ISSN 1725-5163

doi:10.3000/17255163.C_2011.099.ces

Úřední věstník

Evropské unie

C 99

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 54
31. března 2011


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

I   Usnesení, doporučení a stanoviska

 

STANOVISKA

 

Evropská centrální banka

2011/C 099/01

Stanovisko Evropské centrální banky ze dne 16. února 2011 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o systémech pojištění vkladů (přepracované znění) a k návrhu směrnice, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES o systémech pro odškodnění investorů (CON/2011/12)

1

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropská komise

2011/C 099/02

Směnné kurzy vůči euru

8

2011/C 099/03

Sdělení Komise – Pokyny k dobrovolnému uplatňování článku 10c směrnice 2003/87/ES

9

 

V   Oznámení

 

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

 

Evropská komise

2011/C 099/04

Výzva k předkládání žádostí o granty pro výzkumné pracovníky v rámci pracovního programu společného evropského metrologického výzkumného programu (EMRP)

29

2011/C 099/05

Zvláštní výzva k předkládání návrhů – EAC/16/11 – Erasmus University Charter 2012

30

 

Evropský úřad pro bezpečnost potravin

2011/C 099/06

Výzva k vyjádření zájmu vědeckých odborníků o členství ve vědeckých komisích a vědeckém výboru Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (Parma, Itálie)

31

 

ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY

 

Evropská komise

2011/C 099/07

Oznámení o platných antidumpingových opatřeních týkajících se dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících mimo jiné z Číny do Unie, rozšířených na dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Korejské republiky bez ohledu na to, zda je u něho deklarován původ z Korejské republiky: změna adresy společnosti osvobozené od rozšířených opatření

38

CS

 


I Usnesení, doporučení a stanoviska

STANOVISKA

Evropská centrální banka

31.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 99/1


STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 16. února 2011

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o systémech pojištění vkladů (přepracované znění) a k návrhu směrnice, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES o systémech pro odškodnění investorů

(CON/2011/12)

2011/C 99/01

Úvod a právní základ

Evropská centrální banka (ECB) obdržela dne 22. září 2010 žádost Rady Evropské unie o stanovisko k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o systémech pojištění vkladů (přepracované znění) (1) (dále jen „navrhované přepracované znění směrnice“). Dne 30. září 2010 obdržela ECB žádost Rady o stanovisko k návrhu směrnice, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES o systémech pro odškodnění investorů (2) (dále jen „navrhovaná pozměňující směrnice“).

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, jelikož navrhované přepracované znění směrnice a navrhovaná pozměňující směrnice obsahují ustanovení, která mají vliv na příspěvek Evropského systému centrálních bank k řádnému provádění opatření v oblasti stability finančního systému ve smyslu čl. 127 odst. 5 Smlouvy. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

Obecné připomínky

1.

ECB vítá cíl navrhovaného přepracovaného znění směrnice, kterým je vytvoření uceleného harmonizovanějšího rámce pro systémy pojištění vkladů. ECB oceňuje skutečnost, že do navrhovaného přepracovaného znění směrnice byla promítnuta mnohá z doporučení uvedených: a) ve stanovisku ECB CON/2008/70 (3) k dřívějšímu návrhu změn směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů (4) a b) v příspěvku Eurosystému do veřejné konzultace Evropské komise k přezkumu směrnice 94/19/ES (5). ECB oceňuje, že do navrhovaného přepracovaného znění směrnice byla zapracována její doporučení: a) dále harmonizovat kritéria způsobilosti a úrovně krytí pro pojištění vkladů (6), b) zvýšit informační povinnost úvěrových institucí ohledně rozsahu ochrany vkladů poskytované prostřednictvím příslušných systémů pojištění vkladů (7) a c) zavést částečné ex ante financování pro všechny systémy pojištění vkladů (8). ECB považuje tyto prvky regulatorního rámce systémů pojištění vkladů za klíčové z hlediska finanční stability.

2.

ECB si též všímá, že zpráva Evropské komise připojená k navrhovanému přepracovanému znění směrnice (9) se zabývá otázkou vývoje dalších opatření ke koordinaci pojištění vkladů na úrovni Unie poté, kdy finanční prostředky systémů pojištění vkladů dosáhnou stanovené cílové výše. Nedávno přijaté sdělení Komise o rámci EU pro řízení krizí ve finančním odvětví (10) zároveň poukazuje na prověření možných synergií mezi systémy pojištění vkladů a nově vytvořenými fondy pro řešení problémů finančních institucí. Eurosystém se o tuto oblast vzhledem ke své úloze v oblasti finanční stability velmi zajímá a bude sledovat postup těchto prací ve spolupráci s Komisí.

3.

ECB bere na vědomí, že navrhovaná pozměňující směrnice, kterou se aktualizuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů (11), prohloubí harmonizaci systémů pro odškodnění investorů v Unii. I když se k tomuto legislativnímu nástroji podrobně nevyjadřuje, považuje za důležité, aby byl regulatorní rámec Unie i nadále založen na předpokladu odlišných rizikových profilů vkladatelů a investorů.

Konkrétní připomínky týkající se systémů pojištění vkladů

Rozsah krytí

4.

Podle navrhovaného přepracovaného znění směrnice budou všechny úvěrové instituce povinny účastnit se systémů pojištění vkladů, které budou poskytovat pojištění vkladů na základě harmonizovaných podmínek (12) a které budou v zásadě financovány formou individuálních ex ante příspěvků členů systému pojištění vkladů. ECB považuje takovou harmonizaci za nezbytný předpoklad pro zajištění rovných podmínek v kontextu jednotného trhu Unie v oblasti finančních služeb. Rovněž Basilejský výbor pro bankovní dohled (Basel Committee on Banking Supervision – BCBS) podporuje co možná nejširší členství v systémech pojištění vkladů (13). ECB si je současně vědoma, že v některých členských státech dlouhodobě úspěšně působí vzájemné záruční společnosti a systémy na dobrovolném základě, které ochrany vkladů dosahují jinak než předem stanoveným pojištěním vkladů, např. prostřednictvím ujednání o vzájemné pomoci. ECB vychází z toho, že cílem navrhovaného přepracovaného znění směrnice není omezit schopnost těchto vzájemných a dobrovolných systémů nadále poskytovat ochranu svým členským institucím způsobem, který je pro tyto systémy charakteristický, a že taková ochrana by byla poskytována souběžně s pojištěním, jež bude chránit vklady klientů těchto členských institucí v souladu s navrhovaným přepracovaným zněním směrnice. V této souvislosti ECB vítá desetileté přechodné období pro dosažení cílové výše ex ante finančních prostředků, jež navrhované přepracované znění směrnice stanoví s cílem zmírnit zatížení těch úvěrových institucí, které dosud nebyly povinny hradit příspěvky do systému pojištění vkladů (14).

5.

ECB doporučuje (15), aby vyloučení vkladů veřejných orgánů z režimu navrhovaného přepracovaného znění směrnice bylo formulováno s použitím přesnější původní dikce směrnice 94/19/ES. Příslušné ustanovení by proto mělo odkazovat na „stát a ústřední správní orgány“ a na „krajské, regionální, místní a obecní orgány“. (16)

Lhůta pro výplatu

6.

ECB vítá zásadu dalšího zkracování lhůt pro výplatu v případě pojištěných vkladů (17). Navrhované zkrácení lhůty na sedm dnů by však mohlo být obtížné realizovat, protože by bylo zavedeno krátce po původním zkrácení lhůty na 20 pracovních dnů, jež měly členské státy provést do konce roku 2010 (18). ECB doporučuje (19) změnit navrhované přepracované znění směrnice tak, aby stanovilo, že Komise i) přezkoumá provedení původního zkrácení lhůty na 20 pracovních dnů a ii) na základě výsledků takového přezkumu předloží návrhy ohledně dalšího zkrácení lhůty pro výplatu.

Financování

7.

Podle navrhovaného přepracovaného znění směrnice musí systém pojištění vkladů dosáhnout během desetiletého přechodného období finančních prostředků ex ante na úrovni vymezené procentem způsobilých vkladů (20). ECB vítá zavedení výslovné cílové výše finančních prostředků ex ante, což značně zvýší finanční stabilitu a přispěje k vytvoření rovných podmínek tím, že se zátěž spojená s financováním systému pojištění vkladů přesune na členské úvěrové instituce, tj. subjekty kontrolující rizika, která systémy pojištění vkladů pojišťují. ECB chápe, že výše financování ex ante je předmětem diskuse vedené jako součást unijního legislativního procesu. Doporučuje (21), aby tato výše financování ex ante byla vymezena na základě „pojištěných vkladů“, tj. způsobilých vkladů, jež nepřevyšují limit pojištění (22), jelikož pojištěné vklady odrážejí úroveň závazků systému pojištění vkladů přesněji než způsobilé vklady.

8.

Pokud jde o výpočet jednotlivých příspěvků členů systému pojištění vkladů, ECB v zásadě vítá navrhovaný model, ve kterém jsou příspěvky částečně založeny na stupni rizika a který je doplněn ustanoveními, jež zajišťují porovnatelnost různých tříd aktiv (23). Cílem tohoto modelu, který vychází z doporučení Společného výzkumného střediska Komise (24), je, aby byl výpočet dostatečně jednoduchý a umožnil tak srovnatelnost jednotlivých příspěvků při uplatnění řady relevantních klíčových (založených na riziku) a doplňkových (nezaložených na riziku) ukazatelů. ECB doporučuje (25), aby navrhované přepracované znění směrnice stanovilo, že jednotlivé prvky metodologie výpočtu budou podrobně upraveny v technických normách a pokynech, které vypracuje Evropský orgán pro bankovnictví a které budou založeny na ověřených empirických údajích a podpoří rovné zacházení.

9.

Pro případ, že finanční prostředky ex ante nebudou postačovat k vyplacení vkladatelů, stanoví navrhované přepracované znění směrnice tři kroky pro dodatečné ex post financování. ECB má v tomto ohledu tyto připomínky:

9.1

Jako první krok budou členové systému pojištění vkladů povinni uhradit mimořádné příspěvky do výše 0,5 % způsobilých vkladů. (26) ECB vítá toto řešení, neboť do plnění mimořádných požadavků zapojuje samotné finanční odvětví, čímž omezuje podněty k morálnímu hazardu, které jsou se systémem pojištění vkladů spojeny, a vytváří podmínky pro účinný tlak ze strany ostatních členů.

9.2

Jako druhý krok bude možné využít mechanismu vzájemných půjček, který umožní, aby jakýkoli systém pojištění vkladů působící v některém členském státě poskytl půjčku jinému takovému systému pojištění vkladů až do výše 0,5 % jeho způsobilých vkladů, s tím, že tato půjčka musí být splacena i s úroky do pěti let (27). ECB poznamenává, že aktivace přeshraničních ujednání o půjčce mezi systémy pojištění vkladů může vést k případům, kdy systém poskytující půjčku čelí později situaci, že musí pokrýt vlastní potřeby výplat nebo kdy systém přijímající půjčku má širší rozsah funkcí než systém poskytující půjčku, např. má pravomoc rekapitalizovat nebo poskytovat úvěry hroutícím se úvěrovým institucím ve svém členském státě. Proto ECB vítá omezení zavedená navrhovaným přepracovaným zněním směrnice, včetně toho, že vypůjčené prostředky lze použít pouze k úhradě pohledávek vkladatelů (28). ECB vychází z toho, že v současné fázi legislativní diskuse k navrhovanému přepracovanému znění směrnice se počítá s tím, že by mechanismus půjček mezi systémy pojištění vkladů fungoval na dobrovolném základě. Dalšími prvky, které je třeba při regulaci této oblasti zvážit, jsou: i) minimální předpoklady pro aktivaci mechanismu půjček, pokud jde o povinné vyčerpání jiných zdrojů financování systémem pojištění vkladů, který přijímá půjčku, a ii) podmínky, za kterých lze půjčku poskytnout včetně záruk splacení pro systém pojištění vkladů poskytující půjčku. Zároveň je předmětem širší diskuse, zda by měl systém pojištění vkladů používat své prostředky pro účely krizového řízení nad úzce vymezený rámec vyplácení vkladatelů. (29) ECB se domnívá, že tato otázka by měla být řešena v rámci legislativních prací iniciovaných sdělením Komise o krizovém řízení.

9.3

Jako třetí krok a současně krajní východisko by měly mít systémy pojištění vkladů k dispozici alternativní způsoby financování. ECB nicméně poznamenává, že pokud jde o případnou účast centrálních bank, financování systémů pojištění vkladů musí být v souladu se zákazem měnového financování stanoveným ve Smlouvě, a zejména se zákazem pro národní centrální banky poskytovat možnost přečerpání zůstatku bankovních účtů nebo jakýkoli jiný typ úvěru ve smyslu článku 123 Smlouvy, jak je upřesněn prostřednictvím sekundární legislativy Unie a ustálených zásad ECB (30).

10.

ECB vychází z toho, že se uvažuje o případném stažení původního návrhu, kterým se stanoví omezení co se týče souhrnné výše vkladů a investic systému pojištění vkladů ve vztahu k jedinému subjektu (31). ECB je toho názoru, že jakékoli případné omezení investování je třeba posoudit mimo jiné s ohledem na to, jaký dopad takové opatření může mít na trhy s nástroji specifických tříd aktiv. Tuto otázku může být potřebné zvážit zvláště ve vztahu k investicím systému pojištění vkladů do nástrojů vydaných subjekty veřejného sektoru členských států.

11.

Z hlediska finanční integrace podporuje ECB ustanovení navrhovaného přepracovaného znění směrnice, podle kterého budou úvěrovým institucím, v případě, že ukončí členství v jednom systému a stanou se členy jiného systému, jejich příspěvky za posledních šest měsíců vráceny nebo budou převedeny do nového systému (32). Toto ustanovení může usnadnit reorganizaci úvěrových institucí působících na přeshraničním základě. Aby se však zabránilo případnému zneužití, měla by se tato úprava omezit na převod uhrazených příspěvků do nového systému (s vyloučením možnosti jejich vrácení) a neměla by zahrnovat mimořádné příspěvky zaplacené za účelem krytí nedostatečných zdrojů původního systému pojištění vkladů (33).

Dohled

12.

ECB vítá, že dohled nad systémy pojištění vkladů vykonávaný členskými státy bude posílen prostřednictvím zátěžových testů a že tyto testy budou předmětem srovnávacího hodnocení prováděného Evropským orgánem pro bankovnictví a Evropským fórem pojistitelů vkladů (34). Skutečnost, že Evropský orgán pro bankovnictví bude dostávat informace od systémů pojištění vkladů a příslušných orgánů, zejména pokud jde o financování systémů pojištění vkladů a přeshraniční půjčky mezi těmito systémy, může pomoci zajistit rovné podmínky a řešit některé z výše uvedených problémů týkajících se přeshraničních půjček.

Pozměňovací návrhy

Tam, kde ECB doporučuje změnu navrhovaného přepracovaného znění směrnice, jsou v příloze uvedeny konkrétní pozměňovací návrhy spolu s příslušným odůvodněním.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 16. února 2011.

prezident ECB

Jean-Claude TRICHET


(1)  KOM(2010) 368 v konečném znění.

(2)  KOM(2010) 371 v konečném znění.

(3)  Stanovisko ECB CON/2008/70 ke změnám směrnice o systémech pojištění vkladů, pokud jde o úroveň krytí a lhůtu k výplatě (Úř. věst. C 314, 9.12.2008, s. 1).

(4)  Úř. věst. L 135, 31.5.1994, s. 5. Návrhy změn, ke kterým se ECB vyjádřila ve stanovisku CON/2008/70, byly přijaty jako směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/14/ES ze dne 11. března 2009, kterou se mění směrnice 94/19/ES o systémech pojištění vkladů, pokud jde o úroveň krytí a lhůtu k výplatě (Úř. věst. L 68, 13.3.2009, s. 3).

(5)  Viz „The Eurosystem’s stance on the Commission’s consultation document on the review of Directive 94/19/EC on deposit-guarantee schemes“, srpen 2009 (dále jen „příspěvek Eurosystému z roku 2009“), k dispozici na internetových stránkách ECB http://www.ecb.europa.eu

(6)  Viz s. 4 příspěvku Eurosystému z roku 2009.

(7)  Viz s. 7 příspěvku Eurosystému z roku 2009.

(8)  Viz s. 12 příspěvku Eurosystému z roku 2009.

(9)  Viz Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě „Přezkum směrnice 94/19/ES o systémech pojištění vkladů“ ze dne 12. července 2010, KOM(2010) 369 v konečném znění, s. 4.

(10)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské centrální bance – „Rámec EU pro řízení krizí ve finančním odvětví“ – ze dne 20.10.2010, KOM(2010) 579 v konečném znění (dále jen „sdělení Komise o krizovém řízení“), oddíl 5.2, s. 15; viz též poslední věta 22. bodu odůvodnění navrhovaného přepracovaného znění směrnice a oddíl 7.4, s. 8 důvodové zprávy k navrhovanému přepracovanému znění směrnice.

(11)  Úř. věst. L 84, 26.3.1997, s. 22.

(12)  Viz čl. 3 odst. 1 navrhovaného přepracovaného znění směrnice.

(13)  Viz „Core Principles for Effective Deposit Insurance systems. A proposed methodology for compliance assessment“, konzultační dokument BCBS z 25. listopadu 2010, který byl předložen k připomínkám do 8. prosince 2010 (dále jen „konzultační dokument BCBS“), s. 15 („Zásada č. 8 – povinné členství“), k dispozici na internetových stránkách BCBS http://www.bis.org

(14)  Viz čl. 20 odst. 1 druhý pododstavec ve spojení s čl. 9 odst. 1 třetím pododstavcem a dále čl. 2 odst. 1 písm. h) navrhovaného přepracovaného znění směrnice; viz též oddíl 7.4, s. 7 důvodové zprávy k navrhovanému přepracovanému znění směrnice; viz též 16. bod odůvodnění navrhovaného přepracovaného znění směrnice a oddíl 7.5, s. 8 důvodové zprávy k navrhovanému přepracovanému znění směrnice.

(15)  Viz navrhovaná změna č. 2 v příloze tohoto stanoviska.

(16)  Viz body 3 a 4 přílohy I směrnice 94/19/ES.

(17)  Viz čl. 7 odst. 1 první pododstavec navrhovaného přepracovaného znění směrnice.

(18)  Viz článek 10 směrnice 94/19/ES ve znění čl. 1 odst. 6 písm. a) ve spojení s čl. 2 odst. 1 druhým pododstavcem směrnice 2009/14/ES.

(19)  Viz navrhovaná změna č. 3 v příloze tohoto stanoviska.

(20)  Viz poznámka pod čarou 14.

(21)  Viz navrhovaná změna č. 1 v příloze tohoto stanoviska.

(22)  Čl. 2 odst. 1 písm. c) navrhovaného přepracovaného znění směrnice.

(23)  Viz článek 11 a přílohy I a II navrhovaného přepracovaného znění směrnice.

(24)  Zpráva Společného výzkumného střediska Evropské komise nazvaná „Possible Models for risk-based contributions to EU Deposit Guarantee Schemes“ (červen 2009).

(25)  Viz navrhovaná změna č. 4 v příloze tohoto stanoviska.

(26)  Viz čl. 9 odst. 3 navrhovaného přepracovaného znění směrnice.

(27)  Viz článek 10 navrhovaného přepracovaného znění směrnice.

(28)  Viz čl. 10 odst. 1 písm. d) navrhovaného přepracovaného znění směrnice.

(29)  Viz konzultační dokument BCBS, s. 33.

(30)  Viz s. 11 příspěvku Eurosystému z roku 2009.

(31)  Čl. 9 odst. 2 navrhovaného přepracovaného znění směrnice.

(32)  Viz čl. 12 odst. 3 navrhovaného přepracovaného znění směrnice.

(33)  Viz navrhovaná změna č. 5 v příloze tohoto stanoviska.

(34)  Viz čl. 3 odst. 6 navrhovaného přepracovaného znění směrnice.


PŘÍLOHA

Pozměňovací návrhy

Text navrhovaný Komisí

Změny navrhované ECB (1)

Změny navrhované ECB, které se týkají navrhované směrnice Evropského parlamentu a Rady o systémech pojištění vkladů (přepracované znění)

Změna č. 1

Čl. 2 odst. 1 písm. h) navrhovaného přepracovaného znění směrnice

„h)

„cílovou výší“ rozumí 1,5 % způsobilých vkladů, za jejichž krytí systém pojištění vkladů odpovídá;“

„h)

„cílovou výší“ rozumí 1,5 % pojištěných vkladů, za jejichž krytí systém pojištění vkladů odpovídá;“

Odůvodnění

Výše finančních prostředků ex ante by měla být vymezena na základě „pojištěných vkladů“, tj. způsobilých vkladů, jež nepřevyšují limit pojištění, jelikož pojištěné vklady odrážejí úroveň závazků systému pojištění vkladů přesněji než způsobilé vklady.

Změna č. 2

Čl. 4 odst. 1 písm. j) navrhovaného přepracovaného znění směrnice

„j)

vkladů veřejných orgánů,“

„j)

vkladů státu a ústředních správních orgánů a krajských, regionálních, místních a obecních orgánů,“

Odůvodnění

Vyloučení vkladů veřejných orgánů by mělo být formulováno s použitím přesnější dikce, která byla v této souvislosti původně použita ve směrnici 94/19/ES.

Změna č. 3

Čl. 7 odst. 1 navrhovaného přepracovaného znění směrnice

„1.   Systémy pojištění vkladů musí být schopny vyplatit nedisponibilní vklady do 7 dnů ode dne, kdy příslušné orgány učiní zjištění podle čl. 2 odst. 1 písm. e) bodu i) nebo kdy soudní orgán rozhodne ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. e) bodu ii).“

„1.   Systémy pojištění vkladů musí být schopny vyplatit nedisponibilní vklady do 20 pracovních dnů ode dne, kdy příslušné orgány učiní zjištění podle čl. 2 odst. 1 písm. e) bodu i) nebo kdy soudní orgán rozhodne ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. e) bodu ii).

Do [1. dubna 2012] předloží Komise po předchozí konzultaci Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které: a) přezkoumá, jak bylo provedeno zkrácení lhůty pro výplatu na 20 pracovních dnů; a b) na základě výsledků takového přezkumu vyhodnotí proveditelnost případného dalšího zkrácení lhůty pro výplatu.

Odůvodnění

Navržené zkrácení lhůty pro výplatu na sedm dnů by mohlo být obtížné realizovat, protože má být zavedeno krátce po původním zkrácení lhůty na 20 pracovních dnů, u kterého byla lhůta pro provedení do konce roku 2010. Navrhované přepracované znění směrnice by mělo stanovit, že Komise přezkoumá provedení původního zkrácení lhůty na 20 pracovních dnů a na základě výsledků takového přezkoumání navrhne časový rámec pro další zkrácení lhůty pro výplatu.

Změna č. 4

Čl. 11 odst. 3 až 5 navrhovaného přepracovaného znění směrnice

„3.   Odstavec 2 se nevztahuje na systémy pojištění vkladů uvedené v čl. 1 odst. 2.

4.   Na Komisi se přenášejí pravomoci za účelem upřesnění prvků definic a metod v příloze II části A. Návrh těchto regulačních norem se přijímá v souladu s článkem 7 až 7d [nařízení o Evropském orgánu pro bankovnictví]. Evropský orgán pro bankovnictví může připravit návrh regulačních norem k předložení Komisi.

5.   Do 31. prosince 2012 vydá Evropský orgán pro bankovnictví pokyny k používání přílohy II části B v souladu s [článkem 8 nařízení o Evropském orgánu pro bankovnictví].“

„3.   Odstavec 2 se nevztahuje na systémy pojištění vkladů uvedené v čl. 1 odst. 3.

4.   Na Komisi se přenášejí pravomoci přijmout regulační technické normy , které upřesní definice a metody pro výpočet klíčových ukazatelů rizika v příloze II části A. Tyto regulačnítechnické normy se přijímají v souladu s článkem 1014nařízení (EU) č. 1093/2010.

Komise přihlédne zejména k tomu, že metody výpočtu rizikově vážených příspěvků by se měly zakládat na ověřených empirických údajích a měly by podporovat rovné zacházení.

5.   Do [31. prosince 2011] vydá Evropský orgán pro bankovnictví pokyny k používání doplňkových ukazatelů rizika podle přílohy II části B v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

Odůvodnění

Navrhovaný způsob výpočtu rizikově vážených příspěvků do systému pojištění vkladů je předmětem diskuse. Svěření přípravy pokynů a technických norem v této oblasti Evropskému orgánu pro bankovnictví umožní vypracování odpovídající metody založené na ověřených technických údajích a zároveň podpoří rovné zacházení.

Změna č. 5

Čl. 12 odst. 3 navrhovaného přepracovaného znění směrnice

„3.   Pokud úvěrová instituce ukončí členství v jednom systému a vstoupí do členství v jiném systému, jsou tomuto druhému systému nahrazeny nebo převedeny příspěvky uhrazené během 6 měsíců předcházejících ukončení členství. To se nevztahuje na případy, kdy je úvěrová instituce vyloučena ze systému podle čl. 3 odst. 3.“

„3.   Pokud úvěrová instituce ukončí členství v jednom systému a vstoupí do členství v jiném systému, převedou se do tohoto druhého systému příspěvky, vyjma jakýchkoli mimořádných příspěvků podle čl. 9 odst. 3, uhrazené touto úvěrovou institucí během 6 měsíců předcházejících ukončení členství. To se nevztahuje na případy, kdy je úvěrová instituce vyloučena ze systému podle čl. 3 odst. 3.“

Odůvodnění

Aby se zabránilo případnému zneužití tohoto ustanovení, neměl by se převod příspěvků do nového systému týkat mimořádných příspěvků zaplacených za účelem krytí nedostatečných zdrojů původního systému pojištění vkladů, přičemž navrácení uhrazených příspěvků by mělo být vyloučeno.


(1)  Tučně je vyznačen text, který ECB navrhuje doplnit. Přeškrtnut je text, který ECB navrhuje vypustit.


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

Evropská komise

31.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 99/8


Směnné kurzy vůči euru (1)

30. března 2011

2011/C 99/02

1 euro =


 

měna

směnný kurz

USD

americký dolar

1,4090

JPY

japonský jen

117,01

DKK

dánská koruna

7,4573

GBP

britská libra

0,87890

SEK

švédská koruna

8,9185

CHF

švýcarský frank

1,2993

ISK

islandská koruna

 

NOK

norská koruna

7,8675

BGN

bulharský lev

1,9558

CZK

česká koruna

24,528

HUF

maďarský forint

267,10

LTL

litevský litas

3,4528

LVL

lotyšský latas

0,7093

PLN

polský zlotý

3,9880

RON

rumunský lei

4,1035

TRY

turecká lira

2,1920

AUD

australský dolar

1,3668

CAD

kanadský dolar

1,3674

HKD

hongkongský dolar

10,9696

NZD

novozélandský dolar

1,8544

SGD

singapurský dolar

1,7782

KRW

jihokorejský won

1 551,03

ZAR

jihoafrický rand

9,6264

CNY

čínský juan

9,2381

HRK

chorvatská kuna

7,3775

IDR

indonéská rupie

12 308,75

MYR

malajsijský ringgit

4,2629

PHP

filipínské peso

61,119

RUB

ruský rubl

40,2462

THB

thajský baht

42,720

BRL

brazilský real

2,3128

MXN

mexické peso

16,7932

INR

indická rupie

63,0560


(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.


31.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 99/9


SDĚLENÍ KOMISE

Pokyny k dobrovolnému uplatňování článku 10c směrnice 2003/87/ES

2011/C 99/03

1.   ÚVOD

(1)

Článek 10c směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (1) umožňuje členským státům, jejichž elektroenergetické soustavy splňují určitá kritéria, přechodně přidělovat bezplatné povolenky na emise zařízením na výrobu elektřiny. Tato kritéria jsou spojena s nutností modernizovat energetický systém. Členské státy, které se této možnosti rozhodnou využít, musí současně podniknout opatření zaměřená na zajištění investic do energetického systému, např. do modernizace infrastruktury, čistých technologií atd., ve výši odpovídající hodnotě příslušných bezplatně přidělených povolenek na emise.

(2)

Je třeba zdůraznit, že členské státy, které tato kritéria splňují, uvedené možnosti využít nemusí, a mohou se tak rozhodnout i vzhledem k příjmům z dražeb, o které by tím přišly. Nicméně členské státy, které tuto možnost uplatní, musí splňovat ustanovení článku 10c směrnice 2003/87/ES.

(3)

K maximálnímu využití přínosů obchodování s emisemi a k tomu, aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, je naprosto nezbytný harmonizovaný systém obchodování s emisemi. V tomto ohledu směrnice 2003/87/ES stanoví jako základní princip přidělování povolenek na emise jejich dražbu, neboť se jedná o nejjednodušší a z obecného pohledu o ekonomicky nejúčinnější systém. Dražba zároveň zajišťuje rovné podmínky pro to, aby se na vnitřním trhu s elektřinou dále rozvíjela hospodářská soutěž.

(4)

Směrnice 2003/87/ES dále výslovně stanoví, že přidělování povolenek výlučně v dražbě se stane pravidlem od roku 2013 v energetickém odvětví, a to vzhledem ke schopnosti tohoto odvětví promítat alternativní náklady na CO2 do spotřebitelských cen elektřiny, a vytvářet tak další zisky (tzv. neočekávané zisky). Dražení těmto neočekávaným ziskům zabrání.

(5)

Článek 10c směrnice 2003/87/ES obsahuje ustanovení, jež se odchylují od řady hlavních zásad směrnice 2003/87/ES, jimiž jsou zejména plně harmonizovaný přístup k přidělování povolenek v celé Unii, zavedení dražby jako základní metody přidělování povolenek a výslovný zákaz bezplatného přidělování povolenek na emise na výrobu elektřiny. Cílem těchto zásad a pravidel je zajistit co největší možnou míru ekonomické účinnosti systému. Provádění článku 10c by tudíž tato obecná pravidla a cíle směrnice 2003/87/ES nemělo narušit.

(6)

Vzhledem k těmto souvislostem a také s ohledem na znepokojení mnoha členských států týkajícího se rizika možného narušení hospodářské soutěže, které z uplatňování článku 10c směrnice 2003/87/ES vyplývá, Komise pokládá za nezbytné poskytnout k provádění článku 10c pokyny, a to z těchto důvodů:

Směrnice požaduje, aby Komise posoudila jednotlivé žádosti členských států, které chtějí článek 10c směrnice 2003/87/ES uplatnit. Přijetím těchto pokynů Komise pro své posuzování stanoví transparentní rámec.

Článek 10c směrnice 2003/87/ES představuje výjimku ze základních zásad uvedené směrnice. Je třeba zajistit, aby tato výjimka byla vykládána a uplatňována způsobem, který nepoškozuje celkové cíle, jež směrnice stanoví.

Zatímco čl. 10c odst. 3 směrnice 2003/87/ES požaduje, aby Komise postupem projednávání ve výboru přijala pokyny, „které zajistí, aby tato metoda přidělování povolenek nenarušila nepatřičně hospodářskou soutěž a aby minimalizovala nepříznivé dopady na iniciativy ke snižování emisí“, jednotný výklad si vyžadují i jiné prvky související s metodou přidělování, např. maximální množství bezplatných povolenek na emise definované v čl. 10c odst. 2.

Oblast působnosti článku 10c směrnice 2003/87/ES se týká pouze odvětví výroby elektřiny. Z tohoto důvodu je nezbytné rovněž dospět k jednotnému výkladu toho, která zařízení jsou na základě uvedeného ustanovení způsobilá k přechodnému získání bezplatných povolenek na emise.

Několik technických termínů zavedených v článku 10c směrnice 2003/87/ES (např. hrubá konečná vnitrostátní spotřeba, tržní hodnota bezplatných povolenek) není v uvedené směrnici definováno. Aby bylo zajištěno jednotné používání těchto ustanovení ve všech členských státech, které mohou článek 10c uplatnit, jsou nezbytné jasné pokyny.

Při provádění některých ustanovení článku 10c směrnice 2003/87/ES je členským státům ponechána určitá volnost. To se týká především národního plánu jednotlivých členských států a investic, které jsou s ním spojeny. Jiná ustanovení do směrnice 2003/87/ES zavádějí nové prvky, které je nutno uvést do souladu s tržním přístupem systému. Provádění článku 10c nesmí být v rozporu s cíli směrnice 2003/87/ES ani ohrožovat rovné podmínky na vnitřním trhu Unie.

2.   MAXIMÁLNÍ MNOŽSTVÍ BEZPLATNÝCH POVOLENEK PŘECHODNĚ PŘIDĚLOVANÝCH NA ÚROVNI ČLENSKÝCH STÁTŮ

2.1   Určení maximálního množství

(7)

V čl. 10c odst. 2 směrnice 2003/87/ES je stanoveno maximální množství bezplatně přidělených povolenek na emise, jež mohou být přiděleny způsobilým zařízením ve způsobilých členských státech v roce 2013. V souladu s tímto ustanovením se toto množství musí v následujících letech snižovat tak, aby v roce 2020 nebyly přiděleny žádné bezplatné povolenky na emise.

(8)

Při posuzování žádosti podle čl. 10c odst. 6 Komise prověří, zda maximální množství povolenek na emise uvolněných bezplatně podle článku 10c směrnice 2003/87/ES v daném členském státě v roce 2013 převyšuje množství získané výpočtem stanoveným v příloze I, který je založen na čl. 10c odst. 2.

2.2   Postupné snižování množství bezplatně přidělených povolenek

(9)

V čl. 10c odst. 2 směrnice 2003/87/ES se jasně stanoví, že „celkové množství přechodně přidělených bezplatných povolenek … se postupně snižuje tak, že v roce 2020 nejsou přidělovány žádné bezplatné povolenky“. Z tohoto důvodu je nezbytná věrohodná a přesvědčivá pozvolná trajektorie postupující od počátečního okamžiku přidělování bezplatných povolenek na emise v roce 2013 až po konečný okamžik přidělování bezplatných povolenek na emise v roce 2020.

(10)

Vzhledem k zákonnému mandátu k postupně úplnému ukončení procesu přidělování bezplatných povolenek na emise z maximální úrovně 70 % na 0 % v průběhu nanejvýš sedmi let vykazuje věrohodná a přesvědčivá pozvolná trajektorie směřující k nepřidělení žádného množství bezplatných povolenek na emise v roce 2020 jasně sestupnou tendenci, jež se projevuje v dílčích hodnotách mezi 70 % a 0 %.

(11)

Při posuzování žádosti předložené podle čl. 10c odst. 5 směrnice 2003/87/ES Komise prověří, zda členské státy provádějí věrohodný a přesvědčivý pozvolný přechod na dražbu v plném rozsahu. Pokud by snižování množství povolenek bylo příliš odkládáno, bylo by za celé období 2013–2020 bezplatně přiděleno celkově větší množství povolenek na emise, což by následně vedlo k nepatřičnému narušení hospodářské soutěže na trhu Unie. Takový stav by nebyl slučitelný s čl. 10c odst. 5 směrnice. Komise zastává názor, že členské státy mají při stanovení vhodné trajektorie snižování emisí určitou volnost. Komise se domnívá, že podmínka pozvolného snižování emisí by byla splněna a hospodářská soutěž by nebyla nepatřičně narušena, pokud by členský stát stanovil buď lineární trajektorii snižování emisí, nebo nelineární trajektorii snižování emisí, kdy by se snížení povolenek na emise bezplatně přidělených mezi libovolnými dvěma po sobě následujícími roky v období 2013–2020 lišilo nejvýše o 50 % od průměrného ročního snížení emisí ve zbývajících letech, které je nezbytné k tomu, aby do roku 2020 bylo dosaženo hodnoty 0 %.

3.   ZPŮSOBILÁ ZAŘÍZENÍ

3.1   Rozhodné datum

(12)

Aby zařízení byla způsobilá k přidělení bezplatných povolenek na emise na výrobu elektřiny a mohla z něj mít prospěch, musel být jejich provoz zahájen k 31. prosinci 2008. Členské státy by ve své žádosti podle čl. 10c odst. 5 směrnice 2003/87/ES měly prokázat, že zařízení na jejich území, jež se pokládají za způsobilá k přechodnému přidělení bezplatných povolenek na emise podle článku 10c směrnice 2003/87/ES, tuto podmínku splňují, a to tím, že udají ověřené emise těchto zařízení za období 2008–2010, včetně čísla povolení a držitele účtu příslušného zařízení, které jsou zapsány v nezávislé evidenci transakcí Společenství (CITL). Tyto informace by měly zároveň sloužit jako důkaz toho, že zařízení nadále funguje a prozatím neukončilo provoz.

(13)

Zařízení mohou být způsobilá k přechodnému přidělení bezplatných povolenek na emise podle článku 10c směrnice 2003/87/ES také v případě, že příslušný investiční proces byl „fyzicky zahájen“ k 31. prosinci 2008.

(14)

Znamená to, že přijetí příslušných rozhodnutí o výstavbě nové elektrárny nebylo ovlivněno vyhlídkou na získání bezplatných povolenek na emise pro tuto novou elektrárnu.

(15)

Vzhledem k výše uvedeným úvahám by investiční proces měl být pokládán za fyzicky zahájený nejpozději ke dni 31. prosince 2008, pokud lze prokázat, že investiční rozhodnutí nebylo ovlivněno možností získat příděl bezplatných povolenek na emise. Za tímto účelem by členské státy mohly poskytnout podložené důkazy o tom, že:

byly fyzicky zahájeny stavební práce na místě a že k 31. prosinci 2008 byly zjevné, nebo že

před 31. prosincem 2008 byla podepsána smlouva o výstavbě příslušné elektrárny mezi investorem (zpravidla provozovatelem elektrárny) a podnikem odpovědným za stavební práce.

Komise předpokládá, že v dané souvislosti by fyzicky zahájené stavební práce mohly rovněž zahrnovat přípravné práce na výstavbu dotčené elektrárny, vždy by však byly prováděny na základě výslovného souhlasu příslušného vnitrostátního orgánu, pokud by takový souhlas byl nutný. Členské státy by měly předložit příslušné povolení, jež by mělo mít hmotněprávní status a mělo by být vydáno v souladu s vnitrostátním nebo unijním právem. V případě, že požadavek na výslovný souhlas s přípravnými pracemi není stanoven, byl by k prokázání toho, že stavební práce byly fyzicky zahájeny, nutný jiný důkaz.

Výše podaný výčet nelze pokládat za vyčerpávající, neboť členské státy mohou k prokázání toho, že určité investiční rozhodnutí nebylo ovlivněno možností získat bezplatně přidělené povolenky na emise, využívat jiné podpůrné doklady.

(16)

Při provádění posouzení podle čl. 10c odst. 6 směrnice 2003/87/ES si Komise vyžádá jasné a podložené důkazy o tom, že tyto podmínky byly splněny. Členské státy by ve své žádosti podle čl. 10c odst. 5 směrnice 2003/87/ES měly v tomto ohledu předložit všechny příslušné informace. V opačném případě Komise zamítne seznam zařízení, kterých se žádost týká.

3.2   Zařízení na výrobu elektřiny

(17)

Podle čl. 10c odst. 1 směrnice 2003/87/ES mohou členské státy přechodně přidělovat bezplatné povolenky na emise zařízením na výrobu elektřiny. Výraz „zařízení na výrobu elektřiny“ není ve směrnici 2003/87/ES definován. Jelikož uvedená věta představuje výjimku z obecného pravidla směrnice 2003/87/ES, že na výrobu elektřiny by neměly být přidělovány žádné bezplatné povolenky na emise, musí být vykládána tak, aby nenarušovala cíle směrnice.

(18)

Tento přístup vychází z nutnosti předejít tomu, aby negativní dopady provádění článku 10c směrnice 2003/87/ES měly nepříznivý vliv na průmyslové odvětví příslušného členského státu a na trh celé Unie.

(19)

S ohledem na vymezení oblasti působnosti termínu „zařízení na výrobu elektřiny“ se odkazuje na pojem „výrobce elektřiny“ definovaný v čl. 3 písm. u) směrnice 2003/87/ES a zmíněný také v čl. 10c odst. 2 uvedené směrnice. V souladu s tímto pojmem sem patří všechna zařízení vyrábějící výhradně elektřinu a zařízení vyrábějící elektřinu a teplo (2). Avšak zařízení vykonávající kromě spalování paliv ještě jinou činnost uvedenou na seznamu v příloze I směrnice 2003/87/ES, tj. vyrábějící elektřinu a/nebo teplo, by do této definice zahrnuta nebyla.

(20)

Vzhledem k výše uvedeným úvahám Komise považuje za způsobilá k přidělení bezplatných povolenek na emise podle čl. 10c odst. 1 směrnice 2003/87/ES:

a)

zařízení, jež jsou výrobcem elektřiny podle čl. 3 písm. u) směrnice 2003/87/ES, a

b)

v případě zařízení vyrábějících elektřinu a teplo zařízení, u nichž se zohledňují pouze příslušné emise, jež připadají na výrobu elektřiny.

(21)

Komise ve svém posouzení podle čl. 10c odst. 6 směrnice 2003/87/ES ověří, zda byly poskytnuty důkazy nezbytné k zajištění souladu s výše uvedenými kritérii.

(22)

K určení emisí, jež připadají na elektřinu, u zařízení, která vyrábějí elektřinu i teplo, by členské státy měly zajistit slučitelnost s prováděcími opatřeními podle článku 10a, a zejména čl. 10a odst. 4 směrnice 2003/87/ES a měly by uvést odkaz na metodu přidělování podle čl. 10c odst. 3 směrnice 2003/87/ES.

4.   POŽADAVKY NA NÁRODNÍ PLÁN

4.1   Zásady pro národní plán

(23)

Podle čl. 10c odst. 1 směrnice 2003/87/ES příslušné členské státy předloží Komisi národní plán investic. Komise doporučuje, aby národní plán vycházel z několika společných zásad, které co nejlépe zajistí spravedlivé a jednotné provádění obecných cílů směrnice 2003/87/ES, a zejména cílů článku 10c:

Zásada 1: V národním plánu by měly být uvedeny investice, které přímo nebo nepřímo (investice do sítí a pomocných služeb) přispívají nákladově efektivním způsobem ke snižování emisí skleníkových plynů.

Zásada 2: Investice uvedené v národním plánu by do budoucna měly pokud možno bránit vzniku situací uvedených v čl. 10c odst. 1 písm. a) (3) a b) (4) a v první podmínce čl. 10c odst. 1 písm. c) (5) směrnice 2003/87/ES.

Zásada 3: Investice by měly být vzájemně slučitelné a měly by být slučitelné s jinými příslušnými právními předpisy Unie. Nesmí ani posilovat dominantní postavení, ani nepatřičně narušovat hospodářskou soutěž a obchod na vnitřním trhu, a pokud možno by měly posílit hospodářskou soutěž na vnitřním trhu s elektřinou.

Zásada 4: Investice uvedené v národním plánu by měly doplňovat investice, jež musí členské státy provést, aby splnily jiné cíle nebo právní požadavky vyplývající z práva Unie. Zároveň by se nemělo jednat o investice, jež by byly nutné k uspokojení rostoucí nabídky elektřiny a poptávky po elektřině.

Zásada 5: Investice uvedené v národním plánu by měly přispívat k diverzifikaci a snižování uhlíkové náročnosti skladby zdrojů energie a energetických dodávek k výrobě elektřiny.

Zásada 6: Investice by měly být ekonomicky životaschopné i bez bezplatně přidělených povolenek na emise podle článku 10c směrnice 2003/87/ES, až přechodné přidělování těchto povolenek skončí, s výjimkou zvláštních předem vymezených nově vznikajících technologií, jež se stále nacházejí v demonstrační fázi, uvedených v příloze III.

(24)

Investice uvedené v národním plánu by tyto zásady měly pokud možno splňovat. Pokud u některé investice nelze splnění všech zásad zajistit, příslušný členský stát by to měl podrobně zdůvodnit. V každém případě by tyto investice neměly být s těmito zásadami v rozporu a neměly by ohrožovat základní cíle. Investice stejně tak nesmějí ohrožovat cíle stanovené ve smlouvách ani v jiných příslušných právních předpisech Unie.

(25)

Při posuzování žádosti předložené podle čl. 10c odst. 5 směrnice 2003/87/ES Komise prověří, do jaké míry uvedené investice tyto zásady splňují. Pokud informace uvedené členskými státy v žádosti podle čl. 10c odst. 5 směrnice 2003/87/ES nejsou dostatečně podrobné k tomu, aby Komise mohla provést komplexní posouzení vedoucí k řádně podloženému závěru, Komise si může vyžádat informace další. Jestliže tyto doplňující informace nelze poskytnout včas, Komise odpovídající části národního plánu zamítne. Při posuzování žádosti Komise může rovněž přihlédnout k informacím a stanoviskům pocházejícím z jiných zdrojů.

(26)

Na základě ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (6) by členské státy měly ověřit, zda je nutné provést posouzení vlivů národního plánu na životní prostředí.

(27)

Komise dále poznamenává, že přidělování bezplatných povolenek na emise výrobcům elektřiny a financování odpovídajících investic, které požaduje článek 10c směrnice 2003/87/ES, by v zásadě znamenalo státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Podle čl. 108 odst. 3 SFEU musí členské státy o opatřeních zahrnujících státní podporu informovat Komisi. Po oznámení nesmějí členské státy zamýšlená opatření provést, dokud Komise v tomto řízení nepřijme konečné rozhodnutí. Komise má v úmyslu přijmout v blízké budoucnosti pro posuzování tohoto typu podpory kritéria slučitelnosti. Žádostí podle čl. 10c odst. 5 směrnice 2003/87/ES ani žádným následným rozhodnutím přijatým Komisí nejsou v žádném případě dotčeny povinnosti členských států týkající se oznamování státní podpory podle článku 108 SFEU, přičemž členské státy by se měly na povinné oznamování státních podpor odpovídajícím způsobem připravit. Při posuzování procesu přidělování bezplatných povolenek a národních plánů podle čl. 107 odst. 3 SFEU Komise zajistí, aby přidělování bezplatných povolenek ani národní plány nevedly k nepatřičnému narušení hospodářské soutěže, a to s ohledem na cíl společného zájmu stanovený v článku 10c směrnice 2003/87/ES. Zejména v případě, kdy národní plán soustředí podporu do rukou omezeného počtu příjemců nebo kdy je pravděpodobné, že podpora posílí postavení příjemců podpory na trhu, by členské státy měly prokázat, že podpora nepatřičně nenaruší hospodářskou soutěž nad rámec toho, co je vzhledem k obecným cílům směrnice nezbytně nutné.

4.2   Způsobilé investice

(28)

Vzhledem k nadpisu a obecným souvislostem článku 10c směrnice 2003/87/ES by se investice, jež jsou podle tohoto ustanovení způsobilé, měly týkat odvětví elektřiny a musí být provedeny počínaje 25. červnem 2009. Investice do jiných energetických odvětví však nejsou v zásadě vyloučeny pod podmínkou, že je lze na základě článku 10c směrnice 2003/87/ES pádně zdůvodnit.

(29)

Členské státy mohou samy nejlépe rozhodnout o tom, jaké investice nejvíce přispějí k modernizaci jejich odvětví výroby elektřiny, a nesou odpovědnost za určení investic, které splňují podmínky stanovené ve směrnici. Zároveň musí na vnitrostátní úrovni koordinovat podávání zpráv o provádění investic podle článku 10c směrnice 2003/87/ES (7).

(30)

Členské státy by ve svých národních plánech měly stanovit seznam zařízení provádějících investice, jež jsou v národním plánu uvedeny, a upřesnit výčet investic, jež by měly vyplynout z přidělení bezplatných povolenek na emise. Měly by rovněž upřesnit, v jaké míře budou financovány ze zisků z bezplatně přidělených povolenek na emise a v kterém roce investičního cyklu k tomu dojde.

(31)

Investice financované ze zisků z bezplatně přidělených povolenek na emise podle článku 10c směrnice 2003/87/ES mohou doplňovat investice částečně financované z jiných zdrojů Unie (např. z finančních prostředků uvolněných z rezervy pro nové účastníky na trhu podle čl. 10a odst. 8 směrnice 2003/87/ES, regionálních fondů, TEN-E, Plánu evropské hospodářské obnovy, Evropského energetického programu pro hospodářské oživení, plánu SET atd.), splňují-li požadavky stanovené v tomto dokumentu a jsou-li s těmito nástroji a zdroji slučitelné. V těchto případech je však pro účely článku 10c směrnice 2003/87/ES příslušná pouze ta část investic, na niž lze použít finanční prostředky z bezplatně přidělených povolenek na emise podle článku 10c uvedené směrnice, pod podmínkou, že jsou dodržena pravidla Unie o celkových limitech financování.

(32)

Podrobnější vysvětlení toho, jak Komise chápe termíny „infrastruktura“, „čisté technologie“, „diverzifikace skladby zdrojů energie a energetických dodávek“, jež jsou použity v čl. 10c odst. 1 směrnice 2003/87/ES, je podáno v příloze IV.

(33)

Nevyčerpávající výčet druhů investic způsobilých podle článku 10c směrnice 2003/87/ES je stanoven v příloze V.

4.3   Tržní hodnota

(34)

Podle čl. 10c odst. 1 směrnice 2003/87/ES musí výše investic uvedených v národním plánu odpovídat pokud možno tržní hodnotě bezplatných povolenek na emise. Tržní hodnota povolenek na emise musí být použita jako hodnota referenční, která způsobilým členským státům umožní v jejich národním plánu určit výši investic na vnitrostátní úrovni.

(35)

Jelikož by členské státy měly ve svém národním plánu udat přesnou výši částky, již hodlají podle článku 10c směrnice 2003/87/ES investovat, tržní hodnota povolenek na emise, které mají být podle článku 10c směrnice 2003/87/ES bezplatně přiděleny, by měla být stanovena předem a následně by již neměla být upravována (8).

(36)

Komise doporučuje, aby tržní hodnota bezplatně přidělených povolenek na emise byla odvozena z modelových projekcí evropských cen uhlíku, jež jsou stanoveny v pracovním dokumentu útvarů Komise z roku 2010 připojeném ke sdělení Komise (2010) 265 v konečném znění (9). Pracovní dokument podává aktualizované projekce přihlížející k novým okolnostem v Unii.

(37)

Pro členské státy by proto referenčními hodnotami ke stanovení roční tržní hodnoty bezplatně přidělených povolenek na emise uplatněné v jejich národním plánu měly být roční hodnoty stanovené v příloze VI, jež přihlížejí k současným právním předpisům a cílům snižování emisí. Vzhledem k příslušným pravidlům státní podpory se členské státy mohou rozhodnout použít ke stanovení výše investice i hodnot vyšších: hodnoty uvedené v příloze VI představují pouze minimální uplatnitelnou úroveň.

(38)

Až na případy, kdy členský stát stanoví, že by to bylo objektivně nemožné, musí hodnota investic provedených v daném členském státě v rámci článku 10c směrnice odpovídat tržní hodnotě povolenek na emise, jež jsou podle tohoto ustanovení bezplatně přiděleny. V případech podle čl. 10c odst. 5 směrnice 2003/87/ES musí členské státy poskytnout nezbytné důkazy, které Komisi umožní provést posouzení podle čl. 10c odst. 6 směrnice 2003/87/ES.

4.4   Mechanismy pro zajištění rovnováhy mezi výší investic a množstvím bezplatných povolenek na emise

(39)

Směrnice 2003/87/ES nepřímo uznává skutečnost, že přidělování bezplatných povolenek na emise může vést k neočekávaným ziskům, zejména tam, kde provozovatelé mohou finanční hodnotu povolenek na emise převádět na své zákazníky. To je případ výrobců elektřiny, který je také jedním z důvodů, proč směrnice 2003/87/ES stanoví základním způsobem přidělování povolenek, který má „odstranit neočekávané zisky“ (10), dražbu.

(40)

Odchylně od zásady, podle níž je dražba základní metodou přidělování povolenek, článek 10c směrnice 2003/87/ES stanoví bezplatné přidělování povolenek na emise výrobcům elektřiny, čímž nepřímo připouští vznik neočekávaných zisků. Článek 10c uvedené směrnice však jasně stanoví, že tyto zisky mají být cíleně použity na modernizaci výroby elektřiny v příslušném členské státě.

(41)

Opatření práva Unie musí být vykládáno v souvislosti se svými cíli. Na základě ustanovení článku 10c směrnice 2003/87/ES a vzhledem k jeho základnímu cíli lze vyslovit závěr, že neočekávané zisky podniků, které jsou příjemci bezplatně přidělených povolenek na emise, musí být použity na modernizaci výroby elektřiny v příslušném členském státě. Stejně tak by optimální využití hodnoty bezplatně přidělených povolenek na emise mělo znamenat, že se bezplatně přidělené povolenky na emise nepoužijí na financování investic, jež by příslušné podniky provedly za účelem splnění jiných cílů a právních požadavků vyplývajících z práva Unie. V opačném případě by představovaly další zisky, které se směrnice 2003/87/ES snaží odstranit, a byly by tudíž v rozporu s cíli směrnice. To by navíc způsobilo nepatřičné narušení hospodářské soutěže, které je neslučitelné s čl. 10c odst. 5 směrnice.

(42)

Z těchto důvodů by příjemce povolenek na emise bezplatně přidělených podle článku 10c směrnice 2003/87/ES musel hodnotu bezplatně přidělených povolenek na emise použít na provedení investice uvedené v národním plánu podle čl. 10c odst. 1. Jestliže podniky, které získají bezplatné povolenky na emise, aniž by takovou investici prováděly, nebo získají-li více bezplatných povolenek ne emise, než kolik jich k provedení příslušné investice či investic uvedených v národním plánu potřebují, musí jim být uložena povinnost poskytnout hodnotu nadměrně přidělených povolenek příslušnému subjektu, který investici provádí.

(43)

Jelikož národní plán, jehož cílem je modernizovat výrobu elektřiny v příslušném členském státě, může obsahovat investice, jež mají být provedeny podniky, které nepodléhají plnění povinností v rámci systému Unie (11), nemohou bezplatně přidělené povolenky získat všechny podniky určené k provádění investic uvedených v národním plánu. Vzhledem k ustanovením čl. 10c odst. 1 a čl. 10c odst. 4 směrnice 2003/87/ES jsou provozovateli sítí ve smyslu čl. 10c odst. 4 směrnice 2003/87/ES provozovatelé přenosové soustavy a provozovatelé distribuční soustavy ve smyslu čl. 2 bodů 4 a 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (12). Obecně platí, že tyto podniky nesmějí být zapojeny do výroby ani dodávky elektřiny. Neměly by mít proto sice nárok na získání povolenek, ale lze od nich požadovat, aby prováděly investice uvedené v národním plánu.

(44)

V souladu s třetí zásadou pro národní plán a v souladu s bodem 27 těchto pokynů platí, že pokud by investice do výroby nebo dodávky elektřiny, jež byly uvedeny v národním plánu podle čl. 10c odst. 1 směrnice 2003/87/ES, vedly k nepatřičnému narušení hospodářské soutěže nebo by hrozilo, že posílí dominantní postavení na trhu, měly členské státy zvážit, zda příjemce bezplatných povolenek na emise nepožádat, aby poskytli finanční prostředky na investice do přenosových a distribučních soustav nebo na výrobu a dodávku elektřiny, které k takovému narušení nevedou.

(45)

Zároveň nelze vyloučit, že podnikům bude přiděleno množství bezplatných povolenek na emise v nižší hodnotě, než jaké by bylo třeba na pokrytí investice uvedené v národním plánu. V takovém případě by bylo vhodné těmto podnikům provedení příslušné investice uvedené v národním plánu umožnit.

(46)

Z těchto důvodů mohou členské státy zavést (je-li to nutné a vhodné) mechanismus, který ve výše popsaných případech zajistí příslušný převod finančních prostředků.

(47)

Tento mechanismus by měl v každém případě zohledňovat tyto požadavky:

a)

Hodnota povolenek na emise bezplatně přidělených v rámci článku 10c směrnice 2003/87/ES se musí promítnout do investic uvedených v národním plánu, jež mají být provedeny tak, aby výše investic odpovídala hodnotě bezplatných povolenek na emise.

b)

Investice zahrnuté do národního plánu a financované prostřednictvím tohoto mechanismu musí splňovat pravidla státní podpory (13).

c)

Mělo by být možné provádět každoroční úpravy finančních prostředků a investic včetně každoročního převádění finančních prostředků a investic do následujícího roku, jestliže částka, která má být podle národního plánu investována, je rovna tržní hodnotě nebo převyšuje tržní hodnotu bezplatných povolenek na emise za celé období, na něž členský stát požádal o odchylku podle článku 10c směrnice 2003/87/ES (viz také oddíl 2.2).

(48)

Využijí-li se k financování investic uvedených v národním plánu příjmy, jež členské státy případně získají z dražeb (14), nebo jiné státní příjmy, vzniknou výrobcům energie, kteří získají bezplatné povolenky podle článku 10c směrnice 2003/87/ES, neočekávané zisky. Vzhledem k 15. a 19. bodu odůvodnění pozměňující směrnice 2009/29/ES, jakož i k čl. 10c odst. 5 písm. e) a celkovému přístupu a cílům směrnice, které stanoví, že dražba je základní metodou přidělování povolenek, Komise zamítne jakoukoli žádost předloženou podle čl. 10c odst. 5, která by takový postup uplatňovala.

5.   NEPŘEVODITELNOST POVOLENEK

(49)

Členské státy, které využijí možnosti bezplatného přidělení povolenek podle článku 10c směrnice 2003/87/ES, mohou rozhodnout, že tyto povolenky smějí být použity k vyřazení pouze tím zařízením a v tom roce, jemuž a na nějž byly přiděleny. Podnik, který získá povolenky, jež této podmínce podléhají, tyto povolenky nesmí prodat na trhu, převést je do dalšího roku ani je nechat vyřadit jiným zařízením (a to ani v rámci téhož podniku).

(50)

Členský stát, který tuto podmínku zavádí, riskuje, že článek 10c provede způsobem, který není slučitelný s cíli a architekturou systému Unie, navrženého tak, aby dosáhl celkového snížení emisí nákladově efektivním a ekonomicky účinným způsobem. Pokud by členské státy směrnici 2003/87/ES prováděly způsobem, který by byl s těmito hlavními cíli v rozporu, postupovaly by protiprávně.

(51)

Nepřevoditelnost povolenek držitele nepřevoditelných povolenek nemotivuje k přijímání opatření na snížení emisí, jež lze provést za náklady, které jsou nižší než převládající cena povolenek na emise. Z pohledu držitele nepřevoditelných povolenek se provedení těchto opatření na snížení emisí bude proto jevit vždy dražším než pouhé pokrytí emisí nepřevoditelnými povolenkami.

(52)

Vzhledem k těmto úvahám Komise důrazně doporučuje, aby členské státy možnosti přidělování nepřevoditelných povolenek na emise nevyužívaly. Nicméně považují-li členské státy tuto možnost za nezbytnou, musí prokázat, že této možnosti využívají pouze v míře nezbytné k dosažení hlavního cíle uvedeného v článku 10c a že tohoto cíle nelze dosáhnout účinněji jinými prostředky. Ve svých důvodech by členské státy měly řádně zohlednit motivaci ke snižování emisí a možný nárůst nákladů na dosažení souladu se systémem ETS daný tím, že některé povolenky změní na nepřevoditelné.

(53)

V souladu s výše uvedenými skutečnosti, a aniž jsou tyto skutečnosti dotčeny, Komise je dále toho názoru, že alespoň většina povolenek na emise bezplatně přidělených podle článku 10c směrnice by měla být převoditelná. Doporučuje omezit množství veškerých nepřevoditelných povolenek na takové, jež nepřevyšuje celkové emise z dodávek elektřiny do odvětví, u nichž nehrozí nebezpečí, že by narušila hospodářskou soutěž celého průmyslového odvětví příslušného členského státu nebo Unie (to by mohl být např. případ odvětví domácností). Pokud jde o ustanovení čl. 10c odst. 5 písm. e) a čl. 10c odst. 6, Komise by musela zamítnout žádost, která by hospodářskou soutěž nepatřičně narušovala.

(54)

Při posuzování žádosti podané podle čl. 10c odst. 5 Komise prověří, zda vzhledem k obecným cílům směrnice 2003/87/ES, a zejména ke zvláštnímu cíli článku 10c směrnice 2003/87/ES je množství bezplatných povolenek na emise změněných na nepřevoditelné opodstatněné, tj. nezbytné a přiměřené, a zda by nevedlo k nepatřičnému narušení hospodářské soutěže. Shledá-li Komise, že tyto podmínky nejsou splněny, žádost předloženou podle čl. 10c odst. 5 zamítne.

6.   KONTROLA A PROSAZOVÁNÍ

6.1   Posouzení žádosti

(55)

Podle čl. 10c odst. 6 směrnice 2003/87/ES Komise posoudí žádost s přihlédnutím ke všem příslušným skutečnostem, včetně skutečností uvedených v čl. 10c odst. 5. Rovněž přihlédne k povinnostem vyplývajícím ze smluv a obecným zásadám práva Unie. Aby byla zajištěna účinnost procesu posuzování, měl by být k vytvoření žádosti použit vzor stanovený v příloze VII tohoto dokumentu. Komise posouzení žádosti zahájí až po předložení všech příslušných informací včetně důkazů nezbytných k podložení těchto informací.

(56)

Článek 10c směrnice 2003/87/ES byl zaveden s cílem umožnit modernizaci výroby elektřiny ve způsobilých členských státech. Z tohoto důvodu článek stanoví výjimku ze základní zásady směrnice. V souladu s převažující judikaturou je uvedenou výjimku třeba vykládat a uplatňovat způsobem omezeným na to, co je nezbytné k dosažení cíle stanoveného v článku 10c, aniž by tím byly ohroženy zastřešující cíle směrnice 2003/87/ES.

(57)

S ohledem na množství bezplatně přidělených povolenek na emise a jejich vztah k výši investic požadovaných podle čl. 10c odst. 1 směrnice 2003/87/ES je třeba poznamenat, že bezplatné přidělení povolenek na emise by vedlo k neočekávaným ziskům podniků, které bezplatně přidělené povolenky na emise získají, pokud by hodnota těchto povolenek na emise nebyla použita na příslušné investice nebo pokud by hodnota těchto povolenek na emise byla použita na investice, jež by byly provedeny za účelem splnění jiných cílů a právních požadavků vyplývajících z práva Unie. V takovém případě by se nejednalo o odpovídající příspěvek k dosažení cíle, na který byly bezplatně přidělené povolenky na emise podle článku 10c přijaty.

(58)

Dále je dlužno poznamenat, že výhody plynoucí z bezplatně přidělených povolenek na emise podle článku 10c směrnice 2003/87/ES mohou v rozporu s čl. 10c odst. 5 písm. e) způsobit nepatřičné narušení hospodářské soutěže, pokud se tyto povolenky nevynaloží na účel, na který jsou přiděleny.

(59)

Z těchto důvodů bude Komise při posuzování klást zvláštní důraz na to, zda hodnota bezplatných povolenek na emise přidělených způsobilým zařízením podle článku 10c směrnice 2003/87/ES je použita na investice, které tato zařízení provádějí, a v případě, že tomu tak není, ověří, zda je hodnota bezplatných povolenek na emise uvolněna zařízením, provozovatelům nebo podnikům, které na pokrytí příslušných investic uvedených v národním plánu nezískaly žádné povolenky na emise nebo jich nezískaly dostatečné množství.

(60)

Pro účely transparentnosti a s cílem umožnit řádně podložené posouzení žádosti ze strany Komise by členské státy měly žádost před jejím předložením Komisi zveřejnit, aby Komisi umožnily zohlednit informace a stanoviska z jiných zdrojů. Veškeré žádosti předložené členským státem by měly být považovány za informace o životním prostředí a podléhat požadavkům směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (15) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (16). Členské státy budou muset rovněž ověřit, zda je nutné posouzení vlivu jejich národního plánu na životní prostředí na základě směrnice 2001/42/ES.

6.2   Kontrola a prosazování ustanovení podle článku 10c odst. 5 směrnice 2003/87/ES

(61)

Členské státy musí zavést jasnou a účinnou kontrolu a prosazování ustanovení týkajících se investic, jež předpokládá národní plán, aby zajistily, že investice uvedené v národním plánu budou řádně provedeny. Podle čl. 10c odst. 5 písm. d) směrnice 2003/87/ES by tato ustanovení měla být podrobně popsána v žádosti o přidělení bezplatných povolenek na emise.

(62)

Povinností členských států je kontrolovat a prosazovat provádění investic uvedených v jejich národním plánu. Při posuzování žádosti členského státu o přidělení bezplatných povolenek na emise podle čl. 10c odst. 6 směrnice 2003/87/ES Komise přiloží zvláštní důležitost tomu, zda členský stát zavedl jasná a účinná ustanovení o kontrole a prosazování provádění národního plánu, včetně mechanismu pro důkladnou kontrolu a účinné prosazování investic, jež jsou v jeho národním plánu uvedeny. Za tímto účelem by členské státy měly mít platné právní a správní předpisy nezbytné k tomu, aby investice byly podrobně přezkoumány příslušnými vnitrostátními orgány přesně uvedenými v žádosti.

(63)

V tomto ohledu jsou důležité tyto skutečnosti:

Ustanovení by měla definovat řadu ukazatelů pro dosažení souladu, jejichž příklady jsou uvedeny v příloze VIII a které příslušné vnitrostátní orgány použijí k posouzení pokroku dosaženého při provádění investic a slučitelnosti těchto investic s požadavky stanovenými ve směrnici 2003/87/ES a v těchto pokynech.

Měl by být zaveden terénní dohled, aby bylo možné ověřit fyzické provádění investic. Ten by měl u každé investice zahrnovat kontroly na místě a každoroční nezávislé ověření externími auditory. Auditoři by měli vystavit úřední dokument potvrzující povahu jednotlivých investic a přesnou částku vynaloženou v každém roce. Tyto doklady by zároveň měly potvrzovat pravost vykázaných výdajů.

Ustanovení by měla zavést kvantitativní a kvalitativní posouzení investic třetí stranou s cílem poskytnout podložené a nezávislé důkazy o tom, že investice jsou v souladu se směrnicí 2003/87/ES, s těmito pokyny a s národním plánem.

Pokud podniky nesplní svou povinnost investovat (nebo nepřispějí na investice převodem hodnoty neinvestovaných bezplatných povolenek na emise do mechanismu pro zajištění rovnováhy mezi výší investic a množstvím bezplatných povolenek na emise), členské státy by měly stanovit sankce a nápravná opatření, jejichž cílem je rovnováhu mezi hodnotou bezplatných povolenek na emise podle článku 10c směrnice 2003/87/ES a výší investic uvedených v národním plánu obnovit. Tato opatření by měla být účinná, přiměřená a odrazující a měla by zahrnovat:

povinnost doplatit bezplatně přidělené povolenky na emise (oceněné v souladu s tržní hodnotu v době doplacení) až do zjištěné výše neprovedených investic,

automatické zabavení povolenek podnikům, které neplní své povinnosti vyplývající z příslušného národního plánu a těchto pokynů, včetně zpětného převedení bezplatných povolenek na emise na povolenky, které příslušný členský stát vydraží,

odrazující finanční sankce represivní povahy.

Mělo by být možné převést část plánovaných investic do daného zařízení z jednoho roku do dalšího ve výši rovné neprovedeným investicím, které jsou v daném roce zjištěny. Povinností členského státu je zaručit, aby v období žádosti bylo investováno přiměřené množství finančních prostředků.

(64)

Výsledky procesu kontroly a prosazování spolu s podloženými důkazy musí být každý rok vykázány ve výroční zprávě, kterou členské státy předkládají Komisi podle článku 10c odst. 1 směrnice 2003/87/ES. Ke zprávám by měly být přiloženy zejména kopie osvědčení externích auditorů (opatřené úředním razítkem) spolu s úředně ověřeným překladem do angličtiny (nejsou-li tato osvědčení vyhotovena v angličtině). Členské státy se mohou rozhodnout výroční zprávy příslušných provozovatelů zveřejnit.

6.3   Výroční zprávy podle čl. 10c odst. 1 směrnice 2003/87/ES

(65)

Výroční zprávy členských států týkající se investic do modernizace výroby elektřiny podle čl. 10c odst. 1 směrnice 2003/87/ES by počínaje rokem 2014 měly být předkládány Komisi do 31. ledna každého roku. Měly by obsahovat přehledný popis povahy a výše investic provedených v předchozím roce (17).

(66)

Výroční zprávy by měly na základě podložených důkazů potvrzovat, že investice jsou fyzicky prováděny, že splňují požadavky stanovené ve směrnici 2003/87/ES a v těchto pokynech, a zejména že přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů.

(67)

Ve zprávách musí být rovněž prokázáno, že výše roční investované částky je slučitelná s celkovou výší investic plánovaných na celé období žádosti, jak stanoví národní plán členského státu, v poměru k tržní hodnotě bezplatně přidělených povolenek na emise definované v těchto pokynech. Investice nemusí odpovídat stanovené tržní hodnotě bezplatně přidělených povolenek na emise rok od roku. Jakýkoli nesoulad mezi hodnotou bezplatně přidělených povolenek na emise a výší investic by však měl být odstraněn v roce následujícím poté, co k tomuto nesouladu dojde, aby byla zachována věrohodná posloupnost investic v celém období žádosti vzhledem ke snižujícímu se množství povolenek na emise, které lze přidělit bezplatně.

(68)

Podle čl. 10c odst. 4 směrnice 2003/87/ES musí výroční zprávy vycházet ze zpráv, které každých dvanáct měsíců podávají provozovatelé členským státům o provádění investic uvedených v národním plánu. Měly by se opírat také o doplňující zdroje informací, zejména o úřední údaje a nezávisle ověřené údaje. Ve zprávách by měly být uvedeny zdroje údajů a odkazy na důkazní materiály.

(69)

Výroční zprávy členských států předkládané Komisi by měly být transparentním způsobem zpřístupněny. Podle čl. 10c odst. 4 směrnice 2003/87/ES musí být výroční zprávy členských států předkládané Komisi zveřejňovány. V každém případě je třeba přihlížet k důvěrnosti obchodně citlivých informací.

(70)

Komise ve svém posouzení podle čl. 10c odst. 6 směrnice 2003/87/ES prověří správnost výročních zpráv na základě předložených důkazů. Nejsou-li předloženy všechny příslušné důkazy, Komise může požádat o další informace.

(71)

Pokud členský stát nepředloží ve své výroční zprávě dostatečné důkazy o tom, že investice uvedené v národním plánu jsou prováděny v souladu se svým harmonogramem a hodnotou bezplatně přidělených povolenek na emise, jež jsou stanoveny v národním plánu, a pokud

příslušný členský stát není ve své výroční zprávě schopen přesvědčivě zdůvodnit neprovedení investic v daném roce, nebo pokud

příslušný členský stát není schopen poskytnout důkaz o tom, že byla prosazena nápravná opatření uvedená v jeho žádosti podle čl. 10c odst. 5 písm. d), nebo pokud

výroční zpráva z následujícího roku neobsahuje důkaz o tom, že bylo napraveno neprovedení investic zjištěné v předchozím roce,

je Komise toho názoru, že v souvislosti s přidělením bezplatných povolenek na emise a investicemi požadovanými v čl. 10c odst. 1 směrnice 2003/87/ES došlo k porušení podmínky ustanovené článkem 10c uvedené směrnice. Jelikož je tato podmínka nezbytná pro dosažení základních cílů článku 10c, má neprovedení investic za následek to, že příslušnému podniku vznikají další příjmy, a nepřispívá k dosažení základních cílů směrnice 2003/87/ES, zejména cílů článku 10c uvedené směrnice. To ve svém důsledku může vést k protiprávnímu uplatňování směrnice 2003/87/ES, které je v rozporu s jeho hlavními cíli. Zároveň to může vyvolat zásadní obavy Komise, pokud jde o pravidla státní podpory. Komise může v případě potřeby zahájit šetření podle čl. 108 odst. 2 SFEU a/nebo řízení o nesplnění povinnosti. Řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU může vyústit v pozastavení bezplatného přidělování podle článku 10c směrnice 2003/87/ES, a to takového množství povolenek na emise, které odpovídá výši neprovedených investic. Není-li situace napravena, příslušný členský stát může v konečném důsledku odpovídající množství povolenek vydražit v souladu s nařízením přijatým podle čl. 10 odst. 4 směrnice 2003/87/ES.


(1)  Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32.

(2)  Je třeba zdůraznit, že zařízení, která lze z čistě právního hlediska považovat v souladu s čl. 3 písm. u) směrnice 2003/87/ES za výrobce elektřiny, nejsou považována za způsobilá k přidělení bezplatných povolenek podle článku 10c směrnice 2003/87/ES, pokud vykonávají jinou průmyslovou činnost, a to ani v případě, že tato průmyslová činnost nespadá do oblasti působnosti přílohy I směrnice 2003/87/ES, protože není v této příloze uvedena nebo nepřekračuje prahovou hodnotu, jež je pro příslušnou průmyslovou činnost v příloze I směrnice 2003/87/ES stanovena.

(3)  Absence přímého nebo nepřímého napojení na někdejší síť UCTE v roce 2007.

(4)  Napojení na někdejší síť UCTE pouze prostřednictvím jedné linky o kapacitě nižší než 400 MW v roce 2007.

(5)  Výroba více než 30 % elektřiny z jednoho typu fosilních paliv v roce 2006.

(6)  Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30.

(7)  Viz též kapitola 6 a příloha VII.

(8)  Při stanovení tržní hodnoty bezplatných povolenek pro účely tohoto sdělení se nepřihlíží k tržním hodnotám, jež mají být stanoveny v rámci posuzování státních podpor. Nepřihlíží se ani k budoucímu vývoji evropských cen uhlíku během třetího obchodovacího období. Směrnice v tomto ohledu poskytuje určitou volnost, neboť stanoví, že výše investic by měla odpovídat „pokud možno“ tržní hodnotě bezplatně přidělených povolenek. Znamená to, že stanovení tržní hodnoty bezplatných povolenek pro účely provádění článku 10c by mělo vycházet z věrohodného a přesvědčivého předpokladu ex ante o budoucím vývoji cen uhlíku, avšak nemusí přesně odrážet denní hodnoty spotů, futures a forwardů na evropských trzích s uhlíkem v období 2013–2020.

(9)  SEK(2010) 650, Pracovní dokument útvarů Komise připojený ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Analýza možností snížení emisí skleníkových plynů o více než 20 % a vyhodnocení rizika úniku uhlíku, Základní informace a analýza, část II.

(10)  Viz 15. bod odůvodnění směrnice 2009/29/ES.

(11)  V čl. 10c odst. 4 jsou výslovně uvedeni provozovatelé sítí, kteří musí být v souladu s právními předpisy Unie o vnitřním trhu s elektřinou (směrnice 2009/72/ES) zcela odděleni od výroby elektřiny. Povolenky nezískají ani výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů, kteří však spadají do oblasti působnosti investic stanovených v čl. 10c odst. 1.

(12)  Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55.

(13)  Viz bod 27.

(14)  Ustanovení čl. 10 odst. 3 požaduje, aby alespoň 50 % příjmů bylo použito na klimatické účely, zatímco použití druhých (nejvýše) 50 % je ponecháno zcela na uvážení členských států.

(15)  Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26.

(16)  Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13.

(17)  První výroční zpráva, předložená v roce 2014, se může týkat investic provedených od 25. června 2009 do 31. prosince 2013.


PŘÍLOHA I

Určení maximálního množství bezplatných povolenek

Aby bylo možné stanovit množství povolenek na emise, které členský stát způsobilý k podání žádosti podle článku 10c směrnice 2003/87/ES může bezplatně přidělit v roce 2013 a v letech následujících, musí být podniknuty tyto kroky:

a)

Určí se průměrné roční emise všech způsobilých zařízení v období 2005–2007.

b)

Určí se poměr ročního průměru hrubé konečné vnitrostátní spotřeby (GFNC) v období 2005–2007 k ročnímu průměru celkové hrubé výroby elektřiny (TGEP) v období 2005–2007. Výsledek (v procentech) udává podíl emisí odpovídající hodnotě GFNC05-07.

c)

Průměrné roční emise v období 2005–2007 (viz písmeno a)) se vynásobí podílem emisí odpovídajícím hodnotě GFNC05-07 (viz písmeno b)).

d)

Výsledek odráží množství povolenek na pokrytí 100 % emisí z výroby elektřiny odpovídající GFNC. Aby bylo přechodně přiděleno maximální množství bezplatných povolenek, které směrnice 2003/87/ES pro rok 2013 a roky následující povoluje, tento výsledek se vynásobí proměnnou, která v roce 2013 nesmí překročit 0,7 (70 %), musí každým rokem po roce 2013 klesat a v roce 2020 musí dosáhnout hodnoty 0 (0 %).

Maximální množství bezplatných povolenek na emise podle čl. 10c odst. 2 se stanoví podle následujícího vzorce:

TQFAx = (GFNC05-07/TGEP05-07) × AAQEEI 05-07 × ax

Zkratka

Vysvětlivka

TQFAx

Celkové množství bezplatně přidělených povolenek v roce x, kde x zastupuje jednotlivé roky období 2013–2020

x

Proměnná zastupující jednotlivé roky období 2013–2020

GFNC05-07

Roční průměr hrubé konečné vnitrostátní spotřeby v období 2005–2007

TGEP05-07

Roční průměr celkové hrubé výroby elektřiny v období 2005–2007 (kód Eurostatu 107000 v rámci kódu produktu 6000„elektřina“)

AAQEEI 05-07

Roční průměrné množství emisí ze způsobilých zařízení v období 2005–2007

ax

Proměnná zastupující podíl ročních průměrných ověřených emisí v období 2005–2007, který odpovídá hrubé konečné vnitrostátní spotřebě příslušného členského státu. Hodnota proměnné nesmí překročit 0,7 (70 %) v roce 2013 (a2013), musí každým rokem po roce 2013 klesat a v roce 2020 musí dosáhnout hodnoty 0 (0 %).

Aby členské státy mohly výpočet provést, musí označit zařízení, jež jsou k bezplatnému přidělení povolenek na emise podle článku 10c směrnice 2003/87/ES způsobilá. U zařízení vyrábějících nejen elektřinu, ale i teplo, musí být zohledněny pouze emise, jež připadají na výrobu elektřiny.

Podrobnější objasnění pojmu hrubé konečné vnitrostátní spotřeby, jakož i vzorec pro její výpočet jsou uvedeny v příloze II.

Celkové množství povolenek získané z výše uvedeného vzorce představuje maximální množství bezplatných povolenek na vnitrostátní úrovni v roce x.


PŘÍLOHA II

Hrubá konečná vnitrostátní spotřeba a vzorec pro její výpočet

Pojem hrubé konečné vnitrostátní spotřeby (GFNC) elektřiny je klíčový pro stanovení maximálního množství bezplatných povolenek na emise v souladu s čl. 10c odst. 2 směrnice 2003/87/ES. Neodpovídá však statistickému termínu, který definuje a používá Eurostat, a je ho tudíž nutno vykládat v kontextu článku 10c.

Vzhledem k příslušným ustanovením článku 10c směrnice by hrubá konečná vnitrostátní spotřeba měla zahrnovat množství elektřiny dodané do domácnosti konečného spotřebitele, tj. celkovou spotřebu elektřiny všech tuzemských spotřebitelů v dané zemi včetně podílu celkové výroby elektřiny, která je nezbytná k výrobě, přepravě a distribuci elektřiny konečně spotřebované.

S ohledem na vývoz a dovoz elektřiny se má za to, že pro GFNC v daném členském státě má význam pouze dovoz převyšující vývoz (čistý dovoz). Jelikož by výrobci elektřiny daného členského státu neměli získat bezplatné povolenky na emise na elektřinu, která se v tomto členském státě spotřebuje, ale nevyrobí, musí být ze stanovení GFNC čistý dovoz vyloučen.

Hrubá konečná vnitrostátní spotřeba se týká pouze elektřiny a žádné jiné formy energie. Z důvodu transparentnosti by měla vycházet z veřejně dostupných údajů a obecně uznávaných statistických pojmů, které stanoví a používá Eurostat. Vzorec pro výpočet GFNC je uveden níže.

GFNC = FEC – MNET + {[(FEC – MNET)/(TGEP + MNET)] × TDL} + {[(FEC – MNET)/TGEP] × CEG}

 

Statistické pojmy

Kód Eurostatu v rámci kódu produktu 6000„elektrická energie“

GFNC

Hrubá konečná vnitrostátní spotřeba elektřiny

Nepoužije se

FEC

Konečná spotřeba energie (elektřiny)

101700

MNET

Čistý dovoz elektřiny

100600

TGEP

Celková hrubá výroba elektřiny

107000

TDL

Přenosové a distribuční ztráty

101400

CEG

Spotřeba elektřiny v odvětví výroby elektřiny

101301

Správnou vstupní hodnotou vzorce je roční průměr pojmů uvedených v tabulce v období 2005–2007. Výsledkem vzorce je hodnota GFNC05-07 použitá v příloze I.


PŘÍLOHA III

Zvláštní předem vymezené nově vznikající technologie v demonstrační fázi

A.   KATEGORIE PROJEKTŮ

I.   Kategorie demonstračních projektů na zachycování a ukládání CO2 (s prahovými hodnotami pro minimální kapacitu  (1) ):

výroba energie: separace CO2 ze zplynovaného paliva před jeho spalováním, 250 MW,

výroba energie: separace CO2 ze spalin po spalování paliva se vzduchem, 250 MW,

výroba energie: separace CO2 ze spalin po spalování paliva s kyslíkem (technologie „oxyfuel“), 250 MW;

II.   Kategorie inovačních demonstračních projektů obnovitelných zdrojů energie (s prahovými hodnotami pro minimální velikost):

Podkategorie bioenergetických projektů:

zpracování lignocelulózy na středně pevné, kapalné nebo suspenzní bioenergetické nosiče pomocí pyrolýzy s kapacitou 40 kt/r konečného produktu,

zpracování lignocelulózy na středně pevné, kapalné nebo suspenzní bioenergetické nosiče pomocí pražení s kapacitou 40 kt/r konečného produktu,

zpracování lignocelulózy na syntetický zemní plyn nebo syntetický plyn a/nebo na elektřinu pomocí zplyňování s kapacitou 40 milionů normálních metrů krychlových ročně (mil. Nm3/r) konečného produktu nebo 100 GWh/r elektřiny,

zpracování lignocelulózy na biopaliva nebo biokapaliny a/nebo na elektřinu včetně pomocí přímého zplyňování teplem s kapacitou 15 mil. l/r (milionů litrů ročně) konečného produktu nebo 100 GWh/r elektřiny; výroba syntetického zemního plynu je z této podkategorie vyloučena,

zpracování lignocelulózové suroviny, jako je černý louh a/nebo produkty pyrolýzy nebo pražení, pomocí hořákového zplynování na jakákoli biopaliva s kapacitou 40 mil. l/r konečného produktu,

zpracování lignocelulózy na elektřinu se 48 % účinností na základě nižší výhřevnosti (50 % vlhkost) s kapacitou 40 MWe nebo více,

zpracování lignocelulózy na ethanol a vyšší alkoholy pomocí chemických a biologických procesů s kapacitou 40 mil. l/r konečného produktu,

zpracování lignocelulózy a/nebo odpadu z domácností na bioplyn, biopaliva nebo biokapaliny pomocí chemických a biologických procesů s kapacitou 6 mil. Nm3/r methanu nebo 10 mil. l/r konečného produktu,

zpracování řas a/nebo mikroorganismů na biopaliva nebo biokapaliny pomocí biologických a/nebo chemických procesů s kapacitou 40 mil. l/r konečného produktu;

Poznámka: Pro biopaliva a biokapaliny musí být splněna kritéria udržitelnosti stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (2) ve smyslu uvedené směrnice.

Koncentrovaná solární energie – podkategorie projektů:

parabolický solární kolektor nebo Fresnelův systém používající roztavené soli nebo ostatní teplonosná média šetrná vůči životnímu prostředí s jmenovitou kapacitou 30 MW,

parabolický solární kolektor nebo Fresnelův systém založený na přímé výrobě páry s jmenovitou kapacitou 30 MW; teplota páry vyrobené přímým solárním ohřevem je vyšší než 500 °C,

věžový systém využívající cyklus přehřáté páry (buď vícevěžový, nebo spojení řadových kolektorů – věž) s jmenovitou kapacitou 50 MW,

věžový systém využívající stlačený vzduch o teplotě vyšší než 750 °C a solární hybridní plynovou turbínu s jmenovitou kapacitou 30 MW,

velkokapacitní solární systémy s parabolickým reflektorem (systém Dish-Stirling) přeměňující energii slunečního záření na elektřinu s účinností přes 20 % a jmenovitou kapacitou nejméně 25 MW;

Poznámka: Demonstrační zařízení by neměla zahrnovat chlazení za sucha, hybridizaci a (pokročilé) řešení akumulace tepla.

Fotovoltaické systémy – podkategorie projektů:

velkokapacitní koncentrátorové fotovoltaické elektrárny s jmenovitou kapacitou 20 MW,

velkokapacitní fotovoltaické elektrárny s kompozitními tenkovrstvými křemíkovými panely s jmenovitou kapacitou 40 MW,

velkokapacitní fotovoltaické elektrárny s články z materiálu obsahujícího měď, indium, galium a selen (CIGS) s jmenovitou kapacitou 40 MW;

Geotermální energie – podkategorie projektů:

pokročilé geotermální systémy v polích tahového napětí s jmenovitou kapacitou 5 MWe,

pokročilé geotermální systémy v polích tlakového napětí s jmenovitou kapacitou 5 MWe,

pokročilé geotermální systémy v oblastech s hlubokými celistvými usazeninovými a žulovými skálami a jinými krystalickými strukturami s jmenovitou kapacitou 5 MWe,

pokročilé geotermální systémy v hlubokých vápencích s jmenovitou kapacitou 5 MWe;

Poznámka: S ohledem na výrobu elektřiny je způsobilé pouze využití kombinované výroby elektřiny a tepla (CHP) se stejnými prahovými hodnotami elektřiny.

Větrná energie – podkategorie projektů:

větrná energie na moři (minimální velikost turbíny 6 MW) s jmenovitou kapacitou 40 MW,

větrná energie na moři (minimální velikost turbíny 8 MW) s jmenovitou kapacitou 40 MW,

větrná energie na moři (minimální velikost turbíny 10 MW) s jmenovitou kapacitou 40 MW,

plovoucí větrné systémy na moři s jmenovitou kapacitou 25 MW,

pozemní větrné turbíny optimalizované pro různorodé terény (např. zalesněné terény, horské oblasti): s jmenovitou kapacitou 25 MW,

pozemní větrné turbíny optimalizované pro chladné podnebí (vhodné pro teploty nižší než – 30 °C a extrémní ledové podmínky) s jmenovitou kapacitou 25 MW;

Energie oceánů – podkategorie projektů:

zařízení využívající energii vln s jmenovitou kapacitou 5 MW,

zařízení využívající energii mořských/přílivových proudů s jmenovitou kapacitou 5 MW,

přeměna tepelné energie mořské vody (OTEC) s jmenovitou kapacitou 10 MW;

Vodní energie – podkategorie projektů:

výroba energie pomocí vysokoteplotních supravodivých generátorů: 20 MW;

Řízení decentralizovaných zdrojů obnovitelné energie (inteligentní sítě) – podkategorie projektů:

řízení a optimalizace obnovitelné energie pro malé a střední lokální generátory ve venkovských oblastech s převládající výrobou solární energie: 20 MW v síti nízkého napětí + 50 MW v síti středního napětí,

řízení a optimalizace obnovitelné energie pro malé a střední lokální generátory ve venkovských oblastech s převládající výrobou větrné energie: 20 MW v síti nízkého napětí + 50 MW v síti středního napětí,

řízení a optimalizace obnovitelné energie pro malé a střední lokální generátory v městském prostředí: 20 MW v síti nízkého napětí + 50 MW v síti středního napětí.

Poznámka: Použití aktivního zatížení (elektrické ohřívače, tepelná čerpadla atd.) není vyloučeno.


(1)  Prahové hodnoty energie projektu na zachycování a ukládání CO2 (CCS) jsou vyjádřeny jako hrubá produkce elektřiny před zachycením.

(2)  Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.


PŘÍLOHA IV

Infrastruktura, čisté technologie, diverzifikace skladby zdrojů energie a energetických dodávek

Z toho, jak se pojmu „infrastruktura“ používá v příslušných právních předpisech Unie (1), jasně vyplývá, že pojem „infrastruktura“ zahrnuje všechna síťová zařízení nutná pro zajištění přepravy (přenosu a distribuce) elektřiny. Tím není dotčena skutečnost, že pojem „infrastruktura“ lze vztáhnout i na elektrárny.

Přestože neexistuje žádná platná definice „čistých technologií“, Komise pro účely tohoto dokumentu uvedeného termínu užívá v souvislosti s technologiemi na výrobu elektřiny, jež vedou k relativně nižším emisím uhlíku nebo k vyššímu stupni ochrany životního prostředí, včetně energie z obnovitelných zdrojů.

Komise se domnívá, že zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na celkových dodávkách primární energie a na výrobě elektřiny v zásadě přispívá k diverzifikaci skladby zdrojů energie a energetických dodávek, neboť celkovému objemu energetických dodávek zajišťuje větší rovnováhu a činí jej méně závislým na dovozu fosilních paliv.

Jelikož výroba domácí energie klesá, nutně roste závislost na energii dovážené (2). Například se předpokládá, že do roku 2020 dovoz plynu do Unie vzroste ze současných 61 % na 73 %. Zatímco tento údaj lze na úrovni Unie pokládat za poměrně vyvážený, mnoho členských států, které jsou rovněž způsobilé podle článku 10c, uspokojuje svou potřebu plynu ze 100 % prostřednictvím jediného dodavatele. V těchto případech by k diverzifikaci skladby zdrojů energie a posílení bezpečnosti dodávek energie zmíněných členských států mohly zásadně přispět investice, které mají dodávky plynu do těchto členských států diverzifikovat. Tyto investice by měly být slučitelné s cílem snižovat uhlíkovou náročnost energetických dodávek zmíněných členských států (což je také způsob, jak posílit bezpečnost uvedených dodávek) a zároveň s cílem snižovat emise skleníkových plynů.


(1)  Směrnice 2003/45/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 96/92/ES, směrnice 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES, nařízení (ES) č. 714/2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003 a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES.

(2)  Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Druhý strategický přezkum energetické politiky, akční plán EU pro zabezpečení dodávek energie a jejich solidární využití, KOM(2008) 781.


PŘÍLOHA V

Druhy způsobilých investic

Druhy investic způsobilých podle článku 10c směrnice 2003/87/ES jsou:

Druhy investic

A

Dodatečné vybavení infrastruktury

B

Modernizace infrastruktury

C

Čisté technologie

D

Diverzifikace skladby zdrojů energie

E

Diverzifikace energetických dodávek

Příklady investic způsobilých podle článku 10c jsou uvedeny níže:

a)

modernizace výroby elektřiny s cílem zvýšit její účinnost a snížit její uhlíkovou náročnost (docílit lepšího poměru mezi hrubou a čistou spotřebou elektřiny, tj. zvýšit podíl čisté spotřeby elektřiny v její hrubé spotřebě a snížit emise CO2 na MWe);

b)

snižování emisí CO2 dodatečným vybavením uhelných elektráren (odrážejícím současný stav techniky);

c)

výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (nad rámec cíle stanoveného ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie) včetně odpovídajících síťových požadavků;

d)

nahrazení výrobní kapacity s větší uhlíkovou náročností výrobní kapacitou s menší uhlíkovou náročností;

e)

zachycování a ukládání uhlíku;

f)

inteligentní sítě;

g)

kombinovaná výroba tepla a elektřiny včetně odpovídajících síťových požadavků.

Uvedený výčet není vyčerpávající. Všechny způsobilé projekty by rovněž měly být posuzovány z hlediska slučitelnosti s pravidly státní podpory v případě, že státní podporu zahrnují.


PŘÍLOHA VI

Modelové projekce cen uhlíku ve třetím obchodovacím období

Projekce cen uhlíku (roční průměr v EUR/tuna CO2)

2010–2014

2015–2019

v EUR v roce 2008

14,5

20,0

v EUR v roce 2005

13,6

18,7

Tyto hodnoty vycházejí ze základního scénáře popsaného v pracovním dokumentu útvarů Komise připojeném ke sdělení Komise „Analýza možností snížení emisí skleníkových plynů o více než 20 % a vyhodnocení rizika úniku uhlíku“, Základní informace a analýza, část II, SEK(2010) 650.


PŘÍLOHA VII

Vzor žádosti podle čl. 10c odst. 5

Při podávání žádosti o přechodné přidělování bezplatných povolenek na emise podle čl. 10c odst. 5 směrnice 2003/87/ES by členské státy měly použít tento vzor a uvést tyto informace:

A.   Způsobilost členského státu

Důkaz o tom, že je splněna alespoň jedna z podmínek stanovených v čl. 10c odst. 1 směrnice 2003/87/ES.

B.   Způsobilost zařízení, jež by měla získat přechodně přidělované bezplatné povolenky na emise, maximální množství bezplatných povolenek na emise a množství bezplatných povolenek na emise přidělených těmto zařízením, včetně povolenek nepřevoditelných

1.

Seznam zařízení považovaných za způsobilá k přechodnému přidělení bezplatných povolenek na emise podle článku 10c směrnice 2003/87/ES

2.

Maximální množství bezplatných povolenek na emise v roce 2013 a v letech následujících

3.

Přechodně přidělené bezplatné povolenky na emise podle jednotlivých zařízení

3.1

Množství bezplatných povolenek na emise na základě ověřených emisí v období 2005–2007

3.2

Množství bezplatných povolenek na emise na základě referenčních úrovní

3.3

Podrobné informace o množství povolenek na emise změněných na nepřevoditelné a přidělených způsobilým zařízením

C.   Národní plán a investice uvedené v národním plánu, způsobilost investic v národním plánu, rovnováha mezi tržní hodnotou bezplatně přidělených povolenek na emise a výší investic

Národní plán stanoví strategii příslušného členského státu v oblasti modernizace výroby elektřiny v období přechodného přidělování bezplatných povolenek na emise. V této souvislosti jsou v plánu uvedeny investice, jakož i úloha druhů investic při dosahování tohoto cíle. Národní plán rovněž provedení každé investice, jež je v něm uvedena, přiděluje na určitý rok, a přihlíží k tomu, že množství bezplatných povolenek na emise se v průběhu celého období přechodného přidělování bezplatných povolenek na emise snižuje.

K jednotlivým investicím zahrnutým do národního plánu by členské státy měly uvést:

podnik, který investici provádí,

druh investice v souladu s přílohou V,

výši investice,

množství a tržní hodnotu povolenek na emise, jež byly podniku na příslušnou investici bezplatně přiděleny, a

zásady, jimiž se investice řídí, včetně informací nezbytných k posouzení souladu s těmito investičními zásadami.

Pokud členské státy využívají mechanismu zajišťujícího, aby hodnota bezplatných povolenek na emise přidělených podle článku 10c směrnice 2003/87/ES odpovídala výši investic uvedených v národním plánu, členský stát by měl popsat obecný přístup, právní základ a provozní údaje tohoto mechanismu. Členské státy by rovněž měly stanovit právní předpisy, které zajistí, aby informace o čistých finančních tocích v rámci tohoto mechanismu byly zpřístupněny ve zprávách předkládaných Komisi podle čl. 10c odst. 1 směrnice 2003/87/ES.

D.   Ustanovení o kontrole a prosazování plánovaných investic podle národního plánu

Členské státy by měly podrobně zpracovat a předložit:

popis ustanovení o kontrole a prosazování zavedených v příslušném členském státě včetně ukazatelů pro dosažení souladu a ustanovení o kontrolách na místě a nezávislém ověřování investic a

ustanovení pro zajištění souladu s povinností podniků provádět investice uvedené v národním plánu včetně sankcí za její nedodržení.

E.   Transparentnost a veřejná konzultace

Členské státy by měly shrnout proces zpracování žádosti a přípravy plánu a nastínit způsob, jak o tomto procesu informovaly a jak do něj zapojily veřejnost.


PŘÍLOHA VIII

Příklady ukazatelů pro dosažení souladu

Ustanovení o kontrole a prosazování by měla obsahovat ukazatele pro dosažení souladu k prokázání toho, že investice jsou v souladu se zásadami stanovenými v pokynech, a zejména s ohledem na požadavky na národní plány.

Příklady ukazatelů pro dosažení souladu jsou uvedeny níže (jejich výčet není vyčerpávající):

a)

srovnání emisního faktoru technologie zavedené v jednotlivých zařízeních na základě investic provedených podle článku 10c směrnice 2003/87/ES s emisním faktorem technologie používané před dodatečným vybavením/modernizací;

b)

srovnání emisního faktoru technologie zavedené v jednotlivých zařízeních na základě investic provedených podle článku 10c s emisním faktorem nejlepší dostupné technologie v celé Unii s ohledem na použité palivo;

c)

předpokládané a realizované snížení celkových emisí skleníkových plynů, které vznikají při vnitrostátní výrobě elektřiny, v důsledku investic provedených podle článku 10c (ve srovnání se scénářem bez opatření);

d)

předpokládané a realizované snížení podílu dominantního fosilního paliva na vnitrostátní výrobě elektřiny na základě investic provedených podle článku 10c;

e)

předpokládané a realizované úspory z důvodu vyšší účinnosti v procesu výroby elektřiny/v sítích distribuce elektřiny (z hlediska uspořených MWh) na základě investic provedených podle článku 10c a odpovídající snížení emisí CO2;

f)

předpokládané a realizované snížení podílu bezuhlíkových a uhlíkově méně náročných paliv na vnitrostátní skladbě zdrojů energie na základě investic provedených podle článku 10c;

g)

instalované kapacity (v MW) provozované v prosinci 2008, jež budou nahrazeny novými, uhlíkově méně náročnými kapacitami financovanými na základě investic provedených podle článku 10c;

h)

podíl instalovaných kapacit provozovaných v prosinci 2008, jež byly nahrazeny novými, uhlíkově méně náročnými kapacitami financovanými na základě investic provedených podle článku 10c, ve srovnání s celkovými instalovanými kapacitami, jež byly v prosinci 2008 v provozu;

i)

instalované kapacity (v MW) obnovitelné energie, jež mají být podle předpokladu uvedeny do provozu na základě investic provedených podle článku 10c;

j)

podíl finančních prostředků podle článku 10c na celkovém investičním projektu;

k)

u investic, na něž se získají finanční prostředky z jiných zdrojů Unie a/nebo jiných veřejných a soukromých zdrojů, podíl jednotlivých zdrojů finančních prostředků Unie a jiných veřejných a soukromých prostředků na celkovém investičním projektu;

l)

předpokládaná finanční výkonnost investic provedených podle článku 10c (tj. finanční návratnost, náklady/přínosy atd.).


V Oznámení

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

Evropská komise

31.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 99/29


Výzva k předkládání žádostí o granty pro výzkumné pracovníky v rámci pracovního programu společného evropského metrologického výzkumného programu (EMRP)

2011/C 99/04

Tímto se oznamuje zahájení výzvy k předkládání žádostí o granty pro výzkumné pracovníky v rámci pracovního programu evropského metrologického výzkumného programu.

Žádosti lze předkládat od 31. března 2011 pro:

3. fázi výzvy k předkládání návrhů jménem konsorcia společného výzkumného programu pro granty na podporu excelence ve výzkumu (REG) a pro granty na podporu mobility výzkumných pracovníků (RMG)

Grantové příležitosti EMRP pro výzkumníky jsou spojeny se společnými výzkumnými projekty financovanými v rámci:

výzvy EMRP na rok 2009 v oblasti energetiky

výzvy EMRP na rok 2010 v oblasti průmyslu & životního prostředí

Termín pro předložení žádostí je 6. května 2011.

Informace o podmínkách výzvy a dokumentace k výzvě jsou zveřejněny na internetové adrese:

http://www.emrponline.eu/adverts


31.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 99/30


ZVLÁŠTNÍ VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ – EAC/16/11

Erasmus University Charter 2012

2011/C 99/05

1.   Cíle a popis

Erasmus University Charter (listina programu Erasmus pro univerzity) představuje obecný rámec pro činnosti evropské spolupráce, které může vysokoškolská instituce vykonávat v rámci programu Erasmus, jenž je součástí programu celoživotního učení (LLP). Udělení Erasmus University Charter je předpokladem pro to, aby vysokoškolská instituce mohla organizovat mobilitu studentů, vyučujících a jiných zaměstnanců, aby mohla vést intenzivní jazykové kurzy a intenzivní programy v rámci programu Erasmus, a dále aby se mohla ucházet o mnohostranné projekty, síťové aktivity, doprovodná opatření a pořádat přípravné návštěvy. Erasmus University Charter je založena na rozhodnutí o programu celoživotního učení (1), které se vztahuje na období 2007 až 2013. Zvláštní cíle programu celoživotního učení jsou uvedeny v čl. 1 odst. 3 uvedeného rozhodnutí.

2.   Způsobilí žadatelé

Erasmus University Charter se vztahuje na všechny vysokoškolské instituce uvedené v čl. 2 odst. 10 zmíněného rozhodnutí.

Žadatelé musí mít sídlo v jedné z těchto zemí:

27 členských států Evropské unie,

země ESVO: Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko,

kandidátské země: Turecko, Chorvatsko.

3.   Uzávěrka pro předkládání žádostí

Uzávěrka pro předkládání žádostí o Erasmus University Charter je 25. května 2011.

4.   Podrobné informace

Informace o programu Erasmus a listině Erasmus University Charter jsou k dispozici na internetové adrese:

http://ec.europa.eu/llp

Žádosti musí být předloženy podle pokynů Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, které lze nalézt na adrese:

http://eacea.ec.europa.eu/llp/index_en.htm


(1)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1720/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006, kterým se zavádí akční program v oblasti celoživotního učení. Viz http://eur-lex.europa.eu/lex/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:327:0045:0068:CS:PDF


Evropský úřad pro bezpečnost potravin

31.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 99/31


Výzva k vyjádření zájmu vědeckých odborníků o členství ve vědeckých komisích a vědeckém výboru Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (Parma, Itálie)

2011/C 99/06

komise pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat (AHAW),

komise pro potravinářské přídatné látky a zdroje živin přidávané do potravin (ANS),

komise pro biologická nebezpečí (BIOHAZ),

komise pro materiály přicházející do styku s potravinami, enzymy, látky určené k aromatizaci a pomocné látky (CEF),

komise pro kontaminující látky v potravinovém řetězci (CONTAM),

komise pro přísady a produkty nebo pro látky používané v krmivech pro zvířata (FEEDAP),

komise pro geneticky modifikované organismy (GMO),

komise pro dietetické výrobky, výživu a alergie (NDA),

komise pro zdraví rostlin (PLH),

komise pro přípravky na ochranu rostlin a rezidua přípravků na ochranu rostlin (PPR),

vědecký výbor (SC)

Ref.: EFSA/E/2011/001

1.   Předmět výzvy

Tato výzva je adresována vědcům, kteří se hodlají ucházet o členství ve vědeckém výboru Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) nebo v jedné z vědeckých komisí EFSA, a to komisí pro: zdraví a dobré životní podmínky zvířat (AHAW), potravinářské přídatné látky a zdroje živin přidávané do potravin (ANS), biologická nebezpečí (BIOHAZ), materiály přicházející do styku s potravinami, enzymy, látky určené k aromatizaci a pomocné látky (CEF), kontaminující látky v potravinovém řetězci (CONTAM), přísady a produkty a produkty nebo pro látky používané v krmivech pro zvířata (FEEDAP), geneticky modifikované organismy (GMO), dietetické výrobky, výživu a alergie (NDA), zdraví rostlin (PLH), přípravky na ochranu rostlin a rezidua přípravků na ochranu rostlin (PPR).

Stávající členové vědeckého výboru a osmi vědeckých komisí (všech s výjimkou komisí ANS a CEF) vykonávají tříleté funkční období, které končí v polovině roku 2012. Noví členové budou jmenováni na další tříleté funkční období, které začíná v polovině roku 2012 a končí v polovině roku 2015.

U členů vědeckých komisí ANS a CEF tříletý funkční mandát, který začíná v polovině roku 2011, končí v polovině roku 2014. Noví členové, kteří obsadí volné funkce v těchto komisích, mohou být jmenováni ze seznamu vhodných uchazečů sestaveného na základě této výzvy. Stejný seznam vhodných uchazečů může také sloužit ke jmenování nových členů vědeckých komisí ANS a CEF na následující tříleté funkční období, které začíná v polovině roku 2014 a končí v polovině roku 2017.

Odborníci, kteří jsou zařazeni do stávajících seznamů vhodných uchazečů, tzn. seznamů sestavených na základě těchto výzev: EFSA/E/2009/001 (dále jako „seznam vhodných uchazečů z roku 2009“) a výzev EFSA/E/2010/001 a EFSA/E/2010/002 (dále jako „seznam vhodných uchazečů z roku 2011“), by měli předložit novou přihlášku v rámci nové výzvy, pokud se hodlají ucházet o členství ve vědeckém výboru nebo ve vědeckých komisích v roce 2012, nebo pokud si přejí být zařazeni na seznam vhodných uchazečů na rok 2012.

Seznam vhodných uchazečů z roku 2009 a seznam vhodných uchazečů z roku 2011 budou uzavřeny, jakmile bude vypracován seznam vhodných uchazečů z roku 2012.

2.   Evropský úřad pro bezpečnost potravin

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) hraje klíčovou roli při posuzování rizik v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv v Evropské unii (EU). V těsné spolupráci s vnitrostátními orgány a po otevřených konzultacích se zainteresovanými stranami poskytuje EFSA nezávislé vědecké poradenství a jasná sdělení o existujících a nových rizicích založená na nejnovějších vědeckých metodách a dostupných údajích. Jeho vědecké poradenství je podkladem politiky a rozhodování osob odpovědných za řízení rizik v evropských institucích a členských státech EU.

EFSA spojuje nejlepší dostupné evropské odborníky na posuzování rizik v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv, kteří pracují jako nezávislé osoby pro autonomní samosprávnou organizaci s cílem poskytovat evropským institucím a členským státům vědecké poradenství na nejvyšší úrovni.

Úřad se zavázal naplňovat základní normy vynikající vědecké odbornosti, otevřenosti, transparentnosti, nezávislosti a odpovědnosti. Díky své nezávislosti, otevřenosti a transparentnosti poskytuje EFSA nejlepší možné vědecké poradenství, a přispívá tak k posilování evropského systému bezpečnosti potravin a krmiv.

Více informací o úřadu EFSA naleznete v nařízení o zřízení úřadu:

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:2002R0178:20090807:CS:PDF

3.   Vědecké komise a vědecký výbor EFSA

Vědecký výbor a vědecké komise odpovídají za poskytování vědeckých stanovisek úřadu a jiného příslušného poradenství, každá v rámci své vlastní oblasti působnosti. Poskytují vědecká stanoviska a poradenství osobám odpovědným za řízení rizik. Tím pomáhají poskytovat zdravý základ pro formulaci evropských politik a právních předpisů, čímž se poskytuje podpora osobám odpovědným za řízení rizik při přijímání rozhodnutí.

Vědecké komise se obvykle skládají z dvaceti jedna (21) nezávislých vědeckých odborníků. Vědecký výbor je složen z předsedů vědeckých komisí a šesti (6) dalších vědeckých odborníků.

Členové vědeckého výboru a vědeckých komisí jsou jmenováni na tříleté období, přičemž toto jmenování může být dvakrát obnoveno. Očekává se od nich, že se budou zúčastňovat zasedání vědeckého výboru a vědeckých komisí, kde se přijímají stanoviska, prohlášení nebo metodologické dokumenty, a aktivně zde působit.

Tato vědecká stanoviska, prohlášení a metodologické dokumenty se zveřejňují ve Věstníku EFSA, což je měsíčník indexovaný v bibliografických databázích, které souvisejí s prací EFSA.

Uchazeči naleznou podrobný popis působnosti vědeckého výboru a vědeckých komisí v Příloze I, která je zveřejněna na internetové stránce EFSA.

Uchazečům se doporučuje, aby při přípravě své přihlášky pečlivě přihlédli k Příloze I. V souvislosti s hodnocením, zda uchazeči vyhovují výběrovým požadavkům (viz oddíl 5 níže), bude řádně přihlédnuto k vhodnosti profilu uchazečů ve vztahu k působnosti vědeckého výboru nebo vědeckých komisí.

Více informací o výběru členů vědeckého výboru a vědeckých komisí naleznete v „rozhodnutí výkonného ředitele o výběru členů vědeckého výboru, vědeckých komisí a externích odborníků“, viz

http://www.efsa.europa.eu/en/keydocs/docs/expertselection.pdf

Více informací o zřízení a činnosti vědeckých komisí a jejich pracovních skupin naleznete v „rozhodnutí správní rady o zřízení a činnosti vědeckého výboru, vědeckých komisí a jejich pracovních skupin“, viz

http://www.efsa.europa.eu/en/keydocs/docs/paneloperation.pdf

4.   Úloha členů vědeckých komisí a vědeckého výboru EFSA

Členy vědeckého výboru a vědeckých komisí jsou zkušení, nezávislí vědci, kteří jsou vybráni a jmenováni v souladu s pravidly EFSA a s nařízením o zřízení EFSA.

Po dobu jejich funkčního období se na členech vědeckého výboru a vědeckých komisí bude žádat plnění těchto úkolů:

přispívat do diskuse, připravovat a přijímat vědecká stanoviska vědecké komise a/nebo vědeckého výboru a jejich pracovních skupin,

poskytovat vědecké poradenství ve věcech spadajících do působnosti vědecké komise a/nebo vědeckého výboru,

poskytovat poradenství v oblasti realizace a organizace vědeckých činností vědecké komise a/nebo vědeckého výboru.

Členové vědeckého výboru a vědeckých komisí mohou být vybráni jako předsedové, místopředsedové a zpravodajové vědeckého výboru, vědeckých komisí a jejich pracovních skupin v souladu s rozhodnutím správní rady EFSA (1) o zřízení a činnosti vědeckého výboru a komisí.

Obecné podmínky:

 

Na členech vědecké komise a vědeckého výboru se bude požadovat, aby byli přítomni na dvoudenních zasedáních, která se obvykle konají v Parmě, Itálie. Tato zasedání se budou konat šestkrát až desetkrát ročně.

 

Dále se očekává, že se členové vědeckých komisí a vědeckého výboru budou v příslušných případech účastnit některých zasedání pracovních skupin, které jsou zřízeny buď vědeckými komisemi nebo vědeckým výborem. Tato zasedání se obvykle konají šestkrát až třináctkrát ročně.

 

Přítomnost na zasedáních vědeckých komisí, vědeckého výboru nebo pracovních skupin vyžaduje jistou míru přípravné práce, včetně předchozího studování a zpracovávání dokumentů. Zasedání probíhají v angličtině, většina dokumentů je také v angličtině.

 

Požaduje se, aby se uchazeči zavázali, že v případě svého jmenování se budou účastnit činností vědeckého výboru nebo vědeckých komisí.

 

Úřad EFSA bude v souladu se svými finančními pravidly hradit cestovní výdaje, denní příspěvky a příspěvky na ubytování členů. Za každý celý den přítomnosti na zasedání bude vyplacena zvláštní náhrada (2).

5.   Výběrové řízení

Požaduje se, aby uchazeči ve formuláři přihlášky vyznačili nejvýše tři (3) upřednostňované vědecké komise a/nebo vědecký výbor, v nichž se hodlají ucházet o členství, a to v preferovaném pořadí.

Členové, kteří právě dovršili tři po sobě následující funkční období ve vědeckém výboru, se mohou ucházet o členství ve vědecké komisi. Členové, kteří právě dovršili tři po sobě následující funkční období v určité vědecké komisi, se obdobně mohou ucházet o členství ve vědeckém výboru nebo v jiné vědecké komisi.

Požadavky

A.   Kritéria vhodnosti uchazeče

Mají-li být uchazeči považováni za vhodné, musí vyhovět těmto požadavkům:

i)

úroveň vzdělání odpovídající dokončenému vysokoškolskému studiu v trvání nejméně čtyř (4) let a osvědčená diplomem v těchto oborech: agronomie/zemědělské vědy, výživa zvířat, biochemie, biologie, chemie, ekotoxikologie, vědy o životním prostředí, epidemiologie, mikrobiologie potravin, potravinářská technologie, humánní lékařství, vědy o živé přírodě, pracovní lékařství, farmakologie, farmacie, veřejné zdraví, toxikologie, veterinární lékařství a související oblasti;

ii)

kromě výše uvedené kvalifikace alespoň deset (10) let odborné praxe v oboru souvisejícím s působností zvolené komise (zvolených komisí) absolvované po získání požadovaného diplomu;

iii)

důkladná znalost angličtiny (3);

iv)

uchazeči musí podrobně, přesně a úplně vyplnit prohlášení o zájmech, které je součástí přihlášky (4). Upozorňujeme na skutečnost, že neúplné vyplnění této části přihlášky bude mít za následek její zamítnutí (5);

v)

uchazeči musí být státními příslušníky některého z členských států Evropské unie (EU) nebo některé země Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) nebo některé ze zemí kandidujících na členství v EU. Přihlášku mohou podat i odborníci ze třetích zemí, avšak o jejich členství ve vědeckém výboru nebo vědeckých komisích se bude uvažovat pouze tehdy, pokud nebude možno nalézt požadovanou úroveň znalostí mezi státními příslušníky zemí EU, EFTA nebo kandidátských zemí.

B.   Kritéria výběru – hodnocení

Přihlášky, které splňují požadavky na vhodnost uchazečů (viz oddíl 5.A), budou předloženy ke srovnávacímu hodnocení, které provede EFSA na základě níže uvedených výběrových kritérií.

Uchazečům se naléhavě doporučuje, aby do všech oddílů formuláře přihlášky vyplnili nutné informace a doklady, jelikož z tohoto bude vycházet jejich hodnocení.

Hodnocení všech přihlášek, které se považují za vhodné, bude provedeno bodovým hodnocením na stupnici od nuly (0) do pěti (5) ke každému z níže uvedených výběrových kritérií. V zájmu vyjádření poměrného významu různých výběrových kritérií jim bude přiřazen váhový koeficient (pro vědecký výbor jsou stanoveny zvláštní koeficienty). Každá žádost obdrží bodové hodnocení od nuly (0) do sta (100).

Budou zkoumána tato výběrová kritéria:

zkušenosti s vědeckým posuzováním rizik a/nebo poskytováním vědeckého poradenství v oblastech spojených s bezpečností potravin a krmiv obecně, a zejména pak v oblastech působnosti a odborné způsobilosti vědeckého výboru nebo preferované vědecké komise (u vědeckých komisí maximálně 25 bodů ze 100 – váhový koeficient 5, u vědeckého výboru maximálně 30 bodů ze 100 – váhový koeficient 6),

prokázaná vědecká úroveň v jednom či pokud možno v několika oborech souvisejících s oblastí, jíž se vědecký výbor nebo preferovaná vědecká komise zabývá (u vědeckých komisí maximálně 20 bodů ze 100 – váhový koeficient 4, u vědeckého výboru maximálně 15 bodů ze 100 – váhový koeficient 3),

zkušenost s odborným přezkoumáváním vědecké práce a publikací v oborech souvisejících s oblastí, jíž se vědecký výbor nebo preferovaná vědecká komise zabývá (maximálně 15 bodů ze 100 – váhový koeficient 3),

schopnost analyzovat složité informace a dokumentace, pocházející často ze širokého okruhu vědeckých oborů a zdrojů, a zpracovávat návrhy vědeckých stanovisek a zpráv (maximálně 10 bodů ze 100 – váhový koeficient 2),

profesní zkušenosti s prostředím, v němž jsou zastoupeni pracovníci z různých oborů, nejlépe v mezinárodním kontextu (maximálně 10 bodů ze 100 – váhový koeficient 2),

zkušenosti s řízením projektů týkajících se vědeckých záležitostí (maximálně 10 bodů ze 100 – váhový koeficient 2),

prokázané komunikační dovednosti založené na pedagogické zkušenosti, veřejných vystoupeních, aktivní účasti na zasedáních a publikacích (maximálně 10 bodů ze 100 – váhový koeficient 2).

Uchazeči mohou jako členové vědeckého výboru nebo vědecké komise přicházet v úvahu, pokud jejich přihláška získá bodové hodnocení nad mezní hodnotou 66 bodů (ze 100). EFSA si vyhrazuje právo konzultací s třetími stranami, pokud jde o profesní zkušenosti uchazečů v souvislosti s jejich přihláškou.

Kromě výše uvedených kritérií bude roční prohlášení o zájmech přezkoumáno podle postupu EFSA pro zjištění a řešení možného střetu zájmů (6). K míře případného střetu zájmů bude přihlédnuto při rozhodování, zda bude uchazeč dále hodnocen.

Více informací o výběru členů vědeckého výboru a vědeckých komisí naleznete v „rozhodnutí výkonného ředitele o výběru členů vědeckého výboru, vědeckých komisí a externích odborníků“, viz

http://www.efsa.europa.eu/en/keydocs/docs/expertselection.pdf

6.   Seznam vhodných uchazečů a jmenování členů

Uchazeči, u nichž bude zjištěno, že splňují kritéria pro členství v jakékoli vědecké komisi nebo ve vědeckém výboru, mohou být rozhodnutím správní rady EFSA na návrh výkonného ředitele EFSA jmenováni členy s tříletým mandátem.

Před jmenováním si EFSA vyhrazuje právo provést kontrolu přihlášky uchazeče, o jehož členství se uvažuje, srovnáním s dokumenty a osvědčeními s cílem potvrdit přesnost a vhodnost přihlášky.

Uchazeči, u nichž bylo zjištěno, že splňují požadavky pro členství, avšak kteří nebyli jmenováni členy, mohou být zařazeni do seznamu vhodných uchazečů.

Uchazeči mohou být (se svým předchozím souhlasem) přiděleni do vědecké komise, i když k členství v dané komisi nepodali přihlášku. Mohou být rovněž vyzváni, aby jako externí odborníci přispěli k činnostem některé vědecké komise nebo vědeckého výboru nebo jedné z pracovních skupin vědecké komise a vědeckého výboru.

Členy vědeckého výboru nebo vědeckých komisí lze nahradit nebo lze dle okolností jejich počet navýšit. Náhradní nebo noví členové budou vybráni ze seznamu vhodných uchazečů a výkonný ředitel je po konzultaci s předsedou vědeckého výboru nebo dané vědecké komise navrhne správní radě.

7.   Databáze odborníků

Všichni způsobilí uchazeči budou vyzváni, aby se přihlásili do databáze odborníků úřadu EFSA.

Více informací o databázi odborníků úřadu EFSA naleznete na:

http://www.efsa.europa.eu/EFSA/AboutEfsa/WhoWeAre/efsa_locale-1178620753812_1178712806106.htm

8.   Nezávislost a prohlášení o závazku a zájmech

Členové vědeckého výboru a vědeckých komisí jsou jmenováni k osobnímu výkonu funkce. Od uchazečů se žádá, aby přiložili prohlášení, že se zaváží jednat nezávisle na jakémkoli vnějším vlivu, a prohlášení o zájmech, které by mohly být považovány za škodlivé jejich nezávislosti (viz bod iv. kritérií vhodnosti). Uchazeči nesou odpovědnost za obsah podaného prohlášení, které bude úřad EFSA posuzovat podle postupu EFSA pro zjištění a řešení možného střetu zájmů.

Některé příklady okolností, které se považují za střet zájmů, jsou uvedeny níže:

—   Příklad 1: Člen dané vědecké komise vlastní podíl v několika společnostech, které vyrábějí a uvádějí na trh výrobky, jejichž bezpečnost právě tato vědecká komise/vědecký výbor posuzuje.

—   Příklad 2: Člen dané vědecké komise je sdružením výrobců najat jako nezávislý konzultant, aby poskytl vědecké poradenství ke stejným výrobkům, jejichž bezpečnost právě tato vědecká komise/vědecký výbor posuzuje.

Více informací o prohlášení o zájmech viz:

 

politika úřadu EFSA pro prohlášení o zájmech

http://www.efsa.europa.eu/en/keydocs/docs/doipolicy.pdf

 

metodologický dokument k prohlášení o zájmu

http://www.efsa.europa.eu/en/keydocs/docs/doiguidance.pdf

 

postup pro zjištění a řešení možného střetu zájmů

http://www.efsa.europa.eu/en/keydocs/docs/doiconflicts.pdf

9.   Rovné příležitosti

EFSA věnuje ve svých výběrových řízeních velkou pozornost uplatňování zásad rovného zacházení.

10.   Podání přihlášek

Uchazeči musí podat své přihlášky společně s prohlášením o zájmech elektronicky na internetové stránce EFSA: http://www.efsa.europa.eu

Přihlášky budou považovány za přijatelné pouze tehdy, bude-li podán řádně vyplněný internetový formulář přihlášky. Přihlášky zaslané doporučenou poštou budou přijaty výjimečně v případě závažného selhání internetového IT systému.

Přihlášky doručené elektronickou poštou nebudou přijaty.

Dovolujeme si uchazeče požádat, aby formulář přihlášky vyplnili v angličtině, a usnadnili tak výběrové řízení.

Všichni uchazeči budou o výsledku výběrového řízení vyrozuměni e-mailem.

Osobní údaje, které EFSA od uchazečů vyžaduje, budou zpracovány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi EU a o volném pohybu těchto údajů (7).

Účelem zpracování údajů je správa přihlášek k členství ve vědeckém výboru či vědeckých radách.

11.   Konečný termín pro odeslání přihlášek

Přihlášky musí být podány nejpozději do 31. května 2011 o půlnoci (místního času, GMT + 1). U přihlášek zaslaných doporučeně bude jako důkaz sloužit datum poštovního razítka.

Dovolujeme si vás upozornit, že v důsledku velkého množství přihlášek, které dostáváme těsně před uplynutím termínu pro podání přihlášek, může mít systém problémy se zpracováním velkého množství údajů. Proto žádáme uchazeče, aby své přihlášky zasílali v dostatečném předstihu před termínem uzávěrky.

Poznámka:

V případě nekonzistence nebo rozporu mezi anglickým zněním a jakoukoli jinou jazykovou mutací této publikace je rozhodující znění v anglickém jazyce.


(1)  Více informací naleznete na adrese: http://www.efsa.europa.eu/en/keydocs/docs/paneloperation.pdf

(2)  Více informací naleznete na adrese: http://www.efsa.europa.eu/efsa_rep/repository/documents/Experts_compensation_guide.pdf

(3)  Za „důkladnou znalost“ se považuje znalost odpovídající úrovni B2 nebo vyšší (tj. úrovně C1 a C2) podle referenčního dokumentu Rady Evropy pro evropské jazykové portfolio („Společný evropský referenční rámec: učení, výuka, hodnocení“). Více informací naleznete na adrese http://www.coe.int/T/DG4/Portfolio/?M=/main_pages/levels.html

(4)  Další pokyny pro vyplnění tohoto dokumentu naleznete v metodologickém dokumentu k prohlášení o zájmu, které je k dispozici na internetové stránce EFSA na adrese http://www.efsa.europa.eu/en/keydocs/docs/doiguidance.pdf

(5)  Viz oddíl 8 této výzvy, Nezávislost a prohlášení o závazku a zájmech.

(6)  K dispozici na internetové stránce EFSA na adrese http://www.efsa.europa.eu/en/keydocs/docs/doiconflicts.pdf

(7)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.


ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY

Evropská komise

31.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 99/38


Oznámení o platných antidumpingových opatřeních týkajících se dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících mimo jiné z Číny do Unie, rozšířených na dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Korejské republiky bez ohledu na to, zda je u něho deklarován původ z Korejské republiky: změna adresy společnosti osvobozené od rozšířených opatření

2011/C 99/07

Platné antidumpingové clo uložené nařízením Rady (ES) č. 1858/2005 (1) na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících mimo jiné z Číny bylo rozšířeno na dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Korejské republiky bez ohledu na to, zda je u něho deklarován původ z Korejské republiky, na základě provádění nařízení Rady (EU) č. 400/2010 (2) (dále jen „nařízení (EU) č. 400/2010“).

Společnost Bosung Wire Rope Co. Ltd se sídlem v Korejské republice, jejíž vývozy ocelových lan a kabelů do Unie byly osvobozeny od rozšířeného antidumpingového cla podle článku 1 nařízení (EU) č. 400/2010, informovala Evropskou komisi (dále jen „Komise“), že dne 3. ledna 2011 změnila adresu.

Společnost uvedla, že změna adresy neovlivňuje její právo využívat individuální celní sazby, která se na ni vztahovala, když sídlila na předchozí adrese:

972-5 Songhyun-Ri

Jinrae-Myeun

Kimhae-Si

Gyeungsangnam-Do

DAEHANMINGUK/REPUBLIC OF KOREA

Společnost předložila dostatečné důkazy potvrzující, že ke změně adresy došlo v důsledku nedostatku místa v původním sídle.

Komise přezkoumala předložené informace a dospěla k závěru, že změna adresy nemá v žádném případě vliv na zjištění uvedená v nařízení (EU) č. 400/2010. Odkaz v čl. 1 odst. 1 nařízení (EU) č. 400/2010 na společnost:

Bosung Wire Rope Co. Ltd

972-5 Songhyun-Ri

Jinrae-Myeun

Kimhae-Si

Gyeungsangnam-Do

DAEHANMINGUK/REPUBLIC OF KOREA

se proto považuje za odkaz na společnost:

Bosung Wire Rope Co. Ltd

568 Yongdeok-ri

Hallim-myeon

Gimhae-si

Gyeongsangnam-do

621-872

DAEHANMINGUK/REPUBLIC OF KOREA

Doplňkový kód TARIC A969 se použije pro společnost:

Bosung Wire Rope Co. Ltd

568 Yongdeok-ri

Hallim-myeon

Gimhae-si

Gyeongsangnam-do

621-872

DAEHANMINGUK/REPUBLIC OF KOREA


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2005, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 117, 11.5.2010, s. 1.