12.6.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 166/2

STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 17. května 2013

k návrhu směrnice o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu a k návrhu nařízení o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků

(CON/2013/32)

2013/C 166/02

Úvod a právní základ

Evropská centrální banka (ECB) obdržela dne 27. února 2013 žádost Rady Evropské unie o stanovisko k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (dále jen „navrhovaná směrnice“) (1). Dne 28. února 2013 obdržela ECB od Rady další žádost, tentokrát o stanovisko k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků (dále jen „navrhované nařízení“) (2) (dále společně jen „navrhované předpisy Unie“). Žádost o stanovisko k navrhovaným předpisům Unie obdržela ECB též od Evropského parlamentu, a sice dne 2. dubna 2013 ve vztahu k navrhované směrnici a dne 3. dubna 2013 ve vztahu k navrhovanému nařízení.

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 127 odst. 4 a na čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, neboť navrhované předpisy Unie obsahují ustanovení, která spadají do oblasti působnosti ECB. Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je dále založena na čl. 127 odst. 2 a 5 a čl. 128 odst. 1 Smlouvy a na článcích 16 až 18 a 21 až 23 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, jelikož navrhované předpisy Unie obsahují ustanovení, která mají vliv na některé úkoly Evropského systému centrálních bank. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

1. Účel a obsah navrhovaných předpisů Unie

1.1 Navrhovaná směrnice

Cílem navrhované směrnice je aktualizovat a změnit unijní rámec pro boj proti praní peněz a financování terorismu tak, aby byly zohledněny nedávné revize příslušných mezinárodních standardů, konkrétně doporučení Finančního akčního výboru (FATF), která byla přijata v únoru 2012 (3), jakož i několik zpráv a hodnocení Evropské komise, které se týkají uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (4). Navrhovaná směrnice po svém přijetí zruší a nahradí směrnici 2005/60/ES a směrnici Komise 2006/70/ES ze dne 1. srpna 2006, kterou se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2005/60/ES (5).

Navrhovaná směrnice ve vztahu k opatřením na boj proti praní peněz a financování terorismu více uplatňuje přístup založený na posouzení rizik (6). Zpřísňují se požadavky na „identifikaci a kontrolu klienta“ (7), a to tak, že některé kategorie klientů a transakcí (8) již nebudou osvobozeny od požadavků na zjednodušenou identifikaci klienta, přičemž povinné osoby (9) budou napříště muset posuzovat míru rizika před tím, než rozhodnou, zda mají provést identifikaci a kontrolu klienta. Kromě toho se od evropských orgánů dohledu (10) bude vyžadovat, aby do dvou let od data vstupu navrhované směrnice v platnost předložily společné stanovisko ohledně rizik praní peněz a financování terorismu ovlivňujících vnitřní trh, přičemž členské státy budou povinny provádět vnitrostátní posouzení rizik s cílem určit ty oblasti, v nichž se vyžaduje zesílená kontrola klienta (11), a tato posouzení aktualizovat. Navrhovaná směrnice též rozšiřuje oblast působnosti unijního rámce pro boj proti praní peněz, a to zejména snížením prahové hodnoty pro uplatnění tohoto rámce na obchodníky se zbožím vysoké hodnoty, kteří provádějí hotovostní platby, z 15 000 EUR na 7 500 EUR.

Navrhovaná směrnice zvýší požadovanou úroveň identifikace a kontroly klienta v případě politicky exponovaných osob (12), zejména tím, že ve vztahu k těmto osobám, jakož i jejich rodinným příslušníkům a osobám blízkým, bude požadovat provedení zesílené kontroly klienta (13). Mezi politicky exponované osoby budou patřit nejen „zahraniční“ fyzické osoby, ale též „domácí“ fyzické osoby, které jsou pověřeny významnými veřejnými funkcemi (14).

Navrhovaná směrnice obsahuje přísnější a podrobněji stanovená pravidla a postupy pro identifikaci skutečných majitelů (15) společností nebo jiných právnických osob a svěřenských fondů, i když definice skutečného vlastnictví se nemění. Kromě toho budou společnosti nebo jiné právnické osoby a svěřenské fondy povinny uchovávat záznamy o totožnosti svých skutečných majitelů. Navrhovaná směrnice dále zavádí určité změny, pokud jde o požadavky na uchovávání záznamů v souvislosti s identifikací a kontrolou klienta a transakcemi, jakož i pokud jde o vnitřní zásady a postupy povinných osob, přičemž usiluje o dosažení rovnováhy mezi umožněním důkladných kontrol praní peněz a financování terorismu a respektováním zásad právní úpravy ochrany údajů a práv osob, o nichž jsou údaje vedeny.

Navrhovaná směrnice též posiluje spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami členských států, jejichž úkolem je plnit funkci vnitrostátních kontaktních míst pro příjem a analýzu zpráv o podezření na praní peněz nebo financování terorismu a jejich předávání příslušným orgánům.

V neposlední řadě se v navrhované směrnici klade větší důraz na vymáhání a sankce než v předchozích směrnicích. Členské státy musí zajistit, aby podnikatelské subjekty nesly odpovědnost za porušení pravidel týkajících se praní peněz a financování terorismu a aby příslušné orgány mohly v případě porušení těchto pravidel přijímat náležitá opatření a ukládat správní sankce. Druhy správních sankcí, které lze uplatnit, jsou uvedeny v navrhované směrnici.

1.2 Navrhované nařízení

Navrhované nařízení úzce souvisí s dosažením cílů navrhované směrnice. Pro účinný boj proti praní peněz a financování terorismu ze strany příslušných orgánů je zásadní, aby finanční instituce podávaly náležité, přesné a aktuální informace o převodech peněžních prostředků, které uskutečňují pro své klienty.

Cílem navrhovaného nařízení (16) je s ohledem na vývoj mezinárodních standardů (17) zpřísnit právní povinnosti, které se v souvislosti s praním peněz a financováním terorismu v současné době vztahují na převody peněžních prostředků a na subjekty poskytující platební služby. Jeho cílem je zejména zlepšit dohledatelnost plateb tím, že se poskytovatelům platebních služeb ukládá povinnost zajistit, aby převod peněžních prostředků doprovázely pro účely příslušných orgánů též informace o příjemci. Za tímto účelem budou poskytovatelé platebních služeb povinni ověřovat totožnost příjemce v případě plateb, které se převádějí z území mimo Unii a kde částky přesahují 1 000 EUR (18). Navrhované nařízení bude vyžadovat, aby poskytovatelé platebních služeb zavedli postupy založené na posouzení rizik pro účely posouzení, kdy provést, zamítnout či pozastavit převod peněžních prostředků, a aby uchovávali záznamy po dobu pěti let. Navrhované nařízení rovněž upřesňuje, že požadavky se vztahují na kreditní či debetní karty, mobilní telefony či jiná elektronická zařízení, jsou-li použity k převodu peněžních prostředků.

2. Obecné připomínky

ECB navrhované předpisy Unie vítá. ECB zásadně podporuje unijní režim, který zajišťuje, aby členské státy a instituce usazené v Unii měly k dispozici účinné nástroje pro boj proti praní peněz a financování terorismu, a zejména proti jakémukoli zneužívání finančního systému ze strany těch, kteří perou peníze a financují terorismus. ECB je toho názoru, že navrhované předpisy Unie správně a účinně reagují na zjištěné nedostatky stávajícího unijního režimu a aktualizují jej s cílem zohlednit zjištěné hrozby, které pro Unii a její finanční systém z praní peněz a financování terorismu plynou, jakož i vyvíjející se mezinárodní standardy týkající se způsobu řešení těchto hrozeb. ECB se též domnívá, že navrhované předpisy Unie zlepší přehlednost a soulad příslušných pravidel, které se uplatňují v členských státech, například v klíčových oblastech, jakými jsou identifikace a kontrola klienta a skutečné vlastnictví.

3. Konkrétní připomínky

3.1 ECB si všímá, že právním základem navrhované směrnice je článek 114 Smlouvy a že jejím cílem je tudíž sblížit příslušné vnitrostátní předpisy a minimalizovat nesoulad mezi nimi v rámci Unie. Členské státy se proto mohou rozhodnout, že dále sníží prahové hodnoty, které navrhovaná směrnice stanoví pro uplatnění příslušných povinností, nebo že přijmou ještě přísnější opatření (19). Například v případě transakcí mezi obchodníky se zbožím vysoké hodnoty a klienty, kteří nevystupují v roli podnikatele, ve výši 7 500 EUR (20) nebo více se zdá, že by článek 5 navrhované směrnice umožňoval členským státům, aby uplatnily opatření, která jdou nad rámec požadavku na splnění povinností týkajících se identifikace a kontroly klienta, oznamování a jiných příslušných povinností obchodníka podle navrhované směrnice. Veškerá taková opatření by bylo třeba důkladně uvážit z hlediska očekávaného veřejného prospěchu.

3.2 ECB bere na vědomí definici „poskytovatele platebních služeb“ uvedenou v čl. 2 odst. 5 navrhovaného nařízení, přičemž si též všímá, že podle 8. bodu odůvodnění navrhovaného nařízení a 35. bodu odůvodnění navrhované směrnice není úmyslem zákonodárců Unie zahrnout do oblasti působnosti nařízení osoby, které poskytují „úvěrovým nebo finančním institucím výhradně informační nebo jiné podpůrné systémy pro převody finančních prostředků nebo systémy pro clearing a vypořádání“, jako je např. systém TARGET2, který provozuje ECB. ECB tento přístup podporuje a zdůrazňuje, že zachování této výjimky je důležité pro pokračující plynulé fungování platebních systémů v Evropě. Pokud by se požadavky navrhovaného nařízení vztahovaly na poskytovatele systémů pro clearing a vypořádání, mohlo by to mít za následek značné potíže a zpoždění při zpracování plateb mezi bankami a ostatními subjekty, které poskytují platební služby. To by následně mohlo mít vážný dopad na plánování bank v oblasti likvidity a v konečném důsledku na hladké fungování finančních trhů. Z tohoto důvodu a v zájmu právní jistoty a transparentnosti ECB doporučuje, aby byla tato výjimka namísto bodů odůvodnění upravena v normativních ustanoveních navrhovaných předpisů Unie. Kromě toho by se mělo pečlivě zvážit, zda by se tímto doporučením neměly řídit i ostatní související právní akty Unie, v nichž se pro tento druh výjimky uplatňuje stejný přístup a způsob úpravy (21).

3.3 ECB si dále všímá, že řada z pojmů vymezených v článku 2 navrhovaného nařízení je definována též v jiných právních aktech Unie, které s navrhovaným nařízením úzce souvisí, např. ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES (22) (dále jen „směrnice o platebních službách“), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001 (23) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (24). Jelikož by se použitím zavedených definic zvýšil soulad právních aktů Unie jako celku a usnadnilo by se jejich pochopení, navrhuje ECB, aby byl článek 2 navrhovaného nařízení podle potřeby změněn. Konkrétně:

a)	definice „plátce“ a „příjemce“ by měly být uvedeny do souladu s definicemi těchto pojmů ve směrnici o platebních službách;

„poskytovatel platebních služeb“ je pojem, který zavedla směrnice o platebních službách a který je omezen na šest různých kategorií poskytovatelů těchto služeb uvedených ve směrnici o platebních službách; v souladu s tím by měla definice tohoto pojmu v navrhovaném nařízení odkazovat na směrnici o platebních službách;

c)	pojem „převodu peněžních prostředků mezi osobami“ by měl být jasněji vymezen jako transakce mezi dvěma fyzickými osobami, které jednají za svou osobu mimo rámec své podnikatelské, obchodní nebo profesní činnosti.

Toto stanovisko bude zveřejněno na internetových stránkách ECB.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 17. května 2013.

Prezident ECB

Mario DRAGHI

(1) COM(2013) 45 final.

(2) COM(2013) 44 final.

(3) International Standards on Combating Money Laundering and the Financing of Terrorism & Proliferation — the FATF Recommendations, Paříž, 16. února 2012, k dispozici na internetových stránkách FATF http://www.fatf-gafi.org

(4) Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15.

(5) Směrnice Komise 2006/70/ES ze dne 1. srpna 2006, kterou se stanoví prováděcí opatření ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES, pokud se jedná o definici „politicky exponovaných osob“ a technická kritéria pro zjednodušené postupy hloubkové kontroly klienta a pro výjimku na základě finanční činnosti vykonávané příležitostně nebo ve velmi omezené míře (Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 29).

(6) Navrhovaná směrnice požaduje, aby povinné osoby mimo jiné prováděly identifikaci a kontrolu klienta, uchovávaly záznamy, měly zavedené vnitřní kontroly a předávaly oznámení o podezřelých transakcích v souvislosti s praním peněz a financováním terorismu.

(7) Viz kapitola II oddíly 1 a 2 články 9 až 15 navrhované směrnice.

(8) Např. klienti, kteří jsou regulovanými podniky, jako jsou úvěrové a finanční instituce usazené v Unii a společnosti kotované na regulovaných veřejných trzích s cennými papíry.

(9) Viz čl. 2 odst. 1 navrhované směrnice, který vymezuje okruh „povinných osob“, na něž se navrhovaná směrnice vztahuje, včetně zejména úvěrových a finančních institucí, tak jak jsou v navrhované směrnici dále definovány.

(10) Evropskými orgány dohledu jsou Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA).

(11) Viz články 16 až 23 navrhované směrnice.

(12) Viz definice v čl. 3 odst. 7 a povinnosti uložené těmto osobám v článku 11 a článcích 18 až 22 navrhované směrnice.

(13) Viz články 16 až 23 navrhované směrnice.

(14) Viz čl. 3 odst. 7 písm. b) navrhované směrnice. V této souvislosti se „domácí“ politicky exponovanou osobou rozumí osoba, kterou pověřil významnými veřejnými funkcemi určitý členský stát Unie, a „zahraniční“ politicky exponovanou osobou se rozumí osoba, kterou takovými funkcemi pověřila třetí země.

(15) Viz čl. 3 odst. 5 a články 29 a 30 navrhované směrnice.

(16) Navrhovaným nařízením bude zrušeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o informacích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků (Úř. věst. L 345, 8.12.2006, s. 1).

(17) Zejména doporučení FATF č. 16 o zvýšení průhlednosti přeshraničních bezhotovostních převodů.

(18) Viz článek 7 navrhovaného nařízení.

(19) Viz článek 5 navrhované směrnice, který stanoví, že členské státy mohou v oblasti, na kterou se vztahuje navrhovaná směrnice, přijmout nebo ponechat v platnosti přísnější opatření za účelem předcházení praní peněz a financování terorismu.

(20) Viz čl. 10 písm. c) navrhované směrnice.

(21) Viz nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (EU) č. 961/2010 (Úř. věst. L 88, 24.3.2012, s. 1).

(22) Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1.

(23) Úř. věst. L 266, 9.10.2009, s. 11.

(24) Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22.

12.6.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 166/6

Směnné kurzy vůči euru (1)

11. června 2013

2013/C 166/03

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,3273
JPY	japonský jen	128,60
DKK	dánská koruna	7,4575
GBP	britská libra	0,85390
SEK	švédská koruna	8,7454
CHF	švýcarský frank	1,2305
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	7,6860
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,613
HUF	maďarský forint	299,71
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,7020
PLN	polský zlotý	4,2789
RON	rumunský lei	4,5113
TRY	turecká lira	2,5172
AUD	australský dolar	1,4206
CAD	kanadský dolar	1,3594
HKD	hongkongský dolar	10,3057
NZD	novozélandský dolar	1,7080
SGD	singapurský dolar	1,6723
KRW	jihokorejský won	1 503,51
ZAR	jihoafrický rand	13,6365
CNY	čínský juan	8,1410
HRK	chorvatská kuna	7,4988
IDR	indonéská rupie	13 038,61
MYR	malajsijský ringgit	4,1883
PHP	filipínské peso	57,209
RUB	ruský rubl	43,1010
THB	thajský baht	41,133
BRL	brazilský real	2,8642
MXN	mexické peso	17,2549
INR	indická rupie	77,5210

(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

12.6.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 166/8

Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

2013/C 166/05

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (2)

„STAKLIŠKĖS“

č. ES: LT-PGI-0005-0819-27.07.2010

CHZO ( X ) CHOP ( )

1. Název

„Stakliškės“

2. Členský stát nebo třetí země

Litva

3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1 Druh produktu

Třída 1.8.

Ostatní produkty přílohy I Smlouvy (koření atd.)

3.2 Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Medovina „Stakliškės“ je čirý alkoholický nápoj jantarové barvy vyráběný tradičním způsobem, tedy přírodním kvašením medového roztoku spolu s rostlinnými přísadami (chmel, lipový květ, jalovcové bobule). Svou charakteristickou výraznou chuť medu s lehce sladkokyselou příchutí a kořeněným aroma získává nápoj díky svému složení – kombinaci medu, bylin a koření. Veškerý obsah ethanolu medoviny pochází výhradně z procesu přírodního kvašení. Při produkci této medoviny se nepoužívají sladidla, barviva, aromata ani konzervační látky a intenzita nápoje se neupravuje přidáním ethanolu.

Fyzikálně-chemické vlastnosti medoviny „Stakliškės“

—	obsah ethanolu: 12 ± 1 % vol.,

—	obsah cukru: 160 ± 8 g/dm3,

—	titrační kyselost vyjádřená jako obsah kyseliny citronové: 7 ± 0,5 g/dm3,

—	celkový extrakt: 180 ± 8 g/dm3,

—	těkavé kyseliny vyjádřené jako kyselina octová: ne více než 1,5 g/dm3,

—	obsah železa: ne více než 10 mg/dm3,

—	celkový obsah oxidu siřičitého a siřičitanu: ne více než 200 mg/dm3.

3.3 Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Suroviny:

—

voda,

—

přírodní med splňující tyto požadavky:

—	obsah redukujících cukrů (suma fruktózy a glukózy): ne méně než 60 g/100 g,

—	obsah sacharózy: ne více než 5 g/100 g,

—	obsah vody: ne více než 20 %,

—	aktivita diastázy (podle Schadeovy stupnice): ne méně než 8,

—	hlubokoprokvášející kvasinky v koncentraci až 5 % roztoku;

—

byliny/koření (3,5 g/litru):

—

chmel,

—	lipový květ,

—	jalovcové bobule.

Medovina „Stakliškės“ musí být připravena smísením rovných dílů medu a vody (o stejné hmotnosti), tj. v poměru jedna ku jedné.

3.4 Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)

—

3.5 Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

I.	Rozpuštění medu, dekantace tekutého medu a odstranění pěny a nečistot.

II.	Dekokce chmelu a jiných bylin/koření; zchlazení, filtrace a dávkování extraktu.

III.	Načerpání tekutého medu, požadovaného množství vody a extraktu do pasterizačního kotle. Pasterizace medového roztoku.

IV.	Odčerpání a zchlazení medového roztoku.

V.	Fermentace medového roztoku.

VI.	Čeření medoviny.

VII.	Zrání medoviny po dobu nejméně devíti měsíců.

VIII.

Filtrace a stáčení medoviny do nádob.

3.6 Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.

Medovina „Stakliškės“ musí být plněna do skleněných, keramických či jiných upomínkových nádob různých tvarů a objemu bezprostředně po dozrání a filtraci, neboť působením vzduchu během přepravy nebo přechodného skladování by vzniklo riziko oxidace, jež by nepříznivě ovlivnilo specifické organoleptické vlastnosti medoviny. Působení vzduchu by navíc umožnilo kontaminaci nápoje bakteriemi kyseliny octové či jinými mikroorganismy, což by mělo za následek fermentaci, která by měla nepříznivý dopad na jakost produktu.

3.7 Zvláštní pravidla pro označování

—

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisnou oblastí je samosprávná obec Stakliškės.

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí

5.1 Specifičnost zeměpisné oblasti

Zeměpisné označení „Stakliškės“ sestává z názvu města, v němž se medovina vyrábí a které leží v kotlině obklopené kopci a lesy. Tato poloha je ideální pro chov včel a produkci ostatních surovin používaných k výrobě medoviny. 60 % oblasti tvoří zemědělská půda, zatímco 23 % představují lesy a 17 % vodní útvary či plochy využívané k jiným účelům.

Historie

První zmínka o městě „Stakliškės“ pochází z roku 1375 a vyskytuje se v kronikách Teutonského řádu. Název města je odvozen od slova „Stokielyšek“. Traduje se, že se na honu začalo několik pánů přít, kdo z nich vypije 100 sklenic medoviny. Jeden z pánů je všechny vypil a v úžasu zvolal „Stokielyšek“ („sto sklenic“) a tak se ono místo začalo nazývat Stokielyček či Stakliškės.

Nejstarší konkrétní písemný údaj o konzumaci medoviny v zemi Baltů se nachází ve vyprávění o Wulfstanových cestách a pochází přibližně z roku 890. Tento cestovatel a obchodník navštívil země na pobřeží Baltu, kde se od místních dozvěděl o zdejší rozsáhlé výrobě medu a o tom, že se med používá k výrobě nápoje. Králové a šlechta pili kobylí mléko, zatímco chudina a nevolníci pili medovinu. Národ zvaný Aestii nevařil pivo, protože měl nadbytek medu. Na začátku 14. století zaznamenal Petr z Duisburgu, kronikář Teutonského řádu, že předkové Litevců pili vodu, medové víno – známé jako medovina – a kobylí mléko, nikdy však tyto nápoje nepili neposvěcené.

Medovina se stala jakousi legendou a na počátku 20. století byly podniknuty pokusy o její znovuoživení. Avšak až po druhé světové válce se inženýr Aleksandras Sinkevičius z výrobny medoviny ve Stakliškės rozhodl znovu vytvořit recept na medovinu, jež se v minulosti (od 15. do 18. století) vyráběla z medu z volně rostoucích květů a nejrůznějších bylin a koření, a oživit výrobu tradiční, přírodní, nealkoholické medoviny, která se v té době v Litvě ani v sousedních zemích již nevyráběla.

Společenské podmínky oné doby nebyly jednoduché, a Aleksandras Sinkevičius proto musel vynaložit velké úsilí, než v roce 1957 získal licenci na výrobu medoviny. Dne 8. září 1958 se ve staré kotelně pivovaru ve Stakliškės uvařilo prvních 700 litrů medoviny. Od té doby začala průmyslová výroba medoviny „Stakliškės“. Jak ovšem píše Aivaras Ragauskas ve své knize Aleksandras Sinkevičius (1908–1989). Trečdalis gyvenimo paskirto lietuviškam midui (Aleksandras Sinkevičius (1908–1989). Třetina života věnovaná litevské medovině) (Vilnius, 2008): „Bylo obtížné splnit plán. Například v roce 1964 byl plán výroby splněn pouze na 91 %. Vzhledem k tomu, že neexistoval žádný výrobní závod a nebyla k dispozici ani laboratoř, nebylo snadné zajistit trvalou jakost medoviny, což bylo způsobeno tím, že mnoho lidí nemělo v této oblasti dostatečné znalosti.“ Výroba medoviny proto v roce 1963 utrpěla značné ztráty. Až 12. ledna 1967, po zdlouhavém procesu úpravy receptu, poměru bylin a koření, jakož i výrobního postupu, napsal Aleksandras Sinkevičius státnímu zástupci Viktorasu Galinaitisovi a dalším státním úředníkům v dopise č. 24 LTSR (archiv výrobny medoviny ve Stakliškės) následující: „Vyrobil jsem v krajně primitivních podmínkách výrobky, které nemohou být vyráběny ve strojní výrobě a které se proto vyznačují vysokou jakostí“.

Dne 18. ledna 1967 byl vypracován první technický návod pro výrobu této medoviny, v němž byly popsány suroviny a celý výrobní postup medoviny. V roce 1968 pak byla stanovena specifikace, jejíž podmínky dnešní medovina „Stakliškės“ nadále splňuje.

Dobrou pověst medoviny „Stakliškės“ potvrzuje neustále rostoucí poptávka, přičemž v roce 1977 se vyrobilo 60 000 litrů této medoviny a v roce 1978 80 000 litrů. V roce 1989 byly vyvezeny první šarže této medoviny do Spojeného království a Spojených států amerických a nyní se vyváží do Polska, Belgie, Lotyšska, Číny, Izraele a jiných zemí.

Tradiční metoda výroby medoviny „Stakliškės“ a profesionální dovednosti jejích výrobců v této zeměpisné oblasti, jež se předávají z generace na generaci, dodnes zaručují autentičnost tohoto dlouhozrajícího nápoje s jemnou chutí a aroma. Svědčí o tom rovněž skutečnost, že litevský Fond kulinářského dědictví udělil medovině „Stakliškės“ v roce 2002 status kulinářského dědictví, čímž potvrdil, že se vyrábí z tradičních přísad a s použitím tradičních technologií. V roce 2010 udělilo litevské ministerstvo zemědělství této medovině certifikát výrobku národního dědictví, potvrzující, že medovina „Stakliškės“ je tradičním výrobkem, který respektuje tradiční, starodávný a autentický způsob výroby, jakož i původní složení a vlastnosti.

5.2 Specifičnost produktu

Svou charakteristickou výraznou chuť medu s lehce sladkokyselou příchutí a kořeněným aroma získává medovina „Stakliškės“ na základě vyváženého poměru cukru a kyselin, tradiční metody výroby, tj. dlouhého procesu přírodního kvašení (až 90 dnů) a zrání (nejméně devět měsíců), jakož i tradičního receptu, podle něhož se tato medovina vyrábí pouze s použitím přírodního medu, bylin a koření (chmelu, lipového květu a jalovcových bobulí). Medovina „Stakliškės“ se od jiných druhů medoviny vyráběných v okolí liší tím, že se obsah ethanolu získává výhradně přírodním kvašením a neupravuje se přidáním ethanolu; stejně tak není možné med nahradit cukrem, sladidly či destilátem z medu.

Specifičnost a dobrou pověst produktu potvrzuje průzkum veřejného mínění provedený v roce 2007 společností pro analýzu a průzkum trhu UAB RAIT. Z tohoto průzkumu vyplynulo, že se medovina „Stakliškės“ od nápojů stejného druhu liší svou vysokou jakostí (uznávanou 70 % respondentů), výtečnou chutí (uznávanou 59 % repondentů) a velmi lahodným aroma (uznávaným 51 % respondentů). Dalšími vlastnostmi často přisuzovanými tomuto nápoji jsou: silná chuť (zmiňovaná 39 % respondentů), atraktivní balení (zmiňované 36 % respondentů), skutečnost, že je určen pro vyšší věkovou kategorii (zmiňováno 36 % respondentů), a vysoká cena (zmiňováno 40 % respondentů).

5.3 Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)

Chráněné zeměpisné označení medoviny „Stakliškės“ se opírá o historii produktu, který se vyznačuje vlastnostmi uvedenými v bodě 5.2, a o tradiční dovednost lidí zachovat specifické rysy jeho výroby a jeho dobré pověsti.

Medovina „Stakliškės“ vděčí za svou dobrou pověst svému charakteru tradičního výrobku. V knize Lietuviškas midus (Litevská medovina) (Kaunas 1969), zveřejněné v roce 1969, je medovina „Stakliškės“ popsána jako „druh typického národního nápoje vyráběného v dávné minulosti. Jde o nápoj s nižším obsahem alkoholu a s lehce nakyslou chutí, jenž je však velice vonný a jemný a obsahuje mnoho vitamínů. Je pojmenován po městě, v němž se nachází sídlo litevské výroby medoviny. Nápoj má jasnou jantarovou barvu. Po nalití do sklenice jako by se rozvinula vůně rozkvetlé louky.“

Dobrou pověst medoviny „Stakliškės“ dokládá zlatá medaile, jíž byl tento nápoj oceněn na mezinárodní výstavě AgroBalt’98, a vyznamenání, které obdržel na akci Degustalit, ochutnávce litevských potravin a nápojů uspořádané v roce 2004 litevskou Agenturou pro regulaci trhu s potravinovými produkty, na níž byla tato medovina uznána za nápoj s nejlepší chutí.

Uznání a oblibu medoviny „Stakliškės“ dokládají články, jež se pravidelně objevují v regionálním a národním tisku, stejně jako v informačních brožurách a na internetu: „Stakliškių midus“ (Medovina „Stakliškės“) (Mūsų sodai, 1964, č. 5); „Kur Stakliškių auksas ir sidabras“ (V čem spočívá zlato a stříbro Stakliškės’?) (Švyturys, 1968, č. 24); „Stakliškių midus“ (Medovina „Stakliškės“) (Laisvė, 25. listopadu 1983); „Metai, kaip lietuviškas midus“ (Rok jako litevská medovina) (Kooperatininkas, 1988, č. 9); „Stakliškės“ (Šiaurės Atėnai, 2003, č. 646); „AgroBalt: pirmoji lietuviškų maisto produktų ir gėrimų degustacija“ (AgroBalt: první ochutnávka litevských potravinových produktů a nápojů) (Elta, 9. června 2004); „Ida Basar“ Europos Parlamente išlaikė pirmąjį lietuviškų vaišių egzaminą („Ida Basar“ slaví úspěch na první zkoušce litevských specialit v Evropském parlamentu) (meniu.lt, 11. října 2004); „Lietuviškas midus“ degtinės gaminti nesirengia („Lietuviškas midus“ nebude vyrábět vodku) (BNS, 14. dubna 2006).

Litevci spojují název města Stakliškės pouze s tímto nápojem. Medovina „Stakliškės“ napomohla při zachování litevské identity během sovětské éry a dnes dokonale reprezentuje Litvu v zahraničí. Je symbolem Litvy – chce-li někdo vybrat suvenýr či dárek z Litvy, zvolí často tento nápoj spolu s jantarem nebo šakotisem (tradiční litevský koláč). Společnost UAB Lietuviškas midus organizuje od roku 2011 prohlídky s průvodcem, během nichž se návštěvníci seznámí se starodávnou metodou výroby medoviny a kde mají příležitost tuto medovinu spolu s jinými nápoji ochutnat a ohodnotit. Medovina „Stakliškės“ se u návštěvníků těší největší oblibě kvůli své chuti a dobré pověsti, kterou s navštíveným místem spojují. V roce 2011 činil počet návštěvníků 1 040 a v roce 2012 se jejich počet přiblíží již 1 800 – i to dokládá dobrou pověst medoviny „Stakliškės“.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006 (3))

http://www.zum.lt/l.php?tmpl_into=middle&tmpl_id=2702

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.

(3) Viz poznámka pod čarou 2.

		ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.C_2013.166.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 166

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 56 12. června 2013

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2013/C 166/01	Sdělení Komise o množství, které je k dispozici pro podobdobí měsíce září roku 2013 v rámci některých kvót otevřených Evropskou unií pro produkty v odvětví rýže	1

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2013/C 166/03	Směnné kurzy vůči euru	6

	V Oznámení
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2013/C 166/04	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc COMP/M.6951 – Bain Capital/FTE) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	7

	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2013/C 166/05	Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin	8

	III Přípravné akty
	Evropská centrální banka
2013/C 166/02	Stanovisko Evropské centrální banky ze dne 17. května 2013 k návrhu směrnice o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu a k návrhu nařízení o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků (CON/2013/32)	2


	(1) Text s významem pro EHP