ISSN 1977-0863

Úřední věstník

Evropské unie

C 194

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 57
24. června 2014


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Soudní dvůr Evropské unie

2014/C 194/01

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

1

 

V   Oznámení

 

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

 

Soudní dvůr

2014/C 194/02

Věc C-238/12 P: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 30. dubna 2014 – FLSmidth & Co. A/S v. Evropská komise Kasační opravný prostředek — Hospodářská soutěž — Kartelové dohody — Odvětví plastových průmyslových pytlů — Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 81 ES — Pravomoc Tribunálu k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci — Povinnost uvést odůvodnění — Přičitatelnost protiprávního jednání, kterého se dopustila dceřiná společnost, mateřské společnosti — Odpovědnost mateřské společnosti za zaplacení pokuty uložené dceřiné společnosti — Proporcionalita — Řízení před Tribunálem — Přiměřená lhůta soudního rozhodování

2

2014/C 194/03

Věc C-390/12: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 30. dubna 2014 [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landesverwaltungsgericht Oberösterreich (dříve Unabhängiger Verwaltungssenat des Landes Oberösterreich) – Rakousko] – řízení zahájená R. Pflegerem, společností Autoart a.s., M. Vučičevičem, společností Maroxx Software GmbH, a Ing. H.-J. Zehetnerem Článek 56 SFEU — Volný pohyb služeb — Listina základních práv Evropské unie — Články 15 až 17, 47 a 50 — Právo svobodné volby povolání a právo pracovat, svoboda podnikání, právo na vlastnictví, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, zásada ne bis in idem — Článek 51 — Oblast působnosti — Uplatňování unijního práva — Hazardní hry — Omezující právní úprava členského státu — Správní a trestní sankce — Naléhavé důvody obecného zájmu — Přiměřenost

3

2014/C 194/04

Věc C-475/12: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 30. dubna 2014 [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Törvényszék (původně Fővárosi Bíróság) – Maďarsko] – UPC DTH Sàrl v. Nemzeti Média- és Hírközlési Hatóság Elnökhelyettese Odvětví telekomunikací — Sítě a služby elektronických komunikací — Volný pohyb služeb — Článek 56 SFEU — Směrnice 2002/21/ES — Přeshraniční poskytování balíčku rozhlasových a televizních programů — Podmíněný přístup — Příslušnost vnitrostátních regulačních orgánů — Registrace — Povinnost usadit se

3

2014/C 194/05

Věc C-26/13: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 30. dubna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Kúria – Maďarsko) – Árpád Kásler, Hajnalka Káslerné Rábai v. OTP Jelzálogbank Zrt Směrnice 93/13/EHS — Zneužívající klauzule ve smlouvách uzavíraných mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem — Článek 4 odst. 2 a čl. 6 odst. 1 — Posouzení zneužívajícího charakteru smluvních klauzulí — Vyloučení klauzulí týkajících se hlavního předmětu smlouvy nebo přiměřenosti ceny či odměny, jsou-li sepsány jasným a srozumitelným jazykem — Smlouvy o spotřebitelském úvěru vyjádřeném v cizí měně — Klauzule týkající se směnného kursu — Rozdíl mezi nákupním kursem použitelným při uvolnění úvěru a prodejním kursem použitelným na jeho splácení — Pravomoci vnitrostátního soudu ve vztahu ke klauzuli kvalifikované jako zneužívající — Nahrazení zneužívající klauzule dispozitivním ustanovením vnitrostátního práva — Přípustnost

5

2014/C 194/06

Věc C-209/13: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 30. dubna 2014 – Spojené království Velké Británie a Severního Irska v. Rada Evropské unie Společný systém daně z finančních transakcí — Povolení posílené spolupráce na základě čl. 329 odst. 1 SFEU — Rozhodnutí 2013/52/EU — Žaloba na neplatnost z důvodu porušení článků 327 SFEU a 332 SFEU, jakož i mezinárodního obyčejového práva

6

2014/C 194/07

Věc C-250/13: Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 30. dubna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Baden-Württemberg – Německo) – Birgit Wagener v. Bundesagentur für Arbeit – Familienkasse Villingen-Schwenningen Řízení o předběžné otázce — Sociální zabezpečení — Dohoda mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací — Nařízení (EHS) č. 574/72 — Článek 107 odst. 1 a 6 — Nařízení (ES) č. 987/2009 — Článek 90 — Migrující pracovníci — Přepočet měn — Zohlednění rodinných dávek pobíraných ve Švýcarsku při výpočtu přídavků na nezaopatřené dítě prováděném členským státem — Vyrovnávací doplatek — Rozhodný den pro přepočet švýcarských rodinných dávek na eura

7

2014/C 194/08

Věc C-267/13: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 30. dubna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden – Nizozemsko) – Nutricia NV v. Staatssecretaris van Financiën Kombinovaná nomenklatura — Položky sazebníku — Léky ve smyslu čísla 3004 — Pojem — Výživné přípravky určené pouze k tomu, aby byly pod lékařským dohledem enterálně podávány léčeným osobám — Nápoje ve smyslu podpoložky 2202 — Pojem — Výživné tekutiny, které jsou určeny k tomu, aby byly podávány enterálně, a nikoli k tomu, aby se pily

8

2014/C 194/09

Věc C-280/13: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 30. dubna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado de Primera Instancia no 4 de Palma de Mallorca – Španělsko) – Barclays Bank SA v. Sara Sánchez García, Alejandro Chacón Barrera Řízení o předběžné otázce — Směrnice 93/13/EHS — Třináctý bod odůvodnění — Článek 1 odst. 2 — Spotřebitelské smlouvy — Smlouva o hypotečním úvěru — Řízení o výkonu rozhodnutí týkajícího se nemovitosti zatížené hypotékou — Vnitrostátní právní a správní předpisy — Smluvní rovnováha

8

2014/C 194/10

Věc C-365/13: Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 30. dubna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d'État – Belgie) – Ordre des architectes v. État belge Řízení o předběžné otázce — Směrnice 2005/36/ES — Články 21 a 49 — Uznávání odborných kvalifikací — Přístup k povolání architekta — Zproštění povinnosti vykonání odborné praxe

9

2014/C 194/11

Věc C-34/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht München (Německo) dne 24. ledna 2014 – Puma SE v. Hauptzollamt Nürnberg

10

2014/C 194/12

Věc C-105/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale di Cuneo (Itálie) dne 5. března 2014 – trestní řízení proti Ivo Tariccovi a dalším

10

2014/C 194/13

Věc C-131/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte suprema di cassazione (Itálie) dne 21. března 2014 – Malvino Cervati, Società Malvi Sas di Cervati Malvino v. Agenzia delle Dogane, Agenzia delle Dogane – Ufficio delle Dogane di Livorno

11

2014/C 194/14

Věc C-139/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Baden-Württemberg (Německo) dne 24. března 2014 – Mineralquelle Zurzach AG v. Hauptzollamt Singen

12

2014/C 194/15

Věc C-147/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hof van beroep te Brussel (Belgie) dne 28. března 2014 – Loutfi Management Propriété intellectuelle SARL v. AMJ Meatproducts NV en Halalsupply NV

12

2014/C 194/16

Věc C-152/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 1. dubna 2014 – AEEG v. Antonella Bertazzi a další

13

2014/C 194/17

Věc C-153/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Raad van State (Nizozemsko) dne 3. dubna 2014 – Minister van Buitenlandse Zaken v. K a A

14

2014/C 194/18

Věc C-156/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 3. dubna 2014 – Tamoil Italia v. Ministero dell’Ambiente e della Tutela del Territorio e del Mare

15

2014/C 194/19

Věc C-158/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Raad van State (Nizozemsko) dne 4. dubna 2014 – A a další, další účastník řízení: Minister van Buitenlandse Zaken

15

2014/C 194/20

Věc C-184/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte suprema di cassazione (Itálie) dne 14. dubna 2014 – A v. B

16

2014/C 194/21

Věc C-185/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Varhoven administrativen sad (Bulharsko) dne 14. dubna 2014 – EasyPay AD, Finance Engineering AD/Ministerski savet na Republika Balgaria, Nacionalen osiguritelen institut

17

2014/C 194/22

Věc C-196/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landegericht Aachen (Německo) dne 18. dubna 2014 – Horst Hoeck v. Řecká republika

17

 

Tribunál

2014/C 194/23

Věc T-468/08: Rozsudek Tribunálu ze dne 30. dubna 2014 – Tisza Erőmű v. Komise Státní podpory — Podpora poskytovaná maďarskými orgány ve prospěch některých výrobců elektřiny — Dohody o prodeji elektřiny uzavírané mezi veřejným podnikem a některými výrobci elektřiny — Rozhodnutí, kterým se podpora prohlašuje za neslučitelnou se společným trhem a kterým se nařizuje její navrácení — Povinnost uvést odůvodnění — Pojem státní podpora — Výhoda — Selektivní povaha — Státní prostředky — Přičitatelnost státu — Ovlivnění obchodu mezi členskými státy — Právo na obhajobu — Právní jistota — Legitimní očekávání — Rovné zacházení — Přiměřenost — Překročení pravomoci — Článek 10 Smlouvy o energetické chartě

19

2014/C 194/24

Věc T-179/09: Rozsudek Tribunálu ze dne 30. dubna 2014 – Dunamenti Erőmű v. Komise Státní podpory — Podpory přiznané maďarskými orgány ve prospěch některých výrobců elektřiny — Dohody o prodeji elektřiny uzavřené mezi veřejným podnikem a některými výrobci elektřiny — Rozhodnutí, kterým se prohlašuje podpora za neslučitelnou se společným trhem a nařizuje její navrácení — Pojem státní podpora — Výhoda — Nová podpora — Provozní podpora — Legitimní očekávání — Právní jistota

19

2014/C 194/25

Věc T-637/11: Rozsudek Tribunálu ze dne 30. dubna 2014 – Euris Consult v. Parlament Veřejné zakázky na služby — Zadávací řízení — Poskytování překladatelských služeb do maltštiny — Pravidla pro předávání nabídek — Odmítnutí nabídky uchazeče — Nedodržení pravidel pro předkládání, jejichž cílem je zaručit důvěrnost obsahu nabídek před otevřením — Námitka nepoužitelnosti — Přiměřenost — Rovné zacházení — Právo na obhajobu — Povinnost uvést odůvodnění — Článek 41 Listiny základních práv Evropské unie — Článek 98 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 — Článek 143 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002

20

2014/C 194/26

Věc T-17/12: Rozsudek Tribunálu ze dne 30. dubna 2014 – Hagenmeyer a Hahn v. Komise Ochrana spotřebitelů — Nařízení (ES) č. 1924/2006 — Zdravotní tvrzení při označování potravin — Odmítnutí schválit tvrzení o snížení rizika onemocnění — Uvedení rizikového faktoru — Legalita schvalovacího řízení pro tvrzení o snížení rizika onemocnění — Žaloba na neplatnost — Právní zájem na podání žaloby — Bezprostřední a osobní dotčení — Přípustnost — Proporcionalita — Povinnost uvést odůvodnění

21

2014/C 194/27

Věc T-170/12: Rozsudek Tribunálu ze dne 30. dubna 2014 – Beyond Retro v. OHIM – S&K Garments (BEYOND VINTAGE) Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Mezinárodní zápis s vyznačením Evropského společenství — Slovní ochranná známka BEYOND VINTAGE — Starší slovní ochranná známka Společenství BEYOND RETRO — Relativní důvod pro zamítnutí — Nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 — Povinnost uvést odůvodnění — Článek 75 nařízení č. 207/2009

21

2014/C 194/28

Věc T-327/12: Rozsudek Tribunálu ze dne 8. května 2014 – Simca Europe v. OHIM – PSA Peugeot Citroën (Simca) Ochranná známka Společenství — Řízení o prohlášení neplatnosti — Slovní ochranná známka Společenství Simca — Nedostatek dobré víry — Článek 52 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009

22

2014/C 194/29

Věc T-575/12: Rozsudek Tribunálu ze dne 8. května 2014 – Pyrox v. OHIM – Köb Holzheizsysteme (PYROX) Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška obrazové ochranné známky Společenství PYROX — Starší národní slovní ochranné známky PYROT — Relativní důvod pro zamítnutí — Nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009

23

2014/C 194/30

Věc T-38/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 8. května 2014 – Pedro Group v. OHIM – Cortefiel (PEDRO) Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška slovní ochranné známky Společenství PEDRO — Starší obrazová ochranná známka Společenství Pedro del Hierro — Částečné zamítnutí zápisu — Relativní důvod pro zamítnutí — Skutečné užívání starší ochranné známky — Vysoká rozlišovací způsobilost starší ochranné známky — Nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009

23

2014/C 194/31

Věc T-303/09: Usnesení Tribunálu ze dne 2. dubna 2014 – CIVR a další v. Komise Státní podpory — Rámcový režim činností, které hodlají provést zemědělské mezioborové organizace uznané ve Francii ve prospěch členů zemědělských organizací jimi zastupovaných — Financování prostřednictvím dobrovolných příspěvků, které se staly povinnými — Rozhodnutí, kterým se prohlašuje režim podpory za slučitelný se společným trhem — Zrušení rozhodnutí — Nevydání rozhodnutí ve věci samé

24

2014/C 194/32

Věc T-263/12: Usnesení Tribunálu ze dne 14. dubna 2014 – Manufacturing Support & Procurement Kala Naft v. Rada Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Omezující opatření přijatá vůči Íránu ve snaze zabránit šíření jaderných zbraní — Zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů — Překážka věci rozsouzené — Povinnost uvést odůvodnění — Povinnost individuálního sdělení — Právo na obhajobu — Právo na účinnou soudní ochranu — Právo na vlastnictví — Proporcionalita — Pravomoc Rady — Zneužití pravomoci — Nesprávné právní posouzení — Pojem podpora šíření jaderných zbraní — Nesprávné posouzení — Žaloba, která je po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná

25

2014/C 194/33

Věc T-680/13: Žaloba podaná dne 20. prosince 2013 – K. Chrysostomides & Co. a další v. Rada a další

25

2014/C 194/34

Věc T-75/14: Žaloba podaná dne 23. ledna 2014 – USFSPEI v. Parlament a Rada

26

2014/C 194/35

Věc T-189/14: Žaloba podaná dne 24. března 2014 – Deza/ECHA

27

2014/C 194/36

Věc T-216/14: Žaloba podaná dne 4. dubna 2014 – Volkswagen v. OHIM (EXTRA)

28

2014/C 194/37

Věc T-218/14: Žaloba podaná dne 8. dubna 2014 – Mabrouk v. Rada

29

2014/C 194/38

Věc T-229/14: Žaloba podaná dne 11. dubna 2014 – Norma Lebensmittelfilialbetrieb v. OHIM – Yorma's (Yorma Eberl)

30

2014/C 194/39

Věc T-250/14: Žaloba podaná dne 22. dubna 2014 – EEB v. Komise

30

2014/C 194/40

Věc T-254/14: Žaloba podaná dne 18. dubna 2014 – Warenhandelszentrum v. OHIM – Baumarkt Max Bahr (NEW MAX)

31

2014/C 194/41

Věc T-257/14: Žaloba podaná dne 24. dubna 2014 – Novomatic v. OHIM – Berentzen Mally Marketing plus Services (BLACK JACK TM)

32

2014/C 194/42

Věc T-264/14: Žaloba podaná dne 22. dubna 2014 – Hansen v. OHIM (WIN365)

33

2014/C 194/43

Věc T-267/14: Žaloba podaná dne 23. dubna 2014 – Zehnder Group International v. OHIM – Stiebel Eltron (comfotherm)

33

2014/C 194/44

Věc T-277/14: Žaloba podaná dne 30. dubna 2014 – Mabrouk v. Rada

34

2014/C 194/45

Věc T-290/14: Žaloba podaná dne 29. dubna 2014 – Portnov v. Rada

34

2014/C 194/46

Věc T-311/14: Žaloba podaná dne 5. května 2014 – Seca Benelux a další v. Parlament

35

2014/C 194/47

Věc T-312/14: Žaloba podaná dne 28. dubna 2014 – Federcoopesca a další v. Komise

36

2014/C 194/48

Věc T-276/08: Usnesení Tribunálu ze dne 9. dubna 2014 – Al-Aqsa v. Rada

37

2014/C 194/49

Věc T-503/11: Usnesení Tribunálu ze dne 9. dubna 2014 – Al-Aqsa v. Rada

37

2014/C 194/50

Věc T-139/12: Usnesení Tribunálu ze dne 7. května 2014 – Adler Mode v. OHIM – Cluett, Peabody (Fairfield)

37

2014/C 194/51

Věc T-447/12: Usnesení Tribunálu ze dne 30. dubna 2014 – Visa Europe v. Komise

38

2014/C 194/52

Věc T-132/13: Usnesení Tribunálu ze dne 28. dubna 2014 – Deweerdt a další v. Účetní dvůr

38

2014/C 194/53

Věc T-175/13: Usnesení Tribunálu ze dne 28. dubna 2014 – Omega v. OHIM OHMI – Omega Engineering (Ω OMEGA)

38

2014/C 194/54

Věc T-644/13: Usnesení Tribunálu ze dne 11. dubna 2014 – Serco Belgium a další v. Komise

38

2014/C 194/55

Věc T-156/14: Usnesení Tribunálu ze dne 5. května 2014 – Volkswagen v. OHIM (StartUp)

38

 

Soud pro veřejnou službu

2014/C 194/56

Věc F-140/12: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 14. května 2014 – Alexandrou v. Komise Veřejná služba — Otevřené výběrové řízení EPSO/AD/231/12 — Přístup k dokumentům — Odmítnutí potvrzující žádosti o přístup k otázkám s výběrem odpovědí položeným v přístupových testech

39

2014/C 194/57

Věc F-11/13: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 14. května 2014 – Delcroix v. ESVČ Veřejná služba — Úředník — ESVČ — Vedoucí zastoupení ve třetí zemi — Převedení do sídla ESVČ — Předčasném ukončení funkce vedoucího zastoupení

39

2014/C 194/58

Věc F-17/13: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 14. května 2014 – Cocco v. Komise Veřejná služba — Smluvní zaměstnanec — Přijímání — Výzva k vyjádření zájmu EPSO/CAST/02/2010

40

2014/C 194/59

Věc F-34/13: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 14. května 2014 – Alexandrou v. Komise Veřejná služba — Otevřené výběrové řízení — Oznámení o výběrovém řízení EPSO/AD/231/12 — Nepřipuštění k účasti na hodnotících zkouškách — Přístup k dokumentům

40

2014/C 194/60

Věc F-50/13: Usnesení Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 8. května 2014 – A v. Komise Veřejná služba — Sociální zabezpečení — Pracovní úraz nebo nemoc z povolání — Článek 73 služebního řádu — Trvalá částečná invalidita — Návrh na náhradu škody — Zjevná nepřípustnost

41

CS

 


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Soudní dvůr Evropské unie

24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/1


Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

2014/C 194/01

Poslední publikace

Úř. věst. C 184, 16.6.2014

Dřívější publikace

Úř. věst. C 175, 10.6.2014

Úř. věst. C 159, 26.5.2014

Úř. věst. C 151, 19.5.2014

Úř. věst. C 142, 12.5.2014

Úř. věst. C 135, 5.5.2014

Úř. věst. C 129, 28.4.2014

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu


V Oznámení

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

Soudní dvůr

24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/2


Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 30. dubna 2014 – FLSmidth & Co. A/S v. Evropská komise

(Věc C-238/12 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Odvětví plastových průmyslových pytlů - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 81 ES - Pravomoc Tribunálu k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci - Povinnost uvést odůvodnění - Přičitatelnost protiprávního jednání, kterého se dopustila dceřiná společnost, mateřské společnosti - Odpovědnost mateřské společnosti za zaplacení pokuty uložené dceřiné společnosti - Proporcionalita - Řízení před Tribunálem - Přiměřená lhůta soudního rozhodování“)

2014/C 194/02

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: FLSmidth & Co. A/S (zástupce: M. Dittmer, advokat)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: F. Castillo de la Torre a V. Bottka, zmocněnci, ve spolupráci s M. Gray, barrister)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) ze dne 6. března 2012, FLSmidth v. Komise (T-65/06), kterým Tribunál částečně zrušil rozhodnutí Komise C(2005) 4634 ze dne 30. listopadu 2005 v řízení podle článku 81 [ES] (věc COMP/F/38.354 – Průmyslové pytle), které se týká kartelové dohody spočívající ve stanovení prodejních cen a prodejních kvót podle zeměpisných zón, rozdělení objednávek velkých zákazníků, organizace jednotných nabídek v rámci některých nabídkových řízení a zavedení mechanismu výměny informací o objemech prodeje na trhu s plastovými průmyslovými pytli, a snížil pokutu uloženou navrhovatelce – Přičitatelnost protiprávního jednání

Výrok

1)

Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)

Společnosti FLSmidth & Co. A/S se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 303, 6. 10. 2012.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/3


Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 30. dubna 2014 [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landesverwaltungsgericht Oberösterreich (dříve Unabhängiger Verwaltungssenat des Landes Oberösterreich) – Rakousko] – řízení zahájená R. Pflegerem, společností Autoart a.s., M. Vučičevičem, společností Maroxx Software GmbH, a Ing. H.-J. Zehetnerem

(Věc C-390/12) (1)

(„Článek 56 SFEU - Volný pohyb služeb - Listina základních práv Evropské unie - Články 15 až 17, 47 a 50 - Právo svobodné volby povolání a právo pracovat, svoboda podnikání, právo na vlastnictví, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, zásada ne bis in idem - Článek 51 - Oblast působnosti - Uplatňování unijního práva - Hazardní hry - Omezující právní úprava členského státu - Správní a trestní sankce - Naléhavé důvody obecného zájmu - Přiměřenost“)

2014/C 194/03

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesverwaltungsgericht Oberösterreich (dříve Unabhängiger Verwaltungssenat des Landes Oberösterreich)

Účastníci původního řízení

Robert Pfleger, Autoart a.s., Mladen Vučičevič, Maroxx Software GmbH, Ing. Hans-Jörg Zehetner

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Unabhängiger Verwaltungssenat des Landes Oberösterreich – Výklad článku 56 SFEU, jakož i článků 15 až 17, 47 a 50 Listiny základních práv Evropské unie – Hazardní hry – Právní úprava členského státu zakazující pod hrozbou trestních sankcí provozování hracích automatů s nízkými výhrami, („kleines Glücksspiel“), nemá-li provozovatel povolení vydané příslušným orgánem – Zásada proporcionality.

Výrok

Článek 56 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená ve věci v původním řízení, pokud tato právní úprava nesleduje skutečně cíl ochrany hráčů nebo boje proti kriminalitě a neodpovídá skutečně snaze o omezení herních příležitostí nebo o potírání kriminality spojené s těmito hrami soudržným a systematickým způsobem.


(1)  Úř. věst. C 343, 10.11.2012.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/3


Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 30. dubna 2014 [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Törvényszék (původně Fővárosi Bíróság) – Maďarsko] – UPC DTH Sàrl v. Nemzeti Média- és Hírközlési Hatóság Elnökhelyettese

(Věc C-475/12) (1)

(„Odvětví telekomunikací - Sítě a služby elektronických komunikací - Volný pohyb služeb - Článek 56 SFEU - Směrnice 2002/21/ES - Přeshraniční poskytování balíčku rozhlasových a televizních programů - Podmíněný přístup - Příslušnost vnitrostátních regulačních orgánů - Registrace - Povinnost usadit se“)

2014/C 194/04

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Törvényszék (původně Fővárosi Bíróság)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: UPC DTH Sàrl

Žalovaný: Nemzeti Média- és Hírközlési Hatóság Elnökhelyettese

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Fővárosi Törvényszék (původně Fővárosi Bíróság) – Výklad článku 56 SFEU a čl. 2 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 108, s. 33; Zvl. vyd. 13/29, s. 349) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (Úř. věst. L 337, s. 37) – Společnost usazená v členském státě, která nabízí balíčky sestávající z rozhlasových a televizních programů přenášených družicí a poskytuje služby zákazníkům usazeným v jiných členských státech Unie – Vnitrostátní právní předpisy členského státu příjemců služby, které umožňují poskytování služeb pouze podnikům usazeným na jeho území – Příslušnost vnitrostátních regulačních orgánů členského státu příjemců služeb

Výrok

1)

Článek 2 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009, musí být vykládán v tom smyslu, že služba, která spočívá v úplatném poskytování podmíněného přístupu k programovému balíčku sestávajícímu z rozhlasových a televizních programů, který je přenášen prostřednictvím satelitu, spadá pod pojem „služba elektronických komunikací“ ve smyslu tohoto ustanovení.

Skutečnost, že tato služba zahrnuje systém podmíněného přístupu ve smyslu čl. 2 písm. ea) a písm. f) směrnice 2002/21, ve znění směrnice 2009/140, nemá v tomto ohledu význam.

Subjekt, který poskytuje takovou službu, o jakou se jedná v původním řízení, je třeba považovat za poskytovatele služeb elektronických komunikací ve smyslu směrnice 2002/21, ve znění směrnice 2009/140.

2)

Za takových okolností, jaké nastaly v původním řízení, představuje služba, která spočívá v úplatném poskytování podmíněného přístupu k programovému balíčku sestávajícímu z rozhlasových a televizních programů, který je přenášen prostřednictvím satelitu, poskytování služeb v smyslu článku 56 SFEU.

3)

Vedení správního řízení týkajícího se tržního dohledu nad takovými službami elektronických komunikací, jako jsou služby dotčené v původním řízení, přísluší orgánům členského státu, ve kterém mají bydliště příjemci uvedených služeb.

4)

Článek 56 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že:

 

nebrání tomu, aby členské státy uložily podnikům, které na jejich území poskytují takové služby elektronických komunikací, jako jsou služby dotčené v původním řízení, povinnost zaregistrovat tyto služby, pokud jednají v souladu s požadavky stanovenými v článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice), ve znění směrnice 2009/140 , a

 

naopak brání tomu, aby podniky, které chtějí poskytovat takové služby elektronických komunikací, jako jsou služby dotčené v původním řízení, v jiném členském státě, než na jehož území jsou usazeny, byly povinny vytvořit v něm pobočku nebo právní subjekt odlišný od subjektu, který se nachází v členském státě vysílání.


(1)  Úř. věst. C 26, 26.1.2013.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/5


Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 30. dubna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Kúria – Maďarsko) – Árpád Kásler, Hajnalka Káslerné Rábai v. OTP Jelzálogbank Zrt

(Věc C-26/13) (1)

(„Směrnice 93/13/EHS - Zneužívající klauzule ve smlouvách uzavíraných mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem - Článek 4 odst. 2 a čl. 6 odst. 1 - Posouzení zneužívajícího charakteru smluvních klauzulí - Vyloučení klauzulí týkajících se hlavního předmětu smlouvy nebo přiměřenosti ceny či odměny, jsou-li sepsány jasným a srozumitelným jazykem - Smlouvy o spotřebitelském úvěru vyjádřeném v cizí měně - Klauzule týkající se směnného kursu - Rozdíl mezi nákupním kursem použitelným při uvolnění úvěru a prodejním kursem použitelným na jeho splácení - Pravomoci vnitrostátního soudu ve vztahu ke klauzuli kvalifikované jako ‚zneužívající‘ - Nahrazení zneužívající klauzule dispozitivním ustanovením vnitrostátního práva - Přípustnost“)

2014/C 194/05

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Kúria

Účastníci původního řízení

Žalobci: Árpád Kásler, Hajnalka Káslerné Rábai

Žalovaná OTP Jelzálogbank Zrt

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Kúria – Výklad čl. 4 odst. 2 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, s. 29) – Posouzení zneužívající povahy klauzulí – Smlouva o hypotečním úvěru vyjádřeném v cizí měně a zajištěném zástavním právem k nemovitostem uzavřená mezi fyzickou osobou a bankou, podle které je úvěr uvolněn a splácen v domácí měně – Dluh stanovený při uzavření smlouvy na základě nákupního kursu cizí měny – Klauzule, podle které se výše měsíčních splátek stanoví za použití aktuálního prodejního kursu cizí měny a nikoli nákupního kursu

Výrok

1)

Článek 4 odst. 2 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách, musí být vykládán v tomto smyslu:

výraz „hlavní předmět smlouvy“ se vztahuje na takovou klauzuli, jako je klauzule dotčená ve věci v původním řízení, která je obsažena ve smlouvě o úvěru vyjádřeném v cizí měně uzavřené mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem, nebyla individuálně sjednána a podle níž se pro účely stanovení výše splátek úvěru použije prodejní kurs této měny, pouze tehdy, jestliže klauzule upravuje hlavní plnění této smlouvy, které ji jako takové charakterizuje, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu na základě povahy, obecné systematiky a ustanovení smlouvy, jakož i jejího právního a věcného kontextu;

jelikož taková klauzule představuje peněžitý závazek spotřebitele hradit v rámci splátek úvěru částky vyplývající z rozdílu mezi prodejním a nákupním kursem cizí měny, nemůže být považována za obsahující „odměnu“, jejíž přiměřenost jakožto protihodnoty věřitelem poskytovaného plnění nemůže být předmětem posouzení zneužívajícího charakteru podle čl. 4 odst. 2 směrnice 93/13.

2)

Článek 4 odst. 2 směrnice 93/13 musí být vykládán v tom smyslu, že pokud jde o takovou smluvní klauzuli, jako je klauzule dotčená ve věci v původním řízení, je třeba požadavek, aby smluvní klauzule byla sepsána jasným a srozumitelným jazykem, chápat tak, že ukládá nejen to, aby dotyčná klauzule byla pro spotřebitele srozumitelná z gramatického hlediska, ale rovněž aby smlouva transparentně uváděla konkrétní fungování převodního mechanismu cizí měny, na který se dotyčná klauzule odvolává, jakož i vztah mezi tímto mechanismem a mechanismem stanoveným jinými klauzulemi týkajícími se uvolnění úvěru, tak aby byl spotřebitel schopen na základě jasných a srozumitelných kritérií vyhodnotit ekonomické důsledky, které z toho pro něj plynou.

3)

Článek 6 odst. 1 směrnice 93/13 musí být vykládán v tom smyslu, že za takové situace, jako nastala ve věci v původním řízení, v níž smlouva uzavřená mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem nemůže po zrušení zneužívající klauzule nadále existovat, nebrání vnitrostátnímu předpisu umožňujícímu vnitrostátnímu soudu napravit neplatnost této klauzule jejím nahrazením dispozitivním ustanovením vnitrostátního práva.


(1)  Úř. věst. C 156, 1.6.2013.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/6


Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 30. dubna 2014 – Spojené království Velké Británie a Severního Irska v. Rada Evropské unie

(Věc C-209/13) (1)

(„Společný systém daně z finančních transakcí - Povolení posílené spolupráce na základě čl. 329 odst. 1 SFEU - Rozhodnutí 2013/52/EU - Žaloba na neplatnost z důvodu porušení článků 327 SFEU a 332 SFEU, jakož i mezinárodního obyčejového práva“)

2014/C 194/06

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: E. Jenkinson a S. Behzadi-Spencer, zmocněnkyně, ve spolupráci s M. Hoskinsem a P. Bakerem, QC, a V. Wakefield, barrister)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: A.-M. Colaert, F. Florindo Gijón a A. de Gregorio Merino, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Belgické království (zástupci: J.-C. Halleux a M. Jacobs, zmocněnci), Spolková republika Německo (zástupci: T. Henze, J. Möller a K. Petersen, zmocněnci), Francouzská republika (zástupci: D. Colas a J.-S. Pilczer, zmocněnci), Rakouská republika (zástupkyně: C. Pesendorfer, zmocněnkyně), Portugalská republika (zástupci: L. Inez Fernandes, J. Menezes Leitão a A. Cunha, zmocněnci), Evropský parlament (zástupci: A. Neergaard a R. van de Westelaken, zmocněnci), Evropská komise (zástupci: R. Lyal, B. Smulders a W. Mölls, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba na neplatnost – Zrušení rozhodnutí Rady 2013/52/EU ze dne 22. ledna 2013, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí (Úř. věst. L 22, s. 11) – Porušení článků 327 SFEU a 332 SFEU

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Spojenému království Velké Británie a Severního Irska se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)

Belgické království, Spolková republika Německo, Francouzská republika, Rakouská republika, Portugalská republika, Evropský parlament a Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení.


(1)  Úř. věst. C 171, 15.6.2013.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/7


Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 30. dubna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Baden-Württemberg – Německo) – Birgit Wagener v. Bundesagentur für Arbeit – Familienkasse Villingen-Schwenningen

(Věc C-250/13) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální zabezpečení - Dohoda mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací - Nařízení (EHS) č. 574/72 - Článek 107 odst. 1 a 6 - Nařízení (ES) č. 987/2009 - Článek 90 - Migrující pracovníci - Přepočet měn - Zohlednění rodinných dávek pobíraných ve Švýcarsku při výpočtu přídavků na nezaopatřené dítě prováděném členským státem - Vyrovnávací doplatek - Rozhodný den pro přepočet švýcarských rodinných dávek na eura“)

2014/C 194/07

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Baden-Württemberg

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Birgit Wagener

Žalovaný: Bundesagentur für Arbeit – Familienkasse Villingen-Schwenningen

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Finanzgericht Baden-Württemberg – Výklad čl. 10 odst. 1 písm. a) a čl. 107 odst. 1, 2, 4 a 6 nařízení Rady (EHS) č. 574/72 ze dne 21. března 1972, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71 (Úř. věst. L 74, s. 1; Zvl. vyd. 05/01 s. 83), článku 90 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, s. 1), jakož i rozhodnutí č. H3 ze dne 15. října 2009 o datu, ke kterému je třeba stanovit směnné kurzy podle článku 90 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 (Úř. věst. 2010, C 106, s. 56) – Státní příslušník členského státu pobývající se svou rodinou ve svém státě původu a pracující ve Švýcarské konfederaci – Souběh nároků na rodinné dávky – Zohlednění rodinných dávek pobíraných ve Švýcarsku při výpočtu přídavků členským státem bydliště („Differenzkindergeld“) – Použitelný směnný kurz

Výrok

1)

Za takových okolností, jako jsou okolnosti ve věci v původním řízení, musí být měnový přepočet rodinných přídavků proveden podle čl. 107 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 574/72 ze dne 21. března 1972, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením Rady (ES) č. 118/97 ze dne 2. prosince 1996, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1386/2001 ze dne 5. června 2001.

2)

Článek 107 odst. 6 nařízení č. 574/72, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením č. 118/97, ve znění nařízení č. 1386/2001, musí být vykládán v tom smyslu, že měnový přepočet takových rodinných přídavků, jako jsou rodinné přídavky ve věci v původním řízení, pro účely výpočtu vyrovnávacího doplatku rodinných přídavků podle čl. 10 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení musí být proveden za použití úředního směnného kurzu v den výplaty těchto přídavků členským státem, na jehož území je dotyčný pracovník zaměstnán.


(1)  Úř. věst. C 260, 7.9.2013.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/8


Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 30. dubna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden – Nizozemsko) – Nutricia NV v. Staatssecretaris van Financiën

(Věc C-267/13) (1)

(„Kombinovaná nomenklatura - Položky sazebníku - Léky ve smyslu čísla 3004 - Pojem - Výživné přípravky určené pouze k tomu, aby byly pod lékařským dohledem enterálně podávány léčeným osobám - Nápoje ve smyslu podpoložky 2202 - Pojem - Výživné tekutiny, které jsou určeny k tomu, aby byly podávány enterálně, a nikoli k tomu, aby se pily“)

2014/C 194/08

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Nutricia NV

Žalovaný: Staatssecretaris van Financiën

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Hoge Raad der Nederlanden – Kombinovaná nomenklatura – Položky sazebníku – Léky ve smyslu čísla 3004 – Pojem – Výživné přípravky určené pouze k tomu, aby byly pod lékařským dohledem enterálně podávány léčeným osobám – Nápoje ve smyslu podpoložky 2202 – Pojem – Výživné tekutiny, které jsou určeny k tomu, aby byly podávány enterálně, a nikoli k tomu, aby se pily

Výrok

Číslo 3004 sazebníku kombinované nomenklatury uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1549/2006 ze dne 17. října 2006, musí být vykládáno v tom smyslu, že se pojem „léky“ ve smyslu tohoto čísla vztahuje na potravinové přípravky, které jsou určeny výlučně k tomu, aby byly pod lékařským dohledem a enterálně (prostřednictvím žaludeční sondy) podávány osobám, kterým se poskytuje lékařská péče, je-li v rámci léčby onemocnění či choroby, jíž jsou tyto osoby stiženy, cílem takového podávání prevence či léčení podvýživy těchto osob.


(1)  Úř. věst. C 207, 20.7.2013.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/8


Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 30. dubna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado de Primera Instancia no 4 de Palma de Mallorca – Španělsko) – Barclays Bank SA v. Sara Sánchez García, Alejandro Chacón Barrera

(Věc C-280/13) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 93/13/EHS - Třináctý bod odůvodnění - Článek 1 odst. 2 - Spotřebitelské smlouvy - Smlouva o hypotečním úvěru - Řízení o výkonu rozhodnutí týkajícího se nemovitosti zatížené hypotékou - Vnitrostátní právní a správní předpisy - Smluvní rovnováha“)

2014/C 194/09

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de Primera Instancia no 4 de Palma de Mallorca

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Barclays Bank SA

Odpůrci: Sara Sánchez García, Alejandro Chacón Barrera

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Juzgado de Primera Instancia de Palma de Mallorca – Výklad směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [o zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, s. 29; Zvl. vyd. 15/02, s. 288) – Ochrana spotřebitelů v oblasti hypotečních úvěrů – Smluvní rovnováha – Zásada ochrany spotřebitele – Vnitrostátní civilněprocesní právní úprava použitelná na řízení o výkon rozhodnutí týkajícího se nemovitosti zatížené hypotékou

Výrok

Směrnici Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách a zásady unijního práva týkající se ochrany spotřebitele a rovnováhy smluvních stran je třeba vykládat v tom smyslu, že z jejich působnosti jsou vyloučeny takové právní a správní předpisy členského státu, jako jsou předpisy dotčené ve věci v původním řízení, neexistuje-li smluvní ustanovení pozměňující dosah či působnost těchto předpisů.


(1)  Úř. věst. C 226, 3.8.2013.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/9


Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 30. dubna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d'État – Belgie) – Ordre des architectes v. État belge

(Věc C-365/13) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 2005/36/ES - Články 21 a 49 - Uznávání odborných kvalifikací - Přístup k povolání architekta - Zproštění povinnosti vykonání odborné praxe“)

2014/C 194/10

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Ordre des architectes

Žalovaný: État belge

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Conseil d'État (Belgie) – Výklad článků 21, 46 a 49 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, s. 22) – Přístup k povolání architekta a jeho výkon – Zápis do Ordre des architectes (Komora architektů) – Vnitrostátní právní úprava, která tento zápis držitelů dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného v Belgii podmiňuje vykonáním odborné praxe v trvání dvou let – Zákaz požadovat vykonání takové praxe nebo získání rovnocenné zkušenosti v případě držitelů diplomu architekta vydaného v jiném členském státu

Výrok

Články 21 a 49 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací, ve znění nařízení Komise (ES) č. 279/2009 ze dne 6. dubna 2009, musejí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby hostitelský členský stát vyžadoval pro účely vydání povolení k výkonu povolání architekta od držitele odborné kvalifikace, získané v domovském členském státě a uvedené v příloze V bodu 5.7.1 nebo příloze VI této směrnice, aby vykonal odbornou praxi nebo prokázal, že má rovnocenné odborné zkušenosti.


(1)  Úř. věst. C 274, 21.9.2013.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/10


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht München (Německo) dne 24. ledna 2014 – Puma SE v. Hauptzollamt Nürnberg

(Věc C-34/14)

2014/C 194/11

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht München

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Puma SE

Žalovaný: Hauptzollamt Nürnberg

Předběžné otázky

1)

Jsou nařízení Rady (ES) č. 1472/2006 (1) ze dne 5. října 2006 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Čínské lidové republiky a Vietnamu a prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1294/2009 (2) ze dne 22. prosince 2009 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Vietnamu a Čínské lidové republiky rozšířeného na dovoz některé obuvi se svrškem z usně zasílané ze zvláštní administrativní oblasti ČLR Macao bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ ze zvláštní administrativní oblasti ČLR Macao, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 384/96 (3), jako celek platná, pokud nebyla zrušena na základě rozsudků Soudního dvora ze dne 2. února 2012 a ze dne 15. listopadu 2012 ve věcech C 249/10 P a C 247/10 P?

2)

Je-li třeba první otázku zodpovědět záporně, ale uvedená nařízení nebudou zrušena jako celek:

a)

Na které vývozce a výrobce z Čínské lidové republiky a Vietnamu, od kterých žalobkyně odebírala v letech 2006 až 2011 zboží, se nařízení Rady (ES) č. 1472/2006 ze dne 5. října 2006 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Čínské lidové republiky a Vietnamu a prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1294/2009 ze dne 22. prosince 2009 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Vietnamu a Čínské lidové republiky rozšířeného na dovoz některé obuvi se svrškem z usně zasílané ze zvláštní administrativní oblasti ČLR Macao bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ ze zvláštní administrativní oblasti ČLR Macao, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 384/96 nevztahuje?

b)

Představuje úplné nebo částečné zrušení uvedených nařízení nepředvídatelnou událost nebo vyšší moc ve smyslu článku 236 odst. 2 druhý pododstavec celního kodexu?


(1)  Úř. věst. L 275, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 352, s. 1.

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, Úř. věst. 56, S. 1; Zvl. vyd. 11/01 s. 45.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/10


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale di Cuneo (Itálie) dne 5. března 2014 – trestní řízení proti Ivo Tariccovi a dalším

(Věc C-105/14)

2014/C 194/12

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale di Cuneo

Účastníci původního trestního řízení

Ivo Taricco,

Ezio Filippi,

Isabella Leonetti,

Nicola Spagnolo,

Davide Salvoni,

Flavio Spaccavento,

Goranco Anakiev

Předběžné otázky

a)

Bylo změnou čl. 160 posledního odstavce italského trestního zákoníku zákonem č. 251 z roku 2005 – v rozsahu, v němž stanoví prodloužení promlčecí lhůty v důsledku přerušení o pouhou čtvrtinu, a tudíž umožňuje promlčení trestných činů i přes včasné trestní stíhání, s následnou beztrestností – porušeno pravidlo o ochraně hospodářské soutěže obsažené v článku 101 SFEU?

b)

Zavedl Italský stát změnou čl. 160 posledního odstavce italského trestního zákoníku zákonem č. 251 z roku 2005 – v rozsahu, v němž stanoví prodloužení promlčecí lhůty v důsledku přerušení o pouhou čtvrtinu, a tudíž zbavuje trestních následků trestné činy bezohledně spáchané hospodářskými subjekty – formu státní podpory zakázanou v článku 107 SFEU?

c)

Doplnil Italský stát změnou čl. 160 posledního odstavce italského trestního zákoníku zákonem č. 251 z roku 2005 – v rozsahu, v němž stanoví prodloužení promlčecí lhůty v důsledku přerušení o pouhou čtvrtinu, a tudíž vytváří případ beztrestnosti pro ty, kdo zneužívají směrnici Společenství – neoprávněně další osvobození vzhledem k těm, která jsou taxativně upravena v článku 158 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 (1)?

d)

Byla změnou čl. 160 posledního odstavce italského trestního zákoníku zákonem č. 251 z roku 2005 – v rozsahu, v němž stanoví prodloužení promlčecí lhůty v důsledku přerušení o pouhou čtvrtinu, a tudíž se vzdává trestání jednání, která Italský stát připravují o zdroje, jež jsou nezbytné i k plnění závazků vůči Evropské unii – porušena zásada zdravých veřejných financí stanovená v článku 119 SFEU?


(1)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, s. 1).


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/11


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte suprema di cassazione (Itálie) dne 21. března 2014 – Malvino Cervati, Società Malvi Sas di Cervati Malvino v. Agenzia delle Dogane, Agenzia delle Dogane – Ufficio delle Dogane di Livorno

(Věc C-131/14)

2014/C 194/13

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte suprema di cassazione

Účastníci původního řízení

Žalobci: Malvino Cervati, Società Malvi Sas di Cervati Malvino

Žalovaní: Agenzia delle Dogane – Ufficio delle Dogane di Livorno

Předběžné otázky

Musí být nařízení Komise č. 1047/2001 (1) a nařízení Rady č. 2988/95 (2) vykládána v tom smyslu, že je chování provozovatele ze Společenství A (Malvi sas), společnosti, která jelikož nevlastní dovozní licenci nebo vyčerpala svoji kvótu, nakoupí určité množství zboží od jiného provozovatele ze Společenství B (Tonini Roberto & C. sas), který je zase koupil od dodavatele mimo Společenství (Bananaservice srl), přičemž zboží bylo v zahraniční převedeno na jiného provozovatele ze Společenství C (L’Olivo Maria), který protože splňuje požadavky, získal licenci v rámci dané kvóty, a aniž by svoji licenci převedl, zboží propustil do volného oběhu v Evropském Společenství, aby je prodal, poté co bude procleno a za náležitou odměnu, která je nižší než je zvláštní daň za dovoz nad rámec kvóty, uvedenému provozovateli B (Tonini Roberto & C. sas), který je nakonec prodá provozovateli A (MALVI sas), zakázáno a představuje zneužití práva a fiktivní jednání?“


(1)  Nařízení Komise (ES) č. 1047/2001 ze dne 30. května 2001 o zavedení dovozních licencí a osvědčení o původu zboží a o stanovení postupu při spravování celních kvót pro česnek dovážený ze třetích zemí (Úř. věst. L 145, s. 35)

(2)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, s. 1)


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/12


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Baden-Württemberg (Německo) dne 24. března 2014 – Mineralquelle Zurzach AG v. Hauptzollamt Singen

(Věc C-139/14)

2014/C 194/14

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Baden-Württemberg

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Mineralquelle Zurzach AG

Žalovaný: Hauptzollamt Singen

Předběžné otázky

1)

Je třeba zařadit nealkoholický nápoj, složený převážně z vody a z 12 % z ovocných šťáv a obsahující kromě cukru směs vitamínů, která výrazně přesahuje obsah vitamínů přírodních šťáv vztahující se na podíl šťávy, do podpoložky 2202 10 00 kombinované nomenklatury?

2)

V případě záporné odpovědi na první otázku:

Jedná se u takového nápoje o ovocnou šťávu ředěnou vodou kódu 2202 90 10 11 TARIC?

3)

V případě záporné odpovědi na obě první otázky:

Jedná se u takového produktu o zboží kódu 2202 90 10 19 TARIC?


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/12


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hof van beroep te Brussel (Belgie) dne 28. března 2014 – Loutfi Management Propriété intellectuelle SARL v. AMJ Meatproducts NV en Halalsupply NV

(Věc C-147/14)

2014/C 194/15

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hof van beroep te Brussel

Účastníci původního řízení

Žalobce: Loutfi Management Propriété Intellectuelle SARL

Žalovaný: AMJ Meatproducts NV, Halalsupply NV

Předběžné otázky

Musí být čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 (1) při zohlednění článků 21 a 22 Listiny základních práv Unie (2) vykládán v tom smyslu, že při posuzování nebezpečí záměny ochranné známky Společenství, v níž je dominantní arabské slovo, s označením, v němž je dominantní jiné, avšak vizuálně podobné arabské slovo, může či dokonce musí být příslušnými soudy členských států přezkoumán a zohledněn rozdíl ve výslovnosti a význam těchto slov, třebaže arabština není úředním jazykem Unie a členských států?


(1)  Úř. věst. L 78, s. 1.

(2)  Úř. věst. 2000, C 364, s. 1.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/13


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 1. dubna 2014 – AEEG v. Antonella Bertazzi a další

(Věc C-152/14)

2014/C 194/16

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Autorità per l’energia elettrica e il gas (AEEG)

Odpůrci: Antonella Bertazzi, Annalise Colombo, Maria Valeria Contin, Angela Filippina Marasco, Guido Guissani, Lucia Lizzi, Fortuna Peranio

Předběžné otázky

1)

Lze vnitrostátní ustanovení (čl. 75 odst. 2 nařízení s mocí zákona č. 112 z roku 2008), které vůbec nezohledňuje léta odpracované služby u nezávislých orgánů v rámci smluv na dobu určitou, v případě stabilizace dotčených zaměstnanců ve výjimečných případech na základě výběrových řízení, která vůbec nejsou srovnatelná s přísnějším veřejným výběrovým řízením, které absolvovali jiní zaměstnanci, která jsou ale nicméně v souladu, protože jsou legislativně upravena, s čl. 97 odst. 3 italské Ústavy, jako posouzení způsobilosti plnit funkce, které mají být přiděleny, v zásadě považovat – ve vztahu k úkolům, které zůstaly nezměněny a naprosto stejné jak pro zaměstnance na dobu určitou, tak pro zaměstnance na dobu neurčitou – za odpovídající ustanovení 4 odst. 4 směrnice 1999/70/ES (1)?

2)

a)

Mohly by se – v případě uznání neslučitelnosti výše uvedené právní úpravy se zásadami Společenství, pokud jde o dotčené zaměstnance na dobu určitou – identifikovat objektivní důvody pro výjimky z rovného zacházení, které je třeba zajistit dotčeným zaměstnancům s ohledem na zaměstnance na dobu neurčitou, pro „účely sociální politiky“, v případech potřeby zabránění „paralelnímu“ zařazení stabilizovaných zaměstnanců s ohledem na zaměstnance, kteří již byli přijati do stálé služby na základě obecného pravidla výběrového řízení pro přístup do orgánů veřejné správy (pravidla zavedeného – kromě legislativní výjimky, jako je výjimka, která v projednávaném případě stanoví pouze vykonání výběrového řízení – podle uvedeného čl. 97 odst. 3 Ústavy) a lze tyto důvody – s ohledem na to, co již Soudní dvůr [Evropské unie] uvedl v bodě 47 usnesení ze dne 7. března 2013 [věc C-393/11] – považovat za splněné z hlediska proporcionality tím, že se dočasným stabilizovaným zaměstnancům pouze přizná příplatek ad personam, který se sníží o případné zvýšení odměny a který není možné přehodnocovat, s přerušením běžného vývoje dosažené výše odměňování a přístupu k výběrovým řízením na vyšší funkce?

b)

Mohou naopak, jakmile je potvrzena způsobilost vykonávat určité úkoly, pravidelná posouzení řádného provádění těchto úkolů, pro účely přiznání výše odměny a vyšší funkce, s dalším výběrovým řízením pro kariérní postup, představovat odpovídající vyvážení pozic stabilizovaných zaměstnanců, s ohledem na pozice zaměstnanců přijatých na základě veřejného výběrového řízení, aniž by muselo dojít k neuznání počtu odpracovaných let a výše odměn prvně uvedených osob (avšak při neexistenci jakékoli znatelné výhody ve prospěch druhé skupiny osob, v rámci výše popsaného systému povyšování, přijatého v AEEG), s tím, že v projednávaném případě v důsledku toho neexistují objektivní důvody pro výjimku ze směrnice 1999/70/ES, pokud jde o vyžadované podmínky objektivity a transparentnosti, které je třeba vztáhnout na příslušné pracovní podmínky v konkrétním kontextu?

3)

Musí být v každém případě – jak se zdá odvoditelné z bodů 47 a 54 usnesení ze dne 7. března 2013 – připuštěna nepřiměřenost a diskriminující povaha úplného neuznání předchozích odpracovaných let (s následným nezbytným nepoužitím souvisejících vnitrostátních právních předpisů) – aniž by však byly porušeny požadavky na ochranu pozic úspěšných uchazečů výběrového řízení a aniž je dotčena posuzovací pravomoc správního orgánu při přijímání opatření (ve formě „bonusu“ nebo zvýhodnění, které má být přiznáno dotčeným úspěšným uchazečům výběrového řízení, při výběrovém řízení pro přijetí na vyšší funkce nebo jinými prostředky, které spadají do prostoru pro uvážení vnitrostátních orgánů k organizaci svých orgánů veřejné správy)?


(1)  Směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. L 175, s. 43).


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/14


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Raad van State (Nizozemsko) dne 3. dubna 2014 – Minister van Buitenlandse Zaken v. K a A

(Věc C-153/14)

2014/C 194/17

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Raad van State

Účastníci původního řízení

Žalobce: Minister van Buitenlandse Zaken

Žalovaní: K a A

Předběžné otázky

1)

a.

Je možné pojem „integrační opatření“ uvedený v čl. 7 odst. 2 směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny (Úř. věst. L 251, s. 12) vykládat v tom smyslu, že příslušné orgány členských států mohou po rodinném příslušníkovi osoby usilující o sloučení rodiny požadovat prokázání znalosti úředního jazyka tohoto členského státu na úrovni odpovídající úrovni A1 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky a základní znalosti o společnosti tohoto členského státu, a to před tím, než tyto orgány tomuto rodinnému příslušníkovi udělí povolení ke vstupu a pobytu?

b.

Je pro odpověď na tuto otázku rozhodné, že i v rámci přezkumu proporcionality, tak jak je popsán v zelené knize Evropské komise ze dne 15. listopadu 2011 (1) o právu na sloučení rodiny, se podle vnitrostátní právní úpravy, která stanoví povinnost uvedenou výše v otázce 1a, žádost o povolení ke vstupu a pobytu – pokud rodinný příslušník neprokázal, že z důvodu duševního či tělesného postižení trvale není schopen integrační zkoušku složit – nezamítne pouze tehdy, pokud dojde k souběhu zcela mimořádných individuálních okolností odůvodňujících předpoklad, že rodinný příslušník trvale není schopen vyhovět podmínkám integrace?

2)

Brání účel směrnice 2003/86/ES a zejména její čl. 7 odst. 2 s ohledem na přezkum proporcionality, tak jak je popsán v uvedené zelené knize, tomu, aby za každé skládání zkoušky, jejímž prostřednictvím se zjišťuje, zda rodinný příslušník splňuje uvedené podmínky integrace, bylo nutno uhradit náklady ve výši 350 eur a za balíček pro přípravu na zkoušku jednorázově náklady ve výši 110 eur?


(1)  COM(2011) 735 final.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/15


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 3. dubna 2014 – Tamoil Italia v. Ministero dell’Ambiente e della Tutela del Territorio e del Mare

(Věc C-156/14)

2014/C 194/18

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Tamoil Italia SpA

Žalovaný: Ministero dell’Ambiente e della Tutela del Territorio e del Mare

Předběžná otázka

Brání zásady Evropské unie v oblasti životního prostředí zakotvené v čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a ve směrnici 2004/35/ES (1) ze dne 21. dubna 2004 (článek 1 a čl. 8 odst. 3; třináctý a dvacátý čtvrtý bod odůvodnění) – především zásada „znečišťovatel platí“, zásada obezřetnosti a prevence, odvracení ohrožení životního prostředí především u zdroje – vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava stanovená v článcích 244, 245 a 253 legislativního nařízení č. 152 ze dne 3. dubna 2006, která v případě zjištění kontaminace lokality a nemožnosti identifikovat osobu odpovědnou za znečištění nebo nemožnosti domoci se u ní nápravy neumožňuje správnímu orgánu uložit provedení naléhavých zabezpečovacích opatření a sanace vlastníkovi, který není odpovědný za znečištění, přičemž stanoví pouze jeho finanční odpovědnost omezenou hodnotou lokality po provedení sanace?


(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, s. 56; Zvl. vyd. 15/08, s. 357).


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/15


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Raad van State (Nizozemsko) dne 4. dubna 2014 – A a další, další účastník řízení: Minister van Buitenlandse Zaken

(Věc C-158/14)

2014/C 194/19

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Raad van State

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: A, B, C, D

Další účastník řízení: Minister van Buitenlandse Zaken

Předběžné otázky

1)

Byli by navrhovatelé v řízení o opravném prostředku v projednávané věci – mimo jiné na základě článku 47 Listiny základních práv Evropské unie (1) – nepochybně oprávněni podat vlastním jménem na základě článku 263 SFEU u Tribunálu žalobu na neplatnost prováděcího nařízení č. 610/2010 (2) v rozsahu, v jakém byla LTTE na jeho základě zařazena na seznam podle čl. 2 odst. 3 nařízení č. 2580/2001 (3)?

2)

a.

Mohou činnosti ozbrojených sil při ozbrojených konfliktech ve smyslu mezinárodního humanitárního práva – také s ohledem na bod 11 odůvodnění rámcového rozhodnutí 2002/475/SVV (4) – představovat teroristické trestné činy ve smyslu tohoto rámcového rozhodnutí?

b.

V případě kladné odpovědi na otázku 2a.: Mohou činnosti ozbrojených sil při ozbrojených konfliktech ve smyslu mezinárodního humanitárního práva představovat teroristické činy ve smyslu společného postoje 2001/931/SZBP (5) a nařízení č. 2580/2001?

3)

Jedná se v případě činů, jež jsou základem pro prováděcí nařízení č. 610/2010 v rozsahu, v jakém byla LTTE na jeho základě zařazena na seznam podle čl. 2 odst. 3 nařízení č. 2580/2001, o činnosti ozbrojených sil při ozbrojených konfliktech ve smyslu mezinárodního humanitárního práva?

4)

Je při zohlednění odpovědi na otázky 1, 2a, 2b a 3 prováděcí nařízení č. 610/2010 v rozsahu, v jakém byla LTTE na jeho základě zařazena na seznam podle čl. 2 odst. 3 nařízení č. 2580/2001, neplatné?

5)

V případě kladné odpovědi na čtvrtou otázku: Rozšiřuje se neplatnost v takovém případě také na dřívější a pozdější rozhodnutí Rady o aktualizaci seznamu podle čl. 2 odst. 3 nařízení č. 2580/2001 v rozsahu, v jakém byla LTTE na jejich základě na tento seznam zařazena?


(1)  Úř. věst. 2000, C 364, s. 1.

(2)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 610/2010 ze dne 12. července 2010, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1285/2009 (Úř. věst. L 178, s. 1).

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu (Úř. věst. L 344, s. 70).

(4)  Rámcové rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu (Úř. věst. L 164, s. 3)

(5)  Společný postoj Rady 2001/931/SZBP ze dne 27. prosince 2001 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (Úř. věst. L 344, s. 93).


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/16


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte suprema di cassazione (Itálie) dne 14. dubna 2014 – A v. B

(Věc C-184/14)

2014/C 194/20

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte suprema di cassazione

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: A

Odpůrkyně: B

Předběžná otázka

Může o návrhu na stanovení příspěvku na výživu dětí podaném v rámci řízení o rozluce manželství, jakožto o záležitosti související s tímto řízením, rozhodovat jak soud příslušný k projednání návrhu na rozluku, tak soud, před kterým probíhá řízení týkající se rodičovské zodpovědnosti, a to na základě kritéria prevence, nebo o tomto návrhu musí nutně rozhodovat soud rozhodující o rodičovské zodpovědnosti, neboť dvě odlišná kritéria uvedená v písm. c) a d) [článku 3 nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích (1)] jsou alternativní (v tom smyslu, že jedno nezbytně vylučuje druhé)?


(1)  Úř. věst. 2009, L 7, s. 1.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/17


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Varhoven administrativen sad (Bulharsko) dne 14. dubna 2014 – EasyPay AD, Finance Engineering AD/Ministerski savet na Republika Balgaria, Nacionalen osiguritelen institut

(Věc C-185/14)

2014/C 194/21

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Varhoven administrativen sad

Účastníci původního řízení

Navrhovatelky: EasyPay AD, Finance Engineering AD

Odpůrci: Ministerski savet na Republika Balgaria, Nacionalen osiguritelen institut

Předběžné otázky

1)

Je poštovní službu, jakou je služba poštovních převodů, jejímž prostřednictvím odesílatel, v projednávané věci stát, poukazuje finanční prostředky příjemcům – osobám, jimž náleží dávky sociálního zabezpečení – nutno považovat za službu nespadající do oblasti působnost směrnice 97/67 (1) ve znění pozměněném směrnicemi 2002/39 (2) a 2008/6 (3), a tudíž za službu podléhající ustanovením článků 106 a 107 SFEU?

2)

V případě, že první otázka bude zodpovězena kladně, je nutno články 106 a 107 SFEU vykládat v tom smyslu, že nepřipouštějí omezení volné hospodářské soutěže při poskytování poštovní služby, jako je služba výše popsaná, pokud je to odůvodněno naléhavými důvody v souvislosti se zajištěním ústavně zaručeného práva občanů a sociální politikou státu a pokud lze zároveň danou službu kvalifikovat jako službu obecného hospodářského zájmu, za předpokladu, že odměna, kterou poskytovatel služby obdrží, představuje vyrovnávací platbu, která nepřekračuje stanovenou výši podle čl. 2 odst. 1 písm. a) rozhodnutí Evropské komise K(2011) 9380?


(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby (Úř. věst. L 15, s. 14; Zvl. vyd. 06/03, s. 71).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/39/ES ze dne 10. června 2002, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na další otevření hospodářské soutěže poštovních služeb Společenství (Úř. věst. L 176, s. 21; Zvl. vyd. 06/04, s. 316).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008 , kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb Společenství (Úř. věst. L 52, s. 3).


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/17


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landegericht Aachen (Německo) dne 18. dubna 2014 – Horst Hoeck v. Řecká republika

(Věc C-196/14)

2014/C 194/22

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landegericht Aachen

Účastníci původního řízení

Žalobce: Horst Hoeck

Žalovaná: Řecká republika

Předběžné otázky

1)

Je třeba článek 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (1) vykládat tak, že tato ustanovení vesměs brání žalobě, podané proti Řecké republice jakožto žalované k Landgericht Aachen, jíž se žalobce domáhá od žalované úroků z období let 2011-2012 z dluhopisů (státních půjček) vydaných žalovanou a nabytých žalobcem v červenci 2011, které byly předmětem nabídky výměny, kterou žalovaná koncem února 2012 předložila i žalobci, a kterou žalobce odmítl, s tím výsledkem, že žalovaná dluhopisy/státní půjčky držené žalobcem přesto vyměnila za nové?

2)

Je třeba článek 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech vykládat tak, že tato ustanovení vesměs brání žalobě, podané proti Řecké republice jakožto žalované k Landgericht Aachen, jíž se žalobce podpůrně domáhá platby od žalované ve výši nominální hodnoty jejích dluhopisů/státních půjček nabytých žalobcem, včetně neuhrazených úroků, z důvodu nucené výměny vylíčené v bodě 1?

3)

Je třeba původní řízení [před] Landgericht Aachen 12 O 177/13 třeba považovat za řízení dle občanského či obchodního práva, kdy se uplatní čl. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech?

4)

Anebo se jedná o správní záležitost, popř. záležitost odpovědnosti státu, ohledně níž se ustanovení uváděná v bodech 1, 2 a 3 výše neuplatní?


(1)  Úř. věst. L 324, s. 79.


Tribunál

24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/19


Rozsudek Tribunálu ze dne 30. dubna 2014 – Tisza Erőmű v. Komise

(Věc T-468/08) (1)

(„Státní podpory - Podpora poskytovaná maďarskými orgány ve prospěch některých výrobců elektřiny - Dohody o prodeji elektřiny uzavírané mezi veřejným podnikem a některými výrobci elektřiny - Rozhodnutí, kterým se podpora prohlašuje za neslučitelnou se společným trhem a kterým se nařizuje její navrácení - Povinnost uvést odůvodnění - Pojem státní podpora - Výhoda - Selektivní povaha - Státní prostředky - Přičitatelnost státu - Ovlivnění obchodu mezi členskými státy - Právo na obhajobu - Právní jistota - Legitimní očekávání - Rovné zacházení - Přiměřenost - Překročení pravomoci - Článek 10 Smlouvy o energetické chartě“)

2014/C 194/23

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Tisza Erőmű kft, původně AES-Tisza Erőmű kft (Tiszaújváros, Maďarsko) (zástupci: původně T. Ottervanger a E. Henny, poté T. Ottervanger, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Flynn, N. Khan a K. Talabér Ritz, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2009/609/ES ze dne 4. června 2008 o státní podpoře C 41/05 poskytované Maďarskou republikou v rámci dlouhodobých dohod o prodeji elektřiny (Úř. věst. 2009, L 225, s. 53).

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnost Tisza Erőmű kft ponese náklady řízení, a to včetně těch, které souvisejí s řízením o předběžných opatřeních.


(1)  Úř. věst. C 6, 10. 1. 2009.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/19


Rozsudek Tribunálu ze dne 30. dubna 2014 – Dunamenti Erőmű v. Komise

(Věc T-179/09) (1)

(„Státní podpory - Podpory přiznané maďarskými orgány ve prospěch některých výrobců elektřiny - Dohody o prodeji elektřiny uzavřené mezi veřejným podnikem a některými výrobci elektřiny - Rozhodnutí, kterým se prohlašuje podpora za neslučitelnou se společným trhem a nařizuje její navrácení - Pojem státní podpora - Výhoda - Nová podpora - Provozní podpora - Legitimní očekávání - Právní jistota“)

2014/C 194/24

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Dunamenti Erőmű Zrt (Százhalombatta, Maďarsko) (zástupci: původně J. Lever, QC, A. Nourry, R. Griffith a S. Spence, solicitors, poté: J. Philippe a F. H. Boret, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Flynn a K. Talabér-Ritz, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2009/609/ES ze dne 4. června 2008 o státní podpoře C 41/05 poskytované Maďarskou republikou v rámci dlouhodobých dohod o prodeji elektřiny (Úř. věst. L 225, s. 53) a podpůrně návrh na zrušení článků 2 a 5 tohoto rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnost Dunamenti Erőmű Zrt ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.


(1)  Úř. věst. C 167, 18.7.2009.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/20


Rozsudek Tribunálu ze dne 30. dubna 2014 – Euris Consult v. Parlament

(Věc T-637/11) (1)

(„Veřejné zakázky na služby - Zadávací řízení - Poskytování překladatelských služeb do maltštiny - Pravidla pro předávání nabídek - Odmítnutí nabídky uchazeče - Nedodržení pravidel pro předkládání, jejichž cílem je zaručit důvěrnost obsahu nabídek před otevřením - Námitka nepoužitelnosti - Přiměřenost - Rovné zacházení - Právo na obhajobu - Povinnost uvést odůvodnění - Článek 41 Listiny základních práv Evropské unie - Článek 98 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 - Článek 143 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002“)

2014/C 194/25

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Euris Consult Ltd (Floriana, Malta) (zástupce: F. Moyse, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupci: L. Darie a F. Poilvache, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovaného: Evropská komise (zástupci: R. Lyal a F. Dintilhac, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Parlamentu ze dne 18. října 2011, kterým se odmítá nabídka podaná žalobkyní v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku na interinstitucionální služby MT/2011/EU týkající se poskytování překladatelských služeb do maltštiny.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Společnosti Euris Consult Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 32, 4.2.2012.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/21


Rozsudek Tribunálu ze dne 30. dubna 2014 – Hagenmeyer a Hahn v. Komise

(Věc T-17/12) (1)

(„Ochrana spotřebitelů - Nařízení (ES) č. 1924/2006 - Zdravotní tvrzení při označování potravin - Odmítnutí schválit tvrzení o snížení rizika onemocnění - Uvedení rizikového faktoru - Legalita schvalovacího řízení pro tvrzení o snížení rizika onemocnění - Žaloba na neplatnost - Právní zájem na podání žaloby - Bezprostřední a osobní dotčení - Přípustnost - Proporcionalita - Povinnost uvést odůvodnění“)

2014/C 194/26

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobci: Moritz Hagenmeyer (Hamburk, Německo) a Andreas Hahn (Hannover, Německo) (zástupce: T. Teufer, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupkyně: L. Pignataro-Nolin a S. Grünheid, zmocněnkyně)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Rada Evropské unie (zástupkyně: I. Šulce, Z. Kupčová a M. Simm, zmocněnkyně)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení nařízení Komise (EU) č. 1170/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o neschválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin, jež se týkají snížení rizika onemocnění (Úř. vest. L 299, s. 1)

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Moritz Hagenmeyer a Andreas Hahn ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)

Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení.


(1)  Úř. věst. C 89, 24.3.2012.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/21


Rozsudek Tribunálu ze dne 30. dubna 2014 – Beyond Retro v. OHIM – S&K Garments (BEYOND VINTAGE)

(Věc T-170/12) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Mezinárodní zápis s vyznačením Evropského společenství - Slovní ochranná známka BEYOND VINTAGE - Starší slovní ochranná známka Společenství BEYOND RETRO - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 - Povinnost uvést odůvodnění - Článek 75 nařízení č. 207/2009“)

2014/C 194/27

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Beyond Retro Ltd (Londýn, Spojené království) (zástupce: S. Malynicz, barrister)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: I. Harrington, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: S&K Garments, Inc. (New York, New York, Spojené státy)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 30. ledna 2012 (spojené věci R 493/2011-4 a R 548/2011-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Beyond Retro Ltd a S&K Garments, Inc.

Výrok

1.

Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 30. ledna 2012 (spojené věci R 493/2011-4 a R 548/2011-4) se zrušuje v rozsahu, v němž se týká výrobků, na které se vztahuje slovní ochranná známka BEYOND VINTAGE tříd 18 a 25 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků.

2.

Žaloba se ve zbývající části zamítá.

3.

Společnosti Retro Ltd se ukládá náhrada jedné třetiny nákladů vynaložených účastníky řízení před Tribunálem. OHIM ponese dvě třetiny těchto nákladů.


(1)  Úř. věst. C 194, 30.6.2012.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/22


Rozsudek Tribunálu ze dne 8. května 2014 – Simca Europe v. OHIM – PSA Peugeot Citroën (Simca)

(Věc T-327/12) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Společenství Simca - Nedostatek dobré víry - Článek 52 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

2014/C 194/28

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Simca Europe Ltd (Birmingham, Spojené království) (zástupce: N. Haberkamm, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Schifko, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: GIE PSA Peugeot Citroën (Paříž, Francie) (zástupce: P. Kotsch, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 12. dubna 2012 (věc R 645/2011-1) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi GIE PSA Peugeot Citroën a Simca Europe Ltd.

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnosti Simca Europe Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 287, 22.9.2012.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/23


Rozsudek Tribunálu ze dne 8. května 2014 – Pyrox v. OHIM – Köb Holzheizsysteme (PYROX)

(Věc T-575/12) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství PYROX - Starší národní slovní ochranné známky PYROT - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

2014/C 194/29

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Pyrox GmbH (Oberhausen, Německo) (zástupce: T. Eigen, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: G. Marten a G. Schneider, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Köb Holzheizsysteme GmbH (Wolfurt, Rakousko)

Předmět věci

Žaloba proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 4. října 2012 (spojené věci R 2187/2011-1 a R 2507/2011-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Köb Holzheizsysteme GmbH a Pyrox GmbH.

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnosti Pyrox GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 55, 23. 2. 2013.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/23


Rozsudek Tribunálu ze dne 8. května 2014 – Pedro Group v. OHIM – Cortefiel (PEDRO)

(Věc T-38/13) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství PEDRO - Starší obrazová ochranná známka Společenství Pedro del Hierro - Částečné zamítnutí zápisu - Relativní důvod pro zamítnutí - Skutečné užívání starší ochranné známky - Vysoká rozlišovací způsobilost starší ochranné známky - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

2014/C 194/30

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Pedro Group Pte Ltd (Singapur, Singapur) (zástupce: B. Brandreth, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: M. Vuijst a J. Crespo Carillo, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Cortefiel, SA (Madrid, Španělsko) (zástupci: původně H. Mosback, P. López Ronda, G. Macias Bonilla a G. Marín Raigal, poté P. López Ronda, G. Macias Bonilla a G. Marín Raigal, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 26. listopadu 2012 (věc R 271/2011-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Cortefiel, SA a Pedro Group Pte Ltd.

Výrok

1.

Žaloba se zamítá.

2.

Společnosti Pedro Group Pte Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 101, 6.4.2013.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/24


Usnesení Tribunálu ze dne 2. dubna 2014 – CIVR a další v. Komise

(Věc T-303/09) (1)

(„Státní podpory - Rámcový režim činností, které hodlají provést zemědělské mezioborové organizace uznané ve Francii ve prospěch členů zemědělských organizací jimi zastupovaných - Financování prostřednictvím dobrovolných příspěvků, které se staly povinnými - Rozhodnutí, kterým se prohlašuje režim podpory za slučitelný se společným trhem - Zrušení rozhodnutí - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

2014/C 194/31

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Conseil interprofessionnel des vins du Roussillon à appellation d’origine contrôlée (CIVR) (Perpignan, Francie); Comité national des interprofessions des vins à appellation d’origine et à indication géographique (CNIV) (Paříž, Francie), a Interprofession nationale porcine (Inaporc) (Paříž) (zástupci: H. Calvet, O. Billard a Y. Trifounovitch, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně B. Stromsky a C. Urraca Caviedes, poté B. Stromsky a S. Thomas, a nakonec B. Stromsky, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise C(2008) 7846 final ze dne 10. prosince 2008 týkající se státní podpory č. 561/2008, která se týká rámcového režimu činností, které hodlají provést zemědělské mezioborové organizace uznané ve Francii ve prospěch členů zemědělských organizací jimi zastupovaných

Výrok

1)

O projednávané žalobě již není třeba rozhodovat.

2)

Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 244, 10.10.2009.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/25


Usnesení Tribunálu ze dne 14. dubna 2014 – Manufacturing Support & Procurement Kala Naft v. Rada

(Věc T-263/12) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Íránu ve snaze zabránit šíření jaderných zbraní - Zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů - Překážka věci rozsouzené - Povinnost uvést odůvodnění - Povinnost individuálního sdělení - Právo na obhajobu - Právo na účinnou soudní ochranu - Právo na vlastnictví - Proporcionalita - Pravomoc Rady - Zneužití pravomoci - Nesprávné právní posouzení - Pojem ‚podpora šíření jaderných zbraní‘ - Nesprávné posouzení - Žaloba, která je po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná“)

2014/C 194/32

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Manufacturing Support & Procurement Kala Naft Co., Tehran (Teherán, Írán) (zástupci: F. Esclatine a S. Perrotet, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bishop a R. Liudvinaviciute-Cordeiro, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: É. Cujo a M. Konstantinidis, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (EU) č. 961/2010 (Úř. věst. L 88, s. 1)

Výrok

1)

Žaloba se jako po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná odmítá.

2)

Manufacturing Support & Procurement Kala Naft Co., Tehran ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

3)

Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.


(1)  Úř. věst. C 258, 25.8.2012.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/25


Žaloba podaná dne 20. prosince 2013 – K. Chrysostomides & Co. a další v. Rada a další

(Věc T-680/13)

2014/C 194/33

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: Dr. K. Chrysostomides & Co. LLC (Nicosia, Kypr) a 50 dalších žalobců (zástupce: P. Tridimas, Barrister)

Žalované: Rada Evropské unie, Evropská komise, Evropská unie zastoupená Evropskou komisí, Eurogroup zastoupená Radou Evropské unie, Evropská centrální banka

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

uložil žalovaným zaplatit žalobcům částky uvedené v příloze k žalobě včetně úroků od 26. března 2013 do data vydání rozsudku Soudního dvora;

uložil žalovaným náhradu nákladů řízení.

Subsidiárně žalobci navrhují, aby Tribunál:

určil, že Evropské unii a/nebo žalovaným orgánům vznikla mimosmluvní odpovědnost;

rozhodl, jak má být postupováno pro účely určení ztráty, která žalobcům skutečně vznikla a která má být nahrazena;

uložil žalovaným náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobci (celkem 51) jsou majitelé vkladů a/nebo akcionáři Bank of Cyprus Public Company Ltd a/nebo Cyprus Popular Bank Public Co. Ltd. Domáhají se náhrady podle článku 268, čl. 340 odst. 2 a čl. 340 odst. 3 SFEU upravujících mimosmluvní odpovědnost EU za ztráty, které utrpěli v důsledku opatření, kterými žalované orgány uložily Kyperské republice režim odepisování závazků (bail-in scheme).

Žalobci jsou toho názoru, že žalované orgány přijaly režim odepisování závazků pro Kyperskou republiku, který přímo vedl ke ztrátě na jejich vkladech a akciích. Podle žalobců byla opatření na odepisování závazků přijatá Kyperskou republikou zavedena pouze za účelem provedení opatření, která přijaly žalované a která žalované orgány schválily.

Žalobci mají za to, že režim odepisování závazků porušuje právo na vlastnictví chráněné čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv EU a článek 1 protokolu 1 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Žalobci taktéž tvrdí, že režim odepisování závazků je v rozporu se zásadou proporcionality, zásadou ochrany legitimních očekávání a zásadou zákazu diskriminace.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/26


Žaloba podaná dne 23. ledna 2014 – USFSPEI v. Parlament a Rada

(Věc T-75/14)

2014/C 194/34

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Union syndicale fédérale des services publics européens et internationaux (Brusel, Belgie) (zástupci: J.-N. Louis a D. de Abreu Caldas, advokáti)

Žalovaní: Rada Evropské unie a Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

prohlásil tuto žalobu za přípustnou a opodstatněnou;

v důsledku toho zrušil body 27, 32, 46, 64 písm. b), 65 písm. b) a 67 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1023/2013 ze dne 22. října 2013;

uložil žalovaným povinnost vyplatit USF symbolické jedno euro z titulu náhrady utrpěné morální újmy, jakož i náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce se dovolává protiprávnosti bodů 27, 32, 46, 64 písm. b), 65 písm. b) a 67 písm. d) nařízení (EU, Euratom) č. 1023/2013 (1) v rozsahu, v němž mění zejména článek 5 (vytvoření funkční skupiny SC), článek 6 (zrušení záruky povýšení u služebního postupu), čl. 40 odst. 2 (omezení volna z osobních důvodů na 12 let), čl. 43 druhý pododstavec (uvedení schopnosti vykonávat funkci administrátora od platové třídy AST 5 namísto AST), čl. 44 odst. 1 (nové podmínky pro povýšení o jeden platový stupeň), článek 51 (řízení ve věci nezpůsobilosti), článek 52 (volno ze služebních důvodů), článek 77 (sazba 1,8 % u akumulace důchodových nároků) a přílohu VIII čl. 9 odst. 2 (předčasný odchod do důchodu bez penalizace) služebního řádu.

Na podporu své žaloby se dovolává porušení dohody mezi odbory a zaměstnaneckými organizacemi na straně jedné a zákonodárcem na straně druhé a týkající se reformy z roku 2004, zejména reformy služebního postupu, zásady lineárního služebního postupu a zásady povýšení u služebního postupu.

Namítá rovněž porušení článku 27 Listiny základních práv a článku 21 Evropské sociální charty, porušení zásady nabytých práv, zásady proporcionality a zásady nediskriminace.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1023/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se mění služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie (Úř. věst. L 287, s. 15).


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/27


Žaloba podaná dne 24. března 2014 – Deza/ECHA

(Věc T-189/14)

2014/C 194/35

Jednací jazyk: český

Účastníci řízení

Žalobkyně: Deza, a.s. (Valašské Meziříčí, Česká republika) (zástupce: P. Dejl, advokát)

Žalovaná: Evropská agentura pro chemické látky

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Evropské agentury pro chemické látky ze dne 24. ledna 2014, číslo sdělení AFA-C-0000004274-77-09/F, AFA-C-0000004280-84-09/F, AFA-C-0000004275-75-09/F a AFA-C-0000004151-87-08/F.

nařídil, aby žalovaná uhradila žalobkyni náhrady řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vychází z porušení čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 1049/2001 (1) v souvislosti s čl. 118 nařízení (ES) 1907/2006 (2)a z porušení práva na ochranu legitimních obchodních zájmů a duševního vlastnictví.

Žalobkyně na tomto místě tvrdí, že napadené rozhodnutí je v rozporu s čl. 4 odst. 2 nařízení č. 1049/2001 v souvislosti s čl. 118 nařízení č. 1907/2006, neboť zpřístupnění příslušných informací třetí osobě by vedlo k narušení ochrany jejích obchodních zájmů a k porušení ochrany práv z duševního vlastnictví, přičemž na zpřístupnění příslušných informací neexistuje převažující veřejný zájem a žalovaná ve svém rozhodnutí ani neuvedla, že by nad nutností ochrany těchto práv žalobkyně nějaký veřejný zájem převažoval.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení závazků Evropské unie plynoucích z dohody TRIPS (3) a souvisejícího zásahu do práv na ochranu důvěrných informací.

Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že napadené rozhodnutí je v rozporu s mezinárodními závazky Evropské unie, vyplývajícími z čl. 39 odst. 2 dohody TRIPS, podle nějž jsou smluvní strany povinny zajistit, že fyzické a právnické osoby budou mít možnost zabránit, aby informace, které mají právoplatně ve své moci, byly zveřejněny, sděleny třetím osobám nebo získány nebo užity třetími osobami bez jejich souhlasu způsobem, který je v rozporu s čestnou komerční praxí, pokud takové informace a) jsou tajné v tom smyslu, že nejsou jako celek nebo jako přesná sestava a souhrn jejich částí obecně známy nebo běžně přístupné osobám v kruzích, které se běžně dotyčným druhem informací zabývají; b) mají komerční hodnotu proto, že jsou tajné; a c) osoby, které je mají právoplatně ve své moci, podnikly za daných okolností přiměřené kroky, aby je udržely v tajnosti.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení závazků Evropské unie plynoucích z čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a z porušení čl. 17 Listiny základních práv Evropské unie a související zásah do práva na vlastnictví a jeho ochranu.

V této souvislosti se uvádí, že napadené rozhodnutí je v rozporu s čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, s čl. 1 Dodatkového protokolu k této úmluvě a s čl. 17 Listiny základních práv Evropské unie, neboť omezuje právo žalobkyně na pokojné užívání majetku.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení čl. 4 odst. 3 nařízení č. 1049/2001.

Podle názoru žalobkyně je napadené rozhodnutí v rozporu s čl. 4 odst. 3 nařízení č. 1049/2001, neboť zpřístupnění příslušných informací by vážně ohrozilo rozhodovací proces Evropské komise a žalované při rozhodování o žádosti o povolení užití dotyčné látky, přičemž na zpřístupnění příslušných informací neexistuje převažující veřejný zájem a žalovaná ve svém rozhodnutí ani neuvedla, že by nad nutností ochrany těchto práv žalobkyně nějaký veřejný zájem převažoval.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, s. 1).

(3)  Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) ze dne 15. dubna 1994 (Úř. věst. L 336, s. 214).


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/28


Žaloba podaná dne 4. dubna 2014 – Volkswagen v. OHIM (EXTRA)

(Věc T-216/14)

2014/C 194/36

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Volkswagen AG (Wolfsburg, Německo) (zástupce: U. Sander, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 6. února 2014 ve věci R 1788/2013-1;

uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „EXTRA“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 12, 28, 35 a 37 – přihláška ochranné známky Společenství č. 1 1 7 69  155

Rozhodnutí průzkumového referenta: zamítnutí přihlášky

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/29


Žaloba podaná dne 8. dubna 2014 – Mabrouk v. Rada

(Věc T-218/14)

2014/C 194/37

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Mohamed Marouen Ben Ali Bel Ben Mohamed Mabrouk (Carthage, Tunisko) (zástupci: J. Farthouat, J. Mignard, N. Boulay, advokáty, a S. Crosby, Solicitor)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Rady 2014/49/SZBP ze dne 30. ledna 2014, kterým se mění rozhodnutí 2011/72/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Tunisku (Úř. věst. L 28, s. 38), a prováděcí nařízení Rady (EU) č. 81/2014 ze dne 30. ledna 2014, kterým se provádí nařízení (EU) č. 101/2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Tunisku (Úř. věst. L 28, s. 2), v rozsahu, v němž se tato omezení ve formě zmrazení finančních prostředků v EU vztahují na žalobce; a

uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce pět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod spočívá v tom, že žalovaná tím, že přijala napadené akty, napomáhá trestnímu vyšetřování v Tunisku a jedná tak v rámci soudní pravomoci v oblasti trestního práva, a že článek 29 SEU a čl. 215 odst. 2 SFEU, které žalovaná použila jako právní základ, jí nedávají pravomoc takto jednat.

2.

Druhý žalobní důvod spočívá v tom, že napadené akty byly přijaty za účelem poskytnutí pomoci soudním orgánům v Tunisku a nikoli z důvodů uvedených na podporu zvoleného právního základu, a že proto došlo k porušení právního základu.

3.

Třetí žalobní důvod spočívá ve (a) zjevně nesprávném posouzení, podle něhož existuje souvislost mezi majetkem žalobce nacházejícím se v EU a předmětem soudního vyšetřování v Tunisku, ve (b) zjevně nesprávném posouzení, podle něhož výroky napadených aktů odůvodňují ponechání jména žalobce na seznamu osob, jejichž finanční prostředky mají být zmrazeny, a ve (c) zjevně nesprávném posouzení skutkového stavu, jímž žalovaná odůvodňuje napadené akty.

4.

Čtvrtý žalobní důvod spočívá v porušení práva žalobce na obhajobu a jeho základních práv, a sice presumpce neviny, práva na to seznámit se důkazy, které žalovaná uplatňuje vůči žalobci, práva být slyšen, práva na rovnost zbraní, práva na účinný prostředek nápravy, zásady proporcionality a práva na vlastnictví.

5.

Pátý žalobní důvod spočívá v nedostatečném odůvodnění.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/30


Žaloba podaná dne 11. dubna 2014 – Norma Lebensmittelfilialbetrieb v. OHIM – Yorma's (Yorma Eberl)

(Věc T-229/14)

2014/C 194/38

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Norma Lebensmittelfilialbetrieb Stiftung & Co. KG (Norimberk, Německo) (zástupkyně: A. Parr, advokátka)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Yorma's AG (Deggendorf, Německo)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 11. února 2014 ve věci R 532/2013-4;

uložil žalovanému náhradu nákladu řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Yorma's AG

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „Yorma Eberl“ pro výrobky a služby spadající do tříd 3, 5, 21, 24, 25, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 40 a 43 – přihláška ochranné známky Společenství č. 9 9 40  289

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: obchodní jméno a firma používané v obchodním styku, jakož i národní slovní ochranná známka a slovní ochranná známka Společenství NORMA, pro výrobky a služby spadající do tříd 3, 5, 8, 9, 11, 16, 18, 21, 22, 23, 25, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 38, 39, 41 a 42

Rozhodnutí námitkového oddělení: zamítnutí námitek

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody:

porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009

porušení čl. 8 odst. 4 nařízení č. 207/2009


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/30


Žaloba podaná dne 22. dubna 2014 – EEB v. Komise

(Věc T-250/14)

2014/C 194/39

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: European Environmental Bureau (EEB) (Brusel, Belgie) (zástupci: C. Stothers, Solicitor, M. Van Kerckhove a C. Simphal, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

zrušil implicitní rozhodnutí Evropské komise ze dne 13. února 2014, které je podle čl. 8 odst. 3 nařízení č. 1049/2001 (1) považováno za negativní odpověď odpírající vydání úplných a neupravených kopií korespondence se dvěma členskými státy, která se týká jejich navrhovaných přechodných národních plánů (PNP) vyjímající některá spalovací zařízení z nových emisních limitů v letech 2016 až 2020;

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce pět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná protiprávně uplatnila čl. 4 odst. 2 první pododstavec nařízení (ES) č. 1049/2001 v případě, kde je to výslovně vyloučeno na základě čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1367/2006 (2).

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalobkyně protiprávně nevyložila výjimky stanovené v článku 4 nařízení (ES) č. 1049/2001 restriktivně, což vyžaduje čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1367/2006 a čl. 4 odst. 4 Aarhuské úmluvy.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná protiprávné uskutečnila konzultace se třetími stranami na základě čl. 4 odst. 4 nařízení (ES) č. 1049/2001 v případě, kdy je zřejmé, že dokument měl být zveřejněn, a protiprávně se o tyto konzultace opírala s cílem prodloužit lhůtu pro odpověď.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná protiprávně nevzala v úvahu, na které části dokumentu se vztahovala výjimka, a nezpřístupnila zbývající část na základě čl. 4 odst. 6 nařízení č. 1049/2001.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná tím, že oddalovala zpřístupnění dokumenty, neposkytla veřejnosti možnost, aby se včas a účinně podílela na přípravě, změnách a přezkumu PNP, pokud jsou všechny možnosti volby stále otevřené, jak to vyžaduje článek 9 nařízení (ES) č. 1367/2006.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, s. 13).


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/31


Žaloba podaná dne 18. dubna 2014 – Warenhandelszentrum v. OHIM – Baumarkt Max Bahr (NEW MAX)

(Věc T-254/14)

2014/C 194/40

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Warenhandelszentrum Ltd. (Neu-Ulm, Německo) (zástupce: F. Hirschel, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Baumarkt Max Bahr GmbH & Co. KG (Hamburg, Německo)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 29. ledna 2014 ve věci R 2035/2012-1 a připustil přihlašovanou ochrannou známku žalobkyně,

uložil žalovanému náhradu nákladu řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka obsahující slovní prvek „NEW MAX“ pro výrobky a služby spadající do tříd 3, 5 a 37 – Přihláška ochranné známky Společenství č. 1 0 1 06  474

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: další účastnice řízení před odvolacím senátem

Namítaná ochranná známka nebo označení: obrazová ochranná známka obsahující slovní prvek „MAX“ pro služby spadající do třídy 35

Rozhodnutí námitkového oddělení: zamítnutí námitek

Rozhodnutí odvolacího senátu: zrušení rozhodnutí námitkového oddělení a zamítnutí přihlášky ochranné známky v plném rozsahu

Dovolávané žalobní důvody: neexistence nebezpečí záměny mezi kolidujícími ochrannými známkami


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/32


Žaloba podaná dne 24. dubna 2014 – Novomatic v. OHIM – Berentzen Mally Marketing plus Services (BLACK JACK TM)

(Věc T-257/14)

2014/C 194/41

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Novomatic AG (Gumpoldskirchen, Rakousko) (zástupce: W. Mosing, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Berentzen Mally Marketing plus Services GmbH (Meerbusch, Německo)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 18. února 2014 ve věci R 329/2012-4, což předpokládá, aby OHIM zamítl námitky v plném rozsahu z důvodu neexistence nebezpečí záměny a souhlasil se zápisem ochranné známky č. 9 4 56  278 v podobě, v jaké byla uvedena v přihlášce,

určil, že OHIM a – v případě jejího písemného vyjádření – další účastnice řízení ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené žalobkyní v rámci odvolacího řízení před OHIM a řízení v tomto stupni.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka se slovním prvkem „BLACK JACK TM“ pro výrobky a služby spadající do tříd 9, 28 a 41 – přihláška č. 9 4 56  278

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Berentzen Mally Marketing plus Services GmbH

Namítaná ochranná známka nebo označení: slovní a obrazová ochranná známka „BLACK TRACK“ pro výrobky zařazené do tříd 18, 25 a 28

Rozhodnutí námitkového oddělení: zamítnutí námitek

Rozhodnutí odvolacího senátu: zrušení rozhodnutí námitkového oddělení a částečné zamítnutí přihlášky

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) a článku 75 nařízení č. 207/2009


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/33


Žaloba podaná dne 22. dubna 2014 – Hansen v. OHIM (WIN365)

(Věc T-264/14)

2014/C 194/42

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Robert Hansen (Mnichov, Německo) (zástupce: M. Pütz-Poulalion, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 20. února 2014 ve věci R 908/2013-4,

uložil Úřadu náhradu nákladu řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka WIN365 pro výrobky a služby zařazené do tříd 9, 35, 36, 38 a 41 – přihláška ochranné známky Společenství č. 1 1 5 13  851

Rozhodnutí průzkumového referenta: částečné zamítnutí přihlášky

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/33


Žaloba podaná dne 23. dubna 2014 – Zehnder Group International v. OHIM – Stiebel Eltron (comfotherm)

(Věc T-267/14)

2014/C 194/43

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Zehnder Group International AG (Gränichen, Švýcarsko) (zástupce: J. Krenzel, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Stiebel Eltron GmbH & Co. KG (Holzminden, Německo)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu ze dne 21. února 2014 ve věci R 1318/2013-4;

uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaná ochranná známka Společenství, jež je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti: slovní ochranná známka „comfotherm“ pro výrobky zařazené do tříd 9 a 11 – přihláška ochranné známky Společenství č. 8 8 59  472

Majitelka ochranné známky Společenství: žalobkyně

Účastnice řízení navrhující prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství: Stiebel Eltron GmbH & Co. KG

Odůvodnění návrhu na prohlášení neplatnosti: slovní ochranná známka „KOMFOTHERM“ pro výrobky zařazené do třídy 11

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: vyhovění návrhu na prohlášení neplatnosti

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Napadené rozhodnutí neobstojí při přezkumu týkajícím se konstatování podobnosti výrobků


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/34


Žaloba podaná dne 30. dubna 2014 – Mabrouk v. Rada

(Věc T-277/14)

2014/C 194/44

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Mohamed Marouen Ben Ali Bel Ben Mohamed Mabrouk (Carthage, Tunis) (zástupci: J. Farthouat, J. Mignard, N. Boulay, lawyers, a S. Crosby, Solicitor)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

určil, že žalovaná porušila článek 265 SFEU tím, že na základě žádosti žalobce ze dne 17. ledna 2014, jejíž obdržení potvrdila, nezpřístupnila důkazy, o které se opírá při zmrazení prostředků žalobce v Evropské unii; a

uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce jeden žalobní důvod.

Žalobce tvrdí, že žalovaná má právní povinnost zpřístupnit žalobci důkazy, o které se opírala při zmrazení prostředků žalobce a že žalovaná byla formálně vyzvána, aby tyto důkazy zveřejnila a tudíž byla vyzvána, aby jednala. Rada důkazy nezpřístupnila a ani jejích zpřístupnění neodmítla, čímž porušila článek 265 SFEU.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/34


Žaloba podaná dne 29. dubna 2014 – Portnov v. Rada

(Věc T-290/14)

2014/C 194/45

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Andriy Portnov (Kyjev, Ukrajina) (zástupce: M. Cessieux, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

prohlásil žalobu pana Andriye Portnova za přípustnou;

zrušil nařízení Rady (EU) č. 208/2014 ze dne 5. března 2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině v rozsahu, v němž se vztahuje na žalobce;

zrušil rozhodnutí Rady 2014/119/SZBP ze dne 5. března 2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině v rozsahu, v němž se vztahuje na žalobce;

uložil Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení v souladu s články 87 a 91 jednacího řádu Tribunálu.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce pět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vychází z porušení práva na obhajobu a práva na účinnou právní ochranu zaručených základními zásadami evropského práva, uvedenými v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie a v článcích 6 a 13 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z nedostatečného odůvodnění napadených aktů.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z nedodržení kritéria sankce definovaného v článku 1 rozhodnutí 2014/119/SZBP a v bodě 4 odůvodnění nařízení (EU) č. 208/2014.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z existence skutkového omylu, jelikož A. Portnov nebyl ke dni přijetí napadených aktů na Ukrajině trestně vyšetřován ve vztahu ke skutečnostem, jaké proti němu uvádí Rada.

5.

Pátý žalobní důvod vychází z porušení základního práva na ochranu vlastnictví chráněného článkem 17 Listiny základních práv Evropské unie a článkem 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/35


Žaloba podaná dne 5. května 2014 – Seca Benelux a další v. Parlament

(Věc T-311/14)

2014/C 194/46

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Seca Benelux SPRL (Brusel, Belgie); Groupe Seca SA (Valenciennes, Francie); a Seca Ingénierie SAS (Valenciennes) (zástupci: E. van Nuffel d'Heynsbroeck, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Parlamentu ze dne 21. února 2014 nepřijmout nabídku, kterou předložily pro zadání zakázky podpory technického řízení budov Evropského parlamentu ve Štrasburku (Výběrové řízení č. INLO.AO-2013-003-STR-UGIMS-03), a zadat zakázku jinému uchazeči;

předtím, než rozhodne, nařídil Parlamentu, aby předložil následující dokumenty:

seznam hlavních podobných služeb prováděných jiným uchazečem v průběhu posledních tří let, s uvedením jejich ceny, data a veřejného nebo soukromého adresáta;

dokument nebo dokumenty dokazující vzdělání a odborné kvalifikace zaměstnanců navrhovaných jiným uchazečem k provedení zakázky, který obsahuje údaje požadované na stranách 11 až 27 oddílu věnovaného technickým specifikacím, v zápise z povinné návštěvy prostorů a v odpovědích na otázky uchazečů;

dokument nebo dokumenty prokazující, že Parlament řádně ověřil, zda veškeré vzdělání a odborná kvalifikace zaměstnanců navrhovaných v zakázce jiného uchazeče, kterou obdržel, jsou v souladu se zadávací dokumentací, zejména se stranami 11 až 27 oddílu věnovaného technickým specifikacím, a zápisem z povinné návštěvy prostorů a odpověďmi na otázky uchazečů;

uložil Parlamentu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z neprovedení ověření výběrových kritérií v rozporu s pravidly čl. 110 odst. 1 nařízení č. 966/2012 (1) a s článkem 148 nařízení v přenesené pravomoci č. 1268/2012 (2), zadávací dokumentací a zásadou řádné správy.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení technických kapacit uchazečů, v rozporu s čl. 110 odst. 1 nařízení č. 966/2012, čl. 146 odst. 2 a článkem 148 nařízení v přenesené pravomoci č. 1268/2012 a pravidly stanovenými v zadávací dokumentaci, jakož i se zásadou řádné správy a zásadou rovného zacházení s uchazeči.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, s. 1)

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, s. 1).


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/36


Žaloba podaná dne 28. dubna 2014 – Federcoopesca a další v. Komise

(Věc T-312/14)

2014/C 194/47

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Federazione Nazionale delle Cooperative della Pesca (Federcoopesca) (Řím, Itálie), Associazione Lega Pesca (Řím) a AGCI AGR IT AL (Řím) (zástupci: L. Caroli a S. Ventura, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Komise ze dne 6. prosince 2013, kterým se zavádí akční plán na odstranění nedostatků italského systému kontroly rybolovu (akční plán – C (2013) 8635 final), pokud jde konkrétně o body 13, 15, 16 a 17 akčního plánu přiloženého k rozhodnutí;

uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rozhodnutí napadené v rámci tohoto sporu má za cíl odstranit nedostatky, které byly zjištěny v uplatňování pravidel společné rybářské politiky italskými orgány.

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z chybějícího nebo nedostatečného odůvodnění

Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že napadený akt byl přijat za účelem odstranění některých nedostatků zjištěných v uplatňování některých pravidel společné rybářské politiky. Napadený akt však neobsahuje žádné údaje ohledně těchto nedostatků, takže není možné pochopit logický proces, který vedl k jeho přijetí. Tento důvod neplatnosti je o to závažnější, že se uvedená opatření odchylují od dřívějších unijních aktů.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení Smluv a pravidel pro jejich uplatňování

Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že napadené rozhodnutí je stiženo vadou spočívající v porušení Smluv a čl. 102 odst. 4 nařízení č. 1224/2009, a že musí být též zrušeno pro nedostatek pravomoci. Napadený akt není určen k posílení systému kontrol, nýbrž ukládá nové povinnosti, které nejsou v primárních aktech předvídány, a jsou tudíž s těmito akty v přímém rozporu.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady zákazu diskriminace, a zásad racionality a proporcionality

Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že rozhodnutí porušuje zásadu zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti, neboť stanoví nové a významnější povinnosti pro italské rybáře. Tato opatření navíc zjevně nemají žádný racionální vztah ke sledovanému cíli a jsou vnitřně neuvážená a nepřiměřená, neboť nelze zjistit, jaká souvislost existuje mezi povinnostmi uloženými rybářům a uskutečněním cíle rozhodnutí.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z protiprávnosti systému závažných porušení, konkrétně porušení čl. 92 nařízení č. 1224/2009, a z porušení zásady progresivity a přiměřenosti sankce

Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že na rozdíl od nařízení č. 1224/2009, které zavádí progresivní systém sankcí, napadené rozhodnutí předvídá automatické odejmutí oprávnění k rybolovu v případě závažného porušení a definitivní odejmutí v případě recidivy. Napadené rozhodnutí tímto nahrazuje pravidla stanovená nařízením jiným mnohem přísnějším režimem automatických a neodvolatelných sankcí. Krom toho se jeví, že režim trestů zavedený akčním plánem zjevně porušuje zásadu progresivity sankce, její přiměřenosti ve vztahu k závažnosti porušení a osobní povahy sankce, neboť sankce je ukládána držiteli oprávnění nezávisle na totožnosti původce porušení.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/37


Usnesení Tribunálu ze dne 9. dubna 2014 – Al-Aqsa v. Rada

(Věc T-276/08) (1)

2014/C 194/48

Jednací jazyk: nizozemština

Předseda třetího senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.


(1)  Úř. věst. C 236, 13.9.2008.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/37


Usnesení Tribunálu ze dne 9. dubna 2014 – Al-Aqsa v. Rada

(Věc T-503/11) (1)

2014/C 194/49

Jednací jazyk: nizozemština

Předseda třetího senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.


(1)  Úř. věst. C 347, 26.11.2011.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/37


Usnesení Tribunálu ze dne 7. května 2014 – Adler Mode v. OHIM – Cluett, Peabody (Fairfield)

(Věc T-139/12) (1)

2014/C 194/50

Jednací jazyk: angličtina

Předseda devátého senátu nařídil vyškrtnutí věci.


(1)  Úř. věst. C 165, 9.6.2012.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/38


Usnesení Tribunálu ze dne 30. dubna 2014 – Visa Europe v. Komise

(Věc T-447/12) (1)

2014/C 194/51

Jednací jazyk: angličtina

Předseda čtvrtého senátu nařídil vyškrtnutí věci.


(1)  Úř. věst. C 379, 8.12.2012.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/38


Usnesení Tribunálu ze dne 28. dubna 2014 – Deweerdt a další v. Účetní dvůr

(Věc T-132/13) (1)

2014/C 194/52

Jednací jazyk: francouzština

Předseda druhého senátu nařídil vyškrtnutí věci.


(1)  Úř. věst. C 123, 27. 4. 2013.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/38


Usnesení Tribunálu ze dne 28. dubna 2014 – Omega v. OHIM OHMI – Omega Engineering (Ω OMEGA)

(Věc T-175/13) (1)

2014/C 194/53

Jednací jazyk: francouzština

Předsedkyně druhého senátu rozhodla o vyškrtnutí věci.


(1)  Úř. věst. C 147, 25.5.2013.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/38


Usnesení Tribunálu ze dne 11. dubna 2014 – Serco Belgium a další v. Komise

(Věc T-644/13) (1)

2014/C 194/54

Jednací jazyk: angličtina

Předseda čtvrtého senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.


(1)  Úř. věst. C 24, 25.1.2014.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/38


Usnesení Tribunálu ze dne 5. května 2014 – Volkswagen v. OHIM (StartUp)

(Věc T-156/14) (1)

2014/C 194/55

Jednací jazyk: němčina

Předseda osmého senátu nařídil vyškrtnutí věci.


(1)  Úř. věst. C 135, 5. 5. 2014.


Soud pro veřejnou službu

24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/39


Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 14. května 2014 – Alexandrou v. Komise

(Věc F-140/12) (1)

(„Veřejná služba - Otevřené výběrové řízení EPSO/AD/231/12 - Přístup k dokumentům - Odmítnutí potvrzující žádosti o přístup k otázkám s výběrem odpovědí položeným v přístupových testech“)

2014/C 194/56

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Christodoulos Alexandrou (Lucemburk, Lucembursko) (zástupce: R. Duta, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: B. Eggers a G. Gattinara, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí o odmítnutí potvrzující žádosti podané žalobcem Komisi o přístup k některým otázkám, které mu byly položeny v rámci předvýběrové fáze otevřeného výběrového řízení EPSO/AD/230 231/12.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Christodoulos Alexandrou ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.


(1)  Úř. věst. C 26, 26. 1. 2013, s. 76.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/39


Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 14. května 2014 – Delcroix v. ESVČ

(Věc F-11/13) (1)

(„Veřejná služba - Úředník - ESVČ - Vedoucí zastoupení ve třetí zemi - Převedení do sídla ESVČ - Předčasném ukončení funkce vedoucího zastoupení“)

2014/C 194/57

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Nicola Delcroix (Brusel, Belgie) (zástupci: původně D. Abreu Caldas, A. Coolen, É. Marchal a S. Orlandi, advokáti, poté D. Abreu Caldas, J.-N. Louis a S. Orlandi, advokáti)

Žalovaná: Evropská služba pro vnější činnost (zástupci: původně R. Metsola a S. Marquardt, zmocněnci, poté S. Marquardt, zmocněnec)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí o převedení žalobce na pracovní místo v sídle ESVČ a o ukončení jeho přidělení k delegaci EU v Džibutsku.

Výrok rozsudku

1)

Rozhodnutí, oznámené dopisem ze dne 8. března 2012, o převedení N. Delcroixe do sídla Evropské služby pro vnější činnost, a tudíž o předčasném ukončení jeho přidělení coby vedoucího zastoupení Evropské unie v Džibutské republice, se zrušuje.

2)

Evropská služba pro vnější činnost ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené N. Delcroixem.


(1)  Úř. věst. C 123, 27.4.2013, s. 29.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/40


Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 14. května 2014 – Cocco v. Komise

(Věc F-17/13) (1)

(„Veřejná služba - Smluvní zaměstnanec - Přijímání - Výzva k vyjádření zájmu EPSO/CAST/02/2010“)

2014/C 194/58

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Patricia Cocco (Hunting, Francie) (zástupci: A. Salerno a B. Cortese, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: C. Berardis-Kayser a G. Berscheid, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise o zamítnutí žádosti o přijetí žalobkyně podané OIL

Výrok rozsudku

1)

Rozhodnutí Evropské komise ze dne 25. dubna 2012 o zamítnutí přijetí P. Cocco jako smluvní zaměstnankyně funkční skupiny III se zrušuje.

2)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)

Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí náhrada nákladů řízení vynaložených P. Cocco.


(1)  Úř. věst. C 123, 27.4.2013, s. 30.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/40


Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 14. května 2014 – Alexandrou v. Komise

(Věc F-34/13) (1)

(„Veřejná služba - Otevřené výběrové řízení - Oznámení o výběrovém řízení EPSO/AD/231/12 - Nepřipuštění k účasti na hodnotících zkouškách - Přístup k dokumentům“)

2014/C 194/59

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Christodoulos Alexandrou (Lucemburk, Lucembursko) (zástupce: R. Duta, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: B. Eggers a G. Gattinara, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí výběrové komise ve výběrovém řízení EPSO/AD/231/12 nepřipustit žalobce k hodnotícím zkouškám v rámci uvedeného výběrového řízení.

Výrok rozsudku

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Christodoulos Alexandrou ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.


(1)  Úř. věst. C 207, 20.7.2013, s. 58.


24.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 194/41


Usnesení Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 8. května 2014 – A v. Komise

(Věc F-50/13) (1)

(„Veřejná služba - Sociální zabezpečení - Pracovní úraz nebo nemoc z povolání - Článek 73 služebního řádu - Trvalá částečná invalidita - Návrh na náhradu škody - Zjevná nepřípustnost“)

2014/C 194/60

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: A (zástupci: B. Cambier a A. Paternostre, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: V. Joris, zmocněnec, ve spolupráci s C. Mélotte, advokátkou)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise, jehož předmětem byla žádost o dodatečnou náhradu škody podaná žalobcem na základě čl. 90 odst. 1 služebního řádu za účelem získání úplné náhrady majetkové a morální újmy, která mu byla způsobena v důsledku jeho nemoci z povolání a četných nesrovnalostí, k nimž došlo při vyřizování jeho žádosti podle článku 73 služebního řádu

Výrok usnesení

1)

Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná.

2)

Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.


(1)  Úř. věst. C 207, 20.7.2013, s. 63.