21.12.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 376/3

Zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele ve dnech 9. a 10. prosince 2013

2013/C 376/05

RADA EVROPSKÉ UNIE:

PŘIPOMÍNÁ, že podle článku 168 Smlouvy o fungování Evropské unie je při vymezení a provádění všech politik a činností Unie zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví a že činnost Unie doplňuje politiku členských států a je zaměřena na zlepšování veřejného zdraví; rovněž má podněcovat spolupráci mezi členskými státy v oblasti veřejného zdraví a případně podporovat jejich činnost, a také plně uznávat odpovědnost členských států za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče;

PŘIPOMÍNÁ, že Rada ve svých závěrech o moderních, pružných a udržitelných zdravotních systémech přijatých dne 6. června 2011 vyzvala členské státy a Komisi, aby pod záštitou Pracovní skupiny pro veřejné zdraví na úrovni vyšších úředníků zahájily proces úvah s cílem stanovit účinné způsoby investování do zdraví a usilovat o moderní, pružné a udržitelné systémy zdravotní péče;

3.	PŘIPOMÍNÁ závazek dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění včetně koordinace úsilí členských států prostřednictvím každoročního cyklu koordinace hospodářských politik – evropského semestru;

4.	PŘIPOMÍNÁ, že výzvy, cíle a zásady stanovené v bílé knize „Společně pro zdraví: strategický přístup pro EU na období 2008–2013“, kterou přijala Komise dne 23. října 2007 a potvrdila Rada ve svých závěrech ze dne 5. a 6. prosince 2007, nadále platí a přispívají k dosažení cíle strategie Evropa 2020;

PŘIPOMÍNÁ závěry Rady „Za sociální investice pro růst a soudržnost“ ze dne 20. a 21. června 2013 (1), závěry Rady o roční analýze růstu a společné zprávě o zaměstnanosti v kontextu evropského semestru ze dne 28. února 2013 (2) a potvrzení zprávy Výboru pro sociální ochranu o reformách sociální politiky pro růst a soudržnost v souvislosti s hodnocením evropského semestru 2013, pokud jde o politiku zaměstnanosti a sociální politiku, ze dne 15. října 2013 (3);

BERE NA VĚDOMÍ pokrok, jehož bylo v procesu úvah dosaženo, pokud jde o začlenění otázek zdraví do ostatních politik v rámci provádění strategie Evropa 2020, stanovení témat pro možnou užší spolupráci mezi členskými státy, výměnu osvědčených postupů a pokrok směrem ke koordinovanější spolupráci na úrovni EU s cílem případně podpořit členské státy v úsilí o zajištění toho, aby jejich systémy zdravotní péče byly připraveny na budoucí výzvy;

VÍTÁ probíhající práci na pěti cílech vymezených v rámci procesu úvah:

—	posilování odpovídajícího zastoupení otázek zdraví v rámci strategie Evropa 2020 a procesu evropského semestru;

—	vymezení faktorů úspěšnosti účelného využívání strukturálních fondů pro investice do zdravotnictví;

—	hospodárné využívání léčiv;

—	modely integrované péče a lepší řízení nemocnic;

—	měření a monitorování účinnosti investic do zdravotnictví.

VZHLEDEM K TOMU, ŽE:

během prvních tří evropských semestrů byla úloha otázek zdraví důsledně posilována a charakter a kontext odkazů na reformy systémů zdravotní péče doznal změn s dvojím cílem zajistit rovný a všeobecný přístup k vysoce kvalitní zdravotní péči, ale i k financování založenému na zásadě solidarity a na účinnějším využívání veřejných zdrojů, které je nyní explicitně zahrnuto jako politický cíl do roční analýzy růstu, kterou Komise předložila za rok 2013;

zdraví lidí, vedle toho, že je hodnotou samo o sobě, může mít příznivý dopad na hospodářské výsledky, k nimž patří zvyšování nabídky pracovních sil a jejich produktivity, lidský kapitál a celkové veřejné výdaje, a má tudíž zásadní význam pro dosažení cílů strategie Evropa 2020 a evropského semestru;

členské státy by proto měly řešit sociální a zdravotní rizika vznikající v průběhu lidského života, a zohlednit přitom zejména výhody včasné prevence nemocí a podpory zdraví, jakož i zdravotní péče, zajistit všeobecný přístup k vysoce kvalitním zdravotním službám a modernizovat systémy zdravotní péče za účelem zlepšení jejich hospodárnosti, dostupnosti a udržitelnosti;

d)	nákladově účinné a účelné výdaje v oblasti zdravotní péče jsou výdaje, které jsou přínosné a příznivé z hlediska růstu, a investice v oblasti zdravotní péče by měly být chápány jako příspěvek k ekonomickému růstu a sociální soudržnosti;

členské státy čelí společným výzvám vzhledem ke stárnutí obyvatelstva, zátěži v důsledku chronických onemocnění, výzvám souvisejícím s přenosnými nemocemi, měnícím se potřebám obyvatelstva, nerovnostem v oblasti zdraví zvyšujícím očekávání pacientů a rostoucím nákladům na zdravotní péči, jakož i vzhledem k tomu, že v důsledku současné hospodářské situace ubývá prostředků, jež mají systémy zdravotní péče členských států k dispozici;

f)	posílená koordinace hospodářské politiky může vyžadovat intenzivnější koordinaci na úrovni EU v oblasti zdraví, v souladu s článkem 168 Smlouvy o fungování Evropské unie;

g)	prosazování zdraví a předcházení nemocem jsou klíčové faktory pro dlouhodobou udržitelnost systémů zdravotní péče a prodloužení let prožitých ve zdraví;

h)	procesy tvorby politiky a tvorby rozhodnutí by měly být pokud možno co nejvíce založeny na důkazech a podloženy odpovídajícími zdravotními informačními systémy;

investice do zdravotnictví financované mimo jiné prostřednictvím strukturálních a investičních fondů mohou být významným faktorem udržitelnosti systémů zdravotní péče, avšak potenciál lepšího využití strukturálních a investičních fondů pro investice do zdravotnictví členskými státy v období 2014–2020 ještě musí být v plné míře naplněn;

j)	modely integrované péče jsou vnímány jako důležité, inovativní a slibné způsoby zlepšení kvality a účinnosti systémů zdravotní péče, které tak současně zvyšují udržitelnost těchto systémů;

k)	úloha EU v oblasti hodnocení výsledků systémů zdravotní péče v koordinaci a ve spolupráci s jinými mezinárodními organizacemi, zejména s OECD a WHO, může být dále posílena a současně vyladěna se stávajícími systémy;

l)	členské státy potřebují, aby se jejich obyvatelům nadále poskytovala cenově dostupná, inovativní, účinná a bezpečná léčiva a zdravotnické prostředky při zachování finanční udržitelnosti systémů zdravotní péče.

VÍTÁ:

a)	výsledky procesu úvah vedeného pod záštitou Pracovní skupiny pro veřejné zdraví na úrovni vyšších úředníků s cílem stanovit účinné způsoby investování do zdraví a usilovat o moderní, pružné a udržitelné systémy zdravotní péče;

b)	výsledky procesu úvah o inovativních přístupech v systémech veřejného zdraví a zdravotní péče, pokud jde o chronická onemocnění;

přístup navržený v pracovním dokumentu útvarů Komise týkajícím se investic do zdraví a přijatém jako součást sdělení Komise ze dne 18. února 2013 (4) s názvem „Za sociální investice pro růst a soudržnost“ jakožto („balíček týkající se sociálních investic“), v němž se zdůrazňuje, že zdraví je samo o sobě hodnotou a současně předpokladem hospodářské prosperity a sociální soudržnosti;

d)	pokrok, jehož bylo dosaženo v rámci evropského inovačního partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí při provádění jeho strategického plánu, jakož i posílení regionální spolupráce, která byla zahájena výběrem referenčních míst;

další rozvoj a upevnění, aniž by při tom došlo ke zdvojování činnosti, monitorovacího a informačního systému v oblasti zdravotnictví na úrovni EU, který vychází ze seznamu zdravotních ukazatelů Evropského společenství (ECHI) a ze stávajících systémů monitorování a podávání zpráv v oblasti zdravotnictví vyvinutých díky spolupráci mezi členskými státy za podpory akčního programu Společenství v oblasti veřejného zdraví;

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY:

a)	případně posoudily možné dopady reforem systémů zdravotní péče v podobě, v jaké jsou představeny v národních programech reforem, včetně přímých a nepřímých účinků na zdraví, chudobu obyvatelstva, míru zaměstnanosti, produktivitu a konkurenceschopnost;

zajistily náležitou koordinaci mezi příslušnými složeními Rady (např. pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, pro hospodářské a finanční věci atd.), která se zabývají různými aspekty otázek zdraví v rámci strategie Evropa 2020 a evropského semestru, s cílem posílit kvalitu politického dialogu a zvýšit přidanou hodnotu diskusí o politikách v oblasti zdraví, jež čelí výzvám, jež přesahují meze pouhé fiskální udržitelnosti;

pokračovaly v dialogu, jehož cílem je zvýšit účinné využívání evropských strukturálních a investičních fondů pro investice do zdravotnictví, a vyměňovaly si osvědčené postupy ohledně plánování, provádění, monitorování a řešení problémů v období 2014–2020 na základě výsledků procesu úvah na toto téma, a zejména sady nástrojů pro účinné využívání evropských strukturálních a investičních fondů pro investice do zdravotnictví;

na dobrovolném základě zavedly a rozvíjely vnitrostátní politiky a programy týkající se integrovaných forem péče a reorganizovaly roztříštěné poskytování zdravotních a sociálních služeb, a to:

—	upřednostněním integrované péče v rámci svých zdravotních politik a programů na vnitrostátní, regionální a místní úrovni;

—	podporou rozvoje postupů a nástrojů, se zvláštním důrazem na používání informačních a komunikačních technologií a finančních nástrojů;

—	vybízením organizací pracovníků ve zdravotnictví, aby přijaly aktivní úlohu v rámci integrované péče;

—	prosazováním odborné přípravy zdravotnických pracovníků v oblasti integrované péče;

—	posílením účasti pacientů a zlepšením jejich informovanosti prostřednictvím zapojení organizací pacientů do přípravy politik a programů týkajících se integrované péče na všech příslušných úrovních;

—	rozvojem a prosazováním výzkumu a inovací v oblasti integrované péče;

e)	využívaly hodnocení výsledků systémů zdravotní péče pro účely tvorby politik, odpovědnosti a transparentnosti;

f)	zvážily vypracování příručky osvědčených postupů, která by mohla obsahovat příklady úspěšné modernizace systému zdravotní péče a pomoci stanovit stupnici nejlepších řešení, s přihlédnutím k práci v rámci evropského inovačního partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí;

požádaly Pracovní skupinu pro veřejné zdraví na úrovni vyšších úředníků, aby:

—	se ujala řízení činností v rámci oddílů IV a V, jež spadají do jejích pravomocí, a případně využila stávajících fór;

—	vypracovala a přijala způsoby posílení svých schopností.

VYZÝVÁ KOMISI A ČLENSKÉ STÁTY, ABY:

a)	pokračovaly v úvahách o náležitém zohlednění otázek zdraví v rámci strategie Evropa 2020, a zajistily tak, aby byla tato strategická záležitost zohledněna také v průběhu příštích ročníků evropských semestrů, s výhradou nadcházejícího hodnocení tohoto procesu;

zajistily nezbytnou koordinaci na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU s cílem náležitě zohlednit odvětví zdravotnictví v procesu evropského semestru a zefektivnit probíhající hodnocení zdravotní péče na úrovni EU, zejména prostřednictvím posílené koordinace a spolupráce s Výborem pro sociální ochranu a Výborem pro hospodářskou politiku a posouzením a vytvořením pracovního vztahu mezi Pracovní skupinou pro veřejné zdraví na úrovni vyšších úředníků a Výborem pro sociální ochranu;

nadále sledovaly zohledňování problematiky zdravotnictví v procesu evropského semestru, mimo jiné výměnou informací s členskými státy o vývoji na vnitrostátní úrovni, a aby zařadily koncepci „přístupu k kvalitnímu systému zdravotní péče“ mezi kritéria operačního hodnocení, mimo jiné i pro účely tematických shrnutí systémů zdravotní péče;

na dobrovolné bázi pokračovaly v úvahách se zaměřením na aspekty, které mohou mít dopad na dostupnost, přístupnost, ceny a inovace léčiv a zdravotnických prostředků, na náklady na ně a na bezpečnost pacientů v souvislosti s nimi, a případně se zaměřením na systémy, jež usnadňují přístup, a to plně s ohledem na oblasti pravomocí členských států;

sdílely znalosti, zkušenosti a osvědčené postupy, pokud jde o:

—	programy, struktury a politiky integrované péče, včetně systémů podávání zpráv a systémů učení, s cílem zabývat se otázkou nákladů;

—	účinnost opatření a řešení na úrovni poskytování integrované péče a posouzení jejich přenositelnosti;

zlepšily koordinaci hodnocení výsledků systémů zdravotní péče na úrovni EU, a to:

—	zefektivněním diskuse o teoretickém rámci hodnocení výsledků systémů zdravotní péče a určením užitečných postupů a nástrojů na podporu tvůrce politiky při přijímání rozhodnutí;

—	definováním kritérií pro výběr prioritních oblastí hodnocení výsledků systémů zdravotní péče na úrovni EU a zlepšením dostupnosti a kvality příslušných údajů a informací;

spolupracovaly na vytvoření udržitelného a integrovaného zdravotního informačního systému EU, který by vycházel z již dosažených výsledků různých skupin a projektů, jako jsou projekty ECHI-ECHIM, a zaměřily se přitom zejména na potenciál konsorcia komplexní evropské výzkumné infrastruktury pro informace ve zdravotnictví jakožto nástroje;

zlepšily koordinaci na úrovni EU a vypracovaly konkrétní opatření EU zaměřená na snížení zátěže v důsledku chronických onemocnění, a to mimo jiné: stanovením a šířením osvědčených postupů při využití „společné akce zaměřené na chronická onemocnění a propagaci zdravého stárnutí během celého životního cyklu“, prosazováním moderních a účinných způsobů včasného předcházení chronickým onemocněním a jejich léčby, jakož i investic do prosazování otázek zdraví a předcházení nemocem, řešením polymorbidity přizpůsobením výzkumného programu potřebám veřejného zdraví, využíváním poznatků behaviorálních věd a dalších oborů, v souladu s dalšími mezinárodními procesy a ve spolupráci s mezinárodními organizacemi;

i)	vzájemně spolupracovaly s cílem posoudit iniciativy EU související s posílením účasti pacientů a předkládaly návrhy politických opatření na vytvoření příznivých podmínek a vypracování pokynů pro posílení postavení pacienta;

VYZÝVÁ KOMISI, ABY:

a)	podpořila výměny osvědčených postupů a vzájemné učení mezi členskými státy ohledně účinného a širšího využívání evropských strukturálních a investičních fondů pro účely investic do zdravotnictví;

b)	podpořila projekty integrované péče, ze zvláštním důrazem na posílení účasti pacientů a předcházení chronickým onemocněním a jejich léčbu;

c)	podpořila členské státy při využívání hodnocení výsledků systémů zdravotní péče;

d)	předložila v prvním pololetí roku 2014 hodnocení koncepce a přístupu evropského inovačního partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí a dvakrát ročně podala zprávu o aktuálním stavu tohoto partnerství, dosaženém pokroku a dalších krocích.

(1) 11487/13.

(2) 6936/13.

(3) 13958/1/13 REV1.

(4) 6380/13 ADD 7.

21.12.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 376/7

NÁVRH STRATEGIE V OBLASTI EVROPSKÉ E-JUSTICE NA OBDOBÍ 2014–2018

2013/C 376/06

I. ÚVOD

Přijetí víceletého akčního plánu v oblasti e-justice na období let 2009–2013 bylo dalším krokem v rozvoji e-justice. Dematerializace právních postupů a využívání elektronických prostředků při vzájemné komunikaci mezi všemi subjekty podílejícími se na činnostech v justiční oblasti se staly důležitým prvkem účinného fungování justičních orgánů v členských státech. Členské státy a orgány EU sdílejí ochotu pokračovat v budování evropského systému e-justice.

Cílem systému evropské e-justice je využívat a rozvíjet informační a komunikační technologie v justičních systémech členských států, zejména v přeshraničních případech, aby se občanům, podnikům či právním odborníkům umožnil lepší přístup k justici a usnadnila se spolupráce justičních orgánů členských států. Tento systém usiluje o zvýšení efektivnosti justičního systému jako takového při respektování nezávislosti a rozmanitosti justičních systémů členských států a základních práv.

Evropskou e-justici je třeba i nadále rozvíjet zejména coby přímou službu pro evropské občany, pro které bude její přidaná hodnota přínosem, včetně prostřednictvím portálu e-justice. Je třeba zajistit, aby uživatelé systému evropské e-justice, včetně občanů, mohli rychle využívat praktických výhod nástrojů e-justice.

4.	Dosažené výsledky, vyskytlé překážky a budoucí cíle vyžadují komplexní strategii v oblasti evropské e-justice pro posílení zapojení a účasti na strategické úrovni. Cílem nové strategie v oblasti evropské e-justice na období 2014–2018 je navázat na již vykonanou práci.

II. SOUVISLOSTI ROZVOJE E-JUSTICE NA EVROPSKÉ ÚROVNI

1. Souvislosti

V červnu roku 2007 Rada pro spravedlnost a vnitřní věci rozhodla, že by mělo být usilováno o to, aby se na evropské úrovni rozvíjelo využívání informačních a komunikačních technologií v oblasti justice, zejména prostřednictvím vytvoření evropského portálu k usnadnění přístupu k justici v přeshraničních situacích.

V reakci na rozhodnutí Rady předložila Komise v červnu roku 2008 sdělení nazvané „Směrem k evropské strategii pro elektronické soudnictví (e-justice)“ (1), jehož cílem je podpořit vývoj nástrojů e-justice na evropské úrovni v těsné koordinaci s členskými státy. Cílem bylo vytvořit součinnost mezi úsilím vyvíjeným v oblasti e-justice na evropské a vnitrostátní úrovni a realizovat úspory z rozsahu na evropské úrovni.

Evropská rada na zasedání ve dnech 19. a 20. června 2008 přivítala iniciativu „postupně zavést jednotný portál e-justice EU do konce roku 2009“. Cílem tohoto portálu bylo vytvořit jediný, vícejazyčný a uživatelsky vstřícný přístupový bod („jednotné kontaktní místo“) k celému systému evropské e-justice, tedy k evropským i vnitrostátním informačním portálům nebo službám.

8.	Rada pro SVV přijala v listopadu roku 2008 první víceletý akční plán v oblasti evropské e-justice (na období let 2009–2013), který byl vypracován ve spolupráci s Evropským parlamentem.

Rada v souvislosti s přijetím prvního akčního plánu potvrdila zřízení nové pracovní struktury. Pracovní skupina Rady pro e-právo poté vykonala značné množství práce, aby naplnila mandát, který jí Rada svěřila. Cílů stanovených v prvním akčním plánu bylo z velké části dosaženo a pokračuje související práce.

10.

O práci v oblasti e-justice projevil zájem Evropský parlament. Dne 18. prosince 2008 přijal usnesení o e-justici (2), v němž mimo jiné uvedl, že je třeba vytvořit vhodný mechanismus, který by zajistil, aby budoucí právní předpisy byly navrženy tak, aby je bylo možno používat v on-line aplikacích. Na svém plenárním zasedání dne 22. října 2013 rovněž přijal usnesení o e-justici (3), v němž vyzval k rozsáhlejšímu využívání elektronických aplikací, poskytování dokumentů v elektronické formě, využívání videokonferencí a propojení soudních a správních rejstříků za účelem dalšího snížení nákladů soudních a mimosoudních řízení.

2. Hlavní výsledky

11.

Portál e-justice, který spravuje a provozuje Komise v souladu s pokyny Rady, byl spuštěn dne 16. července 2010. Rozvoj této internetové stránky ze strany členských států a Komise od té doby soustavně pokračoval formou nových funkcí (jako jsou dynamické elektronické formuláře) a pravidelného doplňování nového obsahu. Cílem portálu evropské e-justice je sloužit evropským občanům a právním odborníkům jako „jednotné kontaktní místo“ umožňující jim získávat v jejich vlastním jazyce informace o evropských a vnitrostátních postupech a fungování justice.

12.

Různé členské státy již v oblasti e-justice vypracovaly řadu pilotních projektů nebo se takových projektů zúčastnily, například za účelem propojení insolvenčních rejstříků členských států a zavedení významných technických změn. Infrastruktura evropské e-justice se postupně rozvíjí. Důležitý prvek představuje technická a organizační infrastruktura pro bezpečnou výměnu právních údajů mezi justičními orgány, vládními organizacemi, právními odborníky, občany a podniky v rámci projektu e-CODEX.

13.

Značný počet členských států zavedl systémy videokonference pro urychlení soudních řízení díky usnadnění výslechu svědků nebo stran. Probíhá práce na začlenění internetových stránek Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci a soudního atlasu. Rada rovněž přijala rozhodnutí, kterým se stanoví spolupráce s Evropskou soudní sítí pro trestní věci.

14.	Výsledky nedávného dotazníku o e-justici (4) ukazují, že tato oblast od přijetí prvního víceletého akčního plánu v oblasti evropské e-justice prošla značným vývojem. Strategie v oblasti evropské e-justice na období 2014–2018 naváže na tento úspěch.

15.

V oblasti e-práva byly rozvinuty důležité základy pro přístupnost a sémantickou interoperabilitu právních zdrojů. V roce 2009 Rada přijala závěry týkající se identifikátoru evropské judikatury (ECLI) pro zlepšení vyhledávání a usnadnění jednoznačného citování rozsudků vydaných evropskými a vnitrostátními soudy. Několik členských států již ECLI zavedlo. Komise a několik členských států připravují zavedení evropského rozhraní pro vyhledávání pomocí ECLI do portálu e-justice v prvním čtvrtletí roku 2014. Zavedení ECLI připravuje i Soudní dvůr Evropské unie a Evropský soud pro lidská práva.

16.

V roce 2011 Rada přijala závěry o identifikátoru evropské legislativy (ELI), jimiž se zavádí nezávazný standard pro identifikaci, označování a elektronickou citaci evropských a vnitrostátních právních nástrojů. Tento standard byl přijat pro využití v rámci EUR-Lexu a zavádí se v několika členských státech.

3. Soulad s rámcem pro elektronickou veřejnou správu

17.

Evropská e-justice by měla usilovat o další soulad s obecným rámcem pro elektronickou veřejnou správu, který je konkrétně popsán ve sdělení Komise (KOM (2010) 744 v konečném znění), kterým se zavádí evropská strategie interoperability (EIS) a evropský rámec interoperability. Z tohoto dokumentu je zřejmé, že zlepšená interoperabilita na právní, organizační, sémantické a technické úrovni vedoucí k vytvoření udržitelného ekosystému je zásadní pro maximalizaci společenského a ekonomického potenciálu informačních a komunikačních technologií. Systém evropské e-justice musí být rozvinut v souladu se zásadami nezávislosti justice a oddělení mocí.

III. OBECNÉ ZÁSADY

18.	Práce v oblasti evropské e-justice je založena na těchto základních zásadách:

a) Dobrovolná činnost

19.	O dobrovolné účasti na projektech evropské e-justice rozhodují jednotlivé členské státy podle vlastního uvážení s výjimkou případu, kdy dojde k přijetí právního nástroje Evropské unie, který obsahuje požadavek na provádění konkrétního projektu v rámci evropského systému e-justice.

b) Decentralizace

20.

Koncept evropské e-justice je založen na zásadě decentralizovaného systému na evropské úrovni, který propojuje jednotlivé nezávislé a interoperabilní vnitrostátní systémy v členských státech. V souladu s touto obecnou zásadou decentralizace je na každém členském státu, aby zajistil technické provádění a řízení vnitrostátních systémů e-justice potřebných k usnadnění propojení mezi systémy členských států.

21.	Je však zapotřebí určité míry centralizace na úrovni EU. K centralizaci může dojít i v určitých konkrétních případech, např. pokud se jedná o nákladově efektivnější řešení nebo pokud došlo k přijetí legislativního aktu.

c) Interoperabilita

22.

Interoperabilita, jež umožňuje propojení systémů členských států a v případě potřeby použití centralizovaných řešení, je zásadním prvkem decentralizovaných systémů. Je třeba zajistit slučitelnost různých technických, organizačních, právních a sémantických aspektů zvolených pro aplikace justičního systému a zároveň je třeba členským státům zaručit maximální pružnost.

d) Evropský rozměr

23.	Strategie evropské e-justice by se měla vztahovat na projekty evropského rozměru v oblasti občanského, trestního a správního práva.

24.

Projekty rozvíjené v rámci evropské e-justice, zejména všechny projekty začleněné do portálu, musí být schopné zapojit všechny členské státy Evropské unie a všechny členské státy je třeba k takové účasti vybízet, aby byla zajištěna dlouhodobá životaschopnost a nákladová efektivita těchto projektů. Všechny projekty by měly mít potenciál poskytovat přímé praktické výhody, zejména občanům, podnikům nebo justičním orgánům.

25.	Rozvoj systému evropské e-justice by měl rovněž zohlednit vnitrostátní projekty s evropskou přidanou hodnotou.

IV. CÍLE EVROPSKÉ E-JUSTICE

a) Přístup k informacím z oblasti justice

26.	Cílem je zlepšit přístup k informacím z oblasti justice v Evropské unii. Portál e-justice má při dosahování tohoto cíle důležitou úlohu.

b) Přístup k soudům a mimosoudním řízením v přeshraničních situacích

27.	Evropská e-justice by měla umožnit lepší přístup k soudům a usnadnit využívání mimosoudních řízení v přeshraničních situacích.

28.	Je proto nezbytné pokračovat v činnosti již zahájené na vnitrostátní úrovni v řadě členských států a vytvořit podmínky pro interaktivní přeshraniční justiční služby na evropské úrovni.

29.	Měla by pokračovat dematerializace soudních a mimosoudních řízení v souladu se zásadou dobrovolné činnosti členských států.

c) Komunikace mezi justičními orgány

30.	Zjednodušení a podpora elektronické komunikace mezi justičními orgány členských států je obzvláště důležitá (např. prostřednictvím videokonferencí nebo bezpečné výměny elektronických údajů).

31.	Členům justičních orgánů by měl být umožněn bezpečný přístup k různým funkcím, jež jim jsou vyhrazeny; měli mít diferencovaná přístupová práva a měla by se používat jednotná nebo interoperabilní metoda ověřování.

V. PROVÁDĚNÍ STRATEGIE

1. Portál evropské e-justice

32.	Portál evropské e-justice musí být i nadále rozvíjen jako jednotné kontaktní místo. To nevylučuje další způsoby komunikace (např. předáváním ze sítě na síť).

33.	Portál e-justice by měl poskytovat informace o právu EU a jejích členských států občanům, podnikům a právním odborníkům. Portál by měl být rovněž prostředkem umožňujícím přístup k dalším souvisejícím informacím v oblasti justice na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni.

2. Interoperabilita

34.

Je třeba zajistit organizační, právní, technickou a sémantickou interoperabilitu. Za tímto účelem je třeba pro evropskou e-justici vypracovat technická řešení pro bezpečnou výměnu údajů mezi justičními orgány, vnitrostátními orgány veřejné správy, odborníky z oblasti práva, občany a podniky. Před vypracováním nových otevřených technických standardů a řešení je třeba zohlednit ty, které jsou již k dispozici (např. projekty jako je e-CODEX). Členské státy by se měly rovněž aktivně zapojit do rozvoje těchto řešení a do rozhodování o nich.

3. Legislativní aspekty

35.

V rámci legislativního procesu je třeba zohlednit potřebu zajistit soudržné využívání moderních informačních a komunikačních technologií při provádění nových právních předpisů EU v justiční oblasti, včetně změn a přepracovaných znění stávajících právních předpisů. Údaje, které mají být převedeny, musí být popsány pouze po obsahové stránce a nikoli prostřednictvím případného vizuálního zobrazení. Prostředky převodu údajů nebo dokumentů musí být popsány funkčním a technologicky neutrálním způsobem.

4. Evropský web právní sémantiky

36.	Přeshraniční výměnu právních informací a zejména údajů souvisejících s evropskou či vnitrostátní legislativou, judikaturou a právními glosáři ztěžuje nedostatek účinných prostředků pro sdílení tohoto typu údajů.

37.

Tento problém lze vyřešit prostřednictvím různých projektů, které umožní zvýšit výměnu a sémantickou interoperabilitu právních údajů v rámci Evropy i mimo ni. Na dobrovolném základě by měla pokračovat práce zaměřená na rozvoj evropského webu právní sémantiky s cílem zlepšit přístupnost a zpracovatelnost právních informací díky interoperabilitě v oblasti identifikace a sémantiky právních údajů.

5. Propojení rejstříků

38.	Je třeba podporovat propojení vnitrostátních rejstříků obsahujících informace z oblasti justice. Je třeba zajistit nezbytné technické a právní předpoklady umožňující tato propojení.

39.	Opatření v této oblasti by se měla zaměřit na propojování rejstříků, které mají význam pro občany, podniky, právní odborníky a justiční orgány.

6. Sítě

40.

Systém e-justice může vytvořit podmínky pro usnadnění fungování různých stávajících právních sítí v oblasti justice na evropské úrovni, jako jsou Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci a Evropská soudní síť pro trestní věci. Za tímto účelem a v konzultaci s příslušnými orgány je třeba dále zkoumat možnosti poskytované systémem evropské e-justice a portálem e-justice.

7. Spolupráce s právními odborníky a dalšími uživateli evropské e-justice

41.

Při uplatňování strategie v oblasti evropské e-justice jsou vyzýváni k účasti justiční orgány a další příslušní právní odborníci v členských státech. Tito právní odborníci by proto měli být zapojeni do jednání a projektů v oblasti evropské e-justice, aby se zajistilo, že rozvíjená řešení odpovídají současným potřebám jednotlivých cílových skupin.

42.	Proto je nezbytné, aby zástupci justičních orgánů členských států měli možnost přispívat k práci evropské e-justice, zejména k řešením přijatým v oblasti evropské e-justice takovým způsobem, aby bylo možno zohlednit jejich názory i potřeby uživatelů.

43.	Dále je žádoucí, aby jiní právní odborníci, např. právníci, notáři, soudní vykonavatelé a další, byli zapojeni do budoucích jednání o evropské e-justici, aby se zajistilo, že nalezená řešení budou odpovídat jejich skutečným potřebám.

44.	V této souvislosti je třeba vytvořit mechanismus spolupráce s právními odborníky, aby se zajistilo, že v rámci strategie v oblasti evropské e-justice se zohlední otázky společného zájmu.

45.	Je rovněž třeba zvážit získávání názorů a zpětné vazby od zástupců širší veřejnosti včetně uživatelů portálu a od podnikatelských subjektů.

8. Překlad

46.	V zájmu snadného přístupu do systému evropské e-justice pro evropské občany bude třeba zvážit důrazná a nákladově efektivní dlouhodobá opatření v oblasti překladu. Portál e-justice by měl nabízet spolehlivé překlady svého obsahu ve všech úředních jazycích Evropské unie.

9. Pravidla a práva v oblasti e-justice

47.

Další rozvoj v oblasti evropské e-justice s sebou přinese nové výzvy v oblasti ochrany osobních údajů. Lze předpokládat, že s prováděním budoucí strategie v oblasti evropské e-justice vzroste objem shromážděných údajů a jejich sdílení. V této souvislosti proto ochrana osobních údajů hraje významnou úlohu. Budoucí činnost v rámci e-justice bude muset zohlednit pravidla o ochraně jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů a pravidla o volném pohybu těchto údajů.

48.

V případě potřeby by měla být stanovena pravidla pro vlastnictví informací umožňující určit odpovědnost, pokud jde o obsah údajů, které mají být zveřejněny na portálu e-justice. Každý poskytovatel obsahu je v zásadě výlučně odpovědný za svou práci a musí dodržovat práva duševního vlastnictví a další platné právní požadavky.

49.	Obdobná pravidla by měla být stanovena pro využívání elektronických funkcí umožňujících výměnu informací, včetně výměny osobních údajů, mezi justičními orgány členských států a pro předkládání dokumentů používaných v soudním řízení elektronickou cestou.

50.	Zejména v této souvislosti se Komise vyzývá, aby dále posoudila potřebu přijmout návrh legislativního nástroje v oblasti e-justice. Tento nástroj by měl definovat obecný právní rámec a prostředky provádění konkrétní strategie v oblasti e-justice na evropské úrovni.

10. Propagace

51.	Při provádění strategie v oblasti evropské e-justice je třeba zvážit propagaci dostupných funkcí mezi uživateli systémů v oblasti evropské e-justice.

11. Financování

52.

Rozvoj evropské e-justice vyžaduje značné finanční zdroje. Je proto důležité poskytovat odpovídající finanční prostředky na úrovni EU zejména za účelem:

podpory zavedení systémů e-justice na vnitrostátní úrovni s cílem vytvořit podmínky pro evropskou e-justici, která bude prováděna s ohledem na tuto strategii, včetně opatření, jako jsou opatření uvedená v bodu 30, a propojení vnitrostátních rejstříků; dále je třeba věnovat pozornost zajištění udržitelnosti výsledků projektů jako e-CODEX a e-SENS;

b)	umožnění rozvoje projektů na evropské úrovni včetně provozu, údržby a dalšího rozvoje portálu evropské e-justice;

c)	zajištění toho, aby portál e-justice mohl i nadále fungovat ve všech úředních jazycích Unie.

53.

Ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020, a zejména ve finančním rámci programu Justice 2014–2020, musí být zajištěno financování činnosti v oblasti e-justice (na vnitrostátní i evropské úrovni), včetně konkrétních projektů definovaných a prováděných podle budoucího akčního plánu, na evropské úrovni.

54.	Projekty týkající se e-justice ve smyslu této strategie a souvisejícího akčního plánu mohou rovněž být financovány v rámci jiných existujících programů Unie, splňují-li kritéria v těchto programech stanovená (5).

12. Vnější vztahy

55.	Unie a její členské státy by pokud možno měly v oblasti e-justice rozvíjet spolupráci se třetími zeměmi.

56.	Tato případná spolupráce má být prováděna při dodržování institucionálních pravidel stanovených na úrovni Evropské unie.

13. Víceletý akční plán v oblasti e-justice na období let 2014–2018

57.

Během prvního pololetí roku 2014 by měl být přijat víceletý akční plán, který umožní provádění této strategie a bude sloužit jako praktická příručka pro navazující činnosti. Akční plán by měl obsahovat seznam projektů plánovaných pro dané období s jasným uvedením subjektů, které si přejí se těchto projektů zúčastnit, opatření pro jejich provádění v praxi a orientační časový harmonogram pro konkrétní činnosti Pracovní skupiny pro e-právo (e-justice) a případně příslušných zúčastněných stran prováděné v návaznosti na tento akční plán. Výsledky předchozího víceletého akčního plánu v oblasti e-justice a související plán provádění se zohlední a případně se na ně naváže v novém akčním plánu.

58.	Pracovní skupina připraví akční plán v konzultaci s Komisí a minimálně jednou za půl roku bude monitorovat jeho provádění, které by, pokud tak vyžaduje probíhající vývoj, mělo být přizpůsobeno.

59.	V případě potřeby lze uspořádat setkání neformálních skupin členských států zapojených do konkrétních projektů s cílem dosáhnout v těchto pracovních oblastech pokroku. Výsledky těchto zasedání by měly být předkládány Pracovní skupině pro e-právo (e-justice).

(1) KOM(2008) 329 v konečném znění.

(2) 2008/2125(INI).

(3) 2013/2852 (RSP).

(4) Viz dokument 15690/1/12 REV 1 EJUSTICE 73 JURINFO 46 JUSTCIV 331 COPEN 244 CONSOM 139 DRS 126 DROIPEN 159.

(5) Komise se vyzývá k předložení seznamu všech případných finančních mechanismů dostupných pro projekty na úrovni EU i jednotlivých členských států, jež by bylo možno využít k financování e-justice.

21.12.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 376/12

Směnné kurzy vůči euru (1)

20. prosince 2013

2013/C 376/07

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,3655
JPY	japonský jen	142,66
DKK	dánská koruna	7,4607
GBP	britská libra	0,83480
SEK	švédská koruna	8,9905
CHF	švýcarský frank	1,2263
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	8,4160
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	27,660
HUF	maďarský forint	298,83
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,7022
PLN	polský zlotý	4,1653
RON	rumunský lei	4,4780
TRY	turecká lira	2,8583
AUD	australský dolar	1,5405
CAD	kanadský dolar	1,4600
HKD	hongkongský dolar	10,5890
NZD	novozélandský dolar	1,6725
SGD	singapurský dolar	1,7310
KRW	jihokorejský won	1 450,05
ZAR	jihoafrický rand	14,2900
CNY	čínský juan	8,2889
HRK	chorvatská kuna	7,6388
IDR	indonéská rupie	16 651,42
MYR	malajsijský ringgit	4,4898
PHP	filipínské peso	60,830
RUB	ruský rubl	45,0800
THB	thajský baht	44,515
BRL	brazilský real	3,2489
MXN	mexické peso	17,8300
INR	indická rupie	84,7160

(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

21.12.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 376/16

Platné přepravní podmínky v členských státech eurozóny

Ustanovení čl. 13 odst. 5

Nařízení (EU) č. 1214/2011

2013/C 376/14

VÝBOR PRO PŘEPRAVU HOTOVOSTI

V případě přepravy bankovek musí členské státy eurozóny zvolit alespoň jednu z možností stanovených v článcích 14, 15, 16, 17 nebo 18 nařízení.

V případě přepravy mincí musí členské státy eurozóny zvolit alespoň jednu z možností stanovených v článcích 19 a 20 nařízení.

Členské státy eurozóny musí potvrdit, že zvolené přepravní podmínky jsou srovnatelné s přepravními podmínkami povolenými pro domácí přepravu hotovosti.

Země

Platné podmínky pro přepravu bankovek

Platné podmínky pro přepravu mincí

Potvrzení o srovnatelnosti s podmínkami pro domácí přepravu hotovosti

Články 14–18

Články 19–20

Články 16 a 18.

Belgie přijala rozhodnutí, že povinnost stanovená v čl. 13 odst. 4 nařízení se použije.

Článek 20 nařízení

Možnosti stanovené v článcích 16, 18 a 20 nařízení jsou podobné přepravním podmínkám, jež byly v Belgii schváleny pro přepravu hotovosti.

Povinnost podle čl. 13 odst. 4 se použije v souladu s belgickým právním předpisem pro domácí přepravu.

Článek 17

Článek 19

ano

a)	Pokud jde o přepravu bankovek v souladu s ustanoveními evropského nařízení týkajícími se povinnosti zvolit alespoň jeden ze způsobů uvedených v článcích 14 až 18, je způsob povolený podle vnitrostátních právních předpisů uveden v článku 17 evropského nařízení.

b)	Pokud jde o přepravu mincí, je způsob, jenž má být s ohledem na vnitrostátní právní předpisy povolen, uveden v článku 20 evropského nařízení.

ano

Článek 17

Článek 20

ano

Mince a bankovkový papír pro tisk bankovek se musí přepravovat:

buď v pancéřových vozidlech s posádkou sestávající nejméně ze tří osob včetně řidiče v souladu s článkem 4.

(Článek 4:

I –

Pancéřová vozidla musí být vybavena tak, aby byla zajištěna bezpečnost posádky i přepravované hotovosti, přepravovaných šperků nebo drahých kovů.

Musí být vybavena alespoň:

komunikačním a poplašným systémem připojeným k středisku pro příjem poplachů společnosti pro přepravu hotovosti. Za účelem schválení pancéřových vozidel pro přepravu hotovosti dovezených z jiných členských států nebo signatářů Dohody o Evropském hospodářském prostoru se přijímají protokoly a certifikáty vystavené schváleným nebo certifikovaným orgánem v těchto státech, jež zaručují, že pancéřová vozidla splňují technické a regulativní podmínky zajišťující úroveň ochrany, jež odpovídá ochraně stanovené v této vyhlášce a uvedené v předchozím pododstavci;

2)	systémem sledování na velkou vzdálenost, díky němuž může společnost kdykoli zkontrolovat, kde se vozidla právě nacházejí;

3)	alespoň jednou neprůstřelnou vestou a plynovou maskou pro každého člena posádky, a pokud je to možné, pro každou další osobu, která je z oprávněných důvodů přítomna ve vozidle.

II. –

Typy vozidla, opancéřování boků a oken, jakož i vlastnosti jiných komponentů přispívajících k bezpečnosti pancéřových vozidel musí být předem schváleny ministrem vnitra, jenž při schvalování vychází z minimálních standardů, zejména odolnosti, jež sám vymezil v rozhodnutí, kterým se rovněž stanoví náležitosti, které musí dokumentace při žádosti o schválení splňovat.

Jakákoli podstatná změna podmínek pro výrobu vozidel nebo podmínek pro výrobu nebo instalaci pancéřových dílů, oken a jiných komponentů uvedených v předchozím pododstavci musí být v jednotlivých případech schválena.

Schválení lze odebrat, pokud materiály uvedené v bodu II tohoto článku již neumožňují zajistit bezpečnost zaměstnanců nebo přepravovaných finančních prostředků.)

Nebo v pancéřových vozidlech v souladu s článkem 4, jež jsou vybavena zařízeními zaručujícími, že přepravovaná hotovost se může stát nevhodnou k užití za podmínek stanovených v čl. 8 odst. 1.

(V čl. 8 odst. 1 se stanoví podmínky, jimž musí odpovídat zařízení pro znehodnocení cenin).

Pokud jsou tato vozidla vybavena alespoň jedním ze zařízení uvedených v předchozím pododstavci pro každé místo vyzvednutí/dodání, musí jejich posádka sestávat nejméně ze dvou členů včetně řidiče. Ustanovení v čl. 4 bodě II se v tomto případě mohou použít pouze pro kabinu vozidla.

Pokud jsou tato vozidla vybavena počtem výše uvedených zařízení, jenž je nižší než počet míst vyzvednutí/dodání, musí posádka sestávat nejméně ze tří osob včetně řidiče.

Nebo v souladu s podmínkami uvedenými v článcích 7 a 8 ve vozidlech bez vnějších poznávacích znamení s posádkou sestávající nejméně ze dvou osob včetně řidiče za předpokladu, že hotovost je umístěna v zařízeních, která ji učiní nevhodnou k užití, a že počet zařízení se alespoň rovná počtu míst vyzvednutí/dodání, nebo že jsou zařízení vybavena sběrným systémem, jenž může být otevřen pouze na zabezpečeném místě nebo zabezpečené oblasti.

Za účelem obsluhy bankomatů umístěných v některých rizikových oblastech musí být však hotovost přepravována v souladu s podmínkami uvedenými v odstavci 1 a hotovost může do bankomatů vkládat pouze jeden ze členů posádky.

(II	týká se šperků a drahých kovů)

III.

Mince a investiční zlato ve smyslu článku 298p A všeobecného daňového zákoníku musí být v souladu s článkem 4 přepravovány v pancéřových vozidlech s posádkou sestávající nejméně ze tří osob včetně řidiče.

Odchylně od předchozího pododstavce v případě přepravy zajišťované bankou Banque de France a obsahující alespoň 115 000 EUR v eurových a dvoueurových mincích se musí mince přepravovat:

1)	v pancéřových vozidlech, na nichž není uveden název společnosti pro přepravu hotovosti, s posádkou sestávající nejméně ze dvou ozbrojených uniformovaných strážců včetně řidiče, a to za podmínek stanovených v prvních třech pododstavcích článku 8;

nebo pokud celková přepravovaná částka nepřekročí 500 000 EUR a pokud jsou místa vyzvednutí/dodání, za něž odpovídají banka Banque de France, společnosti pro přepravu hotovosti, vnitrostátní policie či četnictvo, bezpečná, v částečně pancéřových vozidlech, na nichž není uveden název společnosti pro přepravu hotovosti, s posádkou sestávající nejméně ze dvou ozbrojených uniformovaných strážců včetně řidiče, a to za podmínek stanovených v prvních třech pododstavcích článku 8.

(Článek 8: všechna vozidla bez vnějších poznávacích znamení používaná pro přepravu hotovosti uložené v zařízeních uvedených v oddíle I čl. 2 bodě III nebo používaná pro přepravu šperků nebo drahých kovů musí být vybavena alespoň:

1)	komunikačním a poplašným systémem spojeným se střediskem pro příjem poplachů společnosti pro přepravu hotovosti;

2)	systémem sledování na velkou vzdálenost, díky němuž může společnost pro přepravu hotovosti kdykoli zkontrolovat, kde se vozidlo právě nachází).

Potvrzení:

Poznámky: slučitelnost článku 2 s články 14, 16 a 17 nařízení EU.

Vnitrostátní právní předpisy, jež je třeba změnit:

k zajištění slučitelnosti čl. 2 bodu III s články 19 a 20 nařízení EU.

Články 15, 16, 17 a 18

(v souvislosti s ustanovením DM.269/2010)

Články 19 a 20

(v souvislosti s ustanovením DM.269/2010)

ano

Články 16 a 17

(Pod podmínkou, že návrh zákona 6400 a příslušné velkovévodské prováděcí předpisy budou přijaty ve znění navrženém vládou).

Článek 20

(Pod podmínkou, že návrh zákona 6400 a příslušné velkovévodské prováděcí předpisy budou přijaty ve znění navrženém vládou).

ano

Články 17 a 18

Článek 20

ano

Články 17 a 18

Článek 20

Uvedené možnosti částečně odpovídají vnitrostátním požadavkům na přepravu cenin v Portugalsku, avšak kritérium spočívá v tom, že přepravovaná částka je 10 000 EUR nebo vyšší (vyhláška (Portaria) č. 247/2008 ze dne 27. března ve znění vyhlášky č. 840/2009 ze dne 3. srpna 2009, jež byla v platnosti do zveřejnění vyhlášky podle čl. 34 odst. 3 zákona č. 34/2013 ze dne 16. května 2013).

Vnitrostátní přeprava v nepancéřových vozidlech se povoluje v případě cenin v hodnotě nižší než 10 000 EUR.

Používání schválených uniforem a profesních průkazů je povinné (článek 29 zákona č. 34/2013 ze dne 16. května 2013).

Všechny podmínky stanovené v článcích 14 až 18 nařízení jsou použitelné ve smyslu vnitrostátních právních předpisů Slovenské republiky podle zákona č. 473/2005 Sb. ze dne 23. září 2005 o poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti a o změně a doplnění některých zákonů (zákon o soukromé bezpečnosti).

Všechny podmínky stanovené v článcích 19 a 20 nařízení jsou použitelné ve smyslu vnitrostátních právních předpisů Slovenské republiky podle zákona č. 473/2005 Sb. ze dne 23. září 2005 o poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti a o změně a doplnění některých zákonů (zákon o soukromé bezpečnosti).

Částečný soulad a diferenciace se použije na různé typy pracovníků ostrahy a doprovodných vozidel. Rozhodujícím kritériem je částka ve výši 1 660 000 EUR.

Ustanovení článků 17 a 18 nebo vnitrostátní pravidla podle předpisů o přepravě a ochraně hotovosti a jiných cenin (Úřední věstník RS č. 96/05, 16/08, 81/08, 86/09 a 17/11) články 16 až 20.

Článek 16 (přeprava třídy 1 chráněné zásilky nepřesahuje protihodnotu ve výši 30 000 EUR).

1)	Přeprava třídy 1 chráněné zásilky se provádí za přítomnosti dvou ozbrojených strážců.

Přeprava se provádí v upraveném vozidle s tímto vybavením:

—	fyzicky oddělenou osobní a nákladní částí vozidla s pevnou a tvrdou přepážkou, jež umožňuje uložení chráněné zásilky z osobní části do části nákladní,

—	nákladní částí bez skla,

—	vestavěnou plechovou registrační pokladnou v nákladní části, jež umožňuje uložení zásilky do nákladní části prostřednictvím otvoru nebo otevřením v osobní části vozidla,

—	poplašným zařízením, které se spustí v případě násilného vniknutí,

—	blokací motoru, která zamezí odtažení vozidla,

—	komunikačním a monitorovacím systémem.

Bez ohledu na ustanovení v odrážce 3 předchozího odstavce může být přeprava chráněné zásilky provedena, pokud je zásilka technicky zabezpečena uložením v upraveném kufříku, zavazadle nebo kazetě, jež jsou jednotlivě označeny a konstruovány tak, aby ztížily násilné otevření a na takový případ upozornily zvukovým, světelným, kouřovým nebo technickým signálem. Musí se přepravovat v nákladní části vozidla.

4)	Bez ohledu na ustanovení v odstavci 1 může být přeprava chráněné zásilky provedena za přítomnosti jednoho ozbrojeného strážce, pokud je chráněná zásilka zabezpečena certifikovaným systémem, jenž hotovost zabarví nebo zničí.

5)	Strážci jsou oblečeni v neprůstřelných vestách či neprůstřelných košilích.

Článek 17 (přeprava třídy 2 chráněné zásilky nepřesahující protihodnotu ve výši 200 000 EUR na každé přepravní vozidlo).

1)	Přeprava třídy 2 chráněné zásilky se provádí za přítomnosti dvou ozbrojených strážců.

Přeprava se provádí v upraveném vozidle s tímto vybavením:

—	fyzicky oddělenou osobní a nákladní částí vozidla s pevnou tvrdou přepážkou,

—	nákladní částí bez skla,

—	vestavěnou registrační pokladnou v nákladní části vyrobenou z neprůstřelného plechu, který ztěžuje vrtání a řezání, a namontovanou na podvozku vozidla z vnitřní strany, jež umožňuje, aby do ní byla hotovost uložena prostřednictvím otvoru nebo otevřením z osobní části vozidla,

—	poplašným zařízením, které se spustí v případě násilného vniknutí,

—	blokací motoru, která zamezí odtažení vozidla,

—	komunikačním a monitorovacím systémem.

Bez ohledu na ustanovení v odrážce 3 předchozího odstavce může být přeprava chráněné zásilky provedena, pokud je dodávka technicky zabezpečena uložením v upraveném kufříku, zavazadle nebo kazetě, jež jsou jednotlivě označeny a konstruovány tak, aby ztížily násilné otevření a na takový případ upozornily zvukovým, světelným, kouřovým nebo technickým signálem. Musí se přepravovat v nákladní části vozidla.

4)	Strážci jsou oblečeni v neprůstřelných vestách či neprůstřelných košilích.

Článek 17a (přeprava třídy 3 chráněné zásilky nepřesahující protihodnotu ve výši 800 000 EUR na každé přepravní vozidlo).

1)	Přeprava třídy 3 chráněné zásilky se provádí za přítomnosti nejméně dvou ozbrojených strážců.

Přeprava se provádí v neprůstřelném vozidle s tímto vybavením:

—	oddělenou částí pro posádku a pro náklad,

—	částí pro posádku chráněnou proti kulkám M2/C2 ze všech čtyř stran,

—	částí pro náklad, která je neprůstřelná a má vnější dveře s doplňkovým příčným lištovým zámkem,

—	poplašným zařízením,

—	systémem instalovaným pro blokaci vozidla nebo motoru na dálku s možností aktivace z bezpečnostního kontrolního střediska (dále jen „BKS“),

—	komunikačním systémem bez otevírání dveří (interkomunikační zařízení),

—	komunikačním a monitorovacím systémem.

3)	Strážci jsou oblečeni v neprůstřelných vestách.

Článek 18 (přeprava třídy 4 chráněné zásilky nepřesahující protihodnotu ve výši 4 000 000 EUR na každé přepravní vozidlo).

1)	Přeprava třídy 4 chráněné zásilky se provádí za přítomnosti nejméně tří ozbrojených strážců.

Přeprava se provádí v neprůstřelném vozidle s tímto vybavením:

—	oddělenou částí pro posádku a pro náklad,

—	částí pro posádku chráněnou proti kulkám FB 3 ze všech čtyř stran,

—	částí pro náklad bez oken a s vnějšími dveřmi s doplňkovým příčným lištovým zámkem,

—	poplašným zařízením,

—	systémem instalovaným pro blokaci vozidla nebo motoru na dálku s možností aktivace z bezpečnostního kontrolního střediska (dále jen „BKS“),

—	komunikačním systémem bez otevírání dveří (interkomunikační zařízení),

—	komunikačním a monitorovacím systémem.

3)	Strážci jsou oblečeni v neprůstřelných vestách.

Článek 19 (přeprava třídy 5 chráněné zásilky nepřesahující protihodnotu ve výši 8 000 000 EUR na každé přepravní vozidlo).

1)	Přeprava třídy 5 chráněné zásilky se provádí za přítomnosti nejméně tří ozbrojených strážců.

Strážci mají na sobě alespoň toto ochranné vybavení:

—	neprůstřelné vesty a

—	bezpečnostní přilby.

Přeprava se provádí v neprůstřelném vozidle s tímto vybavením:

—	oddělenou částí pro náklad, řidiče a strážce,

—	vozidlo musí být neprůstřelné a chráněné alespoň proti kulkám kategorie FB 3 ze všech čtyř stran,

—	část pro náklad bez skla se zadními dveřmi a přístupem k zásilce z části pro posádku,

—	poplašným zařízením,

—	komunikačním systémem bez otevírání dveří (interkomunikační zařízení),

—	kamerovým monitorovacím systémem na zádi vozidla s motorem v kabině řidiče,

—	komunikačním systémem,

—	monitorovacím systémem, který umožňuje on–line monitorování střediska BKS v případě veškerého pohybu zásilky v intervalech nepřekračujících jednu minutu a v servisní oblasti nepřetržitě a umožňujícím kdykoli určit přesné umístění zabezpečené zásilky,

—	systémem instalovaným pro blokaci vozidla nebo motoru na dálku, který nelze deaktivovat z vozidla.

4)	Zásilka musí být doprovázena osobním vozidlem za přítomnosti dvou ozbrojených strážců. Doprovodné vozidlo má zařízení pro přímou komunikaci s BKS.

Článek 20 (přeprava třídy 6 chráněné zásilky nepřesahující protihodnotu ve výši 8 000 000 EUR na každé přepravní vozidlo).

1)	Přeprava třídy 6 chráněné zásilky se provádí za přítomnosti nejméně tří ozbrojených strážců.

Strážci mají na sobě alespoň toto ochranné vybavení:

—	neprůstřelné vesty a

—	bezpečnostní přilby.

3)	Přeprava musí být prováděna v neprůstřelném vozidle, které má vybavení stanovené v odstavci 3 předchozího článku a ochranu proti kulkám stupně FB 4.

4)	Přeprava musí být doprovázena neprůstřelným vozidlem vybaveným ochranou proti kulkám nejméně stupně FB 3 ze všech čtyř stran a se třemi ozbrojenými strážci. Doprovodné vozidlo musí být vybaveno zařízením umožňujícím přímou komunikaci s BKS.

Nařízení o provádění nařízení (EU) č. 1214/2011 je v procesu přijímání a zahrnuje některá zvláštní ustanovení:

—	umožňuje, aby zahraniční společnosti pro přepravu hotovosti mohly za podmínek stanovených nařízením (EU) č. 1214/2011 přepravovat ve Slovinsku rovněž jinou hotovost (nejen eurohotovost) nad 20 % podle nařízení (EU) č. 1214/2011,

—

umožňuje, aby zahraniční společnosti pro přepravu hotovosti mohly za podmínek stanovených nařízením (EU) č. 1214/2011 přepravovat ve Slovinsku rovněž jiné ceniny (nejen eurohotovost nebo jinou hotovost), což není nařízením (EU) č. 1214/2011 upraveno. Ceninami jsou drahé kovy, drahokamy, umělecká díla, kulturní dědictví, cenné dokumenty atd. Předmětem kulturního dědictví je předmět, jenž je jako takový ohodnocen na základě ustanovení pro ohodnocení předmětů kulturního dědictví (národní bohatství v souladu s pravidly zajišťujícími ochranu a uložení národního bohatství a předměty muzejní povahy v souladu s pravidly zajišťujícími ochranu a uložení předmětů muzejní povahy). Pokud to není z důvodu zvláštních okolností možné, lze použít vnitrostátní pravidla podle článku 22 předpisů o přepravě a ochraně hotovosti a jiných cenin (Úřední věstník RS č. 96/05, 16/08, 81/08, 86/09 a 17/11).

Ustanovení článku 20 nebo vnitrostátní pravidla podle předpisů o přepravě a ochraně hotovosti a jiných cenin (Úřední věstník RS č. 96/05, 16/08, 81/08, 86/09 a 20/11), články 16 až 20, jako v případě bankovek.

Částečný soulad.

Vnitrostátní předpisy a zvláštní podmínky na základě výše přepravovaných cenin.

		ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.C_2013.376.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 376

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 56 21. prosince 2013

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2013/C 376/01	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ COMP/M.7101 – Brookfield Property/Starwood/Interhotel Portfolio) ( 1 )	1

2013/C 376/02	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ COMP/M.7118 – AXA/Norges Bank/SZ Tower) ( 1 )	1

2013/C 376/03	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ COMP/M.6982 – Altor Fund III/TryghedsGruppen/Elixia/HFN Group) ( 1 )	2

2013/C 376/04	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ COMP/M.7087 – Vitol/Carlyle/Varo) ( 1 )	2

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Rada
2013/C 376/05	Zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele ve dnech 9. a 10. prosince 2013	3

2013/C 376/06	Návrh Strategie v oblasti Evropské e-Justice na období 2014–2018	7

	Evropská komise
2013/C 376/07	Směnné kurzy vůči euru	12

	INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2013/C 376/08	Informace členských států o ukončení rybolovu	13

2013/C 376/09	Informace členských států o ukončení rybolovu	13

2013/C 376/10	Informace členských států o ukončení rybolovu	14

2013/C 376/11	Informace členských států o ukončení rybolovu	14

2013/C 376/12	Informace členských států o ukončení rybolovu	15

2013/C 376/13	Informace členských států o ukončení rybolovu	15

2013/C 376/14	Platné přepravní podmínky v členských státech eurozóny – Ustanovení čl. 13 odst. 5 – Nařízení (EU) č. 1214/2011	16

	V Oznámení
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2013/C 376/15	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc COMP/M.7133 – Investindustrial/KKR/Resort Holdings) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	24

Datum a čas ukončení	27.11.2013
Doba trvání	27.11.2013–31.12.2013
Členský stát	Spojené království
Populace nebo skupina populací	MAC/2A34
Druh	Makrela obecná (Scomber scombrus)
Oblast	IIIa a IV a vody EU oblastí IIa, IIIb, IIIc a subdivizí 22–32
Druh(y) rybářského plavidla	—
Referenční číslo	75/TQ40

Datum a čas ukončení	25.10.2013
Doba trvání	25.10.2013–31.12.2013
Členský stát	Španělsko
Populace nebo skupina populací	RED/51214D.
Druh	Okouník (Sebastes spp.)
Oblast	Vody EU a mezinárodní vody oblasti V a mezinárodní vody oblastí XII a XIV
Druh(y) rybářského plavidla	—
Referenční číslo	76/TQ40

Datum a čas ukončení	2.12.2013
Doba trvání	2.12.2013–31.12.2013
Členský stát	Portugalsko
Populace nebo skupina populací	GFB/89-
Druh	Mníkovec velkooký (Phycis blennoides)
Oblast	Vody EU a mezinárodní vody oblastí VIII a IX
Druh(y) rybářského plavidla	—
Referenční číslo	FS79/DSS

Datum a čas ukončení	3.12.2013
Doba trvání	3.12.2013–31.12.2013
Členský stát	Spojené království
Populace nebo skupina populací	HER/4AB.
Druh	Sleď obecný (Clupea Harengus)
Oblast	Vody EU a Norska oblasti IV severně od 53° 30′ s. š.
Druh(y) rybářského plavidla	—
Referenční číslo	80/TQ40

Datum a čas ukončení	4.12.2013
Doba trvání	4.12.2013–31.12.2013
Členský stát	Španělsko
Populace nebo skupina populací	GHL/N3LMNO
Druh	Platýs černý (Reinhardtius hippoglossoides)
Oblast	NAFO 3LMNO
Druh(y) rybářského plavidla	—
Referenční číslo	82/TQ40


	(1) Text s významem pro EHP