(2012/C 25/01)

Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

Úř. věst. C 13, 14.1.2012

Dřívější publikace

Úř. věst. C 6, 7.1.2012

Úř. věst. C 370, 17.12.2011

Úř. věst. C 362, 10.12.2011

Úř. věst. C 355, 3.12.2011

Úř. věst. C 347, 26.11.2011

Úř. věst. C 340, 19.11.2011

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 15. listopadu 2011 — Evropská komise v. Government of Gibraltar, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Španělské království (C-106/09), Španělské království v. Evropská komise, Government of Gibraltar, Spojené království Velké Británie a Severního Irska

(Spojené věci C-106/09 P a C-107/09 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Státní podpory - Věcná selektivita - Daňový režim - Gibraltar - Společnosti „offshore“)

(2012/C 25/02)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

(C-106/09 P)

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: R. Lyal, V. Di Bucci a N. Khan, zmocněnci)

Další účastníci řízení: Government of Gibraltar (zástupci: J. Temple Lang, solicitor, M. Llamas, barrister a A. Petersen, advokat), Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: I. Rao, zmocněnkyně, D. Anderson QC, M. Gray, barrister), Španělské království (zástupci: N. Díaz Abad a J. M. Rodríguez Cárcamo, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující Government of Gibraltar a Spojené království Velké Británie a Severního Irska: Irsko (zástupci: D. O'Hagan, zmocněnec a B. Doherty, barrister)

(C-107/09 P)

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Španělské království (zástupci: N. Díaz Abad a J. M. Rodríguez Cárcamo, zmocněnci)

Další účastníci řízení: Evropská komise (zástupci: R. Lyal, V. Di Bucci a N. Khan, zmocněnci), Government of Gibraltar (zástupci: J. Temple Lang, solicitor, M. Llamas, barrister a A. Petersen, advokat), Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: I. Rao, zmocněnkyně, D. Anderson QC a M. Gray, barrister)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (třetího rozšířeného senátu) ze dne 18. prosince 2008, Government of Gibraltar v. Komise (T-211/04 a T-215/04), kterým bylo zrušeno rozhodnutí Komise 2005/261/ES ze dne 30. března 2004 o režimu podpory, kterou plánuje zavést Spojené království v souvislosti s reformou korporační daně vlády Gibraltaru (státní podpora č. K 66/2002 ex (N 534/2002) — Spojené království)

Výrok

1)	Rozsudek Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 18. prosince 2008, Government of Gibraltar a Spojené království v. Komise (T-211/04 a T-215/04), se zrušuje.

2)	Žaloba Government of Gibraltar a žaloba Spojeného království Velké Británie a Severního Irska se zamítají.

3)

Government of Gibraltar a Spojené království Velké Británie a Severního Irska ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vzniklé Evropské komisi a Španělskému království v souvislosti s řízením o projednávaných kasačních opravných prostředcích, jakož i náklady vzniklé Evropské komisi v prvním stupni řízení.

4)	Španělské království a Irsko jakožto vedlejší účastníci řízení před Soudem prvního stupně Evropských společenství a Soudním dvorem Evropské unie ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 141, 20.6.2009.

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 10. listopadu 2011 — Evropská komise v. Portugalská republika

(Věc C-212/09) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Články 43 ES a 56 ES - Volný pohyb kapitálu - Zlaté akcie („golden shares“) portugalského státu ve společnosti GALP Energia, SGPS SA - Zásahy do řízení privatizované společnosti)

(2012/C 25/03)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: G. Braun, M. Teles Romão a P. Guerra e Andrade, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika (zástupci: L. Inez Fernandes, zmocněnec, C. Botelho Moniz, M. Rosado da Fonseca a P. Gouveia e Melo, advogados)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení článků 43 ES a 56 ES — Zvláštní práva státu a dalších veřejnoprávních subjektů ve společnosti GALP Energia, SGPS SA („zlaté akcie“)

Výrok

1)

Portugalská republika tím, že zachovala v rámci GALP Energia SGPS SA taková zvláštní práva, jako jsou práva, která jsou v daném případě stanovena rámcovým zákonem č. 11/90 ze dne 5. dubna 1990 o privatizacích (Lei n.° 11/90, Lei Quadro das Privatizações), legislativním nařízením č. 261-A/99 ze dne 7. července 1999, kterým se schvaluje první fáze procesu privatizace základního kapitálu společnosti GALP — Petróleos e Gás de Portugal SGPS SA (Decreto-Lei no 261-A/99 aprova a 1.a fase do processo de privatização do capital social da GALP — Petróleos e Gás de Portugal, SGPS, SA), a stanovami této společnosti ve prospěch portugalského státu a jiných veřejnoprávních subjektů, přiznaná ve spojitosti se zlatými akciemi („golden shares“) drženými tímto státem jakožto účast na základním kapitálu zmíněné společnosti, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 56 ES.

2)	Portugalské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 180, 1.8.2009.

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 24. listopadu 2011 — Evropská komise v. Španělské království

(Věc C-281/09) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 89/552/EHS - Televizní vysílání - Reklamní šoty - Vysílací čas)

(2012/C 25/04)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: L. Lozano Palacios a C. Vrignon, zmocněnci)

Žalované: Španělské království (zástupkyně: N. Díaz Abad, zmocněnkyně)

Vedlejší účastník podporující žalované: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: S. Behzadi-Spencer a S. Hathaway, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení čl. 3 odst. 2 a čl. 18 odst. 2 směrnice Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání (Úř. věst. L 298, s. 23; Zvl. vyd. 06/01, s. 224) — Vysílací čas vyhrazený reklamním šotům

Výrok

1)

Španělské království tím, že umožnilo, aby některé druhy reklam, jako jsou informační reklamy (infomercials), šoty televizní propagace, sponzorované reklamní šoty a reklamní mikrosdělení, byly vysílány španělskými televizními stanicemi po dobu přesahující maximální omezení 20 % vysílacího času v průběhu jedné celé hodiny stanovené v čl. 18 odst. 2 směrnice Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES ze dne 30. června 1997, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 3 odst. 2 uvedené směrnice.

2)	Španělskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 256, 24.10.2009.

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 24. listopadu 2011 — Evropská komise v. Španělské království

(Věc C-404/09) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 85/337/EHS - Posuzování vlivů některých záměrů na životní prostředí - Směrnice 92/43/EHS - Ochrana přírodních stanovišť - Volně žijící živočichové a planě rostoucí rostliny - Povrchová těžba uhlí - Lokalita „Alto Sil“ - Zvláště chráněné území - Lokalita významná pro Společenství - Medvěd hnědý (Ursus arctos) - Tetřev hlušec (Tetrao urogallus))

(2012/C 25/05)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: D. Recchia, F. Castillo de la Torre a J.-B. Laignelot, zmocněnci)

Žalovaný: Španělské království (zástupce: N. Díaz Abad, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení článků 2, 3 a čl. 5 odst. 1 a 3 směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, ve znění směrnice 97/11/EHS (Úř. věst. L 175, s. 40; Zvl. vyd. 15/01, s. 151) a čl. 6 odst. 3, 2 a 4, ve spojení s článkem 7 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, s. 7; Zvl. vyd. 15/02, s. 102) — Důlní činnost v povrchových dolech — Zvláště chráněné území „Alto Sil“ (ES0000210) — Biotop kantábrijského tetřeva hlušce

Výrok

1)

Španělské království tím, že povolilo povrchovou těžbu v dolech „Nueva Julia“ a „Ladrones“, bez posouzení, které by umožnilo vhodným způsobem určit, popsat a posoudit přímé, nepřímé a kumulativní vlivy existujících povrchových těžebních provozů, s výjimkou těch, jež se týkají dolu „Ladrones“, jedná-li se o medvěda hnědého (Ursus arctos), nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají z článků 2 a 3, jakož i z čl. 5 odst. 1 a 3 směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 175, s. 40; Zvl. vyd. 15/01, s. 248) ve znění směrnice Rady 97/11/ES ze dne 3. března 1997.

2)

Počínaje rokem 2000, kdy byla oblast „Alto Sil“ vyhlášena za zvláště chráněné území na základě směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků, ve znění směrnice Komise 97/49/ES ze dne 29. července 1997, Španělské království — tím, že povolilo těžbu v povrchových dolech „Nueva Julia“ a „Ladrones“, aniž vhodným způsobem posoudilo možné vlivy těchto záměrů a v každém případě aniž byly dodrženy podmínky, za nichž mohly být záměry uskutečněny z důvodů převažujícího veřejného zájmu a neexistence alternativních řešení navzdory riziku, které je s nimi spojeno pro tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), který je jednou z přírodních hodnot, které byly důvodem vyhlášení „Alto Sil“ zvláštní oblastí ochrany, jakož i tím, že Evropské komisi byla oznámena pouze kompenzační opatření nezbytná k zajištění soudržnosti sítě Natura 2000, a — tím, že nepřijalo nezbytná opatření k zabránění poškozování stanovišť, včetně stanovišť živočišných druhů, a významného vyrušování tetřeva hlušce, jehož výskyt v lokalitě „Alto Sil“ je důvodem vyhlášení zmíněného ZCHÚ, způsobovaného provozy dolů „Feixolín“, „Salguero-Prégame-Valdesegadas“„Fonfría“, „Ampliación de Feixolín“ a „Nueva Julia“, nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají ve vztahu k zvláště chráněnému území „Alto Sil“ z čl. 6 odst. 2 až 4 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin ve spojení s článkem 7 této směrnice.

3)

Španělské království tím, že počínaje prosincem 2004 nepřijalo nezbytná opatření k zabránění poškozování stanovišť, včetně stanovišť živočišných druhů, a vyrušování těchto druhů provozy dolů „Feixolín“, „Fonfría“ a „Ampliación de Feixolín“, nesplnilo povinnosti, které pro ně ve vztahu k lokalitě „Alto Sil“ významné pro Společenství vyplývají z čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43.

4)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

5)	Španělské království ponese vlastní náklady řízení a nahradí dvě třetiny nákladů řízení Evropské komise. Evropská komise ponese jednu třetinu vlastních nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 11, 16.1.2010.

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 24. listopadu 2011 — Italská republika v. Evropská komise

(Věc C-458/09 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Podpora poskytnutá italskými orgány podnikům nově kotovaným na Burze - Právní předpisy, které stanoví daňové výhody)

(2012/C 25/06)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Italská republika (zástupci: G. Palmieri, zmocněnkyně, a P. Gentili, avvocato dello Stato)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: V. Di Bucci, D. Grespan a E. Righini, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující navrhovatelku: Finská republika (zástupkyně: M. Pere a H. Leppo, zmocněnkyně)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (třetího senátu) ze dne 4. září 2009 Itálie v. Komise (T-211/05), kterým Tribunál zamítnul návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2006/261/ES ze dne 16. března 2005, o režimu podpor C 8/2004 (ex NN 164/2003), který Itálie začala uskutečňovat ve prospěch společností nedávno kótovaných na burze (Úř. věst. 2006, L 94, s. 42)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Finská republika ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 24, 30.1.2010.

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 17. listopadu 2011 — Evropská komise v. Italská republika

(Věc C-496/09) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Rozsudek Soudního dvora, jímž bylo konstatováno nesplnění povinnosti - Nevyhovění rozsudku - Článek 228 ES - Peněžité sankce)

(2012/C 25/07)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: L. Pignataro, E. Righini a B. Stromsky, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika (zástupci: G. Palmieri, zmocněnkyně, F. Arena a S. Fiorentino, avvocati dello Stato)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Článek 228 ES — Nevyhovění rozsudku Soudního dvora ze dne 1. dubna 2004 ve věci C-99/02 — Návrh na stanovení penále

Výrok

1)

Italská republika tím, že po uplynutí lhůty určené v odůvodněném stanovisku vydaném Komisí Evropských společenství dne 1. února 2008 na základě článku 228 ES nepřijala všechna opatření nezbytná pro splnění povinností vyplývajících z rozsudku ze dne 1. dubna 2004, Komise v. Itálie (C-99/02), týkajícího se navrácení podpor ze strany příjemců, kteréžto byly rozhodnutím Komise 2000/128/ES ze dne 11. května 1999 o režimu podpor poskytnutých Itálií na opatření k podpoře zaměstnanosti shledány protiprávními a neslučitelnými se společným trhem, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z tohoto rozhodnutí a z čl. 228 odst. 1 ES.

2)

Italské republice se ukládá, aby Komisi Evropských společenství zaplatila na účet „Vlastní zdroje Evropské unie“ penále ve výši násobku základní částky 30 milionů eur a procentního podílu protiprávních neslučitelných podpor, které ještě nebyly vráceny, nebo toto vrácení nebylo na konci dotyčného období prokázáno, vypočítaného v poměru k celkové částce, která nebyla dosud vrácena k datu vyhlášení tohoto rozsudku, a to za každé pololetí, v němž došlo k prodlení při provádění opatření nezbytných ke splnění povinností vyplývajících z rozsudku ze dne 1. dubna 2004, Komise v. Itálie (C-99/02), v období od vyhlášení tohoto rozsudku až do splnění povinností vyplývajících z uvedeného rozsudku ze dne 1. dubna 2004.

3)	Italské republice se ukládá, aby Komisi Evropských společenství zaplatila na účet „Vlastní zdroje Evropské unie“ paušální částku ve výši 30 milionů eur.

4)	Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 24, 30.1.2010.

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 15. listopadu 2011 — Evropská komise v. Spolková republika Německo

(Věc C-539/09) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Záměr vyjádřený Účetním dvorem provést kontroly v členském státě - Odmítnutí ze strany uvedeného členského státu - Pravomoci Účetního dvora - Článek 248 ES - Kontrola spolupráce vnitrostátních správních orgánů v oblasti daně z přidané hodnoty - Nařízení (ES) č. 1798/2003 - Příjmy Společenství - Vlastní zdroje vycházející z daně z přidané hodnoty)

(2012/C 25/08)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: A. Caeiros a B. Conte, zmocněnci)

Žalovaná: Spolková republika Německo (zástupci: C. Blaschke a N. Graf Vitzthum, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalobkyni: Evropský parlament (zástupci: R. Passos a E. Waldherr, zmocněnci), Účetní dvůr Evropské unie (zástupci: R. Crowe, T. Kennedy a B. Schäfer, zmocněnci)

Předmět

Nesplnění povinnosti státem — Porušení článku 10 ES a čl. 248 odst. 1, 2 a 3 ES, jakož i čl. 140 odst. 2 a čl. 142 odst. 1 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248, s. 1; Zvl. vyd. 01/04, s. 74) — Bránění Účetnímu dvoru v provádění kontrol správní spolupráce v oblasti daně z přidané hodnoty v Německu — Rozsah kontrolní pravomoci Účetního dvora

Výrok

1)

Spolková republika Německo tím, že odmítla, aby Účetní dvůr Evropské unie provedl v Německu kontroly týkající se správní spolupráce podle nařízení Rady (ES) č. 1798/2003 ze dne 7. října 2003 o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty a předpisů provádějících toto nařízení, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 248 odst. 1 až 3 ES.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Spolkové republice Německo se ukládá náhrada nákladů řízení.

4)	Evropský parlament a Účetní dvůr Evropské unie ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 51, 27.2.2010.

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 16. listopadu 2011 — Bank Melli Iran v. Rada Evropské unie, Francouzská republika, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Evropská komise

(Věc C-548/09 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Iránské islámské republice s cílem zabránit šíření jaderných zbraní - Zmrazení finančních prostředků banky - Neoznámení rozhodnutí - Právní základ - Právo na obhajobu)

(2012/C 25/09)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Bank Melli Iran (zástupce: L. Defalque, advokát)

Další účastníci řízení: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bishop a R. Szostak, zmocněnci), Francouzská republika (zástupci: E. Belliard, G. de Bergues, L. Butel a E. Ranaivoson, zmocněnci), Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: S. Hathaway, zmocněnec, D. Beard, barrister), Evropská komise (zástupci: S. Boelaert a M. Konstantinidis, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek směřující proti rozsudku Soudu prvního stupně (druhého senátu) ze dne 14. října 2009, Bank Melli v. Rada (T-390/08), kterým Soud zamítl žalobu navrhovatelky, jejímž předmětem bylo zrušení bodu 4 tabulky B přílohy rozhodnutí Rady 2008/475/ES ze dne 23. června 2008, provádějícího čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 423/2007 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 163, s. 29) v rozsahu, ve kterém se týká Bank Melli Iran a jejích poboček — Neprovedení individuálního oznámení uvedeného rozhodnutí — Porušení podstatných formálních náležitostí — Nedostatek právního základu rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků navrhovatelky — Porušení práva na obhajobu a zásady účinné soudní ochrany — Porušení zásady proporcionality a práva vlastnit majetek

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnosti Bank Melli Iran se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C80, 27.3.2010.

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 24. listopadu 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour d'appel de Bruxelles — Belgie) — Scarlet Extended SA v. Société belge des auteurs compositeurs et éditeurs SCRL (SABAM)

(Věc C-70/10) (1)

(Informační společnost - Autorské právo - Internet - Programy „peer-to-peer“ - Poskytovatelé internetového připojení - Zavedení systému filtrování elektronických sdělení za účelem zamezení výměny souborů porušujících autorská práva - Neexistence obecné povinnosti dohledu nad přenášenými informacemi)

(2012/C 25/10)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour d'appel de Bruxelles

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Scarlet Extended SA

Žalovaná: Société belge des auteurs compositeurs et éditeurs SCRL (SABAM)

Za přítomnosti: Belgian Entertainment Association Video ASBL (BEA Video), Belgian Entertainment Association Music ASBL (BEA Music), Internet Service Provider Association ASBL (ISPA)

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Cour d'appel de Bruxelles — Výklad směrnic Evropského parlamentu a Rady: — 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, s. 10; Zvl. vyd. 17/01, s. 230), — 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 157, s. 45; Zvl. vyd. 17/02, s. 32), — 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, s. 31; Zvl. vyd. 13/15, s. 355), — 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (Úř. věst. L 178, s. 1; Zvl. vyd. 13/25, s. 399), — 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací („směrnice o soukromí a elektronických komunikacích“) (Úř. věst. L 201, s. 37; Zvl. vyd. 13/29, s. 514) — Zpracování údajů vyskytujících se na internetu — Zavedení, ze strany poskytovatelů internetového připojení, systému filtrování elektronických sdělení, obecně a preventivně, za účelem identifikace spotřebitelů, kteří údajně používají soubory, které porušují autorská práva a práva s nimi související — Povinnost vnitrostátního soudu uplatnit zásadu proporcionality — Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod — Právo na respektování soukromého života — Právo na svobodu projevu

Výrok

Směrnice Evropského parlamentu a Rady

—	2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“);

—	2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti;

—	2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví;

—	95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, a

—

2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích), vykládané společně a s ohledem na požadavky vyplývající z ochrany příslušných základních práv, je třeba vykládat v tom smyslu, že brání tomu, aby byla poskytovateli internetového připojení uložena povinnost zavést systém filtrování

—	všech elektronických sdělení přenášených prostřednictvím jeho služeb, zejména s využitím programů „peer-to-peer“;

—	použitelného vůči všem jeho zákazníkům bez rozdílu;

—	preventivně;

—	výlučně na jeho náklady a

—

bez časového omezení, způsobilý identifikovat pohyb elektronických souborů obsahujících hudební, kinematografické nebo audiovizuální dílo, k němuž navrhovatel údajně vlastní práva duševního vlastnictví, v síti tohoto poskytovatele za účelem zablokování přenosu souborů, jejichž výměna porušuje autorská práva.

---

(1)  Úř. věst. C 113, 1.5.2010.

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 17. listopadu 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hof van Cassatie van België — Belgie) — Procureur-generaal bij het Hof van Beroep te Antwerpen v. Zaza Retail BV

(Věc C-112/10) (1)

(Nařízení (ES) č. 1346/2000 - Úpadková řízení - Zahájení územního úpadkového řízení - Důvody stanovené použitelnými vnitrostátními předpisy, které brání zahájení hlavního úpadkového řízení - Věřitel, který je oprávněn podat návrh na zahájení územního úpadkového řízení)

(2012/C 25/11)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hof van Cassatie van België

Účastníci původního řízení

Žalobce: Procureur-generaal bij het Hof van Beroep te Antwerpen

Žalovaná: Zaza Retail BV

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Hof van Cassatie van België — Výklad čl. 3 odst. 4 písm. a) a b) nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení (Úř. věst. L 160, s. 1; Zvl. vyd. 19/01, s. 191) — Mezinárodní příslušnost pro zahájení úpadkového řízení — Příslušnost soudu členského státu, ve kterém nejsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, ale jedné z jeho provozoven — Pojem „důvody stanovené“ a „věřitel“

Výrok

1)

Výraz „důvody stanovené“, jež je obsažen v čl. 3 odst. 4 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení a odkazuje na důvody, které podle práva členského státu, na jehož území jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, brání zahájení hlavního úpadkového řízení v tomto členském státě, musí být vykládán v tom smyslu, že se nevztahuje na důvody, které vylučují určité určené osoby z okruhu osob oprávněných podat návrh na zahájení takového řízení.

2)

Výraz „věřitel“, který je obsažen v čl. 3 odst. 4 písm. b) uvedeného nařízení a je používán pro označení okruhu osob oprávněných podat návrh na zahájení nezávislého územního řízení, musí být vykládán v tom smyslu, že nezahrnuje orgán členského státu, jehož posláním je podle jeho vnitrostátního práva jednat v obecném zájmu, ale který nejedná ani jako věřitel, ani jménem a na účet věřitelů.

---

(1)  Úř. věst. C 113, 1.5.2010.

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 10. listopadu 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Supremo Tribunal Administrativo — Portugalsko) — FOGGIA-Sociedade Gestora de Participações Sociais SA v. Secretário de Estado dos Assuntos Fiscais

(Věc C-126/10) (1)

(Sbližování právních předpisů - Směrnice 90/434/EHS - Společný systém zdanění při fúzích, rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států - Článek 11 odst. 1 písm. a) - Platné hospodářské důvody - Restrukturalizace nebo racionalizace činnosti společností účastnících se operací - Pojmy)

(2012/C 25/12)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Supremo Tribunal Administrativo

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: FOGGIA-Sociedade Gestora de Participações Sociais SA

Žalovaný: Secretário de Estado dos Assuntos Fiscais

za přítomnosti: Ministério Público

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Supremo Tribunal Administrativo — Výklad čl. 11 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 90/434/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států (Úř. věst. L 225, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 142) — Operace, jejichž cílem je daňový únik či vyhnutí se daňovým povinnostem — Pojmy „platné hospodářské důvody“ a „restrukturalizace či racionalizace činnosti společností účastnících se operací“

Výrok

Článek 11 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 90/434/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států musí být vykládán v tom smyslu, že v případě fúze mezi dvěma společnostmi téže skupiny může vést skutečnost, že ke dni fúze přejímaná společnost nevykonává žádnou činnost, nevlastní žádný finanční podíl a že převádí na přejímající společnost pouze ztráty, jež jsou vysoké a jejichž původ není blíže určen, třebaže má tato operace kladný dopad ve formě úspory strukturálních nákladů této skupiny, k předpokladu, že tato operace není prováděna z „platných hospodářských důvodů“ ve smyslu tohoto ustanovení. Je na předkládajícím soudu, aby s přihlédnutím ke všem okolnostem charakterizujícím spor, v němž má rozhodnout, ověřil, zda tento spor obsahuje prvky, jež mohou vést k předpokladu, že se jedná o daňový únik či vyhnutí se daňovým povinnostem ve smyslu uvedeného ustanovení.

---

(1)  Úř. věst. C 134, 22.5.2010.

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 22. listopadu 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landesarbeitsgericht Hamm — Německo) — KHS AG v. Winfried Schulte

(Věc C-214/10) (1)

(Úprava pracovní doby - Směrnice 2003/88/ES - Nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok - Zánik nároku na placenou dovolenou za kalendářní rok nevyčerpanou z důvodu nemoci po uplynutí lhůty stanovené vnitrostátní právní úpravou)

(2012/C 25/13)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesarbeitsgericht Hamm

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: KHS AG

Žalovaný: Winfried Schulte

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Landesarbeitsgericht Hamm — Výklad čl. 7 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 299, s. 9; Zvl. vyd. 05/04, s. 381) — Nárok na náhradu za nevyčerpanou placenou dovolenou za kalendářní rok zaměstnance, který nemohl uplatnit svůj nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok, pokud měl pracovní volno z důvodu nemoci během referenčního období, a jehož pracovní neschopnost přetrvávala několik let až do ukončení jeho pracovního poměru — Kolektivní smlouva umožňující náhradu za nevyčerpanou placenou dovolenou za kalendářní rok pouze na konci pracovního poměru a stanovící zánik nároku na placenou dovolenou za kalendářní rok nevyčerpanou z důvodu nemoci po uplynutí patnáctiměsíční lhůty od referenčního období.

Výrok

Článek 7 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátním právním ustanovením nebo zvyklostem, jako jsou například kolektivní smlouvy, které prostřednictvím období převoditelnosti v délce patnácti měsíců, po jehož uplynutí nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok zaniká, omezují kumulování nároků na takovouto dovolenou v případě pracovníka, který je po dobu několika po sobě následujících referenčních období práce neschopný.

---

(1)  Úř. věst. C 234, 28.8.2010.

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 10. listopadu 2011 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Court of Appeal (England & Wales) (Civil Division), Upper Tribunal (Tax and Chancery Chamber) — Spojené království) — Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs v. The Rank Group PLC

(Spojené věci C-259/10 a C-260/10) (1)

(Daně - Šestá směrnice o DPH - Osvobození - Článek 13 část B písm. f) - Sázky, loterie a další formy her - Zásada daňové neutrality - Mechanizované bingo s výhrami v hotovosti („mechanised cash bingo“) - Hrací automaty - Správní praxe odchylující se od ustanovení právních předpisů - Důvod na obranu vycházející z řádné péče („due diligence“))

(2012/C 25/14)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Court of Appeal (England & Wales) (Civil Division), Upper Tribunal (Tax and Chancery Chamber) (Spojené království)

Účastníci původního řízení

Žalobce: Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs

Žalovaná: The Rank Group PLC

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Court of Appeal (England & Wales) (Civil Division) — Výklad čl. 13 části B písm. f) směrnice 77/388/EHS: šesté směrnice Rady ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23) — Osvobození sázek, loterií a jiných hazardních her od daně — Mechanizované bingo s výhrami vyplácenými v hotovosti („mechanised cash bingo“) — Právní úprava, která zachází z hlediska DPH rozdílně s plněními a službami, které jsou z pohledu spotřebitele totožné nebo uspokojují jeho stejné potřeby — Rozdílné zacházení v závislosti na výši sázky a výši výhry — Porušení zásady daňové neutrality

Výrok

1)

Zásada daňové neutrality musí být vykládána v tom smyslu, že rozdílné zacházení z hlediska daně z přidané hodnoty se dvěma službami, které jsou z pohledu spotřebitele totožné nebo podobné a uspokojují jeho stejné potřeby, stačí ke konstatování porušení této zásady. Takové porušení tedy nevyžaduje, aby byla nadto prokázána skutečná existence hospodářské soutěže mezi dotčenými službami nebo narušení hospodářské soutěže z důvodu uvedeného rozdílného zacházení.

2)

Při rozdílném zacházení se dvěma hazardními hrami z hlediska přiznání osvobození od daně z přidané hodnoty podle čl. 13 části B písm. f) šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, musí být zásada daňové neutrality vykládána v tom smyslu, že není třeba zohlednit, že na tyto dvě hry se vztahují odlišné kategorie povolení a z hlediska kontroly a regulace podléhají různým právním režimům.

3)

Pro účely posouzení, s ohledem na zásadu daňové neutrality, zda jsou dva typy hracích automatů podobné a vyžadují stejné zacházení z hlediska daně z přidané hodnoty, je třeba ověřit, zda používání uvedených typů hracích automatů je srovnatelné z pohledu průměrného spotřebitele a uspokojuje jeho stejné potřeby, přičemž skutečnostmi, které lze v této souvislosti zohlednit, jsou zejména minimální a maximální sázky a výhry, jakož i naděje na výhru.

4)

Zásada daňové neutrality musí být vykládána v tom smyslu, že osoba povinná k dani nemůže žádat vrácení daně z přidané hodnoty odvedené z určitých služeb s odvoláním na porušení této zásady, pokud daňové orgány dotčeného členského státu v praxi zacházely s podobnými službami jako s osvobozenými od daně, třebaže podle relevantního vnitrostátního práva od daně z přidané hodnoty osvobozeny nejsou.

5)

Zásada daňové neutrality musí být vykládána v tom smyslu, že členský stát, který využil posuzovací pravomoci podle čl. 13 části B písm. f) šesté směrnice 77/388 a osvobodil od daně z přidané hodnoty poskytnutí veškerých prostředků pro hraní hazardních her, přičemž z tohoto osvobození vyloučil kategorii přístrojů splňujících určitá kritéria, nemůže namítnout proti žádosti o vrácení daně z přidané hodnoty založené na porušení této zásady to, že na vývoj nového typu přístroje nesplňujícího tato kritéria reagoval s řádnou péčí.

---

(1)  Úř. věst. C 209, 31.7.2010.

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 24. listopadu 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Înalta Curte de Casație și Justiție — Rumunsko) — Circul Globus București (Circ & Variete Globus București) v. Uniunea Compozitorilor și Muzicologilor din România — Asociația pentru Drepturi de Autor — U.C.M.R. — A.D.A

(Věc C-283/10) (1)

(Sbližování právních předpisů - Autorské právo a práva s ním související - Směrnice 2001/29/ES - Článek 3 - Pojem „sdělování díla veřejnosti přítomné v místě, ze kterého sdělování vychází“ - Šíření hudebních děl veřejnosti, aniž je organizaci pro kolektivní správu autorských práv zaplacena odměna odpovídající těmto právům - Uzavření smluv o převodu majetkových práv s autory děl - Oblast působnosti směrnice 2001/29)

(2012/C 25/15)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Înalta Curte de Casație și Justiție

Účastníci původního řízení

Žalobce: Circul Globus București (Circ & Variete Globus București)

Žalovaný: Uniunea Compozitorilor și Muzicologilor din România — Asociația pentru Drepturi de Autor — U.C.M.R. — A.D.A

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Inalta Curte de Casație și Justiție — Výklad čl. 3 prvního pododstavce směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, s. 10; Zvl. vyd. 17/01, s. 230) — Šíření hudebních děl veřejnosti, aniž je organizaci pro kolektivní správu autorských práv zaplacena odměna odpovídající těmto právům — Uzavření smluv o převodu majetkových práv s autory děl — Pojem „sdělování díla veřejnosti přítomné v místě, ze kterého sdělování vychází“ — Oblast působnosti výše uvedené směrnice

Výrok

Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, a konkrétně její čl. 3 odst. 1, je nutno vykládat v tom smyslu, že se vztahují výhradně na sdělování veřejnosti, která není přítomna v místě, ze kterého sdělování vychází, a nevztahují se na žádné přímé sdělování díla v místě přístupném veřejnosti jakýmkoli veřejným přímým prováděním nebo provozováním díla.

---

(1)  Úř. věst. C 234, 28.8.2010.

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 10. listopadu 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank Haarlem — Nizozemsko) — X v. Inspecteur van de Belastingdienst/Y (C-319/10), X BV v. Inspecteur van de Belastingdienst P(C-320/10)

(Spojené věci C-319/10 a 320/10) (1)

(Společný celní sazebník - Kombinovaná nomenklatura - Sazební zařazení - Vykostěné, zmrazené kuřecí maso napuštěné solí - Platnost a výklad nařízení (ES) č. 535/94, 1832/2002, 1871/2003, 2344/2003 a 1810/2004 - Doplňková poznámka 7 ke kapitole 2 kombinované nomenklatury - Rozhodnutí orgánu pro řešení sporů WTO - Právní účinek)

(2012/C 25/16)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Haarlem

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: X (C-319/10), X BV (C-320/10)

Žalovaní: Inspecteur van de Belastingdienst/Y (C-319/10), Inspecteur van de Belastingdienst P (C-320/10)

Předmět věci

Žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce — Rechtbank Haarlem — Výklad a platnost nařízení Komise (ES) č. 535/94 ze dne 9. března 1994, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 68, s. 15), nařízení Komise (ES) č. 1832/2002 ze dne 1. srpna 2002, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 290, s. 1), nařízení Komise (ES) č. 1871/2003 ze dne 23. října 2003, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 275, s. 5; Zvl. vyd. 02/13, s. 493) a nařízení Komise (ES) č. 2344/2003 ze dne 30. prosince 2003, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 346, s. 38; Zvl. vyd. 02/15, s. 231) — Vykostěné, zmrazené a nasolené kuřecí maso — Sazební zařazení.

Výrok

Za takových okolností, jako jsou okolnosti dotčené ve věci v původním řízení, kdy byla celní prohlášení o propuštění zboží do volného oběhu podána před 27. zářím 2005, se nelze dovolávat rozhodnutí orgánu pro řešení sporů v rámci Světové obchodní organizace (WTO) ze dne 27. září 2005 o přijetí zprávy odvolacího orgánu WTO (WT/DS269/AB/R, WT/DS286/AB/R) a dvou zpráv zvláštní skupiny WTO (WT/DS269/R a WT/DS286/R), ve znění zprávy odvolacího orgánu, a to ani v rámci výkladu doplňkové poznámky 7 ke kapitole 2 kombinované nomenklatury uvedené v nařízení Komise (ES) č. 1810/2004 ze dne 7. září 2004, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ani v rámci posouzení platnosti této doplňkové poznámky.

---

(1)  Úř. věst. C 246, 11.9.2010.

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 24. listopadu 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Court of Appeal (England & Wales) (Civil Division) — Spojené království) — Medeva BV v. Comptroller-General of Patents, Designs and Trade Marks

(Věc C-322/10) (1)

(Humánní léčivé přípravky - Dodatkové ochranné osvědčení - Nařízení (ES) č. 469/2009 - Článek 3 - Podmínky pro získání osvědčení - Výraz „výrobek chráněný platným základním patentem“ - Kritéria - Existence dalších či odlišných kritérií pro léčivý přípravek obsahující více účinných látek nebo pro vakcínu proti více nemocem („Multi-disease vaccine“ nebo „multivalentní vakcína“))

(2012/C 25/17)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Court of Appeal (England & Wales) (Civil Division)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Medeva BV

Žalovaný: Comptroller-General of Patents, Designs and Trade Marks

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Court of Appeal (Civil Division) (England & Wales) — Výklad čl. 3 písm. a) a b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 469/2009 ze dne 6. května 2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 152, s. 1) — Podmínky pro získání osvědčení — Výraz „výrobek je chráněn platným základním patentem“ — Kritéria — Existence dalších či odlišných kritérií pro léčivý přípravek obsahující více účinných látek nebo pro vakcínu proti více nemocem („Multi-disease vaccine“)?

Výrok

1)

Článek 3 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 469/2009 ze dne 6. května 2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby příslušné orgány průmyslového vlastnictví členského státu vydaly dodatkové ochranné osvědčení, které se vztahuje na účinné látky, které nejsou uvedeny ve znění nároků základního patentu, který byl uplatněn na podporu takové žádosti.

2)

Článek 3 písm. b) nařízení č. 469/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že pokud jsou splněny i ostatní podmínky stanovené v tomto článku, nebrání tento článek tomu, aby příslušné orgány průmyslového vlastnictví členského státu vydaly dodatkové ochranné osvědčení pro kombinaci dvou účinných látek, která odpovídá kombinaci uvedené ve znění nároků uplatněného základního patentu, pokud léčivý přípravek, jehož registrace byla předložena na podporu žádosti o dodatkové ochranné osvědčení, obsahuje nejen tuto kombinaci dvou účinných látek, nýbrž i další účinné látky.

---

(1)  Úř. věst. C 246, 11.9.2010.

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 24. listopadu 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Hamburg — Německo) — Gebr. Stolle GmbH & Co. KG (C-323/10, C-324/10 a C-326/10), Doux Geflügel GmbH (C-325/10) v. Hauptzollamt Hamburg-Jonas

(Spojené věci C-323/10 až C-326/10) (1)

(Nařízení (EHS) č. 3846/87 - Zemědělství - Vývozní náhrady - Drůbeží maso - Oškubaná a vykuchaná drůbež druhu kur domácí)

(2012/C 25/18)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Hamburg

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Gebr. Stolle GmbH & Co. KG (C-323/10, C-324/10 a C-326/10), Doux Geflügel GmbH (C-325/10)

Žalovaný: Hauptzollamt Hamburg-Jonas

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Finanzgericht Hamburg — Výklad nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 ze dne 17. prosince 1987, kterým se zavádí nomenklatura zemědělských produktů pro vývozní náhrady (Úř. věst. L 366, s. 1; Zvl. vyd. 3/07, s. 325), ve znění nařízení Komise (ES) č. 2765/1999 ze dne 16. prosince 1999 (Úř. věst. L 338, s. 1; Zvl. vyd. 3/28, s. 108) — Podpoložka 0207 12 90 — Oškubaná drůbež druhu kur domácí, ale nikoli kompletně vykuchaná jak je stanoveno v uvedené podpoložce nomenklatury

Výrok

1)

Podpoložka 0207 12 90 přílohy I nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 ze dne 17. prosince 1987, kterým se zavádí nomenklatura zemědělských produktů pro vývozní náhrady, ve znění nařízení Komise (ES) č. 2091/2005 ze dne 15. prosince 2005, kterým se pro rok 2006 zveřejňuje nomenklatura zemědělských produktů pro vývozní náhrady stanovené v nařízení (EHS) č. 3846/87, musí být vykládána tak, že jatečně upravené tělo drůbeže spadající do této podpoložky musí být kompletně vykuchané, takže z hlediska právní úpravy má na jeho sazební zařazení negativní dopad, pokud na jatečně upraveném těle po provedení strojového vykuchání ještě zůstane například část střev nebo průdušnice.

2)

Kód produktu 0207 12 90 9990 přílohy I nařízení č. 3846/87, ve znění nařízení Komise (ES) č. 2765/1999 ze dne 16. prosince 1999, musí být vykládán tak, že pojem „nepravidelné složení“ umožňuje pouze to, aby byly v jatečně upraveném těle drůbeže přítomny maximálně čtyři v tomto kódu uvedené vnitřnosti, a to v jednom nebo několika exemplářích, pokud je dodržen celkový počet čtyř.

3)	Podpoložka 0207 12 10 přílohy I nařízení č. 3846/87, ve znění nařízení č. 2765/1999, musí být vykládána tak, že jatečně upravené tělo drůbeže, v němž je vícekrát přítomna některá z vnitřností uvedených v této podpoložce, tedy krk, srdce, játra nebo svalnatý žaludek, nespadá do uvedené podpoložky.

4)

Podpoložka 0207 12 10 přílohy I nařízení č. 3846/87, ve znění nařízení č. 2765/1999, musí být vykládána tak, že pro účely zařazení pro poskytnutí vývozní náhrady spadá jatečně upravené tělo drůbeže, na kterém po provedení strojového oškubání ještě zůstalo několik malých stvolů, pírek, špiček brk a chloupků do této podpoložky, pokud tyto zbytky po oškubání odpovídají charakteristice oškubaného kuřete připraveného na pečení, jakož i řádné a uspokojivé obchodní jakosti.

5)	Kód produktu 0207 12 90 9990 přílohy I nařízení č. 3846/87, ve znění nařízení č. 2765/1999, musí být vykládán tak, že do tohoto kódu produktu nespadá jatečně upravené tělo drůbeže, na jehož krku zůstala přichycena průdušnice.

6)

Při provádění celní kontroly, jejíž cílem je určit, zda produkty deklarované k vývozu odpovídají sazebnímu číslu uvedenému ve vývozním prohlášení, platí výsledky částečné kontroly deklarovaného zboží v souladu s čl. 70 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, pro veškeré zboží, na které se vztahuje celní prohlášení. Nelze tedy uznat chybovou toleranci, která by umožňovala mít za to, že určitá anomálie nemá z právního hlediska negativní dopad na poskytnutí vývozní náhrady.

---

(1)  Úř. věst. C 209, 31.7.2010

Úř. věst. C 274, 9.10.2010

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 17. listopadu 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Okresního soudu v Chebu — Česká republika) — Hypoteční banka, a.s. v. Udo Mike Lindner

(Věc C-327/10) (1)

(Příslušnost a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech - Smlouva o hypotečním úvěru uzavřená spotřebitelem se státní příslušností jednoho členského státu u banky usazené v jiném členském státě - Právní předpisy členského státu umožňující v případě, kdy není známo přesné bydliště spotřebitele, podat proti němu žalobu u soudu tohoto státu)

(2012/C 25/19)

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Okresní soud v Chebu

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Hypoteční banka, a.s.

Žalovaný: Udo Mike Lindner

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Okresní soud v Chebu — Výklad článku 81 SFEU, čl. 16 odst. 2, čl. 17 odst. 3 a článku 24 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. 2001, L 12, s. 1; Zvl. vyd. 19/4, s. 42) a čl. 6 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, s. 29; Zvl. vyd. 15/12, s. 169) — Příslušnost ve věci smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru uzavřené spotřebitelem se státní příslušností jednoho členského státu u banky usazené v jiném členském státu — Právní předpisy členského státu umožňující v případě, kdy není známo bydliště spotřebitele, podat proti němu žalobu u soudu tohoto státu

Výrok

1)

Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládáno v tom smyslu, že předpokladem použití pravidel stanovených tímto nařízením je, že situace, o kterou jde ve sporu, kterým se zabývá soud členského státu, může vyvolat otázky ohledně určení mezinárodní příslušnosti tohoto soudu. O takovou situaci se jedná v takovém případě, jaký nastal ve věci v původním řízení, kdy soud členského státu rozhoduje o žalobě proti státnímu příslušníkovi jiného členského státu, jehož bydliště není tomuto soudu známo.

2)

Nařízení č. 44/2001 musí být vykládáno v tom smyslu, že — v takové situaci, o jakou se jedná v původním řízení, kdy spotřebitel, který je stranou smlouvy o dlouhodobém hypotečním úvěru s povinností informovat smluvního partnera o jakékoliv změně adresy, opustí své bydliště předtím, než je proti němu podána žaloba pro porušení smluvních povinností, jsou soudy členského státu, na jehož území se nachází poslední známé bydliště spotřebitele, na základě čl. 16 odst. 2 tohoto nařízení příslušné rozhodnout o této žalobě, jestliže nejsou podle článku 59 téhož nařízení schopny určit aktuální bydliště žalovaného a nemají ani průkazné indicie umožňující dospět k závěru, že žalovaný má skutečně bydliště mimo území Evropské unie; — toto nařízení nebrání použití ustanovení vnitrostátního procesního práva členského státu, které ve snaze zabránit situaci odepření spravedlnosti umožňuje vést řízení proti osobě, která se neúčastní řízení a jejíž pobyt není znám, pokud se soud, který se sporem zabývá, ujistí předtím, než o něm rozhodne, že proběhla veškerá pátrání, která ukládají zásady řádné péče a dobré víry, aby byl zjištěn pobyt žalovaného.

---

(1)  Úř. věst. C 246, 11.9.2010.

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 10. listopadu 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Augstākās tiesas Senāts — Lotyšsko) — Norma-A SIA, Dekom SIA v. Latgales plānošanas reģions, právní nástupkyně Ludzas novada dome

(Věc C-348/10) (1)

(Veřejné zakázky - Směrnice 2004/17/ES - Článek 1 odst. 3 písm. b) - Směrnice 92/13/EHS - Článek 2d odst. 1 písm. b) - Pojem „koncese na služby“ - Poskytování služeb veřejné autobusové dopravy - Právo využívat službu a zaplacení poskytovateli služby částky jakožto úhrady ztrát - Omezené riziko spojené s provozováním služby podle vnitrostátních právních předpisů a smlouvy - Přezkumná řízení při zadávání veřejných zakázek - Přímá použitelnost čl. 2d odst. 1 písm. b) směrnice 92/13/EHS na smlouvy uzavřené před uplynutím lhůty k provedení směrnice 2007/66/ES)

(2012/C 25/20)

Jednací jazyk: lotyština

Předkládající soud

Augstākās tiesas Senāts

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Norma-A SIA, Dekom SIA

Žalovaná: Latgales plānošanas reģions, právní nástupkyně Ludzas novada dome

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Augstākās tiesas Senāts — Výklad čl. 1 odst. 3 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. L 134, s. 1) a čl. 2d odst. 1 písm. b) směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací (Úř. věst. L 76, s. 14), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/665/EHS a 92/13/EHS, pokud jde o zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek (Úř. věst. L 335, s. 31) — Pojem koncese na služby — Smlouva, která stanoví poskytování služeb veřejné autobusové dopravy, kdy protiplnění spočívá v právu využívat služby a v tom, že zadavatel uhradí poskytovateli služeb ztráty spojené s tímto provozem, přičemž riziko spojené s provozováním služby je omezeno v souladu s vnitrostátní právní úpravou a uvedenou smlouvou — Přezkumná řízení při zadávání veřejných zakázek — Žaloba na neplatnost smlouvy o koncesi na služby — Přímá použitelnost v Lotyšsku čl. 2d odst. 1 písm. b) směrnice 92/13/EHS na veřejné zakázky uzavřené před uplynutím lhůty pro provedení směrnice 2007/66/ES

Výrok

1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, musí být vykládána v tom smyslu, že smlouva, v níž smluvní partner na základě veřejnoprávních předpisů a smluvních ustanovení, které upravují poskytování těchto služeb, nepřebírá ve významném rozsahu riziko, kterému je vystaven veřejný zadavatel, je „zakázkou na služby“ ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. d) této směrnice. Je věcí vnitrostátního soudu, aby posoudil, zda operace dotčená v původním řízení musí být kvalifikována jako koncese na služby, nebo jako veřejná zakázka na služby, a to při zohlednění veškerých vlastností uvedené operace.

2)

Článek 2d odst. 1 písm. b) směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, není použitelný na veřejné zakázky zadané před uplynutím lhůty k provedení směrnice 2007/66.

---

(1)  Úř. věst. C 246, 11.9.2010.

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 24. listopadu 2011 — Evropská komise v. Italská republika

(Věc C-379/10) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Obecná zásada odpovědnosti členských států za porušení unijního práva jedním z jejich soudů rozhodujících v posledním stupni - Vyloučení veškeré odpovědnosti státu v důsledku výkladu právních norem nebo posouzení skutkového stavu a důkazů učiněných soudem rozhodujícím v posledním stupni - Omezení odpovědnosti státu vnitrostátním zákonodárcem na případy úmyslného zavinění nebo hrubé nedbalosti ze strany tohoto soudu)

(2012/C 25/21)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: L. Pignataro a M. Nolin, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika (zástupci: G. Palmieri, zmocněnkyně, G. De Bellis, avvocato dello Stato)

Předmět

Nesplnění povinnosti státem — Porušení obecné zásady odpovědnosti členských států za porušení unijního práva jedním z jejich soudů rozhodujících v posledním stupni — Odpovědnost omezená pouze na případy úmyslného zavinění nebo hrubé nedbalosti

Výrok

1)

Italská republika tím, že v souladu s čl. 2 odst. 1 a 2 zákona č. 117 ze dne 13. dubna 1988 o nápravě škod vzniklých při výkonu soudních funkcí a o občanskoprávní odpovědnosti soudců [legge no 117 (sul) risarcimento dei danni cagionati nell' esercizio delle funzioni giudiziarie e responsabilità civile dei magistrati] — vyloučila veškerou odpovědnost Italského státu za škody způsobené jednotlivcům z důvodu porušení unijního práva ze strany vnitrostátního soudu rozhodujícího v posledním stupni, pokud je toto porušení důsledkem výkladu právních norem nebo posouzení skutkového stavu a důkazů učiněných tímto soudem, a — omezila tuto odpovědnost pouze na případy úmyslného zavinění nebo hrubé nedbalosti, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z obecné zásady odpovědnosti členských států za porušení unijního práva jedním z jejich soudů rozhodujících v posledním stupni.

2)	Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 301, 6.11.2010.

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 10. listopadu 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Amtsgericht Bruchsal — Německo) — trestní řízení proti  QB (*1)

(Věc C-405/10) (1)

(Ochrana životního prostředí - Nařízení (ES) č. 1013/2006 a nařízení (ES) č. 1418/2007 - Kontrola přepravy odpadů - Zákaz vývozu upotřebených katalyzátorů do Libanonu)

(2012/C 25/22)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht Bruchsal

Účastnice původního trestního řízení

 QB (*1)

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Amtsgericht Bruchsal — Výklad článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (Úř. věst. L 190, s. 1), jakož i nařízení Komise (ES) č. 1418/2007 ze dne 29. listopadu 2007 o vývozu některých odpadů určených k využití, uvedených v příloze III nebo IIIA nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, do některých zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD o kontrole pohybů odpadů přes hranice (Úř. věst. L 316, s. 6) — Zákaz vývozu odpadů náležejících pod kód B 1120 (katalyzátory) do Libanonu

Výrok

Ustanovení čl. 36 odst. 1 písm. f) a článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů ve vzájemném spojení s ustanoveními nařízení Komise (ES) č. 1418/2007 ze dne 29. listopadu 2007 o vývozu některých odpadů určených k využití, uvedených v příloze III nebo IIIA nařízení č. 1013/2006 do některých zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD o kontrole pohybů odpadů přes hranice, ve znění nařízení Komise (ES) č. 740/2008 ze dne 29. července 2008, musejí být vykládána v tom smyslu, že vývoz odpadů určených k využití, spadajících pod kód B1120 uvedený na seznamu B části 1 přílohy V nařízení č. 1013/2006, z Evropské unie do Libanonu je zakázán.

---

(*1)  Údaje vymazané nebo nahrazené v rámci zajištění ochrany osobních dat a/nebo důvěrné povahy.

(1)  Úř. věst. C 288, 23.10.2010.

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 17. listopadu 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (Queen's Bench Division) — Spojené království) — Deo Antoine Homawoo v. GMF Assurances SA

(Věc C-412/10) (1)

(Soudní spolupráce v občanských věcech - Právo rozhodné pro mimosmluvní závazkové vztahy - Nařízení (ES) č. 864/2007 - Aplikace ratione temporis)

(2012/C 25/23)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Justice (Queen's Bench Division)

Účastníci původního řízení

Žalobce: Deo Antoine Homawoo

Žalovaná: GMF Assurances SA

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — High Court of Justice (Queen's Bench Division) (Spojené království) — Výklad čl. 15 písm. c), článků 31 a 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy („Řím II“) (Úř. věst. L 199, s. 40), jakož i článku 297 SFEU — Aplikace rationae temporis — Dopad práva rozhodného na skutečnosti, které vedly ke vzniku škody

Výrok

Články 31 a 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy („Řím II“) ve spojení s článkem 297 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátní soud je povinen použít toto nařízení pouze na skutečnosti, ke kterým došlo od 11. ledna 2009 a vedly ke vzniku škody, a že datum zahájení řízení o náhradu škody, jakož i datum určení rozhodného práva soudem, kterému byl spor předložen, nemá vliv na vymezení časové působnosti tohoto nařízení.

---

(1)  Úř. věst. C 301, 6.11.2010.

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 24. listopadu 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (England & Wales), Chancery Division (Patents Court) (Spojené království) — Georgetown University, University of Rochester, Loyola University of Chicago v. Comptroller-General of Patents, Designs and Trade Marks

(Věc C-422/10) (1)

(Humánní léčivé přípravky - Dodatkové ochranné osvědčení - Nařízení (ES) č. 469/2009 - Článek 3 - Podmínky pro získání osvědčení - Výraz „výrobek chráněný platným základním patentem“ - Kritéria - Existence dalších či odlišných kritérií pro léčivý přípravek obsahující více účinných látek nebo pro vakcínu proti více nemocem („Multi-disease vaccine“ nebo „multivalentní vakcína“))

(2012/C 25/24)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Justice (England & Wales), Chancery Division (Patents Court) (Spojené království)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Georgetown University, University of Rochester, Loyola University of Chicago

Žalovaný: Comptroller-General of Patents, Designs and Trade Marks

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — High Court of Justice (Chancery Division) — Výklad čl. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 469/2009 ze dne 6. května 2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 152, s. 1) — Podmínky pro získání osvědčení — Možnost udělit dodatkové ochranné osvědčení pro účinnou látku nebo kombinaci účinných látek v případě ochrany účinné látky nebo kombinace účinných látek platným základním patentem ve smyslu čl. 3 písm. a) nařízení

Výrok

Článek 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 469/2009 ze dne 6. května 2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky musí být vykládán v tom smyslu, že pokud jsou splněny i ostatní podmínky stanovené v tomto článku, nebrání tento článek tomu, aby příslušné orgány průmyslového vlastnictví členského státu vydaly dodatkové ochranné osvědčení pro účinnou látku, která je uvedena ve znění nároků uplatněného základního patentu, pokud léčivý přípravek, jehož registrace byla předložena na podporu žádosti o dodatkové ochranné osvědčení, obsahuje nejen tuto účinnou látku, nýbrž i další účinné látky.

---

(1)  Úř. věst. C 301, 6.11.2010.

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 17. listopadu 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Administrativen sad Sofia-grad — Bulharsko) — Hristo Gaydarov v. Director na Glavna direktsia „Ohranitelna politsia“ pri Ministerstvo na vatreshnite raboti

(Věc C-430/10) (1)

(Volný pohyb občana Unie - Směrnice 2004/38/ES - Zákaz opustit území státu z důvodu odsouzení pro trestný čin v jiné zemi - Obchodování s omamnými látkami - Opatření, které může být odůvodněno důvody veřejného pořádku)

(2012/C 25/25)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Administrativen sad Sofia-grad

Účastníci původního řízení

Žalobce: Hristo Gaydarov

Žalovaný: Director na Glavna direktsia „Ohranitelna politsia“ pri Ministerstvo na vatreshnite raboti

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Administrativen sad Sofia-grad — Výklad čl. 27 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, s. 77; Zvl. vyd. 05/05, s. 46), pátého a dvacátého bodu odůvodnění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 105, s. 1), a čl. 71 odst. 1 a 2 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (Úř. věst. L 239, ze dne 22. září 2000, s. 19) — Omezení výkonu práva občana Unie na volný pohyb — Zákaz opustit území státu z důvodu trestného činu týkajícího se omamných látek, který byl spáchán ve třetím státu — Opatření, které může být za účelem generální a speciální prevence odůvodněno veřejným pořádkem.

Výrok

Článek 21 SFEU a článek 27 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS nebrání vnitrostátní právní úpravě umožňující omezit právo příslušníka členského státu odebrat se na území jiného členského státu, zejména z důvodu, že byl v jiném státě v trestním řízení odsouzen za obchodování s omamnými látkami, zaprvé pokud osobní chování tohoto občana představuje skutečné, aktuální a dostatečně závažné ohrožení některého základního zájmu společnosti, zadruhé pokud zamýšlené omezující opatření je způsobilé zaručit uskutečnění cíle, který sleduje, a nepřekračuje meze toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné, a zatřetí pokud toto opatření může být předmětem účinného soudního přezkumu umožňujícího, pokud jde o požadavky unijního práva, ověřit po skutkové i právní stránce jeho legalitu.

---

(1)  Úř. věst. C 301, 6.11.2010.

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 17. listopadu 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sofia-grad — Bulharsko) — Petar Aladžov v. Zamestnik director na Stolichna direktsia na vatreshnite raboti kam Ministerstvo na vatreshnite raboti

(Věc C-434/10) (1)

(Volný pohyb občanů Unie - Směrnice 2004/38/ES - Zákaz opustit území státu z důvodu nezaplacení daňového dluhu - Opatření, které může být ospravedlněno důvody veřejného pořádku)

(2012/C 25/26)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Administrativen sad Sofia-grad

Účastníci původního řízení

Žalobce: Petar Aladžov

Žalovaný: Zamestnik director na Stolichna direktsia na vatreshnite raboti kam Ministerstvo na vatreshnite raboti

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Administrativen sad Sofia-grad — Výklad čl. 27 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, s. 77; Zvl. vyd. 05/05, s. 46) — Omezení výkonu práva na volný pohyb občana Unie — Zákaz, aby fyzická osoba jakožto zástupce obchodní společnosti mající dluh opustila tuzemské území z důvodu neuhrazení veřejných pohledávek „značné výše“ — Opatření ospravedlněné ochranou veřejného pořádku

Výrok

1)

Unijní právo nebrání legislativnímu ustanovení členského státu, které správnímu orgánu umožňuje, aby státnímu příslušníku tohoto státu zakázal opustit jeho území z důvodu, že nebyl uhrazen daňový dluh společnosti, jejíž je jedním z jednatelů, avšak za dvojí podmínky, že cílem dotčeného opatření je za určitých výjimečných okolností, které mohou vyplývat zejména z povahy nebo z významu tohoto dluhu, odpovědět na skutečné, aktuální a dostatečně vážné ohrožení některého ze základních zájmů společnosti a že takto sledovaný cíl neodpovídá pouze hospodářským účelům. Přísluší vnitrostátnímu soudu, aby ověřil, že je tato dvojí podmínka splněna.

2)

I za předpokladu, že by takové opatření spočívající v zákazu opuštění území, jako je opatření týkající se P. Aladžova ve věci v původním řízení, bylo přijato za podmínek stanovených v čl. 27 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS, podmínky, které jsou stanoveny v odstavci 2 téhož článku, takovému opatření brání, — jestliže je založeno pouze na existenci daňového dluhu společnosti, jejíž je tento žalobce jedním z jednatelů, a pouze z důvodu tohoto postavení s vyloučením jakéhokoli specifického posouzení osobního chování dotyčné osoby a bez odkazu na jakoukoli hrozbu, kterou by dotyčná osoba představovala pro veřejný pořádek, a — jestliže zákaz opuštění území není způsobilý zaručit uskutečnění cíle, který sleduje, a překračuje meze toho, co je k jeho dosažení nezbytné. Přísluší předkládajícímu soudu, aby ověřil, zda ve věci, která mu byla předložena, tomu tak je.

---

(1)  Úř. věst. C 317, 20.11.2010.

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 17. listopadu 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Centrale Raad van Beroep — Nizozemsko) — J.C. van Ardennen v. Raad van bestuur van het Uitvoeringsinstituut werknemersverzekeringen

(Věc C-435/10) (1)

(Směrnice 80/987/EHS - Ochrana zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele - Podpora pro případ platební neschopnosti zaměstnavatele - Vyplacení podmíněné registrací jakožto uchazeče o zaměstnání)

(2012/C 25/27)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Centrale Raad van Beroep

Účastníci původního řízení

Žalobce: J.C. van Ardennen

Žalovaná: Raad van bestuur van het Uitvoeringsinstituut werknemersverzekeringen

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Centrale Raad van Beroep — Výklad článků 4, 5 a 10 směrnice Rady 80/987/EHS ze dne 20. října 1980 o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele (Úř. věst. L 283, s. 23; Zvl. vyd. 05/01, s. 217), ve znění směrnice 2002/74/ES (Úř. věst. L 270, s. 10; Zvl. vyd. 05/04, s. 261) — Rozsah zajištění nabízeného záruční institucí — Vnitrostátní právní úprava ukládající zaměstnancům povinnost zaregistrovat se jako uchazeči o zaměstnání před tím, než požádají o uspokojení nesplacených mzdových pohledávek.

Výrok

Články 3 a 4 směrnice Rady 80/987/EHS ze dne 20. října 1980 o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/74/ES ze dne 23. září 2002, musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která podmiňuje možnost zaměstnance, jehož zaměstnavatel je v úpadku, uplatnit v plném rozsahu nárok na uspokojení takových nesplacených mzdových pohledávek, jako jsou pohledávky dotčené v původním řízení, povinností zaregistrovat se jako uchazeč o zaměstnání.

---

(1)  Úř. věst. C 317, 20.11.2010.

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 10. listopadu 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof — Německo) — Finanzamt Lüdenscheid v. Christel Schriever

(Věc C-444/10) (1)

(DPH - Šestá směrnice - Článek 5 odst. 8 - Pojem „převod souhrnu aktiv nebo jejich části“ - Převod vlastnictví k zásobám a obchodnímu vybavení společně s nájmem obchodních prostor)

(2012/C 25/28)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Finanzamt Lüdenscheid

Žalovaná: Christel Schriever

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Bundesfinanzhof — Výklad čl. 5 odst. 8 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1) — Možnost členských států osvobodit od DPH převod souhrnu aktiv — Nájem obchodních prostor na dobu neurčitou s převodem vlastnictví k zásobám a obchodního vybavení uvedené prodejny na nájemce — Možnost kvalifikovat takový převod jako „převod souhrnu aktiv“ ve smyslu čl. 5 odst. 8 směrnice 77/388/EHS

Výrok

Článek 5 odst. 8 písm. a) šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně musí být vykládán v tom smyslu, že převod vlastnictví k zásobám a obchodnímu vybavení maloobchodní prodejny spojený s pronájmem prostor uvedené prodejny nabyvateli na dobu neurčitou, který mohou obě smluvní strany vypovědět v krátké výpovědní lhůtě, je převodem souhrnu aktiv nebo jejich části ve smyslu tohoto ustanovení za podmínky, že převedená aktiva postačují k tomu, aby uvedený nabyvatel mohl setrvale provozovat samostatnou hospodářskou činnost.

---

(1)  Úř. věst. C 317, 20.11.2010.

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 17. listopadu 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof — Německo) — Oliver Jestel v. Hauptzollamt Aachen

(Věc C-454/10) (1)

(Celní kodex Společenství - Článek 202 odst. 3 druhá odrážka - Vznik celního dluhu v důsledku protiprávního vstupu zboží - Pojem „dlužník“ - Účast na protiprávním vstupu zboží - Osoba, která jednala jako zprostředkovatel při uzavírání kupních smluv týkajících se zboží, které vstoupilo protiprávně)

(2012/C 25/29)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Oliver Jestel

Žalovaný: Hauptzollamt Aachen

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Bundesfinanzhof — Výklad čl. 202 odst. 3 druhé odrážky nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 1) — Vznik celního dluhu v důsledku protiprávního vstupu zboží na celní území Unie — Osoba, která jednala jako zprostředkovatel při uzavírání kupních smluv týkajících se zboží, které vstoupilo protiprávně, aniž se na tomto vstupu přímo podílela — Podmínky, za nichž lze na takovou osobu nahlížet jako na dlužníka celního dluhu

Výrok

Článek 202 odst. 3 druhá odrážka nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, musí být vykládán v tom smyslu, že jako na dlužníka celního dluhu vzniklého protiprávním vstupem zboží na celní území Unie je třeba nahlížet na osobu, která se tohoto vstupu zúčastnila jako zprostředkovatel při uzavírání kupních smluv týkajících se uvedeného zboží, aniž se na něm přímo podílela, jestliže si tato osoba byla nebo měla být vědoma, že uvedený vstup bude protiprávní, posouzení čehož je věcí předkládajícího soudu.

---

(1)  Úř. věst. C 317, 20.11.2010.

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 24. listopadu 2011 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Supremo — Španělsko) — Asociación Nacional de Establecimientos Financieros de Crédito (ASNEF) (C-468/10), Federación de Comercio Electrónico y Marketing Directo (FECEMD) (C-469/10) v. Administración del Estado

(Spojené věci C-468/10 a C-469/10) (1)

(Zpracování osobních údajů - Směrnice 95/46/ES - Článek 7 písm. f) - Přímý účinek)

(2012/C 25/30)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Supremo

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Asociación Nacional de Establecimientos Financieros de Crédito (ASNEF) C-468/10), Federación de Comercio Electrónico y Marketing Directo (FECEMD) (C-469/10)

Žalovaná: Administración del Estado

Předmět věci

Žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunal Supremo — Výklad čl. 7 písm. f) směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, s. 31) — Zpracování osobních údajů správci a jejich sdělování adresátům pro uskutečnění jejich oprávněného zájmu — Další požadavky — Přímý účinek ustanovení směrnice

Výrok

1)

Článek 7 písm. f) směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která v případě, že není dán souhlas subjektu údajů, vyžaduje k umožnění zpracování jeho osobních údajů, které je nezbytné pro uskutečnění oprávněného zájmu správce tohoto zpracování nebo třetí osoby či třetích osob, jimž jsou tyto údaje sdělovány, aby kromě dodržení základních práv a svobod subjektu údajů byly tyto údaje uvedeny ve veřejně přístupných zdrojích, a tím tedy kategoricky a obecným způsobem vylučuje jakékoli zpracování údajů, které nejsou v takových zdrojích uvedeny.

2)	Článek 7 písm. f) směrnice 95/46 má přímý účinek.

---

(1)  Úř. věst. C 346, 18.12.2010.

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 10. listopadu 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Højesteret — Dánsko) — Partrederiet Sea Fighter v. Skatteministeriet

(Věc C-505/10) (1)

(Směrnice 92/81/EHS - Spotřební daně z minerálních olejů - Osvobození - Pojem „plavba“ - Palivo používané pro bagr, který je zabudován do lodi a funguje nezávisle na motoru této lodi)

(2012/C 25/31)

Jednací jazyk: dánština

Předkládající soud

Højesteret

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Partrederiet Sea Fighter

Žalovaný: Skatteministeriet

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Højesteret — Výklad čl. 8 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 92/81/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z minerálních olejů (Úř. věst. L 316, s. 12) — Osvobození minerálních olejů používaných jako pohonné hmoty pro plavbu od daně — Pojem „pro plavbu“ — Minerální oleje používané jako pohonné hmoty pro bagr, který je upevněn na lodi, ale má svůj vlastní motor a palivovou nádrž, a funguje tudíž nezávisle na motoru pohánějícím loď

Výrok

Článek 8 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 92/81/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z minerálních olejů, ve znění směrnice Rady 94/74/ES ze dne 22. prosince 1994, musí být vykládán v tom smyslu, že minerální oleje dodané pro použití v bagru, který je trvale zabudován do lodi, ale který vzhledem k tomu, že má vlastní motor a palivovou nádrž, funguje nezávisle na motoru pohánějícím loď, nejsou osvobozeny od spotřebních daní.

---

(1)  Úř. věst. C 13, 15.1.2011.

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 10. listopadu 2011 — LG Electronics, Inc. v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc C-88/11 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Společenství - Slovní označení „KOMPRESSOR PLUS“ - Zamítnutí zápisu - Nařízení (ES) č. 40/94 - Článek 7 odst. 1 písm. c) - Popisný charakter - Přezkum nového důkazu Tribunálem - Zkreslení skutkového stavu a důkazů)

(2012/C 25/32)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): LG Electronics, Inc. (zástupce: J. Blanchard, advokát)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) ze dne 16. prosince 2010 — LG Electronics v. OHIM (T-497/09), kterým byla zamítnuta žaloba, již navrhovatelka podala proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 23. září 2009 (věc R 397/2009-1), týkajícímu se přihlášky slovního označení KOMPRESSOR PLUS jako ochranné známky Společenství — Popisný charakter ochranné známky — Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1) — Přezkum nových skutečností Tribunálem — Zkreslení důkazů

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	LG Electronics Inc. se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 120, 16.4.2011.

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 15. listopadu 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgerichtshof — Rakousko) — Murat Dereci, Vishaka Heiml, Alban Kokollari, Izunna Emmanuel Maduike, Dragica Stevic v. Bundesministerium für Inneres

(Věc C-256/11) (1)

(Občanství Unie - Právo pobytu státních příslušníků třetích států, kteří jsou rodinnými příslušníky občanů Unie - Odepření založené na nevyužití práva občana na volný pohyb - Případné rozdílné zacházení v porovnání s občany Unie, kteří práva na volný pohyb využili - Dohoda o přidružení EHS-Turecko - Článek 13 rozhodnutí Rady přidružení č. 1/80 - Článek 41 dodatkového protokolu - Stabilizační doložky („standstill“ doložky))

(2012/C 25/33)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobci: Murat Dereci, Vishaka Heiml, Alban Kokollari, Izunna Emmanuel Maduike, Dragica Stevic

Žalovaný: Bundesministerium für Inneres

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Verwaltungsgerichtshof — Výklad článku 20 SFEU, čl. 41 odst. 1 dodatkového protokolu ze dne 23. listopadu 1970 připojeného k Dohodě zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem a o opatřeních, která mají být přijata pro jejich vstup v platnost (Úř. věst. 1972, L 293, s. 4; Zvl. vyd. 11/11, s. 41), jakož i článku 13 rozhodnutí č. 1/80 ze dne 19. září 1980 o rozvoji přidružení, které bylo přijato Radou přidružení zřízenou uvedenou dohodou — Občanství Unie — Právo občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně pobývat na území členského státu — Situace, v níž občan Unie pobývá v členském státě, jehož má státní příslušnost — Podmínky vydání povolení k pobytu rodinným příslušníkům, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí

Výrok

1)

Unijní právo, a zejména jeho ustanovení týkající se občanství Unie, musí být vykládáno v tom smyslu, že nebrání tomu, aby členský stát odepřel státnímu příslušníkovi třetího státu pobyt na svém území, když cílem tohoto státního příslušníka je žít se svým rodinným příslušníkem, který je občanem Unie a pobývá v tomto členském státě, jehož má státní příslušnost, a který nikdy nevyužil svého práva volného pohybu, za předpokladu, že takové odepření neznamená pro dotčeného občana Unie zbavení možnosti skutečně využívat podstatné části práv plynoucích z postavení občana Unie, což musí ověřit předkládající soud.

2)

Článek 41 odst. 1 dodatkového protokolu, podepsaného dne 23. listopadu 1970 v Bruselu a uzavřeného, schváleného a potvrzeného jménem Společenství nařízením Rady (EHS) č. 2760/72 ze dne 19. prosince 1972, musí být vykládán v tom smyslu, že přijetí nové právní úpravy, která je přísnější než předchozí, jež sama představovala zmírnění dřívější právní úpravy týkající se podmínek výkonu svobody usazování tureckých státních příslušníků v okamžiku vstupu tohoto protokolu v platnost na území dotčeného členského státu, je třeba považovat za „nové omezení“ ve smyslu tohoto ustanovení.

---

(1)  Úř. věst. C 219, 23.7.2011.

Usnesení Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 29. září 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato — Itálie) — Angelo Grisoli v. Regione Lombardia

(Věc C-315/08) (1)

(Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Článek 49 SFEU - Svoboda usazování - Veřejné zdraví - Lékárny - Blízkost - Zásobování obyvatelstva léky - Povolení k provozování činnosti - Územní rozmístění lékáren - Minimální vzdálenost mezi lékárnami)

(2012/C 25/34)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Žalobce: Angelo Grisoli

Žalovaný: Regione Lombardia

za přítomnosti: Comune di Roccafranca

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Consiglio di Stato — Výklad článků 152 ES a 153 ES — Otevření nových lékáren — Vnitrostátní právní předpisy, které stanovují omezení v závislosti na počtu obyvatel a upravují podmínky pro povolení k otevření nové lékárny

Výrok

Článek 49 SFEU nebrání takovým vnitrostátním právním předpisům, jako jsou předpisy dotčené v původním řízení, které stanovují omezení otevření nových lékáren tím, že stanoví, že

—	v obcích s počtem obyvatel nižším než 4 000 může být otevřena pouze jedna lékárna, a

—	v obcích s počtem obyvatel vyšším než 4 000 osob podléhá otevření nové lékárny takovým podmínkám, jako je překročení alespoň 50 % počtu obyvatel požadovaných pro otevření lékárny a dodržení minimální vzdálenosti od již existujících lékáren,

za podmínky, že takové právní předpisy umožní, na rozdíl od základních pravidel, vytvoření dostatečného počtu lékáren způsobilých zajistit přiměřenou lékárenskou péči v oblastech se zvláštními demografickými nebo zeměpisnými charakteristikami, což přísluší ověřit vnitrostátnímu soudu.

---

(1)  Úř. věst. C 260, 11.10.2008.

Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 9. září 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Corte d'appello di Milano — Itálie) — Cassina S.p.A. v. Alivar Srl, Galliani Host Arredamenti Srl

(Věc C-198/10) (1)

(Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Průmyslové a obchodní vlastnictví - Směrnice 98/71/ES - Právní ochrana (průmyslových) vzorů - Článek 17 - Povinnost kumulace ochrany (průmyslových) vzorů s ochranou autorského práva - Vnitrostátní právní předpisy, jež vylučují autorskoprávní ochranu (průmyslových) vzorů, které se staly volnými před vstupem těchto předpisů v platnost)

(2012/C 25/35)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte d'appello di Milano

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Cassina S.p.A.

Žalované: Alivar Srl, Galliani Host Arredamenti Srl

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Corte d'appello di Milano — Výklad článků 17 a 19 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/71/ES ze dne 13. října 1998 o právní ochraně (průmyslových) vzorů — Vnitrostátní právní předpisy, které provedly směrnici tím, že zavedly ochranu (průmyslových) vzorů podle právních předpisů o autorském právu — Možnost členského státu rozšířit podmínky pro poskytnutí uvedené ochrany

Výrok

Článek 17 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/71/ES ze dne 13. října 1998 o právní ochraně (průmyslových) vzorů musí být vykládán v tom smyslu, že brání právním předpisům členského státu, které vylučují — buď zcela, nebo v mezích předchozího užívání — z ochrany podle autorského práva tohoto členského státu (průmyslové) vzory, které se staly volnými před vstupem těchto právních předpisů v platnost, ve vztahu k jakékoli třetí osobě, která již vyrobila anebo uvedla na trh v tomto státě výrobky vyrobené podle těchto (průmyslových) vzorů před tímto datem.

---

(1)  Úř. věst. C 179, 3.7.2010.

Usnesení Soudního dvora ze dne 12. září 2011 — Evropaïki Dynamiki — Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE v. Evropská komise

(Věc C-289/10 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Veřejné zakázky na služby - Nabídkové řízení - Rozbor, vývoj, údržba a podpora telematických systémů dohledu nad zbožím podléhajícím spotřební dani - Odmítnutí nabídky - Nedostatečné odůvodnění tohoto odmítnutí)

(2012/C 25/36)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropaïki Dynamiki — Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE (zástupce: N. Korogiannakis, dikigoros)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupce: M. Wilderspin, zmocněnec)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) ze dne 19. března 2010 — Evropaïki Dynamiki v. Komise (T-50/05), kterým Tribunál zamítl žalobu znějící na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 18. listopadu 2004, jímž se odmítá nabídka předložená účastnicí řízení podávající kasační opravný prostředek v rámci řízení o zadání veřejné zakázky týkající se rozboru, vývoje, údržby a podpory telematických systémů dohledu nad zbožím podléhajícím spotřební dani, jakož i rozhodnutí zadat zakázku jinému uchazeči

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Evropaïki Dynamiki — Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 246, 11.9.2010.

Usnesení Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 22. září 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal de première instance de Liège — Belgie) — Hubert Pagnoul v. Belgický stát

(Věc C-314/10) (1)

(Článek 92 odst. 1, čl. 103 odst. 1 a čl. 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Řízení o předběžné otázce - Přezkum slučitelnosti vnitrostátního pravidla s právem Unie, jakož i s ústavou daného státu - Vnitrostátní právní úprava stanovující přednostní povahu incidenčního řízení kontroly ústavnosti - Listina základních práv Evropské unie - Nutnost spojitosti s právem Unie - Zjevná nepříslušnost Soudního dvora)

(2012/C 25/37)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal de première instance de Liège

Účastníci původního řízení

Žalobce: Hubert Pagnoul

Žalovaný: Belgický stát

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunal de première instance de Liège — Výklad článku 6 SEU, článku 267 SFEU a článku 47 Listiny základních práv Evropské unie — Povinné předchozí předložení věci vnitrostátními soudy ústavnímu soudu v případě údajného porušení základních práv vnitrostátním zákonem — Soulad vnitrostátního ustanovení ukládajícího toto předchozí předložení s právem Unie — Možnost vnitrostátních soudů provádět přezkum souladu vnitrostátních norem s mezinárodními smlouvami, jestliže ústavní soud prohlásil dotčený vnitrostátní zákon za slučitelný se základními právy zaručenými ústavou

Výrok

Soudní dvůr Evropské unie je zjevně nepříslušný k tomu, aby na předběžnou otázku tribunal de première instance de Liège (Belgie) odpověděl.

---

(1)  Úř. věst. C 246, 11.9.2010.

Usnesení Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 22. září 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal de première instance de Liège — Belgie) — Richard Lebrun, Marcelle Howet v. Belgický stát

(Věc C-538/10) (1)

(Článek 92 odst. 1, čl. 103 odst. 1 a čl. 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Řízení o předběžné otázce - Přezkum slučitelnosti vnitrostátního pravidla s právem Unie, jakož i s ústavou daného státu - Vnitrostátní právní úprava stanovující přednostní povahu incidenčního řízení kontroly ústavnosti - Listina základních práv Evropské unie - Nutnost spojitosti s právem Unie - Zjevná nepříslušnost Soudního dvora)

(2012/C 25/38)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal de première instance de Liège

Účastníci původního řízení

Žalobci: Richard Lebrun, Marcelle Howet

Žalovaný: Belgický stát

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunal de première instance de Liège — Výklad článků 6 SEU, 267 SFEU a 47 Listiny základních práv Evropské unie — Povinné předchozí předložení věci Cour constitutionnelle vnitrostátními soudy v případě údajného porušení základních práv vnitrostátním zákonem — Soulad vnitrostátního ustanovení ukládajícího toto předchozí předložení s právem Unie — Možnost vnitrostátních soudů provádět přezkum souladu vnitrostátních norem s mezinárodními smlouvami, rozhodl-li ústavní soud o slučitelnosti dotčeného vnitrostátního zákona se základními právy zaručenými ústavou

Výrok

Soudní dvůr Evropské unie je zjevně nepříslušný k tomu, aby na otázku tribunal de première instance de Liège (Belgie) odpověděl.

---

(1)  Úř. věst. C 38, 5.2.2011.

Usnesení Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 30. září 2011 — Sociedade Quinta do Portal, SA v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Vallegre, Vinhos do Porto SA

(Věc C-541/10 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Společenství - Nařízení (ES) č. 207/2009 - Článek 8 odst. 1 písm. b) - Slovní ochranná známka Společenství PORTO ALEGRE - Starší národní slovní ochranná známka VISTA ALEGRE - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Prohlášení neplatnosti ochranné známky)

(2012/C 25/39)

Jednací jazyk: portugalština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Sociedade Quinta do Portal, SA (zástupce: F. Bolota Belchior, advokát)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), (zástupci: P. López Ronda a G. Macias Bonilla, advokáti), Vallegre, Vinhos do Porto SA)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) ze dne 8. září 2010 — Quinta do Portal v. OHIM — Vallegre (T-369/09), kterým Tribunál zamítl žalobu proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 18. června 2009 (věc R 1012/2008-1) týkajícímu se řízení o neplatnosti ochranné známky mezi Vallegre, Vinhos do Porto, SA a Sociedade Quinta do Portal, SA

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek ze zamítá.

2)	Společnosti Quinta do Portal, SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 38, 5.2.2011.

Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 13. září 2011 — Hans-Peter Wilfer v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc C-546/10) (1)

(Kasační opravní prostředek - Ochranná známka Společenství - Obrazové označení znázorňující hlavu kytary - Zamítnutí zápisu - Absolutní důvod pro zamítnutí - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Zkoumání skutečností z moci úřední - Článek 7 odst. 1 písm. b) a čl. 74 odst. 1 nařízení (ES) č. 40/94 - Přípustnost důkazů předložených poprvé před Tribunálem - Rovné zacházení)

(2012/C 25/40)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Hans-Peter Wilfer (zástupce: W. Prinz, Rechtsanwalt)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Schneider, zmocněnec)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Tribunálu (čtvrtý senát) ze dne 8. září 2010, Wilfer v. OHIM (T-458/08), kterým Tribunál zamítl žalobu na neplatnost podanou proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 25. července 2008, které zamítlo odvolání proti rozhodnutí průzkumového referenta, které částečně zamítlo zápis obrazové ochranné známky znázorňující hlavu kytary ve stříbrné, šedé a hnědé barvě jako ochranné známky Společenství pro některé výrobky náležející do třídy 9 a 15 — Rozlišovací způsobilost obrazového označení, které spočívá ve dvojrozměrném znázornění části výrobku

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	H.-P. Wilferovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 30, 29.1.2011.

Usnesení Soudního dvora ze dne 20. září 2011 — Evropaïki Dynamiki — Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE v. Evropská komise

(Věc C-561/10 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Veřejné zakázky na služby - Nabídkové řízení - Služby v oblasti výpočetní techniky spočívající v údržbě systémů SEI BUD/AMD/CR - Odmítnutí nabídky - Nedostatečné odůvodnění - Nesprávné posouzení skutkového stavu a důkazů)

(2012/C 25/41)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropaïki Dynamiki — Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE (zástupce: N. Korogiannakis, dikigoros)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: S. Delaude a N. Bambara, zmocněnci)

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) ze dne 9. září 2010, Evropaïki Dynamiki v. Komise (T-387/08), kterým se zamítá žaloba směřující jednak ke zrušení rozhodnutí OPOCE ze dne 20. června 2008, kterým byla odmítnuta nabídka předložená účastnicí podávající kasační opravný prostředek v rámci nabídkového řízení týkajícího se uzavření rámcových smluv na služby v oblasti výpočetní techniky spočívající v údržbě systémů SEI-BUD/AMD/CR a související služby (č. AO 10185) (Úř. věst. 2008/S 43-058884), jakož i rozhodnutí o udělení zakázky jinému uchazeči, a jednak k náhradě škody s příslušenstvím

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Evropaïki Dynamiki — Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 72, 5.3.2011.

Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 21. září 2011 — Longevity Health Products, Inc. v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Biofarma SA

(Věc C-316/11 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Společenství - Řízení před odvolacím senátem OHIM - Nesplnění povinnosti uhradit poplatek za podání odvolání ve stanovené lhůtě - Rozhodnutí odvolacího senátu prohlašující odvolání za nepodané)

(2012/C 25/42)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Longevity Health Products, Inc. (zástupce: J. Korab, Rechtsanwalt)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Biofarma SA

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Tribunálu (druhého senátu) ze dne 15. dubna 2011, Longevity Health Products v. OHIM — Biofarma (T-96/11), kterým Tribunál zamítl žalobu na neplatnost podanou přihlašovatelem slovní ochranné známky „VITACHRON female“ pro výrobky a služby zařazené mimo jiné do třídy 5 proti rozhodnutí R 1357/2001-4 čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) ze dne 10. ledna 2011, kterým se odvolání podané proti rozhodnutí námitkového oddělení, kterým byla zamítnuta přihláška uvedené ochranné známky v rámci námitek podaných majitelem národních ochranných známek „VITATHION“ pro výrobky a služby zařazené do třídy 5, považuje za nepodané, jelikož poplatek za podání odvolání nebyl uhrazen ve stanovené lhůtě.

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnost Longevity Health Products, Inc. ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 269, 10.9.2011.

Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 21. září 2011 — Longevity Health Products, Inc. v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Biofarma SA

(Věc C-378/11) (1)

(Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Společenství - Řízení před odvolacím senátem OHIM - Nedodržení povinnosti zaplatit poplatek za odvolání ve stanovené lhůtě - Rozhodnutí odvolacího senátu prohlašující odvolání za nepodané)

(2012/C 25/43)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Longevity Health Products, Inc. (zástupce: J. Korab, advokát)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Biofarma SA

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Tribunálu (druhého senátu) ze dne 15. dubna 2011, Longevity Health Products v. OHIM — Biofarma VITACHRON (male) (T-95/11), kterým Tribunál zamítl žalobu na neplatnost podanou přihlašovatelkou slovní ochranné známky „VITACHRON male“ pro výrobky a služby zařazené mimo jiné do třídy 5 proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) ze dne 10. ledna 2011 ve věci R 1357/2010-4, podle něhož se má za to, že odvolání podané proti rozhodnutí námitkového oddělení, kterým se zamítá zápis uvedené ochranné známky v rámci námitek podaných majitelkou národních ochranných známek „VITATHION“ pro výrobky a služby zařazené do třídy 5, nebylo podáno, jelikož nebyl ve stanovené lhůtě zaplacen poplatek za odvolání.

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnost Longevity Health Products, Inc. ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 269, 10.9.2011.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale di Rovigo (Itálie) dne 18. srpna 2011 — trestní řízení proti Md Sagor

(Věc C-430/11)

(2012/C 25/44)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale di Rovigo

Účastník původního trestního řízení

Md Sagor

Předběžné otázky

1)

Brání s ohledem na zásady loajální spolupráce a užitečného účinku směrnic články 2, 4, 6, 7, 8, směrnice 2008/115/ES (1) tomu, aby státnímu příslušníkovi třetího státu, jehož pobyt na území členského státu je neoprávněný, byl uložen pouze na základě jeho neoprávněného vstupu a pobytu peněžitý trest, který je jako trestněprávní sankce nahrazen domácím vězením, ještě předtím, než nedodržel rozhodnutí o vyhoštění vydané správním orgánem?

2)

Brání s ohledem na zásady loajální spolupráce a užitečného účinku články 2, 15 a 16 směrnice 2008/115/ES tomu, aby následně po vydání směrnice, členský stát přijal právní předpis, který stanoví, že státnímu příslušníkovi třetí země, jehož pobyt na území členského státu je neoprávněný, bude uložen peněžitý trest, který je nahrazen okamžitým vyhoštěním vykonatelným jako trestněprávní sankce, aniž by byl dodržen postup a práva cizince stanovená směrnicí?

3)	Brání zásada loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 SEU vnitrostátnímu právnímu předpisu přijatému v době lhůty pro provedení směrnice s cílem obejít nebo v každém případě omezit oblast působnosti této směrnice, a jaká opatření má soud přijmout v případě, že zjistí existenci takového cíle?

---

(1)  Úř. věst. L 348, s. 98.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Gerechtshof te Amsterdam (Nizozemsko) dne 10. října 2011 — UPC Nederland BV v. Gemeente Hilversum

(Věc C-518/11)

(2012/C 25/45)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Gerechtshof te Amsterdam

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: UPC Nederland BV

Odpůrce: Gemeente Hilversum

Předběžné otázky

1)

Spadá služba spočívající v šíření volně přístupných rozhlasových a televizních programů prostřednictvím kabelu, za jejíž poskytování jsou účtovány jak náklady na přenos, tak i částka týkající se (převodu) poplatku(ů) placeného(ných) vysílacím organizacím a organizacím pro kolektivní správu autorských práv v souvislosti se zveřejněním jejich obsahů, do oblasti věcné působnosti nového právního rámce [pro elektronické komunikační sítě]?

2)

A. Přísluší Gemeente ve světle liberalizace telekomunikačního sektoru a cílů nového právního rámce, včetně jím upraveného přísného koordinačního a konzultačního postupu, který je třeba provést předtím, než vnitrostátní regulační orgán získá (výlučnou) příslušnost zasahovat do tarifů stanovených pro konečné uživatele prostřednictvím opatření, jehož cílem je regulace cen, stále ještě pravomoc (úkol), chránit obecné zájmy jejích obyvatel zasahováním do tarifů stanovených pro konečné uživatele prostřednictvím ustanovení o omezení výše poplatku? B. V případě záporné odpovědi, brání nový právní rámec použití ustanovení o omezení výše poplatku, které si Gemeente vymínila při prodeji svého podniku spravujícího kabelovou síť?

3)

V případě záporné odpovědi na otázky 2 A a B vyvstává následující otázka: Je státní orgán jako Gemeente v situaci jako je tato (také) povinna k loajalitě k Unii, jestliže neplní při vyjednávání a pozdějším uplatňování ustanovení o omezení výše poplatku úkoly ve veřejném zájmu, nýbrž jedná v rámci své občanskoprávní pravomoci [viz také otázka 6 A)]?

4)

V případě, že se použije nový právní rámec a současně je Gemeente povinna k loajalitě k Unii: A. Brání povinnost k loajalitě k Unii ve spojení s novým právním rámcem (resp. jeho cíli), včetně jím upraveného přísného koordinačního a konzultačního postupu, který je třeba provést předtím, než vnitrostátní regulační orgán získá příslušnost zasahovat do tarifů stanovených pro konečné uživatele prostřednictvím opatření, jehož cílem je regulace cen, tomu, aby Gemeente uplatňovala ustanovení o omezení výše poplatku? B. V případě záporné odpovědi, bude třeba odpovědět na otázku 4 A jinak pro období následující poté, co Komise ve svém dopise vyjádřila vážné pochybnosti o slučitelnosti regulace cen, kterou navrhoval Onafhankelijke Post en Telecommunicatie Autoriteit (dále jen „OPTA“), s cíli nového právního rámce popsanými v článku 8 rámcové směrnice, načež OPTA upustila od přijetí tohoto opatření?

5)

A. Jedná se v případě článku 101 SFEU o ustanovení týkající se veřejného pořádku, které musí vnitrostátní soud uplatnit ve smyslu článku 24 a 25 Rv bez návrhu mimo rámec právního sporu? B. V případě kladné odpovědi, ve vztahu k jakým skutečnostem tvrzeným v řízení je soud povinen přezkoumat použitelnost článku 101 SFEU bez návrhu? Je k tomu soud povinen, i když poté, co bylo účastníkům řízení umožněno se k tomu vyjádřit, tento přezkum (možná) vede k doplnění skutkového stavu ve smyslu článku 149 Rv?

6)

Pokud se má článek 101 SFEU použít mimo meze právního sporu stanovené účastníky řízení, vyvstávají vzhledem k (cílům) nového právního rámce, jeho uplatňování OPTA a Evropskou komisí a vzhledem ke sbližování pojmů jako „významná tržní síla“ a „vymezení relevantních trhů“ použitých v novém právním rámci s podobnými pojmy v oblasti evropského soutěžního práva, na základě vylíčení skutkového stavu v projednávané věci následující otázky: A. Považuje se Gemeente při prodeji svého podniku spravujícího kabelovou síť a při vyjednání ustanovení o omezení výše poplatku, které bylo dohodnuto v této souvislosti, za podnik ve smyslu článku 101 SFEU (viz také otázka 3)? B. Je třeba pokládat ustanovení o omezení výše poplatku podle Oznámení Komise o dohodách menšího významu, které výrazně neomezují hospodářskou soutěž (de minimis) (2001/C 368/07, bod 11), za vážné omezení hospodářské soutěže (tvrdé omezení) ve smyslu čl. 101 odst. 1 písm. a) SFEU? Existuje v případě kladné odpovědi již z tohoto důvodu výrazné omezení hospodářské soutěže ve smyslu čl. 101 odst. 1 SFEU? V případě záporné odpovědi, mají z hlediska odpovědi význam okolnosti uvedené v otázce VI d) (viz níže)? C. Pokud ustanovení o omezení výše poplatku nepředstavuje výrazné omezení, směřuje k omezení hospodářské soutěže (již) proto, že: — vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž dospěl k závěru, že UPC nezneužila své dominantní postavení, když vypočetla (vyšší) tarify za poskytování stejných služeb jako poskytování základní nabídky s pomocí kabelu na témže trhu; — že Komise vyjádřila ve svém letter of serious doubt vážné pochybnosti o slučitelnosti regulace tarifů (ex ante) stanovených pro konečné uživatele (prostřednictvím regulace cen) za služby jako poskytování základní nabídky s pomocí kabelu prostřednictvím UPC s cíli popsanými v článku 8 rámcové směrnice? Má pro odpověď na tuto otázku význam okolnost, že OPTA na základě letter of serious doubt od regulace cen upustila? D. Představuje dohoda obsažená v ustanovení o omezení výše poplatku, (i) vzhledem ke skutečnosti, že: — UPC je podle nového právního rámce třeba pokládat za podnik s významnou tržní silou? (Oznámení de minimis, č. 7), — téměř všechny nizozemské obce, které v devadesátých letech prodaly své podniky spravující kabelovou síť kabelovým operátorům včetně UPC, si v těchto smlouvách vyhradily pravomoc stanovit tarify za základní nabídku (Oznámení de minimis, č. 8), výrazné omezení hospodářské soutěže ve smyslu čl. 101 odst. 1 SFEU? E. Je třeba pokládat dohodu obsaženou v ustanovení o omezení výše poplatku vzhledem ke skutečnosti, že: — UPC je podle nového právního rámce třeba pokládat za podnik s významnou tržní silou, — OPTA provedla evropský konzultační postup, který je třeba provést podle nového právního rámce, pokud bude mít zamýšlené opatření vliv na obchod mezi členskými státy, týkající se opatření, jehož cílem je regulace cen, pokud jde o služby jako poskytování základní nabídky s pomocí kabelu prostřednictvím kabelových operátorů s významnou tržní silou, jako je UPC, — smlouva měla tehdy hodnotu 51 milionů NLG (přibližně 23 milionů eur), — téměř všechny nizozemské obce, které v devadesátých letech prodaly své podniky spravující kabelovou síť kabelovým operátorům včetně UPC, si v těchto smlouvách vyhradily pravomoc stanovit tarify za základní nabídku, za (potencionálně) výrazně omezující obchod mezi členskými státy ve smyslu čl. 101 odst. 1 SFEU a podle Pokynů k pojmu ovlivnění obchodu podle článků 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. 2004, C 101, s. 81)?

7)

Je vnitrostátní soud ve světle nového právního rámce a vážných pochybností o slučitelnosti regulace tarifů (ex ante) stanovených pro konečné uživatele s cíli práva hospodářské soutěže, které Komise vyjádřila v letter of serious doubt, ještě oprávněn prohlásit ustanovení o omezení výše poplatku, které je zakázáno podle čl. 101 odst. 1 SFEU, za neúčinné podle čl. 101 odst. 3 SFEU? Má pro odpověď na tuto otázku význam okolnost, že OPTA na základě letter of serious doubt od zamýšlené regulace cen upustila?

8)

Poskytuje evropská sankce neplatnosti od počátku podle čl. 101 odst. 2 SFEU ve světle okolností daných v době uzavření smlouvy (počáteční fáze liberalizace telekomunikačního sektoru) a pozdějšího vývoje v rámci telekomunikačního sektoru, včetně vstupu nového právního rámce v platnost a s ním souvisejících vážných pochybností Komise směřujících proti přijetí opatření, jehož cílem je regulace cen, prostor pro zpochybnění její časové platnosti?

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberster Gerichtshof (Rakousko) dne 12. října 2011 — Amazon.com International Sales Inc. a další v. Austro-Mechana Gesellschaft zur Wahrnehmung mechanisch-musikalischer Urheberrechte Gesellschaft mbH

(Věc C-521/11)

(2012/C 25/46)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Amazon.com International Sales Inc., Amazon EU Sàrl, Amazon.de GmbH, Amazon.com GmbH, v likvidaci, Amazon Logistik GmbH

Žalovaná: Austro-Mechana Gesellschaft zur Wahrnehmung mechanisch-musikalischer Urheberrechte Gesellschaft mbH

Předběžné otázky

1)

Jde o „spravedlivou odměnu“ ve smyslu čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29/ES, pokud a) oprávněné osoby ve smyslu článku 2 směrnice 2001/29/ES mají nárok na přiměřenou odměnu, který mohou uplatnit pouze prostřednictvím organizace pro kolektivní správu práv proti tomu, kdo v tuzemsku jako první v rámci podnikatelské činnosti za úplatu uvede do oběhu nosič způsobilý k rozmnožování jejich děl, b) tento nárok nezávisí na tom, zda k uvedení do oběhu dochází ve vztahu ke zprostředkujícím obchodníkům, k fyzickým nebo právnickým osobám k užití pro jiné než soukromé účely, anebo ve vztahu k fyzickým osobám k užití pro soukromé účely, c) avšak ten, kdo nosič užívá k rozmnožování na základě souhlasu oprávněného nebo jej před prodejem konečnému spotřebiteli znovu vyveze, má vůči organizaci pro kolektivní správu práv nárok na vrácení odměny?

2)

Bude-li na první otázku odpovězeno záporně: 2.1. Šlo by o „spravedlivou odměnu“ ve smyslu čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29/ES, pokud nárok označený v otázce 1 (a) existuje pouze v případě uvedení do oběhu fyzickým osobám, které užívají nosiče k rozmnožování pro soukromé účely? 2.2. Bude-li na otázku 2.1 odpovězeno kladně: Je třeba v případě uvedení do oběhu fyzickým osobám vycházet z domněnky, že nosiče budou používat k rozmnožování pro soukromé účely, dokud se neprokáže opak?

3)

Bude-li na otázku 1 nebo na otázku 2.1 odpovězeno kladně: Vyplývá z článku 5 směrnice 2001/29/ES nebo z jiných ustanovení práva Unie, že nárok na poskytnutí spravedlivé odměny, který musí uplatnit organizace pro kolektivní správu práv, neexistuje, pokud je organizace pro kolektivní správu práv zákonem zavázána nevyplatit polovinu výtěžku oprávněným příjemcům, nýbrž ji věnovat sociálním a kulturním zařízením?

4)

Bude-li na otázku 1 nebo otázku 2.1 odpovězeno kladně: Brání čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29/ES nebo jiné ustanovení práva Unie vzniku nároku na poskytnutí spravedlivé odměny, který musí uplatnit organizace pro kolektivní správu práv, pokud již v jiném členském státě — i když možná na právním základě, který je v rozporu s právem Unie — byla zaplacena přiměřená odměna za uvedení nosiče do oběhu?

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) dne 17. října 2011 — Lowlands Design Holding BV, další účastník řízení: Minister van Financiën

(Věc C-524/11)

(2012/C 25/47)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Lowlands Design Holding BV

Odpůrce v řízení o kasačním opravném prostředku: Minister van Financiën

Předběžné otázky

Jak je třeba vykládat podpoložky KN 6209 20 a 6211 42, jakož i podpoložku KN 9404 30, vzhledem k sazebnímu zařazení zboží pro kojence a malé děti, jako je to, o kterém se zde pojednává?

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Düsseldorf (Německo) dne 18. října 2011 — IVD GmbH & Co. KG v. Ärztekammer Westfalen-Lippe

(Věc C-526/11)

(2012/C 25/48)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Düsseldorf

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka a stěžovatelka: IVD GmbH & Co. KG

Odpůrkyně a odpůrkyně v řízení o stížnosti: Ärztekammer Westfalen-Lippe

Další účastníci řízení: WWF Druck + Medien GmbH

Předběžné otázky

Je veřejnoprávní subjekt (v projednávaném případě profesní komora) ve smyslu čl. 1 odst. 9 druhého pododstavce písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (1)„financován převážně státem“ resp. podléhá, „pokud jde o jeho vedení dozoru“ státu, jestliže

—	je tomuto subjektu zákonem přiznáno oprávnění vybírat od svých členů příspěvky, zákon však nestanoví ani výši příspěvků ani rozsah služeb, které mají být příspěvkem financovány,

—	příspěvkový řád nicméně musí být státem schválen?

---

(1)  Úř. věst. L 134, s. 114; Zvl. vyd. 06/07, s. 132.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hessisches Landessozialgericht (Německo) dne 19. října 2011 — Angela Strehl v. Bundesagentur für Arbeit Nürnberg

(Věc C-531/11)

(2012/C 25/49)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Hessisches Landessozialgericht

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Angela Strehl

Žalovaná: Bundesagentur für Arbeit Nürnberg

Předběžné otázky

Je třeba článek čl. 68 odst. 1 první větu nařízení č. 1408/71 (1) vykládat v tom smyslu, že příslušná instituce členského státu bydliště musí při výpočtu dávek vzít v úvahu rovněž mzdu nebo plat pracovnice jiné než příhraniční pracovnice (čl. 71 odst. 1 písm. b), bod ii) nařízení č. 1408/71), které dotyčná osoba pobírala ve svém posledním zaměstnání v jiném členském státu, pokud v členském státu bydliště nenavazuje žádné zaměstnání a k zapsání do evidence uchazečů o zaměstnání došlo až 11 měsíců po ukončení jejího zaměstnání v jiném členském státu?

---

(1)  Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 149, s. 2; Zvl. vyd. 05/01, s. 35).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Köln (Německo) dne 19. října 2011 — Susanne Leichenich v. Ansbert Peffekoven, Ingo Horeis

(Věc C-532/11)

(2012/C 25/50)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Köln

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Susanne Leichenich

Žalovaní: Ansbert Peffekoven, Ingo Horeis

Předběžné otázky

1)

Má být čl. 13 část B písm. b) šesté směrnice Rady 77/388/EHS (1) ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu vykládán v tom smyslu, že pojem „pacht nebo nájem nemovitého majetku“ zahrnuje pronájem hausbótu, včetně k němu náležejícího kotviště a mola, který je určen výlučně k trvalému užívání na stálém místě jako restaurace/diskotéka na vymezeném a identifikovatelném kotvišti ve vodě? Záleží pro účely posouzení na způsobu spojení hausbótu se zemí nebo na nákladech spojených s uvolněním upevnění lodi?

2)

Pokud bude na předběžnou otázku 1 větu první odpovězeno kladně: Má být čl. 13 část B písm. b) šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 vykládán v tom smyslu, že pojem „vozidla“, který dle rozhodnutí Soudního dvora ze dne 3. března 2005, C-428/02, zahrnuje i lodě, není použitelný na pronajatý hausbót, který nemá vlastní pohon (motor) a který byl pronajat k výlučnému a trvalému užívání na konkrétním místě, a nikoli za účelem pohybu? Představuje pronájem hausbótu a mola včetně k nim náležejících pozemků a vodních ploch jediné plnění osvobozené od daně, nebo je popřípadě nutné z hlediska právní úpravy daně z přidané hodnoty rozlišovat mezi pronájmem hausbótu a mola?

---

(1)  Šestá směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23).

Žaloba podaná dne 19. října 2011 — Evropská komise v. Belgické království

(Věc C-533/11)

(2012/C 25/51)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: S. Pardo Quintillán a A. Marghelis, zmocněnci)

Žalované: Belgické království

Návrhová žádání žalobkyně

—	určit, že Belgické království tím, že nepřijalo veškerá opatření nezbytná pro splnění povinností vyplývajících z rozsudku vydaného Soudním dvorem dne 4. července 2004 ve věci C-27/03, nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají z čl. 260 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

uložit Belgickému království povinnost zaplatit Komisi navrhované penále ve výši 55 836 eur za každý den prodlení s plněním povinností vyplývajících z rozsudku vydaného dne 4. července 2004 ve věci C-27/03, počínaje dnem vydání rozsudku v projednávané věci až do dne splnění povinností vyplývajících z rozsudku vydaného ve věci C-27/03,

—

uložit Belgickému království povinnost zaplatit Komisi denní paušální částku 6 204 eur, počínaje dnem vyhlášení rozsudku ze dne 4. července 2004 ve věci C-27/03 až do dne vyhlášení rozsudku v projednávané věci nebo do dne splnění povinností vyplývajících z rozsudku vydaného ve věci C-27/03, dojde-li k němu dříve,

—	uložit Belgickému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise na podporu své žaloby namítá, že pokud jde o aglomeraci Hlavní město Brusel a o šest aglomerací s populačním ekvivalentem vyšším než 10 000 PE nacházejících se ve Valonském regionu, nejsou stokové soustavy městských odpadních vod dosud v souladu s požadavky stanovenými v čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (1).

Pokud jde dále o aglomeraci Region hlavního města Bruselu, o jednu aglomeraci s populačním ekvivalentem vyšším než 10 000 PE ve Vlámském regionu a o 19 aglomerací s populačním ekvivalentem vyšším než 10 000 PE ve Valonském regionu, systémy čištění těchto vod vypouštěných do citlivých oblastí dosud nesplňují požadavky stanovené v čl. 5 odst. 2 a 3 směrnice 91/271/EHS.

Komise z toho vyvozuje, že Belgická republika dosud nepřijala opatření nezbytná k úplnému splnění povinností vyplývajících z rozsudku Soudního dvora ze dne 8. července 2004.

---

(1)  Úř. věst. L 135, s. 40; Zvl. vyd. 15/02, s. 26.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landesgerichts Salzburg (Rakousko) dne 21. října 2011 — Hermine Sax v. Pensionsversicherungsanstalt Landesstelle Salzburg

(Věc C-538/11)

(2012/C 25/52)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesgericht Salzburg

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Hermine Sax

Žalovaná: Pensionsversicherungsanstalt Landesstelle Salzburg

Předběžné otázky

1)

Je třeba vykládat nařízení (ES) č. 883/2004, v tomto případě zejména článek 7 a hlavu III kapitolu 1 (dávky v nemoci), a nařízení (ES) č. 987/2009 v tom smyslu, že osoba odkázaná na péči třetího pobíráním rakouského důchodu může požadovat zaplacení příspěvku ve stavu odkázanosti podle Bundespflegegeldgesetz (BPGG) jako peněžité dávky v nemoci nezávisle na svém hlavním bydlišti ve Spolkové republice Německo, pokud splňuje ostatní podmínky pro vznik nároku na dávku, a brání tak tato nařízení použití vnitrostátního ustanovení § 3 BPGG?

2)

V případě kladné odpovědi na otázku 1: Je třeba vykládat nařízení (ES) č. 883/2004, v tomto případě zejména článek 10 a čl. 11. odst. 3 písm. e), jakož i články 21, 29 a 34, respektive hlavu III kapitolu 1 (dávky v nemoci) a nařízení 987/2009 v tom smyslu, že osoba odkázaná na péči třetího pobíráním dvojitého důchodu, konkrétně rakouského důchodu a německého důchodu, může požadovat zaplacení příspěvku ve stavu odkázanosti podle BPGG jako peněžité dávky v nemoci nezávisle na svém hlavním bydlišti ve Spolkové republice Německo, pokud splňuje ostatní podmínky pro vznik nároku na dávku, a brání tak tato nařízení použití vnitrostátního ustanovení § 3 BPGG?

3)

V případě kladné odpovědi na otázku 2: Jak je třeba vykládat nařízení (ES) č. 883/2004, zejména články 10 a 34 a článek 31 a nařízení (ES) č. 987/2009 při souběhu a započtení dávek ze systému sociálního zabezpečení za účelem krytí rizika pro případ odkázanosti na péči třetího, zde při nároku na smíšené dávky tvořené z německého příspěvku ve stavu odkázanosti (volba mezi věcnou a peněžitou dávkou) a nárokem na rakouský příspěvek ve stavu odkázanosti, konkrétně: 3.1. Je třeba k rakouskému příspěvku ve stavu odkázanosti podle BPGG, který má být vyvážen, započíst pouze peněžitou dávku poskytnutou německým státem bydliště nebo pouze věcnou dávku na péči nebo celou dávku na péči (celková částka příspěvku ve stavu odkázanosti a hodnota věcné dávky na péči) a je přitom třeba vycházet z rozdílné cenové úrovně dotčených členských států? 3.2. Je při započtení, které má být provedeno, nutno přihlížet k tomu, zda stát bydliště poskytuje shodné příspěvky ve stavu odkázanosti, respektive je třeba při započtení nevzít v úvahu takové dávky na péči státu bydliště, které jsou stanoveny pouze ve státu bydliště systémem sociálního zabezpečení pro krytí rizika pro případ odkázanosti na péči třetího? 3.3. Musí Sozialgericht, na který se obrátila osoba odkázaná na péči třetího, přezkoumat hmotněprávní podmínky započtení, pokud žalovaný orgán nezahájil řízení ve smyslu článku 31 nařízení (ES) 987/2009, neuvedl svá tvrzení ohledně otázky shodných dávek a zejména nevzal v úvahu informace osoby odkázané na péči třetího o zákazu souběhu dávek?

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal de première instance de Bruxelles (Belgie) dne 24. října 2011 — Daniel Levy, Carine Sebbag v. Belgický stát — SPF Finances

(Věc C-540/11)

(2012/C 25/53)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal de première instance de Bruxelles

Účastníci původního řízení

Žalobci: Daniel Levy, Carine Sebbag

Žalovaný: Belgický stát — SPF Finances

Předběžné otázky

Postupuje členský stát v souladu s právem Společenství, zejména s článkem 56, ve spojení s článkem 10, čl. 57 odst. [2] a článkem 293 Smlouvy o ES, pokud se ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění uzavřené s jiným členským státem zaváže odstranit na základě dělby daňové pravomoci dvojí zdanění dividend, avšak následně změní své vnitrostátní právo tak, že takové dvojí zdanění je znovu umožněno?

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Vrhovno sodišče Republike Slovenije (Slovinská republika) dne 25. října 2011 — Jožef Grilc v. Slovensko zavarovalno združenje GIZ

(Věc C-541/11)

(2012/C 25/54)

Jednací jazyk: slovinština

Předkládající soud

Vrhovno sodišče Republike Slovenije

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Jožef Grilc

Odpůrce: Slovensko zavarovalno združenje GIZ

Předběžná otázka

Musí být ustanovení čl. 6 odst. 1 druhého pododstavce směrnice 2000/26/ES (1) vykládáno v tom smyslu, že orgán pro odškodnění v členském státě bydliště poškozeného je pasivně legitimován v soudním řízení, které poškozený — jemuž vznikla škoda v důsledku dopravní nehody, ke které došlo v členském státě, který není jeho státem bydliště, způsobené provozem vozidla pojištěného v členském státě, které v něm má obvyklé stanoviště — zahájil za účelem získání zaplacení odškodnění, v případě, kdy do tří měsíců od okamžiku, kdy uvedená osoba zaslala žádost o odškodnění pojišťovně, u které je pojištěno vozidlo, které způsobilo nehodu, nebo škodnímu zástupci této pojišťovny, tato pojišťovna nebo tento zástupce neposkytli odůvodněnou odpověď na dotčenou žádost?

---

(1)  Úř. věst. L 181, s. 65; Zvl. vyd. 06/03, s. 332.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) dne 24. října 2011 — Staatssecretaris van Financiën v. Codirex Expeditie BV

(Věc C-542/11)

(2012/C 25/55)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Žalobce: Staatssecretaris van Financiën

Žalovaná: Codirex Expeditie BV

Předběžná otázka

Ke kterému okamžiku získá zboží nepocházející ze Společenství, které bylo přihlášeno k propuštění do režimu vnějšího celního tranzitu v postavení zboží „k dočasnému uskladnění“, celně schválené určení ve smyslu článku 50 celního kodexu (1)?

---

(1)  Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) dne 24. října 2011 — Woningstichting Maasdriel v. Staatssecretaris van Financiën

(Věc C-543/11)

(2012/C 25/56)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka v řízení o kasačním opravném prostředku: Woningstichting Maasdriel

Další účastník řízení: Staatssecretaris van Financiën

Předběžné otázky

Je třeba vykládat čl. 135 odst. 1 písm. k) ve spojení s čl. 12 odst. 1 a 3 směrnice 2006/112 (1) v tom smyslu, že v každém případě nelze dodání nezastavěného pozemku, který vznikl demolicí budovy stojící na tomto pozemku provedenou pro účely výstavby novostavby, osvobodit od daně z přidané hodnoty?

---

(1)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, s. 1).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Rheinland-Pfalz (Německo) dne 24. října 2011 — Helga Petersen, Peter Petersen v. Finanzamt Ludwigshafen

(Věc C-544/11)

(2012/C 25/57)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Rheinland-Pfalz

Účastníci původního řízení

Žalobci: Helga Petersen, Peter Petersen

Žalovaný: Finanzamt Ludwigshafen

Předběžné otázky

Je právní úprava, která váže osvobození příjmů daňového poplatníka v tuzemsku ze závislé činnosti od daně na podmínku, že zaměstnavatel má své sídlo v tuzemsku, avšak nestanoví takové osvobození od daně v případě, že zaměstnavatel má své sídlo v jiném členském státě Evropské unie, slučitelná s článkem 49 Smlouvy o založení Evropského společenství (ve znění Niceské smlouvy podepsané dne 26. února 2001; nyní článek 56 Smlouvy o fungování Evropské unie)?

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Frankfurt (Oder) (Německo) dne 24. října 2011 — Agrargenossenschaft Neuzelle eG v. Landrat des Landkreises Oder-Spree

(Věc C-545/11)

(2012/C 25/58)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Frankfurt (Oder)

Účastníci původního řízení

Žalobce: Agrargenossenschaft Neuzelle eG

Žalovaná: Landrat des Landkreises Oder-Spree

Předběžné otázky

1)

Je čl. 7 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (1), platný, jestliže pro roky 2009 až 2012 stanoví snížení částek přímých plateb o více než 5 %?

2)	Je platný čl. 7 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce?

---

(1)  Úř. věst. L 30, s. 16.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Arbeidshof te Antwerpen (Belgie) dne 31. října 2011 — Edgard Mulders v. Rijksdienst voor Pensioenen

(Věc C-548/11)

(2012/C 25/59)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Arbeidshof te Antwerpen

Účastníci původního řízení

Účastník řízení podávající opravný prostředek: Edgard Mulders

Účastník řízení, proti němuž směřuje opravný prostředek: Rijksdienst voor Pensioenen

Předběžné otázky

Jedná se o porušení článku 46 nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, na osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (1), jestliže při výpočtu důchodu migrujícího pracovníka není doba pracovní neschopnosti, během níž tento pracovník pobíral dávky na základě pracovní neschopnosti a platil příspěvky na AOW, uznána jako „doba pojištění“ ve smyslu čl. 1 písm. r) uvedeného nařízení?

---

(1)  Úř. věst. L 149, s. 2; Zvl. vyd. 05/01, s. 35.

Kasační opravný prostředek podaný dne 2. listopadu 2011 Internationaler Hilfsfonds eV proti usnesení Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 21. září 2011 ve věci T-141/05 RENV, Internationaler Hilfsfonds eV v. Evropská komise

(Věc C-554/11 P)

(2012/C 25/60)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): Internationaler Hilfsfonds eV (zástupce: H. Kaltenecker, Rechtsanwalt)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání navrhovatele

a)	zrušit usnesení ze dne 21. září 2011 a vrátit věc Tribunálu s pokynem provést nové posouzení po vydání rozsudku ve věci T-300/10; podpůrně rozhodnout sám ve věci;

b)	uložit Komisi náhradu nákladů incidenčního řízení, ke kterému se vztahuje napadené usnesení, jakož i nákladů řízení o kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Předmětem kasačního opravného prostředku je usnesení Tribunálu ze dne 21. září 2011 ve věci T-141/05 RENV, kterým bylo prohlášeno, že v řízení v prvním stupni zahájeném žalobcem a navrhovatelem proti rozhodnutí Komise v roce 2005, není třeba rozhodovat. Původní žaloba směřovala proti odepření neomezeného přístupu ke spisu týkajícímu se smlouvy LIEN 97-2011 ze strany Komise.

Navrhovatel svým kasačním opravným prostředkem napadá usnesení Tribunálu z důvodu nesprávného použití procesních pravidel, zejména nedostatečné koordinace řízení ve věcech T-36/10 a T-141/05 RENV, čímž byly podle jeho názoru značně poškozeny jeho zájmy. Krom toho Tribunál v neprospěch žalobce chybně rozhodl o nákladech řízení.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Symvoulio tis Epikrateias (Státní rada, Řecko) dne 3. listopadu 2011 — Enosi Epangelmation Asfaliston Ellados „EEAE“, Syllogos Asfalistikon Praktoron N. Attikis „SPATE“, Panellinios Syllogos Asfalistikon Symvoulon „PSAS“, Syndesmos Ellinon Mesiton Asfaliseon „SEMA“, Panellinios Syndesmos Syntoniston Asfalistikon Symvoulon „PSAS“ v. Ypourgos Anaptixis a Omospondia Asfalistikon Syllogon Ellados

(Věc C-555/11)

(2012/C 25/61)

Jednací jazyk: řečtina

Předkládající soud

Symvoulio tis Epikrateias (Státní rada, Řecko)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Enosi Epangelmation Asfaliston Ellados „EEAE“, Syllogos Asfalistikon Praktoron N. Attikis „SPATE“, Panellinios Syllogos Asfalistikon Symvoulon „PSAS“, Syndesmos Ellinon Mesiton Asfaliseon „SEMA“, Panellinios Syndesmos Syntoniston Asfalistikon Symvoulon „PSAS“

Žalovaní: Ypourgos Anaptixis (ministr pro rozvoj) a Omospondia Asfalistikon Syllogon Ellados

Předběžná otázka

Musí být čl. 2 odst. 3 druhý pododstavec směrnice 2002/92/ES, podle kterého „se tyto činnosti [uvedené v prvním pododstavci tohoto ustanovení] nepovažují za zprostředkování pojištění, jsou-li vykonávány pojišťovnou nebo zaměstnancem pojišťovny, který jedná jménem pojišťovacího podniku“, vykládán v tom smyslu, že dovoluje zaměstnanci pojišťovacího podniku, který nesplňuje požadavky podle čl. 4 odst. 1 směrnice, příležitostně a nikoli jako hlavní zaměstnání vykonávat činnost zprostředkování pojištění, i když tento zaměstnanec není ve vztahu podřízenosti k tomuto podniku, který nicméně dohlíží na jeho činnost, nebo dovoluje směrnice takovou činnost pouze tehdy, pokud je vykonávána v rámci vztahu podřízenosti?

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado Contencioso-Administrativo de Valladolid (Španělsko) dne 3. listopadu 2011 — María Jesús Lorenzo Martínez v. Dirección Provincial de Educación Valladolid

(Věc C-556/11)

(2012/C 25/62)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado Contencioso-Administrativo de Valladolid

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: María Jesús Lorenzo Martínez

Žalovaná: Dirección Provincial de Educación Valladolid

Předběžná otázka

Představuje postavení kariérního úředníka, jehož důsledkem je zařazení do některé z kategorií vymezených v rámci veřejné služby v oblasti vzdělávání, dostatečný objektivní důvod, kterým lze ospravedlnit, aby byl nárok na konkrétní položku zvláštního příplatku za „celoživotní vzdělávání“ (lidově označované rovněž jako „příplatek za odpracování každých šesti let“) přiznán pouze kariérním úředníkům vykonávajícím veřejnou službu v oblasti vzdělávání, a to poté, co prokáží splnění stanovených požadavků?

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Naczelny Sąd Administracyjny (Polská republika) dne 4. listopadu 2011 — Maria Kozak v. Dyrektor Izby Skarbowej w Lublinie

(Věc C-557/11)

(2012/C 25/63)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Naczelny Sąd Administracyjny

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Maria Kozak

Žalovaný: Dyrektor Izby Skarbowej w Lublinie

Předběžná otázka

Podléhá vlastní přepravní služba, kterou poskytla cestovní kancelář v rámci paušální ceny obdržené od cestujícího za poskytnutí služby v oblasti cestovního ruchu, která podléhá dani podle zvláštního režimu daně z přidané hodnoty pro cestovní kanceláře obsaženého v článcích 306 až 310 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1), — pokud je vlastní přepravní služba nezbytnou součástí poskytnutí služby v oblasti cestovního ruchu —, základní sazbě daně platné pro služby v oblasti cestovního ruchu, nebo snížené sazbě, která se použije pro přepravní služby osob podle článku 98 ve spojení s bodem 5 přílohy III této směrnice?

---

(1)  Úř. věst. L 347, s. 1.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Commissione Tributaria Provinciale di Parma (Itálie) dne 7. listopadu 2011 — Danilo Debiasi v. Agenzia delle Entrate — Ufficio di Parma

(Věc C-560/11)

(2012/C 25/64)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Commissione Tributaria Provinciale di Parma

Účastníci původního řízení

Žalobce: Danilo Debiasi

Žalovaný: Agenzia delle Entrate — Ufficio di Parma

Předběžná otázka

Existuje rozpor mezi vnitrostátními právními předpisy a právem Společenství, zejména mezi čl. 19 odst. 5 a článkem 19a nařízení prezidenta republiky č. 633/72 a čl. 17 odst. 2 písm. a) směrnice 77/388/EHS (1), dokumentem K(2001) 260 v konečném znění ze dne 23. května 2001 a dokumentem K(2000) 348 v konečném znění ze dne 7. června, jakož i „nerovné zacházení“ pokud jde o režim DPH mezi různými členskými státy Evropské unie proto, že na stejné zdravotnické služby se uplatní různé sazby DPH?

---

(1)  Úř. věst. L 145, s. 1.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Mercantil de Alicante (Španělsko) dne 8. listopadu 2011 — Fédération Cynologique Internationale v. Federación Canina Internacional de Perros de Pura Raza

(Věc C-561/11)

(2012/C 25/65)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de lo Mercantil de Alicante

Účastníci původního řízení

Žalobce: Fédération Cynologique Internationale

Žalovaný: Federación Canina Internacional de Perros de Pura Raza

Předběžná otázka

Pokud jde o spor o porušení výlučného práva z ochranné známky, vztahuje se právo zakázat třetím stranám její užívání v obchodním styku, které je stanoveno v čl. 9 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (1), na všechny třetí osoby užívající označení, u nějž existuje nebezpečí záměny (z důvodu podobnosti s ochrannou známkou Společenství a [podobnosti] výrobků nebo služeb), nebo se naopak nevztahuje na třetí osobu, která užívá toto [zaměnitelné] označení, které bylo zapsáno v její prospěch jako ochranná známka Společenství, dokud nebude tento zápis pozdější ochranné známky zrušen?

---

(1)  Úř. věst. L 78, s. 1.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunalul Sibiu (Rumunsko) dne 10. listopadu 2011 — Mariana Irimie v. Statul român prin Ministerul Finanțelor și Economiei, Direcția Generală a Finanțelor Publice Sibiu, Administrația Finanțelor Publice Sibiu, Administrația Fondului pentru Mediu

(Věc C-565/11)

(2012/C 25/66)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Tribunalul Sibiu

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Mariana Irimie

Žalovaní: Statul român prin Ministerul Finanțelor și Economiei, Direcția Generală a Finanțelor Publice Sibiu, Administrația Finanțelor Publice Sibiu, Administrația Fondului pentru Mediu

Předběžná otázka

Má se zásada rovnocennosti, efektivity a proporcionality nápravných opatření v případě porušení práva Společenství vůči jednotlivcům, k němuž došlo v důsledku uplatnění právního předpisu, který je v rozporu s právem Společenství, vyplývající z judikatury Soudního dvora Evropské unie, ve spojení s právem na vlastnictví stanoveným v článku 6 Smlouvy o Evropské unii a v článku 17 Listiny základních práv Evropské unie, vykládat tak, že brání takovým vnitrostátním právním předpisům, které omezují výši škody, která by mohla být nahrazena jednotlivci, jehož právo bylo porušeno?

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Vestre Landsret (Dánsko) dne 14. listopadu 2011 — Agroferm A/S v. Ministeriet for Fødevarer, Landbrug og Fiskeri

(Věc C-568/11)

(2012/C 25/67)

Jednací jazyk: dánština

Předkládající soud

Vestre Landsret

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Agroferm A/S

Žalované: Ministeriet for Fødevarer, Landbrug og Fiskeri

Předběžné otázky

1)

Náleží produkt vyrobený z cukru fermentovaného za pomoci bakterie Corynebacterium glutamicum, který — jak je uvedeno podrobněji v Příloze 1 k žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce — kromě chemických nečistot pocházejících z výrobního procesu (nemodifikované suroviny, činidla používaná ve výrobním procesu a vedlejší produkty) sestává přibližně z 65 % sulfátu lysinu, pod číslo 2309, číslo 2922 nebo číslo 3824 kombinované nomenklatury, ve znění Přílohy I nařízení [Komise] (ES) č. 1719/2005 (1) ze dne 27. října 2005, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku? Je v této souvislosti relevantní, zda chemické nečistoty byly zachovány záměrně s cílem učinit produkt obzvlášť vhodným nebo s cílem zlepšit jeho vhodnost pro produkci krmiva, nebo zda chemické nečistoty byly zachovány, protože nebylo nutné nebo účelné je odstranit? Jaká vodítka by se měla použít při posouzení této otázky v konkrétním případě? Je pro odpověď relevantní, že je možné vyrobit jiné produkty obsahující lysin, včetně „čistého“ lysinu (>98 %) a produktu na bázi lysinu a kyseliny chlorovodíkové (HCl lysinu), které mají vyšší obsah lysinu než „sulfát lysinu“ jakožto produkt popsaný výše, a je v této souvislosti relevantní, že množství sulfátu lysinu a dalších chemických nečistot v sulfátu lysinu jakožto produktu popsaném výše odpovídá množství obsaženému v produktech obsahujících sulfát lysinu jiných výrobců? Jaká vodítka by se měla použít při posouzení této otázky v konkrétním případě?

2)

Vycházíme-li z předpokladu, že v souladu se zásadou legality výroba nespadala pod režim produkčních náhrad, bylo by v rozporu s právem Evropské unie, kdyby vnitrostátní orgány v souladu s vnitrostátní zásadou právní jistoty a zásadou ochrany legitimního očekávání v případě, jako je ten projednávaný, upustily od vymáhání náhrad, které výrobce přijal v dobré víře?

3)

Vycházíme-li z předpokladu, že v souladu se zásadou legality výroba nespadala pod režim produkčních náhrad, bylo by v rozporu s právem Evropské unie, kdyby vnitrostátní orgány v souladu s vnitrostátní zásadou právní jistoty a zásadou ochrany legitimního očekávání v případě, jako je ten projednávaný, dostály závazkům (osvědčením o produkční náhradě), které podléhaly lhůtám a které výrobce přijal v dobré víře?

---

(1)  Úř. věst. 2005 L 286, s. 1.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunalul Comercial Cluj (Rumunsko) dne 14. listopadu 2011 — SC Volksbank România SA v. Andreia Câmpan a Ioan Dan Câmpan

(Věc C-571/11)

(2012/C 25/68)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Tribunalul Comercial Cluj

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: SC Volksbank România SA

Odpůrci: Andreia Câmpan a Ioan Dan Câmpan

Předběžná otázka

Vzhledem k tomu, že podle čl. 4 odst. 2 směrnice 93/13 (1) se posouzení nepřiměřené povahy podmínek netýká ani definice hlavního předmětu smlouvy, ani přiměřenosti ceny a odměny na straně jedné a služeb nebo zboží dodávaných výměnou na straně druhé, pokud jsou tyto podmínky sepsány jasným a srozumitelným jazykem,

a

vzhledem k tomu, že podle čl. 2 odst. [2] písm. a) směrnice 2008/48 (2) se definice obsažená v čl. 3 písm. g) této směrnice týkající se pojmu celkových nákladů úvěru pro spotřebitele, které zahrnují veškeré provize, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se smlouvou o spotřebitelském úvěru, nepoužije na určení předmětu úvěrové smlouvy, která je zajištěna hypotékou,

vyvstává otázka, zda

je třeba vykládat pojmy „předmět“ nebo „cena“ ve smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice 93/13 tak, že provize nazývaná účastníky „riziková provize“, obsažená v úvěrové smlouvě zajištěné hypotékou, vypočítaná podle následujícího vzorce: 0,22 % ze zůstatku úvěru a splatná měsíčně k datu uplynutí lhůty po celou dobu platnosti smlouvy o úvěru, spadá pod pojmy „předmět“ nebo „cena“ úvěrové smlouvy zajištěné hypotékou?

---

(1)  Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, s. 29; Zvl. vyd. 15/02, s. 288).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, s. 66).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen Sad Veliko Tarnovo (Bulharsko) dne 11. listopadu 2011 — „Menidžarski biznes rešenija“ OOD v. Direktor na direkcija „Obžalvane i upravlenie na izpalnenieto“ — Veliko Tarnovo

(Věc C-572/11)

(2012/C 25/69)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Administrativen Sad Veliko Tarnovo

Účastníci původního řízení

Žalobkyně:„Menidžarski biznes rešenija“ OOD

Žalovaný: Direktor na direkcija „Obžalvane i upravlenie na izpalnenieto“ — Veliko Tarnovo

Předběžné otázky

Má být článek 203 ve spojení s čl. 168 písm. a) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1) v takových případech, jako je případ, o který se jedná ve věci v původním řízení, a s ohledem na zásadu daňové neutrality a zásadu ochrany legitimní důvěry vykládán v tom smyslu, že odpočet daně může být i přes odstranění ohrožení daňového výnosu odepřen, jestliže toto ohrožení bylo odstraněno, pouze pokud jde o vyúčtování daně z přidané hodnoty uvedené na faktuře dodavatele, aniž by odstranění ohrožení daňového výnosu ovlivnilo jednání nebo záměry tohoto dodavatele, které vedly k podvodnému obsahu faktury, ve které byla daň z přidané hodnoty uvedena jako daň dlužná dodavatelem?

---

(1)  Úř. věst. L 347, s. 1.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Symvoulio tis Epikrateias (Řecko) dne 16. listopadu 2011 — Eleftherios-Themistoklis Nasiopoulos v. Ypourgos Ygeia kai Pronoias

(Věc C-575/11)

(2012/C 25/70)

Jednací jazyk: řečtina

Předkládající soud

Symvoulio tis Epikrateias (státní rada, Řecko)

Účastníci původního řízení

Žalobce: Eleftherios-Themistoklis Nasiopoulos

Žalovaný: Ypourgos Ygeia kai Pronoias

Předběžné otázky

Je podle článku 43 Smlouvy o založení Evropského společenství a s ohledem na zásadu proporcionality cíl zajistit poskytování zdravotnických služeb na vysoké úrovni dostačující k tomu, aby odůvodnil omezování svobody usazování vyplývající ze systému platných opatření v konkrétním členském státě (hostitelském státě), která: a) umožňují výkon takových odborných činností výhradně těm, kdo mají právo vykonávat v tomto členském státě regulované povolání fyzioterapeuta, b) vylučují možnost částečného přístupu k takovému povolání, a c) znamenají tedy pro občana hostitelského státu, jenž v jiném členském státě (členském státě původu) získal doklad, který mu umožňuje vykonávat regulované povolání v tomto druhém členském státě spojené s poskytováním zdravotnických služeb (doklad, který mu ovšem z důvodu neexistence podmínek směrnice Rady 92/51/EHS ze dne 18. června 1992 o druhém obecném systému pro uznávání odborného vzdělávání a přípravy, kterou se doplňuje směrnice 89/48/EHS, Úř. věst. L 209, neumožňuje vykonávat povolání fyzioterapeuta v hostitelském členském státě), naprostou nemožnost vykonávat v hostitelském členském státě formou částečného přístupu k povolání fyzioterapeuta byť jen některé činnosti náležející k uvedenému povolání, tedy činnosti, které je zájemce oprávněn vykonávat v členském státě původu?

Kasační opravný prostředek podaný dne 18. listopadu 2011 společností Deltafina SpA proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 9. září 2011 ve věci T-12/06, Deltafina v. Komise

(Věc C-578/11 P)

(2012/C 25/71)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Deltafina SpA (zástupci: J.-F. Bellis a F. Di Gianni, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit, v plném rozsahu či částečně, napadený rozsudek v části, v níž zamítá žalobu navrhovatelky;

—	zrušit, v plném rozsahu či částečně, rozhodnutí Komise ze dne 20. října 2005 v rozsahu, v níž se týká navrhovatelky;

—	zrušit nebo snížit výši pokutu udělenou navrhovatelce, zejména v rámci pravomoci k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci, která je Soudnímu dvoru přiznána článkem 261 SFEU;

—	podpůrně vrátit věc Tribunálu, aby rozhodl v souladu s právními názory vyjádřenými Soudním dvorem;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení v obou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Kasační opravný prostředek se zakládá na čtyřech důvodech.

1)

Tribunál nesprávně shledal, že společnost Deltafina porušila svoji povinnost spolupráce, když Komisi neinformovala o zveřejnění informace ohledně své spolupráce s Komisí. Tribunál měl namísto toho rozhodnout o otázce, zda s ohledem na dohodu o „pravidlech hry“, k níž došlo mezi společností Deltafina a Komisí na schůzce dne 14. března 2002, mohla Komise důvodně dospět k závěru, že společnost Deltafina porušila svoji povinnost spolupráce, když zveřejnila informaci, že podala žádost o ochranu před pokutami na schůzce sdružení APTI konané dne 4. dubna 2002. Tribunál tímto na místo účastníků řízení vymezil ex post podmínky povinnosti spolupráce společnosti Deltafina, nerozhodl o hlavním žalobním důvodu uplatněném společností Deltafina a porušil právo na obhajobu společnosti Deltafina.

2)

Tribunál správně a řádně neobjasnil skutkový stav, neboť namísto toho, aby provedl dokazování v souladu s článkem 65 svého jednacího řádu, na jednání vyslechl dvě osoby účastníci se schůzky konané dne 24. března 2002 ohledně „pravidel hry“ takovým způsobem, který není v souladu s procesními předpisy, a je tudíž stižen protiprávností, aniž dodržel záruky stanovené v článcích 68 až 76 jednacího řádu a základní zásady týkající se provádění důkazů.

3)	Tribunál porušil zásadu přiměřené délky řízení. Řízení před Tribunálem totiž trvalo příliš dlouho, a sice 5 let a 8 měsíců a od konce písemné části řízení do rozhodnutí o zahájení ústní části řízení uplynulo 43 měsíců.

4)

Konečně Tribunál protiprávně odmítl se vyjádřit v rámci pravomoci k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci k argumentu, podle něhož pokuta uložená společnosti Deltafina je nepřiměřená a diskriminační, neboť Komise uplatnila stejnou výši snížení pokuty na společnost Deltafina jako na společnost Dimon Italia, ačkoli se tyto společnosti podílely na zjištění protiprávního jednání zjevně odlišným způsobem. Rozsudek vydaný ve věci Nintendo v. Komise, T-13/03, stanovil zásadu, že Komise nemůže při posuzování spolupráce ze strany podniků během správního řízení porušit zásadu rovného zacházení, přičemž při srovnání musí být zohledněno jak časové, tak kvalitativní hledisko.

Kasační opravný prostředek podaný dne 22. listopadu 2011 Muhamadem Mugrabym proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 6. září 2011 ve věci T-292/09, Muhamad Mugraby v. Rada Evropské unie, Evropská komise

(Věc C-581/11 P)

(2012/C 25/72)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Muhamad Mugraby (zástupce: S. Delhaye, advokát)

Další účastnice řízení: Rada Evropské unie, Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Navrhovatel se domáhá toho, aby Soudní dvůr:

1)

určil, že Komise byla nečinná v reakci: i) na návrh žalobce, aby Komise předložila Radě doporučení týkající se pozastavení pomoci Společenství pro Libanon, jak je stanoveno v článku 28 nařízení (ES) č. 1638/2006 (1), jelikož taková opatření jsou uvedeným nařízením jak vyžadována, tak umožněna; ii) na návrh žalobce, aby Komise, jakožto instituce přímo zodpovědná za provádění různých programů pomoci Unie pro Libanon, pozastavila provádění těchto programů do doby, než bude vyřešeno pokračující porušování základních práv ze strany Libanonu, konkrétně základních práv žalobce;

2)

určit, že Rada jakožto součást Rady přidružení EU-Libanon byla nečinná v reakci na návrh žalobce, aby vyzvala Komisi k předložení doporučení, aby Rada přijala zvláštní a účinná opatření týkající se pomoci Unie pro Libanon podle Dohody o přidružení (2) mezi Libanonem a Společenstvím za účelem splnění závazků, které pro strany vyplývají z Dohody;

3)

určit, že EU, Komisi jakožto ochránkyni Smluv a jakožto instituci přímo zodpovědné za provádění různých programů pomoci Unie pro Libanon, a Radě jakožto součásti Rady přidružení EU-Libanon, vznikla mimosmluvní odpovědnost za újmu způsobenou žalobci v důsledku skutečnosti, že od prosince roku 2002 konsistentně účinně nevyužívaly prostředky a nástroje, které měly k dispozici, za účelem účinného prosazení doložky o lidských právech obsažené v Dohodě o přidružení;

4)	uložit Komisi, aby v rámci částečné nepeněžité náhrady navrhla Radě pozastavení Dohody o přidružení mezi EU a Libanonem do doby, než bude vyřešeno nesplnění povinnosti ze strany Libanonu, která pro něj vyplývá z článku 2 Dohody o přidružení, ve vztahu k žalobci;

5)

uložit Komisi, aby omezila provádění probíhajících programů pomoci (které jsou prováděny Komisí nebo na ně Komise dohlíží) na programy, které se zaměřují konkrétně na podporu základních práv a které nejsou finanční pomocí Libanonským orgánům, do té doby, než bude vyřešeno nesplnění povinnosti ze strany Libanonu, která pro něj vyplývá z článku 2 Dohody o přidružení, ve vztahu k žalobci;

6)	uložit Radě, aby vyzvala Komisi k předložení doporučení zmíněného v bodě 4 výše a aby za tímto účelem jednala prostřednictvím orgánů podle Dohody o přidružení;

7)	uložit EU, Radě a Komisi, žalovaným v prvním stupni, aby žalobkyni nahradily majetkovou a nemajetkovou újmu, která jí byla způsobena, ve výši určené v souladu se zásadou ex aequo et bono, avšak nikoli nižší než 5 000 000 eur, a uložit jim náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek uvádí, že napadené usnesení je třeba zrušit z následujících důvodů:

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení v tom, že: — odmítl žalobu jako nepřípustnou, aniž by byly dány důvody nepřípustnosti; — porušil právo žalobce označit všechny žalované; — porušil žalobcovo právo na obhajobu tím, že nezohlednil argumenty předložené žalobcem; — nerozhodl o všech návrhových žádáních předložených žalobcem; — pominul právo EU a závazky EU vyplývající z mezinárodního práva a založil usnesení na nařízení jedné z institucí EU.

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek dále uvádí, že Tribunál vyložil chybně Dohodu o přidružení mezi EU a Libanonem, když měl za to, že neposkytuje právní základ pro jeho výklad „široké posuzovací pravomoci“ a pro jeho závěr, že nemá pravomoc uložit pokyny Radě EU a Evropské komisi.

V důsledku výše uvedeného účastník podávající kasační opravný prostředek tvrdí, že mu Tribunál odepřel spravedlnost.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 ze dne 24. října 2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství (Úř. věst. L 310, s. 1).

(2)  Prozatímní dohoda o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Libanonskou republikou na straně druhé (Úř. věst. 2002, L 262, s. 2).

Kasační opravný prostředek podaný dne 24. listopadu 2011 Rügen Fisch AG proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 21. září 2011 ve věci T-201/09, Rügen Fisch AG v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory); další účastnice: Schwaaner Fischwaren GmbH

(Věc C-582/11 P)

(2012/C 25/73)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Rügen Fisch AG (zástupci: O. Spuhler a M. Geitz, Rechtsanwälte)

Další účastníci řízení:

—	Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

—	Schwaaner Fischwaren GmbH

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	Zrušit rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 21. září 2011 ve věci T-201/09 a zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu odpůrkyně ze dne 20. března 2009 ve věci R 230/2007-4;

—	podpůrně zrušit výše uvedený rozsudek Tribunálu Evropské unie a vrátit věc tomuto soudu k projednání;

—	uložit odpůrkyni náhradu nákladů řízení

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) zakládá kasační opravný prostředek na následujících důvodech:

Tribunál vycházel v napadeném rozsudku nesprávně z toho, že zápisu slovního označení SCOMBER MIX jakožto ochranné známky Společenství brání absolutní překážka zápisu v čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení o ochranné známce Společenství (NOZS) (1), tj. popisný charakter namítané ochranné známky.

Tento předpoklad Tribunálu představuje porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 51 odst. 1 písm. a) nařízení o ochranné známce Společenství (NOZS). Slovní označení SCOMBER MIX není popisné, neboť z pohledu dotyčné veřejnosti se jedná o fantazijní označení, které je vnímáno jednoznačně jako ochranná známka.

Výrobky a služby zahrnuté do sporné přihlášky ochranné známky jsou určeny průměrnému spotřebiteli. Tomuto spotřebiteli není znám latinský jazyk ani zoologický odborný výraz „scomber“. Slovní označení SCOMBER MIX tudíž vykazuje minimální míru rozlišovací způsobilosti vyžadovanou unijním právem k přihlášení ochranné známky.

---

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1).

Kasační opravný prostředek podaný dne 23. listopadu 2011 společnostmi Dow AgroSciences Ltd, Dow AgroSciences LLC, Dow AgroSciences, Dow AgroSciences Export, Dow Agrosciences BV, Dow AgroSciences Hungary kft, Dow AgroSciences Italia Srl, Dow AgroSciences Polska sp. z o.o., Dow AgroSciences Iberica, SA, Dow AgroSciences s.r.o., Dow AgroSciences Danmark A/S, Dow AgroSciences GmbH proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 9. září 2011 ve věci T-475/07, Dow AgroSciences Ltd a další v. Komise

(Věc C-584/11 P)

(2012/C 25/74)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Dow AgroSciences Ltd, Dow AgroSciences LLC, Dow AgroSciences, Dow AgroSciences Export, Dow Agrosciences BV, Dow AgroSciences Hungary kft, Dow AgroSciences Italia Srl, Dow AgroSciences Polska sp. z o.o., Dow AgroSciences Iberica, SA, Dow AgroSciences s.r.o., Dow AgroSciences Danmark A/S, Dow AgroSciences GmbH (zástupci: C. Mereu a K. Van Maldegem, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek

—	zrušit rozsudek Tribunálu vydaný ve věci T-475/07; a

—	zrušit rozhodnutí Komise 2007/629/ES (1) ze dne 20. září 2007 o nezařazení trifluralinu do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS (2) a o odnětí povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících tuto látku; nebo

—	podpůrně vrátit věc k projednání Tribunálu; a

—	uložit další účastnici řízení náhradu nákladů řízení (včetně nákladů řízení, které vznikly v rámci řízení před Tribunálem).

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek tvrdí, že se Tribunál tím, že zamítl jejich návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2007/629/ES ze dne 20. září 2007 o nezařazení trifluralinu do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a o odnětí povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících tuto látku, dopustil porušení práva Společenství. Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek zejména tvrdí, že se Tribunál dopustil mnoha chyb při svém výkladu skutkového stavu a právního rámce použitelného na jejich situaci. Toto vedlo k tomu, že se dopustil nesprávného právního posouzení, zejména tím, že

—	nekonstatoval, že účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek byly členským státem zpravodajem a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) v souladu s čl. 8 odst. 5 nařízení č. 451/2000 (3) vyzvány předložit doplňující údaje za účelem doplnění dokumentace;

—	nekonstatoval, že Komise nedodržela řádný regulativní postup, tak jak ho stanovuje rozhodnutí Rady 1999/468 (4) a potvrdil, že Komise neporušila článek 5 rozhodnutí Rady 1999/468; a

—	nekonstatoval, že Komise posuzovala trifluralin na základě kritérií, která nespadají do rozsahu působnosti směrnice 91/414 a pro která neexistuje právní základ v relevantním právním rámci, a v důsledku toho jednala ultra vires.

Z těchto důvodů účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek tvrdí, že rozsudek vydaný Tribunálem ve věci T-475/07 by měl být zrušen, stejně jako rozhodnutí Komise 2007/629/ES.

---

(1)  Úř. věst. L 255, s. 42.

(2)  Úř. věst. L 230, s. 1; Zvl. vyd. 03/11, s. 332.

(3)  Úř. věst. L 55, s. 25; Zvl. vyd. 03/28, s. 292.

(4)  Úř. věst. L 184, s. 23; Zvl. vyd. 01/03, s. 124.

Kasační opravný prostředek podaný dne 24. listopadu 2011 Regione Puglia proti usnesení Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 14. září 2011 ve věci T-84/10, Regione Puglia v. Komise

(Věc C-586/11 P)

(2012/C 25/75)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Regione Puglia (zástupci: F. Brunelli a A. Aloia, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

—	zrušit usnesení Tribunálu ze dne 14. září 2011, doručené navrhovateli dne 15. září 2011, které shledalo žalobu ve věci T-84/10 nepřípustnou;

—

v důsledku toho přezkoumat meritum věci a následně zrušit rozhodnutí Evropské komise K(2009) 10350 ze dne 22. prosince 2009 týkající se „zrušení pozastavení průběžných plateb z Evropského fondu pro regionální rozvoj souvisejících s programem, který je předmětem tohoto rozhodnutí“, tím že se potvrdí platnost a účinnost pouze ustanovení článku 4;

—	uložit Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatel zaprvé tvrdí, že řízení v prvním stupni je stiženo procesními vadami, které navrhovateli způsobily vážnou škodu, a to nenařízením ústní části řízení podle čl. 114 odst. 3 jednacího řádu Tribunálu.

Zadruhé navrhovatel tvrdí, že Tribunál porušil právo Společenství, když nesprávně vyložil čl. 263 odst. 4 SFEU a nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 (1), ve spojení s čl. 4 odst. 2 a 3 SFEU a čl. 5 odst. 3 SFEU, a dále když dostatečně neodůvodnil své závěry v rozporu s článkem 81 jednacího řádu Tribunálu.

---

(1)  Úř. věst. L 161, s. 1.

Kasační opravný prostředek podaný dne 24. listopadu 2011 Omnicare, Inc. proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 9. září 2011 ve věci T-289/09, Omnicare, Inc. v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Astellas Pharma GmbH

(Věc C-587/11 P)

(2012/C 25/76)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Omnicare, Inc. (zástupce: M. Edenborough QC)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Astellas Pharma GmbH

Návrhová žádání účastnice podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelky)

Navrhovatelka se domáhá zrušení napadeného rozsudku. Krom toho požaduje, aby jí byly uhrazeny náklady tohoto řízení o kasačním opravném prostředku a řízení před Tribunálem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka vznáší jediný důvod kasačního opravného prostředku, a to že Tribunál nesprávně uplatnil čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 207/2009 (1) (dále jen („nové nařízení“). Věc se týká námitek podaných společností Astellas Pharma GmbH (dříve Yamanouchi Pharma GmbH) (dále jen „odpůrkyně“) vycházejících ze zápisu německé ochranné známky č. 394 01 348, jejíž majitelkou je odpůrkyně, a tvrzení o existenci nebezpečí záměny podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94 (2) (dále jen „staré nařízení“) (ale které je, pokud jde o relevantní části, s novým nařízením totožné). Vzhledem k tomu, že starší ochranná známka byla zapsána více než pět let před podáním námitek, bylo nutné, aby odpůrkyně prokázala, že ochranná známka byla skutečně užívána, aby mohla být důvodem pro námitky.

Navrhovatelka tvrdí, že Tribunál nesprávně rozhodl, že starší ochranná známka, které se odpůrkyně dovolávala, byla po právní stránce skutečně užívána. Je sice nesporné, že dotčená ochranná známka byla skutečně užívána v obchodním styku nebo se souhlasem odpůrce pro služby, pro které byla zapsána. Toto užívání se však týkalo služeb, které byly poskytovány bezplatně. Takového užívání se tudíž nelze právoplatně dovolávat za účelem prokázání, že ochranná znána byla skutečně užívána. Tato otázka byla předmětem judikatury, kterou podle názoru navrhovatelky a) Tribunál nesprávně použil a která b) je s jeho rozhodnutím v rozporu. Právní následky, jenž je třeba za takových skutkových okolností vyvodit, musí posoudit Soudní dvůr.

---

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1)

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146)

Kasační opravný prostředek podaný dne 24. listopadu 2011 Omnicare, Inc. proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 9. září 2011 ve věci T-290/09, Omnicare, Inc. v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Astellas Pharma GmbH

(Věc C-588/11 P)

(2012/C 25/77)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Omnicare, Inc. (zástupce: M. Edenborough QC)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Astellas Pharma GmbH

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelky)

Navrhovatelka se domáhá zrušení napadeného rozsudku. Krom toho požaduje, aby jí byly uhrazeny náklady tohoto řízení o kasačním opravném prostředku a řízení před Tribunálem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka vznáší jediný důvod kasačního opravného prostředku, a to že Tribunál nesprávně uplatnil čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 207/2009 (1) (dále jen („nové nařízení“). Věc se týká námitek podaných společností Astellas Pharma GmbH (dříve Yamanouchi Pharma GmbH) (dále jen „odpůrkyně“) vycházejících ze zápisu německé ochranné známky č. 394 01 348, jejíž majitelkou je odpůrkyně, a tvrzení o existenci nebezpečí záměny podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94 (2) (dále jen „staré nařízení“) (ale které je, pokud jde o relevantní části, s novým nařízením totožné). Vzhledem k tomu, že starší ochranná známka byla zapsána více než pět let před podáním námitek, bylo nutné, aby odpůrkyně prokázala, že ochranná známka byla skutečně užívána, aby mohla být důvodem pro námitky.

Navrhovatelka tvrdí, že Tribunál nesprávně rozhodl, že starší ochranná známka, které se odpůrkyně dovolávala, byla po právní stránce skutečně užívána. Je sice nesporné, že dotčená ochranná známka byla skutečně užívána v obchodním styku nebo se souhlasem odpůrce pro služby, pro které byla zapsána. Toto užívání se však týkalo služeb, které byly poskytovány bezplatně. Takového užívání se tudíž nelze právoplatně dovolávat za účelem prokázání, že ochranná znána byla skutečně užívána. Tato otázka byla předmětem judikatury, kterou podle názoru navrhovatelky a) Tribunál nesprávně použil a která b) je s jeho rozhodnutím v rozporu. Právní následky, jenž je třeba za takových skutkových okolností vyvodit, musí posoudit Soudní dvůr.

---

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství

Úř. věst. L 78, s. 1

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství

Úř. věst. L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146

Kasační opravný prostředek podaný dne 25. listopadu 2011 společností Alliance One International, Inc. proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 9. září 2011 ve věci T-25/06, Alliance One International, Inc. v. Evropská komise

(Věc C-593/11 P)

(2012/C 25/78)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Alliance One International, Inc. (zástupci: C. Osti, A. Prastaro, G. Mastrantonio, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil v plném rozsahu rozsudek Tribunálu ze dne 9. září 2011 ve věci T-25/06, Alliance One v. Komise, a v případě, že to soudní řízení dovoluje,

—	zrušil čl. 1 odst. 1 napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká společností SCC, Dimon a Alliance One, a přiměřeně

—	snížil pokuty uložené společnostem Transcatab a Dimon Italia (Mindo) tak, aby pokuty nepřesahovaly 10 % jejich obratu za poslední daňový rok, a

—	snížil pokutu uloženou společnostem Transcatab a Dimon Italia (Mindo), protože násobitel byl odvozen od velikosti skupiny a nelze jej tedy nadále použít;

—	v každém případě uložil Komisi náhradu veškerých nákladů řízení, včetně nákladů vynaložených společností Alliance One v řízení před Tribunálem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Společnost Alliance One žádá: (i) zrušení napadeného rozsudku v plném rozsahu, a dále (ii) zrušení čl. 1 odst. 1 rozhodnutí Komise ze dne 20. října 2005 ve věci COMP/C.38.281/B.2 — Surový tabák — Itálie v rozsahu, v němž se týká společností Standard Commercial Corp. („SCC“), Dimon Inc. („Dimon“) a Alliance One, a přiměřeně (iii) snížení pokut uložených společnostem Transcatab S.p.A. („Transcatab“) a Dimon Italia S.r.l. („Dimon Italia“, nyní Mindo) tak, aby pokuty nepřesahovaly 10 % jejich obratu v posledním hospodářském roce, nebo podpůrně (iv) snížení pokuty uložené společnostem Transcatab a Dimon Italia (nyní Mindo), protože neměl být použit násobitel, (v) v každém případě to, aby byla Komisi uložena náhrada veškerých nákladů řízení, včetně nákladů řízení vyložených společností Alliance One v řízení před Tribunálem.

Společnost Alliance One uvádí, že napadený rozsudek musí být zrušen z následujících důvodů:

—

Zaprvé Tribunál porušil článek 296 SFEU a články 48 a 49 Listiny základních práv EU. Neprovedení konkrétní a úplné analýzy relevantních důkazů předložených účastnicí řízení podávající kasační opravný prostředek za účelem vyvrácení domněnky rozhodujícího vlivu a následně neuvedení dostatečného odůvodnění pro odmítnutí těchto důkazů vytváří v podstatě nevyvratitelnou domněnku přezkumu, což znamenalo porušení zásady presumpce neviny, legality a individuální odpovědnosti.

—	Zadruhé Tribunál odmítnutím důkazů předložených společností Alliance One nesprávně uplatnil obecná pravidla o důkazním břemenu a procesní pravidla týkající se dokazování a v každém případě porušil právo účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek na obhajobu.

Kasační opravný prostředek podaný dne 25. listopadu 2011 Evropaïki Dynamiki — Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 9. září 2011 ve věci T-232/06, Evropaïki Dynamiki — Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE v. Evropská komise

(Věc C-597/11 P)

(2012/C 25/79)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropaïki Dynamiki — Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE (zástupci: N. Korogiannakis a M. Dermitzakis, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit rozhodnutí Tribunálu,

—

vykonat svou pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci a zrušit rozhodnutí Komise (GŘ pro daně a celní unii) zamítající nabídku navrhovatelky předloženou v rámci veřejného nabídkového řízení TAXUD/2005/AO-001 týkajícího se specifikace, vývoje, údržby a podpory celních informačních systémů pro některé projekty v oblasti IT „CUST-DEV“ generální ředitelství TAXUD (Úř. věst. 2005, S 187-183846) a udělující tutéž zakázku jinému uchazeči, oznámené navrhovatelce dopisem ze dne 19. června 2006, a přiznat navrhovatelce jí požadovanou náhradu škody,

—	podpůrně vrátit věc Tribunálu, aby rozhodl ve věci,

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení a jiných výdajů vynaložených navrhovatelkou, včetně nákladů vynaložených v souvislosti s řízením v prvním stupni.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka tvrdí, že napadený rozsudek musí být zrušen z následujících důvodů:

Zaprvé navrhovatelka uvádí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že nesprávně vyložil čl. 89 odst. 1 a čl. 98 odst. 1 finančního nařízení a čl. 140 odst. 1 a 2 a čl. 141 odst. 2 prováděcích pravidel, jakož i zásady rovného zacházení, zákazu diskriminace, transparentnosti a svobodné soutěže.

Zadruhé navrhovatelka uvádí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že nesprávně vyložil a zkreslil předložené důkazy.

Krom toho navrhovatelka tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že nesprávně vyložil změnu výběrových kritérií, jakož i tím, že nepřezkoumal existenci četných zjevně nesprávných posouzení při hodnocení nabídky a tím, že napadený rozsudek dostatečně neodůvodnil.

Kasační opravný prostředek podaný dne 25. listopadu 2011 Land Wien proti usnesení Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 20. září 2011 ve věci T-267/10, Land Wien v. Evropská komise

(Věc C-608/11 P)

(2012/C 25/80)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Land Wien (zástupce: W.-G. Schärf, Rechtsanwalt)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek navrhuje,

aby Soudní dvůr Evropské unie změnil usnesení Tribunálu Evropské unie (šestého senátu) ze dne 20. září 2011 ve věci T-267/10 v tom smyslu, aby bylo plně přihlédnuto k obsahu návrhového žádání, a uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení v prvním i druhém stupni.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Kasační opravný prostředek směřuje proti usnesení Tribunálu ze dne 20. září 2011, kterým Tribunál odmítl žalobu žalobkyně a účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek, která se v podstatě týkala návrhu na prohlášení neplatnosti rozhodnutí Komise ze dne 25. března 2010 o odložení stížnosti žalobkyně v souvislosti se záměrem výstavby třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Mochovce (Slovenská republika), jakož i návrhu na určení nečinnosti Komise ve smyslu článku 265 SFEU, jelikož žalobkyni nebyly v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (1) předány všechny dokumenty vyžádané v souvislosti s tímto záměrem.

Tribunál jednal v rozporu se Smlouvou o Euratomu, jelikož tuto Smlouvu nevyložil ve světle Lisabonské smlouvy. Tribunál opominul skutečnost, že Lisabonská smlouva prohlásila právo na přístup k dokumentům uvedené v článku 42 Listiny základních práv za soudně vymahatelné právo, jehož se může účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek přímo dovolávat, aby od Komise získala veškeré informace, které uvedený orgán obdržel ve věci rozšíření jaderné elektrárny Mochovce.

Oproti názoru Tribunálu představuje dopis Komise v reakci na žádost žalobkyně a účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek napadnutelné rozhodnutí ve smyslu článku 263 SFEU. To plyne z ustálené judikatury Soudního dvora, a zejména z jeho rozsudku ze dne 11. listopadu 1981 ve věci 60/81 (IBM).

---

(1)  Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331.

Kasační opravný prostředek podaný dne 1. prosince 2011 Luigim Marcucciem proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 14. září 2011 ve věci T-236/02, Marcuccio v. Komise

(Věc C-617/11 P)

(2012/C 25/81)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Luigi Marcuccio (zástupce: G. Cipressa, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

—	zrušit části rozsudku ze dne 14. září 2011 vydaného ve věci T-236/02, které zamítají návrhy na náhradu škody uplatněné navrhovatelem v písemných podáních v původním řízením;

—	uložit žalované v původním řízení náhradu všech nákladů řízení a dále vyhovět v plném rozsahu a bez výjimky návrhovým žádáním směřujícím k náhradě škody;

—	nebo podpůrně částečně vrátit věc v původním řízení Tribunálu k vydání nového rozhodnutí o návrhových žádáních směřujících k náhradě škody.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

—	procesní vady natolik závažné, že se nenapravitelně dotýkají zájmů navrhovatele;

—

absolutní nedostatek odůvodnění, zejména z důvodu nepřiměřeného, tautologického, nelogického a nekonzistentního odůvodnění, chybného, mylného, nepravdivého a nepřiměřeného výkladu a uplatnění přílohy X služebního řádu úředníků Evropské unie, pravidel pro výklad norem a podmínek platných v oblasti ukládání povinnosti orgánu Evropské unie k náhradě škody;

—	zmatečnost a svévolnost, zkroucení a zkreslení skutkového stavu;

—	zkroucení a zkreslení skutkového stavu; mylný, chybný, nepravdivý a nepřiměřený výklad a uplatnění pravidel platných v oblasti přípustnosti žalob.

Kasační opravný prostředek podaný dne 2. prosince 2011 New Yorker SHK Jeans GmbH & Co. KG, dříve New Yorker SHK Jeans GmbH, proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 29. září 2011 ve věci T-415/09, New Yorker SHK Jeans GmbH & Co. KG, dříve New Yorker SHK Jeans GmbH, v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Vallis K. — Vallis A. & Co. O.E.

(Věc C-621/11 P)

(2012/C 25/82)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): New Yorker SHK Jeans GmbH & Co. KG, dříve New Yorker SHK Jeans GmbH (zástupci: V. Spitz, A. Gaul, T. Golda, S. Kirschstein-Freund, Rechtsanwälte)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Vallis K. — Vallis A. & Co. O.E.

Návrhová žádání

Navrhovatelka navrhuje, aby Soudní dvůr:

1)

zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 29. září 2011 ve věci T-415/09 a a) zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 30. července 2009 v rozsahu, v němž se odvolání zamítá a potvrzuje zamítnutí přihlášky pro výrobky zařazené do třídy 25, podpůrně, b) vrátil věc Tribunálu, aby vydal konečné rozhodnutí.

2)	uložil Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) náhradu nákladu řízení v prvním stupni a řízení o kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

—

Zohlednění dodatečných důkazů o užívání ochranné známky po uplynutí lhůty stanovené Úřadem pro předložení takových důkazů je v rozporu s čl. 42 odst. 2 a 3 a čl. 76 odst. 2 nařízení o ochranné známce Společenství (1) (dále jen „NOZS“) (dříve čl. 42 odst. 2 a 3 a čl. 74 odst. 2 NOZS) a pravidlem 22 odst. 2 nařízení k provedení NOZS (dále jen „prováděcí nařízení“).

—

Předložení důkazu o skutečném užívání namítané ochranné známky je předmětem úpravy pouze pravidla 22 odst. 2 prováděcího nařízení. Znění pravidla 22 odst. 2 prováděcího nařízení diskreční pravomoc nezakládá. Článek 76 odst. 2 NOZS se tedy nepoužije. Neprokáže-li se skutečné užívání namítané ochranné známky ve lhůtě stanovené Úřadem v souladu s pravidlem 22 odst. 2 první větou prováděcího nařízení, je třeba námitky zamítnout.

—

Vyzve-li Úřad namítající stranu, aby s ohledem na důkaz o užívání předložila v souladu s článkem 75 NOZS a pravidlem 20 odst. 4 prováděcího nařízení svá vyjádření v odpověď na argumenty navrhovatelky, může tak uvedená strana učinit. Další důkaz o užívání však nelze zohlednit, neboť byl předložen po uplynutí lhůty. Zohlednění opožděně předloženého důkazu je v rozporu s čl. 42 odst. 2 a 3 NOZS a pravidlem 22 odst. 2 prováděcího nařízení.

—	Pouhé předložení vyjádření přihlašovatelky, ve kterých namítá, že důkaz předložený ve lhůtě je nedostatečný, zohlednění dodatečného důkazu o užívání ochranné známky neodůvodňuje.

—	I kdyby bylo možné čl. 76 odst. 2 NOZS uplatnit na dodatečný důkaz o užívání předložený po uplynutí lhůty uvedené v pravidle 22 odst. 2 prováděcího nařízení, čl. 42 odst. 2 a 3, čl. 76 odst. 2 NOZS a pravidlo 22 odst. 2 prováděcího nařízení byly v projednávaném případě porušeny.

—

Později předložený důkaz není dodatečným důkazem. Aby se jednalo o dodatečný důkaz, je třeba, aby důkazy předložené v rámci původně stanovené lhůty prokázaly skutečné užívání namítané ochranné známky a následně předložené důkazy pouze upřesňovaly již prokázané skutečnosti. Tribunál tím, že připustil použití čl. 76 odst. 2 NOZS v řízení před odvolacím senátem, tedy porušil uvedené ustanovení.

—

Došlo ke zneužití diskreční pravomoci stanovené čl. 76 odst. 2 NOZS. Tím, že Úřad zohlednil pouze okolnost, že další příklady užívání ochranné známky měla předložit namítající strana, zneužil svoji diskreční pravomoc. Otázka, zda je nutné, aby jedna ze stran řízení předložila dodatečné důkazy, je okolností, ke které Úřad nesmí přihlížet. Tuto otázku si musí odpovědět sám příslušný účastník řízení. Úřad nadto nezohlednil žádné další okolnosti. Dokonce neposoudil ani důkazní hodnotu původně předložených informací. Tribunál tím, že rozhodl, že diskreční pravomoc zneužita nebyla, porušil použitelné právo.

---

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1).

Kasační opravný prostředek podaný dne 6. prosince 2011 společnostmi Polyelectrolyte Producers Group, SNF SAS proti usnesení Tribunálu (sedmého rozšířeného senátu) vydanému dne 21. září 2011 ve věci T-268/10, Polyelectrolyte Producers Group, SNF SAS v. European Chemicals Agency (ECHA)

(Věc C-625/11 P)

(2012/C 25/83)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Polyelectrolyte Producers Group, SNF SAS (zástupci: K. Van Maldegem, R. Cana, avocats)

Další účastníci řízení: European Chemicals Agency (ECHA), Nizozemské království, Evropská komise

Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek

—	zrušit usnesení Tribunálu ve věci T-268/10 a

—

zrušit rozhodnutí European Chemicals Agency (Evropská agentura pro chemické látky, dále jen „ECHA“), aby byl akrylamid označen za látku, jež splňuje kritéria stanovená v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006 (1) o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek v souladu s článkem 59 nařízení č. 1907/2006 a následně počínaje dnem 30. března 2010 zařazen seznam látek v souladu s článkem nařízení č. 1907/2006, nebo

—	alternativně vrátit věc Tribunálu k rozhodnutí o žalobě navrhovatelek na neplatnost,

—	uložit odpůrci náhradu veškerých nákladů těchto řízení (včetně nákladů řízení před Tribunálem).

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelky uvádějí, že zamítnutím jejich žaloby na neplatnost týkající se rozhodnutí ECHA, aby byl akrylamid označen za látku, jež splňuje kritéria stanovená v článku 57 nařízení 1907/2006 v souladu s článkem 59 nařízení 1907/2006 a následně, počínaje dnem 30. března 2010, zařazen seznam látek v souladu s článkem nařízení č. 1907/2006 Tribunál porušil unijní právo. Navrhovatelky zejména uvádějí, že se Tribunál dopustil četných pochybení při výkladu skutkového stavu a právního rámce uplatnitelného na postavení navrhovatelek- Z toho vyplynula řada nesprávných právních posouzení, zejména:

—	jeho výklad a uplatnění článku 102 odst. 1 jednacího řádu a judikatury ohledně počítání lhůt a

—

jeho závěr, že žaloba navrhovatelek na neplatnost rozhodnutí ECHA, v němž je akrylamid označen za látku, jež splňuje kritéria stanovená v článku 57 nařízení 1907/2006 v souladu s článkem 59 nařízení č.. 1907/2006 a následně, počínaje dnem 30. března 2010, zařazen seznam látek v souladu s článkem nařízení č. 1907/2006. je nepřípustná.

Z těchto důvodů navrhovatelky uvádějí, že rozhodnutí Tribunálu ve věci T-268/10 a rozhodnutí ECHA, aby byl akrylamid označen za látku, jež splňuje kritéria stanovená v článku 57 nařízení 1907/2006 v souladu s článkem 59 nařízení 1907/2006 a následně, počínaje dnem 30. března 2010, zařazen seznam látek v souladu s článkem nařízení č. 1907/2006, musí být zrušena.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, s. 1).

Usnesení předsedy druhého senátu Soudního dvora ze dne 17. října 2011 — Evropská komise v. Rakouská republika

(Věc C-551/09) (1)

(2012/C 25/84)

Jednací jazyk: němčina

Předseda druhého senátu Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 63, 13.3.2010.

Usnesení předsedy šestého senátu Soudního dvora ze dne 28. září 2011 — Evropská komise v. Francouzská republika

(Věc C-179/10) (1)

(2012/C 25/85)

Jednací jazyk: francouzština

Předseda šestého senátu nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 161, 19.6.2010.

Rozsudek Tribunálu ze dne 30. listopadu 2011 — Quinn Barlo a další v. Komise

(Věc T-208/06) (1)

(Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh s metakryláty - Rozhodnutí, jímž se konstatuje porušení článku 81 ES a článku 53 Dohody o EHP - Pojem jediné protiprávní jednání - Doba trvání protiprávního jednání - Pokuty - Závažnost protiprávního jednání - Polehčující okolnosti)

(2012/C 25/86)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Quinn Barlo Ltd (Cavan, Irsko); Quinn Plastics NV (Geel, Belgie); a Quinn Plastics GmbH (Mayence, Německo) (zástupci: W. Blau, F. Wijckmans a F. Tuytschaever, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně V. Bottka a S. Noë, poté V. Bottka a N. Khan, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení článků 1 a 2 rozhodnutí Komise K(2006) 2098 v konečném znění ze dne 31. května 2006 v řízení podle článku 81 ES a článku 53 Dohody o EHP (Věc COMP/F/38.645 — Metakryláty) v rozsahu, v němž se týkají žalobkyň, a podpůrně návrh na zrušení článku 2 tohoto rozhodnutí v rozsahu, v němž ukládá žalobkyním pokutu, nebo podpůrněji návrh na snížení výše této pokuty.

Výrok rozsudku

1)

Článek 1 rozhodnutí Komise K(2006) 2098 v konečném znění ze dne 31. května 2006 v řízení podle článku 81 ES a článku 53 Dohody o EHP (Věc COMP/F/38.645 — Metakryláty) se zrušuje v rozsahu, v němž konstatuje, že společnosti Quinn Barlo Ltd, Quinn Plastics NV a Quinn Plastics GmbH porušily článek 81 ES a článek 53 Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP) tím, že se účastnily souboru dohod a jednání ve vzájemné shodě, které se týkaly nejen pevných desek z polymethylmethakrylátu, ale rovněž hmoty na výrobu forem z polymethylmethakrylátu a sanitárních výrobků z polymethylmethakrylátu, a dále v rozsahu, v němž konstatuje odpovědnost těchto společností za jejich účast na kartelové dohodě v období mezi 1. listopadem 1998 a 23. únorem 2000.

2)	Pokuta, za jejíž zaplacení jsou podle článku 2 rozhodnutí K(2006) 2098 v konečném znění solidárně odpovědné společnosti Quinn Barlo, Quinn Plastics NV a Quinn Plastics GmbH, se stanovuje na 8 250 000 eur.

3)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

4)	Společnosti Quinn Barlo, Quinn Plastics NV a Quinn Plastics GmbH ponesou 60 % vlastních nákladů řízení a nahradí 60 % nákladů řízení vynaložených Evropskou komisí.

5)	Komise ponese 40 % vlastních nákladů řízení a nahradí 40 % nákladů řízení vynaložených společnostmi Quinn Barlo, Quinn Plastics NV a Quinn Plastics GmbH.

---

(1)  Úř. věst. C 224, 16.9.2006.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. prosince 2011 — Deutsche Post v. Komise

(Věc T-421/07) (1)

(Státní podpory - Opatření přijatá německými orgány ve prospěch společnosti Deutsche Post AG - Rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 ES - Neexistence předchozího konečného rozhodnutí - Nepřípustnost)

(2012/C 25/87)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Deutsche Post AG (Bonn, Německo) (zástupci: J. Sedemund a T. Lübbig, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně N. Khan a B. Martenczuk, poté B. Martenczuk a D. Grespan, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: UPS Europe NV/SA (Brusel, Belgie) a UPS Deutschland Inc. & Co. OHG (Neuss, Německo) (zástupci: T. Ottervanger a E. Henny, advokáti)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 12. září 2007 o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 [ES] ohledně státní podpory poskytnuté Spolkovou republikou Německo ve prospěch společnosti Deutsche Post AG [podpora C 36/07 (ex NN 25/07)].

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Společnost Deutsche Post AG ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)	Společnosti UPS Europe NV/SA a UPS Deutschland Inc. & Co. OHG ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 22, 26.1.2008.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. prosince 2011 — Evropaïki Dynamiki v. Komise

(Věc T-39/08) (1)

(Veřejné zakázky na služby - Zadávací řízení - Poskytování informatických služeb týkajících se hostingu, správy, zlepšování, propagace a údržby internetového portálu - Odmítnutí nabídky a přidělení zakázky jinému uchazeči - Kritéria výběru - Kritéria zadávání - Mimosmluvní odpovědnost)

(2012/C 25/88)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropaïki Dynamiki — Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE (Atény, Řecko) (zástupce: N. Korogiannakis, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: E. Manhaeve a N. Bambara, zmocněnci, ve spolupráci s J. Stuyckem, advokátem)

Předmět věci

Jednak návrh na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 12. listopadu 2007, kterým se odmítá nabídka předložená žalobkyní v rámci veřejné výzvy k podání nabídek týkajících se hostingu, správy, zlepšení, podpory a údržby internetového portálu Komise o e-learningu (elearningeuropa.info) (Úř. věst. 2007/S 87) a zakázka se přiděluje jinému uchazeči, a jednak návrh na náhradu škody.

Výrok rozsudku

1.

Rozhodnutí Komise ze dne 12. listopadu 2007, kterým se odmítá nabídka předložená žalobkyní v rámci veřejné výzvy k podání nabídek týkajících se hostingu, správy, zlepšení, podpory a údržby internetového portálu Komise o e-learningu (elearningeuropa.info) a zakázka se přiděluje jinému uchazeči, se zrušuje.

2.	Návrh na náhradu škody se zamítá.

3.	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení vynaložené společností Evropaïki Dynamiki — Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis.

---

(1)  Úř. věst. C 92, 12.4.2008.

Rozsudek Tribunálu ze dne 30. listopadu 2011 — Komise v. Dittert

(Věc T-51/08 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Úředníci - Povýšení - Povyšovací řízení 2005 - Prioritní body - Nepřiznání z důvodu technické závady - Výbor pro povyšování A* - Přiznání nižšího počtu dodatečných prioritních bodů, než bylo navrhováno nadřízenými - Nezařazení na seznam povýšených úředníků)

(2012/C 25/89)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: G. Berscheid a K. Herrmann, zmocněnci)

Další účastník řízení: Daniel Dittert (Lucemburk, Lucembursko) (zástupci: B. Cortese a C. Cortese, advokáti)

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 22. listopadu 2007, Dittert v. Komise (F-109/06, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí), směřující ke zrušení tohoto rozsudku.

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené Danielem Dittertem.

---

(1)  Úř. věst. C 92, 12.4.2008.

Rozsudek Tribunálu ze dne 30. listopadu 2011 — Komise v. Carpi Badía

(Věc T-52/08 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Úředníci - Povýšení - Povyšovací řízení 2005 - Prioritní body - Nepřiznání z důvodu technické závady - Výbor pro povyšování A* - Přiznání nižšího počtu dodatečných prioritních bodů, než bylo navrhováno nadřízenými - Nezařazení na seznam povýšených úředníků)

(2012/C 25/90)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: G. Berscheid a K. Herrmann, zmocněnci)

Další účastník řízení: José María Carpi Badía (Lucemburk, Lucembursko) (zástupci: B. Cortese a C. Cortese, advokáti)

Předmět

Kasační opravný prostředek proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 22. listopadu 2007, Carpi Badía v. Komise (F-110/06, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí), směřující ke zrušení tohoto rozsudku.

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady, které vynaložil José María Carpi Badía.

---

(1)  Úř. věst. C 92, 12.4.2008.

Rozsudek Tribunálu ze dne 30. listopadu 2011 — Transnational Company „Kazchrome“ a ENRC Marketing v. Rada a Komise

(Věc T-107/08) (1)

(Dumping - Dovoz silikomanganu pocházejícího z Číny a Kazachstánu - Žaloba na neplatnost - Vývozní cena - Srovnání mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou - Výpočet rozpětí cenového podbízení - Mimosmluvní odpovědnost)

(2012/C 25/91)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Transnational Company „Kazchrome“ AO (Aktioubé, Kazachstán) a ENRC Marketing AG (Kloten, Švýcarsko) (zástupci: původně L. Ruessmann a A. Willems, poté A. Willems a S. De Knop, advokáti)

Žalované: Rada Evropské unie (zástupci: původně J. P. Hix, zmocněnec, ve spolupráci s G. Berrischem a G. Wolfem, advokáty, poté J. P. Hix a B. Driessen, zmocněnci, ve spolupráci s G. Berrischem, advokátem) a Evropská komise (zástupci: H. van Vliet a K. Talabér-Ritz, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalované: Euroalliages (Brusel, Belgie) (zástupci: J. Bourgeois, Y. van Gerven a N. McNelis, advokáti)

Předmět věci

Návrh na zrušení nařízení Rady (ES) č. 1420/2007, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozů silikomanganu pocházejícího z Čínské lidové republiky a Kazachstánu a ukončuje se řízení týkající se dovozů silikomanganu pocházejícího z Ukrajiny (Úř. věst. L 317, s. 5), v rozsahu, v němž se použije na dovozy silikomanganu vyráběné společností Transnational Company „Kazchrome“ AO, a dále návrh na náhradu škody.

Výrok rozsudku

1)

Článek 1 nařízení Rady (ES) č. 1420/2007, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozů silikomanganu pocházejícího z Čínské lidové republiky a Kazachstánu a ukončuje se řízení týkající se dovozů silikomanganu pocházejícího z Ukrajiny, se zrušuje v rozsahu, v němž se použije na dovozy silikomanganu vyráběné společností Transnational Company „Kazchrome“ AO.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Společnosti Transnational Company „Kazchrome“ a ENRC Marketing AG ponesou polovinu vlastních nákladů řízení a nahradí náklady řízení Evropské komise.

4)	Rada Evropské unie nahradí polovinu nákladů řízení společností Transnational Company „Kazchrome“ a ENRC Marketing a ponese vlastní náklady řízení.

5)	Euroalliages ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 116, 9.5.2008.

Rozsudek Tribunálu ze dne 30. listopadu 2011 — Sniace v. Komise

(Věc T-238/09) (1)

(Státní podpory - Dohody o nových podmínkách dluhu - Rozhodnutí, kterým se podpory prohlašují za neslučitelné se společným trhem - Povinnost uvést odůvodnění)

(2012/C 25/92)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Sniace, SA (Madrid, Španělsko) (zástupci: F. J. Moncholí Fernández a S. Rating, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupce: C. Urraca Caviedes, zmocněnec)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2009/612/ES ze dne 10. března 2009, které se týká opatření K 5/2000 (dříve NN 118/97) přijatého Španělskem ve prospěch společnosti Sniace, SA, Torrelavega, Kantábrie, a kterým bylo změněno rozhodnutí 1999/395/ES (Úř. věst. L 210, s. 4).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnost Sniace, SA ponese kromě vlastních nákladů řízení také náklady řízení vynaložené Evropskou komisí, včetně nákladů řízení o předběžném opatření.

---

(1)  Úř. věst. C 193, 15.8.2009.

Rozsudek Tribunálu ze dne 30. listopadu 2011 — Hartmann v. OHIM (Complete)

(Věc T-123/10) (1)

(Ochranná známka Společenství - Přihláška slovní ochranné známky Společenství Complete - Absolutní důvody pro zamítnutí - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Popisný charakter - Odůvodnění - Výrobky, které tvoří stejnorodou skupinu - Článek 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 207/2009)

(2012/C 25/93)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Paul Hartmann AG (Heidenheim an der Brenz, Německo) (zástupce: N. Aicher, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: původně B. Schmidt, poté R. Manea a R. Pethke, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 20. ledna 2010 (věc R 601/2009-4), které se týká přihlášky slovního označení Complete jako ochranné známky Společenství.

Výrok

1)	Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 20. ledna 2010 (věc R 601/2009-4) se zrušuje.

2)	OHIM ponese vlastní náklady řízení a ukládá se mu náhrada nákladů vynaložených společností Paul Hartmann AG, včetně nezbytných nákladů řízení, které jí vznikly v souvislosti s řízením před odvolacím senátem.

---

(1)  Úř. věst. C 134, 22.5.2010.