ISSN 1725-5163

doi:10.3000/17255163.C_2011.216.ces

Úřední věstník

Evropské unie

C 216

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 54
22. července 2011


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

I   Usnesení, doporučení a stanoviska

 

DOPORUČENÍ

 

Rada

2011/C 216/01

Doporučení Rady ze dne 12. července 2011 k národnímu programu reforem Portugalska na rok 2011

1

2011/C 216/02

Doporučení Rady ze dne 12. července 2011 k národnímu programu reforem Finska na rok 2011 a stanovisko Rady k aktualizovanému programu stability Finska na období 2011–2014

3

2011/C 216/03

Doporučení Rady ze dne 12. července 2011 k národnímu programu reforem Rumunska na rok 2011 a stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu Rumunska na období 2011–2014

6

 

STANOVISKA

 

Evropský inspektor ochrany údajů

2011/C 216/04

Stanovisko evropského inspektora ochrany údajů k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů

9

 

II   Sdělení

 

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropská komise

2011/C 216/05

Sdělení Komise o subjektu pověřeném vydáváním osvědčení o pravosti v rámci nařízení (ES) č. 620/2009

17

2011/C 216/06

Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ COMP/M.6151 – PetroChina/INEOS/JV) ( 1 )

18

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropský parlament

2011/C 216/07

Předpisy o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu – Rozhodnutí předsednictva ze dne 28. listopadu 2001

19

 

Evropská komise

2011/C 216/08

Směnné kurzy vůči euru

25

 

INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ

2011/C 216/09

Aktualizace seznamu povolení k pobytu uvedených v čl. 2 odst. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. C 247, 13.10.2006, s. 1; Úř. věst. C 153, 6.7.2007, s. 5; Úř. věst. C 192, 18.8.2007, s. 11; Úř. věst. C 271, 14.11.2007, s. 14; Úř. věst. C 57, 1.3.2008, s. 31; Úř. věst. C 134, 31.5.2008, s. 14; Úř. věst. C 207, 14.8.2008, s. 12; Úř. věst. C 331, 21.12.2008, s. 13; Úř. věst. C 3, 8.1.2009, s. 5; Úř. věst. C 64, 19.3.2009, s. 15; Úř. věst. C 198, 22.8.2009, s. 9; Úř. věst. C 239, 6.10.2009, s. 2; Úř. věst. C 298, 8.12.2009, s. 15; Úř. věst. C 308, 18.12.2009, s. 20; Úř. věst. C 35, 12.2.2010, s. 5; Úř. věst. C 82, 30.3.2010, s. 26; Úř. věst. C 103, 22.4.2010, s. 8; Úř. věst. C 108, 7.4.2011, s. 6; Úř. věst. C 157, 27.5.2011, s. 5; Úř. věst. C 201, 8.7.2011, s. 1)

26

2011/C 216/10

Informace sdělené členskými státy o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podporu pro malé a střední podniky působící v produkci zemědělských produktů a o změně nařízení (ES) č. 70/2001

29

2011/C 216/11

Sdělení Komise podle čl. 16 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství – Závazky veřejné služby v souvislosti s pravidelnými leteckými službami ( 1 )

31

 

V   Oznámení

 

ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

 

Evropská komise

2011/C 216/12

Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc COMP/M.6313 – Ashland/International Specialty Products) ( 1 )

32

2011/C 216/13

Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc COMP/M.6276 – AIF VII Euro Holdings/Ascometal) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )

33

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

 


I Usnesení, doporučení a stanoviska

DOPORUČENÍ

Rada

22.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/1


DOPORUČENÍ RADY

ze dne 12. července 2011

k národnímu programu reforem Portugalska na rok 2011

2011/C 216/01

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této Smlouvy,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (1), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. ledna 2011 přijala Komise první roční analýzu růstu představující pro EU začátek nového cyklu správy ekonomických záležitostí a prvního evropského semestru, v němž se provádí integrovaná ex ante koordinace politiky, vycházející ze strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 25. března 2011 potvrdila Evropská rada priority pro fiskální konsolidaci a strukturální reformy (v souladu se závěry Rady ze dne 15. února a ze dne 7. března 2011 a v návaznosti na roční analýzu růstu vypracovanou Komisí). Zdůraznila, že je třeba se přednostně zaměřit na návrat ke zdravým rozpočtům a fiskální udržitelnosti, na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím reforem trhu práce a na další úsilí o posílení růstu. Požádala členské státy, aby promítly tyto priority do konkrétních opatření, jež budou součástí jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(5)

Dne 25. března 2011 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy účastnící se Paktu euro plus, aby představily své závazky včas tak, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem. Konkrétní závazky a činnosti na rok 2011 nejsou v národním programu reforem Portugalska výslovně zmíněny, avšak očekává se jejich předložení Evropské radě.

(6)

Dne 23. března 2011 předložila portugalská vláda program stability na období 2011–2014 vnitrostátnímu parlamentu, který jej zamítnul. Dne 19. dubna 2011 předložila portugalská vláda národní program reforem. Memorandum o porozumění podepsané dne 17. května 2011 převzalo navrhované makroekonomické a fiskální scénáře a politická doporučení.

(7)

Dne 17. května 2011 přijala Rada prováděcí rozhodnutí 2011/344/EU o poskytnutí střednědobé finanční pomoci Portugalsku na období tří let 2011–2014 v souladu s nařízením Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace (2). Doprovodné memorandum o porozumění, které bylo podepsáno téhož dne, a jeho následné dodatky stanoví podmínky hospodářské politiky, na jejichž základě je finanční pomoc uvolňována.

(8)

V roce 2010 vzrostl HDP Portugalska o 1,3 %. Tento kladný růst byl společně s výrazným růstem vývozu zaznamenán také díky výjimečným faktorům, které podpořily soukromou spotřebu. Vývoj cen a nákladů zjevně nestačily k tomu, aby se konkurenceschopnost zvyšovala dostatečně rychlým tempem k nápravě schodku běžného účtu, který v roce 2010 dosáhl úrovně 10 % HDP. Slabé celkové hospodářství a prudký nárůst nezaměstnanosti (11,2 % na konci roku 2010) vyústily do velkého schodku veřejných financí, který z 3,5 % v roce 2008 překročil 10 % HDP v roce 2009 a 9 % v roce 2010. Nepříznivý vývoj veřejných financí spojený s pesimistickými výhledem, pokud jde o hospodářský růst, vedly v nedávné době k zhoršení důvěry a rostoucímu tlaku na trh se státními dluhopisy, což vyvolalo obavy o udržitelnost portugalských veřejných financí. Ratingové agentury následně snížily hodnocení portugalských státních dluhopisů, a Portugalsko se tak stalo neschopným refinancovat se pomocí sazeb, jež by byly slučitelné s dlouhodobou finanční udržitelností. Současně s tím byl bankovní sektor, který je značně závislý na vnějším financování, zejména v rámci eurozóny, stále více odstaven od tržního financování.

(9)

Portugalsko se zavázalo provést hospodářský a finanční ozdravný program s cílem obnovit důvěru, pokud jde o státní dluh a bankovní sektor, a podpořit růst a zaměstnanost. Program zavádí komplexní akci na třech frontách: i) důvěryhodná a vyvážená strategie fiskální konsolidace, podpořená strukturálními fiskálními opatřeními a lepší fiskální kontrolou, ii) výrazné strukturální reformy soustředěné do počátečního období, včetně reforem na trhu práce a výroby, a iii) úsilí o ochranu finančního odvětví před nesystematickým snižováním pákového efektu pomocí tržních mechanismů podpořených záložními nástroji.

(10)

Komise posoudila národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jeho význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Portugalsku, ale také jeho soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí EU tím, že budou rozhodnutí členských států zahrnovat vstupy na úrovni EU. V této souvislosti Komise zdůrazňuje naléhavost provádění plánovaných opatření pro dosažení souladu s prováděcím rozhodnutím 2011/344/EU,

DOPORUČUJE, aby Portugalsko:

provedlo opatření stanovená v prováděcím rozhodnutí 2011/344/EU a dále upřesněná v memorandu o porozumění ze dne 17. května 2011 a jeho následných dodatcích.

V Bruselu dne 12. července 2011.

Za Radu

předseda

J. VINCENT-ROSTOWSKI


(1)  Rozhodnutí Rady 2011/308/EU ze dne 19. května 2011 o hlavních zásadách politiky zaměstnanosti členských států (Úř. věst. L 138, 26.5.2011, s. 56) stanoví, že platí i pro rok 2011.

(2)  Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1.


22.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/3


DOPORUČENÍ RADY

ze dne 12. července 2011

k národnímu programu reforem Finska na rok 2011 a stanovisko Rady k aktualizovanému programu stability Finska na období 2011–2014

2011/C 216/02

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (1), a zejména na čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. ledna 2011 přijala Komise první roční analýzu růstu představující pro EU začátek nového cyklu správy ekonomických záležitostí a prvního evropského semestru, v němž se provádí integrovaná ex ante koordinace politiky, vycházející ze strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 25. března 2011 potvrdila Evropská rada priority pro fiskální konsolidaci a strukturální reformy (v souladu se závěry Rady ze dne 15. února a 7. března 2011 a v návaznosti na roční analýzu růstu vypracovanou Komisí). Zdůraznila, že je třeba se přednostně zaměřit na návrat ke zdravým rozpočtům a fiskální udržitelnosti, na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím reforem trhu práce a na adlší úsilí o posílení růstu. Požádala členské státy, aby promítly tyto priority do konkrétních opatření, jež budou součástí programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(5)

Dne 25. března 2011 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy účastnící se Paktu euro plus, aby představily své závazky včas tak, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(6)

Dne 6. dubna 2011 Finsko předložilo aktualizaci svého programu stability na období 2011–2014 za rok 2011 a svůj národní program reforem na rok 2011. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně.

(7)

Finsko zaznamenalo v důsledku celosvětové hospodářské krize prudký pokles HDP, neboť finské hospodářství je tradičně závislé na vývozní výkonnosti svých hlavních průmyslových odvětví. V roce 2009 se HDP v důsledku mimořádně prudkého propadu vývozu (20 % pokles objemu vývozu) a souvisejících negativních dopadů na důvěru v investování snížil o 8,2 %. Míra nezaměstnanosti se zvýšila o asi 2 procentní body, tj. vzrostla z 6,4 % v roce 2008 na 8,3 % v roce 2010. Hospodářské oživení bylo silné, přičemž HDP se v roce 2010 zvýšil o 3,1 %, k čemuž přispěla jak domácí poptávka, tak i znovu rostoucí objem vývozu. Po krátkém poklesu v roce 2009 se ceny nemovitostí a objem výstavby bytových jednotek rychle zotavily a překročily úroveň z období před krizí, což vyvolává jisté obavy z nadměrné expanze trhu s nemovitostmi. Finsko vyšlo z hospodářské krize se schodkem veřejných financí ve výši 2,5 % HDP (2010) a se zadlužením ve výši 48,5 % HDP.

(8)

Na základě posouzení aktualizovaného programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 Rada zastává stanovisko, že makroekonomický scénář, na němž je program stability založen, je pro období 2011–2012 realistický, avšak pro pozdější období až příliš příznivý. Pokud jde o období 2011–2012, je makroekonomický scénář v souladu s prognózou útvarů Komise vypracovanou na jaře. Pokud jde o období 2013–2015, program stability předvídá asi 2 % růst HDP, což je o něco více než odhad možného růstu činící 1,5 %, a mohl by proto být ohrožen nepříznivými riziky. Cílem rozpočtové strategie je snížit s ohledem na cyklické zlepšení hospodářství a na některá konsolidační opatření, o nichž již rozhodla předchozí vláda, schodek na 0,9 % HDP v roce 2011 a na 0,7 % v roce 2012. Na období 2013–2015 však daná aktualizace programu stability další fiskální konsolidaci neplánuje. Zdá se, že rizika pro rozpočtové cíle jsou vyrovnaná. Nejvýznamnější rizikový faktor souvisí s globálním makroekonomickým prostředím, které má na finské hospodářství, jež je odkázané na vývoz, tradičně silný dopad.

(9)

Nejnovější aktualizace programu stability nepředpokládá, že by předvídané zlepšení hospodářských podmínek ve střednědobém výhledu pomohlo konsolidaci rozpočtu. Zatímco střednědobého cíle, který finské orgány stanovily jako strukturální přebytek ve výši 0,5 % HDP, má být dosaženo v roce 2011, v následujících letech se tento cíl ohledně strukturálního salda zřejmě nepodaří splnit.

(10)

Podle posledního hodnocení Komise jsou rizika spojená s dlouhodobou udržitelností veřejných financí střední. Ačkoliv jednou z priorit po sobě jdoucích finských vlád byla opatření na řešení následků stárnutí populace, země se potýká se silnou a bezprostřední demografickou změnou a veřejné finance stále ještě vykazují nedostatky, pokud jde o jejich udržitelnost. Tento problém má vliv na mnohé oblasti politiky. Stárnutí obyvatelstva povede k významnému nárůstu poptávky po službách pro staré lidi, které jsou většinou ve Finsku poskytovány místními správami. V různých studiích bylo zjištěno, že se produktivita veřejných služeb v minulých několika letech zlepšila pouze nepatrně. Finské orgány již provedly několik reforem s cílem restrukturalizovat veřejné služby a zvýšit produktivitu na úrovni ústřední a místní správy. Relativně rozsáhlé investice do informačních technologií ve veřejném sektoru se dosud ve zlepšení produktivity neprojevily, což znamená, že kromě investic je zapotřebí také strukturálních a správních změn. Celkově v oblasti veřejných služeb stále existuje prostor pro další opatření na zvýšení produktivity a dosažení úspor nákladů.

(11)

Aktuální zvýšení dlouhodobé nezaměstnanosti je znepokojivé. V letech 2005–2008 dlouhodobá nezaměstnanost výrazně poklesla, avšak v roce 2009 začala opět růst. Na konci března 2011 bylo 57 400 lidí dlouhodobě nezaměstnaných, to je v porovnání s předchozím rokem o 12 400 lidí více. Mnoho z těchto dlouhodobě nezaměstnaných je ve věku 55–64 let. Vzhledem k organizaci systému odchodu do důchodu vzroste počet nezaměstnaných nejvíce ve věkové skupině 45–54 let. Ačkoli je míra dlouhodobé nezaměstnanosti ve Finsku nižší, než je průměr v EU, je třeba na tuto otázku nahlížet v souvislosti s budoucím zajištěním nabídky pracovní síly a sociálním začleněním. Zkušenost ukazuje, že právě dlouhodobá nezaměstnanost zvyšuje riziko chudoby a sociálního vyloučení. Ačkoli finské orgány uznávají, že nárůst dlouhodobé nezaměstnanosti je naléhavá záležitost, na její potlačení zatím nebyla vypracována žádná komplexní strategie. Během krize Finsko účinně rozšířilo opatření aktivní politiky zaměstnanosti s cílem bojovat proti nezaměstnanosti mladých. Třebaže to v letech 2010–2011 pomohlo nezaměstnanost mladých snížit, nezaměstnanost této skupiny je stále vyšší než je průměr EU, a proto bude zřejmě zapotřebí nových opatření. Obdobně by posílení aktivní politiky zaměstnanosti a lepší cílené zaměření jejích opatření pomohlo změnit negativní vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti.

(12)

S ohledem na demografické změny je zvyšování míry zaměstnanosti starších pracovníků důležité pro stav veřejných financí a má rozhodující význam pro budoucí pokrytí poptávky po pracovních silách. Finský důchodový systém byl reformován v roce 2005 a dávky důchodového zabezpečení byly v roce 2009 upraveny podle koeficientu střední délky života. Se střední délkou života však v současnosti není spojen zákonný důchodový věk. Takové spojení by vzhledem k tomu, že se střední délka života neustále zvyšuje, podpořilo nejen nabídku práce, nýbrž by také pomohlo zajistit přiměřené důchody. V posledních několika letech byla možnost odchodu do předčasného důchodu omezena, avšak stále existuje prostor pro další opatření, která by u starších lidí zvýšila motivaci setrvat v zaměstnání. Například prodloužené poskytování dávek v nezaměstnanosti pro starší lidi funguje v zásadě stejně jako již zrušený důchod v nezaměstnanosti. I přes zlepšení, ke kterému došlo za posledních deset let, je míra zaměstnanosti starších pracovníků příliš nízká, jakož i věk skutečného odchodu do důchodu. Velmi častou příčinou předčasného odchodu do důchodu je pracovní neschopnost. V rámci snah o zvýšení skutečného věku odchodu do důchodu je rovněž nutné zaměřit se na kvalitu pracovního života, včetně pohody zaměstnanců a jejich zdraví. To je důležité zejména vzhledem k vysokému počtu osob, které jsou v invalidním důchodu. Od roku 2009 Finsko vynaložilo asi 21 milionů EUR na projekty, které mají zlepšit pracovního prostředí. Bylo by vhodné posoudit dopad těchto iniciativ. Účast na celoživotním učení je ve Finsku tradičně velmi vysoká a vzhledem ke stále novým požadavkům ohledně dovedností a vzhledem k demografické změně bude důležitá i v budoucnu.

(13)

Silnější konkurence, zejména v odvětví služeb, je pro zvýšení produktivity a posílení potenciálu hospodářského růstu stále důležitější. Okrajová poloha Finska a nízká hustota zalidnění oslabují hospodářskou soutěž, což vede k relativně nízkému růstu produktivity v odvětvích, která neprodávají zboží. Stávající obchodní struktury jsou částečně vysoce koncentrované, zejména v potravinářském průmyslu či velkoobchodu a maloobchodu. To může být příčinou relativně vysoké úrovně spotřebitelských cen, přestože se na ní mohou podílet také velké přepravní vzdálenosti. Maloobchodní ceny ve Finsku jsou jedny z nejvyšších v EU. Hospodářskou soutěž v maloobchodním měřítku i nadále omezují právní předpisy, přestože některé byly nedávno liberalizovány, stejně jako překážky, které zahraničním a domácím firmám ztěžují vstup na finský trh a odchod z něho.

(14)

Program stability Finska a jeho program národních reforem nestanovují v rámci Paktu euro plus žádné konkrétní závazky, avšak očekává se, že budou předloženy po vytvoření nové vlády.

(15)

Komise posoudila program stability a národní program reforem, přičemž vzala v úvahu nejen jejich relevanci pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku ve Finsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí EU. Domnívá se, že je třeba konkretizovat střednědobá konsolidační opatření a přijmout další opatření s cílem zlepšit udržitelnosti veřejných financí, například posílením produktivity veřejného sektoru. Rovněž je třeba přijmout další opatření, která by zvýšila motivaci pracovat a také zvýšila věk skutečného odchodu do důchodu, jakož i zvýšila produktivitu a hospodářskou soutěž na trzích se službami.

(16)

Rada na základě tohoto posouzení a rovněž s ohledem na doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie ze dne 2. června 2010 přezkoumala aktualizaci programu stability Finska za rok 2011 a její stanovisko (3) se odráží zejména v jejích doporučeních v bodech 1 a 2 níže. S ohledem na závěry Evropské rady ze dne 25. března 2011 Rada přezkoumala národní program reforem Finska,

DOPORUČUJE, aby Finsko v období 2011–2012 provedlo tato opatření:

1.

Pokračovat ve fiskální konsolidaci a ke snížení schodku využít jakýchkoli neočekávaných příjmů a zároveň přijmout dodatečná opatření k udržení fiskální situace nad střednědobým cílem, zejména dodržením střednědobého kritéria výdajů.

2.

Přijmout další opatření s cílem zvýšit produktivitu a ušetřit náklady v oblasti poskytování veřejných služeb, včetně strukturálních změn, a tím reagovat na výzvy vyplývající ze stárnutí obyvatelstva.

3.

Lépe zaměřit opatření aktivní politiky zaměstnanosti na dlouhodobě nezaměstnané pracovníky a mladé lidi.

4.

Přijmout opatření na zlepšení zaměstnatelnosti starších pracovníků a zvýšení jejich účasti na celoživotním učení. Za konzultace se sociálními pratnery a v souladu s vnitrostátní praxí přijmout další kroky, které by starší pracovníky povzbuzovaly k setrvání na trhu práce, a to formou opatření k omezení předčasných odchodů do důchodu a ke zvýšení věku skutečného odchodu do důchodu. S ohledem na již existující systém propojení dávek důchodového zabezpečení se střední délkou života zvážit propojení hranice zákonného věku odchodu do důchodu se střední délkou života.

5.

Ještě více zpřístupnit odvětví služeb tím, že přepracuje regulační rámec a odstraní omezení, a zjednoduší tak novým firmám přístup na trh se službami, zejména v maloobchodním odvětví.

V Bruselu dne 12. července 2011.

Za Radu

předseda

J. VINCENT-ROSTOWSKI


(1)  Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

(2)  Rozhodnutí Rady 2011/308/EU ze dne 19. května 2011 o hlavních zásadách politiky zaměstnanosti členských států (Úř. věst. L 138, 26.5.2011, s. 56) stanoví, že platí i pro rok 2011.

(3)  Podle čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97.


22.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/6


DOPORUČENÍ RADY

ze dne 12. července 2011

k národnímu programu reforem Rumunska na rok 2011 a stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu Rumunska na období 2011–2014

2011/C 216/03

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této Smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (1), a zejména na čl. 9 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 6. května 2009 přijala Rada rozhodnutí 2009/459/ES (2), kterým se Rumunsku poskytuje střednědobá finanční pomoc na období tří let podle ustanovení článku 143 Smlouvy. Průvodní memorandum o porozumění podepsané dne 23. června 2009 a jeho následné dodatky stanoví podmínky hospodářské politiky, na jejichž základě byla finanční pomoc vyplacena. Rozhodnutí 2009/459/ES bylo dne 16. března 2010 pozměněno rozhodnutím 2010/183/EU (3). S ohledem na úspěšné provádění programu Rumunska a na částečnou korekci běžného účtu platební bilance z důvodu přetrvávajících strukturálních nedostatků na rumunském trhu s výrobky a trhu práce, které jsou příčinou citlivosti země na mezinárodní cenové šoky, přijala Rada dne 12. května 2011 rozhodnutí 2011/288/EU (4), kterým se Rumunsku poskytuje preventivní střednědobá finanční pomoc na období tří let podle článku 143 Smlouvy. Průvodní memorandum o porozumění bylo podepsáno dne 29. června 2011.

(2)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(3)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (5), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(4)

Dne 12. ledna 2011 přijala Komise první roční analýzu růstu představující pro EU začátek nového cyklu správy ekonomických záležitostí a prvního evropského semestru, v němž se provádí integrovaná ex ante koordinace politiky, vycházející ze strategie Evropa 2020.

(5)

Dne 25. března 2011 potvrdila Evropská rada priority pro fiskální konsolidaci a strukturální reformy (v souladu se závěry Rady ze dne 15. února a 7. března 2011 a v návaznosti na roční analýzu růstu vypracovanou Komisí). Zdůraznila, že je třeba se přednostně zaměřit na návrat ke zdravým rozpočtům a fiskální udržitelnosti, na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím reforem trhu práce a na další úsilí o posílení růstu. Požádala členské státy, aby promítly tyto priority do konkrétních opatření, jež budou součástí jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(6)

Dne 25. března 2011 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy účastnící se Paktu euro plus, aby představily své závazky včas tak, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(7)

Dne 2. května 2011 předložilo Rumunsko aktualizaci svého konvergenčního programu na období 2011–2014 za rok 2011 a svůj národní program reforem na rok 2011. Oba programy byly posuzovány současně.

(8)

Mezi lety 2002 a 2008 rumunská ekonomika výrazně rostla, přičemž růst reálného HDP dosahoval v průměru 6,3 % a byl vyšší než potenciální růst. Hospodářský růst byl poháněn především domácí poptávkou, jelikož rozmach poskytování úvěrů a příznivý vývoj mezd vedly ke zvýšení soukromé spotřeby a investic. K tomuto rozmachu přispěl též příliv zahraničního kapitálu, což vedlo k přehřátí a neudržitelné vnější a fiskální nerovnováze. Schodek běžného účtu v roce 2007 dosáhl 13,4 % HDP a v roce 2008 se pouze mírně snížil na 11,6 % HDP. Podle posledního hodnocení dlouhodobé udržitelnosti Komisí jsou rizika spojená s dlouhodobou udržitelností veřejných financí vysoká. Toto hodnocení však zatím nebere v úvahu opatření komplexní důchodové reformy provedená v roce 2010, která podstatně zlepšila dlouhodobou udržitelnost rumunského důchodového systému. Vysokou míru zahraničních výpůjček poháněla procyklická fiskální politika, kdy došlo ke zvýšení celkového schodku z 1,2 % HDP v roce 2005 na 5,7 % HDP v roce 2008 v důsledku opakovaného zhoršení rozpočtové kázně, především u běžných výdajů. Finanční krize a následný celosvětový hospodářský útlum vedly ke zvýšené nechuti investorů riskovat, což bylo příčinou značného oslabení přílivu kapitálu do Rumunska. Účast na trhu práce se navzdory příznivým hospodářským podmínkám nezvýšila a míra zaměstnanosti se během let rozmachu změnila velmi málo. V důsledku hospodářského útlumu pak míra zaměstnanosti do roku 2010 klesla na 63,3 % a míra nezaměstnanosti stoupla z 5,8 % v roce 2008 na 7,3 % v roce 2010. Nezaměstnanost zůstává obzvláště vysoká mezi zranitelnými skupinami, například romským obyvatelstvem. Na základě těchto skutečností a s ohledem na akutní potřeby soukromého financování požádaly rumunské orgány v květnu 2009 o mezinárodní finanční pomoc a finanční pomoc EU.

(9)

V návaznosti na úspěšné provádění programu korekce stanoveného EU a MMF a s cílem upevnit dosavadní pozitivní výsledky byl s rumunskými orgány vyjednán preventivní program EU a MMF na období 2011–2013. Nový program pokračuje ve fiskální konsolidaci, reformách správy fiskálních záležitostí a zachování finanční stability, jež byly zahájeny v rámci programu na období 2009–2011. Program rovněž klade velký důraz na strukturální reformy na trhu výrobků (v odvětví energetiky a dopravy) a trhu práce, jež jsou nezbytné k uvolnění růstového potenciálu Rumunska, k podpoře tvorby pracovních míst a zvýšení schopnosti absorpce finančních prostředků z EU. Rumunsko pokračuje v cestě k dosažení cílového schodku na hotovostní bázi ve výši 4,4 % HDP v roce 2011 (pod 5 % HDP podle metodiky ESA). To by bylo také dostatečným základem pro dosažení cíle pro schodek pod úrovní 3 % HDP v roce 2012, i když podle prognózy útvarů Komise z jara 2011 může být třeba přijmout doplňující opatření. Rumunské orgány také přijaly kroky k dosažení cílů strukturálních reforem podle nového programu a pokračují v udržování finanční stability.

(10)

Na základě posouzení aktualizovaného konvergenčního programu podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že makroekonomické předpoklady, na nichž jsou založeny projekce programu, jsou realistické. Cílem konvergenčního programu je náprava nadměrného schodku ve lhůtě do roku 2012, kterou stanovila Rada ve svém doporučení ze dne 16. února 2010. V programu jsou stanoveny cíle celkového schodku ve výši 2,6 % HDP v roce 2013 a 2,1 % HDP v roce 2014, přičemž předpokládaná konsolidace je založena převážně na výdajích. Podle vývoje strukturálního salda přepočítaného útvary Komise nebude během programového období dosaženo střednědobého cíle. Konsolidační strategie se zdá být orientována na začátek období, neboť strukturální zlepšení je soustředěno do let 2011 a 2012. Naopak v letech 2013 a 2014 se žádné zlepšení strukturálního salda neplánuje. Předpokládaný vývoj schodku je přiměřený v letech 2011 a 2012, nikoli však v letech 2013 a 2014. Mezi hlavní rizika nesplnění rozpočtových cílů patří realizační rizika, nedoplatky státních podniků, které pro rozpočet představují významné podmíněné závazky, a výhrady vyjádřené Komisí (Eurostatem) ohledně rumunských oznámení v rámci postupu při nadměrném schodku (6). Vzhledem k těmto výhradám se Rumunsko zavázalo přednostně zlepšit sestavování statistik veřejných financí v ESA 95 v rámci národního statistického úřadu.

(11)

Rumunsko přijalo své závazky v rámci Paktu euro plus v národním programu reforem a konvergenčním programu, které byly předloženy dne 2. května 2011. Většina z nich byla nebo je plněna jako součást programu střednědobé finanční pomoci a je obecně přiměřená plnění stávajících úkolů podle paktu.

(12)

Komise posoudila konvergenční program a národní program reforem, jakož i závazky v rámci Paktu euro plus. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku v Rumunsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí EU tím, že budou rozhodnutí členských států zahrnovat vstupy na úrovni EU.

(13)

Rada na základě tohoto posouzení a rovněž s ohledem na doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie ze dne 16. února 2010 přezkoumala aktualizaci konvergenčního programu Rumunska za rok 2011 a její stanovisko (7) se odráží v níže uvedeném doporučení. S ohledem na závěry Evropské rady ze dne 25. března 2011 Rada přezkoumala národní program reforem Rumunska,

DOPORUČUJE, aby Rumunsko:

provedlo opatření stanovená v rozhodnutí 2009/459/ES ve znění rozhodnutí 2010/183/EU, jakož i opatření stanovená v rozhodnutí 2011/288/EU, jež jsou dále upřesněna v memorandu o porozumění ze dne 23. června 2009 a jeho následných dodatcích a v memorandu o porozumění ze dne 29. června 2011 a jeho následných dodatcích.

V Bruselu dne 12. července 2011.

Za Radu

předseda

J. VINCENT-ROSTOWSKI


(1)  Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 150, 13.6.2009, s. 8.

(3)  Úř. věst. L 83, 30.3.2010, s. 19.

(4)  Úř. věst. L 132, 19.5.2011, s. 15.

(5)  Rozhodnutí Rady 2011/308/EU ze dne 19. května 2011 o hlavních zásadách politiky zaměstnanosti členských států (Úř. věst. L 138, 26.5.2011, s. 56) stanoví, že platí i pro rok 2011.

(6)  Eurostat vyjádřil své výhrady ke kvalitě statistických údajů oznámených Rumunskem v rámci postupu při nadměrném schodku vzhledem k:

i)

nejistotě ohledně vlivu některých veřejných korporací na schodek veřejných financí,

ii)

vykazování kategorií ESA 95 „ostatní pohledávky a závazky“,

iii)

povaze a dopadu některých finančních transakcí a

iv)

konsolidaci toků mezi vládními institucemi.

(7)  Podle čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97.


STANOVISKA

Evropský inspektor ochrany údajů

22.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/9


Stanovisko evropského inspektora ochrany údajů k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů

2011/C 216/04

EVROPSKÝ INSPEKTOR OCHRANY ÚDAJŮ,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 16 této smlouvy,

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 7 a 8 této listiny,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (1),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (2), a zejména na článek 41 tohoto nařízení,

PŘIJAL TOTO STANOVISKO:

1.   ÚVOD

1.

Dne 15. září 2010 přijala Komise návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (dále jen „návrh“) (3). Hlavním cílem návrhu je stanovit společná pravidla s cílem zvýšit bezpečnost a účinnost trhu s OTC („over-the-counter“) deriváty.

2.

Evropský inspektor ochrany údajů nebyl konzultován Komisí, ačkoli to požaduje čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 („nařízení (ES) č. 45/2001“). Evropský inspektor ochrany údajů proto ze svého vlastního podnětu přijal toto stanovisko podle čl. 41 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001.

3.

Evropský inspektor ochrany údajů si je vědom toho, že toto doporučení přichází v poměrně pozdní fázi legislativního procesu. Přesto však považuje za vhodné a užitečné vydat toto stanovisko. Především zdůrazňuje možné důsledky návrhu v oblasti ochrany údajů. Za druhé má analýza uvedená v tomto stanovisku přímý význam pro uplatňování stávajících právních předpisů a pro další dosud nepřijaté a možné budoucí návrhy obsahující podobná ustanovení, jak bude vysvětleno v oddíle 3.4 tohoto stanoviska.

2.   SOUVISLOSTI A HLAVNÍ PRVKY NÁVRHU

4.

V důsledku finanční krize Komise iniciovala a předložila přezkum stávajícího právního rámce finančního dohledu s cílem vypořádat se s významnými nedostatky, které byly v této oblasti zjištěny jak v konkrétních případech, tak ve vztahu k finančnímu systému jakožto celku. V nedávné době byla v této oblasti přijata řada legislativních návrhů s cílem posílit stávající režimy dohledu a zlepšit koordinaci a spolupráci na úrovni EU.

5.

Reforma konkrétně zavedla posílený evropský rámec finančního dohledu, který se skládá z Evropské rady pro systémová rizika (4) a Evropského systému orgánů finančního dohledu (ESFS). ESFS tvoří síť vnitrostátních orgánů finančního dohledu činných ve spolupráci se třemi novými evropskými orgány dohledu, tj. s Evropským orgánem pro bankovnictví (5) (EBA), Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (6) (EIOPA) a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) (7). Kromě toho Komise přijala sérii specifických iniciativ k provádění regulatorní reformy v konkrétních oblastech finančních produktů.

6.

Jednou z nich je tento návrh, který se zabývá OTC („over-the-counter“) deriváty, tedy derivátovými produkty (8), které nejsou obchodovány na burzách, ale jsou předmětem soukromých smluvních jednání mezi oběma protistranami. Návrh zavádí povinnost všech finančních protistran a nefinančních protistran, které splní určité prahové podmínky, zúčtovávat všechny standardizované OTC deriváty prostřednictvím ústředních protistran. Kromě toho navrhované nařízení stanoví povinnost těchto finančních a nefinančních protistran ohlásit údaje o každé derivátové smlouvě a každé její změně registrovanému registru obchodních údajů. Návrh také stanoví harmonizované organizační a obezřetnostní požadavky na ústřední protistrany a organizační a provozní požadavky na registry obchodních údajů. Zatímco odpovědnost za povolování ústředních protistran a za dohled nad nimi si ponechávají příslušné vnitrostátní orgány, registrací registrů obchodních údajů a dohledem nad nimi je podle navrhovaného nařízení plně pověřen orgán ESMA.

3.   ANALÝZA USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍCH SE PŘÍSTUPU K TELEFONNÍM ZÁZNAMŮM A ZÁZNAMŮM O DATOVÉM PŘENOSU

3.1   Obecná zjištění

7.

Čl. 61 odst. 2 písm. d) návrhu dává orgánu ESMA pravomoc „požadovat telefonní záznamy a záznamy o datovém přenosu“ (doplněno zvýraznění). Jak bude dále vysvětleno, oblast působnosti ustanovení, a zejména přesný význam výrazu „telefonní záznamy a záznamy o datovém přenosu“ nejsou jasné. Je však zřejmě pravděpodobné (nebo přinejmenším nelze vyloučit), že dotčené telefonní záznamy a záznamy o datovém přenosu zahrnují osobní údaje ve smyslu směrnice 95/46/ES a nařízení (ES) č. 45/2001 a v příslušném rozsahu i směrnice 2002/58/ES (nyní ve znění směrnice 2009/136/ES označované jako „směrnice o soukromí a elektronických komunikacích“), tj. údaje týkající se telefonických hovorů a datových přenosů identifikovaných nebo identifikovatelných fyzických osob (9). Pokud tomu tak je, mělo by být zaručeno plné dodržování podmínek pro korektní a zákonné zpracování osobních údajů stanovených v uvedených směrnicích a nařízení.

8.

Data týkající se užívání prostředků elektronické komunikace mohou sdělovat širokou škálu osobních údajů, jako je totožnost osob, které daný hovor uskutečňují a přijímají, čas a doba trvání hovoru, použitá síť, zeměpisná poloha uživatele v případě přenosných zařízení atd. Některé provozní údaje týkající se použití internetu a elektronické pošty (například seznam navštívených internetových stránek) mohou navíc odhalovat důležité podrobnosti o obsahu dané komunikace. Kromě toho je zpracování provozních údajů o provozu v rozporu s důvěrnou povahou korespondence. S ohledem na to stanovila směrnice 2002/58/ES zásadu, že provozní údaje musí být vymazány nebo anonymizovány, jakmile již nejsou potřebné pro přenos sdělení (10). Členské státy mohou do vnitrostátních právních předpisů zařadit pro konkrétní oprávněné účely výjimky, ty však musí být v demokratické společnosti pro dosažení takových účelů nezbytné, přiměřené a úměrné (11).

9.

Evropský inspektor ochrany údajů uznává, že cíle, které v tomto případě Komise sleduje, jsou oprávněné. Chápe potřebu iniciativ, jejichž cílem je posílení dohledu nad finančními trhy pro zachování jejich řádného stavu a pro lepší ochranu investorů a hospodářství obecně. Vzhledem k tomu, že vyšetřovací pravomoci, které se přímo týkají provozních údajů, mohou narušovat soukromí, musí tyto vyšetřovací pravomoci dodržovat požadavky nezbytnosti a přiměřenosti, to znamená, že se musí omezovat na to, co je nezbytné k dosažení sledovaného cíle, a nepřekračovat míru nutnou k jeho dosažení (12). Proto je z tohoto hlediska nezbytné, aby byly tyto pravomoci jasně formulovány, pokud jde o jejich osobní a věcnou působnost, i pokud jde o okolnosti a podmínky, za nichž je lze využít. Kromě toho je třeba zajistit přiměřená ochranná opatření proti riziku zneužití.

3.2   Oblast působnosti pravomoci orgánu ESMA je nejasná

10.

Čl. 61 odst. 2 písm. d) stanoví: „Za účelem plnění povinností stanovených v článcích 51 až 60, 62 a 63 (tj. povinností týkajících se dohledu nad registry obchodních údajů) má ESMA […] (pravomoc) požadovat telefonní záznamy a záznamy o datovém přenosu“. Kvůli své obecné formulaci toto ustanovení vyvolává několik pochybností ohledně své věcné a osobní působnosti.

11.

Především není zcela jasný význam výrazu „telefonní záznamy a záznamy o datovém přenosu“, a je tedy třeba jej vyjasnit. Toto ustanovení se může týkat telefonních záznamů a záznamů o datovém přenosu, které jsou registry obchodních údajů povinny v rámci své činnosti uchovávat. Požadavků na vedení záznamů registrů obchodních údajů se týká několik ustanovení navrhovaného nařízení (13). Žádné z těchto ustanovení však neupřesňuje, zda musí registry obchodních údajů uchovávat telefonní záznamy a záznamy o datovém přenosu a o jaké telefonní záznamy a záznamy o datovém přenosu se jedná (14). Proto, pokud by se ustanovení týkalo záznamů vedených registry obchodních údajů, je nezbytné přesně definovat kategorie telefonních hovorů a datových přenosů, které musí být uchovávány a které může orgán ESMA požadovat. V souladu se zásadou proporcionality musí být takové údaje přiměřené, podstatné a nepřesahující míru s ohledem na účely dohledu, pro které jsou zpracovávány (15).

12.

Větší přesnost je zejména v tomto případě potřebná s ohledem na vysoké pokuty a penále, která mohou být registrům obchodních údajů a ostatním subjektům (včetně fyzických osob v případě penále) účtována za porušení navrhovaného nařízení (srov. články 55 a 56). Tyto pokuty mohou dosáhnout 20 procent ročního příjmu nebo obratu registru obchodních údajů za předcházející hospodářský rok, tj. stropu, který je dvojnásobkem maximálního stropu stanoveného za porušení evropského práva hospodářské soutěže.

13.

Je také třeba upozornit, že výše zmíněný čl. 67 odst. 4 přenáší na Komisi pravomoc přijímat regulatorní normy, které specifikují podrobnosti o informacích, které jsou registry obchodních údajů povinny zpřístupňovat orgánu ESMA a ostatním orgánům. Toto ustanovení by proto mohlo být využito k dalšímu upřesnění požadavků na vedení záznamů registrů obchodních údajů, a nepřímo tedy pravomoci udělené orgánem ESMA ve věci přístupu k telefonním záznamům a záznamům o datovém přenosu. Článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že legislativním aktem lze na Komisi přenést pravomoc přijímat nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné. Podle evropského inspektora ochrany údajů nelze přesný rozsah pravomoci přístupu k provozním údajům považovat za prvek nařízení, který není podstatný. Věcná působnost této pravomoci by tudíž měla být přímo upřesněna v textu nařízení, a nikoli odložena do budoucích aktů v přenesené pravomoci.

14.

Podobné pochybnosti se týkají i osobní působnosti dotčeného ustanovení. Konkrétně nejsou v čl. 61 odst. 2 písm. d) upřesněni případní adresáti žádosti o poskytnutí telefonních záznamů a záznamů o datovém přenosu. Zejména není jasné, zda by byly pravomoci požadovat telefonní záznamy a záznamy o datovém přenosu omezeny pouze na registry obchodních údajů (16). Protože účelem tohoto ustanovení je umožnit orgánu ESMA provádění dohledu nad registry obchodních údajů, je evropský inspektor ochrany údajů toho názoru, že tato pravomoc by měla být striktně omezena pouze na registry obchodních údajů.

15.

A v neposlední řadě má evropský inspektor ochrany údajů za to, že cílem čl. 61 odst. 2 písm. d) není umožnit orgánu ESMA přístup k provozním údajům přímo u poskytovatelů telekomunikačních služeb. To se zdá jako logický závěr zvláště s ohledem na skutečnost, že návrh nezmiňuje všechny údaje v držení poskytovatelů telekomunikačních služeb nebo požadavky stanovené směrnicí o soukromí a elektronických komunikacích, jak je uvedeno v bodu 8 výše (17). V zájmu jasného vyjádření však evropský inspektor ochrany údajů doporučuje tento závěr uvést v čl. 61 odst. 2 nebo alespoň v některém bodě odůvodnění navrhovaného nařízení konkrétněji.

3.3   Návrh neuvádí okolnosti a podmínky, za nichž lze přístup požadovat

16.

Čl. 61 odst. 2 písm. d) neuvádí okolnosti a podmínky, za nichž lze přístup požadovat. Nestanoví ani důležité procesní záruky či ochranná opatření proti riziku zneužití. V následujících odstavcích uvede evropský inspektor ochrany údajů několik konkrétních návrhů v této věci.

a)

Podle čl. 61 odst. 2 může orgán ESMA požadovat přístup k telefonním záznamům a záznamům o datovém přenosu „za účelem plnění povinností stanovených v článcích 51 až 60, 62 a 63“. Tyto články zahrnují celou hlavu navrhovaného nařízení o registraci registrů obchodních údajů a dohledu nad nimi. Podle evropského inspektora ochrany údajů by měly být okolnosti a podmínky použití takové pravomoci definovány jasněji. Evropský inspektor ochrany údajů doporučuje omezit přístup k telefonním záznamům a záznamům o datovém přenosu na konkrétně určená a závažná porušení navrhovaného nařízení a na případy, kdy existuje důvodné podezření na to, že došlo k porušení nařízení (které by mělo být podloženo konkrétním prvotním důkazem). Takové omezení je rovněž zvláště důležité pro zamezení možnosti využít pravomoc přístupu pro účely operací v rámci podvodného získávání údajů (fishing) nebo vytěžování údajů (data mining) či pro jiné účely.

b)

Návrh nepožaduje, aby měl orgán ESMA pro žádost o přístup k telefonním záznamům a záznamům o datovém přenosu předem vydané soudní povolení. Evropský inspektor ochrany údajů se domnívá, že tento obecný požadavek by byl s ohledem na potenciální narušování soukromí dotčenou pravomocí odůvodněný. Je také třeba přihlédnout k tomu, že právní předpisy některých členských států stanoví povinnost předem vydaného soudního povolení pro jakýkoli druh narušení důvěrné povahy korespondence, a proto z takových zásahů vylučují jiné donucovací orgány (tzn. policejní síly) a instituce správní povahy bez tohoto přísného dohledu (18). Evropský inspektor ochrany údajů přinejmenším považuje za nevyhnutelné stanovit povinné soudní povolení pro všechny případy, kdy takové povolení požadují vnitrostátní právní předpisy (19).

c)

Evropský inspektor ochrany údajů doporučuje zavést požadavek, aby orgán ESMA žádal o telefonní záznamy a záznamy o datovém přenosu prostřednictvím formálního rozhodnutí upřesňujícího právní základ a účel žádosti a to, jaké údaje jsou požadovány, lhůtu, v níž mají být informace poskytnuty, i právo adresáta nechat rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem. Jakákoli žádost podaná bez formálního rozhodnutí nebude pro adresáta závazná.

d)

Je třeba zajistit přiměřená procesní ochranná opatření proti možným zneužitím. V tomto ohledu by návrh mohl požadovat, aby Komise přijala prováděcí opatření, která by podrobně stanovila postupy, které mají registry obchodních údajů a orgán ESMA dodržovat při zpracování takových údajů. Tyto akty by měly upřesňovat zvláště přiměřená bezpečnostní opatření i vhodné záruky proti riziku zneužití, mimo jiné včetně profesních norem, které musí oprávněné osoby nakládající s těmito údaji dodržovat, i interních postupů zajišťujících řádné dodržování důvěrnosti a ustanovení o služebním tajemství. Během postupu týkajícího se přijímání takových opatření by měl být konzultován evropský inspektor ochrany údajů.

3.4   Význam tohoto stanoviska pro ostatní právní nástroje obsahující podobná ustanovení

17.

Pravomoc orgánů dohledu požadovat přístup k telefonním záznamům a záznamům o datovém přenosu není v evropských právních předpisech nová, protože ji již předpokládají různé stávající směrnice a nařízení o finančním odvětví. Konkrétně směrnice o zneužívání trhu (20), směrnice o trzích finančních nástrojů (21), směrnice o SKIPCP (22) i stávající nařízení o ratingových agenturách (23) obsahují podobně formulovaná ustanovení. Totéž platí pro řadu nedávných návrhů, které přijala Komise, jmenovitě návrhy směrnice o správcích alternativních investičních fondů (24), nařízení, kterým se mění nařízení o ratingových agenturách (25), nařízení o krátkém prodeji a některých aspektech swapů úvěrového selhání (26) a nařízení o integritě a transparentnosti trhu s energií (27).

18.

Pokud jde o stávající a navrhované legislativní nástroje, je třeba rozlišovat mezi vyšetřovacími pravomocemi udělenými vnitrostátním orgánům a udělováním takových pravomocí orgánům EU. Několik nástrojů zavazuje členské státy, aby vnitrostátním orgánům udělily pravomoc požadovat telefonní záznamy a záznamy o datovém přenosu „v souladu s vnitrostátními právními předpisy“ (28). V důsledku toho vlastní plnění této povinnosti nezbytně podléhá vnitrostátním právním předpisům včetně právního předpisu, kterým se provádějí směrnice 95/46/ES a 2002/58/ES, a ostatních vnitrostátních právních předpisů, které obsahují další procesní ochranná opatření pro vnitrostátní orgány dohledu a vyšetřování.

19.

Žádné takové ustanovení není obsaženo v nástrojích, které pravomoc požadovat telefonní záznamy a záznamy o datovém přenosu udělují přímo orgánům EU, například tento návrh o OTC derivátech a výše uvedený návrh nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách („návrh nařízení o ratingových agenturách“). V důsledku toho v těchto případech existuje ještě důraznější požadavek, aby byla v legislativním nástroji samém vyjasněna osobní a věcná působnost této pravomoci a okolnosti a podmínky, za nichž lze tuto pravomoc uplatnit, a aby bylo zajištěno, že budou existovat přiměřená ochranná opatření proti zneužití.

20.

V tomto ohledu mají zjištění uvedená v tomto stanovisku, jakkoli jsou zaměřena na návrh týkající se OTC derivátů, obecnější význam. Evropský inspektor ochrany údajů si je vědom toho, že pokud jde o právní předpisy, které již byly nebo v blízké době budou přijaty, přicházejí tyto připomínky možná příliš pozdě. Přesto však orgány vyzývá, aby posoudily, zda není třeba pozměnit dosud nepřijaté návrhy s cílem zohlednit obavy, které jsou v tomto stanovisku vyjádřeny. Pokud jde o již přijaté texty, evropský inspektor ochrany údajů vyzývá orgány, aby hledaly možnosti, jak věci vyjasnit, například pokud bude působnost dotčeného ustanovení pravděpodobně přímo či nepřímo upřesněna v aktech v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktech, například v aktech definujících podrobnosti požadavků na vedení záznamů, výkladových oznámeních či jiných srovnatelných dokumentech (29). Evropský inspektor ochrany údajů očekává, že jej bude Komise ve věci těchto souvisejících postupů včas konzultovat.

4.   OBAVY VE VĚCI OCHRANY ÚDAJŮ TÝKAJÍCÍ SE OSTATNÍCH ČÁSTÍ NÁVRHU

21.

Evropský inspektor ochrany údajů považuje za vhodné uvést další připomínky k některým jiným bodům návrhu, které se týkají práv na soukromí a ochranu údajů fyzických osob.

4.1   Použitelnost směrnice 95/46/ES a nařízení (ES) č. 45/2001

22.

48. bod odůvodnění správně uvádí, že je nezbytné, aby členské státy a ESMA chránily právo na soukromí fyzických osob při zpracování osobních údajů v souladu se směrnicí 95/46/ES. Evropský inspektor ochrany údajů vítá odkaz na směrnici uvedený v bodě odůvodnění. Význam bodu odůvodnění by však měl být ještě vyjasněn pomocí dalšího upřesnění, že ustanoveními nařízení nejsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy, které provádějí směrnici 95/46/ES. Takový odkaz by měl být uveden nejlépe také ve hmotněprávním ustanovení.

23.

Kromě toho evropský inspektor ochrany údajů konstatuje, že orgán ESMA je evropský orgán, který podléhá nařízení (ES) č. 45/2001 a dohledu evropského inspektora ochrany údajů. Proto se doporučuje začlenit výslovný odkaz na uvedené nařízení a rovněž upřesnit, že toto nařízení není ustanoveními návrhu dotčeno.

4.2   Omezení účelu, nezbytnost a kvalita údajů

24.

Jedním z hlavních cílů navrhovaného nařízení je zvýšit transparentnost trhu s OTC deriváty a zlepšit regulatorní dohled nad tímto trhem. S ohledem na tento cíl návrh stanoví pro finanční protistrany a nefinanční protistrany, které naplní určité prahové podmínky, povinnost ohlásit údaje o každé smlouvě o OTC derivátech, kterou uzavřely, a každou její změnu nebo ukončení registrovanému registru obchodních údajů (článek 6) (30). Tyto informace mají registry obchodních údajů uchovávat a mají je zpřístupňovat různým orgánům pro regulatorní účely (článek 67) (31).

25.

V případě, že jedna ze stran derivátové smlouvy podléhající výše uvedené zúčtovací a ohlašovací povinnosti je fyzická osoba, představují informace o této fyzické osobě osobní údaje ve smyslu čl. 2 písm. a) směrnice 95/46/ES. Splnění výše uvedených povinností tedy znamená zpracování osobních údajů ve smyslu čl. 2 písm. b) směrnice 95/46/ES. I v případě, že strany dané transakce nejsou fyzické osoby, lze osobní údaje přesto zpracovávat v rámci daném články 6 a 67, například jména a kontaktní údaje ředitelů společností. Na tyto operace by proto byla použitelná ustanovení směrnice 95/46/ES (případně nařízení (ES) č. 45/2001).

26.

Základní požadavek právních předpisů na ochranu údajů je takový, že informace musí být zpracovávány pro stanovené, výslovně vyjádřené a legitimní účely a že nesmějí být dále zpracovávány způsobem neslučitelným s těmito účely (32). Údaje použité k dosažení těchto účelů by dále měly být přiměřené, podstatné a nepřesahující míru s ohledem na daný účel. Po analýze navrhovaného nařízení dochází evropský inspektor ochrany údajů k závěru, že systém zaváděný návrhem tyto požadavky nesplňuje.

27.

Pokud jde o omezení účelu, je třeba zdůraznit, že návrh neupřesňuje účely systému ohlašování a především účely, pro které mohou příslušné orgány získat přístup k informacím, které uchovávají registry obchodních údajů, podle článku 67 návrhu. Obecný odkaz na nutnost zvýšit transparentnost trhu s OTC deriváty zjevně není pro naplnění zásady omezení účelu dostatečný. Problém ve věci této zásady dále vzniká i v čl. 20 odst. 3 navrhovaného nařízení, který se týká „služebního tajemství“ a který by ve stávajícím znění zřejmě dovoloval využití důvěrných informací získaných podle navrhovaného nařízení pro řadu dalších a nikoli jasně upřesněných účelů (33).

28.

Návrh dále neupřesňuje druh údajů, které budou zaznamenávány, ohlašovány a k nimž bude poskytován přístup, včetně veškerých osobních údajů identifikovaných nebo identifikovatelných osob. Výše zmíněné články 6 a 67 dávají Komisi pravomoc dále upřesnit obsah ohlašovací povinnosti a povinnosti vedení záznamů v aktech v přenesené pravomoci. Ačkoli evropský inspektor ochrany údajů chápe praktickou potřebu využití takového postupu, chce zdůraznit, že pokud se informace zpracovávané podle výše uvedených článků týkají fyzických osob, měl by základní právní předpis stanovit hlavní pravidla a záruky ochrany údajů.

29.

A v neposlední řadě článek 6 směrnice 46/95 a článek 4 nařízení č. 45/2001 požadují, aby byly osobní údaje uchovávány ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu ne delší, než je nezbytné pro účely, pro které byly údaje shromážděny. Evropský inspektor ochrany údajů konstatuje, že návrh nestanoví žádné konkrétní omezení doby pro uchovávání osobních údajů, které by mohly být zpracovávány podle článků 6, 27 a 67 navrhovaného nařízení. Články 27 a 67 pouze stanoví, že příslušné záznamy jsou uchovávány po dobu alespoň deseti let. To je však pouze minimální doba uchovávání údajů, což je jasně v rozporu s požadavky, které stanoví právní předpisy na ochranu údajů.

30.

Na základě výše uvedeného evropský inspektor ochrany údajů naléhavě žádá zákonodárce, aby upřesnil druh osobních údajů, které lze zpracovávat podle návrhu, aby definoval účely, pro něž mohou různé dotčené subjekty osobní údaje zpracovávat, a aby vymezil přesnou, nezbytnou a přiměřenou dobu uchovávání údajů pro výše uvedené zpracování.

4.3   Kontroly na místě

31.

Čl. 61 odst. 2 písm. c) uděluje orgánu ESMA pravomoc provádět ohlášené nebo neohlášené kontroly na místě. Není jasné, zda by tyto kontroly byly omezeny na prostory registru obchodních údajů nebo by se týkaly i soukromých prostor či majetek fyzických osob. Z čl. 56 odst. 1 písm. c), který dovoluje Komisi na žádost orgánu ESMA uložit penále zaměstnancům registru obchodních údajů nebo jiným s ním spojeným osobám, aby je přiměla podrobit se kontrole na místě nařízené orgánem ESMA podle čl. 61 odst. 2, by mohlo (nezáměrně) vyplývat něco jiného.

32.

Aniž by tuto otázku dále rozpracovával, doporučuje evropský inspektor ochrany údajů omezit pravomoc provádění kontrol na místě (a související pravomoc ukládat penále podle článku 56) pouze na prostory registrů obchodních údajů a ostatních právnických osob, které jsou s nimi podstatně a jasně spojeny (34). Pokud by Komise skutečně předpokládala povolení kontrol jiných než podnikatelských prostor fyzických osob, mělo by to být vyjasněno a měly by být předpokládány přísnější požadavky s cílem zajistit soulad se zásadami nezbytnosti a přiměřenosti (zejména pokud jde o uvedení okolností a podmínek, za nichž by takové kontroly bylo možné provádět).

4.4   Výměny údajů a zásada omezení účelu

33.

Několik ustanovení navrhovaného nařízení dovoluje široké výměny údajů a informací mezi orgánem ESMA, příslušnými orgány členských států a příslušnými orgány třetích zemí (viz zejména články 21, 23 a 62). K přenosům údajů do třetích zemí může docházet i v případě, kdy uznávaná ústřední protistrana nebo registr obchodních údajů ze třetí země poskytuje služby subjektům uznaným v Unii. Pokud se vyměňované informace a údaje týkají identifikovaných nebo identifikovatelných fyzických osob, použijí se články 7–9 nařízení (ES) č. 45/2001, resp. články 25–26 směrnice 95/46/ES. Zvláště převody do třetích zemí se mohou uskutečnit pouze v případě, že je v těchto zemích zajištěna přiměřená úroveň ochrany nebo platí jedna z příslušných výjimek stanovených v právních předpisech na ochranu údajů. V zájmu jasného vyjádření by měl být do textu zařazen výslovný odkaz na nařízení (ES) č. 45/2001 a směrnici 95/46/ES uvádějící, že takové převody by měly být v souladu s použitelnými pravidly, která předpokládá nařízení, resp. směrnice.

34.

V souladu se zásadou omezení účelu (35) evropský inspektor ochrany údajů rovněž doporučuje zavést jasná omezení druhu osobních údajů, které lze vyměňovat, a definovat účely, za nimiž lze osobní údaje vyměňovat.

4.5   Odpovědnost a podávání zpráv

35.

Článek 68 návrhu obsahuje řadu povinností Komise podávat zprávy ohledně provádění různých prvků navrhovaného nařízení. Evropský inspektor ochrany údajů doporučuje zavést i povinnost orgánu ESMA podávat pravidelně zprávy o využití jeho vyšetřovacích pravomocí, a zejména pravomoci požadovat telefonní záznamy a záznamy o datovém přenosu. S ohledem na zjištění zprávy by měla mít Komise také možnost vydávat doporučení, v případě potřeby včetně doporučení k revizi nařízení.

5.   ZÁVĚRY

36.

Tento návrh dává orgánu ESMA pravomoc „požadovat přístup k telefonním záznamům a záznamům o datovém přenosu“ za účelem plnění povinností týkajících se dohledu nad registry obchodních údajů. Aby byla považována za nezbytnou a přiměřenou, měla by být pravomoc požadovat telefonní záznamy a záznamy o datovém přenosu omezena na to, co je nezbytné k dosažení sledovaného cíle, a nepřekračovat míru nutnou k jeho dosažení. V současné úpravě dotčené ustanovení tyto požadavky nesplňuje, protože je formulováno příliš široce. Zvláště není dostatečně upřesněna osobní a věcná působnost této pravomoci a okolnosti a podmínky, za nichž ji lze využít.

37.

Připomínky uvedené v tomto stanovisku, ačkoli jsou zaměřeny na návrh týkající se OTC derivátů, mají význam i pro uplatňování stávajících právních předpisů a pro další dosud nepřijaté a případné budoucí návrhy obsahující rovnocenná ustanovení. To se týká zvláště případu, kdy je dotčená pravomoc stejně jako v tomto návrhu svěřena orgánu EU bez odkazu na konkrétní podmínky a postupy stanovené ve vnitrostátních právních předpisech (např. v návrhu nařízení o ratingových agenturách).

38.

S ohledem na výše uvedené evropský inspektor ochrany údajů zákonodárci doporučuje:

jasně specifikovat kategorie telefonních záznamů a záznamů o datovém přenosu, které jsou registry obchodních údajů povinny uchovávat a/nebo poskytovat příslušným orgánům. Tyto údaje musí být přiměřené, podstatné a nepřesahující míru s ohledem na účel, pro který jsou zpracovávány,

omezit pravomoc požadovat přístup k telefonním záznamům a záznamům o datovém přenosu na registry obchodních údajů,

výslovně stanovit, že přístup k telefonním záznamům a záznamům o datovém přenosu přímo z telekomunikačních společností je vyloučen,

omezit přístup k telefonním záznamům a záznamům o datovém přenosu na určená a závažná porušení navrhovaného nařízení a na případy, kdy existuje důvodné podezření na to, že došlo k porušení nařízení (které by mělo být podloženo konkrétním prvotním důkazem),

vyjasnit, že registry obchodních údajů poskytují telefonní záznamy a záznamy o datovém přenosu pouze na žádost v podobě formálního rozhodnutí, které mimo jiné upřesňuje právo nechat rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem,

požadovat, aby dané rozhodnutí nebylo vykonáno bez předchozího soudního povolení vydaného vnitrostátním soudním orgánem dotčeného členského státu (přinejmenším v případě, že takové povolení požadují vnitrostátní právní předpisy),

požadovat, aby Komise přijala prováděcí opatření, která by podrobně stanovila postupy, které mají být dodržovány, včetně přiměřených bezpečnostních a ochranných opatření.

39.

Pokud jde o ostatní aspekty návrhu, chtěl by evropský inspektor ochrany údajů odkázat na svou připomínku v oddíle 4 tohoto stanoviska. Evropský inspektor ochrany údajů zákonodárci zejména doporučuje:

začlenit odkaz na směrnici 95/46/ES a nařízení (ES) č. 45/2001 alespoň do bodů odůvodnění navrhované směrnice a nejlépe i do hmotněprávního ustanovení a uvést, že ustanoveními navrhovaného nařízení není dotčena uvedená směrnice, resp. uvedené nařízení,

upřesnit druh osobních údajů, které lze zpracovávat podle návrhu, v souladu se zásadou nezbytnosti (zvláště pokud jde o články 6 a 67), definovat účely, pro něž mohou různé dotčené orgány/subjekty osobní údaje zpracovávat, a přesnou, nezbytnou a přiměřenou dobu uchovávání údajů pro výše uvedené zpracování,

omezit pravomoc provádění kontrol na místě podle čl. 61 odst. 2 písm. c) a pravomoc ukládat penále podle článku 56 pouze na registry obchodních údajů a ostatní právnické osoby, které jsou s nimi jasně a podstatně spojeny,

výslovně uvést, že mezinárodní převody osobních údajů by měly být v souladu s příslušnými pravidly nařízení (ES) č. 45/2001 a směrnice 95/46/ES, zavést jasná omezení druhu osobních údajů, které lze vyměňovat, a definovat účely, pro něž lze osobní údaje vyměňovat.

Brusel dne 19. dubna 2011.

Giovanni BUTTARELLI

zástupce evropského inspektora ochrany údajů


(1)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(2)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(3)  KOM(2010) 484 v konečném znění.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika, (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES, (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES, (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES, (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(8)  Derivát je finanční smlouva vázaná na budoucí hodnotu nebo stav podkladového aktiva, s nímž je spojena (např. vývoj úrokových sazeb či hodnoty měny).

(9)  Obvykle zaměstnanců, s nimiž lze dané telefonní hovory a datové přenosy spojit, i příjemců a ostatních dotčených uživatelů.

(10)  Viz čl. 6 odst. 1 směrnice 2002/58/ES, (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 45).

(11)  Viz čl. 15 odst. 1 směrnice 2002/58/ES, který stanoví, že taková omezení musí představovat v demokratické společnosti nezbytné, přiměřené a úměrné opatření pro zajištění národní bezpečnosti (tj. bezpečnosti státu), obrany, veřejné bezpečnosti a pro prevenci, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů nebo neoprávněného použití elektronického komunikačního systému, jak je uvedeno v čl. 13 odst. 1 směrnice 95/64/ES. Za tím účelem mohou členské státy mimo jiné přijmout právní opatření umožňující zadržení údajů na omezenou dobu na základě důvodů uvedených v tomto odstavci.

(12)  Viz např. spojené věci C-92/09 a C-93/09, Volker und Markus Schecke GbR (C-92/09), Hartmut Eifert (C-92/09) v. Land Hessen, dosud nezveřejněno ve Sbírce rozhodnutí, bod 74.

(13)  Například 44. bod odůvodnění uvádí, že registry obchodních údajů musí podléhat přísným požadavkům na vedení záznamů a správu údajů. Článek 66 specifikuje, že registr obchodních údajů „informace obdržené podle článku 6 neprodleně zaznamená a uchová je po dobu alespoň deseti let od ukončení příslušných smluv. K dokumentování změn zaznamenaných informací používá včasné a účinné evidenční postupy [sic].“ Článek 67 dále stanoví, že „registr obchodních údajů musí poskytovat potřebné informace“ orgánu ESMA a různým dalším příslušným orgánům.

(14)  Výraz „telefonní záznamy a záznamy o datovém přenosu“ může případně zahrnovat celou škálu různých informací včetně délky trvání, času nebo objemu sdělení, použitého protokolu, umístění koncového zařízení odesílatele či příjemce, sítě, ze které sdělení pochází či na které končí, počátku, konce či délky trvání spojení, či dokonce seznamu navštívených internetových stránek a obsahu komunikace samotné, pokud je nahrávána. Pokud se tyto informace týkají identifikovaných nebo identifikovatelných fyzických osob, představují všechny tyto informace osobní údaje.

(15)  Viz čl. 6 odst. 1 písm. c) směrnice 95/46/ES a čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 45/2001. Je také třeba přihlédnout k tomu, zda lze přijmout zvláštní ochranná opatření s cílem předejít tomu, aby byly zachycovány a zpracovávány údaje týkající se skutečně soukromého použití.

(16)  Z čl. 56 odst. 1 písm. c), který dovoluje Komisi na žádost orgánu ESMA uložit penále zaměstnancům registru obchodních údajů nebo jiným s ním spojeným osobám, aby je přiměla podrobit se šetření zahájenému orgánem ESMA podle čl. 61 odst. 2, by mohlo (nezáměrně) vyplývat něco jiného.

(17)  Jak bylo řečeno, směrnice o soukromí a elektronických komunikacích stanoví obecnou zásadu, podle níž musí být provozní údaje vymazány nebo anonymizovány, jakmile již nejsou potřebné pro přenos sdělení. Takovéto údaje lze dále zpracovávat pouze pro účely účtování a platby za propojení a do konce období, v němž lze právně napadnout účet či uplatňovat nárok na platbu. Jakákoli výjimka z této zásady musí být v demokratické společnosti nezbytná, přiměřená a úměrná pro konkrétní účely veřejného pořádku (tj. pro zajištění národní bezpečnosti (tj. bezpečnosti státu), obrany, veřejné bezpečnosti nebo pro prevenci, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů nebo neoprávněného použití elektronických komunikačních systémů).

(18)  Italská ústava například vyžaduje, aby jakékoli narušení důvěrné povahy korespondence včetně přístupu k provozním údajům neodhalujícím obsah daného sdělení bylo nařízeno nebo povoleno soudním orgánem.

(19)  Podobný požadavek byl zaveden v pozměněném znění návrhu nařízení o ratingových agenturách, o němž Evropský parlament hlasoval v prosinci 2010.

(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu), (Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 16).

(21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS, (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).

(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách, (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1).

(24)  Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2004/39/ES a 2009/…/ES ze dne 30. dubna 2009, KOM(2009) 207.

(25)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách ze dne 2. června 2010, KOM(2010) 289.

(26)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o krátkém prodeji a některých aspektech swapů úvěrového selhání ze dne 15. září 2010, KOM(2010) 482.

(27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady o integritě a transparentnosti trhu s energií, KOM(2010) 726.

(28)  Viz například čl. 12 odst. 2 směrnice o zneužívání trhu zmíněné v poznámce pod čarou 20. Viz též článek 50 směrnice o trzích finančních nástrojů zmíněné v poznámce pod čarou 21.

(29)  Například článek 37 návrhu nařízení o ratingových agenturách dovoluje Komisi pozměňovat přílohy nařízení, které obsahují podrobnosti o požadavcích na vedení záznamů platných pro ratingové agentury; viz též 10. bod odůvodnění návrhu nařízení o ratingových agenturách, který zmiňuje pravomoc orgánu ESMA vydávat a aktualizovat nezávazné pokyny k otázkám týkajícím se uplatňování nařízení o ratingových agenturách.

(30)  Čl. 6 odst. 4 návrhu přenáší na Komisi pravomoc určit náležitosti a typ zpráv pro různé kategorie derivátů a specifikuje, že uvedené zprávy obsahují alespoň: a) řádnou identifikaci smluvních stran, a pokud se liší, nabyvatele práv a povinností, které vyplývají z dané smlouvy; a b) hlavní charakteristiky smlouvy, včetně typu, podkladu, splatnosti a pomyslné hodnoty.

(31)  Viz důvodová zpráva, s. 11. Článek 67 to konkretizuje tím, že stanoví, že registr obchodních údajů poskytuje potřebné informace řadě subjektů, jmenovitě orgánu ESMA, příslušným orgánům, které dohlížejí na podniky, jež podléhají ohlašovací povinnosti, příslušným orgánům, které dohlíží na ústřední protistrany, a příslušným centrálním bankám ESCB.

(32)  Viz např. stanovisko evropského inspektora ochrany údajů ze dne 6. ledna 2010 k návrhu směrnice Rady o správní spolupráci v oblasti daní, (Úř. věst. C 101, 20.4.2010, s. 1).

(33)  Čl. 20 odst. 3 zní takto: „Aniž jsou dotčeny případy upravené trestním právem, mohou příslušné orgány, ESMA, subjekty nebo fyzické či právnické osoby jiné než příslušné orgány, které získají důvěrné informace podle tohoto nařízení, tyto informace použít v případě příslušných orgánů v rámci působnosti tohoto nařízení pouze k plnění svých povinností a výkonu svých funkcí nebo v případě jiných orgánů, subjektů nebo fyzických či právnických osob k účelu, ke kterému jim byly poskytnuty, nebo v rámci správních nebo soudních řízení, která s výkonem těchto funkcí konkrétně souvisejí, nebo v obou případech. Pokud s tím ESMA, příslušný orgán nebo jiný orgán, subjekt nebo osoba sdělující informace souhlasí, může orgán, který je obdržel, tyto informace použít pro jiné účely.“.

(34)  Podobná specifikace byla zavedena v pozměněném znění návrhu nařízení o ratingových agenturách, o němž Evropský parlament hlasoval v prosinci 2010.

(35)  Viz čl. 6 odst. 1 písm. b) směrnice 95/46/ES a čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 45/2001.


II Sdělení

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropská komise

22.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/17


Sdělení Komise o subjektu pověřeném vydáváním osvědčení o pravosti v rámci nařízení (ES) č. 620/2009

2011/C 216/05

Nařízením Rady (ES) č. 617/2009 ze dne 13. července 2009, zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie L 182 ze dne 15. července 2009, byla otevřena celní kvóta pro dovoz vysoce jakostního hovězího masa.

Článek 7 nařízení Komise (ES) č. 620/2009 ze dne 13. července 2009 upřesňuje, že propouštění produktů dovezených v rámci této kvóty do volného oběhu je podmíněno předložením osvědčení o pravosti.

Vydáváním osvědčení o pravosti v rámci uvedeného nařízení je pověřen níže uvedený subjekt.

Ministry of Agriculture and Forestry

Pastoral House

25 The Terrace

Wellington

NEW ZEALAND

Korespondenční adresa:

Ministry of Agriculture and Forestry

PO Box 2526

Wellington 6140

NEW ZEALAND

Tel. +64 48940100

Fax +64 48940720

E-mail: nzfsa.info@maf.govt.nz

Internet: http://www.maf.govt.nz


22.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/18


Bez námitek k navrhovanému spojení

(Případ COMP/M.6151 – PetroChina/INEOS/JV)

(Text s významem pro EHP)

2011/C 216/06

Dne 13. května 2011 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné se společným trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32011M6151. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropský parlament

22.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/19


PŘEDPISY O PŘÍSTUPU VEŘEJNOSTI K DOKUMENTŮM EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Rozhodnutí předsednictva ze dne 28. listopadu 2001 (1)  (2)  (3)  (4)

2011/C 216/07

PŘEDSEDNICTVO,

s ohledem na čl. 15 odst. 3 SFEU;

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, a zejména na články 11, 12 a 18 tohoto nařízení;

s ohledem na čl. 23 odst. 2 a 12, čl. 103 odst. 1 a článek 104 jednacího řádu,

vzhledem k tomu, že obecné zásady přístupu k dokumentům byly v souladu s čl. 15 odst. 3 SFEU stanoveny nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001,

vzhledem k tomu, že Evropský parlament rozhodnutím ze dne 13. listopadu 2001 přizpůsobil svůj jednací řád v souladu s bývalým čl. 255 odst. 3 Smlouvy o ES a čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 1049/2001,

vzhledem k tomu, že čl. 104 odst. 2, 3 a 4 jednacího řádu pověřuje předsednictvo stanovením pravidel pro vytvoření rejstříku referenčních údajů dokumentů, stanovením způsobů přístupu a jmenováním orgánů odpovědných za vyřizování žádostí o přístup,

vzhledem k tomu, že opatření týkající se systému poplatků za zpřístupnění dokumentů se musí přizpůsobit ustanovením článku 10 nařízení (ES) č. 1049/2001, aby byly upřesněny dodatečné náklady, které má hradit žadatel, žádá-li o poskytnutí rozsáhlých dokumentů,

vzhledem k tomu, že by opatření týkající se fungování rejstříku dokumentů Evropského parlamentu měla být v zájmu zvýšení transparentnosti vůči občanům sloučena do jednoho rozhodnutí,

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1049/2001 neumožňuje zohlednit status žadatele a že rozhodnutí přijatá podle tohoto nařízení mají stejné dopady na všechny. Avšak poslanci a zaměstnanci orgánů mají privilegovaná přístupová práva, jež jim přiznává jednací řád Parlamentu, finanční nařízení, nařízení (ES) č. 45/2001 a služební řád úředníků a jež mohou uplatnit namísto nařízení (ES) č. 1049/2001,

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1049/2001 a toto rozhodnutí neupravují přístup k dokumentům a jejich předávání mezi orgány, a tuto otázku upravují interinstitucionální dohody,

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1049/2001 se vztahuje na přístup k existujícím dokumentům a že žádosti o poskytnutí informací je třeba vyřizovat podle jiných ustanovení,

vzhledem k tomu, že předsednictvo přijalo rozhodnutím ze dne 8. března 2010 nový seznam kategorií dokumentů Evropského parlamentu, jež jsou přímo přístupné,

vzhledem k tomu, že je vhodné na základě zkušeností získaných v posledních letech v Parlamentu a s ohledem na vývoj jeho internetových stránek přistoupit k technickým úpravám,

ROZHODLO

HLAVA I

ELEKTRONICKÝ REJSTŘÍK REFERENČNÍCH ÚDAJŮ (RER)

Článek 1

Vytvoření

1.   Pro dokumenty Evropského parlamentu je vytvořen elektronický rejstřík referenčních údajů (RER).

2.   Takto vytvořený rejstřík referenčních údajů obsahuje dokumenty vypracované nebo obdržené (s výhradou následujícího odstavce) orgánem počínaje dnem nabytí účinnosti nařízení (ES) č. 1049/2001 (5).

3.   Na základě čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 1049/2001 není nutné zpřístupnit v RER dokumenty jiných orgánů, které Evropský parlament obdržel a jež jsou již snadno přístupné v elektronickém rejstříku daného orgánu. V RER je uveden odkaz na rejstřík orgánu, který je autorem dokumentu.

4.   Referenční údaje jsou „průkazem totožnosti dokumentu“, který obsahuje nejen údaje požadované v čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1049/2001, ale rovněž a v mezích možností údaje umožňující určení orgánu, který je původcem dokumentu, jazyky, v nichž je dokument přístupný, status dokumentu, typ dokumentu a místo, kde je dokument uložen.

Článek 2

Cíle

RER je vytvořen tak, aby umožnil:

identifikaci dokumentů na základě jednotného systému referenčních údajů,

přímý přístup k dokumentům, zejména legislativním,

poskytnutí informace v případě dokumentů, které nejsou přímo přístupné v elektronické formě na základě uplatnění článků 4 a 9 nařízení (ES) č. 1049/2001.

Článek 3

Fungování

Oddělení „Transparentnost – přístup veřejnosti k dokumentům a vztahy se zástupci zájmových skupin“ (dále jen: příslušné oddělení) je odpovědné za:

kontrolu registrace do RER u dokumentů vypracovaných nebo obdržených Evropským parlamentem,

příjem a zpracování žádostí o přístup v písemné nebo elektronické formě ve lhůtě 15 pracovních dnů, jež může být případně prodloužena,

předání potvrzení o obdržení,

pomoc žadateli vedoucí k upřesnění obsahu jeho žádosti a nalezení dohody se žadatelem v případě žádosti o velmi dlouhé nebo složité dokumenty,

usnadnění přístupu žadatele k již zveřejněným dokumentům,

koordinaci odpovědi s oddělením, které příslušný dokument vypracovalo nebo jej má v držení, nebo s odpovědnou osobou, pokud se žádost týká dokumentu, který není zapsán v rejstříku, nebo pokud se žádost týká dokumentu podléhajícího omezením uvedeným v článcích 4 a 9 nařízení (ES) č. 1049/2001,

konzultování se třetími stranami podle čl. 4 odst. 4 nařízení (ES) č. 1049/2001.

Článek 4

Zápis dokumentů do RER

1.   Referenční údaje o dokumentech jsou zapsány do RER podle pokynů přijatých generálním tajemníkem, jež zajistí co nevyšší vysledovatelnost dokumentů. Obsah RER bude postupně rozšiřován. Bude zobrazen na úvodní stránce RER na internetových stránkách Europarl.

2.   V tomto ohledu jsou dokumenty Evropského parlamentu, tak jak jsou definovány v čl. 104 odst. 2 jednacího řádu, zapsány do RER na odpovědnost orgánu nebo oddělení, které dokument vypracovalo.

3.   Dokumenty vytvořené v rámci legislativního procesu nebo parlamentní činnosti jsou zapsány do RER ihned po jejich uložení nebo zveřejnění.

4.   Ostatní dokumenty spadající do působnosti administrativních oddělení generálního sekretariátu Evropského parlamentu jsou do RER zapsány pokud možno podle pokynů generálního tajemníka.

5.   Odkazy na dokumenty třetích stran ve smyslu článku 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 zapíše do RER oddělení, jež je příjemcem těchto dokumentů.

Článek 5

Přímo přístupné dokumenty

1.   Všechny dokumenty vypracované nebo obdržené Evropským parlamentem v rámci legislativního procesu musí být občanům přístupné v elektronické formě s výhradou omezení stanovených v článcích 4 a 9 nařízení (ES) č. 1049/2001.

2.   Evropský parlament zpřístupní všechny legislativní dokumenty ve smyslu čl. 12 odst. 2 nařízení (ES) č. 1049/2001 elektronickou cestou prostřednictvím RER nebo na internetové stránce Europarl.

3.   Kategorie přímo přístupných dokumentů jsou vyjmenovány v seznamu schváleném předsednictvem, který je zveřejněn na internetové stránce Europarl. Tento seznam neomezuje právo přístupu k dokumentům, které nespadají do vyjmenovaných kategorií a které mohou být zpřístupněny na písemnou žádost.

Článek 6

Dokumenty přístupné na žádost

1.   Dokumenty vypracované nebo obdržené Evropským parlamentem mimo legislativní proces jsou pokud možno přímo přístupné občanům prostřednictvím RER, s výhradou omezení uvedených v článcích 4 a 9 nařízení (ES) č. 1049/2001.

2.   Pokud zapsání dokumentu do RER nedovoluje přímý přístup k plnému znění buď proto, že dokument není přístupný v elektronické formě, nebo v důsledku uplatnění výjimek uvedených v článcích 4 a 9 nařízení (ES) č. 1049/2001, může žadatel požádat o přístup k dokumentu písemně nebo prostřednictvím elektronického formuláře, který je k dispozici na stránce RER na internetových stránkách Europarl.

3.   Dokumenty vypracované nebo obdržené Evropským parlamentem před vstupem nařízení (ES) č. 1049/2001 v platnost a na které se tudíž neodkazuje v RER, jsou přístupné na písemnou nebo elektronickou žádost s výhradou omezení uvedených v článcích 4 a 9 výše uvedeného nařízení.

4.   Parlament zajistí „on-line“ pomoc občanům, pokud jde o podání žádosti o přístup k dokumentům.

HLAVA II

PŮVODNÍ ŽÁDOST

Článek 7

Žádosti vyřizované podle těchto předpisů

Tyto předpisy se uplatňují na jakoukoli žádost o přístup k dokumentu Evropského parlamentu předloženou na formuláři, který je k dispozici na internetových stránkách RER, nebo s výslovným odkazem na právo na přístup k dokumentům, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 1049/2001. Tyto předpisy se však nevztahují na žádosti založené na právu na zvláštní přístup, který je stanoven zejména v jednacím řádu Parlamentu, ve finančním nařízení, v nařízení (ES) č. 45/2001 o ochraně osobních údajů a ve služebním řádu úředníků.

Článek 8

Podání žádosti o přístup

1.   Žádost o přístup k dokumentu Evropského parlamentu může být podána písemně, faxem nebo v elektronické formě v jednom z jazyků uvedených v článku 342 Smlouvy o fungování Evropské unie.

2.   Žádosti v elektronické podobě se podávají pokud možno na elektronickém formuláři, který se nachází na internetové stránce RER, a prostřednictvím systému „on-line“ pomoci, který má usnadnit podání takové žádosti.

3.   Žádost musí být dostatečně přesně formulována a musí obsahovat zejména údaje, které umožní určit požadovaný dokument nebo požadované dokumenty, a jméno a adresu žadatele.

4.   Pokud není žádost dostatečné přesná, orgán v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 1049/2001 žadatele vyzve, aby žádost upřesnil, a žadateli při tom pomůže.

Článek 9

Vyřizování původní žádosti

1.   Jakákoli žádost o přístup k dokumentu v držení Evropského parlamentu je v den své registrace předána příslušnému oddělení, které musí potvrdit její přijetí, napsat odpověď a poskytnout dokument ve stanovené lhůtě.

2.   Týká-li se žádost dokumentu vypracovaného Evropským parlamentem, na který se vztahuje některá z výjimek uvedených v článku 4 nařízení (ES) č. 1049/2001, nebo je-li třeba požadovaný dokument určit a nalézt, obrátí se příslušné oddělení na oddělení nebo orgán, který dokument vypracoval a který navrhne další postup do pěti pracovních dnů.

Článek 10

Konzultování se třetími stranami

1.   Vyskytne-li se žádost ohledně dokumentů třetích stran, příslušné oddělení, případně ve spolupráci s oddělením, které vlastní požadované dokumenty, ověří, zda lze uplatnit některou z výjimek stanovených v článcích 4 a 9 nařízení (ES) č. 1049/2001.

2.   Pokud toto ověření vede k závěru, že přístup k požadovaným dokumentům je třeba odmítnout v souladu s některou z výjimek stanovených v článku 4 nařízení (ES) č. 1049/2001, zamítavá odpověď je žadateli zaslána bez konzultace s třetí stranou, která je autorem.

3.   Příslušné oddělení žádost kladně vyřídí bez konzultace se třetí stranou, která je autorem, pokud:

autor požadovaný dokument již zveřejnil v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 1049/2001 nebo s obdobnými ustanoveními;

zveřejnění či případně částečné zveřejnění jeho obsahu prokazatelně nevede k porušení některého ze zájmů uvedených v článcích 4 a 9 nařízení (ES) č. 1049/2001.

4.   Ve všech ostatních případech se konzultuje se třetími stranami, které dostávají lhůtu pěti pracovních dní na to, aby se vyjádřily, aby bylo možno určit, zda se na dokument vztahuje některá z výjimek stanovených v článcích 4 a 9 nařízení (ES) č. 1049/2001.

5.   Neobdrží-li Evropský parlament odpověď ve stanovené lhůtě, nebo pokud třetí stranu nelze nalézt nebo určit, postupuje Evropský parlament v souladu s režimem výjimek podle článku 4 nařízení (ES) č. 1049/2001, přičemž vezme v úvahu oprávněné zájmy třetí strany na základě informací, které má k dispozici.

Článek 11

Lhůta na odpověď

1.   V případě poskytnutí přístupu k dokumentu příslušné oddělení poskytne požadované dokumenty do patnácti pracovních dnů od registrace žádosti.

2.   Nemůže-li Evropský parlament požadované dokumenty zpřístupnit, sdělí žadateli písemně důvody svého úplného nebo částečného zamítnutí žádosti a informuje jej o jeho právu podat potvrzující žádost.

3.   V takovém případě má žadatel lhůtu patnácti pracovních dní ode dne, kdy obdrží odpověď, na to, aby podal potvrzující žádost.

4.   Ve výjimečných případech, pokud se žádost týká velmi rozsáhlého dokumentu nebo velkého počtu dokumentů, může být lhůta uvedená v odstavci 1 tohoto článku prodloužena o patnáct pracovních dnů, pokud je o tom žadatel předem informován a podrobně seznámen s důvody.

5.   Pokud orgán neodpoví v předepsané lhůtě, je žadatel oprávněn podat potvrzující žádost.

Článek 12

Oprávněný orgán

1.   Původní žádosti zaslané Evropskému parlamentu vyřizuje generální tajemník z pověření místopředsedy odpovědného za dohled nad vyřizováním žádostí o přístup k dokumentům, jak je uvedeno v čl. 104 odst. 4 a 6 jednacího řádu.

2.   Kladné odpovědi na původní žádosti žadateli zasílá buď generální tajemník nebo příslušné oddělení z pověření generálního tajemníka.

3.   O řádně odůvodněném zamítnutí původní žádosti rozhoduje generální tajemník na návrh příslušného oddělení a po konzultaci s autorem dokumentu. Každé rozhodnutí o zamítnutí je pro informaci předáno odpovědnému místopředsedovi.

4.   Generální tajemník nebo příslušné oddělení může věc kdykoli postoupit právní službě nebo osobě pověřené záležitostmi ochrany osobních údajů, pokud jde o další postup u žádosti o přístup.

HLAVA III

POTVRZUJÍCÍ ŽÁDOST

Článek 13

Podání

1.   Potvrzující žádost musí být zaslána do patnácti pracovních dnů buď od obdržení odpovědi s úplným nebo částečným zamítnutím přístupu k požadovanému dokumentu, nebo nebyla-li původní žádost vůbec zodpovězena po uplynutí lhůty na odpověď.

2.   Potvrzující žádost musí splňovat formální požadavky stanovené v článku 8 tohoto rozhodnutí pro původní žádost.

Článek 14

Vyřizování a konzultace

1.   Potvrzující žádosti jsou zaregistrovány a případné konzultace vedeny postupem uvedeným v článcích 9 a 10 tohoto rozhodnutí.

2.   Do patnácti pracovních dnů od registrace žádosti Evropský parlament buď zajistí přístup k dokumentu, nebo písemně či elektronickou poštou sdělí důvody úplného nebo částečného zamítnutí žádosti.

3.   Ve výjimečných případech, když se žádost týká velmi rozsáhlého dokumentu nebo velkého počtu dokumentů, může být lhůta stanovená v předchozím odstavci prodloužena o patnáct pracovních dnů, pokud je o tom žadatel předem informován a je podrobně seznámen s důvody.

Článek 15

Oprávněný orgán

1.   Odpověď na jakoukoli potvrzující žádost přísluší předsednictvu Evropského parlamentu. O potvrzujících žádostech rozhoduje jménem předsednictva a pod jeho dohledem místopředseda odpovědný za vyřizování žádostí o přístup k dokumentům.

2.   Místopředseda informuje předsednictvo o svém rozhodnutí na první schůzi předsednictva konané po přijetí rozhodnutí a poté, co informoval žadatele. Považuje-li to místopředseda za nutné, může ve stanovené lhůtě požádat předsednictvo o návrh rozhodnutí, a to zejména v případě, pokud by odpověď mohla vyvolat zásadní otázky týkající se politiky transparentnosti Evropského parlamentu. Ve své odpovědi žadateli je místopředseda vázán rozhodnutím předsednictva.

3.   Místopředseda a předsednictvo rozhodují na základě návrhu vypracovaného příslušným oddělením z pověření generálního tajemníka. Toto oddělení je oprávněné požádat o stanovisko osobu pověřenou záležitostmi ochrany údajů, která zaujme stanovisko do tří pracovních dnů.

4.   Návrh odpovědi může být předběžně přezkoumán právní službou, která zaujme stanovisko do tří pracovních dnů.

Článek 16

Opravné prostředky

1.   Zamítne-li Evropský parlament zcela nebo částečně požadovaný přístup, informuje orgán žadatele o opravných prostředcích, které má k dispozici, tj. o soudním odvolání proti rozhodnutí orgánu nebo o možnosti podat stížnost veřejnému ochránci práv za podmínek stanovených v článcích 263 a 228 SFEU.

2.   Pokud orgán neodpoví v předepsané lhůtě, považuje se tento akt za zamítavou odpověď a žadatel je oprávněn zahájit soudní řízení nebo podat stížnost podle ustanovení předchozího odstavce.

HLAVA IV

ZÁPIS CITLIVÝCH DOKUMENTŮ DO RER A PŘÍSTUP K NIM

Článek 17

Zápis citlivých dokumentů do RER

1.   Citlivé dokumenty ve smyslu článku 9 nařízení (ES) č. 1049/2001 se zapíší do RER, jestliže s tím jejich původce souhlasí. Osoby či orgány Evropského parlamentu, které citlivý dokument obdržely od třetí strany, posoudí, které referenční údaje tam mohou být uvedeny. Tyto osoby či orgány se radí s místopředsedou odpovědným za vyřizování žádostí o přístup k dokumentům, s generálním tajemníkem nebo popřípadě s předsedou příslušného parlamentního výboru.

2.   Jakýkoli dokument vypracovaný Evropským parlamentem, který odkazuje na citlivý dokument, se zapisuje do RER pouze se svolením místopředsedy odpovědného za vyřizování žádostí o přístup k dokumentům. Tomuto dokumentu jsou přiděleny referenční údaje za stejných podmínek jako v předchozím odstavci.

Článek 18

Vyřizování žádosti o přístup

Generální tajemník předá žádost o přístup k citlivému dokumentu místopředsedovi odpovědnému za vyřizování žádostí o přístup k dokumentům, jemuž přísluší odpověď na původní žádost. Odpověď na potvrzující žádost přísluší předsednictvu, které může tímto úkolem pověřit předsedu Parlamentu. Odpovědný místopředseda a předsednictvo nebo předseda se radí s generálním tajemníkem nebo popřípadě s předsedou příslušného parlamentního výboru. Podmínky registrace a lhůty budou stejné jako u ostatních žádostí o přístup.

Článek 19

Oprávněné osoby

Osobami, které mají oprávnění seznamovat se s dokumenty při vyřizování žádostí o přístup k citlivým dokumentům, jsou: předseda Evropského parlamentu, místopředseda odpovědný za vyřizování žádostí o přístup k dokumentům, předseda parlamentního výboru, jehož se věc přímo týká, generální tajemník a řádně zmocnění zaměstnanci příslušného oddělení, pokud dohody uzavřené s ostatními orgány nestanoví zvláštní oprávnění.

Článek 20

Ochrana citlivých dokumentů

Citlivé dokumenty podléhají přísným bezpečnostním pravidlům, aby bylo zaručeno důvěrné zacházení s nimi v rámci orgánu. V této souvislosti tato pravidla zohlední interinstitucionální dohody.

HLAVA V

ZPŘÍSTUPNĚNÍ DOKUMENTŮ

Článek 21

Náklady na odpověď

1.   Čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 1049/2001 se doplňuje v tom smyslu, že pokud množství požadovaných dokumentů přesáhne objem dvaceti stran, může být po žadateli požadován poplatek ve výši 0,10 EUR za stránku, navýšený o poštovné. O případných poplatcích za jiné nosiče se rozhodne případ od případu, aniž by tyto poplatky překročily přiměřenou částku.

2.   Toto rozhodnutí se netýká zveřejněných dokumentů, které mají vlastní cenový systém.

HLAVA VI

POUŽITÍ

Článek 22

Použití

Toto rozhodnutí je použitelné s ohledem na ustanovení nařízení (ES) č. 1049/2001 a jednacího řádu Evropského parlamentu a aniž jsou tato ustanovení dotčena.

Článek 23

Revize

Toto rozhodnutí bude znovu přezkoumáno nejpozději při každé revizi nařízení (ES) č. 1049/2001.

Článek 24

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie  (6).


(1)  Úř. věst. C 374, 29.12.2001, s. 1.

(2)  V úplném znění vytvořeném předsednictvem dne 3. května 2004.

(3)  Pozměněné předsednictvem dne 26. září 2005 a zveřejněné v Úř. věst. C 289, 22.11.2005, s. 6.

(4)  Pozměněné předsednictvem dne 22. června 2011 a zveřejněné v Úř. věst. C 216, 22.7.2011, s. 19.

(5)  Tj. dnem 3. prosince 2001.

(6)  Tj. dnem 29. prosince 2001, 22. listopadu 2005 a rovněž dnem 22. července 2011.


Evropská komise

22.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/25


Směnné kurzy vůči euru (1)

21. července 2011

2011/C 216/08

1 euro =


 

měna

směnný kurz

USD

americký dolar

1,4222

JPY

japonský jen

112,09

DKK

dánská koruna

7,4542

GBP

britská libra

0,87870

SEK

švédská koruna

9,1008

CHF

švýcarský frank

1,1690

ISK

islandská koruna

 

NOK

norská koruna

7,7750

BGN

bulharský lev

1,9558

CZK

česká koruna

24,411

HUF

maďarský forint

267,93

LTL

litevský litas

3,4528

LVL

lotyšský latas

0,7094

PLN

polský zlotý

3,9955

RON

rumunský lei

4,2560

TRY

turecká lira

2,3793

AUD

australský dolar

1,3246

CAD

kanadský dolar

1,3447

HKD

hongkongský dolar

11,0832

NZD

novozélandský dolar

1,6579

SGD

singapurský dolar

1,7237

KRW

jihokorejský won

1 500,67

ZAR

jihoafrický rand

9,7335

CNY

čínský juan

9,1817

HRK

chorvatská kuna

7,4552

IDR

indonéská rupie

12 154,10

MYR

malajsijský ringgit

4,2638

PHP

filipínské peso

60,641

RUB

ruský rubl

39,7000

THB

thajský baht

42,538

BRL

brazilský real

2,2188

MXN

mexické peso

16,5622

INR

indická rupie

63,2950


(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.


INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ

22.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/26


Aktualizace seznamu povolení k pobytu uvedených v čl. 2 odst. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. C 247, 13.10.2006, s. 1; Úř. věst. C 153, 6.7.2007, s. 5; Úř. věst. C 192, 18.8.2007, s. 11; Úř. věst. C 271, 14.11.2007, s. 14; Úř. věst. C 57, 1.3.2008, s. 31; Úř. věst. C 134, 31.5.2008, s. 14; Úř. věst. C 207, 14.8.2008, s. 12; Úř. věst. C 331, 21.12.2008, s. 13; Úř. věst. C 3, 8.1.2009, s. 5; Úř. věst. C 64, 19.3.2009, s. 15; Úř. věst. C 198, 22.8.2009, s. 9; Úř. věst. C 239, 6.10.2009, s. 2; Úř. věst. C 298, 8.12.2009, s. 15; Úř. věst. C 308, 18.12.2009, s. 20; Úř. věst. C 35, 12.2.2010, s. 5; Úř. věst. C 82, 30.3.2010, s. 26; Úř. věst. C 103, 22.4.2010, s. 8; Úř. věst. C 108, 7.4.2011, s. 6; Úř. věst. C 157, 27.5.2011, s. 5; Úř. věst. C 201, 8.7.2011, s. 1)

2011/C 216/09

Zveřejnění seznamu povolení k pobytu uvedených v čl. 2 odst. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), vychází z informací sdělených členskými státy Komisi v souladu s článkem 34 Schengenského hraničního kodexu.

Kromě zveřejnění v Úředním věstníku jsou na internetové stránce Generálního ředitelství pro vnitřní věci dostupné měsíční aktualizace.

ITÁLIE

Nahrazení seznamu zveřejněného v Úř. věst. C 201, 8.7.2011

1.   Povolení k pobytu vydaná podle jednotného vzoru

Povolení k pobytu s dočasnou platností – platí od tří měsíců do nejvýše tří let. Vydávají se z těchto důvodů:

Affidamento (Vydává se dětem, které jsou cizími státními příslušníky a dočasně přišly o odpovídající rodinné zázemí)

Motivi umanitari (della durata superiore ai tre mesi) (Humanitární důvody (platnost po dobu více než tří měsíců))

Motivi religiosi (Náboženské důvody)

Studio (Studium)

Missione (Vydává se cizím státním příslušníkům, kteří vstoupili na území Itálie s vízem pro mise za účelem dočasného pobytu)

Asilo politico (Politický azyl)

Apolidia (Pro osoby bez státní příslušnosti)

Tirocinio formazione professionale (Učňovská příprava)

Riacquisto cittadinanza italiana (Vydává se cizím státním příslušníkům, kteří čekají na udělení či přiznání italského občanství)

Ricerca scientifica (Vědecký výzkum)

Attesa occupazione (Čekatelé na zaměstnání)

Lavoro autonomo (Samostatná výdělečná činnost)

Lavoro subordinato (Zaměstnání)

Lavoro subordinato stagionale (Sezónní práce)

Famiglia (Rodina)

Famiglia minore 14-18 (Povolení k pobytu pro rodinného příslušníka – dítě ve věku 14–18 let)

Volontariato (Dobrovolná činnost)

Protezione sussidiaria (permesso di soggiorno rilasciato ai sensi del D.L. n. 251 del 19 novembre 2007 in recepimento della Direttiva n. 83/2004/CE) (Podpůrná ochrana (povolení k pobytu vydávané v souladu s vyhláškou č. 251 ze dne 19. listopadu 2007 provádějící směrnici č. 83/2004/ES))

Permesso di soggiorno CE per lungo soggiornanti con una validità permanente (Povolení k dlouhodobému pobytu v ES s trvalou platností)

2.   Všechny ostatní doklady vydané státním příslušníkům třetích zemí rovnocenné hodnoty s povolením k pobytu

Povolení k pobytu vydávaná v tištěné podobě (na základě vnitrostátního práva), doba jejich platnosti se může pohybovat od méně než 3 měsíců do okamžiku, kdy zanikne potřeba.

Carta di soggiorno con validità permanente e rilasciata prima dell'entrata in vigore del decreto legislativo 8 gennaio 2007, n. 3 che attua la direttiva 2003/109/CE per i soggiornanti di lungo periodo, equiparata dal decreto legislativo al permesso di soggiorno CE per i soggiornanti di lungo periodo (Pobytová karta s trvalou platností vydávaná před vstupem v platnost legislativního nařízení č. 3 ze dne 8. ledna 2007 v souladu se směrnicí 2003/109/ES (týkající se dlouhodobých rezidentů) a odpovídající legislativnímu nařízení o povolení k pobytu pro dlouhodobé rezidenty v ES)

Carta di soggiorno per familiari di cittadini dell'UE che sono i cittadini di paesi terzi con validità fino a cinque anni (Pobytová karta pro rodinné příslušníky občanů EU, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí – platnost až pět let)

Carta d'identità M.A.E. (Průkaz totožnosti vydávaný ministerstvem zahraničních věcí):

Mod. 1 (blu) Corpo diplomatico accreditato e consorti titolari di passaporto diplomatico (Vzor 1 (modrý) Akreditovaní členové diplomatických sborů a jejich manželé/manželky, kteří jsou držiteli diplomatického pasu)

Mod. 2 (verde) Corpo consolare titolare di passaporto diplomatico (Vzor 2 (zelený) Členové konzulárních sborů, kteří jsou držiteli diplomatického pasu)

Mod. 3 (Orange) Funzionari II FAO titolari di passaporto diplomatico, di servizio o ordinario (Vzor 3 (oranžový) Úředníci FAO kategorie II, kteří jsou držiteli diplomatického, služebního nebo obyčejného pasu)

Mod. 4 (Orange) Impiegati tecnico-amministrativi presso Rappresentanze diplomatiche titolari di passaporto di servizio (Vzor 4 (oranžový) Členové technického a administrativního personálu diplomatických zastoupení, kteří jsou držiteli služebního pasu)

Mod. 5 (Orange) Impiegati consolari titolari di passaporto di servizio (Vzor 5 (oranžový) Pracovníci konzulárního úřadu, kteří jsou držiteli služebního pasu)

Mod. 7 (grigio) Personale di servizio presso Rappresentanze diplomatiche titolare di passaporto di servizio (Vzor 7 (šedý) Členové obslužného personálu diplomatických zastoupení, kteří jsou držiteli služebního pasu)

Mod. 8 (grigio) Personale di servizio presso Rappresentanze Consolari titolare di passaporto di servizio (Vzor 8 (šedý) Členové obslužného personálu konzulárních zastoupení, kteří jsou držiteli služebního pasu)

Mod. 11 (beige) Funzionari delle Organizzazioni internazionali, Consoli Onorari, impiegati locali, personale di servizio assunto all'estero e venuto al seguito, familiari Corpo Diplomatico e Organizzazioni Internazionali titolari di passaporto ordinario (Vzor 11 (béžový) Úředníci mezinárodních organizací, honorární konzulové, místní zaměstnanci, obslužný personál najatý v zahraničí, který následuje svého zaměstnavatele, rodiny členů diplomatických sborů a mezinárodních organizací, kteří jsou držiteli běžného cestovního pasu)

Poznámka: Vzory 6 (oranžový) a 9 (zelený) pro personál mezinárodních organizací bez imunity a zahraniční honorární konzuly se již nevydávají a byly nahrazeny vzorem 11. Tyto doklady jsou však nadále platné po dobu na nich vyznačenou.

Na rubové straně průkazů totožnosti je doplněno: Tento průkaz totožnosti zprošťuje držitele povinnosti vlastnit povolení k pobytu a spolu s platným cestovním dokladem mu zakládá nárok na vstup na území kteréhokoliv státu schengenského prostoru.

Seznam osob účastnících se školního výletu v rámci Evropské unie.


22.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/29


Informace sdělené členskými státy o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podporu pro malé a střední podniky působící v produkci zemědělských produktů a o změně nařízení (ES) č. 70/2001

2011/C 216/10

Pomoc č.: SA.33161 (11/XA)

Členský stát: Nizozemsko

Region: Noord-Brabant

Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory: Subsidieverlening project „Fosfaat, natuur en landbouw”

Právní základ:

Algemene wet bestuursrecht

Subsidieverordening inrichting landelijk gebied 2007 (provincie Noord-Brabant)

Tijdelijke subsidieregeling inrichting landelijk gebied

Beschikking betreffende de toekenning van een subsidie voor het project „Fosfaat, natuur en landbouw”

Roční výdaje plánované v rámci režimu nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku: Celková částka podpory ad hoc poskytnuté podniku: 0,09 EUR (v milionech)

Maximální míra podpory: 100 %

Datum uskutečnění: —

Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory: do 31. prosince 2013

Cíl podpory: Technická pomoc (článek 15 nařízení (ES) č. 1857/2006)

Dotčené/á odvětví: Živočišná výroba

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Provincie Noord-Brabant

Brabantlaan 1

Postbus 90151

5200 MC 's-Hertogenbosch

NEDERLAND

Waterschap De Dommel

Bosscheweg 56

Postbus 10001

5280 DA Boxtel

NEDERLAND

Adresa internetových stránek: http://www.brabant.nl/politiek-en-bestuur/gedeputeerde-staten/bestuursinformatie/bekendmakingen/water/bekendmaking-subsidieverlening-zlto-de-hilver.aspx

Další informace: —

Pomoc č.: SA.33263 (11/XA)

Členský stát: Itálie

Region: Lazio

Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory: Intervento contributivo regionale riferito a estirpazioni o capitozzature di piante di actinidia colpite da cancro batterico causato da «Pseudomonas syringae pv. actinidiae».

Právní základ: L.R. 16 marzo 2011, n. 2 «Misure di intervento a favore delle piccole e medie imprese agricole per la prevenzione ed eradicazione di fitopatie e infestazioni parassitarie».

DGR del 24 giugno 2011 n. 301, «L.R. 16 marzo 2011, n. 2 “Misure di intervento a favore delle piccole e medie imprese agricole per la prevenzione ed eradicazione di fitopatie e infestazioni parassitarie”. Programma regionale di intervento contributivo riferito a estirpazioni o capitozzature di piante di actinidia …»

Roční výdaje plánované v rámci režimu nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku: Celková roční částka rozpočtu plánovaného v rámci režimu: 1 EUR (v milionech)

Maximální míra podpory: 100 %

Datum uskutečnění: —

Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory: 21. července 2011–30. června 2013

Cíl podpory: Choroby rostlin – napadení škůdci (článek 10 nařízení (ES) č. 1857/2006)

Dotčené/á odvětví: Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Regione Lazio

Dipartimento Istituzionale e Territorio

Direzione regionale Agricoltura

Via C. Colombo 212

00147 Roma RM

ITALIA

Adresa internetových stránek: http://www.agricoltura.regione.lazio.it

Další informace: —


22.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/31


Sdělení Komise podle čl. 16 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství

Závazky veřejné služby v souvislosti s pravidelnými leteckými službami

(Text s významem pro EHP)

2011/C 216/11

Členský stát

Francie

Dotyčná trasa

Le Havre–Lyon (Saint-Exupéry)

Datum vstupu závazků veřejné služby v platnost

První den po zveřejnění tohoto oznámení

Adresa, na které lze získat znění závazků veřejné služby a všechny příslušné informace a/nebo dokumentaci k těmto závazkům

Arrêté du 14 juin 2011 modifiant l’arrêté du 4 juin 2009 relatif à l’imposition d’obligations de service public sur les services aériens réguliers entre Le Havre et Lyon (Saint-Exupéry) (Vyhláška ze dne 14. června 2011, kterou se mění vyhláška ze dne 4. června 2009 týkající se uložení závazků veřejné služby na pravidelnou leteckou dopravu na trase Le Havre–Lyon (Saint-Exupéry))

NOR: DEVA1115672A

http://www.legifrance.gouv.fr/initRechTexte.do

Informace poskytuje:

Direction générale de l’aviation civile

DTA/SDT/T2

50 rue Henry Farman

75720 Paris Cedex 15

FRANCE

Tel. +33 158094321

E-mail: osp-compagnies.dta@aviation-civile.gouv.fr


V Oznámení

ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

Evropská komise

22.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/32


Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc COMP/M.6313 – Ashland/International Specialty Products)

(Text s významem pro EHP)

2011/C 216/12

1.

Komise dne 14. července 2011 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Ashland Inc („Ashland“, USA) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování nákupem akcií kontrolu nad celým podnikem International Specialty Products Inc („ISP“, USA).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

podniku Ashland: výroba a dodávka kompozitních polymerů, lepidel, systémů a zařízení pro úpravu vody, etherů celulózy, maziv a chemických produktů pro automobily a,

podniku ISP: výroba a dodávka speciálních chemikálií pro spotřebitelské a průmyslové trhy, včetně osobní péče, farmaceutických produktů, výživy, nápojů, péče o domácnost, nátěrů a lepidel, energetiky, zemědělství, plastů a pneumatik.

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.6313 – Ashland/International Specialty Products na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

European Commission

Directorate-General for Competition

Merger Registry

J-70

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË


(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení ES o spojování“).


22.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 216/33


Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc COMP/M.6276 – AIF VII Euro Holdings/Ascometal)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

2011/C 216/13

1.

Komise dne 15. července 2011 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik AIF VII Euro Holdings, L.P. („AIF VII“) – investiční fond řízený podnikem Apollo Management VII L.P., který je přidruženým podnikem Apollo Management L.P. (společně nazývaný „Apollo“, USA) – získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování nákupem akcií kontrolu nad celým podnikem Ascometal SA (Francie) od podniku Sideris Steel S.A.S., nepřímé dceřiné společnosti Lucchini SpA, která je součástí podniku OAO Severstal.

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

podniku Apollo: investice do společností zapojených do různého podnikání po celém světě, jako je výroba chemikálií, provoz výletních lodí, logistika, výroba papíru, obalů a zprostředkování nemovitostí,

podniku Ascometal: výroba speciálních výrobků (polotovarů, výrobků válcovaných za tepla a hotových výrobků s konečnou úpravou za studena) z legované i nelegované oceli různého stupně.

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení (ES) o spojování (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.6276 – AIF VII Euro Holdings/Ascometal na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské Komise:

European Commission

Directorate-General for Competition

Merger Registry

J-70

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË


(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení ES o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 56, 5.3.2005, s. 32 („sdělení o zjednodušeném postupu“).