30.1.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 28/1

Směnné kurzy vůči euru (1)

29. ledna 2013

2013/C 28/01

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,3433
JPY	japonský jen	121,52
DKK	dánská koruna	7,4595
GBP	britská libra	0,85360
SEK	švédská koruna	8,6110
CHF	švýcarský frank	1,2416
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	7,4110
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,659
HUF	maďarský forint	297,40
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,6991
PLN	polský zlotý	4,2090
RON	rumunský lei	4,3835
TRY	turecká lira	2,3805
AUD	australský dolar	1,2860
CAD	kanadský dolar	1,3510
HKD	hongkongský dolar	10,4223
NZD	novozélandský dolar	1,6072
SGD	singapurský dolar	1,6629
KRW	jihokorejský won	1 458,03
ZAR	jihoafrický rand	12,1785
CNY	čínský juan	8,3659
HRK	chorvatská kuna	7,5870
IDR	indonéská rupie	13 003,25
MYR	malajsijský ringgit	4,1421
PHP	filipínské peso	54,836
RUB	ruský rubl	40,4900
THB	thajský baht	40,098
BRL	brazilský real	2,6773
MXN	mexické peso	17,1112
INR	indická rupie	72,1960

(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

30.1.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 28/3

Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k pozměněnému návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení systému „EURODAC“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. […/…] (přepracované znění)

(Úplné znění tohoto stanoviska je k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině na webových stránkách evropského inspektora ochrany údajů na adrese http://www.edps.europa.eu)

2013/C 28/03

1. Úvod

1.1 Konzultace evropského inspektora ochrany údajů

Dne 30. května 2012 přijala Komise návrh ohledně přepracovaného znění nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení systému „EURODAC“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. […/…] (kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o poskytnutí mezinárodní ochrany podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států) a pro podávání žádostí donucovacích orgánů členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému EURODAC pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) č. 1077/2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (dále jen návrh) (1).

2.	Návrh Komise zaslala evropskému inspektorovi ochrany údajů ke konzultaci dne 5. června 2012 v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001. Evropský inspektor ochrany údajů doporučuje, aby se na tuto konzultaci odkázalo v preambuli návrhu.

3.	Evropský inspektor ochrany údajů vyjadřuje politování nad tím, že jej příslušné útvary Komise nepožádaly o neformální připomínky předtím, než Komise návrh schválila, a to podle dohodnutého postupu ohledně dokumentů Komise týkajících se zpracování osobních údajů (2).

Návrh byl představen ministrům pro vnitřní záležitosti na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci dne 7. a 8. června 2012 a v současnosti ho projednává Rada a Evropský parlament s cílem přijmout nařízení řádným legislativním postupem do konce roku 2012. Předkládané stanovisko evropského inspektora ochrany údajů má sloužit jako vstupní informace k tomuto postupu.

7. Závěry

87.

Evropský inspektor ochrany údajů podotýká, že se v průběhu několika předchozích let o potřebě využívat systém EURODAC pro účely vymáhání práva často diskutovalo v rámci Komise, Rady i Evropského parlamentu. Také se domnívá, že zpřístupnění databáze s otisky prstů může být užitečným dodatečným prostředkem při potírání trestné činnosti. Evropský inspektor ochrany údajů nicméně připomíná, že přístup k systému EURODAC má závažný dopad na ochranu osobních údajů osob, jejichž údaje jsou v systému uloženy. Nezbytnost přístupu k údajům, má-li být oprávněný, je třeba podpořit jasnými a nepopiratelnými prvky a je třeba prokázat přiměřenost zpracování. Žádoucí je to zejména, jak předjímá návrh, v případě neoprávněného zásahu do práv jednotlivců, kteří tvoří zranitelnou skupinu, již je třeba chránit.

88.

Důkazy, které byly zatím předloženy, – také vezmeme-li v potaz specifické, výše uvedené okolnosti – podle evropského inspektora ochrany údajů nepostačují a nejsou dostatečně aktuální, aby prokázaly, že poskytnutí přístupu k systému EURODAC za účelem vymáhání zákona je nezbytné a přiměřené. Existuje již řada právních nástrojů, které umožňují, aby některý členský stát poskytl druhému členskému státu otisky prstů a jiné údaje sloužící k vymáhání práva. Poskytování přístupu orgánům zabývajícím se vymáháním práva je třeba odůvodnit mnohem pádnějším argumentem.

89.	Evropský inspektor ochrany údajů v této souvislosti žádá Komisi, aby vypracovala nové posouzení dopadů, které zhodnotí všechny příslušné politické možnosti, nabídne věrohodné důkazy a spolehlivé statistické údaje a bude obsahovat zhodnocení návrhu ohledně dodržování základních práv.

90.	Evropský inspektor ochrany údajů upozorňuje na některé další sporné body, jimiž jsou:

Vztah k příslušné právní úpravě na ochranu údajů

91.	Evropský inspektor ochrany údajů zdůrazňuje, že je třeba vyjasnit, jak se ustanovení návrhu, která blíže určují jistá práva a povinnosti ohledně ochrany údajů, vztahují k rámcovému rozhodnutí Rady 2008/977/SVV a rozhodnutí Rady 2009/371/SVV (viz oddíl 4).

Podmínky pro přístup za účelem vymáhání práva

Jak už bylo řečeno výše, je třeba nejprve prokázat, že přístup k systému EURODAC pro účely vymáhání práva je nezbytný a přiměřený. Měly by být proto zváženy následující připomínky:

92.

Evropský inspektor ochrany údajů doporučuje:

—	jasně formulovat, že je zakázáno poskytovat údaje systému EURODAC třetím zemím, a to i v případě, že mají být použity pro účely vymáhání práva (viz body 43–44),

—	připojit k informacím, které jsou poskytovány osobě, o níž údaje vypovídají, že jsou případně použity pro účely vymáhání práva (viz bod 45),

—	jednoznačně zaručit, že přístup určených orgánů k údajům systému EURODAC se bude omezovat pouze na účely vymáhání práva (viz bod 49),

—	podmínit přístup k údajům systému EURODAC za účelem vymáhání práva předběžným souhlasem soudu nebo alespoň zajistit, že kontrolní orgán bude vykonávat svoje povinnosti a úkoly nezávisle a nebude přijímat pokyny týkající se provádění kontrol (viz body 50–51),

—	zařadit kritérium „za účelem zabránit hrozícímu nebezpečí spojenému se závažnými trestnými a teroristickými činy“ mezi výjimečné případy, kdy bude konzultace údajů systému EURODAC ospravedlnitelná bez předcházejícího prověřování; a zavést konkrétní lhůtu pro následnou kontrolu (viz body 53–54),

—

k podmínkám pro přístup připojit následující podmínky: i) předcházející konzultace s Vízovým informačním systémem, ii) odůvodněné podezření, že pachatel teroristického nebo jiného závažného trestného činu požádal o azyl, a iii) podstatný přínos pro účely vymáhání práva a objasnění formulace „oprávněné důvody“ (viz body 56–57),

—	rozvést v bodech odůvodnění, jaký druh situací odůvodňuje přímý přístup Europolu k ústřední jednotce systému EURODAC, a zajistit, že přísné podmínky pro přístup, které se vztahují na vnitrostátní určené orgány, budou platit také pro Europol (viz body 58–59),

—	zajistit, že porovnání otisků prstů pro účely vymáhání práva bude vždy podléhat přinejmenším týmž zárukám, jaké jsou stanoveny pro účely dublinského nařízení (viz bod 62),

—	blíže a přesněji určit pravidla o uchovávání a výmazu údajů (viz bod 64),

—	objasnit, jaké další informace kromě shody budou případně předány Europolu (viz body 65–66),

—

blíže určit, z jakého konkrétního důvodu (konkrétních důvodů) může správní rada agentury požádat, aby donucovací orgány některého členského státu porovnaly údaje s údaji systému EURODAC, a rovněž stanovit, aby donucovací orgány anonymizovaly údaje předtím, než je předají správní radě; a také znovu zavést pravidla o služebním tajemství (viz body 67–68),

—	poskytnout evropskému inspektorovi ochrany údajů a orgánu dozoru v rámci Europolu přístup k záznamům uchovávaným agenturou, resp. Europolem; a zavést povinnost uchovávat záznamy také pro účely pravidelného interního auditu systému EURODAC (viz body 79 a 85),

—	upřesnit pravidla dozoru nad činnostmi Europolu týkajícími se zpracování údajů (viz bod 81).

Další opatření

93.

Evropský inspektor ochrany údajů doporučuje:

—	nahradit záložní systém potřebným záložním plánem a zajistit právní základ pro zavádění opatření obsahujících postupy pro tento plán (viz bod 72),

—	zajistit, aby se právního stavu jedince nepříznivě nedotklo, nemůže-li dočasně nebo trvale poskytnout použitelné otisky prstů, a aby to v žádném případě neznamenalo postačující důvod k tomu, aby se příslušné úřady přestaly zabývat žádostí o udělení azylu nebo ji rovnou zamítly (viz bod 73),

—	zajistit soudržnost mezi povinnostmi agentury, členských států a Europolu uchovávat záznamy a dokumentaci o činnostech souvisejících se zpracováním údajů (viz bod 77),

—	zlepšit opatření ohledně bezpečnosti údajů (viz bod 82),

—	zařadit evropského inspektora ochrany údajů mezi příjemce výročních zpráv agentury (viz bod 83),

—	přidat do článku 43 povinnost, aby Europol a členské státy soustavně aktualizovaly informace, které poskytly Komisi; a požadovat, aby Komise tyto informace zpřístupnila členským státům, Europolu a veřejnosti v pravidelně aktualizované elektronické publikaci (viz bod 86).

V Bruselu dne 5. září 2012.

Peter HUSTINX

evropský inspektor ochrany údajů

(1) COM(2012) 254 final.

(2) Naposledy Komise konzultovala evropského inspektora ochrany údajů ve věci pozměněného znění nařízení EURODAC v roce 2008.

30.1.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 28/6

Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním trhu (nařízení o důvěryhodných elektronických službách), který předkládá Komise

(Úplné znění tohoto stanoviska je k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině na stránkách evropského inspektora ochrany údajů na adrese http://www.edps.europa.eu)

2013/C 28/04

I. Úvod

I.1. Návrh

1.	Dne 4. června 2012 přijala Komise návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady pozměňující směrnici 1999/93/ES Evropského parlamentu a Rady, pokud jde o elektronickou identifikaci a důvěryhodné služby v souvislosti s elektronickými transakcemi na vnitřním trhu (dále jen „návrh“) (1).

Návrh je součástí opatření, jimiž Komise zamýšlí podpořit rozšíření elektronických transakcí v Evropské unii. Je realizací kroků, které předjímá Digitální program pro Evropu (2) ve věci zlepšení právních předpisů týkajících se elektronického podpisu (klíčové opatření č. 3) a vytvoření soudržného rámce pro vzájemné uznávání elektronické identifikace a elektronické ověřování pravosti (klíčové opatření č. 16).

Očekává se, že návrh zvýší důvěru v celoevropské elektronické transakce a zajistí přeshraniční právní uznání elektronické identifikace, elektronického ověřování a podpisu a s tím spojených důvěryhodných služeb na vnitřním trhu a zároveň zaručí vysokou úroveň ochrany údajů a posílení účasti uživatelů.

Vysoká úroveň ochrany údajů je pro použití systému elektronické identifikace a důvěryhodných služeb nezbytná. Vytvoření a užívání těchto elektronických nástrojů musí být založeno na náležitém zpracování osobních údajů poskytovateli důvěryhodných služeb a ověřovateli elektronické identifikace. Toto je tím významnější, že takové zpracování je nejspolehlivějším způsobem, jak lze mimo jiné provádět identifikaci a ověřování fyzických (nebo právnických) osob.

I.2. Konzultace evropského inspektora ochrany údajů

5.	Evropský inspektor ochrany údajů dostal možnost vyjádřit neformální připomínky k návrhu ještě před jeho přijetím. Mnoho jich bylo v návrhu zohledněno. Díky tomu v něm byly posíleny záruky v oblasti ochrany údajů.

6.	Evropský inspektor ochrany údajů vítá skutečnost, že jej v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 také formálně konzultuje Komise.

I.3. Obecné souvislosti návrhu

Návrh se zakládá na článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie a stanovuje podmínky a mechanismy vzájemného uznávání a přijímání elektronické identifikace a důvěryhodných služeb mezi členskými státy. Zejména pak určuje zásady ohledně poskytování ověřování identifikace a důvěryhodných elektronických služeb včetně pravidel pro jejich uznávání a přijímání. Vymezuje také podmínky pro vytváření, ověřování, potvrzování, používání a uchovávání elektronických podpisů, elektronických značek, elektronických časových razítek, elektronických dokumentů, služeb elektronického doručování, ověřování webových stránek a elektronických certifikátů.

Návrh nařízení kromě toho stanovuje pravidla pro dohled nad důvěryhodnými službami a zavazuje členské státy ke zřízení orgánů dohledu, které budou plnit tento úkol. Tyto orgány budou mimo jiné hodnotit, zda poskytovatelé elektronických důvěryhodných služeb zavádí a plní požadovaná technická a organizační opatření.

Kapitola II se zabývá službami elektronické identifikace, kapitola III se pak věnuje elektronickým důvěryhodným službám, jako jsou elektronické podpisy, značky, časová razítka, dokumenty, elektronické doručování, certifikáty a ověřování webových stránek. Služby elektronické identifikace souvisí s vnitrostátními průkazy totožnosti a slouží k přístupu k digitálnímu obsahu a zejména pak ke službám elektronické veřejné správy; to znamená, že subjekt, který vystavuje elektronickou identifikaci, jedná jménem některého členského státu a dotyčný členský stát nese zodpovědnost za přidělení prostředku elektronické identifikace příslušné osobě. U ostatních důvěryhodných elektronických služeb odpovídá za jejich náležité a bezpečné provozování jejich poskytovatel, ať už je jím fyzická nebo právnická osoba.

I.4. Otázky o ochraně údajů, které vyvstaly ve spojení s návrhem

10.

Zpracování osobních údajů je nedílně spjato se systémem identifikace a do jisté míry také s poskytováním jiných důvěryhodných služeb (např. s užíváním elektronických podpisů). Zpracování osobních údajů je klíčové pro to, aby bylo možné zajistit spolehlivé propojení prostředků elektronické identifikace a ověřování užívaných fyzickými (a právnickými) osobami a konkrétní osobou, a ověřit tak, že osoba, která použila elektronický certifikát, je skutečně tím, za koho se prohlašuje. Například elektronická identifikace nebo elektronický certifikát se vztahuje ke konkrétním fyzickým osobám a bude obsahovat soubor údajů, které je jednoznačně rozliší. Jinak řečeno vytváření, ověřování, potvrzování a používání elektronických prostředků uvedených v čl. 3 odst. 12 návrhu se bude v mnoha případech dotýkat zpracování osobních údajů, a proto nabývá na významu jejich ochrana.

11.	Je tedy zásadní, aby se zpracování údajů v souvislosti s provozováním systému elektronické identifikace a s poskytováním elektronických důvěryhodných služeb provádělo v souladu s právním rámcem EU na ochranu údajů a zejména s vnitrostátními opatřeními provádějícími směrnici 95/46/ES.

12.

V tomto stanovisku se evropský inspektor ochrany údajů soustředí na rozbor tří hlavních otázek:

a)	jak je v návrhu ošetřena ochrana údajů;

b)	hledisko ochrany údajů v systémech elektronické identifikace uznávaných a přijímaných v přeshraničním styku; a

c)	hledisko ochrany údajů při poskytování elektronických důvěryhodných služeb uznávaných a přijímaných v přeshraničním styku.

III. Závěry

50.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá návrh Komise, protože může přispět ke vzájemnému uznávání (a příjímání) elektronických důvěryhodných služeb a identifikačních systémů na evropské úrovni. Také vítá zavedení společného souboru podmínek, které musí splnit distributoři prostředků elektronické identifikace a poskytovatelé důvěryhodných služeb. I když evropský inspektor ochrany údajů návrh v zásadě podporuje, doporučuje následující obecný přístup:

—	ustanovení o ochraně údajů obsažená v návrhu by se neměla omezovat jen na poskytovatele důvěryhodných služeb, ale měla by se týkat také zpracování osobních údajů v systémech elektronické identifikace popsaných v kapitole II návrhu,

—

návrh nařízení by měl zavést společný soubor bezpečnostních nároků na poskytovatele důvěryhodných služeb a pro distributory elektronické identifikace; pokud se tak nestane, měl by Komisi umožnit v potřebných případech prostřednictvím selektivního využití aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích opatření stanovit kritéria a podmínky bezpečnosti a nároky na ni, které se týkají provozu elektronických důvěryhodných služeb a systémů identifikace,

—

poskytovatelé elektronických důvěryhodných služeb a distributoři elektronické identifikace by měli povinně svým zákazníků poskytnout: i) odpovídající informace o sběru, předávání a uchovávání jejich osobních údajů a také ii) prostředky ke kontrole jejich osobních údajů a k výkonu jejich práv na ochranu údajů,

—	evropský inspektor ochrany údajů doporučuje do návrhu selektivněji začlenit opatření opravňující Komisi k upřesnění a rozpracování ustanovení pomocí aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcími akty i po přijetí navrhovaného nařízení.

51.

Je třeba také zlepšit některá konkrétní opatření týkající se vzájemného uznávání systémů elektronické identifikace:

—

navrhované nařízení by mělo blíže určit, které údaje nebo kategorie údajů se budou zpracovávat v případě přeshraniční identifikace osob. Míra podrobnosti by v tomto případě měla přinejmenším odpovídat úrovni, s jakou jsou popsány v přílohách jiné důvěryhodné služby, a mělo by se zohlednit dodržování zásady proporcionality,

—	záruky stanovené pro provozování systémů identifikace by měly přinejmenším odpovídat požadavkům kladeným na poskytovatele kvalifikovaných důvěryhodných služeb,

—	návrh by měl stanovit vhodné mechanismy, jejichž pomocí by bylo možné vytvořit rámec pro vzájemnou spolupráci vnitrostátních systémů identifikace.

52.

Evropský inspektor ochrany údajů také vyslovuje následující doporučení týkající se požadavků na poskytování a uznávání elektronických důvěryhodných služeb:

—	pro všechny elektronické služby je třeba blíže určit, budou-li se zpracovávat osobní údaje, a pokud ano, které údaje nebo kategorie údajů se mají zpracovávat,

—	nařízení by mělo také zajistit, že nedojde k překrývání kompetencí orgánů dohledu nad elektronickými důvěryhodnými službami a orgánů na ochranu údajů,

—	povinnosti, které byly uloženy poskytovatelům elektronických důvěryhodných služeb ve vztahu k únikům údajů a bezpečnostním incidentům, by měly být v souladu s požadavky přepracované směrnice o soukromí a elektronických komunikacích a návrhu nařízení o ochraně údajů,

—

mělo by dojít ke zpřesnění definice soukromého nebo veřejného subjektu, který může jednat jako třetí strana zplnomocněná k provádění auditu podle článků 16 a 17 nebo k ověřování prostředků pro vytváření elektronického podpisu podle článku 23, a také je třeba určit jasnější kritéria pro posuzování nezávislosti těchto subjektů,

—	nařízení by mělo přesněji určit dobu, po kterou je přípustné uchovávat údaje, jak je uvedeno v čl. 19 odst. 2 a 4 (3).

V Bruselu dne 27. září 2012.

Giovanni BUTTARELLI

zástupce evropského inspektora ochrany údajů

(1) COM(2012) 238 v konečném znění.

(2) KOM(2010) 245 ze dne 19. května 2010.

(3) Podle čl. 19 odst. 2 písm. g) musejí kvalifikovaní poskytovatelé důvěryhodných služeb po náležitou dobu zaznamenávat všechny relevantní informace o údajích, které vydali a přijali. Podle čl. 19 odst. 4 by kvalifikovaní poskytovatelé důvěryhodných služeb měli poskytnout kterékoli spoléhající se straně informace o platnosti nebo o zrušení kvalifikovaných certifikátů, které vydali.

30.1.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 28/9

Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EHS, Euratom) č. 354/83 o otevření historických archivů Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii veřejnosti, který předložila Komise

(Úplné znění tohoto stanoviska je k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině na internetových stránkách evropského inspektora ochrany údajů na adrese http://www.edps.europa.eu)

2013/C 28/05

1. Úvod

1.1 Konzultace evropského inspektora ochrany údajů

Dne 16. srpna 2012 přijala Komise návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EHS, Euratom) č. 354/83 o otevření historických archivů Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii veřejnosti (dále jen „návrh“) (1). Návrh byl téhož dne zaslán evropskému inspektorovi ochrany údajů ke konzultaci.

Před přijetím návrhu dostal evropský inspektor ochrany údajů možnost vyjádřit k němu neformální připomínky. Mnohé z nich byly v návrhu zohledněny. V důsledku toho byly v návrhu posíleny záruky v oblasti ochrany údajů. Evropský inspektor ochrany údajů vítá skutečnost, že ho Komise po přijetí návrhu požádala také o formální konzultaci a že v preambuli návrhu se na toto stanovisko odkazuje.

1.2 Cíle a souvislosti návrhu

Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 354/83 ze dne 1. února 1983 o otevření historických archivů Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii veřejnosti (2) (dále jen „nařízení o archivech“) vyžaduje, aby orgány a instituce EU zřídily historické archivy a po 30 letech je zpřístupnily veřejnosti. Nařízení o archivech stanovuje, že každý orgán a každá instituce může mít své historické archivy na libovolném místě, které považuje za nejvhodnější.

Cílem návrhu je změnit nařízení o archivech a zavést pro všechny orgány a instituce EU (s výjimkou Soudního dvora a Evropské centrální banky) povinnost ukládat tištěné archivy v Evropském univerzitním institutu ve Florencii (dále jen „EUI“). Evropská komise, Rada Evropské unie a Evropský parlament již na základě smluvních ujednání ukládají své tištěné archivy v EUI. Návrh tedy, jak je objasněno v důvodové zprávě, nemění stávající stav, nýbrž „cílem návrhu je potvrdit úlohu EUI při správě historických archivů institucí. Návrh položí pevný právní a finanční základ pro partnerství mezi EU a EUI.“

Návrh nezmění ani stávající pravidla a postupy, na jejichž základě orgány a instituce EU po uplynutí 30 let zpřístupňují veřejnosti své historické archivy. Návrh nebude mít vliv ani na vlastnictví historických archivů, které zůstane ukládajícím orgánům/institucím. Stručně řečeno, návrh předkládá omezené a cílené změny nařízení o archivech a nepřináší jeho komplexní modernizaci a revizi.

1.3 Význam pro ochranu údajů; cíle stanoviska evropského inspektora ochrany údajů

Aby mohly evropské orgány a instituce vykonávat své úkoly, zpracovávají obrovské množství údajů, včetně osobních údajů. Některé ze zpracovávaných osobních údajů mohou být zvláště citlivé z hlediska ochrany údajů (3) nebo byly dotčeným orgánům a institucím poskytnuty jako důvěrné, aniž by se počítalo s tím, že budou někdy veřejně zpřístupněny, například osobní údaje obsažené v lékařských nebo osobních složkách zaměstnanců, osobní údaje zpracované v souvislosti s disciplinárním řízením či řízením týkajícím se obtěžování, vnitřními audity, různými druhy stížností a soudních návrhů, šetřeními v oblasti obchodu, hospodářské soutěže a jiných oblastech a vyšetřováním podvodů.

7.	Jakmile se některé z těchto osobních údajů včetně těch, které jsou pro dotčené osoby prima facie nejrizikovější, přestanou používat k účelům, pro něž byly shromážděny (nebo k jiným slučitelným „správním“ účelům), budou po uplynutí stanovené lhůty zničeny.

8.	Významná část dokumentů v držení evropských orgánů a institucí, pravděpodobně včetně osobních údajů, které jsou v nich uvedeny, však nebude zničena, nýbrž bude nakonec převedena do historických archivů Evropské unie a bude veřejně zpřístupněna pro historické, statistické a vědecké účely (4).

Je důležité, aby evropské orgány a instituce měly jasné zásady určující, které osobní údaje mají být převedeny do archivu a které ne a jak mají být údaje, které budou uchovávány a veřejně zpřístupněny prostřednictvím historických archivů, chráněny. Tyto zásady musí zajistit ochranu soukromí a osobních údajů dotčených osob a nastolit rovnováhu mezi ochranou těchto základních práv a právem na přístup k dokumentům a legitimními zájmy historického bádání.

10.

Ačkoliv mnoho evropských orgánů a institucí má v současnosti stanoveny zásady vedení dokumentace, uchovávání údajů a archivace (viz například obecný přehled pravidel o uchovávání (dále jen „CCL“), což je interní správní dokument vydaný Komisí (5)), příslušné zásady poskytují pouze omezená vodítka v oblasti ochrany údajů. CCL a podobné dokumenty je třeba ještě rozpracovat nebo doplnit konkrétnějšími a podrobnějšími pokyny týkajícími se ochrany údajů.

11.

Navíc je třeba poznamenat, že stávající zásady jsou vyjádřeny v interních dokumentech, a nikoli v právním nástroji přijatém Radou a Parlamentem. Kromě stručné zmínky v čl. 2 odst. 1 o „dokumentech, na které se vztahuje výjimka týkající se soukromí a osobnosti jednotlivce podle čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001“ (6), nařízení o archivech nespecifikuje, jaké osobní údaje mají být převedeny do historických archivů, a tudíž i uveřejněny.

12.

Zmíněný čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1049/2001 pak musí být vykládán v souladu s platnými právními předpisy o ochraně osobních údajů včetně nařízení (ES) č. 45/2001 a v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Rozhodnutí, které osobní údaje by měly být umístěny do historických archivů, vyžaduje zevrubnou individuální analýzu.

13.

V současnosti probíhá revize směrnice 95/46/ES (7) i nařízení (ES) č. 1049/2001 a v patřičnou dobu by měla následovat také revize nařízení (ES) č. 45/2001. Ačkoliv se očekává, že tyto legislativní změny přinesou určitá vyjasnění, není vzhledem k jejich obecné povaze pravděpodobné, že poskytnou evropským orgánům a institucím dostatečně konkrétní návod ohledně archivace údajů. Co se týče samotného nařízení o archivaci, Komise navrhla jen omezené změny, které se netýkají čl. 2 odst. 1 a dalších souvisejících ustanovení.

14.

Evropský inspektor ochrany údajů v tomto stanovisku navrhne několik cílených změn, které lze provést v rámci současné omezenější revize nařízení o archivech. Kromě toho poukáže na to, že je zapotřebí přijmout konkrétní opatření včetně přiměřených prováděcích pravidel s cílem zajistit, aby v souvislosti s legitimním uchováváním záznamů pro historické účely byly náležitě řešeny otázky ochrany údajů.

15.

Oddíl 2 uvede tuto problematiku do širších souvislostí tím, že se bude stručně věnovat některým obecným otázkám ochrany údajů a současným trendům, které souvisí se zpřístupňováním a digitalizací historických archivů EU, anonymizací a zveřejňováním identity osob, a iniciativám Komise v oblasti veřejně přístupných údajů.

10. Závěry

65.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá, že se návrh zaměřuje na otázky ochrany údajů, mezi nimi především:

—	ustanovení o rozhodném právu,

—	určení orgánu dohledu,

—	vymezení úlohy EUI jako správce,

—	požadavek na přijetí prováděcích pravidel, která budou řešit otázky ochrany údajů z praktického hlediska.

66.

V zájmu vyřešení zbývajících problematických bodů ochrany údajů evropský inspektor ochrany údajů doporučuje, aby navrhovaná změna nařízení o archivech:

—	stanovila hlavní cíle a minimální obsah prováděcích pravidel a postup jejich přijetí včetně řídicí struktury, a tak zajistila harmonizaci a koordinaci přístupu, jasný harmonogram přijetí a konzultaci evropského inspektora ochrany údajů,

—	vyjasnila pravidla pro bezpečnost osobních údajů uchovávaných v historických archivech,

—	poskytla záruky, pokud jde o soukromé archivy uchovávané EUI,

—	alespoň minimálně objasnila výjimky týkající se soukromí v článku 2 nařízení o archivech.

V Bruselu dne 10. října 2012.

Peter HUSTINX

evropský inspektor ochrany údajů

(1) COM(2012) 456 final.

(2) Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 354/83 (Úř. věst. L 43, 15.2.1983, s. 1).

(3) Například „zvláštních kategorií údajů“ ve smyslu článku 10 nařízení (ES) č. 45/2001.

(4) V čl. 1 odst. 2 nařízení o archivech je uvedena definice „archivů“ a „historických archivů“ (orgánů a institucí EU). Archivy jsou definovány jako „všechny dokumenty jakéhokoli typu a formy, na jakémkoli nosiči, které vytvořila nebo obdržela některá instituce nebo její zástupci nebo zaměstnanci při výkonu svých povinností a které se týkají činnosti (EU)“. Historické archivy jsou pak definovány jako „ta část archivů (institucí), která byla vybrána … k trvalému uchování“„nejpozději 15 let ode dne vytvoření“ prostřednictvím „počátečního procesu roztřídění, jehož účelem je oddělit dokumenty, které mají být uchovávány, od těch, které nemají správní nebo historickou hodnotu“.

(5) SEC(2007) 970, jenž byl přijat dne 4. července 2007 a v současnosti probíhá jeho revize. Viz také připomínky evropského inspektora ochrany údajů ze dne 7. května 2007 k návrhu CCL z roku 2007 na adrese http://www.edps.europa.eu/EDPSWEB/webdav/site/mySite/shared/Documents/Supervision/Adminmeasures/2007/07-05-07_commentaires_liste_conservation_EN.pdf

(6) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(7) Viz návrh nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (COM(2012) 11 final), který předložila Komise. Viz také stanovisko evropského inspektora ochrany údajů ze dne 7. března 2012 k balíčku opatření pro reformu ochrany údajů, jež je k dispozici na adrese http://www.edps.europa.eu/EDPSWEB/edps/Consultation/Reform_package;jsessionid=46ACCFDB9005EB950DF9C7D58BDE5377

30.1.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 28/12

Oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti některých vyrovnávacích opatření

2013/C 28/06

1. Podle čl. 18. odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 (1) o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, Evropská komise oznamuje, že pokud nebude zahájen přezkum v souladu s následujícím postupem, pozbudou níže uvedená vyrovnávací opatření platnosti dnem uvedeným v tabulce níže.

2. Postup

Výrobci v Unii mohou podat písemnou žádost o přezkum. Tato žádost musí obsahovat dostatečné důkazy o tom, že pozbytí platnosti opatření by mělo pravděpodobně za následek pokračování nebo obnovení subvence a újmy.

Pokud by se Komise rozhodla dotyčná opatření přezkoumat, bude poté dovozcům, vývozcům, zástupcům země vývozu a výrobcům v Unii poskytnuta příležitost doplnit, vyvrátit nebo objasnit tvrzení obsažená v žádosti o přezkum.

3. Lhůta

Výrobci v Unii mohou podat písemnou žádost o přezkum z výše uvedených důvodů tak, aby byla doručena Evropské komisi, Generálnímu ředitelství pro obchod, na adresu: European Commission, Directorate-General for Trade (Unit H-1), N-105 4/92, 1049 Bruxelles/Brussel, Belgique/België (2), kdykoli ode dne zveřejnění tohoto oznámení, avšak nejpozději tři měsíce před datem uvedeným v tabulce níže.

4. Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 18 odst. 4 nařízení (ES) č. 597/2009.

Výrobek	Země původu nebo vývozu	Opatření	Odkaz	Datum pozbytí platnosti (3)
Kyselina sulfanilová	Indie	Vyrovnávací clo	Nařízení Rady (ES) č. 1010/2008 (Úř. věst. L 276, 17.10.2008, s. 3)	18.10.2013
		Závazek	Rozhodnutí Komise 2006/37/ES (Úř. věst. L 22, 26.1.2006, s. 52)

(1) Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93.

(2) Tel. +32 22956505.

(3) Platnost opatření končí o půlnoci dne uvedeného v tomto sloupci.

30.1.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 28/13

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc COMP/M.6812 – SFPI/Dexia)

(Text s významem pro EHP)

2013/C 28/07

Komise dne 18. ledna 2013 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým belgický státní investiční fond Société Fédérale de Participations et d'Investissement/Federale Participatie- en Investeringsmaatschappij („SFPI“, Belgie) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování nákupem akcií výlučnou kontrolu nad celým podnikem Dexia SA/NV („Dexia“, Belgie).

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

—	podniku SFPI: vlastním jménem a jménem belgického státu uskutečňuje investice do veřejných a soukromých společností strategického zájmu,

—	podniku Dexia: poskytuje finanční služby, zejména v oblasti veřejných financí (včetně financování projektů), a prostřednictvím řady dceřiných společností řídí aktiva v několika zemích, především ve Francii.

3.	Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.6812 – SFPI/Dexia na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

European Commission

Directorate-General for Competition

Merger Registry

J-70

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení ES o spojování“).

		ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.C_2013.028.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 28

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 56 30. ledna 2013

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2013/C 028/01	Směnné kurzy vůči euru	1

	Účetní dvůr
2013/C 028/02	Zvláštní zpráva č. 20/2012 Je financování strukturálních opatření určené na projekty v oblasti infrastruktury pro nakládání s komunálním odpadem účelné, a pomáhá tak členským státům plnit cíle odpadové politiky EU?	2

	Evropský inspektor ochrany údajů
2013/C 028/03	Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k pozměněnému návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení systému EURODAC pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. […/…] (přepracované znění)	3

2013/C 028/04	Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním trhu (nařízení o důvěryhodných elektronických službách), který předkládá Komise	6

2013/C 028/05	Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EHS, Euratom) č. 354/83 o otevření historických archivů Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii veřejnosti, který předložila Komise	9

	V Oznámení
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY
	Evropská komise
2013/C 028/06	Oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti některých vyrovnávacích opatření	12

	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2013/C 028/07	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc COMP/M.6812 – SFPI/Dexia) ( 1 )	13