ISSN 1977-0863

doi:10.3000/19770863.C_2012.391.ces

Úřední věstník

Evropské unie

C 391

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 55
18. prosince 2012


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

I   Usnesení, doporučení a stanoviska

 

STANOVISKA

 

Výbor regionů

 

97. plenární zasedání ve dnech 8., 9. a 10. října 2012

2012/C 391/01

Stanovisko Výboru regionů Rozvoj námořní strategie pro oblast Atlantského oceánu

1

2012/C 391/02

Stanovisko Výboru regionů Bílá kniha Agenda pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody

7

2012/C 391/03

Stanovisko Výboru regionů Přezkum strategie EU pro region Baltského moře

11

2012/C 391/04

Stanovisko Výboru regionů Energetický plán do roku 2050

16

2012/C 391/05

Stanovisko Výboru regionů Přizpůsobování se změně klimatu a regionální reakce: případ pobřežních regionů

21

2012/C 391/06

Stanovisko Výboru regionů Specifické regionální přístupy ke změně klimatu v EU na základě příkladu horských regionů

27

 

III   Přípravné akty

 

VÝBOR REGIONŮ

 

97. plenární zasedání ve dnech 8., 9. a 10. října 2012

2012/C 391/07

Stanovisko Výboru regionů Nový víceletý finanční rámec po roce 2013

31

2012/C 391/08

Stanovisko Výboru regionů Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020)

37

2012/C 391/09

Stanovisko Výboru regionů Balíček o zadávání veřejných zakázek

49

2012/C 391/10

Stanovisko Výboru regionů Evropský námořní a rybářský fond (EMFF)

84

2012/C 391/11

Stanovisko Výboru regionů Globální Evropa: nový přístup k financování vnější činnosti EU

110

2012/C 391/12

Stanovisko Výboru regionů Přezkum směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru a sdělení o veřejně přístupných údajích

120

2012/C 391/13

Stanovisko Výboru regionů Balíček opatření pro ochranu údajů

127

2012/C 391/14

Stanovisko Výboru regionů Balíček ochrany legálního hospodářství

134

CS

 


I Usnesení, doporučení a stanoviska

STANOVISKA

Výbor regionů

97. plenární zasedání ve dnech 8., 9. a 10. října 2012

18.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 391/1


Stanovisko Výboru regionů Rozvoj námořní strategie pro oblast Atlantského oceánu

2012/C 391/01

VÝBOR REGIONŮ

vítá návrh na rozvoj námořní strategie pro oblast Atlantského oceánu a vypracování atlantického akčního plánu 2014–2020;

zdůrazňuje, že souhlas Výboru s atlantickou strategií je podmíněn tím, že bude mít širší záběr, do něhož plně začlení územní rozměr, bude rozvíjet jasné vazby mezi pevninou a mořem a přispěje k dosahování dalších klíčových unijních cílů, a žádá proto Evropskou komisi, aby strategii přejmenovala na „Integrovanou strategii pro oblast Atlantského oceánu“;

uznává, že projekty v rámci atlantického akčního plánu budou muset využívat stávající zdroje financování – na úrovni EU (prostředky v rámci společného strategického rámce i mimo něj) a další prostředky na vnitrostátní, regionální a místní úrovni a soukromého sektoru;

nesouhlasí s navrhovaným zrušením Atlantického fóra po přijetí akčního plánu a navrhuje, aby Atlantické fórum fungovalo až do roku 2020 a dohlíželo na provádění plánu, přezkoumávalo pokrok a stimulovalo plnění cílů strategie;

upozorňuje, že správní struktura musí maximalizovat přínosy jednotlivých zúčastněných stran a potenciálních aktérů atlantické strategie, a při přípravě, provádění, hodnocení a přezkumu akčního plánu požaduje uplatňování přístupu založeného na víceúrovňové správě.

Zpravodaj

pan Paul O’DONOGHUE (IE/ALDE), zastupitel hrabství Kerry a člen správního úřadu regionu South West

Odkaz

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Rozvoj námořní strategie pro oblast Atlantského oceánu – COM(2011) 782 final

I.   OBECNÉ PŘIPOMÍNKY

VÝBOR REGIONŮ

1.

vítá návrh na rozvoj námořní strategie pro oblast Atlantského oceánu a vypracování atlantického akčního plánu 2014–2020;

2.

domnívá se, že oblast Atlantského oceánu dodnes trpí nedostatkem společné strategické vize svého budoucího rozvoje, a je toho názoru, že tento návrh je skutečnou příležitostí k vytyčení takové vize, v jejímž středu musí být územní soudržnost a prosperita;

3.

podporuje důvody pro evropskou strategii, jelikož výzvy a příležitosti oblasti Atlantského oceánu jdou nad rámec státních hranic a vyžadují globálnější, integrovanější přístup; v souvislosti s tím zdůrazňuje, že strategie také musí vykazovat skutečnou přidanou hodnotu, pokud jde o plnění a provádění;

4.

chápe, že pro Evropskou komisi je tento návrh „strategií pro oblast jednotlivého moře“ v rámci integrované námořní politiky (oproti „makroregionální strategii“); avšak zdůrazňuje, že souhlas Výboru s atlantickou strategií je podmíněn tím, že bude mít širší záběr , do něhož plně začlení územní rozměr, bude rozvíjet jasné vazby mezi pevninou a mořem a přispěje k dosahování dalších klíčových unijních cílů;

5.

žádá proto Evropskou komisi, aby strategii přejmenovala na „Integrovanou strategii pro oblast Atlantského oceánu“, a domnívá se, že dále by se takovéto strategie měly vypracovat i pro další mořské oblasti Evropy a stavět přitom na zkušenostech z oblasti Atlantského oceánu (např. pro oblast Severního moře);

6.

uznává specifické požadavky nejvzdálenějších regionů v Atlantském oceánu a má za to, že strategie může poskytnout příležitosti k posílení účinnosti a souladu mezi rámci politik EU v těchto regionech;

7.

požaduje, aby se atlantická strategie a její akční plán cíleně zaměřovaly na pracovní místa, udržitelný růst a investice a zároveň přispívaly ke zlepšení mořského prostředí;

8.

je toho názoru, že vzhledem k své geografické oblasti působnosti by strategie měla zaujmout pragmatický přístup umožňující flexibilitu hranic této oblasti, aby mohly být problémy řešeny bez vytváření umělých omezení, ovšem požaduje jisté přehodnocení geografické působnosti směrem na sever, aby se do ní mohl počítat Island;

9.

obává se, že cenné zkušenosti nabyté při rozvoji stávajících makroregionálních a nadnárodních strategií (1) nejsou v procesu atlantické strategie zohledňovány, zejména v otázkách správy, tvorby politik, komunikace a vlastnictví, cílů a hodnocení;

10.

zdůrazňuje, že Atlantické fórum má obrovskou odpovědnost za zvládání očekávání zúčastněných stran, zajišťování inkluzivního procesu začleňování do přípravy akčního plánu a zavádění provázaných rámců pro programování a realizaci prioritních opatření a projektů;

II.   VÝZVY A PŘÍLEŽITOSTI

11.

nesouhlasí s výzvami a příležitostmi, které vytyčila Evropská komise, ale domnívá se, že se akční plán musí zaměřit na dosahování hmatatelných výsledků a řešit výzvy, u nichž k efektivnějším odezvám povede přístup založený na partnerství;

12.

zdůrazňuje, že témata akčního plánu musejí být více sladěna s tématy strategie Evropa 2020 a jejími stěžejními iniciativami, ale také v souladu s tématy společného strategického rámce (SSR) a navrhovaných reforem fondů SSR;

13.

z obecného hlediska schvaluje tematické linie vytyčené Komisí atlantického oblouku (CPMR) (2) takto: 1. přístupnost a doprava v oblasti Atlantského oceánu; 2. hospodářství a námořní odvětví; 3. klima a životní prostředí; 4. výzkum a inovace a 5. atraktivnost oblastí;

14.

zdůrazňuje význam rybolovu, sběru měkkýšů a akvakultury a řetězce zpracování mořských produktů a jejich uvádění na trh v oblasti Atlantského oceánu a počet pracovních míst, která na něm závisejí. Strategie pro růst a zaměstnanost v této oblasti musí bezpodmínečně přispívat k upevnění a posílení tohoto odvětví;

15.

je toho názoru, že akční plán musí řešit potřebu plánovitého přístupu k mořskému prostředí v oblasti Atlantského oceánu; podotýká, že to bude vyžadovat společně dohodnutou koordinaci plánování námořních prostor a postupů správy mořského prostředí v celé oblasti a rovněž lepší koordinaci rámců námořního a územního plánování;

16.

domnívá se, že pobřeží regionů ležících u Atlantského oceánu je velice atraktivní jak pro nové obyvatele, kteří se zde usazují nastálo, tak pro sezónní aktivity, jež jsou spojeny především s vodními sporty, cestovním ruchem a rekreací. Je důležité, aby se tyto regiony připravily na tento příliv obyvatelstva, který může v přímořských oblastech vést k nedostatku půdy a k hospodářským a ekologickým problémům;

17.

zdůrazňuje nutnost zužitkovat úspěchy dřívějších i současných projektů v oblasti Atlantského oceánu financovaných EU, včetně vyhodnocení toho, co bylo dosud financováno a na čem je možné stavět v rámci akčního plánu; zdůrazňuje, že to může mít důsledky na některé programy, včetně nutnosti rozšíření projektů tak, aby generovaly větší a hmatatelnější výsledky;

18.

je zastáncem vnějšího rozměru akčního plánu, aby bylo možné rozvíjet strategické cíle u zúčastněných stran napříč Atlantským oceánem;

III.   FINANCOVÁNÍ ATLANTICKÉ STRATEGIE

19.

uznává, že projekty v rámci atlantického akčního plánu budou muset využívat stávající zdroje financování – na úrovni EU (prostředky v rámci společného strategického rámce i mimo něj) a další prostředky na vnitrostátní, regionální a místní úrovni a soukromého sektoru; poukazuje na to, že to vyvolává řadu otázek ohledně toho, jak přesně bude strategie čerpat prostředky na své plnění , zejména vzhledem k tomu, že příprava akčních plánů probíhá zároveň s programováním různých programů financování EU;

20.

zdůrazňuje, že aby přinášel akční plán výsledky, musí mezi ním a dostupnými prostředky existovat jasná souběžnost; zdůrazňuje, že se tím zvyšuje nutnost toho, aby strategie zaujala integrovanější územní přístup a potřeba, aby se akční plán přímějším způsobem shodoval s cíli strategie Evropa 2020 a byl slučitelný s právními požadavky různých unijních fondů;

Financování pomocí společného strategického rámce

21.

navrhuje, aby se Atlantické fórum spojilo s příslušnými řídícími orgány v daných pěti členských státech, s cílem zajistit, aby národní dohody o partnerství dostatečně odrážely priority atlantické strategie a aby se operační programy a opatření z akčního plánu dostatečně doplňovaly; obává se však, že strategie vybudovaná v rámci oblasti integrované námořní politiky zanechá omezený prostor k synchronizaci s programy financovanými v rámci SSR, s výjimkou Evropského námořního a rybářského fondu;

22.

poukazuje na to, že příprava akčního plánu proto bude muset vyhovovat zásadám a cílům těchto fondů, zejména fondů společného strategického rámce;

23.

nesouhlasí s vyčleněním prostředků na atlantický akční plán v rámci jednotlivých operačních programů , vzhledem k již navrhovanému přísnému tematickému zaměření, které je požadováno po řídících orgánech;

24.

navrhuje nicméně, aby Atlantické fórum spolupracovalo s řídícími orgány v rámci procesu programování, s cílem určit, jakým způsobem by opatření akčního plánu mohla být financována, a to prostřednictvím jasné synchronizace s vybranými tematickými prioritami v rámci dotčených programů a s výběrovými kritérii konkrétního projektu;

25.

poukazuje na potenciál, který mohou některé prvky nařízení o SSR mít při podpoře a provádění klíčových cílů atlantické strategie, zejména přístup financování z více fondů ; podotýká, že dosažení souladu mezi strategií a některými integrovanými přístupy v SSR (jako jsou městská dimenze, integrované územní investice, společné akční plány) má v případě řádného provedení potenciál k tomu, aby se zužitkovala zkušenost a odborné znalosti místních orgánů k dosažení klíčových cílů atlantické strategie;

26.

dále navrhuje, aby povinnou součástí výročních zpráv o provádění příslušných programů bylo posouzení toho, jak programy v rámci SSR přispívají k plnění cílů atlantické strategie a provádění akčního plánu;

Programy územní spolupráce

27.

je toho názoru, že budoucí programy územní spolupráce budou pro provádění klíčových aspektů atlantické strategie rozhodující, a zdůrazňuje, že v oblasti navrhované strategie v současné době funguje více než 10 programů územní spolupráce (přeshraniční, nadnárodní a meziregionální);

28.

kladně hodnotí pokračování nadnárodního programu v oblasti atlantského oceánu ( Atlantic Area Programme ) s navýšeným objemem finančních prostředků, aby splňoval některé ambice atlantické strategie; podotýká, že Atlantic Area Programme představuje vhodný nástroj ke zveřejňování konkrétních výzev k předkládání strategických iniciativ (stěžejních projektů) v rámci atlantické strategie, jakož i k financování platformy pro provádění (viz odstavce 40–41);

29.

navrhuje, že by Atlantické fórum mělo využít programu INTERACT na podporu osvětových opatření a zapojit stávající řídící orgány pro programy územní spolupráce do rané fáze přípravy atlantického akčního plánu;

30.

zdůrazňuje, že toto zapojení by bylo přínosem:

(a)

při přípravě akčního plánu tím, že by došlo k identifikaci: zkušeností získaných při řízení programu INTERREG užitečných pro strategii; způsobu, jakým strategie ovlivní provádění programu, včetně synergií a spolupráce mezi programy; způsobu, jakým mohou být projekty atlantické strategie účinně řízeny napříč programy;

(b)

během procesu programování tím, že: se bude zvyšovat povědomí o této strategii mezi programy územní spolupráce; se určí relevantní projekty pro dosažení cílů strategie; se využijí programy spolupráce k řešení tematických otázek a k usnadnění výměny mezi programy;

Financování z jiných programů EU

31.

obává se nedostatečné koherence s ostatními programy EU, a tudíž nedostatečného zajištění cílů atlantické strategie a jejích požadavků na financování jejího akčního plánu v programovém období 2014–2020;

32.

upozorňuje například na nové „integrované projekty“ v rámci programu LIFE+ (2014–2020), což jsou dlouhodobější projekty pokrývající rozsáhlejší území k lepšímu provádění politiky v oblasti životního prostředí a klimatu, které ovšem neumožňují projekty v mořském prostředí (3); domnívá se, že jde promarněnou příležitost přispět ke splnění klíčových cílů integrované námořní politiky a atlantické strategie;

33.

podobně lituje, že oblast Atlantského oceánu je přehlížena, pokud jde o určování klíčových sítí v rámci transevropských sítí, a žádá, aby byl v prvé řadě využit nástroj pro propojení Evropy k řešení zásadních otázek přístupnosti a okrajovosti (v dopravě, energetice a IKT) v oblasti Atlantského oceánu;

34.

táže se, jakým způsobem navrhuje Atlantické fórum lépe zaměřovat a využívat ostatní dostupné unijní zdroje a zvyšovat čerpání zdrojů k realizaci cílů strategie; kupříkladu podotýká, že akční plán bude muset podporovat výzkumná partnerství napříč oblastí Atlantského oceánu, aby mohl maximalizovat podporu v rámci programu Horizont 2020;

Další zdroje financování

35.

obává se nedostatečného důrazu na získávání finančních prostředků soukromého sektoru a na zapojování soukromého sektoru do plnění cílů strategie obecně; domnívá se, že jde o výzvu, kterou musí Atlantické fórum řešit během fáze konzultací a pomocí komunikačních kampaní šitých na míru;

36.

upozorňuje na to, že současná krize veřejných rozpočtů vyžaduje, aby oblast Atlantského oceánu přilákala mezinárodní investice, a využila tak stávajících příležitostí (v odvětvích, jako jsou mořské obnovitelné zdroje, mořské plody a akvakultura, mořské zdroje, lodní doprava a rozvoj přístavů); podotýká, že propagace oblasti Atlantského oceánu jakožto místa pro investice a obchodní aktivity musí být klíčovým prvkem akčního plánu;

37.

navrhuje, aby Atlantické fórum také spolupracovalo s Evropskou komisí a Evropskou investiční bankou na posouzení potenciálu pro vytvoření specializovaného finančního nástroje na usnadnění přípravy „financovatelných projektů“ kombinací grantů s půjčkami, nástroji vlastního kapitálu a zajištění rizik a rozvojem plynulejšího provádění projektů;

IV.   SPRÁVA A PROVÁDĚNÍ STRATEGIE

38.

zdůrazňuje, že aby mohla být atlantická strategie úspěšná, musí být pevně zakotvena do politických a administrativních struktur, a podtrhuje, že k tomu je nutností:

a)

politický závazek, angažovanost a odpovědnost;

b)

přístup založený na víceúrovňové správě (unijní, vnitrostátní, regionální a místní úroveň); a

c)

dostatečné lidské zdroje a technická pomoc;

Aspekty správy

39.

upozorňuje, že správní struktura musí maximalizovat přínosy jednotlivých zúčastněných stran a potenciálních aktérů atlantické strategie, a při přípravě, provádění, hodnocení a přezkumu akčního plánu požaduje uplatňování přístupu založeného na víceúrovňové správě;

40.

v souvislosti s tím uznává, že bez silného politického závazku na nejvyšších úrovních na straně členských států ve spojení s vnitrostátními koordinačními procesy napříč příslušnými oblastmi politiky nesplní atlantická strategie očekávání a své cíle; rovněž podotýká, že akční plán nebude úspěšný bez plného zapojení místních a regionálních aktérů a bez jejich ztotožnění se s touto strategií;

41.

nesouhlasí s navrhovaným zrušením Atlantického fóra po přijetí akčního plánu a navrhuje, aby Atlantické fórum fungovalo až do roku 2020 a dohlíželo na provádění plánu (prostřednictvím platformy pro provádění (viz odstavce 27 a 41), přezkoumávalo pokrok a stimulovalo plnění cílů strategie;

42.

navrhuje, aby byl pro atlantickou strategii vyvinut tento model správy: a) Atlantické fórum – poskytující politický dohled na unijní úrovni, jeho součástí je platforma pro provádění – fungující jako kontaktní místo této strategie, dává podnět k opatřením na budování kapacity, poskytuje rady související s koncepcí projektů a podporuje a řídí plnění akčního plánu; b) národní a regionální koordinační místa – jsou podporou koherence opatření politik a podněcují zapojení zúčastněných stran a potenciálních navrhovatelů projektu do provádění atlantické strategie;

Aspekty provádění

43.

zdůrazňuje, že oblast Atlantského oceánu je komplexním geografickým prostorem s odlišnými charakteristickými rysy, kulturami i výhledy; aby mohla tato strategie uspět, mělo by se více zapracovat na rozšíření a prohloubení míry a charakteru spolupráce napříč oblastí Atlantského oceánu; a očekává, že atlantická strategie: a) poskytne společný referenční bod, který by toto umožnil; ale b) její součástí musí rovněž být opatření na budování kapacit, aby bylo možné podnítit silnější étos spolupráce;

44.

je přesvědčen, že atlantický akční plán bude po svém přijetí vyžadovat informační a komunikační modul : ke zvýšení viditelnosti, na podporu porozumění cílům, k rozšíření účasti (zejména ze strany soukromého sektoru) a časem i na podporu úspěchů strategie;

45.

upozorňuje na potenciální přínos nařízení o ESÚS coby nástroje usnadňujícího provádění strategie;

46.

navrhuje zřízení zvláštní meziútvarové pracovní skupiny k atlantické strategii v rámci Evropské komise, která by zajistila soulad mezi příslušnými oblastmi politik a slučitelnost cílů atlantické strategie s unijními programy a žádostmi o financování; dále podotýká, že vzhledem k horizontálnímu charakteru této strategie by měl této zvláštní pracovní skupině předsedat zástupce generálního sekretariátu;

V.   ATLANTICKÝ AKČNÍ PLÁN – POSTUP

47.

zdůrazňuje, že je nutné zaujmout naléhavější přístup k procesu přijetí akčního plánu, a navrhuje častější schůze Atlantického fóra (vedoucí a řídící výbory), aby bylo možné stanovit procesní milníky a zajistit včasný postup;

48.

těší se na očekávaný konzultační dokument, který musí být základem pro širší, strukturovanější proces mobilizace a konzultace zúčastněných stran později v roce 2012, a vyzývá Evropskou komisi, aby urychleně rozšířila a prohloubila svoji účast tak, aby si zúčastněné strany, včetně místní a regionální úrovně, dostatečně osvojily odpovědnost za tento akční plán a aby bylo zajištěno, že tento proces bude vykazovat skutečné aspekty postupu zdola nahoru a zaměřenosti na občana;

49.

obává se, že navrhované tematické semináře, na každý stát po jednom, nebudou stačit k zapojení zúčastněných stran a k tomu, aby si tuto strategii osvojily; navrhuje další aktivity atlantické strategie směřující ke společné strategické vizi, k diskuzi o aspektech správy a nastavení cílů a ověřitelných ukazatelů úspěšnosti a k vyjasnění finančních dopadů; dále navrhuje, aby Evropská komise mobilizovala svá národní zastoupení a umožnila širší účast v běhu akčního plánu;

50.

zdůrazňuje, že navrhovaný časový rámec pro přijetí akčního plánu musí být posunut , aby odpovídal příslušným prioritám programu financování 2014–2020;

51.

doporučuje, aby se v rámci procesu atlantické strategie nejprve odsouhlasila strategická vize pro oblast Atlantského oceánu, která bude referencí atlantického akčního plánu 2014–2020; dále se domnívá, že tento akční plán musí:

stanovit klíčové priority, opatření a označit stěžejní projekty – včetně krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých opatření;

určit jasně definované role a odpovědnost všech politických i realizačních aktérů v rámci víceúrovňové správní struktury s jasně danou posloupností realizace cílů strategie;

zahrnout opatření na budování kapacit , aby bylo možné podnítit silnější étos spolupráce v této oblasti;

stanovit klíčové cíle a soubor ukazatelů , aby bylo možné měřit plnění a zaujmout přístup založený na výsledcích;

stanovit společný postup hodnocení a přezkumu výsledků v polovině období ;

začlenit informační a komunikační modul ke zvýšení viditelnosti, na podporu porozumění cílům a k rozšíření účasti ve strategii;

identifikovat nezbytné zdroje jak finanční, tak lidské, nutné k provedení akčního plánu;

52.

požaduje, aby atlantická strategie a postup vypracování jejího akčního plánu byly povinně součástí navrhovaného hodnocení přidané hodnoty makroregionálního přístupu v roce 2013, které na žádost Evropské rady provede Evropská komise;

53.

navrhuje, aby byl akční plán přijat Atlantickým fórem, a vyzývá nadcházející irské předsednictví, aby zařadilo přijetí akčního plánu Evropskou radou mezi své priority, s důrazem na plnění, důvěryhodný postup monitorování a průběžného hodnocení a na plánovaný přezkum v polovině období.

V Bruselu dne 9. října 2012

předseda Výboru regionů

Ramón Luis VALCÁRCEL SISO


(1)  Zejména zpráva o provádění strategie EU pro region Baltského moře (EUSBSR), červen 2011 (COM(2011) 381 final).

(2)  Stanovisko a návrhy Komise atlantického oblouku ke sdělení EK, kterým se zavádí strategie pro Atlantský oceán, přijaté politickým odborem, 22. března 2012.

(3)  Viz návrh stanoviska k nařízení o programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) CdR 86/2012.


18.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 391/7


Stanovisko Výboru regionů Bílá kniha Agenda pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody

2012/C 391/02

VÝBOR REGIONŮ

konstatuje, že všechny klíčové subjekty, včetně místních a regionálních orgánů, které spravují doplňkové důchodové systémy pro většinu státních zaměstnanců, by měly být zapojeny do konzultace týkající se reformy vnitrostátních důchodových systémů;

zdůrazňuje, že některé aspekty politiky EU v oblasti důchodů a strategie Evropa 2020 se vzájemně posilují. Dosažení vyšší míry zaměstnanosti v souladu se strategií Evropa 2020 přispěje ke zvýšení celkové udržitelnosti systémů sociální ochrany a důchodových systémů. Přiměřené důchodové dávky jsou na druhou stranu základním předpokladem pro dosažení cíle strategie Evropa 2020 snížit chudobu, vzhledem k tomu, že starší Evropané jsou i nadále zranitelnou socioekonomickou skupinou. Vedle reformy důchodového systému je také třeba přijmout soubor doprovodných opatření v politice trhu práce s cílem zajistit, aby starší lidé měli i v budoucnu přiměřené důchodové příjmy;

vzhledem k pochybnostem souvisejícím s transparentností a výší poplatků a plateb spojených s různými formami soukromých důchodových systémů by uvítal srovnávací studii, jež by vedla k uplatnění osvědčených postupů v celoevropském měřítku.

Zpravodaj

pan Paul LINDQUIST (SE/ELS), předseda rady města Lidingö

Odkaz

Bílá kniha Agenda pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody

COM(2012) 55 final

I.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

VÝBOR REGIONŮ

Úvod

1.

vítá, že se Komise snaží řešit závažné problémy, s nimiž se potýkají důchodové systémy mnoha členských států;

2.

domnívá se, že zaručení udržitelných a přiměřených důchodů je mimořádně důležité nejen pro naši perspektivu růstu, ale i pro blahobyt občanů a jejich sociální zabezpečení;

3.

podotýká, že základním předpokladem pro to, aby byly důchody spolehlivé a přiměřené, je dlouhodobá finanční udržitelnost důchodových systémů;

4.

zdůrazňuje, že veřejné důchody budou mít i nadále důležitou funkci při zajišťování toho, aby měli všichni důchodci přiměřený důchod;

5.

zastává názor, že k zaručení dlouhodobě udržitelných důchodů přispívá důchodový systém založený na nároku na důchod, který je přiměřený celoživotním příjmům;

6.

zdůrazňuje, že důchodové systémy prošly dlouhým vývojem a byly utvářeny podmínkami v příslušných členských státech. Struktura veřejných důchodových systémů je proto záležitostí jednotlivých členských států;

7.

konstatuje, že všechny klíčové subjekty, včetně místních a regionálních orgánů, které spravují doplňkové důchodové systémy pro většinu státních zaměstnanců, by měly být zapojeny do konzultace týkající se reformy vnitrostátních důchodových systémů;

8.

konstatuje, že v mnoha členských státech nesou odpovědnost za podobu zaměstnaneckého důchodového pojištění do značné míry sociální partneři. V takových případech je tedy přirozené, že případné změny provedou oni;

9.

podotýká, že bílá kniha vychází z článku 153 SFEU a že za utváření svých důchodových systémů mají hlavní odpovědnost členské státy. EU by tedy měla podporovat a doplňovat činnost členských států v oblasti sociální ochrany. Bílá kniha neobsahuje žádné konkrétní návrhy právních předpisů, a lze tedy konstatovat, že z hlediska dodržování zásady subsidiarity a proporcionality nepředstavuje žádný problém. Výbor by chtěl nicméně podotknout, že každý případný legislativní návrh týkající se důchodů by měl být pečlivě analyzován z hlediska subsidiarity;

10.

zdůrazňuje, že některé aspekty politiky EU v oblasti důchodů a strategie Evropa 2020 se vzájemně posilují. Dosažení vyšší míry zaměstnanosti v souladu se strategií Evropa 2020 přispěje ke zvýšení celkové udržitelnosti systémů sociální ochrany a důchodových systémů. Přiměřené důchodové dávky jsou na druhou stranu základním předpokladem pro dosažení cíle strategie Evropa 2020 snížit chudobu, vzhledem k tomu, že starší Evropané jsou i nadále zranitelnou socioekonomickou skupinou (1). Vedle reformy důchodového systému je také třeba přijmout soubor doprovodných opatření v politice trhu práce s cílem zajistit, aby starší lidé měli i v budoucnu přiměřené důchodové příjmy;

Rovnováha mezi prací a důchodem

11.

souhlasí s plánem Komise zvýšit v případě potřeby věkovou hranici pro odchod do důchodu podle zvyšování naděje dožití. To může přispět k zajištění finanční udržitelnosti našich důchodových systémů. V různých členských státech však bude zapotřebí různých praktických řešení;

12.

upozorňuje na skutečnost, že flexibilní věková hranice pro odchod do důchodu může vést k tomu, že se jednotlivci rozhodnou opustit trh práce později, než by bylo možné s pevně určenou věkovou hranicí pro odchod do důchodu. Bylo by tak možné pracovat déle v závislosti na různých podmínkách jednotlivců;

13.

vyzdvihuje, že je důležité, aby se zvýšila účast starších pracovníků (55 až 64 let) na trhu práce. Pokud by bylo možné dosáhnout podstatného zvýšení míry zaměstnanosti (2), mělo by to značný přínos z hlediska hospodářského růstu i větší udržitelnosti důchodových systémů;

14.

konstatuje, že velký potenciál pro zvyšování tkví v zaměstnanosti žen, mladých lidí a přistěhovalců. Proto by chtěl zdůraznit, že je důležité zvýšit zaměstnanost všech věkových skupin a zlepšit podmínky pro dřívější vstup na trh práce. Je rovněž důležité zlepšit podmínky pro dřívější vstup na trh práce pro mladé lidi a přistěhovalce;

15.

vyzývá členské státy a zaměstnavatele, aby zavedli opatření, která starším pracovníkům usnadní setrvat na trhu práce a povzbudí je k tomu;

16.

uvítal by v případech, kde je to možné, rozsáhlejší využívání fázového odchodu do důchodu, tedy postupného přechodu ze zaměstnání na plný úvazek k plnému důchodu;

17.

konstatuje, že pravděpodobnost snížené pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobých zdravotních problémů nebo zdravotního postižení s přibývajícím věkem značně stoupá (3). Proto je mimořádně důležité, aby byla přijata účinná opatření v oblasti rekvalifikace a přizpůsobování, která umožní měnit povolání a zaměstnání během celého pracovního života, a aby společnost podporovala celoživotní učení a aktivní a zdravé stárnutí;

18.

podotýká, že veřejné orgány a sociální partneři by měli rozvíjet a provádět další opatření s cílem podporovat a zvýhodňovat setrvávání starších pracovníků v pracovním poměru, a tak snížit a odstranit rozdíl mezi skutečným věkem odchodu z trhu práce a zákonným důchodovým věkem;

Doplňkové důchody

19.

domnívá se, že veřejné důchodové systémy může významným způsobem doplňovat zaměstnanecké penzijní pojištění. EU by proto měla vybízet k šíření osvědčených postupů s cílem vytvořit v členských státech zaměstnanecké důchodové systémy a měla by více podporovat důchodové systémy opírající se o více pilířů;

20.

vybízí Komisi a členské státy, aby se více zaměřily na zaměstnance malých a středních podniků, na osoby s nízkou kvalifikací a na pracovníky v atypických nebo strukturálně nejistých pracovních poměrech, kteří se zaměstnaneckých důchodových systémů často neúčastní ve stejné míře jako ostatní;

21.

upozorňuje na skutečnost, že zaměstnanecké důchodové systémy se liší od soukromého důchodového spoření. Je velký rozdíl mezi zaměstnaneckými důchody a pojišťovacími produkty obecně. Další pravidla ohledně solventnosti mohou způsobit zvýšení nákladů na zaměstnanecké důchody, aniž by zlepšila důchodovou situaci zaměstnanců;

22.

zastává názor, že veřejné důchody, eventuálně kombinované se zaměstnaneckými důchody, musí být natolik dostatečné, aby občanům umožnily zachovat si po odchodu do důchodu přiměřenou životní úroveň. Je však třeba podporovat také soukromé spoření a třetí důchodový pilíř;

23.

upozorňuje na možnost podpořit odstraňování překážek větší účasti na trhu práce. Kvůli příspěvkům na zaměstnanecké důchody odstupňovaným podle věku, které existují v dávkově definovaných systémech, je relativně drahé zaměstnávat a držet si starší pracovníky;

24.

konstatuje, že zaměstnanecké důchody jsou často podmíněny určitou délkou zaměstnání, aby bylo možné započíst dobu pro přiznání nároku na důchod. Navíc mladší zaměstnanci poměrně často mění zaměstnavatele a někdy pracují i v jiných zemích. Je důležité, aby si tito zaměstnanci mohli započítat důchod, na který si vydělali;

25.

staví se v zásadě kladně k převoditelnosti důchodových práv a očekává návrhy Komise. Upozorňuje však, že tato otázka je dost složitá. Je třeba zohlednit rozmanitost zaměstnaneckých důchodových systémů v jednotlivých členských státech. Zejména nesmí být narušena připravenost zaměstnavatelů na zaměstnanecké důchody přispívat. Navíc je třeba vzít v úvahu daňové dopady, zákony o majetkovém vypořádání atd.;

26.

vzhledem k pochybnostem souvisejícím s transparentností a výší poplatků a plateb spojených s různými formami soukromých důchodových systémů by uvítal srovnávací studii, jež by vedla k uplatnění osvědčených postupů v celoevropském měřítku;

Rovné příležitosti mužů a žen

27.

oceňuje, že Komise zohlednila doporučení Výboru (4), aby se věnovala větší pozornost hledisku rovných příležitostí mužů a žen. Tato otázka má mimořádný význam pro místní a regionální orgány, neboť ženy tvoří v mnoha oblastech v tomto sektoru většinu (5);

28.

v zájmu snížení rozdílů mezi muži a ženami a zvýšení důchodů pro ženy podporuje doporučení Komise členským státům ohledně zavedení stejné věkové hranice pro odchod do důchodu pro muže i ženy;

29.

upozorňuje na skutečnost, že značné rozdíly v míře zaměstnanosti mezi ženami a muži ve věku 55 až 64 let vyžadují, aby se věnovala zvláštní pozornost aspektu rovnosti pohlaví z hlediska delšího pracovního života a aktivního stárnutí, například aby byla přijata opatření, jež umožní lepší sladění mezi pracovním a rodinným životem;

30.

poukazuje na to, že nedostatek alternativních možností péče způsobuje v mnoha členských státech další zátěž především pro ženy, což často končí předčasným odchodem do důchodu;

31.

je toho názoru, že vyšší procento zaměstnaných žen bude vyžadovat větší přístup ke kvalitním zařízením péče o děti a starší osoby. Místní a regionální orgány musí mít dostatek zdrojů, aby se s tímto úkolem vyrovnaly;

32.

upozorňuje na skutečnost, že v některých členských státech ženy trpí více než muži dlouhodobými chronickými nemocemi či neduhy a častěji ohlašují sníženou pracovní schopnost, zatímco v jiných členských státech budou postiženi spíše muži. Místní a regionální orgány by proto měly nést zvláštní odpovědnost za zajištění dobrých pracovních podmínek pro své zaměstnance;

33.

domnívá se, že možnost pracovat na částečný úvazek, například když jsou děti malé, může být pro mnohé – a zejména pro ženy – důležitým předpokladem k setrvání na trhu práce. Zároveň je důležité, aby lidé v nežádoucím zaměstnání na částečný úvazek neuvízli, neboť to bude mít negativní dopad na budoucí výši důchodu;

34.

domnívá se, že aby v důsledku zákonem stanovené rodičovské dovolené nedošlo ke snížení výše důchodu, mohly by být členské státy podněcovány, aby prověřily možnosti započítat i tuto dovolenou do doby pro přiznání nároku na důchod. To by mohlo platit i pro základní vojenskou službu;

Informace

35.

konstatuje, že reformy musí usilovat o nastolení takového důchodového systému, který by dlouhodobě zajistil stabilitu. Reformy budou úspěšné jen v případě, že budou vnímány jako spravedlivé. To vyžaduje, aby veřejnost měla řádné povědomí o skutečných problémech a o všech jejich možných řešeních;

36.

zdůrazňuje, že je důležité shromažďovat informace o důchodech, aby se občanům usnadnilo rozhodování o plánování důchodu. Volný pohyb v EU s sebou navíc přináší to, že v budoucnosti si stále více občanů bude započítávat důchod, na který si během celé profesní kariéry přispívali v různých zemích, což ještě umocňuje potřebu shromažďování informací;

37.

žádá proto Komisi, aby zvážila vybudování společné internetové platformy pro shromažďování informací o důchodech;

Závěrem

38.

zdůrazňuje, že přiměřené důchodové systémy jsou důležité pro blahobyt občanů a mají zásadní význam v tom, aby zabránily finančnímu přetížení místních a regionálních orgánů;

39.

žádá Komisi, aby zajistila, že její budoucí kroky v této oblasti bude doprovázet řádné posouzení dopadu pokrývající zejména vliv na místní a regionální orgány;

40.

žádá Komisi, aby zvážila, zda je pro tuto oblast potřebná koordinace v rámci otevřené metody koordinace s cílem podpořit volný pohyb i udržitelnost důchodových systémů.

V Bruselu dne 10. října 2012

předseda Výboru regionů

Ramón Luis VALCÁRCEL SISO


(1)  CdR 319/2010 fin.

(2)  Podle Eurostatu, který je citován v bílé knize, činí v mnoha zemích méně než 40 %.

(3)  Applica, CESEP a Alphametrics (2007). Men and women with disabilities in the EU: Statistical analysis of the LFS ad hoc module and the EU-SILC.

(4)  CdR 319/2010 fin.

(5)  Eurostat (2008): „The Life of Men and Women in Europe – a statistical portrait“.


18.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 391/11


Stanovisko Výboru regionů Přezkum strategie EU pro region Baltského moře

2012/C 391/03

VÝBOR REGIONŮ

zdůrazňuje, že strategie pro region Baltského moře nabízí solidní základ k ověření, do jaké míry může specifická strategie pro širší geografický makroregion reálně posílit konkurenceschopnost EU a podpořit inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

vítá snahu o větší harmonizaci revidovaných cílů strategie EU pro region Baltského moře – záchrany Baltského moře, propojení regionu a zvýšení jeho prosperity – s cíli strategie Evropa 2020;

zdůrazňuje, že posílení hospodářské soudržnosti a konkurenceschopnosti vyžaduje pevnější vazby mezi výzkumem, inovacemi a zainteresovanými průmyslovými subjekty. Regiony a vysoké školy by měly spolupracovat v rámci celého makroregionu Baltského moře tak, aby se z něj stal model sítě pro inteligentní specializaci;

domnívá se, že by měla i nadále být věnována pozornost podpoře iniciativ zaměřených na udržitelný rozvoj a prosazování opatření usilujících o zvýšení zaměstnanosti, zlepšení dovedností a posílení prosperity a začlenění;

zdůrazňuje, že ačkoli strategie EU pro region Baltského moře je vnitřní strategií EU, klíčovým předpokladem jejího úspěchu je spolupráce se zeměmi mimo EU, zejména Ruskem;

zdůrazňuje, že v kontextu užší spolupráce mezi EU a Ruskem v regionu Baltského moře by měly být co nejvíce využity struktury Severní dimenze;

má určité obavy v souvislosti s nedostatečnou viditelností obcí a regionů při provádění této strategie a navrhuje, aby jak ve strategii, tak v aktualizovaném akčním plánu bylo výslovně uvedeno, že provádění vychází ze zásady víceúrovňové správy;

zdůrazňuje, že političtí představitelé musejí prokázat jasné odhodlání a ujmout se vedení, má-li se podařit realizovat strategii ve všech zúčastněných zemích;

zdůrazňuje, že je třeba vyjasnit podíl národních programů strukturálních fondů na provádění strategie EU pro region Baltského moře, a to s přihlédnutím k rozdílům mezi regiony v členských státech a jejich rozvojovým potřebám.

Zpravodajka

Pauliina HAIJANEN (FI/ELS), členka výkonné rady města Laitila

Odkaz

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii Evropské unie pro region Baltského moře

COM(2012) 128 final

I.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

VÝBOR REGIONŮ

1.

vítá sdělení Komise ze dne 23. března 2012 a navrhovaná řešení považuje za krok správným směrem ke zlepšení zaměření strategie EU pro region Baltského moře, harmonizaci politik a financování, vyjasnění odpovědnosti jednotlivých subjektů a zlepšení komunikace;

2.

poukazuje na skutečnost, že cílem strategie EU pro region Baltského moře je zlepšit koordinaci a soudržnost politik mezi regiony v této oblasti tak, aby mohly být řešeny problémy společné regionu Baltského moře a udržitelným způsobem posílena jeho prosperita. Strategie se zabývá otázkami, jež jednotlivé regiony ani členské státy nemohou samy vyřešit. Klíčovým faktorem je spolupráce a koordinovaný postup členských států, regionů a obcí v tomto makroregionu, EU, organizací s působností v celém Pobaltí, institucí poskytujících financování a nevládních subjektů;

3.

poukazuje na stanovisko Výboru regionů k tématu Úloha místních a regionálních orgánů při dosahování cílů strategie Evropa 2020 (CdR 72/2011 fin), jež zdůrazňuje průkopnický potenciál regionu Baltského moře;

4.

zdůrazňuje, že coby první integrovaná makroregionální strategie nabízí strategie pro region Baltského moře solidní základ k ověření, do jaké míry může specifická strategie pro širší geografický makroregion reálně posílit konkurenceschopnost EU a podpořit inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Získané zkušenosti musejí být aktivní součástí diskuse především o evropské politice soudržnosti a jejím nadcházejícím programovém období;

5.

upozorňuje na postoj Evropské komise, podle něhož by s sebou provádění makroregionálních strategií nemělo nést vytváření nových pravidel, zřizování nových orgánů či schvalování nové finanční podpory; domnívá se však, že by měla existovat i „tři ANO“: zaprvé společně dohodnuté uplatňování a kontrola stávajících předpisů v makroregionu, zadruhé vybudování platformy, sítě nebo územního klastru místních a regionálních orgánů a členských států se zapojením zainteresovaných stran a na odpovědnost orgánů EU a zatřetí dohodnuté využívání stávajících finančních zdrojů Unie k rozvoji a uskutečňování makroregionálních strategií;

Vazby mezi přístupem založeném na makroregionální strategii a cíli strategie Evropa 2020

6.

vítá snahu o větší harmonizaci cílů strategie EU pro region Baltského moře s cíli strategie Evropa 2020. Tři hlavní cíle uvedené ve sdělení – záchrana Baltského moře, propojení regionu a zvýšení jeho prosperity – se dobře doplňují s cíli inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Dále je pak z hlediska provádění strategie Evropa 2020 podstatné zdůraznit užší regionální spolupráci v oblasti inovací;

7.

konstatuje, že pro provádění strategie pro region Baltského moře je důležitým předpokladem praktická realizace stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020. Ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 by měla být věnována zvýšená pozornost iniciativám Digitální agenda a Unie inovací, kde by aktualizovaný akční plán kladl větší důraz na prosazování jejich cílů v regionu Baltského moře. Strategie EU pro region Baltského moře a sítě spolupráce působící v regionu nabízejí vynikající základ k rozvíjení regionálních strategií výzkumu a inovací na podporu inteligentní specializace;

8.

vybízí členské státy i subjekty na místní a regionální úrovni, aby uvažovaly o tom, jak společně převést aktualizovaný cíl zvýšení prosperity ve strategii EU pro region Baltského moře v konkrétní opatření. V budoucnu bude muset akční plán obsahovat jasná opatření na zvýšení zaměstnanosti, zlepšení dovedností a posílení prosperity a začlenění. V současnosti akční plán pouze volně souvisí se stěžejními iniciativami strategie Evropa 2020 v těchto oblastech;

9.

domnívá se, že by při provádění strategie pro region Baltského moře měla být brána v potaz priorita strategie Evropa 2020 Růst podporující začlenění – podporovat ekonomiku s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat sociální a územní soudržností, neboť mezi jednotlivými částmi regionu Baltského moře ještě stále existují značné rozdíly v blahobytu a hospodářské výkonnosti. I nadále by měla být věnována pozornost podpoře opatření ke zlepšení životního prostředí a podpoře stěžejních iniciativ pro udržitelný rozvoj;

10.

zdůrazňuje, že v budoucnu bude důležitější zvažovat synergie mezi jednotlivými programy financování s cílem dosáhnout cílů strategie Evropa 2020. Pokud jde o nadcházející program pro výzkum a inovace pod názvem Horizont 2020, měla by probíhat úzká a integrovaná koordinace s nástroji politiky soudržnosti, jež používají členské státy v regionu Baltského moře, aby se zdůraznila regionální perspektiva a aby byly regiony podněcovány k větší aktivitě v oblasti výzkumu a inovací;

11.

rád by upozornil na skutečnost, že strategie EU pro region Baltského moře nabízí místní a regionální úrovni správy nové příležitosti k posílení jejich regionální konkurenceschopnosti a inovačního potenciálu a také k prosazování regionální inteligentní specializace. Regiony a vysoké školy by tak měly spolupracovat v rámci celého makroregionu Baltského moře tak, aby se z něj stal model sítě pro inteligentní specializaci se zaměřením na klíčové otázky a činnosti každého regionu a dosažení excelence a kritického množství prostřednictvím propojení do sítí. Zásadním předpokladem je zde rozvíjení a posilování inovačních systémů trojité a čtverné šroubovice ve spolupráci s akademickou obcí, veřejným sektorem, soukromým sektorem a občany regionu Baltského moře;

12.

navrhuje, aby členské státy v regionu Baltského moře pobízely výzkumná střediska k tomu, aby se zaměřila na ty oblasti výzkumu, jež podporují inteligentní specializaci v jejich vlastním regionu, a aby si vyměňovala poznatky v rámci sítě spolupráce v celém regionu Baltského moře. Důležité bude motivovat k účasti na této spolupráci v oblasti výzkumu také země mimo EU, které hraničí s regionem Baltského moře, například v souvislosti s environmentální a energetickou problematikou týkající se společného povodí;

13.

rád by poukázal na skutečnost, že posílení hospodářské soudržnosti a konkurenceschopnosti předpokládá silnější vazby mezi výzkumem, inovacemi a zainteresovanými průmyslovými subjekty. Podniky a průmysl a taktéž vysoké školy musejí dostat příležitost k aktivnějšímu zapojení do činností vyplývajících ze strategie;

14.

doporučuje zintenzívnit inovace a spolupráci klastrů mezi zeměmi EU a zeměmi mimo EU, a dále doporučuje podporu spolupráce v oblasti marketingu v regionu Baltského moře s cílem posílit investice a cestovní ruch v zemích mimo EU. Tato opatření spolu se silným environmentálním rozměrem strategie představují účinný krok vpřed při plnění cílů strategie Evropa 2020 v regionu Baltského moře;

15.

zdůrazňuje, že vzhledem k výše uvedeným skutečnostem by země v regionu Baltského moře měly zmíněné otázky zapracovat do svých národních programů reforem (NPR) a do přípravných prací aktivně zapojit místní a regionální orgány;

16.

konstatuje, že hlavním cílem strategie EU pro region Baltského moře je vyčištění a zlepšení stavu nejznečištěnějšího moře Evropy, což znamená také zabezpečení harmonického sociálního a hospodářského rozvoje přilehlých regionů členských i nečlenských zemí EU;

Význam vnějšího rozměru strategie a spolupráce

17.

zdůrazňuje, že ačkoli se jedná o vnitřní strategii EU, klíčovým předpokladem jejího úspěchu je spolupráce se zeměmi mimo EU, zejména Ruskem;

18.

rád by zdůraznil, že Rusko v roce 2011 přijalo na federální úrovni Strategii sociálního a hospodářského rozvoje Severozápadního federálního okruhu Ruska do roku 2020. Strategie pro Severozápadní okruh stanoví cíle regionu v oblasti hospodářství, infrastruktury a logistiky. Strategie skýtá naději, že přinese užší strategickou spolupráci mezi regionem Baltského moře EU a Ruskem, především v oblasti životního prostředí, hospodářství, dopravy, energetiky, cestovního ruchu a civilní ochrany;

19.

zdůrazňuje, že v kontextu užší spolupráce mezi EU a Ruskem v regionu Baltského moře by měly být co nejvíce využity struktury Severní dimenze. Politika Severní dimenze nahlíží na celý severní region jako na jednotnou oblast s cílem posílení koordinace mezi jednotlivými nástroji spolupráce v regionech Baltského a Barentsova moře;

20.

vítá a podporuje konkrétní kroky, které byly učiněny na místní a regionální úrovni k rozvíjení praktické spolupráce, zejména v případě města Petrohradu a Leningradské oblasti. Jako dobrý příklad tohoto přístupu zdola nahoru je tzv. Proces z Turku, což je společná iniciativa města Turku, regionu Jihozápadní Finsko a měst Hamburk a Petrohrad;

Víceúrovňová správa a úloha obcí a regionů při provádění strategie

21.

vítá skutečnost, že sdělení Komise zohledňuje názory na posílení pružného, avšak cílevědomého provádění a řízení strategie v duchu stanoviska VR ke strategii pro region Baltského moře (CdR 255/2009 fin), kde Výbor upřesňuje úlohu a odpovědnost klíčových zúčastněných stran (národní kontaktní místa, koordinátoři prioritních oblastí, vedoucí horizontálních opatření a vedoucí stěžejních projektů);

22.

považuje návrhy Komise ve smyslu vyjasnění struktury řízení strategie a zvýšení její účinnosti za krok správným směrem, určité obavy v něm však vzbuzuje nedostatečná viditelnost obcí a regionů při provádění této strategie. Navrhuje proto, aby jak ve strategii, tak v aktualizovaném akčním plánu bylo výslovně uvedeno, že provádění vychází ze zásady víceúrovňové správy;

23.

zdůrazňuje, že úspěšnost makroregionálních strategií v Evropě do značné míry závisí na angažovanosti a podílu místních a regionálních zúčastněných stran na plnění jejich cílů. Zásadním požadavkem je též zajistit účast soukromého sektoru. Má-li se podařit realizovat strategii ve všech zúčastněných zemích, musejí političtí představitelé prokázat jasné odhodlání a ujmout se vedení;

24.

poukazuje na skutečnost, že stále platí požadavek na širší zapojení místních a regionálních subjektů do provádění strategie pro region Baltského moře. Tento požadavek musí být naplněn nejen při aktualizaci akčního plánu ke strategii, ale také při určování úlohy jednotlivých zúčastněných stran. V současné době např. celá řada koordinátorů prioritních oblastí pochází z odvětvových ministerstev či dalších orgánů ústředních vlád. Zejména národní kontaktní místa by pak měla být v pravidelném kontaktu s místními a regionálními orgány a organizacemi;

Financování; systém monitorování a hodnocení

25.

konstatuje, že ačkoli strategie EU pro region Baltského moře byla schválena až v době, kdy již probíhalo současné programové období EU, umožnily různé strukturální fondy realizaci celé řady projektů, které podporují tuto strategii. Hlavním nástrojem financování se staly programy Evropské územní spolupráce prováděné v regionu Baltského moře, zejména při prosazování opatření na místní a regionální úrovni;

26.

upozorňuje na nedostatek finančních nástrojů vhodných pro nadnárodní projekty s účastí skupiny zúčastněných stran. Skutečnost, že rozhodnutí o financování jednotlivých partnerů mohou být přijata v různé době, přináší problémy ve chvíli, kdy se využívá různých zdrojů financování, a výrazně to zpomaluje provádění. Neexistuje záruka koordinace rozhodování o financování a někteří partneři zůstávají bez podpory, což může bránit zahájení příslušného projektu;

27.

považuje za důležité, že návrhy nařízení, které Komise zveřejnila v říjnu 2011, ukládají členským státům povinnost zohledňovat při přípravě a provádění nových programů v rámci strukturálních fondů případnou makroregionální strategii, a zdůrazňuje, že obzvláště nový nadnárodní program pro region Baltského moře musí být v souladu s prioritami strategie EU pro region Baltského moře. Plánování programů pro příští období by mělo být zahájeno hned začátkem roku 2014, aby se zamezilo zbytečným prodlevám v probíhající projektové činnosti;

28.

zdůrazňuje, že je třeba vyjasnit podíl národních programů strukturálních fondů na provádění strategie EU pro region Baltského moře, a to s přihlédnutím k rozdílům mezi regiony v členských státech a jejich rozvojovým potřebám. Výtečnou příležitost při plnění cílů strategie nabízí zaměření zvláštní pozornosti na podporu regionální inteligentní specializace v rámci národních programů. Podobně by ve smlouvě o partnerství mezi členským státem a Komisí měl být zahrnut odkaz na strategii EU pro region Baltského moře;

29.

považuje za důležité zajistit počáteční financování v duchu sdělení Komise coby prostředek podpory projektové spolupráce, neboť tak dojde k většímu zapojení místních a regionálních zúčastněných stran i představitelů organizací a občanské společnosti do projektové činnosti;

30.

zdůrazňuje, že v budoucnu bude důležité směrovat financování přímo na prováděcí opatření strategie a umožnit kombinaci různých forem financování. Kromě veřejného financování je třeba prosazovat využití služeb, které nabízejí různé finanční instituce, a také zdůrazňovat financování ze soukromých zdrojů. Je třeba připravit postupy, které umožní zařadit do projektů financovaných z vnitrostátních strukturálních fondů více mezinárodních opatření na podporu spolupráce;

31.

vítá ukazatele pro monitorování provádění strategie navržené ve sdělení Komise, avšak zdůrazňuje, že systém monitorování a hodnocení musí být co nejjednodušší a založený na ukazatelích, které mohou realisticky vypovídat o výsledcích spolupráce v rámci této strategie. Výbor regionů je připraven zapojit se do diskuse o vytvoření a výběru těchto ukazatelů;

Podpora komunikace a zapojení zúčastněných stran

32.

zdůrazňuje, že provádění makroregionálních strategií vyžaduje transparentní rozhodování, komplexní výměnu informací a přípravu společných postupů na všech úrovních. Zejména je pak nutné zlepšit tok informací jak mezi členskými státy regionu Baltského moře, tak uvnitř těchto států. Napomůže to zajištění širší podpory plnění cílů strategie;

33.

zdůrazňuje, že posílení komunikace o strategii rovněž zajistí větší informovanost široké veřejnosti o činnosti EU. Internetové stránky věnované strategii a veřejná konzultace k aktualizaci akčního plánu strategie jsou krokem správným směrem;

34.

navrhuje, aby Komise systematicky shromažďovala a zveřejňovala informace o programech financování, aby mohlo být poskytováno centrální finanční poradenství jak na vnitrostátní, tak na místní úrovni. Současný problém spočívá v tom, že subjekty zapojené do projektů nemají odpovídající přístup k informacím. Povědomí o vhodných nástrojích financování by mělo být vytvářeno efektivněji, aby subjekty neměly potíže s výběrem nástrojů uzpůsobených jejich potřebám;

Závěry

35.

konstatuje, že strategie EU pro region Baltského moře nabízí členským státům, regionům a obcím nové příležitosti k posílení regionální konkurenceschopnosti, inovací a inteligentní regionální specializace. Strategie také zvýšila zájem místních a regionální zúčastněných stran obecně, zapojila je více do spolupráce v regionu Baltského moře, a posílila a rozšířila nové formy spolupráce;

36.

navrhuje, aby Výbor regionů pokračoval v aktivním monitorování provádění strategie EU pro region Baltského moře na základě aktualizovaného plánu, jenž by měl být zveřejněn koncem roku 2012, a přednesl své připomínky a závěry v širší diskusi o makroregionálních strategiích, zejména s ohledem na příští programové období (2014–2020).

V Bruselu dne 10. října 2012

předseda Výboru regionů

Ramón Luis VALCÁRCEL SISO


18.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 391/16


Stanovisko Výboru regionů Energetický plán do roku 2050

2012/C 391/04

VÝBOR REGIONŮ

požaduje náležité uznání úlohy místních a regionálních orgánů a vyčlenění odpovídajících zdrojů, kapacit a také vhodných nástrojů správy, neboť tyto orgány zajišťují stěžejní úkoly, ať už se jedná o úlohu přímého partnera místních udržitelných energetických projektů nebo o úkoly související s plánováním nové infrastruktury, udělováním povolení, investicemi, veřejnými zakázkami, výrobou a regulováním spotřeby energie;

dále připomíná, že je třeba přednostně zajistit, aby do distribuční sítě byla připojena obnovitelná energie vyrobená na místní úrovni z různých decentralizovaných zdrojů, jako je energie větrná, vodní, geotermální, sluneční či pocházející z biomasy, a to prostřednictvím inteligentnějších přenosových soustav a distribuční infrastruktury (smart grid) a za předpokladu efektivní hospodářské soutěže, která bude znamenat skutečný přínos pro koncové spotřebitele;

zdůrazňuje, že za účelem zajištění rostoucích nároků na flexibilitu energetických systémů jsou zapotřebí vhodné skladovací technologie na všech úrovních napětí, jež umožňují – jako např. přečerpávací vodní elektrárny – skladovat přebytky a později je v průmyslovém měřítku vracet do sítě. V této souvislosti je nutné vytvořit a používat strategická opatření na výzkum a podporu technologií;

doporučuje zdůraznit úlohu informačních a komunikačních technologií (IKT) při zavádění inovací do praxe, šíření informací a poskytování řešení energetické spotřeby pro strategické sektory, jako jsou „smartcities“, jejichž součástí jsou politiky týkající se udržitelné mobility, inteligentní distribuční infrastruktury (smart grids) a udržitelného stavebnictví;

zdůrazňuje naléhavou potřebu plného dokončení vnitřního trhu s energií do roku 2014, jež by přispělo k zajištění zásobování energií za dostupné ceny, ukončení izolace jednotlivých členských států v oblasti energetiky do roku 2015, spravedlivého rozdělení prostředků mezi regiony a stabilizování a zlepšení rámcových podmínek evropské energetiky tak, aby bylo možné omezit dodatečné náklady spojené s přechodem na obnovitelné zdroje.

Zpravodaj

pan Ugo CAPPELLACCI (IT/ELS), nejvyšší představitel regionu Sardinie

Odkaz

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Energetický plán do roku 2050

COM(2011) 885 final

I.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

VÝBOR REGIONŮ

A.   Evropská strategie transformace energetických systémů

1.

potvrzuje naléhavou potřebu definovat dlouhodobou evropskou strategii energetiky, která by mohla hmatatelně přispět k plnění cíle dekarbonizace Evropské unie do roku 2050. Transformace energetického systému je naší odpovědností vůči budoucím generacím, zároveň však Evropě dává skutečnou příležitost k růstu, rozvoji, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti a posílení energetické nezávislosti;

2.

vítá energetický plán do roku 2050, ale domnívá se, že není natolik podrobný a jasný, aby napříště a též po roce 2020 vedl členské státy, regionální a místní orgány a investory k přijímání rozhodnutí, která podpoří nový model energetiky, a aby zajistil dostatečnou předvídatelnost. Zároveň upozorňuje, že je důležité, aby nyní následovala rozhodnutí o konkrétních opatřeních. Mohlo by se například zvážit přijetí rozhodnutí o zákazu vnitrostátních dotací fosilních paliv;

3.

konstatuje, že tento plán postrádá posouzení výchozí situace, pokud jde o cíle stanovené pro toto desetiletí v energetické strategii 2020; toto chybějící posouzení by mělo plánu předcházet, aby bylo možné stanovit cíle a politický rámec do roku 2030, k němuž odkazuje poslední ze závěrů tohoto plánu. Dále je nutné, aby se definovaly postupné fáze procesu transformace energetického systému k roku 2030 a roku 2040, v souladu s cíli snížení emisí vytyčenými v Plánu přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050  (1). Postup ve fázích by mohl vyžadovat použití přechodných paliv/zdrojů energie schopných podporovat postupující transformaci a současně zajišťovat energetickou nezávislost a bezpečnost dodávek energie. Usnadnil by též dosahování konkrétních výsledků, monitorování a hodnocení úspěšnosti provedených opatření;

4.

domnívá se, že „technologicky neutrální“ přístup použitý v dokumentu není vhodný a že by měl být revidován tak, aby v dlouhodobém měřítku upřednostnil ty přístupy, technologie a paliva, jež budou mít udržitelné a bezpečné nasazení a jež ponesou jisté výsledky, a to na základě zohlednění dostupných znalostí o obnovitelných zdrojích energie a inovativních technologiích a zkušeností s nimi. Transformace energetického systému s cílem udržitelnosti navíc nemůže pominout změny v dostupnosti zdrojů v důsledku současné hospodářské krize ani jejich možné environmentální a sociální dopady;

5.

je přesvědčen o potřebnosti vzájemné závislosti mezi politikami v oblasti životního prostředí a sociálními politikami a z ní vyplývající nutnosti zajistit ve střednědobém a dlouhodobém horizontu rovný přístup k bezpečné, udržitelné, k životnímu prostředí co nejšetrnější a cenově dostupné energii pro všechny a zajistit všem přístup k cenově dostupným prostředkům umožňujícím regulovat spotřebu v domácnostech a získávat energii z místních obnovitelných zdrojů;

6.

požaduje zapojení místních a regionálních orgánů do procesu definice politik, například politiky dekarbonizace energie, z hlediska energetické účinnosti, regulace spotřeby, výroby a nových technologií, žádá revizi plánu s ohledem na potenciál a potřeby územních orgánů a požaduje vyčlenění odpovídajících prostředků, kapacit a nástrojů správy ve prospěch územních orgánů, které zde sehrávají významnou úlohu;

B.   Posouzení územního dopadu a sociální důsledky

7.

upozorňuje, že transformace energetických systémů bude vyžadovat úsilí a bude mít odlišné důsledky pro různé regiony podle energetického profilu a dostupnosti zdrojů u každého z nich, a dále že případné hospodářské, finanční a administrativní náklady evropského opatření v oblasti energetiky by se měly opírat o podrobné posouzení dopadů, které bude řádně zohledňovat specifické podmínky na místní a regionální úrovni, zejména pak aspekty izolace v oblasti energetiky;

8.

souhlasí s tím, aby strukturální změna energetických systémů zahrnovala realizaci či modernizaci infrastruktury, avšak poukazuje na to, že náklady této transformace se v různých regionech Evropy liší, což může vést k ohrožení sociální soudržnosti;

9.

doporučuje zavedení nástrojů, které umožní posouzení účinků transformace energetických systémů na územní úrovni jak z hlediska hospodářského, tak sociálního a environmentálního. Připomíná proto, že je zapotřebí zvýšit kvalitu a dosah nejběžnějších společných makroekonomických ukazatelů využívaných k posuzování účinnosti politik, a to zařazením jak rozměru udržitelnosti v energetice, tak sociálního a environmentálního rozměru, což by umožnilo posouzení změn v oblasti sociální soudržnosti, přístupu k základnímu zboží a základním službám za dostupné ceny, zdravotního stavu, chudoby, včetně chudoby energetické, přírodních zdrojů a kvality života obecně;

C.   Úloha místních a regionálních orgánů

10.

je přesvědčen, že splnění globálních energetických cílů vyžaduje iniciativy prováděné na místní úrovni. Zde zdůrazňuje, že územní cíle coby výraz víceúrovňové správy transformace energetického systému již prokázaly svoji efektivitu v různých místních a regionálních podmínkách;

11.

poukazuje na potřebu přeshraniční spolupráce a solidarity v novém energetickém systému a na související nutnost koordinace na evropské úrovni. Bude zapotřebí úsilí na všech úrovních správy, které se neobejde bez úzké spolupráce s regionálními a místními orgány a bez jasného vymezení úlohy a mechanismů této interakce;

12.

požaduje náležité uznání úlohy místních a regionálních orgánů a vyčlenění odpovídajících zdrojů, kapacit a také vhodných nástrojů správy, neboť tyto orgány zajišťují stěžejní úkoly, ať už se jedná o úlohu přímého partnera místních udržitelných energetických projektů nebo o úkoly související s plánováním nové infrastruktury, udělováním povolení, investicemi, veřejnými zakázkami, výrobou a regulováním spotřeby energie. Též sociální dialog a zapojení sociálních partnerů, s nimiž plán počítá pro řízení změny, vyžadují využití schopností místních a regionálních orgánů předávat detailní informace a jejich role zprostředkovatele. Tyto orgány tak musí být nejen jasně uznány, ale také účinně podpořeny;

13.

doporučuje pokračovat v podpoře pozitivních opatření a vzorců chování, které jsou již zavedeny na místní úrovni, posilovat jejich využívání a zapojení do všech podob spolupráce, např. v rámci Paktu starostů a primátorů nebo jiných meziregionálních, celostátních či mezinárodních struktur, a podporovat tak jeho úlohu hybatele změny, hospodářského rozvoje území a vytváření informačních sítí a spolupráce;

D.   Energetická účinnost, úspory energie a energie z obnovitelných zdrojů

14.

souhlasí s postojem, že je zapotřebí prioritně podporovat energetické úspory za účelem snížení poptávky po energii, a to prostřednictvím osvěty, vzdělávání a změn ve vzorcích chování občanů, ovšem také prostřednictvím podpory rozvoje nových technologií, které by zajistily účinnější využívání zdrojů a vyšší míru hospodářského růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti a podporou systémů vlastní spotřeby energie ze strany členských států, s cílem prosazovat maximální racionalitu ve spotřebě energie, systém distribuce energie a skutečnější podíl občanů na rozhodování o druhu a využití energie. Poukazuje na skutečnost, že z hlediska oddělení hospodářského růstu od spotřeby energie by pokles spotřeby – dosáhneme-li jej díky vyšší účinnosti procesů a úsporám energie – mohl být považován za ukazatel rozvoje, a nikoli recese, a mohl by být pro hospodářství přínosem;

15.

připomíná svůj postoj na podporu energetické účinnosti coby jednoho z klíčových opatření ke splnění cílů snížení emisí stanovených pro rok 2050. Souhlasí s nutností definovat ambicióznější opatření na podporu energetické účinnosti a strategie, jež zajistí optimální poměr nákladů a účinnosti, a pokládá v této souvislosti za vhodné stanovit rovněž závazné požadavky na evropské úrovni. Výbor současně poukazuje na naléhavou nutnost věnovat se aspektům, které by mohly okamžitě významně přispět k dosažení úspor, jako je vyšší energetická účinnost budov či udržitelnější doprava;

16.

při definování a uskutečňování naléhavých kroků nezbytných k energetické transformaci musí být každopádně zajištěna soudržnost jednotlivých opatření v zájmu udržitelnosti. Zejména je nutné posoudit riziko, že by pokrok v jedné oblasti měl negativní dopad na jiné oblasti;

17.

je příznivě nakloněn zhodnocení úspor energie prostřednictvím udržitelných tržních mechanismů dle Plánu energetické účinnosti 2011  (2);

18.

oceňuje, že navýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů je jasným společným prvkem všech scénářů dekarbonizace, a to již k roku 2030, a že do roku 2050 se má jednat o převažující složku nad všemi ostatními technologiemi. Lituje však, že žádný ze scénářů zařazených v plánu nezohledňuje integrovaná řešení využívající obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, s cílem zvýšit udržitelnost transformace směrem ke scénáři energetiky bez fosilních paliv v energetickém systému a pokročit v dekarbonizaci tohoto odvětví. Konstatuje, že energetický plán uznává zásadní význam obnovitelných zdrojů energie pro odvětví vytápění a chlazení, nicméně lituje, že nebyla provedena podrobná analýza prioritní úlohy, již by toto odvětví včetně svého významného vlivu na celkovou spotřebu energie mělo mít v (i) procesu dekarbonizace energetického systému do roku 2050 a následně i (ii) při vypracovávání stávajících i budoucích energetických politik;

19.

připomíná poznámky uvedené v usnesení CdR 7/2011 ze zasedání ve dnech 30. června a 1. července 2011 k tématu Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období, a dále připomíná, že je třeba přednostně zajistit podporu energetických přenosových soustav a to, aby do distribuční sítě byla připojena obnovitelná energie vyrobená na místní úrovni z různých decentralizovaných zdrojů, jako je mimo jiné energie větrná, vodní, geotermální, sluneční či pocházející z biomasy, a to prostřednictvím inteligentnějších přenosových soustav a distribuční infrastruktury (smart grid) a za předpokladu efektivní hospodářské soutěže, která bude znamenat skutečný přínos pro koncové spotřebitele. Za účelem zajištění rostoucích nároků na flexibilitu energetických systémů jsou zapotřebí vhodné skladovací technologie na všech úrovních napětí, jež umožňují – jako např. přečerpávací vodní elektrárny – skladovat přebytky a později je v průmyslovém měřítku vracet do sítě. V této souvislosti je nutné vytvořit a používat strategická opatření na výzkum a podporu technologií;

E.   Konvenční zdroje energie (zemní plyn, uhlí, ropa), nekonvenční zdroje a jaderná energie

20.

souhlasí s potřebou zajistit diverzifikaci dodávek energie v rámci ochrany bezpečnosti zásobování energií. Výbor upozorňuje, že bude zapotřebí připravit přesné pokyny pro přechodné období, aby během něj konvenční zdroje energie (zemní plyn, uhlí, ropa) ve své nejúčinnější a nejudržitelnější formě z hlediska emisí CO2, se zvláštním důrazem na technologie zachycování a ukládání CO2, mohly plnit doprovodnou úlohu k procesu dekarbonizace energetického systému, zatímco se budou rozvíjet technologie, infrastruktura a vzorce chování nutné k provedení této změny;

21.

vyjadřuje obavy nad tím, jaký význam strategie přisuzuje technologiím, jež zatím nejsou komerčně dostupné, a doporučuje, aby o využívání nekonvenčních zdrojů zemního plynu, jako je plyn z břidlic, a využívání technologií s přetrvávajícími rizikovými faktory, jež dosud nebyly plně prozkoumány či nejsou plně pod kontrolou, a kdy se může jednat o technologie přeshraniční povahy, byla na evropské úrovni vedena diskuse a provedena studie týkající se jejich možných krátkodobých a dlouhodobých environmentálních a sociálních dopadů, a to se zřetelem na platné právní předpisy a se zvážením případné nezbytné právní úpravy, jako například v případě plynu z břidlic. Vítá tedy záměr Komise podpořit výzkum technologií, jež by mohly přispět k dekarbonizaci procesů přeměny energie, a navrhuje mezi základní složky hodnocení v procesu rozhodování zařadit analýzu životního cyklu;

22.

vyjadřuje se kriticky k příčinné souvislosti, již energetický plán spatřuje mezi dekarbonizací a jadernou energií, a k domněnce, že jaderná energie přispívá ke snížení systémových nákladů a cen elektřiny, zatímco se naopak uznává, že „náklady na bezpečnost, na vyřazení stávajících elektráren z provozu a na likvidaci odpadu se budou pravděpodobně zvyšovat“. Doporučuje proto věnovat mimořádnou pozornost dlouhodobým scénářům stavějícím na nekonvenčních obnovitelných zdrojích energie a skutečnosti, že zvyšující se obavy veřejnosti o jadernou bezpečnost mohou vést ke snížení soukromých investic do jaderné energie, což tedy bude vyžadovat větší příspěvek veřejného sektoru formou státních dotací nebo vyšší ceny elektřiny, kterými by ve společnosti byli nejvíce zasaženi ti nejchudší;

F.   Investice a přístup k financování

23.

domnívá se, že definice referenčního rámce pro investice nejméně do roku 2030 by mohla zvýšit účinnost plánu a vytvořit podmínky větší jistoty na trhu jak pro soukromé subjekty, tak pro instituce, především bude-li se týkat i investičních cílů na úrovni členských států, jež by zohledňovaly akční plány místních a regionálních orgánů. Vyšší jistota pro investice by mohla dále přispět ke splnění cílů pro rok 2020, zejména pokud jde o energetickou účinnost a úspory energie, jejichž realizace stále vyžaduje intenzivnější úsilí. Přínosem pro referenční rámec by rovněž byla evropská mapa kapacit v odvětví energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů, s jejíž pomocí by byly zaměřovány investice, aby se posílila dynamika růstu a hospodářské subjekty v těchto odvětvích;

24.

žádá především o jasné určení zdrojů na podporu decentralizovaných investic do udržitelné energie (regulace spotřeby a získávání energie z obnovitelných zdrojů), které přispějí k účinnému využívání zdrojů a rozvoji zelené ekonomiky a zelených pracovních míst na místní a regionální úrovni; dále požaduje určení dalšího finančního nástroje řízeného na decentralizované bázi, jehož účelem by bylo podpořit provádění akčních plánů udržitelné energetiky (SEAP); za třetí žádá podporu (hospodářskou i legislativní) malých decentralizovaných producentů obnovitelné energie včetně místních a regionálních orgánů tak, aby byla usnadněna jejich integrace do sítě;

25.

doporučuje pokračovat v pozitivní zkušenosti s programem „Inteligentní energie pro Evropu“ a rozšířit ho a jasně určit způsoby, jak využít podstatnou část finančních prostředků dostupných v rámci politiky soudržnosti. Mimo jiné považuje za nezbytné vyčlenit ze strukturálních fondů prostředky na budování místní spolupráce zaměřené na decentralizovaný rozvoj technologií s nízkými emisemi uhlíku a s vysokou energetickou účinností, a konkrétně pak prostředky ze sociálního fondu na přípravu lidského kapitálu potřebného k plánování, řízení a technické podpoře v oblasti energetických otázek, a to jak co se týče řešení, tak co se týče technologií a partnerství pro účely jejich provádění;

26.

domnívá se, že místní orgány by měly i nadále mít zjednodušený přístup k financování udržitelné energie z Evropské investiční banky (EIB). Prioritu by měly mít projekty, které spojují energetickou účinnost a obnovitelné energie ve prospěch udržitelného rozvoje příslušného území, přičemž by mělo dojít k usnadnění postupů a zjednodušení přístupu menších subjektů k financování;

27.

upozorňuje na to, že na účinné financování energetických infrastruktur nestačí vnitrostátní opatření, a navrhuje tedy větší finanční podporu pro projekty v oblasti energetiky, a to zejména s cílem šířit využívání řešení stavějících na obnovitelných zdrojích energie, i co se týče vytápění a chlazení budov;

28.

navrhuje zavedení strategie na podporu vytváření regionálních klastrů a partnerství, jakož i na podporu spolupráce těch stávajících, které již na některých územích prokázaly svoji platnost coby nástroje rozvoje zelených trhů s energií a energetické účinnosti, mobilizace investic, rozvoje odborných dovedností a vytváření pracovních míst;

G.   Výzkum, inovace a aplikace

29.

souhlasí s názorem, že je nutné přijmout na evropské úrovni pevné závazky v oblasti inovací a výzkumu, a to rovněž pomocí racionálního přidělení prostředků v rámci nového programu Horizont 2020, neboť je přesvědčen, že rozvoj inovativních technologií s vyšší účinností a nižšími náklady může přispět k posilování jistoty v odvětví a přilákání kapitálu;

30.

důrazně se zasazuje o nezbytnou soudržnost nového programu pro výzkum Horizont 2020 s energetickým plánem do roku 2050 z hlediska cílů a priorit;

31.

domnívá se, že by se měly více podporovat inovace a výzkum v souvislosti s výrobou energie v malém měřítku, jako je tomu třeba v případě vodní energie z menších vodních toků, větrné energie pro jednotlivé domácnosti nebo několik domácností, lokalizované, solární energie a výroby tepla z termálních pramenů (v případě jejich výskytu);

32.

vyzývá ke zvýšení pozornosti výzkumu a vývoje na potenciál energie z oceánu (z příboje a přílivu). Tato energie má ohromný potenciál pro zajištění dodávek bezpečné, spolehlivé a udržitelné energie;

33.

navrhuje zavést na základě osvědčených postupů používaných v různých regionech opakovatelné mechanismy, jež podpoří vytváření inovačních klastrů, územních inovačních energetických platforem či jiných forem partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi územními orgány, akademickou obcí a průmyslem. Tyto formy partnerství by mohly představovat významné nástroje pro regionální rozvoj a rozvoj místní ekonomiky a zajistit adaptabilnější, přístupnější a ekonomičtější inovace a technologie na místní úrovni;

34.

soudí, že energetickým plánem bude silně ovlivněna zemědělská a lesnická politika, takže bude nutné podpořit výzkum umožňující přizpůsobení a rozvoj těchto odvětví směrem k větší udržitelnosti;

35.

doporučuje zdůraznit úlohu informačních a komunikačních technologií (IKT) při zavádění inovací do praxe, šíření informací a poskytování řešení energetické spotřeby pro strategické sektory, jako jsou „smartcities“, jejichž součástí jsou politiky týkající se udržitelné mobility, inteligentní distribuční infrastruktury (smart grids) a udržitelného stavebnictví;

36.

navrhuje, aby byl vyzdvižen význam výzkumu a vzdělání kvalifikovaných pracovních sil, a to zejména ze strany členských států, aby pak bylo možné využívat vhodných kvalifikovaných zdrojů a studijních programů ke koncipování účinných technologií budoucnosti, zavádění inovací a provádění strategických plánů;

H.   Vnitřní a globální trh

37.

zdůrazňuje naléhavou potřebu plného dokončení vnitřního trhu s energií do roku 2014, jež by přispělo k zajištění zásobování energií za dostupné ceny, ukončení izolace jednotlivých členských států v oblasti energetiky do roku 2015, spravedlivého rozdělení prostředků mezi regiony a stabilizování a zlepšení rámcových podmínek evropské energetiky tak, aby bylo možné omezit dodatečné náklady spojené s přechodem na obnovitelné zdroje;

38.

doporučuje vylepšit systém obchodování s povolenkami na emise uhlíku a podstatným způsobem změnit postup přidělování bezplatných povolenek, který ve své stávající podobě podrývá regulační účel tohoto systému, protože udržuje cenu povolenek na příliš nízké úrovni. Přitom je třeba vzít v potaz průmyslové subjekty, které působí na mezinárodních trzích a jejichž konkurenceschopnost by mohla být ohrožena v důsledku tzv. úniku uhlíku do třetích zemí.

V Bruselu dne 10. října 2012

předseda Výboru regionů

Ramón Luis VALCÁRCEL SISO


(1)  COM(2011) 112 final.

(2)  COM(2011) 109 final.


18.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 391/21


Stanovisko Výboru regionů Přizpůsobování se změně klimatu a regionální reakce: případ pobřežních regionů

2012/C 391/05

VÝBOR REGIONŮ

je přesvědčen, že je z ekonomického a společenského hlediska naléhavě nutné podpořit přizpůsobování v pobřežních regionech, a to i vzhledem k vysokým nákladům, které má „nečinnost“, a přestože v některých zemích eurozóny nadále přetrvává krize státního dluhu; domnívá se, že budoucí evropská strategie přizpůsobování by měla být dostatečně podrobná, aby pojala regionální odlišnosti;

uznává, že jednotný management pobřežní zóny (ICZM) je zásadní pro snazší integraci postupů v pobřežních oblastech, zejména co se týče otázek, které dosud nebyly vůbec regulovány, např. eroze, přizpůsobování se změně klimatu a ekologické infrastruktury, a pro podporu spolupráce mezi místními subjekty v určitém regionu, např. prostřednictvím iniciativ, jako je Sardinia Charter v regionu Středozemního moře;

zdůrazňuje, že tvorba nástrojů schopných posoudit jak náklady, tak výhody přizpůsobování by mohla být účinným impulsem pro místní a regionální politické procesy, které stojí u základů plánování a činnosti na určitém území, a vytvořit podmínky pro přípravu ekonomicky účinnějších strategií;

opět zdůrazňuje, že je vhodné, aby byl pravidelně konzultován v souvislosti s evropskými a mezinárodními jednáními ohledně klimatu, a proto doufá, že (i) bude zapojen do evropské pracovní skupiny pro přizpůsobování, která by se zaměřovala na oblasti s trvalým znevýhodněním, k němuž patří důsledky změny klimatu, které se týkají pobřežních oblastí, ostrovů, horských regionů a nejvzdálenějších regionů, a že (ii) mu bude svěřena úloha pozorovatele při výboru pro přizpůsobení.

Zpravodaj

pan Ugo CAPPELLACCI (IT/ELS), předseda vlády autonomního regionu Sardinie

Odkaz

Žádost kyperského předsednictví o vypracování stanoviska

I.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

VÝBOR REGIONŮ

A.   Přizpůsobování se změně klimatu a jeho místní rozměr

1.

zdůrazňuje, že do přizpůsobování se změně klimatu a do určování možností přizpůsobování (adaptation assessment) (1) ,  (2) se musí aktivně zapojit místní a regionální orgány, a to jak ve fázi plánování, tak ve fázi vlastní činnosti. Opět tedy poukazuje (3) na zásadní úlohu místních a regionálních orgánů v řešení důsledků změny klimatu, oceňuje, že se této úloze dostalo uznání na evropské (4) a světové (5) úrovni, a žádá o podobné, explicitní uznání i v budoucí evropské strategii přizpůsobování;

2.

připomíná, že změna klimatu a její dopady patří mezi hlavní výzvy, jimž budou místní a regionální orgány Evropské unie muset čelit v nadcházejících letech. V této souvislosti musí být prvořadým úkolem podniknout kroky nutné k tomu, aby byl co nejvíce omezen růst globální průměrné teploty (zmírňování), ale také připravit jednotlivé úrovně na ty změny, jež jsou nevyhnutelné (přizpůsobení);

3.

souhlasí se závěry konference Rio+20, podle nichž představuje přizpůsobení se změně klimatu bezodkladnou a naléhavou globální prioritu a strategie snížení rizika přírodních katastrof by měla být lépe propojena a koordinována se strategií přizpůsobování se změně klimatu (6). Upozorňuje však na to, že břemeno této globální priority dopadá na místní úroveň ve formě odpovědnosti, již mají místní a regionální orgány za řízení a prevenci katastrof a škod na životním prostředí, hospodářství, sociální struktuře a kulturní identitě zasažené komunity;

4.

domnívá se, že přizpůsobování se na místní úrovni nelze chápat jako dočasnou odpověď na jediný impuls, ale spíše jako postupnou a udržitelnou regulaci několika různě kombinovaných stimulů. Souhlasí tedy s legislativním návrhem Komise na období 2014–2020, podle něhož má být přizpůsobování se změně klimatu nedílnou součástí smluv o partnerství a operačních programů pěti fondů společného strategického rámce. Přitom je třeba dodržovat zásady udržitelného rozvoje, jako je ochrana životního prostředí, účinné využívání zdrojů, zmírňování změny klimatu, odolnost proti katastrofám a předcházení rizikům a jejich řízení (7);

5.

poukazuje na to, že dopad změny klimatu je proměnlivý v prostoru a čase a že společná řešení v oblasti přizpůsobování budou jen stěží efektivní. Domnívá se tedy, že společné strategie a opatření, „kterých nebude třeba litovat“ a jež schvaluje několik členských států, by měly být začleněny do strategií vypracovaných na základě posouzení provedených na místní a regionální úrovni, které budou charakterizovány konkrétním druhem činnosti, specifickým měřítkem (rozsahem) a konkrétní nákladovou účinností;

6.

uvědomuje si výši nákladů spojených s důsledky změny klimatu a upozorňuje dále, že regionální orgány hradí v období 1998–2015 zhruba třetinu výdajů na ochranu evropského pobřeží (8). Připomíná (9) rovněž, že financování přizpůsobování zůstává kritickým a zásadním faktorem provádění na místní úrovni;

B.   Význam a specifičnost přizpůsobování v pobřežních regionech

7.

zdůrazňuje, že pobřežní regiony jsou na změnu klimatu zvláště citlivé  (10), jelikož je na ně již vyvíjen silný tlak v důsledku koncentrace ekonomických činností, infrastruktur a městských středisek. Ve 12 % evropských pobřežních oblastí ležících do vzdálenosti 10 km od moře nepřesahuje nadmořská výška 5 m, a tyto oblasti jsou tedy vysoce ohroženy záplavami. 20 % pobřeží má vážné problémy s erozí a ročně ztrácí odhadem okolo 15 km2 půdy (11). Eroze je považována za hlavní příčinu (65 %) ztráty pobřežních ekosystémů v letech 2000–2006 (12) a podle některých odhadů by Unie mohla do roku 2100 přijít o 35 % vlhkých oblastí oproti roku 1995 (13);

8.

zdůrazňuje, že dopad se v různých regionech podstatně liší. Co se týče Baltského moře, je to mořská fauna, která by mohla pocítit předpokládané zvýšení teploty vody; regiony Severního moře a pobřežní regiony Atlantského oceánu jsou více vystaveny riziku záplav v důsledku zvýšení průměrné úrovně hladiny moře; ve Středomoří převládá ohrožení erozí a nedostatkem sladké vody v důsledku rostoucí infiltrace slané vody do podzemní vody a dlouhých období sucha; s problémem eroze se potýká i Černé moře a okrajové regiony jsou obecně vystaveny všem důsledkům, od záplav přes sucha až po extrémní jevy, např. cyklóny (14). Dopad se bude lišit nejen podle různého stupně ohrožení a schopnosti reakce přírodních systémů, ale rovněž podle struktury lidských systémů, např. uspořádání systémů zdravotní péče nebo mechanismů snižování rizika přírodních katastrof (nebo varování před tímto rizikem), včetně tsunami;

9.

upozorňuje na šíři tohoto problému na evropské úrovni: ve 22 členských státech leží u 6 hlavních moří 447 pobřežních regionů. V těchto regionech žije 41 % evropského obyvatelstva a rovněž 41 % ekonomicky aktivních obyvatel Unie (15). HDP 22 států, v nichž se nacházejí pobřežní regiony, dosahuje 3,5 trilionů eur, z čehož 35 % se produkuje do vzdálenosti 50 km od pobřeží. Hodnota ekonomických statků nacházejících se do 500 m od pobřežní linie je odhadována v řádech 500–1 000 miliard eur (16). Toto vše zdůrazňuje význam pobřežních regionů z hlediska produktivity a jejich ekonomickou a společenskou hodnotu pro rozvoj a územní soudržnost. Tyto hodnoty je třeba zachovat a dále upevnit v procesu přizpůsobování se změně klimatu;

10.

je tedy přesvědčen, že je z ekonomického a společenského hlediska naléhavě nutné podpořit přizpůsobování v pobřežních regionech, a to i vzhledem k vysokým nákladům, které má „nečinnost“, a přestože v některých zemích eurozóny nadále přetrvává krize státního dluhu. Nedávné studie (17) ukazují, že v případě neexistence vyšší ochrany než v roce 1995 vzniknou Unii v období 2041–2070 škody ve výši průměrně 11,7 miliard eur ročně a v období 2071–2100 ve výši průměrně 17,4 miliard ročně. Počet osob vystavených každoročně riziku povodní by se ve stejných obdobích mohl zvýšit o zhruba 40 000, resp. 80 000. Roční náklady na přizpůsobování se naproti tomu odhadují na 1 miliardu eur v období 2041–2070 a na 0,7 miliardy eur v období 2071–2100, což dokazuje, že výhody přizpůsobování vysoce převyšují zátěž spojenou s „nečinností“. Výbor dále konstatuje, že tentýž výzkum poukazuje na potřebu přizpůsobovat se nezávisle na výskytu změny klimatu a v důsledku socioekonomického rozvoje pobřežních regionů a tedy větší trvanlivosti statků a investic, které je třeba chránit;

11.

zdůrazňuje dále, že poměr nákladů (jak nákladů na škody, tak nákladů na přizpůsobování se) k DPH se mezi členskými státy značně liší a že zejména ostrovy musí nést v důsledku svých specifických zeměpisných charakteristik vysoké náklady na opatření na svých územích;

12.

zdůrazňuje, že v pobřežních regionech se nacházejí důležitá přírodní stanoviště a že tyto regiony přispívají k zachování biologické rozmanitosti  (18) , krajiny a citlivých ekosystémů (např. vlhkých oblastí) a k neustálému užívání ekosystémových služeb, na jejichž ochraně je závislá ekonomická atraktivita a udržitelnost a kulturní identita těchto regionů. Poznamenává dále, že soustava Natura 2000 chrání výraznou část pobřežních (19) a mořských oblastí;

13.

zdůrazňuje složitost a víceoborovost přizpůsobování v pobřežních regionech. Tyto regiony se totiž nacházejí ne rozhraní mezi pozemními systémy (městská střediska, průmysl, zemědělství, lesy, řeky) a mořskými systémy (rybolov, akvakultura, přístavní činnosti, námořní doprava, cestovní ruch) a kromě toho jsou v nich řídící pravomoci (např. v oblasti povodňových rizik, dodávek pitné vody či využívání půdy) často rozděleny mezi různé správní úrovně (20);

C.   Evropský přístup, subsidiarita a proporcionalita

14.

chválí vůli Komise vytvořit integrovanou evropskou strategii a společné nástroje pro přizpůsobování a je přesvědčen, že vzhledem k tomu, že důsledky změny klimatu mají přeshraniční rozměr, může stávající i budoucí evropský přístup k přizpůsobování se změně klimatu vhodně doplnit opatření členských států nebo místních a regionálních orgánů, aniž by přitom došlo k porušení zásady subsidiarity;

15.

domnívá se však, že budoucí evropská strategie přizpůsobování by měla být dostatečně podrobná, aby pojala tyto regionální odlišnosti: (i) typ dopadu, (ii) míru ohrožení a dlouhodobé účinky, (iii) ekonomické podmínky (např. ohrožené statky a zdroje), (iv) sociální strukturu (např. hustotu obyvatelstva a kapacitu lidských systémů) a (v) strukturální charakteristiky (např. okrajovou polohu nebo existenci znevýhodnění, jakým je např. vysoká citlivost na změnu klimatu, jíž se vyznačují pobřežní oblasti, ostrovy, horské oblasti (21) a nejvzdálenější regiony);

16.

upozorňuje navíc na příležitost stanovit v budoucí strategii opatření na přizpůsobování, která, stejně jako nástroje financování, budou dostatečně flexibilní, aby bylo možné je uzpůsobit jednak regionálním odlišnostem, jednak neustálému vývoji procesu přizpůsobování. Tato opatření bude kromě toho nutné sladit s opatřeními pro zmírňování, aby nevedla ke špatnému přizpůsobování, jehož následkem by mohly růst emise skleníkových plynů a citlivost;

17.

domnívá se, že úloha Evropy ve specifickém přizpůsobování se pobřežních regionů by se měla zaměřit na opatření v oblasti: (i) koordinace a spolupráce mezi různými správními úrovněmi tam, kde má dopad nebo opatření přeshraniční rozměr, (ii) vzdělávání, (iii) generování poznatků pro zaplnění mezer – u pobřežních oblastí se často jedná o komplexní vývoj a potřebu víceoborového přístupu, (iv) šíření znalostí, osvědčených postupů a úspěšných případů, (v) technické a finanční podpory pro přípravu integrovaných regionálních a místních strategií přizpůsobování a pro jejich provádění, (vi) výzkumu a vývoje inovačních technologií přizpůsobování, (vii) přípravy a technické a finanční podpory programů nadnárodní spolupráce v oblasti přizpůsobování na makroregionální úrovni;

18.

domnívá se rovněž, že by Komise měla hrát rozhodující úlohu v koordinaci a hodnocení řady výzkumných a investičních projektů spolufinancovaných z evropských fondů, aby se předešlo zdvojování, posílily se synergie a podpořilo se šíření a rozsáhlé používání nejlepších řešení a nástrojů. Přitom by Evropská komise měla zajistit koordinaci společných opatření v sousedních státech či pobřežních regionech a rovněž provádění společných výzkumných a investičních projektů;

19.

opět zdůrazňuje (22), že je třeba usilovat o vyšší soulad mezi evropskými politikami, zejména s environmentální politikou. Podotýká například, že uplatňování směrnice o přírodních stanovištích (92/43/EHS) a směrnice o ptácích (79/409/EHS) by mohlo být ohroženo opatřeními v oblasti přizpůsobování, zejména infrastrukturními opatřeními, a že je důležité vytvořit v této souvislosti účinné a transparentní dohodovací mechanismy, pomocí nichž se budou na místní úrovni připravovat opatření na obnovu nebo kompenzační opatření pro stanoviště, která jsou v zájmu Unie a pocítí negativní dopad nebo škody v důsledku opatření v oblasti přizpůsobování;

20.

uznává, že jednotný management pobřežní zóny (ICZM) je zásadní pro snazší integraci postupů v pobřežních oblastech, zejména co se týče otázek, které dosud nebyly vůbec regulovány, např. eroze, přizpůsobování se změně klimatu a ekologické infrastruktury, a pro podporu spolupráce mezi místními subjekty v určitém regionu, např. prostřednictvím iniciativ, jako je Sardinia Charter v regionu Středozemního moře (23). Vítá tedy přezkum doporučení z roku 2002, v němž je zohledněn strukturovanější evropský politický rámec vytvořený v posledních letech pro správu mořských a pobřežních zón (24). Zároveň doufá, že ICZM bude prostřednictvím tohoto přezkumu více zaměřen na procesy přizpůsobování;

21.

vítá možnost, že by se evropská finanční podpora v budoucím víceletém finančním rámci 2014–2020 výrazně navýšila a nejméně 20 % celkových výdajů by bylo určeno na činnost v oblasti klimatu, zdůrazňuje však, že je třeba zaručit spravedlivé a realistické rozdělení pravomocí v oblasti financování mezi různé správní úrovně – rovněž vzhledem ke stávajícím ekonomickým potížím místních a regionálních orgánů a při dodržení zásady doplňkovosti a adicionality – a usnadnit identifikaci alternativních zdrojů;

22.

opět v této souvislosti navrhuje (25), aby byla určitá část výnosů z evropského systému obchodování s emisními povolenkami vyčleněna místním a regionálním orgánům na provádění opatření v oblasti přizpůsobování (a zmírňování). Doufá dále, že Komise vypracuje doporučení pro zapojení soukromého sektoru, včetně pojišťoven, do posuzování a sdílení rizik a do osvěty;

D.   Podmínky pro řešení výzev a navrhování řešení pro přizpůsobování

23.

zdůrazňuje, že proces přizpůsobování nelze posuzovat pouze z hlediska nákladů, ale rovněž a zejména z hlediska příležitostí a výhod, které má oproti „nečinnosti“, a trvá (26) na tom, že je to jeden z potenciálních nástrojů rozvoje konkurenceschopných regionálních zelených ekonomik. Zdůrazňuje však, že výchozím předpokladem je existence místní správy, která si je vědoma rizik spojených se změnou klimatu a jejích důsledků, je kompetentní pro opatření, která je třeba přijmout, a schopná integrovat na místní úrovni politiky a opatření a využívat dostupné příležitosti financování;

24.

zdůrazňuje sice, že některé regiony přistupují ke změně klimatu aktivně, upozorňuje však na všeobecné nebezpečí vyplývající z nedostatečné informovanosti o rozsahu problému. Považuje tedy za důležité organizovat informační kampaně, v nichž bude demonstrován kauzální vztah mezi změnou klimatu a konkrétními problémy na daném území, jako je např. nedostatek vody, snižující se rozsah litorálu, vlny veder, záplavy a sesuvy půdy, a zároveň budou jejich prostřednictvím poskytnuty informace a konkrétní či úspěšné příklady použití dostupných nástrojů k procesu přizpůsobování a zmírňování (27);

25.

domnívá se, že je velmi důležité využívat Evropský sociální fond k vytváření regionální kapacity a flexibility, které jsou nezbytné k řízení přizpůsobování, a to jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru. Je například vhodné posílit místní správu za účelem začlenění strategií přizpůsobování do kompetentních odvětvových politik nebo za účelem podpory tvorby vhodných územních právních předpisů. Zároveň je třeba, aby se schopnosti soukromého sektoru v oblasti tvorby projektů a výstavby přizpůsobily novým potřebám vyplývajícím z integrovaných, víceoborových politik (28);

26.

vyzývá Komisi, aby s využitím zkušeností s jednotlivými projekty vylepšila a dále rozvinula: (i) nástroje pro mapování, aby byly k dispozici geograficky rozdělené údaje a informace ve vhodném měřítku, které usnadní rozhodování na místní a regionální úrovni, (ii) jasný společný referenční rámec pro posuzování citlivosti, dopadů a rizik, a (iii) pokyny pro přípravu místních strategií přizpůsobování v pobřežních regionech, v nichž bude zohledněna potřeba víceoborových opatření a aspekty víceúrovňové správy těchto oblastí;

27.

považuje zejména za vhodné, aby se pro pobřežní regiony vytvořily ukazatele citlivosti a z nich vycházející nástroje analýzy citlivosti. Tyto ukazatele mohou kromě předpovídání výskytu jevů a stanovení schopnosti přizpůsobit se usnadnit výběr a definici prioritních opatření na daném území, aby bylo možné soustředit zdroje tam, kde je jich nejvíce zapotřebí;

28.

chválí vytvoření informačních platforem, např. CLIMATE-ADAPT, upozorňuje však na možnost zlepšit dostupnost jejich obsahu pro koncové uživatele v souladu se zásadami sdíleného informačního systému o životním prostředí (SEIS) (29), např. překladem informací do dostatečného počtu jazyků. Dále považuje za vhodné vytvořit v rámci uvedené platformy oddíl věnovaný financování přizpůsobování se na místní a regionální úrovni a databázi investic;

29.

upozorňuje, že je důležité více těžit z výzkumu, a to tak, že ho lépe uzpůsobíme potřebám regionální politiky, např. přípravou strategií přizpůsobování a opatření, která budou ekonomicky účinná, jelikož budou vycházet ze specifických místních a regionálních podmínek, a že usnadníme tvorbu mechanismů pro dialog nebo partnerství mezi vědou, politikou a v co nejvyšší míře i občanskou společností, např. pomocí společné účasti na evropských projektech (případně tyto mechanismy posílíme tam, kde již existují);

30.

připomíná (30), že pro pobřežní regiony je zásadně důležitá koordinace přijatých politik a také výzkum zaměřený na posouzení jejich dopadu v sousedních či přeshraničních oblastech, aby se určitý problém jednoduše nepřenášel z jedné územní jednotky do druhé. Participativní přístup k identifikaci těchto opatření a zaangažování všech významných subjektů by mohly usnadnit provádění opatření, která budou územně jednotná;

31.

domnívá se, že velkou překážkou tvorby místních strategií a ještě větší překážkou pro jejich provádění jsou náklady na přizpůsobování a neschopnost pochopit jeho potenciální příležitosti a výhody. Zdůrazňuje tedy, že tvorba nástrojů schopných posoudit jak náklady, tak výhody přizpůsobování by mohla být účinným impulsem pro místní a regionální politické procesy, které stojí u základů plánování a činnosti na určitém území, a vytvořit podmínky pro přípravu ekonomicky účinnějších strategií;

32.

je přesvědčen, že chybějící finanční prostředky brání místním a regionálním orgánům – i v případě, kdy mají kapacitu, informace a dostatečnou vědeckou podporu – v provádění efektivní činnosti. Považuje proto za důležité stanovit podmínky přímého financování opatření na daném území pomocí nástrojů partnerství, např. LIFE+ a programu Horizont 2020, tržních nástrojů, např. plateb za ekosystémové služby nebo výnosů ze systému obchodování s emisními povolenkami, a daňových nástrojů, např. pobídek;

33.

podotýká, že je třeba předcházet malé flexibilitě opatření v oblasti přizpůsobování, např. volbou vratných strategií, „měkkými“ opatřeními namísto „tvrdých“ (např. systém varování, který je účinnější, než velké okrajové projekty) nebo podporou rozvoje ekologických infrastruktur, jejichž účel obnovy přírodních stanovišť je základem přístupu ekosystému k přizpůsobování;

34.

zdůrazňuje v této souvislosti, že ICZM se stal pro členské státy ležící na pobřeží Středozemního moře povinným, když v březnu 2011 vstoupil v platnost protokol o ICZM Barcelonské úmluvy, a že se v tomto protokolu v souvislosti ze zajištěním udržitelného rozvoje pobřežních oblastí (31) konkrétně zmiňuje ekosystémový přístup. Podotýká dále, že ve strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti (32) jsou ekosystémové přístupy považovány za nákladově efektivní alternativu technologických řešení přizpůsobování a zmírňování, a vkládá tedy naději do přínosu, jejž může mít budoucí evropská strategie ekologických infrastruktur pro proces přizpůsobování v pobřežních regionech;

E.   Institucionální příspěvek místních a regionálních orgánů a mezinárodní spolupráce

35.

žádá Komisi, aby preventivně konzultovala zástupce místních a regionálních orgánů, a získala tak jistotu, že návrh evropské strategie přizpůsobování bude v souladu se zásadou proporcionality a že bude klást dostatečný důraz na místní úroveň a bude na této úrovni dostatečně podrobná, zejména pokud jde o nejcitlivější oblasti, jakými jsou pobřežní oblasti, ostrovy a horské regiony;

36.

je přesvědčen, že se může aktivně podílet na rozvoji informačním platforem, např. CLIMATE-ADAPT a OURCOAST, zejména tak, že bude usilovat o zaměření obsahu těchto platforem na místní potřeby a specifika, tj. o zvýšení výhod vyplývajících z šíření informací pro místní a regionální orgány;

37.

opět zdůrazňuje (33), že je vhodné, aby byl pravidelně konzultován v souvislosti s evropskými a mezinárodními jednáními ohledně klimatu, a proto doufá, že (i) bude zapojen do evropské pracovní skupiny pro přizpůsobování, která by se zaměřovala na oblasti s trvalým znevýhodněním, k němuž patří důsledky změny klimatu, které se týkají pobřežních oblastí, ostrovů, horských regionů a nejvzdálenějších regionů, a že (ii) mu bude svěřena úloha pozorovatele při výboru pro přizpůsobení (34);

38.

je přesvědčen, že je třeba zvýšit solidaritu a interakci mezi regiony, aby bylo možné shromažďovat poznatky a zkušenosti, které místní a regionální orgány získaly v souvislosti s procesem přizpůsobování, a to jak na evropské, tak na mezinárodní úrovni. Vítá tedy iniciativy, jež pro místní orgány stanoví společné závazky, např. Durbanskou chartu pro přizpůsobení, jež podporují inovativní partnerství, např. územní přístup ke změně klimatu (35), nebo jež usilují o vytvoření sítě pro sdílení, spolupráci a výměnu ekologických technologií, např. středisko a síť pro technologie v oblasti klimatu (36).

V Bruselu dne 10. října 2012

předseda Výboru regionů

Ramón Luis VALCÁRCEL SISO


(1)  IPCC (2012). Managing the Risks of Extreme Events and Disasters to Advance Climate Change Adaptation. A Special Report of Working Groups I and II of the Intergovernmental Panel on Climate Change.

(2)  : The practice of identifying options to adapt to climate change and evaluating them in terms of criteria such as availability, benefits, costs, effectiveness, efficiency, and feasibility; : In human systems, the process of adjustment to actual or expected climate and its effects, in order to moderate harm or exploit beneficial opportunities. In natural systems, the process of adjustment to actual climate and its effects; human intervention may facilitate adjustment to expected climate (definice pojmů z dokumentu uvedeného v poznámce pod čarou č. 1).

(3)  CdR 118/2007 fin a CdR 72/2009 fin.

(4)  COM(2007) 354 final; COM(2009) 147 final; Memorandum o porozumění mezi Výborem regionů a UNEP, 21. června 2012.

(5)  Cancúnské dohody (2010) – http://cancun.unfccc.int/.

(6)   dne 19. června 2012.

(7)  COM(2011) 615 final/2 ze dne 14. března 2012.

(8)  Policy Research Corporation (2009). The economics of climate change adaptation in EU coastal areas.

(9)  CdR 72/2009 fin.

(10)  „Pobřežní regiony“ jsou definovány jako územní jednotky třetího stupně (NUTS 3), které jsou ohraničeny pobřežní linií nebo v nichž alespoň polovina obyvatelstva žije ve vzdálenosti menší než 50 km od moře. Za pobřežní region je považován i Hamburk, přestože tato kritéria nesplňuje. Je však hluboce ovlivněn přítomností moře.

(11)  Údaje EEA a projekt Eurosion (Policy Research Corporation (2009). The economics of climate change adaptation in EU coastal areas).

(12)  EEA (2010). 10 Messages for 2010 – Coastal ecosystems.

(13)  Brown S., Nicholls R.J., Vafeidis A., Hinkel J., a Watkiss P. (2011). Evropská vědecká nadace odhaduje, že v důsledku změny klimatu dojde ke ztrátě 17 % vlhkých oblastí na pobřeží Atlantského oceánu, 31–100 % na pobřeží Středozemního moře a 84–98 % na pobřeží Baltské moře (zdroj: Evropská komise, GŘ pro životní prostředí (2012). LIFE and coastal management).

(14)  Policy Research Corporation (2009). The economics of climate change adaptation in EU coastal areas.

(15)  Eurostat regional yearbook 2011, kapitola 13 – pobřežní regiony.

(16)  Policy Research Corporation (2009). The economics of climate change adaptation in EU coastal areas.

(17)  ClimateCost (the Full Costs of Climate Change): http://www.climatecost.cc/home.html. Brown S., Nicholls R.J., Vafeidis A., Hinkel J., a Watkiss P. (2011). Údaje se týkají scénáře „stabilizace“ ENSEMBLES E1 (van der Linden a Mitchell (2009), Lowe et al. (2009a)), který počítá se zvýšením mořské hladiny o 18 cm do roku 2050 a o 26 cm do roku 2080 a předpokládá, že teploty vzrostou oproti preindustriální úrovni o méně než 2 °C, tj. že v současnosti prováděné globální politiky zmírňování změny klimatu budou účinné. Podle tohoto scénáře bude možné dosáhnout nejpříznivějšího poměru mezi náklady a přínosy.

(18)  V přílohách směrnice o přírodních stanovištích je vyjmenováno 50 typů pobřežních stanovišť a 150 druhů (kromě ptáků), které upřednostňují pobřežní ekosystémy (zdroj: EEA(2010). 10 Messages for 2010 – Coastal ecosystems).

(19)  EEA (2010). 10 Messages for 2010 – Coastal ecosystems.

(20)  Policy Research Corporation (2009). The economics of climate change adaptation in EU coastal areas.

(21)  CdR 89/2012 fin.

(22)  CdR 118/2007 fin.

(23)  Tato charta byla schválena v Algheru (Sardinie) v červenci 2008 a definuje zásady a cíle sítě pro dialog a šíření iniciativ ICZM ve Středomoří (ICZM Mediterranean Dialogue).

(24)  Zejména Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii (COM(2007) 575) a rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí (2008/56/ES).

(25)  CdR 269/2011 fin, CdR 5/2011 fin, CdR 245/2010 fin, CdR 72/2009 fin.

(26)  CdR 118/2007 fin.

(27)  Jedním z produktů věnovaných globální kampani Making Cities Resilient – My City is Getting Ready www.unisdr.org/campaign je brožura How To Make Cities More Resilient, která je konkrétně určena vedoucím představitelům místních správ a obsahuje strukturovaný úvod do problematiky snižování rizika a schopnosti reakce, ale také příklady osvědčených postupů a seznam aktuálně dostupných nástrojů.

(28)  CdR 72/2009 fin.

(29)  Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Směrem ke sdílenému informačnímu systému o životním prostředí (Shared Environmental Information System – SEIS), COM(2008) 46 final.

(30)  CdR 118/2007 fin.

(31)  EEA (2010). 10 Messages for 2010 – Coastal ecosystems.

(32)  COM(2011) 244 final.

(33)  CdR 269/2011 fin.

(34)  Výbor pro přizpůsobení (Adaptation Committee) byl zřízen v rámci cancúnských dohod, aby smluvním stranám UNFCCC poskytl technickou podporu, vedení, sdílení poznatků a osvědčených postupů a synergie.

(35)  Territorial Approach to Climate Change – TACC.

(36)  Climate Technology Centre and Network: http://unfccc.int/ttclear/jsp/CTCN.jsp.


18.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 391/27


Stanovisko Výboru regionů Specifické regionální přístupy ke změně klimatu v EU na základě příkladu horských regionů

2012/C 391/06

VÝBOR REGIONŮ

poukazuje na to, že horské regiony jsou velmi citlivé na změny klimatu, a domnívá se, že přizpůsobení se změnám klimatu v horských oblastech by se mělo začlenit do širšího projektu na zvýšení odolnosti jednotlivců a společnosti, jenž by zohlednil veškeré environmentální, energetické a sociální problémy, které s tím nevyhnutelně souvisejí;

bere na vědomí, že Evropská unie v roce 2013 přijme strategii přizpůsobování, a považuje za klíčové, aby tato obecná strategie měla regionální a místní rozměr, jak stanoví článek 174 SFEU, a obsahovala kapitolu věnovanou horským regionům;

podtrhuje fakt, že zvýšení ohrožení horských oblastí, které se v příštích desetiletích očekává, vyžaduje zintenzivnění vědeckého výzkumu a řádný systém výměny informací. Je důležité, aby byly v rozpočtu Evropské unie na období 2014–2020 vyčleněny prostředky určené na přizpůsobení se změně klimatu. Je nutné stanovit postupy pro zlepšení přístupu ke službám obecného zájmu ve zvláště zranitelných oblastech a jejich poskytování;

zdůrazňuje, že mnoho horských regionů již začalo připravovat strategie přizpůsobování a je nezbytně nutné koordinovat jejich cíle a vyhodnocovat výsledky. Je třeba harmonizovat opatření, která jsou v současné době rozptýlená mezi velký počet sdružení, výzkumných středisek a správních orgánů v horských oblastech.

Zpravodaj

pan Luciano CAVERI (IT/ALDE), člen regionální rady autonomní oblasti Valle d'Aosta

Odkaz

Stanovisko z vlastní iniciativy

I.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

VÝBOR REGIONŮ

Obecné připomínky

1.

konstatuje, že za poslední léta se v Evropské unii nahromadila hojná vědecká literatura a četné politické dokumenty a vědecké projekty, jež dokládají, že horské regiony jsou velmi citlivé na změny klimatu, neboť v nich na omezeném prostoru vedle sebe existují prostředí lišící se z hlediska míry, expozice a vlivu cirkulace vzduchu. Také IPCC (Mezivládní panel pro změnu klimatu) řadí horské regiony mezi regiony s velkým klimatickým ohrožením (hot spot). Kromě toho se v bodě 4 kapitoly 13 Agendy 21 (summit Země v Riu, 1992), která se horskými regiony podrobně zabývá, uvádí, že to jsou regiony nejvíce citlivé na změny klimatu. Tato otázka bude stále aktuální i v rámci konference Rio+20 v červnu 2012. Horské oblasti jsou nejzalesněnějšími oblastmi Evropy, a plní tedy funkci propadu uhlíku, jelikož zachycují značné množství CO2. Podílejí se navíc na zlepšování kvality ovzduší, jelikož zmírňují negativní jevy znečištění, a jsou významné i z hlediska vodních zdrojů a krajinných prvků. Tyto oblasti jsou však citlivé vůči změnám klimatu. Horské regiony patří vedle pobřežních oblastí mezi nejdůležitější oblasti pro cestovní ruch, a to díky svým klimatickým charakteristikám, biologické rozmanitosti, krajinnému bohatství, vodním zdrojům, kulturním a architektonickým prvkům, tradicím a zvykům;

2.

zdůrazňuje, že změna klimatu ovlivňuje všechny části Evropské unie a samozřejmě i celý svět, avšak konkrétní vlivy na dané území, a následně nutné přípravy a reakce na tyto vlivy, závisejí na široké škále faktorů. Každé opatření, jež má být reakcí na změnu klimatu, proto musí přihlížet ke konkrétním podmínkám jednotlivých území. Místní a regionální orgány zastoupené ve VR jsou tudíž klíčovými partnery pro přípravu a provádění vhodných řešení;

3.

připomíná, že změna klimatu a její dopady patří mezi hlavní výzvy, jimž budou místní a regionální orgány Evropské unie muset čelit v nadcházejících letech. V této souvislosti musí být prvořadým úkolem podniknout kroky nutné k tomu, aby byl co nejvíce omezen růst globální průměrné teploty (zmírňování), ale také připravit jednotlivé úrovně na ty změny, jež jsou nevyhnutelné (přizpůsobení);

4.

zdůrazňuje, že horské oblasti jsou zásobárnou biologické rozmanitosti, která je ohrožována rychlou změnou klimatu: v horských oblastech se nachází 43 % všech lokalit soustavy Natura 2000 a žije v nich 118 z 1 148 druhů vyjmenovaných v přílohách II a IV směrnice o stanovištích (1);

5.

poukazuje na to, že změny klimatu, které jsou v nížinách málo citelné, jsou v horských oblastech zřejmější, a proto jsou včasným indikátorem vývoje klimatu v globálním měřítku, a tedy vynikajícím zdrojem pozorování pro vědecký výzkum a prověrkou pro přípravu a hodnocení politik přizpůsobování;

6.

zdůrazňuje, že ke změnám klimatu dochází již nyní a způsobují vyšší hydrogeologické riziko (záplavy, sesuvy půdy), vyšší zranitelnost osob a infrastruktur, omezenou dostupnost vody především v létě (i v přilehlých nehorských oblastech), změnu režimu toku řek (v alpských regionech se očekává větší četnost odtokových maxim v zimě a sucha v létě), ubývání ledovců (od roku 1850 ztratily alpské ledovce zhruba dvě třetiny svého objemu, přičemž tento trend se od roku 1985 výrazně zrychluje), omezování permafrostu, zkracování doby trvání sněhové pokrývky zejména v nadmořských výškách do 1 500 m, změnu v četnosti výskytu lavin, ohrožení biologické rozmanitosti a migrace rostlinných a živočišných druhů, změny v ekonomice cestovního ruchu v zimě i v létě a výroby elektrické energie ve vodních elektrárnách, nejistotu v zemědělské výrobě a škody v lesním hospodářství. Citlivost alpských oblastí na tento rychlý vývoj klimatu z nich učiní oblast s „trvalým znevýhodněním“. Zvýšení teploty, které bylo možné v posledních 150 letech v Alpách pozorovat (+ 1,5 °C), je oproti celosvětovému průměru + 0,7 °C dvojnásobné (2). Ohrožením vodních zdrojů v Alpách se v roce 2009 zabývala Evropská agentura pro životní prostředí (3);

7.

zdůrazňuje, že horské tradice a kultury jsou založeny na významné koncepci uvědomování si environmentálních omezení a příležitostí. Úzká fyzická vazba na dané území umožnila postupně vypracovat vytříbená kritéria udržitelnosti a racionálního využívání zdrojů. Tyto základní hodnoty lze včlenit do moderní vize prostřednictvím využití nových technologií, a vytvořit tak znalosti a modely rozvoje, které by byly účelné nejen pro horské oblasti, ale i pro okrajové regiony, a v mnoha případech mohou mít obecnou platnost (jako např. model partnerství venkova a měst RURBAN pracovní skupiny pro územní soudržnost a urbanistické záležitosti (TCUM) a GŘ pro regionální politiku);

8.

upozorňuje, že změna klimatu bude pro naši schopnost přizpůsobit se větší výzvou než jakákoli jiná překážka, jíž člověk kdy čelil, přesto je však jen částečným projevem komplexnější krize životního prostředí a lidstva, která souvisí také s:

dostatkem obnovitelných přírodních zdrojů (voda, lesy, rybolovné zdroje, získávání biomasy),

snížením kvality i kvantity ekosystémových statků a služeb,

poklesem biologické rozmanitosti,

nestálostí produkce potravin (vysoké náklady potravin související s fosilními zdroji energie, snižování rozlohy orné půdy, nerovnováha v cyklech uhlíku, dusíku a fosforu),

omezenou dostupností nerostných zdrojů,

omezenou dostupností levné energie z fosilních zdrojů (rekordní ceny ropy),

znečištěním ovzduší, vody, půdy a hromaděním biologicky nerozložitelného odpadu,

demografickým růstem a migračními toky (také z důvodu změn klimatu);

9.

zdůrazňuje, že tyto problémy budou mít různé hospodářské a sociální dopady, podle zeměpisných oblastí, a proto lituje, že se projekt PESETA (2009) Společného výzkumného střediska (JRC) Evropské unie, jako jeden z několika málo projektů, které analyzují dopady změny klimatu na evropské hospodářství, horskými regiony vůbec nezabývá;

10.

poukazuje na to, že Evropská komise ve své bílé knize o přizpůsobení (COM(2009) 147 final) uznává regionální rozdíly v dopadech změny klimatu a skutečnost, že jakákoli strategie přizpůsobování může být úspěšná jen v případě, že všechny správní úrovně budou vzájemně spolupracovat. Přizpůsobování je dlouhodobý dynamický proces, který vyžaduje úzkou vazbu mezi politickými činiteli, výzkumnými pracovníky, technickými odborníky, podnikateli a místními orgány;

11.

vítá, že na jaře 2012 byla zahájena veřejná konzultace k přípravě evropské strategie přizpůsobování, která se plánuje na rok 2013, a začala fungovat platforma CLIMATE-ADAPT, což je nástroj na shromažďování příkladů osvědčených postupů a na plánování v rámci jednotlivých regionů a měst, který zahrnuje i sekci věnovanou horám;

Cíle

12.

domnívá se, že by mělo být podpořeno začlenění přístupu přizpůsobení se změnám klimatu do širšího projektu na zvýšení odolnosti jednotlivců a společnosti, jenž by zohlednil veškeré environmentální, energetické a sociální problémy, které s tím nevyhnutelně souvisejí;

13.

bere na vědomí, že Evropská unie v roce 2013 přijme strategii přizpůsobování, a považuje za klíčové, aby tato obecná strategie měla regionální a místní rozměr, jak stanoví článek 174 SFEU. Je žádoucí, aby tato evropská strategie přizpůsobování obsahovala kapitolu věnovanou výlučně horským regionům;

14.

domnívá se, že je rovněž nutné, aby evropská strategie přizpůsobování obsahovala zvláštní kapitolu o nejvzdálenějších regionech, jejichž zvláštní podmínky a specifika uznává článek 349 SFEU;

15.

podtrhuje fakt, že zvýšení ohrožení horských oblastí, které se v příštích desetiletích očekává, vyžaduje zintenzivnění vědeckého výzkumu a řádný systém výměny informací. Je důležité, aby byly v rozpočtu Evropské unie na období 2014–2020 vyčleněny prostředky určené na přizpůsobení se změně klimatu;

16.

žádá, aby v závislosti na nových problémech v důsledku změny klimatu byly stanoveny postupy pro zlepšení přístupu ke službám obecného zájmu ve zvláště zranitelných oblastech a jejich poskytování;

17.

zdůrazňuje, že zmírňování změny klimatu a prostředkům, které na ni byly vyčleněny, by měla být věnována větší pozornost než přizpůsobování. Pokud nedosáhneme významného celosvětového snížení emisí skleníkových plynů, jež je stanoveno v Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu, bude nemožné zabránit budoucímu růstu globální teploty, změně klimatu a mimořádným povětrnostním jevům, které budou mít dopad na místní komunity;

18.

poukazuje na to, že je třeba určit úzce provázané činnosti zaměřené na vyřešení současných problémů a na řešení budoucích problémů v sektorech, které již byly zahrnuty do plánování EU, a uvědomit si, která z následujících rozhodnutí by měla v souladu se zásadou subsidiarity spadat do systému místní evropské demokracie:

a)

dosažení maximální energetické účinnosti nových budov a modernizace budov stávajících;

b)

zachování a podpora vzorů výstavby typických pro horské regiony a venkovské oblasti a vypracování územních plánů a plánů v oblasti přírodních zdrojů, jež by umožnily rozvoj měst neslučitelný se spekulacemi s půdou. Tím se zabrání degradaci krajiny, ekosystémů, přírodních stanovišť a v současnosti chráněných území a rovněž znečišťování vodních zdrojů a půdy a podpoří se rozvoj zodpovědného cestovního ruchu a v konečném důsledku i udržení obyvatelstva v horských regionech;

c)

zavedení energie z obnovitelných zdrojů podle charakteristik území (solární tepelná a solární fotovoltaická, větrná, vodní, z biomasy) až pokud možno do dosažení energetické soběstačnosti. Nutnost vypracovat integrované regionální energetické plány a spravovat přečerpávací vodní nádrže v závislosti na zásobách fotovoltaické elektřiny;

d)

prosazování energetických auditů v místním a regionálním měřítku;

e)

omezení toků energie a materiálu v místních společenstvích při zachování životní úrovně (např. projekt Společnost na 2000 W Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu);

f)

omezení vzniku odpadů a maximální recyklovatelnost, pobídky k domácímu kompostování organických odpadů;

g)

obnovení místních potravinových řetězců: kvalitní zemědělství a chov zvířat s cílem podpořit v prvé řadě místní spotřebu a obchod pro turisty. Výslovná podpora konzervačního zemědělství (při němž se půda neobdělává nebo se obdělává minimálně) a ekologického zemědělství a chovu hospodářských zvířat;

h)

lesní hospodářství regulované podle získávání biomasy ze dřeva pro energetické a stavební účely a zohledňující potřeby vyplývající ze změny klimatu. Určování velikosti zařízení na výrobu tepla z biomasy tak, aby nebyla překročena její roční produkce v lesích. Zachování ochranných lesů. Podpora udržitelného lesnictví za účelem produkce dřeva a biomasy jakožto ekonomického zdroje těchto oblastí;

i)

radikální omezení záboru půdy pro stavební a infrastrukturní účely;

j)

omezení potřeb mobility prostřednictvím posílení informačních sítí a IKT, elektronických služeb a práce na dálku (umožňujících rovněž opětovné osídlování opuštěných horských oblastí a větší využívání pro účely cestovního ruchu);

k)

podpora udržitelného cestovního ruchu šetrného k životnímu prostředí. Zřízení evropského střediska pro sledování cestovního ruchu. Rozvoj agroturismu;

l)

podpora zelené ekonomiky a inovací v horských oblastech: energetika, elektronika, systémy kontroly a monitorování, vědecký výzkum a střediska vysokoškolského vzdělávání;

m)

vzdělávání a kultura: Informování veřejnosti o naléhavosti otázky změny klimatu má klíčový význam pro uplatňování vhodných politik v oblasti změny klimatu a pro strategii přizpůsobování. Proto by se mělo podporovat šíření environmentálních témat v učebních plánech a informačních akcích pro veřejnost, jako je např. zřízení regionálních „kontaktních míst pro přizpůsobení změně klimatu“, aby bylo možné vypracovat strategie uzpůsobené místním podmínkám a informovat občany. Příklad: australské Victorian Centre for Climate Change Adaptation Research (VCCCAR – www.vcccar.org.au) uplatňuje v místních podmínkách celostátní politiku, kterou pro Austrálii vypracoval National Climate Change Adaptation Research Facility (NCCARF – www.nccarf.edu.au);

n)

programy civilní ochrany a prevence klimatických hrozeb prostřednictvím infrastruktury, systémů hydrometeorologických předpovědí a varování, rychlé výměny informací s veřejností, cvičení v oblasti prevence škod a záchrany osob;

19.

zdůrazňuje, že mnoho horských regionů již začalo připravovat strategie přizpůsobování a je nezbytně nutné koordinovat jejich cíle a vyhodnocovat výsledky. Je třeba harmonizovat environmentální opatření, která jsou v současné době rozptýlená mezi velký počet sdružení, výzkumných středisek a správních orgánů v horských oblastech;

20.

žádá, aby se dosažené výsledky monitorovaly prostřednictvím vypracování ukazatelů účinnosti opatření, splněných požadavků, jednotné databáze k vyhledávání projektů a energetického katastru;

21.

závěrem zdůrazňuje, že příčinami a následky změny klimatu je třeba se zabývat na všech úrovních, napříč mnoha různými geografickými komunitami a v celosvětovém měřítku. Zejména nejchudší komunity této planety jsou často mezi prvními, které jsou negativně zasaženy změnou klimatu a potřebují zvláštní pomoc. Je zapotřebí vyčlenit zdroje Evropské unie a členských států na zmírňování a přizpůsobování podle priorit stanovených v dohodnutých strategiích a mezinárodních smlouvách a využívat je na té úrovni, kde budou mít největší dopad. Z tohoto důvodu by měly být místní a regionální orgány zapojeny do přípravy činností zaměřených na zmírnění změnu klimatu a přizpůsobení se jí, aby bylo možné co nejvíce využít jejich znalostí a zkušeností a jejich blízkých kontaktů s občany.

V Bruselu dne 10. října 2012

předseda Výboru regionů

Ramón Luis VALCÁRCEL SISO


(1)  Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), Europe's ecological backbone: recognising the true value of our mountains, zpráva č. 6/2010.

(2)  JRC/WHO, Impacts of Europe's changing climate, zpráva č. 4/2008: http://www.eea.europa.eu/publications/eea_report_2008_4.

(3)  EEA, Regional climate change and adaptation – The Alps facing the challenge of changing water resources, zpráva č. 8/2009.


III Přípravné akty

VÝBOR REGIONŮ

97. plenární zasedání ve dnech 8., 9. a 10. října 2012

18.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 391/31


Stanovisko Výboru regionů Nový víceletý finanční rámec po roce 2013

2012/C 391/07

VÝBOR REGIONŮ

varuje před scénářem, který by počítal s odložením dohody o VFR na později než na začátek roku 2013;

upozorňuje na skutečnost, že drtivá většina veřejných investic v členských státech je závislá na strukturálních fondech, a připomíná závazky, které na sebe členské státy vzaly v rámci Paktu pro růst a zaměstnanost, který byl uzavřen na zasedání Evropské rady ve dnech 28. a 29. června 2012;

podporuje na základě aktualizace návrhu Komise z 6. července 2012 požadavek Evropského parlamentu, že příští rozpočet musí představovat 1,14 % HND EU, včetně přistoupení Chorvatska;

s politováním konstatuje, že velká většina otázek, na něž se vztahuje jednací osnova Rady (včetně makroekonomické podmíněnosti v jakékoli podobě), představuje otázky, které by se měly přijímat spolurozhodováním a nikoli postupem souhlasu;

odsuzuje skutečnost, že metoda rozdělování přídělů jednotlivým státům a výše stropů v oblasti politiky soudržnosti a rozvoje venkova figurují v jednací osnově Rady. Soudí, že se jedná o oblast spolurozhodování a o oblast povinné konzultace VR, a že si vyhrazuje právo obrátit se na Soudní dvůr Evropské unie, pokud Evropská komise nepředloží legislativní návrh, k němuž se může VR vyjádřit;

vítá metodu, jakou v současnosti Rada v jednáních postupuje, díky níž se jedná v rámci jednací osnovy o výdajích i zdrojích současně, a opakuje svou podporu dvěma novým vlastním zdrojům, které Komise navrhuje, z nichž je jeden založen na DPH a druhý na dani z finančních transakcí;

plně souhlasí s návrhem Rady na přeměnu politiky soudržnosti z dílčího stropu na podokruh a opakuje svou žádost o navýšení rozpočtových prostředků, jež jí jsou přiděleny (alespoň stejně jako v období 2007–2013). Dále opakovaně vyjadřuje svoji podporu návrhu na zavedení nové kategorie tzv. přechodových regionů;

vítá návrh Rady na zařazení programů Galileo, ITER a GMES do okruhu 1 víceletého finančního rámce a opakuje svůj požadavek, aby byl do VFR začleněn rovněž Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci.

Hlavní zpravodajka

paní Mercedes BRESSO (IT/SES), členka rady regionu Piemont

Odkazy

Pozměněný návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020

COM(2012) 388 final

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Agenda pro zjednodušení VFR na období 2014–2020

COM(2012) 42 final

I.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

VÝBOR REGIONŮ

1.

bere na vědomí, že Komise dne 6. července 2012 zveřejnila pozměněný návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020, jenž zohledňuje přistoupení Chorvatska a výpočty na základě nejnovějších statistik (2007–2009);

2.

vítá, že Evropský parlament na plenárním zasedání dne 13. června 2012 přijal usnesení o víceletém finančním rámci a vlastních zdrojích, je potěšen, že se klade důraz na skutečnost, že rozpočet EU je z 94 % skutečně investičním rozpočtem a že správní výdaje na něj jsou tedy úměrně k tomu velmi nízké. Zdůrazňuje multiplikační a pákový efekt spojený s těmito investicemi prostřednictvím spolufinancování ze strany soukromého i veřejného sektoru na místní, regionální i celostátní úrovni, a vyzdvihuje, že rozpočet EU je jako víceletý a stabilní veřejný zdroj podporující růst a pracovní místa nenahraditelný;

Probíhající interinstitucionální jednání

3.

vyjadřuje své hluboké znepokojení nad současným vývojem jednání v Radě o celkové výši víceletého finančního rámce (VFR), obsahu politik a zdrojích, který by v prvé řadě mohl ohrozit zachování prostředků pro tři kategorie regionů vymezené v rámci politiky soudržnosti. Proto doufá, že se podaří dospět ke kladnému výsledku před konáním mimořádného summitu EU ve dnech 22. a 23. listopadu 2012. To by mohlo přispět k překonání překážek mezi oběma spoluzákonodárci, a tak zabránit zpoždění, které by poškodilo Evropskou unii a včasné provádění strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

4.

zdůrazňuje proto zjevný nesoulad, který panuje mezi závazky, které na sebe členské státy vzaly v rámci Paktu pro růst a zaměstnanost, který byl uzavřen na zasedání Evropské rady ve dnech 28. a 29. června 2012, a jejich některými pozicemi v jednáních;

5.

připomíná, že vzhledem k závažnosti hospodářské a sociální krize, kterou EU prochází, je obzvláště naléhavé zahájit programování na rok 2014. Jen to umožní přínos evropských fondů, které jsou k realizaci investic v členských státech, regionech a městech nezbytné;

6.

zdůrazňuje, že se velikost rozpočtu EU ve srovnání s vnitrostátními rozpočty zmenšila, zatímco se zvětšily pravomoci a úkoly svěřené Unii Lisabonskou smlouvou, zejména v oblasti vnější činnosti (čl. 27 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii), změny klimatu (článek 191 SFEU), energetiky (článek 194 SFEU), sportu (článek 165 SFEU), vesmíru (článek 189 SFEU), cestovního ruchu (článek 195 SFEU) a civilní ochrany (článek 196 SFEU);

7.

upozorňuje na skutečnost, že drtivá většina veřejných investic v členských státech je závislá na strukturálních fondech, které v 13 členských státech představují více než 30 % a v 6 členských státech více než 60 % veřejných investic;

8.

konstatuje, že smlouvy (článek 312 SFEU) obsahují konkrétní ustanovení pro případ, že by VFR nebyl přijat před vypršením platnosti právního základu všech víceletých výdajových programů EU (s výjimkou prvního pilíře společné zemědělské politiky (SZP)) na konci roku 2013. Podtrhuje, že podle těchto konkrétních ustanovení Smlouvy mají složky rozpočtového orgánu zákonnou povinnost pokračovat v jednání. Zdůrazňuje však skutečnost, že možnosti přijmout nové odvětvové programy bez nařízení o VFR nebo prodloužit trvání stávajících programů by byly navýsost složité;

9.

varuje před scénářem, který by počítal s odložením dohody o VFR na později než na začátek roku 2013, protože by to znemožnilo programování a přidělování prostředků ze společného strategického rámce na období po roce 2014, a mělo by to tedy negativní dopad na evropskou hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Domnívá se, že odložení dohody o VFR na pozdější dobu než na začátek roku 2013 by ohrozilo i programové období 2014–2020, s nímž doposud Komise, Evropský parlament i Rada počítají. Bylo by nutné znovu zvážit zejména možnost, kterou původně VR navrhoval, tj. stanovit po přechodném ročním či dvouletém období programové období v délce 5+5 let;

10.

znovu připomíná svůj předchozí názor, že EU musí mít věrohodný rozpočet odpovídající alespoň 1 % HND EU, aby mohly být dosaženy hlavní evropské cíle v souladu se záměry strategie Evropa 2020 a potřebami obcí a regionů. Připomíná, že Rada již v roce 2000 stanovila strop pro vlastní zdroje na 1,29 % HND, pokud jde o závazky, a na 1,23 %, pokud jde o prostředky na platby. Zdůrazňuje, že od té doby se rozdíl mezi stropem pro vlastní zdroje ve srovnání se stropy VFR neustále zvětšuje a představuje v průměru okolo 25 %. Dále upozorňuje na skutečnost, že VFR pouze stanoví maximální úroveň výdajů, zatímco rozpočet EU byl vždy mnohem nižší než tato úroveň jak z hlediska závazků, tak plateb. Podporuje v důsledku toho na základě aktualizace návrhu Komise z 6. července 2012 požadavek Evropského parlamentu, že příští rozpočet musí představovat 1,14 % HND EU, včetně přistoupení Chorvatska;

11.

je potěšen, že v jednací osnově ze dne 18. září 2012 byl zrušen návrh na ukončení programu potravinové pomoci určené nejchudšímu obyvatelstvu. Lituje však, že je nejasné, jak bude začleněn do rozpočtu, a opakuje, že je pro jeho zachování v okruhu 2 VFR;

12.

vítá hlediska diskusního dokumentu kyperského předsednictví ze dne 30. srpna 2012, avšak vyjadřuje zvláštní obavy, pokud jde o návrhy týkající se diskuse o politice soudržnosti, zvláště o způsobilosti pro „záchranné sítě“ pro regiony a členské státy a o oblasti působnosti a rozsahu těchto sítí, a odmítá nepřiměřené přizpůsobení ve prospěch přechodových a rozvinutějších regionů;

Oblasti spolurozhodování

13.

s politováním konstatuje, že drtivá většina otázek, na něž se vztahuje jednací osnova Rady (znění z 19. června 2012) – a zejména její body 21 až 47 a 53 až 78 – představuje otázky, které by se měly přijímat spolurozhodováním a nikoli postupem souhlasu. Podtrhuje, že Evropský parlament musí být do probíhajících jednání plně zapojen;

14.

odsuzuje skutečnost, že metoda rozdělování přídělů jednotlivým státům a výše stropů v oblasti politiky soudržnosti a rozvoje venkova figurují v jednací osnově Rady (body 30 až 45), neobjevují se však v návrhu nařízení o společných ustanoveních o fondech společného strategického rámce. Pozastavuje se mimo jiné nad tím, že podle bodu 35 jednací osnovy ze dne 18. září 2012 se cílům strategie Evropa 2020 svěřuje jistá funkce při rozdělování prostředků ze strukturálních fondů mezi členské státy. To vyvolává otázku, zda tyto cíle skutečně představují rozvojové potřeby regionů, a existují podstatné pochyby, i pokud jde o správu a metodiku, protože s touto přerozdělovací funkcí se v roce 2010, kdy se cíle stanovily, určitě nepočítalo;

15.

soudí, že se v souladu s článkem 177 SFEU jedná nejen o oblast spolurozhodování, ale i o oblast povinné konzultace VR, a že tedy z důvodu obrany svých výsad zakotvených v čl. 263 odst. 3 SFEU toto otázku dále posoudí z právního hlediska a vyhrazuje si právo obrátit se na Soudní dvůr Evropské unie, pokud Evropská komise nepředloží legislativní návrh, k němuž se může VR vyjádřit;

16.

v návaznosti na svá stanoviska přijatá od počátku roku 2012 k různým návrhům právních předpisů Evropské unie:

a.

co se týče podokruhu 1b a fondů společného strategického rámce (SSR) – opakuje, že podporuje návrh na zavedení nové kategorie tzv. přechodových regionů a že rovněž souhlasí s tím, že je třeba věnovat pozornost zvláštním a jedinečným podmínkám nejvzdálenějších regionů, pokud jde o přístup k fondům, v souladu s článkem 349 SFEU (bod 25 jednací osnovy), podporuje strop 300 km pro účely přeshraniční spolupráce, s výjimkou nejvzdálenějších regionů, na něž se kritérium vzdálenosti neuplatňuje (bod 27 tamtéž); návrh vytvořit záchrannou síť pro regiony, které již nebudou způsobilé pro podporu v rámci cíle konvergence ve výši nejméně dvou třetin jejich přídělu na období 2007–2013 (bod 44 tamtéž); návrhy Evropské komise na míru spolufinancování včetně navýšení až na 85 % v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“; zvýšení míry spolufinancování uplatňované na meziregionální spolupráci v rámci nejvzdálenějších regionů z 50 % na 85 % (bod 46 tamtéž); zachování evropského programu potravinové pomoci určené nejchudšímu obyvatelstvu v okruhu 2 VFR, spíše než aby byl zařazen do působnosti Evropského sociálního fondu v okruhu 1; zvýšení sazby spolufinancování o 10 procentních bodů pro členské státy s dočasnými rozpočtovými problémy (bod 47, varianta a), tamtéž); vytvoření SSR pro všechny tři strukturální fondy, Fond soudržnosti, EZFRV a ENRF (bod 65, tamtéž); míry předběžných plateb ve výši 2 % v roce 2014, 3 % v roce 2015 a 3 % v roce 2016 (bod 75, tamtéž); a rovněž stanovení neodečitatelné DPH způsobilým výdajem pro účely výpočtu příspěvku z fondů SSR (bod 78, varianta c, tamtéž);

b.

co se týče okruhu 2 – opakuje, že podporuje rychlejší konvergenci a přesný harmonogram konvergence mezi členskými státy (bod 53, tamtéž); snížení stropu přímých plateb z 300 000 EUR na 200 000 EUR, včetně ekologizace a snižování plateb začínajícího na 100 000 EUR místo 200 000 EUR (bod 54, tamtéž); 30 % strop pro ekologizaci (bod 56, tamtéž); možnost rozpočtových převodů z prvního do druhého pilíře (bod 57, tamtéž), odmítá však veškeré převody v opačném směru, protože oba pilíře SZP musí být v rozpočtové rovnováze (bod 58, tamtéž); podporuje zavedení kategorie přechodových regionů v nařízení o rozvoji venkova (bod 62, tamtéž), ale nesouhlasí s vytvořením nové rezervy pro případ krizí v zemědělství v navržené podobě (bod 64, tamtéž);

17.

opakuje svůj návrh, aby se prostředky přidělované v rámci cíle evropské územní spolupráce rozdělovaly prostřednictvím programů pro spolupráci, a nikoli prostřednictvím členských států. Vyzývá tedy k přepracování bodu 40 jednací osnovy ze dne 18. září 2012, protože v současné podobě, kdy se jedná o členění prostředků pouze u dvou složek – u přeshraniční a nadnárodní spolupráce –, by mohla vést k tomu, že se meziregionální spolupráce bude vedle ostatních dvou složek považovat pouze za jakýsi zbytek;

18.

podporuje návrh na větší využívání půjček namísto pouhých nevratných dotací, aby se tak více zapojili příjemci. Domnívá se rovněž, že vrácené půjčky by poté měly být dány k dispozici prostřednictvím mechanismu provozních zůstatků;

Nové vlastní zdroje

19.

znovu vyjadřuje přání, aby byla provedena reforma současného systému vlastních zdrojů jako způsob, jak snížit přímé příspěvky členských států do rozpočtu EU a současně zvýšit dostupné vlastní zdroje EU pro řešení budoucích výzev (1) a reagovat na nutnost odmítnout finanční opravy, k nimž v současnosti dochází, a výjimky, a má za to, že v zájmu transparentnosti, vyváženosti a udržitelnosti musí nový víceletý finanční rámec, tak jak prohlásil Evropský parlament, vycházet z dohody o nových vlastních zdrojích;

20.

vítá metodu, jakou v současnosti Rada v jednáních postupuje, díky níž se jedná v rámci jednací osnovy o výdajích i zdrojích současně. Opakuje svou podporu dvěma novým vlastním zdrojům, které Komise navrhuje, z nichž je jeden založen na DPH a druhý na dani z finančních transakcí;

21.

vybízí proto některé státy, aby netrestaly své obyvatele, podniky a místní a regionální orgány tím, že odmítnou zapojit se do nové daně z finančních transakcí, protože jejich odmítnutí povede k tomu, že bude zavedena posílená spolupráce a z rozpočtového pohledu vznikne dvourychlostní Evropa;

22.

domnívá se, že daň z finančních transakcí v rámci posílené spolupráce může z právního hlediska sloužit jako nový vlastní zdroj EU a že by zúčastněné země mohly převádět část vybraných daní do rozpočtu EU. O tento převod se však bude muset snížit jejich příspěvek založený na HNP, aniž by ale byla v případě nezúčastněných zemí dotčena pravidla, která se používají k výpočtu příspěvků jednotlivých států;

23.

opakuje, že podporuje zjednodušení velmi složitého systému rabatů a oprav a nahrazení stávajícího systému rabatů všeobecným opravným mechanismem;

Makroekonomická podmíněnost

24.

vyjadřuje podivení nad tím, že tzv. technická úprava nařízení Rady ze strany Evropské komise obsahuje takový zásadní prvek, jako je rozšíření makroekonomické podmíněnosti pouze z Fondu soudržnosti na všech pět fondů společného strategického rámce (viz článek 8 pozměněného nařízení);

25.

opakuje svůj jednoznačný a zásadní nesouhlas s makroekonomickou podmíněností v jakékoli podobě. Nepovažuje za vhodné umožnit její rozšíření na všechny rozpočtové okruhy tak, jak to některé členské státy požadují;

26.

připomíná, že tato otázka spadá do oblasti spolurozhodování a měla by být rozhodnuta v rámci nařízení o společných ustanoveních o fondech SSR;

Struktura, trvání a flexibilita víceletého finančního rámce

27.

plně souhlasí s návrhem Rady na přeměnu politiky soudržnosti z dílčího stropu na podokruh. Žádá však, aby do tohoto podokruhu nespadal nástroj pro propojení Evropy, a to z důvodu jeho odlišné povahy. Nadále lituje, že nebyla využita příležitost k zahrnutí veškerých prostředků EU na podporu územního rozvoje (tzn. všech pěti fondů společného strategického rámce) do jednoho okruhu;

28.

znovu požaduje flexibilitu v rámci každého okruhu a dále vytvoření rezervy pro zajištění flexibility, kam by bylo možné přesunout nevyužité rozpočtové prostředky či rozpětí v polovině období namísto jejich vracení zpět členským státům. Má za to, že tato rezerva pro zajištění flexibility by mohla zejména sloužit jako nástroj k makroekonomickým a finančním zásahům, což by umožnilo předvídat asymetrické šoky v Evropské unii;

29.

opětovně bere na vědomí návrh zhodnotit v roce 2016 provádění VFR. Znovu však zdůrazňuje, že by namísto toho měl být v roce 2017 proveden plný přezkum v polovině období (zahrnující navrhované zhodnocení);

Stanovení stropů pro závazky a platby

30.

Co se týká částek hlavních podokruhů VFR:

a.

opakuje, že podporuje návrhy Evropské komise, pokud jde o nástroj pro propojení Evropy (50 miliard EUR), program Horizont 2020 (80 miliard EUR), první dva pilíře SZP (372 miliard EUR ve stálých cenách), program Tvůrčí Evropa (1,6 miliardy EUR) a nástroje pro financování vnější činnosti EU (70 miliard EUR);

b.

opakuje svou žádost o navýšení rozpočtových prostředků přidělených politice soudržnosti (aby bylo financování v reálných hodnotách alespoň stejné jako ve finančním výhledu na období 2007–2013), Evropskému námořnímu a rybářskému fondu (ENRF) a programu LIFE, a také svou výzvu k rovnoměrnějšímu přidělování rozpočtových prostředků do obou pilířů SZP ve prospěch rozvoje venkova;

Programy mimo víceletý finanční rámec

31.

opakuje svůj požadavek, aby byl Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci zachován a začleněn do VFR, ale stejně jako Evropský parlament trvá na tom, aby byl vzhledem k jeho neprogramovatelné povaze zapsán do rozpočtu nad stropy příslušných okruhů. Rovněž nesouhlasí s tím, aby se jeho působnost rozšířila o kompenzaci dopadů dvoustranných či vícestranných obchodních dohod na zemědělskou činnost (bod 95, tamtéž);

32.

vítá návrh Rady na zařazení programů Galileo, ITER a GMES do okruhu 1 víceletého finančního rámce (Příloha I, tamtéž), jak žádal ve svém stanovisku k novému víceletému finančnímu rámci po roce 2013;

33.

trvá na tom, aby byly do VFR převedeny rovněž prostředky odpovídající rezervním mechanismům uvedeným výše;

Agenda pro zjednodušení

34.

domnívá se, že snaze o vyšší kvalitu výdajů, kterou vyvíjejí jak členské státy, tak Evropský parlament, se prozatím nedostává dostatečné odpovědi. Projevuje se totiž přidáváním nových kontrolních a auditních postupů, větší složitostí postupů, kladením přílišného důrazu na výkonnost a kvantitativní absorpci na úkor kvality strategií, a nakonec vede k čím dál větší centralizaci, která poškozuje nižší úrovně správy oproti úrovním vyšším;

35.

přál by si, aby sdělení o kvalitě výdajů, které Komise oznámila, umožnilo diferenciaci při zaúčtování veřejných investičních výdajů vycházejících z Paktu o stabilitě;

36.

vyjadřuje námitky vůči nadměrnému využívání aktů v přenesené pravomoci ze strany Komise, například těm, jež byly navrženy pro orientační činnosti společného strategického rámce, protože to povede k vyloučení VR z postupu konzultace a evropského spolurozhodovacího postupu, ačkoli se může jednat o témata, která mají pro místní a regionální orgány klíčový význam;

37.

plně naopak souhlasí s Komisí v tom, že zjednodušení na úrovni EU nebude plně účinné, pokud ho nebude doprovázet stejné úsilí na vnitrostátní a nižší než celostátní úrovni. Podtrhuje, že hlavní snahu bude nutné vyvinout na vnitrostátní úrovni;

38.

vítá racionalizaci programů navrhovaných v rámci víceletého finančního rámce, a obzvláště snížení počtu navrhovaných finančních programů a seskupení programů a podprogramů v řadě oblastí;

39.

požaduje užší zapojení Evropské investiční banky do provádění projektů financovaných ze strukturálních fondů.

II.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

COM(2012) 388 final

Bod odůvodnění 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Zvláštní nástroje, jako je rezerva na pomoc při mimořádných událostech, Fond solidarity Evropské unie, nástroj pružnosti, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, rezerva na krize v zemědělství a bezpečnostní rezerva, jsou nezbytné k tomu, aby Unie byla schopna reagovat na zvláštní nepředvídané okolnosti, nebo k financování jasně vymezených výdajů, které by nebylo možno financovat v rámci dostupných stropů pro jeden nebo více okruhů stanovených ve finančním rámci. Proto jsou nezbytná zvláštní ustanovení, v nichž by se počítalo s možností zapsat do rozpočtu prostředky na závazky přesahující stropy stanovené ve finančním rámci, pokud je nezbytné využít zvláštních nástrojů.

Zvláštní nástroje, jako je rezerva na pomoc při mimořádných událostech, Fond solidarity Evropské unie, nástroj pružnosti a bezpečnostní rezerva, jsou nezbytné k tomu, aby Unie byla schopna reagovat na zvláštní nepředvídané okolnosti, nebo k financování jasně vymezených výdajů, které by nebylo možno financovat v rámci dostupných stropů pro jeden nebo více okruhů stanovených ve finančním rámci. Proto jsou nezbytná zvláštní ustanovení, v nichž by se počítalo s možností zapsat do rozpočtu prostředky na závazky přesahující stropy stanovené ve finančním rámci, pokud je nezbytné využít zvláštních nástrojů.

Odůvodnění

Pokud má být Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci začleněn do víceletého finančního rámce a rezerva na krize v zemědělství má být odstraněna a má se jí dostat skutečné právní úpravy, je potřeba tyto dva finanční nástroje ze seznamu vyškrtnout.

Pozměňovací návrh 2

COM(2012) 388 final

Článek 8

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

V případě zrušení pozastavení rozpočtových závazků týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu v rámci makroekonomických podmínek spojených s koordinací hospodářských politik členských států, Rada rozhodne v souladu se Smlouvou a v souladu s příslušným základním legislativním aktem o převodu pozastavených závazků do dalších let. Pozastavené závazky z roku n nelze znovu zapsat do rozpočtu po roce n+2.

V případě zrušení pozastavení rozpočtových závazků týkajících se Fondu soudržnosti v rámci makroekonomických podmínek spojených s koordinací hospodářských politik členských států, Rada rozhodne v souladu se Smlouvou a v souladu s příslušným základním legislativním aktem o převodu pozastavených závazků do dalších let. Pozastavené závazky z roku n nelze znovu zapsat do rozpočtu po roce n+2.

Odůvodnění

Ustanovení související s makroekonomickými podmínkami se musí nadále týkat pouze Fondu soudržnosti, tak jako tomu bylo od jeho vytvoření.

V Bruselu dne 9. října 2012

předseda Výboru regionů

Ramón Luis VALCÁRCEL SISO


(1)  Odstavec 65 stanoviska Výboru regionů k tématu Nový víceletý finanční rámec po roce 2013, které bylo přijato na 93. plenárním zasedání ve dnech 14. a 15. prosince 2011.


18.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 391/37


Stanovisko Výboru regionů Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020)

2012/C 391/08

VÝBOR REGIONŮ

vítá Komisí předložený návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020), jako závazek k uznání konkurenceschopnosti za základní a nejdůležitější parametr zaručující trvalý hospodářský růst a zvyšování zaměstnanosti v EU;

upozorňuje na četné existující iniciativy, které podnikají místní a regionální orgány ve všech členských státech, jako například místní centra pro malé podniky, mikroúvěry poskytované místními nebo regionálními orgány nebo bezplatné odborné poradenství při zakládání malých podniků. Často jsou základem úspěšného zahájení činnosti mikropodniku;

upozorňuje na potřeby mladých podnikatelů, pro něž podnikání často představuje jedinou příležitost k profesnímu rozvoji a kteří jsou ochotni podstupovat rizika spojená s výkonem této činnosti, přičemž často působí na celoevropském trhu, což je předurčuje k tomu, aby se pustili do konkurenčního boje na celosvětových trzích;

poukazuje na to, že dosažení konkurenceschopnosti v celosvětovém měřítku je možné pouze odstraněním nedostatků evropského trhu, které snižují schopnost evropských malých a středních podniků konkurovat obdobným subjektům z jiných částí světa. Je nutné zvýšit zapojení malých a středních podniků do realizace projektů EU a zlepšit jejich postavení ve vztahu k velkým podnikům, které jsou často hlavními vykonavateli těchto projektů. V tomto smyslu zdůrazňuje, že pro malé a střední podniky je důležité se spojovat do sítí.

Zpravodaj

pan Witold KROCHMAL (PL/EA), radní města a obce Wołów

Odkaz

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020)

COM(2011) 834 final

I.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

VÝBOR REGIONŮ

1.

vítá Komisí předložený návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020), jako závazek k uznání konkurenceschopnosti za základní a nejdůležitější parametr zaručující trvalý hospodářský růst a zvyšování zaměstnanosti v EU;

2.

domnívá se, že předložený návrh doplňuje předchozí iniciativy Komise v rámci strategie Evropa 2020. Návrh je dokladem toho, že je oceňována úloha malých a středních podniků v hospodářském systému EU a že jsou vnímány nedostatky a proměnlivost prostředí, v němž malé a střední podniky působí a které může zpomalit či dokonce omezit rozvoj podniků a růst jejich konkurenceschopnosti;

3.

zdůrazňuje, že postoj VR se opírá o průzkum k tématu Regiony a města podporující malé a střední podniky (1), který byl uskutečněn v rámci Platformy VR pro monitorování strategie Evropa 2020 a do něhož se zapojily místní a regionální orgány;

4.

je si vědom toho, že za řešení případů selhání trhu do značné míry zodpovídají jednotlivé členské státy a regiony. Domnívá se ovšem, že EU může v některých oblastech pomoci šířením osvědčených postupů, zajištěním hladkého fungování jednotného trhu a zlepšením podmínek podnikatelského prostředí tak, aby podniky, včetně malých a středních podniků, mohly dlouhodobě obstát v celosvětové konkurenci, což předpokládá úsilí o dosažení nízkouhlíkové a úsporné ekonomiky;

5.

domnívá se, že tento program podstatným způsobem přispěje ke zvýšení důvěry v evropský podnikatelský sektor jak na evropských, tak na celosvětových trzích. Větší důvěra v trhy povede ke zvýšení zájmu o podnikání a k expanzivnější politice existujících podniků, včetně malých a středních podniků, které jsou hlavním zdrojem hospodářského růstu (58 % obratu v EU) a zaměstnanosti (67 % pracovních míst v soukromém sektoru) a v letech 2002–2010 v nich vzniklo 85 % nových pracovních míst v tomto sektoru;

6.

pokládá za správné, že je v tomto programu vyzdvižen význam cestovního ruchu jakožto odvětví, jež má zvláštní charakter, v němž v EU působí velké množství malých a středních podniků a které zaměstnává obrovský počet osob;

7.

zdůrazňuje, že je důležité podporovat podniky a zejména malé a střední podniky v různých fázích jejich rozvoje, od začínajících podniků až po podniky zavedené či podniky procházející restrukturalizací, za předpokladu, že tato podpora povede ke zvýšení konkurenceschopnosti daného podniku na trhu EU a na vnějších trzích;

8.

pokládá propagaci a rozvoj podnikatelské kultury a etiky ve společnosti v EU za jednu z hlavních podmínek úspěšnosti tohoto programu, a z tohoto důvodu vítá možnost účasti v soutěži o cenu European Enterprise Award na celostátní, regionální a místní úrovni či v jiných projektech tohoto typu;

9.

připomíná, že každoročně získávají tři evropské regiony ocenění „Evropský podnikatelsky zaměřený region“ jako uznání za příznivé podmínky, jež nabízejí malým a středním podnikům;

10.

domnívá se, že s propagací podnikání by se mělo začínat již ve školách formováním kladného postoje k podnikání a propagací samostatnosti v hospodářské oblasti, což studentům umožní činit uvědomělá rozhodnutí ohledně povahy práce, kterou by chtěli vykonávat, až vstoupí na trh práce. Aby mohli absolventi na základě získaných kvalifikací zahájit podnikatelskou činnost v oblastech, kde je velká pravděpodobnost, že budou jimi poskytované služby poptávány, mělo by se dbát na to, aby při tomto vzdělávání nebyly opomíjeny potřeby trhu;

11.

vyzývá k zahrnutí výuky o trendech a vývoji podnikání do odborné přípravy, protože průběžné vzdělávání našich podnikatelů má zásadní význam pro úroveň konkurenceschopnosti;

12.

upozorňuje na potřeby mladých podnikatelů, pro něž podnikání často představuje jedinou příležitost k profesnímu rozvoji a kteří jsou ochotni podstupovat rizika spojená s výkonem této činnosti, přičemž často působí na celoevropském trhu, což je předurčuje k tomu, aby se pustili do konkurenčního boje na celosvětových trzích;

13.

upozorňuje na četné existující iniciativy, které podnikají místní a regionální orgány ve všech členských státech, jako například místní centra pro malé podniky, mikroúvěry poskytované místními nebo regionálními orgány nebo bezplatné odborné poradenství při zakládání malých podniků. Často jsou základem úspěšného zahájení činnosti mikropodniku;

14.

poukazuje rovněž na postavení podnikajících žen a specifických cílových skupin, včetně mimo jiné podnikatelů z řad přistěhovalců a cizinců, jež potřebují zvláštní iniciativu pro vybudování konkurenceschopnosti svých podniků, se zohledněním existujících politik EU v této oblasti;

15.

vyzývá místní a regionální orgány, aby program prováděly. Zvláště upozorňuje na potřebu odstranění nebo snížení administrativní zátěže a překážek v získávání prostředků z vnějších zdrojů a na nutnost zjednodušení dokumentů předkládaných při uzavírání smluv a zrušením požadavku na zřizování bankovních záruk u menších projektů;

Zvyšování konkurenceschopnosti podniků v EU

16.

poukazuje na to, že dosažení konkurenceschopnosti v celosvětovém měřítku je možné pouze odstraněním nedostatků evropského trhu, které snižují schopnost evropských malých a středních podniků konkurovat obdobným subjektům z jiných částí světa. Je nutné zvýšit zapojení malých a středních podniků do realizace projektů EU a zlepšit jejich postavení ve vztahu k velkým podnikům, které jsou často hlavními vykonavateli těchto projektů. V tomto smyslu zdůrazňuje, že pro malé a střední podniky je důležité se spojovat do sítí;

17.

připomíná, že EU musí spolu s členskými státy zajistit řádné fungování jednotného trhu a zlepšení podmínek podnikatelského prostředí tím, že odstraní či zmírní obtíže v přístupu malých a středních podniků k financování, jejich nízkou schopnost pronikat na trhy za hranicemi domovské země v rámci jednotného trhu i mimo něj, nadměrné daňové zatížení a administrativní zátěž. Je nutné splnit tyto podmínky a současně zajistit přístup k poznatkům a novým inovačním technologiím a spolupracovat s místními odbornými a vysokými školami, jež by měly ve svých programech brát v potaz malé a střední podniky jakožto hnací sílu evropského hospodářství;

18.

domnívá se, že by program měl položit větší důraz na zvýšení účasti malých a středních podniků na výzkumných a inovačních činnostech, projektech a programech v EU, a to i vytvořením partnerství veřejného a soukromého sektoru. Když se zvýší účast podniků na výzkumných projektech, zvýší se jejich interní dovednosti a tím i jejich konkurenceschopnost v mezinárodním měřítku. V návrhu programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 je vyzdvižena zejména potřeba zvýšit zapojení malých a středních podniků do výzkumných projektů. Pokud se zvýší účast malých a středních podniků, získají tyto podniky, které jsou v některých případech na předním místě ve světě, přístup k informacím a poznatkům;

19.

podotýká, že teprve tento přístup umožní takový rozvoj podniků a zejména malých a středních podniků, při němž budou zohledňovány požadavky nízkouhlíkové ekonomiky založené na moderních ekologických technologiích, které napomáhají k dosažení cílů politiky v oblasti klimatu a energetiky;

20.

vítá navrhovaný rozpočet programu ve výši 2,522 miliardy eur. Zároveň podotýká, že částka 1,4 miliardy eur vyčleněná na finanční nástroje, z níž budou přímo podporovány podniky a zejména malé a střední podniky, tvoří pouze 56 % celkového rozpočtu. V případě, že by poptávka po finančních nástrojích byla vyšší, než se dalo důvodně předpokládat, by o změně procentního podílu přidělených prostředků měl v souladu s článkem 16 návrhu nařízení rozhodnout výbor, v němž jsou zastoupeny všechny země využívající Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME). Zbývající část rozpočtu, z níž mají být financovány činnosti na podporu prostředí malých a středních podniků, zaručuje účinné a efektivní využívání prostředků určených na celý program na období 2014–2020;

21.

považuje za správné, že bylo 1,7 % rozpočtu programu vyčleněno na jeho správu, neboť tyto prostředky by měly zaručit náležité fungování programu a zároveň nepředstavují přílišné zatížení rozpočtu;

22.

je toho názoru, že opatření financovaná z rozpočtu tohoto programu nemohou nahrazovat iniciativy na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni, ale že by je měla zefektivňovat a podporovat tím, že jim dodají unijní rozměr prostřednictvím účinné koordinace a odstraněním přeshraničních překážek, jež brání spolupráci soukromých účastníků nebo orgánů veřejné správy. Tato spolupráce by měla být podporována spíše budováním horizontálních sítí, nikoli vertikální centralizací;

23.

domnívá se, že poskytovaná podpora by měla mít plné opodstatnění z hlediska stanovených cílů a měla by mít pozitivní dopady v celé Evropě díky svým integrujícím a znásobujícím účinkům, jakož i zúročení dosažených výsledků;

24.

zdůrazňuje, že konkurenceschopnost do značné míry závisí na produktivitě, inovacích a účinnosti, což jsou zdroje udržitelného růstu příjmu, na schopnosti podniků plně využívat příležitosti, jež nabízí např. evropský jednotný trh, a na institucionálním uspořádání vytvářejícím podmínky pro udržitelný růst podniků. Proto by měly být projekty, které posilují faktory mající největší vliv na udržitelnou konkurenceschopnost podniků a zejména malých a středních podniků, považovány za prioritní;

25.

upozorňuje na to, že na zapojení třetích zemí do tohoto programu, které vyplývá z protokolů k dohodám o přidružení a z dalších dohod, je třeba pohlížet jako na příležitost k rozšíření oblasti působnosti podniků provozujících svou činnost na území EU a k získání zkušeností s fungováním podniků mimo trh EU. Program by měl umožňovat i účast jiných třetích zemí, která by měla být financována z jiných programů určených na spolupráci členských států EU se třetími zeměmi;

26.

poukazuje na význam rozvoje vzdělávání v oblasti podnikání i prostřednictvím celoživotního učení a na to, že by se měl ubírat směrem k formování dovedností a postojů a uplatňování sociální odpovědnosti podniků, což umožňuje čelit výzvám současného globálního trhu při respektování tradičních zásad podnikatelské etiky, jež jsou pro evropskou kulturu typické;

27.

domnívá se, že propagace podnikání a formování kladného postoje k podnikání by měla zahrnovat také podnikatele, kteří zahajují svou profesní dráhu a vydávají se na cestu samostatné výdělečné činnosti, včetně žen, jež podstupují toto úsilí a riziko;

28.

má za to, že opatření ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování, k nimž patří kapitálový nástroj a nástroj pro úvěrové záruky, by měla doplňovat finanční nástroje, jež byly až dosud využívány v rámci politiky soudržnosti. Měla by rovněž existovat možnost spojit je s jinými, přesně vymezenými prostředky pocházejícími z členských států;

29.

podtrhuje pozitivní význam možnosti poskytování přeshraničních úvěrů a půjček, díky nimž mohou malé a střední podniky využívat ohromného potenciálu jednotného trhu, což by mělo posílit konkurenceschopnost a udržitelnost hospodářských iniciativ, např. i v oblasti cestovního ruchu;

30.

upozorňuje obzvláště na úlohu nástroje pro kapitálové investice do růstu (EFG), který je zaměřen na fondy poskytující rizikový kapitál. Zdůrazňuje, že by správci programu měli prostřednictvím odpovídajícího posouzení rizik pomoci podpořit co nejvyšší počet malých a středních podniků, včetně těch, které mají malou šanci získat podporu v rámci běžných bankovních postupů, avšak mohou přispět ke zvýšení celkového potenciálu malých a středních podniků a k výraznému snížení nezaměstnanosti;

31.

zůstává skeptický vůči úrovni úvěrování z nástroje pro úvěrové záruky a žádá Komisi, aby upřesnila, jaká kritéria byla použita ke stanovení této úrovně, když program pro konkurenceschopnost a inovace žádná omezení nestanovil. Připomíná, že úvěry pro zahájení podnikatelské činnosti, investice nebo přesun představují často podstatně vyšší částky než stanovená omezení, a vyjadřuje obavu, že to povede k situaci, kdy vyšší úvěry budou zajišťovány programem Horizont, přestože by měl být využíván pouze pro inovační projekty;

32.

vyzývá proto k návratu k předchozímu rámcovému programu pro konkurenceschopnost a inovace, jenž žádná omezení neurčoval;

33.

považuje za opodstatněný individuální přístup k jednání s institucemi, jež usilují o dluhové financování, jak pokud jde o jeho výši, která se odvíjí od výše zaručených portfoliových rizik, tak co se týče doby, na niž je půjčka poskytována;

34.

požaduje, aby byly jak finanční nástroje zaměřené na rizikový kapitál, tak prostředky určené na pokrytí portfolií závazků malých a středních podniků neustále monitorovány v souvislosti s měnícím se rizikem;

Řízení programu

35.

pokládá za správné, že má být nepřímé řízení programu svěřeno Evropskému investičnímu fondu (EIF) a výkonným agenturám, zatímco Komise bude mít na starosti neustálé monitorování programu. Tento způsob řízení zaručí využití dosavadních pozitivních zkušeností nabytých během více než 10letého působení EIF coby nástroje na podporu malých a středních podniků;

36.

doporučuje, aby byly rovněž využity příslušné zkušenosti Evropské investiční banky (EIB) a sítě Enterprise Europe Network, která má zkušenosti v oblasti internacionalizace malých a středních podniků, a to i mimo EU;

37.

zastává názor, že pro účinnou a efektivní realizaci tohoto programu je nezbytná úzká spolupráce s místními a regionálními orgány a institucemi podílejícími se na řízení programu, které umožňují tok informací v každé oblasti provádění programu;

38.

pokládá za důležité zkušenosti s internacionalizací malých a středních podniků přesahující hranice EU a předávání informací na toto téma, což by mělo malým a středním podnikům pomoci snížit transakční náklady spojené s přeshraničními činnostmi. Jedná se o oblast, jíž by se měli zabývat experti institucí EU ve spolupráci s celostátními a regionálními orgány;

39.

poukazuje rovněž na možnost vytvoření informačních středisek pro malé a střední podniky. Výbor však nebude předepisovat, jaký charakter by tato střediska měla mít či jakým způsobem by měla fungovat. Tyto otázky by měly být vyřešeny v rámci dohod o mnohostranné spolupráci států a regionů;

40.

navrhuje, aby přímé řízení programu probíhalo především na regionální úrovni a aby bylo podporováno a kontrolováno celostátními orgány. Na této úrovni řízení by měl být rovněž zřízen systém sledování rizik spojených s realizací projektů;

41.

navrhuje také, aby sledování projektu bylo rovněž součástí hodnocení jeho realizace na základě ukazatelů plnění střednědobých cílů, které jsou uvedeny v příloze I k návrhu. Monitorovány by měly být i informace o provádění činností na ochranu klimatu v rámci tohoto programu a o uskutečňování dalších cílů souvisejících s jednotlivými oblastmi politiky EU;

42.

zdůrazňuje, že výše jmenované činnosti musí být konzistentní a musí být v souladu s kontrolními opatřeními přijatými Komisí, jejíž zástupci budou vedle zaměstnanců Účetního dvora a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) na místě provádět audity, kontroly a inspekce;

43.

domnívá se, že auditní strategie by měly sloužit k objektivnímu zhodnocení provádění programu a neměly by zatěžovat příjemce podpory v rámci tohoto programu. Kontrolní systémy by měly brát v potaz jednotlivé fáze provádění projektů tak, aby negativně neovlivňovaly rychlost jejich realizace a nepřinášely nadměrné dodatečné náklady;

Aktuální rizika pro tento program

44.

upozorňuje na skutečnost, že za stávající rozpočtové situace v řadě zemí sahají národní vlády po nejjednodušších prostředcích k navýšení rozpočtových příjmů tím, že zvyšují různé odvody a tím i náklady na práci, což ve výsledku vede k úpadku malých a středních podniků či k jejich přesunutí do šedé ekonomiky. Z tohoto důvodu vyzývá k ochraně malých a středních podniků, protože výše popsaná politika oddaluje překonání hospodářské krize a může prakticky vyrušit přidanou hodnotu tohoto programu. Malé a střední podniky jsou účinným nástrojem ke snižování nezaměstnanosti;

45.

zastává názor, že budování konkurenceschopnosti podniků a zejména malých a středních podniků může v mnoha zemích EU brzdit administrativní zátěž spojená se zahajováním podnikatelské činnosti a daňové zatížení během podnikání. Výbor regionů proto vyzývá, aby se do roku 2020 čistá administrativní zátěž veškeré relevantní legislativy EU snížila o 25 %. Poukazuje na to, že by bylo vhodné zvážit odstranění rozsáhlejšího okruhu překážek, jež musejí překonávat subjekty z řad malých a středních podniků;

46.

domnívá se, že by v programu měly být pro ty země a regiony, které malým a středním podnikům poskytují nejpříznivější podmínky, díky nimž se tyto podniky mohou rozvíjet, zvyšovat svou konkurenceschopnost a pronikat na vnější trhy, navrženy dodatečné bonusy na podporu této činnosti. Podpora pozitivních přístupů má prosadit vhodné tendence v jiných zemích a regionech;

47.

navrhuje, aby Komise zajistila lepší přístup k informacím o vývoji trhů v rychle se rozvíjejících zemích, o pravidlech pro investování na jejich území, platném právním systému a místních zvyklostech, co se týče podnikatelské činnosti;

48.

má za to, že informace o vnějších trzích musí být pro malé a střední podniky snadno dostupné, tj. nesmí příliš zatěžovat jejich rozpočet, musí být přesné a musí být k dispozici v krátké časové lhůtě. Vedle informačních středisek pro malé a střední podniky připadá důležitá úloha diplomatickým zastoupením EU v těchto částech světa;

49.

zdůrazňuje, že pro rozvoj podnikatelského ducha u občanů EU jsou nutné změny v systému vzdělávání a odborné přípravy. Jedná se o dlouhodobý úkol, v důsledku čehož hrozí, že nebudou splněny dlouhodobé a střednědobé cíle;

50.

upozorňuje na to, že může dojít k nadměrné právní regulaci oblasti činnosti malých a středních podniků na úrovni EU, na vnitrostátní či na místní úrovni. To může zbytečně zkomplikovat postupy spojené se samotnou podnikatelskou činností i se získáváním podpory v rámci různých programů, což bude mít negativní dopad na konkurenceschopnost malých a středních podniků. Snížení administrativní zátěže a omezení množství překážek spojených se zahajováním a výkonem podnikatelské činnosti musí mít prioritní význam.

II.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

COM(2011) 834 final

1. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(1)

Komise v březnu 2010 přijala sdělení „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (2) (dále jen „strategie Evropa 2020“). Sdělení schválila Evropská rada v červnu 2010. Strategie Evropa 2020 reaguje na hospodářskou krizi a jejím záměrem je připravit Evropu na příští desetiletí. Vytyčuje pět ambiciózních cílů v oblasti klimatu a energetiky, zaměstnanosti, inovací, vzdělávání a sociálního začlenění, které mají být dosaženy do roku 2020, a identifikuje klíčové hybatele růstu, které mají dodat Evropě větší dynamiku a větší konkurenceschopnost. Zdůrazňuje také význam opětovného posílení růstu evropského hospodářství při současném zajištění vysoké míry zaměstnanosti, nízkouhlíkového a energeticky účinného hospodářství účinně využívajícího zdroje a sociální soudržnosti.

(1)

Komise v březnu 2010 přijala sdělení „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (2) (dále jen „strategie Evropa 2020“). Sdělení schválila Evropská rada v červnu 2010. Strategie Evropa 2020 reaguje na hospodářskou krizi a jejím záměrem je připravit Evropu na příští desetiletí. Vytyčuje pět ambiciózních cílů v oblasti klimatu a energetiky, zaměstnanosti, inovací, vzdělávání a sociálního začlenění, které mají být dosaženy do roku 2020, a identifikuje klíčové hybatele růstu, které mají dodat Evropě větší dynamiku a větší konkurenceschopnost. Zdůrazňuje také význam opětovného posílení růstu evropského hospodářství při současném zajištění vysoké míry zaměstnanosti, nízkouhlíkového a energeticky účinného hospodářství účinně využívajícího zdroje a sociální soudržnosti.

Pozměňovací návrh 2

COM(2011) 834 final

6. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(6)

Aby se přispělo k posílení konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků Unie, zejména malých a středních podniků, k pokroku ve vytváření znalostní společnosti a k rozvoji založenému na vyváženém hospodářském růstu, měl by být zřízen Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (dále jen „program“).

(6)

Aby se přispělo k posílení konkurenceschopnosti podniků Unie, zejména malých a středních podniků, měl by být zřízen Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (dále jen „program“).

Odůvodnění

Konkurenceschopnost a udržitelnost by neměly být chápány jako oddělené cíle. Místo toho je třeba vnímat konkurenceschopnost jako závislou na udržitelnosti. Zpráva o konkurenceschopnosti Evropy za rok 2010 uvádí, že udržitelná konkurenceschopnost odráží schopnost dosažení a zachování konkurenceschopnosti odvětví v souladu s cíli udržitelného rozvoje.

Pozměňovací návrh 3

COM(2011) 834 final

18. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(18)

Jak bylo zdůrazněno ve sdělení Komise z června 2010 nazvaném „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“[1], které schválila Evropská rada v závěrech z října 2010, je cestovní ruch jedním z důležitých odvětví evropské ekonomiky. Podniky v tomto odvětví významně přispívají k tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) Unie a k vytváření pracovních míst a mají značný potenciál pro rozvoj podnikatelské činnosti, neboť v něm působí hlavně malé a střední podniky. Na význam cestovního ruch poukazuje i Lisabonská smlouva a vymezuje pro Unii konkrétní pravomoci v této oblasti, jež doplňují akce členských států. Iniciativa v oblasti cestovního ruchu na úrovni Unie má jasnou přidanou hodnotou, zejména v oblasti poskytování informací a analýz, vypracování nadnárodních podpůrných strategií a výměny osvědčených postupů.

(18)

Jak bylo zdůrazněno ve sdělení Komise z června 2010 nazvaném „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“[1], které schválila Evropská rada v závěrech z října 2010, je cestovní ruch jedním z důležitých odvětví evropské ekonomiky. Podniky v tomto odvětví významně přispívají k tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) Unie a k vytváření pracovních míst a mají značný potenciál pro rozvoj podnikatelské činnosti, neboť v něm působí hlavně malé a střední podniky. Na význam cestovního ruch poukazuje i Lisabonská smlouva a vymezuje pro Unii konkrétní pravomoci v této oblasti, jež doplňují akce členských států. v oblasti cestovního ruchu jasnou přidanou hodnotu, zejména v oblasti poskytování informací a analýz, vypracování nadnárodních podpůrných strategií a výměny osvědčených postupů.

Pozměňovací návrh 4

COM(2011) 834 final

20. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(20)

Tento program by měl doplňovat jiné programy Unie, přičemž je nutné si uvědomit, že každý z nástrojů by měl fungovat v souladu se svými vlastními konkrétními postupy. Jedny a tytéž způsobilé náklady by tedy neměly být financovány z více zdrojů. V zájmu dosažení přidané hodnoty a výrazného dopadu unijního financování by se měla rozvíjet úzká součinnost programu s jinými programy Unie a se strukturálními fondy.

(20)

Tento program by měl doplňovat jiné programy Unie, přičemž je nutné si uvědomit, že každý z nástrojů by měl fungovat v souladu se svými vlastními konkrétními postupy. Jedny a tytéž způsobilé náklady by tedy neměly být financovány z více zdrojů. V zájmu dosažení přidané hodnoty a výrazného dopadu unijního financování by se měla rozvíjet úzká součinnost programu s jinými programy Unie a se strukturálními fondy.

Pozměňovací návrh 5

COM(2011) 834 final

24. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(24)

Dohoda o Evropském hospodářském prostoru a protokoly k dohodám o přidružení zajišťují účast příslušných zemí v programech Unie. Účast třetích zemí by měla být možná, jestliže to stanoví dohody a postupy.

(24)

Dohoda o Evropském hospodářském prostoru a protokoly k dohodám o přidružení zajišťují účast příslušných zemí v programech Unie. Účast třetích zemí by měla být možná, jestliže to stanoví dohody a postupy.

Pozměňovací návrh 6

COM(2011) 834 final

Čl. 2 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 2

Obecné cíle

Článek 2

Obecné cíle

1.   Program přispěje ke splnění následujících hlavních cílů, přičemž obzvláštní pozornost se věnuje specifickým potřebám malých a středních podniků v evropském a celosvětovém měřítku:

1.   Program přispěje ke splnění následujících hlavních cílů, přičemž obzvláštní pozornost se věnuje specifickým potřebám malých a středních podniků v evropském a celosvětovém měřítku:

a)

posilování konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků v Unii, včetně odvětví cestovního ruchu;

a)

posilování konkurenceschopnosti podniků v Unii, ;

b)

povzbuzení podnikatelské kultury a podpora zakládání a růstu malých a středních podniků.

b)

povzbuzení podnikatelské kultury zakládání a růst malých a středních podniků.

Odůvodnění

Konkurenceschopnost a udržitelnost by neměly být chápány jako oddělené cíle, jelikož konkurenceschopnost v dlouhodobém horizontu závisí na udržitelnosti a politiky by se měly zakládat na dlouhodobé strategii.

V politické iniciativě „Small Business Act“ pro Evropu se hovoří o tom, že je nezbytné vytvořit kulturu, která hájí podnikatele, a tuto kulturu, v níž se zdůrazňuje a cení úsilí a schopnost poprat se s obtížemi, dále podněcovat a stimulovat.

Pozměňovací návrh 7

COM(2011) 834 final

Čl. 2 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 2

Obecné cíle

Článek 2

Obecné cíle

2.   Dosahování cílů uvedených v odstavci 1 se měří těmito ukazateli:

2.   Dosahování cílů uvedených v odstavci 1 se měří těmito ukazateli:

a)

procentním růstem průmyslového odvětví Unie v porovnání s celkovým růstem hrubého domácího produktu (HDP);

a)

procentním růstem průmyslového odvětví Unie v porovnání s celkovým růstem hrubého domácího produktu (HDP);

b)

růstem výrobní produkce ekologických průmyslových odvětví v Unii;

b)

růstem výrobní produkce ekologických průmyslových odvětví v Unii;

c)

změnami v administrativní zátěži pro malé a střední podniky;

c)

změnami v administrativní zátěži pro malé a střední podniky;

d)

růstem malých a středních podniků vyjádřeným výší přidané hodnoty a počtem zaměstnanců;

e)

a hodnotou obratu připadající na malé a střední podniky.

)

růstem malých a středních podniků vyjádřeným výší přidané hodnoty a počtem zaměstnanců;

 

)

a hodnotou obratu připadající na malé a střední podniky.

Pozměňovací návrh 8

COM(2011) 834 final

Čl. 3 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 3

Specifické cíle

Článek 3

Specifické cíle

1.   Specifickými cíli programu jsou:

1.   Specifickými cíli programu jsou:

a)

zlepšit rámcové podmínky pro dosažení konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků v Unii, včetně odvětví cestovního ruchu;

a)

zlepšit rámcové podmínky pro dosažení konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků v Unii;

b)

povzbuzovat k podnikání, a to i v rámci specifických cílových skupin;

b)

povzbuzovat k podnikání, a to i v rámci specifických cílových skupin;

c)

zlepšit přístup k financím pro malé a střední podniky ve formě vlastního kapitálu a dluhů;

c)

zlepšit přístup k financím pro malé a střední podniky ve formě vlastního kapitálu a dluhů;

d)

zlepšit přístup na trhy uvnitř Unie a celosvětově.

d)

zlepšit přístup na trhy uvnitř Unie a celosvětově.

Pozměňovací návrh 9

COM(2011) 834 final

Čl. 6 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 6

Opatření ke zlepšení rámcových podmínek pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků Unie

Článek 6

Opatření ke zlepšení rámcových podmínek pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků Unie

1.   Komise podporuje opatření ke zlepšení a posílení konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků Unie, zejména malých a středních podniků, s cílem zlepšit efektivitu, provázanost a soulad vnitrostátních politik na podporu konkurenceschopnosti, udržitelnosti a růstu podniků v Evropě.

1.   Komise podporuje opatření ke zlepšení konkurenceschopnost podniků Unie, zejména malých a středních podniků, s cílem zlepšit efektivitu, provázanost a soulad vnitrostátních politik na podporu konkurenceschopnosti, udržitelnosti a růstu podniků v Evropě.

Pozměňovací návrh 10

COM(2011) 834 final

Čl. 6 odst. 2 písm. a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 6

Opatření ke zlepšení rámcových podmínek pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků Unie

Článek 6

Opatření ke zlepšení rámcových podmínek pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků Unie

(…)

(…)

2.   Komise může podpořit opatření, jejichž cílem je vypracovat nové strategie konkurenceschopnosti. Taková opatření mohou zahrnovat:

2.   Komise může podpořit opatření, jejichž cílem je vypracovat nové strategie konkurenceschopnosti. Taková opatření mohou zahrnovat:

a)

opatření zaměřená na zlepšení designu, provádění a hodnocení politik ovlivňujících konkurenceschopnost a udržitelnost podniků, včetně odolnosti vůči katastrofám, a na zajištění rozvoje vhodných infrastruktur, klastrů světové třídy a obchodních sítí, rámcových podmínek a vývoje udržitelných výrobků, služeb a postupů;

a)

opatření zaměřená na zlepšení designu, provádění a hodnocení politik ovlivňujících konkurenceschopnost a udržitelnost podniků, včetně odolnosti vůči katastrofám, a na zajištění rozvoje vhodných infrastruktur, klastrů světové třídy a obchodních sítí, rámcových podmínek a vývoje udržitelných výrobků, služeb a postupů,;

Odůvodnění

Když se jedná o podporu úsilí MSP, jedním z prvních kroků by mělo být přesvědčit tyto podniky o užitku, jaký pro ně vyplyne, pokud se spojí za účelem podniknutí konkrétních kroků, jež by jinak nebyly proveditelné nebo z nichž by plynul menší zisk pro jednotlivé účastníky. Spolupráce mezi podniky se ukázala být jednou z nejefektivnějších činností s nejrychlejšími účinky.

Pozměňovací návrh 11

COM(2011) 834 final

Čl. 6 odst. 2 písm. c)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 6

Opatření ke zlepšení rámcových podmínek pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků Unie

Článek 6

Opatření ke zlepšení rámcových podmínek pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků Unie

c)

podporu vývoje politik pro malé a střední podniky a spolupráce mezi tvůrci politik, zejména s cílem usnadnit malým a středním podnikům přístup k programům a opatřením.

c)

podporu vývoje politik pro malé a střední podniky a spolupráce mezi tvůrci politik, zejména s cílem usnadnit malým a středním podnikům přístup k programům a opatřením.

Pozměňovací návrh 12

COM(2011) 834 final

Čl. 6 odst. 2 písm. d)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 6

Opatření ke zlepšení rámcových podmínek pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků Unie

Článek 6

Opatření ke zlepšení rámcových podmínek pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků Unie

(…)

(…)

 

d)

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, jak důležitou roli hrají tato opatření v rámci strategických cílů vytyčených pro odvětví cestovního ruchu, se navrhuje, aby zde byla rovněž zmíněna, v souladu se strategií Evropa 2020, mezi jejíž priority patří inteligentní růst, jehož předpokladem je rozvoj hospodářství založeného na znalostech a inovacích.

Pozměňovací návrh 13

COM(2011) 834 final

Čl. 8 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 8

Opatření ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financím

Článek 8

Opatření ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financím

1.   Komise podpoří opatření, jejichž cílem je zlepšit přístup k financím pro malé a střední podniky v jejich počáteční a růstové fázi a které doplňují použití finančních nástrojů členských států pro malé a střední podniky na celostátní a regionální úrovni. Aby se zajistila doplňkovost, budou tato opatření úzce koordinována s opatřeními v rámci politiky soudržnosti a na vnitrostátní úrovni. Cílem takových opatření je povzbudit nabídku kapitálového i úvěrového financování.

1.   Komise podpoří opatření, jejichž cílem je zlepšit přístup k financím pro malé a střední podniky v jejich počáteční a růstové fázi a které doplňují použití finančních nástrojů členských států pro malé a střední podniky na celostátní a regionální úrovni. Aby se zajistila doplňkovost, budou tato opatření úzce koordinována s opatřeními v rámci politiky soudržnosti a na vnitrostátní úrovni. Cílem takových opatření je povzbudit nabídku kapitálového i úvěrového financování.

Pozměňovací návrh 14

COM(2011) 834 final

Čl. 8 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 8

Opatření ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financím

Článek 8

Opatření ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financím

2.   V rámci opatření uvedených v odstavci 1 Komise v závislosti na tržní poptávce navrhne opatření zaměřená na zlepšení přeshraničního a nadnárodního financování, což malým a středním podnikům pomůže dát své činnosti mezinárodní rozměr v souladu s právními předpisy Unie.

2.   V rámci opatření uvedených v odstavci 1 Komise v závislosti na tržní poptávce navrhne opatření zaměřená na zlepšení přeshraničního a nadnárodního financování, což malým a středním podnikům pomůže dát své činnosti mezinárodní rozměr v souladu s právními předpisy Unie.

Pozměňovací návrh 15

COM(2011) 834 final

Příloha II – nadpis Nástroj pro úvěrové záruky (LGF)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Příloha II – Nástroj pro úvěrové záruky (LGF)

Pozměňovací návrh 16

COM(2011) 834 final

Příloha II odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Příloha II odst. 3

Příloha II odst. 3

3.

S výjimkou půjček v rámci sekuritizovaného portfolia poskytuje LGF záruky pro úvěry do 150 000 EUR a s minimální dobou splatnosti 12 měsíců. LGF je koncipován takovým způsobem, aby bylo možné podávat zprávy o MSP, které byly podpořeny, a to co do jejich počtu i objemu půjček.

3.

LGF je koncipován takovým způsobem, aby bylo možné podávat zprávy o MSP, které byly podpořeny, a to co do jejich počtu i objemu půjček.

Odůvodnění

Nové omezení výše úvěru nemá valný smysl, protože tento rozpočet bude dostačovat jen pro málo projektů, pokud vůbec nějaký. Měl by být zachován původní systém bez omezení maximální částky.

V Bruselu dne 9. října 2012

předseda Výboru regionů

Ramón Luis VALCÁRCEL SISO


(1)  http://portal.cor.europa.eu/europe2020/news/Pages/InvitationtoparticipateintheSurveyonSME-friendlyRegionsandCities.aspx.

(2)  KOM(2010) 2020 v konečném znění.


18.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 391/49


Stanovisko Výboru regionů Balíček o zadávání veřejných zakázek

2012/C 391/09

VÝBOR REGIONŮ

domnívá se, že právní předpisy pro zadávání zakázek by měly stanovit důraznější požadavek na efektivitu nákladů spojených se zadáváním zakázek. Primárním cílem veřejného zadavatele, který zakázku zadává, je obstarat si určitou dodávku, službu nebo stavební práci a právní předpisy by měly napomoci tomu, že faktickým výsledkem zadávání zakázek bude spokojenost občanů, kupujícího i prodávajícího s obchodem. Jednoduchá a srozumitelná pravidla rozhodně usnadňují především přeshraniční obchod;

lituje, že i některé nové návrhy jsou obtížně srozumitelné a neobyčejně podrobné. Navíc se objevila řada nových ustanovení. Byla doplněna rovněž určitá nová ustanovení o usnadnění zadávání zakázek, jiné novinky však znamenají další administrativní zátěž pro veřejné zadavatele, ačkoliv pro bezproblémové zadávání veřejných zakázek je nutná právní stabilita;

konstatuje, že možnost stanovit jednodušší, ale přesto účinná pravidla zadávání zakázek, dokazuje v neposlední řadě Dohoda WTO o veřejných zakázkách, která je jednodušší než odpovídající pravidla EU. Výbor vyzývá Komisi, aby podstatně zvýšila prahové hodnoty pro veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že přeshraniční zakázky tvoří velmi nepatrný podíl veřejných zakázek, a k administrativní zátěži, která dopadá na veřejné orgány a dodavatele v důsledku právních předpisů, není třeba stanovovat tak nízké prahové hodnoty;

upozorňuje na to, že návrh je v rozporu s pravomocí členských států organizovat svoji veřejnou správu a porušuje zásadu subsidiarity. Je důležité, aby se dodržovaly zásady subsidiarity a proporcionality. Navrhovaná opatření EU mají být jednak potřebná pro dosažení daného cíle, jednak účinnější než opatření prováděná na vnitrostátní úrovni.

Zpravodajka

paní Catarina SEGERSTEN LARSSON (SE/ELS), členka zastupitelstva regionu Värmland

Odkazy

stanovisko k balíčku o zadávání veřejných zakázek zahrnujícímu:

návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb

COM(2011) 895 final

návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání veřejných zakázek

COM(2011) 896 final

I.   SOUVISLOSTI

VÝBOR REGIONŮ

1.

konstatuje, že zelená kniha Komise o modernizaci politiky EU v oblasti zadávání veřejných zakázek – Směrem k efektivnějšímu evropskému trhu veřejných zakázek (COM(2011) 15 final) otevřela mnoho otázek souvisejících se zadáváním veřejných zakázek;

2.

předložil v květnu 2011 stanovisko k této zelené knize, v němž mj. zdůraznil, že je důležité, aby se do veřejných zakázek mohly zapojit malé a střední podniky, že stávající pravidla jsou přespříliš podrobná a že by měly existovat možnosti, jak zohlednit životní prostředí, klást sociální požadavky a zadávat zakázky na inovace. Kromě toho se Výbor vyslovil pro zachování rozdělení služeb na služby podle přílohy A a podle přílohy B, pro zavedení „zakázkového pasu“, rozšíření možnosti využití řízení s vyjednáváním a zlepšení ustanovení rámcových dohod;

II.   NÁVRH KOMISE NA ZMĚNU SMĚRNICE O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK A SMĚRNICE O ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK SUBJEKTY PŮSOBÍCÍMI V ODVĚTVÍ VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ, ENERGETIKY, DOPRAVY A POŠTOVNÍCH SLUŽEB

3.

konstatuje, že návrhy nových směrnic v oblasti zadávání zakázek obsahují oproti stávajícím směrnicím zcela nová, podrobná ustanovení. Část návrhů je zaměřena na usnadnění pro malé a střední podniky. Určité formy spolupráce mezi orgány veřejné správy jsou vyňaty. Zvyšuje se důraz kladený na životní prostředí, sociální aspekty a inovace a rovněž elektronické zadávání zakázek. Další novinkou je to, že se navrhuje zrušit rozdělení služeb na služby podle přílohy A a podle přílohy B a že se zavádí nový systém zadávání zakázek na sociální služby. Navrhuje se také vytvořit pravidla pro dohled nad zadáváním veřejných zakázek a poskytovat poradenství;

4.

upozorňoval již v době, kdy se vypracovávaly stávající směrnice o zadávání zakázek, na potřebu výrazně jednodušších právních předpisů. Stávající systém vytváří v důsledku složitosti a nejasnosti právních předpisů mnoho problémů a soudních sporů. Lze si to rovněž vyložit jako nedůvěru vůči veřejným zadavatelům. Dále lituje, že ve středu zájmu stojí postup zadávání veřejných zakázek, ne jejich výsledek z hlediska obecného zájmu;

5.

domnívá se, že právní předpisy pro zadávání zakázek by měly stanovit důraznější požadavek na efektivitu nákladů spojených se zadáváním zakázek. Primárním cílem veřejného zadavatele, který zakázku zadává, je obstarat si určitou dodávku, službu nebo stavební práci a právní předpisy by měly napomoci tomu, že faktickým výsledkem zadávání zakázek bude spokojenost občanů, kupujícího i prodávajícího s obchodem. Jednoduchá a srozumitelná pravidla rozhodně usnadňují především přeshraniční obchod;

6.

lituje, že i některé nové návrhy jsou obtížně srozumitelné a neobyčejně podrobné. Navíc se objevila řada nových ustanovení. Texty připomínají spíše nařízení než směrnice. Objevila se řada nových ustanovení o usnadnění zadávání zakázek, jiné novinky však znamenají další administrativní zátěž pro veřejné zadavatele, ačkoliv pro bezproblémové zadávání veřejných zakázek je nutná právní stabilita;

7.

zdůrazňuje, že podle čl. 5 odst. 4 Smlouvy o EU nepřekročí obsah ani forma činnosti Unie rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů smluv. Navržený stupeň podrobnosti je v rozporu se záměry zjednodušit pravidla zadávání zakázek a způsobí nepřijatelnou administrativní zátěž pro veřejné zadavatele, zvláště pro malé zadavatele na místní a regionální úrovni;

8.

domnívá se, že jedním ze způsobů, jak dosáhnout praktičtějších právních předpisů, by bývalo bylo stanovit menší počet jednodušších pravidel a v případě potřeby je doplnit o pokyny vycházející z judikatury Evropského soudního dvora. Ta je možné průběžně aktualizovat, aniž by bylo třeba měnit směrnice;

9.

konstatuje, že možnost stanovit jednodušší, ale přesto účinná pravidla zadávání zakázek, dokazuje v neposlední řadě Dohoda WTO o veřejných zakázkách, která je jednodušší než odpovídající pravidla EU. Výbor vyzývá Komisi, aby podstatně zvýšila prahové hodnoty pro veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že přeshraniční zakázky tvoří velmi nepatrný podíl veřejných zakázek, a k administrativní zátěži, která dopadá na veřejné orgány a dodavatele v důsledku právních předpisů, není třeba stanovovat tak nízké prahové hodnoty. Nedávno uzavřená dohoda WTO o veřejných zakázkách nahrazuje dohodu z roku 1994. Výbor regionů vyzývá již nyní Komisi, aby dohodu uzavřenou v prosinci 2011 vyjednala nově tak, aby byla prahová hodnota podstatně zvýšena;

10.

považuje za neobyčejně důležité stanovit pravidla, která malým a středním podnikům usnadní zapojení do zadávání veřejných zakázek, přičemž se upozorňuje na možnost zadat zakázku subdodavateli. I zde by určité usnadnění představovaly jednoduché právní předpisy, neboť tyto podniky nemají přístup k expertíze právníků zabývajících se zadáváním zakázek či jiným odborníkům. Podniky jsou odborníky na své zboží nebo služby, ne však na ustanovení ohledně zadávání zakázek. Navrhuje se zavést pravidla, která těmto podnikům přinesou určitá usnadnění, mj. co se týče předkládání dokladů a zavedení evropského zakázkového pasu, což je pozitivní. Výbor se naproti tomu nedomnívá, že by měla existovat povinnost zakázky rozdělovat či odůvodňovat, proč k tomu nedošlo;

11.

bere na vědomí návrh, aby zakázky zadané ovládaným subjektům nebo spolupráce za účelem společného výkonu úkolů veřejné služby zúčastněných veřejných zadavatelů byly v případě, že budou splněny podmínky stanovené touto směrnicí, z uplatňování těchto pravidel vyloučeny. Navržená ustanovení o vyloučení spolupráce v rámci vlastního koncernu či spolupráce mezi veřejnými zadavateli jsou však formulována příliš úzce a v praxi nebude možné je provést; tím se umožní, aby směrnice ovlivňovala interní administrativní opatření členských států;

12.

v reakci na zelenou knihu navrhl, aby řízení s vyjednáváním probíhalo za stejných podmínek jako v sektoru veřejných služeb, a za tímto názorem si stojí. Neexistuje žádný důvod se domnívat, že by zadavatelé v klasickém sektoru byli méně způsobilí k vyjednávání než subjekty v sektoru veřejných služeb. Veřejní zadavatelé zadávají zakázky nejen na standardní zboží, ale také na řadu sofistikovaného zboží, jako jsou např. IT systémy a medicínská technika. U těchto zakázek je řízení s vyjednáváním vhodné, stejně jako u zakázek na komplikované služby;

13.

domnívá se, že malé a střední podniky by měly prospěch z rozšíření možností využití řízení s vyjednáváním, neboť toto řízení dává postupu větší flexibilitu. Běžným problémem jsou pro tyto podniky navíc potíže při doplňování a úpravách nabídky. Zde by mělo být možné zavést trochu méně rigidní pravidla;

14.

konkrétní potíž spatřuje v zadávání zakázek na informační a komunikační technologie (IKT systémy), kde není vždy možné jen tak zadat návazné zakázky, jako např. dodatečné licence a nové moduly, aniž by neznamenaly podstatné nevýhody jak z technického, tak z nákladového hlediska;

15.

shledává, že pro veřejné zadavatele na místní a regionální úrovni se navrhuje o něco jednodušší systém s předběžným oznámením zadávání zakázek na základě soutěže v souladu s pravidly WTO. Jestliže bude tato možnost využita, nebude třeba před zahájením zadávacího řízení zveřejňovat samostatná oznámení o zakázce. To je dobrý návrh, jenž může přinést usnadnění jak zadavatelům, tak podnikům;

16.

ve své reakci na zelenou knihu zdůraznil, že ustanovení rámcových dohod by měla být upravena podle ustanovení platné směrnice o veřejných službách, což by bylo výchozím bodem pro tvorbu flexibilnějších pravidel. Je nešťastné, že Komise namísto toho navrhuje změnit text směrnice o veřejných službách, aby tyto služby byly upraveny stejně detailním způsobem jako klasický sektor. Mělo by být rovněž zcela jasné, že pokud jde o zboží a služby, které mají uspokojovat individuální potřeby, jako např. pomůcky pro zdravotně postižené osoby, mělo by být možné formulovat dohodu tak, aby si jednotliví občané mohli sami zvolit dodavatele mezi dodavateli uvedenými v rámcové dohodě;

17.

domnívá se, že elektronické zadávání veřejných zakázek je správný krok, a vítá iniciativu Komise v této oblasti. Elektronické zadávání zakázek představuje usnadnění jak pro kupující, tak pro prodávající. Dvouleté přechodné období před zavedením povinného podávání a přijímání elektronických nabídek je však příliš krátké, zejména pro malé podniky. Rozhodovat by zde měl veřejný zadavatel. Různá odvětví a různé členské státy totiž v tomto směru pokročily velmi odlišně a veřejní zadavatelé mají o tomto pokroku nejlepší přehled. Nezdá se logické stanovovat specifická pravidla a kratší harmonogram pro zavádění elektronického zadávání zakázek pro nákupní subjekty, a zejména ne pro nákupní subjekty na místní a regionální úrovni;

18.

rovněž zdůrazňuje, že je nezbytně nutné, aby Komise přehodnotila nomenklaturu CPV, neboť je obtížné se v ní orientovat, je dvojznačná a některé její části nejsou logické. Pokud bude nomenklatura CPV dobře fungovat, usnadní se tím elektronické zadávání zakázek;

19.

domnívá se, že stávající rozdělení na služby „A“ a služby „B“ by se rozhodně mělo zachovat a že navržené články 74–76 o sociálních a dalších službách je třeba zrušit. Tyto služby mají velmi malý přeshraniční význam. Navržený model sociálních služeb nevyváží nevýhody, které má zrušení zvláštního řešení pro služby „B“. Vyloučit by se neměly pouze sociální služby a služby zdravotní péče. Např. právní služby jsou také ve velké míře charakterizovány osobní důvěrou a obtížně podléhají normální hospodářské soutěži. I pohostinské služby či služby v oblasti praktické odborné přípravy mají často úzkou vazbu na sociální služby, stejně jako úklidové či podobné služby, které jsou poskytovány starším občanům a občanům s různým zdravotním postižením;

20.

domnívá se, že když veřejné orgány využijí svou kupní sílu, mohou významně přispět k dosažení cílů strategie Evropa 2020, a to zejména pokud jde o stěžejní iniciativy Unie inovací a Evropa účinněji využívající zdroje;

21.

vítá, že se v návrhu směrnice klade vyšší důraz na možnost zohlednit environmentální a sociální požadavky, přestože nebude pravděpodobně jednoduché dodržovat stanovená pravidla. Jako jeden z příkladů lze v této souvislosti uvést článek 67 týkající se nákladů životního cyklu. Je důležité, aby v takovém případě mohli veřejní zadavatelé rozhodnout o tom, zda a jaké požadavky budou stanoveny, neboť zboží a služby jsou ze své povahy velmi odlišné. Zároveň je třeba umožnit, aby se strategické cíle určovaly na základě politických rozhodnutí přijatých na místní a regionální úrovni. Existuje např. velký rozdíl mezi způsobem zadávání zakázek na cement a na MRI skenery. Výbor však podotýká, že ve všech případech musí existovat věcná souvislost s předmětem zakázky, aby se zamezilo netransparentnímu a svévolnému rozhodnutí o udělení zakázky a aby byla zaručena spravedlivá soutěž mezi podniky;

22.

domnívá se, že musí být možné zvolit jak nabídku s nejnižší cenou, tak hospodářsky nejvýhodnější nabídku, o čemž rozhodne veřejný zadavatel. U velkého počtu standardních produktů, jako je např. benzin, je cena jediným realistickým kritériem výběru. Platí to dokonce i u některých složitých produktů, jako jsou např. určité léčivé přípravky, u nichž se požadavek kvality testoval již během udělení rozhodnutí o registraci. Volba nabídky s nejnižší cenou nemusí v žádném případě znamenat, že nebyly stanoveny požadavky na kvalitu. U těchto zakázek existuje povinnost stanovit požadavky na kvalitu a poté se zvolí nabídka, která tyto požadavky splňuje při nejnižší ceně. Zadávání zakázek podle nejnižší ceny je výhodné také pro malé podniky, které mají často nízké administrativní náklady a mohou nabídnout konkurenční ceny. Naopak pokud by se soutěžilo podle sociálních a environmentálních kritérií, může to vyřadit z trhu řadu malých podniků. V návrhu se namísto nejnižší ceny hovoří o nejnižších nákladech, což je matoucí. Pojem nejnižší náklady více souvisí s hospodářsky nejvýhodnější nabídkou a naznačuje, že kromě ceny budou v úvahu brány i jiné ukazatele. V zájmu jasnosti by se mělo zachovat znění stávající směrnice;

23.

konstatuje, že Komise rovněž navrhuje nová ustanovení týkající se podmínek pro subdodavatele a změny zakázky v průběhu jejího trvání. Domnívá se, že tyto oblasti by ani nadále neměly být upraveny směrnicí, neboť v první řadě spadají do vnitrostátního smluvního práva. Mohlo by být naproti tomu vhodné zabývat se jimi v interpretačním dokumentu;

24.

konstatuje, že Komise navrhuje řadu podrobných ustanovení týkajících se vnitrostátních orgánů pro dohled a podpory při zadávání zakázek. Zde lze zmínit, že tyto záležitosti nebyly v zelené knize projednány. Podle článku 2 Protokolu (č. 2) o používání zásad subsidiarity a proporcionality vede Komise před předložením návrhu legislativního aktu rozsáhlé konzultace. Tyto konzultace musí případně přihlížet k regionálnímu a místnímu rozměru zamýšlené činnosti. Výjimkou jsou mimořádně naléhavé případy. Zřízení vnitrostátních orgánů pro dohled má samozřejmě velký význam pro místní a regionální úroveň, zejména v těch členských státech, kde mají orgány na nižší než celostátní úrovni legislativní pravomoc;

25.

upozorňuje na to, že návrh je v rozporu s pravomocí členských států organizovat svoji veřejnou správu a porušuje zásadu subsidiarity. Je důležité, aby se dodržovaly zásady subsidiarity a proporcionality. Navrhovaná opatření EU mají být jednak potřebná pro dosažení daného cíle, jednak účinnější než opatření prováděná na vnitrostátní úrovni. V tomto případě však nic nenaznačuje tomu, že by navržený systém byl účinnější než řešení, které členský stát přijme v souladu s vnitrostátním systémem. Stávající vládní a soudní struktury by měly být schopny ujmout se nových rolí v oblasti vymáhání práva, aniž by bylo nutné v každém členském státě zřizovat nové orgány pro dohled. Navíc se zdá, že se v modelu navrženém Komisí kombinují různé úkoly způsobem, který je v rozporu s tradičním rozlišením mezi veřejnými orgány a soudy.

III.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

COM(2011) 896 final

Bod odůvodnění 14

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(14)

Existuje značná právní nejistota ohledně toho, do jaké míry by se pravidla pro zadávání veřejných zakázek měla vztahovat na spolupráci mezi orgány veřejné správy. Příslušná judikatura Soudního dvora Evropské unie je vykládána odlišně v jednotlivých členských státech, a dokonce i jednotlivými veřejnými zadavateli. Je proto nezbytné vyjasnit, ve kterých případech smlouvy uzavřené mezi veřejnými zadavateli nepodléhají pravidlům pro zadávání veřejných zakázek. Mělo by se přitom vycházetze zásad stanovených v příslušné judikatuře Soudního dvora. Skutečnost, že obě strany dohody jsou samy veřejnými zadavateli, sama o sobě nevylučuje uplatnění pravidel pro zadávání zakázek. Uplatnění pravidel pro zadávání veřejných zakázek by však nemělo zasahovat do svobody orgánů veřejné správy rozhodovat o tom, jak organizovat způsob výkonu jejich úkolů veřejné služby. Zakázky zadané ovládaným subjektům nebo spolupráce za účelem společného výkonu úkolů veřejné služby zúčastněných veřejných zadavatelů by proto, budou-li splněny podmínky stanovené touto směrnici, měly být z uplatňování těchto pravidel vyjmuty. Tato směrnice by měla zajistit, aby spolupráce mezi orgány veřejné správy vyjmutá z oblasti působnosti této směrnice nevedla ve vztahu k soukromým hospodářským subjektům k narušení hospodářské soutěže. K narušení hospodářské soutěže by neměla vést ani účast veřejného zadavatele jako uchazeče v řízení na zadání veřejné zakázky.

(14)

Existuje značná právní nejistota ohledně toho, do jaké míry by se pravidla pro zadávání veřejných zakázek měla vztahovat na spolupráci mezi orgány veřejné správy. Příslušná judikatura Soudního dvora Evropské unie je vykládána odlišně v jednotlivých členských státech, a dokonce i jednotlivými veřejnými zadavateli. Je proto nezbytné vyjasnit, ve kterých případech smlouvy uzavřené mezi veřejnými zadavateli nepodléhají pravidlům pro zadávání veřejných zakázek. Mělo by se přitom vycházetze zásad stanovených v příslušné judikatuře Soudního dvora. Skutečnost, že obě strany dohody jsou samy veřejnými zadavateli, sama o sobě nevylučuje uplatnění pravidel pro zadávání zakázek. Uplatnění pravidel pro zadávání veřejných zakázek by však nemělo zasahovat do svobody orgánů veřejné správy rozhodovat o tom, jak organizovat způsob výkonu jejich úkolů veřejné služby. Zakázky zadané ovládaným subjektům nebo spolupráce za účelem společného výkonu úkolů veřejné služby zúčastněných veřejných zadavatelů by proto, budou-li splněny podmínky stanovené touto směrnici, měly být z uplatňování těchto pravidel vyjmuty. Tato směrnice by měla zajistit, aby spolupráce mezi orgány veřejné správy vyjmutá z oblasti působnosti této směrnice nevedla ve vztahu k soukromým hospodářským subjektům k narušení hospodářské soutěže. K narušení hospodářské soutěže by neměla vést ani účast veřejného zadavatele jako uchazeče v řízení na zadání veřejné zakázky.

Odůvodnění

Je třeba vyjasnit, že různé formy spolupráce mezi veřejnými zadavateli nespadají do oblasti působnosti pravidel pro zadávání zakázek.

Pozměňovací návrh 2

COM(2011) 896 final

Bod odůvodnění 46

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(46)

Veřejní zadavatelé se mohou potýkat s vnějšími okolnostmi, které nemohli v okamžiku udělování zakázky předvídat. V takovém případě je nezbytná určitá míra flexibility pro přizpůsobení zakázky těmto okolnostem, aniž by se muselo uskutečnit nové zadávací řízení. Pojem nepředvídatelné okolnosti se týká okolností, jež nemohl veřejný zadavatel předpokládat ani přes přiměřeně pečlivou přípravu původního zadání zakázky při zohlednění jemu dostupných prostředků, povahy a vlastností konkrétního projektu, osvědčených postupů v dotčené oblasti a potřeby zajistit vhodný vztah mezi zdroji vynakládanými na přípravu zadání zakázky a její předpokládanou hodnotou. Neplatí to však v případech, kdy je výsledkem úprav změna povahy celého zadání zakázky, například kvůli nahrazení stavebních prací, dodávek nebo služeb, které mají být poskytnuty, něčím jiným, nebo kvůli zásadní změně typu zakázky, protože v takové situaci lze předpokládat hypotetický dopad na výsledky.

(46)

Veřejní zadavatelé se mohou potýkat s vnějšími okolnostmi, které nemohli v okamžiku udělování zakázky předvídat. V takovém případě je nezbytná určitá míra flexibility pro přizpůsobení zakázky těmto okolnostem, aniž by se muselo uskutečnit nové zadávací řízení. Pojem nepředvídatelné okolnosti se týká okolností, jež nemohl veřejný zadavatel předpokládat ani přes přiměřeně pečlivou přípravu původního zadání zakázky. Neplatí to však v případech, kdy je výsledkem úprav změna povahy celého zadání zakázky, například kvůli nahrazení stavebních prací, dodávek nebo služeb, které mají být poskytnuty, něčím jiným, nebo kvůli zásadní změně typu zakázky, protože v takové situaci lze předpokládat hypotetický dopad na výsledky.

Odůvodnění

Posouzení nepředvídatelných okolností zmíněné v bodě odůvodnění nemůže zohlednit zdroje, jež mají veřejní zadavatelé k dispozici, ani jejich poměr k celkové předpokládané hodnotě projektu. Zdroje dostupné veřejným zadavatelům a jejich vyčíslení nespadají do oblasti působnosti Komise. Posouzení konečného výsledku zadávacího řízení by nemělo brát ohled na faktory týkající se organizace nebo zaměstnanců veřejného zadavatele. Veřejní zadavatelé na místní úrovni mohou své vlastní lidské zdroje a pracovní postupy určovat bez ohledu na to, jak by měli udělovat zakázky na veřejné služby. Tento mechanismus posouzení by měl být z bodů odůvodnění odstraněn, neboť je v rozporu s právními předpisy EU.

Pozměňovací návrh 3

COM(2011) 895 final

Článek 1

COM(2011) 896 final

Článek 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Předmět a oblast působnosti

Předmět a oblast působnosti

1.   Tato směrnice stanoví pravidla týkající se postupů zadávání zakázek veřejnými zadavateli, pokud jde o veřejné zakázky i veřejné soutěže na určitý výkon, jejichž hodnota se odhaduje nejméně ve výši prahových hodnot stanovených v článku 4.

1.   Tato směrnice stanoví pravidla týkající se postupů zadávání zakázek veřejnými zadavateli, pokud jde o veřejné zakázky i veřejné soutěže na určitý výkon, jejichž hodnota se odhaduje nejméně ve výši prahových hodnot stanovených v článku 4.

2.   Zadáváním zakázek ve smyslu této směrnice je nákup nebo jiné formy získávání stavebních prací, dodávek nebo služeb jedním či více veřejnými zadavateli od hospodářských subjektů vybraných těmito veřejnými zadavateli bez ohledu na to, zda stavební práce, dodávky nebo služby mají sloužit veřejnému účelu, či nikoli.

2.   Zadáváním zakázek ve smyslu této směrnice je nákup nebo jiné formy získávání stavebních prací, dodávek nebo služeb jedním či více veřejnými zadavateli od hospodářských subjektů vybraných těmito veřejnými zadavateli.

Ve smyslu této směrnice představuje soubor stavebních prací, dodávek a/nebo služeb, i když jsou zakoupeny prostřednictvím různých smluv, jednu zakázku ve smyslu této směrnice v případě, že smlouvy jsou součástí jednoho projektu.

 

   

 

 

 

 

   

 

   

 

 

 

 

   

 

 

 

   

Odůvodnění

Pořizování dodávek, služeb nebo stavebních prácí, které nemají sloužit veřejnému účelu, by nemělo být do směrnice o zadávání zakázek zahrnuto.

Základem zadávání zakázek by měla být jedna zakázka, ne jeden projekt, neboť součástí projektu mohou být i prvky, které nespadají do oblasti působnosti směrnice.

Pravidla pro vztahy mezi veřejnými zadavateli by se měla přesunout z článku 11 (COM(2011) 896) a z článku 21 (COM(2011) 895) do článku 1, jelikož nespadají do oblasti působnosti.

Judikatura Soudního dvora (věc C-107/98 Teckal) hovoří o většině činností, ne o 90 %. Je třeba vyvarovat se zužování judikatury.

Článek 11 (COM(2011) 896), resp. článek 21 (COM(2011) 895) se v důsledku navržených změn odstraňují.

Pozměňovací návrh 4

COM(2011) 896 final

Článek 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Prahové hodnoty

Prahové hodnoty

Tato směrnice se vztahuje na zakázky, jejichž odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty (DPH) se rovná následujícím prahovým hodnotám nebo je vyšší:

Tato směrnice se vztahuje na zakázky, jejichž odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty (DPH) se rovná následujícím prahovým hodnotám nebo je vyšší:

(a)

5 000 000 EUR u veřejných zakázek na stavební práce;

(a)

5 000 000 EUR u veřejných zakázek na stavební práce;

(b)

130 000 EUR u veřejných zakázek na dodávky a služby zadávaných ústředními orgány státní správy a u veřejných soutěží na určitý výkon pořádaných takovými orgány; pokud jsou veřejné zakázky na dodávky zadávány veřejnými zadavateli, kteří působí v oblasti obrany, platí tato prahová hodnota pouze pro zakázky týkající se výrobků uvedených v příloze III;

(b)

130 000 EUR u veřejných zakázek na dodávky a služby zadávaných ústředními orgány státní správy a u veřejných soutěží na určitý výkon pořádaných takovými orgány; pokud jsou veřejné zakázky na dodávky zadávány veřejnými zadavateli, kteří působí v oblasti obrany, platí tato prahová hodnota pouze pro zakázky týkající se výrobků uvedených v příloze III;

(c)

200 000 EUR u veřejných zakázek na dodávky a služby zadávaných veřejnými zadavateli na nižší správní úrovni a u veřejných soutěží na určitý výkon pořádaných takovými zadavateli;

(c)

EUR u veřejných zakázek na dodávky a služby zadávaných veřejnými zadavateli na nižší správní úrovni a u veřejných soutěží na určitý výkon pořádaných takovými zadavateli

(d)

500 000 EUR u veřejných zakázek na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze XVI.

Odůvodnění

Při současné prahové hodnotě pro zboží a služby, jež odpovídá zhruba 1,5 milionu dánských korun, přeshraniční obchod téměř neexistuje. V roce 2009 bylo jen 1,4 % uzavřených smluv přeshraničních. Doporučujeme prahovou hodnotu pro zboží a služby zvýšit a čl. 4 písm. d) vyškrtnout. Komise by při příštím vyjednávání dohody WTO přinejmenším měla vyhradit vysokou prioritu reálnému zvýšení prahové hodnoty pro veřejné zakázky. Vzhledem k mizivě nízkému podílu přeshraničních veřejných zakázek a s ohledem na administrativní náklady, jež regulační rámec znamená pro veřejné zadavatele a dodavatele, nemají takto nízké prahové hodnoty smysl.

Pozměňovací návrh 5

COM(2011) 895 final

Článek 19

COM(2011) 896 final

Článek 10

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Zvláštní vyloučení pro zakázky na služby

Zvláštní vyloučení pro zakázky na služby

(c)

rozhodčích a smírčích služeb;

(c)

rozhodčích a smírčích služeb;

 

 

 

 

 

 

(d)

finančních služeb v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem nebo převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES a služeb centrálních bank a operací prováděných pomocí Evropského nástroje finanční stability;

(d)

finančních služeb v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem nebo převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES a služeb centrálních bank a operací prováděných pomocí Evropského nástroje finanční stability;

(e)

pracovních smluv;

(e)

pracovních smluv;

 

[…]

 

Odůvodnění

(c 1.)

Služby právního zastupování před soudem a jiné právní služby jsou úzce spojeny s právním systémem, který platí v daném státě, což zpravidla vylučuje přeshraniční rozměr. Vyžaduje to ostatně zvláštní vztah důvěry, který je při těchto službách navazován a který nelze objektivizovat v rámci zadávacího řízení.

(c 2.)

V oblasti zajištění národní bezpečnosti a civilní ochrany nesmějí mít určující význam kritéria hospodárnosti.

(d)

Vyloučení výlučných práv, které je stanoveno v článku 18 stávající směrnice 2004/18/ES a článcích 24 a 25 směrnice 2004/17/ES, by se mělo zachovat, stejně jako ustanovení o vyloučení operací veřejných zadavatelů, které mají za cíl získat peněžní prostředky či kapitál (stávající čl. 16 písm. d). V členských státech je těchto ustanovení zapotřebí.

(g)

Evropské smlouvy členským státům výslovně udělují právo převádět výlučná práva. Mělo by se to odrazit v předpisech o zadávání veřejných zakázek.

Pozměňovací návrh 6

COM(2011) 896 final

Článek 15

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Odůvodnění

Účelem navrhovaného doplnění je objasnit, že se na převádění úkolů a pravomocí nevztahují právní předpisy o zadávání veřejných zakázek.

Pozměňovací návrh 7

COM(2011) 895 final

Článek 21

COM(2011) 896 final

Článek 11

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Vztahy mezi orgány veřejné správy

1.   Zakázka zadaná veřejným zadavatelem jiné právnické osobě spadá mimo oblast působnosti této směrnice, pokud jsou splněny následující kumulativní podmínky:

   

(a)

veřejný zadavatel ovládá dotyčnou právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky;

(b)

alespoň 90 % činností této právnické osoby je vykonáváno pro ovládajícího veřejného zadavatele nebo pro jiné právnické osoby ovládané tímto veřejným zadavatelem;

(c)

v ovládané právnické osobě nemá účast žádný soukromý subjekt.

Má se za to, že veřejný zadavatel ovládá právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky, ve smyslu prvního pododstavce písm. a), pokud má rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí ovládané právnické osoby.

2.   Odstavec 1 se rovněž použije v případě, že ovládaný subjekt, který je veřejným zadavatelem, zadá zakázku svému ovládajícímu subjektu nebo jiné právnické osobě ovládané stejným veřejným zadavatelem, pokud v právnické osobě, jíž je veřejná zakázka zadána, nemá účast žádný soukromý subjekt.

   

3.   Veřejný zadavatel, který neovládá právnickou osobu ve smyslu odstavce 1, však může zadat zakázku bez použití této směrnice právnické osobě, kterou ovládá společně s jinými veřejnými zadavateli, pokud jsou splněny následující podmínky:

   

(a)

veřejní zadavatelé ovládají společně právnickou osobu obdobně, jako ovládají vlastní organizační složky;

(b)

alespoň 90 % činností této právnické osoby je vykonáváno pro ovládající veřejné zadavatele nebo pro jiné právnické osoby ovládané týmiž veřejnými zadavateli;

(c)

v ovládané právnické osobě nemá účast žádný soukromý subjekt.

Pro účely písmene a) se má za to, že veřejní zadavatelé ovládají společně určitou právnickou osobu, pokud jsou splněny následující kumulativní podmínky:

(a)

rozhodovací orgány ovládané právnické osoby jsou složeny ze zástupců všech zúčastněných veřejných zadavatelů;

(b)

tito veřejní zadavatelé jsou s to společně vyvíjet rozhodující vliv na strategické cíle a významná rozhodnutí ovládané právnické osoby,

(c)

ovládaná právnická osoba nesleduje žádné zájmy, které se neshodují se zájmy orgánů veřejné správy, které jsou k ní přidruženy;

(d)

ovládané právnické osobě neplyne z veřejných zakázek s těmito veřejnými zadavateli žádný zisk kromě úhrady skutečných nákladů.

4.   Dohoda uzavřená mezi dvěma nebo více veřejnými zadavateli není považována za veřejnou zakázku ve smyslu čl. 2 bodu 6 této směrnice, pokud jsou splněny následující kumulativní podmínky:

   

(a)

dohoda zakládá mezi zúčastněnými veřejnými zadavateli skutečnou spolupráci, která je zaměřena na společný výkon úkolů veřejné služby a zahrnuje vzájemná práva a povinnosti stran;

(b)

dohoda se řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem;

(c)

zúčastnění veřejní zadavatelé neuskutečňují na volném trhu více než 10 % obratu z činností, které jsou relevantní v kontextu dohody;

(d)

dohoda nezahrnuje jiné finanční převody mezi zúčastněnými veřejnými zadavateli než finanční převody odpovídající úhradě skutečných nákladů na stavební práce, služby nebo dodávky;

(e)

v žádném ze zúčastněných veřejných zadavatelů nemá účast žádný soukromý subjekt.

5.   Neexistence soukromé účasti uvedená v odstavcích 1 až 4 se ověřuje při zadání zakázky nebo při uzavření dohody.

   

Výjimky stanovené v odstavcích 1 až 4 přestávají platit okamžikem vstupu soukromého subjektu, v důsledku čehož je třeba otevřít probíhající zakázky soutěži prostřednictvím řádných zadávacích řízení.

Odůvodnění

V důsledku pozměňovacího návrhu 3 se odstraňuje článek 11, resp. článek 21.

Pozměňovací návrh 8

COM(2011) 895 final

Článek 31

COM(2011) 896 final

Článek 17

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Vyhrazené zakázky

Vyhrazené zakázky

Členské státy mohou vyhradit právo na účast v zadávacím řízení chráněným dílnám a hospodářským subjektům, jejichž hlavním cílem je sociální a profesní začlenění osob s postižením nebo osob znevýhodněných, nebo mohou vyhradit plnění zakázek v rámci programů chráněného zaměstnání, pokud více než 30 % zaměstnanců těchto dílen, hospodářských subjektů nebo programů jsou osoby s postižením nebo osoby znevýhodněné.

Členské státy mohou vyhradit právo na účast v zadávacím řízení chráněným dílnám a hospodářským subjektům, jejichž hlavním cílem je sociální a profesní začlenění osob s postižením nebo osob znevýhodněných, nebo mohou vyhradit plnění zakázek v rámci programů chráněného zaměstnání, pokud více než 30 % těchto dílen, hospodářských subjektů nebo programů jsou osoby s postižením nebo osoby znevýhodněné.

Výzva k účasti v soutěži odkazuje na toto ustanovení.

Výzva k účasti v soutěži odkazuje na toto ustanovení.

Odůvodnění

Toto ustanovení je nové, a zejména protože je rozsáhlejší než stávající článek 19, je třeba definovat, které skupiny zahrnuje.

Pozměňovací návrh 9

COM(2011) 895 final

Článek 34

COM(2011) 896 final

Čl. 19 odst. 7

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy zajistí, aby nejpozději do dvou let po datu uvedeném v čl. 92 odst. 1 byla všechna zadávací řízení podle této směrnice prováděna prostřednictvím elektronických prostředků komunikace, zejména formou elektronického podávání nabídek, v souladu s požadavky tohoto článku.

Členské státy , aby všechna zadávací řízení podle této směrnice prováděna prostřednictvím elektronických prostředků komunikace, zejména formou elektronického podávání nabídek, v souladu s požadavky tohoto článku.

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že se podmínky veřejných zadavatelů, zejména na místní úrovni, a dodavatelů v různých odvětvích velmi liší, je rozumnější, aby se členské státy aktivně připravovaly na elektronické zadávání zakázek, než s malým předstihem stanovit požadavek v tomto směru.

Pozměňovací návrh 10

COM(2011) 896 final

Článek 24

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Volba řízení

Volba řízení

1.   Při zadávání veřejné zakázky uplatňují veřejní zadavatelé vnitrostátní postupy upravené tak, aby byly v souladu s touto směrnicí, za předpokladu, že byla zveřejněna výzva k účasti v soutěži, aniž je dotčen článek 30.

1.   Při zadávání veřejné zakázky uplatňují veřejní zadavatelé vnitrostátní postupy upravené tak, aby byly v souladu s touto směrnicí, za předpokladu, že byla zveřejněna výzva k účasti v soutěži, aniž je dotčen článek 30.

Členské státy stanoví, že veřejní zadavatelé mohou použít otevřené nebo omezené řízení, jak je upraveno v této směrnici.

Členské státy stanoví, že veřejní zadavatelé mohou použít otevřené omezené řízení, jak je upraveno v této směrnici.

Členské státy mohou stanovit, že veřejní zadavatelé mohou použít inovační partnerství, jak je upraveno v této směrnici.

Členské státy stanov, že veřejní zadavatelé mohou použít inovační partnerství, jak je upraveno v této směrnici.

Mohou rovněž stanovit, že veřejní zadavatelé mohou použít výběrové řízení s vyjednáváním nebo soutěžní dialog v následujících případech:

(a)

pokud jde o stavební práce, kde je předmětem smlouvy jak projekt, tak provedení stavby ve smyslu čl. 2 bodu 8, nebo kde je ke stanovení právního nebo finančního rámce projektu potřeba vyjednávání;

(b)

pokud jde o veřejné zakázky na stavební práce, jsou-li stavební práce vykonávány výlučně pro účely výzkumu, inovace, testování nebo vývoje, a nikoli s cílem dosáhnout ziskovosti nebo návratnosti nákladů na výzkum a vývoj;

(c)

pokud jde o služby a dodávky, u nichž nelze technické specifikace stanovit s dostatečnou přesností odkazem na normy, evropská technická schválení, společné technické specifikace nebo technické reference ve smyslu bodů 2 až 5 přílohy VIII;

(d)

v případě nestandardních nebo nepřijatelných nabídek ve smyslu čl. 30 odst. 2 písm. a) v odpověď na otevřené nebo omezené řízení;

(e)

jestliže nemůže být zakázka z důvodu zvláštních okolností plynoucích z povahy nebo složitosti stavebních prací, dodávek či služeb nebo z rizik s nimi spojených zadána bez předchozího vyjednávání.

Členské státy mohou rozhodnout, že výběrové řízení s vyjednáváním, soutěžní dialog ani inovační partnerství do svého vnitrostátního práva neprovedou.

Odůvodnění

Výbor regionů se domnívá, že řízení s vyjednáváním musí v klasickém sektoru probíhat za stejných podmínek jako v sektoru veřejných služeb. To se týká také soutěžního dialogu. Neexistuje žádný důvod se domnívat, že by zadavatelé v klasickém sektoru byli méně způsobilí k takovému řízení než subjekty v sektoru veřejných služeb. O typu použitého řízení rozhodne veřejný zadavatel na základě konkrétní zakázky.

Je také důležité jasně stanovit, že to, jaké řízení je v daném případě nejvhodnější, určuje veřejný zadavatel, nikoliv EU. EU a členský stát musí veřejným zadavatelům umožnit používat všechna řízení. V opačném případě by v každém členském státě existovala jiná pravidla, byla by narušena hospodářská soutěž a nebyly by zaručeny rovné podmínky.

Pozměňovací návrh 11

COM(2011) 896 final

Čl. 30 odst. 2 písm. a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(a)

jestliže v otevřeném nebo omezeném řízení nebyly podány žádné nabídky nebo žádné vhodné nabídky nebo žádné žádosti o účast, za předpokladu, že se původní podmínky zakázky podstatně nezmění a že Komisi nebo vnitrostátnímu orgánu pro dohled jmenovanému podle článku 84 je na jejich žádost zaslána zpráva;

(a)

jestliže v otevřeném nebo omezeném řízení nebyly podány žádné nabídky nebo žádné vhodné nabídky nebo žádné žádosti o účast, za předpokladu, že se původní podmínky zakázky podstatně nezmění;

Odůvodnění

Spolu s článkem 84 (zřízení nového vnitrostátního orgánu pro dohled) přináší tato povinnost zasílat zprávy zbytečnou administrativní zátěž. V zájmu zjednodušení a zvýšení pružnosti právních předpisů EU týkajících se zadávání veřejných zakázek je nezbytné zabránit vzniku nové administrativní zátěže. Proto je nutné tuto pasáž vyškrtnout.

Pozměňovací návrh 12

COM(2011) 895 final

Čl. 44 písm. d) (i) a e)

COM(2011) 896 final

Čl. 30 odst. 2 písm. c) (i) a d)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

c)

jestliže stavební práce, dodávky nebo služby mohou být z některého z následujících důvodů dodány jen konkrétním hospodářským subjektem:

c)

jestliže stavební práce, dodávky nebo služby mohou být z některého z následujících důvodů dodány jen konkrétním hospodářským subjektem:

i)

neexistence hospodářské soutěže z technických důvodů,

i)

neexistence hospodářské soutěže z technických důvodů,

[…]

[…]

d)

pokud je to nezbytně nutné z důvodů krajní naléhavosti způsobené vyšší mocí, a proto nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, omezené řízení nebo výběrové řízení s vyjednáváním; okolnosti, které se uvádějí pro odůvodnění krajní naléhavosti, nesmějí být v žádném případě způsobeny veřejným zadavatelem.

d)

pokud je to nezbytně nutné z důvodů krajní naléhavosti způsobené , a proto nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, omezené řízení nebo výběrové řízení s vyjednáváním; okolnosti, které se uvádějí pro odůvodnění krajní naléhavosti, nesmějí být v žádném případě způsobeny veřejným zadavatelem.

Odůvodnění

Článek by se měl doplnit o právní důvody, aby se pokryla mj. situace, kdy veřejný zadavatel potřebuje provést na určitém místě stavbu, např. školy, a vlastník pozemku souhlasí s jeho prodejem pouze za podmínky, že bude moci stavbu provést.

Vyšší moc znamená zpřísnění oproti stávajícímu znění směrnice 2004/18/ES (čl. 31 písm. c)). Mělo by se použít stávají znění. Mělo by být možné použít vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění pro zajištění dodávek a služeb, které je veřejný zadavatel povinen poskytnout na základě jiných právních předpisů, tj. např. stravování pro domovy důchodců nebo srdeční chlopně pro nemocnice, v době, kdy u soudu probíhá přezkumné řízení v souvislosti se zadáváním zakázky.

Pozměňovací návrh 13

COM(2011) 895 final

Článek 45

COM(2011) 896 final

Článek 31

Rámcové dohody

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Veřejní zadavatelé mohou uzavírat rámcové dohody, pokud při tom použijí postupy stanovené touto směrnicí.

1.   Veřejní zadavatelé mohou uzavírat rámcové dohody, pokud při tom použijí postupy stanovené touto směrnicí.

Rámcovou dohodou se rozumí dohoda mezi jedním nebo více veřejnými zadavateli a jedním nebo více hospodářskými subjekty, jejímž účelem je stanovit podmínky, zejména s ohledem na ceny a případně na předpokládané množství, kterými se budou řídit zakázky zadávané během daného období.

Rámcovou dohodou se rozumí dohoda mezi jedním nebo více veřejnými zadavateli a jedním nebo více hospodářskými subjekty, jejímž účelem je stanovit podmínky, zejména s ohledem na ceny a případně na předpokládané množství, kterými se budou řídit zakázky zadávané během daného období.

Doba platnosti rámcové dohody nesmí překročit čtyři roky, kromě výjimečných a řádně, zejména předmětem rámcové dohody, odůvodněných případů.

2.   Zakázky založené na rámcové dohodě jsou zadávány v souladu s postupy stanovenými v tomto odstavci a v odstavcích 3 a 4.

2.   Zakázky založené na rámcové dohodě jsou zadávány v souladu s postupy stanovenými v tomto odstavci a v odstavcích 3 a 4.

Tyto postupy lze použít pouze mezi veřejnými zadavateli, kteří jsou k tomuto účelu jasně označeni ve výzvě k účasti v soutěži nebo výzvě k potvrzení zájmu, a těmi hospodářskými subjekty, které byly původně stranami rámcové dohody.

Zakázky založené na rámcové dohodě nesmějí za žádných okolností podstatně měnit podmínky stanovené v rámcové dohodě, zejména v případě uvedeném v odstavci 3.

Zakázky založené na rámcové dohodě nesmějí za žádných okolností podstatně měnit podmínky stanovené v rámcové dohodě, zejména v případě uvedeném v odstavci 3.

Veřejní zadavatelé nesmějí rámcové dohody zneužívat nebo je používat způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval.

Odůvodnění

Výbor regionů se domnívá, že rámcové dohody by měly být v zásadě upraveny tak, jak tomu je ve stávající směrnici 2004/17/ES. Není tedy žádný důvod k tomu, aby se např. upravovala doby platnosti tohoto typu dohody, když se neupravuje u jiných typů smluv. Podobně jako u dynamických nákupních systémů by mělo být možné přijmout během doby platnosti dohody nové hospodářské subjekty, neboť z toho má prospěch jak kupující, tak prodávající. Poslední odstavec je zbytečný, jelikož vyplývá ze zásad.

Pozměňovací návrh 14

COM(2011) 895 final

Čl. 45 odst. 4

COM(2011) 896 final

Čl. 31 odst. 4

Rámcové dohody

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

4.   Pokud je rámcová dohoda uzavřena s více než jedním hospodářským subjektem, lze plnit jedním z následujících dvou způsobů:

4.   Pokud je rámcová dohoda uzavřena s více než jedním hospodářským subjektem, lze plnit následující způsob:

(a)

podle podmínek rámcové dohody, aniž by bylo znovu vyhlašováno zadávací řízení, jsou-li stanoveny veškeré podmínky upravující poskytování příslušných stavebních prací, služeb a dodávek a objektivní podmínky pro rozhodnutí o tom, který z hospodářských subjektů, jež jsou stranou rámcové dohody, je poskytne; posledně uvedené podmínky jsou uvedeny v zadávací dokumentaci;

(a)

stanoveny veškeré podmínky upravující poskytování příslušných stavebních prací, služeb a dodávek ;

(b)

pokud nejsou všechny podmínky upravující poskytování příslušných stavebních prací, služeb a dodávek stanoveny v rámcové dohodě, formou obnovení soutěže mezi hospodářskými subjekty, které jsou stranou rámcové dohody.

(b)

pokud nejsou všechny podmínky upravující poskytování příslušných stavebních prací, služeb a dodávek stanoveny v rámcové dohodě, formou obnovení soutěže mezi hospodářskými subjekty, které jsou stranou rámcové dohody.

 

Odůvodnění

Směrnice nijak nevyjasňuje používání rámcových dohod. To platí zejména pro používání přímého zadávání zakázek a novou výzvu k účasti v soutěži resp. volbu mezi nimi. Má-li být používání flexibilní, mělo by být možné používat jejich kombinaci, aby se v případě menšího počtu objednávek mohlo přímo odkázat na dané podmínky, zatímco u velkých objednávek na základě týchž rámcových dohod bude možné podat novou výzvu k účasti v soutěži.

Pozměňovací návrh 15

COM(2011) 896 final

Článek 37

Příležitostné společné zadávání zakázek

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Jeden nebo více veřejných zadavatelů se může dohodnout na společném provádění některých konkrétních zadávacích řízení.

1.   Jeden nebo více veřejných zadavatelů se může dohodnout na společném provádění některých konkrétních zadávacích řízení.

2.   Pokud všechny fáze příslušného zadávacího řízení od zveřejnění výzvy k účasti v soutěži do konečného plnění zakázky nebo zakázek z ní vyplývajících provádí jeden veřejný zadavatel, nese tento veřejný zadavatel výlučnou odpovědnost za splnění povinností podle této směrnice.

2.   Pokud všechny fáze příslušného zadávacího řízení od zveřejnění výzvy k účasti v soutěži do konečného plnění zakázky nebo zakázek z ní vyplývajících provádí jeden veřejný zadavatel, nese tento veřejný zadavatel výlučnou odpovědnost za splnění povinností podle této směrnice.

Pokud však zadávací řízení a plnění z něj vyplývajících zakázek provádí více než jeden zúčastněný veřejný zadavatel, odpovídají jednotliví veřejní zadavatelé za plnění svých povinností podle této směrnice ve vztahu k fázím, které provádějí.

Pokud však zadávací řízení a plnění z něj vyplývajících zakázek provádí více než jeden zúčastněný veřejný zadavatel, odpovídají jednotliví veřejní zadavatelé za plnění svých povinností podle této směrnice ve vztahu k fázím, které provádějí.

 

   

Odůvodnění

Účelem doplnění je zajistit, aby společné zadávání zakázek nebylo zbytečně komplikováno. Pro příležitostnou spolupráci by mělo platit totéž, co platí pro ústřední nákupní subjekty, viz čl. 35 odst. 5.

Pozměňovací návrh 16

COM(2011) 895 final

Článek 54

COM(2011) 896 final

Článek 40

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Technické specifikace definované v bodu 1 přílohy VIII se uvádějí v zadávací dokumentaci. Definují požadované vlastnosti stavby, služby nebo dodávky.

1.   Technické specifikace definované v bodu 1 přílohy VIII se uvádějí v zadávací dokumentaci. Definují požadované vlastnosti stavby, služby nebo dodávky.

Tyto vlastnosti mohou rovněž odkazovat na konkrétní výrobní proces nebo poskytování požadovaných stavebních prací, dodávek nebo služeb nebo na jinou fázi jejich životního cyklu, jež jsou uvedeny v čl. 2 bodu 22.

Tyto vlastnosti mohou rovněž odkazovat na konkrétní výrobní proces nebo poskytování požadovaných stavebních prací, dodávek nebo služeb nebo na jinou fázi jejich životního cyklu, jež jsou uvedeny v čl. 2 bodu 22.

Technické specifikace rovněž uvádí, zda bude požadován převod práv k duševnímu vlastnictví.

Technické specifikace rovněž uvádí, zda bude požadován převod práv k duševnímu vlastnictví.

U zakázek, jejichž předmět je určen k použití osobami bez ohledu na to, zda veřejností nebo pracovníky veřejného zadavatele, se tyto technické specifikace kromě řádně odůvodněných případů vypracovávají tak, aby zohledňovaly kritéria přístupnosti pro osoby s postižením nebo koncept pro všechny uživatele.

Pokud jsou legislativním aktem Unie přijaty povinné standardy přístupnosti, jsou technické specifikace, pokud jde o kritéria přístupnosti, definovány odkazem na tento akt.

Pokud jsou legislativním aktem Unie přijaty povinné standardy přístupnosti, jsou technické specifikace, pokud jde o kritéria přístupnosti, definovány odkazem na tento akt.

Odůvodnění

Navržený text je vzhledem k velkým rozdílům, které mezi zakázkami existují, příliš podrobný. Tento typ ustanovení se navíc často vyskytuje ve vnitrostátních stavebních zákonech. Mělo by se zachovat znění čl. 23 odst. 1 stávající směrnice 2004/18/ES a čl. 34 odst. 1 směrnice 2004/17/ES.

Pozměňovací návrh 17

COM(2011) 896 final

Článek 44

Rozdělení zakázek na části

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Veřejné zakázky lze rozdělovat do homogenních nebo heterogenních částí. U zakázek, jejichž hodnota určená podle článku 5 se rovná prahové hodnotě stanovené v článku 4 nebo je vyšší, avšak není nižší než 500 000 EUR, a u nichž veřejný zadavatel nepovažuje jejich rozdělení na části za vhodné, poskytne v oznámení o zakázce nebo ve výzvě k potvrzení zájmu konkrétní objasnění svých důvodů.

1.   Veřejné zakázky lze rozdělovat do homogenních nebo heterogenních částí.

Veřejní zadavatelé uvedou v oznámení o zakázce nebo ve výzvě k potvrzení zájmu, zda jsou nabídky omezeny pouze na jednu nebo několik částí.

Odůvodnění

Toto ustanovení způsobuje veřejným zadavatelům zbytečnou administrativní zátěž, a mělo by se tedy odstranit.

Pozměňovací návrh 18

COM(2011) 896 final

Čl. 54 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Veřejní zadavatelé se mohou rozhodnout, že nezadají zakázku uchazeči, který předložil nejlepší nabídku, pokud došli k závěru, že nabídka nesplňuje, alespoň rovnocenným způsobem, povinnosti stanovené právními předpisy Unie v oblasti sociálního a pracovního práva nebo práva v oblasti životního prostředí nebo ustanoveními mezinárodního sociálního práva a práva v oblasti životního prostředí uvedenými v příloze XI.

Veřejní zadavatelé se mohou rozhodnout, že nezadají zakázku uchazeči, který předložil nejlepší nabídku, pokud došli k závěru, že nabídka nesplňuje, alespoň rovnocenným způsobem, povinnosti stanovené právními předpisy Unie v oblasti sociálního a pracovního práva nebo práva v oblasti životního prostředí nebo ustanoveními mezinárodního sociálního práva a práva v oblasti životního prostředí uvedenými v příloze XI.

Odůvodnění

Uchazeči musí plnit nejen povinnosti stanovené právními předpisy EU, ale také povinnosti stanovené vnitrostátními právními předpisy.

Pozměňovací návrh 19

COM(2011) 896 final

Čl. 55 odst. 3 třetí pododstavec

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Aby bylo možné použít důvod pro vyloučení uvedený v prvním pododstavci písm. d), stanoví veřejní zadavatelé metodu hodnocení výkonu při plnění zakázek, která je založena na objektivních a měřitelných kritériích a je používána systematickým, konzistentním a transparentním způsobem. O každém hodnocení výkonu je příslušný hospodářský subjekt informován a je mu poskytnuta možnost vznést vůči zjištěním námitky a získat soudní ochranu.

Odůvodnění

Objasnění uvedené v čl. 55 odst. 3 posledním pododstavci je nesrozumitelné a nese s sebou tudíž menší právní jistotu, která by vyústila ve větší počet žalob. Kromě toho stanoví nové povinnosti pro veřejné zadavatele, které je třeba vyškrtnout, aby se zamezilo dodatečné administrativní zátěži.

Pozměňovací návrh 20

COM(2011) 895 final

Článek 76

COM(2011) 896 final

Článek 66

Kritéria pro zadání zakázky

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní a správní předpisy týkající se odměňování za určité služby, vycházejí zadavatelé při zadávání veřejných zakázek z jednoho z následujících kritérií:

1.   Aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní a správní předpisy týkající se odměňování za určité služby, vycházejí zadavatelé při zadávání veřejných zakázek z jednoho z následujících kritérií:

(a)

hospodářsky nejvýhodnější nabídka;

(a)

hospodářsky nejvýhodnější nabídka;

(b)

nejnižší náklady.

(b)

nejnižší .

Náklady mohou být podle volby veřejného zadavatele posouzeny pouze na základě ceny, nebo na základě nákladové efektivnosti, např. podle přístupu vycházejícího z nákladů životního cyklu za podmínek stanovených v článku 67.

2.   Hospodářsky nejvýhodnější nabídka uvedená v odst. 1 písm. a) z hlediska veřejného zadavatele se stanoví na základě kritérií spojených s předmětem dané veřejné zakázky. Tato kritéria budou kromě ceny nebo nákladů uvedených v odst. 1 písm. b) zahrnovat další kritéria spojená s předmětem dané veřejné zakázky, jako je:

2.   Hospodářsky nejvýhodnější nabídka uvedená v odst. 1 písm. a) z hlediska veřejného zadavatele se stanoví na základě kritérií spojených s předmětem dané veřejné zakázky. Tato kritéria budou kromě ceny zahrnovat další kritéria spojená s předmětem dané veřejné zakázky, jako je:

(a)

kvalita, včetně technické úrovně, estetických a funkčních vlastností, přístupnosti, konceptu pro všechny uživatele, vlastností z hlediska vlivu na životní prostředí a inovačního charakteru;

(a)

kvalita, včetně technické úrovně, estetických a funkčních vlastností, přístupnosti, konceptu pro všechny uživatele, vlastností z hlediska vlivu na životní prostředí a inovačního charakteru ;

(b)

u zakázek na služby a zakázek zahrnujících projekt stavebních prací může být zohledněna organizace, kvalifikace a zkušenosti pracovníků pověřených realizací dané zakázky, což má za důsledek, že po zadání zakázky lze tyto pracovníky nahradit pouze se souhlasem veřejného zadavatele, který musí ověřit, že při nahrazení bude zajištěna rovnocenná organizace a kvalita;

(b)

u zakázek na služby a zakázek zahrnujících projekt stavebních prací může být zohledněna organizace, kvalifikace a zkušenosti pracovníků pověřených realizací dané zakázky, což má za důsledek, že po zadání zakázky lze tyto pracovníky nahradit pouze se souhlasem veřejného zadavatele, který musí ověřit, že při nahrazení bude zajištěna rovnocenná organizace a kvalita;

(c)

poprodejní služby a technická pomoc, datum dodání, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení;

(c)

poprodejní služby a technická pomoc, datum dodání, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení;

(d)

konkrétní postup výroby či poskytnutí požadovaných stavebních prací, dodávek či služeb nebo jakékoli jiné fáze jejich životního cyklu uvedeného v čl. 2 bodě 22, pokud jsou tato kritéria stanovena v souladu s odstavcem 4 a týkají se faktorů, které přímo souvisí s těmito postupy a charakterizují konkrétní postup výroby nebo poskytnutí požadovaných stavebních prací, dodávek nebo služeb.

(d)

konkrétní postup výroby či poskytnutí požadovaných stavebních prací, dodávek či služeb nebo jakékoli jiné fáze jejich životního cyklu uvedeného v čl. 2 bodě 22, pokud jsou tato kritéria stanovena v souladu s odstavcem 4 a týkají se faktorů, které přímo souvisí s těmito postupy a charakterizují konkrétní postup výroby nebo poskytnutí požadovaných stavebních prací, dodávek nebo služeb

 

.

Odůvodnění

Je dobré, že si veřejný zadavatel může zvolit mezi hospodářsky nejvýhodnější nabídkou a nejnižšími náklady. Měl by se však zachovat pojem uvedený ve stávající směrnici, tj. nejnižší cena, neboť nejnižší náklady znamenají, že by se mělo počítat s něčím jiným než cenou, protože náklady jsou širší pojem než cena. Kritérium, které by se mělo použít, pokud se mají započítat jiné parametry, např. náklady životního cyklu, je hospodářsky nejvýhodnější nabídka.

V určitých případech udává veřejný zadavatel cenu, kterou hodlá zaplatit, již v zadávací dokumentaci. Musí být zcela jasné, že je to možné.

Smyslem zahrnutí kritéria krátkých řetězců je nabídnout zadávajícím subjektům přidanou hodnotu u jistých produktů a služeb. Tato přidaná hodnota spočívá v tom, že se produkty a služby mohou prostřednictvím krátkých řetězců dostat rychleji k nákupním subjektům a lze rychleji a pružněji reagovat na jejich potřeby. Kromě toho je možné díky tomuto kritériu také důsledněji zlepšovat stav životního prostředí (kratší přepravní cesty a skladovací doba, méně emisí), což nakonec prospěje jak nákupním subjektům, tak občanům. Nákupní subjekty by tedy měly možnost stanovit ve svých kritériích pro zadání zakázky takové parametry, které v rámci určitých kategorií dosáhnou širší nabídky konkrétního hospodářského subjektu, jež může ještě lépe uspokojit potřeby veřejné zakázky.

Mělo by být taktéž výslovně možné zohlednit sociální kritéria, tj. např. že budou uděleny body navíc za podnikovou politiku rovných příležitostí pro zaměstnance a za zaměstnání většího počtu nezaměstnaných.

Pozměňovací návrh 21

COM(2011) 896 final

Čl. 66 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy mohou stanovit, že zadání určitých typů zakázek bude založeno na hospodářsky nejvýhodnější nabídce, jak je uvedeno v odst. 1 písm. a) a v odstavci 2.

Odůvodnění

Cílem této modernizace je dát veřejným zadavatelům a uchazečům co největší flexibilitu. Veřejní zadavatelé musejí mít tedy možnost sami rozhodnout, zda zakázku zadají podle hospodářsky nejvýhodnější nabídky nebo nabídky s nejnižší cenou. Členské státy by zde neměly předvídat potřeby místních orgánů. Pokud by se o přidělování zakázek již nerozhodovalo podle nejnižší ceny, výrazně by se tím navíc snížily šance malých podniků uspět v těchto řízeních. Z tohoto důvodu je třeba vyškrtnout čl. 66 odst. 3.

Pozměňovací návrh 22

COM(2011) 895 final

Čl. 76 odst. 4

COM(2011) 896 final

Čl. 66 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

4.   Kritéria pro zadání zakázky neponechávají veřejnému zadavateli neomezenou volnost výběru. Zajišťují možnost účinné hospodářské soutěže a jsou doprovázena požadavky, které umožňují účinné ověření informací poskytovaných uchazeči. Veřejní zadavatelé na základě informací a dokladů poskytnutých uchazeči účinným způsobem ověří, zda nabídky splňují kritéria pro zadání zakázky.

   

Odůvodnění

Toto ustanovení je zbytečné, jelikož nepřináší nic nového, a mělo by se tedy vyškrtnout. Jeho obsah již pokrývají obecné zásady.

Pozměňovací návrh 23

COM(2011) 896 final

Čl. 73 písm. (a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(a)

výjimky stanovené v článku 11 přestanou platit v důsledku účasti soukromého subjektu v právnické osobě, jíž byla zadána zakázka podle čl. 11 odst. 4;

Odůvodnění

Tato změna textu Komise vyplývá z vyškrtnutí čl. 11 odst. 5 v COM(2011) 896 final a čl. 21 odst. 5 v COM(2011) 895 final (v souladu s pozměňovacím návrhem 7). Tuto okolnost již po zadání zakázky nelze zohlednit.

Pozměňovací návrh 24

COM(2011) 895 final

Článek 77

COM(2011) 896 final

Článek 67

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3.   V případě přijetí společné metodiky pro výpočet nákladů životního cyklu v rámci právního aktu Unie, včetně aktů v přenesené pravomoci v rámci odvětvových právních předpisů, se tato společná metodika použije, pokud je zohledňování nákladů životního cyklu zahrnuto v kritériích pro zadání zakázky uvedených v čl. 76 odst. 1.

   

Seznam těchto právních aktů a aktů v přenesené pravomoci je uveden v příloze XV. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98 za účelem aktualizace tohoto seznamu, pokud se na základě přijetí nových právních předpisů, zrušení či změny takových právních předpisů takové změny ukážou jako nezbytné.

Odůvodnění

Výbor regionů podporuje cíle strategie Evropa 2020 a uznává hodnotu udržitelného a sociálně odpovědného postupu zadávání zakázek, který podporuje inovace. Je rovněž pozitivní, že Komise vyzývá veřejné zadavatele, aby brali v úvahu náklady životního cyklu. V této oblasti sice probíhá rozsáhlá činnost, zbývá však ještě učinit mnoho. Výbor se domnívá, že za daných okolností je povinnost používat v tomto případě metody EU přehnaná.

Pozměňovací návrh 25

COM(2011) 895 final

Článek 79

COM(2011) 896 final

Článek 69

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Veřejní zadavatelé požadují od hospodářských subjektů vysvětlení účtovaných cen či nákladů, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

   

(a)

účtovaná cena či náklady jsou o více než 50 % nižší než průměrná cena či náklady ostatních nabídek;

(b)

účtovaná cena či náklady jsou o více než 20 % nižší než cena nebo náklady druhé nejnižší nabídky,

(c)

bylo předloženo alespoň pět nabídek.

 

   

 

 

 

 

 

 

   

 

   

2.   Pokud se nabídky zdají být mimořádně nízké z jiných důvodů, veřejní zadavatelé si rovněž mohou vyžádat vysvětlení.

   Pokud se nabídky zdají být mimořádně nízké z jiných důvodů, veřejní zadavatelé si rovněž mohou vyžádat vysvětlení.

3.   Vysvětlení uvedená v odstavcích 1 a 2 se mohou týkat zejména:

   

(a)

ekonomických aspektů konstrukční metody, výrobního procesu nebo poskytovaných služeb;

(b)

zvolených technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má uchazeč k dispozici pro provedení stavebních prací, dodání výrobků nebo poskytnutí služeb;

(c)

originality stavebních prací, dodávek nebo služeb navrhovaných uchazečem;

(d)

souladu, alespoň rovnocenným způsobem, s povinnostmi stanovenými právními předpisy Unie v oblasti sociálního a pracovního práva nebo práva v oblasti životního prostředí anebo ustanoveními mezinárodního sociálního práva a práva v oblasti životního prostředí uvedenými v příloze XI, nebo případně dalšími ustanoveními zajišťujícími rovnocennou úroveň ochrany;

(e)

možnosti uchazeče získat státní podporu.

4.   Veřejný zadavatel ověří poskytnuté informace konzultací s uchazečem. Zadavatel může nabídku zamítnout pouze v případě, že poskytnutý důkaz neodůvodňuje nízkou úroveň účtovaných cen či nákladů, přičemž přihlédne k faktorům uvedeným v odstavci 3.

   

Veřejný zadavatel zamítne nabídku, pokud došel k závěru, že nabídka je mimořádně nízká, jelikož nesplňuje povinnosti stanovené právními předpisy Unie v oblasti sociálního a pracovního práva nebo práva v oblasti životního prostředí anebo ustanoveními mezinárodního sociálního práva a práva v oblasti životního prostředí uvedenými v příloze XI.

5.   Pokud veřejný zadavatel shledá, že nabídka je mimořádně nízká proto, že uchazeč obdržel státní podporu, může ji zamítnout jen z tohoto důvodu pouze tehdy, byl-li uchazeč konzultován a nebyl schopen v dostatečné lhůtě stanovené veřejným zadavatelem prokázat, že dotčená podpora byla slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu článku 107 Smlouvy. Pokud veřejný zadavatel zamítne nabídku za těchto okolností, informuje o tom Komisi.

   

6.   Členské státy na základě žádosti zpřístupní v souladu s článkem 88 ostatním členským státům jakékoli informace týkající se dokladů a dokumentů předložených v souvislosti s faktory uvedenými v odstavci 3.

   

Odůvodnění

Co se týče mimořádně nízkých nabídek, dává Výbor regionů přednost znění článku 55 stávající směrnice 2004/18/ES, neboť navržený text způsobuje jak veřejným zadavatelům, tak dodavatelům administrativní zátěž. Navržený text dále omezuje svobodu jednání veřejných zadavatelů v této oblasti, což není vhodné.

Pozměňovací návrh 26

COM(2011) 895 final

Článek 81

COM(2011) 896 final

Článek 71

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   V zadávací dokumentaci může veřejný zadavatel od uchazečů požadovat nebo mu může být členským státem uložena povinnost od uchazečů požadovat, aby ve své nabídce uvedli, jakou část zakázky případně zamýšlejí zadat třetím osobám a všechny navrhované subdodavatele.

   

2.   Členský stát může stanovit, že na žádost subdodavatele a pokud to podmínky zakázky umožňují, veřejný zadavatel převede splatné částky přímo subdodavateli služeb, dodávek nebo stavebních prací poskytnutých hlavnímu dodavateli. V takovém případě členské státy zavedou příslušné mechanismy umožňující hlavnímu dodavateli podat námitku proti neoprávněně vyplaceným částkám. Ustanovení týkající se tohoto způsobu plateb se uvádějí v zadávací dokumentaci.

   

3.   Odstavci 1 až 2 není dotčena otázka odpovědnosti hlavního hospodářského subjektu.

   

Odůvodnění

Vztah mezi dodavatelem a subdodavatelem spadá do právních předpisů týkajících se hospodářské soutěže a do vnitrostátního smluvního práva a tato směrnice by ho neměla měnit.

Navíc toto ustanovení způsobuje zmatek v právních předpisech, jelikož subdodavatel, jenž za úplatu vykonává práci pro veřejného zadavatele, se stává dodavatelem, a ne subdodavatelem. Ustanovení mohou kromě toho bránit veřejným zadavatelům v pozastavení platby do té doby, než bude práce na základě smlouvy vykonána.

Pozměňovací návrh 27

COM(2011) 895 final

Článek 82

COM(2011) 896 final

Článek 72

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Podstatná změna ve veřejné zakázce v průběhu jejího trvání se pro účely této směrnice považuje za nové zadání a vyžaduje nové zadávací řízení v souladu s touto směrnicí.

   

2.   Změna zakázky během jejího trvání se považuje za podstatnou ve smyslu odstavce 1, pokud činí novou zakázku podstatně odlišnou od původně zadané zakázky. Aniž jsou dotčeny odstavce 3 a 4, považuje se změna v každém případě za podstatnou, pokud je splněna jedna z následujících podmínek:

   

(a)

změna zavádí podmínky, které kdyby byly součástí původního zadávacího řízení, by umožnily výběr jiných zájemců než těch, kteří byli původně vybráni, nebo by umožnily zadání zakázky jinému uchazeči;

(b)

změna má za následek změnu ekonomické rovnováhy zakázky ve prospěch dodavatele;

(c)

změna vede k významnému rozšíření rozsahu zakázky s tím důsledkem, že zakázka zahrnuje dodávky, služby nebo stavební práce, které v ní původně nebyly zahrnuty.

3.   Nahrazení smluvního partnera se považuje za podstatnou změnu ve smyslu odstavce 1.

   

První pododstavec se však nevztahuje na případ, kdy postavení původního dodavatele v důsledku restrukturalizace nebo platební neschopnosti částečně nebo zcela převezme jiný hospodářský subjekt, který splňuje původně stanovená kritéria pro výběr na základě kvality, za předpokladu, že s sebou tento krok nepřináší další podstatné změny zakázky a jeho cílem není obejít ustanovení této směrnice.

4.   Pokud lze hodnotu změny vyjádřit v penězích, nebude se považovat za podstatnou ve smyslu odstavce 1, pokud její hodnota nepřekročí prahové hodnoty uvedené v článku 12 a pohybuje se pod 5 % ceny původní zakázky, za předpokladu, že tato změna nemění celkovou povahu zakázky. V případě, že je provedeno několik po sobě následujících změn, bude základem pro posouzení hodnoty kumulativní hodnota těchto po sobě jdoucích změn.

   

5.   Změny zakázky se nepovažují za podstatné ve smyslu odstavce 1, pokud byly stanoveny v zadávací dokumentaci v jasných, přesných a jednoznačných ustanoveních o změnách a opčních právech. Tato ustanovení uvádějí rozsah a povahu možných změn a opčních práv, jakož i podmínky, za nichž mohou být uplatněny. Nestanoví však změny ani opční práva, které by měnily celkovou povahu zakázky.

   

6.   Odchylně od odstavce 1 nevyžaduje podstatná změna nové zadávací řízení, pokud jsou splněny následující kumulativní podmínky:

   

(a)

potřeba změny byla vyvolána okolnostmi, které pečlivý veřejný zadavatel nemohl předvídat;

(b)

změna nemění celkovou povahu zakázky;

(c)

cenový nárůst není vyšší než 50 % hodnoty původní zakázky.

Veřejní zadavatelé zveřejní oznámení o takových změnách v Úředním věstníku Evropské unie. Oznámení musí obsahovat informace stanovené v příloze VI části G a musí být zveřejněna v souladu s článkem 49.

7.   Veřejní zadavatelé neprovádí změny zakázky v následujících případech:

   

(a)

pokud by účelem změny bylo odstranění nedostatků při plnění zakázky dodavatelem nebo jejich následků, kterého může být dosaženo prostřednictvím prosazování smluvních závazků;

(b)

pokud by účelem změny byla kompenzace rizika zvýšení cen, proti kterému se dodavatel zajistil.

Odůvodnění

Stávající směrnice obsahují pravidla pro postup zadávání zakázek. Neobsahují žádná ustanovení týkající se změny zakázek v době jejich trvání a ani nové směrnice by taková ustanovení neměly obsahovat, neboť tato ustanovení způsobují veřejným zadavatelům novou zbytečnou administrativní zátěž a snižují flexibilitu. Pokud chce Komise informovat o judikatuře v této oblasti, je interpretační sdělení lepším způsobem.

Pozměňovací návrh 28

COM(2011) 896 final

Článek 83

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

V souladu se směrnicí Rady 89/665/EHS členské státy zajistí řádné uplatňování této směrnice prostřednictvím účinných, dostupných a transparentních mechanismů doplňujících již existující systém přezkoumávání rozhodnutí přijatých veřejnými zadavateli.

Odůvodnění

Je zbytečné poukazovat ve směrnici na to, že by tato směrnice měla být řádně uplatňována. Existující systémy přezkoumávání rozhodnutí přijatých veřejnými zadavateli jsou postačující. V zájmu zjednodušení a zvýšení pružnosti by se neměly vytvářet žádné zbytečné nové mechanismy.

Pozměňovací návrh 29

COM(2011) 895 v final

Článek 93

COM(2011) 896 final

Článek 84

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Veřejný dohled

1.   Členské státy jmenují jediný nezávislý orgán zodpovědný za dohled nad prováděním a jeho koordinaci (dále jen „orgán dohledu“). Členské státy o tomto jmenování informují Komisi.

Dohled se vztahuje na všechny veřejné zadavatele.

   

2.   Příslušné orgány zapojené do provádění jsou uspořádány tak, aby nedocházelo ke střetům zájmů. Systém veřejného dohledu je průhledný. Za tímto účelem jsou všechny dokumenty obsahující pokyny a stanoviska a výroční zprávy, které dokládají provádění a uplatňování pravidel stanovených v této směrnici, zveřejňovány.

   

Výroční zpráva obsahuje následující údaje:

(a)

míru úspěšnosti malých a středních podniků při zadávání veřejných zakázek; jestliže je tento údaj nižší než 50 % z hlediska hodnoty zakázek zadaných malým a středním podnikům, obsahuje zpráva analýzu důvodů této skutečnosti;

(b)

celkový přehled o provádění udržitelné politiky zadávání veřejných zakázek, včetně zadávacích řízení, která zohledňují kritéria spojená s ochranou životního prostředí, se sociálním začleněním, včetně přístupnosti pro osoby s postižením, nebo s podporou inovací;

(c)

informace o dohledu a krocích učiněných v návaznosti na porušení pravidel pro zadávání zakázek, jež mají dopad na rozpočet Unie, v souladu s odstavci 3 až 5 tohoto článku;

(d)

shromážděné údaje o oznámených případech podvodů, korupce, střetů zájmů a dalších vážných porušení pravidel v oblasti zadávání veřejných zakázek, včetně porušení týkajících se projektů spolufinancovaných z rozpočtu Unie.

3.   Orgán dohledu zodpovídá za následující úkoly:

   

(a)

sledování uplatňování pravidel pro zadávání veřejných zakázek a s tím souvisejících postupů veřejných zadavatelů a zejména ústředních nákupních subjektů;

(b)

poskytování právního poradenství veřejným zadavatelům ohledně výkladu pravidel a zásad zadávání veřejných zakázek a uplatňování pravidel zadávání veřejných zakázek ve specifických případech;

(c)

vydávání stanovisek z vlastního podnětu a pokynů k otázkám obecného zájmu souvisejícím s výkladem a uplatňováním pravidel zadávání veřejných zakázek, k opakujícím se otázkám a k systémovým problémům souvisejícím s uplatňováním pravidel zadávání veřejných zakázek, ve světle ustanovení této směrnice a příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie;

(d)

vytvoření a uplatňování ucelených systémů varování umožňujících reakci k zabránění, odhalení a řádnému oznamování případů podvodu, korupce, střetů zájmu a jiných vážných porušení pravidel;

(e)

upozorňování příslušných vnitrostátních orgánů, včetně kontrolních orgánů, na konkrétní zjištěná porušení pravidel a na systémové problémy;

(f)

prověřování stížností občanů a podniků na uplatňování pravidel zadávání veřejných zakázek v konkrétních případech a poskytování analýz příslušným veřejným zadavatelům, jejichž povinností je zohlednit tyto analýzy ve svých rozhodnutích, nebo v případě, kdy se analýzami neřídí, vysvětlit důvody, proč na ně neberou zřetel;

(g)

sledování rozhodnutí vnitrostátních soudů a orgánů podle usnesení Soudního dvora Evropské unie na základě článku 267 Smlouvy nebo zjištění Evropského účetního dvora o porušení pravidel Unie pro zadávání veřejných zakázek v souvislosti s projekty spolufinancovanými Unií; orgán dohledu oznamuje Evropskému úřadu pro boj proti podvodům porušení unijních postupů zadávání zakázek v případech, které se týkají zakázek přímo nebo nepřímo financovaných Evropskou unií.

Úkoly uvedené pod písmenem e) se nedotýkají výkonu práva na odvolání podle vnitrostátního práva nebo systému zavedeného na základě směrnice 89/665/EHS.

Členské státy udělí orgánu dohledu pravomoc převzít příslušnost podle vnitrostátního práva za účelem přezkumu rozhodnutí veřejných zadavatelů, pokud v průběhu vlastního sledování a právního poradenství zjistil porušení pravidel.

4.   Aniž jsou dotčeny obecné postupy a pracovní metody zavedené Komisí v oblasti komunikace a kontaktů s členskými státy, působí orgán dohledu jako zvláštní kontaktní místo pro Komisi při sledování uplatňování práva Unie a plnění rozpočtu Unie na základě článku 17 Smlouvy o Evropské unii a článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie. Informuje Komisi o každém porušení této směrnice v zadávacích řízeních na zakázky, které jsou přímo nebo nepřímo financovány Unií.

   

Komise může orgán dohledu pověřit především řešením jednotlivých případů, kdy ještě není uzavřena smlouva nebo lze ještě provést přezkum. Může také orgán dohledu pověřit sledováním, které je nezbytné k zajištění provedení opatření, k nimž se členské státy zavázaly, aby napravily porušení pravidel a zásad Unie pro zadávání veřejných zakázek zjištěné Komisí.

Komise může od orgánu dohledu žádat, aby analyzoval údajná porušení pravidel Unie pro zadávání veřejných zakázek týkající se projektů spolufinancovaných z rozpočtu Unie. Komise může orgán dohledu pověřit, aby sledoval vývoj jistých případů a zajistil, aby příslušné vnitrostátní orgány, které budou povinny jednat dle jeho instrukcí, vyvodily z porušení pravidel Unie pro zadávání veřejných zakázek, jež se týkají spolufinancovaných projektů, odpovídající důsledky.

5.   Šetření a vymáhání, které provádí orgán dohledu, aby bylo zajištěno, že rozhodnutí veřejných zadavatelů jsou v souladu s touto směrnicí a zásadami Smlouvy, nenahrazují ani neovlivňují institucionální úlohu Komise jako strážkyně Smlouvy. Jestliže Komise rozhodne o svěření konkrétního případu podle odstavce 4, ponechá si zároveň právo zasáhnout v souladu s pravomocemi, které jí byly svěřeny Smlouvou.

   

6.   Veřejní zadavatelé předají vnitrostátnímu orgánu dohledu úplné znění všech uzavřených smluv na zakázky s hodnotou větší nebo rovnou

   

(a)

1 000 000 EUR v případě veřejných zakázek na dodávky nebo veřejných zakázek na služby;

(b)

10 000 000 EUR u zakázek na stavební práce.

7.   Aniž by bylo dotčeno vnitrostátní právo týkající se přístupu k informacím, a v souladu s vnitrostátními právním předpisy a právními předpisy EU o ochraně údajů poskytne orgán dohledu na základě písemné žádosti bezplatný, neomezený a plný přímý přístup k uzavřeným smlouvám o zakázkách uvedeným v odstavci 6. Přístup k některým částem smluv může být odmítnut, pokud by jejich zveřejnění bránilo vymahatelnosti práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem, bylo na újmu oprávněným obchodním zájmům veřejných nebo soukromých hospodářských subjektů nebo pokud by bylo na újmu spravedlivé hospodářské soutěži mezi nimi.

   

Přístup k částem, které lze zveřejnit, bude poskytnut v přiměřené lhůtě, nejpozději však 45 dnů od data žádosti.

Žadatel, který podává žádost o přístup ke smlouvě, nemusí prokazovat přímý ani nepřímý zájem v souvislosti s danou smlouvou. Příjemci informace by mělo být povoleno tyto informace zveřejnit.

8.   Přehled všech činností prováděných orgánem dohledu v souladu s odstavci 1 až 7 je obsažen ve výroční zprávě uvedené v odstavci 2.

   

Odůvodnění

Požadavek na zřízení vnitrostátních orgánů dohledu a na předkládání smluv těmto orgánům je zjevně v rozporu se zásadou subsidiarity. Organizace vnitrostátní veřejné správy je v pravomoci členských států. Vnitrostátní kontrola dodržování pravidel zadávání zakázek je úkolem vnitrostátních soudů, orgánů dohledu a auditu. Daná pravidla navíc vytvářejí novou administrativní zátěž pro veřejné zadavatele.

Pozměňovací návrh 30

COM(2011) 896 final

Čl. 85 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Pro každou smlouvu nebo rámcovou dohodu a pokaždé, když je zaveden dynamický nákupní systém, vypracují veřejní zadavatelé písemnou zprávu, která zahrnuje nejméně tyto informace:

(a)

název a adresu veřejného zadavatele, předmět a hodnotu zakázky, rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému;

(b)

jména úspěšných zájemců nebo uchazečů a důvody pro jejich výběr;

(c)

jména odmítnutých zájemců nebo uchazečů a důvody jejich odmítnutí;

(d)

důvody pro odmítnutí nabídek, které byly shledány mimořádně nízké;

(e)

jméno úspěšného uchazeče a důvody, proč byla jeho nabídka vybrána, a je-li to známo, podíl zakázky nebo rámcové dohody, který úspěšný uchazeč zamýšlí zadat třetím osobám;

(f)

u vyjednávacích řízení bez předchozího zveřejnění okolnosti uvedené v článku 30, které odůvodňují použití tohoto řízení;

(g)

je-li to nutné, důvody, proč se veřejný zadavatel rozhodl upustit od zadání zakázky, uzavření rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému;

(h)

případně zjištěné střety zájmů a následně přijatá opatření.

Odůvodnění

Povinnosti týkající se dokumentace, které jsou v tomto článku stanoveny, neúměrně zatěžují místní orgány a kromě toho jsou irelevantní. Cílem této reformy je právě odstranění zbytečných povinností v této oblasti, a ne vytváření nové administrativní zátěže.

Pozměňovací návrh 31

COM(2011) 896 final

Článek 85, poslední dva pododstavce

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Jednotlivé zprávy o zadávacích řízeních

Veřejní zadavatelé dokumentují pokrok ve všech zadávacích řízeních bez ohledu na to, zda jsou vedena elektronickými prostředky. Za tímto účelem dokumentují všechny fáze zadávacího řízení, včetně veškeré komunikace s hospodářskými subjekty a interních úvah, přípravy nabídek, případného dialogu nebo vyjednávání, výběru a zadání zakázek.

Zpráva nebo její hlavní prvky musejí být na žádost sděleny Komisi nebo vnitrostátnímu orgánu dohledu.

Odůvodnění

Výbor regionů se domnívá, že je třeba upřednostnit systém podávání zpráv uvedený ve stávajícím článku 43 směrnice 2004/18/ES před navrženým systémem, aby se veřejným zadavatelům usnadnila administrativní činnost.

Pozměňovací návrh 32

COM(2011) 895 final

Článek 95

COM(2011) 896 final

Článek 86

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Podávání zpráv členskými státy a seznamy veřejných zadavatelů

1.   Orgány zřízené nebo jmenované v souladu s článkem 84 předkládají Komisi za každý rok do 31. října následujícího roku prováděcí a statistickou zprávu vypracovanou podle standardního formuláře.

   

2.   Zpráva uvedená v odstavci 1 obsahuje alespoň následující informace:

   

(a)

kompletní a aktuální seznam všech orgánů ústřední státní správy, veřejných zadavatelů na nižší správní úrovni a veřejnoprávních subjektů včetně zadavatelů na nižší správní úrovni a sdružení veřejných zadavatelů zadávajících veřejné zakázky nebo uzavírajících rámcové dohody, který uvádí jedinečné identifikační číslo každého zadavatele, pokud je takové číslo stanoveno vnitrostátními právními předpisy; seznam je uspořádán podle typu zadavatele;

(b)

kompletní a aktuální seznam všech ústředních nákupních subjektů;

(c)

pro všechny zakázky překračující prahové hodnoty stanovené v článku 4 této směrnice;

(i)

počet a hodnotu zadaných zakázek v členění podle druhu zadavatele, řízení a stavebních prací, dodávek a služeb podle rozdělení v nomenklatuře CPV;

(ii)

pokud byly zakázky zadány v rámci vyjednávacího řízení bez předchozího zveřejnění, jsou údaje uvedené v bodě i) uvedeny také v členění podle okolností uvedených v článku 30 a uvádějí počet a hodnotu zadaných zakázek podle členského státu a třetí země úspěšného dodavatele;

(d)

pro všechny zakázky, jejichž hodnota nedosahuje prahových hodnot stanovených v článku 4 této směrnice, avšak spadaly by do její působnosti, pokud by jejich hodnota prahovou hodnotu překračovala, počet a hodnotu zadaných zakázek v členění podle druhu zadavatele.

3.   Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89 za účelem změny přílohy I, resp. aktualizace seznamu veřejných zadavatelů na základě oznámení členských států, pokud se takové změny ukážou nezbytné pro správnou identifikaci veřejných zadavatelů.

   

Komise může pro informaci pravidelně zveřejňovat seznam veřejnoprávních subjektů obdržený podle odst. 2 písm. a) v Úředním věstníku Evropské unie.

4.   Členské státy zpřístupní Komisi informace o svém institucionálním uspořádání souvisejícím s prováděním, sledováním a vymáháním této směrnice, jakož i o vnitrostátních aktivitách v oblasti poskytování vedení nebo pomoci při provádění pravidel Unie o zadávání veřejných zakázek nebo iniciativách, které jsou reakcí na problémy, jež je nutno při provádění těchto pravidel řešit.

   

5.   Komise stanoví standardní formulář pro vypracování roční prováděcí a statistické zprávy uvedené v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem uvedeným v článku 91.

   

Odůvodnění

Toto navržené ustanovení by se mělo vyškrtnout. Způsobuje totiž ohromnou administrativní práci jak pro orgán, který všechny tyto úkoly shromažďuje, tak pro veřejné zadavatele, kteří je zadávají.

Pozměňovací návrh 33

COM(2011) 895 final

Článek 96

COM(2011) 896 final

Článek 87

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Podpora veřejným zadavatelům a podnikům

1.   Za účelem poskytování právního a ekonomického poradenství, vedení a podpory veřejným zadavatelům při přípravě a provádění zadávacích řízení členské státy zajistí systémy technické podpory. Členské státy rovněž zajistí, aby se každému veřejnému zadavateli dostalo v jednotlivých otázkách kvalifikované podpory a poradenství.

   

2.   S cílem zlepšit přístup hospodářských subjektů, zejména malých a středních podniků, k zadávání veřejných zakázek a usnadnit správné chápání ustanovení této směrnice členské státy zajistí možnost získání vhodné podpory, včetně podpory prostřednictvím elektronických prostředků nebo za použití stávajících sítí určených na podporu podnikům.

   

3.   Hospodářské subjekty, které mají v úmyslu zúčastnit se zadávacího řízení v jiném členském státě, musí mít k dispozici zvláštní administrativní podporu. Podpora by se měla týkat alespoň správních požadavků v dotyčném členském státě a případných povinností souvisejících s elektronickým zadáváním zakázek.

   

Členské státy zajistí, aby hospodářské subjekty, které o to mají zájem, měly snadný přístup k příslušným informacím o povinnostech spojených s daněmi, s ochranou životního prostředí, a s povinnostmi vyplývajícími ze sociálního a pracovního práva, které jsou platné v členském státě, v regionu nebo v místě, kde mají být prováděny stavební práce nebo poskytovány služby, a které se po dobu plnění smlouvy vztahují na stavební práce prováděné na místě nebo na poskytované služby.

4.   Členské státy mohou pro účely odstavců 1, 2 a 3 jmenovat jediný orgán nebo několik orgánů nebo správních struktur. Zajistí mezi nimi řádnou koordinaci.

   

Odůvodnění

Organizace činností, jimiž se podporuje zadávání zakázek, na státní úrovni je záležitostí členských států, a článek by se tedy měl vyškrtnout. Potřeba pomoci s pochopením pravidel zadávání zakázek by pravděpodobně klesla, kdyby byly předpisy jednodušší.

Pozměňovací návrh 34

COM(2011) 896 final

Čl. 88 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Pro účely tohoto článku určí členské státy jedno nebo více kontaktních míst a jejich kontaktní údaje sdělí ostatním členským státům, orgánům dohledu a Komisi. Členské státy zveřejní a pravidelně aktualizují seznam kontaktních míst. Orgány dohledu jsou pověřeny koordinací těchto kontaktních míst.

Pro účely tohoto článku určí členské státy jedno nebo více kontaktních míst a jejich kontaktní údaje sdělí ostatním členským státům a Komisi. Členské státy zveřejní a pravidelně aktualizují seznam kontaktních míst.

Odůvodnění

Článek 88 by měl být zachován, ale beze zmínky o nových orgánech dohledu. Cílem této reformy je právě odstranění zbytečných povinností v oblasti dokumentace, a ne vytváření nové administrativní zátěže.

V Bruselu dne 9. října 2012

předseda Výboru regionů

Ramón Luis VALCÁRCEL SISO


18.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 391/84


Stanovisko Výboru regionů Evropský námořní a rybářský fond (EMFF)

2012/C 391/10

VÝBOR REGIONŮ

souhlasí s vytvořením nového fondu EMFF za účelem provádění SRP a domnívá se, že je důležité zachovat potřebný rozpočet na podporu změn zaváděných společnou rybářskou politikou;

vítá zjednodušení, které přineslo seskupení většiny finančních nástrojů SRP a integrované námořní politiky dříve rozmístěných v různých fondech do nového fondu EMFF;

žádá, aby se cíle EMFF soustředily na rybolov a nezabývaly se v prvé řadě, jak již bylo několikrát zmíněno, jeho nahrazením jinou činností a považuje za důležité posílit atraktivitu rybářského řemesla;

je znepokojen snižováním rozpočtu určeného na shromažďování údajů, protože budou potřeba dodatečné prostředky; mít k dispozici úplné a zpracované údaje určené pro správu by mělo přestavovat jednak jeden z předpokladů SRP, jednak rozpočtovou prioritu EMFF;

odsuzuje zrušení všech opatření na snižování počtu plavidel, neboť dosažení nových cílů SRP, zejména postupné dosažení maximálního udržitelného výnosu si vyžádá vyřazování plavidel nebo financování pozastavení činnosti;

je toho názoru, že postupné snižování výmětů si vyžádá úpravy a modernizaci rybářských plavidel a přiměřené investice v přístavech;

pozastavuje se nad tím, že neexistují prostředky na vypracování předpokládaných víceletých plánů;

žádá o výraznou podporu technologické inovace a o investice, které posílí selektivitu lovných zařízení;

domnívá se, že snižování podpory na skladování není vhodné.

Zpravodaj

pan Pierre MAILLE (FR/SES), předseda Generální rady departementu Finistère

Odkaz

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském námořním a rybářském fondu [zrušující nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 a nařízení Rady (ES) č. 861/2006 a nařízení Rady (ES) č. XXX/2011 o integrované námořní politice]

COM(2011) 804 final

I.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

VÝBOR REGIONŮ

1.

vítá vzhledem k důležitosti rybolovu pro řadu regionů Evropské unie vůli Komise zachovat společnou rybářskou politiku (SRP);

2.

souhlasí s vytvořením nového fondu EMFF za účelem provádění SRP a domnívá se, že je důležité zachovat potřebný rozpočet na podporu změn zaváděných společnou rybářskou politikou;

3.

se domnívá, že prioritou SRP má být opětovné nalezení udržitelných hospodářských podmínek pro rybolov v rámci ekosystémového přístupu dosažením maximálního udržitelného výnosu, jakož i zajistit zásobování evropských spotřebitelů směřováním k potravinové soběstačnosti;

4.

vítá zjednodušení, které přineslo seskupení většiny finančních nástrojů SRP a integrované námořní politiky dříve rozmístěných v různých fondech do nového fondu EMFF;

5.

souhlasí se začleněním integrované námořní politiky do EMFF, neboť hospodářská činnost, ohled na životní prostředí, získávání poznatků a shromažďování údajů, dohled a kontrola jsou vzájemně propojené;

6.

přeje si však, aby podmínky přímého řízení integrované námořní politiky byly lépe definovány za účelem přesnějšího vymezení míst určení prostředků a subjektů čerpajících podporu;

7.

uznává význam společného strategického rámce navrženého pro fondy soudržnosti (EFRR, ESF, Fond soudržnosti, EZFRV, EMFF), který by měl umožnit zjednodušení, uvedení do souladu a sdružování postupů správy těchto fondů;

8.

žádá, aby Evropská unie měla k dispozici rozpočet, jehož velikost by dávala záruku účinné politiky soudržnosti a odpovídala ambicím strategie Evropa 2020;

9.

s uspokojením vítá možnost členských států a regionů obracet se na EFRR, Fond soudržnosti, ESF, jakož i na EMFF za účelem působení v oblasti rybolovu a rozvoje území závislých na rybolovu;

10.

žádá, aby v souladu se zásadami víceúrovňové správy a za dodržování rozdělení vnitrostátních pravomocí byly orgány místní a regionální správy v každém členském státě plně zapojeny do vypracovávání, vyjednávání, provádění a přezkumu jednotlivých strategických dokumentů, včetně těch, které se týkají integrované námořní politiky;

11.

odmítá návrhy, jejichž cílem je vázat politiku soudržnosti na dodržování Paktu o stabilitě a růstu, neboť makroekonomická podmíněnost se neřídí cíli politiky soudržnosti;

12.

podporuje zásadu podmíněnosti ex ante, aby bylo zajištěno, že předběžné podmínky dodržení cílů SRP vycházejí ze zkušeností z minulosti;

13.

si přeje, aby byly posouzeny důsledky změny kritérií rozdělení zdrojů mezi členské státy, neboť se liší od dříve používaných kritérií pro EFF;

14.

připomíná, že ve stanovisku k reformě SRP odmítl povinnost každého členského státu stanovovat převoditelné koncese k rybolovu a že vyslovil přání, aby snižování výmětů bylo zaváděno postupně;

15.

schvaluje důležitost, která je přikládána zlepšení znalosti a shromažďování údajů a zdůrazňuje význam partnerství rybářů a vědců. Mít k dispozici úplné a zpracované údaje určené pro správu by mělo přestavovat jednak jeden z předpokladů SRP a jednak rozpočtovou prioritu EMFF;

16.

odsuzuje zrušení všech opatření na snižování počtu plavidel, neboť dosažení nových cílů SRP, zejména postupné dosažení maximálního udržitelného výnosu si vyžádá vyřazování plavidel nebo financování pozastavení činnosti. Přeje si, aby to bylo možné alespoň u některých lovišť tak, že se stanoví přísná odpovídající opatření, zejména rybolovná práva, případně postupné snižování podpory podle vývoje populací;

17.

považuje za důležité posílit atraktivitu rybářského řemesla zlepšením pracovních podmínek, hygieny a bezpečnosti na palubě a poskytováním potřebných investic, aniž by se toto vylepšení omezovalo na jednu z těchto možností na plavidlo;

18.

bere na vědomí, že převoditelné koncese k rybolovu jsou dobrovolné, a domnívá se, že. EMFF by měl jejich vytváření doplnit financováním rad, výměn zkušeností a přechodných opatření;

19.

se pozastavuje nad tím, že neexistují prostředky na vypracování předpokládaných víceletých plánů, neboť představují významný nástroj zavedený základním nařízením SRP za účelem řádného hospodaření se zdroji a správy mořského prostředí;

20.

souhlasí se snižováním výmětů a nežádoucích úlovků a žádá o výraznou podporu technologické inovace a o investice, které posílí selektivitu lovných zařízení;

21.

se domnívá, že technologický vývoj by mohl jedinému plavidlu pomoci vícekrát zlepšit selektivitu, snížit dopad na mořské prostředí a poskytnout námořníkům výraznou úroveň bezpečnosti za předpokladu, že příslušné vybavení nebude nadbytečné a bude představovat pokrok, aniž by se zvýšila intenzita rybolovu;

22.

schvaluje podporu pro rybáře, kteří se účastní ochrany a obnovy biologické rozmanitosti a mořských ekosystémů. Tato podpora jim má umožnit doplnění řídících opatření pro rybolov, především v oblastech Natura 2000 a chráněných mořských oblastech, jako jsou pozastavení činnosti, zavedení licencí,… Jelikož se ochrana mořského prostředí netýká pouze rybářů, nesmí EMFF sloužit k přímému financování řízení těchto oblastí či monitorování životního prostředí;

23.

se domnívá, že rybolov má rovněž přispívat k boji proti globálnímu oteplování a znečištění. EMFF má pomoci při výzkumu a inovacích za účelem větší energetické účinnosti a nižších emisí CO2, zejména proto, že cena pohonných hmot snížila konkurenceschopnost této činnosti. Je tedy třeba mít možnost podpořit obnovení lodních motorů a zajistit, aby rybolov mohl v této oblasti využívat technologických pokroků;

24.

je toho názoru, že postupné snižování výmětů si vyžádá úpravy a modernizaci rybářských plavidel a přiměřené investice v přístavech;

25.

žádá, aby bylo inovační úsilí zaměřeno na správné určení jednotlivých typů výmětů za účelem jejich omezení a vhodného využití;

26.

vítá zapojení Komise ve prospěch místního rozvoje rybolovných oblastí. Žádá, aby se cíle EMFF soustředily na rybolov a nezabývaly se v prvé řadě, jak již bylo několikrát zmíněno, jeho nahrazením jinou činností. EMFF by měl zaujímat vyváženější postoj a nerozlišovat diverzifikaci a udržení přímých a nepřímých pracovních míst, aniž by zapomínal na nutnou generační obnovu pracovních míst. Nařízení by mělo umožnit především zaváděcí prémie pro mladé rybáře, tak jak je stanoveno u akvakultury, neboť hrozí, že v důsledku záměru stanovit převoditelné koncese k rybolovu bude přístup k tomuto povolání ještě obtížnější;

27.

se domnívá, že místní rozvoj může být úspěšný pouze se silnou mobilizací a partnerstvím místních subjektů, politických činitelů, orgánů místní správy, profesních sdružení, organizací rybářů,… Reakcí na toto nezbytné partnerství by mohlo být rozšíření místních akčních skupin v oblasti rybolovu (FLAG) či rozšíření působnosti skupin FLAG vytvořených v rámci nástrojů spravovaných EMFF na otázky rybolovu. Řízení skupin FLAG v oblasti rybolovu má vycházet z orgánů místní a regionální samosprávy, které musí spolu s regiony hrát důležitou úlohu při definování cílů strategie místního rozvoje, jejich provádění a při správě fondů;

28.

žádá, aby byla zavedena silnější podpora podnikům obchodujícím s rybami a zpracovatelským podnikům s cílem podnítit ke zhodnocení těchto produktů a posílit strukturu navazujících odvětví: mohou být iniciovány a podporovány technologické inovace, zvyšování produkce, aniž by existovalo omezení na jedinou podporu na společnost;

29.

navrhuje vyhlásit větší snahu o vytvoření evropského osvědčení mořských produktů, neboť spotřebitel musí mít možnost identifikovat produkty evropského rybolovu a znát úsilí vynaložené na respektování biologické rozmanitosti a požadavky SRP na hygienu;

30.

se domnívá, že k dosahování cílů SRP by měly přispět tržní mechanismy společné organizace trhů. Proto žádá zavedení tržních nástrojů, které by umožnily omezení dopadu přechodu na maximální trvale udržitelný výnos a udržení místních ekonomických odbytišť pro produkty evropského rybolovu;

31.

se domnívá, že snižování podpory na skladování není vhodné, neboť rizika při produkci a uvádění na trh jsou v oblasti profesionálního rybolovu značná;

32.

vítá významnou podporu poskytnutou akvakultuře a četná podpůrná opatření, např. zahájení činnosti mladých lidí, inovace, investice, řídící, pomocné a poradenské služby, pojištění;

33.

žádá přísné požadavky na podmínky životního prostředí, znalost výstupů jednotlivých chovů a míry dopadu na životní prostředí;

34.

se domnívá, že akvakultura musí být i nadále čistým producentem rybích proteinů a nemá vést k nadměrnému využívání populací druhů používaných na výkrm chovných ryb, což má za následek narušení rovnováhy potravinového řetězce a ohrožuje biologickou rozmanitost;

35.

souhlasí s možností podporovat produkci řas, ať již k potravinářským či jiným účelům;

36.

se domnívá, že situace všech nejvzdálenějších regionů je uznána jako obtížnější než situace zbytku Evropy. To znamená, že na pokrytí nákladů, se kterými se potýká odvětví rybolovu a akvakultury v těchto oblastech, je zapotřebí větší úsilí než pomoc při uvádění produktů na trh;

37.

žádá, aby EMFF vzal skutečně v úvahu rozvoj rybolovu v nejvzdálenějších regionech a umožnil podporu na obnovu loďstva;

38.

se domnívá, že zavedení podpůrných opatření na instalaci lovných zařízení s uzavíracím mechanismem je důležité pro umožnění rozvoje udržitelného pobřežního rybolovu v nejvzdálenějších regionech;

39.

navrhuje vytvoření regionálního poradního sboru výlučně pro nejvzdálenější regiony podle modelu, který již funguje v kontinentální Evropě;

40.

upozorňuje na nutnost účinnější kontroly, jež má zajistit,, aby právní úpravu SRP dodržovali všichni. Důvěryhodnost kontrol předpokládá, že jejich rozpočet bude následně přizpůsoben a že se budou hledat nové, účinnější způsoby kontroly;

41.

je znepokojen snižováním rozpočtu určeného na shromažďování údajů, protože budou potřeba dodatečné prostředky, neboť dosažení maximálního udržitelného výnosu vyžaduje shromažďování dalších údajů, protože stále existuje mnoho nedostatečně známých populací. Navrhuje zvýšit příspěvky EMFF v této oblasti na 80 % způsobilých výdajů;

42.

se domnívá, že výrazná a trvalá podpora regionálních poradních sborů je potřebná pro plné uplatňování cílů regionalizace, zejména pro jejich úlohu navrhování vědeckých studií či metod řízení přizpůsobených otázkám rybolovu;

43.

přikládá velký význam informování evropských občanů a spotřebitelů o politikách Evropské unie a o využívání jejího financování. Souhlasí se skutečností, že za účelem větší transparentnosti jsou na internetu informace o výsledcích, operacích s účastí EMFF a příjemcích podpory EMFF;

44.

se domnívá, že je důležité případné příjemce řádně informovat o nových mechanismech EMFF, aby bylo zajištěno správné využití tohoto fondu;

45.

je toho názoru, že Komise se příliš často uchyluje k aktům v přenesené pravomoci a doporučuje stanovit prováděcí nařízení, které by od počátku určovalo většinu, ne-li všechny prováděcí předpisy;

46.

upozorňuje na potíže související s časovým plánem přijímání jednotlivých rozhodnutí, která mají dopad na EMFF:

a)

Ještě neskončilo projednávání návrhu Komise na víceletý finanční rámec na období 2014–2020. Je důležité zachovat výši rozpočtu přiděleného EMFF,

b)

Nejsou s určitostí známy směry SRP a diskutuje se o mnoha tématech (dosažení maximálního udržitelného výnosu, zákaz výmětů, povinnost vytvořit převoditelné koncese k rybolovu, zákaz podpor plánům pro vyřazení rybářských plavidel a pozastavení činnosti,…);

47.

se proto domnívá, že současný návrh nařízení o EMFF bude muset před svým přijetím ještě projít významnými změnami.

II.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

Bod odůvodnění 9

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(9)

Je nanejvýš důležité lépe integrovat environmentální hlediska do společné rybářské politiky, která by měla plnit cíle environmentální politiky Unie a strategie Evropa 2020. Společná rybářská politika je zaměřena na využívání živých mořských biologických zdrojů, které nejpozději do roku 2015 obnoví a udrží rybí populace na úrovních, které zajistí maximální udržitelný výnos. SRP zavede přístup předběžné opatrnosti a ekosystémový přístup v oblasti řízení rybolovu. EMFF by tudíž měla přispívat k ochraně mořského prostředí, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí).

(9)

Je nanejvýš důležité lépe integrovat environmentální hlediska do společné rybářské politiky, která by měla plnit cíle environmentální politiky Unie a strategie Evropa 2020. Společná rybářská politika je zaměřena na využívání živých mořských biologických zdrojů, které do roku 2015 obnoví a udrží rybí populace na úrovních, které zajistí maximální udržitelný výnos. SRP zavede přístup předběžné opatrnosti a ekosystémový přístup v oblasti řízení rybolovu. EMFF by tudíž měla přispívat k ochraně mořského prostředí, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí).

Odůvodnění

Základní nařízení SRP předpokládá, že dosažení maximálního udržitelného výnosu je stanoveno pokud možno na rok 2015. Tato nuance by měla být v tomto odstavci připomenuta.

Pozměňovací návrh 2

Bod odůvodnění 37

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(37)

V důsledku zavedení systémů převoditelných koncesí k rybolovu uvedených v článku 27 [nařízení o SRP] a s cílem podpořit členské státy při provádění těchto nových systémů by jim měl EMFF poskytovat podporu, jde-li o budování kapacit a výměnu osvědčených postupů.

(37)

V důsledku zavedení systémů převoditelných koncesí k rybolovu uvedených v článku 27 [nařízení o SRP] a s cílem podpořit členské státy při provádění těchto nových systémů by jim měl EMFF poskytovat podporu, jde-li o kapacit a výměnu osvědčených postupů.

Odůvodnění

Převoditelné koncese k rybolovu musí být dobrovolné a ponechané k uvážení členským státům.

Pozměňovací návrh 3

Bod odůvodnění 38

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(38)

Zavedení systémů převoditelných koncesí k rybolovu by mělo zvýšit konkurenceschopnost odvětví. V důsledku toho může vzniknout potřeba nových profesních příležitostí mimo rybolovné činnosti. Proto by měl EMFF podporovat diverzifikaci a vytváření pracovních míst v rybářských komunitách, zejména podporou počáteční fáze podnikání a přeřazením plavidel na jiné námořní činnosti než rybolovné činnosti plavidel drobného pobřežního rybolovu. Tato poslední operace se zdá být vhodná, neboť na plavidla drobného pobřežního rybolovu se nevztahují systémy převoditelných koncesí k rybolovu.

(38)

Dobrovolné zavedení systémů převoditelných koncesí k rybolovu by mělo zvýšit konkurenceschopnost odvětví. V důsledku toho může vzniknout potřeba nových profesních příležitostí mimo rybolovné činnosti. Proto by měl EMFF podporovat diverzifikaci a vytváření pracovních míst v rybářských komunitách, zejména podporou počáteční fáze podnikání a přeřazením plavidel na jiné námořní činnosti než rybolovné činnosti plavidel drobného pobřežního rybolovu.

Odůvodnění

Převoditelné koncese k rybolovu musí být dobrovolné a ponechané k uvážení členským státům.

Zaváděcí prémie pro mladé rybáře jsou nezbytné pro zajištění generační obnovy a podporu zapojení nových, lépe vyškolených námořníků, kteří budou citliví k otázkám přísnějšího řízení zdrojů.

Pozměňovací návrh 4

Bod odůvodnění 39

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(39)

Cílem společné rybářské politiky je zajistit udržitelné využívání populací ryb. Za klíčový faktor nadměrného rybolovu je považována nadměrná kapacita. Prvořadý význam proto má přizpůsobení rybářského loďstva Unie dostupným zdrojům. Odstranění nadbytečné kapacity prostřednictvím veřejné podpory, jako jsou dočasné nebo trvalé zastavení a systémy vrakování, se ukázalo jako neúčinné. EMFF proto bude podporovat vytváření a správu systémů převoditelných koncesí k rybolovu zaměřených na snížení nadbytečné kapacity a zvýšení ekonomické výkonnosti a ziskovosti dotyčných hospodářských subjektů.

(39)

Cílem společné rybářské politiky je zajistit udržitelné využívání populací ryb. Za klíčový faktor nadměrného rybolovu je považována nadměrná kapacita. Prvořadý význam proto má přizpůsobení rybářského loďstva Unie dostupným zdrojům. Odstranění nadbytečné kapacity prostřednictvím veřejné podpory, jako jsou dočasné nebo trvalé zastavení a systémy vrakování . EMFF proto bude podporovat vytváření a správu systémů převoditelných koncesí k rybolovu zaměřených na snížení nadbytečné kapacity a zvýšení ekonomické výkonnosti a ziskovosti dotyčných hospodářských subjektů.

Odůvodnění

Nelze vyloučit plány úpravy intenzity rybolovu, které mají za následek podporu vyřazování rybářských plavidel z provozu. Díky podporovanému vyřazování plavidel z provozu je možné v obtížném období (nedostatek zdrojů,…) snížit kapacitu rybolovu, a tím se vyhnout přesunu činnosti na zdravá loviště. Tuto podporu je vhodné zachovat, aby byla i nadále věnována pozornost skutečným podmínkám snížení intenzity rybolovu, kdy by tato podpora byla podmíněna odnětím rybolovných práv.

Pozměňovací návrh 5

Bod odůvodnění 41

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(41)

Je nesmírně důležité do EMFF integrovat environmentální hlediska a podporovat provádění ochranných opatření v rámci společné rybářské politiky, je však nutné brát při tom ohled na různé podmínky ve vodách celé Unie. Pro tento účel je nezbytné přijmout regionalizovaný přístup k ochranným opatřením.

(41)

Je nesmírně důležité do EMFF integrovat environmentální hlediska a podporovat provádění ochranných opatření v rámci společné rybářské politiky, je však nutné brát při tom ohled na různé podmínky ve vodách celé Unie. Pro tento účel je nezbytné přijmout regionalizovaný přístup k ochranným opatřením.

 

Odůvodnění

Je důležité posílit funkci ekologických říčních a jezerních koridorů, a to i prostřednictvím odstranění nesplavnosti řek, aby bylo zajištěno dokončení životního cyklu migrujících druhů ryb.

Pozměňovací návrh 6

Bod odůvodnění 62

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(62)

Organizace producentů a sdružení organizací producentů by měly dostat prioritu udělením podpory. Vyrovnávací platby v rámci podpory skladování a podpory pro plány produkce a uvádění produktů na trh by měly být postupně ukončeny, protože tento konkrétní druh podpory ztratil svůj význam s ohledem na vyvíjející se struktury trhu Unie pro tento druh produktů a rostoucí význam silných organizací výrobců.

(62)

Organizace producentů a sdružení organizací producentů by měly dostat prioritu udělením podpory.

Odůvodnění

Snižování podpory na skladování se nejeví jako vhodné, neboť v souladu s požadavky článku 15 základního nařízení SRP musí plavidla postupně přivážet na pevninu veškeré úlovky včetně výmětů. Jako užitečné se jeví počítat s podporou uskladnění, aby organizace mohly řídit objem vykládek před jejich zhodnocením.

Pozměňovací návrh 7

Článek 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 3

Definice

Článek 3

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení, a aniž je dotčen odstavec 2, použijí se definice uvedené v článku 5 [nařízení o společné rybářské politice], článku 5 [nařízení o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury] a článku 4 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 a článku 2 nařízení č. [nařízení o společných ustanoveních].

1.   Pro účely tohoto nařízení, a aniž je dotčen odstavec 2, použijí se definice uvedené v článku 5 [nařízení o společné rybářské politice], článku 5 [nařízení o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury] a článku 4 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 a článku 2 nařízení č. [nařízení o společných ustanoveních].

2.   Pro účely tohoto nařízení:

2.   Pro účely tohoto nařízení:

(1)

„společným prostředím pro sdílení informací (CISE)“ se rozumí síť systémů s decentralizovanou strukturou, vyvinutá pro účely výměny informací mezi jednotlivými uživateli z různých odvětví za účelem zlepšení situačního uvědomování činností na moři;

(1)

„společným prostředím pro sdílení informací (CISE)“ se rozumí síť systémů s decentralizovanou strukturou, vyvinutá pro účely výměny informací mezi jednotlivými uživateli z různých odvětví za účelem zlepšení situačního uvědomování činností na moři;

(2)

„meziodvětvovými operacemi“ se rozumí iniciativy, které jsou vzájemně výhodné pro různá odvětví a/nebo odvětvové politiky, jak jsou uvedeny ve Smlouvě o fungování Evropské unie, a kterých není možné zcela dosáhnout prostřednictvím opatření zahrnutých v příslušných oblastech politiky;

(2)

„meziodvětvovými operacemi“ se rozumí iniciativy, které jsou vzájemně výhodné pro různá odvětví a/nebo odvětvové politiky, jak jsou uvedeny ve Smlouvě o fungování Evropské unie, a kterých není možné zcela dosáhnout prostřednictvím opatření zahrnutých v příslušných oblastech politiky;

(3)

„elektronickým záznamovým systémem a systémem podávání zpráv (ERS)“ se rozumí systém pro elektronické zaznamenávání a předávání údajů podle článků 15, 24 a 63 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009;

(3)

„elektronickým záznamovým systémem a systémem podávání zpráv (ERS)“ se rozumí systém pro elektronické zaznamenávání a předávání údajů podle článků 15, 24 a 63 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009;

(4)

„Evropskou námořní sítí pro pozorování a sběr dat“ se rozumí síť, která začleňuje vnitrostátní námořní programy pro pozorování a shromažďování údajů do společného a přístupného evropského zdroje;

(4)

„Evropskou námořní sítí pro pozorování a sběr dat“ se rozumí síť, která začleňuje vnitrostátní námořní programy pro pozorování a shromažďování údajů do společného a přístupného evropského zdroje;

(5)

„rybolovnou oblastí“ se rozumí oblast, která zahrnuje pobřeží moře či jezera nebo zahrnuje rybníky či ústí řeky, s významnou úrovní zaměstnanosti v odvětví rybolovu nebo akvakultury, a jež byla jako taková označena členským státem;

(5)

„rybolovnou oblastí“ se rozumí oblast, která zahrnuje pobřeží moře či jezera nebo zahrnuje rybníky či ústí řeky, s významnou úrovní zaměstnanosti v odvětví rybolovu nebo akvakultury, a jež byla jako taková označena členským státem;

(6)

„rybářem“ se rozumí každá osoba, která vykonává profesionální rybolov, jak je chápán členským státem, na palubě provozovaného rybářského plavidla, nebo provádí profesionální sběr mořských živočichů, jak je chápán daným členským státem, a to bez plavidla;

(6)

„rybářem“ se rozumí každá osoba, která vykonává profesionální rybolov, jak je chápán členským státem, na palubě provozovaného rybářského plavidla, nebo provádí profesionální sběr mořských živočichů, jak je chápán daným členským státem, a to bez plavidla;

(7)

„integrovanou námořní politikou“ (IMP) se rozumí politika Unie, jejímž cílem je podpořit koordinované a soudržné rozhodování týkající se maximalizace udržitelného rozvoje, hospodářského růstu a sociální soudržnosti členských států a zejména pobřežních, ostrovních a nejvzdálenějších regionů v Unii, jakož i námořních odvětví, a to prostřednictvím soudržné politiky v námořní oblasti a příslušné mezinárodní spolupráce;

(7)

„integrovanou námořní politikou“ (IMP) se rozumí politika Unie, jejímž cílem je podpořit koordinované a soudržné rozhodování týkající se maximalizace udržitelného rozvoje, hospodářského růstu a sociální soudržnosti členských států a zejména pobřežních, ostrovních a nejvzdálenějších regionů v Unii, jakož i námořních odvětví, a to prostřednictvím soudržné politiky v námořní oblasti a příslušné mezinárodní spolupráce;

(8)

„integrovaný námořní dohled“ je iniciativa EU, jejímž cílem je zvýšit efektivitu a účelnost činností dohledu v evropských mořích prostřednictvím výměny informací a spolupráce napříč odvětvími a hranicemi;

(8)

„integrovaný námořní dohled“ je iniciativa EU, jejímž cílem je zvýšit efektivitu a účelnost činností dohledu v evropských mořích prostřednictvím výměny informací a spolupráce napříč odvětvími a hranicemi;

(9)

„nesrovnalostí“ se rozumí nesrovnalost ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení Rady 2988/95;

(9)

„nesrovnalostí“ se rozumí nesrovnalost ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení Rady 2988/95;

(10)

„vnitrozemským rybolovem“ se rozumí rybolov provozovaný pro obchodní účely plavidly, která jsou provozována výlučně ve vnitrozemských vodách, nebo prostřednictvím jiných zařízení používaných pro rybolov pod ledem;

(10)

„vnitrozemským rybolovem“ se rozumí rybolov provozovaný pro obchodní účely plavidly, která jsou provozována výlučně ve vnitrozemských vodách, nebo prostřednictvím jiných zařízení používaných pro rybolov pod ledem;

(11)

„integrovanou správou pobřežních oblastí“ se rozumí takové strategie a opatření, jaké jsou vymezeny v doporučení Evropského parlamentu a Rady (2002/413/ES) ze dne 30. května 2002 o provádění jednotného managementu pobřežních zón v Evropě;

(11)

„integrovanou správou pobřežních oblastí“ se rozumí takové strategie a opatření, jaké jsou vymezeny v doporučení Evropského parlamentu a Rady (2002/413/ES) ze dne 30. května 2002 o provádění jednotného managementu pobřežních zón v Evropě;

(12)

„integrovanou námořní správou“ se rozumí koordinované řízení všech odvětvových politik EU týkajících se oceánů, moří a pobřežních regionů;

(12)

„integrovanou námořní správou“ se rozumí koordinované řízení všech odvětvových politik EU týkajících se oceánů, moří a pobřežních regionů;

(13)

„mořskými regiony“ se rozumí zeměpisné oblasti stanovené v příloze I rozhodnutí Rady 2004/585/ES a oblasti stanovené regionálními organizacemi pro řízení rybolovu;

(13)

„mořskými regiony“ se rozumí zeměpisné oblasti stanovené v příloze I rozhodnutí Rady 2004/585/ES a oblasti stanovené regionálními organizacemi pro řízení rybolovu;

(14)

„územním plánováním námořních prostor“ se rozumí proces, kterým orgány veřejné moci analyzují a rozdělují prostorové a časové rozložení lidských činností v mořských oblastech k dosažení ekologických, ekonomických a sociálních cílů;

(14)

„územním plánováním námořních prostor“ se rozumí proces, kterým orgány veřejné moci analyzují a rozdělují prostorové a časové rozložení lidských činností v mořských oblastech k dosažení ekologických, ekonomických a sociálních cílů;

(15)

„opatřením“ se rozumí soubor operací;

(15)

„opatřením“ se rozumí soubor operací;

(16)

„veřejným výdajem“ se rozumí jakýkoli příspěvek na financování operací pocházející z rozpočtu členského státu nebo z rozpočtu regionálních nebo místních orgánů nebo Evropské unie a jakýkoli podobný výdaj. Každý příspěvek na financování operací pocházející z rozpočtu veřejnoprávních subjektů nebo sdružení jednoho nebo více regionálních nebo místních orgánů nebo veřejnoprávních subjektů jednajících v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, je považován za veřejný příspěvek;

(16)

„veřejným výdajem“ se rozumí jakýkoli příspěvek na financování operací pocházející z rozpočtu členského státu nebo z rozpočtu regionálních nebo místních orgánů nebo Evropské unie a jakýkoli podobný výdaj. Každý příspěvek na financování operací pocházející z rozpočtu veřejnoprávních subjektů nebo sdružení jednoho nebo více regionálních nebo místních orgánů nebo veřejnoprávních subjektů jednajících v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, je považován za veřejný příspěvek;

(17)

„strategií pro oblast jednotlivého moře“ se rozumí strukturovaný rámec spolupráce vztahující se k dané zeměpisné oblasti, vytvořený evropskými institucemi, členskými státy a jejich regiony a případně třetími zeměmi, které sdílejí oblast jednotlivého moře, přičemž tato strategie bere v úvahu geografická, klimatická, ekonomická a politická specifika oblasti tohoto jednotlivého moře;

(17)

„strategií pro oblast jednotlivého moře“ se rozumí strukturovaný rámec spolupráce vztahující se k dané zeměpisné oblasti, vytvořený evropskými institucemi, členskými státy a jejich regiony a případně třetími zeměmi, které sdílejí oblast jednotlivého moře, přičemž tato strategie bere v úvahu geografická, klimatická, ekonomická a politická specifika oblasti tohoto jednotlivého moře;

(18)

„drobným pobřežním rybolovem“ se rozumí rybolov prováděný rybářskými plavidly o celkové délce menší než 12 metrů, která nepoužívají vlečná zařízení uvedená v tabulce 3 v příloze I nařízení Komise (ES) č. 26/2004 ze dne 30. prosince 2003 o rejstříku rybářského loďstva Unie;

(18)

„drobným pobřežním rybolovem“ se rozumí rybolov prováděný rybářskými plavidly o celkové délce menší než 12 metrů, která nepoužívají vlečná zařízení uvedená v tabulce 3 v příloze I nařízení Komise (ES) č. 26/2004 ze dne 30. prosince 2003 o rejstříku rybářského loďstva Unie;

(19)

„plavidly provozovanými výlučně ve vnitrozemských vodách“ se rozumí plavidla zabývající se obchodním rybolovem ve vnitrozemských vodách, která nejsou zahrnuta do rejstříku rybářského loďstva Unie.

(19)

„plavidly provozovanými výlučně ve vnitrozemských vodách“ se rozumí plavidla zabývající se obchodním rybolovem ve vnitrozemských vodách, která nejsou zahrnuta do rejstříku rybářského loďstva Unie

 

 

 

Pozměňovací návrh 8

Čl. 6 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(4)   Podpora udržitelného rybolovu účinněji využívajícího zdroje prostřednictvím zaměření na tyto oblasti:

(4)   Podpora udržitelného rybolovu účinněji využívajícího zdroje prostřednictvím zaměření na tyto oblasti:

(a)

snížení dopadu rybolovu na mořské prostředí;

(a)

snížení dopadu rybolovu na mořské prostředí;

(b)

ochrana a obnova mořské biologické rozmanitosti a ekosystémů, včetně služeb, které poskytují.

(b)

ochrana a obnova mořské biologické rozmanitosti a ekosystémů, včetně služeb, které poskytují

 

Odůvodnění

Domníváme se, že v některých případech nadměrného vyčerpávání rybolovných zdrojů je nezbytné přistoupit k ichtyogenickým činnostem.

Pozměňovací návrh 9

Článek 13

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

V rámci EMFF nejsou způsobilé následující operace:

V rámci EMFF nejsou způsobilé následující operace:

a)

operace zvyšující rybolovnou kapacitu plavidla;

a)

operace zvyšující rybolovnou kapacitu plavidla;

b)

stavba nových rybářských plavidel, vyřazování rybářských plavidel z provozu nebo jejich dovoz;

b)

c)

dočasné zastavení rybolovných činností;

d)

experimentální rybolov;

e)

převod vlastnictví podniku;

f)

přímé vysazování ryb, pokud není výslovně stanoveno jako opatření na ochranu v právním předpisu Unie, nebo v případě experimentálního vysazování ryb.

přímé vysazování ryb, pokud není výslovně stanoveno jako opatření na ochranu v právním předpisu Unie, nebo v případě experimentálního vysazování ryb.

Odůvodnění

Je třeba podporovat stavbu lodí v nejvzdálenějších regionech, aby mohly vylepšit svůj pracovní nástroj a aby jejich lodě lépe vyhovovaly požadavkům řízení zdrojů a zároveň hygieny produktů.

Díky podporovanému vyřazování plavidel z provozu je možné v obtížném období (nedostatek zdrojů,…) snížit kapacitu rybolovu, a tím se vyhnout přesunu činnosti na zdravá loviště. Tuto podporu je třeba zachovat, aby byla i nadále věnována pozornost skutečným podmínkám snížení intenzity rybolovu lepším řízením rybolovných práv.

Financování dočasného zastavení rybolovu umožňuje nahradit nucené zastavení plavidel v případě znečištění či doplnit biologický klid zavedený u určitých druhů (např. u sardele obecné). Je pravděpodobné, že bez tohoto financování dotčené lodě přesunou činnost na jiné druhy ryb, což bude mít dopad na jejich populaci.

Pozměňovací návrh 10

Článek 15

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Prostředky, které jsou k dispozici na závazky z tohoto fondu pro období 2014 až 2020 v rámci sdíleného řízení, se stanoví na 5 520 000 000 EUR v běžných cenách v souladu s ročním rozpisem stanoveným v příloze II.

1.   Prostředky, které jsou k dispozici na závazky z tohoto fondu pro období 2014 až 2020 v rámci sdíleného řízení, se stanoví na 5 520 000 000 EUR v běžných cenách v souladu s ročním rozpisem stanoveným v příloze II.

2.   Částka 4 535 000 000 EUR z prostředků uvedených v odstavci 1 se přidělí na udržitelný rozvoj rybolovu, akvakultury a rybolovných oblastí podle kapitol I, II a III hlavy V.

2.   Částka 4 535 000 000 EUR z prostředků uvedených v odstavci 1 se přidělí na udržitelný rozvoj rybolovu, akvakultury a rybolovných oblastí podle kapitol I, II a III hlavy V.

3.   Částka 477 000 000 EUR z prostředků uvedených v odstavci 1 se přidělí na kontrolní a vynucovací opatření podle článku 78.

3.   Částka 477 000 000 EUR z prostředků uvedených v odstavci 1 se přidělí na kontrolní a vynucovací opatření podle článku 78.

4.   Částka 358 000 000 EUR z prostředků uvedených v odstavci 1 se přidělí na shromažďování údajů podle článku 79.

4.   Částka 358 000 000 EUR z prostředků uvedených v odstavci 1 se přidělí na shromažďování údajů podle článku 79.

5.   Prostředky přidělené na vyrovnávací platby pro nejvzdálenější regiony podle kapitoly V hlavy V nepřekročí za rok:

5.   Prostředky přidělené na vyrovnávací platby pro nejvzdálenější regiony podle kapitoly V hlavy V nepřekročí za rok:

4 300 000 EUR pro Azory a Madeiru,

4 300 000 EUR pro Azory a Madeiru,

5 800 000 EUR pro Kanárské ostrovy,

5 800 000 EUR pro Kanárské ostrovy,

4 900 000 EUR pro Francouzskou Guayanu a Réunion.

4 900 000 EUR pro Francouzskou Guayanu a Réunion,

 

6.   Částka 45 000 000 EUR z prostředků uvedených v odstavci 1 se přidělí na podporu skladování uvedenou v článku 72 v období let 2014–2018 včetně.

6.   Částka 45 000 000 EUR z prostředků uvedených v odstavci 1 se přidělí na podporu skladování uvedenou v článku 72 v období let 2014–2018 včetně.

Odůvodnění

Do tohoto článku není, nepochybně opominutím, začleněno financování opatření určených na uvádění na trh a zpracování, které jsou však uvedeny v hlavě V tohoto nařízení. V souladu se základním nařízením SRP by měly být v rámci náhrad zohledněny veškeré nejvzdálenější regiony. Musí být určena konkrétní částka pro Guadalupe, Martinik a Mayotte.

Pozměňovací návrh 11

Článek 26

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Podpora v rámci této kapitoly přispívá k plnění priorit Unie stanovených v čl. 6 odst. 2 a 4.

Podpora v rámci této kapitoly přispívá k plnění priorit Unie stanovených v čl. 6 odst. 2 a 4.

Odůvodnění

Odstavec 1 článku 6 tohoto nařízení se týká zlepšení zaměstnanosti a posílení územní soudržnosti. Jeví se jako nezbytné, aby tato kapitola týkající se udržitelného rozvoje oblastí rybolovu zahrnovala tento cíl.

Pozměňovací návrh 12

Článek 31

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   S cílem podpořit lidský kapitál a sociální dialog může EMFF podporovat:

1.   S cílem podpořit lidský kapitál a sociální dialog může EMFF podporovat:

(a)

celoživotní učení, šíření vědeckých poznatků a inovačních postupů a osvojování nových odborných znalostí, zejména spojených s udržitelným řízením mořských ekosystémů, činnostmi v námořním odvětví, inovacemi a podnikáním;

(a)

celoživotní učení, šíření vědeckých poznatků a inovačních postupů a osvojování nových odborných znalostí, zejména spojených s udržitelným řízením mořských ekosystémů, činnostmi v námořním odvětví, inovacemi a podnikáním;

(b)

vytváření sítí a výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi zúčastněnými stranami, včetně organizací prosazujících rovné příležitosti mezi muži a ženami;

(b)

vytváření sítí a výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi zúčastněnými stranami, včetně organizací prosazujících rovné příležitosti mezi muži a ženami;

(c)

podporu sociálního dialogu na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni za účasti rybářů a jiných příslušných zúčastněných stran.

(c)

podporu sociálního dialogu na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni za účasti rybářů a jiných příslušných zúčastněných stran.

2.   Podpora uvedená v odstavci 1 se rovněž poskytuje manželkám samostatně výdělečně činných rybářů nebo – v míře odpovídající rozsahu jejich uznání vnitrostátními právními předpisy – životním partnerům samostatně výdělečně činných rybářů, kteří nejsou zaměstnanci ani obchodními partnery, pokud se běžně za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy podílejí na činnosti samostatně výdělečně činných rybářů nebo vykonávají pomocné úkoly.

2.   Podpora uvedená v odstavci 1 se rovněž poskytuje manželkám samostatně výdělečně činných rybářů nebo – v míře odpovídající rozsahu jejich uznání vnitrostátními právními předpisy – životním partnerům samostatně výdělečně činných rybářů, kteří nejsou zaměstnanci ani obchodními partnery, pokud se běžně za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy podílejí na činnosti samostatně výdělečně činných rybářů nebo vykonávají pomocné úkoly.

Pozměňovací návrh 13

Článek 32

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Za účelem usnadnění diverzifikace a vytváření pracovních míst mimo rybolov může EMFF podporovat:

1.   Za účelem usnadnění diverzifikace a vytváření pracovních míst může EMFF podporovat:

a)

zakládání podniků mimo rybolov;

b)

dovybavení plavidel drobného pobřežního rybolovu za účelem jejich přeřazení na činnosti mimo rybolov.

b)

 

zakládání podniků mimo rybolov;

 

dovybavení plavidel drobného pobřežního rybolovu za účelem jejich přeřazení na činnosti mimo rybolov;

 

2.   Podpora podle odst. 1 písm. a) se poskytuje rybářům, kteří:

2.   Podpora podle odst. 1 písm. se poskytuje rybářům, kteří:

a)

předloží podnikatelský plán pro rozvoj svých aktivit v oblasti akvakultury.

a)

předloží podnikatelský plán pro rozvoj nové činnosti.

b)

mají odpovídající profesní dovednosti, které mohou být získány prostřednictvím operací financovaných podle čl. 31 odst. 1 písm. a).

b)

mají odpovídající profesní dovednosti, které mohou být získány prostřednictvím operací financovaných podle čl. 31 odst. 1 písm. a).

3.   Podpora podle odst. 1 písm. b) se poskytuje rybářům věnujícím se drobnému pobřežnímu rybolovu a vlastnícím rybářské plavidlo Unie registrované jako aktivní plavidlo, kteří prováděli rybolovné činnosti na moři po dobu nejméně 60 dnů během dvou let předcházejících datu podání žádosti. Licence k rybolovu spojená s rybářským plavidlem se trvale zruší.

3.   Podpora podle odst. 1 písm. se poskytuje rybářům věnujícím se drobnému pobřežnímu rybolovu a vlastnícím rybářské plavidlo Unie registrované jako aktivní plavidlo, kteří prováděli rybolovné činnosti na moři po dobu nejméně 60 dnů během dvou let předcházejících datu podání žádosti. Licence k rybolovu spojená s rybářským plavidlem se trvale zruší.

4.   Příjemci podpory uvedené v odstavci 1 se nebudou zabývat profesionálním rybolovem v průběhu pěti let po přijetí poslední platby příslušné podpory.

4.    se příjemci podpory uvedené v odstavci 1 nebudou zabývat profesionálním rybolovem v průběhu pěti let po přijetí poslední platby příslušné podpory.

5.   Způsobilé náklady podle odst. 1 písm. b) se omezují pouze na náklady na úpravy plavidla provedené za účelem jeho přeřazení.

5.   Způsobilé náklady podle odst. 1 písm. se omezují pouze na náklady na úpravy plavidla provedené za účelem jeho přeřazení.

6.   Částka finanční pomoci poskytnuté podle odst. 1 písm. a) nepřesáhne 50 % rozpočtu předpokládaného v podnikatelském plánu pro každou operaci a nepřekročí maximální výši 50 000 EUR pro každou operaci.

   

 

 

 

   

 

 

 

 

   

 

   Částka finanční pomoci poskytnuté podle odst. 1 písm. nepřesáhne 50 % rozpočtu předpokládaného v podnikatelském plánu pro každou operaci a nepřekročí maximální výši 50 000 EUR pro každou operaci.

Odůvodnění

Financování restrukturalizací musí být doplněno podporou vyřazování rybářských plavidel vrakováním tak, jak předpokládá původní fond EFF. Toto opatření umožní v případě skutečného zrušení souvisejících rybolovných práv snížit celkovou kapacitu rybolovu.

Jeví se jako nezbytné počítat se zaváděcími prémiemi pro mladé rybáře, aby byla zajištěna generační obnova a podpora zapojení nových, lépe vyškolených, námořníků, kteří budou citliví k otázkám přísnějšího řízení zdrojů.

Pozměňovací návrh 14

Článek 33

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   S cílem zlepšit rybářům pracovní podmínky na palubě plavidel může EMFF podporovat investice do rybářských plavidel nebo do jednotlivých zařízení za předpokladu, že tyto investice přesahují standardy vyžadované podle vnitrostátního práva nebo práva Unie.

1.   S cílem zlepšit rybářům pracovní podmínky na palubě plavidel může EMFF podporovat investice do rybářských plavidel nebo do jednotlivých zařízení za předpokladu, že tyto investice přesahují standardy vyžadované podle práva Unie.

2.   Podpora se poskytuje rybářům nebo majitelům rybářských plavidel.

2.   Podpora se poskytuje rybářům nebo majitelům rybářských plavidel.

3.   Pokud operace spočívá v investici do plavidla, podpora není poskytnuta více než jednou během programového období téhož rybářského plavidla. Pokud operace spočívá v investici do jednotlivého vybavení, podpora pro téhož příjemce není poskytnuta více než jednou během programového období.

3.   

4.   Komise je v souladu s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci s cílem určit druhy operací způsobilých podle odstavce 1.

   Komise je v souladu s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci s cílem určit druhy operací způsobilých podle odstavce 1.

Odůvodnění

Není možné odepřít podporu rybářům ze zemí, které již mají regulační požadavky v oblasti zdraví a sociálního zabezpečení na vysoké úrovni. Z důvodu rovnosti rybářů je třeba považovat za směrodatnou evropskou normu.

Kromě toho není rozumné omezovat u sedmiletého programu EMFF možnosti pomoci pouze na jedinou, pokud je cílem zlepšení bezpečnostních podmínek námořníků.

Pozměňovací návrh 15

Článek 33a

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

   

   

Odůvodnění

Financování dočasného zastavení rybolovu umožňuje nahradit nucené zastavení plavidel v případě znečištění či doplnit biologický klid zavedený u určitých druhů (např. u sardele obecné). Je pravděpodobné, že bez tohoto financování dotčené lodě přesunou činnost na jiné druhy. Toto opatření bylo opakovaně účinně využito v rámci předchozího fondu (EFF).

Pozměňovací návrh 16

Článek 35

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   V zájmu zajištění účinného provádění ochranných opatření podle článků 17 a 21 [nařízení o společné rybářské politice ] může EMFF podporovat:

1.   V zájmu zajištění účinného provádění ochranných opatření podle článků 17 a 21 [nařízení o společné rybářské politice ] může EMFF podporovat:

a)

návrh a vývoj technických a administrativních prostředků nutných k provádění ochranných opatření ve smyslu článků 17 a 21 [nařízení o společné rybářské politice];

a)

návrh a vývoj technických a administrativních prostředků nutných k provádění opatření pro zachování zdrojů ve smyslu článků 17 a 21 [nařízení o společné rybářské politice];

b)

zapojení zúčastněných stran do navrhování a provádění opatření pro zachování zdrojů ve smyslu článků 17 a 21 [nařízení o společné rybářské politice].

b)

zapojení zúčastněných stran do navrhování a provádění opatření pro zachování zdrojů ve smyslu článků 17 a 21 [nařízení o společné rybářské politice].

2.   Podporu uvedenou v odstavci 1 lze udělit pouze orgánům veřejné moci.

2.   Podporu uvedenou v odstavci 1 lze udělit pouze orgánům veřejné moci

Odůvodnění

Víceleté plány a jiná opatření k zachování stanovená v článcích 17 a 21 základního nařízení musí mít ve fázi vypracování rozhodnou podporu poradních sborů jakožto důležitého prvku regionalizace.

Pozměňovací návrh 17

Článek 36

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Za účelem snížení dopadu rybolovu na mořské prostředí, podpory odstranění výmětů a usnadnění přechodu na využívání živých mořských biologických zdrojů, díky němuž dochází k obnově a zachování populací lovených druhů nad úrovní, která zajistí maximální trvale udržitelný výnos (MSY), může EMFF podporovat investice do vybavení:

1.   Za účelem snížení dopadu rybolovu na mořské prostředí, podpory odstranění výmětů a usnadnění přechodu na využívání živých mořských biologických zdrojů, díky němuž dochází k obnově a zachování populací lovených druhů nad úrovní, která zajistí maximální trvale udržitelný výnos (MSY), může EMFF podporovat investice do vybavení:

a)

zvyšujícího velikostní nebo druhovou selektivitu lovných zařízení;

a)

zvyšujícího velikostní nebo druhovou selektivitu lovných zařízení;

b)

snižujícího nežádoucí úlovky komerčních populací nebo dalších vedlejších úlovků;

b)

snižujícího nežádoucí úlovky komerčních populací nebo dalších vedlejších úlovků;

c)

omezujícího fyzikální a biologické dopady rybolovu na ekosystém nebo mořské dno.

c)

omezujícího fyzikální a biologické dopady rybolovu na ekosystém nebo mořské dno.

 

2.   Podpora se pro totéž rybářské plavidlo Unie a pro stejný typ zařízení neposkytne více než jednou během programového období.

   

3.   Podpora je udělena pouze tehdy, pokud zařízení nebo jiné vybavení uvedené v odstavci 1 má prokazatelně lepší výběr velikosti nebo nižší dopad na necílové druhy než standardní zařízení nebo jiné vybavení povolené podle právních předpisů Unie nebo příslušných vnitrostátních právních předpisů členských států přijatých v rámci regionalizace podle [nařízení o společné rybářské politice].

   Podpora je udělena pouze tehdy, pokud zařízení nebo jiné vybavení uvedené v odstavci 1 má prokazatelně lepší výběr velikosti nebo nižší dopad na necílové druhy než standardní zařízení nebo jiné vybavení povolené podle právních předpisů Unie nebo příslušných vnitrostátních právních předpisů členských států přijatých v rámci regionalizace podle [nařízení o společné rybářské politice].

4.   Podpora se poskytuje:

   Podpora se poskytuje:

a)

majitelům rybářských plavidel EU, jejichž plavidla jsou registrována jako aktivní plavidla a prováděla rybolovnou činnost na moři po dobu nejméně 60 dnů během dvou let předcházejících datu podání žádosti;

a)

majitelům rybářských plavidel EU, jejichž plavidla jsou registrována jako aktivní plavidla a prováděla rybolovnou činnost na moři po dobu nejméně 60 dnů během dvou let předcházejících datu podání žádosti;

b)

rybářům, kteří vlastní zařízení, které má být vyměněno, a kteří pracovali na palubě rybářského plavidla Unie po dobu nejméně 60 dnů během dvou let předcházejících datu podání žádosti;

b)

rybářům, kteří vlastní zařízení, které má být vyměněno, a kteří pracovali na palubě rybářského plavidla Unie po dobu nejméně 60 dnů během dvou let předcházejících datu podání žádosti;

c)

organizacím rybářů uznaným členským státem.

c)

organizacím rybářů uznaným členským státem.

Odůvodnění

Za účelem podpory vývoje rybolovných postupů zaměřených na co nejdřívější dosažení maximálního udržitelného výnosu je třeba podporovat modernizaci lodních motorů a provádění technologických opatření stanovených základním nařízením SRP. Kromě toho není rozumné omezovat u sedmiletého programu EMFF možnosti pomoci pouze na jedinou, pokud je skutečně cílem udržitelnost rybolovných postupů.

Pozměňovací návrh 18

Článek 38

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.   Opatření podle tohoto článku jsou prováděny veřejnoprávními subjekty a zahrnují rybáře nebo organizace rybářů uznané členským státem nebo nevládní organizace ve spolupráci s organizacemi rybářů nebo skupinami FLAG, vymezenými v článku 62.

2.   Opatření podle tohoto článku jsou prováděny veřejnoprávními subjekty a zahrnují rybáře nebo organizace rybářů uznané členským státem nebo nevládní organizace ve spolupráci s organizacemi rybářů nebo skupinami FLAG, vymezenými v článku 62.

Odůvodnění

Článek 52 a následující základního nařízení SRP stanoví širší propojení regionálních poradních sborů s řídícími opatřeními a dává těmto sborům výraznější možnosti předkládat návrhy. Za účelem podpory činnosti těchto sborů jim proto musí být umožněn přístup k podpoře EMFF.

Pozměňovací návrh 19

Článek 39

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.   Podpora nepřispívá na výměnu nebo modernizaci hlavních nebo pomocných motorů. Podpora bude udělena majitelům rybářského plavidla a pro totéž rybářské plavidlo se neposkytne více než jednou během programového období.

   

Odůvodnění

Je třeba povolit financování výměny motorů, neboť vyřazení obměny motorů z podpor EMFF je překvapující, ne-li paradoxní. Motory představují základní prvek úsilí o omezení znečišťujících emisí či spotřeby paliv.

Pozměňovací návrh 20

Článek 40

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3.   Podpora v rámci tohoto článku se na totéž rybářské plavidlo nebo témuž příjemci během programového období neposkytuje více než jednou.

   

Odůvodnění

Na podporu inovace a skutečného zlepšení kvality produktů je třeba podporovat úpravy plavidel ve smyslu většího respektování zdrojů a mořského prostředí. Proto není rozumné omezovat u sedmiletého programu EMFF možnosti pomoci pouze na jedinou, pokud je cílem udržitelnost rybolovných postupů.

Pozměňovací návrh 21

Článek 41

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

4.   Podpora se nevztahuje na výstavbu nových přístavů, nových míst vykládky nebo nových aukčních síní.

   

Odůvodnění

Mělo by být možné financovat vybavení určitých dosud nevybavených prostor, aby byl zohledněn jasný a nevyhnutelný vývoj pracovního prostředí lodí.

Pozměňovací návrh 22

Článek 42

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 42

Vnitrozemský rybolov

Článek 42

Vnitrozemský rybolov

1.   Za účelem snížení dopadu vnitrozemského rybolovu na životní prostředí, zvýšení energetické účinnosti, zvýšení kvality vyložených ryb nebo zlepšení bezpečnosti či pracovních podmínek může EMFF podporovat tyto investice:

1.   Za účelem snížení dopadu vnitrozemského rybolovu na životní prostředí, zvýšení energetické účinnosti, zvýšení kvality vyložených ryb nebo zlepšení bezpečnosti či pracovních podmínek může EMFF podporovat tyto investice:

(a)

do rybářských plavidel nebo do jednotlivých zařízení uvedených v článku 33 a za podmínek stanovených v tomto článku;

(a)

do rybářských plavidel nebo do jednotlivých zařízení uvedených v článku 33 a za podmínek stanovených v tomto článku;

(b)

do zařízení uvedených v článku 36 a za podmínek stanovených v tomto článku;

(b)

do zařízení uvedených v článku 36 a za podmínek stanovených v tomto článku;

(c)

do plavidel a auditů a programů energetické účinnosti uvedených v článku 39 a za stejných podmínek stanovených v tomto článku;

(c)

do plavidel a auditů a programů energetické účinnosti uvedených v článku 39 a za stejných podmínek stanovených v tomto článku;

(d)

do stávajících přístavů a míst vykládky uvedených v článku 41 a za podmínek stanovených v tomto článku.

(d)

do stávajících přístavů a míst vykládky uvedených v článku 41 a za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pro účely odstavce 1:

2.   Pro účely odstavce 1:

(a)

odkazy na rybářská plavidla v článcích 33, 36 a 39 se rozumí odkazy na plavidla působící výhradně ve vnitrozemských vodách;

(a)

odkazy na rybářská plavidla v článcích 33, 36 a 39 se rozumí odkazy na plavidla působící výhradně ve vnitrozemských vodách;

(b)

odkazy na mořské prostředí v článku 36 se rozumí odkazy na prostředí, ve kterém působí vnitrozemské rybářské plavidlo.

(b)

odkazy na mořské prostředí v článku 36 se rozumí odkazy na prostředí, ve kterém působí vnitrozemské rybářské plavidlo.

3.   S cílem zachovat diverzifikaci vnitrozemských rybářů může EMFF podporovat přeřazení plavidel provozujících vnitrozemský rybolov na činnost jinou než rybolov za podmínek stanovených v článku 32 tohoto nařízení.

3.   S cílem zachovat diverzifikaci vnitrozemských rybářů může EMFF podporovat přeřazení plavidel provozujících vnitrozemský rybolov na činnost jinou než rybolov za podmínek stanovených v článku 32 tohoto nařízení.

4.   Odkazy na rybářská plavidla v článku 32 se pro účely odstavce 3 rozumí odkazy na plavidla působící výhradně ve vnitrozemských vodách.

4.   Odkazy na rybářská plavidla v článku 32 se pro účely odstavce 3 rozumí odkazy na plavidla působící výhradně ve vnitrozemských vodách.

5.   Za účelem ochrany a rozvoje vodních živočichů a rostlin může EMFF financovat účast vnitrozemských rybářů na řízení, obnově a monitorování lokalit soustavy NATURA 2000, kde se tyto oblasti přímo týkají rybolovné činnosti, jakož i na obnově vnitrozemských vod, včetně míst pro tření ryb a migračních tras pro stěhovavé druhy ryb, aniž je dotčen čl. 38 odst. 1 písm. d).

5.   Za účelem ochrany a rozvoje vodních živočichů a rostlin může EMFF financovat účast vnitrozemských rybářů na řízení, obnově a monitorování lokalit soustavy NATURA 2000, kde se tyto oblasti přímo týkají rybolovné činnosti, jakož i na obnově vnitrozemských vod, včetně míst pro tření ryb a migračních tras pro stěhovavé druhy ryb, aniž je dotčen čl. 38 odst. 1 písm. d).

6.   Členské státy zajistí, aby plavidla, která obdrží podporu podle tohoto článku, i nadále působila výhradně ve vnitrozemských vodách.

6.   

 

   

 

   Členské státy zajistí, aby plavidla, která obdrží podporu podle tohoto článku, i nadále působila výhradně ve vnitrozemských vodách.

Odůvodnění

Měla by být odstraněna individuální rybolovná práva, tzn. bývalá „věcná práva“, která brání řízení vodních zdrojů ze strany veřejné správy a snižují příjmy rybářů. Je důležité posílit funkci ekologických říčních a jezerních koridorů, a to i prostřednictvím odstranění nesplavnosti řek, aby bylo zajištěno dokončení životního cyklu migrujících druhů ryb.

Pozměňovací návrh 23

Článek 45

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 45

Inovace

Článek 45

Inovace

1.   S cílem stimulovat inovace v oblasti akvakultury může EMFF podporovat operace:

1.   S cílem stimulovat inovace v oblasti akvakultury může EMFF podporovat operace:

(a)

zavádějící v hospodářstvích v oblasti akvakultury nové technické nebo organizační znalosti, které snižují jejich dopad na životní prostředí nebo podporují udržitelnější využívání zdrojů v akvakultuře;

(a)

zavádějící v hospodářstvích v oblasti akvakultury nové technické nebo organizační znalosti, které snižují jejich dopad na životní prostředí nebo podporují udržitelnější využívání zdrojů v akvakultuře;

(b)

vyvíjející nebo zavádějící nové nebo ve srovnání se současným stavem podstatně zdokonalené produkty, nové nebo zdokonalené postupy, nové nebo zdokonalené řídicí a organizační systémy.

(b)

vyvíjející nebo zavádějící nové nebo ve srovnání se současným stavem podstatně zdokonalené produkty, nové nebo zdokonalené postupy, nové nebo zdokonalené řídicí a organizační systémy.

2.   Operace podle tohoto článku musí být provedeny ve spolupráci s vědeckým nebo technickým subjektem, který je uznáván vnitrostátními právními předpisy každého členského státu a který ověřuje výsledky těchto operací.

2.   Operace podle tohoto článku musí být provedeny ve spolupráci s vědeckým nebo technickým subjektem, který je uznáván vnitrostátními právními předpisy každého členského státu a který ověřuje výsledky těchto operací.

3.   Na výsledky operací, které jsou příjemcem podpory, se vztahuje povinnost členského státu týkající se přiměřené propagační činnosti v souladu s článkem 143.

3.   Na výsledky operací, které jsou příjemcem podpory, se vztahuje povinnost členského státu týkající se přiměřené propagační činnosti v souladu s článkem 143.

 

   

Odůvodnění

Existují zařízení, v nichž nebude možné využívat nových znalostí či technických prostředků kvůli jejich fyzickému uspořádání či překážkám právního charakteru, a proto je nutné nechat volný prostor pro vytváření nových zařízení, která budou moci přebírat tyto pokročilejší a inovativnější prostředky.

Oficiální střediska akvakultury jsou pro odvětví akvakultury jistou referencí, kterou nelze opomíjet v souvislosti s přístupem k těmto podporám.

Pozměňovací návrh 24

Článek 46

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 46

Investice do akvakultury na moři a nepotravinářské akvakultury

Článek 46

Investice do akvakultury na moři nepotravinářské akvakultury

1.   S cílem podpořit formy akvakultury s vysokým potenciálem růstu může EMFF podporovat investice do rozvoje akvakultury na moři nebo nepotravinářské akvakultury.

1.   S cílem podpořit formy akvakultury s vysokým potenciálem růstu může EMFF podporovat investice do rozvoje akvakultury na moři nebo nepotravinářské akvakultury.

2.   Komise je v souladu s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci s cílem určit druh operací a způsobilé náklady.

2.   Komise je v souladu s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci s cílem určit druh operací a způsobilé náklady.

Odůvodnění

Nahradíme-li v uvedeném článku spojku spojkou , otevře se plejáda možností pro různé druhy akvakultury s vysokým potenciálem růstu, které se neprovozují na otevřeném moři.

Pozměňovací návrh 25

Článek 48

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

4.   Hospodářství akvakultury neobdrží v průběhu programového období podporu na poradenské služby více než jedenkrát pro každou kategorii služeb, na něž se vztahuje odst. 2 písm. a) až e).

   

Odůvodnění

Není rozumné omezovat u sedmiletého programu EMFF možnosti poradit pouze na jedinou, pokud je cílem větší udržitelnost akvakultury.

Pozměňovací návrh 26

Článek 62

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Místní akční skupiny v oblasti rybolovu

Místní akční skupiny v oblasti rybolovu

1.   Pro účely EMFF se místní akční skupiny uvedené v čl. 28 odst. 1 písm. b) [nařízení (EU) č. […] o společných ustanoveních] označují jako místní akční skupiny v oblasti rybolovu (dále jen „FLAG“).

1.   Pro účely EMFF se místní akční skupiny uvedené v čl. 28 odst. 1 písm. b) [nařízení (EU) č. […] o společných ustanoveních] označují jako místní akční skupiny v oblasti rybolovu (dále jen „FLAG“).

2.   Skupiny FLAG navrhnou integrovanou strategii místního rozvoje založenou alespoň na prvcích stanovených v článku 61, a jsou zodpovědné za její realizaci.

2.   Skupiny FLAG navrhnou integrovanou strategii místního rozvoje založenou alespoň na prvcích stanovených v článku 61, a jsou zodpovědné za její realizaci.

3.   Skupiny FLAG:

3.   Skupiny FLAG:

a)

do značné míry odrážejí hlavní zaměření své strategie a socioekonomické složení oblasti prostřednictvím vyváženého zastoupení hlavních zúčastněných stran včetně soukromého sektoru, veřejného sektoru a občanské společnosti;

a)

do značné míry odrážejí hlavní zaměření své strategie a socioekonomické složení oblasti prostřednictvím vyváženého zastoupení hlavních zúčastněných stran včetně soukromého sektoru, veřejného sektoru a občanské společnosti;

b)

zajišťují významné zastoupení odvětví rybolovu a akvakultury.

b)

zajišťují významné zastoupení odvětví rybolovu a akvakultury.

4.   Pokud je strategie místního rozvoje podporována z jiných fondů kromě EMFF, je pro projekty podporované EMFF ustavena zvláštní výběrová komise na základě kritérií stanovených v odstavci 3.

4.   Pokud je strategie místního rozvoje podporována z jiných fondů kromě EMFF, je pro projekty podporované EMFF ustavena zvláštní výběrová komise na základě kritérií stanovených v odstavci 3.

5.   Minimální úkoly skupin FLAG jsou uvedeny v čl. 30 odst. 3 [nařízení (EU) č. […] o společných ustanoveních].

5.   Minimální úkoly skupin FLAG jsou uvedeny v čl. 30 odst. 3 [nařízení (EU) č. […] o společných ustanoveních].

6.   Skupiny FLAG mohou provádět i další úkoly, které jim svěří řídící orgán nebo platební agentura.

6.   Skupiny FLAG mohou provádět i další úkoly, které jim svěří řídící orgán nebo platební agentura.

7.   Příslušné úlohy skupiny FLAG a řídícího orgánu/platební agentury pro všechny prováděcí úkoly týkající se strategie budou jasně popsány v operačním programu.

7.   Příslušné úlohy skupiny FLAG a řídícího orgánu/platební agentury pro všechny prováděcí úkoly týkající se strategie budou jasně popsány v operačním programu.

 

   

Odůvodnění

Skupiny FLAG by v některých případech mohly být výsledkem rozšíření činnosti jiných skupin pro rozvoj venkova, jejichž geografická oblast působnosti může být rozšířena; to by umožnilo rozvoj ucelenějších projektů s nižšími náklady na řízení, kontrolu a sledování.

Pozměňovací návrh 27

Článek 69

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   EMFF může podporovat přípravu a provádění plánů produkce a plánů uvádění produktů na trh podle článku 32 [nařízení (EU) č. o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury].

1.   EMFF přípravu a provádění plánů produkce a plánů uvádění produktů na trh podle článku 32 [nařízení (EU) č. o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury].

Odůvodnění

Každá organizace producentů stanovuje a předkládá příslušným orgánům členského státu operační program rybářského hospodářského roku. Zde je cílem jasnější vyjádření podpory nástrojům umožňujícím lepší řízení zdrojů, a tedy přizpůsobení intenzity rybolovu, aby byly uspokojeny potřeby spotřebitelů.

Pozměňovací návrh 28

Článek 70

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   EMFF může podporovat kompenzace uznaných organizací producentů a sdružení organizací producentů, které skladují produkty rybolovu uvedené v příloze II nařízení Rady č. [o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury] za předpokladu, že produkty jsou skladovány v souladu s články 35 a 36 nařízení č. … [o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury]:

1.   EMFF může podporovat kompenzace uznaných organizací producentů a sdružení organizací producentů, které skladují produkty rybolovu uvedené v příloze II nařízení Rady č. [o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury] za předpokladu, že produkty jsou skladovány v souladu s články 35 a 36 nařízení č. … [o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury]:

a)

výše podpory skladování nesmí překračovat výši technických a finančních nákladů na činnosti nutné pro stabilizaci a skladování dotčených produktů;

a)

výše podpory skladování nesmí překračovat výši technických a finančních nákladů na činnosti nutné pro stabilizaci a skladování dotčených produktů;

b)

objemy způsobilé pro podporu skladování nesmí přesáhnout 15 % ročních objemů dotčených produktů daných do prodeje organizací producentů;

b)

objemy způsobilé pro podporu skladování nesmí přesáhnout 15 % ročních objemů dotčených produktů daných do prodeje organizací producentů;

c)

finanční pomoc za rok nesmí překročit tyto procentní výše průměrné roční hodnoty produkce uváděné na trh v prvním prodeji členy organizace producentů v období 2009–2011. V případě, že členové organizace producentů neměli v letech 2009–2011 žádnou produkci uvedenou na trh, vezme se v úvahu průměrná roční hodnota produkce uváděné na trh v prvních třech letech produkce těchto členů:

c)

finanční pomoc za rok nesmí překročit tyto procentní výše průměrné roční hodnoty produkce uváděné na trh v prvním prodeji členy organizace producentů v období 2009–2011. V případě, že členové organizace producentů neměli v letech 2009–2011 žádnou produkci uvedenou na trh, vezme se v úvahu průměrná roční hodnota produkce uváděné na trh v prvních třech letech produkce těchto členů

1 % v roce 2014

0,8 % v roce 2015

0,6 % v roce 2016

0,4 % v roce 2017

0,2 % v roce 2018

2.   Do roku 2019 se podpora uvedená v odstavci 1 postupně ukončí.

   

Odůvodnění

Snižování podpory na skladování se nejeví jako vhodné, neboť v souladu s požadavky článku 15 základního nařízení SRP musí plavidla postupně přivážet na pevninu veškeré úlovky včetně výmětů. Jako užitečné se jeví počítat s podporou uskladnění, aby organizace mohly řídit objem vykládek před jejich zhodnocením.

Pozměňovací návrh 29

Článek 71

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 71

Opatření pro uvádění produktů na trh

Článek 71

Opatření pro uvádění produktů na trh

1.   EMFF může podporovat opatření pro uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, jejichž cílem je:

1.   EMFF může podporovat opatření pro uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, jejichž cílem je:

(a)

zlepšovat podmínky pro uvádění na trh u těchto produktů:

(a)

zlepšovat podmínky pro uvádění na trh u těchto produktů:

i)

přebytkové nebo málo využívané druhy,

i)

přebytkové nebo málo využívané druhy,

ii)

nežádoucí úlovky vyložené v souladu s článkem 15 [nařízení o společné rybářské politice] a čl. 8 písm. b) druhé odrážky [nařízení (EU) č. o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury],

iii)

produkty získané s využitím metod s malým dopadem na životní prostředí nebo produkty ekologické akvakultury ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci;

ii)

produkty získané s využitím metod s malým dopadem na životní prostředí nebo produkty ekologické akvakultury ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci;

(b)

podporovat kvalitu usnadňováním:

(b)

podporovat kvalitu usnadňováním:

i)

žádosti o registraci daného produktu za podmínek stanovených v nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1),

i)

žádosti o registraci daného produktu za podmínek stanovených v nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1),

ii)

certifikace a podpory zahrnující produkty udržitelného rybolovu a akvakultury a metody zpracování nepoškozující životní prostředí,

ii)

certifikace a podpory zahrnující produkty udržitelného rybolovu a akvakultury a metody zpracování nepoškozující životní prostředí,

iii)

přímého prodeje produktů rybolovu prováděného rybáři věnujícími se drobnému pobřežnímu rybolovu.

iii)

přímého prodeje produktů rybolovu prováděného rybáři věnujícími se drobnému pobřežnímu rybolovu.

(c)

přispívat k transparentnosti produkce a trhů a provádění průzkumů trhu;

(c)

přispívat k transparentnosti produkce a trhů a provádění průzkumů trhu;

(d)

vypracovávat vzorové smlouvy slučitelné s právem Unie;

(d)

vypracovávat vzorové smlouvy slučitelné s právem Unie;

(e)

vytvářet organizace producentů, sdružení organizací producentů nebo mezioborové organizace uznané podle kapitoly II oddílu III nařízení [o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury];

(e)

vytvářet organizace producentů, sdružení organizací producentů nebo mezioborové organizace uznané podle kapitoly II oddílu III nařízení [o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury];

(f)

vést regionální, celostátní nebo nadnárodní reklamní kampaně o produktech rybolovu a akvakultury.

(f)

vést regionální, celostátní nebo nadnárodní reklamní kampaně o produktech rybolovu a akvakultury.

2.   Operace podle odst. 1 písm. b) mohou zahrnovat začlenění činností dodavatelského řetězce v oblasti produkce, zpracování a uvádění na trh.

2.   Operace podle odst. 1 písm. b) mohou zahrnovat začlenění činností dodavatelského řetězce v oblasti produkce, zpracování a uvádění na trh.

Odůvodnění

Jelikož vykládka všech úlovků není skutečným řešením problému výmětů, není vhodné ji zde zmiňovat. Jedinou alternativou k vykládce všech úlovků je podpora rozvoje a realizace selektivnějších zařízení. Jedná se o uvedení do souladu se stanoviskem Výboru k nařízení o společné rybářské politice, které pozměnilo článek 15 o vykládce veškerých úlovků.

Pozměňovací návrh 30

Hlava V kapitola V

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Pozměňovací návrh 31

Článek 73

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   EMFF může podporovat režim vyrovnání zavedený nařízením Rady (ES) č. 791/2007 pro zvýšené náklady vynaložené provozovateli rybolovu, zemědělství a uvádění na trh určitých produktů rybolovu a akvakultury z Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů, Francouzské Guayany a Réunionu.

1.   EMFF režim vyrovnání pro zvýšené náklady vynaložené provozovateli rybolovu, zemědělství a uvádění na trh určitých produktů rybolovu a akvakultury .

Odůvodnění

Nařízení ES č. 791/2007 bude zrušeno koncem roku 2013, kdy vstoupí v platnost toto nařízení o EMFF. Musí být zohledněna specifika všech nejvzdálenějších regionů bez rozdílu, jako je tomu v základním nařízení SRP, neboť jsou v podobné situaci.

Pozměňovací návrh 32

Článek 75a

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Odůvodnění

Nejvzdálenější regiony jsou velmi závislé na rybolovu, který často provozují velmi malé lodě. Je důležité podporovat vybavení a výstavbu, aby tyto lodě byly více v souladu s požadavky na řízení zdrojů a na hygienu produktů.

Za účelem snížení intenzity rybolovu u pobřeží by mělo být možné financovat vybavení u pobřeží, pokud na jejich výstavbě a instalaci spolupracuje vědecká organizace.

Pozměňovací návrh 33

Článek 85

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 85

Vědecké poradenství a znalosti

Článek 85

Vědecké poradenství a znalosti

1.   EMFF může podporovat zajišťování vědeckých výsledků, a to zejména u projektů aplikovaného výzkumu přímo spojených s poskytováním procesu vědeckého poradenství, vědeckých stanovisek a doporučení pro účely řádného a účinného rozhodování při řízení rybolovu v rámci SRP.

1.   EMFF může podporovat zajišťování vědeckých výsledků, a to zejména u projektů aplikovaného výzkumu přímo spojených s poskytováním procesu vědeckého poradenství, vědeckých stanovisek a doporučení pro účely řádného a účinného rozhodování při řízení rybolovu v rámci SRP.

2.   Způsobilé jsou zejména tyto druhy operací:

2.   Způsobilé jsou zejména tyto druhy operací:

(a)

studie a pilotní projekty potřebné pro provádění a rozvoj společné rybářské politiky, včetně studií a projektů zabývajících se alternativními způsoby řízení udržitelného rybolovu;

(a)

studie a pilotní projekty potřebné pro provádění a rozvoj společné rybářské politiky, včetně studií a projektů zabývajících se alternativními způsoby řízení udržitelného rybolovu;

(b)

příprava a poskytování vědeckých stanovisek a doporučení vědeckými institucemi včetně mezinárodních poradních orgánů odpovědných za posuzování populací, nezávislými odborníky a výzkumnými institucemi;

(b)

příprava a poskytování vědeckých stanovisek a doporučení vědeckými institucemi včetně mezinárodních poradních orgánů odpovědných za posuzování populací, nezávislými odborníky a výzkumnými institucemi;

(c)

účast odborníků na jednáních o vědeckých a technických problémech týkajících se rybolovu a odborných pracovních skupin, jakož i v mezinárodních poradních orgánech a na zasedáních, kde budou vyžadovány příspěvky odborníků na oblast rybolovu;

(c)

účast odborníků na jednáních o vědeckých a technických problémech týkajících se rybolovu a odborných pracovních skupin, jakož i v mezinárodních poradních orgánech a na zasedáních, kde budou vyžadovány příspěvky odborníků na oblast rybolovu;

(d)

výdaje vynaložené Komisí na služby spojené se shromažďováním, správou a využíváním údajů, na uspořádání a řízení zasedání odborníků na oblast rybolovu a řízení ročních pracovních programů týkajících se vědeckého a technického poradenství v oblasti rybolovu, na zpracování datových volání a datových souborů, na přípravné práce zaměřené na poskytování vědeckých stanovisek a doporučení;

(d)

výdaje vynaložené Komisí na služby spojené se shromažďováním, správou a využíváním údajů, na uspořádání a řízení zasedání odborníků na oblast rybolovu a řízení ročních pracovních programů týkajících se vědeckého a technického poradenství v oblasti rybolovu, na zpracování datových volání a datových souborů, na přípravné práce zaměřené na poskytování vědeckých stanovisek a doporučení;

(e)

spolupráce mezi členskými státy v oblasti shromažďování údajů včetně zřízení a provozu jednotlivých regionalizovaných databází pro ukládání, správu a využívání údajů, které budou napomáhat regionální spolupráci a zlepšovat shromažďování údajů a řídicí činnosti i vědecké znalosti při podpoře řízení rybolovu.

(e)

spolupráce mezi členskými státy v oblasti shromažďování údajů včetně zřízení a provozu jednotlivých regionalizovaných databází pro ukládání, správu a využívání údajů, které budou napomáhat regionální spolupráci a zlepšovat shromažďování údajů a řídicí činnosti i vědecké znalosti při podpoře řízení rybolovu.

Odůvodnění

V rámci SRP se důkladně posuzují obtíže, jimž čelí oblast námořního rybolovu v důsledku nadměrného rybolovu, cen paliv a administrativních překážek. Z toho důvodu by studie a pilotní projekty potřebné pro provádění a rozvoj SRP měly akvakulturu zařadit vedle rybolovu jakožto zdroj produkce potravin s velkým potenciálem rozvoje v Evropské unii.

Pozměňovací návrh 34

Článek 88

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   EMFF může podporovat provozní náklady poradních sborů zřízených podle článku 52 [nařízení o společné rybářské politice].

1.   EMFF náklady poradních sborů zřízených podle článku 52 [nařízení o společné rybářské politice].

Odůvodnění

Obecná pravidla a hlavní zásady společné rybářské politiky jsou výsledkem spolurozhodování Evropského parlamentu a Rady (environmentální cíle, mechanismy pomoci tomuto sektoru, společná organizace trhu atd.). Konkrétní nařízení by však měla být definována na úrovni oblastí rybolovu (konkrétní technická opatření a víceleté plány řízení). Proto má základní nařízení za cíl co nejvíce zapojit poradní sbory do přijímáním rozhodnutí.

Taková institucionální organizace má oproti současnému stavu řadu výhod. Tato organizace je vytvářena kolem ekosystémů, usnadňuje adaptivní řízení, řadí priority, umožňuje transparentnější rozdělení pravomocí a usnadňuje účast zúčastněných stran.

Posílený regionální poradní sbor by byl i nadále lehkou strukturou složenou ze 4 až 5 stálých míst.

Pozměňovací návrh 35

Článek 100

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Zrušení závazku

Zrušení závazku

Komise zruší každou část rozpočtového závazku na operační program, která nebyla použita na předběžné financování nebo na průběžné platby, nebo u níž nebyl Komisi předložen výkaz výdajů splňující požadavky stanovené v čl. 98 odst. 3, pokud jde o výdaje vzniklé do 31. prosince druhého roku následujícího po roce, kdy byl učiněn rozpočtový závazek.

   Komise zruší každou část rozpočtového závazku na operační program, která nebyla použita na předběžné financování nebo na průběžné platby, nebo u níž nebyl Komisi předložen výkaz výdajů splňující požadavky stanovené v čl. 98 odst. 3, pokud jde o výdaje vzniklé do 31. prosince roku následujícího po roce, kdy byl učiněn rozpočtový závazek.

 

   

Odůvodnění

Předpokládá se, že rychlost uvádění EMFF do praxe bude pomalá, a to v první řadě s ohledem na pomalé provádění EFF a na to, že tento fond může vyplácet závazky a platby až do konce roku 2015. Dále je třeba s ohledem na toto překrývání zohlednit to, že hospodářská a finanční situace veřejné správy a současné omezení bankovních úvěrů poskytovaných soukromým navrhovatelům nevyprodukují rychlost hospodářského rozvoje podle vzorce „N+2“. Proto by se měl tento vzorec zpružnit a nahradit vzorcem „N+3“, alespoň pro první tři roky (2014–2016), než bude program fungovat v plné míře.

V Bruselu dne 9. října 2012

předseda Výboru regionů

Ramón Luis VALCÁRCEL SISO


(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12; Úř. věst. L 335M, 13.12.2008, s. 213 (MT).


18.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 391/110


Stanovisko Výboru regionů Globální Evropa: nový přístup k financování vnější činnosti EU

2012/C 391/11

VÝBOR REGIONŮ

vítá balíček společně předložených dokumentů „Globální Evropa“, jenž může přispět k lepšímu zajištění ucelené perspektivy a soudržné rozvojové politiky než v minulosti. Souhlasí s tím, že na oblast vnějších vztahů, kde má EU jako celek jasnou přidanou hodnotu, by měl být vyčleněn vyšší příděl prostředků;

konstatuje, že místní a regionální orgány, zejména ty, které i navzdory malým administrativním zdrojům chtějí přispět k rozvojové spolupráci, vítají aktualizovaný rámec podpory EU a zjednodušení předpisů pro plánování a provádění nástrojů;

chce upozornit na úlohu místních a regionálních orgánů jakožto aktérů v rozvojové spolupráci EU, ale rovněž na úlohu, již tito aktéři hrají v rámci opatření jednotlivých členských států zaměřených na decentralizaci a prohlubování demokracie, a na roli, již mají v přímé mezinárodní přeshraniční spolupráci mezi subjekty na nižší než celostátní úrovni;

domnívá se, že návrh Komise na financování „Globální Evropy“ by měl obsahovat vhodné předpoklady pro posílení účasti místních a regionálních orgánů a spolupráce mezi nimi. Jedná se např. o snížení požadavku na spolufinancování, případně o jeho zrušení. Decentralizace je žádoucí proces, který posiluje úlohu místních a regionálních orgánů na celém světě;

konstatuje, že předpokladem přijetí odpovědnosti na místní úrovni a podpory demokracie na nejnižší úrovni je důvěra v politický systém a jeho představitele. Decentralizovaný systém poskytuje legitimnější a účinnější instituce a je nejlepším způsobem, jak sblížit vedení a občany. Pokud se bude rozhodovací proces vyznačovat otevřeností a bude respektovat zásadu subsidiarity, ztotožní se občané s demokratickými zásadami, což je základem pluralitní a tolerantní společnosti.

Zpravodajka

paní Lotta HÅKANSSON HARJU (SE/SES)

Odkazy

Společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě Globální Evropa: nový přístup k financování vnější činnosti EU – COM(2011) 865 final

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů pro vnější činnost Unie – COM(2011) 842 final

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Příprava víceletého finančního rámce ve vztahu k financování spolupráce EU s africkými, karibskými a tichomořskými státy a zámořskými zeměmi a územími na období 2014–2020 (11. ERF) – COM(2011) 837 final

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o nástroji předvstupní pomoci (NPP II) – COM(2011) 838 final

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství – COM(2011) 839 final

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci – COM(2011) 840 final

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi – COM(2011) 843 final

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro financování propagace demokracie a lidských práv ve světě – COM(2011) 844 final

I.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

VÝBOR REGIONŮ

Obecné připomínky

1.

vítá novou generaci finančních nástrojů pro rozvojovou politiku, jejichž účelem je usnadnit politický dialog a provádění opatření v souladu s obecnou strategií Agenda pro změnu (1) a v rámci navrženého dlouhodobého rozpočtu. Vítá návrh Komise zvýšit podíl finančních prostředků, který nyní činí 70 mld. eur, tj. zhruba 7 % celkového rozpočtu EU;

2.

vítá balíček společně předložených dokumentů „Globální Evropa“ (2), jenž může přispět k lepšímu zajištění ucelené perspektivy a soudržné rozvojové politiky než v minulosti. Výbor souhlasí s tím, že na oblast vnějších vztahů, kde má EU jako celek jasnou přidanou hodnotu, by měl být vyčleněn vyšší příděl prostředků, a lituje tedy, že Evropský rozvojový fond (ERF) nespadá do dlouhodobého rozpočtu EU. Prostřednictvím Evropského rozvojového fondu se poskytuje 34 miliard eur, které však nejsou zahrnuty do rozpočtu. U ERF by se měly uplatňovat stejné požadavky na otevřenost, efektivitu a vykazování výsledků, jako se uplatňují na ostatní finanční nástroje, jež jsou součástí balíčku „Globální Evropa“;

3.

konstatuje, že místní a regionální orgány, zejména ty, které i navzdory malým administrativním zdrojům chtějí přispět k rozvojové spolupráci, vítají aktualizovaný rámec podpory EU a zjednodušení předpisů pro plánování a provádění nástrojů. Zjednodušení a vyjasnění nástrojů se ve stávajícím programovém období důrazně požadovalo a VR oceňuje, že byl náležitě zohledněn výsledek konzultace, již provedla Komise;

4.

konstatuje, že zjednodušení právních předpisů, snížení nákladů na účast a urychlení zadávání zakázek jsou všechno kýžená zlepšení. Vyšší flexibilita a rychlejší přizpůsobení a revize, pokud to okolnosti vyžadují, pravděpodobně také vytvoří předpoklady pro účinnější opatření;

5.

chce v tomto stanovisku upozornit na úlohu místních a regionálních orgánů jakožto aktérů v rozvojové spolupráci EU, ale rovněž na úlohu, již tito aktéři hrají v rámci opatření jednotlivých členských států zaměřených na decentralizaci a prohlubování demokracie, a na roli, již mají v přímé mezinárodní přeshraniční spolupráci mezi subjekty na nižší než celostátní úrovni. Poukazuje proto na to, že je třeba mít na paměti specifický případ nejvzdálenějších regionů, jejichž geostrategická poloha z nich činí aktivní hranice a základny EU ve světě, které mohou pomoci zvýšit efektivitu evropské rozvojové politiky, jak se uvádí ve stanoviscích CdR 408/2010 a CdR 364/2011;

6.

připomíná, že urbanizace postavila místní a regionální orgány před velké výzvy, aby zlepšovaly svoje kapacity a efektivitu a aby zaváděly výkonné a transparentní systémy správy za účelem naplnění přání občanů. K tomu potřebují znalosti a zkušenosti dalších obcí. Do různých forem partnerství na úrovni obcí či regionů je často zapojeno široké spektrum subjektů. Ukázalo se, že spolupráce – zejména v intenzivnější formě, tj. partnerství v rámci veřejného sektoru, ale také partnerství veřejného a soukromého sektoru – má nízké náklady, ale konkrétní a dlouhotrvající výsledky, mj. proto, že je zaměřena na posílení stávajících struktur, jejichž úkoly a odpovědnost již byly definovány zákonem, a na posílení kapacit zaměstnanců, kteří již v místních či regionálních orgánech pracují. Návrh Komise na financování „Globální Evropy“ by tedy měl obsahovat vhodné předpoklady pro posílení účasti místních a regionálních orgánů a spolupráce mezi nimi. Jedná se např. o snížení požadavku na spolufinancování, případně o jeho zrušení. Decentralizace je žádoucí proces, který posiluje úlohu místních a regionálních orgánů – na celém světě;

7.

konstatuje, že prostřednictvím rozvojové pomoci pro „občanskou společnost a místní orgány“ se těmto subjektům dostává zaslouženého a výslovného uznání. Žádá tedy, aby místní a regionální správní úroveň a jejich veřejné služby dostaly možnost získat podporu i v rámci jiných tematických a geografických nástrojů. Podpora místním a regionálním orgánům a jejich podíl na společenském rozvoji jsou průřezovou otázkou a neměly by být omezeny pouze na menší část jednoho z nástrojů;

8.

domnívá se, že místní a regionální orgány by měly být důrazněji vybízeny k účasti, a tedy i k využívání financování i v rámci tematického programu Migrace a azyl. Mělo by být možné výrazně zlepšit a rozvíjet mezinárodní přeshraniční spolupráci mezi obcemi, jež přijímají migranty nebo žadatele o azyl, a obcemi, z nichž tito migranti a žadatelé pocházejí. Místní úroveň je důležitá pro tvorbu a zavádění programu přijímání a navracení;

9.

je potěšen, že se decentralizované mezinárodní rozvojové spolupráci dostalo výslovného uznání a že je stále častěji zviditelňována, a to nejen ve sděleních Komise, ale v posledních letech i jiných celosvětových souvislostech (3). Přínos místních a regionálních orgánů k řádnému společenskému rozvoji a jejich význam pro navázání spojení mezi občany a různými správními úrovněmi je mnohem důležitější, než by se zdálo.

10.

domnívá se, že v rámci rozpočtové nebo odvětvové podpory by měla být partnerským zemím stanovena podmínka, že prostředky na rozvoj budou v dostatečné míře opravdu přesouvány na odpovědné správní úrovně, aby se obyvatelům obcí poskytly velmi potřebné a vysoce žádané služby. Zdroje, jako jsou kvalifikovaní pracovníci, by se neměly soustředit na ústřední úrovni, nýbrž by měly být delegovány do příslušných orgánů na nižší než celostátní úrovni;

11.

zdůrazňuje, že obce a regiony představují pro své obyvatele jednotný hlas a vedení. Místní a regionální orgány tak umožňují užší občanskou účast konkrétně založenou na každodenním životě. Obce a regiony kromě toho poskytují velkou část veřejných služeb. Často jsou to ony, kdo koordinují spolupráci a povzbuzují k součinnosti mezi ústředními společenskými subjekty, jakými jsou např. neziskové organizace, soukromé podniky, náboženské organizace a vysoké školy;

12.

konstatuje, že globální rozvojové cíle OSN, tzv. rozvojové cíle tisíciletí, se týkají nejen členských států a OSN, ale přirozeně i obcí a regionů. Místní a regionální orgány totiž usilují o udržitelný společenský rozvoj a opatření na místní a regionální úrovni jsou předpokladem k dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Je třeba šířit poznatky o úloze, již hrají subjekty na nižší než celostátní úrovni v místním a globálním rozvoji. Např. v Nizozemsku a Švédsku probíhají projekty, jež zdůrazňují přínos obcí k řádnému udržitelnému společenskému rozvoji, jejich odpovědnost za něj a rovněž jeho vazbu na rozvojové cíle tisíciletí;

13.

podporuje výzvu obsaženou ve zprávě Evropského parlamentu o budoucnosti rozvojové politiky EU, a sice prohlásit rok 2015 „Evropským rokem rozvoje“ za účelem přípravy adekvátní činnosti navazující na rozvojové cíle tisíciletí;

14.

vítá návrh Komise na společné sedmileté plánování a domnívá se, že tak lze vytvořit lepší předpoklady pro komplexní společenské reformy. VR podporuje jasnější orientaci na výsledky a přísnější podmínky navržené v tomto nástroji. Komise a zástupci členských států by měli věnovat pozornost tomu, že místní a regionální orgány mohou přispět k aktivnímu dialogu, kterým by se mohlo inspirovat plánování příslušných nástrojů;

15.

zdůrazňuje, že decentralizační reformy a budování demokracie jsou složité, obsáhlé a převratné procesy, jež vyžadují vytrvalost, předvídavost a dlouhodobou perspektivu na straně financujícího subjektu a partnerů;

16.

konstatuje, že předpokladem přijetí odpovědnosti na místní úrovni a podpory demokracie na nejnižší úrovni je důvěra v politický systém a jeho představitele. Decentralizovaný systém poskytuje legitimnější a účinnější instituce a je nejlepším způsobem, jak sblížit vedení a občany. Pokud se bude rozhodovací proces vyznačovat otevřeností a bude respektovat zásadu subsidiarity, ztotožní se občané s demokratickými zásadami, což je základem pluralitní a tolerantní společnosti;

17.

konstatuje, že místní a regionální orgány v Evropské unii i v partnerských zemích mohou a měly by mít rozhodující úlohu při tvorbě politik a strategií na své vlastní úrovni a stejně tak by jim mohla a měla být dána možnost přispět k celostátní a mezinárodní úrovni. Rovněž jako poskytovatelé služeb jsou místní a regionální orgány odpovědné za řízení, koordinaci a provádění stanovených priorit např. v oblasti zdravotní a sociální péče, vzdělávání a kultury;

18.

konstatuje, že celostátní sdružení obcí a regionů mohou vzhledem ke svým odborným schopnostem hrát zásadní a podpůrnou úlohu v komplexních společenských reformách, zejména v decentralizaci a budování demokracie. Sdružení obcí či regionů nebo srovnatelné organizace mohou podporovat členy takových organizací tím, že budou vyvíjet metody a nástroje, zastupovat je, hájit jejich společný zájem a koordinovat opatření různých financujících subjektů v příslušných oblastech. Je zapotřebí zhodnotit zkušenosti těchto sdružení, a posílit tak místní a regionální demokracii v rámci rozvojové spolupráce. Vyzývá proto EU, členské státy a jejich správní orgány na nižší než celostátní úrovni, aby podporovaly úlohu celostátních sdružení obcí a regionů v partnerských zemích;

19.

konstatuje, že místní a regionální orgány mají odborné poznatky ve většině odvětví, jež jsou zásadní pro udržitelný socioekonomický a environmentální rozvoj. Za zmínku stojí jejich zkušenosti s praktickou činností i politickým vedením např. v těchto oblastech: veřejné zdraví, vzdělávání, odpady a voda, místní podnikání a předpoklady pro zakládání malých a středních podniků, doprava a infrastruktura, životní prostředí a přírodní zdroje či zemědělství, ale rovněž co se týče celkové odpovědnosti a ochrany skutečné demokracie a dodržování lidských práv. Tyto odborné poznatky lze snadno získávat a mobilizovat přímo od místních a regionálních orgánů nebo od jejich celostátních, evropských nebo celosvětových sdružení a také prostřednictvím VR;

20.

konstatuje, že Evropská komise v roce 2008 vyzvala k rozvoji komplexního přístupu k místním orgánům jako aktérům v oblasti rozvoje na globální, evropské a vnitrostátní úrovni a navrhla k tomu tři nástroje pod záštitou VR, vzhledem k jeho úloze hájit zájmy místních orgánů na úrovni EU. Připomíná, že atlas decentralizované spolupráce, který má mapovat činnosti a osvědčené postupy, internetová platforma pro výměnu informací, s jejíž pomocí se přiřazují dovednosti a kompetence k potřebám, a konference o decentralizované spolupráci pro politický dialog již fungují a je do nich zapojena Komise a hlavní sítě místních a regionálních orgánů z EU a partnerských zemí, např. pracovní skupina Platforma Rady evropských obcí a regionů (CEMR). Žádá místní a regionální orgány a jejich zastupitelská sdružení v EU a partnerských zemích, aby tyto nástroje dále využívaly v zájmu vyššího souladu a vyšší účinnosti podpory;

21.

konstatuje, že jako výsledek strukturovaného dialogu o rozvojové spolupráci, jenž probíhal od března 2010 do května 2011 mezi institucemi EU, zástupci občanské společnosti a představiteli místních a regionálních orgánů, Komise navrhuje zřídit stálé fórum na vysoké úrovni pro otázky rozvoje. Výbor tuto iniciativu vřele vítá a doufá, že bude i nadále hrát svoji institucionální úlohu, neboť se domnívá, že formálním fórem by se institucionalizoval dialog a zvýšila se kvalita jeho obsahu a zároveň by bylo možné systematicky diskutovat o otázkách rozvoje a provádět pravidelné aktualizace, odborná posouzení a výměny zkušeností. Výbor rovněž vítá ohlášená sdělení o nevládních organizacích a místních orgánech v rámci rozvojové spolupráce, jež představují formální základ pro další spolupráci s Komisí a pro její rozvoj. Význam této spolupráce byl zdůrazněn na konferenci o decentralizované spolupráci, která se koná jednou za dva roky, a je zřejmý ze strukturovaného dialogu;

Připomínky k evropskému nástroji pro demokracii a lidská práva (European Instrument for Democracy and Human Rights – EIDHR)

22.

konstatuje, že se sice navrhuje zvýšit oproti stávajícímu programovému období podíl tematického nástroje pro demokracii a lidská práva o téměř 35 %, tento nástroj však stále tvoří jen okrajovou část (cca 2 %) rozvojové pomoci EU. Výbor lituje, že na tento horizontální nástroj není vyčleněno více prostředků, neboť ho lze použít ve všech zeměpisných oblastech a v různých stádiích rozvoje a je zaměřen na elementární otázky jako je dodržování základních lidských práv a podpora a upevňování demokratických reforem;

23.

konstatuje, že demokracie a lidská práva jsou univerzální hodnoty jak pro EU, tak pro mezinárodní společenství. Tyto hodnoty znamenají přístup a sílu, které musí v mnoha společnostech místní a regionální orgány, fungující justiční aparát, občanská společnost, sdělovací prostředky a jiné subjekty chránit;

24.

domnívá se, že lidská práva je třeba podporovat a že je třeba o nich šířit osvětu na všech úrovních společnosti. Považuje tedy za oprávněné, aby nástroj ve vyšší míře zdůrazňoval místní a regionální správní úroveň v budování veřejných institucí;

25.

konstatuje, že správní úroveň nejbližší občanům je rovněž úrovní, na níž je možné lokálně provádět rozhodnutí přijatá na celostátní úrovni tak, aby vyhovovala místním specifikům a podmínkám a brala je v úvahu, a zamezilo se tak případným negativním dopadům na práva místního obyvatelstva. Jedná se např. o požadavek na jazykový či etnický projev. Místní a regionální orgány jsou rovněž nejvhodnější pro organizování a koordinaci opatření týkajících se osvěty místních skupin, např. mládeže nebo žen, v oblasti jejich lidských práv a vymáhání těchto práv;

Připomínky k finančnímu nástroji pro rozvojovou spolupráci (Development Cooperation Instrument – DCI), v jehož rámci se podporují organizace občanské společnosti a místní a regionální orgány

26.

konstatuje, že VR a místní a regionální orgány, jež zastupuje, samozřejmě chtějí aktivně přispět k realizaci návrhu Komise dále posílit její dialog a spolupráci s občanskou společností a místními a regionálními orgány, a to pomocí nástrojů, které VR vyvinul ve spolupráci s Komisí a hlavními sítěmi místních a regionálních orgánů z EU a partnerských zemí, a prostřednictvím nového stálého fóra na vysoké úrovni pro otázky rozvoje;

27.

vítá, že místní a regionální orgány mohou i nadále získat financování na rozvojovou spolupráci, zdůrazňuje však, že jasné rozlišení mezi občanskou společností a místními a regionálními orgány by pomohlo jak z hlediska politiky a nástrojů, tak z hlediska vlastního financování;

28.

vyzývá k tomu, aby se v rámci finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci pro občanskou společnost a místní orgány (NSA-LA) zvýšily prostředky pro místní a regionální orgány. Stávající programové období vyústilo v nespravedlivé rozdělení prostředků mezi organizace občanské společnosti a místní a regionální orgány. Legitimní úloha a odborné poznatky těchto orgánů by se lépe využily, pokud by pro ně bylo vyčleněno nejméně 25 % prostředků (oproti stávajícím 15 %);

29.

domnívá se, že místní a regionální orgány mohou zaručit dlouhodobý demokratický rozvoj a měly by jim být poskytnuty dostatečné prostředky jako protiváha k iniciativám národních či mezinárodních neziskových organizací, na něž je vyčleněno velké množství zdrojů. Místní a regionální orgány v partnerských zemích jsou zapotřebí ke koordinaci iniciativ a opatření různých subjektů a k zajištění toho, aby tyto iniciativy a tato opatření byly v souladu s rozvojovou politikou, jež byla vytvořena na místní a regionální úrovni a je na ní politicky zakotvena, alespoň tam, kde jsou zaměřeny na poskytování veřejných služeb;

30.

konstatuje, že místní a regionální orgány mají neocenitelné odborné poznatky a zkušenosti s rozvojovou činností, co se týče místního a regionálního řízení a správy, tvorby systémů a platforem pro politický dialog, širší a hlubší stranické činnosti či způsobů, jakými vytvářet podmínky pro účast občanů a občanský dialog, zkrátka toho, jak budovat hlubší a udržitelnou demokracii;

31.

konstatuje, že mnoho místních a regionálních orgánů v Evropské unii má dlouholetou demokratickou tradici, naproti tomu řada členských států jsou nové a křehké demokracie. Různé zkušenosti a hlediska místních a regionálních orgánů v Evropské unii by se tedy měly začlenit do společné rozvojové činnosti EU a partnerských zemí a být ku prospěchu reforem nebo novému zřízení veřejných institucí v partnerských zemích. Přitom by se měla věnovat zvláštní pozornost místní samosprávě jakožto úrovni správy nejbližší občanům a měla by se podpořit a posílit občanská společnost, jež je základem každé demokracie;

32.

domnívá se, že význam posílení přímo volených místních a regionálních politiků a úředníků v partnerských zemích je ústředním faktorem úspěšného provedení decentralizačních reforem a zajištění dobré veřejné správy – účelná veřejná správa by měla být jak prostředkem tak cílem rozvojové činnosti EU;

33.

domnívá se, že prohloubení demokracie a zlepšení místních služeb předpokládá současně pochopení systémových změn a vůli činit je, a to na všech úrovních. Politická účast, uvolnění zdrojů, rozdělení pravomocí a decentralizace vyžadují konsensus celostátní, regionální a místní úrovně. Národní právní a finanční systém, jenž umožňuje přijetí odpovědnosti na místní a regionální úrovni, vytváří předpoklady pro zlepšení a potřebnou vlastní odpovědnost místní úrovně za rozvoj místního prostředí;

Připomínky k evropskému nástroji sousedství (European Neighbourhood Instrument- ENI)

34.

oceňuje navržený evropský nástroj sousedství a domnívá se, že obecně odpovídá přezkumu, který stávající nástroj vyžaduje. Navrhuje však několik úprav, jimiž by se zefektivnila podpora sousedství a zvýšil se její dopad;

35.

aby bylo možné realizovat záměr EU etablovat hlubší a udržitelnou demokracii, navrhuje doplnit konkrétní formulace zdůrazňující decentralizaci a místní demokracii a rovněž rozvoj kapacit pro poskytování veřejných služeb v obcích a regionech;

36.

vyzývá Komisi, aby v rámci tohoto nástroje vyčlenila prostředky na programy, které podporují budování demokracie a decentralizaci na místní a regionální úrovni. Mělo by se ujasnit, že potenciálními příjemci podpory a partnery by rozhodně měly být místní a regionální orgány;

37.

vyzývá Komisi, aby ujasnila, že přeshraniční spolupráce, včetně spolupráce mezi více zeměmi, se neomezuje jen na ty, které spolu fyzicky sousedí, ale zahrnuje všechny členské státy, regiony a města EU, nehledě na jejich geografickou blízkost. Je důležité, aby se zkušenosti, poznatky a příklady osvědčených postupů šířily přes hranice bez ohledu na fyzickou vzdálenost. V případě nejvzdálenějších regionů je tedy potřeba odstranit kritérium způsobilosti pro evropský nástroj partnerství, jímž je vzdálenost 150 km;

38.

konstatuje, že požadavek na spolufinancování provádění opatření politiky sousedství je v určitých případech překážkou účasti místních a regionálních orgánů. Spolufinancování může být v některých zemích v rozporu s vnitrostátními právními předpisy, které orgánům na nižší než celostátní úrovni neumožňují účast na rozvojové spolupráci;

39.

vyzývá Komisi, aby se v nařízení v ještě větší míře zaměřila na institucionální spolupráci a TAIEX (4) a aby důkladně analyzovala, jak je lze nadále stimulovat. Faktem je, že jen málo ministerstev odpovědných za místní a regionální správu má zájem na navrhování tohoto typu spolupráce nebo TAIEX či pro to má kapacity;

40.

domnívá se, že zdůrazňovaná a stále více uznávaná úloha, jež je místním a regionálním orgánům, občanské společnosti a jejich vzájemné spolupráci připisována při přechodu států od systémů jedné strany a diktatur k demokracii, je důležitá a má přidanou hodnotu, jež si zasluhuje stále větší význam v politice sousedství EU a správě jejích finančních prostředků;

41.

konstatuje, že v rámci jeho práce dochází k intenzivní konkrétní výměně a činnosti (např. Východní partnerství (CORLEAP) a ARLEM), při níž se mj. věnuje pozornost cílům iniciativ EU Globální Evropa a Agenda pro změnu i za hranicemi Unie;

Připomínky k nástroji předvstupní pomoci (Pre-Accession Instrument – IPA)

42.

poukazuje na to, že se prostřednictvím stanovisek, seminářů, pracovních skupin, nástroje pro místní správu (LAF, Local Administration Facility) atd. snaží rozvíjet provádění nástroje předvstupní pomoci, a plně souhlasí se snahou zaměřit IPA více na výsledky, učinit ho flexibilnějším a poskytovat pomocí něj individualizovanou podporu;

43.

domnívá se, že EU zajistí účinnější poskytování a dopad rozvojové pomoci prostřednictvím víceúrovňového a partnerského přístupu. Výbor toto úsilí konkrétně podporuje např. prostřednictvím parlamentní konference („assises“) a vytvořením atlasu decentralizované spolupráce. Společně s Komisí odpovídá Výbor za nástroj pro místní správu. Pořádá studijní návštěvy politiků a úředníků z kandidátských a potenciálních kandidátských zemí;

44.

přeje si, aby Komise ve vyšší míře umožnila a podporovala výměnu zkušeností mezi místními a regionálními orgány a především aby nenechala ústřední úroveň členských států a zemí usilujících o přistoupení na tomto poli dominovat;

45.

konstatuje, že dlouholetá spolupráce s místními a regionálními orgány zemí usilujících o přistoupení a zemí politiky sousedství se stále více profesionalizuje, a zdůrazňuje, že je důležité, aby finanční nástroje tento vývoj i nadále podporovaly a umožnily jeho zintenzívnění;

46.

přeje si, aby se zejména v zemích usilujících o přistoupení a zemích politiky sousedství vytvořila pomocí příslušných nástrojů a ukazatelů jasnější vazba mezi přidělováním pomoci a skutečnými výsledky procesu provádění, co se týče decentralizace, víceúrovňové správy a tím i účasti místních a regionálních orgánů na příslušných rozhodovacích úrovních;

47.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že prostředky budou specificky vyčleněny na posilování a budování kapacit místních a regionálních orgánů v zemích usilujících o přistoupení a na podporu zvyšování znalostí a dovedností. Místní a regionální orgány nelze považovat za pasivní příjemce, ale je třeba jim dát úlohu aktivních subjektů s dobrou znalostí potřeb, předpokladů a realistických cílů;

48.

domnívá se, že prostřednictvím aktivnější snahy o naplnění potřeb v oblasti rozvoje kapacity, které jsou mj. spojeny s vyšší účastí na provádění IPA, dostanou místní a regionální orgány možnost učit se na základě praktické činnosti ještě před skutečným členstvím v EU. Prostředky se mohou např. použít na podporu a pomoc těmto subjektům při rozvoji nápadů, jak uskutečnit projekty. S decentralizovaným používáním prostředků nástroje IPA má řada zemí dobré zkušenosti;

49.

konstatuje, že problémem při používání prostředků nástroje IPA je mj. korupce a všechny úrovně – místní, regionální i celostátní – by v této oblasti měly získat podporu. Pro potřebnou kontrolu a možnost přijmout odpovědnost je zásadní systém nepřetržitého a přísného dohledu a rovněž podpora „hlídacích psů“, jako jsou organizace občanské společnosti, sdělovací prostředky a také místní a regionální orgány;

50.

domnívá se, že pokud se zlepší využití prostředků nástroje IPA v probíhající místní a regionální rozvojové činnosti, posílí se základ udržitelné víceúrovňové správy a životaschopnější decentralizace. Pokud se místní a regionální orgány zapojí do přípravy programů a projektů, do přijímaní rozhodnutí, provádění, dohledu a řízení, položí se základ pokračující rozvojové činnosti i bez vnějšího financování;

51.

konstatuje, že mnoho zemí na západním Balkánu prochází radikálními společenskými reformami, jež by vyšší účast místní a regionální politické úrovně mohla ještě více upevnit a urychlit. Na místní a regionální úrovni v mnoha případech chybí dostatečné administrativní, finanční a personální zdroje k používání IPA. Zdroje a kapacita zůstávají na ústřední úrovni, což ještě dále posiluje již tak centralizovaný systém a znesnadňuje vyšší zapojení menšin a politických subjektů místní a regionální úrovně;

52.

konstatuje, že decentralizační reformy jsou příliš často zastavovány v důsledku malé kapacity na místní a regionální úrovni: prosadí se pouze decentralizace odpovědností, která však není doprovázena decentralizací financování. EU může prostřednictvím řízení IPA urychlit potřebné paralelní procesy, aby si odpovědnosti a prostředky vzájemně odpovídaly;

Připomínky k nástroji partnerství (Partnership Instrument – PI)

53.

poukazuje na to, že nástroj partnerství zahrnuje kromě dalších zemí mj. Čínu, Brazílii, Jižní Afriku a Rusko a jeho účelem je především rozvíjet a podporovat obchod a styky mezi těmito zeměmi a EU. Ústředními body jsou klima, životní prostředí a obchod;

54.

upozorňuje na to, že ve statistikách jednotlivých států se vyskytují málo rozvinuté okruhy, pokud se zaměříme na průměrný HND na osobu daného státu. Znevýhodněné regiony ležící v expanzivních státech nemohou žádat o jinou podporu, než z nástroje partnerství. Výbor proto navrhuje, aby se věnovala pozornost regionálním rozdílům, např. míře rozdělení příjmů a míře chudoby, z geografického hlediska. Komise by měla vést dialog s dotčenými státy o důležitosti komplexního a obecného rozvoje, a požadovat jeho prostřednictvím vyvíjení úsilí o lepší regionální soudržnost, aby země mohla žádat od EU finanční podporu;

55.

připomíná, že tento nástroj by se měl rovněž využívat k vytváření záchranných sociálních sítí, reformě systému sociálního zabezpečení obecně a vyčlenění zdrojů na posílení veřejných institucí na místní a regionální úrovni a zajištění toho, aby nástroj podporoval partnerství a demokratický rozvoj v těchto zemích.

II.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

COM(2011) 838 final

Článek 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Pomoc podle tohoto nařízení sleduje níže uvedené specifické cíle v souladu s potřebami každé přijímající země a její individuální agendou rozšíření:

1.   Pomoc podle tohoto nařízení sleduje níže uvedené specifické cíle v souladu s potřebami každé přijímající země a její individuální agendou rozšíření:

(a)

podpora politických reforem, mimo jiné:

(a)

podpora politických reforem, mimo jiné:

i)

posílení demokratických institucí a právního státu, včetně jeho prosazování;

i)

posílení demokratických institucí a právního státu, včetně jeho prosazování;

ii)

prosazování a ochrana lidských práv a základních svobod, důslednější dodržování práv menšin, prosazování rovnosti žen a mužů, zákazu diskriminace a svobody tisku a prosazování dobrých sousedských vztahů;

ii)

prosazování a ochrana lidských práv a základních svobod, důslednější dodržování práv menšin, prosazování rovnosti žen a mužů, zákazu diskriminace a svobody tisku a prosazování dobrých sousedských vztahů;

iii)

boj proti korupci a organizované trestné činnosti;

iii)

boj proti korupci a organizované trestné činnosti;

iv)

reforma veřejné správy a řádná správa věcí veřejných;

iv)

reforma veřejné správy a řádná správa věcí veřejných;

v)

rozvoj občanské společnosti a sociálního dialogu;

v)

rozvoj občanské společnosti a sociálního dialogu;

vi)

usmíření, opatření pro budování míru a důvěry.

vi)

usmíření, opatření pro budování míru a důvěry.

Odůvodnění

Otázka budování demokratické kapacity má zvláštní význam na místní a regionální úrovni. Tomuto aspektu je tedy třeba věnovat zvláštní pozornost. Pozměňovací návrh souvisí s odstavcem 47 stanoviska.

Pozměňovací návrh 2

COM(2011) 839 final

Článek 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3.   Unijní podporu podle tohoto nařízení v zásadě spolufinancují partnerské země z veřejných finančních prostředků, příspěvků příjemců nebo jiných zdrojů. Stejný princip platí pro spolupráci s Ruskou federací, zejména v souvislosti s programy uvedenými v čl. 6 odst. 1 písm. c). Od požadavků na spolufinancování lze upustit v řádně odůvodněných případech, a pokud je to nezbytné pro podporu rozvoje občanské společnosti a nestátních subjektů, aniž by tím bylo dotčeno plnění ostatních podmínek stanovených ve finančním nařízení.

3.   Unijní podporu podle tohoto nařízení v zásadě spolufinancují partnerské země z veřejných finančních prostředků, příspěvků příjemců nebo jiných zdrojů. Stejný princip platí pro spolupráci s Ruskou federací, zejména v souvislosti s programy uvedenými v čl. 6 odst. 1 písm. c). Od požadavků na spolufinancování lze upustit v řádně odůvodněných případech, a pokud je to nezbytné pro podporu rozvoje občanské společnosti a nestátních subjektů, aniž by tím bylo dotčeno plnění ostatních podmínek stanovených ve finančním nařízení.

Odůvodnění

Požadavek na spolufinancování může v některých případech bránit místním a regionálním orgánům v partnerských zemích (které by měly být hlavními příjemci těchto programů) v přihlášení životaschopných a užitečných projektů. Jelikož je budování demokracie jednou z priorit programu, mělo by být také jedním z důvodů pro udělení výjimek z požadavků na spolufinancování za určitých okolností.

Pozměňovací návrh 3

COM(2011) 840 final

Článek 8

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Cílem programu týkajícího se úlohy organizací občanské společnosti a místních orgánů při rozvoji je financovat iniciativy v oblasti rozvoje prováděné organizacemi občanské společnosti a místními orgány z partnerských zemí, Unie, kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí nebo v jejich prospěch.

1.   Cílem programu týkajícího se úlohy organizací občanské společnosti a místních orgánů při rozvoji je financovat iniciativy v oblasti rozvoje prováděné organizacemi občanské společnosti a místními orgány z partnerských zemí, Unie, kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí nebo v jejich prospěch.

2.   Podrobné oblasti spolupráce, na něž se má pomoc Unie podle tohoto článku zaměřit, spolu s orientačním seznamem kategorií organizací občanské společnosti a místních orgánů jsou stanoveny v příloze V.

2.   Podrobné oblasti spolupráce, na něž se má pomoc Unie podle tohoto článku zaměřit, spolu s orientačním seznamem kategorií organizací občanské společnosti a místních orgánů jsou stanoveny v příloze V.

Odůvodnění

Je důležité zdůraznit, že tento program by měl být otevřen rovněž pro spolupráci s regionálními orgány z partnerských, kandidátských a potenciálních kandidátských zemí. Zároveň by se mělo zdůraznit, že organizace občanské společnosti a místní a regionální orgány mohou mít v konkrétních souvislostech dané země či projektu často odlišnou úlohu. Tento pozměňovací návrh souvisí s odstavcem 27 obecných připomínek ve stanovisku VR.

Pozměňovací návrh 4

COM(2011) 838 final

Článek 14

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Finanční referenční částka pro provádění tohoto nařízení v letech 2014 až 2020 činí 14 110 100 000 EUR (běžné ceny). Až 3 % finanční referenční částky se přidělí na programy přeshraniční spolupráce mezi přijímajícími zeměmi a členskými státy EU.

1.   Finanční referenční částka pro provádění tohoto nařízení v letech 2014 až 2020 činí 14 110 100 000 EUR (běžné ceny). Až 3 % finanční referenční částky se přidělí na programy přeshraniční spolupráce mezi přijímajícími zeměmi a členskými státy EU.

2.   Roční rozpočtové prostředky schvaluje rozpočtový orgán v mezích víceletého finančního rámce Unie.

2.   Roční rozpočtové prostředky schvaluje rozpočtový orgán v mezích víceletého finančního rámce Unie.

3.   Jak stanoví čl. 13 odst. 2 nařízení „Erasmus pro všechny“, za účelem podpory mezinárodního rozměru vysokoškolského vzdělávání bude z různých vnějších nástrojů (finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci, evropský nástroj sousedství, nástroj předvstupní pomoci, nástroj partnerství a Evropský rozvojový fond) přidělena orientační částka 1 812 100 000 EUR na opatření v oblasti mobility ve vzdělávání do třetích zemí nebo ze třetích zemí a na spolupráci a politický dialog s orgány/institucemi/organizacemi z těchto zemí. Na tyto finanční prostředky se použijí ustanovení nařízení „Erasmus pro všechny“.

3.   Jak stanoví čl. 13 odst. 2 nařízení „Erasmus pro všechny“, za účelem podpory mezinárodního rozměru vysokoškolského vzdělávání bude z různých vnějších nástrojů (finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci, evropský nástroj sousedství, nástroj předvstupní pomoci, nástroj partnerství a Evropský rozvojový fond) přidělena orientační částka 1 812 100 000 EUR na opatření v oblasti mobility ve vzdělávání do třetích zemí nebo ze třetích zemí a na spolupráci a politický dialog s orgány/institucemi/organizacemi z těchto zemí. Na tyto finanční prostředky se použijí ustanovení nařízení „Erasmus pro všechny“.

Finanční prostředky se poskytnou pouze ve dvou víceletých přídělech, jež se budou vztahovat na první čtyři roky, respektive tři zbývající roky. S těmito finančními prostředky bude počítat víceleté orientační programování těchto nástrojů, a to v souladu se zjištěnými potřebami a prioritami dotčených zemí. Tyto příděly mohou být v případě závažných nepředvídaných okolností nebo důležitých politických změn upraveny v souladu s vnějšími prioritami EU.

Finanční prostředky se poskytnou pouze ve dvou víceletých přídělech, jež se budou vztahovat na první čtyři roky, respektive tři zbývající roky. S těmito finančními prostředky bude počítat víceleté orientační programování těchto nástrojů, a to v souladu se zjištěnými potřebami a prioritami dotčených zemí. Tyto příděly mohou být v případě závažných nepředvídaných okolností nebo důležitých politických změn upraveny v souladu s vnějšími prioritami EU.

Odůvodnění

Pozměňovací návrh navazující na předcházející: budování kapacit na místní a regionální úrovni by mělo být jednou z priorit promítajících se do přidělování finančních prostředků (viz odstavec 47 obecných připomínek).

Pozměňovací návrh 5

COM(2011) 839 final

Článek 18

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Na provádění tohoto nařízení v období 2014–2020 se vyhradí finanční prostředky ve výši 18 182 300 000 EUR (běžné ceny). Až 5 % z těchto finančních prostředků se přidělí na programy přeshraniční spolupráce uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. c).

1.   Na provádění tohoto nařízení v období 2014–2020 se vyhradí finanční prostředky ve výši 18 182 300 000 EUR (běžné ceny). Až 5 % z těchto finančních prostředků se přidělí na programy přeshraniční spolupráce uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. c).

Odůvodnění

Rozvoj demokracie na místní a regionální úrovní je důležitým předpokladem pro další prvky uvedených cílů nástroje. Na projekty v této oblasti by tedy měl být vyčleněn určitý podíl finanční pomoci. Pozměňovací návrh souvisí s odstavcem 36 stanoviska.

V Bruselu dne 9. října 2012

předseda Výboru regionů

Ramón Luis VALCÁRCEL SISO


(1)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu – COM(2011) 637 final.

(2)  „Globální Evropa“ zahrnuje dokumenty COM(2011) 865, COM(2011) 842, COM(2011) 837, COM(2011) 838, COM(2011) 839, COM(2011) 840, COM(2011) 843 a COM(2011) 844.

(3)  Agenda 21, jež byla přijata v Riu de Janeiro v roce 1992, Summit tisíciletí OSN v roce 2000, Pařížská deklarace z roku 2005, Busan 2011, usnesení Rady Evropy 251 (2008) týkající se diplomacie měst, a fórum OSN o rozvojové spolupráci, jež se bude konat dne 6. července 2012.

(4)  TAIEX (Technical Assistance and Information Exchange Instrument) je nástroj podporující partnerské země v přizpůsobování se právním předpisům EU.


18.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 391/120


Stanovisko Výboru regionů Přezkum směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru a sdělení o veřejně přístupných údajích

2012/C 391/12

VÝBOR REGIONŮ

vítá iniciativu Komise přezkoumat směrnici o opakovaném použití informací veřejného sektoru a doprovodné sdělení Veřejně přístupné údaje, neboť mohou mít hodnotný přínos pro občany, podniky a veřejnou správu a mohou přispět k vytváření nových pracovních míst a zlepšení kvality veřejných služeb;

vyzdvihuje význam existence nových společných pravidel a postupů pro správu opakovaného použití informací veřejného sektoru, které zajistí totožné základní podmínky pro všechny účastníky evropského informačního trhu, podmínky pro to, aby opakované použití takových informací bylo průhlednější, a zabrání narušování vnitřního trhu;

poznamenává, že místní a regionální orgány jsou mezi hlavními cílovými skupinami, jichž se týkají opatření Digitálního programu, k nimž patří revize směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru a sdělení o veřejně přístupných údajích, a že hrají významnou úlohu při provádění tohoto programu;

považuje za důležité, aby opakované použití údajů veřejného sektoru plně dodržovalo unijní i vnitrostátní právní předpisy na ochranu soukromí. Používání veřejně přístupných údajů musí respektovat rovněž práva duševního vlastnictví třetích stran a zajistit, aby byla při kombinování veřejně přístupných údajů při opakovaném komerčním použití zachována stejná úroveň ochrany údajů a ochrany soukromí, jakou musí dodržovat veřejný sektor u svých údajů.

Zpravodajka

Anne KARJALAINEN (FI/SES), členka zastupitelstva města Kerava

Odkazy

návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru

COM(2011) 877 final

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Veřejně přístupné údaje – Hnací síla inovací, růstu a transparentní správy

COM(2011) 882 final

I.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

VÝBOR REGIONŮ

Úvod

1.

VR vítá iniciativu Komise přezkoumat směrnici o opakovaném použití informací veřejného sektoru a doprovodné sdělení Veřejně přístupné údaje, neboť mohou mít hodnotný přínos pro občany, podniky a veřejnou správu a mohou přispět k vytváření nových pracovních míst a zlepšení kvality veřejných služeb (1);

2.

konstatuje, že cílem směrnice o informacích veřejného sektoru, jež byla přijata v roce 2003, bylo usnadnit opakované komerční použití informací veřejného sektoru v Unii prostřednictvím vytvoření základních podmínek pro snazší opakované použití. Směrnice o informacích veřejného sektoru obsahuje rovněž ustanovení o nediskriminaci, vybírání poplatků, výhradních dohodách, průhlednosti, udělování licencí a praktických nástrojích usnadňujících vyhledávání a opakované použití veřejných dokumentů. Co se týká těchto dokumentů, jsou města a regiony současně zainteresovanými stranami a poskytovateli služeb;

3.

konstatuje, že ve sdělení o veřejně přístupných údajích z roku 2011 Komise poznamenává, že navzdory dosaženému pokroku stále přetrvává řada překážek ve využívání informací veřejného sektoru, jako je neschopnost vidět jejich ekonomický potenciál, nedostatek informací o dostupných informacích veřejného sektoru, technické a praktické problémy, které brání opakovanému použití;

4.

poznamenává, že přezkum směrnice tvoří součást Digitální agendy pro Evropu, který je sám součástí strategie Evropa 2020, jež má přeměnit Evropu v „inteligentní a udržitelnou ekonomiku podporující začlenění a vykazující vysokou úroveň zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti“ (2);

5.

zdůrazňuje, že největší výzvou, která před Evropou v nejbližší budoucnosti stojí, bude vytvářet hospodářský růst a zároveň podporovat udržitelný rozvoj. Tyto dva cíle jsou v protikladu, který se ve strategii Evropa 2020 řeší tím, že se z udržitelného rozvoje stává absolutní priorita. Udržitelný rozvoj je rozvojem, který naplňuje potřeby moderní společnosti, aniž dělá kompromisy, jež budou muset zaplatit budoucí pokolení. Pro tvorbu udržitelného růstu má největší potenciál digitální ekonomika (3);

6.

zdůrazňoval význam opakovaného použití informací veřejného sektoru ke komerčním i nekomerčním účelům a investic do výzkumu pro podporu specifických činností a rozvoj budoucích aplikací pro zvýšení hodnoty informačních a komunikačních technologií (4);

7.

VR vyzdvihoval význam existence nových společných pravidel a postupů pro správu opakovaného použití informací veřejného sektoru, které zajistí totožné základní podmínky pro všechny účastníky evropského informačního trhu, podmínky pro to, aby opakované použití takových informací bylo průhlednější, a zabrání narušování vnitřního trhu (5);

8.

poznamenává, že místní a regionální orgány jsou mezi hlavními cílovými skupinami, jichž se týkají opatření Digitální agendy, k nimž patří revize směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru a sdělení o veřejně přístupných údajích, a že hrají významnou úlohu při provádění tohoto programu (6);

9.

konstatuje, že subjekty veřejného sektoru vytvářejí, shromažďují a mají v držení velké množství informací a obsahu. Informace veřejného sektoru jsou důležitým primárním materiálem výrobků a služeb s digitálním obsahem, a jejich velký potenciál není dosud v Evropské unii plně využit;

10.

zdůrazňuje, že proto, aby mohl být vyvinut trh pro opakované použití informací veřejného sektoru, je nutné revidovat exkluzivní dohody subjektů veřejného sektoru a soukromých firem, a uplatnit přístupy, které používají modely udělování licencí a poplatků, které usnadňují a optimalizují opakované použití informací veřejného sektoru a přesto zajišťují finanční prostředky k uchovávání a aktualizaci dokumentů. Je rovněž důležité zvážit a vyjasnit, jak lze mechanismy, jež jsou již nyní často využívány k řízení veřejných informací, organizovat tak, aby měly co nejvíce společného, a mohlo se tak využívat větší míry součinnosti (7);

11.

domnívá se, že je nutné určit objektivní způsob měření hospodářské hodnoty informací, protože mají veřejnou povahu a souvisí s veřejnými orgány (8);

12.

zdůrazňuje, že plného potenciálu opakovaného použití informací veřejného sektoru může být dosaženo užším zapojením místních a regionálních orgánů, což by mohlo výrazně přispět k podpoře opakovaného použití informací veřejného sektoru, a tím zlepšit podmínky pro podnikání a vytváření pracovních míst (9);

13.

vyzývá rozhodující politické činitele na místní a regionální úrovni, aby zvážili, jak mohou místní a regionální orgány propagovat veřejně přístupné údaje a opakované použití informací;

14.

považuje za důležité, aby opakované použití údajů veřejného sektoru plně dodržovalo unijní i vnitrostátní právní předpisy na ochranu soukromí. Používání veřejně přístupných údajů musí respektovat rovněž práva duševního vlastnictví třetích stran a zajistit, aby byla při kombinování veřejně přístupných údajů při opakovaném komerčním použití zachována stejná úroveň ochrany údajů a ochrany soukromí, jakou musí dodržovat veřejný sektor u svých údajů;

15.

zdůrazňoval nezbytnost zapojení místních a regionálních orgánů do široké spolupráce ke zlepšení interoperability systémů veřejné správy a zvýšení efektivnosti poskytování veřejných služeb (10);

Zásady směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru

16.

konstatuje, že revidovaná strategie Komise pro veřejně přístupné údaje je postavena na třech vzájemně se podporujících politických prvcích:

úprava právního rámce pro opakované použití údajů,

mobilizace finančních nástrojů na podporu veřejně přístupných údajů a zavádění takových opatření, jako je například vytvoření evropských datových portálů,

usnadnění koordinace a sdílení zkušeností napříč členskými státy;

17.

bere na vědomí, že v přezkumech směrnice se zavádí zásada, že všechny informace, na které se výslovně nevztahuje některá z výjimek, lze opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely;

18.

zdůrazňuje, že návrh, který rozšiřuje oblast působnosti směrnice tak, aby zahrnovala i knihovny (včetně univerzitních knihoven), archivy a muzea, by měl zohlednit zvláštní účel těchto institucí, jejichž majetek je veřejně přístupný. Upozorňuje na to, že s rozšířením působnosti směrnice by se měly minimalizovat případné finanční dopady a neměla by se zvýšit administrativní zátěž pro tyto instituce ani by jim neměly vzniknout vysoké dodatečné výdaje. Upozorňuje, že kulturní instituce sice nesmí být k digitalizaci nuceny, nicméně navrhovaný způsob určování poplatků převyšujících mezní náklady by neměl mařit úsilí výše uvedených institucí o digitalizaci a dlouhodobou archivaci kvůli vysokým nákladům na digitalizaci a ukládání dat a snížení možností dosažení zisku;

19.

zdůrazňuje, že návrh rovněž omezuje výši poplatků, jež mohou být za informace veřejného sektoru vybírány, na mezní náklady vzniklé při jejich reprodukci a šíření, kromě výjimečných případů, kdy subjekt veřejného sektoru hradí podstatnou část nákladů souvisejících s výkonem svých veřejných úkolů z užívání svých práv duševního vlastnictví. Navrhuje, aby bylo obecně možné zohlednit náklady spojené s plněním požadavků stanovených směrnicí o informacích veřejného sektoru také při stanovení částky;

20.

konstatuje, že od členských států se podle návrhu vyžaduje, aby zajistily dohled nezávislých orgánů nad záležitostmi souvisejícími s opakovaným použitím informací veřejného sektoru. Tento dohled však nepovažuje za nutný, pokud již členské státy učinily dostatečná opatření k zajištění dohledu nad veřejným sektorem. Členské státy musí Komisi předkládat výroční zprávu o stavu opakovaného použití informací veřejného sektoru a o postupech a opatřeních k jeho zajištění;

21.

bere na vědomí, že Komise má v úmyslu spolupracovat s členskými státy, subjekty veřejného sektoru a regionálními uskupeními konečných spotřebitelů na zřízení celoevropského datového portálu, jenž by poskytoval přímý přístup do celé řady datových souborů z celé EU, včetně údajů přístupných na portálu Komise;

22.

vyzývá Komisi, aby ve svých finančních programech propagovala opatření na podporu veřejně přístupných údajů a zohlednila při tom místní a regionální samosprávu;

23.

vyzývá veřejné subjekty, aby pokud možno zveřejňovaly údaje ve strojově čitelném formátu, konstatuje však, že směrnice nebude vyžadovat, aby byly všechny údaje převáděny do strojově čitelného formátu. To by mělo být jasně stanoveno i v bodech odůvodnění směrnice;

Příležitosti

24.

věří, že opakované použití veřejně přístupných informací veřejného sektoru bude přínosné pro celou společnost. Rozvíjení nových metod s využitím vzájemně propojených veřejně přístupných údajů je krokem směrem k oblasti služeb zaměřených na uživatele. Přínosné mohou být i inovativní služby, nové podnikatelské modely a posílená efektivita veřejného sektoru (11);

25.

konstatuje, že podle studií Komise snadný přístup k údajům veřejného sektoru podporuje hospodářský růst a vytváří nové pracovní příležitosti, a to i pro malé podniky, bez ohledu na to, kde se nacházejí. V této souvislosti by zvláště malé a střední podniky měly být podporovány při opětovném využívání údajů a mělo by být zajištěno refinancování nezbytné k tvorbě, uchovávání a aktualizaci dokumentů veřejného sektoru;

26.

poznamenává, že opakované použití informací veřejného sektoru a hodnota veřejně přístupných údajů pro podnikání může mít pozitivní dopad na rozvoj celých regionů;

27.

poukazuje na to, že studie vypracované Komisí i další mezinárodní studie podporují názor, že sociální a makroekonomické přínosy zpřístupnění zdrojů veřejných údajů pro jejich opětovné použití jsou – podle zdrženlivého odhadu – podstatně větší, než ztráta budoucích příjmů z prodeje. K vynaložení dodatečných výdajů v situaci, kdy klesají příjmy, by však vzhledem k současným i nadcházejícím přísným rozpočtovým povinnostem ohledně splnění požadavků směrnice o informacích veřejného sektoru mohla být nezbytná cílená (podpůrná) opatření Evropské unie;

28.

připomíná, že hospodářská hodnota informace závisí na jejím obsahu. Hospodářské přínosy a nové inovace vznikají zejména kombinováním informací, např. zeměpisných informací s informacemi o službách;

29.

uznává, že zpřístupnění informací veřejného sektoru pro opakované použití bude mít pozitivní vliv na průhlednost, efektivnost a odpovědnost veřejných orgánů a přispěje k posílení postavení občanů a k podpoře demokracie. Informace tak budou ověřitelné a transparentní;

30.

zdůrazňuje, že veřejně přístupné údaje zlepšují znalosti o tom, z čeho vychází rozhodování a jeho kvalita, např. u rozhodování založeného na informacích v oblastech dopravy, využívání půdy a změny klimatu;

31.

poznamenává, že veřejně přístupné údaje a tzv. crowdsourcing poskytují místním médiím jedinečnou příležitost, aby prezentovaly místní rozhodování srozumitelným a zajímavým způsobem;

32.

upozorňuje, že veřejně přístupné údaje rovněž umožňují hospodárnější poskytování elektronických služeb a je toho názoru, že bude uchováváno méně duplicitních informací;

33.

vyzdvihuje, že široké otevření veřejně přístupných údajů pro opakované použití nejen vytváří nové podnikatelské činnosti, ale poskytuje také veřejným orgánům příležitost k rozvoji vlastních systémů a postupů a k rozvoji propojení mezi těmito systémy;

34.

zaznamenává, že mnoho produktů a služeb založených na informacích veřejného sektoru je přeshraniční povahy, a je toho názoru, že by podnikům mělo být usnadněno poskytování služeb v rámci celé EU;

35.

zdůrazňuje, že veřejně přístupné údaje napomáhají zlepšovat podmínky efektivního jednotného digitálního trhu, na němž lze zákazníkům nabízet jednoduchý, bezpečný a pružný přístup k digitálnímu obsahu a službám (12);

36.

poznamenává, že evropští občané – coby spotřebitelé i podnikatelé, i jakožto pracovníci v tvůrčích odvětvích a odvětví informatiky – těží z rozvoje jednotného digitálního trhu a ze služeb a informačních produktů, jež přinášejí veřejně přístupné údaje (13);

37.

poukazuje na to, že místní a regionální veřejné subjekty často nemají dostatečné zdroje, znalosti či finanční prostředky k rozvíjení inovací v oblasti služeb zaměřených na uživatele. Místní subjekty by se tedy měly podporovat a podněcovat k tomu, aby optimalizovaly údaje veřejného sektoru zpřístupněné developerům a podnikům, včetně malých a středních podniků, pro opakované použití, a tím poskytly nové obchodní příležitosti a vytvořili pracovní místa a zároveň potenciálně vytvořily úplně nové digitální služby, z nichž bude mít pravděpodobně užitek také místní a regionální veřejný sektor;

38.

poznamenává, že klíčovými aspekty udržitelného rozvoje jsou zajištění dodávek přírodních zdrojů a snižování uhlíkové stopy, ale že brzdí růst založený na výrobě. Hospodářský růst v Evropě by tedy měl vycházet z něčeho jiného než z navyšování výroby spotřebního zboží. Výrobky a služby produkované a obchodované elektronicky mohou vytvářet růst s menší zátěží pro přírodní zdroje. Zdůrazňuje však, že kvůli nárůstu elektronických transakcí – způsobenému v neposlední řadě nákupem výrobků a využíváním služeb, po nichž dříve nebyla poptávka – se zvyšuje spotřeba energie a zdrojů, jež jsou potřebné k výrobě elektronických nosičů;

39.

poznamenává, že veřejně přístupné údaje vytvářejí nové formy rozvoje inovačních činností digitálního obchodu. Informace veřejných úřadů jsou stále větší měrou dostupné k opakovanému použití ve strojově čitelných formátech, a podniky tak mohou s využitím těchto údajů rozvíjet a nabízet nové druhy služeb. Rozhraní informačních služeb a automatizované ověřování údajů snižuje objem práce související s manuálním ukládáním a korekturou údajů;

40.

zdůrazňuje, že veřejně přístupné údaje mohou být zdrojem inovací nejen u podniků, ale i u veřejných orgánů a výzkumných institucí, třetího sektoru i jednotlivců;

41.

poukazuje na to, že širší využívání informací vytváří hospodářské a sociální multiplikační účinky a synergie, např. zvyšováním dostupných zdrojů údajů ve výzkumu a vzdělávání;

42.

poznamenává, že z veřejně přístupných údajů pro opakované použití má užitek cestovní ruch – usnadňují poskytování služeb a informací o destinacích turistům v jejich jazyce;

43.

poznamenává, že opětovné používání dostupných informací umocňuje potenciál informačních a komunikačních technologií ke zvyšování energetické účinnosti, a tím i konkurenceschopnosti Evropské unie, a možnosti podnikání na místní a regionální úrovni (14);

44.

zdůrazňuje, že příležitosti pro inovace plynoucí z veřejně přístupných údajů by se rovněž měly zohlednit při provádění rámcového programu EU Horizont 2020;

45.

vítá skutečnost, že v období 2014–2020 budou prostředky pro financování evropské infrastruktury elektronických služeb pro veřejné údaje čerpány z nástroje pro propojení Evropy. Při vyčleňování finančních prostředků je rovněž nutné vzít v potaz potřeby místních a regionálních orgánů a výzvy, jež pro ně zpřístupnění zdrojů údajů pro opakované použití představuje;

Výzvy

46.

je přesvědčen, že pokud subjekty veřejného sektoru hradí podstatnou část svých provozních nákladů souvisejících s výkonem jejich veřejných úkolů z užívání svých práv duševního vlastnictví, je důležité, aby jim bylo povoleno vybírat poplatky za opakované použití dokumentů převyšující mezní náklady;

47.

poznamenává, že se místní a regionální orgány stále mohou potýkat s obtížemi v rámci přístupu, sběru, zpracování a opětovného využívání údajů vytvořených vnitrostátními orgány. Místní, regionální a celostátní orgány by měly úžeji spolupracovat, aby bylo možné veřejně přístupné údaje účinně využívat;

48.

je přesvědčen, že by měla být věnována zvláštní pozornost tomu, s jakým typem překážek a problémů se místní a regionální orgány a developeři setkávají při využívání informací veřejného sektoru, a co by se mělo udělat pro vyřešení těchto otázek. Důležité je také to, že dokumenty musejí být zpřístupněny ve strojově čitelných formátech a spolu se svými metadaty jen tehdy, pokud je to možné a vhodné;

49.

poukazuje na to, že technologie potřebná k zpřístupnění veřejných údajů je již na pokročilé úrovni, ale že na místní a regionální úrovni nutně nemusí být dostatečně zvládnutá a že zřejmě neexistují nástroje nutné k tomu, aby bylo možné vyhledat informace dostupné pro opětovné využití. Panuje zde také nedostatek dovedností, což znamená, že veřejně přístupné údaje se v rámci služeb poskytovaných veřejnosti nevyužívají dostatečně efektivně;

50.

poznamenává, že místní a regionální orgány, zejména menší obce, nemusejí mít zdroje či kapacity k zavádění rozsáhlých opatření v oblasti dostupnosti údajů, ale potřebují pomoc s tímto úkolem (pokyny a doporučení, reprodukovatelnou technickou infrastrukturu, jednotné datové katalogy, financování atd.);

51.

poznamenává, že mají-li být veřejně přístupné údaje úplně decentralizovány, bez jakékoli ústřední správy, bude pro developery a podniky obtížnější na základě takových údajů vyvíjet aplikace;

52.

poznamenává, že vzhledem k rozmanitosti místních a regionálních aktérů v Evropě bude pro developery obtížné vytvářet reprodukovatelné technické platformy a aplikace, a doporučuje, aby byly realizovány celoevropské projekty, v jejichž rámci by se aplikace koordinovaně vyvíjely a řídily; Příkladem může být projekt CitySDK, v rámci něhož spolupracuje řada evropských měst na vývoji aplikací a dochází mezi nimi při tom k výměně zkušeností;

53.

poukazuje na to, že základy pro veřejně přístupné údaje byly položeny a vstřebány. Jejich údržba již nebude vyžadovat takové zdroje jako během studijní fáze. Pro místní a regionální zaměstnance by se měly pořádat kurzy odborné přípravy v oblasti veřejně přístupných údajů, což by posílilo porozumění problematice veřejných údajů v jejich vlastní organizaci;

54.

poznamenává, že nestačí údaje zpřístupnit rozhodovacím subjektům a občanům, jelikož pro využívání informací jsou zapotřebí specifické dovednosti. V rámci kurzů a průběžné odborné přípravy by se měly vyučovat dovednosti v oblasti správy údajů a analýzy;

55.

zejména upozorňuje na fakt, že by návrh směrnice neměl negativně zasáhnout jádro činnosti knihoven, archívů a muzeí v digitálním prostředí. Výsledkem tohoto návrhu by neměl být stav, kdy je schopnost veřejného orgánu řídit jádro své činnosti ohrožena tím, že směrnice výrazně omezuje jeho možnosti vyvíjet finančně udržitelné činnosti využíváním sbírek ve spolupráci se subjekty veřejného a soukromého sektoru. Právě pokud jde o smluvní dohody, např. při záměru hromadné digitalizace, by se mělo zvážit udělení výhradních práv na přechodné období, pokud se to ukáže jako nezbytné pro poskytování služby ve veřejném zájmu;

56.

věří, že zvláštní pozornost by měla být věnována logistice nutné ke zvládnutí obrovského objemu dat, jež budou využívat aplikace vyvinuté a používané orgány veřejné správy;

57.

poznamenává, že existují různé úrovně dostupnosti veřejných informací a údaje, jejichž přístupnost podporuje sociální transparentnost (např. daňové osobní údaje), mohou, jsou-li přístupné na vyžádání, způsobit problémy s ochranou soukromí, pokud jsou zveřejněny v rámci opakovaného použití veřejných údajů;

58.

domnívá se, že je nanejvýš důležité, aby byly na všech úrovních dodržovány bezpečnostní požadavky, aby se tak zabezpečila optimální úroveň ochrany soukromí a osobních údajů, zabránilo se neoprávněnému sledování jakýchkoliv osobních údajů a získávání profilu uživatelů např. v oblasti nákupních zvyklostí, zdravotního stavu, zdravotních záznamů atd. Na ochranu soukromí by se také mělo pohlížet z hlediska toho, jak lze údaje z různých složek automaticky slučovat za účelem vytváření vysoce osobních profilů jednotlivců;

59.

poznamenává, že zpřístupňování údajů s osobními informacemi, i pro účely výzkumu a vývoje (např. při lékařském výzkumu), je podmíněno odstraněním údajů umožňujících identifikaci jednotlivce a definováním překážek, jež tomuto kombinování brání. Orgány spravující základní údaje by se měly podněcovat k tomu, aby tyto údaje anonymizovaly. Anonymizované údaje lze také využívat při vývoji služeb, a to jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru, pokud bude vyloučeno, že se kombinací těchto anonymizovaných údajů s jinými údaji nedá dospět k dostatečně citlivým informacím o určité osobě. Náklady anonymizace smějí být také zohledněny při stanovování poplatků;

60.

poznamenává, že metadata jsou významným aspektem opětovného použití informací a že jejich zveřejňování ve standardizovaném formátu by zejména zkvalitnilo přeshraniční výměnu informací. Komise by měla vypracovat doporučení pro standardizovaný model metadat a měla by vycházet ze stávajících standardů (mj. z požadavků na metadata stanovených ve směrnici INSPIRE);

61.

upozorňuje na to, že návrh směrnice nesmí negativně ovlivnit plnění hlavních úkolů místních, regionálních a celostátních orgánů;

62.

považuje za nezbytné, aby byly na všech úrovních hájeny citlivé veřejné zájmy. Je třeba zabránit jakémukoliv použití, které tyto veřejné zájmy ohrožuje;

Závěry

63.

domnívá se, že činnosti uvedené v návrhu směrnice tak, jak jsou formulovány, podle všeho nejsou v žádném rozporu se zásadami subsidiarity a proporcionality. V rámci konstrukce, provádění a správy opatření navrhovaných k povzbuzení opakovaného použití informací veřejného sektoru na podporu hospodářského růstu a vytváření pracovních míst, by měly být systematicky konzultovány místní a regionální orgány, aby se předešlo případnému riziku porušení těchto zásad;

64.

věří, že je obzvláště důležité uplatňovat zásadu subsidiarity koordinovanou akcí Evropské unie, členských států a místních a regionálních orgánů, která vede ke společné odpovědnosti jednotlivých zainteresovaných úrovní správy a opírá se o všechny zdroje demokratické legitimity a zastoupení subjektů, kterých se týká, jak je uvedeno v Bílé knize Výboru regionů o víceúrovňové správě věcí veřejných (15);

65.

poznamenává, že účelem návrhu na změnu směrnice není rozhodnout, které dokumenty by měly být v členských státech veřejné. Právní předpisy o veřejném přístupu k informacím budou nadále výhradně v pravomoci členských států. Navrhovaná ustanovení by se vztahovala na opakované použití dokumentů v případě, že jsou tyto dokumenty obecně přístupné i podle vnitrostátních předpisů o přístupu. V této souvislosti je ovšem třeba požadovat, aby byl definován pojem „obecně přístupných veřejných dokumentů“ a aby se vztahoval pouze na dokumenty, jejichž přístupnost stanoví právní řád daného členského státu;

66.

považuje za důležité, aby občané i podniky měli k dispozici jasné postupy podávání stížností a opravných prostředků v případě nesrovnalostí při opakovaném použití informací;

67.

poznamenává, že zlepšení a zpřístupnění veřejných informací pro opakované použití by mělo být dobře naplánováno a vycházet z údajů studie, dosavadních zkušeností a osvědčených postupů;

68.

poznamenává, že veřejné služby po internetu doposud až z příliš velké části spočívaly v tom, že se papírová byrokracie přesouvala na internet. EU a členské státy musí být v úzké spolupráci s místními a regionálními orgány průkopníky v úsilí na evropské a národní úrovni zaměřeném na výraznější změny ve veřejných postupech a strukturách prostřednictvím využívání IKT, včetně využívání veřejně přístupných údajů, aby se zlepšila smysluplnost, kvalita a produktivita práce a účinnost orgánů veřejné správy a snížila byrokracie pro širokou veřejnost a podniky;

69.

je přesvědčen, že by Komise měla podpořit veřejně přístupné údaje prostřednictvím technických pokynů a doporučení, zveřejněním jednotného datového katalogu a zavedením jednotné licence pro veřejně přístupné údaje;

II.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

Článek 1.6.1.2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.

Aniž jsou dotčeny odstavce 3 a 4 tohoto článku, může být subjektům veřejného sektoru ve výjimečných případech, zejména pokud tyto subjekty hradí podstatnou část svých provozních nákladů souvisejících s výkonem jejich veřejných úkolů z užívání svých práv duševního vlastnictví, povoleno vybírat podle objektivních, průhledných a ověřitelných kritérií poplatky za opakované použití dokumentů převyšující mezní náklady, je-li to ve veřejném zájmu a podmíněno schválením nezávislého orgánu uvedeného v čl. 4 odst. 4.

2.

Aniž jsou dotčeny odstavce 3 a 4 tohoto článku, subjekt veřejného sektoru ve výjimečných případech, zejména pokud podstatn část provozních nákladů souvisejících s výkonem jejich veřejných úkolů , vybírat podle objektivních, průhledných a ověřitelných kritérií poplatky za opakované použití dokumentů převyšující mezní náklady, je-li to ve veřejném zájmu .

Odůvodnění

Znění v této části je nejasné a mohlo by snadno vést k dezinterpretaci v záležitosti, která je v rámci provádění této směrnice zcela zásadní. Cílem pozměňovacího návrhu je popsat charakter výjimečných případů přesněji a zabránit nedorozumění vyplývajícímu z dezinterpretace textu.

Pozměňovací návrh 2

Článek 1.4.2

Text navržený Komisí

CoR amendment

Prostředky pro zjednání nápravy zahrnují možnost přezkumu nezávislým orgánem, jemuž byly svěřeny zvláštní regulační pravomoci týkající se opakovaného použití informací veřejného sektoru a jehož rozhodnutí jsou pro dotčený subjekt veřejného sektoru závazná.

Prostředky pro zjednání nápravy zahrnují možnost přezkumu nezávislým orgánem, jehož rozhodnutí jsou pro dotčený subjekt veřejného sektoru závazná.

Odůvodnění

Není jasné, co se míní „orgánem, jemuž byly svěřeny zvláštní regulační pravomoci týkající se opakovaného použití informací veřejného sektoru“. Jelikož v této oblasti nejsou spatřovány žádné výhody spojené s existencí takového orgánu, resp. tyto výhody nejsou úměrné nákladům, jež by členské státy musely nést, je pohled na tento orgán kritický resp. odmítavý.

V Bruselu dne 10. října 2012

předseda Výboru regionů

Ramón Luis VALCÁRCEL SISO


(1)  CdR 247/2009.

(2)  CdR 104/2010.

(3)  Tamtéž.

(4)  CdR 247/2009.

(5)  Tamtéž.

(6)  CdR 104/2010.

(7)  CdR 247/2009.

(8)  Tamtéž.

(9)  Tamtéž.

(10)  CdR 10/2009.

(11)  CdR 104/2010.

(12)  CdR 104/2010.

(13)  Tamtéž.

(14)  CdR 65/2011.

(15)  CdR 89/2009.


18.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 391/127


Stanovisko Výboru regionů Balíček opatření pro ochranu údajů

2012/C 391/13

VÝBOR REGIONŮ

vítá návrhy reformy evropského právního rámce v oblasti ochrany údajů, neboť se jedná o příspěvek Evropské unie k celosvětové diskusi o přiměřené úrovni ochrany soukromí v digitálním světě;

domnívá se, že je nevyhnutelné vyjasnit otázky související s ochranou osobních údajů v rámci řádného legislativního postupu, který jediný zajistí transparentnost a demokratickou legitimitu prostřednictvím rozsáhlého spolupůsobení Rady Evropské unie a Evropského parlamentu a rovněž za účasti zástupců evropských regionálních a místních orgánů;

poukazuje na to, že nehledě na nezodpovězené otázky týkající se slučitelnosti základního pojetí nařízení se zásadou subsidiarity a proporcionality i podrobná pravidla nevhodně vymezují meze pro právní úpravy členských států v oblasti zpracování údajů orgány veřejné správy;

považuje rovněž za vhodné, aby navrhovaný předpis poskytoval členským státům, případně regionům větší prostor pro rozhodování, aby mohl v souladu s vnitrostátními právními předpisy regulovat všeobecné podmínky pro členy orgánu dohledu s cílem zajistit jejich nezávislost při plnění služebních povinností.

Zpravodajka

paní Ursula MÄNNLE (DE/ELS), poslankyně bavorského parlamentu

Odkazy

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Ochrana soukromí v propojeném světě: Evropský rámec pro ochranu údajů pro 21. století,

COM(2012) 9 final

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonů trestů a o volném pohybu těchto údajů,

COM(2012) 10 final

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně údajů),

COM(2012) 11 final

I.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

Úprava ochrany údajů má v podmínkách všudypřítomného zpracování údajů v moderní informační společnosti klíčový význam pro hospodářský rozvoj, schopnost fungování a účinnost činnosti státu a pro osobní svobodu občanů Evropy. Přizpůsobení ochrany údajů změněným podmínkám digitálního světa, jenž je ve stále více oblastech propojen internetem, je tudíž jedním z hlavních reformních úmyslů nejen Evropské unie, nýbrž i dalších společenství států či států, jako jsou Rada Evropy a Spojené státy americké. Ochrana osobních údajů vyvolává otázky ve všech oblastech politiky. Ochrana údajů se jako průřezová tematika týká oblastí politiky bezpečnosti a práva, hospodářství, komunikací, vzdělávání, zdraví, veřejné správy a ochrany spotřebitelů. Další rozvoj evropského právního rámce v oblasti ochrany údajů tak má rozhodující význam i pro evropské regiony a města, neboť je třeba zachovat a dále rozvíjet jejich životaschopnost v době zásadních technologických změn a celosvětové hospodářské soutěže.

VÝBOR REGIONŮ

1.

vítá návrhy reformy evropského právního rámce v oblasti ochrany údajů, neboť se jedná o příspěvek Evropské unie k celosvětové diskusi o přiměřené úrovni ochrany soukromí v digitálním světě;

2.

připomíná rozhodující úlohu místních a regionálních orgánů při provádění doporučení uvedených v Digitální agendě pro Evropu. Jsou hybnou silou hospodářského růstu na místní a regionální úrovni a zajišťují, využívají a spravují celou řadu informačních produktů a služeb, které se zakládají na databázích obsahujících informace veřejného sektoru, a proto musí mít rozsáhlý a účinný vliv na zákony, jež se svým rozsahem působnosti budou týkat ochrany údajů. Nařízení přinese obcím a regionům novou administrativní zátěž a dodatečné finanční náklady, jež jsou podle názoru Výboru v nepoměru k užitku pro občany;

3.

vítá obecné cíle balíčku opatření pro reformu, jimiž je zajistit, aby v souladu s článkem 8 Listiny základních práv a článkem 16 Smlouvy o fungování Evropské unie byla na úrovni EU harmonizována ochrana osob, co se týče zpracování osobních údajů;

4.

poukazuje na to, že harmonizace požadavků na ochranu údajů formou závazných obecných opatření vede k tomu, že se na postupy zpracování údajů v podnicích, správních orgánech a soukromých subjektech budou i přes zcela odlišné podmínky rizika a různá provozní prostředí vztahovat tytéž požadavky. Nařízení podle názoru Výboru nepřiměřeně postihuje veřejné orgány a zanechává nejasnosti ohledně jejich pravomocí, jakož i v oblasti pracovního práva. Nařízení kromě toho ukládá řadu povinností veřejným orgánům na místní a regionální úrovni (např. rozsáhlou dokumentaci, povinnost zajistit přenositelnost údajů atd.), jež nejsou vyváženy žádnými viditelnými zlepšeními práv těch, jichž se týkají. Výbor upozorňuje na to, že navrhovaný právní akt v podobě nařízení může v důsledku své míry zobecnění vést ke zneužití článku 290 SFEU, který dává Komisi pravomoci přijímat další normy, a to i v zásadních otázkách, a proto není v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality. Výbor proto požaduje, aby bylo z rámce působnosti nařízení vyjmuto zpracování osobních údajů veřejnými orgány a oblast pracovního práva, tak aby se zpracování osobních údajů veřejnými orgány a pracovněprávní aspekty i nadále řídily směrnicí;

5.

zdůrazňuje klíčovou odpovědnost nezávislých kontrolních subjektů za zajišťování ochrany osobních údajů, vysoká úroveň ochrany údajů v propojeném světě s virtuální všudypřítomností zpracování údajů však nebude zaručena pouze na základě snah o posílení statutárních povinností, ale vyžaduje rovněž dodatečné motivační nástroje pro zpracovatele, jež by odměnily úsilí v oblasti ochrany údajů, tedy usnadnění důkazního břemene pro zpracovatele, kteří se zavážou k plnění samoregulačních norem nebo kodexů chování nebo budou vypracovávat dobrovolné posouzení dopadů v oblasti ochrany údajů;

6.

domnívá se, že je nevyhnutelné vyjasnit otázky související s ochranou osobních údajů v rámci řádného legislativního postupu, který jediný zajistí transparentnost a demokratickou legitimitu prostřednictvím rozsáhlého spolupůsobení Rady Evropské unie a Evropského parlamentu a rovněž za účasti zástupců evropských regionálních a místních orgánů;

7.

uznává zásadní požadavek vytvořit v oblasti policejní a justiční spolupráce závazná pravidla pro ochranu osobních údajů pro účely běžné výměny údajů;

8.

varuje před tím, aby byli v souvislosti s úsilím o zesílenou ochranu osobních údajů občané nadměrně omezováni v uplatňování svého práva na samostatné rozhodování o osobních údajích tím, že by jim byla upírána možnost souhlasu zejména vůči veřejným orgánům, a to jak v oblasti působnosti obecného nařízení o ochraně údajů, tak směrnice o ochraně údajů;

9.

domnívá se, že je žádoucí, aby byly na základě těchto připomínek v dalších fázích legislativního postupu zohledněny následující individuální otázky:

Subsidiarita a proporcionalita

10.

domnívá se, že snahy o celkovou harmonizaci jednotlivých evropských právních předpisů v oblasti ochrany údajů prostřednictvím jediného nařízení jsou v soukromém sektoru dobře odůvodněné;

11.

poukazuje však na to, že vůči celému balíčku, jenž se skládá z obecného nařízení o ochraně údajů a směrnice v oblasti policie a justice, přičemž mají být současně zachovány četné evropské a vnitrostátní předpisy v oblasti ochrany údajů, jsou v procesu konzultací v oblasti telekomunikací neustále vznášeny zásadní námitky týkající se jeho slučitelnosti se zásadou subsidiarity a proporcionality. Konstatované obavy se týkají následujícího:

rozsah legislativní pravomoci Evropské unie podle čl. 16 odst. 2 SFEU, který omezuje zamýšlenou úplnou harmonizaci právě v oblasti zpracování údajů veřejnými orgány a v souvislosti s návrhem směrnice pro oblast policie a justice vyvolává otázky týkající se rozšíření na čistě vnitrostátní situace;

míra zobecnění nařízení, která je srovnatelná s mírou zobecnění směrnice Evropské unie, však z důvodu nedostatku prováděcích aktů v členských státech však poskytuje jen nepatrnou právní jistotu. Pravomoc Evropské komise přijímat akty v přenesené pravomoci (srv. článek 86) v důležitých otázkách je problematická;

nejasnost ohledně rozsahu působnosti vnitrostátního práva (kapitola IX) v případech týkajících se více než jednoho členského státu;

nesoulad pravidel připravovaného nařízení a značného množství pravidel směrnice, která má zásadní význam pro používání internetu, v oblasti telekomunikací (směrnice 2002/58/ES);

nedostatky v zajišťování účinné právní ochrany v případě porušení základních práv, neboť zde není stanovena možnost podat k Evropskému soudnímu dvoru žalobu týkající se přímo individuální právní ochrany;

nedostatečné řešení střetu zájmů v oblasti ochrany údajů s jinými zájmy chráněnými základními právy, např. právem na svobodu projevu a zásadou práva na přístup veřejnosti;

také nejasné vymezení oblasti působnosti návrhu nařízení a návrhu směrnice;

12.

zdůrazňuje, že se v těchto obavách zrcadlí výhrady celé řady evropských regionálních a místních orgánů vůči návrhům předpisů, které např. nepřipouštějí specifika jednotlivých států, pokud jde o ochranu údajů v oblasti sociální péče, a zatěžují orgány veřejné správy požadavky na ochranu údajů, např. právem na přenositelnost údajů, které mohou být považovány za přiměřené, pouze pokud jde o postupy zpracovávání údajů v soukromém sektoru, a s nimiž jsou spojeny vysoké správní sankce vzhledem k finančním zdrojům místních orgánů;

13.

domnívá se, že by v návrhu nařízení o ochraně údajů mělo být vyjasněno, že omezení stanovená v článku 83 v souvislosti se zpracováním osobních údajů pro historiografické, statistické a vědecké účely nesmí omezovat možnosti veřejných orgánů uchovávat doklady v souladu s vnitrostátními právními předpisy v oblasti archivů a právními předpisy o nahlížení do dokumentů správních orgánů;

14.

domnívá se proto, že je žádoucí v dalších fázích legislativního postupu ještě důkladněji, než tomu bylo dosud, přezkoumat rozhodnutí o právní formě a vymezení oblasti působnosti návrhu nařízení a návrhu směrnice, a to s ohledem na jiné možnosti, které by ve srovnání s tímto balíčkem opatření lépe odpovídaly zásadě subsidiarity a proporcionality. Mezi tyto alternativy patří možnost, aby zpracování osobních údajů veřejnými orgány i oblast pracovního práva byly i nadále řízeny směrnicí, a zpracování osobních údajů veřejnými orgány a zpracování údajů z oblasti pracovního práva tedy byly vyjmuty z rámce působnosti obecného nařízení;

Soudržnost na mezinárodní úrovni místo zásady regulace domovskou zemí

15.

podporuje cíl prosazovat dodržování evropských norem v oblasti ochrany údajů i v případě informačních služeb globálních poskytovatelů;

16.

je toho názoru, že iniciativa pro vytvoření právního rámce pro ochranu soukromí v celosvětovém odvětví informačních technologií, kterou souběžně přestavila vláda USA, představuje příležitost vytvořit v klíčových oblastech pohybu údajů na mezinárodní úrovni na základě reformního úsilí společné normy pro ochranu údajů, a tím nejen prosazovat účinné předpisy v oblasti ochrany údajů, ale také ve srovnání se zásadou regulace domovskou zemí, jež je v otázce praktického provádění omezená, efektivněji předcházet odlišným podmínkám hospodářské soutěže;

Udržitelnost přístupu k reformě

17.

poukazuje na to, že návrh obecného nařízení o ochraně údajů vychází ve své podstatě ze zásad směrnice 95/46/ES o ochraně údajů, rozvíjí však pouze její některé prvky, např. „ochranu údajů již od návrhu“ (privacy by design), ostatní části však nanejvýš upravuje. Rizika spojená se zpracováním osobních údajů v informační společnosti, ale také v soukromém a veřejném sektoru se na rozdíl od doby, kdy byla připravována směrnice o ochraně údajů, již nevyznačují bipolárními uživatelskými vztahy. Digitalizace a vytváření sítí vedou spíše k systémům, v nichž se na zpracování údajů podílí několik orgánů, např. při porovnávání údajů nebo výměně informací mezi úřady;

18.

zdůrazňuje, že otázky vzniklé na základě těchto úvah a týkající se ochrany osobních údajů s tradičními bipolárními koncepcemi, např. pojmem „správců údajů“, „právem být zapomenut“ nebo zásadou zákazu vypracovanou pro vztah mezi státem a občany (článek 6 a článek 9 návrhu nařízení) mohou být již sotva řádně zodpovězeny. Dílčí změny oproti pravidlům směrnice, např. nově vymezené definice „osobních údajů“ nebo „souhlasu“ spíše přispívají k prohloubení stávající právní nejistoty, než aby ji odstraňovaly;

19.

je proto toho názoru, že pokud Komise bude trvat na svém přání vytvořit nařízení, je třeba, aby v něm bylo jasně vyjádřeno, že zaměstnavatel smí zpracovat údaje na základě souhlasu zaměstnance; to samé platí i pro veřejné orgány, a to jak v oblasti působnosti obecného nařízení o ochraně údajů, tak směrnice o ochraně údajů. Členské státy mohou v souladu s nařízením upravit zpracování osobních údajů zaměstnanců v souvislosti se zaměstnáním zákonem;

20.

domnívá se proto, že je žádoucí znovu zvážit prováděcí mechanismy, které byly dosud příliš orientovány na nástroje sankční a rovněž bipolární povahy, jakou jsou příkazy a sankce, nelze-li k dalšímu vývoji základních koncepcí využít dalšího legislativního postupu. Z hlediska místních a regionálních orgánů, které jsou dotyčným osobám nejblíže, mohou mít zvláštní význam

opatření pro zvyšování povědomí o problematice ochrany údajů mezi všemi generacemi a sociálními skupinami;

mechanismy výměny informací o osvědčených a technologicky vyspělých přístupech k ochraně údajů, jako např. v rámci loga důvěry;

standardizované, snadno srozumitelné informace a osvěta na základě barevného klíče;

závazné mechanismy pro vydávání osvědčení;

nebo mechanismy upravené samoregulace subjektů;

21.

zdůrazňuje v této souvislosti, že návrh obecného nařízení o ochraně údajů přikládá těmto povinnostem vykonávaným v podstatě orgány dohledu dosud jen vedlejší význam, např. v rámci obecné povinnosti poskytovat informace podle čl. 52 odst. 2 návrhu nařízení nebo úpravy pravidel chování (článek 38);

Zachování prostoru pro právní úpravy členských států

22.

poukazuje na to, že nehledě na nezodpovězené otázky týkající se slučitelnosti základního pojetí nařízení se zásadou subsidiarity a proporcionality i podrobná pravidla nevhodně vymezují meze pro právní úpravy členských států v oblasti zpracování údajů orgány veřejné správy;

23.

zastává proto názor, že zpracování osobních údajů veřejnými orgány a pracovněprávní aspekty by se i nadále měly řídit směrnicí;

24.

trvá-li Komise na svém přání, aby nařízení platilo i pro veřejné orgány a oblast pracovního práva, je proto toho názoru, že

nesmí se ztěžovat rozhraní stanovené v čl. 6 odst. 3 obecného nařízení o ochraně údajů pro právní úpravu členských států za účelem uplatnění povinností spojených se zpracováním údajů, a to překročením omezení, která překračují rámec jejich oblasti působnosti a jež jsou uvedena v článku 52 Listiny základních práv;

totéž platí pro oprávnění Komise, v rámci přenesení pravomoci je třeba přesněji vymezit oblasti právní úpravy, jež jsou ponechány v pravomoci členských států, např. zpracování údajů týkajících se zdravotního stavu nebo údajů o zaměstnancích nebo zpracování údajů pro historické a statistické účely nebo účely vědeckého výzkumu;

přípustnost souhlasu v obou oblastech musí být výslovně zmíněna; to se týká vztahu k veřejným orgánům i v oblasti působnosti směrnice o ochraně údajů;

aby bylo zajištěno mj. dodržení zásad proporcionality a subsidiarity, měla by mít Komise v souvislosti se všemi akty v přenesené pravomoci (článek 86) povinnost podrobně posoudit dopady a konzultovat Radu, parlamenty členských států a příslušné zástupce veřejnosti, jakož i výbory, jež se dle SFEU podílí na legislativních aktech, a Evropskou radu pro ochranu údajů. Rovněž pro přijímání prováděcích aktů je nutné zvolit takové postupy, jež zajistí včasné a rozsáhlé zapojení všech zainteresovaných stran;

ustanovení o pravomocích stanovit odchylky uvedené v článku 21 obecného nařízení o ochraně údajů by mělo alespoň poskytnout prostor pro právní úpravu členských států, podle níž se na zpracování údajů z důvodu plnění úkolů veřejné moci uplatní v souladu s cíli článku 8 Listiny základních práv odlišná ustanovení o ochraně údajů, jak je stanoveno v tomto nařízení;

kromě toho je třeba již při vymezení oblasti působnosti jasně stanovit, že nařízení se vztahuje pouze na ty činnosti „v působnosti práva Unie“, u nichž může Evropská unie přijímat závazné předpisy, nikoli však v oblastech, které buď nadále podléhají výlučné regulační pravomoci členských států, nebo v nichž je na základě Smluv zcela vyloučena harmonizace právních a správních předpisů, např. pokud jde o systém vzdělávání (čl. 165 odst. 4 SFEU);

v článku 82 nařízení musí být jasně uvedeno, že existuje možnost, aby byly zvláštní předpisy pro zpracování osobních údajů v rámci zaměstnaneckého poměru stanoveny kolektivními smlouvami;

v nařízení musí být zajištěno, že nebude omezeno právo udělovat pokyny, např. při přijímání/propuštění osoby odpovědné za zpracování údajů;

musí být zajištěno, že v pravomocech sankcionovat narušení bezpečnosti osobních údajů se bude jasně rozlišovat mezi soukromými, na zisk zaměřenými subjekty a jinými subjekty, zejména z oblasti veřejné správy, u nichž nemá smysl připravovat je o zisk, a místo toho mají větší účinek politické kontrolní mechanismy;

Posílení demokratické odpovědnosti

25.

velmi se obává, že se upřesnění a další vývoj požadavků na ochranu údajů po vstupu nařízení v platnost změní v mechanismy, které na rozdíl od právní úpravy členských států nebo Evropské unie nebo vymáhání vnitrostátních nebo evropských právních předpisů ze strany správních orgánů kontrolovaných parlamenty členských států nezajistí transparentnost ani dostatečnou demokratickou legitimitu;

26.

jako důvod uvádí, že účelem návrhu nařízení je stanovit prostřednictvím velmi obecných pravidel závazné a současně jednotné a vymahatelné povinnosti v oblasti, která má zásadní význam pro dodržování různých základních práv a jež se již dnes vyznačuje téměř nepřehlednou škálou různorodých případů použití, od seznamu soukromých adres přes státní evidenci obyvatel až po databázi sociálních sítí nebo poskytovatelů vyhledávačů. Nedostatky v oblasti stanovení norem, právní jistoty a schopnosti provádění, kterým nelze téměř zabránit, je třeba na jedné straně vyvážit řadou oprávnění k přijímání aktů v přenesené pravomoci, jež se často týkají zásadních prvků regulace, jako např. oprávnění uvedené v čl. 6 odst. 5 obecného nařízení o ochraně údajů. Na straně druhé získají nezávislé kontrolní subjekty pravomoci, které zdaleka překračují běžné výkonné pravomoci, aby v rámci obecných směrů pro výklad nařízení o ochraně údajů pro praktické použití stanovily také obecná pravidla. V rámci tzv. mechanismu jednotnosti budou podléhat nepřiměřeným pravomocím Komise zasahovat, což zpochybní jejich nezávislost stanovenou v čl. 16 odst. 2 SFEU;

27.

domnívá se proto, že je nutné zásadním způsobem upravit mechanismy, které Komisi umožňují účast v rámci mechanismu jednotnosti s cílem ochránit nezávislost orgánů dohledu v oblasti ochrany údajů, zejména pak její pravomoci uvedené v článku 60 a čl. 62 odst. 1 písm. a) obecného nařízení o ochraně údajů, a rovněž definici „vážných pochybností“, na jejichž základě Komise jedná a jež jsou uvedeny v týchž článcích;

28.

považuje rovněž za vhodné, aby navrhovaný předpis poskytoval členským státům, případně regionům větší prostor pro rozhodování, aby mohl v souladu s vnitrostátními právními předpisy regulovat všeobecné podmínky pro členy orgánu dohledu s cílem zajistit jejich nezávislost při plnění služebních povinností;

29.

je navíc přesvědčen, že by měly být mnohem důkladněji rozvíjeny nástroje k usměrňování nezávislých orgánů dohledu uznané Evropským soudním dvorem, např. v rámci zpráv a jiných pravidelných postupů konzultace s legislativními orgány, s cílem pravidelně podávat Parlamentu a Radě a rovněž Výboru regionů v rámci jeho práv na účast přehled o prosazování evropských právních předpisů v oblasti ochrany údajů a umožnit jim zahajovat iniciativy k jejich dalšímu rozvoji. Kromě toho by měly mít orgány dohledu a Evropská rada pro ochranu údajů podle práva na slyšení prostřednictvím doplňující procesní právní úpravy, např. prostřednictvím slyšení nebo postupu konzultace, povinnost zapojit do transparentního procesu upřesňování a dalšího rozvoje právních předpisů v oblasti ochrany údajů sdružení a zainteresované organizace, které jsou dotčeny rozhodnutími zásadního významu, např. podle čl. 58 odst. 2 obecného nařízení o ochraně údajů;

Meze harmonizace v oblasti ochrany údajů v oblasti policie a justice

30.

pochybuje, zda je právní úprava výhradně vnitrostátního zpracovávání údajů v podobě návrhu směrnice o policii a justici slučitelná s legislativními pravomocemi Evropské unie a zda je v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality. S výjimkou činností souvisejících s bojem proti terorismu, organizované trestné činnosti nebo počítačové trestné činnosti mají policie a orgány činné v trestním řízení k dispozici velké databáze, které jsou vytvářeny výlučně na úrovni jednotlivých členských států, a proto není zapotřebí žádného evropského právního předpisu. Dále je třeba vzít v potaz, že pravidla a právní předpisy v oblasti ochrany údajů mají zpětný přímý vliv na jiné právní předpisy v oblasti policie a trestní řády, a tím také nepřímo vedou k harmonizaci, ačkoli Evropská unie k tomu v této oblasti nemá dostatečné pravomoci;

31.

je překvapen, že evropské orgány a instituce, počínaje Eurojustem a Europolem, jsou vyloučeny z oblasti působnosti směrnice;

32.

žádá, aby se bez ohledu na tyto zásadní výhrady v dalších fázích legislativního postupu přezkoumalo

do jaké míry může obsáhlá povinnost vést zápisy a povinnost oznamování vést k odkladu policejního vyšetřování a trestního řízení;

zda jsou ustanovení čl. 7 písm. (b), (c) a (d) návrhu směrnice slučitelná s čl. 1 odst. 1, v němž je definován její předmět a cíle;

uplatnění náležitých ochranných opatření týkajících se výjimek v oblasti mezinárodního předávání údajů v jednotlivých případech (článek 36), aniž by přitom byla nepřiměřeně omezena osvědčená výměna údajů se třetími zeměmi nebo pro ni nebyly vytvářeny zbytečné překážky;

které oprávnění Komise k přenesení pravomocí a k prováděcím předpisům ve prospěch přesnější úpravy lze omezit již v samotném aktu nebo prostřednictvím odpovídající doložky ze strany členských států;

33.

vyhrazuje si právo předložit další stanovisko spolu s konkrétními pozměňovacími návrhy, jakmile budou postoje Rady Evropské unie a Evropského parlamentu k vzneseným otázkám v dalších fázích legislativního postupu zřejmé.

II.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

Článek 36

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy stanoví, že odchylně od článků 34 a 35 může k předání osobních údajů do třetí země nebo mezinárodní organizaci dojít pouze za podmínky, že:

Členské státy stanoví, že odchylně od článků 34 a 35 může k předání osobních údajů do třetí země nebo mezinárodní organizaci dojít pouze za podmínky, že:

a)

předání je nutné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby nebo

a)

předání je nutné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby nebo

b)

předání je nutné k ochraně oprávněných zájmů subjektu údajů, jestliže tak stanoví právo členského státu, který osobní údaje předává, nebo

b)

předání je nutné k ochraně oprávněných zájmů subjektu údajů, jestliže tak stanoví právo členského státu, který osobní údaje předává, nebo

c)

předání údajů je nezbytné, aby se zabránilo bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti v některém členském státě nebo třetí zemi, nebo

c)

předání údajů je nezbytné, aby se zabránilo bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti v některém členském státě nebo třetí zemi, nebo

d)

předání je v jednotlivých případech nutné pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů nebo

d)

předání je v jednotlivých případech nutné pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů nebo

e)

předání je v jednotlivých případech nutné pro uplatnění, výkon nebo obhajobu právních nároků v souvislosti s prevencí, vyšetřováním, odhalováním či stíháním určitých trestných činů nebo výkonu určitých trestů.

e)

předání je v jednotlivých případech nutné pro uplatnění, výkon nebo obhajobu právních nároků v souvislosti s prevencí, vyšetřováním, odhalováním či stíháním určitých trestných činů nebo výkonu určitých trestů.

 

.

Odůvodnění

Výraz „je nutné“ je příliš vágní a dává prostor pro nerestriktivní používání výjimek, které jde proti podstatě tohoto konkrétního článku.

Pozměňovací návrh 2

Čl. 86 odst. 6

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Odůvodnění

Zahrnutí povinnosti Evropské komise konzultovat Evropskou rada pro ochranu údajů ohledně všech aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů představuje zásadně důležitou záruku.

V Bruselu dne 10. října 2012

předseda Výboru regionů

Ramón Luis VALCÁRCEL SISO


18.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 391/134


Stanovisko Výboru regionů Balíček ochrany legálního hospodářství

2012/C 391/14

VÝBOR REGIONŮ

vítá návrhy Evropské komise seskupující koherentním způsobem normativní opatření a strategie, které je třeba uplatnit k efektivnímu a rychlému zajištění ochrany legálního hospodářství;

schvaluje iniciativy Komise zaměřené proti škodlivým praktikám, jako je jednání v konfliktu zájmů, protežování a korupce, jež kriminalizují chování, které některé členské státy dosud nepostihují, přestože narušuje volný přístup k veřejným zakázkám;

podporuje zavedení nového mechanismu hodnocení v podobě zprávy o boji proti korupci v Unii, jež bude vydávána od roku 2013 ve dvouletém intervalu;

kladně hodnotí návrh směrnice o zmrazování a konfiskaci výnosů trestné činnosti v EU, jež jsou nepostradatelnými nástroji ochrany světového hospodářství, má-li platit, že „zločin se nevyplácí“ a „nepoctivě získaný majetek nikomu štěstí nepřinese“;

podporuje logiku Stockholmského programu, podle níž je vhodnější stanovit jako závazná minimální pravidla podle článku 83 SFEU (včetně rozšířené konfiskace, konfiskace majetku, konfiskace majetku třetích stran a konfiskace nezaložené na odsuzujícím rozsudku), než usilovat o zlepšení současné úpravy Unie, jež postrádá účinná omezení;

žádá členské státy, aby stanovily, že se část konfiskací majetku pocházejícího z organizovaného zločinu bude vracet místním nebo regionálním orgánům (po uspokojení právních nároků na navrácení), které jsou prvotními oběťmi kriminálních organizací, jež destabilizují na jejich území společenský řád. Územní orgány mají také nejlepší podmínky k organizování místních činností zaměřených na vykořenění hlubších příčin kriminality. Jedná se možnost, jak předvést v kladném světle činnost veřejné správy a vytvořit řádně spravovaný systém spojující volené zástupce, občanskou společnost a rodiny;

vyzývá volené zastupitele, aby na počátku funkčního období podepsali etický kodex nazvaný „Obliti privatorum, publica curate“ (zapomeňte na soukromé záležitosti a hleďte si veřejných záležitostí). Takový kodex by napomohl budování a zachování vztahů založených na důvěře mezi občany a jejich představiteli;

vyzývá volené zastupitele, aby nezávislému veřejnému orgánu předkládali majetkové přiznání týkající se jejich vlastnictví a obchodních nebo podnikatelských vazeb.

Hlavní zpravodaj

pan Christophe ROUILLON (FR/SES), starosta Coulaines

Odkazy

návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zmrazování a konfiskaci výnosů z trestné činnosti v Evropské unii

COM(2012) 85 final

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o ochraně finančních zájmů Evropské unie trestním právem a správním vyšetřováním – integrovaná politika ochrany peněz daňových poplatníků

COM(2011) 293 final

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru Boj proti korupci v EU

COM(2011) 308 final

návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie

COM(2012) 363 final

I.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

VÝBOR REGIONŮ

Obecné připomínky

1.

konstatuje, že korupce, organizovaný zločin a finanční kriminalita těžce poškozují Evropskou unii. Nevládní organizace Transparency International uvádí, že tyto praktiky působí ztrátu ve výši 120 miliard eur ročně, což odpovídá 1 % HDP Evropské unie. Nezákonná ekonomika prohlubuje deficity členských států, snižuje účinnost protikrizových opatření veřejné správy, snižuje míru investování, přispívá k úniku kapitálu a podrývá důvěru občanů k jejich představitelům a institucím;

2.

připomíná, že Lisabonská smlouva vybavila EU rozšířenými prostředky boje proti přeshraniční trestné činnosti definováním úkolů jednotky Eurojust, možností vytvořit Úřad evropského veřejného žalobce (články 85 a 86 SFEU) a ustanoveními, která se vztahují k boji proti podvodům a jiným protiprávním jednáním poškozujícím finanční zájmy Unie (čl. 310 odst. 6 a článek 325 SFEU);

3.

poznamenává, že podle Eurobarometru 75 % Evropanů soudí, že korupce představuje pro členské státy vážný problém;

4.

konstatuje, že konfiskace a zmrazování výnosů z trestné činnosti jsou považovány za účinný nástroj v boji proti závažným formám organizovaného zločinu a byly zařazeny mezi strategické priority na úrovni EU;

5.

zastává mínění, že ochrana zájmů Unie vyžaduje zlepšení kontroly využívání dotací udělených zejména v rámci Evropského sociálního fondu, územní soudržnosti a společné zemědělské politiky; finanční kriminalita by mohla zpochybnit legitimitu těchto integrovaných územně prospěšných evropských politik;

6.

upozorňuje, že na místní úrovni se organizovaná kriminalita zaměřuje na rozhodovací subjekty územních samospráv v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek a udělováním koncesí na poskytování veřejných služeb, vydáváním stavebních povolení a obchodních licencí;

7.

konstatuje, že aktivity organizovaného zločinu, jako je obchodování s narkotiky nebo lidskými bytostmi dlouhodobě ohrožují veřejný pořádek, zdravotní situaci a sociální soudržnost;

8.

připomíná, že zdánlivě zákonným využíváním evropské daňové soustavy, jež je někdy velmi vynalézavé, jak tomu bylo v případě uhlíkové daně, organizovaný zločin drancuje a zbídačuje nejen členské státy Unie, ale také její územní samosprávy;

9.

zdůrazňuje, že zvláštním zdrojem znepokojení je korupce ve sportu (sázkové podvody, úplatky za určení místa konání významných utkání, tajné provize za přestup hráčů atd.), protože ničí humanistické hodnoty, jejichž nositeli jsou miliony amatérských sportovců a dobrovolných pracovníků sportovních svazů;

10.

zastává mínění, že místní samosprávy prosazující hodnoty svobody, bezpečnosti a práva jsou v souladu se zásadou subsidiarity základními činiteli ochrany legálního hospodářství.

VÝBOR REGIONŮ

11.

upozorňuje na nedostatky platného práva EU, jež se zabývá bojem proti podvodům, korupcí a konfiskováním výnosů z trestné činnosti;

V oblasti boje proti podvodům

12.

bere na vědomí, že Komise ve své druhé zprávě o provádění úmluvy z roku 1995 o ochraně finančních zájmů Unie (COM(2008) 77) dospěla k závěru, že pouze pět členských států přijalo „všechna“ nezbytná opatření pro „uspokojivé“ provedení;

V oblasti boje proti korupci

13.

lituje, že rámcové rozhodnutí 2003/568/SVV, jež stanovuje trestnost aktivní i pasivní korupce v soukromém sektoru a pravidla zodpovědnosti právnických osob, nebylo dosud provedeno;

14.

vyjadřuje politování nad skutečností, že některé členské státy dosud neratifikovaly trestněprávní mezinárodní úmluvy Rady Evropy, OSN a OECD;

V zmrazování a konfiskaci výnosů z trestné činnosti

15.

konstatuje nedostatky v provedení pěti rámcových rozhodnutí zpracovaných pro tuto oblast:

rámcové rozhodnutí 2002/212/SVV umožňující konfiskaci majetku a rozšířenou konfiskaci bylo přijato většinou členských států jen roztříštěným způsobem;

rámcové rozhodnutí 2003/577/SVV sice upravuje zásadu vzájemného uznávání rozhodnutí o zmrazování výnosů z trestné činnosti, ale Komise s politováním uvedla, že má jen velmi málo informací o jeho aplikaci;

rámcové rozhodnutí 2006/783/SVV, které upravuje vzájemné uznávání rozhodnutí o konfiskaci, není přizpůsobeno volitelným pravidlům umožňujícím rozšířenou konfiskaci, jež byla zavedena rámcovým rozhodnutím 2005/202/SVV. Kromě toho se rámcové rozhodnutí 2006/783/SVV vztahuje pouze na rozhodnutí o konfiskaci, o nichž bylo rozhodnuto v rámci trestního řízení, nikoliv na konfiskace podle občanského práva, přestože je jejich využívání stále častější;

rozhodnutí Rady 2007/845/SVV o spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti, jež ukládá členským státům zavedení těchto úřadů umožňujících spolupráci a vysledování majetku, nebylo všemi státy provedeno.

VÝBOR REGIONŮ

16.

vítá návrhy Evropské komise seskupující koherentním způsobem normativní opatření a strategie, které je třeba uplatnit k efektivnímu a rychlému zajištění ochrany legálního hospodářství;

17.

připomíná, že právní základy normativních kroků v této oblasti jsou upraveny SFEU v článcích 82, 83, čl. 310 odst. 6 a článku 325;

18.

přiznává ochraně veřejných fondů EU proti podvodům a zpronevěrám vysokou důležitost, zároveň však poukazuje na to, že právní předpisy Unie v oblasti trestního práva mají z důvodu subsidiarity a účinnosti smysl jen tehdy, pokud jsou schopny odstranit konkrétně zjištěné nedostatky v praxi trestního stíhání v členských státech;

19.

schvaluje vymezení základních trestných činů jako podvod a zpronevěra veřejných prostředků na unijní úrovni;

20.

schvaluje iniciativy Komise zaměřené proti škodlivým praktikám, jako je jednání v konfliktu zájmů, protežování a korupce, jež kriminalizují chování, které některé členské státy dosud nepostihují, přestože narušuje volný přístup k veřejným zakázkám (1);

21.

schvaluje zaměření reformy OLAF na ochranu peněz daňových poplatníků:

respektování pravidla de minimis, jež povede OLAF prioritně k vyšetřování závažných podvodů,

povinnost pokračovat ve správním vyšetřování, podle níž členské státy (jež dosud nebyly vázány povinností pokračovat ve vyšetřování OLAF) budou přinejmenším povinny informovat OLAF o svém postupu v jednotlivých případech;

22.

je zcela spokojen s politickým impulsem, jehož se dostalo boji proti korupci v Unii, a s celkovým přístupem, který Komise k této otázce zaujala;

23.

podporuje zavedení nového mechanismu hodnocení v podobě zprávy o boji proti korupci v Unii, jež bude vydávána od roku 2013 ve dvouletém intervalu;

24.

podporuje návrh Komise přizpůsobit se mechanismům, které již existují například na úrovni OECD nebo Rady Evropy;

25.

upozorňuje nicméně Komisi na nutnost rychlého vyvození závěrů z tohoto globálního uspořádání založeného na vzájemné důvěře států a připomíná, že dodržování těchto postupů je třeba uložit legislativou ve shodě s článkem 83 SFEU;

26.

je zcela spokojen s celkovým postupem Komise, jež přistupuje rovněž k problematice norem pro účetnictví a audit podniků v EU.

VÝBOR REGIONŮ

27.

kladně hodnotí návrh směrnice o zmrazování a konfiskaci výnosů trestné činnosti v EU, jež jsou nepostradatelnými nástroji ochrany světového hospodářství, má-li platit, že „zločin se nevyplácí“ a „nepoctivě získaný majetek nikomu štěstí nepřinese“;

28.

podporuje logiku Stockholmského programu, podle níž je vhodnější stanovit jako závazná minimální pravidla podle článku 83 SFEU (včetně rozšířené konfiskace, konfiskace majetku, konfiskace majetku třetích stran a konfiskace nezaložené na odsuzujícím rozsudku), než usilovat o zlepšení současné úpravy Unie, jež postrádá účinná omezení;

29.

podporuje návrh směrnice v tom, že přejímá v dřívějších rámcových rozhodnutích definovaná ustanovení a právní koncepty týkající se konfiskace výnosů a nástrojů trestné činnosti a konfiskace majetku v hodnotě výnosů z trestné činnosti;

30.

považuje za správné, že na druhé straně zavádí ustanovení umožňující velmi rozsáhle rozšířit pojem výnosu trestné činnosti (při druhotném využitím výnosů v podobě práv nebo majetku) a zadržet majetek předběžným opatřením po dobu nutnou k vynesení rozsudku;

31.

schvaluje, že se v oblasti rozšířené konfiskace ruší volitelné varianty, jimiž členské státy disponovaly podle rámcového rozhodnutí z roku 2005, a zastává mínění, že jejich zrušení je ku prospěchu stávajícím ustanovením o rozšířené konfiskaci. Považuje však za žádoucí úpravu čl. 4 odst. 1, který je příliš nepřesný. Pokud v konceptu rozšířené konfiskace zákon hodlá umožnit konfiskaci majetku přesahujícího přímé výnosy trestné činnosti, je tomu tak právě proto, že předpokládá vazbu mezi trestným činem a majetkem nebo právy, jež hodlá konfiskovat. VR navrhuje, aby „konkrétní skutečnosti“, na jejichž základě soud rozhodne, byly ilustrovány například nepoměrem mezi hodnotou majetku a legálních příjmů. Jedná se o nejčastější případ takových „konkrétních skutečností“, jenž také zdůrazňuje, že je tedy na dané osobě, aby doložila, že majetek nebo práva, jež nejsou přímým výnosem trestné činností, ale mají být konfiskovány, pocházejí z jiných, legálních zdrojů;

32.

vítá možnost konfiskace majetku třetích stran . Vzhledem k tomu, že pachatelé nevlastní nikdy majetek nebo práva vlastním jménem, připomíná VR, že třetími stranami, jejichž úlohou je zastírat nebo recyklovat majetek, bývají velice často právnické osoby a organizovaný zločin má značné zkušenosti s užíváním velmi sofistikovaných právnických technik ochrany majetku před konfiskací. Výbor zde proto naléhavě doporučuje doplnit zásadu trestněprávní odpovědnosti právnických osob a zavést pojem osoby, která je „skutečným příjemcem výnosů“;

33.

doporučuje dále vložit do návrhu pojem, který by umožnil vyhodnotit, že se třetí strana chová jako skutečný vlastník nebo jediný příjemce hospodářského výnosu. To může být prokázáno konstatováním, že je právnická osoba de iure nebo de facto řízena k osobním účelům, případně je majetek financován nebo dán k užívání bez finančního protiplnění atd. Takový pojem, dobře známý např. v Lucembursku, umožňuje rovněž zadržet skutečného vlastníka práv k společnosti, a měl by proto doplnit zásadu trestněprávní odpovědnosti právnických osob;

34.

vyjadřuje výhrady ohledně konfiskace nezaložené na odsuzujícím rozsudku, jelikož ve většině členských států představuje konfiskace sankci spojenou s rozsudkem v trestní věci. V případě konfiskace nepodmíněné rozsudkem se kromě toho jedná o konfiskaci založenou na postupech občanského práva a neodpovídá zamýšlenému právnímu základu – předložený návrh se výslovně opírá o čl. 82 odst. 2 SFEU, který se týká pouze sankcí v trestních věcech. Je také v rozporu s právní tradicí některých států, například Francie, kde jsou vlastnická práva chráněna jako ústavní hodnota;

35.

upozorňuje, že konfiskace nepodmíněná rozsudkem kromě toho neodpovídá čl. 83 odst. 1 SFEU, jenž uvádí, že Evropský parlament a Rada mohou stanovit „minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů “;

36.

navrhuje řešení v oblasti trestního práva, která by vedla na stejnou úroveň účinnosti práva obstavení a konfiskace majetku a zakládala se na osvědčených ustanoveních trestního práva;

37.

z tohoto důvodu připomíná, že konfiskace podle občanského práva se opírá o jedno z doporučení FATF (č. 3), jež vyzývá státy, aby přijaly opatření ke konfiskaci „bez odsuzujícího rozsudku“. Stejné doporučení uvádí, že země mohou rovněž přijmout opatření, podle nichž „by byl pachatel požádán o prokázání zákonného původu majetku údajně pocházejícího z trestné činnosti, který může být předmětem konfiskace“. Zdá se tedy, že se zde jedná o snahu přenést důkazní břemeno, což má zásadní význam pro konfiskaci bez odsuzujícího rozsudku. Vytvoření nového trestného činu spočívajícího v držení „neprokázaného“ majetku nebo v neprokázání zdrojů by však vedlo ke stejnému výsledku. (Viz například nový článek 321-6 francouzského trestního zákoníku, jenž obecně trestá skutečnost, kdy osoba nemůže prokázat zdroje odpovídající jejímu způsobu života nebo původ majetku, pokud udržuje vztahy s pachatelem trestného činu nebo přečinu s dolní hranicí sazby odnětí svobody od pěti let.) Tím je dosaženo zamýšleného přesunutí důkazního břemena;

38.

V souladu se zásadou subsidiarity by měl předložený návrh ponechat členským státům možnost volby, zda uplatní konfiskaci bez odsuzujícího rozsudku, pokud budou schopny doložit, že jejich legislativa je stejně účinná a že nebrání uplatnění zásady vzájemného uznávání.

VÝBOR REGIONŮ

39.

vyjadřuje méně podstatné výhrady vůči stanovení příliš podrobně upravených záruk v různých stadiích procedury zmrazování a konfiskace majetku z trestné činnosti, jelikož mohou ochromit nový právní základ pro obstavení a konfiskaci majetku v Unii;

40.

považuje však za nutné vytvoření Úřadu evropského veřejného žalobce a zdůrazňuje nutnost posílení policejních a soudních struktur členských států zaměřených na boj s organizovaným zločinem.

VÝBOR REGIONŮ

41.

zastává mínění, že vytvoření Úřadu evropského veřejného žalobce může přispět k lepší účinnosti reformy OLAF;

42.

soudí, že finanční vyšetřování týkající se korupce a zapojení vlivných hospodářských a politických osob nebo vyšetřování přeshraničních kriminálních sítí by bylo účinněji a spolehlivěji vedeno Úřadem evropského veřejného žalobce;

43.

soudí, že vývoj jednotky Eurojust jako základu pro Úřad evropského veřejného žalobce s možností zahajovat trestní vyšetřování, přinejmenším v případech, kdy jsou vážně ohroženy zájmy Unie, a s možností navrhovat zahájení soudního vyšetřování, je účinným prostředkem, jak zabránit situacím takového typu, jaké uvádí sdělení Komise o ochraně finančních zájmů COM(2011) 293, jež je předmětem tohoto stanoviska. VR připomíná, že články 85 a 86 SFEU upravují tento postup, nutný k řešení dvojího problému: hrozeb finanční krize a vysoké kriminality;

44.

soudí, že součástí tohoto postupu by měl být společný evropský program přípravy vyšetřovatelů finanční kriminality, jenž by měl být Komisí prioritně vypracován a zaveden;

45.

soudí, že efektivní ochrana oznamovatelů trestné činnosti před odvetou je ústředním aspektem protikorupčních politik, stejně jako je tomu v oblasti boje proti organizovanému zločinu. Právní rámec upravující tuto ochranu však v Unii není jednotný. VR proto velmi podporuje iniciativy Komise zaměřené na ochranu oznamovatelů trestné činnosti;

Jak posílit úlohu místních orgánů v boji proti korupci a organizovanému zločinu

46.

žádá členské státy, aby stanovily, že se část konfiskací majetku pocházejícího z organizovaného zločinu bude vracet místním nebo regionálním orgánům (po uspokojení právních nároků na navrácení), které jsou prvotními oběťmi kriminálních organizací, jež destabilizují na jejich území společenský řád. Územní orgány mají také nejlepší podmínky k organizování místních činností zaměřených na vykořenění hlubších příčin kriminality. Taková praxe se již uplatňuje v Itálii, kde byla jedna třetina z 12 000 zabavených nemovitostí přidělena územním celkům nebo odprodána v jejich prospěch, aby se jim umožnily sociální aktivity. Jedná se možnost, jak předvést v kladném světle činnost veřejné správy a vytvořit řádně spravovaný systém spojující volené zástupce, občanskou společnost a rodiny;

47.

vyzývá volené zastupitele, aby na počátku funkčního období podepsali etický kodex nazvaný „Obliti privatorum, publica curate“ (zapomeňte na soukromé záležitosti a hleďte si veřejných záležitostí). Takový kodex by napomohl budování a zachování vztahů založených na důvěře mezi občany a jejich představiteli. Tento kodex by stanovil pravidla nestrannosti (nepřípustnost jednání v konfliktu zájmů, odmítnutí pozvání k soukromým pobytům od fyzických nebo právnických osob, jejichž činnost se vztahuje k územnímu celku, předání darů o hodnotě vyšší než 150 EUR územnímu celku, zdržení se intervence ve prospěch rodinných příslušníků atd.) a integrity (zdržení se využívání prostředků územního celku k osobním účelům nebo volebním kampaním, dodržování pravidel veřejných zakázek atd.);

48.

vyzývá volené zastupitele, aby nezávislému veřejnému orgánu předkládali majetkové přiznání týkající se jejich vlastnictví a obchodních nebo podnikatelských vazeb;

49.

vyzývá členské státy, aby zavedly veřejné financování volebních kampaní a zákaz darů od právnických osob a formulovaly statut voleného místního zastupitele, jenž by byl zárukou jeho nezávislosti a finanční soběstačnosti;

50.

vyzývá k účinnému boji proti praní peněz získaných korupcí a organizovaným zločinem v daňových rájích;

51.

vyzývá členské státy, aby se vybavily účinnými nástroji k prevenci a zjišťování případů narušení poctivé správy, jako jsou služby vyhodnocující protikorupční opatření a kontrolující veřejné zakázky a zadávání veřejných služeb;

52.

požaduje vytvoření evropské platformy pro výměnu osvědčených místních postupů boje proti korupci a organizované kriminalitě a předávání zadrženého majetku z trestné činnosti; dále požaduje vytvoření Evropského fóra boje proti korupci a organizovanému zločinu;

53.

vyzývá místní orgány, aby své subvence ve prospěch významných sportovců a profesionálních klubů vázaly na etické požadavky a naprostou finanční transparentnost;

54.

nabízí, že Výbor regionů určí pozorovatele při zvláštním výboru Evropského parlamentu pro otázky korupce a při Skupině států proti korupci (GRECO), která působí v Radě Evropy;

55.

rozšíří svou analýzu postupů řádné správy a administrativního řízení v oblasti ochrany legálního hospodářství na partnerské země politiky sousedství, členy ARLEM (Evropsko-středomořského shromáždění zástupců regionů a měst) a CORLEAP (Konference regionálních a místních orgánů zemí Východního partnerství).

V Bruselu dne 10. října 2012

předseda Výboru regionů

Ramón Luis VALCÁRCEL SISO


(1)  COM(2007) 328 final a COM(2011) 309 final. Zpráva konstatuje, že pouze devět členských států (Belgie, Bulharsko, Česká republika, Finsko, Francie, Irsko, Kypr, Portugalsko a Spojené království) řádně provedlo všechny prvky zakládající trestný čin korupce definovaný rámcovým rozhodnutím z roku 2003.