19.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 212/1

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. ledna 2011 přijala Komise první roční analýzu růstu představující pro EU začátek nového cyklu správy ekonomických záležitostí a prvního evropského semestru, v němž se provádí integrovaná ex ante koordinace politiky, vycházející ze strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 25. března 2011 potvrdila Evropská rada priority pro fiskální konsolidaci a strukturální reformy (v souladu se závěry Rady ze dne 15. února a 7. března 2011 a v návaznosti na roční analýzu růstu vypracovanou Komisí). Zdůraznila, že je třeba se přednostně zaměřit na návrat ke zdravým rozpočtům a fiskální udržitelnosti, na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím reforem trhu práce a na další úsilí o posílení růstu. Požádala členské státy, aby promítly tyto priority do konkrétních opatření, jež budou součástí jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(5)

Dne 25. března 2011 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy účastnící se Paktu euro plus, aby představily své závazky včas tak, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(6)

Španělsko dne 29. dubna 2011 předložilo aktualizaci svého programu stability na období 2011–2014 za rok 2011 a svůj národní program reforem na rok 2011. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně.

(7)

Španělské hospodářství bylo vážně zasaženo krizí a v období 2008–2009 proběhla jeho drastická korekce. Reálný HDP se mezi začátkem roku 2008 a koncem roku 2010 snížil o 4,3 % a míra zaměstnanosti klesla o více než 10 %. V důsledku toho míra nezaměstnanosti na konci roku 2010 vzrostla na 20,1 % a je nejvyšší v EU. Mladí lidé (míra nezaměstnanosti je 41,6 %) a pracovníci s nízkou kvalifikací (míra nezaměstnanosti je 26,4 %) nesli hlavní nápor recese španělského hospodářství. Výnosy ze státního dluhu se v souvislosti s nepříznivým vývojem veřejného dluhu v eurozóně zvýšily a bankovní systém, zejména spořitelny, byl pod tlakem způsobeným splasknutím bubliny na realitním trhu a dramatickým poklesem ve stavebnictví. Stávající postup zmírňování značné makroekonomické nerovnováhy, která vznikla v období prudkého růstu, bude nějakou dobu pokračovat. Španělská vláda v reakci na tyto problémy zahájila ambiciózní program reforem, který zahrnuje konsolidaci veřejných financí, reformu veřejných důchodů, restrukturalizaci spořitelen a reformy na trhu práce i zboží.

(8)

Na základě posouzení aktualizovaného programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že makroekonomický scénář, který je základem rozpočtových výhledů uvedených v programu stability, je pro roky 2011 a 2012 optimistický. Cílem programu stability je snížit v souladu s doporučením Rady z dubna 2009 schodek rozpočtu do roku 2013 pod 3 % referenční hodnotu a tento schodek dále snižovat až na 2,1 % HDP v roce 2014. Program stability nepředpokládá splnění střednědobého cíle, tj. dosažení vyrovnaného rozpočtu, během programového období. Tento postup korekce je přiměřený. Roční zlepšení strukturálního salda představuje pro období 2010–2013 v průměru 1,5 % HDP, což je v souladu s doporučením Rady, a dalších 0,3 % HDP v roce 2014. Očekává se, že se poměr veřejného dluhu k HDP zvýší z 60,1 % HDP v roce 2010 na 69,3 % v roce 2013 a v roce 2014 mírně poklesne. Konsolidaci ohrožují rizika snížení hodnoty, která souvisejí s makroekonomickými předpoklady, z nichž se vychází, a s dodržováním rozpočtových cílů na regionální úrovni. Regiony se značně podílejí na celkovém objemu veřejných výdajů a v roce 2010 9 ze 17 překročilo stanovené fiskální cíle. Avšak mechanismy řízení schodku a dluhu pro regionální vlády již byly posíleny a španělská vláda se však zavázala, že přijme další opatření, pokud to bude nutné k dosažení rozpočtových cílů.

(9)

Dosažení plánované konsolidace veřejných financí v letech 2011 a 2012 vyžaduje přísné uplatňování mechanismů řízení schodku a dluhu, které byly zavedeny pro regionální vlády. Dosahování rozpočtových cílů v případě, že bude makroekonomický a rozpočtový vývoj horší, než se pro roky 2011 a 2012 předpokládalo, bude vyžadovat další opatření, jež se španělská vláda zavázala přijmout. Plán přezkumu výdajů určuje pro rok 2013 některá opatření na podporu plnění rozpočtových cílů. Podle posledního posouzení Komise jsou rizika spojená s dlouhodobou udržitelností veřejných financí vysoká.

(10)

Střednědobý rozpočtový rámec byl ve Španělsku rozhodující při prosazování víceletého fiskálního plánování a celkově vykazuje dobré výsledky. Krize však představovala pro tento rámec velkou zkoušku a ukázala potřebu dále posílit fiskální stabilitu a preventivní stránku fiskální politiky. Na podporu těchto opatření by bylo zavedeno pravidlo pro výdaje vycházející ze střednědobého růstu nominálního HDP v souladu s novým rámcem EU pro správu ekonomických záležitostí. Toto pravidlo, které španělské orgány navrhly v rámci programu stability, by automaticky platilo pro ústřední vládu i pro místní samosprávu. Vláda má rovněž v úmyslu požádat Radu pro daňovou a finanční politiku o souhlas s uplatněním tohoto pravidla i na autonomní oblasti.

(11)

Dlouhodobý dopad stárnutí španělské populace na veřejný rozpočet by bez reformy byl pravděpodobně vyšší než průměr v EU. Je to způsobeno především podstatným nárůstem výdajů na důchodové zabezpečení ve vyjádření jako podíl HDP, který se očekává v příštích desetiletích. Stárnutí populace povede z dlouhodobého hlediska ke značnému nárůstu poměru důchodců vůči aktivní populaci. Španělskou vládou navrhovaná důchodová reforma dohodnutá se sociálními partnery výrazně zlepší fiskální udržitelnost a zvýší pobídky pro účast na trhu práce. Tato reforma však musí být ještě schválena Parlamentem, a může se proto ještě drobně změnit.

(12)

Španělsko podniklo důležité kroky k posílení svého bankovního systému tím, že mu poskytlo veřejnou podporu a přijalo opatření k restrukturalizaci spořitelen, posílení solventnosti bank a zlepšení transparentnosti jejich rozvah. Výsledkem bylo, že tento sektor prošel výraznou konsolidací, zejména mezi spořitelnami, s kladnými dopady na průměrnou velikost institucí, snížení nadměrných kapacit co do poboček a pracovních míst, posílení rozvah, rekapitalizaci a zlepšení výkonnosti a ziskovosti. Nedávno přijaté právní předpisy řeší problémy, které vznikly v souvislosti s úlohou orgánů místní samosprávy při správě spořitelen, neboť většina z nich převádí svá aktiva a pasiva na komerční banky. Španělská vláda se zavázala, že zásadní prvky restrukturalizačního procesu dokončí před koncem září 2011. Pokrytí v příštím kole zátěžového testu bude patřit k nejvyšším v EU.

(13)

Probíhající reformu španělského trhu práce musí doplnit zjednodušení systému kolektivního vyjednávání, který je v současné době velmi nepraktický. Převaha smluv sjednaných na úrovni provincie nebo odvětví nenechává prostor pro jednání na úrovni podniku. Automatické prodlužování platnosti kolektivních smluv, platnost neobnovených smluv a používání doložek o následné inflační indexaci přispívají k setrvačnosti v mzdové oblasti, což brání flexibilitě mezd potřebné k urychlení hospodářské korekce a obnovení konkurenceschopnosti. Španělská vláda požádala na jaře 2011 sociální partnery, aby vyjádřili souhlas s reformou systému kolektivního vyjednávání. Jelikož nebylo dosaženo dohody, schválila vláda dne 10. června 2011 královský dekret, který nabyl okamžitě účinnosti, musí však být následně schválen Parlamentem.

(14)

Vzhledem k velmi vysoké nezaměstnanosti přijalo Španělsko v září 2010 zákon, jímž zahájilo reformu svého trhu práce. Cílem tohoto zákona je snížit dualitu trhu práce a nezaměstnanost mladých lidí, zvýšit zaměstnanost zranitelných skupin obyvatelstva, zvýšit flexibilitu na úrovni jednotlivých podniků a zlepšit výkonnost zprostředkování na trhu. V únoru 2011 byla schválena reforma aktivní politiky trhu práce, jež obsahuje i opatření, která mají posílit poradní a vedoucí úlohu služeb zaměstnanosti a jejich koordinaci na celostátní a regionální úrovni. V této fázi je příliš brzy na plné posouzení, zda tato reforma dostačuje ke snížení segmentace trhu práce, nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti, protože některá opatření zatím nejsou funkční. Španělská vláda se zavázala k tomu, že do října 2011 přijme další opatření.

(15)

Španělsko pocítilo ztrátu cenové a nákladové konkurenceschopnosti, ačkoli vykázalo poměrně dobrou výkonnost v oblasti podílů na vývozním trhu, jež se během krize a po jejím skončení zvýšily. Vyšší růst mezd spolu s nižším růstem produktivity, než činí průměr v eurozóně, a nedostatek hospodářské soutěže na některých komoditních trzích přispěly ve Španělsku k trvale vyšší inflaci. Nalezení prostoru pro zvýšení daňové účinnosti by mohlo posílit konkurenceschopnost. Další posílení hospodářské soutěže na komoditních trzích a přijetí reformy systému kolektivního vyjednávání s cílem zajistit, aby růst mezd lépe odrážel vývoj produktivity práce na úrovni podniku, posílí konkurenceschopnost.

(16)

Vysoká míra předčasného ukončování školní docházky ve Španělsku (31,2 % v roce 2009) vyvolává obavy, protože omezuje počet kvalifikovaných pracovních sil, ovlivňuje pracovní vyhlídky těchto lidí a snižuje případný růst. Zákon o udržitelném hospodářství schválený dne 15. února 2011 upravuje opatření, jejichž cílem je zvýšit pomocí vzdělávání a odborné přípravy kvalitu i kvantitu lidského kapitálu. Efektivita nových opatření určených k boji proti předčasnému ukončování školní docházky a ke zlepšení odborné přípravy je však nejistá a provádění těchto opatření na všech úrovních veřejné správy se může ukázat jako obtížné.

(17)

Španělsko dosáhlo značného pokroku při zlepšování podmínek hospodářské soutěže na trhu zboží a služeb, čímž reaguje na jednu z příčin pomalého růstu produktivity práce. Provádění směrnice o službách ve španělském právu značně pokročilo a je ambiciózní, ale je třeba dále otevřít profesionální služby. Zákon o udržitelném hospodářství obsahuje řadu opatření, jejichž cílem je zlepšit podnikatelské prostředí, posílit hospodářskou soutěž a podporovat udržitelnost životního prostředí. Účinné provedení těchto opatření vyžaduje další úsilí na všech úrovních veřejné správy a náležitou koordinaci.

(18)

Španělsko přijalo řadu závazků v rámci Paktu euro plus. Ve fiskální oblasti se Španělsko zavazuje zavést pravidla posilující fiskální stabilitu i udržitelnost veřejných financí. K posílení finanční stability se Španělsko zavázalo, že do 30. září dokončí restrukturalizaci finančního sektoru. Opatření v oblasti zaměstnanosti se zaměřují na provádění předpisů v oblastech aktivní politiky trhu práce a odborného vzdělávání, jakož i na řešení neformální zaměstnanosti. Opatření v oblasti konkurenceschopnosti se zaměřují na reformu systému kolektivního vyjednávání, svobodných povolání, zřízení poradního výboru pro konkurenceschopnost a reformu zákona o úpadku. Výše uvedené závazky se vztahují na všechny čtyři oblasti paktu. Navazují na probíhající program reforem, doplňují pevný harmonogram pro uskutečnění některých z nich a zajišťují plné provádění reforem, které se již uskutečnily. Tyto závazky byly posouzeny a zohledněny v doporučeních.

(19)

Komise posoudila program stability a národní program reforem, včetně závazků vyplývajících z Paktu euro plus. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku Španělska, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí EU tím, že budou rozhodnutí členských států zahrnovat vstupy na úrovni EU. V této souvislosti má Komise za to, že španělská vládá vypracovala plány na konsolidaci veřejných financí, které jsou v souladu s požadovanými cíli, ale některá rizika poklesu přetrvávají. Růst veřejných výdajů by měl být zachován pod úrovní střednědobého růstu HDP a je třeba přijmout reformu důchodového systému. Další opatření přijatá v letech 2011–2012 by se měla zaměřit na zajištění stability finančního systému (dokončením restrukturalizace a konsolidace spořitelen) a posílení domácích zdrojů pro růst a měla by řešit aktuální nárůst nezaměstnanosti, zejména prostřednictvím reformy systému kolektivního vyjednávání a dalšího provádění probíhajících reforem na trhu práce, při důkladném sledování a hodnocení jejich účinnosti. Služby, živnosti a svobodná povolání by měly být otevřeny účinnější hospodářské soutěži a mělo by se snížit administrativní zatížení podniků.

(20)

Rada na základě tohoto posouzení a rovněž s ohledem na doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie ze dne 2. června 2010 přezkoumala aktualizaci programu stability Španělska za rok 2011 a její stanovisko (3) se odráží zejména v jejím doporučení v bodě 1 níže. S ohledem na závěry Evropské rady ze dne 25. března 2011 Rada přezkoumala národní program reforem Španělska,

1.

Uskutečnit v letech 2011 a 2012 rozpočtovou strategii a napravit nadměrný schodek v roce 2013 v souladu s doporučením Rady v rámci postupu při nadměrném schodku, což zajistí dosažení cílových schodků na všech úrovních veřejné správy, včetně přísného uplatňování stávajících mechanismů řízení schodku a dluhu na regionální vlády. Přijmout další opatření v případě, že rozpočtový a hospodářský rozvoj nepřinese očekávané výsledky. Využít všechny příležitosti, včetně lepších hospodářských podmínek, aby se zrychlilo snižování schodku. Stanovit konkrétní opatření, která zcela podpoří cíle na roky 2013 a 2014 a která by měla působit k poklesu vysoké míry veřejného zadlužení a zajistit náležitý pokrok směrem ke splnění střednědobého cíle. Zachovat růst veřejných výdajů pod úrovní střednědobého růstu HDP zavedením navrhovaného závazného pravidla pro výdaje na všech úrovních veřejné správy. Dále zlepšit poskytování informací o regionálních a místních rozpočtech a jejich plnění.

2.

Schválit navrhovanou reformu důchodového systému, aby se podle plánu zvýšil zákonný věk odchodu do důchodu a počet odpracovaných let pro výpočet výše důchodu. Pravidelně revidovat parametry důchodového systému podle změn v předpokládané délce života, jak je plánováno, a připravit další opatření ke zlepšení celoživotního učení starších pracovníků.

3.

Důkladně sledovat probíhající restrukturalizaci finančního sektoru, zejména pokud jde o spořitelny, s cílem dokončit ji podle plánu k 30. září 2011.

4.

Prověřit, v jakém rozsahu lze zlepšit účinnost daňového systému, například odklonem od zdanění práce ke zdanění spotřeby a k ekologickým daním, při zajištění plnění plánů fiskální konsolidace.

5.

Po konzultaci se sociálními partnery a podle vnitrostátních postupů dokončit proces přijímání komplexní reformy postupu kolektivního vyjednávání a systému indexace mezd a provést tuto reformu, aby se zajistilo, že růst mezd lépe odráží rozvoj produktivity práce i podmínky na místní úrovni a na úrovni jednotlivých podniků a aby byla podnikům dána dostatečná pružnost přizpůsobovat pracovní podmínky změnám hospodářského prostředí.

6.

Posoudit do konce roku 2011 dopady reforem trhu práce ze září 2010 a reformy aktivní politiky trhu práce z února 2011, které budou případně doplněny návrhy na další reformy, aby se snížila segmentace trhu práce a zlepšily pracovní příležitosti pro mladé lidi. Zajistit důkladné sledování účinnosti opatření stanovených v národním programu reforem, jež mají, mimo jiné prostřednictvím politik v oblasti prevence, snížit předčasné ukončování školní docházky a usnadnit přechod k odborné přípravě a vzdělávání.

7.

Dále otevřít odvětví profesionálních služeb a přijmout připravované právní předpisy, aby se nově vymezila právní úprava a vyloučila stávající omezení hospodářské soutěže, účinnosti a inovací. Provádět zákon o udržitelném hospodářství a přijmout v tomto směru opatření na všech úrovních veřejné správy, zejména opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí a posílení hospodářské soutěže na trzích zboží a služeb. Zlepšit koordinaci mezi regionálními a celostátními orgány, aby se snížilo administrativní zatížení podniků.

19.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 212/5

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. ledna 2011 přijala Komise první roční analýzu růstu představující pro EU začátek nového cyklu správy ekonomických záležitostí a prvního evropského semestru, v němž se provádí integrovaná ex ante koordinace politiky, vycházející ze strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 25. března 2011 potvrdila Evropská rada priority pro fiskální konsolidaci a strukturální reformy (v souladu se závěry Rady ze dne 15. února a 7. března 2011 a v návaznosti na roční analýzu růstu vypracovanou Komisí). Zdůraznila, že je třeba se přednostně zaměřit na návrat ke zdravým rozpočtům a fiskální udržitelnosti, na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím reforem trhu práce a na další úsilí o posílení růstu. Požádala členské státy, aby promítly tyto priority do konkrétních opatření, jež budou součástí jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(5)

Česká republika předložila dne 29. dubna 2011 svůj národní program reforem na rok 2011 a dne 5. května aktualizaci svého konvergenčního programu na období 2011–2014 za rok 2011. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně.

(6)

Celosvětová finanční krize, jejíž projevy byly usnadněny velkou mírou otevřenosti české ekonomiky vůči obchodu, měla podstatný dopad na růst HDP a zaměstnanost v České republice. Reálný HDP se v roce 2009 v důsledku poklesu vývozu a domácích investic snížil o 4,1 %. Míra nezaměstnanosti se výrazně zvýšila ze 4,4 % v roce 2008 na 7,3 % v roce 2010 a míra zaměstnanosti mezi roky 2008 a 2010 klesla o 2 procentní body. Vysoká míra expozice mezinárodnímu obchodu a relativně rychlé zotavení u hlavních obchodních partnerů České republiky nicméně rovněž umožnily rychlé oživení tempa růstu reálného HDP v roce 2010 na 2,3 % a budou nadále podporovat mírné zotavení.

(7)

Na základě posouzení aktualizovaného konvergenčního programu podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že makroekonomické předpoklady, z nichž konvergenční program vychází, jsou v prvních dvou letech programu realistické a v následujících letech jsou příznivější než střednědobá prognóza Komise týkající se hospodářských výsledků vycházející ze standardní metodiky. Konvergenční program ve srovnání s prognózou útvarů Komise z jara 2011 vychází z nižší prognózy růstu na rok 2012, zejména v důsledku dalšího trvajícího snižování reálných výdajů na vládní spotřebu, které prognóza útvarů Komise na rok 2012, založená na předpokladu nezměněné politiky, nezohledňuje. Konvergenční program předpokládá snížení schodku veřejných financí pod 3 % HDP v roce 2013 a dále na 1,9 % HDP v roce 2014. Plánovaná konsolidace je založena zejména na omezení výdajů. Navrhovaná opatření jsou obecně dostatečná pro dosažení cíle do roku 2013 podle doporučení Rady, některá opatření obsažená v konvergenčním programu však znamenají riziko pro skutečný výsledek rozpočtového hospodaření. Zdá se také, že k dosažení cílů v pozdějších letech konvergenčního programu má dojít především díky příznivým podmínkám hospodářského cyklu a dalšímu zefektivnění veřejné správy, jehož realizace může být stále obtížnější. Dosažení střednědobého rozpočtového cíle se předpokládá po skončení konvergenčního programu. Průměrné roční fiskální úsilí v období 2011–2013 je nepatrně pod 1 % HDP, jež doporučila Rada v rámci postupu při nadměrném schodku ze dne 2. prosince 2009.

(8)

Konvergenční program stanovil jasný cíl snížit do roku 2013 schodek veřejných financí pod 3 % HDP. Náročným úkolem však bude zajistit, aby opatření v zájmu snížení schodku v období 2011–2013 i v následujících letech neohrozila dlouhodobý růst, zejména zachováním výdajů na vzdělávání a veřejný výzkum a vývoj, a aby zajistila odpovídající rezervu pro nárůst výdajů v důsledku demografického vývoje.

(9)

Strategie rozpočtové konsolidace zahrnuje opatření, která mají vliv na příjmy z DPH: nižší sazba DPH se má v letech 2012 a 2013 zvýšit, zatímco vyšší sazba se má v roce 2013 snížit. Vláda má také v úmyslu zvýšit od roku 2013 počet firem povinných k DPH. Podle konvergenčního programu by tyto změny měly přinést zvýšení daňových příjmů odpovídající 0,7 % HDP v roce 2012 a další 0,1 % HDP v roce 2013. Zdá se rovněž, že existuje další prostor pro posílení příjmů z nepřímých daní, jež v roce 2010 odpovídaly 11,8 % HDP ve srovnání s průměrem EU ve výši 13,4 %, a tím i pro možný přesun daňové zátěže od zdanění práce. Plánovaná daňová reforma se tímto tématem částečně zabývá. Rozdíl mezi skutečnými příjmy z DPH a teoretickou povinností k DPH je mimoto podle odhadů výrazně vyšší, než je průměr EU, což je důvodem pro přijetí opatření pro lepší dodržování daňových předpisů. Za tímto účelem přijala Česká republika v roce 2011 nová opatření proti daňovým podvodům s DPH a ke snížení daňových úniků.

(10)

Jelikož bude dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet podle prognóz výrazně nad průměrem EU, je významnou otázkou reforma důchodového systému. Vláda předložila dva soubory návrhů. První balíček, u něhož se očekává, že bude schválen do konce září 2011 parlamentem, se zaměřuje na veřejný pilíř průběžného financování, který je od roku 2009 schodkový. Kromě jiných opatření zahrnuje zvýšení zákonného věku odchodu do důchodu, jenž bude v roce 2041 sjednocen na 66 let a 8 měsíců pro muže i ženy narozené v roce 1975. Pro další ročníky se bude věk odchodu do důchodu zvyšovat o dva měsíce bez předem stanoveného omezení. Tento soubor parametrických reforem určitým způsobem řeší problém fiskální udržitelnosti; nemusí však být dostatečný pro řešení všech problémů vyvolaných demografickým vývojem. Druhý balíček opatření, který vláda ještě oficiálně neschválila, by spočíval v zavedení dobrovolného druhého soukromého pilíře v roce 2013, jehož účelem je zvýšení diverzifikace důchodových příjmů a podpora jejich budoucí přiměřenosti díky vytvoření soukromých úspor. Navrhovaná forma pilíře však vytváří jen málo pobídek pro vstup do systému a může dokonce posílit dlouhodobé tlaky popsané výše. Je rovněž nutné pečlivě analyzovat provozní náklady takovýchto důchodových fondů a udržovat je na co nejnižší úrovni, aby byla zajištěna efektivita systému.

(11)

Trh práce je považován za mírně flexibilní a před celosvětovou finanční krizí nevykazoval větší dysfunkce. Některé strukturální nedostatky jsou však zřejmé. Jedním z hlavních problémů jsou velké obtíže, s nimiž se potýkají ženy s dětmi při návratu na trh práce po mateřské dovolené. Tato otázka je závažná i kvůli jejím širším hospodářským důsledkům: dlouhým obdobím mimo pracovní proces, velkému rozdílu v zaměstnanosti žen a mužů a velmi vysokému rozdílu v odměňování žen a mužů. Brzký návrat do práce je stále obtížný, a to i přes úsilí vlády poskytnout rodičům větší výběr při volbě délky rodičovské dovolené. Za příčinu tohoto problému lze zčásti považovat nízkou ochotu firem nabízet pracovní smlouvy na částečný úvazek, často využívaných zaměstnanci s malými dětmi v jiných členských státech, zčásti nízký počet cenově dostupných zařízení péče o děti. Národní program reforem vyjmenovává řadu konkrétních opatření na zlepšení možností péče o děti, včetně dětí mladších tří let.

(12)

Přestože celková míra nezaměstnanosti jakož i dlouhodobé nezaměstnanosti zůstávají výrazně pod průměrem EU, vzrůstá v důsledku krize míra dlouhodobé nezaměstnanosti, zejména u osob ve věku 20–29 let. Osoby s nízkým vzděláním i ostatní pracovníci s nízkými mzdami mají při hledání zaměstnání velké potíže. Je třeba zvýšit výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti a míru zapojení dotčených osob do pravidelných aktivačních opatření, která by měla být lépe cílena.

(13)

Problémy v efektivitě veřejné správy, jež zatěžují podnikatelské prostředí, by mohly být řešeny komplexním provedením stávajících strategií. Vláda v roce 2007 zahájila program „lepší regulace“ a protikorupční strategii na období 2011–2012. Tyto nástroje obsahují opatření důležitá pro zlepšení kvality právního a regulačního rámce ČR, jenž se v mezinárodních průzkumech umisťuje pod průměrem EU, a pro posílení důvěry podnikatelů. Náročným úkolem je stabilizace veřejné správy, jelikož časté a dalekosáhlé reorganizace oslabují její efektivitu. Za tímto účelem je důležité přijmout služební zákon, jenž byl několikrát odložen. Vláda nedávno přijala opatření pro zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek. Jeden prvek regulačního rámce, konkrétně určitý druh akcií společností, který umožňuje zcela anonymní převod majetku, by neměl uniknout pozornosti.

(14)

Předpokládá se, že krize měla negativní dopad na potenciální růst. Nehledě na vysoký počet mladých lidí studujících na vysokých školách je důležité zdokonalit lidský kapitál, čemuž brání nedostatečná kvalita odborné přípravy, ilustrovaná nízkým umístěním českých institucí terciárního vzdělávání v mezinárodních průzkumech. Výdaje na studenta ve srovnatelných cenách jsou navíc ve spodní čtvrtině členských států, přičemž v oblasti základního vzdělání jsou obzvláště nízké. Národní program reforem nastiňuje opatření pro všechny etapy vzdělávání. Komplexní reforma terciárního vzdělávání se připravuje několik let. Zajištění kvalitního a efektivního terciárního vzdělávání je důležité pro konkurenceschopnost a inovační kapacitu.

(15)

Komise posoudila konvergenční program a národní program reforem České republiky. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku České republiky, ale také soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí EU tím, že budou rozhodnutí členských států zahrnovat vstupy na úrovni EU. V této souvislosti má Komise za to, že by mělo být zachováno zaměření na fiskální konsolidaci za současné ochrany výdajů podporujících růst. Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí do značné míry závisí na schopnosti provést nyní nezbytnou důchodovou reformu. Zásadní význam má zvýšení míry účasti na trhu práce, zejména v případě žen, a pracovních příležitostí pro dlouhodobě nezaměstnané. Pro konkurenceschopnost mají zásadní význam další kroky pro zlepšení kvality veřejných služeb a regulačního rámce, jakož i pro zlepšení kvality terciárního vzdělávání.

(16)

Rada na základě tohoto posouzení a rovněž s ohledem na doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie ze dne 2. prosince 2009 přezkoumala aktualizaci konvergenčního programu České republiky z roku 2011 a její stanovisko (3) se odráží zejména v jejích doporučeních v bodech 1 a 2 níže. S ohledem na závěry Evropské rady ze dne 25. března 2011 Rada přezkoumala národní program reforem České republiky,

1.

Provést v roce 2011 plánovanou konsolidaci a v případě výpadků příjmů nebo překročení plánovaných výdajů přijmout nezbytná trvalá vyrovnávací opatření. Přijmout fiskální opatření plánovaná v konvergenčním programu na rok 2012 a podpořit dosažení cíle na rok 2013 konkrétnějšími opatřeními; ovšem nekrátit výdaje u položek podporujících růst. Zvýšit efektivitu veřejných investic a pokračovat ve využívání stávajícího prostoru pro zvýšení příjmů z nepřímých daní a přesunout tak daňovou zátěž od zdanění práce, zlepšit dodržování daňových předpisů a omezit daňové úniky. Zajistit na období 2010–2013 fiskální úsilí ve výši 1 % HDP, v souladu s doporučením Rady o odstranění nadměrného schodku, což umožní dodržení lhůty v rámci postupu při nadměrném schodku v dostatečném rozsahu v roce 2013.

2.

Zavést plánovanou komplexní důchodovou reformu v zájmu zlepšení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a zajištění přiměřenosti budoucích důchodů. Úsilí by se mělo dále soustředit na další změny veřejného pilíře, aby systém v budoucnu nevytvářel fiskální nerovnováhu, a na podporu soukromého spoření. Za účelem zvyšování věku skutečného odchodu do důchodu by mohla být zohledněna vazba mezi zákonným věkem odchodu do důchodu a střední délkou života. Zajistit, aby plánovaný fondový systém získal širokou účast a byl navržen tak, aby byly náklady na jeho správu transparentní a nízké.

3.

Posílit účast na trhu práce omezením překážek, s nimiž se při návratu na trh práce potýkají rodiče s malými dětmi, zajištěním lepší dostupnosti a přístupu k cenově dostupným zařízením péče o děti. Zvýšit atraktivitu a dostupnost flexibilnějších forem pracovních vztahů, jako jsou zaměstnání na částečný úvazek.

4.

Zlepšit výkonnost veřejných služeb v oblasti zaměstnanosti za účelem zvýšení kvality a efektivity odborné přípravy, pomoci při hledání práce a individualizovaných služeb a financovat programy v závislosti na jejich výsledcích. Ve spolupráci se zúčastněnými stranami zavést specifické programy odborné přípravy pro starší pracovníky, mladé lidi, pracovníky s nízkou kvalifikací a ostatní zranitelné skupiny.

5.

Přijmout nezbytná opatření pro zlepšení kvality veřejných služeb v oblastech se zásadním významem pro podnikatelské prostředí. V této souvislosti urychlit provádění protikorupční strategie v souladu se stanovenými cíli, přijmout služební zákon na podporu stability a efektivity veřejné správy a přijmout příslušná opatření týkající se anonymního držení akcií.

6.

Zřídit transparentní systém hodnocení kvality akademických institucí a provázat jej s jejich financováním, aby se zlepšila kvalita terciárního vzdělávání.

19.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 212/9

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. ledna 2011 přijala Komise první roční analýzu růstu představující pro EU začátek nového cyklu správy ekonomických záležitostí a prvního evropského semestru, v němž se provádí integrovaná ex ante koordinace politiky, vycházející ze strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 25. března 2011 potvrdila Evropská rada priority pro fiskální konsolidaci a strukturální reformy (v souladu se závěry Rady ze dne 15. února a 7. března 2011 a v návaznosti na roční analýzu růstu vypracovanou Komisí). Zdůraznila, že je třeba se přednostně zaměřit na návrat ke zdravým rozpočtům a fiskální udržitelnosti, na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím reforem trhu práce a na další úsilí o posílení růstu. Požádala členské státy, aby promítly tyto priority do konkrétních opatření, jež budou součástí jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(5)

Dne 25. března 2011 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy účastnící se Paktu euro plus, aby představily své závazky včas tak, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(6)

Německo dne 27. dubna 2011 předložilo svůj aktualizovaný program stability na období 2011–2015 a dne 7. dubna 2011 svůj národní program reforem na rok 2011. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně.

(7)

Německá ekonomika vstoupila do krize z poměrně solidní výchozí pozice. Propad ve světovém obchodu však v roce 2009 vedl ke zhroucení vývozu a investic, jehož následkem klesl reálný HDP o mimořádných 4,7 %. Nicméně nezaměstnanost po mírném nárůstu od konce roku 2009 opětovně klesá. Na odolnosti trhu práce je patrný příznivý dopad provedených reforem, které usnadnily zkrácení pracovní doby, i příznivý vliv dotací krátkodobé práce. Ekonomika se z recese výrazně zotavila a reálný HDP vzrostl v roce 2010 o 3,6 %. Významný zvrat v masivním poklesu zaznamenaném v roce 2009 nastal díky vývozu, jenž vytvořil podmínky pro robustnější oživení, které vede mimo jiné ke klesajícímu přebytku běžného účtu. Ve srovnání s většinou ostatních členských států eurozóny německá ekonomika dále posílila svou konkurenceschopnost. Stav veřejných financí se z vyrovnané pozice dostal do schodku ve výši 3 % HDP v roce 2009, kdy se naplno projevil účinek automatických stabilizátorů a diskrečních opatření v boji se zhoršenou hospodářskou situací. V roce 2010 se výši schodku (3,3 % HDP) podařilo díky hospodářskému oživení udržet, a to navzdory pokračujícímu masivnímu fiskálnímu stimulu a opatřením na podporu finančního trhu.

(8)

Na základě posouzení aktualizovaného programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že makroekonomický scénář, z nějž program stability vychází, je pro rok 2011 opatrný a pro období následující realistický; toto hodnocení vyplývá mimo jiné z porovnání s prognózou útvarů Komise z jara 2011. Program stability předpokládá, že v roce 2011 vzroste reálný HDP o 2,3 %, v roce 2012 následně zpomalí na 1,8 % a v období 2013–2015 bude dosahovat v průměru 1,5 %. Program stability počítá dále s tím, že pod referenční hodnotu 3 % HDP klesne schodek již v roce 2011, tedy dva roky před uplynutím lhůty, kterou stanovila Rada; plánuje i další pokrok směrem k dosažení střednědobého cíle, a to dosažení strukturálního schodku ve výši 0,5 % HDP v roce 2014. Po očekávané nápravě nadměrného schodku klesne tempo korekce, jejímž účelem je dosažení střednědobého cíle v souladu s programem stability, v letech 2013 a 2014 pod hodnotu 0,5 % HDP. Poté, co poměr dluhu k HDP v roce 2010 vzrostl o téměř 10 procentních bodů (3), měl by od roku 2011 podle předpokladu začít klesat a do roku 2015 dosáhnout 75,5 % HDP; tím by zůstal nad úrovní referenční hodnoty podle Smlouvy. Rizika, jež tuto rozpočtovou projekci ohrožují, se v roce 2011 zdají být víceméně vyvážená, avšak výsledky období následujícího by mohly být oproti očekávání slabší, neboť by nemuselo být dosaženo některých předpokládaných úspor. Některá opatření jsou nadále předmětem diskuze (například energetické daně a daně z finančních transakcí) a další musí být ještě specifikována (například zefektivnění veřejné správy). Navíc nelze vyloučit další opatření na podporu finančního trhu. Podle posledního hodnocení Komise jsou rizika spojená s dlouhodobou udržitelností veřejných financí střední.

(9)

Poté, co nedávná reforma zdravotnictví zavedla zejména na roky 2011 a 2012 opatření k omezení rostoucích výdajů, přispěly by k plánovanému procesu konsolidace další kroky k zefektivnění veřejných výdajů na zdravotnictví a dlouhodobou péči. Přínos k posílení dlouhodobého růstového potenciálu by současně znamenalo udržení výrazně prorůstového konsolidačního kurzu včetně zajištění přiměřených výdajů na vzdělání.

(10)

Německý fiskální rámec byl výrazně posílen díky zavedení rozpočtového ustanovení do ústavy, ustavení Rady pro stabilitu a vytvoření systému včasného varování, který má zabránit rozpočtovým problémům; toto rozpočtové ustanovení však ještě zbývá provést v plném rozsahu na úrovni spolkových zemí. Celkové kredibilitě veřejných financí by prospělo i další posílení souvisejícího systému dohledu a sankcí.

(11)

Krize odhalila v bankovním sektoru velmi zranitelná místa. Výrazné ztráty a odpisy v případě mezinárodních investic do rizikových úvěrů a strukturovaných aktiv oslabily kapitálovou základnu některých bank a vyžádaly si významné státní zásahy. Krize odhalila i slabiny některých zemských bank (Landesbanken), které již před krizí trpěly nedostatkem efektivních struktur pro řízení rizik a nedostatkem životaschopných podnikatelských modelů. K zachování stability finančního sektoru a efektivnější alokaci domácích úspor v zájmu stimulace poptávky a investic by přispěla další reforma bankovnictví, včetně restrukturalizace zemských bank, jež potřebují životaschopné a přiměřeně financované podnikatelské modely, a posílení regulace a dohledu.

(12)

Růstový potenciál a strukturální konkurenceschopnost německé ekonomiky závisejí do značné míry na kvalifikované pracovní síle s potřebnými dovednostmi, avšak nedostatek nabídky pracovních sil může s ohledem na demografický vývoj přerůst v naléhavý problém. To zdůrazňuje, jak důležité je plně využít potenciál pracovní síly pomocí odstranění překážek pro účast určitých skupin (starších pracovníků, žen, osob s nízkou kvalifikací, státních příslušníků nečlenských zemí EU) na trhu práce a jaký význam má další rozvoj lidského kapitálu. Řešení daňové zátěže, která zůstává vysoká zejména u pracovníků s nízkými a středními příjmy, by napomohlo zlepšit pobídky k práci a umožnilo by, aby zvýšení platu znamenalo ve větší míře i zvýšení disponibilního příjmu a domácí poptávky. Vysoká maximální daňová sazba pro druhého z výdělečně činných partnerů v rámci společného zdanění manželů představuje demotivující faktor z hlediska nabídky práce. Společné zdanění manželů faktorovou metodou („Faktorverfahren“) zavedené v roce 2009 umožňuje, aby individuální měsíční daňové zatížení zohledňovalo osobní příjem každého z manželů, zatímco roční daňové zatížení jako celek zůstalo nezměněné. Dopady této reformy na účast na trhu práce by měly být sledovány. V této souvislosti mohou být nezbytná další opatření s cílem omezit zbývající demotivující faktory zabraňující práci. Další zlepšení dostupnosti zařízení péče o děti by pomohlo řešit zejména přetrvávající nízkou účast žen v pracovním procesu na plný úvazek. Vyhlídky pracovníků s nízkou kvalifikací na trhu práce by pak mohlo zlepšit zvýšení počtu osob s odborným vzděláním.

(13)

Německo nedávno přijalo dalekosáhlá rozhodnutí o budoucí skladbě svých zdrojů energie. Realizace této energetické koncepce s sebou přinese zásadní proměnu, pokud jde o dodávky elektrické energie, a ve středně až dlouhodobém horizontu se promítne do cen energie a konkurenceschopnosti ekonomiky. Směrodatnou zásadou, jíž by se realizace této energetické koncepce měla řídit, by tak měla být nákladová efektivita a realizace samotná by se měla opírat o efektivní spotřebu energie, nákladově efektivní podpůrné programy, elektrorozvodné sítě s adekvátními parametry pro přenos energie z obnovitelných zdrojů a konkurenceschopné trhy s elektrickou energií.

(14)

Přínosem pro růst produktivity a poptávky v Německu by bylo posílení hospodářské soutěže v odvětví služeb. Dynamičtější růst v tomto odvětví by mohl přispět i k rozšíření základny pro růst nabídky a poptávky v Německu. Navzdory výraznému pokroku, k němuž za poslední léta došlo díky provedení směrnice o službách, se jeví, že je prostor pro další omezování překážek, jež podnikům brání ve vstupu na trh a v jeho opuštění, zejména prostřednictvím dalšího zjednodušení systému licencí a povolení a pro zjednodušení regulace výkonu určitých svobodných povolání. Odůvodnění a přiměřenost regulace výkonu určitých řemesel by mohly být přezkoumány. Pokud jde o služby síťových odvětví průmyslu, hospodářská soutěž zejména v odvětví železniční dopravy by se mohla zlepšit. Hospodářské soutěži by v krátkodobém horizontu prospělo posílení úlohy dohledu Spolkové agentury pro sítě a otevření infrastruktury pro vystavování a prodej jízdenek soutěžitelům.

(15)

Z hlediska nabídky pracovní síly s potřebnými dovednostmi budou mít i s ohledem na demografický vývoj zásadní význam další reformy, jež by měly zlepšit přístup k systému vzdělávání a odborné přípravy a tento systém zkvalitnit. Podle předpovědí má chybět pracovní síla zejména se střední a vysokou kvalifikací, a to především na poli matematiky, přírodních věd a technologie. Míra dosaženého vzdělání mezi mladými lidmi v Německu je jak u vyššího sekundárního, tak u terciárního vzdělání pod průměrem EU. Výsledky vzdělávání by mohla zlepšit snazší dostupnost předškolního vzdělávání, škol s celodenním programem a zjednodušení přestupu mezi různými liniemi školního systému.

(16)

Německo přijalo řadu závazků v rámci Paktu euro plus. Pokud je o fiskální politiku, vyzývají závazky k tomu, aby bylo nápravy nadměrného schodku dosaženo již v roce 2011 a aby byly cíle vnitrostátní úpravy rozpočtu splněny se značným předstihem v letech 2011–2012. Co se týče posílení finanční stability, zavázalo se Německo k efektivní regulaci kapitálového trhu a dohledu nad ním. V oblasti zaměstnanosti platí hlavní pozornost jednak účasti pracovníků na trhu práce (reforma aktivních nástrojů pracovního trhu, snazší integrace příslušníků svobodných povolání, kteří kvalifikaci získali v zahraničí, a integrace přistěhovalců), jednak vzdělávání (pakt o základním vzdělání). Opatření v oblasti konkurenceschopnosti se zaměřují na síťová odvětví, energetiku a odvětví služeb (agentura pro transparentnost trhu s elektrickou energií a plynem, program elektromobility a vyšší přísun prostředků na dopravní infrastrukturu), jakož i na vzdělávání (iniciativa Excelence na podporu postgraduálních škol a financování univerzitního paktu). Tyto závazky spadají do všech čtyř tematických okruhů Paktu euro plus. Ve velké míře se v nich odráží širší reformní agenda, kterou vytyčily program stability a národní program reforem. Několik oblastí politik však zůstává mimo jejich pozornost (např. restrukturalizace zemských bank či daňové zatížení práce), nebo jsou zmíněny jen letmo (otevření odvětví služeb a síťových odvětví průmyslu větší hospodářské soutěži). Závazky Paktu euro plus byly posouzeny a při zpracování těchto doporučení k nim bylo přihlíženo.

(17)

Komise posoudila program stability a národní program reforem Německa, včetně závazků, jež přijalo v rámci Paktu euro plus. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku Německa, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí EU tím, že budou rozhodnutí členských států zahrnovat vstupy na úrovni EU. V této souvislosti má Komise za to, že by Německo mělo rozpočtovou strategii realizovat v souladu s plánem. Poté by mělo Německo zajistit, že bude vyvíjet úsilí o strukturální změny s cílem dosažení střednědobého cíle a současně zachovávat prorůstový konsolidační kurs. V letech 2011–2012 by se další kroky měly zaměřit na stabilitu finančního systému (například prostřednictvím restrukturalizace zemských bank), posílení domácích zdrojů růstu tím, že se díky nižšímu zdanění práce zvýší účast na trhu práce, zlepšení přístupu ke vzdělání a jeho zkvalitnění, jakož i otevření odvětví služeb, živností, svobodných povolání a síťových odvětví intenzivnější hospodářské soutěži.

(18)

Rada na základě tohoto posouzení a s ohledem na doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie ze dne 2. prosince 2009 přezkoumala aktualizaci programu stability Německa za rok 2011. Její stanovisko (4) se odráží zejména v doporučení v bodě 1 níže. S ohledem na závěry Evropské rady ze dne 25. března 2011 Rada přezkoumala národní program reforem Německa,

1.

Realizovat rozpočtovou strategii na rok 2012 a následující období, jak je plánováno, a tím snížit vysokou míru veřejného zadlužení v souladu s doporučeními Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Poté zajistit odpovídající úsilí o strukturální změny s cílem dosažení střednědobého cíle. Provést rozpočtové ustanovení na úrovni spolkových zemí a dále posílit související mechanismus dohledu a sankcí. Zachovat prorůstový konsolidační kurs a za tímto účelem zejména zachovat přiměřené výdaje na vzdělávání a dále zefektivnit veřejné výdaje na zdravotní a dlouhodobou péči.

2.

Řešit strukturální slabiny finančního sektoru, zejména restrukturalizovat zemské banky, které potřebují přiměřeně financovaný a životaschopný podnikatelský model.

3.

Posílit účast na trhu práce zlepšením spravedlivého přístupu k systému vzdělávání a odborné přípravy a tím, že budou přijata další opatření k rozpočtově neutrálnímu snížení vysoké daňové zátěže, a zlepšit pobídky k práci pro osoby s nízkým platovým ohodnocením. Zvýšit počet celodenních zařízení péče o dítě a škol s celodenním programem. Důkladně sledovat účinky nedávných reformních opatření k omezení demotivujících faktorů pro druhého z výdělečně činných partnerů a přijmout další opatření, pokud budou demotivační faktory přetrvávat.

4.

Odstranit bezdůvodná omezení pro výkon určitých svobodných povolání a řemesel. Zintenzivnit hospodářskou soutěž v síťových odvětvích, posílit úlohu dohledu Spolkové agentury pro sítě v odvětví železniční dopravy a zaměřit se v kontextu ohlášené národní energetické koncepce na zvýšení dlouhodobé nákladové efektivity zákona o obnovitelných energiích, na zajištění reálné nezávislosti mezi výrobou elektrické energie a jejím přenosem, jakož i na zkvalitnění přeshraničních propojení.

19.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 212/13

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010– 2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. ledna 2011 přijala Komise první roční analýzu růstu představující pro EU začátek nového cyklu správy ekonomických záležitostí a prvního evropského semestru, v němž se provádí integrovaná ex ante koordinace politiky, vycházející ze strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 25. března 2011 potvrdila Evropská rada priority pro fiskální konsolidaci a strukturální reformy (v souladu se závěry Rady ze dne 15. února a 7. března 2011 a v návaznosti na roční analýzu růstu vypracovanou Komisí). Zdůraznila, že je třeba se přednostně zaměřit na návrat ke zdravým rozpočtům a fiskální udržitelnosti, na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím reforem trhu práce a na další úsilí o posílení růstu. Požádala členské státy, aby promítly tyto priority do konkrétních opatření, jež budou součástí jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(5)

Dne 25. března 2011 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy účastnící se Paktu euro plus, aby představily své závazky včas tak, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(6)

Nizozemsko předložilo dne 29. dubna 2011 aktualizaci svého programu stability na období 2011 až 2015 za rok 2011 a rovněž svůj národní program reforem na rok 2011. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně.

(7)

Velmi otevřené nizozemské hospodářství bylo navzdory své dřívější silné výkonnosti po plném rozvinutí krize vážně zasaženo a reálný HDP klesl v roce 2009 o téměř 4 %. Zotavovat se začalo v druhé polovině roku 2009 díky oživení vnější poptávky a v první polovině roku 2010 nabralo tempo, jehož výsledkem byl růst HDP ve výši 1,8 %. Dopad krize na trh práce byl relativně omezený. Očekává se, že nezaměstnanost se v nadcházejících dvou letech postupně sníží z 4,5 % v roce 2010 na 4 % v roce 2012. Krize tvrdě dopadla na nizozemské veřejné finance, přičemž schodek veřejných financí se zvýšil na 5,5 % HDP v roce 2009 a 5,4 % v roce 2010. Vládní opatření na podporu finančních institucí a stabilizaci finančních trhů vedla ke zvýšení míry zadlužení o 15 procentních bodů HDP na 60,8 % HDP v roce 2009.

(8)

Na základě posouzení aktualizovaného programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 zastává Rada stanovisko, že makroekonomický scénář, z něhož vycházejí rozpočtové projekce předložené v programu stability, je realistický. Program stability je založen na poněkud obezřetnějších prognózách růstu pro rok 2011 a 2012, než jaké uvádí prognóza útvarů Komise z jara 2011. V programu stability se plánuje snížení schodku veřejných financí pod referenční hodnotu 3 % v roce 2012, což by bylo o rok dříve, než bylo stanoveno v rámci postupu při nadměrném schodku. Podle údajů v programu stability bude do konce programového období téměř dosaženo střednědobého cíle, jímž je strukturální schodek ve výši 0,5 % HDP, neboť strukturální saldo vypočítané útvary Komise činí v roce 2015– 0,8 % HDP. Rozpočtová strategie je plně podložena dostatečně konkrétními opatřeními až do roku 2015, i když jejich realizace je ohrožena určitými riziky, zejména s ohledem na schopnost kompenzovat překročení výdajů v oblasti zdravotní péče a sledovat výdaje na úrovni místní správy. Průměrné roční fiskální úsilí v období 2011–2013 dosahuje 0,75 % HDP, což je v souladu s doporučením Rady v rámci postupu při nadměrném schodku ze dne 2. prosince 2009. V letech následujících po období, v němž má být nadměrný schodek napraven (2014 a 2015), se má přepočítané strukturální saldo zlepšit o 0,25 % v roce 2014 a 0,5 % v roce 2015, čímž jen těsně nedosáhne požadovaného zlepšení ve výši 0,5 % do splnění střednědobého cíle.

(9)

Konsolidace rozpočtu plánovaná a prováděná nizozemskými orgány do značné míry spoléhá na omezení převážně strukturálních výdajů v rozsahu přibližně 3 % HDP do konce programového období (2015) v porovnání s výchozí situací. Z toho plynoucí postup korekce předpokládá snížení celkového schodku veřejných financí z 3,8 % HDP v roce 2011 na 2,4 % HDP v roce 2012 a další postupné snižování o přibližně 0,5 % ročně v období 2013–2015. Nizozemsko je pevně odhodláno těchto cílů dosáhnout. Ochrana prorůstových oblastí politiky, například vzdělávání, před rozpočtovými škrty by zabránila omezení budoucího potenciálu hospodářského růstu a přispěla k dosažení udržitelné nápravy nadměrného schodku.

(10)

Kromě krátkodobé konsolidace je jedním z hlavních úkolů zlepšení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, která je nepříznivě ovlivněna silným růstem výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva. Dlouhodobé náklady stárnutí obyvatelstva jsou jednoznačně vyšší než průměr EU, a to zejména v oblasti dlouhodobé péče a důchodů. Očekávané zvýšení výdajů na dlouhodobou péči je nejvyšší v Evropě, jak je uvedeno ve zprávě Komise o stárnutí populace z roku 2009. Hlavním důvodem je existence již tak komplexního systému formální dlouhodobé péče (například veřejného pojištění pro dlouhodobou osobní péči, ošetřovatelskou péči, pomoc, léčbu a pobyt v zařízeních), zatímco neformální péče hraje v Nizozemsku spíše omezenou úlohu. Podle posledního hodnocení Komise jsou rizika spojená s dlouhodobou udržitelností veřejných financí vysoká. Nad rámec svých konsolidačních plánů předložila nizozemská vláda parlamentu opatření, která mají podpořit dlouhodobou udržitelnost, včetně prodloužení zákonného věku odchodu do důchodu; tato opatření dosud nebyla přijata.

(11)

Nizozemský trh práce se vyznačuje poměrně vysokou mírou účasti, vysokou hodinovou produktivitou a nízkou nezaměstnaností. Nicméně hlavním úkolem na nizozemském trhu práce bude zvýšit využití dosud nevyužitého pracovního potenciálu, zejména kompenzovat očekávaný pokles počtu obyvatelstva v produktivním věku v důsledku stárnutí. Průměrný počet odpracovaných hodin za rok je nejnižší v EU, jak potvrzují nejnovější dostupné údaje. Nízký počet odpracovaných hodin je způsoben velmi vysokým podílem osob pracujících na částečný úvazek, zejména žen, který odráží jednak osobní preference, jednak existenci finančních brzd pro vstup na trh práce nebo zvýšení počtu odpracovaných hodin. V současnosti je v Nizozemsku jednou z hlavních brzd toho, aby osoby, které by přinesly druhý příjem do domácnosti, vstoupily na trh práce nebo pracovaly více hodin, vysoká mezní míra zdanění druhého příjmu, která může v některých případech přesahovat i 80 % v důsledku mj. všeobecné slevy na dani a snížení dávek závislých na příjmu, jako jsou přídavky na děti.

(12)

Rostoucí a nestejnorodé skupině částečně zdravotně postižených a dlouhodobě nezaměstnaných, kterým stále více hrozí strukturální nezaměstnanost, zjevně nepřineslo provádění aktivní politiky zaměstnanosti kladné výsledky. Se zvláštními problémy se setkávají občané ze zemí mimo EU a přetrvávající propast mezi zaměstnaností a nezaměstnaností se tím ještě umocňuje.

(13)

Podařilo se zachovat inovační schopnost systému pro výzkum a inovace, ale nízký podíl soukromého sektoru na investicích do výzkumu a vývoje může v budoucnosti nepříznivě ovlivnit hospodářský růst a konkurenceschopnost nizozemského hospodářství. Cílem vlády je vytvořit atraktivní prostředí pro podniky zabývající se výzkumem a inovacemi, včetně podniků ze zahraničí, a to pomocí finančních pobídek, poskytnutí prostoru pro podnikatele a zajištění špičkové úrovně výzkumu. Vzhledem k nutné konsolidaci rozpočtu v tomto roce se však možná s některými podporami společnostem nebude pokračovat a jiné budou racionalizovány a zacíleny na prioritní hospodářské oblasti a budou mít častěji formu obecnějších daňových nástrojů.

(14)

Podnikatelské prostředí je negativně ovlivněno mírou přetížení silniční a železniční dopravy. Míra přetížení dopravy patří mezi nejvyšší v EU. V této souvislosti poměrně nevýkonná dopravní infrastruktura nepříznivě ovlivňuje mobilitu pracovních sil, a potažmo potenciální růst prostřednictvím produktivity. Pracovníci se potýkají s dlouhou dobou dojíždění mezi bydlištěm a prací, nespolehlivými jízdními řády a vysokými náklady způsobenými přetížením dopravy. Ty by se měly až do roku 2020 dále zvyšovat, nedojde-li ke změně politiky. Zefektivnění využívání infrastruktury (například pomocí mýtného) by přispělo ke zvýšení mobility pracovních sil a produktivity, a tím i k potenciálnímu růstu.

(15)

Dne 4. dubna 2011 Nizozemsko oznámilo řadu závazků v rámci Paktu euro plus. Patří mezi ně opatření na podporu konkurenceschopnosti (zavedení nové politiky pro oblast podnikání založené na obecnějším snížení daní a administrativní zátěže) a zaměstnanosti (nastavení sociálního zabezpečení tak, aby podněcovalo k aktivitě, a snížení závislosti na dávkách v nezaměstnanosti), na podporu udržitelnosti veřejných financí (zakotvení Paktu o stabilitě a růstu ve vnitrostátním právu) a k posílení finanční stability (více pravomocí orgánům dohledu). Tyto závazky se vztahují ke všem oblastem paktu. Navazují na širší reformní program nastíněný v programu stability a národním programu reforem. Nejsou však uvedeny podrobnosti ohledně časového harmonogramu, ani opatření, která budou nutná k jejich splnění. Tyto závazky byly posouzeny a zohledněny v doporučení.

(16)

Komise posoudila program stability a národní program reforem, jakož i závazky v rámci Paktu euro plus. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Nizozemsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí EU tím, že budou rozhodnutí členských států zahrnovat vstupy na úrovni EU. V této souvislosti má Komise zato, že zcela konkretizovaná nizozemská strategie konsolidace rozpočtu by měla být provedena podle plánu a že by měly být zachovány výdaje v oblastech, které nejvíce přispívají k dlouhodobému růstu. Měla by být přijata další opatření ke zlepšení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, zejména v oblasti důchodů a dlouhodobé péče, jakož i ke zvýšení účasti na trhu práce a integrace a k řešení otázek vyplývajících z přetížení dopravy.

(17)

Rada na základě tohoto posouzení a rovněž s ohledem na doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie ze dne 2. prosince 2009 přezkoumala aktualizaci programu stability Nizozemska za rok 2011 a její stanovisko (3) se odráží zejména v jejích doporučeních v bodech 1 a 2 níže. S ohledem na závěry Evropské rady ze dne 25. března 2011 Rada přezkoumala národní program reforem Nizozemska,

1.

Provést rozpočtovou strategii pro rok 2012 v souladu s doporučeními Rady pro nápravu nadměrného schodku a začít snižovat vysokou míru veřejného dluhu. Poté naplňovat střednědobý cíl v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu s ohledem na celkové výdajové stropy a požadavky konsolidace, a tím zajistit, aby konsolidace byla udržitelná a podporovala růst, a tudíž zachovat výdaje v oblastech bezprostředně souvisejících s růstem, jako je výzkum a inovace, vzdělávání a odborná příprava.

2.

Přijmout opatření ke zvýšení zákonného věku odchodu do důchodu jeho navázáním na střední délku života a podporovat tato opatření dalšími kroky ke zvýšení věku skutečného odchodu do důchodu a zlepšení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Připravit návrh reformy dlouhodobé péče s ohledem na stárnutí obyvatelstva.

3.

Podpořilo účast na trhu práce omezením daňových překážek pro práci osob s druhým příjmem do domácnosti a navrhnout opatření na podporu a pomoc nejohroženějším skupinám s opětovnou integrací na trhu práce.

4.

Podporovat inovace, soukromé investice do výzkumu a vývoje a užší vztahy mezi vědeckou a podnikatelskou sférou poskytnutím vhodných pobídek v rámci nové politiky pro oblast podnikání („Naar de top“).

19.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 212/16

1)

Vzdálenost mezi lokalitou Stoneyhill a nejbližším bodem na území jiného členského státu, v tomto případě Irska, je 398 km.

2)

Na zařízení na odstraňování odpadu se nebude vztahovat povolení pro vypouštění kapalných i plynných radioaktivních odpadních látek. Za běžných provozních podmínek nebude zařízení na odstraňování odpadu vypouštět kapalné radioaktivní látky. Ze zařízení na odstraňování však bude unikat přírodní radioaktivní plyn (radon) a bude se uvolňovat malé množství radioaktivních aerosolů; neměly by ale ovlivnit zdraví obyvatelstva jiného členského státu.

3)

Po dobu, kdy bude zařízení v provozu:

4)

Po ukončení provozu zařízení:

Opatření stanovená pro definitivní uzavření předmětného zařízení, jak jsou popsána ve všeobecných údajích, poskytují záruku, že závěry podle bodu 2 zůstanou dlouhodobě platné.

5)

V případě neplánovaného uvolnění radioaktivních látek následkem havárií typů a rozsahů uvedených ve všeobecných údajích by dávky záření, které by pravděpodobně zasáhly obyvatelstvo v jiném členském státě, nepříznivě neovlivnily zdraví obyvatel.

19.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 212/18

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32011M6175. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

19.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 212/18

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32011M6191. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

19.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 212/19

Council of the European Union (Rada Evropské unie)

General Secretariat (Generální sekretariát)

DG K Coordination Unit (10 HN 43)

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

19.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 212/20

Council of the European Union

(Attn: CP 931 designations)

Rue de la Loi/Wetstraat 175

1048 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

19.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 212/21

19.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 212/22

—

zlepšit řešení problémů v oblasti zabezpečení dodávek potravin, změny klimatu, udržitelného využívání přírodních zdrojů a vyváženého rozvoje území;

—

pomoci zemědělskému odvětví čelit následkům hospodářské krize a zvýšené kolísavosti cen zemědělských produktů;

—

přispět k rozvoji inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, jak jej definuje strategie Evropa 2020.

—

na vnitrostátní úrovni sjednocením různých partnerů při práci na společném projektu velkého rozsahu

—

na evropské úrovni v co nejvíce členských státech s cílem zvýšit jejich dopad.

—

zlepšit informovanost o SZP, její historii a vývoji, jakož i o perspektivách vývoje v kontextu reformních návrhů, v příslušné zemi/na evropské úrovni;

—

vzbudit zájem co nejširší veřejnosti, zejména obyvatelstva městských oblastí, o úlohu zemědělství a rozvoje venkova v naší společnosti a zároveň vyzdvihnout rozmanité funkce, které zemědělci plní.

—

produkce a distribuce multimediálního a/nebo audiovizuálního materiálu inovativního a originálního charakteru (rozhlasové a/nebo televizní programy (4), programy typu „reality show“, diskusní pořady, klipy …) (5);

—

veřejné reklamní kampaně s využitím plakátů a tištěných materiálů na místech s velkým výskytem lidí (metro, nádraží atd.);

—

akce typu „farma ve městě“ apod.;

—

mediální akce;

—

konference, semináře a specializované pracovní skupiny určené pro přesně definované cílové skupiny.

1)

jeho plán rozšiřování zaručuje rozšíření informací k co nejširší cílové skupině, která zahrnuje alespoň 3 členské státy a představuje nejméně 5 % vnitrostátního obyvatelstva ve všech členských státech, jichž se opatření týká, a jejichž očekávaný dopad (ex-ante) a uskutečněný dopad (ex-post) bude doložen odpovídajícími externími důkazy (statistiky sledovanosti apod.)

2)

hodnotící výbor (dále jen „výbor“) dotčenému opatření udělil alespoň 75 ze 100 bodů za kritéria pro udělení stanovená v bodě 2 přílohy III.

—

průvodní dopis k žádosti uvádějící název navrhovaného informačního opatření s uvedením požadované výše grantu, podepsaný zplnomocněným zástupcem subjektu, který žádost podává; je třeba vzít na vědomí, že požadovaná výše grantu uvedená v dopise musí být totožná s výší spolufinancování ze strany Evropské unie uvedenou v tabulce příjmů rozpočtu (písmena g + h);

—

formuláře č. 1 (údaje o žadateli), č. 2 (údaje o případných spoluorganizátorech) a č. 3 (podrobný popis informačního opatření) přiložené k žádosti. Pokud se některá otázka nevztahuje na navrhované opatření, musí se uvést „nepoužije se“. Posuzovány budou jen žádosti předložené na těchto formulářích; pokud se formulář č. 2 nepoužije, uveďte prosím poznámku „nepoužije se“ na jeho první stranu.

—

jeden rozpočet navrhovaného informačního opatření (který sestává z jedné podrobné tabulky výdajů a jedné tabulky příjmů, které jsou v rovnováze), řádně vyplněný, opatřený datem a podepsaný zplnomocněným zástupcem subjektu, který žádost podává;

—

všechny další dokumenty uvedené v příloze I (další dokumenty nezbytné pro podání žádosti o grant).

European Commission

Unit AGRI. K.1.

Call for proposals 2011/C /…

Attn. Angela Filote

L130 4/148A

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

19.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 212/36

1.

Komise dne 11. července 2011 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým investiční fondy přidružené k podniku KKR & Co. L.P. („KKR“, USA) a podnik Sorgenia SpA („Sorgenia“, Itálie), který je součástí skupiny společností kontrolovaných podnikem Cofide, získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování nákupem akcií nepřímou společnou kontrolu nad podnikem Sorgenia France SA („Sorgenia France“, Francie), který je v současnosti výhradně kontrolován podnikem Sorgenia.

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení (ES) o spojování (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.6299 – KKR/Sorgenia/Sorgenia France na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské Komise:

19.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 212/37

1.

Komise dne 8. července 2011 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik RREEF Pan-European Infrastructure Fund II, LP („RREEF“), zcela kontrolovaný podnikem Deutsche Bank AG („Deutsche Bank“, Německo), získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování nákupem akcií společnou kontrolu nad podnikem Arenales Solar PS, S.L. („Arenales“, Španělsko). Podnik Arenales je v současné době společně kontrolován podnikem Solar Millenium AG („SMAG“, Německo) a podnikem OHL Industrial, S.L., jenž je součástí skupiny Villar Mir („OHL/Villar“, Španělsko).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení (ES) o spojování (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.6238 – RREEF/SMAG/OHL – Arenales na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské Komise: