ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.C_2013.139.ces |
||
Úřední věstník Evropské unie |
C 139 |
|
České vydání |
Informace a oznámení |
Svazek 56 |
Oznámeníč. |
Obsah |
Strana |
|
I Usnesení, doporučení a stanoviska |
|
|
USNESENÍ |
|
|
Výbor regionů |
|
|
100. plenární zasedání ve dnech 11. a 12. dubna 2013 |
|
2013/C 139/01 |
||
|
STANOVISKA |
|
|
Výbor regionů |
|
|
100. plenární zasedání ve dnech 11. a 12. dubna 2013 |
|
2013/C 139/02 |
||
2013/C 139/03 |
Stanovisko Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu |
|
2013/C 139/04 |
Stanovisko Pokyny EU pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích |
|
2013/C 139/05 |
Stanovisko Podpora EU určená na udržitelné změny ve společnostech v procesu transformace |
|
2013/C 139/06 |
Stanovisko Strategie rozšíření a hlavní výzvy na období 2012–2013 |
|
2013/C 139/07 |
||
2013/C 139/08 |
||
2013/C 139/09 |
Stanovisko Zaměření mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací a její posílení |
|
2013/C 139/10 |
||
|
III Přípravné akty |
|
|
VÝBOR REGIONŮ |
|
|
100. plenární zasedání ve dnech 11. a 12. dubna 2013 |
|
2013/C 139/11 |
||
CS |
|
I Usnesení, doporučení a stanoviska
USNESENÍ
Výbor regionů
100. plenární zasedání ve dnech 11. a 12. dubna 2013
17.5.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 139/1 |
Usnesení Výboru regionů Budoucí globální přístup k ukončení chudoby a zajištění udržitelné budoucnosti pro celý svět
2013/C 139/01
VÝBOR REGIONŮ
1. |
vítá sdělení Důstojný život pro všechny: Skoncovat s chudobou a umožnit světu udržitelnou budoucnost a plně podporuje záměr vypracovat souhrnný rámec pro budoucí rozvojovou politiku, jenž bude zahrnovat socio-ekonomický rozvoj a udržitelnost životního prostředí a bude rovněž zohledňovat spravedlnost, rovnoprávnost, rovnost, mír a bezpečnost; |
2. |
poukazuje na výhody udržitelného modelu vývoje, jenž poskytuje řadu příležitostí k podpoře růstu, vytváření pracovních míst, ekologičtějšímu hospodářství, zlepšení služeb lidského rozvoje, posílení prosperity, snížení sociálního vyloučení a zachování čistšího a zdravějšího životního prostředí; |
3. |
domnívá se, že navzdory značnému pokroku, jenž byl učiněn k dosažení rozvojových cílů tisíciletí, zbývá ještě mnoho práce. Připomíná, že i v době hospodářského propadu je 85 % občanů EU přesvědčeno, že by měla Evropa pokračovat v podpoře rozvojových zemí (1). Vyzývá k tomu, aby se pokračovalo ve snahách o splnění rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015. Podporuje rovněž související proces směřující ke stanovení celosvětových cílů v oblasti udržitelného rozvoje a připomíná svou podporu tomu, aby byl rok 2015 vyhlášen Evropským rokem rozvoje, a tím bylo zajištěno pokračování rozvojových cílů tisíciletí; |
4. |
sdílí názor, že Deklarace tisíciletí je stále relevantní a ukázala, že problémy lze řešit, pokud se soustředí a na vhodné úrovni koordinuje úsilí. Domnívá se, že zásadní význam má zapojení všech klíčových stran, zejména subnárodních orgánů jak v rozvojových, tak v dárcovských zemích, do tvorby a provádění nezbytných politik a programů pro zlepšování jejich provádění a pro přispívání udržitelnému rozvoji a růstu podporujícímu začlenění; |
5. |
souhlasí proto s tím, že by měl budoucí rámec stavět na velikosti stávajících cílů a i nadále se soustředit na vymýcení mnoha rozměrů extrémní chudoby a zároveň zohlednit nedostatky rozvojových cílů tisíciletí a zásadní změny celosvětové situace v posledním desetiletí, zejména pak rostoucí význam:
|
6. |
souhlasí, že cíle stanovené v budoucnosti by měly být omezené co do počtu, měly by platit globálně a měly by zajišťovat zainteresovanost na všech úrovních správy. Zdůrazňuje, že aby byly srozumitelné co nejširší veřejnosti, měly by být rovněž jednoduché, jasné a měřitelné; |
7. |
poznamenává však, že povaha problémů chudoby se v jednotlivých zemích značně liší. Je proto přesvědčen, že sdílené a společné cíle nevylučují potřebu specifických politik a prostředků zohledňujících specifický kontext příslušného prostoru, země, regionu nebo subnárodní oblasti; |
8. |
domnívá se, že jednou z důležitých příčin částečného neplnění rozvojových cílů tisíciletí jsou sociální rozdíly a nerovnosti v řadě rozvojových zemí z důvodů nedostatečné míry demokracie a politické odpovědnosti a rovněž široce rozšířené korupce. Nestabilita a nedostatečná bezpečnost v některých zemích znemožňují dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Vyzývá proto EU, aby v celé své rozvojové politice aktivně prosazovala své základní hodnoty – demokracii, lidská práva a zásady právního státu. Připomíná význam úlohy subnárodních orgánů pro určování a řešení nedostatků při dodržování lidských práv, podpoře demokracie a boji proti korupci; |
9. |
vyzdvihuje nutnost provádění globálního partnerství pro rozvoj, jež zapojuje všechny strany, je zaměřeno na občany a využívá participativního a inkluzivního přístupu zdola nahoru; žádá, aby šla EU příkladem a aby zaujala jednotný a důsledný postoj zohledňující příspěvek a účast všech úrovní správy; |
10. |
zdůrazňuje, že právě subnárodní orgány poskytují občanům četné služby, jež jsou nezbytné k dosažení rozvojových cílů tisíciletí, jako jsou např. zdravotnictví, hygiena, vzdělávání, doprava, energetické systémy a vodní a odpadové hospodářství, a mají tak značný vliv na výsledky budoucího rámce; |
11. |
v souvislosti s mírem a bezpečností připomíná, že moderní diplomacii neurčují a neprovádí samotné vnitrostátní vlády a že vzhledem k potřebě dialogu, spolupráci a koordinaci má stěžejní a rostoucí význam diplomacie měst. Pomocí tohoto nástroje mohou místní samosprávy podporovat sociální soudržnost, environmentální udržitelnost, předcházení konfliktům, jejich řešení a následnou rekonstrukci a obnovu; |
12. |
vyjadřuje znepokojení v souvislosti s tím, že Evropská unie podle nedávno zveřejněných údajů OECD snížila v roce 2012 celkový objem rozvojové pomoci (o 2,3 mld. eur neboli 4,3 % ve srovnání s předchozím rokem). Přestože EU zůstává v celosvětovém měřítku největším dárcem a za tento pokles je zčásti odpovědná hospodářské krize v některých členských státech, VR vyzývá EU a členské státy, aby pokračovaly v úsilí o naplnění závazku, který EU přijala do roku 2015 v rámci OSN – přidělovat na tuto pomoc 0,7 % HDP. Vzhledem k současným škrtům dosahuje tato hodnota 0,43 % a jen několik málo členských států splňuje 0,7% cíl; |
13. |
připomíná, že subnárodní orgány provádí v rostoucí míře samostatnou aktivní politiku rozvojové spolupráce, a že ačkoliv jejich celkový přínos znamená mnohem více nežli jen finanční příspěvek, některé si již stanovily za cíl vyčlenit 0,7 % ze svých prostředků na činnosti v oblasti spolupráce ve prospěch rozvojových zemí, zatímco některé zavedly rovněž mechanismy vlastního financování umožňující reagovat na určité specifické potřeby; |
14. |
vítá, že je „úloha místních orgánů při komunikaci občanů se státem a při zajišťování široce založené a demokratické zainteresovanosti rozvojových programů zemí“ mezinárodně uznána v pusanské deklaraci a nejnověji i v závěrečném dokumentu konference Rio+20, kde se o těchto orgánech mluví jako o tvůrcích politických strategií, rozhodujících činitelích a subjektech provádějících politiky udržitelného rozvoje; |
15. |
opakuje svoji myšlenku uvedenou ve stanovisku Příspěvek místních a regionálních orgánů EU ke konferenci OSN o udržitelném rozvoji 2012 (Rio+20) (CDR 187/2011), že by si přál, aby byla obnovena a rozvíjena činnost Agendy 21. Místní Agenda 21, jež byla zahájena po summitu v Riu v roce 1992, je dobrým příkladem procesu vycházejícího z místní úrovně, jenž přinesl dobré a dlouhodobé výsledky v podobě konkrétních opatření i lepšího povědomí – pokud jde o tematiku udržitelnosti – mezi společenskými aktéry a jejich zvýšené angažovanosti; |
16. |
připomíná aktivní příspěvek VR ke konferenci Rio+20, a to jednak při přípravě summitu v Riu, jednak coby součást delegace EU, jenž ukazuje, čeho mohou dosáhnout iniciativy jako např. Pakt starostů a primátorů nebo Evropská zelená města. Připomíná memorandum o porozumění, jež při této příležitosti podepsal s Programem OSN pro životní prostředí (UNEP) a jehož cílem je i nadále posilovat součinnost mezi různými úrovněmi a zlepšit provádění deklarace konference Rio+20. Bude se v této souvislosti i nadále účastnit jako pozorovatel v delegaci EU na příslušných konferencích smluvních stran; |
17. |
připomíná svou vizi, podle níž musí být subnárodní orgány v institucionálním rámci pro udržitelný rozvoj plně uznány coby příslušné orgány veřejné správy vedle národních vlád a útvarů OSN. Vyzývá v této souvislosti, aby byl v rámci UNEP nebo mezivládního politického fóra na vysoké úrovni pro udržitelný rozvoj vytvořen stálý výbor pro subnárodní a místní orgány; |
18. |
připomíná že v rámci uznání jejich úlohy a za účelem posílení účinnost rozvojové pomoci Evropská komise v roce 2008 poprvé vyzvala k zavedení holistického přístupu k místním orgánům coby aktérům rozvoje na celosvětové, evropské a vnitrostátní úrovni. Vítá úsilí Komise v této oblasti na úrovni EU a její záměr aktualizovat tento strategický posun vztahů s výše uvedenými orgány vyjádřený na jaře 2013 ve sdělení o místních orgánech v rámci rozvoje; |
19. |
žádá, aby příští strategie, zejména v EU, zohledňovaly potenciál mnohostranné decentralizované spolupráce, včetně takových nástrojů, jako je Portál decentralizované spolupráce mapující činnost a osvědčené postupy a umožňující výměnu informací za účelem přizpůsobování dovedností a schopností potřebám, a konference o decentralizované spolupráci pro politický dialog coby doplněk konkrétních zastupitelských politických sborů pro sousední země, např. ARLEM pro Středomoří a CORLEAP pro Východ; |
20. |
zavazuje se pokračovat v podpoře snah o lepší prosazování a integraci evropských modelů, jako jsou např. Pakt starostů a primátorů nebo Evropská zelená města a podobné modely, v dalších částech světa, a celosvětových programů, jako jsou např. iniciativa UNEP Města účinněji využívající zdroje nebo nedávno zahájené partnerství EU-Čína pro udržitelnou urbanizaci a Místní agenda 21, na celosvětové úrovni, zejména s ohledem na rozšíření EU a sousední země; |
21. |
vítá, že Evropská komise uznala cíl „přejít k udržitelným, odolným městům“ za hybnou sílu udržitelného růstu podporujícího začlenění. Doporučuje, aby budoucí rozvojové cíle tisíciletí obsahovaly konkrétní cíl týkající se udržitelnosti měst. Vyzývá EU, aby pokračovala v práci na klíčovém tématu udržitelného městského života a aby podporovala města a subnárodní orgány při jejich úsilí o přizpůsobení se změně klimatu a o vytváření odolnosti a schopnosti reagovat na katastrofy a předcházet jim, kapacit založených na nezbytných schopnostech a zdrojích, neboť tyto orgány musí často jako první reagovat na přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy; |
22. |
pověřuje předsedu Výboru regionů, aby toto usnesení předložil předsedovi Evropského parlamentu, předsedovi Evropské rady, předsedovi Evropské komise, irskému předsednictví EU a nadcházejícímu litevskému předsednictví Rady. |
V Bruselu dne 12. dubna 2013
předseda Výboru regionů
Ramón Luis VALCÁRCEL SISO
(1) Zvláštní průzkum Eurobarometru 392, říjen 2012.
(2) Usnesení používá termín „subnárodní orgány“, jak je používán v kontextu OSN (kde jsou regiony chápány spíše jako regiony světa). V kontextu EU jsou tím míněny „místní a regionální orgány“.
STANOVISKA
Výbor regionů
100. plenární zasedání ve dnech 11. a 12. dubna 2013
17.5.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 139/4 |
Stanovisko Součinnost mezi soukromými investicemi a veřejným financováním na místní a regionální úrovni
2013/C 139/02
VÝBOR REGIONŮ
— |
souhlasí s tím, že kombinování grantů s inovativními finančními nástroji může vytvořit inovativní postup, který může snížit celkové náklady a rizika projektů/investic, a vyzývá místní a regionální orgány, aby zapojily fantazii a popřemýšlely o tom, jak tyto různé „nástroje“ v praxi využít k optimalizaci podpory klíčových investic; |
— |
zdůrazňuje klíčovou roli EIB – coby instituce EU pro dlouhodobé financování – v podpoře PPP v rámci EU a poskytování odborných znalostí a dovedností pro vytváření a provádění řady inovativních finančních nástrojů na úrovni EU, ve spolupráci s Evropskou komisí; |
— |
vítá navýšení kapitálu EIB o 10 miliard eur, o němž bylo rozhodnuto v roce 2012 a které umožní EIB poskytnout až 60 miliard eur na dodatečné úvěry; |
— |
vítá nové nástroje v podobě „rámcových půjček“ a „úvěrů pro strukturální programy“, které zavedla EIB. Tyto nástroje by mohly mít klíčový význam pro financování místních a regionálních orgánů, neboť umožňují financování portfolia investic, čímž se odstraňuje překážka týkající se rozsahu projektu; |
— |
uznává, že z hlediska využívání inovativních finančních nástrojů v rámci programů strukturálních fondů se objevily počáteční obtíže a identifikuje řadu faktorů, které vysvětlují jejich nízkou míru využívání, mezi něž patří nedostatečné povědomí a pochopení možností, nezbytnost „změny kultury“ řídicích orgánů – od kultury grantů ke kultuře finančních nástrojů – a obavy související s komplexností předpisového rámce, včetně právních předpisů v oblasti státních podpor; |
— |
vítá, že pro období 2014–2020 je použitelnost inovativních finančních nástrojů rozšířena na všechny typy projektů, všechny tematické cíle a investiční priority pokryté partnerskými dohodami a operačními programy a všechny fondy SSR; |
— |
zdůrazňuje rostoucí zájem místních a regionálních orgánů na vytváření multiregionálních fondů v kontextu makroregionálních strategií EIB; |
— |
žádá, aby byla tato iniciativa prodloužena do roku 2020 a aby byl – po vyhodnocení pilotní fáze – její záběr rozšířen vedle transevropských sítí i na jiná odvětví; |
— |
doporučuje Evropské komisi, aby upřesnila použitelnost pravidel státní podpory v souvislosti s inovativními finančními nástroji. |
Zpravodaj |
pan Rhodri Glyn THOMAS (UK/AE), poslanec Velšského národního shromáždění |
Odkaz |
I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
VÝBOR REGIONŮ
Úvod
1. |
konstatuje, že navzdory sílícímu optimistickému názoru, že tu nejhorší krizi má eurozóna již za sebou, existují nadále zásadní problémy a překážky pro stimulaci hospodářské obnovy v celé EU, zejména pokud jde o dostupnost veřejných i soukromých finančních prostředků na podporu klíčových investic; |
2. |
domnívá se, že EU se musí zásadním způsobem podílet na obnově důvěry v ekonomiku tím, že vytvoří rámcové podmínky, které pomohou mobilizovat omezené disponibilní veřejné a soukromé zdroje na podporu klíčových investic na místní a regionální úrovni, a na řešení stávajícího nedostatku finančních prostředků a úvěrů pro malé a střední podniky, bez nichž nemá záměr naplnit cíle strategie Evropa 2020 a Paktu pro růst a zaměstnanost šanci na úspěch; |
3. |
opakuje, že – jak bylo uvedeno ve stanovisku Výboru regionů Dosažení lepší součinnosti mezi rozpočtem EU, státními rozpočty a rozpočty územně správních celků, přijatém dne 31. ledna 2013 (1) – místní a regionální orgány musí sehrát klíčovou úlohu v evropském úsilí o obnovu, neboť jsou v Evropě odpovědné za značnou část veřejných výdajů (16,7 % HDP a 34 % celkových veřejných výdajů v roce 2011, dvě třetiny přímých investic v roce 2011 (2)), jejichž značná část se koncentruje do klíčových prioritních sektorů, které jsou jádrem strategie Evropa 2020 (kupříkladu ekonomické záležitosti, vzdělávání, životní prostředí, bydlení či občanská vybavenost); |
4. |
podtrhuje rostoucí význam a zájem, jejž vzbuzuje partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem v rámci financování projektů (PPP) (3) a inovativních finančních nástrojů (4) jakožto potenciálních mechanismů, jejichž prostřednictvím lze napomoci odblokování klíčových investic; |
5. |
vítá proto úlohu, kterou zastává Evropská komise, pokud jde o stimulaci využívání PPP a inovativních finančních nástrojů tím, že poskytuje rámec pro politiky, jenž podporuje a podněcuje využívání těchto nástrojů, a mobilizuje rozpočet EU ke zvýšení dostupných „veřejných“ financí na úrovni místních a regionálních orgánů; |
6. |
podtrhuje ústřední roli Evropské investiční banky (EIB) a rostoucího veřejného bankovního sektoru v celé EU při podpoře koherentního a komplexního investičního prostředí určovaného politikami; |
7. |
konstatuje, že navzdory svému poměrně malému rozsahu má rozpočet EU a EIB zásadní úlohu páky, pokud jde o stimulaci investic na celém území EU, zejména (ačkoliv ne výhradně) prostřednictvím fondů společného strategického rámce (SSR), jež jsou poskytovány a vynakládány na územní úrovni (často prostřednictvím místních a regionálních orgánů) a které mají významný multiplikační účinek na ekonomiku; |
8. |
bere na vědomí ambici Evropské komise potenciálně zdvojnásobit pákový účinek investic ze strukturálních fondů v období 2014–2020 na 4,2 eura za 1 euro investované EU, vycházející z počátečního předpokladu, že podíl inovativních finančních nástrojů v rámci EFRR by se mohl zvýšit z 5 na 15 %; |
9. |
vítá, že se v případě strukturálních fondů pokračuje v přístupu založeném na revolvingových fondech, díky kterému se na územní úrovni potenciálně může vytvořit „dědický“ fond. Vyzývá k tomu, aby se zvážilo, jak může být účinným způsobem uplatněn přístup založený na revolvingových fondech v případě inovativních finančních nástrojů používaných v rámci centrálně řízených programů podporovaných z rozpočtu EU (například u programu COSME nebo Horizont 2020); |
10. |
vítá, že byla inovativním finančním nástrojům ve víceletém finančním rámci 2014–2020 a doprovodných návrzích udělena vyšší politická priorita. Vybízí místní a regionální orgány (a členské státy), aby optimalizovaly tento podpůrný předpisový rámec, především formou posílení a upřesnění pravidel pro fondy SSR díky společnému řízení na územní úrovni; |
11. |
souhlasí se zvláštní zprávou, kterou vypracovalo CEPS na žádost Evropského parlamentu (5), v tom, že na inovativní finanční nástroje nelze nahlížet jako na všelék pro všechny druhy opatření na místní a regionální úrovni, přičemž je kladen důraz na to, že jsou vhodné pouze pro projekty s potenciální ziskovostí a finanční návratností a že by neměly být považovány za náhradu za granty, nýbrž spíše za prostředky rozšíření možností rozpočtu EU; |
12. |
souhlasí také s tím, že kombinování (či „směšování“) grantů s inovativními finančními nástroji může vytvořit inovativní postup, který může snížit celkové náklady a rizika projektů/investic, a vyzývá místní a regionální orgány, aby zapojily fantazii a popřemýšlely o tom, jak tyto různé „nástroje“ v praxi využít k optimalizaci podpory klíčových investic; |
Východiska, odůvodnění a přínosy PPP a inovativních finančních nástrojů
13. |
prohlašuje, že logický základ PPP a inovativních finančních nástrojů vychází z celé řady faktorů, jež přesahují potenciální klíčovou úlohu, kterou mohou sehrát tyto přístupy v podpoře hospodářské obnovy EU. Stěžejní východisko pro využívání PPP spočívá v možnosti zajistit společný přínos a stanovit společné cíle a úkoly, a to takovým způsobem, který by nebyl možný či žádoucí, pokud by nedošlo k prolnutí soukromých a veřejných zájmů. Výchozím důvodem využívání inovativních finančních nástrojů je poskytování lépe strukturované podpory a zavádění programů s pevně danými pravidly a cíli, jež lze uzpůsobit konkrétním příjemcům/skupinám (například MSP prostřednictvím mikrofinancování, projekty VaV, programy rozvoje měst); |
14. |
prohlašuje, že selhání trhu je výchozím důvodem pro zásah veřejného sektoru coby způsob, jak zmírnit riziko a poskytnout pobídku k zapojení soukromého sektoru a umožnění realizace investic, které by jinak uskutečněny nebyly. Ta to výchozí logika důvod je patrná například u inovativních finančních nástrojů, jejichž cílem je poskytnout MSP přístup k mikrofinancování; |
15. |
rozhodně si však stojí za tím, že selhání trhu není jediným možným či nezbytně nutným „spouštěčem“ takových opatření a že hlavním důvodem k zásahu může být také obecnější cíl veřejné politiky, například zaměření na dlouhodobé cíle spíše než na krátkodobý zisk, zaměření na cíle v oblasti životního prostředí (například v případě čisté energie) či v sociální oblasti (zmírnění chudoby, boj proti sociálnímu vyloučení); takové investice mohou zase vést k novým tržním aktivitám či hospodářské činnosti (například rozvoj odvětví obnovitelných zdrojů energie, obnova měst atd.); |
16. |
vyzývá Evropskou komisi, aby v právním a předpisovém rámci pro PPP a inovativní finanční nástroje vyjasnila toto východisko veřejné politiky a dále upřesnila používání pravidel pro státní podporu a rovněž právní předpisy v oblasti zadávání veřejných zakázek, jež mohou být překážkami v účasti místních a regionální orgánů na takových iniciativách. V případě, že existují jasné důvody pro politická opatření, neměla by pravidla hospodářské soutěže realizaci takovýchto zásahů bránit či od ní odrazovat; |
17. |
zdůrazňuje, že veřejný sektor je demokraticky odpovědný, v zásadě se na proveditelnost investic dívá z dlouhodobého hlediska a soustředí se na zajištění toho, aby byly plněny klíčové veřejné úkoly a respektovány hodnoty, přičemž snižuje riziko tím, že poskytuje relativně bezpečné prostředí pro investice soukromého sektoru. Naopak soukromý sektor poskytuje nové finanční prostředky, obchodní povědomí a odbornou znalost a rovněž inovativní a podnikatelské dovednosti; |
18. |
konstatuje, že pro soukromé investory, včetně penzijních fondů, může být na investování do PPP a inovativních finančních nástrojů – zejména za dané hospodářské situace a vzhledem k velké nejistotě na finančních trzích – potenciálně přitažlivé to, že zapojení veřejného sektoru může snížit vnímané investiční riziko. Také zapojení EIB a EU může potenciálně ještě snížit vnímané riziko, prostřednictvím „externího“ ověření kvality plánovaných investic; |
19. |
vyzývá Evropskou komisi, aby dále prozkoumala potenciál opatření na úrovni EU zaměřených na mobilizaci investic penzijních fondů v rámci plánu obnovy EU; |
20. |
konstatuje, že v důsledku neodpovědných finančních investic, které vedly ke krizi z roku 2008, a úsilí posledních 3 či 4 let zaměřeného na reformu odvětví finančních služeb v Evropě panuje jednoznačná shoda o tom, že je třeba se soustředit na dlouhodobé a udržitelné investice a vyvarovat se zneužívání a excesů, ke kterým docházelo v minulosti; |
21. |
podtrhuje proto zásadní potřebu bránit a respektovat veřejné cíle a veřejný zájem v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru. Upozorňuje však, že bez soukromých investorů takové partnerství není možné a že je třeba vytvořit taková pravidla pro PPP a inovativní finanční nástroje, která budou pobídkou pro účast soukromých partnerů; |
22. |
konstatuje, že existují silné tendence k přijímání nových modelů odpovědnosti zaměřených na realizaci investic určovaných politikami ve prospěch občanů na místní a regionální úrovni, přičemž je současně respektována potřeba dosažení nákladové návratnosti investic a dlouhodobé proveditelnosti a udržitelnosti, spíše než krátkodobého zisku za každou cenu; vychází se přitom z dlouhodobé tradice veřejných bank v EU, které představují přes 20 % bankovního sektoru EU (například KFW a síť regionálních bank v Německu, Caisse des Dépôts ve Francii či Cassa Depositi e Prestiti v Itálii (6)); |
23. |
v této souvislosti poukazuje na vznikající skandinávský model agentur pro financování místních a regionálních orgánů: BNV (Nizozemsko), KommuneKredit (Dánsko), Kommunalbank (Norsko), Kommuninvest (Švédsko), Municipality Finance (Finsko). Ačkoliv se mezi sebou velmi liší co do úrovně zapojení jednotlivých centrálních vlád, a tedy úrovně kontroly, kterou tyto vlády vykonávají, a rizika, jež nesou (7), jsou zajímavou alternativní cestou financování investic místních a regionálních orgánů, včetně investic v partnerství se soukromým sektorem: například v případě Finska je Municipality Finance vlastněna státem ze 16 %, ze 31 % pak finskými veřejnými penzijními fondy a z 52 % obcemi. Ve Walesu se rozvíjí diskuse o možném vytvoření Velšské investiční banky ve veřejném vlastnictví; |
Úloha Evropské investiční banky
24. |
zdůrazňuje klíčovou roli EIB – coby instituce EU pro dlouhodobé financování (a celosvětově největšího multilaterálního dlužníka a věřitele – pracuje s více než 150 státy mimo EU) – v podpoře PPP v rámci EU a poskytování odborných znalostí a dovedností pro vytváření a provádění řady inovativních finančních nástrojů na úrovni EU, ve spolupráci s Evropskou komisí (včetně iniciativ JEREMIE, JESSICA, ELENA a finančního nástroje pro sdílení rizik), a rovněž nástrojů technické podpory jako JASPERS a JASMINE; |
25. |
podtrhuje, že činnost EIB je přínosná z hlediska jejího investičně orientovaného přístupu, flexibility, pokud jde o uzpůsobování podpory a půjček v podobě individuálních balíčků, a schopnosti poskytnout profesionální poradenství a odbornou znalost veřejným orgánům a nabídnout dobré podmínky klientům díky ratingu AAA, kterými ji hodnotí mezinárodní finanční trhy; |
26. |
zdůrazňuje široké portfolio dostupné podpory EIB a široké možnosti různých druhů zásahů včetně přímých půjček na projekty (v případě překročení 25 milionů eur), půjček zprostředkovaných lokálními bankami, rizikového kapitálu, programů mikrofinancování atd. a její přístup k investicím určovaný politikami, při kterém se zaměřuje na celkové priority EU v zájmu rozvoje malých a středních podniků (MSP), odstraňování hospodářské a sociální nerovnováhy, investic do přírodního i městského prostředí, znalostní ekonomiky, podpory transevropských sítí a dodávek udržitelné energie v EU; |
27. |
konstatuje, že více než 90 % činnosti EIB se soustředí na Evropu, ale že EIB hraje významnou roli v realizaci finančních aspektů vnější a rozvojové politiky EU, což Výbor regionů kvituje; |
28. |
zdůrazňuje, že od konce 90. let 20. století význam financování poskytovaného EIB stoupá, což je patrno v nárůstu poskytovaných půjček v průběhu minulého desetiletí a čehož jsme byli svědky zejména během finanční krize v posledních 4–5 letech; |
29. |
konstatuje, že do poloviny roku 2000 se roční objem půjček od EIB zvýšil z 10 miliard ECU v roce 1998 na 45 miliard a dále prudce vzrostl na 79 miliard eur v roce 2011 (rok s nejvyšším objemem), čímž se kompenzoval pokles soukromých investic během krize. Do konce roku 2011 vzrostl celkový objem nesplacených úvěrů o více než jednu třetinu na 395 miliard eur. EIB sehrála ústřední úlohu v poskytování kapitálu v celé EU a podpoře investic v řadě zemí eurozóny, které se potýkaly s potížemi, včetně Řecka, Portugalska a Španělska; |
30. |
vítá navýšení kapitálu EIB o 10 miliard eur, o němž bylo rozhodnuto v roce 2012 a které umožní EIB poskytnout až 60 miliard eur na dodatečné úvěry; |
31. |
podtrhuje význam toho, že má EU k dispozici takovýto nástroj, který je schopen flexibilně a rychle reagovat na měnící se okolnosti a odpovídajícím způsobem upravovat a vytvářet nové programy podpory. Opakuje, že je důležité, že za současné hospodářské situace existuje instituce EU, která uskutečňuje investice vycházející z politik a zaměřené na plnění hlavních cílů EU, a to s cílem vyhnout se ztrátám, avšak nikoliv nutně maximalizovat zisk; |
32. |
oceňuje, že Evropská komise a EIB vytvořily v období 2007–2013 soubor inovativních finančních nástrojů a že důrazně upevňují zásadu, že financování EU má jasnou funkci a přidanou hodnotu, které jsou uplatňovány prostřednictvím těchto inovativních finančních nástrojů, jež doplňují a přesahují tradiční grantový režim. Konstatuje, že do konce roku 2011 bylo vytvořeno ve všech členských státech s výjimkou Irska a Lucemburska celkem 592 inovativních finančních nástrojů; |
33. |
vítá nové nástroje v podobě „rámcových půjček“ a „úvěrů pro strukturální programy“, které zavedla EIB. Tyto nástroje by mohly mít klíčový význam pro financování místních a regionálních orgánů, neboť umožňují financování portfolia investic, čímž se odstraňuje překážka týkající se rozsahu projektu (minimální výše úvěru obvykle dosahuje 25 milionů eur); |
34. |
vyzývá Evropskou komisi, aby zvážila možnosti uplatňování tohoto přístupu na rozpočet EU, kdy by finanční nástroje umožnily „sekuritizaci“ (tedy přetvoření v dluhopisy) souboru malých projektů (mimo jiné jde o vystavení projektových dluhopisů, na kterých se shodla Evropská rada v závěrech ze zasedání v červnu 2012, v nichž byl zahrnut také pilotní projekt v rámci stávajícího finančního rámce a zmínka o nástroji pro propojení Evropy jako příkladu mechanismu, v jehož rámci by byla možná jejich realizace v období 2014–2020); |
35. |
vítá kroky, které jsou podnikány za účelem zajištění silné a úzké vazby mezi EIB a Výborem regionů, vzhledem k tomu, že význam EIB pro podporu hospodářských investic na úrovni místních a regionálních orgánů stále roste; |
Překážky ve využívání partnerství veřejného a soukromého sektoru a inovativních finančních nástrojů
36. |
uznává, že z hlediska využívání inovativních finančních nástrojů v rámci programů strukturálních fondů v období 2007–2013 se objevily počáteční obtíže, jež jsou doloženy v externí hodnotící zprávě pro Evropskou komisi o pokroku dosaženém při financování a provádění finančních nástrojů spolufinancovaných ze strukturálních fondů; |
37. |
identifikuje řadu faktorů, které vysvětlují jejich nízkou míru využívání, mezi něž patří nedostatečné povědomí a pochopení možností, nezbytnost „změny kultury“ řídicích orgánů – od kultury grantů ke kultuře finančních nástrojů, včetně přístupů k riziku – vnímaná složitost nástrojů a metodiky zapojení a obavy související s komplexností předpisového rámce, včetně právních předpisů v oblasti státních podpor; |
38. |
poukazuje na specifické problémy měst a městských orgánů, pokud jde o vytváření nástrojů v rámci iniciativy JESSICA v programovém období 2007–2013, spočívající zejména v napětí mezi řídicími orgány programů a městskými orgány. Vítá proto, že bylo v návrzích nařízení na období 2014–2020 jasněji uchopeno téma subregionálních programů a „integrovaných územních investic“ a že mu byl dán větší prostor, díky čemuž by města a městské oblasti měly být v budoucnu lépe schopny vytvářet projekty v rámci iniciativy JESSICA; |
39. |
poukazuje na to, že ve fázi shromažďování podkladů se objevily názory, že by EIB měla zaujmout rozhodnější postoj v rámci svého investičního portfolia a odporovat „riskantnější“ projekty/iniciativy; |
40. |
zdůrazňuje význam podpory nových a nově vznikajících technologií a rovněž politických priorit, jako je rozvoj klíčových podpůrných technologií v EU (včetně například odvětví fotoniky). Vyzývá Evropskou komisi a EIB, aby zajistila, že PPP a inovativní finanční nástroje umístí v rámci priorit dostatečně vysoko nové a nově vznikající technologie coby součást dlouhodobých investičních výhledů pro Evropu; |
Zjednodušení, zefektivnění a posílení nástrojů na úrovni EU (včetně fondů SSR)
41. |
konstatuje, že v období 2007–2013, kdy se různá generální ředitelství snažila zavádět nové metody financování, byla vypracována celá řada různých tematických nástrojů, a to matoucím a nesystematickým způsobem; |
42. |
vítá úsilí Evropské komise o zefektivnění a zjednodušení souboru inovativních finančních nástrojů, jež budou k dispozici v období 2014–2020; |
43. |
vítá, že pro období 2014–2020 je použitelnost inovativních finančních nástrojů (jak je stanoveno v článcích 32–40 nařízení o společných ustanoveních) rozšířena (8) na všechny typy projektů, všechny tematické cíle a investiční priority pokryté partnerskými dohodami a operačními programy a všechny fondy SSR. Těší se, že budou tato ustanovení široce využívána, a to rovněž v oblasti rozvoje venkova a námořních programů; |
44. |
vítá zejména to, že byl zrušen zákaz financování projektů z více než jednoho zdroje a možnosti kombinovat několik finančních nástrojů, což by mělo usnadnit financování místních a regionálních projektů; |
45. |
vítá návrh sloučit podporu inovativních MSP v rámci programu COSME (9) s programem finančního nástroje pro sdílení rizik v rámci programu Horizont 2020, což by odhadem mohlo mít v období 2014–2020 pákový účinek na investice do VaV ve výši přesahující 100 miliard eur, to znamená přibližně 10 % z rozdílu oproti 3 % HDP, které jsou cílem stanoveným ve strategii Evropa 2020; |
46. |
poukazuje, že je nezbytné, aby byla místní a regionální úroveň lépe informována o možnostech podpory od EIB. Vyzývá místní a regionální orgány (a rovněž řídicí orgány programů SSR), aby byly proaktivnější ve vztahu k EIB, a současně vyzývá Evropskou komisi a EIB, aby vyvinuly úsilí na poli zvyšování povědomí a propagovaly existující i nové příležitosti; |
47. |
navrhuje možný způsob této propagace, a sice aby byl v letech 2013 a 2014 uspořádán soubor společných konferencí ve spolupráci s Výborem regionů, například v rámci týdne Open Days pořádaným Výborem regionů. Připomíná význam zapojení organizací jako Evropská asociace veřejných bank, KFW a sektoru komerčních bank, jakož i organizací podnikatelských sítí; |
48. |
poukazuje na to, že společným problémem příjemců, zejména z pohledu MSP (a zejména mikropodniků), je vyznat se ve složité škále nástrojů k podpoře investic; |
49. |
konstatuje, že pro většinu MSP je jejich lokální banka místem, kam dochází za poradenstvím a kde shánějí prostředky financování, což znamená, že nástroje pro poskytování půjček (včetně těch, jež jsou podporovány EIB a z rozpočtu EU) si musí najít efektivní způsob, jak se dostat k podnikům. Vyzývá k tomu, aby byla při vytváření inovativních finančních nástrojů důrazněji uplatňována „zelenou malým a středním podnikům“; |
50. |
poukazuje na to, že v zemích s rozvinutou infrastrukturou veřejných bank a kulturou investování na základě politik (například v Německu) jsou jasněji patrné souvislosti mezi vytvářením politik EU, novými nástroji a začleňováním nových služeb poskytovaných malým a středním podnikům na úrovni místních a regionálních orgánů do existujícího portfolia; |
51. |
vyzývá proto členské státy a místní a regionální orgány, zejména v souvislosti s probíhajícími reformami struktur EU pro správu ekonomických záležitostí, aby systematičtějším způsobem přezkoumaly, jak mohou finanční a bankovní struktury na úrovni EU, členských států a územních úrovní efektivněji spolupracovat na zajištění toho, že bude podpora zaměřena na MSP a subjekty nabízející kreativní a inovativní hodnotu v rámci ekonomiky EU; |
52. |
zdůrazňuje rostoucí zájem místních a regionálních orgánů na vytváření multiregionálních fondů v kontextu makroregionálních strategií EIB (například v severských zemích). Takové sdílení zdrojů namísto jednotlivých oddělených regionálních fondů by mohlo napomoci rozložit rizika a mohlo mít pákový a multiplikační účinek v rámci dotčených fondů; |
Iniciativa projektových dluhopisů
53. |
vítá zapojení EIB do iniciativy projektových dluhopisů, jejímž cílem je pomáhat soukromým iniciátorům projektů vydávat dluhopisy za účelem financování projektů v oblasti infrastruktury a lákat finance pocházející z kapitálových trhů od institucionálních investorů, včetně penzijních fondů; |
54. |
žádá, aby byla tato iniciativa prodloužena do roku 2020 a aby byl – po vyhodnocení pilotní fáze (které žádá Evropský parlament) – její záběr rozšířen vedle transevropských sítí i na jiná odvětví; |
55. |
vyzývá k tomu, aby se na unijní úrovni sdílely osvědčené postupy s cílem upozornit na možnost, že by byly místní a regionální orgány oceňovány ratingovými agenturami, a to za účelem zlepšení jejich rizikového profilu při hledání soukromých finančních prostředků; |
56. |
opakuje výzvu z předchozích stanovisek Výboru regionů, aby se Evropská komise zabývala možností usnadnění vytváření „občanských dluhopisů“ a „dluhopisů se sociálním dopadem“ (již využívaných ve Spojeném království a v USA) coby finančních nástrojů s ještě větším inovačním potenciálem, a to v zájmu podpory plnění cílů EU; |
57. |
vítá zavádění hodnocení ex ante, jejichž cílem je odůvodnit zásah veřejného sektoru do projektů využívajících tyto finanční nástroje; |
58. |
doporučuje Evropské komisi, aby upřesnila použitelnost pravidel státní podpory v souvislosti s inovativními finančními nástroji, například vytvořením standardizovaných předloh k těmto otázkám. Evropská komise a EIB by rovněž mohly posílit technickou pomoc poskytovanou místním a regionálním orgánům v této věci; |
Subsidiarity a proporcionalita
59. |
konstatuje, že otázky subsidiarity a proporcionality nemají v rámci tohoto stanoviska přílišnou relevanci, neboť se nejedná o reakci na legislativní návrh či politický dokument Evropské komise; |
60. |
podtrhuje však, že je důležité zajistit, aby byly zásahy na úrovni EU prováděny na základě zásad adicionality a přidané hodnoty, a vítá skutečnost, že je tato zásada zakotvena v novém finančním nařízení EU s ohledem na pravidla vztahující se na finanční nástroje. |
V Bruselu dne 11. dubna 2013
předseda Výboru regionů
Ramón Luis VALCÁRCEL SISO
(1) CdR 1778/2012 final.
(2) Dexia Crédit local a CEMR (2012), Subnational public finance in the European Union (Veřejné finance na územně správní úrovni v Evropské unii), červenec 2012.
(3) Termín PPP je v tomto dokumentu používán k označení společných investičních projektů veřejných a soukromých partnerů za použití finančních prostředků z obou sektorů a je chápán v kontextu „projektového“ přístupu a jednorázových investic mezi veřejnými a soukromými konsorcii.
(4) Termín „inovativní finanční nástroje“ je v tomto stanovisku používán pro označení programů či nástrojů zavedených na podporu souboru různých jednotlivých projektů/opatření prováděných „podílovými fondy“, na rozdíl od jednorázových projektů, jako jsou JEREMIE nebo JESSICA. Tomuto termínu se dává přednost před termínem „nástroje finančního inženýrství“, jenž je také široce využíván v tomto kontextu v EU a akademické literatuře.
(5) CEPS Special Report No68 (Zvláštní zpráva CEPS č. 68), říjen 2012, s. 1.
(6) Public Financial Institutions in Europe (Veřejné finanční instituce v Evropě), březen 2011, European Association of Public Banks (Evropská asociace veřejných bank, EAPB).
(7) Kommunalbank v Norsku je stoprocentně dohlížena a vlastněna centrální vládou. Banka BNV v Nizozemsku je vlastněna z 50 % státem a z 50 % místními a regionálními orgány.
(8) Viz články 32–40 návrhu nařízení o společných ustanoveních pro 5 fondů, jež jsou zahrnuty do společného strategického rámce, tedy EFRR, ESF, Fond soudržnosti, EZFRV a Evropský námořní a rybářský fond.
(9) Dříve spadající pod rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace se dvěma inovativními finančními nástroji: mechanismus pro inovativní malé a střední podniky a malé a střední podniky s vysokým růstem (GIF) a záruční mechanismus pro malé a střední podniky (SMEG).
17.5.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 139/11 |
Stanovisko Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu
2013/C 139/03
VÝBOR REGIONŮ
— |
podtrhuje, že je třeba, aby průmyslová politika byla jedním z pilířů budování Unie a byla považována za skutečnou politickou prioritu, které je věnováno stejné politické úsilí jako soudržnosti, systémům infrastruktury nebo zemědělství; |
— |
je toho názoru, že Evropská komise musí využít všechny možnosti poskytované Lisabonskou smlouvu v oblasti průmyslové politiky, jež jsou stanovené v článku 173 SFEU; |
— |
podporuje návrh Evropského parlamentu vytvořit řídící skupinu za účelem seskupení pravomocí na evropské a národní úrovni a na úrovni územních celků, a také prostředků, které jsou nyní rozptýleny na všech úrovních a ve všech oblastech; |
— |
připomíná, že pro četné místní a regionální orgány jsou již dnes hospodářské, sociální a environmentální inovace ústředním tématem jejich rozvojové strategie: disponují sítěmi a zkušenostmi pro rozvoj inovativních ekosystémů nezbytných pro rozvoj MSP; |
— |
navrhuje vydávání „projektových dluhopisů“ určených k financování MSP a umožňujících přispívat do regionálních investičních fondů ve prospěch MSP a podniků střední velikosti, což by posílilo evropský průmysl rizikovým kapitálem s oporou v územích; |
— |
navrhuje, aby se regionální systémy inovací vyvíjely směrem k regionálním systémům inovací a průmyslového rozvoje. |
Zpravodaj |
pan Claude GEWERC (FR/SES), předseda regionální rady Pikardie |
Odkaz |
sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu COM(2012) 582 final |
I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
VÝBOR REGIONŮ
1. |
vítá sdělení Komise, v němž se jasně potvrzuje význam průmyslových předpokladů; |
Všeobecné připomínky
2. |
se svými 80 % vývozu a soukromých výdajů na výzkum a vývoj představuje průmysl účinný nástroj evropského uplatnění v podmínkách globalizace. Zachovává si silný hnací účinek na hospodářství jako celek především z hlediska zaměstnanosti (v průmyslu pracuje 35 milionů lidí) a má vliv na aktivity v oblasti služeb; |
3. |
v poslední době nicméně dochází k oslabení evropské výrobní kapacity a prohlubování nerovností v Unii a narůstá znepokojení z přemisťování výroby a z úrovně konkurenceschopnosti evropských podniků; |
4. |
evropská unie byla vybudována na základech Evropského společenství uhlí a oceli. Současná hospodářská a finanční krize potvrzuje myšlenku, že prosperita a stabilita Unie závisí na její schopnosti zachovat si pevnou výrobní základnu prosazením nového průmyslového modelu založeného na inovacích a intenzivnějších investicích do nových technologií, jenž ji sjednotí a upevní její pozici ve světové ekonomice. Evropa, kolébka průmyslové revoluce, má hospodářské, kulturní, vědecké a politické přednosti nezbytné k průmyslové obnově: rozsáhlý trh více než pěti set milionů obyvatel, vzdělané a kvalifikované pracovní síly, druhou světovou měnu, konkurenceschopné podniky téměř ve všech odvětvích a stabilní politické podmínky; |
5. |
taková situace vyžaduje, aby průmyslová politika byla jedním z pilířů budování Unie a byla považována za skutečnou politickou prioritu, které by bylo věnováno stejné politické úsilí jako soudržnosti, systémům infrastruktury nebo zemědělství; |
6. |
tento záměr je stále častěji proklamován, není však vždy sdílen členskými státy, o čemž svědčí nepřiměřené škrty navrhované Evropskou radou během jednání o budoucím víceletém finančním rámci v oblastech, které jsou pro průmysl zvláště důležité, jako jsou výzkum a inovace (Horizont 2020) a evropské infrastruktury (nástroj pro propojení); |
7. |
je toho názoru, že Evropská komise musí využít všechny možnosti poskytované Lisabonskou smlouvu v oblasti průmyslové politiky, jež jsou stanovené v článku 173 SFEU, zvláště možnost „vyvinout jakékoli užitečné podněty na podporu takové koordinace (členských států v oblasti průmyslové politiky), zejména podněty s cílem stanovit směry a ukazatele, pořádat výměnu osvědčených postupů a připravit nezbytné podklady pro pravidelný dohled a hodnocení“; |
8. |
podporuje tedy návrh Evropského parlamentu vytvořit řídící skupinu za účelem seskupení pravomocí na evropské a národní úrovni a na úrovni územních celků, a také prostředků, které jsou nyní rozptýleny na všech úrovních a ve všech oblastech; |
9. |
Komise uvádí, že k posílení průmyslového základu na úroveň dosahující 20 % evropského HDP jsou potřebné kroky v šesti prioritních směrech. Jedná se o tyto oblasti: pokročilé výrobní technologie, klíčové technologie, ekologické výrobky, udržitelná průmyslová politika a politika pro odvětví stavebnictví a suroviny, čistá vozidla a inteligentní sítě. Sdělení se zaměřuje na čtyři pilíře; |
Výbor regionů
10. |
sdílí konstatování naléhavosti průmyslové tematiky, jež vedla Komisi k tomu, že doplnila své návrhy pro střední a vzdálenou budoucnost o návrhy s požadovanými rychlejšími účinky; |
11. |
připomíná, že obtíže, na něž naráží průmysl v mnoha členských státech, jsou spojeny se strukturálními příčinami, které vyžadují hluboké změny koncepce, řízení i financování průmyslové politiky, a z uvedených důvodů je nutné tyto změny urychlit a věnovat jim odpovídající institucionální i finanční prostředky; |
12. |
sdílí přesvědčení, že vytvoření rámcových podmínek příznivých pro průmysl a investice do podniků i do jejich okolního prostředí jsou nezbytným předpokladem zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění udržitelného růstu. Hlavní výzva pro konkurenceschopnost evropských podniků spočívá ve zvýšení produktivity na základě účinnosti udržitelného řízení zdrojů, především lidských, a to díky celoživotnímu učení, inovacím, internacionalizaci a sdílení odpovědnosti a zisků se zaměstnanci, spíše než v zaměření pouze na náklady na pracovní sílu; |
13. |
konstatuje shodně s Komisí, že finanční krize má dopad na financování reálné ekonomiky, zastává však mínění, že navrhovaná „řada opatření“ nedokáže řešit systémovou nerovnováhu; |
14. |
rád by zdůraznil, že dovednosti jsou důležité pro rozvoj a modernizaci evropského průmyslu; |
15. |
připomíná naléhavost mobilizace lidské, sociální a územní dimenze průmyslových změn; |
16. |
zaznamenává, že rozšiřování jednotného trhu se zatím nepromítlo do posílení průmyslové základny Unie, a podivuje se nad tím, že směnný kurs není uveden mezi podmínkami přístupu na trh; |
17. |
připojuje se k záměru podpořit podnikání, ale zdůrazňuje, že stejně důležitá je podpora a uznání průmyslových profesí; |
18. |
žádá Komisi, aby zlepšila svou schopnost analýzy a nástroje na podporu podniků tím, že prozkoumá možnost vytvořit novou kategorii podniků (kterou již schválila v odvětví zemědělsko-potravinářského průmyslu) na rozmezí mezi malými a středními podniky a velkými podniky s počtem zaměstnanců mezi 250 a 750, jejichž obrat by byl nižší než 200 milionů eur. Tato kategorie podniků by mohla čerpat podporu v upravené výši, jež by převyšovala podporu určenou velkým podnikům a byla by nižší než podpora pro malé a střední podniky; |
19. |
lituje, že územní rozměr průmyslové politiky je zmiňován jen okrajově, přestože jsou to naše územní celky, kde žijí a vzdělávají se naši spoluobčané, vzniká nový životní styl, systémy infrastruktury a výměnné platformy, kde se navazují sítě a spolupráce a buduje se důvěra opírající se o mezilidské vztahy; |
20. |
podporuje pilíře posílené průmyslové politiky: investice do inovací, lepší podmínky přístupu k trhu i ke kapitálu, k lidskému kapitálu a dovednostem; |
A. USNADNĚNÍ INVESTIC DO NOVÝCH TECHNOLOGIÍ A INOVACÍ
21. |
pro četné místní a regionální orgány jsou již dnes hospodářské, sociální a environmentální inovace ústředním tématem jejich rozvojové strategie: disponují sítěmi a zkušenostmi pro rozvoj inovativních ekosystémů nezbytných pro rozvoj MSP; |
22. |
pokročilé technologie pro čistou výrobu, jako je udržitelné zacházení se surovinami, jsou přirozeně spojeny s přístupem, který je z hlediska průmyslové ekologie vhodný pro recyklaci surovin a zvládnutí energetiky; |
23. |
stavebnictví a udržitelné nakládání se surovinami je také úzce spojeno s lokálním ukotvením a je demonstrátorem a vektorem veřejných investic; |
24. |
budoucnost elektrických a hybridních vozidel má smysl mj. i při novém přístupu k mobilitě, v nové formě intermodality, která se uplatňuje především v řešení nádraží. Krom toho však přicházejí v úvahu i jiné možnosti využití elektrovozidel. Jedná se zejména o nové způsoby řešení dopravy v předměstských a příměstských oblastech; |
25. |
právě to je téma, kde se může spojovat odvětvový přístup s přístupem založeným na soudržnosti, úzký vztah mezi udržitelným územním plánováním a průmyslovým rozvojem; |
26. |
Výbor žádá Komisi, aby urychlila zveřejnění evropského akčního plánu pro ocelářství, který je v současnosti oznámen na červen 2013; |
27. |
dále, pokud se jedná o digitální ekonomiku nebo reakce na stárnutí, jsou naše území přirozeným prostorem pro experimentování a souběh veřejných a soukromých iniciativ; |
28. |
ve všech těchto oblastech spočívá síla Evropy v kultuře typu „žít pospolu“ a komplexnosti. Jedná se o podstatný aspekt hospodářského rozvoje v nadcházejících letech ve světovém měřítku; |
Výbor regionů
29. |
sdílí strategii inteligentní specializace na úrovni územních celků navrhovanou Komisí; podtrhuje, že se tato strategie týká všech průmyslových odvětví, jejichž změny musí provázet na celém území Evropské unie; |
30. |
připomíná, že je nezbytné podpořit i přípravu projektů využívajících propojení veřejných a soukromých partnerů na úrovni územních celků, aby mohli užitečně přispívat k zásadním strategickým řešením přijatým na úrovni Unie; |
31. |
připomíná, že je důležité, aby byl tento přístup uplatněn v logice vnitrounijní spolupráce a podpořil se tak vzestup Evropy inovací s oporou v územních celcích; |
32. |
opakuje svůj návrh územních paktů umožňujících organizovat různé úrovně spolupráce spojené s projektem. Navrhuje, aby se tento přístup stal předmětem jednotného programovacího dokumentu, jenž by umožnil na územní úrovni konvergenci vnitrostátních a místních politik s odvětvovými politikami a politikou soudržnosti Unie; |
33. |
žádá, aby investice související se společnými programovacími dokumenty byly předmětem balíčku účelových úvěrů Evropské investiční banky místním orgánům, jenž by sloužil k vytvoření nových územních ekosystémů hospodářské a sociální inovace. To by mohlo být vhodným prostředkem, který by povzbuzoval inovativní řešení, dodával podnikům demonstrátory a napomáhal vytváření konsorcií k tématům, která vyžadují nové partnerství mezi podniky. V partnerství veřejného a soukromého sektoru by tyto ekosystémy měly odpovídat dvojímu účelu: přispět ke zlepšení konkurenceschopnosti podniků a účinnosti veřejných služeb (tedy k racionalizaci veřejných výdajů); |
B. PŘÍSTUP NA TRHY
34. |
Komise činí z přístupu na trh se zbožím jeden z užitečných nástrojů průmyslové politiky. Její návrhy se týkají jak rozšíření trhů v oblasti bezpečnosti a obrany a léků, tak témat spojených s normami a průmyslovým vlastnictvím nebo rozvojem podnikání; |
Výbor regionů
35. |
sdílí názor Komise, že je důležité vydat evropské normy, jež by byly uplatňovány v Unii a hájeny na světovém trhu tak, aby evropské podniky nebyly poškozovány svými inovacemi pro respektování norem např. v oblasti životního prostředí, ale naopak došlo k jejich postupnému rozšíření na světový trh. Přeje si, aby se Unie vybavila prostředky pro vyjednání těchto norem a prosazení jejich uplatňování v oblasti životního prostředí, průmyslové bezpečnosti, prevence pracovních rizik, minimálních sociálních a pracovních podmínek tak, aby mohly evropské výrobky soutěžit v prostředí rovných podmínek na globalizovaném trhu; |
36. |
ztotožňuje se také s přáním Komise, aby byly řešeny fiskální a sociální nerovnosti mezi evropskými územími, jež vedou ke vzájemné konkurenci, aniž by to přispívalo k dynamice vytváření nových hodnot na úrovni Unie; |
37. |
strategické oblasti, na něž Komise správně poukazuje, mohou zásadně změnit vzorce spotřeby i organizaci výroby, rozdílnosti mezi výrobou a službami, sektory a odvětví činnosti, jak je známe nyní, a nakonec i formu vytváření sítí na trhu našich průmyslových výrobků. Z toho vyplývá, že příprava našich podniků na tuto novou situaci je významným úkolem, který se musí řešit jejich hlubší vzájemnou spoluprací, vytvářením konsorcií a v určitých případech vytvářením partnerství veřejných a soukromých subjektů. Bylo by vhodné uplatnit předvídavost a přiblížit tyto adaptační iniciativy novým požadavkům, k jejichž vzniku jsme ostatně částečně přispěli a jsou potřebné k působení na vnitřním i celosvětovém trhu. Evropa se musí vybavit komerčním inženýrstvím na úrovni svých technologických kapacit; |
38. |
toto inženýrství uvádění na trh musí být jednou z dimenzí sdílených územních platforem; |
C. PŘÍSTUP K FINANCÍM A NA KAPITÁLOVÉ TRHY
39. |
situace v jednotlivých státech se liší, ale využití kapitálového trhu s dluhovými nástroji k financování společností dosahuje v Evropě pouze 7 % HDP, zatímco v USA činí 35 %; |
40. |
Komise poznamenává, že tato situace je citlivým prvkem, který je třeba korigovat využitím podpory veřejného sektoru a zároveň sérií opatření zaměřených na usnadnění přístupu na kapitálové trhy; |
Výbor regionů
41. |
zdůrazňuje potřebu globálního přístupu v oblasti měny a financování. Je skutečností, že průmyslový cyklus se prodloužil a globální výnosy jsou nižší, takže se průmysl stává méně přitažlivý pro zdroje kapitálu hledající vysoké okamžité výnosy. Investice, jejichž cílem je rychlé získání vysokých výnosů, mohou zhoršit dlouhodobý vývoj podniku; |
42. |
žádá proto, aby se financování průmyslu stalo nosným prvkem finanční a měnové architektury Unie; |
43. |
navrhuje vydávání „projektových dluhopisů“ určených k financování MSP a umožňujících přispívat do regionálních investičních fondů ve prospěch MSP a podniků střední velikosti, což by posílilo evropský průmysl rizikovým kapitálem s oporou v územích; |
44. |
znovu připomíná svou výzvu k zavedení a propagování občanských dluhopisů na podporu místního průmyslového rozvoje. Tyto dluhopisy by projektům podporovaným ze strany EU mohly přinést další finanční prostředky od jednotlivých občanů či z jiných veřejných fondů, pro které by to představovalo investici se zaručeným a spravedlivým výnosem; |
45. |
žádá Komisi, aby pracovala na finančních nástrojích umožňujících podporu spolupráce mezi jednotlivými odvětvími a v rámci Unie; |
46. |
znovu vyjadřuje nesouhlas s návrhem Komise stanovit, že regionální podpory podnikům působícím v ocelářském odvětví a v odvětví syntetických vláken jsou a priori neslučitelné s vnitřním trhem; |
47. |
domnívá se, že v kontextu hospodářské a sociální krize jsou veřejné investice klíčové pro celkovou strategii orientovanou na podporu růstu. V tomto kontextu podporuje celkové přepracování systému státních podpor tak, aby byly jednodušší, transparentnější a pružnější. Toto přesměrování politiky Evropské komise v oblasti státních podpor se musí rovněž zakládat na více ekonomickém přístupu, který by zohlednil skutečné riziko negativního dopadu státních podpor na obchodní transakce v rámci Unie a skutečné narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu. To souvisí s požadavkem lepšího zohlednění kvality veřejných výdajů a zejména s požadavkem začlenit do evropských právních předpisů pro makroekonomický dohled zvláštní kategorii pro veřejné investice do infrastruktury či inovací vzhledem k veřejným správním výdajům; |
48. |
navrhuje zvážit vytvoření podkategorie v rámci dohod Basel II s cílem přimět bankovní instituce k tomu, aby investovaly do nízkouhlíkového hospodářství, což jsou investice určené na technologický průlom a sociálně odpovědné investice; |
D. ZÁSADNÍ ÚLOHU MUSÍ MÍT LIDÉ
49. |
Komise připomíná prioritní význam vytváření pracovních příležitostí a poznamenává, že konkurenceschopná a účinná průmyslová politika závisí na dynamickém trhu práce a klíčovou proměnnou v tomto procesu je mobilita pracovních sil; |
50. |
zdůrazňuje, že v období hospodářského zpomalení může být vnitřní flexibilita účinným prostředkem, jak zachovat zaměstnanost a snížit náklady na přizpůsobení; |
51. |
dále zaznamenává, že společným rysem zemí, v nichž se trhy práce ukázaly být odolnější vůči krizi, je silný sociální dialog. Výbor proto vyzývá k většímu zapojení sociálních partnerů do průmyslové politiky a konkrétně vyjadřuje podporu návrhu směrnice o zlepšení informovanosti a konzultování pracovníků, předvídání a zvládání restrukturalizace, který byl předložen v Evropském parlamentu; |
52. |
s ohledem na strukturální změny navrhuje Komise investovat do získávání dovedností a odborného vzdělávání a předvídat budoucí potřeby v oblasti pracovních příležitostí a dovedností; |
Výbor regionů
53. |
sdílí přesvědčení, že management získávání dovedností je zároveň absolutní nutností pro úspěšný průběh průmyslových změn v Unii i nástrojem proticyklické strategie; |
54. |
upozorňuje na překážky, jež je zde třeba překonat: nezájem mládeže o průmyslová povolání, nedostatečné směrování a rozvoj dalšího vzdělávání a odborné přípravy, jež nezohledňují nové trendy, chybějící evropský přístup a diskusní prostor k řešení průmyslové perspektivy a strategie, využívání výborů expertů k tématům, jež přísluší sociálnímu a územnímu dialogu; |
55. |
připomíná, že průmyslové změny nejsou náhodné, že se jedná o základní vlastnost průmyslového přechodu, s nímž je Unie konfrontována; |
56. |
navrhuje, aby anticipativní řízení získávání dovedností a průmyslových změn bylo uznáno za základní složku průmyslové strategie na všech úrovních; |
57. |
domnívá se, že ke zvýšení počtu malých a středních podniků vyvážejících do zemí mimo EU jsou zapotřebí větší znalosti v oblastech IT a jazyků. Výbor vyzývá Komisi, aby blíže prozkoumala, jak velké nedostatky malé podniky v členských státech v těchto oblastech mají; |
58. |
potvrzuje úlohu místní úrovně při koordinaci dynamiky zaměstnanost / vzdělávání, průmyslový přechod; |
59. |
opakuje v této souvislosti, že podporuje zachování Fondu pro přizpůsobení se globalizaci, aby se zlepšila schopnost států a územních orgánů zvládat dopady krize a napomohlo se zavedení aktivních opatření na trhu práce pro pracovníky, kteří byli postiženi restrukturalizací. Soudí, že jako doplnění Fondu pro přizpůsobení se globalizaci by bylo užitečné stanovit fond pro přizpůsobení se průmyslovým změnám, což by podpořilo vývoj dovedností a průmyslový přechod. Nejprve by bylo možné uvažovat o přidělení některých výdajů v rámci strukturálních fondů a programu Horizont 2020 na přizpůsobení změnám. Zdůrazňuje nicméně, že je nutné, aby sociální aktéři v podnicích, státy a regiony s co největším předstihem před restrukturalizací proaktivně zasahovali tak, aby jí zabránili či alespoň omezili její dopady na zaměstnanost, nebo aby uzpůsobili transformace nutné z důvodu nadměrné kapacity a provedli včasné úpravy; |
60. |
navrhuje, aby Evropská unie pořádala místní akce, jež by zlepšily hodnocení průmyslu mladými lidmi v Unii; |
E. SPRÁVA
Výbor regionů
61. |
sdílí vůli lépe koordinovat evropské a vnitrostátní politiky ve prospěch průmyslu; |
62. |
připomíná, že je nutné, aby ve středu těchto dynamických změn byl na všech úrovních sociální a územní dialog; |
63. |
požaduje, aby byla k tomuto účelu zřízena síť zdrojů, jež by umožňovala přispívat k demokratické diskusi o průmyslové budoucnosti; |
64. |
souhlasí se zapojením regionů do provádění strategie pro inteligentní specializaci; |
65. |
navrhuje, aby se regionální systémy inovací vyvíjely směrem k regionálním systémům inovací a průmyslového rozvoje. |
V Bruselu dne 11. dubna 2013
předseda Výboru regionů
Ramón Luis VALCÁRCEL SISO
17.5.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 139/17 |
Stanovisko Pokyny EU pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích
2013/C 139/04
VÝBOR REGIONŮ
— |
souhlasí s tím, že státní podpora na záchranu a restrukturalizaci nemá bránit v odchodu z trhu podnikům bez perspektivy, což by mělo pro volnou soutěž, spotřebitele a daňové poplatníky negativní účinky, jež by byly v rozporu s „vysoce konkurenceschopným sociálně tržním hospodářstvím“. Naopak se může ukázat jako užitečná, pokud je jejím cílem pomoci podnikům, které jsou dlouhodobě výdělečné, aby překonaly období nestability, chránit zaměstnanost a průmyslové know-how, zachovat hospodářskou strukturu určitého území; |
— |
navrhuje, aby byly u oznamování státní podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků zavedeny minimální prahové hodnoty; |
— |
navrhuje, aby byla maximální doba, na niž lze poskytnout podporu na záchranu, stanovená v délce šesti měsíců s možností jednorázového prodloužení o dalších šest měsíců; |
— |
podporuje návrh, aby byla přijata zvláštní kompenzační opatření, která by se týkala mimořádných výdajů veřejnoprávních subjektů, včetně zákazu vyplácení dividend během restrukturalizace; |
— |
navrhuje, aby se na státní podporu obdobně vztahovala doložka o vrácení, která již existuje v článku 57 stávajícího obecného nařízení o strukturálních fondech. Podle tohoto článku je možné vymáhat podporu tam, kde investice nedodržela lhůtu pěti let (či tří let u malých a středních podniků); |
— |
je toho názoru, že maximální výše podpory poskytované jednomu podniku jako kombinace podpory na záchranu a restrukturalizaci, jež byla v roce 2007 stanovena na 10 milionů EUR, musí být zvýšena na 15 milionů EUR, aby byla zohledněna inflace a další související faktory (např. dopad na HDP a nezaměstnanost). |
Zpravodaj |
pan Christophe ROUILLON (FR/SES), starosta města Coulaines |
Odkaz |
sdělení Komise – Pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2) |
I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
VÝBOR REGIONŮ
Obecné připomínky
1. |
zdůrazňuje, že přezkum pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích tvoří součást všeobecné reformy, tj. modernizace politiky EU v otázkách státní podpory. V této souvislosti analogicky platí požadavky, které Výbor formuloval ve svém stanovisku k všeobecné reformě (1). Je to především jasné zjednodušení pravidel státní podpory; zlepšení jejich praktické použitelnosti a urychlení popř. zjednodušení postupů; a zaměření na případy se značným dopadem na vnitřní trh; |
2. |
poukazuje na to, jakou důležitost má státní podpora na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích pro územní celky, a to jednak vzhledem k významu této podpory pro územní, hospodářskou a sociální soudržnost a jednak proto, že územní celky představují hlavní poskytovatele tohoto typu podpory; |
3. |
z toho vyplývá, že navzdory skutečnosti, že pravidla státní podpory spadají do výlučné pravomoci Evropské unie, a že se tedy neuplatní zásada subsidiarity, je vzhledem k hospodářským a sociálním okolnostem, demokratické legitimitě a zásadám víceúrovňové správy vhodné, aby se územní celky účastnily přezkumu těchto pokynů; |
4. |
připomíná, že územní celky se jakožto úroveň odpovědná za politiku zaměstnanosti a podporu podniků v restrukturalizaci také aktivně účastní snah v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, zabezpečení profesní dráhy a oživení místních oblastí zaměstnanosti, jež reagují na požadavky, pokud jde o předvídání a podporu restrukturalizace; |
5. |
vítá rozhodnutí Evropské komise ze dne 28. září 2012 podruhé prodloužit platnost pokynů z roku 2004 a na jaře 2013 uskutečnit druhou konzultaci k jejich přezkumu. Prodloužení platnosti a nová konzultace by měly umožnit zohlednění zásad všeobecné reformy státní podpory a lepší zapojení všech zainteresovaných stran do přezkumu. Během první konzultace, která proběhla ve velmi krátkém časovém úseku mezi prosincem 2010 a únorem 2011 (2), totiž reagovalo pouhých 19 členských států, 9 organizací a žádný územní celek. Žádá tudíž, aby mu byla adresována oficiální žádost, aby se tak mohl účastnit druhé konzultace, která je plánována na jaro 2013, a mohl prosazovat společný postoj evropských územních celků; |
6. |
věří také, že prodloužení platnosti stávajících pokynů umožní zhodnotit poznatky o dopadu krize na politiku státní podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích. Pozastavuje se v této souvislosti nad skutečností, že Komise ve zprávě o aktualizovaném srovnávacím přehledu státních podpor za rok 2012 (3) jasně neuvádí vývoj objemu státní podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích a že je analýza dopadu krize na státní podporu omezena na podporu finančního sektoru. Pro připomenutí – Komise rozlišuje státní podporu nesouvisející s krizí, jež v roce 2011 dosáhla 64,3 miliardy EUR (tj. 0,5 % HDP EU), a podporu finančnímu sektoru, která v roce 2011 činila 714,7 miliardy EUR (tj. 5,7 % HDP EU); |
7. |
soudí však, že možnost veřejné intervence ve prospěch podniků v obtížích by se neměla omezovat na krizová období. Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci se již od roku 1994 osvědčují v různých hospodářských podmínkách díky tomu, že mají za cíl vymezit evropský rámec pro to, aby bylo možné za přísně definovaných podmínek zachovat pracovní místa a hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Cíle pokynů, které byly vytyčeny v roce 1994 a zopakovány v letech 1999 a 2004, tudíž neztrácejí na významu; |
8. |
opakuje proto svůj nesouhlas, který vyjádřil již v roce 2004 (4), co se týče cíle kvantitativního a nediferencovaného snižování státní podpory v závislosti na HDP (Komise jej připomíná v bodě 3 stávajících pokynů); |
9. |
souhlasí s tím, že finanční prostředky musí být výslovně určeny na restrukturalizaci, aby se rozvinula inovativní a konkurenceschopná obchodní činnost. Státní podpora na záchranu a restrukturalizaci nemá bránit v odchodu z trhu podnikům bez perspektivy, což by mělo pro volnou soutěž, spotřebitele a daňové poplatníky negativní účinky, jež by byly v rozporu s „vysoce konkurenceschopným sociálně tržním hospodářstvím“. Naopak se může ukázat jako užitečná, pokud je jejím cílem pomoci podnikům, které jsou dlouhodobě výdělečné, aby překonaly období nestability, chránit zaměstnanost a průmyslové know-how, zachovat hospodářskou strukturu určitého území, případně plnit úkoly veřejné služby či dokonce zachovat konkurenceschopnou strukturu trhu, aby se zabránilo monopolizaci či oligopolizaci, a umožnit podnikům, které vyvíjejí pro Evropskou unii strategicky důležitou činnost, aby překonaly přechodné napjaté situace v celosvětové konkurenci; |
10. |
soudí, že pravidla pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích představují zásadní součást nástrojů Evropské unie k tomu, jak řešit výzvy globalizace. Opakuje v této souvislosti, že podporuje zachování Fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Ten totiž může umožnit státům a regionům, aby zlepšily své schopnosti zvládat dopady krize, a zavést na trhu práce aktivní opatření pro pracovníky, kteří byli postiženi restrukturalizací; |
11. |
zdůrazňuje nicméně, že je nutné, aby sociální aktéři v podnicích, státy a regiony s co největším předstihem před restrukturalizací proaktivně zasahovali tak, aby omezili její dopady na zaměstnanost, kde to bude možné, nebo aby se přizpůsobili transformacím nutným z důvodu nadměrné kapacity a provedli úpravy; |
12. |
žádá, aby byla do restrukturalizací zapojena pracovní skupina Evropské komise složená ze zástupců různých útvarů. Komise zdůraznila účinnost úlohy takové pracovní skupiny ve spisech, které se týkaly automobilového průmyslu, kde byla aktivní zejména svými radami ohledně využívání zdrojů (poskytovala technickou podporu, čímž se zkrátila čekací doba, a udílela rady ohledně co nejúčinnějšího využívání zdrojů, díky čemuž se zajistilo sledování a sestavování zpráv); |
13. |
přál by si, aby tedy tento útvar dostal formálnější a solidnější právní základ, aby mohl své úkoly plnit legitimně a efektivně; |
14. |
domnívá se, že tato pracovní skupina by mohla být výchozím bodem pro vytvoření platformy pro výměnu, koordinaci, či dokonce jednání mezi Evropskou komisí a zainteresovanými stranami, zejména sociálními partnery na různých úrovních, aby se tak mohly otázky týkající se státní podpory řešit rozumně a realisticky; |
15. |
v této souvislosti zdůrazňuje, že v návaznosti na vývoj průmyslové politiky je zapotřebí zavést nové formy správy; |
16. |
má za to, že pokud by byly zavedeny postupy pro slyšení zúčastněných stran, jichž se státní podpora týká, před Evropskou komisí, aby ji mohly seznámit se svými obavami ohledně restrukturalizace, pak by bylo nutné vyslechnout i konkurenty, jimž by hrozilo, že budou touto státní podporou negativně ovlivněni; |
17. |
žádá Evropskou komisi, aby vytvořila databázi přístupnou veřejnosti na internetu, jež by obsahovala úplné informace o všech veřejných podporách na úrovni EU a na vnitrostátní a regionální úrovni. Tato iniciativa by mohla zvýšit transparentnost při provádění režimů podpor a má dva cíle: snížit administrativní zátěž a zvýšit politickou odpovědnost za veřejné podpory; |
Definice a oblast působnosti pokynů (část 2)
18. |
vyslovuje se pro zachování současné definice podniku v obtížích (body 10 a 11), protože se v praxi již od roku 2004 osvědčuje a umožňuje dát vyšší prioritu podpoře, která je vyplácena v co nejranějším stádiu, a jde tudíž o poměrně malou částku oproti podpoře, která se vyplácí podnikům, jejichž střednědobá životaschopnost je ohrožena; |
19. |
domnívá se však, že je třeba ujasnit vzájemné působení mezi mechanismem státních podpor pro služby obecného hospodářského zájmu a pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích. Je vskutku politováníhodné, že rámec Evropské unie pro státní podpory ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (2011) (5) stanovuje, že „podpora poskytovatelům služeb obecného hospodářského zájmu, kteří jsou v obtížích, se posuzuje podle pravidel Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích“ (odstavec 9). To konkrétně znamená, že podnik v obtížích, který by mohl být životaschopný díky využívání vyrovnávacích plateb za služby obecného hospodářského zájmu, by měl na základě tohoto ustanovení podléhat režimu státních podpor na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích, přestože se jedná o administrativně náročný postup, který implikuje využívání státních podpor. Výbor proto doporučuje změnit odstavec 9 rámce Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby; |
20. |
nesouhlasí s návrhem omezit oblast působnosti pokynů na podniky, jež jsou předmětem oficiálního úpadkového řízení, protože záchrana podniku, který se nachází v platební neschopnosti, obnáší velmi významná právní rizika, protože úspěšná záchrana představuje zejména u malých a středních podniků výjimku a protože v každém případě se jako nejúčinnější jeví řešení obtíží podniků s předstihem ještě před kolektivním řízením; |
21. |
domnívá se, že stávající rozlišení podpory na záchranu a podpory na restrukturalizaci (body 15 a 16) lze zachovat; |
22. |
navrhuje, aby byly u oznamování státní podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků zavedeny minimální prahové hodnoty. Tímto opatřením by se mohly z úvah předem vyloučit ty podpory, které nenarušují hospodářskou soutěž. Výrazně by to také přispělo ke snížení administrativní zátěže útvarů Komise, členských států i územních celků. Tyto zvláštní minimální prahové hodnoty státní podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků by se mohly například stanovit ve výši záruky 200 000 EUR u malých a středních podniků a ve výši 500 000 EUR u ostatních podniků. Státní podpora na záchranu a restrukturalizaci malých a středních podniků by případně mohla být zahrnuta do oblasti působnosti obecného nařízení o blokových výjimkách. Veřejné orgány by tak mohly rychle reagovat na svízelnou situaci, v níž se tyto podniky ocitají, jelikož vzhledem ke své malé velikosti neovlivňují, případně jen málo, hospodářskou soutěž a obchod na vnitřním trhu; |
Podpora na záchranu
23. |
požaduje, aby byla prodloužena maximální doba, na niž lze poskytnout podporu na záchranu, která je nyní omezena na šest měsíců (bod 25). V praxi se totiž ukazuje, že tato lhůta je často příliš krátká, vzhledem k tomu, jak je složité vypracovat plán pokračování činnosti, obzvláště pokud tento plán počítá s převzetím. Kromě toho je třeba vzít úvahu dobu, během níž bude plány na restrukturalizaci posuzovat Komise, což může trvat několik měsíců, někdy uplyne mezi oznámením podpory a rozhodnutím Komise i jeden rok. Navrhuje proto, aby byla maximální doba, na niž lze poskytnout podporu na záchranu, stanovená v délce šesti měsíců s možností jednorázového prodloužení o dalších šest měsíců; |
Kompenzační opatření
24. |
soudí, že Komise musí lépe zohlednit negativní účinky kompenzačních opatření v podobě prodeje aktiv. Za současného stavu totiž může být podnik, kterému byla podpora udělena, nucen zbavit se aktiv, jež jsou však nezbytná pro jeho další rozvoj. Mimo to mohou kompenzační opatření přinést negativní důsledky pro hospodářskou soutěž, poněvadž mohou způsobit zúžení nabídky na daném trhu. Žádá tedy, aby posuzování probíhalo případ od případu na základě analýzy trhu, která se bude zaměřovat na skutečná narušení hospodářské soutěže. Navrhuje, aby kompenzační opatření v podobě prodeje aktiv byla soustředěna na segmenty trhu s nadměrnou kapacitou; |
25. |
má za to, že v rámci kompenzačních opatření by se měla lépe uplatnit kompenzační opatření týkající se jednání subjektů, podle volby řízení či strategií podniku, jako je např. zákaz výdajů na expanze a akvizice, zákaz reklamy atd.; |
26. |
podporuje návrh, aby byla přijata zvláštní kompenzační opatření, která by se týkala mimořádných výdajů veřejnoprávních subjektů, včetně zákazu vyplácení dividend během restrukturalizace. Nejedná se pouze o morální požadavek, ale i o nutnost zabránit tomu, aby se finanční zátěž spojená s restrukturalizací přesouvala ze soukromého kapitálu na stát; |
27. |
navrhuje, aby se na státní podporu na vnitrostátní, regionální a místní úrovni obdobně vztahovala doložka o vrácení, která již existuje v článku 57 stávajícího obecného nařízení o strukturálních fondech. Podle tohoto článku je možné vymáhat podporu tam, kde investice nedodržela lhůtu pěti let (či tří let u malých a středních podniků). Podnik, který je po přemístění své činnosti předmětem řízení o navrácení podpory, již nemůže přijímat platby ze strukturálních fondů; |
28. |
domnívá se, že do výpočtu vlastních příspěvků by mělo být možné zahrnout akciové podíly subdodavatelů nebo zaměstnanců podniku, neboť jsou jasně odděleny od jakékoli formy podpory a jsou důkazem důvěry angažovaných subjektů v životaschopnost daného podniku; |
Příspěvek podniku
29. |
souhlasí s tím, že zásada příspěvku podniku je i nadále nezbytná k tomu, aby nesl svůj díl odpovědnosti. Domnívá se přesto, že v současnosti stanovené prahové hodnoty (bod 44) u středních podniků (alespoň 40 %) a u velkých podniků (alespoň 50 %) jsou pro podniky v obtížích těžko dosažitelné a že nezohledňují finanční specifika v daných odvětvích. Navrhuje tedy, aby Komise nahradila stávající prahové hodnoty hodnotami v rozsahu od minimální výše 20 % u středních podniků po 30 % u velkých podniků, aby tak měla určitý prostor k volnému uvážení přizpůsobený situaci konkrétních podniků; |
Maximální výše podpory poskytované jednomu podniku jako kombinace podpory na záchranu a restrukturalizaci
30. |
je toho názoru, že maximální výše podpory poskytované jednomu podniku jako kombinace podpory na záchranu a restrukturalizaci, jež byla v roce 2007 stanovena na 10 milionů EUR, musí být zvýšena na 15 milionů EUR, aby byla zohledněna inflace a další související faktory (např. dopad na HDP a nezaměstnanost); |
Srovnávací analýza
31. |
má dojem, že srovnávací analýza tak, jak ji uvádí současná příloha pokynů, neodpovídá nutnosti reagovat rychle. Ve velmi krátké lhůtě, v níž příprava záchrany anebo restrukturalizace probíhá, totiž nelze považovat vědecké modelování různých scénářů, které přicházejí v úvahu, za prioritu, a to vzhledem k tomu, že klienti, dodavatelé, finanční partneři a zaměstnanci očekávají rychlá řešení. V důsledku toho navrhujeme zrušit tuto přílohu pokynů. |
V Bruselu dne 11. dubna 2013
předseda Výboru regionů
Ramón Luis VALCÁRCEL SISO
(1) CdR 1528/2012.
(2) http://ec.europa.eu/competition/consultations/2010_restructuring_aid/index.html
(3) COM(2012) 778 final, 21.12.2012.
(4) CdR 518/2004 fin.
(5) Úř. věst. C 8, 11.1.2012, s. 15.
17.5.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 139/22 |
Stanovisko Podpora EU určená na udržitelné změny ve společnostech v procesu transformace
2013/C 139/05
VÝBOR REGIONŮ
— |
sdílí názor Komise, že by se EU měla komplexně, cíleně a dlouhodobě podílet na podpoře reforem v zemích procházejících transformací, aby bylo dosaženo stabilizace, fungujících a udržitelných změn a trvalých demokratických struktur; |
— |
upozorňuje na to, že místní a regionální orgány musí vzhledem ke svým bohatým zkušenostem s přípravou a prováděním politik poskytování základních veřejných služeb hrát při uskutečňování udržitelných změn ve společnostech v procesu transformace klíčovou úlohu; |
— |
podotýká, že místním a regionálním orgánům v partnerských zemích brání v plném využití jejich potenciálu takové překážky, jako je nedostatečná finanční autonomie a omezené fiskální možnosti, nízká míra rozvoje místní demokracie, transparentnosti a zapojení občanů, malá informovanost o finanční podpoře, jež je místním a regionálním orgánům k dispozici v rámci programů EU, a nedostatečná schopnost účastnit se programů a projektů EU; |
— |
upozorňuje na možnosti, které politice EU v sousedních zemích skýtají nástroje podpory, jež vytvořil Výbor regionů – jde o platformy pro spolupráci mezi místními a regionálními orgány, konkrétně ARLEM a CORLEAP; |
— |
doporučuje, aby byly do programů TAIEX zapojeny také místní a regionální orgány ze zainteresovaných zemí; |
— |
hodlá podporovat proškolování místních a regionálních orgánů ze zemí procházejících transformací, a zlepšit tak budování místních kapacit. V tomto ohledu naváže dialog s Evropskou nadací odborného vzdělávání a dalšími zainteresovanými stranami; |
— |
podotýká, že Výbor regionů úzce spolupracuje s Komisí na přípravě atlasu decentralizované spolupráce a každoročně pořádá konferenci o decentralizované spolupráci. |
Zpravodaj |
pan Maciej KOBYLIŃSKI (PL/SES), starosta města Słupsk |
Odkaz |
Společné sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Podpora EU určená na udržitelné změny ve společnostech v procesu transformace JOIN(2012) 27 final |
I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
VÝBOR REGIONŮ
Obecné připomínky
1. |
vítá společné sdělení Komise a vysoké představitelky EU o podpoře EU určené na udržitelné změny ve společnostech v procesu transformace, které obsahuje jednak analýzu dosavadní podpory, jednak návrh, aby EU lépe pomáhala partnerským zemím procházejícím transformací, tj. zemím, které zavádějí důležité politické, sociální a hospodářské reformy; |
2. |
sdílí názor Komise, že by se EU měla komplexně, cíleně a dlouhodobě podílet na podpoře reforem v zemích procházejících transformací, aby bylo dosaženo stabilizace, fungujících a udržitelných změn a trvalých demokratických struktur. To má mimořádný význam z toho důvodu, že procesy transformace nebudou vždy úspěšné okamžitě a v případě nezdaru mohou přivodit krize a ohrozit stabilitu dané země či celého regionu; |
3. |
zdůrazňuje, že události, k nimž dochází v sousedství EU, např. násilné společenské protesty a politické změny v arabských zemích v roce 2011, mají přímý dopad na členské státy EU. V souvislosti s tím je nutné, aby byla sousedním zemím v procesu transformace věnována větší pozornost a aby členské státy a instituce EU vyvíjely zvláštní a intenzivnější úsilí na různých úrovních; |
4. |
je potěšen tím, že má být uplatňován individuální přístup a nástroje podpory mají být přesněji uzpůsobeny pro jednotlivé společnosti v procesu transformace tím, že budou zohledněny jejich konkrétní potřeby, podmínky a politické, hospodářské a kulturní zvláštnosti; |
5. |
zdůrazňuje, že je třeba zapojit do opatření na podporu udržitelných změn ve společnostech v procesu transformace místní a regionální orgány; |
6. |
připomíná svoji myšlenku uvedenou ve stanovisku CdR 732/2012, a sice, že předpokladem přijetí odpovědnosti na místní úrovni a podpory demokracie na nejnižší úrovni je důvěra v politický systém a jeho představitele. Decentralizovaný systém poskytuje legitimnější a účinnější instituce a je nejlepším způsobem, jak sblížit vedoucí činitele a občany. Pokud se bude rozhodovací proces vyznačovat otevřeností a bude respektovat zásadu subsidiarity, ztotožní se občané s demokratickými zásadami, což je základem pluralitní a tolerantní společnosti; |
7. |
upozorňuje na to, že nestátní partneři a orgány samosprávy plní důležitou úlohu při účinném provádění politiky na podporu demokratické správy věcí veřejných, lidských práv, hospodářské prosperity a dobrých sociálních podmínek, jakož i míru a stability způsobem, který přispívá k sociálně, ekonomicky, politicky a ekologicky udržitelným reformám a regionální integraci; |
8. |
zdůrazňuje, že místní a regionální orgány hrají významnou roli při výměně zkušeností a sbližování jednotlivých modelů transformace, neboť disponují cennými znalostmi a zkušenostmi v oblastech, jež jsou pro partnerské země důležité, např. v oblasti provádění projektů přeshraniční spolupráce. Místní a regionální orgány by tudíž měly být klíčovými subjekty politiky rozšíření, politiky sousedství a rozvojové politiky; |
9. |
znovu poukazuje na hlavní připomínky, které uvedl ve svém stanovisku Přezkum evropské politiky sousedství (CdR 198/2011) (1); |
10. |
vítá návrh, aby EU zintenzivnila dialog a koordinaci s dalšími nestátními partnery, včetně místních orgánů; |
Pomoc při vytváření podmínek pro úspěšnou transformaci
11. |
s uspokojením konstatuje, že byla uznána klíčová úloha občanské společnosti, široké podpory ze strany veřejnosti a jejího zapojení do procesu reforem, zdařilé transformace a politického dialogu, při jejichž utváření hrají důležitou roli místní a regionální orgány a nevládní organizace; |
12. |
upozorňuje na to, že místní a regionální orgány musí vzhledem ke svým bohatým zkušenostem s přípravou a prováděním politik poskytování základních veřejných služeb, např. v oblasti veřejného zdraví, vzdělávání, odpadového a vodního hospodářství, místního podnikání, dopravy a infrastruktury, životního prostředí a přírodních zdrojů či zemědělství, hrát při uskutečňování udržitelných změn ve společnostech v procesu transformace klíčovou úlohu; |
13. |
podotýká, že místní a regionální orgány nesou stejnou odpovědnost za budování a ochranu skutečné demokracie, občanské vzdělávání, transparentnost a dodržování lidských práv jako celostátní orgány; |
14. |
opakuje svá doporučení, která v roce 2011 uvedl v prohlášení a v usnesení (2) týkajících se jižního sousedství (středomořských zemí), konkrétně ohledně významu zapojení místní a regionální úrovně do činnosti UE v tomto regionu, protože utváření demokracie a demokratický přerod začínají na nejnižší úrovni a nemohou být nařízeny shora. Převzetí místní odpovědnosti a zapojení do práce ve prospěch místního společenství – počínaje městy a místními orgány až po občanskou společnost – mají zásadní význam pro zachování stabilní demokracie a její pevné zakotvení ve společnosti; |
15. |
doporučuje klást větší důraz na docílení řádné správy věcí veřejných a posílení správy věcí veřejných na nižší než celostátní úrovni a na více úrovních zároveň. Výbor regionů popsal víceúrovňovou správu věcí veřejných jako koordinované působení Unie, členských států a místních orgánů, založené na partnerství a zaměřené na vypracování a uvedení politik Evropské unie do praxe (3). Toho, aby byla řádná víceúrovňová veřejná správa věcí veřejných nastolena i v sousedních zemích EU procházejících transformací, lze dosáhnout tak, že bude jejich místním a regionálním orgánům zajištěn přímý přístup k financování z programů EU; |
16. |
upozorňuje na to, že jako příklad účinné realizace systémové, politické, sociální a celkové hospodářské transformace mohou v mnoha případech posloužit místní a regionální orgány středoevropských a východoevropských členských států EU. Výsledky těchto států, ale rovněž problémy, se kterými se některé z nich setkaly, mohou být inspirací a pomoci vytvořit vhodné modely pro provádění reforem v zemích v procesu transformace. Z tohoto důvodu je třeba považovat místní a regionální orgány zemí, které k EU přistoupily v letech 2004 a 2007, za důležité subjekty při výměně zkušeností s partnerskými zeměmi; |
17. |
poukazuje na to, že by se místní a regionální orgány měly účastnit činnosti na celostátní a mezinárodní úrovni při vytváření a provádění politiky na podporu udržitelných změn ve společnostech v procesu transformace; |
18. |
vyzdvihuje význam místních a regionálních orgánů v oblasti vnějších vztahů, poněvadž orgány samosprávy zde hrají a měly by hrát důležitou úlohu; |
19. |
poukazuje na to, že orgány samosprávy v zemích procházejících transformací mají určité potřeby a požadavky, na něž by rády upozornily vlády států a evropské a mezinárodní instituce. Vyzývá Komisi, aby do diskusí s vládami států procházejících transformací zapojila i orgány územně správních celků; |
20. |
podotýká, že místním a regionálním orgánům v partnerských zemích brání v plném využití jejich potenciálu takové překážky, jako je nedostatečná finanční autonomie a omezené fiskální možnosti, nízká míra rozvoje místní demokracie, transparentnosti a zapojení občanů, malá informovanost o finanční podpoře, jež je místním a regionálním orgánům k dispozici v rámci programů EU, a nedostatečná schopnost účastnit se programů a projektů EU. Působení těchto faktorů se v jednotlivých zemích samozřejmě liší. K jejich eliminaci je nezbytná pomoc v podobě reformy veřejné správy, včetně místních a regionálních orgánů, dalšího rozvoje zapojení občanů do utváření politiky a partnerství na místní úrovni, výměny zkušeností a rozvoje spolupráce s protějšky z EU v oblastech, které jsou pro místní a regionální orgány důležité, a budování kapacit pro účast v programech a projektech EU; |
21. |
zdůrazňuje, že EU ve snaze o zlepšení administrativních kapacit zemí evropské politiky sousedství (EPS), které má pro většinu z nich zásadní význam, musí do této politiky zapojit místní a regionální samosprávy. Klíčové místo zde zaujímá vytváření potenciálu místních a regionálních orgánů v zemích v procesu transformace a jejich proškolování, protože politikové a představitelé orgánů samosprávy rozvíjením svých dovedností a znalostí přispívají k formování účinné, otevřené a transparentní správy; |
22. |
zdůrazňuje, že Výbor regionů má díky spolupráci s místními a regionálními orgány v zemích procesu rozšíření a politiky sousedství možnost propagovat cíle této politiky. Důležitou roli v této spolupráci hrají pracovní skupiny, smíšené poradní výbory, CORLEAP a ARLEM; |
Nástroje podpory
23. |
vítá úsilí o vylepšení systému pobídek a omezení přesnějším a efektivnějším stanovením jejich podmínek; |
24. |
upozorňuje na to, že pobídky a podmínky pro země procesu rozšíření a politiky sousedství, jakož i rozdělování prostředků a poskytování podpory by měly být úžeji provázány s průběhem reforem, včetně decentralizace a zapojení místních a regionálních orgánů do správy věcí veřejných na příslušné úrovni rozhodovacího procesu; |
25. |
upozorňuje na možnosti, které politice EU v sousedních zemích skýtají nástroje podpory, jež vytvořil Výbor regionů – jde o platformy pro spolupráci mezi místními a regionálními orgány, konkrétně Evropsko-středomořské shromáždění zástupců regionů a měst (ARLEM) a Konferenci regionálních a místních orgánů zemí Východního partnerství (CORLEAP); |
26. |
upozorňuje na to, že shromáždění ARLEM v řadě oblastí výrazně napomáhá k prohloubení spolupráce mezi EU a středomořskými zeměmi, zejména pokud jde o rozvoj měst, místní vodní hospodářství, obnovitelné zdroje energie a malé a střední podniky. Přispělo k větší informovanosti občanů o středomořské spolupráci a vtisklo jí konkrétní rozměr; |
27. |
poukazuje rovněž na potenciál konference CORLEAP, která se ve své činnosti zaměřuje především na reformu veřejné správy, daňovou decentralizaci a územní spolupráci, tj. na otázky, které mají pro země procházející transformací mimořádný význam při utváření stabilní, účinné a důvěryhodné správy na všech úrovních; |
28. |
s potěšením konstatuje, že byl zdůrazněn význam nástroje na podporu občanské společnosti coby základního prvku nových mechanismů určených zemím, na něž se vztahuje politika sousedství; |
29. |
upozorňuje na to, že by EU měla trvale podporovat úlohu a postavení celostátních sdružení orgánů místní samosprávy v partnerských zemích, která kolektivně reprezentují hlas místních orgánů. Institucionalizací a posílením potenciálu sdružení místních a regionálních orgánů v zemích v procesu transformace se podpoří místní demokracie a víceúrovňová správa; |
30. |
vyzývá k tomu, aby byla na delegacích EU v partnerských zemích, v nichž je podpora nejpotřebnější, zřízena kontaktní místa pro místní a regionální orgány; |
31. |
připomíná, že mnohé evropské organizace místních a regionálních orgánů již řadu let provádějí projekty decentralizované spolupráce se svými protějšky z partnerských zemí. Od prosince 2011 je v provozu Portál decentralizované spolupráce pro rozvoj, který společnými silami vytvořily Evropská komise a Výbor regionů. Tento portál má usnadňovat tuto spolupráci, poskytovat na jednom místě přehled o veškerých projektech financovaných místními a regionálními orgány EU a také poukazovat na nové projekty; |
32. |
poukazuje na to, že dobrým příkladem praktických a cílených nástrojů jsou partnerství a programy TAIEX, jichž EU hojně využívá k upevňování kontaktů s partnerskými zeměmi; |
33. |
doporučuje, aby byly do programů TAIEX zapojeny také místní a regionální orgány ze zainteresovaných zemí. Je důležité rozšířit partnerství a projekty TAIEX mezi místními a regionálními orgány v EU a v partnerských zemích. Výsledkem bude kvalitnější správa věcí veřejných v partnerských zemích a lepší povědomí o významu struktur víceúrovňové správy jak v EU, tak v zemích evropské politiky sousedství; |
34. |
hodlá podporovat proškolování místních a regionálních orgánů ze zemí procházejících transformací, a zlepšit tak budování místních kapacit. V tomto ohledu naváže dialog s Evropskou nadací odborného vzdělávání a dalšími zainteresovanými stranami; |
35. |
bude se zabývat možností zahrnutí zemí v procesu transformace do podobných programů, jako je nástroj pro místní správu, který patří k programům TAIEX, momentálně je přístupný kandidátským zemím a potenciálním kandidátským zemím a slouží k šíření informací o EU a jejích postupech; |
Úloha spolupráce na místní a regionální úrovni
36. |
znovu upozorňuje na to, že je třeba vyvinout další úsilí o zapojení orgánů samosprávy v EU i v partnerských zemích v rámci dialogu s těmito zeměmi; |
37. |
zdůrazňuje, že je nutné uznat rozhodující úlohu místních a regionálních orgánů v EU i v partnerských zemích při přípravě politiky a strategie na podporu udržitelných změn ve společnostech v procesu transformace; |
38. |
upozorňuje na to, že je třeba podporovat všechny formy výměny mezi místními a regionálními orgány z EU a z partnerských zemí – partnerství měst, technickou spolupráci a budování kapacit. Země procházející transformací musí mít přístup k nástrojům EU sloužícím k navazování trvalého partnerství mezi místními a regionálními orgány; |
39. |
v souladu se svým stanoviskem CdR 198/2011 (4) zdůrazňuje význam a specifický charakter sociální úrovně kontaktů mezi orgány samosprávy z EU a orgány ze sousedních zemí. Podstatnou součástí této úrovně je zapojení třetího sektoru a občanů, které doplňuje oficiální spolupráci místních a regionálních orgánů. Jedná se o významný faktor politiky sousedství, který vyžaduje zvláštní nástroje; |
40. |
zdůrazňuje, že díky spolupráci s místními a regionálními orgány v zemích procesu rozšíření a politiky sousedství (např. pracovní skupiny, smíšené poradní výbory, CORLEAP a ARLEM) se Výbor regionů aktivně podílí na podpoře udržitelných změn ve společnostech v procesu transformace ze strany EU a pomáhá propagovat cíle tohoto sdělení; |
41. |
podotýká, že Výbor regionů úzce spolupracuje s Komisí na přípravě atlasu decentralizované spolupráce a každoročně pořádá konferenci o decentralizované spolupráci. |
V Bruselu dne 11. dubna 2013
předseda Výboru regionů
Ramón Luis VALCÁRCEL SISO
(1) Stanovisko Výboru regionů Přezkum evropské politiky sousedství, jež bylo přijato ve dnech 14. a 15. prosince 2011 (CIVEX-V-023).
(2) Prohlášení předsednictva Výboru regionů ze dne 7. března 2011 k situaci v jižním Středomoří. Usnesení Výboru regionů ze dne 12. května 2011 k řešení dopadu a důsledků revolucí ve Středomoří.
(3) Bílá kniha Výboru regionů o víceúrovňové správě věcí veřejných, stanovisko Výboru regionů z vlastní iniciativy, jež bylo přijato ve dnech 17. a 18. června 2009 (CONST-IV-020).
(4) Stanovisko Výboru regionů Přezkum evropské politiky sousedství, jež bylo přijato ve dnech 14. a 15. prosince 2011 (CIVEX-V-023).
17.5.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 139/27 |
Stanovisko Strategie rozšíření a hlavní výzvy na období 2012–2013
2013/C 139/06
VÝBOR REGIONŮ
— |
zdůrazňuje, že u procesu rozšíření jde o překonání rozdělení Evropy a o přínos pro mírové sjednocení tohoto světadílu. Z politického hlediska napomohlo rozšiřování EU najít odpověď na významné změny a vedlo ke konsolidaci demokracie, lidských práv a stability na kontinentu. Z hospodářského hlediska napomohlo rozšíření zvýšení prosperity a konkurenceschopnosti a umožnilo rozšířené Unii lépe reagovat na výzvy, které přinesla globalizace; |
— |
jasně konstatuje, že jednou z hlavních politických priorit VR je zajistit úspěch procesu rozšíření. Pro Výbor regionů je úloha místních a regionálních zástupců v procesu rozšíření klíčová; |
— |
vyslovuje se pro aktivní podporu úlohy místních a regionálních orgánů v zemích zapojených do procesu rozšíření, aby se připravily na své budoucí kompetence v Evropské unii, získaly uznaní své úlohy a snadněji navázaly a rozvíjely kontakty a spolupráci se svými protějšky v EU; |
— |
EU by měla povzbuzovat kandidátské země, aby zajistily, že přenesené pravomoci budou odrážet míru zodpovědnosti, jež má být přijata při provádění acquis EU na místní a regionální úrovni. Zároveň by měla být tato odpovědnost podporována přiměřenými finančními prostředky. Bez nich nebudou místní a regionální orgány schopné reformy správně provádět; |
— |
zdůrazňuje proto, že země zapojené do procesu rozšíření musí pokračovat v rozvoji modelů správy; |
— |
zdůrazňuje velmi pozitivní zkušenost s programem Nástroj pro místní správu (LAF), jenž koordinuje společně s GŘ pro rozšíření a kanceláří TAIEX Evropské komise a který pomáhá pochopit, co EU obhajuje na regionální a místní úrovni. |
Zpravodaj |
pan Luc VAN DEN BRANDE (BE/ELS), předseda styčného úřadu Flandry-Evropa |
Odkaz |
sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu Strategie rozšíření a hlavní výzvy na období 2012–2013, COM(2012) 600 final |
I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
VÝBOR REGIONŮ
Politické souvislosti a význam rozšíření pro místní regionální orgány a VR
1. |
zdůrazňuje, že na toto stanovisko je třeba nahlížet v kontextu historického zapojení VR do procesu rozšíření. Stanovisko se bude zabývat politickým poselstvím VR týkajícím se strategie rozšíření určeným zemím západního Balkánu (Chorvatsko, Černá Hora, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Srbsko, Albánie, Bosna a Hercegovina a Kosovo) (1), Turecku a Islandu; |
2. |
zdůrazňuje, že u procesu rozšíření jde o překonání rozdělení Evropy a o přínos pro mírové sjednocení tohoto světadílu. Z politického hlediska napomohlo rozšiřování EU najít odpověď na významné změny, jakými byly pád diktatur a zhroucení komunismu. Rozšíření vedlo ke konsolidaci demokracie, lidských práv a stability na kontinentu. Z hospodářského hlediska napomohlo rozšíření zvýšení prosperity a konkurenceschopnosti a umožnilo rozšířené Unii lépe reagovat na výzvy, které přinesla globalizace; |
3. |
poukazuje na nutnost vytvořit decentralizovanou informační a komunikační politiku týkající se procesu rozšíření, zejména za účelem posílení občanského a politického dialogu mezi Evropskou unií a zeměmi zapojenými do procesu rozšíření; |
4. |
jasně konstatuje, že jednou z hlavních politických priorit VR je zajistit úspěch procesu rozšíření. Pro Výbor regionů je úloha místních a regionálních zástupců v procesu rozšíření klíčová; |
5. |
zdůrazňuje, že perspektiva vstupu do EU sebou v kandidátských zemích přináší politické a ekonomické reformy a pro občany těchto zemí vytváří nové příležitosti, které jsou v současné krizi zajisté nutné; |
6. |
poukazuje na to, že proces rozšíření musí zůstat důvěryhodný a musí být podporován jak veřejností v Evropské unii, tak veřejností v (potenciálních) kandidátských zemích. Pro vytvoření trvalejší důvěry mezi občany a EU má zásadní význam zapojit do tohoto procesu občany zemí rozšíření i stávajících členských států. Podpora evropské integrace v zemích rozšíření je klíčovým faktorem. Evropské instituce by neměly považovat tuto podporu za samozřejmou, ale snažit se jí využít ke zlepšení veřejné legitimity EU jako celku; |
7. |
je si vědom toho, že politické a sociální reformy probíhající v kandidátských zemích nemohou být zavedeny silou, ale jen při respektování rozdílností a skutečné decentralizaci; |
8. |
vyslovuje se pro aktivní podporu úlohy místních a regionálních orgánů v zemích zapojených do procesu rozšíření, aby se připravily na své budoucí kompetence v Evropské unii, získaly uznaní své úlohy a snadněji navázaly a rozvíjely kontakty a spolupráci se svými protějšky v EU; |
9. |
rád by svou strategií vnějších vztahů podpořil politický dialog a hospodářskou a/nebo kulturní spolupráci mezi místními a regionálními orgány kandidátských a potenciálních kandidátských zemí a členských států EU. Výbor regionů je významným místem setkání a užitečným fórem pro tyto aktéry v rámci EU; |
10. |
konstatuje, že Evropská komise ve svých zprávách o pokroku věnuje pouze v omezené míře pozornost reformám, jež poskytují nový právní rámec pro regionální a místní orgány v těchto zemích. EU by měla povzbuzovat kandidátské země, aby zajistily, že přenesené pravomoci budou odrážet míru zodpovědnosti, jež má být přijata při provádění acquis EU na místní a regionální úrovni. Zároveň by měla být tato odpovědnost podporována přiměřenými finančními prostředky. Bez nich nebudou místní a regionální orgány schopné reformy správně provádět; |
11. |
domnívá se, že integrace nových členských států do EU může být úspěšná pouze tehdy, pokud budou schopny uplatňovat stávající právní předpisy EU na všech úrovních politické a administrativní organizace, jakož i na způsobu provádění těchto předpisů, přičemž je třeba podotknout, že obce a regiony mají klíčovou roli ve správě programů a fondů EU; Úloha regionálních a místních orgánů by však proto neměla být omezena pouze na provádění opatření a rozhodnutí přijatých na celostátní úrovni a na šíření informací o procesu rozšíření mezi občany; |
12. |
zdůrazňuje, že přístup víceúrovňové správy založený na zásadě subsidiarity a zahrnující partnerství a účast všech úrovní správy je klíčovým prvkem evropské integrace. Každé hodnocení procesu rozšíření by proto mělo posuzovat, zda tento proces podporuje víceúrovňovou správu. To platí nejen v rámci budoucí politiky soudržnosti a regionální politiky, nýbrž i při budování jednotného trhu, řešení budoucí politiky v oblasti životního prostředí, změny klimatu a energetiky, budoucí společné zemědělské a námořní politiky, stockholmského programu a politiky sousedství. Patří sem rovněž budování strategie Evropa 2020 a jejích sedmi stěžejních iniciativ v partnerství díky zavedení územních paktů; |
Obecné připomínky
13. |
vítá, že Evropská komise ve strategii rozšíření na období 2012–2013 klade větší důraz na kritéria řádné správy, k nimž patří právní stát, nezávislý soudní systém, účinný správní systém, boj proti korupci a organizovanému zločinu, rozvoj občanské společnosti, svobodná media; |
14. |
vítá podrobnou analýzu a celkové hodnocení Komise, uvítal by ovšem jasnější doporučení, jak překonat nedostatky s ohledem na acquis; |
15. |
opakovaně zdůrazňuje maximální význam místních a regionálních zástupců v procesu rozšíření, a podněcuje proto země zapojené do procesu rozšíření k zachování jejich úsilí o decentralizaci a regionalizaci, což rovněž usnadňuje decentralizovanou informační a komunikační politiku, jakož i občanský a politický dialog mezi Evropskou unií a občany v zemích zapojených do procesu rozšíření; |
16. |
zdůrazňuje proto, že země zapojené do procesu rozšíření musí pokračovat v rozvoji modelů správy, zejména zvyšováním odpovědností regionálních a místních orgánů prostřednictvím podpory skutečného partnerství mezi všemi úrovněmi správy, ale také mezi jednotlivými zeměmi a regiony; |
17. |
považuje za nutné vybudovat kapacitu místních a regionálních samospráv v legislativní, finanční a správní oblasti tak, aby mohly co nejlépe využívat stávající předvstupní pomoci a byly schopny udržitelného provádění aquis communautaire; |
18. |
lituje, že navzdory opakovaným doporučením ze strany Výboru Komise ve zprávě o rozšíření dosud neposkytla plné posouzení stavu provádění zásad víceúrovňové správy opět neposoudila. Je si vědom toho, že se žádná kapitola v acquis nezabývá decentralizací v zemích usilujících o vstup do EU, ale navrhuje pro tento účel vypracovat soubor parametrů, který by zemím provádějícím reformy mohl posloužit jako vodítko; |
19. |
lituje také, že sociální rozměr není v procesu rozšíření dostatečně zohledněn a žádá Evropskou komisi, aby kromě hospodářských reforem věnovala pozornost také nutným sociálním reformám v kandidátských státech; |
20. |
opakuje doporučení určené Komisi, aby se ve svých budoucích zprávách o strategii rozšíření podrobněji zabývala situací regionální a místní samosprávy a zemím zapojeným do procesu rozšíření jasněji zdůraznila potřebu reforem v oblasti regionalizace a decentralizace a podpořila je při vytváření nezávislých úrovní správy na nižší než celostátní úrovni; |
21. |
zdůrazňuje velmi pozitivní zkušenost s programem Nástroj pro místní správu (LAF), jenž koordinuje společně s GŘ pro rozšíření a kanceláří TAIEX Evropské komise a který pomáhá pochopit, co EU obhajuje na regionální a místní úrovni; |
22. |
naléhavě zdůrazňuje klíčový význam respektování zásady dobrých sousedských vztahů mezi členskými státy EU, kandidátskými zeměmi a ostatními státy a úlohu a význam rozvoje přeshraniční a regionální spolupráce těchto států; |
23. |
domnívá se, že ochrana menšin a respektování lidských práv, jež tvoří součást základních hodnot Evropské unie, musí zůstat i nadále klíčovými prvky procesu přistoupení; |
24. |
zdůrazňuje v této souvislosti význam spolupráce s Radou Evropy, zejména s jejím Kongresem místních a regionálních orgánů, na základě veškerých relevantních textů, např. Evropské charty místní a regionální samosprávy; |
Doporučení pro jednotlivé země
Chorvatsko
25. |
vítá přistoupení Chorvatska k EU dne 1. července 2013, jak to uvádí Smlouva o přistoupení; |
26. |
vítá skutečnost, že parlamentní volby konané v prosinci 2011 proběhly v pluralistickém prostředí a jejich organizace byla účinná a transparentní; zdůrazňuje však nutnost zlepšení co do správy voličských seznamů s ohledem na obecní volby a volby chorvatských poslanců do Evropského parlamentu na jaře roku 2013; |
27. |
připomíná Chorvatsku jeho povinnost řešit stávající bilaterální a regionální problémy v duchu dobrých sousedských vztahů a prováděním právně závazných mezinárodních dohod, včetně otázek následnictví; |
28. |
zdůrazňuje, že je třeba věnovat další pozornost správní kapacitě nutné pro provádění a monitorování reformy veřejné správy, a to zejména na místní úrovni. Další úsilí je nutné v souvislosti s úlohou místních a regionálních orgánů v rámci budoucí správy strukturálních fondů; |
29. |
je sice potěšen pokrokem, jehož bylo dosaženo v rámci procesu decentralizace, konstatuje však, že tento proces příliš podléhá kontrole ústřední správy; |
30. |
vyzývá Komisi, aby i po přistoupení Chorvatska k EU monitorovala, vyhodnocovala a podporovala rozvoj na nižší než celostátní úrovni a pokrok dosažený v decentralizaci; |
31. |
poukazuje na to, že je třeba zaměřit se na preventivní opatření pro boj s korupci na místní úrovni, zejména při řešení postupů zadávání veřejných zakázek; |
32. |
zdůrazňuje, že stále existují další výzvy týkající se snížení rozdílů v oblasti zdraví, v rámci regionů a také co se týká rozvoje venkova podporujícího začlenění; |
Island
33. |
vítá skutečnost, že politické instituce Islandu jsou stabilní a že místní samospráva založená na bohaté demokratické tradici země se vyznačuje vysokou kvalitou. Místní demokracie byla nedávno ještě posílena novým zákonem z ledna 2012, jenž ukládá ještě více řádných konzultací mezi vládou a obcemi; |
34. |
vítá přijetí několika důležitých opatření za účelem posílení místní správy financí ve světle hospodářské krize z roku 2008, avšak poukazuje na to, že navzdory tomuto pozitivnímu vývoji musí být na místní a regionální úrovni dále posílena kapacita formulování hospodářské politiky a koordinace. Lepší koordinaci rovněž vyžaduje rozdělování finančních prostředků ze státní do místní úrovně; |
35. |
vítá skutečnost, že nová ústava byla dne 20. října 2012 předložena poradnímu referendu a přijata dvěma třetinami hlasů. Ústava poprvé obsahuje část týkající se místní správy; |
36. |
vřele vítá vytvoření smíšeného poradního výboru s VR, jenž naváže na dobrou spolupráci s Islandským sdružením místních orgánů. Dále zdůrazňuje, že bude i nadále podporovat vytváření kapacit na místní úrovni, např. v rámci programu Nástroj pro místní správu (LAF); |
37. |
uvítal by, pokud by se jednání o vstupu Islandu podařilo uzavřít v patřičné lhůtě a výsledek byl islandským občanům předložen k rozhodnutí na základě přesných informací o konečné dohodě o přistoupení, která bude uzavřena mezi EU a Islandem; |
Bývalá jugoslávská republika Makedonie
38. |
vítá pokračování procesu decentralizace správy, což je klíčovým prvkem Ochridské rámcové dohody, a přijetí programu na uplatňování decentralizace a místní samosprávy na roky 2011 až 2014 a příslušného akčního plánu; |
39. |
upozorňuje na to, že je třeba urychlit pokrok v naplňování cílů decentralizace a že finanční udržitelnost obcí zůstává i nadále hlavní výzvou. Ačkoli byl podíl daně z přidané hodnoty, který připadá obcím, navýšen na 4 %, není to dostatečné pro řádné vykonávání svěřených úkolů; |
40. |
zdůrazňuje, že existuje pouze několik mechanizmů pro omezení významných nesrovnalostí v poskytování veřejných služeb, a obzvláště znevýhodněny jsou venkovské a malé obce; |
41. |
obává se, že chybí nutná správní a řídící kapacita pro provádění aquis EU. To je zřetelné mj. při uplatňování a prosazování právních předpisů v oblasti životního prostředí na státní a místní úrovni. V oblasti kvality vody bylo dosaženo pouze minimálního pokroku; |
42. |
poukazuje na to, že určitý pokrok byl zaznamenán v oblasti regionální politiky a koordinace strukturálních nástrojů. Je třeba zlepšit správu programů NPP za účelem plného a včasného využití fondů EU; |
43. |
vyzdvihuje nutnost udržovat dobré sousedské vztahy a nalézt vzájemně přijatelné řešení otázky názvu země; |
44. |
doporučuje, aby veřejné orgány na různých úrovních místní správy spolupracovaly s organizacemi občanské společnosti, jež potřebují posílit a získat větší nezávislost na veškerých politických vlivech; |
45. |
vyjadřuje obavu z politické a etnické polarizace Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, jež hrozí narušením stability země a dynamiky nutné pro politické reformy; |
Turecko
46. |
zdůrazňuje, že období konzultací ohledně nové ústavy přineslo rozsáhlé diskuze s místní občanskou společností a místními občany, což je třeba přivítat. Je však znepokojen nedostatečnou transparentností toho, jak byly tyto diskuze zohledněny v procesu přípravy a které části byly zveřejněny na internetu, což tureckým občanům a mezinárodním aktérům (včetně VR) velmi znesnadnilo sledování posledního vývoje; |
47. |
vyjadřuje politování nad nedostatečným pokrokem při návratu pravomocí provinciím a místním samosprávám. Je znepokojen některými zprávami, že zvolené místní samosprávy nebo starostové jsou terčem zastrašování nebo politicky motivovaného trestního stíhání. Městské rady (jež byly vytvořeny k podpoře účasti občanů na místních samosprávách) nebyly ve většině měst účelně využity. Kromě toho skutečnost, že v roce 2011 legislativní nařízení vrátila pravomoci v oblastech jako územní plánování a obnova měst do státní úrovně, je projevem toho, že decentralizace není brána vážně. Zatímco turecká vláda věnovala určitou dobu reformě veřejné správy, neprovedla to způsobem, který by byl výhodný pro místní a regionální orgány, zejména pro jihovýchodní část země; |
48. |
vyjadřuje nespokojenost s tím, že se Turecku nedaří v plné míře dodržovat závazky vyplývající z dodatkového protokolu k dohodě o přidružení mezi EU a Tureckem a naléhavě vyzývá Turecko, aby přistoupilo k plnohodnotnému a nediskriminačnímu plnění těchto závazků, přičemž zdůrazňuje, že jakékoli další prodlevy mohou mít nové důsledky pro proces rozšíření; |
49. |
vítá změnu v postoji Rady EU k možnému otevření kapitoly 22 jednání týkající se „regionální politiky a koordinace strukturálních nástrojů“ a doufá, že tento pozitivní signál lze považovat za normalizaci procesu jednání mezi Tureckem a Evropskou unií; |
50. |
lituje, že na všech státních úrovních přetrvávají nedostatky co do dodržování náboženské svobody, práv žen, práv menšin (zejména kurdské), rovnosti mužů a žen, jakož i základních práv svobody projevu a svobody tisku. Tím jsou zastiňovány zákony zaměřené na reformy; |
51. |
podporuje dialog, jenž byl navázán mezi tureckou vládou a zástupci tureckých Kurdů; |
52. |
vítá provádění pozitivní agendy v souladu s rámcem pro jednání a s příslušnými závěry Rady a Evropské rady; |
53. |
je nespokojen s tím, že Turecko ani ostatní strany zapojené do konfliktu nevyvíjí žádné úsilí, aby v rámci OSN a rezolucí Rady bezpečnosti OSN a zásad a hodnot, na nichž je založena EU, vyřešily nezákonné obsazení oblasti severní části Kypru. Vyzývá tureckou vládu, aby konkrétně podpořila jednání probíhající pod záštitou generálního tajemníka OSN a učinila kroky k celkovému vyřešení kyperského problému, přistoupila ke stažení svých ozbrojených sil z Kypru, vyřešila otázku osadníků a navrátila uzavřenou oblast Famagusty jejím oprávněným obyvatelům, v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 550 (1984); |
54. |
konstatuje, že na jedné straně jsou přijímány zákony zaměřené na reformy, které jsou na druhé straně zastiňovány porušováním mj. svobody tisku a projevu; |
55. |
vítá vytvoření úřadu nezávislého ombudsmana v Turecku, jenž musí být vhodným způsobem vykonáván; |
56. |
zdůrazňuje, že na místní úrovni je třeba posílit transparentnost, odpovědnost a mechanizmus zapojení, a vybízí k pokračování v boji proti korupci, zejména na místní úrovni; |
57. |
přeje si vyzdvihnout, že pokračující spolupráce na nižší než vnitrostátní úrovni bude prospěšná jak pro Turecko, tak pro EU. Opakuje proto svůj závazek povýšit pracovní skupinu Výboru regionů s Tureckem na smíšený poradní výbor; |
Černá Hora
58. |
vítá přijetí zákona o územní organizaci Černé Hory a úpravu zákona týkajícího se místní samosprávy s ohledem na posílení transparentnosti, účinnosti a odpovědnosti správy na místní úrovni; |
59. |
poukazuje na to, že Černá Hora musí posílit správní kapacitu ve vytvořených strukturách NPP a řádně je připravit za účelem posílení absorpční kapacity předvstupních fondů; |
60. |
konstatuje, že jedním z největších problémů na místní úrovni jsou nedostatečně kvalifikovaní zaměstnanci, což je důvodem toho, že nemohou být vykonávány pravomoci přenášené na základě decentralizačního procesu; |
61. |
lituje, že nedošlo k pokroku v oblasti sociální ochrany, že přijímání uprchlíků, vnitřně vysídlených osob a etnických menšin ve městech zůstává i nadále problematické a že pokrok v oblasti správní a daňové decentralizace sociálních služeb zůstává omezen; |
62. |
doporučuje zintenzivnit úsilí v oblasti předcházení a boje s korupcí ve stanovených citlivých oblastech: místní samospráva, územní plánování, zadávání veřejných zakázek, privatizace, vzdělávání a zdravotnictví; |
63. |
vítá vytvoření smíšeného poradního výboru VR s Černou Horou v roce 2012 a doufá, že v příštích letech bude probíhat vzájemně prospěšná spolupráce s černohorskými orgány na nižší než státní úrovni; |
Srbsko
64. |
konstatuje s uspokojením, že srbská ústava občanům zaručuje právo na nezávislost provincií a místní samosprávy, lituje však, že existují velké rozdíly mezi principy zakotvenými v zákonech a jejich praktickým prováděním; |
65. |
lituje, že opatření ústřední vlády (snižování příspěvků pro místní samosprávu) ještě více komplikují práci místních úřadů při vykonávání jejich úkolů; |
66. |
poukazuje na to, že z hlediska místní samosprávy je třeba vyjasnit a řádně uplatňovat legislativu týkající se finančních prostředků obcí s cílem zajištění předvídatelného financování obcí; |
67. |
lituje, že národní rada pro decentralizaci je i nadále neaktivní a že neproběhly dostatečné konzultace s místními orgány v rozhodovacím procesu týkajícím se přípravy nové legislativy či úprav stávajících právních předpisů s dopadem na místní úroveň; |
68. |
podotýká, že správa a řídící kapacity na místní úrovni jsou slabé a přetrvávají značné rozdíly mezi obcemi. Lituje, že zákon o úřednících se netýká zaměstnanců místních samospráv; |
69. |
vítá pokrok v oblasti regionální politiky a koordinace strukturálních fondů. Oceňuje skutečnost, že Srbsko ukončilo přípravnou fázi decentralizované správy NPP pro čtyři složky, a poukazuje na to, že je třeba dále zajistit řádné prováděcí kapacity, zejména s ohledem na kvalitní projekty založené na relevantních strategiích; |
70. |
oceňuje významnou úlohu, kterou občanská společnost plní ve společenském, hospodářském a politickém dění této země i v podpoře demokratických hodnot, a připomíná její význam pro místní úroveň a v rámci rozhodovacího procesu; |
Albánie
71. |
vítá pokrok, jehož Albánie dosáhla při plnění politických kritérií pro vstup do EU. S uspokojením konstatuje zlepšení politického dialogu mezi vládou a opozicí a zdůrazňuje zásadní význam, který budou mít řádně uskutečněné legislativní volby v roce 2013 pro normální fungování základních demokratických institucí. Vyzývá albánské orgány veřejné správy k tomu, aby zintenzivnily své úsilí ohledně prosazování a zavádění reforem nezbytných pro předvstupní proces, a to zejména v oblasti lidských práv, rovného postavení žen, ochrany menšin a vlastnických práv, boje proti korupci a organizované trestné činnosti a uplatňování konstruktivní migrační politiky; |
72. |
uznává analýzu Evropské komise, podle níž nebyl zaznamenán pokrok v oblasti územně správní reformy. Zákon o územním plánování z roku 2009 byl prováděn velmi pomalu. Zdá se, že se zvětšují rozdíly mezi regiony s ohledem na hospodářské a sociální potenciály rozvoje. Toto je třeba naléhavě řešit; |
73. |
konstatuje, že malé místní samosprávy nejsou hospodářsky životaschopné. Rozhodovací proces na místní úrovni není transparentní a organizace občanské společnosti a jiné zainteresované strany nejsou konzultovány; |
74. |
poukazuje na to, že co se týká financování, zejména výběru daní, nezaznamenaly místní orgány od roku 2011 žádné zlepšení. Zdůrazňuje rovněž, že je nezbytné, aby u místních a regionálních orgánů byly budovány kapacity pro správu rozpočtových příjmů a pro kontrolu provozních systémů a fondů nástroje předvstupní pomoci; |
75. |
vítá jmenování ombudsmana a žádá albánskou vládu, aby této instituci vyčlenila dostatečné prostředky; |
76. |
zdůrazňuje, že existují povzbudivé signály, že se hluboké politické rozpory, jež po řadu let bránily politické reformě, nyní zmírňují.Vyzývá proto dvě sdružení zastupující orgány nižší než státní úrovně (Albánské sdružení městských úřadů a Albánské sdružení obcí), aby zintenzivnily svou spolupráci ve všech relevantních otázkách a aby nepřipustily ohrožení zastoupení místních a regionálních orgánů v zemi; |
77. |
zdůrazňuje, že vítá určitý pokrok v oblasti regionální politiky a koordinace strukturálních fondů, ale je třeba v této oblasti vynaložit více úsilí; |
Bosna a Hercegovina
78. |
uznává skutečnost, že Bosna a Hercegovina je stále ještě zemí s „mezinárodním systémem správy a bezpečnosti“, což znamená, že v současné době ani státní domácí instituce nemají plnou kontrolu nad politickým a legislativním procesem, natožpak místní a regionální orgány; |
79. |
poukazuje na to, že stávající politická situace v Bosně a Hercegovině má negativní dopad na schopnost země zastupovat jeden názor v otázkách EU. Konstatuje, že v důsledku politické a institucionální slepé uličky nemůže Bosna a Hercegovina splnit své povinnosti týkající se místní samosprávy a regionální autonomie. To znamená, že „fungování místní samosprávy je výrazně narušeno“, což „znemožňuje, aby v zemi proběhla jakákoli decentralizace“. Rostoucí roztříštěnost země a obcí z etnických důvodů přispívá k nedůvěře v místní samosprávu; |
80. |
lituje, že složitý správní systém a zablokování institucí znamenají, že právní předpisy nejsou řádně přizpůsobeny potřebám bosenských entit, takže selhávají zejména v naléhavých otázkách, jako je boj proti obchodu s lidmi; |
81. |
navrhuje vytvoření koordinačního mechanizmu mezi jednotlivými úrovněmi správy pro provádění, uplatňování a prosazování evropských právních předpisů tak, aby země byla schopna zastupovat jeden názor v otázkách EU a aby mohla cíleně využívat předvstupních fondů; |
82. |
uznává, že zpráva Evropské komise chválí legislativu entit, neboť je v rozsáhlé míře v souladu s Evropskou chartou místních samospráv, a to je třeba posuzovat pozitivně. Je však třeba podotknout, že Bosna a Hercegovina nepodepsala dodatkový protokol Evropské charty místní samosprávy týkající se práv občanů na zapojení do aktivit místního orgánu; |
83. |
podporuje decentralizaci právního systému, lituje však, že v oblasti reformy veřejné správy bylo dosaženo pouze malého pokroku. Současným problémem se zdá být slabá koordinace mezi různými úrovněmi správy a nedostatek veřejné podpory reforem; |
84. |
vítá všechny iniciativy usilující o zlepšení ochrany lidských práv a základních svobod a zejména přijetí dodatku k ústavě kantonu Sarajevo v souladu s rozsudkem Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ve věci Sejdić a Finci, kterým dala etnicky nezařazeným osobám a etnickým menšinám možnost vytvořit v rámci shromáždění vlastní frakci, a vyzývá všechny úrovně správy v Bosně a Hercegovině, aby přijaly podobné dodatky; |
85. |
vítá, že místní volby v říjnu 2012 byly dobře připraveny a proběhly řádným způsobem a v souladu s normami Rady Evropy a mezinárodního společenství pro demokratické volby, ačkoliv volební administrativa je na místní úrovni velmi zpolitizovaná; |
86. |
s uspokojením konstatuje, že vývoj občanské společnosti je i nadále podporován prostřednictvím nástroje na podporu občanské společnosti (CSF), organizace EU vytvořené v roce 2008 na podporu organizací občanské společnosti, konkrétně je podporován projektem s názvem Posílení demokracie na místní úrovni; |
Kosovo
87. |
vítá významný pokrok v oblasti decentralizace z minulých let a úsilí vyvinuté ministerstvem pro místní samosprávu s cílem zajistit účinnější monitorování struktur místní samosprávy, avšak domnívá se, že úsilí zaměřené na provádění decentralizace a posilování místních samospráv musí pokračovat; |
88. |
konstatuje s uspokojením, že Kosovo disponuje pokrokovým systémem místní samosprávy, jenž občanům umožňuje zapojení do místního rozhodovacího procesu. To se promítá do skutečnosti, že jsou občané Kosova s místní samosprávou a se způsobem provádění jejích pravomocí velmi spokojeni; |
89. |
žádá Kosovo, aby jasně řeklo, že pracuje na boji proti korupci a organizovanému zločinu; |
90. |
doporučuje na místní úrovni využít při řešení správních záležitostí a rozpočtových postupů procesů plánování založených na důkazech. Obecní orgány potřebují individuálně přizpůsobené vedení za účelem posílení správních kapacit; |
91. |
uznává, že nově vytvořené obce se srbskou většinou jsou vystaveny specifickým výzvám z důvodu jejich malé velikosti a potřebují další asistenci z ústřední úrovně za účelem zajištění jejich udržitelnosti; |
92. |
vyzývá všechny zapojené strany k nalezení konstruktivních řešení pro specifické výzvy, s nimiž se potýká decentralizační proces na severu Kosova, aby občanům byly poskytovány kvalitní služby; |
93. |
poukazuje na to, že v rámci dohody o stabilizaci a přidružení by Kosovo mělo dodržovat a uplatňovat demokratické zásady správy prostřednictvím vhodného a účinnějšího fungování všech úrovní správy. |
V Bruselu dne 11. dubna 2013
předseda Výboru regionů
Ramón Luis VALCÁRCEL SISO
(1) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/99 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
17.5.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 139/35 |
Stanovisko Uvolnění potenciálu cloud computingu v Evropě
2013/C 139/07
VÝBOR REGIONŮ
— |
vítá sdělení Komise týkající se uvolnění potenciálu cloud computingu a oceňuje, že se Komise vyslovuje pro inovativní technologická řešení. Je s ní zajedno v tom, že možnosti cloud computingu znamenají víc než jen pokrok v informačních technologiích, protože mají příznivý vliv na trh práce, mohou zlepšit rovnost příležitostí a rovněž vytvářet pracovní místa; |
— |
upozorňuje na to, že jednou z největších překážek využívání cloud computingu ve veřejném i soukromém sektoru je nejistota ohledně toho, které zákony a předpisy mají být dodržovány, když bude zvoleno řešení cloud computingu, např. vnitrostátní a evropské zákonodárství v oblasti ochrany osobních údajů, zdravotnictví a sociální péče, účetnictví atd. Zároveň vznikají rovněž určité problémy a rizika v souvislosti se zajištěním dat, a ty je třeba vyřešit; |
— |
vítá tři klíčová opatření, která Komise navrhuje, ale domnívá se, že je třeba k nim doplnit konkrétní opatření, která by byla zaměřena na rozvoj informovanosti uživatelů, protože tím by se podnítila poptávka na trzích, což by pomohlo upevnit pozici Evropy v celosvětové konkurenci a sdílet rizika i výhody, které rovnoměrnější rozšíření této nové technologie mezi spotřebitele a poskytovatele přinese. Tato konkrétní opatření by se měla rovněž zaměřit na podporu vzdělávání a kultury v oblasti IT; |
— |
domnívá se, že by bylo vhodné, aby Komise přijala taková opatření, jejichž cílem by bylo propojení a interoperabilita stávajících či připravovaných cloudů na úrovni jednotlivých států, regionů a případně i obcí, a to využitím možností normalizace. V tomto ohledu je na místě obzvláště vyzdvihnout kompatibilitu adresářů veřejné správy, které jsme zmínili již výše. |
Zpravodaj |
Gábor BIHARY (HU/SES), člen zastupitelstva hlavního města Budapešti |
Odkaz |
sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Uvolnění potenciálu cloud computingu v Evropě COM(2012) 529 final |
I. OBECNÉ PŘIPOMÍNKY
VÝBOR REGIONŮ
1. |
vítá sdělení Komise týkající se uvolnění potenciálu cloud computingu a oceňuje, že se Komise vyslovuje pro inovativní technologická řešení. Je s ní zajedno v tom, že možnosti cloud computingu znamenají víc než jen pokrok v informačních technologiích, protože mají příznivý vliv na trh práce, mohou zlepšit rovnost příležitostí a rovněž vytvářet pracovní místa; |
2. |
zároveň zdůrazňuje, že je třeba uvážit dopad, jejž šíření této nové technologie může mít na znevýhodněné regiony a společenské skupiny, a tedy její možný negativní dopad na územní a sociální soudržnost. Hrozí například, že vznikne asymetrie mezi tím, jaké výhody budou mít ze snadnějšího přístupu na trhy místní a globální subjekty; |
3. |
upozorňuje na to, že jednou z největších překážek využívání cloud computingu ve veřejném i soukromém sektoru je nejistota ohledně toho, které zákony a předpisy mají být dodržovány, když bude zvoleno řešení cloud computingu, např. vnitrostátní a evropské zákonodárství v oblasti ochrany osobních údajů, zdravotnictví a sociální péče, účetnictví atd. Zároveň vznikají rovněž určité problémy a rizika v souvislosti se zajištěním dat, a ty je třeba vyřešit; |
4. |
lituje, že úvahy ohledně veřejného sektoru a schéma partnerství navrženého ve prospěch cloud computingu náležitě nezohledňují místní a regionální orgány, ačkoli aktivity řady z nich mohou ke strategii přispět užitečnými poznatky a příklady osvědčených postupů. Ve strategii se taktéž přehlíží skutečnost, že jednotlivé místní a regionální orgány se také účastní vývoje a provozu infrastruktury pro cloud computing jakožto poskytovatelé služeb; |
5. |
zdůrazňuje, že k tomu, aby Evropa významně pokročila v cloud computingu, je nezbytně nutná koordinovaná činnost, do níž budou zapojeny všechny správní úrovně; |
6. |
poukazuje na to, že k tomu, aby evropské podniky mohly plnit úlohu, která se jim svěřuje, pokud jde o uskutečňování strategie zaměřené na vedoucí postavení Evropy v této oblasti, je nutné vypracovat způsoby podpory v rámci celosvětové hospodářské soutěže; |
7. |
považuje za důležité, aby byl v rámci realizace cloud computingu zohledňován aspekt udržitelnosti, protože lepší využívání možností nástrojů informačních technologií umožní lepší využívání zdrojů. Soudí nicméně, že je nezbytné, aby strategie vzhledem k nepřímým dopadům obsahovala v tomto ohledu i aktivní prvky a aby se zabývala zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie při napájení systémů cloud computingu; |
8. |
konstatuje, že od existence principu „super-cloudu“ k jeho uskutečnění a uvolnění jeho celého potenciálu vede dlouhá cesta a že důležitým nástrojem je zvyšování informovanosti spotřebitelů díky rozvoji vzdělávání a počítačové gramotnosti; |
9. |
vyjadřuje své znepokojení nad tím, že se sdělení náležitě nevěnuje souvislostem mezi navrhovanou strategií a ostatními otázkami, jako je bezpečné zpracování dat, úprava autorských práv či vývoj dostupnosti a přenosnosti údajů; |
10. |
zdůrazňuje, že tempo zavádění cloud computingu by se mohlo urychlit, jakmile budou přijata opatření nezbytná v rámci Digitální agendy. Spotřebitelé již dnes využívají služby v oblasti cloud computingu, jež poskytovatelé služeb nabízejí v rámci hospodářských modelů, které požadují koneční spotřebitelé, avšak zkušenosti zároveň ukazují, že lidé, kteří tyto technologie využívají, mohou být poškozeni, pokud tyto technologie používají neopatrně a bez náležitých znalostí, a to právě kvůli nedostatkům v ochraně údajů a v informovanosti uživatelů; |
11. |
vítá tři klíčová opatření, která Komise navrhuje, ale domnívá se, že je třeba k nim doplnit konkrétní opatření, která by byla zaměřena na rozvoj informovanosti uživatelů, protože tím by se podnítila poptávka na trzích, což by pomohlo upevnit pozici Evropy v celosvětové konkurenci a sdílet rizika i výhody, které rovnoměrnější rozšíření této nové technologie mezi spotřebitele a poskytovatele přinese. Tato konkrétní opatření by se měla rovněž zaměřit na podporu vzdělávání a kultury v oblasti IT; |
II. PODROBNÉ PŘIPOMÍNKY A NÁVRHY
Radikální řešení nepřehledné situace v oblasti norem
12. |
schvaluje návrh Komise, pokud jde o proces normalizace, lituje však, že nevychází z vhodného právního a organizačního základu; |
13. |
soudí, že je důležité doplnit navrhovaný proces normalizace o konkrétní opatření, jejichž cílem by například bylo propojení adresářů využívaných ve správě tak, aby to umožnilo identifikaci v rámci cloudu; |
14. |
je znepokojen tím, že Komise ve svém návrhu řádně nezohledňuje služby, které již ve veřejném sektoru a na trhu existují, ani struktury a infrastruktury služeb, jejichž vznik umožnily; |
15. |
připomíná, že jedním z důvodů, proč lidé cloud computingu nedůvěřují, je to, že není nijak upravena přenositelnost dat, což způsobuje selhání; |
16. |
upozorňuje na to, že pokud jde o normalizaci a certifikaci, je nutné konkrétněji stanovit, kdo a jak bude povolovat certifikační orgány, a také určit, zda se budou předpisy pro certifikaci vypracovávat na úrovni členských států nebo Unie; |
Zajištění bezpečných a spravedlivých smluvních podmínek
17. |
považuje za důležité, že si Komise přeje upravit smlouvy mezi dodavateli služeb a uživateli, a to se zvláštním zřetelem k omezení pro poskytovatele služeb z důvodu možnosti zneužití dominantního postavení; |
18. |
konstatuje, že třebaže uživatelé z důvodu jednoduchosti používání požadují takové aplikace, které vycházejí z jednoho jediného přihlášení, nesmí se takovým požadavkům vycházet vstříc na úkor zabezpečení, zejména tam, kde probíhají finanční transakce. Tyto otázky je nutné v blízké budoucnosti regulovat; |
19. |
upozorňuje na to, že mnohá nebezpečí, která se v kybernetickém prostoru skrývají, by bylo možné odstranit účinným systémem identifikace, který by uživatelům umožnil jasně určit totožnost subjektů v kybernetickém prostoru; |
20. |
podtrhuje, že ačkoli cloud computing již dnes nabízí vynikající možnosti šíření audiovizuálních děl, otázka autorských práv a kopírování obsahu dosud zůstává nevyřešena; |
21. |
vítá vypracování společných směrnic na ochranu údajů, poněvadž se jedná o otázku, která má pro využívání cloud computingu zásadní význam. Výbor nicméně lituje, že se Komise nezabývá otázkami plateb a faktur on-line, které se nezbytně během využívání cloud computingu v obchodním rámci nabízejí; |
22. |
považuje za potřebné podrobněji propracovat možnosti, jež umožní hodnocení služeb, které budou díky cloud computingu dostupné, a začlenit toto hodnocení do smluv o poskytování služeb; |
Evropské partnerství pro cloud computing a mezinárodní dialog
23. |
vítá myšlenku založit evropské partnerství pro cloud computing (European Cloud Partnership); |
24. |
podporuje mezinárodní dialog ohledně služeb založených na cloud computingu a považuje za důležité zdůraznit, že s ohledem na dynamický rozvoj tohoto odvětví je nutné harmonizovat z právního i technologického hlediska stávající či právě připravované strategie; |
25. |
varuje před riziky spojenými s ochranou osobních údajů v případě, kdy budou servery cloud computingu umístěny mimo EU; |
26. |
domnívá se, že by bylo vhodné, aby Komise přijala taková opatření, jejichž cílem by bylo propojení a interoperabilita stávajících či připravovaných cloudů na úrovni jednotlivých států, regionů a případně i obcí, a to využitím možností normalizace. V tomto ohledu je na místě obzvláště vyzdvihnout kompatibilitu adresářů veřejné správy, které jsme zmínili již výše; |
27. |
považuje za důležité vést dialog s normalizačními orgány (např. ISO, ETSI), jež se zabývají i cloud computingem; |
Rozvoj informovanosti uživatelů
28. |
těší jej význam, jejž Komise přikládá uzpůsobení veřejných služeb očekáváním 21. století, ale upozorňuje, že i zde je nezbytné bezodkladně přijmout opatření ke zmenšení „digitální propasti“; |
29. |
upozorňuje na skutečnost, že „digitální propast“ bude možné zmírnit pouze prostřednictvím cíleného vzdělávání. Ve znalostní společnosti představuje osvojení technologií základ znalostí a šíření nových technologií; |
30. |
domnívá se, že je nutné, aby si evropští občané 21. století dokázali osvojovat a účinně využívat technologie, jež mají k dispozici. Dobrým způsobem, jak toho dosáhnout, může být například další rozvoj možností, které nabízí tzv. evropský počítačový řidičský průkaz; |
31. |
poukazuje na to, že cloud computing v technickém smyslu již dnes nabízí možnosti k rozsáhlému šíření elektronického učení. Je třeba řešit otázku právní úpravy a autorských práv, aby v této oblasti došlo k pokroku; |
III. DALŠÍ PŘIPOMÍNKY A NÁVRHY
32. |
považuje za vhodné, aby Komise nabídla pomoc veřejnému sektoru při stanovování principů zadávání veřejných zakázek, ale má za důležité, aby se tato pomoc v zaostávajících regionech neomezovala na přípravnou fázi, ale vztahovala se i na financování, které je k využívání nezbytné; |
33. |
zdůrazňuje, že uvolnění potenciálu cloud computingu si nelze představit bez toho, aniž by se zároveň nerozvíjel jednotný trh telekomunikačních služeb. To vyžaduje celoevropská opatření v oblasti zpoplatnění datového roamingu; |
34. |
považuje za nutné podrobně určit, které administrativní služby se rozhodně musí zahrnout do evropského cloud computingu, např. v oblasti určování totožnosti. |
V Bruselu dne 11. dubna 2013
předseda Výboru regionů
Ramón Luis VALCÁRCEL SISO
17.5.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 139/39 |
Stanovisko Decentralizace v Evropské unii a úloha místní a regionální samosprávy při vytváření a provádění politik EU
2013/C 139/08
VÝBOR REGIONŮ
— |
decentralizací rozumí všechna politická opatření, která posilují úlohu orgánů na nižší než celostátní úrovni v rozhodovacím procesu členských států a Evropské unie a vedou k přenosu pravomocí z centrální úrovně na úroveň místních a regionálních orgánů; |
— |
je přesvědčen, že funkční místní a regionální správní orgány a efektivní decentralizace by se měly zakládat na zásadách subsidiarity, proporcionality a víceúrovňové správy; |
— |
je přesvědčen, že subsidiarita jako politický a právní princip je významnou hnací silou decentralizace, neboť jsou tak pravomoci vždy přiděleny úrovni, na níž mohou být prováděny nejúčinněji; |
— |
sleduje skutečnost, že hospodářská a finanční krize se v mnoha zemích stala katalyzátorem reforem či změn, jelikož v územně správních orgánech některých zemí proběhl proces územní restrukturalizace a do značné míry se změnilo také institucionální uspořádání mocenských struktur; |
— |
poukazuje na to, že koherentní proces decentralizace může být úspěšný pouze tehdy, pokud je přenos pravomocí na orgány nižší než celostátní úrovně spojen s přidělením odpovídajících finančních prostředků; |
— |
konstatuje, že regiony, které jsou z převážné části financovány z vlastních zdrojů, přistupují k finančním prostředkům, které mají k dispozici, zodpovědněji, a mají tak zdravý veřejný rozpočet; doporučuje proto členským státům, aby se více spoléhaly na vlastní finanční zdroje než na systémy transferů; |
— |
podtrhuje pozitivní souvislost mezi decentralizací a úspěšnou a udržitelnou evropskou regionální politikou; |
— |
zdůrazňuje, že diskuse o budoucnosti Evropy musí bezpodmínečně zahrnout i regionální a místní úroveň, neboť legitimita Evropské unie se opírá mimo jiné i o legitimitu nižších než správních úrovní; |
— |
doporučuje, aby všechny úrovně správy spolupracovaly na trvalém vyřešení evropské krize státního dluhu, a žádá proto, aby byly regionální a místní orgány za rovných podmínek zapojeny do přípravy evropských i národních plánů reforem; |
Zpravodaj |
pan Franz SCHAUSBERGER (AT/ELS), zástupce spolkové země Salzbursko ve Výboru regionů |
Odkaz |
I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
VÝBOR REGIONŮ
Výhody decentralizace
1. |
decentralizací rozumí všechna politická opatření, která posilují úlohu orgánů na nižší než celostátní úrovni v rozhodovacím procesu členských států a Evropské unie a vedou k přenosu pravomocí z centrální úrovně na úroveň místních a regionálních orgánů; |
2. |
připouští, že členské státy EU nemají povinnost si pro své institucionální uspořádání nebo pro decentralizaci, přenášení či sdílení pravomocí mezi jednotlivými typy správy zvolit určitý model, ale zároveň poukazuje na to, že EU rovněž respektuje regionální a/nebo místní samosprávu, jak výslovně uvádí zejména čl. 4 odst. 2 SEU; |
3. |
poukazuje na to, že v řadě oblastí politiky je podstatně účinnější provádění na decentralizované úrovni, a to jak z hlediska nákladů, tak i v souvislosti s kvalitou služeb a blízkostí občanům; |
4. |
podtrhuje význam ztotožnění evropských občanů s jejich regiony a městy, jež hrají zásadní roli zejména jako protiváha k rostoucí internacionalizaci a potažmo anonymizaci trhů práce a hospodářských vztahů; |
5. |
je přesvědčen, že decentralizace a s ní spojené regionální a místní instituce rozhodující měrou přispívají k odstranění nynějších hospodářských a společenských rozdílů mezi evropskými regiony, díky čemuž se mohou zmírňovat také negativní důsledky odchodů lidí z chudých venkovských oblastí do městských aglomerací a z jednoho členského státu do jiného, které ochromují trh práce; |
6. |
děkuje za hodnotné příspěvky a názory odborníků z Kongresu místních a regionálních orgánů Rady Evropy (CLRAE) a rovněž z různých zájmových skupin, které přispěly ke konzultacím; |
Zásadní odpovědnost VR v monitorování decentralizace
7. |
potvrzuje, že jakožto zástupce orgánů na nižší než celostátní úrovni (tedy místních a regionálních orgánů) v legislativním a rozhodovacím procesu EU má zodpovědnost za dohled nad uplatňováním zásady subsidiarity a velký zájem na provádění pravidelného přezkumu stavu decentralizace v EU a zemích procesu rozšíření; |
8. |
poukazuje na to, že v nedávno přijatém stanovisku na téma rozvoje evropské kultury víceúrovňové správy, které bylo vypracováno v návaznosti na bílou knihu, ohlásil VR svůj záměr sledovat proces decentralizace v členských státech a zemích procesu rozšíření; |
9. |
utvrzuje ho v tom skutečnost, že Rada evropských obcí a regionů (CEMR) a CLRAE se důkladně a systematicky věnují stejnému tématu; hodlá využít výsledků obou těchto organizací v rámci své činnosti; |
10. |
připomíná, že poslední stanovisko Výboru regionů k tomuto tématu je ze dne 7. července 2005 a mezitím došlo v oblasti decentralizace v EU k významným institucionálním, politickým a právním změnám a vývoji; |
Vývoj v oblasti decentralizace v Evropě od posledního stanoviska z roku 2005
11. |
konstatuje, že Lisabonská smlouva z roku 2009 znamenala upevnění zásady subsidiarity, zakotvení identity regionů a obcí do Smlouvy a posílení Výboru regionů. To následně vedlo další členské státy k tomu, aby provedly, respektive naplánovaly institucionální reformy zaměřené na posílení decentralizace, případně místní a regionální úrovně; |
12. |
obecně tedy konstatuje, že v posledních letech decentralizace ve většině států nabrala na intenzitě. Je však vážně znepokojen protichůdným vývojem v některých členských státech, v nichž došlo k zásadnímu omezení finanční nezávislosti místních a regionálních orgánů nebo práva na samosprávu na místní úrovni; |
13. |
podotýká však také, že finanční a hospodářská krize vypuknuvší v roce 2009 a krize státního dluhu, která začala v roce 2010, měla negativní dopady na proces posilování decentralizace a že vztahy mezi národními státy a evropskými institucemi se změnily, což se dotklo i nižších správních úrovní; |
14. |
v této souvislosti s uspokojením konstatuje, že koncepce víceúrovňové správy si našla cestu do evropské politické diskuse (v neposlední řadě i díky iniciativě VR), což může působit proti případným negativním tendencím ve vztahu k decentralizaci; |
15. |
musí upozornit, že v některých členských státech, které se k EU připojily od roku 2004, nebyl dosud proces transformace na poli decentralizace plně dokončen. Je si tudíž vědom toho, že některé z těchto zemí, spolu se zeměmi Východního partnerství, musí vyřešit zásadní výzvy, aby se mohly dále společensky i hospodářsky rozvíjet a prosperovat; |
16. |
podotýká, že v posledních kolech rozšiřování se ukázalo, že nedostatečné zapojení místních a regionálních orgánů do procesu integrace přineslo vládám členských států i evropským institucím značné výzvy a problémy v provádění politik EU a nezbytných reforem, které se v konečném důsledku dotknou i občanů; |
17. |
s potěšením konstatuje, že od přijetí Evropské charty místní samosprávy Radou Evropy v roce 1985 ji ratifikovala převážná většina členských států Rady Evropy a všechny členské státy EU, což má v Evropě zaručit a posílit místní samosprávu, založenou na zásadách demokracie, blízkosti občanům a decentralizace; |
18. |
přivítal a podpořil iniciativu Rady Evropy za vytvoření Evropské charty regionální demokracie a to, že Kongres v roce 2008 předložil návrh s cílem objasnit nejdůležitější zásady regionální demokracie v Evropě. Lituje, že byla tato iniciativa zablokována řadou členských států Rady Evropy, uznává však, že v roce 2009 ministři odpovědní za místní a regionální správu alespoň schválili soubor doporučení pro regionální demokracii; |
Decentralizace a finanční krize
19. |
velmi bedlivě pozoruje, že v souvislosti s důsledky současné finanční a hospodářské krize se do popředí veřejné diskuse na národní a evropské úrovni více dostávají také otázky rozdělení pravomocí a zejména fiskální decentralizace – často s mylným předpokladem, že počínání nižších správních úrovní je jedním z faktorů zabraňujících dosažení rozpočtových cílů na celostátní úrovni, přestože jsou za krizi odpovědné především členské státy; |
20. |
se znepokojením konstatuje, že finanční krize, která vypukla v roce 2009, se rozvinula do krize státního dluhu, jež významně ohrožuje reálnou ekonomiku v regionech a městech a má negativní vliv také na sociální strukturu v členských státech; |
21. |
se znepokojením sleduje situaci, v jaké se v některých evropských zemích v důsledku reforem prováděných za účelem racionalizace a dosažení udržitelnosti místní a regionální správy nachází místní a regionální samospráva. V mnoha členských státech narušila ekonomická kritéria prosazovaná za stávající hospodářsko-finanční krize demokratické základy místní a regionální samosprávy a silně samosprávu poškodila; |
22. |
velmi rozhodně se staví proti tomu, aby hospodářská a dluhová krize a úsporná opatření, jež jsou nezbytná v celé Evropě, sloužila v některých členských státech jako záminka pro další centralizaci pravomocí, decentralizaci bez odpovídajících finančních prostředků a zjednodušování, omezování či dokonce rušení struktur nižší než celostátní úrovně, což by v konečném důsledku vedlo k oslabení regionální a místní demokracie. Tyto tendence vycházejí z mylného předpokladu, že přesunutím veřejných služeb do pravomoci ústředních orgánů se zvýší jejich nákladová efektivita; |
23. |
naopak se domnívá, že jelikož místní orgány jsou institucemi, jež jsou občanům nejblíže, znají potřeby občanů a mají nejlepší předpoklady pro jejich identifikaci a řešení v období krize; |
24. |
takovou politiku důrazně odmítá, neboť je v rozporu s evropskou zásadou subsidiarity, podle níž jsou politická a regulatorní rozhodnutí přijímána na úrovni nejvhodnější pro dosažení kýžených cílů a co nejblíže občanům; |
25. |
pozoruje obdobný vývoj i v zemích, které se chystají na vstup do EU, nebo v zemích Východního partnerství; |
26. |
musí konstatovat, že na základě ekonomických argumentů týkajících se finanční a dluhové krize je na slučování obcí velmi často – aniž by to bylo vždy podloženo dostatečnými studiemi a analýzami – prezentováno jako osvědčený způsob snižování nákladů. Uznává však také, že v některých regionech může být slučování obcí účelné, např. z důvodu demografické změny; |
27. |
zastává názor, že v rámci těchto úvah nelze opomíjet otázku s tím spojeného možného snížení blízkosti občanům a omezení místní demokracie a že prioritu by měly mít možnosti přeshraniční spolupráce a spolupráce mezi místními a regionálními orgány za účelem úspory nákladů. Na rušení obcí prostřednictvím jejich slučování by se mělo pomýšlet s velkou obezřetností – může být účelné např. z důvodu demografické změny v regionech. Co se týče spolupráce mezi místními orgány, je znepokojen tím, že se Evropská komise snaží bránit společnému plnění úkolů prostřednictvím takové spolupráce tím, že vznáší požadavky přesahující rámec judikatury Evropského soudního dvora; |
28. |
v této souvislosti vyzdvihuje význam partnerství mezi obcemi, evropských sítí měst a regionů a bilaterálních a multilaterálních evropských programů územní spolupráce a rovněž pozitivní úlohu Evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), které podstatně usnadňuje spolupráci regionů a obcí v souvisejících odvětvích, jako jsou služby veřejného zájmu, doprava či ochrana životního prostředí; |
Aktuální stav decentralizace v Evropě (1)
29. |
z poslední zprávy vyplývá, že tři ze 27 členských států EU mají formálně federální strukturu, jeden stát je kvazifederální a zbytek lze charakterizovat jako unitární státy nejrůznějších podob, ačkoliv několik z nich má i přes formálně unitární strukturu heterogenní územní uspořádání (asymetrický systém). Konstatuje, že 11 členských států má pouze jednu nižší správní úroveň, 9 má dvě a 7 členských států má tři takové úrovně; |
30. |
velmi bedlivě sleduje skutečnost, že hospodářská a finanční krize se v mnoha zemích stala katalyzátorem reforem či změn, jelikož v územně správních orgánech některých zemí proběhl proces územní restrukturalizace a z části se do značné míry změnilo také institucionální uspořádání mocenských struktur, přičemž však změny nebyly vždy orientovány na posílení decentralizace; |
31. |
odkazuje na jím zadanou analytickou práci usilující o načrtnutí stavu decentralizace a rozdělení pravomocí v členských státech; |
Zásady organizace místní a regionální samosprávy
32. |
je přesvědčen, že funkční místní a regionální správní orgány a efektivní decentralizace by se měly zakládat na zásadách subsidiarity, proporcionality a víceúrovňové správy; |
33. |
považuje za velmi důležité, aby výkon správy a vlády na místní a regionální úrovni probíhal prostřednictvím demokraticky volených orgánů zastupujících všechny, odpovědných svým občanům. S tím spojená blízkost politiky občanům ukazuje přidanou hodnotu místní a regionální demokracie, neboť řádná správa a transparentnost posilují legitimitu a odpovědnost místních a regionálních institucí a důvěru, jež je v ně vkládána; |
34. |
považuje za bezpodmínečně nutné, aby rozhodnutí provést reformy vedoucí k decentralizaci pravomocí a finančních prostředků odpovídalo konkrétním představám a požadavkům občanů a místních a regionálních komunit. Uznává však také, že by se mohlo využít vyhlášení referenda, pokud pro to bude kvůli závažnosti zaváděných opatření důvod a bude to v souladu s ústavou daného členského státu; |
35. |
s uspokojením konstatuje, že evropská integrace byla zásadním přínosem pro proces decentralizace na regionální a místní úroveň. Co se týče zejména zemí procházejících procesem přistoupení a zemí Východního partnerství, může probíhající či diskutovaná decentralizace v těchto státech významně přispět k tomu, aby se snadněji a rychleji přizpůsobily acquis EU a v konečném důsledku mohly lépe plnit povinnosti vyplývající z členství v EU; |
36. |
dále upozorňuje na nepřímé uznání místní a regionální demokracie prostřednictvím Smluv EU (článek 10 SEU, čl. 20 odst. 2 SFEU a článek 40 Listiny základních práv Evropské unie), které ukazuje na to, že EU, nezávisle na své principielní neutralitě vůči institucionálnímu uspořádání členských států, považuje místní a regionální demokracii za základ své vlastní legitimity; |
37. |
v této souvislosti vyzývá všechny členské státy EU, které tak zatím neučinily, aby své současné orgány nižší než celostátní úrovně zasadily do odpovídajícího právního rámce na co nejvyšší úroveň (pokud možno ústavního charakteru); |
38. |
upozorňuje na to, že jeho cílem není vytvoření čistě statistických regionálních jednotek, nýbrž vytvoření nižších než celostátních úrovní s politickou a administrativní samosprávou, neboť ty mohou podstatně lépe provádět opatření a právní akty přijaté EU; |
39. |
souhlasí s názorem, jejž zastává mimo jiné CLRAE, že by počet decentralizovaných jednotek v evropských státech měl zohledňovat rovněž geografickou rozlohu jednotlivých zemí, a poukazuje na tzv. manifest ze Salerna sdružení Arco Latino z roku 2012, jenž obsahuje cenná doporučení pro budoucí rozvoj správních meziúrovní; |
40. |
zastává názor, že decentralizaci, jež je podle hesla EU „Jednotná v rozmanitosti“ klíčovým faktorem propagace kulturní rozmanitosti, se musí dostat podpory evropských orgánů. Ty by měly rovněž povzbuzovat pocit příslušnosti územních celků k evropským územním celkům; |
41. |
v této souvislosti poukazuje na zásadní výhody decentralizovaných vládních a správních struktur, např. lepší pochopení potřeb a přání občanů, (společný) rozvoj politik, které mohou přispět k udržitelnému a konkurenceschopnému růstu, řádné hospodaření a investice na místní a regionální úrovni, posílení autonomie a místní a regionální demokracie; |
42. |
opakovaně zdůrazňuje, že v souladu se zásadami řádné správy a zlepšování právní úpravy musí být regionální a místní orgány a také orgány odpovědné za provádění politik EU na úrovních nižších, než je úroveň celostátní, co nejdříve ještě aktivněji a efektivněji zapojeny do přípravy a provádění politik a právních předpisů EU; |
43. |
v této souvislosti považuje efektivní provádění dohody o spolupráci mezi Evropskou komisí a Výborem regionů za důležitý a nezbytný prostředek zajištění takového zapojení; |
44. |
opětovně proto vyzývá členské státy, v nichž mají regionální orgány legislativní pravomoci, aby zavedly nezbytné mechanismy, které jejich regionálním orgánům umožní podílet se na rozhodovacích procesech EU ve věcech, jež se jich dotýkají. To by se nemělo týkat pouze regionálních parlamentů, které by měly být aktivní v rámci mechanismu včasného varování v oblasti subsidiarity, ale také regionálních vlád, jež by měly být zapojeny do přípravy národních postojů v Radě nebo mít zástupce v národních delegacích; |
Víceúrovňová správa a souvislost mezi efektivní a funkční samosprávou regionálních a místních samospráv a řádným uplatňováním zásady subsidiarity
45. |
připomíná, že víceúrovňová správa zaručuje spolupráci všech vládních a správních úrovní na výkonu pravomocí a v rozhodovacím procesu, v důsledku čehož jdou subsidiarita a víceúrovňová správa ruku v ruce se silnou místní a regionální samosprávou; |
46. |
připomíná také to, že Lisabonská smlouva poprvé výslovně zdůrazňuje, že zásada subsidiarity se vztahuje na celé spektrum činností vlády a správy v EU, tj. na evropskou, celostátní, místní i regionální úroveň. Zásady subsidiarity a proporcionality jsou podmínkou fungování víceúrovňové správy v praxi; |
47. |
je přesvědčen, že subsidiarita jako politický a právní princip je významnou hnací silou decentralizace, neboť jsou tak pravomoci vždy přiděleny úrovni, na níž mohou být prováděny nejúčinněji; |
48. |
má v úmyslu pokračovat ve své spolupráci s CLRAE Rady Evropy na monitorování uplatňování Evropské charty místní samosprávy a aktuálního stavu místní a regionální demokracie v členských státech EU a kandidátských zemích; |
49. |
opětovně ohlašuje svůj záměr vypracovat Listinu Evropské unie o víceúrovňové správě, respektive pokračovat v pracích, které již byly za tímto účelem zahájeny (2); |
Finanční decentralizace
50. |
s uspokojením konstatuje, že nedávná zpráva Evropské komise o veřejných financích v EMU (3) ukazuje na vzrůstající tendence fiskální decentralizace ve všech členských státech EU, přičemž větší podíl výdajů a příjmů se týká místní či regionální úrovně. Ve zprávě je zdůrazněno, že vlastní zdroje, tj. ve formě nezávislých subnárodních daní nebo poplatků, jsou efektivnějšími finančními nástroji než převody od ústřední vlády, ale že vlastní daně a poplatky vybírané na nižší než celostátní úrovni jsou využívány v méně než 50 % případů a od roku 1995 se nezvýšily; |
51. |
poukazuje na to, že koherentní proces decentralizace může být úspěšný pouze tehdy, pokud je přenos pravomocí na orgány nižší než celostátní úrovně spojen s přidělením odpovídajících a přiměřených finančních prostředků, a připomíná, že jak Evropská charta místní samosprávy, tak referenční rámec Rady Evropy pro regionální demokracii ukládají signatářským státům odpovídající povinnosti a opatření; |
52. |
v této souvislosti hodnotí kriticky poslední vývoj v některých členských státech, v nichž přidělení pravomocí není spojeno s odpovídajícími finančními zdroji, případně kompetencemi pro výběr finančních prostředků, v důsledku čehož jsou regionální či místní samosprávy neefektivní, což je zase využíváno jako argument pro kroky směřující k centralizaci; |
53. |
upozorňuje na to, že decentralizace sama o sobě nevede k bezbřehým výdajům ze strany nižších územně správních celků, problém spočívá spíše ve špatném provádění decentralizačních kroků, jež nejsou doprovázeny fiskální decentralizací; |
54. |
opět cituje zprávu Evropské komise o veřejných financích v EMU, podle níž regiony, které jsou z převážné části financovány z vlastních zdrojů, přistupují k finančním prostředkům, které mají k dispozici, zodpovědněji, a mají tak zdravější veřejný rozpočet; vyzývá proto členské státy, aby v co nejvyšší míře přeměnily transfery ve vlastní finanční prostředky; |
55. |
s obavami zjišťuje, že řada regionů a obcí se kvůli riskantním finančním spekulacím dostala do závažných finančních potíží, a vyzývá k tomu, aby byly vypracovány vhodné nástroje k řešení těchto situací; |
56. |
pro projekty spolufinancované z prostředků EU a zaměřené na dosažení cílů vytyčených např. v rámci strategie Evropa 2020 požaduje, aby Evropská komise lépe vyjasnila právní rámec, a zajistila tak vyvážený poměr mezi požadavky na spolufinancování z rozpočtů místních a regionálních orgánů a výpočtem jejich veřejného schodku; |
57. |
podtrhuje pozitivní souvislost mezi decentralizací a úspěšnou a udržitelnou evropskou regionální politikou a odkazuje v tomto směru na studie, podle nichž dosáhla především politika soudržnosti lepších výsledků v decentralizovaných členských státech; |
58. |
současně upozorňuje na to, že k neefektivnímu provádění politiky soudržnosti dochází především v centralistických členských státech, v nichž jsou všechny regiony způsobilé k podpoře v rámci cíle 1, neboť ústřední správní orgány často neznají regionální problémy a výzvy jednotlivých projektů; zasazuje se proto o to, aby byla v budoucnosti správa jednotlivých fondů v rámci členských států vykonávána se zapojením nižších správních úrovní; |
Decentralizace a snahy o nezávislost
59. |
je přesvědčen, že správně pojatá decentralizace může rozhodující měrou přispět ke zvýšení spokojenosti občanů v regionech a místních orgánů, a posílit tak celý stát; |
60. |
na druhou stranu je přesvědčen, že dlouhodobé odmítání důležitého dialogu různých správních úrovní a neustálé ignorování přání a žádostí regionů o decentralizaci pravomocí a nezbytných finančních prostředků může vést k posilování požadavků na samostatnost a v určitých případech i na nezávislost. V této souvislosti připomíná, že důsledné a soudržné uplatňování a akceptování zásad subsidiarity a proporcionality na evropské úrovni je nejlepším rámcem pro řešení legitimních zájmů různých úrovní; |
61. |
pozorně sleduje v poslední době sílící snahy o dosažení nezávislosti v regionech členských států a kandidátských zemí a rovněž jejich příčiny, jež jsou historicky, politicky i hospodářsky velmi odlišné; |
62. |
v této souvislosti vybízí, aby se v příslušných případech zkoumaly příčiny, a bylo tak možné porozumět důvodům a pohnutkám a hovořit o nich a najít koherentní a nenásilná řešení pro všechny dotčené strany; |
63. |
jednoznačně konstatuje, že dle čl. 4 odst. 2 SEU musí být na vývoj regionu směrem k nezávislosti nahlíženo v zásadě jako na vnitřní záležitost daného státu; |
64. |
připomíná, že v případě, že by některý z regionů získal nezávislost a chtěl vstoupit do EU, musel by Radě předložit oficiální žádost a poté dodržovat postup pro přistoupení dle článku 49 SEU jako kterýkoliv jiný stát, jenž si přeje stát se členem EU; |
Vize budoucnosti Evropy
65. |
s velkým zájmem se účastní nedávno započatých diskusí o různých vizích budoucnosti Evropy a očekává, že nižší správní úrovně budou do těchto diskusí od počátku zapojeny; považuje to za důležitou výzvu i v rámci své vlastní činnosti; |
66. |
zdůrazňuje, že vize pro Evropu musí bezpodmínečně zahrnout i regionální a místní úroveň, neboť legitimita Evropské unie se opírá mimo jiné i o legitimitu nižších než správních úrovní; |
67. |
považuje za nezbytné, aby byl k této otázce svolán konvent, a zformuluje a přednese své představy o budoucím uspořádání EU, podle nichž by se mělo v nových Smlouvách poskytnout ještě více prostoru k posílení uznání místní a regionální demokracie; |
68. |
doporučuje, aby se zvážilo, zda se může decentralizace a účinná místní, případně regionální samospráva stát podmínkou členství EU; |
Doporučení
69. |
doporučuje posílení dialogu evropských institucí s regionálními a místními orgány o možné přímé spolupráci mezi regiony, městy a obcemi a orgány Evropské unie; |
70. |
doporučuje, aby všechny úrovně správy vytvářely synergie v zájmu trvalého vyřešení evropské krize státního dluhu, a žádá proto, aby byly regionální a místní orgány za rovných podmínek zapojeny do přípravy evropských i národních plánů reforem; |
71. |
vyzývá členské státy, aby byly veškeré územní reorganizace či budoucí reformy místní správy prováděny svědomitě, byly dobře uváženy a naplánovány a byla při nich dodržována Evropská charta místní samosprávy a evropský referenční rámec pro regionální demokracii. To zaručí a posílí místní samosprávu založenou na zásadách demokracie, blízkosti a decentralizace; |
72. |
vyzývá k tomu, aby byl poskytnut větší prostor osvědčeným postupům úspěšných regionů a obcí a zejména aby byla v zemích centralistického charakteru vedena veřejná diskuse o decentralizaci a na úspěšných příkladech bylo ukázáno, jaké má decentralizace výhody; |
73. |
žádá Evropskou komisi, aby ještě více než dosud podporovala cílené programy vzdělávání regionální a místní administrativy týkající se přípravy vhodných podporovaných projektů a aby více dbala na to, aby se finanční prostředky EU určené na podpory rozdělovaly podle objektivních kritérií, a nikoliv na základě politické svévole; |
74. |
opětovně žádá Evropskou komisi, aby ve svých výročních zprávách o pokroku vždy věnovala jednu kapitolu výhradně stavu regionální a místní samosprávy dané kandidátské země; |
75. |
vítá, že výroční zpráva Komise o veřejných financích v EMU za rok 2012 poprvé obsahuje kapitolu věnovanou fiskální decentralizaci a stavu regionálních a místních financí, jakož i probíhajícím reformám v oblasti fiskální decentralizace v členských státech, a vybízí Evropskou komisi, aby tato šetření za účelem monitorování veřejných financí nižších než celostátních úrovní opakovala každý rok; |
76. |
navrhuje, aby byla již zmiňovaná studie o stavu decentralizace a rozdělení pravomocí v rámci členských států rozšířena o doplňující analýzy týkající se vztahu mezi decentralizací pravomocí na jedné straně a poskytováním finančních prostředků prostřednictvím fiskální decentralizace na straně druhé, a vyzdvihuje možné využití tohoto nástroje pro monitorování řádného uplatňování zásady subsidiarity. |
V Bruselu dne 12. dubna 2013
předseda Výboru regionů
Ramón Luis VALCÁRCEL SISO
(1) V této části jsou použity informace z nedávné zprávy Rady evropských obcí a regionů (CEMR) a Dexia Crédit Local o veřejných financích na subnárodní úrovni v EU a ze zprávy Evropské komise o veřejných financích v EMU.
(2) Viz stanoviska CdR 89/2009 fin a CdR 273/2011 fin.
(3) http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/2012/public-finances-in-emu-2012_en.htm (v anglickém jazyce).
17.5.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 139/46 |
Stanovisko Zaměření mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací a její posílení
2013/C 139/09
VÝBOR REGIONŮ
— |
poukazuje na skutečnost, že místní a regionální orgány mají zásadní úlohu v Evropském výzkumném prostoru (EVP). Na území regionů a měst se střetávají hlavní aktéři inovačního trojúhelníku, mozaika akademického světa, univerzit, výzkumných pracovníků a několika hospodářských a průmyslových komunit navázaných na různé inovační hodnotové řetězce a hodnotové sítě. Mají klíčovou úlohu při přípravě regionálních strategií v oblasti vědecké inovace a při vytváření vhodných rámcových podmínek pro inovační prostředí; |
— |
oceňuje, že je ve sdělení výslovně zmíněn regionální a místní rozměr nástrojů v programu Kapacity sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj, a požaduje zviditelnění mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu v příštím programovém období, využití dobrých zkušeností s programem Regiony znalostí a jeho propojení s budoucími iniciativami projektu ERA–NET; |
— |
klade důraz na to, že mezinárodní spolupráce musí být založena na společných zásadách integrity výzkumu, genderového rozměru, sociální odpovědnosti podniků, otevřeného přístupu a duševního vlastnictví. Je také třeba zohlednit rozměr klimatu a životního prostředí, jenž přispívá k udržitelnému rozvoji; |
— |
připomíná význam výzkumné infrastruktury, včetně elektronické infrastruktury, pro regionální úroveň i její (potenciální) důležitý přínos. Výzkumná infrastruktura dodává zařízení (vysoce výkonné počítačové a komunikační zdroje, vzdálené nástroje a soubory dat) potřebná k provádění spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje na světové úrovni bez ohledu na zemi a geografické umístění. |
Zpravodaj |
pan Markku MARKKULA (FI/ELS), člen městské rady Espoo |
Odkaz |
sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionù: Zaměření mezinárodní spolupráce EU v oblasti výzkumu a inovací a její posílení: Strategický přístup COM(2012) 497 final |
I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
VÝBOR REGIONŮ
Význam pro místní a regionální úroveň a VR
1. |
poukazuje na skutečnost, že místní a regionální orgány mají zásadní úlohu v Evropském výzkumném prostoru (EVP). Na území regionů a měst se střetávají hlavní aktéři inovačního trojúhelníku, mozaika akademického světa, univerzit, výzkumných pracovníků a několika hospodářských a průmyslových komunit navázaných na různé inovační hodnotové řetězce a hodnotové sítě. Mají klíčovou úlohu při přípravě regionálních strategií v oblasti vědecké inovace a při vytváření vhodných rámcových podmínek pro inovační prostředí. Hrají důležitou roli při vytváření regionálního prostředí, které povzbuzuje inovativnost a rozvoj podnikavosti. Kromě toho v mnohých případech orgány regionální a místní správy disponují legislativními pravomocemi a řídí finanční zdroje určené na výzkum, inovace a internacionalizaci; |
2. |
místní a regionální orgány jsou důležitými zainteresovanými stranami v mezinárodní spolupráci a také při koordinaci výzkumných a inovačních činností. Jimi přijatá opatření mají značný dopad na rozvoj výzkumné infrastruktury a vytváření inovačních prostředí (vysoké školy, technologická střediska, podnikatelské inkubátory, vědecké parky a prostředí vstřícná rizikovému kapitálu), která přitahují vědce a inovátory a vytvářejí materiální a funkční podmínky pro silný růst duševního kapitálu; |
Obecné připomínky
3. |
uznává, že sdělení je v souladu se zásadou subsidiarity, neboť cíle navrhovaných činností nemohou být úplně splněny členskými státy v rámci státních ústavních systémů a činnost na úrovni EU pravděpodobně bude jasným přínosem. V zájmu zajištění optimálního rozsahu musí Unie doplnit otevřenost programu Horizont 2020 konkrétními akcemi, aby se maximalizoval účinek mezinárodního výzkumu a inovací a zároveň předešlo roztříštěnosti úsilí, která sebou nese zbytečné náklady; |
4. |
připomíná, že znalosti a inovace v rámci celosvětových hodnotových sítí nabývají výraznější mezinárodní rozměr, a uvědomuje si význam, jejž má spojování globálního myšlení s lokálními aktivitami“; |
5. |
připomíná, že strategie Evropa 2020 zdůrazňuje význam výzkumu a inovací v dosažení inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Unie inovací jakožto součást strategie Evropa 2020 klade důraz na důležitou úlohu mezinárodní spolupráce při využívání inovačního potenciálu Evropy; |
6. |
zdůrazňuje, že mezinárodní spolupráce je neodmyslitelnou součástí EVP a jeho pěti klíčových oblastí; |
7. |
oceňuje, že je ve sdělení výslovně zmíněn regionální a místní rozměr nástrojů v programu Kapacity sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj, a požaduje zviditelnění mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu v příštím programovém období, využití dobrých zkušeností s programem Regiony znalostí a jeho propojení s budoucími iniciativami projektu ERA–NET; |
8. |
podporuje ambiciózní rozpočet pro program Horizont 2020 a připomíná, že je zapotřebí součinnosti s dalšími finančními nástroji, které se zabývají internacionalizací. Pro spolupráci se třetími zeměmi bude důležité využívat ty správné nástroje programu Horizont 2020; |
9. |
vítá pečlivé úsilí vynaložené Evropskou komisí na přípravu jasného, přesného a komplexního rámce, který má sloužit jako základ strategičtějšího přístupu podporujícího mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a inovací v Evropě; |
10. |
ve sdělení chválí dobře strukturovaný a výstižný přehled nástrojů a (možných) protějšků pro mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu; |
11. |
připomíná, že mezinárodní spolupráce musí mít pro EU vždy přidanou hodnotu; |
12. |
klade důraz na to, že mezinárodní spolupráce musí být založena na společných zásadách integrity výzkumu, genderového rozměru, sociální odpovědnosti podniků, otevřeného přístupu a duševního vlastnictví. Je také třeba zohlednit rozměr klimatu a životního prostředí, jenž přispívá k udržitelnému rozvoji; |
13. |
rozpoznává ve sdělení tři průřezové otázky s významem pro regionální úroveň. Konkrétně jsou to vědecká diplomacie, inteligentní specializace a výzkumné infrastruktury; |
Potřeba přidané hodnoty výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI)
14. |
je přesvědčen, že velké množství iniciativ členských států a regionů nekoordinovaných s ostatními členskými státy mívá občas za následek realizaci činností, které nejsou vnitřně propojeny a nevedou k potřebnému kritickému objemu. Proto je důležité, aby se evropská agenda pro výzkum a inovace a vnitrostátní a regionální inovační strategie vzájemně doplňovaly; |
15. |
uznává, že je zapotřebí dále harmonizovat činnost jednotlivých členských států v oblasti mezinárodní spolupráce, a v této souvislosti připomíná, že dodatečnou přidanou hodnotu může přinést spolupráce s regiony. Je ve vlastním zájmu regionů a měst poskytovat EVP konkrétní podporu a prostřednictvím jejich propojovací funkce v sestavě „trojité šroubovice“ napomáhat vytvořit vhodné rámcové podmínky, které přilákají mezinárodní investice do výzkumu a špičkové zahraniční výzkumné pracovníky; |
16. |
Evropa jako světový hráč se musí zaměřit na výzkum inovativních řešení, jež přispějí k reakci na společenské výzvy. VR v této souvislosti poukazuje na význam přístupu zaměřeného na trh a poptávku a na zásadní význam malých a středních podniků při provádění (mezinárodního) vědeckého výzkumu ve využívání a uvádění na trh; |
17. |
zdůrazňuje úlohu, kterou mají plnit evropské státní vlády a regionální a místní orgány při přeměně Evropy na jednu velkou integrovanou realitu, která bude schopná konkurence v globalizovaném světě a dialogu s průmyslově vyspělejšími zeměmi (jako USA a Japonsko), novými rozvíjejícími se ekonomikami (jako země BRICS) i sousedními a rozvojovými zeměmi; |
18. |
požaduje, aby byl ve sdělení konkrétněji definován pojem „region“, kupříkladu jako nadnárodní nebo subnárodní region; |
19. |
domnívá se, že regiony mají nejvýhodnější pozici k propojení činností v oblasti výzkumu a inovací s horizontálními a tematickými politikami, neboť spravují svá území, řeší otázky v oblasti životního prostředí a bezpečnosti, vypracovávají plány a poskytují služby. Při tom mohou vytvářet přidanou hodnotu v podobě nových myšlenek, přístupů a inovačních technologických řešení; |
Globalizace průmyslu a VaVaI: nástroje a jejich význam pro regionální úroveň
20. |
uznává, že globální hospodářská soutěž se netýká jen zemí, ale také velkých regionálních systémů, kde se okresy, klastry zaměřené na průmyslový výzkum, obchodní sítě a podnikatelské parky nacházejí. Tento regionální rozměr by měl konkurovat podobným systémům v jiných částech světa a vést s nimi mezinárodní spolupráci; |
21. |
domnívá se, že program Horizont 2020 by mohl být vhodnou příležitostí se znovu zamyslet nad možnou úlohou a přínosem regionálních vlád k budování evropského systému, který bude schopen držet krok s celosvětovou hospodářskou soutěží; |
22. |
zdůrazňuje, že je třeba podpořit koncepci víceúrovňové správy pro mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, v níž mohou místní a regionální orgány zastávat klíčovou úlohu spolu s členskými státy a Unií; |
23. |
zdůrazňuje význam regionálních sítí pro meziregionální a mezinárodní spolupráci regionů a orgánů místní správy v oblasti VaVaI. Regionální sítě poskytují regionálním a místním aktérům prostor ke shromáždění nutného kritického objemu myšlenek, dovedností a finančních prostředků, aby se mohli zapojit do spolupráce v oblasti VaVaI a připojit se k mezinárodním projektům velkého rozsahu. Sítě jsou mocným prostředkem umožňujícím shromáždit zdroje, odborné dovednosti, znalosti a různé schopnosti. Subjekty v oblasti VaVaI a příslušné zainteresované strany s kvalitními vzájemnými kontakty vytvářejí ekosystémy příznivé pro mezinárodní spolupráci, neboť mají potřebu stále výraznějších globálních kontaktů a orientují se na územní, lokálně ukotvenou realitu; |
Strategické fórum pro mezinárodní vědecko-technickou spolupráci (SFIC)
24. |
uznává přidanou hodnotu SFIC spočívající v optimalizaci využívání státních, evropských a globálních zdrojů a zamezování duplicitní činnosti; |
25. |
oceňuje snahu SFIC poskytovat dobře strukturovaný přehled činností v oblasti mezinárodní spolupráce prováděných členskými státy jako součást jejich vlastních politik a programů; |
26. |
připomíná, že regionální a místní orgány mohou být pro SFIC přínosem, mají-li institucionální pravomoci a zdroje k realizaci iniciativ a k provádění spolupráce na mezinárodní úrovni. Několik regionů EU se velmi aktivně angažuje prostřednictvím dohod, zastoupení v zahraničí a spolufinancovaných aktivit. Příkladem iniciativ mimo EU, do nichž jsou regionální aktéři aktivně zapojeni, jsou evropská podnikatelská a technologická střediska v zahraničí; |
27. |
vzhledem k tomu, že spolupráce evropských regionů se zeměmi mimo EU často probíhá nezávisle na dostupnosti finančních zdrojů EU, a v zájmu harmonizace této spolupráce a jejího nasměrování na stejné cíle by měla být prozkoumána možnost strategie koordinované činnosti s SFIC; |
28. |
připomíná, že z hlediska subsidiarity mají regionální a místní orgány nejlepší pozici k tomu, aby v oblasti výzkumu rozpoznaly aktéry a inovační podniky, které se – v souladu s logickým postupem zdola nahoru – rozhodnou, zda je pro ně užitečné mít zastoupení v některých zemích nebo regionech a spolupracovat s místními aktéry; |
29. |
zastává názor, že v mezinárodních činnostech je koordinace státní, federální, regionální a místní úrovně důležitá, avšak členské státy (nebo regiony, které přijímají a provádějí opatření) by v této oblasti měly zůstat hlavním odpovědným aktérem. Tam, kde jsou společné priority vůči třetím zemím nebo regionům určeny, je přidaná hodnota evropských společných koordinovaných iniciativ zřejmá; |
30. |
má za to, že uplatňování strategického přístupu s víceletými plány je důležité, nemělo by však být příliš rigidní. K tomu, aby členské státy nebo regiony měly možnost provést odůvodněné adaptace v přidělování státních, federálních nebo regionálních prostředků, je zapotřebí flexibilita; |
Systémy sběru informací
31. |
žádá, aby byl informován o navrhovaných systémech sběru informací a pokud možno do nich zapojen. Tyto systémy by mohly sloužit jako zdroj vstupních informací pro agendu strategického výzkumu a inovací v rámci inteligentní specializace; |
32. |
uznává, že vědecká specializace ve světě a relativní kvalita otevírají příležitosti k mezinárodní spolupráci založené na doplňkovosti, a oceňuje úsilí, které bylo v rámci sdělení vynaloženo na zmapování silných a slabých stránek v oblasti vědy na nadnárodní úrovni; |
33. |
žádá, aby toto zmapování situace bylo rozšířeno i na subnárodní úroveň s případným využitím stávajících informačních systémů; konstatuje důležitost výměn s globálními partnery o konfiguraci a využívání informačních systémů jako takových, kupříkladu evropského systému ERA-watch a severoamerických databází, jako jsou STAR metrics, COMETS a ORCID; |
34. |
uznává potenciál těchto informačních systémů, co do zjišťování komparativních (technologických) výhod a poskytování vstupních dat pro určení strategií inteligentní specializace zohledňujících součinnost, doplňkovost a partnerství; regionům majícím zájem o spolupráci s regiony či zeměmi mimo EU by tyto informace mohly sloužit jako relevantní vstupní informace při určení strategií inteligentní specializace; |
35. |
připomíná, jak významnou měrou mohou přispět vzájemně propojené evropské sítě fungující jako síťové společenství, které svou výkonnost neustále zlepšuje prostřednictvím vzájemného hodnocení, „benchlearningu“, stálého referenčního srovnávání a geografického mapování evropských inovací; |
Další průřezové otázky s významem pro regionální úroveň
36. |
považuje za přínosnou myšlenku zaměřit se na témata, v nichž lze prostřednictvím mezinárodní spolupráce dosáhnout pokroku, zejména v rámci celosvětové výzkumné infrastruktury. Dalšími relevantními tématy pro mezinárodní aktivity EU v oblasti výzkumu a vývoje jsou vědecká diplomacie a specializace; |
37. |
připomíná, že světové modely spolupráce založené na otevřené inovaci, internetu a sociálních sítích on-line, klastrech, společných mezinárodních činnostech, sdílených technologických platformách, „živých laboratořích“ (Living labs) a iniciativách založených na spolupráci obcí jsou výtečným nástrojem pro otevřené mezinárodní aktivity založené na spolupráci; |
Výzkumné infrastruktury
38. |
souhlasí s názorem, že nedílnou součástí rozvoje strategické výzkumné infrastruktury je aspekt mezinárodní spolupráce. Pro rozvoj inovačního potenciálu územních celků v globálním rozměru má zásadní význam budování logicky skloubené (fyzické a nefyzické) infrastruktury; |
39. |
připomíná význam výzkumné infrastruktury, včetně elektronické infrastruktury, pro regionální úroveň i její (potenciální) důležitý přínos. Výzkumná infrastruktura dodává zařízení (vysoce výkonné počítačové a komunikační zdroje, vzdálené nástroje a soubory dat) potřebná k provádění spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje na světové úrovni bez ohledu na zemi a geografické umístění; |
40. |
připomíná, že globální elektronická infrastruktura je klíčovým prvkem digitálního Evropského výzkumného prostoru, jenž je otevřen celému světu. Tato infrastruktura může přispět k řešení globální problematiky výzkumu; |
41. |
doporučuje, aby při přípravě plánu Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) byly konzultovány regiony a místní orgány; |
Vědecká diplomacie
42. |
uznává, že mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací je důležitým nástrojem tzv. „jemné síly“ (soft power) a mechanismem pro zlepšení vztahů s klíčovými zeměmi a regiony; |
43. |
zdůrazňuje poslání vědecké diplomacie, především – avšak nikoli výlučně – omezené na zajištění místního a regionálního rozměru nové evropské politiky sousedství. Dvoustranná regionální vědecko-technická partnerství s rozvojovými zeměmi mohou doplnit vnější politiky a nástroje Unie vytvářením partnerství pro udržitelný rozvoj, jež budou schopna řešit globální problematiku; |
44. |
připomíná, že mezinárodní spolupráce s průmyslovými zeměmi a rozvíjejícími se ekonomikami v oblasti výzkumu a inovací může vytvořit obchodní příležitosti a otevřít nové trhy pro podniky a regionální a místní aktéry. Databáze ERA-Watch s informacemi o internacionalizaci v oblasti vědecko-technické spolupráce v jednotlivých zemích může regionům pomoci určit témata pro spolupráci v oblasti výzkumu a inovací a také regiony mimo EU, kde by spolupráce v této oblasti mohla být vzájemně prospěšná; |
Specializace
45. |
připomíná, že díky vědecké specializaci mohou vzniknout příležitosti k mezinárodní spolupráci založené na doplňkovosti; |
46. |
poukazuje na zásadní význam mezinárodního rozměru strategií inteligentní specializace, jež jsou důležitou hnací silou dalších investic a příležitostí jak pro evropské regiony, tak pro třetí země; |
Globální problematika společnosti
47. |
uznává, že globální spolupráce v oblasti vědy a inovací je důležitá a že program Horizont 2020 může usnadnit účinnou vědeckou reakci na globální výzvy; |
48. |
zdůrazňuje, že regiony mohou významným způsobem přispět k řešení problematiky společnosti prostřednictvím opatření, koordinovaných programů a společných aktivit plánovaných se zřetelem na součinnost s nástroji členských států a nástroji EU pro vnější činnost; |
49. |
připomíná význam regionů a místních orgánů jakožto zásadních aktérů prosazujících účinné a účelné výzkumné a inovační ekosystémy, kde se klastry a nejlepší evropské odborné znalosti (místní univerzity, průmysl, malé a střední podniky, regionální agentury v oblasti výzkumu a vývoje) mohou stát hnací silou inovací motivovaných poptávkou a příležitostmi, řešit skutečné světové problémy a zabývat se významnými tématy mezinárodní společenské problematiky. |
V Bruselu dne 12. dubna 2013
předseda Výboru regionů
Ramón Luis VALCÁRCEL SISO
17.5.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 139/51 |
Stanovisko Přehodnocení vzdělávání
2013/C 139/10
VÝBOR REGIONŮ
— |
podporuje výzvu, aby se zvýšilo úsilí o rozvoj průřezových dovedností, zejména podnikatelských; |
— |
považuje za důležité budovat mosty mezi informálním, neformálním a formálním vzděláváním. Vytváření středoškolských osnov se příliš často zaměřuje na získávání informací místo soustředění na upevňování porozumění, získání klíčových dovedností a rozvoj dovedností, jež umožňují reagovat na reálný svět a hledat v něm vlastní cestu; |
— |
považuje za současné hospodářské situace za velice důležité, aby byla respektována významná úloha kombinování veřejných a soukromých investic ve vzdělávání a odborné přípravě. Naprosto inklusivní politiky jsou nejen důležité, ale i nezbytné; |
— |
zdůrazňuje, že ve vztahu k vícejazyčnosti a schopnosti využívat médií specifičnost učení a rychle se měnící studijní programy vyžadují investice do výukových nástrojů, širší partnerství a neustálou pozornost. IKT otevřely obrovský potenciál ke zlepšení učebních výsledků; |
— |
vítá záměr Komise pokračovat v zapojování zúčastněných subjektů do dalšího vývoje navrhované strategie přehodnocení vzdělávání koordinovaným reformním úsilím a znovu potvrzuje zájem VR pokračovat v práci s Evropskou komisí a dalšími partnery v této oblasti. |
Zpravodajka |
Fiona O'LOUGHLIN (IE/ALDE), členka rady hrabství Kildare a regionálního úřadu kraje Mid-East |
Odkaz |
sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností pro dosažení lepších socioekonomických výsledků COM(2012) 669 final |
I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
VÝBOR REGIONŮ
Všeobecné souvislosti
1. |
vítá sdělení Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností pro dosažení lepších socioekonomických výsledků (1) jako aktuální a cenný vklad k započetí obnoveného procesu rozvoje moderních a efektivních systémů vzdělávání a odborné přípravy; |
2. |
domnívá se však, že titul „Přehodnocení vzdělávání“, zasluhující širší zaměření než to, jež se uvádí ve sdělení, by neměl opomíjet cíle aktivního občanství, osobního rozvoje a blahobytu, přesto je nutné zlepšit dovednosti v zájmu zaměstnatelnosti a růstu a coby prostředek k řešení výzev 21. století, jako je změna klimatu, stárnutí obyvatelstva nebo migrace; |
3. |
připomíná, že balíček sdělení Přehodnocení vzdělávání vytyčuje politické priority pro systémy vzdělávání a odborné přípravy na další roky, kde v případě vzdělávání mládeže musí být nedílnou součástí také výchova, a zavazuje členské státy, aby se středem jejich zájmu znovu staly: — kvalita: správné dovednosti využívané na pracovním místě; — dostupnost: reformy, jež zvýší účinnost a otevřenost systémů vzdělávání a celoživotního učení; — financování: lidské a finanční zdroje, které umožní provedení reforem vztahujících se k činnostem nutným k využití potenciálu systémů vzdělávání a odborné přípravy jako hnací síly růstu a zaměstnanosti mládeže. Jsou v souladu s doporučeními pro jednotlivé země, jež stanovil členským státům evropský semestr; |
4. |
ztotožňuje se s úsilím Komise o zlepšení a inovaci koncepcí podnikatelského vzdělávání a odborné přípravy i s její výzvou k dalším udržitelnými investicím do vzdělání a odborné přípravy, aby bylo možné odpovědět na výzvy globální ekonomiky a posunu poptávky po dovednostech, a tak generovat růst a zajistit pracovní příležitosti; |
5. |
zdůrazňuje, že sdělení Komise vyzývá k zásadnímu posunu v oblasti vzdělávání s důraznějším zaměřením se na „studijní výsledky“ – tj. znalosti, dovednosti a schopnosti, které studenti získají. Výbor zdůrazňuje stěžejní motivační a věcnou úlohu vzdělávání, zejména při vytváření podmínek pro celoživotní učení; |
6. |
zastává mínění, že doba strávená v systému vzdělávání je špatným ukazatelem nabývání vědomostí. Mnohem důležitější než doba strávená v systému vzdělávání je zajímavý a relevantní vzdělávací obsah a vzdělávací metody a prostředí, které jsou motivující a účinné. Dále zdůrazňuje, že je třeba podstatně zlepšit znalosti v oblasti efektivnosti čtení a matematiky, včetně základních finančních znalostí a počítačové gramotnosti, a rozvinout a posílit podnikatelské dovednosti a smysl pro vlastní iniciativu. Je rovněž zapotřebí analyzovat a prostudovat rozvrh a počet hodin výuky v evropských vzdělávacích systémech a dosáhnout optimalizace z hlediska skutečných akademických výsledků žáků; |
7. |
souhlasí se strategií pro dovednosti OECD zveřejněnou dne 21. května 2012, jež považuje dovednosti za světovou měnu 21. století. Hodnota této „měny“ je určena jejím rozsahem použití a možností rozvoje. Bez řádných investic do dovedností se lidé ocitají na okraji společnosti, technický pokrok nepřináší hospodářský růst a země již nejsou schopné konkurovat v globální společnosti, čím dál více se opírající o znalosti. Tato hodnota se však snižuje, protože požadavky trhů práce se vyvíjejí a lidé ztrácejí dovednosti, jež nevyužívají, nebo se jim nedaří získávat nové v rámci procesu celoživotního učení; |
8. |
upozorňuje také, že dovednosti se netransformují do pracovních příležitostí a růstu automaticky. Strategie OECD se vyslovuje pro prosazování rovnosti vzdělávacích příležitostí. V mnoha oblastech života se nerovnost prohlubuje, ale vzdělání a odborná příprava ji může pomoci překonat. Proto soudí, že úsilí o rovnost při rozvoji dovedností je sociálně spravedlivé i hospodářsky účinné. Kromě toho výzkum již dávno potvrdil, že rovnost a kvalita ve vzdělávání se navzájem nevylučují, ba naopak: nejvýkonnější vzdělávací systémy v zemích OECD jsou ty, jež kombinují kvalitu s rovností; |
9. |
zdůrazňuje hodnotu komplexního systémového pohledu tohoto stanoviska na vzdělávání a odbornou přípravu a považuje za důležité připomenout význam využívání průkazných podkladů a osvědčených postupů při formulaci navrhovaných činností a reforem, jež jsou potřebné ke zvýšení účinnosti, pružnosti a případnosti těchto systémů. Zdůrazňuje také širší poslání vzdělávání a odborné přípravy, jejich úlohu při zajišťování sociálního začleňování a nutnost podpory na všech úrovních: unijní, vnitrostátní, místní i regionální; |
Budování dovedností pro 21. Století
10. |
podporuje výzvu, aby se zvýšilo úsilí o rozvoj průřezových dovedností, zejména podnikatelských. Při snaze vyhovět vysoké poptávce po dovednostech v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství, matematiky a výzkumu a inovací však prvním krokem musí být, že všichni získají základní dovednosti, což zahrnuje i počítačovou gramotnost a základní finanční znalosti. Je zcela zásadní zahrnout do osnov všech evropských vzdělávacích systémů výuku podnikatelských dovedností, z nichž mnohé jsou úzce spjaty s emočními schopnostmi a dovednostmi; |
11. |
zdůrazňuje, že učení na všech úrovních by mělo mnohem více využívat týmové, skupinové a síťové učení, protože pouze malá část pracovního života zahrnuje práci a řešení problémů bez pomoci jiných. Kvalitní vytváření týmu je ve všech činnostech založeno na vzájemné slučitelnosti a vzájemném doplňování znalostí, dovedností a osobností různých lidí; |
12. |
souhlasí, že odborné vzdělávání a příprava musí být ceněnou a integrální součástí vzdělávacího systému, což se týká zejména duálních systémů využívajících učení založené na pracovní činnosti. Země s vysoce vyvinutými duálními systémy mají tendenci dosahovat lepších výkonů v oblasti zaměstnanosti mládeže. Ve více než polovině členských států se však programů odborného vzdělávání a přípravy účastní méně než 50 % studujících. Členské státy se proto vyzývají, aby dosáhly excelence v systému odborného vzdělávání a přípravy a přizpůsobily jeho výstupy tak, aby odpovídaly potřebám místního trhu práce, a to s podstatným zapojením podnikové sféry. Na případy nesouladu nabídky a poptávky v oblasti kvalifikace se mohou zaměřit například programy s krátkým dvouletým cyklem, jež mohou podstatně ovlivnit zaměstnanost. VR zdůrazňuje, že při rozvoji vysoce kvalitních duálních systémů odborného vzdělávání a přípravy musí být zohledněny konkrétní podmínky a potřeby v jednotlivých zemích či regionech.VR také doporučuje, aby byly spuštěny pilotní programy k povzbuzení vzdělávacího systému ve státech, kde není dostatečně vyvinutý duální vzdělávací systém, podpořilo se tak učňovské školství a lepší propojení mezi odbornou přípravou a pracovním prostředím; |
13. |
vítá skutečnost, že potřeba strategie pro podnikatelské vzdělávání na institucionálních úrovních byla řádně uznána Radou ministrů pro vzdělávání dne 15. února, a očekává, že se brzy projeví konkrétní činností členských států; |
14. |
potvrzuje význam rozvoje a zavedení systémů podnikatelského vzdělávání v celé Evropě. Zastává mínění, že je třeba se zaměřit na překonání nerovností a podstatných rozdílů v jejich vývoji, jak ukázal roku 2008 průzkum o podnikatelství ve vysokoškolském vzdělávání a v Budapešti v roce 2011 potvrdilo sympozium na vysoké úrovni; |
15. |
zdůrazňuje, že přístupnost podnikatelského vzdělávání pro studenty se liší a často je determinována na úrovni instituce. Považuje učitele a pedagogy za významné multiplikační činitele, zároveň je však třeba ve školách v rámci možností řešit stávající nedostatečné porozumění tomu, co podnikatelské vzdělávání zahrnuje a jak je možné je studentům poskytnout. Domnívá se proto, že členské státy ve spolupráci se vzdělávacími institucemi a příslušnými orgány poskytujícími podporu podnikatelům musí do předpisů, které upravují vzdělávací obsah v základním vzdělávání, odborné přípravě a vyšším vzdělávání, zahrnout prvky podnikatelského vzdělávání; |
16. |
zdůrazňuje význam evropského rámce klíčových schopností, mezi nimiž se za velmi důležité považuje podnikatelské vzdělávání. Navrhuje proto soustředit pozornost na přípravu učitelů v oblasti podnikatelských dovedností; rovněž je třeba široce podpořit informální učení mezi podnikateli a studenty; |
17. |
vyzývá místní a regionální instituce poskytující odbornou přípravu a vzdělávací systém, aby nabízely řešení (formálního a neformálního učení) upravená na míru konkrétním cílovým skupinám osob, jež se chtějí připravit na dráhu podnikatele nebo rozvinout své podnikání. V tomto ohledu mohou být cenným inspiračním zdrojem osvědčené postupy evropských podnikatelsky zaměřených regionů (EER). Označení Evropský podnikatelsky zaměřený region (EER), jež uděluje Výbor regionů, je dobrým příkladem, jak ukázat, že při nevelkých nákladech mohou regiony vyvinout perspektivní strategie zaměřené na zvyšování podnikatelských dovedností především mezi mladými lidmi, a tím přispět k podpoře nové generace podnikatelů a pracovních příležitostí; |
18. |
znalost cizího jazyka je jednou z určujících složek učení a profesní mobility i domácí a mezinárodní zaměstnatelnosti. Sdělení však říká, že výsledky učení se jazykům jsou v Evropě nedostatečné: jen čtyři z deseti žáků dosáhnou v prvním cizím jazyce úrovně „nezávislého uživatele“, což je označení odpovídající schopnosti vést jednoduchý rozhovor. Nedostatečné jazykové dovednosti tak představují podstatnou překážku z hlediska volného pohybu pracovníků a mezinárodní konkurenceschopnosti podniků EU. To je závažným tématem zejména v oblastech, kde naši evropští občané žijí blízko hranic sousední země, kde se hovoří jiným jazykem. Uvádí se, že učení se jazykům je daleko efektivnější v raném věku, rozvíjení vzájemného pochopení a vývoj smyslu pro evropské občanství přitom vyžaduje kontakty od raného věku dále; |
19. |
uznává pokrok, jehož bylo doposud dosaženo, ale zastává mínění, že stále existuje nevyužitý potenciál systémů vzdělání a odborné přípravy, pokud se týká plnění jejich úlohy při podpoře sociální a územní soudržnosti a přispívání k prosperitě Evropy, např. ve využívání nových možností, jež nabízejí IKT a otevřené vzdělávací zdroje a otevřené inovace; |
20. |
považuje za současné hospodářské situace za velice důležité, aby byla respektována významná úloha kombinování veřejných a soukromých investic ve vzdělávání a odborné přípravě; na druhé straně zdůrazňuje nutnost zabránit možným nežádoucím vedlejším účinkům, jako je znesnadnění přístupu socioekonomicky znevýhodněných skupin ke vzdělávání a odborné přípravě. Naprosto inklusivní politiky jsou nejen důležité, ale i nezbytné; |
21. |
zvláštní pozornost se věnuje boji proti nezaměstnanosti mladých se zaměřením na čtyři oblasti, které jsou nezbytné pro řešení této otázky a v nichž by členské státy měly zvýšit své úsilí:
|
22. |
v této souvislosti vítá balíček týkající se zaměstnanosti mladých lidí z prosince 2012, jenž zahrnuje záruku pro mladé lidi, a návrh Evropské rady týkající se Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí s rozpočtem 6 mld. EUR (2014–2020) pro regiony s mírou nezaměstnanosti mládeže přesahující 25 %. Naléhavě vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby ve spolupráci s regiony zajistily, že Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí bude v rámci stávajících regionálních a vnitrostátních opatření v boji proti nezaměstnanosti mládeže plnit skutečně komplementární funkci a umožní, aby záruka pro mladé lidi měla konkrétní výsledky; |
23. |
opakuje proto svou výzvu členským státům, popřípadě regionálním vládám, aby přes rozpočtové tlaky nezadlužovaly budoucnost škrty v odvětvích, jež tvoří základnu budoucího růstu (např. vzdělávání a odborná příprava) (2). Je možné využít evropský semestr, aby se zajistilo, že škrty nepostihnou odvětví zásadně významná pro provádění strategie Evropa 2020; připomíná, že není možné dopustit zaostávání členských států, které jsou v období těžkých rozpočtových omezení; |
Podpora otevřeného a flexibilního učení
24. |
považuje za důležité budovat mosty mezi informálním, neformálním a formálním vzděláváním. Vytváření středoškolských osnov se příliš často zaměřuje na získávání informací místo soustředění na upevňování porozumění, získání klíčových dovedností a rozvoj dovedností, jež umožňují reagovat na reálný svět a hledat v něm vlastní cestu. Připomíná, že vypracování a utváření konkrétních učebních plánů a nastavení a financování vzdělávání spadá do působnosti členských států; |
25. |
vyzývá, aby při přehodnocení vzdělávání a odborné přípravy byly vzaty v úvahu tyto klíčové dovednosti: tvůrčí myšlení, komunikace, zpracování informací, osobní efektivnost a práce s ostatními. Tyto klíčové dovednosti doplňují a usnadňují osvojení osmi klíčových schopností celoživotního učení (3); |
26. |
zdůrazňuje, že učitelé jsou konfrontováni s rychle se měnícími požadavky, které vyžadují nový soubor schopností učitelů, vzdělavatelů učitelů a vedoucích pracovníků v oblasti vzdělávání. Je naléhavě nutné více udělat v oblasti modernizace metod výuky, zajistit, aby učitelé drželi krok s vývojem ve svém oboru, identifikovat a podporovat excelenci ve výuce a současně respektovat, že rozvoj rámce dovedností pro učitele spadá do působnosti členských států; |
27. |
zdůrazňuje význam rozvoje správných základních dovedností tím, že se zajistí od samého počátku zapojení učitelů do stanovení priorit získávání takových dovedností a zapojení a aktivní podpora ze strany místního společenství v oblasti sociální integrace, např. těch, kdo jsou sociálně znevýhodnění nebo pocházejí z odlišného kulturního nebo vzdělanostního prostředí. Je nutné také zajistit dobré propojení s podnikatelským prostředím a v případě nutnosti mobilizovat psychologicko-pedagogickou podporu; |
28. |
zdůrazňuje, že ve vztahu k vícejazyčnosti a schopnosti využívat médií specifičnost učení a rychle se měnící studijní programy vyžadují investice do výukových nástrojů, širší partnerství a neustálou pozornost. IKT otevřely obrovský potenciál ke zlepšení učebních výsledků. V některých případech by mohly různé výukové a učební nástroje, jako jsou simulátory a hry, umožnit dosáhnout výrazně lepších učebních výsledků než výuka formou výkladu a za pomoci tradičních názorných pomůcek. Vyzývá proto místní a regionální orgány, aby navázaly vztahy a vytvořily kooperativní struktury s místním podnikatelským a akademickým prostředím, zapojily místní společenství, aby pochopily místní potřeby a zvýšily pravděpodobnost zaměstnání učňů a zajistily, že učitelé budou průběžně vzděláváni; |
29. |
uznává efektivní příspěvek probíhajícího postupu rozvoje evropské dimenze ve sportu k dosahování strategických záměrů EU, zejména k plnění cílů strategie Evropa 2020, a k vytváření příležitostí k udržitelné tvorbě pracovních míst, především pro mladé; |
30. |
upozorňuje také na sociální, společenskou a vzdělávací funkci sportu jako významného faktoru zlepšení účinnosti učení a duševních schopností, ale i fyzických aspektů životních podmínek jednotlivců, což zlepšuje celkovou kvalitu lidského života a posiluje harmonickou integraci společnosti prosazováním hodnot tolerance, fair play a spolupráce; |
31. |
upozorňuje, že pro změnu zaměření vzdělávání ve prospěch získávání průřezových dovedností sice existují přesvědčivé důkazy, ale skutečná současná praxe směřuje opačným směrem. Zastává mínění, že mají-li být vzdělávací systémy překonstruovány ve prospěch získávání dovedností vhodných pro zaměstnání, jsou zde podstatné úkoly, které je třeba řešit: používat standardizované testy v celé EU, vyvíjet a zavádět výukové metody, učební simulátory, „učebních továrny“ a podobně. Je nutné se těmito otázkami zabývat. Rozvoj a získávání infrastruktury často vyžadují značné investice, ale jsou-li provedeny strukturovaně, návratnost těchto investic je dobrá; |
32. |
vítá zaměření na výsledky učení. Zdůrazňuje, že je důležité najít rovnováhu mezi pružností a nezávislostí na jedné straně a přenositelností a vzájemným uznáváním kvalifikací v různých evropských regionech a zemích. Se zájmem očekává rychlé zavedení evropského prostoru dovedností a kvalifikací, nicméně poukazuje na to, že z evropského rámce kvalifikací například neplyne žádný nárok na uznávání, a v této souvislosti varuje před zaměňováním nástrojů pro uznávání a transparentnost, jak je naznačováno v rámci „bezproblémového přeshraničního uznávání dovedností a kvalifikací“, o něž Komise usiluje; |
33. |
připomíná své pevné přesvědčení, že EU potřebuje nejen zvýšit účast ve vzdělávání a odborné přípravě, ale i přitáhnout k vzdělávání a odborné přípravě širší vrstvy společnosti, včetně znevýhodněných a zranitelných skupin (4), a na splnění tohoto úkolu poskytnout zdroje; |
Podpora spolupráce
34. |
připomíná od počátku význam horizontálně sladěné a udržitelné strategie v průběhu provádění, jež by také zajistila potřebnou synergii všech relevantních stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020, jimiž jsou zejména Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa, Mládež v pohybu, Unie inovací a Digitální agenda pro Evropu; |
35. |
připomíná, že místní a regionální orgány hrají podstatnou úlohu v dosahování cílů strategie Evropa 2020, a považuje za důležité, aby národní programy reforem byly prováděny v partnerství různých správních úrovní, má-li strategie Evropa 2020 dostát svým slibům; zdůrazňuje, že místní a regionální orgány mají ideální podmínky pro podstatné přispívání k dosažení těchto cílů tím, že umožní vytvoření podnětného prostředí, zajistí vynikající komunikování a šíření informací ve svých sítích a poskytnou údaje potřebné k budoucímu strategickému plánování a rozvoji; |
36. |
zdůrazňuje význam podpůrných rámcových podmínek, zvláště pro znevýhodněné a zranitelné skupiny. Připomíná potřebu konzistentních dlouhodobých činností se zapojením místních a regionálních orgánů, jež by dosahovaly i do škol v zeměpisně a sociálně znevýhodněných oblastech a vedly by ke zvýšení kvality výuky, výsledků učení a vyšší aspiraci mezi mladými lidmi; |
37. |
místní a regionální orgány mají rozhodující odpovědnost v záležitostech politiky vzdělávání a odborné přípravy a hrají významnou úlohu v oblasti politik mládeže a zaměstnanosti. Je to významné v oblasti rozvoje průřezových dovedností, kde je třeba v rámci vzdělávacích systémů podpořit postoje a dovednosti mladých lidí vhodné pro samostatnou výdělečnou činnost – rozvíjet osobní vlastnosti, jako je kreativita, schopnost nést odpovědnost a riziko, řešit problémy a pracovat v týmu; |
38. |
podporuje dvojí přístup, kdy se uplatňují priority členských států a zároveň koordinace a příspěvky na úrovni EU, jak to navrhuje Komise ve svém sdělení; zdůrazňuje zároveň potřebu vhodných a proporcionálních akcí a opatření na vnitrostátní, regionální i evropské úrovni za plného respektování zásady subsidiarity ve formální, informální i neformální rovině zahrnující vzdělávání, domov a společenství s partnerstvím spojujícím školy nejen s podniky, ale také s nevládními organizacemi a dalšími typy organizací v občanské společnosti; |
39. |
upozorňuje na klíčovou úlohu místních a regionálních orgánů ve vzdělávání a odborné přípravě a jejich přidanou hodnotu jako subjektu a rozhraní mezi světem učení a světem práce a trvá na tom, že je nutné překlenout nerovnosti mezi regiony, včetně těch, které existují mezi okrajovými regiony či nejvzdálenějšími regiony, a rozšířit činnosti regionálních a předměstských zařízení pro vzdělávání a odbornou přípravu; zdůrazňuje, že regionální vláda, instituce pro vzdělávání a odbornou přípravu, další vzdělávací instituce a klíčové zúčastněné subjekty ekonomiky a společnosti by mohly plodně spolupracovat a dohodnout regionálně platné cíle, strategie a priority v oblasti rozvoje lidského kapitálu. Je třeba posílit podnětné struktury, aby povzbuzovaly instituce pro vzdělávání a odbornou přípravu a jejich pracovníky k účasti na činnostech prospěšných regionálnímu a místnímu rozvoji a podnikatelským aktivitám; |
40. |
připomíná, že nejpřesnější a nejčerstvější informace o regionálních trzích práce lze získávat na nižší než celostátní úrovni, kde mohou hrát místní a regionální orgány důležitou úlohu při identifikaci nerovnováhy mezi požadovanými a nabízenými dovednostmi, při poskytování vhodných programů rekvalifikace a odborného vzdělávání a při investičních pobídkách v reakci na místní poptávku; |
41. |
připomíná, že pravděpodobnost úspěchu se zvyšuje, když jsou tyto rámce pro spolupráci koncipovány jako pozitivní koloběh, kde poskytování odborné přípravy jde ruku v ruce s konkrétními požadavky průmyslu nebo obchodu. Instituce poskytující odbornou přípravu úzce spolupracují se soukromým sektorem, což vytváří synergii a zpětnovazební mechanismy, a získané dovednosti vyučenců nebo dospělých se investují zpět do regenerace území. O zvýšení úrovně podnikavosti ve vzdáleném časovém horizontu je možné usilovat rozvojem „podnikatelského přístupu“ u mladších žáků; |
42. |
je přesvědčen, že dlouhodobé a tvůrčí zkušenosti se společnou prací vedou mladé lidi k nabytí dlouhé řady pro podnikatelství klíčových dovedností; |
43. |
opakovaně podporuje rozvoj programů odborné přípravy, jejichž cílem je vytvořit skutečně otevřené způsoby přechodu z odborného vzdělávání do univerzitního vzdělávání. Podporuje opatření uzpůsobující politiky odborného vzdělávání a přípravy s ohledem na regionální nebo místní rozvojové strategie (zejména inteligentní specializaci, podnikatelství mladých) a opatření pro navazování partnerství mezi vzděláváním, podnikáním a výzkumem; |
44. |
poznamenává, že v některých členských státech může být odborné vzdělávání stigmatizováno a považováno za podřadné proti vysokoškolskému vzdělání. Je nutné se touto otázkou zabývat při jakýchkoliv budoucích akcích. Dalším krokem správným směrem byl individualizovaný systém učení vyvinutý v devadesátých letech v Poitiers – s lidmi se zacházelo individuálně a učební plán se pro ně připravoval podle jejich specifických potřeb. Kromě toho se příprava učebních plánů pro komunity a týmy stává stále důležitější. Zdůrazňuje, že u vysokoškolského vzdělání, ale i u odborného vzdělávání a přípravy je třeba posílit aspekt relevance pro trh práce, a vyzývá k zapojení zaměstnavatelů a institucí na trhu práce do přípravy a uskutečňování programů. Obecně řečeno je zapotřebí, aby studenti procházející odborným vzděláváním pociťovali výhodu oproti jinému vzdělávání, co se týče např. příležitostí k celoživotnímu rozvoji kvalifikací, aby odborné vzdělávání neznamenalo pouze to, že si člověk zhorší příležitosti k rozvoji nebo o ně přijde; |
45. |
vyzývá, aby se tyto kroky prováděly ve spolupráci s místními a regionálními orgány, protože trendy v dovednostech a pracovních místech jsou často nejdříve identifikovány na této úrovni. Zdůrazňuje závazek VR přimět ke sladění politik odborného vzdělávání a přípravy s regionálními a místními strategiemi hospodářského rozvoje, zejména inteligentní specializace; |
46. |
zdůrazňuje, že je třeba plně využívat celý potenciál Evropy při vývoji platforem podpory informačních technologií a služeb IKT ve veřejném i soukromém sektoru, a to i v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Evropskou unií podpořená partnerství soukromého a veřejného sektoru zahrnující místní a regionální orgány a MSP vyvíjející IKT v oblasti veřejných služeb v oboru IKT mohou sloužit jako vynikající stavební kámen budování místních dovedností a znalostí na celém území Evropské unie; připomíná možnost dalšího rozvoje v této oblasti formou zakládání regionálních center IKT, projektů virtuálních kampusů a multimediálních center odborné přípravy; |
47. |
odborná příprava zaměřená na rozvoj dovedností představuje chvályhodný záměr. Je však třeba dbát na to, aby investice do vzdělávání nebyly chápány výlučně jako prostředek zvýšení hospodářské produktivity v Evropě. Nešťastným plodem tohoto přístupu by mohlo být oslabení duševního zdraví mladých lidí, na něž by se pohlíželo jako na nejnižší hospodářské jednotky a byli by definováni jen svou schopností přispívat hospodářsky společnosti. V této souvislosti je třeba podpořit i ekvivalentní investice do kreativity mladých lidí, jejich životních dovedností, průřezových dovedností, kulturního vzdělání a pohybově estetických dovedností. Veřejné i soukromé přínosy vzdělání přesahují čistě ekonomický rozměr. Vyšší úroveň vzdělání se například pojí s delší nadějí dožití, vyšší volební účastí a vyšší mírou kladného postoje vůči rovnosti práv etnických menšin; |
48. |
v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality by se konkrétní opatření nebo činnosti navrhované nebo přijímané na úrovni EU měly zaměřit na oblasti, jež mají silnou evropskou dimenzi nebo zahrnují nadnárodní hlediska, jež nemohou být řádně regulována samostatným působením členských států nebo regionálních či místních orgánů; |
49. |
zdůrazňuje potřebu inteligentního, účinného a inovativního financování a vydávání prostředků ve vzdělávání a odborné přípravě, aby lépe odpovídalo budoucím kvalifikačně náročným pracovním příležitostem a poptávce po šíření a nahrazování, podporovalo růst a zaměstnanost mládeže, a trvá na tom, že vývoj politiky a provádění programu by mělo využívat existující místní demokraticky zvolené orgány. Zastává mínění, že využívání místních poznatků a demokratické odpovědnosti zlepšuje řídící mechanismy partnerství mezi univerzitami, podniky a místní správou. Tak bude možné napojit volbu místních priorit a odpovědnost místních orgánů přímo na zásadu subsidiarity; |
50. |
připomíná výhody vytvoření silných místních partnerství přijetím systematického pohledu a zapojením různých možností financování do jediné místní nebo regionální strategie. Tato strategie by mohla brát v úvahu různé politické volby možného provádění na místní a regionální úrovni:
Každá taková strategie by měla být pevně zaměřena na tři obecné cíle v oblasti vzdělávání a odborné přípravy: usilování o excelenci, zajištění všeobecného přístupu a omezení „studijní úmrtnosti“; |
51. |
vyzývá k systematickému a trvalému zapojení místních a regionálních subjektů, včetně institucí zabývajících se vzděláváním a odbornou přípravou, v inteligentních specializačních platformách a ve vývoji integrovaných místních a regionálních rozvojových plánů; |
52. |
vyzdvihuje zásadní význam místních a regionálních činností a zároveň se zájmem očekává konkrétnější návrhy Evropské komise, jak efektivně překlenout mezeru dělící potenciál IKT a otevřené vzdělávací zdroje od existujících systémů vzdělávání a odborné přípravy. Uznává, že otevřené vzdělávací zdroje mohou být užitečným doplněním tradičních pomůcek. Je třeba vyjasnit, jak lze účelně, průběžně a komplexně zajišťovat kvalitu obsahů otevřených vzdělávacích zdrojů, aby jejich využití při výuce mělo přidanou hodnotu; |
53. |
VR má za to, že by měl být přiznán větší význam „důležité úloze, kterou hrají místní a regionální orgány v podobě zaměstnavatelů, poskytovatelů služeb a regulačních subjektů při podpoře růstu a soudržnosti a při koordinaci strategických partnerství mezi vzdělávacími zařízeními, podnikatelskými agenturami a podniky v příslušných regionech“. Místní a regionální orgány rostoucí měrou zasahují do vzdělávacích politik, ale neexistují žádná konfekční řešení, jež by mohla zaručit zlepšení vzdělávání. Konkrétně mají místní a regionální orgány sice dostatek poznatků pro přijímání rozhodnutí (k nejdůležitějším patří kvalita učitelů, institucionální nezávislost, otevřenost k začleňování a zdroje), ale jejich možnosti závisejí na jejich socioekonomických charakteristikách, míře samostatnosti vůči vnitrostátnímu systému a jejich dosavadních výkonech (a reputaci) ve vzdělávání a odborné přípravě; |
54. |
připomíná, že místní a regionální orgány mají přímý kontakt se situací v praxi a nejlépe ji chápou, mají tedy dobré podmínky k tomu, aby přispívaly k tvorbě politik a provádění programů za plného respektování zásady subsidiarity; |
55. |
vítá záměr Komise pokračovat v zapojování zúčastněných subjektů do dalšího vývoje navrhované strategie přehodnocení vzdělávání koordinovaným reformním úsilím a znovu potvrzuje zájem VR pokračovat v práci s Evropskou komisí a dalšími partnery v této oblasti. Tato spolupráce by měla pokrývat všechny oblasti, kde mají místní a regionální orgány zvláštní odpovědnost, mimo jiné při uzpůsobení politik odborného vzdělávání a přípravy regionálním a místním strategiím rozvoje, jak již zmiňuje sdělení. |
V Bruselu dne 12. dubna 2013
předseda Výboru regionů
Ramón Luis VALCÁRCEL SISO
(1) COM(2012) 669 final.
(2) CdR 290/2011.
(3) Komunikace v mateřském jazyce, komunikace v cizích jazycích, matematická schopnost a základní schopnosti v oblasti vědy a technologií, schopnost práce s digitálními technologiemi, schopnost učit se, sociální a občanské schopnosti, smysl pro iniciativu a podnikavost, kulturní povědomí a vyjádření.
(4) CdR 290/2011.
III Přípravné akty
VÝBOR REGIONŮ
100. plenární zasedání ve dnech 11. a 12. dubna 2013
17.5.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 139/59 |
Stanovisko Fond evropské pomoci nejchudším osobám
2013/C 139/11
VÝBOR REGIONŮ
— |
opakuje, že k dosažení cíle snížit do roku 2020 počet lidí zasažených chudobou a sociálním vyloučením nejméně o 20 milionů, který si Evropská unie stanovila v rámci strategie Evropa 2020, je nutné zvolit ve prospěch nejchudších osob v Evropské unii celoevropský přístup; |
— |
uznává, že je vhodné změnit právní základ programu (článek 174 SFEU), avšak doporučuje použít od roku 2014 dvojí právní základ, tedy současně přihlédnout k článku 39 SFEU, aby byla zachována kontinuita a spojitost s cíli společné zemědělské politiky; |
— |
vítá úmysl Evropské komise překročit základní cíl stávajícího programu potravinové pomoci určené nejchudším osobám a domnívá se, že spojení potravinové pomoci pro nejchudší osoby s opatřeními ke zmírnění chudoby dětí a bezdomovectví a s koordinací s ESF poskytne příležitost provádět víceúčelové činnosti a současně se vypořádat s nedostatky, které se objevují v různých základních potřebách; |
— |
vítá, že návrh Komise umožňuje místním a regionálním orgánům zastávat aktivní roli při distribuci pomoci potřebným osobám; |
— |
nesouhlasí se zásadou dobrovolné účasti členských států, neboť by mohla připravit místní a regionální orgány o přístup k fondu, aniž by existoval jakýkoli mechanismus pro dosahování vzájemné shody, který by podporoval zapojení a byl by demokratický, a to na evropské či vnitrostátní úrovni, a aniž by byly zohledněny úkoly související s bojem proti chudobě a vyloučení na nižší než celostátní úrovni; |
— |
domnívá se, že v případě regionů postižených hospodářskou krizí a regionů soudržnosti by program měl být plně financován z fondů EU, protože to je odůvodněné jako důkaz soudržnosti mezi evropskými občany, regiony a národy; |
— |
zdůrazňuje, že navržená míra financování je příliš nízká, když je stávající výše prostředků výrazně seškrtána (o 30 % podle návrhu Komise a až o 40 % podle návrhu Rady), a požaduje, aby byla alespoň zachována stávající výše prostředků. |
Zpravodaj |
pan Ossi MARTIKAINEN (FI/ALDE), předseda rady obce Lapinlahti |
Odkaz |
návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám COM(2012) 617 final/2 |
I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
VÝBOR REGIONŮ
1. |
opakuje, že k dosažení cíle snížit do roku 2020 počet lidí zasažených chudobou a sociálním vyloučením nejméně o 20 milionů, který si Evropská unie stanovila v rámci strategie Evropa 2020, je nutné zvolit ve prospěch nejchudších osob v Evropské unii celoevropský přístup. Tento cíl je o to naléhavější, pokud přihlédneme ke zjištění, že v roce 2011 bylo nebezpečí chudoby či sociálního vyloučení vystaveno 119,6 milionu osob, což představuje nárůst o 6 milionů od roku 2009. Vzhledem k tomuto odklonění od cílů strategie Evropa 2020 je tedy tím méně pochopitelné, že Evropská rada ve dnech 7. a 8. února 2013 navrhla snížit objem prostředků vyčleněných na evropskou pomoc nejchudším o 1 miliardu eur; |
2. |
uznává, že je vhodné změnit právní základ programu (článek 174 SFEU), avšak doporučuje použít od roku 2014 dvojí právní základ, tedy současně přihlédnout k článku 39 SFEU, aby byla zachována kontinuita a spojitost s cíli společné zemědělské politiky; |
3. |
zdůrazňuje význam zásady subsidiarity při definování účinné strategie pomoci nejchudším osobám; |
4. |
je kritický k nesouladu návrhu Komise se strategií Evropa 2020, neboť návrh opomíjí uvést počet osob ohrožených chudobou, ačkoli se jedná o jeden ze tří ukazatelů použitých ve strategii Evropa 2020 k vyhodnocení evropského cíle v oblasti sociálního začlenění a snížení chudoby; |
5. |
považuje za důležité a pochopitelné, že Komise 1) navrhla nový právní základ, který zamezuje rozporu, jejž konstatoval Evropský soudní dvůr, pokud jde o získávání produktů potravinové pomoci na trhu, a 2) předložila nový program s rozsáhlejšími funkcemi, jenž vytváří rámec pro kontinuitu podpůrných opatření a zároveň vede k větší účinnosti a udržitelnosti výsledků těchto opatření; |
6. |
domnívá se, že spojení potravinové pomoci pro nejchudší osoby s opatřeními ke zmírnění chudoby dětí a bezdomovectví a s koordinací s ESF poskytne příležitost provádět víceúčelové činnosti a současně se vypořádat s nedostatky, které se objevují v různých základních potřebách; |
7. |
vítá úmysl Evropské komise překročit základní cíl stávajícího programu potravinové pomoci určené nejchudším osobám (PEAD), avšak má silné obavy, že rozšíření soupisu známek chudoby, jež by měl odstraňovat nově zřízený Fond evropské pomoci nejchudším osobám, by pouze rozmělnil jeho konečný dopad, tím spíše, že hrozí snížení prostředků téměř o 30 % vzhledem k postoji Evropské rady (3,5 miliardy eur pro PEAD v letech 2007–2013 a 2,5 miliardy eur v letech 2014–2020); |
8. |
poukazuje na to, že správní postupy ESF se v mnoha případech ukázaly být pro zainteresované strany těžkopádné, a požaduje, aby se s ohledem na úkol nového nástroje uspokojovat základní potřeby nejchudších osob předešlo zbytečně podrobné úpravě; |
9. |
domnívá se, že vzhledem k vleklosti hospodářské krize by nástroj pomoci nejchudším osobám neměl získávat prostředky z ESF, ale spíše by potřeboval vlastní dlouhodobé financování prostřednictvím vyčlenění nezbytných prostředků z okruhu 2 víceletého finančního rámce; |
10. |
vítá, že návrh Komise umožňuje místním a regionálním orgánům zastávat aktivní roli při distribuci pomoci potřebným osobám, a domnívá se, že tato aktivní role může zredukovat administrativní zátěž a postupy na vnitrostátní a unijní úrovni, neboť místní a regionální orgány při svých vlastních činnostech používají propracované postupy a pravidla auditu vycházející z vnitrostátní legislativy a legislativy EU; |
11. |
připomíná strategii Světové zdravotnické organizace „Zdraví 21 – zdraví pro všechny v 21. století“, která zdůrazňuje bezpodmínečně nutné snížení sociálních a ekonomických nerovností pro zlepšení zdraví všech obyvatel. WHO zároveň požaduje, aby byla přijata opatření zejména ve prospěch lidí, kteří nejvíce potřebují pomoc a kteří trpí špatným zdravotním stavem, aby byla odstraněna slabá místa ve zdravotní péči a aby se řešilo zdravotní a sociální znevýhodnění (oddíl II úvodu prohlášení Zdraví 21, přijatého na 51. zasedání Světové zdravotnické organizace); |
12. |
konstatuje, že ačkoli program potravinové pomoci pro nejchudší osoby je ve své nové podobě kombinován s dalšími nástroji sociálního začleňování a solidarity, jeho pozadí a předchozí činnosti jakožto součásti SZP byly zcela odůvodněné, jelikož SZP v podstatě usiluje o zajištění dostatku cenově dostupných potravin pro občany EU (čl. 39 odst. 1 písm. e)) a zajištění plynulého zásobování (čl. 39 odst. 1 písm. d)); |
13. |
domnívá se proto, že nové programy by si také měly zachovat možnost využívat případné přebytky zemědělských produktů (intervenční zásoby). Použití těchto přebytků by však nemělo být odečteno od finančních prostředků přidělených Fondu evropské pomoci nejchudším osobám; |
14. |
domnívá se, že je důležité, aby navržená právní úprava poskytla Komisi, celostátním a místním a regionálním orgánům jasný soubor pravidel a možnost řešit jakékoli zřejmé nedostatky, protože se jedná o zvlášť citlivou oblast činnosti, pokud jde o důvěru veřejnosti a legitimitu EU. Na nezbytnost, fungování a výsledky této oblasti činnosti panují v jednotlivých členských státech a jejich regionech rozdílné názory; |
15. |
nesouhlasí se zásadou dobrovolné účasti členských států, neboť by mohla připravit místní a regionální orgány o přístup k fondu, aniž by existoval jakýkoli mechanismus pro dosahování vzájemné shody, který by podporoval zapojení a byl by demokratický, a to na evropské či vnitrostátní úrovni, a aniž by byly zohledněny úkoly související s bojem proti chudobě a vyloučení na nižší než celostátní úrovni; |
16. |
domnívá se, že v případě regionů postižených hospodářskou krizí a regionů soudržnosti by program měl být plně financován z fondů EU; |
17. |
vyzývá instituce, aby vzaly v úvahu, že spolufinancování může vést k tomu, že tento nástroj nebude zaveden, přestože hospodářská a sociální situace mnoha regionů vyvolává potřebu takového nástroje; |
18. |
v souladu se svým předchozím stanoviskem žádá Komisi, aby pokračovala v posuzování toho, zda jsou prostředky vyčleněné na toto opatření dostatečné, a zdůrazňuje, že již předchozí míru financování (500 mil. eur ročně) považoval za nedostatečnou. Tato potřeba z rozmanitých důvodů stále roste, což znamená, že navržená míra financování je příliš nízká, když je stávající výše prostředků výrazně seškrtána (o 30 % podle návrhu Komise a až o 40 % podle návrhu Rady). Výbor požaduje, aby byla alespoň zachována stávající výše prostředků; |
Podrobná vysvětlení a politická doporučení Výboru
19. |
uznává, že adekvátní, rozmanitá a zdravá strava je základním právem potvrzeným v mnoha mezinárodních dohodách a prohlášeních o lidských právech a že by toto právo mělo být zaručeno všem občanům a obyvatelům EU na všech úrovních; |
20. |
upozorňuje, že špatná výživa nejchudších osob má původ v mnoha rozdílných, ale zároveň vzájemně souvisejících jevech, jako jsou například:
|
21. |
domnívá se, že k vyřešení těchto rozsáhlých a mnohovrstevnatých problémů je zapotřebí účinných politik a finančních prostředků EU; |
22. |
domnívá se, že hlavní základní funkcí SZP musí být i nadále zajištění dostatečné a rozmanité stravy pro občany EU. Výbor požaduje provedení reformy zemědělské politiky, aby ceny potravin na trhu byly transparentní a aby zemědělská prvovýroba zůstala výdělečná ve všech regionech EU; |
23. |
má za to, že ačkoli vývoj na trhu, vývoj sklizní v uplynulých letech a změny spotřebních vzorců snížily přebytky zemědělských produktů, mohou být tyto produkty shromažďovány i do budoucna a jejich využívání jako pomoc pro nejchudší osoby by bylo důležité pro legitimitu EU; |
24. |
zdůrazňuje, že výše uvedený odstavec 12 lze zdůvodnit tím, že SZP byla od svého počátku jednou z klíčových oblastí politiky EU a bude jí i nadále. Její začlenění do právního základu nového nástroje (dvojí právní základ) by zajistilo dlouhodobé pokračování pomoci nejchudším osobám navzdory tomu, že současné výzvy mohou dlouhodobě zatížit financování dalších politik EU, například sociální soudržnosti; |
25. |
zdůrazňuje, že sociální a ekonomická situace evropských regionů se liší i v rámci členských států, a domnívá se, že navržený program je potřebný k doplnění opatření v zájmu evropské soudržnosti a solidarity, jež jsou prováděna každým členským státem a jeho místními a regionálními orgány. V tomto smyslu je navržený program pevně založen na sdíleném souboru hodnot EU a na elementární myšlence evropské integrace; |
26. |
považuje za důležité, aby byly v rámci nového fondu spojeny různé cíle v zájmu předcházení příčinám chudoby a vyloučení, neboť bezdomovectví, špatná výživa a sociální deprivace rodin s dětmi se navzájem ovlivňují. Výbor nicméně upozorňuje, že programy, jež tomuto novému nástroji předcházely, se zaměřovaly na výživu, jejíž nedostatek se v mnoha regionech zjevně opět stal skutečným dlouhodobým problémem. Výbor proto žádá členské státy a regiony, aby zdůraznily význam potravinové pomoci při provádění programů a na tomto základě pomohly občanům profitovat i z programů a opatření zmírňujících bezdomovectví a sociální vyloučení; |
27. |
konstatuje, že výše uvedené odstavce 16–18 vycházejí z toho, že:
|
II. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Pozměňovací návrh 1
Preambule
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 odst. 3 této smlouvy, |
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 odst. 3 a čl. 39 odst. 1 této smlouvy, |
Odůvodnění
Odůvodnění je uvedeno v odstavcích 2 a 12 v první části stanoviska (Politická doporučení).
Pozměňovací návrh 2
Bod odůvodnění 7
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
S cílem zřídit vhodný finanční rámec by měla Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanovit roční rozdělení celkových zdrojů podle členských států za použití objektivních a transparentních metod, jež zohlední rozdíly, pokud jde o chudobu a materiální deprivaci. |
S cílem zřídit vhodný finanční rámec by měla Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanovit roční rozdělení celkových zdrojů podle členských států za použití objektivních a transparentních metod, jež zohlední rozdíly, pokud jde o chudobu a materiální deprivaci, včetně hranice relativní chudoby. |
Odůvodnění
Vzhledem k tomu, že relativní chudoba je ukazatel, který zvolila strategie Evropa 2020 a používá Eurostat, je vhodné použít jej i pro účely fondu.
Pozměňovací návrh 3
Nový bod odůvodnění po bodu odůvodnění 8
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Aby byly potřeby nejchudších osob uspokojeny co nejúčinnějším a nejpřípadnějším způsobem a aby tak bylo učiněno v souladu se společným strategickým rámcem, ve všech fázích tohoto fondu by se měla použít zásada partnerství. |
Pozměňovací návrh 4
Bod odůvodnění 35
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Četnost auditů operací by měla odpovídat rozsahu podpory Unie z fondu. Zejména by se měl snížit počet provedených auditů, pokud celkové způsobilé výdaje na danou operaci nepřesahují 100 000 EUR. Mělo by nicméně být možné provádět audity kdykoli, pokud existuje důkaz o nesrovnalosti nebo podvodu, nebo v rámci auditního vzorku. Aby byla úroveň auditů prováděných Komisí úměrná riziku, měla by Komise mít možnost snížit úroveň auditní činnosti v souvislosti s operačními programy, pokud nebyly zjištěny žádné závažné nedostatky nebo pokud je auditní orgán spolehlivý. Kromě toho by rozsah auditů měl plně zohlednit cíl a charakter cílové populace fondu. |
Četnost auditů operací by měla odpovídat rozsahu podpory Unie z fondu. Zejména by se měl snížit počet provedených auditů, pokud celkové způsobilé výdaje na danou operaci nepřesahují 100 000 EUR. Mělo by nicméně být možné provádět audity kdykoli, pokud existuje důkaz o nesrovnalosti nebo podvodu, nebo v rámci auditního vzorku. Aby byla úroveň auditů prováděných Komisí úměrná riziku, měla by Komise mít možnost snížit úroveň auditní činnosti v souvislosti s operačními programy, pokud nebyly zjištěny žádné závažné nedostatky nebo pokud je auditní orgán spolehlivý. Kromě toho by rozsah auditů měl plně zohlednit cíl a charakter cílové populace fondu. Při posuzování nutnosti auditů by se mělo u každého opatření také přihlédnout k rozvinuté praxi a pravomocem auditu veřejných orgánů, jež již příslušné místní a regionální orgány mohou uplatňovat na provedená opatření a podpůrné činnosti. Obdobně by se mělo přihlédnout k tomu, zda činnosti partnerských organizací provádějících určité opatření nespadají do oblasti veřejného financování a s tím související praxe v oblasti auditu, a to v rozsahu činností a zkušeností dané organizace. |
Pozměňovací návrh 5
Čl. 4 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Fond podporuje vnitrostátní systémy, jež prostřednictvím partnerských organizací vybraných členskými státy distribuují nejchudším osobám potraviny a základní spotřební zboží pro osobní spotřebu lidí bez domova nebo dětí. |
Fond podporuje vnitrostátní systémy, jež s aktivním zapojením místních a regionálních orgánů distribuují prostřednictvím partnerských organizací vybraných členskými státy distribuují nejchudším osobám co nejrůznorodější zdravé potraviny a základní spotřební zboží pro osobní spotřebu lidí bez domova nebo dětí. |
Pozměňovací návrh 6
Čl. 5 odst. 3
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Podpora z fondu se provádí v úzké spolupráci mezi Komisí a členskými státy. |
Podpora z fondu se provádí rozděluje v úzké spolupráci mezi Komisí, a členskými státy, místními a regionálními orgány a příslušnými partnerskými organizacemi s cílem maximalizovat její dopad. |
Odůvodnění
Zpráva o dopadu připojená k legislativnímu návrhu konkretizuje v příloze 2 (strana iii) tři různé způsoby řízení programu potravinové pomoci určené nejchudším osobám, jež byly rozpoznány v členských státech EU; některé z nich přímo zapojují místní a regionální orgány, ale také partnerské organizace, které jsou blíže příjemcům podpory.
Pozměňovací návrh 7
Čl. 5 odst. 6
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Komise a členské státy v souladu se svými povinnostmi zajišťují koordinaci mezi Evropským sociálním fondem a dalšími politikami a nástroji Unie. |
Komise a členské státy v souladu se svými povinnostmi zajišťují koordinaci mezi Evropským sociálním fondem a dalšími politikami a nástroji Unie, zejména s činnostmi EU v oblasti politiky zdraví, jako je například třetí víceletý program činností EU v oblasti zdraví na období 2014–2020. |
Odůvodnění
Ve svém stanovisku CdR 67/2012 k programu činností v oblasti zdraví „Výbor regionů zdůrazňuje, že udržitelná zdravotní politika musí vždy brát v úvahu také faktory upevňující zdraví a předcházející onemocněním, jako např. sociální situaci, způsob života, kulturu, vzdělání, faktory životního prostředí a rámcové sociální podmínky“.
Pozměňovací návrh 8
Čl. 5 odst. 8
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Komise a členské státy zajistí účinnost fondu, zejména prostřednictvím sledování, podávání zpráv a hodnocení. |
Komise a členské státy zajistí účinnost fondu, zejména prostřednictvím sledování, podávání zpráv a hodnocení a prostřednictvím důkladných a pravidelných konzultací místních a regionálních orgánů a partnerských organizací provádějících opatření fondu v posouzeních dopadu. |
Pozměňovací návrh 9
Článek 5 – nový odstavec po odstavci 12
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Jedním z kritérií pro přidělování prostředků by mohla být Evropská typologie bezdomovectví a vyloučení z bydlení (ETHOS). |
Odůvodnění
Bezdomovectví či vyloučení související s bydlením jsou vnímány a řešeny v různých zemích Evropské unie odlišně. Typologie ETHOS byla vypracována na základě hloubkové analýzy současných vnitrostátních definic a skutečnosti, s níž se různá sdružení denně potýkají.
Pozměňovací návrh 10
Článek 5 – nový odstavec po odstavci 12
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Komise, členské státy a partnerské organizace se podílejí na boji proti plýtvání potravinami ve všech fázích distribučního řetězce, k čemuž patří poskytování potravin a vzdělávání příjemců v této oblasti. |
Odůvodnění
Evropská unie se musí zabývat plýtváním potravinami, jak žádá Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 19. ledna 2012. Je třeba zdůraznit, že podle názoru Komise lze plýtvání potravinami v celé délce řetězce vyčíslit přibližně na 190 kg na Evropana ročně. Opatření zaměřená na přispění k boji proti plýtvání by se zejména mohla týkat: vyjasnění určitých hygienických označení, která byla zavedena právními předpisy Společenství a jsou uváděna na zemědělských a potravinářských produktech, jako je datum použitelnosti a optimální datum spotřeby; přezkumu nařízení EU o obchodních normách pro zemědělské produkty (především pro ovoce a zeleninu), aby byla podpořena nabídka netříděného ovoce a zeleniny; požadavku určeného velkým maloobchodním řetězcům, aby daný subjekt poskytoval neprodané potraviny darem.
Pozměňovací návrh 11
Čl. 6 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Celkové finanční zdroje, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky z fondu na období 2014 až 2020, činí 2 500 000 000 EUR v cenách roku 2011, v souladu s ročním rozpisem uvedeným v příloze II. |
Celkové finanční zdroje, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky z fondu na období 2014 až 2020, činí 2 500 000 000 3 500 000 000 EUR v cenách roku 2011, v souladu s ročním rozpisem uvedeným v příloze II. |
Pozměňovací návrh 12
Čl. 6 odst. 3
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme rozhodnutí, kterým se stanoví roční rozdělení celkových prostředků v členění podle členských států v souladu s čl. 84 odst. 5 nařízení (EU) č. …, aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku, s přihlédnutím k těmto ukazatelům, jež stanovil Eurostat: |
Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme rozhodnutí, kterým se stanoví roční rozdělení celkových prostředků v členění podle členských států v souladu s čl. 84 odst. 5 nařízení (EU) č. …, aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku, s přihlédnutím k těmto ukazatelům, jež stanovil Eurostat: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
Pozměňovací návrh 13
Nový článek po článku 11
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Národní monitorovací výbor:
|
Pozměňovací návrh 14
Článek 15 – nový odstavec po odstavci 3
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Komise do března 2018 předloží Evropskému parlamentu, Radě a Výboru regionů vyhodnocení v polovině období fondu. |
Pozměňovací návrh 15
Čl. 17 odst. 3
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Během provádění operace jsou příjemci podpory a partnerské organizace povinni informovat veřejnost o podpoře získané z fondu tím, že umístí alespoň jeden plakát s informacemi o operaci (minimální velikost A3), včetně informací o finanční podpoře od Unie, na místě snadno viditelném pro veřejnost na každém místě, kde se poskytují potraviny, zboží a doprovodná opatření, kromě případů, kdy to okolnosti distribuce neumožňují. Příjemci a partnerské organizace, které mají internetové stránky, rovněž poskytnou stručný popis operace včetně jejích cílů a výsledků a zdůrazní, že je na danou operaci poskytována finanční podpora Unie. |
Během provádění operace jsou příjemci podpory a partnerské organizace povinni informovat veřejnost o podpoře získané v souvislosti s distribucí potravin a zboží způsobem, který je slučitelný s jejich vlastní praxí a okolnostmi distribuce, například pomocí plakátů nebo letáků, na nichž se představí činnost a podpora, jež pro ni byla získána od Evropské unie, a poskytnou se informace o tom, jak se dostat k dalším opatřením podporujícím stejný cíl, a to pomocí nástrojů, které kombinují poskytování informací, poradenství a procesy sociálně-pracovního začleňování, jejichž cílem je rozbít mezigenerační chudobu z fondu tím, že umístí alespoň jeden plakát s informacemi o operaci (minimální velikost A3), včetně informací o finanční podpoře od Unie, na místě snadno viditelném pro veřejnost na každém místě, kde se poskytují potraviny, zboží a doprovodná opatření, kromě případů, kdy to okolnosti distribuce neumožňují. Příjemci a partnerské organizace, které mají internetové stránky, rovněž poskytnou stručný popis operace včetně jejích cílů a výsledků a zdůrazní, že je na danou operaci poskytována finanční podpora Unie. |
Odůvodnění
Jde o zdokonalení původního znění tím, že se rozšiřuje obecný informační přístup na všechny další druhy opatření podporující sledovaný cíl, čehož výsledkem je zahrnutí dalších nástrojů ke zlepšení podmínek ve strukturách poskytujících veřejné služby. Cílem je, aby distribuce zboží a potravin sloužila jako fórum pro aktivní zapojení subjektů, které jsou touto situací dotčeny, do zdrojů na podporu sociálního začlenění a zaměstnanosti.
Pozměňovací návrh 16
Čl. 21 odst. 3 první pododstavec
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Potraviny a zboží pro osoby bez domova nebo děti mohou nakupovat samy partnerské organizace. |
Potraviny a zboží pro osoby bez domova nebo děti konečné příjemce mohou nakupovat samy partnerské organizace. |
Odůvodnění
Fond je určen nejchudším osobám, které představují širší kategorii osob potřebujících pomoc, než jsou pouze osoby bez domova a děti. K nejchudším osobám explicitně odkazují mimo jiné čl. 2 odst. 1 a čl. 2 odst. 7, článek 3 a čl. 21 odst. 4. Smyslem tohoto pozměňovacího návrhu je tedy posílit vnitřní soudržnost tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 17
Čl. 24 odst. 1 písm. a)
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Stejné jako u pozměňovacího návrhu 16.
Pozměňovací návrh 18
Čl. 24 odst. 1 písm. b)
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Stejné jako u pozměňovacího návrhu 16.
V Bruselu dne 11. dubna 2013
předseda Výboru regionů
Ramón Luis VALCÁRCEL SISO