ISSN 1977-0863

doi:10.3000/19770863.C_2011.332.ces

Úřední věstník

Evropské unie

C 332

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 54
14. listopadu 2011


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropská komise

2011/C 332/01

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru – Roční účetní závěrka Evropské unie za rok 2010

1

2011/C 332/02

Prohlášení o věrohodnosti předkládané Účetním dvorem Evropskému parlamentu a Radě – Zpráva nezávislého auditora

134

CS

 


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropská komise

14.11.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 332/1


SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A ÚČETNÍMU DVORU

ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA EVROPSKÉ UNIE ZA ROK 2010

2011/C 332/01

OBSAH

Poznámka ke konsolidované účetní závěrce

ČÁST I:

Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie a vysvětlivky

Rozvaha

Výsledovka

Výkaz peněžních toků (cash flow)

Výkaz změn čistých aktiv

Vysvětlivky k finančním výkazům

ČÁST II:

Konsolidované zprávy o plnění rozpočtu Evropské unie a vysvětlivky

Zprávy o plnění rozpočtu

Vysvětlivky ke zprávám o plnění rozpočtu

POZNÁMKA KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie za rok 2010 byla sestavena na základě údajů předložených ostatními orgány a subjekty podle čl. 129 odst. 2 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropské unie. Tímto prohlašuji, že byla sestavena v souladu s hlavou VII tohoto finančního nařízení a účetními zásadami, pravidly a metodami stanovenými v příloze k účetní závěrce.

Účetní těchto orgánů a subjektů mi dodali všechny údaje potřebné pro sestavení účetní závěrky, jež poskytuje přehled o aktivech a pasivech Evropské unie a o plnění rozpočtu, a zároveň potvrdili spolehlivost těchto údajů.

Tímto potvrzuji, že na základě těchto údajů a provedených kontrol, jež jsem považoval ke schválení účetní závěrky Evropské komise za potřebné, jsem nabyl dostatečné jistoty, že účetní závěrka poskytuje ve všech podstatných aspektech věrný a poctivý obraz finanční pozice Evropské unie.

Philippe TAVERNE

Účetní Komise

ČÁST I

Konsolidované finanční výkazy Evropských společenství a vysvětlivky

OBSAH

Rozvaha

Výsledovka

Výkaz peněžních toků (cash flow)

Výkaz změn čistých aktiv

Vysvětlivky k finančním výkazům:

1.

Podstatná účetní pravidla

2.

Vysvětlivky k rozvaze 24

3.

Vysvětlivky k výsledovce

4.

Vysvětlivky k výkazu peněžních toků

5.

Podmíněné závazky a aktiva a další požadované údaje

6.

Finanční opravy a vracení prostředků

7.

Řízení finančních rizik

8.

Zveřejnění spřízněných stran

9.

Události po rozvahovém dni

10.

Konsolidované účetní jednotky

11.

Nekonsolidované účetní jednotky

ROZVAHA

v milionech EUR

 

vysvětlivka:

31.12.2010

(po úpravě)

DLOUHODOBÁ AKTIVA:

Nehmotná aktiva

2.1

108

72

Nemovitosti, stroje a zařízení

2.2

4 813

4 859

Dlouhodobé investice

2.3

2 555

2 379

Půjčky

2.4

11 640

10 764

Dlouhodobé předběžné financování

2.5

44 118

41 544

Dlouhodobé pohledávky

2.6

40

55

 

 

63 274

59 673

KRÁTKODOBÁ AKTIVA:

Zásoby

2.7

91

77

Krátkodobé investice

2.8

2 331

1 791

Krátkodobé předběžné financování

2.9

10 078

9 436

Krátkodobé pohledávky

2.10

13 501

8 958

Hotovost a peněžní ekvivalenty

2.11

22 063

23 372

 

 

48 064

43 634

AKTIVA CELKEM

 

111 338

103 307

DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY:

Zaměstnanecké požitky

2.12

(37 172)

(37 242)

Dlouhodobé rezervy

2.13

(1 317)

(1 469)

Dlouhodobé finanční závazky

2.14

(11 445)

(10 559)

Ostatní dlouhodobé závazky

2.15

(2 104)

(2 178)

 

 

(52 038)

(51 448)

KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY:

Krátkodobé rezervy

2.16

(214)

(213)

Krátkodobé finanční závazky

2.17

(2 004)

(40)

Závazky

2.18

(84 529)

(93 884)

 

 

(86 747)

(94 137)

PASIVA CELKEM

 

(138 785)

(145 585)

ČISTÁ AKTIVA

 

(27 447)

(42 278)

Rezervní fondy

2.19

3 484

3 323

Částky k vyžádání od členských států (1)

2.20

(30 931)

(45 601)

ČISTÁ AKTIVA

 

(27 447)

(42 278)

Viz vysvětlivky 2.5.2, 2.9.2, 2.10.3 a 3.4.1, kde jsou podrobnosti o úpravách některých údajů za rok 2009

VÝSLEDOVKA

v milionech EUR

 

vysvětlivka:

2010

(po úpravě)

PROVOZNÍ VÝNOSY

Výnosy z vlastních zdrojů a příspěvků

3.1

122 328

110 537

Ostatní provozní výnosy

3.2

8 188

7 532

 

 

130 516

118 069

PROVOZNÍ NÁKLADY

Správní náklady

3.3

(8 614)

(8 133)

Provozní náklady

3.4

(103 764)

(102 504)

 

 

(112 378)

(110 637)

PŘEBYTEK Z PROVOZNÍ ČINNOSTI

 

18 138

7 432

Výnosy z finančních operací

3.5

1 178

835

Náklady na finanční operace

3.6

(661)

(594)

Změna závazků ze zaměstnaneckých požitků

2.12

(1 003)

(683)

Podíl společných podniků a přidružených subjektů na čistém schodku

3.7

(420)

(103)

HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK ZA ROK

 

17 232

6 887

Viz vysvětlivky 2.5.2, 2.9.2, 2.10.3 a 3.4.1, kde jsou podrobnosti o úpravách některých údajů za rok 2009

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ (CASH FLOW)

v milionech EUR

 

vysvětlivka:

2010

(po úpravě)

Hospodářský výsledek za rok

 

17 232

6 887

Provozní činnosti

4.2

 

 

Amortizace

 

28

22

Odpisy

 

358

448

Ztráty ze znehodnocení investic (odúčtování)

 

0

(17)

(Zvýšení)/snížení půjček

 

(876)

(7 199)

(Zvýšení)/snížení dlouhodobého předběžného financování

 

(2 574)

(12 521)

(Zvýšení)/snížení dlouhodobých pohledávek

 

15

(10)

(Zvýšení)/snížení zásob

 

(14)

7

(Zvýšení)/snížení krátkodobého předběžného financování

 

(642)

827

(Zvýšení)/snížení krátkodobých pohledávek

 

(4 543)

2 962

Zvýšení/(snížení) dlouhodobých rezerv

 

(152)

128

Zvýšení/(snížení) dlouhodobých finančních závazků

 

886

7 210

Zvýšení/(snížení) ostatních dlouhodobých závazků

 

(74)

(48)

Zvýšení/(snížení) krátkodobých rezerv

 

1

(134)

Zvýšení/(snížení) krátkodobých finančních závazků

 

1 964

(79)

Zvýšení /(snížení) splatných závazků

 

(9 355)

4 207

Přebytek rozpočtu za předchozí období vedený jako nepeněžní příjem

 

(2 254)

(1 796)

Jiné nepeněžní pohyby

 

(149)

54

Zvýšení/(snížení) závazků ze zaměstnaneckých požitků

 

(70)

(313)

Investiční činnosti

4.3

 

 

(Zvýšení)/snížení nehmotných aktiv a nemovitostí, strojů a zařízení

 

(374)

(464)

(Zvýšení)/snížení dlouhodobých investic

 

(176)

(284)

(Zvýšení)/snížení krátkodobých investic

 

(540)

(239)

ČISTÉ PENĚŽNÍ TOKY

 

(1 309)

(352)

Čisté zvýšení/(snížení) peněžních prostředků a jejich ekvivalentů

 

(1 309)

(352)

Peníze a peněžní ekvivalenty počátkem roku

2.11

23 372

23 724

Peníze a peněžní ekvivalenty koncem roku

2.11

22 063

23 372

Viz vysvětlivky 2.5.2, 2.9.2, 2.10.3 a 3.4.1, kde jsou podrobnosti o úpravách některých údajů za rok 2009

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

v milionech EUR

 

Rezervní fondy (A)

Částky k vyžádání od členských států (B)

Čistá aktiva =(A)+(B)

Fond z přecenění na reálnou hodnotu

Ostatní rezervní fondy

Akumulovaný přebytek/(schodek)

Hospodářský výsledek za rok

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2008

41

3 074

(63 225)

12 686

(47 424)

Změna rezervního fondu Záručního fondu

 

196

(196)

 

0

Změny reálné hodnoty

28

 

 

 

28

Ostatní (po úpravě)

 

(1)

28

 

27

Rozdělení hospodářského výsledku za rok 2008

 

(15)

12 701

(12 686)

0

Výsledek plnění rozpočtu za rok 2008 připsaný členským státům

 

 

(1 796)

 

(1 796)

Hospodářský výsledek za rok (po úpravě)

 

 

 

6 887

6 887

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2009 (po úpravě)

69

3 254

(52 488)

6 887

(42 278)

Změna rezervního fondu Záručního fondu

 

273

(273)

 

0

Změny reálné hodnoty

(130)

 

 

 

(130)

Ostatní

 

4

(21)

 

(17)

Rozdělení hospodářského výsledku za rok 2009 (po úpravě)

 

14

6 873

(6 887)

0

Výsledek plnění rozpočtu za rok 2009 připsaný členským státům

 

 

(2 254)

 

(2 254)

Hospodářský výsledek za rok

 

 

 

17 232

17 232

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2010

(61)

3 545

(48 163)

17 232

(27 447)

VYSVĚTLIVKY K FINANČNÍM VÝKAZŮM

OBSAH

1.

Podstatná účetní pravidla

2.

Vysvětlivky k rozvaze

3.

Vysvětlivky k výsledovce

4.

Vysvětlivky k výkazu peněžních toků

5.

Podmíněné závazky a aktiva a další požadované údaje

6.

Finanční opravy a vracení prostředků

7.

Řízení finančních rizik

8.

Zveřejnění spřízněných stran

9.

Události po rozvahovém dni

10.

Konsolidované účetní jednotky

11.

Nekonsolidované účetní jednotky

1.   VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY

1.1   PRÁVNÍ ZÁKLAD A ÚČETNÍ PRAVIDLA

Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie pokrývá účty Evropské unie, Evropského společenství pro atomovou energii a Evropského společenství uhlí a oceli (v likvidaci). Tyto účty se vedou v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002 (Úř. věst. L 248, 16.9.2002), kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, a nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k tomuto finančnímu nařízení.

V souladu s článkem 133 finančního nařízení zpracovala Evropská unie svou konsolidovanou účetní závěrku za rok 2010 podle pravidel akruálního účetnictví odvozených z mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS) nebo konkludentně z mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS). Účetní pravidla přijatá účetním Komise musí používat všechny orgány a instituce EU zahrnované do konsolidace, aby byla zajištěna jednotná pravidla vedení účetnictví, oceňování a prezentace účetních závěrek a aby se sjednotilo sestavování finančních výkazů a konsolidace. Tyto účty jsou vedeny v eurech za kalendářní rok.

1.2   ÚČETNÍ ZÁSADY

Cílem účetní závěrky je poskytnout informace o finanční situaci, hospodaření a peněžních tocích účetní jednotky, které jsou užitečné pro široký okruh uživatelů. V případě veřejných subjektů, k nimž patří EU, musí závěrka poskytovat zejména informace, které lze využít v rozhodovacím procesu a jimiž lze prokázat odpovědné nakládání účetní jednotky se zdroji, které jí byly svěřeny. Právě v tomto duchu byl vypracován tento dokument. Článek 124 finančního nařízení stanoví, že při sestavování účetní závěrky se používají tyto účetní zásady:

kontinuita činnosti;

obezřetnost;

stálost účetních metod;

srovnatelnost informací;

významnost;

zákaz vzájemných zápočtů;

přednost skutečnosti před vnějším zdáním;

účetnictví na akruální bázi.

Sestavení konsolidované účetní závěrky podle výše uvedených pravidel a zásad vyžaduje, aby vedoucí pracovníci odhadli výši určitých položek vykazovaných v konsolidované rozvaze a konsolidované výsledovce, jakož i související zveřejnění podmíněných aktiv a pasiv.

1.3   KONSOLIDACE

Rozsah konsolidace

Konsolidované finanční výkazy EU obsahují všechny významné ovládané subjekty (orgány a agentury), přidružené subjekty a společné podniky, tedy 43 ovládaných subjektů, 5 společných podniků a 4 přidružené subjekty. Úplný seznam konsolidovaných účetních jednotek uvádí vysvětlivka č. 10. Ve srovnání s rokem 2009 byl rozsah konsolidace rozšířen o 3 ovládané subjekty (jeden orgán a dvě agentury), jeden přidružený subjekt a jeden společný podnik. Vliv tohoto rozšíření na konsolidovanou účetní závěrku není významný.

Ovládané účetní jednotky

Rozhodnutí začlenit účetní jednotku do konsolidace vychází z pojetí kontroly. Ovládané (kontrolované) účetní jednotky jsou všechny subjekty, v nichž má Evropská unie pravomoc přímo či nepřímo řídit finanční a provozní politiku s cílem mít z jejich činnosti užitek. Tato pravomoc musí být v dané době vykonatelná. Ovládané účetní jednotky jsou plně zahrnuty do konsolidace. Konsolidace počíná prvním dnem existence vztahu mezi ovládající a ovládanou účetní jednotkou a končí spolu s jeho zánikem.

Mezi nejobvyklejší ukazatele kontroly (ovládání) v rámci Evropské unie patří: zřízení účetní jednotky formou zakládacích smluv nebo sekundárních právních předpisů, financování účetní jednotky ze souhrnného rozpočtu, existence hlasovacích práv v řídících orgánech, audit ze strany Evropského účetního dvora a absolutorium udělované Evropským parlamentem. Je zřejmé, že o tom, zda k ovládání stačí jedno nebo všechna výše vyjmenovaná kritéria, je třeba rozhodnout podle hodnocení provedeného na úrovni účetní jednotky.

Podle tohoto přístupu jsou orgány EU (vyjma ECB) a agentury (vyjma agentur z bývalého druhého pilíře) považovány za subjekty pod výlučnou kontrolou EU a jsou tudíž zahrnuty do konsolidace. Za ovládanou účetní jednotku je dále považováno Evropské společenství uhlí a oceli v likvidaci (ESUO).

Veškeré významné transakce mezi subjekty a všechna salda mezi účetními jednotkami ovládanými Evropskou unií se eliminují, zatímco nerealizované zisky a ztráty z transakcí mezi těmito subjekty nejsou významné a proto nebyly eliminovány.

Společné podniky

Společný podnik spočívá na smluvním ujednání, podle nějž Evropská unie a jedna či více dalších smluvních stran (dále jen "spoluvlastníci") vyvíjejí hospodářskou činnost, která podléhá společné kontrole. Společnou kontrolou se rozumí smluvně sjednaná sdílená, přímá či nepřímá kontrola hospodářské činnosti s potenciálem ekonomického užitku.

Podíly ve společných podnicích se účtují ekvivalenční metodou a poprvé se vykazují v pořizovací ceně. Podíl Evropské unie na hospodářských výsledcích jejích společně ovládaných subjektech je vykazován ve výsledovce EU a její podíl na změnách zásob se promítá do zásob EU. Součet počátečních nákladů a všech změn (další příspěvky, podíl na hospodářských výsledcích a změny zásob, znehodnocení a dividendy) dává účetní hodnotu společného podniku na účtech EU k rozvahovému dni.

Nerealizované zisky a ztráty z transakcí mezi Evropskou unií a jejími subjekty pod společnou kontrolou jsou nevýznamné, a proto nebyly eliminovány. I v případě podobných transakcí a účetních případů za podobných okolností se účetní postupy společných podniků mohou lišit od účetních zásad, které přijala Evropská unie.

Přidružené subjekty

Přidružené jsou všechny subjekty, v nichž má Evropská unie přímý či nepřímý podstatný vliv, nikoli však kontrolu. Podstatný vliv se přepokládá v případě, má-li Evropská komise přímo či nepřímo nejméně 20 % hlasovacích práv.

Podíly v přidružených subjektech se účtují ekvivalenční metodou a poprvé se vykazují v pořizovací ceně. Podíl Evropské unie na hospodářských výsledcích jejích přidružených subjektů je vykazován ve výsledovce EU a její podíl na změnách zásob se promítá do zásob EU. Součet počátečních nákladů a všech změn (další příspěvky, podíl na hospodářských výsledcích a změny zásob, znehodnocení a dividendy) dává účetní hodnotu přidruženého subjektu na účtech EU k rozvahovému dni. Výplata dividend přidruženým subjektem snižuje účetní hodnotu aktiva. Nerealizované zisky a ztráty z transakcí mezi Evropskou unií a jejími přidruženými subjekty nejsou významné, a proto nebyly eliminovány.

I v případě podobných transakcí a účetních případů za podobných okolností se účetní postupy přidružených subjektů mohou lišit od účetních zásad, které přijala Evropská unie. V případech, kdy Evropská unie drží nejméně 20 % podíl ve fondu rizikového kapitálu, neusiluje o uplatnění podstatného vlivu. S těmito fondy se tedy zachází jako s realizovatelnými finančními nástroji a ekvivalenční metoda se nepoužívá.

Nekonsolidované účetní jednotky, jejichž prostředky spravuje Komise.

Prostředky systému nemocenského pojištění pro zaměstnance Evropské unie, Evropského rozvojového fondu a účastnického garančního fondu spravuje Komise jejich jménem, avšak jelikož tyto subjekty nejsou ovládány Evropskou unií, nejsou konsolidovány ani do její závěrky – viz vysvětlivku č. 11, kde jsou uvedeny další podrobnosti o příslušných částkách.

1.4   ZÁKLAD SESTAVENÍ

1.4.1    Měna a základ pro přepočet

Pracovní a zúčtovací měna

Údaje v účetní závěrce jsou uváděny v milionech EUR, přičemž euro je funkční i zúčtovací měnou Evropské unie.

Transakce a zůstatky

Transakce v cizích měnách se převádějí na eura na základě směnných kurzů platných k datu uskutečnění transakcí. Ve výsledovce se vykazují kurzové zisky a ztráty vyplývající z vypořádání transakcí v cizí měně a z přepočtu cizoměnových peněžních aktiv a závazků za pomoci směnných kurzů ke konci účetního období.

Na nemovitosti, stroje a zařízení a nehmotná aktiva, jež si zachovávají svou hodnotu v eurech vypočtenou pomocí kurzu platného v den jejich pořízení, se používají různé metody přepočtu.

Zůstatky cizoměnových peněžních aktiv a závazků ke konci roku jsou přepočítávány na eura za pomoci směnných kurzů platných dne 31. prosince:

Směnné kurzy vůči euru

Měna

31.12.2010

31.12.2009

BGN

1,9558

1,9558

CZK

25,0610

26,4730

DKK

7,4535

7,4418

EEK

15,6466

15,6466

GBP

0,8607

0,8881

HUF

277,9500

270,4200

LVL

0,7094

0,7093

LTL

3,4528

3,4528

PLN

3,9750

4,1045

RON

4,2620

4,2363

SEK

8,9655

10,2520

CHF

1,2504

1,4836

JPY

108,6500

133,1600

USD

1,3362

1,4406

Změny reálné hodnoty peněžních cenných papírů denominovaných v cizí měně a klasifikovaných jako realizovatelné, které jsou dány rozdíly z přepočtu cizích měn, se vykazují ve výsledovce. Rozdíly z přepočtu cizích měn, na něž znějí nepeněžní finanční aktiva a závazky vykazované v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, se vykazují ve výsledovce. Rozdíly z přepočtu cizích měn, na něž znějí nepeněžní finančních aktiva klasifikovaná jako realizovatelná, se zahrnují do fondu z přecenění na reálnou hodnotu.

1.4.2    Použití odhadů

V souladu s mezinárodními standardy pro veřejný sektor (IPSAS) a obecně přijatými účetními zásadami zahrnují účetní závěrky nezbytně také částky založené na předpokladech a odhadech, které provedli vedoucí pracovníci na základě nejspolehlivějších dostupných informací. Mezi významné odhady patří mimo jiné výše závazků ze zaměstnaneckých požitků, rezerv, finančních rizik vyplývajících ze zásob a pohledávek, příjmů a výdajů příštích období, podmíněných aktiv a podmíněných závazků a dále rozsah snížení hodnoty nehmotných aktiv a nemovitostí, strojů a zařízení. Skutečná hodnota se může od těchto odhadů lišit. Změny odhadů se zaznamenávají v období, v němž jsou zjištěny.

1.5   ROZVAHA

1.5.1    Nehmotná aktiva

Nabyté licence na programové vybavení se vykazují v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Tato aktiva se odepisují lineárně po dobu jejich odhadované životnosti. Interně vyvinutá nehmotná aktiva se kapitalizují, když jsou splněna příslušná kritéria účetních zásad EU. Mezi kapitalizovatelné náklady patří všechny přímo připsatelné náklady nutné k tvorbě, produkci a přípravě aktiva k tomu, aby mohlo fungovat způsobem, který zamýšlelo hospodářské vedení. Náklady spojené s výzkumem, nekapitalizovatelné náklady na vývoj a náklady na údržbu se účtují jako náklady v době jejich vynaložení.

1.5.2    Nemovitosti, stroje a zařízení

Všechny nemovitosti, stroje a zařízení jsou vykazovány v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Historická cena zahrnuje výdaje přímo související s pořízením nebo výstavbou daného majetku.

Dodatečné náklady jsou zahrnovány do účetní hodnoty daného majetku, případně se účtují jako samostatné aktivum, avšak pouze tehdy, když je pravděpodobné, že budoucí ekonomické užitky či výkonnostní potenciál, jež jsou spojeny s danou věcí, poplynou Evropské unii a že lze spolehlivě zjistit cenu věci. Opravy a údržba jsou zachycovány jako náklad ve výsledovce za účetní období, v němž byly provedeny. Jelikož si Evropská unie nepůjčuje prostředky na financování pořízení nemovitostí, strojů a zařízení, nesouvisí s těmito nákupy žádné náklady na půjčky.

Pozemky a umělecká díla se neodepisují, jelikož se u nich předpokládá nekonečná životnost. Nedokončený majetek není odepisován, jelikož dosud není zařazen do užívání. Částka odpisů ostatního majetku je rozúčtována lineární metodou na předpokládanou délku odhadované životnosti takto:

Odpisové sazby

Druh aktiva

Sazba lineárního odpisu

Nemovitosti

4 %

Zařízení, stroje a vybavení

10 % až 25 %

Nábytek

10 % až 25 %

Vybavení budov a staveb

10 % až 33 %

Vozidla

25 %

Technické vybavení počítačů

25 %

Jiná hmotná aktiva

10 % až 33 %

Zisky a ztráty z vyřazení majetku se určují porovnáním výnosů snížených o náklady na prodej s účetní hodnotou vyřazeného majetku a vykazují se ve výsledovce.

Nájem

Nájem hmotného majetku, při němž Evropská unie nese v podstatě všechna rizika a výhody vyplývající z vlastnictví, je klasifikován jako finanční leasing. Finanční leasing je aktivován na počátku nájemního vztahu v reálné hodnotě najatého majetku nebo v současné hodnotě minimálních leasingových splátek, podle toho, která z nich je nižší. Každá leasingová splátka je rozdělena na závazek a finanční poplatky tak, aby byly tyto položky vykazovány ve zbývajícím finančním závazku v konstantním poměru. Závazky (bez finančních poplatků) z nájemního vztahu jsou vykázány mezi ostatními závazky (dlouhodobými a krátkodobými). Úrokový prvek finančních nákladů je po celé období leasingového vztahu zachycován jako náklad ve výsledovce, aby bylo pro každé období dosaženo pro zbývající závazek stálé periodické úrokové míry. Majetek držený na základě finančního leasingu se odepisuje po dobu jeho životnosti nebo po dobu trvání leasingového vztahu, podle toho, které z těchto období je kratší.

Nájemní vztahy, v nichž si pronajímatel ponechává značnou část rizik a výhod vyplývajících z vlastnictví, se klasifikují jako operativní leasing. Splátky operativního leasingu jsou zachycovány lineárně jako náklad ve výsledovce po celou dobu leasingu.

1.5.3    Snížení hodnoty nefinančních aktiv

Aktiva, u nichž není určena jejich životnost, nejsou odepisována a každoročně je u nich prováděn test snížení hodnoty. U odpisovaných aktiv je prováděn test snížení hodnoty, kdykoli události nebo změna podmínek signalizují, že účetní hodnotu zřejmě nebude možno realizovat. Ztráta ze snížení hodnoty se účtuje ve výši, o kterou účetní hodnota aktiva převyšuje jeho realizovatelnou hodnotu. Realizovatelná hodnota se rovná reálné hodnotě aktiva snížené o prodejní náklady nebo užitné hodnotě, podle toho, co je vyšší.

Nejméně jednou ročně se posuzuje zůstatková hodnota a životnost nehmotných aktiv a nemovitostí, strojů a zařízení, a případně jsou tvořeny opravné položky. Je-li účetní hodnota majetku vyšší než jeho odhadovaná realizovatelná hodnota, je k účetní hodnotě vytvořena opravná položka ve výši rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou. Pokud přestanou platit důvody pro snížení hodnoty uznané v předchozích letech, ztráty se snížení hodnoty se odpovídajícím způsobem odúčtují (zaúčtují opačně).

1.5.4    Investice

Podíly v přidružených subjektech a společných podnicích

Podíly v přidružených subjektech a ve společných podnicích se účtují ekvivalenční metodou. Náklady vlastního kapitálu se upraví tak, aby odrážely podíl na zvýšení či snížení čistých aktiv přidružených subjektů a společných podniků, který lze připsat Evropské unii po počátečním zaúčtování, a pokud okolnosti takové snížení signalizují, vytvoří se v případě potřeby opravná položka k zachycení nižší realizovatelné hodnoty. Tato realizovatelná hodnota se určí postupem popsaným v bodě 1.5.3. Pokud důvody pro znehodnocení později přestanou platit, ztráta ze znehodnocení se zaúčtuje zpětně na pořizovací hodnotu, která by byla vykazována, kdyby se žádná ztráta ze znehodnocení neúčtovala.

Investice do fondů rizikového kapitálu

Klasifikace a oceňování

Investice do fondů rizikového kapitálu jsou klasifikovány jako realizovatelná aktiva (viz bod 1.5.5), a proto jsou vedeny v reálné hodnotě spolu se zisky a ztrátami ze změn reálné hodnoty (včetně rozdílů z přepočtu cizích měn), jež jsou zachyceny ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu.

Faktory ovlivňující reálnou hodnotu

Protože investice do fondů rizikového kapitálu nemají kótovanou tržní cenu na aktivním trhu, oceňují se jednotlivě pořizovací cenou nebo odpovídající čistou hodnotou aktiv („NAV“), cokoli z toho je nižší. Nerealizované zisky vyplývající z ocenění v reálné hodnotě se účtují do rezervních fondů a nerealizované ztráty se posuzují z hlediska snížení hodnoty aktiv, aby se určilo, zda mají být vykázány ve výsledovce jako ztráty vyplývající ze snížení hodnoty nebo jako změny ve fondu přecenění na reálnou hodnotu.

1.5.5    Finanční aktiva

Klasifikace

Evropská unie dělí svá finanční aktiva na tyto kategorie: finanční aktiva vykazovaná v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty; úvěry a pohledávky; investice držené do splatnosti, a realizovatelná finanční aktiva. Klasifikace finančních nástrojů se určí v okamžiku jejich počátečního zaúčtování a poté se posuzuje ke každému rozvahovému dni.

i)   Finanční aktiva vykazovaná v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty

Do této kategorie je finanční aktivum zařazeno, jestliže je nabyto v zásadě za účelem jeho prodeje v krátké době nebo pokud ho takto klasifikuje Evropská unie. Do této kategorie jsou řazeny rovněž deriváty. Aktiva v této kategorii jsou klasifikována jako krátkodobá aktiva, jestliže se jejich realizace předpokládá do 12 měsíců od rozvahového dne.

ii)   Úvěry a pohledávky

Úvěry a pohledávky jsou nederivátová finanční aktiva s pevně určenými nebo vyčíslitelnými splátkami, která nejsou kótována na žádném aktivním trhu. Vznikají, jestliže Evropská unie poskytuje peníze, zboží nebo služby přímo dlužníkovi bez úmyslu s touto pohledávkou obchodovat. Jsou součástí dlouhodobých aktiv, s výjimkou úvěrů a pohledávek se splatností do 12 měsíců od rozvahového dne.

iii)   Investice držené do splatnosti

Investice držené do splatnosti jsou nederivátová finanční aktiva s pevně určenými nebo vyčíslitelnými splátkami a s pevně určenou splatností, u nichž má Evropská unie pozitivní úmysl a schopnost držet je do splatnosti. V průběhu tohoto rozpočtového roku nedržela Evropská unie v této kategorii žádné investice.

iv)   Realizovatelná finanční aktiva

Realizovatelná finanční aktiva jsou nederiváty, které jsou zařazeny do této kategorie nebo nejsou zařazeny do žádné jiné kategorie. Jsou klasifikována jako krátkodobá nebo dlouhodobá aktiva v závislosti na období, v němž je Evropská unie zamýšlí zcizit. Jako realizovatelná finanční aktiva jsou klasifikovány rovněž investice do nekonsolidovaných účetních jednotek a další kapitálové investice (např. operace s rizikovým kapitálem), o nichž se neúčtuje ekvivalenční metodou.

Počáteční vykázání a ocenění

Nákup a prodej finančních aktiv vykazovaných v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, držených do splatnosti a realizovatelných se vykazuje ke dni obchodu, tj. ke dni, k němuž se Evropská unie zaváže aktivum koupit nebo prodat. Úvěry se vykazují v okamžiku, kdy jsou peníze odeslány dlužníkům. V případě finančních aktiv nevykazovaných v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty jsou finanční nástroje prvotně vykázány v reálné hodnotě zvýšené o transakční náklady. Finanční aktiva vykazovaná v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty jsou prvotně vykázána v reálné hodnotě a transakční náklady jsou vykázány ve výsledovce jako náklad.

Reálná hodnota finančního aktiva v okamžiku prvotního vykázání se obvykle rovná transakční ceně (tj. reálné hodnotě obdrženého protiplnění). Při poskytnutí dlouhodobé bezúročné půjčky nebo úvěru s nižší než tržní úrokovou sazbou lze však reálnou hodnotu odhadnout jako současnou hodnotu všech budoucích peněžních plnění diskontovanou pomocí tržní úrokové sazby platné pro podobné nástroje s podobným úvěrovým ratingem.

Úvěry poskytnuté z půjčených prostředků jsou oceňovány v jejich nominální výši, což se považuje za reálnou hodnotu úvěru. Důvod je tento:

„Tržní prostředí“ pro úvěry EU jsou velmi specifické a odlišují se od kapitálových trhů, kde se emitují komerční nebo státní dluhopisy. Jelikož půjčovatelé na těchto trzích mají možnost vybírat si mezi alternativními investicemi, tato možnost alternativních příležitostí se promítá do tržních cen. EU však tuto možnost alternativních investic nemá, protože nesmí investovat peníze na kapitálových trzích; může si vypůjčovat peníze za účelem jejich půjčování ve stejné sazbě (např. BOP) nebo v nižší sazbě než je na komerčním trhu (např. EFSM v roce 2011). To znamená, že EU nemá alternativy půjčovat nebo investovat vypůjčené peníze. Takže tu nejsou ani náklady alternativních příležitostí a tudíž ani základ pro srovnání s tržními sazbami. Úvěrové operace EU jsou vlastně trhem samy o sobě. Jelikož se nedá použít „možnost“ nákladů alternativních příležitostí, tržní cena objektivně neodráží podstatu úvěrových transakcí EU. Není proto vhodné určovat reálnou hodnotu úvěrů EU odkazem na komerční nebo státní dluhopisy.

Jelikož neexistuje aktivní trh ani podobné transakce, s nimiž by bylo možné srovnání, měla by Evropská komise pro reálně ocenění svých úvěrových operací z EFSM, BOP a pod. použít účtovanou úrokovou sazbu.

Navíc u úvěrů BOP, Euratom a MFA existují kompenzační účinky mezi úvěry a výpůjčkami kvůli jejich vzájemnému (back-to-back) charakteru. Efektivní úroky úvěrů se tedy rovnají efektivní úrokové míře souvisejících výpůjček. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výsledovce.

Finanční nástroje se odúčtují, když práva na příjem peněžních toků z investice zaniknou nebo jsou převedena, přičemž Evropská unie převedla v podstatě všechna rizika a všechny výhody vyplývající z vlastnictví.

Následné ocenění

i)

Finanční aktiva vykazovaná v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty se následně účtují v reálné hodnotě. Zisky a ztráty, jež plynou ze změny reálné hodnoty finančních aktiv kategorie „finanční nástroje vykazované v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty“, se vykazují ve výsledovce za období, ve kterém vznikly.

ii)

Úvěry, pohledávky a investice držené do splatnosti jsou vykazovány v zůstatkové hodnotě určené pomocí metody efektivní úrokové sazby. V případě úvěrů poskytnutých za vypůjčené prostředky se používá stejná efektivní úroková sazba jak na úvěry, tak na výpůjčky, jelikož tyto úvěry mají charakter vzájemných „back-to-back“ operací a podmínky úvěrů a výpůjček ani částky se významně neliší. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výsledovce.

iii)

Držené do splatnosti – EU v současnosti nemá investice držené do splatnosti.

iv)

Realizovatelná finanční aktiva jsou následně účtována v reálné hodnotě. Zisky a ztráty plynoucí ze změn reálné hodnoty realizovatelných aktiv jsou vykazovány ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu. Jsou-li realizovatelná aktiva prodána nebo sníží-li se jejich hodnota, jsou kumulované úpravy reálné hodnoty zaúčtované dříve do fondu z přecenění na reálnou hodnotu vykázány ve výsledovce. Úroky z realizovatelných finančních aktiv vypočítané metodou efektivní úrokové sazby se zaúčtují ve výsledovce. Dividendy z realizovatelných kapitálových nástrojů se zaúčtují v okamžiku, kdy EU vznikne právo na jejich výplatu.

Reálná hodnota investic kótovaných na aktivních trzích vychází z aktuálních nabídkových cen. V případě, že trh finančního aktiva není aktivní, (a v případě nekótovaných cenných papírů) Evropská unie stanoví reálnou hodnotu za pomoci metod ocenění. Mezi tyto metody patří použití transakcí z nedávné doby mezi nespřízněnými osobami, odkaz na další v podstatě stejné nástroje, analýza diskontovaných peněžních toků, modely oceňování opcí a další metody ocenění, které běžně používají účastníci trhu.

V případech, kdy reálnou hodnotu investic do kapitálových nástrojů, které nemají kótovanou tržní cenu na aktivním trhu, nelze spolehlivě určit, ocení se tyto investice v pořizovací ceně snížené o ztráty ze snížení hodnoty.

Snížení hodnoty finančních aktiv

Ke každému rozvahovému dni Evropská unie posuzuje, zda existují objektivní důkazy o snížení hodnoty finančního aktiva. Hodnota finančního aktiva je snížena a ze snížení hodnoty plynou ztráty pouze v případě, že existují objektivní důkazy o snížení hodnoty v důsledku jedné nebo více událostí, jež nastaly po okamžiku prvotního vykázání aktiva, a taková ztrátu generující událost (či události) má dopad na odhadované budoucí peněžní toky z finančního aktiva, jež lze spolehlivě odhadnout.

i)   Aktiva vykazovaná v zůstatkové hodnotě

Existují-li objektivní důkazy, že vznikla ztráta v důsledku snížení hodnoty úvěrů či pohledávek nebo investic držených do splatnosti a vedených v zůstatkové hodnotě, rovná se výše ztráty rozdílu mezi účetní hodnotou aktiva a současnou hodnotou odhadovaných budoucích peněžních toků (s vyloučením budoucích úvěrových ztrát, které nevznikly) diskontovaných původní efektivní úrokovou sazbou finančního aktiva. Účetní hodnota aktiva se sníží a výše ztráty se zaúčtuje ve výsledovce. Mají-li úvěr nebo investice držená do splatnosti proměnlivou úrokovou sazbu, použije se k ocenění ztráty ze snížení hodnoty diskontní sazba ve výši aktuální efektivní úrokové sazby stanovené ve smlouvě. Ve výpočtu současné hodnoty odhadovaných budoucích peněžních toků zajištěného finančního aktiva se odráží peněžní toky, které mohou plynout ze zabavení kolaterálu, snížené o náklady vynaložené na získání a prodej kolaterálu, ať již je zabavení pravděpodobné či nikoli. Pokud se v následujícím období ztráta ze snížení hodnoty sníží a tento pokles lze dát objektivně do souvislosti s událostí, k níž došlo po zaúčtování snížení hodnoty, předchozí zaúčtovaná ztráta ze snížení hodnoty se prostřednictvím zápisu ve výsledovce zruší.

ii)   Aktiva vykazovaná v reálné hodnotě

V případě realizovatelných kapitálových investic se při určování toho, zda došlo ke snížení hodnoty cenných papírů, bere ohled na významný nebo trvalý (dlouhotrvající) pokles reálné hodnoty cenného papíru pod jeho pořizovací cenu. Pokud takové důkazy existují v případě realizovatelných finančních aktiv, kumulovaná ztráta (rovnající se rozdílu mezi pořizovací cenou a současnou reálnou hodnotou sníženou o ztráty ze snížení hodnoty daného finančního aktiva, která již byla v minulosti vykázána ve výsledovce) se odúčtuje z rezervního fondu a vykáže ve výsledovce. Ztráty plynoucí ze snížení hodnoty kapitálových nástrojů zaúčtované ve výsledovce se na tomto účtu neruší. Pokud v následujícím období vzroste reálná hodnota realizovatelného dluhového nástroje a tento nárůst lze objektivně dát do souvislosti s událostí, k níž došlo po vykázání ztráty ze snížení hodnoty, zruší se tato ztráta ze snížení hodnoty prostřednictvím výsledovky.

1.5.6    Zásoby

Zásoby se vykazují v pořizovací ceně nebo v čisté realizovatelné hodnotě, podle toho, která z nich je nižší. Pořizovací cena se určuje metodou first-in, first-out (FIFO). Pořizovací cena výrobků a nedokončené výroby zahrnuje suroviny, přímé mzdové náklady, ostatní přímo přiřaditelné náklady a související výrobní režii (na základě běžné provozní kapacity). Čistá realizovatelná hodnota se rovná odhadované prodejní ceně v rámci běžného podnikání snížené o náklady na dokončení a prodej. Pokud jsou zásoby určeny k rozdělení bez poplatku nebo jen za nominální poplatek, ocení se ve výši pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny, podle toho, která z částek je nižší. Reprodukční pořizovací cena se rovná nákladům, které by Evropská unie vynaložila na pořízení aktiva k datu vykázání.

1.5.7    Částky předběžného financování

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. Může být rozdělena na řadu plateb během období vymezeného v konkrétní dohodě o předběžném financování. Zálohu nebo počáteční hotovost je nutno v období stanoveném v dohodě využít na účel, pro který byla poskytnuta, nebo ji vrátit. Příjemce, jemuž nevzniknou způsobilé výdaje, je povinen zálohu předběžného financování vrátit Evropské unii. Částka předběžného financování se sníží (úplně nebo částečně) po vyjádření souhlasu s výší způsobilých nákladů a vrácených částek, a tato částka se zaúčtuje jako výdaj.

Nevypořádané částky předběžného financování se na konci roku ocení ve výši původně vyplacených částek snížených o: vrácené částky, vyplacené způsobilé částky, odhadované způsobilé částky, které na konci roku ještě nebyly zúčtovány, a opravné položky.

Úroky z předběžného financování se zaúčtovávají tak, jak nabíhají v souladu s ustanoveními příslušné dohody. Na konci roku se na základě nejspolehlivějších informací odhadnou příjmy z naběhlých úroků a tento odhad se zahrne do rozvahy.

1.5.8    Pohledávky

Pohledávky jsou vykazovány v původní výši snížené o opravné položky. Opravná položka k pohledávce se vytvoří v případě, existují-li objektivní důkazy, že Evropská unie nebude schopna vybrat všechny dlužné částky podle původních podmínek pohledávky. Výše opravné položky se rovná rozdílu mezi účetní hodnotou aktiva a realizovatelnou hodnotou aktiva. Opravná položka se vykazuje ve výsledovce. Zúčtovává se také obecná opravná položka za nevypořádané příkazy k vrácení prostředků, na které se zatím nevztahuje zvláštní opravná položka. Vykazování příjmů příštích období ke konci roku viz bod 1.5.14 níže.

1.5.9    Peníze a peněžní ekvivalenty

Peníze a peněžní ekvivalenty jsou finanční nástroje a jsou definovány jako krátkodobá aktiva. Zahrnují pokladní hotovost, netermínované vklady u bank a ostatní krátkodobé vysoce likvidní investice s původní splatností do tří měsíců.

1.5.10    Zaměstnanecké požitky

Penzijní závazky

Evropská unie má dávkově definované penzijní plány. Jelikož zaměstnanci odvádějí ze svých platů třetinu očekávaných nákladů na tyto požitky, není tento závazek financován. Závazek z dávkově definovaných penzijních plánů vykazovaný v rozvaze se rovná současné hodnotě vymezené dávkové povinnosti k rozvahovému dni. Vymezenou dávkovou povinnost vypočítávají pojistní matematici přírůstkovou metodou (projected unit credit method). Současná hodnota vymezené dávkové povinnosti se určí diskontováním odhadovaných odlivů peněžních prostředků s použitím úrokové míry vládních obligací vydaných v té měně, v níž budou vypláceny dávky, a jejichž splatnost se blíží splatnosti příslušných penzijních závazků.

Pojistněmatematické zisky a ztráty vyplývající z empirických korekcí a změn pojistněmatematických předpokladů se okamžitě vykazují ve výsledovce. Náklady týkající se odpracované doby v minulosti se okamžitě vykazují ve výsledovce, pokud změny penzijního plánu nejsou podmíněny tím, že zaměstnanci setrvají ve služebním poměru po určenou dobu (rozhodné období). V tom případě se náklady týkající se odpracované doby v minulosti odepisují lineárně po celé rozhodné období.

Zdravotní dávky po odchodu do důchodu

Evropská unie poskytuje nemocenské dávky svým zaměstnancům formou úhrady nákladů za zdravotní péči. Byl vytvořen zvláštní fond pro běžnou správu těchto dávek. Tohoto systému využívají aktuální zaměstnanci i důchodci, vdovy a vdovci a osoby na nich závislé. Dávky poskytované osobám, které nejsou v pracovním poměru (důchodci, sirotci atd.), jsou klasifikovány jako "zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru". Vzhledem k povaze těchto dávek je nutné provést pojistněmatematický výpočet. Závazek v rozvaze se stanoví na obdobném základě jako penzijní závazky (viz výše).

1.5.11    Rezervy

Rezervy jsou tvořeny v okamžiku, kdy má Evropská unie aktuální právní nebo implicitní závazek vůči třetím stranám v důsledku minulých událostí, kdy je spíše pravděpodobné než nepravděpodobné, že si splnění tohoto závazku vyžádá odliv zdrojů, a lze-li částku spolehlivě odhadnout. Rezervy ke krytí budoucích provozních ztrát tvořeny nejsou. Výše rezerv se rovná nejlepšímu odhadu předpokládaných výdajů nutných ke splnění aktuálního závazku k datu vykázání. Pokud se rezerva týká velkého počtu položek, závazek se odhadne vážením všech možných výsledků jejich pravděpodobnosti (tzv. „metoda očekávané hodnoty“).

1.5.12    Finanční závazky

Finanční závazky jsou klasifikovány jako finanční závazky vykazované v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty nebo jako finanční závazky vykazované v zůstatkové hodnotě (výpůjčky). Výpůjčky sestávají z výpůjček od úvěrových institucí a závazků z dluhových cenných papírů. Jsou prvotně vykazovány v reálné hodnotě, což jsou výnosy z jejich poskytnutí (reálná hodnota obdrženého protiplnění) po odečtení vzniklých transakčních nákladů, a poté se vedou v zůstatkové hodnotě za pomoci metody efektivní úrokové sazby; případný rozdíl mezi výnosy sníženými o transakční náklady a odkupní hodnotou se zachycuje ve výsledovce po celou dobu trvání výpůjčky za pomoci metody efektivní úrokové míry.

Jsou klasifikovány jako dlouhodobé závazky, kromě finančních závazků se splatností do 12 měsíců od rozvahového dne. V případě úvěrů poskytnutých z vypůjčených prostředků nelze na základě zohlednění významnosti použít metodu efektivní úrokové sazby na úvěry a výpůjčky. Transakční náklady vzniklé Evropské unii a poté přeúčtované příjemcům úvěrů se zaúčtují přímo na účet hospodářského výsledku.

Finanční závazky, jež jsou vykazovány v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, zahrnují deriváty, je-li jejich reálná hodnota záporná. Účetně se s nimi nakládá stejně jako s finančními aktivy vykazovanými v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, viz vysvětlivka 1.5.5.

1.5.13    Splatné závazky

Významná část splatných závazků EU nesouvisí s nákupem zboží či služeb, ale s neuhrazenými žádostmi příjemců grantů o proplacení nákladů a jiné finanční podpory EU. Jako splatné závazky jsou zachyceny po obdržení žádosti o proplacení nákladů a poté, co je příslušní účastníci finanční operace ověří a schválí jako způsobilé. V této fázi se oceňují v jejich schválené a způsobilé výši.

Závazky z pořízení zboží a služeb se zaúčtovávají po obdržení faktury v původní výši; odpovídající výdaje se zaúčtují po dodání zboží či služeb a jejich schválení Evropskou unií.

1.5.14    Náklady, výnosy, příjmy a výdaje příštích období

Podle účetních pravidel Evropské unie se transakce a účetní případy zachycují ve finančních výkazech za období, s nímž souvisí. Na konci účetního období se výdaje příštích období účtují na základě odhadované výše převáděného závazku za dané období. Výdaje příštích období jsou počítány v souladu s podrobnými provozními a praktickými zásadami Komise, jejichž cílem je zajistit, aby finanční výkazy přinášely věrný a poctivý obraz skutečnosti.

Výnosy se rovněž účetně zachycují v období, s nímž souvisí. Není-li ke konci roku vystavena faktura, ale EU poskytla službu nebo dodala zboží nebo existuje smluvní dohoda (např. smlouva), je ve finančních výkazech zachycen příjem příštích období.

Pokud byla před koncem roku vystavena faktura, avšak služby ještě nebyly poskytnuty nebo zboží zatím nebylo dodáno, bude výnos odložen a zaúčtuje se v následujícím účetním období.

1.6   VÝSLEDOVKA

1.6.1    Příjem

Výnosy neplynoucí ze směny

Tyto výnosy tvoří převážnou většinu příjmů EU a patří sem hlavně přímé a nepřímé daně a příjmy z vlastních zdrojů. Kromě daní může Evropská unie dostávat platby od dalších stran, například cla, pokuty a dary.

Zdroj z HND a zdroj z DPH

Pohledávky a s nimi spojené výnosy se zaúčtují do období, v němž Evropská unie odešle členským státům výzvu s žádostí o jejich příspěvky. Jsou oceňovány v „požadované výši“. Jelikož zdroje plynoucí z DPH a HND vycházejí z odhadů údajů pro daný rozpočtový rok, je možné je měnit až do okamžiku, kdy členské státy zveřejní konečné údaje. Vliv změny odhadu se zohlední při určování čistého přebytku či schodku za období, v němž ke změně došlo.

Tradiční vlastní zdroje

Pohledávky a související výnosy se zaúčtovávají v okamžiku doručení příslušných měsíčních výkazů A (včetně vybraných cel a dlužných částek, na něž byla poskytnuta jistota a jež nebyly zpochybněny) od členských států. K datu vykázání se provádí odhad příjmů, které členské státy za dané období vybraly, avšak dosud Evropské unii neuhradily; tyto příjmy jsou zaúčtovány jako příjmy příštích období. Doručené čtvrtletní výkazy B (včetně odvodů, jež nebyly vybrány ani na ně nebyla poskytnuta jistota, a včetně částek, na něž byla poskytnuta jistota, ale které dlužníci zpochybnili) členských států se zaúčtují jako výnosy snížené o náklady na výběr (25 %). Dále se ve výsledovce zaúčtuje snížení hodnoty ve výši odhadované neuhrazené částky.

Pokuty

Příjmy plynoucí z pokut se zaúčtovávají v okamžiku, kdy EU přijme rozhodnutí o uložení pokuty, a poté co bylo toto rozhodnutí úředně oznámeno pokutovanému subjektu. Pokud existují pochybnosti ohledně platební schopnosti podniku, je k nároku vytvořena opravná položka. Po rozhodnutí o uložení pokuty mají dlužníci ode dne oznámení dva měsíce na to, aby:

buď rozhodnutí přijali, a v takovém případě musejí zaplatit pokutu ve stanovené lhůtě, takže ji EU inkasuje s konečnou platností;

nebo rozhodnutí odmítli a odvolali se podle práva EU.

Avšak i když se odvolají, musí být jistina pokuty zaplacena ve lhůtě tří měsíců, neboť odvolání nemá odkladný účinek (článek 278 Smlouvy o EU), anebo, za jistých okolností a s výhradou souhlasu hlavního účetního Komise, pokutovaný subjekt může místo toho předložit bankovní záruku na dlužnou částku.

Jestliže se podnik proti rozhodnutí odvolá a pokutu prozatímně uhradí, je tato částka vykázána jako podmíněný závazek. Jelikož však odvolání pokutovaného subjektu proti rozhodnutí EU nemá odkladný účinek, použijí se došlé peníze k vyrovnání pohledávky. Je-li namísto úhrady pokuty poskytnuta záruka, je pokuta nadále vykazována jako pohledávka. Pokud se zdá pravděpodobné, že by Tribunál nemusel vydat rozhodnutí ve prospěch EU, zaúčtuje se ke krytí tohoto rizika rezerva. Jestliže byla místo úhrady pokuty poskytnuta záruka, je k neuhrazené pohledávce vytvořena opravná položka v potřebné výši. Kumulované úroky, které Evropské unii plynou z bankovních účtů, na které byly uloženy došlé platby, se účtují jako výnosy a o stejnou částku se zvýší podmíněné závazky.

Výnosy ze směny

Výnosy z prodeje zboží a služeb se zaúčtovávají v okamžiku, kdy podstatná rizika a výhody plynoucí z vlastnictví zboží přejdou na kupujícího. Výnosy spojené s transakcí, jejíž součástí je poskytnutí služeb, se zaúčtují s ohledem na stupeň dokončení transakce k datu vykázání.

Výnosový a nákladový úrok

Výnosový a nákladový úrok se vykazuje ve výsledovce pomocí metody efektivní úrokové sazby. Jde o způsob výpočtu zůstatkové hodnoty finančních aktiv nebo finančních závazků a rozložení výnosového a nákladového úroku do příslušného období. Při výpočtu efektivní úrokové sazby Evropská unie odhadne peněžní toky s ohledem na všechny smluvní podmínky finančního nástroje (například možnosti předčasného splacení), ale bez ohledu na budoucí úvěrové ztráty. Do výpočtu jsou zahrnuty veškeré poplatky a body, které si zaplatí smluvní strany a které jsou nedílnou součástí efektivní úrokové sazby, transakčních nákladů a všech ostatních prémií nebo slev.

Po vytvoření opravné položky k finančnímu aktivu nebo skupině podobných finančních aktiv v důsledku ztráty ze snížení hodnoty se zaúčtuje výnosový úrok pomocí úrokové sazby používané k diskontování budoucích peněžních toků za účelem ocenění ztráty ze snížení hodnoty.

Výnosy z dividend

Výnosy z dividend se vykazují v okamžiku, kdy vzniká právo přijmout jejich úhradu.

1.6.2    Výdaje

Náklady plynoucí z nákupu zboží a služeb se zachycují po dodání a jejich akceptaci Evropskou unií. Oceňují se v původní fakturované ceně. Náklady neplynoucí ze směny jsou zvláštností Evropské unie a připadá na ně většina jejích celkových výdajů. Souvisejí s převody na příjemce a tvoří je tři typy: nárokové částky, převody podle dohod a granty, příspěvky a dary závislé na volném uvážení.

Převody se zaúčtovávají jako náklady vynaložené v tom období, během něhož došlo k událostem zakládajícím převod, pokud je charakter převodu povolen předpisem (finančním nařízením, služebním řádem či jiným právním předpisem) nebo kdy byla podepsána smlouva, která převod povoluje; pokud příjemce splnil případná kritéria způsobilosti; a pokud lze přiměřeným způsobem odhadnout danou částku.

Došlá žádost o platbu nebo proplacení nákladů, která splňuje kritéria pro vykázání, se zaúčtuje jako náklad ve způsobilé výši. Vzniklé způsobilé náklady, které jsou ke konci účetního období již závazkem vůči příjemcům, avšak dosud nebyly nahlášeny, se odhadnou a zaúčtují jako výdaje příštích období.

1.7   PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

1.7.1    Podmíněná aktiva

Podmíněné aktivum je možné aktivum, které vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že se v budoucnosti vyskytne nebo nevyskytne jedna či více nejistých událostí, které nejsou plně pod kontrolou Evropské unie. Podmíněné aktivum je vykázáno, je-li pravděpodobný příliv ekonomických užitků nebo výkonnostního potenciálu.

1.7.2    Podmíněné závazky

Podmíněný závazek je možný závazek, který vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že se v budoucnosti vyskytne nebo nevyskytne jedna či více nejistých událostí, které nejsou plně pod kontrolou Evropské unie; anebo jde o současný závazek, který vyplývá z minulých událostí, ale který nebyl zaúčtován, protože: není pravděpodobné, že ke splnění závazku bude nutný odliv zdrojů představujících ekonomický prospěch nebo možný užitek, anebo za málo pravděpodobných okolností, pokud výši závazku není možné dostatečně spolehlivě stanovit.

Účetní zásady Evropské komise jsou stejné jako účetní zásady, jimiž se řídí Evropská unie. Jsou popsány ve vysvětlivce č. 1 konsolidované účetní závěrky EU.

2.   VYSVĚTLIVKY K ROZVAZE

DLOUHODOBÁ AKTIVA

2.1   NEHMOTNÝ MAJETEK

v milionech EUR

 

Částka

Účetní hodnota brutto k 31. prosinci 2009

171

Přírůstky

60

Úbytky

(2)

Ostatní změny

7

Účetní hodnota brutto k 31. prosinci 2010

236

Oprávky k 31. prosinci 2009

(99)

Odpisy za rok

(28)

Úbytky

1

Ostatní změny

(2)

Oprávky k 31. prosinci 2010

(128)

Účetní hodnota netto k 31. prosinci 2010

108

Účetní hodnota netto k 31. prosinci 2009

72

Výše uvedené částky představují především programové vybavení počítačů.

2.2   NEMOVITOSTI, STROJE A ZAŘÍZENÍ

v milionech EUR

 

Pozemky a budovy

Stroje a zařízení

Nábytek a vozový park

Počítačový hardware

Jiná hmotná aktiva

Finanční leasing

Nedokončená výstavba

Celkem

Účetní hodnota brutto k 31. prosinci 2009

3 972

460

215

475

182

2 655

231

8 190

Přírůstky

47

44

20

42

15

10

114

292

Úbytky

(37)

(125)

(30)

(81)

(27)

(1)

(301)

Přeúčtování mezi kategoriemi aktiv

(1)

0

0

1

11

0

(10)

1

Ostatní změny

46

113

21

46

33

(1)

258

Účetní hodnota brutto k 31. prosinci 2010

4 027

492

226

483

214

2 663

335

8 440

Oprávky k 31. prosinci 2009

(1 742)

(355)

(155)

(359)

(108)

(612)

 

(3 331)

Tvorba odpisů za rok

(127)

(37)

(21)

(60)

(17)

(96)

 

(358)

Zrušení odpisů

2

 

2

Úbytky

31

122

27

77

27

0

 

284

Přeúčtování mezi kategoriemi aktiv

1

1

0

0

(1)

0

 

1

Ostatní změny

(31)

(113)

(18)

(38)

(25)

0

 

(225)

Oprávky k 31. prosinci 2010

(1 868)

(382)

(167)

(378)

(124)

(708)

 

(3 627)

účetní hodnota netto K 31. prosinci 2010

2 159

110

59

105

90

1 955

335

4 813

Účetní hodnota netto k 31. prosinci 2009

2 230

105

60

116

74

2 043

231

4 859

Budoucí splátky finančních leasingů a obdobných nároků jsou v rozvaze vykázány jako dlouhodobé a krátkodobé závazky (viz také vysvětlivky 2.15 a 2.18.1). Dělí se takto:

FINANČNÍ LEASING

v milionech EUR

Popis

Kumulované náklady (A)

Budoucí splátky

Celková hodnota

Následné výdaje na majetek

Hodnota majetku

Odpisy

Účetní hodnota netto

< do 1 roku

> 1 rok

> nad 5 let

Závazky celkem (B)

A + B

(C)

A + B + C

(E)

= A + B + C + E

Pozemky a stavby

843

56

271

1 389

1 716

2 559

61

2 620

(684)

1 936

Jiná hmotná aktiva

22

9

11

1

21

43

0

43

(24)

19

Celkem k 31.12.2010

865

65

282

1 390

1 737

2 602

61

2 663

(708)

1 955

Celkem k 31.12.2009

799

59

270

1 466

1 795

2 594

61

2 655

(612)

2 043

2.3   DLOUHODOBÉ INVESTICE

v milionech EUR

 

vysvětlivka:

31.12.2010

31.12.2009

Majetkové podíly ve společných podnicích

2.3.1

138

196

Podíly v přidružených subjektech

2.3.2

354

382

Záruční fond

2.3.3

1 346

1 240

Realizovatelná aktiva

2.3.4

717

561

Investice celkem

 

2 555

2 379

Pod touto položkou se vedou investice uskutečněné za účelem podpory činností EU. Patří sem i čistá aktiva Záručního fondu.

2.3.1    Majetkové podíly ve společných podnicích

v milionech EUR

 

GJU

SESAR

projekt ITER

IMI

FCH

Celkem

Částka k 31. prosinci 2009

0

80

35

81

0

196

Příspěvek

0

41

53

24

64

182

Podíl na čistém výsledku

0

(110)

(76)

(27)

(27)

(240)

Částka k 31. prosinci 2010

0

11

12

78

37

138

Podíly ve společných podnicích se účtují ekvivalenční metodou. Na základě jejích procentuálních podílů v přidružených subjektech lze EU přiřadit tyto účetní hodnoty:

v milionech EUR

 

31.12.2010

31.12.2009

Dlouhodobá aktiva

176

48

Krátkodobá aktiva

165

192

Dlouhodobé závazky

0

0

Krátkodobé závazky

(208)

(44)

Příjem

7

72

Výdaje

(247)

(169)

Společný podnik Galileo (GJU) v likvidaci

Společný podnik Galileo vstoupil koncem roku 2006 do likvidace, jež nadále pokračuje. Jelikož tato účetní jednotka nevyvíjela v roce 2010 žádnou činnost a nadále se nachází v likvidaci, nevznikly jí žádné příjmy ani výdaje. K 31. prosinci 2010 (a k 31. prosinci 2009) činila hodnota čistých aktiv GJU a tedy i hodnota této investice 0 EUR. Tato částka odpovídá investici ve výši 585 milionů EUR snížené o kumulovaný podíl na ztrátě ve výši 585 milionů EUR.

Společný podnik SESAR

Cílem tohoto společného podniku je zajistit modernizaci systému uspořádání letového provozu v Evropě a rychlé provedení evropského hlavního plánu uspořádání letového provozu cestou koordinace a soustředění veškerého příslušného výzkumu a vývoje v EU. K 31. prosinci 2009 má Komise v podniku SESAR 78,8 % majetkový podíl v hodnotě 11 milionů EUR. Celkový (orientační) příspěvek Komise, s nímž se pro SESAR (v období 2007 až 2013) počítá, činí 700 milionů EUR.

Mezinárodní organizace energie z jaderné syntézy (ITER International)

Členy ITER International jsou EU, Čína, Indie, Rusko, Korea, Japonsko a USA. ITER byla založena za účelem: správy výbavy ITER, povzbuzování využívání výbavy ITER, podpory porozumění a přijetí energie z jadrové syntézy mezi veřejností a provozování dalších činností potřebných k dosažení jejího cíle. EU (Euratom) poskytuje svůj příspěvek do ITER International prostřednictvím agentury "Fusion for Energy", včetně příspěvků od členských států a od Švýcarska. Z právního hlediska se na celkový příspěvek pohlíží jako na příspěvek Euratomu do ITER, jelikož ani členské státy ani Švýcarsko nemají v ITER žádný vlastnický podíl. Jelikož EU právně vlastní podíl ve společném podniku ITER International, musí Komise vykazovat tento podíl ve své konsolidované účetní závěrce.

K 31. prosinci 2010 má Euratom v ITER 47,2 % majetkový podíl v hodnotě 12 milionů EUR. Celkový (orientační) příspěvek Euratomu, s nímž se počítá pro ITER (v období 2007 až 2041), činí 7 649 milionů EUR.

Společné technologické iniciativy

S cílem uvést do života cíle lisabonské agendy pro růst a zaměstnanost byla vytvořena partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem ve formě společných technologických iniciativ, které byly realizovány prostřednictvím společných podniků ve smyslu článku 171 Smlouvy. V průběhu roku 2010 zahájily činnost dvě nové společné technologické iniciativy, a to společný podnik ENIAC a společný podnik FCH. I když je ENIAC z právního hlediska společným podnikem, z hlediska účetního se na něj musí pohlížet jako na přidružený subjekt (a jako takový je proto zařazen do vysvětlivky 2.3.2), protože Komise má v tomto subjektu významný vliv, nikoli společnou kontrolu (podobně jako v případě společných podniků ARTEMIS a Clean Sky).

Společná technologická iniciativa pro inovativní léčiva (ILL)

Společný podnik ILL podporuje předkonkurenční farmaceutický výzkum a vývoj v členských státech a přidružených zemích a jejím cílem je posílit investice do výzkumu v biofarmaceutickém odvětví a podpořit zapojení malých a středních podniků do jeho činnosti. Vlastnický podíl Evropské unie (zastoupené Komisí) činí 97,4 % neboli 78 milionů EUR k 31. prosinci 2010. Maximální orientační příspěvek Komise dosáhne 1 miliardu EUR do 31. 12. 2017.

Společný podnik pro palivové články a vodík (FCH)

Cíl společného podniku pro palivové články a vodík by se měl uskutečňovat cestou sdružování zdrojů z veřejného a soukromého sektoru za účelem posílení výzkumu vedoucího ke zvýšení celkové efektivity evropských výzkumných činností a urychlení vývoje technologií palivových článků a vodíkových technologií a jejich zavádění do praxe. Vlastnický podíl Evropské unie (zastoupené Komisí) činí 99,9 % neboli 37 milionů EUR k 31. prosinci 2010. Maximální orientační příspěvek EU dosáhne 470 milionů EUR do 31. 12. 2017.

2.3.2    Podíly v přidružených subjektech

v milionech EUR

 

EIF

ARTEMIS

Clean Sky

ENIAC

Celkem

Částka k 31. prosinci 2009

301

7

74

0

382

Příspěvek

14

19

101

30

164

Podíl na čistém přebytku/(schodku)

2

(12)

(161)

(9)

(180)

Jiné změny ve vlastním kapitálu

(12)

0

0

0

(12)

Částka k 31. prosinci 2010

305

14

14

21

354

Podíly v přidružených subjektech se účtují ekvivalenční metodou. Na základě jejích procentuálních podílů v přidružených subjektech lze EU přiřadit tyto účetní hodnoty:

v milionech EUR

 

31.12.2010

31.12.2009

Aktiva

447

420

Závazky

(93)

(38)

Příjem

25

17

Přebytek/(schodek)

(180)

(6)

Evropský investiční fond (EIF)

Evropský investiční fond (EIF) je finanční institucí Evropské unie, která se specializuje na poskytování rizikového kapitálu a záruk malým a středním podnikům. K 31. prosinci 2010 Komise upsala ze základního kapitálu EIF 900 milionů EUR (z celkové výše 3 000 milionů EUR). Tato částka představuje 30 % základního kapitálu EIF. Z výše uvedené částky se 2 miliony EUR týkaly hospodářského výsledku v roce 2010 (zisk). V roce 2010 nebyla vyplacena dividenda. Komise splatila 20 % a zbývající, zatím nevyžádaná, částka představuje celkem 720 milionů EUR.

v milionech EUR

EIF

Celkový kapitál EIF

Úpis Komise

Základní kapitál tál celkem

3 000

900

Splacený

(600)

(180)

Nesplacený

2 400

720

Společný podnik ARTEMIS

Tento subjekt byl zřízen za účelem realizace společné technologické iniciativy se soukromým sektorem v problematice vestavěných počítačových systémů. K 31. prosinci 2010 činí vlastnický podíl Komise 14 milionů EUR, což je 96,7 %. Maximální orientační příspěvek Komise dosáhne 420 milionů EUR.

Společný podnik Clean Sky

Cílem tohoto subjektu je urychlit vývoj, validaci a demonstraci čistých technologií letecké dopravy v EU a zvláště vytvořit radikálně novátorský systém za účelem snížení dopadu letecké dopravy na životní prostředí. Vlastnický podíl Evropské unie (zastoupené Komisí) činí 64,7 % neboli 14 milionů EUR k 31. prosinci 2010. Maximální orientační příspěvek Komise do tohoto podniku dosáhne 800 milionů EUR.

Společný podnik ENIAC

Cílem tohoto subjektu je vymezit společně dohodnutou agendu výzkumu v oblasti nanoelektroniky s cílem stanovit priority pro výzkum a osvojení si klíčových způsobilostí v této oblasti. Tyto cíle budou naplňovány prostřednictvím sdružování zdrojů z veřejného a soukromého sektoru na podporu výzkumných a vývojových činností v podobě projektů. Vlastnický podíl Evropské unie (zastoupené Komisí) činí 97,8 % neboli 21 milionů EUR k 31. prosinci 2010. Celkový závazek EU dosáhne 450 milionů EUR.

2.3.3    Záruční fond

Čistá aktiva Záručního fondu

v milionech EUR

 

31.12.2010

31.12.2009

Realizovatelná aktiva

1 154

1 050

Peníze a peněžní ekvivalenty

193

191

Aktiva celkem

1 347

1 241

Závazky celkem

(1)

(1)

Čistá aktiva

1 346

1 240

Ze Záručního fondu pro vnější vztahy jsou kryty úvěry, za něž EU poskytla záruku na základě rozhodnutí Rady. Předmětem krytí jsou zejména úvěrové operace Evropské investiční banky (EIB) mimo území EU a úvěry poskytnuté v rámci makrofinanční pomoci (MFA) a úvěry poskytnuté Euratomem mimo území EU. Jedná se o dlouhodobý nástroj ke krytí nesplácených úvěrů, na něž poskytla záruku EU, a lze jej tedy pokládat za dlouhodobou investici. Dokladem toho je skutečnost, že téměř 85 % všech realizovatelných aktiv má splatnost v rozmezí 1 až 10 let. Fond je financován platbami ze souhrnného rozpočtu EU, které odpovídají 9 % kapitálové hodnoty operací, dále výnosy z úroků, který plynou z investic realizovaných z aktiv fondu, a částkami, jež byly získány od nesplácejících dlužníků, kvůli nimž musel fond aktivovat své záruky. Případný přebytek ročního hospodaření se vrací do souhrnného rozpočtu EU jako příjem.

EU má za povinnost vytvořit rezervní fond na záruky za úvěry třetím zemím. Rezervní fond je určen na krytí požadavků Záručního fondu a, v nutných případech, aktivovaných záruk, které převyšují disponibilní prostředky fondu, aby bylo možné tyto částky uhradit z rozpočtu. Rezervní fond ve výši 1 746 milionů EUR odpovídá cílové částce představující 9 % úvěrů neuhrazených k 31. prosinci 2010. Čistá aktiva fondu činí 1 346 milionů EUR k 31. prosinci 2010. Rozdíl mezi čistými aktivy a výší rezervního fondu odpovídá částce, která má být vyplacena Záručnímu fondu z rozpočtu EU, tj. 400 milionů EUR. Změny v reálné hodnotě portfolia realizovatelných dluhových cenných papírů byly zaúčtovány v roce 2010 do vlastního kapitálu v celkové výši mínus 30 milionů EUR (2009: plus 16 milionů EUR).

2.3.4    Realizovatelná aktiva (dlouhodobá)

Patří sem investice a podíly pořízené s cílem pomoci příjemcům rozvíjet jejich podnikatelskou činnost.

Dlouhodobá realizovatelná aktiva

v milionech EUR

 

31.12.2010

31.12.2009

Evropská banka pro obnovu a rozvoj

188

157

Operace rizikového kapitálu

137

132

Nástroj na rozběh ETF

199

154

Evropský fond pro jihovýchodní Evropu

102

96

fond „Zelenou energií k růstu“

20

20

GEEREF

56

Facilita mikrofinancování Progress

14

Další investice

1

2

Celkem

717

561

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD)

V květnu 2010 schválila rada guvernérů okamžité zvýšení povoleného splaceného akciového kapitálu na 1 mld. EUR. Úhrada emitovaných splacených akcií proběhla realokací čistého příjmu, který byl původně převeden do přebytku na jiné účely, jmenovitě do rezervy určené na úhradu takových splacených akcií. Vzhledem k tomu, že EBRD není kótována na burze, a vzhledem k omezením v její společenské smlouvě, jež se týkají mimo jiné prodeje majetkových podílů maximálně do výše pořizovacích nákladů a pouze stávajícím akcionářům, je akciový podíl Komise v EBRD oceněn v pořizovací ceně snížené o případné opravné položky.

Komise upsala 3 % základního kapitálu EBRD, který činí 21 mld. EUR K rozvahovému dni dosahovala vyžádaná částka výše 187 milionů EUR, která byla plně uhrazena. Nevypořádané platby nevyžádaného kapitálu činí 443 milionů EUR.

v milionech EUR

EBRD

Celkový kapitál EBRD

Úpis Komise

Základní kapitál tál celkem

20 793

630

Splacený

(6 197)

(187)

Nesplacený

14 596

443

V rámci operací rizikového kapitálu jsou finančním zprostředkovatelům poskytovány prostředky k financování kapitálových investic. Spravuje je Evropská investiční banka a jsou financovány z prostředků na evropskou politiku sousedství.

Nástroj na rozběh ETF pokrývá program Růst a zaměstnanost, víceletý program a program pro konkurenceschopnost a inovace, které spravuje EIF a které podporují zakládání a financování rozběhu malých a středních podniků prostřednictvím investic do vhodných specializovaných fondů rizikového kapitálu.

Pod tuto položku patří též Evropský fond pro jihovýchodní Evropu (EFSE), investiční společnost s proměnlivou výší akciového kapitálu (SICAV). Obecným cílem EFSE je podporovat hospodářský rozvoj a prosperitu v jihovýchodní Evropě cestou udržitelného zajišťování dodatečného rozvojového financování prostřednictvím místních finančních zprostředkovatelů.

Obecným cílem fondu Zelenou energií k růstu (dříve Fond energetické účinnosti v jihovýchodní Evropě) je podporovat energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energií v jihovýchodní Evropě cestou poskytování účelových půjček pro podniky a domácnosti ve spolupráci s finančními ústavy a přímým financováním.

Nová investice ve výši 56 milionů EUR se týká GEEREF. Jde o nový inovační fond, který poskytuje souhrnné operace rizikového kapitálu prostřednictvím soukromých investic do projektů energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie v rozvojových zemích a v zemích, jejichž hospodářství je v procesu transformace. V roce 2010 byla uskutečněna také nová investice ve výši 14 milionů EUR do facility mikrofinancování programu zaměstnanosti a sociálního začleňování Progress.

Koncem roku bylo závazně přislíbeno dalších 122 milionů EUR pro nástroj na rozběh ETF a financování malých a středních podniků, ale druhé strany je zatím nečerpaly.

2.4   ÚVĚRY

v milionech EUR

 

vysvětlivka:

31.12.2010

31.12.2009

Úvěry poskytnuté z rozpočtu EU a ESUO

2.4.1

162

169

Úvěry poskytnuté z vypůjčených prostředků

2.4.2

11 478

10 595

Celkem

11 640

10 764

2.4.1    Úvěry poskytnuté z rozpočtu Evropské unie a ESUO v likvidaci

v milionech EUR

 

Úvěry se zvláštními podmínkami

Úvěry ESUO na bydlení

Celkem

Celkem k 31.12.2009

143

26

169

Nové úvěry

2

2

Splacené částky

(16)

(5)

(21)

Změny účetní hodnoty

11

1

12

Celkem k 31.12.2010

140

22

162

Úvěry se zvláštními podmínkami jsou poskytovány v preferenčních sazbách ve spolupráci s nečlenskými státy. Všechny částky jsou splatné za déle než 12 měsíců od konce roku. Efektivní úrokové sazby na těchto úvěrech kolísají od 7,73 % do 14,507 %.

2.4.2    Úvěry poskytnuté z vypůjčených prostředků

v milionech EUR

 

Makrofinanční pomoc

Úvěry poskytované Euratomem

BOP

ESUO v likvidaci

Celkem

Celkem k 31.12.2009

587

484

9 303

261

10 635

Nové úvěry

2 850

2 850

Splacené částky

(84)

(17)

(101)

Kurzové rozdíly

2

7

9

Změny účetní hodnoty

93

(4)

89

Celkem k 31.12.2010

503

469

12 246

264

13 482

Částka splatná do 1 roku

2 004

2 004

Částka se splatností nad 1 rok

503

469

10 242

264

11 478

Efektivní úrokové sazby (vyjádřené ve formě intervalu) měly tyto hodnoty:

Úvěry

31.12.2010

31.12.2009

Makrofinanční pomoc (MFA)

0,99 %-4,54 %

0,9625 %-4,54 %

Euratom

0,96313 %-5,76 %

1,071 %-5,76 %

BOP

2,375 %-3,625 %

3,125 %-3,625 %

ESUO v likvidaci

0,556 %-5,8103 %

0,346 %-5,8103 %

Úvěry v rámci makrofinanční pomoci (MFA)

MFA je politický finanční nástroj účelově nevázané všeobecné podpory platební bilance a případně rozpočtů partnerských třetích zemí nacházejících se poblíž území EU. Má podobu střednědobých nebo dlouhodobých úvěrů nebo grantů nebo kombinuje obě uvedené formy a obecně doplňuje financování poskytované v souvislosti s programem změn a reforem, který podporuje MMF. K 31. prosinci 2010 uzavřela Komise úvěrové dohody na 300 milionů EUR, které však druhá strana do konce roku nevyčerpala. Komise neobdržela k těmto úvěrům záruky třetích stran, ale jsou zaručeny Záručním fondem (viz vysvětlivka 2.3.3).

Úvěry poskytované Euratomem

Euratom je právní subjekt Evropské unie, který zastupuje Evropská komise. Poskytuje úvěry členským státům za účelem financování investičních projektů v členských státech. Tyto projekty jsou realizovány v oblasti průmyslové výroby elektrické energie v jaderných elektrárnách a v oblasti průmyslových zařízení palivového cyklu. Poskytuje také úvěry nečlenským státům, jejichž cílem je zvyšování úrovně bezpečnosti a účinnosti jaderných elektráren a zařízení jaderného palivového cyklu, které jsou v provozu nebo ve výstavbě. K těmto úvěrům byly získány záruky od třetích stran ve výši 466 milionů EUR (2009: 481 milionů EUR).

Úvěry na podporu platební bilance (BOP)

Nástroj BOP na podporu platební bilance je politický finanční nástroj, jenž začal být opětovně používán v rámci střednědobé finanční pomoci členským státům EU během stávající hospodářské a finanční krize. Umožňuje poskytování úvěrů členským státům, které zažívají obtíže ve svých platebních bilancích či kapitálových pohybech nebo jim takové obtíže vážně hrozí. Tohoto nástroje mohou využít pouze členské státy, jež dosud nepřijaly euro. Maximálně lze poskytnout úvěr ve výši 50 mld. EUR. Za tyto úvěry ručí souhrnný rozpočet EU.

V období mezi listopadem 2008 a koncem roku 2010 byly poskytnuty úvěry ve výši 14,6 mld. EUR Maďarsku, Lotyšsku a Rumunsku, z čehož do konce roku 2010 bylo vyčerpáno 12,05 mld. EUR. Následující tabulka ukazuje vyplácení a splatnost již čerpaných úvěrů BOP:

v milionech EUR

 

Maďarsko

Lotyšsko

Rumunsko

Celkem

Čerpáno v roce 2008:

splatnost v listopadu 2011

2 000

2 000

Čerpáno v roce 2009:

splatnost v dubnu 2014

1 000

1 000

splatnost v listopadu 2014

2 000

2 000

splatnost v lednu 2015

1 200

1 500

2 700

splatnost v dubnu 2016

1 500

1 500

Čerpáno v roce 2010:

splatnost v září 2017

1 150

1 150

splatnost v květnu 2019

500

1 000

1 500

splatnost v říjnu 2025

200

200

Úvěry čerpané k 31.12.2010

5 500

2 900

3 650

12 050

Poskytnuté úvěry celkem

6 500

3 100

5 000

14 600

Nečerpané částky k 31.12.2010

vypršelo

200

1 350

1 550

Dlužno poznamenat, že program pomoci BOP pro Maďarsko skončil v listopadu 2010.

EFSM

Podrobnosti o těchto úvěrech jsou ve vysvětlivce č. 9, protože k čerpání v rámci Evropského mechanismu finanční stability („EFSM“) došlo až po 31. prosinci 2010.

Úvěry poskytované ESUO v likvidaci

V této položce jsou vykázány zejména úvěry, které ESUO v likvidaci poskytlo z vypůjčených prostředků v souladu s články 54 a 56 Smlouvy o ESUO, jakož i tři nekótované dluhové cenné papíry vydané Evropskou investiční bankou (EIB) v rámci plnění za neplnícího dlužníka. Tyto dluhové cenné papíry budou drženy do jejich konečné splatnosti (v roce 2017 a 2019), aby se pokryla obsluha souvisejících výpůjček. Změny účetní hodnoty odpovídají změně naběhlých úroků s připočtením ročního snížení o uhrazené prémie a počáteční transakční náklady. Tento výpočet je proveden za pomoci metody efektivní úrokové míry.

2.5   DLOUHODOBÉ PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

v milionech EUR

 

31.12.2010

31.12.2010

(po úpravě)

Předběžné financování (viz vysvětlivka 2.5.1)

40 298

39 750

Náklady příštích období (viz vysvětlivka 2.5.2)

3 820

1 794

Dlouhodobé předběžné financování celkem:

44 118

41 544

2.5.1    Předběžné financování

Pro to, je-li předběžné financování vykázáno jako krátkodobé, nebo dlouhodobé zálohové aktivum, je určující termín možnosti jeho zpětného získání či využití. Využití je určeno smlouvou o daném projektu. Všechny splátky či čerpání splatné do dvanácti měsíců ode dne vykázání se vykazují jako krátkodobé předběžné financování, a tedy jako krátkodobá aktiva, přičemž saldo je dlouhodobé aktivum.

Předběžné Financování Celkem

v milionech EUR

 

31.12.2010

31.12.2009

Dlouhodobé předběžné financování (viz níže)

40 298

39 750

Krátkodobé předběžné financování (viz vysvětlivka 2.9)

9 123

9 077

Předběžné financování celkem

49 421

48 827

Získané záruky za předběžné financování:

Jedná se o záruky, které v určitých případech vyžaduje Evropská komise od příjemců při výplatě záloh (předběžného financování). U tohoto typu záruk se vykazují dvě hodnoty: „nominální“ a „průběžná“. U „nominální hodnoty“ se rozhodná událost váže na existenci záruky. U „průběžné hodnoty“ je rozhodnou událostí platba předběžného financování anebo následné zúčtování. „Nominální“ hodnota získaných záruk za předběžné financování k 31. prosinci 2010 činila 1 227 milionů EUR, zatímco „průběžná“ hodnota těchto záruk byla 1 059 milionů EUR (2009: 936 milionů EUR resp. 724 milionů EUR).

Účinné krytí určitých částek předběžného financování, jež jsou vypláceny v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (7. RP), zajišťuje Účastnický záruční fond (PGF) – v roce 2010 byla na předběžné financování vyplaceno 3,2 mld. EUR (2009: 2,7 mld. EUR). Jedná se o nástroj vzájemného zajištění, jenž byl zřízen ke krytí finančních rizik, jimž jsou EU a účastníci vystaveni v důsledku provádění nepřímých opatření v rámci 7. RP. Všichni účastníci nepřímých akcí, které mají podobu grantu (v účetních knihách Komise tedy předběžné financování) se podílejí pěti procenty na celkovém příspěvku EU do kapitálu PGF po dobu trvání akce. Účastníci jsou tedy vlastníky PGF a EU (zastoupená Komisí) plní roli jejich výkonného orgánu. Při ukončení nepřímého opatření jsou účastníkům jejich kapitálové příspěvky v plné výši vráceny.Výjimkou jsou případy, kdy PGF utrpí ztrátu z důvodu platební neschopnosti příjemců.V takovém případě je účastníkům navráceno nejméně 80 % jejich příspěvků. Účastnický záruční fond tedy ručí za finanční zájmy Komise i jednotlivých účastníků. K 31. prosinci 2010 přispěli účastníci do PGF částkou 866 milionů EUR (2009: 561 milionů EUR) – viz také vysvětlivka 11.

Dlouhodobé předběžné financování

v milionech EUR

Druh řízení

31.12.2010

31.12.2009

Přímé centralizované řízení

1 695

1 148

Nepřímé centralizované řízení

620

486

Decentralizované řízení

441

347

Sdílené řízení

37 055

37 199

Společné řízení

487

568

Prováděné jinými institucemi a agenturami

0

2

Celkem

40 298

39 750

Nejvýznamnější podíl dlouhodobého předběžného financování tvoří strukturálních akce na programové období 2007–2013: Fond regionálního rozvoje (ERDF), Sociální fond (ESF), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD), Fond soudržnosti (CF) a Rybářský fond. Mnoho z takto financovaných projektů má dlouhodobý charakter, a proto je nutné, aby byly příslušné zálohy k dispozici po dobu delší než jeden rok. Tyto částky předběžného financování se proto vykazují jako dlouhodobá aktiva.

2.5.2    Náklady příštích období

v milionech EUR

 

31.12.2010

(po úpravě)

Nástroje finančního inženýrství

3 820

1 794

Celkem

3 820

1 794

V rámci programů soudržnosti a rozvoje venkova na léta 2007–2013 lze provádět platby z rozpočtu EU ve prospěch členských států a tím přispívat do nástrojů finančního inženýrství (ať už ve formě úvěrů, záruk nebo investic do vlastního kapitálu), za jejichž zřízení a správu odpovídá členský stát. Základní právní předpisy však nestanoví povinnost členských států podávat Komisi o využití těchto prostředků pravidelné zprávy. Bylo konstatováno, že takové platby sice byly až do roku 2010 včetně účtovány v účetním systému Komise jako výdaje, avšak tento nástroj nevyužil všechny prostředky. Je proto vhodnější klasifikovat je jako aktiva v rozvaze (náklady příštích období).

Bylo rovněž konstatováno, že vzhledem k zamýšlenému účelu těchto částek nelze jejich využití určit prostě prozkoumáním základního zdroje informací, jako jsou výpisy z účtů nástroje, jelikož například částky použité na záruky zůstávají blokovány na bankovních účtech nástroje, ale úvěry, které nástroj čerpá, jsou k dispozici pro nové úvěry. Protože členské státy nemusí podávat o těchto prostředcích zvláštní zprávy a jelikož by pro Komisi nebylo efektivní, aby takové informace sbírala sama (za účelem řádného promítnutí využití těchto částek v průběhu programového období do finančních výkazů), bylo nutno provést odhad. Nejspolehlivější metodou a tudíž i použitým přístupem je zapisovat tyto výdaje do výsledovky rovnoměrně po celé programové období až do 31. prosince 2015, což je poslední den, kdy je takový výdaj přípustný.

Za tím účelem Komise požádala členské státy o potřebné informace už počátkem roku 2011, aby mohla odhadnout a poté uznat nevyužité částky v rozvaze k 31. prosinci 2010. Tato celková částka se rozdělí na částky, které členské státy předpokládají využít během roku 2011 (vykázáno ve vysvětlivce 2.9.2) a na částky, které budou využity po roce 2011 (ty jsou vykázány v předchozí tabulce).

Jelikož výše uvedený postup zakládá změnu v účetních postupech a částky jsou významné, v souladu s účetními pravidly EU a s mezinárodně uznávanou účetní praxí byla rozvaha za rok 2009 upravena tak, aby prezentovala srovnatelná čísla o situaci, jako kdyby byl stejný účetní postup použit vloni. Dopad v roce 2008 byl odhadnut pouze na 18 milionů EUR a následně byla tato částka upravena s ohledem na akumulovaný schodek v roce 2009 a počáteční zůstatek roku 2009 se neměnil. Dopad této úpravy na původní rozvahu za rok 2009 ukazuje následující tabulka:

 

Původní rozvaha 2009

Změna účetních postupů

Rozvaha 2009 po úpravě

Dlouhodobé předběžné financování

Předběžné financování

39 750

39 750

Náklady příštích období

1 794

1 794

 

39 750

1 794

41 544

Krátkodobé předběžné financování

Předběžné financování

9 077

9 077

Náklady příštích období

359

359

 

9 077

359

9 436

Krátkodobé pohledávky

Příjmy a náklady příštích období

3 912

295

4 207

Aktiva celkem

100 859

2 448

103 307

Závazky celkem

(145 585)

(145 585)

Čistá aktiva

(44 726)

2 448

(42 278)

Akumulovaný hosp. výsledek a rezervy

Rezervní fondy

3 323

3 323

Akumulovaný schodek

(52 506)

18

(52 488)

Hosp. výsledek v běžném roce

4 457

2 430

6 887

 

(44 726)

2 448

(42 278)

2.6   DLOUHODOBÉ POHLEDÁVKY

v milionech EUR

 

31.12.2010

31.12.2009

Členské státy

14

26

Úvěry zaměstnancům ESUO

9

10

Záruky a vklady

14

17

Ostatní

3

2

Celkem

40

55

Pohledávky za členskými státy představují částky, jež bývalé přistupující země dluží ESUO v likvidaci. Z celkové částky dlouhodobých pohledávek se 14 milionů EUR (2009: 26 mil. EUR) týká nesměnárenských transakcí.

KRÁTKODOBÁ AKTIVA

2.7   ZÁSOBY

v milionech EUR

Popis

31.12.2010

31.12.2009

Vědecký materiál

71

62

Ostatní

20

15

CELKEM

91

77

2.8   KRÁTKODOBÉ INVESTICE

Krátkodobá realizovatelná aktiva

v milionech EUR

 

31.12.2010

31.12.2009

ESUO v likvidaci

1 283

1 483

Finanční nástroj na sdílení rizik

419

244

Nástroj pro úvěrové záruky pro projekty TEN-T

111

61

Investice BUFI

515

0

Ostatní

3

3

Celkem

2 331

1 791

Krátkodobé investice sestávají z realizovatelných finančních aktiv, která se nakupují pro jejich investiční návratnost nebo výnos anebo která zůstávají v držení proto, aby se vytvořila určitá skladba aktiv nebo aby působila jako druhotný zdroj likvidity, a proto mohou být prodána v reakci na potřebu likvidity nebo na změny úrokových sazeb.

Pokud jde o částky vztahující se k ESUO v likvidaci, všechny investice do realizovatelných aktiv jsou dluhové cenné papíry denominované v eurech a kótované na aktivních trzích. K 31. prosinci 2010 dosahovala hodnota dluhových cenných papírů (v jejich reálné hodnotě) s konečnou splatností v roce 2011 výše 294 milionu EUR (2009: 242 milionů EUR).

Ve finanční nástroji na sdílení rizik a nástroji pro úvěrové záruky pro projekty TEN-T sice došlo k akvizicím (viz také vysvětlivka 5.1.2), velké zvýšení oproti předchozímu roku však bylo způsobeno hlavně investicemi dočasně vybraných pokut do zvláštního zřízeného fondu (BUFI), který spravuje GŘ ECFIN. V předchozích letech by byly tyto částky na zvláštních bankovních účtech – viz vysvětlivka 2.11, vázané peníze.

2.9   KRÁTKODOBÉ PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

v milionech EUR

 

31.12.2010

31.12.2009

(po úpravě)

Předběžné financování (viz vysvětlivka 2.9.1)

9 123

9 077

Náklady příštích období (viz vysvětlivka 2.9.2)

955

359

Krátkodobé předběžné financování celkem

10 078

9 436

2.9.1    Předběžné financování

v milionech EUR

Druh řízení

31.12.2010

31.12.2009

Přímé centralizované řízení

3 038

2 924

Nepřímé centralizované řízení

2 368

1 990

Decentralizované řízení

536

700

Sdílené řízení

2 177

2 550

Společné řízení

894

832

Prováděné jinými institucemi a agenturami

110

81

Celkem

9 123

9 077

Pokles krátkodobého financování v režimu sdíleného řízení je způsoben likvidací Fondu solidarity. I když částky předběžného financování pro nové projekty byly vyplaceny v roce 2010 (programy v období 2007–2013), byly klasifikovány jako dlouhodobá aktiva (viz vysvětlivku 2.5). Zvýšení krátkodobého předběžného financování v režimech nepřímého a přímého centralizovaného řízení bylo způsobeno zvýšenou aktivitou zejména v oblasti výzkumu a vývoje.

2.9.2    Náklady příštích období

v milionech EUR

 

31.12.2010

31.12.2009

(po úpravě)

Nástroje finančního inženýrství

955

359

Celkem

955

359

Jak bylo vysvětleno v bodě 2.5.2, tyto částky se týkají plateb ve prospěch členských států v rámci programů soudržnosti a rozvoje venkova v období 2007–2013 za účelem zřízení nebo příspěvku do nástrojů finančního inženýrství, které však nástroj do konce roku nevyužil. Očekává se, že výše uvedené částky budou využity v roce 2011.

2.10   KRÁTKODOBÉ POHLEDÁVKY

v milionech EUR

 

31.12.2010

31.12.2009

(po úpravě)

Úvěry a termínované vklady;

2 170

216

Krátkodobé pohledávky

6 786

4 519

Ostatní pohledávky

20

16

Příjmy a náklady příštích období

4 525

4 207

Celkem

13 501

8 958

Krátkodobé pohledávky obsahují odhadem celkem 11 009 milionů EUR (2009:8 415 milionů EUR) týkajících se nesměnárenských transakcí.

2.10.1    Úvěry a termínované vklady;

Tyto částky (2 004 milionů EUR) představují úvěry se zbytkovou konečnou splatností do 12 měsíců po rozvahovém dni (40 milionů EUR použito na makrofinanční pomoc, viz vysvětlivka 2.4 výše). Pod touto položkou jsou vedeny také termínované vklady ve výši 166 milionů EUR, které se vztahují hlavně k ESUO v likvidaci:

2.10.2.    Krátkodobé pohledávky

v milionech EUR

Účtová skupina

K 31.12.2010

K 31.12.2009

Hrubá částka

Opravná položka

Hodnota netto

Hrubá částka

Opravná položka

Hodnota netto

Zákazníci

207

(79)

128

277

(76)

201

Pokuty

4 584

(406)

4 178

3 370

(133)

3 237

Členské státy

4 011

(1 625)

2 386

2 198

(1 191)

1 007

Ostatní

96

(2)

94

76

(2)

74

Celkem

8 898

(2 112)

6 786

5 921

(1 402)

4 519

Zákazníci

Tato položka obsahuje příkazy k vrácení prostředků, které byly k 31. prosinci 2010 zaúčtovány jako zjištěné pohledávky, které mají být uhrazeny a které nejsou dosud vykázány v rozvaze v jiných položkách na straně aktiv.

Pokuty

Jedná se o částky pokut, které udělila Komise, a které mají být vymoženy. Nárůst opravných položek oproti minulému roku lze vysvětlit hlavně poklesem pokut v roce 2011, o nichž bylo rozhodnuto před 31. prosincem 2010. Částka opravných položek navíc zohledňuje to, že některé nové uložené pokuty nemohly být za hospodářské a finanční krize pokryty prozatímními platbami ani bankovními zárukami. Na neuhrazené pokuty k 31. prosinci 2010 byly získány záruky v celkové výši 2 585 milionů EUR (2009: 2 952 milionů EUR) týkající se těchto pohledávek. Třeba poznamenat, že z výše uvedených částek bylo k 31. prosinci 2010 splatných 1 771 milionů EUR.

Pohledávky za členskými státy

Pohledávky EZZF a rozvoje venkova

Tato položka představuje především částky, které k 31. prosinci 2010 dlužili příjemci prostředků z EZZF, tak jak to uvedly a ověřily členské státy k 15. říjnu 2010, a po odečtení 20 %, které si členské státy mohou ponechat na krytí správních nákladů. Byl proveden odhad pohledávek vzniklých v době od uvedeného nahlášení do 31. prosince 2010. Komise dále odhaduje výši opravné položky zohledňující výši dlužných částek, jejichž výběr od příjemců je nepravděpodobný. Vytvoření této opravné položky však neznamená, že by se Komise vzdávala svého práva částky v budoucnu vymáhat. Je třeba mít na paměti, že metodika opravných položek byla v roce 2010 změněna, což mělo dopad jak na příjmy, tak na výdaje, ale na čistou částku to mělo neutrální efekt – viz vysvětlivku 3.2.3. Podle nové metodiky se pohledávky účtují v nominální hodnotě a opravná položka (výtěžnost) vychází ze statistické analýzy.

Pohledávky z vlastních zdrojů

Je třeba poznamenat, že členské státy mají nárok ponechat si 25 % tradičních vlastních zdrojů jako úhradu nákladů na výběr. Výše jsou proto uváděny částky netto po odečtení této srážky. Na základě odhadů zaslaných členskými státy byla od pohledávek za členskými státy odečtena opravná položka ve výši 811 mil. EUR. Neznamená to však, že by se Komise vzdala nároku na úhradu částek, k nimž se tato opravná položka vztahuje.

Ostatní pohledávky za členskými státy

Ostatní pohledávky za členskými státy zahrnují vratné výdaje ve výši 30 milionů EUR (72 mil. EUR v roce 2009) a zálohy od EZZF ve výši 199 milionů EUR (8 mil. EUR v r. 2009).

v milionech EUR

 

31.12.2010

31.12.2009

Pohledávky EZZF a rozvoje venkova

EZZF

1 130

627

TRDI

19

SAPARD

146

Opravná položka

(814)

(350)

Celkem

481

277

Zaplacená DPH, která má být vybrána od členských států

46

38

Vlastní zdroje

Na účtu A

81

89

Na samostatném účtu

1 285

1 260

Opravná položka

(811)

(841)

Ostatní

391

25

Celkem

946

533

Ostatní pohledávky za členskými státy

913

159

Celkem

2 386

1 007

2.10.3    Příjmy a náklady příštích období

v milionech EUR

 

31.12.2010

31.12.2009

(po úpravě)

Příjmy příštích období

3 445

3 655

Náklady příštích období

1 061

525

Ostatní

19

27

Celkem

4 525

4 207

Největší částkou v této položce jsou příjmy příštích období:

v milionech EUR

 

31.12.2010

31.12.2009

Vlastní zdroje

2 657

2 209

Účelově vázané příjmy ze zemědělství za listopad a prosinec

72

940

EZZF: neprovedené opravy v důsledku kontroly souladu

520

0

Fond soudržnosti a Fond pro regionální rozvoj a rozvoj venkova: finanční opravy

43

404

Ostatní příjmy příštích období

153

102

Příjmy příštích období celkem

3 445

3 655

Další příjmy příštích období tvoří zejména úroky z prodlení, úroky z bankovních vkladů a úroky z předběžného financování.

Nejvýznamnější částky nákladů příštích období se týkají prostředků, které členské státy převedly do nástrojů finančního inženýrství a které zatím nebyly nahlášeny nebo je Komise ke konci roku ještě neproplatila. K 31. prosinci 2010 to činilo 858 milionů EUR (2009: 295 milionů EUR). Je třeba poznamenat, že částka za rok 2009 byla upravena – bližší podrobnosti viz vysvětlivka 2.5.2. Do nákladů příštích období je zahrnuto 182 milionů EUR. Jejich největší část připadá na předpokládané platby ve výši 50 milionů EUR hrazené v rámci bilaterálních dohod se třetími zeměmi v oblasti rybolovu, 41 milionů EUR za Evropskou školu a 44 milionů EUR za pronájem kancelářských prostor.

2.11   PENÍZE A PENĚŽNÍ EKVIVALENTY

v milionech EUR

 

31.12.2010

31.12.2009

Nevázané peníze:

Účty u státních pokladen a centrálních bank

10 123

10 958

Běžný účet

1 150

1 967

Zálohové účty

39

42

Přeúčtování (peníze na cestě)

1

9

Krátkodobé vklady a ostatní peněžní ekvivalenty

1 670

1 486

Celkem

12 983

14 462

Vázané peníze

9 080

8 910

Celkem

22 063

23 372

2.11.1    Nevázané peníze

Nevázané peníze zahrnují veškeré prostředky, které má EU na svých účtech v jednotlivých členských státech a státech ESVO (u státní pokladny nebo centrální banky), a prostředky na běžných účtech, zálohových účtech, krátkodobých vkladech a ve formě pokladní hotovosti.

Částky vykazované jako krátkodobé vklady se týkají především peněz, které spravují fiduciární správci jménem EU za účelem realizace určitých programů financovaných z rozpočtu EU. Ke konci roku bylo vázáno, avšak nečerpáno 131 milionů EUR.

2.11.2    Vázané peníze

Vázanými penězi se rozumí částky získané v souvislosti s pokutami, které Komise vyměřila v dosud neukončených řízeních. Jsou vedeny na zvláštních vkladových účtech, jež se nepoužívají pro žádné jiné účely.

DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY

2.12   ZAMĚSTNANECKÉ POŽITKY

v milionech EUR

 

31.12.2010

31.12.2009

Důchody – zaměstnanci

32 801

33 316

Důchody – ostatní

840

663

Systém společného nemocenského pojištění orgánů Evropské unie

3 531

3 263

Celkem

37 172

37 242

2.12.1    Důchody – zaměstnanci

V souladu s článkem 83 služebního řádu se dávky důchodového systému (PSEO: důchodový systém evropských úředníků) vyplácejí z rozpočtu Společenství. Systém není finančně zajištěn, avšak za vyplácení těchto dávek společně ručí členské státy podle klíče pro financování těchto výdajů. K dlouhodobému financování systému dále jednou třetinou přispívají úředníci formou povinného příspěvku.

Závazky z důchodového systému byly oceněny na základě počtu zaměstnanců a zaměstnanců v důchodu k 31. prosinci 2010 a na základě ustanovení služebního řádu platných k uvedenému datu. Toto ocenění bylo provedeno v souladu s metodikou IPSAS 25 (a tudíž i podle účetního pravidla EU č. 12). Metoda použitá k výpočtu tohoto závazku se označuje jako přírůstková metoda (projected unit credit method). Při ocenění byly použity následující hlavní pojistněmatematické předpoklady, jež byly ke dni ocenění k dispozici:

Pojistně-matematické předpoklady

31.12.2010

31.12.2009

Nominální diskontní sazba

4,6 %

4,5 %

Předpokládaná míra inflace

2,1 %

2,5 %

Reálná diskontní sazba

2,4 %

2,0 %

Pravděpodobnost manželství: muž/žena

84 %/38 %

84 %/38 %

Celkový růst platů/přecenění důchodů

0 %

0 %

Úmrtnostní tabulka státních úředníků (International Civil Servants Life Table) pro rok 2008

Ano

Ano

Závazky se týkají předem vymezených práv těchto osob:

1.

zaměstnanců, kteří byli v aktivní službě k 31. prosinci 2010 ve všech orgánech a agenturách zařazených do důchodového systému;

2.

zaměstnanců v časově odložené pozici, tj. těch, kteří dočasně nebo definitivně odešli z orgánů a své důchodové nároky ponechali v důchodovém systému (a kteří ve službě odpracovali nejméně 10 let);

3.

bývalých úředníků a jiných zaměstnanců pobírajících starobní důchod;

4.

bývalých úředníků a jiných zaměstnanců pobírajících invalidní důchod;

5.

bývalých úředníků a jiných zaměstnanců pobírajících příspěvek v případě invalidity;

6.

příjemců důchodu pro pozůstalé (vdov či vdovců, sirotků, vyživovaných osob).

Nejdůležitější body (viz také hlavní změny v následující tabulce):

Hrubý pojistněmatematický závazek byl k 31. prosinci 2010 oceněn na 36 639 milionů EUR (2009: 37 215 milionů EUR). K této částce byl připočten výsledek použití opravného koeficientu ve výši 1 063 milionů EUR (2009: 1 079 milionů EUR). Od celkového hrubého závazku se odečítají daně příjemců těchto dávek. Výsledkem je čistý závazek, který je zahrnut do rozvahy (neboť daň se odečítá v okamžiku výplaty důchodů a připisuje se na stranu příjmů EU v roce jejich vyplacení). K 31. prosinci 2010 byl tedy tento čistý závazek (hrubý závazek snížený o daně) odhadnut na 32 801 milionů EUR).

Počet účastníků zaměstnaneckého důchodového systému se zvýšil o 1 578 osob.

2.12.2    Důchody – ostatní

Jedná se o závazek související s penzijními nároky členů a dřívějších členů Komise, Soudního dvora (a Tribunálu), Účetního dvora, generálních tajemníků Rady, Evropského veřejného ochránce práv, Evropského inspektora ochrany údajů a Soudu Evropské unie pro veřejnou službu. Dále tato položka obsahuje závazky plynoucí z důchodů poslanců Evropského parlamentu.

2.12.3    Systém společného nemocenského pojištění orgánů Evropské unie

Oceněn bylo rovněž odhadovaný závazek, který plyne EU z jejích příspěvků do systému společného nemocenského pojištění, jež souvisejí s jejími zaměstnanci v důchodu. Tento hrubý závazek byl oceněn na 3 791 milionů EUR. Od tohoto hrubého závazku byla odečtena aktiva plánu v celkové výši 260 milionů EUR a výsledkem je čistý závazek. Při výpočtu byla použita stejná diskontní sazba a obecný růst platů jako při ocenění důchodů zaměstnanců.

Změna závazků vůči hrubým zaměstnaneckým požitkům

v milionech EUR

 

Závazek vůči důchodům zaměstnanců

Zdravotní pojištění

Hrubý závazek k 31. prosinci 2009

37 215

3 535

Náklady na obsluhu systému/běžné

1 331

188

Nákladový úrok

1 709

169

Vyplacené dávky

(1 131)

(95)

Pojistněmatematické zisky

(2 566)

(6)

Změna z důvodu příchodu nových zaměstnanců

81

Hrubý závazek k 31. prosinci 2010

36 639

3 791

2.13   DLOUHODOBÉ REZERVY

v milionech EUR

 

Částka k 31. prosinci 2009

Doplňující rezervy

Nečerpané částky

Použité částky

Převod do krátkodobých

Změna v odhadu

Částka k 31. prosinci 2010

Soudní spory

413

30

(136)

(1)

0

0

306

Demontáž jaderných zařízení

908

0

0

(3)

(21)

21

905

Finanční účet

76

38

0

0

(30)

2

86

Ostatní

72

18

(9)

(55)

(6)

0

20

Celkem

1 469

86

(145)

(59)

(57)

23

1 317

Soudní spory

Jedná se o odhad částek, jejichž úhrada je pravděpodobná po roce 2011 v souvislosti s několika probíhajícími soudními spory. Největší část, 300 milionů EUR, připadá na neukončené soudní spory k 31. prosinci 2010, jež souvisejí s finančními opravami výdajů ze záruční sekce EZZF, a na další soudní spory týkající se zemědělských výdajů.

Demontáž jaderných zařízení

V roce 2008 konsorcium nezávislých odborníků aktualizovalo svou studii z roku 2003 o odhadovaných nákladech programu na uzavření jaderných zařízení Společného výzkumného střediska a na nakládání se vzniklými odpady. Jako základ pro vykázání rezerv v účetní závěrce posloužil revidovaný odhad rezerv ve výši 1 222 milionů EUR (předtím 1 145 milionů EUR). V souladu s účetními pravidly EU je odhad navyšován o míru inflace a poté diskontován na svou čistou současnou hodnotu (s použitím výnosové křivky swapu cenných papírů s nulovým kupónem v eurech). Výsledkem těchto operací byly celkové zásoby k 31. prosinci 2010 ve výši 926 milionů EUR rozdělené na částky, jež mají být vyplaceny v roce 2011 (21 milionů EUR) a v následujících letech (905 milionů EUR). S ohledem na očekávanou dobu trvání tohoto programu (kolem 20 let) je třeba poznamenat, že je tento odhad stižen určitou nejistotou a že se konečné náklady mohou lišit od částky, která je nyní zachycena v účetnictví.

Finanční rezervy

Jde o rezervy, které představují odhadované ztráty, jež vzniknou ve vztahu ze záruk poskytnutých ze záruční facility pro malé a střední podniky na roky 1998, 2001 a 2007 v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace, v jejímž rámci je Evropský investiční fond (EIF) oprávněn poskytovat záruky vlastním jménem, avšak v zastoupení Komise a na její riziko. Finanční riziko spojené s čerpanými a nečerpanými zárukami je však limitováno. Dlouhodobé finanční rezervy jsou diskontovány na jejich čistou současnou hodnotu (s použitím roční sazby swapových cenných papírů v eurech).

Ostatní rezervy

Největší část této položky (12 milionů EUR; rok 2009: 60 milionů EUR) připadá na odhadované příspěvky, jež EU hradí různým členským státům z fondu na mimořádné veterinární události v případě vypuknutí určitých chorob zvířat. Těch 12 milionů EUR je rozděleno na částky, jejichž úhrada se očekává v roce 2011 (10 milionů EUR), a v následujících letech (2 miliony EUR).

2.14   DLOUHODOBÉ FINANČNÍ ZÁVAZKY

v milionech EUR

 

Makrofinanční pomoc

Úvěry poskytované Euratomem

BOP

ESUO v likvidaci

Celkem

Celkem k 31.12.2009

587

484

9 303

225

10 599

Nové výpůjčky

2 850

2 850

Splacené částky

(84)

(17)

(101)

Kurzové rozdíly

2

6

8

Změny účetní hodnoty

93

93

Celkem k 31.12.2010

503

469

12 246

231

13 449

Částka splatná do 1 roku

2 004

2 004

Částka se splatností nad 1 rok

503

469

10 242

231

11 445

Pod tuto položku patří výpůjčky, které dluží Evropská unie, a jejichž splatnost přesahuje jeden rok. Výpůjčky zahrnují upsané závazky ve výši 13 211 milionů EUR (2009: 10 324 milionů EUR). Změny účetní hodnoty odpovídají změně naběhlých úroků.

Efektivní úrokové sazby (vyjádřené ve formě intervalu) měly tyto hodnoty:

Výpůjčky

31.12.2010

31.12.2009

Makrofinanční pomoc (MFA)

0,99 %-4,54 %

0,9625 %-4,54 %

Euratom

0,987 %-5,6775 %

0,9031 %-5,6775 %

BOP

2,375 %-3,625 %

3,125 %-3,625 %

ESUO v likvidaci

0,556 %-9,2714 %

0,346 %-9,2714 %

2.15   OSTATNÍ DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY

v milionech EUR

 

31.12.2010

31.12.2009

Závazky z finančního leasingu

1 672

1 736

Splátky za budovy

382

395

Ostatní

50

47

Celkem

2 104

2 178

V této položce jsou vykázány závazky z leasingu se splatností nad jeden rok (viz vysvětlivka 2.2 výše). Dále jsou zde zahrnuty částky týkající se některých budov zakoupených Komisí, jejichž kupní cena bude hrazena ve splátkách; v tomto případě se nejedná o leasingové smlouvy, neboť právní titul přešel na Komisi okamžitě.

KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY

2.16   KRÁTKODOBÉ REZERVY

v milionech EUR

 

Částka k 31. prosinci 2009

Doplňující rezervy

Nečerpané částky

Částky využité

Převody z dlouhodobých

Změna v odhadu

Částka k 31. prosinci 2010

Soudní spory

30

7

(7)

(1)

0

0

29

Demontáž jaderných zařízení

22

0

0

(22)

21

0

21

Finanční účet

128

21

(3)

(38)

30

2

140

Ostatní

33

10

(5)

(20)

6

0

24

Celkem

213

38

(15)

(81)

57

2

214

Tato položka zahrnuje rezervy na část závazků, jejichž splatnost nastane do jednoho roku.

2.17   KRÁTKODOBÉ FINANČNÍ ZÁVAZKY

Tato položka zahrnuje výpůjčky na podporu platebních bilancí (BOP, viz vysvětlivka 2.14) ve výši 2 004 milionů EUR, jejichž splatnost nastane do 12 měsíců od rozvahového dne (2009: 40 milionů EUR na MFA).

2.18   ZÁVAZKY

v milionech EUR

 

31.12.2010

31.12.2009

Krátkodobý podíl v rámci dlouhodobých závazků

78

71

Krátkodobé závazky

17 615

15 260

Ostatní závazky

97

133

Výdaje a výnosy příštích období

66 739

78 420

Celkem

84 529

93 884

2.18.1    Krátkodobý podíl v rámci dlouhodobých závazků

v milionech EUR

 

31.12.2010

31.12.2009

Závazky z finančního leasingu

65

59

Ostatní

13

12

Celkem

78

71

2.18.2    Krátkodobé závazky

v milionech EUR

Typ

31.12.2010

31.12.2009

Členské státy

17 035

14 903

Dodavatelé a další

1 292

944

Odhad nezpůsobilých částek

(712)

(587)

Celkem

17 615

15 260

Mezi krátkodobé závazky jsou účtovány výkazy nákladů, které obdržela EU v rámci grantových operací. Nárokovaná částka se zaúčtuje jako závazek v okamžiku obdržení žádosti. Je-li protistranou členský stát, jsou klasifikovány jako takové v příslušné položce. Stejně se postupuje u faktur a dobropisů došlých v rámci zadaných zakázek. Při uzávěrce na konci roku byly zohledněny příslušné žádosti o proplacení nákladů. Po těchto uzávěrkových operacích byly proto odhadované způsobilé částky zaúčtovány jako výdaje příštích období, zatímco nezpůsobilé částky zůstávají otevřeny na účtech „odhadované nezpůsobilé částky“. Aby nedošlo k nadhodnocení aktiv a závazků, bylo rozhodnuto vykazovat čistou částku pod krátkodobými závazky.

Členské státy

Nejvýznamnější částky v této položce se týkaly neproplacených žádostí o proplacení nákladů ve výši 16 924 milionů EUR (2009: 11 160 milionů EUR) vynaložených na činnosti financované ze strukturálních fondů.

Dodavatelé a další

V této položce jsou zahrnuty závazky z grantových operací a veřejných zakázek, jakož i splatné závazky vůči veřejnoprávním subjektům a nekonsolidovaným účetním jednotkám (např. ERF).

Odhad nezpůsobilých částek

Závazky jsou sníženy o 712 milionů EUR, což je část přijatých žádostí o proplacení nákladů, které zatím nebyly zkontrolovány a byly považovány za nezpůsobilé. Největší sumy se týkají strukturálních aktivit generálních ředitelství.

2.18.3    Výdaje a výnosy příštích období

v milionech EUR

 

31.12.2010

31.12.2009

Výdaje příštích období

66 326

76 435

Výnosy příštích období

407

1 976

Ostatní

6

9

Celkem

66 739

78 420

Výdaje příštích období se dělí následovně:

v milionech EUR

 

31.12.2010

31.12.2009

Výdaje příštích období z EZZF:

Výdaje od 16.10.2010 do 31.12.2010

33 015

32 087

Přímá pomoc

10 703

12 195

Restrukturalizace odvětví cukru

400

735

Ostatní

(303)

(55)

EZZF celkem:

43 815

44 962

Výdaje příštích období za strukturální opatření:

EZFRV a & EZOZF-Z

10 792

9 076

ERF

116

347

EFRR a inovační akce

3 337

11 777

Fond soudržnosti

1 557

980

ISPA

74

3

EFS

2 182

5 411

Strukturální opatření celkem

18 058

27 594

Ostatní výdaje příštích období:

Výzkum a vývoj

1 267

1 687

Ostatní

3 186

2 192

Ostatní celkem:

4 453

3 879

Výdaje příštích období celkem:

66 326

76 435

Strukturální opatření mají celkovou tendenci snižovat výdaje kvůli tomu, že programy z období 2000–2006 se nyní nachází v uzavírací fázi.

Velká část výnosů příštích období k 31. prosinci 2009 připadá na zálohovou platbou příspěvků dvou členských států do vlastních zdrojů v roce 2010.

ČISTÁ AKTIVA A REZERVNÍ FONDY

2.19   REZERVNÍ FONDY

v milionech EUR

 

31.12.2010

31.12.2009

Fond z přecenění na reálnou hodnotu

(61)

69

Ostatní rezervní fondy:

Záruční fond

1 746

1 472

Rezervní fond z přecenění

57

57

Výpůjční a úvěrové operace

1 525

1 511

Ostatní

217

214

Celkem

3 545

3 254

Celkem

3 484

3 323

2.19.1    Fond z přecenění na reálnou hodnotu

Podle účetních pravidel se přecenění realizovatelných aktiv na reálnou hodnotu zúčtovává prostřednictvím fondu z přecenění na reálnou hodnotu. V roce 2010 bylo z fondu přecenění na reálnou hodnotu vybráno 48 milionů EUR a zaúčtováno ve výsledovce do položky realizovatelná aktiva.

2.19.2    Ostatní rezervní fondy

Záruční fond

Fungování Záručního fondu viz také vysvětlivka 2.3.3. Výše tohoto rezervního fondu odpovídá 9 % z nesplacených částek, za něž tento fond ručí a které jsou vykazovány jako aktivum.

Rezervní fond z přecenění

V rezervním fondu z přecenění se zachycují výsledky přecenění nemovitostí, strojů a zařízení. Zůstatek ke konci roku ve výši 57 milionů EUR připadá na přecenění pozemků a budov Komise, k němuž došlo před přechodem na nová účetní pravidla.

Rezervní fond na výpůjční a úvěrové operace

Tato částka se vztahuje k rezervě ESUO v likvidaci na majetek Výzkumného fondu pro uhlí a ocel. Tato rezerva byla vytvořena v souvislosti s ukončením činnosti ESUO.

2.20   ČÁSTKY K VYŽÁDÁNÍ OD ČLENSKÝCH STÁTŮ

v milionech EUR

 

Částka

Částky k vyžádání od členských států k 31. prosinci 2009 (po úpravě)

45 601

Vrácení přebytku rozpočtu z roku 2009 členským státům

2 254

Změna rezervního fondu Záručního fondu

273

Změny v ostatních rezervních fondech

21

ESUO v likvidaci: Převod hospodářského výsledku za rok 2009 do rezerv

14

Hospodářský výsledek (přebytek) za účetní období (rok)

(17 232)

Částky k vyžádání od členských států v budoucnosti k 31. prosinci 2010

30 931

Rozdělené mezi:

Zaměstnanecké požitky

37 172

Ostatní částky

(6 241)

Tato částka, která není klasifikována jako pohledávka za členskými státy, se rovná součtu akumulovaného schodku z minulých let (48 163 milionů EUR) a přebytku hospodaření v roce 2010 (17 232 milionů EUR). Účelem položky „částky k vyžádání v budoucnosti od členských států“ je promítnout skutečný stav ročního rozpočtového procesu, z něhož se financují víceletá opatření. Pro tento účel se úmyslně neberou v úvahu rezervy (3 484 milionů EUR), které se budou muset použít v souladu s jejich vlastními zvláštními předpisy a pravidly.

Tato částka v podstatě představuje část výdajů, které vznikly EU do 31. prosince 2010 a které musí být hrazeny z budoucích rozpočtů. Podle pravidel akruálního účetnictví se řada nákladů zachycuje v roce n, přestože k jejich faktické úhradě může dojít v roce n + 1 a financovány mohou být rovněž až z rozpočtu na rok n + 1. Vykázání těchto závazků v účetní závěrce a skutečnost, že odpovídající částky jsou financovány z budoucích rozpočtů, vede k tomu, že ke konci roku pasiva vysoce převyšují aktiva. Nejvýznamnější částky, které je třeba vysvětlit, se týkají činnosti EZZF. Výše plateb dlužných členským státům za období od 16. října do 31. prosince 2010 činila 33 miliard EUR. Většinu částek uhradí členské státy ve skutečnosti do 12 měsíců po skončení příslušného účetního období do rozpočtu následujícího roku.

Jedná se v podstatě pouze o závazky Komise vůči dlouhodobě vypláceným zaměstnaneckým požitkům svých zaměstnanců, přičemž platí, že za financování výplat důchodů z ročních rozpočtů ručí členské státy. Čistě pro informační účely je níže uveden odhad členění budoucích výplat zaměstnaneckých požitků.

v milionech EUR

 

Částka

Krátkodobý horizont: částky k úhradě v roce 2011

1 278

Dlouhodobý horizont: částky k úhradě po roce 2011

35 894

Celkové závazky ze zaměstnaneckých požitků k 31.12.2010

37 172

V srovnání s minulým rokem došlo ke snížení částek k vyžádání od členských států o 14,7 mld. EUR. Bylo to způsobeno hlavně: 1) snížením závazků o 9,4 mld. EUR (viz vysvětlivka 2.18), 2) zvýšením krátkodobých finančních závazků o 2 mld. EUR (vysvětlivka 2.17), 3) zvýšením dlouhodobého předběžného financování o 2,6 mld. EUR a 4) zvýšením krátkodobých pohledávek o 4,6 mld. EUR (vysvětlivka 2.10).

Dále je třeba poznamenat, že výše uvedené nemá dopad na výsledek rozpočtového hospodaření – rozpočtové příjmy by se měly vždy rovnat rozpočtovým výdajům nebo je překračovat a případný přebytek příjmů je vracen členským státům.

3.   VYSVĚTLIVKY K VÝSLEDOVCE

3.1   VÝNOSY Z VLASTNÍCH ZDROJŮ A PŘÍSPĚVKŮ

v milionech EUR

 

vysvětlivka:

2010

2009

Výnosy z vlastních zdrojů

3.1.1

 

 

Zdroje z HND

 

91 178

81 978

Zdroje z DPH

 

12 517

12 795

Tradiční vlastní zdroje:

Cla

 

16 065

14 002

Dávky z cukru

 

150

130

Tradiční vlastní zdroje celkem

 

16 215

14 132

Rozpočtové úpravy

3.1.2

2 135

1 399

Příspěvky třetích zemí (včetně členských zemí ESVO)

 

283

233

Celkem

 

122 328

110 537

Výnosy z vlastních zdrojů jsou základní složkou provozních příjmů Evropské unie. Hlavní část výdajů je tudíž financována z vlastních zdrojů, zatímco z ostatních výnosů plyne jen menší část celkového financování.

3.1.1    Výnosy z vlastních zdrojů

Existují tři kategorie vlastních zdrojů: tradiční vlastní zdroje, zdroj z DPH a zdroj z HND. Tradiční vlastní zdroje se skládají z dávek z cukru a cel. Další součástí systému vlastních zdrojů je opravný mechanismus pro rozpočtové nevyváženosti (úleva pro Spojené království) i hrubé snížení ročních příspěvků založených na HND pro Nizozemsko a Švédsko. Členské státy si jako kompenzaci za náklady na výběr ponechávají 25 % tradičních vlastních zdrojů. Výše uvedené částky jsou uvedeny v čisté výši po odečtení této srážky.

Ve srovnání s rokem 2009 se výnosy HND zvýšily o 9,2 mld. EUR, což odráží potřebu financovat vyšší prostředky na platby v roce 2010. Cla se zvýšila o 2 mld. EUR hlavně díky vyššímu dovozu.

3.1.2    Rozpočtové úpravy

Rozpočtové úpravy zahrnují rozpočtový přebytek z roku 2009 (2 254 milionů EUR), který se nepřímo vrací členským státům snížením výše vlastních zdrojů, které musejí převést ve prospěch EU v následujícím roce – jedná se tudíž o příjem roku 2010. Podle rozhodnutí o vlastních zdrojích z roku 2007 byla navíc Spojenému království poskytnuta oprava s ohledem na rozpočtovou nevyrovnanost. Jelikož tuto částku financují ostatní členské státy, neměla by mít tato oprava žádný čistý dopad na výsledek plnění rozpočtu ani na hospodářský výsledek. V této položce však byla vykázána částka ve výši 112 milionů EUR, která představuje rozdíl mezi kurzy eura použitými pro rozpočtové účely (viz čl. 10 odst. 3 nařízení č. 1150/2000) a kurzy platnými v době, kdy členské státy, jež nejsou členy hospodářské a měnové unie, prováděly své platby.

3.2   OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY

v milionech EUR

 

vysvětlivka:

2010

2009

Pokuty

3.2.1

3 077

2 648

Zemědělské dávky

3.2.2

25

705

Zpětné získávání výdajů:

3.2.3

 

 

Přímé centralizované řízení

 

49

63

Nepřímé centralizované řízení

 

11

6

Decentralizované řízení

 

71

41

Sdílené řízení

 

1 776

1 066

Celkem

 

1 907

1 176

Výnosy ze správní činnosti:

3.2.4

 

 

Zaměstnanci

 

1 073

1 010

Výnosy související s nemovitostmi, stroji a zařízením

 

13

33

Ostatní správní výnosy

 

121

165

Celkem

 

1 207

1 208

Ostatní provozní výnosy:

3.2.5

 

 

Úpravy/rezervy

 

157

150

Kurzové výnosy

 

460

618

Ostatní

 

1 355

1 027

Celkem

 

1 972

1 795

Celkem

 

8 188

7 532

3.2.1    Pokuty

Tyto výnosy souvisí s pokutami, jež uložila Komise za porušení pravidel hospodářské soutěže. Pohledávky a s tím spojené výnosy se zachycují poté, co bylo přijato rozhodnutí Komise, kterým se pokuta ukládá, a poté co bylo toto rozhodnutí úředně oznámeno pokutovanému subjektu.

3.2.2    Zemědělské dávky

Jedná se o dávky z mléka ve výši 25 milionů EUR (2009: 99 milionů EUR a dávky z cukru ve výši 606 milionů EUR). Dávky z mléka jsou nástrojem řízení trhu, jehož cílem je penalizace těch výrobců mléka, kteří překročí referenční výrobní objemy. Jelikož tyto dávky nesouvisejí z předchozími platbami Komise, jsou v praxi považovány za příjem na zvláštní účel. Mléčné kvóty jsou postupně rušeny, což vysvětluje pokračující pokles výnosů z této dávky. Počínaje zemědělským rokem 2008/2009 se kvóty budou zvyšovat ročně o 1 % až do jejich zrušení v roce 2015.

Dávky z cukru souvisejí s fondem pro restrukturalizaci odvětví cukru. Reforma cukrovarnictví snížila vnitřní cenu cukru tak, aby se zmenšil rozdíl mezi cenou v EU a cenou na mezinárodním trhu. K tomu, aby mohli méně konkurenceschopní výrobci snáze opustit trh, byl vytvořen restrukturalizační fond, který je samofinancován výnosy z dočasné daně uvalené na výrobce cukru. K těmto výnosům se přistupuje jako k vázaným příjmům. Platby z tohoto titulu budou pokračovat až do září 2012 a mezitím členské státy nahlásily všechny výnosy spojené s fondem restrukturalizace cukerného odvětví k 31. prosinci 2009, takže v roce 2010 jsou výnosy nulové.

3.2.3    Zpětné získávání výdajů

V této položce jsou zaznamenány příkazy k vrácení prostředků vystavené Komisí a snížení následných plateb, jež jsou zachyceny v účetnictví Komise a jejichž účelem je získat zpět částky původně vyplacené ze souhrnného rozpočtu. Tyto příkazy jsou vystavovány na základě kontrol, ukončených auditů nebo analýz způsobilosti. Dále sem patří příkazy k vrácení prostředků, které vydávají členské státy příjemcům prostředků z fondu EZZF. Zachycovány jsou zde i úpravy odhadovaných příjmů příštích období mezi předchozím a stávajícím koncem roku. Zpětné získávání výdajů EU zde však není zachyceno v plném rozsahu. Platí to zejména pro strukturální opatření, která představují významnou výdajovou oblast a kde se k vracení nezpůsobilých výdajů používá zvláštních mechanismů, jež většinou nevyžadují vystavování příkazů k vrácení prostředků. V souladu s účetními pravidly EU nejsou rovněž jako výnosy zaznamenány zpětně získané částky předběžného financování.

Největší částka, 1 775 milionů EUR, souvisí se sdíleným řízením a sestává z 1 331 milionů EUR týkajících se Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF), 19 milionů EUR na program TRDI, 146 milionů EUR na program SAPARD a 279 milionů EUR na strukturální opatření.

a)   Zemědělství: EZZF

V rámci EZZF dosahují částky zaúčtované v této položce jako výnosy za běžný rok výše 1 331 milionů EUR a dělí se takto:

opravy v důsledku kontroly souladu výdajů s pravidly EU, o nichž bylo rozhodnuto během daného roku, ve výši 1 032 milionů EUR,

podvody a nesrovnalosti ve výši 299 milionů EUR: proplacené náklady a vrácené prostředky během roku ve výši 178 milionů EUR plus zvýšení o 121 milionů EUR nevypořádaných částek, které nahlásily členské státy a které mají být získány zpět ke konci roku za podvody a nesrovnalosti, (1 130 milionů EUR mínus odpis 382 milionů EUR ke konci roku 2010 (ve srovnání s 627 miliony EUR na konci roku 2009) – viz také vysvětlivka 2.10.2.

b)   Strukturální opatření

Zpětně získané výdaje ze strukturálních opatření zahrnuté do této položky dosahují výše 279 milionů EUR (2009: 613 milionů EUR). Hlavní část této podpoložky tvoří příkazy k vrácení prostředků vystavené Komisí za účelem zpětného získání výdajů neoprávněně vyplacených v minulých letech ve výši 610 milionů EUR a snížení příjmů příštích období na konci roku ve výši 377 milionů EUR.

Příkazy k vrácení prostředků se vystavují pouze v následujících případech:

formální rozhodnutí o finančních opravách, která přijme Komise po zjištění neoprávněných výdajů v částkách požadovaných členskými státy;

úpravy při ukončení programu vedoucí ke snížení příspěvku EU, když členský stát neoznámil dostatečné způsobilé výdaje k odůvodnění celkové výše předběžného financování a již vyplacených průběžných plateb; k takovým operacím může dojít bez formálního rozhodnutí Komise, pokud je členský stát schválí,

vrácení částek po ukončení programu a po skončení soudních řízení, která v době uzávěrky ještě nebyla ukončena.

Ostatní příkazy k vrácení prostředků jsou vystavovány za účelem zpětného získání předběžného financování v rámci strukturálních opatření. Tyto částky nejsou vykázány jako výnosy, ale jsou připsány v rozvaze k dobru předběžného financování.

3.2.4    Výnosy ze správní činnosti

Výnosy pocházející ze srážek z platů zaměstnanců se skládají hlavně ze dvou částek – z příspěvků na důchodové zabezpečení a z daní z příjmu.

3.2.5    Ostatní provozní výnosy

Částku 430 milionů EUR (2009: 376 milionů EUR) uhradily přistupující země. Do této položky patří též kurzové zisky s výjimkou zisků z finanční činnosti, které jsou uvedeny níže ve vysvětlivce 3.5. Tyto zisky plynou z běžných činností a souvisejících transakcí prováděných v jiných měnách než euro a dále z přecenění ke konci roku v rámci sestavování závěrky. Jedná se o realizované i nerealizované kurzové zisky. Čisté kurzové zisky za rok činily 21 milionů EUR (2009: 185 milionů EUR).

3.3   SPRÁVNÍ NÁKLADY

v milionech EUR

 

2010

2009

Náklady na zaměstnance

5 171

4 898

Odpisy a snížení hodnoty

384

436

Ostatní správní náklady

3 059

2 799

Celkem

8 614

8 133

Jedná se správní náklady vzniklé jako součást činnosti EU a zahrnují náklady na zaměstnance, odpisy a další náklady spojené s provozem orgánů a agentur (jako jsou nájemné, údržba, dodávky, školení atd.).

3.4   PROVOZNÍ NÁKLADY

v milionech EUR

 

vysvětlivka:

2010

2009

po úpravě

Primární provozní náklady:

3.4.1

 

 

Přímé centralizované řízení

 

10 123

8 744

Nepřímé centralizované řízení

 

4 045

3 605

Decentralizované řízení

 

933

137

Sdílené řízení

 

85 432

87 251

Společné řízení

 

1 868

1 655

Celkem

 

102 401

101 392

Ostatní provozní náklady:

3.4.2

 

 

Úpravy/rezervy

 

68

199

Kurzové ztráty

 

439

432

Ostatní

 

856

481

Celkem

 

1 363

1 112

Celkem

 

103 764

102 504

3.4.1    Primární provozní náklady

Provozní výdaje Evropské unie pokrývají různé okruhy finančního rámce a mají různou podobu podle toho, jak se peníze vyplácejí a jak se s nimi hospodaří. Většina výdajů spadá do položky „sdílené řízení“, s nímž je spojeno delegování úkolů na členské státy; jedná se např. o vynakládání prostředků z EZZF a opatření financovaná prostřednictvím různých strukturálních opatření (fond pro regionální rozvoj, sociální fond, zemědělský fond pro rozvoj venkova, fond soudržnosti a rybářský fond).

Snížení u sdíleného řízení je způsobeno hlavně uzavíráním programů v období 2000–2006 (ESF) a tím, že provádění EZZF bylo v roce 2010 slabší než v letech minulých. Tento pokles je částečně kompenzován strukturálními opatřeními v programovém období 2007–2013, která po pomalejším začátku už nabrala normální úroveň. Vyšší náklady v režimu centralizovaného řízení jsou způsobeny akcemi v oblasti výzkumu a vývoje.

Jak už bylo objasněno ve vysvětlivce 2.5.2, Komise změnila v roce 2010 své účetní zásady u některých výdajů v oblasti soudržnosti a rozvoje venkova. Dotyčné částky jsou významné a účetní pravidla proto od Komise vyžadují, aby změnila čísla z roku 2009 a představila tak srovnatelné číselné údaje a stav, jaký by nastal, kdyby byly minulý rok uplatňovány stejné účetní zásady. Dopad této úpravy na původní výsledovku za rok 2009 ukazuje následující tabulka:

v milionech EUR

 

Původní závěrka za rok 2009

Změna účetních postupů

Závěrka 2009

po úpravě

Provozní výnosy

118 069

118 069

Provozní náklady:

Primární provozní náklady:

Sdílené řízení

(89 681)

2 430

(87 251)

Provozní náklady celkem

(113 067)

2 430

(110 637)

Přebytek z provozní činnosti

5 002

2 430

7 432

Hospodářský výsledek

4 457

2 430

6 887

3.4.2    Ostatní provozní náklady

Kurzové ztráty, s výjimkou ztrát z finančních operací, o nichž pojednává vysvětlivka 3.6 níže, vznikají z běžných činností a souvisejících transakcí prováděných v jiných měnách než euro a dále z přecenění ke konci roku v rámci sestavování účetní závěrky. Jedná se o kurzové ztráty realizované i nerealizované.

V podpoložce „ostatní“ došlo k výraznému zvýšení odepsaných částek u dlužníků Komise – 365 milionů EUR oproti 26 milionům EUR v roce 2009. Je to dáno hlavně specifickými redukcemi v důsledku rozhodnutí o pokutách (273 milionů EUR) a odpisy EZZF & Rozvoj venkova v celkové výši 82 milionů EUR.

Náklady na výzkum a vývoj:

Do nákladů roku 2010 se dostaly:

v milionech EUR

 

2010

Náklady na výzkum

295

Nekapitalizované náklady na rozvoj

157

Uznané jako náklad

452

3.5   VÝNOSY Z FINANČNÍCH OPERACÍ

v milionech EUR

 

2010

2009

Výnosy z dividend

1

14

Úrokové výnosy:

Z předběžného financování

42

59

Z úroků z prodlení

382

132

Na swapy

0

2

Z realizovatelných aktiv

100

100

Z úvěrů

394

265

Z peněz a peněžních ekvivalentů

110

158

Ostatní

2

3

Celkem

1 030

719

Ostatní finanční výnosy:

Realizovaný zisk z prodeje finančních aktiv

11

10

Ostatní

83

76

Celkem

94

86

Úpravy současné hodnoty

1

10

Kurzové výnosy

52

6

Celkem

1 178

835

3.6   NÁKLADY NA FINANČNÍ OPERACE

v milionech EUR

 

2010

2009

Úrokové náklady:

Pronájem

93

95

Na slapy

0

2

Na výpůjčky

380

248

Ostatní

23

20

Celkem

496

365

Ostatní finanční náklady:

Úpravy finančních rezerv

60

39

Finanční náklady na rozpočtové nástroje

55

73

Ztráty ze snížení hodnoty finančních aktiv určených k prodeji

5

15

Realizovaná ztráta z prodeje finančních aktiv

1

0

Ostatní

42

57

Celkem

163

184

Kurzové ztráty

2

45

Celkem

661

594

3.7   PODÍL ČISTÉHO SCHODKU SPOLEČNÝCH PODNIKŮ A PŘIDRUŽENÝCH SUBJEKTŮ

V souladu s ekvivalenční metodou účtování zahrnuje EU do výsledovky svůj podíl na čistém schodku společných podniků a přidružených subjektů (viz také vysvětlivky 2.3.1 a 2.3.2).

3.8   VÝNOSY Z NESMĚNÁRENSKÝCH TRANSAKCÍ

Ve výsledovce za rok 2010 byly uznány výnosy z nesměnárenských transakcí ve výši 129 597 milionů EUR.

3.9   VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTŮ

Výkaz s výsledky jednotlivých segmentů dělí provozní výnosy a náklady podle oblastí politiky, jež Komise používá při sestavování rozpočtu podle činností. Tyto oblasti politiky lze seskupit do tří větších okruhů – činnosti v rámci Evropské unie, činnosti mimo rámec Evropské unie a služby a ostatní.

„Činnosti v rámci Evropské unie“ představují největší okruh, neboť zahrnují četné oblasti politiky v rámci Evropské unie. „Činnosti mimo rámec Evropské unie“ se týkají politik prováděných mimo rámec EU, například obchodu a humanitární pomoci. „Služby a ostatní“ jsou vnitřní a horizontální činnosti nutné k fungování orgánů a subjektů EU.

Je třeba upozornit na to, že vlastní zdroje a příspěvky nejsou rozděleny mezi různé činnosti, jelikož jejich výpočet, výběr a hospodaření s nimi je věcí útvarů Komise v ústředí. Jsou zde vykazovány proto, aby bylo možno porovnat čistý výsledek s údaji ve výsledovce.

VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTU – SHRNUTÍ

v milionech EUR

 

Činnosti v rámci EU

Činnosti mimo rámec EU

Služby a ostatní

ESUO v likvidaci

Ostatní orgány

Vyloučení z konsolidace

CELKEM

Ostatní provozní výnosy

Pokuty

3 077

0

0

0

0

0

3 077

Zemědělské dávky

25

0

0

0

0

0

25

Zpětné získávání výdajů

1 849

89

1

0

0

(32)

1 907

Výnosy ze správní činnosti

60

36

912

0

347

(148)

1 207

Ostatní provozní výnosy

2 445

10

575

3

1

(1 062)

1 972

OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY

7 456

135

1 488

3

348

(1 242)

8 188

Správní náklady:

Náklady na zaměstnance

(1 945)

(824)

(1 073)

0

(1 353)

24

(5 171)

Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení

(88)

(13)

(119)

0

(164)

0

(384)

Ostatní správní náklady

(904)

(318)

(902)

0

( 1 234)

299

(3 059)

 

(2 937)

(1 155)

(2 094)

0

(2 751)

323

(8 614)

Provozní náklady:

Přímé centralizované řízení

(7 115)

(3 597)

(180)

0

0

769

(10 123)

Nepřímé centralizované řízení

(3 821)

(213)

(45)

0

0

34

(4 045)

Decentralizované řízení

(113)

(820)

0

0

0

0

(933)

Sdílené řízení

(85 173)

(29)

(230)

0

0

0

(85 432)

Společné řízení

(382)

(1 486)

0

0

0

0

(1 868)

Ostatní provozní náklady

(947)

(23)

(448)

(59)

(2)

116

(1 363)

 

(97 551)

(6 168)

(903)

(59)

(2)

919

(103 764)

PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM

(100 488)

(7 323)

(2 997)

(59)

(2 753)

1 242

(112 378)

Čisté provozní náklady

(93 032)

(7 188)

(1 509)

(56)

(2 405)

0

(104 190)

Výnosy z vlastních zdrojů a příspěvků

 

122 328

Přebytek z provozní činnosti

 

18 138

Čisté finanční výnosy

 

517

Změna závazků ze zaměstnaneckých požitků

 

(1 003)

Podíl hosp. výsledku přidružených subjektů a společných podniků

 

(420)

Hospodářský výsledek za rok

 

17 232


VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTŮ – ČINNOSTI V RÁMCI EU

v milionech EUR

 

Hospodářské a finanční věci

Podnikání a průmysl

Hospodářská soutěž

Zaměstnanost

Zemědělství

Doprava a energetika

Životní prostředí

Výzkum

Informační společnost

Ostatní provozní výnosy

Pokuty

0

12

3 065

0

0

0

0

0

0

Zemědělské dávky

0

0

0

0

25

0

0

0

0

Zpětné získávání výdajů

0

1

0

15

1 603

12

1

32

14

Výnosy ze správní činnosti

0

0

0

0

0

1

1

1

1

Ostatní provozní výnosy

4

402

0

39

135

184

39

624

7

OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY

4

415

3 065

54

1 763

197

41

657

22

Správní náklady:

(57)

(178)

(82)

(108)

(115)

(268)

(110)

(391)

(125)

Náklady na zaměstnance

(51)

(128)

(75)

(82)

(95)

(190)

(80)

(218)

(102)

Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení

0

(8)

0

(0)

0

(11)

(1)

(2)

0

Ostatní správní náklady

(6)

(42)

(7)

(26)

(20)

(67)

(29)

(171)

(23)

Provozní náklady:

(105)

(650)

(305)

(6 077)

(56 176)

(3 328)

(224)

(3 238)

(1 107)

Přímé centralizované řízení

(105)

(347)

1

(176)

(31)

(1 312)

(207)

(2 436)

(1 179)

Nepřímé centralizované řízení

0

(90)

0

(7)

0

(1 750)

0

(714)

78

Decentralizované řízení

0

0

0

(24)

0

(5)

0

0

0

Sdílené řízení

0

0

0

(5 850)

(56 037)

0

0

0

0

Společné řízení

0

(166)

0

(3)

0

(197)

0

0

0

Ostatní provozní náklady

0

(47)

(306)

(17)

(108)

(64)

(17)

(88)

(6)

PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM

(162)

(829)

(387)

(6 185)

(56 291)

(3 596)

(333)

(3 630)

(1 231)

Čisté provozní náklady

(158)

(414)

2 678

(6 131)

(54 528)

(3 399)

(292)

(2 973)

(1 209)

 

Společné výzkumné středisko

Rybolov

Vnitřní trh

Regionální politika

Daně a cla

Vzdělávání a kultura

Zdraví a ochrana spotřebitele

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost

Činnosti v rámci EU celkem

Ostatní provozní výnosy

Pokuty

0

0

0

0

0

0

0

0

3 077

Zemědělské dávky

0

0

0

0

0

0

0

0

25

Zpětné získávání výdajů

0

9

0

150

0

9

1

2

1 849

Výnosy ze správní činnosti

38

0

0

0

0

0

9

9

60

Ostatní provozní výnosy

77

7

174

1

0

166

337

249

2 445

OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY

115

16

174

151

0

175

347

260

7 456

Správní náklady:

(341)

(44)

(162)

(71)

(94)

(195)

(323)

(273)

(2 937)

Náklady na zaměstnance

(242)

(35)

(113)

(59)

(38)

(100)

(197)

(140)

(1 945)

Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení

(27)

0

(4)

0

(2)

(1)

(24)

(8)

(88)

Ostatní správní náklady

(72)

(9)

(45)

(12)

(54)

(94)

(102)

(125)

(904)

Provozní náklady:

(85)

(523)

(51)

(22 677)

(16)

(1 445)

(615)

(929)

(97 551)

Přímé centralizované řízení

(63)

(254)

(10)

(46)

(16)

(175)

(411)

(348)

(7 115)

Nepřímé centralizované řízení

0

0

0

(8)

0

(1 254)

(76)

0

(3 821)

Decentralizované řízení

0

0

0

(84)

0

0

0

0

(113)

Sdílené řízení

0

(267)

0

(22 524)

0

0

0

(495)

(85 173)

Společné řízení

0

0

0

(15)

0

(1)

0

0

(382)

Ostatní provozní náklady

(22)

(2)

(41)

0

0

(15)

(128)

(86)

(947)

PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM

(426)

(567)

(213)

(22 748)

(110)

(1 640)

(938)

(1 202)

(100 488)

Čisté provozní náklady

(311)

(551)

(39)

(22 597)

(110)

(1 465)

(591)

(942)

(93 032)


VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTU – ČINNOSTI MIMO RÁMEC EU

v milionech EUR

 

Vnější vztahy

Obchod

Rozvoj

Rozšíření

Humanitární pomoc

+Činnosti mimo rámec EU celkem

Ostatní provozní výnosy

Zpětné získávání výdajů

15

0

10

61

3

89

Výnosy ze správní činnosti

36

0

0

0

0

36

Ostatní provozní výnosy

5

0

1

5

(1)

10

OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY

56

0

11

66

2

135

Správní náklady:

(862)

(57)

(165)

(44)

(27)

(1 155)

Náklady na zaměstnance

(577)

(49)

(144)

(37)

(17)

(824)

Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení

(13)

0

0

0

0

(13)

Ostatní správní náklady

(272)

(8)

(21)

(7)

(10)

(318)

Provozní náklady:

(2 766)

(7)

(1 387)

(1 063)

(945)

(6 168)

Přímé centralizované řízení

(1 722)

(5)

(866)

(531)

(473)

(3 597)

Nepřímé centralizované řízení

(171)

0

(16)

(26)

0

(213)

Decentralizované řízení

(259)

0

(95)

(466)

0

(820)

Sdílené řízení

(29)

0

0

0

0

(29)

Společné řízení

(574)

(2)

(405)

(38)

(467)

(1 486)

Ostatní provozní náklady

(11)

0

(5)

(2)

(5)

(23)

PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM

(3 628)

(64)

(1 552)

(1 107)

(972)

(7 323)

Čisté provozní náklady

(3 572)

(64)

(1 541)

(1 041)

(970)

(7 188)


VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTU – SLUŽBY A OSTATNÍ

v milionech EUR

 

Tisk a komunikace

Úřad pro boj proti podvodům (OLAF)

Koordinace

Personální a administrativní agenda

Eurostat

Rozpočet

Audit

Jazyky

Ostatní

Služby a ostatní celkem

Ostatní provozní výnosy

Zpětné získávání výdajů

1

0

0

0

0

0

0

0

0

1

Výnosy ze správní činnosti

2

5

0

764

0

51

0

90

0

912

Ostatní provozní výnosy

(2)

(1)

8

25

0

37

0

53

455

575

OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY

1

4

8

789

0

88

0

143

455

1 488

Správní náklady:

(108)

(54)

(168)

(1 260)

(85)

(52)

(10)

(403)

46

(2 094)

Náklady na zaměstnance

(67)

(38)

(140)

(448)

(62)

(39)

(9)

(316)

46

(1.073)

Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení

(2)

(1)

0

(114)

0

0

0

(2)

0

(119)

Ostatní správní náklady

(39)

(15)

(28)

(698)

(23)

(13)

(1)

(85)

0

(902)

Provozní náklady:

(136)

(17)

(2)

(32)

(37)

(234)

0

(15)

(430)

(903)

Přímé centralizované řízení

(91)

(17)

(1)

(30)

(37)

(4)

0

0

0

(180)

Nepřímé centralizované řízení

(45)

0

0

0

0

0

0

0

0

(45)

Sdílené řízení

0

0

0

0

0

(230)

0

0

0

(230)

Ostatní provozní náklady

0

0

(1)

(2)

0

0

0

(15)

(430)

(448)

PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM

(244)

(71)

(170)

(1 292)

(122)

(286)

(10)

(418)

(384)

(2 997)

Čisté provozní náklady

(243)

(67)

(162)

(503)

(122)

(198)

(10)

(275)

71

(1 509)

4.   VYSVĚTLIVKY K VÝKAZU PENĚŽNÍCH TOKŮ

4.1   ÚČEL A SESTAVENÍ VÝKAZU PENĚŽNÍCH TOKŮ

Informace o peněžních tocích umožňují posoudit schopnost EU vytvářet peníze a peněžní ekvivalenty a její potřeby těchto peněžních toků využívat.

Výkaz peněžních toků se sestavuje nepřímou metodou. Znamená to, že čistý přebytek nebo schodek za rozpočtový rok se upraví o účinky nepeněžních transakcí, o případné časové rozlišení hotovosti přijaté či vyplacené v minulosti či budoucnosti a o příjmové nebo výdajové položky spojené s investičními peněžními toky.

Peněžní toky vyplývající z transakcí v cizích měnách se účtují v zúčtovací měně Evropské unie (euro) po převedení cizích měn na euro pomocí příslušných směnných kurzů platných v den, kdy dochází k peněžnímu toku.

Výše uvedená tabulka peněžních toků uvádí peněžní toky za dané období roztříděné podle provozních a investičních činností (EU neprovozuje finanční činnosti).

4.2   PROVOZNÍ ČINNOSTI

Provozní činnosti jsou jiné než investiční činnosti EU. Představují většinu realizovaných činností. Úvěry poskytnuté příjemcům (a případné s nimi související výpůjčky) nelze považovat za investiční (ani finanční) činnost, jelikož jsou součástí obecných cílů, a tudíž každodenní činnosti EU. Provozní činnosti zahrnují dále investice, např. EIF, EBRD a fondy rizikového kapitálu. Cílem těchto činností je podílet se na dosahování politicky cílených výsledků.

4.3   INVESTIČNÍ ČINNOSTI

Investiční činnosti představují pořizování a vyřazování nehmotného majetku, nemovitostí, strojů a zařízení a ostatních investic, jež nejsou zahrnuty mezi peněžní ekvivalenty. Mezi investičními činnostmi nejsou vykazovány úvěry poskytnuté příjemcům. Cílem je ukázat skutečné investice EU.

Je třeba poznamenat, že EU nemůže použít peníze a peněžní ekvivalenty ve výši 9 080 milionů EUR, které jsou v držení Komise. Jedná se o peníze obdržené z uložených pokut, kdy se druhá strana proti udělení pokuty odvolá. Tyto částky jsou vykazovány jako „vázané peníze“, viz poznámka 2.11 výše.

5.   PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY A PODMÍNĚNÁ AKTIVA A DALŠÍ POŽADOVANÉ ÚDAJE

PODMÍNĚNÁ AKTIVA

v milionech EUR

 

31.12.2010

31.12.2009

Získané záruky:

Záruky za plnění

301

252

Jiné záruky

30

27

Ostatní podmíněná aktiva

8

18

Podmíněná aktiva celkem

339

297

V některých případech jsou požadovány záruky za plnění, jež mají zajistit, aby příjemci finančních prostředků EU splnili své závazky, které jim vyplývají ze smluv s EU. Ostatní podmíněná aktiva se týkají především možného vrácení daně v souvislosti s budovami Komise.

PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

v milionech EUR

 

vysvětlivka:

31.12.2010

31.12.2009

Poskytnuté záruky

5.1

22 171

19 330

Pokuty – odvolání k Soudnímu dvoru

5.2

9 627

11 969

EZZF – probíhající soudní řízení

5.3

1 772

1 945

Částky týkající se soudních a jiných právních sporů

5.4

458

416

Ostatní podmíněné závazky

5.5

4

12

Podmíněné závazky celkem

 

34 032

33 672

Veškeré podmíněné závazky by byly, v případě jejich splatnosti, financovány v následujících letech z rozpočtu EU.

5.1   POSKYTNUTÉ ZÁRUKY

5.1.1    Za úvěry, které Evropská investiční banka (EIB) poskytla ze svých vlastních zdrojů

v milionech EUR

 

Sdílení rizika

31.12.2010

Nesdílení rizika

31.12.2010

Nevyužito

31.12.2010

Celkem

Nevyužito

31.12.2009

Veřejnoprávní orgány

Soukromé podniky

65 % záruka

3 625

12 443

2 149

18 217

14 945

70 % záruka

87

2 132

62

2 281

2 596

75 % záruka

0

635

60

695

850

100 % záruka

0

683

106

789

821

Celkem Celkem

3 712

15 893

2 377

21 982

19 212

Z rozpočtu EU jsou kryty záruky za úvěry třetím zemím uzavřené a poskytnuté Evropskou investiční bankou z jejích vlastních zdrojů, a to k 31. prosinci 2010 (včetně úvěrů poskytnutých členským státům před přistoupením). Záruka EU je však omezena na určitý procentní podíl maximální výše povolených úvěrových linek: 65 %, 70 %, 75 % nebo 100 %. Pokud není tohoto limitu dosaženo, kryje záruka EU celou částku. K 31. prosinci 2010 dosahovala nevyužitá částka 21 982 milionů EUR, která tak představuje maximální rizikovou expozici EU.

Na úvěry, na něž je poskytována záruka z rozpočtu EU, získává EIB rovněž záruky třetích stran (států, veřejných nebo soukromých finančních institucí); Komise je v takových případech sekundárním ručitelem. Záruka z rozpočtu EU kryje pouze politické riziko záruk poskytnutých v režimu "sdílení rizik". Ostatní rizika pro případ, že by primární ručitel nesplnil své závazky, kryje EIB. U záruk, u nichž se riziko nesdílí, se v případě, že primární ručitel nesplní své závazky, všechna rizika kryjí z rozpočtu EU. Je-li primárním ručitelem orgán veřejné moci, jsou rizika zpravidla omezena na riziko politické, pokud však záruky poskytuje instituce nebo soukromá společnost, mohlo by být nutné krýt z rozpočtu EU i riziko obchodní.

5.1.2    Další poskytnuté záruky

v milionech EUR

 

31.12.2010

31.12.2009

Finanční nástroj na sdílení rizik (RSFF)

161

94

Nástroj pro úvěrové záruky na projekty v oblasti transevropských dopravních sítí (LGTT)

11

6

MEDA: Marocké záruky

17

17

Ostatní

0

1

Celkem

189

118

Finanční nástroj na sdílení rizik (RSFF)

Příspěvek Komise v rámci finančního nástroje na sdílení rizik (RSFF) je používán k zajištění finančního rizika spojeného s úvěry a zárukami, jež poskytuje EIB na způsobilé výzkumné projekty. Příslušné rozpočtové prostředky Komise by měly v období 2007 až 2013 dosáhnout 1 miliardy EUR, z nichž by až 800 milionů EUR mohlo připadnout na zvláštní program „Spolupráce“ a až 200 milionů EUR na zvláštní program „Kapacity“. Stejnou částku se zavázala poskytnout EIB.

K 31. prosinci 2010 přispěla Komise do RSFF částkou 515 milionů EUR. EIB tyto peníze investovala do dluhopisů (419 milionů k 31. prosinci 2010), termínovaných vkladů (55 milionů EUR) a ekvivalentů hotovosti (33 milionů EUR). Ke konci roku 2010 byly podepsány půjčky za 2 212 milionů EUR, a ty jsou tedy kryty touto facilitou. V roce 2009 došlo k neplnění ve výši 5 milionů EUR a tato částka byla tudíž vyúčtována facilitě. Částka 161 milionů EUR, vykázána výše jako podmíněný závazek, představuje odhadovanou maximální ztrátu k 31. prosinci 2010, kterou by Komise utrpěla v případě nesplácení půjček nebo v případě využití záruk, které poskytla EIB v rámci RSFF. Činí to 7,3 % ze všech zaručených sum. Nutno poznamenat, že celkové riziko Komise je omezeno částkou, kterou přispívá do facility.

Nástroj pro úvěrové záruky na projekty v oblasti transevropských dopravních sítí (LGTT)

Nástroj pro úvěrové záruky na projekty v oblasti transevropských dopravních sítí (LGTT) poskytuje záruky ke zmírnění rizika v oblasti příjmů v prvních letech fungování uvedených projektů. Konkrétně by záruka plně pokrývala pohotovostní úvěry, jež by byly čerpány pouze v případech, kdy peněžní toky projektu nestačí splácet prioritní dluh. Tento nástroj je společným finančním produktem Komise a EIB a nařízením TEN-T bylo z rozpočtu EU vyčleněno 500 milionů EUR na období 2007–2013. EIB alokuje dalších 500 milionů EUR, takže nástroj bude mít k dispozici celkem 1 miliardu EUR.

K 31. prosinci 2010 přispěla Komise do LGTT částkou 155 milionů EUR. EIB tyto peníze investovala do dluhopisů (111 milionů k 31. prosinci 2010), termínovaných vkladů (36 milionů EUR) a ekvivalentů hotovosti (5 milionů EUR). Ke konci roku 2010 byly podepsány půjčky za 140 milionů EUR, a ty jsou tedy kryty touto zárukou. Částka 11 milionů EUR, vykázána výše jako podmíněný závazek, představuje odhadovanou maximální ztrátu k 31. prosinci 2010, kterou by Komise utrpěla v případě nesplácení půjček, které poskytla EIB v rámci operací LGTT. Činí to 7,9 % ze všech zaručených sum. Nutno poznamenat, že celkové riziko Komise je omezeno částkou, kterou přispívá do tohoto nástroje.

Aktiva RSFF a nástroje LGTT se vykazují v rozvaze Komise jako krátkodobá realizovatelná aktiva (viz pozn. 2.8) a hotovost (pozn. 2.11).

Meda

Prostřednictvím zvláštního fondu v rámci programu MEDA vytvořila Komise záruční mechanismus ve prospěch dvou marockých organizací, konkrétně Caisse Centrale de Garantie a Fonds Dar Ad-Damane. K 31. prosinci 2010 je v tomto fondu 27 milionů EUR, které se vykazují jako peníze a peněžní ekvivalenty – viz pozn. 2.11. Záruka Komise vykazovaná jako podmíněný závazek kryje půjčky poskytnuté výše zmíněnými organizacemi do výše 17 milionů EUR.

5.2   POKUTY

Vykázané částky představují pokuty, které Komise uložila za porušení pravidel hospodářské soutěže, které byly prozatímně uhrazeny a proti nimž buď bylo podáno odvolání, nebo není známo, zda k podání odvolání dojde. Tento podmíněný závazek bude vykazován až do pravomocného rozhodnutí Soudního dvora. Úroky z předběžných plateb (561 milionů EUR) jsou zahrnuty do hospodářského výsledku za daný rok a jejich vykázání mezi podmíněnými závazky vyjadřuje nejistotu ohledně titulu Komise k těmto částkám.

5.3   EZZF – PROBÍHAJÍCÍ SOUDNÍ ŘÍZENÍ

Jde o podmíněné závazky vůči členským státům spojené s rozhodnutími o souladu výdajů z EZZF s pravidly Společenství, jež jsou předmětem probíhajících řízení u Soudního dvora. Určení konečného závazku a roku, v němž bude mít úspěšné odvolání za následek čerpání z rozpočtu, bude záviset na délce soudního řízení. Odhad pravděpodobných částek k úhradě je v rozvaze vykázán jako dlouhodobá rezerva – viz vysvětlivka 2.13.

5.4   ČÁSTKY SOUVISEJÍCÍ SE SOUDNÍMI A JINÝMI PRÁVNÍMI SPORY

Tato položka se týká žalob o náhradu škody podaných proti EU, dalších právních sporů a odhadovaných právních výloh. Je třeba upozornit, že v případě žaloby o náhradu škody podle článku 288 ES musí žalobce prokázat, že orgán dostatečně závažným způsobem porušil právní předpis, který přiznává práva jednotlivcům, že žalobce utrpěl skutečnou újmu a že existuje přímý příčinný vztah mezi protiprávním činem a újmou.

5.5   OSTATNÍ PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

Tato položka obsahuje další menší podmíněné závazky, jež nelze zařadit do výše uvedených položek.

Další významné údaje

5.6   ZÁVAZKY VŮČI DOSUD NEČERPANÝM PROSTŘEDKŮM

v milionech EUR

 

31.12.2010

31.12.2009

Závazky vůči dosud nečerpaným prostředkům

155 642

134 689

Rozpočtové RAL ("Reste à Liquider") představují dosud nevyužité závazky, jež dosud nebyly zrušeny nebo v souvislosti s nimiž dosud neproběhla platba. RAL jsou přirozeným důsledkem existence víceletých programů. K 31. prosinci 2010 činily RAL celkem 194 395 milionů EUR. Tato vykázaná částka představuje rozdíl mezi rozpočtovými RAL a souvisejícími částkami, které byly vykázány v hospodářském výsledku 2010 jako náklady.

5.7   VÝZNAMNÉ PRÁVNÍ ZÁVAZKY

v milionech EUR

 

31.12.2010

31.12.2009

Strukturální operace

210 638

275 761

Protokol se zeměmi Středomoří

263

263

Dohody o rybolovu

130

249

Program Galileo

513

1 517

Program GMES

390

556

TEN-T

3 530

4 289

Další smluvní závazky

3 920

1 325

Celkem

219 384

283 960

Tyto závazky vznikly proto, že se Komise rozhodla přijmout dlouhodobější právní závazky ohledně částek, které zatím nebyly v rozpočtu kryty položkami závazků. Může se to týkat víceletých programů, jako jsou strukturální opatření, nebo částek, které se EU zavázala vyplatit v budoucnosti na základě administrativních smluv platných v rozvahový den (např. vztahujících se k poskytování strážních, úklidových a podobných služeb, ale také smluvních závazků ohledně konkrétních projektů, jako jsou stavební práce). Závazky, které je nutno řadit do této položky, neplynou ze všech víceletých programů, neboť výdaje v budoucích letech závisejí na každoročních rozhodnutích rozpočtového orgánu nebo na změnách daných pravidel.

5.7.1    strukturální opatření

Tabulka níže přináší srovnání mezi právními závazky, pro něž ještě nebyly vytvořeny rozpočtové závazky, a maximálními závazky, jež souvisí s částkami finančního rámce na roky 2007–2013.

v milionech EUR

 

Částky finančního výhledu 2007–2013

(A)

Uzavřené právní závazky

(B)

Rozpočtové závazky 2007-2010

(C)

Rozdíl mezi právními a rozpočtový–mi závazky

(= B – C)

Maximální závazek

(= A – C)

Fondy politiky soudržnosti

347 550

346 475

189 574

156 901

157 976

Přírodní zdroje

100 549

100 549

54 759

45 790

45 790

Nástroj pro předvstupní pomoc

10 958

7 357

4 086

3 271

6 872

Celkem

459 057

454 381

248 419

205 962

210 638

5.7.2    Protokoly se zeměmi Středomoří

Vykázané závazky v celkové výši 263 milionů EUR plynou z finančních protokolů s nečlenskými zeměmi z oblasti Středomoří. Odpovídají rozdílu mezi celkovou částkou podle podepsaných protokolů a částkou rozpočtových závazků zachycenou v účetních záznamech. Tyto protokoly jsou mezinárodními smlouvami, které nelze zrušit bez souhlasu obou stran, přestože probíhá proces jejich postupného rušení.

5.7.3    Dohody o rybolovu

Jedná se o závazky v celkové výši 130 milionů EUR přijaté ve vztahu k třetím zemím v souvislosti s operacemi v rámci mezinárodních dohod o rybolovu.

5.7.4    Program Galileo

Galileo je globální družicový navigační systém (GNSS), který v současnosti vyvíjí Evropská unie a Evropská kosmická agentura (ESA). Program Galileo je nyní zcela financován z rozpočtu EU a Komise spravuje tento program jménem EU. Předpokládá se, že první etapa programu "ověřování na oběžné dráze" (IOV) bude dokončena v průběhu roku 2012 a poté dojde k převodu vytvořeného majetku na Komisi.

Je třeba poznamenat, že Komise do konce roku 2010 přispěla na fázi IOV v rámci programu Galileo částkou 1 178 milionů EUR; tato částka zahrnuje předchozí investici do společného podniku Galileo. Vzhledem ke stále probíhající výzkumné fázi programu byly vynaložené prostředky v souladu s účetními pravidly EU zaúčtovány jako náklady a nebyla vykázána nehmotná aktiva. Celkový (orientační) příspěvek Komise, s nímž se počítá pro příští fázi programu Galileo („FOC“, 2008 až 2013), činí 2 408 milionů EUR.

5.7.5    Program GMES

Komise uzavřela s ESA smlouvu na léta 2008 až 2013 o realizaci vesmírné složky Globálního monitoringu životního prostředí a bezpečnosti (GMES). Celková orientační částka na uvedené období činí 624 milionů EUR. V roce 2010 vynaložila ESA 166 milionů EUR na výdajích.

5.7.6    Závazky vůči TEN-T

Tato částka se týká grantů v oblasti transevropské dopravní sítě (TEN-T) na léta 2007–2013. Tento program se týká projektů rozvoje transevropské dopravní sítě, které podporují jednak projekty v oblasti infrastruktury, jednak projekty výzkumu a inovací k rychlejšímu začleňování nových technologií a novátorských procesů do vývoje nové dopravní infrastruktury. Celková orientační částka pro tento program činí 8 013 milionů EUR.

5.7.7    Další smluvní závazky

Částky v tomto řádku odpovídají závazkům, jež po dobu trvání těchto smluv zbývají k úhradě. Sem patří nevypořádaný smluvní závazek ve výši 83 milionů EUR za renovaci budov Soudního dvora, dále 76 milionů EUR za stavební smlouvy Rady a 434 milionů EUR za stavební smlouvy Parlamentu a 446 milionů EUR od Komise (týkají se hlavně dvou velkých stavebních projektů v Lucemburku). Další významnou položkou je 2 654 milionů EUR za ujednání o zadávání zakázek pro Agenturu pro získávání energie z jaderné syntézy (European Joint Undertaking for ITER and the Development of Fusion Energy) v souvislosti s projektem ITER.

5.8   ZÁVAZKY Z OPERATIVNÍHO LEASINGU

v milionech EUR

Popis

Budoucí splátky

< do 1 roku

1–5 let

> nad 5 let

Celkem

Nemovitosti

350

1 235

749

2 334

IT materiál a jiná technika

12

38

0

50

Celkem

362

1 273

749

2 384

V této položce se vedou budovy a ostatní zařízení pronajaté na základě smluv o operativním leasingu, které nesplňují podmínky k tomu, aby byly vykázány v rozvaze na straně aktiv. Vykázané částky odpovídají závazkům, které zbývá v průběhu trvání smluv splnit.

V roce 2010 byly ve výsledovce v souvislosti s operativním leasingem zaznamenány náklady ve výši 363 milionů EUR.

6.   FINANČNÍ OPRAVY A VRACENÍ PROSTŘEDKŮ

6.1   ÚVOD

V této vysvětlivce je přehled o opravách chyb a o odhalených nesrovnalostech, zejména v té části rozpočtu EU, která je plněna v režimu sdíleného řízení (tj. přibližně 80 % celého rozpočtu). V režimu sdíleného řízení se Komise spoléhá na členské státy, že realizují programy EU, tj. příspěvek EU se vyplácí členským státům (obecně určité platební agentuře), která pak odpovídá za vyplacení prostředků příjemcům. Členské státy jsou tudíž primárně odpovědné za předcházení, odhalování a opravu chyb a nesrovnalostí, jichž se dopouští příjemci, zatímco Evropská komise plní celkovou dohlížecí roli (tj. prověřuje účinné fungování řídících a kontrolních systémů členských států).

6.1.1    Finanční opravy

Finanční opravy představují hlavní nástroj pro opravu chyb a nesrovnalostí v podmínkách sdíleného řízení. Finanční opravy provádí Evropská komise s cílem vyloučit z financování EU takové výdaje, které jsou v rozporu s použitelnými pravidly a předpisy. Finanční opravy lze použít také po odhalení vážných nedostatků v řídících a kontrolních systémech členských států. Konečným cílem tohoto korekčního mechanismu je, aby všechny výdaje, které deklaruje členský stát (tj. na jejichž základě vyplácí EU svůj příspěvek) odpovídaly předpisům. Jedním ze způsobů realizace finančních oprav je vydání příkazu Komise k vrácení neoprávněně vyplacených prostředků.

Při zpracování finanční opravy se provádějí tři hlavní kroky:

1)

Výše finanční opravy se určí právním a kontradiktorním postupem (nedokončené, „in progress“);

2)

Výše finanční opravy se určí s jistotou a je definitivní buď formou rozhodnutí Komise („rozhodnuté“) nebo ji potvrdí (tj. akceptuje) členský stát („confirmed“);

3)

částka se „provede“ („implemented“) některým z těchto způsobů: a) po vystavení příkazu k vrácení prostředků Komisí uhradí částku Komisi buď členský stát nebo ji Komise započte do svých příštích plateb dotyčnému členskému státu; anebo b) po akceptování opravy členský stát odečte (strhne) tuto částku z následné žádosti Komisi o platbu ještě před skončením vymáhaní na vnitrostátní úrovni (withdrawal) anebo po skončení vymáhacího řízení na vnitrostátní úrovni a účinném vrácení částky příjemcem (recovery at national level); V obou případech (stržení anebo vymožení členským státem na vnitrostátní úrovni odečtením od následné žádosti o platbu) použitelné předpisy umožňují nahradit nepředpisový výdej jiným způsobilým výdajem. Podle zásad akruálního účetnictví je nezbytným krokem pro zjištění provedení finančních oprav validace příkazu k vrácení prostředků nebo žádosti o platbu (podle daného případu) schvalující osobou v účetním systému. Při uzavírání programu, kdy už není možné opětovné použití prostředků členským státem, však Komise provádí finanční opravu uvolněním prostředků ze závazku („decommitment“).

1)   Finanční opravy nedokončené (in progress):

Suma vykázaná pod položkou „finanční opravy nedokončené“ vychází z auditních nálezů Komise a Účetního dvora nebo úřadu OLAF, jimiž se všemi zabývá GŘ cestou probíhajících kontradiktorních řízení proti dotčeným členským státům. Jedná se o nejlepší a opatrný odhad, který zohledňuje stav k 31. prosinci 2010 v souvislosti s opatřeními přijatými v návaznosti na audity a vystavení dopisů o konečné pozici (nebo dopisů předcházejících pozastavení plateb). Tato částka se určitě změní v důsledku kontradiktorního řízení, v němž členské státy dostávají možnost předložit další důkazy na podporu svých tvrzení.

2)   Finanční opravy rozhodnuté/potvrzené („decided/confirmed“):

V oblasti zemědělství a rozvoje venkova na období 2007–2013 fondy EZZF (Evropský zemědělský a záruční fond) a EZFRV (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova) nahradily EAGGF (Evropský zemědělský orientační a záruční fond, 2000–2006). Rozhodnutí o finančních opravách jsou iniciovány hlavně v důsledku ověření výdajů deklarovaných členskými státy, pro které platí tyto postupy účetních závěrek:

rozhodnutí o schválení roční účetní závěrky přijímá Komise a tím formálně akceptuje roční závěrky platebních agentur na základě ověření a potvrzení postupu řídících orgánů;

rozhodnutí o schválení víceleté účetní závěrky přijímá Komise na základě souladu deklarovaných výdajů členskými státy s použitelnými pravidly a předpisy EU;

rozhodnutí o provedení plateb při roční účetní závěrce přijímá Komise podle toho, které finanční opravy lze stanovit pro platby, které nevyhověly právním nebo regulatorním lhůtám.

V oblasti politiky soudržnosti jsou finanční opravy rozhodnuté/potvrzené výsledkem kontrol a auditů Komise, Evropského účetního dvora a úřadu OLAF.

3)   Provádění finančních oprav:

V případě EZZF jsou finanční opravy prováděny vždy odpočtem v měsíčních prohlášeních. Pokud jde o EZFRV lze opětovně použít jak částky, které samotné členské státy vymohly zpět, tak finanční opravy, o nichž bylo rozhodnuto.

Finanční opravy v rámci politiky soudržnosti se provádějí takto:

členský stát akceptuje opravu, kterou Komise požaduje nebo navrhuje: Členský stát uplatní finanční opravu sám formou odpočtu od budoucí žádosti o proplacení (viz strhnutí a vrácení v bodě 6.1.1 podbod 3) výše). Veškeré částky, které členské státy opraví, mohou být potom použity pro jiné způsobilé operace, u nichž dojde k předpisovým výdajům. Tyto případy nemají vliv na účty Komise, jelikož se nesnižuje úroveň financování určitého programu ze strany EU. Finanční zájmy EU jsou tak chráněny před nesrovnalostmi a podvody.

členský stát nesouhlasí s opravou, kterou požaduje nebo navrhuje Komise, po formálním kontradiktorním řízení s členským státem, jehož součástí je pozastavení plateb pro program; V tomto případě má Komise tři měsíce od data formálního slyšení s členským státem (šest měsíců u programů v období 2007–2013) na to, aby přijala formální rozhodnutí o finanční opravě a vydala příkaz k vrácení prostředků za účelem vymožení vyplacené částky od členského státu. Tyto případy vedou k čistému snížení příspěvku EU pro konkrétní operační program, jehož se týká finanční oprava (členský stát nemá možnost použít opravenou částku pro jiné způsobilé operace).

Když při uzavření programu členský stát nemůže opětovně použít prostředky, částka finanční opravy se buď odečte od poslední žádosti o proplacení nákladů, kterou podá členský stát, nebo Komise tuto částku zruší.

6.1.2    Vrácené prostředky

Vracení prostředků je jen způsob provádění finančních oprav, který si zaslouží samostatné vykazování vzhledem k významu, který mu připisuje rozpočtový orgán.

V souladu s finančním nařízením by příkazy k vrácení prostředků (někdy nazývané též inkasní příkazy) měla vydávat schvalující osoba na neoprávněně vyplacené částky. Vrácení prostředků se poté provádí přímým bankovním převodem z účtu dlužníka (např. členského státu) nebo započtením proti jiným částkám, které Komise dluží členskému státu. Finanční nařízení předpokládá další postupy k zajištění inkasa prošlých příkazů k vrácení prostředků, které jsou předmětem zvláštních následných opatření účetního Komise.

V oblasti zemědělství jsou členské státy povinny odhalovat chyby a nesrovnalosti a zpětně vymáhat neoprávněně vyplacené částky v souladu s vnitrostátními pravidly a postupy. Pokud jde o EZZF, zpětně získané částky od příjemců se připisují k dobru Komisi poté, co si členské státy ponechají 20 % (v průměru), které ve výsledovce vykazují jako příjem. V případě EZFRV jsou vrácené prostředky odečteny od následující žádosti o platbu ještě před jejím odesláním útvarům Komise, takže příslušnou částku lze znovu použít pro daný program. Pokud členský stát o zpětné získání prostředků neusiluje nebo nejsou jeho opatření dostatečně důsledná, může se Komise rozhodnout, že zasáhne a uloží dotyčnému členskému státu finanční opravu.

V oblasti politiky soudržnosti jsou členské státy (nikoli Komise) primárně odpovědné za vymáhání od příjemců neoprávněně vyplacených částek zvýšených případně o úroky z prodlení. Částky, které by vymohly členské státy, jsou v této vysvětlivce vykazovány jako doplňující informace k finančním opravám, které uložila Komise. V období 2007–2013 mají členské státy právní povinnost poskytovat Komisi jasné a strukturované údaje o částkách strhnutých ze spolufinancování před dokončením vnitrostátního vymáhání a o částkách, které byly účinně vymoženy od příjemců na vnitrostátní úrovni.

6.1.3    Pozastavení a přerušení plateb

V souladu s odvětvovými předpisy může Komise také:

přerušit běh platební lhůty maximálně na 6 měsíců u programů v období 2007–2013, pokud:

a)

existuje důkaz o významném nedostatku ve fungování řídících a kontrolních systémů dotyčného členského státu;

b)

útvary Komise musí provést dodatečná ověření poté, co obdrží informace, které je upozorní na skutečnost, že určitý výdaj v ověřeném výkazu výdajů se váže na závažnou nesrovnalost, která nebyla napravena.

pozastavit celou nebo část průběžné platby členskému státu jak u programů v období 2000–2006, tak u programů v období 2007–2013, v těchto třech případech:

a)

vážné nedostatky řídícího a kontrolního systému programu; nebo

b)

výdaje v ověřeném výkazu výdajů se váží k závažné nesrovnalosti, která nebyla napravena; nebo

c)

vážné porušení řídících a kontrolních povinností členského státu.

Pokud členský stát nepodnikne požadovaná opatření, Komise může uložit finanční opravu.

6.1.4    Ostatní druhy řízení

Co se týče té části rozpočtu EU, která je spravována v režimu přímého řízení, výdaje, které nejsou v souladu s použitelnými pravidly a předpisy, jsou buď vymáhány zpět formou příkazu k vrácení prostředků, jež vydává Komise, nebo jsou odečteny od následného výkazu nákladů. Pokud příjemce sám provede odpočet ve výkazu nákladů, tuto skutečnost nelze zapsat do účetního systému Komise. Vymáhání neoprávněně vyplacených částek v režimu decentralizovaného řízení a nepřímého centralizovaného řízení je úkolem členských států, třetích zemí nebo agentur. V režimu sdíleného řízení se taky používají opravné nástroje, jež jsou definovány v dohodách uzavřených s mezinárodními organizacemi.

Pozn.: Všechna čísla jsou zaokrouhlena na miliony eur. Nutno poznamenat, že v důsledku zaokrouhlení číselných údajů nemusí součet některých finančních údajů souhlasit. Částky vykázané jako 0 představují číslo nižší než 500 000 EUR. Částky rovnající se nule jsou vykázány pomlčkou (–).

6.2   FINANČNÍ OPRAVY A VRACENÍ PROSTŘEDKŮ V OBLASTI ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJE VENKOVA

6.2.1    Finanční opravy a vracení rozhodnuté v roce 2010

Finanční opravy EZZF rozhodnuté v r. 2010

v milionech EUR

 

2010

2009

Postup schvalování účetní závěrky EZZF:

Finanční vypořádání a nedodržení platebních lhůt

33

103

Schválení souladu

1 022

359

Mezisoučet

1 055

462


Finanční opravy v oblasti rozvoje venkova rozhodnuté v r. 2010

v milionech EUR

 

2010

2009

Finanční opravy v oblasti rozvoje venkova:

přechodný nástroj pro financování rozvoje venkova (TRDI) 2000-2006

49

11

SAPARD 2000–2006

3

14

EZFRV 2007–2013

20

Mezisoučet

73

25


Vrácené prostředky potvrzené v r. 2010

v milionech EUR

 

2010

2009

EZZF - nesrovnalosti

178

163

TRDI – vrácené prostředky

10

SAPARD – vrácené prostředky

5

EZFRV - nesrovnalosti

98

47

Mezisoučet

292

210


Finanční opravy a vrácené prostředky rozhodnuté/potvrzené v roce 2010 celkem

v milionech EUR

 

2010

2009

EZZF:

Finanční opravy

1 055

462

Vrácené prostředky

178

163

Mezisoučet EZZF

1 233

625

Rozvoj venkova:

Finanční opravy

73

25

Vrácené prostředky

114

47

Mezisoučet – rozvoj venkova

187

72

Celkem

1 420

697

Rozpis částek EZZF podle členských států se nachází v příloze 1.

Všechny výše uvedené částky jsou zachyceny ve výsledovce Komise. Zvýšení v postupu schvalování souladu v roce 2010 nastalo po předcházejícím snížení mezi roky 2008 a 2009. Je to dáno především absencí neprovedených rozhodnutí o schválení účetní závěrky koncem roku 2009. Závěrka za rok 2008 vlastně zahrnovala neprovedené rozhodnutí o schválení souladu na částku 178 milionů EUR, což vysvětluje snížení mezi lety 2008 a 2009. Čísla za rok 2010 podobně zahrnují neprovedené rozhodnutí o schválení účetní závěrky v celkové výši 471 milionů EUR, které bylo přijato před koncem roku a k jehož finančnímu vykonání dojde v roce 2011. To zase vysvětluje zvýšení mezi lety 2009 a 2010.

Potvrzené vrácené prostředky poprvé zahrnují v roce 2010 i částky z EZFRV v celkové výši 98 milionů EUR, což vysvětluje zvýšení oproti roku 2009.

6.2.2    Finanční opravy a vrácené prostředky provedené v roce 2010

Finanční opravy EZZF provedené v r. 2010

v milionech EUR

 

2010

2009

Postup schvalování účetní závěrky EZZF:

Finanční vypořádání a nedodržení platebních lhůt

33

103

Schválení souladu

728

600

Celkem

761

703


Finanční opravy v oblasti rozvoje venkova provedené v r. 2010

v milionech EUR

 

2010

2009

Finanční opravy v oblasti rozvoje venkova:

přechodný nástroj pro financování rozvoje venkova (TRDI) 2000-2006

49

11

SAPARD 2000–2006

3

14

EZFRV 2007–2013

0

0

Mezisoučet

53

25


Vrácené prostředky v roce 2010

v milionech EUR

 

2010

2009

EZZF - nesrovnalosti

172

148

TRDI – vrácené prostředky

10

SAPARD – vrácené prostředky

5

EZFRV - nesrovnalosti

98

47

Mezisoučet

286

195


Finanční opravy a vrácené prostředky provedené v roce 2010 celkem

v milionech EUR

 

2010

2009

EZZF:

Finanční opravy

761

703

Vrácené prostředky

172

148

Mezisoučet EZZF

934

851

Rozvoj venkova:

Finanční opravy

53

25

Vrácené prostředky

114

47

Mezisoučet – rozvoj venkova

167

72

Celkem

1 101

923

Rozpis částek EZZF podle členských států se nachází v příloze 2.

Co se týče finančního vykonání rozhodnutí o schválení souladu, částky jsou obecně stabilní a vykazují meziročně jen malé výkyvy. Pokud jde o EZFRV, který začal působit v programovém období 2007–2013, byla zahájena první vlna kontrol a auditů EU. Předpokládá se, že částky finančních oprav se začnou vykazovat v příštích letech (viz vysvětlivka 6.2.4 o finančních opravách nedokončených).

Jak už bylo uvedeno v bodě o vrácených prostředcích potvrzených, provedené vrácené prostředky zahrnují poprvé v roce 2010 částky z EZFRV v celkové výši 98 milionů EUR, což vysvětluje zvýšení oproti roku 2009. Předpokládá se, že toto číslo bude z výše uvedených důvodů v následujících letech růst.

6.2.3    Finanční opravy – kumulativní čísla

Finanční opravy EZZF provedené v roce 2010 – kumulativní údaj za roky 1999 – 2010

v milionech EUR

 

2010

2009

Postupy schvalování účetní závěrky EZZF:

6 258

5 719

Celkem

6 258

5 719

Tato částka představuje celkový finanční dopad postupů schvalování účetní závěrky od doby, kdy byl zaveden tento opravný mechanismus, tj. od roku 1999.

Další finanční opravy provedené v roce 2010 – kumulativní údaj za roky 2000 – 2010

v milionech EUR

 

ke konci roku 2010

ke konci roku 2009

Další finanční opravy:

přechodný nástroj pro financování rozvoje venkova (TRDI) 2000-2006

61

11

SAPARD 2000–2006

17

14

EZFRV 2007–2013

21

0

Mezisoučet

98

25

Tento kumulativní údaj o opravách schválení účetní závěrky EZZF představuje částky, o nichž bylo formálně rozhodnuto formou rozhodnutí Komise. Údaj za rok 2010 vzal v úvahu rozhodnutí o schválení závěrky č. 1 až 34. Nutno poznamenat, že všechna rozhodnutí o schválení souladu byla formálně přijata, zatímco plnění rozhodnutí o schválení finančních výkazů trvá obvykle déle a projeví se v následujících letech.

6.2.4    Finanční opravy nedokončené (in progress):

Finanční opravy EZZF nedokončené k 31.12.2010

v milionech EUR

 

Finanční opravy nedokončené k 31.12.2009

Nové finanční opravy nedokončené v r. 2010

Finanční opravy rozhodnuté v r. 2010

Úpravy finančních oprav rozhodnutých nebo nedokončených k 31.12.2009

Finanční opravy nedokončené k 31.12.2010

EZZF – budoucí rozhodnutí o finančních výkazech a souladu

2 763

670

(1 029)

(115)

2 288

Finanční opravy EZZF nedokončené celkem

2 763

670

(1 029)

(115)

2 288

Výše nedokončených finančních oprav EZZF na konci roku 2010 svědčí o konsolidaci metody odhadování budoucích rozhodnutí o souladu.

Další finanční opravy nedokončené k 31.12.2010

v milionech EUR

 

Finanční opravy nedokončené k 31.12.2009

Nové finanční opravy nedokončené v r. 2010

Finanční opravy rozhodnuté v r. 2010

Úpravy finančních oprav rozhodnutých nebo nedokončených k 31.12.2009

Finanční opravy nedokončené k 31.12.2010

Přechodný nástroj pro financování rozvoje venkova (TRDI) 2000-2006

12

45

(49)

0

7

SAPARD 2000–2006

4

54

(3)

13

68

EZFRV 2007–2013

114

55

(57)

11

123

Finanční opravy nedokončené celkem

130

154

(109)

24

198

Programy SAPARD a TRDI se dostávají do fáze uzavírání, což vysvětluje výši finančních oprav nedokončených. Navíc byly zahájeny audity a kontroly EZFRV na úrovni EU, což vysvětluje větší část vykazované částky.

Vrácení prostředků EZZF nedokončené k 31.12.2010

v milionech EUR

 

Finanční opravy nedokončené k 31.12.2009

Nové finanční opravy nedokončené v r. 2010

Finanční opravy rozhodnuté v r. 2010

Úpravy finančních oprav rozhodnutých nebo nedokončených k 31.12.2009

Finanční opravy nedokončené k 31.12.2010

EZZF - nesrovnalosti

276

170

(178)

55

323

Vrácené prostředky nedokončené celkem

276

170

(178)

55

323

Jelikož potvrzené a provedené nesrovnalosti jsou vykázány ve vysvětlivkách 6.2.1 a 6.2.2, je důležité v tomto oddíle ukázat, jak se budou vyvíjet budoucí částky nesrovnalostí.

Další vrácení prostředků nedokončené k 31.12.2010

v milionech EUR

 

Finanční opravy nedokončené k 31.12.2009

Nové finanční opravy nedokončené v r. 2010

Finanční opravy rozhodnuté v r. 2010

Úpravy finančních oprav rozhodnutých nebo nedokončených k 31.12.2009

Finanční opravy nedokončené k 31.12.2010

Přechodný nástroj pro financování rozvoje venkova (TRDI) 2000-2006

5

6

(10)

7

7

SAPARD 2000–2006

88

52

(5)

(41)

94

EZFRV 2007–2013

8

60

(98)

52

22

Vrácené prostředky nedokončené celkem

101

118

(114)

18

123

6.3   FINANČNÍ OPRAVY V POLITICE SOUDRŽNOSTI

V politice zemědělství a rozvoj venkova jsou vrácené prostředky společné (ty, které se netýkají finančních oprav). V politice soudržnosti se však příkazy k vrácení prostředků používají téměř výlučně k provádění těch finančních oprav, o nichž rozhodla Komise a které se projeví čistým snížením financování EU.

Výsledky kontrol výdajů na politiku soudržnosti, které provedly členské státy, jsou ve vysvětlivce 6.5. Částka finančních oprav v roce 2009 za programové období 2000–2006, které souvisejí s TRDI a SAPARD, se nyní nachází v bodě Zemědělství a rozvoj venkova (viz vysvětlivka 6.2) spolu s EZFRV.

6.3.1    Finanční opravy potvrzené v roce 2010

Finanční opravy rozhodnuté/potvrzené v roce 2010

v milionech EUR

 

2010

2009

Politika soudržnosti (práce EU)

Programy na období 1994-1999

136

521

Programy na období 2000-2006

788

1 865

Programy na období 2007-2013

2

0

Mezisoučet

925

2 386

Rozpis těchto částek podle členských států se nachází v příloze 3.


Finanční opravy potvrzené/rozhodnuté v roce 2010 a jejich provedení v roce 2010

v milionech EUR

 

EFRR

FS

EFS

FNOR

EZOZF Orientační sekce

CELKEM

Finanční opravy za období 1994-99:

Provedené zrušením/odpočtem při uzavření

2

0

0

2

Provedené příkazem k vrácení prostředků

118

4

3

3

128

Dosud neprovedeno

5

0

0

6

Mezisoučet za období 1994-99

125

0

4

3

3

136

Finanční opravy za období 2000-2006:

Provedené zrušením/odpočtem při uzavření

11

11

Provedené členskými státy

35

87

122

Provedené příkazem k vrácení prostředků

0

0

30

30

Dosud neprovedeno

368

246

8

2

624

Mezisoučet za období 2000-2006

368

258

43

89

30

788

Finanční opravy za období 2007-2013:

Provedené zrušením/odpočtem při uzavření

Provedené členskými státy

1

1

2

Provedené příkazem k vrácení prostředků

Dosud neprovedeno

0

0

0

Mezisoučet za období 2007-2013

1

1

2

Finanční opravy potvrzené v roce 2010 celkem

494

258

49

91

33

925

Finanční opravy rozhodnuté v r. 2009

2 061

86

180

46

13

2 386

Z celkové částky 925 milionů EUR, potvrzené v roce 2010, byly 2 miliony EUR potvrzeny v předešlých letech, avšak dosud nebyly vykázány, a 44 milionů EUR představují úpravy již vykázaných částek.

Výše finančních oprav potvrzených/rozhodnutých během roku a provedených Komisí vydáním příkazu k vrácení prostředků (tj. Komisi se vrátí hotovost) činí 158 milionů EUR. 128 milionů za období 1994–99 a 30 milionů EUR za období 2000–06 (2009: 146 milionů EUR). Nutno poznamenat, že provedení cestou vydání příkazu k vrácení prostředků představuje pouze omezenou částku finančních oprav (tj. 20 % částky provedené v roce 2010), jelikož použitelné odvětvové předpisy předpokládají možnost, že členské státy akceptují finanční opravu navrženou Komisí a poté nahradí nepředpisový výdej předpisovým, takže Komise už nemusí vydávat příkaz k vrácení prostředků. Příkazy k vrácení prostředků vydává Komise pouze v případech, kdy členský stát odmítne finanční opravu, nebo ve fázi uzavírání programu, když už členský stát nemůže předložit jiný výdaj místo nepředpisového.

Pokud jde o EFRR, velký rozdíl mezi potvrzenými/rozhodnutými opravami v roce 2009 a 2010 je dán velkou opravou ve Španělsku (přibližně 1,5 miliardy EUR), kterou členský stát potvrdil koncem roku 2009. Touto opravou byl zvršen významný akční plán zahájený v roce 2004, který se týkal řízení a druhostupňové prověrky veřejných zakázek ve dvaceti španělských programech. Významně to zvýšilo částku oprav vykázaných za rok 2009. Od roku 2010 se budou částky spojené s obdobím 2000–2006 snižovat, protože končí období uzavírání. Vykázané opravy budou souviset s dokončováním postupů zahájených v předchozích letech a s výsledky uzávěrky programů a auditů.

Pokud jde o ESF, nižší výše finančních oprav v programovém období 1994–1999 je způsobena tím, že útvary Komise dospívají ke konci procesu uzavírání. Co se týče programového období 2000–2006, v roce 2010 předložila velká většina programů svou závěrečnou dokumentaci. Výše finančních oprav bude proto zjištěna a potvrzena až po skončení probíhající analýzy dokumentů členských států, kterou se zabývají útvary Komise.

Co se týká FNOR, audit ústředních orgánů ve Španělsku koncem roku 2009 vedl k potvrzení částky 87 milionů EUR (v roce 2010), kterou členský stát odečetl od závěrečného vyúčtování nákladů, který byl doručen koncem roku 2010.

6.3.2    Finanční opravy provedené v r. 2010

Finanční opravy provedené v r. 2010

v milionech EUR

 

2010

2009

Politika soudržnosti (práce EU)

Programy na období 1994-1999

476

300

Programy na období 2000-2006

259

384

Programy na období 2007-2013

2

0

Mezisoučet

737

684

Rozpis těchto částek podle členských států se nachází v příloze 4.

Je třeba poznamenat, že výše uvedené částky, zejména pokud jde o programové období 2000–2006, nezahrnují finanční opravy vykázané členskými státy v žádostech o závěrečnou platbu, které Komise obdržela v roce 2010, a které se nachází ve stadiu validace. V této fázi je finanční oprava vlastně prováděna členským státem, který potvrzuje odpočet částky finanční opravy od částky deklarované v žádosti o závěrečnou platbu. V souvislosti s uzavíráním programu se však validace žádosti schvalující osobou v účetním systému týkají delší regulatorní lhůty, a až poté může být plně zpracována a Komise může platbu uskutečnit. Žádosti o platbu došlé před koncem roku 2010 a dosud neschválené zahrnují odečtené finanční opravy v celkové výši 2,3 miliardy EUR (EFRR: 2 155 milionů EUR; Fond soudržnosti: 105 milionů EUR; a ESF: 24 milionů EUR). Žádosti o platbu budou zpracovány koncem roku 2011 a počátkem roku 2012.

Finanční opravy provedené v roce 2010 (potvrzené/rozhodnuté v roce 2010 a předtím)

v milionech EUR

 

EFRR

FS

EFS

FNOR

EZOZF Orientační sekce

Celkem 2010

Finanční opravy za období 1994–1999:

potvrzené v r. 2010

120

0

4

3

2

129

potvrzené v předchozích letech

342

4

1

1

347

Mezisoučet za období 1994-99

462

4

5

3

3

476

Finanční opravy za období 2000-2006:

potvrzené v r. 2010

0

11

35

87

30

164

potvrzené v předchozích letech

79

6

1

8

95

Mezisoučet za období 2000-2006

80

18

36

87

38

259

Finanční opravy za období 2007-2013:

potvrzené v r. 2010

1

1

1

potvrzené v předchozích letech

Mezisoučet za období 2007-2013

1

1

1

Finanční opravy provedené v r. 2010 celkem

542

21

42

90

41

737

Finanční opravy provedené v r. 2009 celkem

334

89

206

50

5

684

Z vykázané částky finančních oprav 737 milionů EUR provedených v roce 2010 byl 1 milion EUR proveden v předchozích letech, ale dosud nebyl vykazován.

Co se týče EFRR, je třeba uvést, že zaúčtování velké opravy ve Španělsku ve výši 1,5 mld. EUR, o níž byla zmínka v bodě 6.3.1, do místního účetního systému příslušných programů realizoval členský stát v únoru 2010. Tato částka byla poté odečtena od 20 závěrečných žádostí o platbu ze září 2010. Tyto žádosti o platbu se však pořád nacházejí v procesu schvalování, a proto nebyly zohledněny ve výše uvedených číslech o provedení. V tomtéž stavu se nachází i většina žádostí došlých k uzávěrce 2000–06.

Pokud jde o ESF, všechny finanční opravy potvrzené v roce 2010 a týkající se programového období 1994–1999 byla provedeny v tomtéž roce. Navíc nejsou nevyřízené žádné částky finančních oprav, které by se měly provést a které se týkají tohoto programového období. Částky finančních oprav, které se týkají programového období 2000–2006 a které byly potvrzené v předchozích letech, budou zjištěny a vypořádány v rámci probíhajícího procesu uzavírání.

6.3.3    Finanční opravy – kumulativní údaje a míra provádění

Potvrzené/rozhodnuté finanční opravy – kumulativní čísla

v milionech EUR

 

období 1994-1999

období 2000-2006

období 2007-2013

Celkem ke konci roku 2010

Celkem ke konci roku 2009

EFRR

1 758

4 165

1

5 924

5 430

Fond soudržnosti

273

490

763

506

EFS

397

1 174

1

1 572

1 522

FNOR

100

96

195

104

Orientační sekce EZOZF

124

41

165

132

Celkem

2 652

5 965

2

8 619

7 694

Rozpis částek podle členských států se nachází v příloze 3.

Finanční opravy provedené – kumulativní čísla

v milionech EUR

 

období 1994-1999

období 2000-2006

období 2007-2013

Celkem ke konci roku 2010

Celkem ke konci roku 2009

EFRR

1 736

1 972

1

3 709

3 167

Fond soudržnosti

266

227

493

472

EFS

395

1 146

1

1 542

1 500

FNOR

100

94

194

104

Orientační sekce EZOZF

124

41

165

124

Celkem

2 621

3 480

2

6 102

5 366

Rozpis částek podle členských států se nachází v příloze 4.

Většina programů a nesrovnalostí v programovém období 1994–99 jsou již uzavřené případy, a proto se očekává, že tyto částky budou v budoucnosti klesat. Členské státy provedly hodně odpočtů ve svých žádostech o závěrečnou platbu u programů 2000–06, ale žádosti o platbu se stále nacházejí ve stadiu validace, což vysvětluje, proč nejsou zahrnuty do výše uvedených částek. V roce 2011 budou vykázány tak, jak budou prováděny po validaci plateb, a nejsložitější případy budou vykázány v roce 2012. Opravy současného programového období 2007–13 by se měly zvýšit v důsledku současných kontrol na místě.

Ve výše uvedené tabulce jsou zahrnuty finanční opravy, jež některé členské státy napadly (z dosavadních zkušeností vyplývá, že po takových případech musela Komise jen velmi zřídka vracet prostředky).

Finanční opravy potvrzené/rozhodnuté k 31. prosinci 2010, avšak zatím neprovedené, a míra provedení k 31. prosinci 2010 (kumulativní čísla).

v milionech EUR

 

EFRR

FS

EFS

FNOR

EZOZF Orientační sekce

Celkem 2010

Celkem 2009

Finanční opravy programů 1994-1999

Finanční opravy potvrzené/rozhodnuté

1 758

273

397

100

124

2 652

2 516

Finanční opravy provedené

1 736

266

395

100

124

2 621

2 145

Finanční popravy potvrzené/rozhodnuté avšak dosud neprovedené

22

8

2

0

31

371

Míra provedení

99 %

97 %

100 %

100 %

100 %

99 %

85 %

Finanční opravy programů 2000-2006

Finanční opravy potvrzené/rozhodnuté

4 165

490

1 174

96

41

5 965

5 177

Finanční opravy provedené

1 972

227

1 146

94

41

3 480

3 221

Finanční popravy potvrzené/rozhodnuté avšak dosud neprovedené

2 192

263

28

2

2 485

1 956

Míra provedení

47 %

46 %

98 %

98 %

100 %

58 %

62 %

Finanční opravy programů 2007-2013

Finanční opravy potvrzené/rozhodnuté

1

1

2

Finanční opravy provedené

1

1

2

Finanční popravy potvrzené/rozhodnuté avšak dosud neprovedené

0

0

0

Míra provedení

69 %

Nepoužije se.

98 %

Nepoužije se.

Nepoužije se.

84 %

Nepoužije se.

Finanční opravy celkem

Finanční opravy potvrzené/rozhodnuté

5 924

764

1 571

195

165

8 619

7 694

Finanční opravy provedené

3 709

493

1 542

194

165

6 102

5 366

Finanční popravy potvrzené/rozhodnuté avšak dosud neprovedené

2 214

271

30

2

0

2 516

2 327

Míra provedení

63 %

65 %

98 %

99 %

100 %

71 %

70 %

Úroveň provedení během programového období 1994–1999 lze vysvětlit vydáním většiny příkazů k vrácení prostředků v roce 2010, které bylo třeba vydat k provedení rozhodnutí o finančních opravách přijatých koncem roku 2009 (čekalo se na účetní závěrku 2009), nebo novými opravami potvrzenými/rozhodnutými během roku.

Pokud jde o programové období 2000–2006, nízká míra provedení se vysvětluje probíhajícím procesem uzavírání, kdy žádosti platby došlé koncem roku 2010 nejsou dosud schváleny a související finanční opravy v celkové výši 2,3 mld. EUR není možné zohlednit v údajích o provádění za rok 2010.

6.3.4    Finanční opravy nedokončené:

v milionech EUR

 

Finanční opravy nedokončené k 31.12.2009

Nové finanční opravy nedokončené v r. 2010

Finanční opravy rozhodnuté v r. 2010

Úpravy finančních oprav rozhodnutých nebo nedokončených k 31.12.2009

Finanční opravy nedokončené k 31.12.2010

Strukturální fondy a Fond soudržnosti (programy 1994–1999, 2000–2006 a 2007–2013)

EFRR

430

135

(212)

(156)

197

Fond soudržnosti

149

206

(21)

(72)

262

EFS

326

9

(42)

(10)

284

FNOR

2

(1)

0

0

Orientační sekce EZOZF

63

4

(33)

(31)

4

Celkem

971

354

(309)

(269)

747

Co se týká EFRR, řada postupů probíhajících v minulých letech byla v roce 2010 dokončena uplatněním finančních oprav nebo úpravou částek. Rok 2010 byl navíc charakterizován přechodem mezi dvěma programovými obdobími, uzavíráním postupů za období 2000–2006, což vedlo k poklesu nedokončených částek a zahájením nových postupů za období 2007–2013 (v této fázi jich je poněkud méně). Proto je výše finančních oprav nedokončených v tomto roce nižší než rok předtím.

Co se týká ESF, většina nových případů v hodnotě 9 milionů EUR se vztahuje k programovému období 2000–2006, protože všechny dotčené operační programy dospěly do své uzavírací fáze. Zpracování finančních oprav proběhne v procesu uzavírání. Polovina probíhajících postupů se nicméně týká programového období 2007–2013. Odhadem se jedná o 1 euro (prozatímní částka), jelikož je třeba teprve zjistit výši opravy.

Navíc k výše uvedenému číslu nahlásily členské státy 1 437 milionů EUR, které představují potenciální vrácené prostředky po odhalení neoprávněných žádostí o čerpání strukturálních fondů. Toto číslo vychází z formálních zpráv, které předložily členské státy v souladu s nařízením Komise č. 1681/94. Z informací poskytnutých členskými státy však nelze v jednotlivých případech pravděpodobnost zpětného získání prostředků přesně stanovit. Kromě toho existuje riziko překrývání s výše vykázanými údaji, což se těžko vyčísluje, protože členské státy nemusí ve svých zprávách rozlišovat mezi potenciálně vrácenými prostředky, které jsou výsledkem práce EU, a potenciálně vrácenými prostředky, které jsou výsledkem jejich vlastních kontrol.

6.3.5    Přerušení a pozastavení plateb

Co se týče EFRR, v roce 2010 bylo přijato 49 rozhodnutí o přerušení plateb v celkové výši 2 156 milionů EUR. Platby byl uvolněny ve 41 případech představujících hodnotu 2 057 milionů EUR. Ke konci roku byly stále přerušeny platby v 8 případech v hodnotě 99 milionů EUR.

Co se týče ESF, v roce 2010 bylo přijato 12 rozhodnutí o přerušení plateb v celkové výši 255 milionů EUR a všechny případy se týkaly programového období 2007–2013. Platby byl uvolněny ve 6 případech v hodnotě 94 milionů EUR. V 6 případech jsou platby stále přerušeny a jejich hodnota činí 161 milionů EUR.

Rozpis případů přerušení plateb podle členských států v roce 2010:

v milionech EUR

 

EFRR

EFS

Celkem

Přerušení – uzavřené případy k 31.12.2010

Německo

175

175

Španělsko

1 477

74

1 552

Itálie

84

84

Lucembursko

1

1

Maďarsko

33

33

Portugalsko

103

103

Rumunsko

18

18

Spojené království

184

184

Uzavřené případy mezisoučet

2 057

94

2 151

Přerušení – neuzavřené případy k 31.12.2010

Belgie

3

3

Bulharsko

15

15

Německo

43

69

112

Itálie

72

72

Rakousko

17

17

Spojené království

41

41

Neuzavřené případy – mezisoučet

99

161

260

Celkem přerušené platby

2 156

255

2 411

Údaje v této tabulce zachycují stav k 15. únoru 2011

Kromě toho bylo v roce 2010 přijato 6 rozhodnutí o pozastavení plateb z ESF (Belgie, Španělsko a Francie) a do konce roku byly platby obnoveny jen pro Španělsko.

6.4   OSTATNÍ VRÁCENÉ ČÁSTKY

Tato položka se týká zpětného získávání částek neoprávněně vyplacených kvůli chybám nebo nesrovnalostem, které odhalila Komise, členské státy, Evropský účetní dvůr nebo úřad OLAF, a které se týkají té části rozpočtu, jež není plněna v režimu sdíleného řízení.

OSTATNÍ VRÁCENÉ PROSTŘEDKY POTVRZENÉ V R. 2010

v milionech EUR

 

2010

2009

Další typy řízení:

vnější akce

137

81

vnitřní politiky

188

202

Ostatní vrácené prostředky potvrzené – celkem

325

283


OSTATNÍ VRÁCENÉ PROSTŘEDKY PROVEDENÉ V R. 2010

v milionech EUR

 

2010

2009

Další typy řízení:

vnější akce

136

81

vnitřní politiky

163

202

Ostatní vrácení prostředky provedené – celkem

299

283

6.5   VRACENÍ PROSTŘEDKŮ A FINANČNÍ OPRAVY PROVÁDĚNÉ ČLENSKÝMI STÁTY V PŘÍPADECH STRUKTURÁLNÍCH OPATŘENÍ NEBO POLITIKY SOUDRŽNOSTI

V oblasti politiky soudržnosti nejsou do účetního systému Komise zapisovány opravy prováděné členskými státy na základě jejich vlastních auditů nebo auditů provedených EU, jelikož členské státy mohou tyto částky znovu použít pro jiné způsobilé výdaje. Členské státy nicméně musí předkládat Komisi aktualizované informace o strhnutých výdajích a o ukončeném a probíhajícím vracení prostředků čerpaných ze strukturálních fondů, a to za jednotlivé roky i kumulativně za celé období 2000–2006 a za všechny čtyři fondy (EFRR, ESF, EZOZF a FNOR). Nemusí však uvádět zvlášť opravy vyplynuvší z práce EU. Z toho důvodu se finanční opravy provedené členskými státy nepřipočítávají k finančním opravám Komise.

Jelikož období 2000–2006 se nyní nachází ve fázi uzavírání, kdy se ke všem nesrovnalostem vyžaduje důkaz o odpočtu, členské státy nemusí předkládat Komisi samostatně informace o stržených částkách, vrácených prostředcích a nedokončených vrácených prostředcích za rok 2010. Tyto informace navíc nicméně došly v březnu 2011 od Řecka, Belgie, Maďarska, Portugalska a o meziregionálních programech. V tomto bodě jsou tyto informace zohledněny.

Na základě dosud obdržených údajů z hlediska příspěvku EU vykázaly členské státy celkem přibližně 5,1 mld. EUR kumulativních finančních oprav, které vyplynuly z jejich vnitrostátních auditů programů 2000–2006 (z toho stržené částky činí kolem 4 mld. EUR a vrácené prostředky přibližně 1,1 mld. EUR).

Audity na místě, které vykonalo GŘ pro regionální politiku podle akčního plánu z roku 2008 na audit vnitrostátních systémů členských států pro vracení prostředků týkajících se programového období 2000–2006, skončily v roce 2010 u šesti zbývajících členských států, a tím bylo pokryto všech 25 dotčených členských států (Bulharsko a Rumunsko neměly v období 2000–2006 povinnost podávat zprávy). Výsledky těchto auditů a auditů, které vykonal Účetní dvůr, byly zahrnuty do dvou posledních výročních zpráv a ukázaly, že orgány členských států obecně splňují požadavky, třebaže byly konstatovány významné nedostatky co do úplnosti údajů a systému na evidence a hlášení nesrovnalostí u některých programů 2000–2006 v Itálii, Španělsku, Francii a Nizozemsku. V menší míře byly nedostatky i v programech ve Spojeném království, Slovinsku, Finsku, Švédsku a Lotyšsku. I kdyby audity Komise zjistily v letech 2007–2010 zlepšení ve všech členských státech, Komise přesto zůstává při uzavírání obezřetná a požádala všechny orgány programů, aby podaly hlášení o návazných opatřeních (včetně finančních oprav), která učinily na vnitrostátní úrovni u všech evidovaných nesrovnalostí každého jednotlivého programu. Komise programy neuzavře, dokud nevyhodnotí tyto informace jako konzistentní a úplné.

Existuje riziko, že se nahlášené údaje o finančních opravách za období 2000–2006, jež vyplývají z práce institucí EU (audity Komise a Účetního dvora a šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF)), budou překrývat se stejnými údaji, které na základě svých kontrol nahlásily členské státy. Je to dáno tím, že velkou část finančních oprav vyplynuvších z práce subjektů EU členské státy akceptují a provádějí, aniž by Komise vydávala formální rozhodnutí o vyřazení daných výdajů z výkazů výdajů těchto členských států. Vzhledem k tomu, že členské státy nejsou povinny rozlišovat mezi opravami plynoucími z práce subjektů EU a opravami vyplynuvšími z kontrol a auditů, jež provedly samy tyto členské státy ve sledovaném období 2000–2006 , nelze rozsah tohoto překryvu přesně vyčíslit. Ke skutečnému provedení členským státem navíc nemusí dojít v týž rok, kdy členský stát akceptuje finanční opravu. Možný překryv tudíž zůstává pouze odhadem. Srovnání údajů, které nahlásily členské státy za rok 2010, a částek oprav vyplynuvších z práce subjektů EU, kterou členské státy akceptovaly ve stejném roce, svědčí o tom, překryv nemůže být větší než 65 milionů EUR (2009: 465 milionů EUR).

V programovém období 2007–2013 vyplývá z právních předpisů pro členské státy požadavek, aby každoročně hlásily vrácené a stržené částky prostřednictvím IT systémů SFC 2007. Znamená to, že Komise dostává údaje elektronickou cestou přímo od členských států každý rok k 31. březnu. V pokynech pro členské státy navrhla Komise samostatně uvádět opravy vyplynuvší z práce subjektů EU, aby ve zprávách nedocházelo k překrývání údajů. Jak členské státy nahlásily Komisi k 31. březnu 2011, celková částka (podíl EU), kterou členské státy zpětně získaly od příjemců a strhly ze schválených výkazů výdajů předložených Komisi v roce 2010 (vrácené prostředky ve výši 35 milionů EUR), nebo které odečetly ze žádostí o platby v roce 2010 před skončením procesu vymáhání vrácených částek na vnitrostátní úrovni (stržené prostředky ve výši 189 milionů EUR), jakož i nedokončené vrácené prostředky (41 milionů EUR) činí na konci roku 2010 265 milionů EUR:

v milionech EUR

EU 27 2007-2013 (2)

Srážky vyplynuvší z práce čl. států

Srážky vyplynuvší z práce subjektů EU

Srážky celkem

Vrácené prostředky vyplynuvší z práce čl. států

Vrácené prostředky vyplynuvší z práce subjektů EU

Vrácené prostředky celkem

Nedokončené vrácené prostředky deklarované v r. 2010 celkem

Celkem deklarováno čl. státy

EFRR/FS  (3)

151

5

156

29

2

31

25

212

EFS

31

2

33

4

0

4

15

52

ERF

0

0

0

1

0

1

0

1

Celkem

183

7

189

34

2

35

41

265

Komise plánovala audit vrácených prostředků počínaje druhým pololetím roku 2011 s cílem přezkoumat u všech fondů systémy opravných mechanismů, které zavedly do života osvědčující orgány, a na vzorku programů a členských států vybraných na základě analýzy rizik posoudit, s jakou jistotou může Komise spoléhat na nahlášené údaje.

Vysvětlivka č. 6 –   Příloha 1: Finanční opravy a vrácení částek EZZF, o nichž bylo rozhodnuto v roce 2010 celkem – rozpis podle členských států

v milionech EUR

Členský stát

Schválení finančních výkazů

Schválení souladu

Prohlášené nesrovnalosti

Celkem 2010

Celkem 2009

Belgie

0

4

4

15

Bulharsko

0

17

3

20

5

Česká republika

0

1

0

1

1

Dánsko

0

10

3

12

104

Německo

–1

16

12

28

17

Estonsko

0

0

0

Irsko

–1

0

7

7

4

Řecko

4

460

14

477

21

Španělsko

8

52

23

83

106

Francie

–1

39

28

67

111

Itálie

4

39

35

78

15

Kypr

1

0

1

0

Lotyšsko

0

0

0

0

Litva

0

0

2

2

4

Lucembursko

0

1

0

1

0

Maďarsko

0

8

1

8

22

Malta

0

0

0

0

Nizozemsko

–1

47

5

51

36

Rakousko

0

1

1

2

3

Polsko

0

50

2

52

13

Portugalsko

2

40

16

58

18

Rumunsko

11

38

6

55

14

Slovinsko

0

4

1

5

2

Slovensko

0

0

0

0

1

Finsko

0

2

1

2

2

Švédsko

0

3

2

5

2

Spojené království

8

194

11

213

109

Celkem rozhodnuto

33

1 022

178

1 233

625


Vysvětlivka č. 6 –   Příloha 2: Finanční opravy a vrácení částek EZZF provedené v roce 2010 celkem – rozpis podle členských států

v milionech EUR

Členský stát

Schválení finančních výkazů a nedodržení platebních lhůt

Schválení souladu

Nesrovnalosti deklarované členskými státy (vrácené EU)

Celkem 2010

Celkem 2009

Belgie

0

0

3

3

14

Bulharsko

0

5

6

1

Česká republika

0

0

1

1

0

Dánsko

0

10

3

12

105

Německo

–1

16

10

26

18

Estonsko

0

0

0

Irsko

–1

1

5

5

5

Řecko

4

136

10

150

196

Španělsko

8

92

30

130

59

Francie

–1

90

30

120

82

Itálie

4

5

23

33

177

Kypr

1

0

1

1

Lotyšsko

0

0

0

0

Litva

0

2

1

4

2

Lucembursko

0

1

0

1

0

Maďarsko

0

24

2

26

9

Malta

0

0

0

0

Nizozemsko

–1

46

5

51

9

Rakousko

0

3

1

3

1

Polsko

0

95

1

97

2

Portugalsko

2

4

18

24

7

Rumunsko

11

6

16

12

Slovinsko

0

1

1

2

Slovensko

0

0

1

1

0

Finsko

0

2

1

2

2

Švédsko

0

3

2

5

14

Spojené království

8

195

12

215

133

Celkem provedeno

33

728

172

934

851


Vysvětlivka č. 6 –   Příloha 3: Finanční opravy v oblasti strukturálních opatření potvrzených v roce 2010 celkem - Rozpis podle členských států

v milionech EUR

Členský stát

Kumulativně ke konci roku 2009

Finanční opravy potvrzené v roce 2010

Kumulativně ke konci roku 2010

EFRR

FS

EFS

FNOR

Orientační sekce EZOZF

Celkem za rok 2010

1994-1999

2 516

125

0

4

3

3

136

2 652

Belgie

5

0

5

Dánsko

3

0

3

Německo

339

0

0

1

1

340

Irsko

42

0

42

Řecko

526

1

0

0

2

528

Španělsko

548

116

0

0

1

117

664

Francie

84

4

0

4

88

Itálie

505

0

0

0

505

Lucembursko

5

0

5

Nizozemsko

177

0

177

Rakousko

2

0

2

Portugalsko

137

2

1

1

4

141

Finsko

1

0

1

Švédsko

1

0

1

Spojené království

131

6

1

0

7

138

INTERREG

10

0

0

10

2000-2006

5 178

368

258

43

89

30

788

5 965

Belgie

10

0

0

10

Bulharsko

2

18

18

21

Česká republika

0

4

7

11

11

Dánsko

0

0

0

Německo

12

0

0

0

1

13

Estonsko

0

0

0

0

0

Irsko

42

2

1

2

44

Řecko

920

40

0

0

40

961

Španělsko

2 503

170

104

2

87

363

2 865