ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 339

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 57
29. září2014


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Soudní dvůr Evropské unie

2014/C 339/01

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

1

 

V   Oznámení

 

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

 

Soudní dvůr

2014/C 339/02

Věc C-309/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio (Itálie) dne 30. června 2014 – Confederazione Generale Italiana del Lavoro (CGIL), Istituto Nazionale Confederale Assistenza (INCA) v. Presidenza del Consiglio dei Ministri, Ministero dell'Interno, Ministero dell'Economia e delle Finanze

2

2014/C 339/03

Věc C-324/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Krajową Izbę Odwoławczą (Polsko) dne 7. července 2014 – PARTNER Apelski Dariusz v. Zarządowi Oczyszczania Miasta

2

2014/C 339/04

Věc C-326/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Obersten Gerichtshofs (Rakousko) dne 7. července 2014 – Verein für Konsumenteninformation v. A1 Telekom Austria AG

4

2014/C 339/05

Věc C-333/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Court of Session, Skotsko (Spojené království) dne 8. července 2014 – The Scotch Whisky Association a další v. The Lord Advocate, The Advocate General for Scotland

4

2014/C 339/06

Věc C-335/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour d'appel de Mons (Belgie) dne 11. července 2014 – Les Jardins de Jouvence SCRL v. État belge

5

2014/C 339/07

Věc C-336/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgericht Sonthofen (Německo) dne 11. července 2014 – trestní řízení proti Sebat Ince

6

2014/C 339/08

Věc C-338/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour d'appel de Bruxelles (Belgie) dne 14. července 2014 – Quenon K. SPRL v. Citibank Belgium SA, Metlife Insurance SA

8

2014/C 339/09

Věc C-340/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Raad van State (Nizozemsko) dne 14. července 2014 – R.L. Trijber, vystupující pod firmou Amstelboats v. College van Burgemeester en Wethouders van Amsterdam

8

2014/C 339/10

Věc C-341/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Raad van State (Nizozemsko) dne 14. července 2014 – J. Harmsen, další účastník řízení: Burgemeester van Amsterdam

9

2014/C 339/11

Věc C-344/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesfinanzhof (Německo) dne 17. července 2014 – Kyowa Hakko Europe GmbH v. Hauptzollamt Hannover

10

2014/C 339/12

Věc C-349/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 21. července 2014 – Ministre délégué, chargé du budget v. Marlène Pazdziej

11

2014/C 339/13

Věc C-351/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná dne 22. července 2014 Juzgado de lo Social no 33 de Barcelona (Španělsko) – Estrella Rodríguez Sanchez v. Consum Sociedad Cooperativa Valenciana

11

2014/C 339/14

Věc C-352/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Social no 2 de Terrassa (Španělsko) dne 22. července 2014 – Juan Miguel Iglesias Gutiérrez v. Bankia, S.A., a další

12

2014/C 339/15

Věc C-353/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Social no 2 de Terrassa (Španělsko) dne 22. července 2014 – Elisabet Rion Bea v. Bankia S.A., a další

13

2014/C 339/16

Věc C-361/14 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 25. července 2014 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 13. května 2014 ve věcech T-458/10 až T-458/10 a T-471/10, Peter McBride a další v. Evropská komise

14

2014/C 339/17

Věc C-364/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgericht Rüsselsheim (Německo) dne 28. července 2014 – Annette Lorch, Kurt Lorch v. Condor Flugdienst GmbH

14

2014/C 339/18

Věc C-373/14 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 31. července 2014 Toshiba Corporation proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 21. května 2014 ve věci T-519/09, Toshiba Corporation v. Evropská komise

15

 

Tribunál

2014/C 339/19

Věc T-518/11: Usnesení Tribunálu ze dne 5. května 2014 – BTL Diffusion v. OHIM – dm-drogerie markt (babyTOlove) Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Zpětvzetí námitek — Nevydání rozhodnutí ve věci samé

17

2014/C 339/20

Věc T-206/13: Usnesení Tribunálu ze dne 3. července 2014 – Stance v. OHIM – Pokarna (STANCE) Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Zpětvzetí námitek — Nevydání rozhodnutí ve věci samé

17

2014/C 339/21

Věc T-478/13: Usnesení Tribunálu ze dne 18. června 2014 – NumberFour v. OHIM – Inaer Helicópteros (ENFORE) Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Zpětvzetí námitek — Nevydání rozhodnutí ve věci samé

18

2014/C 339/22

Věc T-718/13: Usnesení Tribunálu ze dne 17. července 2014 – The Directv Group v. OHIM – Bolloré (DIRECTV) Ochranná známka Společenství — Návrh na prohlášení neplatnosti — Zpětvzetí návrhu na prohlášení neplatnosti — Nevydání rozhodnutí ve věci samé

19

2014/C 339/23

Věc T-721/13: Usnesení Tribunálu ze dne 17. července 2014 – The Directv Group v. OHIM – Bolloré (DIRECTV) Ochranná známka Společenství — Návrh na prohlášení neplatnosti — Zpětvzetí návrhu na prohlášení neplatnosti — Nevydání rozhodnutí ve věci

19

2014/C 339/24

Věc T-536/14: Žaloba podaná dne 16. července 2014 – Sheraton International IP v. OHIM – Staywell Hospitality Group (PARK REGIS)

20

2014/C 339/25

Věc T-542/14: Žaloba podaná dne 21. července 2014 – Grupo Bimbo v. OHIM (tvar kulatého sendvičového chleba)

21

2014/C 339/26

Věc T-543/14: Žaloba podaná dne 22. července 2014 – provima Warenhandels v. OHIM – Renfro (HOT SOX)

21

2014/C 339/27

Věc T-544/14: Žaloba podaná dne 18. července 2014 – Société des Produits Nestlé v. OHIM – Terapia (ALETE)

22

2014/C 339/28

Věc T-545/14: Žaloba podaná dne 18. července 2014 – GEA Group v. OHIM (engineering for a better world)

23

2014/C 339/29

Věc T-554/14: Žaloba podaná dne 25. července 2014 – Messi Cuccittini v. OHIM – J.M.-E.V. e hijos (MESSI)

24

2014/C 339/30

Věc T-557/14: Žaloba podaná dne 28. července 2014 – BrandGroup v. OHIM – Brauerei S. Riegele, Inh. Riegele (SPEZOOMIX)

25

2014/C 339/31

Věc T-578/14: Žaloba podaná dne 1. srpna 2014 – VSM Geneesmiddelen v. Komise

26

2014/C 339/32

Věc T-584/14: Žaloba podaná dne 29. července 2014 – Inditex v. OHIM – Ansell (ZARA)

27

2014/C 339/33

Věc T-613/14: Žaloba podaná dne 14. srpna 2014 – Industrias Tomás Morcillo v. OHIM – Aucar Trailer (Polycart A Whole Cart Full of Benefits)

27

CS

 


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Soudní dvůr Evropské unie

29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/1


Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

2014/C 339/01

Poslední publikace

Úř. věst. C 329, 22.9.2014

Dřívější publikace

Úř. věst. C 315, 15.9.2014

Úř. věst. C 303, 8.9.2014

Úř. věst. C 292, 1.9.2014

Úř. věst. C 282, 25.8.2014

Úř. věst. C 261, 11.8.2014

Úř. věst. C 253, 4.8.2014

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu


V Oznámení

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

Soudní dvůr

29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/2


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio (Itálie) dne 30. června 2014 – Confederazione Generale Italiana del Lavoro (CGIL), Istituto Nazionale Confederale Assistenza (INCA) v. Presidenza del Consiglio dei Ministri, Ministero dell'Interno, Ministero dell'Economia e delle Finanze

(Věc C-309/14)

2014/C 339/02

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio

Účastníci původního řízení

Žalobci: Confederazione Generale Italiana del Lavoro (CGIL),

Istituto Nazionale Confederale Assistenza (INCA)

Žalovaní: Presidenza del Consiglio dei Ministri,

Ministero dell'Interno,

Ministero dell'Economia e delle Finanze

Předběžné otázky

Brání zásady stanovené směrnicí Rady 2003/109/ES (1), ve znění pozdějších změn a doplňků, takovým vnitrostátním právním předpisům, jak jsou uvedené v čl. 5 odst. 2b legislativního nařízení č. 286 ze dne 25. července 1998, v rozsahu, v němž se stanoví, že „[ž]ádost o vydání a prodloužení povolení k pobytu podléhá zaplacení příspěvku, jehož výše se stanoví v rozmezí mezi minimálně 80 a maximálně 200 eury nařízením Ministero dell’economia e delle finanze, vydaným ve spolupráci s Ministero dell’interno, které určuje rovněž způsob úhrady (...)“, přičemž se tak minimální výše příspěvku stanoví přibližně na osminásobek nákladů za vydání vnitrostátního průkazu totožnosti?


(1)  Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty (Úř. věst. L 16, s. 44; Zvl. vyd. 19/06, s. 272).


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/2


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Krajową Izbę Odwoławczą (Polsko) dne 7. července 2014 – PARTNER Apelski Dariusz v. Zarządowi Oczyszczania Miasta

(Věc C-324/14)

2014/C 339/03

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Krajową Izbę Odwoławczą

Účastníci původního řízení

Žalobce: PARTNER Apelski Dariusz

Žalovaný: Zarządowi Oczyszczania Miasta

Předběžné otázky

1)

Má být čl. 48 odst. 3 ve spojení s článkem 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (1) (dále jen „směrnice 2004/18/ES“) vykládán v tom smyslu, že když se v těchto ustanoveních uvádí, že hospodářský subjekt může, „je-li to nezbytné“, využít schopnosti jiných subjektů, je tím míněn kterýkoli případ, kdy určitý hospodářský subjekt nemá kvalifikace požadované zadavatelem a chce využít schopnosti jiných subjektů? Anebo má být tato formulace, že hospodářský subjekt může, „je-li to nezbytné“, využít schopnosti jiných subjektů, chápána restriktivně v tom smyslu, že využití této možnosti při prokazování kvalifikace hospodářských subjektů v rámci zadávacího řízení je přípustné jen výjimečně, a nikoli jako pravidlo?

2)

Má být čl. 48 odst. 3 ve spojení s článkem 2 směrnice 2004/18/ES vykládán v tom smyslu, že využitím schopností jiných subjektů, k němuž ze strany hospodářského subjektu dochází „bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty“, a „disponováním prostředky“ těchto subjektů se rozumí to, že hospodářský subjekt může mít na tyto subjekty v rámci plnění zakázky jen velmi volnou a neurčitou vazbu, tzn., že tuto zakázku může plnit samostatně (bez účasti jiného subjektu) nebo že tato účast může spočívat v „poradenství“, „konzultaci“, „školení“ atd.? Nebo má být čl. 48 odst. 3 směrnice 2004/18/ES vykládán v tom smyslu, že subjekt, jehož schopnosti hospodářský subjekt využívá, se má na plnění zakázky skutečně a osobně podílet v rozsahu svých uvedených schopností?

3)

Má být čl. 48 odst. 3 ve spojení s článkem 2 směrnice 2004/18/ES vykládán v tom smyslu, že hospodářský subjekt, který sice disponuje vlastními zkušenostmi, jež však mají menší rozsah, než jaký by chtěl vůči zadavateli uvést (například proto, že mu pro svou nedostatečnost neumožňují nabídnout splnění celé zakázky), může navíc využívat i schopnosti jiných subjektů, aby tak mohl zlepšit své vyhlídky na úspěch v zadávacím řízení?

4)

Má být čl. 48 odst. 3 ve spojení s článkem 2 směrnice 2004/18/ES vykládán v tom smyslu, že zadavatel může (nebo dokonce musí) v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci stanovit zásady, podle nichž je hospodářský subjekt oprávněn využívat schopnosti jiného subjektu, např. jakým způsobem se jiný subjekt musí podílet na plnění zakázky, jak může hospodářský subjekt a jiný subjekt propojit své schopnosti, zda tento jiný subjekt ručí s hospodářským subjektem nerozdílně a společně za řádné plnění zakázky v rozsahu, v jakém se na schopnosti tohoto jiného subjektu hospodářský subjekt odvolává?

5)

Připouští zásada rovného zacházení s hospodářskými subjekty a zákazu diskriminace, kterou stanoví článek 2 směrnice 2004/18/ES, aby se hospodářský subjekt odvolával na schopnosti jiného subjektu podle čl. 48 odst. 3 této směrnice, jež v sobě zahrnují schopnosti dvou nebo více subjektů, které, pokud jde o jejich odborné znalosti a zkušenosti, nemají schopnosti vyžadované zadavatelem?

6)

Připouští zásada rovného zacházení s hospodářskými subjekty a zákazu diskriminace, kterou stanoví článek 2 směrnice 2004/18/ES, aby se článek 44 a čl. 48 odst. 3 směrnice 2004/18/ES vykládaly v tom smyslu, že podmínky účasti v zadávacím řízení stanovené veřejným zadavatelem musí být za účelem účasti na tomto řízení splněny pouze formálně a nezávisle na skutečné kvalifikaci hospodářského subjektu?

7)

Připouští zásada rovného zacházení s hospodářskými subjekty a zákazu diskriminace, kterou stanoví článek 2 směrnice 2004/18/ES, aby v případech, kdy je povoleno předkládat nabídky vztahující se na část zakázky, hospodářský subjekt po předložení nabídek například v rámci doplnění nebo vyjasňování dokumentace uvedl, na jakou část zakázky se vztahují schopnosti, jimiž za účelem doložení splnění podmínek účasti v řízení disponuje?

8)

Připouští zásada rovného zacházení s hospodářskými subjekty a zákazu diskriminace, kterou stanoví článek 2 směrnice 2004/18/ES, a zásada transparentnosti, aby v případech, kdy nebyla dražba v podstatném ohledu řádně provedena, jako například když nebyly vyzvány k účasti všechny hospodářské subjekty, které podaly přijatelné nabídky, byla uskutečněná dražba prohlášena za neplatnou a byla opakována elektronická dražba?

9)

Připouští zásada rovného zacházení s hospodářskými subjekty a zákazu diskriminace, kterou stanoví článek 2 směrnice 2004/18/ES, a zásada transparentnosti, aby v případech dražby, kdy nelze stanovit, zda by účast hospodářských subjektů, jejichž nabídky nebyly zohledněny, výsledek dražby změnila, byla zakázka zadána hospodářskému subjektu, jehož nabídka v takovéto dražbě zvítězila, bez toho, aby se dražba opakovala?

10)

Může být v rámci výkladu ustanovení směrnice 2004/18/ES použit obsah ustanovení, jakož i bodů odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES – třebaže dosud neuplynula lhůta k jejímu provedení – jako vodítko pro výklad, pokud osvětluje východiska a záměry unijního zákonodárce a není v rozporu s předpisy směrnice 2004/18/ES?


(1)  Úř. věst. L 134, s. 114.


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/4


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Obersten Gerichtshofs (Rakousko) dne 7. července 2014 – Verein für Konsumenteninformation v. A1 Telekom Austria AG

(Věc C-326/14)

2014/C 339/04

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Obersten Gerichtshofs

Účastníci původního řízení

Žalobce: Verein für Konsumenteninformation

Žalovaná: A1 Telekom Austria AG

Předběžná otázka

Uplatní se právo účastníků stanovené v čl. 20 odst. 2 směrnice o univerzální službě (1), umožňující „po oznámení změn smluvních podmínek“ odstoupit od smlouvy bez jakéhokoliv postihu, i v případě, že úprava poplatků vyplývá ze smluvních podmínek, které již při uzavření smlouvy stanoví, že v budoucnosti má dojít k úpravě poplatků (zvýšení nebo snížení) v závislosti na změnách objektivního indexu spotřebitelských cen, který zohledňuje vývoj hodnoty peněz?


(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 11).


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/4


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Court of Session, Skotsko (Spojené království) dne 8. července 2014 – The Scotch Whisky Association a další v. The Lord Advocate, The Advocate General for Scotland

(Věc C-333/14)

2014/C 339/05

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Court of Session, Skotsko

Účastníci původního řízení

Žalobci: The Scotch Whisky Association a další

Žalovaní: The Lord Advocate, The Advocate General for Scotland

Předběžné otázky

1)

Pokud jde o řádný výklad práva EU o společné organizaci trhu s vínem, zejména pak nařízení EU č. 1308/2013 (1), je členský stát oprávněn přijmout vnitrostátní právní předpis, který stanoví minimální maloobchodní prodejní cenu vína v závislosti na množství alkoholu obsaženého v prodávaném výrobku, a který se tak odchýlí od zásady volné tvorby cen působením tržních sil, kterou se jinak trh s vínem řídí?

2)

Je v kontextu odůvodnění požadovaného podle článku 36 SFEU, kdy

i)

členský stát dospěl k závěru, že je vhodné v zájmu ochrany lidského zdraví zvýšit náklady na spotřebu určitého zboží – v tomto případě alkoholických nápojů – pro spotřebitele, případně pro část spotřebitelů; a

ii)

ve vztahu k tomuto zboží je členský stát oprávněn stanovit spotřební nebo jinou daň (včetně daně nebo poplatku vycházejícího z obsahu, množství nebo hodnoty alkoholu, případně kombinace těchto fiskálních opatření),

podle unijního práva přípustné (a pokud ano, za jakých podmínek), aby členský stát tyto fiskální postupy zvyšující cenu pro spotřebitele odmítl uplatnit a namísto nich použil legislativní opatření stanovující minimální maloobchodní ceny, které narušují vnitroevropský trh a hospodářskou soutěž?

3)

Je-li soud členského státu povolán rozhodnout, zda lze legislativní opatření, které představuje množstevní omezení obchodu, které je v rozporu s článkem 34 SFEU, odůvodnitelné podle článku 36 SFEU na základě ochrany zdraví lidí, je tento vnitrostátní soud omezen pouze na to, aby zkoumal informace, důkazy a jiné materiály, které byly dostupné a zohledněné zákonodárcem v době přijetí tohoto právního předpisu? V případě záporné odpovědi, jaká jiná omezení se mohou vztahovat na možnost vnitrostátního soudu přihlížet k veškerým materiálům a důkazům, které jsou mu dostupné a které byly navrženy účastníky řízení v době, kdy o dané věci rozhoduje?

4)

Má-li soud členského státu v rámci výkladu a uplatnění práva EU přezkoumat tvrzení vnitrostátního orgánu, že opatření jinak představující množstevní omezení ve smyslu článku 34 SFEU je v zájmu ochrany zdraví lidí odůvodněno na základě článku 36 SFEU, v jakém rozsahu je vnitrostátní soud povinen, případně oprávněn, provést na základě důkazů mu předložených objektivní zhodnocení účinnosti takového opatření, pokud jde o míru dosažení takto tvrzeného cíle, dostupnosti přinejmenším rovnocenného alternativního opatření, které by menší mírou narušovalo hospodářskou soutěž v rámci EU, a všeobecné přiměřenosti tohoto opatření?

5)

Je při posuzování (v kontextu sporu pokud jde o to, zda je právní úprava odůvodněna na základě ochrany zdraví lidí podle článku 36 SFEU) existence alternativního opatření, které nenarušuje vnitroevropský obchod a hospodářskou soutěž, případně je narušuje menší měrou, legitimním důvodem pro zamítnutí uvedeného alternativního opatření skutečnost, že účinky uvedeného alternativního opatření nemusejí být přesně rovnocenné účinkům opatření zakázaného podle článku 34 SFEU, avšak mohou přinášet další přínosy a plnit širší a obecnější cíl?

6)

Při posouzení vnitrostátního právního předpisu, který může být či je množstevním omezením ve smyslu článku 34 SFEU, a ohledně kterého je uplatňováno odůvodnění podle článku 36 SFEU, a zejména při posouzení přiměřenosti takového právního předpisu, do jaké míry může vnitrostátní soud zohledňovat povahu a rozsah porušování podmínek článku 34 [SFEU]?


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, s. 671).


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/5


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour d'appel de Mons (Belgie) dne 11. července 2014 – Les Jardins de Jouvence SCRL v. État belge

(Věc C-335/14)

2014/C 339/06

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour d'appel de Mons

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Les Jardins de Jouvence SCRL

Žalovaný: État belge

Předběžné otázky

1)

Je ubytovací zařízení s pečovatelskou službou ve smyslu nařízení Rady Valonského regionu ze dne 5. června 1997 o domovech pro seniory, ubytovacích zařízeních s pečovatelskou službou a centrech denní péče pro osoby ve věku nejméně šedesáti let (décret du Conseil de la Région wallonne du 5 juin 1997 relatif aux maisons de repos, résidences-services et aux centres d’accueil de jour pour personne âgées de soixante ans au moins), které s cílem dosáhnout zisku nabízí samostatné byty pro jednu nebo dvě osoby, jejichž součástí je vybavená kuchyně, obývací pokoj, ložnice a vybavená koupelna, jež jim umožňují vést nezávislý život, jakož i různé volitelné služby poskytované za úplatu s cílem dosáhnout zisku, které nejsou vyhrazeny jen uživatelům ubytovacího zařízení s pečovatelskou službou (restauraci s barem, kadeřnický a estetický salón, kinezioterapeutický sál, ergoterapeutické aktivity, prádelnu vybavenou pračkou, zdravotnické středisko a místo pro odběr krve, lékařskou ordinaci), subjektem v podstatě sociální povahy, který zajišťuje „poskytování služeb a dodání zboží úzce související se sociální péčí nebo sociálním zabezpečením“ ve smyslu čl. 13 části A odst. 1 písm. g) šesté směrnice Rady (77/388/EHS) ze dne 17. května 1977„o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty (1)“ (nyní čl. 132 odst. 1 písm. g) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (2))?

2)

Je odpověď na tuto otázku odlišná, jestliže dotyčné ubytovací zařízení s pečovatelskou službou obdrží na poskytování dotyčných služeb dotace nebo jakoukoli jinou formu zvýhodnění nebo finančního příspěvku ze strany veřejných orgánů?


(1)  Úř. věst. L 145, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 347, s. 1.


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/6


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgericht Sonthofen (Německo) dne 11. července 2014 – trestní řízení proti Sebat Ince

(Věc C-336/14)

2014/C 339/07

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht Sonthofen

Účastníci původního řízení

Sebat Ince

Další účastník řízení: Staatsanwaltschaft Kempten

Předběžné otázky

I.   K prvnímu obvinění (leden 2012) a k druhému obvinění pro období do konce června 2012:

1a.

Je nutno článek 56 SFEU vykládat v tom smyslu, že orgány činné v trestním řízení nesmějí postihovat v nepovolené zprostředkovávání sportovních sázek pořadatelům sázek, kteří jsou držiteli licence v jiném členském státě EU, uskutečněné bez německého povolení, pokud je ke zprostředkovávání zapotřebí také německé povolení provozovatele, přičemž však vnitrostátní orgány na základě právního stavu, který je v rozporu s unijním právem („monopol na provozování sportovních sázek“), nesmějí nestátním pořadatelům sázek povolení vydávat?

1b.

Bude odpověď na otázku 1a jiná v případě, pokud v jedné z patnácti německých spolkových zemí, které společně státní monopol na provozování sportovních sázek stanovily a společně jej vykonávají, státní orgány v rámci řízení o zákazu či trestního řízení tvrdí, že zákonem stanovený zákaz vydávat povolení soukromým pořadatelům se v případě žádosti o povolení k pořádání či zprostředkovávání pro tuto spolkovou zemi nepoužije?

1c.

Je nutno zásady unijního práva, zejména volného pohybu služeb, jakož i rozsudek Soudního dvora ve věci C-186/11 vykládat v tom smyslu, že brání trvalému zákazu či postihování přeshraničního zprostředkovávání sportovních sázek, které je označováno jako „preventivní“, pokud je to odůvodňováno tím, že pro zakazující orgán nebylo v době rozhodnutí „zjevné, tj. bez dalšího zkoumání patrné“, že činnost zprostředkování splňuje všechny hmotněprávní podmínky pro vydání povolení – bez ohledu na výhradu státního monopolu?

2)

Je nutno směrnici 98/34/ES (1) vykládat v tom smyslu, že postihování nepovoleného zprostředkovávání sportovních sázek v Německu, provozovaného prostřednictvím sázkových automatů pořadatelům sázek, kteří jsou držiteli licence v jiném členském státě EU, brání situace, kdy se státní zásahy opírají o zákon jedné spolkové země, který nebyl oznámen Evropské komisi a jehož úprava zahrnuje úpravu Státní smlouvy o hazardních hrách (Staatsvertrag zum Glücksspielwesen, dále také „GlüStV“), jejíž platnost uplynula?

II.   K druhému obvinění pro období od června 2012

3)

Je nutno článek 56 SFEU, požadavek transparentnosti, zásadu rovnosti a zákaz upřednostňování vykládat v tom smyslu, že odporují postihování zprostředkovávání sportovních sázek bez německého povolení pořadateli sázek, který je držitelem licence v jiném členském státě EU, v případě, kdy je ve Státní smlouvě o změně v oblasti hazardních her (Glücksspieländerungsstaatsvertrag, dále jen „GlüÄndStV“), která je uzavřena na dobu devíti let, uvedeno ustanovení na zkoušku týkající se sportovních sázek („Experimentierklausel für Sportwetten“), které na sedm let stanoví teoretickou možnost udělit nejvýše 20 licencí také nestátním pořadatelům sázek, přičemž nezbytnou podmínkou pro povolení ke zprostředkování je legalizační účinek pro všechny německé spolkové země, pokud

a)

jsou řízení o udělení licence a a s nimi související právní spory vedeny orgánem udělujícím licence společně s advokátní kanceláří, která většině spolkových zemí a jejich loterijních podniků pravidelně poskytovala poradenství v souvislosti s monopolem na provozování sportovních sázek, jež je v rozporu s unijním právem, která je zastupovala před vnitrostátními soudy proti soukromým pořadatelům sázek a která byla pověřena zastupováním státních orgánů v řízení o rozhodnutí o předběžné otázce ve věci Markus Stoß [mimo jiné C–316/07, C–358/07, C–359/07, C–360/07, C–409/07 a C–410/07, ECLI:EU:C:2010:504], Carmen Media Group [C–46/08, ECLI:EU:C:2010:505] a Winner Wetten [C–409/06, ECLI:EU:C:2010:503],

b)

z nabídkového řízení na udělení licence nevyplývaly žádné podrobnosti ohledně minimálních požadavků na předkládané koncepty, obsahu dalších požadovaných vyjasnění a dokladů či výběru nejvýše 20 držitelů licence, přičemž podrobnosti byly sděleny až po uplynutí lhůty pro přihlášení k účasti v nabídkovém řízení v tzv. „informačním memorandu“ a četné další podklady byly poskytnuty pouze uchazečům, kteří se kvalifikovali do „druhého kola“ řízení o udělení licence,

c)

orgán udělující licence osm měsíců po začátku řízení vyzval v rozporu s nabídkovým řízením pouze 14 uchazečů o licenci k osobní prezentaci jejich sociální a bezpečnostní koncepce, neboť tito uchazeči údajně zcela splnili minimální požadavky pro udělení licence, přičemž však 15 měsíců od zahájení řízení sdělil, že žádný uchazeč „prokazatelně“ nedoložil splnění minimálních požadavků,

d)

uchazeč o udělení licence, který je ovládán státem a který vznikl ze spojení státních loterijních společností (Ods Deutschland Sportwetten GmbH, dále jen „Ods“), patří ke 14 účastníkům, již byli vyzváni k prezentaci svých koncepcí před orgánem udělujícím licence, avšak není vzhledem ke svému organizačnímu propojení s pořadateli sportovních událostí způsobilý k udělení licence, neboť právní předpisy (§ 21 odst. 3 GlüÄndStV) požadují přísné oddělení aktivního sportu a sdružení, která jej organizují, od pořádání a zprostředkování sportovních sázek,

e)

pro udělení licence je požadováno mimo jiné doložení „legálního původu prostředků potřebných pro zajištění plánované nabídky sportovních sázek“,

f)

orgán udělující licence a komise rozhodující o udělení licencí na pořádání hazardních her, která je složena ze zástupců spolkových zemí, nevyužijí možnosti udělit licenci soukromým pořadatelům sázek, ačkoli státní loterijní podniky mohou až jeden rok od případného udělení licence pořádat sportovní sázky, loterie a jiné hazardní hry bez licence a provozovat a propagovat rozsáhlou síť komerčních sázkových míst?


(1)  Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů, Úř. věst. L 204, s. 37; Zvl. vyd. 13/20 s. 337.


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/8


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour d'appel de Bruxelles (Belgie) dne 14. července 2014 – Quenon K. SPRL v. Citibank Belgium SA, Metlife Insurance SA

(Věc C-338/14)

2014/C 339/08

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour d'appel de Bruxelles

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Quenon K. SPRL

Žalované: Citibank Belgium SA, Metlife Insurance SA

Předběžné otázky

1)

Musí být článek 17 směrnice Rady 86/653/EHS ze dne 18. prosince 1986 o koordinaci právní úpravy členských států týkající se nezávislých obchodních zástupců (1) vykládán tak, že opravňuje vnitrostátního zákonodárce stanovit, že obchodní zástupce má po zániku smlouvy nárok na zvláštní odměnu, jejíž výše nesmí převýšit částku roční odměny, a pokud tato zvláštní odměna nepokrývá celou skutečně vzniklou škodu, nárok na náhradu škody do výše rozdílu mezi skutečně vzniklou škodou a touto zvláštní odměnou?

2)

Musí být konkrétně čl. 17 [odst.] 2, [písm.] c) směrnice vykládán tak, že přiznání náhrady škody doplňující zvláštní odměnu podmiňuje existencí porušení smlouvy nebo kvazi deliktního závazku na straně zmocnitele, mezi nímž a požadovanou náhradou škody existuje příčinná souvislost, jakož i existencí škody odlišné od té, která je nahrazována paušální zvláštní odměnou?

3)

V případě kladné odpovědi na posledně uvedenou otázku, musí jít o jiné porušení než jednostranné ukončení smlouvy, jako například z důvodu nedostatků v oznámení výpovědi, poskytnutí nedostatečného odškodnění za výpověď a nedostatečné zvláštní odměny, existence vážných důvodů na straně zmocnitele, zneužití práva na ukončení smlouvy nebo jiných případů porušení povinností a zejména obchodních zvyklostí?


(1)  Úř. věst. L 382, s. 17.


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/8


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Raad van State (Nizozemsko) dne 14. července 2014 – R.L. Trijber, vystupující pod firmou Amstelboats v. College van Burgemeester en Wethouders van Amsterdam

(Věc C-340/14)

2014/C 339/09

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Raad van State

Účastníci původního řízení

Navrhovatel v řízení o kasačním opravném prostředku: R.L. Trijber, handelend onder de naam Amstelboats

Odpůrce v řízení o kasačním opravném prostředku: College van Burgemeester en Wethouders van Amsterdam

Předběžné otázky

1)

Je přeprava osob otevřenou malou plachetnicí po vnitrozemských vodních cestách v Amsterdamu, zejména s cílem nabízet za úplatu okružní jízdy a pronájem pro pořádání oslav, tak jak je předmětem původního řízení, službou, na niž se vztahují ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, s. 36), s ohledem na výjimku stanovenou pro služby v oblasti dopravy v čl. 2 odst. 2 písm. d) této směrnice?

2)

V případě kladné odpovědi na první otázku: Vztahuje se kapitola III směrnice 2006/123 na čistě vnitrostátní situace, nebo se při posuzování otázky, zda se tato kapitola použije, uplatní judikatura Soudního dvora týkající se ustanovení Smlouvy v oblasti svobody usazování a volného pohybu služeb v čistě vnitrostátních situacích?

3)

V případě, že odpověď na druhou otázku zní v tom smyslu, že judikatura Soudního dvora týkající se ustanovení Smlouvy v oblasti svobody usazování a volného pohybu služeb se v čistě vnitrostátních situacích použije při posouzení otázky, zda se uplatní kapitola III směrnice 2006/123:

a)

Jsou vnitrostátní soudy povinny uplatnit ustanovení kapitoly III směrnice 2006/123 v případě, jaký nastal v projednávané věci, v němž se poskytovatel služeb ani přeshraničně neusadil, ani neposkytuje přeshraničně služby, přičemž se však odvolává na tato ustanovení?

b)

Je pro odpověď na tuto otázku relevantní skutečnost, že je poskytování předmětných služeb určeno především pro obyvatele Nizozemska?

c)

Je za účelem zodpovězení této otázky nutno zjistit, zda podniky usazené v jiných členských státech skutečně projevily či projeví zájem na poskytování týchž či srovnatelných služeb?

4)

Vyplývá z ustanovení čl. 11 odst. 1 písm. b) směrnice 2006/123, že v případě, že je počet povolení omezen z naléhavých důvodů obecného zájmu, je nutno – i s ohledem na cíl této směrnice zajistit svobodný přístup k trhu se službami – rovněž omezit dobu platnosti těchto povolení, nebo rozhodnutí v této záležitosti spadá do posuzovací pravomoci příslušných orgánů členského státu?


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/9


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Raad van State (Nizozemsko) dne 14. července 2014 – J. Harmsen, další účastník řízení: Burgemeester van Amsterdam

(Věc C-341/14)

2014/C 339/10

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Raad van State

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: J. Harmsen

Další účastník řízení: Burgemeester van Amsterdam

Předběžné otázky

1)

Vztahuje se kapitola III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, s. 36) na čistě vnitrostátní situace, nebo se při posuzování otázky, zda se tato kapitola použije, uplatní judikatura Soudního dvora týkající se ustanovení Smlouvy v oblasti svobody usazování a volného pohybu služeb v čistě vnitrostátních situacích?

2)

V případě, že odpověď na první otázku zní v tom smyslu, že se v čistě vnitrostátních situacích při posouzení otázky, zda se uplatní kapitola III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, s. 36), použije judikatura Soudního dvora týkající se ustanovení Smlouvy v oblasti svobody usazování a volného pohybu služeb:

a)

Jsou vnitrostátní soudy povinny uplatnit ustanovení kapitoly III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, s. 36) v případě, jaký nastal v projednávané věci, v němž se poskytovatel služeb ani přeshraničně neusadil, ani neposkytuje přeshraničně služby, přičemž se však odvolává na tato ustanovení?

b)

Je pro odpověď na tuto otázku relevantní skutečnost, že provozovatel poskytuje služby především samostatně výdělečně činným prostituujícím se osobám, jež pocházejí z jiných členských států než Nizozemska?

c)

Je za účelem zodpovězení této otázky nutno zjistit, zda podniky usazené v jiných členských státech skutečně projevily či projeví zájem na zřízení provozovny prostituce ve výloze v Amsterdamu?

3)

V případě, že se poskytovatel služby může odvolávat na ustanovení kapitoly III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, s. 36): Odporuje ustanovení čl. 10 odst. 2 písm. c) této směrnice opatření, jaké je předmětem sporu v projednávané věci, podle něhož je vlastník provozoven prostituce ve výloze oprávněn pronajímat hodinově pokoje pouze prostituujícím se osobám, které s ním mohou komunikovat jedním z jazyků, kterému on sám rozumí?


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/10


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesfinanzhof (Německo) dne 17. července 2014 – Kyowa Hakko Europe GmbH v. Hauptzollamt Hannover

(Věc C-344/14)

2014/C 339/11

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Kyowa Hakko Europe GmbH

Žalovaný: Hauptzollamt Hannover

Předběžné otázky

1)

Jedná se u směsí aminokyselin, jako jsou směsi v tomto sporu (RM0603 resp. RM0789), z nichž se (ve spojení s uhlohydráty a tuky) vyrábí potravina, kterou je nahrazována zásadně životně nezbytná látka existující v běžné výživě, která však v jednotlivých případech způsobuje alergii, čímž zabraňuje poškození zdraví způsobeného alergií a umožňuje zmírnění nebo dokonce vyléčení již vzniklých poškození, o smíchané léky k profylaktickým nebo terapeutickým účelům sestávající z více složek ve smyslu čísla 3003 kombinované nomenklatury (1)?

V případě záporné odpovědi na otázku 1:

2)

Jedná se u směsí aminokyselin o výživné přípravky čísla 2016 kombinované nomenklatury, které jsou podle poznámky 1 písm. a) ke kapitole 30 kombinované nomenklatury z této kapitoly vyloučeny, protože nevyvolávají žádný profylaktický nebo terapeutický účinek přesahující přísun výživy?


(1)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1001/2013 ze dne 4. října 2013 , kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, Úř. věst. L 290 s. 1.


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/11


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d'État (Francie) dne 21. července 2014 – Ministre délégué, chargé du budget v. Marlène Pazdziej

(Věc C-349/14)

2014/C 339/12

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Žalobce: Ministre délégué, chargé du budget

Žalovaná: Marlène Pazdziej

Předběžná otázka

Brání druhý pododstavec článku [13] Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie každému zohlednění platu, který pobírá úředník nebo jiný zaměstnanec Evropské unie, jenž je členem daňové domácnosti, pro výpočet teoretického příjmu této domácnosti, jestliže toto zohlednění může mít vliv na výši daně, kterou je povinna odvést tato daňová domácnost, anebo zda se mají i nadále použít závěry plynoucí z rozsudku Soudního dvora ze dne 14. října 1999 (věc C-229/98) (1), pokud je cílem zohlednění takového platu při případném uplatnění sociálního opatření určeného k osvobození od daně, k přiznání snížení jejího základu nebo obecněji ke snížení daně, pouze ověřit, zda je teoretický příjem daňové domácnosti nižší než strop stanovený vnitrostátními daňovými právními předpisy pro poskytnutí výhody – případně upravené v závislosti na teoretickém příjmu – plynoucí z tohoto sociálního opatření?


(1)  EU:C:1999:501


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/11


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná dne 22. července 2014 Juzgado de lo Social no 33 de Barcelona (Španělsko) – Estrella Rodríguez Sanchez v. Consum Sociedad Cooperativa Valenciana

(Věc C-351/14)

2014/C 339/13

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de lo Social no 33 de Barcelona

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Estrella Rodríguez Sanchez

Žalovaný: Consum Sociedad Cooperativa Valenciana

Předběžné otázky

1)

Spadá do působnosti směrnice 2010/18 (1) o „(Revidované) rámcové dohodě o rodičovské dovolené“, která je vymezena v ustanovení 1 bodu 2 uvedené dohody, vztah člena zaměstnaného zaměstnaneckým družstvem, jako je vztah upravený v článku 80 (španělského) zákona 27/99 o družstvech (Ley 27/99 de Cooperativas) a v článku 89 zákona 8/2003 o družstvech Autonomního společenství Valencie (Ley 8/2003 de Cooperativas de la Comunidad Valenciana), který by z pohledu unijního práva mohl být považován za „pracovní smlouvu“, přestože je vnitrostátními právními předpisy a národní judikaturou kvalifikován jako „členský“?

V případě záporné odpovědi na tuto první otázku se podpůrně k otázce předchozí pokládá druhá otázka.

2)

Má se ustanovení 8 bod 2 „Revidované rámcové dohody o rodičovské dovolené“ (směrnice 2010/18) a konkrétněji ustanovení, podle[kterého] „[p]rovádění této dohody není důvodem pro snížení obecné úrovně ochrany poskytované zaměstnancům v oblasti působení této dohody“, vykládat v tom smyslu, že v případě neexistence jasného provedení směrnice 2010/18 členským státem nelze omezit rozsah ochrany, kterou uvedený stát sám vymezil při provedení předchozí směrnice 96/34 (2)?

Pouze pro případ kladné odpovědi na některou z těchto dvou otázek, a za předpokladu použitelnosti směrnice 2010/18 na pracovní vztah člena zaměstnaneckého družstva, jako je vztah žalobkyně, budou odůvodněné – z níže uvedených důvodů – následující další otázky.

3)

Má se ustanovení 6 nové „Revidované rámcové dohody o rodičovské dovolené“ začleněné do směrnice 2010/18 vykládat tak, že zavazuje k tomu, aby vnitrostátní prováděcí předpis nebo dohoda obsahovaly a jasně uváděly povinnosti podnikatelů „zvážit“ a „reagovat“ na žádosti jejich pracovníků/pracovnic o „změny pracovní doby a pracovního režimu“ po návratu z rodičovské dovolené, jak s ohledem na své vlastní potřeby, tak i potřeby pracovníků, aniž lze povinnost směrnici provést považovat za splněnou prostřednictvím vnitrostátní zákonné nebo podnikové normy, která účinnost tohoto práva podmiňuje výhradně volným uvážením podnikatele, zda na žádosti vyhoví či nikoli?

4)

Má se vycházet z toho, že ustanovení 6 směrnice 2010/18, kterou se provádí „Revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené“ – ve světle článku 3 směrnice a „Závěrečných ustanovení“ obsažených v ustanovení 8 uvedené dohody – má v případě neexistence provedení „horizontální přímý“ účinek, neboť je minimální normou Společenství?


(1)  Směrnice Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010 , kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES (Úř. věst. L 68, s. 13).

(2)  Směrnice Rady 96/34/ES ze dne 3. června 1996, o rámcové dohodě o rodičovské dovolené uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. L 145, s. 4; Zvl. vyd. 05/02, s. 285).


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/12


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Social no 2 de Terrassa (Španělsko) dne 22. července 2014 – Juan Miguel Iglesias Gutiérrez v. Bankia, S.A., a další

(Věc C-352/14)

2014/C 339/14

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de lo Social no 2 de Terrassa

Účastníci původního řízení

Žalobce: Juan Miguel Iglesias Gutiérrez

Žalovaní: Bankia, S.A., Sección Sindical UGT, Sección Sindical CCOO, Sección Sindical ACCAM, Sección Sindical CSICA, Sección Sindical SATE a Fondo de Garantía Salarial

Předběžné otázky

1)

Brání články 107 a 108 Smlouvy o [fungování Evropské unie] v konsolidovaném znění článku 56 zákoníku práce (královské nařízení s mocí zákona č. 1/1995 ze dne 24. března 1995), pátému přechodnému ustanovení zákona č. 3/2012 ze dne 6. července 2012, jímž se přijímají mimořádná opatření pro reformu trhu práce, a článkům 123 a 124 odst. 13 zákona, kterým se upravuje soudnictví ve věcech pracovněprávních (zákon č. 36/2011 ze dne 10. října 2011) (kvůli nepřímému odkazu na předchozí ustanovení), jelikož věcně zvyšují odstupné povolené rozhodnutím Evropské komise v řízení „State aid SA.35253 (2012/N) Spain. Restructuring and Recapitalisation of the BFA Group“?

2)

Byl by výklad uvedených ustanovení, který by umožňoval soudu upravit odstupné v případě prohlášení propuštění za oprávněné na zákonné minimum stanovené vnitrostátní právní úpravou, v rozporu s uvedeným unijním právem a rozhodnutím Evropské komise v řízení „State aid SA.35253 (2012/N) Spain. Restructuring and Recapitalisation of the BFA Group“?

3)

Byl by výklad uvedených ustanovení, který by umožňoval soudu upravit odstupné v případě prohlášení propuštění za neoprávněné na částku dohodnutou v dohodě uzavřené v období projednání, za předpokladu, že je vyšší než zákonné minimum, ale nižší než zákonné maximum, v rozporu s uvedeným unijním právem a rozhodnutím Evropské komise v řízení „State aid SA.35253 (2012/N) Spain. Restructuring and Recapitalisation of the BFA Group“?


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/13


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Social no 2 de Terrassa (Španělsko) dne 22. července 2014 – Elisabet Rion Bea v. Bankia S.A., a další

(Věc C-353/14)

2014/C 339/15

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de lo Social no 2 de Terrassa

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Elisabet Rion Bea

Žalovaní: Bankia S.A., Sección Sindical UGT, Sección Sindical CCOO, Sección Sindical ACCAM, Sección Sindical CSICA, Sección Sindical SATE a Fondo de Garantía Salarial

Předběžné otázky

1)

Brání články 107 a 108 Smlouvy o [fungování Evropské unie] v konsolidovaném znění článku 56 zákoníku práce (královské nařízení s mocí zákona č. 1/1995 ze dne 24. března 1995), pátému přechodnému ustanovení zákona č. 3/2012 ze dne 6. července 2012, jímž se přijímají mimořádná opatření pro reformu trhu práce, a článkům 123 a 124 odst. 13 zákona, kterým se upravuje soudnictví ve věcech pracovněprávních (zákon č. 36/2011 ze dne 10. října 2011) (kvůli nepřímému odkazu na předchozí ustanovení), jelikož věcně zvyšují odstupné povolené rozhodnutím Evropské komise v řízení „State aid SA.35253 (2012/N) Spain. Restructuring and Recapitalisation of the BFA Group“?

2)

Byl by výklad uvedených ustanovení, který by umožňoval soudu upravit odstupné v případě prohlášení propuštění za oprávněné na zákonné minimum stanovené vnitrostátní právní úpravou, v rozporu s uvedeným unijním právem a rozhodnutím Evropské komise v řízení „State aid SA.35253 (2012/N) Spain. Restructuring and Recapitalisation of the BFA Group“?

3)

Byl by výklad uvedených ustanovení, který by umožňoval soudu upravit odstupné v případě prohlášení propuštění za neoprávněné na částku dohodnutou v dohodě uzavřené v období projednání, za předpokladu, že je vyšší než zákonné minimum, ale nižší než zákonné maximum, v rozporu s uvedeným unijním právem a rozhodnutím Evropské komise v řízení „State aid SA.35253 (2012/N) Spain. Restructuring and Recapitalisation of the BFA Group“?


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/14


Kasační opravný prostředek podaný dne 25. července 2014 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 13. května 2014 ve věcech T-458/10 až T-458/10 a T-471/10, Peter McBride a další v. Evropská komise

(Věc C-361/14 P)

2014/C 339/16

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: A. Bouquet, A. Szmytkowska, zmocněnci, B. Doherty, Barrister)

Další účastníci řízení: Peter McBride, Hugh McBride, Mullglen Ltd, Cathal Boyle, Thomas Flaherty, Ocean Trawlers Ltd, Patrick Fitzpatrick, Eamon McHugh, Eugene Hannigan, Larry Murphy a Brendan Gill

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

zrušit rozsudek Tribunálu Evropské unie (sedmého senátu) vydaný dne 13. května 2014 ve spojených věcech T-458/10 až T-458/10 a T-471/10, Peter McBride a další v. Evropská komise;

zamítnout žalobu na neplatnost a v každém případě první žalobní důvod

podpůrně vrátit věc zpět Tribunálu Evropské unie k rozhodnutí o žalobních důvodech, jež mu byly předloženy a o kterých Soudní dvůr Evropské unie nerozhodl, a

uložit žalobcům v prvostupňovém řízení náhradu nákladů řízení o kasačním opravném prostředku a řízení před Tribunálem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Komise tvrdí, že rozsudek, jenž je předmětem řízení o kasačním opravném prostředku, by měl být zrušen z následujících důvodů:

 

Zaprvé, Tribunál nesprávně vyložil a aplikoval článek 266 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“ nebo „Smlouva“) ve spojení s článkem 263 SFEU a zásadu efektivnosti, zásadu svěření pravomocí, zásadu právní jistoty, zásadu kontinuity právního řádu, časovou působnost právních norem, zásadu legitimního očekávání a zásady pro časovou posloupnost norem, když zrušil určitá rozhodnutí Komise, jimiž měly být splněny povinnosti Komise vyplývající z rozsudků ve spojených věcech T-218/03 až T-241/03, Boyle a další v. Komise a spojených věcech C-373/06 P, C-379/06 P a C-382/06 P, Flaherty a další v. Komise. Podle napadeného rozsudku měla Komise přijmout nezbytná opatření k dosažení souladu s těmito rozsudky, avšak neměla k tomu pravomoc.

 

Zadruhé, Tribunál svůj rozsudek řádně neodůvodnil a neodpověděl na hlavní argument Komise (jakož i na otázku týkající se přípustnosti v jedné věci). Porušil tak článek 36 Statutu Soudního dvora a článek 81 jednacího řádu Tribunálu.


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/14


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgericht Rüsselsheim (Německo) dne 28. července 2014 – Annette Lorch, Kurt Lorch v. Condor Flugdienst GmbH

(Věc C-364/14)

2014/C 339/17

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht Rüsselsheim

Účastníci původního řízení

Žalobci: Annette Lorch, Kurt Lorch

Žalovaná: Condor Flugdienst GmbH

Předběžné otázky

1)

Musejí se mimořádné okolnosti ve smyslu čl. 5 odst. 3 nařízení (1) vztahovat přímo na rezervovaný let?

2)

V případě záporné odpovědi na první otázku: kolik předcházejících letů letadla použitého při plánovaném letu je relevantních k tomu, aby se jednalo o mimořádné okolnosti? Existuje časové omezení pro zohlednění mimořádných okolností během předcházejících letů? A pokud ano, jak má být stanoveno?

3)

Pro případ, že jsou mimořádné okolnosti, které nastanou při předcházejících letech, relevantní pro pozdější let: musí se přiměřená opatření, která má provozující letecký dopravce přijmout podle čl. 5 odst. 3 nařízení, vztahovat pouze na zabránění mimořádným okolnostem nebo i na odvrácení delšího zpoždění?


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. L 46, s. 1; Zvl. vyd. 07/08 s. 10)


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/15


Kasační opravný prostředek podaný dne 31. července 2014 Toshiba Corporation proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 21. května 2014 ve věci T-519/09, Toshiba Corporation v. Evropská komise

(Věc C-373/14 P)

2014/C 339/18

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Toshiba Corporation (zástupci: J. F. MacLennan, solicitor, A. Schulz, Rechtsanwalt, J. Jourdan, a P. Berghe, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Navrhovatelka navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 21. května 2014 ve věci T-519/09, Toshiba Corporation v. Evropská komise v rozsahu, v němž zamítá návrh společnosti Toshiba, na zrušení článků 1 a 2 rozhodnutí Evropské komise ve věci COMP/39.129 – Silové transformátory a zrušil toto rozhodnutí,

podpůrně vrátil věc Tribunálu k rozhodnutí v souladu s právním názorem v rozsudku Soudního dvora a v každém případě,

přiznal společnosti Toshiba Corporation náhradu jejích nákladů řízení, včetně řízení před Tribunálem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka napadá rozsudek Tribunálu ze dne 21. května 2014 ve věci T-519/09, Toshiba Corporation v. Evropská komise (dále jen „napadený rozsudek“), ve kterém Toshiba Corporation (dále jen „Toshiba“) navrhovala zrušení rozhodnutí Evropské komise ve věci COMP/39.129 – Silové transformátory. V rozsudku, proti kterému je podán kasační opravný prostředek, Tribunál zamítl žalobu společnosti Toshiba v plném rozsahu a uložil společnosti Toshiba náhradu nákladů řízení. V tomto kasačním opravném prostředku Toshiba uvádí, že se Tribunál dopustil těchto nesprávných právních posouzení.

 

První důvod kasačního opravného prostředku: Toshiba uvádí, že Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení tím, že konstatoval, že japonští výrobci silových transformátorů byli případnými konkurenty na trhu EHP (1) z důvodu, že překážky pro vstup na trh EHP nebyly nepřekonatelné a (2) z důvodu existence gentlemanské dohody, zatímco měl ověřit, zda japonští výrobci měli reálně konkrétní možnosti vstoupit na trh EHP a zda byl takovýto vstup ekonomicky schůdnou strategií. Při neexistenci případné soutěže mezi japonskými a evropskými výrobci nemohla gentlemanská dohoda porušit článek 81 ES a Komise neměla právo jednat ve věci. Napadený rozsudek a napadené rozhodnutí by proto měly být ve vztahu ke společnosti Toshiba zrušeny.

 

Druhý důvod kasačního opravného prostředku: Toshiba uvádí, že Tribunál zkreslil obsah dopisu, ve kterém další účastník řízení uvedl, že nebude napadat závěry Komise. Komise zastávala názor, že dopis nahradil dřívější tvrzení tohoto účastníka, které potvrzovalo, že v EHP nerealizoval žádný prodej. Toto je však zkreslením důkazu, o který se Tribunál opírá při přijetí závěru, že překážky pro vstup na trh EHP nebyly nepřekonatelné. Toshiba proto uvádí, že napadený rozsudek a napadené rozhodnutí by měly být zrušeny.

 

Třetí důvod kasačního opravného prostředku: Toshiba tvrdí, že Tribunál uvedl rozporné odůvodnění, použil nesprávné právní posouzení ohledně utajení před veřejností a porušil zásadu osobní odpovědnosti, když považoval tvrzení společnosti Toshiba o její neúčasti na schůzce v roce 2003 v Curychu za „neúčinné“. Napadený rozsudek a napadené rozhodnutí by proto měly být zrušené v rozsahu, v němž dospívají k závěru, že Toshiba pokračovala v účasti na gentlemanské dohodě až do května 2003.

 

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku: Toshiba tvrdí, že Tribunál nesprávně vyložil článek 18 Pokynů o stanovení pokut, když použil celkové tržní podíly jako náhradu za podíl účastníků na protiprávním jednání. Napadený rozsudek a napadené rozhodnutí by proto měly být zrušené v rozsahu, v němž se pokuta společnosti Toshiba vypočítala na základě celosvětového tržního podílu této společnosti a pokuta jí uložená by měla být odpovídajícím způsobem snížena.


Tribunál

29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/17


Usnesení Tribunálu ze dne 5. května 2014 – BTL Diffusion v. OHIM – dm-drogerie markt (babyTOlove)

(Věc T-518/11) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Zpětvzetí námitek - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

2014/C 339/19

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: BTL Diffusion (St Cloud, Francie) (zástupce: A. Berendes, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: K. Klüpfel a D. Botis, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: dm-drogerie markt GmbH & Co. KG (Karlsruhe, Německo) (zástupci: C. Mellein a B. Beinert, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 8. července 2011 (věc R 883/2010-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi dm-drogerie markt GmbH & Co. KG a BTL Diffusion.

Výrok

1.

O žalobě již není třeba rozhodnout.

2.

Žalobkyně a vedlejší účastnice řízení ponesou vlastní náklady řízení a každá z nich nahradí polovinu nákladů řízení žalovaného.


(1)  Úř. věst. C 355, 3.12.2011.


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/17


Usnesení Tribunálu ze dne 3. července 2014 – Stance v. OHIM – Pokarna (STANCE)

(Věc T-206/13) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Zpětvzetí námitek - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

2014/C 339/20

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Stance, Inc. (San Clemente, Spojené státy) (zástupci: R. Kunze a G. Würtenberger, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: V. Melgar, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Pokarna Ltd (Secundrabad Andhra Pradesh, Indie)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu OHIM ze dne 1. února 2013 (věc R 885/2012-5) týkajícímu se námitkového řízení mezi Pokarna Ltd a Stance, Inc.

Výrok

1.

Není důvodné rozhodnout ve věci samé.

2.

Žalobkyně ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené žalovaným.


(1)  Úř. věst. C 171, 15.6.2013.


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/18


Usnesení Tribunálu ze dne 18. června 2014 – NumberFour v. OHIM – Inaer Helicópteros (ENFORE)

(Věc T-478/13) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Zpětvzetí námitek - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

2014/C 339/21

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: NumberFour AG (Berlín, Německo) (zástupce: C. Götz, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: L. Rampini, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Inaer Helicópteros, SA (Mutxamel, Španělsko) (zástupci: C. Giner Mas a R. Rodriguez Zaragoza, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu OHIM ze dne 23. května 2013 (věc R 1000/2012-5) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi NumberFour AG a Inaer Helicópteros, SA.

Výrok

1.

Není důvodné rozhodnout ve věci samé.

2.

Žalobkyně a vedlejší účastnice ponesou vlastní náklady řízení a každá z nich nahradí jednu polovinu nákladů řízení vzniklých žalovanému.


(1)  Úř. věst. C 344, 23.11.2013.


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/19


Usnesení Tribunálu ze dne 17. července 2014 – The Directv Group v. OHIM – Bolloré (DIRECTV)

(Věc T-718/13) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Návrh na prohlášení neplatnosti - Zpětvzetí návrhu na prohlášení neplatnosti - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

2014/C 339/22

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: The Directv Group, Inc. (El Segundo, Spojené státy) (zástupce: F. Valentin, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastník řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastník před Tribunálem: Bolloré (Ergué Gabéric, Francie) (zástupce: S. Legrand, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 11. října 2013 (věc R 1812/2012-2) v řízení o prohlášení neplatnosti mezi Bolloré a The Directv Group, Inc.

Výrok

1.

O žalobě již není třeba rozhodnout.

2.

Žalobkyně ponese náklady řízení včetně nákladů vynaložených žalovaným a vedlejším účastníkem řízení.


(1)  Úř. věst. C 71, 8.3.2014.


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/19


Usnesení Tribunálu ze dne 17. července 2014 – The Directv Group v. OHIM – Bolloré (DIRECTV)

(Věc T-721/13) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Návrh na prohlášení neplatnosti - Zpětvzetí návrhu na prohlášení neplatnosti - Nevydání rozhodnutí ve věci“)

2014/C 339/23

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: The Directv Group, Inc. (El Segundo, Spojené státy) (zástupce: F. Valentin, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastník řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastník před Tribunálem: Bolloré (Ergué, Gabéric, Francie) (zástupce: S. Legrand, advokát)

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 10. října 2013 (věc R 1961/2912-2) v řízení o prohlášení neplatnosti mezi Bolloré a The Directv Group, Inc.

Výrok

1.

O žalobě již není třeba rozhodnout.

2.

Žalobkyně ponese náklady řízení včetně nákladů vynaložených žalovaným a vedlejším účastníkem řízení.


(1)  Úř. věst. C 112, 14.4.2014.


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/20


Žaloba podaná dne 16. července 2014 – Sheraton International IP v. OHIM – Staywell Hospitality Group (PARK REGIS)

(Věc T-536/14)

2014/C 339/24

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sheraton International IP LLC (Stamford, Spojené státy americké) (zástupce: E. Armijo Chávarri, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Staywell Hospitality Group Pty Ltd (Sydney, Austrálie)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 30. dubna 2014 ve spojených věcech R 240/2013-5 a R 303/2013-5;

uložil žalovanému náhradu nákladu řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: další účastnice řízení před odvolacím senátem

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka obsahující slovní prvky „PARK REGIS“ pro služby zařazené do tříd 35, 36 a 43 – přihláška ochranné známky Společenství č. 9 4 88  933

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: zápisy ochranných známek Společenství, mezinárodní zápisy ochranných známek a proslulá ochranná známka „ST REGIS“

Rozhodnutí námitkového oddělení: částečné vyhovění námitkám

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení o ochranné známce Společenství.


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/21


Žaloba podaná dne 21. července 2014 – Grupo Bimbo v. OHIM (tvar kulatého sendvičového chleba)

(Věc T-542/14)

2014/C 339/25

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Grupo Bimbo, SAB de CV (Mexiko, Mexiko) (zástupci: N. Fernández Fernández-Pacheco, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 19. května 2014 ve věci R 1911/2013-4, neboť je v rozporu s právem a s platnými zákonnými ustanoveními o ochranných známkách Společenství, a vydal rozsudek, jímž vyhoví návrhovým žádáním obsaženým v této žalobě, buď z důvodu rozlišovací způsobilosti inherentní přihlašované třírozměrné ochranné známce, nebo z důvodu rozlišovací způsobilosti nabyté užíváním, a nařídí zápis přihlášky třírozměrné ochranné známky Společenství č. 1 1 7 47  987 do rejstříku pro třídu 30 mezinárodní klasifikace, neboť je v souladu s právem a opodstatněná;

po vyhovění této žalobě a zápisu uvedené ochranné známky uložil každému, kdo vyjádří nesouhlas s uvedenými návrhovými žádáními, náhradu nákladů řízení a vrácení poplatků za odvolání uhrazených Úřadu.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: třírozměrná ochranná známka ve tvaru kulatého sendvičového chleba pro výrobky zařazené do třídy 30 – přihláška ochranné známky Společenství č. 1 1 7 47  987

Rozhodnutí průzkumového referenta: zamítnutí přihlášky

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/21


Žaloba podaná dne 22. července 2014 – provima Warenhandels v. OHIM – Renfro (HOT SOX)

(Věc T-543/14)

2014/C 339/26

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: provima Warenhandels GmbH (Bielefeld, Německo) (zástupci: J. Croll a H. Prange, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Renfro Corp. (Mount Airy, Spojené státy americké)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 13. května 2014 ve věci R 1859/2013-2 týkající se mezinárodní ochranné známky v Evropské unii č. 0 9 62  191 a aby ho pozměnil v tom smyslu, že odvolání je opodstatněné a návrhu na prohlášení neplatnosti je třeba vyhovět;

uložil žalovanému a případně další účastnici řízení před odvolacím senátem náhradu nákladů řízení, včetně nákladů řízení vzniklých v řízení před odvolacím senátem.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaná ochranná známka Společenství, jež je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti: mezinárodní zápis slovní ochranné známky „HOT SOX“ – mezinárodní zápis č. 9 62  191

Majitelka ochranné známky Společenství: Renfro Corp.

Účastnice řízení navrhující prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství: žalobkyně

Odůvodnění návrhu na prohlášení neplatnosti: absolutní důvody neplatnosti podle čl. 52 odst. 1 ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení č. 207/2009

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: zamítnutí návrhu

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody:

porušení článku 158 ve spojení s čl. 52 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009

porušení článku 158 ve spojení s čl. 52 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/22


Žaloba podaná dne 18. července 2014 – Société des Produits Nestlé v. OHIM – Terapia (ALETE)

(Věc T-544/14)

2014/C 339/27

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Société des Produits Nestlé SA (Vevey, Švýcarsko) (zástupci: A. Jaeger-Lenz, A. Lambrecht a S. Cobet-Nüse, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Terapia SA (Kluž, Rumunsko)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

změnil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 19. května 2014 ve věci R 1128/2013-4 tak, že rozhodne, že námitky musí být zamítnuty,

podpůrně, zrušil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 19. května 2014 ve věci R 1128/2013-4,

uložil Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) náhradu nákladu řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Société des Produits Nestlé SA

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „ALETE“ pro výrobky spadající do tříd 5, 29, 30 a 32 – přihláška ochranné známky Společenství č. 1 0 3 88  379

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Terapia SA

Namítaná ochranná známka nebo označení: národní slovní ochranná známka „ALETA“ pro výrobky a služby spadající do tříd 5 a 35

Rozhodnutí námitkového oddělení: vyhovění námitkám

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody:

porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009,

porušení článku 63, ve spojení s čl. 20 odst. 7 písm. c) nařízení č. 2868/95,

porušení čl. 63 odst. 2 a článků 75 a 76 nařízení č. 207/2009


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/23


Žaloba podaná dne 18. července 2014 – GEA Group v. OHIM (engineering for a better world)

(Věc T-545/14)

2014/C 339/28

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: GEA Group AG (Düsseldorf, Německo) (zástupce: J. Schneiders, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 2. června 2014 ve věci R 303/2014-4;

uložil Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) náhradu nákladu řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „engineering for a better world“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 6, 7, 9, 11, 35, 37, 39, 41 a 42 – přihláška ochranné známky Společenství č. 1 2 0 34  807

Rozhodnutí průzkumového referenta: zamítnutí přihlášky

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/24


Žaloba podaná dne 25. července 2014 – Messi Cuccittini v. OHIM – J.M.-E.V. e hijos (MESSI)

(Věc T-554/14)

2014/C 339/29

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Lionel Andrés Messi Cuccittini (Barcelona, Španělsko) (zástupci: J. L. Rivas Zurdo a M. Toro Gordillo, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: J.M.-E.V. e hijos, SRL (Granollers, Španělsko)

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 23. dubna 2014 ve věci R 1553/2013-1 v rozsahu, v němž se zamítnutím odvolání podaného přihlašovatelem potvrzuje rozhodnutí námitkového oddělení o vyhovění námitkám B 1 9 38  458 a částečné odmítnutí přihlášky ochranné známky Společenství č. 1 0 1 81  541„MESSI“ (obrazová);

uložil účastníkovi nebo účastníkům řízení, kteří vyjádří nesouhlas s touto žalobou, náhradu nákladu řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: žalobce

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka obsahující slovní prvek „MESSI“ pro výrobky zařazené do tříd 3, 9, 14, 16, 25 a 28 – přihláška ochranné známky Společenství č. 1 0 1 81  154

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: další účastnice řízení před odvolacím senátem

Namítaná ochranná známka nebo označení: slovní ochranné známky Společenství „MASSI“ pro výrobky zařazené do tříd 9, 25 a 28

Rozhodnutí námitkového oddělení: vyhovění námitkám

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/25


Žaloba podaná dne 28. července 2014 – BrandGroup v. OHIM – Brauerei S. Riegele, Inh. Riegele (SPEZOOMIX)

(Věc T-557/14)

2014/C 339/30

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: BrandGroup GmbH (Bechtsrieth, Německo) (zástupce: T. Raible, advolát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Brauerei S. Riegele, Inh. Riegele KG (Augsburg, Německo)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 15. května 2014 ve věci R 941/2013-1;

uložil Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) a společnosti Brauerei S. Riegele, Inh. Riegele KG náhradu nákladu řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „SPEZOOMIX“ pro výrobky zařazené do tříd 32 a 33 – přihláška ochranné známky Společenství č. 9 9 13  617

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Namítaná ochranná známka nebo označení: mezinárodní slovní ochranná známka a slovní ochranná známka Společenství „Spezi“, mezinárodní obrazová ochranná známka a obrazová ochranná známka Společenství, které obsahují slovo „Spezi“, jakož i národní slovní ochranná známka „Ein Spezi muß dabei sein“ pro výrobky zařazené do třídy 32

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitek

Rozhodnutí odvolacího senátu: Rozhodnutí námitkového oddělení se zrušuje a přihlášená ochranná známka se v plném rozsahu zamítá

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 78 odst. 5 nařízení č. 207/2009.


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/26


Žaloba podaná dne 1. srpna 2014 – VSM Geneesmiddelen v. Komise

(Věc T-578/14)

2014/C 339/31

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: VSM Geneesmiddelen BV (Alkmaar, Nizozemsko) (zástupce: U. Grundmann, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

určil, že Komise protiprávně nezahájila hodnocení zdravotních tvrzení o rostlinných látkách Evropským úřadem pro bezpečnost potravin v souladu s postupem upraveným v čl. 13 odst. 3 nařízení (ES) č. 1924/2006 (1) od 1. srpna 2014; a

podpůrně zrušil rozhodnutí údajně obsažené v dopise Komise ze dne 29. června 2014, že nebude zahájeno hodnocení zdravotních tvrzení o rostlinných látkách Evropským úřadem pro bezpečnost potravin v souladu s postupem upraveným v článku 13 do 1. srpna 2014.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby žalobkyně tvrdí, že podle čl. 13 odst. 3 nařízení (ES) č. 1924/2006 o zdravotních tvrzeních měla Komise povinnost přijmout seznam schválených tvrzení o látkách používaných v potravinách nejpozději k 31. lednu 2010. Při přípravě takového seznamu byl Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) pověřen posouzením tvrzení, která předložily členské státy. V září 2010 však Komise oznámila, že pozastaví a přezkoumá hodnotící postup, pokud jde o tvrzení o rostlinných látkách, a EFSA v důsledku toho ukončil přezkum těchto tvrzení. Komise pozastavila hodnotící postup pouze v případě rostlinných látek, avšak nikoliv v případě jiných, např. chemických látek.

Žalobkyně dopisem ze dne 23. dubna 2014 Komisi vyzvala, aby EFSA nařídila bezodkladně obnovit hodnocení zdravotních tvrzení o rostlinných látkách používaných v potravinách, neboť je značně dotčena současným právním vakuem a nejistotou v oblasti zdravotních tvrzení o rostlinných látkách používaných v potravinách.

Komise v dopise ze dne 19. června 2014 žalobkyni informovala, že jí členské státy a zúčastnění obeznámili s různými obavami a že v této fázi nebude zahajovat hodnocení zdravotních tvrzení o rostlinných látkách. Žalobkyně zaslala dne 8. července 2014 Komisi další dopis, ve kterém stanovila lhůtu pro zahájení hodnocení zdravotních tvrzení o rostlinných látkách Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, a to do 31. července 2014. Komise na tento dopis neodpověděla.

Lze tedy dospět k závěru, že Evropská komise nevypracovala úplný seznam schválených zdravotních tvrzení o látkách používaných v potravinách, jak vyžaduje čl. 13 odst. 3 nařízení o zdravotních tvrzeních. Článek 13 nařízení o zdravotních tvrzeních nejenže stanoví jasné lhůty, ale také jasně vymezuje postupy přijímání seznamu zdravotních tvrzení o látkách používaných v potravinách. Nařízení neposkytuje Evropské komisi žádnou diskreční pravomoc ke změně procesních úkonů, ani k prodloužení lhůt.

Kromě toho podle bodu 9 odůvodnění je cílem nařízení o zdravotních tvrzeních stanovit „obecné zásady pro všechna tvrzení“. Z toho jasně vyplývá, že zákonodárce nechtěl stanovit různé úrovně hodnocení pro konkrétní druhy látek. Všechny úvahy Evropské komise týkající se samostatných režimů pro hodnocení tvrzení o rostlinných látkách tedy nejen postrádají jakýkoli právní základ, ale jsou také v rozporu s obecnými cíli nařízení.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (Úř. věst. L 404, s. 9)


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/27


Žaloba podaná dne 29. července 2014 – Inditex v. OHIM – Ansell (ZARA)

(Věc T-584/14)

2014/C 339/32

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Inditex de Diseño Textil, SA (Inditex) (Arteixo, Španělsko) (zástupce: C. Duch, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastníci řízení před odvolacím senátem: Zainab Ansell a Roger Ansell (Moshi, Tanzánie)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 19. května 2014 ve věci R 1118/2013-2 v rozsahu, v jakém potvrdilo zrušení z důvodu nepoužívání ochranné známky Společenství „ZARA“ č. 1 12  755 pro následující služby třídy 39: „doprava, doručování zboží, zejména oděvů, obuvi a doplňků, parfumerie a kosmetiky“, jelikož druhý odvolací senát porušil čl. 51 odst. 1 písm. a) nařízení č. 207/2009, když se dopustil následujících pochybení:

nesprávné právní posouzení; druhý odvolací senát měl za to, že franšízanti společnosti Inditex jsou nedílnou součástí vnitřní organizace společnosti, ačkoli se ve skutečnosti jedná o právnické osoby nezávislé na skupině Inditex;

nesprávné právní posouzení; druhý odvolací senát vytýkal žalobkyni, že nepředložila důkazy o objemu obchodování dosaženého poskytováním služeb dopravy pro účely prokázání vnějšího používání ochranné známky; uvedený důkaz byl nicméně v řízení předložen;

uložil OHIM a případně vedlejšímu účastníkovi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaná ochranná známka Společenství, jež je předmětem návrhu na zrušení: Slovní ochranná známka Společenství „ZARA“pro služby tříd 39 a 42 – Ochranná známka Společenství č. 1 12  755

Majitelka ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Účastníci řízení navrhující zrušení ochranné známky Společenství: Zainab Ansell a Roger Ansell

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: Vyhovění návrhu na zrušení

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 51 odst. 1 písm. a) nařízení č. 207/2009


29.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/27


Žaloba podaná dne 14. srpna 2014 – Industrias Tomás Morcillo v. OHIM – Aucar Trailer (Polycart A Whole Cart Full of Benefits)

(Věc T-613/14)

2014/C 339/33

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Industrias Tomás Morcillo, SL (Albuixech, Španělsko) (zástupci: A. Sanz-Bermell a Martínez, abogado)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Aucar Trailer, SL (Premia de Mar, Španělsko)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 7. května 2014 ve věci R 1735/2012-1, a v důsledku toho zamítl námitku podanou společností Aucar Trailer S.L., konstatoval přihlášení ochranné známky Společenství č. 9 6 90  314„Polycart A Whole Cart Full of Benefits“ pro výrobky požadované podle omezení ze dne 16. listopadu 2012, a zamítl proti němu podanou námitku;

uložil žalovanému náhradu nákladu řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka se slovními prvky „Polycart A Whole Cart Full of Benefits“ pro produkty tříd 12, 17 a 20 – Přihláška ochranné známky Společenství č. 9690314

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Druhý účastník řízení před odvolacím senátem

Namítaná ochranná známka nebo označení: Obrazová ochranná známka „POLYCAR“ pro produkty a služby tříd 12, 35 a 37

Rozhodnutí námitkového oddělení: Vyhovění námitce

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení článku 8 nařízení č. 207/2009