30.6.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 192/7

Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů ze dne 7. března 2012 k balíčku opatření pro reformu ochrany údajů

(Úplné znění tohoto stanoviska je k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině na internetových stránkách evropského inspektora ochrany údajů na adrese http://www.edps.europa.eu)

2012/C 192/05

Dne 25. ledna 2012 přijala Komise balíček opatření pro reformu pravidel EU v oblasti ochrany údajů, který zahrnuje návrh nařízení obsahujícího obecná pravidla ochrany údajů a návrh směrnice o ochraně údajů v oblasti prosazování práva.

Dne 7. března 2012 přijal evropský inspektor ochrany údajů stanovisko, v němž uvádí podrobný komentář k oběma legislativním návrhům. Úplné znění stanoviska je k dispozici na internetových stránkách evropského inspektora ochrany údajů na adrese http://www.edps.europa.eu

V tomto stanovisku evropský inspektor ochrany údajů stručně nastiňuje souvislosti návrhů a uvádí své obecné hodnocení.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá navrhované nařízení, protože představuje obrovský krok kupředu v oblasti ochrany údajů v Evropě. Navrhovaná pravidla posílí práva jednotlivců a zvýší individuální odpovědnost správců údajů za to, jak zacházejí s osobními údaji. Kromě toho je účinně posílena úloha a pravomoci vnitrostátních orgánů dozoru (jednajících samostatně i společně).

Evropský inspektor ochrany údajů je zejména potěšen zjištěním, že pro obecná pravidla ochrany údajů je navrhován nástroj v podobě nařízení. Navrhované nařízení by bylo přímo použitelné v členských státech a odstranilo by mnoho složitých problémů a rozporů vyplývajících z odlišných prováděcích právních předpisů členských států, které nyní existují.

Evropský inspektor ochrany údajů je však velmi zklamán navrhovanou směrnicí pro ochranu údajů v oblasti prosazování práva. Vyjadřuje politování nad tím, že se Komise rozhodla tuto záležitost upravit samostatným právním nástrojem, který stanoví nedostatečnou míru ochrany, která je mnohem nižší než v případě navrhovaného nařízení.

Kladným prvkem navrhované směrnice je skutečnost, že zahrnuje domácí zpracování, a má tak širší oblast působnosti než stávající rámcové rozhodnutí. Toto zlepšení však bude mít přidanou hodnotu pouze v případě, že směrnice podstatně zvýší úroveň ochrany údajů v této oblasti, což nečiní.

Hlavní slabou stránkou balíčku jako celku je to, že nenapravuje nekomplexnost pravidel EU pro ochranu údajů. Ponechává beze změny mnoho nástrojů EU pro ochranu údajů, například pravidla ochrany údajů pro orgány a instituce EU, ale rovněž všechny specifické nástroje přijaté v oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, jako je Prümské rozhodnutí a pravidla pro Europol a Eurojust. Kromě toho navrhované nástroje společně plně neřeší faktické situace, které spadají do obou oblastí politiky, například používání jmenné evidence cestujících nebo telekomunikačních údajů pro účely prosazování práva.

Pokud jde o navrhované nařízení, jednou z horizontálních otázek je vztah mezi právem EU a vnitrostátním právem. Navrhované nařízení jde při tvorbě jednotného použitelného práva v oblasti ochrany údajů v EU daleko, zůstává však ještě větší prostor pro koexistenci a interakci mezi právem EU a vnitrostátním právem, než by se na první pohled mohlo zdát. Evropský inspektor ochrany údajů je toho názoru, že zákonodárce by měl tuto skutečnost vzít v úvahu lépe.

Druhá otázka obecného významu vyplývá z četných ustanovení, která dávají Komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci nebo prováděcí akty. Evropský inspektor ochrany údajů tento přístup vítá, pokud přispívá k důslednému používání nařízení, má však výhrady ohledně rozsahu, v jakém jsou zásadní právní ustanovení ponechána v působnosti přenesené pravomoci. Několik z těchto oprávnění by mělo být přehodnoceno.

Na podrobné úrovni evropský inspektor ochrany údajů poukazuje na hlavní kladné prvky navrhovaného nařízení, kterými jsou:

—	vyjasnění oblasti působnosti navrhovaného nařízení,

—	požadavky na zvýšenou transparentnost vůči subjektu údajů a posílení práva na námitku,

—	obecná povinnost správců údajů zajistit a být schopen prokázat soulad s ustanoveními nařízení,

—	posílení postavení a úlohy vnitrostátních orgánů dozoru,

—	hlavní linie mechanismu jednotnosti.

Hlavní negativní prvky navrhovaného nařízení jsou tyto:

—	nové důvody pro výjimky ze zásady omezení účelu,

—	možnosti omezení základních zásad a práv,

—	povinnost správců vést dokumentaci o všech zpracováních,

—	předávání údajů do třetích zemí formou odchylky,

—	úloha Komise v mechanismu jednotnosti,

—	povinná povaha ukládání správních sankcí.

Pokud jde o směrnici, evropský inspektor ochrany údajů zastává názor, že návrh v mnoha ohledech nesplňuje požadavek jednotné a vysoké úrovně ochrany údajů. Ponechává beze změny všechny stávající nástroje v této oblasti a v mnoha případech není nijak odůvodněna odchylka od ustanovení pravidel v navrhovaném nařízení.

Evropský inspektor ochrany údajů zdůrazňuje, že ačkoli oblast prosazování práva vyžaduje určitá zvláštní pravidla, každá odchylka od obecných pravidel ochrany údajů by měla být řádně odůvodněna na základě správné rovnováhy mezi veřejným zájmem při prosazování práva a základními právy občanů.

Evropský inspektor ochrany údajů má obavy zejména, pokud jde o:

—	nedostatečně jasné vymezení zásady omezení účelu,

—	neexistenci povinnosti příslušných orgánů být schopny prokázat soulad se směrnicí,

—	nedostatečné podmínky pro předávání údajů do třetích zemí,

—	neodůvodněně omezené pravomoci orgánů dozoru.

Jsou vydávána následující doporučení.

Doporučení k celému procesu reformy

—	Co nejdříve veřejně oznámit harmonogram druhé fáze procesu reformy.

—	Začlenit do navrhovaného nařízení pravidla pro orgány a instituce EU nebo alespoň mít v platnosti sladěná pravidla ve věci toho, kdy se navrhované nařízení použije.

—	Co nejdříve předložit návrh společných pravidel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku na základě článku 39 SFEU.

Doporučení k navrhovanému nařízení

Horizontální otázky

—	Doplnit ustanovení vyjasňující územní oblast působnosti vnitrostátního práva podle nařízení.

—	Znovu zvážit přenesení pravomoci v čl. 31 odst. 5 a 6, čl. 32 odst. 5 a 6, čl. 33 odst. 6 a 7, čl. 34 odst. 2 písm. a) a čl. 44 odst. 1 písm. d) a odst. 7.

—	Stanovit vhodná a specifická opatření pro mikropodniky a malé a střední podniky pouze ve vybraných prováděcích aktech a nikoli v aktech v přenesené pravomoci v čl. 8 odst. 3, čl. 14 odst. 7, čl. 22 odst. 4 a čl. 33 odst. 6.

—

Upřesnit pojem „veřejný zájem“ v každém ustanovení, v němž je použit. Zvláštní veřejné zájmy by měly být výslovně určeny ve vztahu k souvislostem plánovaného zpracování v každém příslušném ustanovení návrhu (konkrétně viz 87. bod odůvodnění, čl. 17 odst. 5, čl. 44 odst. 1 písm. d) a čl. 81 odst. 1 písm. b) a c)). Dodatečné požadavky by mohly zahrnovat ustanovení, že daného důvodu se lze dovolávat pouze za okolností zvláštní tísně nebo z velmi naléhavých důvodů stanovených v právních předpisech.

Kapitola I – Obecná ustanovení

—	Čl. 2 odst. 2 písm. d): vložit kritérium pro rozlišení veřejných a domácích činností na základě neurčitého počtu osob, které mohou mít přístup k daným informacím.

—	Čl. 2 odst. 2 písm. e): stanovit, že výjimka se vztahuje na příslušné orgány veřejné moci. Bod odůvodnění by měl být uveden do souladu s čl. 2 odst. 2 písm. e).

—	Čl. 4 odst. 1 a 2: doplnit v bodě odůvodnění jasnější vysvětlení, které bude trvat na tom, že jakmile existuje blízký vztah mezi určitým identifikátorem a určitou osobou, spouští se tím použití zásad ochrany údajů.

—

Čl. 4 odst. 13: upřesnit kritéria tak, aby určovala hlavní provozovnu příslušného správce s ohledem na „dominantní vliv“ jedné provozovny na druhé v úzké souvislosti s pravomocí uplatňovat pravidla ochrany osobních údajů nebo pravidla významná pro ochranu údajů. Alternativně by se definice mohla zaměřit na hlavní provozovnu skupiny jako celku.

—	Doplnit nové definice „předání“ a „omezení zpracování“.

Kapitola II – Hlavní zásady

—	Článek 6: doplnit bod odůvodnění, který by dále vyjasnil, co spadá do úkolu prováděného „ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci“ podle čl. 6 odst. 1 písm. e).

—	Čl. 6 odst. 4: vyškrtnout toto ustanovení nebo je přinejmenším omezit na další zpracování údajů pro neslučitelné účely na základě důvodů uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. a) a čl. 6 odst. 1 písm. d). To by vyžadovalo také změnu 40. bodu odůvodnění.

—	Doplnit nové ustanovení o zastupování všech fyzických osob, které nemají dostatečnou (právní) způsobilost nebo jsou neschopny jednat z jiného důvodu.

—	Článek 9: zahrnuje u zvláštních kategorií údajů trestné činy a záležitosti, které nevedly k odsouzení. Rozšířit požadavek kontroly orgánem veřejné moci na všechny důvody uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. j).

—	Článek 10: ve 45. bodě odůvodnění výslovněji uvést, že správce údajů by neměl mít možnost dovolávat se možného nedostatku informací s cílem zamítnout žádost o přístup, jestliže tyto informace může poskytnout subjekt údajů, aby takový přístup umožnil.

Kapitola III – Práva subjektu údajů

—	Článek 14: začlenit informaci o existenci určitých zpracování, která mají zvláštní dopad na fyzické osoby, jakož i o důsledcích takového zpracování na fyzické osoby.

—	Článek 17: dále toto ustanovení rozvinout, aby byla zajištěna jeho efektivnost v praxi. Vyškrtnout čl. 17 odst. 3 písm. d).

—	Článek 18: vysvětlit, že výkon daného práva se nedotýká povinnosti podle čl. 5 písm. e) vymazat údaje, pokud již nejsou dále nezbytné. Zajistit, aby čl. 18 odst. 2 nebyl omezen jen na údaje, které poskytl subjekt údajů na základě souhlasu nebo smlouvy.

—	Článek 19: vyjasnit, co by měl správce učinit v případě nesouhlasu se subjektem údajů, a zajistit soulad s čl. 17 odst. 1 písm. c). V bodě odůvodnění vysvětlit, co může představovat „závažné legitimní důvody“.

—	Článek 20: začlenit právo fyzických osob projevit svůj názor do čl. 20 odst. 2 písm. a) jako ve stávajícím článku 15 směrnice 95/46/ES.

—

Článek 21: zavést podrobné záruky toho, že vnitrostátní právo by mělo upřesňovat cíle zpracování, kategorie osobních údajů, které mají být zpracovány, konkrétní účely a prostředky zpracování, správce, kategorie osob oprávněných zpracovávat údaje, postup, který má být dodržován při zpracování, a opatření chránící před jakýmikoli svévolnými zásahy orgánů veřejné moci. Jako dodatečné záruky zařadit informování subjektů údajů o omezení a o jejich právu postoupit věci orgánu dozoru s cílem získat nepřímý přístup. V článku 21 doplnit, že možnost uplatnění omezení na zpracování prováděná soukromými správci pro účely prosazování práva by tyto správce neměla nutit uchovávat údaje mimo údajů přísně nezbytných pro původní sledovaný účel, ani měnit jejich architekturu informačních technologií. Vyškrtnout důvod obsažený v čl. 21 odst. 1 písm. e).

Kapitola IV – Správce a zpracovatel

—

Článek 22: výslovně odkázat na zásadu odpovědnosti, v každém případě v 60. bodě odůvodnění. Sloučit čl. 22 odst. 1 a 3 a výslovně zmínit, že opatření by měla být vhodná a účinná. Začlenit obecné ustanovení předcházející konkrétním povinnostem v čl. 22 odst. 2, které bude rozvíjet pojem „kontrola vedení“, včetně přidělení odpovědností, odborné přípravy pracovníků a odpovídajících pokynů, a bude vyžadovat, aby správce měl alespoň přehled a obecný soupis zpracování spadajících do jeho oblasti působnosti. Doplnit nový odstavec, který bude stanovovat, že pokud se správce rozhodne nebo bude povinen zveřejňovat pravidelnou zprávu o činnosti, měla by tato zpráva obsahovat i popis politik a opatření zmíněných v čl. 22 odst. 1.

—	Článek 23: v čl. 23 odst. 2 a v 61. bodě odůvodnění uvést odkaz na skutečnost, že subjektům údajů by měla být v zásadě ponechána možnost povolit širší používání jejich osobních údajů.

—	Čl. 25 odst. 2 písm. a): vyškrtnout výjimku pro třetí země s přiměřenou úrovní ochrany.

—	Článek 26: doplnit povinnost zpracovatele přihlížet k zásadě ochrany údajů již od návrhu na seznam specifikací uvedený v čl. 26 odst. 2.

—	Článek 28: znovu zvážit nebo vyškrtnout výjimky stanovené v čl. 28 odst. 4.

—

Článek 30: vyjasnit článek 30 tak, aby zaručoval celkovou odpovědnost správce, a doplnit povinnost správce uplatňovat přístup ke správě bezpečnosti informací v rámci dané organizace, dle potřeby včetně provádění politiky bezpečnosti informací specifické pro prováděné zpracování údajů. V článku 30 zařadit výslovný odkaz na hodnocení dopadu na ochranu údajů.

—	Články 31 a 32: upřesnit kritéria a požadavky pro stanovení případu narušení bezpečnosti údajů a okolnosti, za nichž by měl být oznámen. Změnit lhůtu 24 hodin v článku 31 na nejpozději do 72 hodin.

—

Článek 33: seznam zpracování obsažený v čl. 33 odst. 2 písm. b), c) a d) by neměl být omezen na zpracování ve velkém rozsahu. Sladit čl. 33 odst. 5 se 73. bodem odůvodnění. Omezit čl. 33 odst. 6 na nepodstatné prvky. Vyjasnit, že velikost podniku by nikdy neměla osvobozovat od povinnosti provádět hodnocení dopadu na ochranu údajů, pokud jde o zpracování, která představují zvláštní rizika.

—	Článek 34: přesunout čl. 34 odst. 1 do kapitoly V navrhovaného nařízení.

—

Články 35 až 37: snížit hranici 250 zaměstnanců v čl. 35 odst. 1 a vyjasnit oblast působnosti čl. 35 odst. 1 písm. c). Doplnit záruky, zejména silnější podmínky pro propuštění inspektora ochrany údajů, a v čl. 36 odst. 1 zajistit, aby měl inspektor ochrany údajů přístup ke všem relevantním informacím a do prostor nutných k plnění jeho povinností. V čl. 37 odst. 1 písm. a) uvést úlohu inspektora ochrany údajů při zvyšování povědomí.

Kapitola V – Předávání do třetích zemí

—	V 79. bodě odůvodnění uvést, že nepoužitelnost nařízení na mezinárodní smlouvy je z hlediska času omezena jen na již existující mezinárodní smlouvy.

—	Vložit přechodné ustanovení stanovící v určené lhůtě přezkum těchto mezinárodních smluv s cílem sladit tyto smlouvy s nařízením.

—	Článek 41 (a 82. bod odůvodnění): vyjasnit, že v případě rozhodnutí o nepřiměřenosti by předání měla být povolena za vhodných záruk nebo v případě, že takové předání spadá do výjimek stanovených v článku 44.

—	Článek 42: zajistit, že by možnost využití právně nezávazných nástrojů k zajištění vhodných záruk měla být jasněji zdůvodněna a omezena pouze na případy, kdy byla prokázána nezbytnost využití takových nástrojů.

—

Článek 44 (a 87. bod odůvodnění): doplnit, že možnost předat údaje by se měla týkat jen příležitostných předání a měla by být založena na pečlivém posouzení všech okolností předání v každém jednotlivém případě. Nahradit nebo vyjasnit odkaz na „vhodné záruky“ v čl. 44 odst. 1 písm. h) a v čl. 44 odst. 3.

—	90. bod odůvodnění: změnit tento bod odůvodnění na věcné ustanovení. Stanovit pro tyto případy vhodné záruky zahrnující soudní záruky i záruky ochrany údajů.

Kapitoly VI a VII – Nezávislé orgány dozoru, spolupráce a jednotnost

—	Článek 48: začlenit úlohu vnitrostátních parlamentů do postupu jmenování členů orgánů dozoru.

—	Čl. 52 odst. 1: začlenit povinnost vypracovat pokyny k používání různých donucovacích pravomocí, v případě potřeby koordinované na úrovni EU v radě. Toto ustanovení by mohlo být zařazeno i do článku 66.

—	Článek 58: nahradit slovo „bez prodlení“ v čl. 58 odst. 6 slovy „bez prodlení“ a prodloužit lhůtu jednoho měsíce v čl. 58 odst. 7 na dva měsíce/osm týdnů.

—	Článek 58: dát větší váhu pravidlu většiny zajištěním toho, aby žádost jednoho orgánu mohla být předložena k hlasování v případě, že se předmětná záležitost netýká jednoho z hlavních opatření popsaných v čl. 58 odst. 2.

—

Články 59 a 60: omezit pravomoc Komise vypuštěním možnosti zrušit prováděcím aktem rozhodnutí vnitrostátního orgánu dozoru v konkrétní věci. Zajistit, aby úloha Komise spočívala v prvotní fázi v odstartování činnosti rady, jak předpokládá čl. 58 odst. 4, a v následné fázi v pravomoci přijímat stanoviska. Vložit odkaz na další řízení u Soudního dvora v kontextu řízení o nesplnění povinnosti nebo žádosti o předběžná opatření, například příkaz k odkladu výkonu.

—	Článek 66: doplnit, že rada bude konzultována v souvislosti s posouzeními přiměřenosti úrovně ochrany údajů.

—	Znovu zvážit stávající posouzení dopadu sekretariátu Evropské rady pro ochranu údajů z hlediska finančních a lidských zdrojů (viz příloha tohoto stanoviska, k dispozici na internetových stránkách evropského inspektora ochrany údajů).

Kapitola VIII – opravné prostředky, odpovědnost a sankce

—	Články 73 a 76: zajistit jasné vysvětlení mandátu, který musí daná organizace získat od subjektů údajů, a požadovanou míru formálnosti. Zavést širší ustanovení o kolektivních žalobách.

—	Čl. 74 odst. 4: limitovat druh „dotčení“ subjektu údajů, které by mohlo spustit řízení, a omezit jej na přesnější riziko dopadu na práva daného subjektu údajů.

—	Čl. 75 odst. 2: upřesnit, že výjimka se netýká orgánu veřejné moci třetí země.

—	Čl. 76 odst. 3 a 4: doplnit systematičtější postup pro informace na úrovni soudů.

—	Vyjasnit interakci s nařízením Brusel I.

—	Vyjasnit slučitelnost použití informací získaných od správce (podle článku 53) s obecným právem nevypovídat ve vlastní neprospěch.

—

Článek 77: doplnit, že subjekt údajů by měl mít vždy možnost obrátit se na správce ve věci náhrady škody, bez ohledu na to, kde a jak ke škodě došlo. Doplnit následné vypořádání škody mezi správcem a zpracovatelem, jakmile mezi nimi bude vyjasněno rozložení odpovědnosti. Dodat, že toto ustanovení by se mělo použít i na náhradu nehmotné škody či újmy.

—	Zavést ustanovení využívající pojem jediného hospodářského subjektu nebo jediného podniku, aby bylo možné činit skupinu odpovědnou za porušení předpisů, kterého se dopustila dceřiná společnost.

—

Článek 79: doplnit určitý prostor pro uvážení orgánů dozoru ve věci správních sankcí. Doplnit specifikace upozorňující na okolnosti, za nichž bude správní sankce uložena. Zajistit, aby nesplnění konkrétního příkazu orgánu dozoru obvykle znamenalo vyšší správní sankci nežli jediné porušení téhož obecného ustanovení.

Kapitola IX – Zvláštní situace, při nichž dochází ke zpracování údajů

—

Článek 80: přeformulovat článek 80 a uvést, že členské státy stanoví zmíněné odchylky a výjimky z ustanovení nařízení, jestliže je to nezbytné pro sladění práva na ochranu údajů s právem na svobodu projevu. V tomto ustanovení nebo v bodě odůvodnění doplnit, že při slaďování obou základních práv by neměla být narušena podstata obou práv.

—

Doplnit věcné ustanovení o přístupu veřejnosti k dokumentům, které bude uvádět, že osobní údaje v dokumentech v držení úřadů a orgánů veřejné moci lze zveřejňovat, jestliže 1) tak stanoví právo EU nebo vnitrostátní právo, 2) je to nutné pro sladění práva na ochranu údajů s právem na přístup veřejnosti k úředním dokumentům a 3) znamená to spravedlivé vyvážení jednotlivých zúčastněných zájmů.

—	Nahradit v článcích 81, 82, 83 a 84 spojení „v mezích tohoto nařízení“ spojením „aniž je dotčeno toto nařízení“.

—	Článek 81: sladit čl. 81 odst. 1 a 3 a čl. 9 odst. 3 a vyjasnit oblast působnosti a povahu článku 81. Měly by být dány další pokyny ve věci požadavku na souhlas, určení odpovědností a požadavků na bezpečnost.

—

Článek 83: doplnit dodatečné záruky, mají-li být zpracovávány zvláštní kategorie údajů. V čl. 83 odst. 1 vyjasnit, že východiskem pro výzkumné účely by měla být skutečnost, že takové zpracování se provádí za použití anonymizovaných údajů. Vyjasnit, co je myšleno slovem „odděleně“, a zajistit, aby oddělené uchovávání skutečně chránilo subjekty údajů. V čl. 83 odst. 1 písm. b) uvést odkaz na „údaje, které umožňují spojit určitou informaci s určitým subjektem údajů“ namísto formulace „údaje, na základě nichž je možné přiřadit informace k identifikovanému nebo identifikovatelnému subjektu údajů“. Vyloučit omezení práv fyzických osob prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci.

Doporučení k navrhované směrnici

Horizontální otázky

—	Článek 59: konkrétní akty v oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních věcech by měly být pozměněny nejpozději v okamžiku vstupu směrnice v platnost.

—	Doplnit nové ustanovení zavádějící mechanismus hodnocení pro pravidelná na důkazech založená posouzení toho, zda činnosti zpracování údajů určitého rozsahu skutečně představují nezbytné a přiměřené opatření pro účely prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání trestných činů.

—	Doplnit nové ustanovení, které zajistí, že předání osobních údajů donucovacími orgány jiným orgánům veřejné moci nebo soukromým subjektům bude přípustné pouze za konkrétních a přísných podmínek.

—	Doplnit nové ustanovení o zvláštních zárukách, pokud jde o zpracování údajů dětí.

Kapitoly I a II – Obecná ustanovení a zásady

—	Čl. 3 odst. 4: více odůvodnit v souladu s čl. 17 odst. 5 navrhovaného nařízení.

—	Čl. 4 písm. b): do bodu odůvodnění zařadit vyjasnění, které bude uvádět, že pojem „slučitelné použití“ má být vykládán restriktivně.

—	Čl. 4 odst. f): uvést do souladu s čl. 5 písm. f) navrhovaného nařízení a odpovídajícím způsobem pozměnit články 18 a 23.

—	Článek 5: zařadit jiné než podezřelé osoby jako samostatnou kategorii. Vyškrtnout „v míře, do jaké je to možné“ a upřesnit důsledky kategorizace.

—	Článek 6: vyškrtnout „v míře, do jaké je to možné“ v odstavcích 1 a 2.

—	Čl. 7 písm. a): změnit na samostatné ustanovení, které bude obecně zajišťovat, aby byla veškerá zpracování údajů stanovena zákonem, a tím byly naplněny požadavky Listiny základních práv Evropské unie a Evropské úmluvy o lidských právech.

—	Čl. 7 písm. b) až d): nahradit dalším samostatným ustanovením, které bude uvádět úplný výčet důvodů veřejného zájmu, pro něž lze povolit výjimku ze zásady omezení účelu.

—	Doplnit nové ustanovení o zpracování osobních údajů pro historické, statistické a vědecké účely.

—	Doplnit povinnost příslušného orgánu zavést mechanismy, které zajistí stanovení lhůt pro výmaz osobních údajů a pro pravidelný přezkum potřeby uchovávat údaje, včetně stanovení lhůt uchování pro jednotlivé kategorie osobních údajů, i pravidelné kontroly jejich kvality.

—	Článek 8: začlenit přesné znění 26. bodu odůvodnění do článku 8. Zahrnout, co předpokládají vhodná opatření překračující rámec obvyklých záruk.

Kapitola III – Práva subjektu údajů

—

Článek 10: vyškrtnout odkaz na „všechny přiměřené kroky“ v čl. 10 odst. 1 a 2. Do čl. 10 odst. 4 začlenit výslovnou lhůtu a uvést, že informace by měly být subjektu údajů poskytnuty nejpozději do jednoho měsíce od obdržení žádosti. Nahradit formulaci „nepřiměřené“ v čl. 10 odst. 5 formulací „zjevně nepřiměřené“ a v bodě odůvodnění tento pojem dále vysvětlit.

—	Doplnit nové ustanovení, které bude vyžadovat, aby správce oznamoval jednotlivým příjemcům, jimž byly údaje zpřístupněny, všechny opravy, výmazy nebo změny údajů provedené v souladu s články 15 nebo 16 s výjimkou případů, kdy to není možné nebo to vyžaduje nepřiměřené úsilí.

—

Články 11 a 13: v čl. 11 odst. 4 a čl. 13 odst. 1 doplnit větu, která bude uvádět, že správce by měl být povinen posoudit v každém jednotlivém případě prostřednictvím konkrétního a individuálního šetření, zda se použije částečné nebo úplné omezení na základě jednoho z daných důvodů. Zajistit omezený výklad oblasti působnosti čl. 11 odst. 5 a čl. 13 odst. 2. Vyškrtnout spojení „od něho upustily“ v čl. 11 odst. 4 a 33. bodě odůvodnění.

—	Články 15 a 16: doplnit důvody a podmínky omezení práva na opravu a práva na výmaz.

—	Článek 16: použít formulaci „omezí zpracování“ namísto „označí“ v čl. 16 odst. 3. Do článku 16 začlenit povinnost správce informovat subjekt údajů před zrušením jakéhokoli omezení zpracování.

Kapitola IV – Správce a zpracovatel

—

Článek 18: uvést, rovněž v čl. 4 písm. f), že požadavek na dokumentaci vyplývá z obecné povinnosti být schopen prokázat dodržování směrnice. Začlenit požadavek uchovávat informace o právním důvodu, pro který jsou údaje předávány, s věcným vysvětlením, zejména pokud se předání opírá o článek 35 nebo 36.

—	Článek 19: odůvodnit pojem „standardní nastavení“ ochrany údajů.

—	Čl. 23 odst. 2: uvést do souladu s čl. 28 odst. 2 navrhovaného nařízení.

—	Článek 24: začlenit totožnost příjemců údajů.

—	Vložit nové ustanovení, které bude vyžadovat, aby příslušné orgány provedly hodnocení dopadu na ochranu údajů, pokud nebylo zvláštní posouzení rovnocenné hodnocení dopadu na ochranu údajů již provedeno během legislativního procesu.

—	Článek 26: uvést více do souladu s postupy rozpracovanými v čl. 34 odst. 2 navrhovaného nařízení.

—	Článek 30: upravit otázku střetu zájmů a stanovit minimální funkční období v délce dvou let.

—	Článek 31: stanovit vhodné správní zařazení při řádném zohlednění nezávislé úlohy inspektora ochrany údajů a s cílem zejména se vyhnout možným nerovnoprávným vztahům nebo vlivu ze strany vysoko postavených inspektorů.

Kapitola V – Předávání do třetích zemí

—	Článek 33: doplnit požadavek, aby se předání mohlo uskutečnit jen tehdy, je-li správce ve třetí zemi nebo mezinárodní organizaci příslušným orgánem ve smyslu navrhované směrnice.

—	Článek 35: vyškrtnout čl. 35 odst. 1 písm. b) nebo alespoň zařadit požadavek na předchozí schválení orgánem dozoru.

—

Článek 36: vyjasnit v bodě odůvodnění, že jakákoli výjimka použitá k odůvodnění potřeby předání musí být vykládána restriktivně a neměla by povolovat časté, hromadné a strukturální předávání osobních údajů; ani v jednotlivém případě by neměla povolovat hromadná předání údajů a měla by být omezena na přísně nezbytné údaje. Doplnit dodatečné záruky, například povinnost konkrétně dokumentovat předání.

—

Články 35 a 36: doplnit, že v případě negativního rozhodnutí o přiměřenosti by se předání měla opírat i) o čl. 35 odst. 1 písm. a), jestliže existuje právně závazná mezinárodní dohoda umožňující předání za zvláštních podmínek zaručujících odpovídající ochranu, nebo ii) o výjimky podle čl. 36 písm. a) nebo c).

Kapitoly VI a VII – Mechanismy dozoru

—	Článek 44: v bodě odůvodnění více vysvětlit, co má zahrnovat pojem „soudní pravomoc“.

—	Článek 46: uvést pravomoc orgánů dozoru vůči vnitrostátním policejním orgánům s pravomocemi podle návrhu nařízení. Sladit čl. 46 písm. a) s článkem 53 navrhovaného nařízení a změnit formulaci „například“ v čl. 46 písm. a) a b) na „včetně“.

—	Článek 47: doplnit, že výroční zprávy o činnosti orgánů dozoru musí být předkládány vnitrostátnímu parlamentu a zveřejňovány.

—	Článek 48: začlenit ustanovení čl. 55 odst. 2 až 7 navrhovaného nařízení do článku 48.

—	Zvážit potřebu mechanismu posílené spolupráce i v rámci použití navrhované směrnice.

(Zkrácená verze. Úplné znění tohoto stanoviska je k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině na internetových stránkách evropského inspektora ochrany údajů na adrese http://www.edps.europa.eu)

V Bruselu dne 7. března 2012.

Peter HUSTINX

evropský inspektor ochrany údajů

		ISSN 1977-0863 doi:10.3000/19770863.C_2012.192.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 192

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 55 30. června 2012

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Rada
2012/C 192/01	Rozhodnutí Rady ze dne 18. června 2012 o jmenování poloviny členů správní rady Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a o změně rozhodnutí ze dne 24. června 2010	1

2012/C 192/02	Prohlášení Rady	3

	Evropská komise
2012/C 192/03	Směnné kurzy vůči euru	4

2012/C 192/04	Sdělení Komise o subjektu zmocněném k vydávání osvědčení o pravosti v rámci prováděcího nařízení (EU) č. 481/2012	5

	Evropský inspektor ochrany údajů
2012/C 192/05	Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů ze dne 7. března 2012 k balíčku opatření pro reformu ochrany údajů	7

	V Oznámení
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2012/C 192/06	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc COMP/M.6659 – Bain/Sumitomo/Jupiter Shop Channel JV) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	16

2012/C 192/07	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc COMP/M.6621 – CNP Assurances/BNP Paribas/Immeuble Val-de-Marne) ( 1 )	18

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,2590
JPY	japonský jen	100,13
DKK	dánská koruna	7,4334
GBP	britská libra	0,80680
SEK	švédská koruna	8,7728
CHF	švýcarský frank	1,2030
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	7,5330
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,640
HUF	maďarský forint	287,77
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,6967
PLN	polský zlotý	4,2488
RON	rumunský lei	4,4513
TRY	turecká lira	2,2834
AUD	australský dolar	1,2339
CAD	kanadský dolar	1,2871
HKD	hongkongský dolar	9,7658
NZD	novozélandský dolar	1,5746
SGD	singapurský dolar	1,5974
KRW	jihokorejský won	1 441,00
ZAR	jihoafrický rand	10,3669
CNY	čínský juan	8,0011
HRK	chorvatská kuna	7,5178
IDR	indonéská rupie	11 878,51
MYR	malajsijský ringgit	3,9960
PHP	filipínské peso	53,055
RUB	ruský rubl	41,3700
THB	thajský baht	39,873
BRL	brazilský real	2,5788
MXN	mexické peso	16,8755
INR	indická rupie	70,1200


	(1) Text s významem pro EHP