16.11.2012

Úřední věstník Evropské unie

CE 352/1

POSTOJ RADY V PRVNÍM ČTENÍ (EU) č. 10/2012

k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1406/2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost

Přijatý Radou dne 4. října 2012

(10/2012/EU)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 (3), které bylo přijato v reakci na havárii tankeru Erika, byla zřízena Evropská agentura pro námořní bezpečnost (dále jen „agentura“) za účelem zajištění vysoké, jednotné a účinné úrovně námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí.

(2)	Po havárii tankeru Prestige v roce 2002 bylo nařízení (ES) č.1406/2002 změněno tak, aby agentuře ukládalo více úkolů v oblasti boje proti znečištění.

(3)

Je třeba jasně stanovit, které druhy znečištění moří by měly patřit mezi cíle nařízení (ES) č.1406/2002. Znečištění moří způsobené zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu by proto mělo být chápáno jako znečištění ropou nebo látkou jinou než ropa, u níž je pravděpodobné, že vyskytne-li v mořském prostředí, bude představovat nebezpečí pro lidské zdraví, ublíží živým zdrojům a mořskému životu, poškodí rekreační využití nebo naruší další legitimní využití moře, jak stanoví Protokol o připravenosti, reakci a spolupráci při znečištění nebezpečnými a škodlivými látkami z roku 2000.

(4)

Správní rada agentury (dále jen „správní rada“) v souladu s článkem 22 nařízení (ES) č. 1406/2002 zadala v roce 2007 nezávislé externí vyhodnocení uplatňování uvedeného nařízení. Na základě tohoto vyhodnocení podala v červnu 2008 doporučení týkající se změn fungování agentury, oblasti její působnosti a jejích pracovních postupů.

(5)

Na základě zjištění externího vyhodnocení a na základě doporučení a víceleté strategie přijaté správní radou v březnu 2010, by některá ustanovení nařízení (ES) č. 1406/2002 měla být vyjasněna a aktualizována. Agentura by se měla soustředit na své prioritní úkoly v oblasti námořní bezpečnosti, přičemž by měla dostat řadu nových hlavních a doplňkových úkolů odrážejících vývoj politiky námořní bezpečnosti na unijní a mezinárodní úrovni. S ohledem na rozpočtová omezení Unie jsou nutné značné kontroly a přesuny prostředků, aby byla zajištěna efektivnost nákladů a účinnost využití rozpočtu a aby se zamezilo jakýmkoli duplicitám. Potřeby ohledně zaměstnanců nutných pro nové hlavní a doplňkové úkoly by měly být v zásadě pokryty vnitřním přesunem, který provede agentura. Současně by agentura měla v případě potřeby obdržet financování z jiných částí rozpočtu Unie, zejména z nástroje evropské politiky sousedství. Plnění veškerých nových hlavních a doplňkových úkolů agenturou bude probíhat v mezích stávajícího finančního výhledu a rozpočtu agentury, aniž jsou dotčena jednání a rozhodnutí týkající se budoucího víceletého finančního rámce. Vzhledem k tomu, že toto nařízení není rozhodnutím o financování, měl by rozpočtový orgán rozhodnout o zdrojích agentury v rámci ročního rozpočtového procesu.

(6)	Úkoly agentury by měly být popsány jasně a přesně a mělo by se zamezit jakékoli jejich duplicitě.

(7)	Agentura prokázala, že některé úkoly mohou být uskutečněny efektivněji na evropské úrovni, což může v některých případech pro členské státy znamenat úsporu ve vnitrostátních rozpočtech, a pokud se tak ukáže, i představovat skutečnou evropskou přidanou hodnotu.

(8)

Některá ustanovení týkající se specifického řízení agentury by měla být vyjasněna. S přihlédnutím ke zvláštní odpovědnosti Komise za provádění politik Unie uložené Smlouvou o fungování Evropské unie by měla Komise poskytnout agentuře politické vedení v plnění jejích úkolů při plném respektování právního postavení agentury a nezávislosti jejího výkonného ředitele podle nařízení (ES) č. 1406/2002.

(9)	Při jmenování členů správní rady, při volbě jejího předsedy a místopředsedy a při jmenování vedoucích jednotek by se měl plně zohledňovat význam zajištění rovnováhy v zastoupení žen a mužů.

(10)	Veškeré odkazy na příslušné právní akty Unie je třeba chápat jako odkazy na akty v oblasti námořní bezpečnosti, bezpečnosti námořní dopravy, zabránění znečištění z lodí a reakce na ně a rovněž i reakce na znečištění moře způsobené zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu.

(11)

Pro účely tohoto nařízení je třeba „bezpečnost námořní dopravy“ chápat – v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 725/2004 ze dne 31. března 2004 o zvýšení bezpečnosti lodí a přístavních zařízení (4) – jako kombinaci preventivních opatření k ochraně námořní dopravy a přístavních zařízení před ohrožením úmyslnými protiprávními činy. Bezpečnostního cíle by mělo být dosaženo přijetím vhodných opatření v oblasti politiky námořní dopravy, aniž jsou dotčeny předpisy členských států v oblasti národní bezpečnosti, obrany a veřejné bezpečnosti, a v oblasti boje proti finanční trestné činnosti namířené proti státu.

(12)	Agentura by měla jednat v zájmu Unie. Mělo by to zahrnovat i situaci, kdy je agentura pověřena úkolem jednat v oblasti své působnosti mimo území členských států a v zájmu podpory politiky námořní bezpečnosti Unie poskytovat technickou pomoc příslušným třetím zemím.

(13)	Agentura by měla členským státům poskytovat technickou pomoc, která by měla usnadnit vytváření nezbytné vnitrostátní kapacity k provádění acquis Unie.

(14)

Agentura by měla členským státům a Komisi poskytovat operační pomoc. Součástí této pomoci by měly být služby, jako jsou systém Unie pro výměnu informací na moři (SafeSeaNet), evropský satelitní dohled pro odhalování ropného znečištění (CleanSeaNet), datové centrum Evropské unie pro identifikaci a sledování lodí na velké vzdálenosti (datové centrum EU LRIT) a systém pro provádění režimu státní kontroly v přístavech EU (Thetis).

(15)

Odborné znalosti agentury v oblasti elektronického předávání údajů a systémů pro výměnu informací na moři by měly být využity ke zjednodušení ohlašovacích formalit lodí za účelem odstranění překážek v námořní dopravě a k vytvoření evropského prostoru námořní dopravy bez překážek. Agentura by zejména měla podporovat členské státy při provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/65/EU ze dne 20. října 2010 o ohlašovacích formalitách lodí připlouvajících do přístavů členských států nebo odplouvajících z nich (5).

(16)	Agentura by měla zvýšit pomoc Komisi ve výzkumných činnostech týkajících se její oblasti působnosti. Je však třeba vyhnout se duplicitní práci ve vztahu k existujícímu výzkumnému rámci Unie. Agentura by zejména neměla být pověřena řízením výzkumných projektů.

(17)

Na základě rozvoje nových inovačních aplikací a služeb a zlepšování stávajících aplikací a služeb a s cílem realizovat evropský námořní prostor bez překážek by agentura měla plně využívat možnosti poskytované evropskými družicovými navigačními programy (EGNOS a Galileo) a programem globálního monitoringu životního prostředí a bezpečnosti (GMES).

(18)

Po ukončení platnosti rámce Unie pro spolupráci v oblasti havarijního nebo záměrného znečišťování moře zavedeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 2850/2000/ES ze dne 20. prosince 2000 (6) by agentura měla pokračovat v některých činnostech vykonávaných dříve na základě uvedeného rámce, a to zejména využíváním odborných znalostí Poradenské odborné skupiny pro připravenost a reakci na znečišťování moře. Činnost agentury v této oblasti by neměla zbavovat pobřežní státy odpovědnosti za zavedení mechanismů zásahu proti znečištění a měla by respektovat stávající ujednání o spolupráci mezi členskými státy nebo uskupeními členských států.

(19)

Agentura na požádání poskytuje členským státům prostřednictvím systému CleanSeaNet podrobné informace o možných případech znečištění z lodí, aby jim umožnila plnit jejich povinnosti vyplývající ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES ze dne 7. září 2005 o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání (7). Účinnost prosazování se však značně liší i přesto, že takové znečištění může zasáhnout vody jiných zemí. Ve své příští zprávě podle článku 12 uvedené směrnice by proto Komise měla informovat Evropský parlament a Radu o účinnosti a soudržnosti prosazování této směrnice a poskytnout i další důležité informace ohledně jejího používání.

(20)

Žádosti postižených států o zahájení činností, které agentura vykonává v rámci boje proti znečištění, by měly být podávány prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie zavedeného rozhodnutím Rady 2007/779/ES, Euratom (8). Komise však může mít za to, že za jiných okolností než v případě žádosti o spuštění pohotovostních plavidel na odstraňování znečištění a dalšího vybavení mohou být vhodnější alternativní způsoby komunikace, založené na používání pokročilých informačních technologií, a může tedy informovat žadatelský členský stát.

(21)

Události z poslední doby podtrhly rizika těžby ropy a plynu a výrobních činností na moři pro námořní dopravu a mořské prostředí. Reakční schopnosti agentury v případě znečištění ropou a její odborné znalosti v oblasti znečištění nebezpečnými a škodlivými látkami by se měly využívat tak, aby na žádost postiženého státu zahrnovaly i reakci na znečištění způsobené takovými činnostmi.

(22)

Zejména systém CleanSeaNet, který je v současnosti používán na pořizování fotografických důkazů o ropných skvrnách z plavidel, by měl být agenturou využíván také k odhalování a záznamu skvrn z výzkumu ropy a plynu a výrobních činností na moři, aniž by to mělo jakékoli neblahé dopady na službu, která je poskytována námořní dopravě.

(23)

Agentura disponuje uznávanými cennými odbornými znalostmi a nástroji v oblasti námořní bezpečnosti, bezpečnosti námořní dopravy, zabránění znečištění z lodí a reakce na ně. Tyto odborné znalosti a nástroje mohou být důležité pro další činnosti Unie týkající se politiky Unie v oblasti námořní dopravy. Agentura by proto měla být při rozvoji a provádění těchto činností Unie Komisi a členským státům na požádání nápomocna, pokud to správní rada v kontextu ročního pracovního programu agentury schválí. Tato pomoc by měla být předmětem podrobné analýzy nákladů a přínosů a neměla by narušovat hlavní úkoly agentury.

(24)	Agentura skrze technickou pomoc, kterou poskytuje, přispívá také k rozvoji námořní dopravy šetrné k životnímu prostředí.

(25)

Pokud jde o klasifikační společnosti, většina klasifikačních společností se zabývá jak námořními plavidly, tak plavidly vnitrozemské plavby. Na základě zkušeností agentury s klasifikačními společnostmi pro námořní plavidla by agentura mohla Komisi poskytovat příslušné informace týkající se klasifikačních společností pro plavidla vnitrozemské plavby, a umožnit tak zvýšení efektivity.

(26)	Pokud jde o rozhraní mezi dopravními informačními systémy, měla by agentura napomáhat Komisi a členským státům tím, že ve spolupráci s příslušnými orgány pro informační systémy služeb vnitrozemské vodní dopravy prozkoumá možnost sdílení informací mezi těmito systémy.

(27)	Aniž je dotčena odpovědnost příslušných orgánů, měla by být agentura nápomocna Komisi a členským státům při rozvoji a realizaci budoucí iniciativy e-Maritime, jejímž cílem je zvýšit účinnost odvětví evropské námořní dopravy tím, že usnadní využívání pokročilých informačních technologií.

(28)

Za účelem vytvoření jednotného trhu a evropského prostoru námořní dopravy bez překážek by měla být snížena administrativní zátěž lodní dopravy, a tím také mimo jiné podporována pobřežní plavba. V této souvislosti by se mohl koncept „modrého pásma“ a iniciativa e-Maritime případně využít jako prostředek k omezení ohlašovacích formalit požadovaných od obchodních lodí připlouvajících do přístavů členských států nebo odplouvajících z nich.

(29)	Je třeba připomenout, že podle judikatury Soudního dvora Evropské unie a v zájmu respektování zásady institucionální rovnováhy nelze agentuře svěřit pravomoc přijímat rozhodnutí s obecnou působností.

(30)

Aniž jsou dotčeny cíle a úkoly stanovené nařízením (ES) č. 1406/2002, měla by Komise jednoho roku ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost v těsné spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami vypracovat a předložit studii proveditelnosti za účelem zhodnocení a určení možností posílení koordinace a spolupráce různých pobřežních funkcí. Tato studie by měla zohlednit stávající právní rámec a relevantní doporučení příslušných fór Unie, jakož i současný rozvoj společného prostředí pro sdílení informací (CISE), a měla by plně respektovat zásady subsidiarity a proporcionality a Evropskému parlamentu a Radě objasnit náklady a výnosy.

(31)

Pro konkurenceschopnost námořních seskupení Unie je důležité získávat evropské námořníky s kvalitním výcvikem. Vzhledem k současné i budoucí poptávce v Unii po vysoce kvalifikovaných námořnících by tudíž agentura měla v případě potřeby poskytnout členským státům a Komisi podporu při propagaci námořního výcviku usnadňováním dobrovolné výměny osvědčených postupů a poskytováním informací o výměnných programech Unie v oblasti námořního výcviku. Podpora by mohla zahrnovat pomoc kompetentním evropským zúčastněným stranám při dosahování špičkové kvality vzdělávání a výcviku v námořních oborech na dobrovolném základě, plně v souladu s odpovědností členských států za obsah a organizaci tohoto výcviku.

(32)

Pro boj s rostoucím rizikem pirátství by agentura měla v případně nadále předávat příslušným vnitrostátním orgánům a jiným významným subjektům, včetně operací jako je operace námořních sil EU Atalanta, podrobné informace o poloze lodí plujících pod vlajkou členských států v oblastech označovaných za velice nebezpečné. Agentura má kromě toho k dispozici prostředky, které by mohly být užitečné, zejména v souvislosti s rozvojem CISE. Je proto vhodné, aby agentura poskytovala příslušným vnitrostátním orgánům a subjektům Unie jako Frontex a Europol na požádání relevantní informace o poloze lodí a údaje z pozorování Země pro usnadnění preventivních opatření proti úmyslným protiprávním činům, jak vyplývá z příslušných právních předpisů Unie, aniž jsou dotčena práva a povinnosti členských států, a v souladu s použitelným vnitrostátním právem a právem Unie, zejména s ohledem na subjekty, které údaje požadují. Poskytování údajů pro identifikaci a sledování lodí na velké vzdálenosti (LRIT) by mělo podléhat souhlasu dotčeného státu vlajky v souladu s postupy, které stanoví správní rada.

(33)

Při zveřejňování informací v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (9) by Komise a agentura měly v zájmu zajištění soudržnosti vycházet z odborných znalostí a zkušeností získaných na základě Pařížského memoranda o porozumění o státní přístavní inspekci (dále jen “Pařížské memorandum o porozumění”).

(34)	Pomocí, kterou agentura poskytuje členským státům a Komisi v souvislosti s příslušnou činností mezinárodních a regionálních organizací, by neměl být dotčen vztah mezi těmito organizacemi a členskými státy vyplývající z členství členských států v těchto organizacích.

(35)

Unie přistoupila k následujícím nástrojům zřizujícím regionální organizace, na jejichž činnost se rovněž vztahují cíle agentury: k Úmluvě o ochraně mořského prostředí oblasti Baltského moře (Helsinská úmluva revidovaná v roce 1992) (10); k Úmluvě o ochraně Středozemního moře před znečišťováním (Barcelonská úmluva) (11) a její revizi z roku 1995 (12) a k řadě protokolů k této úmluvě; k Dohodě o spolupráci při boji proti znečištění Severního moře ropou a jinými škodlivými látkami (Bonnská dohoda) (13); k Úmluvě o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku (úmluva OSPAR) (14); k Dohodě o spolupráci při ochraně pobřeží a vod severovýchodního Atlantiku před znečišťováním, podepsané dne 17. října 1990 (Lisabonská dohoda) (15), spolu s jejím Dodatkovým protokolem, podepsaným dne 20. května 2008, jenž dosud nevstoupil v platnost (16). Unie jedná rovněž o přistoupení k Úmluvě o ochraně Černého moře před znečištěním, podepsané v dubnu roku 1992 (Bukurešťská úmluva). Agentura by proto měla členským státům a Komisi poskytovat technickou pomoc umožňující jim podílet se na příslušné činnosti těchto regionálních organizací.

(36)

Vedle těchto regionálních organizací existuje řada jiných regionálních, subregionálních a dvoustranných ujednání o koordinaci a spolupráci týkajících se reakce na znečištění. Při poskytování pomoci týkající se reakce na znečištění třetím zemím majícím společné regionální moře s Unií by agentura měla jednat s ohledem na tato ujednání.

(37)	Unie sdílí regionální mořské oblasti Středozemního moře, Černého moře a Baltského moře se sousedními zeměmi. Na žádost Komise by agentura měla těmto zemím poskytovat pomoc týkající se reakce na znečištění.

(38)

Pro dosažení maximální účinnosti by agentura měla co nejvíce spolupracovat v rámci Pařížského memoranda o porozumění. Komise a členské státy by měly pokračovat v posuzování všech možností vedoucích k dalšímu zvyšování účinnosti, které by mohly být v rámci Pařížského memoranda o porozumění předloženy ke zvážení.

(39)

S cílem zajistit správné provádění závazných právních aktů Unie v oblasti námořní bezpečnosti a v oblasti zabránění znečištění z lodí v praxi by agentura měla být Komisi nápomocna tím, že bude provádět návštěvy členských států. Tyto návštěvy vnitrostátních správních orgánů by měly agentuře umožnit nashromáždění veškerých informací nezbytných k tomu, aby Komisi předložila komplexní zprávu za účelem dalšího posouzení. Tyto návštěvy by měly být prováděny v souladu se zásadami uvedenými v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a takovým způsobem, aby se minimalizovala administrativní zátěž pro vnitrostátní orgány námořní správy. Tyto návštěvy by dále měly být vykonávány v souladu se stanoveným postupem včetně standardní metodiky přijatými správní radou.

(40)

Agentura by měla být Komisi nápomocna tím, že bude provádět inspekce uznaných subjektů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (17). Tyto inspekce mohou probíhat rovněž ve třetích zemích. Komise a agentura by měly zajistit, aby byly dotčené členské státy náležitě informovány. Agentura by rovněž měla plnit inspekční úkoly podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/106/ES ze dne 19. listopadu 2008 o minimální úrovni výcviku námořníků (18), které se týkají výcviku námořníků a vydávání průkazu způsobilosti a jimiž agenturu pověřila Komise. Do nařízení (ES) č. 1406/2002 by neměly být zahrnuty podrobnosti technické pomoci poskytované agenturou inspekcím v oblasti bezpečnosti námořní dopravy, které provádí Komise v souladu s nařízením Komise (ES) č. 324/2008 ze dne 9. dubna 2008, kterým se stanoví revidované postupy provádění inspekcí Komise v oblasti námořní bezpečnosti (19).

(41)

S cílem zajistit soulad s politickými cíli a institucionálním uspořádáním Unie, jakož i s platnými správními a finančními postupy by Komise měla vydat formální doporučení v podobě písemného stanoviska k návrhu víceleté strategie a k návrhu ročních pracovních programů agentury, k němuž by správní rada měla před přijetím těchto dokumentů přihlédnout.

(42)

V zájmu zajištění spravedlivého a transparentního postupu při jmenování výkonného ředitele by postup výběrového řízení, který je třeba dodržovat, měl být v souladu s pokyny Komise pro výběr a jmenování ředitelů agentur Unie. V těchto pokynech je stanoveno, že žádost mohou podat státní příslušníci kteréhokoli členského státu.

Z týchž důvodů by měl správní radu v rámci výboru pro předběžný výběr zastupovat pozorovatel. Tento pozorovatel by měl být během dalších fází výběrového řízení průběžně informován.

V době, kdy správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování, by měli její členové mít možnost položit Komisi dotazy ohledně výběrového řízení. Správní rada by dále měla mít možnost vést s kandidáty z užšího seznamu pohovor, a to v souladu se standardním postupem.

Ve všech fázích výběrového řízení a jmenování na místo výkonného ředitele agentury by měly všechny zapojené strany zajistit, aby byly osobní údaje kandidátů zpracovávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (20).

(43)

Agentura je sice financována především prostřednictvím příspěvku ze strany Unie, má však rovněž příjmy plynoucí z poplatků a plateb spojených s jejími službami. Tyto poplatky a platby se týkají zejména provozu datového centra EU LRIT a jsou uplatňovány v souladu s usnesením Rady přijatým ve dnech 1. a 2. října 2007 a 9. prosince 2008 týkajícím se zřízení datového centra EU LRIT, a zejména s body ohledně zpráv o financování systému LRIT.

(44)

Ve zprávě o pokroku podávané na základě nařízení (ES) č. 1406/2002 by Komise měla také posoudit případný příspěvek agentury k provádění budoucího legislativního aktu o bezpečnosti činností v oblasti vyhledávání, průzkumu a těžby ropy a zemního plynu na moři, který v současné době posuzují Evropský parlament a Rada, s ohledem na zabránění znečištění ze zařízení pro těžbu ropy nebo plynu na moři a s přihlédnutím k zavedeným a uznávaným odborným zkušenostem a nástrojům agentury.

(45)	Činnosti agentury by měly případně přispívat také k vytvoření skutečného evropského prostoru námořní dopravy bez překážek.

(46)	Mělo by být zohledněno nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (21), a zejména článek 185 uvedeného nařízení.

(47)	Nařízení (ES) č. 1406/2002 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (ES) č. 1406/2002

Nařízení (ES) č. 1406/2002 se mění takto:

Články 1 až 3 se nahrazují tímto:

„Článek 1

Cíle

1. Tímto nařízením se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (dále jen „agentura“) za účelem zajištění vysoké, jednotné a účinné úrovně námořní bezpečnosti, bezpečnosti námořní dopravy, zabránění znečištění z lodí a reakce na ně, jakož i reakce na znečištění moře způsobené zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu.

2. Za tímto účelem agentura spolupracuje s členskými státy a Komisí a poskytuje jim technickou, operační a vědeckou pomoc v oblastech uvedených v odstavci 1 tohoto článku v mezích hlavních úkolů popsaných v článku 2 a v příslušných případech doplňkových úkolů stanovených v článku 2a, a to zejména s cílem pomoci členským státům a Komisi řádně uplatňovat příslušné právní akty Unie. V souvislosti s reakcí na znečištění poskytuje agentura operační pomoc pouze na žádost postiženého státu či postižených států.

3. Poskytnutím pomoci podle odstavce 2 agentura ve vhodných případech přispívá k celkové účinnosti námořní dopravy a přepravy, jak stanovuje toto nařízení, aby tak usnadnila vytvoření evropského prostoru námořní dopravy bez překážek.

Článek 2

Hlavní úkoly agentury

1. Za účelem zajištění řádného plnění cílů stanovených v článku 1 vykonává agentura hlavní úkoly vyjmenované v tomto článku.

2. Agentura je Komisi nápomocna:

a)	v přípravných pracích na aktualizaci a vypracování příslušných právních aktů Unie, zejména v souladu s vývojem mezinárodních právních předpisů;

v účinném provádění příslušných závazných právních aktů Unie, zejména vykonáváním návštěv a inspekcí uvedených v článku 3 tohoto nařízení a poskytováním technické pomoci Komisi při plnění úkolů inspekce, kterými je Komise pověřena podle čl. 9 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 725/2004 ze dne 31. března 2004 o zvýšení bezpečnosti lodí a přístavních zařízení (22). V této souvislosti může Komisi podávat návrhy na jakákoli případná zlepšení zmíněných závazných právních aktů;

c)	v analýze probíhajících a dokončených výzkumných projektů vztahujících se k cílům agentury; to může zahrnovat určení případných navazujících opatření vyplývajících z konkrétních výzkumných projektů;

d)	v plnění jakéhokoli jiného úkolu, jímž je v legislativních aktech Unie v souvislosti s cíli agentury pověřena Komise.

3. Agentura spolupracuje s členskými státy na:

a)	případném organizování příslušných činností odborné přípravy v oblastech, za něž jsou odpovědné členské státy;

b)	zpracování technických řešení, včetně poskytování příslušných operačních služeb, a poskytování technické pomoci v souvislosti s vytvářením nezbytné kapacity členských států k provádění příslušných právních aktů Unie;

poskytování vhodných informací na žádost členského státu, vyplývajících z inspekcí podle článku 3 za účelem podpory kontrol uznaných subjektů, jež vydávají osvědčení jménem členských států v souladu s článkem 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/15/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lidí a pro související činnosti námořní správy (23), aniž jsou dotčena práva a povinnosti státu vlaky;

podpoře dodatečnými prostředky a nákladově efektivním způsobem v případě znečištění z lodí i v případě znečištění moře způsobeného zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu, je-li podána žádost postiženým členským státem, v jehož působnosti jsou prováděny čistící práce, aniž je dotčena odpovědnost pobřežních států za zavedení vhodných mechanismů zásahu proti znečištění, a při respektování stávající spolupráce členských států v této oblasti. Žádosti o spuštění činností v rámci boje proti znečištění by měly být v příslušných případech podávány prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie zavedeného rozhodnutím Rady 2007/779/ES, Euratom (24).

4. Agentura usnadňuje spolupráci mezi členskými státy a Komisí:

v oblasti sledování dopravy, na niž se vztahuje směrnice 2002/59/ES, agentura podporuje zejména spolupráci mezi pobřežními státy v příslušných námořních oblastech a rozvíjí a provozuje datové centrum Evropské unie pro identifikaci a sledování lodí na velké vzdálenosti i systém Unie pro výměnu informací na moři (SafeSeaNet) uvedené v článcích 6b a 22a zmíněné směrnice, jakož i mezinárodní systém výměny informací pro identifikaci a sledování lodí na velké vzdálenosti v souladu se závazky přijatými v rámci Mezinárodní námořní organizace (IMO);

tím, že na požádání a aniž je dotčeno vnitrostátní právo a právo Unie, poskytuje příslušným vnitrostátním orgánům a subjektům Unie v rámci jejich mandátu relevantní informace o poloze plavidel a údaje z pozorování Země s cílem usnadnit opatření proti hrozbám pirátství a úmyslných protiprávních činů, jak stanoví platné právo Unie, nebo na základě mezinárodně schválených právních nástrojů v oblasti námořní dopravy, podléhající platným předpisům o ochraně údajů a v souladu se správními postupy, které vypracuje správní rada nebo řídící skupina na vysoké úrovni vytvořená v případě potřeby podle směrnice 2002/59/ES. Poskytování údajů pro identifikaci a sledování lodí na velké vzdálenosti by mělo podléhat souhlasu dotčeného státu vlajky;

v oblasti vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy (25). Je-li o to požádána příslušnými členskými státy, a za předpokladu, že nedochází ke střetu zájmů, agentura poskytuje těmto členským státům operační podporu v souvislosti s vyšetřováním vážných nebo velmi vážných nehod a provádí analýzu zpráv o bezpečnostním vyšetřování nehod za účelem určení přidané hodnoty na úrovni Unie, pokud jde o příslušná poučení, jež je třeba vyvodit. Na základě údajů poskytnutých členskými státy podle článku 17 uvedené směrnice agentura sestavuje roční přehled námořních nehod a mimořádných událostí;

v poskytování objektivních, spolehlivých a srovnatelných statistik, informací a údajů s cílem umožnit Komisi a členským státům učinit potřebné kroky ke zlepšení jejich opatření a vyhodnotit účinnost a nákladovou efektivnost existujících opatření. Tyto úkoly zahrnují sběr, uchovávání a hodnocení technických údajů, systematické využívání existujících databází, včetně výměny dat a případně rozvoje dalších databází. Agentura na základě shromážděných údajů pomáhá Komisi ve zveřejňování informací týkajících se lodí podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (26);

e)	v oblasti shromažďování a analýzy údajů o námořnících, které jsou poskytovány a využívány v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/106/ES ze dne 19. listopadu 2008 o minimální úrovni výcviku námořníků (27);

f)	při zlepšování identifikace a stíhání lodí, které nezákonně vypouštějí nečistoty, v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES ze dne 7. září 2005 o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání (28);

g)	v souvislosti se znečištěním moří ropou způsobeným zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu s využitím evropského satelitního dohledu pro odhalování ropného znečištění (CleanSeaNet) za účelem kontroly rozsahu a ekologického dopadu takového znečištění;

při poskytování technické pomoci členským státům a Komisi, která je nezbytná k tomu, aby se podílely na příslušných činnostech technických orgánů IMO, Mezinárodní organizace práce v souvislosti s námořní dopravou, Pařížského memoranda o porozumění o státní přístavní inspekci (dále jen “Pařížské memorandum o porozumění”) a příslušných regionálních organizací, jichž je Unie členem, pokud jde o záležitosti spadající do pravomoci Unie;

s ohledem na provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/65/EU ze dne 20. října 2010 o ohlašovacích formalitách lodí připlouvajících do přístavů členských států nebo odplouvajících z nich (29), zejména zjednodušením elektronického přenosu údajů prostřednictvím systému SafeSeaNet a podporou vytvoření jednotného kontaktního místa.

5. Agentura může na žádost Komise poskytnout technickou pomoc včetně organizace příslušných činností odborné přípravy, pokud jde o příslušné právní akty Unie, státům, které žádají o přistoupení k Unii, a případně partnerským zemím v rámci evropského sousedství a zemím, které se účastní Pařížského memoranda o porozumění.

Agentura může také poskytnout pomoc v případě znečištění z lodí či znečištění moře způsobeného zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu, jež postihuje třetí země mající společné regionální moře s Unií, v souladu s mechanismem civilní ochrany Unie zavedeným rozhodnutím 2007/779/ES, Euratom a podle podmínek vztahujících se na členské státy podle ustanovení odst. 3 písm. d) tohoto článku. Tyto úkoly jsou koordinovány s existujícími regionálními ujednáními o spolupráci, jež se týkají znečištění moře.

Článek 2a

Doplňkové úkoly agentury

1. Aniž jsou dotčeny hlavní úkoly podle článku 2, je agentura v příslušných případech nápomocna Komisi a členským státům při rozvíjení a uskutečňování činností Unie, které jsou uvedeny v odstavcích 2 a 3 tohoto článku a které souvisejí s cíli agentury, jestliže k tomu agentura disponuje uznávanými odbornými znalostmi a nástroji. Doplňkové úkoly uvedené v tomto článku:

a)	jsou odůvodněné a přínosné;

b)	brání duplicitnímu vynakládání úsilí;

c)	jsou v zájmu námořní dopravní politiky Unie;

d)	nenarušují hlavní úkoly agentury a

e)	nezasahují do práv a povinností členských států, zejména v jejich úloze států vlajky, států přístavu a pobřežních států.

2. Agentura je Komisi nápomocna:

v kontextu provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (30) tím, že přispívá k cíli v podobě dosažení dobrého environmentálního stavu mořských vod, pokud jde o její prvky související s lodní plavbou, a při využívání výsledků stávajících nástrojů typu SafeSeaNet a CleanSeaNet;

b)	poskytováním technické pomoci týkající se emisí skleníkových plynů z lodí, zejména v návaznosti na aktuální mezinárodní vývoj;

c)	v souvislosti s programem Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES) tím, že v rámci řízení GMES podporuje využívání údajů a služeb GMES k námořním účelům;

d)	při rozvíjení společného prostředí pro sdílení informací v evropské námořní oblasti;

e)	v souvislosti s mobilními zařízeními pro těžbu plynu a ropy na moři tím, že analyzuje požadavky Mezinárodní námořní organizace a shromažďuje základní informace o potenciálních hrozbách pro námořní dopravu a mořské prostředí;

poskytováním příslušných informací týkajících se klasifikačních společností pro plavidla vnitrozemské plavby v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby (31). Tyto informace budou rovněž uvedeny ve zprávách podle čl. 3 odst. 4 a 5 tohoto nařízení.

3. Agentura je nápomocna Komisi a členským státům:

při posuzování proveditelnosti a uskutečňování politik a projektů na podporu budování evropského prostoru námořní dopravy bez překážek, jako jsou koncept „modrého pásma“ a iniciativa e-Maritime, jakož i mořské dálnice. Za tímto účelem bude zejména přezkoumána možnost doplnění dalších funkcí do systému SafeSeaNet, aniž by byla dotčena úloha řídící skupiny na vysoké úrovni vytvořené podle směrnice 2002/59/ES;

b)	přezkumem provedeným ve spolupráci s příslušnými orgány pro systém říčních informačních služeb, jehož předmětem bude možnost sdílení informací mezi tímto systémem a informačními systémy námořní dopravy na základě zprávy podle článku 15 směrnice 2010/65/EU;

c)	usnadňováním dobrovolné výměny osvědčených postupů v námořním výcviku a vzdělávání v rámci Unie a poskytováním informací o výměnných programech Unie v oblasti námořního výcviku, a to při plném dodržování článku 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen Smlouva o fungování EU).

Článek 3

Návštěvy členských států a inspekce

1. K plnění úkolů jí svěřených a s cílem pomoci Komisi v plnění jejích povinností podle Smlouvy o fungování EU, a zejména v hodnocení účinného provádění příslušných právních předpisů Unie, agentura provádí návštěvy členských států v souladu s metodikou definovanou správní radou.

2. Agentura s dostatečným předstihem informuje daný členský stát o plánované návštěvě, o jménech zmocněných úředníků, o dni zahájení návštěvy a o jejím předpokládaném trvání. Úředníci agentury pověření provedením těchto návštěv předloží písemné rozhodnutí výkonného ředitele agentury upřesňující účel a cíle návštěvy.

3. Agentura vykonává inspekce jménem Komise podle požadavků závazných právních aktů Unie, pokud jde o subjekty uznané Unií v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (32), a pokud jde o výcvik a osvědčování námořníků ve třetích zemích v souladu se směrnicí 2008/106/ES.

4. Na konci každé návštěvy nebo inspekce agentura vypracuje zprávu a zašle ji Komisi a danému členskému státu.

5. Je-li to vhodné, a v každém případě když je uzavřen cyklus návštěv nebo inspekcí, agentura analyzuje zprávy z tohoto cyklu za účelem určení horizontálních zjištění a obecných závěrů o účinnosti a nákladové efektivnosti zavedených opatření. Agentura předloží tuto analýzu Komisi k dalšímu projednání se členskými státy, aby byly vyvozeny příslušné závěry a usnadnilo se šíření osvědčených pracovních postupů.

V článku 4 se odstavce 3 a 4 nahrazují tímto:

„3. Správní rada přijme praktická opatření pro uplatňování odstavců 1 a 2 včetně případných opatření ohledně konzultace s členskými státy před zveřejněním informací.

4. Na informace shromážděné a zpracovávané Komisí a agenturou v souladu s tímto nařízením se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (33), přičemž agentura přijme nezbytná opatření k zajištění bezpečného nakládání s důvěrnými informaci a jejich bezpečného zpracovávání.

V článku 5 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Na požádání Komise může správní rada se souhlasem daných členských států a ve spolupráci s nimi a s náležitým přihlédnutím k rozpočtovým důsledkům, včetně jakéhokoli případného příspěvku ze strany daných členských států, rozhodnout o zřízení regionálních středisek nezbytných k plnění některých úkolů agentury co nejúčinnějším a nejefektivnějším způsobem. Při přijímání takového rozhodnutí správní rada přesně vymezí rozsah činností regionálního střediska, přičemž se vyhýbá nadbytečným finančním výdajům a posiluje spolupráci se stávajícími regionálními a vnitrostátními sítěmi.“;

V článku 10 se odstavec 2 mění takto:

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)	přijímá výroční zprávu o činnosti agentury a každý rok ji nejpozději do 15. června předkládá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a členským státům. Agentura každý rok předává rozpočtovému orgánu veškeré informace týkající se výsledku hodnotících postupů;“;

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)	v rámci přípravy pracovního programu posuzuje a schvaluje žádosti o pomoc Komisi podle čl. 2 odst. 2 písm. d), žádosti členských států o technickou pomoc podle čl. 2 odst. 3, žádosti o technickou pomoc podle čl. 2 odst. 5 a žádosti o pomoc podle článku 2a;

ca)	s přihlédnutím k písemnému stanovisku Komise posuzuje a přijímá víceletou strategii agentury na období pěti let;

cb)	posuzuje a přijímá víceletý plán zaměstnanecké politiky agentury;

cc)	projednává návrhy správních ujednání podle čl. 15 odst. 2 písm. ba);“;

písmeno g) se nahrazuje tímto:

„g)

stanoví metodiku návštěv, které mají být vykonány podle článku 3. Pokud s touto metodikou Komise do 15 dnů ode dne schválení vyjádří nesouhlas, správní rada ji znovu posoudí a schválí s případnými změnami ve druhém čtení buď dvoutřetinovou většinou, včetně zástupců Komise, nebo jednomyslně zástupci členských států;“;

písmeno h) se nahrazuje tímto:

„h)	vykonává funkce vztahující se k rozpočtu agentury podle článků 18, 19 a 21 a provádí sledování a zajišťuje odpovídající kroky v návaznosti na zjištění a doporučení vyplývající z různých auditních zpráv a hodnocení, jak interních, tak externích;“;

písmeno i) se nahrazuje tímto:

„i)	vykonává disciplinární pravomoc vůči výkonnému řediteli a vedoucím jednotek uvedeným v článku 16;“

písmeno l) se nahrazuje tímto:

„l)

přezkoumává finanční plnění podrobného plánu uvedeného v písmenu k) tohoto odstavce a rozpočtové závazky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady(ES) č. 2038/2006 ze dne 18. prosince 2006 o víceletém financování činnosti Evropské agentury pro námořní bezpečnost v oblasti zasahování při znečištění z lodí (34).

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„m)	jmenuje z řad svých členů pozorovatele, jenž bude sledovat výběrové řízení Komise pro jmenování výkonného ředitele.“

Článek 11 se mění takto:

a)	v článku 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Členové správní rady jsou jmenováni na základě stupně své zkušenosti a odbornosti v oblastech uvedených v článku 1. Členské státy a Komise usilují o to, aby ve správní radě panovala rovnováha v zastoupení žen a mužů.“;

b)	odstavec 3 se nahrazuje tímto: „3. Funkční období je čtyřleté. Členové mohou být jmenováni opakovaně.“;

6)	V článku 13 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4. Jde li o důvěrné záležitosti nebo střet zájmů, může správní rada rozhodnout o přezkoumání určitých bodů pořadu jednání za nepřítomnosti dotčených členů. Podrobná prováděcí pravidla k tomuto ustanovení jsou stanovena v jednacím řádu.“;

Článek 15 se mění takto:

v odstavci 2 se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„a)	zpracovává víceletou strategii agentury a po konzultaci s Komisí ji předkládá správní radě nejpozději osm týdnů před jejím příslušným zasedáním, přičemž přihlíží k názorům a návrhům členů správní rady;

aa)	zpracovává víceletý plán zaměstnanecké politiky agentury a po konzultaci s Komisí ho předkládá správní radě nejpozději 4 týdny před jejím příslušným zasedáním;

ab)

zpracovává roční pracovní program, v němž jsou uvedeny předpokládané lidské a finanční zdroje přidělené na každou z činností, a podrobný plán činností týkajících se připravenosti a reakce agentury na znečištění a po konzultaci s Komisí ho předkládá správní radě nejpozději osm týdnů před jejím příslušným zasedáním, přičemž přihlíží k názorům a návrhům členů správní rady. Výkonný ředitel přijímá opatření nezbytná pro jejich provedení. Vyřizuje každou žádost členského státu o pomoc v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. c);

b)	po konzultaci s Komisí a na základě metodiky návštěv stanovené správní radou v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. g) rozhoduje o provedení návštěv a inspekcí stanovených v článku 3;

ba)	může uzavírat správní ujednání s jinými orgány, které pracují v oblasti činností agentury, pokud byl návrh ujednání předložen ke konzultaci správní radě a ta vůči němu během 4 týdnů nevznesla námitky;“;

v odstavci 2 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)

organizuje účinný systém kontroly s cílem umožnit srovnání výsledků agentury s jejími cíli a úkoly stanovenými v tomto nařízení. K tomuto účelu vytvoří po dohodě s Komisí a správní radou specificky koncipované ukazatele výkonnosti, které umožní efektivní posouzení dosažených výsledků. Zajistí, aby se organizační struktura agentury v rámci dostupných finančních a lidských zdrojů pravidelně přizpůsobovala vznikajícím potřebám. Na tomto základě výkonný ředitel vypracuje každý rok návrh souhrnné zprávy a předá ho k projednání správní radě. Zpráva obsahuje vyhrazený oddíl týkající se finančního plnění podrobného plánu pro činnosti připravenosti a reakce agentury na znečištění a uvádí aktualizovaný stav všech opatření financovaných podle tohoto plánu. Výkonný ředitel stanoví postupy pravidelného hodnocení, které splňují všeobecně uznávané odborné normy;“;

c)	v odstavci 2 se písmeno g) zrušuje;

d)	odstavec 3 se nahrazuje tímto: „3. Výkonný ředitel případně podává Evropskému parlamentu a Radě zprávy o plnění svých úkolů. Zejména prezentuje aktuální stav příprav víceleté strategie a ročního pracovního programu.“

Článek 16 se nahrazuje tímto:

„Článek 16

Jmenování a odvolání výkonného ředitele a vedoucích jednotek

1. Výkonného ředitele jmenuje a odvolává správní rada. Výkonný ředitel je jmenován po vyslechnutí stanoviska pozorovatele podle článku 10 na období pěti let na základě výkonnosti a doložené správní a řídicí způsobilosti, jakož i doložené zkušenosti v oblastech uvedených v článku 1. Je jmenován ze seznamu alespoň tří kandidátů navržených Komisí po provedení otevřeného výběrového řízení poté, co byla v Úředním věstníku Evropské unie a v jiných publikacích zveřejněna výzva k projevení zájmu. Kandidát zvolený správní radou může být vyzván, aby před příslušným výborem Evropského parlamentu učinil prohlášení a zodpověděl otázky jeho členů. Odvolání projedná správní rada na žádost Komise nebo jedné třetiny svých členů. O jmenování či odvolání rozhoduje správní rada čtyřpětinovou většinou všech členů s hlasovacím právem.

2. Správní rada, která jedná na návrh Komise, může funkční období výkonného ředitele s ohledem na hodnotící zprávu jednou prodloužit nejvýše o další čtyři roky. Správní rada rozhoduje čtyřpětinovou většinou všech členů s hlasovacím právem. O svém záměru prodloužit funkční období výkonného ředitele informuje správní rada Evropský parlament. Výkonný ředitel může být do jednoho měsíce před prodloužením svého funkčního období vyzván, aby učinil prohlášení před příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpověděl otázky jeho členů. Pokud není funkční období prodlouženo, setrvá výkonný ředitel ve své funkci až do jmenování svého nástupce.

3. Výkonnému řediteli může pomáhat jeden nebo více vedoucích jednotek. Je-li výkonný ředitel nepřítomen nebo existuje-li překážka výkonu jeho funkce, zastupuje ho jeden z vedoucích jednotek.

4. Vedoucí jednotek jsou jmenováni na základě výkonnosti a doložených administrativních a řídicích schopností a rovněž konkrétní odbornosti a zkušenosti v oblastech uvedených v článku 1. Vedoucí jednotek jmenuje nebo odvolává výkonný ředitel po obdržení kladného stanoviska správní rady.“;

Článek 18 se mění takto:

v odstavci 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)	z poplatků a plateb za publikace, odbornou přípravu nebo jiné služby poskytované agenturou.“;

b)	odstavec se 3 nahrazuje tímto: „3. Výkonný ředitel sestaví návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok, a to na principu sestavování rozpočtu podle jednotlivých činností, a předá jej spolu s návrhem plánu pracovních míst správní radě.“;

odstavce 7 a 8 se nahrazují tímto:

„7. Komise předloží odhad příjmů a výdajů Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“) spolu s návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

8. Komise na základě odhadu zanese do návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši dotace ze souhrnného rozpočtu a předloží je rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 314 Smlouvy o fungování EU, společně s popisem a odůvodněním jakéhokoli rozdílu mezi odhadem agentury a dotací ze souhrnného rozpočtu.“;

d)	odstavec 10 se nahrazuje tímto: „10. Správní rada schvaluje rozpočet. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví a spolu s ním také roční pracovní program.“;

10)

Článek 22 se nahrazuje tímto:

„Článek 22

Hodnocení

1. Správní rada v pravidelných intervalech nejméně každých pět let zajistí nezávislé externí hodnocení provádění tohoto nařízení. Komise poskytne agentuře veškeré informace, které agentura pro toto hodnocení považuje za relevantní.

2. V hodnocení se posoudí dopad tohoto nařízení, jakož i užitečnost, význam, dosažená přidaná hodnota a efektivnost agentury a jejích pracovních postupů. V hodnocení se přihlédne k názorům všech zainteresovaných subjektů na evropské i vnitrostátní úrovni. Bude se zejména zabývat možnou potřebou změnit úkoly agentury. Správní rada po dohodě s Komisí a návazně na konzultace se zúčastněnými stranami stanoví zvláštní zmocnění.

3. Správní rada obdrží hodnocení a vydá doporučení ohledně změn tohoto nařízení, agentury a jejích pracovních postupů a předloží je Komisi. Výsledky hodnocení i navrhovaná doporučení předá Komise Evropskému parlamentu a Radě a zveřejní je. Podle potřeby je připojen plán činností s časovým rozvrhem.“

11)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 22a

Zpráva o pokroku

Do … (35) v platnost a s přihlédnutím k hodnotící zprávě podle článku 22 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž v zájmu identifikace možnosti dalšího zvyšování efektivity uvede, jak agentura splnila dodatečné povinnosti stanovené tímto nařízením, a případně důvody pro změny jejích cílů a úkolů.

12)	Článek 23 se zrušuje.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

…

Za Radu

předseda

…

(1) Úř. věst. C 107, 6.4.2011, s. 68.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 4. října 2012. Postoj Evropského parlamentu ze dne …

(3) Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 1.

(4) Úř. věst. L 129, 29.4.2004, s. 6.

(5) Úř. věst. L 283, 29.10.2010, s. 1.

(6) Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 1.

(7) Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 11.

(8) Úř. věst. L 314, 1.12.2007, s. 9.

(9) Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 57.

(10) Rozhodnutí Rady 94/157/ES (Úř. věst. L 73, 16.3.1994, s. 19).

(11) Rozhodnutí Rady 77/585/EHS (Úř. věst. L 240, 19.9.1977, s. 1).

(12) Rozhodnutí Rady 1999/802/ES (Úř. věst. L 322, 14.12.1999, s. 32).

(13) Rozhodnutí Rady 84/358/EHS (Úř. věst. L 188, 16.7.1984, s. 7).

(14) Rozhodnutí Rady 98/249/ES (Úř. věst. L 104, 3.4.1998, s. 1).

(15) Rozhodnutí Rady 93/550/EHS (Úř. věst. L 267, 28.10.1993, s. 20).

(16) Rozhodnutí Rady 2010/655/EU (Úř. věst. L 285, 30.10.2010, s. 1).

(17) Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 11.

(18) Úř. věst. L 323, 3.12.2008, s. 33.

(19) Úř. věst. L 98, 10.4.2008, s. 5.

(20) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(21) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(22)

(1*)	Úř. věst. L 129, 29.4.2004, s. 6.

(23)

(2*)	Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 47.

(24)

(3*)	Úř. věst. L 314, 1.12.2007, s. 9.

(25)

(4*)	Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 114.

(26)

(5*)	Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 57.

(27)

(6*)	Úř. věst. L 323, 3.12.2008, s. 33.

(28)

(7*)	Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 11.

(29)

(8*)	Úř. věst. L 283, 29.10.2010, s. 1.

(30)

(9*)	Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.

(31)

(10*)

Úř. věst. L 389, 30.12.2006, s. 1.

(32)

(11*)

Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 11.“.

(33) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.“;

(34) Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 1.“;

(35) Pět let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.“;

ODŮVODNĚNÍ RADY

I. ÚVOD

Dne 28. října 2010 předložila Komise návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […/…], kterým se mění nařízení (ES) č. 1406/2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (1).

Návrhu byla věnována zpráva o pokroku předložená Radě pro dopravu, telekomunikace a energetiku dne 31. března 2011. Ministrům byly položeny dvě otázky s cílem získat určité pokyny pro posuzování návrhu přípravnými orgány Rady (2).

Dne 16. června 2011 Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku přijala k návrhu obecný přístup (3).

Dne 15. prosince 2011 hlasoval Evropský parlament o svém postoji v prvním čtení (4).

Po hlasování v Evropském parlamentu se za účelem dosažení dohody o návrhu uskutečnila jednání mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí. Dohody bylo dosaženo dne 12. dubna 2012; následně ji dne 17. dubna 2012 potvrdil Výbor stálých zástupců a dne 24. dubna 2012 Výbor Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch (TRAN).

Rada s ohledem na výše zmíněnou dohodu a po revizi právníky-lingvisty přijala svůj postoj v prvním čtení dne 4. října 2012 řádným legislativním postupem stanoveným v článku 294 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

Při své práci Rada řádně zohlednila stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (5). Výbor regionů odmítl vydat stanovisko.

II. ANALÝZA POSTOJE V PRVNÍM ČTENÍ

1. Obecně

Cílem navrhovaného nařízení je rozšířit úkoly Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA) tak, aby odpovídaly novým potřebám, zejména potřebám, které vznikly v důsledku přijetí „třetího balíčku pro námořní bezpečnost“, a vývoji na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni. Dalším cílem návrhu je upravit strukturu řízení agentury, a to zejména s ohledem na externí hodnocení zadané v roce 2007.

Rada souhlasí s Komisí, pokud jde o cíl návrhu, tedy přizpůsobit úkoly a strukturu řízení agentury EMSA novým okolnostem, postoj Rady nicméně zahrnuje významné úpravy původního návrhu. Rada se zejména domnívá, že návrh Komise dostatečně nezohlednil skutečnost, že je potřeba, aby agentura EMSA zůstala zaměřena na svou hlavní činnost – námořní bezpečnost. Podle názoru Rady je v době omezených finančních a lidských zdrojů zvláště důležité, aby tyto zdroje nebyly rozptýleny mezi příliš mnoho nových úkolů; činnosti agentury EMSA by se měly místo toho zaměřit na oblasti, v nichž agentura disponuje uznávanými odbornými znalostmi a nástroji. Rada proto zvolila přístup jasně stanovující cíle agentury. Úkoly agentury jsou dále rozděleny na hlavní a doplňkové úkoly. Doplňkové úkoly by agentura prováděla pouze po důkladném posouzení nákladové efektivnosti.

V důsledku tohoto přístupu postoj Rady v prvním čtení významně mění původní návrh Komise: návrh je přeformulován a některá ustanovení jsou vypuštěna.

2. Postoj Rady ke změnám Parlamentu týkajícím se určitých klíčových otázek

i) Cíle agentury

Parlament navrhl, aby agentura poskytovala členským státům a Komisi potřebnou vědeckou a technickou pomoc na vysoké úrovni odbornosti s cílem pomoci jim správně uplatňovat právní předpisy Unie, a zajistit tak vysokou a jednotnou úroveň účinné námořní bezpečnosti s využitím stávajících schopností v oblasti pomoci, zabránění znečištění moře a boje proti tomuto znečištění, včetně znečištění ze zařízení pro těžbu ropy nebo plynu na moři, a rozvíjet evropský námořní prostor bez překážek (změna 29). Tyto cíle představují hlavní poslání agentury a jejich plnění musí být prioritou (změna 30).

Rada vítá Parlamentem navrhovaný jasný popis cílů agentury i prioritizaci úkolů. Obě změny v zásadě sledují tentýž cíl jako obecný přístup Rady. Rada dále shledává, že by bylo užitečné stanovit jako celkový cíl činností agentury vytvoření evropského námořního prostoru bez překážek.

Rada nicméně není ochotna přijmout rozšíření úkolů agentury o zabránění znečištění moře ze zařízení pro těžbu ropy nebo plynu na moři (viz oddíl 2 bod ii) písm. c) níže), tato část změny navržené Parlamentem proto není do postoje Rady zahrnuta. Pro Radu je navíc důležitá jasnější prioritizace úkolů, ve svém postoji proto rozlišuje mezi hlavními a doplňkovými úkoly.

ii) Úkoly agentury

Parlament navrhl řadu nových úkolů agentury, přičemž nejdůležitější z nich se týkají odborné přípravy námořníků, boje proti nezákonnému obchodu a pirátství a proti znečištění ze zařízení pro těžbu ropy nebo plynu na moři.

a) Odborná příprava námořníků

V původním návrhu Komise nebyly pro agenturu EMSA stanoveny žádné specifické úkoly týkající se odborné přípravy námořníků. Rada ve svém obecném přístupu návrh Komise v tomto ohledu nezměnila.

Parlament však navrhl několik změn s cílem zapojit agenturu do odborné přípravy námořníků:

—	Agentura by měla být nápomocna Komisi při rozvoji a provádění politiky na podporu kvality odborné přípravy evropských námořníků a při propagaci námořnické profese (změna 35).

—

Agentura by měla spolupracovat s členskými státy při shromažďování a analýze údajů o kvalifikaci a zaměstnanosti námořníků s cílem sdílet osvědčené postupy při odborné přípravě námořníků v celé Evropě (změna 41), při koordinaci programů škol s cílem zajistit harmonizované vzdělávání (změna 42) a při umožnění zavádění výměn mezi institucemi námořního vzdělávání typu Erasmus (změna 43).

—	Měl by být doplněn odpovídající bod odůvodnění věnovaný výše uvedeným úkolům (změna 20).

Rada může souhlasit s Parlamentem v tom, že agentura EMSA by mohla být zapojena do záležitostí v oblasti odborné přípravy námořníků, nemělo by to však být součástí jejích hlavních úkolů, s výjimkou statistik, a měla by plně respektovat odpovědnost členských států za obsah a organizaci odborného vzdělávání (článek 166 SFEU). Postoj Rady tuto skutečnost zohledňuje takto:

—	Hlavním úkolem agentury je usnadňovat spolupráci mezi členskými státy a Komisí v oblasti shromažďování a analýzy údajů o námořnících, které jsou poskytovány a používány v souladu se směrnicí 2008/106/ES o minimální úrovni výcviku námořníků (6) (čl. 2 odst. 4 písm. e)).

—

Doplňkovým úkolem agentury je být v případě potřeby nápomocna Komisi a členským státům při usnadňování dobrovolné výměny osvědčených postupů v námořním výcviku a vzdělávání v rámci Unie a poskytováním informací o výměnných programech Unie v oblasti námořního výcviku, a to při plném dodržování článku 166 SFEU (čl. 2a odst. 3 písm. c)). Toto ustanovení je dále vysvětleno v 31. bodě odůvodnění.

b) Pirátství

Komise stejně jako v případě odborné přípravy námořníků nestanovila pro agenturu EMSA žádnou úlohu v oblasti boje proti pirátství nebo jiným protiprávním činům namířeným proti námořní dopravě. Rada ve svém obecném přístupu návrh Komise v tomto ohledu nezměnila.

Parlament naopak dospěl k závěru, že boj proti pirátství a nezákonnému obchodu by měl být jedním z hlavních úkolů agentury. Parlament za tímto účelem provedl tři změny:

—	agentura by měla v rámci sledování a sběru údajů také shromažďovat základní informace, například o pirátství (změna 21);

—	agentura by měla námořním silám EU pro operaci Atalanta předat podrobné informace o poloze lodí plujících pod vlajkou EU v určitých nebezpečných oblastech (změna 22);

—	agentura by měla podpořit akce, které provádí Komise a členské státy v oblasti boje proti nezákonnému obchodu a pirátství (změna 45).

Rada si je dobře vědoma zvyšující se hrozby pirátství a jiných protiprávních činů namířených proti námořní dopravě a agentura má k dispozici určité údaje, jež by mohly být v tomto ohledu prospěšné. Postoj Rady tuto skutečnost zohledňuje tím, že k hlavním úkolům agentury řadí poskytování relevantních informací o poloze lodí a údajů z pozorování Země příslušným vnitrostátním orgánům a subjektům Unie s cílem usnadnit opatření proti hrozbám plynoucím z pirátství a úmyslných protiprávních činů. Je třeba poznamenat, že údaje by měly být poskytovány pouze na požádání, aniž je dotčeno vnitrostátní právo a právo Unie, při dodržení platných předpisů o ochraně údajů a v souladu se správními postupy, které vypracuje buď správní rada agentury, nebo v určitých případech řídící skupina na vysoké úrovni vytvořená podle směrnice 2002/59/ES, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel (7) (čl. 2 odst. 4 písm. b)). Poskytování údajů pro identifikaci a sledování lodí na velké vzdálenosti bude rovněž podléhat souhlasu dotčeného státu vlajky (poslední věta čl. 2 odst. 4 písm. b)). Rada se domnívá, že je mimořádně důležité používat pojem „úmyslné protiprávní činy“, který je v právu Unie i v mezinárodním právu jasně zavedený a definovaný. Postoj Rady dále konkrétně odkazuje na ochranu údajů a v důsledku toho zavádí do článku 4 určité změny týkající se bezpečného nakládání s důvěrnými informacemi a jejich bezpečného zpracovávání, na což Komise ani Parlament nikterak nepoukázaly.

Ve 32. bodu odůvodnění jsou pak obsaženy další prvky pro výklad výše uvedených ustanovení.

c) Znečištění ze zařízení pro těžbu ropy nebo plynu na moři

Podle původního návrhu Komise zastávala agentura EMSA pouze omezenou úlohu při analýze bezpečnosti mobilních zařízení pro těžbu ropy a plynu na moři. Rada tuto činnost ve svém obecném postoji stanovila jako doplňkový úkol, v jehož rámci má být agentura nápomocna Komisi při analýze požadavků Mezinárodní námořní organizace a při shromažďování základních informací o potenciálních hrozbách pro námořní dopravu a mořské prostředí. Rada upřesnila, že agentura EMSA by neměla provádět žádné inspekce či jakékoliv činnosti konkrétně spojené s průzkumem či těžbou nerostných surovin.

Parlament naopak přijal řadu změn týkajících se zabránění znečištění. Konkrétně navrhl, aby:

—	byla v návrhu z odkazů na zabránění znečištění vypuštěna slova „z lodí“ (změny 29, 30, 71 a 73);

—	bylo z odkazů na analýzu bezpečnosti zařízení pro těžbu ropy nebo plynu na moři vypuštěno slovo „mobilní“ (změny 14 a 33);

—	se poukázalo na přínos odborných zkušeností agentury při vypracovávání pokynů pro udělování licencí k těžbě a produkci ropy a plynu (změna 24);

—	bylo zabránění znečištění moře a boj proti tomuto znečištění, včetně znečištění ze zařízení pro těžbu ropy nebo plynu na moři, jedním cílů agentury EMSA (změna 29);

—	byla agentura EMSA nápomocna při udělování licencí k těžbě a produkci ropy a plynu (změna 37);

—	agentura EMSA poskytovala podporu členským státům při vyšetřování havárií na pobřežních zařízeních a zařízeních na moři, včetně havárií zařízení pro těžbu ropy nebo plynu (změna 47);

—	agentura EMSA usnadňovala spolupráci při posuzování opatření členských států v souvislosti s plány reakce na mimořádné události a s připraveností na ně, pokud jde o zařízení pro těžbu ropy nebo plynu na moři (změna 49);

—	agentura EMSA usnadňovala spolupráci při zajištění nezávislého dohledu nad námořními aspekty týkajícími se bezpečnosti, prevence, ochrany životního prostředí a plánování pro nepředvídané události, prováděného třetí stranou (změna 50).

Rada se v souladu s návrhem Komise domnívá, že je proveditelné a vhodné stanovit pro agenturu EMSA úlohu při reakci na znečištění mořského prostředí ze zařízení na moři. Agentura má reakční schopnosti umožňující provádět čistění ropných skvrn, ať už jde o znečištění z lodí nebo ze zařízení na moři. Kromě toho má také potřebné odborné znalosti v oblasti znečištění způsobeného jinými nebezpečnými a škodlivými látkami, aby mohla být nápomocna státům zasaženým tímto znečištěním. Rada se nicméně domnívá, že je předčasné posílit úlohu agentury při bránění znečištění ze zařízení pro těžbu ropy nebo plynu na moři. V souladu s tím, co bylo uvedeno výše, by činnosti agentury měly být zaměřeny na oblasti, v nichž disponuje uznávanými odbornými znalostmi a nástroji. Postoj Rady proto nezahrnuje změny Parlamentu týkající se této otázky.

Postoj Rady se nicméně některými obavami Parlamentu zabývá. Rada konkrétně zavádí nové a širší pojetí znečištění moří, které zahrnuje nejen ropu, ale i jiné nebezpečné a škodlivé látky (3. bod odůvodnění). K hlavním úkolům agentury bude patřit využívání systému CleanSeaNet za účelem kontroly rozsahu a ekologického dopadu znečištění moří ropou způsobeného zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu (čl. 2 odst. 4 písm. g) a 22. bod odůvodnění), což je také v souladu se změnami Parlamentu č. 15 a 48. V rámci doplňkových úkolů by agentura mohla být případně nápomocna Komisi při analýze požadavků Mezinárodní námořní organizace a při shromažďování základních informací o potenciálních hrozbách pro námořní dopravu a mořské prostředí (čl. 2a odst. 2 písm. e)).

Ve zprávě o pokroku se pak Komise vyzývá, aby posoudila případný příspěvek agentury k provádění budoucího legislativního aktu o bezpečnosti činností v oblasti vyhledávání, průzkumu a těžby ropy a zemního plynu na moři s ohledem na zabránění znečištění ze zařízení pro těžbu ropy nebo plynu na moři a s přihlédnutím k zavedeným a uznávaným odborným zkušenostem a nástrojům agentury (44. bod odůvodnění).

d) Další nové úkoly agentury

Rada s drobnými úpravami zohlednila změnu Parlamentu č. 38, kterou se agentuře svěřuje úkol poskytovat na žádost členského státu vhodné informace vyplývající z inspekcí uznaných subjektů, které agentura provádí za účelem podpory kontrol těch uznaných subjektů, jež vydávají osvědčení jménem členských států v souladu s článkem 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/15/ES, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lidí a pro související činnosti námořní správy (8), aniž jsou dotčena práva a povinnosti státu vlaky (čl. 2 odst. 3 písm. c)). Rada se domnívá, že sdílení těchto informací ze strany agentury by mohlo pro žadatelský členský stát představovat přidanou hodnotu.

Parlament předložil řadu změn týkajících se vytvoření evropského prostoru námořní dopravy bez překážek a s ním úzce spojených záležitostí, jako je iniciativa „e-Maritime“ a projekt „modré pásmo“ (změny 12, 16, 17, 19, 27, 29 a 33).

Parlament navrhl, aby byla agentura nápomocna Komisi při rozvoji a uskutečňování projektu „modrého pásma“ (změny 16, 17 a 33). Rada do svého obecného přístupu již zařadila podobné ustanovení, ovšem jako jeden z doplňkových úkolů. Koncept „modrého pásma“ je proto zařazen k doplňkovým úkolům v čl. 2a odst. 3 písm. a) jakožto jedna z politik a projektů na podporu vytvoření evropského prostoru námořní dopravy bez překážek.

Kromě toho, že je evropský prostor námořní dopravy bez překážek uveden jako jeden z cílů agentury (čl. 1 odst. 3), je rovněž zmíněn v čl. 2a odst. 3 písm. a) a v 15., 17., 28. a 45. bodu odůvodnění postoje Rady. Rada se domnívá, že pro dosažení tohoto prostoru bez překážek má zvláštní význam směrnice 2010/65/EU o ohlašovacích formalitách lodí připlouvajících do přístavů členských států nebo odplouvajících z nich (9), a proto jedním z hlavních úkolů agentury bude usnadňovat spolupráci mezi členskými státy a Komisí zjednodušením elektronického přenosu údajů prostřednictvím systému SafeSeaNet a podporou vytvoření jednotného kontaktního místa (čl. 2 odst. 4 písm. i)). Rovněž bude podporovat členské státy při provádění zmíněné směrnice (15. bod odůvodnění).

Parlament v rozporu s návrhem Komise a obecným přístupem Rady navrhl, aby agentura nebyla zapojena do úkolů spojených s vnitrozemskými vodními cestami. Rada se nicméně domnívá, že by mohlo být přínosné uložit agentuře omezené a jasně definované doplňkové úkoly spočívající v poskytování příslušných informací týkajících se klasifikačních společností pro plavidla vnitrozemské plavby (čl. 2a odst. 2 písm. f) a 25. bod odůvodnění) a v posouzení možnosti sdílení informací mezi systémem říčních informačních služeb a informačními systémy námořní dopravy (čl. 2a odst. 3 písm. b) a 26. bod odůvodnění). Postoj Rady proto nezahrnuje tuto část změny Parlamentu č. 33.

iii) Struktura řízení agentury

Jedním z hlavních cílů návrhu Komise, kterým se mění nařízení o agentuře EMSA, je upravit strukturu řízení agentury.

Rada obecně souhlasí s cílem návrhu Komise, kterým je upravit strukturu řízení v souladu se zjištěními a doporučeními externího hodnocení z června roku 2008. Rada však nemůže souhlasit se všemi aspekty návrhu Komise týkajícími se této otázky. Parlament navíc provedl řadu změn.

Hlavními body, v nichž se názory jednotlivých orgánů rozcházejí, jsou postup rozhodování pro účely návštěv v členských státech a inspekcí ve třetích zemích, ustanovení o vyváženém zastoupení žen a mužů, některá ustanovení ohledně členů správní rady (týkající se střetu zájmů a délky funkčního období) a postup jmenování výkonného ředitele a délka jeho funkčního období.

a) Návštěvy a inspekce

Komise navrhla, aby byla politika v oblasti návštěv stanovena prováděcím aktem, a nikoli na základě rozhodnutí správní rady, jak je tomu v současnosti. Parlament v této souvislosti předložil změny, podle nichž by se o politice v oblasti návštěv mělo rozhodovat prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci (změny 25, 26, 55, 81, 82 a 83).

Podle názoru Rady není ani jedna z těchto možností vhodná. Stávající systém funguje dobře a správní rada je nejvhodnějším subjektem pro rozhodování o metodice pro účely návštěv. Rada nicméně zavedla dodatečnou záruku pro případ, že by Komise nesouhlasila s metodikou, o níž rozhodla správní rada. V tom případě musí správní rada metodiku znovu posoudit a schválit s případnými změnami ve druhém čtení buď dvoutřetinovou většinou, včetně zástupců Komise, nebo jednomyslně zástupci členských států (článek 3 ve spojení s čl. 10 odst. 2 písm. g) a 39. bod odůvodnění).

Pokud jde o ostatní změny, které Parlament v tomto ohledu navrhl, Rada nepovažuje za vhodné zapojit agenturu do přezkumu posouzení dopadů na životní prostředí a do provádění inspekcí v členských státech na žádost Komise (změna 54). Co se týče změny 56, Rada souhlasí s tím, že nákladová efektivnost zavedených opatření je důležitým aspektem v rámci obecných závěrů z cyklu návštěv nebo inspekcí, nepovažuje však za nutné stanovit pravidla pro zveřejňování zpráv z návštěv vzhledem k tomu, že pravidla o informování veřejnosti jsou v nařízení uvedena na jiném místě (viz čl. 4 odst. 2 stávajícího nařízení).

b) Vyvážené zastoupení žen a mužů

Návrh Komise neobsahoval žádná konkrétní ustanovení ohledně vyváženého zastoupení žen a mužů Rada ve svém obecném přístupu dbala na to, aby v odkazech na výkonného ředitele používala rodově neutrální jazyk (v souladu se stávajícím nařízením). Parlament nicméně zavedl některé změny s cílem zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů ve správní radě a při volbě předsedy, místopředsedy a zástupců třetích zemí (změny 8, 88 a 90).

Rada samozřejmě souhlasí se zásadou vyváženého zastoupení žen a mužů. V praxi by však mohlo být obtížné zajistit ideální rovnováhu v zastoupení žen a mužů ve správní radě, zejména v případě menších orgánů námořní správy. Pokud jde o zástupce třetích zemí, Unie nemůže určovat podmínky jmenování těchto zástupců.

Rada za tímto účelem nicméně zahrnula do čl. 11 odst. 1 ustanovení, podle něhož musí členské státy i Komise usilovat o to, aby ve správní radě panovala rovnováha v zastoupení žen a mužů. V 9. bodě odůvodnění je navíc uvedeno doporučení, aby se při jmenování členů správní rady, při volbě jejího předsedy a místopředsedy a při jmenování vedoucích jednotek plně zohledňoval význam zajištění rovnováhy v zastoupení žen a mužů.

c) Ustanovení týkající se členů správní rady

Komise nenavrhla žádná konkrétní pravidla pro případný střet zájmů související s členy správní rady ani žádné změny stávající délky funkčního období (pět let, lze jednou obnovit). Rada ve svém obecném přístupu nenavrhla v tomto ohledu žádné změny návrhu Komise.

Parlament navrhl doplnění konkrétního ustanovení ohledně střetu zájmů, podle něhož by členové rady museli podepsat písemné prohlášení uvádějící jakýkoli přímý či nepřímý zájem, který by mohl být pokládán za skutečnost, která je na újmu jejich nezávislosti. Museli by se rovněž zdržet hlasování o těchto záležitostech (změna 62). Parlament také navrhl zkrátit funkční období na čtyři roky s možností jednoho obnovení (změna 63).

Stávající nařízení již obsahuje ustanovení o střetu zájmů týkající se těch členů rady, kteří jsou jmenování jako odborníci z dotčených odvětví (čl. 13 odst. 4). Rada proto považuje za vhodnější a jednodušší změnit toto stávající ustanovení a rozšířit jeho platnost na všechny členy rady.

Pokud jde o funkční období členů rady, jeho délka je v postoji Rady v prvním čtení zkrácena na čtyři roky; v zájmu zohlednění případných problémů, jež pro některé orgány námořní správy mohou nastat při hledání vhodných kandidátů však postoj Rady stanoví, že členové mohou být jmenování více než jednou (čl. 11 odst. 3).

d) Postup jmenování výkonného ředitele

V současnosti výkonného ředitele jmenuje správní rada a Komise má právo navrhnout kandidáty.

Komise navrhla, aby měla výlučné právo navrhovat kandidáty. Výkonný ředitel by byl jmenován na období pěti let s možností prodloužení nejvýše o další tři roky. Zvolený kandidát navíc může být před jmenováním vyzván, aby před příslušným výborem Parlamentu učinil prohlášení a zodpověděl otázky jeho členů.

Rada ve svém obecném přístupu souhlasila s navrženou délkou funkčního období (pět let + tři roky). Domnívá se však, že funkční období by mělo být možné obnovit jen jednou. Rada dále vyjádřila nesouhlas s Komisí, pokud jde o zapojení výboru Parlamentu před jmenováním zvoleného kandidáta. Rada rovněž mohla souhlasit s výlučným právem Komise navrhovat kandidáty, zavedla však řadu záruk s cílem zajistit otevřené, spravedlivé a transparentní výběrové řízení. Mimo jiné zavedla povinnost Komise navrhnout alespoň tři kandidáty (čl. 16 odst. 1) a jmenovat z řad členů správní rady pozorovatele, jenž bude sledovat výběrové řízení Komise (čl. 10 odst. 2 písm. m)). Další prvky pro výklad těchto ustanovení, včetně odkazu na ochranu osobních údajů, jsou uvedeny ve 42. bodě odůvodnění.

Parlament změnil návrh Komise a prodloužil délku pro možné obnovení funkčního období na pět let (změna 72). Kromě toho navrhl, aby byl výbor Parlamentu do výběrového řízení více zapojen, a to prostřednictvím stanoviska, které vydá ke zvoleným kandidátům a které by mělo být vzato v úvahu před jmenováním (změna 71) i před opětovným jmenováním (změna 72).

V postoji Rady v prvním čtení je délka možného obnovení funkčního období stanovena na nejvýše čtyři roky. Rovněž uděluje Parlamentu právo vyzvat zvoleného kandidáta k výměně názorů. Rada nicméně nepovažuje za vhodné, aby Parlament nebo Rada byly zapojeny do výběrového řízení, to by mělo být výhradním právem Komise a členů správní rady agentury.

3. Další změny přijaté Evropským parlamentem

Postoj Rady k dalším změnám Parlamentu, jež nebyly zmíněny výše, je uveden níže.

—	Odkaz na havárie tankerů Erika a Prestige (změny 1 a 2): postoj Rady zahrnuje mírně přepracované znění těchto změn v 1. a 2. bodě odůvodnění.

—	Uvedení změn v oblasti působnosti agentury mezi doporučeními vyplývajícími z externího hodnocení (změna 3): postoj Rady zahrnuje tuto změnu do 4. bodu odůvodnění.

—	Odkaz na zaměření se na prioritní úkoly, rozpočtová omezení Unie a zamezení duplicitám při zdůvodňování nových úkolů agentury (změna 4): postoj Rady zahrnuje tuto změnu s drobnými úpravami do 5. bodu odůvodnění.

—	Vnitřní přesuny zaměstnanců agentury by měly probíhat v koordinaci s agenturami v členských státech (změna 5), zatímco nové úkoly agentury vyžadují navýšení jejích zdrojů (změna 7): postoj Rady tyto dvě změny nezahrnuje.

—	Některé úkoly lze efektivněji provádět na evropské úrovni (změna 6): postoj Rady zahrnuje tuto změnu s drobnými úpravami do 7. bodu odůvodnění.

—	Agentura by měla podporovat politiku Unie v oblasti námořní bezpečnosti prostřednictvím vědecké a technické spolupráce se třetími zeměmi (změna 9): postoj Rady zahrnuje tuto změnu s drobnými úpravami do 12. bodu odůvodnění.

—	Agentura by měla zavést další hospodárná opatření na podporu boje proti znečištění moře, včetně znečištění ze zařízení pro těžbu ropy nebo plynu na moři (změna 10): podstata této změny je zapracována do 21. bodu odůvodnění.

—	Úkoly agentury by měly být popsány jasně a přesně a mělo by se zamezit duplicitě (změna 11): postoj Rady zahrnuje podstatu této změny do 6. bodu odůvodnění.

—	Odkaz na účinnost prosazování a sankcí podle směrnice 2005/35/ES o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání (10) (změna 13): v postoji Rady se v 19. bodě odůvodnění Komise vyzývá, aby informovala o účinnosti a soudržnosti prosazování uvedené směrnice.

—

S cílem přispět ke zřízení jednotného evropského moře by měla být posílena součinnost mezi orgány, včetně pobřežní stráže (změna 18): v postoji Rady se Komise ve 30. bodě odůvodnění vyzývá, aby vypracovala studii proveditelnosti týkající se posílení koordinace a spolupráce pobřežních funkcí, a to při dodržení přísných podmínek.

—

Agentura a Pařížské memorandum o porozumění a státní přístavní inspekci (dále jen „Pařížské memorandum o porozumění“) by měly úzce spolupracovat (změna 23): v postoji Rady je několik odkazů na Pařížské memorandum o porozumění, včetně odkazu na úzkou spolupráci za účelem dosažení maximální účinnosti (33. a 38. bod odůvodnění, čl. 2 odst. 4 písm. h) a čl. 2 odst. 5).

—	Odkaz na finanční nařízení (změna 28): postoj Rady zahrnuje tuto změnu s drobnými úpravami do 46. bodu odůvodnění.

—	Poskytování technické pomoci Komisi v oblasti zabezpečení přístavů (změna 31): postoj Rady tuto změnu nezahrnuje.

—

Pomoc Komisi při aktualizaci a rozvoji opatření potřebných pro účast na práci některých mezinárodních a regionálních organizací (změna 32): postoj Rady tuto změnu nezahrnuje. Podle názoru Rady by se úloha agentury při usnadňování spolupráce mezi členskými státy a Komisí v této oblasti měla omezit na technickou pomoc (čl. 2 odst. 4 písm. h) a 34. a 35. bod odůvodnění).

—	Výměna informací s Komisí ohledně jakýchkoliv dalších politik, v nichž lze uplatnit pravomoci a odborné zkušenosti agentury (změna 34): postoj Rady tuto změnu nezahrnuje. V praxi nicméně spadá do čl. 2 odst. 2 písm. d), který je však formulován přesněji.

—	Analýza výzkumných projektů (změna 36): postoj Rady zahrnuje podstatu této změny (čl. 2 odst. 2 písm. c)).

—	Pomoc Komisi při plnění určitých úkolů uvedených v nařízení (ES) č. 391/2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (11) (změna 39): postoj Rady tuto změnu nezahrnuje.

—	Podpora při zásazích v případě znečištění moře poskytováním vhodných technických nástrojů (změna 40): postoj Rady zahrnuje podstatu této změny, její formulace je však přesnější (čl. 2 odst. 3 písm. d)).

—

Poskytování odborných technických znalostí v oblasti lodního stavitelství nebo v jakýchkoliv jiných činnostech týkajících se námořní dopravy s cílem rozvinout využití technologií šetrných k životnímu prostředí a zajistit vysoký stupeň bezpečnosti (změna 44): postoj Rady tuto změnu přímo nezahrnuje, ve 24. bodě odůvodnění je však uveden odkaz na námořní dopravu šetrnou k životnímu prostředí obecně.

—	Vývoj a provádění makroregionální politiky Unie (změna 46): postoj Rady tuto změnu nezahrnuje.

—	Poskytováním statistik, informací a údajů umožnit Komisi a členským státům vyhodnotit nákladovou efektivnost stávajících opatření (změna 51): postoj Rady zahrnuje tuto změnu do čl. 2 odst. 4 písm. d).

—	Roční přehled mimořádných událostí v námořní dopravě (změna 91): postoj Rady zahrnuje podstatu této změny (čl. 2 odst. 4 písm. c) o vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí).

—	Případné poskytování technické pomoci partnerským zemím v rámci evropského sousedství (změna 53): postoj Rady tuto změnu nezahrnuje, znění čl. 2 odst. 5 je však velmi podobné znění navrženému Parlamentem.

—	Další podmínky pro zřízení regionálních středisek (změna 57): postoj Rady zahrnuje tuto změnu s drobnými úpravami (čl. 5 odst. 3).

—	Několik změn, kterými se rozpočtové procesy přizpůsobují změnám v příslušných právních aktech (změny 58, 60 a první část změny 68, změny 70, 74, 75 a 76): postoj Rady zahrnuje všechny tyto změny.

—

Rada agentury při přijímání víceleté strategie zohlední stanovisko Parlamentu (změna 59), výkonný ředitel vypracovává po konzultaci s příslušným výborem Parlamentu víceletou strategii (změna 66) a víceletý plán zaměstnanecké politiky (změna 67) a účastní se výměny názorů s příslušným výborem Parlamentu ohledně ročního pracovního programu (druhá část změny 68): postoj Rady tyto změny nezahrnuje, konkrétně však poukazuje na to, že v souvislosti s uvedenými dokumenty se přihlédne k písemnému stanovisku Komise (čl. 10 odst. 2 písm. ca)) nebo se uskuteční konzultace s Komisí (čl. 15 odst. 2 písm. a) a aa)). Výkonný ředitel dále musí podávat Parlamentu a Radě zprávy týkající se zejména aktuálního stavu příprav víceleté strategie a ročního pracovního programu (čl. 15 odst. 3).

—	Upřesnění zkušeností a odborných znalostí vyžadovaných od členů rady (změna 61): postoj Rady tuto změnu nezahrnuje, znění však zjednodušuje tím, že obecně odkazuje na zkušenosti a odborné znalosti v oblastech uvedených v článku 1, uvádějícím cíle agentury.

—	Ustanovení o podílu Komise, pokud jde o hlasy ve správní radě (změny 64 a 65): postoj Rady tyto změny nezahrnuje.

—	Prvky, které mají být součástí externího hodnocení agentury (změny 77 a 78): postoj Rady zahrnuje tyto změny s drobnými úpravami (článek 22).

—	Studie proveditelnosti týkající se systému koordinace vnitrostátních pobřežních stráží (změna 79): postoj Rady tuto změnu nezahrnuje do normativní části, ve 30. bodě odůvodnění se však na takovouto studii proveditelnosti odkazuje.

—

Zpráva o pokroku zaměřená na vyšší účinnost, jíž bylo dosaženo větší integrací agentury EMSA a Pařížského memoranda o porozumění, a na účinnost prosazování směrnice 2005/35/ES členskými státy (změna 80): postoj Rady tuto změnu nezahrnuje do normativní části. Jak již však bylo uvedeno výše, v postoji Rady se několikrát odkazuje na Pařížské memorandum o porozumění (33. a 38. bod odůvodnění, čl. 2 odst. 4 písm. h) a čl. 2 odst. 5) a v 19. bodě odůvodnění je uveden odkaz na zprávu Komise týkající se prosazování směrnice 2005/35/ES.

III. ZÁVĚR

Při vypracování postoje v prvním čtení Rada plně zohlednila návrh Komise a stanovisko Evropského parlamentu v prvním čtení. Pokud jde o změny navržené Evropským parlamentem, Rada poukazuje na to, že značná část změn již byla do postoje v prvním čtení začleněna, a to zcela, zčásti nebo v zásadě.

(1) 15717/10.

(2) 7644/11.

(3) 11769/11.

(4) T7-0581/2011.

(5) Úř. věst. C 107, 6.4.2011, s. 68.

(6) Úř. věst. L 323, 3.12.2008, s. 33.

(7) Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10.

(8) Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 47.

(9) Úř. věst. L 283, 29.10.2010, s. 1.

(10) Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 11.

(11) Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 11.

16.11.2012

Úřední věstník Evropské unie

CE 352/23

POSTOJ RADY V PRVNÍM ČTENÍ (EU) č. 11/2012

k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví přechodná úprava pro dvoustranné dohody o investicích mezi členskými státy a třetími zeměmi

Přijatý Radou 4. října 2012

(11/2012/EU)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost patří přímé zahraniční investice mezi záležitosti spadající pod společnou obchodní politiku. V souladu s čl. 3 odst. 1 písm. e) Smlouvy o fungování Evropské unie má Evropská unie výlučnou pravomoc v oblasti společné obchodní politiky. Na základě toho smí pouze Unie vytvářet a přijímat právně závazné akty v uvedené oblasti. V souladu s čl. 2 odst. 1 Smlouvy o fungování EU tak mohou členské státy samy činit pouze tehdy, jsou-li k tomu Unií zmocněny.

(2)

Část třetí hlava IV kapitola 4 Smlouvy o fungování EU navíc stanoví společná pravidla pro pohyb kapitálu mezi členskými státy a třetími zeměmi, včetně pohybu kapitálu zahrnujícího investice. Tato pravidla mohou být ovlivněna mezinárodními dohodami týkajícími se zahraničních investic, které členské státy uzavřely.

(3)	Tímto nařízením není dotčeno rozdělení pravomocí mezi Unií a jejími členskými státy v souladu se Smlouvou o fungování EU.

(4)

V době, kdy vstoupila Lisabonská smlouva v platnost, měly členské státy se třetími zeměmi uzavřen značný počet dvoustranných dohod o investicích. Smlouva o fungování EU neobsahuje žádná výslovná přechodná ustanovení pro takové dohody, které nyní přešly do výlučné pravomoci Unie. Některé z těchto dohod mohou navíc obsahovat ustanovení ovlivňující společná pravidla pro pohyb kapitálu uvedená v části třetí hlavě IV kapitole 4 Smlouvy o fungování EU.

(5)

Ačkoliv dvoustranné dohody o investicích zůstanou pro členské státy podle mezinárodního práva veřejného závazné a budou postupně nahrazovány dohodami Unie vztahujícími se ke stejné věci, podmínky pro pokračování jejich platnosti a jejich vztah k politice Unie týkající se investic vyžadují vhodné řízení. Uvedený vztah se bude dále vyvíjet, jak bude Unie vykonávat své pravomoci.

(6)

V zájmu investorů z Unie a jejich investic ve třetích zemích a v zájmu členských států, ve kterých působí zahraniční investoři a investice, by měly být zachovány v platnosti dvoustranné dohody o investicích, které stanoví a zaručují podmínky investic, a měly by být postupně nahrazeny dohodami o investicích Unie, poskytujícími vysoký standard ochrany investic.

(7)	Toto nařízení by se mělo zabývat statusem dvoustranných dohod o investicích členských států, které byly podepsány před 1. prosincem 2009, podle práva Unie. Tyto dohody mohou v souladu s tímto nařízením být zachovány v platnosti nebo vstoupit v platnost.

(8)	Toto nařízení by mělo rovněž stanovit podmínky, za nichž jsou členské státy oprávněny uzavřít nebo zachovat v platnosti dvoustranné dohody o investicích podepsané v době mezi 1. prosincem 2009 a … (2).

(9)	Toto nařízení by mělo dále stanovit podmínky, za nichž jsou členské státy oprávněny změnit nebo uzavřít dvoustranné dohody o investicích se třetími zeměmi po … (2).

(10)	Zachování platnosti dvoustranných dohod o investicích se třetími zeměmi členskými státy podle tohoto nařízení nebo udělení povolení k zahájení jednání nebo uzavření takových dohod by nemělo bránit jednání o dohodách o investicích ze strany Unie nebo jejich uzavření.

(11)

Po členských státech se požaduje, aby přijaly nezbytná opatření k odstranění případných nesrovnalostí s právem Unie ve dvoustranných dohodách o investicích uzavřených mezi nimi a třetími zeměmi. Prováděním tohoto nařízení není dotčeno použití článku 258 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o nesplnění povinností členských států vyplývajících z práva Unie.

(12)

Povolení měnit nebo uzavírat dvoustranné dohody o investicích podle tohoto nařízení by zejména mělo členským státům umožnit řešení jakýchkoli nesrovnalostí mezi jejich dvoustrannými dohodami o investicích a právem Unie, pokud se jedná o jiné nesrovnalosti než vyplývající z rozdělení pravomocí mezi Unii a členské státy, které řeší toto nařízení.

(13)

Komise by měla předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Tato zpráva by měla, kromě jiného, přezkoumat, zda je zapotřebí i nadále uplatňovat kapitolu III. Pokud by zpráva doporučila pozastavit uplatňování ustanovení kapitoly III nebo pokud by navrhovala tato ustanovení pozměnit, je možno k ní připojit případně legislativní návrh.

(14)	Evropský parlament, Rada a Komise by měly zajistit, aby bylo se všemi informacemi, které jsou označené jako důvěrné, zacházeno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (3).

(15)	Toto nařízení by se nemělo vztahovat na dohody o investicích mezi členskými státy.

(16)	Je nezbytné stanovit určitou úpravu k zajištění toho, aby dvoustranné dohody o investicích, které byly podle tohoto nařízení zachovány v platnosti, zůstaly funkční, včetně ustanovení týkajících se řešení sporů, a zároveň respektovaly výlučnou pravomoc Unie.

(17)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (4).

(18)	Tyto pravomoci by měly být svěřeny Komisi, protože postupy stanovené v článcích 9, 11 a 12 opravňují členské státy k činnosti v oblastech výlučné pravomoci Unie a rozhodnutí o nich musí být přijímána na úrovni Unie.

(19)	Při přijímání povolení podle článků 9, 11 a 12 by se měl použít poradní postup, jelikož tato povolení mají být udělována na základě jasně definovaných kritérií stanovených tímto nařízením,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBLAST PŮSOBNOSTI

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Aniž je dotčeno rozdělení pravomocí stanovené Smlouvou o fungování EU, upravuje toto nařízení status dvoustranných dohod o investicích členských států podle práva Unie a stanoví podmínky a postupy, podle nichž jsou členské státy oprávněny měnit nebo uzavírat dvoustranné dohody o investicích.

2. Pro účely tohoto nařízení se „dvoustrannou dohodou o investicích“ rozumí jakákoliv dohoda se třetí zemí, která obsahuje ustanovení o ochraně investic. Toto nařízení se vztahuje pouze na ta ustanovení dvoustranných dohod o investicích, která se týkají ochrany investic.

KAPITOLA II

ZACHOVÁNÍ STÁVAJÍCÍCH DVOUSTRANNÝCH DOHOD O INVESTICÍCH V PLATNOSTI

Článek 2

Oznámení Komisi

Do … (5) nebo do 30 dnů nebo od jejich přistoupení k Unii oznámí členské státy Komisi veškeré dvoustranné dohody o investicích se třetími zeměmi podepsané před 1. prosincem 2009 nebo přede dnem jejich přistoupení, podle toho, co nastalo později, které si buď přejí zachovat v platnosti nebo u kterých chtějí získat povolení ke vstupu v platnost podle této kapitoly. Součástí oznámení je kopie uvedených dvoustranných dohod o investicích. Členské státy rovněž Komisi informují o veškerých následných změnách statusu těchto dohod.

Článek 3

Zachování v platnosti

Aniž jsou dotčeny jiné povinnosti členských států podle práva Unie, dvoustranné dohody o investicích oznámené podle článku 2 tohoto nařízení mohou být zachovány v platnosti nebo mohou vstoupit v platnost, v souladu se Smlouvou o fungování EU a tímto nařízením, a to až do doby, než vstoupí v platnost dvoustranná dohoda o investicích mezi Unií a stejnou třetí zemí.

Článek 4

Zveřejnění

1. Každých dvanáct měsíců Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie seznam dvoustranných dohod o investicích oznámených podle článku 2, čl. 11 odst. 6 nebo čl. 12 odst. 6.

2. První zveřejnění seznamu dvoustranných dohod o investicích uvedeného v odstavci 1 tohoto článku proběhne nejpozději tři měsíce po uplynutí lhůty pro oznámení učiněná podle článku 2.

Článek 5

Posouzení

S ohledem na postupné nahrazení dvoustranných dohod o investicích oznámených podle článku 2 může Komise tyto dohody posoudit tak, že vyhodnotí, zda některá ustanovení těchto dohod nepředstavují závažnou překážku pro jednání Unie o dvoustranných dohodách o investicích se třetími zeměmi nebo pro jejich uzavření.

Článek 6

Povinnost spolupráce

1. S ohledem na postupné nahrazení dvoustranných dohod o investicích oznámených podle článku 2 přijmou členské státy jakákoli vhodná opatření pro zajištění toho, aby ustanovení těchto dohod nepředstavovala závažnou překážku pro jednání Unie o dvoustranných dohodách o investicích se třetími zeměmi nebo pro jejich uzavření.

2. Pokud s ohledem na postupné nahrazení dvoustranných dohod o investicích oznámených podle článku 2 Komise shledá, že některá ustanovení takové dohody představují závažnou překážku pro jednání Unie o dvoustranných dohodách o investicích se třetími zeměmi nebo pro jejich uzavření, Komise a dotčený členský stát urychleně zahájí konzultace a spolupracují s cílem nalézt odpovídající kroky k vyřešení této otázky. Tyto konzultace trvají nejdéle 90 dní.

3. Aniž je dotčen odstavec 1, může Komise do 60 dnů od ukončení konzultací určit vhodná opatření, která by měl dotčený členský stát přijmout pro odstranění překážek uvedených v odstavci 2.

KAPITOLA III

POVOLENÍ MĚNIT NEBO UZAVÍRAT DVOUSTRANNÉ DOHODY O INVESTICÍCH

Článek 7

Povolení změnit nebo uzavřít dvoustrannou dohodu o investicích

S výhradou podmínek stanovených v článcích 8 až 11 je členský stát oprávněn zahájit jednání se třetí zemí o změně již existující dvoustranné dohody o investicích nebo uzavřít dohodu novou.

Článek 8

Oznámení Komisi

1. Pokud členský stát hodlá zahájit jednání se třetí zemí, jejichž cílem je změnit nebo uzavřít dvoustrannou dohodu o investicích, oznámí svůj záměr písemně Komisi.

2. Oznámení uvedené v odstavci 1 obsahuje příslušnou dokumentaci a jsou v něm uvedena ustanovení, která mají být předmětem jednání, cíle jednání a veškeré ostatní důležité informace.

3. Oznámení uvedené v odstavci 1 se předá nejpozději pět měsíců před plánovaným zahájením formálních jednání.

4. Pokud nejsou informace předané členským státem pro účely povolení k zahájení formálních jednání v souladu s článkem 9 postačující, může si Komise vyžádat dodatečné informace.

5. Komise poskytne oznámení uvedené v odstavci 1 tohoto článku a na požádání i jeho doprovodnou dokumentaci ostatním členským státům, s výhradou požadavků na zachování důvěrnosti stanovených v článku 14.

Článek 9

Povolení k zahájení formálních jednání

1. Komise udělí členskému státu povolení k zahájení formálních jednání s třetí zemí o změně nebo uzavření dvoustranné dohody o investicích, pokud nedospěje k závěru, že by zahájení takových jednání:

a)	bylo v rozporu s právem Unie v rozsahu větším, než představují nesrovnalosti vyplývající z rozdělení pravomocí mezi Unií a jejími členskými státy;

b)	bylo zbytečné, protože Komise podle čl. 218 odst. 3 Smlouvy o fungování EU podala doporučení k zahájení jednání s dotčenou třetí zemí nebo se k podání takového doporučení rozhodla;

c)	nebylo v souladu se zásadami a cíli Unie pro vnější činnost vypracovanými v souladu s obecnými ustanoveními stanovenými v hlavě V kapitole 1 Smlouvy o Evropské unii; nebo

d)	představovalo závažnou překážku pro jednání Unie o dvoustranných dohodách o investicích se třetími zeměmi nebo pro jejich uzavření.

2. V rámci povolení uvedeného v odstavci 1 může Komise požadovat, aby členský stát do uvedených jednání a budoucí dvoustranné dohody o investicích zahrnul nebo z nich naopak vyloučil některá ustanovení, je-li to nezbytné k zajištění souladu s investiční politikou Unie nebo slučitelnosti s právem Unie.

3. Povolení podle odstavce 1 tohoto článku se uděluje poradním postupem podle čl. 16 odst. 2. Komise přijme své rozhodnutí do 90 dnů od obdržení oznámení uvedeného v článku 8. Pokud jsou k přijetí rozhodnutí potřebné dodatečné informace, lhůta 90 dnů započne ode dne obdržení těchto dodatečných informací.

4. Komise informuje Evropský parlament a Radu o rozhodnutích přijatých podle odstavce 3.

5. Pokud Komise povolení podle odstavce 1 neudělí, informuje o tom dotčený členský stát a uvede důvody.

Článek 10

Účast Komise na jednáních

Komise je informována o pokroku a výsledcích jednání o změně nebo uzavření dvoustranné dohody o investicích během různých fází jednání a může požadovat účast na jednáních mezi členským státem a třetí zemí týkajících se investic.

Článek 11

Povolení podepsat a uzavřít dvoustrannou dohodu o investicích

1. Před podpisem dvoustranné dohody o investicích oznámí dotčený členský stát Komisi výsledky jednání a poskytne jí znění této dohody.

2. Tento článek se rovněž použije na dvoustranné dohody o investicích, které byly sjednány před … (6), ale nevztahuje se na ně oznamovací povinnost stanovená v článku 2 nebo v článku 12.

3. Po oznámení Komise posoudí, zda je sjednaná dvoustranná dohoda o investicích v rozporu s požadavky čl. 9 odst. 1 a 2.

4. Pokud Komise dospěje k názoru, že jednání vyústila v dvoustrannou dohodu o investicích, která není v rozporu s požadavky čl. 9 odst. 1 a 2, udělí členskému státu povolení podepsat a uzavřít takovou dohodu. Články 3, 5 a 6 se na takové dohody použijí, jako kdyby byly oznámeny podle článku 2.

5. Rozhodnutí podle odstavce 4 tohoto článku se přijímají poradním postupem podle čl. 16 odst. 2. Komise přijme své rozhodnutí do 90 dnů od obdržení oznámení uvedeného v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. Jsou-li k přijetí rozhodnutí potřebné dodatečné informace, lhůta 90 dnů započne ode dne obdržení těchto dodatečných informací.

6. Pokud Komise udělí povolení podle odstavce 4, oznámí dotčený členský stát Komisi uzavření dvoustranné dohody o investicích a její vstup v platnost, jakož i veškeré následné změny statusu uvedené dohody.

7. Komise informuje Evropský parlament a Radu o rozhodnutích přijatých podle odstavce 4.

8. Pokud Komise povolení podle odstavce 4 neudělí, informuje o tom dotčený členský stát a uvede důvody.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 12

Dohody podepsané členskými státy mezi 1. prosincem 2009 a … (6)

1. Pokud členský stát podepsal v době mezi 1. prosincem 2009 a … (6) dvoustrannou dohodu o investicích, oznámí tento členský stát do … (7). Komisi takovou dohodu, kterou si přeje zachovat v platnosti nebo pro níž chce získat povolení ke vstupu v platnost. Součástí oznámení je kopie takové dohody.

2. Po oznámení Komise posoudí, zda je dvoustranná dohoda o investicích oznámená podle odstavce 1 tohoto článku v rozporu s požadavky čl. 9 odst. 1 a 2.

3. Shledá-li Komise, že dvoustranná dohoda o investicích oznámená podle odstavce 1 tohoto článku není v rozporu s požadavky čl. 9 odst. 1 a 2, povolí zachování této dohody v platnosti nebo její vstup v platnost podle práva Unie.

4. Komise přijme rozhodnutí uvedené v odstavci 3 tohoto článku do 180 dnů od přijetí oznámení uvedeného v odstavci 1 tohoto článku. Jsou-li k přijetí rozhodnutí potřebné dodatečné informace, lhůta 180 dnů započne ode dne obdržení těchto dodatečných informací. Rozhodnutí podle odstavce 3 tohoto článku se přijímají poradním postupem podle čl. 16 odst. 2.

5. Pokud není dvoustranná dohoda o investicích povolena podle odstavce 3, členský stát neučiní žádné další kroky k jejímu uzavření a odvolá nebo zruší všechny kroky, které již byly podniknuty.

6. Pokud Komise udělí povolení v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, oznámí dotčený členský stát Komisi vstup dvoustranné dohody o investicích v platnost a veškeré následné změny jejího statusu. Články 3, 5 a 6 se na takovou dohodu použijí, jako kdyby byla oznámena podle článku 2.

7. Komise informuje Evropský parlament a Radu o rozhodnutích přijatých podle odstavce 3.

8. Pokud Komise povolení podle odstavce 3 neudělí, informuje o tom dotčený členský stát a uvede důvody.

Článek 13

Postup členských států, pokud jde o dvoustranné dohody o investicích se třetími zeměmi

Pokud jde o dvoustranné dohody o investicích spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, dotčený členský stát:

informuje Komisi bez zbytečného prodlení o veškerých schůzkách, které proběhnou na základě ustanovení této dohody. Komisi se poskytne pořad jednání a veškeré důležité informace, které jí umožní porozumět tématům, jež mají být na těchto schůzkách projednána. Komise si může vyžádat od dotčeného členského státu další informace. Pokud má být projednávána záležitost, která by mohla ovlivnit provádění politik Unie týkajících se investic, zejména společné obchodní politiky, může Komise požadovat, aby dotčený členský stát zaujal určitý postoj;

informuje Komisi bez zbytečného prodlení o veškerých vůči němu vznesených námitkách, že některé opatření není v souladu s touto dohodou. Členský stát rovněž okamžitě informuje Komisi o všech žádostech o řešení sporu podaných v souvislosti s dvoustrannou dohodou o investicích, jakmile se o takové žádosti členský stát dozví. Členský stát a Komise plně spolupracují a přijímají všechna nezbytná opatření k zajištění účinné obrany, což může případně znamenat účast Komise na příslušných postupech;

požádá Komisi o souhlas před tím, než uvede v činnost jakékoli příslušné mechanismy pro řešení sporů se třetí zemí obsažené v této dvoustranné dohodě o investicích, a na žádost Komise takové mechanismy uvede v činnost. Mezi tyto mechanismy patří konzultace s druhou stranou dvoustranné dohody o investicích a řešení sporu, pokud je v této dohodě stanoveno. Členský stát a Komise plně spolupracují při provádění postupů v rámci příslušných mechanismů, což může případně znamenat účast Komise na příslušných postupech.

Článek 14

Důvěrnost

Členské státy mohou při svých oznámeních Komisi ohledně jednání a jejich výsledků podle článků 8 a 11 sdělit, zda mají být některé poskytnuté informace považovány za důvěrné a zda mohou být předány dalším členským státům.

Článek 15

Přezkum

1. Do … (8) předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

2. Zpráva zahrnuje přehled žádostí o povolení a udělených povolení podle kapitoly III a posouzení potřeby dalšího uplatňování zmíněné kapitoly.

3. Pokud zpráva doporučí pozastavit používání kapitoly III nebo pozměnit její ustanovení, připojí se k ní odpovídající legislativní návrh.

Článek 16

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen Výbor pro dohody o investicích. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 17

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament

předseda

…

Za Radu

předseda

…

(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 10. května 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 4. října 2012. Postoj Evropského parlamentu ze dne … (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(2) Den vstupu tohoto nařízení v platnost.

(3) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(4) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(5) Třicet dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(6) Datum vstupu tohoto nařízení v platnost.

(7) Třicet dnů po vstupu tohoto nařízení v platnost.

(8) Sedm let od vstupu tohoto nařízení v platnost.

ODŮVODNĚNÍ RADY

I. ÚVOD

Dne 8. července 2010 předložila Komise Radě svůj návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví přechodná úprava pro dvoustranné dohody o investicích mezi členskými státy a třetími zeměmi (1).

Evropský parlament přijal postoj v prvním čtení i příslušné legislativní usnesení na plenárním zasedání dne 10. května 2011 (2).

V souladu s body 16 až 18 společného prohlášení o praktických opatřeních pro postup spolurozhodování (3) jednalo předsednictví z pověření Coreperu (4) s Evropským parlamentem v rámci neformálních kontaktů s cílem dosáhnout dohody mezi oběma orgány ve fázi prvního čtení v Radě. Poté bylo této dohody dosaženo na zasedání neformálního trialogu dne 29. května 2012.

Předseda Výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod v dopise ze dne 31. května 2012 adresovaném předsedovi Coreperu II uvedl, že pokud Rada Parlamentu formálně předá svůj postoj v podobě, v jaké je uveden v příloze jeho dopisu, doporučí plenárnímu zasedání, aby přijalo tento postoj Rady ve druhém čtení v Parlamentu beze změn s výhradou ověření právníky-lingvisty.

Dne 26. června 2012 Rada výše uvedenou politickou dohodu schválila (5).

II. CÍL NÁVRHU

Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU), která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, svěřila EU výlučnou pravomoc v oblasti přímých zahraničních investic v rámci společné obchodní politiky (čl. 207 odst. 1 SFEU). V této souvislosti Komise přijala návrh výše uvedeného nařízení, které se zabývá pouze přechodnými aspekty řízení této nové pravomoci EU týkající se přímých zahraničních investic. Cílům, kritériím a obsahu této nové pravomoci je věnováno samostatné sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě, které bylo přijato současně s legislativním návrhem (6).

Cílem návrhu Komise je povolit zachování mezinárodních dohod o investicích uzavřených mezi členskými státy a třetími zeměmi v platnosti a současně stanovit podmínky a procedurální rámec pro sjednávání a uzavírání takových smluv členskými státy.

III. ANALÝZA POSTOJE RADY V PRVNÍM ČTENÍ

Všeobecně

Rada plně podporuje vypracování společného politického rámce pro investice, který stanovuje rovné podmínky pro všechny investory EU ve třetích zemích a pro investory ze třetích zemí v EU.

Vzhledem k tomu, že dvoustranné dohody o investicích uzavírané členskými státy s třetími stranami představují pro evropské investory v zahraničí dosud hlavní zdroj ochrany a právní jistoty, nový právní rámec by neměl mít nepříznivý vliv na ochranu investorů a na záruky poskytované podle stávajících dohod. Koncept nahrazení stávajících dohod členských států dohodami EU má pro Radu zásadní význam v tom smyslu, že musí zamezit vzniku právního vakua, a tím zachovat nepřetržitou ochranu a právní jistotu pro investory.

Postoj Rady v prvním čtení, který je výsledkem politické dohody mezi Evropským parlamentem, Komisí a Radou, vnáší do návrhu Komise tyto klíčové změny:

Předmět a oblast působnosti (Kapitola I – Článek 1)

V souvislosti s tímto článkem Parlament nenavrhl žádné změny; několik změn však provedeno bylo. Odstavec 1 obsahuje určitá upřesnění oproti návrhu Komise a mimo jiné uvádí, že toto nařízení nemá žádný vliv na rozdělení pravomocí stanovených Smlouvou. Nový odstavec 2 obsahuje definici výrazu „dvoustranná dohoda o investicích“.

Zachování stávajících dvoustranných dohod o investicích v platnosti (kapitola II – články 2 až 6)

V článku 2 týkajícím se oznámení Komisi byly změny navržené Parlamentem přijaty. Toto znění rovněž obsahuje některé další technické úpravy.

Koncepce nahrazení, která je zakotvena v článku 3 (Zachování v platnosti), je zásadně důležitá pro zajištění nepřetržité ochrany investorů, a tím pro zabezpečení právní jistoty v jejich prospěch. V souvislosti s tímto článkem Parlament nenavrhl žádné změny.

Článek 5 týkající se posouzení dohod Komisí byl podstatně pozměněn. Značnou část změny navržené Parlamentem sice Rada nemohla přijmout, přijala však návrh Parlamentu zahrnout do pozměněného znění pojem „závažné překážky“ (obsažený rovněž v několika dalších článcích). Pouhá existence dvoustranných dohod o investicích by podle názoru Rady za „závažnou překážku“ považována být neměla.

Článek 6 týkající se povinnosti spolupráce představuje – vedle článků 3 a 5 – jádro tohoto nařízení. Znění Komise bylo podstatným způsobem upraveno, aby byl zdůrazněn význam úzké spolupráce mezi členskými státy a Komisí při řešení případných závažných překážek, které podle zjištění Komise brání jednání o dvoustranných dohodách o investicích mezi EU a třetími zeměmi nebo jejich uzavření. V souladu s ustanoveními tohoto článku může Komise sdělit vhodná opatření, která by měl dotčený členský stát pro odstranění výše uvedených překážek přijmout. Změny navržené Parlamentem nemohly být přijaty.

Povolení měnit nebo uzavírat dvoustranné dohody o investicích (kapitola III – články 7 až 11)

Změny, které Parlament navrhl k článku 7 (Povolení změnit nebo uzavřít dvoustrannou dohodu o investicích), článku 8 (Oznámení Komisi), článku 9 (Povolení k zahájení formálních jednání) a článku 11 (Povolení podepsat a uzavřít dvoustrannou dohodu o investicích), byly přijaty částečně. Pokud jde o článek 10 (Účast Komise na jednáních), změna navržená Parlamentem nemohla být přijata, a zůstalo tedy zachováno znění návrhu Komise.

Závěrečná ustanovení (kapitola IV – články 12 až 17)

Během neformálních kontaktů se Rada s Parlamentem dohodla, že vyhoví jeho návrhu vložit do nařízení nový článek 12 týkající se dohod, které členské státy podepsaly mezi vstupem SFEU v platnost, tj. mezi 1. prosincem 2009, a vstupem v platnost tohoto nařízení, přestože ve svém postoji v prvním čtení Parlament žádnou změnu v tomto smyslu nenavrhl. Tímto způsobem Rada dala jasně najevo, že v plném rozsahu uznává novou pravomoc EU v oblasti přímých zahraničních investic. Tento článek vymezuje postupy, které musí být u výše uvedené kategorie dvoustranných dohod o investicích dodrženy (oznámení členských států, posouzení a povolení ze strany Komise).

Pokud jde o článek 15 (Přezkum), bylo dosaženo kompromisní dohody ohledně lhůty pro předložení zprávy o uplatňování nařízení, tzn. že zpráva bude předložena do sedmi let od vstupu nařízení v platnost namísto deseti let, které navrhovaly Parlament a Rada, a pěti let, které původně navrhla Komise.

U článku 16 (Postup projednávání ve výboru) Rada přijala Parlamentem navrženou změnu požadující uplatňování poradního postupu.

IV. ZÁVĚR

Postoj Rady v prvním čtení odráží dohodu, které bylo za pomoci Komise dosaženo při neformálních kontaktech mezi Radou a Parlamentem. Znění vyhovuje klíčovému požadavku na zajištění nepřetržité ochrany a právní jistoty pro investory a zároveň umožňuje účinný výkon nové výlučné pravomoci EU v oblasti přímých zahraničních investic. Rada proto očekává, že její postoj v prvním čtení bude pro Parlament přijatelný.

(1) Dokument 11953/10 WTO 252 FDI 12.

(2) Dokument 9726/11 CODEC 749 WTO 195 FDI 12 PE 206.

(3) Úř. věst. C 145, 30.6.2007, s. 5.

(4) Dokument 10908/11 WTO 228 FDI 15 CODEC 950.

(5) Dokument 10892/12 WTO 216 FDI 17 CODEC 1557.

(6) Dokument 11952/10 WTO 251 FDI 11. Na základě tohoto sdělení přijala Rada dne 25. října 2010 závěry o ucelené evropské mezinárodní investiční politice (dokument 14373/10).

PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU, RADY A KOMISE

Skutečnost, že toto nařízení, včetně 17., 18. a 19. bodu odůvodnění, stanoví použití postupů uvedených v nařízení (EU) č. 182/2011, nepředstavuje precedent pro budoucí nařízení umožňující Unii zmocnit členské státy podle čl. 2 odst. 1 SFEU k vytváření a přijímání právně závazných aktů v oblastech, v nichž má Unie výlučnou pravomoc. V tomto nařízení nebude použití poradního postupu na rozdíl od přezkumného postupu považováno za stanovení precedentu pro budoucí nařízení stanovující rámec pro společnou obchodní politiku.

		ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.CE2012.352.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 352E

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 55 16. listopadu 2012

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	III Přípravné akty
	RADA
2012/C 352E/01	Postoj Rady v prvním čtení (EU) č. 10/2012 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1406/2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost Přijatý Radou dne 4. října 2012	1

2012/C 352E/02	Postoj Rady v prvním čtení (EU) č. 11/2012 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví přechodná úprava pro dvoustranné dohody o investicích mezi členskými státy a třetími zeměmi Přijatý Radou 4. října 2012	23