnou na obalu od 150 do 200 g a hmotností sušiny minimálně 70 gramů,

malý „Pont-l’Evêque“ čtvercovitého tvaru s délkou od 85 do 95 mm, čistou hmotností uváděnou na obalu od 180 do 250 g a hmotností sušiny minimálně 85 gramů.

3.3.   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Od 1. května 2017 mají zemědělská hospodářství minimálně 50 % všech dojnic z krav normandského plemena.

3.4.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)

Kvůli zaručení úzké vazby mezi územím a produktem prostřednictvím krmiva, které je specifické pro zeměpisnou oblast, se dojnice pasou nejméně šest měsíců v roce, hospodářství má nejméně 0,33 ha travnaté plochy na dojnici, z čehož nejméně 0,25 ha připadá na trávu, již je možno spásat a jež je přístupná z místa dojení, a dále 2 ha luk na jeden hektar silážní kukuřice používané pro krmení stáda.

Základní krmnou dávku stáda tvoří pícniny, jež se produkují nejméně z 80 % na pozemcích zemědělského hospodářství, které se nacházejí v zeměpisné oblasti (počítá se ze sušiny). Přidávání doplňků krmiva je omezeno na 1 800 kg na krávu ve stádě a kalendářní rok.

3.5.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Produkce mléka, výroba a zrání sýrů probíhá v zeměpisné oblasti vymezené v bodě 4.

3.6.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.

3.7.   Zvláštní pravidla pro označování

Každý sýr chráněného označení původu „Pont-l’Evêque“ se uvádí na trh s individuálním označením, na němž je uveden název označení původu písmeny o velikosti nejméně dvou třetin největších písmen uvedených na etiketě, výraz „Appellation d’Origine Protégée“ (chráněné označení původu) nebo „AOP“ (CHOP) a symbol Evropské unie pro CHOP.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Seznam kantonů a obcí zeměpisné oblasti, ve které se vyrábí sýr CHOP „Pont-l’Evêque“.

Departement Calvados

Celé kantony Aunay-sur-Odon, Balleroy, Bayeux, Le Bény-Bocage, Blangy-le-Château, Cambremer, Caumont-l’Eventé, Condé-sur-Noireau, Dozulé, Honfleur, Isigny-sur-Mer, Lisieux, Livarot, Mézidon-Canon, Orbec, Pont-l’Evêque, Saint-Pierre-sur-Dives, Saint-Sever-Calvados, Thury-Harcourt, Trévières, Trouville-sur-Mer, Vassy, Vire.

Kanton Cabourg s výjimkou obcí de Colombelles, Escoville, Hérouvillette, Ranville. Kanton Falaise-Nord s výjimkou obcí Aubigny, Bons-Tassilly, Falaise, Potigny, Saint-Pierre-Canivet, Soulangy, Soumont-Saint-Quentin, Ussy, Villers-Canivet. Kanton Villers-Bocage s výjimkou obcí Le Locheur, Missy, Noyers-Bocage.

Obce Airan, Argences, Barou-en-Auge, Bazenville, la Caine, Canteloup, Cléville, Courcy, Commes, Curcy-sur-Orne, Goupillières, Grimbosq, Hamars, La Hoguette, Janville, Jort, Longues-sur-Mer, Louvagny, Magny-en-Bessin, Le Manoir, Manvieux, Montigny, Moult, Les Moutiers-en-Auge, Les Moutiers-en-Cinglais, Norrey-en-Auge, Ouffières, Préaux-Bocage, Port-en-Bessin-Huppain, Ryes, Saint-Vaast-sur-Seulles, Saint-Ouen-du-Mesnil-Oger, Saint-Pair, Saint-Pierre-du-Jonquet, Sainte-Honorine-du-Fay, Saint-Martin-de-sallen, Sommervieu, Tracy-sur-Mer, Troarn, Trois-Monts, Vaux-sur-Aure, Vendeuvre, Vienne-en-Bessin.

Departement Eure

Celé kantony Bernay-est, Beuzeville, Cormeilles, Thiberville.

Kanton Bernay-Ouest s výjimkou obcí Plasnes, Valailles. Kanton Broglie s výjimkou obce Mesnil-Rousset. Kanton Pont-Audemer s výjimkou obcí Colletot, Corneville-sur-Risle. Kanton Quillebeuf-sur-Seine s výjimkou obcí Aizier, Bourneville, Sainte-Croix-sur-Aizier, Tocqueville, Vieux-Port. Kanton Saint-Georges-du-Vièvre s výjimkou obcí Saint-Benoît-des-Ombres, Saint-Christophe-sur-Condé, Saint-Grégoire-du-Vièvre, Saint-Pierre-des-Ifs.

Obce Morsan, Notre-Dame-d’Epine, Saint-Victor-d’Epine.

Departement La Manche

Celé kantony Barenton, Barneville-Carteret, Brécey, Bréhal, Canisy, Carentan, Cerisy-la-Salle, Coutances, Gavray, La Haye-du-Puits, La Haye-Pesnel, Isigny-le-Buat, Juvigny-le-Tertre, Lessay, Marigny, Montebourg, Montmartin-sur-Mer, Mortain, Percy, Périers, Sourdeval, Saint-Clair-sur-l’Elle, Sainte-Mère-Eglise, Saint-Hilaire-du-Harcouët, Saint-Jean-de-Daye, Saint-Lô, Saint-Lô-Est, Saint-Lô-Ouest, Saint-Malo-de-la-Lande, Saint-Ovin, Saint-Pois, Saint-Sauveur-Lendelin, Saint-Sauveur-le-Vicomte, Le Teilleul, Tessy-sur-Vire, Torigni-sur-Vire, Valognes, Vesly, Villedieu-les-Poêles.

Kanton Avranches s výjimkou obcí Avranches, Marcey-les-Grèves, Saint-Martin-des-Champs, Vains, Le Val-Saint-Père. Kanton Quettehou s výjimkou obce Octeville-l’Avenel.

Obce Les Chéris, Marcilly, Le Mesnil-Ozenne.

Departement Orne

Celé kantony Athis-de-l’Orne, Briouze, Domfront, La Ferté-Macé, Flers, Flers-Nord, Flers-Sud, Gacé, Juvigny-sous-Andaine, Le Merlerault, Messei, Passais, Putanges-Pont-Ecrepin, Sées, Tinchebray, Vimoutiers.

Kanton Carrouges s výjimkou obce Ciral. Kanton Courtomer s výjimkou obcí Bures, Sainte-Scolasse-sur-Sarthe. Kanton Ecouché s výjimkou obcí Goulet, Sentilly. Kanton Exmes s výjimkou obce Silly-en-Gouffern. Kanton Ferté-Frênel s výjimkou obcí Couvains, Gauville, Glos-la-Ferrière, Marnefer, Saint-Nicolas-de-Sommaire. Kanton Mortrée s výjimkou obcí Boissei-la-Lande, Marcei, Médavy, Saint-Christophe-le-Jajolet, Saint-Loyer-des-Champs.

Obce Boitron, Bursard, Chambois, Coudehard, Ecorches, Essay, Louvières-en-Auge, Mont-Ormel, Montreuil-la-Cambe, Neauphe-sur-Dive, Nécy, Saint-Gervais-des-Sablons, Saint-Lambert-sur-Dives, Trun.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

5.1.   Specifičnost zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast sýru „Pont-l’Evêque“ se rozprostírá na části území tří departementů regionu Basse Normandie (Calvados, Manche a Orne) a západním okraji departementu Eure. Tato oblast má mírné oceánské podnebí s bohatými dešťovými srážkami (> 700 mm), které jsou pravidelně rozloženy po celém roce. V pastvinářské krajině s mírným zvrásněním převládá tzv. „bocage“, tedy lučiny s lesíky a živými ploty, a hustá vodní síť s četnými návaznými mokřinami. Louky, které tvořily historicky drtivou většinu zemědělské plochy v zeměpisné oblasti, dnes stále představují více než její polovinu.

Tento tradiční kraj chovu skotu je kolébkou normandského plemena, kterému sice konkuruje produktivnější plemeno Prim’Holstein, ale které nikdy ze zeměpisné oblasti nezmizelo a u nějž existuje neskrývaná vůle zachovat a rozvíjet jeho stavy. Podmínky krmení dojnic se dnes nadále vyznačují převažujícím podílem trávy v krmných dávkách dobytka, jakož i její konzumace na pastvinách po dobu nejméně 6 měsíců v roce. Pro každé hospodářství je stanovena minimální rozloha zatravněné plochy na dojnici. Aby se zdůraznila tráva jako převládající prvek krmiva vzhledem ke kukuřici, mají k tomu hospodářství dvojnásobnou rozlohu zatravněné plochy ve srovnání s plochou vyhrazenou kukuřici, která se používá ke krmení stáda.

Tato velmi stará tradice pastvinářství a produkce mléka, která dnes přetrvává, vedla k získání uznávaného know-how pro výrobu sýru s měkkou hmotou. Výroba sýrů, při které se používají ke srážení mléka nádrže s omezeným objemem, syřidlo výlučně živočišného původu a krájení sýřeniny na velmi tenké až průměrně velké kousky, udržuje toto staré know-how.

Známost tohoto sýru, který se spotřebovává po poměrně krátké době zrání, je doložena od roku 1622: Normandský spisovatel Hélie le Cordier uveřejnil báseň o 16 zpěvech na počest sýru „Pont-l’Évêque“, v níž najdeme slavnou větu: „Každý ho má také rád, protože je vyroben s takovým umem, že bez ohledu na svou vyzrálost se v ústech jen rozplývá“. Aby se sýr „Pont-l’Évêque“ odlišil, začal se od počátku XVIII. století vyrábět za použití dřevěných forem ve čtvercovém tvaru.

5.2.   Specifičnost produktu

Sýr „Pont-l’Evêque“ je sýr z kravského mléka s měkkou hmotou, který má od začátku používání dřevěných forem v XVIII. století čtvercový nebo obdélníkový tvar s ostrými hranami a rohy. Jeho kůrka bělavé až narudlé barvy drží pohromadě pružnou a nelepící hmotu v barvě slonové kosti až slámové žluti. Jeho chuť je jemná s častou mléčnou, rostlinnou a občas lehce uzenou dochutí.

5.3.   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)

Mírné klimatické podmínky zeměpisné oblasti s dešťovými srážkami umožňují výraznou produkci trávy po celý rok. Tato okolnost umožňuje produkci mléka ze zvířat, která jsou krmena hlavně trávou. Toto mléko pocházející z krav, které tráví dlouhou dobu na pastvě, se výborně hodí k výrobě sýrů. Využívání zvířat normandského plemena tuto specifičnost jen posiluje.

Vedle pastvinářského a mlékárenského know-how se rozvinulo také know-how výroby sýrů a umožnilo, že známost sýru „Pont L’Evêque“ se rozšířila již velmi dávno. Toto know-how spadá do technologií zvaných technologie „sýrů s měkkou hmotou“ s poměrně krátkou dobou zrání. Tyto technologie jsou velmi vhodné pro prostředí bez klimatických a topografických omezení, která jinak vyžadují udržovat mléko v podobě sýru po velmi dlouhou dobu. Výsledkem je po staletí uznávaný jemný a aromatický sýr vysoké jakosti.

Odkaz na zveřejnění specifikace

[čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006 (5)]

https://www.inao.gouv.fr/fichier/CDCPontl-Eveque.pdf


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 13., nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.

(3)  Úř. věst. L 148, 21.6.1996, s. 1.

(4)  Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.

(5)  Viz poznámka pod čarou 4.