20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/1

20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/2

20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/2

20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/3

1)

Brání článek 5 směrnice 2005/36/ES (1) omezení volného pohybu služeb v případě, že společnost vykonávající daňové poradenství založená podle právních předpisů členského státu vypracuje v členském státě, v němž je usazena a v němž činnost v oblasti daňového poradenství není regulována, daňové přiznání pro příjemce této služby v jiném členském státě a podá je u finančního úřadu, přičemž v tomto jiném členském státě vnitrostátní předpisy stanoví, že společnost vykonávající daňové poradenství musí, – aby byla oprávněna poskytovat daňové poradenství v rámci podnikatelské činnosti, – být uznána a musí ji odpovědně řídit daňoví poradci?

2)

Může se společnost vykonávající daňové poradenství za okolností uvedených v první otázce úspěšně odvolávat na čl. 16 odst. 1 a 2 směrnice 2006/123/ES (2), a to nezávisle na tom, ve kterém z obou těchto členských států předmětnou službu poskytuje?

3)

Musí být článek 56 SFEU vykládán v tom smyslu, že za okolností uvedených v první otázce brání omezení volného pohybu služeb prostřednictvím předpisů platných v členském státě příjemce služeb, jestliže společnost vykonávající daňové poradenství není usazena v členském státě příjemce služeb?

20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/3

1)

Je prováděcí nařízení Rady (EU) č. 260/2013 (1) ze dne 18. března 2013, kterým se rozšiřuje konečné antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 1458/2007 z dovozu neplnitelných plynových kapesních kamínkových zapalovačů pocházejících z Čínské lidové republiky na dovoz neplnitelných plynových kapesních kamínkových zapalovačů zasílaných z Vietnamské socialistické republiky bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Vietnamu či nikoli (Úř. věst. L 82, 22.3.2013, s. 10–17, dále jen „nařízení č. 260/2013“), neúčinné proto, že v době přijetí nařízení č. 260/2013 již skončila platnost antidumpingového cla uloženého nařízením (ES) č. 1458/2007, jehož rozšíření mělo být nařízeno?

V případě, že bude na první předběžnou otázku odpovězeno záporně:

2)

Je nařízení č. 260/2013 neúčinné proto, že není možné ve smyslu ustanovení čl. 13 odst. 1 nařízení č. 1225/2009 konstatovat obcházení opatření uloženého nařízením (ES) č. 1458/2007 (2) (Úř. věst. L 326, 12.12.2007, s. 1)?

20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/4

20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/4

20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/5

1)

Musí být článek 49 SFEU (článek 43 ES) vykládán v tom smyslu, že brání takové právní úpravě, jako je § 52 odst. 3 EStG, pokud je důvodem započtení dříve zohledněných ztrát zahraniční stálé provozovny převod této stálé provozovny ve prospěch jiné kapitálové společnosti náležející do stejné skupiny podniků jako převádějící společnost, a nikoli dosahování zisků?

2)

Musí být článek 49 SFEU (článek 43 ES) vykládán v tom smyslu, že brání takové právní úpravě, jako je čl. 23 odst. 1a dohody o zamezení dvojímu zdanění mezi Německem a Rakouskem z roku 2000, podle kterého jsou z daňového základu německé daně vyňaty příjmy z Rakouska, pokud tyto příjmy mohou lze zdanit v Rakousku, pokud ztráty vzniklé rakouské stálé provozovně německé kapitálové společnosti již nemohou být zohledněny v Rakousku, neboť stálá provozovna byla převedena na rakouskou kapitálovou společnost, náležející do stejné skupiny podniků jako německá kapitálová společnost?

20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/5

1)

Je rozhodnutí Evropské komise 2013/448/EU (1) ze dne 5. září 2013 neplatné z toho důvodu, že při výpočtu množství bezplatných povolenek, které budou přiděleny, nezohledňuje podíl emisí souvisejících se spalováním odpadních plynů nebo plynů z hutnických provozů, ani emisí souvisejících s výrobou tepla při využití kombinované výroby tepla a elektrické energie, a porušuje tak článek 290 SFEU a čl. 10a odst. 1, 4 a 5 směrnice 2003/87/ES (2) tím, že překračuje meze zmocnění jí směrnicí svěřené a dostává se do rozporu s cíli směrnice (podpora výkonnějších energetických technologií a zabezpečení potřeb hospodářského rozvoje a zaměstnanosti)?

2)

Je rozhodnutí Evropské komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 neplatné ve světle článku 6 SEU v důsledku rozporu s článkem 1 dodatkového protokolu k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP) a s článkem 17 samotné úmluvy, neboť neoprávněně porušuje legitimní očekávání žalobkyň týkající se zachování majetku spočívajícího v předběžně přiděleném množství povolenek, jež jim přísluší na základě ustanovení směrnice, což vyvolává absenci hospodářské užitečnosti spojené s uvedeným majetkem?

3)

Je rozhodnutí Evropské komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 neplatné v rozsahu, v němž definuje opravný koeficient jednotný pro všechna odvětví, jelikož rozhodnutí porušuje čl. 296 druhý pododstavec SFEU a článek 41 Listiny z Nice, neboť postrádá náležité odůvodnění?

4)

Je rozhodnutí Evropské komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 neplatné v rozsahu, v němž definuje opravný koeficient jednotný pro všechna odvětví, jelikož rozhodnutí porušuje čl. 10a odst. 5 směrnice 2003/87/ES, zásadu proporcionality zakotvenou v čl. 5 odst. 4 SEU, a kromě toho je stiženo vadou spočívající v nedostatečném šetření a nesprávným posouzením, vzhledem k tomu, že ve výpočtu maximálního množství bezplatných povolenek, které mají být přiděleny (důležitý údaj pro definování opravného koeficientu jednotného pro všechna odvětví), nejsou zohledněny dopady změn, k nimž došlo ve výkladu pojmu „spalovací zařízení“ v období mezi první (2005–2007) a druhou (2008–2012) fází provádění směrnice 2003/87/ES?

5)

Je rozhodnutí Evropské komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 neplatné v rozsahu, v němž definuje opravný koeficient jednotný pro všechna odvětví, z důvodu porušení čl. 10a odst. 5 směrnice 2003/87/ES, čl. 9a odst. 2 směrnice 2003/87/ES, i z důvodu nedostatečného šetření a nesprávného posouzení, vzhledem k tomu, že výpočet maximálního množství bezplatných povolenek, které mají být přiděleny (důležitý údaj pro definování opravného koeficientu jednotného pro všechna odvětví), byl proveden na základě údajů poskytnutých členskými státy, které nejsou vzájemně konzistentní, neboť vycházejí z rozdílného výkladu čl. 9a odst. 2 směrnice 2003/87/ES?

6)

Je rozhodnutí Evropské komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 neplatné v rozsahu, v němž definuje opravný koeficient jednotný pro všechna odvětví, z důvodu porušení procesněprávních předpisů podle čl. 10a odst. 1 a čl. 23 odst. 3 směrnice 2003/87/ES?

20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/7

1)

Lze s ohledem na zásady loajální spolupráce, užitečného účinku při dosahování cílů směrnic, proporcionality, adekvátnosti a přiměřenosti trestu články 15 a 16 směrnice 2008/115/ES (1) vykládat v tom smyslu, že umožňují trestní stíhání na základě vnitrostátních právních předpisů, které předcházely provedení (čl. 19 [odst. 1 písm. f) a i)] zákona o cizincích a přistěhovalectví, známého jako „hlava 105“), neoprávněně pobývajícího státního příslušníka třetí země, vůči němuž byla neúspěšně uplatněna donucovací opatření za účelem vyhoštění a který zůstal zajištěn po dobu delší než 18 měsíců, protože neměl cestovní pas a nespolupracoval s úřady za účelem vydání cestovního pasu prostřednictvím zastupitelského úřadu své země, přičemž poukazoval na obavy z pronásledování ze strany íránských orgánů?

2)

V případě kladné odpovědi na první otázku může uvedené trestní stíhání proběhnout ihned po uplynutí maximální doby zajištění v délce 18 měsíců za účelem vyhoštění, s tím následkem, že neoprávněně pobývající státní příslušník třetí země není propuštěn a jeho zajištění, považuje-li jej soud za nezbytné z důvodu nebezpečí vyhýbání se trestnímu řízení, pokračuje po dobu trestního řízení?

3)

Co se rozumí pojmem „nedostatečná spolupráce“ státního příslušníka třetí země ve smyslu článku 15 [odst. 6 písm. a] směrnice 2008/115, a konkrétně zda tento pojem může odpovídat ustanovením vnitrostátního práva (čl. 19 [odst. 1 písm. f) a i) zákona o cizincích a přistěhovalectví, známého jako „hlava 105“]), podle nichž se trestně stíhá každé odmítnutí „prokázat se řediteli jakýmkoli dokladem, který si vyžádal“, jakož i každý „aktivní či pasivní odpor nebo bránění vůči jakémukoli řediteli při výkonu jeho funkcí“, z důvodu nepředložení cestovního pasu, nejsou-li současně uvedeny skutečnosti týkající se opatření, která přijaly příslušné orgány vůči orgánům země původu dotyčné osoby k úspěšnému vyhoštění státního příslušníka třetí země?

20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/7

1)

Je rozhodnutí Evropské komise 2013/448/EU (1) ze dne 5. září 2013 neplatné z toho důvodu, že při výpočtu množství bezplatných povolenek, které budou přiděleny, nezohledňuje podíl emisí souvisejících se spalováním odpadních plynů nebo plynů z hutnických provozů, ani emisí souvisejících s výrobou tepla při využití kombinované výroby tepla a elektrické energie, a porušuje tak článek 290 SFEU a čl. 10a odst. 1, 4 a 5 směrnice 2003/87/ES (2) tím, že překračuje meze zmocnění jí směrnicí svěřené a dostává se do rozporu s cíli směrnice (podpora výkonnějších energetických technologií a zabezpečení potřeb hospodářského rozvoje a zaměstnanosti)?

2)

Je rozhodnutí Evropské komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 neplatné ve světle článku 6 SEU v důsledku rozporu s článkem 1 dodatkového protokolu k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP) a s článkem 17 samotné úmluvy, neboť neoprávněně porušuje legitimní očekávání žalobkyň týkající se zachování majetku spočívajícího v předběžně přiděleném množství povolenek, jež jim přísluší na základě ustanovení směrnice, což vyvolává absenci hospodářské užitečnosti spojené s uvedeným majetkem?

3)

Je rozhodnutí Evropské komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 neplatné v rozsahu, v němž definuje opravný koeficient jednotný pro všechna odvětví, jelikož rozhodnutí porušuje čl. 296 druhý pododstavec SFEU a článek 41 Listiny z Nice, neboť postrádá náležité odůvodnění?

4)

Je rozhodnutí Evropské komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 neplatné v rozsahu, v němž definuje opravný koeficient jednotný pro všechna odvětví, jelikož rozhodnutí porušuje čl. 10a odst. 5 směrnice 2003/87/ES, zásadu proporcionality zakotvenou v čl. 5 odst. 4 SEU, a kromě toho je stiženo vadou spočívající v nedostatečném šetření a nesprávným posouzením, vzhledem k tomu, že ve výpočtu maximálního množství bezplatných povolenek, které mají být přiděleny (důležitý údaj pro definování opravného koeficientu jednotného pro všechna odvětví), nejsou zohledněny dopady změn, k nimž došlo ve výkladu pojmu „spalovací zařízení“ v období mezi první (2005–2007) a druhou (2008–2012) fází provádění směrnice 2003/87/ES?

5)

Je rozhodnutí Evropské komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 neplatné v rozsahu, v němž definuje opravný koeficient jednotný pro všechna odvětví, z důvodu porušení čl. 10a odst. 5 směrnice 2003/87/ES, čl. 9a odst. 2 směrnice 2003/87/ES, i z důvodu nedostatečného šetření a nesprávného posouzení, vzhledem k tomu, že výpočet maximálního množství bezplatných povolenek, které mají být přiděleny (důležitý údaj pro definování opravného koeficientu jednotného pro všechna odvětví), byl proveden na základě údajů poskytnutých členskými státy, které nejsou vzájemně konzistentní, neboť vycházejí z rozdílného výkladu čl. 9a odst. 2 směrnice 2003/87/ES?

6)

Je rozhodnutí Evropské komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 neplatné v rozsahu, v němž definuje opravný koeficient jednotný pro všechna odvětví, z důvodu porušení procesněprávních předpisů podle čl. 10a odst. 1 a čl. 23 odst. 3 směrnice 2003/87/ES?

20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/9

1)

Je rozhodnutí Evropské komise 2013/448/EU (1) ze dne 5. září 2013 neplatné z toho důvodu, že při výpočtu množství bezplatných povolenek, které budou přiděleny, nezohledňuje podíl emisí souvisejících se spalováním odpadních plynů nebo plynů z hutnických provozů, ani emisí souvisejících s výrobou tepla při využití kombinované výroby tepla a elektrické energie, a porušuje tak článek 290 SFEU a čl. 10a odst. 1, 4 a 5 směrnice 2003/87/ES (2) tím, že překračuje meze zmocnění jí směrnicí svěřené a dostává se do rozporu s cíli směrnice (podpora výkonnějších energetických technologií a zabezpečení potřeb hospodářského rozvoje a zaměstnanosti)?

2)

Je rozhodnutí Evropské komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 neplatné ve světle článku 6 SEU v důsledku rozporu s článkem 1 dodatkového protokolu k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP) a s článkem 17 samotné úmluvy, neboť neoprávněně porušuje legitimní očekávání žalobkyň týkající se zachování majetku spočívajícího v předběžně přiděleném množství povolenek, jež jim přísluší na základě ustanovení směrnice, což vyvolává absenci hospodářské užitečnosti spojené s uvedeným majetkem?

3)

Je rozhodnutí Evropské komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 neplatné v rozsahu, v němž definuje opravný koeficient jednotný pro všechna odvětví, jelikož rozhodnutí porušuje čl. 296 druhý pododstavec SFEU a článek 41 Listiny z Nice, neboť postrádá náležité odůvodnění?

4)

Je rozhodnutí Evropské komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 neplatné v rozsahu, v němž definuje opravný koeficient jednotný pro všechna odvětví, jelikož rozhodnutí porušuje čl. 10a odst. 5 směrnice 2003/87/ES, zásadu proporcionality zakotvenou v čl. 5 odst. 4 SEU, a kromě toho je stiženo vadou spočívající v nedostatečnému šetření a nesprávným posouzením, vzhledem k tomu, že ve výpočtu maximálního množství bezplatných povolenek, které mají být přiděleny (důležitý údaj pro definování opravného koeficientu jednotného pro všechna odvětví), nejsou zohledněny dopady změn, k nimž došlo ve výkladu pojmu „spalovací zařízení“ v období mezi první (2005–2007) a druhou (2008–2012) fází provádění směrnice 2003/87/ES?

5)

Je rozhodnutí Evropské komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 neplatné v rozsahu, v němž definuje opravný koeficient jednotný pro všechna odvětví, z důvodu porušení čl. 10a odst. 5 směrnice 2003/87/ES, čl. 9a odst. 2 směrnice 2003/87/ES, i z důvodu nedostatečného šetření a nesprávného posouzení, vzhledem k tomu, že výpočet maximálního množství bezplatných povolenek, které mají být přiděleny (důležitý údaj pro definování opravného koeficientu jednotného pro všechna odvětví), byl proveden na základě údajů poskytnutých členskými státy, které nejsou vzájemně konzistentní, neboť vycházejí z rozdílného výkladu čl. 9a odst. 2 směrnice 2003/87/ES?

6)

Je rozhodnutí Evropské komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 neplatné v rozsahu, v němž definuje opravný koeficient jednotný pro všechna odvětví, z důvodu porušení procesněprávních předpisů podle čl. 10a odst. 1 a čl. 23 odst. 3 směrnice 2003/87/ES?

20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/10

1)

Je rozhodnutí Evropské komise 2013/448/EU (1) ze dne 5. září 2013 neplatné z toho důvodu, že při výpočtu množství bezplatných povolenek, které budou přiděleny, nezohledňuje podíl emisí souvisejících se spalováním odpadních plynů nebo plynů z hutnických provozů, ani emisí souvisejících s výrobou tepla při využití kombinované výroby tepla a elektrické energie, a porušuje tak článek 290 SFEU a čl. 10a odst. 1, 4 a 5 směrnice 2003/87/ES (2) tím, že překračuje meze zmocnění jí směrnicí svěřeného a dostává se do rozporu s cíli směrnice (podpora výkonnějších energetických technologií a zabezpečení potřeb hospodářského rozvoje a zaměstnanosti)?

2)

Je rozhodnutí Evropské komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 neplatné ve světle článku 6 SEU v důsledku rozporu s článkem 1 dodatkového protokolu k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP) a s článkem 17 samotné úmluvy, neboť neoprávněně porušuje legitimní očekávání žalobkyň týkající se zachování majetku spočívajícího v předběžně přiděleném množství povolenek, jež jim přísluší na základě ustanovení směrnice, což vyvolává absenci hospodářské užitečnosti spojené s uvedeným majetkem?

3)

Je rozhodnutí Evropské komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 neplatné v rozsahu, v němž definuje opravný koeficient jednotný pro všechna odvětví, jelikož rozhodnutí porušuje čl. 296 druhý pododstavec SFEU a článek 41 Listiny základních práv z důvodu absence náležitého odůvodnění?

4)

Je rozhodnutí Evropské komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 neplatné v rozsahu, v němž definuje opravný koeficient jednotný pro všechna odvětví, jelikož rozhodnutí porušuje čl. 10a odst. 5 směrnice 2003/87/ES, zásadu proporcionality zakotvenou v čl. 5 odst. 4 SEU, a kromě toho je stiženo vadou spočívající v nedostatečnému šetření a nesprávným posouzením, vzhledem k tomu, že ve výpočtu maximálního množství bezplatných povolenek, které mají být přiděleny (důležitý údaj pro definování opravného koeficientu jednotného pro všechna odvětví), nejsou zohledněny dopady změn, k nimž došlo ve výkladu pojmu „spalovací zařízení“ v období mezi první (2005–2007) a druhou (2008–2012) fází provádění směrnice 2003/87/ES?

5)

Je rozhodnutí Evropské komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 neplatné v rozsahu, v němž definuje opravný koeficient jednotný pro všechna odvětví, z důvodu porušení čl. 10a odst. 5 směrnice 2003/87/ES, čl. 9a odst. 2 směrnice 2003/87/ES, i z důvodu nedostatečného šetření a nesprávného posouzení, vzhledem k tomu, že výpočet maximálního množství bezplatných povolenek, které mají být přiděleny (důležitý údaj pro definování opravného koeficientu jednotného pro všechna odvětví), byl proveden na základě údajů poskytnutých členskými státy, které nejsou vzájemně konzistentní, neboť vycházejí z rozdílného výkladu čl. 9a odst. 2 směrnice 2003/87/ES?

6)

Je rozhodnutí Evropské komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013 neplatné v rozsahu, v němž definuje opravný koeficient jednotný pro všechna odvětví, z důvodu porušení procesněprávních předpisů podle čl. 10a odst. 1 a čl. 23 odst. 3 směrnice 2003/87/ES?

20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/11

1)

Musejí se mimořádné okolnosti ve smyslu čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 261/2004 (1) vztahovat přímo na rezervovaný let?

2)

Pro případ, že jsou mimořádné okolnosti, které nastanou při předcházejících letech, relevantní pro pozdější let: musí se přiměřená opatření, která má provozující letecký dopravce přijmout podle čl. 5 odst. 3 nařízení, vztahovat pouze na zabránění mimořádným okolnostem nebo i na odvrácení delšího zpoždění?

3)

Je nutno zásahy třetích osob, které jednají na vlastní odpovědnost a na které byly přeneseny úlohy, jež jsou součástí provozu leteckého dopravce, považovat za mimořádné okolnosti ve smyslu čl. 5 odst. 3 nařízení č. 261/2004?

4)

V případě kladné odpovědi na třetí otázku: Je při tomto posuzování relevantní, kým (leteckou společností, provozovatelem letiště atd.) byla třetí osoba pověřena?

20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/12

20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/13

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Éditions Odile Jacob SAS se ukládá náhrada nákladů řízení včetně nákladů řízení o vydání předběžného opatření.

20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/13

1)

Rozhodnutí Evropské komise ze dne 12. července 2011 odmítající poskytnout společnostem MasterCard, Inc., MasterCard International, Inc. a MasterCard Europe přístup k některým dokumentům vypracovaným třetí osobou a týkajícím se studie o nákladech a výhodách pro obchodníky souvisejících s tím, že akceptují různé způsoby platby, se zrušuje v rozsahu, v němž odmítá poskytnout přístup k dokumentům souvisejícím s:

2)

Komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/14

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Micrus Endovascular LLC se ukládá náhrada nákladů řízení.

20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/15

1)

Rozhodnutí Komise C (2012) final ze dne 22. února 2012 o státních podporách SA.27585 a SA.31149 (2012/C) (ex NN/2012, ex CP 31/2009 a CP 162/2010) – Německo, se zrušuje v rozsahu, v němž se toto rozhodnutí týká letištního ceníku letiště Lübeck (Německo) přijatého v roce 2006.

2)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)

Komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených Hansestadt Lübeck.

20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/16

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Biscuits Poult SAS ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) a Banketbakkerij Merba BV.

20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/16

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnosti DTM Ricambi Srl se ukládá náhrada nákladů řízení.

20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/17

—

zrušil rozhodnutí Evropské komise C(2014) 3271 final ze dne 14. května 2014, týkající se pozastavení průběžných plateb z Evropského rybářského fondu (ERF) ve prospěch Estonska v rámci operačního podpůrného programu za období 2007 až 2013;

—

uložit žalované náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod: Komise nesprávně použila čl. 25 odst. 2 a článek 89 nařízení č. 1198/2006 (1).

Výklad článku 25 Komisí, podle kterého je podpora investic oprávněná jen tehdy, jestliže za pomoci těchto investic dojde k zásadnějšímu zlepšení dotyčných technických parametrů rybářského plavidla než by k němu došlo při uvedení plavidla do původního stavu, neodpovídá znění, účelu a cílům tohoto ustanovení. Znění čl. 25 odst. 2 poskytuje široký prostor pro uvážení pokud jde o rozhodnutí, které investice mohou být v rámci ERF podpořeny. Vzhledem k tomu, že žalobkyně dodržela ustanovení čl. 25 odst. 2, je použití článku 89 a pozastavení průběžných plateb nezbytných pro první prioritní osu operačního programu nepřiměřené.

2.

Druhý žalobní důvod: Komise porušila článek 88 nařízení č. 1198/2006.

Žalobkyně vytýká Komisi, že během šesti měsíců následujících po sdělení o přerušení lhůty pro průběžnou platbu nerozhodla o pozastavení plateb. Porušila tím článek 88 nařízení č. 1198/2006 a nerespektovala své pokyny pro přerušení, pozastavení a finanční opravě plateb.

3.

Třetí žalobní důvod: Komise porušila zásadu řádné správy.

Komise přijetím napadeného rozhodnutí porušila zásadu řádné správy, neboť zaprvé nezohlednila a řádně neposoudila všechny údaje předložené žalobkyní, zadruhé neprověřila, zda jsou splněny všechny podmínky pro vydání rozhodnutí, zatřetí automaticky považovala všechny investice, provedené za účelem zlepšení stavu amortizovaných rybářských plavidel, za běžné náklady na údržbu a začtvrté nesprávně předpokládala, že tyto investice nepřispěly k dosažení cílů stanovených v čl. 25 odst. 2.

4.

Čtvrtý žalobní důvod: Komise porušila zásadu legitimního očekávání.

Bez ohledu na jasné a přesné stanovisko vyslovené v dopise Komise a vzbuzující tudíž oprávněná očekávání, podle kterého by mohly výdaje za obnovení resp. zprovoznění motoru spadat pod čl. 25 odst. 2 nařízení č. 1198/2006, pokud se jimi nezvýší schopnost rybářského plavidla lovit ryby, rozhodla Komise později, že takové výdaje nepřispívají ke zlepšení technických parametrů plavidla, ale naopak k uvedení do původního stavu nebo k zachování původního stavu a nelze na ně přispívat z fondu. Žalobkyně o tomto názoru nevěděla; nelze jej dovodit z článku 25 nařízení č. 1198/2006 a ani z odpovědi dopisem Komise na příslušnou otázku žalobkyně.

5.

Pátý žalobní důvod: Komise porušila zásadu právní jistoty.

Skutečnost, že Komise přijme konečné rozhodnutí o pozastavení požadované průběžné platby více než tři roky po přerušení lhůty pro první žádost o průběžnou platbu a nedodrží tak šestiměsíční lhůtu stanovenou v čl. 88 odst. 1 nařízení č. 1198/2006, jasně porušuje zásadu právní jistoty. Toto chování Komise nebylo pro příjemce prostředků z ERF předvídatelné.

20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/18

—

zrušil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu (OHIM) R 1587/2013-4 ze dne 2. června 2014 na základě čl. 65 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009,

—

uložil OHIM a v případě vedlejšího účastenství v řízení před Tribunálem dotčenému vedlejšímu účastníkovi náhradu nákladu řízení.

—

porušení čl. 76 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009 (obsah bulharského zákona byl bez návrhu zjištěn nesprávně);

—

porušení čl. 76 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 (předložené důkazy nebyly dostatečně a správně posouzeny);

—

porušení čl. 8 odst. 4 nařízení (ES) č. 207/2009 (předložené důkazy a právní argumenty nebyly zkoumány na základě předpokladů stanovených v tomto ustanovení).

20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/19

—

zrušil rozhodnutí obsažené v dopise Evropské komise, Generálního ředitelství pro rozpočet, č. BUDG/B/03MV D (2014) 1782918, ze dne 2. června 2014, v němž byla na jedné straně shledána finanční odpovědnost žalobkyně za ztrátu tradičních vlastních zdrojů pro unijní rozpočet, jelikož byl dovezen cukr mimo systém dovozních celních kvót a že zdroje pro tento dovoz nebyly určeny, a v němž bylo na druhé straně nařízeno, aby žalobkyně odvedla do unijního rozpočtu částku odpovídající ztrátě tradičních vlastních zdrojů, která pro případ, že byla plně využita dovozní licence, činí 1 2 57  000,00 eur;

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod: zjevně nesprávné posouzení

2.

Druhý žalobní důvod: porušení pravidel týkajících se rozhodovacích postupů Komise

3.

Třetí žalobní důvod: nedostatek odůvodnění rozhodnutí a chybný právní základ

4.

Čtvrtý žalobní důvod: porušení práva na obhajobu a práva být vyslechnut

5.

Pátý žalobní důvod: neprovedení kontroly Komisí

6.

Šestý žalobní důvod: porušení zásad proporcionality, právní jistoty a předcházení bezdůvodnému obohacení

20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/20

—

zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) č. 470/2014 ze dne 13. května 2014 (1) o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz solárního skla pocházejícího z Čínské lidové republiky v rozsahu, v němž se týká Xinyi PV Products (Anhui) Holdings Ltd; a

—

uložil Komisi a případným vedlejším účastníkům podporujícím Komisi náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod spočívá v tom, že Komise provedla zjevně nesprávné posouzení skutkového stavu a právní posouzení, když konstatovala, že výrobní náklady žalobkyně a její finanční situace jsou značně narušeny v důsledku bývalého systému, který nebyl tržním hospodářstvím, čímž porušila čl. 2 odst. 7 písm. c) třetí odrážku základního nařízení.

2.

Druhý žalobní důvod spočívající v tom, že Komise provedla zjevně nesprávné posouzení a nezohlednila konzistentní důkazy, když od vývozní ceny žalobkyně odečetla provizi obchodníka ve výši přirážky, kterou si od žalobkyně účtuje s ní spojená společnost v Hong Kongu, aniž zohlednila příslušné důkazy, podle nichž tato propojená společnost ve skutečnosti působila jako obchodník vykonávající činnost za provizi, čímž porušila čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení.

3.

Třetí žalobní důvod spočívá v tom, že Komise nevypočetla vývozní cenu žalobkyně na základě ceny, která byla skutečně zaplacena nebo je placena za výrobek při prodeji do EU, ani na základě ceny, za niž je vyvážený výrobek poprvé prodán nezávislému kupujícímu v EU, čímž porušila čl. 2 odst. 8 a 9 základního nařízení.

4.

Čtvrtý žalobní důvod spočívá v tom, že Komise neuvedla podstatné skutečnosti a důkazy, z nichž by bylo možné pochopit, jak vypočetla v případě žalobkyně dumpingové rozpětí a rozpětí pro újmu, čímž porušila článek 20 základního nařízení a článek 41 Listiny základních práv EU.

20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/21

—

prohlásil žalobu žalobkyň za přípustnou a opodstatněnou,

—

v důsledku toho uložil Evropské unii nahradit újmu související s přerušením projektu „Yasmeen Rotana“, kterou žalobkyně utrpěly ve výši 4 3 0 00  000 EUR,

—

nařídil jmenovat znalce za účelem určení celého rozsahu újmy, kterou žalobkyně utrpěly,

—

uložil Radě náhradu nákladů řízení.

20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/22

—

prohlásil žalobu za přípustnou a opodstatněnou;

—

zrušil rozhodnutí 2014/309/SZBP ze dne 28. května 2014 a následné prováděcí akty v rozsahu, v němž se týkají žalobkyně;

—

uložil Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení.

20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/22

—

v souladu s čl. 65 odst. 3 nařízení č. 207/2009 změnil rozhodnutí prvního odvolacího senátu ze dne 23. května 2014 a rozhodnutí průzkumové referentky ze dne 23. května 2013, neboť jsou v rozporu s čl. 7 odst. 1 písm. b) a odst. 3 nařízení č. 207/2009, a dále rozhodl, že (i) obrazové ochranné známce přihlašované pod č. 1 1 7 64  354 se přiznává rozlišovací způsobilost, takže nelze uplatnit absolutní zákaz zápisu obsažený v čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009, a nařídil (ii) zveřejnění uvedené přihlášky ochranné známky, aby tak po dokončení ostatních formalit mohla být zapsána;

—

uložil žalovanému náhradu nákladů řízení podle čl. 87 odst. 2 nařízení č. 207/2009.

—

porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009;

—

porušení čl. 7 odst. 3 nařízení č. 207/2009.

20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/23