ISSN 1725-5163 doi:10.3000/17255163.C_2011.175.ces |
||
Úřední věstník Evropské unie |
C 175 |
|
![]() |
||
České vydání |
Informace a oznámení |
Svazek 54 |
Oznámeníč. |
Obsah |
Strana |
|
IV Informace |
|
|
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
Rada |
|
2011/C 175/01 |
Závěry Rady o přínosu kultury k provádění strategie Evropa 2020 |
|
2011/C 175/02 |
||
2011/C 175/03 |
Závěry Rady o systému předškolního vzdělávání a péče: nejlepší start do života pro všechny naše děti |
|
CS |
|
IV Informace
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Rada
15.6.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 175/1 |
Závěry Rady o přínosu kultury k provádění strategie Evropa 2020
2011/C 175/01
RADA EVROPSKÉ UNIE,
S OHLEDEM NA
— |
přijetí strategie Evropa 2020 pro zaměstnanost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Evropskou radou dne 17. června 2010 (1), |
— |
politické souvislosti této problematiky, které jsou uvedeny v příloze těchto závěrů, |
PŘIPOMÍNAJÍC:
— |
doporučení Rady ze dne 13. července 2010 o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2), v němž se v hlavním směru 4 zdůrazňuje vysoký ekonomický potenciál kulturních a tvůrčích odvětví a jejich úloha při prosazování inovací, |
— |
závěry Rady o vzájemném obohacování stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 nazvaných Digitální agenda pro Evropu a Unie inovací (3), v nichž se vyzdvihuje význam kulturního a tvůrčího obsahu on-line a zdůrazňuje nutnost posílení digitalizace a šíření evropského kulturního dědictví, mimo jiné prostřednictvím projektu digitální knihovny „Europeana“, |
— |
závěry Rady o stěžejní iniciativě strategie Evropa 2020 „Unie inovací“: urychlení transformace Evropy prostřednictvím rychle se měnící úlohy (4), v níž se uznává, že kulturní a tvůrčí odvětví představují významný zdroj technologických i netechnologických inovací a že tento potenciál je třeba plně uvolnit, |
— |
pracovní dokument útvarů Komise „Analýza konzultací zahájených zelenou knihou nazvanou „Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“ “ (5), v němž se zdůrazňuje, že převážná většina respondentů požaduje, aby při provádění strategie Evropa 2020 a jejích stěžejních iniciativ hrála kulturní a tvůrčí odvětví důležitou úlohu, |
VÍTAJÍC:
— |
integrované hlavní směry provádění strategie Evropa 2020 a jejích stěžejních iniciativ, |
VZHLEDEM K TĚMTO DŮVODŮM:
— |
kultura může představovat významný a vícerozměrný přínos, pokud jde o opatření navrhovaná v integrovaných hlavních směrech a stěžejních iniciativách strategie Evropa 2020, jejichž cílem je přeměnit EU v inteligentní a udržitelnou ekonomiku podporující začlenění, |
— |
s cílem podpořit tento přínos bylo v pracovním plánu Rady týkajícím se kultury na období let 2011 až 2014 (6) stanoveno šest prioritních oblastí posílené spolupráce, |
— |
v zájmu využití tohoto přínosu je na všech politických úrovních naléhavě nutná a klíčová spolupráce všech příslušných odvětví a cílený přístup, |
— |
důležité je, aby struktury řízení strategie Evropa 2020 byly schopny zohlednit přínos kulturního a tvůrčího odvětví, |
ZDŮRAZŇUJÍC:
1. Přínos kultury pro inteligentní růst
Kulturní a tvůrčí odvětví představují významný zdroj potenciálu zaměstnanosti. V uplynulých deseti letech vzrostla celková zaměstnanost v kulturních a tvůrčích odvětvích ve srovnání s růstem zaměstnanosti v ekonomice EU jako celku třikrát (7). Tato odvětví jsou rovněž hybnou silou tvořivosti a netechnologických inovací v celém hospodářství a vedou k produkci vysoce kvalitních a konkurenceschopných služeb a zboží. Prostřednictvím odpovídajícího propojení s oblastí vzdělávání může kultura také účinně přispívat k odborné přípravě kvalifikovaných a přizpůsobivých pracovníků, a doplňovat tím hospodářskou výkonnost.
2. Přínos kultury pro udržitelný růst
Kultura může přispívat k udržitelnému růstu prostřednictvím posilování forem dopravy šetrnější k životnímu prostředí a využíváním špičkových udržitelných technologií včetně digitalizace, zajišťující dostupnost kulturního obsahu on-line. Umělci a kulturní odvětví jako celek mohou hrát klíčovou úlohu při změně postoje občanů k životnímu prostředí.
3. Přínos kultury pro růst podporující začlenění
Kultura může přispívat k růstu podporujícímu začlenění prostřednictvím prosazování mezikulturního dialogu při plném zohlednění kulturní rozmanitosti. Kulturní činnosti a programy mohou posilovat sociální soudržnost a rozvoj společenství a mohou jednotlivcům nebo společenství umožnit plné zapojení do sociálního, kulturního a hospodářského života;
VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY:
— |
při vypracovávání příslušných politik a národních programů reforem v souvislosti s plněním cílů strategie Evropa 2020 zohlednily průřezovou povahu kultury a sdílely osvědčené postupy, pokud jde o nástroje a metodiky měření přínosu kultury k dosažení těchto cílů, |
— |
na celostátní, regionální a místní úrovni posilovaly spolupůsobení a prosazovaly partnerství mezi vzděláváním, kulturou, výzkumnými institucemi a podnikatelským odvětvím se zvláštním ohledem na podporu talentu, dovedností a kompetencí nezbytných pro tvůrčí činnosti, |
— |
využívaly finanční nástroje EU, zejména strukturální fondy, za účelem uznání potenciálu kultury a kulturních a tvůrčích odvětví jakožto hybné síly rozvoje v regionech a městech a případně jejich zapojení do strategií inteligentní specializace (8), |
— |
v zájmu prosazování udržitelného rozvoje podporovaly v procesu vytváření a distribuce kulturních statků a služeb udržitelné technologie šetrné k životnímu prostředí a aby mimo jiné prostřednictvím neformálních a informálních vzdělávacích činností podporovaly umělce a kulturní odvětví při zvyšování povědomí o otázkách udržitelného rozvoje, |
— |
přezkoumaly, jakou úlohu hraje hmotné a nehmotné kulturní dědictví při rozvoji společenství a při prosazování aktivního občanství, a aby ji vzaly v potaz při vytváření příslušných místních a regionálních rozvojových strategií, |
— |
reagovaly na vzdělávací potřeby a priority v oblasti budování kapacit specializovaných institucí a odborníků provádějících účinnou sociokulturní práci, |
— |
braly v úvahu potřeby veřejných kulturních organizací v oblasti rozvoje kapacit s cílem umožnit jim, aby poskytovaly vhodné služby, a to se zvláštním zřetelem k jejich sociokulturním funkcím, |
VYZÝVÁ KOMISI, ABY:
— |
uvážila, aniž by byla dotčena nadcházející jednání o novém víceletém finančním rámci, jak může svými návrhy ohledně budoucí politiky a finančních nástrojů EU plně zohlednit přínos kultury k plnění cílů strategie Evropa 2020, |
— |
usilovala o spolupráci mezi všemi příslušnými útvary Komise s cílem zdůraznit úlohu kultury při provádění strategie Evropa 2020 a zajistila její zohlednění v příslušných politikách, hlavních směrech a mechanismech pro správu a řízení, |
VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ:
— |
zavedly statistický rámec vyvíjený sítí ESSnet-kultura pro účely poskytování spolehlivých, srovnatelných a aktuálních informací o sociálním a hospodářském vlivu kultury a práce na budoucí priority na základě doporučení vydaných sítí ESSnet-kultura, |
— |
vycházely z výsledků obsažených ve výše uvedeném pracovním dokumentu útvarů Komise a využily příležitosti evropského sdružení tvůrčích odvětví v zájmu posílení kulturních a tvůrčích odvětví, zejména malých a středních podniků a mikropodniků, a zvážily nové možnosti dalšího posílení své vlastní inovační kapacity, jakož i své kapacity podpořit inovace v jiných odvětvích, |
— |
prosazovaly digitalizaci kulturního dědictví a současného kulturního obsahu včetně audiovizuálních děl a přístup k nim, a to zejména prostřednictvím digitální knihovny Europeana, což rovněž umožní podpořit a zachovat kulturní rozmanitost a mnohojazyčnost při plném dodržování autorských práv a práv s nimi souvisejících, |
— |
podporovaly udržitelný kulturní cestovní ruch coby hybnou sílu soudržnosti a hospodářského rozvoje, |
— |
se zabývaly tím, jak upevnit silnou kulturní složku celoživotního učení a tak napomoci k rozvoji klíčových kompetencí (9), s cílem přispět k procesu tvorby politik v této oblasti. |
(1) Dokument EUCO 13/1/10 REV 1.
(2) Úř. věst. L 191, 23.7.2010, s. 28.
(3) Dokument 16834/10.
(4) Dokument 17165/10.
(5) Dokument 8224/11 – SEK(2011) 399 v konečném znění.
(6) Úř. věst. C 325, 2.12.2010, s. 1.
(7) Zpráva o konkurenceschopnosti Evropy za rok 2010, SEK(2010) 1276 v konečném znění.
(8) Sdělení Komise ze dne 6. října 2010 nazvané „Příspěvek regionální politiky k inteligentnímu růstu v rámci strategie Evropa 2020“ – KOM(2010) 553 v konečném znění.
(9) Klíčové kompetence jsou vymezeny v doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s.10).
PŘÍLOHA
Při přijímání těchto závěrů Rada odkazuje především na tyto základní dokumenty:
— |
Usnesení Rady ze dne 16. listopadu 2007 o evropském programu pro kulturu (1); |
— |
Zpráva „výboru moudrých“: „Nová renesance“ (2);; |
— |
Závěry Rady o kultuře jako katalyzátoru tvořivosti a inovací (12. května 2009) (3); |
— |
Závěry Rady ze dne 27. listopadu 2009 o podpoře tvůrčí generace – rozvíjet tvořivost a inovativní schopnost dětí a mladých lidí prostřednictvím kulturních projevů a přístupu ke kultuře (4); |
— |
Závěry Rady ze dne 10. května 2010 o přínosu kultury k místnímu a regionálnímu rozvoji (5); |
— |
Závěry Rady ze dne 18. listopadu 2010 o úloze kultury v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení (6); |
— |
Závěry předsednictví u příležitosti zakončení neformální schůzky ministrů kultury (Barcelona 31. března 2010) (7); |
— |
Prohlášení vydané předsednictvím u příležitosti neformální schůzky ministrů kultury (Brusel 7. října 2010) (8); |
— |
Prohlášení předsednictví z neformální schůzky ministrů příslušných pro kulturu (Gödöllő, Maďarsko, 28. března 2011). |
(1) Úř. věst. C 287, 29.11.2007, s. 1.
(2) http://ec.europa.eu/information_society/activities/digital_libraries/doc/reflection_group/final-report-cdS3.pdf and its annexes http://ec.europa.eu/information_society/activities/digital_libraries/index_en.htm
(3) Dokument 8175/1/09 REV 1.
(4) Úř. věst. C 301, 11.12.2009, s. 9.
(5) Úř. věst. C 135, 26.5.2010, s. 15.
(6) Úř. věst. C 324, 1.12.2010, s. 16.
(7) http://www.eu2010.es/export/sites/presidencia/comun/descargas/Ministerios/en_conclusiones_rim_cultura.pdf
(8) http://www.culture.be/fileadmin/sites/culture/upload/culture_super_editor/culture_editor/documents/Relations_IntNat/7_octobre_2010_Reunion_informelle_des_Ministres_de_la_Culture_Declaration_de_la_Presidence_EN_final_2_.pdf
15.6.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 175/5 |
Závěry Rady o informačních službách zaměřených na mobilitu a určených umělcům a kulturním pracovníkům
2011/C 175/02
RADA EVROPSKÉ UNIE,
S OHLEDEM NA:
— |
program Kultura na období let 2007 až 2013 (1) a jeho specifický cíl týkající se nadnárodní mobility umělců a kulturních pracovníků; |
— |
usnesení Rady ze dne 16. listopadu 2007 o evropském programu pro kulturu (2), ve kterém se uvádí, že mobilita umělců a kulturních pracovníků zásadním způsobem přispívá k dosažení strategických cílů uvedeného programu; |
— |
závěry Rady ze dne 21. května 2008 o pracovním plánu pro kulturu na období let 2008 až 2010 (3) a zejména na prioritu č. 1, kterou je „zlepšování podmínek mobility umělců a jiných profesionálních pracovníků v oblasti kultury“; |
— |
závěry Rady ze dne 18. listopadu 2010 o pracovním plánu pro kulturu na období let 2011 až 2014 (4) a zejména na prioritu C – „Kompetence a mobilita“; |
— |
Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005 (5), jejíž stranou je i Evropská unie a řada jejích členských států, a proto musí zajišťovat, aby umělci, kulturní pracovníci a občané na celém světě mohli tvořit, produkovat, šířit a využívat širokou škálu kulturních činností, statků a služeb, včetně svých vlastních; |
S ODKAZEM NA:
— |
pracovní dokument útvarů Komise s názvem „Analýza konzultací zahájených zelenou knihou nazvanou „Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“ “, zejména pak na kapitolu o mobilitě a pohybu (6), v níž je zdůrazněno, že řada přispěvatelů upozornila na regulační, právní a další otázky, jež mají dopad na mobilitu, a vyzvala k poskytování informací týkajících se těchto otázek; |
— |
pilotní projekt Evropského parlamentu týkající se mobility umělců zaměřený na podporu podmínek pro mobilitu umělců, včetně studie o informačních systémech (7); |
— |
zprávu pracovní skupiny pro otevřenou metodu koordinace z června roku 2010 týkající se mobility umělců a kulturních pracovníků, zejména pak na doporučení obsažená v této zprávě a týkající se poskytování informací umělcům a kulturním pracovníkům ohledně mobility, včetně pokynů týkajících se informačních služeb zaměřených na mobilitu (8); |
VZHLEDEM K TĚMTO DŮVODŮM:
— |
mobilita umělců a kulturních pracovníků v Evropě má rozhodující význam pro zvýšení kulturní a jazykové rozmanitosti a posílení mezikulturního dialogu. To by měla Evropská unie a její členské státy aktivně podporovat; |
— |
mobilita umělců a kulturních pracovníků podporuje tvůrčí setkání, jakož i produkci a výměnu kulturních statků a služeb; |
— |
mobilita posiluje pocit sounáležitosti s Evropskou unií a prohlubuje znalost našich společných kultur; |
— |
mobilita je důležitá pro plné fungování evropského trhu práce v souladu se Smlouvami. Aktivnější a účinnější využívání možností, které nabízí jednotný trh, může vést k vytvoření nových pracovních míst a příležitostí pro umělce a kulturní pracovníky a v důsledku toho podpořit zaměstnanost v kulturním odvětví i v rámci celé ekonomiky; |
— |
kulturní a umělecká činnost se ve stále větší míře uskutečňuje v mezinárodním kontextu, v jehož rámci se pracovní příležitosti, možnosti účastnit se různých turné a pobytů a příležitosti v oblasti spolupráce, koprodukce, profesního rozvoje, odborné přípravy a vzájemného učení často objevují právě v zahraničí; |
— |
větší a lepší mobilita může přispět k dosažení cílů strategie Evropa 2020, zejména pak k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění (9); |
— |
řešení administrativních a regulačních problémů, jež mohou vytvářet překážky pro mobilitu umělců a kulturních pracovníků, obvykle nespadá do pravomoci kulturních orgánů; je proto důležité vytvářet sítě a navazovat spolupráci mezi různými službami na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni; |
— |
jednou z hlavních překážek, kterou umělci a kulturní pracovníci usilující o mobilitu v rámci EU zmiňují, je nesnadný přístup k přesným a komplexním informacím a k poradenství o otázkách souvisejících s mobilitou; |
VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ A S NÁLEŽITÝM ZOHLEDNĚNÍM ZÁSADY SUBSIDIARITY:
— |
prostřednictvím informačních služeb zaměřených na mobilitu usnadnily poskytování komplexních a přesných informací umělcům a kulturním pracovníkům usilujícím o mobilitu v EU. Dále aby k tomuto účelu co nejlépe využívaly odborných znalostí v rámci veřejné správy a organizací činných v kulturním odvětví. V neposlední řadě aby případně pro šíření informací využívaly existujících služeb a uznaly, že v některých případech jsou tyto služby primárním zdrojem přesných informací. |
Za tímto účelem se informačními službami zaměřenými na mobilitu rozumí služby poskytující informace umělcům a kulturním pracovníkům, kteří usilují o mobilitu v EU.
Cílovou skupinou informačních služeb zaměřených na mobilitu se rozumí umělci a kulturní pracovníci, kteří přicházejí do daného státu, pobývají v něm nebo z něj chtějí vycestovat. Do společenství „umělců a kulturních pracovníků“ patří všichni umělečtí a řídící pracovníci, pracovníci z oblasti logistiky a komunikace, jakož i další pracovníci působící v kulturním odvětví a v uměleckých profesích vykonávaných v rámci jiných odvětví (10). Kromě jednotlivých umělců a kulturních pracovníků patří k subjektům činným v oblasti kultury zejména skupiny, umělecké soubory a organizace. Jelikož mnozí umělci, kteří v Evropě žijí a pracují, jsou státními příslušníky třetích zemí, mohla by být jejich specifickým potřebám věnována zvláštní pozornost.
V tomto kontextu jsou pro informační služby zaměřené na mobilitu příznačné společné normy kvality, dohodnuté okruhy informací a strategická partnerství.
Normy kvality stanoví společné dobrovolné závazky všech zainteresovaných stran zapojených do (sítě) informačních služeb zaměřených na mobilitu, aby se tak zajistila vysoká kvalita informací poskytovaných uživatelům.
Předpokládá se, že dostupný společný minimální obsah informací by se skládal z témat týkajících se regulačních, administrativních a dalších otázek souvisejících s mobilitou, jako je sociální zabezpečení, daně, práva duševního vlastnictví, víza a pracovní povolení, pojištění a cla a uznávání odborných kvalifikací. Kromě toho by mohly být poskytovány rovněž informace o příležitostech v oblasti financování a odborné přípravy.
Jako záruka kvality informací ve výše uvedených oblastech jsou zapotřebí strategická partnerství. K dotčeným subjektům mohou náležet mimo jiné orgány EU, vnitrostátní a regionální orgány, kulturní instituce, organizace zaměstnavatelů a zaměstnanců a vzdělávací instituce;
V ZÁJMU ZAJIŠTĚNÍ NEJÚČINNĚJŠÍHO A NEJEFEKTIVNĚJŠÍHO FUNGOVÁNÍ INFORMAČNÍCH SLUŽEB PRO UMĚLCE A KULTURNÍ PRACOVNÍKY JE TŘEBA UPLATŇOVAT TYTO ZÁSADY:
— |
je zapotřebí podporovat příležitosti k vzájemnému učení a odborné přípravě pro poskytovatele informací, aby se náležitě seznámili s pracovními a životními podmínkami umělců a kulturních pracovníků, jakož i s předpisy a postupy uplatňovanými v této oblasti jak na úrovni členských států, tak na úrovni EU. Napomůže se tím zajistit, aby poskytovatelé informací mohli uživatele plně obeznamovat s tím, jak získat informace o vnitrostátních a evropských pravidlech, předpisech, postupech, právech a povinnostech; |
— |
vytváření sítí mezi poskytovateli informací má zásadní význam pro zajištění toho, aby poskytovatelé z různých členských států mohli navázat vzájemný kontakt a pomáhat svým „domácím“ umělcům a kulturním pracovníkům získat potřebné informace o předpisech a podmínkách v členských státech, do kterých směřují. Tyto sítě rovněž umožňují budování kapacit a vzájemné učení. Pro řádné fungování systému je velmi důležité, aby do něj byli zapojeni poskytovatelé informací ze všech členských států; |
— |
je zapotřebí shromažďovat základní údaje o používání informačních služeb zaměřených na mobilitu s cílem zlepšit kvalitu a dostupnost těchto služeb. V zájmu dlouhodobého zlepšování podmínek mobility by opakující se a strukturální problémy související s předpisy a jejich uplatňováním měly být oznamovány příslušným vnitrostátním orgánům a útvarům Evropské komise; |
KOMISE SE PROTO VYZÝVÁ, ABY:
— |
v souladu s pracovním plánem pro kulturu na období let 2011 až 2014 zřídila pracovní skupinu odborníků, která bude předkládat návrhy společného obsahu a společných norem kvality pro informační a poradenské služby poskytované umělcům a kulturním pracovníkům usilujícím o mobilitu v EU. Pracovní skupina rovněž vypracuje podrobné pokyny pro informační služby zaměřené na mobilitu, pokud jde o témata a obsah, včetně informací určených pro státní příslušníky třetích zemí. Pracovní skupina odborníků bude v rámci své činnosti vycházet ze zprávy pracovní skupiny pro otevřenou metodu koordinace z června roku 2010, týkající se mobility umělců a kulturních pracovníků, včetně pokynů pro informační služby zaměřené na mobilitu; |
— |
aniž jsou tím dotčena jednání o budoucím víceletém finančním rámci, při vypracovávání návrhů budoucích programů zvážila možnosti finanční podpory pro informační služby zaměřené na umělce a kulturní pracovníky usilující o mobilitu; |
— |
šířila informace o mobilitě prostřednictvím platforem EU (11) a směřovala žádosti o informace na specializované služby členských států nebo kulturním odvětví, které jsou schopné poskytnout umělcům a kulturním pracovníkům komplexní a přesné informace o mobilitě a pomoc v této oblasti; |
ČLENSKÉ STÁTY SE VYZÝVAJÍ, ABY:
— |
v rámci zřizování informačních služeb zaměřených na mobilitu umělců a kulturních pracovníků nebo při jejich dalším rozvoji přijaly, mimo jiné na základě návrhu výše uvedené pracovní skupiny odborníků, společný minimální obsah a společné normy kvality a případně vyřešily nedostatky v existujících vnitrostátních informačních službách; |
— |
na základě vlastních struktur a tradic zajistily, aby informační služby zaměřené na mobilitu byly neutrální a co nejvíce nákladově efektivní, flexibilní a zaměřené na uživatele; |
— |
určily nástroje pro veřejné poskytování informací ohledně mobility umělcům a kulturním pracovníkům a aby k tomu případně využívaly existující služby; |
— |
poskytovaly své vnitrostátní informace týkající se mobility umělců a kulturních pracovníků pokud možno na vícejazyčné internetové stránce. Je třeba zajišťovat překlady, včetně automatických překladů, s cílem prosazovat mnohojazyčnost, lépe zpřístupňovat informace a usnadňovat projekty v oblasti mobility; |
ČLENSKÉ STÁTY A KOMISE SE VYZÝVAJÍ, ABY:
— |
úzce spolupracovaly s cílem podpořit vytváření sítí na evropské úrovni mezi informačními službami zaměřenými na mobilitu a zlepšit tak poskytování informací umělcům a kulturním pracovníkům usilujícím o mobilitu v EU a aby přitom vycházely z již existujících partnerství zaměřených na informace a poradenství, včetně partnerství s kulturním odvětvím, a dále je v případě potřeby rozvíjely; |
— |
sledovaly poskytování informačních služeb zaměřených na mobilitu s cílem zlepšit jejich kvalitu a dostupnost. |
(1) Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 1.
(2) Úř. věst. C 287, 29.11.2007, s. 1.
(3) Úř. věst. C 143, 10.6.2008, s. 9.
(4) Úř. věst. C 325, 2.12.2010, s. 1.
(5) Rozhodnutí Rady 2006/515/ES ze dne 18. května 2006 o uzavření Úmluvy o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů (Úř. věst. L 201, 25.7.2006, s. 15). Úmluva obsahuje opatření, která mají význam pro mobilitu a kulturní výměnu.
(6) SEK(2011) 399 v konečném znění
(7) „Informační systémy podporující mobilitu umělců a jiných profesionálních pracovníků v oblasti kultury: studie proveditelnosti“, ECOTEC, 2009, http://ec.europa.eu/culture/key-documents/doc2039_en.htm
(8) http://ec.europa.eu/culture/our-policy-development/doc1569_en.htm
(9) KOM(2010) 2020 v konečném znění.
(10) Mezi kulturní pracovníky v širším slova smyslu patří např. kurátoři, ředitelé a personál kulturních institucí, technici, osoby stavějící jeviště a scény, odborníci na informační a komunikační technologie, odborníci na komunikaci atd.
(11) Vaše Evropa (http://ec.europa.eu/youreurope/); Eures (Evropský portál pracovní mobility, http://ec.europa.eu/eures).
15.6.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 175/8 |
Závěry Rady o systému předškolního vzdělávání a péče: nejlepší start do života pro všechny naše děti
2011/C 175/03
RADA EVROPSKÉ UNIE,
S OHLEDEM NA:
— |
závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 14. listopadu 2006 o efektivitě a rovném přístupu ve vzdělávání a odborné přípravě (1); |
— |
závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 21. listopadu 2008 – Příprava mladých lidí na 21. století: agenda pro evropskou spolupráci v oblasti školství (2); |
— |
závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“) (3); |
— |
závěry Rady z 26. listopadu 2009 o vzdělávání dětí z rodin migrantů (4); |
— |
závěry Rady ze dne 11. května 2010 o sociálním rozměru vzdělávání a odborné přípravy (5); |
PŘIPOMÍNAJÍC, ŽE:
posílení účinnosti a spravedlnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních, od předškolního věku až do dospělosti, má zásadní význam z hlediska dosažení cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (6);
OPĚTOVNĚ POTVRZUJÍC, ŽE:
ačkoliv odpovědnost za organizaci a obsah systémů vzdělávání a odborné přípravy nese každý členský stát, k rozvoji kvalitního vzdělávání a odborné přípravy může přispět také spolupráce na evropské úrovni založená na otevřené metodě koordinace spolu s účinným využíváním programů EU, a to prostřednictvím podpory a doplnění opatření přijímaných na vnitrostátní úrovni i prostřednictvím pomoci členským státům při řešení společných výzev;
A S OHLEDEM NA:
konferenci o špičkové kvalitě a rovnému přístupu k předškolnímu vzdělávání a péči pořádanou předsednictvím v Budapešti ve dnech 21. a 22. února 2011, během níž byla zdůrazněna potřeba spojit kvantitativní a kvalitativní rozměr předškolního vzdělávání a péče, a sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem Agenda EU v oblasti práv dítěte (7);
BERE NA VĚDOMÍ sdělení Komise nazvané Kvalitní systém předškolního vzdělávání a péče: nejlepší start do života pro všechny naše děti (8);
UZNÁVÁ, ŽE:
1. |
vysoce kvalitní předškolní vzdělávání a péče (9) jsou v mnoha ohledech přínosné pro jednotlivce i obecně pro celou společnost, a to z krátkodobého i dlouhodobého hlediska. Doplňují ústřední úlohu rodiny a pokládají nezbytné základy pro osvojování jazyka, úspěšné celoživotní učení, sociální integraci, osobní rozvoj a zaměstnatelnost. Položí-li se během formativních let života dítěte pevné základy vzdělávání, pozdější učení pak bude účinnější a s větší pravděpodobností bude pokračovat po celý život, zvýší se vyrovnanost výsledků vzdělávání, sníží se náklady, které nese společnost v souvislosti s promarněním talentů, a omezí se veřejné výdaje v sociální, zdravotní i justiční oblasti; |
2. |
vysoce kvalitní předškolní vzdělávání a péče jsou přínosné pro všechny děti, zejména však pro děti ze sociálně a ekonomicky znevýhodněných rodin, z rodin migrantů nebo romských rodin, či pro děti se zvláštními vzdělávacími potřebami, včetně postižených. Tím, že pomáhají odstraňovat rozdíly mezi dosahovanými výsledky a podporují kognitivní, jazykový, sociální a emoční vývoj, mohou přispět k přerušení cyklického procesu znevýhodnění a neangažovanosti, který má často za následek předčasné ukončování školní docházky a přenos chudoby z jedné generace na druhou; |
3. |
v tomto ohledu pak všeobecně spravedlivý přístup k vysoce kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči může výrazným způsobem přispět k úspěchu strategie Evropa 2020, a zejména k dosažení dvou hlavních cílů EU, jimiž jsou: snížení počtu případů předčasného ukončování školní docházky pod 10% hranici a zajištění takových podmínek, aby se počet osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením snížil alespoň o 20 milionů; |
4. |
jelikož je navíc díky předškolnímu vzdělávání a péči možné brzy odhalit poruchy učení, a v důsledku toho tyto problémy včas řešit, může systém předškolního vzdělávání a péče pomoci určit děti se zvláštními vzdělávacími potřebami, a kdykoli to je možné, usnadnit jejich integraci do většinových škol; |
5. |
ačkoliv členské státy v posledních letech obecně značně zlepšily dostupnost předškolního vzdělávání a péče, je třeba neustávat ve vynakládaném úsilí, aby bylo možné do roku 2020 dosáhnout cíle 95% zapojení podle strategického rámce „ET2020“ (10), a zejména zajistit ve větší míře přístup dětem pocházejícím ze znevýhodněného prostředí; |
6. |
poskytování vysoce kvalitního předškolního vzdělávání a péče je stejně důležité, jako zajištění jejich fyzické a finanční dostupnosti, a proto je třeba zaměřit pozornost na otázky, jako je životní prostředí a infrastruktura, personální zajištění tohoto systému, jeho náplň, správa a zajištění kvality; |
7. |
ke službám předškolního vzdělávání a péče na místní, regionální a vnitrostátní úrovni je zapotřebí zaujmout systémový a jednotnější přístup, který zapojí všechny příslušné zúčastněné strany, včetně rodin, přičemž je nezbytná rovněž úzká horizontální spolupráce mezi různými oblastmi politik, jako je vzdělávání, kultura, sociální záležitosti, zaměstnanost, zdravotnictví a spravedlnost; |
8. |
důležité je zvýšit podíl mužů v předškolním vzdělávání a péči, aby se změnil přístup a bylo zřejmé, že poskytovat vzdělávání a péči mohou nejen ženy. Přítomnost mužských i ženských vzorů je pro děti příznivá a může pomoci překonat stereotypní vnímání mužských a ženských rolí. Pracoviště zahrnující ženy i muže přispívá k rozšiřování zkušeností dítěte a může rovněž napomoci ke snížení segregace na trhu práce na základě pohlaví; |
9. |
v porovnání s ostatními stupni vzdělávání a odborné přípravy je předškolnímu vzdělávání a péči zpravidla věnována menší pozornost, a to navzdory důkazům, že efektivní investice do kvalitního předškolního vzdělávání je daleko účinnější než pozdější opatření a že přináší v průběhu celého života značný užitek, zejména pro znevýhodněné osoby; |
10. |
dosavadní výzkum zaměřený na oblast vzdělávání malých dětí probíhal na úrovni EU v poměrně omezené míře, případně bylo shromážděno poměrně malé množství údajů, které mohou být využity při vypracovávání a provádění politik v oblasti předškolního vzdělávání a péče v členských státech. Stávající výstupy z prováděných výzkumů je zapotřebí lépe zpřístupnit širšímu okruhu osob a tuto činnost doplnit obsáhlejším výzkumem v oblasti poskytování předškolního vzdělávání a péče a jeho účinků ve všech členských státech, přičemž je třeba zohlednit kulturní rozmanitost a zaznamenat příklady osvědčených postupů a zkušenosti; |
SOUHLASÍ S TÍM, ŽE:
opatření v zájmu řešení dvojí výzvy, kterou představuje na jedné straně zajištění všeobecně spravedlivého přístupu k předškolnímu vzdělávání a péči a na straně druhé zvyšování kvality jejich poskytování, by mohla zahrnovat následující prvky:
1. |
zajištění spravedlivého přístupu k vysoce kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči podporujícím začlenění, zejména pro děti ze sociálně a ekonomicky znevýhodněných rodin, z rodin migrantů nebo romských rodin, či pro děti se zvláštními vzdělávacími potřebami, včetně postižených; |
2. |
vytvoření účinných modelů financování, včetně financování cíleného, které nastolí spravedlivou rovnováhu mezi veřejnými a soukromými investicemi v souladu s vnitrostátními a místními podmínkami; |
3. |
podpora meziodvětvového a integrovaného přístupu ke službám péče a vzdělávání, aby bylo možné uceleným způsobem uspokojit všechny kognitivní, sociální, emocionální, psychologické a fyzické potřeby dětí, jakož i zajistit úzkou spolupráci mezi domácím prostředím a předškolním vzděláváním a péčí i bezproblémový přechod mezi jednotlivými stupni vzdělávání; |
4. |
podpora profesionalizace personálu působícího v oblasti předškolního vzdělávání a péče, s důrazem na rozvoj jejich kompetencí, kvalifikací a pracovních podmínek, a zvyšování prestiže tohoto povolání. Kromě toho je třeba vypracovat politiky, mezi jejichž cíle bude patřit přilákání personálu s odpovídající kvalifikací do odvětví předškolního vzdělávání a péče, odborná příprava a udržení těchto pracovníků a zlepšení poměrného zastoupení mužů a žen mezi nimi; |
5. |
prosazování vzdělávacích a jiných programů odpovídajících vývojovému stupni dítěte, které budou podporovat osvojování kognitivních i nekognitivních dovedností, a zároveň zohlednění důležitosti her, které mají v raném věku rovněž zásadní význam pro učební proces; |
6. |
podpora rodičů v jejich úloze hlavních vychovatelů svých dětí v raném dětství a motivování služeb předškolního vzdělávání a péče k úzké, partnerské spolupráci s rodiči, rodinami a komunitami, s cílem zvyšovat povědomí o příležitostech nabízených předškolním vzděláváním a péčí a významu učení se od raného věku; |
7. |
prosazování zajištění kvality za účasti všech klíčových zúčastněných subjektů, včetně rodin; |
8. |
podpora evropského výzkumu a shromažďování údajů v oblasti předškolního vzdělávání a péče, případně ve spolupráci s mezinárodními organizacemi, s cílem posílit znalostní základnu pro tvorbu politik a provádění programů v oblasti předškolního vzdělávání a péče; |
VYZÝVÁ PROTO ČLENSKÉ STÁTY, ABY:
1. |
provedly analýzu a vyhodnocení možností využití, cenové dostupnosti a kvality stávajících služeb předškolního vzdělávání a péče na místní, regionální a vnitrostátní úrovni ve smyslu těchto závěrů; |
2. |
zajistily zavedení opatření zaměřených na zajištění všeobecně spravedlivého přístupu k předškolnímu vzdělávání a péči a na zvýšení jejich kvality; |
3. |
coby dlouhodobé opatření posilující růst účinně vynakládaly finanční prostředky na předškolní vzdělávání a péči; |
VYZÝVÁ KOMISI, ABY:
1. |
podporovala členské státy při určování a výměně osvědčených politik a postupů prostřednictvím otevřené metody koordinace; |
2. |
rozšířila využitelné poznatky v oblasti předškolního vzdělávání a péče tím, že bude vycházet z mezinárodního výzkumu, bude k němu přispívat výzkumem v rámci EU a zjednoduší dostupnost jeho výsledků; |
3. |
v rámci strategického rámce „ET 2020“ monitorovala pokrok v dosahování referenčního cíle „ET 2020“ v oblasti předškolního vzdělávání a v dosahování cílů stanovených v těchto závěrech v souvislosti s větší přístupností a lepší kvalitou, a aby o tomto pokroku podávala zprávy; |
A VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY S PODPOROU KOMISE:
1. |
v příslušných oblastech (jako je vzdělávání, kultura, sociální záležitosti, zaměstnanost, zdravotnictví, spravedlnost) koordinovaly politiky prostřednictvím otevřené metody koordinace, s přispěním všech zúčastněných stran a s cílem stanovit na evropské úrovni referenční nástroje, které budou podporovat vypracovávání politik v oblasti předškolního vzdělávání a péče na příslušné místní, regionální a vnitrostátní úrovni; |
2. |
aniž jsou dotčena jednání o budoucím finančním rámci, na podporu výše uvedených cílů účinně využívaly všechny příslušné nástroje EU v oblasti celoživotního učení a výzkumu a jakož i evropské strukturální fondy v souladu s cíli strategie Evropa 2020. |
(1) Úř. věst. C 298, 8.12.2006, s. 3.
(2) Úř. věst. C 319, 13.12.2008, s. 20.
(3) Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 2.
(4) Úř. věst. C 301, 11.12.2009, s. 5.
(5) Úř. věst. C 135, 26.5.2010, s. 2.
(6) Závěry Evropské rady ze zasedání v březnu roku 2010 – dokument EUCO 7/1/10 REV 1.
(7) Dokument 7226/11 – KOM(2011) 60 v konečném znění.
(8) Dokument 6264/11 – KOM(2011) 66 v konečném znění.
(9) Pro účely těchto závěrů se předškolním vzděláváním a péčí rozumí jakékoli způsoby zajištění vzdělávání a péče pro děti ve věku od 0 let do věku zahájení povinné školní docházky, nehledě na uspořádání, financování, provozní dobu nebo program; daný pojem rovněž zahrnuje předškolní i přípravná zařízení. (zdroj: OECD, „Starting strong I“, 2006, str. 7.)
(10) Viz příloha I závěrů (Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 7): V roce 2020 by se vzdělávání v raném věku mělo účastnit alespoň 95% dětí ve věku od 4 let do věku, kdy mají zahájit povinnou školní docházku.
V roce 2008 dosahovala průměrná míra zapojení do předškolního vzdělávání a péče 92,3%.