28.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 159/1

28.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 159/5

28.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 159/8

28.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 159/9

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32011M5047. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

28.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 159/10

1.

K účinnému fungování nedávno zřízeného Evropského systému orgánů finančního dohledu je třeba provést změny právních předpisů Unie v oblasti činnosti tří evropských orgánů dohledu (orgány ESA) (2) a Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) (3). V tomto ohledu navrhovaná směrnice, kterou se mění právní předpisy v oblasti pojišťovnictví a cenných papírů, a to směrnice 2009/138/ES (4) v podstatném rozsahu a směrnice 2003/71/ES (5) v užším rozsahu, doplňuje právní rámec přijatý již směrnicí 2010/78/EU (6). Z tohoto důvodu je toto stanovisko třeba číst ve spojení se stanoviskem ECB CON/2010/23 (7).

2.

Stanovisko hodnotí navrhovanou směrnici z pohledu finanční stability. Připomínky a legislativní návrhy obsažené v tomto stanovisku se zaměřují na aspekty, které mají význam pro reformu architektury dohledu, zapojení ECB, ESCB a ESRB a jejich spolupráci a sdílení informací s orgány ESA a příslušnými vnitrostátními orgány. Zvláštní pozornost se ve stanovisku věnuje nutnosti zajistit ve vhodných oblastech konzistentní přístup v rámci všech odvětví finančních služeb, jehož prostřednictvím budou zajištěny rovné podmínky a který bude současně nástrojem pro sbližování dohledu.

3.

Vývoj jednotného evropského souboru pravidel pro všechny finanční instituce na jednotném trhu (8), který ECB plně podporuje (9), vyžaduje i) vhodnou identifikaci příslušných oblastí pro přijetí aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů, ii) odpovídající zapojení orgánů ESA do přípravy těchto aktů s ohledem na jejich technickou povahu a nutnost spoléhat na vysoce odborné znalosti orgánů dohledu a iii) konzistentní a koordinovaný přístup v rámci všech odvětví při přijímání těchto prováděcích opatření.

4.

S ohledem na významnou roli, kterou budou akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty přijaté podle článků 290 a 291 Smlouvy hrát (10) jakožto podstatná část jednotného souboru pravidel, činí ECB následující připomínky, které se týkají výkonu její vlastní poradní role podle čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy.

Zaprvé, návrhy aktů Komise v přenesené pravomoci a prováděcích aktů Komise jsou „návrhy aktů Unie“ ve smyslu čl. 127 odst. 4 první odrážky a čl. 282 odst. 5 Smlouvy. Jak akty v přenesené pravomoci, tak prováděcí akty tvoří právní akty Unie. Je příznačné, že ve většině jazykových verzí čl. 282 odst. 5 Smlouvy se hovoří o „návrzích“ právních aktů Unie, k nimž je třeba konzultovat ECB (11). Proto nelze povinnost konzultovat ECB zužovat pouze na takové návrhy aktů, které vycházejí z návrhů Komise.

Zadruhé, Soudní dvůr ve svém rozsudku ve věci OLAF (12) vysvětlil, že smyslem povinnosti konzultovat ECB je „především zajistit, aby autor tohoto aktu tento akt přijal až poté, co se vyjádří organizace, která díky zvláštním úkolům, které vykonává v rámci Společenství v dané oblasti, a díky své vysoké odborné úrovni může obzvláště vhodným způsobem přispět k zamýšlenému legislativnímu procesu“.

Z tohoto pohledu by ECB měla být ve vhodný okamžik konzultována ke všem návrhům aktů Unie, včetně návrhů aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, které spadají do oblasti její působnosti, aby bylo možné plně využít výhody, které skýtá výkon její poradní role. ECB při výkonu své poradní role v nejvyšší možné míře zohlední nutnost včasného přijetí takových aktů.

5.

V kontextu obecných změn, které jsou společné většině odvětvových právních předpisů a nezbytné pro fungování nových orgánů, ECB zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby příslušné právní předpisy uplatňované ve finančním odvětví upravovaly rovněž odpovídající komunikační kanály pro výměnu informací. ECB proto navrhuje změnu směrnice 2009/138/ES v souladu s odpovídajícími ustanoveními směrnice 2006/48/ES (13); podle této úpravy se nebrání příslušným orgánům a EIOPA, aby sdělovaly centrálním bankám ESCB a případně ECB, jiným vnitrostátním orgánům odpovědným za dohled nad platebními systémy a ESRB informace, které mají význam pro plnění jejich úkolů. (14) Měla by být rovněž zavedena vhodná pravidla pro sdílení informací v případě vzniku naléhavých situací.

6.

ECB respektuje skutečnost, že cíl navrhované směrnice je omezený, přesto se domnívá, že legislativní rámec Unie by měl být v příslušných oblastech konzistentní v rámci všech odvětví finančních služeb, aby se vyloučilo riziko regulační arbitráže. ECB například navrhuje, aby se prosazovalo sbližování jednotlivých odvětví v následujících oblastech:

6.1   Zacházení s finančními holdingy při výpočtu vlastního kapitálu: ECB se domnívá, že v otázce určování vlastního kapitálu by se mohla zvýšit míra koherence při zacházení s „účastmi“ ve stejném odvětví a v rámci všech odvětví finančních služeb, aby se zabránilo regulační arbitráži mezi právnickými osobami nebo mezi subjekty uvnitř finančního konglomerátu (15). ECB zejména doporučuje, aby byla dále sjednocena definice účasti v pojišťovnách a úvěrových institucích ve směrnici 2006/48/ES (16) a směrnici 2009/138/ES (17) a metody, které se mají použít na úrovni skupiny při řešení dvojkolejnosti úpravy, která plyne z účasti subjektů ve vícero odvětvích (18). Podvýbor pro finanční konglomeráty zřízený nařízeními o orgánech ESA (19) by mohl v podpoře sbližování mezi odvětvími hrát smysluplnou roli.

6.2   Řešení otázky finanční stability: veškeré procyklické účinky, které plynou z provedení právního rámce Solventnost II, a v relevantních oblastech také příspěvek proticyklických mechanismů k finanční stabilitě, a to včetně vlivu pojistného za nelikviditu, na nějž odkazuje navrhovaná směrnice, by mohly být ještě dále posouzeny.

6.3   Politika odměňování a systémy odměňování: v souladu s cíli doporučení Komise (20) ECB obecně vítá probíhající práce v oblasti na tvorbě politiky odměňování a systémů odměňování v kontextu prováděcích opatření pro Solventnost II (21). Mezinárodně dohodnuté obecné zásady politiky odměňování, které byly vyvinuty pro banky, a jim odpovídající prováděcí standardy (22) by se měly uplatňovat i v odvětví pojišťovnictví (23) s tím, že v otázkách, kde to má význam, se přihlédne ke specifikům tohoto odvětví.

6.4   Úvěrová hodnocení: podle navrhované směrnice budou orgánu EIOPA svěřeny určité úkoly, které se týkají i) hodnocení způsobilosti externích ratingových agentur a ii) přiřazení jejich úvěrového hodnocení podle objektivní stupnice úvěrového hodnocení (24) a ve vztahu k nimž bude muset Komise přijmout podrobná kritéria ve formě aktů v přenesené pravomoci (25). Zatímco ECB v zásadě podporuje tyto nové úkoly svěřované orgánu EIOPA a bere v úvahu specifika každého jednotlivého odvětví finančních služeb, poznamenává také, že způsobilost externích ratingových agentur je již řešena v kontextu směrnice 2006/48/ES (26) a nařízení (ES) č. 1060/2009 (27). Z tohoto pohledu a vzhledem ke skutečnosti, že tyto otázky svou povahou přesahují jednotlivá odvětví, ECB navrhuje, aby před přijetím jakéhokoli předpisu bylo provedeno hodnocení, do něhož by byly zapojeny všechny tři orgány ESA, s cílem zajistit soulad a synergii mezi příslušnými odvětvovými předpisy Unie, a to včetně případných prováděcích opatření.

6.5   Určení „výjimečného poklesu na finančních trzích“: v případě, že není dodržován solventnostní kapitálový požadavek, orgán dohledu požaduje po dotyčné pojišťovně nebo zajišťovně, aby přijala do doby maximálně devíti měsíců nezbytná opatření. (28) V případě výjimečného poklesu na finančních trzích může orgán dohledu prodloužit tuto lhůtu o odpovídající dobu „s přihlédnutím ke všem relevantním faktorům“. (29) Podle navrhované směrnice by orgán EIOPA identifikoval a konstatoval existenci případu výjimečného poklesu na finančních trzích a Komise by pro tento účel přijala akty v přenesené pravomoci, v nichž by upřesnila postupy, kterými se musí orgán EIOPA řídit při určování existence takových případů a „faktorů“, k nimž se má přihlédnout, včetně maximální „odpovídající doby“. (30) V zájmu zajištění konzistentního přístupu ve všech členských státech ECB podporuje navrhovanou roli, která má být svěřena orgánu EIOPA. Ze stejného důvodu by mohlo být rovněž vhodné konzultovat ESRB a zavést kvalitativní a kvantitativní kritéria, metody a požadavky k určování existence takových případů.

Měl by být blíže objasněn vzájemný vztah mezi konstatováním existence případů výjimečného poklesu na finančních trzích ze strany orgánu EIOPA, prohlášením mimořádných situací ve smyslu nařízení o orgánech ESA (31) ze strany Rady a rovněž opatřeními, která přijímají orgány dohledu za výjimečných okolností v případě dalšího zhoršování finanční situace příslušného podniku (32).

7.

Ačkoli ECB chápe nutnost přechodných požadavků (33), v některých případech by mohlo být vhodné podstatně zkrátit maximální 10-leté období, v průběhu něhož se předpokládá přijetí určitých přechodných ustanovení, a poskytnout tak dostatečný stimul k včasnému provádění reformy Solvence II (34). I s ohledem na význam konzistentního přístupu pro zajištění kvality předávaných informací lze jako příklad uvést zavedení metod a předpokladů, jež se mají používat při oceňování aktiv a pasiv, v rozumném časovém horizontu.

28.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 159/17

(1)

Rada rozhodnutím ze dne 14. září 2009 (2) jmenovala členy řídící rady Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání na období od 18. září 2009 do 17. září 2012.

(2)

Po odstoupení pana Juana MENÉNDEZE VALDÉSE ÁLVAREZE se v řídící radě střediska uvolnilo místo člena v kategorii zástupců zaměstnavatelů.

28.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 159/18

28.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 159/19

28.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 159/20

Regione Lombardia

Piazza Città di Lombardia 1

20124 Milano MI

ITALIA

—

L.P. 28 marzo 2003, n. 4 «Legge provinciale in materia di agricoltura». Capo IX «Eventi calamitosi»; articolo 52 «Altri eventi naturali»,

—

Del. n. 2362 del 15 ottobre 2010, Direttive per l’attuazione del Piano di controllo finalizzato all’eradicazione della Agalassia contagiosa negli allevamenti colpiti da Agalassia,

—

Del. n. 1001 del 13 maggio 2011: «Disciplina relativa alla concessione degli indennizzi per i danni agli allevamenti colpiti da Agalassia contagiosa».

Provincia Autonoma di Trento

Servizio Aziende agricole e territorio rurale

Via G.B. Trener 3

38121 Trento TN

ITALIA

—

http://www.consiglio.provincia.tn.it/banche_dati/codice_provinciale/clex_ricerca_per_campi.it.asp

—

http://www.delibere.provincia.tn.it/ricerca_delibere.asp

Celková částka podpory ad hoc poskytnuté podniku: 0,01 EUR (v milionech)

Celková roční částka rozpočtu plánovaného v rámci režimu: 0,01 EUR (v milionech)

Provincie Limburg

Postbus 5700

6202 MA Maastricht

NEDERLAND

28.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 159/22

1.

požadující, aby Anglo učinila následující:

2.

požadující, aby INBS učinila následující:

(dále jen „požadavky“);

3.

v nařízení se prohlašuje, že vznesení požadavků je reorganizačním opatřením podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 („směrnice o reorganizaci a likvidaci uvěrových institucí“) a nařízení Evropských společenství (o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí) z roku 2011 („nařízení z roku 2011“) a že s ohledem na to by požadavky měly mít plnou účinnost v souladu se směrnicí o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí, nařízeními z roku 2011 a zákonem, včetně, ale nikoliv výlučně, článku 61 zákona; a dále

4.

prohlašuje se, že požadavky nabývají účinnosti okamžitě.

28.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 159/23

1.

Dne 20. ledna 2011 požádala německá spolková vláda, podle čl. 114 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, Komisi o povolení ponechat si i po vstupu v platnost části III přílohy II směrnice 2009/48/ES (1) (dále jen „směrnice“) stávající ustanovení německých právních předpisů pro těchto pět prvků: olovo, arsen, rtuť, baryum a antimon, stejně jako pro nitrosaminy a nitrosovatelné látky uvolňované z materiálu hraček.

2.

Německé nařízení o spotřebním zboží (Bedarfsgegenständeverordnung) stanoví požadavky na nitrosaminy a nitrosovatelné látky.

3.

Nařízení o spotřebním zboží (Bedarfsgegenständeverordnung) požaduje, aby u nitrosaminů a nitrosovatelných látek v hračkách vyrobených z přírodního nebo syntetického kaučuku určených pro děti do 36 měsíců věku a které jsou určeny ke vkládání do úst nebo u nichž je pravděpodobné, že budou vkládány do úst, bylo množství uvolňované v důsledku migrace natolik malé, aby nebylo laboratorně zjistitelné.

4.

Výše zmíněná vyhláška v současnosti požaduje, aby migrace nitrosaminů a nitrosovatelných látek byla nižší než 0,01 mg/kg v případě nitrosaminů a nižší než 0,1 mg/kg v případě nitrosovatelných látek.

5.

Podrobná ustanovení o nitrosaminech a nitrosovatelných látkách jsou obsažena v příloze 4 bodě 1.b a v příloze 10 bodě 6 nařízení o spotřebním zboží (Bedarfsgegenständeverordnung), které bylo zveřejněno dne 23. prosince 1997 a naposledy pozměněno nařízením ze dne 6. března 2007.

6.

Druhé nařízení k zákonu o bezpečnosti zařízení a výrobků (Zweite Verordnung zum Geräte- und Produktsicherheitsgesetz (Verordnung über die Sicherheit von Spielzeug) (2. GPSGV)) se týká zejména těchto prvků: olovo, arsen, rtuť, baryum a antimon. Mezní hodnoty stanovené pro výše zmíněné prvky druhým nařízením k zákonu o bezpečnosti zařízení a výrobků (Verordnung über die Sicherheit von Spielzeug — 2. GPSGV) jsou totožné s hodnotami stanovenými směrnicí 88/378/EHS (2). Maximální denní biologická dostupnost je 0,7 μg pro olovo, 0,1 μg pro arsen, 0,5 μg pro rtuť, 25 μg pro baryum a 0,2 μg pro antimon.

7.

Podrobná ustanovení o výše uvedených prvcích jsou stanovena v paragrafu 2 druhého nařízení k zákonu o bezpečnosti zařízení a výrobků (Verordnung über die Sicherheit von Spielzeug — 2. GPSGV), naposledy pozměněného nařízením ze dne 6. března 2007.

8.

Směrnice stanoví pravidla pro bezpečnost hraček a pro jejich volný pohyb ve Společenství. Článek 54 stanoví, že členské státy uvedou v účinnost vnitrostátní předpisy pro dosažení souladu s touto směrnicí do 20. ledna 2011 a budou tyto předpisy používat ode dne 20. července 2011. Část III přílohy II směrnice se použije ode dne 20. července 2013.

9.

Příloha II část III bod 8 směrnice obsahuje specifické hodnoty pro nitrosaminy a nitrosovatelné látky. Je zakázáno používání těchto látek v hračkách určených pro použití dětmi mladšími 36 měsíců nebo v jiných hračkách určených ke vkládání do úst, je-li migrace látek rovná nebo vyšší 0,05 mg/kg u nitrosaminů a 1 mg/kg u nitrosovatelných látek.

10.

Příloha II část III bod 13 směrnice obsahuje specifické migrační limity pro několik prvků, včetně olova, arsenu, rtuti, barya a antimonu. Existují tři různé migrační limity podle druhu materiálu hračky: suchý, drobivý, práškovitý nebo poddajný materiál hračky, tekutý nebo viskózní materiál hračky a seškrábnutý materiál hračky. Nesmí být překročeny tyto limity: 13,5, 3,4 a 160 mg/kg u olova; 3,8, 0,9 a 47 mg/kg u arsenu; 7,5, 1,9 a 94 mg/kg u rtuti; 4 500, 1 125 a 56 000 mg/kg u barya a 45, 11,3 a 560 mg/kg u antimonu.

11.

Pokud jde o uvádění na trh, zachází platná ustanovení německých nařízení dále a jsou tudíž přísnější než právní předpisy, které budou na úrovni EU použitelné ode dne 20. července 2013.

12.

Německá spolková vláda tvrdí, že zachování v současnosti platných ustanovení je nezbytné za účelem ochrany zdraví dětí, které potřebují náležitou ochranu před expozicí škodlivým chemickým látkám.

13.

Směrnicí stanovené limity pro nitrosaminy a nitrosovatelné látky (0,05 mg/kg u nitrosaminů a 1 mg/kg u nitrosovatelných látek) pokládá německá spolková vláda za adekvátní pouze u nafukovacích balónků. Balónky se vkládají do úst pouze na krátkou dobu při nafukování, zatímco u ostatních hraček vyrobených z přírodního nebo syntetického kaučuku určených pro děti do 36 měsíců věku a které jsou určeny ke vkládání do úst nebo u nichž je pravděpodobné, že budou vkládány do úst, je doba kontaktu delší. Expozice nitrosaminům obsaženým v balóncích je tudíž méně významná. Aby se dosáhlo náležité úrovně bezpečnosti, měly by limity u hraček vyrobených z přírodního nebo syntetického kaučuku určených pro děti do 36 měsíců věku a které jsou určeny ke vkládání do úst nebo u nichž je pravděpodobné, že budou vkládány do úst, vycházet ze zásady ALARA (v co nejnižší rozumně dosažitelné míře). Německá spolková vláda tudíž usuzuje, že ponechání detekčních limitů do 0,01 mg/kg u nitrosaminů a 0,1 mg/kg u nitrosovatelných látek zajistí adekvátní úroveň ochrany dětí při používání hraček z kaučuku, které jsou určeny ke vkládání do úst nebo u nichž je pravděpodobné, že budou vkládány do úst.

14.

V případě některých prvků německá spolková vláda tvrdí, že limity stanovené směrnicí pro olovo, arsen, rtuť, baryum a antimon jsou příliš vysoké a mohou ohrozit zdraví a bezpečnost dětí. Německé úřady jsou si vědomy skutečnosti, že tyto limity vycházejí z hodnot přijatelných denních příjmů uváděných vědeckou obcí. Aplikování těchto přijatelných denních příjmů ovšem vyústilo ve zvýšení limitů pro výše uvedené prvky. Toto zvýšení německá spolková vláda nepovažuje za nezbytné. V případě olova a arsenu zajistí náležitou úroveň ochrany dětí pouze uplatňování zásady ALARA. V případě rtuti, barya a antimonu německá spolková vláda tvrdí, že v zájmu zajištění vyšší úrovně ochrany dětí by měly být zachovány nižší limity stanovené druhým nařízením k zákonu o bezpečnosti zařízení a výrobků (Verordnung über die Sicherheit von Spielzeug — 2. GPSGV), které jsou pokládány za správný výrobní postup.

15.

Toto oznámení bude posouzeno s ohledem na směrnici 2009/48/ES a v souladu s čl. 114 odst. 4 SFEU. Komise má šest měsíců na to, aby schválila nebo zamítla oznámená opatření poté, co prověří, zda neslouží jako prostředek svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu a zbytečně a nepřiměřeně nenarušují fungování vnitřního trhu.

16.

Veškeré připomínky k uvedenému oznámení se zasílají Komisi do 30 dnů od zveřejnění tohoto sdělení. Na připomínky předložené po uplynutí těchto 30 dnů nebude brán zřetel.

17.

Další podrobnosti k německému oznámení lze získat na adrese Evropské komise, generálního ředitelství pro podniky a průmysl:

28.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 159/26

1.

Komise dne 20. května 2011 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podniky Raiffeisen Bank International AG („RBI“, Rakousko) a EFG Eurobank Ergasias S.A. („EFG“, Řecko) získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování nákupem akcií společnou kontrolu nad svými dceřinými společnostmi Raiffeisenbank Polska S.A. („RBPL“, Polsko) a Polbank EFG („Polbank“, Polsko) a zároveň je spojují.

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.6168 – RBI/EFG Eurobank/JV na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise: