ISSN 1977-0863

doi:10.3000/19770863.C_2012.277.ces

Úřední věstník

Evropské unie

C 277

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 55
13. září2012


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

I   Usnesení, doporučení a stanoviska

 

USNESENÍ

 

Výbor regionů

 

96. plenární zasedání ve dnech 18. a 19. července 2012

2012/C 277/01

Usnesení k prioritám Výboru regionů v roce 2013 s ohledem na pracovní program Evropské komise

1

 

STANOVISKA

 

Výbor regionů

 

96. plenární zasedání ve dnech 18. a 19. července 2012

2012/C 277/02

Stanovisko Výboru regionů Migrace a mobilita – globální přístup

6

2012/C 277/03

Stanovisko Výboru regionů Posílení vnitřní solidarity EU v oblasti azylu

12

2012/C 277/04

Stanovisko Výboru regionů Města budoucnosti – ekologicky a sociálně udržitelná města

18

 

III   Přípravné akty

 

VÝBOR REGIONŮ

 

96. plenární zasedání ve dnech 18. a 19. července 2012

2012/C 277/05

Stanovisko Výboru regionů Finanční nástroje EU v oblasti vnitřních věcí

23

2012/C 277/06

Stanovisko Výboru regionů Finanční nástroje EU v oblasti spravedlnosti a občanství

43

2012/C 277/07

Stanovisko Výboru regionů Mechanismus monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů

51

2012/C 277/08

Stanovisko Výboru regionů Návrh nařízení o programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)

61

2012/C 277/09

Stanovisko Výboru regionů Udělování koncesí

74

2012/C 277/10

Stanovisko Výboru regionů Návrh nařízení o evropské územní spolupráci

96

2012/C 277/11

Stanovisko Výboru regionů Letištní balíček

110

2012/C 277/12

Stanovisko Výboru regionů Nástroj pro propojení Evropy

125

2012/C 277/13

Stanovisko Výboru regionů Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1364/2006/ES

137

2012/C 277/14

Stanovisko Výboru regionů Horizont 2020 (rámcový program pro výzkum a inovace)

143

2012/C 277/15

Stanovisko Výboru regionů Tvůrčí Evropa

156

2012/C 277/16

Stanovisko Výboru regionů Mechanismus civilní ochrany Unie

164

2012/C 277/17

Stanovisko Výboru regionů Balíček odpovědné podniky

171

CS

 


I Usnesení, doporučení a stanoviska

USNESENÍ

Výbor regionů

96. plenární zasedání ve dnech 18. a 19. července 2012

13.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/1


Usnesení k prioritám Výboru regionů v roce 2013 s ohledem na pracovní program Evropské komise

2012/C 277/01

VÝBOR REGIONŮ

s ohledem na sdělení Komise Pracovní program Komise na rok 2012 – Cesta k obnově Evropy (1);

s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2011 k prioritám Výboru regionů v roce 2012 na základě legislativního a pracovního programu Evropské komise (2);

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2012 k návrhu smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii určené jarnímu zasedání Evropské rady v roce 2012 (3);

s ohledem na protokol o spolupráci mezi Evropskou komisí a Výborem regionů podepsaný dne 16. února 2012;

vzhledem k tomu, že si přeje vyjádřit hlavní názory na pracovní program Komise na rok 2013:

Budoucnost Unie

1.

je přesvědčen, že v době, kdy se Evropská unie potýká s obtížnými úkoly při řešení probíhající finanční, hospodářské, sociální a politické krize, je naléhavě nutné, aby Evropská komise předložila ambiciózní pracovní program na rok 2013, jenž by oživil udržitelný růst, podpořil tvorbu pracovních míst, zvýšil kvalitu života v Evropě a přispěl k obnově důvěry občanů v proces evropské integrace;

2.

domnívá se, že obnovu je nutné založit na dvou stejně důležitých pilířích strukturálních reforem: oživení růstu a zajištění rozpočtové kázně;

3.

podporuje hlubší integraci a lepší sladění priorit politik, příjmů a výdajů mezi všemi vládními a správními úrovněmi při zachování nezávislosti a pravomocí národních vlád a místních a regionálních správních orgánů; na základě zásady subsidiarity a zásady víceúrovňové správy odmítá jakékoliv přímé či nepřímé opětovné převedení politik na úroveň států nebo jejich přímou či nepřímou centralizaci;

4.

žádá Evropskou komisi, aby se důrazně stavěla proti pokusům využít mezivládní dohody k obcházení demokratických postupů Unie stanovených Smlouvami, aniž by tím byly zpochybněny formy posílené spolupráce zakotvené v Lisabonské smlouvě;

5.

připomíná svůj názor (4), že včasné přijetí následujícího víceletého finančního rámce (na období 2014–2020) na konci roku 2012 je důležitým signálem toho, že EU je schopná reagovat na celosvětové problémy prostřednictvím vlastní strategie růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti, a předpokladem pro zaručení toho, že politika soudržnosti zůstane i nadále funkční;

6.

připomíná, že rozpočet EU je rozpočet investiční, že je nutné odmítnout návrhy na finanční škrty v programech, jež jsou součástí programu růstu EU, a že je zapotřebí vytvořit nové vlastní zdroje, zejména s ohledem na nahrazení příspěvků jednotlivých členských států do rozpočtu EU;

7.

opakuje, že místní a regionální orgány jsou odhodlány zapojit se do zjednodušování fondů EU a přezkumu finančního nařízení, aby se snížila administrativní zátěž, posílil pákový účinek veřejných fondů na celoevropské, vnitrostátní i regionální úrovni a aby se zajistila transparentnost a odpovědnost pro daňové poplatníky v EU;

8.

domnívá se, že Evropská komise by měla předložit analýzu dopadu Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii na místní a regionální orgány a zejména na otázku zachování fiskální autonomie, která je v jejich pravomoci;

9.

podporuje úsilí o zajištění rozpočtové kázně, zejména z důvodu řešení vysokého veřejného dluhu, který vážně ohrožuje mezigenerační solidaritu. Dostatečné kapacity místních a regionálních orgánů mohou současně zajistit růst pomocí vhodných investic, např. prostřednictvím provádění projektů spolufinancovaných z evropských fondů a veřejných zakázek;

10.

opakuje svou výzvu Komisi, aby do všech svých návrhů začlenila ustanovení článku 9 SFEU, pokud jde o podporu vysoké úrovně zaměstnanosti, záruku přiměřené sociální ochrany a boj proti sociálnímu vyloučení; žádá proto, aby Komise představila vyvážená doporučení k evropskému semestru a aby měla tyto povinnosti vyplývající ze Smlouvy na paměti v jakýchkoli právních předpisech souvisejících s finanční a hospodářskou krizí;

11.

žádá Komisi, aby s ním spolupracovala na přípravě evropského aktu o správním řízení;

Strategie Evropa 2020 a evropský semestr

12.

zdůrazňuje, že evropský semestr by měl přispět k hospodářskému růstu, fiskální kázni a strukturálním výzvám a že Evropská komise a členské státy musí taktéž důsledně předvídat a monitorovat dopad těchto opatření na autonomii místních a regionálních orgánů;

13.

obecně vítá nový Pakt pro růst a zaměstnanost, jak o něm rozhodla Evropská rada v červnu 2012, a podporuje její výzvu „mobilizovat za tímto účelem na všech úrovních správy Evropské unie veškeré páky, nástroje a politiky“ tak, aby bylo dosaženo cílů strategie Evropa 2020; (5)

14.

podporuje snahu Evropské komise o zlepšení mechanismů řízení a obzvláště zásady partnerství při přípravě, provádění a hodnocení národních programů reforem; žádá však Evropskou komisi, aby posouzení těchto aspektů zařadila do všech doporučení pro jednotlivé země;

15.

připomíná, že do národních programů reforem je třeba zahrnout subjekty zaměřené na výsledky, jako jsou územní pakty (6); kromě toho je třeba uznat a podpořit iniciativy stimulující konkurenceschopnost a inovace na místní a regionální úrovni, jako je např. označení Evropský podnikatelsky zaměřený region;

16.

s potěšením očekává posílení spolupráce s Evropskou komisí v rámci politického cyklu strategie Evropa 2020 a žádá o zapojení do příprav roční analýzy růstu;

17.

navrhuje, aby Evropská komise pravidelně aktualizovala informace o provádění stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 a informovala zejména o zapojení místních a regionálních orgánů do jejich provádění;

18.

žádá Evropskou komisi, aby v roce 2013 v rámci hodnocení strategie v polovině období popsala, jak hodlá zajistit užší zapojení místních a regionálních orgánů do jejího provádění;

19.

žádá, aby se při jakémkoliv převedení nevyužitých prostředků ze strukturálních fondů do nového programu růstu dodržovala zásada subsidiarity a aby do něho byly zapojeny místní a regionální orgány;

20.

vyzývá Evropskou komisi, aby hlouběji řešila hlavní problémy, jako je nezaměstnanost mladých lidí, zaměstnanost pracovníků starších 55 let a sociálně znevýhodněné skupiny, a zohlednila přitom úlohu místních a regionálních orgánů; vybízí Evropskou komisi zejména k tomu, aby předložila návrh doporučení Rady k nařízení o zárukách pro mladé lidi; žádá, aby byl do národních plánů zaměstnanosti zahrnut konkrétní místní a regionální rozměr;

21.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že do připravovaného doporučení týkajícího se chudoby a dobrých životních podmínek dětí budou zapracovány návrhy, které VR nastínil ve svém stanovisku k dětské chudobě z února 2012 (CdR 333/2011), zejména to, aby byla přijata komplexní strategie boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení dětí, do níž bude zapojena celostátní, regionální a místní úroveň, a aby byl vytvořen rámec pro monitorování založený na spolehlivých ukazatelích, jenž bude propojen se stávajícím mechanismem podávání zpráv UNCRC; Výbor je přesvědčen, že v roce 2013 bude nutné provést hodnocení dopadu krize na chudobu dětí, které by vycházelo ze zvláštních zpráv členských států v rámci národních programů reforem a strategie Evropa 2020;

Rozpočet EU

22.

připomíná, že v době krize a úsporných opatření by rozpočet EU měl působit jako páka pro zajištění co nejvyšší možné míry veřejného a soukromého spolufinancování na všech správních úrovních (7); lituje, že chybí statistické údaje, které by umožnily řádně posoudit tyto pákové a multiplikační účinky;

23.

podporuje záměr Evropské komise předložit zprávu o kvalitě veřejných výdajů (8) a doporučuje oddělit ve výpočtu schodku rozpočtu běžné výdaje a investice, aby se předešlo tomu, že investice s dlouhodobými čistými zisky budou započítány jako negativní;

24.

zdůrazňuje, že lze usilovat o synergie zejména mezi rozpočtem EU, rozpočty jednotlivých států a nižších celků za předpokladu, že budou existovat řádné a účinné mechanismy koordinace, např. interoperabilita mezi orgány veřejné správy zabývajícími se rozpočtovými otázkami, harmonizovaná účetní pravidla pro veřejné finance, harmonizované rozpočtové cykly a srovnatelné rozpočtové struktury, a vyzývá Evropskou komisi, aby vydala zelenou knihu, v níž by prozkoumala případná konkrétní opatření v této oblasti;

Jednotný trh, malé a střední podniky a průmysl

25.

žádá Evropskou komisi, aby do svého pracovního programu na rok 2013 zahrnula Akt o jednotném trhu III, který by zahrnoval všechny zbývající politické iniciativy Aktu o jednotném trhu, které ještě nebyly realizovány, a zachovala rovnováhu mezi hospodářským, sociálním a správním pilířem s ohledem na čtyři základní svobody;

26.

požaduje, aby Komise věnovala zvláštní pozornost dalšímu zlepšení přeshraniční mobility se zachováním práv pracovníků, a žádá o lepší systém uznávání kvalifikací, jenž by podpořil mobilitu odborníků;

27.

nabádá Evropskou komisi, aby stáhla svůj návrh nařízení Rady o výkonu práva na kolektivní akci v rámci svobody usazování a volného pohybu služeb, kvůli němuž 12 vnitrostátních parlamentů uplatnilo mechanismus včasného varování ohledně možného střetu se zásadou subsidiarity;

28.

podtrhuje důležitou úlohu malých a středních podniků v hospodářské obnově a zaměstnanosti na místní a regionální úrovni; lze ji dále zvýšit, pokud budou malé a střední podniky, vysoké školy a místní a regionální orgány zapojeny do programů EU pro financování výzkumu a inovací;

29.

žádá Evropskou komisi, aby malým a středním podnikům usnadnila přístup k financování a ke smlouvám na veřejné zakázky a dále snížila administrativní zátěž;

30.

doufá, že ho Evropská komise zapojí do přezkumu stěžejní iniciativy týkající se průmyslové politiky;

31.

podporuje požadavek Evropského parlamentu, aby Komise do ledna 2013 předložila na základě článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie návrh směrnice o zajištění přístupu všech spotřebitelů, kteří oprávněně pobývají na území Unie, k základním platebním službám;

32.

opakuje svůj požadavek na zřízení evropské agendy sociálního bydlení, která by vyjasnila pravidla hospodářské soutěže v oblasti sociálního bydlení a umožnila místním a regionálním orgánům poskytovat důstojné a cenově dostupné sociální bydlení, podporovat sociální rozmanitost a bojovat proti diskriminaci;

33.

žádá Evropskou komisi, aby po stažení prvního návrhu nařízení o statutu evropských vzájemných společností urychleně předložila revidovaný návrh;

Energetika

34.

naléhavě žádá, aby se v roce 2013 navázalo na energetický plán do roku 2050 s cílem dát místním a regionálním orgánům možnost přispět k propagaci decentralizované udržitelné výroby energie a energetické infrastruktury (jakou je např. inteligentní propojovací síť) jakožto klíčového prvku v účinném využívání zdrojů a zelené ekonomiky; žádá proto Evropskou komisi, aby vytvořila komplexní investiční rámec do roku 2030 za účelem zajištění požadované jistoty pro tržní subjekty a místní a regionální orgány;

35.

žádá Evropskou komisi, aby posoudila možnosti zavedení dodatečného, decentrálně řízeného finančního nástroje, jímž by se stimulovalo provádění akčních plánů udržitelné energetiky místními a regionálními orgány, zejména partnery Paktu starostů a primátorů; podporuje rovněž lepší provázání opatření finanční podpory pro energetickou účinnost a zachování energie v budoucích programech financování EU (9);

36.

žádá Evropskou komisi, aby podnikla kroky k vyřešení problémů s propojením mezi členskými státy a regiony v členských státech; dále žádá, aby byla podporována opatření usnadňující rozvoj mikrovýroby energie a její integrace do distribučních sítí;

37.

žádá, aby se malým a středním podnikům a místním a regionálním orgánům usnadnil přístup k půjčkám na investice do energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie od Evropské investiční banky;

Regionální politika

38.

klade důraz na potřebu splnit cíl, jímž je přijetí balíčku právních předpisů týkajících se politiky soudržnosti 2014–2020, stanovený na počátek roku 2013, aby místní a regionální orgány mohly 1. ledna 2014 zahájit programy financované ze strukturálních fondů;

39.

vyzývá Eurostat, aby ve spojení s vnitrostátními statistickými úřady řešil potřebu včasnějších srovnatelných údajů o regionálním HDP;

40.

připomíná, že je třeba důsledněji a striktněji zohlednit územní rozměr politik EU; navrhuje, aby Evropská komise zahrnula tyto prvky do svých budoucích aktivit spojených s posouzením dopadu a pravidelně o nich podávala zprávy (10);

41.

vyzývá Evropskou komisi, aby rozšířila program pro dočasné vysílání úředníků EU na nižší správní úrovně (namísto zaměření výhradně na úroveň celostátní), s cílem zlepšit znalosti evropských institucí o praktickém provádění právních předpisů a projektů EU na místní a regionální úrovni;

Doprava

42.

s potěšením očekává nadcházející návrh týkající budoucí přístavní politiky EU; žádá, aby bylo k návrhu provedeno posouzení územních dopadů, a je připraven se na něm podílet;

43.

poukazuje na význam udržitelné městské mobility a navrhuje, aby se u všech druhů dopravy (včetně autobusů, vlaků, trajektů, spolujízdy, půjčování jízdních kol a mýtného) prosazoval inteligentní elektronický systém prodeje jízdenek, jehož účelem bude zlepšování interoperability mezi různými systémy a rostoucí využívání veřejné dopravy;

Životní prostředí

44.

dochází k závěru, že zpomalení ve zlepšování kvality ovzduší je v podstatné míře důsledkem nedostatečně ambiciózní politiky EU u zdroje a nedostatečných vnitrostátních předpisů. Na místní a regionální orgány bylo naloženo příliš velké břemeno v oblasti řešení problémů kvality ovzduší a byla jim v tomto směru udělena příliš velká odpovědnost (11); očekává, že v nadcházejícím přezkumu právních předpisů EU v oblasti kvality ovzduší budou předloženy návrhy řešení těchto problémů;

45.

očekává, že v tomto přezkumu budou vzájemně přizpůsobeny úrovně cílů a časové rámce politiky emisí (u zdroje) a politiky imisí EU a že bude především posílena směrnice o národních emisních stropech, aby se snížily koncentrace pozadí; dále předpokládá, že budou zpřísněny normy pro emise NO2/NOx a pevných částic z vozidel a že se budou také řešit emise z lodní dopravy, letecké dopravy a zemědělství a zjednoduší se ukazatele a kritéria pro měření; žádá dále, aby byla politika kvality ovzduší EU propojena s jinými politikami, zejména politikou dopravy, politikou bydlení, průmyslovou politikou, energetickou politikou a politikou v oblasti klimatu;

46.

žádá, aby strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu obsahovala oddíl týkající se specifické činnosti v oblasti přizpůsobování na obecní a regionální úrovni a také pokyny a podporu pro místní a regionální činitele; prozkoumat by se rovněž mělo vytvoření pracovní skupiny pro strategie přizpůsobení ve zvláště slabých evropských regionech, do níž by byli zapojeni zástupci VR, GŘ pro oblast klimatu, EEA, JRC a místní a regionální sítě a sdružení;

Zemědělství a námořní politika

47.

zdůrazňuje, že je třeba předložit cílené sdělení o novém programu EU pro režim jakosti místních potravin, neboť místní potravinové systémy jsou oporou místních a regionálních ekonomik díky tomu, že vytvářejí pracovní místa v zemědělství a potravinářské výrobě;

48.

považoval by za vhodné, aby Komise flexibilněji přispěla k překonání současné patové situace mezi Evropským parlamentem a Radou, pokud jde o právní základ pro víceleté plány v odvětví rybolovu; v rámci balíčku návrhů k reformě společné rybářské politiky žádá rozšíření iniciativ ve prospěch větší decentralizace rybářské politiky a prováděcích opatření odpovídajících potřebám a problémům pobřežních regionů a vnitřních mořských vod;

49.

podporuje rozvoj přístupu založeného na strategii pro oblast jednotlivého moře coby integrovaného nástroje námořní politiky, avšak domnívá se, že tyto strategie, jako je strategie pro oblast Atlantiku, která bude přijata v roce 2013, musejí obsahovat silnější územní rozměr a vycházet z poznatků získaných z přístupu založeného na makroregionálních strategiích;

Občanství EU

50.

žádá, aby byl místní a regionální rozměr zohledněn v iniciativách usilujících o rozvoj a posílení občanských práv a v úsilí o obnovu důvěry občanů v EU a její instituce, a poukazuje na nutnost zapojit děti a mládež vzhledem k jejich schopnosti výkonu občanských práv a povinností; žádá Komisi, aby se na tuto výzvu zaměřila v aktivitách plánovaných v souvislosti s Evropským rokem občanů 2013, k němuž VR hodlá přispět;

51.

je odhodlán přispět ve spolupráci s ostatními institucemi EU k činnosti navazující na úspěšné evropské občanské iniciativy;

Rozšířená Evropa a Evropa ve světě

52.

požaduje, aby se místním a regionálním subjektům v zemích evropské politiky sousedství usnadnil přístup ke specifickým fondům EU pro tuto oblast, a podporuje otevření stávajících programů, včetně ESÚS, partnerům v sousedních zemích;

53.

potvrzuje svůj záměr pokračovat v plodné spolupráci s Evropskou komisí v kontextu nástroje pro místní správu s cílem zlepšit budování kapacit na místní úrovni a šířit poznatky o EU a jejích postupech v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost rozšířit tento nástroj i na místní správní orgány v zemích evropské politiky sousedství;

54.

věří, že jeho doporučení budou řádně zvážena při přípravě pracovního programu Komise na rok 2013, a pověřuje svoji předsedkyni, aby toto usnesení předložila předsedovi Evropské komise, předsedovi Evropské rady, předsedovi Evropského parlamentu a kyperskému předsednictví v Radě EU a nadcházejícímu irskému a litevskému předsednictví.

V Bruselu dne 19. července 2012

předsedkyně Výboru regionů

Mercedes BRESSO


(1)  COM(2011) 777 final.

(2)  CdR 361/2011 fin.

(3)  CdR 42/2012 fin.

(4)  CdR 318/2010, spoluzpravodajové: paní Mercedes Bresso a pan Ramón Valcárcel Siso.

(5)  Závěry Evropské rady, 28.–29. června 2012, s. 7.

(6)  CESE 72/2011, zpravodaj: pan Markku Markkula.

(7)  CdR 318/2010, spoluzpravodajové: paní Mercedes Bresso a pan Ramón Valcárcel Siso.

(8)  Viz COM(2012) 299, odstavec 2.1.

(9)  CdR 85/2012, zpravodaj: pan Brian Meaney.

(10)  CdR 273/2011zpravodaj: pan Luc Van den Brande.

(11)  CdR 329/2011, zpravodaj: pan Cor Lamers.


STANOVISKA

Výbor regionů

96. plenární zasedání ve dnech 18. a 19. července 2012

13.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/6


Stanovisko Výboru regionů Migrace a mobilita – globální přístup

2012/C 277/02

VÝBOR REGIONŮ

zdůrazňuje, že respektování lidských práv migrantů a solidarita se zeměmi, z nichž pochází největší část migračních toků, se musí prolnout do všech aspektů migrační politiky Unie, včetně vztahů s třetími zeměmi a při plném respektování zásad zakotvených v čl. 21 odst. 1 Smlouvy o EU;

zdůrazňuje, že je nutné pečlivě přezkoumat všechny příčiny migrace, včetně změny klimatu, aby bylo možné stanovit vhodný právní rámec pro ty, kteří prchají ze své vlastní země původu kvůli přírodním katastrofám či kvůli klimatickým podmínkám, jež ohrožují jejich přežití nebo fyzickou bezpečnost;

domnívá se, že globální přístup k migraci vyžaduje víceúrovňovou správu, aby se zajistilo, že migrace bude řízena na nejvhodnější úrovni v závislosti na okolnostech a za dodržování zásady subsidiarity tak, aby byl zaručen co největší blahobyt občanů jak v zemích původu, tak v zemích určení;

požaduje zejména, aby byly při provádění globálního přístupu plně zohledněny místní a regionální orgány a byly zhodnoceny jak probíhající projekty decentralizované spolupráce, tak i již strukturované dialogy, jako jsou ARLEM a CORLEAP.

Zpravodaj

pan Nichi VENDOLA (IT/SES), předseda vlády regionu Apulie

Odkaz

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Globální přístup k migraci a mobilitě

COM(2011) 743 final

I.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

VÝBOR REGIONŮ

Obecné připomínky

1.

zdůrazňuje význam globálního přístupu k migraci a mobilitě jakožto referenčního rámce pro opatření EU v rámci globálního řízení migrace a mobility a jakožto nástroje, který předkládá celkovou vizi migračních politik a jehož cílem je uvést v soulad činnost EU v oblasti vnějších vztahů a politiky rozvoje s její přistěhovaleckou politikou;

2.

vítá, že Komise zamýšlí předložit aktualizovanou verzi globálního přístupu, strukturovanější a více zaměřenou na migranty a na dodržování lidských práv v zemích původu, v zemích tranzitu i v zemích určení;

3.

zdůrazňuje, že právo osob opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní (1), a vrátit se do této země je hlavním právním základem všech diskusí o migraci a že je třeba podporovat dobrovolnou migraci bez ohledu na důvody, které k ní vedly, a bez ohledu na specifické potřeby země určení (2);

4.

zdůrazňuje, že respektování lidských práv migrantů a solidarita se zeměmi, z nichž pochází největší část migračních toků, se musí prolnout do všech aspektů migrační politiky Unie, včetně vztahů s třetími zeměmi a při plném respektování zásad zakotvených v čl. 21 odst. 1 Smlouvy o EU;

5.

domnívá se, že v definici možného vstupu státních příslušníků třetích zemí a v politikách přijímání a integrace migrantů je třeba zaručit skutečnou ochranu lidských práv;

6.

zdůrazňuje, že v dohodách Unie i členských států o zpětném přebírání a v dohodách o snazším získávání víz a ve všech opatřeních proti nelegálnímu přistěhovalectví by měla být skutečně respektována lidská práva, a to zejména v souladu s ustanoveními Listiny základních práv Evropské unie a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jak neustále stvrzuje Evropský soud pro lidská práva;

7.

zdůrazňuje, že požadavek omezit migrační toky nesmí nikdy převážit nad právem každého člověka zažádat EU o mezinárodní ochranu. EU musí být i nadále útočištěm pro ty, kdo prchají před pronásledováním nebo potřebují jinou ochranu;

8.

konstatuje, že hospodářská krize, která zasáhla velkou část členských států Evropské unie, by mohla zvýšit přirozené napětí mezi politikami kontroly hranic a respektováním lidských práv migrantů;

9.

zdůrazňuje, že je nutné pečlivě přezkoumat všechny příčiny migrace, včetně změny klimatu (3), aby bylo možné stanovit vhodný právní rámec pro ty, kteří prchají ze své vlastní země původu kvůli přírodním katastrofám či kvůli klimatickým podmínkám, jež ohrožují jejich přežití nebo fyzickou bezpečnost (4);

10.

vybízí Evropskou komisi, aby zveřejnila pracovní dokument o migraci a změně klimatu, jak původně plánovala ve sdělení o migraci ze dne 4. května 2011 (5);

11.

domnívá se, že k tomu, aby byl globální přístup účinný, je třeba posílit koordinaci mezi Evropskou unií a celostátní, regionální a místní úrovní a koordinaci se třetími zeměmi;

12.

poukazuje na to, co již prohlašoval dříve, tj. že „společná přistěhovalecká politika se týká místních a regionálních orgánů jako prvních. Na jedné straně se jich obzvláště týkají obtíže spojené s nelegálním přistěhovalectvím; na druhé straně jsou povinny zajistit těmto lidem řadu služeb jako součást místního integračního procesu. Proto se musí rozsáhle podílet na vytváření evropského rámce pro legální přistěhovalectví, na opatřeních proti nelegálnímu přistěhovalectví a na rozvojové spolupráci se zeměmi původu“ (6);

13.

je potěšen značným pokrokem dosaženým při snaze učinit převody finančních prostředků do zemí původu migrantů transparentnějšími, bezpečnějšími a levnějšími a podporuje iniciativy Evropské komise, jejichž cílem je usměrnit převod finančních prostředků migrantů zpět do jejich vlasti k výnosným investicím;

14.

souhlasí se skutečností, že globální přístup vyzdvihuje úlohu, již mohou komunity žijící v diaspoře hrát nejen v politikách rozvoje, ale i při regulaci migračních toků tím, že budou podporovat opatření na pomoc migrantům při odchodu a integraci do zemí určení;

K úloze regionů a místních orgánů při uplatňování globálního přístupu

15.

domnívá se, že globální přístup k migraci vyžaduje víceúrovňovou správu, aby se zajistilo, že migrace bude řízena na nejvhodnější úrovni v závislosti na okolnostech a za dodržování zásady subsidiarity tak, aby byl zaručen co největší blahobyt občanů jak v zemích původu, tak v zemích určení;

16.

považuje regiony a místní orgány za klíčové subjekty globálního přístupu, jež budou podporovat a zároveň uplatňovat sociální a zaměstnaneckou politiku, politiku přijímání, integrace, řízení nelegálního přistěhovalectví, ale i rozvíjet intenzivní dialogy a různé formy spolupráce se zeměmi původu a zeměmi tranzitu pro migrační toky (7);

17.

konstatuje, že regiony a místní orgány již podporují dialog s regiony a místními orgány v třetích zemích, přičemž mnohé tyto země jsou zeměmi původu či tranzitu pro migrační toky a zeměmi pro projekty decentralizované spolupráce;

18.

přál by si, aby ARLEM (Evropsko-středomořské shromáždění zástupců regionů a měst) a CORLEAP (Konference regionálních a místních orgánů zemí Východního partnerství) byly považovány za ideální fórum k rozvíjení dialogu o přistěhovaleckých a rozvojových politikách s regionálními orgány ve Středomoří a ve východní Evropě;

19.

domnívá se, že je třeba usilovat o co největší soudržnost mezi dvoustrannými iniciativami členských států a probíhajícími regionálními a dvoustrannými dialogy, které jsou považovány za nástroj vnější politiky Unie v oblasti přistěhovalectví, a že tuto soudržnost zaručí i plné uznání dialogů propagovaných regiony a místními orgány;

20.

vyzývá instituce, aby uznaly regiony a místní orgány za hlavní představitele globálního přístupu, v souladu s jejich pravomocemi v celostátním kontextu, a to prostřednictvím nástrojů, v nichž budou mít pozici příjemců finančních prostředků Unie, a zcela bez zásahu ústředních orgánů vlády a se zohledněním existujících rozdílů mezi různými členskými státy;

21.

vybízí Komisi, aby podpořila inovační projekty zaměřené na splnění cíle umožnit sladění nabídky práce a poptávky po ní prostřednictvím zprostředkovatelské funkce místních a regionálních orgánů a vzhledem k pravomocím, jež tyto orgány v dotyčné oblasti v mnoha členských státech vykonávají. Tak bude možné určit účinný nástroj i na řešení problému nedostatku kvalifikovaných pracovníků v určitých segmentech trhu práce;

22.

doufá, že regiony a místní orgány budou zapojeny také do aktualizace imigračního portálu EU, jenž by tak mohl být obohacován o informace o regionu, městě a obci určení, které jsou pro migranty důležité;

Ke vztahu mezi přistěhovaleckými politikami a politikami rozvojové spolupráce

23.

považuje za prvořadé, aby byla neustále zaručena soudržnost mezi migrační a rozvojovou politikou EU a vnější migrační a azylovou politikou. Především opatření, jež Unie a členské státy provádějí v třetích zemích, by měla být vždy založena zejména na zásadě solidarity a společného rozvoje za účelem překonání hlubokých příčin migrace a vymýcení chudoby, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována mobilizaci domácích zdrojů daných zemí a podpoře posilování institucí a zlepšování správy a právního státu, jakožto klíčovým prvkům stimulace hospodářských a sociálních změn;

24.

vybízí Komisi, aby rozdělování zdrojů určených rozvíjejícím se zemím prováděla na základě zásad, priorit a strategií rozvojové spolupráce a se současným přihlédnutím k zásadě „více za více“;

25.

domnívá se, že zásada vzájemnosti musí být v souladu se zásadami rozvojové spolupráce, zejména v partnerstvích v oblasti mobility a ve společném programu pro migraci a mobilitu (8);

26.

má za to, že při uplatňování globálního přístupu je třeba poskytovat řádnou ochranu všem zranitelným skupinám, v prvé řadě nezletilým osobám bez doprovodu, a to nejen z důvodu odpovídajícího zaměření opatření ve třetích zemích, ale i za účelem nabídky vhodných způsobů přijetí a sociální integrace v členských státech, a to i podporováním výměny osvědčených postupů mnoha místních a regionálních orgánů v členských státech. Současně žádá Evropskou komisi, aby účinně prováděla opatření obsažená v akčním plánu o nezletilých osobách bez doprovodu;

27.

vybízí k vypracování skutečného genderového přístupu tak, aby byla zhodnocena specifická úloha ženy při migraci a sociální integraci celé rodiny v hostitelské zemi;

28.

zdůrazňuje, že přistěhovalecká politika Unie by se mohla dostat do rozporu s politikami rozvojové spolupráce tam, kde usiluje o přilákání talentů z třetích zemí na základě cílů demografického a hospodářského rozvoje, jak je stanoveno ve strategii Evropa 2020;

29.

pochybuje o tom, že by dopadům odlivu mozků způsobeného selektivní migrační politikou bylo možné zabránit pomocí nástroje cirkulační migrace, neboť zatím není vůbec jasné, jak účinný tento nástroj bude a jaký bude mít v praxi dopad;

30.

dále se rovněž domnívá, že by nástroj cirkulační migrace mohl být v protikladu k cíli integrace migrantů, a že by tedy měly být vypracovány příslušné cílené strategie na integraci těchto pracovníků tak, aby se mohli účinně integrovat, přestože jejich pobyt v Evropské unii nemá být trvalý (9);

31.

je toho názoru, že uznávání diplomů a kvalifikací za harmonizovaných podmínek je jedním ze základních nástrojů k zamezení plýtvání mozky, k zaručení skutečné integrace migrantů a k zajištění jejich opětovné integrace do zemí původu v kontextu cirkulační migrace;

32.

vyzývá Evropskou komisi, aby podpořila opatření na pomoc zemím v procesu zjednodušeného uznávání diplomů a kvalifikací a aby propagovala neformální uznávání schopností, a to i v zájmu usnadnění pohybu pracovníků z třetích zemí na evropském trhu práce;

33.

doufá, že požádání třetích zemí o spolupráci při omezování migračních toků nikdy nepřeváží nad právem každého člověka opustit zemi, včetně své vlastní, zejména když se od třetích zemí požaduje, aby prováděly kontrolu emigrace na základě zákonů zemí určení;

34.

domnívá se, že je nezbytné více investovat do projektů rozvojové spolupráce určených resortům vzdělávání a zdravotnictví, přímo zapojovat vysokoškolské struktury a podporovat mobilitu výzkumných pracovníků a celé akademické obce;

35.

podporuje petici předloženou Evropskému parlamentu, jež bojuje za schválení programu Erasmus a Leonardo da Vinci pro evropsko-středomořskou oblast jakožto konkrétního nástroje obousměrné mobility studentů z obou břehů Středozemního moře;

36.

doufá, že mobilita mladých lidí, v prvé řadě studentů, bude prováděna účinně, a to i prostřednictvím zjednodušeného vydávání víz, racionalizace byrokratických postupů a vyčleňování dostatečných finančních zdrojů;

37.

zastává názor, že je třeba zhodnotit a podpořit program Erasmus pro všechny i již osvědčené postupy při výměnách mezi mladými lidmi – např. program Eurodissey podporovaný sítí AER (Shromáždění evropských regionů);

38.

považuje za nutné prohloubit analýzu migračních tlaků způsobených ekonomickou nerovnováhou, aby mohly být určeny účinné nástroje na jejich řešení, mj. systémy zaručující mobilitu i u pracovníků s nízkou kvalifikací, kteří jsou v některých členských státech stále ještě žádaní a jejichž problematiku nelze řešit pouze s pomocí mechanismu cirkulační migrace;

39.

domnívá se, že zapojení komunit žijících v diaspoře by se mělo týkat i opatření před odjezdem, přičemž musí být využívány již fungující internetové stránky, spravované přímo sdruženími přistěhovalců, které poskytují přesné informace v jazyce, jenž je potenciálním zájemcům srozumitelný;

40.

oceňuje využití opatření před odjezdem, do nichž je třeba více investovat, a zapojení jednak nevládních organizací, které již v zemích původu migrantů působí, a jednak místních a regionálních orgánů, jichž se týkají postupy přijímání a integrace migrantů a jejich rodin;

K boji proti nedovolenému přistěhovalectví

41.

oceňuje neutuchající úsilí Unie o boj proti nedovolenému přistěhovalectví, zejména proti převaděčství a obchodování s lidmi a proti zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají pracovní síly bez řádného povolení k pobytu;

42.

vyzdvihuje nutnost takového přístupu k boji proti nedovolenému přistěhovalectví, který by zvažoval to, že migranti mohou být potenciálními oběťmi nedovoleného obchodování s lidmi, a jako takové je chránil a bránil;

43.

vyzývá Evropskou komisi, aby se i nadále zabývala nezákonným zaměstnáváním a bojem proti němu, neboť ohrožuje hospodářství celé Unie a svádí k nedovolenému vstupu cizinců, kteří se mohou stát předmětem vykořisťování jak ve světě práce, tak v operačních složkách zločineckých sítí;

44.

zdůrazňuje, že značné finanční prostředky byly investovány i do opatření na boj proti nedovolenému přistěhovalectví, z nichž nejvýznamnější je kontrola hranic, kterou podporuje agentura FRONTEX;

45.

vyzdvihuje nutnost respektování lidských práv, zejména zásady nenavracení, ve všech fázích kontroly hranic a související závazek podrobovat činnost agentury FRONTEX důkladné kontrole ze strany institucí EU, především Evropského parlamentu;

46.

přeje si, aby byly obdobné kontroly rozšířeny i na mezinárodní spolupráci řízenou přímo FRONTEXem, který má pravomoc uzavírat s třetími zeměmi mezinárodní dohody technické povahy, jejichž obsah by měl být transparentnější a jejichž oblast použití by měla být přesně vymezena;

47.

považuje za nutné provádět důkladná hodnocení poměru mezi náklady a přínosy veškerých existujících nástrojů s cílem srovnat jejich účinnost, včetně nákladů procesu navracení do země původu (zajištění a násilné vyhoštění) a skutečného objemu prostředků vyčleněných zeměmi na dobrovolný návrat oproti návratu vynucenému;

48.

domnívá se, že je třeba zabránit tomu, aby se z legálně pobývajících cizinců kvůli nedostatečné pružnosti vnitrostátních předpisů stali cizinci pobývající neoprávněně, což by jen rozšířilo řady osob překračujících povolenou délku pobytu;

49.

doufá, že instituce EU a členské státy řádně posoudí možnost vstupu do EU za účelem hledání práce, zvlášť když je výslovně zmíněna v čl. 79 odst. 5 SFEU;

50.

domnívá se, že dostupnost možných způsobů legálního vstupu je třeba považovat za jeden z hlavních nástrojů boje proti nedovolenému přistěhovalectví a proti výskytu osob překračujících povolenou délku pobytu a rovněž za způsob zaručení určité míry solidarity ve vztazích se zeměmi původu migračních toků;

51.

vyzývá instituce, aby zahrnuly strategii zpětného přebírání do globálního přístupu tak, aby pro ni platily zásady rozvojové spolupráce a nebyla od rozvojové spolupráce odtržena a nepřestala s ní souviset;

52.

domnívá se, že dohody o zpětném přebírání musejí být podrobeny pravidelné kontrole, zejména pokud jde o povinnost každé tranzitní země zpětně přebírat nejen své vlastní občany, ale i cizince, kteří touto zemí prošli a odešli do EU a kteří riskují, že budou vypovězeni do země nikoho, což by zhoršilo situaci v tranzitních zemích a vystavilo je vážnému riziku porušování lidských práv;

K vnějšímu rozměru azylu

53.

má za to, že posílení azylových systémů třetích zemí nesmí být považováno za způsob, jak se vyhnout uznávání práva na mezinárodní ochranu v EU;

54.

oceňuje, že Unie v programech regionální ochrany jednala společně s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), přestože je ochrana, kterou EU poskytuje, podstatně širší než ochrana uznávaná Ženevskou úmluvou o uprchlících a zahrnuje i doplňkovou ochranu a ochranu proti jednání, které je v rozporu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod;

55.

doufá, že činnost Unie nebude žadatelům o azyl nikdy znemožňovat opustit zemi, v níž se nacházejí, s cílem zažádat o ochranu v některém členském státě EU;

56.

považuje především po zřetelné výtce Soudního dvora Evropské unie za nezbytný přezkum tzv. 2. dublinského nařízení, aby byla skutečně zaručena solidarita mezi členskými státy při plném respektování lidských práv, včetně práva na jednotu rodiny;

57.

vybízí Komisi, aby do partnerství v oblasti mobility zahrnula příslušná ustanovení o ochraně žadatelů o azyl a uprchlíků;

58.

vyzývá instituce, aby společně s členskými státy zvýšily účinnost pátracích a záchranných akcí na moři, zejména prostřednictvím lepší koordinace a definováním společných kritérií pro určení bezpečného místa, které by bylo nejvhodnější k vysazení zachráněných migrantů na břeh;

Závěrečné připomínky

59.

žádá Komisi, Radu a Evropský parlament, aby ponechaly diskusi o čtyřech pilířích globálního přístupu otevřenou, a do jeho uplatňování tak mohly být plně zapojeny všechny potenciálně zainteresované subjekty;

60.

požaduje zejména, aby byly při provádění globálního přístupu plně zohledněny místní a regionální orgány a byly zhodnoceny jak probíhající projekty decentralizované spolupráce, tak i již strukturované dialogy, jako jsou ARLEM a CORLEAP;

61.

požaduje, aby Evropská komise provedla analýzu příčin a charakteristik migrace na globální úrovni, a bylo tak možné určit účinné strategie pro řešení tohoto jevu, jenž má dopad na solidaritu s třetími zeměmi;

62.

projevuje zklamání nad politikami kriminalizace migrantů a oceňuje opatření na boj proti zločineckým sítím, jejichž oběťmi se migranti stávají;

63.

požaduje, aby se politika boje proti nedovolenému přistěhovalectví nesoustředila jen na kontrolu hranic a zadržování migrantů za účelem jejich vyhoštění, ale zaměřila se i na účinné způsoby legálního vstupu i pro pracovníky s nízkou kvalifikací, přičemž je třeba zohlednit specifika jednotlivých členských států.

V Bruselu dne 18. července 2012

předsedkyně Výboru regionů

Mercedes BRESSO


(1)  Čl. 13 odst. 2 Všeobecné deklarace lidských práv; čl. 2 odst. 2 protokolu č. 4 k EÚLP; čl. 12 odst. 2 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.

(2)  Usnesení Evropského parlamentu P6_TA(2006)0319 o vzájemných souvislostech rozvoje a migrace přijaté dne 6. července 2006.

(3)  Stanovisko VR ENVE-V-008 Úloha místních a regionálních orgánů při podpoře udržitelného hospodaření s vodními zdroji, odstavec 14, přijato na plenárním zasedání ve dnech 30. června a 1. července 2011. Stanovisko ARLEM, komise SUDEV, o vztahu mezi desertifikací a změnou klimatu ve Středomoří, 31. ledna 2012.

(4)  http://www.unhcr.org/pages/49e4a5096.html.

(5)  Sdělení o migraci, COM(2011) 248 final, s. 21.

(6)  Stanovisko CONST-IV-017 Společná přistěhovalecká politika pro Evropu, přijato na plenárním zasedání ve dnech 26. a 27. listopadu 2008, zpravodaj: pan Jostmeier.

(7)  Stanovisko VR CONST-IV-017 Společná přistěhovalecká politika pro Evropu, odstavec 5, přijato na plenárním zasedání ve dnech 26. a 27. listopadu 2008.

(8)  V tomto duchu se nese návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, COM(2011) 290 final.

(9)  Návrh stanoviska VR k tématu Obnovená evropská agenda pro integraci, odstavec 60; návrh stanoviska CIVEX k tématu Zelená kniha o sloučení rodiny, zpravodaj: pan Soave, odstavec 11.


13.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/12


Stanovisko Výboru regionů Posílení vnitřní solidarity EU v oblasti azylu

2012/C 277/03

VÝBOR REGIONŮ

podtrhuje zásadní význam azylu jakožto lidského práva, ale také jakožto konkrétního civilizačního acquis, jež je stanoveno texty mezinárodního práva, jako jsou Ženevská úmluva, Listina základních práv EU, Smlouva o fungování Evropské unie a právní předpisy všech členských států bez výjimky, přičemž páteří azylového nástroje je zásada nenavracení;

připomíná s odkazem na článek 80 SFEU, že solidarita a v kombinaci s ní spravedlivé rozdělení odpovědnosti představují institucionální zásady, jimiž se řídí veškeré evropské politiky, které v rámci evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva souvisejí s pohybem osob, tj. se správou a překračováním vnějších hranic, azylem a mezinárodní ochranou a také s přistěhovalectvím. Zmíněný článek poskytuje dostatečný právní základ pro evropská legislativní opatření, jejichž cílem je posílit solidaritu a podpořit spravedlivé rozdělení odpovědnosti;

upozorňuje na to, že stávající situace dokazuje potřebu konkrétní solidarity mezi EU a členskými státy v oblasti azylu, a dává najevo své přesvědčení, že nebude možné dospět k dosažení společné vysoké úrovně ochrany osob, které žádají o mezinárodní ochranu nebo na ni mají právo, pokud neexistují mechanismy, jež by zohlednily silné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy jak z hlediska počtu obyvatel třetích zemí, které přijímají na svém území, tak pokud se týká finančních, technických a jiných možností, jež mají k dispozici pro zvládání těchto migračních toků;

zdůrazňuje místní a regionální rozměr solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti v otázce politického azylu a vyzdvihuje, že místní samosprávy hrají výraznou roli při informování obyvatel a že mohou přispívat ke zvyšování jejich informovanosti o otázkách azylu a mezinárodní ochrany a vyvíjet tak pozitivní vliv na podmínky přijímání a na přijetí příchozích místním společenstvím.

Zpravodaj

pan Théodoros GKOTSOPOULOS (Řecko/SES), radní města Pallini (region Attika)

Odkaz

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o posílení vnitřní solidarity EU v oblasti azylu – Agenda EU pro lepší sdílení odpovědnosti a silnější vzájemnou důvěru

COM(2011) 835 final

I.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

VÝBOR REGIONŮ

Obecné připomínky

1.

připomíná, že smíšené migrační toky existují ve všech členských státech EU a jsou zdrojem hlavních zpráv současnosti, zejména z důvodu probíhajících politických otřesů v zemích severní Afriky a Blízkého východu, ale rovněž v důsledku obecnější politické situace, jež převládá v oblastech jako Afghánistán a Pákistán nebo Irák a Írán, což vyvolává nové přesuny obyvatel směrem do Evropy. Zmíněné smíšené migrační toky představují proměnlivě silný tlak na vnější hranice Unie, a tedy na azylové nástroje některých členských států, což přispívá ke vzniku humanitárních problémů;

2.

zdůrazňuje, že drsná hospodářská krize panující zejména ve středomořských zemích EU, jež přijímají neúměrné množství žadatelů o azyl, a následná neschopnost řešit tento problém s kýženou účinností představují při zajišťování situace negativní faktory a vedou ke zhoršení podmínek, které již i bez toho byly neutěšené;

3.

soudí, že je nutné vypracovat výraznou společnou evropskou politiku v oblasti migrace a azylu, v souladu se Stockholmským programem. Bude se muset zakládat na integrovaném přístupu, který se bude na jedné straně opírat o účinné řízení legálního přistěhovalectví a na druhé straně o boj, který je třeba vést proti nelegální imigraci, avšak rovněž a především o posílení azylových struktur;

4.

podtrhuje zásadní význam azylu jakožto lidského práva, ale také jakožto konkrétního civilizačního acquis, jež je stanoveno texty mezinárodního práva, jako jsou Ženevská úmluva, Listina základních práv EU, Smlouva o fungování Evropské unie a právní předpisy všech členských států bez výjimky, přičemž páteří azylového nástroje je zásada nenavracení;

5.

odvolává se na související práva, která doplňují právo na azyl, konkrétně na právo na důstojnost, na zákaz mučení a nelidského zacházení, ochranu poskytovanou v případě vyhoštění, vystěhování nebo vydání a právo na účinný opravný prostředek a nestranný soudní proces, jakož i na právo na sloučení rodiny;

6.

uznává, že byly zaznamenány pokroky ohledně přípravy společného evropského azylového systému, ale domnívá se, že je vhodné zopakovat výzvu Stockholmského programu, aby byl dokončen do roku 2012, a vyzvat členské státy, Radu a Evropský parlament, aby projevily politickou vůli nezbytnou k dokončení jednání o přezkumu směrnice ohledně podmínek přijímání a postupů souvisejících s azylem a dále reformy dublinského nařízení a systému Eurodac;

7.

zdůrazňuje, že úkolem společného evropského azylového systému je, aby se jeho činnost nesla ve znamení konkrétní obhajoby práv osob, jež požívají mezinárodní ochrany, a ne výlučně bezpečnosti v úzkém slova smyslu a ochrany národního území;

8.

trvá na tvrzení, že skutečně společný azylový systém je založen na sjednocení práv a postupů na celém území EU s cílem vyloučit riziko, že dojde k výrazným rozdílům při projednávání těchto otázek, a proto schvaluje úsilí vyvinuté ve snaze pokusit se změnit stávající právní předpisy směrem k zavedení spíše společných pravidel než minimálních norem;

9.

upozorňuje na nedávná rozhodnutí soudních dvorů ve Štrasburku a Lucemburku (1), která více než cokoli jiného podtrhují: a) hrubé nedostatky stávajícího právního režimu, zejména dublinského nařízení, b) mezery, které v současné napjaté atmosféře znamenají riziko pro ochranu práv žadatelů o mezinárodní ochranu a které jsou způsobeny rozdílným přístupem, jaký uplatňují jednotlivé členské státy v politické, právní i praktické rovině. Výše uvedená rozhodnutí zdůrazňují potřebu připravit integrovaný společný evropský azylový systém a v rámci tohoto úkolu posílit dublinské nařízení formou ustanovení, která by řešila příčiny krizí a přispívala tak k tomu, aby selhání jednotlivých režimů členských států nemělo negativní vliv na systém jako celek ani na ochranu lidských práv;

10.

domnívá se, že vzhledem k rozsahu migračního fenoménu je nutné přistoupit k výrazným změnám v oblasti azylové politiky EU a že realizace účinných politik a metod pro jeho zvládnutí se stává naléhavou nutností;

11.

připomíná s odkazem na článek 80 SFEU, že solidarita a v kombinaci s ní spravedlivé rozdělení odpovědnosti představují institucionální zásady, jimiž se řídí veškeré evropské politiky, které v rámci evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva souvisejí s pohybem osob, tj. se správou a překračováním vnějších hranic, azylem a mezinárodní ochranou a také s přistěhovalectvím. Zmíněný článek poskytuje dostatečný právní základ pro evropská legislativní opatření, jejichž cílem je posílit solidaritu a podpořit spravedlivé rozdělení odpovědnosti;

12.

uznává, že solidarita úzce souvisí s odpovědností, a vyzývá všechny členské státy, aby respektovaly a plnily závazky, jež přijaly na mezinárodní úrovni i na úrovni Unie a zametly si před vlastním prahem. Nicméně Výbor zdůrazňuje, že z úzké koncepce odpovědnosti nelze činit předběžnou podmínku solidarity v právní rovině či v praxi: existují případy, kdy konkrétní projev solidarity může vhodně přispět ke skutečnému dodržování závazků;

13.

upozorňuje na to, že stávající situace dokazuje potřebu konkrétní solidarity mezi EU a členskými státy v oblasti azylu, jak předepisuje článek 80 SFEU, a dává najevo své přesvědčení, že nebude možné dospět k dosažení společné vysoké úrovně ochrany osob, které žádají o mezinárodní ochranu nebo na ni mají právo, pokud neexistují mechanismy, jež by zohlednily silné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy jak z hlediska počtu obyvatel třetích zemí, které přijímají na svém území (hospodářských migrantů či žadatelů o mezinárodní ochranu), tak pokud se týká finančních, technických a jiných možností, jež mají k dispozici pro zvládání těchto migračních toků;

14.

vyzdvihuje, že sdělení Komise podrobně analyzuje současnou situaci a vyjmenovává nástroje, jež jsou k dispozici pro posílení solidarity, nicméně lituje, že neobsahuje návrhy nových pozitivních opatření na podporu solidarity a pro snazší rozdělení odpovědnosti;

15.

vítá iniciativu Rady v podobě přípravy „společného referenčního rámce“ pro solidaritu „vůči členským státům, jejichž azylové systémy jsou vystaveny mimořádnému tlaku, mimo jiné v důsledku smíšených migračních toků“ (2);

16.

avšak zdůrazňuje, že pozitivní opatření ve prospěch solidarity a rozdělení odpovědnosti by posílila dodržování lidských práv a pojmy, jako jsou spravedlnost, rovnost, spolupráce a politická účast. Je třeba, aby tato ustanovení dodržovala zásady subsidiarity a proporcionality;

17.

v tomto ohledu připomíná, že není možné zcela prošetřit sdělení Evropské komise z hlediska dodržování zásady subsidiarity, neboť popisuje hlavně způsob, jakým mohou stávající nástroje a právní předpisy EU přispět k posílení solidarity. Nicméně protože zmiňuje případné budoucí iniciativy, které se týkají například programů pro rozdělení osob uznaných za uprchlíky či předpisů pro společné posouzení žádostí o azyl a o nichž se lze domnívat, že budou mít dopad na otázky, které byly dosud úzce spjaty s národní suverenitou členských států (jako je posouzení žádostí o azyl či příjem žadatelů o azyl) a které budou moci přivodit rozsáhlejší politické, právní či finanční důsledky, Výbor žádá Evropskou komisi, aby jim při jejich přípravě věnovala veškerou nezbytnou pozornost;

18.

zdůrazňuje, že solidarita má rovněž vnější rozměr, jenž se konkrétně týká solidarity EU s ostatními částmi světa, které se potýkají s humanitárními krizemi a které přijímají podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky drtivou většinu uprchlíků a žadatelů o mezinárodní ochranu. Proto je zásadní, aby v oblasti politiky rozvojové spolupráce členské státy spolupracovaly s třetími zeměmi a usilovaly o vytvoření lepších hospodářských a sociálních podmínek a upevnění míru. Podpora azylových systémů třetích zemí však nemůže být považována za způsob, jak se vyhnout udělení práva na mezinárodní ochranu uvnitř EU nebo jak přesunout tyto postupy mimo vlastní území, ale musí se objevovat pouze jako nástroj ke zlepšení hospodářských a sociálních podmínek ve třetích zemích;

19.

vyzývá příslušné instituce a členské státy EU, aby aktivněji působily na země, jež sousedí s EU, aby dodržovaly jednak závazky vyplývající z mezinárodního práva, jednak závazky vůči ní samé a členským státům, zvláště v případě zemí, které s EU uzavřely readmisní dohodu;

Úloha místních a regionálních orgánů

20.

zdůrazňuje místní a regionální rozměr solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti v otázce politického azylu. Obzvláště orgány územní samosprávy, které se nacházejí blízko vnějších hranic EU, jsou mezi prvními, kdo budou evropské právní předpisy o azylu a společném evropském azylovém systému provádět. Stejně tak zastupitelské orgány velkých městských středisek, která zaznamenávají neustále rostoucí příliv uprchlíků a žadatelů o azyl. Orgány územní samosprávy zastávají důležitý úkol při přijímání žadatelů o azyl, uprchlíků a osob požívajících mezinárodní ochrany a v některých členských státech jsou odpovědné za první kontakt s nově příchozími;

21.

zdůrazňuje, že navzdory dobře zavedené úloze, kterou zastávají, jsou místní a regionální orgány naprosto vyloučeny z koncepcí solidarity a rozdělení odpovědnosti, které se až dosud vztahují pouze na členské státy. Kromě toho plánování a dialog na politické úrovni zohledňují pouze finanční břemeno, jež leží na bedrech členských států, a ne důsledky pro sociální soudržnost na místní a regionální úrovni související s přijímáním státních příslušníků ze třetích zemí, přestože to jsou právě územní samosprávy, které jsou v první řadě povolány k tomu, aby otázce čelily;

22.

zamýšlí tedy přímo formulovat postoje a návrhy usilující o to, aby se územní orgány mohly aktivně podílet na nástroji pro přemístění uprchlíků a fungování mechanismů pro pomoc, podporu a solidaritu určenou osobám, jež žádají o azyl, nebo jej již získaly, přičemž v některých členských státech již byla přijata legislativní opatření, která regionálním samosprávám přiznávají tento druh odpovědnosti;

23.

zdůrazňuje, že místní samosprávy hrají výraznou roli při informování obyvatel, a protože mají bohaté a rozsáhlé zkušenosti s rozvojovou pomocí, mohou spolu s nevládními organizacemi a organizacemi občanské společnosti přispívat ke zvyšování jejich informovanosti o otázkách azylu a mezinárodní ochrany a vyvíjet tak pozitivní vliv na podmínky přijímání a na přijetí příchozích místním společenstvím;

Lepší rozdělení pravomocí a řízení v otázce azylu

24.

podtrhuje, že je nezbytné podrobně přezkoumat dublinské nařízení v rámci návrhu Evropské komise z roku 2008 (3). Výhradní uplatňování kritéria prvního vstupu do Unie dosud přispívalo ke vzrůstu napětí v azylovém systému některých členských států a znamená, že provádění uvedeného nařízení je pouhou otázkou zeměpisné polohy, což je výsměch myšlence solidarity. Výbor tedy vyzývá členské státy, Radu a Evropský parlament, aby připravily nový postup krizového řízení a prozkoumaly určitá pozitivní solidární opatření, jež by byla na místě pro zmírnění negativních důsledků, které tento nástroj dosud způsobil;

25.

připomíná, že v jednom svém předchozím stanovisku (4) uvítal návrh Evropské komise, aby přemístění žadatelů o mezinárodní ochranu v rámci revidovaného znění dublinského nařízení bylo dočasně pozastaveno, pokud se členský stát nachází v obzvláště naléhavé situaci, nebo pokud by hrozilo, že ještě zvýší zatížení jeho přijímacích kapacit, azylového systému nebo infrastruktury. Nicméně je si vědom nesmírných obtíží spjatých s možným přijetím a použitím takového opatření a chápe případnost protinávrhu, který doporučuje vytvořit mechanismus pro vyhodnocení a rychlé varování, jenž pokryje celé fungování azylových systémů členských států;

26.

považuje za užitečné vyzdvihnout vzhledem k výše uvedeným připomínkám, že účinnost tohoto navrhovaného nástroje pro vyhodnocení a rychlé varování bude z velké míry záviset na možnosti disponovat spolehlivými a aktualizovanými informacemi, na loajální spolupráci členských států a schopnosti EU včas vyřešit případné nedostatky a potíže, které budou hlášeny. Dále Výbor upozorňuje na cennou pomoc, kterou mohou nabídnout organizace jako Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, národní rady uprchlíků či další nevládní organizace, a zejména místní a regionální samosprávy;

27.

je toho názoru, že návrh na rozšíření dobrovolného rozdělení osob uznaných za uprchlíky po vzoru pilotního programu zaměřeného na Maltu představuje pozitivní krok na cestě k posílení solidarity. Z tohoto důvodu Výbor doporučuje Evropské komisi a členským státům, aby prozkoumaly možnost, že by toto rozdělení bylo za určitých okolností povinné (například pokud dotyčný členský stát o to požádá, pokud byl v tomto smyslu již dříve formulován závěr v rámci mechanismu rychlého varování a pokud se k této věci vyjádřil Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, nebo pokud dotyčné zainteresované strany s opatřením vyjádří souhlas). Vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby se vážně zabývaly tím, že by žadatelé o mezinárodní ochranu rovněž mohli být přemisťováni, a v této souvislosti žádá Komisi, aby znovu prozkoumala zhotovenou právní, hospodářskou a technickou studii (5);

28.

poznamenává, že kvůli absenci systému vzájemného uznávání rozhodnutí v oblasti mezinárodní ochrany vyvstaly v souvislosti s přemístěním praktické a právní obtíže; z toho důvodu vyzývá Evropskou komisi, aby zvážila opatření nutná k řešení této situace;

29.

souhlasí s návrhem Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky na vytvoření „vzorce“, jenž by zabezpečil fungování systému pro rozdělení a který by zohledňoval takové prvky jako HDP dotyčné země, rozlohu území státu, jeho přírodní a jiné zdroje, obyvatelstvo, jeho možnosti přijetí, místní a regionální specifika, celkový počet příchozích žadatelů o azyl a závazky ke znovuusídlení, abychom uvedli alespoň některé parametry (6);

30.

vítá nedávné rozhodnutí Evropského parlamentu, které vedlo k dokončení společného programu EU pro znovuusídlování, o němž se domnívá, že přispěje k posílení vnějšího rozměru solidarity, a vyzývá členské státy, aby dodržovaly závazky, které přijaly v rámci programů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky;

31.

pozitivně hodnotí perspektivu společného posuzování žádostí o azyl, jehož by se účastnilo více členských států, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu a případně Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky; současně však upozorňuje, že je třeba, aby k tomuto vývoji došlo v souladu s dodržováním zásady, že žádosti o mezinárodní ochranu musí být posuzovány jednotlivě. Výbor vyzývá Evropskou komisi k vypracování právní, hospodářské a technické studie a k tomu, aby jej o ní informovala;

32.

taktéž se domnívá, že směrnice Rady č. 2001/55/ES o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími je velmi důležitá coby nástroj konkrétní a výjimečné solidarity, ačkoli dosud nebyla nikdy použita. Rovněž se domnívá, že je třeba ji revidovat, aby bylo snazší konstatovat na základě objektivních a kvantitativních kritérií, že v terénu právě dochází k hromadnému přílivu vysídlených osob, a dále prozkoumat, zda by bylo možné, aby spuštění mohlo být aktivováno na základě žádosti jednoho či více regionů;

33.

je rád, že směrnice 2003/109/ES o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, byla změněna tak, že nyní pokrývá rovněž osoby požívající mezinárodní ochrany. V praxi se může toto rozšíření projevit tak, že osoby uznané za uprchlíky se budou moci po pětiletém pobytu za určitých podmínek usadit v jiném členském státě než v tom, který jim na počátku udělil mezinárodní ochranu. Ačkoli se nejedná o solidární opatření v přísném slova smyslu, toto rozhodnutí by případně mohlo přispět ke zmírnění napětí a k lepší integraci osob. Výbor proto vyzývá členské státy, aby tuto pozměňující směrnici 2011/51/EU (7) rychle provedly do svého vnitrostátního práva;

Spolupráce v terénu

34.

zdůrazňuje, že praktická spolupráce představuje zásadní pilíř společného evropského azylového systému, a těší jej výrazné přispění organizací EU, z nichž je v první řadě třeba zmínit Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, ale rovněž Frontex, který přichází se svou podporou, aby bylo možné čelit určitým konkrétním výjimečným situacím, například v případě Malty a Řecka, přičemž poznamenává, že působení těchto specializovaných organizací musí provázet záruky ohledně zachování práv žadatelů o mezinárodní ochranu;

35.

je toho názoru, že je zejména třeba vyhnout se postupům, jejichž konkrétním výsledkem je znemožnění výkonu práva na předložení žádosti o azyl. Výbor proto žádá Frontex, aby se více soustředil na dodržování lidských práv při výkonu úkolů, které mu jsou svěřeny v souvislosti s ochranou vnějších hranic EU. Domnívá se, že v tomto směru již byl učiněn první krok v podobě nedávné změny nařízení zřizujícího Frontex, které tuto agenturu zavazuje k přípravě strategie v otázce lidských práv, zakládá poradní fórum a vytváří místo odpovědné za lidská práva (8). V této oblasti uznává úlohu, jakou může zastávat Agentura Evropské unie pro lidská práva, která se již zabývala situací lidských práv na vnějších hranicích EU (9), a podporuje ji v tom, aby rozšířila svá šetření v této oblasti a aby poskytla své poradenství a know-how agentuře Frontex a Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu;

36.

zdůrazňuje nutné zvýšení provozuschopnosti Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, aby byl efektivnější v pomoci místním a regionálním orgánům okamžitou podporou, odbornými znalostmi a technickým know-how, a požaduje užší zapojení místních a regionálních orgánů do jeho poradního fóra; vítá úmysl Evropské komise vyhodnotit v roce 2013 dopad činnosti Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu a dává najevo svůj zájem podílet se na tom;

37.

domnívá se, že vzdělávání má mimořádný význam coby specifičtější opatření konkrétní spolupráce Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, a trvá na tom, že v praxi je možná lepší harmonizace, k níž dojde po dokončení a celkovém provedení souhrnu evropských opatření v oblasti azylu. V tomto duchu Výbor navrhuje Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu, aby sestavil vzdělávací programy, jež by byly užitečné pro úředníky místní a regionální správy, neboť se podílejí na přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu;

Ekonomická a finanční solidarita

38.

uznává, že v posledních letech si EU vytvořila řadu užitečných nástrojů – v prvé řadě Evropský uprchlický fond –, jež členským státům umožňují zlepšit provádění evropské azylové politiky;

39.

vyjadřuje se kladně ke zjednodušení struktury evropských finančních mechanismů zaměřených na azyl a migraci v podobě návrhu na vytvoření Migračního a azylového fondu, na nějž budou vyčleněny zdroje o celkovém objemu 3,87 miliardy eur na zabezpečení integrovaného řízení migračních toků a který bude pokrývat různé složky společné azylové a migrační politiky pro období let 2014–2020. Výbor doufá, že souběžně s tímto vývojem dojde k racionalizaci postupů;

40.

zdůrazňuje potřebu vyčlenit dostatečné zdroje na opatření pro posílení solidarity, která by mohla spočívat v podpoře úsilí vynaloženého na zlepšení základních podmínek azylových systémů, pokud je to třeba, v poskytování konkrétní pomoci členským státům a regionům, jež čelí mimořádným tlakům, nebo v provádění programů pro rozdělení či znovuusídlení;

41.

zdůrazňuje, že je nezbytné, aby výše prostředků určených na azyl a mezinárodní ochranu odpovídala mezinárodním závazkům EU, a mohlo se tedy dospět k dobře promyšlené rovnováze mezi objemem výdajů na bezpečnost a správu hranic a mezi výdaji na zásahy v oblastech, jako jsou podmínky přijímaní žadatelů o azyl, které představují pole působení, kde může přispění místních a regionálních samospráv znamenat výraznou přidanou hodnotu;

42.

vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby se zasadily o úplnou realizaci zásady partnerství, na níž spočívá fungování fondů, aby bylo zaručeno, že se všichni dotyční partneři na místní a regionální úrovni budou podílet jak na stanovování finančních priorit, tak na vyhodnocování uskutečněných iniciativ. Uplatňování této zásady musí být v souladu s realizačním rámcem stanoveným v kapitole IV návrhu nařízení o obecných ustanoveních ohledně Azylového a migračního fondu (COM(2011) 752 final);

43.

vyzývá tedy členské státy, aby dbaly na účast zástupců svých místních a regionálních samospráv v procesu politického dialogu zaměřeného na stanovení ročních finančních priorit Fondu (10).

V Bruselu dne 18. července 2012

předsedkyně Výboru regionů

Mercedes BRESSO


(1)  Věc M. S. S. v. Belgie a Řecko, rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ze dne 21. ledna 2011, a věc N. S. v. Secretary of State for the Home Department, Spojené království, a další, rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 21. prosince 2011 – žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, spojené věci C-411/10 a C-493/10.

(2)  3151. jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, Brusel, 8. března 2012.

(3)  COM(2008) 820 final.

(4)  CdR 90/2009, Budoucí společný evropský azylový systém II.

(5)  Study on the feasibility of establishing a mechanism for the relocation of beneficiaries of international protection (Studie proveditelnosti týkající se vytvoření mechanismu pro rozdělení osob, jež se těší mezinárodní ochraně), JLS/2009/ERFX/PR/1005 – 70092056

(http://ec.europa.eu/home-affairs/doc_centre/asylum/docs/final_report_relocation_of_refugees.pdf).

(6)  The challenges of mixed migration, access to protection and responsibility-sharing in the EU: A UNHCR non-paper (Výzvy smíšených migračních toků, přístup k ochraně a rozdělení odpovědnosti uvnitř EU – neúřední dokument Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky), odstavec 28, http://www.unhcr.org/4a44dd756.html.

(7)  Úř. věst. L 132, 19.5.2001.

(8)  Nařízení (EU) č. 1168/2011, Úř. věst. L 304, 22. listopadu 2011, s. 1.

(9)  Zpráva Coping with a fundamental rights emergency – The situation of persons crossing the Greek land border in an irregular manner („Zvládání naléhavé otázky lidských práv – situace osob nezákonně překračujících řecké pozemní hranice“).

(10)  Článek 13 návrhu nařízení, jenž se týká obecných ustanovení pro Azylový a migrační fond, COM(2011) 752 final.


13.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/18


Stanovisko Výboru regionů Města budoucnosti – ekologicky a sociálně udržitelná města

2012/C 277/04

VÝBOR REGIONŮ

podporuje požadavek přijetí holistických strategií udržitelného městského rozvoje a horizontální a vertikální spolupráce v takovém systému správy, který zohledňuje rozmanitost měst a význam sociálních inovací a předběžného plánování;

zdůrazňuje, že na rostoucí hospodářské a sociální rozdíly v naší společnosti je třeba reagovat investováním do vzdělávání pro všechny počínaje raným dětstvím, opatřeními týkajícími se trhů práce, jež podporují začlenění, celoživotním učením, politikou aktivního začleňování a mzdami, které by byly spravedlivé, umožňovaly by uspokojovat potřeby a byly by stejné pro muže i ženy;

poukazuje na nutnost zajišťování potřeb, jež mají pro společnost zásadní důležitost: dostupnost bydlení, jeslí, mateřských škol, míst, kde si mohou děti bezpečně hrát a rozvíjet se. To umožní odstranit překážky znesnadňující zakládání a rozrůstání rodin;

upozorňuje na problémy spojené se změnou klimatu a na nutnost snížit spotřebu energie jejím opětovným využíváním, zvýšením energetické účinnosti, propojením systémů, rozšiřováním nezastavěných a zelených ploch a prostřednictvím nových způsobů výstavby a zdravých, bezpečných a z hlediska zdrojů neutrálních forem mobility;

poukazuje na význam kultury a kreativity, a to nejen pro hospodářský růst, ale především pro zajištění kvalitního života, praktické demokracie, míru a vzájemné úcty;

podtrhuje zásadní význam participativních prvků v tvorbě politiky;

považuje četné snahy evropských institucí o podporu měst za nezbytné a požaduje, aby byl v nadcházejícím finančním období dán jasný signál k podpoře měst tím, že bude posílen městský rozměr, že budou flexibilně využívány prostředky a že bude místní úroveň hrát klíčovou roli při provádění politiky soudržnosti;

vítá rozpracování udržitelných finančních nástrojů ve strukturální politice, jež představují kreativní a stabilní mechanismy podpory.

Zpravodajka

paní Hella DUNGER-LÖPER (DE/SES), zplnomocněnkyně spolkové země Berlín při spolkové vládě a zmocněnkyně pro evropské záležitosti

I.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

VÝBOR REGIONŮ

Souvislosti a důvody k vypracování stanoviska

1.

oceňuje skutečnost, že jej dánské předsednictví Rady EU požádalo o vypracování tohoto stanoviska a že se aktivně podílelo na 5. summitu regionů a měst na téma „Městská struktura v Evropě ve 21. století“, který proběhl ve dnech 22. a 23. března 2012 v Kodani. Jde o výraz uznání přínosu měst a regionů pro evropskou integraci a jejich ústřední úlohy při dosahování cílů strategie Evropa 2020;

2.

se zájmem bere na vědomí zprávu Evropské komise Města budoucnosti – výzvy, vize, pokrok z října 2011 a sdílí vizi města zítřka, které je ve zprávě popsáno jako „místo výrazného sociálního pokroku s vysokým stupněm sociální soudržnosti, v němž je zajištěno sociálně vyvážené bydlení a jsou poskytovány sociální a zdravotnické služby a služby v oblasti vzdělávání pro všechny“, „platforma pro demokracii, kulturní dialog a rozmanitost“, „místo pro zelenou, ekologickou či environmentální obnovu“ a „místo s vysokou atraktivností a motor hospodářského růstu“;

3.

sdílí obavy týkající se budoucnosti měst, které jsou ve zprávě Města budoucnosti vyjádřeny, s ohledem na hrozby vyplývající z demografické změny, klesajícího růstu a slábnoucích vazeb mezi hospodářským růstem, zaměstnaností a společenským pokrokem. Další hrozby spočívají v rostoucích rozdílech v příjmech, sílící sociální polarizaci a segregaci, v rostoucím počtu lidí vyloučených ze společnosti, v živelném růstu měst a v rostoucím tlaku na městské ekosystémy;

4.

zdůrazňuje, že Evropská unie jako celek může cílů strategie Evropa 2020 dosáhnout jen tehdy, když budou města coby místa inovací v sociální a hospodářské oblasti schopna plně přispívat k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění a k hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

5.

z tohoto důvodu vítá doporučení uvedená ve zprávě Města budoucnosti k posílení měst tím, že budou podporovány udržitelné místní ekonomiky pro vytvoření odolné ekonomiky podporující začlenění, že bude využíván potenciál generační, sociálně-ekonomické, kulturní a etnické rozmanitosti, že se lepším bydlením bude bojovat proti sociálnímu vyloučení a chudobě, že budou přijaty holistické strategie v oblasti životního prostředí a energie, že budou vytvářeny a udržovány přitažlivé otevřené veřejné prostory, že budou podporovány udržitelné dopravní systémy, které podporují začlenění a jsou zdraví prospěšné, a že bude podporován vyvážený územní rozvoj;

6.

podporuje požadavek přijetí holistických strategií udržitelného městského rozvoje a horizontální a vertikální spolupráce v takovém systému správy, který zahrnuje všechny úrovně a všechny oblasti politiky, je participativní a zohledňuje rozmanitost měst a význam sociálních inovací a předběžného plánování;

7.

odkazuje na Kodaňské prohlášení Výboru regionů ze dne 23. března 2012, v němž se Výbor vyslovil pro zelenější města, která více podporují sociální začlenění a jsou hospodářsky konkurenceschopnější, a na s tím spojené požadavky určené institucím EU, aby byl v rámci strategie Evropa 2020 uplatňován výraznější územní přístup, aby byly vyčleněny dostatečné finanční prostředky na komplexní městskou politiku, aby bylo přiznáno důležitější místo územní spolupráci mezi evropskými městy, aby byla posílena úloha měst a regionů v přípravě evropských politik, aby byl prohlouben proces decentralizace v členských státech EU a aby byla městům a regionům poskytnuta větší volnost ve finančních záležitostech;

8.

připomíná své stanovisko Úloha obnovy měst v budoucnosti rozvoje měst v Evropě ze dne 10. června 2010 a v něm formulovaný požadavek posílení městského rozměru ve všech politikách EU;

Připomínky

9.

připomíná, že města jsou vždy obrazem společenských poměrů. Podobu měst budoucnosti a kvalitu života v nich utvářejí hospodářská a sociální rozhodnutí a události na všech úrovních politické a hospodářské odpovědnosti;

10.

konstatuje, že význam měst pro EU zdaleka přesahuje hospodářské a demografické faktory. Krásná, inteligentní a zelená města, která účinně využívají energii a zdroje a podporují začlenění, jsou základem pro harmonické a solidární soužití v naší společnosti;

11.

zdůrazňuje, že města jsou díky sociálním a hospodářským kontaktům úzce a neoddělitelně spjata se svým okolím a že i z tohoto důvodu hrají důležitou úlohu pro vyvážený územní rozvoj;

12.

v této souvislosti poznamenává, že dosavadní kategorické rozlišování mezi městy a venkovskými oblastmi již neodpovídá budoucím úkolům a že namísto toho na ně musí být nahlíženo jako na oblasti, které na sebe vzájemně působí na základě své funkce a provázanosti;

13.

zdůrazňuje, že evropská města se ve srovnání s městy v ostatních částech světa vyznačují demokratickým sebeurčením, silnou občanskou společností, sociální integrací, fungujícím vzájemným vztahem mezi soukromou a veřejnou sférou, zaručením svobody, emancipací a vyhraněnou urbanistickou kulturou;

14.

podotýká, že deindustrializace a globalizace narušila důležité základy pro sociální a hospodářskou integraci. Jak v prosperujících, tak v chudších oblastech se hledají nové strategie pro posílení sociální soudržnosti, které však zatím sotva dokázaly omezit tendence směřující k sociálně prostorové diferenciaci. Navzdory těmto snahám se sociální rozdíly a segregace mnohde spíše prohloubily a i nadále představují značný problém pro soužití ve městech;

15.

poukazuje na to, že na rostoucí hospodářské a sociální rozdíly v naší společnosti je třeba neprodleně reagovat investováním do vzdělávání pro všechny počínaje raným dětstvím, opatřeními týkajícími se trhů práce, jež podporují začlenění, celoživotním učením, politikou aktivního začleňování a mzdami, které by byly spravedlivé, umožňovaly by uspokojovat potřeby a byly by stejné pro muže i ženy. Poukazuje na to, že hospodářský rozvoj a vytváření více pracovních míst ve městech jsou v tomto ohledu klíčové;

16.

s obavami sleduje, že se tyto problémy v některých metropolích ještě přiostřily, což vedlo k násilným protestům, v nichž mnoho občanů vyjádřilo rovněž svou nedůvěru v politické instituce;

17.

poukazuje na místní dopad demografických změn a stárnutí obyvatelstva, které s sebou nesou nové požadavky na sociální infrastrukturu a veřejné prostory. Ve spojitosti s rostoucí chudobou starších osob vyvstává otázka udržitelných systémů sociálního zabezpečení a služeb, jež budou občanům k dispozici, budou brát v potaz kulturní zvláštnosti a budou cenově dostupné;

18.

v této souvislosti zdůrazňuje, že nehledě na současnou enormní nezaměstnanost mladých bude Evropa v nadcházejících desetiletích odkázána na příchod mladých lidí z jiných zemí, aby byl zaručen hospodářský růst a ztlumil se dopad stárnutí obyvatelstva na sociální a zdravotní systémy. Předpokladem pro přistěhovalectví jsou otevřená a přitažlivá města. Přistěhovalci a etnické menšiny se však ve městech ještě dnes často setkávají se značným znevýhodněním, pokud jde o přístup ke vzdělávání, zaměstnání, bydlení a k lékařské péči. Nezbytnou součást prozíravé migrační politiky tudíž tvoří účinné místní strategie začleňování;

19.

poukazuje na nutnost zajišťování potřeb, jež mají pro společnost zásadní důležitost: dostupnost bydlení, jeslí, mateřských škol, míst, kde si mohou děti bezpečně hrát a rozvíjet se. To umožní odstranit překážky znesnadňující zakládání a rozrůstání rodin. Proto je třeba podporovat veškerá opatření, která napomáhají pozitivnímu demografickému vývoji;

20.

upozorňuje na problémy spojené se změnou klimatu a na nutnost snížit spotřebu energie jejím opětovným využíváním, zvýšením energetické účinnosti, propojením systémů, rozšiřováním nezastavěných a zelených ploch a prostřednictvím nových způsobů výstavby a zdravých, bezpečných a z hlediska zdrojů neutrálních forem mobility;

21.

poukazuje na význam kultury a kreativity, a to nejen pro hospodářský růst, ale především pro zajištění kvalitního života, praktické demokracie, míru a vzájemné úcty. Městská kultura zahrnuje rovněž zachování architektonického dědictví a urbánního plánování, kvalitní a pro všechny dostupné veřejné prostory a vypořádání se s místními a regionálními zvláštnostmi;

22.

podtrhuje zásadní význam participativních prvků v tvorbě politiky pro získání důvěry a zajištění spoluúčasti občanů a pro posílení sociální soudržnosti. Tato spoluúčast občanů je možná pouze v případě, že budou přístupné transparentní informace o tom, na jakém základě činí orgány městské správy svá rozhodnutí a přijímají opatření;

23.

považuje četné snahy evropských institucí o podporu měst prostřednictvím příslušných programů a iniciativ za nezbytné, protože obce bez odpovídajících vlastních finančních zdrojů jsou na těchto prostředcích závislé;

24.

s obavami sleduje, že přes prohlášení učiněná v Lipské chartě a s ní spojený politický proces angažovanost členských států v oblasti městské politiky v uplynulých letech spíše zeslábla, než aby sílila. Je to vidět na tom, že se zatím nepodařilo přiřadit otázkám městské politiky prioritu v příslušných oblastech politiky, jako je zaměstnanost, životní prostředí, vzdělávání a věda a bydlení. Tento problém se odráží také v nižších rozpočtech programů na podporu měst. Z tohoto důvodu je třeba na úrovni EU co nejrychleji vyčlenit prostředky, které městům umožní flexibilně reagovat na tyto různé problémy;

25.

je znepokojen katastrofální finanční situací obcí ve většině členských států, která se vzhledem k vnitrostátním rozpočtovým prioritám nezlepší, pokud členské státy nezmění kurz;

26.

domnívá se, že vzhledem k akutním sociálním, hospodářským a ekologickým hrozbám dosavadní úsilí v žádném případě nepostačuje k tomu, aby připravilo evropská města na budoucnost tak, aby se stala konkurenceschopnými, krásnými, inteligentními a zelenými místy, která účinně využívají energii a zdroje, podporují začlenění a provádějí sociální inovace, a mohla plně přispívat k posílení sociální, hospodářské a územní soudržnosti EU a k uskutečňování cílů strategie Evropa 2020;

Politické požadavky

Obecné požadavky

27.

vzhledem ke společenským výzvám předpokládá, že všechny úrovně politické odpovědnosti mají zájem na silných a demokraticky sebeurčených městech, která jsou základem evropské společnosti. Silná, reakce schopná a účinná místní demokracie může rozhodujícím způsobem přispět k obnovení důvěry v instituce zastupitelské demokracie na všech úrovních;

28.

opakuje svůj požadavek, aby se při posuzování společenského rozvoje nepřihlíželo pouze k hrubému domácímu produktu (HDP), aby byly brány vážně starosti a potřeby občanů a aby byli občané více zapojováni do plánování programů a do provádění opatření;

29.

očekává, že volení zástupci na všech politických úrovních budou jednat sebevědomě a odvážně při zajišťování mírového a solidárního soužití. Pouze v míru a pomocí skutečné solidarity přesahující hranice jednotlivých zemí lze vytvořit inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. K tomu patří aktivní vstřícnost vůči přistěhovalcům, a také podpora mezikulturních dovedností ve veřejné správě a institucích. Řadí se sem rovněž jasné a jednoznačné odhodlání chránit uprchlíky a osoby, které jsou politicky pronásledovány a diskriminovány na základě svého původu, víry, sexuální orientace, příslušnosti k určité sociální skupině či politického přesvědčení;

30.

zdůrazňuje význam integrovaných místních strategií pro koordinované a účinné využívání prostředků a požaduje, aby zde byly zapojeny všechny relevantní oblasti politiky. Konstruktivní a samozřejmá spolupráce mezi všemi politickými úrovněmi a rezorty je důležitá k tomu, aby se občanům dalo najevo, že instituce umějí odpovědně nakládat s důvěrou, která je v ně vkládána, a že cítí povinnost zabývat se místními potřebami;

31.

vyzývá rozhodující činitele na všech úrovních k tomu, aby se zasazovali o zdravou a udržitelnou městskou a meziměstskou mobilitu. Je třeba podporovat veřejnou dopravu tak, aby byla dostupná pro všechny skupiny obyvatelstva. Kromě toho rozhodující činitele vyzývá i k tomu, aby dále rozvíjeli města v souladu s tradičním modelem evropského města integrací různých způsobů využití a zaručením hustoty a kvality (z urbanistického a architektonického hlediska);

32.

podporuje nové snahy o zvýšení informovanosti o městském rozvoji s jeho technickými, sociálními, hospodářskými a ekologickými aspekty. Musí sem být výslovně zařazen také význam virtuálního prostoru pro život a práci ve městech a regionech;

33.

vyzdvihuje význam partnerství měst, evropských sítí měst, např. EUROCITIES, a projektů nadnárodní spolupráce obcí v rámci iniciativy URBACT, INTERREG a ESÚS pro zkvalitnění znalostí a přístupů v oblasti politiky městského rozvoje. Zdůrazňuje, že je nezbytné využít této výměny poznatků při utváření politiky, zejména v oblasti strukturálních fondů, ale také v relevantních oblastech politiky, jako jsou služby obecného zájmu, doprava a ochrana životního prostředí;

Požadavky adresované Komisi, Radě a Evropskému parlamentu

34.

požaduje, aby byly města a regiony automaticky zapojovány do víceúrovňových struktur EU ve všech oblastech politiky, v nichž jsou na úrovni EU přijímána rozhodnutí, která mají vliv na akceschopnost správních orgánů na nižší než celostátní úrovni;

35.

vyzývá k tomu, aby se evropské instituce výrazně zasazovaly o posílení měst, které se odrazí v prioritách příštího rozpočtu EU;

36.

zdůrazňuje svůj požadavek strukturální podpůrné politiky, která bude obcím i nadále ponechávat dostatečný prostor pro uplatňování integrovaného přístupu, jenž byl dojednán podle místních priorit, sestává z investičních a sociálních záměrů, je založen na využívání různých fondů a odpovídá místním potřebám. Aby mohly obce strukturální politiku také skutečně provádět, je nutné snížit náklady na správu a kontrolu;

37.

zdůrazňuje význam politiky soudržnosti jakožto ústředního nástroje pro upevnění sociální, hospodářské a územní soudržnosti a požaduje, aby byl v nadcházejícím finančním období dán jasný signál k podpoře měst tím, že bude posílen městský rozměr, že budou flexibilně využívány prostředky a že bude místní úroveň hrát klíčovou roli při provádění. Vzhledem k zásadnímu významu měst pro sociální, hospodářskou a územní soudržnost musí být tato podpora mnohem vyšší, než je doposud navrhovaný 5 % minimální podíl;

38.

zdůrazňuje požadavky uvedené ve stanovisku Výboru regionů k návrhu Komise týkajícímu se Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), zejména na požadavek, aby bylo možné flexibilně využívat prostředky, aniž by byly upřednostňovány či diskriminovány určité typy oblastí, aby tak z výhod tohoto fondu mohly těžit i venkovské a příměstské oblasti. O územním zaměření prostředků z EFRR na různé typy oblastí se musí rozhodovat v rámci procesu plánování, který musí probíhat v partnerství, a nemůže být určováno předem. Přenesení úkolů na města prostřednictvím nástroje integrované územní investice, jež je definována v článku 99 nařízení o společných ustanoveních, má být volitelné, a nikoli povinné;

39.

vítá rozpracování udržitelných finančních nástrojů ve strukturální politice, jež představují kreativní a stabilní mechanismy podpory nad rámec veřejných dotací;

40.

požaduje, aby města a regiony hrály významnou úlohu v dalším vývoji migrační a integrační politiky EU, která bere v úvahu zásadní význam místní úrovně pro integraci;

Požadavky adresované členským státům

41.

vyzývá členské státy, aby obnovily své úsilí v oblasti městské politiky a aby do těchto iniciativ začlenily i ty oblasti politiky, jež nemají územní rozměr. Udržitelný rozvoj měst závisí na příznivých rámcových podmínkách, především v politice zaměstnanosti a v sociální, vzdělávací a environmentální politice;

42.

vyzývá ke zintenzivnění diskuse ve městech a s městy o tom, co je třeba vykonat. Spolupráce měst a aglomerací je nezbytná pro zajištění soudržnosti a udržitelného rozvoje.

V Bruselu dne 19. července 2012

předsedkyně Výboru regionů

Mercedes BRESSO


III Přípravné akty

VÝBOR REGIONŮ

96. plenární zasedání ve dnech 18. a 19. července 2012

13.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/23


Stanovisko Výboru regionů Finanční nástroje EU v oblasti vnitřních věcí

2012/C 277/05

VÝBOR REGIONŮ

vítá tento krok směrem k dosažení skutečného prostoru svobody, bezpečnosti a práva prostřednictvím takových rozpočtových návrhů, v nichž se uznává, že je důležité přidělit rozpočtu na přistěhovalectví, azyl a bezpečnost nezbytné prostředky;

potvrzuje, že navrhované změny budou významné pro místní a regionální orgány, protože budou mít přímý dopad na jejich povinnosti a na každodenní život lidí, kteří žijí v Evropské unii;

zdůrazňuje, že je důležité reagovat na bezpečnostní otázky, které vyvstávají ze zvýšené globální mobility, a to v kontextu univerzální ochrany základních práv a svobod;

vítá zaměření na flexibilitu a dosahování výsledků a vyzdvihuje skutečnost, že to vyžaduje dobré plánování i účast a odpovědnost všech zainteresovaných stran. Zdůrazňuje proto, že je třeba už od přípravné fáze zapojit místní a regionální orgány a další zainteresované strany, jako jsou specializované mezinárodní organizace, občanská společnost a sami příjemci, protože programy a projekty často realizují tyto subjekty;

domnívá se, že navrhované reformy ohromně zlepšují přístup k finančním prostředkům. Vybízí ale k dalšímu propracování mechanismů pro šíření informací o možnostech financování. Ve větších zemích by šlo využít místní a regionální orgány k tomu, aby organizovaly regionální a místní konzultace, které by umožnily účast těm organizacím a zainteresovaným stranám, které vyvíjejí svou činnost daleko od velkých měst.

Zpravodaj

pan Samuel AZZOPARDI (MT/ELS), starosta obce Victoria, Gozo

Odkazy

 

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Budování otevřené a bezpečné Evropy: rozpočet pro oblast vnitřních věcí na období 2014–2020

COM(2011) 749 final

 

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj finanční podpory vnějších hranic a víz

COM(2011) 750 final

 

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Azylový a migrační fond

COM(2011) 751 final

 

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o obecných ustanoveních ohledně Azylového a migračního fondu a ohledně nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí

COM(2011) 752 final

 

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí

COM(2011) 753 final

I.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

VÝBOR REGIONŮ

Obecné posouzení

1.

vítá tento krok směrem k dosažení skutečného prostoru svobody, bezpečnosti a práva prostřednictvím takových rozpočtových návrhů, v nichž se uznává, že je důležité přidělit rozpočtu na přistěhovalectví, azyl a bezpečnost nezbytné prostředky (1);

2.

podporuje zjednodušení stávajících nástrojů tím, že se sloučí do dvou fondů;

3.

potvrzuje, že navrhované změny budou významné pro místní a regionální orgány, protože budou mít přímý dopad na jejich povinnosti a na každodenní život lidí, kteří žijí v Evropské unii;

4.

zdůrazňuje, že je důležité reagovat na bezpečnostní otázky, které vyvstávají ze zvýšené globální mobility, a to v kontextu univerzální ochrany základních práv a svobod;

5.

podtrhuje, že toho lze dosáhnout prostřednictvím uplatňování soudržných nástrojů v oblasti svobody, bezpečnosti a práva, založených na respektování lidských práv, solidaritě a odpovědnosti se zvláštní pozorností věnovanou rovnosti mužů a žen a zákazu diskriminace (2);

6.

domnívá se, že je třeba nalézt rovnováhu mezi částí výdajů související s bezpečností a hranicemi a výdaji v takových oblastech, jako je integrace migrantů a podmínky přijímání u žadatelů o azyl;

7.

podporuje vytvoření rozpočtu založeného na potřebách, který napomůže rozvoji součinnosti mezi finančními nástroji EU, zejména mezi strukturálními fondy a fondy v oblasti vnitřních věcí. Rozpočet Unie by měl oblasti vnitřních věcí přidělovat dostatečné prostředky, a to jak prostřednictvím strukturálních fondů, tak prostřednictvím specializovaných nástrojů v oblasti svobody, bezpečnosti a práva;

8.

poukazuje na to, že odstranění možnosti doplňkového využívání jiných nástrojů Unie a Společenství v důsledku zrušení rozhodnutí Rady 2007/125/SVV značně omezuje požadovanou flexibilitu při využívání finančních nástrojů a ohrožuje plynulý další rozvoj přeshraničních projektů na úrovni států v oblasti vnitřní bezpečnosti, jež byly doposud podporovány v rámci cíle 3 financovaného z EFRR. Z tohoto důvodu se vyslovuje pro to, aby byla zachována doplňkovost nástrojů Společenství;

9.

poukazuje na to, že při řízení rozpočtu a finančních nástrojů je potřebná určitá míra flexibility, aby bylo možné provést skutečný přezkum v polovině období v souladu s vytyčenými politickými prioritami. Zdůrazňuje však, že tato flexibilita musí být vyvinuta tak, aby existovala vedle spravedlivého přidělování prostředků;

10.

vítá takovou přistěhovaleckou politiku, která začíná v zemích původu a bere ohled na požadavky evropského trhu páce a demografické změny a vytváří tak systém, z něhož mají prospěch všechny strany, včetně zemí původu, jež často přijímají platby z EU (3);

11.

zdůrazňuje, že k tomu, aby se dalo dosáhnout lepší koordinace mezi členskými státy ohledně řízení vnějších hranic Unie, je nutná intenzivní spolupráce na úrovni EU, stejně jako posun směrem k společnému evropskému azylovému systému;

12.

zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby bylo využívání rozpočtových prostředků transparentní a aby byly návrhy, projekty a dosažené výsledky viditelné, snadno přístupné a pochopitelné po obyčejné občany;

Příprava a správa fondů

13.

vítá zaměření na flexibilitu a dosahování výsledků a vyzdvihuje skutečnost, že to vyžaduje dobré plánování i účast a odpovědnost všech zainteresovaných stran. Zdůrazňuje proto, že je třeba už od přípravné fáze zapojit místní a regionální orgány a další zainteresované strany, jako jsou specializované mezinárodní organizace, občanská společnost a sami příjemci, protože programy a projekty často realizují tyto subjekty;

14.

vyzdvihuje, že je potřeba nezávislé monitorování a hodnocení, aby bylo zajištěno efektivní využívání finančních prostředků a intenzivní řízení ze strany provádějících organizací. To by mohlo být pobídkou ke zlepšení institucionální výkonnosti. Za spoluúčasti všech stran by se měly vybrat kvalitativní i kvantitativní ukazatele. Výbor poukazuje na to, že některé kvalitativní ukazatele mohou být účinné i nákladově efektivní. Výbor také žádá, aby Evropská komise a Parlament měly nad fondy větší dohled a mohly tak napomoci k zajištění nezávislého prvku monitorování a hodnocení;

Přístup k financování

15.

domnívá se, že navrhované reformy ohromně zlepšují přístup k finančním prostředkům. Vybízí ale k dalšímu propracování mechanismů pro šíření informací o možnostech financování. Ve větších zemích by šlo využít místní a regionální orgány k tomu, aby organizovaly regionální a místní konzultace, které by umožnily účast těm organizacím a zainteresovaným stranám, které vyvíjejí svou činnost daleko od velkých měst;

Přidělování prostředků

16.

poukazuje na to, že třebaže mají navrhované reformy pozitivní aspekty, jako je zjednodušení a flexibilita, přinášejí zároveň nejistotu ohledně rozdělování prostředků mezi jednotlivá odvětví a témata. Zdůrazňuje proto, že je potřeba přidělovat prostředky podle potřeb tak, že se bude vycházet z důkladné analýzy potřeb a priority se budou řadit podle přístupu založeného na právech. Toho lze dosáhnout prostřednictvím mechanismů a pojistek zavedených k tomu, aby zaručovaly efektivní prioritizaci, včetně účasti místních a regionálních orgánů a dalších zainteresovaných stran na vypracovávání vnitrostátních strategií;

17.

podtrhuje, že prostředky je zapotřebí rozdělovat rovnoměrně podle institucionální kapacity a návrhů projektů a nesoustřeďovat finanční prostředky jen na několik příjemců;

18.

v případě, že se financí nedostává, by měly podle jeho názoru dostat přednost prostředky, které jsou určené na ochranu základních lidských práv a svobod, včetně těch, které se věnují základní životní úrovni, otázkám rovnosti žen a mužů a právu na azyl, a dále prostředky, které jdou na budování kapacit místních a regionálních orgánů s cílem řídit migrační toky;

Povinnost účasti zainteresovaných stran

19.

zdůrazňuje, že pro dosažení skutečných výsledků je důležité zaujmout participativní přístup, a podporuje návrhy, které členským státům ukládají povinnost navazovat za účelem vypracování, provádění a monitorování vnitrostátních programů partnerství se všemi dotčenými veřejnoprávními orgány a příslušnými zainteresovanými stranami, včetně občanské společnosti a mezinárodních organizací;

20.

naléhavě proto žádá, aby bylo partnerství zainteresovaných stran posíleno a aby bylo stanoveno jako povinné. Upozorňuje na to, že je možné, že současný návrh nařízení o obecných ustanoveních (4) nestanoví účast dostatečně závazným způsobem. Ačkoli mechanismy koordinace jsou stanoveny jako povinné, v ostatních oblastech panuje velká možnost uvážení, zda se smysluplné partnerství vlastně uskuteční, nebo nikoli;

21.

domnívá se, že možná není nejvhodnější jmenovat jediný odpovědný orgán ke všem činnostem podporovaným fondy, navzdory zjednodušení, jež by to mohlo přinést. K zajištění spravedlnosti v rozhodnutích je třeba zavést transparentnost a kontrolní mechanismy. Obává se, že může dojít k tomu, že z právních důvodů nebude možné, aby pověřený orgán pracoval pod dohledem vnitrostátního odpovědného orgánu. Navrhuje proto, aby byla nařízení dostatečně flexibilní, aby zohledňovala všechny vnitrostátní předpisy, které v EU platí, a nenutila členské státy k tomu, aby měnily své ústavní struktury, pokud lze cílů stejně dobře dosáhnout partnerským přístupem;

Společný evropský azylový systém

22.

vítá kroky směrem ke společnému evropskému azylovému systému, ale zároveň zdůrazňuje, že jeho cílem musí být dosáhnout takových standardů, jaké platí v lepších systémech a strukturách, nikoli aby vedl ke všeobecnému poklesu kvality v důsledku sladění se slabšími systémy;

23.

byl by rád, aby se jasněji stanovilo, zda bude společný evropský azylový systém využívat pouze prostředky, které mu budou přímo přiděleny, či zda bude také moci mít přístup k fondům v oblasti vnitřních věcí;

Přijímání a integrace osob pod mezinárodní ochranou a státních příslušníků třetích zemí

24.

bere na vědomí a schvaluje uznání, jakého se dostává významu místních a regionálních orgánů v přijímacích a azylových systémech, stejně jako při integraci státních příslušníků třetích zemí a legálních migrantů;

25.

chválí myšlenku zaměřit se na nejzranitelnější osoby včetně obětí obchodování s lidmi;

26.

upozorňuje, že integrace se musí zaměřovat na dlouhodobá a udržitelná opatření a že je třeba přitom mít na paměti, že je to dvoustranný proces, v němž lze činnosti zaměřovat jak na přijímající společenství, tak na společenství migrantů;

27.

navrhuje, aby fondy v oblasti vnitřních věcí podporovaly také činnosti, jež doporučuje Evropská komise, která ve druhé evropské agendě pro integraci uznává víceúrovňový přístup ke správě (5);

28.

upozorňuje na to, že postupy administrativního zajištění osob v celé EU procházejí přezkumem ze strany orgánů Evropského soudu pro lidská práva a lidskoprávních organizací a zdůrazňuje, že financování projektů spojených se zajištěním osob musí zaručovat, že jsou tyto postupy zajištění v souladu s právem EU a rozhodnutími Evropského soudu pro lidská práva;

29.

zdůrazňuje, že členům jedné rodiny, kteří jsou příjemci mezinárodní ochrany v různých členských státech, by se mělo povolit žít společně a být příjemci ochrany v tomtéž členském státě;

Sdílení odpovědnosti a přemisťování v rámci EU

30.

zdůrazňuje, že evropským příhraničním regionům se musí dostat přiměřenější podpory, pokud jde o azyl a migraci, zejména ve zvláště obtížných obdobích (6);

31.

zdůrazňuje, že kritéria a mechanismy přemisťování musí být nediskriminační povahy a zaměřovat se na nejzranitelnější osoby, ale zároveň je zapotřebí mít na paměti hlediska trhu práce v EU, zejména pokud jde o osoby, které se v současnosti nacházejí v oblastech, kde je přístup na pracovní trh omezen. Neměly by se zaměřovat na upřednostňování těch, kdo mají vysokou kvalifikaci a jsou již v hostitelské zemi integrováni;

32.

poukazuje na to, že místní a regionální orgány mají dobrou pozici k tomu, aby se účastnily zavádění takových mechanismů (7);

33.

je toho názoru, že solidarita při podpoře zemí, které čelí zátěži, by měla být podmíněna situací v oblasti lidských práv a respektováním unijních standardů přijímání, a tak by se měly dávat pobídky ke zlepšení;

Program EU pro znovuusídlení

34.

vítá zřízení programu EU pro znovuusídlení a vybízí k tomu, aby byl v partnerství mezi společným evropským azylovým systémem, vysokým komisařem OSN pro uprchlíky a nevládními organizacemi vytvořen jasný rámec, přičemž by byly zohledněny osvědčené postupy v ostatních částech světa. EU by měla jít příkladem a snažit se vymezit a poskytnout ochranu těm, na něž mezinárodní společenství nejvíce zapomíná;

35.

vyzdvihuje, že k tomu, aby se zvýšil počet míst, jež členské státy dají k dispozic ke znovuusídlení, jsou zapotřebí pobídky a informace o výhodách;

36.

zdůrazňuje, že je zapotřebí i nadále jasně odlišovat znovuusídlování ze třetích zemí a přemisťování v rámci EU i počty osob, které jsou těmto dvěma programům přiděleny;

Asistovaný dobrovolný návrat

37.

opakuje, že programy by měly fungovat zásadně jen na základě dobrovolnosti a v souladu s cíli rozvojové spolupráce a měly by vést k trvalé sociální integraci takto postižených osob (8). Návrat musí být snadno realizovatelný a zajišťovat životaschopnost návratu a také to, že nebude zahájen další migrační projekt (9). Toho by šlo dosáhnout prostřednictvím partnerství se specializovanými mezinárodními organizacemi, jako je Mezinárodní organizace pro migraci (IOM);

38.

poukazuje na to, že úspěšnost strategií pro navracení osob nelze uspokojivě měřit čistě kvantitativním ukazatelem počtu navrácených osob. Jako ukazatel by bylo možné zvolit počet navrácených osob v poměru k počtu případů a za zohlednění dlouhodobých kvalitativních faktorů;

Strategie vnitřní bezpečnosti

39.

zdůrazňuje své vlastní klíčové zapojení do procesu zvyšování vnitřní bezpečnosti Evropy a nutnost zvyšovat kapacity místních a regionálních orgánů;

40.

zdůrazňuje, že při financování Fondu pro vnitřní bezpečnost je třeba mít na paměti nutnost investovat do dalšího výzkumu a realizovat inovace a sdílení odborných poznatků v takových oblastech, jako je kybernetická bezpečnost, forenzní věda, ochrana klíčové infrastruktury a bezpečnosti ve městech, a že Evropská komise toto prosazuje v souladu s rostoucí potřebou věnovat se stále specifičtějším a komplexnějším problémům;

41.

potvrzuje význam zapojení místních a regionálních orgánů do policejní a bezpečnostní spolupráce, již lze realizovat prostřednictvím odborné přípravy, sdílením osvědčených postupů a preventivních programů i rozvojem společných nástrojů a informačních systémů a zlepšením komunikace;

Boj proti terorismu a organizované trestné činnosti

42.

doporučuje, aby se posílily stávající místní a regionální sítě a aby se využívaly ve všech členských státech, či aby byly v případě potřeby zřizovány sítě nové, aby se tak usnadnila výměna osvědčených postupů, pokud jde o sociální integraci, odborné vzdělávání a porozumění násilnému extremismu vycházejícímu z obcí a městských čtvrtí. Tím by se mohla podpořit činnost, kterou vyvíjí nedávno vytvořená evropská síť proti radikalizaci;

43.

navrhuje, aby financování v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost zahrnovalo veřejnou konzultaci na místní úrovni v členských státech a dosahovalo i na ty, kdo se cítí být ze společnosti vyloučeni. To může napomoci tomu, aby vzniklo mnohostranné porozumění pocitů lidí a pojímání terorismu na místní úrovni i motivací k extremismu;

44.

vyzdvihuje význam důkladnější kontroly postupů bank a podniků, aby bylo možné identifikovat a zaměřit se na financování terorismu a organizované trestné činnosti prostřednictvím praní peněz a kombinací trestné činnosti s podniky s legitimním cílem;

45.

připomíná rovněž, že je důležité konfiskovat výnosy z trestné činnosti, což je bezpochyby důležitý způsob, jak bojovat proti jakémukoliv typu trestné činnosti obecně. Vítá tudíž skutečnost, že Evropská komise navrhuje posílení právního rámce pro konfiskaci (10);

46.

poukazuje na to, že třebaže partnerství veřejného a soukromého sektoru mohou mít pozitivní dopady, privatizaci v oblasti bezpečnosti je třeba se vyhýbat;

Ochrana hranic a záchrana

47.

zdůrazňuje, že na kontrolu hranic je třeba přidělit odpovídající finanční prostředky (11). Zároveň soudí, že pokud jde o boj proti nelegální migraci, je diskutabilní, zda jsou masivní investice do ochrany hranic tím nejefektivnějším a nejúčinnějším způsobem, jak přinést dlouhodobou a smysluplnou změnu;

48.

vyzdvihuje, že je potřeba, aby byla opatření na hranicích nezávisle monitorována organizací, jako je vysoký komisař OSN pro uprchlíky, aby tak bylo zajištěno dodržování základních lidských práv včetně citlivosti k otázkám rovnosti žen a mužů;

49.

zdůrazňuje, že otázky týkající se lidských životů by měly převažovat nad všemi ostatními otázkami, a vyzývá k tomu, aby členské státy více spolupracovaly a více sdílely odpovědnost, pokud jde o zachráněné osoby, aby se tak poskytly pobídky k zachraňování. Soudí, že automatické sdílení odpovědnosti by mohlo pomoci k tomu, aby bylo na moři zachráněno více životů;

Reakce na mimořádné situace

50.

vítá změny, jejichž cílem je urychlení reakcí na mimořádné situace;

51.

naléhavě vyzývá Komisi, aby se zavázala k plánování a vývoji přeshraničních operací, na nichž se budou aktivně podílet příhraniční regiony. To by regionům umožnilo podělit se o své zkušenosti s civilní ochranou a poskytnout solidní operační základnu, na níž by mohla spočívat evropská složka rychlé reakce na mimořádné situace;

52.

žádá Komisi, aby se ujala úlohy zintenzivněného přímého řízení v mimořádných situacích, aby tak byla zachována určitá úroveň dohledu, a aby pomáhala s přeshraniční koordinací;

53.

vybízí členské státy k tomu, aby k rychlé reakci na mimořádné situace zřídily víceoborové týmy, obzvláště tam, kde má mimořádná situace takové prvky, jako jsou smíšené migrační toky, kdy jsou rozhodující znalosti azylového práva a lidských práv;

54.

poukazuje na to, že některé mimořádné situace mohou být dlouhodobější, a že prostředky pro tyto situace musí být dostupné po celou dobu trvání mimořádné situace;

Vnější aspekty řízení migrace

55.

vítá soudržnější přístup k vnitřním a vnějším aspektům řízení migrace a vnitřní bezpečnosti a upozorňuje na to, že spolupráce a dialog s třetími zeměmi jsou nezbytné jak z důvodu boje proti nedovolenému přistěhovalectví, tak kvůli podpoře přistěhovalectví dovoleného;

56.

poukazuje na to, že místní a regionální orgány, jež jsou nejblíže třetím zemím nebo s nimi mají nejsilnější vazby, mohou poskytnout rozhodující vazby pro spolupráci EU s těmito zeměmi a tak zásadně přispět ke zlepšení vztahů a životních podmínek ve městech a regionech původu a v tranzitních městech a regionech (12). VR je díky své spolupráci s místními a regionálními orgány v zemích usilujících o přistoupení a sousedních zemích (např. pracovní skupiny a společné poradní výbory, CORLEAP, ARLEM) v dobré pozici k tomu, aby prosazoval cíle fondů za hranicemi EU;

57.

nevidí jasné odlišení mezi rozvojovými a nerozvojovými činnostmi, pokud jde o třetí země, a žádá soudržnost a koordinaci mezi projekty financovanými z prostředků na pomoc a rozvoj a projekty v oblasti vnitřních věcí v duchu solidarity a sdílení odpovědnosti s třetími zeměmi;

58.

žádá záruky, aby členské státy nemohly prostřednictvím vnějšího aspektu fondů v oblasti vnitřních věcí sledovat své vlastní vnitrostátní zájmy, a také mechanismy, které by zajistily transparentnost ve dvoustranné spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi.

II.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

COM(2011) 750 final

Nařízení, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz

Pozměňovací návrh 1

Článek 3

Změnit odst. 2 písm. b)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(b)

podporovat správu hranic, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany vnějších hranic na jedné straně a plynulý přechod přes vnější hranice v souladu s schengenským acquis na straně druhé.

(b)

podporovat správu hranic, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany vnějších hranic na jedné straně a plynulý přechod přes vnější hranice v souladu s schengenským acquis na straně druhé.

Dosažení tohoto cíle se měří ukazateli, mezi něž patří např. vývoj vybavení pro ochranu hranic a zadržení státních příslušníků třetích zemí vstupujících do země neoprávněně na vnějších hranicích v závislosti na riziku příslušné části vnějších hranic.

Dosažení tohoto cíle se měří ukazateli, mezi něž patří např. vývoj vybavení pro ochranu hranic a zadržení státních příslušníků třetích zemí vstupujících do země neoprávněně na vnějších hranicích v závislosti na riziku příslušné části vnějších hranic a

Odůvodnění

Viz odstavec 5. Orgány, jež řeší smíšené toky migrace, potřebují určitou úroveň znalosti práva na azyl, aby mohly toto právo vykonávat.

Pozměňovací návrh 2

Článek 3

Vložit odst. 2 písm. c)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Odůvodnění

Viz odstavec 48.

Pozměňovací návrh 3

Článek 3

Změnit odst. 3 písm. f)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(f)

posilování spolupráce mezi členskými státy působícími ve třetích zemích v souvislosti s toky státních příslušníků třetích zemí na území členských států, jakož i spolupráce s třetími zeměmi v tomto ohledu.

(f)

posilování spolupráce mezi členskými státy působícími ve třetích zemích v souvislosti s toky státních příslušníků třetích zemí na území členských států, jakož i spolupráce s třetími zeměmi v tomto ohledu.

Odůvodnění

Viz odstavec 55.

Pozměňovací návrh 4

Článek 3

Vložit odst. 3 písm. g)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Odůvodnění

Viz odstavec 47.

Pozměňovací návrh 5

Článek 4

Vložit odst. 1 písm. f)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Odůvodnění

Viz odstavec 48.

Pozměňovací návrh 6

Článek 4

Vložit odst. 1 písm. g)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Odůvodnění

Viz odstavce 47 a 48.

Pozměňovací návrh 7

Článek 4

Vložit odst. 1 písm. h)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Odůvodnění

Viz odstavec 5.

Pozměňovací návrh 8

Článek 9

Změnit odst. 2 písm. b)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(b)

podporovat a rozšiřovat stávající kapacitu na národní úrovni v řízení vnějších hranic mj. s ohledem na technologii, vývoj a/nebo normy pro řízení migračních toků;

(b)

podporovat a rozšiřovat stávající kapacitu na národní úrovni v řízení vnějších hranic mj. s ohledem na technologii, vývoj a/nebo normy pro řízení migračních toků

Odůvodnění

Viz odstavec 5.

Pozměňovací návrh 9

Článek 13

Změnit odst. 2 písm. g)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(g)

zlepšovat kapacitu evropských sítí na propagaci, podporu a další rozvoj politik a cílů Unie;

(g)

zlepšovat kapacitu evropských sítí na propagaci, podporu a další rozvoj politik a cílů Unie;

Odůvodnění

Viz odstavce 3 a 55.

COM(2011) 751 final

Nařízení, kterým se zřizuje Azylový a migrační fond

Pozměňovací návrh 1

Článek 3

Změnit odst. 2 písm. c)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(c)

podpory spravedlivých a účinných strategií navracení osob prováděných v členských státech s důrazem na udržitelnost návratů a efektivitu zpětného přebírání osob v zemích původu;

(c)

podpory spravedlivých a účinných strategií navracení osob prováděných v členských státech s důrazem na udržitelnost návratů a efektivitu zpětného přebírání osob v zemích původu;

Dosažení tohoto cíle bude měřeno ukazateli, jako je mimo jiné počet navrácených osob.

Dosažení tohoto cíle bude měřeno ukazateli, jako je mimo jiné počet navrácených osob v .

Odůvodnění

Viz odstavec 37.

Pozměňovací návrh 2

Článek 5

Změnit odst. 1 písm. e)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(e)

informací pro místní společenství a odborné vzdělávání zaměstnanců místních úřadů, které budou v kontaktu s osobami přijímanými hostitelskou zemí;

(e)

informací pro místní společenství a a odborné vzdělávání zaměstnanců místních a úřadů a , které budou v kontaktu s osobami přijímanými hostitelskou zemí;

Odůvodnění

Integrační projekty často realizují právě subjekty občanské společnosti.

Pozměňovací návrh 3

Článek 5

Vložit odst. 1 písm. g)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Odůvodnění

Viz odstavec 28.

Pozměňovací návrh 4

Článek 6

Změnit písmeno b)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(b)

opatření přímo přispívající k hodnocení azylové politiky, jako je posuzování dopadu na vnitrostátní úrovni, průzkumy mezi různými cílovými skupinami, rozvoj ukazatelů a srovnávací analýzy.

(b)

opatření přímo přispívající k hodnocení azylové politiky, jako je posuzování dopadu na vnitrostátní úrovni, průzkumy mezi různými cílovými skupinami a , rozvoj ukazatelů a srovnávací analýzy.

Odůvodnění

Viz odstavec 13.

Pozměňovací návrh 5

Článek 7

Vložit písmeno h)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Odůvodnění

Viz odstavec 30.

Pozměňovací návrh 6

Článek 8

Změnit písmeno a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(a)

vytváření informačních balíčků a provádění informačních kampaní, mimo jiné prostřednictvím uživatelsky přístupných informačních a komunikačních technologií a internetových stránek;

(a)

vytváření informačních balíčků a provádění informačních kampaní a , mimo jiné prostřednictvím uživatelsky přístupných informačních a komunikačních technologií a internetových stránek;

Odůvodnění

Viz odstavec 25.

Pozměňovací návrh 7

Článek 9

Změnit odstavec 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Ve shodě se specifickým cílem vymezeným v čl. 3 odst. 2 písm. b) se způsobilá opatření provádějí v rámci ucelených strategií, jež realizují nevládní organizace a místní a/nebo regionální orgány a jež jsou určeny především k integraci osob uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a) až g) na místní a/nebo případně regionální úrovni. V této souvislosti se způsobilá opatření zaměřují především na:

1.   Ve shodě se specifickým cílem vymezeným v čl. 3 odst. 2 písm. b) se způsobilá opatření provádějí v rámci ucelených a strategií , jež realizují nevládní organizace a místní a/nebo regionální orgány a jež jsou určeny především k integraci osob uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a) až g) na místní a/nebo případně regionální úrovni. V této souvislosti se způsobilá opatření zaměřují především na:

Odůvodnění

Viz odstavec 25.

Pozměňovací návrh 8

Článek 9

Změnit odst. 1 písm. a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(a)

vytváření a rozvoj těchto integračních strategií, včetně analýzy potřeb, vylepšování ukazatelů a hodnocení;

(a)

vytváření a rozvoj těchto integračních strategií , včetně analýzy potřeb, vylepšování ukazatelů a hodnocení a ;

Odůvodnění

Viz odstavce 18 a 23.

Pozměňovací návrh 9

Článek 9

Vložit odst. 1 písm. i)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Odůvodnění

Viz odstavec 26.

Pozměňovací návrh 10

Článek 9

Vložit odst. 1 písm. j)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Odůvodnění

Viz odstavec 26.

Pozměňovací návrh 11

Článek 10

Vložit písmeno f)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Odůvodnění

Viz odstavce 46 a 54.

Pozměňovací návrh 12

Článek 11

Změnit písmeno a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(a)

vytváření a vylepšování ubytovací infrastruktury či služeb a podmínek přijímání či zajištění;

(a)

vytváření a vylepšování ubytovací infrastruktury či služeb a podmínek přijímání či zajištění

Odůvodnění

Viz odstavec 27.

Pozměňovací návrh 13

Článek 12

Změnit písmeno b)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(b)

opatření asistovaného dobrovolného návratu, včetně lékařských prohlídek a lékařské pomoci, cestovních opatření, finančních příspěvků, pomoci a poradenství před návratem a po něm;

(b)

opatření asistovaného dobrovolného návratu, včetně lékařských prohlídek a lékařské pomoci, cestovních opatření, finančních příspěvků, pomoci a poradenství před návratem a po něm;

Odůvodnění

Viz odstavce 36 a 37.

Pozměňovací návrh 14

Článek 13

Změnit písmeno a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(a)

podporu a posílení operativní spolupráce mezi útvary členských států zodpovědnými za navracení osob, i pokud jde o spolupráci s konzulárními úřady a imigračními úřady třetích zemí;

(a)

podporu a posílení operativní spolupráce mezi útvary členských států zodpovědnými za navracení osob, i pokud jde o spolupráci s konzulárními úřady a imigračními úřady třetích zemí i s ;

Odůvodnění

Viz odstavec 36.

Pozměňovací návrh 15

Článek 17

Změnit odstavec 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

4.   Následující zranitelné skupiny uprchlíků patří v každém případě do společných priorit Unie v oblasti znovuusídlení a mají nárok na paušální částku stanovenou v odstavci 2:

ohrožené ženy a děti,

nezletilé osoby bez doprovodu,

osoby, jejichž vážný zdravotní stav může být vyřešen pouze díky znovuusídlení,

osoby, které potřebují být mimořádně či naléhavě znovuusídleny z důvodu právní či fyzické ochrany.

4.   Následující zranitelné skupiny uprchlíků patří v každém případě do společných priorit Unie v oblasti znovuusídlení a mají nárok na paušální částku stanovenou v odstavci 2:

ohrožené ženy a děti,

nezletilé osoby bez doprovodu,

osoby, jejichž vážný zdravotní a stav může být vyřešen pouze díky znovuusídlení,

osoby, které potřebují být mimořádně či naléhavě znovuusídleny z důvodu právní či fyzické ochrany.

Odůvodnění

Viz odstavec 33. Upřednostňování osob ve vážném psychickém stavu je osvědčeným postupem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky i dalších.

Pozměňovací návrh 16

Článek 18

Vložit odstavec 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

   

Odůvodnění

Viz odstavec 32.

Pozměňovací návrh 17

Článek 18

Vložit odstavec 6

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

   

Odůvodnění

Viz odstavec 30.

Pozměňovací návrh 18

Článek 19

Změnit odstavec 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Za účelem přidělení částky uvedené v čl. 15 odst. 1 písm. c) posoudí Komise do 31. května 2017 potřeby členských států, pokud jde o jejich azylové a přijímací systémy, situaci týkající se migračních toků v období 2014 až 2016 a očekávaný vývoj.

1.   Za účelem přidělení částky uvedené v čl. 15 odst. 1 písm. c) posoudí Komise do 31. května 2017 potřeby členských států, pokud jde o jejich azylové a přijímací systémy, situaci týkající se migračních toků v období 2014 až 2016 a očekávaný vývoj.

Odůvodnění

Situace v oblasti migrace se může změnit přes noc. Systém by měl být natolik pružný, aby se s těmito změnami vyrovnal.

Pozměňovací návrh 19

Článek 22

Změnit odstavec 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Z fondu se poskytne finanční pomoc na řešení naléhavých a zvláštních potřeb v případě mimořádné situace.

1.   Z fondu se poskytne finanční pomoc na řešení naléhavých a zvláštních potřeb v případě mimořádné situace .

Odůvodnění

Viz odstavec 53.

Pozměňovací návrh 20

Článek 23

Změnit odst. 2 písm. a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(a)

být poradním grémiem Unie pro otázky migrace a azylu prostřednictvím koordinace a spolupráce na vnitrostátní i unijní úrovni spolu se zástupci členských států, akademické obce, občanské společnosti, skupin odborníků a dalších unijních/mezinárodních subjektů;

(a)

být poradním grémiem Unie pro otázky migrace a azylu prostřednictvím koordinace a spolupráce na vnitrostátní i unijní úrovni spolu se zástupci členských států, akademické obce, občanské společnosti , skupin odborníků a dalších unijních/mezinárodních subjektů;

Odůvodnění

Viz odstavec 15.

Pozměňovací návrh 21

Článek 23

Změnit odst. 5 písm. c)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(c)

národní kontaktní místa, která vyberou členské státy, z nichž každé tvoří alespoň tři odborníci, kteří dohromady disponují zkušenostmi z oblasti migrace a azylu, tvorby politiky, práva, výzkumu a statistiky a kteří koordinují a zajišťují vnitrostátní účast na činnostech uvedených v čl. 19 odst. 1 s cílem zajistit příspěvek všech relevantních zúčastněných stran;

(c)

národní kontaktní místa, která vyberou členské státy, z nichž každé tvoří alespoň tři odborníci, kteří dohromady disponují zkušenostmi z oblasti migrace a azylu, tvorby politiky, práva, výzkumu a statistiky a kteří koordinují a zajišťují vnitrostátní účast na činnostech uvedených v čl. 19 odst. 1 s cílem zajistit příspěvek všech relevantních zúčastněných stran;

Odůvodnění

Viz odstavec 13. To by pomohlo zvýšit transparentnost mechanismů.

COM(2011) 752 final

Nařízení o obecných ustanoveních ohledně Azylového a migračního fondu a ohledně nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí

Pozměňovací návrh 1

Článek 4

Změnit

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Opatření financovaná na základě zvláštních nařízení musí být v souladu s platným právem Unie i vnitrostátními právními předpisy.

Opatření financovaná na základě zvláštních nařízení musí být v souladu s platným právem Unie i vnitrostátními právními předpisy.

Odůvodnění

Judikatura ESLP je součástí práva EU, jeho rozhodnutí však někdy členské státy neuvádějí do praxe. Je užitečné zdůraznit jejich význam.

Pozměňovací návrh 2

Článek 8

Vložit odstavec 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

   

Odůvodnění

Viz odstavec 53.

Pozměňovací návrh 3

Článek 12

Změnit odstavec 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Každý členský stát v souladu s vnitrostátními pravidly a postupy ustaví partnerství s příslušnými orgány a subjekty za účelem vypracování a realizace národních programů.

1.   Každý členský stát v souladu s vnitrostátními pravidly a postupy ustaví partnerství s příslušnými orgány a subjekty za účelem vypracování a realizace národních programů.

K těmto orgánům a subjektům patří příslušné regionální, místní, městské nebo jiné orgány veřejné moci, případně mezinárodní organizace a subjekty zastupující občanskou společnost, např. nevládní organizace nebo sociální partneři.

K těmto orgánům a subjektům patří příslušné regionální, místní, městské nebo jiné orgány veřejné moci, mezinárodní organizace a subjekty zastupující občanskou společnost a , např. nevládní organizace nebo sociální partneři.

Odůvodnění

Slovo „relevantní“ oproti slovu „případně“ odstraňuje prvek uvážení, který by mohl vyvolat nejasnosti. Příspěvek cílové skupiny je základním kamenem programování v EU.

Pozměňovací návrh 4

Článek 12

Změnit odstavec 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

4.   Každý členský stát ustaví monitorovací výbor, který bude nápomocen při realizaci daného národního programu.

4.   Každý členský stát ustaví monitorovací výbor, který bude nápomocen při realizaci daného národního programu.

Odůvodnění

Viz odstavec 13. Díky tomu se zvýší transparentnost a zabrání se případným střetům zájmů.

Pozměňovací návrh 5

Článek 12

Změnit odstavec 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

5.   Komise se může činnosti monitorovacího výboru účastnit jako poradce.

5.   Komise se činnosti monitorovacího výboru účastn jako poradce.

Odůvodnění

Účast Komise je velmi důležitá a neměla by být ponechána na zvážení.

Pozměňovací návrh 6

Článek 14

Vložit odst. 5 písm. g)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Odůvodnění

Viz odstavce 18 a 19.

Pozměňovací návrh 7

Článek 20

Změnit odst. 2 písm. c)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(c)

výdaje na hodnocení opatření a projektů;

(c)

výdaje na hodnocení opatření a projektů ;

Odůvodnění

Viz odstavce 18 a 19. Relevantní zúčastněné strany jsou v dobré pozici k tomu, aby posoudily výkonnost projektu.

Pozměňovací návrh 8

Článek 23

Změnit odst. 1 písm. b)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(b)

akreditovaný odpovědný orgán: orgán veřejného sektoru daného členského státu, který ponese výlučnou odpovědnost za řádné řízení a kontrolu národního programu a bude vyřizovat veškerou komunikaci s Komisí;

(b)

akreditovaný odpovědný orgán: orgán veřejného sektoru daného členského státu, který ponese výlučnou odpovědnost za řádné řízení a kontrolu národního programu a bude vyřizovat veškerou komunikaci s Komisí;

Odůvodnění

Viz odstavce 18 a 19.

Pozměňovací návrh 9

Článek 25

Vložit odst. 5 písm. d)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Odůvodnění

Viz odstavce 18 a 19. Relevantní zúčastněné strany jsou v dobré pozici k tomu, aby posoudily výkonnost projektu.

Pozměňovací návrh 10

Článek 48

Změnit odst. 1 písm. b)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(b)

informování potenciálních příjemců o možnostech financování v rámci národních programů;

(b)

informování potenciálních příjemců o možnostech financování v rámci národních programů;

Odůvodnění

Viz odstavec 14.

Pozměňovací návrh 11

Článek 50

Vložit odstavec 7

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

   

Odůvodnění

Viz odstavce 18 a 19.

Pozměňovací návrh 12

Článek 51

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.   Členské státy zajistí zavedení postupů pro tvorbu a sběr údajů potřebných pro tato hodnocení, včetně údajů týkajících se společných ukazatelů a ukazatelů specifických pro jednotlivé programy.

2.   Členské státy zajistí zavedení postupů pro tvorbu a sběr údajů potřebných pro tato hodnocení, včetně údajů týkajících se společných ukazatelů a ukazatelů specifických pro jednotlivé programy .

Odůvodnění

Viz odstavec 13.

Pozměňovací návrh 13

Článek 55

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Komisi je nápomocen společný Výbor pro azyl, migraci a bezpečnost, zřízený tímto nařízením. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

1.   Komisi je nápomocen společný Výbor pro azyl, migraci a bezpečnost, zřízený tímto nařízením. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Odůvodnění

Viz odstavce 18 a 19.

COM(2011) 753 final

Nařízení, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí

Pozměňovací návrh 1

Článek 3

Změnit odst. 2 písm. a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(a)

předcházení přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti včetně terorismu a boj proti nim, jakož i posílení koordinace a spolupráce mezi donucovacími orgány členských států a s příslušnými třetími zeměmi.

(a)

předcházení přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti včetně terorismu a boj proti nim, jakož i posílení koordinace a spolupráce mezi donucovacími orgány členských států a s příslušnými třetími zeměmi.

Odůvodnění

Viz odstavce 41 a 55.

Pozměňovací návrh 2

Článek 3

Změnit odst. 3 písm. a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(a)

opatření (metody, nástroje, struktury) posilující kapacitu členských států k předcházení přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti včetně terorismu a boje proti nim, a to zejména prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru, výměny informací a osvědčených postupů, přístupu k údajům, interoperabilních technologií, porovnatelných statistik, aplikované kriminologie, komunikace s veřejností a zvyšování informovanosti.

(a)

opatření (metody, nástroje, struktury) posilující kapacitu členských států k předcházení přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti včetně terorismu a boje proti nim, a to zejména prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru, výměny informací a osvědčených postupů, přístupu k údajům, interoperabilních technologií, porovnatelných statistik, aplikované kriminologie, komunikace a s veřejností a zvyšování informovanosti.

Odůvodnění

Viz odstavce 38, 39, 40, 41, 43 a 44.

Pozměňovací návrh 3

Článek 4

Změnit odst. 1 písm. a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(a)

opatření ke zlepšení policejní spolupráce a koordinace mezi donucovacími orgány, jež zahrnuje společné vyšetřovací týmy a jiné formy přeshraniční spolupráce, přístup k informacím, výměna informací a interoperabilní technologie;

(a)

opatření ke zlepšení policejní spolupráce a koordinace mezi donucovacími orgány , jež zahrnuje společné vyšetřovací týmy a jiné formy přeshraniční spolupráce, přístup k informacím, výměna informací a interoperabilní technologie;

Odůvodnění

Viz odstavce 38 a 40.

Pozměňovací návrh 4

Článek 4

Vložit odst. 1 písm. h)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Odůvodnění

Viz odstavec 42.

Pozměňovací návrh 5

Článek 4

Vložit odst. 1 písm. i)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Odůvodnění

Viz odstavec 41.

Pozměňovací návrh 6

Článek 6

Změnit odstavec 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Národní programy, které mají být připraveny v rámci tohoto nástroje, a ty, které mají být připraveny podle nařízení (EU) č. XXX/2012, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz, vypracují členské státy společně a předloží je Komisi jako jediný národní program pro fond, a to v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č.XXX/2012 [horizontální nařízení].

1.   Národní programy, které mají být připraveny v rámci tohoto nástroje, a ty, které mají být připraveny podle nařízení (EU) č. XXX/2012, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz, vypracují členské státy společně a předloží je Komisi jako jediný národní program pro fond, a to v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č.XXX/2012 [horizontální nařízení].

Odůvodnění

Viz odstavce 18 a 19.

Pozměňovací návrh 7

Článek 14a

Vložit nový odstavec

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

   

   

Odůvodnění

K podpoře přeshraničních policejních opatření bylo až dosud možné využívat buď program ISEC (program Komise pro předcházení trestné činnosti a boj proti ní), nebo financování z EFRR v rámci cíle 3 (zásada doplňkovosti, článek 11 rozhodnutí Rady 2007/125/SVV). Zatímco opatření v rámci programu ISEC byla financována centrálně Unií, u podpory v rámci cíle 3 byly prostředky spravovány decentralizovaně. Článkem 14 návrhu nařízení o Fondu pro vnitřní bezpečnost se má v příštím finančním období zrušit rozhodnutí Rady z roku 2007. Ruší se tím také zásada doplňkovosti nástrojů Společenství. Nelze pak již volit mezi Fondem pro vnitřní bezpečnost a podporou v rámci cíle 3. Neměli bychom se však zříkat výhod, které skýtá flexibilní využívání různých finančních nástrojů. Má-li odstranění doplňkovosti sloužit k zamezení dvojímu financování, dá se to dostatečně zohlednit při provádění podpor. Z tohoto důvodu navrhujeme zakotvit zásadu doplňkovosti a ochrannou doložku podle čl. 11 odst. 3 předpisu o ISEC v novém článku 14a nařízení o Fondu pro vnitřní bezpečnost.

V Bruselu dne 18. července 2012

předsedkyně Výboru regionů

Mercedes BRESSO


(1)  CdR 201/2009, odst. 1.

(2)  CdR 201/2009, odst. 8 a 9.

(3)  CdR 170/2010, odst. 43.

(4)  COM(2011) 752 final.

(5)  Sdělení Komise: Evropská agenda pro integraci státních příslušníků třetích zemí (COM(2011) 455 final).

(6)  CdR 170/2010, odst. 41 a 42.

(7)  CdR 201/2009, odst. 92.

(8)  CdR 170/2010, odst. 48.

(9)  CdR 201/2009, odst. 87.

(10)  COM(2012) 85 final.

(11)  CdR 210/2008, odst. 30.

(12)  CdR 201/2009, odst. 76 a 77.


13.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/43


Stanovisko Výboru regionů Finanční nástroje EU v oblasti spravedlnosti a občanství

2012/C 277/06

VÝBOR REGIONŮ

se domnívá, že navržené programy představují důležité nástroje k podpoře provádění politik EU v oblasti spravedlnosti, práv a občanství;

považuje návrhy za slučitelné se zásadou subsidiarity, jednak s ohledem na výrazný přeshraniční rozměr příslušných oblastí politik, a za druhé vzhledem k plánovanému provedení evropského prostoru spravedlnosti a práva, jež vyžaduje mechanismy přeshraniční spolupráce a možnosti utváření sítí mezi zainteresovanými subjekty v oboru – tyto cíle by za normálních okolností nebylo možné účinně realizovat samostatnou činností jednotlivých členských států;

domnívá se, že výhledy uvedené ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020 by mohly být důvodem k realizaci činností s přidanou hodnotou na evropské úrovni, jejichž cílem by bylo rozšíření evropského prostoru práva a posílení podpory a ochrany práv jednotlivce zakotvených ve Smlouvě o fungování Evropské unie a v Listině základních práv Evropské unie;

zdůrazňuje závazek a připravenost podporovat prostor svobody, bezpečnosti a práva a evropské občanství;

žádá Komisi a členské státy, aby co nejvíce zapojily místní a regionální orgány do provádění programů, zejména pokud jde o přípravu a rozvoj ročních pracovních programů;

navrhuje, aby do postupu konzultace byl zapojen zástupce Výboru regionů.

Zpravodaj

pan Giuseppe VARACALLI (IT/ALDE), starosta města Gerace

Odkazy

 

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se na období 2014 až 2020 zavádí program Práva a občanství

COM(2011) 758 final

 

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se na období 2014 až 2020 zavádí program Spravedlnost

COM(2011) 759 final

 

Návrh nařízení Rady, kterým se na období 2014–2020 zavádí program „Evropa pro občany“

COM(2011) 884 final

I.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

VÝBOR REGIONŮ

Obecné připomínky

1.

se domnívá, že navržené programy představují důležité nástroje k podpoře provádění politik EU v oblasti spravedlnosti, práv a občanství; jedná se totiž o programy, které mají společný cíl podporovat činnosti prováděné v členských státech ke zvýšení informovanosti o právu a politikách Unie a k posílení jejich provádění v členských státech, podporovat přeshraniční spolupráci a zvyšovat obeznámenost s možnými problémy ve stanovených oblastech, aby bylo možno zaručit, že příprava politik a předpisů bude vycházet z konkrétních údajů. Zvláště program Evropa pro občany má za cíl podporovat rozvoj občanství Unie;

2.

považuje návrhy za slučitelné se zásadou subsidiarity, jednak s ohledem na výrazný přeshraniční rozměr příslušných oblastí politik, a za druhé vzhledem k plánovanému provedení evropského prostoru spravedlnosti a práva, jež vyžaduje mechanismy přeshraniční spolupráce a možnosti utváření sítí mezi zainteresovanými subjekty v oboru – tyto cíle by za normálních okolností nebylo možné účinně realizovat samostatnou činností jednotlivých členských států;

3.

návrhy jsou podle jeho soudu rovněž v souladu se zásadou proporcionality, neboť se ujistil, že jejich forma i obsah se objektivně hodí k realizaci případných kroků nezbytných k dosažení plánovaných cílů a že mj. celková plánovaná dotace na všechny tři programy se jeví jako dostatečná k efektivní realizaci těchto cílů, rovněž s přihlédnutím ke skutečnosti, že uvedená dotace byla vhodně ponechána na téže úrovni, jako je tomu u právě probíhajících programů v týchž oblastech, mimo jiné však s výslovnou doložkou o možném navýšení v případě přistoupení nového členského státu;

4.

z širšího hlediska zlepšení právních předpisů oceňuje posouzení dopadu, která provázejí uvedené návrhy, jako dostatečně podložená a úplná, též s ohledem na to, že Evropská komise v přípravné fázi konzultovala také zainteresované strany a závěry těchto konzultací byly využity ve výše uvedených posouzeních dopadu a že obdobná konzultace byla provedena také různou měrou u místních a regionálních orgánů;

5.

domnívá se, že výhledy uvedené ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020 by mohly být důvodem k realizaci činností s přidanou hodnotou na evropské úrovni, jejichž cílem by bylo rozšíření evropského prostoru práva a posílení podpory a ochrany práv jednotlivce zakotvených ve Smlouvě o fungování Evropské unie a v Listině základních práv Evropské unie;

6.

pevně věří, že uvedené programy budou i nadále přispívat k postupnému zvyšování porozumění EU ze strany občanů, zejména prostřednictvím pobídek k jejich aktivní účasti, a dále že výrazně posílí povědomí;

7.

přál by si mimo jiné, aby se prováděcí fáze programů Práva a občanství (viz specifický cíl „přispívat ke zlepšování výkonu práv vyplývajících z občanství Unie“) a Evropa pro občany (obecný cíl „zlepšovat způsobilost k aktivnímu občanství na úrovni Unie“ a specifický cíl „podněcovat zapojení občanů do demokratických procesů a struktur a aktivní občanství na úrovni Unie“) stala též příležitostí k posílení povědomí evropských občanů o možnosti navrhovat Komisi legislativní iniciativy k otázkám pravomocí EU, jež jim byla před nedávnem přímo svěřena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 ze dne 16. února 2011 o občanské iniciativě, přičemž uvedené iniciativy mohou být prosazovány či podporovány organizacemi;

8.

zdůrazňuje závazek a připravenost podporovat prostor svobody, bezpečnosti a práva a evropské občanství;

9.

co se týče konkrétně programu Práva a občanství, považuje v souvislosti s genderovou otázkou za nezbytné, aby byla odpovídajícím a efektivním způsobem provedena opatření uvedená v návrhu nařízení, a to: ve 12. bodu odůvodnění, jenž se týká pokračování a rozvíjení tří předchozích programů, zejména zvláštního programu pro předcházení násilí páchanému na dětech, mladých lidech a ženách a jeho potírání a pro ochranu obětí a ohrožených skupin (program Daphne III) a oddílů „Rovnost žen a mužů“ a „Boj proti diskriminaci a rozmanitost“ programu Společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu – Progress; a v čl. 4 (Specifické cíle) odst. 1 písm. b) – zejména specifický cíl zákazu diskriminace na základě pohlaví a zásada rovnosti mezi ženami a muži;

10.

v zásadě oceňuje plánované nahrazení šesti operačních programů na období 2007–2013 dvěma programy s tím, že toto snížení by podle jeho názoru mohlo umožnit rychlejší a účinnější řízení plánovaných činností, také v podobě potřebného lepšího zaměření na rozptýlené fondy a zamezení zeměpisné nerovnováze, na něž sama Komise upozorňuje s odkazem na stávající programy ve finančních výkazech připojených k těmto návrhům;

11.

žádá Komisi a členské státy, aby co nejvíce zapojily místní a regionální orgány do provádění programů, zejména pokud jde o přípravu a rozvoj ročních pracovních programů;

12.

pokud jde o plánované – a jistě žádoucí – potvrzení možnosti soukromých organizací využít plánovaná opatření, doporučuje, aby Komise usilovala také o další doladění mechanismů preventivní kontroly kvality žádostí;

13.

zdůrazňuje, že problematika prostoru svobody, bezpečnosti a práva je oblastí zvláštního zájmu pro místní a regionální orgány, zejména vzhledem k přímému dopadu na každodenní život občanů žijících v Unii a na vlastní funkce místních a regionálních orgánů, a dále vzhledem ke skutečnosti, že místní a regionální orgány disponují řadou klíčových pravomocí v oblastech náležejících do tohoto prostoru;

14.

zdůrazňuje, že subsidiarita a blízkost občanům a obyvatelům pro místní a regionální orgány vyžadují přímý přístup k zájmům a cílům občanů, pro něž místní instituce často dokáží přinést inovační a vhodná řešení;

15.

pokud jde konkrétně o program Evropa pro občany, poukazuje na skutečnost, že účast na partnerstvích měst, jež program výslovně podporuje, přinesla cennou výměnu zkušeností mezi vzdálenými obcemi z různých míst a umožnila větší experimentování s úspěšnými iniciativami, díky nimž se místní orgány staly propagátory a podporovateli občanství;

16.

vyjadřuje souhlas s možností zahrnutou ve třech návrzích nařízení, podle níž mohou mít přístup k programům všechny veřejné orgány včetně místních a regionálních orgánů, avšak s tou výhradou, že postupy pro podávání žádostí by neměly být přehnaně nákladné, zejména pokud jde o plánovanou komplementaritu mezi těmito programy a související – a zároveň žádoucí – možností využít také prostředky vyhrazené na jiné programy za podmínky, že financování nebude týkat stejné nákladové položky;

17.

potvrzuje svůj souhlas s cíli vytyčenými v programech, jejž vyslovil již v dřívějších stanoviscích, stejně jako svůj trvalý závazek k jejich podpoře a prosazování jejich využití také v sousedních zemích prostřednictvím vlastních orgánů spolupráce (pracovních skupin, smíšených poradních výborů, CORLEAP, ARLEM) v souladu s příslušnými dohodami o spolupráci a v součinnosti s Komisí;

18.

zdůrazňuje zvláštní význam realizace skutečného prostoru svobody, bezpečnosti a práva ve službách občanů ve světě charakterizovaném stále větší mobilitou a v návaznosti na silnou podporu, kterou Výbor regionů dlouhodobě poskytuje víceúrovňovému systému ochrany základních práv, vyjadřuje potěšení nad skutečností, že bylo dosaženo pokroku v budování prostoru svobody, bezpečnosti a práva, jehož prvořadým zájem jsou občané;

19.

považuje stále za nutné dosáhnout vyváženého přiblížení v otázkách bezpečnosti a ochrany základních práv a svobod tím, že budou využívány soudržné nástroje v prostoru svobody, bezpečnosti a práva; zde Evropa nesporně disponuje solidním normativním rámcem k ochraně lidských práv, jenž v praxi musí být trvale zlepšován s cílem zajistit efektivní výkon těchto práv;

20.

s potěšením konstatuje, že všechny tři programy jako celek navzdory odlišným cílům přispívají k zvyšování informovanosti občanů o evropském rozměru jejich občanství coby nástroje jejich zapojení do evropského integračního procesu a posílení budování evropské demokracie;

21.

připomíná určité připomínky, které již vyjádřil ve svém nedávno přijatém stanovisku k novému víceletému finančnímu rámci na období po roce 2013, kde poukázal na nutnost zajistit odpovídající prostředky na podporu základních práv, demokracie a účasti občanů s cílem budování evropského občanství, kde konstatoval zásadní požadavek, aby s ústředním prvkem programu Evropa pro občany stala partnerství na podporu občanské společnosti na evropské úrovni, a také vyjádřil myšlenku, že bezpečnost EU je úzce spojena s rozvojem demokracie, řádné správy a právního státu v třetích zemích, přičemž je úkolem Unie prosazovat tyto hodnoty v celosvětovém měřítku;

22.

znovu uvádí, že již dříve připomínal možnost podpořit různé formy územní spolupráce pro zavedení projektů a opatření zaměřených na efektivní výkon práv evropského občanství, které by mohly přispět k odstranění překážek a administrativní a byrokratické zátěže, mimo jiné šířením četných osvědčených postupů v oblasti přeshraničních služeb, např. v oblasti zdravotnictví a vícejazyčnosti;

23.

s potěšením konstatuje, že opatření týkající se tak zásadních aspektů mají výsadní postavení v ročních pracovních programech, zejména v případě programů Práva a občanství a Evropa pro občany;

24.

uznává, že sloučení šesti předcházejících programů do budoucích dvou pod hlavičkami Spravedlnost a Práva a občanství, stejně jako přepracování programu Evropa pro občany může zvýšit flexibilitu při stanovování priorit během sedmiletého programového období, a umožnit tak snížení nákladů správy na evropské úrovni, snížení byrokratické zátěže pro příjemce a větší a účinnější průřezovost projektů, jež sledují různé cíle těchto programů;

25.

zvláště v případě problematiky spravedlnosti znovu připomíná již zmíněnou nutnost koordinovat a integrovat politiky v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí s ostatními politikami Unie, zejména pokud jde o zahraniční politiku a politiku hospodářskou a sociální. Lepší koordinace uvedených politik by jistě přinesla posílení jejich celkové účinnosti;

26.

sdílí názor, že podpora občanství je průřezovým tématem, jejž je nutné zohlednit v ostatních opatřeních Evropské unie a pro nějž je zásadní plánovaná součinnost s nástrojem předvstupní pomoci (NPP), mají-li budoucí občané Evropské unie získávat informace o evropském občanství a postupně poznávat svá práva a povinnosti;

27.

pevně proto věří, že budou realizována konkrétní řešení prakticky využívající komplementaritu a součinnost mezi navrženými programy a dalšími nástroji Unie, a vyzývá Komisi, aby v zájmu kontinuity průběžně poskytovala informace o prováděcích opatřeních k zajištění uvedené komplementarity a součinnosti;

28.

vyjadřuje znepokojení nad objektivně nedostatečnými možnostmi účinného zapojení místních a regionálních orgánů do fáze přípravy ročních pracovních programů a do hodnocení nejméně dvou ze tří specifických programů: proces budování Evropy občanů musí vždy jít ruku v ruce s konkrétní účastí místních a regionálních orgánů na každé fázi, neboť se jedná o institucionální úrovně zásadního významu, jež jsou zárukou rozhodovacích postupů s širší demokratickou legitimitou;

29.

žádá proto, aby byla formálně zakotvena účast místních a regionálních orgánů prostřednictvím Výboru regionů na fázi přípravy ročních pracovních programů činnosti v rámci programů Práva a občanství a Evropa pro občany;

30.

domnívá se též, že by měl mít možnost odpovědně vyjádřit svůj postoj průběžným hodnotícím zprávám a následným hodnocením programu Práva a občanství, připraveným Komisí, obdobně jako to bylo formálně zakotveno v případě programu Evropa pro občany, a proto žádá o doplnění návrhu programu Práva a občanství o specifické ustanovení v tomto smyslu;

31.

žádá, aby měření plnění specifických cílů programu Práva a občanství vycházelo též ze sběru kvalitativně-kvantitativních údajů o dodržování, výkonu a provádění uvedených práv, neboť řešení v podobě odkazu na vnímání na evropské úrovni podle jeho mínění nemá odpovídající vypovídací hodnotu. Připomíná v této souvislosti také úsilí Agentury Evropské unie pro základní práva a Evropského institutu pro rovnost žen a mužů o vypracování odpovídajících ukazatelů a srovnávacích studií;

32.

souhlasí s myšlenkou, že stávající návrhy programů by měly být prostřednictvím plánovaných informačních a osvětových činností významným přínosem pro evropské občany, zejména co se týče plného přístupu k informacím, jenž je nezbytným předpokladem aktivní politické účasti; Výbor tuto zásadu již v minulosti formuloval jako výzvu určenou vlastním členům, aby usilovali o účinné zajištění přístupu k informacím v jednotlivých státech;

33.

v případě programu Spravedlnost se domnívá, že plánované pokračování výměn soudních zaměstnanců mezi jednotlivými státy v širším rámci evropské soudní sítě posílí již nastoupený vývoj postupného vzájemného uznávání soudních systémů, a povede tak i k posílení vzájemné důvěry;

34.

se zvláštním důrazem tudíž podporuje konkrétní návrh na financování vzdělávacích aktivit pro zaměstnance soudních systémů v duchu článku 6 návrhu programu Spravedlnost, neboť odborná příprava a znalosti jsou základními předpoklady budování spravedlnosti v Evropě;

35.

doporučuje věnovat zvláštní pozornost tomuto bodu s cílem zajistit účinné zapojení celého spektra zaměstnanců veřejného i soukromého sektoru, kteří působí v soudních systémech;

36.

domnívá se, že činnosti odborné přípravy financované v rámci programu Práva a občanství by měly zahrnovat také výchovu k evropskému občanství pro ty, kdo zamýšlejí získat občanství některého z členských států a pro děti školního věku, neboť sdílí a podporuje zásadu propagace aktivního občanství mládeže prostřednictvím vzdělávání;

37.

souhlasí s finanční podporou přípravy internetových vzdělávacích modulů dle návrhu programu, jež je v souladu s výzvou Výboru regionů týkající se podpory opatření zaměřených na výchovu k občanství prostřednictvím médií a IKT;

38.

spatřuje v programech Spravedlnost a Práva a občanství také vhodný prostředek k posílení značného potenciálu místních a regionálních orgánů v oblasti přeshraniční spolupráce, pokud jde o problematiku prostoru svobody, bezpečnosti a práva;

39.

v zásadě se ztotožňuje s přístupem zaměřeným především na výsledky, jejž Komise zvolila pro všechny tři programy, jehož těžištěm je mechanismus ukazatelů plnění cílů uvedených programů, ale upozorňuje, že úplný seznam ukazatelů je zařazen pouze v návrhu programu Evropa pro občany, zatímco např. návrh programu Spravedlnost uvádí jediný ukazatel pro každý cíl a odkazuje na blíže neurčenou sadu dalších ukazatelů. Zde proto Výbor navrhuje celkově rozsáhlejší specifikaci, v ideálním případě s uvedením nejen kvantitativních, nýbrž také kvalitativních parametrů;

40.

zdůrazňuje, že návrh programu Evropa pro občany zavádí flexibilnější strukturu než stávající program, a proto v novém programu není nutné předem uvádět kvóty přidělené na jednotlivé způsobilé činnosti;

41.

domnívá se proto, že partnerství měst by kromě pokračování možnosti čerpat podporu z programu měla mít možnost disponovat určitou pevnou, předem stanovenou kvótou, která ve stávajícím programu odpovídá zhruba třetině celkové dotace a mohla by být zachována v podobné míře;

42.

žádá proto, aby v celkovém rozpočtu na program Evropa pro občany byla určena obdobná kvóta na činnosti prováděné v rámci partnerství měst, zejména s ohledem na významnou a uznanou úlohu těchto partnerství při navazování pevných a udržitelných kontaktů mezi občany včetně kontaktů s třetími zeměmi;

43.

znovu připomíná, že vzhledem ke skutečnosti, že Evropský parlament a Rada nedávno zavedly označení „evropské dědictví“ coby nástroj určeného k ocenění společného kulturního dědictví členských států za současného respektu k národním a regionálním zvláštnostem, by program Evropa pro občany při plnění vytyčených cílů mohl rovněž těžit z potenciálu míst, která ponesou toto nové označení, podobně je dnes uznáván přínos zavedení hlavních měst kultury k podpoře evropské identity a občanství.

II.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

PRÁVA A OBČANSTVÍ – COM(2011) 758 final

Pozměňovací návrh 1

Čl. 4 odst. 2

Specifické cíle

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.   Mezi ukazatele, jimiž se hodnotí plnění cílů vyplývajících z odstavce 1, mimo jiné patří to, jak je na evropské úrovni vnímáno dodržování, výkon a provádění těchto práv a počet stížností.

2.   Mezi ukazatele, jimiž se hodnotí plnění cílů vyplývajících z odstavce 1, mimo jiné patří výkon a provádění těchto práv a počet stížností.

Odůvodnění

Pro účely efektivního měření plnění specifických cílů programu se jeví jako konkrétnější sběr kvalitativních a kvantitativních údajů vzhledem k tomu, že pojem „vnímání“ by mohl vést k mlhavějším hodnocením, jež by neměla dostatečnou vypovídací hodnotu o tomto plnění.

PRÁVA A OBČANSTVÍ – COM(2011) 758 final

Pozměňovací návrh 2

Čl. 9 odst. 1

Projednávání ve výboru

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

1.   Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Odůvodnění

Považujeme za nezbytné, aby se přijetí ročních pracovních programů, jejichž prostřednictvím se provádí celý program, kromě výboru složeného ze zástupců členských států, jenž je nápomocen Komisi, účastnil také zástupce Výboru regionů.

Jelikož se jedná o výkonné činnosti programů, do nichž jsou silně zapojeny také místní a regionální orgány, umožní jejich účast na přípravné fázi ročních pracovních programů prostřednictvím evropské instituce (Výboru regionů), která je zastupuje, budování těchto programů v souladu s požadavky evropských občanů.

Kromě toho je účast Výboru regionů na přípravné fázi ročních programů také v souladu s jeho pravomocemi v rámci legislativního postupu přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady v podobě formálního postoje vyjádřeného tímto stanoviskem.

PRÁVA A OBČANSTVÍ – COM(2011) 758 final

Pozměňovací návrh 3

Čl. 12 odst. 2

Sledování a hodnocení

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě

a)

průběžnou hodnotící zprávu nejpozději do poloviny roku 2018;

b)

zprávu o hodnocení ex post.

2.   Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě,

a)

průběžnou hodnotící zprávu nejpozději do poloviny roku 2018;

b)

zprávu o hodnocení ex post.

Odůvodnění

Je nezbytně zapotřebí stvrdit fázi sledování a hodnocení programů Práva a občanství a Evropa pro občany: u posledně jmenovaného čl. 14 odst. 3 (Sledování a hodnocení) návrhu stanoví, že Komise předloží průběžnou hodnotící zprávu a zprávu o následném hodnocení kromě Evropského parlamentu a Rady také Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Nejsou tedy žádné důvody k ponechání ustanovení čl. 12 odst. 2 návrhu programu Práva a občanství, jež nezahrnuje Evropský hospodářský a sociální výbor ani Výbor regionů mezi adresáty uvedené průběžné zprávy o hodnocení a zprávy o následném hodnocení. Cílem pozměňovacího návrhu je tak potřebné zařazení těchto institucí.

SPRAVEDLNOST – COM(2011) 759 final

Pozměňovací návrh 1

Článek 7

Účast

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Přístup k tomuto programu bude otevřený všem veřejným a/nebo soukromým orgánům a subjektům, které jsou legálně usazeny v:

a)

členských státech,

b)

zemích ESVO, které jsou členy Dohody o EHP, v souladu s podmínkami stanovenými v této dohodě;

c)

přistupujících zemích, kandidátských zemích a v potenciálních kandidátských zemích, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami stanovenými v rámcových dohodách uzavřených s těmito zeměmi o jejich účasti na programech Unie;

d)

Dánsku na základě mezinárodní dohody.

2.   Veřejné a/nebo soukromé orgány a subjekty legálně usazené v dalších třetích zemích, zejména v těch zemích, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, se mohou do akcí v rámci programu zapojit, pokud to poslouží účelu těchto akcí.

1.   Přístup k tomuto programu bude otevřený všem veřejným a/nebo soukromým orgánům a subjektům, které jsou legálně usazeny v:

a)

členských státech,

b)

zemích ESVO, které jsou členy Dohody o EHP, v souladu s podmínkami stanovenými v této dohodě;

c)

přistupujících zemích, kandidátských zemích a v potenciálních kandidátských zemích, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami stanovenými v rámcových dohodách uzavřených s těmito zeměmi o jejich účasti na programech Unie;

d)

Dánsku na základě mezinárodní dohody.

2.   Veřejné a/nebo soukromé orgány a subjekty legálně usazené v dalších třetích zemích, zejména v těch zemích, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, se mohou do akcí v rámci programu zapojit, pokud to poslouží účelu těchto akcí.

Odůvodnění

Odstavce 1 a 2 zařazují mezi možné příjemce programu subjekty, které nejsou přesně definovány; vzhledem k tomu, že oba odstavce již předtím uvádějí veřejné a/nebo soukromé orgány a subjekty, je následné doplnění „subjektů“ nadbytečné a mělo by být zrušeno (1).

EVROPA PRO OBČANY – COM(2011) 884 final

Pozměňovací návrh 1

Čl. 9 odst. 1

Výbor

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Komisi je nápomocen výbor. Jedná se o výbor ve smyslu nařízení č. 182/2011.

1.   Komisi je nápomocen výbor. Jedná se o výbor ve smyslu nařízení č. 182/2011.

Odůvodnění

Považujeme za nezbytné, aby se přijetí ročních pracovních programů, jejichž prostřednictvím se provádí celý program, kromě výboru složeného ze zástupců členských států, jenž je nápomocen Komisi, účastnil také zástupce Výboru regionů.

Jelikož se jedná o výkonné činnosti programů, do nichž jsou silně zapojeny také místní a regionální orgány, umožní jejich účast na přípravné fázi ročních pracovních programů prostřednictvím evropské instituce (Výboru regionů), která je zastupuje, budování těchto programů v souladu s požadavky evropských občanů.

V Bruselu dne 18. července 2012

předsedkyně Výboru regionů

Mercedes BRESSO


(1)  Pozn. překl.: tento pozměňovací návrh se netýká českého znění, v němž k opakování výrazu „subjekty“ nedochází.


13.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/51


Stanovisko Výboru regionů Mechanismus monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů

2012/C 277/07

VÝBOR REGIONŮ

vítá snahy Komise o racionalizaci a zjednodušení požadavků na monitorování skleníkových plynů a podávání zpráv o nich, žádá však, aby byl návrh změněn tak, aby poskytoval územní/regionální kontext pro emise skleníkových plynů a pro odhady a plány rozvoje nízkouhlíkového hospodářství;

žádá, aby všechna použitá data/metodiky byly veřejně dostupné a nikoli v soukromém vlastnictví, transparentní a tedy převoditelné a stanovené orgánem jako je např. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), aby se předešlo problému multiplicity, to vše za účelem usnadnění provádění politiky v rámci víceúrovňové správy;

požaduje, aby územní dopad na emise byl důležitým aspektem v širších politikách, programech, přidělování dotací a projektech Komise;

odkazuje Komisi na iniciativy Paktu starostů a primátorů, ClimAct Regions, carbonn, ICLEI a EUCO2 80/50 jako na příklady mezinárodní špičkové činnosti prováděné na regionální úrovni s cílem snížit emise CO2;

doporučuje harmonizovat odhady členských států za účelem poskytnutí konzistentního souboru odhadů včetně podávání zpráv o využívání energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti;

opakuje výzvu vyslovenou na 17. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) v Durbanu a také na dřívějších konferencích UNFCCC k uznání činností pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně na místní a regionální úrovni.

Zpravodaj

pan Neil SWANNICK (UK/SES), radní města Manchester

Odkaz

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke měně klimatu

COM(2011) 789 final

I.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

VÝBOR REGIONŮ

1.   Úvod

1.1   Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu (dále jen „návrh“) byl připraven především v návaznosti na dohodu z Cancúnu a částečně na rozhodnutí č. 406/2009/ES a směrnici 2009/29/ES. Právním základem legislativního návrhu je čl. 191 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „smlouva“).

1.2   Kombinace „rozhodnutí č. 406/2009/ES, směrnice 2009/29/ES a smlouva“ (dále jen „regionální rámec“) stanovuje požadavek většího regionálního zapojení v kontextu zmírnění, než s jakým návrh v současném znění počítá. VR požaduje, aby byl návrh změněn tak, aby poskytoval územní/regionální kontext pro:

emise skleníkových plynů,

odhady a plány rozvoje nízkouhlíkového hospodářství,

a aby všechna použitá data/metodiky byly:

veřejně dostupné a nikoli v soukromém vlastnictví,

transparentní a tedy převoditelné,

stanovené orgánem jako je např. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), aby se předešlo problému multiplicity,

a to za účelem usnadnění provádění politiky v rámci víceúrovňové správy.

VR žádá, aby do plánů rozvoje nízkouhlíkového hospodářství byla zahrnuta ustanovení o „emisích ze spotřeby“, tedy emisích souvisejících s dovezeným zbožím a službami. Plány rozvoje nízkouhlíkového hospodářství by krom toho měly zohlednit neúmyslné či záměrné důsledky politiky, která vede k „vývozu“ emisí mimo členské státy. Tento jev bývá často označován termínem „únik uhlíku“ a jeho dobrým příkladem je přemisťování těžkého průmyslu do zámoří. Plány rozvoje nízkouhlíkového hospodářství by měly únik uhlíku zohledňovat a obsahovat jasně definovaná opatření k jeho zamezení. To je důležité pro etablování skutečné úlohy Evropy ve snížení globálních emisí.

Kromě toho by územní dopad na emise měl být důležitým aspektem v širších politikách, programech, přidělování dotací a projektech Komise.

VR opakuje výzvu vyslovenou na 17. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) v Durbanu a také na dřívějších konferencích UNFCCC k uznání činností pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně na místní a regionální úrovni.

1.3   Výbor regionů sdílí posudek Komise, že jelikož cíle tohoto nařízení nelze v souvislosti se závazky UNFCCC uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, nýbrž jich lze z důvodu rozsahu a účinků lépe dosáhnout na úrovni Unie, je Unie oprávněna přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. Souhlasí dále, že v souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

2.   Obecné připomínky

2.1   VR vítá:

návrh i konzultaci zainteresovaných stran a posouzení dopadu, jež návrhu předcházely;

začlenění odhadů a zmírňujících opatření, jež jsou předkládány spolu s údaji inventur;

závazek harmonizovat monitorování a podávání zpráv prováděné EK s tím, jež se provádí na mezinárodní úrovni, a usnadnit provádění mechanismů monitorování a podávání zpráv. Výbor však očekává, že EK k rozšíření návrhu použije závazky v „regionálním rámci“;

snahy o racionalizaci a zjednodušení požadavků na monitorování a podávání zpráv v návrhu;

souvislost mezi emisemi skleníkových plynů a odhady místních emisí do ovzduší;

informační mechanismus EU a doufá, že se stane užitečným nástrojem pro vnitrostátní, regionální a místní politické činitele, kteří vedou politiku v oblasti klimatu;

rozšíření úvah na další dopady letecké dopravy na globální oteplování.

2.2   Finanční otázky

Provádění politiky v oblasti změny klimatu často vede k soutěžení mezi fondy vyčleněnými na zmírnění změny a těmi vyčleněnými na přizpůsobení se. VR tedy zvažuje tyto aspekty:

„adaptace“ je v návrhu výslovně zmíněna jako otázka místního významu, přičemž bez výslovného označení „zmírnění“ za otázku místního významu bude v dlouhodobém horizontu brzděna účinnost zmírňujících politik;

návrh neobsahuje žádné pokyny, co se týče skutečného rozšíření působnosti pro členské státy. Ty jsou zapotřebí k tomu, aby nedocházelo k překročení výdajů na auditorské společnosti, jež nakonec budou provádět mnohé ze změn obsažených v návrhu;

regionům není přiděleno alespoň 30 % příjmů získaných z dražeb povolenek. To se požaduje jako pomoc s plněním cílů strategie Evropa 2020 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti;

administrativní, technická a finanční zátěž dodatečných požadavků na monitorování a podávání zpráv pravděpodobně dolehne také na regiony, požadavky by tedy měly být přiměřené;

mělo by se zabránit snahám o nevýznamná postupná zlepšování souborů dat, pokud to narušuje provádění zmírňujících či adaptačních opatření.

2.3   Inventura emisí a údajů

Inventura emisí nás informuje o tom, kde jsme se z hlediska emisí nacházeli či kde se nacházíme. Jejím cílem by mělo být informování zainteresovaných stran o současném stavu zmírňující politiky.

Proto:

užitečnost inventury výrazně podpoří plán rozvoje nízkouhlíkového hospodářství s krátkodobými, střednědobými a dlouhodobými prognózami;

údaje o emisích shromážděné na základě tohoto návrhu budou mít zásadní význam pro pochopení strategického směru, priorit a výkonnosti Evropské unie, jejích členských států a regionů;

k maximálnímu užitku by však tyto údaje měly být prezentovány spolu se stěžejními údaji o ekonomické a sociální výkonnosti, které pravidelně používají činitelé přijímající rozhodnutí.

EEA významně přispívá k rozvoji a uplatňování důsledných metodik a podporuje členské státy při provádění inventur.

Za údaje o emisích a jejich kvalitu by měl nést přímou odpovědnost centrální úřad pro statistiku a data Evropské unie. Jeho součástí by měl být pevný, transparentní a zodpovědný centrální postup ověřování přesnosti/spolehlivosti souborů údajů poskytovaných členskými státy a plány rozvoje nízkouhlíkového hospodářství.

Každý členský stát by měl poskytnout tyto kumulované údaje o celkových vypouštěných emisích od roku 1990:

emise vznikající v členském státě (zdroje);

emise kompenzované změnou využití půdy;

emise kompenzované ve smyslu článku 5 rozhodnutí 406/2009/ES.

Tyto údaje mají velký význam pro splnění celkového cíle 20 % a omezení globálního oteplování na nárůst menší než 2 °C.

2.4   Provádění opatření

VR požaduje, aby plány rozvoje nízkouhlíkového hospodářství obsahovaly jasně definovaný vyčíslený územní/regionální prvek, protože:

územní prvek umožňuje lepší monitorování pokroku a nabízí lepší důkazy, než generické prezentace poskytované členskými státy;

regiony jsou občanům blíže než členské státy, díky čemuž mohou veřejnosti lépe sdělovat informace o tématech souvisejících s klimatem, což je jedním z hlavních cílů mechanismu monitorování a vykazování emisí.

Regionální orgány jsou důležitým zdrojem odborných znalostí, jež svou činnost prezentovaly na konferencích UNFCCC. Měly by být od počátku zapojeny do přípravy opatření ke zmírnění a přizpůsobení se změně klimatu, aby byly maximálně využity jejich odborné znalosti a zkušenosti s řešením dopadů a příčin změny klimatu, jež zasáhla nejcitelněji místní úroveň.

Odkazujeme EK na iniciativy Paktu starostů a primátorů, ClimAct Regions, carbonn, ICLEI a EUCO2 80/50 jako na příklady mezinárodní špičkové činnosti prováděné na regionální úrovni s cílem snížit emise CO2.

Tyto činnosti jsou v souladu s „regionálním rámcem“.

Vysílají jasné politické poselství tímto směrem.

Z hlediska snížení emisí se dopad vnitrostátní politiky bude lišit mezi jednotlivými regiony téhož členského státu, což by mělo být jasné.

Opatření je třeba přijímat blíže ke zdroji emisí, jsou-li tedy k dispozici údaje využitelné na místní úrovni, zvyšuje to pravděpodobnost jejich využití.

S ohledem na články 191 a 192 Smlouvy by byl takový postup vhodnější.

Regiony přispějí ke snížení emisí různou měrou v závislosti na své ekonomické struktuře a infrastruktuře. Tyto úrovně snížení emisí se budou lišit mezi regiony jak v rámci jednoho členského státu, tak i v širším evropském kontextu.

Ačkoli přispívají k provádění opatření, nebývají tyto orgány v otázkách souvisejících se změnou klimatu členskými státy systematicky konzultovány.

Řešení problematiky zmírnění není proces shora dolů.

Navíc je třeba uznat technickou a finanční pomoc, kterou regionální orgány poskytují rozvojovým zemím v programech decentralizované spolupráce.

2.5   Přizpůsobení se změně klimatu

V současnosti nejsou adaptační strategie povinné, proto se zavedení povinného podávání zpráv v oblasti přizpůsobení se změně klimatu (článek 16) může jevit nevhodným, ačkoli to samozřejmě neznamená, že by se nemělo provádět.

VR opakuje svůj požadavek, aby místní a regionální orgány byly zastoupeny v orgánech, jako je nový Výbor pro přizpůsobení. Odkazujeme na Pakt města Mexika z roku 2010 a na Chartu o přizpůsobení podepsanou v Durbanu v prosinci 2011.

2.6   Plány rozvoje nízkouhlíkového hospodářství a odhady: transparentnost a vlastnictví údajů

Vnitrostátní, regionální a místní orgány potřebují od EK/EEA nástroje, opatření, pokyny a hlavní směry, aby mohly:

připravit plány rozvoje nízkouhlíkového hospodářství;

vytvořit mechanismy monitorování;

získat včasný nákladově efektivní přístup k údajům;

zabránit komercializaci a nepatřičnému šíření údajů a nástrojů pro jejich shromažďování;

zajistit soulad mezi plány rozvoje nízkouhlíkového hospodářství;

posílit kvalitu, spolehlivost a důvěrnost údajů;

splnit závazky obsažené v Kjótském protokolu, dohodách z Cancúnu a Durbanské platformě pro posílenou činnost.

Žádáme EEA, aby vedle vnitrostátních inventur a statistik zmírnění poskytovala harmonizované a transparentní soubory místních a regionálních údajů. Měly by obsahovat možnost on-line vyhledávání, filtry pro výsledky členských států, regionální a subregionální úrovně, umožňovat náhled podle odvětví, provedení srovnávací analýzy, normalizaci a přezkum podle socioekonomických údajů.

2.7   Emise z letecké a námořní dopravy

Odkazy na začlenění emisí z letecké a námořní dopravy do podávání zpráv jsou nejasné. Proto:

VR se domnívá, že došlo k nedorozumění u kategorie „1.A.3.A civilní letectví“, kde je záměrem považovat emise za rovné nule u soukromých (spíše než komerčních) letadel, tedy lehkých letadel a vrtulníků, které většinou využívají malá soukromá letiště. To by mělo být jasně uvedeno.

Neposkytuje se žádná metodika pro emise z námořní dopravy způsobené námořními plavidly využívajícími evropské přístavy. V návrhu by proto mělo být výslovně uvedeno, že EK čeká na právní předpisy, než vydá metodické pokyny.

3.   Závěr

VR je znepokojen nedostatečným regionálním zaměřením tohoto návrhu. VR jej považuje za promarněnou příležitost, jež zbrzdí provádění zmírňujících opatření. VR je přesvědčen, že po začlenění výslovného regionálního rozměru bude návrh krokem správným směrem. VR oceňuje důraz na plány rozvoje nízkouhlíkového hospodářství.

II.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

Článek 1 – Předmět

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

e)

vykazování emisí CO2 z námořní dopravy;

e)

;

f)

monitorování použití příjmů a podávání zpráv o použití příjmů pocházejících z dražeb povolenek podle čl. 3d odst. 1 a 2 nebo čl. 10 odst. 1 směrnice 2003/87/ES v souladu s čl. 3d odst. 4 a čl. 10 odst. 3 uvedené směrnice;

f)

monitorování použití příjmů a podávání zpráv o použití příjmů pocházejících z dražeb povolenek podle čl. 3d odst. 1 a 2 nebo čl. 10 odst. 1 směrnice 2003/87/ES v souladu s čl. 3d odst. 4 a čl. 10 odst. 3 uvedené směrnice;

g)

monitorování a podávání zpráv o opatřeních přijatých členskými státy za účelem přizpůsobení se nevyhnutelným následkům změny klimatu;

g)

monitorování a podávání zpráv o opatřeních přijatých členskými státy za účelem přizpůsobení se nevyhnutelným následkům změny klimatu;

h)

hodnocení pokroku členských států při plnění svých závazků podle rozhodnutí č. 406/2009/ES;

h)

hodnocení pokroku členských států při plnění závazků podle rozhodnutí č. 406/2009/ES;

i)

shromažďování informací a údajů nezbytných k tvorbě a posouzení budoucí politiky Unie v oblasti změny klimatu.

i)

shromažďování informací a údajů nezbytných k tvorbě a posouzení budoucí politiky Unie v oblasti změny klimatu.

Odůvodnění

Mechanismus pro podávání zpráv o emisích z námořní dopravy není součástí návrhu, z čehož vyvozujeme, že takový mechanismus bude stanoven, budou-li jej vyžadovat nové právní předpisy.

Vzhledem k tomu, že návrhy budou do značné míry prováděny na místní/regionální úrovni, návrh by na ni měl konkrétněji odkazovat.

Pozměňovací návrh 2

Článek 2 – Oblast působnosti

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Odůvodnění

Výslovná zmínka regionální úrovně je u zmírnění potřeba stejně jako u přizpůsobení se změně klimatu.

Pozměňovací návrh 3

Článek 3 – Definice

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(13)

„národním systémem pro politiky a opatření a odhady“ rozumí systém institucionálních, právních a procesních opatření členského státu pro vykazování politik a opatření a pro sestavování a předkládání odhadů antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů, jak to vyžaduje článek 13 tohoto nařízení;

(13)

„národním systémem pro politiky a opatření a odhady“ rozumí systém institucionálních, právních a procesních opatření členského státu pro vykazování politik a opatření a pro sestavování a předkládání odhadů antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů , jak to vyžaduje článek 13 tohoto nařízení;

Odůvodnění

Je třeba zajistit soulad posuzování politik, opatření a odhadů ve všech členských státech.

Pozměňovací návrh 4

Článek 4 – Strategie rozvoje nízkouhlíkového hospodářství

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.   Členské státy Komisi předloží svou strategii rozvoje nízkouhlíkového hospodářství do jednoho roku od vstupu tohoto nařízení v platnost, nebo v souladu s jakýmkoli harmonogramem dohodnutým na mezinárodní úrovni v souvislosti s procesem úmluvy UNFCCC.

2.   Členské státy Komisi předloží svou strategii rozvoje nízkouhlíkového hospodářství do jednoho roku od vstupu tohoto nařízení v platnost, nebo v souladu s jakýmkoli harmonogramem dohodnutým na mezinárodní úrovni v souvislosti s procesem úmluvy UNFCCC.

3.   Komise a členské státy své strategie rozvoje nízkouhlíkového hospodářství a jejich případné aktualizace neprodleně zveřejní.

3.   Komise a členské státy své strategie rozvoje nízkouhlíkového hospodářství a jejich případné aktualizace neprodleně zveřejní.

Odůvodnění

Územní rozměr musí být do těchto plánů začleněn, aby bylo vidět, že byly vypracovány na základě přiměřených úvah a porozumění, také proto, že bez územního rozměru bude těžké plány realizovat v praxi.

Pro analýzu a transparentnost politik má klíčový význam porozumění tomu, jak byly tyto odhady/výpočty rozvoje nízkouhlíkového hospodářství odvozeny.

Pozměňovací návrh 5

Článek 5 – Národní inventurní systémy

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Členské státy zřídí, provozují a neustále se snaží vylepšovat národní inventurní systémy pro odhad antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů skleníkových plynů uvedených v příloze I tohoto nařízení a zajistí včasnost, transparentnost, přesnost, jednotnost, srovnatelnost a úplnost svých inventur skleníkových plynů.

1.   Členské státy zřídí, provozují a neustále se snaží vylepšovat národní inventurní systémy pro odhad antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů skleníkových plynů uvedených v příloze I tohoto nařízení a zajistí včasnost, transparentnost, přesnost, jednotnost, srovnatelnost a úplnost svých inventur skleníkových plynů.

2.   Členské státy zajistí, aby jejich příslušné inventurní orgány měly přístup a aby jejich národní inventurní systém umožňoval přístup příslušných inventurních orgánů k:

2.   Členské státy zajistí, aby jejich příslušné inventurní orgány měly přístup a aby jejich národní inventurní systém umožňoval přístup příslušných inventurních orgánů k:

(a)

údajům a metodám vykazovaným u činností a zařízení v;souladu se směrnicí 2003/87/ES pro účely vypracování národní inventury skleníkových plynů, aby byla zajištěna jednotnost emisí skleníkových plynů vykázanými v rámci systému Unie pro obchodování s emisemi a v národních inventurách skleníkových plynů;

(a)

údajům a metodám vykazovaným u činností a zařízení v;souladu se směrnicí 2003/87/ES pro účely vypracování národní inventury skleníkových plynů, aby byla zajištěna jednotnost emisí skleníkových plynů vykázanými v rámci systému Unie pro obchodování s emisemi a v národních inventurách skleníkových plynů;

(b)

údajům o fluorovaných plynech shromážděným prostřednictvím systémů podávání zpráv v různých odvětvích podle čl. 6 odst. 4 nařízení (ES) č. 842/2006 pro účely vypracování národních inventur skleníkových plynů;

(b)

údajům o fluorovaných plynech shromážděným prostřednictvím systémů podávání zpráv v různých odvětvích podle čl. 6 odst. 4 nařízení (ES) č. 842/2006 pro účely vypracování národních inventur skleníkových plynů;

(c)

emisím, výchozím údajům a metodikám vykazovaným zařízeními podle nařízení (ES) č. 166/2006 pro účely vypracování národních inventur skleníkových plynů;

(c)

emisím, výchozím údajům a metodikám vykazovaným zařízeními podle nařízení (ES) č. 166/2006 pro účely vypracování národních inventur skleníkových plynů;

(d)

údajům vykazovaným podle nařízení (ES) č. 1099/2008.

(d)

údajům vykazovaným podle nařízení (ES) č. 1099/2008.

3.   Členské státy zajistí, aby jejich příslušné inventurní orgány mohly a aby národní inventurní systém umožňoval, aby jejich příslušné inventurní orgány mohly:

3.   Členské státy zajistí, aby jejich příslušné inventurní orgány mohly a aby národní inventurní systém umožňoval, aby jejich příslušné inventurní orgány mohly:

(a)

využívat systémy podávání zpráv zavedené podle čl. 6 odst. 4 nařízení (ES) č. 842/2006 za účelem zlepšení odhadů fluorovaných plynů v inventurách skleníkových plynů;

(a)

využívat systémy podávání zpráv zavedené podle čl. 6 odst. 4 nařízení (ES) č. 842/2006 za účelem zlepšení odhadů fluorovaných plynů v inventurách skleníkových plynů;

(b)

provádět roční kontroly souladu uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. l) a m) tohoto nařízení;

(b)

provádět roční kontroly souladu uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. l) a m) tohoto nařízení;

 

   

Odůvodnění

Vytvoření a vhodná forma opatření za účelem snížení emisí a potřeba, aby se jejich výsledky odrazily v inventurách skleníkových plynů, úzce souvisí se znalostí informačních zdrojů, modelů, metodických přístupů, výpočtů, odhadů atd. Některé zdroje emisí z odvětví vypouštění a propadu uhlíku spadají do pravomocí regionálních orgánů. Proto se zdá být vhodné, aby tyto regionální orgány znaly systém národní inventury a účastnily se ho za účelem zlepšení a úpravy jak národní inventury, tak i politiky zmírňování navrhované na regionální úrovni.

Pozměňovací návrh 6

Článek 6 – Inventurní systém Unie

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

c)

každoroční odborný přezkum inventur skleníkových plynů členských států.

c)

každoroční odborný přezkum inventur skleníkových plynů členských států

 

Odůvodnění

Inventury členských států by měly být nezávisle přezkoumány nekomerčním kompetentním inventurním orgánem, jenž nebyl zapojen do přípravy vnitrostátní inventury v daném roce. V optimálním případě by se jednalo o vnitřní orgán EEA. EK by rovněž měla uznat, že na emise mají dopad její vlastní politiky a programy, aby mohla zjistit, zda mají pozitivní či negativní efekt.

Pozměňovací návrh 7

Článek 7 – Inventury skleníkových plynů

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

a)

své antropogenní emise skleníkových plynů uvedených v příloze I tohoto nařízení a antropogenní emise skleníkových plynů uvedených v čl. 2 odst. 1 rozhodnutí č. 406/2009/ES za rok X-2. Aniž je dotčeno vykazování skleníkových plynů uvedených v příloze I tohoto nařízení, považují se hodnoty emisí oxidu uhličitého (CO2) z kategorie zdrojů IPCC „1.A.3.A civilní letectví“ za rovné nule pro účely článku 3 a čl. 7 odst. 1 rozhodnutí č. 406/2009/ES;

a)

své antropogenní emise skleníkových plynů uvedených v příloze I tohoto nařízení a antropogenní emise skleníkových plynů uvedených v čl. 2 odst. 1 rozhodnutí č. 406/2009/ES za rok X-2. Aniž je dotčeno vykazování skleníkových plynů uvedených v příloze I tohoto nařízení, považují se hodnoty emisí oxidu uhličitého (CO2) z kategorie zdrojů IPCC „1.A.3.A civilní letectví“ za rovné nule pro účely článku 3 a čl. 7 odst. 1 rozhodnutí č. 406/2009/ES;

Odůvodnění

Kategorie 1.A.3.A zahrnuje emise z letadel vzlétajících a přistávajících a z traťového úseku v rámci členského státu. Emise z lehkých letadel vlétajících ze soukromých letišť bude potenciálně obtížné zahrnout do krátkodobých výpočtů. Avšak palivo používané lehkými letadly bude pravděpodobně zahrnuto do emisí topného oleje, použila-li tato letadla komerční letiště (což si navzájem odporuje).

Pozměňovací návrh 8

Článek 13 – Národní systémy pro politiky, opatření a odhady

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.   Usilují o zajištění včasnosti, transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti informací podávaných ve zprávách o politikách, opatřeních a odhadech antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů, jak je uvedeno v článcích 14 a 15 tohoto nařízení, včetně používání a uplatňování údajů, metod a modelů a provádění činností v oblasti zabezpečení kvality a kontroly kvality a analýzy citlivosti.

2.    včasnost, transparentnost, přesnost, jednotnost, srovnatelnost a úplnost informací podávaných ve zprávách o politikách, opatřeních a odhadech antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů, jak je uvedeno v článcích 14 a 15 tohoto nařízení, včetně používání a uplatňování údajů, metod a modelů a provádění činností v oblasti zabezpečení kvality a kontroly kvality a analýzy citlivosti.

Odůvodnění

Mělo by být možné srovnat plány rozvoje nízkouhlíkového hospodářství jednotlivých členských států. Mělo by být také možné srovnat dopad jednotlivých odvětví v různých oblastech Evropy na emise. Proto by údaje měly být dostupné a umožňovat budoucí analýzu a zajistit strategiím důvěryhodnost.

Pozměňovací návrh 9

Článek 14 – Podávání zpráv o politikách a opatřeních

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   …

1.   …

c)

informace o vnitrostátních politikách a opatřeních a o provádění politik a opatření Unie, které omezují nebo snižují emise skleníkových plynů ze zdrojů nebo podporují snížení pomocí propadů, poskytnuté podle odvětví pro jednotlivé skleníkové plyny uvedené v příloze I tohoto nařízení. Tyto informace křížově odkazují na příslušné vnitrostátní nebo unijní politiky, zejména ty, které se týkají kvality ovzduší, a zahrnují:

c)

informace o vnitrostátních politikách a opatřeních a o provádění politik a opatření Unie, které omezují nebo snižují emise skleníkových plynů ze zdrojů nebo podporují snížení pomocí propadů, poskytnuté podle odvětví pro jednotlivé skleníkové plyny uvedené v příloze I tohoto nařízení. Tyto informace křížově odkazují na příslušné vnitrostátní nebo unijní politiky, zejména ty, které se týkají kvality ovzduší, a zahrnují:

2.   Členské státy v elektronické podobě zveřejní posouzení nákladů a účinků národních politik a opatření a jakékoli informace o provádění politik a opatření Unie, které omezují nebo snižují emise skleníkových plynů ze zdrojů nebo podporují snížení pomocí propadů, společně s technickými zprávami, z nichž tato posouzení vycházejí. Ty by měly zahrnovat popisy použitých modelů a metodických přístupů, definice a výchozí předpoklady.

2.   Členské státy v elektronické podobě zveřejní posouzení nákladů a účinků národních politik a opatření a jakékoli informace o provádění politik a opatření Unie, které omezují nebo snižují emise skleníkových plynů ze zdrojů nebo podporují snížení pomocí propadů, společně s technickými zprávami, z nichž tato posouzení vycházejí. Ty by měly zahrnovat popisy použitých modelů a metodických přístupů, definice a výchozí předpoklady.

Odůvodnění

Regionální kontext musí být výslovně zmíněn.

Jsou zapotřebí jak výpočty, tak kvalitativní vysvětlení.

Pozměňovací návrh 10

Článek 15 – Vykazování odhadů

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Členské státy Komisi do 15. března každého roku („rok X“) vykazují národní odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů, rozdělené podle plynu a odvětví.

1.   Členské státy Komisi do 15. března každého roku („rok X“) vykazují národní odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů, rozdělené podle plynu a odvětví.

Odůvodnění

Regionální kontext musí být výslovně zmíněn.

Pozměňovací návrh 11

Článek 25 – Úloha Evropské agentury pro životní prostředí

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

d)

provádění každoročního odborného přezkumu;

d)

provádění každoročního odborného přezkumu;

h)

příprava odhadů pro údaje o odhadech nevykazované členskými státy;

h)

příprav odhadů pro údaje o odhadech nevykazované členskými státy;

j)

šíření informací shromážděných v souladu s tímto nařízením, včetně správy a aktualizace databáze zmírňujících politik a opatření členských států, a poskytování informací o dopadech změny klimatu a zranitelnosti a přizpůsobování se této změně.

j)

šíření informací shromážděných v souladu s tímto nařízením , včetně správy a aktualizace databáze zmírňujících politik a opatření členských států, a poskytování informací o dopadech změny klimatu a zranitelnosti a přizpůsobování se této změně;

 

 

 

 

 

Odůvodnění

EEA má pro úspěch politiky členských států klíčový význam. Proto by měla být zdrojem odborných znalostí a poskytovat poradenství o pravděpodobných křivkách vývoje emisí. Kumulované emise jsou zásadní pro koncentrace emisí skleníkových plynů v ovzduší a tedy i pro budoucí nárůsty teploty. Emise v rámci evropského území neodrážejí skutečné globální emise způsobované Evropou. Proto by měla do návrhu být začleněna výslovná zmínka o „emisích ze spotřeby“.

V Bruselu dne 19. července 2012

předsedkyně Výboru regionů

Mercedes BRESSO


13.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/61


Stanovisko Výboru regionů Návrh nařízení o programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)

2012/C 277/08

VÝBOR REGIONŮ

by vzhledem k zásadním výzvám v této oblasti uvítal poněkud podstatnější navýšení tohoto rozpočtu, přičemž uznává, že na přesném čísle se nelze shodnout, dokud nebudou ukončena jednání o víceletém finančním rámci;

podporuje nový přístup v podobě „integrovaných projektů“, požaduje však, aby bylo u těchto projektů více podporováno zapojení zainteresovaných stran a dosažitelnost těchto projektů; dále žádá, aby jako další hlavní relevantní oblasti integrovaných projektů byly přiřazeny mořské prostředí, půda a hluk; požaduje též zavedení vhodných mechanismů koordinace programu LIFE s dalšími fondy EU sdruženými ve společném strategickém rámci a s akčními rámci stanovujícími priority k financování programu Natura 2000;

je přesvědčen, že vyloučení DPH jako způsobilého nákladu pravděpodobně odradí mnoho potenciálních žadatelů od přípravy návrhu, a navrhuje aby DPH byla uznána za způsobilý náklad, pokud příjemci prokážou, že jim nemůže být vrácena;

doporučuje, aby náklady na stálé zaměstnance byly nadále uznávány za způsobilé pod podmínkou, že se prokáže a zdokumentuje, že jsou daní zaměstnanci formálně přiděleni k výkonu činností projektu na plný či částečný úvazek;

navrhuje, aby horní míra spolufinancování byla zvýšena na 85 % v méně rozvinutých regionech (dle definice v nařízeních o strukturálních fondech) a v nejvzdálenějších regionech;

požaduje, aby program LIFE byl otevřen také pro účast zámořských zemí a území EU, na něž se vztahuje „rozhodnutí o přidružení zámoří“ (rozhodnutí Rady 2001/822/ES), jež zodpovídají za významný podíl biologické rozmanitosti EU.

Zpravodajka

Kay TWITCHEN (UK/nezař.), členka zastupitelstva hrabství Essex

Odkaz

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)

COM(2011) 874 final – 2011/0428 (COD)

I.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

VÝBOR REGIONŮ

A.    Obecné připomínky

1.

opakuje svůj názor, že program LIFE představuje důležitý nástroj na pomoc s financováním místních a regionálních environmentálních politik a projektů, které jsou přínosem pro celou Evropu, a že pomohl mobilizovat úsilí místních a regionálních orgánů. Kromě toho přispěl k navazování vztahů mezi partnery a tím k posílení struktur pro spolupráci, čímž se usnadnila výměna zkušeností a informací na místní a regionální úrovni;

2.

vítá záměr pokračovat v programu LIFE v novém období financování. Je přesvědčen, že tak bude zajištěna možnost účinnějšího zásahu, vytvořeny synergie koordinací unijních a vnitrostátních činností a zviditelní se opatření v oblasti životního prostředí a klimatu;

3.

sdílí názor Komise, že by opatření v oblasti životního prostředí a klimatu měla být nedílnou součástí většiny politik EU. Hlavní nástroje financování Unie však neřeší všechny konkrétní potřeby v oblasti životního prostředí a klimatu, a proto stále existuje potřeba samostatného programu pro životní prostředí a oblast klimatu, který bude vycházet z dosažených výsledků nařízení (ES) č. 614/2007 o LIFE+ v období 2007–2013. Bude tak doplněním přístupu „začleňování“ uplatňovaného při dosahování cílů z oblasti životního prostředí a klimatu napříč unijním rozpočtem, a to prostřednictvím financování projektů v oblasti životního prostředí a klimatu, které jinde nesplňují kritéria pro získání finančních prostředků;

4.

hodnocení stávajícího programu LIFE poukázalo na to, že jeho dopad je omezen v důsledku chybějícího strategického zaměření. Nový program by proto měl zavést pružný přístup vedený shora dolů a založit dva podprogramy pokrývající oblast životního prostředí a klimatu s jasně stanovenými prioritami;

5.

poukazuje na význam zachování dostatečné flexibility v programu. Stanovování priorit by nemělo vést k nadměrným omezením či příliš přísným kritériím. Kvalita navrhovaných projektů musí být stejně jako ve stávajícím programu hlavním měřítkem;

6.

domnívá se, že nařízení o LIFE by se mělo konkrétně zmiňovat o tom, že je nutné hledat synergie mezi různými proudy, např. zajistit, aby projekty v oblasti klimatu financované programem LIFE měly příznivý dopad na biologickou rozmanitost a aby projekty v oblasti životního prostředí financované LIFE byly odolné vůči změně klimatu. Vzhledem k tomu, že Komise poukázala na potenciální synergie u obou podprogramů i u projektů uspokojujících komplexní cíle, bude nutné zajistit, aby se těchto synergií dosahovalo;

7.

opakuje svoji výzvu (1), aby program LIFE i nadále nabízel podporu pro komunikační a informační projekty a stále více se zaměřoval na osvětu, včetně vzdělávání k udržitelnému rozvoji, a propagaci projektů, do nichž jsou zapojeny místní a regionální orgány. V této souvislosti vítá navrhovanou prioritní oblast správa a informace v každém z obou podprogramů;

8.

vítá návrh, aby z důvodu zajištění koherence obou podprogramů LIFE byly tyto podprogramy prováděny v rámci jediného víceletého pracovního programu, pomocí jediného souboru společných prováděcích pravidel, s jedinou výzvou k předkládání návrhů a aby byly řešeny společně v rámci jediného výboru pro program LIFE, a zdůrazňuje, že by zde neměly existovat různé postupy a priority;

9.

vítá skutečnost, že Evropská komise provedla při přípravě návrhu rozsáhlé konzultace a zohlednila mnoho postojů vyjádřených zúčastněnými stranami a Výborem regionů (2);

B.    Ukazatele

10.

vítá důraz, jaký je v článku 3 kladen na definování ukazatelů pro měření úspěchu programu LIFE. Doporučuje přidat ukazatele, které měří a podporují řádnou správu a komunikaci v rámci každého projektu programu LIFE. VR vyzývá k tomu, aby se program LIFE v každém svém projektu důrazněji zaměřil na cílené, a tedy efektivnější typy komunikačních činností a budování kapacity;

C.    Podprogram pro životní prostředí (LIFE Životní prostředí)

Prioritní oblast: životní prostředí a účinné využívání zdrojů

11.

poznamenává, že návrh v článku 10 vylučuje inovace v soukromém sektoru orientované na tržní replikaci, protože ty lépe pokryje program Horizont 2020. To programu LIFE umožní zaměřit se na ekoinovace ze strany místních a regionálních orgánů a na hledání řešení, která lze nejčastěji nejlépe realizovat v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru. Proto VR vítá přesun k inovacím orientovaným na veřejný sektor a možnosti partnerství veřejného a soukromého sektoru;

Prioritní oblast:biologická rozmanitost

12.

vítá skutečnost, že návrh v článku 11 umožňuje, jak požadoval VR (3), opakované činnosti za předpokladu, že projekty probíhají na základě osvědčených postupů, které mohou být uplatňovány i v jiných regionech, a že budou podléhat normám pro monitorování a sdělování výsledků veřejnosti;

13.

je přesvědčen, že podpora přes integrované projekty na akční rámce stanovující priority pro financování sítě Natura 2000 bude do budoucna klíčovým prvkem v rámci prioritní oblasti biologická rozmanitost programu LIFE. VR požaduje, aby s ohledem na institucionální rámec každého členského státu regionální orgány řídily přípravu akčních rámců stanovujících priority, a bere na vědomí nedávné iniciativy Evropské komise související s financováním programu Natura 2000 (4);

Prioritní oblast: správa a informace v oblasti životního prostředí

14.

velmi vítá, že podpora správy v oblasti životního prostředí v rámci LIFE posílila tím, že se z ní v navrhovaném nařízení stala prioritní oblast (článek 12). VR je přesvědčen, že se tím zvýší viditelnost případných projektů správy a že místní a regionální orgány budou z této nové prioritní oblasti významným způsobem těžit. VR horuje pro to, aby program LIFE přispíval k posilování administrativních kapacit místních a regionálních orgánů a stále více se zaměřoval na osvětu, včetně vzdělávání k udržitelnému rozvoji, a propagaci projektů, do nichž jsou zapojeny místní a regionální a které mají závažný dopad na úrovni EU (5);

15.

je toho názoru, že by se v rámci této prioritní oblasti měly šířit poznatky ohledně provádění a uplatňování právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, a to tím, že se budou podporovat sítě, školení a projekty pro sdílení osvědčených postupů, zejména místních a regionálních orgánů činných v této oblasti, na evropské úrovni;

D.    Podprogram pro oblast klimatu (LIFE Oblast klimatu)

16.

vítá vytvoření nového podprogramu pro oblast klimatu, jenž může hrát roli v podpoře nízkouhlíkových a zdrojově efektivních opatření a investic, které budou odolné vůči změnám klimatu. Toto vítá vzhledem k mezinárodním závazkům EU ke snižování emisí skleníkových plynů v rámci kjótského protokolu a budoucí globální klimatické dohody, která se bude dojednávat do roku 2015, ale i vzhledem k cílům EU z klimaticko-energetického balíčku, strategie Evropa 2020 a Plánu přechodu na nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050 (6);

17.

poznamenává však, že navrhovaný rozpočet je spíše malou částí celkového rozpočtu programu LIFE (25 %). Tím má podprogram LIFE Oblast klimatu velmi omezený potenciál k nějak zásadnímu snížení emisí skleníkových plynů. Měl by tudíž podporovat zlepšování ve více oblastech životního prostředí, jako je přírodní prostředí, které je z důvodu zajištění kvality ovzduší zásadní, vykazuje vysokou biologickou rozmanitost (rašeliniště a lesy) či podporuje vytváření zelené infrastruktury jako integrovaného přístupu zaměřeného na zachování biologické rozmanitosti a zmírnění dopadů změny klimatu;

18.

vítá, že hlavním záměrem integrovaných projektů budou strategie a akční plány pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně;

19.

vítá cíle uvedené pod prioritní oblastí správy a informací v oblasti klimatu (článek 16) a vidí zde jasnou úlohu pro VR v šíření osvěty o záležitostech klimatu;

E.    Integrované projekty

20.

jak již uvedl v předchozím stanovisku (7), vítá návrh na zavedení dlouhodobých integrovaných projektů ve velkém územním měřítku (konkrétně v měřítku regionu, více regionů nebo v měřítku vnitrostátním) coby nástrojů k řešení široké škály otázek prostřednictvím strategického, strukturovaného vztahu k dalším tokům prostředků EU. Projekty programu LIFE budou nadále mít významnou katalytickou hodnotu;

21.

je přesvědčen, že integrované projekty zlepší provádění politiky v oblasti životního prostředí a klimatu a její začleňování do ostatních politik při uplatnění zásady víceúrovňové správy, a to zajištěním koordinované mobilizace ostatních fondů EU a vnitrostátních a soukromých fondů ve prospěch cílů v oblasti životního prostředí nebo klimatu. Zaměří se na provádění plánů a strategií v oblasti životního prostředí a klimatu ve větším územním měřítku, než je běžné v případě LIFE+;

22.

vítá skutečnost, že výčet hlavních relevantních oblastí pro integrované projekty v čl. 18 písm. d) do značné míry reflektuje předchozí doporučení VR (vodohospodářství, ochrana přírody a biologické rozmanitosti, udržitelné využívání zdrojů a udržitelné nakládání s odpady). Nicméně se domnívá, že by k nim jako další hlavní relevantní oblasti měly být přiřazeny mořské prostředí, půda a hluk;

23.

vyjadřuje obavu, že by příprava a vedení integrovaných projektů mohly být složité zejména vzhledem k plejádě lhůt, výběrových kritérií, postupů a formátů podávání žádostí, podmínek řízení a opatření týkajících se vykazování. To bude zvláště odstrašující pro menší místní orgány, a proto vítá záměr návrhu na zajištění technické pomoci s přípravou a podáváním integrovaných projektů;

24.

požaduje vhodné mechanismy koordinace LIFE s dalšími fondy EU v rámci společného strategického rámce, zejména v rámci smluv o partnerství stanovených článkem 14 návrhu nařízení o společných ustanoveních, jakož i s navrhovaným novým přístupem místního rozvoje se zapojením místních komunit a strategiemi místního rozvoje pro všechny fondy SSR, jak stanovují články 28 a 29 návrhu nařízení o společných ustanoveních;

25.

očekává, že tato nová kategorie rozsáhlejších projektů LIFE bude zahrnovat rámec a pokyny pro přípravu individuálních projektů LIFE a jiných projektů, včetně plánu, který by vysvětloval, jak se ve financování navržených činností kombinuje jiné financování od EU, státní, regionální, místní a soukromé financování. Ve stanovených případech projekty mohou mít delší trvání, v jehož průběhu bude možné vypracovat a provést individuální související projekty LIFE;

26.

zároveň upozorňuje na hodnotu tradičních projektů v malém měřítku, které jsou přístupné menším orgánům, jež mají nižší schopnost připravit integrovaný projekt. V souladu s tím vítá, že tyto projekty budou i v novém programu mít své místo, a žádá, aby se nesnížily celkové rozpočtové prostředky, jež na ně budou určeny;

27.

uznává, že je nutné mít přibližný zeměpisný základ, ale domnívá se, že by neměl být tím hlavním stimulem, který by mohl vést k odklonu finančních prostředků od nezbytných projektů jen proto, aby hypotetická vnitrostátní kvóta byla splněna jinde. Vítá možnost začlenit do těchto projektů i sousední země;

28.

je přesvědčen, že by se mělo více podporovat zapojení zainteresovaných stran do integrovaných projektů;

F.    Zjednodušení, plánování a akty v přenesené pravomoci

29.

uznává, že se Evropská komise snažila odpovědět na výzvy z předchozího stanoviska (8) požadující větší správního zjednodušení, včetně víceletého plánování a masivnějšího využívání nástrojů IT. Využívání paušálních sazeb a jednorázových částek může snížit byrokracii a je vítáno. Obává se však, že vůle po zjednodušení je především vyjádřena velmi obecnou formou jen jako aspirace v bodě odůvodnění 26;

30.

velmi vítá zavedení dvoustupňového postupu při výběru integrovaných projektů, v rámci něhož mohou potenciální žadatelé Komisi předložit koncepční poznámku k předběžnému schválení, což znamená, že na straně účastníků, u nichž je úspěch nepravděpodobný, dochází k menšímu plýtvání zdroji. To také odpovídá doporučení VR (9);

31.

vítá víceleté pracovní programy, které musí trvat nejméně dva roky, jak navrhuje článek 24. Je přesvědčen, že tyto víceleté pracovní programy mohou zajistit, že program LIFE bude priority EU řešit strategičtějším, politickým způsobem. Žádá Evropskou komisi, aby místní a regionální orgány zapojila do přípravy těchto pracovních programů, což by zajistilo jejich blízkost praxi;

32.

je však znepokojen tím, že by možnost přezkumu víceletých programů v polovině období, jak ji stanovuje čl. 24 odst. 3, mohla vést k nemožnosti odhadnout další vývoj na straně příjemců. Rozsah změn z přezkumu by proto měl být minimální;

33.

kvituje, že ve stávajícím programu je funkční výkonnost vnitrostátních kontaktních míst proměnlivá. V některých případech jde o slabá místa, což vede k nedostatečnému využívání prostředků přidělených danému státu (VR již dříve požadoval lepší odbornou přípravu vnitrostátních kontaktních míst (10));

34.

trvá na tom, že přezkumný postup a výbor pro program LIFE (článek 29) by měl fungovat transparentním a inkluzivním způsobem;

35.

konstatuje, že návrh nařízení počítá s akty v přenesené pravomoci, pokud jde o ukazatele výkonnosti platné pro specifické priority (článek 3), uplatňování kritéria „být v zájmu Unie“ (čl. 19 odst. 1) a uplatňování kritéria „zachování zeměpisné rovnováhy“ u integrovaných projektů (čl. 19 odst. 3). VR se kriticky staví k intenzivnějšímu využívání komitologie v politice v oblasti životního prostředí kvůli její nízké transparentnosti v rámci rozhodování na úrovni EU a provozního postupu pro místní a regionální orgány (11). Proto doporučuje, aby během přípravných prací na aktech v přenesené pravomoci Evropská komise přistoupila k příslušným konzultacím s místními a regionálními orgány;

G.    Spolufinancování a způsobilé výdaje

36.

kvituje, že Evropská komise vyslyšela jeho požadavek z předchozího stanoviska (12) na zvýšení maximální míry spolufinancování ze stávajícího maxima 50 % na 70 % (u integrovaných a přípravných projektů až na 80 %);

37.

navrhuje zvýšení horní míry na 85 % v méně rozvinutých regionech (dle definice v nařízeních o strukturálních fondech (13)) a v nejvzdálenějších regionech. Tyto regiony jsou často životně důležité pro plnění cíle zastavení úbytku biologické rozmanitosti;

38.

lituje, že Evropská komise nevyslyšela jeho výzvy z předchozího stanoviska (14) v tom smyslu, že by místní a regionální orgány měly i nadále mít možnost započítávat náklady na stálé zaměstnance jako vlastní zdroje. Vyloučení nákladů za stálé zaměstnance by mělo zásadní negativní dopad na kvalitu a proveditelnost projektů zejména malých vládních a nevládních organizací, které závisejí na kontinuitě stálých zaměstnanců a jejich odbornosti a jejichž personál často pracuje na dělený pracovní úvazek na několika projektech současně;

39.

je přesvědčen, že spolu s vyloučením DPH jako způsobilého nákladu, jak navrhuje článek 20, toto pravděpodobně odradí mnoho potenciálních žadatelů od přípravy návrhu. Připomíná, že v ostatních fondech EU se DPH uznává za způsobilý náklad, pokud příjemci prokážou, že jim nemůže být vrácena;

40.

avšak upozorňuje na poznatky ze studie, z nichž podle všeho vyplývá, že efekt mnohem vyšších měr spolufinancování navržených Komisí vykompenzuje odstranění některých prvků způsobilého financování u většiny projektů. Je si navíc vědom toho, že otázka času zaměstnanců je příčinou mnoha sporů mezi auditory Komise a příjemci a vede k tomu, že Komise získává zpět velký objem peněz, někdy dlouho poté, co byl projekt ukončen;

41.

nicméně doporučuje, aby náklady na stálé zaměstnance byly nadále uznávány za způsobilé pod podmínkou, že se prokáže a zdokumentuje, že jsou daní zaměstnanci formálně přiděleni k výkonu činností projektu;

H.    Rozpočet

42.

podotýká, že navrhované zvýšení rozpočtu programu LIFE z 2,1 mld. EUR na 3,6 mld. EUR je sice podstatné, avšak představuje stále pouze 0,3 % celkového rozpočtu EU;

43.

vzhledem k zásadním výzvám v této oblasti by však VR uvítal poněkud podstatnější navýšení tohoto rozpočtu. Uznává, že na přesném čísle se nelze shodnout, dokud nebudou ukončena jednání o víceletém finančním rámci;

44.

ačkoli vítá větší míru koherence a doplňkovosti s ostatními toky prostředků, nemělo by mít financování programu LIFE na tyto fondy (např. strukturální fondy) žádný dopad;

45.

vítá skutečnost, že 50 % podprogramu Životní prostředí má být věnováno biologické rozmanitosti, což odpovídá požadavku VR (15);

46.

vítá nové ustanovení článku 17 v tom smyslu, že LIFE lze kombinovat s inovativními finančními nástroji. Považuje to za zvlášť důležité pro prioritní oblasti životní prostředí a účinné využívání zdrojů. Opakuje, že by tyto nástroje měly být používány jen jako dodatečné nástroje a nikoliv namísto grantů na akce;

I.    Subsidiarita

47.

potvrzuje, že politika v oblasti životního prostředí je oblastí, v níž výkon pravomocí mezi sebou sdílejí Evropská společenství s členskými státy. Používá se zde proto zásada subsidiarity. Věří však, že vzhledem k tomu, že je navrhované nařízení v zásadě pokračováním programu LIFE, jenž trvá od roku 1992, není zapotřebí důkladné analýzy jeho souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality. Zásadu subsidiarity a proporcionality potvrzuje bod odůvodnění 34 návrhu nařízení;

48.

Nicméně:

a)

je zásadně pro to, aby program byl i nadále centrálně řízen, ale domnívá se, že bude nutné zajistit, aby delegování úkolů, jako jsou výběr projektu a monitorování, na výkonnou agenturu nesnížilo míru zapojení členských států do chodu programu, a aby jakýkoli transfer neměl za následek ztrátu odborných znalostí, které jsou zapotřebí při zpracování žádostí v rámci programu LIFE;

b)

Připomíná, že místní a regionální orgány hrají významnou úlohu při provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí a strategií v oblasti klimatu na subnárodní úrovni i při seznamování veřejnosti s ekologickými inovacemi a osvědčenými postupy.

II.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

Bod odůvodnění 15

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050 (16)“ (dále jen „Plán do roku 2050“) potvrdilo, že testování nových přístupů pro zmírnění změn klimatu bude mít pro přechod k nízkouhlíkovému hospodářství nadále zásadní význam. Bude třeba zajistit i přizpůsobení se změně klimatu jako prioritu Unie, která prochází napříč všemi oblastmi. Kromě toho je pro dosažení konstruktivních výsledků a zajištění podílu zúčastněných subjektů nezbytná podpora správy a zvyšování informovanosti. Proto by měl podprogram pro oblast klimatu podporovat úsilí přispívající k rozvoji tří specifických prioritních oblastí: zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu a správy a informací v oblasti klimatu. Mělo by být možné, aby projekty financované z programu LIFE přispívaly ke splnění specifických cílů ve více než jedné z uvedených prioritních oblastí a zahrnovaly účast více než jednoho členského státu.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050 (16)“ (dále jen „Plán do roku 2050“) potvrdilo, že testování nových přístupů pro zmírnění změn klimatu bude mít pro přechod k nízkouhlíkovému hospodářství nadále zásadní význam. Bude třeba zajistit i přizpůsobení se změně klimatu jako prioritu Unie, která prochází napříč všemi oblastmi. Kromě toho je pro dosažení konstruktivních výsledků a zajištění podílu zúčastněných subjektů nezbytná podpora správy a zvyšování informovanosti. Proto by měl podprogram pro oblast klimatu podporovat úsilí přispívající k rozvoji tří specifických prioritních oblastí: zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu a správy a informací v oblasti klimatu. Mělo by být možné, aby projekty financované z programu LIFE přispívaly ke splnění specifických cílů ve více než jedné z uvedených prioritních oblastí a zahrnovaly účast více než jednoho členského státu.

Odůvodnění

Nařízení o programu LIFE by se mělo konkrétně zmiňovat o tom, že je nutné hledat synergie mezi cíli v oblasti životního prostředí, zejména mezi oblastí klimatu a biologickou rozmanitostí. Je také důležité zdůraznit funkce lesních ekosystémů, neboť mohou být přínosem pro biologickou rozmanitost a zmírnění klimatické změny a současně mohou posílit kapacitu pro vstřebání uhlíku.

Pozměňovací návrh 2

Bod odůvodnění 26

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

S cílem zjednodušit program LIFE a snížit administrativní zátěž pro žadatele a příjemce by měly být více využívány paušální sazby a jednorázové částky a financování by se mělo zaměřit na konkrétnější kategorie nákladů. Pro účely náhrady nezpůsobilých nákladů a zachování efektivní úrovně podpory poskytované v rámci programu LIFE by sazby spolufinancování měly činit obecně 70 % a ve zvláštních případech 80 %.

S cílem zjednodušit program LIFE a snížit administrativní zátěž pro žadatele a příjemce by měly být více využívány paušální sazby a jednorázové částky a financování by se mělo zaměřit na konkrétnější kategorie nákladů. Pro účely náhrady nezpůsobilých nákladů a zachování efektivní úrovně podpory poskytované v rámci programu LIFE by sazby spolufinancování měly činit obecně 70 % a v %.

Odůvodnění

Horní míra by se měla zvýšit na 85 % v hospodářsky zaostávajících či přechodových regionech (dle definice v nařízeních o strukturálních fondech). Tyto regiony jsou často životně důležité pro plnění cíle zastavení úbytku biologické rozmanitosti. Nejvzdálenější regiony zpravidla požívají v rámci evropských strukturálních fondů míry spolufinancování ve výši 85 %, a je tedy třeba, aby byla stanovena možnost stejné míry spolufinancování i v rámci dalších programů Unie, jako například programu LIFE. Dále stojí za zmínku, že nejvzdálenější regiony jsou největšími čistými přispěvateli k biologické rozmanitosti na celém území Evropské unie a existuje v nich celá řada lokalit významných pro Společenství v rámci sítě Natura 2000.

Pozměňovací návrh 3

Bod odůvodnění 30

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Aby bylo zajištěno nejlepší možné využití finančních prostředků Unie a zabezpečena evropská přidaná hodnota, měla by být na Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena pravomoc, pokud jde o kritéria způsobilosti pro výběr projektů, kritéria pro uplatnění zeměpisné vyváženosti na „integrované projekty“ a ukazatele výkonnosti platné pro specifické priority. Je zejména důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Komise by při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci měla zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

Aby bylo zajištěno nejlepší možné využití finančních prostředků Unie a zabezpečena evropská přidaná hodnota, měla by být na Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena pravomoc, pokud jde o kritéria způsobilosti pro výběr projektů, kritéria pro uplatnění zeměpisné vyváženosti na „integrované projekty“ a ukazatele výkonnosti platné pro specifické priority. Je zejména důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Komise by při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci měla zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

Odůvodnění

VR se kriticky staví k intenzivnějšímu využívání komitologie v politice v oblasti životního prostředí kvůli její nízké transparentnosti v rámci rozhodování na úrovni EU a provozního postupu pro MRO.

Pozměňovací návrh 4

Článek 5 – Účast třetích zemí v programu LIFE

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Program LIFE je otevřen pro účast těchto zemí:

Program LIFE je otevřen pro účast těchto zemí:

a)

zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP);

a)

zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP);

b)

kandidátských zemí, potenciálních kandidátských zemí a zemí přistupujících k Unii;

b)

kandidátských zemí, potenciálních kandidátských zemí a zemí přistupujících k Unii;

c)

zemí, na které se vztahuje evropská politika sousedství;

c)

zemí, na které se vztahuje evropská politika sousedství;

d)

zemí, které se staly členy Evropské agentury pro životní prostředí podle nařízení Rady (ES) č. 933/1999 ze dne 29. dubna 1999, kterým se mění nařízení (EHS) č. 1210/90 o zřízení Evropské agentury pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí.

d)

zemí, které se staly členy Evropské agentury pro životní prostředí podle nařízení Rady (ES) č. 933/1999 ze dne 29. dubna 1999, kterým se mění nařízení (EHS) č. 1210/90 o zřízení Evropské agentury pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí

 

.

Tato účast se uskuteční v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných dvoustranných nebo mnohostranných dohodách, kterými se stanoví obecné zásady účasti uvedených zemí v programech Unie.

Tato účast se uskuteční v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných dvoustranných nebo mnohostranných dohodách, kterými se stanoví obecné zásady účasti uvedených zemí v programech Unie.

Odůvodnění

Ve 21 zámořských zemích a územích EU společně se čtyřmi francouzskými nejvzdálenějšími regiony se nachází více endemických a ohrožených druhů než v zemích EU-27. V zámořských zemích a územích EU se nachází pět ze 34 světových velmi důležitých míst z hlediska celosvětové biologické rozmanitosti. Ostrovní ekosystémy pokrývají pouze 5 % rozlohy světové pevniny, jsou však domovem zhruba jedné třetiny ohrožených druhů na světě. Vzhledem k tomu, že se na tato území nevztahuje směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích, není biologická rozmanitost v podstatě chráněna. Financování na podporu jejího zachování se získává jen obtížně, neboť tato odlehlá místa nejsou (z důvodu jejich přidružení k EU) způsobilá k čerpání z řady mezinárodních fondů. Projekty v zámořských zemích a územích EU by se mohly financovat z prostředků přidělených čtyřem členským státům, které mají území klasifikovaná jako zámořské země a území EU (Spojené království, Nizozemsko, Francie a Dánsko), takže by to nemělo žádný dopad na financování z programu LIFE jako takového.

Pozměňovací návrh 5

Článek 8 – Doplňkovost, odstavec 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

V souladu se svými příslušnými povinnostmi Komise a členské státy zajistí koordinaci mezi programem LIFE a Evropským fondem pro regionální rozvoj, Evropským sociálním fondem, Fondem soudržnosti, Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a Evropským námořním a rybářským fondem s cílem dosáhnout synergií, zvláště v rámci integrovaných projektů podle čl.18 písm. d), a podpořit využívání řešení, metod a přístupů vyvinutých v rámci programu LIFE. Na úrovni Unie probíhá koordinace podle společného strategického rámce uvedeného v článku 10 nařízení (EU) č. …. (nařízení o SSR).

V souladu se svými příslušnými povinnostmi Komise a členské státy zajistí koordinaci mezi programem LIFE a Evropským fondem pro regionální rozvoj, Evropským sociálním fondem, Fondem soudržnosti, Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a Evropským námořním a rybářským fondem s cílem dosáhnout synergií, zvláště v rámci integrovaných projektů podle čl.18 písm. d), a podpořit využívání řešení, metod a přístupů vyvinutých v rámci programu LIFE. Na úrovni Unie probíhá koordinace podle společného strategického rámce uvedeného v článku 10 nařízení (EU) č. …. (nařízení o ).

Odůvodnění

Vzhledem k významu programu LIFE v rámci jeho strategického přínosu k financování programu Natura 2000 VR požaduje, aby nařízení od členských států výslovně požadovalo zajištění koordinace také zavedením akčních rámců stanovujících priority. Potenciální synergie by mohly vzniknout z koordinace integrovaných projektů programu LIFE pomocí navrhovaného nového přístupu místního rozvoje se zapojením místních komunit a strategií místního rozvoje pro všechny fondy SSR, jak stanovují články 28 a 29 návrhu nařízení . Znění návrhu nařízení se dále upravuje s cílem sladit jej s dříve přijatými stanovisky Výboru regionů (CdR 5/2012 rev. 1).

Pozměňovací návrh 6

Článek 10 – Specifické cíle prioritní oblasti životní prostředí a účinné využívání zdrojů, písm. b)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

podporovat uplatňování, vývoj, testování a demonstrace integrovaných přístupů k provádění plánů a programů podle politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí, především pokud jde o vodu, odpady a ovzduší;

podporovat uplatňování, vývoj, testování a demonstrace integrovaných přístupů k provádění plánů a programů podle politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí, především pokud jde o vodu, odpady a ovzduší;

Odůvodnění

V mnoha regionech má řešení kontaminace půdy zásadní význam a je považováno za úzce propojené s ochranou vod a předcházením vzniku odpadů.

Pozměňovací návrh 7

Článek 14 - Specifické cíle prioritní oblasti zmírňování změny klimatu

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

S cílem přispívat ke snižování emisí skleníkových plynů má prioritní oblast zmírňování změny klimatu zejména tyto specifické cíle:

S cílem přispívat ke snižování emisí skleníkových plynů má prioritní oblast zmírňování změny klimatu zejména tyto specifické cíle:

a)

přispívat k provádění a přípravě politiky a právních předpisů Unie v oblasti zmírňování, včetně začleňování ve všech oblastech politiky, zejména prostřednictvím přípravy, testování a demonstrací přístupů týkajících se politiky nebo řízení, osvědčených postupů a řešení pro zmírňování změny klimatu;

a)

přispívat k provádění a přípravě politiky a právních předpisů Unie v oblasti zmírňování, včetně začleňování ve všech oblastech politiky, zejména prostřednictvím přípravy, testování a demonstrací přístupů týkajících se politiky nebo řízení, osvědčených postupů a řešení pro zmírňování změny klimatu;

b)

zlepšovat znalostní základnu pro přípravu, posuzování, sledování, vyhodnocování a provádění účinných akcí a opatření v oblasti zmírňování a zvyšovat kapacitu pro uplatňování těchto znalostí v praxi;

b)

zlepšovat znalostní základnu pro přípravu, posuzování, sledování, vyhodnocování a provádění účinných akcí a opatření v oblasti zmírňování a zvyšovat kapacitu pro uplatňování těchto znalostí v praxi;

c)

usnadňovat přípravu a provádění integrovaných přístupů, například pro strategie a plány zmírňování na místní, regionální i celostátní úrovni;

c)

usnadňovat přípravu a provádění integrovaných přístupů, například pro strategie a plány zmírňování na místní, regionální i celostátní úrovni;

d)

přispívat k přípravě a demonstraci inovativních technologií, systémů a nástrojů zmírňování vhodných k tomu, aby byly napodobovány, přenášeny nebo začleňovány.

d)

přispívat k přípravě a demonstraci inovativních technologií, systémů a nástrojů zmírňování vhodných k tomu, aby byly napodobovány, přenášeny nebo začleňovány.

 

Odůvodnění

Je třeba dbát na to, aby opatření v oblasti klimatu neměla nepříznivý dopad na biologickou rozmanitost. Jelikož program LIFE tato opatření přebírá, je třeba naopak dbát na to, aby měla příznivý dopad na biologickou rozmanitost. Je totiž zásadně důležité zachovat provázanost mezi oběma důležitými zaměřeními programu LIFE.

Pozměňovací návrh 8

Článek 15 - Specifické cíle prioritní oblasti zmírňování změny klimatu

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

S cílem podpořit snahy vedoucí ke zvýšené odolnosti vůči změně klimatu má prioritní oblast přizpůsobování se změně klimatu zejména tyto specifické cíle:

S cílem podpořit snahy vedoucí ke zvýšené odolnosti vůči změně klimatu má prioritní oblast přizpůsobování se změně klimatu zejména tyto specifické cíle:

a)

přispívat k přípravě a provádění politiky a právních předpisů Unie v oblasti přizpůsobování, včetně začleňování ve všech oblastech politiky, zejména prostřednictvím přípravy, testování a demonstrací přístupů týkajících se politiky nebo řízení, osvědčených postupů a řešení pro přizpůsobování se změně klimatu;

a)

přispívat k přípravě a provádění politiky a právních předpisů Unie v oblasti přizpůsobování, včetně začleňování ve všech oblastech politiky, zejména prostřednictvím přípravy, testování a demonstrací přístupů týkajících se politiky nebo řízení, osvědčených postupů a řešení pro přizpůsobování se změně klimatu;

b)

zlepšovat znalostní základnu pro přípravu, posuzování, sledování, vyhodnocování a provádění účinných akcí a opatření v oblasti přizpůsobování a zvyšovat kapacitu pro uplatňování těchto znalostí v praxi;

b)

zlepšovat znalostní základnu pro přípravu, posuzování, sledování, vyhodnocování a provádění účinných akcí a opatření v oblasti přizpůsobování a zvyšovat kapacitu pro uplatňování těchto znalostí v praxi;

c)

usnadňovat přípravu a provádění integrovaných přístupů, například pro strategie a plány přizpůsobování na místní, regionální i celostátní úrovni;

c)

usnadňovat přípravu a provádění integrovaných přístupů, například pro strategie a plány přizpůsobování na místní, regionální i celostátní úrovni;

d)

přispívat k přípravě a předvedení inovativních technologií, systémů a nástrojů přizpůsobování vhodných k tomu, aby byly napodobovány, přenášeny nebo začleňovány.

d)

přispívat k přípravě a předvedení inovativních technologií, systémů a nástrojů přizpůsobování vhodných k tomu, aby byly napodobovány, přenášeny nebo začleňovány.

 

Odůvodnění

Je třeba dbát na to, aby opatření v oblasti klimatu neměla nepříznivý dopad na biologickou rozmanitost. Jelikož program LIFE tato opatření přebírá, je třeba naopak dbát na to, aby měla příznivý dopad na biologickou rozmanitost. Je totiž zásadně důležité zachovat provázanost mezi oběma důležitými zaměřeními programu LIFE.

Pozměňovací návrh 9

Článek 18 – Projekty, písm. d)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Granty na akce mohou být financovány tyto projekty:

….

d)

integrované projekty zejména v oblastech, jako je ochrana přírody, voda a odpad, ovzduší, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně;

Granty na akce mohou být financovány tyto projekty:

….

d)

integrované projekty zejména v oblastech, jako je ochrana přírody, voda odpad, ovzduší, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně;

Odůvodnění

Mezi prioritní oblasti by měly patřit mořské prostředí, půda a regulace hluku.

Pozměňovací návrh 10

Článek 19 – Kritéria způsobilosti projektů

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Projekty uvedené v článku 18 musí splňovat tato kritéria způsobilosti:

1.   Projekty uvedené v článku 18 musí splňovat tato kritéria způsobilosti:

a)

musí být v zájmu Unie v tom smyslu, že významnou měrou přispívají k dosažení některého z cílů programu LIFE stanovených v článku 3;

a)

musí být v zájmu Unie v tom smyslu, že významnou měrou přispívají k dosažení některého z cílů programu LIFE stanovených v článku 3;

b)

musí zajišťovat nákladově efektivní přístup a být technicky a finančně soudržné;

b)

musí zajišťovat nákladově efektivní přístup a být technicky a finančně soudržné;

c)

jejich provádění musí být řádně naplánováno.

c)

jejich provádění musí být řádně naplánováno.

Komise je v souladu s článkem 30 zmocněna k přijetí aktů v přenesené pravomoci, pokud jde o podmínky pro uplatnění kritéria uvedeného v odst. 1 písm. a), aby bylo možné je přizpůsobit specifickým prioritním oblastem stanoveným v článcích 9 a 13.

Komise je v souladu s článkem 30 zmocněna k přijetí aktů v přenesené pravomoci, pokud jde o podmínky pro uplatnění kritéria uvedeného v odst. 1 písm. a), aby bylo možné je přizpůsobit specifickým prioritním oblastem stanoveným v článcích 9 a 13.

2.   Je-li to možné, projekty financované z programu LIFE podpoří synergické působení mezi různými cíly a podpoří veřejné zakázky.

2.    projekty financované z programu LIFE podpoří synergické působení mezi různými cíly a podpoří veřejné zakázky.

3.   Do integrovaných projektů uvedených v čl. 18 písm. d) se ve vhodných případech zapojí zúčastněné strany, a je-li to možné, tyto projekty podpoří koordinaci s dalšími zdroji financování Unie a uvolnění prostředků z těchto zdrojů.

3.   Do integrovaných projektů uvedených v čl. 18 písm. d) se zapojí zúčastněné strany, a je-li to možné, tyto projekty podpoří koordinaci s dalšími zdroji financování Unie a uvolnění prostředků z těchto zdrojů.

Komise zajistí, aby v souladu se zásadou solidarity a sdílení úsilí byla při zadávání v rámci integrovaných projektů zachována zeměpisná rovnováha. Komise je v souladu s článkem 30 zmocněna k přijetí aktů v přenesené pravomoci, pokud jde o kritéria pro uplatnění zeměpisné rovnováhy u všech tematických oblastí uvedených v čl. 18. písm. d).

Komise zajistí, aby v souladu se zásadou solidarity a sdílení úsilí byla při zadávání v rámci integrovaných projektů zachována zeměpisná rovnováha. Komise je v souladu s článkem 30 zmocněna k přijetí aktů v přenesené pravomoci, pokud jde o kritéria pro uplatnění zeměpisné rovnováhy u všech tematických oblastí uvedených v čl. 18. písm. d).

4.   Komise zohlední zejména nadnárodní projekty, pokud je nadnárodní spolupráce nezbytná k zajištění ochrany životního prostředí a cílů v oblasti klimatu, a usiluje o splnění požadavku, aby nejméně 15 % rozpočtových prostředků určených na projekty bylo přiděleno nadnárodním projektům.

4.   Komise zohlední zejména nadnárodní projekty, pokud je nadnárodní spolupráce nezbytná k zajištění ochrany životního prostředí a cílů v oblasti klimatu, a usiluje o splnění požadavku, aby nejméně 15 % rozpočtových prostředků určených na projekty bylo přiděleno nadnárodním projektům.

 

   

Odůvodnění

Zapojení zainteresovaných stran do integrovaných projektů a dosažitelnost těchto projektů pro ně by se měla podporovat v nejvyšší možné míře a v co největším počtu případů. Program by měl operovat napříč celou EU mimo jiné proto, že otázky životního prostředí a klimatu mají přeshraniční dosah, ovšem koncepce „vnitrostátních kvót“ je nepřiměřená – nemělo by se o nich uvažovat dříve, než o vnitřních oprávněných nárocích v rámci jednotlivých návrhů. Je třeba se vyhnout tomu, aby budoucí způsobilé víceleté a integrované projekty snížily rozpočtové prostředky určené na stávají opatření, která se ukázala jako velmi užitečná. Právě tento druh opatření je nejsnadněji použitelný místními a regionálními správami, které ne vždy mají nezbytné prostředky na to, aby uskutečnily integrované projekty, jež Komise uvádí ve svém návrhu. Proto je také logické, aby projekty financované programem LIFE podporovaly využívání ekologických veřejných zakázek.

Pozměňovací návrh 11

Článek 20 – Míra spolufinancování a způsobilost nákladů na projekty, odstavec 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Maximální míra spolufinancování u projektů uvedených v článku 18 se stanovuje na 70 % způsobilých nákladů. U projektů uvedených v čl. 18 písm. d) a f) se maximální míra spolufinancování výjimečně stanovuje na 80 % způsobilých nákladů.

Maximální míra spolufinancování u projektů uvedených v článku 18 se stanovuje na 70 % způsobilých nákladů. U projektů uvedených v čl. 18 písm. d) a f) se maximální míra spolufinancování výjimečně stanovuje na 80 % způsobilých nákladů.

Odůvodnění

Horní míra by se měla zvýšit na 85 % v méně rozvinutých regionech (dle definice v nařízeních o strukturálních fondech). Tyto regiony jsou často životně důležité pro plnění cíle zastavení úbytku biologické rozmanitosti. Nejvzdálenější regiony zpravidla požívají v rámci evropských strukturálních fondů míry spolufinancování ve výši 85 %, a je tedy třeba, aby byla stanovena možnost stejné míry spolufinancování i v rámci dalších programů Unie, jako například programu LIFE. Dále stojí za zmínku, že nejvzdálenější regiony jsou největšími čistými přispěvateli k biologické rozmanitosti na celém území Evropské unie a existuje v nich celá řada lokalit významných pro Společenství v rámci sítě Natura 2000.

Pozměňovací návrh 12

Článek 20 – Míra spolufinancování a způsobilost nákladů na projekty, odstavec 2, první část o DPH

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

U projektů uvedených v článku 18 se DPH nepovažuje za způsobilý náklad.

U projektů uvedených v článku 18 se DPH za způsobilý náklad:

Odůvodnění

VR je přesvědčen, že vyloučení DPH jako způsobilého nákladu pravděpodobně odradí mnoho potenciálních žadatelů od přípravy návrhu. Připomíná, že v ostatních fondech EU se DPH uznává za způsobilý náklad, pokud příjemci prokážou, že jim nemůže být vrácena.

Pozměňovací návrh 13

Článek 20 – Míra spolufinancování a způsobilost nákladů na projekty, odstavec 3 (nový)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Odůvodnění

VR je přesvědčen, že vyloučení mzdových nákladů jako způsobilého nákladu pravděpodobně odradí mnoho potenciálních žadatelů od přípravy návrhu. Uvedené znění obnovuje tuto způsobilost podle nařízení o LIFE+ (ES) č. 614/2007 zveřejněného v Úředním věstníku L 309 dne 20. listopadu 2008 (viz článek 5), avšak zároveň zohledňuje mzdové náklady – aniž k tomu dává pouze možnost bez přesných kritérií. Pro malé správy a malé provozovatele navíc není realistické, aby museli zaměstnat dodatečné pracovníky pro provádění těchto projektů, což by často jejich uskutečnění znemožnilo i vzhledem k tomu, že jsou často třeba specializovaní zaměstnanci, kteří mají příslušné odborné znalosti. Proto se zde tedy navrhuje omezit tuto podmínku pouze na to, aby tito pracovníci byli skutečně přiděleni na uskutečnění projektu subvencovaného v tomto rámci.

Kromě toho je třeba vyjasnit, že úředník přidělený konkrétně na určitý projet, bude moci pracovat na plný či částečný úvazek, aby nedocházelo k diskriminaci tohoto typu při výpočtu nákladů na úředníky, kteří skutečně pracují na financovaných projektech. Podle zkušeností s prováděním zmíněných projektů v dřívějších obdobích programu LIFE se často k jejich realizaci vyžaduje částečné, avšak nezbytné zapojení úředníků, takže je nezbytné, aby bylo možné rozpoznat tento typ nákladů vynaložených na jejich financování.

V Bruselu dne 19. července 2012

předsedkyně Výboru regionů

Mercedes BRESSO


(1)  CdR 6/2011 fin., (odst. 74).

(2)  Zpráva Posouzení územního dopadu nástroje EU Life+ vypracovaná sekretariátem Výboru regionů, květen 2011; CdR 6/2011 fin.

(3)  CdR 6/2011 (odst. 56).

(4)  Pracovní dokument útvarů Komise SEC(2011) 1573 final.

(5)  CdR 6/2011 fin, zpráva Posouzení územního dopadu nástroje EU Life+ vypracovaná sekretariátem Výboru regionů, květen 2011.

(6)  COM(2010) 2020 final a COM(2011) 112 final.

(7)  CdR 6/2011 fin., (odst. 6, 25, 65–69).

(8)  CdR 6/2011 fin (odst. 33, 37).

(9)  CdR 6/2011 fin (odst. 38).

(10)  CdR 6/2011 fin (odst. 18).

(11)  CdR 25/2010 fin, CdR 159/2008 fin, CdR 47/2006 fin.

(12)  CdR 6/2011 fin (odst. 35).

(13)  COM(2011) 615 final; CdR 6/2011fin (odst. 15).

(14)  CdR 6/2011 fin (odst. 34).

(15)  CdR 6/2011 fin (odst. 9, 14).

(16)  COM(2011) 112 final, 8.3.2011.


13.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/74


Stanovisko Výboru regionů Udělování koncesí

2012/C 277/09

VÝBOR REGIONŮ

konstatuje, že stávající pravidla pro koncese jsou tvořena vnitrostátní judikaturou a právními předpisy. Vzhledem k tomu, že určité koncese mohou mít vliv na vnitřní trh, je žádoucí vyjasnit pravidla a upřednostnit jednotný výklad i přístup. Výbor je tedy přesvědčen, že je legitimní uvažovat o regulaci v této oblasti;

domnívá se tedy, že je důležité, aby zadavatelé a členské státy mohli svobodně zvolit nástroj, jehož prostřednictvím chtějí plnit své úkoly. Povolení včetně provozních licencí v omezeném počtu musí být z působnosti směrnice vyloučena. To rovněž platí pro pouhé financování činnosti, jež je často spojeno s povinností vrátit obdržené částky, nejsou-li použity k zamýšlenému účelu;

považuje za žádoucí, aby byla pravidla pro udělování koncesí podrobněji rozvedena. Je důležité nalézt rovnováhu mezi tímto objasněním, například pokud jde o způsoby oznamování a lhůty, a manévrovacím prostorem pro zadavatele, například v souvislosti s kritérii, jež si přeje použít. Srozumitelnost znamená pro zadavatele opěrný bod a zavádí žádoucí jednotný způsob, jakým členské státy předpisy provádějí. Manévrovací prostor je projevem uznání, že zadavatelé koncese znají, a rovněž projevem uznání samostatnosti členských států. Zadavatelé musí mít široký manévrovací prostor, který jim umožní zvolit sociální a udržitelná kritéria;

domnívá se, že návrh musí být v souladu se zásadou subsidiarity: místní a regionální orgány si musí uchovat volnost při rozhodování, zda stavební práce či služby provedou samy, nebo je svěří třetím osobám. Pokud se místní a regionální orgány rozhodnout zadat je formou subdodávky, musí mít možnost svobodně zvolit právní nástroj, kterým tak učiní: oprávnění, veřejnou zakázku nebo koncesi.

Zpravodaj

pan Henk KOOL (NL/SES), člen výkonné rady města Haagu

Odkaz

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o udělování koncesí

COM(2011) 897 final

I.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

VÝBOR REGIONŮ

1.

konstatuje, že pro koncese neexistuje jednotný právní rámec. Koncese na veřejné stavební práce se řídí směrnicemi upravujícími zadávání veřejných zakázek. Naopak právo týkající se koncesí na služby je z evropských směrnic pro zadávání veřejných zakázek vyloučeno. Podléhá však zásadám zakotveným ve Smlouvě o Evropské unii. Tyto zásady byly rozvinuty v judikatuře Evropského soudního dvora;

2.

konstatuje, že při udělování koncesí jsou pro členské státy závazné zásady stanovené ve Smlouvě o fungování Evropské unie (rovné zacházení, vyloučení diskriminace, transparentnost a proporcionalita), ovšem konstatuje, že způsob jejich provádění se liší. Účelem návrhu směrnice o koncesích je spojit do jednotného právního rámce pravidla, jimiž se řídí koncese na stavební práce a koncese na služby. Na úrovni EU by tak existovala jediná směrnice pro udělování těchto koncesí. Zejména vzhledem k hospodářským výzvám, jimž čelí Evropská unie, přisuzuje Evropská komise velký význam dalšímu rozvoji vnitřního trhu, zejména pokud pravidla EU pro koncese nechají zadavatelům dostatečný manévrovací prostor pro jejich provádění;

3.

poznamenává, že právní základ k vytvoření jednotného právní rámce pro koncese se nachází v čl. 53 odst. 1 a článcích 62 a 114 SFEU. Tyto články se týkají fungování vnitřního trhu. V tomto kontextu poukazuje na to, že na koncese na služby je vždy třeba nahlížet také v souvislosti s poskytováním služeb obecného (hospodářského) zájmu. Návrh směrnice zohledňuje novinky, jež v tomto ohledu přinesla Lisabonská smlouva, jen v nedostatečné míře. Výbor proto požaduje, aby byly stanoveny rozsáhlejší výjimky z působnosti směrnice pro tyto služby;

4.

domnívá se, že návrh musí být v souladu se zásadou subsidiarity: místní a regionální orgány si musí uchovat volnost při rozhodování, zda stavební práce či služby provedou samy, nebo je svěří třetím osobám. Pokud se místní a regionální orgány rozhodnout zadat je formou subdodávky, musí mít možnost svobodně zvolit právní nástroj, kterým tak učiní: oprávnění, veřejnou zakázku nebo koncesi;

5.

zdůrazňuje, že koncese jsou ze své povahy složitější a uzavírají se na delší období. Výbor v minulosti doporučil, aby v případě přijetí byly právní předpisy pro oblast koncesí flexibilní a jednoduché (CdR 21/2010) a aby se zamezilo právním nejasnostem;

VZHLEDEM K VÝŠE UVEDENÝM DŮVODŮM SE VÝBOR REGIONŮ

6.

domnívá se, že v článku 1 směrnice nebo alespoň v bodech odůvodnění by mělo být jasně uvedeno, že převádění úkolů a pravomocí z jednoho veřejného orgánu na jiný nespadá do působnosti této směrnice. Navíc by sem neměla být zahrnuty ta odvětví, kterými se již zabývají odvětvové právní předpisy EU nebo jež nebyla upravena vědomě z rozhodnutí unijního zákonodárce;

7.

uznává, že od určité částky koncese ovlivňují vnitřní trh, a mohou tedy podléhat předpisům EU;

8.

konstatuje, že stávající pravidla pro koncese jsou tvořena vnitrostátní judikaturou a právními předpisy. Vzhledem k tomu, že určité koncese mohou mít vliv na vnitřní trh, je žádoucí vyjasnit pravidla a upřednostnit jednotný výklad i přístup. Výbor je tedy přesvědčen, že je legitimní uvažovat o regulaci v této oblasti;

9.

konstatuje, že koncese jsou prováděny v jednotlivých členských státech velmi různě. Tyto odlišnosti jsou výsledkem zejména ostatních vnitrostátních nástrojů, které mají členské státy k dispozici pro regulaci či zadávání dotyčných činností. Dopady směrnice se tedy mohou lišit v závislosti na členském státu, Komise by proto měla jednoznačně stanovit a definovat, jaké smlouvy jsou považovány za „koncese“ a které typy smluvních vztahů spadají do oblasti působnosti směrnice;

10.

domnívá se tedy, že je důležité, aby zadavatelé a členské státy mohli svobodně zvolit nástroj, jehož prostřednictvím chtějí plnit své úkoly. Povolení včetně provozních licencí v omezeném počtu musí být z působnosti směrnice vyloučena. To rovněž platí pro pouhé financování činnosti, jež je často spojeno s povinností vrátit obdržené částky, nejsou-li použity k zamýšlenému účelu;

11.

má obavy, aby zavedení povinnosti nabídkového řízení kvůli využívání takových vnitrostátních nástrojů příliš nezasahovalo do samostatnosti členských států. Proto Výbor těší znění preambule, kde se uvádí, že podle Evropské komise by se takové akty veřejných orgánů neměly považovat za koncese, ale podle přesvědčení Výboru by měl některý z článků toto osvobození stanovit explicitně;

12.

je toho názoru, že směrnice se musí týkat koncesí, které mají vliv na vnitřní trh. Koncese, které z důvodu nízké hodnoty nemají na tento trh pražádný vliv, by tedy měly být udělovány přímo, bez nabídkového řízení;

13.

považuje toto rozlišení za nanejvýš důležité pro malé a střední podniky. Zadavatelé tak mají možnost chovat se v oblasti koncesí vstřícně k malým a středním podnikům;

14.

vyjadřuje své obavy, pokud jde o složitost regulace. Zadavatelé považují stávající směrnice pro oblast zadávání veřejných zakázek za zbytečně složité. Je zde obava, aby tato směrnice neučinila i z koncesí velmi složitou látku. Výbor se domnívá, že koncese nelze přirovnávat k pravidlům stanoveným evropskými směrnicemi pro zadávání veřejných zakázek, a žádá proto, aby Komise dbala na to, aby směrnice zůstala prostá stejně jako případná pozdější sdělení Komise v této oblasti;

15.

považuje za žádoucí, aby byla pravidla pro udělování koncesí podrobněji rozvedena. Je důležité nalézt rovnováhu mezi tímto objasněním, například pokud jde o způsoby oznamování a lhůty, a manévrovacím prostorem pro zadavatele, například v souvislosti s kritérii, jež si přeje použít. Srozumitelnost znamená pro zadavatele opěrný bod a zavádí žádoucí jednotný způsob, jakým členské státy předpisy provádějí. Manévrovací prostor je projevem uznání, že zadavatelé koncese znají, a rovněž projevem uznání samostatnosti členských států. Zadavatelé musí mít široký manévrovací prostor, který jim umožní zvolit sociální a udržitelná kritéria.

II.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

Bod odůvodnění 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

5)

Určitá ustanovení o koordinaci by měla být zavedena rovněž při udělování koncesí na stavební práce a služby v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, a to vzhledem ke skutečnosti, že vnitrostátní orgány mohou ovlivňovat chování subjektů působících v těchto odvětvích, a s přihlédnutím k uzavřenému charakteru trhů, na nichž tyto subjekty působí, v důsledku existence zvláštních či výlučných práv udělených členskými státy v souvislosti s dodávkami, poskytováním nebo provozováním sítí určených k poskytování dotčených služeb.

Odůvodnění

Tato odvětví již řeší zvláštní právní předpisy.

Pozměňovací návrh 2

Bod odůvodnění 6

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

6)

Koncese jsou úplatné smlouvy uzavřené mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli nebo zadavateli, jejichž předmětem je pořízení staveb nebo služeb, kdy protiplnění obvykle spočívá v právu užívat stavbu nebo služby, které jsou předmětem smlouvy. Na provedení těchto stavebních prací nebo poskytování služeb se vztahují zvláštní závazné povinnosti, které stanoví veřejný zadavatel nebo zadavatel a které jsou právně vymahatelné. Za koncese by se naopak neměly považovat některé akty státu, například povolení nebo licence, jejichž prostřednictvím stát nebo orgán veřejné správy stanovípodmínky pro vykonávání ekonomické činnosti. Totéž platí pro určité dohody, jejichž předmětem je právo hospodářského subjektu využívat určité veřejné oblasti nebo zdroje, jako jsou smlouvy o nájmu pozemků, jimiž stát nebo veřejný zadavatel či zadavatel stanoví pouze obecné podmínky užívání bez pořízení konkrétních stavebních prací nebo služeb.

6)

Koncese jsou úplatné smlouvy uzavřené mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli nebo zadavateli, jejichž předmětem je pořízení staveb nebo služeb, kdy protiplnění obvykle spočívá v právu užívat stavbu nebo služby, které jsou předmětem smlouvy. a provedení těchto stavebních prací nebo poskytování služeb vztahují zvláštní , které stanoví veřejný zadavatel nebo zadavatel a právně vymahatelné. Za koncese by se naopak neměly považovat některé akty státu, například povolení nebo licence , jejichž prostřednictvím stát nebo orgán veřejné správy stanoví podmínky pro vykonávání ekonomické činnosti. Totéž platí pro určité dohody, jejichž předmětem je právo hospodářského subjektu využívat určité veřejné oblasti nebo zdroje, jako jsou smlouvy o nájmu pozemků, jimiž stát nebo veřejný zadavatel či zadavatel stanoví pouze obecné podmínky užívání bez pořízení konkrétních stavebních prací nebo služeb.

Odůvodnění

Je třeba upřesnit rozlišení mezi povolením, povolením v omezeném počtu, kterým zadavatel uděluje užívací právo, a koncesí.

Povolení umožňuje podřídit způsob, jakým se odehrává určitá činnost, jistým požadavkům. Nicméně povolení může rovněž omezovat činnosti samé. Hovoří se tedy o provozní licenci nebo povolení v omezeném počtu. Bývají odůvodněny zájmy veřejného pořádku, veřejného zdraví nebo bezpečnosti. Jde například o povolení k provozování prostituce, hotelnictví, restaurační činnosti či kasina.

Koncese se v některých bodech shoduje s tímto typem provozních licencí. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že v případě koncesní smlouvy je provedení úkolu pro zadavatele zásadní. Proto je v rámci koncesní smlouvy provedení činnosti právně vymahatelné. Pokud je provedení činnosti, na niž se vztahuje užívací právo, právně vymahatelné, je připuštěno provedení „za úplatu“. Toto kritérium se používá rovněž v definici veřejné zakázky.

Je důležité, aby zadavatelé a členské státy byli svobodní při volbě nástroje, jehož prostřednictvím si přejí plnit své úkoly. Povolení i provozní licence v omezeném počtu musí být z působnosti směrnice vyloučeny. Není žádoucí, aby udělování takových povolení bylo spjato s povinnou transparentností, případně s povinností vypsat zadávací řízení. Právní předpisy na národní a nižší než národní úrovni musí představovat právní základ, který umožní určit, komu takové povolení musí být uděleno. Odstavec 6 preambule ukazuje, že Evropská komise tento názor sdílí.

Definice koncese se vztahuje k podobě smlouvy, ale tato kritéria jsou vysvětlena funkčně. Může se tedy stát, že povolení jsou přesto podobná koncesím. Právě proto je třeba upřesnit rozdíl mezi povolením či provozní licencí a koncesí v preambuli i v definici koncesí.

Koncese musejí být jasně odděleny od úkolů veřejné moci, k nimž patří udělování povolení a licencí.

Pozměňovací návrh 3

Bod odůvodnění 9

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(9)

Pro vymezení oblasti působnosti této směrnice je nejdůležitější pojem zvláštních či výlučných práv, jelikož na subjekty, které nejsou zadavateli podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 ani veřejnými podniky se její ustanovení vztahují pouze v míře, v jaké vykonávají jednu z činností, které jsou do její působnosti zahrnuty na základě těchto práv. Je proto vhodné objasnit, že pro účely této směrnice práva, která byla udělena pomocí postupu, jenž je založen na objektivních kritériích, zejména podle právních předpisů Unie, a u něhožbyla zajištěna náležitá publicita, nepředstavují zvláštní nebo výlučná práva. Tyto právní předpisy by měly zahrnovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/30/ES ze dne 22. června 1998 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (1), směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/92/ES ze dne 19. prosince 1996 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (2), směrnici Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby (3), směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 20. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků (4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 (5). Stále rozmanitější formy veřejných opatření vyžadují, aby byl jednoznačněji vymezen pojem samotné zakázky. Pravidla Unie týkající se koncesí se vztahují na pořízení staveb nebo služeb za protiplnění spočívající v užívání těchto staveb nebo služeb. Výraz pořízení je nutno chápat široce ve smyslu dosažení přínosů dotyčných staveb nebo služeb, jež ne ve všech případech vyžaduje převod vlastnictví na veřejné zadavatele nebo zadavatele. Do oblasti působnosti této směrnice obvykle nespadá pouhé financování činnosti, jež je často spojeno s povinností vrátit obdržené částky, nejsou-li použity k zamýšlenému účelu.

(9)

Pro vymezení oblasti působnosti této směrnice je nejdůležitější pojem zvláštních či výlučných práv, jelikož na subjekty, které nejsou zadavateli podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 ani veřejnými podniky se její ustanovení vztahují pouze v míře, v jaké vykonávají jednu z činností, které jsou do její působnosti zahrnuty na základě těchto práv. Je proto vhodné objasnit, že pro účely této směrnice práva, která byla udělena pomocí postupu, jenž je založen na objektivních kritériích, zejména podle právních předpisů Unie, a u něhožbyla zajištěna náležitá publicita, nepředstavují zvláštní nebo výlučná práva. Tyto právní předpisy by měly zahrnovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/30/ES ze dne 22. června 1998 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (1), směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/92/ES ze dne 19. prosince 1996 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (2), směrnici Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby (3), směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 20. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků (4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 (5). Stále rozmanitější formy veřejných opatření vyžadují, aby byl jednoznačněji vymezen pojem samotné zakázky. Pravidla Unie týkající se koncesí se vztahují na pořízení staveb nebo služeb za protiplnění spočívající v užívání těchto staveb nebo služeb. Výraz pořízení je nutno chápat široce ve smyslu dosažení přínosů dotyčných staveb nebo služeb, jež ne ve všech případech vyžaduje převod vlastnictví na veřejné zadavatele nebo zadavatele. Do oblasti působnosti této směrnice obvykle nespadá pouhé financování činnosti, jež je často spojeno s povinností vrátit obdržené částky, nejsou-li použity k zamýšlenému účelu.

Odůvodnění

Cílem pozměňovacího návrhu je jednoznačně nastolit základní pojetí použité již ve směrnici 2004/17/ES o zadávání zakázek ve specifických odvětvích, podle něhož „práva přiznaná členským státem v jakékoli formě, včetně koncesí, omezenému počtu podniků na základě objektivních, přiměřených a nediskriminačních kritérií, která umožňují každému zájemci, který je splňuje, využívat těchto práv, by neměla být považována za výlučná či zvláštní práva“. Nezdá se vhodné omezovat toto pojetí výčtem aktů Evropské unie, jenž se může jevit jako konečný, a z toho důvodu budit dojem, že jsou vyloučeny právní či správní předpisy jednotlivých členských států, jež nicméně splňují tatáž kritéria objektivity, proporcionality a nediskriminace.

Pozměňovací návrh 4

Bod odůvodnění 10

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

10)

Ukázalo se rovněž, že je nutné objasnit, co by se mělo rozumět jednou zakázkou s tím, že s ohledem na prahové hodnoty stanovené ve směrnici je třeba vzít v úvahu souhrnnou hodnotu všech koncesí udělenýchza účelem této zakázky a že je nezbytné zveřejnit celou zakázku, případně rozdělenou na části. Pojem jedna zakázka zahrnuje veškeré dodávky, stavební práce a služby potřebné pro provedení konkrétního projektu. Existenci jediného projektu může naznačovat například celkové předchozí plánování a vypracování veřejným zadavatelem a skutečnost, že různé pořízené prvky plní jednu hospodářskou a technickou funkci nebo jsou jinak logicky propojené.

Odůvodnění

Příprava a plnění koncese může trvat roky. Je pravděpodobné, že během přípravy bude zadavatel muset shromáždit různá externí stanoviska. Podle definice by tato stanoviska byla zohledněna při určení hodnoty koncese. To není logické. Na zakázky jiné povahy nebo přidělené jiné smluvní straně by neměl být při určení hodnoty koncese brát zřetel. Pokud tyto zakázky mají určitou hodnotu, musí být zadány na základě směrnice o zadávání veřejných zakázek a v souladu s ní.

Tento postoj je v souladu s předchozími stanovisky Výboru k potřebě, aby zakázky nebyly zbytečně spojovány.

Viz pozměňovací návrh 14.

Pozměňovací návrh 5

Bod odůvodnění 11

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

11)

K zajištění skutečného otevření trhu a náležité rovnováhy při uplatňování pravidel pro udělování koncesí v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb je nezbytné, aby byly dotčené subjekty určeny na jiném základě, než je jejich právní postavení. Je proto třeba zajistit, aby nebylo dotčeno rovné zacházení se zadavateli působícími ve veřejném sektoru a zadavateli působícími v soukromém sektoru. V souladu s článkem 345 Smlouvy je třeba rovněž zajistit, aby nebyla dotčena pravidla týkající se úpravy vlastnictví uplatňovaná v členských státech.

11)

K zajištění skutečného otevření trhu a náležité rovnováhy při uplatňování pravidel pro udělování koncesí v odvětví energetiky, dopravy a poštovních služeb je nezbytné, aby byly dotčené subjekty určeny na jiném základě, než je jejich právní postavení. Je proto třeba zajistit, aby nebylo dotčeno rovné zacházení se zadavateli působícími ve veřejném sektoru a zadavateli působícími v soukromém sektoru. V souladu s článkem 345 Smlouvy je třeba rovněž zajistit, aby nebyla dotčena pravidla týkající se úpravy vlastnictví uplatňovaná v členských státech.

Odůvodnění

Bezprostřední vůle Evropského parlamentu ve vztahu k odvětví vodního hospodářství je patrná z usnesení ze dne 14. ledna 2004, 10. března 2004 a 31. května 2006. Vyplývá z nich, že Evropský parlament v odvětví vodního hospodářství nevolí cestu liberalizace, nýbrž modernizace, při níž by ekonomické zásady měly být v souladu s kvalitativními a ekologickými standardy a s nezbytnou účinností. Proto není vhodná žádná další regulace horizontální právní úpravou.

Pozměňovací návrh 6

Doplnit nový bod odůvodnění po 13. bodě odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Odůvodnění

Způsoby spolupráce veřejných orgánů (vzájemné smluvní či institucionální sdílení pravomocí mezi obcemi) se nemohou řídit právními předpisy pro vnitřní trh.

Pozměňovací návrh 7

Bod odůvodnění 20

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

20)

Přezkum tzv. prioritních a neprioritních služeb (služeb „A“ a „B“) ze strany Komise ukázal, že není odůvodněné omezit plné uplatňování právních předpisů o zadávání veřejných zakázek na ohraničený počet služeb. Tato směrnice by se proto měla vztahovat na řadu služeb (například služby společného stravování a služby v oblasti zásobování vodou), které vykazují potenciál k přeshraničnímu obchodu.

20)

Odůvodnění

Je nutné zachovat zásadní rozlišování mezi prioritními a neprioritními službami, a tím i přednostní postavení tzv. služeb „B“ v právních předpisech o zadávání zakázek. Sociální a zdravotnické služby nemají žádnou nebo mají jen velmi malou relevanci pro vnitřní trh a jsou zpravidla poskytovány místně. Voda je nezbytná k životu. V odvětví vodního hospodářství se proto musí postupovat mimořádně citlivě a musí se věnovat pozornost zvláštním ekologickým a hygienickým aspektům. I v souladu s článkem 17 směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu by proto měly být vodohospodářské služby vyňaty z působnosti směrnice o koncesích.

Pozměňovací návrh 8

Bod odůvodnění 22

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

22)

Vzhledem k významu kulturního kontextu a citlivosti těchto služeb by členské státy měly mít široké rozhodovací pravomoci, pokud jde o organizaci výběru poskytovatelů služeb způsobem, který považují za nejvhodnější. Pravidla směrnice členským státům nebrání používat při výběru poskytovatelů služeb zvláštní kritéria kvality, jako jsou kritéria stanovená v dobrovolném evropském rámci kvality sociálních služeb, který přijal Výbor Evropské unie pro sociální ochranu. Členské státy nebo orgány veřejné správy mohou poskytovat tyto služby samy, nebo zorganizovat sociální služby způsobem, který neznamenáuzavření koncesních smluv, například pouhým financováním těchto služeb nebo udělením licencí či povolení všem hospodářským subjektům, které splňují podmínky, jež veřejný zadavatel nebo zadavatel stanoví předem, bez jakýchkoli omezení nebo kvót, pokud tento systém zajišťuje dostatečné zveřejnění a dodržuje zásady transparentnosti a zákazu diskriminace.

22)

Vzhledem k významu kulturního kontextu a citlivosti těchto služeb by členské státy měly mít široké rozhodovací pravomoci, pokud jde o organizaci výběru poskytovatelů služeb způsobem, který považují za nejvhodnější. Pravidla směrnice členským státům nebrání používat při výběru poskytovatelů služeb zvláštní kritéria kvality, jako jsou kritéria stanovená v dobrovolném evropském rámci kvality sociálních služeb, který přijal Výbor Evropské unie pro sociální ochranu. Členské státy nebo orgány veřejné správy mohou poskytovat tyto služby samy, nebo zorganizovat sociální služby způsobem, který neznamenáuzavření koncesních smluv, například pouhým financováním těchto služeb nebo udělením licencí či povolení všem hospodářským subjektům, které splňují podmínky, jež veřejný zadavatel nebo zadavatel stanoví předem, pokud tento systém zajišťuje dostatečné zveřejnění a dodržuje zásady transparentnosti a zákazu diskriminace.

Odůvodnění

Výbor navrhuje tuto pasáž vyškrtnout.

Existuje omezený počet provozních licencí, jimiž se řídí určité činnosti, pro něž není žádoucí přistoupit k nabídkovému řízení. Jde o činnosti, které nejsou vykonávány z důvodů obecného zájmu či pro dotyčný veřejný orgán, ale které veřejný orgán považuje za potenciálně nebezpečné, a proto musí být upraveny předpisy. Jedná se například o povolení prostituce. Provozní licence v omezeném počtu by tedy neměly automaticky vést k postupu transparentního zadání.

Viz též pozměňovací návrh 4.

Pozměňovací návrh 9

Bod odůvodnění 25

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

25)

V zájmu zajištění transparentnosti a rovného zacházení by kritéria pro udělování koncesí měla vždy splňovat určité obecné standardy. Tyto standardy by měly být předem zpřístupněny všem potenciálním uchazečům, měly by souviset s předmětem zakázky a neměly by veřejnému zadavateli nebo zadavateli ponechávat neomezenou volnost výběru. Měly by zajistit možnost účinné hospodářské soutěže a být doprovázeny požadavky, jež umožní účinné ověření informací poskytnutých uchazeči. V zájmu dodržení těchto standardů a zvýšení právní jistoty mohou členské státy povolit používání kritéria hospodářsky nejvýhodnější nabídky.

25)

V zájmu zajištění transparentnosti a rovného zacházení by kritéria pro udělování koncesí měla vždy splňovat určité obecné standardy. Tyto standardy by měly být předem zpřístupněny všem potenciálním uchazečům. Měly by zajistit možnost účinné hospodářské soutěže a být doprovázeny požadavky, jež umožní účinné ověření informací poskytnutých uchazeči. V zájmu dodržení těchto standardů a zvýšení právní jistoty mohou členské státy povolit používání kritéria hospodářsky nejvýhodnější nabídky.

Odůvodnění

Viz rovněž pozměňovací návrhy 23 a 28.

Pozměňovací návrh 10

Článek 1, nový odstavec 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

 

 

   

Odůvodnění

Výbor je toho názoru, že směrnice se musí týkat pouze koncesí, které mají vliv na vnitřní trh. Koncese nedosahující evropských prahových hodnot nepředstavují „nadnárodní zájem“. Nejedná se tedy o vnitřní trh. Toto doplnění zachovává manévrovací prostor pro zadavatele.

Pozměňovací návrh 11

Čl. 2 odst. 1 bod 7

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 2

Definice

Článek 2

Definice

1.   Pro účely této směrnice se:

1.   Pro účely této směrnice se:

7)

„koncesí na služby“ se rozumí úplatná smlouva uzavřená písemnou formou mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli nebo zadavateli, jejímž předmětem je poskytování jiných služeb, než jsou služby uvedené v bodech 2 a 4, přičemž protiplnění za služby, jež mají být poskytovány, spočívá buď výhradně v právu užívat služby, nebo v tomto právu společně s platbou;

7)

„koncesí na služby“ se rozumí úplatná smlouva uzavřená písemnou formou mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli nebo zadavateli, jejímž předmětem je poskytování jiných služeb, než jsou služby uvedené v bodech 2 a 4, přičemž protiplnění za služby, jež mají být poskytovány, spočívá buď výhradně v právu užívat služby, nebo v tomto právu společně s platbou

 

Odůvodnění

Je třeba upřesnit rozlišení mezi povolením, povolením v omezeném počtu, kterým zadavatel uděluje užívací právo, a koncesí.

Povolení umožňuje podřídit způsob, jakým se odehrává určitá činnost, jistým požadavkům. Nicméně povolení může rovněž omezovat činnosti samé. Hovoří se tedy o provozní licenci nebo povolení v omezeném počtu. Bývají odůvodněny zájmy veřejného pořádku, veřejného zdraví nebo bezpečnosti. Jde například o povolení k provozování prostituce, hotelnictví, restaurační činnosti či kasina.

Koncese se v některých bodech shoduje s tímto typem provozních licencí. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že v případě koncesní smlouvy je provedení úkolu pro zadavatele zásadní. Proto je v rámci koncesní smlouvy provedení činnosti právně vymahatelné. Pokud je provedení činnosti, na niž se vztahuje užívací právo, právně vymahatelné, je připuštěno provedení „za úplatu“. Toto kritérium se používá rovněž v definici veřejné zakázky.

Je důležité, aby zadavatelé a členské státy byli svobodní při volbě nástroje, jehož prostřednictvím si přejí plnit své úkoly. Povolení i provozní licence v omezeném počtu musí být z působnosti směrnice vyloučeny. Není žádoucí, aby se povinná transparentnost, případně povinnost vypsat zadávací řízení vztahovaly na udělování takových povolení. Právní předpisy na národní a nižší než národní úrovni musí představovat právní základ, který umožní určit, komu takové oprávnění musí být uděleno. Odstavec 6 preambule ukazuje, že Evropská komise tento názor sdílí.

Definice koncese se vztahuje k podobě smlouvy, ale tato kritéria jsou vysvětlena funkčně. Může se tedy stát, že oprávnění jsou přesto podobná koncesím. Právě proto je třeba upřesnit rozdíl mezi oprávněním či provozní licencí a koncesí v důvodové zprávě i v definici koncesí.

Pozměňovací návrh 12

Čl. 2 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 2

Definice

2.   Právo užívat stavbu nebo služby uvedené v odst. 1 bodech 2, 4 a 7 znamená přenesení značného operačního rizika na koncesionáře. Má se za to, že koncesionář převzal značné operační riziko, pokud mu není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při provozování stavby nebo poskytování služeb, jež jsou předmětem koncese. […]

Článek 2

Definice

2.   Právo užívat stavbu nebo služby uvedené v odst. 1 bodech 2, 4 a 7 znamená přenesení operačního rizika na koncesionáře. Má se za to, že koncesionář převzal operační riziko, pokud mu není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při provozování stavby nebo poskytování služeb, jež jsou předmětem koncese. […]

Odůvodnění

Je třeba vyškrtnout výraz „značný“ u operačního rizika. Vymezení, resp. určení značného operačního rizika ve vztahu k veřejné zakázce působí v komunální praxi zpravidla velké problémy. Definice „značného operačního rizika“ uvedená v návrhu směrnice jde mnohem dále než jurisdikce Soudního dvora, který na hospodářské riziko neklade příliš vysoké požadavky. I v případě povinnosti připojit se k veřejným sítím distribuce vody a odvádění odpadních vod a tyto sítě používat (rozsudek Soudního dvora, věc C-206/08 ze dne 10. září 2009, Wasser- und Abwasserzweckverband Gotha (body 72–76)) vychází z koncese na služby mimo oblast působnosti právních předpisů o zadávání zakázek.

Pozměňovací návrh 13

Článek 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 5

Prahové hodnoty

Článek 5

Prahové hodnoty

1.   Tato směrnice se vztahuje na níže uvedené koncese, jejichž hodnota je rovna 5 000 000 EUR nebo je vyšší:

1.   Tato směrnice se vztahuje na níže uvedené koncese, jejichž hodnota je rovna 5 000 000 EUR nebo je vyšší:

a)

koncesní smlouvy uzavřené zadavateli za účelem vykonávání jedné z činností uvedených v příloze III;

a)

koncesní smlouvy uzavřené zadavateli za účelem vykonávání jedné z činností uvedených v příloze III;

b)

koncesní smlouvy uzavřené veřejnými zadavateli.

b)

koncesní smlouvy uzavřené veřejnými zadavateli.

 

 

 

Na koncese na jiné služby než sociální služby a jiné zvláštní služby, jejichž hodnota činí nejméně 2 500 000 EUR, avšak je nižší než 5 000 000 EUR, se vztahuje povinnost zveřejnit oznámení o udělení koncese podle článků 27 a 28.

2.   Na koncese na jiné služby než sociální služby a jiné zvláštní služby, jejichž hodnota činí nejméně 2 500 000 EUR, avšak je nižší než 5 000 000 EUR, se vztahuje povinnost zveřejnit oznámení o udělení koncese podle článků 27 a 28.

 

Odůvodnění

Koncese mohou trvat dlouho, protože dotyčný podnikatel musí dosáhnout návratnosti své investice. Pokud koncesní smlouva trvá dlouho, prahová hodnota 5 000 000 EUR pro celkovou hodnotu koncese se jeví jako nízká. Roční částka, jakou koncese umožňuje podnikateli získat, však není tak vysoká, aby měla dopad na vnitřní trh. Proto doporučujeme zavést toto rozlišení.

Pozměňovací návrh 14

Čl. 6 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 6

Metody výpočtu odhadované hodnoty koncesí

Článek 6

Metody výpočtu odhadované hodnoty koncesí

2.   Odhadovaná hodnota koncese se vypočítá jako hodnota souboru stavebních prací nebo služeb, i když jsou pořízeny prostřednictvím různých smluv, jsou-li smlouvy součástí jednoho projektu. Existenci jednoho projektu naznačuje celkové předchozí plánování a vypracování veřejným zadavatelem nebo zadavatelem a skutečnost, že různé pořízené prvky plní jednu hospodářskou a technickou funkci nebo jsou jinak logicky propojené.

2.   Odhadovaná hodnota koncese se vypočítá .

Jestliže veřejný zadavatel nebo zadavatel poskytuje zájemcům či uchazečům ceny nebo platby, při výpočtu odhadované hodnoty koncese je zohlední.

Jestliže veřejný zadavatel nebo zadavatel poskytuje zájemcům či uchazečům ceny nebo platby, při výpočtu odhadované hodnoty koncese je zohlední.

Odůvodnění

Viz pozměňovací návrh 8.

Pozměňovací návrh 15

Čl. 8 odst. 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 8

Vyloučení vztahující se na koncese udělované veřejnými zadavateli a zadavateli

Článek 8

Vyloučení vztahující se na koncese udělované veřejnými zadavateli a zadavateli

5.   Tato směrnice se nevztahuje na koncese na služby týkající se:

5.   Tato směrnice se nevztahuje na koncese na služby týkající se:

a)

nabývání nebo pronájmu (bez ohledu na jejich finanční formy) půdy, existujících budov nebo jiného nemovitého majetku nebo týkající se práv k těmto nemovitostem; tato směrnice se však vztahuje na koncesní smlouvy libovolného druhu týkající se finančních služeb, které byly uděleny současně s uzavřením smlouvy o nabytí nebo pronájmu nebo před či po jejím uzavření;

a)

nabývání nebo pronájmu (bez ohledu na jejich finanční formy) půdy, existujících budov nebo jiného nemovitého majetku nebo týkající se práv k těmto nemovitostem; tato směrnice se však vztahuje na koncesní smlouvy libovolného druhu týkající se finančních služeb, které byly uděleny současně s uzavřením smlouvy o nabytí nebo pronájmu nebo před či po jejím uzavření;

b)

získání, tvorby, produkce nebo koprodukce programů určených k vysílání, které je definováno jako přenos a šíření prostřednictvím jakékoli formy elektronické sítě, jež jsou uděleny vysílacími společnostmi, ani na koncese na vysílací čas, které jsou uděleny vysílacím společnostem;

b)

získání, tvorby, produkce nebo koprodukce programů určených k vysílání, které je definováno jako přenos a šíření prostřednictvím jakékoli formy elektronické sítě, jež jsou uděleny vysílacími společnostmi, ani na koncese na vysílací čas, které jsou uděleny vysílacím společnostem;

c)

rozhodčích a smírčích služeb;

c)

rozhodčích a smírčích služeb;

d)

finančních služeb v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem nebo převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, služeb centrálních bank a operací prováděných s Evropským nástrojem finanční stability;

d)

finančních služeb v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem nebo převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, služeb centrálních bank a prováděných s Evropským nástrojem finanční stability ;

e)

pracovních smluv;

e)

pracovních smluv;

f)

služeb letecké dopravy založených na udělení provozní licence ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 (6)  (7);

f)

služeb letecké dopravy založených na udělení provozní licence ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 (6)  (7);

g)

veřejných služeb v přepravě cestujících ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 (8).

g)

veřejných služeb v přepravě cestujících ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 (8);

 

 

Vysílání uvedené v prvním pododstavci písm. d) zahrnuje přenos a šíření prostřednictvím jakékoli formy elektronické sítě.

Vysílání uvedené v prvním pododstavci písm. d) zahrnuje přenos a šíření prostřednictvím jakékoli formy elektronické sítě.

Odůvodnění

Soulad s pozměňovacím návrhem 5 k bodu odůvodnění 11.

Pozměňovací návrh 16

Čl. 15 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 15

Vztahy mezi orgány veřejné správy

Článek 15

Vztahy mezi orgány veřejné správy

1.   Koncese udělená veřejným zadavatelem nebo zadavatelem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 jiné právnické osobě nespadá do oblasti působnosti této směrnice, jsou-li splněny tyto kumulativní podmínky:

1.   Koncese udělená veřejným zadavatelem nebo zadavatelem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 jiné právnické osobě nespadá do oblasti působnosti této směrnice, jsou-li splněny tyto kumulativní podmínky:

a)

veřejný zadavatel nebo zadavatel ovládá dotyčnou právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky;

a)

veřejný zadavatel nebo zadavatel ovládá dotyčnou právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky;

b)

nejméně 90 % činností této právnické osoby je vykonáváno pro ovládajícího veřejného zadavatele nebo zadavatele nebo pro jiné právnické osoby ovládané tímto veřejným zadavatelem nebo zadavatelem;

b)

nejméně  % činností této právnické osoby je vykonáváno pro ovládajícího veřejného zadavatele nebo zadavatele nebo pro jiné právnické osoby ovládané tímto veřejným zadavatelem nebo zadavatelem;

c)

v ovládané právnické osobě nemá účast žádný soukromý subjekt.

c)

v ovládané právnické osobě nemá účast žádný soukromý subjekt.

Má se za to, že veřejný zadavatel nebo zadavatel ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 ovládá právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky, ve smyslu prvního pododstavce písm. a), má-li rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí ovládané právnické osoby.

Má se za to, že veřejný zadavatel nebo zadavatel ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 ovládá právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky, ve smyslu prvního pododstavce písm. a), má-li rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí ovládané právnické osoby.

Pozměňovací návrh 17

Čl. 15 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 15

Vztahy mezi orgány veřejné správy

2.   Odstavec 1 se použije rovněž v případě, že ovládaný subjekt, který je veřejným zadavatelem nebo zadavatelem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1, udělí koncesi svému ovládajícímu subjektu nebo jiné právnické osobě ovládané týmž veřejným zadavatelem, pokud v právnické osobě, jíž je koncese udělena, nemá účast žádný soukromý subjekt.

Článek 15

Vztahy mezi orgány veřejné správy

2.   Odstavec 1 se použije rovněž v případě, že ovládaný subjekt, který je veřejným zadavatelem nebo zadavatelem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1, udělí koncesi svému ovládajícímu subjektu nebo jiné právnické osobě ovládané týmž veřejným zadavatelem, pokud v právnické osobě, jíž je koncese udělena, nemá účast žádný soukromý subjekt.

Odůvodnění

Tento odkaz by měl platit pouze pro „operační“ či „aktivní“ účast soukromého kapitálu v ovládané právnické osobě, která může ovlivnit manažerská rozhodnutí ovládané právnické osoby. Má to umožnit čistě kapitálovou účast v právnické osobě, např. investování vkladů tichých společníků, aniž by se tím porušila výjimka pro vnitřní („in-house“) konstelaci nebo horizontální spolupráci v rámci veřejného sektoru. V tomto smyslu argumentuje i samotná Komise ve svém sdělení ze dne 5. února 2008 o institucionalizovaných partnerstvích veřejného a soukromého sektoru. Umožnění čistě kapitálové účasti je nezbytné, aby mohly místní a regionální orgány zajistit poskytování těchto služeb občanům za přiměřené ceny.

Pozměňovací návrh 18

Čl. 15 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 15

Vztahy mezi orgány veřejné správy

Článek 15

Vztahy mezi orgány veřejné správy

3.   Veřejný zadavatel nebo zadavatel ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1, který neovládá právnickou osobu ve smyslu odstavce 1, však může udělit koncesi bez použití ustanovení této směrnice právnické osobě, kterou ovládá společně s jinými veřejnými zadavateli nebo zadavateli, jsou-li splněny tyto podmínky:

3.   Veřejný zadavatel nebo zadavatel ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1, který neovládá právnickou osobu ve smyslu odstavce 1, však může udělit koncesi bez použití ustanovení této směrnice právnické osobě, kterou ovládá společně s jinými veřejnými zadavateli nebo zadavateli, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

veřejní zadavatelé nebo zadavatelé ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 ovládají společně právnickou osobu obdobně, jako ovládají vlastní organizační složky;

a)

veřejní zadavatelé nebo zadavatelé ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 ovládají společně právnickou osobu obdobně, jako ovládají vlastní organizační složky;

b)

nejméně 90 % činností této právnické osoby je vykonáváno pro ovládající veřejné zadavatele nebo zadavatele ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nebo pro jiné právnické osoby ovládané týmž veřejným zadavatelem nebo zadavatelem;

b)

nejméně  % činností této právnické osoby je vykonáváno pro ovládající veřejné zadavatele nebo zadavatele ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nebo pro jiné právnické osoby ovládané týmž veřejným zadavatelem nebo zadavatelem;

c)

v ovládané právnické osobě nemá účast žádný soukromý subjekt.

c)

v ovládané právnické osobě nemá účast žádný soukromý subjekt.

Odůvodnění

Soulad s pozměňovacím návrhem 16 k čl. 15 odst. 1.

Pozměňovací návrh 19

Čl. 15 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 15

Vztahy mezi orgány veřejné správy

Článek 15

Vztahy mezi orgány veřejné správy

Dohoda uzavřená mezi dvěma či více veřejnými zadavateli nebo zadavateli ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 se nepovažuje za koncesi ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 1 této směrnice, jsou-li splněny tyto kumulativní podmínky:

Dohoda uzavřená mezi dvěma či více veřejnými zadavateli nebo zadavateli ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 se nepovažuje za koncesi ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 1 této směrnice, jsou-li splněny tyto kumulativní podmínky:

a)

dohoda zakládá mezi zúčastněnými veřejnými zadavateli nebo zadavateli skutečnou spolupráci, která je zaměřena na společné plnění úkolů veřejné služby a zahrnuje vzájemná práva a povinnosti stran;

b)

dohoda se řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem;

c)

zúčastnění veřejní zadavatelé nebo zadavatelé neuskutečňují na volném trhu více než 10 % obratu z činností, které jsou relevantní v kontextu dohody;

c)

zúčastněn veřejn zadavatel na voln trh;

d)

dohoda nezahrnuje finanční převody mezi zúčastněnými veřejnými zadavateli nebo zadavateli kromě převodů odpovídajících úhradě skutečných nákladů na stavební práce, služby nebo dodávky;

d)

dohoda nezahrnuje finanční převody mezi zúčastněnými veřejnými zadavateli nebo zadavateli kromě převodů odpovídajících úhradě skutečných nákladů na stavební práce, služby nebo dodávky;

e)

v žádném ze zúčastněných veřejných zadavatelů nebo zadavatelů nemá účast žádný soukromý subjekt.

e)

v žádném ze zúčastněných veřejných zadavatelů nebo zadavatelů nemá účast žádný soukromý subjekt.

Odůvodnění

Koncesní smlouvy mezi zadavateli by měly být (v rámci odpovědného nakládání s veřejnými financemi) naprosto osvobozeny od dodržování pravidel pro veřejné zakázky, pokud budou splňovat podmínky uvedené v písmenech c) až e).

Taktéž musí být možné, aby zadavatelé spolupracovali v oblastech, které se netýkají přímých veřejných služeb. Lze si například představit spolupráci v oblasti činností, které usnadňují a podporují jejich fungování, jako jsou IKT, bydlení, nákup a stravování.

Tato spolupráce mezi zadavateli není vždy založena na rovnosti smluvních stran. Stává se, že větší veřejné orgány vykonávají činnosti za orgány menší. Právě proto je žádoucí, aby zadavatel mohl plnit koncesní smlouvu za jiného zadavatele. Je to v zájmu rozumného nakládání s veřejnými financemi.

Soudní dvůr EU nestanovil, že veřejní zadavatelé mohou na volném trhu uskutečňovat maximálně 10 % obratu z činností. Výše podílu musí záviset na typu činnosti a na jiných relevantních okolnostech. Je důležité, aby žádná forma účasti soukromých subjektů nevylučovala možnost uplatnění výjimky. Povinnost vypsat veřejnou zakázku by měla vzniknout pouze v případě aktivní účasti soukromého subjektu, tj. soukromého podniku činného na trhu.

Pozměňovací návrh 20

Čl. 15 odst. 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 15

Vztahy mezi orgány veřejné správy

Článek 15

Vztahy mezi orgány veřejné správy

Neexistence soukromé účasti uvedené odstavcích 1 až 4 se ověřuje při udělení koncese nebo uzavření dohody.

Výjimky stanovené v tomto článku přestávají platit okamžikem vstupu soukromého subjektu, v důsledku čehož je třeba otevřít stávající koncese soutěži prostřednictvím řádných koncesních řízení.

Odůvodnění

Aby se dosáhlo zamýšlených cílů zjednodušení a racionalizace právních předpisů v oblasti udělování koncesí, mělo by se v právním dokumentu zamezit složitému vysvětlování, které nepřináší větší právní jistotu a navíc zachází za jurisdikci Soudního dvora.

Pozměňovací návrh 21

Čl. 26 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 26

Oznámení o koncesích

Článek 26

Oznámení o koncesích

3.   Veřejní zadavatelé a zadavatelé zamýšlející udělit koncesi na sociální a jiné zvláštní služby zveřejní tento svůj úmysl prostřednictvím oznámení předběžných informací co nejdříve po začátku rozpočtového období. Toto oznámení obsahuje informace stanovené v příloze XIII.

   

Odůvodnění

Sociální služby nemají žádnou nebo mají jen velmi malou relevanci pro vnitřní trh a jsou zpravidla poskytovány místně. V této oblasti proto požadovaná oznamovací povinnost představuje nepřiměřenou zátěž pro zadavatele. Právě v této oblasti služeb nesmí v souladu s hlavním cílem reformy, jímž je zjednodušení právních předpisů v oblasti udělování koncesí, dojít ke zpřísnění pravidel.

Pozměňovací návrh 22

Článek 35

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 35

Procesní záruky

Článek 35

Procesní záruky

1.   Veřejní zadavatelé a zadavatelé uvedou v oznámení o zakázce, ve výzvě k předkládání nabídek nebo v koncesní dokumentaci popis koncese, kritéria pro udělení a minimální požadavky, jež musí být splněny. Tyto informace musí umožnit určení povahy a rozsahu koncese, aby se hospodářské subjekty mohly rozhodnout, zda požádají o účast v koncesním řízení. V průběhu vyjednávání nelze popis, kritéria pro udělení a minimální požadavky měnit.

1.   Veřejní zadavatelé a zadavatelé uvedou v oznámení o zakázce, ve výzvě k předkládání nabídek nebo v koncesní dokumentaci popis koncese, kritéria pro udělení a minimální požadavky, jež musí být splněny. Tyto informace musí umožnit určení povahy a rozsahu koncese, aby se hospodářské subjekty mohly rozhodnout, zda požádají o účast v koncesním řízení. V

 

2.   

 

   

Odůvodnění

Je možné, že v důsledku dotazů a poznámek vznesených uchazeči zadavatel usoudí, že během řízení je třeba koncesi změnit či upravit. Zadavatel se formou jednání či rozhovorů pokusí lépe sladit poptávku a nabídku. Musí tedy být možné částečně změnit a doplnit minimální požadavky a další kritéria pro udělení v závislosti na nových pohledech, které se objevily během jednání či rozhovorů. Jinak tento postup zadávání ztrácí na významu.

Pokud v současné době dojde k podstatné změně zakázky, řízení musí být pozastaveno a musí se opakovat. Výbor tedy doporučuje, aby byla stanovena jednoduchá metoda, která zadavatelům umožní změnit jejich koncesi formou úřední opravy a současně o něco prodloužit lhůtu pro předkládání nabídek.

Pozměňovací návrh 23

Čl. 36 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 36

Výběr a hodnocení zájemců na základě kvality

Článek 36

Výběr a hodnocení zájemců na základě kvality

Veřejní zadavatelé v oznámení o koncesi uvedou podmínky pro účast týkající se:

Veřejní zadavatelé v oznámení o koncesi uvedou podmínky pro účast týkající se:

(a)

vhodnosti pro výkon odborné činnosti;

(d)

vhodnosti pro výkon odborné činnosti;

(b)

ekonomické a finanční situace;

(e)

ekonomické a finanční situace;

(c)

technické a odborné způsobilosti.

(f)

technické a odborné způsobilosti.

Veřejní zadavatelé omezí případné podmínky pro účast na podmínky, které zajišťují, aby měl zájemce nebo uchazeč právní a finanční způsobilost a obchodní a technické schopnosti pro plnění koncese, jež má být udělena. Veškeré požadavky musí souviset s předmětem koncese a být mu striktně úměrné s přihlédnutím k nutnosti zajistit skutečnou soutěž.

Veřejní zadavatelé omezí případné podmínky pro účast na podmínky, které zajišťují, aby měl zájemce nebo uchazeč právní a finanční způsobilost a obchodní a technické schopnosti pro plnění koncese, jež má být udělena.

Veřejní zadavatelé a zadavatelé v oznámení o koncesi uvedou rovněž doklad nebo doklady, jež mají být předloženy jako důkaz ekonomické způsobilosti hospodářského subjektu. Požadavky týkající se těchto dokladů nesmí být diskriminační a musí být úměrné předmětu koncese.

Veřejní zadavatelé a zadavatelé v oznámení o koncesi uvedou rovněž doklad nebo doklady, jež mají být předloženy jako důkaz ekonomické způsobilosti hospodářského subjektu. Požadavky týkající se těchto dokladů nesmí být diskriminační a musí být úměrné předmětu koncese.

Odůvodnění

Viz rovněž pozměňovací návrhy 2 a 28.

Pozměňovací návrh 24

Čl. 36 odst. 7

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 36

Výběr a hodnocení zájemců na základě kvality

7.   Členské státy mohou stanovit, že veřejní zadavatelé nebo zadavatelé vyloučí z účasti na koncesním řízení hospodářský subjekt, je-li splněna jedna z těchto podmínek:

Článek 36

Výběr a hodnocení zájemců na základě kvality

7.    mohou stanovit, že veřejní zadavatelé nebo zadavatelé vyloučí z účasti na koncesním řízení hospodářský subjekt, je-li splněna jedna z těchto podmínek:

Odůvodnění

Výbor se domnívá, že jde o pravomoc veřejných zadavatelů.

Pozměňovací návrh 25

Článek 38, nový odstavec 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 38

Lhůty pro podání žádostí o koncesi

Článek 38

Lhůty pro podání žádostí o koncesi

 

   

Odůvodnění

O některé koncese je malý zájem. Je zbytečné zahajovat úplný postup, pokud zájem projeví pouze jeden subjekt. Navíc v takové situaci povede svobodné vyjednávání k výhodnějšímu výsledku pro zadavatele.

Pozměňovací návrh 26

Čl. 39 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 39

Kritéria pro udělení koncese

Článek 39

Kritéria pro udělení koncese

2.   Kritéria pro udělení jsou spojena s předmětem koncese a neponechávají veřejnému zadavateli nebo zadavateli neomezenou volnost výběru.

   

Tato kritéria zajišťují účinnou soutěž a jsou doplněna požadavky, jež umožňují účinně ověřit informace, které uchazeči poskytli. Veřejní zadavatelé a zadavatelé proto na základě informací a důkazů předložených uchazeči účinně ověří, zda nabídky splňují kritéria pro udělení.

Odůvodnění

Toto ustanovení je zbytečné. Nepřináší žádnou přidanou hodnotu a s ohledem na zamýšlené zjednodušení by se mělo vyškrtnout. Je již obsaženo v obecných zásadách primárního práva.

Pozměňovací návrh 27

Čl. 39 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 39

Kritéria pro udělení koncese

4.   Členské státy mohou stanovit, že veřejní zadavatelé a zadavatelé založí udělení koncese na kritériu hospodářsky nejvýhodnější nabídky v souladu s odstavcem 2. Tato kritéria mohou kromě ceny nebo nákladů zahrnovat kterékoli z těchto kritérií:

Článek 39

Kritéria pro udělení koncese

4.   Členské státy mohou stanovit, že veřejní zadavatelé a zadavatelé založí udělení koncese na kritériu hospodářsky nejvýhodnější nabídky v souladu s odstavcem 2. Tato kritéria mohou v kromě ceny nebo nákladů zahrnovat kterékoli z těchto kritérií:

Odůvodnění

Výbor považuje za žádoucí, aby bylo zachováno kritérium nejnižší cenové nabídky. V současném znění není jasné, zda je to možné. I v rámci kritéria přidělení „nejnižší cenové nabídce“ může hrát kvalita důležitou úlohu, v takovém případě v podobě minimálních požadavků. Zadavatelé musí mít možnost sami si v dané věci vybrat. Kromě toho je často cílem zadavatelů ušetřit, což musí být rovněž zohledněno při hodnocení zaměřeném na volbu kritérií pro přidělení.

Pozměňovací návrh 28

Čl. 39 odst. 4 písm. a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 39

Kritéria pro udělení koncese

Článek 39

Kritéria pro udělení koncese

4.   …

4.   …

a)

kvalitu, včetně technické úrovně, estetických a funkčních vlastností, přístupnosti, řešení pro všechny uživatele, environmentálních charakteristik a inovačního charakteru;

a)

kvalitu, včetně technické úrovně, estetických a funkčních vlastností, přístupnosti, řešení pro všechny uživatele, environmentálních charakteristik a inovačního charakteru;

Odůvodnění

Někteří zadavatelé chtějí, aby mohli podrobit své veřejné zakázky a koncese sociálním kritériím. Obecně je v současné době nelze při hodnocení zohlednit, protože jejich souvislost se zakázkou není dostatečně přímá. Právě proto byla tato zmínka doplněna do směrnice o zadávání veřejných zakázek. Výbor doporučuje, aby se ve směrnici explicitně uvedlo, že lze stanovit sociální kritéria. Zadavatelé, kteří si to přejí, by tak měli možnost taková kritéria určit. Bod 29 preambule odkazuje na tyto podmínky sociální povahy, avšak v odpovídajícím článku zmíněny nejsou.

Viz rovněž pozměňovací návrhy 2 a 25.

Pozměňovací návrh 29

Čl. 40 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 40

Náklady životního cyklu

Článek 40

Náklady životního cyklu

3.   V případě přijetí společné metodiky pro výpočet nákladů životního cyklu v rámci legislativního aktu Unie, včetně aktů v přenesené pravomoci podle odvětvových předpisů, použije se v případě, je-li zohledňování nákladů životního cyklu zahrnuto do kritérií pro udělení uvedených v čl. 39 odst. 4.

   

Seznam těchto legislativních aktů a aktů v přenesené pravomoci je uveden v příloze II. Komise je zmocněna přijímat v souladu s článkem 46 akty v přenesené pravomoci za účelem aktualizace tohoto seznamu, jsou-li tyto změny nezbytné v důsledku přijetí nových právních předpisů a zrušení nebo změny těchto právních předpisů.

Odůvodnění

Je třeba uvítat, že Komise veřejné zadavatele pobízí k tomu, aby při udělování koncesí zohledňovali náklady životního cyklu. Toto stanovení povinnosti ovšem zachází příliš daleko, když odkazuje na budoucí metodiku výpočtu, která zatím nebyla zavedena. Stanovení zákonné povinnosti zohledňovat neexistující metodiku je třeba odmítnout kvůli nepředvídatelnosti.

Pozměňovací návrh 30

Čl. 42 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 42

Změna koncesí v době jejich platnosti

4.   Jestliže lze hodnotu změny vyjádřit v penězích, nepovažuje se změna za podstatnou ve smyslu odstavce 1 v případě, že její hodnota nepřekračuje prahové hodnoty stanovené v článku 5 a pohybuje se pod 5 % hodnoty původní smlouvy, za předpokladu, že tato změna nemění celkovou povahu smlouvy. Je-li provedeno několik postupných změn, posuzují se tyto změny na základě kumulativní hodnoty postupných změn.

Článek 42

Změna koncesí v době jejich platnosti

4.   Jestliže lze hodnotu změny vyjádřit v penězích, nepovažuje se změna za podstatnou ve smyslu odstavce 1 v případě, že její hodnota nepřekračuje prahové hodnoty stanovené v článku 5 a pohybuje se pod  % hodnoty původní smlouvy, za předpokladu, že tato změna nemění celkovou povahu smlouvy. Je-li provedeno několik postupných změn, posuzují se tyto změny na základě kumulativní hodnoty postupných změn.

Odůvodnění

Výbor doporučuje vyšší procento přijatelných změn. Je totiž vhodné zohlednit skutečnost, že koncese trvají delší dobu než veřejné zakázky.

Pozměňovací návrh 31

Příloha 3, odstavec 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

PŘÍLOHA III

ČINNOSTI VYKONÁVANÉ ZADAVATELI PODLE ČLÁNKU 4

Ustanovení této směrnice upravující koncese udělované zadavateli se vztahují na tyto činnosti:

PŘÍLOHA III

ČINNOSTI VYKONÁVANÉ ZADAVATELI PODLE ČLÁNKU 4

Ustanovení této směrnice upravující koncese udělované zadavateli se vztahují na tyto činnosti:

3.

Pokud jde o vodu:

a)

poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služby veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí pitné vody;

b)

dodávky pitné vody do takových sítí.

Tato směrnice se vztahuje rovněž na koncese, které udělují nebo organizují subjekty provozující výše uvedenou činnost a které souvisejí s:

a)

projekty vodohospodářských děl, zavlažováním nebo odvodňováním půdy za předpokladu, že množství vody určené pro dodávky pitné vody představuje více než 20 % celkového množství vody, jež má být získána takovými projekty nebo zavlažovacími či odvodňovacími zařízeními, nebo

b)

čištěním a úpravou odpadních vod.

Dodávka pitné vody do sítí, které poskytují službu veřejnosti prostřednictvím zadavatele podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 a odst. 2 se nepovažují za činnost ve smyslu prvního pododstavce, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

dotčený subjekt pitnou vodu vyrábí, protože její spotřeba je nezbytná pro vykonávání jiné činnosti, než které jsou uvedeny v bodech 1 až 4 této přílohy;

b)

dodávka do veřejné sítě závisí pouze na vlastní spotřebě subjektu a nepřesahuje 30 % celkové průměrné výroby pitné vody subjektu za poslední tři roky včetně běžného roku.

Odůvodnění

Soulad s pozměňovacími návrhy 1, 5 a 15.

Pozměňovací návrh 32

Příloha IV, nadpis

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Odůvodnění

Výbor doporučuje, aby postupy zůstaly flexibilní, a za tím účelem doporučuje stanovit, aby informace obsažené v oznámení o koncesi mohly figurovat v koncesní dokumentaci namísto zveřejňování dlouhého oznámení o koncesi. Z praxe vyplývá, že tyto oblasti si žádají vysvětlení, které má více prostoru v přiložené koncesní dokumentaci. Transparentnost je zaručena tím, že posledně uvedený dokument je nejdříve zaslán všem zúčastněným stranám.

V Bruselu dne 19. července 2012

předsedkyně Výboru regionů

Mercedes BRESSO


(1)  Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 27, 30.1.1997, s. 20.

(3)  Úř. věst. L 15, 21.1.1998, s. 14.

(4)  Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 3.

(5)  Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1.

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství.

(7)  Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3.

(8)  Úř. věst. L 315, 3.12.2007.


13.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/96


Stanovisko Výboru regionů Návrh nařízení o evropské územní spolupráci

2012/C 277/10

VÝBOR REGIONŮ

vítá samostatné nařízení k Evropské územní spolupráci (EÚS) jež významně přispěje k cíli územní soudržnosti, a rovněž související zvýšení rozpočtových zdrojů; VR dále naléhavě žádá, aby fondy EU byly přidělovány podle programů spolupráce a nikoli členskými státy;

připomíná, že EÚS kvůli jejímu mnohostrannému charakteru nelze řídit prostřednictvím smluv o partnerství. Proto by měla být výslovně vyloučena z jejich oblasti působnosti;

lituje, že nové nařízení není přizpůsobeno malým projektům, a žádá Evropskou komisi, aby udělila výjimky malým přeshraničním programům a operacím, zejména takovým, jež nepřesahují 35 000 EUR;

domnívá se, že na EÚS by se nemělo automaticky vztahovat tematické soustředění, neboť se obává, že kdyby EÚS byla úzce zaměřena pouze na základní priority strategie Evropa 2020, nebyla by schopna plnit svoji odlišnou a jedinečnou úlohu; proto doporučuje zvýšit počet tematických cílů ze 4 na 5 a rozšířit seznam investičních priorit; vyzývá proto, aby byly tematické cíle rozšířeny na další oblasti, jako je cestovní ruch, ekologická námořní doprava, kultura nebo demografická změna;

je toho názoru, že VR by měl hrát aktivní roli při podpoře EÚS a při vymezování a překonávání překážek jejího provádění;

požaduje nastavení míry spolufinancování pro méně rozvinuté regiony na 85 %, jak je uvedeno ve stávajícím obecném nařízení č. 1083/2006;

souhlasí s udělením výjimky nejvzdálenějším regionům, pokud jde o míru spolufinancování a financování, a požaduje stanovení specifických podmínek pro oblasti, které byly do 30. dubna 2004 a do 31. prosince 2006 vnějšími hranicemi Společenství;

žádá posílení koordinačních mechanismů mezi všemi fondy a programy územní spolupráce; zdůrazňuje rovněž potřebu lepší koordinace EÚS s vnějšími finančními programy EU a ujasnění pravidel týkajících se zapojení třetích zemí do programů EÚS;

zdůrazňuje klíčový význam ESÚS pro posílení územní spolupráce a naléhavě vyzývá členské státy k odstranění překážek, které odrazují od zřizování ESÚS, či brzdí jejich fungování.

Zpravodaj

Petr OSVALD (CZ/SES), zastupitel města Plzeň

Odkaz

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce

COM(2011) 611 final – 2011/0273 (COD)

I.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

VÝBOR REGIONŮ

Obecně k návrhu nařízení

1.

vítá samostatné nařízení k Evropské územní spolupráci (EÚS), které umožní zohlednit specifický účel, zvláštní aspekty a status územní spolupráce jako druhého cíle politiky soudržnosti; toto samostatné nařízení zviditelňuje příspěvek EÚS k podpoře nového cíle územní soudržnosti obsaženého ve Smlouvě a k dosažení cílů politiky soudržnosti obecně a posiluje význam EÚS z hlediska jejího zaměření na přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci;

2.

souhlasí s tím, že role Evropské územní spolupráce je mnohem důležitější vzhledem k tomu, že problémy, se kterými se členské státy a regiony potýkají, čím dál častěji protínají vnitrostátní/regionální hranice a vyžadují společná kooperativní opatření na příslušné územní úrovni, a může tedy významně přispět k podpoře nového cíle Smlouvy, kterým je územní soudržnost;

3.

v zásadě podporuje návrhy Komise, jež usilují o sladění územní spolupráce se strategií Evropa 2020, přičemž je třeba ponechat dostatečnou flexibilitu pro reakci na místní potřeby, a proto vítá zachování všech tří složek EÚS (přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce) ve všech regionech Evropy. Spolupráce na projektech a strukturách přesahujících hranice již nyní přispívá k evropské integraci. Výbor také oceňuje posílené zapojení třetích zemí;

4.

domnívá se, že v rámci Evropské územní spolupráce by měla i nadále hrát klíčovou roli přeshraniční spolupráce, a proto se v zásadě ztotožňuje s návrhem na rozdělení zdrojů mezi jednotlivé typy EÚS;

5.

upozorňuje, že především pro malé programy přeshraniční spolupráce je nařízení příliš náročné, komplikované a detailní, což může znemožnit realizaci malých, ale často velmi efektivních operací. Žádá proto Evropskou komisi, aby zvážila, zda je nezbytné všechna ustanovení tohoto nařízení uplatňovat i na tyto programy. Pro dosažení maximální efektivity nelze mít stejné nároky na malé jako na velké programy a operace;

6.

podporuje současnou metodiku vymezení regionů pro přeshraniční spolupráci, vyzývá k rozšíření klasifikace území pro přeshraniční spolupráci (zaměření A), aby funkční přeshraniční vazby byly také zohledněny při stanovování způsobilosti území pro daný program. V této souvislosti by také k zapojení funkčních odpovídajících regionů, jež mají pro dosažení cíle obzvláštní význam, nemělo docházet až po zahájení postupu schvalování daného programu. Podporuje rovněž větší umožnění realizace vícestranných projektů v oblastech, kde nebudou vytvářeny vícestranné programy spolupráce;

7.

zdůrazňuje zásadní úlohu EÚS pro rozvoj spolupráce nadnárodní, zejména pro podporu integrovaného územního rozvoje ucelených území a pro podporu projektů zaměřených na rozvíjení makroregionálních strategií; oceňuje, že osvědčené oblasti nadnárodní spolupráce (zaměření B) jsou v podstatě zachovány a že makrostrategie EU nevedou k vytvoření nových oblastí spolupráce ani k vyloučení oblastí z nadnárodní spolupráce. V zásadě dále vítá také podporu rozvoje a provádění makroregionálních strategií v rámci nadnárodní spolupráce;

8.

poukazuje na potenciál meziregionální spolupráce, zejména díky pákovému účinku využití strukturálních fondů; podporu meziregionální spolupráce (zaměření C) považuje za skvělý prostředek k podpoře výměny zkušeností a spolupráce místních a regionálních orgánů v oblasti politiky soudržnosti a vyzývá k tomu, aby se přínos těchto výměn zkušeností využíval lépe než doposud pro rozvoj místních a regionálních rozvojových strategií (kapitalizace);

Účel EÚS a tematické soustředění

9.

upozorňuje však, že Evropská územní spolupráce by měla především:

řešit spoluprací problémy všech dotčených regionů,

sloužit jako účinný mechanismus sdílení osvědčených postupů a učení se,

zajistit, aby řešení konkrétního problému bylo účinnější díky úsporám z rozsahu a dosažení kritického množství,

zlepšit správu věcí veřejných v důsledku koordinace odvětvových politik, opatření a investic v přeshraničním a nadnárodním měřítku,

přispět k bezpečnosti, stabilitě a ke vzájemně prospěšným vztahům,

tam, kde je to potřebné, napomoci podpoře růstu, zaměstnanosti a řízení založeného na ochraně ekosystému,

jak je uvedeno v důvodové zprávě návrhu nařízení;

10.

zastává názor, že by tedy Evropská územní spolupráce měla napomáhat vytváření evropské sounáležitosti, propojenosti, odstraňování předsudků a rozvoji území dotčených regionů. Z toho důvodu se Výbor regionů domnívá, že na Evropskou územní spolupráci nelze automaticky aplikovat tematické soustředění a je třeba zohlednit úroveň a potenciál jednotlivých regionů, nepokoušet se tedy aplikovat princip „one size fits all“, tzn. stejné priority pro všechny, ale naopak uplatnit „place based approach“. Výbor regionů se obává, že kdyby byla Evropská územní spolupráce a především přeshraniční spolupráce úzce zaměřena pouze na základní priority strategie Evropa 2020 a tematické cíle, nebyla by schopna plnit svoji odlišnou a jedinečnou úlohu, a stala by se pouhou obdobou základní politiky soudržnosti s jinou formou distribuce;

11.

žádá, aby demografická změna a její dopad na služby obecného zájmu stejně jako udržitelný regionální rozvoj byly do EÚS začleněny jako samostatná témata. Prioritu by měly dostat nové formy partnerství města a venkova jako základ územní soudržnosti na regionální úrovni (v souladu s Územní agendou 2020). Kromě toho důležitá témata jako cestovní ruch, ekologická námořní doprava a kultura v návrhu chybí;

12.

se domnívá, že u přeshraniční spolupráce je nezbytné definovat rozvojový potenciál každé přeshraniční oblasti vzhledem k současné úrovni příslušných regionů. Evropská územní spolupráce, a především přeshraniční spolupráce by neměla prioritně sloužit k naplňování strategie EU 2020, ale především k vytváření podmínek pro její co nejlepší plošnou, tedy celoevropskou realizaci. Především programy přeshraniční spolupráce by proto měly mít možnost zvolit více tematických cílů a neměly by být omezovány jejich předem definovaným zaměřením;

13.

konstatuje, že udržitelné územní soudržnosti lze dosáhnout pouze zapojením a zmobilizováním občanů v regionech. Proto by měla existovat možnost, aby programy Evropské územní spolupráce dále mohly podporovat opatření v oblasti občanské společnosti a kultury (např. konkrétní projekty setkání). K tomu existují ve stávajících programech některé velmi úspěšné iniciativy. Proto Výbor doporučuje doplnit odpovídající tematické cíle;

14.

vítá návrh Komise zajistit kontinuitu oblasti nadnárodní spolupráce; lituje však, že doplňující investiční priorita v oblasti nadnárodní spolupráce je omezena na přípravu a provádění makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti. Vzhledem k četným problémům, jež musí regiony nyní řešit, a k existujícím nedostatkům potřebují také další regiony, oblasti a funkční oblasti vlastní investiční priority;

15.

souhlasí s tím, že by cílem meziregionální spolupráce mělo být posílení účinnosti politiky soudržnosti díky podpoře výměny zkušeností mezi regiony a využití výsledků této výměny v rámci cíle „Investice pro růst a zaměstnanost“. Domnívá se, že tato výměna zkušeností by měla mít široký základ, a nesmí být pouhým doplňkem 7. rámcového programu;

16.

domnívá se, že Výbor regionů se musí aktivně podílet na prosazování EÚS a na identifikaci a odstraňování překážek na úrovni jejího provádění tak, aby byla zajištěna součinnost s ostatními oblastmi politiky soudržnosti;

Finanční zdroje a míra spolufinancování

17.

vítá navrhované navýšení zdrojů vyčleněných na Evropskou územní spolupráci;

18.

domnívá se, že není účelné, aby navržená míra spolufinancování 75 % pro operační programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce, stanovená v obecném nařízení, byla nižší než míra spolufinancování pro méně rozvinuté regiony v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost. Tato nižší míra spolufinancování může činit programy Evropské územní spolupráce v těchto méně rozvinutých regionech neatraktivními. Výbor regionů považuje takový rozdíl za neodůvodněný a požaduje nastavení míry spolufinancování pro oba cíle shodně na 85 %. Dále považuje za neodůvodněné, aby míra spolufinancování používaná u dodatečného přidělování prostředků na meziregionální spolupráci v nejvzdálenějších regionech dosahovala 50 %, a žádá její zvýšení na 85 %;

19.

připomíná, že spolufinancování se ne vždy uskutečňuje prostřednictvím partnerů v programu, členských států nebo jiných veřejných orgánů, ale také prostřednictvím příjemců. Proto není možné obecně vyžadovat, aby se zúčastněné členské státy zavázaly k poskytnutí prostředků potřebných ke spolufinancování naplnění programu spolupráce. Proto by zamýšlené prohlášení o závazku mělo být v návrhu Komise zrušeno;

20.

považuje za potřebné pro udržení kvality spolupráce zachovat v obecném nařízení současné podmínky pro míru spolufinancování, stanovené nařízením Rady (ES) č. 1083/2006 (obecné nařízení), čl. 53 odstavce 3 a 4: „3. V případě operačních programů v rámci cíle‚ Evropská územní spolupráce‘, jejichž alespoň jeden účastník pochází z členského státu, jehož průměrný HDP na obyvatele za období 2001–2003 byl nižší než 85 % průměru EU-25 za stejné období, nepřevýší příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj 85 % způsobilých nákladů. U všech ostatních operačních programů nepřevýší příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj 75 % způsobilých výdajů spolufinancovaných z tohoto fondu. 4. Příspěvek z fondů na úrovni prioritní osy není omezen stropy stanovenými v odstavci 3 a příloze III. Tento příspěvek se však stanoví tak, aby bylo zajištěno dodržování maximální výše příspěvku z fondů a maximální míry příspěvku pro každý fond stanovených na úrovni operačního programu.“;

21.

nepovažuje za vhodné stanovovat maximální míru spolufinancování na úrovni každé prioritní osy, jak je uvedeno v obecném nařízení. Mělo by být možné diferencovat výši spolufinancování v rámci jednotlivých prioritních os, za účelem motivování příjemců k plnění některých strategických priorit. Bylo by vhodné, aby každý program stanovil míru spolufinancování pro jednotlivá opatření v závislosti na jejich typu s tím, že ne všechna opatření by měla získat maximální míru podpory;

22.

souhlasí s tím, aby programy spolupráce zahrnující nejvzdálenější regiony obdržely nejméně 150 % podpory z EFRR, kterou obdržely v období 2007–2013, a aby bylo kromě toho na spolupráci nejvzdálenějších regionů vyčleněno 50 000 000 EUR z prostředků na meziregionální spolupráci;

23.

požaduje, aby byly stanoveny specifické podmínky pro oblasti, které byly do 30. dubna 2004 a do 31. prosince 2006 vnějšími hranicemi Společenství a ode dne následujícího po uvedeném dni jimi již nejsou, jak je tomu v současném programovém období podle článku 52 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (obecné nařízení). Sedm let podpory nelze považovat za dostatečnou dobu pro odstranění problémů těchto oblastí. Výbor regionů upozorňuje na to, že zvýšená podpora oblastí bývalých hranic EU neplní pouze úlohu, jakou je zvýšení hospodářské úrovně příslušných regionů, ale má značný dopad na vytváření evropské sounáležitosti, propojenosti a odstraňování předsudků;

Tvorba programů

24.

lituje, že jsou v čl. 7 odst. 2 písm. a) stanoveny požadavky, jež pro tvorbu programů oproti stávajícímu programovému období představují značnou dodatečnou zátěž, aniž by vytvářely podstatnou přidanou hodnotu;

25.

připomíná, že EÚS kvůli jejímu mnohostrannému charakteru nelze řídit prostřednictvím smluv o partnerství. Proto by měla být výslovně vyloučena z jejich oblasti působnosti;

26.

považuje za velmi důležité, aby byla vytvořena směrnice pro konkrétní provádění předpisů o státní podpoře pro programy EÚS, a žádá, aby mezi možné příjemce opatření přeshraniční a nadnárodní spolupráce byly zahrnuty také soukromé subjekty, zejména malé a střední podniky, tam, kde se na tom dohodnou všechny členské státy příslušného programu;

27.

vyzývá, aby při vymezování cílových skupin pro programy EÚS byly lépe zohledněny struktury místní a regionální správy, jež jsou v celé Evropě velmi rozdílné. Cílem musí být lepší zohlednění rozmanitých forem organizace veřejných aktérů v regionech členských států. Zejména existence soukromé právní organizační struktury by neměla vést k vyloučení veřejného orgánu z účasti na programu;

Sledování a hodnocení

28.

konstatuje, že povinnosti podávat zprávy jsou z hlediska rozsahu i frekvence rozšířeny a požaduje jejich omezení na striktní minimum. Výbor proto nesouhlasí s přesunem lhůty pro předložení výroční zprávy o provádění ze 30. června na 30. dubna následujícího roku. Jednání s řadou programových partnerů, navíc v několika jazycích, představuje větší zátěž, a vyžaduje tedy i více času;

29.

vítá stanovení společných ukazatelů pro výstup a výsledky za účelem účinnějšího dosahování cílů, lepší orientace na účinnost a umožnění horizontálního vyhodnocení programů. Ukazatele navržené v příloze návrhu nařízení o EÚS jsou totiž velmi málo zaměřeny na specifické požadavky EÚS a nenabízejí dostatečnou možnost popsat či měřit její kvalitu. Výbor proto žádá, aby byl seznam ukazatelů přepracován tak, že specifické výsledky EÚS bude možné přiměřeně zachytit;

30.

v zásadě vítá stanovení technické pomoci na 6 % celkové částky, nejméně však na 1,5 milionu EUR. Výbor však považuje povinný přechod do 31. prosince 2014 na systémy elektronické výměny údajů ve všech výměnách informací, jež mohou být financovány z titulu technické pomoci, za problematický;

Řízení, kontrola a akreditace

31.

souhlasí s celkovým zachováním správních struktur, které byly v programovém období 2007–2013 prováděním operačních programů pověřeny a osvědčily se, s rozsáhlým pokračováním struktur a s jasnějším vymezením úkolů a pravomocí různých orgánů v rámci provádění programu;

32.

vítá možnost kumulovat funkce řídicího a certifikačního orgánu (stanovenou v článku 113 nařízení o společných ustanoveních), nesouhlasí však s tím, aby se tato možnost stala v rámci EÚS povinnou (článek 22 nařízení o EÚS); rozhodně odmítá plánovanou akreditaci řídicích a akreditačních orgánů;

Koordinace fondů

33.

vítá snahu o lepší koordinaci mezi programy Evropské územní spolupráce a ostatními nástroji politiky soudržnosti, v tomto smyslu je třeba posílit výnosnost financování Unie u projektů spolupráce prostřednictvím rozšíření výsledků těchto projektů a snahou o znásobení dopadů a zamezení duplicity u činností, které se již osvědčily a byly vyzkoušeny;

34.

upozorňuje však, že k tomu, aby mohl vzniknout mechanismus zajišťující koordinaci mezi fondy a dalšími nástroji, je nezbytné, aby došlo ke koordinaci mezi těmito fondy a nástroji na úrovni EU a na implementační úrovni v jednotlivých členských zemích. Je nezbytné, aby byly zavedeny shodné a koordinované postupy, shodné řízení, monitorování kontroly, uznatelnost nákladů, metodika vykazování indikátorů atd. Bylo by též velmi vhodné, aby byla zajištěna koordinace mezi jednotlivými státy, jelikož na programech Evropské územní spolupráce se podílí vždy více států. Zvláštní pozornost je třeba věnovat koordinaci s vnějšími finančními nástroji. Výbor regionů proto žádá Evropskou komisi, aby vytvořila metodiku pro koordinaci programů;

35.

upozorňuje na to, že v čl. 10 návrhu nařízení o Evropském sociálním fondu COM(2011) 607 final je řešena nadnárodní spolupráce, což je totožný termín jako v nařízení k EÚS, avšak bez jakékoli vazby s nařízením k Evropské územní spolupráci. Přitom právě koordinaci mezi Evropskou územní spoluprací financovanou z EFRR a ESF považuje Výbor regionů za nejdůležitější, poněvadž vhodným kombinováním aktivit obou těchto fondů lze dosáhnout potřebných synergií. Velkou efektivitu aktivit obecně prováděných v rámci ESF lze předpokládat zejména v přeshraniční spolupráci, jelikož příhraniční území sousedících zemí obvykle vykazují obdobný stav z pohledu trhu práce, sociálních problémů atd. Aktivity tematicky odpovídající ESF jsou velmi důležitou součástí všech programů Evropské územní spolupráce, a proto Výbor regionů žádá Evropskou komisi, aby jejich koordinaci věnovala náležitou pozornost. Pokud nebude zajištěna vyšší forma koordinace, mělo by být minimálně umožněno financovat z EFRR v rámci EÚS aktivity tematicky patřící do ESF;

36.

považuje za velmi vhodné koordinovat nový nástroj pro propojení Evropy s programy Evropské územní spolupráce, jelikož tento nový nástroj by měl zohledňovat přeshraniční a mezinárodní vazby;

Zapojení třetích zemí

37.

považuje za velmi důležité zajistit koordinaci mezi programy Evropské územní spolupráce a nástroji finanční pomoci EU poskytovanými třetím zemím. V těchto programech by měl být přímo zapracován systém, kterým budou koordinovány s jednotlivými programy Evropské územní spolupráce, aby nic nebránilo zapojení subjektů z třetích zemí do společných projektů. Tento systém by měl mimo jiné zajistit soulad postupů, uznatelnosti nákladů atd. mezi programy EÚS v členských zemích a předvstupními programy a programy sousedství. Měl by také zajistit, aby třetí země zajistily přístup, administraci a vyčlenění dostatečného množství prostředků na programy v rámci EÚS z předvstupních programů nebo programů sousedství;

38.

souhlasí s tím, že je třeba vyjasnit platná pravidla pro finanční řízení, programování, monitorování, posuzování a kontrolu týkající se účasti třetích zemí v programech nadnárodní a meziregionální spolupráce, a s tím, že by tato pravidla měla být stanovena v příslušných programech spolupráce nebo případně v příslušné finanční dohodě mezi Komisí, každou ze třetích zemí a členským státem, v němž sídlí řídící orgán příslušného programu spolupráce. Výbor regionů však upozorňuje, že je třeba zajistit, aby v případě problémů nebo liknavosti třetí země nedocházelo ke zpoždění nadnárodních a meziregionálních programů, a nebyla tak ohrožena jejich celková realizace;

Úloha ESÚS

39.

zdůrazňuje úlohu ESÚS coby klíčového nástroje k posílení územní spolupráce. Připomíná proto svůj požadavek, aby revidované nařízení o ESÚS, jež nemá zvláštní dopad na rozpočet Evropské unie, bylo přijato co nejdříve a bez očekávání přijetí celého legislativního balíčku k politice soudržnosti na období po roce 2013. Vybízí též členské státy, aby odstranily veškeré překážky administrativního typu, které odrazují od zřizování ESÚS, tj. diskriminují volbu ESÚS zejména v oblasti zdanění a náboru zaměstnanců ve srovnání s jinými právními nástroji;

40.

upozorňuje na to, že členské státy by sice měly být podporovány, aby úlohou řídících orgánů pověřovaly ESÚS, Evropská komise by měla navrhnout obecné mechanizmy za účelem vyjasnění ustanovení čl. 25 odst. 3 tohoto návrhu nařízení, které dává povinnost členským státům, na jejichž území je zaregistrováno ESÚS nebo na jejichž území se nachází hlavní příjemce, nahradit neoprávněně vyplacené částky od příjemců z jiných zemí. Tímto závazkem států, na jejichž území je zaregistrováno ESÚS nebo na jejichž území se nachází hlavní příjemce, může být jejich vůle přenášet pravomoce v řízení programu na ESÚS značně omezena, jelikož mohou ručit za něco, co de facto nemohou ovlivnit. Výbor regionů se proto domnívá, že by se mělo potvrdit, že orgán v členském státě příjemce neoprávněně vyplacené částky může být požádán orgánem členského státu, na jehož území je ESÚS zaregistrováno, o náhradu částky, nebo uplatnit podmínky platné v současném programovém období, kdy odpovědnost nese členský stát, ve kterém se nachází příjemce dotčený povinností navrácení neoprávněně vyplacených prostředků;

Další připomínky

41.

vítá zavedení paušálů na zaměstnance jako velmi dobrý krok, který zajistí značné zjednodušení pro příjemce. Paušály na zaměstnance by měly být totožné pro všechny země operace, jelikož odvádějí stejnou práci. Měla by též být sjednocena metodika kontroly a uznatelnost nákladů; nesouhlasí však s návrhem omezit paušální náklady na zaměstnance na příspěvek maximálně ve výši 15 % celkových nákladů, neboť územní spolupráce ze své podstaty vyžaduje rozsáhlé lidské zdroje a 15 % podíl určený na náklady na zaměstnance se nachází hluboko pod současným průměrem;

42.

přestože považuje ochranu životního prostředí, účinnost zdrojů, zmírnění klimatické změny a adaptaci na ni, předcházení rizikům a jejich řízení, podporu rovných příležitostí, předcházení diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství nebo víry, postižení, věku nebo sexuální orientace, podporu rovných příležitostí žen a mužů atd. za velmi důležité, nepovažuje za vhodné uplatnit požadavky na popis jejich uplatnění v každém programu. Obzvláště malé programy přeshraniční spolupráce mohou tato ustanovení nařízení velmi zkomplikovat a paralyzovat. Výbor regionů proto doporučuje, aby nebyla uplatňována plošně, ale pouze u priorit a operací, kde je to účelné a relevantní; mohlo by totiž také docházet k povinnému, ale zároveň nesmyslnému a nelogickému zdůvodňování zcela nesouvisejících operací;

43.

považuje za důležité, aby příjemci spolupracovali na rozvoji, uskutečňování, personálním obsazení a financování operací. Především u malých projektů (do 35 000 EUR dotace z EFRR) však splnění všech 4 kritérií spolupráce může zkomplikovat jejich vznik a realizaci, a proto u těchto projektů považuje za vhodné, aby tato podmínka nebyla vyžadována. Navrhuje, aby u malých projektů nadále platila podmínka splnění alespoň 2 ze 4 kritérií;

Návrhy

44.

vzhledem k důrazu na koordinaci, efektivitu, odstraňování disparit a integrovanost navrhuje pro nové programové období zřízení nové iniciativy, která by podporovala přeshraniční koordinaci tematických a rozvojových strategií (dopravy, energetiky, trhů práce, ochrany životního prostředí, vědy a výzkumu atd.) a vytváření integrovaných přístupů. Tím by se podařilo identifikovat přeshraniční nedostatky, rozvojový potenciál a jejich integrované řešení. Do řešení takovýchto jasně identifikovaných problémových oblastí a na využití identifikovaného rozvojové potenciálu by bylo vhodné zapojit jak veřejné, tak privátní subjekty a finanční prostředky z různých zdrojů. Pro tento nástroj se jeví jako velmi vhodné využít potenciálu ESÚS a euroregionů. Na tuto iniciativu by měl být v rámci Evropské územní spolupráce vyčleněn dostatečný objem finančních prostředků, aby byla zajištěna její efektivita.

II.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

Čl. 3 odst. 1

Změnit

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Zeměpisné pokrytí

Zeměpisné pokrytí

Pro účely přeshraniční spolupráce mezi podporované regiony patří regiony Unie úrovně NUTS 3 nacházející se podél všech vnitřních a vnějších pozemních hranic, na něž se nevztahují programy v rámci vnějších finančních nástrojů Unie, a všechny regiony Unie úrovně NUTS 3 podél námořních hranic, které jsou od sebe vzdáleny nejvýše 150 kilometrů, aniž jsou dotčeny případné úpravy potřebné pro zajištění soudržnosti a kontinuity oblastí programu spolupráce zřízených pro programové období 2007–2013.

Pro účely přeshraniční spolupráce mezi podporované regiony patří regiony Unie úrovně NUTS 3 nacházející se podél všech vnitřních a vnějších pozemních hranic, na něž se nevztahují programy v rámci vnějších finančních nástrojů Unie, a všechny regiony Unie úrovně NUTS 3 podél námořních hranic, které jsou od sebe vzdáleny nejvýše kilometrů, aniž jsou dotčeny případné úpravy potřebné pro zajištění soudržnosti a kontinuity oblastí programu spolupráce zřízených pro programové období 2007–2013.

Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů seznam přeshraničních oblastí, jež mohou získat podporu, rozdělených podle programů spolupráce. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 30 odst. 2.

Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů seznam přeshraničních oblastí, jež mohou získat podporu, rozdělených podle programů spolupráce. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 30 odst. 2.

V seznamu se vymezí rovněž regiony úrovně NUTS 3 v rámci Unie, na něž se vztahují příspěvky z EFRR na přeshraniční spolupráci na všech vnitřních hranicích a těch vnějších hranicích, na něž se uplatní vnější finanční nástroje Unie, jako jsou evropský nástroj sousedství podle nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o evropském nástroji sousedství] a nástroj předvstupní pomoci podle nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o NPP].

V seznamu se vymezí rovněž regiony úrovně NUTS 3 v rámci Unie, na něž se vztahují příspěvky z EFRR na přeshraniční spolupráci na všech vnitřních hranicích a těch vnějších hranicích, na něž se uplatní vnější finanční nástroje Unie, jako jsou evropský nástroj sousedství podle nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o evropském nástroji sousedství] a nástroj předvstupní pomoci podle nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o NPP].

Při předkládání předloh programů přeshraniční spolupráce mohou členské státy požádat, aby do dané přeshraniční oblasti byly přidány další regiony úrovně NUTS 3 přilehlé k regionům uvedeným v rozhodnutí zmíněném v druhém pododstavci, a žádost zdůvodní.

Při předkládání předloh programů přeshraniční spolupráce mohou členské státy požádat, aby do dané přeshraniční oblasti byly přidány další regiony úrovně NUTS 3 přilehlé k regionům uvedeným v rozhodnutí zmíněném v druhém pododstavci , a a .

[…]

[…]

Odůvodnění

Co se vzdálenosti 300 km (místo 150 km) týče, se v praxi ukázalo, že důvody pro přeshraniční námořní spolupráci nezávisejí přímo na krátké vzdálenosti, nýbrž na vztazích mezi danými dvěma zeměmi. Kromě toho současné sdělovací a dopravní prostředky vzdálenost relativizují.

Co se úrovní NUTS týče, jsou např. francouzské regiony obecně pro zachování prostorů v podobě, v jaké existují v současném programovém období. Nicméně, vzhledem k rozdílům mezi těmito prostory se domnívají, že je zapotřebí určité flexibility v definici zeměpisného pokrytí projektů. Jedná se zejména o podporu posílené nadnárodní spolupráce regionů úrovně NUTS 2 (bez úpravy jejich vymezení) a o rozšíření zeměpisného pokrytí určitých přeshraničních programů za úroveň NUTS 3 (až na úroveň NUTS 2, pokud to bude odůvodněné a aniž by to mělo dopad na výši financování oblastí ležících přímo na hranici). Vyzývají rovněž Komisi, aby zvážila nové prostory posílené spolupráce, jež představují euroregiony.

Pozměňovací návrh 2

Čl. 4 odst. 3

Změnit

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Zdroje pro Evropskou územní spolupráci

Zdroje pro Evropskou územní spolupráci

Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů jediné rozhodnutí, kterým stanoví seznam všech programů spolupráce a uvede výši celkové podpory z EFRR na jednotlivé programy a příspěvek na jednotlivé programy na rok 2014. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 30 odst. 2.

Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů jediné rozhodnutí, kterým stanoví seznam všech programů spolupráce a uvede výši celkové podpory z EFRR na jednotlivé programy a příspěvek na jednotlivé programy na rok 2014. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 30 odst. 2.

Jako kritérium pro roční rozdělení podle členských států se použije počet obyvatel v oblastech uvedených v čl. 3 odst. 1 třetím pododstavci a čl. 3 odst. 3 prvním pododstavci.

Jako kritérium pro rozdělení podle se použije počet obyvatel v oblastech uvedených v čl. 3 odst. 1 třetím pododstavci a čl. 3 odst. 3 prvním pododstavci.

[…]

[…]

Odůvodnění

Je třeba důsledně žádat o přidělování evropských prostředků podle programů spolupráce. S použitím současného systému rozdělování podle států (které jsou zodpovědné za rozdělení prostředků určených na spolupráci mezi různé prostory, jež pod ně spadají) je spojeno dvojí riziko: jednak riziko nevyvážených vnitrostátních přídělů pro stejný prostor, jednak riziko toho, že z logiky „spravedlivého vyrovnání“ se může každý členský stát navzdory logice spolupráce domnívat, že má pro daný prostor „znovu získat“ prostředky ve výši minimálně odpovídající výši prostředků, které tomuto prostoru přidělil.

Pozměňovací návrh 3

Čl. 4 odst. 7

Změnit

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Zdroje pro Evropskou územní spolupráci

V roce 2015 a v roce 2016 se roční příspěvek z EFRR na programy v rámci evropského nástroje sousedství a NPP, pro který není Komisi předložen žádný program nejpozději do 30. června v rámci programů přeshraniční spolupráce a spolupráce přímořských oblastí podle evropského nástroje sousedství a NPP, přidělí na vnitřní programy přeshraniční spolupráce podle odst. 1 písm. a), jichž se účastní dotčené členské státy.

Zdroje pro Evropskou územní spolupráci

V roce 2015 a v roce 2016 se roční příspěvek z EFRR na programy v rámci evropského nástroje sousedství a NPP, pro který není Komisi předložen žádný program nejpozději do 30. června v rámci programů přeshraniční spolupráce a spolupráce přímořských oblastí podle evropského nástroje sousedství a NPP, přidělí na programy přeshraniční spolupráce podle odst. 1 písm. a), jichž se účastní dotčené členské státy.

Odůvodnění

Podle návrhu Komise se na rozdíl od současnosti při nesplnění termínu pro předložení programů nevyužité prostředky Evropského fondu pro regionální rozvoj budou moci přidělit pouze na vnitřní programy přeshraniční spolupráce, kterých se účastní daný členský stát. Vzhledem k tomu, že by to mohlo poškodit některý region, v případě, že nebude možné dodržet termíny, a to i v případě, že za nedodržení není daný region zodpovědný, navrhuje se ponechání současné situace.

Pozměňovací návrh 4

Článek 5

Změnit

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Tematické soustředění

Tematické cíle uvedené v článku 9 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních] se soustředí takto:

a)

pro každý program přeshraniční spolupráce jsou vybrány až 4 tematické cíle;

b)

pro každý program nadnárodní spolupráce jsou vybrány až 4 tematické cíle;

c)

pro programy meziregionální spolupráce podle čl. 2 odst. 3 písm. a) lze vybrat všechny tematické cíle.

Tematické soustředění

Tematické cíle uvedené v článku 9 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních] se soustředí takto:

a)

pro každý program přeshraniční spolupráce ;

b)

pro každý program nadnárodní spolupráce ;

c)

pro programy meziregionální spolupráce podle čl. 2 odst. 3 písm. a) lze vybrat všechny tematické cíle.

Odůvodnění

Smyslem programů přeshraniční spolupráce je pomoci překonat periferní postavení hraničních regionů a z něj vyplývajících problémů tím, že bude iniciována a podporována přeshraniční spolupráce ve všech oblastech lidského života (integrace příhraničních území). Podporována je jak spolupráce, jejíž cílem je společné odstraňování problémů, tak spolupráce podporující integraci v různých oblastech. Pro hraniční regiony je tedy zásadní, aby byl co možná nejvíce zachován široký rozsah podporovaných aktivit, který bude odpovídat širokému spektru oblastí přeshraniční spolupráce. Pro nadnárodní spolupráci lze použít stejné odůvodnění jako pro přeshraniční spolupráci. U každého druhu spolupráce je velmi důležité zachovat co nejširší škálu oblastí spolupráce.

Pozměňovací návrh 5

Čl. 6 písm. a)

Změnit

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Investiční priority

Investiční priority

[…]

[…]

v rámci přeshraniční spolupráce:

v rámci přeshraniční spolupráce:

i)

integraci přeshraničních trhů práce, včetně přeshraniční mobility, společných místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a společného odborného vzdělávání (v rámci tematického cíle podpory zaměstnanosti a mobility pracovních sil),

i)

integraci přeshraničních trhů práce, včetně přeshraniční mobility, společných místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a společného odborného vzdělávání (v rámci tematického cíle podpory zaměstnanosti a mobility pracovních sil),

ii)

přeshraniční podporu rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí a přeshraniční podporu sociálního začlenění (v rámci tematického cíle podpory sociálního začlenění a boje proti chudobě),

ii)

přeshraniční podporu rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí a přeshraniční podporu sociálního začlenění (v rámci tematického cíle podpory sociálního začlenění a boje proti chudobě),

iii)

vypracování a naplňování společných programů vzdělávání a odborné přípravy (v rámci tematického cíle investic do dovedností, vzdělávání a celoživotního učení),

iii)

vypracování a naplňování společných programů vzdělávání a odborné přípravy (v rámci tematického cíle investic do dovedností, vzdělávání a celoživotního učení),

iv)

podporu právní a správní spolupráce a spolupráce mezi občany a institucemi (v rámci tematického cíle zvyšování institucionální kapacity a účinné veřejné správy),

iv)

podporu mezikulturní, právní a správní spolupráce spolupráce mezi občany a institucemi (v rámci tematického cíle zvyšování institucionální kapacity a účinné veřejné správy),

 

 

 

 

Odůvodnění

Viz odstavec 9 v části „Politická doporučení“.

Pozměňovací návrh 6

Čl. 6 písm. b)

Změnit

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

v rámci nadnárodní spolupráce: rozvoj a provádění strategií pro makroregiony a přímořské oblasti (v rámci tematického cíle zvyšování institucionální kapacity a účinné veřejné správy).

v rámci nadnárodní spolupráce: rozvoj a provádění strategií pro makroregiony a přímořské oblasti (v rámci tematického cíle zvyšování institucionální kapacity a účinné veřejné správy).

Odůvodnění

Viz odstavec 14 v části „Politická doporučení“.

Pozměňovací návrh 7

Čl. 6 nové písm. c)

Změnit

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Odůvodnění

Viz odstavec 11 v části „Politická doporučení“.

Pozměňovací návrh 8

Čl. 7 odst. 2 písm. c)

Změnit

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Obsah programů spolupráce

Obsah programů spolupráce

[…]

[…]

příspěvek k integrované strategii územního rozvoje stanovené ve smlouvě o partnerství zahrnující:

příspěvek k integrované strategii územního rozvoje stanovené ve smlouvě o partnerství zahrnující:

i)

mechanismus zajišťující koordinaci mezi fondy, EZFRV, EMFF a dalšími nástroji financování Unie a jednotlivých států a Evropské investiční banky (EIB);

i)

mechanismus zajišťující koordinaci mezi fondy, EZFRV, EMFF a dalšími nástroji financování Unie a jednotlivých států a Evropské investiční banky (EIB);

ii)

je-li to vhodné, plánovaný integrovaný přístup k územnímu rozvoji městských, venkovských, pobřežních oblastí a oblastí se zvláštními územními rysy, zejména prováděcí ustanovení k článkům 28 a 29 nařízení (EU) č. / 2012 [nařízení o společných ustanoveních].

ii)

je-li to vhodné, plánovaný integrovaný přístup k územnímu rozvoji městských, venkovských, pobřežních oblastí a oblastí se zvláštními územními rysy, zejména prováděcí ustanovení k článkům 28 a 29 nařízení (EU) č. / 2012 [nařízení o společných ustanoveních].

iii)

v případě potřeby seznam měst, kde budou přijata integrovaná opatření k udržitelnému rozvoji měst; předběžný roční příspěvek podpory z EFRR na tato opatření, včetně zdrojů přidělených městům na řízení podle čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. /2012 [EFRR];

iii)

v případě potřeby seznam měst, kde budou přijata integrovaná opatření k udržitelnému rozvoji měst; předběžný roční příspěvek podpory z EFRR na tato opatření, včetně zdrojů přidělených městům na řízení podle čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. /2012 [EFRR];

iv)

stanovení oblastí, v nichž se bude provádět místní rozvoj se zapojením místních komunit;

iv)

stanovení oblastí, v nichž se bude provádět místní rozvoj se zapojením místních komunit;

v)

případně přínos plánovaných zásahů pro makroregionální strategie a strategie pro přímořské oblasti;

v)

případně přínos plánovaných zásahů pro makroregionální strategie a strategie pro přímořské oblasti;

Odůvodnění

Uvádění informací ohledně specifických forem podpory územního rozvoje tak, jak jsou popsány v čl. 7 odst. 2 písm. c), považujeme za relevantní a na úrovni programového dokumentu povinné pouze v těch případech, kde budou v rámci operačního programu tyto mechanismy aktivně využívány, nebo kdy existuje jiný důvod pro popis v programovém dokumentu. Proto by měly být programy EÚS povinny tyto oblasti popisovat nikoli obligatorně, ale pouze v relevantních a vhodných případech, shodně s významem úpravy dle kompromisního návrhu dánského předsednictví k obecnému nařízení (čl. 87 odst. 2) pro programy Cíle 1.

Pozměňovací návrh 9

Čl. 7 odst. 2 písm. g) bod iv)

Změnit

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

postupu zřízení společného sekretariátu;

postupu zřízení společného sekretariátu ;

Odůvodnění

V řadě programů se zřízení zprostředkujících subjektů projevuje jako velmi efektivní. Výbor regionů proto požaduje, aby, tam kde se tento způsob osvědčil, mohl zůstat zachován.

Pozměňovací návrh 10

Čl. 11 odst. 2

Změnit

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Výběr operací

Výběr operací

[…]

[…]

Operace vybrané v rámci přeshraniční a nadnárodní spolupráce zahrnují příjemce alespoň ze dvou zúčastněných zemí, přičemž přinejmenším jeden z nich je z členského státu. Operaci lze uskutečňovat v jedné zemi za předpokladu, že je to ve prospěch programové oblasti.

Operace vybrané v rámci přeshraniční spolupráce zahrnují příjemce alespoň ze dvou zúčastněných zemí, přičemž přinejmenším jeden z nich je z členského státu. Operaci lze uskutečňovat v jedné zemi za předpokladu, že je to ve prospěch programové oblasti.

Operace, které se týkají meziregionální spolupráce podle čl. 2 odst. 3 písm. a) a b), zahrnují příjemce alespoň ze tří zemí, přičemž přinejmenším dvě jsou členskými státy.

Operace, které se týkají meziregionální spolupráce podle čl. 2 odst. 3 písm. a) a b), zahrnují příjemce alespoň ze tří zemí, přičemž přinejmenším dvě jsou členskými státy.

 

Odůvodnění

Nadnárodní spolupráce je podle návrhu EK v obdobném režimu jako přeshraniční spolupráce, tedy příjemci mohou být pouze ze dvou států a bylo by možné uskutečňovat operace pouze v jedné zemi. Domníváme se, že by tím nenaplňovala svůj nadnárodní rozměr a měla by pro ni platit pravidla jako u meziregionální spolupráce uvedená v tomto odstavci.

Některé současné programy nadnárodní spolupráce jsou navíc určeny pro nejvzdálenější regiony. V těchto programech by bylo velmi komplikované požadovat zapojení příjemců ze třech zemí.

Pozměňovací návrh 11

Čl. 11 odst. 4

Změnit

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Příjemci spolupracují na rozvoji, uskutečňování, personálním obsazení a financování operací.

Příjemci spolupracují na rozvoji, uskutečňování, personálním obsazení a financování operací.

Odůvodnění

Je zapotřebí zmírnit přísné podmínky přeshraničnosti především u malých projektů, kde je realizováno velké množství kvalitních projektů jednoznačně přispívajících k rozvoji přeshraničních vazeb a pro které je nicméně obtížné splnit všechna 4 kritéria.

Pozměňovací návrh 12

Článek 15

Změnit

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR