ISSN 1977-0863

doi:10.3000/19770863.C_2012.141.ces

Úřední věstník

Evropské unie

C 141

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 55
17. května 2012


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

II   Sdělení

 

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropská komise

2012/C 141/01

Povolení státní podpory podle ustanovení článků 107 a 108 SFEU – Případy, k nimž Komise nevznáší námitku ( 1 )

1

2012/C 141/02

Povolení státní podpory podle ustanovení článků 107 a 108 SFEU – Případy, k nimž Komise nevznáší námitku ( 2 )

5

 

III   Přípravné akty

 

Evropská centrální banka

2012/C 141/03

Stanovisko Evropské centrální banky ze dne 7. března 2012 o posílení hospodářského dohledu v eurozóně (CON/2012/18)

7

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Rada

2012/C 141/04

Návrh opravného rozpočtu č. 2 Evropské unie na rozpočtový rok 2012 – Postoj Rady

25

 

Evropská komise

2012/C 141/05

Směnné kurzy vůči euru

26

 

V   Oznámení

 

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

 

Evropská komise

2012/C 141/06

Výzva k předkládání návrhů v rámci pracovního programu sedmého rámcového programu ES pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace

27

 

ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

 

Evropská komise

2012/C 141/07

Státní podpora – Německo – Státní podpora SA.23129 (12/C) (ex 12/NN) – Prodej a zpětný pronájem bytových domů v Neubrandenburgu – Výzva k podání připomínek podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie ( 1 )

28

 

Opravy

2012/C 141/08

Oprava výzvy MEDIA 2007 – Rozvoj, distribuce, propagace a vzdělávání – Výzva k předkládání návrhů – EACEA/7/12 – Podpora nadnárodní distribuce evropských filmů – automatický systém 2012 (Úř. věst. C 60 ze dne 29.2.2012)

38

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

 

(2)   Text s významem pro EHP, kromě produktů, na něž se vztahuje příloha I Smlouvy

CS

 


II Sdělení

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropská komise

17.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 141/1


Povolení státní podpory podle ustanovení článků 107 a 108 SFEU

Případy, k nimž Komise nevznáší námitku

(Text s významem pro EHP)

2012/C 141/01

Datum přijetí rozhodnutí

4.8.2011

Odkaz na číslo státní podpory

SA.32465 (11/N)

Členský stát

Spojené království

Region

Wales

Název (a/nebo jméno příjemce)

Wales Screen Fund

Právní základ

Sections 60, 61 and 70 of the Government of Wales Act 2006. Section 1 of the Welsh Development Agency Act 1975 provides that the Welsh Ministers may provide finance for persons carrying on or intending to carry on businesses to further the economic and social development of Wales or any part of Wales or to promote efficiency in business and international competitiveness in Wales

Název opatření

Režim podpory

Cíl

Režim podpory na rozvoj kultury

Forma podpory

Přímá dotace, půjčka za zvýhodněných podmínek

Rozpočet

 

Předpokládané roční výdaje 3 mil. GBP;

 

Celková částka plánované podpory 9 mil. GBP

Míra podpory

20 %

Délka trvání programu

4.8.2011–4.8.2014

Hospodářská odvětví

Sdělovací prostředky

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Welsh Government

Rhodfa Padarn

Llanbadarn Fawr

Aberystwyth

Ceredigion

Wales

SY23 3UR

UNITED KINGDOM

Další informace

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/state_aids_texts_cs.htm

Datum přijetí rozhodnutí

15.12.2011

Odkaz na číslo státní podpory

SA.34032 (11/N)

Členský stát

Itálie

Region

Název (a/nebo jméno příjemce)

Reintroduction of the Italian Guarantee Scheme

Právní základ

Decreto-Legge 6 dicembre 2011, n. 201

Název opatření

Režim podpory

Cíl

Podpora na nápravu vážných poruch ve fungování hospodářství

Forma podpory

Záruka

Rozpočet

Celková částka plánované podpory 80 000 mil. EUR

Míra podpory

Délka trvání programu

do 30.6.2012

Hospodářská odvětví

Finanční zprostředkovatelství

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Ministero dell'Economia e delle Finanze

Via XX Settembre 97

00187 Roma RM

ITALIA

Další informace

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/state_aids_texts_cs.htm

Datum přijetí rozhodnutí

22.2.2012

Odkaz na číslo státní podpory

SA.34280 (N/12)

Členský stát

Finsko

Region

Název (a/nebo jméno příjemce)

Valtiontuki miehistön matka- javaihtokustannuksiin;

Statligt stöd för kostnader för besättnings resor och avlösning

Právní základ

Merityöaikalaki 9.4.1976/296, Merimiesten vuosilomalaki 1.6.1984/433; Merityösopimuslaki 17.6.2011/756.

Sjöarbetstidslag 9.4.1976/296; Semesterlag för sjömän 1.6.1984/433; Lag om sjöarbetsavtal 17.6.2011/756

Název opatření

Režim podpory

Cíl

Rozvoj odvětví

Forma podpory

Přímá dotace

Rozpočet

Předpokládané roční výdaje 1,5 mil. EUR

Míra podpory

Délka trvání programu

Od 1.1.2012

Hospodářská odvětví

Doprava

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Liikenne- ja viestintäministeriö

Valtioneuvosto

Eteläesplanadi 16

PL 31

FI-00023 Helsinki

SUOMI/FINLAND

Kommunikationsministeriet

Statsrådet

Södra esplanaden 16

PB 31

FI-00023 Helsinki

SUOMI/FINLAND

Další informace

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/state_aids_texts_cs.htm

Datum přijetí rozhodnutí

22.2.2012

Odkaz na číslo státní podpory

SA.34344 (12/N)

Členský stát

Itálie

Region

Název (a/nebo jméno příjemce)

Amendment of the Italian Guarantee Scheme

Právní základ

Decreto-Legge 6 dicembre 2011, n. 201

Název opatření

Režim podpory

Cíl

Podpora na nápravu vážných poruch ve fungování hospodářství

Forma podpory

Záruka

Rozpočet

Celková částka plánované podpory 110 000 mil. EUR

Míra podpory

Délka trvání programu

do 30.6.2012

Hospodářská odvětví

Finanční zprostředkovatelství

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Ministero dell'Economia e delle Finanze

Via XX Settembre 97

00187 Roma RM

ITALIA

Další informace

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/state_aids_texts_cs.htm


17.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 141/5


Povolení státní podpory podle ustanovení článků 107 a 108 SFEU

Případy, k nimž Komise nevznáší námitku

(Text s významem pro EHP, kromě produktů, na něž se vztahuje příloha I Smlouvy)

2012/C 141/02

Datum přijetí rozhodnutí

10.4.2012

Odkaz na číslo státní podpory

SA.33403 (11/N)

Členský stát

Nizozemsko

Region

Nederland

Název (a/nebo jméno příjemce)

Verhoging van de parafiscale heffingen ter financiering van gezondheids- en onderzoeksmaatregelen in de pluimveesector

Právní základ

1.

Wet op de bedrijfsorganisatie (artikel 126);

2.

Instellingsbesluit Productschap Pluimvee en Eieren (artikel 6 en 8);

3.

Verordening algemene bepalingen heffingen (PPE) 2005;

4.

Verordening bestemmingsheffingen pluimveevleessector (PPE);

5.

Verordening bestemmingsheffingen legsector;

6.

Verordening fonds gezondheidszorg (PPE) 2011;

7.

Verordening fonds onderzoek en ontwikkeling (PPE) 2011.

Název opatření

Režim podpory

Cíl

Choroby zvířat, Výzkum a vývoj

Forma podpory

Dotované služby

Rozpočet

Celkový rozpočet: 23,22 EUR (v milionech)

Míra podpory

100 %

Délka trvání programu

do 1.7.2017

Hospodářská odvětví

Chov drůbeže

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Productschap voor Pluimvee en Eieren

Postbus 460

2700 AL Zoetermeer

NEDERLAND

Další informace

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/state_aids_texts_cs.htm

Datum přijetí rozhodnutí

4.4.2012

Odkaz na číslo státní podpory

SA.33628 (11/N)

Členský stát

Polsko

Region

Název (a/nebo jméno příjemce)

Aid scheme for compensation for damage caused by floods in Poland

Právní základ

Ustawa o szczególnych rozwiązaniach związanych z usuwaniem skutków powodzi (Dz.U. nr 234, poz. 1385)

Název opatření

Režim podpory

Cíl

Přírodní pohromy nebo mimořádné okolnosti

Forma podpory

Úroková subvence, Snížení příspěvků na sociální zabezpečení, Zvýhodněná půjčka, Odložení platby daně, Odpis dluhu, Přímý grant

Rozpočet

Roční rozpočet: 54 PLN (v milionech)

Míra podpory

100 %

Délka trvání programu

Hospodářská odvětví

Zemědělství, lesnictví a rybářství

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Další informace

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/state_aids_texts_cs.htm


III Přípravné akty

Evropská centrální banka

17.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 141/7


STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 7. března 2012

o posílení hospodářského dohledu v eurozóně

(CON/2012/18)

2012/C 141/03

Úvod a právní základ

Evropská centrální banka (ECB) obdržela dne 21. prosince 2011 žádost Rady Evropské unie o stanovisko k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně (1) (dále jen „navrhované nařízení o sledování návrhů rozpočtových plánů“) a k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy, ve kterých dochází k závažným obtížím, pokud jde o jejich finanční stabilitu v eurozóně, nebo jsou těmito obtížemi ohroženy (2) (dále jen „návrh nařízení o posílení postupů dohledu“) (společně dále jen „navrhovaná nařízení“).

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, jelikož navrhovaná nařízení mají význam při plnění prvořadého cíle Evropského systému centrálních bank udržovat cenovou stabilitu podle čl. 127 odst. 1 a čl. 282 odst. 2 Smlouvy a článku 2 Statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

Všeobecné připomínky

Jak bylo uvedeno ve stanovisku CON/2011/13 (3), stávající krize velmi jasně ukazuje, že provedení ambiciózní reformy rámce pro správu ekonomických záležitostí je ve zcela zásadním zájmu Evropské unie, členských států, a zejména eurozóny. Posílením Paktu o stabilitě a růstu, které je zakotveno v legislativním balíčku šesti právních aktů (4), jež vstoupily v platnost 13. prosince 2011, byl vytvořen pevnější rámec Unie pro koordinaci hospodářské a fiskální politiky a dohled nad ní. S ohledem na skutečnost, že členství v měnové unii s sebou nese dalekosáhlé důsledky a vyžaduje mnohem užší koordinaci a dohled k zajištění stability a udržitelnosti eurozóny jako celku, vyslovili účastníci eurosummitu konaného dne 26. října 2011 závazek provést dodatečná opatření.

V souladu se svým postojem, který ECB vyjádřila v kontextu přijetí shora uvedených právních aktů a kterým volá po zásadním posunu pro eurozónu, ECB navrhovaná nařízení vítá a doporučuje k nim několik změn, které sledují: a) další posílení rozpočtové kázně členských států eurozóny a b) další zlepšení dohledu nad členskými státy eurozóny, ve kterých dochází k závažným obtížím, pokud jde o jejich finanční stabilitu, nebo jsou těmito obtížemi ohroženy, bez ohledu na to, zda přijímají nebo mohou přijímat finanční pomoc.

ECB se domnívá, že navrhovaná nařízení jsou slučitelná s novou Smlouvou o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (dále jen „Smlouva o stabilitě“), jak se na ní dne 30. ledna 2012 dohodli účastníci zasedání Evropské rady, nebo ji doplňují.

Konečně podmínkou pokroku na cestě k dosažení shora zmíněného zásadního posunu je, aby členské státy včas a rázně prováděly své závazky ze Smlouvy o stabilitě a po přijetí navrhovaných nařízení také závazky z nich.

I.   Navrhované nařízení o sledování návrhů rozpočtových plánů

Toto navrhované nařízení obsahuje ustanovení, která zlepší rozpočtový dohled Evropské komise nad návrhy rozpočtových plánů, a upravuje postupy pro přísnější sledování s cílem zajistit nápravu nadměrných schodků. ECB vítá toto navrhované nařízení, které po svém přijetí bude doplňovat posílený Pakt. Jedná se o další krok směrem k posílení správy ekonomických záležitostí v Unii, pokud jde o členské státy eurozóny, a k zajištění řádného fungování hospodářské a měnové unie. Navrhované nařízení by zejména: a) vyžadovalo od členských států eurozóny, aby přijaly numerická fiskální pravidla týkající se rozpočtového salda, jejichž prostřednictvím se do rozpočtových procesů těchto států provedou jejich střednědobé rozpočtové cíle, a aby zřídily nezávislou vnitrostátní fiskální radu, která by vypracovávala nezávislé makroekonomické a/nebo rozpočtové předpovědi pro roční střednědobé fiskální plány a návrhy zákonů o rozpočtu; b) posílilo sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů všech členských států eurozóny, a to včetně zavedení společného rozpočtového harmonogramu, požadavku na poskytnutí doplňujících informací a zavedení možnosti, aby Komise přijala stanovisko k návrhu rozpočtového plánu a požadovala přepracování plánu, je-li zjištěno obzvláště závažné porušení povinností stanovených v Paktu o stabilitě a růstu; c) pomohlo zajistit včasnou nápravu nadměrných schodků přísnějším sledováním členských států, na které se uplatňuje postup při nadměrném schodku a kterým Komise adresovala doporučení k přijetí dalších opatření v případě rizika nedodržení doporučení Rady; a d) zavedením povinnosti provádět komplexní nezávislý audit výkazů vládních institucí zajistilo jejich vysokou kvalitu, čímž se doplní nedávno zavedené minimální požadavky na nezávislost vnitrostátních statistických úřadů a možnost uvalení sankcí v případě padělání rozpočtových statistik.

Současně je zde prostor pro zlepšení, která by učinila navrhované nařízení ještě důraznějším a účinnějším. V tomto směru má ECB několik připomínek.

1.

Za účelem posílení úpravy by Komise měla – v zájmu včasného plnění stabilizačních programů (5) – požadovat od členských států eurozóny nejen předložení návrhu rozpočtového plánu (6), ale také aktualizované střednědobé fiskální plány. Tyto plány by rovněž měly zahrnovat vývoj veřejného dluhu, implicitní a podmíněné veřejné závazky a další údaje, které mají význam pro posouzení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí (7). To umožní Komisi sledovat a posuzovat návrhy rozpočtových plánů pro následující rok se zohledněním střednědobých rozpočtových důsledků nových opatření, jakož i rizik pro udržitelnost veřejných financí, která jsou specifická pro danou zemi.

2.

ECB navrhuje, aby Komise vydala stanovisko v případech, kdy by návrh rozpočtového plánu vedl k porušení povinností v oblasti rozpočtové politiky stanovených v Paktu o stabilitě a růstu a ke strukturálnímu schodku, který převyšuje schodek předpokládaný ve stabilizačním programu členského státu, nebo přesahuje-li poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu hodnotu 60 % a nesnižuje se uspokojivým tempem, jak stanoví Pakt o stabilitě a růstu, anebo zjistí-li Komise rizika pro fiskální udržitelnost. Komise by přitom měla vzít v úvahu veškerá stanoviska Rady ke stabilizačním programům. ECB rovněž navrhuje, aby bylo výslovně upraveno (v čl. 6 odst. 1), že Komise posuzuje i kvalitu postupů při shromažďování podkladových údajů, což může vyústit například v přijetí stanoviska ohledně kvality rozpočtových statistik či nedostatečné nezávislosti makroekonomických a/nebo rozpočtových předpovědí (8).

3.

V případě porušení povinností v oblasti rozpočtové politiky stanovených v Paktu o stabilitě a růstu by Komise ve svém stanovisku měla požadovat, aby členské státy eurozóny předložily přepracovaný návrh rozpočtového plánu. Kromě toho by měla předložení přepracovaného návrhu rozpočtového plánu od nich požadovat i v případech, kdy (v původním návrhu) není dodržen vývoj veřejného schodku a/nebo vývoj veřejného dluhu, jak je upravuje stabilizační program dotyčného členského státu, při zohlednění případného stanoviska Rady ke stabilizačnímu programu, anebo pokud Komise zjistí rizika fiskální udržitelnosti (tj. neměla by ho požadovat pouze v případech „obzvláště závažného porušení“ povinností v oblasti rozpočtové politiky pro následující rok stanovených v Paktu o stabilitě a růstu, nýbrž jakmile se objeví jakékoli porušení anebo jsou zjištěna jiná rizika fiskální udržitelnosti (9)).

4.

Navrhované nařízení stanoví, že Komise si vyžádá přepracovaný návrh rozpočtového plánu v případě „obzvláště závažných porušení“ povinností v oblasti rozpočtové politiky stanovených Paktem o stabilitě a růstu. ECB navrhuje, aby byl tento text změněn na „porušení“ a zajistilo se tak včasné přepracování návrhu rozpočtového plánu.

V zájmu posílení korektivní složky Paktu o stabilitě a růstu je podle ECB rovněž na místě pozorně sledovat přiměřenost nápravných opatření, existují-li pochybnosti ohledně včasné nápravy nadměrného schodku, a to zvýšením tlaku ze strany zástupců dalších zemí v Euroskupině, v Radě a případně i v Evropské radě, jakož i větším využíváním sankcí (které ovlivňují dobrou pověst členského státu) (10).

II.   Navrhované nařízení o posílení postupů dohledu

Toto navrhované nařízení upravuje mechanismus dohledu, který se uplatňuje na členské státy eurozóny, které čelí napětí na finančních trzích nebo jsou jím ohroženy a/nebo které přijímají finanční pomoc. Obecně je navrhované nařízení vítané, neboť vytváří výslovný základ pro praxi přísnějšího sledování členských států, které čelí napětí na finančních trzích anebo přijímají finanční pomoc. Zapojení ECB a Evropských orgánů dohledu je též vítané. ECB má přesto několik připomínek.

1.

ECB vítá skutečnost, že i v případě, kdy členský stát nepřijímá žádnou finanční pomoc, může Komise rozhodnout, že se na něj bude vztahovat zvýšený dohled, pokud čelí vážným finančním obtížím (bylo by vhodnější používat v celém textu navrhovaného nařízení jednotnou terminologii, nyní se v něm vyskytují jak „závažné“ (např. v čl. 1) tak „vážné“ obtíže (např. v čl. 2)). Kromě toho by lepšímu pochopení navrhovaného nařízení napomohlo uvedení příkladů situací, které lze považovat za závažné obtíže, spíše než vytvoření vyčerpávající definice. Úprava definice by jistě nebyla prozíravá, jelikož taková definice by znemožnila použití navrhovaného nařízení v situacích vyvolaných pozdějším vývojem na trzích, který nebylo možné v době přijetí navrhovaného nařízení předvídat (11).

2.

Jelikož se může snadno stát, že zdroje obtíží členských států, na které se vztahuje zvýšený dohled, samy o sobě představují systémové riziko anebo mohou takové riziko vyvolávat, mohlo by být prospěšné, aby v rámci postupu v této oblasti byla zapojena Evropská rada pro systémová rizika (ESRB). Za tímto účelem by bylo užitečné ESRB ve vhodných případech informovat o výsledcích zvýšeného dohledu.

3.

Dalším zásadním rysem navrhovaného nařízení je, že Rada může členskému státu, na který se vztahuje zvýšený dohled, doporučit, aby požádal o finanční pomoc a připravil makroekonomický ozdravný program, pokud se zjistí, že jsou nutná další opatření a že finanční situace dotyčného členského státu má významné nepříznivé účinky na finanční stabilitu v eurozóně jako celku (12). To je významné ustanovení, neboť důrazně vyzývá členský stát, aby požádal o finanční pomoc a vyhnul se zbytečnému prodlení, které může mít škodlivé důsledky pro finanční stabilitu v eurozóně jako celku. Toto ustanovení by mohlo být ještě posíleno úpravou povinnosti Rady („je Rada povinna“) takové doporučení učinit.

4.

Pokud jde o rozlišení mezi preventivní pomocí se zvýšeným dohledem a finanční pomocí s výrazně posíleným sledováním, je třeba zdůraznit, že požadavky na ozdravení musí být ambiciózní v obou případech. Je třeba podporovat členské státy v tom, aby se nevyhýbaly ambicióznějším ozdravným programům tím, že požádají o preventivní pomoc namísto přímé finanční pomoci.

5.

Je obzvláště vítané, že navrhované nařízení členským státům ukládá povinnost informovat Radu, Komisi a ECB předtím, než osloví mezinárodní věřitele se žádostí o finanční pomoc. (13) ECB poznamenává, že je třeba, aby povinnost členského státu eurozóny, který chce získat finanční pomoc, zahrnovala víc než jen pouhé sdílení informací. Takový členský stát by měl diskutovat o možnostech, které jsou k dispozici na základě existujících finančních nástrojů Unie či eurozóny, i o možnostech nabízených mezinárodními finančními institucemi a věřiteli. Navrhovaný postup posíleného dohledu by mohl být několika způsoby dále posílen. Připouští se zvláštní povaha finanční pomoci poskytnuté z preventivních důvodů (14), neboť členské státy, kterým byla taková pomoc poskytnuta, jsou ze zvýšeného dohledu vyňaty, pokud se z úvěrové linky nečerpá, za podmínky, že přístup k této preventivní pomoci není podmíněn přijetím nových opatření politiky. Trvalé sledování plnění kritérií způsobilosti stanovených v unijních či mezivládních nástrojích finanční pomoci ze strany Komise by se však mělo vztahovat i na členské státy, které získaly přístup k finanční pomoci z preventivních důvodů, i když taková pomoc není spojena s přijetím nových opatření politiky. V každém případě se přísnější sledování členského státu, který považuje za nutné požádat o preventivní finanční pomoc, zdá být důvodné.

6.

ECB podotýká, že navrhované nařízení bezpodmínečně vylučuje členské státy, kterým je poskytnuta finanční pomoc z preventivních důvodů nebo úvěr na rekapitalizaci finančních institucí, z posuzování udržitelnosti schodku veřejného dluhu a povinnosti vypracovat makroekonomický ozdravný program (15). ECB doporučuje, aby možnost posouzení udržitelnosti schodku veřejného dluhu zůstala otevřená i ve vztahu k členským státům, na které se vztahuje preventivní program. Ponechání této možnosti u členských států, které přijímají úvěr k rekapitalizaci finančních institucí, je dokonce ještě důležitější, neboť mezi fiskální udržitelností a nestabilitou finančního sektoru existuje úzká souvislost a úvěr na rekapitalizaci finančních institucí má vliv na celkovou míru zadlužení členského státu. Výjimka z povinnosti vypracovat makroekonomický ozdravný program by neměla vylučovat poskytnutí technické pomoci a zapojení parlamentů (16).

7.

Hlavním cílem zvýšeného dohledu nad členskými státy eurozóny, které čelí finančnímu napětí, je zabránit účinku přelévání, a proto je důležité zmocnit Radu, aby iniciovala a zajistila provádění postupů zvýšeného dohledu, a to žádostí adresovanou Komisi, aby zahájila zvýšený dohled, požadovala dodatečné informace o situaci finančních institucí, prováděla dodatečné zátěžové testy či požadovala provedení dodatečných kroků (17).

8.

Navrhované nařízení vyžaduje, aby členský stát, na který se vztahuje ozdravný program a který se potýká s nedostatečnou správní kapacitou nebo závažnými problémy při provádění programu, požádal Komisi o technickou pomoc (18). Nutnost požádat o takovou pomoc však vyvolává i tíha břemene, jaké takový ozdravný program pro dotyčný členský stát představuje, a proto by bylo užitečné zavést možnost, aby tuto pomoc mohly poskytnout a svou odborností přispět i ostatní instituce Unie a členské státy.

9.

Navíc by bylo užitečné zavedení institutu poradce trvale usazeného v dotyčném členském státu, který by orgánům tohoto členského státu poskytoval poradenství ohledně provádění ozdravného programu a zajišťoval koordinaci s institucemi Unie a členskými státy, které se podílejí na technické pomoci.

10.

ECB vychází z toho, že v případech, kdy se členský stát spoléhá na finanční pomoc poskytovanou Evropským mechanismem finanční stabilizace, Evropským nástrojem finanční stability a Evropským mechanismem stability, a nikoli na finanční pomoc poskytovanou třetí zemí či finanční institucí, makroekonomický ozdravný program fakticky odráží podmínky hospodářské politiky dohodnuté mezi všemi stranami při zřizování přístupu k takové finanční pomoci. Z důvodu právní jistoty navrhuje ECB, aby to výslovně stanovil článek 6 navrhovaného nařízení.

III.   Vztah ke Smlouvě o stabilitě

Jedním z důsledků přijetí Smlouvy o stabilitě je změna navrhovaného nařízení o sledování návrhů rozpočtových plánů. ECB mimo jiné navrhuje, aby toto nařízení v nejširším možném rozsahu pokrývalo: a) ustanovení o numerických fiskálních pravidlech včetně časového rámce pro zajištění rychlé konvergence ke střednědobým cílům, a to s vymezením rozsahu dočasných odchylek z mimořádných důvodů; b) hlavní složky automatického mechanismu nápravy; c) požadavek členských států, na které se uplatňuje postup při nadměrném schodku, aby byly zavedeny programy rozpočtového a hospodářského partnerství; a d) povinnost předem informovat o plánovaných emisích státních dluhopisů.

Pokud by tyto změny do navrhovaného nařízení zařazeny nebyly, ECB je velkým zastáncem toho, aby byly předloženy další legislativní návrhy. Záměr Komise předložit legislativní návrhy ve vztahu k otázkám uvedeným shora pod písmeny c) a d) společně s návrhy na koordinaci hlavních plánů reforem hospodářské politiky členských států je ostatně deklarován v osmém odstavci úvodních ustanovení Smlouvy o stabilitě. ECB se plně staví za tento přístup.

Pokud jde o zavedení nového rámce střednědobých cílů, jak uvádí devátý odstavec úvodních ustanovení Smlouvy o stabilitě, ECB poznamenává, že pokud by tento nový rámec nebyl upraven v navrhovaném nařízení, Komise by mohla předložit příslušný legislativní návrh. ECB by takový návrh uvítala.

Pokud jde o automatický mechanismus nápravy, kromě uvedení jeho hlavních složek v navrhovaném nařízení, jak to navrhuje ECB, zajistí Komise všechny jeho ostatní složky v souladu s čl. 3.1 písm. e) a článkem 3.2 Smlouvy o stabilitě.

Při hlasování o dalších změnách navrhovaných nařízení či dalších legislativních návrzích, které vyplývají ze Smlouvy o stabilitě, ať už budou součástí právního rámce Unie nebo se bude jednat o ustanovení svěřující dodatečné úkoly Radě, by se ve vhodných případech mělo uplatnit pravidlo obrácené kvalifikované většiny. Rozhodnutí o neplnění požadavků politiky obsažených v programu podle čl. 6 odst. 5 navrhovaného nařízení o posílení postupů dohledu představuje naléhavý případ, kde lze uplatnění pravidla obrácené kvalifikované většiny doporučit.

V každém případě by navrhované nařízení mělo obsahovat podrobnější ustanovení tam, kde Smlouva o stabilitě není dostatečně podrobná, například ustanovení o lepší koordinaci plánování emisí státních dluhopisů, a to i s ohledem na nedávné zkušenosti z krize v eurozóně související se státními dluhopisy. Tato ustanovení by měla čerpat z (úpravy) již fungující koordinace úřadů pro správu státního dluhu v rámci podvýboru Hospodářského a finančního výboru (EFC) pro trhy státních dluhopisů a poukázek v EU a rozhodně by neměla zůstat na úrovni současné koordinace a výměny informací, které jsou prováděny ad hoc.

Konečně pokud jde o lhůty, které stanoví Smlouva o stabilitě a navrhované nařízení o sledování návrhů rozpočtových plánů, jen urychlená ratifikace Smlouvy o stabilitě a schválení souvisejících změn ústavních či jiných rovnocenných právních aktů zajistí, aby lhůta pro přijetí fiskálních pravidel upravených v navrhovaném nařízení, např. šest měsíců od přijetí nařízení, mohla být účinně dodržena (19).

Pozměňovací návrhy

Konkrétní pozměňovací návrhy k těm návrhům Komise, které ECB doporučuje změnit, jsou spolu s příslušným odůvodněním uvedeny v příloze.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 7. března 2012.

Prezident ECB

Mario DRAGHI


(1)  KOM(2011) 821 v konečném znění.

(2)  KOM(2011) 819 v konečném znění.

(3)  Stanovisko CON/2011/13 ze dne 16. února 2011 o reformě správy ekonomických záležitostí v Evropské unii.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 1), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné ekonomické nerovnováhy v eurozóně (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 8), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 12), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické rovnováhy (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25), nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a ujasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 33) a směrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41).

(5)  Viz článek 2, který odkazuje na nařízení (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1).

(6)  Viz čl. 5 odst. 1.

(7)  Viz čl. 5 odst. 3 a navrhovaná změna č. 3 v příloze tohoto stanoviska.

(8)  Viz navrhovaná změna č. 5 v příloze tohoto stanoviska.

(9)  Viz navrhovaná změna č. 4 v příloze tohoto stanoviska.

(10)  Viz navrhované změny č. 6 a 9 v příloze tohoto stanoviska.

(11)  Viz navrhovaná změna č. 4 v příloze tohoto stanoviska.

(12)  Viz změna č. 8 v příloze tohoto stanoviska.

(13)  Viz článek 4.

(14)  Viz čl. 2 odst. 3.

(15)  Viz článek 13 navrhovaného nařízení.

(16)  Viz čl. 6 odst. 6 až 8 navrhovaného nařízení a navrhovanou změnu č. 10 v příloze tohoto stanoviska.

(17)  Viz navrhovaná změna č. 7 v příloze tohoto stanoviska.

(18)  Viz čl. 6 odst. 6.

(19)  Viz čl. 12 odst. 3 navrhovaného nařízení.


PŘÍLOHA

Pozměňovací návrhy k navrhovanému nařízení o sledování návrhů rozpočtových plánů

Text navrhovaný Komisí

Změny navrhované ECB (1)

Změna č. 1

Čl. 2 odst. 1 písm. a), f) (nové) a g) (nové)

„a)

„nezávislou fiskální radou“ se rozumí subjekt s vlastní funkční autonomií vůči fiskálním orgánům členského státu, který je odpovědný za sledování provádění vnitrostátních fiskálních pravidel;“

„a)

„nezávislou fiskální radou“ se rozumí subjekt s vlastní funkční autonomií vůči fiskálním orgánům členského státu, který je odpovědný za sledování a posuzování provádění vnitrostátních fiskálních pravidel a jemuž jsou svěřeny technické úkoly související s tvorbou fiskální politiky [dále bude konkretizováno Komisí];

f)

„roční strukturální bilancí veřejných financí“ se rozumí roční cyklicky očištěné saldo bez jednorázových a dočasných opatření;

g)

„výjimečnými okolnostmi“ se rozumí neobvyklá událost, kterou členský stát nemůže ovlivnit a která má významný vliv na bilanci veřejných financí, nebo období prudkého hospodářského poklesu v eurozóně [nebo v Unii] jako celku.

Odůvodnění

Je třeba, aby Komise jasně vymezila úkoly nezávislé fiskální rady. Definice musí odrážet ty definice, které jsou obsaženy ve Smlouvě o stabilitě (čl. 3 odst. 3). ECB navrhuje, aby tyto výrazy byly použity v článku 4.

Změna č. 2

Čl. 4 odst. 1, 1a (nový), (1b) (nový) a (1c) (nový)

„1.   Členské státy zavedou numerická fiskální pravidla týkající se rozpočtového salda, jejichž prostřednictvím se do rozpočtových procesů těchto států provedou jejich střednědobé rozpočtové cíle, jak je uvedeno v článku 2a nařízení (ES) č. 1466/97. Tato pravidla se týkají vládních institucí jako celku a jsou závazné, pokud možno ústavní, povahy.“

„1.   Členské státy zavedou numerická fiskální pravidla týkající se rozpočtového salda, jejichž prostřednictvím se do rozpočtových procesů těchto států provedou jejich střednědobé rozpočtové cíle, jak je uvedeno v článku 2a nařízení (ES) č. 1466/97. Tato pravidla se týkají vládních institucí jako celku a jsou závazné, pokud možno ústavní, povahy. Členské státy se mohou dočasně odchýlit od svého střednědobého cíle nebo od cesty k jeho postupnému dosažení pouze za výjimečných okolností, neohrozí-li tím fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu.

1a.   Členské státy zajistí, aby roční bilance jejich veřejných financí byla vyrovnaná nebo v přebytku. V tomto směru uzavřely členské státy zvláštní dohodu, která jde nad rámec nařízení (ES) č. 1466/97, že roční strukturální bilance jejich veřejných financí nepřekročí referenční hodnotu stanovenou pro každou zemi, přičemž mezní hodnota strukturálního dluhu je rovna 0,5 % HDP. Pohybuje-li se úroveň státního dluhu výrazně pod hodnotou 60 % HDP a rizika související s dlouhodobou fiskální udržitelností jsou nízká,referenční hodnota roční strukturální bilance veřejných financí stanovená pro každou zemi může dosáhnout mezní hodnoty strukturálního dluhu nejvýše 1 % nominální hodnoty HDP.

1b.   Členské státy zavedou mechanismus nápravy, který bude automaticky aktivován za účelem nápravy významných zjištěných odchylek od střednědobého cíle nebo cesty k jeho postupnému dosažení, včetně jejich kumulovaného dopadu na dynamiku veřejného dluhu. [Povahu, velikost a časový rámec takového mechanismu nápravy, a to rovněž pro případ výjimečných okolností, upravuje příloha tohoto nařízení.]

1c.   Členské státy zajistí rychlou konvergenci ke svému střednědobému cíli na základě ambiciózního a závazného časového rámce, který navrhne Komise se zohledněním rizik fiskální udržitelnosti specifických pro danou zemi. Navržený časový rámec se zveřejní.

Odůvodnění

Navrhované nařízení by mělo obsahovat základní zásady stanovené ve Smlouvě o stabilitě (v tomto případě v článku 3).

Změna č. 3

Čl. 5 odst. 3 písm. g) (nové) a odst. 3a) (nový)

 

„g)

podrobné informace o vývoji schodku veřejného dluhu, jakož i jiné údaje významné pro posouzení rizik udržitelnosti veřejných financí specifických pro danou zemi, zejména přehledy implicitních závazků a podmíněných závazků s potenciálně velkým dopadem na veřejné rozpočty, jak je vymezuje čl. 14 odst. 3 Směrnice Rady 2011/85/EU.

3a.   V zájmu zlepšení koordinace a sledování emisí státních dluhopisů ze strany veřejných institucí jsou členské státy povinny o takových plánovaných emisích předem a včas informovat Komisi a Euroskupinu.“

Odůvodnění

V zájmu zachycení rizik dlouhodobější fiskální udržitelnosti by mezi požadavky na sledování měl být i odkaz na veřejný dluh a na implicitní a podmíněné závazky. Navrhované nařízení by dále mělo odkazovat na povinnost předem informovat o plánovaných emisích státních dluhopisů ve smyslu článku 6 a 8. odstavce úvodních ustanovení Smlouvy o stabilitě.

Změna č. 4

Čl. 5 odst. 5 první pododstavec

„5.   Pokud Komise zjistí obzvláště závažná porušení povinností v oblasti rozpočtové politiky stanovených v Paktu o stabilitě a růstu, vyžádá si od dotyčného členského státu do dvou týdnů od předložení návrhu rozpočtového plánu jeho přepracovaný návrh. Tato žádost se zveřejní.“

„5.   Pokud Komise zjistí porušení povinností v oblasti rozpočtové politiky stanovených v Paktu o stabilitě a růstu, vyžádá si od dotyčného členského státu do dvou týdnů od předložení návrhu rozpočtového plánu jeho přepracovaný návrh. Tato žádost se zveřejní.Kromě toho si Komise vyžádá přepracovaný návrh rozpočtového plánu od členských států v případě, že návrh rozpočtového plánu porušuje vývoj veřejného schodku a/nebo vývoj veřejného dluhu, jak ho upravuje stabilizační program dotyčného členského státu, při zohlednění případného stanoviska Rady ke stabilizačnímu programu, anebo pokud zjistí rizika fiskální udržitelnosti.“

Odůvodnění

Navrhované nařízení by mělo zajišťovat plný soulad návrhů rozpočtových plánů s povinnostmi v oblasti rozpočtové politiky pro následující rok stanovenými v Paktu o stabilitě a růstu, jakož i s cíli stabilizačního programu při zohlednění případného stanoviska Rady ke stabilizačnímu programu. Také pokud Komise zjistí rizika fiskální udržitelnosti, měla by si vyžádat přepracovaný návrh rozpočtového plánu.

Změna č. 5

Čl. 6 odst. 1

„1.   V případě potřeby zaujme Komise do 30. listopadu k návrhu rozpočtového plánu stanovisko.“

„1.   Komise posoudí návrhy rozpočtových plánů s ohledem na střednědobé rozpočtové důsledky nových opatření a důsledky pro fiskální udržitelnost. Posoudí rovněž kvalitu procesu shromažďování podkladových údajů. V případě potřeby zaujme Komise do 30. listopadu k návrhu rozpočtového plánu stanovisko. Stanovisko zaujme vždy, když nastane některá z následujících situací: a) pokud by návrh rozpočtového plánu vedl k porušení povinností v oblasti rozpočtové politiky stanovených v Paktu o stabilitě a růstu, b) pokud by návrh rozpočtového plánu vedl ke strukturálnímu schodku převyšujícímu schodek předpokládaný ve stabilizačním programu členského státu, c) pokud poměr veřejného dluhu k HDP převyšuje 60 % a nesnižuje se dostatečným tempem, jak stanoví Pakt o stabilitě a růstu, nebo d) pokud Komise zjistí rizika fiskální udržitelnosti.

Odůvodnění

Má-li být navrhované nařízení účinné, je důležité specifikovat okolnosti, při kterých Komise bude povinna zaujmout stanovisko.

Změna č. 6

Čl. 6 odst. 4

„4.   Euroskupina projedná stanoviska Komise k vnitrostátním rozpočtovým plánům a rozpočtovou situaci i vyhlídky eurozóny jako celku na základě celkového posouzení Komisí v souladu s odstavcem 3. Posouzení se zveřejní.“

„4.   Euroskupina, a v případě opakovaného porušování na straně členských států Evropská rada, projedná stanoviska Komise k vnitrostátním rozpočtovým plánům. Euroskupina, a v případě opakovaného porušování na straně členských států Evropská Rada, rovněž projedná rozpočtovou situaci i vyhlídky eurozóny jako celku na základě celkového posouzení Komisí v souladu s odstavcem 3. Posouzení se zveřejní.“

Odůvodnění

Změna by měla podpořit tlak ze strany ostatních členů EU v případě opakovaného porušování na straně členských států.

Změna č. 7

Čl. 7 odst. 1, 1a (nový) a 2

„1.   Pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 6 Smlouvy rozhodne o existenci nadměrného schodku v členském státu, pak se na dotyčný členský stát vztahují odstavce 2 až 5 tohoto článku až do zrušení postupu při nadměrném schodku, který se na něj vztahuje.

2.   Členský stát, na nějž se uplatňuje přísnější sledování, provede neprodleně komplexní posouzení meziročního průběhu plnění rozpočtu vládních institucí a jejich subsektorů...“

„1.   Pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 6 Smlouvy rozhodne o existenci nadměrného schodku v členském státu, pak se na dotyčný členský stát vztahují odstavce 1a až 6 tohoto článku až do zrušení postupu při nadměrném schodku, který se na něj vztahuje.

1a.   Členský stát, na nějž se uplatňuje postup při nadměrném schodku, zavede program rozpočtového a hospodářského partnerství včetně podrobného popisu strukturálních reforem nezbytných k zajištění účinné a trvalé nápravy nadměrného schodku.

2.   [změna se netýká českého znění]“

Odůvodnění

Navrhované nařízení by mělo obsahovat hlavní zásady stanovené ve Smlouvě o stabilitě (v tomto případě v článku 5).

Změna č. 8

Čl. 7 odst. 3 první pododstavec

„3.   Členský stát pravidelně podává zprávy Komisi a Hospodářskému a finančnímu výboru nebo podvýboru, který pro tento účel určí, o meziročním plnění rozpočtu vládních institucí a jejich subsektorů, o rozpočtových důsledcích diskrečních opatření přijatých jak na straně výdajů, tak na straně příjmů, o cílech výdajů a příjmů vládních institucí, jakož i informace o přijatých opatřeních a o povaze opatření plánovaných k dosažení cílů. Zpráva se zveřejňuje.“

„3.   Členský stát pravidelně podává zprávy Komisi a Hospodářskému a finančnímu výboru nebo podvýboru, který pro tento účel určí, o meziročním plnění rozpočtu vládních institucí a jejich subsektorů, o rozpočtových důsledcích diskrečních opatření přijatých jak na straně výdajů, tak na straně příjmů, o cílech výdajů a příjmů vládních institucí, jakož i informace o přijatých opatřeních a o povaze opatření plánovaných k dosažení cílů. Členský stát rovněž podává zprávy o provádění programu rozpočtového a hospodářského partnerství a strukturálních reforem k zajištění účinné a trvalé nápravy nadměrného schodku. Zprávy se zveřejňují.“

Odůvodnění

Shodné jako u změny č. 7.

Změna č. 9

Čl. 8 odst. 3a (nový)

 

3a.   Euroskupina a Rada projednají, do jaké míry jsou opatření přijatá členským státem přiměřená, a v případě nutnosti navrhne Rada další opatření k zajištění splnění lhůty pro nápravu nadměrného schodku nebo úpravu programu rozpočtového a hospodářského partnerství. Pokud členský stát taková další opatřeníneprovede, situaci projedná Evropská rada a navrhne další kroky, které považuje za nezbytné.“

Odůvodnění

Změna má podpořit tlak ostatních členů Euroskupiny a Rady a v případě opakovaného porušování zavést možnost, aby Evropská rada navrhla další opatření, která má členský stát přijmout.


Pozměňovací návrhy k navrhovanému nařízení o posílení postupů dohledu

Text navrhovaný Komisí

Změny navrhované ECB (2)

Změna č. 1

Bod odůvodnění 1

„1.

Bezprecedentní celosvětová krize, která v uplynulých třech letech zasáhla svět, vážně poškodila hospodářský růst a finanční stabilitu a vyvolala podstatné zhoršení schodku veřejných financí a zadlužení členských států, což vede řadu těchto států k tomu, aby hledaly finanční pomoc mimo rámec Unie.“

„1.

Bezprecedentní celosvětová krize, která v uplynulých třech letech zasáhla svět, vážně poškodila hospodářský růst a finanční stabilitu a vyvolala podstatné zhoršení schodku veřejných financí a zadlužení členských států, což vede řadu těchto států k tomu, aby hledaly finanční pomoc jak uvnitř, tak mimo rámec Unie.“

Odůvodnění

Finanční pomoc poskytoval rovněž Evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM), což je nástroj Unie.

Změna č. 2

Bod odůvodnění 4

„4.

Pokud členský stát, jehož měnou je euro, čelí vážným finančním potížím, nebo je jimi ohrožen, měl by podléhat zvýšenému dohledu, aby se zajistil jeho urychlený návrat k normálnímu stavu a aby se ochránily jiné členské státy eurozóny před možnými negativními účinky v důsledku této situace. Tento zvýšený dohled by měl zahrnovat širší přístup k informacím, které jsou potřebné pro pečlivé sledování hospodářské, fiskální a finanční situace, a pravidelného podávání zpráv Hospodářskému a finančnímu výboru (EFC) nebo jakémukoli podvýboru, který výbor může pro tento účel určit. Stejné způsoby dohledu by se měly vztahovat na členské státy žádající o preventivní pomoc z Evropského nástroje finanční stability (EFSF), Evropského mechanismu stability (ESM), Mezinárodního měnového fondu (MMF) nebo jiné mezinárodní finanční instituce.“

„4.

Pokud členský stát, jehož měnou je euro, čelí vážným finančním potížím, nebo je jimi ohrožen, měl by podléhat zvýšenému dohledu, aby se zajistil jeho urychlený návrat k normálnímu stavu a aby se ochránily jiné členské státy eurozóny před možnými negativními účinky v důsledku této situace. Tento zvýšený dohled by měl zahrnovat širší přístup k informacím, které jsou potřebné pro pečlivé sledování hospodářské, fiskální a finanční situace, a pravidelného podávání zpráv Hospodářskému a finančnímu výboru (EFC) nebo jakémukoli podvýboru, který výbor může pro tento účel určit. Stejné způsoby dohledu by se měly vztahovat na členské státy žádající o preventivní pomoc z Evropského nástroje finanční stability (EFSF), Evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM), Evropského mechanismu stability (ESM), Mezinárodního měnového fondu (MMF) nebo jiné mezinárodní finanční instituce.“

Odůvodnění

Podle článku 1 se navrhované nařízení vztahuje též na EFSM.

Změna č. 3

Článek 1

„1.   Toto nařízení stanovuje ustanovení pro posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy, ve kterých dochází k závažným obtížím, pokud jde o jejich finanční stabilitu, nebo jsou těmito obtížemi ohroženy a/nebo které přijímají nebo mohou přijímat finanční pomoc z jednoho nebo několika jiných států, Evropskéhonástroje finanční stability (EFSF), Evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM), Evropského mechanismu stability (ESM) nebo jiných mezinárodních finančních institucí, jako je Mezinárodní měnový fond (MMF).“

„1.   Toto nařízení stanovuje ustanovení pro posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy, ve kterých dochází k závažným obtížím, pokud jde o jejich finanční stabilitu, nebo jsou těmito obtížemi ohroženy a/nebo které požádaly o finanční pomoc z jednoho nebo několika jinýchstátů, Evropského nástroje finanční stability (EFSF), Evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM), Evropského mechanismu stability (ESM) nebo jiných mezinárodních finančních institucí, jako je Mezinárodní měnový fond (MMF) anebo takovou pomoc přijímají.“

Odůvodnění

V zájmu právní určitosti je vhodnější používat v celém navrhovaném nařízení stejných výrazů.

Změna č. 4

Čl. 2 odst. 1

„1.   Komise může rozhodnout, aby členský stát, v němž dochází k vážným obtížím, pokud jde o jeho finanční stabilitu, byl nucen podléhat zvýšenému dohledu. Dotyčnému členskému státu musí být poskytnuta možnost vyjádřit své názory předem. Komise rozhodne každých šest měsíců, zda zvýšený dohled prodlouží.“

„1.   Komise uplatní na členský stát, v němž dochází k závažným obtížím, pokud jde o jeho finanční stabilitu, u nichž je pravděpodobné, že vyvolají nepříznivý efekt přelévání do jiných členských států eurozóny, anebo který je těmito obtížemi ohrožen, zvýšený dohled. Dotyčnému členskému státu musí být poskytnuta možnost vyjádřit své názory předem v EFC nebo v podvýboru, který výbor může pro takový účel určit. Komise rozhodne každých šest měsíců, zda zvýšený dohled prodlouží, a o svých zjištěních informuje EFC nebo podvýbor, který výbor může pro tento účel určit. Rada může Komisi požádat, aby zahájila zvýšený dohled, aby v něm pokračovala nebo aby jej ukončila.

Odůvodnění

V zájmu právní určitosti je vhodnější používat v celém navrhovaném nařízení stejných výrazů. Hrozba závažných obtíží by jistě též byla důvodem ke zvýšenému dohledu, aby se předešlo zhoršení situace již v rané fázi.

S ohledem na možné vážné účinky přelévání a rizika pro stabilitu eurozóny by diskrece Komise při rozhodování, zda uplatní na členský stát zvýšený dohled, měla být omezena, čehož se dosáhne navrhovaným zněním. Navíc by EFC nebo jím určený podvýbor měly být informovány o rozhodnutí o uplatnění zvýšeného dohledu na členský stát a o pokroku členského státu, na nějž se zvýšený dohled uplatňuje. To by EFC umožnilo připravit informované rozhodnutí pro Radu ve vztahu k jakýmkoli krokům, které jsou součástí tohoto postupu. Aniž by tím byla dotčena pravomoc Komise, Rada by měla být zmocněna k tomu, aby mohla Komisi požádat o zahájení či dalšímu provádění zvýšeného dohledu.

Změna č. 5

Čl. 2 odst. 2

„2.   Komise rozhodne, aby členský stát přijímající z preventivních důvodů finanční pomoc z jednoho nebo několika jiných států, z EFSF, ESM nebo některé jiné mezinárodní finanční instituce, jako je MMF, byl nucen podléhat zvýšenému dohledu. Komise vypracuje seznam dotčených nástrojů preventivní finanční pomoci a pravidelně je aktualizuje, aby byly zohledněny případné změny politiky finanční podpory EFSF, ESM nebo jakékoli jiné příslušné mezinárodní finanční instituce.“

„2.   Komise rozhodne, aby členský stát, který požádal z preventivních důvodů o finanční pomoc z jednoho nebo několika jiných států, z EFSF, EFSM, ESM nebo některé jiné mezinárodní finanční instituce, jako je MMF, anebo takovou pomoc přijímá, byl nucen podléhat zvýšenému dohledu. Komise vypracuje seznam dotčených nástrojů preventivní finanční pomoci a pravidelně je aktualizuje, aby byly zohledněny případné změny politiky finanční podpory EFSF, ESM nebo jakékoli jiné příslušné mezinárodní finanční instituce.“

Odůvodnění

Jak již bylo uvedeno shora, zvýšený dohled by měl započít již v rané fázi, jakmile členský stát požádá o pomoc. Ustanovení je třeba zpřesnit, aby nemohla vznikat pochybnost o tom, že členský stát bude automaticky podroben zvýšenému dohledu v okamžik, kdy požádá o pomoc. Podle článku 1 se navrhované nařízení vztahuje též na finanční pomoc poskytovanou EFSM.

Změna č. 6

Čl. 2 odst. 3

„3.   Odstavec 2 se nevztahuje na členský stát přijímající z preventivních důvodů finanční pomoc ve formě úvěrové linky, která není podmíněna přijetím nových opatření politiky dotyčným členským státem, pokud se z této úvěrové linky nečerpá.“

„3.   Odstavec 2 se nevztahuje na členský stát přijímající z preventivních důvodů finanční pomoc ve formě úvěrové linky, která není podmíněna přijetím nových opatření politiky dotyčným členským státem, pokud se z této úvěrové linky nečerpá. Poté, co byla členskému státu uvedená pomoc poskytnuta, Komise nadále sleduje, zda členský stát splňuje kritéria způsobilosti stanovená v unijních i mezivládních nástrojích finanční pomoci.

Odůvodnění

Výjimka ve prospěch členského státu, který přijímá finanční pomoc z preventivních důvodů ve formě uvěrové linky, která není podmíněna přijetím nových opatření politiky tímto členským státem, by neměla být důvodem vynětí tohoto členského státu ze sledování zaměřeného na plnění kritérií způsobilosti.

Změna č. 7

Čl. 3 odst. 3

„3.   Na žádost Komise členský stát pod zvýšeným dohledem:

…“

„3.   Na žádost Komise členský stát pod zvýšeným dohledem:

Rada může Komisi požádat, aby od členského státu pod zvýšeným dohledem vyžadovala provedení kroků uvedených v bodech a), b) a d) a/nebo aby na něj uplatnila požadavek uvedený pod bodem c).

Odůvodnění

Vzhledem k možnému rozsáhlému přelévání rizik přes hranice států by bylo užitečné, aby si Rada mohla prostřednictvím Komise vyžádat dodatečné informace anebo provedení zvláštních kroků, jejichž výčet je uveden v čl. 3 odst. 3.

Změna č. 8

Čl. 3 odst. 5

„5.   Pokud se na základě posouzení uvedeného v odstavci 4 dojde k názoru, že je třeba dalších opatření, a finančnísituace dotyčného členského státu má významné nepříznivé účinky na finanční stabilitu v eurozóně, může Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise doporučit členskému státu, aby požádal o finanční pomoc a připravil makroekonomický ozdravný program. Rada může rozhodnout, že své doporučení zveřejní.“

„5.   Pokud se na základě posouzení uvedeného v odstavci 4 dojde k názoru, že je třeba dalších opatření, a finančnísituace dotyčného členského státu má významné nepříznivé účinky na finanční stabilitu v eurozóně, Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise doporučí členskému státu, aby požádal o finanční pomoc a připravil makroekonomický ozdravný program. Rada může rozhodnout, že své doporučení zveřejní.“

Odůvodnění

Bylo by vhodné čl. 3 odst. 5 posílit zavázáním Rady, aby členskému státu doporučila požádat o pomoc, pokud jeho situace má významné nepříznivé účinky na finanční stabilitu v eurozóně. Její zachování je jistě dostatečně dobrým důvodem pro uložení této povinnosti.

Změna č. 9

Článek 4

„Členský stát, který hodlá získat finanční pomoc z jednoho nebo několika jiných států, EFSF, ESM, Mezinárodního měnového fondu (MMF) nebo jiné instituce mimo rámec Unie, o svém záměru neprodleně informuje Radu, Komisi a ECB. Hospodářský a finanční výbor (EFC) nebo jakýkoli podvýbor, který výbor může pro tento účel určit, plánovanou žádost projedná poté, co obdrží od Komise posouzení.“

„Členský stát, který hodlá požádat o finanční pomoc z jednoho nebo několika jiných států, EFSF, EFSM, ESM, Mezinárodního měnového fondu (MMF) nebo jiné instituce mimo rámec Unie, o svém záměru neprodleně informuje Radu, Komisi a ECB. Hospodářský a finanční výbor (EFC) nebo jakýkoli podvýbor, který výbor může pro tento účel určit, plánovanou žádost projedná poté, co obdrží od Komise posouzení, jehož cílem je mimo jiné prozkoumat možnosti, které existují v rámci finančních nástrojů Unie či eurozóny a nástrojů mezinárodních finančních institucí a věřitelů, předtím, než členský stát osloví možné věřitele.“

Odůvodnění

Povinností členského státu eurozóny by mělo být víc, než jen sdílet informace s evropskými partnery. Výslovně by měl mít povinnost jednat o možném využití různých nástrojů finanční pomoci, které jsou k dispozici jak na evropské tak na mezinárodní úrovni. Podle článku 1 se navrhované nařízení vztahuje též na EFSM.

Změna č. 10

Článek 5

„Pokud se žádá o finanční pomoc z EFSF nebo ESM, připraví Komise – ve spolupráci s ECB a pokud je to možné, s MMF – analýzu udržitelnosti schodku veřejného dluhu dotyčného členského státu, včetně schopnosti členského státu splatit plánovanou finanční pomoc, a předá tuto analýzu Hospodářskému a finančnímu výboru (EFC) nebo jakémukoli podvýboru, který výbor pro tento účel může určit.“

„Pokud se žádá o finanční pomoc z EFSF nebo ESM, připraví Komise – ve spolupráci s ECB a , ve vhodných případech s MMF – analýzu udržitelnosti schodku veřejného dluhu dotyčného členského státu, včetně schopnosti členského státu splatit plánovanou finanční pomoc, a předá tuto analýzu Hospodářskému a finančnímu výboru (EFC) nebo jakémukoli podvýboru, který výbor pro tento účel může určit.“

Odůvodnění

V souladu se současnou praxí by měl být MMF zapojen do analýz udržitelnosti schodku veřejného dluhu. V zájmu právní určitosti by bylo vhodnější používat v celém navrhovaném nařízení stejných výrazů.

Změna č. 11

Článek 6

„1.   Členský stát, který přijímá finanční pomoc z jednoho nebo několika jiných států, MMF, EFSF nebo ESM, vypracuje po dohodě s Komisí a ve spolupráci s ECB předlohu ozdravného programu zaměřeného na opětovné nastolení zdravé a udržitelné hospodářské a finanční situace a obnovení jeho úplné finanční soběstačnosti na finančních trzích. Návrh ozdravného programu náležitě zohlední stávající doporučení určená dotyčnému členskému státu podle článků 121, 126 a/nebo 148 Smlouvy, jakož i kroky tohoto státu pro dodržování uvedených doporučení, a zaměří se na rozšíření, posílení a prohloubení požadovaných opatření politiky.

2.   Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou ozdravný program schválí.

3.   Komise ve spolupráci s ECB sleduje dosažený pokrok při provádění ozdravného programu a informuje každé tři měsíce Hospodářský a finanční výbor (EFC) nebo jakýkoli podvýbor, který výbor může pro tento účel určit. Dotyčný členský stát poskytne Komisi plnou součinnost. Zejména Komisi poskytne veškeré informace, které Komise pokládá za nezbytné pro sledování programu. Použije se čl. 3 odst. 3.

4.   Komise ve spolupráci s ECB přezkoumá s dotčeným členským státem změny, které může být třeba v jeho ozdravném programu provést. Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise rozhodne o každé změně, kterou je nutno v ozdravném programu provést.

6.   Členský stát, na který se vztahuje ozdravný program a potýká se s nedostatečnou správní kapacitou nebo závažnými problémy při provádění ozdravného programu, požádá Komisi o technickou pomoc.“

„1.   Členský stát, který žádá o finanční pomoc z jednoho nebo několika jiných států, MMF, EFSF, EFSM nebo ESM, vypracuje po dohodě s Komisí a ve spolupráci s ECB a ve vhodných případech s MMF předlohu ozdravného programu zaměřeného na opětovné nastolení zdravé a udržitelné hospodářské a finanční situace a obnovení jeho úplné finanční soběstačnosti na finančních trzích. Návrh ozdravného programu náležitě zohlední stávající doporučení určená dotyčnému členskému státu podle článků 121, 126, 136 a/nebo 148 Smlouvy, jakož i kroky tohoto státu pro dodržování uvedených doporučení, a zaměří se na rozšíření, posílení a prohloubení požadovaných opatření politiky.

2.   Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou ozdravný program schválí. Je-li zdrojem finanční pomoci EFSM, EFSF nebo ESM, podmínky obsažené v návrhu Komise jsou v plném souladu s podmínkami dohodnutými mezi stranami, které se účastnily jednání o poskytnutí přístupu k výše uvedeným unijním a mezivládním nástrojům.

3.   Komise ve spolupráci s ECB a ve vhodných případech s MMF sleduje dosažený pokrok při provádění ozdravného programu. Každé tři měsíce informuje Hospodářský a finanční výbor (EFC) nebo jakýkoli podvýbor, který výbor může pro tento účel určit. Dotyčný členský stát poskytne Komisi plnou součinnost. Zejména Komisi poskytne veškeré informace, které Komise pokládá za nezbytné pro sledování programu. Použije se čl. 3 odst. 3. V případě nedostatečné spolupráce může Rada na návrh Komise adresovat dotyčnému členskému státu veřejnou výzvu, v níž stanoví kroky, které má členský stát provést.

4.   Komise ve spolupráci s ECB a ve vhodných případech s MMF přezkoumá s dotčeným členským státem změny, které může být třeba v jeho ozdravném programu provést. Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise rozhodne o každé změně, kterou je nutno v ozdravném programu provést.

6.   Členský stát, na který se vztahuje ozdravný program a potýká se s nedostatečnou správní kapacitou nebo závažnými problémy při provádění ozdravného programu, požádá Komisi o technickou pomoc. Komise může pro tento účel vytvořit spolu s členskými státy a dalšími institucemi Evropské unie a/nebo příslušnými mezinárodními institucemi expertní skupinu. Technická pomoc může zahrnovat ustanovení v dotyčném členském státě trvale usazeného poradce a podpůrného personálu z institucí Evropské unie, kteří budouposkytovat poradenství orgánům tohoto členského státu, pokud jde o provádění ozdravného programu, a zajištovat koordinaci s institucemi, které se podílejí na poskytování technické pomoci.“

Odůvodnění

Podle článku 1 se navrhované nařízení vztahuje též na EFSM. Cílem navrhovaného znění je rovněž upřesnit odpovědnost dotčených institucí.

Cílem odstavce 2 je upřesnit, že se od členského státu, který přijímá finanční pomoc na základě ujednání s EFSM, EFSF a ESM, nebude vyžadovat vypracování dvou různých makroekonomických ozdravných programů, a že namísto toho budou v makroekonomickém ozdravném plánu podle tohoto článku v plném rozsahu dodrženy veškeré podmínky hospodářské politiky dohodnuté s dotyčným členským státem v rámci jednání o přístupu k EFSM, EFSF a ESM.

V odstavci 3 může hrozba zveřejnění přimět členský stát, který nespolupracuje, k provedení dalších kroků.

Bylo by užitečné, aby kromě Komise poskytovaly technickou pomoc i další instituce, které disponují odpovídající odborností, a členské státy. Institut trvale usazeného poradce by mohl podstatně zvýšit pravděpodobnost, že program bude prováděn odpovídajícím způsobem.

Změna 12

Čl. 11 odst. 1, 5 (nový) a 6 (nový)

„1.   Po ukončení programu členský stát podléhá dohledu, dokud se nesplatí nejméně 75 % finanční pomoci přijaté z jednoho nebo několika jiných členských států, EFSM, EFSF nebo ESM. Rada kvalifikovanou většinou může na návrh Komise prodloužit dobu trvání dohledu po ukončení programu.“

„1.   Po ukončení programu členský stát podléhá dohledu, dokud se nesplatí nejméně 75 % finanční pomoci přijaté z jednoho nebo několika jiných států, EFSM, EFSF nebo ESM nebo jiných mezinárodních finančních institucí. Rada kvalifikovanou většinou může na návrh Komise prodloužit dobu trvání dohledu po ukončení programu.

5.   Příslušný výbor Evropského parlamentu může vyzvat zástupce dotyčného členského státu k účasti na výměně názorů ohledně sledování po ukončení programu.

6.   Parlament dotyčného členského státu může vyzvat zástupce Komise k účasti na výměně názorů ohledně sledování po ukončení programu.

Odůvodnění

Cílem první připomínky je sladění znění tohoto článku s čl. 1 odst. 1.

Zvýšený veřejný tlak ze strany Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů rovněž přiměje dotyčné členské státy, aby prováděly odpovídající opatření. Zapojení těchto orgánů, jaké se předpokládá u zvýšeného dohledu (článek 3) a u makroekonomických ozdravných programů (článek 6), by mělo být upraveno rovněž ve vztahu ke sledování po ukončení programů.

Změna č. 13

Článek 12

„Ve věci opatření podle čl. 2 odst.1, článku 3, čl. 6 odst. 2 a 4 a čl. 11 odst. 4 hlasují v Radě pouze členové Rady zastupující členské státy, jejichž měnou je euro, a Rada jedná bez ohledu na hlas člena Rady zastupujícího členský stát, jehož se věc týká.

Kvalifikovaná většina členů Rady uvedená v předchozím pododstavci se vypočítá podle čl. 238 odst. 3 písm. b) Smlouvy.“

„Ve věci opatření podle čl. 3 odst. 5, čl. 6 odst. 2, 4 a 5, čl. 11 odst. 1 a čl. 11 odst. 4 hlasují v Radě pouze členové Rady zastupující členské státy, jejichž měnou je euro, a Rada jedná bez ohledu na hlas člena Rady zastupujícího členský stát, jehož se věc týká.

Kvalifikovaná většina členů Rady uvedená v předchozím pododstavci se vypočítá podle čl. 238 odst. 3 písm. b) Smlouvy.“

Odůvodnění

Článek 12 musí odkazovat na všechna rozhodnutí, které má činit Rada.

Změna č. 14

Článek 13

„Ustanovení článků 5 a 6 se nevztahují na finanční pomoc poskytnutou z preventivních důvodů a na úvěry na rekapitalizaci finančních institucí.“

„Ustanovení čl. 6 odst. 1 až 5 se nevztahují na finanční pomoc poskytnutou z preventivních důvodů a na úvěry na rekapitalizaci finančních institucí. Tím nejsou dotčeny podmínky, které se vztahují na tyto druhy finanční pomoci podle příslušných unijních či mezivládních nástrojů finanční pomoci.

Odůvodnění

Výjimku z povinnosti vypracovat makroekonomický ozdravný program (článek 6) by bylo vhodné omezit, aby nedošlo k vyloučení možnosti poskytnutí technické pomoci a zapojení parlamentů. Výjimka by se vztahovala pouze na zvláštní situaci, kterou představují preventivní programy a úvěry poskytované na rekapitalizaci finančních institucí, ale neměla by jí být dotčena příslušná ustanovení Rámcové dohody o EFSF, Dohody o ESM a nástrojů finanční pomoci, podle nichž se finanční pomoc provádí. Je důvod ponechat otevřenou možnost posouzení schodku veřejného dluhu v případě členského státu, který přijímá pomoc v rámci preventivního programu, aby bylo možné ověřit, že splňuje kritéria způsobilosti pro takový program. Rovněž v případě pomoci směřující k rekapitalizaci finančních institucí je důvod provádět posouzení udržitelnosti schodku veřejného dluhu s ohledem na úzký vztah mezi fiskální udržitelností a stabilitou finančního sektoru. Jinou možností by bylo v zájmu zpřesnění připojit (tento) odstavec k článku 6 a článek 13 vymazat.


(1)  Tučným písmem je vyznačen nový text, který ECB navrhuje vložit. Přeškrtnut je text, který ECB navrhuje vypustit.

(2)  Tučným písmem je vyznačen nový text, který ECB navrhuje vložit. Přeškrtnut je text, který ECB navrhuje vypustit.


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Rada

17.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 141/25


Návrh opravného rozpočtu č. 2 Evropské unie na rozpočtový rok 2012 – Postoj Rady

2012/C 141/04

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 314 této smlouvy, ve spojení se Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména s článkem 106a této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (1), naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1081/2010 ze dne 24. listopadu 2010 (2), a zejména na článek 37 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2012 byl s konečnou platností přijat dne 1. prosince 2011 (3),

dne 16. března 2012 předložila Komise dokument obsahující návrh opravného rozpočtu č. 2 k souhrnnému rozpočtu na rozpočtový rok 2012,

ROZHODLA TAKTO:

Jediný článek

Postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 2 Evropské unie na rozpočtový rok 2012 byl přijat dne 15. května 2012.

Úplné znění je k dispozici k nahlédnutí nebo ke stažení na internetových stránkách Rady: http://www.consilium.europa.eu/

V Bruselu dne 15. května 2012.

Za Radu

předsedkyně

M. VESTAGER


(1)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1, s opravami v Úř. věst. L 25, 30.1.2003, s. 43 a v Úř. věst. L 99, 14.4.2007, s. 18.

(2)  Úř. věst. L 311, 26.11.2010, s. 9.

(3)  Úř. věst. L 56, 29.2.2012, s opravou v Úř. věst. L 79, 19.3.2012.


Evropská komise

17.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 141/26


Směnné kurzy vůči euru (1)

16. května 2012

2012/C 141/05

1 euro =


 

měna

směnný kurz

USD

americký dolar

1,2738

JPY

japonský jen

102,53

DKK

dánská koruna

7,4331

GBP

britská libra

0,79925

SEK

švédská koruna

9,0970

CHF

švýcarský frank

1,2011

ISK

islandská koruna

 

NOK

norská koruna

7,6210

BGN

bulharský lev

1,9558

CZK

česká koruna

25,460

HUF

maďarský forint

294,32

LTL

litevský litas

3,4528

LVL

lotyšský latas

0,6976

PLN

polský zlotý

4,3500

RON

rumunský lei

4,4400

TRY

turecká lira

2,3180

AUD

australský dolar

1,2813

CAD

kanadský dolar

1,2832

HKD

hongkongský dolar

9,8959

NZD

novozélandský dolar

1,6601

SGD

singapurský dolar

1,6136

KRW

jihokorejský won

1 488,00

ZAR

jihoafrický rand

10,5861

CNY

čínský juan

8,0527

HRK

chorvatská kuna

7,5440

IDR

indonéská rupie

11 772,46

MYR

malajsijský ringgit

3,9689

PHP

filipínské peso

54,786

RUB

ruský rubl

39,3562

THB

thajský baht

40,048

BRL

brazilský real

2,5355

MXN

mexické peso

17,5848

INR

indická rupie

69,4160


(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.


V Oznámení

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

Evropská komise

17.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 141/27


Výzva k předkládání návrhů v rámci pracovního programu sedmého rámcového programu ES pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace

2012/C 141/06

Tímto se oznamuje zahájení výzvy k předkládání návrhů v rámci pracovního programu sedmého rámcového programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013).

Předkládat lze návrhy k této výzvě ve specifickém programu Spolupráce: Informační a komunikační technologie FP7-2012-ICT-FI.

Nabídková dokumentace včetně termínu a rozpočtu je uvedena ve znění výzvy, které je uveřejněno na webových stránkách informační služby na adrese:

http://ec.europa.eu/research/participants/portal/page/home


ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

Evropská komise

17.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 141/28


STÁTNÍ PODPORA – NĚMECKO

Státní podpora SA.23129 (12/C) (ex 12/NN) – Prodej a zpětný pronájem bytových domů v Neubrandenburgu

Výzva k podání připomínek podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie

(Text s významem pro EHP)

2012/C 141/07

Dopisem ze dne 21. března 2012 uvedeným v závazném znění na stránkách následujících po tomto shrnutí oznámila Komise Německu své rozhodnutí zahájit ve věci výše uvedené podpory řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Zúčastněné strany mohou zaslat své připomínky do jednoho měsíce ode dne zveřejnění tohoto shrnutí a připojeného dopisu na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž:

European Commission

Directorate-General for Competition

State aid Greffe

J-70 3/232

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Fax +32 22961242

Tyto připomínky budou sděleny Německu. Zúčastněné strany podávající připomínky mohou písemně a s uvedením důvodů požádat o zachování důvěrnosti ohledně své totožnosti.

SHRNUTÍ

ŘÍZENÍ

(1)

Dne 30. března 2007 podal podnik Neubrandenburger Wohnungsgesellschaft Komisi stížnost na údajné poskytnutí protiprávní státní podpory developerskému fondu Bavaria Immobiliengesellschaft (dále jen „Bavaria“), k němuž mělo dojít uzavřením řady smluv mezi těmito dvěma podniky.

(2)

V roce 2007 stěžovatel zahájil paralelní řízení u zemského soudu v Rostoku (Landgericht) s cílem dosáhnout prohlášení smluv za neplatné. Dne 28. listopadu 2008 zemský soud v Rostoku odvolání zamítl s odůvodněním, že smlouvy nepředstavují porušení dobrých mravů ve smyslu německého občanského zákoníku ani porušení právních předpisů EU v oblasti státních podpor.

(3)

Dopisem ze dne 29. července 2009 Komise stěžovateli sdělila své předběžné posouzení, v němž na základě tehdy dostupných informací dospěla k závěru, že opatření není podporou ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(4)

Dne 9. října 2009 stěžovatel napadl předběžné posouzení Komise u Tribunálu. Dále na Komisi podal žalobu pro nečinnost podle článku 265 SFEU, protože nezahájila formální vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU. Tribunál žalobu dne 12. ledna 2012 odmítl jako nepřípustnou.

(5)

Dne 19. ledna 2012 stěžovatel požádal Komisi, aby v této věci nejpozději do dvou měsíců konala, a pohrozil podáním nové žaloby pro nečinnost.

POPIS OPATŘENÍ

(6)

V roce 1998 stěžovatel uzavřel řadu smluv o prodeji a zpětném pronájmu 12 bytových domů v Neubrandenburgu s celkovým počtem 557 bytů.

(7)

Obchod měl dvě hlavní složky, smlouvu o dlouhodobém pronájmu nemovitosti (Erbbaurechtsvertrag) a smlouvu o správě nemovitosti (Generalverwaltervertrag):

smlouva o dlouhodobém pronájmu je první složkou obchodu a stanoví, že Bavaria odkoupí dotčené budovy a bude platit pevně stanovený nájem (částečně ve formě kapitalizované platby předem) za užívání pozemků, na němž jsou postaveny,

smlouva o správě nemovitostí je druhou složkou obchodu a ukládá podniku Bavaria povinnost provést úplnou rekonstrukci nemovitostí. Naproti tomu stěžovatel souhlasí s tím, že si objekty dlouhodobě pronajme za měsíční poplatek, který se po dokončení oprav zdvojnásobí.

STANOVISKO STĚŽOVATELE

(8)

Podle stěžovatele plyne podniku Bavaria z uzavřených smluv nepřiměřená hospodářská výhoda. Stěžovatel uvádí, že podmínky obou smluv nejsou v souladu se zásadou tržního investora, že při jejich uzavření nebyla dodržena pravidla státní podpory a že smlouvy sloužily k dosažení místních politických cílů a k výkonu tlaku, aby stát převzal část dluhu na základě zákona o odpuštění starých dluhů Altschuldenhilfegesetz  (1).

(9)

Stěžovatel tvrdí, že z obou smluv mu plynou významné ztráty. Ke smlouvě o správě nemovitostí stěžovatel uvádí, že pevně stanovené platby za dlouhodobý pronájem podle této smlouvy jsou podstatně vyšší, než příjem, jaký mohou stěžovateli objekty přinášet. Ke smlouvě o dlouhodobém pronájmu stěžovatel zastává názor, že budovy prodal za cenu hluboko pod skutečnou hodnotou nemovitostí, z čehož mu vznikly další ztráty.

STANOVISKO NĚMECKA A SOUBĚŽNÁ ŘÍZENÍ U VNITROSTÁTNÍCH SOUDŮ

(10)

Německo s odkazem na čl. 20 odst. 20 procesního nařízení z roku 1999 (2) tvrdí, že Komise by neměla vzhledem k nedostatku veřejně dostupných informací zaujímat žádné stanovisko. Německo zdůrazňuje, že údaje nezbytné k takové analýze mohl mít k dispozici pouze stěžovatel.

(11)

Souběžně s oznámením Komisi stěžovatel rovněž zahájil řízení na vnitrostátní úrovni u zemského soudu v Rostocku, kde požádal o zneplatnění dohody či jejích složek z důvodu 1. porušení dobrých mravů ve smyslu § 138 německého občanského zákoníku a 2. porušení čl. 107 odst. 1 SFEU.

(12)

V listopadu 2008 zemský soud v Rostocku zamítl žalobu v plném rozsahu a rozhodl, že dohoda musí být dodržena. K prvnímu žalobnímu důvodu soud shledal, že smlouvy nevykazují nepoměr mezi smluvními povinnostmi stěžovatele a žalovaného, pokud jde o hranici stanovenou německým právem, tj. 200 % (3) nad skutečnou tržní hodnotou zboží či služeb obdržených stěžovatelem (4). U druhého žalobního důvodu zemský soud v Rostocku uplatnil podobnou logiku a v posouzení státní podpory dospěl k závěru, že smlouvy neposkytovaly podniku Bavaria takové zvýhodnění, které by představovalo porušení zásady tržního investora.

POSOUZENÍ

(13)

Aby určité opatření představovalo státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, je třeba prokázat, že toto opatření 1. zvýhodňuje příjemce podpory, 2. je financované státem nebo ze státních prostředků a 3. narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tak, že 4. ovlivňuje nebo může ovlivnit obchod mezi členskými státy.

(14)

Pro existenci zvýhodnění ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU je nutno prokázat, že přijemci opatření byla poskytnuta výhoda, kterou by za běžných tržních podmínek nezískal, jež zlepšuje jeho finanční situaci nebo jej zbavuje nákladů, které by jinak musel nést (5). Pokud je údajným opatřením podpory obchodní činnost veřejného podniku, je vhodným testem ke stanovení zvýhodnění tzv. zásada tržního investora. Podle této zásady představuje opatření podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, pokud smluvní podmínky sahají nad rámec podmínek, s nimiž by souhlasil soukromý investor v běžných podmínkách tržního hospodářství vzhledem k dostupným informacím a událostem předpokladatelným v dané době (6).

(15)

Aby tedy Komise mohla prokázat porušení zásady tržního investora, musí potvrdit, že podmínky obou smluv tvořících údajné opatření podpory sahaly nad rámec podmínek, s nimiž by souhlasil soukromý investor v roce 1998.

(16)

Pokud jde o rozsah opatření, Komise se v rozporu se stěžovatelem, ale ve shodě se zemským soudem v Rostocku domnívá, že smlouva o dlouhodobém pronájmu a smlouva o správě nemovitostí tvoří jedinou hospodářskou jednotku, protože ani jedna ze smluv by bez druhé nebyla uzavřena. Proto se posouzení státní podpory musí zaměřit na režim prodeje a zpětného pronájmu jako celek, a nelze samostatně analyzovat jeho části. Musí se také přihlédnout k prospěchu získanému z převzetí části dluhu státem na základě Altschuldenhilfegesetz.

(17)

Pokud jde o tržní podmínky v roce 1998, zastává Komise názor, že pro posouzení údajného opatření podpory je vhodné porovnat toto opatření s obdobnými režimy uzavřenými ve stejné době, což umožní stanovit, zda podmínky dohody mezi stěžovatelem a Bavarií šly nad rámec podmínek dohodnutých za podobných okolností.

(18)

S využitím judikatury Soudního dvora (7) Komise vyhledala srovnatelné smouvy, které byly v přibližně stejnou dobu uzavírány ve východním Německu. Po předběžném posouzení těchto smluv dospěla v této fázi k závěru, že podmínky režimu prodeje a zpětného pronájmu odpovídají tržním podmínkám. Stěžovatel nicméně trvá na tom, že podmínky obou smluv jasně sahaly nad rámec podmínek uzavřených ve srovnatelných dohodách. Zároveň zpochybňuje vhodnost srovnání provedeného Komisí, a to z důvodu specifik trhu s bydlením v Neubrandenburgu, jako je odlehlost města a věková struktura obyvatelstva.

(19)

Komise proto vyzývá zainteresované strany, aby se k uvedenému vyšetřování vyjádřily a zaslaly jí všechny relevantní informace, zejména pokud jde o tržní informace dostupné v roce 1998. Účelem je, aby Komise získala představu o relevantním trhu prodeje a zpětného pronájmu rozsáhlých bytových komplexů s mnoha nájemníky ve východním Německu v roce 1998.

ZNĚNÍ DOPISU

„Hiermit teilt die Kommission Deutschland mit, dass sie nach Prüfung der Angaben Deutschlands zu der vorgenannten Maßnahme beschlossen hat, das Prüfverfahren nach Art. 108 Abs. 2 des Vertrages über die Arbeitsweisen der Europäischen Union (im Folgenden: AEUV) zu eröffnen.

1.   VERFAHREN

(1)

Mit Schreiben vom 30. März 2007 legte die Neubrandenburger Wohnungsgesellschaft mbH (im Folgenden: Beschwerdeführerin) bei der Kommission in Bezug auf staatliche Beihilfen, die sie angeblich der Bavaria Immobilien Beteiligungsgesellschaft mbH & Co. Objekte Neubrandenburg KG und der Bavaria Immobilien Trading GmbH & Co, Immobilien Leasing Objekt Neubrandenburg KG (im Folgenden: Bavaria) durch einen Erbbaurechtsvertrag (im Folgenden: EBV) und einen Generalverwaltervertrag (im Folgenden: GVV) gewährt haben soll, eine auf Art. 20 Abs. 2 der Verordnung (EG) Nr. 659/1999 des Rates vom 22. März 1999 über besondere Vorschriften für die Anwendung von Art. 108 AEUV (8) (im Folgenden: Verfahrensverordnung) gestützte Beschwerde ein. Sie beantragte die Einleitung eines förmlichen Prüfverfahrens nach Art. 108 Abs. 2 AEUV.

(2)

Die Kommission richtete mit Schreiben vom 06. August 2007 ein Auskunftsersuchen an das Bundesministerium für Wirtschaft und Technologie. Die Antworten des Ministeriums vom 04. September 2007, 12. Oktober 2007, 17. Oktober 2007, 11. Juli 2008, 12. Dezember 2008 und 30. Juni 2009 wurden der Beschwerdeführerin übermittelt, die dazu am 5. November 2007, 26. Februar 2008, 15. Juli 2008, 30. September 2008, 18. Dezember 2008 und 6. März 2009 Stellung nahm.

(3)

Am 28. November 2008 verkündete das LG Rostock seine Entscheidung im nationalen Rechtsstreit zwischen Bavaria und der Neubrandenburger Wohnungsgesellschaft. Dabei kommt das Gericht zu dem Schluss, dass es an einer Begünstigung zugunsten von Bavaria mangelt und daher keine Verletzung von Art. 107 Abs. 1 AEUV vorliegt.

(4)

Mit Schreiben vom 4. Juni 2009 forderte die Beschwerdeführerin die Kommission gemäß Art. 265 Abs. 2 AEUV auf, binnen zwei Monaten, also bis zum 4. August 2009, das förmliche Prüfverfahren nach Art. 108 Abs. 2 EG einzuleiten.

(5)

Mit Schreiben von 29. Juli 2009 teilten die Dienststellen der Kommission der Beschwerdeführerin ihre vorläufige Ansicht mit, dass weder der EBV noch der GVV eine staatliche Beihilfe im Sinne des Art. 107 Abs. 1 AEUV darzustellen scheinen.

(6)

Mit Schreiben vom 26. August 2009 beanstandete die Beschwerdeführerin die von den Dienststellen der Kommission vorgenommene Würdigung des Sachverhalts und forderte die Kommission auf, das förmliche Prüfverfahren binnen zwei Wochen, also bis zum 9. September 2009, einzuleiten.

(7)

Die Kommission informierte die Beschwerdeführerin mit Schreiben vom 15. September 2009, dass ihr nach einer Analyse ihrer Ausführungen in den nächsten Wochen eine Stellungnahme zugehen werde. Mit Schreiben vom 22. September 2009 teilte die Beschwerdeführerin mit, dass sie mit dem von der Kommission vorgeschlagenen Vorgehen nicht einverstanden sei.

(8)

Am 09. Oktober 2009 erhob die Beschwerdeführerin Klage vor dem Gericht und forderte dieses auf, die im Schreiben der Kommission vom 29. Juli 2009 enthaltene Entscheidung für nichtig zu erklären oder hilfsweise, gemäß Art. 265 AEUV, festzustellen, dass die Kommission es rechtswidrig unterlassen hat, das förmliche Prüfverfahren gemäß Art. 108 Abs. 2 AEUV einzuleiten. Am 12. Januar 2012 wies das Gericht zu Klage als unzulässig ab. (9)

(9)

Mit Schreiben vom 19. Januar 2012 fordert die Beschwerdeführerin die Kommission erneut gemäß Art. 265 Abs. 2 AEUV auf, binnen zwei Monaten, also bis zum 20. März 2012, das förmliche Prüfverfahren gemäß Art. 108 Abs. 2 AEUV einzuleiten.

2.   BESCHREIBUNG DER MASSNAHMEN

(10)

Die Beschwerdeführerin, die Neubrandenburger Wohnungsgesellschaft mbH, ist eine kommunale Eigengesellschaft nach deutschem Recht, deren Gesellschaftsanteile zu 100 % von der Stadt Neubrandenburg (Deutschland) gehalten werden. Sie verfolgt das Ziel einer ausreichenden Wohnungsversorgung in der Stadt Neubrandenburg nebst Umland.

(11)

Die Beschwerdeführerin ist unter anderem Eigentümerin einer Reihe von Grundstücken in Neubrandenburg, auf denen insgesamt zwölf Mietshäuser mit 557 Wohnungen stehen. Die Beschwerdeführerin schloss am 21.01.1998 mit der Bavaria den EBV und den GVV (im Folgenden: fragliche Verträge) ab, um im Rahmen eines Immobilienleasings die genannten 12 Mietshäuser weiter zu bewirtschaften. Die fraglichen Verträge wurden nicht vorab bei der Kommission angemeldet.

2.1.   Erbbaurechtsvertrag (EBV)

(12)

Am 21.01.1998 schlossen die Beschwerdeführerin und Bavaria, als sogenannte Zwischenerwerberin, den EBV über die Bestellung von Erbbaurechten für die 12 Mietshäuser mit insgesamt 557 Wohnungseinheiten zugunsten der Bavaria für die Dauer von 75 Jahren. Der EBV gliedert sich in zwei Hauptbestandteile:

a.

Bavaria verpflichtete sich zur Zahlung eines Betrages in Höhe von […] (10) EUR an die Beschwerdeführerin, wovon […] EUR als kapitalisierter Erbbauzins auf Grund und Boden für die Zeit bis zum 31. Dezember 2028 und […] EUR als Kaufpreis für die Altbausubstanz entfielen.

b.

Ab 01. Januar 2029 hat Bavaria außerdem über einen Zeitraum von 10 Jahren jährlich einen Erbbauzins in Höhe von […] % des derzeitigen Grundstückwertes, der auf […] EUR pro Quadratmeter beziffert wurde, zu entrichten. Für die nachfolgende Restlaufzeit ist eine Anpassung des Erbbauzinses an den Preisindex für die Gesamtlebenshaltungskosten vorgesehen, sofern sich dieser um mehr als […] % verändert.

(13)

Vor Abschluss des EBV mit Bavaria hat die Beschwerdeführerin den Wert des Grundbesitzes durch hausinterne Sachverständige 1997 ermitteln lassen. Laut diesem Gutachten betrug der Wert der Objekte […] EUR. Im Jahr 2007 beauftragte die Beschwerdeführerin zusätzlich den externen Sachverständigen Hr. Hecht, rückwirkend ein weiteres Verkehrswertgutachten der Gebäudesubstanz für das Jahr 1997 zu erstellen. Daraus geht ein Schätzwert von […] EUR hervor.

(14)

Bavaria verpflichtete sich außerdem zur Sanierung und Erhaltung der Gebäude. Ferner übernahm Bavaria die Verpflichtung der Beschwerdeführerin aus dem Altschuldenhilfegesetz (im Folgenden: AltSchG) (11), einer lex specialis zur Teilentlastung der ostdeutschen Gemeinden vom strukturellen Erbe der DDR Wohnungspolitik, wonach die Beschwerdeführerin 15 % der Wohnfläche in ihrem Besitz bis zum 31. Dezember 2003 zu privatisieren hatte, um eine Entlastung von ihren Altverbindlichkeiten zu erhalten. (12)

(15)

Neben dem erzielten Kaufpreis hat die Beschwerdeführerin von einer Entlastung in Höhe von […] EUR aus dem Altschuldenhilfegesetz profitiert. Nach dem AltSchG wurden kommunalen Wohnungsunternehmen, Kommunen, Wohnungsgenossenschaften und privaten Vermietern von Wohnraum auf Antrag - sachlich und zeitlich begrenzt - staatliche Altschuldenhilfen gewährt. Diese Hilfen dienen dem Abbau der Schuldenlast aus Krediten, die aufgrund von Rechtsvorschriften der ehemaligen Deutschen Demokratischen Republik im Rahmen des volkseigenen und genossenschaftlichen Wohnungsbaus sowie zur Schaffung und Erhaltung oder Besserung von privatem Wohnraum gewährt worden sind (sogenannte Altverbindlichkeiten gemäß § 3 AltSchG). Die Anträge auf Altschuldenhilfe mussten spätestens bis zum 31. Dezember 1993 bei der kreditgebenden Bank gestellt werden (§ 9 AltSchG).

(16)

Als Formen der Altschuldenhilfe sieht das Gesetz zum einen die Übernahme eines Teils der am 1. Januar 1994 bestehenden Altverbindlichkeiten ab dem 1. Juli 1995 (sogenannte Teilentlastung gemäß § 4 AltSchG) vor. Die Schulden, für die eine Teilentlastung gewährt wird, übernimmt der sogenannte Erblastentilgungsfonds (§ 4 Abs. 1 Satz 1 AltSchG).

(17)

Die Höhe der Teilentlastung errechnet sich aus der Altschuldenlast je Quadratmeter der beim Wohnungsunternehmen vorhandenen gesamten Wohnfläche nach dem Stand vom 1. Januar 1993. Übernommen wird der Teil der Kreditbelastung, der 76,69 EUR (150 DM) je Quadratmeter Wohnfläche übersteigt. Bei der Berechnung dieses Betrags werden höchstens 511,29 EUR (1 000 DM) Kreditbelastung je Quadratmeter Wohnfläche berücksichtigt.

(18)

Für die Gewährung einer Teilentlastung muss ein Wohnungsunternehmen nach § 5 Abs. 1 AltSchG mindestens 15 Prozent seines zahlenmäßigen Wohnungsbestandes mit mindestens 15 Prozent seiner Wohnfläche nach dem Stand vom 1. Januar 1993 bis 31. Dezember 2003 privatisieren oder im Falle der Wohnungsgenossenschaften veräußern. Weiterhin wird in § 5 Abs.2 AltSchG festgelegt, dass das betreffende Wohnungsunternehmen einen Teil des Verkaufserlöses an den Erblastentilgungsfonds zurückerstatten muss, wenn der Verkaufserlös 76,69 EUR je Quadratmeter verkaufter Wohnfläche zuzüglich der in Verbindung mit dem Verkauf entstandenen Sanierungskosten übersteigt. Der abzuführende Prozentsatz des Verkaufserlöses ist abhängig vom Datum des Verkaufs und liegt bei 20 % für Verkäufe bis 1994 und bei 55 % für Verkäufe bis 2003.

(19)

Durch das Bavaria-Geschäft wurden der Beschwerdeführerin Altlasten in Höhe von […] EUR erlassen. Nach Berücksichtigung der Abführungen an den Erblastentilgungsfonds von […] EUR ergibt sich eine Gesamtentlastung der Beschwerdeführerin von […] EUR.

2.2.   Generalverwaltervertrag (GVV)

(20)

Ebenfalls am 21. Januar 1998 unterzeichneten Bavaria und die Beschwerdeführerin einen Generalverwaltervertrag. Danach obliegt der Beschwerdeführerin die Verwaltung und ordnungsgemäße Bewirtschaftung des seitens der Bavaria zu sanierenden streitgegenständlichen Wohnungsbestandes über einen Zeitraum von 30 Jahren. Die Beschwerdeführerin verpflichtete sich für die Zeit bis zum Abschluss der Sanierungsarbeiten zur Zahlung eines monatlichen Festbetrages über […] EUR ([…] EUR p.a.). Nach Beendigung der Sanierungsarbeiten erhöht sich dieser Betrag auf […] EUR ([…] EUR p.a.). Ab 01. Januar 2000 steigt dieser Festgeldbetrag um jährlich […] % wobei Bezugsgröße der zuletzt vertraglich geschuldete Betrag ist. Im Gegenzug trat Bavaria der Beschwerdeführerin alle Ansprüche aus den Mietverhältnissen über die streitgegenständlichen Wohnungen ab.

3.   POSITION DER BESCHWERDEFÜHRERIN

(21)

Um einen wirtschaftlichen Vorteil der Bavaria zu begründen und somit das Vorliegen einer Beihilfe nach Art. 107 Abs. (1) AEUV festzustellen, argumentiert die Beschwerdeführerin, dass die geschlossenen Verträge marktunüblich sind, weil ihr aufgrund marktfremder Vertragsbestandteile Verluste entstehen und kein Bieterverfahren zur Auswahl von Bavaria stattgefunden hat. Laut der Beschwerdeführerin, müssen die Verträge bei der Bewertung ihrer Marktüblichkeit getrennt betrachtet werden.

3.1.   Erbbaurechtsvertrag (EBV)

(22)

In Bezug auf den EBV argumentiert die Beschwerdeführerin, dass sowohl der vertraglich vereinbarte Erbbauzins als auch der vereinbarte Kaufpreis unangemessen niedrig sind.

(23)

Aus dem EBV sind der Beschwerdeführerin nach eigenen Angaben Verluste in Höhe von […] EUR entstanden. Dies ergibt sich aus der Differenz des Verkehrswertes laut dem Gutachten von 1997, dessen Schätzwert […] EUR betrug, und den gezahlten Kaufpreis von […] EUR.

(24)

Laut Beschwerdeführerin müssen bei der Berechnung der Verluste die Entlastungen durch das AltSchG außer Acht gelassen werden. Denn unter Berücksichtigung aller ihrer AltSchG-Privatisierungsmaßnahmen habe sie bezogen auf die Zahl der nach dem AltSchG zu privatisierenden Wohnungseinheiten einen Erfüllungsstand von […] % erreicht. Das Bavaria-Geschäft habe hieran nur einen geringen Anteil von lediglich […] % und sei demzufolge für ihre Entlastung nach dem AltSchG irrelevant. Hätte kein Vertragsabschluss mit Bavaria stattgefunden, hätte man sich auch nach anderen Vertragspartnern bis Ende 2003 umsehen können. Vor diesem Hintergrund sei eine anteilige Zuordnung der lediglich zum Teil durch das Bavaria-Geschäft ermöglichten Altschuldenentlastung abwegig. Selbst bei Berücksichtigung der AltSchG-Entlastung bleibe ein deutlicher Verlust zu Lasten der Beschwerdeführerin bestehen.

3.2.   Generalverwaltervertrag (GVV)

3.2.1.    Marktüblichkeit

(25)

Laut der Beschwerdeführerin ist der GVV marktunüblich, da er Bavaria überhöhte Garantiezahlungen in Verbindung mit einer inflationsunabhängigen jährlichen fixen Erhöhung sowie einer festen Vertragslaufzeit von 30 Jahren gewährt. Vergleichbare Verträge habe es nicht gegeben.

(26)

Durch die vereinbarte fixe Mietgarantie und ihre ebenfalls bereits festgelegte Erhöhung, liege das gesamte zu tragende Risiko bei der Beschwerdeführerin selbst.

(27)

Bavaria sei es nur möglich gewesen diese marktunüblichen Konditionen durchzusetzen, weil seitens der Beschwerdeführerin ein Zeitdruck zum Abschluss der Verträge bestand, um von einer Entlastung der Altschulden Gebrauch machen zu können. Durch zusätzliche regionalpolitische Zielvorgaben und mangelnder Kenntnis der Beihilferegelungen, habe die Beschwerdeführerin nach eigenen Angaben weder wirtschaftlich handeln können noch die daraus resultierende Begünstigung erkannt.

(28)

Weiterhin gibt die Beschwerdeführerin an, dass Bavaria nicht in einem Bieterverfahren ausgewählt worden sei. Laut der Beschwerdeführerin wurden 72 mögliche Firmen angeschrieben, die an einer Zusammenarbeit interessiert waren. Allerdings habe es keinen offenen Aufruf zur Abgabe von Angeboten im Rahmen präziser Vorgaben gegeben. Mangels jener präzisen Vorgaben wäre eine wirkliche Vergleichbarkeit der eingesandten Interessenbekundungen nicht gewährleistet gewesen. Zudem war Bavaria nicht unter den 72 angeschriebenen Unternehmen. Ein offizielles Bieterverfahren habe somit nicht stattgefunden.

3.2.2.    Wirtschaftlichkeitsanalyse

(29)

Die Beschwerdeführerin saldiert den ihr entstehenden Verlust durch den GVV auf […] EUR und legt zum Beweis eine Cashflow-Analyse vor. Als Grund für den Verlust gibt sie die einnahmeunabhängigen Garantiezahlungen, die jährliche Steigerung derselben um […] % sowie die 30 jährige Laufzeit an.

(30)

Die Cashflow-Analyse der Beschwerdeführerin beruht auf Nominalwerten. Es wird keine Abzinsung vorgenommen. Die verwendeten Werte für die ersten 7 Jahre beruhen auf bereits realisierten Zahlen.

(31)

Damit ergibt sich nach Ansicht der Beschwerdeführerin ein Gesamtverlust von […] EUR aus dem EBV und dem GVV.

4.   POSITION DER BUNDESREGIERUNG

(32)

Die Bundesregierung ist der Ansicht, dass für die Kommission in Anbetracht der vorliegenden Informationen keine ausreichenden Gründe bestehen, zu dem Fall eine Auffassung zu vertreten. Die Verfahrensordnung Nr. 659/1999 sieht in Art. 20 Abs. 2 Satz 2 die Möglichkeit ausdrücklich vor, von einer Entscheidung über ein vom Beschwerdeführer behauptetes Vorliegen einer staatlichen Beihilfe abzusehen. Voraussetzung ist eine unzureichende Informationslage. Diese unzureichende Informationslage kann vorliegend selbst durch ein Auskunftsersuchen oder eine Auskunftsanordnung nicht verbessert werden. Weder die Bundesregierung noch die Regierungen der beteiligten Länder Berlin und Mecklenburg-Vorpommern haben originäre Kenntnisse über das Bieterverfahren und den Verlauf der Privatisierung. Über diese Informationen verfügt nur die Beschwerdeführerin selbst. Da Informationen zur wirtschaftlichen Lage, zur Marktsicherung, zum Bieterverfahren und zu den Handlungsoptionen der Beschwerdeführerin zum Entscheidungszeitpunkt sowie zur evtl. Einflussnahme staatlicher Stellen auf die Entscheidungsfindung nicht vollumfänglich zu ermitteln sind, ist das Verfahren mangels ausreichender Informationen zur Beurteilung des Falls einzustellen.

(33)

Die Bundesregierung vertritt zudem die Auffassung, dass das anhängige zivilrechtliche Verfahren vor dem LG Rostock Vorrang vor dem Prüfverfahren der Kommission haben sollte. Eine beihilferechtliche Rechtschutzlücke zu Lasten der Beschwerdeführerin besteht in diesem Fall nicht, da die beihilferechtliche Würdigung der streitgegenständlichen Verträge Gegenstand des zivilrechtlichen Berufungsverfahrens ist. Durch ein Eingreifen der Kommission wird dagegen die in der Mitteilung der Kommission über die Durchsetzung des Beihilferechts durch die einzelstaatlichen Gerichte (13) als sachgerecht erachtete Arbeitsteilung unterlaufen. Nach Abschnitt 2.2 der Mitteilung ist es insbesondere Aufgabe der Gerichte, über die Einhaltung von Art. 108 Abs. 3 AEUV zu wachen und damit über das Vorliegen einer Beihilfe zu entscheiden.

5.   GERICHTSVERFAHREN IN DEUTSCHLAND

(34)

Am 28. November 2008 verkündete das LG Rostock seine Entscheidung im Rechtsstreit zwischen Bavaria und der Neubrandenburger Wohnungsgesellschaft. Ausgangspunkt aller rechtlichen Erwägung des LG Rostocks ist, dass der GVV nicht isoliert von dem EBV betrachtet werden kann. Diese Betrachtungsweise weicht von der Auffassung der Beschwerdeführerin ab, begründet sich laut dem Gericht aber wie folgt: Der GVV ist ein Bestandteil eines Immobilienleasingvertrages in der "sale-and-lease-back"-Variante. Die Verträge stehen im Zusammenhang miteinander und keiner der Verträge wäre ohne den anderen geschlossen worden. Dies verdeutlicht der Umstand, dass sowohl der GVV und der EBV am gleichen Tag, dem 21. Januar 1998, unterzeichnet wurden und wechselseitig aufeinander Bezug nehmen.

5.1.   Erbbaurechtsvertrag (EBV)

(35)

Für die Betrachtung des Verkaufserlöses berücksichtigt das LG Rostock die Befreiung von Altverbindlichkeiten, weil durch das abgeschlossene Immobilienleasingmodell mit Bavaria erst die Voraussetzungen dafür geschaffen worden sind, dass die Beschwerdeführerin eine Befreiung von Altverbindlichkeiten erlangt. Somit ergibt sich ein Gesamtkaufpreis von […] EUR. Verglichen mit dem geschätzten Wert der Gesamtgebäudesubstanz von […] EUR durch den Sachverständigen Hecht ergibt sich eine Differenz von nur […] %.

(36)

Dies rechtfertige nicht die Annahme, dass eine Begünstigung Bavarias vorliegt. Die Argumentation der Beschwerdeführerin, dass ihr wegen der Regelung des § 5 Abs. 3 AltSchG die Teilentlastung von ihren Altverbindlichkeiten auch bei Scheitern des Bavaria-Geschäftes zugutegekommen wäre, überzeugte das Gericht nicht. Maßgebend sind laut dem LG Rostock allein die Verhältnisse bei Vertragsabschluss, auf eine spätere tatsächliche Entwicklung bzw. Übererfüllung des AltSchG kommt es nicht an. Im Übrigen ist der Teil des § 5 Abs. 3 S.1 AltSchG, wonach Privatisierungsverpflichtungen noch bis 31. Dezember 2003 hätten erfüllt werden können, erst am 01. September 2000 in Kraft getreten und galt damit bei Abschluss der streitgegenständlichen Verträge im Jahr 1998 noch gar nicht. Auch der Einwand der Beschwerdeführerin, dass sie auch ohne das Bavaria-Geschäft, welches nur […] % des privatisierten Wohnungsbestandes ausgemacht habe, die Voraussetzungen des AltSchG erfüllt habe, ist wegen der Maßgeblichkeit der Verhältnisse bei Vertragsabschluss ohne rechtliche Relevanz.

(37)

Das Gericht hat ebenfalls die Marktüblichkeit des EBV überprüft mit dem Ergebnis, dass der vertraglich vereinbarte Erbbauzins nicht unangemessen niedrig ist. Als Vergleich zieht das Gericht den geschätzten Liegenschaftszins des Sachverständigen Hecht heran, der diesen auf […] % p.a. schätzt. Zudem fließen der Beschwerdeführerin durch die Kapitalisierung des Erbbauzinses und dessen Entrichtung im Voraus Vorteile zu, die sie in die Lage versetzt hat, die Summe sofort gewinnbringend anzulegen.

5.2.   Generalverwaltervertrag (GVV)

(38)

Was die Laufzeit des GVV betrifft, so stellt das LG Rostock fest, dass das Immobilienleasing eine besondere Form des Finanzierungsleasings mit langer Vertragsdauer bis zu 30 Jahre ist. Immobilienleasingverträge zeichnen sich durch lange Vertragslaufzeiten aus, innerhalb derer der Leasingnehmer für die Voll- bzw. Teilamortisation der vom Leasinggeber für die Anschaffung der Leasingsache getätigten Aufwendungen und Kosten einzustehen hat.

(39)

Dem Argument der Beschwerdeführerin, dass die Leasingraten unangemessen hoch sind, setzt das Gericht einen Vergleich der Leasingraten mit dem Marktzins entgegen. Dabei kommt das Gericht zu dem Schluss, dass die Leasingraten nicht als unangemessen hoch anzusehen sind.

(40)

Gleiches gilt für die vorgesehene jährliche Erhöhung um […] %. Nach Berechnungen des Gerichts ist die jährliche Steigerung des Mietzinses aber schon im Hinblick auf die jährliche Inflation gerechtfertigt. So lag nach Kenntnis des Gerichts die Inflationsrate im Zeitraum von 1970 bis 1998 bei durchschnittlich 3,52 % p.a. Hinzu kommt, dass sich die tatsächliche Mietzinsentwicklung über den sehr langen Zeitraum von 30 Jahren nur schwer prognostizieren lässt, was für beide Vertragspartner auf der Hand gelegen hat. Das Gericht schlussfolgert, das nicht davon ausgegangen werden kann, dass dies schon bei Vertragsabschluss außer Verhältnis zu der für die gesamte Laufzeit zu prognostizierten Zinsentwicklung stand.

5.3.   Zusammenfassung

(41)

Das Gericht kommt in seiner Gesamtbetrachtung zu dem Schluss, dass sich keine Nichtigkeit der Verträge aus Art. 107 AEUV ergibt, da es am Vorliegen einer Begünstigung der Bavaria fehlt.

(42)

Die Beschwerdeführerin hat gegen das Urteil des Landgerichts Rechtsmittel eingelegt, das Verfahren ist derzeit beim OLG Rostock anhängig. (14)

6.   BEIHILFERECHTLICHE WÜRDIGUNG

6.1.   Vorliegen einer staatlichen Beihilfe im Sinne des Artikels 107 Absatz 1 AEUV

(43)

Nach Art. 107 Abs. 1 AEUV stellt eine Maßnahme eine staatliche Beihilfe dar, wenn sie die vier folgenden Voraussetzungen kumulativ erfüllt:

a.

Die Maßnahme muss einem Unternehmen einen Vorteil verschaffen.

b.

Die Maßnahme muss von einem Mitgliedstaat oder aus staatlichen Mitteln finanziert werden.

c.

Die Maßnahme muss den Wettbewerb verfälschen bzw. zu verfälschen drohen, indem einem Unternehmen Vorteile verschafft werden.

d.

Die Maßnahme muss geeignet sein, den Handel zwischen Mitgliedstaaten zu beeinträchtigen.

6.1.1.    Vorteil für ein Unternehmen

(44)

Nach ständiger Rechtsprechung des EuGH (15) ist zur Feststellung eines Vorteils im Sinne des Beihilfenrechts zu prüfen, ob ein privater Kapitalgeber von vergleichbarer Größe den betreffenden Vorgang zu den gleichen Bedingungen abgewickelt hätte. Eine Begünstigung liegt immer dann vor, wenn die Maßnahme unter solchen Umständen erfolgt, die für einen privaten Investor unter Marktbedingungen nicht annehmbar wären. Dabei geht der EuGH davon aus, dass ein privater Kapitalgeber an einem langfristigen Engagement mit angemessenem Profit interessiert ist.

(45)

Zur Feststellung eines möglichen Vorteils prüft die Kommission im vorliegenden Fall, ob die fraglichen Verträge marktüblich sind und zu den gleichen Konditionen von einem privaten Kapitalgeber abgeschlossen worden wären. Dabei versetzt sich die Kommission in die Situation von 1998, da bei der Prüfung der Marktüblichkeit allein die Verhältnisse bei Vertragsabschluss maßgeblich sind, nicht eine spätere tatsächliche Entwicklung.

(46)

Entgegen der Auffassung der Beschwerdeführerin stützt die Kommission die vorläufige Bewertung der Marktüblichkeit der 1998 zwischen der Beschwerdeführerin und Bavaria geschlossenen Verträge auf eine gemeinsame Betrachtung des EBV und des GVV. Da die vertraglichen Beziehungen Bestandteil eines sogenannten Immobilienleasingvertrags in der "sale-and-lease-back"-Variante darstellen, stehen sie im Zusammenhang miteinander und keiner der Verträge wäre ohne den anderen abgeschlossen worden. Dies verdeutlicht insbesondere der Umstand, dass beide Verträge am gleichen Tag, dem 21. Januar 1998, unterzeichnet wurden und wechselseitig aufeinander Bezug nehmen. Wie bereits erwähnt, kommt auch das LG Rostock in seinem Urteil zu dieser Einschätzung.

(47)

Die Kommission betrachtet daher die beiden fraglichen Verträge – EBV und GVV – zusammenfasst als Einzelmaßnahme im Sinne des Art. 1 lit. e der Verfahrensordnung. Die Bewertung eines möglichen wirtschaftlichen Vorteils für Bavaria basiert daher auf einer Analyse der Erlöse, den die Beschwerdeführerin zum Zeitpunkt aus dem gemeinsamen Abschluss des EBV und des GVV im Jahr 1998 erwarten konnte.

6.1.1.1.   Erbbaurechtsvertrag (EBV)

(48)

Mit Abschluss der Verträge verpflichtete Bavaria sich zur Zahlung eines Betrages in Höhe von […] EUR an die Beschwerdeführerin, wovon […] EUR als kapitalisierter Erbbauzins auf Grund und Boden für die Zeit bis zum 31. Dezember 2028 […] EUR als Kaufpreis für die Altbausubstanz entfielen.

(49)

Vor Abschluss des EBV mit Bavaria hat die Beschwerdeführerin den Wert des Grundbesitzes durch hausinterne Sachverständige 1997 ermitteln lassen. Laut diesem Gutachten betrug der Wert der Objekte […] EUR. Im Jahr 2007 beauftragte die Beschwerdeführerin zusätzlich den externen Sachverständigen Hr. Hecht, rückwirkend ein weiteres Verkehrswertgutachten der Gebäudesubstanz für das Jahr 1997 zu erstellen. Daraus geht ein Schätzwert von […] EUR hervor, auf welchen sich das LG Rostock in seinem Urteil bezieht.

(50)

Im Weiteren berücksichtigt das LG Rostock die Befreiung von Altverbindlichkeiten für die Betrachtung des Verkaufserlöses. Dabei argumentiert das Gericht, dass durch das abgeschlossene Immobilienleasingmodell mit Bavaria erst die Voraussetzungen dafür geschaffen worden seien, dass die Beschwerdeführerin eine Befreiung von Altverbindlichkeiten erlangte. Durch die Einrechnung der AltSchG-Entlastung ergibt sich ein Gesamtkaufpreis von […] EUR, welcher sich aus dem erzielten Kaufpreis von […] EUR und der AltSchG-Entlastung von […] EUR zusammensetzt.

(51)

Aufbauend auf dem vom externen Sachverständigen Hr. Hecht im Jahr 2007 rückwirkend ermittelten Verkehrswertes kommt das LG Rostock zu dem Schluss, dass der Gesamtkaufpreis lediglich […] % niedriger als der damalige Verkehrswert der Gebäudesubstanz ist.

(52)

Das LG Rostock argumentiert in diesem Zusammenhang weiterhin, dass die Beschwerdeführerin unter Berücksichtigung des GVV von dem niedrigen Kaufpreis profitiert habe und somit eine eventuelle Begünstigung aus dem EBV bei einer gemeinsamen Belastung der Verträge revidiert werde. Durch den niedrigeren Kaufpreis reduzierten sich die Gesamtinvestitionskosten, die Bavaria als Leasinggeber vorzufinanzieren habe. Diese habe unmittelbaren Einfluss auf den seitens der Beschwerdeführerin geschuldeten Leasingzins, da der Leasingzins sich an den Gesamtinvestitionskosten orientiere.

(53)

Basiert man die oben angebrachte Berechnung allerdings auf den im Jahr 1997 durch hausinterne Sachverständiger festgelegten Verkehrswert von […] EUR, lag der von Bavaria gezahlte Kaufpreis um circa […] % unter dem tatsächlichen Verkehrswert der Gebäudesubstanz.

(54)

Für die Kommission stellen sich zum jetzigen Zeitpunkt vor allem zwei Fragen zum EBV:

(55)

Erstens gilt es zu klären, ob die Entlastung durch das AltSchG in die Bewertung miteinbezogen werden soll. Dabei macht die Beschwerdeführerin widersprüchliche Angaben, weil sie zum einem angibt, dass sie bei Abschluss der Verträge unter Zeitdruck stand, um die Voraussetzungen des AltSchG zu erfüllen. Andererseits argumentiert sie, dass sie auch ohne die fraglichen Verträge die AltSchG-Voraussetzungen erfüllt hätte. Das LG Rostock hingegen stellt eindeutig darauf ab, dass vor Vertragsabschluss die Bedingungen noch nicht erfüllt waren und daher die AltSchG-Entlastung eingerechnet werden muss.

(56)

Zweitens kann die Kommission zum derzeitigen Zeitpunkt nicht nachvollziehen, worin die Unterschiede zwischen den Wertgutachten liegen bzw. worauf die ungleiche Wertermittlung der Gutachten basiert. Daher lässt sich zum jetzigen Zeitpunkt nicht nachweisen, welches der Gutachten, die beide von der Beschwerdeführerin in Auftrag gegeben und vorgelegt wurden, den tatsächlichen Verkehrswert des Grundbesitzes im Jahr 1998 darlegt.

6.1.1.2.   Generalverwaltervertrag (GVV)

6.1.1.2.1.   Marktüblichkeit

(57)

Die Beschwerdeführerin vertritt die Auffassung dass der GVV angesichts der vorhersehbaren negativen Entwicklung des Immobilienmarkts in Neubrandenburg bereits 1998 nicht marktüblich war. Die Beschwerdeführerin argumentiert, dass es einem nach marktwirtschaftlichen Prinzipien handelnden privaten Investor hätte klar sein müssen, dass die einnahmeunabhängigen Garantiezahlungen, die jährliche Steigerung derselben um […] % sowie die 30 jährige Laufzeit im Hinblick auf die Entwicklung des Mietspiegels nicht akzeptabel seien.

(58)

Der Kommission liegen mehrere Verträge aus ähnlich gelagerten Immobiliengeschäften in Ostdeutschland, die im selben Zeitraum abgeschlossen wurden, vor. Im Rahmen des nationalen Gerichtsverfahrens hat die Bavaria zwei nach ihren Aussagen vergleichbare Verträge vorgelegt, um die Marktüblichkeit der fraglichen Verträge zu beweisen. Dabei handelt es sich um Verträge, die die Bavaria selbst mit folgenden Vertragspartnern abgeschlossen hat:

a.

Generalverwalter- und Mietgarantievertrag mit der […] vom 13. August 1998,

b.

Generalverwalter- und Mietgarantievertrag mit der […] vom 01. Dezember 1999.

(59)

Der Kommission liegt darüber hinaus ein weiterer, von der Bundesregierung übersandter Vertrag vor, den die Bavaria mit der Wohnungsbaugesellschaft der […] am 19. Dezember 1997 abgeschlossen hat. Diese drei Verträge werden im Folgenden als Beispielverträge bezeichnet.

(60)

Die der Kommission vorliegenden Beispielverträge weisen ähnliche Klauseln wie der GVV auf: Im Vergleich zur Garantiezahlung der Beschwerdeführerin an Bavaria beinhalten die Beispielverträge teilweise eine höhere Festgeldzahlung des Verwalters pro Quadratmeter. Weiterhin sind auch in den Beispielverträgen Steigerungen des Fixbetrages über Jahre hinweg vereinbart, teilweise beinhalten diese sogar die gleiche Indexierung wie der GVV. Die Laufzeit von 30 Jahren scheint in Anbetracht anderer "sale-and-lease-back"-Modelle angemessen.

(61)

Die Beschwerdeführerin argumentiert, dass die Beispielverträge nicht mit dem GVV vergleichbar seien. Dabei weist die Beschwerdeführerin aber lediglich auf graduelle Unterschiede zwischen den Verträgen hin, welche die Marktüblichkeit der fraglichen Verträge nicht zwingend in Frage stellen. Auch das Argument der Beschwerdeführerin, die Beispielverträge stellten schon aufgrund der unterschiedlichen geographischen Lage der betreffenden Immobilien keinen Vergleichspunkt dar, kann die Kommission vorläufig nicht folgen.

(62)

Das Verfahren zur Auswahl eines geeigneten Immobilienfonds lässt ebenfalls Rückschlüsse auf marktübliches Verhalten der Beschwerdeführerin zu. Aus der Aufsichtsratsvorlage Nr. 97/97 vom 17. April 1997 ist ersichtlich, dass bereits am 02. Oktober 1996 72 mögliche Unternehmen, die Interesse an der Privatisierungsübernahme hatten, angeschrieben wurden. Durch das Anschreiben ergaben sich Kontakte zu mehreren Unternehmen, wovon fünf Angebote als "verwertbar" eingestuft wurden (16). Dadurch hatte die Beschwerdeführerin, genau wie ein Privatinvestor, die Möglichkeit, sich am Markt zu erkundigen, unterschiedliche Angebote einzuholen und eine rationale Investitionsentscheidung zu treffen.

(63)

Das LG Rostock kommt im Hinblick auf die Marktüblichkeit der Verträge zu der Einschätzung, dass sich auch ein privater Investor auf das fragliche Geschäft eingelassen hätte. Laut der Einschätzung des Gerichts stellt der nach der Sanierung voraussichtlich zu erzielende monatliche Mietzins von […] EUR pro Quadratmeter die Grundlage zur Kalkulation der monatlich zu entrichtenden Festgeldbeträge dar. Da das im GVV festgelegte monatliche Entgelt innerhalb des Mittelwerts der zu dieser Zeit gültigen Mietzinsspanne lag, kommt das Gericht zu dem Schluss, dass hieraus kein Vorteil für Bavaria entsteht.

(64)

Ein Vergleich der vereinbarten Mieten mit dem Mietspiegel der Stadt Neubrandenburg zeigt, dass die in dem Mietspiegel der Stadt Neubrandenburg für den Zeitraum 01. März 2006 bis 29 Februar 2008 ausgewiesenen Mittelwerte der Mietzinsspannen für vollmodernisierte Wohnungen in dem hier maßgebenden Stadtviertel Ost und im Industrieviertel in etwa dem vertraglich vereinbarten Betrag in Höhe von […] EUR pro Quadratmeter nach einer Vertragslaufzeit von 10 Jahren entsprechen bzw. nur geringfügig unter diesem Betrag liegen. Obwohl allein die Erwartungen und die wirtschaftliche Situation der Beschwerdeführerin zum Zeitpunkt des Vertragsabschlusses für das Vorliegen eines wirtschaftlichen Vorteils entscheidend sind, weist die tatsächliche Entwicklung des Mietspiegels auf die Marktüblichkeit der fraglichen Verträge hin.

(65)

Das LG Rostock kommt weiterhin zu dem Schluss, dass die im GVV festgelegte jährliche Erhöhung der Garantiezahlung um […] % bereits im Hinblick auf die jährliche Inflation gerechtfertigt sei. Diese lag im Beispielzeitraum von 1970 bis 1998 bei durchschnittlich 3,52 % und war damit höher als die jährliche Steigerung der Garantiezahlung von […] %.

(66)

Sowohl die Beispielverträge als auch die tatsächliche Entwicklung des Mietspiegels und die Einschätzung des LG Rostock weisen auf die Marktüblichkeit des GVV zwischen der Beschwerdeführerin und Bavaria hin. Die Kommission ist aber an weiteren objektiv nachvollziehbaren Informationen zum Immobilienmarkt in 1998 und den damaligen Erwartungen der Marktteilnehmer über die zukünftige Entwicklung interessiert, um die Argumente der Beschwerdeführerin eingehender prüfen zu können.

6.1.1.2.2.   Wirtschaftlichkeitsanalyse

(67)

Der Kommission liegt eine Cashflow-Analyse der Beschwerdeführerin vor, welche die Unwirtschaftlichkeit des Bavaria-Geschäfts belegen soll. Das Ergebnis der Berechnung zeigt einen Verlust von circa […] Millionen Euro aus dem GVV und EBV. Die Kommission stellt in der vorläufigen Prüfung jedoch fest, dass die von der Beschwerdeführerin durchgeführte Cashflow-Analyse methodisch erheblich zu kritisieren ist:

a.

Die von der Beschwerdeführerin durchgeführte Cashflow-Analyse basiert auf bereits realisierten Daten für die Jahre 1998 bis 2005. Die Beschwerdeführerin führt daher eine ex post Betrachtung durch und versetzt sich nicht in die für die Beurteilung maßgebliche Situation bei Vertragsabschluss im Jahr 1998.

b.

Die Beschwerdeführerin nimmt weder eine Abzinsung der Werte in den späteren Jahren vor noch berechnet sie eine Mietsteigerung während der 30-jährigen Laufzeit des GVV ein.

c.

Die Beschwerdeführerin rechnet die laut §5 Nr. 5 des GVV zu leistenden Zahlung auf ein Instandhaltungskonto bei den Ausgaben mit ein. Wie jedoch aus dem Gerichtsverfahren vor dem LG Rostock hervorgeht, hat die Beschwerdeführerin in den Jahren 1998 bis 2004 keine Instandhaltungsrücklage gebildet. Weiterhin kommt das Gericht zu dem Schluss, dass der betreffende Paragraph im GVV unwirksam ist. Daher könne Bavaria hieraus keine Ansprüche gegenüber der Beschwerdeführerin herleiten.

(68)

Die Kommission kommt zum vorläufigen Schluss, dass die vorgelegte Cash-Flow Analyse aufgrund der methodischen Mängel einen wirtschaftlichen Vorteil zugunsten von Bavaria nicht nachweisen kann.

6.1.1.3.   Zusammenfassung

(69)

Aufgrund der vorliegenden Informationen scheint es der Kommission zum jetzigen Zeitpunkt nicht möglich, einen wirtschaftlichen Vorteil zugunsten von Bavaria nachzuweisen.

(70)

Um jedoch die Argumente der Beschwerdeführerin eingehender zu prüfen, ersucht die Kommission die Beteiligten um zusätzliche zweckdienliche Informationen in Bezug auf die Marktüblichkeit der fraglichen Verträge.

6.1.2.    Verwendung staatlicher Mittel

(71)

Die Maßnahme muss dem Staat zurechenbar sein und aus staatlichen Mittel gewährt werden. Laut der Rechtsprechung des EuGH in Stardust Marine  (17) können auch staatliche Beihilfen, welche nicht direkt aus dem Staatshaushalt finanziert werden, diese Kriterium erfüllen, sofern die Mittel der Kontrolle des Staates unterliegen. Es genüge bereits der Umstand, dass die Mittel öffentlicher Unternehmen unter der Kontrolle des Staates und diesem damit zur Verfügung stehen. Denn der Staat sei in der Lage, durch die Ausübung seines beherrschenden Einflusses auf diese Unternehmen die Verwendung der Mittel zu steuern, um gegebenenfalls besondere Vorteile zugunsten anderer Unternehmen zu finanzieren.

(72)

Bei der Beschwerdeführerin handelt es sich um eine 100 % Tochtergesellschaft der Stadt Neubrandenburg und damit um ein öffentliches Unternehmen im Sinne von Art. 2 Abs. 1 lit. b) der vom EuGH im Stardust Marine-Urteil herangezogenen Transparenzrichtlinie (18). Die Stadt Neubrandenburg hält als Körperschaft des öffentlichen Rechts sämtliche Geschäftsanteile an der Neubrandenburger Wohnungsgesellschaft und kann als Alleingesellschafter über den Aufsichtsrat und die Gesellschafterversammlung wesentliche Kontrolle über die Beschwerdeführerin ausüben. Daher kommt die Kommission zum vorläufigen Schluss, dass die Kommune die Möglichkeit hat, die Verwendung der Mittel der Beschwerdeführerin zu steuern. Folglich würde die Maßnahme aus staatlichen Mitteln finanziert.

(73)

Weiterhin ergibt die vorläufige Untersuchung der Kommission, dass die Stadt Neubrandenburg über den staatlich besetzten Aufsichtsrat am Zustandekommen der Verträge maßgeblich beteiligt war. Daher könnten der Abschluss der Verträge und die darin zugesagten Zahlungen dem Staat zugerechnet werden.

6.1.3.    Selektivität

(74)

Gemäß Art. 107 Abs. 1 AEUV gilt eine Maßnahme nur dann als staatliche Beihilfe, wenn sie bestimmte Unternehmen oder Produktionszweige begünstigt. Die Spezifität oder die Selektivität einer Maßnahme ist damit eines der Merkmale des Begriffs der staatlichen Beihilfe. Maßnahmen mit nur allgemeinem Charakter fallen nicht unter das Beihilfenrecht.

(75)

Eine mögliche Begünstigung, welche Bavaria durch die fraglichen Verträge gewährt würde, wäre selektiv im Sinne des Beihilfenrechts.

6.1.4.    Wettbewerbsverzerrungen

(76)

Ein weiteres Tatbestandsmerkmal staatlicher Beihilfen unter Art. 107 Abs. 1 AEUV ist, dass die Maßnahme den Wettbewerb verzerrt oder zu verzerren droht. Nach der ständigen Rechtsprechung verzerren Beihilfen, welche die Position eines Unternehmens im Vergleich zu seinen Wettbewerbern im innergemeinschaftlichen Handel stärken, grundsätzlich die Wettbewerbsbedingungen.

(77)

Die Kommission kommt zum vorläufigen Schluss, dass Bavaria mit anderen Immobilienfonds, die von nationalen und internationalen Konkurrenzunternehmen betrieben werden, im Wettbewerb um Anleger und Anlageobjekte stehen. Durch einen möglichen finanziellen Vorteil würde die Position von Bavaria im innergemeinschaftlichen Handel gestärkt und dadurch potenziell der Wettbewerb verzerrt.

6.1.5.    Auswirkungen auf den Handel zwischen Mitgliedsstaaten

(78)

Damit eine Maßnahme Auswirkungen auf den Handel zwischen Mitgliedstaaten hat, ist es ausreichend, dass die Einfuhr von konkurrierenden Produkten oder Dienstleistungen aus anderen Mitgliedstaaten durch die stärkere Marktposition des Begünstigten erschwert wird.

(79)

Da sowohl der Anlegermarkt als auch der Markt für Immobilienobjekte eine grenzüberschreitende, gemeinschaftsweite Dimension haben, besteht ein unionsweites Interesse an der Bereitstellung der fraglichen Dienste. Ein wirtschaftlicher Vorteil zugunsten Bavaria würde deren Marktposition stärken und hätte daher Auswirkungen auf den innergemeinschaftlichen Handel zwischen den Mitgliedsstaaten.

6.2.   Rechtswidrigkeit nach Artikel 108 Absatz 3 AEUV

(80)

Die fraglichen Verträge wurden nicht von der Bundesrepublik Deutschland bei der Kommission notifiziert und sind daher, im Falle eines wirtschaftlichen Vorteils für Bavaria und damit dem Vorliegen einer staatlichen Beihilfe, rechtswidrig nach Art. 108 Abs. 3 AEUV.

6.3.   Vereinbarkeit der staatlichen Beihilfe mit dem Binnenmarkt

(81)

Bei der Prüfung der Vereinbarkeit einer Maßnahme mit dem Binnenmarkt gemäß Art. 107 Abs. 2 und 3 AEUV obliegt die Beweislast dem Mitgliedsstaat. Derzeit führt Deutschland aber keine Argumente an, welche die Maßnahme unter Art. 107 Abs. 2 und 3 AEUV oder als Dienstleistung von allgemeinem wirtschaftlichem Interesse unter Art. 106 Abs. 2 AEUV rechtfertigen könnten.

7.   BESCHLUSS

(82)

Aus diesen Gründen fordert die Kommission Deutschland im Rahmen des Verfahrens nach Artikel 108 Absatz 2 AEUV auf, innerhalb eines Monats nach Eingang dieses Schreibens Stellung zu nehmen und alle für die Würdigung der Maßnahme sachdienlichen Informationen zu übermitteln. Deutschland wird aufgefordert, unverzüglich eine Kopie dieses Schreibens an die potenziellen Beihilfeempfänger weiterzuleiten.

(83)

Die Kommission erinnert Deutschland an die aufschiebende Wirkung des Artikels 108 Absatz 3 AEUV und verweist auf Artikel 14 der Verordnung (EG) Nr. 659/1999 des Rates, dem zufolge alle rechtswidrigen Beihilfen von den Empfängern zurückgefordert werden können.

(84)

Die Kommission weist Deutschland darauf hin, dass sie die Beteiligten durch die Veröffentlichung des vorliegenden Schreibens und einer aussagekräftigen Zusammenfassung dieses Schreibens im Amtsblatt der Europäischen Union informieren wird. Außerdem wird sie die Beteiligten in den EFTA-Staaten, die das EWR Abkommen unterzeichnet haben, durch die Veröffentlichung einer Bekanntmachung in der EWR-Beilage zum Amtsblatt der Europäischen Union und die EFTA Überwachungsbehörde durch die Übermittlung einer Kopie dieses Schreibens von dem Vorgang in Kenntnis setzen. Alle Beteiligten werden aufgefordert, innerhalb eines Monats ab dem Datum dieser Veröffentlichung Stellung zu nehmen.“


(1)  Altschuldenhilfegesetz (AltSchG) je speciální zákon vypracovaný za účelem částečného odpuštění dluhu východoněmeckých obcí, který je historickým dědictvím po bývalé Německé demokratické republice v sektoru bydlení. Tento zákon stanoví, že k odpuštění dluhu musí obec do konkrétního data privatizovat určitou část obecních bytů (Altschuldenhilfe-Gesetz vom 23. Juni 1993 (BGBl. I S. 944, 986)).

(2)  Nařízení (ES) č. 659/1999.

(3)  Viz § 138 německého občanského zákoníku (Bürgerliches Gesetzbuch).

(4)  Viz například Armbrüster, Münchner Kommentar zum BGB (6. vydání) „§138 Sittenwidriges Rechtsgeschäft; Wucher“, body 113–115.

(5)  Viz věc C-379/98 Preussen Elektra, s přihlédnutím k věci C-482/99 Francie v. Komise (Stardust Marine), Sb. rozh. 2002, s. I-4397.

(6)  Viz věc C-234/84 Belgie v. Komise (Meura), Sb. rozh. 1986, s. 2263, věc C-301/87 Francie v. Komise (Boussac), Recueil 1990, s. I-307, bod 39, věc C-308/88 Itálie v. Komise (ENI Lanerossi), Recueil 1991, I-1433, body 21–24, věc C-42/93 Španělsko v. Komise (Merco), Sb. rozh. 1994, s. I-4125.

(7)  Věc C-83/01 P a další, Chronopost v. UFEX, Sb. rozh. 2003, s. I-6993.

(8)  ABl. L 83 vom 27.3.1999, S. 1.

(9)  Urteil vom 12. Januar 2012, Neubrandenburger Wohnungsgesellschaft/Kommission (T-407/09, noch nicht veröffentlicht).

(10)  Teile des Textes wurden geändert um sicherzustellen, dass vertrauliche Informationen nicht veröffentlicht werden; Diese Teile werden im Folgenden durch eckige Klammern ersetzt.

(11)  Altschuldenhilfe-Gesetz vom 23. Juni 1993 (BGBl. I S. 944, 986), zuletzt geändert am 31. Oktober 2006 (BGBl. I S. 2407).

(12)  Ibid. §5 Abs.1.

(13)  Abl. C 85 vom 9.4.2009, S. 1.

(14)  Verfahrensnummer: 1 U 75 /09.

(15)  Urteil vom 10. Juli 1986, Belgien/Kommission (C-234/84, Slg. 1986, 2263); Urteil vom 10. Juli 1986, Belgien/Kommission (C-40/85, Slg. 1986, 2321); Urteil vom 14. Februar 1990, Frankreich/Kommission (C-301/87, Slg. 1990, I 307); Urteil vom 21. März 1991, Italien/Kommission (C-303/88, Slg. 1991, I-1433).

(16)  Diese fünf Angebote wurden der Kommission aber bisher nicht vorgelegt

(17)  Urteil vom 16. Mai 2002, Frankreich/Kommission (C–482/99, Slg. 2002, I–4397).

(18)  Richtlinie 2000/52/EG der Kommission vom 26. Juli 2000 zur Änderung der Richtlinie 80/723/EWG über die Transparenz der finanziellen Beziehungen zwischen den Mitgliedstaaten und den öffentlichen Unternehmen (Abl. L 193 vom 29.07.2000, S. 75).


Opravy

17.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 141/38


Oprava výzvy MEDIA 2007 – Rozvoj, distribuce, propagace a vzdělávání – Výzva k předkládání návrhů – EACEA/7/12 – Podpora nadnárodní distribuce evropských filmů – „automatický“ systém 2012

( Úřední věstník Evropské unie C 60 ze dne 29. února 2012 )

2012/C 141/08

Strana 11, bod 6, první odstavec:

místo:

„Návrhy na „vytvoření“ potenciálního fondu musejí být odeslány do 30. dubna 2012 (rozhoduje datum poštovního razítka).“,

má být:

„Návrhy na „vytvoření“ potenciálního fondu musejí být odeslány do 18. června 2012 (rozhoduje datum poštovního razítka).“