23.3.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 91/1

---

STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 3. března 2011

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o krátkém prodeji a některých aspektech swapů úvěrového selhání

(CON/2011/17)

2011/C 91/01

Úvod a právní základ

Evropská centrální banka (ECB) obdržela dne 13. října 2010 žádost Rady Evropské unie o stanovisko k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o krátkém prodeji a některých aspektech swapů úvěrového selhání (1) (dále jen „navrhované nařízení“).

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, jelikož navrhované nařízení obsahuje ustanovení, která mají vliv na příspěvek Evropského systému centrálních bank (ESCB) k řádnému provádění opatření v oblasti stability finančního systému ve smyslu čl. 127 odst. 5 Smlouvy. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

Všeobecné připomínky

1.

ECB podporuje hlavní záměr navrhovaného nařízení, kterým je zavedení regulačního rámce Unie pro krátký prodej a jemu rovnocenné postupy založené na použití swapů úvěrového selhání (CDS). ECB si všímá, že do navrhovaného nařízení byla zapracována řada doporučení, kterými Eurosystém přispěl k veřejné konzultaci týkající se krátkého prodeje pořádané Komisí v roce 2010 (2). Eurosystém v uvedeném příspěvku uznal, že v normálních tržních podmínkách může krátký prodej přispívat k efektivní tvorbě cen obchodovaných nástrojů a zachování tržní likvidity; poukázal však zároveň na obavu z rizik, která jsou s krátkým prodejem spojena, jako například riziko narušeného vývoje na trhu, zneužívání trhu a selhání při vypořádání (3). ECB obecně podporuje regulační režim Unie, který má reagovat na tyto obavy a který zahrnuje navrhované nařízení a změny směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu) (4), které jsou v současné době předmětem posouzení (5). Takový jednotný režim Unie je nezbytný k integraci finančního trhu v Unii a současně zajišťuje konvergenci s pravidly přijatými v jiných významných finančních centrech, jako např. ve Spojených státech (6). Ke změnám směrnice 2003/6/ES se ECB podrobně vyjádří, až bude k příslušnému návrhu konzultována.

2.

V souladu s příspěvkem Eurosystému z roku 2010 (7) ECB vítá: a) režim transparentnosti pro krátký prodej akcií, který sleduje dvoustupňový model původně doporučený Výborem evropských regulátorů trhů s cennými papíry (8), a b) povinné oznamování významných čistých krátkých pozic ve státních dluhopisech vydaných v Unii a jim rovnocenných nekrytých pozic ve swapech úvěrového selhání příslušným orgánům (9). ECB podporuje zavedení požadavků, které reagují na riziko selhání při vypořádání způsobené nekrytým krátkým prodejem (10), podle nichž fyzická či právnická osoba nesmí provést krátký prodej, pokud si nevypůjčila dané akcie nebo státní dluhové nástroje, neuzavřela dohodu o jejich vypůjčení anebo neuzavřela jiné ujednání s třetí stranou, v rámci kterého tato třetí strana potvrdila, že dané akcie či státní dluhové nástroje budou této fyzické či právnické osobě k dispozici k zapůjčení v době vypořádání. Dále ECB vítá návrhy, podle nichž: a) má být příslušným orgánům svěřena harmonizovaná pravomoc, aby ve výjimečných situacích dočasně omezily krátký prodej a transakce s CDS, jejíž výkon má koordinovat Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (orgán ESMA) (11), a b) samotný orgán ESMA má mít zvláštní intervenční pravomoci v případě ohrožení řádného fungování a integrity finančního systému v Unii (12).

3.

ECB poznamenává, že zpřísnění požadavků na plnění informační povinnosti ve vztahu k různým typům aktiv a vykazujících subjektů sleduje několik unijních regulačních iniciativ, včetně návrhu nařízení o zúčtování prostřednictvím ústředních protistran a registrech obchodních údajů (13), stejně jako revize směrnice 2004/39/ES o trzích finančních nástrojů („MIFID“) (14). ECB tento obecný směr podporuje s tím, že je třeba věnovat náležitou pozornost zajištění vzájemné konzistentnosti předpisů a zabránit vzniku přesahů či mezer v právní úpravě. Eurosystém má v této oblasti významný zájem, který vyplývá z jeho úkolů v oblasti statistiky a finanční stability, a bude proto sledovat postup těchto prací ve spolupráci s Komisí.

Konkrétní připomínky

Oblast působnosti

4.

ECB doporučuje (15), aby státní dluhové nástroje, na které se má navrhované nařízení vztahovat, byly vymezeny jako nástroje vydávané nebo zajištěné subjekty, jež náleží do veřejného sektoru členského státu nebo Unie, přičemž termín „veřejný sektor“ se bude vykládat v souladu s definicí, kterou již upravuje sekundární právo Unie (16). Využití této legislativní techniky zabrání riziku neúmyslného opomenutí určitých subjektů a současně zajistí, že dluhové nástroje vydávané centrálními bankami ESCB v rámci provádění měnové politiky nebudou klasifikovány jako státní dluhové nástroje, což by odporovalo zákazu financování veřejného sektoru centrálními bankami vyjádřenému v článku 123 Smlouvy.

5.

Na určité vymezené činnosti tvorby trhu a operace na primárním trhu se vztahuje výjimka z režimu transparentnosti a regulačních zásahů, jak ho navrhované nařízení upravuje (17). Tato výjimka je odůvodněná mimo jiné vzhledem k tomu, že hladké provádění činností tvorby trhu má zásadní význam pro to, aby řada tříd aktiv, včetně dluhových nástrojů vydávaných subjekty veřejného sektoru členských států, zůstala likvidní a využitelná jako zajištění při měnově-politických operacích centrální banky. Na druhé straně je však třeba zabránit možnému zneužívání výjimky pro tvorbu trhu, zejména zajistit, aby z ní tvůrce trhu nemohl mít prospěch při vlastním obchodování (18). ECB doporučuje (19), aby byla Komisi svěřena pravomoc přijmout na základě návrhu orgánu ESMA příslušné technické normy, které by vhodně zohledňovaly shora uvedené úvahy. Takové technické normy by například mohly upravovat: a) podrobné rysy činností tvorby trhu, na které se tato výjimka vztahuje, b) postupy při oznamování činností tvorby trhu příslušným orgánům a c) struktury portfolií a účtovací postupy, které jsou tvůrci trhu povinni používat, aby byla jasně identifikována povaha obchodu buď jako tvorba trhu nebo jako jiný typ obchodu a vyloučena možnost přeúčtování obchodů bez oznámení příslušnému orgánu.

6.

Další výjimka z regulačního režimu zaváděného navrhovaným nařízením se týká činností v souvislosti s prováděním stabilizace cen při nabízení cenných papírů po omezenou dobu, jestliže se dostanou pod prodejní tlak (20). Jak se poznamenává v příspěvku Eurosystému z roku 2010 (21), ECB sdílí názor Komise, že stabilizační programy, stejně jako tvorba trhu, představují legitimní činnosti, které jsou důležité pro řádné fungování primárních trhů (22). ECB vítá skutečnost, že je výjimka vztahující se ke stabilizačním opatřením v kontextu režimu krátkého prodeje v navrhovaném nařízení vymezena odkazem na definici použitou v rámci unijního režimu prevence zneužívání trhu (23). ECB současně doporučuje (24), aby byla na Komisi přenesena pravomoc přijmout na základě návrhu orgánu ESMA prováděcí technické normy, které by zajistily jednotné uplatňování výjimky pro stabilizační opatření v rámci režimu krátkého prodeje. Takové technické normy by doplňovaly technické normy přijaté ve vztahu k výjimce pro stabilizační opatření v rámci režimu prevence zneužívání trhu (25). Je žádoucí, aby existovaly dva samostatné soubory prováděcích technických norem, které by zohledňovaly specifické rysy obou situací; je to také věc vhodné legislativní techniky.

Normy pro oznamování a zveřejňování informací

7.

Na Komisi se v navrhovaném nařízení přenáší pravomoc přijmout na základě návrhu orgánu ESMA: a) regulační technické normy, které stanoví podrobnosti o informacích poskytovaných příslušným orgánům ohledně čistých krátkých pozic přesahujících určenou prahovou hodnotu, která zakládá informační povinnost (26) a b) prováděcí technické normy, které stanoví prostředky, jimiž mohou být zveřejňovány informace ohledně čistých krátkých pozic přesahujících určenou prahovou hodnotu, která zakládá povinnost zveřejnění (27). ECB doporučuje (28), aby bylo legislativní přenesení pravomoci na Komisi upřesněno v tom smyslu, že formáty, které mají být v těchto případech používány pro účely oznamování a zveřejňování informací, musí umožňovat včasnou konsolidaci a hodnocení pozic krátkého prodeje, které se dotýkají určitých emitentů, v rámci celé Unie. Konzistentnost formátů pro poskytování informací bude mít zásadní význam pro zajištění účinné reakce na možná narušení trhu ze strany orgánu ESMA a příslušných vnitrostátních orgánů, stejně jako ESCB a ESRB ve vztahu k jejich příslušným pravomocem.

8.

Pokud jde o specifickou otázku povinnosti subjektů, které se účastní krátkého prodeje, zveřejňovat údaje (29), ECB vychází z toho, že podle navrhovaného nařízení se zveřejňování informací těmito subjekty bude uskutečňovat prostřednictvím úředně určených mechanismů centrálního ukládání regulovaných informací, které byly zavedeny v rámci unijního režimu transparentnosti v oblasti cenných papírů (30). ECB v zásadě podporuje tento způsob zveřejňování informací, současně však doporučuje (31), aby byl založen na interaktivním poskytování informací za použití standardních datových formátů, které by umožňovaly účinnou konsolidaci a pružný přístup k informacím v rámci celé Unie na integrovaném základě. Veškeré zveřejňované informace by například mohly být dostupné prostřednictvím orgánu ESMA na základě centralizovaného přístupu k úředně určeným mechanismům. Takový postup by zohledňoval jak přeshraniční dopad rizik, která vznikají z krátkého prodeje, tak koordinační úlohu orgánu ESMA, jak ji upravuje navrhované nařízení.

Sdílení informací

9.1	Navrhované nařízení zavádí pravidla pro sdílení informací o čistých krátkých pozicích, které se oznamují příslušným vnitrostátním orgánům, mezi těmito příslušnými orgány a orgánem ESMA. V této souvislosti ECB předkládá následující doporučení (32).

9.2

Zaprvé, je přinejmenším nezbytné, aby byl navrhovaný způsob sdílení informací mezi příslušnými orgány a orgánem ESMA účinnější – orgán ESMA by zejména měl mít možnost v případech, kdy to je nezbytné pro účinné plnění jeho úkolů, požadovat, aby mu byly poskytnuty informace v reálném čase. Z dlouhodobějšího hlediska by orgán ESMA měl získat automatický přístup ke všem informacím, které byly poskytnuty podle navrhovaného nařízení. ECB proto doporučuje, aby orgán ESMA zahájil práce směřující k vytvoření centralizovaných mechanismů Unie pro shromažďování informací, které by používaly společný identifikátor vykazujících subjektů a minimální společnou taxonomii. Takové mechanismy by měly umožňovat pružný přístup k informacím v reálném čase pro účely tvorby politiky při současném zachování důvěrnosti získaných údajů. ECB se domnívá, že vytvoření takových centralizovaných mechanismů by umožnilo překonat omezení spojená s používáním nekoordinovaných souborů mikrodat a využívat informace shromážděné na základě navrhovaného nařízení ve spojení s dalšími dostupnými soubory údajů a tím snížit administrativní zátěž kladenou na vykazující subjekty a veřejné orgány (33).

9.3	Zadruhé, navrhované nařízení by také mělo výslovně upravovat sdílení informací mezi orgánem ESMA a centrálními bankami ESCB, které by usnadnilo plnění úkolů ESCB v oblasti shromažďování statistických informací (34) a sledování a vyhodnocování finanční stability (35).

9.4

Zatřetí, navrhované nařízení by rovněž mělo upravovat sdílení informací mezi orgánem ESMA a ESRB s cílem usnadnit ESRB shromažďování informací pro účely plnění jejích úkolů a identifikovat systémová rizika, která mohou vznikat v důsledku vývoje v rámci finančního systému, a stanovovat pořadí jejich důležitosti (36).

Intervenční pravomoci

10.

Navrhované nařízení upravuje možnost, aby orgán ESMA konzultoval ESRB, pokud jde o opatření ukládaná v mimořádných situacích orgánem ESMA v reakci na negativní účinky krátkého prodeje (37). ECB doporučuje (38), aby měl orgán ESMA právo konzultovat ESRB v případech, kdy je informován o přijetí opatření příslušnými vnitrostátními orgány. V nařízení by mohly být stanoveny přiměřené lhůty, které by zajišťovaly včasné uskutečnění konzultací (39). ECB poznamenává, že konzultování ESRB, pokud jde o intervenční opatření v rámci unijního režimu krátkého prodeje, umožní do zamýšlených intervencí vhodně zapojit makroobezřetnostní hlediska. Navíc evropské orgány dohledu včetně orgánu ESMA musí úzce spolupracovat s ESRB a pravidelně a včas jí poskytovat veškeré informace, které ESRB potřebuje k plnění svých úkolů (40), a ESRB na druhé straně může požadovat dodatečné informace od evropských orgánů dohledu (41). Ustanovení, která upravují konzultování ESRB ze strany orgánu ESMA, pokud jde o zamýšlené intervence v oblasti krátkého prodeje, umožní ESRB, aby zaprvé informovaným způsobem a včas posoudila, zda je v konkrétní situaci vzhledem k možným systémovým rizikům nutné žádat o další informace, a zadruhé pragmaticky a konzistentně formulovala takové případné žádosti. Konkrétní pozměňovací návrhy k těm ustanovením navrhovaného nařízení, které ECB doporučuje změnit, jsou uvedeny v příloze včetně příslušného odůvodnění.

---

(1)  KOM(2010) 482 v konečném znění.

(2)  Viz „Commission public consultation on short selling – Eurosystem reply“ (Veřejná konzultace Komise týkající se krátkého prodeje – odpověď Eurosystému), 5. srpen 2010 (dále jen „příspěvek Eurosystému z roku 2010“), který je k dispozici na internetových stránkách ECB http://www.ecb.europa.eu

(3)  Viz příspěvek Eurosystému z roku 2010, odpověď na otázku č. 1, s. 2.

(4)  Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 16.

(5)  Viz konzultační dokument Komise „Public consultation on a revision of the Market Abuse Directive“ (Veřejná konzultace k návrhům na změnu směrnice o zneužívání trhu), 25. červen 2010, k dispozici na internetových stránkách Komise http://www.ec.europa.eu

(6)  Viz příspěvek Eurosystému z roku 2010, odpověď na otázku č. 3, s. 4.

(7)  Viz příspěvek Eurosystému z roku 2010, poslední odstavec úvodní pasáže, s. 2, a odpovědi na otázky č. 4–5 a otázku č. 6, s. 4 až 5.

(8)  Oznamování čistých krátkých pozic v akciích regulátorům a jejich zveřejňování ve vztahu k trhu se vyžaduje v případě dosažení dvou prahových hodnot. Nižší je ta hodnota, která zakládá oznamovací povinnost ve vztahu k regulátorům (viz články 5 a 7 navrhovaného nařízení).

(9)  Viz článek 8 navrhovaného nařízení.

(10)  Viz články 12 až 13 navrhovaného nařízení.

(11)  Viz články 16 až 23 navrhovaného nařízení.

(12)  Viz článek 24 navrhovaného nařízení.

(13)  Návrh nařízení o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, KOM(2010) 484 v konečném znění.

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).

(15)  Viz navrhovaná změna č. 5 v příloze tohoto stanoviska.

(16)  Viz článek 3 nařízení (ES) č. 3603/93 ze dne 13. prosince 1993, kterým se upřesňují definice pro použití zákazů uvedených v článku 104 a čl. 104b odst. 1 Smlouvy (Úř. věst. L 332, 31.12.1993, s. 1).

(17)  Viz článek 15 navrhovaného nařízení.

(18)  Viz příspěvek Eurosystému z roku 2010, odpovědi na otázky 7 až 9, s. 5–7, viz též 19. bod odůvodnění navrhovaného nařízení.

(19)  Viz navrhovaná změna č. 8 v příloze tohoto stanoviska.

(20)  Viz čl. 15 odst. 4 navrhovaného nařízení ve spojení s 11. bodem odůvodnění a čl. 2 odst. 7 nařízení Komise (ES) č. 2273/2003 ze dne 22. prosince 2003, kterou se provádí směrnice 2003/6/ES, pokud jde o výjimky pro programy zpětného odkupu a stabilizace finančních nástrojů (Úř. věst. L 336, 23.12.2003, s. 33).

(21)  Viz příspěvek Eurosystému z roku 2010, odpověď na otázky 7 až 9, poslední věta druhého odstavce, s. 6.

(22)  Viz důvodová zpráva k navrhovanému nařízení, poslední věta odstavce 3.3.4.

(23)  Tj. prováděcí nařízení (ES) č. 2273/2003.

(24)  Viz navrhovaná změna č. 9 v příloze tohoto stanoviska.

(25)  Viz čl. 8 odst. 2 směrnice 2003/6/ES, jak jej doplňuje čl. 3 odst. 3 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 120).

(26)  Viz čl. 9 odst. 5 navrhovaného nařízení.

(27)  Viz čl. 9 odst. 6 navrhovaného nařízení.

(28)  Viz navrhované změny č. 2 (bod odůvodnění) a 6 v příloze tohoto stanoviska.

(29)  Viz článek 7 navrhovaného nařízení.

(30)  Viz čl. 9 odst. 4 navrhovaného nařízení ve spojení s čl. 21 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38).

(31)  Viz navrhované změny č. 1 (bod odůvodnění) a 6 v příloze tohoto stanoviska.

(32)  Viz navrhované změny č. 3 (bod odůvodnění) a 7 v příloze tohoto stanoviska.

(33)  Příslušné harmonizační iniciativy zahrnují: i) společný rámec pro obchodní registry zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 177/2008 ze dne 20. února 2008, kterým se zavádí společný rámec pro registry hospodářských subjektů pro statistické účely a zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2186/93 (Úř. věst. L 61, 5.3.2008, s. 6); ii) pokračující práce Komise v oblasti registrů hospodářských subjektů (viz konzultace pořádaná Komisí „Propojení obchodních rejstříků“ (KOM(2009) 614 v konečném znění)); a iii) zřízení registrů finančních subjektů ve smyslu ustanovení pozměňujících příslušné směrnice dle čl. 2 odst. 1 písm. b), čl. 4 odst. 1 písm. a), čl. 6 odst. 1 a 16 a čl. 9 odst. 3 směrnice 2010/78/EU, které zahrnují seznam určených finančních konglomerátů, rejstřík institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, rejstřík investičních podniků, seznam regulovaných trhů a seznam úvěrových institucí, kterým bylo vydáno povolení. Kromě toho databáze cenných papírů zahrnují zejména: i) seznam finančních nástrojů podle článku 11 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhů, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 1); a ii) centralizovaná databáze cenných papírů ECB (viz ECB, „The „centralised securities database“ in brief“ (ECB, Stručně o „centralizované databázi cenných papírů“, únor 2010, k dispozici na internetových stránkách ECB).

(34)  Viz článek 5 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“).

(35)  Viz čl. 127 odst. 5 ve spojení s čl. 139 odst. 2 písm. c) Smlouvy a článek 3.3 ve spojení s článkem 42.1 statutu ESCB.

(36)  Viz čl. 3 odst. 2 písm. b) ve spojení s čl. 3 odst. 1 první větou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1).

(37)  Viz čl. 24 odst. 4 navrhovaného nařízení.

(38)  Viz navrhované změny č. 4 (bod odůvodnění) a č. 10 v příloze tohoto stanoviska.

(39)  Viz navrhované změny č. 10 a 11 v příloze tohoto stanoviska.

(40)  Viz čl. 15 odst. 2 ve spojení s čl. 36 odst. 2 nařízení o zřízení evropských orgánů dohledu, tj. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12); nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48); a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(41)  Viz čl. 15 odst. 3 nařízení (EU) č. 1092/2010.

---

---

23.3.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 91/12

---

Směnné kurzy vůči euru (1)

22. března 2011

2011/C 91/02

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,4211
JPY	japonský jen	115,15
DKK	dánská koruna	7,4572
GBP	britská libra	0,86780
SEK	švédská koruna	8,9320
CHF	švýcarský frank	1,2843
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	7,9060
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	24,450
HUF	maďarský forint	270,43
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,7089
PLN	polský zlotý	4,0338
RON	rumunský lei	4,1288
TRY	turecká lira	2,2311
AUD	australský dolar	1,4039
CAD	kanadský dolar	1,3911
HKD	hongkongský dolar	11,0763
NZD	novozélandský dolar	1,9120
SGD	singapurský dolar	1,7950
KRW	jihokorejský won	1 597,64
ZAR	jihoafrický rand	9,8138
CNY	čínský juan	9,3039
HRK	chorvatská kuna	7,3750
IDR	indonéská rupie	12 382,64
MYR	malajsijský ringgit	4,3010
PHP	filipínské peso	61,594
RUB	ruský rubl	40,0990
THB	thajský baht	42,974
BRL	brazilský real	2,3655
MXN	mexické peso	17,0204
INR	indická rupie	63,8860

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

---

23.3.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 91/13

---

Nová národní strana euromincí určených k peněžnímu oběhu

2011/C 91/03

Národní strana nové dvoueurové pamětní mince určené k peněžnímu oběhu a vydávané Řeckem

Euromince určené k peněžnímu oběhu mají v rámci celé eurozóny postavení zákonného platidla. Za účelem informování široké veřejnosti a všech, kdo v rámci své profesní činnosti přicházejí do styku s mincemi, zveřejňuje Komise popis vzorů všech nových euromincí (1). V souladu se závěry zasedání Rady ze dne 10. února 2009 (2) se členským státům eurozóny a zemím, které uzavřely měnovou dohodu se Společenstvím, na jejímž základě mohou vydávat euromince, povoluje za určitých podmínek vydávat pamětní euromince určené k peněžnímu oběhu, jde-li pouze o mince v nominální hodnotě dvou eur. Tyto mince mají tytéž technické charakteristiky jako ostatní dvoueurové mince, ale jejich národní strana má pamětní vzor, jenž má z hlediska národního nebo evropského vysokou symbolickou hodnotu.

Vydávající stát: Řecko

Připomínaná událost: pořádání světových Speciálních Olympijských Her – Atény 2011

Popis vzoru: Ve středu mince je zobrazen symbol her – zářící slunce jako zdroj života pro zdůraznění dokonalosti a síly sportovce, který se her účastní. Dokonalost znázorňuje olivová ratolest a sílu spirála ve středu slunce. Okolo vyobrazení je nápis „XIII Special Olympics W.S.G. Athens 2011“ a rovněž název vydávající země „Ελληνικη Δημοκρατια“. Mezi nimi je umístěna mincovní značka.

Vnější obvod mince lemuje dvanáct hvězd evropské vlajky.

Vydávané množství: 1 milion mincí

Datum vydání: konec druhého čtvrtletí 2011

---

(1)  Ostatní národní strany euromincí určených k peněžnímu oběhu lze nalézt na adrese: http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/cash/coins/index_en.htm

(2)  Viz závěry Rady ve složení pro hospodářské a finanční věci ze dne 10. února 2009 a doporučení Komise ze dne 19. prosince 2008 o společných pokynech pro národní strany a vydávání euromincí určených k peněžnímu oběhu (Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 52).

---

23.3.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 91/14

---

Nová národní strana euromincí určených k peněžnímu oběhu

2011/C 91/04

Národní strana nové dvoueurové pamětní mince určené k peněžnímu oběhu a vydávané Republikou San Marino

Euromince určené k peněžnímu oběhu mají v rámci celé eurozóny postavení zákonného platidla. Za účelem informování široké veřejnosti a všech, kdo v rámci své profesní činnosti přicházejí do styku s mincemi, zveřejňuje Komise podobu vzorů všech nových euromincí (1). V souladu se závěry, které Rada dne 10. února 2009 (2) v této věci přijala, se členským státům eurozóny a zemím, které uzavřely měnovou dohodu se Společenstvím, na jejímž základě mohou vydávat euromince, povoluje za určitých podmínek vydávat pamětní euromince určené k peněžnímu oběhu, jde-li pouze o mince v nominální hodnotě dvou eur. Tyto mince mají tytéž technické charakteristiky jako ostatní dvoueurové mince, ale jejich národní strana má pamětní vzor, jenž má z hlediska národního nebo evropského vysokou symbolickou hodnotu.

Vydávající stát: Republika San Marino

Připomínaná událost: Pětisté výročí narození italského malíře Giorgia Vasariho (30. července 1511–27. června 1574). Vasari byl rovněž spisovatelem, historikem a architektem. Věhlas získal sepsáním životopisů italských umělců a v současnosti je považován za ideologického zakladatele literatury o dějinách umění.

Popis vzoru: Uprostřed mince je zobrazen detail obrazu Giorgia Vasariho „Judita s hlavou Holofernovou“. Ve spodní části jsou uvedeny letopočty „1511–2011“, vlevo umělcovo jméno „G. Vasari“ a značka mincovny „R“. Na pravé straně je název vydávajícího státu „San Marino“ a iniciály „C.M.“, jež patří autorce mince Claudii Momoni.

Obvod mince lemuje dvanáct hvězd evropské vlajky.

Objem emise: 130 000 kusů

Datum vydání: červen 2011

---

(1)  Ostatní národní strany euromincí určených k peněžnímu oběhu lze nalézt na adrese http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/cash/coins/index_en.htm

(2)  Viz závěry Rady ve složení pro hospodářské a finanční věci ze dne 10. února 2009 a doporučení Komise ze dne 19. prosince 2008 o společných pokynech pro národní strany a vydávání euromincí určených k peněžnímu oběhu (Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 52).

---

23.3.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 91/15

---

Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2011/C 91/05

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet prohlášení o námitce do šesti měsíců po tomto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„ΠΑΤΑΤΑ ΝΑΞΟΥ“ (PATATA NAXOU)

č. ES: EL-PGI-0005-0708-27.06.2008

CHZO ( X ) CHOP ( )

1.   Název:

„Πατάτα Νάξου“ (Patata Naxou)

2.   Členský stát nebo třetí země:

Řecko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1   Druh produktu:

Třída 1.6.

Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:

Brambora „Patata Naxou“ je jedlá hlíza odrůdy Solanum tuberosum, již člověk konzumuje bez předchozího zpracování (jedlá brambora). Velikost hlízy se pohybuje od 35 do 65 milimetrů. Hlíza má kulatý či podlouhlý tvar. Slupka žluté barvy je hladká se soudržnou strukturou. Pupeny v počtu asi deset na hlízu jsou na povrchu a v dužnině hlízy a mají charakteristickou bílo-žlutou barvu.

Kromě toho se „Patata Naxou“ vyznačuje jednotnou velikostí, čistým vzhledem, bez známek napadení škůdci či chorobami, vysokým procentním podílem sušiny (> 18 %) a sníženým obsahem cukrů (< 1 %). Hlízy pěstované v jarním období se sklízejí velmi brzy.

Odrůdy brambor pěstované v zeměpisné oblasti Naxos jsou: Liseta, Spunta, Marfona, Vivaldi a Alaska.

V současné době jsou na ostrově Naxos dvě období výsadby. V případě pěstování na jaře probíhá výsadba od půlky února do začátku března a v případě pěstování na podzim od začátku srpna do prvních zářijových dnů. Jarní brambory se sklízejí od konce května do první dekády v červenci.

3.3   Suroviny:

—

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

—

3.5   Specifické kroky při produkci, které se musí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti:

Kroky při produkci, jež se musí ve vymezené zeměpisné oblasti uskutečnit, jsou: výsadba, pěstování, sklizeň a zrání hlíz.

Tyto kroky musí být ve vymezené zeměpisné oblasti dodrženy, neboť místní producenti brambor získali zkušenosti, které zaručují časnou sklizeň při maximálním využití místních environmentálních parametrů (doba výsadby s ohledem na srážky); po vykopání hlíz však rovněž používají zvláštní techniku spočívající v jejich zakrytí slámou, aby slupka brambory zesílila a byla tak odolnější při přepravě. Zároveň se tak zacelí různé povrchové oděrky.

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

—

3.7   Zvláštní pravidla pro označování:

V souladu s požadavky podle komunitárních a vnitrostátních právních předpisů.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Brambory „Patata Naxou“ se produkují na ostrově Naxos. Se svými 428 km2 je tento ostrov největší ve správní oblasti Kyklady v kraji Jižní Egeis. Celková plocha, na které se brambory pěstují, se mění v závislosti na sezóně a pohybuje se v rozmezí 150 až 170 hektarů na podzim a až do 300 hektarů na jaře.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti:

A.   Podnebí: Zejména níže uvedené klimatické faktory jsou zásadní pro kvalitativní zařazení produktu:

Klimatické faktory, které mají vliv na kvalitu brambor „Patata Naxou“, jsou nízký stupeň vlhkosti a vysoká teplota, které zabraňují napadení chorobou Phytophthora sp., jež má největší podíl na ztrátách při pěstování brambor. Relativní vlhkost převyšující 90 % a teploty nižší než 27 °C jsou totiž pro tato napadení příznivé. Klimatické podmínky ostrova Naxos hrají tedy podstatnou úlohu při předcházení nejzávažnějšímu napadení brambor a spolu s nevýznamným zastoupením jiných patogenních faktorů v této zeměpisné oblasti maximálně snižují objem používaných přípravků na ochranu rostlin.

Kromě toho vysoká teplota a značná doba slunečního svitu na ostrově Naxos umožňují prodloužení vegetativního cyklu brambor po celý rok a vynikající zrání hlíz. Teplotní rozdíly mezi dnem a nocí usnadňují utváření hlíz.

B.   Půda: Geologické podloží Naxosu tvoří krystalické horniny, zejména žula, rula, mramor a břidlice v horském masivu ostrova, a třetihorní usazeniny, zejména opuka, pískovec a slepence v nížinách a na pobřeží.

Půda na ostrově se vyznačuje značnou hloubkou a písčitým a jílovitým složením zrnitého vzhledu, bez sodíku a bez nebezpečí eroze. V dostatečném množství obsahuje fosfor a draslík; obsah hořčíku je průměrný a obsah organických látek je nízký. Písčité a jílovité složení půdy umožňuje dobrou filtraci a normální vývoj jednotných a pravidelných hlíz.

C.   Lidské faktory: způsob pěstování je zvláště přizpůsoben místním podmínkám, neboť spolu se všemi uvedenými výhodami se co nejvíce využívá sezónních srážek. Deštivé období od listopadu do února se kryje s obdobím vývoje hlíz při podzimním pěstování a s klíčením při jarním pěstování. Toto dokonalé přizpůsobení se místním klimatickým podmínkám je ostatně bezprostředním důvodem časné sklizně, jež je pro pěstování brambor na Naxosu zejména typická.

Dalším specifickým postupem používaným producenty v Naxosu při pěstování je zrání sklizených zakrytých hlíz na poli. Po vykopání hlíz a prvním třídění, při němž se odstraní nepatřičné látky a poškozené hlízy, používají producenti brambor z dané oblasti techniku spočívající v pokrytí hlíz na poli vrstvou slámy a poté vrstvou bramborové nati za účelem jejich ochrany proti slunci. Během celého tohoto období plod brambory „Patata Naxou“ dozrává, tvrdne a jeho slupka sílí, čímž se stává odolnějším při přepravě, zatímco se zacelí různé povrchové oděrky. Díky tomuto postupu lze rovněž snížit riziko zvýšení obsahu glykoalkaloidů v hlízách během dalších manipulací.

5.2   Specifičnost produktu:

Brambory „Patata Naxou“ si získaly na trhu věhlas jakožto produkt, jehož specifičnost spočívá ve vysoké kvalitě a odolnosti. Jeho věhlas lze vysledovat už v počátcích řeckého moderního státu a trvá již téměř dvě století. Místní společnost považuje tento produkt za velmi významný a ztotožňuje jej s ostrovem Naxos. Brambory „Patata Naxou“ jsou zmiňovány v turistických průvodcích, v řeckém i zahraničním tisku a v receptech vyhlášených šéfkuchařů.

Kromě toho časnost jejich sklizně v jarní sezóně je vlastností, která produktu dodává nepominutelnou tržní hodnotu.

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu:

Souvislost, již má produkt s regionem, spočívá v jeho věhlasu. Kvalita, jíž se brambory „Patata Naxou“ vyznačují, je výsledkem spojení zvláštních geologických a klimatických vlastností Naxosu a zkušeností s pěstováním, jež byly přizpůsobeny místním podmínkám. Tato odlišnost zajistila bramborám „Patata Naxou“ nesporný věhlas na řeckém území, jehož dokladem jsou zmínky již z první poloviny 19. století, tj. období, kdy se brambory začaly v Řecku pěstovat.

Brambory získávají věhlas v roce 1841, kdy se nabízejí jako výběrová místní specialita králi Otovi I. Řeckému, který v té době ostrov navštívil. Dále je v roce 1874 popisuje Dugit jako jeden z pozoruhodných zemědělských produktů Naxosu. Poměrně dlouho poté, v roce 1911, první zaznamenaný soupis zemědělské půdy v Řecku registruje na Naxosu 111,9 hektarů brambor. V roce 1926 se věhlas brambor „Patata Naxou“ rozšířil natolik, že si obec Glinado vybrala sazenici brambor do emblému své pečeti.

Vynikající kvalita brambor na Naxosu přiměla řecký stát, aby v roce 1953 na ostrově založil Národní středisko pro produkci sadby brambor a aby v roce 1959 brambory „Patata Naxou“ zapsal do seznamu produktů, které má stát chránit. Od té doby jsou brambory „Patata Naxou“ jedním z místních produktů ostrova, jenž je uváděn v řeckých i zahraničních turistických průvodcích.

Brambory „Patata Naxou“ jsou dnes známy po celém Řecku, čehož jsou důkazem mnohé zmínky v článcích různých časopisů a novin. O bramborách „Patata Naxou“ se rovněž hovoří v turistických průvodcích a specializovaných gastronomických časopisech. Jsou uváděny v receptech známých řeckých šéfkuchařů a v gastronomických kritikách. Nechybějí v jídelních lístcích vyhlášených restaurací. Každý rok navíc místní orgány na Naxosu organizují slavnosti brambor, jež jsou potvrzením jejich věhlasu a jejich historického významu pro místní společnost.

Brambory „Patata Naxou“ se vyznačují časnou sklizní v jarní sezóně. Postupy při pěstování jsou velmi důležité, neboť k pěstování (sadbě) dochází v obdobích, kdy lze co nejlépe využít sezónních srážek a dostupnosti zdrojů vody. Časnost sklizně brambor „Patata Naxou“ v jarní sezóně dodává produktu nepominutelnou tržní hodnotu a činí jej vyhledávaným na začátku léta, kdy jsou rané brambory zřídkakdy dostupné.

Kromě toho producenti brambor na Naxosu provádějí po vykopání hlíz první třídění, při němž se odstraní nepatřičné látky a poškozené hlízy. Poté jsou hlízy složeny na poli a pokryty vrstvou slámy, pak vrstvou bramborové natě, aby byly chráněny před sluncem. Rovněž doba zrání na poli zlepšuje uchování produktu, neboť tvrdne a slupka brambory zesílí a je tak odolnější při přepravě, zatímco se zacelí různé povrchové oděrky. Tím se rovněž sníží obsah toxických glykoalkaloidů.

Pro pěstování brambor „Patata Naxou“ jsou navíc příznivé regionální klimatické faktory – nízký stupeň vlhkosti a vysoká teplota, které zabraňují napadení chorobou Phytophthora sp., a minimalizují tak ztráty způsobené touto vážnou chorobou brambor. Tato skutečnost spolu s nemnohými patogenními faktory na ostrově minimalizují používání přípravků na ochranu rostlin. Kromě toho vysoká teplota a značná doba slunečního svitu na ostrově Naxos umožňují prodloužení vegetativního cyklu brambor po celý rok a vynikající zrání hlíz. V neposlední řadě teplotní rozdíly mezi dnem a nocí usnadňují utváření hlíz a písčité a jílovité složení půdy umožňuje dobrou filtraci a normální vývoj jednotných a pravidelných hlíz.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)

http://www.minagric.gr/greek/data/ΠΡΟΔΙΑΓΡΑΦΕΣ%20ΠΡΟΪΟΝΤΟΣ%20YPAAT%2016%20ΦΕΒΡΟΥΑΡΙΟΥ%202010.pdf

---

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

---