3.7.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 207/2

Sdělení Komise v rámci provádění nařízení Komise (EU) č. 813/2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů, a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 811/2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů, kombinovaných ohřívačů, souprav sestávajících z ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů, regulátoru teploty a solárního zařízení a souprav sestávajících z kombinovaného ohřívače, regulátoru teploty a solárního zařízení

(2014/C 207/02)

1. Zveřejnění názvů prozatímních metod měření a výpočtů a odkazů na ně (1) pro účely provádění nařízení (EU) č. 813/2013, a zejména příloh III a IV uvedeného nařízení, a pro účely provádění nařízení (EU) č. 811/2013, a zejména příloh VII a VIII uvedeného nařízení.

2. Parametry uvedené kurzívou jsou definovány v nařízení (EU) č. 813/2013 a v nařízení (EU) č. 811/2013.

3. Odkazy

Parametr

Organizace

Odkaz/název

Poznámky

Kotlové ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů a kotlové kombinované ohřívače na plynná paliva

η, P, konstrukční typy, Pstby , Pign

CEN

EN 15502-1:2012 Kotle na plynná paliva pro ústřední vytápění – Část 1: Obecné požadavky a zkoušky;

Norma EN 15502-1:2012 má nahradit normy EN 297, EN 483, EN 677, EN 656, EN 13836, EN 15420.

Užitečný tepelný výkon při jmenovitém tepelném výkonu P4 a užitečná účinnost při jmenovitém tepelném výkonu η4 při 80/60 °C

CEN

oddíl 3.1.6 Jmenovitý tepelný výkon (definice, symbol Pn);

oddíl 3.1.5.7 Účinnost (definice, symbol ηu);

oddíl 9.2.2 (zkoušky);

Všechny hodnoty účinnosti jsou vyjádřeny pomocí spalného tepla (GCV).

Konstrukční typy, definice

CEN

oddíl 3.1.10. Konstrukční typy kotlů s definicemi „kombinovaného kotle“, „nízkoteplotního kotle“ a „kondenzačního kotle“;

oddíl 8.15. Vytváření kondenzátu (požadavky a zkoušky);

Užitečný tepelný výkon při 30 % jmenovitého tepelného výkonu P1 a užitečná účinnost při 30 % jmenovitého tepelného výkonu η1 při částečném tepelném příkonu a nízkoteplotním režimu

CEN

oddíl 3.1.5.7. Účinnost (definice, symbol ηu);

oddíl 9.3.2. Účinnost při částečném zatížení, zkoušky;

1)	Zkoušky se provádějí při 30 % jmenovitého tepelného příkonu, nikoli při minimálním tepelném příkonu v ustáleném stavu;

zkušební návratové teploty jsou 30 °C (kondenzační kotel), 37 °C (nízkoteplotní kotel) nebo 50 °C (standardní kotel).

Podle normy prEN 15502-1:2013:

—	η4 je užitečná účinnost při jmenovitém tepelném příkonu nebo u kotlů se členem k seřízení tepelného příkonu při tepelném příkonu odpovídajícím aritmetickému průměru maximálního a minimálního tepelného příkonu,

—	η1 je užitečná účinnost při 30 % jmenovitého tepelného příkonu nebo u kotlů se členem k seřízení tepelného příkonu při 30 % tepelného příkonu odpovídajícího aritmetickému průměru maximálního a minimálního tepelného příkonu.

Tepelná ztráta v pohotovostním režimu Pstby

CEN

oddíl 9.3.2.3.1.3 Ztráty v pohotovostním stavu (zkouška);

Spotřeba energie zapalovacího hořáku Pign

CEN

oddíl 9.3.2 tabulky 6 a 7: Q3 = zapalovací hořák s nepřerušovanou činností.

Týká se zapalovacích hořáků, které fungují v režimu, kdy je hlavní hořák vypnutý.

Emise oxidů dusíku NOX

CEN

EN 15502-1:2012

oddíl 8.13. NOX (klasifikace, metody zkoušek a výpočtů)

Hodnoty emisí NOX jsou vyjádřeny pomocí spalného tepla (GCV).

Kotlové ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů a kotlové kombinované ohřívače na kapalná paliva

Obecné zkušební podmínky

EN 304:1992; A1:1998; A2:2003; Kotle pro ústřední vytápění. Předpisy pro zkoušení kotlů pro ústřední vytápění s rozprašovacími hořáky na kapalná paliva;

oddíl 5 („zkoušky“).

Tepelná ztráta v pohotovostním režimu Pstby

CEN

EN 304 jako výše;

oddíl 5.7 Zjišťování pohotovostní ztráty.

Pstby =q × (P4/η4), kde „q“ je definováno v normě EN 304.

Zkouška popsaná v normě EN304 se provede při Δ 30 K.

Sezónní energetická účinnost vytápění vnitřních prostorů v aktivním režimu ηson se zkušebními výsledky pro užitečný výkon P

CEN

U kondenzačních kotlů:

EN 15034:2006 Kotle pro ústřední vytápění – Kondenzační kotle na kapalná paliva; oddíl 5.6 Účinnost.

Norma EN 15034:2006 se týká kondenzačních kotlů na topný olej.

U standardních a nízkoteplotních kotlů:

EN 304:1992; A1:1998; A2:2003; Kotle pro ústřední vytápění. Předpisy pro zkoušení kotlů pro ústřední vytápění s rozprašovacími hořáky na kapalná paliva;

oddíl 5 („zkoušky“).

Na kotle s hořákem s ventilátorem se vztahují obdobné oddíly v normách EN 303-1, EN 303-2 a EN 303-4. Na atmosférické hořáky bez ventilátoru se vztahuje norma EN 1:1998.

Zkušební podmínky (nastavení příkonu a teploty) pro η1 a η4 jsou stejné, jak je popsáno výše pro kotle na plynná paliva.

Emise oxidů dusíku NOX

CEN

EN 267:2009+A1:2011

Hořáky na kapalná paliva s ventilátorem a s automatickým řízením;

oddíl 4.8.5. Třídy emisí pro NOX a CO;

oddíl 5 Zkoušení. PŘÍLOHA B Měření emisí a přepočty.

Hodnoty emisí NOX jsou vyjádřeny pomocí spalného tepla (GCV).

Použije se referenční obsah dusíku v palivu 140 mg/kg. Je-li naměřen jiný obsah dusíku, s výjimkou petroleje, použije se následující rovnice pro přepočet:

Formula

NO X(EN 267) je hodnota NOX přepočtená na referenční podmínky dusíku ve zvoleném topném oleji na úrovni 140 mg/kg,

NOXref je změřená hodnota NOX podle oddílu B.2,

Nmeas je hodnota obsahu dusíku v topném oleji měřená v mg/kg,

Nref = 140 mg/kg.

Pro zhodnocení, zda jsou splněny požadavky normy, se použije hodnota NO X(EN 267).

Elektrické kotlové ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů a elektrické kotlové kombinované ohřívače

Sezónní energetická účinnost vytápění ηs elektrických kotlových ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a elektrických kotlových kombinovaných ohřívačů

Evropská komise

Bod 4 tohoto sdělení

Dodatečné prvky pro měření a výpočty týkající se sezónní energetické účinnosti vytápění kotlových ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů, kotlových kombinovaných ohřívačů a kogeneračních ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů.

Kogenerační ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů

Užitečný tepelný výkon při jmenovitém tepelném výkonu kogeneračního ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů s vypnutým přídavným ohřívačem PCHP100+Sup0 , užitečný tepelný výkon při jmenovitém tepelném výkonu kogeneračního ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů se zapnutým přídavným ohřívačem PCHP100+Sup100 ,

užitečná účinnost při jmenovitém tepelném výkonu kogeneračního ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů s vypnutým přídavným ohřívačem ηCHP100+Sup0 , užitečná účinnost při jmenovitém tepelném výkonu kogeneračního ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů se zapnutým přídavným ohřívačem ηCHP100+Sup100 ,

elektrická účinnost při jmenovitém tepelném výkonu kogeneračního ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů s vypnutým přídavným ohřívačem ηel,CHP100+Sup0 , elektrická účinnost při jmenovitém tepelném výkonu kogeneračního ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů se zapnutým přídavným ohřívačem ηel,CHP100+Sup100

CEN

FprEN 50465:2013

Spotřebiče na plynná paliva – Kombinované zdroje tepla a elektřiny s jmenovitým tepelným příkonem do 70 kW.

Tepelné výkony:

6.3 Tepelný příkon a tepelný a elektrický výkon, 7.3.1 a 7.6.1;

účinnosti:

7.6.1 Účinnost (Hi) a 7.6.2.1. Účinnost – sezónní energetická účinnost vytápění – přepočet na tepelnou hrubou účinnost.

PCHP100+Sup0 odpovídá

QCHP_100+Sup_0 × ηth,CHP_100+Sup_0

v normě FprEN 50465:2013.

PCHP100+Sup100 odpovídá

QCHP_100+Sup_100 × ηth,CHP_100+Sup_100

v normě FprEN 50465:2013.

ηCHP100+Sup0 odpovídá ηHs,th, CHP_100+Sup_0

v normě FprEN 50465:2013.

ηCHP100+Sup100 odpovídá ηHs,th,CHP_100+Sup_100

v normě FprEN 50465:2013.

ηel,CHP100+Sup0 odpovídá ηHs,el,CHP_100+Sup_0

v normě FprEN 50465:2013.

ηel,CHP100+Sup100 odpovídá ηHs,el,CHP_100+Sup_100

v normě FprEN 50465:2013.

Norma FprEN 50465 je referencí pouze pro výpočet PCHP100+Sup0 , PCHP100+Sup100 , ηCHP100+Sup0 , ηCHP100+Sup100 , ηel,CHP100+Sup0 , ηel,CHP100+Sup100 .

Pro výpočet η s a η son kogeneračních ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů se použije metodika popsaná v tomto sdělení.

Pstby , Pign

CEN

FprEN 50465:2013

Spotřebiče na plynná paliva – Kombinované zdroje tepla a elektřiny s jmenovitým tepelným příkonem do 70 kW.

Tepelná ztráta v pohotovostním režimu Pstby

CEN

Oddíl 7.6.4 Ztráty v pohotovostním stavu Pstby ;

Spotřeba energie zapalovacího hořáku Pign

CEN

§ 7.6.5 Tepelný příkon zapalovacího hořáku s nepřerušovanou činností Qpilot

Pign odpovídá Qpilot v normě FprEN 50465:2013.

Emise oxidů dusíku NOX

CEN

FprEN 50465:2013

Oddíl 7.8.2 NOX (Další znečišťující látky)

Hodnoty emisí NOX se měří v mg/kWh spotřebovaného paliva a vyjadřují pomocí spalného tepla (GCV). Elektrická energie vyrobená v průběhu zkoušky se ve výpočtu emisí NOX nezohlední.

Kotlové ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů, kotlové kombinované ohřívače a kogenerační ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů

Spotřeba pomocné elektrické energie při plném zatížení elmax, při částečném zatížení elmin a v pohotovostním režimu PSB

CEN

EN 15456:2008: Kotle pro ústřední vytápění – Spotřeba elektrické energie zdrojů tepla.

EN 15502:2012 pro plynové kotle.

FprEN 50465:2013

Pro kogenerační ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů

Oddíl 7.6.3 Spotřeba pomocné elektrické energie energetických zařízení

Měření bez cirkulátoru (oběhového čerpadla).

elmax odpovídá Pelmax v normě FprEN 50465:2013.

elmin odpovídá Pelmin v normě FprEN 50465:2013.

Při stanovení elmax, elmin a PSB se zahrne pomocná elektrická energie spotřebovaná primárním zdrojem tepla.

Hladina akustického výkonu LWA

CEN

Pro hladinu akustického výkonu měřenou ve vnitřním prostoru:

EN 15036-1: Kotle pro ústřední vytápění – Zkušební předpisy pro měření hluku šířeného vzduchem vyzařovaného zdroji tepla – Část 1: Emise hluku šířené vzduchem ze zdrojů tepla

Pokud jde o akustiku, norma EN 15036-1 odkazuje na normu ISO 3743-1 Akustika – Určování hladin akustického výkonu a hladin akustické energie zdrojů hluku pomocí akustického tlaku – Technické metody pro malé přemístitelné zdroje v dozvukovém poli – Část 1: Srovnávací metoda pro zkušební místnosti s tuhými stěnami, jakož i jiné přípustné metody, každá s vlastní přesností.

Sezónní energetická účinnost vytápění ηs kotlových ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů, kotlových kombinovaných ohřívačů a kogeneračních ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů

Evropská komise

Bod 4 tohoto sdělení

Ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů s tepelným čerpadlem a kombinované ohřívače s tepelným čerpadlem

Zkušební metody, parní kompresorová elektricky poháněná tepelná čerpadla

CEN

EN 14825:2013

Klimatizátory vzduchu, jednotky pro chlazení kapalin a tepelná čerpadla s elektricky poháněnými kompresory pro ohřívání a chlazení prostoru – Zkoušení a klasifikace za podmínek částečného zatížení a výpočet při sezonním nasazení;

oddíl 8: Zkušební metody pro zkoušky výkonu, hodnot EERbin(Tj) a COPbin(Tj) v aktivním režimu při částečném zatížení;

oddíl 9: Zkušební metody pro spotřebu elektrické energie při vypnutém stavu termostatu, v pohotovostním režimu a v režimu zahřívání skříně kompresoru

Zkušební metody, parní kompresorová tepelná čerpadla na kapalná nebo plynná paliva

CEN

EN 14825:2013

oddíl 8: Zkušební metody pro zkoušky výkonu, hodnot EERbin(Tj) a COPbin(Tj) v aktivním režimu při částečném zatížení;

oddíl 9: Zkušební metody pro spotřebu elektrické energie při vypnutém stavu termostatu, v pohotovostním režimu a v režimu zahřívání skříně kompresoru.

Do zveřejnění nové evropské normy. Skupina odborníků CEN/TC299 WG3 připravuje pracovní dokument.

Zkušební metody, sorpční tepelná čerpadla na kapalná nebo plynná paliva

CEN

prEN 12309-4:2013

Sorpční zařízení pro vytápění a/nebo chlazení na plynná paliva, s jmenovitým tepelným příkonem do 70 kW – Zkušební metody

Parní kompresorová tepelná čerpadla poháněná elektricky nebo na kapalná či plynná paliva.

Zkušební podmínky pro jednotky vzduch-voda, solanka-voda a voda-voda pro středněteplotní aplikaci pro průměrné, teplejší a chladnější klimatické podmínky pro výpočet sezónního topného faktoru SCOP u elektricky poháněných tepelných čerpadel a sezónního koeficientu primární energie SPER u tepelných čerpadel na kapalná či plynná paliva.

CEN

EN 14825:2013

oddíl 5.4.4, tabulky 18,19 a 20 (vzduch-voda);

oddíl 5.5.4, tabulky 30,31 a 32 (solanka-voda, voda-voda);

v případech, kdy mají být na tepelná čerpadla, která regulují teplotu vody (toku) u vývodu podle poptávky po teple, uplatněny výstupní teploty stanovené ve sloupci „kolísavé výstupní hodnoty“. U tepelných čerpadel, která neregulují teplotu vody (toku) na výstupu podle poptávky po teple, ale mají pevně stanovenou výstupní teplotu, by měla být výstupní teplota stanovena podle „pevně stanovené výstupní hodnoty“.

Na tepelná čerpadla na kapalná nebo plynná paliva se až do zveřejnění nové evropské normy vztahuje norma EN 14825:2013.

Střední teplota odpovídá vysoké teplotě v normě EN 14825:2013.

Zkoušky se provádějí podle normy EN 14825:2013, oddílu 8:

U jednotek s pevným výkonem se zkoušky provedou podle normy EN 14825:2013, oddílu 8.4. Buď se k získání průměrných výstupních teplot, které odpovídají deklarovaným bodům v normě EN 14825:2013, použijí výstupní teploty během zkoušek, NEBO by tyto údaje měly být získány lineární interpolací / extrapolací ze zkušebních bodů v normě EN 14511-2:2013, doplněných v nezbytném případě zkouškou při jiných výstupních teplotách.

Na jednotky s variabilním výkonem se vztahuje norma EN 14825:2013, oddíl 8.5.2. Buď jsou podmínky během zkoušek stejné jako u deklarovaných bodů stanovených v uvedené normě, NEBO lze zkoušky provádět za jiných výstupních teplot a při částečném zatížení a výsledky lineárně interpolovat / extrapolovat tak, aby byla určena data pro deklarované body v normě EN 14825:2013.

Kromě zkušebních podmínek A až F, „v případě, že je mezní provozní teplota (TOL) nižší než –20 °C, je třeba vzít v rozsahu výkonu další bod výpočtu a topný faktor (COP) při –15 °C“ (cit. EN 14825:2013 oddíl 7.4). Pro účely tohoto sdělení se tento bod označuje jako „G“.

Sorpční tepelná čerpadla na kapalná nebo plynná paliva

CEN

prEN 12309-3:2012

Sorpční zařízení pro vytápění a/nebo chlazení na plynná paliva, s jmenovitým tepelným příkonem do 70 kW – Část 3: Zkušební podmínky.

Oddíl 4.2 tabulky 5 a 6.

Střední teplota odpovídá vysoké teplotě v normě prEN 12309-3:2012.

Parní kompresorová tepelná čerpadla poháněná elektricky nebo na kapalná či plynná paliva.

Zkušební podmínky pro jednotky vzduch-voda, solanka-voda a voda-voda pro nízkoteplotní aplikaci pro průměrné, teplejší a chladnější klimatické podmínky pro výpočet sezónního topného faktoru SCOP u elektricky poháněných tepelných čerpadel a sezónního koeficientu primární energie SPER u tepelných čerpadel na kapalná či plynná paliva.

CEN

EN 14825:2013;

oddíl 5.4.2, tabulky 11,12 a 13 (vzduch-voda);

oddíl 5.5.2, tabulky 24,25 a 26 (solanka-voda, voda-voda);

Stejné poznámky jako pro průměrné klimatické podmínky a středněteplotní aplikaci, s výjimkou poznámky „střední teplota odpovídá vysoké teplotě v normě EN 14825:2013“.

Sorpční tepelná čerpadla na kapalná nebo plynná paliva

CEN

prEN 12309-3:2012

Sorpční zařízení pro vytápění a/nebo chlazení na plynná paliva, s jmenovitým tepelným příkonem do 70 kW – Část 3: Zkušební podmínky.

Oddíl 4.2 tabulky 5 a 6.

Parní kompresorová elektricky poháněná tepelná čerpadla

Výpočet sezónního topného faktoru SCOP

CEN

EN 14825:2013

oddíl 7: Metody výpočtu referenční hodnoty SCOP, referenční hodnoty SCOPon a referenční hodnoty SCOPnet.

Parní kompresorová tepelná čerpadla na kapalná či plynná paliva.

Výpočet sezónního koeficientu primární energie SPER

CEN

Vytvářejí se nové evropské normy.

Vzorce pro koeficient SPER se stanoví analogicky k vzorcům pro SCOP pro parní kompresorová elektricky poháněná tepelná čerpadla: parametry COP, SCOPnet , SCOPon a SCOP se nahradí parametry GUEGCV , PER, SPERnet , SPERon a SPER.

Sorpční tepelná čerpadla na kapalná nebo plynná paliva

Výpočet sezónního koeficientu primární energie SPER

CEN

prEN12309-6:2012

Sorpční zařízení pro vytápění a/nebo chlazení na plynná paliva, s jmenovitým tepelným příkonem do 70 kW – Část 6: Výpočet sezónních výkonností

SPER odpovídá SPERh v normě prEN12309-6:2012

Sezónní energetická účinnost vytápění ηs ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů s tepelným čerpadlem a kombinovaných ohřívačů s tepelným čerpadlem

Evropská komise

Bod 5 tohoto sdělení

Dodatečné prvky pro výpočty týkající se sezónní energetické účinnosti vytápění ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů s tepelným čerpadlem a kombinovaných ohřívačů s tepelným čerpadlem.

Parní kompresorová tepelná čerpadla na kapalná či plynná paliva.

Emise oxidů dusíku NOX

CEN

Skupina odborníků CEN/TC299 WG3 vypracovává novou evropskou normu.

Pouze v případě jednotky s variabilním výkonem: emise NOX se měří za standardních jmenovitých podmínek definovaných v tabulce 3 přílohy III nařízení Komise (EU) č. 813/2013, za použití „ekvivalentu otáček motoru za minutu (Erpmequivalent)“.

Erpmequivalent se vypočte takto:

Erpmequivalent = X1 × Fp1 + X2 × Fp2 + X3 × Fp3 + X4 × Fp4

Xi = otáčky motoru za minutu při 70 %, 60 %, 40 %, 20 % jmenovitého tepelného příkonu, v uvedeném pořadí.

X1, X2, X3, X4 = otáčky motoru za minutu při 70 %, 60 %, 40 %, 20 % jmenovitého tepelného příkonu, v uvedeném pořadí.

Fpi = váhové faktory definované v normě EN15502-1:2012, oddíle 8.13.2.2.

Pokud je hodnota Xi menší než minimální otáčky motoru zařízení za minutu (Emin), Xi = Xmin.

Sorpční tepelná čerpadla na kapalná nebo plynná paliva

Emise oxidů dusíku NOX

CEN

Skupina odborníků CEN/TC299 WG2 vypracovává novou evropskou normu.

prEN 12309-2:2013

Oddíl 7.3.13 Měření NOX

Hodnoty emisí NOX se měří v mg/kWh spotřebovaného paliva a vyjadřují pomocí spalného tepla (GCV).

Nepoužijí se žádné alternativní metody pro vyjádření NOX v mg/kWh výstupu.

Hladina akustického výkonu (LWA ) ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů s tepelným čerpadlem a kombinovaných ohřívačů s tepelným čerpadlem

CEN

Pro hladinu akustického výkonu měřenou ve vnitřním a venkovním prostoru:

EN 12102:2013 Klimatizátory vzduchu, jednotky pro chlazení kapalin, tepelná čerpadla a odvlhčovače s elektricky poháněnými kompresory pro ohřívání a chlazení prostoru – Měření hluku přenášeného vzduchem – Stanovení hladiny akustického výkonu

Použije se rovněž pro sorpční tepelná čerpadla na kapalná nebo plynná paliva.

Regulátory teploty

Definice tříd regulátorů teploty, přínos regulátorů teploty k sezónní energetické účinnosti ηs souprav sestávajících z ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů, regulátoru teploty a solárního zařízení nebo souprav sestávajících z kombinovaného ohřívače, regulátoru teploty a solárního zařízení

Evropská komise

Bod 6 tohoto sdělení

Dodatečné prvky pro výpočty týkající se přínosu regulátorů teploty k sezónní energetické účinnosti vytápění souprav sestávajících z ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů, regulátoru teploty a solárního zařízení nebo souprav sestávajících z kombinovaného ohřívače, regulátoru teploty a solárního zařízení.

Kombinované ohřívače

Energetická účinnost ohřevu vody ηwh u kombinovaných ohřívačů vody, Qelec a Qfuel

Evropská komise

Příloha IV bod 3 písm. a) nařízení Komise č. 814/2013

Sdělení Komise 2014/C 207/03 v rámci provádění nařízení Komise (EU) č. 814/2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů vody a zásobníků teplé vody, a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 812/2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích ohřívačů vody, zásobníků teplé vody a souprav sestávajících z ohřívače vody a solárního zařízení.

Měření a výpočet hodnot Qfuel a Qelec viz sdělení 2014/C 207/03 pro tentýž typ ohřívače vody a zdroj(e) energie

4. Dodatečné prvky pro měření a výpočty týkající se sezónní energetické účinnosti vytápění kotlových ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů, kotlových kombinovaných ohřívačů a kogeneračních ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů

4.1. Zkušební body

kotlové ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů a kotlové kombinované ohřívače: změří se hodnoty užitečné účinnosti η4 , η1 a hodnoty užitečného tepelného výkonu P4 , P1 ;

kogenerační ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů:

—	kogenerační ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů, které nejsou vybaveny přídavnými ohřívači: změří se hodnota užitečné účinnosti ηCHP100+Sup0 , hodnota užitečného tepelného výkonu PCHP100+Sup0 a hodnota elektrické účinnosti ηel,CHP100+Sup0 ,

—	kogenerační ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů, které jsou vybaveny přídavnými ohřívači: změří se hodnoty užitečné účinnosti ηCHP100+Sup0 , ηCHP100+Sup100 , hodnoty užitečného tepelného výkonu PCHP100+Sup0 , PCHP100+Sup100 a hodnoty elektrické účinnosti ηel,CHP100+Sup0 , ηel,CHP100+Sup100 .

4.2. Výpočet sezónní energetické účinnosti vytápění

Sezónní energetická účinnost vytápění ηs je definována takto:

Formula

kde:

ηson je sezónní energetická účinnost vytápění vnitřních prostorů v aktivním režimu vypočtená podle bodu 4.3 a vyjádřená v %;

F(i) jsou opravy vypočtené podle bodu 4.4 a vyjádřené v %.

4.3. Výpočet sezónní energetické účinnosti vytápění vnitřních prostorů v aktivním režimu

Sezónní energetická účinnost vytápění vnitřních prostorů v aktivním režimu ηson se vypočte takto:

a)	u kotlových ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů na paliva a kotlových kombinovaných ohřívačů na paliva: ηson = 0,85 × η1 + 0,15 × η 4

b)	u elektrických kotlových ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a elektrických kotlových kombinovaných ohřívačů: ηson = η4 kde: η4 = P4 / (EC × CC), přičemž EC = spotřeba elektrické energie k dosažení užitečného tepelného výkonu P4

c)	u kogeneračních ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů, které nejsou vybaveny přídavnými ohřívači: ηson = ηCHP100+Sup0

d)	u kogeneračních ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů, které jsou vybaveny přídavnými ohřívači: ηson = 0,85 × ηCHP100+Sup0 + 0,15 × ηCHP100+Sup100

4.4. Výpočet hodnot F(i)

Oprava F(1) zohledňuje záporný příspěvek k sezónní energetické účinnosti vytápění ohřívačů v důsledku upravených příspěvků regulátorů teploty k sezónní energetické účinnosti vytápění souprav sestávajících z ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů, regulátoru teploty a solárního zařízení nebo souprav sestávajících z kombinovaného ohřívače, regulátoru teploty a solárního zařízení, jak stanoví bod 6.2. U kotlových ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů, kotlových kombinovaných ohřívačů a kogeneračních ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů je oprava F(1) = 3 %.

Oprava F(2) zohledňuje záporný příspěvek k sezónní energetické účinnosti vytápění v důsledku spotřeby pomocné elektrické energie, je vyjádřena v % a stanoví se takto:

—	u kotlových ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů na paliva a kotlových kombinovaných ohřívačů na paliva: F(2) = 2,5 × (0,15 × elmax + 0,85 × elmin + 1,3 × PSB ) / (0,15 × P4 + 0,85 × P1 )

—	u elektrických kotlových ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a elektrických kotlových kombinovaných ohřívačů: F(2) = 1,3 × PSB / (P4 × CC)

—	u kogeneračních ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů, které nejsou vybaveny přídavnými ohřívači: F(2) = 2,5 × (elmax + 1,3 × PSB ) / PCHP100+Sup0

—	u kogeneračních ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů, které jsou vybaveny přídavnými ohřívači: F(2) = 2,5 × (0,15 × elmax + 0,85 × elmin + 1,3 × PSB ) / (0,15 × PCHP100+Sup100 + 0,85 × PCHP100+Sup0 )

NEBO lze použít standardní hodnotu stanovenou v normě EN 15316-4-1.

Oprava F(3) zohledňuje záporný příspěvek k sezónní energetické účinnosti vytápění v důsledku tepelné ztráty v pohotovostním režimu a stanoví se takto:

—	u kotlových ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů na paliva a kotlových kombinovaných ohřívačů na paliva: F(3) = 0,5 × Pstby / P4

—	u elektrických kotlových ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a elektrických kotlových kombinovaných ohřívačů: F(3) = 0,5 × Pstby / (P4 × CC)

—	u kogeneračních ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů, které nejsou vybaveny přídavnými ohřívači: F(3) = 0,5 × Pstby / PCHP100+Sup0

—	u kogeneračních ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů, které jsou vybaveny přídavnými ohřívači: F(3) = 0,5 × Pstby / PCHP100+Sup100

NEBO lze použít standardní hodnotu stanovenou v normě EN 15316-4-1.

Oprava F(4) zohledňuje záporný příspěvek k sezónní energetické účinnosti vytápění v důsledku spotřeby energie zapalovacího hořáku a stanoví se takto:

—	u kotlových ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů na paliva a kotlových kombinovaných ohřívačů na paliva: F(4) = 1,3 × Pign / P4

—	u kogeneračních ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů, které nejsou vybaveny přídavnými ohřívači: F(4) = 1,3 × Pign / PCHP100+Sup0

—	u kogeneračních ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů, které jsou vybaveny přídavnými ohřívači: F(4) = 1,3 × Pign / PCHP100+Sup100

Oprava F(5) zohledňuje kladný příspěvek k sezónní energetické účinnosti vytápění v důsledku elektrické účinnosti u kogeneračních ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a stanoví se takto:

—	u kogeneračních ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů, které nejsou vybaveny přídavnými ohřívači: F(5) = - 2,5 × ηel,CHP100+Sup0

—	u kogeneračních ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů, které jsou vybaveny přídavnými ohřívači: F(5) = - 2,5 × (0,85 × ηel,CHP100+Sup0 + 0,15 × ηel,CHP100+Sup100 )

5. Dodatečné prvky pro výpočty týkající se sezónní energetické účinnosti vytápění ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů s tepelným čerpadlem a kombinovaných ohřívačů s tepelným čerpadlem

5.1. Výpočet sezónní energetické účinnosti vytápění

Sezónní energetická účinnost vytápění ηs je definována takto:

a)	u ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů s tepelným čerpadlem a kombinovaných ohřívačů s tepelným čerpadlem využívajících elektrickou energii: ηs = (100/CC) × SCOP - ΣF(i)

b)	u ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů s tepelným čerpadlem a kombinovaných ohřívačů s tepelným čerpadlem využívajících paliva: ηs = SPER - ΣF(i)

F(i) jsou opravy vypočtené podle bodu 5.2 a vyjádřené v %. Hodnoty SCOP a SPER se vypočítají podle tabulek v bodě 5.3 a vyjádří v %.

5.2. Výpočet hodnot F(i)

Oprava F(1) zohledňuje záporný příspěvek k sezónní energetické účinnosti vytápění ohřívačů v důsledku upravených příspěvků regulátorů teploty k sezónní energetické účinnosti vytápění souprav sestávajících z ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů, regulátoru teploty a solárního zařízení nebo souprav sestávajících z kombinovaného ohřívače, regulátoru teploty a solárního zařízení, jak stanoví bod 6.2. U ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů s tepelným čerpadlem a u kombinovaných ohřívačů s tepelným čerpadlem je oprava F(1) = 3 %.

Oprava F(2) zohledňuje záporný příspěvek k sezónní energetické účinnosti vytápění v důsledku spotřeby elektrické energie čerpadla (čerpadel) spodní vody a je vyjádřena v %. U ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů s tepelným čerpadlem typu voda-/solanka-voda a kombinovaných ohřívačů s tepelným čerpadlem uvedeného typu je oprava F(2) = 5 %.

5.3 Hodiny pro výpočet hodnot SCOP nebo SPER

Pro výpočet hodnot SCOP nebo SPER se použije následující referenční počet hodin, po které jsou jednotky v aktivním režimu, režimu s vypnutým stavem termostatu, pohotovostním režimu, vypnutém stavu a režimu zahřívání skříně kompresoru.

Tabulka 1

Počet hodin využitých výhradně k vytápění

	zapnutý stav	vypnutý stav termostatu	pohotovostní režim	vypnutý stav	režim zahřívání skříně kompresoru
	HHE	HTO	HSB	HOFF	HCK
Průměrné klima (h/r)	2 066	178	0	3 672	3 850
Teplejší klima (h/r)	1 336	754	0	4 416	5 170
Chladnější klima (h/r)	2 465	106	0	2 208	2 314

Tabulka 2

Počet hodin využitých pro vratná tepelná čerpadla

	zapnutý stav	vypnutý stav termostatu	pohotovostní režim	vypnutý stav	režim zahřívání skříně kompresoru
	HHE	HTO	HSB	HOFF	HCK
Průměrné klima (h/r)	2 066	178	0	0	178
Teplejší klima (h/r)	1 336	754	0	0	754
Chladnější klima (h/r)	2 465	106	0	0	106

HHE , HTO , HSB , HCK , HOFF = počet hodin, během nichž se má za to, že jednotka je v aktivním režimu, režimu s vypnutým stavem termostatu, pohotovostním režimu, režimu zahřívání skříně kompresoru a vypnutém stavu, a to v uvedeném pořadí.

6. Dodatečné prvky pro výpočty týkající se přínosu regulátorů teploty k sezónní energetické účinnosti vytápění souprav sestávajících z ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů, regulátoru teploty a solárního zařízení nebo souprav sestávajících z kombinovaného ohřívače, regulátoru teploty a solárního zařízení

6.1. Definice

Kromě definic stanovených v nařízení Komise (EU) č. 813/2013 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 811/2013 se použijí tyto definice:

—	„modulačním ohřívačem“ se rozumí ohřívač, který je schopen měnit výkon a přitom zachovat nepřetržitý provoz.

Definice tříd regulátorů teploty

— Třída I – jednostupňový prostorový termostat: prostorový termostat, který spíná a vypíná ohřívač. Výkonnostní parametry včetně hystereze a přesnosti regulace pokojové teploty závisí na mechanické konstrukci termostatu.

— Třída II – ekvitermní regulátor pro použití s modulačními ohřívači: regulátor teploty na výstupu z ohřívače, který mění nastavený bod teploty vody na výstupu z ohřívače v závislosti na převládající venkovní teplotě a zvolené topné křivce. Regulace se provádí modulací výkonu ohřívače.

— Třída III – ekvitermní regulátor pro použití s ohřívači bez možnosti modulace výkonu: regulátor teploty na výstupu z ohřívače, který mění nastavený bod teploty vody na výstupu z ohřívače v závislosti na převládající venkovní teplotě a zvolené topné křivce. Teplota na výstupu z ohřívače se reguluje spínáním a vypínáním ohřívače.

— Třída IV – prostorový termostat typu TPI pro použití s ohřívači bez možnosti modulace výkonu: elektronický prostorový termostat, který reguluje jak rychlost cyklu termostatu, tak poměr sepnutí/vypnutí ohřívače úměrně k pokojové teplotě. Regulační strategie TPI snižuje průměrnou teplotu vody, zvyšuje přesnost regulace pokojové teploty a zlepšuje účinnost systému.

— Třída V – modulační prostorový termostat pro použití s modulačními ohřívači: elektronický prostorový termostat, který mění teplotu vody na výstupu z ohřívače v závislosti na změřené odchylce pokojové teploty od nastaveného bodu prostorového termostatu. Regulace se provádí modulací výkonu ohřívače.

— Třída VI – ekvitermní regulátor s prostorovým senzorem pro použití s modulačními ohřívači: regulátor teploty na výstupu z ohřívače, který mění teplotu vody na výstupu z ohřívače v závislosti na převládající venkovní teplotě a zvolené topné křivce. Prostorový teplotní senzor monitoruje pokojovou teplotu a upravuje rovnoběžný posun topné křivky, aby se zlepšilo pohodlí v pokoji. Regulace se provádí modulací výkonu ohřívače.

— Třída VII – ekvitermní regulátor s prostorovým senzorem pro použití s ohřívači bez možnosti modulace výkonu: regulátor teploty na výstupu z ohřívače, který mění teplotu vody na výstupu z ohřívače v závislosti na převládající venkovní teplotě a zvolené topné křivce. Prostorový teplotní senzor monitoruje pokojovou teplotu a upravuje rovnoběžný posun topné křivky, aby se zlepšilo pohodlí v pokoji. Teplota na výstupu z ohřívače se reguluje spínáním a vypínáním ohřívače.

— Třída VIII – prostorový regulátor teploty s několika senzory pro použití s modulačními ohřívači: elektronický regulátor vybavený třemi či více prostorovými senzory, který mění teplotu vody na výstupu z ohřívače v závislosti na úhrnu změřené odchylky pokojové teploty od nastavených bodů pro prostorové senzory. Regulace se provádí modulací výkonu ohřívače.

6.2. Příspěvek regulátorů teploty k sezónní energetické účinnosti vytápění souprav sestávajících z ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů, regulátoru teploty a solárního zařízení nebo souprav sestávajících z kombinovaného ohřívače, regulátoru teploty a solárního zařízení

Třída č.	I	II	III	IV	V	VI	VII	VIII
Hodnota v %	1	2	1,5	2	3	4	3,5	5

7. Energetické vstupy

Definice

—	„nejistotou měření (přesností)“ se rozumí přesnost, s jakou je nástroj či řetězec nástrojů schopen znázornit skutečnou hodnotu, která je stanovena pomocí vysoce kalibrované měřicí reference,

—	„přípustnou odchylkou (průměrem za zkušební období)“ se rozumí maximální kladný či záporný rozdíl, který je v průměru za zkušební období povolen mezi měřeným parametrem a stanovenou hodnotou,

—	„přípustnými odchylkami jednotlivých naměřených hodnot od hodnot průměrných“ se rozumí maximální kladný či záporný rozdíl, který je povolen mezi měřeným parametrem a průměrnou hodnotou tohoto parametru za zkušební období.

a) Elektrická energie a fosilní paliva

Měřený parametr	Jednotka	Hodnota	Přípustná odchylka (průměr za zkušební období)	Nejistota měření (přesnost)
Elektrická energie
Příkon	W			± 2 %
Energie	kWh			± 2 %
Napětí, zkušební období > 48 h	V	230 / 400	± 4 %	± 0,5 %
Napětí, zkušební období < 48h	V	230 / 400	± 4 %	± 0,5 %
Napětí, zkušební období < 1 h	V	230 / 400	± 4 %	± 0,5 %
Elektrický proud	A			± 0,5 %
Frekvence	Hz	50	± 1 %
Plyn
Typy	—	Zkušební plyny EN 437
Výhřevnost (NCV) a spalné teplo (GCV)	MJ/m3	Zkušební plyny EN 437		± 1 %
Teplota	K	288,15		± 0,5
Tlak	mbar	1 013,25		± 1 %
Hustota	dm3/kg			± 0,5 %
Průtok	m3/s nebo l/min			± 1 %
Olej
Topný plynový olej
Složení, uhlík/vodík/síra	kg/kg	86/13,6/0,2 %
Frakce N	mg/kg	140	± 70
Výhřevnost (NCV, Hi)	MJ/kg	42,689 (2)
Spalné teplo (GCV, Hs)	MJ/kg	45,55
Hustota ρ15 při 15 °C	kg/dm3	0,85
Petrolej
Složení, uhlík/vodík/síra	kg/kg	85/14,1/0,4 %
Výhřevnost (NCV, Hi)	MJ/kg	43,3 (2)
Spalné teplo (GCV, Hs)	MJ/kg	46,2
Hustota ρ15 při 15 °C	kg/dm3	0,79

b) Sluneční energie pro zkoušky solárních kolektorů

Měřený parametr	Jednotka	Hodnota	Přípustná odchylka (průměr za zkušební období)	Nejistota měření (přesnost)
Zkušební solární ozáření (globální G, krátkovlnné)	W/m2	> 700 W/m2	± 50 W/m2 (zkouška)	± 10 W/m2 (ve vnitřním prostoru)
Rozptýlené solární ozáření (zlomek celkové hodnoty G)	%	< 30 %
Kolísání tepelného ozáření (ve vnitřním prostoru)	W/m2			± 10 W/m2
Teplota kapaliny na vstupu / výstupu kolektoru	°C/ K	rozsah 0–99 °C	± 0,1 K	± 0,1 K
Rozdíl v teplotě kapaliny na vstupu / výstupu kolektoru				± 0,05 K
Úhel dopadu (k normále)	°	< 20°	± 2 % (< 20°)
Rychlost vzduchu rovnoběžně s kolektorem	m/s	3 ± 1 m/s		0,5 m/s
Průtok kapaliny (rovněž pro simulátor)	kg/s	0,02 kg/s na m2 plochy apertury kolektoru	± 10 % mezi zkouškami
Tepelná ztráta potrubí v okruhu během zkoušky	W/K	< 0,2 W/K

c) Tepelná energie okolního prostředí

Měřený parametr	Jednotka	Přípustná odchylka (průměr za zkušební období)	Přípustné odchylky (jednotlivé zkoušky)	Nejistota měření (přesnost)
Solanka nebo voda jako zdroj tepla
Teplota vody / solanky na vstupu	°C	± 0,2	± 0,5	± 0,1
Objemový průtok	m3/s nebo l/min	± 2 %	± 5 %	± 2 %
Rozdíl statického tlaku	Pa	—	± 10 %	± 5 Pa / 5 %
Vzduch jako zdroj tepla
Teplota venkovního vzduchu (měřená suchým teploměrem) Tj	°C	± 0,3	± 1	± 0,2
Teplota odpadního vzduchu z ventilace	°C	± 0,3	± 1	± 0,2
Vnitřní teplota vzduchu	°C	± 0,3	± 1	± 0,2
Objemový průtok	dm3/s	± 5 %	± 10 %	± 5 %
Rozdíl statického tlaku	Pa	—	± 10 %	± 5 Pa / 5 %

d) Zkušební podmínky a přípustné odchylky u výstupů

Měřený parametr	Jednotka	Hodnota	Přípustná odchylka (průměr za zkušební období)	Přípustné odchylky (jednotlivé zkoušky)	Nejistota měření (přesnost)
Okolní prostředí
Teplota okolí – vnitřní prostor	°C nebo K	20 °C	± 1 K	± 2 K	± 1 K
Rychlost vzduchu – tepelné čerpadlo (při vypnutém ohřívači vody)	m/s	< 1,5 m/s
Rychlost vzduchu – v jiných případech	m/s	< 0,5 m/s
Užitková voda
Teplota studené vody – solární ohřívač	°C nebo K	10 °C	± 1 K	± 2 K	± 0,2 K
Teplota studené vody – jiný ohřívač	°C nebo K	10 °C	± 1 K	± 2 K	± 0,2 K
Tlak studené vody – ohřívače vody na plynná paliva	bar	2 bar		± 0,1 bar
Tlak studené vody – jiné ohřívače (kromě elektrických průtokových ohřívačů vody)	bar	3 bar			± 5 %
Teplota teplé vody – ohřívače vody na plynná paliva	°C nebo K				± 0,5 K
Teplota teplé vody – elektrické průtokové ohřívače vody	°C nebo K				± 1 K
Teplota vody (vstup/výstup) – jiné	°C nebo K				± 0,5 K
Objemový průtok – ohřívače vody s tepelným čerpadlem	dm3/s		± 5 %	± 10 %	± 2 %
Objemový průtok – elektrické průtokové ohřívače vody	dm3/s				≥10 l/min: ± 1 % < 10 l/min: ± 0,1 l/min
Objemový průtok – jiné ohřívače vody	dm3/s				± 1 %

(1) Tyto prozatímní metody by měly být nakonec nahrazeny harmonizovanou normou, příp. normami. Jakmile budou k dispozici, budou odkazy na harmonizované normy zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie v souladu s články 9 a 10 směrnice 2009/125/ES.

(2) Standardní hodnota v případě, že hodnota není určena kalorimetricky. Pokud je známa objemová hmotnost a obsah síry (např. ze základní analýzy), lze výhřevnost (Hi) alternativně určit takto:

Hi = 52,92 – (11,93 × ρ15) – (0,3 – S) v MJ/kg

3.7.2014

Úřední věstník Evropské unie

C 207/22

Sdělení Komise v rámci provádění nařízení Komise (EU) č. 814/2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů vody a zásobníků teplé vody, a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 812/2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích ohřívačů vody, zásobníků teplé vody a souprav sestávajících z ohřívače vody a solárního zařízení

(2014/C 207/03)

1. Zveřejnění názvů prozatímních metod měření a výpočtů a odkazů na ně (1) pro účely provádění nařízení (EU) č. 814/2013, a zejména příloh III, IV a V uvedeného nařízení, a pro účely provádění nařízení (EU) č. 812/2013, a zejména příloh VII, VIII a IX uvedeného nařízení.

2. Parametry uvedené kurzívou jsou definovány v nařízení (EU) č. 814/2013 a v nařízení (EU) č. 812/2013.

3. Odkazy

Měřený/vypočtený parametr	Organizace	Odkaz	Název
Zkušební postup pro Asol , IAM a dodatečné prvky zkoušek účinnosti kolektorů, pokud jde o parametry η0 , a1 , a2 , IAM	CEN	EN 12975-2:2006	Tepelné solární soustavy a součásti – Solární kolektory – Část 2: Zkušební metody
Hladina akustického výkonu ohřívačů vody s tepelným čerpadlem	CEN	EN 12102:2013	Klimatizátory vzduchu, jednotky pro chlazení kapalin, tepelná čerpadla a odvlhčovače s elektricky poháněnými kompresory pro ohřívání a chlazení prostoru – Měření hluku přenášeného vzduchem – Stanovení hladiny akustického výkonu. Norma EN 12102:2013 se použije s těmito změnami: Bod 3.3 druhý odstavec normy EN 12102:2013 se nahradí tímto zněním: Definují se „standardní provozní podmínky“ jako podmínky pro provozní body jednotky podle přílohy III tabulky 4 nařízení č. 814/2013. Platí také definice uvedené v EN 16147. Bod 5 druhý odstavec „Jednotka...“ se nahradí tímto zněním: Jednotka musí být instalována a připojena (např. pokud jde o tvar a rozměry vzduchovodů, připojení vodovodního potrubí apod.) pro zkoušku podle doporučení výrobce v jeho instalační a provozní příručce a zkoušena za jmenovitých podmínek uvedených v příloze III tabulce 4 nařízení č. 814/2013. Příslušenství poskytnuté podle výběru (například ohřívací prvek) se do zkoušky nezahrne. Jednotka se udržuje při okolních provozních podmínkách po dobu nejméně 12 h; sleduje se teplota v horní části zásobníku ohřívače vody; sleduje se spotřeba elektrické energie kompresoru, ventilátoru (je-li jím jednotka vybavena), oběhového čerpadla (je-li jím jednotka vybavena), aby bylo možné zjistit dobu odmrazování. Výrobek se naplní studenou vodou o teplotě 10 °C ± 5 °C. Bod 5 čtvrtý odstavec „Měření hluku...“ se nahradí tímto zněním: Měření v bodech se provádí v podmínkách ustáleného stavu při těchto teplotách v horní části zásobníku: 1. bod při 25 ± 3 °C, 2. bod při (Tset+25)/2 ± 3 °C, 3. bod při Tset +0/-6 °C (Tset je teplota vody v „režimu nastaveném z výroby“). Při měření hluku: teplota vody v horní části zásobníku by měla ležet v toleranci (například v rozmezí 25 °C ± 3 °C pro první měření), doby odmrazování se vyloučí (nulová spotřeba elektrické energie kompresoru, ventilátoru či oběhového čerpadla).
Hladina akustického výkonu průtokových a zásobníkových ohřívačů vody na plynná paliva	CEN	EN 15036-1:2006	Kotle pro ústřední vytápění – Zkušební předpisy pro měření hluku šířeného vzduchem vyzařovaného zdroji tepla – Část 1: Emise hluku šířené vzduchem ze zdrojů tepla
		ISO EN 3741:2010	Akustika – Určování hladin akustického výkonu zdrojů hluku pomocí akustického tlaku – Přesné metody pro dozvukové zkušební místnosti
		ISO EN 3745:2012	Akustika – Určování hladin akustického výkonu a hladin akustické energie zdrojů hluku pomocí akustického tlaku – Přesné metody pro bezodrazové a polobezodrazové místnosti
Hladina akustického výkonu elektrických průtokových a zásobníkových ohřívačů vody	Cenelec	Vzhledem k tomu, že v současnosti není k dispozici žádný postup, se předpokládá, že ohřívače vody bez pohyblivých částí vydávají hluk 15 dB.
Zkušební plyny	CEN	EN 437:2003/A1:2009	Zkušební plyny – Zkušební přetlaky – Kategorie spotřebičů
Spotřeba elektrické energie v pohotovostním režimu solsb	CLC	EN 62301:2005	Elektrické spotřebiče pro domácnost – Měření příkonu pohotovostního režimu
Zařízení ke zkoušení Qelec elektrických zásobníkových ohřívačů vody	CLC	prEN 50440:2014	Účinnost elektrických zásobníkových ohřívačů vody pro domácnost a zkušební metody
Zařízení ke zkoušení Qelec elektrických průtokových ohřívačů vody	CLC	EN 50193-1:2013	Uzavřené elektrické průtokové ohřívače vody – Metody měření parametrů
Zařízení ke zkoušení Qfuel a Qelec průtokových ohřívačů vody na plynná paliva	CEN	EN 26:1997/A3:2006, bod 7.1, kromě bodu 7.1.5.4.	Průtokové ohřívače vody s atmosférickými hořáky na plynná paliva pro ohřev užitkové (pitné) vody
Zařízení ke zkoušení Qfuel a Qelec zásobníkových ohřívačů vody na plynná paliva	CEN	EN 89:1999/A4:2006, bod 7.1, kromě bodu 7.1.5.4.	Zásobníkové ohřívače vody na plynná paliva k přípravě teplé pitné (užitkové) vody
Příprava ke zkoušení Qfuel průtokových a zásobníkových ohřívačů vody na plynná paliva	CEN	EN 13203-2:2006, příloha B „Zkušební zařízení a měřicí přístroje“	Spotřebiče na plynná paliva k přípravě teplé užitkové vody pro domácnost – Spotřebiče s tepelným příkonem nejvýše 70 kW a s objemem zásoby vody nejvýše 300 litrů – Část 2: Hodnocení spotřeby energie
Příprava ke zkoušení Qfuel ohřívačů vody s tepelným čerpadlem využívajících paliva	CEN	EN 13203-2:2006, příloha B „Zkušební zařízení a měřicí přístroje“	Spotřebiče na plynná paliva k přípravě teplé užitkové vody pro domácnost – Spotřebiče s tepelným příkonem nejvýše 70 kW a s objemem zásoby vody nejvýše 300 litrů – Část 2: Hodnocení spotřeby energie
Zařízení ke zkoušení ohřívačů vody s tepelným čerpadlem	CEN	EN 16147:2011	Tepelná čerpadla s elektricky poháněnými kompresory – Zkoušení a požadavky na značení jednotek pro teplou užitkovou vodu
Statická ztráta S zásobníků	CEN	EN 12897:2006, bod 6.2.7, příloha B a příloha A (pro správné umístění ohřívače)	Zásobování vodou – Nepřímo ohřívané uzavřené zásobníkové ohřívače vody
Statická ztráta S a psbsol zásobníků	CEN	EN 12977-3:2012	Tepelné solární soustavy a součásti – Soustavy stavěné na zakázku – Část 3: Metody zkoušení parametrů solárních zásobníků pro ohřev vody
Statická ztráta S zásobníků	CEN	EN 15332:2007, body 5.1 a 5.4 (Měření ztráty pohotovostního režimu)	Kotle pro ústřední vytápění – Stanovení energetické náročnosti zásobníků na teplou vodu
Statická ztráta S zásobníků	CLC	EN 60379:2004, body 9, 10, 11, 12 a 14	Metody měření funkce elektrických akumulačních ohřívačů vody pro domácnost a podobné účely
Emise oxidů dusíků NOx u zásobníkových ohřívačů vody na plynná paliva	CEN	prEN 89:2012, bod 6.18 Oxidy dusíku	Zásobníkové ohřívače vody na plynná paliva k přípravě teplé pitné (užitkové) vody
Emise oxidů dusíků NOx u průtokových ohřívačů vody na plynná paliva	CEN	prEN 26, bod 6.9.3 Emise oxidů dusíku	Průtokové ohřívače vody na plynná paliva k přípravě teplé pitné (užitkové) vody
Energetická účinnost ohřevu vody ηwh u ohřívačů vody a statická ztráta S zásobníků	Evropská komise	Bod 4 tohoto sdělení	Dodatečné prvky pro měření a výpočty týkající se energetické účinnosti ohřívačů vody a zásobníků

4. Dodatečné prvky pro měření a výpočty týkající se energetické účinnosti ohřívačů vody a zásobníků

Pro účely nařízení č. 812/2013 a 814/2013 se každý ohřívač vody zkouší v „režimu nastaveném z výroby“.

„Režimem nastaveným z výroby“ se rozumí standardní provozní stav, nastavení nebo režim nastavený výrobcem ve výrobním závodu, aby byl aktivní ihned po instalaci spotřebiče, a vhodný pro běžné používání konečným uživatelem podle režimu vypouštění vody, pro který je výrobek zkonstruován a uváděn na trh. Jakákoli změna na případný jiný provozní stav, nastavení nebo režim musí být výsledkem úmyslného zásahu konečného uživatele a nemůže být ohřívačem vody kdykoli automaticky změněna, s výjimkou funkce inteligentního ovládání, která přizpůsobuje proces ohřevu vody individuálním podmínkám využívání s cílem snížit spotřebu energie.

V případě kombinovaných ohřívačů vody se při měření či výpočtu hodnot Qelec a Qfuel neberou v úvahu žádné váhové faktory, které zohledňují rozdíly mezi letním a zimním režimem.

V případě konvenčních ohřívačů vody využívajících paliva se pouze ve vzorci pro výpočet roční spotřeby elektrické energie (AEC) stanoví korekční faktor okolního prostředí Qcor (viz příloha VIII bod 4 písm. a) nařízení č. 812/2013) jako rovný nule.

4.1. Definice

—

„nejistotou měření (přesností)“ se rozumí přesnost, s jakou je nástroj či řetězec nástrojů schopen znázornit skutečnou hodnotu, která je stanovena pomocí vysoce kalibrované měřicí reference,

—

„přípustnou odchylkou (průměrem za zkušební období)“ se rozumí maximální kladný či záporný rozdíl, který je v průměru za zkušební období povolen mezi měřeným parametrem a stanovenou hodnotou,

—

„přípustnými odchylkami jednotlivých naměřených hodnot od hodnot průměrných“ se rozumí maximální kladný či záporný rozdíl, který je povolen mezi měřeným parametrem a průměrnou hodnotou tohoto parametru za zkušební období.

4.2. Energetické vstupy

a) Elektrická energie a fosilní paliva

Měřený parametr	Jednotka	Hodnota	Přípustná odchylka (průměr za zkušební období)	Nejistota měření (přesnost)
Elektrická energie
Příkon	W			± 2 %
Energie	kWh			± 2 %
Napětí, zkušební období > 48 h	V	230/400	± 4 %	± 0,5 %
Napětí, zkušební období < 48h	V	230/400	± 4 %	± 0,5 %
Napětí, zkušební období < 1 h	V	230/400	± 4 %	± 0,5 %
Elektrický proud	A			± 0,5 %
Frekvence	Hz	50	± 1 %
Plyn
Typy	—	Zkušební plyny EN 437
Výhřevnost (NCV) a	MJ/m3	Zkušební plyny EN 437		± 1 %
spalné teplo (GCV)
Teplota	K	288,15		± 0,5
Tlak	mbar	1 013,25		± 1 %
Hustota	dm3/kg			± 0,5 %
Průtok	m3/s nebo l/min			± 1 %
Olej
Topný plynový olej
Složení, uhlík/vodík/síra	kg/kg	86/13,6/0,2 %
Frakce N	mg/kg	140	± 70
Výhřevnost (NCV, Hi)	MJ/kg	42,689 (2)
Spalné teplo (GCV, Hs)	MJ/kg	45,55
Hustota ρ15 při 15 °C	kg/dm3	0,85
Petrolej
Složení, uhlík/vodík/síra	kg/kg	85/14,1/0,4 %
Výhřevnost (NCV, Hi)	MJ/kg	43,3 (2)
Spalné teplo (GCV, Hs)	MJ/kg	46,2
Hustota ρ15 při 15 °C	kg/dm3	0,79

b) Sluneční energie pro zkoušky solárních kolektorů

Měřený parametr	Jednotka	Hodnota	Přípustná odchylka (průměr za zkušební období)	Nejistota měření (přesnost)
Zkušební solární ozáření (globální G, krátkovlnné)	W/m2	> 700 W/m2	± 50 W/m2 (zkouška)	± 10 W/m2 (ve vnitřním prostoru)
Rozptýlené solární ozáření (zlomek celkové hodnoty G)	%	< 30 %
Kolísání tepelného ozáření (ve vnitřním prostoru)	W/m2			± 10 W/m2
Teplota kapaliny na vstupu/výstupu kolektoru	°C/K	rozsah 0–99 °C	± 0,1 K	± 0,1 K
Rozdíl v teplotě kapaliny na vstupu/výstupu kolektoru				± 0,05 K
Úhel dopadu (k normále)	°	< 20°	± 2 % (< 20°)
Rychlost vzduchu rovnoběžně s kolektorem	m/s	3 ± 1 m/s		0,5 m/s
Průtok kapaliny (rovněž pro simulátor)	kg/s	0,02 kg/s na m2 plochy apertury kolektoru	± 10 % mezi zkouškami
Tepelná ztráta potrubí v okruhu během zkoušky	W/K	< 0,2 W/K

c) Tepelná energie okolního prostředí

Měřený parametr	Jednotka	Přípustná odchylka (průměr za zkušební období)	Přípustné odchylky (jednotlivé zkoušky)	Nejistota měření (přesnost)
Solanka nebo voda jako zdroj tepla
Teplota vody/solanky na vstupu	°C	± 0,2	± 0,5	± 0,1
Objemový průtok	m3/s nebo l/min	± 2 %	± 5 %	± 2 %
Rozdíl statického tlaku	Pa	—	± 10 %	± 5 Pa/5 %
Vzduch jako zdroj tepla
Teplota venkovního vzduchu (měřená suchým teploměrem) Tj	°C	± 0,3	± 1	± 0,2
Teplota odpadního vzduchu z ventilace	°C	± 0,3	± 1	± 0,2
Vnitřní teplota vzduchu	°C	± 0,3	± 1	± 0,2
Objemový průtok	dm3/s	± 5 %	± 10 %	± 5 %
Rozdíl statického tlaku	Pa	—	± 10 %	± 5 Pa/5 %

d) Zkušební podmínky a přípustné odchylky u výstupů

Měřený parametr	Jednotka	Hodnota	Přípustná odchylka (průměr za zkušební období)	Přípustné odchylky (jednotlivé zkoušky)	Nejistota měření (přesnost)
Okolní prostředí
Teplota okolí – vnitřní prostor	°C nebo K	20 °C	± 1 K	± 2 K	± 1 K
Rychlost vzduchu – tepelné čerpadlo (při vypnutém ohřívači vody)	m/s	< 1,5 m/s
Rychlost vzduchu – v jiných případech	m/s	< 0,5 m/s
Užitková voda
Teplota studené vody – solární ohřívač	°C nebo K	10 °C	± 1 K	± 2 K	± 0,2 K
Teplota studené vody – jiný ohřívač	°C nebo K	10 °C	± 1 K	± 2 K	± 0,2 K
Tlak studené vody – ohřívače vody na plynná paliva	bar	2 bar		± 0,1 bar
Tlak studené vody – jiné ohřívače (kromě elektrických průtokových ohřívačů vody)	bar	3 bar			± 5 %
Teplota teplé vody – ohřívače vody na plynná paliva	°C nebo K				± 0,5 K
Teplota teplé vody – elektrické průtokové ohřívače vody	°C nebo K				± 1 K
Teplota vody (vstup/výstup) – jiné	°C nebo K				± 0,5 K
Objemový průtok – ohřívače vody s tepelným čerpadlem	dm3/s		± 5 %	± 10 %	± 2 %
Objemový průtok – elektrické průtokové ohřívače vody	dm3/s				≥10 l/min: ± 1 % < 10 l/min: ± 0,1 l/min
Objemový průtok – jiné ohřívače vody	dm3/s				± 1 %

4.3. Zkušební postup pro zásobníkové ohřívače vody

Zkušební postup pro zásobníkové ohřívače vody, kterým se stanoví denní spotřeba elektrické energie Qelec a denní spotřeba paliva Qfuel během 24hodinového cyklu měření:

a) Instalace

Výrobek je nainstalován do zkušebního prostředí podle pokynů výrobce. Spotřebiče, které mají stát na podlaze, mohou být umístěny na podlahu, na stojan dodaný k výrobku nebo na podstavec pro snadný přístup. Výrobky, které mají být připevněny na stěnu, se umístí na desku, která se nachází ve vzdálenosti alespoň 150 mm od strukturální zdi, pod výrobkem i nad ním je alespoň 250 mm volného prostoru a na obou stranách výrobku pak alespoň 700 mm. Vestavné výrobky se instalují podle pokynů výrobce. Výrobek je chráněn před přímým slunečním zářením, výjimkou jsou solární kolektory.

b) Stabilizace

Výrobek je udržován v podmínkách okolního prostředí, dokud všechny části výrobku nedosáhnou podmínek okolního prostředí ± 2 K, výrobky se zásobníkem alespoň po dobu 24 hodin.

c) Naplnění a zahřátí

Výrobek se naplní studenou vodou. Plnění se ukončí, jakmile je dosaženo použitelného tlaku studené vody.

Výrobku je dodávána energie v „režimu nastaveném z výroby“, aby dosáhl provozní teploty, přičemž k regulaci se použijí vlastní regulační prostředky výrobku (termostat). Další fáze začíná při vypnutí termostatu.

d) Stabilizace při nulovém zatížení

Výrobek je udržován při těchto podmínkách bez odběrů vody alespoň po dobu 12 hodin.

Tato fáze s ohledem na regulační cyklus končí – a další fáze začíná – při prvním vypnutí termostatu po 12 hodinách.

Během této fáze se zaznamenává celková spotřeba paliva v kWh spalného tepla (GCV), celková spotřeba elektrické energie v kWh konečné energie a přesná uplynulá doba v hodinách.

e) Odběry vody

U deklarovaného zátěžového profilu se odběry provádějí v souladu se specifikací vhodného 24hodinového režimu vypouštění. Tato fáze začíná ihned poté, co je vypnutím termostatu ukončena fáze stabilizace, a k prvnímu odběru dojde v čase podle příslušného zátěžového profilu (viz příloha III bod 2 nařízení č. 814/2013 a příloha VII bod 2 nařízení č. 812/2013). Od ukončení posledního odběru vody až do 24:00 neprobíhá žádný odběr vody.

Během odběrů vody jsou stanoveny relevantní technické parametry (příkon, teplota atd.). U dynamických parametrů je obecně perioda vzorkování 60 s nebo kratší. Během odběrů se doporučuje perioda vzorkování 5 s nebo kratší.

Spotřeba fosilních paliv a spotřeba elektrické energie během 24hodinového cyklu měření, tedy hodnoty Qtestfuel a Qtestelec, se přepočtou podle písmene h).

f) Opětovná stabilizace při nulovém zatížení

Výrobek je udržován při jmenovitých provozních podmínkách bez odběrů vody alespoň po dobu 12 hodin.

Tato fáze s ohledem na regulační cyklus končí při prvním vypnutí termostatu po 12 hodinách.

Během této fáze se zaznamenává celková spotřeba paliva v kWh spalného tepla (GCV), celková spotřeba elektrické energie v kWh konečné energie a přesná uplynulá doba v hodinách.

g) Smíšená voda při 40 °C (V40)

Smíšenou vodou při 40 °C (V40) se rozumí množství vody o teplotě 40 °C, která má stejný tepelný obsah (entalpii) jako teplá voda dodávaná při teplotě vyšší než 40 °C na výstupu ohřívače vody, vyjádřené v litrech.

Bezprostředně po měření podle písmena f) je na výstupu odebráno určité množství vody, a to doplněním vody studené. Tok vody z otevřených ohřívačů vody je ovládán vstupním ventilem. Tok v jiných typech ohřívačů vody je ovládán ventilem na výstupu či na vstupu. Měření se ukončí, když teplota na výstupu klesne pod 40 °C.

Průtok se upraví podle maximální hodnoty dle deklarovaného zátěžového profilu.

Normalizovaná hodnota průměrné teploty se vypočte pomocí této rovnice:

Formula

kde:

—

Tset ve °C je teplota vody bez odběru vody, měřená pomocí termočlánku umístěného v horní části zásobníku. U kovových zásobníků lze termočlánek umístit také na vnější povrch zásobníku. Tato hodnota představuje teplotu vody naměřenou po posledním vypnutí termostatu během fáze stanovené v písmeni f),

—

θc ve °C je průměrná teplota studené vody na vstupu během zkoušky,

—

θ’p ve °C je průměrná teplota vody na výstupu, její normalizovaná hodnota se značí θp a uvádí se ve °C.

Odečítání teploty se provádí pokud možno soustavně. Alternativně je lze provádět v intervalech, které jsou rovnoměrně rozloženy přes celé vypouštění, např. po každých 5 litrech (maximálně). Dojde-li k prudkému poklesu teploty, může být nutné provést dodatečné odečty, aby se správně vypočítala průměrná hodnota θ’p.

Teplota vody na výstupu je vždy ≥ 40 °C, což je třeba zohlednit při výpočtu hodnoty θp.

Množství teplé vody V40 dodané o teplotě alespoň 40 °C (v litrech) se vypočte pomocí této rovnice:

Formula

kde:

—	objem V40_exp v litrech odpovídá množství dodané vody o teplotě alespoň 40 °C.

h) Vykazování hodnot Qfuel a Qelec

Qtestfuel a Qtestelec se opraví o případný přebytek či nedostatek energie mimo rámec přesně 24hodinového cyklu měření, tzn. je zohledněn možný rozdíl v energii před ním a po něm. Kromě toho se v následujících rovnicích pro výpočet hodnot Qfuel a Qelec zohlední případný přebytek či nedostatek dodaného množství užitečné energie v teplé vodě.

Formula

kde:

—

QH2O v kWh je množství užitečné energie v odebrané teplé vodě,

—

T3 a T5 jsou teploty vody měřené v kupoli ohřívače vody, a to na začátku (t3) a na konci (t5) 24hodinového cyklu měření,

—

Cact v litrech je skutečná kapacita ohřívače vody. Cact se měří podle bodu 4.5 písm. c).

4.4. Zkušební postup pro průtokové ohřívače vody využívající paliva

Zkušební postup pro průtokové ohřívače vody využívající paliva, kterým se stanoví denní spotřeba paliva Qfuel a denní spotřeba elektrické energie Qelec během 24hodinového cyklu měření:

a) Instalace

b) Stabilizace

Výrobek je udržován v podmínkách okolního prostředí, dokud všechny části výrobku nedosáhnou podmínek okolního prostředí ± 2 K.

c) Odběry vody

d) Vykazování hodnot Qfuel a Qelec

Hodnoty Qtestfuel a Qtestelec se přepočtou podle následujících rovnic na hodnoty Qfuel a Qelec , a to zohledněním přebytku či nedostatku dodaného množství užitečné energie v teplé vodě.

Formula

kde:

—

QH2O v kWh je množství užitečné energie v odebrané teplé vodě.

4.5. Zkušební postup pro ohřívače teplé vody s tepelným čerpadlem využívající elektrickou energii

a) Instalace

Výrobky s deklarovanými zátěžovými profily 3XL nebo 4XL lze zkoušet na místě, pokud jsou zkušební podmínky po případném uplatnění opravných faktorů rovnocenné podmínkám uvedeným zde.

Jsou dodrženy požadavky na instalaci popsané v bodech 5.2,5.4 a 5.5 normy EN 16147.

b) Stabilizace

Výrobek je udržován v podmínkách okolního prostředí, dokud všechny části výrobku nedosáhnou podmínek okolního prostředí ± 2 K (zásobníkové ohřívače vody s tepelným čerpadlem alespoň po dobu 24 hodin).

Cílem je ověřit, že výrobek funguje po přepravě při normální teplotě.

c) Naplnění a objem zásobníku (skutečná kapacita Cact)

Objem zásobníku se měří následujícím způsobem.

Zváží se prázdný ohřívač vody; zohlední se hmotnost ventilů na vstupním a/nebo výstupním potrubí.

Zásobníkový ohřívač vody se poté naplní studenou vodou v souladu s pokyny výrobce při tlaku studené vody. Přívod vody se poté uzavře.

Zváží se naplněný ohřívač vody.

Rozdíl obou hmotností (mact) se přepočte na objem v litrech (Cact).

Formula

Tento objem se uvede v litrech zaokrouhlený na nejbližší desetinu litru. Naměřená hodnota (Cact) nesmí být o více než 2 % nižší než jmenovitá hodnota.

d) Naplnění a zahřátí

Výrobky se zásobníkem se naplní studenou vodou (10 ± 2 °C). Plnění se ukončí, jakmile je dosaženo použitelného tlaku studené vody.

Výrobku je dodávána energie, aby dosáhl „režimu nastaveného z výroby“, např. pokud jde o teplotu v zásobníku. Použijí se vlastní regulační prostředky výrobku (termostat). Postupuje se podle bodu 6.3 normy EN 16147. Další krok začíná při vypnutí termostatu.

e) Příkon v pohotovostním režimu

Příkon v pohotovostním režimu se určí změřením elektrického příkonu v průběhu celistvého počtu cyklů zapnutí a vypnutí tepelného čerpadla, které jsou zahajovány termostatem umístěným v zásobníku, přičemž se neodebírá žádná teplá voda.

Postupuje se podle bodu 6.4 normy EN 16147 a hodnota Pstby [kW] se určí jako rovná

Formula

f) Odběry vody

Postupuje se podle bodů 6.5.2 až 6.5.3.5 normy EN 16147. Hodnota ΔΤdesired v normě EN 16147 je definována pomocí hodnoty Tp :

ΔΤdesired = Tp - 10

Na konci kroku se hodnota Qelec [kWh] stanoví jako rovná

Formula

W EL-TC je hodnota definovaná v normě EN 16147.

Výrobkům, které mají být klasifikovány jako výrobky mimo špičky, je dodávána energie po dobu nejvýše 8 po sobě jdoucích hodin v době od 22:00 do 7:00 v rámci 24hodinového režimu vypouštění. Po skončení 24hodinového režimu vypouštění je výrobkům dodávána energie, dokud neskončí příslušný krok.

g) Smíšená voda při 40 °C (V40)

Postupuje se podle bodu 6.6 normy EN 16147, avšak bez vypnutí kompresoru na konci poslední periody měření během cyklů vypouštění; hodnota V40 [L] se určí jako rovná hodnotě Vmax.

4.6. Zkušební postup pro elektrické průtokové ohřívače vody

Tepelné ztráty, k nimž dochází při procesech přenosu tepla během provozu, a ztráty v pohotovostním režimu se zanedbávají.

a) Body nastavení

Voliče, které může nastavit uživatel, se nastaví takto:

—	má-li spotřebič volič výkonu, je třeba jej nastavit na nejvyšší hodnotu,

—	má-li spotřebič volič teploty nezávislý na průtoku, je třeba jej nastavit na nejvyšší hodnotu.

Všechny body nastavení, které nemůže nastavit uživatel, a ostatní voliče se nastaví jako v „režimu nastaveném z výroby“.

Při každém jednotlivém odběru i v rámci profilu vypouštění se musí použít předepsaný minimální průtok f i , jak stanoví zátěžové profily ohřívačů vody. Pokud nelze tohoto minimálního průtoku f i dosáhnout, průtok se zvyšuje, dokud se spotřebič nezapne a není schopen soustavného provozu při teplotě T m nebo vyšší. Tento zvýšený průtok se musí použít při jednotlivém odběru namísto předepsaného minimálního průtoku f i .

b) Statická účinnost

Určí se statická ztráta spotřebiče Ploss při jmenovitém zatížení Pnom v podmínkách ustáleného stavu. Hodnota Ploss je součtem všech vnitřních ztrát energie (součin proudu a napěťových ztrát mezi svorkami a topnými prvky) ve spotřebiči po alespoň 30minutovém provozu při jmenovitých podmínkách.

Tento výsledek zkoušky je v širokém rozmezí nezávislý na teplotě vody na vstupu. Tuto zkoušku lze provádět při teplotě studené vody na vstupu v rozmezí od 10 do 25 °C.

U elektronicky řízených průtokových ohřívačů vody s polovodičovými výkonovými spínači se od měřených napěťových ztrát odečte napětí na výkonových svorkách polovodičového prvku, pokud jsou polovodičové výkonové spínače tepelně spojeny s vodou. V takovém případě se teplo vznikající v polovodičových spínačích převádí na užitečnou energii k ohřevu vody.

Statická účinnost se vypočte takto:

Formula

kde:

—

ηstatic je faktor statické účinnosti spotřebiče,

—

Pnom je jmenovitá spotřeba energie výrobku v kW,

—

Ploss jsou naměřené vnitřní statické ztráty výrobku v kW.

c) Ztráty při spuštění

Touto zkouškou se pro každý odběr podle deklarovaného zátěžového profilu určí doba tstarti , která uplyne od přivedení energie k topným prvkům do okamžiku, kdy je k dispozici použitelná voda. Zkušební metoda předpokládá, že spotřeba energie spotřebiče během spouštění se rovná spotřebě energie ve statickém režimu. P statici je statická spotřeba energie v podmínkách ustáleného stavu spotřebiče při konkrétním odběru i.

Pro každý jednotlivý odběr i se provedou tři měření. Výsledkem je střední hodnota těchto tří měření.

Ztráty při spuštění Q starti se vypočítají takto:

Formula

kde:

—

Qstarti jsou ztráty při spuštění v kWh při konkrétním odběru i,

—

tstarti je střední hodnota naměřených časů spuštění v sekundách při odběru i,

—

Pstatici je naměřený příkon v ustáleném stavu v kW při konkrétním odběru i.

d) Výpočet požadovaného množství energie

Denní požadované množství energie Qelec v kWh je součtem ztrát a užitečné energie při všech individuálních odběrech i za den. Denní požadované množství energie se vypočte takto:

Formula

kde:

—

Qstarti jsou ztráty při spuštění v kWh při konkrétním odběru i,

—

Qtapi je předem definovaná užitečná energie v kWh na odběr i,

—

ηstatic je statická účinnost spotřebiče.

4.7. Postup zkoušky inteligentního ovládání ohřívačů vody

Faktor inteligentního ovládání (SCF) a shoda v oblasti inteligentního ovládání (smart) se určí podle přílohy IV bodu 4 nařízení (EU) č. 814/2013 a přílohy VIII bodu 5 nařízení (EU) č. 812/2013. Podmínky pro zkoušky shody v oblasti inteligentního ovládání (smart) ohřívačů vody jsou uvedeny v příloze III bodě 3 nařízení (EU) č. 814/2013 a v příloze VII bodě 3 nařízení (EU) č. 812/2013.

Při stanovení parametrů pro určení faktoru SCF se vychází ze skutečných měření spotřeby energie se zapnutým a vypnutým inteligentním ovládáním.

„Vypnutým inteligentním ovládáním“ se rozumí stav, kdy je inteligentní ovládání aktivováno a funkce inteligentního ovládání ohřívače vody je ve fázi učení.

„Zapnutým inteligentním ovládáním“ se rozumí stav, kdy je inteligentní ovládání aktivováno a funkce inteligentního ovládání ohřívače vody moduluje teplotu na výstupu za účelem úspory energie.

a) Elektrické zásobníkové ohřívače vody

U elektrických zásobníkových ohřívačů vody se použije zkušební metodika popsaná v normě prEN 50440:2014.

b) Ohřívače vody s tepelným čerpadlem

U ohřívačů vody s tepelným čerpadlem je faktor SCF definován s použitím zkušební metodiky navržené v rámci TC59X/WG4, přičemž tento postup splňuje požadavky normy prEN 50440:2014 (bod 9.2) a použije se společně s normou EN 16147:2011.

Zejména:

—	hodnota se stanoví postupem podle bodů 6.5.2 až 6.5.3.4 normy EN 16147, přičemž doba trvání zkušebního cyklu (tTTC) je 24 hodin. Hodnota je: kde W EL-HP-TC a Q EL-TC jsou definovány v normě EN 16147,

—	hodnota se určí jako rovná hodnotě QTC [kWh] popsané v bodě 6.5.2 normy EN 16147,

—	hodnota se stanoví postupem podle bodů 6.5.2 až 6.5.3.4 normy EN 16147, přičemž doba trvání zkušebního cyklu (tTTC) je 24 hodin. Hodnota je: kde W EL-HP-TC a Q EL-TC jsou definovány v normě EN 16147,

—	hodnota se určí jako rovná hodnotě QTC [kWh] popsané v bodě 6.5.2 normy EN 16147.

4.8. Solární ohřívače vody a výhradně solární systémy, metody zkoušení a výpočtů

Pro posouzení ročního nesolárního tepelného přínosu Qnonsol v kWh primární energie a/nebo v kWh spalného tepla (GCV) lze použít tyto metody:

—	metoda SOLCAL (3),

—	metoda SOLICS (4).

Metoda SOLCAL vyžaduje, aby parametry účinnosti solárních kolektorů byly posuzovány samostatně a aby celková výkonnost systému byla určena na základě nesolárního tepelného přínosu k solárnímu systému a specifické účinnosti samostatného ohřívače vody.

a) Zkoušky solárních kolektorů

Pro solární kolektory se použijí přinejmenším 4 × 4 zkoušky, při nichž se použijí 4 různé teploty na vstupu kolektoru tin, které jsou rovnoměrně rozloženy v celém provozním rozmezí, a při každé teplotě na vstupu kolektoru se změří 4 zkušební vzorky, aby se získaly zkušební hodnoty teploty vody na výstupu te, teploty okolního prostředí ta, solárního ozáření G a naměřené účinnosti kolektoru ve zkušebním bodě ηcol . Je-li to možné, zvolí se jedna teplota na vstupu při tm = ta ± 3 K, aby se získalo přesné posouzení účinnosti při nulovém zatížení η0. . U připevněných kolektorů (bez automatického nastavování směru) a v případě, že to umožní zkušební podmínky, se dva zkušební vzorky změří před slunečním polednem a dva po něm. Maximální teplota teplonosné kapaliny by měla být zvolena tak, aby odrážela maximální provozní rozmezí kolektorů a aby jejím výsledkem byl teplotní rozdíl mezi vstupem a výstupem kolektoru ΔΤ > 1,0 K.

Pokud jde o okamžitou účinnost kolektorů ηcol , pomocí statistické křivky, která se proloží výsledky ve zkušebních bodech za použití metody nejmenších čtverců, se získá spojitá křivka účinnosti ve formátu jako v následující rovnici:

ηcol = η0 – a1 × T* m – a2 × G (T* m)2

kde:

—

T* m je snížený teplotní rozdíl v m2KW-1, přičemž

T* m = (tm – ta)/G

kde:

—

ta je teplota okolí nebo okolního vzduchu,

—

tm je střední teplota teplonosné kapaliny:

tm = tin + 0,5 × ΔΤ

kde:

—

tin je teplota na vstupu kolektoru,

—

ΔΤ je teplotní rozdíl mezi kapalinou na výstupu a na vstupu (= te – tin).

Všechny zkoušky se provádějí podle norem EN 12975-2, EN 12977-2 a EN 12977-3. Je povoleno přepočítat tzv. kvazidynamické modelové parametry na referenční případ v ustáleném stavu, aby bylo dosaženo výše uvedených parametrů. Modifikátor úhlu dopadu IAM se určí podle normy EN 12975-2, a to zkouškou při úhlu dopadu na kolektor 50°.

b) Metoda SOLCAL

Metoda SOLCAL vyžaduje

—	parametry solárního kolektoru Asol , η0 , a1, a2 a IAM,

—	jmenovitý objem zásobníku (Vnom) v litrech, objem zásobníku nesolárního tepla (Vbu) v litrech a specifickou statickou ztrátu (psbsol) ve W/K (K vyjadřuje rozdíl mezi teplotou zásobníku a teplotou okolního prostředí),

—	spotřebu pomocné elektrické energie při stabilizovaných provozních podmínkách Qaux ,

—	spotřebu energie v pohotovostním režimu solstandby,

—	energetickou spotřebu čerpadla solpump podle normy EN 16297-1:2012.

Výpočet předpokládá standardní hodnoty pro specifickou izolaci potrubí okruhu kolektoru (= 6 + 0,3 W/Km2) a tepelnou kapacitu výměníku tepla (100×W/Km2). m2 představuje plochu apertury kolektoru. Kromě toho se předpokládá, že doby skladování solárního tepla jsou kratší než jeden měsíc.

Pro účely stanovení celkové energetické účinnosti výhradně solárního systému a konvenčního ohřívače vody nebo solárního ohřívače vody metoda SOLCAL stanovuje roční nesolární tepelný přínos Qnonsol v kWh, přičemž

Qnonsol = SUM (Qnonsoltm) v kWh/rok

kde:

—

SUM (Qnonsoltm) je součet všech měsíčních nesolárních tepelných přínosů konvenčního ohřívače vody nebo konvenčního zdroje tepla, který je součástí solárního ohřívače vody, přičemž

Qnonsoltm = Lwhtm - LsolWtm + psbSol × Vbu/Vnom × (60 - Ta) × 0,732

Měsíční poptávka po teple u solárního tepelného systému se definuje jako:

Lwhtm = 30,5 × 0,6 × (Qref + 1,09)

kde:

—	0,6 je faktor pro výpočet průměrné poptávky po teple ze zátěžového profilu,

—	1,09 jsou průměrné ztráty při distribuci.

Provedou se tyto výpočty:

LsolW1tm = Lwhtm ×(1,029 × Ytm - 0,065×Xtm - 0,245 × Ytm 2 + 0,0018 × Xtm 2 + 0,0215 × Ytm 3)

LsolWtm = LsolW1tm - Qbuftm

Minimální hodnota LsolWtm je 0 a maximální hodnota je Lwhtm.

Přičemž:

—

Qbuftm je oprava u solárního zásobníku v kWh/měsíc, přičemž

Formula

kde:

—	0,732 je faktor, který zohledňuje průměrný počet hodin za měsíc (24 × 30,5),

—	Psbsol je specifická statická ztráta solárního zásobníku ve W/K stanovená podle bodu 4.8 písm. a),

—	Ta je měsíční průměrná teplota vzduchu v okolí zásobníku tepla ve °C, přičemž

—	Ta = 20, je-li tepelný zásobník uvnitř pláště budovy,

—	Ta = Touttm, je-li tepelný zásobník mimo plášť budovy,

—	Touttm je průměrná denní teplota ve °C za průměrných, chladnějších a teplejších klimatických podmínek.

Xtm a Ytm jsou agregované koeficienty:

Xtm = Asol × (Ac + UL) × etaloop × (Trefw - Touttm) × ccap × 0,732/Lwhtm

Minimální hodnota Хtm je 0 a maximální hodnota je 18.

Přičemž:

—	Ac = a1 + а2 × 40,

—	UL = (6 + 0,3 × Asol )/Asol jsou ztráty v okruhu ve W/(m2K),

—	etaloop je účinnost okruhu, přičemž etaloop = 1 - (η0 × a1 )/100,

—	Trefw = 11,6 + 1,18 × 40 + 3,86 × Tcold - 1,32 × Touttm,

—	Tcold je teplota studené vody, standardně 10 °C,

—	Touttm je průměrná denní teplota ve °C za průměrných, chladnějších a teplejších klimatických podmínek,

—	ccap je zásobníkový koeficient, přičemž ccap = (75 × Asol /Vsol)0.25,

—	Vsol je objem solárního zásobníku definovaný v normě EN 15316-4-3.

Ytm = Asol × IAM × η 0 × etaloop × QsolMtm × 0.732/Lwhtm

Minimální hodnota Ytm je 0 a maximální hodnota je 3.

Přičemž:

—

QsolMtm je průměrné globální solární ozáření ve W/m2 za průměrných, chladnějších a teplejších klimatických podmínek.

Spotřeba pomocné elektrické energie Qaux se vypočte takto:

Qaux = (solpump × solhrs + solstandby × 24 × 365)/1000

kde:

—	solhrs je počet aktivních solárních hodin v h, přičemž

—	solhrs = 2 000 u solárních ohřívačů vody.

c) Metoda SOLICS

Metoda SOLICS je založena na zkušební metodě popsané v normě ISO 9459-5:2007. Postup určení solárního výstupu je stanoven takto:

—	podmínky a definice podle kapitoly 3 normy ISO 9459-5:2007,

—	symboly, jednotky a nomenklatura podle kapitoly 4 normy ISO 9459-5:2007,

—	systém je nainstalován podle bodu 5.1 normy ISO 9459-5:2007,

—	zkušební zařízení, přístroje a umístění čidel podle kapitoly 5 normy ISO 9459-5:2007,

—	zkoušky se provádějí podle kapitoly 6 normy ISO 9459-5:2007,

—	na základě zkušebních výsledků se podle kapitoly 7 normy ISO 9459-5:2007 určí parametry systémy. Použije se dynamický regresní algoritmus a simulační model podle přílohy A normy ISO 9459-5:2007,

—	roční výkonnost se vypočte pomocí simulačního modelu popsaného v příloze A normy ISO 9459-5:2007, určených parametrů a těchto podmínek:

—	průměrná denní teplota ve °C za průměrných, chladnějších a teplejších klimatických podmínek a průměrné globální solární ozáření ve W/m2 za průměrných, chladnějších a teplejších klimatických podmínek,

—	hodinové hodnoty globálního solárního ozáření podle vhodného zkušebního referenčního roku CEC,

—	teplota přiváděné vody: 10 °C,

—	teplota v okolí zásobníku (uvnitř: 20 °C, venku: teplota okolního prostředí),

—	spotřeba pomocné elektrické energie: deklarovaná,

—	pomocná nastavená teplota: deklarovaná, s minimální hodnotou 60 °C,

—	časové ovládání pomocného ohřevu: deklarované.

Roční poptávka po teple: 0,6 × 366 × (Qref + 1,09)

kde:

—	0,6 je faktor pro výpočet průměrné poptávky po teple ze zátěžového profilu,

—	1,09 jsou průměrné ztráty při distribuci.

Spotřeba pomocné elektrické energie Qaux se vypočte takto:

Qaux = (solpump × solhrs + solstandby × 24 × 365)/1000

kde:

—	solhrs je počet aktivních solárních hodin v h, přičemž

—	solhrs = 2 000 u solárních ohřívačů vody.

Pro účely stanovení celkové energetické účinnosti výhradně solárního systému a konvenčního ohřívače vody nebo solárního ohřívače vody metoda SOLICS stanovuje roční nesolární tepelný přínos Qnonsol v kWh primární energie a/nebo v kWh spalného tepla (GCV) takto:

—	U výhradně solárních systémů:

Qnonsol =0,6 × 366 × (Qref +1,09) – QL

kde:

—	QL je teplo dodané systémem solárního ohřevu v kWh/rok.

—	U solárního ohřívače vody:

Qnonsol = Qaux,net

kde:

—

Qaux,net je čistá poptávka po nesolární energii v kWh/rok.

4.9. Postupy pro zkoušky zásobníků

a) Statická ztráta

Statickou ztrátu zásobníků S lze posoudit pomocí kterékoli z metod zmíněných v bodě 3, a to včetně statické ztráty solárního zásobníku psbsol. Pokud jsou výsledky měření podle použitelných norem vyjádřeny v kWh/24 hodin, výsledek se vynásobí (1 000/24), aby bylo dosaženo hodnot S vyjádřených ve W. V případě specifické statické ztráty – na stupeň teplotního rozdílu mezi zásobníkem a okolním prostředím – solárních zásobníků psbsol lze tepelnou ztrátu určit ve W/K přímo použitím normy EN 12977-3, nebo ji lze zjistit nepřímo vydělením tepelné ztráty vyjádřené W číslem 45 (Tstore = 65 °C, Tambient = 20 °C), a získat tak hodnotu ve W/K. Pokud jsou k posouzení hodnoty S použity výsledky podle normy EN 12977-3 vyjádřené ve W/K, vynásobí se číslem 45.

b) Objem zásobníku

Objem zásobníku v elektrickém zásobníkovém ohřívači vody se měří způsobem uvedeným v bodě 4.5. písm. c).

4.10. Zkušební postup pro příkon solárního čerpadla

Příkon solárního čerpadla je definován jako spotřeba elektrické energie za jmenovitých provozních podmínek. Nejsou zohledněny jevy při spuštění, které trvají méně než 5 minut. Příkon solárních čerpadel, která jsou řízena spojitě nebo alespoň ve třech krocích, je definován jako 50 % jmenovité spotřeby elektrické energie solárního čerpadla.

Hi = 52,92 – (11,93 × ρ15) – (0,3 –S) v MJ/kg

(3) Metoda založená na normě EN 15316-4-3, B.

(4) Metoda založená na normě ISO 9459-5.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 207

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 57 3. července 2014

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2014/C 207/01	Směnné kurzy vůči euru	1
2014/C 207/02	Sdělení Komise v rámci provádění nařízení Komise (EU) č. 813/2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů, a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 811/2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů, kombinovaných ohřívačů, souprav sestávajících z ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů, regulátoru teploty a solárního zařízení a souprav sestávajících z kombinovaného ohřívače, regulátoru teploty a solárního zařízení	2
2014/C 207/03	Sdělení Komise v rámci provádění nařízení Komise (EU) č. 814/2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů vody a zásobníků teplé vody, a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 812/2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích ohřívačů vody, zásobníků teplé vody a souprav sestávajících z ohřívače vody a solárního zařízení	22
	Účetní dvůr
2014/C 207/04	Zvláštní zpráva č. 5/2014 Evropský bankovní dohled dostává podobu – Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) v měnícím se kontextu	41
	INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU
	Kontrolní úřad ESVO
2014/C 207/05	Státní podpora – Rozhodnutí nevznést námitky	42
2014/C 207/06	Státní podpora – rozhodnutí nevznést námitky	43
2014/C 207/07	Státní podpora – rozhodnutí nevznést námitky	44

	V Oznámení
	SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
	Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO)
2014/C 207/08	Oznámení o otevřených výběrových řízeních	45
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2014/C 207/09	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.7230 – Bekaert/Pirelli Steel Tyre Cord Business) ( 1 )	46
2014/C 207/10	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.7132 – INEOS/Doeflex) ( 1 )	47

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,3656
JPY	japonský jen	138,65
DKK	dánská koruna	7,4563
GBP	britská libra	0,79580
SEK	švédská koruna	9,1574
CHF	švýcarský frank	1,2137
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	8,4250
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	27,432
HUF	maďarský forint	311,10
LTL	litevský litas	3,4528
PLN	polský zlotý	4,1456
RON	rumunský lei	4,3864
TRY	turecká lira	2,9053
AUD	australský dolar	1,4447
CAD	kanadský dolar	1,4535
HKD	hongkongský dolar	10,5835
NZD	novozélandský dolar	1,5568
SGD	singapurský dolar	1,7013
KRW	jihokorejský won	1 377,92
ZAR	jihoafrický rand	14,6314
CNY	čínský juan	8,4816
HRK	chorvatská kuna	7,5865
IDR	indonéská rupie	16 272,80
MYR	malajsijský ringgit	4,3706
PHP	filipínské peso	59,538
RUB	ruský rubl	46,7560
THB	thajský baht	44,204
BRL	brazilský real	3,0113
MXN	mexické peso	17,6777
INR	indická rupie	81,3283


	(1) Text s významem pro EHP