ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 443

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 57
11. prosince 2014


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

II   Sdělení

 

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropská komise

2014/C 443/01

Sdělení Komise v rámci provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/22/ES o měřicích přístrojích (Zveřejnění odkazů na normativní dokumenty zpracované OIML a seznamu částí těchto dokumentů, které odpovídají základním požadavkům (v souladu s čl. 16 odst. 1 uvedené směrnice))  ( 1 )

1

2014/C 443/02

Sdělení Komise v rámci provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/22/ES o měřicích přístrojích (Stažení zveřejnění odkazů na normativní dokumenty zpracované OIML a seznamu částí těchto dokumentů, které odpovídají základním požadavkům)  ( 1 )

6

2014/C 443/03

Stažení oznámení o spojení podniků (Věc M.7468 – Oji Holdings / Itochu Corporation / Sales and Production JVs) ( 1 )

6

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Rada

2014/C 443/04

Závěry Rady – Odborná příprava právníků: nezbytný nástroj pro konsolidaci acquis EU

7

 

Evropská komise

2014/C 443/05

Směnné kurzy vůči euru

10

 

V   Oznámení

 

JINÉ AKTY

 

Evropská komise

2014/C 443/06

Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

11

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

 


II Sdělení

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropská komise

11.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 443/1


Sdělení Komise v rámci provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/22/ES o měřicích přístrojích (1)

(Zveřejnění odkazů na normativní dokumenty zpracované OIML a seznamu částí těchto dokumentů, které odpovídají základním požadavkům (v souladu s čl. 16 odst. 1 uvedené směrnice))

(Text s významem pro EHP)

(2014/C 443/01)

MI-007: Taxametry

ve vztahu k:

OIML R 21 vydání z roku 2007

Poznámky:

Ve sloupci „Poznámka“ je uveden soulad OIML R 21 s příslušným požadavkem směrnice 2004/22/ES.

Údaj „Zahrnuto“ znamená, že:

požadavek OIML R 21 se shoduje s požadavkem směrnice 2004/22/ES nebo

požadavek OIML R 21 je přísnější než požadavek směrnice 2004/22/ES nebo

všechny požadavky OIML R 21 splňují požadavky směrnice 2004/22/ES (i pokud směrnice 2004/22/ES povoluje jiné alternativy),

pokud požadavek není plně zahrnut, krátký text vysvětluje, co je zahrnuto.

Údaj „Nezahrnuto“ znamená, že požadavek směrnice 2004/22/ES není kompatibilní s příslušným požadavkem OIML R 21 nebo není zahrnut do OIML R 21.

Údaj „Není relevantní“ znamená, že požadavek přílohy I směrnice 2004/22/ES se nevztahuje na taxametry.

Základní požadavky ve směrnici o měřicích přístrojích

OIML R 21 vydání z roku 2007

Poznámka

PŘÍLOHA 1

1.1

2.4.5.4; 2.5.5

Zahrnuto

1.2

A.5.4.5

Zahrnuto

1.3

3.5.2

Zahrnuto

1.3.1

3.5.1; 5.1.2

Zahrnuto

1.3.2 a)

 

 

M1:

 

Není relevantní

M2:

 

Není relevantní

M3:

A.5.4.4

Zahrnuto

1.3.2 b)

 

Zahrnuto

1.3.3 a)

 

 

E1

 

Není relevantní

E2

 

Není relevantní

E3

první věta

A.5.4.3; A.5.4.5; A.5.4.6; A.5.4.7

Zahrnuto za předpokladu, že se použije intenzita pole 24 V/m

druhá věta, první odrážka

A.5.4.3.2.

Zahrnuto

druhá věta, druhá odrážka

 

Zahrnuto za předpokladu, že se použije odpojení zátěže, zkouška B podle ISO 16750-2:2010(E)

1.3.3 b)

Příloha A

Zahrnuto

1.3.4

Příloha A

Zahrnuto

1.4

 

 

1.4.1

A.5.1

Zahrnuto

1.4.2

5.1.2

Zahrnuto

2

7.5

Zahrnuto

3

5.2.6

Zahrnuto

4

 

Není relevantní

5

4.1

Zahrnuto

6

3.3

Zahrnuto

7

 

 

7.1

4.2.1

Zahrnuto

7.2

4.1; 4.9.1

Zahrnuto

7.3

 

Není relevantní

7.4

 

Není relevantní

7.5

4.1

Zahrnuto

7.6

4.2.3; 4.11

Zahrnuto, pokud je zkušební postup uveden v návodu k obsluze

8

 

 

8.1

5.2.3.2

Zahrnuto

8.2

4.2.5

Zahrnuto

8.3

4.11.2.

Zahrnuto

8.4

4.10

Zahrnuto

8.5

 

Není relevantní

9

 

 

9.1

4.12; 4.12.1

Zahrnuto

9.2

 

Není relevantní

9.3

 

Nezahrnuto

9.4

 

Není relevantní

9.5

 

Není relevantní

9.6

 

Není relevantní

9.7

3.4; 4.9.1

Zahrnuto

9.8

4.12.2

Zahrnuto

10

 

 

10.1

4.9.1

Zahrnuto

10.2

4.9.1

Zahrnuto

10.3

4.9.2

Zahrnuto

10.4

4.9.1

Zahrnuto

10.5

 

Není relevantní

11

 

 

11.1

 

Není relevantní

11.2

 

Není relevantní

12

4.2.3

Zahrnuto

PŘÍLOHA MI-007

Definice

 

 

Taxametr

2.1.1

Zahrnuto

Cestovné

2.3.1.1

Zahrnuto

Přepínací rychlost

2.3.1.2

Zahrnuto

Systém běžného výpočtu S (použití jedné sazby)

2.3.1.3.1

Zahrnuto

Systém běžného výpočtu D (použití dvou sazeb)

2.3.1.3.2

Zahrnuto

Pracovní poloha

2.3.3; 2.3.3.1; 2.3.3.2; 2.3.3.3

Zahrnuto

1

3.1

Zahrnuto

2

2.3.3.2; 2.3.3.3; 3.1

Zahrnuto

3

4.3

Zahrnuto

4

5.2.3; 4.2.2

Zahrnuto

5

4.2.3; 4.2.5

Zahrnuto

6.1

A.5.4.4

Zahrnuto

6.2

3.5.1; 3.5.2

Zahrnuto

7

3.2.1.1

Zahrnuto

8

 

 

8.1

Viz odpověď k příloze 1 odst. 1.3.3

Zahrnuto

8.2

5.1.3

Zahrnuto

9

5.2.5

Zahrnuto

10

3.1

Zahrnuto

11

4.5.3. b)

Zahrnuto

12

4.5.4

Zahrnuto

13

4.9.1

Zahrnuto

14.1

4.2.4

Zahrnuto

14.2

4.2.5

Zahrnuto, pokud je ustanovení 4.2.5.i dokumentu OIML R 21:2007 povinné

14.3

Viz odpověď k příloze 1 odst. 8.3

Zahrnuto

15.1

4.7

Zahrnuto

15.2

4.7

Zahrnuto

15.3

4.9.1

Zahrnuto

16

4.8

Zahrnuto

17

4.1; 4.14.1

Zahrnuto

18

5.2.4; 3.2.1.1

Zahrnuto

19

4.14.1; 4.2.1

Zahrnuto

20

4.2.1

Zahrnuto

21

3.3

Zahrnuto

22

3.7

Zahrnuto

23

3.4

Zahrnuto


(1)  Úř. věst. L 135, 30.4.2004, s. 1.


11.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 443/6


Sdělení Komise v rámci provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/22/ES o měřicích přístrojích (1)

(Stažení zveřejnění odkazů na normativní dokumenty zpracované OIML a seznamu částí těchto dokumentů, které odpovídají základním požadavkům)

(Text s významem pro EHP)

(2014/C 443/02)

Zveřejnění odkazu týkajícího se taxametrů (MI-007) ve vztahu k OIML R21, vydání z roku 2007 (2), se stahuje sto osmdesát dnů po datu zveřejnění tohoto sdělení. Osvědčení ES přezkoušení typu vydaná na základě uvedeného normativního dokumentu před jeho stažením zůstávají v platnosti do konce jejich platnosti bez jakéhokoli omezení pro uvádění přístrojů tohoto typu na trh nebo do provozu.


(1)  Úř. věst. L 135, 30.4.2004, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 268, 10.11.2009, s. 1.


11.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 443/6


Stažení oznámení o spojení podniků

(Věc M.7468 – Oji Holdings / Itochu Corporation / Sales and Production JVs)

(Text s významem pro EHP)

(2014/C 443/03)

(Nařízení Rady (ES) č. 139/2004)

Komise obdržela dne 27. listopadu 2014 oznámení o navrhovaném spojení mezi podnikem Oji Green Resources Co., Ltd a podnikem Itochu Enex Co., Ltd. Dne 5. prosince 2014 informovala/y oznamující strana/y Komisi, že své oznámení stahuje/í.


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Rada

11.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 443/7


Závěry Rady

„Odborná příprava právníků: nezbytný nástroj pro konsolidaci acquis EU“

(2014/C 443/04)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

PŘIPOMÍNAJÍC:

sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 29. června 2006 o vzdělávání právníků v Evropské unii (KOM(2006) 356 v konečném znění);

usnesení Rady o dalším vzdělávání soudců, státních zástupců a soudních zaměstnanců v Evropské unii (2008/C 299/01);

Článek 81 odst. 2 písm. h) a čl. 82 odst. 1 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, které se týkají podpory dalšího vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců v občanských a trestních věcech ze strany Unie;

Magnu Chartu soudců Poradní rady evropských soudců (CCJE) Rady Evropy z roku 2010, v níž je zdůrazněno, že počáteční vzdělávání i celoživotní vzdělávání je právem i povinností soudců a představuje důležitý prvek ochrany nezávislosti soudců, jakož i kvality a účinnosti soudního systému (CCJE (2010) 3 v konečném znění);

sdělení Evropské komise s názvem „Budování důvěry v celoevropskou justici – nový rozměr evropského justičního vzdělávání“ (KOM(2011) 551 v konečném znění);

závěry Rady ze dne 27. října 2011 o evropském justičním vzdělávání (2011/C 361/03);

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2012 o justičním vzdělávání (2012/2575(RSP));

sdělení Evropské komise s názvem „Agenda EU v oblasti spravedlnosti do roku 2020 - posílit důvěru, mobilitu a růst v Unii“ (COM(2014) 144 final);

strategické směry Evropské rady pro prostor svobody, bezpečnosti a práva ze dne 27. června 2014, v nichž je uvedeno, že jsou „nezbytná další opatření za účelem […] posílení odborné přípravy odborníků z praxe“ (EUCO 79/14);

ZDŮRAZŇUJE, že:

soudci a státní zástupci hrají stejně jako další právní odborníci základní roli při zaručování, že právo Evropské unie bude dodržováno;

oblast spravedlnosti včetně justiční spolupráce se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost stala vyspělou oblastí politiky EU; evropský prostor práva musí být nyní konsolidován; odborná příprava je klíčovým nástrojem k zajištění toho, aby se práva zaručená právními předpisy EU stala skutečností, aby se zvýšila účinnost systémů soudnictví v členských státech a aby mezi právními odborníky panovala vzájemné důvěra v systémy soudnictví. Toto by na oplátku mělo pomoci zajistit hladký průběh přeshraničních řízení a uznávání soudních rozhodnutí;

VÍTÁ:

1.

skutečnost, že více než 210 000 právních odborníků, tedy soudců, státních zástupců, soudních úředníků, právníků, notářů nebo soudních vykonavatelů, se v letech 2011 až 2013 zúčastnilo odborné přípravy v oblasti práva EU, jak vyplývá z výročních zpráv Komise o evropském justičním vzdělávání;

2.

šíření osvědčených postupů pro soudce, státní zástupce, právníky a soudní úředníky a doporučení ke zlepšení odborné přípravy těchto profesí, jež vyplývají z pilotního projektu evropského justičního vzdělávání, navrženého Evropským parlamentem v roce 2012 a prováděného Evropskou komisí v letech 2013 a 2014;

3.

přijetí programu Spravedlnost (1) na období 2014 až 2020, jehož cílem je podpora a prosazování justičního vzdělávání s cílem podporovat společnou právní a justiční kulturu a který na tento cíl ze svého celkového rozpočtu vyčleňuje 35 %, tedy 132 milionů EUR;

4.

zvýšenou účast soudců a státních zástupců na výměně a dalších přeshraničních vzdělávacích akcích, jež byly v uplynulých letech prováděny, umožňovány a koordinovány Evropskou sítí pro justiční vzdělávání (EJTN);

UZNÁVÁ, že:

1.

zatímco dochází ke zlepšení situace, je třeba vyvinout větší úsilí, pokud jde o dosažení ambiciózního cíle, podle nějž by se v letech 2011 až 2020 měla polovina (ca. 700 000) všech právních odborníků účastnit odborné přípravy v oblasti práva EU;

2.

potřeby odborné přípravy právních odborníků stále ještě nejsou plně uspokojeny a situace se v různých právních profesích a členských státech liší;

3.

osvědčené postupy je třeba rozsáhle šířit, aktualizovat a sdílet mezi právními profesemi;

4.

právní odborníci se stále setkávají s překážkami účasti na vzdělávacích akcích, jako je např. nedostatek času či finančních prostředků, nedostatek vzdělávacích kurzů zaměřených na právo EU nebo nedostatek odborných jazykových schopností, jež jsou pro účast na přeshraničních vzdělávacích akcích nezbytné;

5.

na úrovni EU představuje EJTN prostřednictvím svých členů nejlepší místo pro koordinaci vnitrostátních vzdělávacích akcí a pro rozvoj nabídky přeshraničního odborného vzdělávání pro soudce a státní zástupce; za poslední léta se této síti dostalo zvýšené finanční podpory ze strany Evropské unie;

VYZÝVÁ POSKYTOVATELE SOUDNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI I POSKYTOVATELE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ PRO PRÁVNÍ PROFESE, ABY:

1.

systematicky začleňovali odbornou přípravu v oblasti práva EU a zejména Listiny základních práv Evropské unie do počátečních i průběžných vzdělávacích akcí na vnitrostátní úrovni, pokud je to nutné pro řádné plnění soudních nebo profesních funkcí;

2.

navazovali případně na osvědčené postupy a doporučení vyplývající z pilotního projektu evropského justičního vzdělávání;

3.

usnadnili, že přeshraniční vzdělávací akce v oblasti práva EU poskytnuté v jiném členském státě nebo evropským poskytovatelem odborného vzdělávání byly uznány za splňující podmínky stanovené pro vnitrostátní odbornou přípravu, pokud existují;

4.

v případě potřeby zlepšili shromažďování spolehlivých údajů o vzdělávání a tyto údaje sdíleli s Komisí, jíž se tak umožní zlepšit přesnost každoročního předkládání zprávy o evropském justičním vzdělávání;

5.

podpořili koordinaci vzdělávání poskytovaného vnitrostátními organizacemi svobodných právnických profesí prostřednictvím svých příslušných subjektů na úrovni EU;

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY:

1.

převedly prioritní postavení odborné přípravy právních odborníků stanovené v závěrech Evropské rady v červnu roku 2014 do konkrétních opatření tím, že:

přidělí nezbytné rozpočtové prostředky pro rozvoj odpovídající nabídky odborného vzdělávání, a

umožnily právníkům účast na nabízených vzdělávacích akcích;

2.

zvážily navýšení či alespoň zachování své finanční podpory EJTN s přihlédnutím k právnímu rámci EJTN a přímému spolufinancování určitého odborného vzdělávání členskými státy v souladu s příslušnými potřebami v této oblasti, jež by odpovídalo příspěvku EU a umožnilo této síti další rozvoj její činnosti, jako jsou například výměny a přeshraniční odborné vzdělávání;

3.

podpořily shromažďování spolehlivých údajů v této oblasti;

VYZÝVÁ EVROPSKOU KOMISI, ABY:

1.

čerpala z dostupných odborných znalostí ve členských státech a mezi zúčastněnými subjekty a při přípravě doporučení pro standardy odborné přípravy všech právních profesí vycházela z úspěšné práce EJTN a výsledků pilotního projektu evropského justičního vzdělávání;

2.

pokračovala v předkládání zpráv o účasti právních odborníků na odborné přípravě v oblasti práva EU a práva ostatních členských států;

3.

pořádala pravidelná setkání na úrovni EU se zúčastněnými subjekty zapojenými do odborné přípravy právních odborníků s cílem zhodnotit pokrok a případně napomoci při přípravě dalších zlepšení evropského justičního vzdělávání;

4.

pořádala zvláštní setkání na úrovni EU se zúčastněnými subjekty s cílem zmapovat stávající vzdělávací činnost, určit případné nedostatky a navrhnout zlepšení, a aby se přitom zaměřila zejména na odbornou přípravu právních odborníků a veřejných činitelů uplatňujících Listinu základních práv Evropské unie;

5.

povzbuzovala poskytovatele odborného vzdělávání, ať již veřejné či popřípadě soukromé, aby rozšířili nabídku odborné přípravy v oblasti práva EU a znalostí cizího odborného právního jazyka pro právní odborníky, přičemž by měli přihlédnout k účelu, jímž je kvalita a nákladová efektivita takové odborné přípravy;

6.

se zabývala zejména otázkou odborné přípravy soudních úředníků, včetně zlepšení odborné přípravy v oblasti práva EU těch soudních úředníků, jejichž náplň práce zahrnuje prvky práva EU, a popřípadě usnadněním přeshraniční spolupráce poskytovatelů odborné přípravy soudních úředníků;

7.

zvýšila - při dodržení rozpočtových požadavků a postupů EU - finanční podporu Evropské sítě pro justiční vzdělávání, jež je zásadním nástrojem pro zlepšení odborné přípravy soudců a státních zástupců v EU;

8.

zvýšila finanční podporu projektů přeshraničního odborného vzdělávání, jak je stanoveno ve finančním programu v oblasti spravedlnosti na období 2014–2020, a zároveň snižovala administrativní zátěž příjemců finančních prostředků;

9.

dále rozvíjela část portálu evropské e-justice věnovanou justičnímu vzdělávání, včetně na e-learningu, jakožto účinného nástroje pro další rozvoj evropského justičního vzdělávání.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1382/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se zavádí program Spravedlnost na období 2014 až 2020 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 73).


Evropská komise

11.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 443/10


Směnné kurzy vůči euru (1)

10. prosince 2014

(2014/C 443/05)

1 euro =


 

měna

směnný kurz

USD

americký dolar

1,2392

JPY

japonský jen

147,33

DKK

dánská koruna

7,4397

GBP

britská libra

0,78975

SEK

švédská koruna

9,3276

CHF

švýcarský frank

1,2024

ISK

islandská koruna

 

NOK

norská koruna

8,8765

BGN

bulharský lev

1,9558

CZK

česká koruna

27,618

HUF

maďarský forint

307,21

LTL

litevský litas

3,45280

PLN

polský zlotý

4,1619

RON

rumunský lei

4,4430

TRY

turecká lira

2,8000

AUD

australský dolar

1,4846

CAD

kanadský dolar

1,4186

HKD

hongkongský dolar

9,6059

NZD

novozélandský dolar

1,6034

SGD

singapurský dolar

1,6263

KRW

jihokorejský won

1 369,94

ZAR

jihoafrický rand

14,2430

CNY

čínský juan

7,6526

HRK

chorvatská kuna

7,6680

IDR

indonéská rupie

15 298,55

MYR

malajsijský ringgit

4,3088

PHP

filipínské peso

55,250

RUB

ruský rubl

67,2763

THB

thajský baht

40,658

BRL

brazilský real

3,2105

MXN

mexické peso

17,8541

INR

indická rupie

76,9233


(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.


V Oznámení

JINÉ AKTY

Evropská komise

11.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 443/11


Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2014/C 443/06)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin  (2)

„HOLLANDSE GEITENKAAS“

č. ES: NL-PGI-0005-01176 – 6.11.2013

CHZO ( X ) CHOP ( )

1.   Název

„Hollandse geitenkaas“

2.   Členský stát nebo třetí země

Nizozemsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.3: Sýry

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Hollandse geitenkaas“ je tradiční zeměpisný název pro polotvrdý sýrový produkt zrající přirozeně nebo ve fólii, vyráběný v Nizozemsku a připravovaný způsobem srovnatelným s výrobou sýru Gouda z kozího mléka pocházejícího z nizozemských hospodářství zabývajících se chovem koz. „Hollandse geitenkaas“ zraje do podoby výrobku určeného ke spotřebě buď přirozeným způsobem, kdy se vytváří kůra, nebo jako sýr bez kůry balený ve fólii. K přirozenému zrání s tvorbou kůry musí dojít výhradně v Nizozemsku. Zrání trvá čtyři týdny, minimálně 25 dní.

Vlastnosti:

Barva

:

V průběhu zrání se barva mění z bílé u mladého a zralého sýra „Hollandse geitenkaas“ na slonovinovou u starého sýra „Hollandse geitenkaas“.

Struktura

:

„Hollandse geitenkaas“ je ve stáří čtyř týdnů mírně měkký až vláčný. Se snižujícím se obsahem vody postupně tuhne.

Složení

:

Mléko dodávané do podniků vyrábějících sýr má obsah tuku 2,8–6,2 % a obsah bílkovin 2,6–4,4 %.

Do sýra je možné přidávat byliny, koření a zeleninu, například kopřivu, pískavici řecké seno, tymián a rajské jablko, pokud je jejich typická chuť rozpoznatelná v konečném výrobku.

Obsah tuku

:

nejméně 50 % a nejvýše 60 % v sušině.

Obsah vody

:

alespoň 44 % 14 dní po srážení.

Obsah soli

:

nejvýše 4,1 % v sušině.

Chuť

:

Lehká, jemná a čistá. V průběhu zrání se chuť a vůně stávají silnějšími/intenzivnějšími.

Příčný řez

:

Po rozkrojení je sýr v řezu kompaktní nebo obsahuje rovnoměrně či nerovnoměrně rozložené otvory.

Kůra

:

Při přirozeném zrání je kůra pevná, hladká, suchá a čistá a nedochází na ní k tvorbě plísní. I když nemá „Hollandse geitenkaas“ balený ve fólii tvrdou kůru, je rovněž lisován a namáčen do slaného nálevu. „Hollandse geitenkaas“ balený ve fólii by měl být pevný, hladký, suchý a čistý a nemělo by na něm docházet k tvorbě plísní.

Teplota zrání

:

10–14 °C při přirozeném zrání a 4–7 °C při zrání ve fólii.

Doba použitelnosti

:

alespoň 28 dní po vyrobení až více než rok.

Další vlastnosti:

Sýr má plochý válcový nebo hranatý tvar nebo má formu bochníku či bloku a váží od 1,5 do 20 kg. Plochým válcovým tvarem se rozumí zaoblený tvar, jehož strany plynule přecházejí v plochou svrchní a spodní stranu a jehož výška činí čtvrtinu až polovinu jeho průměru. Hranatý tvar je plochý válcový tvar s jednou oblou a jednou ostrou hranou. Výraz „tvar bochníku“ vyjadřuje pravoúhlý tvar sýra.

Kozí mléko se sráží pomocí živočišného nebo mikrobiálního syřidla za teploty minimálně 28 °C a maximálně 32 °C. Mléko se sráží za přidání mikrobiální smíšené kultury mezofilních bakterií mléčného kvašení, které jsou vhodné právě pro sýr „Hollandse geitenkaas“ a sestávají z variant rodu Lactococcus, obvykle v kombinaci s variantami rodu Leuconostoc a případně s termofilními kulturami Lactobacillus a/nebo Lactococcus.

V upraveném solném nálevu jsou teplota, obsah soli a pH udržovány pokud možno na neměnné úrovni. „Hollandse geitenkaas“ se máčí v solném nálevu s obsahem soli od 17 °Baumé do 20 °Baumé. Ph je nižší než 4,8 a teplota se pohybuje od 10 °C do 16 °C.

3.3.   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

„Hollandse geitenkaas“ se vyrábí z pasterizovaného plnotučného kozího mléka, kozí (syrovátkové) smetany, odstředěného nebo polotučného kozího mléka pocházejícího z nizozemských podniků zabývajících se chovem koz pro produkci mléka.

Nesmí se používat mléko z jiných zvířat.

Polotvrdý sýr „Hollandse geitenkaas“ se vyrábí z mléka plemene holandská bílá koza nebo z kříženců holandské bílé kozy a jiných typických mléčných plemen koz.

Stálá jakost a jemná chuť nizozemského kozího mléka jsou výsledkem sledovaného režimu chovu, dovedností a používání programu zajištění jakosti (v průběhu celého řetězce).

Program zajištění jakosti umožňuje chovatelům koz se zaměřením na produkci mléka vyrábět kozí mléko s trvale vysokou jakostí. Tento program stanoví kritéria v oblastech, k nimž patří hygiena při provozu, veterinární léčivé přípravky, zdraví a dobré životní podmínky zvířat, krmiva a pitná voda, produkce mléka a chlazení.

Program zajištění jakosti pro podniky zabývající se chovem koz na mléko splňuje jako minimum hygienické požadavky EU a je sledován Nizozemským ústředním orgánem pro jakost mléka a mléčných výrobků (Centraal Orgaan voor Kwaliteitsaangelegenheden in de Zuivel, COKZ).

Z každé dodávky kozího mléka se odebírá vzorek. Provádí se analýza obsahu tuku, bílkovin a různých parametrů jakosti vzorků. Od těchto základních údajů o jakosti mléka se odvíjejí platby chovatelům koz. Orgán COKZ vykonává dohled nad celým postupem odebírání a analyzování vzorků a nad správným zpracováváním výsledků.

3.4.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)

Holandské kozy jsou krmeny siláží z trávy a/nebo kukuřice nizozemského původu, peletami a slámou. Povoleny jsou doplňky jako lněná semena, řepné řízky a pivovarské mláto. Krmiva dodávaná externími dodavateli musí vyhovovat požadavkům programu zajištění jakosti podniků zabývajících se chovem koz na mléko a příslušným evropským předpisům týkajícím se krmiv pro zvířata. Dojným kozám se nepodává krmivo, které má nepříznivý vliv na jejich mléko a sýr (vůni, jemnou chuť atd.), např. cibule.

3.5.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Kozí mléko používané na výrobu sýra „Hollandse geitenkaas“ se získává od podniků zabývajících se chovem koz na mléko, které jsou usazeny v Nizozemsku. „Hollandse geitenkaas“ se vyrábí a přirozeně zraje v Nizozemsku.

Níže jsou uvedeny typické fáze výrobního postupu:

Kozy produkují kozí mléko a následně jej získávají zemědělci v zemědělském podniku. V zemědělském podniku v chladicích nádržích se za maximální teploty 6 °C uchovává nejvýše osm dojení.

Řidiči s osvědčením pro odběr mléka provádějí na vzorcích zkoušky jakosti kozího mléka, odebírají jej a dodávají do výroben sýrů.

Výrobny sýrů toto mléko přijímají a ukládají do nádrží.

Sýr se vyrábí pasterizací mléka při minimální teplotě 71,8 °C po dobu alespoň 15 sekund. Do pasterizovaného kozího mléka se přidává syřidlo a kyselina mléčná.

Po srážení a ošetření se odstraní syrovátka a sýr se uloží do forem a lisuje se.

Sýr se namočí do slaného nálevu. Pro to, jak dlouho se sýr máčí, jsou rozhodující průměr a tvar sýra. Obsah soli v sýru nesmí překročit 4,1 % v sušině.

Sýr se nechá přirozeně zrát v upraveném ovzduší po dobu alespoň 25 dní, během níž je pravidelně obracen a potírán potravinovým nátěrem, aby se předešlo vytváření plísně. Teplota zrání je 10–14 °C. Přirozené zrání, během něhož se vytváří kůra, probíhá v Nizozemsku, aby se zajistilo, že kůra bude suchá. Doba zrání a teplota jsou důležité, protože sýru propůjčují požadované organoleptické vlastnosti. Odborné znalosti týkající se zrání polotvrdého sýra, které byly rozvinuty v Nizozemsku, dodávají sýru „Hollandse geitenkaas“ jeho jakost a chuť. Sýr balený ve fólii se nechává zrát alespoň 25 dní v chladničce při teplotě 4–7 °C. Sýr balený ve folii je možné nechat zrát i mimo Nizozemsko. Fólie je totiž nezbytná pouze pro kontrolu teploty. Odborné znalosti týkající se zrání jsou v tomto případě méně významné.

3.6.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.

Neuplatňují se.

3.7.   Zvláštní pravidla pro označování

Na každý přirozeně zrající sýr „Hollandse geitenkaas“ se nanese kaseinová značka s tímto názvem. Na sýr „Hollandse geitenkaas“ zrající ve fólii se kaseinová značka nenanáší.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Tato žádost se vztahuje na zeměpisnou oblast, kterou tvoří evropská část Nizozemského království, rovněž známá pod tradičním názvem „Holandsko“.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

5.1.   Specifičnost zeměpisné oblasti

Shrnutí

Půda a klimatické podmínky činí Nizozemsko od nepaměti zemí ideální pro pěstování plodin na orné půdě a chov hospodářských zvířat. Díky těmto podmínkám je ideální také pro chov koz za účelem produkce mléka.

Společně s využíváním typických mléčných plemen, uplatňováním určitých postupů krmení a chovu, bohatou tradicí výroby sýra a místními dovednostmi tak byly v evropské části Nizozemského království vytvořeny příznivé podmínky pro zpracování kozího mléka k výrobě sýra „Hollandse geitenkaas“.

Zeměpisný popis

Spojení teploty, složení půdy a srážek již dávno učinily z Nizozemska zemi, která se ideálně hodí k pěstování plodin na orné půdě a chovu hospodářských zvířat, včetně chovu koz pro účely produkce mléka.

Nizozemsko má přímořské podnebí, v němž jsou významnými faktory moře a vítr. Díky přítomnosti velkých vodních útvarů (Severního moře a jezera Ijsselmeer) zde teplota kolísá méně než v jiných zemích. Voda má na teplotu zmírňující účinek. Dlouhodobý roční teplotní průměr se v Nizozemsku pohybuje od 8,9 do 10,4 °C a průměrné roční srážky činí 700–950 mm (www.knmi.nl).

Půdy jsou v Nizozemsku především jílovité, písčité a rašelinné a hodí se k pěstování zemědělských plodin a rostlinných krmiv pro hospodářská zvířata. Významným ukazatelem je hladina podzemní vody. Zejména vlhké oblasti jsou příznivé především pro růst trávy, která se hodí například k využití při chovu hospodářských zvířat.

Dojná koza

„Hollandse geitenkaas“ se vyrábí z mléka plemene holandská bílá koza nebo z kříženců holandské bílé kozy a jiných typických mléčných plemen koz. V historii chovu koz na mléko v Nizozemsku sehrály významnou úlohu dojné kozy sánské, které byly v létech 1880 až 1920 dováženy ze Švýcarska. Tyto dovážené kozy byly kříženy s domácími plemeny. Vesnice si zakládaly vlastní chovatelská sdružení, jež byla koordinována na úrovni provincií a následně na celostátní úrovni pod záštitou Nizozemské organizace pro chov koz (Nederlandse Organisatie voor de Geitenfokkerij, NOG), která rovněž založila plemennou knihu holandské dojné kozy. Již předtím byl stanoven národní cíl: vyšlechtit velkou, statnou a bezrohou kozu s velkou schopností příjmu potravy a vysokou úrovní produkce mléka.

Díky výše popsanému vývoji se stala holandská dojná koza jednou z nejefektivnějších dojnic na světě. Průměrná úroveň produkce holandských dojných koz se každým rokem zvyšuje díky jejich kvalitní genetické výbavě a prvotřídnímu řízení.

Produkt a dovednosti

Nizozemsko, kde se sýr vyrábí již od středověku, má bohatou historii, pokud jde o jeho výrobu a zručnost při ní. Od 18. století získávalo odborné zkušenosti s výrobou sýra Gouda. Znalosti a odborné zkušenosti vyvinuté v Nizozemsku při výrobě sýra Gouda velkou měrou ovlivnily výrobu sýra „Hollandse geitenkaas“. Tyto odborné zkušenosti s výrobou polotvrdého sýra Gouda se jedna po druhé promítly do výroby kozího sýra a značně napomohly při vytváření jednotné jakosti a chuti tohoto výrobku.

Pozornost věnovaná dovednostem i jakosti a chuti polotvrdých sýrů vyráběných v Nizozemsku se ukazuje při celostátních degustačních sýrařských soutěžích institutu Nederlands Nationaal Kaaskeurconcours (NNKC), které jsou pořádány již více než půl století. Odborníci z odvětví sýrů si procvičují a testují svou schopnost rozlišovat mezi sýry a jejich chutěmi, včetně nezaměnitelné chuti sýra „Hollandse geitenkaas“.

Organizace a logistika

Nizozemsko je malá země a vzdálenosti v ní jsou z organizačního hlediska krátké, a tudíž jsou zemědělci a producentské organizace a/nebo organizace pro dohled nad produkcí hodně v kontaktu a sdílejí své odborné znalosti. Zručnost zemědělců produkujících mléko a výrobců sýrů dosáhly v průběhu staletí vysoké a jednotné úrovně, zčásti v důsledku výzkumu, vzdělávání a informovanosti za podpory nizozemských orgánů. Odborné znalosti a aplikovaný vědecký výzkum, jež jsou v současnosti sdruženy na Wageningenské univerzitě a v jejím výzkumném středisku, jsou tak dodnes vzorem vysoké úrovně organizace a praktického uplatňování odborných znalostí v oblastech, k nimž patří výroba sýrů a vzdělávání.

5.2.   Specifičnost produktu

Produkt a dovednosti

„Hollandse geitenkaas“ má čistou, lehkou a jemnou chuť. Tuto jemnou a ostrou chuť sýr získává po čtyřech týdnech přirozeného zrání nebo po delší době zrání ve fólii. Chuť není mýdlová a je jen málo hořká, nebo není hořká vůbec. Přirozeně zrající varianta se v průběhu zrání a snižování obsahu vody stává tužší a její chuť intenzivnější.

„Hollandse geitenkaas“ je polotvrdý sýrový výrobek, zrající přirozeně nebo ve fólii, připravovaný podobným způsobem jako sýr Gouda z pasterizovaného kozího mléka. Pro výrobu sýra Gouda je typické používání mezofilních bakterií mléčného kvašení, někdy s přidáním termofilních kultur, proces srážení mléka, tvarování sýra lisováním a solení sýra namáčením v upraveném solném nálevu. Přirozené zrání probíhá za podmínek, které jsou rovněž odvozeny od tradiční výroby sýra Gouda, tj. sýr se nechá zrát volně na vzduchu a pravidelně se obrací a kontroluje. Sýr zrající tímto způsobem vytvoří suchou kůru. Sýr „Hollandse geitenkaas“ zrající ve fólii je po typickém lisování a namáčení zabalen do fólie a zraje za studena. V důsledku toho se nevytvoří tvrdá kůra a déle se zachová jemná chuť mladého kozího sýra.

„Hollandse geitenkaas“ se vyrábí pouze z kozího mléka. Nesmí se použít jiný druh mléka.

Veterinární lékař a bývalý národní poradce pro chov hospodářských zvířat E. J. Dommerhold v roce 1946 podrobně popsal základní recept na výrobu sýra „Hollandse geitenkaas“ a zdůraznil, že musí obsahovat dostatečné množství kozího mléka, které splňuje hygienické požadavky. Příslušný oddíl knihy rovněž popisuje přidávání bylin. V té době se „Hollandse geitenkaas“ vyráběl v zemědělských podnicích v malém měřítku.

Organizace a logistika

Od počátku 80. let 20. století přecházeli nizozemští chovatelé dojných krav z důvodu vysokých nákladů na mléčné kvóty k chovu dojných koz. V důsledku toho vzrostlo množství kozího mléka, které je k dispozici na výrobu sýra. Došlo k přesunu výroby ve velmi malém měřítku v zemědělských podnicích do průmyslových sýrařských podniků specializujících se na výrobu sýra „Hollandse geitenkaas“.

5.3.   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)

Ochrana sýra „Hollandse geitenkaas“ jako zeměpisného označení vychází ze zeměpisných vlastností a vlastností produktu a dovedností, úrovně organizace a logistiky a z jeho specifické pověsti.

Zeměpisné vlastnosti

Složení půdy, mírné přímořské podnebí a odborné znalosti výrobců v Nizozemsku jsou příznivé pro produkci potravy koz a zajišťují, že kozí mléko je vhodné k výrobě sýra „Hollandse geitenkaas“. To je důležité pro získání čisté, jemné chuti mléka, které sýru „Hollandse geitenkaas“ dodává jeho jemnou chuť.

Dojná koza

Nizozemsko se rozhodlo chovat vysoce produktivní dojné kozy už na počátku 20. století. Stále se zvyšující průměrná dojivost koz a stálá jakost a chuť kozího mléka jsou výsledkem řádné péče, kvalitní výživy, velmi dobrého nákazového statusu a genetických vlastností. Přítomnost typických velmi produktivních dojných koz a kultura výroby sýra Gouda jsou pro výrobu sýra „Hollandse geitenkaas“ podmínkou.

Produkt a dovednosti

Pokyny ohledně chovu koz a výroby sýra „Hollandse geitenkaas“ jsou obsaženy v dokumentech z roku 1946. Postupy chovu koz a způsob výroby sýra „Hollandse geitenkaas“ z těchto pokynů dodnes vycházejí.

Odborné znalosti v oblasti chovu dojných koz a výroby a zrání sýra „Hollandse geitenkaas“, které byly v Nizozemsku v průběhu let nashromážděny, tvoří jedinečný soubor zkušeností. Proto je důležité, aby byl „Hollandse geitenkaas“ vyráběn z nizozemského mléka v nizozemských zemědělských podnicích zabývajících se produkcí mléka, jejichž zaměstnanci byli vyškoleni v oblasti technologie používané konkrétně pro tento druh sýra.

Organizace a logistika

Díky malé velikosti země a vysoké míře její organizovanosti toto odvětví velice dobře funguje, přičemž zemědělci zabývající se chovem koz mají povinnost se účastnit programu zajištění jakosti mléka. Je to důležité proto, aby byla trvale zachována vysoká jakost tohoto sýra i kozího mléka, z něhož se vyrábí.

Pověst

Díky zvýšení dostupnosti kozího mléka a rozšíření výroby sýra „Hollandse geitenkaas“ spotřebitelé tento sýr v 80. letech 20. století „znovu objevili“ jako specialitu. Dobrá pověst výrobku se odráží ve skutečnosti, že od té doby vzrostl jeho odbyt i bez jakékoli reklamy či marketingových opatření ve velkém měřítku.

„Hollandse geitenkaas“ nyní zaujímá v nizozemské produkci sýrů přední místo. Objem kozího sýra vyrobeného v Nizozemsku vzrostl z 3 700 tun v roce 2000 na 19 780 tun v roce 2012 (Productschap Zuivel, Svaz pro mléko a mléčné výrobky).

„Hollandse geitenkaas“ je vnitrostátně i mezinárodně uznáván jako velmi kvalitní výrobek, po němž je velká poptávka.

Pokud jde o vnitrostátní pověst sýra „Hollandse geitenkaas“, každoročně se setkává velký počet degustátorů sýra (na akcích pořádaných institutem Nederlands Nationaal Kaaskeurconcours), aby posoudili chuť kozího sýra na základě národně definovaného profilu výrobku.

Mezinárodní pověst sýra „Hollandse geitenkaas“ potvrzuje velké množství cen, jež získal na mezinárodních degustačních soutěžích. Výrobky „Hollandse geitenkaas“ jsou řadu let úspěšné v sýrařských soutěžích, jako je například Madison (USA), DLG (Německo) a Nantwich (Spojené království).

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006 (3))

http://www.eu-streekproducten.nl/sites/default/files/BGA_PD_Hol_Geitenkaas_def.pdf


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.

(3)  Viz poznámka pod čarou 2.