ISSN 1977-0863

doi:10.3000/19770863.CE2013.165.ces

Úřední věstník

Evropské unie

C 165E

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 56
11. června 2013


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

I   Usnesení, doporučení a stanoviska

 

USNESENÍ

 

Evropský parlament
ZASEDÁNÍ 2011–2012
Dílčí zasedání dne 1. prosince 2011
Zápis z tohoto zasedání byl zveřejněn v Úř. věst. C 77 E, 16.3.2012
PŘIJATÉ TEXTY

 

Čtvrtek, 1. prosince 2011

2013/C 165E/01

Výroční zpráva ECB za rok 2010
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o výroční zprávě ECB za rok 2010 (2011/2156(INI))

1

2013/C 165E/02

Řešení problému předčasného ukončování školní docházky
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o řešení problému předčasného ukončování školní docházky (2011/2088(INI))

7

2013/C 165E/03

Žádost Chorvatska o členství v Evropské unii
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o žádosti Chorvatska o členství v Evropské unii (2011/2191(INI))

19

2013/C 165E/04

Evropský semestr pro koordinaci hospodářské politiky
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik (2011/2071(INI))

24

2013/C 165E/05

Fórum o jednotném trhu
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o výsledcích Fóra o jednotném trhu

40

2013/C 165E/06

Boj EU proti HIV/AIDS v celosvětovém měřítku
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o reakci EU na HIV/AIDS v EU a sousedních zemích, hodnocení sdělení Komise v polovině období

43

2013/C 165E/07

Jednání o Dohodě o přidružení Ukrajiny k EU
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 obsahující doporučení Evropského parlamentu Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost o jednáních o Dohodě o přidružení Ukrajiny k EU (2011/2132(INI))

48

2013/C 165E/08

Modernizace cel
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o modernizaci cel (2011/2083(INI))

56

 

II   Sdělení

 

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropský parlament

 

Čtvrtek, 1. prosince 2011

2013/C 165E/09

Žádost, aby byl Georgios Toussas zbaven imunity
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o žádosti, aby byl Georgios Toussas zbaven imunity (2011/2057(IMM))

68

2013/C 165E/10

Žádost o ochranu imunity, které požívá Luigi de Magistris
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o žádosti o ochranu imunity a výsad, kterých požívá Luigi de Magistris (2011/2076(IMM))

69

2013/C 165E/11

Změny jednacího řádu týkající se kodexu chování poslanců Evropského parlamentu v souvislosti s finančními zájmy a střety zájmů
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o změnách jednacího řádu týkajících se kodexu chování poslanců Evropského parlamentu v souvislosti s finančními zájmy a střety zájmů (2011/2174(REG))

70

2013/C 165E/12

Žádosti o ochranu poslanecké imunity, které požívá Viktor Uspaskich
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o žádosti o ochranu imunity a výsad, kterých požívá Viktor Uspaskich (2011/2162(IMM) a 2011/2099(IMM))

80

 

III   Přípravné akty

 

Evropský parlament

 

Čtvrtek, 1. prosince 2011

2013/C 165E/13

Uvolnění prostředků z nástroje pružnosti
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti ve prospěch strategie EU 2020 a Evropského sousedství podle bodu 27 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí a rozpočtové kázni a řádném rozpočtovém řízení (KOM(2011)0373 – C7-0164/2011 – 2011/2126(BUD))

82

PŘÍLOHA

83

2013/C 165E/14

Rozpočet pro rok 2012: společný návrh schválený dohodovacím výborem
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o společném návrhu schváleném dohodovacím výborem v rámci rozpočtového procesu pro rok 2012 (17470/2011 ADD 1,2,3,4,5 – C7-0446/2011 – 2011/2020(BUD))

83

PŘÍLOHA I

85

PŘÍLOHA II

97

2013/C 165E/15

Návrh opravného rozpočtu č. 6/2011: vlastní zdroje, integrovaná námořní politika, Řecko, ESF, Palestina
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 6/2011 na rozpočtový rok 2011, oddíl III – Komise (17631/2011 – C7-0440/2011 – 2011/2267(BUD))

98

2013/C 165E/16

Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EFG/2011/005 PT/Norte-Centro Automotive, Portugalsko)
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EFG/2011/005 PT/Norte-Centro Automotive, Portugalsko) (KOM(2011)0664 – C7-0334/2011 – 2011/2262(BUD))

100

PŘÍLOHA

102

2013/C 165E/17

Návratná pomoc a finanční inženýrství ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, pokud jde o návratnou pomoc a finanční inženýrství (KOM(2011)0483 – C7-0215/2011 – 2011/0210(COD))

102

P7_TC1-COD(2011)0210Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 1. prosince 2011 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, pokud jde o návratnou pomoc, finanční inženýrství a některá ustanovení týkající se výkazu výdajů

103

2013/C 165E/18

Finanční řízení pro některé členské státy, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (EFRR a ESF) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, pokud jde o některá ustanovení týkající se finančního řízení pro některé členské státy, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (KOM(2011)0482 – C7-0221/2011 – 2011/0211(COD))

103

P7_TC1-COD(2011)0211Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 1. prosince 2011 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, pokud jde o některá ustanovení týkající se finančního řízení pro některé členské státy, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi

104

2013/C 165E/19

Změna rozhodnutí 2002/546/ES, pokud jde o dobu jeho použitelnosti *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2002/546/ES, pokud jde o dobu jeho použitelnosti (KOM(2011)0443 – C7-0233/2011 – 2011/0192(CNS))

104

2013/C 165E/20

Změna rozhodnutí 2007/659/ES, pokud jde o období platnosti a roční kvótu, na niž lze uplatnit sníženou sazbu spotřební daně *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2007/659/ES, pokud jde o období platnosti a roční kvótu, na niž lze uplatnit sníženou sazbu spotřební daně (KOM(2011)0577 – C7-0311/2011 – 2011/0248(CNS))

105

2013/C 165E/21

Finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci - doprovodná opatření týkající se banánů ***III
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o společném návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci, schváleném dohodovacím výborem (PE-CONS 00059/2011 – C7-0379/2011 – 2010/0059(COD))

105

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

107

2013/C 165E/22

Zřízení finančního nástroje pro spolupráci s průmyslovými zeměmi ***III
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o společném návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1934/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy, který schválil dohodovací výbor (PE-CONS 00056/2011 – C7-0376/2011 – 2009/0059(COD))

107

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

108

2013/C 165E/23

Nástroj pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě ***III
Legislativní usnesení Evropského parlamentu 1. prosince 2011 o společném návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1889/2006 o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě, který schválil dohodovací výbor (PE-CONS 00058/2011 – C7-0378/2011 – 2009/0060B(COD))

109

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

110

2013/C 165E/24

Finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci ***III
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o společném návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci, který schválil dohodovací výbor (PE-CONS 00057/2011 – C7-0377/2011 – 2009/0060A(COD))

110

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

111

2013/C 165E/25

Statistické vykazování silniční přepravy zboží ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o statistickém vykazování silniční přepravy zboží (přepracované znění) (KOM(2010)0505 – C7-0286/2010 – 2010/0258(COD))

112

P7_TC1-COD(2010)0258Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 1. prosince 2011 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2012 o statistickém vykazování silniční přepravy zboží (přepracované znění)

113

2013/C 165E/26

Kaliningradská oblast a některé polské správní celky ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1931/2006, pokud jde o zahrnutí Kaliningradskéoblasti a některých polských správních celků do způsobilé pohraniční oblasti (KOM(2011)0461 – C7-0213/2011 – 2011/0199(COD))

113

P7_TC1-COD(2011)0199Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 1. prosince 2011 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1931/2006, pokud jde o zahrnutí Kaliningradské oblasti a některých polských správních celků do způsobilé pohraniční oblasti

114

2013/C 165E/27

Smlouva o přistoupení Chorvatské republiky ***
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (14409/2011 – C7-0252/2011 – 2011/0805(NLE))

114

Vysvětlivky k použitým symbolům

*

Konzultace

**I

Spolupráce: první čtení

**II

Spolupráce: druhé čtení

***

Postup souhlasu

***I

Spolurozhodování: první čtení

***II

Spolurozhodování: druhé čtení

***III

Spolurozhodování: třetí čtení

(Druh postupu se určuje právním základem navrženým Komisí)

Politické pozměňující návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▐.

Technické opravy a úpravy ze strany příslušných oddělení: nový text či text nahrazující původní znění je označen kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ║.

CS

 


I Usnesení, doporučení a stanoviska

USNESENÍ

Evropský parlament ZASEDÁNÍ 2011–2012 Dílčí zasedání dne 1. prosince 2011 Zápis z tohoto zasedání byl zveřejněn v Úř. věst. C 77 E, 16.3.2012 PŘIJATÉ TEXTY

Čtvrtek, 1. prosince 2011

11.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 165/1


Čtvrtek, 1. prosince 2011
Výroční zpráva ECB za rok 2010

P7_TA(2011)0530

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o výroční zprávě ECB za rok 2010 (2011/2156(INI))

2013/C 165 E/01

Evropský parlament,

s ohledem na výroční zprávu Evropské centrální banky (ECB) za rok 2010,

s ohledem na článek 284 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

s ohledem na článek 15 Statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky,

s ohledem na své usnesení ze dne 2. dubna 1998 o demokratické odpovědnosti ve třetí etapě hospodářské a měnové unie (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 23. listopadu 2010 o výroční zprávě ECB za rok 2009 (2),

s ohledem na čl. 119 odst. 1 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7-0361/2011),

A.

vzhledem k tomu, že po prudkém poklesu HDP o 4,2 % v roce 2009 nastalo v roce 2010 v eurozóně oživení, HDP vzrostl o 1,7 % a očekává se, že v roce 2011 vzroste o 1,6 %, některé mezinárodní organizace nicméně varují před možným celosvětovým hospodářským útlumem,

B.

vzhledem k tomu, že průměrný schodek veřejných financí v eurozóně vzrostl až na 6,0 % HDP v roce 2010 a průměrné dluhové zatížení dosáhlo 85,1 % HDP, oproti 0,7 %, resp. 66,2 % v roce 2007 a ve srovnání s dluhovým zatížením USA ve výši 101,1 % HDP a Japonska ve výši 212,71 % HDP,

C.

vzhledem k tomu, že průměrná roční míra inflace harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HISC) dosáhla v roce 2010 1,6 % a růst peněžního agregátu M3 zůstal v roce 2010 na nízké úrovni s průměrnou hodnotou 0,6 %,

D.

vzhledem k tomu, že dne 10. května 2010 ECB oznámila, že Eurosystém bude dočasně za použití programu pro trh s cennými papíry zasahovat do sekundárních trhů eurozóny s veřejnými dluhopisy, jejichž účetní hodnota u vypořádaných nákupů dosáhla počátkem září 2011 výše 129 miliard EUR; vzhledem k tomu, že tyto cenné papíry byly nakoupeny se slevou,

E.

vzhledem k tomu, že ECB se dne 4. června 2009 rozhodla zahájit program nákupu krytých dluhopisů na primárních a sekundárních trzích do výše 60 miliard EUR, což mělo být v plné míře realizováno do konce června 2010,

F.

vzhledem k tomu, že koncem roku 2010 ECB měla v držení cenné papíry kryté aktivy ve výši 480 miliard EUR a neobchodovatelné finanční nástroje ve výši 360 miliard EUR, přičemž obě tyto kategorie činí 44 % jejích celkových aktiv,

G.

vzhledem k tomu, že neutuchající zvěsti o restrukturalizaci dluhu a o jejím dopadu na finanční trhy a ekonomiku v širším slova smyslu mohou opět zpozdit ukončení nestandardních opatření ze strany ECB; domnívá se však, že u řízení státního dluhu je třeba usilovat o komplexní, dlouhodobé řešení bez účasti ECB,

H.

vzhledem k tomu, že v roce 2010 zůstaly úrokové sazby v eurozóně na 1 %, avšak později, v dubnu roku 2011 vzrostly o 25 bazických bodů a k dalšímu nárůstu opět o 25 bazických bodů došlo v červenci 2011, takže dosáhly výše 1,5 %,

I.

vzhledem k tomu, že článek 282 SFEU stanoví, že primárním cílem ECB je zachovávat cenovou stabilitu, a vzhledem k tomu, že by ECB měla podporovat všeobecné hospodářské politiky, které tomuto cíli mohou napomoci, a že rovněž bere na vědomí práci, kterou pod záštitou ECB v oblasti finanční stability odvádí ESRB,

Úvod

1.

vítá skutečnost, že ECB doposud velmi úspěšně udržuje inflaci HISC blízko úrovně 2 %, a to navzdory množství makrofinančních otřesů a nestabilním cenám komodit a v době, kdy byl průměrný růst HDP v Unii nízký;

2.

vyjadřuje znepokojení nad tím, jaký vliv mají zvýšení úrokových sazeb na hospodářský růst v eurozóně; dodává, že tato skutečnost by mohla zbrzdit již tak pomalé oživení v eurozóně, především v jejích nejslabších ekonomikách;

3.

zdůrazňuje, že zatímco meziměsíční inflace HISC od počátku roku 2010 obecně přesahovala 2 %, pro měnovou politiku jsou zásadní odhady vývoje inflace do budoucna, jejichž nízká úroveň svědčí o vysoké míře důvěryhodnosti a nezávislosti ECB;

4.

zdůrazňuje, že před finanční krizí neudržitelným způsobem narostlo soukromé zadlužení a úvěrové bubliny a v některých případech i veřejný dluh a že bubliny soukromého zadlužení daly vzniknout rizikům; dále poznamenává, že nárůst státního dluhu byl způsoben nutností zachránit soukromý sektor, zejména finanční odvětví;

5.

zastává názor, že nejen index HISC, ale i trendy vývoje cen aktiv a růst úvěrů v EU a v členských státech jsou klíčovými ukazateli, s jejichž pomocí lze efektivně sledovat finanční stabilitu v rámci EMU a obecněji v celé EU;

6.

konstatuje, že v eurozóně je poměr veřejného dluhu k HDP výrazně nižší než v USA a v Japonsku;

7.

věří v hospodářskou sílu eurozóny a ve význam eura jako mezinárodní měny;

8.

připomíná, že v souladu s článkem 282 SFEU je hlavním cílem ECB stabilita cen a že tím přispívá k finanční stabilitě a dostatečné likviditě na finančních trzích; podotýká, že finanční nestabilita představuje vážné riziko pro střednědobou stabilitu cen vzhledem k tomu, že brání hladkému fungování transmisních mechanismů měnové politiky; vítá skutečnost, že dne 1. ledna 2011 byl pod záštitou ECB zřízen Evropský výbor pro systémová rizika (ERSB); blahopřeje ECB k rozhodující roli, kterou sehrála přijetím mimořádných opatření k zachování stability trhů;

9.

zdůrazňuje, že podle čl. 127 odst. 6 SFEU může Rada zvláštním legislativním postupem jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem a Evropskou centrální bankou formou nařízení svěřit Evropské centrální bance zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými a dalšími finančními institucemi, s výjimkou pojišťoven;

10.

zdůrazňuje, že zpětný odkup dluhopisů na sekundárním trhu lze ospravedlnit cílem obnovit měnovou politiku, která v tomto období, kdy některé segmenty trhu občas selhávají, efektivně funguje; poznamenává, že tyto programy zpětného odkupu dluhopisů doplňují programy neutralizace likvidity;

11.

je hluboce znepokojen tím, že obnovená finanční nestabilita v EU dosud trvá, že rovněž přetrvává značná makrofinanční nerovnováha mezi ekonomikami eurozóny a deflační tlaky v řadě členských států eurozóny;

12.

připomíná, že přetrvávající a dokonce stále se zhoršující nedostatek hospodářské konvergence i nadále představuje pro jednotnou měnovou politiku v eurozóně strukturální problém; zdůrazňuje, že dopad měnové politiky se v jednotlivých členských státech eurozóny výrazně liší; soudí, že tento asymetrický dopad měnové politiky se může ještě prohloubit, pokud bude ECB nadále zvyšovat úrokové sazby, vzhledem k tomu, že v řadě členských států je většina půjček indexována krátkodobými úrokovými sazbami; je proto přesvědčen o nutnosti společného fiskálního řízení v EU;

13.

vyzývá Komisi, aby vytvořila evropskou ratingovou agenturu a aby posoudila klady i zápory dočasného pozastavení ratingů zemí, které provádějí program změn EU/MMF; mimoto vyjadřuje politování na současnou faktickou nadvládou několika málo ratingových agentur a požaduje opatření, která zvýší konkurenci mezi ratingovými agenturami a zvýší jejich počet;

14.

vyzývá Komisi, aby učinila potřebné kroky k vytvoření Evropského měnového fondu a tak zajistila, aby v budoucnu nebylo nutné zapojovat do evropské úvěrové politiky MMF a aby se tak snížila závislost členských států na mezinárodních institucích a trzích;

15.

vítá vstup Estonska do eurozóny jako důkaz, že projekt eura jako společné měny je silný;

16.

je znepokojen celosvětovým měnovým vývojem a vnější hodnotou eura, jelikož nestandardní injekce likvidity ve většině zemí OECD mají značné vedlejší dopady; je přesvědčen, že k tomu, aby se stal celosvětový měnový systém stabilnějším, je zapotřebí mnohem silnější mezinárodní koordinace;

Řešení krizí

17.

vítá odhodlaný a proaktivní přístup ECB v době krize trvající od roku 2007, zejména v období nestability na finančních trzích v letech 2007, 2008 a 2010 a zcela nedávno v létě 2011, kdy se některé velké ekonomiky EU ocitly v důsledku nerozhodnosti členských států v obtížích – tento postoj nutí ECB zaujímat při řešení stávající dluhové krize jednoznačně politickou úlohu;

18.

poznamenává, že měnová politika musí nést část odpovědnosti za vytváření kapitálových bublin, protože v letech před krizí úvěry narůstaly zcela neudržitelným způsobem;

19.

bere na vědomí návrhy na řešení krizí, které ECB představila jak v oblasti hospodářské správy, tak v oblasti mechanismu pro řešení bankovních krizí;

20.

velmi lituje toho, že EU chybí odpovídající rámec hospodářské politiky pro řešení krizí a že Komise a členské státy, zejména ty, v nichž je třeba provést reformy, si při řešení krize počínají váhavě, a naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby urychleně předložily komplexní a dalekosáhlá opatření nezbytná pro zachování stability eura;

21.

je znepokojen neustálými tlaky vyvíjenými na trhy se státními dluhopisy eurozóny, které se v uplynulých dvou letech projevily většími rozdíly mezi nákupní a prodejní cenou; upozorňuje na to, že útěk do bezpečí vyvolaný vlnami paniky během současné finanční krize způsobil rozsáhlé narušení trhu a vedl k nákladným negativním externalitám; oceňuje úsilí, které ECB vyvíjí prostřednictvím svých programů pro trh s cennými papíry, jejichž cílem je zúžit výše uvedené rozdíly v ohrožených členských státech;

22.

bere na vědomí restrukturalizaci řeckého dluhu prostřednictvím dobrovolné nabídky výměny ze strany EU; domnívá se, že snížení řeckého dluhu, které bylo dohodnuto na summitu konaném dne 21. července 2011, nijak nepřispělo k tomu, aby se veřejné zadlužení Řecka vrátilo do udržitelných mezí;

23.

konstatuje, že zatímco v částech soukromého sektoru a ve většině členských států pokračuje snižování pákového efektu, ve veřejném sektoru je stále velmi rozšířena nadměrná míra zadlužení, v neposlední řadě v důsledku opatření ke zmírnění dopadu finanční krize;

24.

připomíná, že před vypuknutím finanční krize poměr veřejného dluhu k HDP v eurozóně klesl mezi lety 1999 a 2007 ze 72 % HDP na 67 % HDP, zatímco míra zadlužení domácností, firem a pákový efekt finančního sektoru v tomtéž období naopak výrazně vzrostly; zejména podotýká, že ve stejném období narostlo zadlužení domácností v eurozóně z 52 % na 70 % HDP a že zadlužení finančních institucí narostlo z méně než 200 % HDP na více než 250 %; uznává, že některé členské státy, jako Řecko a Itálie, se těmto obecným trendům výrazně vymykaly;

25.

konstatuje rychlý nárůst pákového poměru ECB, který se měří poměrem jejího kapitálu a rezerv k aktivům, jakkoli pákový poměr nelze aplikovat na centrální banky stejným způsobem jako na banky komerční; konstatuje však, že do poloviny srpna 2011 již došlo ke snížení rozvahy přibližně o 10 % oproti maximu, i když od té doby zase prudce vzrůstala; konstatuje, že i když došlo k výraznému zvýšení v rozvahách jiných centrálních bank, je pákový poměr ECB vyšší než pákový poměr jiných srovnatelných centrálních bank, s výjimkou těch, které zavedly programy kvantitativního uvolňování, jimiž jsou například Federální rezervní banka Spojených států nebo Bank of England;

26.

poukazuje na to, že navýšení rozvahy ECB nevedlo k inflaci, a tuto skutečnost vítá; vyzdvihuje její rostoucí význam jako ústřední protistrany mezi bankami eurozóny, což odráží dočasnou fázi, kdy zprostředkování přechází z mezibankovního trhu na Eurosystém, a rovněž nárůst aktiv, která budou splatná později; dále upozorňuje, že poskytování likvidity spolehlivým bankám nezbytně neznamená růst peněžní zásoby, a konstatuje, že nestandardní opatření jsou dočasné povahy; je přesvědčen, že všechny tyto kroky spolu s vnějšími faktory zajistily, že inflace trvale setrvává na úrovni kolem 2 %;

27.

znovu upozorňuje na znepokojivou skutečnost, že se mnoho bank eurozóny příliš spoléhá na likviditu poskytovanou ECB a že neexistuje plně funkční mezibankovní trh; poznamenává, že v roce 2010 Eurosystém přijal v průměru 488 miliard EUR z cenných papírů zajištěných aktivy přijatými jako kolaterál, avšak v úvěrových operacích Eurosystému došlo ke značnému zpřísnění kritérií způsobilosti pro cenné papíry zajištěné aktivy, což by postupně mělo vést ke snížení této částky;

28.

zdůrazňuje, že Eurosystém odmítl zveřejnit metodu pro určování „teoretické ceny“ špatných aktiv způsobilých pro jeho likvidní operace v rámci programu zvýšené podpory úvěrů; zdůrazňuje, že proto není možné ověřit, zda ECB nehrála kvazifiskální úlohu; žádá proto ECB, aby zveřejnila své metody oceňování, které používala po celou dobu krize;

29.

zdůrazňuje, že neexistuje odpovídající rámec pro řešení krizí v eurozóně a že ECB byla nucena přijímat rizika, která nejsou v jejím mandátu;

30.

žádá ECB, aby se otevřeněji vyjadřovala ke kvalitě a množství cenných papírů, včetně cenných papírů zajištěných aktivy přijatých jako kolaterál, a dalších obchodovatelných a neobchodovatelných cenných papírů držených pro účely měnové politiky i cenných papírů držených k jinému účelu;

31.

uznává potřebu přijmout nestandardní opatření v rámci měnové politiky a bere na vědomí, že jde o opatření dočasná, vyzývá však k postupnému ukončování těchto programů, jakmile se finanční trhy stabilizují a bude vyřešena krize státního dluhu a za předpokladu, že bude vytvořen rámec Společenství, jehož prostřednictvím bude možné odpovídajícím způsobem reagovat v případě finanční nestability; požaduje opatření, kterými bude zavedena integrovanější správa ekonomických záležitostí;

32.

vyzývá ECB, aby v rámci programu pro trh s cennými papíry zavedla mechanismus diskontní sazby, která by se přizpůsobovala podle toho, zda je danému cennému papíru dále snižováno hodnocení většinou ratingových agentur, a to s cílem zajistit, aby ECB neměla v držení příliš mnoho rizikových aktiv; kromě toho se domnívá, že by měla ECB zvážit možnost rozšířit postup, podle kterého vyžaduje alespoň dvě ratingová hodnocení, než nějaký cenný papír přijme jako kolaterál, z cenných papírů zajištěných aktivy na všechny další druhy kolaterálu, u nichž v současnosti stačí pouze jedno ratingové hodnocení, a vyzývá ECB, aby si vytvořila svůj vlastní rámec posuzování rizik;

33.

zdůrazňuje, že podmínky platné pro banky, které využívají mimořádné postupy v rámci systému zúčtování TARGET-2, a nástroje ECB pro zajištění likvidity vzbuzují obavy, pokud jde o úvěrové riziko pro samotnou ECB; žádá proto ECB, aby poskytovala veřejnosti pravidelnější informace ohledně toků mezi centrálními bankami eurozóny měřených v systému zúčtování Target-2, aby se zvýšila transparentnost a bylo možné získat ucelený přehled o nejnovějším vývoji, aby se o těchto tocích netvrdilo, že se neustále přesouvají ze zemí, které mají přebytek běžného účtu, do zemí se schodkem;

34.

je znepokojen vysokou mírou splatných dluhů a značným nesouladem měn u několika systémově i nesystémově významných bankovních institucí eurozóny,

35.

je toho názoru, že v nynější mimořádné situaci je naléhavě nutné stanovit a zveřejnit další striktní podmínky pro poskytování likvidity ze strany ECB, včetně obezřetnostních opatření, která jdou nad rámec interních a neveřejných pravidel a snížených hodnot souvisejících s kolaterálem přijatým za refinanční operace;

36.

žádá ECB, aby prověřila, zda by požadavky na povinné rezervy mohly sloužit – vedle úrokové sazby – jako doplňkový nástroj s cílem zachovat finanční stabilitu, aniž by byl narušen proces oživení;

37.

poznamenává, že jedním z důsledků měnové politiky uplatňované v USA a EU před krizí a během ní byly plány na prudkou výnosovou křivku, která zapojením vkladatelů a krátkodobých věřitelů podporuje rychlejší rekapitalizaci bankovního systému;

38.

zdůrazňuje, že ECB jíž mnoho let zaujímá stabilní a důsledný postoj v otázce posílení správy ekonomických záležitostí v evropském zájmu;

Správa ekonomických a finančních záležitostí

39.

vyzývá k vytvoření integrovanějšího makroobezřetnostního dohledu nad finančním systémem v kontextu měnové politiky, aby se zohlednily rozdíly mezi státy eurozóny a státy mimo ni; vyzývá k dalšímu úsilí s cílem vytvořit integrovaný analytický rámec, jehož prostřednictvím bude možné společně posoudit dopady makroobezřetnostní a měnové politiky, a dále propracovávat makroobezřetnostní politické nástroje ESRB se zřetelem k vnitrostátním, právním a jiným specifikům finančních systémů;

40.

vyzývá ke značnému zvýšení zdrojů vyčleněných na novou architekturu finančního dohledu s cílem zvýšit její efektivnost, dále vyzývá k průběžnému hodnocení efektivnosti nové architektury finančního dohledu pomoci posuzování dopadu a k posouzení dlouhodobé možnosti zavedení jednotného evropského orgánu finančního dohledu, který by ve své činnosti sjednotil všechny úkoly stávajících evropských orgánů dohledu a Evropského výboru pro systémová rizika;

41.

zdůrazňuje potřebu funkce společného evropského ministra financí, který by mohl být vybrán z řad Komise, v intencích toho, co dne 2. června 2011 navrhl v Cáchách Jean-Claude Trichet; domnívá se, že je třeba se náležitě zabývat otázkou demokratické legitimity takového návrhu; v této spojitosti poznamenává, že v rámci měnové unie se fiskální politika netýká pouze členských států, ale má mnoho přeshraničních přesahů, a že současná krize odhalila meze stoprocentně decentralizovaných fiskálních politik; domnívá se, že společný evropský ministr financí by měl být demokraticky odpovědný Evropskému parlamentu; zdůrazňuje, že k dalšímu kroku směrem k fiskální unii na základě metody Společenství je třeba větší demokratické odpovědnosti a v dlouhodobém výhledu i změny Smlouvy, je si však vědom, že i současný rámec umožňuje již v krátkodobém horizontu spolehlivější správu ekonomických záležitostí;

42.

zdůrazňuje potřebu zavést jednotné evropské ministerstvo financí, a zbavit tak ECB její kvazifiskální úlohy; je toho názoru, že toto evropské ministerstvo financí by mohlo být zřízeno změnou Smlouvy o EU;

43.

vítá skutečnost, že Evropský mechanismus stability dostal právo nakupovat vládní dluhopisy na sekundárním trhu, jelikož by to za současných okolností mohlo zmírnit tlak na ECB;

44.

v této souvislosti s politováním pohlíží na skutečnost, že byl Evropský mechanismus stability byl zřízen mimo rámec Smluv EU, a vyzývá proto Komisi, aby na základě právních předpisů Společenství navrhla stálý mechanismu řešení krizí (např. Evropský měnový fond);

45.

zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné rychle provést a uplatňovat ustanovení souboru předpisů týkajících se správy ekonomických záležitostí; v této souvislosti žádá, aby byl důsledně a vyváženě uplatňován evropský Pakt o stabilitě a růstu a byl zaveden automatický mechanismus ukládání sankcí zemím, které hospodaří s rozpočtovými schodky;

46.

očekává, že do konce roku 2011 bude předložena zpráva Komise o zřízení systému společného vydávání evropských státních dluhopisů, nebo evropských cenných papírů, podléhajících společné a nerozdílné odpovědnosti, a k této zprávě budou případně připojeny legislativní návrhy;

Vnější rozměr

47.

jelikož ECB, MMF a Komise pracují společně na úkolech v některých členských státech, vyzývá Komisi, aby předložila návrhy jednotného vnějšího zastupování eurozóny v souladu s článkem 138 SFEU, a to zejména ve vztahu k MMF;

Transparentnost a odpovědnost

48.

doporučuje, aby ECB zvýšila transparentnost své činnosti s cílem posílit svou legitimitu a předvídatelnost; znovu opakuje svůj dlouhodobý požadavek, aby byla zveřejňována shrnutí zápisů z jednání Rady guvernérů;

49.

v souladu se zprávami Účetního dvora vyzývá k větší transparentnosti a odpovědnosti, pokud jde o dokumentaci k rozhodnutím týkajícím se postupů přijímání zaměstnanců a stanovování platů a prémií;

50.

vítá skutečnost, že ECB přijímá svou odpovědnost vůči Evropskému parlamentu, a zdůrazňuje velmi konstruktivní úlohu, kterou ECB sehrává na nejvyšší úrovni a prostřednictvím svých zaměstnanců i v rámci postupu spolurozhodování;

*

* *

51.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, Euroskupině a Evropské centrální bance.


(1)  Úř. věst. C 138, 4.5.1998, s. 177.

(2)  Přijaté texty, P7_TA(2010)0418.


11.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 165/7


Čtvrtek, 1. prosince 2011
Řešení problému předčasného ukončování školní docházky

P7_TA(2011)0531

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o řešení problému předčasného ukončování školní docházky (2011/2088(INI))

2013/C 165 E/02

Evropský parlament,

s ohledem na článek 165 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na článek 14 Listiny základních práv Evropské unie,

s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte, zejména na její články 23, 28 a 29,

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1720/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006, kterým se zavádí akční program v oblasti celoživotního vzdělávání (1),

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Účinnost a spravedlnost v evropských systémech vzdělávání a odborné přípravy“ (KOM(2006)0481),

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Mládež v pohybu: iniciativa zaměřená na rozvinutí potenciálu mladých lidí, aby mohla Evropa růst rozumným a udržitelným způsobem, ze kterého budou mít prospěch všichni“ (KOM(2010)0477),

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Řešení problému předčasného ukončování školní docházky: významný příspěvek k programu Evropa 2020“ (KOM(2011) 0018),

s ohledem na návrh doporučení Rady o politikách ke snížení míry předčasného ukončování školní docházky, který předložila Komise (KOM(2011)0019),

s ohledem na sdělení Komise „Kvalitní systém předškolního vzdělávání a péče: nejlepší start do života pro všechny naše děti“ (KOM(2011)0066),

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020“ (KOM(2011)0173),

s ohledem na závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 21. listopadu 2008 – Příprava mladých lidí na 21. století: agenda pro evropskou spolupráci v oblasti školství (2),

s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) (3),

s ohledem na závěry Rady ze dne 26. listopadu 2009 o vzdělávání dětí z rodin migrantů (4),

s ohledem na závěry Rady ze dne 11. května 2010 o sociálním rozměru vzdělávání a odborné přípravy (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 1. února 2007 o diskriminaci mladých žen a dívek v oblasti vzdělávání (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2008 nazvané „Směrem ke strategii EU o právech dítěte“ (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 23. září 2008 o zlepšování kvality vzdělávání učitelů (8),

s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2010 o klíčových schopnostech pro měnící se svět: provádění pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010 (9),

s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2010 o strategii EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení (10),

s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o strategii EU pro začleňování Romů (11),

s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o učení se v raném věku v Evropské unii (12),

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0363/2011),

A.

vzhledem k tomu, že mladí lidé, mají-li se plně zapojit do života společnosti a dosáhnout sebenaplnění jako osobnosti a jako občané, musí ovládat široké spektrum znalostí a dovedností nepostradatelných pro jejich intelektuální a sociální rozvoj, včetně schopnosti dobře komunikovat, pracovat v týmech, řešit problémy a kriticky hodnotit informace,

B.

vzhledem k tomu, že vzdělávání mladých lidí přispívá mimo jiné k jejich osobními rozvoji, lepší sociální integraci a rozvoji pocitu odpovědnosti a iniciativnosti,

C.

vzhledem k tomu, že míra předčasného ukončování školní docházky se liší nejenom v jednotlivých členských státech, ale i mezi městy a regiony a socioekonomickými kategoriemi obyvatelstva, a je ovlivňována celou řadou složitých faktorů,

D.

vzhledem k tomu, že jedním z pěti stěžejních cílů strategie Evropa 2020 je snížení míry předčasného ukončování školní docházky na méně než 10 % a zvýšení podílu příslušníků mladší generace s ukončeným vyšším nebo rovnocenným vzděláním na alespoň 40 %,

E.

vzhledem k tomu, že v roce 2003 se členské státy dohodly na cíli 10 %, ale pouze sedmi z nich se podařilo tohoto cíle dosáhnout, a vzhledem k tomu, že v roce 2009 činila průměrná míra předčasného ukončování školní docházky 14,4 %,

F.

vzhledem k tomu, že ačkoli v posledních deseti letech pravidelně dochází k poklesu míry předčasného ukončování školní docházky, vykazuje dosud většina členských států roztříštěný a špatně koordinovaný přístup k řešení tohoto problému,

G.

vzhledem k tomu, že 24,1 % všech patnáctiletých v členských státech neumí dobře číst,

H.

vzhledem k tomu, že čtení je pro všechny mladé lidi základním nástrojem nezbytným pro dosažení pokroku ve všech školních předmětech a pro začlenění do profesního světa, porozumění a analýzu informací, správnou komunikaci a vlastní kultivaci, a že by proto měla být přijata zvláštní opatření pro nápravu nedostatků v dovednosti číst;

I.

vzhledem k tomu, že předčasné ukončení školní docházky má vážné důsledky pro sociální soudržnost EU, a nejenom pro hospodářský růst EU, základní dovednosti a sociální stabilitu v evropském měřítku, neboť má negativní dopad i na profesní dráhu, zdraví a dobré životní podmínky mladých lidí, přičemž nízká úroveň vzdělání je rovněž klíčovou příčinou chudoby a špatného zdravotního stavu,

J.

vzhledem k tomu, že předčasné ukončení školní docházky je základním faktorem, který přispívá k nezaměstnanosti, chudobě a sociálnímu vyloučení,

Charakteristika předčasného ukončení školní docházky

1.

zdůrazňuje, že základy budoucího zaměření vzdělávání dítěte a jeho životních podmínek jsou položeny v raném dětství a mohou pomoci vštípit myšlenku celoživotního vzdělávání, a že rané dětství je období, v jehož průběhu by měla být podporována otevřenost, studium jazyků a schopnost budovat sociální vazby, tedy zásadní dovednosti ve společnosti zítřka, aby se usnadnila integrace dítěte do školního i sociálního prostředí od co nejmladšího věku, a řešil se tak problém předčasného ukončování školní docházky; znovu opakuje výzvu obsaženou ve svém usnesení o učení se v raném věku v EU týkající se rozvoje evropského rámce pro předškolní vzdělávání a péči, a to od co nejmladšího věku, zejména prostřednictvím rozvoje veřejných bezplatných jeslí a zařízení denní péče;

2.

konstatuje, že k předčasnému ukončení školní docházky dochází zejména u dětí pocházejících z chudého a znevýhodněného prostředí a z migrantských rodin a že je často spojeno s chudobou a sociálním vyloučením;

3.

doporučuje podporu jazykového vzdělávání pro studenty z rodin migrantů;

4.

v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba přijmout opatření, které umožní přístup do školy romským dětem a dětem, které nemají žádné doklady;

5.

konstatuje, že mezi romskými dětmi není 20 % do školy zapsáno a 30 % ukončuje školní docházku předčasně; zdůrazňuje, že ačkoli je předčasné ukončení školní docházky obvyklejší u chlapců než u dívek, tradiční romské komunity jsou zvláštním případem, protože v nich je předčasné ukončení školní docházky kvůli zvyku brzkých sňatků častější u mladých dívek a dochází k němu ve věku kolem 12–13 let, přičemž u chlapců až kolem 14–15 let; poukazuje na to, že v případě tradičních romských komunit je třeba zavést další pozitivní opatření s cílem překonat předčasné ukončování školní docházky coby důsledek těchto tradičních škodících praktik;

6.

konstatuje, že neúčinné politiky v oblasti rovnováhy mezi pracovním a osobním životem zvyšují počet případů předčasného ukončení školní docházky a neúspěšného studia obecně a že je nutné zintenzivnit snahy o zlepšení těchto politik;

7.

bere na vědomí existenci vícegeneračního cyklu, což znamená, že děti osob, které předčasně ukončily školní docházku, mají silnou tendenci se chovat stejně; zdůrazňuje, že rodinná struktura má značný vliv na schopnost a motivaci dětí uspět ve škole;

8.

pokud jde o péči v raném věku, konstatuje, že úloha rodiny a úzkých vztahů mezi dětmi a rodiči má v prvních letech života zásadní význam pro úspěšné začlenění do školního prostředí;

9.

upozorňuje na dopad specifických těžkostí s učením a s tím souvisejících problémů, což zvyšuje riziko předčasného ukončení školní docházky u dětí, které těmito problémy trpí;

10.

vybízí členské státy k zajišťování mimoškolních aktivit a kroužků pro žáky s poruchami učení, které jim umožní rozvíjet klíčové dovedností, které jsou naprosto nezbytné pro uplatnění se na trhu práce;

11.

poukazuje na to, že předčasné ukončení školní docházky může mít nepříznivý dopad na přístup k vysoce kvalitnímu celoživotnímu učení;

12.

poukazuje v této souvislosti na studie organizace OECD a programu PISA, které ukazují, že u studentů ve vzdělávacích systémech s nižší mírou vertikální a horizontální diferenciace je menší pravděpodobnost, že budou muset opakovat ročník či že budou vyloučeni ze studia; poukazuje na zjištění OECD, že riziko opakování ročníku školy nebo vyloučení ze studia hrozí v největší míře studentům ze sociálně znevýhodněného prostředí;

13.

poukazuje na zjištění OECD, že rozdělení studentů do škol poskytujících různý typ vzdělání již v rané fázi zvyšuje socioekonomické nerovnosti, pokud jde o vzdělávací příležitosti, aniž by vedlo k jakémukoli zlepšení průměrných výsledků v rámcích daných vzdělávacích systémů;

14.

poukazuje v této souvislosti na zjištění OECD, že srovnávací výsledky školských systémů ve studiích programu PISA jsou negativně ovlivněny tím, že jsou studenti přemísťováni z jedné školy do druhé z důvodu špatných výsledků, problémů s chováním či specifických poruch učení a z důvodu dělení studentů v rámci předmětů na základě jejich schopností;

15.

zdůrazňuje v této souvislosti, že podle OECD trpí socioekonomicky znevýhodnění studenti často dvojím znevýhodněním, protože navštěvují školy, které se vyznačují různými typy socioekonomických znevýhodnění a kde navíc pracuje menší počet učitelů s nižší kvalifikací;

Potřeba individuálního přístupu

16.

konstatuje, že při vytváření spravedlivější, rovnoprávnější a inkluzivnější společnosti, která je dynamická, inovativní a soudržná, je naprosto rozhodující rovnost příležitostí a volby ve vzdělávání a přístup k vysoce kvalitnímu vzdělání pro jednotlivce ze všech sociálních, etnických a náboženských skupin bez ohledu na pohlaví nebo postižení; v této souvislosti zdůrazňuje úlohu veřejných služeb;

17.

konstatuje, že školní vzdělání je jedním z nejlepších způsobů, jak poskytnout každému stejnou příležitost k dosažení úspěchu a možnost získat znalosti a dovednosti, které umožní integraci do profesního světa tím, že přetrhává vícegenerační cyklus; vyzývá k lepší koordinaci nabídky podpory ve vzdělávání, ke zvýšení její dostupnosti a k rozšíření poskytování sociálních služeb a pomoci rodině;

18.

požaduje individuální a inkluzivní přístup ke vzdělání, který začíná předškolním vzděláváním a péčí a v případě potřeby zahrnuje cílenou podporu pro osoby čelící předčasnému ukončení školní docházky, především pro postižené děti a mladé lidi;

19.

žádá, aby se více usilovalo o to, aby tento individuální přístup umožnil věnovat zvláštní pozornost žákům trpícím poruchami učení, jako je dyslexie, dyspraxie a dyskalkulie, nebo poruchami pozornosti a hyperaktivitou;

20.

zdůrazňuje, že problémy vedoucí k předčasnému ukončení školní docházky mají často původ mimo školu a že je na místě zjistit a řešit jejich příčiny;

21.

navrhuje, aby střední a odborné školy zajistily pracovníky pro poskytování poradenství, kteří budou oddělení od učitelských sborů, aby studenti potýkající se s problémy mohli o nich důvěrně hovořit; zdůrazňuje, že pracovníci poskytující poradenství musí mít odpovídající odbornou průpravu a za tímto účelem i možnosti trvalé odborné přípravy ve specifických dovednostech;

22.

vyzývá k rychlé reakci na objevující se problémy s učením a navrhuje zavedení účinných mechanismů včasného varování a následných opatření, aby se zabránilo zhoršování problémů; poukazuje na to, že pro dosažení tohoto cíle je naprosto zásadní vícestranná komunikace a užší spolupráce mezi školou a rodiči a vedoucími představiteli komunity, jako jsou místní sítě poskytující podporu, a v případě potřeby se zapojením školních mediátorů;

23.

domnívá se, že vzhledem ke vlivu rodinného prostředí na vzdělanostní a sociální rozvoj žáků je potřeba nabídnout poradenskou službu pro rodiče;

24.

zdůrazňuje, že častou příčinou neúspěchu dětí a mladých lidí je nesoulad náplně školních osnov s životními potřebami dětí a jejich sociálně podmíněnými zájmy; poukazuje na to, že příliš rigidní a jednotná povaha vzdělávacího systému ztěžuje individualizaci práce s žáky a brání sladění školního vzdělávání s každodenními potřebami;

25.

obhajuje lepší poradenství pro volbu povolání a programy pro získávání kvalitní odborné praxe na školách, jakož i kulturní a vzdělávací návštěvy a výměny organizované školami, včetně kontaktu s podnikateli, aby se studentům přiblížil svět práce a aby získali možnost informovaně se rozhodovat o volbě povolání; zdůrazňuje, že poradci ohledně profesního směřování musí absolvovat vhodné a soustavné vzdělávání, aby mohli vést aktivní dialog s mladými lidmi, kteří by mohli předčasně ukončit školní docházku;

26.

uznává potřebu jednoznačných politik pro začlenění studentů se smyslovým postižením do běžných škol a vyzývá členské státy, aby opustily politiku založenou na odděleném zvláštním vzdělávání;

27.

opakovaně zdůrazňuje klíčovou úlohu dobrovolnictví při podpoře sociálního začlenění a vyzývá členské státy, aby co nejvíce rozšířily využívání Evropské dobrovolné služby jakožto faktoru osobního, vzdělávacího a profesního rozvoje;

28.

doporučuje, aby byly na školách zavedeny poradenské programy, které žákům poskytnou kontakt s bývalými žáky zejména s cílem umožnit výměnu informací o různých možných zaměřeních a příležitostech;

29.

připouští, že opakování ročníku může slabé žáky stigmatizovat a nevede nezbytně k lepším výsledkům; zdůrazňuje, že omezení opakování ročníku v členských státech, kde je hojně uplatňováno, a jeho nahrazení individuální flexibilní podporou představuje účinnější způsob řešení problému předčasného ukončování školní docházky;

30.

připomíná, že informační a komunikační technologie mohou mít pozitivní dopad z hlediska pedagogického plánování a mohou podporovat motivaci a učení; navrhuje, aby členské státy podporovaly a posilovaly přístup žáků k těmto technologiím od prvních let školní docházky a aby vytvořily školící programy pro učitele;

31.

konstatuje, že sociální a finanční problémy znevýhodněných rodin mohou nutit studenty k tomu, aby opustili školu předčasně a aby vstoupili na trh práce a doplnili rodinné příjmy; vyzývá členské státy, aby zvážily zavedení systému finanční podpory podle majetkových poměrů pro ty, kteří ji potřebují pro vyřešení tohoto problému; naléhavě žádá členské státy, aby finančně podporovaly rodiče, které věnují svou lásku a čas dětem v prvních letech jejich života, a zajišťují tak budoucí přínos pro společnost investováním do lidského kapitálu, který je velmi často podceňován;

32.

navrhuje zavedení dalších přerozdělovacích opatření, např. poskytování bezplatných školních jídel, učebnic a základního sportovního vybavení, aby se snížil dopad sociální nerovnosti a zároveň řešil problém stigmatizace těchto žáků;

33.

poukazuje na nutnost poskytovat dodatečnou podporu zdravotně postiženým osobám s cílem snížit riziko jejich předčasného ukončení školní docházky a zajistit, aby získaly patřičnou kvalifikaci;

34.

zdůrazňuje zásadní význam státních vzdělávacích systémů nejvyšší kvality, které poskytují bezplatné vzdělávání dostupné pro všechny, a to v bezpečném a příznivém prostředí;

35.

žádá, aby bylo vynaloženo zvláštní úsilí na zabránění šikany a násilí ve škole a na řešení tohoto jevu;

36.

připomíná, že je důležité zvýšit počet žáků, kteří dokončí první část středního vzdělání, což podpoří získání základních dovedností;

Společná odpovědnost

37.

zdůrazňuje, že subjektů, které se mohou podílet na řešení problému předčasného ukončování školní docházky dětí, je mnoho: upozorňuje na to, že k nim patří nejen rodiče a veškeré vzdělávací instituce, ale i celostátní a místní veřejné orgány, a vyzývá k užší spolupráci mezi všemi těmito subjekty i místními zdravotními a sociálními službami; konstatuje, že společný přístup může dotčeným jednotlivcům účinně pomoci překonat vícenásobné překážky při dosahování vzdělání a získávání zaměstnání; v této souvislosti zdůrazňuje význam studijních stipendií, jež dětem ze znevýhodněného prostředí zajišťují stejné příležitosti jako dětem ostatním;

38.

vybízí členské státy, aby přijaly opatření pro boj proti stereotypům existujícím v nejvíce znevýhodněném společensko-kulturním prostředí, které nutí rodiče k předčasnému směřování ke krátkému odbornému vzdělání, bez ohledu na výsledky jejich dětí ve škole;

39.

navrhuje, aby strategie týkající se předčasného ukončování školní docházky přijaly za výchozí bod analýzu hlavních příčin předčasného ukončování školní docházky, kterou mají povinnost vypracovat příslušné místní a regionální orgány a která pokrývá různé skupiny žáků, školy, regiony a obce;

40.

zdůrazňuje nutnost posílit specifickou vazbu mezi rodiči a dětmi, neboť je nezbytná pro vývoj a budoucí rovnováhu dětí a pro hladký průběh jejich školní docházky; zdůrazňuje přidanou hodnotu, kterou pro společnost znamená doprovázení dítěte v jeho prvních letech růstu, protože vede k nižším nákladům způsobeným zločinností mládeže, kriminalitou, depresemi či dalšími problémy způsobenými ztrátou stability, což vede děti k předčasnému ukončení školní docházky;

41.

zdůrazňuje, že mladí lidé, včetně těch, kteří předčasně ukončili školní docházku, musí být zapojeni do diskusí o vytváření a provádění politik a programů týkajících se předčasného ukončení školní docházky; konstatuje, že aktivní účast studentů, například přes studentské rady, je může motivovat posílením jejich pocitu zapojení do diskusí souvisejících s otázkou jejich vlastního akademického úspěchu;

42.

zdůrazňuje, že je důležité podrobně přezkoumat účinnost současných vnitrostátních strategií jako možného zdroje informací, které lze využít pro výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi členskými státy;

43.

navrhuje, aby členské státy učinily rodiče odpovědnými za vzdělávání svých dětí až do dovršení osmnácti let věku, aby tak povinná školní docházka byla o dva roky prodloužena až do dovršení osmnácti let věku dítěte namísto šestnácti, nebo až do doby ukončení středoškolského vzdělání;

44.

uznává, že mapování intervencí poskytnutých v členských státech rozličnými subjekty může být obtížné, ale bylo by potřeba je podpořit za účelem výměny osvědčených postupů; zdůrazňuje potřebu jak lepší koordinace těchto různých služeb na úrovni EU, tak lepší koordinace v rámci členských států mezi celostátními, regionálními a místními orgány;

45.

vyzývá Komisi a členské státy, aby formulovaly a vypracovaly politiky umožňující v rané fázi určit osoby, jež jsou nejvíce náchylné k předčasnému ukončení školní docházky;

46.

konstatuje, že cílené poskytování kvalitního vzdělávání a péče v raném věku kvalifikovanými odborníky vede ke snížení míry předčasného ukončování školní docházky;

47.

vybízí členské státy, aby investovaly do vzdělávání učitelů a do kvalifikovaných pracovníků pro předškolní a povinné vzdělávání a aby přezkoumaly a pravidelně aktualizovaly své vzdělávací systémy a programy trvalého rozvoje dovedností vyučujících; zdůrazňuje, že je důležité, aby děti vstupovaly do školního prostředí v raném věku, a navrhuje zaměstnávat ve školách pedagogické asistenty, kteří by pracovali s hůře prospívajícími žáky a pomáhali učitelům při jejich práci, a pomocný personál, který by pomáhal zdravotně postiženým žákům s jejich školní docházkou v běžných školních zařízeních nebo v zařízeních, které jsou přizpůsobeny jejich postižení;

48.

zdůrazňuje zásadní význam doplňkového speciálního vyučování jako pomoc žákům, kteří mají problémy s učením, a motivaci a podporu žákům, kteří se cítí být zklamáni a zanedbáváni školou a rodinou; naléhavě vyzývá členské státy, aby investovaly do vzdělávání a sociální pomoci pro rodiče, kteří se rozhodnou zůstat v domácnosti a pečovat o své děti v prvních letech jejich života;

49.

připomíná členským státům, že mají povinnost předložit vnitrostátní akční plány, a žádá Komisi, aby mu ve lhůtě jednoho roku předložila přehled, posouzení a vyhodnocení těchto akčních plánů;

50.

zdůrazňuje, že pokud chceme podnítit mladé lidi v procesu učení, jsou nezbytné pozitivní vztahy mezi učiteli a žáky; vybízí tudíž členské státy, aby investovaly do náležitého vzdělávání učitelů s cílem vybavit je dovednostmi nezbytnými pro podnícení a motivaci jejich žáků;

51.

vyzývá pedagogické vzdělávací instituce, aby vypracovaly programy pro trvalý rozvoj dovedností učitelů, které by do pedagogických, psychologických a metodologických činností začlenily práci s rizikovou skupinou žáků s vysokou mírou neomluvené absence a nedostatečnou motivací k učení, a aby nabídly více metodologických publikací určených pro učitele a rodiče;

52.

poukazuje na potřebu zavést pedagogickou terapii a zabývat se za pomoci vzdělávacích a didaktických opatření příčinami a příznaky problémů, s nimiž se děti v procesu vzdělávání potýkají, s cílem zabránit školním neúspěchům a jejich důsledkům;

53.

připouští, že učitelé potřebují sociální dovednosti a čas, které jsou nezbytné pro posouzení a rozvoj různých stylů učení, jakož i svobodu a prostor pro přijetí různých metod výuky a učení ve shodě s žáky;

54.

konstatuje, že je třeba co nejdříve vybudovat povědomí studentů o široké škále možností povolání, jež mají k dispozici, a navrhuje, aby školy a univerzity navázaly partnerství s místními orgány, organizacemi a sdruženími a umožnily tímto způsobem žákům setkat se s odborníky z různých oblastí a také dozvědět se více o podnikání;

55.

zdůrazňuje, že pro mladé lidi jsou důležité třídy a skupiny přiměřené velikosti a stimulující učební prostředí podporující začlenění všech;

56.

poukazuje dále na to, že častá změna třídních učitelů, dvoukolejnost práce ve škole a chybná koncepce rozvrhů se rovněž nepříznivě odráží na účinnosti osvojení znalostí studenty a podporuje negativní postoj k povinné školní docházce;

Různé metody učení

57.

uznává nárok všech na celoživotní učení, které zahrnuje nejen formální, ale i neformální a neoficiální učení;

58.

vyzývá členské státy a příslušné regionální správní orgány v oblasti vzdělávání, aby uznaly a zúročily znalosti získané prostřednictvím neformálního a neoficiálního vzdělávání, což usnadní lidem návrat do vzdělávacího systému;

59.

uznává výhody, které představuje sport, kulturní činnosti, dobrovolnictví a aktivní občanství při zajišťování rámce pro neformální vzdělávání a celoživotní učení;

60.

zdůrazňuje význam rozličných možností průběhu vzdělávání žáků, kombinujících všeobecné a odborné vzdělávání, a je přesvědčen, že nejvíce šancí získat kvalitní zaměstnání mají žáci v případě správné kombinace obojího vzdělávání, v závislosti na věku a zaměření žáků; připomíná v tomto ohledu důležitost podpory vazeb mezi vzdělávacím systémem a profesním světem, jakož i mezi systémy odborného vzdělávání; zdůrazňuje dále význam možnosti studia druhého evropského jazyka pro podporu pohybu mládeže a pro motivaci mladých lidí k rozvoji svých center zájmu a perspektiv mimo své vlastní prostředí;

61.

zdůrazňuje přidanou hodnotu iniciativ a programů určených pro rodiče, které jim umožňují zvolit přístup celoživotního učení vhodný pro zlepšení jejich vzdělání, a zlepšit tak vyučování a učení v domácnosti s jejich dětmi;

62.

požaduje, aby se modernizovaly školní zdroje s cílem využít potenciální přínosy digitalizovaných učebních metod a aby se pozornost věnovala takové kvalifikaci, jako je znalost jazyků nebo digitální gramotnost, které jsou nezbytné pro „pracovní místa zítřka“;

63.

vyzývá členské státy, aby vzaly v úvahu požadavky trhu práce a přijaly opatření ke zvýšení prestiže odborné kvalifikace, a posílily tak zároveň spolupráci mezi institucemi poskytujícími odborné vzdělání a podniky, protože pak budou studenti všech zaměření pohlížet na tyto instituce jako na reálnou možnost volby;

64.

zdůrazňuje, že základem všech učebních osnov by měla být zásada „naučit se učit“; konstatuje, že aktivní učební metody jsou zásadní pro zapojení více mladých lidí do vzdělávacího procesu a pro podporu rozšiřování jejich znalostí, a doporučuje do nich začlenit nové technologické aplikace, jako jsou ty, které nabízí internet věcí, s cílem zvýšit motivaci a zlepšení výsledků;

65.

zdůrazňuje význam rozvíjení a podporování mimoškolních aktivit; domnívá se, že přístup ke všem mimoškolním aktivitám – ať sportovním, kulturním nebo volnočasovým – může snížit míru záškoláctví a předčasného ukončení školní docházky a je velmi důležitý pro rozvoj dětí;

66.

zdůrazňuje, že je potřeba ve školách rozvíjet mimoškolní aktivity, neboť to přispívá k vytvoření „pozitivního“ obrazu školního prostředí; uznává skutečnost, že větší podnícení žáků k chození do školy je způsobem, jak zabránit předčasnému ukončování školní docházky;

67.

oceňuje úlohu, jež hrají organizace mládeže při předcházení předčasnému ukončování školní docházky nabízením možností neformálního vzdělávání, jež mladým lidem poskytuje důležité dovednosti, smysl pro odpovědnost a větší sebeúctu;

68.

uznává, že uspokojivá úroveň čtení, psaní a počítání je ve všech členských státech EU jen zřídka dosahována u všech žáků, což přispívá k předčasnému ukončování školní docházky; zdůrazňuje, že by členské státy měly naléhavě stanovit cíle, aby všichni žáci ukončili základní školu se schopností číst, psát a počítat na úrovni přiměřené jejich věku; navíc se domnívá, že by členské státy měly také vypracovat plány dovedností v oblasti čtení, psaní a počítání, jež žákům, kteří tyto dovednost během formálního vzdělávání nezískali, umožní co nejrychleji dohnat jejich zpoždění;

Možnost dostat druhou šanci

69.

vyzývá členské státy, aby nalezly způsob opětovného začlenění osob, které předčasně ukončily školní docházku, do školního systému, např. provedením vhodných programů tzv. škol druhé šance, které nabízejí uzpůsobené učební prostředí a zároveň pomáhají mladým lidem nalézt důvěru v sebe sama i v jejich schopnost učit se;

70.

konstatuje, že aby měla tato opatření pro opětovně začlenění dopad na ty, kteří to nejvíce potřebují, je potřeba přijmout odpovídající opatření pro identifikaci a sledování dotčených žáků, zvyšovat informovanost a měřit výsledky;

71.

zdůrazňuje, že nejvyšší míry opětovného začlenění je dosaženo v rámci programů, jež se zaměřují na individuální potřeby žáků a studentů, kteří ukončují školní docházku předčasně; vyzývá vzdělávací zařízení, aby při rozvoji programů, které jsou na tyto osoby zaměřeny, respektovala potřeby a dodržovala práva jednotlivců;

72.

zdůrazňuje, že je třeba organizovat akce na místní úrovni s cílem podpořit lidi v tom, aby se vrátili do škol, a vytvářet pozitivní prostředí pro osoby, které opustily školu předčasně a mají v úmyslu se vrátit;

73.

konstatuje, že se v členských státech provedlo velmi málo hodnocení různých opatření pro opětovné začlenění; vyzývá proto členské státy, aby sledovaly a hodnotily své programy pro opětovné začlenění a aby stanovily cíle ke zlepšení;

74.

zdůrazňuje, že je třeba analyzovat otázku opakování ročníku a dopad tohoto jevu na míru výskytu předčasného ukončování školní docházky, přičemž klade důraz na význam individuálních programů zaměřených na jednotlivé žáky;

75.

naléhavě vyzývá členské státy, aby více zřizovaly tzv. školy druhé šance, a posilovaly jak obsah jejich osnov, tak jejich materiální a technické vybavení a zvyšovaly kapacitu pedagogických pracovníků, kteří jsou k dispozici, a to vzhledem k tomu, že se tyto školy začínají ukazovat jako významný nástroj opětovného začleňování jednotlivců, kteří propadli sítí formálního vzdělávacího systému;

Vzdělávací systém a zaměstnání

76.

poukazuje na to, že už maximálně 10 % pokles předčasného ukončování školní docházky, který představuje splnění hlavního cíle strategie Evropa 2020, má vliv na snížení nezaměstnanosti mladých lidí a na zvýšení míry zaměstnanosti, neboť v současnosti je bez práce 52 % osob s neukončenou povinnou školní docházkou, přičemž podle odborných odhadů bude počet pracovních míst pro osoby s nízkou kvalifikací nebo bez kvalifikace v nastávajících letech dále klesat; zdůrazňuje, že při snížení míry předčasného ukončování školní docházky o pouhé 1 % by se dalo získat 500 000 kvalifikovaných potenciálních zaměstnanců;

77.

zastává názor, že předčasné ukončování školní docházky vede k promarnění příležitostí mladých lidí a plýtvání sociálním a hospodářským potenciálem EU jako celku; poukazuje na skutečnost, že spolu s dopadem současných demografických změn si evropské země nemohou dovolit takové obrovské plýtvání talenty, a zdůrazňuje, že na tento trend je nutno pohlížet s ohledem na trh práce a úroveň konkurenceschopnosti EU, protože oboje bude vyžadovat spíše osoby s vyšším vzděláním a kvalifikací; poukazuje na to, že zlepšení úrovně vzdělání tak pomůže zvrátit tento trend, protože vyšší úrovně dovedností jsou předpokladem pro „inteligentní růst“, a že řešení jednoho z hlavních rizikových faktorů typických pro nezaměstnanost a chudobu povede k „růstu podporujícímu začlenění“;

78.

upozorňuje na souvislost mezi předčasným ukončením školní docházky a nezaměstnaností mladých lidí; konstatuje, že více než polovina mladých lidí, kteří ukončili školní docházku v EU předčasně, byla v roce 2009 bez zaměstnání a že předčasné ukončení školní docházky může vést k nepřiměřené závislosti na nejistém zaměstnání a zhoršit problém strukturální nezaměstnanosti v širší populaci;

79.

konstatuje menší pravděpodobnost, že se osoby, které předčasně ukončily školní docházku, aktivně zapojí do sociálního a ekonomického podnikání, což má negativní dopady na hospodářství a společnost;

80.

zdůrazňuje význam boje s předčasným ukončováním školní docházky, především s ohledem na demografický vývoj v EU;

81.

poznamenává, že dlouhodobé hospodářské a sociální dopady předčasného ukončování školní docházky představují významné riziko chudoby a že boj proti němu je způsob, jak zabránit sociálnímu vyloučení mladých lidí; považuje proto snížení počtu osob s neukončenou školní docházkou za hlavní opatření pro splnění cíle snížit v rámci strategií na vnitrostátní i evropské úrovni počet osob ohrožených chudobou alespoň o 20 milionů a vyzývá členské státy, aby nesnižovaly horní věkovou hranici povinné školní docházky;

82.

vyzývá zaměstnavatele, aby v rámci možností a prostřednictvím uplatňování politik vnitřního řízení, jejichž cílem je umožnit zaměstnancům skloubit studium a práci, podnítili mladé pracovníky, kteří nemají vyšší středoškolské vzdělání, aby toto vzdělání získali; připomíná v tomto ohledu nutnost podpořit účast studujících na programu Leonardo da Vinci;

83.

vyzývá proto členské státy, aby co nejdříve vypracovaly strategie s cílem vytvořit nová pracovní místa založená na nových dovednostech;

84.

zdůrazňuje nutnost přizpůsobit vzdělávací systémy požadavkům trhu práce; upozorňuje, že v situaci, kdy bude v budoucnu neobvyklé trávit celý svůj profesní život v jednom odvětví, si žáci musí osvojit širokou škálu schopností, jako je tvořivost, tvořivé myšlení, obecné dovednosti a schopnost rychle a pružně se přizpůsobit měnícím se podmínkám a požadavkům;

85.

naléhavě vyzývá členské státy, aby za pomoci Komise přistoupily k potřebným krokům s cílem zaznamenat podíl mladých lidí, kteří nepracují ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a tuto problematiku řešit;

86.

navrhuje rozšířit prostor pro možnost stáží v podnicích, které by probíhaly současně se školním vzděláváním;

87.

zdůrazňuje, že by členské státy měly dále zdokonalovat systémy vzdělávání a odborné přípravy, aby se tak lépe sladily potřeby jednotlivců a trhu práce, včetně řešení problému základních dovedností (čtení, psaní, počítání), podpory odborného vzdělávání a odborné přípravy a přijímání opatření na usnadnění přechodu mezi vzděláváním a trhem práce;

88.

konstatuje, že chlapci často opouštějí školu dříve a tudíž hrozí, že vytvoří nižší třídu mladých nezaměstnaných mužů s nízkým či žádným vzděláním, kteří mají jen velmi malé šance začlenit se na pracovní trh a do společnosti obecně; naléhavě vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost chlapcům, kteří mají problémy přizpůsobit se školnímu prostředí, a aby nesnižovaly věk pro ukončení povinné školní docházky;

89.

vzhledem k tomu, že případy krátkodobého a nejistého zaměstnání jsou pravděpodobnější mezi osobami s nízkým vzděláním, vyzývá Komisi, aby zajistila, že úsilí o to, aby se osobám s neukončenou školní docházkou poskytla možnost návratu na pracovní trh, bude doplněno programy dodatečného vzdělávání s cílem zlepšit jejich vyhlídky na získání zaměstnání;

90.

zdůrazňuje, že investice do rekvalifikace a do modernizace kurzů odborné přípravy mají zásadní význam pro to, aby se pomohlo osobám s neukončenou povinnou školní docházkou začlenit se na pracovní trh;

91.

zdůrazňuje, že je třeba zvýšit dovednosti získávané v rámci technické odborné přípravy a účinněji sladit nabízené specializace s požadavky pracovního trhu, neboť vytvoření vazby mezi vzděláním a zaměstnaností je nedílnou součástí řešení problému předčasného ukončování školní docházky;

92.

domnívá se, že má-li vzdělávací politika řešit problém předčasného ukončování školní docházky, musí být provázána s politikou zaměřenou na hospodářské oživení a tedy na vytváření trvalých pracovních míst a musí se zaměřit na to, aby se předcházelo předčasnému ukončování školní docházky, krátkodobé a nejisté zaměstnanosti a zrychlování odlivu mozků;

93.

doporučuje, aby vzdělávání v oblasti nových informačních a komunikačních technologií a také technologií v oblasti jazyků začínalo již v raném věku, a to s ohledem na skutečnost, že tyto dovednosti, které jsou mladí lidé schopni nabýt velice rychle, patří k mimořádně užitečným způsobům komunikace;

Politiky EU

94.

vítá návrh Komise na doporučení Rady o politikách ke snížení míry předčasného ukončování školní docházky, v němž navrhuje rámec pro komplexní politiku v této oblasti, analýzu faktorů, jež vedou v každém členském státě na celostátní i místní úrovni k předčasnému ukončování školní docházky, posouzení účinnosti stávajících opatření a zahrnutí opatření na prevenci, intervenci a kompenzace do boje proti tomuto jevu;

95.

je přesvědčen, že při zachování zásady subsidiarity by evropský rámec ucelených strategií zaměřených na řešení problému předčasného ukončování školní docházky mohl členským státům poskytnout užitečné pokyny pro zajištění správného přístupu k aktualizaci stávajících opatření a rozvoji vnitrostátních programů reforem;

96.

varuje, že možné škrty ve veřejných výdajích v oblasti vzdělávání z důvodů hospodářské krize a úsporné rozpočtové politiky.uplatňované členskými státy budou mít negativní dopad, neboť dále zvýší počet osob s neukončenou školní docházkou;

97.

zdůrazňuje, že větší investice do boje s předčasným ukončováním školní docházky mohou mít dlouhodobý účinek v tom smyslu, že zabrání závislosti mladých lidí na sociálním zabezpečení;

98.

podporuje v rámci rozpočtu EU na rok 2012 navržený pilotní projekt pro mládež, jehož cílem je poskytnout záruku pro integraci mladých lidí, zejména těch, kteří předčasně ukončili školní docházku, na pracovní trh;

99.

vyslovuje se pro cílené, účinné a promyšlené využívání strukturálních fondů, zejména Evropského sociálního fondu, za účelem plné realizace strategií pro mládež, především pro osoby předčasně ukončující školní docházku s cílem podpořit jejich sociální začleňování v rámci specifických programů v jednotlivých členských státech, aby bylo zajištěno kvalitní vzdělání pro všechny a aby se zabránilo předčasnému ukončování školní docházky a záškoláctví;

100.

konstatuje, že povaha problému předčasného ukončování školní docházky se v jednotlivých zemích i regionech liší a že tedy neexistuje jedno řešení pro všechny situace;

101.

vítá a schvaluje ohlášené plány Rady týkající se sociálního mapování osob, které předčasně končí školní docházku, a to prostřednictvím shromažďování údajů ze všech členských států; vyzývá Komisi, aby tuto iniciativu podpořila;

102.

naléhavě vyzývá členské státy, aby provedly důkladnou analýzu problematiky předčasného ukončování školní docházky a náležitě přitom zohlednily požadavky na ochranu údajů s cílem určit její příčiny na celostátní, regionální a místní úrovni;

103.

konstatuje však, že pro analýzu základních příčin předčasného ukončování školní docházky jsou zapotřebí obsáhlejší, konzistentnější a ucelenější údaje z členských států;

104.

žádá více finančních prostředků pro programy EU týkající se celoživotního učení a zlepšení dostupnosti tohoto programu, což zvýší mobilitu žáků a učitelů, rozšíří výměnu osvědčených postupů a přispěje ke zlepšení metod výuky a učení; vyzývá k účinnějšímu využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU na provádění opatření pro prevenci zanedbávání školní docházky;

105.

zdůrazňuje význam evropského programu celoživotního učení a jeho čtyř okruhů, kterými jsou Comenius, Erasmus, Leonardo da Vinci a Grundtvig, přičemž program Comenius hraje zásadní úlohu při řešení problému předčasného ukončování školní docházky;

106.

vyzývá Komisi, aby podpořila zviditelnění akčního programu Comenius na individuální mobilitu žáků, což může přispět ke snížení míry předčasného ukončení školní docházky;

*

* *

107.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 45.

(2)  Úř. věst. C 319, 13.12.2008, s. 20.

(3)  Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 2.

(4)  Úř. věst. C 301, 11.12.09, s. 5.

(5)  Úř. věst. C 135, 26.5.2010, s. 2.

(6)  Úř. věst. C 250 E, 25.10.2007, s. 102.

(7)  Úř. věst. C 41 E, 19.2.2009, s. 24.

(8)  Úř. věst. C 8 E, 14.1.2010, s. 12.

(9)  Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 8.

(10)  Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 21.

(11)  Přijaté texty, P7_TA(2011)0092.

(12)  Přijaté texty, P7_TA(2011)0231.


11.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 165/19


Čtvrtek, 1. prosince 2011
Žádost Chorvatska o členství v Evropské unii

P7_TA(2011)0539

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o žádosti Chorvatska o členství v Evropské unii (2011/2191(INI))

2013/C 165 E/03

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Smlouvy o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii, na její protokol a závěrečný akt,

s ohledem na žádost o přistoupení k Evropské unii, kterou Chorvatská republika předložila dne 21. února 2003,

s ohledem na stanovisko Komise ze dne 20. dubna 2004 týkající se žádosti Chorvatské republiky o členství v Evropské unii,

s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 3. října 2005 o zahájení přístupových jednání s Chorvatskou republikou,

s ohledem na pravidelné zprávy Komise o pokroku Chorvatska v přípravách na přistoupení v období let 2005–2011,

s ohledem na průběžnou zprávu Komise ze dne 2. března 2011 o reformách v oblasti soudnictví a základních práv v Chorvatsku,

s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Soluni ve dnech 19.–20. června 2003, týkající se zemí západního Balkánu,

s ohledem na závěry zasedání Evropské rady, které se uskutečnilo ve dnech 23. a 24. června 2011,

s ohledem na veškerá svá předchozí usnesení a zprávy o pokroku Chorvatska a o procesu rozšíření,

s ohledem na veškerá dosavadní doporučení Smíšeného parlamentního výboru EU–Chorvatsko,

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro ústavní záležitosti (A7-0389/2011),

A.

vzhledem k tomu, že dvacet let po vyhlášení své nezávislosti a přibližně osm let po předložení žádosti o členství v Evropské unii dosáhlo Chorvatsko historického milníku v procesu svého začlenění do EU, když úspěšně uzavřelo přístupová jednání; vzhledem k tomu, že si Chorvatsko za své úspěchy zaslouží bezvýhradné uznání;

B.

vzhledem k tomu, že proces přistoupení značně přispěl k přeměně Chorvatska na pevnou a vyspělou demokracii založenou na evropských hodnotách; vzhledem k tomu, že vyhlídka přistoupení působí jako faktor, který značně urychluje reformy a mobilizuje různé účastníky politického, ekonomického, společenského a kulturního života; vzhledem k tomu, že má-li země a její občané plně využít výhod plynoucích z členství v EU, je třeba, aby reformní úsilí pokračovalo i po ukončení jednání a po přistoupení;

C.

vzhledem k tomu, že chorvatské členství posílí Evropskou unii, obohatí evropskou kulturu a dědictví, přispěje velkou měrou k zachování věrohodnosti procesu rozšíření a zároveň bude dobrým příkladem toho, že svědomité plnění všech přijatých závazků může vést k dosažení veškerých předem určených cílů;

D.

vzhledem k tomu, že při procesu přistoupení je zásadní, aby byla každá země posuzována podle vlastních zásluh, aby se rychlost přístupových jednání řídila podle skutečného plnění kodaňských kritérií a aby míra plnění těchto kritérií určovala konečné datum přistoupení;

E.

vzhledem k tomu, že pokračující reformy a jejich plné provádění mimo jiné v oblasti soudnictví a základních práv a boj proti korupci jsou nadále základním předpokladem k posílení právního státu, což je ku prospěchu všech občanů Chorvatska;

F.

vzhledem k tomu, že dosažení opravdového usmíření mezi různými národy a navázání dobrých sousedských vztahů významně přispívá ke skutečnému evropskému integračnímu procesu; vzhledem k tomu, že základními prvky procesu usmíření je trestní stíhání osob zodpovědných za válečné zločiny a opětovné začlenění uprchlíků a vysídlených osob;

G.

vzhledem k tomu, že úspěšné přistoupení Chorvatska bude mít širší dopad na Evropu a celý region a bude pozitivním podnětem k procesu evropské integrace jak v EU, tak v oblasti západního Balkánu; vzhledem k tomu, že vyhlídka členství v EU představuje silnou motivaci pro kandidátské a potenciální kandidátské země v tomto regionu na cestě k evropské integraci k tomu, aby prosazovaly nezbytné politické, hospodářské a legislativní reformy a posilovaly mír, stabilitu a usmíření založené na dobrých sousedských vztazích; vzhledem k tomu, že EU by měla posílit evropskou perspektivu pro země sousedící s Chorvatskem a měla by je neustále povzbuzovat, aby na své cestě k plnému členství v EU plnily své povinnosti;

1.

vítá ukončení přístupových jednání s Chorvatskem, čímž bylo završeno téměř šest let vyjednávání a několik let příprav, které významně pozměnily společensko-politické, hospodářské a kulturní prostředí této země; zdůrazňuje, že je třeba neustávat v provádění reforem, a soudí, že tento proces ještě nebyl završen, avšak mělo by se v něm pokračovat se stejným nasazením a úsilím i po ukončení jednání a po přistoupení; je přesvědčen, že pozitivní výsledky tohoto procesu posílí podporu chorvatských občanů pro členství v EU a jejich důvěru v něj a pobídne je k účasti v referendu o EU a k podpoře smlouvy o přistoupení; podporuje podepsání smlouvy o přistoupení a vyzývá členské státy EU, aby včas dokončily proces její ratifikace; těší se, že bude moci uvítat parlamentní pozorovatele z Chorvatska;

2.

poukazuje na to, že přechodná ustanovení smlouvy o přistoupení zavádí až do konce volebního období 2009–2014 výjimku z maximálního počtu křesel v Evropském parlamentu, jak je stanoveno ve Smlouvách; je rozhodnut předložit návrh rozhodnutí o stanovení nového složení Evropského parlamentu v dostatečném předstihu před volbami v roce 2014, v souladu s čl. 14 odst. 2 Smlouvy o EU; připomíná, že všechny relevantní institucionální aspekty přistoupení musí být zohledněny v plném rozsahu;

3.

poukazuje na to, že postupy pro přijetí smlouvy o přistoupení Chorvatské republiky na jedné straně a protokolů, které si vyžádalo Irsko a Česká republika, na straně druhé mají různý právní základ, a to článek 49 Smlouvy o EU a článek 48 Smlouvy o EU, a proto nemohly být z právního hlediska začleněny do jednoho aktu;

4.

pevně věří, že ukončení přístupových jednání je důkazem věrohodnosti procesu rozšíření Evropské unie; zdůrazňuje, že pokrok, kterého bylo dosaženo na cestě ke členství, odráží skutečnost, že vyhlídka přistoupení nadále podporuje provádění politických a hospodářských reforem a že evropská integrace slouží jako prostředek k dosažení smíru mezi zeměmi i za hranicemi EU;

5.

očekává, že Komise bude objektivně monitorovat další přípravy na přistoupení a bude chorvatským orgánům pomáhat plnit jejich závazky a povinnosti přijaté v průběhu vyjednávání; vítá skutečnost, že smlouva o přistoupení odkazuje na zapojení občanské společnosti do celého průběhu procesu monitorování, a vyzývá Komisi, aby tohoto ustanovení plně využívala a vedla podrobné konzultace se zástupci občanské společnosti; zastává názor, že mechanismus předpřístupového monitorování je způsob, jak poskytnout Chorvatsku další podporu v jeho pokračujícím reformním úsilí; vyzývá Komisi, aby zajistila, že pomoc poskytovaná prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci bude i nadále co nejpřiměřenější a nejefektivnější;

6.

zdůrazňuje, že je třeba se zaměřit zejména na závazky přijaté v oblasti soudnictví, vnitřních věcí a základních práv – a to včetně ochrany svobody sdělovacích prostředků jakožto jednoho ze stěžejních nástrojů demokracie i včetně nepřetržitého provádění reforem a zvyšování výkonnosti v oblasti soudnictví, nestranného vyšetřování válečných zločinů, boje proti korupci, ochrany menšin, správy hranic, policejní spolupráce, boje proti organizovanému zločinu a soudní spolupráce v občanských a trestních věcech – a také na závazky v oblasti politiky hospodářské soutěže s cílem přiměřeně a účinně restrukturalizovat odvětví lodního stavitelství a ocelářského průmyslu; považuje za důležité, aby Chorvatsko dosáhlo v těchto oblastech pozitivních výsledků ještě před přistoupením;

7.

bude monitorovací proces sledovat a vyzývá Komisi, aby pravidelně informovala Parlament o tom, v jakém rozsahu chorvatské orgány plní závazky stanovené ve smlouvě o přistoupení, aby se po přistoupení dne 1. července 2013 mohly plně ujmout povinností vyplývajících z členství; vyzývá chorvatské orgány, aby tyto závazky plnily transparentním a nevylučujícím způsobem, a to se zapojením chorvatského parlamentu a občanské společnosti, a aby pravidelně posuzovaly pokrok, kterého bude v provádění reforem dosaženo; vyhrazuje si právo podávat Komisi a chorvatským orgánům během celého monitorovacího procesu doporučení;

8.

přestože uznává velký pokrok, kterého bylo dosaženo v oblasti reformy soudnictví, vybízí Chorvatsko, aby dále pokračovalo v provádění reforem soudnictví v souladu s doporučeními Komise v této oblasti, poněvadž výkonný, nezávislý a nestranný systém soudnictví je důležitým předpokladem pro hospodářský rozvoj a posiluje důvěru občanů v právní stát; vyzývá Chorvatsko, aby vyřešilo zbývající problémy v této oblasti, zejména pokud jde o zvýšení výkonnosti soudnictví a provádění ustanovení o jeho nezávislosti, nestrannosti a odpovědnosti a o objektivních kritériích pro jmenování a povyšování soudců, která budou založena na zohledňování jejich schopností;

9.

přestože vítá odhodlání Chorvatska k boji proti korupci, považuje za jednu z největších priorit zejména pokračování boje proti korupci na vysoké úrovni, tj. korupce v soudnictví, v donucovacích orgánech, orgánech veřejné správy a ve státních podnicích, která musí být důrazně potírána, kdekoli se vyskytne, a to prostřednictvím nekompromisního vymáhání práva a zvyšováním počtu úspěšných trestních stíhání; konstatuje, že je třeba dále posílit transparentnost a bezúhonnost ve veřejné správě a v policii; považuje za zásadní, aby se právní předpisy v oblasti veřejných zakázek prováděly účinně s cílem zajistit transparentnost veřejného sektoru, a poskytnout tak veřejnosti přístup k informacím o veřejných výdajích a zvýšit transparentnost financování politických stran;

10.

dále vyzývá chorvatské orgány, aby posílily správní kapacity protikorupčních orgánů, a to i využitím osvědčených postupů EU, a pomáhaly rozvíjet kulturu politické odpovědnosti a odpovědnosti veřejného sektoru a soudnictví, což je předpokladem pro budování a posilování právního státu; zdůrazňuje, že je zapotřebí pokračovat v úsilí o další rozvoj účinného řešení případů v oblasti boje s organizovaným zločinem a korupcí a posílit legislativu, která zakazuje účast společností, které jsou propojeny se zločineckými organizacemi, na veřejných zakázkách; domnívá se, že je důležité pokračovat v reformování donucovacích orgánů tak, aby byly výkonné, efektivní a depolitizované a aby respektovaly občanská práva a svobody;

11.

vybízí Chorvatsko, aby zvýšilo úsilí při trestním stíhání osob zodpovědných za válečné zločiny a zavedlo novou strategii v oblasti beztrestnosti, která je klíčovým předpokladem pro zajištění spravedlnosti a dosažení trvalého usmíření v regionu, a aby se zabývalo případy beztrestnosti, kde oběťmi byli etničtí Srbové a údajnými pachateli členové chorvatských bezpečnostních sil; vyzývá chorvatskou vládu, aby učinila důležitý krok v boji proti beztrestnosti a přidělila chorvatskému soudnictví přiměřené finanční prostředky a poskytla mu plnou politickou podporu s cílem urychlit vyšetřování válečných zločinů; dále chorvatské orgány vybízí, aby pokračovaly v aktivní spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a splnily veškerá zbývající doporučení Úřadu prokurátora ICTY; vyzývá Chorvatsko a Srbsko, aby v oblasti soudnictví plně spolupracovaly, zejména pokud jde o trestné stíhání osob obviněných z válečných zločinů;

12.

vyzývá vládu, aby dále podporovala a účinným způsobem usnadňovala návrat uprchlíků a vysídlených osob, se zvláštním přihlédnutím k situaci navrátilců z řad etnických Srbů, a aby zlepšila jejich životní a pracovní podmínky; vyzývá chorvatské orgány, aby pokračovaly v zavádění programů společenského a hospodářského oživení zaměřených na zranitelné skupiny, zejména uprchlíky, a aby dále hledaly účinné a udržitelné způsoby uplatňování opatření v oblasti bydlení a zaměstnanosti tak, aby to bylo v souladu s jinými sociálními programy a programy podporujícími zaměstnanost; očekává, že všechny země v tomto regionu budou při návratu uprchlíků uplatňovat politiku nepředpojatosti;

13.

vítá pokrok dosažený v oblasti práv žen a rovnosti mezi ženami a muži; je však znepokojen tím, že ženy jsou i nadále výrazně nedostatečně zastoupeny v orgánech přijímajících rozhodnutí v hospodářské a politické oblasti; vyzývá chorvatské orgány, aby urychleně dokončily provádění zákona o rovnosti žen a mužů, aby aktivněji podporovaly účast žen v politice, posílily jejich postavení na trhu práce a zavedly zásadu rovnosti platů;

14.

podporuje úsilí o prosazování tolerantního prostředí v této zemi; vybízí chorvatské orgány, aby pokračovaly v úsilí zaměřeném na potírání veškerých forem diskriminace, prováděly antidiskriminační právní předpisy a také důrazně jednaly v případě trestných činů z nenávisti, nenávistných projevů, rasově motivovaných hrozeb a nesnášenlivosti vůči etnickým menšinám a lesbičkám, gayům, bisexuálům a transsexuálům; dále vyzývá Chorvatsko, aby nadále jednalo v duchu tolerance a přijalo vhodná opatření na ochranu těch, kteří mohou stále ještě být obětí výhrůžek nebo zastrašování;

15.

je hluboce znepokojen násilím spáchaným na účastnících pochodu lesbiček, gayů, bisexuálů a transsexuálů, který se konal ve Splitu dne 11. června 2011, a neschopností chorvatských orgánů tyto účastníky ochránit; naléhavě vyzývá chorvatské orgány, aby plně vyšetřily spáchané trestné činy a stíhaly za ně odpovědné osoby a aby vytvořily strategie pro předcházení podobným incidentům v budoucnosti; vyzývá chorvatské orgány, aby urychleně přijaly a uskutečnily akční plán proti homofobii;

16.

vyzývá chorvatské orgány, aby pokračovaly v boji proti obchodování s lidmi;

17.

vybízí Chorvatsko, aby dále posílilo pracovní a odborová práva, zintenzivnilo sociální dialog při přijímání rozhodnutí a při vytváření politik a podporovalo budování kapacit sociálních partnerů, a to i prostřednictvím dalšího posílení Hospodářské a sociální rady;

18.

uznává, že svoboda projevu je chorvatskými právními předpisy zajištěna a je obecně respektována; vybízí chorvatské orgány, aby učinily další kroky k zajištění nezávislosti a profesionality sdělovacích prostředků; vyzývá chorvatské orgány, aby i nadále dávaly najevo svůj závazek k zajištění toho, aby sektor sdělovacích prostředků pracoval bez politického zasahování a byla zaručena nezávislost regulačních orgánů;

19.

ve světle stávajících hospodářských problémů vyzývá Chorvatsko, aby pokračovalo ve strukturálních reformách svého hospodářství, podněcovalo zaměstnanost oživením trhu práce a usilovalo o konsolidaci veřejných financí s cílem zvýšit konkurenceschopnost, aby se Chorvatsko mohlo vyrovnat členským státům EU a plně využít výhod plynoucích z přistoupení k EU; považuje za důležité, aby bylo hospodářské oživení doprovázeno modernizací v oblasti ochrany životního prostředí, a to i prostřednictvím zlepšení energetické výkonnosti, posílení politiky v oblasti obnovitelných zdrojů energie a harmonizace územního rozvoje a politik v oblasti energetiky; vyzývá chorvatskou vládu, aby zlepšila celkové podnikatelské prostředí, věnovala zvláštní pozornost malým a středním podnikům a vyvíjela další úsilí na reformu chorvatského sociálního systému za účelem zajištění udržitelnosti veřejných financí; vyzývá chorvatské orgány, aby učinily proces územního rozvoje transparentnějším a aby plně respektovaly veřejný zájem a dodržovaly environmentální normy;

20.

vyzývá členské státy, aby přijaly rozhodnutí o přechodných ustanoveních týkajících se přístupu chorvatských pracujících na jejich trhy práce na základě faktických informací a pouze v situaci vážného narušení vnitrostátního trhu práce;

21.

vyzývá členské státy, které chtějí uplatňovat přechodná období omezující volný přístup na jejich trh práce, aby informovaly Komisi o očekávaném počtu pracujících, kteří přijdou na jejich území;

22.

upozorňuje, že v nadcházejících jednáních o víceletém finančním rámci 2014–2020 a rozhodnutích týkajících se systému vlastních zdrojů Unie je třeba zcela vyřešit finanční důsledky rozšíření;

23.

vyzývá všechny zúčastněné strany, aby Chorvatsko jako přistupující zemi zapojovali v největší možné míře do veškerých výměn názorů a jednání ohledně víceletého finančního rámce na období 2014-2020; je přesvědčen, že by chorvatští pozorovatelé v Evropském parlamentu, zástupci v Radě a pozorovatelé ve Výboru regionů měli využít této příležitosti k prosazování své vize Unie a přispět k formování rozpočtu EU a priorit pro období do roku 2020;

24.

všímá si postoje EU k finančním a rozpočtovým ustanovením, která byla definována na konferenci o přistoupení Chorvatska a která se zakládají na datu přistoupení stanoveného na 1. července 2013; konstatuje, že požadované prostředky na přistoupení Chorvatska v jednotlivých okruzích a podokruzích rozpočtu na poslední půlrok minulého rozpočtového roku stávajícího víceletého finančního rámce by výrazně navýšily výdaje rozpočtu EU; konstatuje, že prostředky vyčleněné pro Chorvatsko v rámci nástroje předvstupní pomoci budou odečteny z částek původně plánovaných pro rok 2013, což do jisté míry kompenzuje čistý dopad na rozpočet EU;

25.

všímá si postoje výboru Coreper, že by se celková úroveň výdajů neměla pro rozpočtový rok 2013 měnit, avšak připomíná, že stávající víceletý finanční rámec v roce 2006, tj. v době, kdy byl předložen, vyjednán a schválen, nezohlednil případné přistoupení Chorvatska v průběhu existence tohoto víceletého finančního rámce;

26.

naléhavě vyzývá Komisi, aby proto navrhla na začátku roku 2012 po podpisu smlouvy o přistoupení v prosinci 2011, jak bylo naplánováno, a také v souladu s ustanoveními bodu 29 interinstitucionální dohody, revizi víceletého finančního rámce pro rozpočtový rok 2013, aby se tak zabránilo tomu, že bude přistoupení Chorvatska financováno přerozdělením prostředků;

27.

vzhledem k tomu, že správní kapacity příslušných chorvatských orgánů nadále vykazují slabiny, vybízí chorvatské orgány, aby dále posílily správní struktury a institucionální kapacity, jež jsou nezbytné pro řádné provádění acquis, aby Chorvatsko mohlo po přistoupení maximálně využít výhod plynoucích z členství v EU;

28.

vítá, že chorvatská vláda v červenci 2011 přijala prohlášení o prosazování evropských hodnot v jihovýchodní Evropě; vyzývá Chorvatsko, aby v regionu nadále podporovalo rozšíření EU a prosazovalo evropské hodnoty míru, prosperity, svobody, právního státu, demokracie a sociálně tržního hospodářství; vybízí Chorvatsko, aby nadále posilovalo dobré sousedské vztahy, zůstalo důležitým a aktivním činitelem podněcujícím regionální spolupráci na všech úrovních a aby dostálo svému závazku proměnit úsilí o usmíření v praktická opatření vedoucí k ekonomickému, sociálnímu a lidskému prospěchu, z něhož budou těžit všichni občané regionu;

29.

vyzývá k většímu využívání finančních nástrojů poskytujících podporu malým a středním podnikům, oblasti rozvoje infrastruktury a podnikatelskému prostředí v rámci programů určených pro více příjemců v oblasti západního Balkánu; konstatuje, že regionální spolupráce má zásadní význam pro hospodářský rozvoj sousedních zemí Chorvatska a pro přínosnou spolupráci s nimi;

30.

vyzývá k pokroku vedoucímu k vyřešení dosud nedořešených dvoustranných záležitostí se sousedními zeměmi, a konkrétně se Srbskem, zejména pokud jde o vymezení hranic, pohřešované osoby, navrácení majetku a uprchlíky, a je pevně přesvědčen, že nedořešené otázky bilaterálního charakteru nesmějí zastavit proces přistoupení kandidátských a potenciálních kandidátských zemí západního Balkánu k EU, nicméně obecně by měly být urovnány před přistoupením, a proto vítá prohlášení chorvatského parlamentu ze dne 21. října 2011 k tomuto tématu;

31.

vzhledem k tomu, že úspěch přistoupení závisí ve velké míře na podpoře a angažovanosti občanů, povzbuzuje chorvatské orgány a občanskou společnost k tomu, aby za pomoci Komise provedly rozsáhlou a objektivní informační kampaň týkající se povinností, důsledků a výhod plynoucích z přistoupení k EU, aby si občané Chorvatska byli plně vědomi možností své volby v referendu a aby považovali evropský projekt rovněž za svůj;

32.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Chorvatské republiky.


11.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 165/24


Čtvrtek, 1. prosince 2011
Evropský semestr pro koordinaci hospodářské politiky

P7_TA(2011)0542

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik (2011/2071(INI))

2013/C 165 E/04

Evropský parlament,

s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

s ohledem na články 121, 126 a 148 Smlouvy o fungování Evropské unie, na Protokol č. 12 a příslušná ustanovení Protokolů č. 15 a 16 týkající se postupu při nadměrném schodku,

s ohledem na Kodex evropské statistiky, jak je stanoven v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice,

s ohledem na článek 152 a čl. 153 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

s ohledem na článek 9 SFEU (horizontální sociální doložka),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. května 2010 nazvané „Posílení koordinace hospodářské politiky“ (KOM(2010)0250) a sdělení ze dne 30. června 2010 nazvané „Lepší koordinace hospodářské politiky pro stabilitu, růst a nová pracovní místa – Nástroje pro silnější správu ekonomických záležitostí EU“ (KOM(2010)0367),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

s ohledem na závěry ze zasedání Rady ECOFIN ve dnech 15. února 2011 a 7. září 2010,

s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 23. a 24. března 2011,

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Rozpočtového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro ústavní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0384/2011),

A.

vzhledem k tomu, že krize a zvyšující se nerovnosti, makrofinanční nerovnováha a rozdíly v konkurenceschopnosti od zavedení eura, stejně jako fungování finančního systému ukázaly, že je nezbytné, aby Unie řešila makroekonomickou rovnováhu na základě symetrického přístupu, který by se případně zabýval nadměrnými schodky a nadměrnými přebytky, více koordinovala své hospodářské a fiskální politiky a prováděla lepší dohled nad rozpočty;

B.

vzhledem k tomu, že zlepšení systému správy hospodářských záležitostí vyžaduje provádění několika souvisejících a koherentních politik zaměřených na růst a udržitelná pracovní místa, především strategie EU pro růst a zaměstnanost (strategie EU 2020), se zvláštním důrazem na rozvoj a posílení jednotného trhu, podporu mezinárodních obchodních vztahů a konkurenceschopnosti, operativní rámec pro prevenci a odstranění nadměrných rozpočtových deficitů (Pakt o stabilitě a růstu), kvalitní rámec pro prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy, minimální požadavky na vnitrostátní rozpočtové rámce a účinnější systém regulace a dohledu nad finančními trhy včetně makroobezřetnostního dohledu, který zajišťuje Evropský výbor pro systémová rizika,

C.

vzhledem k tomu, že získané zkušenosti a chyby, k nimž došlo během prvního desetiletí fungování hospodářské a měnové unie, ukazují, že je třeba zlepšit správu hospodářských záležitostí v Unii, která by se měla opírat o důslednější plnění společně sjednaných pravidel a politik ze strany členských států a o pevnější rámec dohledu nad hospodářskou politikou jednotlivých členských států na úrovni Unie,

D.

vzhledem k tomu, že ze zkušenosti vyplývá, že nadměrný dluh a schodky rozpočtů některých členských států mohou vytvářet výrazné negativní efekty přelévání na jiné členské státy a eurozónu jako celek;

E.

vzhledem k tomu, že vnitrostátní parlamenty vzešly ze svobodných občanských voleb, a tudíž zastupují a zaručují práva občanů, která získaly díky občanům a jež na ně tito občané delegovali; vzhledem k tomu, že zavedení evropského semestru by mělo být plně v souladu s výsadními pravomocemi vnitrostátních parlamentů;

F.

vzhledem k tomu, že souhlas parlamentů s veřejnými rozpočty je jedním ze základů demokracie;

G.

vzhledem k tomu, že v současné době parlamenty členských států Evropské unie sdílejí legislativní funkci s orgány Unie a často vykonávají jen omezenou kontrolu nad europolitickým jednáním příslušných vlád;

H.

vzhledem k tomu, že změněné a složité legislativní procesy Evropské unie nejsou většině obyvatel Unie dostatečně známé; vzhledem k tomu, že nedostatek transparentnosti při rozhodování a vytváření stanovisek, obzvláště v Evropské radě a v radách ministrů, snižuje důvěru občanů v evropskou integraci a demokratické státy Evropské unie a znesnadňuje jejich možnost aktivní a konstruktivní kontroly;

I.

vzhledem k tomu, že zástupci sociálních protestních hnutí proti úsporným opatřením v různých členských státech Unie také vyslovují rostoucí nespokojenost s demokratickou kvalitou evropské integrace; vzhledem k tomu, že demokratická důvěra v evropskou integraci výrazně utrpěla kvůli dosavadnímu řešení eurokrize;

J.

vzhledem k tomu, že efektivita vnitrostátních hospodářských politik prostřednictvím posílené koordinace závisí na demokratické legitimitě a odpovědnosti těchto politik prostřednictvím zásahu parlamentů;

K.

vzhledem k tomu, že v kontextu evropského semestru je třeba zajistit větší interakci mezi politikou zaměstnanosti a sociální a hospodářskou politikou, což musí být učiněno ku prospěchu všech generací a způsobem, který bude podporovat demokratickou odpovědnost, zainteresovanost a legitimitu všech zúčastněných stran; vzhledem k tomu, že zásadním způsobem k tomuto zajištění interakce přispívá plné zapojení Evropského parlamentu;

L.

vzhledem k tomu, že se členské státy účastnící se Paktu euro plus dne 24. března 2011 dohodly, že přijmou „rozhodná opatření na úrovni EU na podporu růstu posílením jednotného trhu, díky nimž sníží celkovou zátěž regulace a podpoří obchod se třetími zeměmi“;

M.

vzhledem k tomu, že evropský semestr je institucionálním procesem probíhajícím pod vedením orgánů EU, spočívajícím v intenzivnější spolupráci členských zemí při provádění strategie EU, především jejího makroekonomického rozměru;

N.

vzhledem k tomu, že rozpočet EU je výsledkem spolurozhodování Evropského parlamentu a Rady v souladu se Smlouvami a že vnitrostátní rozpočtové postupy se řídí ústavním systémem každého členského státu; vzhledem k tomu, že užší rozpočtová koordinace neporušuje zásadu subsidiarity;

O.

vzhledem k tomu, že velký výdobytek společného trhu, tj. propojení evropských ekonomik, je třeba sladit se systémem rozpočtové koordinace, aby se dalo využívat zásadních synergií;

P.

vzhledem k tomu, že vytvoření stálého předsednictví Evropské rady na základě Lisabonské smlouvy změnilo institucionální rovnováhu Unie;

Q.

vzhledem k tomu, že výlučně mezivládní systém koordinace by pro splnění požadavků článku 121 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle něhož považují členské státy své hospodářské politiky za věc společného zájmu, nebyl dostatečný a nemohl zajistit, aby Unie mohla provést nezbytná opatření v oblastech řízených metodou společenství;

R.

vzhledem k tomu, že zavedení evropského semestru by mělo vést ke zvýšené a transparentní účasti Evropského a vnitrostátních parlamentů a ke změnám v jejich práci;

S.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament má pravomoc v rámci postupu spolurozhodování v rozpočtovém procesu;

T.

vzhledem k tomu, že evropská strategie zaměstnanosti a hlavní směry politiky zaměstnanosti ve smyslu článku 148 SFEU představují politický rámec opatření v oblasti zaměstnanosti a trhu práce, která je třeba přijmout, má-li být dosaženo cílů strategie Evropa 2020;

U.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament přispěl v podstatě uplatněním postupu spolurozhodování k formulování integrovaných hlavních směrů zaměstnanosti 2010;

V.

vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti je v Evropě stále vyšší než 9 % a především nezaměstnanost mladých lidí dosud patří k velkým problémům; vzhledem k tomu, že politika zaměstnanosti, politika uplatňovaná na trhu práce a sociální politika jsou proto klíčovou součástí reforem, které je třeba provést pod makroekonomickým dohledem a za tematické koordinace, jež jsou vytyčeny ve strategii Evropa 2020;

W.

vzhledem k tomu, že strategie Evropa 2020 a nová struktura správy, jež je zakotvena v evropském semestru, by měly EU pomoci řešit krizi a její příčiny; vzhledem k tomu, že vysoký stupeň sociálního zabezpečení v EU zmírnil nejhorší dopady krize a že tato krize má dalekosáhlé důsledky, způsobila velký pokles ekonomické činnosti, výrazný nárůst nezaměstnanosti a prudké snížení produktivity a silně oslabila veřejné finance;

X.

vzhledem k tomu, že evropský semestr má dva cíle: ověřovat dodržování rozpočtové kázně členských států a současně také dohlížet na to, aby cíle strategie Evropa 2020 byly správně uskutečňovány zabezpečováním finančních prostředků nezbytných pro provádění této strategie;

Y.

vzhledem k tomu, že hlavní důvod selhání Lisabonské strategie lze spatřovat v absenci jakýchkoli jednoznačně definovaných návazných postupů, které by v rámci provádění této strategie uplatňovaly všechny dotčené strany, a vzhledem k tomu, že k zajištění úspěchu agendy Evropa 2020 je tudíž třeba vzít si z toho patřičné ponaučení;

Z.

vzhledem k tomu, že by Evropský parlament měl s ohledem na zkušenosti získané v rámci dialogu o měnové politice zastávat roli v demokratické odpovědnosti hospodářských politik a v dohledu nad rozpočty;

AA.

vzhledem k tomu, že Rada provedla výrazné změny v doporučeních pro jednotlivé země, které navrhla Komise v rámci prvního roku evropského semestru;

AB.

vzhledem k tomu, že je nutné bezpodmínečně respektovat nezávislost sociálních partnerů při kolektivním vyjednávání a vnitrostátní způsoby stanovování mezd;

AC.

vzhledem ke zkušenostem získaným v rámci meziparlamentních setkání pořádaných každoročně Hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu;

Nástin problematiky

1.

domnívá se, že stávající fáze krize vyžaduje silnou a ambiciózní reakci;

2.

konstatuje, že kromě přijetí legislativního balíčku pro správu ekonomických záležitostí rozhodl summit zemí eurozóny dne 26. října 2011 o souboru opatření pro úpravu tohoto balíčku; domnívá se, že pokud bude v budoucnu rozhodnuto o jakékoli změně Smlouvy, měla by být provedena plně v souladu s postupem podle čl. 48 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a mandát Konventu svolaného podle zmíněného článku by měl odrážet skutečnost, že je nutné, aby EU vycházela ze silné demokratické legitimity a solidarity;

3.

domnívá se, že evropský semestr je až do přijetí dalšího nástroje platným rámcem k provádění strategie EU a účinného ekonomického řízení, zejména pro členské státy eurozóny, jež spojuje společná odpovědnost, a že pro instituce EU a členské státy je i přes jeho název v sázce proces trvající po celý rok;

4.

zdůrazňuje, že úspěch strategie EU 2020 závisí na závazku EU jako celku, na tom, jak si ji osvojí členské státy, vnitrostátní parlamenty, místní a regionální orgány a sociální partneři; připomíná význam silného, konkurenceschopného a řádně fungujícího sociálně tržního hospodářství, strukturálních reforem a kolektivních smluv v rámci strategie Evropa 2020, stejně jako podporu skutečného evropského sociálního dialogu o makroekonomických politikách a opatřeních;

5.

znovu opakuje, že by členské státy měly své hospodářské a rozpočtové politiky považovat za záležitost společného zájmu a že je nutné posílit hospodářský pilíř hospodářské a měnové unie, včetně rozpočtové dimenze, a to prostřednictvím větší koordinace při zavádění a uplatňování daňových opatření, účinného boje proti daňovým podvodům a únikům a postupného odstranění stávajících škodlivých opatření;

6.

je přesvědčen, že zavedení „evropského semestru“ a posílená koordinace hospodářské a daňové politiky by mohly ponechat dostatečný prostor a flexibilitu členským státům EU, aby mohly uplatňovat účinnou rozpočtovou, hospodářskou a sociální strategii, vhodnou v souladu se strategií EU 2020, zaměřenou na distribuci a rozvoj a zajišťující adekvátní úroveň veřejných služeb a infrastruktury pro občany EU; vyzývá Komisi, aby při své roční analýze růstu vzala v úvahu kroky, které členské státy podnikly pro dotvoření jednotného trhu;

7.

konstatuje, že rozvoj a posílení jednotného trhu a podpora mezinárodních obchodních vztahů jsou zásadní pro stimulaci hospodářského růstu, zvýšení konkurenceschopnosti a řešení makroekonomické nerovnováhy, a vyzývá Komisi, aby při roční analýze růstu vzala v úvahu kroky, které jednotlivé členské státy podnikly pro dotvoření jednotného trhu;

8.

zdůrazňuje, že jak hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, tak široce definované hlavní směry hospodářské politiky tvoří nedílnou součást evropského semestru a jsou pro dosažení inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění stejně důležité; vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily, že všechna politická doporučení budou v souladu s integrovanými hlavními směry;

9.

považuje za politováníhodné, že jednotlivé nástroje a rozpočtové položky, jimiž má být – prostřednictvím rozpočtu EU – dosaženo cílů strategie Evropa 2020, nejsou dostatečně přesně vymezeny a překrývají se; připomíná, že evropský semestr poskytuje dobrou příležitost zlepšit synergii mezi rozpočtem EU a rozpočty členských států;

10.

poukazuje na to, že strategie Evropa 2020 potřebuje výraznější územní rozměr; zastává proto názor, že strategie, která bude s ohledem na specifika a různé stupně rozvoje evropských regionů umožňovat přímé zapojení regionálních a místních orgánů a partnerů do plánování a provádění příslušných programů, povede k většímu pocitu odpovědnosti za dosažení jejích cílů na všech úrovních a na místní úrovni zajistí lepší povědomí o stanovených cílech a dosavadních výsledcích;

Role Komise

Úvod

11.

konstatuje, že evropský semestr byl vytvořen pro zajištění trvalého sbližování hospodářské a fiskální výkonnosti členských států, pro dosažení užší koordinace hospodářství a překonání dluhové krize; konstatuje, že roční analýza růstu byla zavedena jako výchozí základní dokument cyklu;

12.

připomíná, že evropským semestrem nesmí být dotčeny pravomoci Evropského parlamentu podle SFEU; žádá Komisi, aby vypracovala návrhy popisující, jaký je rozdíl mezi těmito různými nástroji, jak tyto nástroje vytváří dominový efekt napříč oblastmi politiky a jaký je mezi nimi vztah;

Poučení z prvního cyklu

13.

zdůrazňuje, že kodifikace evropského semestru musí umožnit flexibilitu nezbytnou pro případné přizpůsobení s ohledem na poučení z prvního cyklu; domnívá se, že Komise by se ve svém hodnocení a úsilí o přizpůsobení měla zaměřit zejména na potřebu většího přizpůsobení rámce eurozóně a jejím výzvám;

14.

konstatuje, že kvalita národních programů reforem v rámci prvního evropského semestru je z hlediska jejich konkrétnosti, transparentnosti, uskutečnitelnosti a komplexnosti velmi proměnlivá; vyzývá Komisi, aby vyzvala členské státy ke zvýšení kvality a transparentnosti svých příspěvků a nejlepší vnitrostátní programy reforem stanovila pro příští evropské semestry jako vzor;

15.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že vnitrostátní politiky a záměry vyhlášené v rámci národních programů reforem budou společně dosahovat dostatečně ambiciózní úrovně, která umožní realizovat hlavní záměry strategie EU 2020; vyjadřuje své znepokojení nad skutečností, že v prvním evropském semestru tomu tak nebylo; vyzývá Komisi, aby zajistila, že všechny členské státy budou k realizaci těchto hlavních záměrů přispívat způsobem odpovídajícím jejich potenciálu a že předloží přesný plán spolu s příslušným časovým harmonogramem pro nezbytná opatření;

Roční analýza růstu

16.

domnívá se, že roční analýza růstu by měla být v souladu se:

strategií EU 2020,

integrovanými hlavními směry (hlavními směry hospodářských politik a politik zaměstnanosti)

zvláštními dohodami Rady týkajícími se eurozóny nebo Unie jako celku, jako je Pakt euro plus;

17.

konstatuje, že roční analýza růstu v podobě, v jaké byla schválena jarním zasedáním Evropské rady, představuje východisko pro vypracování:

národních programů reforem členských států,

programů stability a konvergenčních programů členských států, na jejichž základě Komise vypracovává doporučení pro jednotlivé země;

18.

konstatuje, že příprava roční analýzy růstu je založena na makroekonomických odhadech v členských státech a Evropské unii; zdůrazňuje, že opatření potřebná ke zlepšení evropské správy ekonomických záležitostí by měla být doprovázena podobnými opatřeními ke zlepšení její legitimity a odpovědnosti; varuje tudíž před tím, aby se roční analýza růstu ve stávající podobě stala technickým dokumentem, který nezohledňuje přínos Evropského parlamentu;

19.

vyzývá Komisi, aby v rámci kritérií uplatňovaných pro posuzování pokroku členských států a v závislosti na něm pro vydávání doporučení pro jednotlivé země lépe zohledňovala komplexní vícerozměrný (inteligentní, udržitelný a začlenění podporující) přístup ke strategii EU 2020;

20.

vyzývá Komisi, aby rozšířila soubor ukazatelů, jež používá ke sledování vnitrostátního vývoje, a to při zohlednění úsilí vynaloženého zejména v rámci opatření navazujících na sdělení „Překročit HDP“ (KOM(2009)0433), a na plán pro Evropu účinně využívající zdroje;

21.

požaduje, aby roční analýza růstu byla přeměněna na „roční hlavní směry udržitelnosti“ zaměřené na posílení trvale udržitelného rozvoje;

22.

požaduje, aby Komise do 10. ledna každého roku přijala roční hlavní směry udržitelnosti, které budou obsahovat zvláštní kapitolu pro eurozónu;

23.

vyzývá Komisi, aby při přípravě ročních hlavních směrů udržitelnosti v co největší míře vycházela z širokého okruhu odborných konzultací a aby zohlednila relevantní doporučení Evropského parlamentu, členských států a orgánů místní a regionální správy;

24.

vyzývá Komisi, aby v ročních hlavních směrech udržitelnosti jasně posoudila hlavní hospodářské a fiskální problémy EU a jednotlivých členských států, aby navrhla prioritní opatření pro vyřešení těchto problémů a aby zjistila, jaké iniciativy přijaly Unie a členské státy na podporu vyšší konkurenceschopnosti, dlouhodobých investic, odstranění překážek pro udržitelný růst, dosažení cílů stanovených ve Smlouvách a stávající hospodářské strategii EU 2020, provedení sedmi stěžejných iniciativ a zmírnění makroekonomické nerovnováhy;

25.

vyzývá Komisi a Radu k zajištění toho, aby politická doporučení týkající se konsolidace veřejných financí a strukturálních reforem byla v souladu se strategií EU 2020 pro růst a zaměstnanost; domnívá se, že při vytváření koncepce a uplatňování ročních hlavních směrů udržitelnosti Unie musí brát v úvahu vývoj mikrofinančního práva, zejména obezřetnostního dohledu a dlouhodobých investic podněcujících udržitelnou konkurenceschopnost, růst a vytváření pracovních míst; domnívá se, že by mělo být rovněž provedeno posouzení dopadů z hlediska dlouhodobých nákladů v případě, že členské státy nepodniknou kroky k dosažení cílů strategie EU 2020 a strukturálních reforem;

26.

je přesvědčen, že konkrétní doporučení určená jednotlivým zemím by měla být doprovázena posouzením z hlediska jejich sociálních dopadů, při zohlednění požadavků souvisejících s podporou vysokého stupně zaměstnanosti, zaručením náležité sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní vzdělání, odborné přípravy, rekvalifikace a ochrany lidského zdraví;

27.

žádá Komisi, aby v ročních hlavních směrech udržitelnosti výslovně označila potenciální nežádoucí přeshraniční dopady hlavních opatření hospodářské politiky uplatňovaných na úrovni Unie a členských států;

28.

vyzývá komisaře, kteří jsou odpovědní za evropský semestr, aby o ročních hlavních směrech udržitelnosti ihned po jejím schválení kolegiem přišli diskutovat s příslušnými výbory Evropského parlamentu;

Doporučení pro jednotlivé země

29.

vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily provádění a rovné zacházení s cíli 2020 a stěžejními iniciativami ve svých pokynech a doporučeních určených každému členskému státu a EU jako celku;

30.

připomíná, že směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (1) stanoví, že „Komise zveřejní metodiky, předpoklady a relevantní parametry, na nichž jsou založeny makroekonomické a rozpočtové předpoklady“;

31.

doporučuje, aby členské státy provedly tuto směrnici co nejdříve; vyzývá Komisi, aby zajistila větší srovnatelnost národních programů reforem a určila společná kritéria, podle nichž budou tyto programy hodnoceny;

32.

žádá Komisi, aby po vydání analýzy programů stability a konvergenčních programů a národních programů reforem prezentovala svá doporučení ve vhodnou dobu Evropskému parlamentu a aby v souvislosti s plánovanými meziparlamentními fóry a diskusemi v Radě o doporučeních pro jednotlivé země zdůraznila potenciální nežádoucí přeshraniční dopady, zejména v rámci eurozóny;

33.

žádá Radu, aby v červenci Parlamentu předložila vysvětlení veškerých podstatných změn, které provedla v návrzích doporučení Komise pro jednotlivé země; žádá Komisi, aby se tohoto slyšení zúčastnila a aby zde nabídla svůj pohled na situaci;

34.

vyzývá Komisi, aby uspořádala slyšení s cílem poskytnout informace o ročně sledovaných akcích oznámených v rámci jednotlivých stěžejních iniciativ; žádá, aby se toto slyšení konalo mezi jarním a letním zasedáním Evropské rady za účasti všech příslušných orgánů EU, vnitrostátních a regionálních orgánů a dalších zúčastněných stran;

35.

vyzývá Komisi a Radu, aby posílily úlohu makroekonomického dialogu, který zavedlo zasedání Evropské rady v Kolíně nad Rýnem v červnu 1999 s cílem zlepšit spolupráci orgánů odpovědných za vývoj mezd, hospodářskou, fiskální a měnovou politiku;

36.

navrhuje, aby byl zohledněn dominový efekt hospodářského vývoje v Unii pro neevropské země s cílem pracovat na snížení globální hospodářské nerovnováhy; žádá Evropskou komisi, aby se aktivně zapojila do hospodářskopolitického dialogu v rámci příslušných orgánů OSN; poukazuje na to, že cíle schválené na mezinárodní úrovni musí být rovněž zohledněny;

Úloha Evropského parlamentu

37.

připomíná, že parlamentní diskuse o hlavních směrech hospodářské politiky je základním kamenem jakéhokoli demokratického systému;

38.

domnívá se, že krize a vývoj zejména uvnitř eurozóny vyžadují modernizaci evropského rozměru hospodářských politik jejích členských států, zejména v rámci eurozóny;

39.

bude i nadále přizpůsobovat svou strukturu a pracovní postupy nejnovějšímu vývoji jednání Rady a Komise o struktuře eurozóny; připomíná, že hospodářský dialog bude jednou z odpovědí na tuto výzvu; je přesvědčen, že jakýkoli nový či zdokonalený postup řízení a rozhodování v Komisi či Radě musí být doprovázen zvýšenou demokratickou legitimitou a příslušnou odpovědností vůči Evropskému parlamentu;

40.

zdůrazňuje potřebu modernizace parlamentního rozměru souběžně s rozměrem Rady;

41.

bude před jarním zasedáním Rady hlasovat o ročních hlavních směrech udržitelnosti a pozměňovacích návrzích, které budou předány Evropské radě; vyzývá k tomu, aby se roční hlavní směry udržitelnosti staly předmětem postupu spolurozhodování, což by mělo být zavedeno při další změně Smlouvy; pověřuje svého předsedu, aby na jarním zasedání Evropské rady předložil roční hlavní směry udržitelnosti ve znění změn přijatých Evropským parlamentem;

42.

vyjadřuje obavy o demokratickou legitimitu zavádění evropského semestru; domnívá se, že při zajišťování nezbytné demokratické legitimity a odpovědnosti členských států hrají zásadní roli Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty;

43.

domnívá se, že Evropský parlament je vhodným místem pro hospodářský dialog a spolupráci mezi vnitrostátními parlamenty a orgány EU;

44.

vyzývá členské státy a jejich regiony, aby do přípravy vnitrostátních reformních programů a programů rozvoje a soudržnosti intenzivněji zapojily vnitrostátní a regionální parlamenty, sociální partnery, orgány státní správy a občanskou společnost a pravidelně je s nimi konzultovaly; zdůrazňuje v této souvislosti potřebu včasného zapojení Výboru regionů jakožto platformy pro koordinaci regionů, které v jejím rámci podávají zprávu o aktuálním stavu regionální a místní účasti na evropském semestru,

45.

vyzývá k tomu, aby byla v roce 2012 uspořádána meziparlamentní konference zástupců rozpočtových výborů, výborů pro zaměstnanost a hospodářských výborů Evropského parlamentu a parlamentů vnitrostátních, a to s cílem vymezit působnost, metody a prostředky víceúrovňové a vícerozměrné demokratické legitimity hospodářské politiky, zejména s cílem zajistit, aby vnitrostátní politiky a cíle ohlášené v národních reformních programech společně dosáhly úrovně, která je dostatečně ambiciózní pro splnění hlavních cílů strategie EU 2020; domnívá se, že je však nutné zajistit, aby byl dostatek času pro přijetí vnitrostátních rozpočtů;

46.

počínaje rokem 2013 uspořádá každoročně před jarním zasedáním Evropské rady meziparlamentní fórum, na němž se v Evropském parlamentu sejdou členové příslušných výborů vnitrostátních parlamentů; doporučuje, aby toto setkání bylo nedílnou součástí každoročního setkání pořádaného Hospodářským a měnovým výborem pro členy vnitrostátních parlamentů; navrhuje, aby toto fórum sestávalo ze schůzí politických skupin, příslušných výborů a z plenárního zasedání a vyzývá evropské sociální partnery k účasti na tomto setkání a k předložení svých stanovisek;

47.

počínaje rokem 2013 uspořádá každoročně po jarním zasedání Evropské rady druhé meziparlamentní setkání, na němž se sejdou předsedové výborů odpovědných za evropský semestr ve vnitrostátních parlamentech a v Evropském parlamentu (ECON, EMPL, BUDG, ENVI, ITRE) nad návrhy doporučení Komise;

48.

varuje před zavedením jakékoli praxe, která by postrádala souhlas parlamentu na evropské nebo vnitrostátní úrovni; zdůrazňuje, že je potřeba, aby byla doporučení pro jednotlivé země založena na demokratických postupech;

49.

zdůrazňuje úlohu hospodářského dialogu s Evropským parlamentem, který byl schválen spolu s balíčkem pro správu ekonomických záležitostí a jenž umožní dialog mezi evropskými institucemi a s vnitrostátní úrovní s cílem podnítit přeshraniční a veřejnou diskusi, zvýšit transparentnost a umožnit vzájemný tlak; podotýká, že příslušný výbor Evropského parlamentu může vyzvat předsedu Komise, Euroskupiny a Evropské rady a nabídnout dotčenému členskému státu možnost zúčastnit se prostřednictvím rozhodnutí v rámci rozvojového plánu a/nebo EIP výměny názorů;

50.

požaduje, aby se v Parlamentu vedl hospodářský dialog s představiteli států a vlád členských států, které chtějí využít evropský nástroj a mechanismus finanční stability a Evropský mechanismus stability, předtím, než z něj budou uvolněny prostředky; s ohledem na úlohu, jakou má hrát evropský nástroj finanční stability a evropský sociální model zdůrazňuje, že Evropský parlament musí vyslechnout jejich vedoucí zaměstnance;

51.

naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily shodu mezi hospodářskými podmínkami a programy přizpůsobení v rámci všech záchranných programů a cíli Unie v oblasti sociálního a udržitelného rozvoje, a především v oblasti hlavních směrů politik zaměstnanosti a hospodářských politik a cílů strategie EU 2020; požaduje, aby byla doporučení určená členským státům v rámci evropského semestru zahrnuta do finanční pomoci, s ohledem výslovně na tyto požadavky na shodu;

52.

na podzim provede vyhodnocení makroekonomické situace v Unii, přičemž se bude opírat o odborné znalosti z různých oblastí, včetně mezinárodního externího nezávislého poradenství a o konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami a zejména se sociálními partnery, aby podpořil diskusi a měl k dispozici další ekonomickou analýzu před svým jednáním s Komisí s ohledem na vypracování roční analýzy růstu;

53.

je toho názoru, že Evropský parlament by měl být uznán jako odpovídající evropské demokratické fórum, které poskytne v závěru evropského semestru celkové zhodnocení;

54.

žádá o plnohodnotné partnerství a účast na makroekonomickém dialogu za účelem dosažení jeho cílů, pokud jde o zajištění společného makroekonomického politického postoje;

Úloha Rady

55.

vyzývá Evropskou radu, aby přizvala předsedu Evropského parlamentu k účasti na jejích schůzích ohledně evropského semestru;

56.

vyzývá Radu a Komisi, aby v souladu s pravidly balíčku pro správu ekonomických záležitostí každoročně během prvních týdnů v roce přišly podat Parlamentu zprávu o vývoji a úspěších předchozího evropského semestru obsahující přesný přehled o akcích a opatřeních;

57.

poznamenává, že lhůty platné během prvního evropského semestru, jak se zjistilo v jeho průběhu, byly přísné, a že tudíž hrozí nebezpečí, že by během příštích evropských semestrů zapojení vnitrostátního parlamentu nebylo optimální, pokud by jakýkoli členský stát potřeboval předložit plán nápravných opatření nebo přizpůsobit své programy stability a konvergenční programy, jakož i své národní reformní programy doporučením Rady;

58.

vyzývá členské státy, aby poskytly co nejpodrobnější informace o opatřeních a nástrojích určených pro splnění souboru vnitrostátních cílů v rámci národních reformních programů, včetně lhůty pro provedení, očekávaných dopadů, potenciálních nežádoucích dopadů, rizika neúspěšného provedení, nákladů, a případně využití strukturálních fondů EU;

59.

vyzývá členské státy, aby v souladu s ustanoveními balíčku pro správu ekonomických záležitostí zajistily profesní nezávislost vnitrostátních statistických úřadů a aby zaručily soulad s Kodexem evropské statistiky stanoveným v nařízení (ES) č. 223/2009 s cílem zajistit, že budou Komisi během evropského semestru předávány kvalitní statistiky za účelem jejich vyhodnocení;

60.

je přesvědčen, že zajištění úspěchu evropského statistického systému zásadním způsobem závisí na práci dobře fungujících vnitrostátních účetních dvorů a jejich přesném vyhodnocení kvality údajů o veřejných financích a kvality postupu předávání vnitrostátním statistickým úřadům ze strany veřejných orgánů;

61.

vyzývá Radu, aby posílila makroekonomický dialog, zejména prostřednictvím vytvoření odpovídajících makrodialogů na vnitrostátní úrovni s cílem uvolnit plný potenciál makroekonomické spolupráce skrze využití možností zaměstnání v důsledku silné a vyvážené dynamiky růstu;

62.

považuje za velmi důležité zapojit Evropskou centrální banku do stálého dialogu mezi evropskými institucemi;

Různé

63.

vyzývá k vytvoření koncepce evropského účtu za účelem posílení prováděcích kapacit evropského semestru a ekonomického pilíře hospodářské a měnové unie; domnívá se, že budoucí institucionální vývoj by měl zohlednit vývoj evropského nástroje finanční stability a evropského sociálního modelu;

64.

se znepokojením konstatuje, že koordinace hospodářské politiky na úrovni EU sestává z množství závazných i nezávazných nástrojů a závazků (2), což může oslabit právní jistotu v právním řádu EU a podle veřejného mínění přináší nejasnosti týkající se přesného vymezení povinností členských států s ohledem na to, zda jsou, resp. nejsou členy eurozóny;

65.

upozorňuje na to, že členské státy nedodržely společně přijatá pravidla, zejména pravidla Paktu o stabilitě a růstu, podle nichž musí být schodek ročního rozpočtu členského státu nižší než 3 % HDP a míra veřejného zadlužení nižší než 60 % HDP; vyzývá členské státy, aby Pakt o stabilitě a růstu a ostatní společně přijatá pravidla dodržovaly;

66.

zdůrazňuje, že má-li být integrovaný dohled nad hospodářskými politikami účinný, nesmí se omezovat pouze na hodnocení rozpočtových a strukturálních politik členských států EU, ale musí být v souladu s cíli a kroky na úrovni EU, jakož i s mírou a povahou finančních zdrojů Unie; zdůrazňuje v tomto ohledu zásadní roli politik EU a opatření v rámci strategie EU 2020, zejména pokud jde o politiky soudržnosti, výzkum a inovace;

67.

zdůrazňuje, že strategické vedení členských států se částečně dotýká oblastí politiky, jako jsou mzdy a důchody, které patří mezi pravomoci členských států a sociálních partnerů v těchto oblastech, avšak musí být podporovány a doplňovány Evropskou unií v souladu s článkem 153 SFEU; zdůrazňuje, že musí být zajištěna demokratická odpovědnost a musí být respektovány zásady subsidiarity a sociálního dialogu, aby byl zachován politický prostor, který je potřebný pro provádění na úrovni členských států;

68.

připomíná, že nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy stanoví, že „uplatňování tohoto nařízení je plně v souladu s článkem 152 SFEU a doporučení vydaná na jeho základě respektují mezinárodní praxi a instituce v oblasti tvorby mezd. Bere ohled na článek 28 Listiny základních práv Evropské unie, a není jím tudíž dotčeno právo vyjednávat, uzavírat a vymáhat kolektivní dohody a přijímat kolektivní opatření v souladu s vnitrostátním právem a praxí“;

Oborové příspěvky k evropskému semestru

69.

domnívá se, že za účelem plnění společných cílů by strategie Evropa 2020 a evropský semestr jako rámec posílené správy ekonomických a sociálních záležitostí mohly přispět k upevnění společného přístupu k problémům, řešením a k posuzování situace v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti v členských státech, pokud nemá zůstat pouze u formálního záměru a Parlament bude do celého procesu skutečně zapojen, k čemuž v průběhu prvního evropského semestru nedošlo, a to ani v souvislosti s první roční analýzou růstu, která zahájila nový cyklus správy ekonomických záležitostí v EU;

70.

vyzývá Radu a Komisi, aby při definování hlavních politických směrů pro členské státy, a to i v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, sociálních věcí a makroekonomických a rozpočtových záležitostí, dodržovaly zásady subsidiarity a sociálního dialogu v souvislosti se mzdami a důchody a aby v souladu s čl. 153 odst. 5 SFEU a s cílem zachovat politický prostor potřebný pro provádění politik na vnitrostátní úrovni respektovaly pravomoci členských států a sociálních partnerů v těchto oblastech a před vydáváním doporučení konzultovaly sociální partnery; zdůrazňuje, že demokratickou odpovědnost je nutné zajistit na všech úrovních;

71.

vyzývá Komisi, aby při svém hodnocení pokroku dosaženého při plnění cílů strategie Evropa 2020 a souvisejících iniciativ využila všech dostupných informací a odborných poznatků, včetně informací a poznatků Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek;

72.

žádá, aby se Komise a Rada ve svých doporučeních kromě dokončení vnitřního trhu a odstranění překážek bránících hospodářské soutěži přednostně soustředily na sociální politiku, která podporuje vzdělávání a odbornou přípravu, možnosti získat zaměstnání, opětovné začleňování nezaměstnaných na pracovní trh a lepší koordinaci systémů sociální ochrany v členských státech; vyzývá k tomu, aby doporučení byla navrhována s velkým časovým předstihem, a mohla tak mít reálný dopad na rozpočtová rozhodnutí členských států;

73.

konstatuje, že má v úmyslu aktivně přispívat k provádění ambiciózní strategie Evropa 2020 v EU a členských státech i k evropskému semestru, včetně jeho aspektů týkajících se zaměstnanosti a sociální oblasti, které mají pro evropské občany klíčový význam; prohlašuje, že tak hodlá činit jednak konkrétními opatřeními, jednak svým podílem na důležitých iniciativách, jako je Evropský rok aktivního stárnutí; dále prohlašuje, že vynaloží maximální úsilí k tomu, aby tyto aspekty strategie Evropa 2020 a otázky zaměstnanosti a sociálních problémů žen i mužů v Evropě byly po celý rok důležitými body jeho politického programu;

74.

mimoto konstatuje, že má v úmyslu vyjádřit své názory na zaměstnanost a sociální aspekty strategie Evropa 2020 ve zvláštním usnesení, jež má být přijato v souvislosti s jarním zasedáním Evropské rady;

75.

prohlašuje, že je připraven zapojit se do pravidelného politického dialogu a výměny názorů na aspekty zaměstnanosti a sociálních otázek strategie Evropa 2020 a na evropský semestr, a že by se mělo jednat o dialog s vnitrostátními parlamenty a dalšími zainteresovanými stranami, včetně sociálních partnerů, podnikatelských kruhů a nevládních organizací, jakožto i o dialog a výměny názorů realizované v souvislosti s těmito body:

a)

vyzývá Komisi, aby Parlamentu předložila svou roční analýzu růstu, včetně návrhu společné zprávy o zaměstnanosti, svůj návrh hlavních směrů politiky zaměstnanosti pro daný rok a veškeré návrhy doporučení pro jednotlivé státy vydané na základě čl. 148 odst. 4 SFEU,

b)

vyzývá k tomu, aby mezi jednotlivými aktéry evropského semestru panovala transparentnost, a v tomto ohledu vybízí Výbor pro zaměstnanost (EMCO), aby příslušné výbory Evropského parlamentu pravidelně informoval o výsledcích svého dohledu v oblasti zaměstnanosti,

c)

vyzývá sociální partnery, nevládní organizace činné v sociální oblasti a další zainteresované strany, aby se zapojili do pravidelné výměny názorů s Parlamentem, především pokud jde o provádění politiky zaměstnanosti a sociální politiky a o pokrok při plnění souvisejících cílů EU; požaduje, aby přípravné dokumenty sloužící jako podklady pro výměny názorů byly v dostatečném časovém předstihu předávány členům příslušného parlamentního výboru;

76.

žádá Komisi, aby informovala Parlament o výsledcích činností prováděných v rámci programu vzájemného učení, a to zejména v oblastech, na něž klade důraz Evropská rada v rámci strategického vedení; poukazuje na význam pravidelného monitorování dostupnosti fondů a využívání fondů, které jsou pro takový program k dispozici, aby bylo možno v reálném čase určit, jaká nápravná opatření je případně nutno přijmout, aby obvyklá úskalí byrokracie nebránila realizaci cílů programu;

77.

je přesvědčen, že politiky zaměstnanosti a sociální politiky mají v rámci strategie Evropa 2020 a v její správě ústřední úlohu; domnívá se, že vzhledem ke krizi musí dojít k posílení těchto politik a že evropský semestr má pro dosažení tohoto cíle zásadní význam;

78.

domnívá se, že v souvislosti s evropským semestrem a s cílem účinně uplatňovat hlavní směry politiky zaměstnanosti 7 až 10 by členské státy měly být vyzývány k tomu, aby kladly zvláštní důraz na konkrétní otázky, jako je usnadňování přístupu mladých lidí ke vzdělání, poradenství při vzdělávání, odborná příprava a předcházení předčasnému ukončování školní docházky, propagace celoživotního vzdělávání, zaměstnanosti a snižování nezaměstnanosti především mezi mladými lidmi, podpora začleňování starších osob na trh práce, boj proti nehlášené práci, umožňování souladu mezi pracovním a rodinným životem a zlepšení zařízení pro péči o děti;

79.

vyzývá Radu a Komisi, aby komplexně vyhodnotily, zda jsou opatření navrhovaná v národních programech a zaměřená na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a na zvýšení zaměstnanosti v souladu s cíli strategie Evropa 2020 a s hlavními cíli; vyzývá členské státy, které si nestanovily národní cíle nebo se dostatečně nezavázaly k plnění cíle týkajícího se zaměstnanosti v Evropě, čímž je zajistit do roku 2020 75 % míru zaměstnanosti mužů a žen, aby přijaly závazek sledovat tento cíl a zaměřily se především na řešení hlavních strukturálních nedostatků na trhu práce;

80.

konstatuje, že opatření zavedená v rámci národních programů reforem, „správa ekonomických záležitostí“ a evropský semestr, by neměly vést k prohloubení sociální krize v různých zemích s křehkým hospodářstvím a ztěžovat život rodin, zejména žen a dětí, které jsou hlavními oběťmi rostoucí chudoby, nezaměstnanosti a nedostatečné a špatně placené práce;

81.

zdůrazňuje potřebu posílit a institucionalizovat makroekonomický sociální dialog a je toho názoru, že sociální partneři se musí podílet na přípravě opatření, jež Komise chce podniknout v souvislosti s evropským semestrem a s uplatňováním nové správy ekonomických záležitostí, a rovněž podtrhuje, že sociální partneři by měli předkládat k těmto opatřením Komisi své stanovisko, popřípadě doporučení;

82.

podtrhuje, že má-li být dosaženo celkových cílů strategie Evropa 2020, je naprosto nutné zajistit výraznější vzájemnou interakci mezi mikroekonomickou a makroekonomickou politikou na jedné straně a politikou zaměstnanosti a sociální politikou na straně druhé;

83.

zavazuje se věnovat i nadále zvláštní pozornost dopadu zaměstnanosti a situace v sociální oblasti na makroekonomický stav a naopak, a to i ve svých rozhodnutích přijímaných v souvislosti s evropským semestrem, a k témuž vyzývá i Evropskou komisi;

84.

vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, že udržitelný růst podporující začlenění a spojený s podporou zaměstnanosti a tvorbou pracovních míst bude ústředním prvkem všech politických návrhů předkládaných v rámci evropského semestru;

85.

připomíná, že je třeba zajistit, aby financování cílů agendy Evropa 2020 bylo náležitě zohledněno při sestavování ročních rozpočtů EU a členských států; zdůrazňuje, že nejjednodušším, nejdemokratičtějším, nejevropštějším a nejúčinnějším způsobem dosažení tohoto cíle je uspořádat na začátku každého evropského semestru meziparlamentní rozpravu o společných rozpočtových pokynech členských států a Unie; domnívá se, že kromě toho, že by takováto rozprava výrazně pomohla omezit zdvojené struktury, umožnila by, aby členské státy v návrzích rozpočtu více zohledňovaly evropský rozměr a zároveň aby Evropskému parlamentu umožnila více zohlednit zájmy členských států;

86.

připomíná důležitou roli rozpočtu EU, pokud jde o financování agendy Evropa 2020, na niž se každý rok věnuje více než polovina prostředků Unie; poznamenává nicméně, že vzhledem k náplni prioritních činností a rozdělení pravomocí mezi Unii a členské státy by největší část prostředků na financování této strategie měla pocházet z vnitrostátních a regionálních rozpočtů; je tudíž toho názoru, že v té fázi evropského semestru, v níž se jedná o provádění agendy Evropa 2020, by se měl brát v úvahu jak rozpočet EU, tak vnitrostátní rozpočty;

87.

podtrhuje zásadní úlohu politiky soudržnosti jakožto klíčového nástroje strategie Evropa 2020; je toho názoru, že silná a dobře financovaná politika soudržnosti je díky svým dlouhodobým rozvojovým programům, svému rozpočtovému rozměru, decentralizovanému správnímu systému a přijetí priorit EU pro udržitelný rozvoj efektivním nástrojem ke splnění strategie Evropa 2020 a předcházení budoucím hospodářským a finančním krizím; v této souvislosti zdůrazňuje, že pro dosažení cíle strategie EU 2020 je důležitá účast regionů;

88.

poukazuje na to, že regionální politika disponuje díky uplatňování koncepce víceúrovňové správy konsolidovanou metodikou pro integrovaný přístup a spolehlivý systém řízení zaměřený na mobilizaci místních investic a vytváření pobídek k novým iniciativám, což by mohlo vhodným způsobem podpořit účinnost hospodářských politik a rozvoj větší synergie mezi rozpočty EU a členských států; vyzývá proto Komisi, aby předložila konkrétní doporučení, jakým způsobem lze k tomuto účelu v rámci operačních programů využívat strukturálních fondů;

89.

domnívá se, že je velmi důležité, aby politika soudržnosti sehrála určitou úlohu v procesu překonávání problémů spojených se snižováním strukturální nerovnováhy a vnitřních nerovností v oblasti hospodářské soutěže, a poukazuje přitom na to, že politiky musí být přizpůsobeny konkrétním podmínkám a potřebám regionů, aby se maximalizoval jejich potenciál a zmírnily jejich nevýhody;

90.

připomíná, že velký význam pro rozvoj národních programů má v rámci evropského semestru regionální politika, a to zejména v tom smyslu, že vytyčuje cíle a stanovuje opatření na posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

91.

zdůrazňuje, že mnohé členské státy musí zlepšit konkurenceschopnost svých regionů, aby byly schopny odstranit makroekonomickou nerovnováhu;

92.

považuje proto za nezbytné, aby se soudržnost zaměřovala rovněž právě na posílení regionálního (nikoli pouze vnitrostátního) potenciálu a zejména zainteresovaných stran; je přesvědčen, že zvyšování regionálního potenciálu v koordinaci se zvyšováním potenciálu vnitrostátního učiní z politiky soudržnosti opět nezbytný nástroj pro vytváření potřebných synergií;

93.

zdůrazňuje, že evropský semestr pro politickou koordinaci hospodářské politiky ex-ante musí zahrnovat podporu přechodu k hospodářství udržitelnému z hlediska životního prostředí;

94.

vítá návrh letošní roční analýzy růstu na odstranění dotací škodlivých pro životní prostředí a vyzývá k posouzení realizace této politiky v rámci evropského semestru 2012.

95.

vyzývá Evropskou radu a Komisi, aby se v rámci evropského semestru více zaměřily na jednotný trh, který představuje hospodářský pilíř EU, s cílem plně využít potenciál vnitřního trhu, zatraktivnit financování projektů v oblasti infrastruktury a inovativních projektů pro veřejný i soukromý kapitál a podpořit účinné využívání energie; zdůrazňuje, že jednotný trh musí být jádrem evropské správy ekonomických záležitostí, jejímž cílem je posilovat inteligentní, udržitelný a začlenění podporující růst, zaměstnanost a sociální soudržnost, a to překonáváním vnitřní nerovnováhy, což povede k hospodářskému sbližování a posílení konkurenceschopnosti;

96.

požaduje, aby se Evropská rada na každém jarním zasedání částečně zabývala hodnocením situace na jednotném trhu a vycházela z postupu monitorování; vyzývá předsedu Evropské rady, aby Parlamentu každoročně představil opatření, která mají být přijata v návaznosti na jarní zasedání Evropské rady, včetně opatření v oblasti jednotného trhu;

97.

vyzývá Komisi, aby každoročně posoudila uplatňování jednotného trhu členskými státy v rámci jejich národních programů reforem a aby v této souvislosti přezkoumala pokrok dosažený při provádění ve vnitrostátních právních předpisech a přezkumy po skončení fáze provádění;

98.

vyzývá Komisi, aby členské státy, o kterých se v hodnocení jejich národních programů reforem zjistilo, že nevyužívají finanční prostředky EU optimálně, upozornila na konkrétní oblasti s doposud nevyužitým potenciálem;

99.

vítá skutečnost, že využití potenciálu jednotného trhu je uvedeno v roční analýze růstu na rok 2011 jako jeden z deseti cílů, jichž je nutno do roku 2012 dosáhnout;

100.

vyzývá Radu a Komisi, aby ještě systematičtěji propojily evropský semestr se současnými iniciativami EU, jakými jsou hodnotící zpráva o vnitřním trhu a Akt o jednotném trhu, přičemž z provádění jeho 12 „nástrojů“ by měla být učiněna nejvyšší priorita, aby bylo plně zohledněno dokončení jednotného trhu a zajištěna soudržnost evropské hospodářské politiky;

101.

vyzývá zejména Komisi, aby do roční analýzy růstu v roce 2012 zařadila 12 prioritních opatření Aktu o jednotném trhu, která mají být přijata do konce roku 2012;

102.

zastává názor, že oživení jednotného trhu, a zejména provádění Aktu o jednotném trhu, jsou základními předpoklady pro dosažení udržitelného růstu v Evropě do roku 2020; domnívá se, že pro zaručení evropské konkurenceschopnosti na celosvětové úrovni jsou nutná okamžitá zlepšení v klíčových oblastech, jako jsou mj. oblast služeb, veřejné zakázky, výzkum, inovace, vzdělávání, energetika a elektronický obchod;

103.

zdůrazňuje potřebu zohlednit při provádění evropského semestru strategii EU 2020; zdůrazňuje, že iniciativy přijaté v rámci Aktu o jednotném trhu musí být konzistentní s plněním cílů 7 stěžejních iniciativ strategie EU 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a musí k tomuto cíli přispívat;

104.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily podporu určenou pro malé a střední podniky, které tvoří páteř hospodářství jednotného trhu, a to v souladu se zjištěními roční analýzy růstu, zejména úplným provedením iniciativy „Small Business Act“ a prostřednictvím balíčku opatření s cílem odstranit překážky, s kterými se potýkají malé a střední podniky, když se chtějí dostat k finančním prostředkům;

105.

naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala účinná opatření zaměřená na zlepšení přístupu k finančním prostředkům pro malé a střední podniky a inovativní nově založené podniky a aby rovněž zajistila zlepšení podnikatelského prostředí v EU, zjednodušila postupy a snížila administrativní zátěž společností na jednotném trhu;

106.

vyzývá členské státy, aby hledisko rovnosti pohlaví zařadily do průběhu evropského semestru, a to tak, že při provádění pokynů uvedených v roční analýze růstu přihlédnou k potřebám a situaci žen; chválí členské státy, které během prvního evropského semestru začlenily problematiku rovného postavení mužů a žen do svých národních programů reforem a při vytváření a monitorování politik v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a boje proti chudobě věnují zvláštní pozornost ženám; je zklamán tím, že některé členské státy ve svých národních programech reforem problematiku pohlaví vůbec nezmínily;

107.

žádá Radu, aby zajistila, aby mohl výbor FEMM diskutovat o aspektech rovnosti pohlaví národních programů reforem a pokynů upravených pro jednotlivé země, až tyto pokyny předloží Komise, s odpovědným úřadujícím předsedou Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO);

108.

vybízí členské státy, aby zajistily efektivní účast organizací občanské společnosti, včetně organizací žen, na navrhování, provádění a hodnocení národních programů reforem;

109.

vyzývá členské státy, aby stanovily kvalitativní cíle národních programů reforem týkající se odstraňování rozdílů v odměňování mužů a žen, zlepšování podnikání žen a vytváření systémů péče o děti a starší lidi;

110.

vyzývá členské státy, aby stanovily konkrétní kvantitativní cíle národních programů reforem, pokud jde o zaměstnanost žen obecně, a zároveň aby stanovily konkrétní opatření zaměřená na skupiny žen s velmi nízkou mírou zaměstnanosti, jako jsou mladé ženy, starší ženy, migrantky, ženy se zdravotním postižením, samoživitelky a romské ženy;

111.

žádá Komisi a členské státy, aby zvyšovaly povědomí občanské společnosti, sociálních partnerů a veřejnosti obecně o základních cílech strategie EU 2020 a o vnitrostátních cílech, včetně cílů zaměstnanosti rozdělených podle pohlaví;

112.

vyzývá Komisi, aby požádala občanskou společnost a sociální partnery, aby se podíleli na výroční stínové zprávě o pokroku členských států v souvislosti se základními cíli a prováděním opatření navrhovaných v národních programech reforem, která by byla srovnatelná se stínovými zprávami vypracovanými v souvislosti s Úmluvou o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW);

113.

vyjadřuje politování nad skutečností, že v mnoha vnitrostátních rozpočtech lze pozorovat krácení veřejných výdajů a investic v oblasti vzdělávání, opětovně zdůrazňuje potřebu upřednostňovat veřejné investice do oblastí podporujících udržitelný růst, jako například do výzkumu a vývoje a vzdělávání, a upozorňuje na to, že vzhledem k vysokým nákladům způsobeným tím, že je mladá generace z hlediska zaměstnanosti odsouvána na okraj, jsou investice do vzdělání a odborné přípravy hospodářsko-politickým opatřením; upozorňuje na význam kontinuálních a významných investic do vzdělávání učitelů, odborné přípravy a celoživotního vzdělávání při zachování koordinovaného úsilí o dosažení dalších společných cílů v oblasti vzdělávání v celé EU; upozorňuje na klíčovou roli programu celoživotního vzdělávání;

114.

vyzývá Komisi, aby při koordinaci strategií odborné přípravy s institucemi třetího stupně využila současných a budoucích trendů v oblasti zaměstnanosti, které zjistí během hospodářského semestru;

*

* *

115.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, Evropské radě, vnitrostátním parlamentům, ECB a předsedovi Euroskupiny.


(1)  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(2)  Články 121, 126 a 148 SFEU, protokol č. 12 připojený k Lisabonské smlouvě, usnesení Evropské rady ze dne 17. června 1997 o Paktu o stabilitě a růstu, závěry předsednictví Evropské rady ze dne 20. března 2005, nařízení (ES) č. 1466/97, nařízení (ES) č. 1467/97, kodex chování „technické podmínky provádění Paktu o stabilitě a růstu a obecné zásady pro formu a obsah programů stability a konvergenčních programů“, který přijala Rada ve složení ECOFIN dne 7. září 2010, závěry ze zasedání Rady ve složení ECOFIN z října 2006 a závěry ze zasedání Rady ve složení ECOFIN z října 2007, Pakt euro plus sjednaný ve dnech 24. až 25. března 2011 hlavami států a vlád států eurozóny, k němuž se připojily Bulharsko, Dánsko, Lotyšsko, Litva, Polsko a Rumunsko.


11.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 165/40


Čtvrtek, 1. prosince 2011
Fórum o jednotném trhu

P7_TA(2011)0543

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o výsledcích Fóra o jednotném trhu

2013/C 165 E/05

Evropský parlament,

s ohledem na Fórum o jednotném trhu, které se ve dnech 3.–4. října 2011 konalo v Krakově (Polsko),

s ohledem na „Krakovskou deklaraci“ přijatou na prvním Fóru o jednotném trhu,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. dubna 2011„Akt o jednotném trhu. Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – Společně pro nový růst“ (KOM(2011)0206),

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 16. srpna 2011„Jednotný trh očima občanů: 20 nejdůležitějších připomínek občanů a podniků“ (SEK(2011)1003),

s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že evropský jednotný trh měl pro 500 milionů Evropanů obrovský přínos, neboť poskytl nové příležitosti pro expanzi více než 21 milionů evropských podniků a stal se vynikajícím motorem růstu evropské ekonomiky;

B.

vzhledem k tomu, že v mnoha oblastech dosud existuje značný rozpor mezi tím, co lidé od jednotného trhu očekávají, a s čím se setkávají v praxi;

C.

vzhledem k tomu, že v předvečer svého 20. výročí je jednotný trh důležitější než kdy předtím pro revitalizaci evropské ekonomiky a dlouhodobou životaschopnost evropského projektu;

D.

vzhledem k tomu, že na prvním Fóru o jednotném trhu se setkali podniky, sociální partneři, nevládní organizace, think-tanky, novináři, národní parlamenty, evropské instituce, orgány různých úrovní státní správy a evropští občané;

1.

zdůrazňuje, že je důležité, aby se Fórum o jednotném trhu stalo pravidelnou akcí a podniky, občané i místní a regionální orgány se mohli přímo podílet na dalším rozvoji jednotného trhu a ovlivňovat ho;

2.

vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy, kandidátskými zeměmi a partnery v rámci EHP na přípravě a propagaci velkých veřejných akcí v rámci oslav 20. výročí jednotného trhu v roce 2012; domnívá se, že cílem by mělo být uspořádat v každé zúčastněné zemi přinejmenším jednu akci, případně s regionálními aktivitami, přičemž všechny akce by byly provázány s ústřední hlavní akcí na úrovni EU, kterou by eventuelně mohlo pořádat předsednictví EU;

3.

vyzývá Komisi, aby do konce roku předložila návrhy týkající se všech 12 priorit uvedených v aktu o jednotném trhu, aby Rada a Evropský parlament v úzké spolupráci s Komisí mohly přijmout první soubor prioritních opatření do konce roku 2012 a dát tak jednotnému trhu nový impuls;

4.

požaduje, aby bylo provádění aktu o jednotném trhu soustavně monitorováno na nejvyšší politické úrovni, mimo jiné prostřednictvím pravidelných přehledů a zpráv Komise a tím, že tato otázka bude zařazena jako jeden z hlavních bodů na pořad jednání Rady pro konkurenceschopnost a Evropské radě budou podávány zprávy o pokroku; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zajistit včasnou a správnou transpozici a provádění stávajících předpisů;

5.

zdůrazňuje, že jednotný trh EU pozitivně přispívá k inovacím a že díky koordinovaným činnostem Komise a velké snaze členských států dá vzniknout novým obchodním příležitostem, především pro inovativní MSP, významně podpoří vytváření pracovních míst a sociální soudržnost, přinese udržitelný ekonomický růst a zároveň pokryje potřeby občanů EU a spotřebitelů;

6.

zdůrazňuje nedostatek povědomí a znalostí občanů, spotřebitelů a malých a středních podniků o jejich právech a příležitostech v rámci jednotného trhu; vyzývá Komisi, aby zvážila přijetí uživatelsky příjemné, pravidelně aktualizováné a snadno dostupné Listiny práv občanů pro všechny občany, kteří se pohybují, pracují, nakupují a prodávají ve více než jednom členském státě, jak požadoval ve svém usnesení ze dne 20. května 2010 (1), která bude sloužit jako praktická příručka popisující občanská práva a povinnosti spojené s jednotným trhem;

7.

bere na vědomí nedostatky, na které upozorňovali účastníci Fóra o jednotném trhu; vyzývá k přijetí opatření, kterými se tyto nedostatky co nejdříve napraví;

8.

poukazuje na to, že na fóru zaznívalo, že postup automatického uznávání podle směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací funguje celkově úspěšně, a domnívá se proto, že by tento postup měl být rozšířen i na jiné profese; vyzývá členské státy, příslušné orgány a Komisi ke zvýšení transparentnosti, aby žadatelé dostávali úplné informace o důvodech, proč bylo uznání titulu nebo odborné kvalifikace zamítnuto; vítá oznámení výsledků pilotních projektů týkajících se profesních karet a vyjadřuje přesvědčení, že by se tyto karty mohly stát užitečným nástrojem k rozvoji mobility některých profesí, zjednodušení administrativních postupů a zvýšení bezpečnosti;

9.

zdůrazňuje, že pro zvýšení důvěry spotřebitelů ve vnitřní trh jsou zapotřebí účinné, dostupné a jednoduché systémy alternativního řešení sporů; zdůrazňuje, že efektivní systém řešení sporů on-line by měl zásadní význam pro zvýšení důvěry v digitální jednotný trh;

10.

navrhuje, aby byla jednotná kontaktní místa rozšířena v plnohodnotná centra elektronické správy, kde by podnikatelé mohli vyřizovat administrativní formality on-line; poukazuje na jejich potenciál v souvislosti s prováděním směrnice o službách a lituje, že některé členské státy dosud nesplnily všechny své závazky, pokud jde o rozvoj těchto jednotných kontaktních míst;

11.

zdůrazňuje, že je nutné dokončit digitální jednotný trh a překonat technické překážky přeshraničního obchodu a poskytování služeb, zejména zlepšováním interoperability a vzájemného uznávání elektronických osobních průkazů, elektronických podpisů a elektronických dokumentů;

12.

poukazuje na to, že pokud se má v oblasti elektronického obchodu zvýšit právní jistota, je nezbytné vytvořit v Evropské unii moderní a efektivní systém ochrany autorských práv a modernizovat evropské právní předpisy o ochraně osobních údajů;

13.

zdůrazňuje, že přeshraniční poskytování služeb a mobilita vyslaných pracovníků jsou klíčovými prvky vnitřního trhu, a poukazuje na to, že směrnice o vysílání pracovníků by měla zajistit rovné podmínky a zaručit, že práva vyslaných pracovníků budou respektována v celé EU; domnívá se, že nemá-li docházet ke zneužívání a obcházení pravidel, musí být daná pravidla transparentní a jednoznačná; upozorňuje na to, že v oblasti ochrany práv vyslaných pracovníků hrají významnou úlohu sociální partneři;

14.

vyzývá členské státy, aby zajistily správnou a včasnou transpozici právních předpisů týkajících se vnitřního trhu a snížily míru porušování těchto předpisů; zdůrazňuje, že při transpozici směrnic o vnitřním trhu je pro všechny strany prospěšné, pokud se používají korelační tabulky;

15.

připomíná, že velký význam má zjednodušení a řádné uplatňování pravidel pro veřejné zakázky, a vyzývá proto Komisi a členské státy, aby příslušné změny promítly do stávajícího a připravovaného právního rámce; poukazuje na to, že systém zadávání veřejných zakázek se musí profesionalizovat cestou kvalitnějšího vzdělávání a že je třeba potvrdit cíle veřejných zakázek a hledat způsoby, jak dosahovat i jiných politických cílů; domnívá se, že je třeba zvýšit účast MSP na veřejných zakázkách a že postupy zadávání zakázek by měly být méně těžkopádné, levnější a více otevřené malým a středním podnikům, a zdůrazňuje, že je nutné se více řídit zásadou „hospodářsky nejvýhodnější nabídky“ místo „nejnižší ceny“;

16.

vyzývá Komisi a členské státy, aby do rozvoje jednotného trhu více zapojily občany a jiné zúčastněné strany, zejména tím, že budou aktivněji pořádat včasné veřejné konzultace o nových právních předpisech, a to ve spolupráci se zúčastněnými subjekty a sociálními partnery na celostátní i místní úrovni a s nevládními organizacemi a sdělovacími prostředky; domnívá se, že dokumenty, které jsou předmětem konzultací, by měly být dostupné ve všech úředních jazycích EU a měly by být srozumitelné pro běžné občany;

17.

vyzývá orgány EU stejně jako orgány členských států na všech úrovních státní správy, aby společně usilovaly o zvýšení informovanosti občanů a zúčastněných stran o dostupných nástrojích, které zlepšují fungování jednotného trhu, jako jsou jednotná kontaktní místa, síť SOLVIT, portál Vaše Evropa a jiné;

18.

vyzývá Komisi, aby vytvořila internetové fórum o jednotném trhu, které by bylo platformou, na níž by veřejnost mohla sledovat vývoj jednotného trhu a občané si mohli navzájem sdělovat zkušenosti a hovořit o problémech spojených s jednotným trhem v jeho současné podobě;

19.

vyzývá vlády členských států, regionální a místní orgány, podniky, odbory a nevládní organizace, aby společně usilovaly o to, aby pravidla jednotného trhu fungovala v praxi efektivně v zájmu občanů a podniků;

20.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.


(1)  Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 84.


11.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 165/43


Čtvrtek, 1. prosince 2011
Boj EU proti HIV/AIDS v celosvětovém měřítku

P7_TA(2011)0544

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o reakci EU na HIV/AIDS v EU a sousedních zemích, hodnocení sdělení Komise v polovině období

2013/C 165 E/06

Evropský parlament,

s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o boji proti HIV/AIDS v Evropské unii a v sousedních zemích v období 2009–2013 (KOM(2009)0569),

s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2010 o přístupu EU k HIV/AIDS založeném na právech (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2008 o HIV/AIDS nazvané „Včasná diagnóza a včasná léčba“ (2),

s ohledem na politické prohlášení o HIV/AIDS přijaté na schůzce Valného shromáždění OSN na vysoké úrovni o HIV/AIDS,

s ohledem na římské prohlášení přijaté mezinárodní konferencí Společnosti pro boj proti AIDS z roku 2011, v němž se požaduje více finančních prostředků na vývoj funkční léčby HIV,

s ohledem na strategii UNIADS na období 2011–2015 a globální zdravotnickou strategii Světového zdravotnického shromáždění zaměřenou na HIV/AIDS v období 2011–2015, která definuje stávající a dohodnuté globální cíle, jež mají motivovat státy při vytváření plánů reakce na HIV/AIDS v období do roku 2015,

s ohledem na evropský akční plán WHO pro boj proti HIV/AIDS v období 2012–2015, který se zabývá současnou situací v souvislosti s epidemií HIV/AIDS v evropském regionu a stanoví účinnou reakci na tento problém;

s ohledem na Dublinskou deklaraci o partnerství v boji proti HIV/AIDS v Evropě a Střední Asii, která byla přijata na ministerské konferenci „Překonávání překážek – partnerství v boji proti HIV/AIDS v Evropě a Střední Asii“ konané v rámci irského předsednictví EU ve dnech 23.–24. února 2004,

s ohledem na zprávu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDPC) nazvanou "Pokrok při provádění Dublinské deklarace o partnerství v boji proti HIV/AIDS v Evropě a Střední Asii" vydanou v roce 2010,

s ohledem na pokyny pro testování HIV, které roku 2010 vydalo ECDPC a jež upřesňují způsob, jakým by testy HIV mohly být v členských státech prováděny,

s ohledem na politický rámec WHO pro Evropu nazvaný „Zvýšení testování HIV a poradenství v evropském regionu WHO“ z roku 2010,

s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že podle zprávy Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí o sledování výskytu HIV z roku 2010 bylo v zemích Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru v roce 2009 nově diagnostikováno 25 917 případů nakažení virem HIV;

B.

vzhledem k tomu, že v roce 2009 se v EU a sousedních zemích virem HIV nakazilo 1610 00 osob, což podle odhadů UNAIDS a WHO zvýšilo celkový počet lidí, kteří s HIV žijí, na více než 2,2 milionu;

C.

vzhledem k tomu, že počet osob infikovaných HIV zejména ve východní Evropě dramaticky vzrůstá;

D.

vzhledem k tomu, že i přes lepší dlouhodobou léčbu a prognózu představuje komplexnost nákazy HIV i nadále specifické problémy pro ženy, které běžné zdravotní péče není schopná řešit, a ponechává tak ženy v situaci neřešené návaznosti mezi diagnózou a účinnou a informacemi podloženou zdravotnickou péčí (3);

E.

vzhledem k tomu, že nakažení AIDS lze plně předcházet, a vzhledem k tomu, že formy primární prevence, poskytování informací, dovedností, služeb a produktů potřebných k ochraně proti přenosu HIV a propagace méně rizikových forem chování jsou základem snah prevence toho, aby se virus HIV šířil;

F.

vzhledem k tomu, že ECDPC odhaduje, že v EU si není 30 % osob nakažených virem HIV své nákazy vědomo a polovina z diagnostikovaných přichází až v pozdním stadiu infekce, kdy léčba nepřináší optimální užitek, což podstatně zvyšuje riziko nemocnosti, úmrtnosti a přenosu;

G.

vzhledem k tomu, že nediagnostikovaní pacienti přenesou HIV 3,5krát pravděpodobněji než lidé, u nichž byl HIV diagnostikován;

H.

vzhledem k tomu, že nákaza virem HIV není v mnoha případech vůbec zjištěna; vzhledem k tomu, že si mnoho lidí není své nákazy vědomo a pravděpodobně ji zjistí až poté, když onemocní nemocí související s HIV/AIDS;

I.

vzhledem k tomu, že je rovněž třeba zaměřit pozornost na problematiku souběžné infekce, zejména tuberkulózy, virové hepatitidy B a C a s nimi spojených komplikací; vzhledem k tomu, že tuberkulóza a virová hepatitida, které se vyskytují nejčastěji, postupují rychleji a způsobují závažnou nemocnost a úmrtnost u lidí nakažených virem HIV; vzhledem k tomu, že např. v západní Evropě se odhaduje, že asi 30 % HIV pozitivních osob je současně nakaženo hepatitidou C, a vzhledem k tomu, že ve východní Evropě je toto procento ještě vyšší;

J.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém písemném prohlášení z března 2007 uznal rozšíření nedostatečně diagnostikované hepatitidy C jako důležitý zdravotní problém v EU, i to, že hepatitida C se rozvíjí rychleji u osob, které jsou již nakaženy virem HIV, a zdůraznil význam souhrnné a včasné diagnostiky;

K.

vzhledem k tomu, že nakažlivost HIV podstatně vzrůstá za přítomnosti dalších pohlavních nemocí (jako je kapavka, chlamydie, herpes a syfilis);

L.

vzhledem k tomu, že nedávno provedené testy prokázaly účinnost včasného zahájení léčby, které významně snižuje riziko nákazy prostřednictvím pacientů i míru přenosu viru HIV, a to až o 96 %;

M.

vzhledem k tomu, že úroveň přístupu ke službám prevence HIV, léčbě, péči i podpoře se mezi členskými státy podstatně liší;

N.

vzhledem k tomu, že používání kontaminovaných stříkaček mezi osobami aplikujícími si nitrožilně drogy napomáhá velmi rychlému šíření HIV v mnoha východoevropských zemích;

O.

vzhledem k tomu, že při řešení této epidemie je bezpodmínečně nutné spolupracovat na nadnárodní a interdisciplinární úrovni;

P.

vzhledem k tomu, že plné zapojení občanské společnosti je pro zajištění přístupu k léčbě HIV a službám pro rizikové a marginalizované skupiny obyvatel zásadní;

Q.

vzhledem k tomu, že je třeba věnovat zvláštní pozornost problémům, kterým čelí země, jež sousedí s EU, s ohledem na to, že HIV/AIDS a další pohlavním stykem přenosné infekce se šíří navzdory existenci hranic, jak zdůraznilo ECDPC ve své technické zprávě o hepatitidě B a C v oblastech sousedících s EU: prevalence, zátěž způsobená nemocností a politiky screeningu;

R.

vzhledem k tomu, že pro každý aspekt reakce na HIV má zásadní význam důsledná ochrana lidských práv osob, které jsou HIV postiženy;

S.

vzhledem k tomu, že sociální vyloučení, stigmatizace a diskriminace na základě pozitivity HIV a mlčení a odmítání obklopující infekci a zejména obecné nedodržování základních lidských práv osob, které s HIV žijí, a zranitelných skupin (muži, kteří se pohlavně stýkají s muži, lidé aplikující si nitrožilně drogy) i nadále přetrvávají a nadále ohrožují prevenci, péči a léčbu HIV a zvyšují dopady epidemie na jednotlivce, rodiny, komunity a země;

T.

vzhledem k tomu, že prevence, péče a léčba HIV a podpůrné programy nebyly odpovídajícím způsobem řešeny a zpřístupněny osobám se zdravotním postižením;

U.

vzhledem k tomu, že je naléhavě potřeba zintenzivnit rozvoj a provádění komplexního preventivního přístupu spolu s dalšími investicemi do výzkumu a vývoje nových technologií prevence;

V.

vzhledem k tomu, že hospodářská a finanční krize by neměla negativně ovlivnit zdravotnictví, včetně snížení investic do oblastí, jež mají zásadní význam pro boj proti HIV/AIDS;

W.

vzhledem k tomu, že tíživá hospodářská situace ohrožuje financování programů zaměřených na HIV/AIDS;

X.

vzhledem k tomu, že převažujícím způsobem přenosu HIV v EU je pohlavní styk mezi muži, po němž následují heterosexuální kontakty, zejména mezi jedinci pocházejícími ze zemí s rozšířenou epidemií HIV;

Y.

vzhledem k tomu, že nerovnost mezi ženami a muži je jednou z příčin epidemie HIV, a vzhledem k tomu, že ženy nyní představují téměř polovinu nově zaznamenaných nakažení virem HIV v zemích sousedících s EU;

Z.

vzhledem k tomu, že mladé ženy jsou vůči HIV stále zranitelnější a že přibližně 45 % všech nově nakažených představují ženy ve věku od 15 do 24 let;

AA.

vzhledem k tomu, že je zásadní prosazovat posílení a rozšíření politiky a programů v oblasti propojení mezi sexuálním a reprodukčním zdravím a právy a HIV tak, aby programy prevence HIV/AIDS byly do programů propojení mezi sexuálním a reprodukčním zdravím začleněny a prevence HIV/AIDS se stala přirozenou součástí zdravotní péče v rámci sexuálního a reprodukčního zdraví;

AB.

vzhledem k tomu, že ženy kvůli omezené rozhodovací pravomoci, nedostatečnému rozsahu kontroly nad finančními zdroji, omezené mobilitě a odpovědnosti v péči o děti budou pravděpodobněji čelit bariérám v přístupu k prevenci, léčbě HIV a službám spojeným s péčí;

1.

vyzývá Komisi a Radu, aby uplatňovaly sdělení o boji proti HIV/AIDS v Evropské unii a v sousedních zemích v období 2009–2013 i akční plán, který je doprovází, tj. aby zajistily:

posílené provádění strategií prevence, které se účinně zaměřují na regionální nebo místní epidemiologické trendy a potřeby, a aby usilovaly o univerzální přístup k prevenci, testování, poradenství, léčbě, péči a podpoře;

podporu efektivní reakce na HIV/AIDS v prioritních oblastech, jako jsou nejvíce postižené členské státy EU, nejohroženější země sousedící s EU a Ruská federace a další země Společenství nezávislých států,

rozvoj prostředků potřebných k oslovení a podpoře obyvatel, kteří v Evropě čelí nejvyššímu riziku a jsou vůči HIV/AIDS nejzranitelnější;

2.

připomíná, že nepřítelem je HIV a nikoli lidé nakažení tímto virem;

3.

vyzývá Radu, aby prokázala vedoucí politickou úlohu při řešení šířící se epidemie HIV v Evropě a aby vyvinula konkrétní akční plány pro jednotlivé státy a podpořila účinnou reakci na HIV v sousedních zemích prostřednictvím politického dialogu, vytvářením technických kapacit a podporou zapojení občanské společnosti;

4.

vyzývá Komisi a Radu, aby poskytly prostředky potřebné k zaručení spravedlivého přístupu k prevenci HIV, k jeho testování, léčbě, k péči a podpoře, aby řešily stigmatizaci a ostatní překážky včasného přístupu k poradenství, testování a včasné péči, aby navýšily investice do výzkumu vedoucímu k dosažení účinné léčby a aby zlepšily nástroje a činnosti zaměřené na souběžné infekce, jako je tuberkulóza nebo hepatitida B a C, mimo jiné prostřednictvím zlepšení přístupu ke screeningu a účinného přístupu k léčbě;

5.

vyzývá členské státy, aby snížily riziko souběžné infekce prostřednictvím lepší diagnostiky a přístupu k léčbě hepatitidy C, tuberkulózy a jiných souběžných infekcí a uznaly nutnost řešit potřeby žen v oblasti léčby HIV/AIDS a související péče coby základní opatření k zastavení této epidemie;

6.

vyzývá Komisi a Radu, aby podpořily včasnou diagnostiku a péči na základě provádění testování založeného na důkazech a s tím souvisejících strategií léčby;

7.

vyzývá členské státy, aby podpořily průběžné investice do výzkumu v oblasti nových technik prevence, jež budou používat a mít na starosti ženy, včetně mikrobiocidů;

8.

vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily zapojení občanské společnosti a akademické vědecké komunity do každého kroku provádění sdělení o reakci EU na HIV/AIDS a příslušného akčního plánu;

9.

potvrzuje, že všichni lidé, kteří s HIV/AIDS žijí, by měli mít k dispozici péči a léčbu podle nejvyšších dostupných norem nezávisle na původu, národnosti, názorech, věku, pohlaví, sexuální orientaci a náboženství či jiném statusu, při současném náležitém respektování zásad soukromí a důvěrnosti;

10.

vyzývá Komisi, aby rozvinula společné činnosti EU a přístupy k podpoře plného dodržování lidských práv a přístupů založených na právech při řešení politik v oblasti HIV/AIDS, včetně informačních kampaní proti stigmatizaci a diskriminaci, jimiž trpí lidé, kteří s HIV/AIDS žijí;

11.

vyzývá členské státy, aby učinily všechna nezbytná opatření k ukončení diskriminace osob, které s HIV/AIDS žijí, podporovaly a chránily veškerá lidská práva a základní svobody se zvláštní pozorností ke všem osobám zranitelným a zasaženým virem HIV a aby přezkoumaly právní předpisy a politiky, které mají negativní vliv na provádění účinných programů v oblasti HIV a aby zajistily, že lidé žijící s HIV/AIDS budou zapojeni do navrhování antidiskriminačních politik a budou při tom zastoupeni; zdůrazňuje význam zohlednění genderového hlediska v boji proti diskriminaci a následného vytvoření komplexního přístupu k HIV/AIDS;

12.

uznává potenciálně ohromný přínos, který mohou prokázat organizace zaměstnavatelů a zaměstnanců jako vládní partneři v boji proti šíření HIV/AIDS a při podpoře pracovníků nakažených HIV/AIDS;

13.

vyzývá členské státy, aby učinily všechna nezbytná opatření s cílem ukončit jakoukoli diskriminaci, pokud jde o přístup, jakož i podmínky a platby pojistného pro osoby nakažené HIV/AIDS;

14.

vyzývá členské státy k zajištění toho, aby že veškeré vnitrostátní programy a strategie pro AIDS rozvíjely silné propojení mezi sexuálním a reprodukčním zdravím a službami v oblasti HIV, jak je doloženo v Cochrane Review (4) a jak bylo potvrzeno na 42. zasedání Komise OSN pro populaci a rozvoj, která sleduje provádění akčního programu Mezinárodní konference o populaci a rozvoji (ICPD);

15.

konstatuje, že preventivní opatření by měla vysloveně zahrnovat příslušné informace a sexuální výchovu, přístup k ochranným prostředkům, jako jsou mužské a ženské kondomy, a posílení práv a autonomie žen v sexuálních vztazích;

16.

zdůrazňuje, že stigmatizace a diskriminace boj proti šíření HIV/AIDS podstatně ztěžuje;

17.

vítá závazky učiněné na schůzce na vysoké úrovni Valného shromáždění OSN o HIV/AIDS v roce 2011, zejména cíl, který spočívá v zajištění léčby pro 15 milionů HIV pozitivních osob na celém světě do roku 2015 a snížení počtu nových nakažení HIV do roku 2015 o 50 %;

18.

vítá výzvu OSN k průběžnému závazku financovat programy v oblasti HIV;

19.

vítá výzvu OSN adresovanou farmaceutickým společnostem, aby včas daly k dispozici cenově dostupné, kvalitní a efektivní možnosti antiretrovirální léčby, se zvláštním zaměřením na nákladově efektivní strategie, především využívání generických medicínských produktů;

20.

vyzývá Komisi a Radu, aby provedly změny nezbytné ke splnění závazků obsažených v politickém prohlášení o HIV/AIDS, které bylo přijato na mimořádném zasedání Valného shromáždění OSN;

21.

vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby dostály svým závazkům vůči Světovému fondu pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii a aby i nadále podporovaly jeho práci v rozvojových zemích;

22.

vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily přístup k vysoce kvalitním komplexním službám sexuálního a reprodukčního zdraví, informacím i doplňkům; zastává názor, že by sem mělo patřit mimo jiné důvěrné a dobrovolné poradenství, testování a léčba HIV a všech sexuálně přenosných infekcí, prevence nechtěného těhotenství, rovný a cenově dostupný přístup k antikoncepci, včetně přístupu k antikoncepci v krizových situacích, bezpečná a legální interrupce včetně péče po ní následující a péče a léčba s cílem předejít vertikální nákaze HIV, včetně partnerů a dětí;

23.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, členským státům, generálnímu tajemníkovi OSN, UNAIDS, Světové zdravotnické organizaci a vládám členských států.


(1)  Přijaté texty, P7_TA(2010)0284.

(2)  Úř. věst. C 16 E, 22.1.2010, s. 62.

(3)  WHO: „Nerovnost mezi pohlavími a HIV“ http://www.who.int/gender/hiv_aids/en/

(4)  http://www.unfpa.org/webdav/site/global/shared/documents/publications/2008/linkages_evidence.PDF.


11.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 165/48


Čtvrtek, 1. prosince 2011
Jednání o Dohodě o přidružení Ukrajiny k EU

P7_TA(2011)0545

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 obsahující doporučení Evropského parlamentu Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost o jednáních o Dohodě o přidružení Ukrajiny k EU (2011/2132(INI))

2013/C 165 E/07

Evropský parlament,

s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií (EU) a Ukrajinou, která vstoupila v platnost dne 1. března 1998 a která má být nahrazena dohodou o přidružení (1),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 ze dne 24. října 2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství (ENPI) (2) a na národní orientační program pro Ukrajinu na období let 2011–2013,

s ohledem na probíhající jednání mezi EU a Ukrajinou o dohodě o přidružení, mj. na jednání o rozsáhlé komplexní zóně volného obchodu,

s ohledem na závěry Rady týkající se Ukrajiny ze dne 22. ledna 2007, v nichž schválila hlavní směry pro vyjednávání,

s ohledem na členství Ukrajiny ve Světové obchodní organizaci, které nabylo platnosti v březnu 2008,

s ohledem na prohlášení svého předsedy ze dne 11. října 2011 týkající se odsouzení bývalé ukrajinské předsedkyně vlády Julije Tymošenkové,

s ohledem na společné prohlášení přijaté na vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala v Praze dne 7. května 2009,

s ohledem na výsledky nedávných summitů mezi EU a Ukrajinou, mj. na summit mezi EU a Ukrajinou konaný v Paříži v roce 2008, na němž byla Ukrajina uznána jako evropská země, která má se zeměmi Evropské unie společnou historii i hodnoty, a na závěry summitu mezi EU a Ukrajinou konaného v Kyjevě dne 4. prosince 2009,

s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině, zejména na usnesení ze dne 25. února 2010 (3), 25. listopadu 2010 (4), 9. června 2011 (5) a 27. října 2011 (6),

s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci k politice Východního partnerství přijaté dne 25. října 2010,

s ohledem na akční plán EU a Ukrajiny týkající se liberalizace vízové politiky ze dne 22. listopadu 2010,

s ohledem na přistoupení Ukrajiny ke Smlouvě o energetickém společenství ze dne 1. února 2011,

s ohledem na program přidružení mezi EU a Ukrajinou, který nahradil akční plán a který v červnu 2009 podpořila Rada pro spolupráci EU a Ukrajiny, a na seznam priorit programu přidružení mezi EU a Ukrajinou na období 2011–2012,

s ohledem na společné sdělení nazvané „Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami“ ze dne 25. května 2011 (KOM(2011)0303) a na závěry Rady týkající se evropské politiky sousedství, které Rada pro zahraniční věci schválila dne 20. června 2011,

s ohledem na zprávu Komise o pokroku Ukrajiny schválenou dne 25. května 2011 (SEK(2011)0646),

s ohledem na strategii EU pro Podunají,

s ohledem na čl. 90 odst. 5 a článek 48 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0387/2011),

A.

vzhledem k tomu, že budoucí dohoda o přidružení Ukrajiny je předzvěstí nové generace dohod o přidružení podle článku 217 SFEU a představuje bezprecedentní míru integrace mezi EU a třetí zemí; vzhledem k tomu, že na základě této dohody se Ukrajina zavazuje k převzetí značné části acquis communautaire; vzhledem k tomu, že jednání s Ukrajinou patří v rámci Východního partnerství mezi nejpokročilejší, a proto slouží jako příklad pro celou evropskou politiku sousedství,

B.

vzhledem k tomu, že Ukrajina je pro EU strategicky významným státem; vzhledem k tomu, že díky své rozloze, zdrojům, obyvatelstvu a zeměpisné poloze má Ukrajina v Evropě výlučné místo, a je tak jedním z klíčových regionálních aktérů, který má značný vliv na bezpečnost, stabilitu a prosperitu celého kontinentu, a měla by proto mít odpovídající podíl na politické odpovědnosti,

C.

vzhledem k tomu, že Ukrajina je evropskou zemí a v souladu s článkem 49 Smlouvy o Evropské unii se může ucházet o členství v EU stejně jako každá jiná země Evropy, která ctí zásady, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod, práv menšin a právního státu; vzhledem k tomu, že uzavření dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou, včetně vytvoření rozsáhlé komplexní zóny volného obchodu, bude významné pro evropskou perspektivu Ukrajiny,

D.

vzhledem k tomu, že EU silně podporuje stabilní a demokratickou Ukrajinu, která dodržuje zásady inkluzívního sociálně tržního hospodářství a právního státu (včetně nezávislého soudnictví) lidská práva a zajišťuje ochranu menšin a která zaručuje základní práva; vzhledem k tomu, že snaha Ukrajiny dosáhnout v zemi nejen politické stability, ale také vytvořit prostředí pevného politického pluralismu, demokratických svobod a dodržování právního státu, a snaha rozšířit vnitřní reformu vede k urychlení a usnadnění dalšího rozvoje evropské perspektivy pro Ukrajinu,

E.

vzhledem k tomu, že odsouzení bývalé ukrajinské premiérky Julije Tymošenkové dne 11. října 2011 k sedmi letům vězení a soudní procesy s dalšími ministry vyvolaly vážné obavy v EU a jsou všeobecně vnímány buď jako akty pomsty, nebo jako pokus odsoudit a uvěznit členy opozice s cílem zabránit jim, aby kandidovali a účastnili se volební kampaně v parlamentních volbách v příštím roce a v prezidentských volbách v roce 2015; vzhledem k tomu, že zákon selektivně uplatňovaný proti Tymošenkové, který obsahuje ustanovení pro trestní stíhání za politická rozhodnutí, pochází z dob Sovětského svazu; vzhledem k tomu, že články 364 a 365 tohoto zákona, které v současné době přezkoumává Vrchní rada Ukrajiny, nejsou v souladu s normami EU ani normami OSN;

F.

vzhledem k tomu, že se v nedávné době vznikly obavy ze situace na Ukrajině v oblasti svobody sdělovacích prostředků, svobody občanské společnosti, průběhu voleb a právního státu;

G.

vzhledem k tomu, že ukrajinské politické a státní vedení opakovaně potvrdilo svou oddanost evropské integraci a svou dlouhodobou snahu o to, aby se Ukrajina mohla stát členským státem Evropské unie, a že považuje dohodu o přidružení za klíčový nástroj při dosahování tohoto cíle; vzhledem k tomu, že tento cíl má i nadále podporu všech aktérů ukrajinské politické scény, jakož i ukrajinské občanské společnosti a široké veřejnosti; vzhledem k tomu, že prohloubení spolupráce mezi Ukrajinou a poslanci Evropského parlamentu a mezi Ukrajinou a parlamenty členských států EU je chvályhodným příkladem toho, jak mohou nejrůznější politické síly spolupracovat s cílem přiblížit Ukrajinu její evropské perspektivě, a mělo by pokračovat;

H.

vzhledem k tomu, že EU učinila lidská práva a demokracii klíčovým aspektem evropské politiky sousedství,

I.

vzhledem k tomu, že se Ukrajina aktivně účastnila vytvoření a práce parlamentního shromáždění Euronest, které je parlamentní dimenzí Východního partnerství a platformou pro spolupráci mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty východních sousedů EU,

J.

vzhledem k tomu, že evropská perspektiva Ukrajiny musí být založena na politice systematických a nevratných reforem v řadě důležitých institucionálních, politických, hospodářských a sociálních oblastí; vzhledem k tomu, že již byla provedena nebo právě probíhá řada významných reforem, a další reformy je třeba zavést; vzhledem k tomu, že rámec dohody o přidružení bude pro Ukrajinu představovat zásadní nástroj modernizace a plán, jak řídit tuzemské vnitřní reformy, jakož i nástroj národního usmíření, které pomůže této zemi překonat nedávné negativní tendence, překlenout stávající rozdíly v ukrajinské společnosti a sjednotit ji ve snaze dosáhnout cíle, který představuje evropská perspektiva, na základě demokratických hodnot, zásad právního státu, dodržování lidských práv a řádné správy věcí veřejných;

K.

vzhledem k tomu, že by Ukrajina měla být oceněna za svou dobrou hospodářskou výkonnost, včetně snížení rozpočtového schodku, omezování výdajů a důchodové reformy, jež přispěly k lepšímu zahraničnímu úvěrovému hodnocení a vyšším přímým zahraničním investicím;

L.

vzhledem k tomu, že dohoda o přidružení bude mít příznivý vliv na podnikatelské klima na Ukrajině, protože unijním a ukrajinským podnikatelským subjektům poskytuje společná pravidla a společné normy, a povede proto k lepší předvídatelnosti a finanční bezpečnosti investic na Ukrajině; vzhledem k tomu, že dohoda o přidružení je založena na dodržování mezinárodních norem v oblasti zdanění; vzhledem k tomu, že tento příznivý vliv by byl ještě více posílen plným a účinným uplatňováním protikorupčních právních předpisů;

M.

vzhledem k tomu, že Ruská federace vyvíjí na Ukrajinu nepřiměřený tlak, aby nevytvořila rozsáhlou komplexní zónu volného obchodu s Evropskou unií, nýbrž aby se místo toho připojila k celní unii mezi Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem; vzhledem k tomu, že je to bezprecedentní v historii vztahů EU s vnějšími partnery i k tomu, že se jedná o země mimo WTO, které stále představují významný exportní trh pro ukrajinské výrobky; vzhledem k tomu, že rozsáhlá komplexní zóna volného obchodu je nástrojem modernizace a její vytvoření je pro Ukrajinu z finančního hlediska výhodné, což se postupem času ukáže ještě jasněji;

N.

vzhledem k tomu, že Ukrajina nedávno oslavila 20. výročí své nezávislosti; vzhledem k tomu, že existuje nová generace vzdělaných Ukrajinců, kteří již nezažili éru Sovětského svazu, mají jednoznačné proevropské ambice a zasadí se o modernizaci země;

O.

vzhledem k tomu, že se stávající politická situace na Ukrajině, zvláště v oblasti občanských svobod a právního státu, liší od ducha vyjednávané dohody o přidružení Ukrajiny k EU;

1.   V souvislosti s probíhajícími jednáními o dohodě o přidružení doporučuje Radě, Komisi a ESVČ:

(a)

zastávat názor, že prohlubování vztahů mezi EU a Ukrajinou a to, že se Ukrajině nabízí evropská perspektiva, má velký význam a je v zájmu obou stran; vzít na vědomí přání Ukrajiny v souladu s článkem 49 Smlouvy o Evropské unii, a to za předpokladu, že budou splněna veškerá kritéria, včetně respektování zásad demokracie, lidských práv, základních svobod a právního státu;

(b)

co nejvíce se zasadit o urychlené uzavření dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou, jehož by mělo být dosaženo pokud možno do konce roku 2011; v souladu s požadavky uvedenými v usnesení Parlamentu ze dne 27. října 2011 současně zajistit, aby tato významná iniciativa v rámci Východního partnerství šla ruku v ruce se závazky Ukrajiny, jež se týkají se provedení nezbytných reforem a posílení demokratických hodnot, lidských práv a právního státu;

(c)

stanovit nový termín pro nedávno odložené setkání s prezidentem Janukovyčem na období před schůzkou mezi EU a Ukrajinou na nejvyšší úrovni, která je plánována na prosinec 2011, jelikož toto setkání je považováno za velkou příležitost k řešení značně znepokojivých otázek týkajících se ukrajinské vlády a ke znovunavázání konstruktivního dialogu, který by mohl vést k parafování dohody o přidružení za předpokladu, že bude dosaženo významného pokroku při překonávání stávajících technických i zásadních politických překážek;

(d)

snažit se o to, aby Rada tuto dohodu podepsala v první polovině roku 2012, a zpřístupnit Evropskému parlamentu a parlamentům členských států veškeré dokumenty, které mají význam z hlediska ratifikačního procesu, nejpozději do konce roku 2012, pokud bude vyslyšena výzva k dodržování zásad právního státu a splněny další požadavky uvedené v usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. října 2011;

(e)

poskytnout Ukrajině v průběhu přípravy a realizace této dohody dostatečnou finanční, technickou a právní pomoc a rozšířit její administrativní možnosti na základě rozšíření všech forem dostupné pomoci v dané oblasti; za tímto účelem lépe využívat komplexní program na budování institucí a uvažovat o možnosti vytvoření poradní skupiny EU pro Ukrajinu na vysoké úrovni, která by zemi pomáhala při její snaze o sblížení vlastních právních předpisů s předpisy EU; vzhledem k tomu, že by podmínkou pro získání jakékoli pomoci mělo být hodnocení reforem pro rozšíření administrativních možností Ukrajiny zveřejňované ve výročních zprávách připravovaných nezávislými odborníky EU a Ukrajiny;

(f)

vytvořit program vzájemné výměny státních úředníků a zaměstnanců soudů, který by usnadnil uplatňování dohody o přidružení a zejména vytvoření rozsáhlé komplexní zóny volného obchodu;

(g)

napomáhat ukrajinským orgánům při poskytování informací ukrajinským občanům o přínosech dohody o přidružení s cílem získat podporu pro program reformy; co nejdříve zveřejnit obsah dohody;

(h)

co nejdříve otevřít informační kancelář EU na Ukrajině, jejímž úkolem by bylo jednak zvyšovat informovanost ukrajinské veřejnosti o fungování Evropské unie a o jejích politikách a hodnotách, a jednak usnadňovat větší zapojení do programů EU;

Institucionální aspekty / politický dialog

(i)

vyvinout jasná ochranná opatření a případný mechanismus dočasného pozastavení celé dohody o přidružení v případě, že jsou ignorovány nebo úmyslně porušovány její základní zásady;

(j)

naléhavě vyzvat prezidenta a vládu Ukrajiny, aby uvedli politické, právní a správní poměry v zemi do souladu s požadavky ujednanými v programu přidružení a podporovali řádnou správu věcí veřejných a respektování právního státu jakožto základních principů v kontextu vztahů mezi EU a Ukrajinou, a aby zajistili, že Julija Tymošenková a jiní představitelé opozice budou mít možnost uplatnit své právo plně se zapojit do politického procesu již nyní i v nadcházejících volbách na Ukrajině;

(k)

posílit stávající rámec spolupráce mezi EU a Ukrajinou v oblasti ochrany lidských práv a základních svobod;

(l)

pomoci Ukrajině při realizaci komplexní reformy soudnictví v souladu s normami EU, aby se tak zabránilo selektivnímu uplatňování spravedlnosti a aby byl zaručen nezávislý, spravedlivý, nestranný a transparentní právní postup, a tak bylo zaručeno, že soudní řízení nemohou být zneužita k politickým účelům a že jsou vedena striktně v souladu s principy právního státu; v tomto smyslu vytvořit společný mechanismus, který počítá se zapojením odborníků z Ukrajiny a EU za účasti zástupců Benátské komise; vytvořit další programy odborné přípravy a výměnné programy v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí a v odvětví bezpečnosti, a to za účelem uplatňování osvědčených postupů EU v oblasti právního státu;

(m)

pomoci ukrajinským orgánům při reformě ústavy této země a volebního práva v souladu s návrhy Benátské komise a OBSE/ODIHR; zajistit účelné, inkluzivní a komplexní provádění těchto doporučení se zapojením obou opozičních stran a občanské společnosti s cílem předcházet nedostatkům, které se vyskytly v předchozí volební kampani; zdůraznit v této souvislosti, jak je důležitá svoboda médií a svoboda organizací občanské společnosti, a zajistit, aby se ukrajinské orgány zdržely jakékoli snahy o přímé či nepřímé řízení náplně zpravodajství národních médií;

(n)

zařadit do rámce dohody o přidružení komplexní mechanismus mezi Parlamentem a ESVČ s cílem umožnit pravidelné poskytování komplexních informací o pokroku v uplatňování dohody, a zejména v dosahování jejích cílů; tento mechanismus by měl obsahovat následující prvky:

informace o provedených opatřeních a postojích přijatých EU v reakci na provádění dohody;

zprávy ESVČ o pokroku vyjasňující výsledky opatření přijatých EU a Ukrajinou, jež vyzdvihnou situaci země v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu;

(o)

zdůraznit, že je důležité, aby byly vykonány všechny rozsudky Evropského soudu pro lidská práva, a upozorňuje ukrajinské orgány na vysoký počet případů zahájených proti Ukrajině, jimiž se má tento soud zabývat;

(p)

podpořit nezbytné reformy a zajistit, aby ukrajinské orgány pokládaly za jednu z nejvyšších priorit rozvoj protikorupční politiky, včetně vhodných právních předpisů v oblasti střetu zájmů;

(q)

zajistit, aby ukrajinské orgány zveřejnily archivy bývalých komunistických tajných služeb, což je nezbytné pro úspěšné národní usmíření, zejména s ohledem na zvěrstva napáchaná během 20. století;

(r)

zdůraznit, že je důležité, aby Ukrajina ratifikovala v rámci procesu ústavní reformy Římský statut Mezinárodního trestního soudu;

(s)

přijmout nezbytná opatření pro prohloubení dialogu mezi EU a různými ukrajinskými politickými stranami a povzbudit dialog mezi stranami a se zástupci občanské společnosti, sociálními partnery a národnostními menšinami na Ukrajině;

(t)

zajistit, aby prozatímní dohoda obsahovala ustanovení o spolupráci mezi občanskou společností smluvních stran s cílem umožnit jí vykonávat její práva a stát se vlivným činitelem v rámci dohody o přidružení;

(u)

začlenit standardní ustanovení o podmíněnosti dohody ochranou a prosazováním lidských práv, jež odrážejí nejpřísnější mezinárodní normy a normy EU, a zároveň plně využít možností rámce OBSE a podpořit ukrajinské orgány, aby podporovaly práva osob náležejících k národnostním menšinám v souladu s Rámcovou úmluvou Rady Evropy o národnostních menšinách a Listinou základních práv EU;

Hospodářská a rezortní spolupráce

(v)

posílit spolupráci mezi Ukrajinou a EU v oblasti energetiky, která je součástí dohody; snažit se o dosažení dalších dohod mezi EU a Ukrajinou, jejichž cílem by bylo zajištění bezpečnosti dodávek energie pro obě strany, včetně spolehlivé a diverzifikované sítě pro tranzit ropy a plynu a společného mechanismu reakce v případě poruch či přerušení dodávek ropy a plynu z Ruské federace;

(w)

poskytnout nezbytnou technickou podporu v oblasti energetiky s cílem pomoci Ukrajině výrazně zlepšit a modernizovat elektrickou síť a její účinnost a zajistit, aby ukrajinské orgány zcela splnily cíle stanované v rámci programu energetické účinnosti pro období 2010–2015 a pokračovaly v uplatňování inovativních a vůči životnímu prostředí odpovědných východisek v zájmu vyřešení svých energetických potřeb; současně ukrajinských orgánům pomoci při jednání o podmínkách dodávek plynu z Ruska s cílem zajistit, aby obchod s plynem mezi Ukrajinou a Ruskem následoval obchodní normy a ceny EU;

(x)

poukázat na to, že ačkoliv by liberalizace služeb a investic do energetiky byla pro EU přínosná, závazky týkající se konkrétních služeb mohou představovat určitá rizika, jelikož silní aktéři, kteří mají kontrolu nad ukrajinskými společnostmi, by mohli zónu volného obchodu využít k tomu, aby ovládli přenosové sítě v EU;

(y)

vyzývá k činnostem ve prospěch zlepšení energetické bezpečnosti EU a Ukrajiny zavedením dvoustranných mechanismů včasného varování a předcházení přerušování dodávek energií a s nimi souvisejících energetických surovin;

(z)

zajistit respektování zeměpisných ukazatelů a evropských patentů;

(aa)

zdůraznit, že je pro EU důležité, aby Ukrajina zaručila řádnou likvidaci toxického a radioaktivního odpadu na vlastním území, přičemž musí dbát na bezpečnost potravin;

(ab)

prohloubit spolupráci v oblasti výměn mladých lidí a studentů a rozvíjet programy stipendií, čímž Ukrajinským občanům umožní seznámit se s EU a jejími členskými státy a naopak;

(ac)

zajistit, že dohoda o přidružení bude odrážet nejpřísnější normy v oblasti životního prostředí, mimo jiné s ohledem na strategii pro Podunají; dále se zabývat významem regionální spolupráce v oblasti Černého moře a aktivního zapojení Ukrajiny do politik EU pro tuto oblast, zejména jako součásti budoucí strategie EU pro černomořský region;

(ad)

vytvořit konkrétní nástroje (například platformu občanské společnosti), které by podpořily ukrajinskou občanskou společnost vzhledem k její zásadní úloze v procesu demokratizace, například při zvyšování povědomí a účasti na společenském a politickém životě;

(ae)

zajistit, aby se spolupráce v oblasti provádění reformy zdravotnictví zaměřila na zdravotní potřeby pacientů trpících nevyléčitelnými onemocněními, a to i na základě poskytování odborné pomoci při reformování příslušné zdravotnické koncepce a drogové politiky v souladu s mezinárodními normami a osvědčenými postupy;

Obchodní problematika

(af)

uznat značné úsilí, které ukrajinská vláda vyvinula, co se týče odstraňování překážek celkově, při přizpůsobování zeměpisných označení a v oblasti hygienických a rostlinolékařských opatření, konkurenceschopnosti a technických překážek obchodu, a rovněž velmi omezené úspěchy, pokud jde o jednání o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu v oblastech, jako jsou investice, služby, zemědělství, energetika a vývozní překážky;

(ag)

vyzvat Ukrajinu, aby se zdržela zavádění jakýchkoli vývozních cel nebo jiných vývozních omezení, které by zvýšily cenovou volatilitu na trhu EU;

(ah)

zajistit, aby otevřené celní kvóty, pokud jde o cukr, nezáměrně nevedly k trojstranným obchodním postupům nebo podvodům;

(ai)

zdůraznit, že součástí dohody musí být kapitola o dobrých životních podmínkách zvířat, čímž budou zaručeny rovné podmínky zemědělců v EU a na Ukrajině;

(aj)

poukázat na to, že udržitelný rozvoj je podle národního orientačního programu na období let 2011–2013 jednou z prioritních oblastí; doporučuje proto začlenění kapitoly o udržitelném rozvoji do ujednání o zóně volného obchodu;

(ak)

zdůraznit, že kapitola o udržitelném rozvoji by měla obsahovat ustanovení týkající se závazku Ukrajiny, že bude dodržovat pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o nadnárodních podnicích a Tripartitní deklaraci Mezinárodní organizace práce o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku;

(al)

připravit se ve spojení s Ukrajinou na provádění dohody a zjistit, aby závazky, které nejsou podloženy vstupními podmínkami a které nepřinášejí okamžité výsledky, zvláště v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, byly uskutečněny a měly zásadní dopad v dlouhodobém horizontu; požadovat, aby dohoda o volném obchodu vedla k úplnému zrušení cel ve všech průmyslových odvětvích bez jakýchkoli seznamů výjimek či dovozních kvót, a tak i k účinnému vyloučení vývozních cel, jakož i vývozních a dovozních omezení; poskytnout Ukrajině finanční prostředky na přizpůsobení se liberalizaci, což předjímá národní orientační program pro evropskou politiku sousedství na období 2011–2013, a technickou pomoc v celních záležitostech a při přizpůsobování zeměpisných označení;

(am)

i nadále vyzývat k politickým a hospodářským reformám na Ukrajině, jež by vedly k modernizaci ukrajinské infrastruktury, zejména v odvětvích energetiky a dopravy; podpořit podnikatelský sektor, zejména prostřednictvím usnadnění přístupu k půjčkám a k půdě a prostřednictvím zjednodušených a rychlejších postupů v oblasti výběru daní a cel, zvláště pak znatelně zlepšit způsob vracení daně z přidané hodnoty vývozcům, výběr cel a postup vydávání licencí pro dovážené zboží (především v souvislosti s jeho zdaněním, požadovanými doklady a atestacemi výrobků potřebnými k získání osvědčení); odstranit administrativní náklady a korupci; prosazovat právní stát a demokratické postupy; zvážit snižování obchodních nákladů a spolehlivost postupů, zejména pro malé a střední podniky, s přihlédnutím k tomu, že jsou základním předpokladem rozvoje obchodních vztahů; zdokonalit právní předpisy v oblasti ochrany hmotného majetku i duševního vlastnictví a zlepšit mechanismy vymahatelnosti práv a právních nároků podnikateli soudní cestou;

(an)

vyzvat k výraznému zlepšení investičního prostředí na Ukrajině pro zahraniční investory, zvláště pak k rychlému vyřešení zadlužení státního rozpočtu vůči subjektům, které je výsledkem opožděného vrácení přeplatku DPH, a provést preventivní kroky k zamezení vzniku podobných situací v budoucnu; zlepšit celní postupy (zvláště pak odstranit často praktikované neoprávněné zvyšování celní hodnoty zboží dováženého na Ukrajinu);

(ao)

podporovat rozvoj podnikání a malých a středních podniků prostřednictvím makroekonomické spolupráce;

(ap)

zdůraznit, že by Ukrajina neměla snižovat ochranu norem pracovních podmínek s cílem přilákat zahraniční investice;

(aq)

vyzvat v souladu s čl. 218 odst. 5 SFEU k přijetí rozhodnutí opravňujícího k dočasnému uplatňování ustanovení dohody o volném obchodu, která představuje podstatnou část Dohody o přidružení, před jejím vstupem v platnost;

Právo, svoboda a bezpečnost

(ar)

spíše než držet se dlouhodobého časového horizontu aktivně usilovat o zavedení bezvízového režimu mezi Ukrajinou a EU, pokud Ukrajina splní nezbytná technická kritéria stanovená v akčním plánu týkajícím se liberalizace vízového režimu; stanovit si přechodný cíl, kterým je zrušení stávajících vízových poplatků, a zavést vhodná opatření v průběhu evropského fotbalového mistrovství s cílem využít této zvláštní příležitosti jako zkušební doby pro bezvízový režim;

(as)

vyzvat Ukrajinu, aby sehrála konstruktivní úlohu v rámci rozhovorů 5+2 s cílem pomoci najít udržitelné řešení pro konfliktní situaci v Podněstří;

(at)

posílit potenciál Ukrajiny jako klíčového partnera při řízení migračních toků a správě hranic a stanovit další společné kroky v boji proti organizovanému zločinu;

(au)

důrazně požadovat, aby dohoda o přidružení zahrnovala ustanovení určená k boji proti podvodům a pašování výrobků podléhajících spotřební dani, a to v souladu s vnitřní bezpečnostní strategií EU a při zohlednění protokolu k Rámcové úmluvě Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku, který se týká boje proti nelegálnímu obchodu;

(av)

zintenzívnit spolupráci v oblasti integrované správy hranic za použití nejlepších standardů EU a při vytváření kapacit pro účinnější boj proti přeshraniční trestné činnosti, nelegální migraci, obchodu s lidmi a nelegálnímu obchodu;

(aw)

podpořit sbližování v regionálních a mezinárodních otázkách, předcházení konfliktům a řešení krizí a posílení spolupráce v boji proti bezpečnostním hrozbám;

*

* *

2.   Pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení, které obsahuje doporučení Parlamentu, Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost a pro informaci i ukrajinským státním orgánům.


(1)  Úř. věst. L 49, 19.2.1998, s. 3.

(2)  Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 1.

(3)  Úř. věst. C 348 E, 21.12.2010, s. 1.

(4)  Přijaté texty, P7_TA(2010)0444.

(5)  Přijaté texty, P7_TA(2011)0272.

(6)  Přijaté texty, P7_TA(2011)0472.


11.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 165/56


Čtvrtek, 1. prosince 2011
Modernizace cel

P7_TA(2011)0546

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o modernizaci cel (2011/2083(INI))

2013/C 165 E/08

Evropský parlament,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex) (1),

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (2),

s ohledem na nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (3),

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES ze dne 15. ledna 2008 o bezpapírovém prostředí pro celnictví a obchod (4),

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 624/2007/ES ze dne 23. května 2007, kterým se zavádí akční program pro oblast cel ve Společenství (Clo 2013) (5),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2005 ze dne 13. dubna 2005, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (6) (bezpečnostní a ochranný pozměňovací návrh),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (7),

s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/668/ES ze dne 25. června 2007 o prozatímním výkonu práv a povinností, které jsou obdobné právům a povinnostem vyplývajícím z členství, Evropským společenstvím ve Světové celní organizaci (8),

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a průmyslové vzory) svěřují určité úkoly související s ochranou práv duševního vlastnictví, včetně sdružování zástupců veřejného a soukromého sektoru v podobě evropského střediska pro sledování padělání a pirátství (KOM(2011)0288),

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány (KOM(2011)0285),

s ohledem na rámcovou dohodu o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí (9),

s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2011 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rok 2009 (10),

s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o přezkumu směrnice o obecné bezpečnosti výrobků a dohledu nad trhem (11),

s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2008 o čtyřicátém výročí celní unie (12),

s ohledem na své usnesení ze dne 5. června 2008 o provádění obchodní politiky prostřednictvím účinných pravidel a postupů pro dovoz a vývoz (13),

s ohledem na zprávu vyšetřovacího výboru pro tranzitní režim Společenství (leden 1996–březen 1997),

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 1/2010: „Je kontrola zjednodušených celních postupů pro dovoz účelná?“,

s ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými o celní spolupráci a vzájemné správní pomoci v celních otázkách (14) podepsanou dne 28. května 1997,

s ohledem na společné prohlášení o bezpečnosti dodavatelského řetězce (Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost USA a Evropská Komise) podepsané dne 23. června 2011,

s ohledem na zprávu o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány EU – výsledky na hranicích EU – Evropská komise 2010 – daňová a celní unie,

s ohledem na zprávu Komise nazvanou Průběžné hodnocení programu Clo 2013 (KOM(2011)0537),

s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Závěrečné hodnocení programu Clo 2007 podle článku 19 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 253/2003/ES ze dne 6. února 2003, kterým se přijímá akční program pro oblast cel ve Společenství (Clo 2007)“ (KOM(2008)0612),

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Strategie dalšího vývoje celní unie“ (KOM(2008)0169),

s ohledem na sdělení Komise o reakci celních orgánů na nejnovější vývoj v oblasti padělání a pirátství (KOM(2005)0479),

s ohledem na zprávu o pokroku týkající se zvyšování bezpečnosti leteckého nákladu (dokument Rady 11250/11),

s ohledem na akční plán EU v celní oblasti pro boj proti porušování práv duševního vlastnictví pro období 2009–2012 (dokument Rady 5345/09),

s ohledem na usnesení Rady ze dne 23. října 2009 o posílené strategii pro celní spolupráci (15),

s ohledem na závěry Rady ze dne 14. května 2008 o strategii pro vývoj celní unie,

s ohledem na slyšení o modernizovaném celním systému a vnitřním trhu, které se konalo dne 16. července 2011,

s ohledem na studii, kterou zadal Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, nazvanou „Celní spolupráce v prostoru svobody, bezpečnosti a práva: Úloha celních orgánů ve správě vnějších hranic EU“, zveřejněnou v květnu 2011,

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0406/2011),

A.

vzhledem k tomu, že účinná celní unie je jedním ze základních kamenů procesu evropské integrace a základem pro volný pohyb zboží, hospodářský rozvoj a růst na vnitřním trhu;

B.

vzhledem k tomu, že cla mají zásadní význam pro zaručení bezpečnosti, chrání zákazníky a životní prostředí, zajišťují komplexní výběr poplatků, posilují boj proti podvodům a korupci a zajišťují vymáhání práv duševního vlastnictví;

C.

vzhledem k tomu, že celnice, jsou-li vhodně umístěny na hranicích, mohou účinně přispívat k tomu, že do EU bude vstupovat jen bezpečné zboží;

D.

vzhledem k tomu, že cla hrají i nadále důležitou úlohu při zajišťování finančních zájmů EU, i když jejich relativní význam v posledních letech klesl;

E.

vzhledem k tomu, že nejnovější incidenty v oblasti bezpečnosti leteckých nákladů ukazují, že důraz kladený na bezpečnost je oprávněný a že celní správy musí být i nadále ostražité vůči hrozbám terorismu;

F.

vzhledem k tomu, že dovoz padělaného nebo pirátského zboží do EU vede ke ztrátě příjmů a porušuje práva duševního vlastnictví; vzhledem k tomu, že padělané výrobky mohou představovat závažné riziko pro bezpečnost a zdraví evropských spotřebitelů;

G.

vzhledem k tomu, že celní správy se dnes potýkají se stále rostoucím objemem dovozu, vývozu a tranzitních transakcí, zatímco zdroje zůstávají omezené, a proto má mimořádný význam účinné a efektivní řízení rizik;

H.

vzhledem k tomu, že elektronické vyřizování celních záležitostí, zejména centralizované celní odbavení, je jedním z hlavních aspektů modernizace a zjednodušení celního systému;

I.

vzhledem k tomu, že hladký, jednoduchý a dobře fungující systém cel je zásadní pro usnadnění mobility zboží a obchodu na vnitřním trhu, zejména pro malé a střední podniky;

J.

vzhledem k tomu, že je důležité dosáhnout vhodné rovnováhy mezi celními kontrolami a usnadněním zákonného obchodu; vzhledem k tomu, že status oprávněného hospodářského subjektu (dále jen „OHS“) by měl přinášet hmatatelné přínosy spolehlivým obchodníkům;

Celní strategie

1.

domnívá se, že modernizovaný celní kodex, který byl přijat v roce 2008, byl vysoce ambiciózní z hlediska lhůt, a zastává názor, že se musí tento nový návrh skutečně zaměřit na zlepšení stávající situace a přinášet jednoznačnou přidanou hodnotu hospodářským subjektům v EU, a zejména malým a středním podnikům;

2.

je přesvědčen, že modernizace strategie v oblasti cel Evropské unie a celních nástrojů na této úrovni by měla mít vysokou politickou prioritu a rozpočet odpovídající těmto ambicím, neboť politika v oblasti cel zacílená na budoucnost a na dobře fungující, účinná a zjednodušená celní řízení představuje významný příspěvek k celosvětové hospodářské konkurenceschopnosti EU a ke spolehlivým obchodním vztahům se třetími zeměmi;

3.

zdůrazňuje skutečnost, že dobře fungující celní politika hraje klíčovou úlohu při ochraně práv duševního vlastnictví a boji proti nezákonnému vstupu zboží a padělaných výrobků na jednotný trh, a posiluje tak bezpečnost evropských spotřebitelů;

4.

vyzývá k posílení boje proti porušování celních předpisů a proti hrozbám, které představují pašeráctví, organizovaný zločin, korupce, terorismus a další trestná činnost, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost provádění doporučení Světové celní organizace týkajících se řízení rizik, ochrany a bezpečnosti zákonného obchodu, rozvoje partnerství s podniky v oblasti automatizace cel, boje proti korupci, zavedení zásady jediného správního místa a výměny informací a znalostí mezi celními správami;

5.

domnívá se, že poslání a obrázek celní správy by měly být přizpůsobeny požadavkům modernizovaného celního kodexu, aby tak tato správa dostala dodatečný podnět a byla schopna plně realizovat svůj potenciál účinnosti;

6.

domnívá se, že vzhledem k tomu, že celní správě je svěřováno čím dál tím více úkolů, členské státy by měly na tyto úkoly poskytovat také odpovídající zdroje; domnívá se, že přidělení – v souladu s rozpočtovými rámci – přiměřených finančních zdrojů určených na řízení a postupy související se cly, zejména rozvoj počítačových systémů, má pro dosažení nezbytné modernizace celní správy zásadní význam; je přesvědčen, že mají-li cla dostát svým hlavním úkolům, je třeba klást zvláštní důraz na využívání dostupných, omezených prostředků v oblasti řízení rizik, na zaručení ochrany a bezpečnosti trhu a společnosti a na ochranu hranic na vnějších hranicích Evropské unie;

7.

obává se, že odlišné vnitrostátní výklady celních předpisů EU vytvářejí byrokracii pro podniky, jež by mohla negativně ovlivnit evropskou konkurenceschopnost, a oslabují schopnost EU účinně uplatňovat přístup k vymáhání právních předpisů založený na řízení rizik; vyzývá proto členské státy, aby se plně zavázaly k procesu modernizace cel, a zejména k jednotnému uplatňování celních předpisů EU; kromě toho trvá na tom, aby Komise neprodleně přijala potřebné kroky k zajištění hladkého a harmonizovaného uplatňování celních předpisů EU v celé Unii;

8.

vyzývá Komisi, aby do června 2012 předložila Evropskému parlamentu zprávu o aktuálním stavu dosahování souladu s celními předpisy EU ze strany členských států, včetně akčního plánu k řešení všech případných zjištěných nedostatků; domnívá se, že by Komise, až bude tento svůj úkol provádět, měla konzultovat příslušná odvětví;

9.

konstatuje, že celní správy musí projít modernizací spočívající ve vytvoření správního systému zaměřeného na výsledky, v zavedení kvalitních metod řízení v souladu s mezinárodními standardy a uznávanými a prověřenými postupy, ve zlepšení interního monitorovacího systému a v řízení provozních rizik, přičemž budou zohledněny provozní a informační postupy;

10.

uznává, že celní správy mají zásadní význam pro mezinárodní obchod; oceňuje v této souvislosti regulační úlohu dohody Světové obchodní organizace o celní hodnotě, jejímž cílem je spravedlivý, jednotný a nestranný systém hodnocení zboží pro celní účely, klasifikující jako nezákonné používání svévolně stanovených či fiktivních celních hodnot, které mohou představovat překážku volnému a spravedlivému obchodu;

11.

domnívá se, že je nutné provést určitá modernizační opatření, například zjednodušit celní předpisy a propojit celní počítačové systémy, což usnadní obchodní postupy, a že je třeba tato opatření zavést co nejdříve a rovněž posílit celoevropskou koordinaci úkonů v oblasti prevence a stíhání spadajících do působnosti finanční policie; žádá, aby probíhající práce na aktualizaci celního kodexu zdůraznily ústřední úlohu odstranění celních prohlášení s ohledem na usnadnění obchodu;

Zajištění konkurenceschopnosti a řízení rizik

12.

zastává názor, že má-li být zvýšena konkurenceschopnost evropského hospodářství, má mimořádný význam zjednodušení, standardizace a modernizace právních předpisů v oblasti cel a celního řízení a rovněž používání moderních a účinných IT nástrojů; domnívá se, že jedním z hlavních výsledků modernizace cel je předvídatelnost pro podniky, zejména pro malé a střední podniky, což dále podněcuje hospodářský růst;

13.

konstatuje, že mohou být nezbytné značné investice do přizpůsobení se novým celním postupům a modernizovaným požadavkům na elektronické vyřizování celních záležitostí; zdůrazňuje, že tyto změny musí být přiměřené, aby nezpůsobily zbytečnou zátěž zejména pro malé a střední podniky; zdůrazňuje, že u malých a středních podniků je třeba omezit byrokratickou zátěž a snížit náklady;

14.

domnívá se, že celní kontroly by se měly zaměřit především na vysoce rizikové zásilky a zásilky s nízkým rizikem by měly být urychleně uvolněny do oběhu; zdůrazňuje v tomto ohledu klíčovou úlohu metod řízení rizik a rozhodně podporuje zavedení a další modernizaci elektronických systémů celního odbavení;

15.

domnívá se, že účinné řízení rizik závisí na včasném sběru vhodných informací prostřednictvím elektronického zpracování, čímž se zajistí pořádek a veřejná bezpečnost;

16.

zdůrazňuje, že jakákoli budoucí rozšíření právních předpisů týkajících se bezpečnosti dodavatelského řetězce v EU se musí řídit přístupem založeným plně na řízení rizik a zaměřovat se pouze na zásilky s vyšší mírou rizika, a to jak v případě dokumentačního, tak i fyzického vyhodnocení;

17.

konstatuje, že v zájmu fungování Unie o 27 členských státech je třeba definovat společný soubor povinných fyzických kontrol zboží, které by se vztahovaly na všechna místa vstupu na jednotný trh (přístavy, letiště, silniční hraniční přechody);

18.

ačkoli uznává význam bezpečnosti dodavatelského řetězce, domnívá se, že požadavek právních předpisů USA na 100 % skenování představuje nepřiměřenou zátěž a je nadměrně nákladný, přičemž jeho skutečné přínosy jsou nejisté, a je rozhodnut pokračovat v transatlantickém legislativním dialogu s USA s cílem dosáhnout zrušení nebo změny těchto právních předpisů;

Modernizace cel

Provádění modernizovaného celního kodexu (dále jen „MCK“)

19.

zdůrazňuje, že MCK je důležitým nástrojem pro zefektivnění a skutečnou harmonizaci celních řízení s cílem přispět k posílení evropského hospodářství; domnívá se, že prováděcí ustanovení MCK by měla plně odrážet jeho ducha; je znepokojen tím, že některá zásadní prováděcí ustanovení se stále ještě projednávají a že dosud nebyla učiněna strategická rozhodnutí týkající se struktury IT nástrojů;

20.

je přesvědčen, že MCK by mohl dosáhnout svého plného potenciálu, pouze pokud jej budou plně podporovat řádně vyvinuté a pokročilé systémy IT; pevně věří, že jakékoli další investice do IT by se měly řídit hlavními zásadami MCK;

21.

zdůrazňuje, že je třeba, aby měli obchodníci v dostatečném předstihu přístup ke specifikacím členských států, protože podniky budou taktéž potřebovat čas na vývoj a provádění svých vlastních IT aplikací; zdůrazňuje v této souvislosti, že při stanovování nové lhůty pro zavedení MCK je třeba přihlížet k technickým a finančním možnostem vnitrostátních orgánů a hospodářských subjektů, co se týče zavádění nových systémů;

22.

vítá zamýšlené sladění ustanovení MCK s Lisabonskou smlouvou, pokud jde o přenášení pravomoci a udělování prováděcích pravomocí; zdůrazňuje, že tento nový systém odráží nově vytvořenou rovnováhu mezi Evropským parlamentem a Radou, zejména v tom směru, že pokud jde o akty v přenesené pravomoci, mají tyto orgány rovnocenné postavení;

23.

uznává, že uplatňování MCK je vhodné odložit; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a s přihlédnutím k obtížím, jež provázely zejména vývoj IT systémů, přezkoumala, zda je možné stanovit nový termín zavedení MCK na rok 2016 a zda by to umožnilo jeho jednotné uplatňování, přičemž tento odklad přímo spojí s nezbytností získat potřebné bezpečnostní záruky;

Centralizované celní odbavení a harmonizace

24.

zdůrazňuje, že vnější hranice Evropské unie musejí být spravovány konzistentním způsobem; znovu vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily harmonizaci systémů celních kontrol a sankcí;

25.

rozhodně podporuje koncepci centralizovaného celního odbavení, jež zcela závisí na patřičných IT systémech, které jsou jedním z hlavních aspektů modernizovaných cel, jak jsou navržena v MCK, a lituje nedostatečného pokroku při uplatňování této koncepce; připomíná ústřední úlohu, kterou by měla hrát celní správa v rámci centralizovaného celního odbavení;

26.

vyzývá členské státy, aby se k této koncepci centralizovaného celního odbavení plně zavázaly, protože pouze skutečně harmonizované celní předpisy a systémy výměny informací a datových formátů mohou zajistit její úspěšné provádění;

27.

lituje pomalého zavádění zjednodušování předpisů pro DPH a spotřební daně v členských státech a skutečnosti, že při vybírání DPH a spotřebních daní vznikají problémy, protože tyto oblasti mají zásadní význam pro skutečně centralizovaný systém celního odbavení; vyzývá rovněž k intenzivnější spolupráci a výměně osvědčených postupů v oblasti výběru DPH při dovozu zboží, otevírací doby celních úřadů, odměn a sankcí za nedodržení celního kodexu Unie, neboť stávající rozdíly vedou k narušování obchodních toků;

28.

domnívá se, že je zapotřebí určitá pružnost, pokud jde o pravidla a celní postupy, neboť je členským státům třeba umožnit, aby v případě potřeby mohly i nadále upravit na míru svůj přístup s ohledem na rychlost a komplikovanost logistiky a na objem zboží;

Status oprávněného hospodářského subjektu

29.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily kvalitu služeb ve vztahu k hospodářským subjektům a dalším osobám a aby snížily administrativní zátěž, které čelí; podporuje úsilí Komise podněcovat obchodníky v EU, aby žádali o status oprávněného hospodářského subjektu; je však znepokojen tím, že značné investice nutné pro získání statusu OHS by mohly být pro obchodníky závažnou překážkou, a to zejména pro malé a střední podniky; vyzývá Komisi, aby zvážila zjednodušení postupu podávání žádosti o udělení statusu OHS;

30.

vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly dodatečné hmatatelné přínosy, jež by mohly být přiznány obchodníkům, kteří vlastní certifikát OHS, a jež by podniky podnítily k tomu, aby si o tento status požádaly; je přesvědčen, že takovými hmatatelnými přínosy by mohla být především omezení administrativní zátěže či nákladů, například prostřednictvím zavedení pravidla, podle nějž by byly OHS osvobozeny od automatické povinnosti složit jistotu k zajištění celního dluhu, nebo usnadněním úhrady cel a DPH;

31.

obzvláště Komisi vyzývá, aby přezkoumala možnost, že by zvlášť důvěryhodné subjekty, jako jsou držitelé certifikátu OHS, nemusely vydávat oznámení před příchodem a před odchodem jak u vývozu, tak i dovozu, a v souladu s tím umožnila, aby nebyla vyžadována celní prohlášení na základě transakcí v souvislosti s vlastním posouzením a místním celním řízením;

32.

připomíná však veškeré nezbytné předpoklady pro získání statusu OHS, které jsou uvedeny v článku 14 MCK, konkrétně dodržování celních a daňových požadavků, uspokojivý systém vedení obchodních a případně přepravních záznamů, který umožňuje náležité celní kontroly, prokázanou finanční solventnost, praktické normy pro způsobilost nebo odbornou kvalifikaci, které přímo souvisí s vykonávanou činností, a normy v oblasti bezpečnosti;

33.

očekává, že členské státy zajistí, aby byl status OHS přiznaný určitým členským státem plně uznáván ostatními členskými státy; připomíná, jak je důležité zajistit rovné zacházení s OHS na celém celním území Společenství, pokud jde o jednotné kontroly a vzájemné uznávání;

34.

vyzývá Komisi, aby v MCK byly uvedeny přísnější požadavky na poskytování služeb celního zastoupení Evropské unie, což přispěje ke zvýšení úrovně profesionality a zodpovědnosti těchto zprostředkovatelů, a stanoveny jednoznačné normy, které budou upravovat vztahy mezi celními agenty a zásilkovými domy, což umožní změnit úlohu těchto agentů na asistenty malých a středních dovozců, kteří nemají kapacitu uplatňovat programy na dodržování celních předpisů analogické s evropskými OHS;

35.

vítá aktivaci dohody o spolupráci o vzájemném uznávání OHS mezi Evropskou unií a Japonskem; vyzývá Komisi, aby obdobné dohody vyjednala i s ostatními důležitými partnery, jako jsou USA, Kanada, Čína a Rusko, přičemž plně zohlední úlohu Evropského parlamentu, a učinila tento bod součástí jednání o dvoustranných obchodních dohodách s cílem zvýšit přínos statusu OHS pro společnosti v EU;

Zjednodušení a výjimky

36.

vítá záměr Komise zavést zjednodušení postupů v oblasti dovozu i vývozu;

37.

vyzývá Komisi, aby se v budoucnosti v souvislosti s místními celními řízeními již nevydávala individuální oznámení a bylo možné propustit zboží bez zapojení celních orgánů, ve snaze zajistit, aby tyto postupy probíhaly hladce, zejména pokud jde o dodávky, které musí být realizovány v požadovaném termínu;

38.

upozorňuje na skutečnost, že v mnoha členských státech využívají obzvláště malé a střední podniky možnost, kterou jim nabízí celní kodex Společenství, učinit pro dovoz a vývoz zboží o hodnotě nepřesahující 1 000 EUR pouze „ústní“ celní prohlášení;

39.

naléhavě vyzývá, aby byly zachovány a na úrovni EU standardizovány celní prahové hodnoty a výjimky týkající se uplatnění cel pro ty nejmenší zásilky ve vývozním i dovozním obchodu v mnoha členských státech, a to například v hodnotě do 1 000 EUR, a aby byly zařazeny do oblasti oznámení před příchodem a před odchodem, neboť zrušení tohoto zjednodušeného postupu by především pro malé a střední podniky výrazně navýšilo administrativní a finanční zátěž, a bylo by tudíž v rozporu s cílem Unie, jímž je omezit byrokracii; zdůrazňuje, že možnost učinit „ústní“ celní prohlášení by měla být v prováděcích pravidlech modernizovaného celního kodexu zachována;

40.

požaduje, aby byla zachována stávající ustanovení týkající se prodeje pro vývoz a aby byly do celní hodnoty zahrnuty některé autorské honoráře a licenční poplatky, protože neodůvodněné změny těchto ustanovení by přinesly vyšší celní hodnotu, což následně vyústí ve vyšší daňovou zátěž;

Nepreferenční původ

41.

vyzývá Komisi, aby zachovala zásadu, podle níž se nepreferenční původ zboží stanoví podle místa, kde se uskutečnilo jeho poslední podstatné hospodářsky zdůvodněné zpracování;

42.

je znepokojen tendencí zavádět pravidla pro nepreferenční původ s využitím odlišných metod pro stanovení původu dovozu a vývozu;

43.

zdůrazňuje, že mají-li být zavedena dodatečná pravidla pro určení původu, mělo by se tak dít takovým způsobem, aby podnikům nevznikala zbytečná administrativní zátěž, a při zohlednění skutečnosti, že je důležité usnadňovat mezinárodní obchod;

44.

současně zdůrazňuje, že vývozní osvědčení o nepreferenčním původu vydaná příslušnými orgány třetí země musí EU uznávat i v budoucnu;

45.

podporuje myšlenku, aby byl v oblasti nepreferenčního původu zaveden systém pravidel fungující na základě seznamů, a to jen pro zvláštní případy, které by měly být považovány za výjimky; požaduje, aby byla zachována platná pravidla, která jsou v současnosti stanovena v příloze 10 a 11 prováděcích opatření k celnímu kodexu Společenství, a aby nebyl souhrn kritérií dále rozšiřován na další výrobky, aby tak nedošlo k administrativnímu zatížení celních orgánů a hospodářských subjektů, které by jen vzrostlo, aniž by bylo kompenzováno ekonomickými výhodami;

46.

vyzývá k tomu, aby bylo pravidlo prvního prodeje i nadále uplatňováno a aby bylo zrušeno zaznamenávání nákladů v souvislosti s analýzou rizik, které je spojeno se značnými výdaji pro hospodářské subjekty; je znepokojen návrhy, o nichž se v současné době diskutuje a které se týkají zavedení hodnoty transakce, neboť tyto návrhy nejsou v souladu s požadavkem na prodej pro vývoz na celní území Společenství, ale představují spíše systémový posun směrem k prodeji pro dovoz na celní území Společenství, což není v souladu s dohodou GATT o celních hodnotách;

Úloha cel při zajišťování bezpečnosti výrobků, ochraně finančních zájmů a ochraně práv duševního vlastnictví

Bezpečnost výrobků

47.

vybízí k intenzivní spolupráci mezi celními správami, orgány pro dozor nad trhem a podniky, mj. s cílem zadržet nebezpečné výrobky nebo výrobky, které nejsou v souladu s právními předpisy, na hranicích cílových členských států; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily řádnou odbornou přípravu úředníků tak, aby bylo zajištěno ještě účinnější odhalování výrobků, které představují riziko;

48.

vítá pokrok, kterého bylo dosaženo při vypracovávání návrhu pokynů pro dovozní kontroly v oblasti bezpečnosti výrobků, a vybízí Komisi, aby je průběžně aktualizovala, monitorovala jejich uplatňování a pravidelně informovala Evropský parlament o dalším vývoji v této oblasti;

49.

vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření veřejné databáze, do níž by členské státy mohly vkládat informace o nebezpečném zboží zadrženém díky celní kontrole;

Finanční zájmy

50.

zdůrazňuje, že příjmy z cel tvoří významnou část tradičních vlastních zdrojů EU, přičemž v roce 2011 představují spolu s odvody z cukru 16 777 100 000 EUR, a že účinný celní systém je pro ochranu finančních zájmů EU klíčový; vyzdvihuje skutečnost, že řádné fungování cel má přímé dopady na výpočet daně z přidané hodnoty, jež je dalším významným zdrojem příjmů pro rozpočet EU;

51.

zdůrazňuje, že účinná prevence nesrovnalostí a podvodů v oblasti cel prostřednictvím příslušných kontrol nejen zajišťuje ochranu finančních zájmů EU, ale má také významné dopady na vnitřní trh, neboť odstraňuje neoprávněnou výhodu, z níž oproti poctivým hospodářským subjektům, které dodržují předpisy, těží hospodářské subjekty, které odvádějí nižší clo nebo podhodnocují cenu v celních prohlášeních;

52.

i nadále podporuje snahu členských států posílit regulaci daní a cel a rozšířit kapacity pro výběr daní, posilovat mezinárodní úmluvy proti korupci, daňovým únikům a nezákonným tokům a zvýšit finanční transparentnost; podporuje také zdokonalování výměny informací ohledně platné právní úpravy cel;

53.

připomíná, že cílem Komise je přimět vnitrostátní celní správy, aby konaly tak, jako by byly správou jedinou, a aby se zajistily kontroly, jejichž výsledky budou na každém místě celního území Unie rovnocenné; poukazuje na to, že této jednoty nelze dosáhnout bez interoperabilních komunikačních systémů a systémů výměny informací na úrovni členských států a Komise; vyjadřuje politování nad velice pomalým pokrokem v tomto ohledu; poukazuje na to, že kontroly by měly vycházet ze společně dohodnutých norem a spolehlivých kritérií pro posouzení rizik, pokud jde o výběr zboží a hospodářských subjektů;

54.

vyzývá k navázání užší spolupráce a k zavedení aktivní výměny informací a osvědčených postupů s celními orgány států sousedících s EU v oblasti modernizace cel a boje proti pašování a korupci v celní správě;

55.

vítá systém regulace zjednodušených dovozních postupů spuštěný v roce 2009 a uznává jeho důležitost pro usnadnění mezinárodního obchodu; zdůrazňuje, že rozšířené využívání zjednodušených celních postupů u dovozů, jimiž se omezují celní formality a kontroly před propuštěním zboží, je jedním z klíčových prvků celní politiky EU; připomíná, že bylo zjednodušeno více než 70 % všech celních postupů; přesto však lituje, že tyto postupy vedou k neopodstatněné výši ztrát pro rozpočet EU a k porušování její obchodní politiky;

56.

se znepokojením konstatuje, že Evropský účetní dvůr ukázal, že kontrola a audit těchto zjednodušených postupů v členských státech jsou nedostatečné; z tohoto důvodu zdůrazňuje význam řádného uplatňování příslušného kontrolního systému a vyzývá Komisi k pečlivému sledování tohoto procesu s cílem vyhnout se ztrátám pro rozpočet Unie a porušování ustanovení obchodní politiky;

57.

vyzývá Komisi k tomu, aby za účelem snížení ztrát tradičních vlastních zdrojů zajistila na úrovni členských států vhodné systémové audity subjektů, které by předcházely povolení využívat zjednodušené celní postupy, a přiměřené audity ex-post;

58.

připomíná, že by se celní kontroly měly zakládat na analýze rizik, mimo jiné s využitím počítačového zpracování dat, a poukazuje na to, že podle názoru Evropského účetního dvora mohou být finanční zájmy EU a zájmy její obchodní politiky dostatečně ochráněny pouze prostřednictvím automatizovaných profilů rizik začleněných do zpracovávání celních prohlášení; vyjadřuje politování nad tím, že automatizované profily rizik pro tradiční vlastní zdroje a otázky společné obchodní politiky má zaveden pouze velmi nízký počet členských států; naléhá na Komisi, aby učinila opatření nezbytná k řešení této situace;

59.

opakuje své stanovisko uvedené v závěrech části III usnesení Parlamentu ze dne 10. května 2011 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rok 2009, která se týká zvláštní zprávy Účetního dvora nazvané „Je kontrola zjednodušených celních postupů pro dovozy účelná?“;

Práva duševního vlastnictví

60.

bere na vědomí nedávný návrh nařízení týkajícího se vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány Komise a je pevně přesvědčen, že cla mohou účinně přispět k ochraně práv duševního vlastnictví; zdůrazňuje, že dále zdokonalené nařízení umožní zadržet zboží podezřelé z porušování práv duševního vlastnictví, a že toto nařízení tudíž vytvoří jeden pilíř právního rámce Unie pro ochranu práv duševního vlastnictví;

61.

podporuje práci prováděnou v rámci Evropského střediska pro sledování padělání a pirátství a podporuje plné využití jeho potenciálu; vítá v tomto ohledu nedávný návrh Komise, která předložila návrh nařízení, kterým se Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a průmyslové vzory) svěřují určité úkoly souvisejícími s ochranou práv duševního vlastnictví;

Transparentnost

62.

vybízí Komisi, aby se plně držela ducha rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí z hlediska zlepšení spolupráce a toku informací, zejména v souvislosti se schůzkami Komise s národními odborníky;

63.

podporuje úsilí Komise o usnadnění komunikace mezi obchodníky a členskými státy; navrhuje však další zlepšení: především naléhavě vyzývá Komisi, aby zveřejňovala všechny relevantní informace a dokumentaci o schůzkách s národními odborníky ihned, jakmile jsou k dispozici, s cílem poskytnout přímý přístup k přehledu diskusí, které na těchto schůzkách proběhly, zástupcům obchodníků a všem občanům, jichž se vývoj v oblasti cel týká; je přesvědčen, že by z toho měly prospěch především malé a střední podniky a zaručila by se tak transparentnost a zvýšila informovanost veřejnosti o otázkách souvisejících se cly;

Spolupráce

64.

je přesvědčen, že spolupráce mezi celní správou, orgány pro dozor nad trhem a podniky je mimořádně důležitá a měla by být založena na zásadách transparentnosti, soudržnosti, jednotnosti a předvídatelnosti, a domnívá se, že obě strany by měly uznávat a respektovat potřeby, podmínky a očekávání druhé strany a spojit své znalosti, odborné zkušenosti v oblasti své činnosti a rozsáhlé schopnosti k dosažení optimálního výkonu a výsledků;

65.

je přesvědčen, že členské státy by měly zavést formální mechanismy pro transparentní dialog mezi celní správou a soukromým sektorem; vybízí celní správu a soukromý sektor, aby vymezily osvědčené postupy pro spolupráci a tyto postupy prosazovaly, a obě strany vybízí též k tomu, aby vyhodnotily svou spolupráci a vytvořily nezbytné evaluační nástroje, které identifikují problémy a nabídnou možná řešení;

66.

domnívá se, že celní odbavení je třeba zefektivnit zapojením všech příslušných orgánů v co nejranější fázi tohoto procesu; jednoznačně proto podporuje koordinovanou správu hranic a zásadu jediného správního místa spadajícího do působnosti celní správy společně s řádnými legislativními opatřeními;

67.

zdůrazňuje, že zásada jediného kontaktního místa by se měla uplatňovat účinně a měla by zajišťovat, že zboží kontrolují všechny dotčené orgány pouze jednou;

68.

zastává názor, že dovednosti, znalosti a zkušenosti odborníků v oblasti cel by měly být trvale rozvíjeny a zdokonalovány, neboť jsou předpokladem pro vysoce kvalitní celní postupy; podporuje členské státy a Komisi v jejich činnosti na podporu pravidelné odborné přípravy úředníků celní správy;

69.

vyzývá k vytvoření operačních platforem společných členským státům a Komisi a zdůrazňuje, že je třeba poskytovat úředníkům celní správy a hospodářským subjektům vhodnou odbornou přípravu, má-li být zajištěno jednotné prosazování pravidel EU a lepší ochrana spotřebitelů;

70.

zdůrazňuje obzvláště důležitou roli výzkumu při vyhodnocování legislativních podnětů; vítá a rozhodně podporuje činnost univerzit a výzkumných středisek v celé EU, jejímž cílem je přispět k akademickému rozvoji úředníků celní správy; vybízí členské státy, aby zajistily, že budou k dispozici příslušné akademické programy na podporu profesních kvalit úředníků celní správy;

71.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly možnost dalšího prohloubení celní spolupráce, a to i s dalšími relevantními orgány, jakož i harmonizace celních předpisů s cílem zlepšit fungování celní unie; vyzývá Komisi, aby se otázkou zabývala v rámci kroků navazujících na program Cla 2013;

72.

je přesvědčen, že kroky navazující na program Cla 2013 by měly především podporovat jednotné provádění celních předpisů EU a rovněž vyvážený přístup, který přispěje k evropské konkurenceschopnosti při současném zajištění bezpečnosti;

73.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zdokonalily organizaci celních postupů na vnějších hranicích Evropské unie, vytvořily lepší podmínky pro zákonnou obchodní činnost, pro mezinárodní obchod a rychlý pohyb osob a zboží, renovovaly infrastrukturu na celních úřadech na vnějších hranicích EU a zohlednily přitom prováděcí ustanovení celního kodexu Společenství, vybavily celní úřady moderním monitorovacím zařízením a zajistily, že tyto nástroje budou při provádění celních kontrol účinně využívány;

74.

zdůrazňuje, jak je pro usnadnění mezinárodního obchodu a boj proti celním podvodům a padělání důležité posílit celní spolupráci s Ruskem a se zeměmi východního a středomořského partnerství;

75.

vybízí Komisi, aby ve Světové celní organizaci rozvíjela plány mnohostranné spolupráce a koordinace, které by definovaly společné standardy a pravidla užitečné pro posílení bezpečnosti a účinnosti celních a hraničních postupů a snížení nákladů prostřednictvím sdílených standardů a výměny osvědčených postupů;

76.

je přesvědčen, že dohoda o usnadnění obchodu v rámci kola jednání z Dauhá by pro členské státy Světové obchodní organizace byla prospěšná, a to zejména tím, že by posílila právní jistotu a umožnila snížení obchodních nákladů; vybízí proto Komisi, aby se vzhledem k ministerské konferenci, která se má konat ve dnech 15.–17. prosince 2011 v Ženevě, o uzavření takové dohody zasadila;

77.

zdůrazňuje, že je důležité, aby bylo zajištěno, že se oprávněné celní kontroly prováděné některými třetími zeměmi nestanou za určitých okolností de facto nástrojem pro vytvoření nových mimocelních překážek pro dovoz zboží z EU;

*

* *

78.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.


(1)  Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 23, 26.1.2008, s. 21.

(5)  Úř. věst. L 154, 14.6.2007, s. 25.

(6)  Úř. věst. L 117, 4.5.2005, s. 13.

(7)  Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30.

(8)  Úř. věst. L 274, 18.10.2007, s. 11.

(9)  Úř. věst. L 304, 20.11.2010, s. 47.

(10)  Úř. věst. L 250, 27.9.2011, s. 63.

(11)  Přijaté texty, P7_TA(2011)0076.

(12)  Úř. věst. C 286 E, 27.11.2009, s. 20.

(13)  Úř. věst. C 285 E, 26.11.2009, s. 1.

(14)  Úř. věst. L 222, 12.8.1997, s. 17.

(15)  Úř. věst. C 260, 30.10.2009, s. 1.


II Sdělení

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropský parlament

Čtvrtek, 1. prosince 2011

11.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 165/68


Čtvrtek, 1. prosince 2011
Žádost, aby byl Georgios Toussas zbaven imunity

P7_TA(2011)0524

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o žádosti, aby byl Georgios Toussas zbaven imunity (2011/2057(IMM))

2013/C 165 E/09

Evropský parlament,

s ohledem na žádost o zbavení Georgiose Toussase poslanecké imunity, kterou předložil dne 9. února 2011 Ilias Stavropoulos, soudce Soudu prvního stupně v Pireu, sekce 7, a o níž byli poslanci informováni na plenárním zasedání dne 9. března 2011,

s ohledem na to, že Georgios Toussas dostal v souladu s čl. 7 odst. 3 jednacího řádu možnost vyjádřit se, kterou využil dne 19. září 2011,

s ohledem na článek 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 Aktu o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách ze dne 20. září 1976,

s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008 a 19. března 2010 (1),

s ohledem na článek 62 Ústavy Řecké republiky,

s ohledem na čl. 6 odst. 2 a článek 7 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0410/2011),

A.

vzhledem k tomu, že soudce Soudu prvního stupně v Pireu, sekce 7, požádal o to, aby byl Georgios Toussas, poslanec Evropského parlamentu, zbaven poslanecké imunity, a soudci tak bylo umožněno vést trestní řízení, které bylo zahájeno na pokyn úřadu státního zástupce Magistrátního soudu v Pireu, a to ve věci zklamání důvěry, v jehož důsledku vznikla škoda ve výši přesahující částku 147 000 EUR (článek 390 řeckého trestního zákoníku a článek 1 zákona 1608/1950) a bylo nařízeno soudní vyšetřování (podle článků 246, 248 a 250 řeckého trestního řádu);

B.

vzhledem k tomu, že tento soudce má v úmyslu předvolat Georgiose Toussase, aby vypovídal jako obviněný v této věci a vyjádřil se k výše uvedeným obviněním, která byla proti němu vznesena, a to na základě článků 270, 271 a 273 řeckého trestního řádu;

C.

vzhledem k tomu, že je tudíž v tomto případě vhodné doporučit, aby bylo žádosti o zbavení imunity vyhověno;

1.

rozhodl, aby byl Georgios Toussas zbaven imunity;

2.

pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušným orgánům Řecké republiky a Georgiosovi Toussasovi.


(1)  Věc 101/63 Wagner v. Fohrmann a Krier, 1964, Recueil, s. 195; věc 149/85 Wybot v. Faure a další, 1986, Recueil, s. 2391; věc T-345/05 Mote v. Parlament, 2008, Recueil II-2849; spojené věci C-200/07 a C-201/07 Marra v. De Gregorio a Clemente, 2008, Recueil I-7929; věc T-42/06 Gollnisch v. Parlament (Úř. věst. C 134, 22.5.2010, s. 29).


11.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 165/69


Čtvrtek, 1. prosince 2011
Žádost o ochranu imunity, které požívá Luigi de Magistris

P7_TA(2011)0525

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o žádosti o ochranu imunity a výsad, kterých požívá Luigi de Magistris (2011/2076(IMM))

2013/C 165 E/10

Evropský parlament,

s ohledem na žádost Luigiho de Magistris o ochranu své imunity v souvislosti s řízením probíhajícím u soudu v Neapoli (Itálie), předloženou dne 31. března 2011 a oznámenou na plenárním zasedání dne 6. dubna 2011,

s ohledem na písemné vyjádření Luigiho de Magistris v souladu s čl. 7 odst. 3 jednacího řádu,

s ohledem na článek 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, který je připojen ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010 a 6. září 2011 (1),

s ohledem na čl. 6 odst. 3 a článek 7 jednacího řadu,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A7-0412/2011),

A.

vzhledem k tomu, že poslanec Evropského parlamentu Luigi de Magistris požádal o ochranu své poslanecké imunity v souvislosti s řízením před italským soudem;

B.

vzhledem k tomu, že žádost Luigiho de Magistris se týká předvolání k soudu v Neapoli jménem společnosti Bagnolifutura SpA, společnosti se sídlem v Neapoli, která se zabývá utvářením veřejných prostor a sanací půdy, v souvislosti s tiskovými zprávami, které Luigi de Magistris vydal a zveřejnil na svých webových stránkách;

C.

vzhledem k tomu, že podle tohoto předvolání zakládají výroky uvedené v těchto tiskových zprávách skutkovou podstatu pomluvy, a je proto požadováno odškodnění;

D.

vzhledem k tomu, že tyto tiskové zprávy byly zveřejněny na internetu v době, kdy byl Luigi de Magistris poslancem Evropského parlamentu, zvoleným v evropských volbách v roce 2009;

E.

vzhledem k tomu, že tyto tiskové zprávy, které vydal Luigi de Magistris, obsahovaly informace týkající se otázky k písemnému zodpovězení položené Evropské komisi, v níž žádal o další údaje ohledně nesrovnalostí při zadávání veřejných zakázek, které v květnu 2009 zjistila Komise; vzhledem dále k tomu, že žádal rovněž o další podrobnosti o údajném plýtvání veřejnými prostředky v neapolské oblasti, v níž Bagnolifutura provádí svou činnost;

F.

vzhledem k tomu, že podle článku 8 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie nesmějí být členové Evropského parlamentu vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce;

G.

vzhledem k tomu, že v souladu s běžnou praxí Parlamentu není skutečnost, že dané právní kroky mají občanskoprávní nebo správní charakter nebo obsahují určité aspekty spadající pod občanské nebo správní právo, sama o sobě důvodem pro to, aby se imunita zakotvená v uvedeném článku neuplatnila;

H.

vzhledem k tomu, že ze skutkového stavu případu, jak vyplývá z předvolání a písemného vyjádření Luigiho de Magistris podaného Výboru pro právní záležitosti, je patrné, že učiněné výroky mají přímou a zřejmou spojitost s výkonem mandátu poslance Evropského parlamentu;

I.

vzhledem k tomu, že Luigi de Magistris při zveřejnění těchto tiskových zpráv proto jednal v rámci výkonu povinností poslance Evropského parlamentu;

1.

rozhodl, že ochrání imunitu a výsady, kterých požívá Luigi de Magistris;

2.

pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušnému orgánu Italské republiky a Luigimu de Magistris.


(1)  Věc 101/63 Wagner v. Fohrmann a Krier, Recueil, 1964, s. 195, věc 149/85 Wybot v. Faure a další, Recueil, 1986, s. 2391, věc T-345/05 Mote v. Parlament, Sb. rozh., 2008, s. II-2849, spojené věci C-200/07 a C-201/07 Marra v. De Gregorio a Clemente, Sb. rozh., 2008, s. I-7929 a věc T-42/06 Gollnisch v. Parlament (dosud nezveřejněna ve Sbírce rozhodnutí) a věc C-163/10 Patriciello (dosud nezveřejněna ve Sbírce rozhodnutí).


11.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 165/70


Čtvrtek, 1. prosince 2011
Změny jednacího řádu týkající se kodexu chování poslanců Evropského parlamentu v souvislosti s finančními zájmy a střety zájmů

P7_TA(2011)0540

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o změnách jednacího řádu týkajících se kodexu chování poslanců Evropského parlamentu v souvislosti s finančními zájmy a střety zájmů (2011/2174(REG))

2013/C 165 E/11

Evropský parlament,

s ohledem na dopis předsedy Parlamentu ze dne 31. srpna 2011,

s ohledem na doporučení pracovní skupiny předsednictva zabývající se kodexy chování určené členům Konference předsedů a předsednictva a týkající se kodexu chování poslanců Evropského parlamentu, které předsednictvo schválilo dne 6. července 2011 a Konference předsedů dne 7. července 2011,

s ohledem na Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie,

s ohledem na články 211, 212 a 215 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A7-0386/2011),

1.

se rozhodl změnit jednací řád tak, jak je uvedeno níže;

2.

pověřuje generálního tajemníka, aby odpovídajícím způsobem pozměnil přílohu X jednacího řádu tak, že upozorní na vztah mezi odkazy na přílohu I, které jsou zde uvedeny, a příslušnými ustanoveními přílohy I ve znění vyplývajícím z tohoto rozhodnutí;

3.

rozhodl, že tyto změny vstoupí v platnost dnem 1. ledna 2012;

4.

konstatuje, že z důvodu změny obsazení orgánů Parlamentu v polovině období, k níž dojde v souladu s jednacím řádem, nebude možné zřídit poradní výbor uvedený v článku 7 kodexu chování nacházejícího se v příloze I jednacího řádu ve znění, které vzejde z tohoto rozhodnutí, před koncem ledna 2012; rozhodl proto, že poslanci budou mít na předložení prohlášení o finančních zájmech uvedeného v článku 4 tohoto kodexu lhůtu 90 dnů ode dne vstupu kodexu chování v platnost a že prohlášení předložená na základě ustanovení jednacího řádu platného v den přijetí tohoto rozhodnutí zůstanou v platnosti až do uplynutí uvedené lhůty; dále rozhodl, že tato ustanovení se vztahují i na všechny poslance, jejichž mandát nabude účinku v průběhu téhož období;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení pro informaci Radě, Komisi a parlamentům členských států.

PŮVODNÍ ZNĚNÍ

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH

Pozměňovací návrh 1

Jednací řád Evropského parlamentu

Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 1

1.   Parlament stanoví pravidla pro transparentnost finančních zájmů poslanců, která jsou uvedena v příloze k tomuto jednacímu řádu.

1.   Parlament stanoví pravidla pro transparentnost finančních zájmů poslanců prostřednictvím kodexu chování přijatého většinou hlasů všech poslanců v souladu s článkem 232 Smlouvy o fungování Evropské unie. Kodex chování je přílohou k tomuto jednacímu řádu.

Pozměňovací návrh 2

Jednací řád Parlamentu

Článek 19

Konference předsedů může třípětinovou většinou odevzdaných hlasů pocházejících nejméně ze tří politických skupin navrhnout Parlamentu, aby odvolal z funkce předsedu, místopředsedu, kvestora, předsedu a místopředsedu výboru, předsedu a místopředsedu meziparlamentní delegace nebo jakéhokoli jiného funkcionáře voleného v Parlamentu, pokud se dotyčný poslanec dopustí závažného pochybení. Pro schválení tohoto návrhu v Parlamentu je nutná dvoutřetinová většina odevzdaných hlasů, která představuje většinu všech poslanců.

Konference předsedů může třípětinovou většinou odevzdaných hlasů pocházejících nejméně ze tří politických skupin navrhnout Parlamentu, aby odvolal z funkce předsedu, místopředsedu, kvestora, předsedu a místopředsedu výboru, předsedu a místopředsedu meziparlamentní delegace nebo jakéhokoli jiného funkcionáře voleného v Parlamentu, pokud se dotyčný poslanec dopustí závažného pochybení. O tomto návrhu Parlament rozhodne dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů, která představuje většinu všech poslanců.

 

Pokud zpravodaj poruší ustanovení kodexu chování poslanců Evropského parlamentu v souvislosti s finančními zájmy a střety zájmů, který je přílohou tohoto jednacímu řádu, může být výborem, který jej jmenoval, ze své funkce odvolán, a to z podnětu předsedy Parlamentu a na návrh Konference předsedů. Většiny hlasů, které jsou požadovány v prvním pododstavci, se použijí obdobně na každou z fází tohoto postupu.

Pozměňovací návrh 3

Jednací řád Evropského parlamentu

Čl. 32 – odst. 2

2.   Tato seskupení nesmí vyvíjet žádnou činnost, která by mohla vést k záměně s oficiálními činnostmi Parlamentu nebo jeho orgánů. Jsou-li splněny podmínky stanovené v předpisech předsednictva o vytváření těchto seskupení, usnadňují politické skupiny činnost těchto seskupení tím, že jim poskytují logistickou podporu. Pokud se jim dostane jakékoli vnější podpory, učiní prohlášení podle přílohy I.

2.   Tato seskupení nesmí vyvíjet žádnou činnost, která by mohla vést k záměně s oficiálními činnostmi Parlamentu nebo jeho orgánů. Jsou-li splněny podmínky stanovené v předpisech předsednictva o vytváření těchto seskupení, usnadňují politické skupiny činnost těchto seskupení tím, že jim poskytují logistickou podporu.

 

Dotyčná seskupení musí uvést v prohlášení jakoukoli podporu, peněžní či hmotnou (například služby sekretariátu), která by musela být podle přílohy I uvedena v prohlášení, pokud by byla poskytována poslancům jako jednotlivcům.

 

Kvestoři vedou rejstřík prohlášení uvedených ve druhém pododstavci. Rejstřík je zveřejněn na internetové stránce Parlamentu. Kvestoři stanoví podrobná pravidla pro tato prohlášení.

Pozměňovací návrh 4

Jednací řád Parlamentu

Čl. 153 – odst. 3 – písm. d

d)

Konferenci předsedů bude podle článku 19 předložen návrh na pozastavení nebo zbavení jedné nebo více volených funkcí, které dotyčný poslanec v Parlamentu zastává.

d)

Konferenci předsedů bude podle článku 19 předložen návrh na pozastavení nebo zbavení jedné nebo více funkcí, které dotyčný poslanec v Parlamentu zastává.

Pozměňovací návrh 5

Jednací řád Evropského parlamentu

Příloha I – nadpis

Pozměňovací návrh 6

Jednací řád Evropského parlamentu

Příloha I – čl. 1 až 4

Článek 1

1.     Každý poslanec, který má na projednávaném předmětu přímý finanční zájem nebo je navržen jako zpravodaj, musí před svým vystoupením v Parlamentu nebo v jednom z jeho orgánů o tomto zájmu ústně informovat.

2.     Předtím, než může být poslanec platně navržen na funkcionáře Parlamentu nebo jednoho z jeho orgánů, podle článků 13, 191 nebo čl. 198 odst. 2, nebo účastníkem oficiální delegace, podle článku 68 nebo čl. 198 odst. 2, musí řádně vyplnit písemné prohlášení stanovené v článku 2.

Článek 2

Kvestoři vedou rejstřík, který obsahuje podrobné osobní prohlášení každého poslance:

a)

o jeho profesních činnostech nebo jiných placených funkcích nebo činnostech,

b)

o jakékoli odměně, kterou poslanec dostává za výkon mandátu v jiném parlamentu,

c)

o jakékoliv finanční, personální nebo materiální podpoře, které se mu dostává vedle podpory Parlamentu a kterou mu v souvislosti s jeho politickou činností poskytují třetí strany, jejichž totožnost musí být uvedena.

Při výkonu svých povinností nesmějí poslanci přijímat žádné dary ani požitky.

Za prohlášení v rejstříku nese poslanec osobní odpovědnost a musí jej aktualizovat pokaždé, když je provedena změna. Toto prohlášení musí být obnovováno nejméně jednou za rok. Poslanci plně odpovídají za transparentnost svých finančních zájmů.

Předsednictvo může příležitostně vypracovat seznam údajů, které by podle jeho mínění měly být obsaženy v prohlášení v rejstříku.

Pokud poslanec na příslušnou žádost nesplní svou povinnost podat prohlášení podle písmen a) a b), předseda ho v průběhu dvou měsíců opět upozorní na povinnost podat prohlášení. Pokud nebylo prohlášení podáno ve stanovené lhůtě, zveřejní se po uplynutí lhůty jméno poslance a skutečnost, že tuto svou povinnost nesplnil, v zápisu z prvního dne každého dílčího zasedání. Pokud poslanec nadále odmítá podat prohlášení i po zveřejnění skutečnosti, že tuto povinnost nesplnil, přijme předseda Parlamentu podle článku 153 opatření vedoucí k zastavení činnosti tohoto poslance.

Předseda seskupení poslanců, jak meziskupin, tak i jiných neoficiálních seskupení poslanců, musí přiznat v prohlášení jakoukoli podporu, buď peněžní nebo hmotnou (například služby sekretariátu), která by musela být podle tohoto článku přiznána v prohlášení, pokud by byla poskytována poslancům jako jednotlivcům.

Kvestoři jsou odpovědní za vedení rejstříku a vypracování podrobných pravidel pro prohlášení těchto seskupení o mimoparlamentní podpoře.

Článek 3

Rejstřík je přístupný veřejnosti k nahlédnutí.

Rejstřík může být přístupný veřejnosti k nahlédnutí v elektronické podobě.

Článek 4

Poslanci mají v oblasti zveřejňování výše majetku povinnosti, které jim ukládají právní předpisy členského státu, ve kterém byli zvoleni.

vypouští se

Pozměňovací návrh 7

Jednací řád Evropského parlamentu

Příloha I (nová) – čl. 1 (nový)

 

Článek 1

Základní zásady

Poslanci Evropského parlamentu při výkonu svých povinností:

a)

dbají následujících obecných zásad chování a dodržují je: nestrannost, bezúhonnost, transparentnost, náležitá péče, čestnost, odpovědnost a respektování dobré pověsti Parlamentu,

b)

jednají výhradně v obecném zájmu a nezískávají jakoukoli přímou či nepřímou finanční výhodu nebo jinou odměnu ani neusilují o její získání.

Pozměňovací návrh 8

Jednací řád Evropského parlamentu

Příloha I (nová) – čl. 2 (nový)

 

Článek 2

Základní povinnosti poslanců

Poslanci Evropského parlamentu při výkonu své funkce:

a)

neuzavřou žádnou dohodu, jež by je zavazovala jednat či hlasovat v zájmu jiné fyzické nebo právnické osoby a jež by mohla omezit jejich svobodu hlasování, která je zakotvena v článku 6 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách a v článku 2 statutu poslanců Evropského parlamentu,

b)

nežádají, nepřijímají ani nezískávají žádnou přímou či nepřímou finanční výhodu nebo jakoukoliv jinou odměnu výměnou za ovlivnění právních předpisů, návrhů usnesení, písemných prohlášení nebo otázek předložených v Parlamentu či kterémkoli z jeho výborů nebo za hlasování o nich a vědomě se snaží vyhýbat jakékoli situaci, která by mohla působit dojmem úplatkářství.

Pozměňovací návrh 9

Jednací řád Evropského parlamentu

Příloha I (nová) – čl. 3 (nový)

 

Článek 3

Střety zájmů

1.     Ke střetu zájmů dochází, pokud má poslanec Evropského parlamentu osobní zájem, jenž by mohl nevhodně ovlivňovat výkon jeho povinností jakožto poslance. Ke střetu zájmů nedochází, pokud získá poslanec výhodu pouze na základě toho, že patří k obyvatelstvu jako celku nebo k nějaké široké kategorii osob.

2.     Každý poslanec, který zjistí, že u něj dochází ke střetu zájmů, neprodleně učiní kroky nezbytné k nápravě této situace v souladu se zásadami a ustanoveními tohoto kodexu chování. Pokud poslanec není schopen střet zájmů vyřešit, oznámí to písemně předsedovi Parlamentu. V případě nejasností se může poslanec obrátit na poradní výbor pro chování poslanců zřízený podle článku 7 a požádat jej důvěrně o stanovisko.

3.     Aniž je dotčen odstavec 2, zveřejní poslanci před vystoupením nebo hlasováním na plenárním zasedání nebo v některém z orgánů Parlamentu či jsou-li navrženi na zpravodaje, jakýkoli skutečný nebo případný střet zájmů v souvislosti s projednávanou problematikou, pokud není tento střet zájmů zjevný z informací uvedených v prohlášení podle článku 4. Toto oznámení učiní písemně nebo ústně předsedovi v průběhu dotyčné parlamentní rozpravy.

Pozměňovací návrh 10

Jednací řád Evropského parlamentu

Příloha I (nová) – čl. 4 (nový)

 

Článek 4

Prohlášení poslanců Evropského parlamentu

1.     V zájmu transparentnosti poslanci Evropského parlamentu předloží na vlastní odpovědnost předsedovi Parlamentu prohlášení o finančních zájmech, a to před koncem prvního dílčího zasedání následujícího po volbách do Evropského parlamentu (nebo do 30 dnů poté, co v průběhu volebního období zahájí výkon mandátu v Parlamentu). Prohlášení předloží na formuláři přijatém předsednictvem podle článku 9. O veškerých změnách, které se dotýkají tohoto prohlášení, informují předsedu Parlamentu do 30 dnů od okamžiku, kdy ke změně došlo.

2.     V prohlášení o finančních zájmech jsou přesným způsobem uvedeny tyto informace:

a)

profesní činnosti, které poslanec vykonával v posledních třech letech před zahájením výkonu mandátu v Parlamentu, a jeho členství v témže období ve výborech nebo správních radách podniků, nevládních organizací, sdružení nebo jiných organizací s právní subjektivitou,

b)

jakákoli odměna získaná za výkon mandátu v jiném parlamentu,

c)

jakákoli pravidelná výdělečná činnost vykonávaná poslancem souběžně s výkonem mandátu, a to jak v pozici zaměstnance, tak v pozici osoby samostatně výdělečně činné,

d)

členství ve výborech nebo správních radách podniků, nevládních organizací, sdružení a jiných organizací s právní subjektivitou nebo jakákoliv jiná vedlejší činnost, kterou poslanec vykonává, bez ohledu na to, zda je výdělečná nebo nevýdělečná,

e)

jakákoli příležitostná výdělečná vedlejší činnost (včetně autorských prací, přednášek nebo poskytování odborného poradenství), pokud celková odměna za tuto činnost přesáhne 5 000 EUR za kalendářní rok,

f)

podíl v podniku nebo v obchodním partnerství, pokud může mít dopad na veřejnou politiku nebo pokud tento podíl danému poslanci umožňuje významně ovlivňovat záležitosti dotyčného subjetku,

g)

jakákoli finanční, personální nebo materiální podpora, které se poslanci dostává vedle prostředků poskytovaných Parlamentem a kterou mu v souvislosti s jeho politickou činností poskytují třetí osoby, jejichž totožnost musí být uvedena,

h)

jakékoli další finanční zájmy, které by mohly ovlivnit výkon mandátu poslance.

Pravidelné příjmy, které poslanec obdrží v souvislosti s jednotlivými body prohlášení podle prvního pododstavce, se zařadí do jedné z těchto kategorií:

500 až 1 000 EUR měsíčně,

1 001 až 5 000 EUR měsíčně,

5 001 až 10 000 EUR měsíčně,

více než 10 000 EUR měsíčně.

Veškeré další příjmy, které poslanec obdrží v souvislosti s jednotlivými body prohlášení podle prvního pododstavce, se vypočítají na ročním základě, vydělí dvanácti a zařadí do jedné z kategorií uvedených ve druhém pododstavci.

3.     Informace poskytnuté předsedovi Parlamentu podle tohoto článku se zveřejňují na internetových stránkách Parlamentu tak, aby byly snadno přístupné.

4.     Pokud poslanec nepředložil prohlášení o finančních zájmech, nemůže být zvolen do žádné funkce v Parlamentu nebo v jeho orgánech, nemůže být jmenován zpravodajem, ani se nemůže účastnit oficiální delegace.

Pozměňovací návrh 11

Jednací řád Evropského parlamentu

Příloha I (nová) – čl. 5 (nový)

 

Článek 5

Dary a obdobné požitky

1.     Poslanci Evropského parlamentu nesmějí přijmout při výkonu svých povinností žádné dary ani obdobné požitky s výjimkou těch, jejichž přibližná hodnota je nižší než 150 EUR a jež jsou projevem zdvořilosti, nebo těch, které jsou jim předány jako zdvořilost při oficiálním zastupování Parlamentu.

2.     Veškeré dary, které poslanci obdrží podle odstavce 1 při oficiálním zastupování Parlamentu jsou předány předsedovi Parlamentu a nakládá se s nimi podle prováděcích opatření stanovených předsednictvem na základě článku 9.

3.     Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na úhradu cestovních výdajů a výdajů na ubytování a pobyt poslanců ani na přímé platby za tyto výdaje od třetích osob v případě, že se poslanci účastní na základě pozvání a v rámci výkonu svých povinností jakýchkoli událostí pořádaných třetími osobami.

Působnost tohoto odstavce, zejména pravidel pro zajištění transparentnosti, je přesně vymezena v prováděcích opatřeních stanovených předsednictvem na základě článku 9.

Pozměňovací návrh 12

Jednací řád Evropského parlamentu

Příloha I (nová) – čl. 6 (nový)

 

Článek 6

Činnosti bývalých poslanců

Bývalí poslanci Evropského parlamentu, kteří jsou profesionálně zapojeni do lobování nebo zastupování přímo spojeného s rozhodovacím procesem Unie, nemohou po celou dobu svého zapojení do této činnosti využívat zázemí poskytovaného bývalým poslancům podle pravidel, která pro tyto účely stanovilo předsednictvo (1).

Pozměňovací návrh 13

Jednací řád Evropského parlamentu

Příloha I (nová) – čl. 7 (nový)

 

Článek 7

Poradní výbor pro chování poslanců

1.     Zřizuje se poradní výbor pro chování poslanců (dále jen „poradní výbor“).

2.     Poradní výbor se skládá z pěti členů jmenovaných předsedou Parlamentu na začátku jeho funkčního období z řad členů předsednictev a koordinátorů Výboru pro ústavní záležitosti a Výboru pro právní záležitosti, přičemž se zohlední zkušenosti poslanců a politická vyváženost.

Každý člen poradního výboru vykonává na základě rotačního systému po dobu šesti měsíců funkci předsedy.

3.     Předseda Parlamentu na začátku svého funkčního období jmenuje rovněž náhradníky poradního výboru, a to jednoho poslance z každé skupiny, která není v poradním výboru zastoupena.

V případě údajného porušení kodexu chování ze strany poslance, jehož politická skupina není v poradním výboru zastoupena, jedná příslušný náhradník při posuzování údajného porušení kodexu jako šestý řádný člen poradního výboru.

4.     Na žádost poslance poskytne poradní výbor dotyčnému poslanci poradenství ohledně výkladu a uplatňování ustanovení kodexu chování, a to důvěrně a do 30 kalendářních dnů. Dotyčný poslanec má právo se na poskytnutou radu odvolávat.

Na žádost předsedy Parlamentu posuzuje poradní výbor také případy údajného porušení kodexu chování a poskytuje předsedovi Parlamentu rady týkající se přijetí vhodných opatření.

5.     Poradní výbor může po konzultaci s předsedou Parlamentu požádat o externí odbornou radu.

6.     Poradní výbor zveřejňuje výroční zprávu o své činnosti.

Pozměňovací návrh 14

Jednací řád Evropského parlamentu

Příloha I (nová) – čl. 8 (nový)

 

Článek 8

Postupy při případném porušení kodexu chování

1.     Existují-li důvody domnívat se, že některý poslanec Evropského parlamentu mohl porušit kodex chování, může předseda Parlamentu předat záležitost poradnímu výboru.

2.     Poradní výbor přezkoumá okolnosti údajného porušení a může dotyčného poslance vyslechnout. Na základě závěrů ze svého šetření vydá předsedovi Parlamentu doporučení týkající se případného rozhodnutí.

3.     Jestliže předseda Parlamentu dospěje s ohledem na toto doporučení k závěru, že dotyčný poslanec porušil kodex chování, přijme po slyšení tohoto poslance odůvodněné rozhodnutí o uložení sankce, které oznámí poslanci.

Sankce může spočívat v uplatnění jednoho nebo více opatření stanovených v čl. 153 odst. 3 jednacího řádu.

4.     Dotyčný poslanec může podat vnitřní odvolání podle článku 154 jednacího řádu.

5.     Po uplynutí lhůt stanovených v článku 154 jednacího řádu jsou veškeré sankce uložené poslanci oznámeny předsedou Parlamentu na plenárním zasedání a zveřejněny na viditelném místě internetových stránek Parlamentu, kde jsou ponechány do konce daného funkčního období.

Pozměňovací návrh 15

Jednací řád Evropského parlamentu

Příloha I (nová) – čl. 9 (nový)

 

Článek 9

Provádění

Předsednictvo stanoví prováděcí opatření k tomuto kodexu chování, včetně postupu kontroly, a v případě potřeby aktualizuje výši částek uvedených ve článcích 4 a 5.

Předsednictvo může předkládat návrhy revize kodexu chování.


(1)   Rozhodnutí předsednictva ze dne 12. dubna 1999.


11.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 165/80


Čtvrtek, 1. prosince 2011
Žádosti o ochranu poslanecké imunity, které požívá Viktor Uspaskich

P7_TA(2011)0541

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o žádosti o ochranu imunity a výsad, kterých požívá Viktor Uspaskich (2011/2162(IMM) a 2011/2099(IMM))

2013/C 165 E/12

Evropský parlament,

s ohledem na žádost Viktora Uspaskicha o ochranu imunity ze dne 5. dubna 2011, která byla oznámena na plenárním zasedání dne 9. května 2011, a na jeho žádost o přezkum rozhodnutí Parlamentu ze dne 7. září 2010 o zbavení pana Uspaskicha imunity (1) ze dne 11. dubna 2011, která byla oznámena na plenárním zasedání dne 4. července 2011,

poté, co Viktor Uspaskich dostal dne 10. října 2011 možnost vyjádřit se v souladu s čl. 7 odst. 3 jednacího řádu,

s ohledem na články 7 a 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie (dále jen "protokol") a na čl. 6 odst. 2 Aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008 a 19. března 2010 (2),

s ohledem na ustanovení článku 62 Ústavy Litevské republiky,

s ohledem na rozhodnutí Parlamentu ze dne 7. září 2010 o zbavení Viktora Uspaskicha imunity,

s ohledem na čl. 6 odst. 3 a článek 7 jednacího řádu,

s ohledem na zprávy Výboru pro právní záležitosti (A7-0411/2011 a A7-0413/2011),

A.

s ohledem na to, že by bylo vhodné se žádostmi Viktora Uspaskicha ze dne 5. dubna a 11. dubna 2011 zabývat společně, jelikož se týkají stejného soudního řízení;

B.

vzhledem k tomu, že proti poslanci Evropského parlamentu Viktoru Uspaskichovi bylo zahájeno trestní řízení na základě obvinění, jež bylo vzneseno v rámci řízení, které probíhá u krajského trestního soudu ve Vilniusu v souladu s čl. 24 odst. 4 společně s čl. 222 odst. 1, čl. 220 odst. 1, čl. 24 odst. 4 společně s čl. 220 odst.1, čl. 205 odst. 1 a čl. 24 odst. 4 společně s čl. 205 odst. 1 trestního zákoníku Litevské republiky;

C.

vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 9 protokolu požívají během zasedání Evropského parlamentu jeho poslanci na území vlastního státu stejné imunity jako poslanci národního parlamentu, přičemž imunity se nelze dovolávat v případě přistižení poslance při činu; vzhledem k tomu, že to nebrání Evropskému parlamentu v tom, aby uplatnil své právo zbavit svého poslance imunity;

D.

vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 62 Ústavy Litevské republiky poslanec národního parlamentu (Seimas) nemůže být trestně odpovědný, zatčen a jeho svoboda nesmí být ani jinak omezena bez souhlasu tohoto parlamentu;

E.

vzhledem k tomu, že v článku 62 Ústavy Litevské republiky se dále uvádí, že poslanec parlamentu nesmí být pronásledován pro své hlasování nebo projevy v Seimasu, může však podle obecného postupu nést odpovědnost za urážku osobnosti či pomluvu;

F.

vzhledem k tomu, že Viktor Uspaskich je v zásadě obviněn z trestných činů v souvislosti s nepravdivými údaji v účetních zápisech, jež se týkají financování politické strany v období před jeho zvolením do Evropského parlamentu;

G.

vzhledem k tomu, že Parlament dne 7. září 2010 zbavil Viktora Uspaskicha imunity na základě toho, že nebyl předložen žádný přesvědčivý důkaz ohledně existence fumus persecutionis, a vzhledem k tomu, že trestné činy, z kterých je Viktor Uspaskich obviněn, nijak nesouvisejí s jeho činností ve funkci poslance Evropského parlamentu;

H.

vzhledem k tomu, že dne 28. října 2010 podal Viktor Uspaskich žalobu u Tribunálu a požadoval zrušení rozhodnutí Parlamentu ze dne 7. září 2010, v červenci 2011 však tuto žalobu stáhl;

I.

vzhledem k tomu, že ve svém dopise ze dne 5. dubna 2011, v němž Viktor Uspaskich žádá o ochranu imunity, uvádí, že trestní řízení zahájené litevskými orgány mu brání v plnění jeho parlamentních povinností nebo jejich plnění ztěžují, a to tím, že v rozporu s článkem 7 protokolu omezují svobodu jeho pohybu;

J.

vzhledem k tomu, že cílem článku 7 Protokolu je chránit poslance proti omezení svobody jejich pohybu, pokud se nejedná o soudem nařízené omezení, a proto jeho obsahem není imunita, ale výsada, která nechrání před soudem nařízeným omezením svobody pohybu poslance (3);

K.

vzhledem k tomu, že Parlament proto nemůže vyhovět žádosti Viktora Uspaskicha ze dne 5. dubna 2011 o ochranu jeho imunity podle článku 7 Protokolu;

L.

vzhledem k tomu, že ve svém dopise ze dne 11. dubna 2011 pan Uspaskich požaduje přehodnocení rozhodnutí Parlamentu ze dne 7. září 2010 na základě údajně nových skutečností, na něž upozornil internetový portál WikiLeaks a které podle něj svědčí o tom, že se stal obětí fumus persecutionis;

M.

vzhledem k tomu, že tuto žádost je nutné zamítnout na základě toho, že se nepodařilo najít dostatečnou spojitost mezi údajnými novými skutečnosti a zahájením trestního řízení proti Viktoru Uspaskichovi v souvislosti s nepravdivými údaji v účetních zápisech;

N.

vzhledem k tomu, že žádost o přehodnocení rozhodnutí Parlamentu ze dne 7. září 2010 navíc nepředstavuje žádost o ochranu imunity a výsad ve smyslu článků 6 a 7, což se týká také tvrzení Viktora Uspaskicha, že přijetím rozhodnutí ze dne 7. září 2010 došlo k porušení jeho základního práva na obhajobu a Evropské listiny základních práv;

1.

rozhodl, že neochrání imunitu a výsady, kterých Viktor Uspaskich požívá;

2.

pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávy příslušného výboru příslušnému orgánu Litevské republiky.


(1)  Úř. věst. C 308 E, 20.10.2011, s. 90.

(2)  Věc 101/63 Wagner vs. Fohrmann a Krier, Sb. rozh. 1964, s. 195; věc 149/85 Wybot vs. Faure a další, Sb. rozh. 1986, s. 2391; věc T-345/05 Mote vs. Parlament, Sb. rozh. 2008, s. II-2849; spojené věci C-200/07 a C-201/07 Marra vs. De Gregorio a Clemente, Sb. rozh. 2008, s. I-7929; věc T-42/06 Gollnisch vs. Parlament.

(3)  Věc T-345/05 Mote vs. Parlament, Sb. rozh. 2008, s. II-2849, body 48–52.


III Přípravné akty

Evropský parlament

Čtvrtek, 1. prosince 2011

11.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 165/82


Čtvrtek, 1. prosince 2011
Uvolnění prostředků z nástroje pružnosti

P7_TA(2011)0520

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti ve prospěch strategie EU 2020 a Evropského sousedství podle bodu 27 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí a rozpočtové kázni a řádném rozpočtovém řízení (KOM(2011)0373 – C7-0164/2011 – 2011/2126(BUD))

2013/C 165 E/13

Evropský parlament,

s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2012 (KOM(2011)0300) předložený Komisí dne 20. dubna 2011,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2011)0373 – C7-0164/2011),

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (dále jen "IID ze dne 17. května 2006") (1), a zejména na bod 27 této dohody,

s ohledem na stanovisko k souhrnnému rozpočtu na rok 2012 ze dne 26. října 2011 (2),

s ohledem na společné závěry ohledně rozpočtu na rok 2012 přijaté dne 19. listopadu 2011,

s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0353/2011),

A.

vzhledem k tomu, že stropy víceletého finančního rámce, zejména pro podokruh 1a a okruh 4, neumožňují financování priorit Unie, aniž by nedošlo k ohrožení stávajících nástrojů a politik,

B.

vzhledem k tomu, že Komise v pozměňujícím dopise č. 1/2012 navrhla uvolnění prostředků z nástroje pružnosti s cílem iniciovat posílení evropské politiky sousedství v rámci okruhu 4 ve výši 153 343 576 EUR,

C.

vzhledem k tomu, že dohodovací výbor svolaný pro rozpočet na rok 2012 schválil uvolnění prostředků z nástroje pružnosti pro celkovou částku 200 milionů EUR nad rámec stropů podokruhu 1a a okruhu 4;

1.

konstatuje, že navzdory mírnému zvýšení závazků u omezeného počtu rozpočtových položek a několika snížením u jiných rozpočtových položek stropy pro podokruh 1a okruh 4 neumožňují odpovídající financování vybraných priorit, které prosazují Parlament a Rada;

2.

souhlasí proto s uvolněním prostředků z nástroje pružnosti za účelem financování strategie EU 2020 v rámci podokruhu 1a a financování evropské politiky sousedství v rámci okruhu 4 ve výši celkem 200 milionů EUR;

3.

opakuje, že uvolnění prostředků z nástroje pružnosti, jak je stanoveno v bodu 27 IID ze dne 17. května 2006, opět poukazuje na zásadní potřebu stále větší flexibility rozpočtu Unie;

4.

schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

5.

pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady toto rozhodnutí podepsal a zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

6.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení, včetně přílohy, Radě a Komisi.


(1)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(2)  Přijaté texty P7_TA(2011)0461.


Čtvrtek, 1. prosince 2011
PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí 2012/3/EU.)


11.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 165/83


Čtvrtek, 1. prosince 2011
Rozpočet pro rok 2012: společný návrh schválený dohodovacím výborem

P7_TA(2011)0521

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o společném návrhu schváleném dohodovacím výborem v rámci rozpočtového procesu pro rok 2012 (17470/2011 ADD 1,2,3,4,5 – C7-0446/2011 – 2011/2020(BUD))

2013/C 165 E/14

Evropský parlament,

s ohledem na společný návrh schválený dohodovacím výborem (17470/2011 ADD 1,2,3,4,5 – C7-0446/2011) a na prohlášení Parlamentu, Rady a Komise připojená k tomuto usnesení,

s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2011 o návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2012 ve znění pozměněném Radou – všechny oddíly (1) a na rozpočtové pozměňovací návrhy, které jsou jeho součástí,

s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2012, který přijala Komise dne 20. dubna 2011 (KOM(2011)0300),

s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie, který přijala Rada dne 25. července 2011 (13110/2011),

s ohledem na návrhy na změnu č. 1/2012,2/2012 a 3/2012k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2012, které Komise předložila 17. června 2011, 16. září 2011 a 25. října 2011,

s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie a článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (2),

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (3),

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (4),

s ohledem na články 75d a 75e jednacího řádu,

s ohledem na zprávu delegace Parlamentu v dohodovacím výboru (A7-0414/2011)

1.

schvaluje společný návrh dohodnutý dohodovacím výborem, který sestává z následujících dokumentů tvořících celek:

seznam rozpočtových položek, které se ve srovnání s návrhem rozpočtu nebo s postojem Rady nemění;

souhrnné číselné údaje v rozpisu podle jednotlivých okruhů víceletého finančního rámce;

číselné údaje po jednotlivých položkách u všech bodů rozpočtu;

konsolidovaný dokument obsahující číselné údaje a konečné znění všech položek změněných během dohodovacího jednání;

2.

potvrzuje společná prohlášení Parlamentu, Rady a Komise, která jsou součástí společných závěrů dohodnutých dohodovacím výborem a připojených k tomuto usnesení;

3.

pověřuje svého předsedu, aby prohlásil, že souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2012 byl s konečnou platností přijat, a zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím a vnitrostátním parlamentům.


(1)  Přijaté texty, P7_TA(2011)0461.

(2)  Úř. věst. L 163, 23.6.2007, s. 17.

(3)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(4)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.


Čtvrtek, 1. prosince 2011
PŘÍLOHA I

Rozpočet na rok 2012 – společné závěry

Tyto společné závěry mají tři oddíly:

1.

Rozpočet na rok 2012

2.

Rozpočet 2011 – opravný rozpočet 6/2011

3.

Společná prohlášení

1.   Rozpočet na rok 2012

1.1   „Uzavřené“ položky

Pokud není dále v těchto závěrech uvedeno jinak, všechny rozpočtové položky, v nichž nenavrhuje změnu ani Rada, ani Parlament, a ty, u kterých ve svém čtení Parlament přijal změny provedené Radou v jejím čtení, se potvrzují.

U ostatních rozpočtových položek dospěl dohodovací výbor k těmto závěrům:

1.2   Horizontální otázky

Decentralizované agentury

Celkový příspěvek EU decentralizovaným agenturám v roce 2012 (skládající se z prostředků, které budou zapsány do rozpočtu na rok 2012, a účelově vázaných příjmů, které jsou k dispozici, a to v prostředcích na závazky a v prostředcích na platby) se oproti návrhu rozpočtu (NR) se změnami obsaženými v návrhu na změnu 3/2012 snižuje o 1 %. Ve výši NR je však ponechán celkový příspěvek EU (v prostředcích na závazky a v prostředcích na platby) pro FRONTEX (hlavy 1 a 2), Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA). Pokud jde o hlavu 3 u agentury FRONTEX, viz okruh 3a v oddílu 1.3.

Ve srovnání s návrhem rozpočtu sestaveným Komisí tím dochází k celkovému snížení příspěvku EU níže uvedeným decentralizovaným agenturám o 6,1 milionu, jak znázorňuje následující tabulka:

v mil. EUR

Rozpočtová položka

Název decentralizované agentury

Celkový příspěvek EU v roce 2012 (rozpočtové prostředky a účelově vázané příjmy): prostředky na závazky

Rozpočet na rok 2012

Původní částka

Revidovaná částka

Snížení rozpočtu na rok 2012

02 03 03

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) – chemické látky

p.m

p.m

p.m

02 05 02

Agentura pro evropský GNSS (GSA)

10,600

10,494

–0,106

04 04 03

Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (EUROFOUND)

20,590

20,384

–0,206

04 04 04

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA)

14,830

14,682

–0,148

06 02 01

Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA)

35,214

34,862

–0,352

06 02 02

Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA

53,565

53,229

–0,336

z toho opatření proti znečištění (06 02 02 03)

20,000

20,000

06 02 08

Evropská agentura pro železnice (ERA)

25,260

25,007

–0,253

09 02 03

Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA)

8,420

8,336

–0,084

09 02 04

Orgán evropských regulátorů elektronických komunikací (BEREC) — Kancelář

4,336

4,293

–0,043

15 02 25

Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (CEDEFOP)

17,610

17,434

–0,176

17 03 10

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMEA)

39,188

38,841

–0,347

z toho léčivé přípravky pro vzácná onemocnění (17 03 10 03)

4,488

4,488

32 04 10

Evropská agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER)

7,315

7,242

–0,073

33 06 03

Institut pro rovnost žen a mužů (EIGE)

7,820

7,742

–0,078

Mezisoučet

Okruh 1a

 

 

–2,203

07 03 09

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)

36,676

36,309

–0,367

07 03 60

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) – biocidy

2,756

2,728

–0,028

07 03 70

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) – předchozí souhlas

1,470

1,455

–0,015

11 08 05

Úřad Společenství pro kontrolu rybolovu (ACCP)

9,310

9,217

–0,093

Mezisoučet

Okruh 2

 

 

–0,502

18 02 11

Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů

20,000

19,800

–0,200

18 05 02

Evropský policejní úřad (EUROPOL)

84,500

83,655

–0,845

18 05 05

Evropská policejní akademie (CEPOL)

8,536

8,451

–0,085

18 05 11

Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA)

15,708

15,551

–0,157

33 02 03

Agentura pro základní práva (FRA)

20,400

20,196

–0,204

33 03 02

EUROJUST

33,300

32,967

–0,333

Mezisoučet

Okruh 3a

 

 

–1,824

17 03 03

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)

57,300

56,727

–0,573

17 03 07

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)

77,122

76,351

–0,771

Mezisoučet

Okruh 3b

 

 

–1,344

15 02 27

Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF)

20,247

20,045

–0,202

Mezisoučet

Okruh 4

 

 

–0,202

31 01 09

Překladatelské středisko

p.m

p.m

p.m

Mezisoučet

Okruh 5

 

 

p.m

Celkem

Čistý důsledek změn

 

 

–6,076

Pokud jde o výši prostředků, které budou zapsány do rozpočtu na rok 2012, budou výše uvedená snížení u jednotlivých agentur v každém článku rozpočtu rozložena v bodech rozpočtu úměrně váze, kterou mají v návrhu rozpočtu oba dané body rozpočtu (příspěvek v hlavě 1 & 2 a příspěvek v hlavě 3).

Počet pracovních míst se u všech decentralizovaných agentur ponechává ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu, se změnami obsaženými v návrhu na změnu 3/2012.

Výkonné agentury

Výše příspěvku EU výkonným agenturám (v prostředcích na závazky a v prostředcích na platby) a počet pracovních míst v nich se ponechávají na úrovni navržené v návrhu rozpočtu, s výjimkou „uzavřené“ položky pro příspěvek EU agentuře EACI z programu Marco Polo (06 01 04 32).

Pilotní projekty / přípravné akce

Je odsouhlasen komplexní soubor 70 pilotních projektů / přípravných akcí (PP/PA), včetně dvou projektů/akcí v oddílu X (ESVČ) rozpočtu, v celkové výši 105,4 milionu EUR v prostředcích na závazky, včetně všech PP/PA navrhovaných Parlamentem, Komisí a Evropskou službou pro vnější činnost. Pokud se ukáže, že určitý pilotní projekt nebo přípravná akce spadá pod již existující právní základ, může Komise navrhnout převod prostředků pod odpovídající právní základ, aby se tak usnadnilo provádění příslušné činnosti. Mimoto jsou dohodnuty změny v rozpočtových poznámkách u pilotního projektu „Ústav EU pro otázky míru“ v oddílu X (ESVČ) tak, jak je uvedeno v příloze.

Pokud jde o prostředky na platby u pilotních projektů a přípravné akce, specifická pravidla jsou stanovena níže v oddílu 1.4.

Tento soubor je plně v mezích stropů pro pilotní projekty a přípravné akce stanovených v IID.

1.3   Výdajové okruhy finančního rámce – prostředky na závazky  (1)

Poté, co vzal v úvahu výše uvedené závěry týkající se „uzavřených“ rozpočtových položek, agentur a pilotních projektů a přípravných akcí, se dohodovací výbor dohodl na tomto:

Okruh 1a

Prostředky na závazky jsou ponechány ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu, a to se změnami u následujících programů a akcí:

v mil. EUR

Rozpočtová položka

Název

Zvýšení/snížení prostředků na závazky

NR na rok 2012

Rozpočet na rok 2012

Rozdíl

02 02 01

Program pro podnikání a inovace (CIP)

148,6

156,1

+7,5

02 04 01 01

Výzkum vesmíru

250,3

251,3

+1,0

02 04 01 02

Výzkum v otázkách bezpečnosti

242,1

243,0

+0,9

04 03 04

Evropská služba zaměstnanosti (EURES)

19,5

20,6

+1,1

04 03 15

Evropský rok aktivního stárnutí (již uzavřeno)

2,7

+2,7

08 02 01

Spolupráce – Zdraví

637,2

639,5

+2,3

08 03 01

Spolupráce – Potraviny, zemědělství a rybářství a biotechnologie

311,6

312,8

+1,2

08 04 01

Spolupráce – Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie

499,2

501,0

+1,8

08 05 01

Spolupráce – Energie

166,0

178,3

+12,3

08 06 01

Spolupráce – Životní prostředí (včetně změny klimatu)

279,8

280,9

+1,1

08 07 01

Spolupráce – Doprava (včetně letectví)

322,6

323,8

+1,2

08 08 01

Spolupráce – Socioekonomické vědy a humanitní vědy

92,1

92,4

+0,3

08 09 01

Spolupráce – Finanční nástroj na sdílení rizik (RSFF)

197,3

198,0

+0,7

08 10 01

Myšlenky

1 547,5

1 564,9

+17,4

08 12 01

Kapacity – Infrastruktury výzkumu

50,0

50,2

+0,2

08 13 01

Kapacity – Výzkum ve prospěch MSP

238,6

251,2

+12,6

08 14 01

Kapacity – Znalostní regiony

20,0

20,1

+0,1

08 15 01

Kapacity – Výzkumný potenciál

66,4

66,6

+0,2

08 16 01

Kapacity – Věda ve společnosti

44,6

44,8

+0,2

08 17 01

Kapacity – Činnosti mezinárodní spolupráce

32,0

32,1

+0,1

08 19 01

Kapacity – Podpora soudržného rozvoje výzkumných politik

13,1

13,1

+0,0

09 04 01 01

Podpora výzkumné spolupráce v oblasti IKT (IKT – Spolupráce)

1 240,4

1 244,5

+4,1

09 05 01

Kapacity – Infrastruktury výzkumu

31,2

31,3

+0,1

10 02 01

Nejaderné činnosti Společného výzkumného střediska (SVS)

31,4

31,5

+0,1

15 02 02

Program Erasmus Mundus

103,8

105,6

+1,9

15 02 22

Celoživotní vzdělávání

1 058,5

1 110,5

+52,0

15 07 77

Lidé

886,4

905,7

+19,3

32 04 06

Inteligentní energie v rámci CIP

122,3

129,8

+7,5

32 06 01

Výzkum související s energetikou

147,6

162,6

+15,0

Mezisoučet

Zvýšení

 

 

+ 165,0

 

z toho zvýšení u programu CIP

 

 

+15,0

 

z toho zvýšení u 7. RP

 

 

+92,0

04 03 07

Analýza, studie a zvyšování informovanosti (již uzavřeno)

4,9

2,2

–2,7

 

Snížení podpůrných výdajů (různé položky – již uzavřeno)

 

 

–0,5

Mezisoučet

Snížení

 

 

–3,2

Celkem

Čistý důsledek změn

 

 

+ 161,8

 

Rozpětí v okruhu 1a

 

–50,0

 

Dopad dohodnutých zvýšení a snížení prostředků na závazky (jak jsou znázorněna ve výše uvedené tabulce) na prostředky na platby je vysvětlen v oddílu 1.4.

Prostřednictvím nástroje pružnosti bude získána částka 50,0 milionů EUR na „Strategii Evropa 2020“.

Aniž je dotčeno společné prohlášení o financování projektu ITER v oddílu 3.4, je výše prostředků na závazky zapsaná do rezervy pro projekt ITER (článek 08 20 02) stanovena na 417,9 milionu EUR.

Okruh 1b

Prostředky na závazky jsou ponechány ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu, s výjimkou rozpočtové položky 13 03 31 „Technická pomoc a šíření informací o strategii EU pro region Baltského moře a pro lepší znalosti strategie makroregionů“, u níž byly dohodnuty prostředky na závazky ve výši 2,5 milionu EUR. V důsledku toho rozpětí pod stropem výdajů v okruhu 1b činí 8,4 milionu EUR.

Okruh 2

Prostředky na závazky jsou ponechány ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu, se změnami obsaženými v návrhu na změnu 3/2012; jejich výše se mění u těchto programů a akcí:

v mil. EUR

Rozpočtová položka

Název

Zvýšení/snížení prostředků na závazky

NR na rok 2012

Rozpočet na rok 2012

Rozdíl

 

Zvýšení prostředků na zemědělství v návrhu na změnu 3/2012

 

 

+ 115,5

z toho zvýšení podpory pro seskupení producentů na předběžnou certifikaci (bod rozpočtu 05 02 08 11)

150,0

195,0

+45,0

 

Snížení prostředků na zemědělství v návrhu na změnu 3/2012

 

 

– 201,2

Mezisoučet

Čisté snížení prostředků na zemědělství v NZ 3/2012

 

 

–85,7

05 07 01 06

Schvalování účetní závěrky

–69,0

– 200,0

– 131,0

05 02 12 08

Mléko pro školy

81,0

90,0

+9,0

Mezisoučet

Čistý důsledek změn

 

 

– 122,0

 

Rozpětí v okruhu 2

 

834,2

 

Dopad dohodnutých zvýšení a snížení prostředků na závazky (jak jsou znázorněna ve výše uvedené tabulce) na prostředky na platby je vysvětlen v oddílu 1.4.

Vzhledem k politické dohodě dosažené v otázce „Programů pro nejchudší osoby“ (rozpočtová položka 05 02 04 01) se do příslušné položky zapisují prostředky, které jsou v současné době v rezervě pro tento účel.

Všechny tři orgány se dohodly na společném prohlášení uvedeném v oddílu 3.3.

Okruh 3a

Prostředky na závazky jsou ponechány ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu, a to se změnami u následujících programů a akcí v souladu s tím, jak se na jejich výši dohodly Rada a Parlament („uzavřené“ položky):

v mil. EUR

Rozpočtová položka

Název

Zvýšení/snížení prostředků na závazky

NR na rok 2012

Rozpočet na rok 2012

Rozdíl

18 02 03 02

Frontex – hlava 3

50,5

59,5

+9,0

18 03 03

Evropský uprchlický fond

93,5

102,5

+9,0

33 02 05

Daphne

17,5

19,5

+2,0

Mezisoučet

Zvýšení

 

 

+20,0

18 01 04 16

Prevence, připravenost a zvládání následků terorismu – podpůrné výdaje (již uzavřeno)

0,3

0,2

–0,10

33 01 04 01

Základní práva a občanství – podpůrné výdaje (již uzavřeno)

0,35

0,3

–0,05

33 01 04 03

Trestní soudnictví – podpůrné výdaje (již uzavřeno)

0,4

0,35

–0,05

33 01 04 04

Civilní soudnictví – podpůrné výdaje (již uzavřeno)

0,3

0,25

–0,05

Mezisoučet

Snížení

 

 

–0,25

Celkem

Čistý důsledek změn

 

 

+19,75

 

Rozpětí v okruhu 3a

 

38,2

 

Dopad dohodnutých snížení prostředků na závazky (jak jsou znázorněna ve výše uvedené tabulce) na prostředky na platby je vysvětlen v oddílu 1.4.

Okruh 3b

Prostředky na závazky jsou ponechány ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu, a to s dohodnutými změnami u následujících programů a akcí:

v mil. EUR

Rozpočtová položka

Název

Zvýšení/snížení prostředků na závazky

NR na rok 2012

Rozpočet na rok 2012

Rozdíl

15 05 06

Zvláštní výroční akce

p.m

1,5

+1,5

15 05 55

Mládež v akci

134,6

139,6

+5,0

16 02 02

Opatření v multimediální oblasti

30,5

31,5

+1,0

16 03 04

Partnerství pro komunikaci o Evropě

12,7

13,0

+0,3

Mezisoučet

Zvýšení

 

 

+7,8

 

Snížení podpůrných výdajů (různé položky – již uzavřeno)

 

 

–0,3

Mezisoučet

Snížení

 

 

–0,3

Celkem

Čistý důsledek změn

 

 

+7,5

 

Rozpětí v okruhu 3b

 

1,6

 

Dopad dohodnutých zvýšení a snížení prostředků na závazky (jak jsou znázorněna ve výše uvedené tabulce) na prostředky na platby je vysvětlen v oddílu 1.4.

Okruh 4

Prostředky na závazky jsou ponechány ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu, a to včetně změn obsažených v návrhu na změnu 1/2012; jejich výše se na základě dohody mění u těchto programů a akcí:

v mil. EUR

Rozpočtová položka

Název

Zvýšení/snížení prostředků na závazky

NR na rok 2012

Rozpočet na rok 2012

Rozdíl

19 08 01 02

ESP – Palestina, blízkovýchodní mírový proces, UNRWA

200,0

200,0

OR 6

19 04 03

Volební a pozorovatelské mise EU

35,1

38,0

+2,9

19 06 01 01

Nástroj stability

225,0

232,8

+7,8

19 09 01

Latinská Amerika

352,6

364,3

+11,7

19 10 01 01

Asie

506,4

520,9

+14,5

22 02 07 03

Turecká komunita na Kypru.

25,0

28,0

+3,0

Mezisoučet

Zvýšení

 

 

39,9 + OR 6

01 03 02

Makrofinanční pomoc (již uzavřeno)

105,0

95,6

–9,45

04 06 01

NPP – Rozvoj lidských zdrojů

114,2

112,2

–2,0

05 05 02

Nástroj předvstupní pomoci na rozvoj venkova (IPARD)

237,5

234,5

–3,0

05 06 01

Mezinárodní zemědělské dohody (již uzavřeno)

6,5

6,4

–0,1

07 02 01

Mnohostranné činnosti v oblasti životního prostředí (již uzavřeno)

2,3

2,2

–0,1

19 05 01

Spolupráce s průmyslově vyspělými třetími zeměmi (již uzavřeno)

25,0

24,0

–1,0

19 10 01 02

Afghánistán

199,9

198,9

–1,0

19 11 01

Vyhodnocení výsledků, následná opatření a audit (již uzavřeno)

15,6

14,0

–1,6

19 11 02

Informační programy pro třetí země

12,5

11,5

–1,0

19 11 03

EU ve světě

5,0

2,5

–2,5

20 02 01

Zahraničněobchodní vztahy (již uzavřeno)

9,8

7,3

–2,5

20 02 03

Podpora na rozvoj obchodu – mnohostranné iniciativy (již uzavřeno)

4,5

3,8

–0,7

21 06 03

Úprava podpory pro země, které jsou stranami protokolu o cukru

186,4

174,8

–11,6

21 07 04

Dohody o surovinách (již uzavřeno)

5,9

3,4

–2,5

21 08 01

Vyhodnocení výsledků, následná opatření a audit (již uzavřeno)

11,7

9,6

–2,2

21 08 02

Zvyšování povědomí o rozvojové problematice (již uzavřeno)

10,8

9,9

–0,9

22 02 10 02

Informace a komunikace pro třetí země

11,0

10,0

–1,0

23 02 03

Připravenost na katastrofy (již uzavřeno)

35,2

34,8

–0,4

19 01 04 04

SZBP – podpůrné výdaje (již uzavřeno)

0,75

0,5

–0,25

 

Snížení podpůrných výdajů navržená EP (různé položky)

177,3

168,0

–9,25

Mezisoučet

Snížení

 

 

–53,0

Celkem

Čistý důsledek změn

 

 

–13,1

 

Rozpětí v okruhu 4

 

– 150,0

 

Dopad dohodnutých zvýšení a snížení prostředků na závazky (jak jsou znázorněna ve výše uvedené tabulce) na prostředky na platby je vysvětlen v oddílu 1.4.

Prostřednictvím nástroje pružnosti bude získána částka 150,0 milionů EUR na evropskou politiku sousedství. Dále je odsouhlaseno, že Palestině budou předem poskytnuty prostředky na závazky na rok 2011, jak je uvedeno v oddílu 2.

Okruh 5

Pokud jde o prostředky a místa v plánech pracovních míst všech institucí, je schválen postoj Evropského parlamentu. Dále jsou schválena zvýšení navržená v návrhu na změnu 2/2012. Konečně, na důchody je přidána částka 10,4 milionu EUR. V důsledku toho rozpětí pod stropem výdajů v okruhu 5 činí 474,4 milionu EUR.

1.4   Prostředky na platby

Celková výše prostředků na platby v rozpočtu na rok 2012 je stanovena na 129 088,043 milionu EUR. Součástí celkového kompromisu je dohoda dohodovacího výboru na společném prohlášení o prostředcích na platby uvedeném v oddílu 3.1.

Níže je uvedena metodika, která bude uplatněna s cílem rozložit dohodnuté snížení celkové výše prostředků na platby oproti návrhu rozpočtu (se změnami obsaženými v návrzích na změnu) do všech okruhů a rozpočtových položek tak, aby se celkový kompromis ve věci prostředků na závazky promítl do odpovídajících prostředků na platby, a rovnoměrně vyvážit celkovou výši prostředků na platby v jednotlivých okruzích.

1.

Výchozím bodem pro výpočet je celková výše prostředků na platby, jak byla dohodnuta a je uvedena výše, která pro rok 2012 činí 129 088,043 milionu EUR.

2.

Jako druhý krok bere tato metoda v potaz dohodnutou výši prostředků na závazky u nerozlišených prostředků.

Již z podstaty je výše prostředků na závazky u tohoto typu výdajů rovna výši prostředků na platby, což se v následujících krocích nijak nemění.

Obdobně platí totéž pro decentralizované agentury, u nichž je příspěvek EU v prostředcích na platby stanoven ve výši navržené v oddílu 1.2.

3.

Za třetí, výše prostředků na platby u pilotních projektů a přípravných akcí se stanoví takto:

oddíl III (Komise): výše prostředků na platby u všech nových pilotních projektů a přípravných akcí se stanoví na úrovni 50 % odpovídajících prostředků na závazky nebo na navrhované úrovni, pokud je nižší; pokud jde o prodloužení stávajících pilotních projektů a přípravných akcí, rovná se výše prostředků na platby výši stanovené v návrhu rozpočtu a navýšené o 50 % odpovídajících nových prostředků na závazky, nebo navrhované výši, pokud je nižší;

oddíl X (ESVČ): výše prostředků na platby u pilotních projektů a přípravných akcí se stanoví na úrovni, kterou navrhl Evropský parlament.

4.

Za čtvrté, kromě dohodnutých zvýšení a snížení prostředků na závazky u rozlišených výdajů, jak jsou uvedena výše v předloze kompromisního návrhu v rozpisu podle jednotlivých okruhů finančního rámce, jsou u prostředků na platby dohodnuty následující specifické částky:

a.

okruh 1a: výše prostředků na platby pro „Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci“ je stanovena na 50 milionů EUR; výše prostředků na platby pro „Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity“ je stanovena na úrovni dohodnuté mezi Radou a Parlamentem („uzavřená“ položka);

b.

okruh 2: výše prostředků na platby pro „Mezinárodní dohody v oblasti rybolovu“ je stanovena na úrovni navržené v návrhu na změnu 3/2012;

c.

okruh 3b: výše prostředků na platby pro „Zvláštní výroční akce“ je stanovena na úrovni navržené v postoji Parlamentu;

d.

okruh 4: výše prostředků na platby pro „Rezervu na pomoc při mimořádných událostech“ je stanovena na 90 milionů EUR; výše prostředků na platby pro „Palestinu“ je stanovena na úrovni navržené v návrhu rozpočtu; výše prostředků na platby pro „Makrofinanční pomoc“ je stanovena na úrovni dohodnuté mezi Radou a Parlamentem („uzavřená“ položka); výše prostředků na platby pro „Země, které jsou stranami protokolu o cukru“ je stanovena na úrovni dohodnuté mezi Radou a Parlamentem („uzavřená“ položka v prostředcích na platby).

5.

Celkové snížení prostředků na platby, které je třeba rozložit mezi okruhy a rozpočtové položky, se rovná:

a.

celkové výši plateb dohodnuté v bodě 1, od níž se odečte

b.

návrh rozpočtu se změnami obsaženými v návrzích na změnu 1/2012, 2/2012 a 3/2012 spolu s dopadem, který budou mít na prostředky na platby kroky provedené podle výše uvedených bodů 2 až 4.

Toto celkové snížení výše prostředků na platby (5a – 5b) se poté rozdělí do všech rozpočtových položek rozlišených výdajů v jednotlivých okruzích výdajů podle níže uvedeného rozdělovacího klíče, který bere v potaz mírné vyvážení škrtů v prostředcích na platby ve prospěch okruhu 1a, a to přesunem těchto prostředků z okruhů 2 a 4:

a.

:

okruh 1a

:

31,00 %;

b.

:

okruh 1b

:

38,45 %;

c.

:

okruh 2

:

21,25 %;

d.

:

okruh 3a

:

1,00 %;

e.

:

okruh 3b

:

0 %;

f.

:

okruh 4

:

8,30 %.

6.

Aniž jsou dotčeny částky vymezené ve výše uvedených bodech 2 až 4, škrty v jednotlivých okruzích vymezené ve výše uvedeném bodě 5 se následně rozloží do jednotlivých rozpočtových položek, včetně „uzavřených“ položek, na základě váhy, kterou mají prostředky na platby v jednotlivých dotčených rozpočtových položkách v návrhu rozpočtu se změnami obsaženými v návrzích na změnu 1/2012, 2/2012 a 3/2012.

Jako výjimka z tohoto pravidla se navrhuje rozdělit celkový škrt v okruhu 1b proporčně k postoji Rady, tj. zachovat návrh rozpočtu u cíle konvergence.

1.5   Rozpočtové poznámky

Všechny změny ve znění poznámek, které provedly Evropský parlament a Rada, jsou odsouhlaseny s tím, že nemohou měnit ani rozšiřovat působnost stávajícího právního základu.

1.6   Nové rozpočtové položky

Pokud není v těchto společných závěrech, na nichž se dohodl dohodovací výbor, uvedeno jinak nebo nevznikla jiná společná dohoda obou složek rozpočtového orgánu v rámci jejich příslušných čtení (nová rozpočtová položka 04 03 15 „Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity“), rozpočtová nomenklatura navržená Komisí v jejím návrhu rozpočtu a následných návrzích na změnu zůstává beze změny, s výjimkou pilotních projektů a přípravných akcí.

Rozdělení článku 16 03 02 mezi bod 16 03 02 01 (z okruhu 3b) „Komunikace na úrovni zastoupení Komise“ a bod 16 03 02 02 (z okruhu 5) „Evropské veřejné prostory“, které navrhuje Evropský parlament, je odsouhlaseno.

1.7   Rezervy

Veškeré rezervy, o nichž rozhodl hlasováním Evropský parlament, jsou zachovány. Částka v rezervě v položce 26 01 20 (EPSO) je snížena o 50 %, stejně jako rezervy v položkách A4 01 01 a A4 02 01 01.

2.   Rozpočet na rok 2011

Návrh opravného rozpočtu 6/2011 je schválen s těmito změnami:

v mil. EUR

Rozpočtová položka

Název

Zvýšení/snížení prostředků na závazky

NOR 6/2011

Rozdíl

OR 6/2011

04 02 20

ESF – Provozně-technická pomoc

+3,25

+3,25

19 08 01 02

ESP – Palestina, blízkovýchodní mírový proces, UNRWA

+60,4

+39,6

+ 100,0

21 06 07

Doprovodná opatření týkající se banánů

+13,4

+13,4

Mezisoučet

Zvýšení

+63,7

+53,0

+ 116,7

01 03 02

Makrofinanční pomoc

–51,4

–53,0

– 104,4

05 06 01

Mezinárodní zemědělské dohody

–0,1

–0,1

07 11 01

Mnohostranné a mezinárodní dohody o klimatu

–0,2

–0,2

14 03 03

Členství v mezinárodních organizacích působících v oblasti cel a daní

–0,1

–0,1

15 02 03

Spolupráce s třetími zeměmi v oblasti vzdělávání a odborné přípravy

–6,3

–6,3

21 07 03

Příspěvek organizaci FAO

–0,3

–0,3

21 07 04

Dohody o surovinách

–2,0

–2,0

Mezisoučet

Snížení

–60,4

–53,0

– 113,4

Celkem

Čistý důsledek změn

+3,25

+3,25


v mil. EUR

Rozpočtová položka

Název

Zvýšení/snížení prostředků na platby

NOR 6/2011

OR 6/2011

04 02 17

ESF – Konvergence

+ 204,0

+ 226,35

04 02 19

ESF – Regionální konkurenceschopnost

+ 204,0

+ 226,35

04 02 20

ESF – Provozně-technická pomoc

+0,3

+0,3

08 04 01

Spolupráce — Nanovědy, nanotechnologie

+82,0

+82,0

09 04 01

Spolupráce — Informační a komunikační technologie

+60,0

+60,0

Mezisoučet

Zvýšení

+ 550,3

+ 595,0

05 04 05 01

Rozvoj venkova

p.m

– 395,0

Mezisoučet

Snížení

p.m

– 395,0

Celkem

Čistý důsledek změn

+ 550,3

+ 200,0

Jak navrhuje Komise, prostředky získané snížením prostředků na platby v položce „Programy pro rozvoj venkova“ se použijí k pokrytí potřeb v souvislosti s neuhrazenými platbami u Evropského sociálního fondu (ESF).

V souladu se společným prohlášením k návrhu opravného rozpočtu 7/2011 (Evropský fond solidarity) uvedeným v oddílu 3.2 bude částka 38 milionů EUR v prostředcích na platby přesunuta z položky „Programy pro rozvoj venkova“ a doplní prostředky na platby v souvislosti s uvolňováním prostředků z Evropského fondu solidarity, jak znázorňuje následující tabulka:

v mil. EUR

Rozpočtová položka

Název

Zvýšení/snížení prostředků na platby

NOR 7/2011

13 06 01

Fond solidarity – Členské státy

+38,0

Mezisoučet

Zvýšení

+38,0

05 04 05 01

Rozvoj venkova

–38,0

Mezisoučet

Snížení

–38,0

Celkem

Čistý důsledek změn

0

3.   Společná prohlášení

Jako součást výše uvedené dohody o rozpočtu na rok 2012 a NOR 6/2011 byla dohodnuta následující společná prohlášení.

3.1   Společné prohlášení o prostředcích na platby

S ohledem na pokračující úsilí o fiskální konsolidaci v členských státech souhlasí Rada a Evropský parlament se snížením výše prostředků na platby na rok 2012 oproti návrhu rozpočtu, který vypracovala Komise. Žádají Komisi, aby formou opravného rozpočtu požádala o další prostředky na platby, pokud prostředky zapsané do rozpočtu na rok 2012 nebudou dostatečné pro pokrytí výdajů v podokruhu 1a (Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost), podokruhu 1b (Soudržnost pro růst a zaměstnanost), okruhu 2 (Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi), okruhu 3 (Občanství, svoboda, bezpečnost a právo) a okruhu 4 (EU jako globální hráč).

Rada a Evropský parlament zejména naléhavě vyzývají Komisi, aby nejpozději do konce září roku 2012 předložila aktualizované údaje o aktuálním stavu a odhadech týkajících se prostředků na platby v podokruhu 1b (Soudržnost pro růst a zaměstnanost) a na rozvoj venkova v rámci okruhu 2 (Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi) a v případě potřeby předložila návrh opravného rozpočtu.

Rada a Evropský parlament zaujmou postoj k jakémukoli návrhu opravného rozpočtu co nejrychleji, aby se zabránilo jakémukoli výpadku v prostředcích na platby. Rada a Evropský parlament se dále zavazují urychleně zpracovat jakýkoli možný převod prostředků na platby, včetně převodů napříč okruhy finančního rámce, aby byly prostředky na platby zapsané do rozpočtu co nejlépe využity a odpovídaly skutečnému plnění a potřebám.

3.2   Společné prohlášení k návrhu opravného rozpočtu 7/2011

Rada a Evropský parlament berou na vědomí záměr Komise předložit dne 21. listopadu 2011 návrh opravného rozpočtu (NOR 7/2011) na uvolnění prostředků z Evropského fondu solidarity, a to podle očekávání ve výši 38 milionů EUR, v prostředcích na závazky i na platby. Prostředky na platby budou přesunuty z položky „Programy na rozvoj venkova“ (bod rozpočtu 05 04 05 01).

Rada a Evropský parlament se vynasnaží zaujmout postoj k návrhu opravného rozpočtu 7/2011 do konce roku 2011, a to v souladu se svými vnitřními postupy.

3.3   Společné prohlášení o preventivních opatřeních vzhledem k budoucím krizím v odvětví ovoce a zeleniny

Krize v souvislosti s bakterií E-coli ukázala potřebu mít odpovídající mechanismus reakce na tržní krizi v EU. S ohledem na tuto skutečnost se Rada a Evropský parlament zavazují, že budou urychleně jednat, pokud Komise v takovéto souvislosti předloží žádost o převod prostředků, nebo – po prozkoumání otázky, zda a v jaké míře je možno přerozdělit již schválené prostředky – ve věci opravného rozpočtu, jehož návrh předloží Komise v případě mimořádné krize na trhu v odvětví ovoce a zeleniny, která vyžaduje přijetí specifických mimořádných opatření ve smyslu článku 191 nařízení (ES) č. 1234/2007 (jednotné nařízení o společné organizaci trhů), v duchu návrhu Komise mít k dispozici mechanismy s cílem předejít budoucí krizi prostřednictvím organizací producentů.

3.4   Společné prohlášení o financování projektu ITER

Evropská parlament a Rada se dohodly na schůzce ve formě třístranných rozhovorů za účasti Komise ve středu 23. listopadu 2011 odpoledne – na tomto jednání se budou zabývat otázkou dodatečných nákladů na projekt ITER v letech 2012–2013 a pokusí se dospět k dohodě do konce roku.

Evropský parlament a Rada vyzývají Komisi, aby pomohla vytvořit podmínky pro dosažení dohody o dodatečných potřebách finančních prostředků pro projekt ITER a vzala přitom v potaz obavy obou složek rozpočtového orgánu.


(1)  Souhrnné tabulky podle okruhů finančního rámce v tomto oddílu neobsahují snížení prostředků pro decentralizované agentury a dohodnutý soubor pilotních projektů a přípravných akcí (viz odd. 1.2).


Čtvrtek, 1. prosince 2011
PŘÍLOHA II

změna rozpočtových poznámek:

Pilotní projekt – oddíl X (ESVČ)

Odhlasované znění, s navrhovanými změnami TUČNĚ S KURZÍVOU

Pilotní projekt — Ústav EU pro otázky míru

V návaznosti na koncepci z roku 2009 o posílení schopností EU v oblasti dialogu a mediace se tento pilotní projekt zaměří na analýzu a zkoumání možností – a souvisejících nákladů a přínosů –, které budou účinně sloužit potřebám EU při zprostředkovávání mírových jednání.

V návaznosti na předchozí a pokračující úsilí týkající se Ústavu EU pro otázky míru (EIP), s ohledem na existující studie, včetně studií Evropského parlamentu, a také na stávající plány činnosti vypracované pro tento účel by tato analýza nákladů a přínosů měla zvážit takové otázky, jako je např. možné institucionální uspořádání, včetně struktury nákladů, systémy řízení a požadavky na financování.

Pilotní projekt by měl zejména prozkoumat možnosti optimalizace potenciálu stávajících kapacit a zajistit synergie s těmito kapacitami v rámci ESVČ, s ostatními orgány EU, Ústavem Evropské unie pro bezpečnostní studia, Evropskou bezpečnostní a obrannou školou, členskými státy a jejich vnitrostátními subjekty, které se zabývají zprostředkováním mírových jednání, a také s dalšími subjekty.

Cíle EIP by měly být založeny na základních hodnotách a cílech EU stanovených Smlouvami.

Úkoly EIP by mohly zahrnovat poradenství, výzkum a vzdělávání, aniž by to mělo vliv na výsledky pilotního projektu , zprostředkovací jednání a neformální diplomacii zaměřenou na předcházení konfliktům a na jejich mírové řešení; osvědčené postupy a zkušenosti získané při provádění a řízení relevantních misí EU, oslovení širší akademické a vědecké obce a nevládních organizací a obhajování názorů ve vztahu k veřejnosti v těchto oblastech. Tento pilotní projekt by se měl soustředit zejména na to, jak by eventuální nezávislý ústav mohl zvýšit kapacity ESVČ, potažmo rozšířit kapacity EU v těchto oblastech, a optimalizovat stávající zdroje v koordinaci s příslušnými orgány EU.

Přípravná akce – oddíl III (Komise)

Přeshraniční zpravodajství (rozpočtová položka 16 02 06)

Na konec poznámek se doplňuje jeden odstavec takto:

Tato přípravná akce, která poskytuje evropské výzkumné granty pro novináře, má umožnit a rozvíjet seriózní přeshraniční investigativní zpravodajství na úrovni EU. Výzvy k předkládání návrhů budou organizovány tak, aby byly vybrány společné investigativní projekty sdružující novináře z minimálně dvou členských států, které budou mít přeshraniční nebo evropský rozměr vyplývající z národního, regionálního nebo místního hlediska. Výsledky vybraných projektů v oblasti investigativní žurnalistiky budou zveřejněny minimálně v každém ze zúčastněných členských států.

Za tímto účelem bude vypracována studie proveditelnosti, aby bylo možno nalézt nové způsoby, jak tento projekt zahájit. Tato studie se musí zabývat způsoby, kterými by EU mohla financovat nezávislé a kritické zpravodajství, přičemž musí být zajištěna nezávislost informací.


11.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 165/98


Čtvrtek, 1. prosince 2011
Návrh opravného rozpočtu č. 6/2011: vlastní zdroje, integrovaná námořní politika, Řecko, ESF, Palestina

P7_TA(2011)0522

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 6/2011 na rozpočtový rok 2011, oddíl III – Komise (17631/2011 – C7-0440/2011 – 2011/2267(BUD))

2013/C 165 E/15

Evropský parlament,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 314 této smlouvy, a na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 106a této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (1), a zejména na články 37 a 38 tohoto nařízení,

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2011 přijatý s konečnou platností dne 15. prosince 2010 (2),

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (3),

s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 6/2011 k souhrnnému rozpočtu Evropské unie na rok 2011, který Komise předložila dne 18. října 2011 (KOM(2011)0674),

s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 6/2011, který Rada přijala dne 30. listopadu 2011 (17631/2011 – C7-0440/2011),

s ohledem na články 75b a 75e jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0407/2011),

A.

vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 6/2011 k souhrnnému rozpočtu na rok 2011 zahrnuje mj. zvýšení prostředků na závazky v okruhu 1 o 3,25 milionu EUR a v okruhu 4 o 113,4 milionu EUR, zvýšení prostředků na platby k pokrytí potřeb v okruhu 1 o 550,3 milionu EUR a aktualizaci odhadu příjmů;

B.

vzhledem k tomu, že Rada změnila návrh opravného rozpočtu č. 6/2011 tak, že snížila celkové čisté zvýšení prostředků na platby na částku 200 milionů EUR;

C.

vzhledem k tomu, že Parlament v průběhu celého rozpočtového procesu pro rok 2011 neustále zdůrazňoval, že celková výše prostředků na platby prosazovaná Radou a přijatá na rozpočtový rok 2011 není dostatečná a neumožní uspokojit všechny potřeby, na nichž bylo dosaženo jednoznačné shody;

D.

vzhledem k tomu, že se obě složky rozpočtového orgánu v průběhu dohodovacího řízení o rozpočtu na rozpočtový rok 2011 dohodly na společném prohlášení o prostředcích na platby zavazujícím Parlament i Radu, aby „zabránily jakémukoli výpadku v prostředcích na platby“;

E.

vzhledem k tomu, že některé potřeby plateb již částečně řeší souhrnný převod prostředků na platby (DEC 34/2011) v celkové výši 719,2 milionů EUR, a vzhledem k tomu, že Komise bude muset brzy předložit nový souhrnný převod, který bude v co nejvyšší míře řešit potřeby, jež nepokryla dohoda o návrhu opravného rozpočtu č. 6/2011, tj. 1 047 milionů EUR ze dne 18. listopadu 2011, aby byly splněny právní povinnosti Unie v oblasti prostředků na platby;

F.

vzhledem k tomu, že navrhované zvýšení prostředků na platby o 200 milionů EUR představuje pouze omezenou část ze zjištěných dodatečných potřeb do konce roku 2011, které dosahují ke dni 18. listopadu 2011 výše 1 642 milionů EUR;

G.

vzhledem k tomu, že posílení prostředků v okruhu 4 na finanční pomoc Palestině, mírový proces a UNRWA a na financování doprovodných opatření týkajících se banánů se provádí formou přesunu nevyužitých prostředků, jež byly vyčleněny na makrofinanční pomoc, a je součástí dohody dosažené v dohodovacím výboru pro rozpočet na rok 2012;

H.

vzhledem k tomu, že část zvýšených příjmů pochází z pokut a úroků z prodlení ve výši 435 milionů EUR, tj. z prosazování politiky hospodářské soutěže;

1.

bere na vědomí návrh opravného rozpočtu č. 6/2011 a následné nové posouzení vedoucí k aktualizaci potřeb, pokud jde o prostředky na platby a možné přesuny prostředků na závazky;

2.

poznamenává, že návrh opravného rozpočtu č. 6/2011 ve znění pozměněném Radou je výsledkem dohody dosažené v dohodovacím výboru, která zahrnuje jak rozpočet na rok 2012, tak i návrh opravného rozpočtu č. 6/2011;

3.

hluboce lituje nedůvěry, jež panovala během jednání mezi Komisí a členskými státy, pokud jde o úroveň dodatečných prostředků na platby, jež Komise potřebuje v roce 2011, aby mohla splnit právní povinnosti Unie; žádá Komisi, aby oběma složkám rozpočtového orgánu – jakož i široké veřejnosti – sdělila, jaké důsledky bude mít tato dohoda o provádění stávajících programů; má zejména obavy z dopadů tohoto rozhodnutí na fungování strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v členských státech i na klíčové programy v rámci okruhu „udržitelný růst“;

4.

zdůrazňuje, že přístup Rady není v souladu s postupy evropského semestru a posílenou evropskou správou ekonomických záležitostí, podle níž by se mělo usilovat o součinnost a doplňkovost mezi rozpočtem Unie a vnitrostátními rozpočty; o to více jej znepokojuje postoj Rady, protože pokud se má Unie vzpamatovat ze stávající hospodářské a sociální krize, je třeba podporovat investice zaměřené do budoucnosti;

5.

vyjadřuje připravenost zúčastnit se spolu s Radou a Komisí mapování současného stavu, aby bylo možné řešit případné nedostatky a schodky v provádění stávajících víceletých programů, zejména těch, jež spadají do podokruhů 1a a 1b;

6.

znovu zdůrazňuje své pevné přesvědčení, že část příjmů pocházejících z pokut a úroků z prodlení, tj. z prosazování politiky hospodářské soutěže, jež spadá do výlučné pravomoci Unie, by měla být přímo vrácena zpět do rozpočtu Unie a reinvestována a neměla by být vracena členským státům v rámci vyrovnání;

7.

schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 6/2011 beze změny a pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 6/2011 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

8.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.


(1)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 68, 15.3.2011.

(3)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.


11.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 165/100


Čtvrtek, 1. prosince 2011
Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EFG/2011/005 PT/Norte-Centro Automotive, Portugalsko)

P7_TA(2011)0523

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EFG/2011/005 PT/Norte-Centro Automotive, Portugalsko) (KOM(2011)0664 – C7-0334/2011 – 2011/2262(BUD))

2013/C 165 E/16

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (KOM(2011)0664 – C7-0334/2011),

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (1) (dále jen „IID ze dne 17. května 2006“), a zejména na bod 28 této dohody,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2) (dále jen „nařízení o EFG“),

s ohledem na postup třístranných rozhovorů stanovený v bodě 28 IID ze dne 17. května 2006,

s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0395/2011),

A.

vzhledem k tomu, že Evropská unie vytvořila vhodné legislativní a rozpočtové nástroje s cílem poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce,

B.

vzhledem k tomu, že u žádostí podaných po 1. květnu 2009 byla působnost EFG rozšířena i na podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni v přímé souvislosti s celosvětovou finanční a hospodářskou krizí,

C.

vzhledem k tomu, že finanční pomoc Evropské unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být poskytnuta co nejrychleji a co nejúčinněji v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 17. května 2006 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG,

D.

vzhledem k tomu, že Irsko požádalo o pomoc v souvislosti s propuštěním 726 pracovníků, přičemž je pomoc určena všem z nich, ve třech podnicích, jejichž činnost spadá do oddílu 29 NACE Revize 2 („Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů“) v regionech NUTS II Norte (PT11) a Centro (PT16) v Portugalsku,

E.

vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG,

1.

žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí o zlepšení procesních a rozpočtových opatření s cílem urychlit uvolňování prostředků z EFG; v tomto směru oceňuje, že Komise v návaznosti na žádost Parlamentu o rychlejší uvolňování prostředků zavedla zdokonalený postup, jehož cílem je předkládat rozpočtovému orgánu spolu s návrhem na uvolnění prostředků z EFG také hodnocení Komise týkající se způsobilosti žádosti; doufá, že v rámci chystaných přezkumů EFG dojde k dalšímu zkvalitnění postupů a že bude dosaženo větší účinnosti a transparentnosti EFG;

2.

připomíná, že orgány přislíbily zajistit hladký a rychlý proces přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG, jejichž prostřednictvím poskytnou jednorázovou, časově omezenou individuální podporu zaměřenou na pomoc pracovníkům, které zasáhlo propouštění v důsledku globalizace a finanční a hospodářské krize; zdůrazňuje úlohu, kterou v tomto ohledu může hrát EFG při opětovném začleňování propuštěných pracovníků na trh práce, a to zejména nejzranitelnějších a nejméně kvalifikovaných pracovníků;

3.

zdůrazňuje, že v souladu s článkem 6 nařízení o EFG má být zajištěno, aby EFG podporoval opětovné začlenění jednotlivých propuštěných pracovníků do pracovního procesu; dále zdůrazňuje, že pomoc z EFG může spolufinancovat pouze aktivní opatření na pracovním trhu, která vedou k dlouhodobé zaměstnanosti; opětovně poukazuje na to, že finanční pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví;

4.

konstatuje, že informace o koordinovaném souboru individualizovaných služeb, které mají být financovány z EFG, obsahují podrobné údaje o tom, nakolik jsou tyto služby v souladu s opatřeními financovanými ze strukturálních fondů a doplňují je; znovu žádá Komisi, aby srovnávací hodnocení těchto údajů předkládala rovněž ve svých výročních zprávách;

5.

všímá si skutečnosti, že po opakovaných žádostech Parlamentu vykazuje rozpočet na rok 2011 poprvé prostředky na platby ve výši 47 608 950 EUR v rozpočtové položce EFG 04 05 01; připomíná, že EFG byl vytvořen jako samostatný zvláštní nástroj s vlastními cíli a lhůtami, a zaslouží si proto vlastní přidělené prostředky, čímž se zabrání převodům z jiných rozpočtových položek, k nimž docházelo v minulosti a jež by mohly bránit dosahování různých politických cílů;

6.

vítá předpokládané zvýšení prostředků na platby v rozpočtové položce EFG, o které bude požádáno, a to formou globálního převodu. Prostředky z této rozpočtové položky budou použity na pokrytí částky 1 518 465 potřebné k vyhovění této žádosti;

7.

schvaluje rozhodnutí připojené k tomuto usnesení;

8.

pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady toto rozhodnutí podepsal a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

9.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení, včetně přílohy, Radě a Komisi.


(1)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.


Čtvrtek, 1. prosince 2011
PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EFG/2011/005 PT/Norte-Centro Automotive, Portugalsko)

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí 2012/4/EU.)


11.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 165/102


Čtvrtek, 1. prosince 2011
Návratná pomoc a finanční inženýrství ***I

P7_TA(2011)0526

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, pokud jde o návratnou pomoc a finanční inženýrství (KOM(2011)0483 – C7-0215/2011 – 2011/0210(COD))

2013/C 165 E/17

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (KOM(2011)0483),