15.6.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 175/1

—

přijetí strategie Evropa 2020 pro zaměstnanost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Evropskou radou dne 17. června 2010 (1),

—

politické souvislosti této problematiky, které jsou uvedeny v příloze těchto závěrů,

—

doporučení Rady ze dne 13. července 2010 o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2), v němž se v hlavním směru 4 zdůrazňuje vysoký ekonomický potenciál kulturních a tvůrčích odvětví a jejich úloha při prosazování inovací,

—

závěry Rady o vzájemném obohacování stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 nazvaných Digitální agenda pro Evropu a Unie inovací (3), v nichž se vyzdvihuje význam kulturního a tvůrčího obsahu on-line a zdůrazňuje nutnost posílení digitalizace a šíření evropského kulturního dědictví, mimo jiné prostřednictvím projektu digitální knihovny „Europeana“,

—

závěry Rady o stěžejní iniciativě strategie Evropa 2020 „Unie inovací“: urychlení transformace Evropy prostřednictvím rychle se měnící úlohy (4), v níž se uznává, že kulturní a tvůrčí odvětví představují významný zdroj technologických i netechnologických inovací a že tento potenciál je třeba plně uvolnit,

—

pracovní dokument útvarů Komise „Analýza konzultací zahájených zelenou knihou nazvanou „Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“ “ (5), v němž se zdůrazňuje, že převážná většina respondentů požaduje, aby při provádění strategie Evropa 2020 a jejích stěžejních iniciativ hrála kulturní a tvůrčí odvětví důležitou úlohu,

—

integrované hlavní směry provádění strategie Evropa 2020 a jejích stěžejních iniciativ,

—

kultura může představovat významný a vícerozměrný přínos, pokud jde o opatření navrhovaná v integrovaných hlavních směrech a stěžejních iniciativách strategie Evropa 2020, jejichž cílem je přeměnit EU v inteligentní a udržitelnou ekonomiku podporující začlenění,

—

s cílem podpořit tento přínos bylo v pracovním plánu Rady týkajícím se kultury na období let 2011 až 2014 (6) stanoveno šest prioritních oblastí posílené spolupráce,

—

v zájmu využití tohoto přínosu je na všech politických úrovních naléhavě nutná a klíčová spolupráce všech příslušných odvětví a cílený přístup,

—

důležité je, aby struktury řízení strategie Evropa 2020 byly schopny zohlednit přínos kulturního a tvůrčího odvětví,

—

při vypracovávání příslušných politik a národních programů reforem v souvislosti s plněním cílů strategie Evropa 2020 zohlednily průřezovou povahu kultury a sdílely osvědčené postupy, pokud jde o nástroje a metodiky měření přínosu kultury k dosažení těchto cílů,

—

na celostátní, regionální a místní úrovni posilovaly spolupůsobení a prosazovaly partnerství mezi vzděláváním, kulturou, výzkumnými institucemi a podnikatelským odvětvím se zvláštním ohledem na podporu talentu, dovedností a kompetencí nezbytných pro tvůrčí činnosti,

—

využívaly finanční nástroje EU, zejména strukturální fondy, za účelem uznání potenciálu kultury a kulturních a tvůrčích odvětví jakožto hybné síly rozvoje v regionech a městech a případně jejich zapojení do strategií inteligentní specializace (8),

—

v zájmu prosazování udržitelného rozvoje podporovaly v procesu vytváření a distribuce kulturních statků a služeb udržitelné technologie šetrné k životnímu prostředí a aby mimo jiné prostřednictvím neformálních a informálních vzdělávacích činností podporovaly umělce a kulturní odvětví při zvyšování povědomí o otázkách udržitelného rozvoje,

—

přezkoumaly, jakou úlohu hraje hmotné a nehmotné kulturní dědictví při rozvoji společenství a při prosazování aktivního občanství, a aby ji vzaly v potaz při vytváření příslušných místních a regionálních rozvojových strategií,

—

reagovaly na vzdělávací potřeby a priority v oblasti budování kapacit specializovaných institucí a odborníků provádějících účinnou sociokulturní práci,

—

braly v úvahu potřeby veřejných kulturních organizací v oblasti rozvoje kapacit s cílem umožnit jim, aby poskytovaly vhodné služby, a to se zvláštním zřetelem k jejich sociokulturním funkcím,

—

uvážila, aniž by byla dotčena nadcházející jednání o novém víceletém finančním rámci, jak může svými návrhy ohledně budoucí politiky a finančních nástrojů EU plně zohlednit přínos kultury k plnění cílů strategie Evropa 2020,

—

usilovala o spolupráci mezi všemi příslušnými útvary Komise s cílem zdůraznit úlohu kultury při provádění strategie Evropa 2020 a zajistila její zohlednění v příslušných politikách, hlavních směrech a mechanismech pro správu a řízení,

—

zavedly statistický rámec vyvíjený sítí ESSnet-kultura pro účely poskytování spolehlivých, srovnatelných a aktuálních informací o sociálním a hospodářském vlivu kultury a práce na budoucí priority na základě doporučení vydaných sítí ESSnet-kultura,

—

vycházely z výsledků obsažených ve výše uvedeném pracovním dokumentu útvarů Komise a využily příležitosti evropského sdružení tvůrčích odvětví v zájmu posílení kulturních a tvůrčích odvětví, zejména malých a středních podniků a mikropodniků, a zvážily nové možnosti dalšího posílení své vlastní inovační kapacity, jakož i své kapacity podpořit inovace v jiných odvětvích,

—

prosazovaly digitalizaci kulturního dědictví a současného kulturního obsahu včetně audiovizuálních děl a přístup k nim, a to zejména prostřednictvím digitální knihovny Europeana, což rovněž umožní podpořit a zachovat kulturní rozmanitost a mnohojazyčnost při plném dodržování autorských práv a práv s nimi souvisejících,

—

podporovaly udržitelný kulturní cestovní ruch coby hybnou sílu soudržnosti a hospodářského rozvoje,

—

se zabývaly tím, jak upevnit silnou kulturní složku celoživotního učení a tak napomoci k rozvoji klíčových kompetencí (9), s cílem přispět k procesu tvorby politik v této oblasti.

15.6.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 175/5

—

program Kultura na období let 2007 až 2013 (1) a jeho specifický cíl týkající se nadnárodní mobility umělců a kulturních pracovníků;

—

usnesení Rady ze dne 16. listopadu 2007 o evropském programu pro kulturu (2), ve kterém se uvádí, že mobilita umělců a kulturních pracovníků zásadním způsobem přispívá k dosažení strategických cílů uvedeného programu;

—

závěry Rady ze dne 21. května 2008 o pracovním plánu pro kulturu na období let 2008 až 2010 (3) a zejména na prioritu č. 1, kterou je „zlepšování podmínek mobility umělců a jiných profesionálních pracovníků v oblasti kultury“;

—

závěry Rady ze dne 18. listopadu 2010 o pracovním plánu pro kulturu na období let 2011 až 2014 (4) a zejména na prioritu C – „Kompetence a mobilita“;

—

Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005 (5), jejíž stranou je i Evropská unie a řada jejích členských států, a proto musí zajišťovat, aby umělci, kulturní pracovníci a občané na celém světě mohli tvořit, produkovat, šířit a využívat širokou škálu kulturních činností, statků a služeb, včetně svých vlastních;

—

pracovní dokument útvarů Komise s názvem „Analýza konzultací zahájených zelenou knihou nazvanou „Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“ “, zejména pak na kapitolu o mobilitě a pohybu (6), v níž je zdůrazněno, že řada přispěvatelů upozornila na regulační, právní a další otázky, jež mají dopad na mobilitu, a vyzvala k poskytování informací týkajících se těchto otázek;

—

pilotní projekt Evropského parlamentu týkající se mobility umělců zaměřený na podporu podmínek pro mobilitu umělců, včetně studie o informačních systémech (7);

—

zprávu pracovní skupiny pro otevřenou metodu koordinace z června roku 2010 týkající se mobility umělců a kulturních pracovníků, zejména pak na doporučení obsažená v této zprávě a týkající se poskytování informací umělcům a kulturním pracovníkům ohledně mobility, včetně pokynů týkajících se informačních služeb zaměřených na mobilitu (8);

—

mobilita umělců a kulturních pracovníků v Evropě má rozhodující význam pro zvýšení kulturní a jazykové rozmanitosti a posílení mezikulturního dialogu. To by měla Evropská unie a její členské státy aktivně podporovat;

—

mobilita umělců a kulturních pracovníků podporuje tvůrčí setkání, jakož i produkci a výměnu kulturních statků a služeb;

—

mobilita posiluje pocit sounáležitosti s Evropskou unií a prohlubuje znalost našich společných kultur;

—

mobilita je důležitá pro plné fungování evropského trhu práce v souladu se Smlouvami. Aktivnější a účinnější využívání možností, které nabízí jednotný trh, může vést k vytvoření nových pracovních míst a příležitostí pro umělce a kulturní pracovníky a v důsledku toho podpořit zaměstnanost v kulturním odvětví i v rámci celé ekonomiky;

—

kulturní a umělecká činnost se ve stále větší míře uskutečňuje v mezinárodním kontextu, v jehož rámci se pracovní příležitosti, možnosti účastnit se různých turné a pobytů a příležitosti v oblasti spolupráce, koprodukce, profesního rozvoje, odborné přípravy a vzájemného učení často objevují právě v zahraničí;

—

větší a lepší mobilita může přispět k dosažení cílů strategie Evropa 2020, zejména pak k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění (9);

—

řešení administrativních a regulačních problémů, jež mohou vytvářet překážky pro mobilitu umělců a kulturních pracovníků, obvykle nespadá do pravomoci kulturních orgánů; je proto důležité vytvářet sítě a navazovat spolupráci mezi různými službami na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni;

—

jednou z hlavních překážek, kterou umělci a kulturní pracovníci usilující o mobilitu v rámci EU zmiňují, je nesnadný přístup k přesným a komplexním informacím a k poradenství o otázkách souvisejících s mobilitou;

—

prostřednictvím informačních služeb zaměřených na mobilitu usnadnily poskytování komplexních a přesných informací umělcům a kulturním pracovníkům usilujícím o mobilitu v EU. Dále aby k tomuto účelu co nejlépe využívaly odborných znalostí v rámci veřejné správy a organizací činných v kulturním odvětví. V neposlední řadě aby případně pro šíření informací využívaly existujících služeb a uznaly, že v některých případech jsou tyto služby primárním zdrojem přesných informací.

—

je zapotřebí podporovat příležitosti k vzájemnému učení a odborné přípravě pro poskytovatele informací, aby se náležitě seznámili s pracovními a životními podmínkami umělců a kulturních pracovníků, jakož i s předpisy a postupy uplatňovanými v této oblasti jak na úrovni členských států, tak na úrovni EU. Napomůže se tím zajistit, aby poskytovatelé informací mohli uživatele plně obeznamovat s tím, jak získat informace o vnitrostátních a evropských pravidlech, předpisech, postupech, právech a povinnostech;

—

vytváření sítí mezi poskytovateli informací má zásadní význam pro zajištění toho, aby poskytovatelé z různých členských států mohli navázat vzájemný kontakt a pomáhat svým „domácím“ umělcům a kulturním pracovníkům získat potřebné informace o předpisech a podmínkách v členských státech, do kterých směřují. Tyto sítě rovněž umožňují budování kapacit a vzájemné učení. Pro řádné fungování systému je velmi důležité, aby do něj byli zapojeni poskytovatelé informací ze všech členských států;

—

je zapotřebí shromažďovat základní údaje o používání informačních služeb zaměřených na mobilitu s cílem zlepšit kvalitu a dostupnost těchto služeb. V zájmu dlouhodobého zlepšování podmínek mobility by opakující se a strukturální problémy související s předpisy a jejich uplatňováním měly být oznamovány příslušným vnitrostátním orgánům a útvarům Evropské komise;

—

v souladu s pracovním plánem pro kulturu na období let 2011 až 2014 zřídila pracovní skupinu odborníků, která bude předkládat návrhy společného obsahu a společných norem kvality pro informační a poradenské služby poskytované umělcům a kulturním pracovníkům usilujícím o mobilitu v EU. Pracovní skupina rovněž vypracuje podrobné pokyny pro informační služby zaměřené na mobilitu, pokud jde o témata a obsah, včetně informací určených pro státní příslušníky třetích zemí. Pracovní skupina odborníků bude v rámci své činnosti vycházet ze zprávy pracovní skupiny pro otevřenou metodu koordinace z června roku 2010, týkající se mobility umělců a kulturních pracovníků, včetně pokynů pro informační služby zaměřené na mobilitu;

—

aniž jsou tím dotčena jednání o budoucím víceletém finančním rámci, při vypracovávání návrhů budoucích programů zvážila možnosti finanční podpory pro informační služby zaměřené na umělce a kulturní pracovníky usilující o mobilitu;

—

šířila informace o mobilitě prostřednictvím platforem EU (11) a směřovala žádosti o informace na specializované služby členských států nebo kulturním odvětví, které jsou schopné poskytnout umělcům a kulturním pracovníkům komplexní a přesné informace o mobilitě a pomoc v této oblasti;

—

v rámci zřizování informačních služeb zaměřených na mobilitu umělců a kulturních pracovníků nebo při jejich dalším rozvoji přijaly, mimo jiné na základě návrhu výše uvedené pracovní skupiny odborníků, společný minimální obsah a společné normy kvality a případně vyřešily nedostatky v existujících vnitrostátních informačních službách;

—

na základě vlastních struktur a tradic zajistily, aby informační služby zaměřené na mobilitu byly neutrální a co nejvíce nákladově efektivní, flexibilní a zaměřené na uživatele;

—

určily nástroje pro veřejné poskytování informací ohledně mobility umělcům a kulturním pracovníkům a aby k tomu případně využívaly existující služby;

—

poskytovaly své vnitrostátní informace týkající se mobility umělců a kulturních pracovníků pokud možno na vícejazyčné internetové stránce. Je třeba zajišťovat překlady, včetně automatických překladů, s cílem prosazovat mnohojazyčnost, lépe zpřístupňovat informace a usnadňovat projekty v oblasti mobility;

—

úzce spolupracovaly s cílem podpořit vytváření sítí na evropské úrovni mezi informačními službami zaměřenými na mobilitu a zlepšit tak poskytování informací umělcům a kulturním pracovníkům usilujícím o mobilitu v EU a aby přitom vycházely z již existujících partnerství zaměřených na informace a poradenství, včetně partnerství s kulturním odvětvím, a dále je v případě potřeby rozvíjely;

—

sledovaly poskytování informačních služeb zaměřených na mobilitu s cílem zlepšit jejich kvalitu a dostupnost.

15.6.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 175/8

—

závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 14. listopadu 2006 o efektivitě a rovném přístupu ve vzdělávání a odborné přípravě (1);

—

závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 21. listopadu 2008 – Příprava mladých lidí na 21. století: agenda pro evropskou spolupráci v oblasti školství (2);

—

závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“) (3);

—

závěry Rady z 26. listopadu 2009 o vzdělávání dětí z rodin migrantů (4);

—

závěry Rady ze dne 11. května 2010 o sociálním rozměru vzdělávání a odborné přípravy (5);

1.

vysoce kvalitní předškolní vzdělávání a péče (9) jsou v mnoha ohledech přínosné pro jednotlivce i obecně pro celou společnost, a to z krátkodobého i dlouhodobého hlediska. Doplňují ústřední úlohu rodiny a pokládají nezbytné základy pro osvojování jazyka, úspěšné celoživotní učení, sociální integraci, osobní rozvoj a zaměstnatelnost. Položí-li se během formativních let života dítěte pevné základy vzdělávání, pozdější učení pak bude účinnější a s větší pravděpodobností bude pokračovat po celý život, zvýší se vyrovnanost výsledků vzdělávání, sníží se náklady, které nese společnost v souvislosti s promarněním talentů, a omezí se veřejné výdaje v sociální, zdravotní i justiční oblasti;

2.

vysoce kvalitní předškolní vzdělávání a péče jsou přínosné pro všechny děti, zejména však pro děti ze sociálně a ekonomicky znevýhodněných rodin, z rodin migrantů nebo romských rodin, či pro děti se zvláštními vzdělávacími potřebami, včetně postižených. Tím, že pomáhají odstraňovat rozdíly mezi dosahovanými výsledky a podporují kognitivní, jazykový, sociální a emoční vývoj, mohou přispět k přerušení cyklického procesu znevýhodnění a neangažovanosti, který má často za následek předčasné ukončování školní docházky a přenos chudoby z jedné generace na druhou;

3.

v tomto ohledu pak všeobecně spravedlivý přístup k vysoce kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči může výrazným způsobem přispět k úspěchu strategie Evropa 2020, a zejména k dosažení dvou hlavních cílů EU, jimiž jsou: snížení počtu případů předčasného ukončování školní docházky pod 10% hranici a zajištění takových podmínek, aby se počet osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením snížil alespoň o 20 milionů;

4.

jelikož je navíc díky předškolnímu vzdělávání a péči možné brzy odhalit poruchy učení, a v důsledku toho tyto problémy včas řešit, může systém předškolního vzdělávání a péče pomoci určit děti se zvláštními vzdělávacími potřebami, a kdykoli to je možné, usnadnit jejich integraci do většinových škol;

5.

ačkoliv členské státy v posledních letech obecně značně zlepšily dostupnost předškolního vzdělávání a péče, je třeba neustávat ve vynakládaném úsilí, aby bylo možné do roku 2020 dosáhnout cíle 95% zapojení podle strategického rámce „ET2020“ (10), a zejména zajistit ve větší míře přístup dětem pocházejícím ze znevýhodněného prostředí;

6.

poskytování vysoce kvalitního předškolního vzdělávání a péče je stejně důležité, jako zajištění jejich fyzické a finanční dostupnosti, a proto je třeba zaměřit pozornost na otázky, jako je životní prostředí a infrastruktura, personální zajištění tohoto systému, jeho náplň, správa a zajištění kvality;

7.

ke službám předškolního vzdělávání a péče na místní, regionální a vnitrostátní úrovni je zapotřebí zaujmout systémový a jednotnější přístup, který zapojí všechny příslušné zúčastněné strany, včetně rodin, přičemž je nezbytná rovněž úzká horizontální spolupráce mezi různými oblastmi politik, jako je vzdělávání, kultura, sociální záležitosti, zaměstnanost, zdravotnictví a spravedlnost;

8.

důležité je zvýšit podíl mužů v předškolním vzdělávání a péči, aby se změnil přístup a bylo zřejmé, že poskytovat vzdělávání a péči mohou nejen ženy. Přítomnost mužských i ženských vzorů je pro děti příznivá a může pomoci překonat stereotypní vnímání mužských a ženských rolí. Pracoviště zahrnující ženy i muže přispívá k rozšiřování zkušeností dítěte a může rovněž napomoci ke snížení segregace na trhu práce na základě pohlaví;

9.

v porovnání s ostatními stupni vzdělávání a odborné přípravy je předškolnímu vzdělávání a péči zpravidla věnována menší pozornost, a to navzdory důkazům, že efektivní investice do kvalitního předškolního vzdělávání je daleko účinnější než pozdější opatření a že přináší v průběhu celého života značný užitek, zejména pro znevýhodněné osoby;

10.

dosavadní výzkum zaměřený na oblast vzdělávání malých dětí probíhal na úrovni EU v poměrně omezené míře, případně bylo shromážděno poměrně malé množství údajů, které mohou být využity při vypracovávání a provádění politik v oblasti předškolního vzdělávání a péče v členských státech. Stávající výstupy z prováděných výzkumů je zapotřebí lépe zpřístupnit širšímu okruhu osob a tuto činnost doplnit obsáhlejším výzkumem v oblasti poskytování předškolního vzdělávání a péče a jeho účinků ve všech členských státech, přičemž je třeba zohlednit kulturní rozmanitost a zaznamenat příklady osvědčených postupů a zkušenosti;

1.

zajištění spravedlivého přístupu k vysoce kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči podporujícím začlenění, zejména pro děti ze sociálně a ekonomicky znevýhodněných rodin, z rodin migrantů nebo romských rodin, či pro děti se zvláštními vzdělávacími potřebami, včetně postižených;

2.

vytvoření účinných modelů financování, včetně financování cíleného, které nastolí spravedlivou rovnováhu mezi veřejnými a soukromými investicemi v souladu s vnitrostátními a místními podmínkami;

3.

podpora meziodvětvového a integrovaného přístupu ke službám péče a vzdělávání, aby bylo možné uceleným způsobem uspokojit všechny kognitivní, sociální, emocionální, psychologické a fyzické potřeby dětí, jakož i zajistit úzkou spolupráci mezi domácím prostředím a předškolním vzděláváním a péčí i bezproblémový přechod mezi jednotlivými stupni vzdělávání;

4.

podpora profesionalizace personálu působícího v oblasti předškolního vzdělávání a péče, s důrazem na rozvoj jejich kompetencí, kvalifikací a pracovních podmínek, a zvyšování prestiže tohoto povolání. Kromě toho je třeba vypracovat politiky, mezi jejichž cíle bude patřit přilákání personálu s odpovídající kvalifikací do odvětví předškolního vzdělávání a péče, odborná příprava a udržení těchto pracovníků a zlepšení poměrného zastoupení mužů a žen mezi nimi;

5.

prosazování vzdělávacích a jiných programů odpovídajících vývojovému stupni dítěte, které budou podporovat osvojování kognitivních i nekognitivních dovedností, a zároveň zohlednění důležitosti her, které mají v raném věku rovněž zásadní význam pro učební proces;

6.

podpora rodičů v jejich úloze hlavních vychovatelů svých dětí v raném dětství a motivování služeb předškolního vzdělávání a péče k úzké, partnerské spolupráci s rodiči, rodinami a komunitami, s cílem zvyšovat povědomí o příležitostech nabízených předškolním vzděláváním a péčí a významu učení se od raného věku;

7.

prosazování zajištění kvality za účasti všech klíčových zúčastněných subjektů, včetně rodin;

8.

podpora evropského výzkumu a shromažďování údajů v oblasti předškolního vzdělávání a péče, případně ve spolupráci s mezinárodními organizacemi, s cílem posílit znalostní základnu pro tvorbu politik a provádění programů v oblasti předškolního vzdělávání a péče;

1.

provedly analýzu a vyhodnocení možností využití, cenové dostupnosti a kvality stávajících služeb předškolního vzdělávání a péče na místní, regionální a vnitrostátní úrovni ve smyslu těchto závěrů;

2.

zajistily zavedení opatření zaměřených na zajištění všeobecně spravedlivého přístupu k předškolnímu vzdělávání a péči a na zvýšení jejich kvality;

3.

coby dlouhodobé opatření posilující růst účinně vynakládaly finanční prostředky na předškolní vzdělávání a péči;

1.

podporovala členské státy při určování a výměně osvědčených politik a postupů prostřednictvím otevřené metody koordinace;

2.

rozšířila využitelné poznatky v oblasti předškolního vzdělávání a péče tím, že bude vycházet z mezinárodního výzkumu, bude k němu přispívat výzkumem v rámci EU a zjednoduší dostupnost jeho výsledků;

3.

v rámci strategického rámce „ET 2020“ monitorovala pokrok v dosahování referenčního cíle „ET 2020“ v oblasti předškolního vzdělávání a v dosahování cílů stanovených v těchto závěrech v souvislosti s větší přístupností a lepší kvalitou, a aby o tomto pokroku podávala zprávy;

1.

v příslušných oblastech (jako je vzdělávání, kultura, sociální záležitosti, zaměstnanost, zdravotnictví, spravedlnost) koordinovaly politiky prostřednictvím otevřené metody koordinace, s přispěním všech zúčastněných stran a s cílem stanovit na evropské úrovni referenční nástroje, které budou podporovat vypracovávání politik v oblasti předškolního vzdělávání a péče na příslušné místní, regionální a vnitrostátní úrovni;

2.

aniž jsou dotčena jednání o budoucím finančním rámci, na podporu výše uvedených cílů účinně využívaly všechny příslušné nástroje EU v oblasti celoživotního učení a výzkumu a jakož i evropské strukturální fondy v souladu s cíli strategie Evropa 2020.