ISSN 1725-5163

doi:10.3000/17255163.CE2011.081.ces

Úřední věstník

Evropské unie

C 81E

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 54
15. března 2011


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

I   Usnesení, doporučení a stanoviska

 

USNESENÍ

 

Evropský parlament
ZASEDÁNÍ 2010–2011
Dílčí zasedání od 5. do 6. května 2010
Zápis z tohoto zasedání byl zveřejněn v Úř. věst. C 188 E, 13.7.2010
Texty přijaté dne 5. května 2010, které se týkají udělení absolutoria za plnění rozpočtu 2008, byly uveřejněny v Úř. věst. L 252, 25.9.2010.
PŘIJATÉ TEXTY

 

Středa 5. května 2010

2011/C 081E/01

Přechod na Lisabonskou smlouvu: monitorování nedokončených legislativních postupů
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o důsledcích vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy (KOM(2009)0665) – omnibus

1

2011/C 081E/02

Přenesení zákonodárné pravomoci
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o přenesení zákonodárné pravomoci (2010/2021(INI))

6

2011/C 081E/03

Strategické cíle a doporučení pro politiku EU v oblasti námořní dopravy do roku 2018
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o strategických cílech a doporučeních pro politiku EU v oblasti námořní dopravy do roku 2018 (2009/2095(INI))

10

2011/C 081E/04

Europeana – další postup
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o sdělení s názvem Europeana – další postup (2009/2158(INI))

16

2011/C 081E/05

Vyhodnocení a posouzení akčního plánu v oblasti dobrých životních podmínek zvířat na období 2006–2010
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o hodnocení a posouzení akčního plánu Společenství v oblasti dobrých životních podmínek zvířat 2006–2010 (2009/2202(INI))

25

2011/C 081E/06

Zemědělství a změna klimatu v EU
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI))

33

2011/C 081E/07

Cesta k cílenějšímu zaměření podpory určené zemědělcům v oblastech s přírodním znevýhodněním
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o zemědělství v přírodně znevýhodněných oblastech: nezávislé hodnocení (2009/2156(INI))

40

2011/C 081E/08

Nová digitální agenda pro Evropu: 2015.eu
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o nové digitální agendě pro Evropu: 2015.eu (2009/2225(INI))

45

2011/C 081E/09

Strategie EU pro vztahy s Latinskou Amerikou
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o strategii EU ve vztazích s Latinskou Amerikou (2009/2213(INI))

54

2011/C 081E/10

Summit EU-Kanada
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o nadcházející vrcholné schůzce EU-Kanada dne 5. května 2010

64

2011/C 081E/11

SWIFT
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o doporučení Komise Radě týkající se zmocnění k zahájení jednání mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o dohodě, kterou se mají Ministerstvu financí Spojených států amerických zpřístupnit údaje o finančních transakcích za účelem předcházení terorismu a financování terorismu a boje proti nim

66

2011/C 081E/12

Zahájení jednání o dohodách o jmenné evidenci cestujících se Spojenými státy americkými, Austrálií a Kanadou
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o zahájení jednání o dohodách o jmenné evidenci cestujících se Spojenými státy americkými, Austrálií a Kanadou

70

2011/C 081E/13

Všeobecný zákaz těžebních technologií používajících kyanid v Evropské unii
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o všeobecném zákazu těžebních technologií používajících kyanid v Evropské unii

74

2011/C 081E/14

Boj s rakovinou prsu v Evropské unii
Prohlášení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o boji s rakovinou prsu v Evropské unii

77

 

Čtvrtek 6. května 2010

2011/C 081E/15

Revize smluv - Přechodná ustanovení, která se týkají složení Evropského parlamentu *
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2010 o návrhu protokolu, kterým se mění protokol č. 36 o přechodných ustanoveních a který se týká složení Evropského parlamentu po zbývající část volebního období 2009–2014: stanovisko Evropského parlamentu (čl. 48 odst. 3 Smlouvy o EU) (17196/2009 – C7-0001/2010 – 2009/0813(NLE))

78

2011/C 081E/16

Kyrgyzstán
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2010 o situaci v Kyrgyzstánu

80

2011/C 081E/17

Vozidla na elektrický pohon
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2010 o vozidlech na elektrický pohon

84

2011/C 081E/18

Nařízení o blokových výjimkách v odvětví motorových vozidel
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2010 o nařízení o blokové výjimce pro motorová vozidla

89

2011/C 081E/19

Sdělení Komise o evropském partnerství pro boj proti nádorovým onemocněním
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2010 o sdělení Komise o evropském partnerství pro boj proti nádorovým onemocněním (2009/2103(INI))

95

2011/C 081E/20

Mobilizace informačních a komunikačních technologií pro usnadnění přechodu k energeticky účinnému nízkouhlíkovému hospodářství
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2010 o mobilizaci informačních a komunikačních technologií pro usnadnění přechodu k energeticky účinnému nízkouhlíkovému hospodářství (2009/2228(INI))

107

2011/C 081E/21

Bílá kniha Komise nazvaná Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2010 o bílé knize Komise nazvané Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci (2009/2152(INI))

115

2011/C 081E/22

Ochrana finančních zájmů Společenství – Boj proti podvodům – Výroční zpráva za rok 2008
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2010 o ochraně finančních zájmů Společenství a boji proti podvodům – výroční zpráva za rok 2008 (2009/2167(INI))

128

2011/C 081E/23

Evropská investiční banka (EIB) – Výroční zpráva za rok 2008
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2010 o výroční zprávě Evropské investiční banky za rok 2008 (2009/2166(INI))

135

2011/C 081E/24

Masová zvěrstva, k nimž došlo v lednu a v březnu v nigerijském městě Džos
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2010 o masových zvěrstvech v nigerijském městě Džos

143

 

II   Sdělení

 

SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropský parlament

 

Středa 5. května 2010

2011/C 081E/25

Žádost o zbavení imunity Miloslava Ransdorfa
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o žádosti, aby byl Miloslav Ransdorf zbaven imunity (2009/2208(IMM))

146

 

III   Přípravné akty

 

Evropský parlament

 

Středa 5. května 2010

2011/C 081E/26

Správní spolupráce a boj proti daňovým únikům v oblasti daně z přidané hodnoty (přepracované znění) *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o návrhu nařízení Rady o správní spolupráci a boji proti daňovým únikům v oblasti daně z přidané hodnoty (přepracované znění) (KOM(2009)0427 – C7-0165/2009 – 2009/0118(CNS))

148

2011/C 081E/27

Společný systém daně z přidané hodnoty, pokud jde o pravidla fakturace *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o pravidla fakturace (KOM(2009)0021 – C6-0078/2009 – 2009/0009(CNS))

156

2011/C 081E/28

Přepravitelná tlaková zařízení ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přepravitelném tlakovém zařízení (KOM(2009)0482 – C7-0161/2009 – 2009/0131(COD))

162

P7_TC1-COD(2009)0131Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. května 2010 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/…/EU ze dne …o přepravitelných tlakových zařízeních a o zrušení směrnic Rady 76/767/EHS, 84/525/EHS, 84/526/EHS, 84/527/EHS a 1999/36/ES

163

PŘÍLOHA

163

2011/C 081E/29

Poplatky za ochranu letectví ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o poplatcích za ochranu letectví před protiprávními činy (KOM(2009)0217 – C7–0038/2009 – 2009/0063(COD))

164

P7_TC1-COD(2009)0063Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. května 2010 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/…/ES o poplatcích za ochranu letectví před protiprávními činy

165

2011/C 081E/30

Hlavní směry Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě (přepracované znění) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě (přepracované znění) (KOM(2009)0391 – C7-0111/2009 – 2009/0110(COD))

172

P7_TC1-COD(2009)0110Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. května 2010 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. …/2010/EU o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě (přepracované znění)

173

2011/C 081E/31

Obecná ustanovení o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, pokud jde o zjednodušení určitých požadavků a určitá ustanovení týkající se finančního řízení ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, pokud jde o zjednodušení určitých požadavků a o určitá ustanovení týkající se finančního řízení (KOM(2009)0384 – C7-0003/2010 – 2009/0107(COD))

173

P7_TC1-COD(2009)0107Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. května 2010 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2010, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, pokud jde o zjednodušení určitých požadavků a o některá ustanovení týkající se finančního řízení

174

 

Čtvrtek 6. května 2010

2011/C 081E/32

Rozhodnutí nesvolávat konvent pro revizi Smluv, pokud jde o přechodná opatření týkající se složení Evropského parlamentu ***
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 6. května 2010 o návrhu Evropské rady nesvolávat konvent pro revizi Smluv, pokud jde o přechodná opatření týkající se složení Evropského parlamentu (17196/2009 – C7-0002/2010 – 2009/0814(NLE))

175

Vysvětlivky k použitým symbolům

*

Konzultace

**I

Spolupráce: první čtení

**II

Spolupráce: druhé čtení

***

Postup souhlasu

***I

Spolurozhodování: první čtení

***II

Spolurozhodování: druhé čtení

***III

Spolurozhodování: třetí čtení

(Druh postupu se určuje právním základem navrženým Komisí)

Politické pozměňující návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem▐ .

Technické opravy a úpravy ze strany příslušných oddělení: nový text či text nahrazující původní znění je označen kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem║.

CS

 


I Usnesení, doporučení a stanoviska

USNESENÍ

Evropský parlament ZASEDÁNÍ 2010–2011 Dílčí zasedání od 5. do 6. května 2010 Zápis z tohoto zasedání byl zveřejněn v Úř. věst. C 188 E, 13.7.2010 Texty přijaté dne 5. května 2010, které se týkají udělení absolutoria za plnění rozpočtu 2008, byly uveřejněny v Úř. věst. L 252, 25.9.2010. PŘIJATÉ TEXTY

Středa 5. května 2010

15.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 81/1


Středa 5. května 2010
Přechod na Lisabonskou smlouvu: monitorování nedokončených legislativních postupů

P7_TA(2010)0126

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o důsledcích vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy (KOM(2009)0665) – „omnibus“

2011/C 81 E/01

Evropský parlament,

s ohledem na vstup Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009,

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665) a dodatek k němu (KOM(2010)0147),

s ohledem na dopis Rady ministrů ze dne 23. března 2010, týkající se opětovných konzultací,

s ohledem na oznámení předsedy EP, s nímž dne 15. prosince 2009 vystoupil na plenárním zasedání,

s ohledem na články 58 a 59 jednacího řádu,

s ohledem na své usnesení ze dne 7. května 2009 o nové úloze a odpovědnostech Parlamentu při provádění Lisabonské smlouvy (1), zejména na bod 75 tohoto usnesení,

s ohledem na prověření veškerých neprojednaných legislativních návrhů parlamentními výbory a na výsledky, které Konference předsedů výborů shrnula na své schůzi dne 8. února 2010,

s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 4. března 2010 stvrzující výsledky tohoto prověření,

s ohledem na dopisy předsedy ze dne 14. dubna 2010 adresované předsedovi Rady ministrů a předsedovi Evropské komise, kterými reagoval na sdělení Komise KOM(2009)0665,

A.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament ověřil úplnost a správnost sdělení Komise, zejména právní základ a postup stanovený Lisabonskou smlouvou, které Komise uvádí na svém seznamu,

1.

domnívá se, že Lisabonská smlouva vytváří nový právní rámec, který se týká neprojednaných spisů, protože mění jejich právní základy nebo příslušné postupy, a proto bere na vědomí následující seznam 16 postupů, a žádá Komisi, aby pro ně vypracovala nový návrh či upravila návrh stávající nebo aby případně proběhla další konzultace s Radou ministrů s cílem tento nový rámec řádně zohlednit, a žádá oba orgány, aby vyhověly žádostem týkajícím se těchto aktů:

návrh nařízení Rady provádějící v rámci Evropského hospodářského společenství rozhodnutí Rady přidružení EHS-Turecko č. 3/80 o uplatňování systémů sociálního pojištění členských států Evropských společenství na turecké pracovníky a jejich rodiny, 1983/1101(CNS),

návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení přenositelnosti doplňkových práv na penzijní připojištění, 2005/0214(COD),

návrh doporučení Rady k opatřením pro boj proti neurodegenerativním chorobám, zejména Alzheimerově chorobě, prostřednictvím společného plánování výzkumných činností, 2009/0113(CNS),

návrh rozhodnutí Rady o vytvoření hodnotícího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis, 2009/0033(CNS),

návrh nařízení Rady o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým fyzickým a právnickým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Somálsku, 2009/0114(CNS),

návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1104/2008 o přechodu z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II), 2009/0136(CNS),

návrh nařízení Rady o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření, 2008/0112(CNS),

návrh rozhodnutí Rady o uzavření Prozatímní dohody o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím, Evropským společenstvím uhlí a oceli a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Běloruskou republikou na straně druhé, 1996/0053 (CNS),

návrh nařízení Rady o uzavření mezinárodní dohody o tropickém dřevě z roku 2006 jménem Evropského společenství, 2006/0263(CNS),

návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2100/94, pokud jde o funkční období prezidenta Odrůdového úřadu Společenství, 2005/0078(CNS);

2.

potvrzuje své stanovisko ohledně následujících 29 postupů, které se podle Lisabonské smlouvy změnily z postupu konzultace na řádný legislativní postup či na postup souhlasu:

návrh rozhodnutí Rady o uzavření dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a republikami Kostarika, Salvador, Guatemala, Honduras, Nikaragua a Panama na straně druhé, 2003/0266(CNS),

návrh rozhodnutí Rady o uzavření dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Andským společenstvím a jeho členskými státy, Bolivijskou republikou, Kolumbijskou republikou, Ekvádorskou republikou, Peruánskou republikou a Bolívarovskou republikou Venezuela na straně druhé, 2003/0268(CNS),

návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky a nařízení (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů), pokud jde o rozdělování potravin nejchudším osobám ve Společenství, 2008/0183(CNS),

návrh rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Společenstvím a Švýcarskou konfederací v audiovizuální oblasti, kterou se stanoví podmínky pro účast Švýcarské konfederace na programu Společenství MEDIA 2007, a závěrečného aktu, 2007/0171(CNS),

návrh nařízení Rady, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. […] na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti, 2007/0152(CNS),

návrh rozhodnutí Rady, kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Evropského společenství ratifikovaly úmluvu Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 (úmluva 188), 2008/0107(CNS),

návrh rozhodnutí Rady o uzavření opčního protokolu k Úmluvě Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím, 2008/0171(CNS),

návrh rozhodnutí Rady o uzavření příslušných dohod podle článku XXI GATS s Argentinou, Austrálií, Brazílií, Kanadou, Čínou, samostatným celním územím Tchaj-wan, Penghu, Kinmen a Matsu (čínská Taipei), Kolumbií, Kubou, Ekvádorem, Hongkongem, Indií, Japonskem, Koreou, Novým Zélandem, Filipínami, Švýcarskem a Spojenými státy americkými o nezbytných vyrovnávacích úpravách v důsledku přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Rakouské republiky, Polské republiky, Republiky Slovinsko, Slovenské republiky, Finské republiky a Švédského království k Evropské unii, 2007/0055(CNS),

návrh rozhodnutí Rady o uzavření protokolu k Rámcové dohodě o obchodu a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé, aby se přihlédlo k přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Maďarské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii, 2005/0121(CNS),

návrh rozhodnutí Rady o uzavření Prozatímní dohody o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím, Evropským společenstvím uhlí a oceli a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na straně druhé, 1998/0304(CNS),

návrh rozhodnutí Rady o uzavření dodatkového protokolu k Dohodě o přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Chilskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii, 2007/0083(AVC),

návrh rozhodnutí Rady o uzavření dohody o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a státy CARIFORUM na straně druhé, 2008/0061(AVC),

návrh rozhodnutí Rady o uzavření Prozatímní dohody o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Pobřežím slonoviny na straně druhé, 2008/0136(AVC),

návrh rozhodnutí Rady o uzavření dohody o účasti Bulharské republiky a Rumunska v Evropském hospodářském prostoru a čtyř souvisejících dohod, 2007/0115(AVC),

návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2007/2004, pokud jde o funkční období výkonného ředitele a náměstka výkonného ředitele Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, 2005/0089(CNS),

návrh směrnice Rady o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh (kodifikované znění), 2008/0039(CNS),

návrh směrnice Rady o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství (kodifikované znění), 2008/0037(CNS),

návrh směrnice Rady kterou se stanoví zásady organizace veterinárních kontrol zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí (kodifikované znění), 2008/0253(CNS),

návrh nařízení Rady o patentu Společenství, 2000/0177(CNS),

návrh rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Albánskou republikou o některých aspektech leteckých služeb, 2005/0143(CNS),

návrh rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Bosnou a Hercegovinou o některých aspektech leteckých služeb, 2005/0140(CNS),

návrh rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Srbskem a Černou Horou o některých aspektech leteckých služeb, 2005/0141(CNS),

návrh rozhodnutí Rady o uzavření mnohostranné dohody mezi Albánskou republikou, Bosnou a Hercegovinou, Bulharskou republikou, Chorvatskou republikou, Evropským společenstvím, Islandskou republikou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Norským královstvím, Srbskem a Černou Horou, Rumunskem a Prozatímní správní misí Organizace spojených národů v Kosovu o vytvoření Společného evropského leteckého prostoru (SELP), 2006/0036(CNS),

návrh rozhodnutí Rady a zástupců vlád členských států Evropské unie zasedajících v Radě o uzavření Evropsko-středomořské dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé v oblasti letectví, 2006/0048(CNS),

návrh rozhodnutí Rady a zástupců vlád členských států Evropské unie zasedajících v Radě o uzavření Dohody o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Spojenými státy americkými na straně druhé, 2006/0058(CNS),

návrh rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o spolupráci v oblasti regulace bezpečnosti civilního letectví mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými, 2007/0111(CNS),

návrh rozhodnutí Rady o uzavření memoranda o spolupráci mezi Mezinárodní organizací pro civilní letectví a Evropským společenstvím týkajícího se bezpečnostních auditů a inspekcí a souvisejících záležitostí, 2008/0111(CNS),

návrh rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu o provádění Alpské úmluvy v oblasti dopravy jménem Evropského společenství (protokol o dopravě), 2008/0262(CNS),

návrh rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o přistoupení Evropského společenství k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) ze dne 9. května 1980 ve znění Vilniuského protokolu ze dne 3. června 1999, 2009/0121(CNS);

3.

přijímá rozhodnutí, že nepotvrdí svůj postoj přijatý v souvislosti s následujícími čtyřmi postupy, a zdůrazňuje, že má v úmyslu znovu přistoupit k prvnímu čtení původního návrhu:

návrh rozhodnutí Rady o přijetí stanov Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie (IRENA) Evropským společenstvím a výkonu jeho práv a povinností, 2009/0085(CNS),

návrh směrnice Rady, kterým se rozšiřuje oblast působnosti směrnice 2003/109/ES na osoby požívající mezinárodní ochrany, 2007/0112(CNS),

návrh směrnice Rady o sjednoceném postupu vyřizování žádostí státních příslušníků třetích zemí o jediné povolení k pobytu a výkonu práce na území členského státu a o společném souboru práv pro pracovníky z třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v členském státě, 2007/0229(CNS),

návrh rozhodnutí Rady o výstražné informační síti kritické infrastruktury (CIWIN), 2008/0200(CNS);

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě ministrů, Komisi a parlamentům členských států.


(1)  Texty přijaté, P6_TA(2009)0373.


15.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 81/6


Středa 5. května 2010
Přenesení zákonodárné pravomoci

P7_TA(2010)0127

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o přenesení zákonodárné pravomoci (2010/2021(INI))

2011/C 81 E/02

Evropský parlament,

s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouva o fungování EU),

s ohledem na své usnesení ze dne 23. září 2008 s doporučeními Komisi o přizpůsobení právních aktů novému rozhodnutí o postupu projednávání ve výborech (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 7. května 2009 o nové úloze a odpovědnostech Parlamentu při provádění Lisabonské smlouvy (2),

s ohledem na své stanovisko ze dne 24. listopadu 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o přizpůsobení některých aktů přijatých postupem podle článku 251 Smlouvy regulativnímu postupu s kontrolou podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES – Přizpůsobení regulativnímu postupu s kontrolou – Část 5 (3),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. prosince 2009 o provádění článku 290 Smlouvy o fungování EU (KOM(2009)0673),

s ohledem na dopis ze dne 29. ledna 2010 o článcích 290 a 291 Smlouvy o fungování EU, který zaslal předseda Evropského parlamentu předsedovi Evropské komise,

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0110/2010),

A.

vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva zakotvuje zákonodárnou moc a zavádí hierarchii norem právního řádu Unie, čímž prohlubuje demokratický charakter Unie a racionalizuje její právní řád; vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva zavádí nové pojetí legislativního aktu, což má dalekosáhlé důsledky,

B.

vzhledem k tomu, že jedním z prvků legislativní pravomoci je možnost uvedená v článku 290 Smlouvy o fungování EU, kdy zákonodárce může v případě legislativního aktu (dále jen „základní akt“) přenést část své pravomoci na Komisi,

C.

vzhledem k tomu, že přenesení pravomoci je citlivý úkon, kdy je Komise pověřena výkonem pravomoci, která je podstatou vlastní úlohy zákonodárce; vzhledem k tomu, že při úvahách o otázce přenesení pravomoci je proto nutné vždy vycházet ze svobody zákonodárce,

D.

vzhledem k tomu, že tato přenesená pravomoc se týká pouze doplnění a změn částí legislativního aktu, které zákonodárce nepovažuje za podstatné; vzhledem k tomu, že výsledkem aktů v přenesené pravomoci, které přijímá Komise, jsou nelegislativní akty s obecnou působností; vzhledem k tomu, že v základním aktu musí být výslovně stanoven cíl, obsah, rozsah a doba trvání přenesené pravomoci a dále podmínky, které se na toto přenesení pravomoci vztahují,

E.

vzhledem k tomu, že akty v přenesené pravomoci budou mít zásadní dopady v mnoha oblastech; že je proto nanejvýš důležité, aby byl postup vypracování a rozhodování, zejména pokud jde o akty v přenesené pravomoci, zcela transparentní, což spoluzákonodárcům skutečně umožní demokraticky kontrolovat výkon pravomocí přenesených na Komisi, a to případně i prostřednictvím veřejného projednávání v Parlamentu,

F.

vzhledem k tomu, že Parlament a Rada by měly mít s ohledem na všechny aspekty přenesení zákonodárné pravomoci rovnoprávné postavení,

G.

vzhledem k tomu, že „Lamfalussyho postup“ připravil cestu pro tento mechanizmus přenesení pravomoci s plnou kontrolou ze strany zákonodárce; vzhledem k tomu, že prohlášení č. 39 konference zástupců vlád členských států ze dne 23. července 2007, jež je přílohou Lisabonské smlouvy, uznává zvláštní povahu oblasti finančních služeb; vzhledem k tomu, že nový režim pro akty v přenesené pravomoci v žádném případě neomezuje současná práva Parlamentu v této oblasti, zejména pokud jde o včasné předávání dokumentů a informací,

H.

vzhledem k tomu, že na přenesení pravomoci lze nahlížet jako na nástroj dokonalejší tvorby právních předpisů, jehož cílem je zajistit jejich jednoduchost a zároveň jejich dopracování a aktualizaci, aniž by bylo nutné uchýlit se k opakovanému legislativnímu postupu, přičemž je zákonodárci ponechána jeho konečná pravomoc a odpovědnost,

I.

vzhledem k tomu, že na rozdíl od přístupu uvedeného v článku 291 Smlouvy o fungování EU, který se týká prováděcích opatření, článek 290 této smlouvy neobsahuje právní základ pro přijímání horizontálního aktu, který by stanovoval pravidla a základní principy platné pro přenesení pravomoci; vzhledem k tomu, že tyto podmínky je proto nutné stanovovat v každém základním aktu,

J.

vzhledem k tomu, že Komise je odpovědná Parlamentu; vzhledem k tomu, že komisař odpovědný za interinstitucionální vztahy a administrativu se při svém slyšení ve Výboru pro ústavní záležitosti dne 18. ledna 2010 zavázal k co nejužší spolupráci s Parlamentem s cílem zajistit, aby Komise uplatňovala přenesenou pravomoc ke spokojenosti Parlamentu,

Aspekty, které musejí být definovány v základním aktu

1.

domnívá se, že v každém základním aktu je nutné výslovně a přesně uvádět všechny cíle, obsah a rozsah a délku trvání každého přenesení pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU;

2.

zdůrazňuje, že článek 290 Smlouvy o fungování EU dává zákonodárcům možnost si vybrat, které kontrolní mechanizmy zavedou; je toho názoru, že dva příklady uvedené v čl. 290 odst. 2, vyslovení námitky nebo zrušení přenesení pravomoci, slouží pouze pro ilustraci a že je možné přenesení pravomoci podrobit jiným kontrolním prostředkům, jako je výslovný souhlas Parlamentu a Rady s každým aktem v přenesené pravomoci nebo možnost zrušit platnost jednotlivých aktů v přenesené pravomoci, které jsou již v platnosti;

3.

domnívá se však, že na oba příklady možných podmínek uvedených v čl. 290 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, vyslovení námitky a zrušení přenesení pravomoci, lze pohlížet jako na nejobvyklejší způsob kontroly toho, jak Komise využívá přenesenou pravomoc, a měly by být oba uvedeny v každém základním aktu;

4.

má za to, že kontrolní mechanizmy stanovené zákonodárcem musejí dodržovat určité obecné principy právních předpisů Unie a že musejí zejména:

být jednoduché a snadno pochopitelné,

zabezpečovat právní jistotu,

umožňovat Komisi účinně uplatňovat přenesenou pravomoc,

umožňovat zákonodárcům řádně sledovat uplatňování přenesené pravomoci;

5.

domnívá se, že uplatnění práva Parlamentu vznést námitku je nutně podmíněno jeho parlamentní úlohou a pracovištěmi; zastává názor, že pevně stanovená doba na vznesení námitky v případě všech právních aktů nemá opodstatnění a že tato doba musí být stanovena případ od případu pro každý základní akt s ohledem na složitost dané záležitosti a musí být dostatečná z hlediska účinné kontroly uplatňování přenesené pravomoci, aniž by nepřiměřeně oddalovala vstup v platnost v případě nekontroverzních aktů v přenesené pravomoci;

6.

domnívá se, že urychlený postup uvedený v samotném základním aktu by měl být zaveden pro obzvlášť výjimečné případy, např. se vztahem k otázkám bezpečnosti, zdraví nebo k humanitárním krizím;

7.

je nicméně toho názoru, že velkou část případů, které vyžadují urychlené přijetí aktů v přenesené pravomoci, lze v řádně odůvodněných případech na žádost Komise vyřešit na základě flexibilního postupu včasného prohlášení Parlamentem nebo Radou, že nebude vznesena námitka;

8.

trvá na tom, že přenesení pravomoci může být trvalé vzhledem k tomu, že přenesení pravomocí může být kdykoli zrušeno; je však toho názoru, že v případě časově ohraničeného přenesení pravomoci by mohla existovat možnost jeho pravidelného prodlužování na výslovnou žádost Komise; domnívá se, že přenesení pravomoci může být prodlouženo, pouze pokud proti tomu Parlament ani Rada nevznesou ve stanovené lhůtě námitky;

9.

naprosto odmítá, aby se do základních aktů začlenila ustanovení, která by zákonodárci ukládala další povinnosti kromě těch, které již jsou obsaženy v článku 290 Smlouvy o fungování EU;

Praktická opatření

10.

zastává názor, že některá praktická opatření by mohla být lépe koordinována prostřednictvím společné dohody mezi orgány, která by mohla mít podobu interinstitucionální dohody a zahrnovala by mj.:

konzultace při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci,

vzájemnou výměnu informací, zejména v případě zrušení přenesené pravomoci,

opatření na předávání dokumentů,

minimální lhůty pro vznesení námitky ze strany Parlamentu a Rady,

výpočet lhůt,

zveřejňování aktů v Úředním věstníku v různých fázích postupu;

11.

zdůrazňuje, že při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci musí Komise:

zajistit včasné a soustavné předávání informací a příslušných dokumentů příslušným výborům Parlamentu, včetně všech návrhů aktů v přenesené pravomoci a obdržených příspěvků; k tomuto účelu by mohl být využit současný rejstřík postupu projednávání ve výborech jako vzor pro zdokonalený digitální informační systém,

poskytnout Parlamentu přístup na související přípravné schůze, výměny názorů a konzultace;

12.

je toho názoru, že k výměně informací před zrušením přenesené pravomoci by mělo docházet na základě transparentnosti a slušné a loajální spolupráce mezi příslušnými orgány, aby byly všechny orgány včas plně informovány o možnosti zrušení; domnívá se však, že je zbytečné a matoucí, aby se navíc k obecnému požadavku stanovenému v článku 296 Smlouvy o fungování EU, který se vztahuje na všechny právní akty, zaváděla v základních aktech zvláštní právní povinnost uvádět důvody přijetí určitých právních aktů;

13.

navrhuje, aby v příští dohodě byla stanovena minimální lhůta pro vznesení námitky, přičemž bude jasně stanoveno, že tato lhůta by měla být chápána jako minimum, bez něhož by se demokratická kontrola Parlamentu stala zbytečnou, nikoli jako omezení; domnívá se proto, že minimální doba ke vznesení námitky by měla být dva měsíce, s možností prodloužení na žádost Parlamentu nebo Rady o další dva měsíce; zdůrazňuje však, že lhůta pro vznesení námitky by měla záviset na povaze daného aktu v přenesené pravomoci;

14.

trvá v souvislosti s jakoukoli budoucí dohodou na tom, že lhůty ke kontrole aktů v přenesené pravomoci smějí začínat až poté, co Komise poskytne všechny jazykové verze, a musejí řádně přihlížet k přerušení činnosti Parlamentu a k době voleb;

15.

v souvislosti s jakoukoli budoucí dohodou zdůrazňuje, že akty v přenesené pravomoci, na něž se vztahuje právo vznést námitku, mohou být zveřejněny v Úředním věstníku, a tak vstoupit v platnost, teprve po uplynutí lhůty pro vznesení námitek kromě případů včasného prohlášení, že námitka nebude vznesena; domnívá se, že je zbytečné zavádět výslovnou povinnost, podle níž Parlament a Rada musejí v případě každého základního aktu zveřejnit rozhodnutí přijatá při kontrole uplatňování přenesené pravomoci ze strany Komise;

Závěrečné poznámky

16.

vyzývá všechny své výbory, aby si vyměňovaly a pravidelně aktualizovaly osvědčené postupy a aby vypracovaly mechanizmus, který by zajistil co největší důslednost postupů Parlamentu podle článku 290 Smlouvy o fungování EU; zdůrazňuje, že je třeba, aby všechny parlamentní výbory zorganizovaly svou práci tak, aby odpovídala jejich specifické povaze a využívala jejich soustředěných odborných znalostí;

17.

žádá správní útvary Parlamentu, aby zajistily přiměřenou podporu při plnění úkolů vyplývajících z článku 290 Smlouvy o fungování EU tím, že za tímto účelem s využitím přesměrování prostředků (neutrálního z hlediska rozpočtu) zřídí nezbytná pracovní místa; žádá, aby se k posouzení administrativních struktur a lidských zdrojů, které jsou k dispozici k rozpracování těchto přenesených pravomocí, přistupovalo z institucionálního hlediska;

18.

naléhá na Komisi, aby přednostně předložila legislativní návrhy, které jsou nutné k tomu, aby se právní předpisy Unie přizpůsobily ustanovením článků 290 a 291 Smlouvy o fungování EU; domnívá se, že v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU by se toto přizpůsobení nemělo omezovat na opatření, která v minulosti spadala pod regulativní postup s kontrolou, ale na všechna příslušná obecná opatření přijatá na základě nejrůznějších postupů či postupu projednávání ve výborech, které se na ně vztahovaly před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost;

19.

naléhavě žádá, aby byly nejprve přizpůsobeny právní předpisy Unie v těch oblastech, které byly před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost upraveny bez spolurozhodování Parlamentu; žádá, aby se tyto předpisy přizpůsobovaly případ od případu, aby se zajistilo, že jako akty v přenesené pravomoci budou definována zejména všechna příslušná obecná opatření, která byla dříve vydána podle článků 4 a 5 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (4);

20.

zastává názor, že za účelem úplného zachování práv zákonodárce je třeba během výše uvedeného přizpůsobení nebo při projednávání návrhů podle řádného legislativního postupu věnovat zvláštní pozornost souvisejícímu použití článků 290 a 291 Smlouvy o fungování EU a praktickým důsledkům použití jednoho či druhého článku; trvá na tom, že spolutvůrci právních předpisů mají pravomoc rozhodovat o tom, že záležitosti, které v minulosti spadaly pod regulativní postup s kontrolou, mohou být přijaty buď podle článku 290 Smlouvy o fungování EU nebo řádným legislativním postupem;

*

* *

21.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.


(1)  Úř. věst. C 8 E, 14.1.2010, s. 22.

(2)  Přijaté texty, P6_TA(2009)0373.

(3)  Přijaté texty, P7_TA(2009)0083.

(4)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.


15.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 81/10


Středa 5. května 2010
Strategické cíle a doporučení pro politiku EU v oblasti námořní dopravy do roku 2018

P7_TA(2010)0128

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o strategických cílech a doporučeních pro politiku EU v oblasti námořní dopravy do roku 2018 (2009/2095(INI))

2011/C 81 E/03

Evropský parlament,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. ledna 2009 o strategických cílech a doporučeních pro politiku EU v oblasti námořní dopravy do roku 2018 (KOM(2009)0008) („sdělení o strategických cílech a doporučeních pro politiku EU v oblasti námořní dopravy do roku 2018“),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2007 o integrované námořní politice pro Evropskou unii (KOM(2007)0575),

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0114/2010),

A.

vzhledem k tomu, že evropské rejdařské společnosti významnou měrou přispívají k evropskému hospodářství, avšak musí obstát v celosvětové konkurenci,

B.

vzhledem k tomu, že strukturovaná a integrovaná opatření na zachování a rozvoj životaschopného námořního odvětví v Evropě jsou důležitá a měla by zvýšit konkurenceschopnost námořní dopravy a souvisejících odvětví a integrovat požadavky na udržitelný rozvoj a spravedlivou hospodářskou soutěž,

C.

vzhledem k tomu, že orientace mladých na námořnické povolání a jejich setrvání u tohoto povolání představuje nezbytnou nutnost a že úroveň přípravy na námořnické povolání v Evropě se bude muset zlepšit prostřednictvím nastávající revize Mezinárodní úmluvy o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků (úmluva STCW),

D.

vzhledem k tomu, že změna klimatu představuje pro všechny oblasti evropské politiky největší výzvu v 21. století,

E.

vzhledem k tomu, že námořní doprava je poměrně ekologickým způsobem přepravy, avšak skrývá v sobě značný potenciál stát se ještě čistší než v současnosti je, a že se musí podílet na boji proti změně klimatu cestou postupného omezení uhlíkové stopy plavidel a přístavních infrastruktur,

F.

vzhledem k tomu, že bezpečnost je pro přístavní společnosti, rejdaře a zaměstnance na zemi i na moři základním požadavkem a že bezpečnostní opatření musí brát v úvahu ochranu životního prostředí v pobřežních a námořních oblastech a pracovní podmínky v přístavech a na palubách plavidel,

G.

vzhledem k tomu, že stále dochází k přepadávání evropských rybářských, obchodních a osobních lodí v Adenském zálivu, u somálských břehů i v mezinárodních vodách,

H.

vzhledem k tomu, že evropský námořní průmysl zaujímá vůdčí úlohu v celosvětovém měřítku a že dlouhodobě lze jeho vedoucí postavení zajistit pouze prostřednictvím inovací,

I.

vzhledem k tomu, že rozhodnutí je třeba přijímat na odpovídající administrativní úrovni, tj. na celosvětové úrovni, je-li to možné, a na evropské úrovni, je-li to nutné,

Obecně

1.

vítá sdělení o politice EU v oblasti námořní dopravy do roku 2018;

2.

zdůrazňuje, že odvětví námořní dopravy je pro evropské hospodářství velmi důležité, neboť nejen zajišťuje přepravu cestujících, surovin, zboží a energetických výrobků, ale představuje rovněž jádro širšího souboru námořních činností, jako je stavba lodí, logistika, výzkum, cestovní ruch, rybolov a akvakultura a vzdělávání;

3.

zdůrazňuje, že politika EU v oblasti námořní dopravy by měla zohledňovat skutečnost, že námořní odvětví čelí konkurenci nejen na úrovni Unie, ale především i na celosvětové úrovni; zdůrazňuje rovněž důležitost rozvoje námořní dopravy jako součásti širší oblasti dopravy, a to na úrovni EU i na celosvětové úrovni;

4.

přeje si, aby námořní politiky EU byly do budoucna koncipovány s ohledem na „jednotné evropské moře“, a proto žádá Komisi, aby v rámci společného námořního prostoru připravila evropskou politiku námořní dopravy;

Trh

5.

vyzývá Komisi, aby pokračovala v boji proti tzv. výhodným vlajkám;

6.

vyzývá proto členské státy EU, aby podporovaly používání vlastní vlajky a svých námořních seskupení (klastrů), například prostřednictvím daňových opatření pro lodě, např. zdanění tonáže, a daňových opatření pro námořníky a majitele lodí;

7.

je toho názoru, že námořní odvětví se musí jako ostatní odvětví ekonomiky v zásadě řídit právními předpisy o státní podpoře, i když státní podporu lze výjimečně povolit ve zvláštních případech za předpokladu, že je poskytována dočasně a transparentním a konzistentním způsobem;

8.

je toho názoru, že pokyny ke státní podpoře námořní dopravy, jejichž platnost končí v roce 2011, je třeba zachovat a prodloužit, neboť podstatně přispěly k udržení mezinárodní konkurenceschopnosti evropské námořní dopravy, k její schopnosti čelit často nelegální konkurenci třetích zemí a k udržení její vůdčí role na mezinárodní scéně, a pomohly tak podpořit ekonomiku členských států;

9.

vyzývá Komisi, aby v roce 2010 předložila slíbená nová pravidla pro poskytování státní podpory pro námořní dopravu, a dále se domnívá, že Komise by měla rovněž co nejrychleji předložit pokyny ke státní podpoře námořních přístavů;

10.

zdůrazňuje v této souvislosti, že státní podpora by měla směřovat výlučně na podporu evropských námořních odvětví, která se cítí být vázána sociálními normami, podporou pracovních míst a vzděláváním personálu v Evropě, a k zajištění globální konkurenceschopnosti evropské lodní dopravy;

11.

vyzývá členské státy, aby neprodleně podepsaly, ratifikovaly a prováděly Úmluvu OSN o smlouvách o mezinárodní přepravě zboží zcela nebo zčásti po moři, známou jako Rotterdamská pravidla, která stanoví nový systém námořní odpovědnosti;

12.

vyzývá Komisi, aby při nadcházejícím přepracování hlavních směrů Společenství pro vybudování transevropské dopravní sítě více než dosud zohlednila námořní dopravu a její pevninské struktury, zejména multimodální napojení evropských námořních přístavů na vnitrozemí;

13.

vítá návrh Komise na směrnici o ohlašovacích formalitách lodí připlouvajících do přístavů členských států Společenství nebo odplouvajících z nich (KOM(2009)0011), jehož cílem je usnadnit, snížit a odstranit správní postupy pro evropskou pobřežní dopravu; vyzývá Komisi, aby pobřežní dopravu dále podporovala ve snaze výrazně zvýšit výkonnost námořní dopravy v Unii;

Sociální aspekty

14.

vítá iniciativy členských států a Komise, jež mají přispět ke zvýšení atraktivity povolání v námořním odvětví pro mladé občany EU; zdůrazňuje potřebu zajištění celoživotního vzdělávání a rekvalifikace zaměstnanců námořní dopravy na všech úrovních na zemi i na moři s cílem zvýšit odbornou kvalifikaci a dovednosti pracovníků; vyslovuje se také pro to, aby školy poskytovaly více informací o tomto odvětví a aby byl k dispozici větší počet stáží;

15.

vyzývá členské státy, aby v rámci mezinárodních úmluv, např. úmluvy STCW nebo úmluvy Mezinárodní organizace práce o normách pro práci na moři z r. 2006, zlepšily a modernizovaly již existující programy vzdělávání pro další kvalitativní rozvoj námořních škol;

16.

zdůrazňuje, že námořníci ze třetích zemí musí mít požadované vzdělání v souladu s úmluvou STCW a vyzývá rejdařské společnosti a vnitrostátní inspekce, aby zaručily a kontrolovaly plnění tohoto požadavku, případně i za podpory Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA); opakuje svůj požadavek, aby členské státy urychleně ratifikovaly úmluvu Mezinárodní organizace práce o normách pro práci na moři z roku 2006 a aby byl co nejdříve přijat návrh Komise založený na dohodě odvětví začlenit klíčové prvky úmluvy do práva EU;

17.

vyzývá členské státy, aby podporovaly využívání námořníků EU ve svých vlastních loďstvech a vytvářely pro ně dostatečné zázemí s cílem zamezit migraci námořníků mimo Unii;

18.

vítá návrh Komise, aby členské státy podporovaly spolupráci mezi evropskými námořními institucemi, a nabádá členské státy, aby sladily své učební osnovy a vzdělávací programy s cílem podpořit a rozvinout vysokou úroveň kvalifikace a pokročilých dovedností námořníků EU;

19.

zdůrazňuje, že sociální rozměr a pracovní podmínky námořníků EU jsou úzce spjaty s konkurenceschopností evropského loďstva a že je nutné usnadnit mobilitu pracovních sil v námořních odvětvích v celé Evropě a zajistit plně fungující vnitřní trh bez překážek a neodůvodněných omezení při poskytování služeb;

20.

podporuje výměnu osvědčených postupů v oblasti pracovních podmínek a sociálních norem a podporuje zlepšení životních podmínek na palubě plavidel, zejména pomocí rozvoje informačních a komunikačních technologií, zlepšení přístupu ke zdravotní péči, zlepšení bezpečnostních norem a odborné přípravy, které námořníkům umožní lépe zvládat rizika spojená s jejich prací;

21.

zdůrazňuje, že kontroly musí být konkrétní a zaměřené na rizika a nesmí vytvářet přehnaný regulační tlak na toto odvětví;

22.

přeje si, aby byla věnována pozornost otázce, kde a nakolik může technologický rozvoj nahradit prohlubující se nedostatek námořního personálu, varuje však před ukvapeným zaváděním nevyzkoušených technologií;

23.

vyzývá námořní přístavní orgány, aby zlepšily zázemí pro námořníky na lodích čekajících v kotvištích, včetně zařízení pro usnadnění dopravy z lodí na břeh a zpět;

Životní prostředí

24.

uznává, že námořní doprava má ještě značné rezervy, pokud jde o snížení emisí, které je v rámci cílů Evropské unie v oblasti ochrany klimatu nezbytné, a to pokud jde o emise oxidů síry, oxidů dusíku, částic (PM10) a CO2; zdůrazňuje, že odvětví může přispět k boji proti škodlivým emisím a změně klimatu a že veřejné a soukromé investice do výzkumu a vývoje budou v tomto směru mimořádně důležité;

25.

zdůrazňuje, že je třeba se rychle dohodnout na snížení emisí, které bude v rámci Mezinárodní námořní organizace (IMO) povinné, aby se zmenšily rozdíly v podmínkách hospodářské soutěže, nesmí to však bránit Unii v přijetí opatření zaměřených na další snižování emisí loďstva členských zemí, což by podnítilo jiné kontinenty, aby byly v této oblasti konkurenceschopnými; poukazuje v této souvislosti na velké rozdíly v námořních dopravě na dlouhé a krátké vzdálenosti, které je nutné v ujednáních IMO zohledňovat;

26.

vyzývá členské státy, aby ve větší míře, případně ve spolupráci s okolními zeměmi, využívaly možnosti stanovit námořní oblasti kontroly emisí, zejména emisí oxidů dusíku; zdůrazňuje, že vytváření dalších námořních oblastí kontroly emisí nesmí vést k narušení hospodářské soutěže v Evropě;

27.

podporuje opatření umožňující přesun dopravy na moře, aby se uvolnily hlavní silniční tahy; vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby vytvářely přístavní logistické platformy nezbytné pro rozvoj intermodality a pro posílení územní soudržnosti; zdůrazňuje, že mezinárodní předpisy i předpisy EU nesmí bránit úsilí, které v tomto směru vyvíjejí vnitrostátní orgány; doufá v rychlé a rozsáhlé zřízení „mořských dálnic“ v rámci Unie pro Středomoří, které umožní snížit znečištění životního prostředí a současně zlepšit přetíženost pozemních sítí;

28.

v zásadě souhlasí se změnou přílohy VI úmluvy MARPOL o snížení emisí oxidů síry a dusíku z lodí, kterou v říjnu 2008 přijala Mezinárodní námořní organizace; vyjadřuje však obavy nad možným přesunem přepravy od námořní dopravy na krátké vzdálenosti k silniční dopravě v důsledku mezní hodnoty pro síru ve výši 0,1 %, jež by měla platit od roku 2015 pro oblasti Severního a Baltského moře monitorované z hlediska emisí síry; vyzývá proto Komisi, aby Evropskému parlamentu co nejdříve, nejpozději však do konce roku 2010, předložila příslušné posouzení dopadů;

29.

domnívá se, že všechny způsoby dopravy, včetně námořní dopravy, musí postupně internalizovat své externí náklady; soudí, že zavedením tohoto principu se získají finanční prostředky, které bude možné přednostně použít na podporu inovací;

30.

vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly i alternativních nástrojů, jako je zavedení daně z pohonných hmot v zásobnících, která by se přednostně odvozovala od jejich kvality a vlivu na životní prostředí, nebo projekt „zelených přístavů“, v nichž jsou lodě šetrné vůči životnímu prostředí odbavovány rychleji a/nebo platí nižší přístavní poplatky;

31.

vyzývá členské státy, aby v rámci Mezinárodní námořní organizace stanovily a uplatňovaly vhodné a celosvětově použitelné ekologické normy;

32.

poukazuje v této souvislosti na skutečnost, že u plavidel pro vnitrozemskou plavbu došlo k technickému pokroku, který umožnil podstatné snížení emisí z motorů stávajících lodí a používání kapalného zemního plynu jako paliva; vyzývá Komisi, aby přezkoumala, zda lze tyto techniky použít i u námořních plavidel a jak by bylo možné jejich zavedení urychlit;

33.

vyjadřuje politování nad skutečností, že na kodaňské konferenci o klimatu se nepodařilo dospět k závěrům, pokud jde o snížení emisí z námořní dopravy; zdůrazňuje však, že jak v rámci procesu navazujícího na Kjótský protokol, tak v rámci Mezinárodní námořní organizace (IMO) je i nadále třeba vyvíjet intenzivní úsilí směřující k dojednání celosvětových opatření, která by vedla k požadovanému snížení emisí; vyzývá členské státy, aby učinily kroky k tomu, aby Mezinárodní námořní organizace získala mandát k účasti na příštích světových jednáních o otázkách klimatu, včetně měřitelných cílů snížení emisí v námořní dopravě;

34.

vyzývá Unii, aby stála v čele tohoto procesu na celosvětové úrovni, zejména v rámci Mezinárodní námořní organizace, s cílem snížit emise v námořním odvětví;

35.

zdůrazňuje význam interoperabilních technických zařízení na dodávky elektrického proudu z pevniny na lodě v evropských mořských přístavech, která mohou výrazně omezit znečišťování životního prostředí; vyzývá Komisi, aby prověřila, ve kterých námořních přístavech mohou být tato zařízení účinně využívána;

36.

trvá na tom, aby Komise upřednostnila v rámci své politiky výzkumu a vývoje inovace v oblasti obnovitelných technologií určených pro využívání na plavidlech, např. solární a větrné technologie;

37.

žádá Evropskou komisi, aby prozkoumala veškerý potenciál ke snížení a kontrole znečištění životního prostředí pomocí inteligentních technologií v dopravě, zejména pomocí systému Galileo;

38.

zdůrazňuje nutnost podporovat bezpapírové přístavní a celní operace a využívání různých inteligentních přepravních systémů a sítí, jako je SafeSeaNet a e-Custom, s cílem urychlit operace v přístavech a snížit znečišťování životního prostředí;

Bezpečnost

39.

vítá přijetí třetího legislativního balíčku týkajícího se námořní bezpečnosti a vyzývá členské státy, aby tento balíček urychleně provedly;

40.

žádá přísnou kontrolu stavby lodí, včetně kvality použité oceli, návrhů konstrukce lodí a jejich údržby, jak je mimo jiné stanoveno v pozměněných právních předpisech o klasifikačních společnostech;

41.

podporuje změnu orientace Pařížského memoranda o porozumění o státní přístavní inspekci, na jejímž základě níž se pravidelné inspekce nahrazují inspekcemi zaměřenými na rizika, aby tak byly účinně kontrolovány lodě, které vykazují řadu nedostatků;

42.

vyzývá členské státy a rejdaře, aby usilovali o zařazení na „bílý seznam“ pařížského memoranda o porozumění; vyzývá zejména Slovensko, aby v tomto směru vyvinulo zvýšené úsilí;

43.

vyzývá vnitrostátní inspekce a další vnitrostátní orgány, aby prohloubily vzájemnou spolupráci při výměně informací o plavidlech a nákladu, snížily tak regulační zátěž a zároveň zvýšily efektivitu kontrol; požaduje rychlé zavedení integrovaného systému správy informací na základě využití a zlepšení již existujících zdrojů, zejména systému SafeSeaNet; žádá Komisi, aby na celém území Společenství urychleně zavedla systém přeshraničního a mezirezortního dohledu;

44.

bere na vědomí nebezpečí, které představuje pirátství ve světových mořích, zejména v oblasti Afrického rohu a ve vodách u somálského pobřeží, a vyzývá všechny rejdaře, aby se zapojili do iniciativ vlád na jejich ochranu proti pirátství, jako je např. první úspěšná námořní operace EU „Atalanta“; vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily vzájemnou spolupráci a spolupráci s OSN k ochraně námořníků, rybářů a cestujících a loďstva;

45.

připomíná, že globální přístup k boji proti pirátství se nesmí omezovat na mezinárodní námořní síly a musí být součástí celkového plánu podpory míru a rozvoje v příslušné oblasti; je si také vědom toho, že plavidla musí plně a správně provádět opatření na svou ochranu, která přijaly organizace námořní dopravy na základě souboru pokynů pro osvědčené postupy řízení schválené Mezinárodní námořní organizací;

Různé

46.

zdůrazňuje, že námořní doprava je odvětvím celosvětového charakteru a že úmluvy by měly být přednostně uzavírány na celosvětové úrovni; konstatuje, že IMO je v této věci nejvhodnějším fórem; vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí o rychlou ratifikaci a provádění úmluv IMO, které podepsaly;

47.

uznává dále v plném rozsahu úlohu, kterou hraje Unie při provádění mezinárodních pravidel v právních předpisech EU a při provádění a podpoře námořní politiky, například prostřednictvím agentury EMSA;

48.

zdůrazňuje potřebu urychlit modernizaci a navýšení kapacit přístavních infrastruktur v očekávání výrazného zvýšení objemu zboží přepravovaného námořní cestou; připomíná, že za tímto účelem budou nutné velké investice, které budou muset dodržovat transparentní a spravedlivá pravidla, aby se zajistila rovná hospodářská soutěž mezi evropskými přístavy; žádá Komisi, aby v tomto smyslu zajistila konzistentní právní rámec;

49.

vyzývá Komisi, aby zohlednila sdělení o politice EU v oblasti námořní dopravy do roku 2018 a toto usnesení jako základ pro vypracování bílé knihy o dopravě;

50.

žádá o vytvoření politiky, která by podporovala propojení přístavů s vnitrozemím (přístavy s intermodálním překladištěm a logistické platformy) v těch oblastech, které mají problémy s dopravním přetížením, a aby tato politika obsahovala také revizi transevropské dopravní sítě (TEN-T);

51.

zdůrazňuje hospodářský a strategický význam stavby lodí, která umožňuje vyvíjet a používat nové technologie použitelné pro plavidla a zachovat nezbytné evropské know-how potřebné pro stavbu nových generací plavidel; požaduje opatření na podporu inovací, výzkumu a vývoje a vzdělávání s cílem podpořit konkurenceschopný a inovativní loďařský průmysl;

52.

vyzývá k tomu, aby v projektech modernizace a rozšiřování přístavů bylo povinné vybavit terminály pro cestující a nové trajekty pro přepravu cestujících zařízeními pro osoby se sníženou schopností pohybu;

53.

vítá iniciativu k provedení kampaně, která mezi provozovatelů osobní dopravy a okružních plaveb podpoří používání osvědčených postupů, pokud jde o práva cestujících;

54.

žádá Komisi, aby měla ve stávající revizi transevropské dopravní sítě (TEN-T) na paměti doporučení pro politiku EU v oblasti námořní přepravy do roku 2018, zejména ustanovení týkající se efektivní integrace „mořských dálnic“ a vnitrozemské vodní dopravy a sítě přístavů evropského zájmu jako integračních uzlů;

55.

vyzývá Komisi, aby vypracovala srovnatelnou strategii pro evropskou vnitrozemskou vodní dopravu a aby ji schválila ve spojení s touto strategií za účelem vytvoření optimalizovaného přepravního řetězce mezi přepravou zboží po moři a vnitrozemskou vodní přepravou zboží;

56.

vyzývá Komisi, aby urychleně předložila slíbený plán postupu, kterým by doplnila podrobnosti ke svému sdělení;

*

* *

57.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.


15.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 81/16


Středa 5. května 2010
Europeana – další postup

P7_TA(2010)0129

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o sdělení s názvem „Europeana – další postup“ (2009/2158(INI))

2011/C 81 E/04

Evropský parlament,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. srpna 2009 nazvané „Europeana – další postup“ (KOM(2009)0440),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2009 nazvané „Autorské právo ve znalostní ekonomice“ (KOM(2009)0532),

s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 20. listopadu 2008 o Evropské digitální knihovně Europeana (1),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. srpna 2008 nazvané „Evropské kulturní dědictví na dosah jedním kliknutím – Pokrok v oblasti digitalizace kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů v EU“ (KOM(2008)0513),

s ohledem na závěrečnou zprávu podskupiny pro autorská práva skupiny odborníků na vysoké úrovni pro oblast digitálních knihoven, uchovávání digitálních záznamů a osiřelých a již nevydávaných dílech ze dne 4. června 2008,

s ohledem na závěrečnou zprávu podskupiny pro partnerství veřejného a soukromého sektoru skupiny odborníků na vysoké úrovni pro oblast digitálních knihoven o partnerství veřejného a soukromého sektoru pro digitalizaci kulturního dědictví a jeho dostupnost on-line z května 2008,

s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2007 o i2010: směrem k evropské digitální knihovně (2),

s ohledem na doporučení Komise 2006/585/ES ze dne 24. srpna 2006 o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (3),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (4),

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 167 této smlouvy,

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro právní záležitosti (A7-0028/2010),

A.

vzhledem k tomu, že v digitálním prostředí má zásadní význam, aby byl zaručen a zjednodušen všeobecný přístup k evropskému kulturnímu dědictví a zajištěna jeho podpora a zachování pro další generace v Evropě i mimo ni,

B.

vzhledem k tomu, že v rámci digitalizace zdrojů evropského kulturního dědictví hraje evropská politika v kulturní oblasti zásadní roli a představuje významný veřejný závazek Evropské unie i jejích členských států k zachování, respektování a podpoře kulturní rozmanitosti,

C.

vzhledem k tomu, že bohatství a rozmanitost společného evropského dědictví je třeba podporovat a v co možná největší míře zpřístupnit, a to i mimo Evropu, a že členské státy a kulturní instituce, zejména knihovny, mohou v tomto úsilí hrát klíčovou úlohu, a to jak na celostátní, tak i na regionální a místní úrovni,

D.

vzhledem k tomu, že evropské kulturní dědictví se z velké části skládá z veřejně dostupných děl a že by se měl zajistit přístup k těmto dílům v digitálním světě pokud možno ve velmi kvalitních formátech,

E.

vzhledem k tomu, že má-li se zlepšit úroveň vzdělání a životní úroveň, je nutné, aby se stal přístup ke kulturně-vzdělávacím informacím prioritou,

F.

vzhledem k tomu, že je třeba vytvořit pro digitalizaci evropského kulturního dědictví společné standardy, a vzhledem k tomu, že velmi mnoho digitalizovaných děl, jež jsou součástí nejrůznějších knihoven, není zpřístupněno veřejnosti z důvodu nekompatibility jednotlivých digitálních formátů,

G.

vzhledem k tomu, že díky svému personálu jsou knihovny nejpovolanějšími institucemi k dohledu nad procesem digitalizace děl a k jeho řízení,

H.

vzhledem k tomu, že evropská digitální knihovna by neměla být pouhou digitalizovanou sbírkou s nástroji pro správu informací, ale měla by rozvíjet širokou škálu technických kapacit a zdrojů pro vytváření, vyhledávání a využívání informací,

I.

vzhledem k tomu, že je nutné brát v úvahu rychlý vývoj nových technologií, který přináší změny v kulturních praktikách, a již existující digitalizační projekty mimo Evropu,

J.

vzhledem k tomu, že je proto naléhavé, aby členské státy zintenzívnily úsilí, spojily síly a vybavily se nezbytnými prostředky pro zachování a podporu svého příspěvku do projektu Europeana, aby se tak Evropa ve světě více zviditelnila,

K.

vzhledem k tomu, že dosud byla digitalizována jen velmi malá část evropského kulturního dědictví, že pokrok jednotlivých členských států se liší a že veřejné finanční prostředky přidělené na hromadnou digitalizaci nepostačují; vzhledem k tomu, že členské státy by měly zintenzívnit své úsilí s cílem urychlit proces digitalizace veřejných a soukromých děl,

L.

vzhledem k tomu, že digitalizace evropského kulturního dědictví a vědeckých materiálů přinese prospěch zejména v oblastech, k nimž patří vzdělávání, věda, výzkum, cestovní ruch, podnikání, inovace a sdělovací prostředky,

M.

vzhledem k tomu, že digitální technologie představuje rovněž významný nástroj, který umožňuje přístup k evropskému kulturnímu dědictví osobám, které jinak narážejí při přístupu ke kultuře na překážky, tj. zejména osobám se zdravotním postižením,

N.

vzhledem k tomu, že právní předpisy v oblasti autorských práv se v jednotlivých členských státech velmi liší a že status autorských práv k velkému množství děl zůstává nejistý,

O.

vzhledem k tomu, že otázka „digitální černé díry“, v níž se nacházejí díla 20. a 21. století velké kulturní hodnoty, vyžaduje bezodkladné řešení; vzhledem k tomu, že každé uvažované řešení musí náležitě zohledňovat zájmy všech zúčastněných stran;

P.

vzhledem k tomu, že na jakékoli chráněné a veřejně šířené dílo, u nějž navzdory doloženému důkladnému pátrání nelze identifikovat nebo nalézt jednoho nebo více nositelů autorských nebo souvisejících práv, je třeba pohlížet jako na osiřelé dílo,

Q.

vzhledem k tomu, že je zapotřebí více informací týkajících se pokroku práce na projektu řízeném Nadací evropské digitální knihovny,

R.

vzhledem k tomu, že je zapotřebí, aby činnosti Evropské unie byly transparentnější,

Europeana – klíčový krok pro zachování a šíření evropského kulturního dědictví

1.

vítá otevření a rozvoj evropské digitální knihovny, muzea a archivu kvalitního obsahu s názvem Europeana jako jediného mnohojazyčného místa, z nějž je možný přímý přístup k evropskému kulturnímu dědictví;

2.

připomíná, že úlohou digitální knihovny Europeana by měla být především ochrana evropského kulturního dědictví, aby si budoucí generace měly možnost vytvořit kolektivní evropskou paměť a aby se nejzranitelnější dokumenty neznehodnocovaly opakovaným používáním;

3.

zdůrazňuje, že evropská digitální knihovna vytváří nástroj demokratizace kultury, neboť je všem dostupná na dálku, a tudíž umožní nejširší veřejnosti přístup k vzácným nebo starým dokumentům evropského kulturního dědictví, do nichž je obtížné nahlížet z důvodu konzervace těchto dokumentů;

4.

zdůrazňuje, že je důležité vytvořit z knihovny Europeana plně funkční službu s mnohojazyčným rozhraním a s prvky sémantického webu, která zachová vysokou kvalitu děl a celosvětovou dostupnost dat;

Cíle a úkoly

5.

požaduje, aby Europeana do roku 2015 dosáhla stavu nejméně 15 milionů jednotlivých digitalizovaných objektů;

6.

vyjadřuje opravdové politování nad skutečností, že jednotlivé členské státy přispívají do obsahu knihovny Europeana v různé míře, a důrazně je vyzývá, aby při digitalizaci děl úzce spolupracovaly s ostatními kulturními institucemi a neustávaly v úsilí o vypracování plánů digitalizace na všech možných úrovních, aby se zabránilo zdvojování úsilí, a zároveň aby urychlily digitalizaci kulturního obsahu, a umožnily tak dosáhnout stanovených cílů (10 milionů dokumentů v roce 2010);

7.

zdůrazňuje, že je nezbytné uvažovat o způsobech, jak podnítit kulturní instituce, aby poté, co budou mít navržen plán digitalizace, uzavíraly smlouvy s držiteli práv o poskytování děl na multiteritoriálním základě a podporovaly rozvoj konkurenčního prostředí za účasti internetových knihkupectví, a tím usnadnily šíření kulturního dědictví po celém evropském území;

8.

konstatuje, že až dosud dodala 47 % všech digitalizovaných objektů Europeany Francie, a je tedy nutné povzbuzovat ještě mnohem aktivněji všechny členské státy, aby poskytly příspěvky ze svých národních knihoven a kulturních institucí, a všichni Evropané tak získali plný přístup ke svému kulturnímu dědictví;

9.

vybízí Komisi, aby pomáhala při hledání způsobů a prostředků, jak upozornit členské státy na to, že uživatelé knihovny Europeana mají zájem o významná díla, která jsou k dispozici v jejich národních sbírkách, ale nejsou dostupná v knihovně Europeana;

Přínosy

10.

zdůrazňuje potenciální hospodářské přínosy digitalizace, neboť digitalizované kulturní bohatství má významný hospodářský dopad, zejména na odvětví spojená s kulturou, a jsou oporou znalostní ekonomiky, přičemž je třeba přihlížet ke skutečnosti, že kulturní statky nejsou hospodářské statky jako ostatní a že musí být chráněny před přílišnou komercializací;

11.

zdůrazňuje, že by se Europeana měla stát jedním z hlavních referenčních bodů pro účely vzdělávání a výzkumu; domnívá se, že bude-li souvisle integrována do vzdělávacích systémů, mohla by mladé Evropany přiblížit kulturnímu, literárnímu a vědeckému dědictví a obsahu; stala by se prostorem pro sbližování a přispěla by k transkulturní soudržnosti v EU;

Přístup pro každého

12.

zdůrazňuje, že uživatelská jednoduchost, zejména přehlednost a snadnost vyhledávání obsahů, musí být při tvorbě tohoto portálu určujícím kritériem;

13.

zdůrazňuje, že vzhledem k přínosům, který bude mít přístup do knihovny Europeana pro všechny občany EU, by se mělo co nejdříve uvažovat o její zpřístupnění ve všech úředních jazycích;

14.

zdůrazňuje, že portál by měl zohledňovat potřeby lidí se zdravotním postižením, kteří by měli získat plný přístup ke společným vědomostem Evropy; proto vybízí vydavatele, aby poskytovali větší počet děl ve formátech přístupných pro osoby se zdravotním postižením; doporučuje Komisi, aby zajistila poskytování speciálních digitálních verzí pro osoby s postižením, např. zvukové nahrávky textů, a to u co největšího objemu digitálního obsahu;

15.

zdůrazňuje význam rovného přístupu ke společnému evropskému kulturnímu dědictví, a žádá tedy členské státy, aby odstranily překážky uvnitř EU, které brání přístupu k některých částem obsahu Europeany;

16.

zdůrazňuje, že přístup k portálu Europeana a prohlížení dokumentů bez jejich stahování musí být pro soukromé osoby a veřejné organizace bezplatné; zdůrazňuje, že Europeana by měla být oprávněna zpoplatnit stahování a tisk veškerých materiálů chráněných ochrannou značkou a že tyto poplatky by měly být pro společnost přijatelné;

17.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly všechny potřebné kroky s cílem zabránit vzniku vědomostní propasti mezi Evropou a zeměmi, které nejsou členy EU, a zajistit Evropanům plný přístup k jejich vlastnímu kulturnímu bohatství v celé jeho rozmanitosti spolu s usnadněním přístupu ke kulturnímu bohatství celého světa;

18.

žádá Komisi, aby pokračovala v práci, kterou započala skupina odborníků na vysoké úrovni, neboť tato skupina přispívá ke společné vizi evropských digitálních knihoven, a podporuje praktická řešení klíčových problémů, které mají vliv na dostupnost kulturních statků on-line; podporuje myšlenku vytvořit v rámci Europeany oddělený prostor on-line, kde budou moci obsah vytvářet uživatelé;

19.

zdůrazňuje, že Europeana by měla podniknout všechny on-line i off-line kroky ke své propagaci mezi evropskými občany, zejména mezi těmi, kteří jsou zapojeni do kulturní činnosti v soukromém, veřejném a vzdělávacím sektoru;

Rozsáhlejší a kvalitnější obsah pro Europeanu

20.

vyzývá poskytovatele obsahu, aby zvyšovali rozmanitost jednotlivých druhů obsahu pro Europeanu, zejména pokud jde o zvukové nahrávky a videonahrávky, a zvláštní pozornost věnovali těm výrazovým formám, jež patří ústním kulturám, a dílům, která rychle podléhají zkáze, a respektovali práva duševního vlastnictví, zejména práva autorů a výkonných umělců; v tomto ohledu zdůrazňuje význam dodržování morálního práva s cílem zajistit integritu díla a vyhnout se veškerým možným odchylkám (cenzurování, změnám v dílech atd.);

21.

domnívá se, že svobodné a umělecké vyjadřování jsou základními hodnotami; domnívá se, že pokud jde o evropský kulturní, literární nebo vědecký obsah poskytovaný do Europeany, nemají kulturní instituce nebo uskupení podléhat kontrole nebo cenzuře;

Veřejně dostupný obsah a přístup

22.

je přesvědčen, že veřejně dostupný obsah v analogovém světě by měl zůstat veřejně dostupný v digitálním prostředí i po změně formátu;

23.

připomíná, že hlavním cílem evropské politiky digitalizace musí být ochrana evropského kulturního dědictví a že v tomto ohledu je důležité zaručit nevýlučnost digitalizačních činností, aby se v souvislosti s nimi neobjevila „nová práva“ odvozená od tohoto procesu digitalizace, například povinnost platit za opětovné používání děl spadajících do veřejného vlastnictví;

24.

připomíná, že Europeana musí mít možnost využívat přínosů vyplývajících z dohod uzavřených v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru s jinými knihovnami, a že tudíž tyto knihovny musí obdržet fyzickou kopii již digitalizovaných katalogů;

25.

připomíná, že fyzické katalogy děl pocházejících z veřejného vlastnictví, digitalizovaných v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, musí zůstat vlastnictvím veřejné partnerské instituce a že – pokud by to nebylo možné a kulturní instituce spadající pod členské státy by v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru měly uzavřít dohody o digitalizaci děl jejich národního kulturního dědictví, které by obsahovaly ustanovení o výlučnosti – je třeba se před přístupem na portál Europeana ujistit, že po vypršení těchto ustanovení se digitalizované katalogy skutečně stanou jejich vlastnictvím;

26.

zdůrazňuje, že digitální knihovna se nesmí odchýlit od svého hlavního cíle, jímž je neponechat šíření vědomostí po internetu soukromým a obchodním podnikům, a tím zabránit tomu, aby digitalizace uměleckých děl vyústila v ovládnutí veřejného evropského dědictví a vedla k nové privatizaci veřejného vlastnictví;

27.

doporučuje Komisi, aby poskytovatele digitálního obsahu žádala o certifikaci internetových stránek, na něž Europeana odkazuje;

28.

vyzývá evropské kulturní instituce, které se zabývají digitalizací obsahu veřejně dostupných děl, aby tento obsah zpřístupnily prostřednictvím Europeany a aby jeho dostupnost neomezovaly jen na území svého státu;

Otázky autorského práva, včetně osiřelých děl

29.

zdůrazňuje, že by se měla nalézt řešení, jak by mohla Europeana zpřístupňovat i díla, na něž se vztahuje autorské právo, zejména již nevydávaná a osiřelá díla, a to přístupem podle jednotlivých oblastí při dodržování práv duševního vlastnictví a při zachování legitimních zájmů držitelů práv; je přesvědčen, že by mohla být upřednostňována řešení, jakými jsou rozšířené udělování kolektivních licencí nebo další postupy kolektivní správy;

30.

vítá skutečnost, že Komise zahájila diskusi o autorském právu EU, jež se snaží nalézt rovnováhu mezi držiteli práv a právy spotřebitelů v globálně propojeném světě, v kontextu rychle se měnící on-line reality nových technologií a sociálních a kulturních praktik;

31.

naléhavě požaduje, aby Komise a členské státy v rámci dalšího vývoje ochrany autorských práv v Evropě přijaly pokud možno jednotné a obsáhlé právní předpisy, které zajistí, že samotný proces digitalizace nepovede ke vzniku zvláštního druhu autorského práva; je toho názoru, že při těchto úvahách je nutno se zabývat také otázkou, zda by měly být pro digitalizaci osiřelých děl veřejnými institucemi zavedeny právní výjimky;

32.

zdůrazňuje význam osiřelých děl – tj. děl, na něž se vztahuje autorské právo, avšak držitelé tohoto práva nejsou známi a nejsou k nalezení ani po důkladném pátrání – a nutnost přesně určit množství a povahu takto osiřelých děl podle jednotlivých oblastí s cílem navrhnout vhodná řešení;

33.

vyzývá Komisi, aby s ohledem na své sdělení o autorském právu ve znalostní ekonomice ze dne 19. října 2009 předložila legislativní návrh týkající se digitalizace, uchovávání a šíření osiřelých děl, který by ukončil stávající právní nejistotu, a to v souladu s požadavkem, aby byly dodrženy podmínky důkladného pátrání po držitelích práv a jim poskytované odměny;

34.

podporuje záměr Komise zavést jednoduchý a z hlediska nákladů hospodárný systém zúčtování autorských práv pro digitalizaci vydaných děl a jejich dostupnost na internetu v úzké spolupráci se všemi zúčastněnými stranami;

35.

vítá a podporuje proto iniciativy, např. projekt ARROW (5), na němž se podílejí držitelé práv i zástupci knihoven, zejména proto, že se snaží identifikovat držitele práv a jejich práva a vyjasnit právní status děl, včetně toho, zda jsou tato díla osiřelá nebo se již nevydávají;

36.

vyzývá Komisi, aby vytvořila evropskou databázi osiřelých děl – přičemž osiřelým dílem se rozumí chráněné dílo, jehož držitelé práv jsou neznámí nebo nemohou být nalezeni navzdory doloženému důkladnému pátrání – jež by umožňovala výměnu informací o vlastnictví práv, a tím snížení nákladů spojených s důkladným pátráním po držitelích práv;

37.

je zastáncem vyváženého celoevropského řešení pro digitalizaci a šíření osiřelých děl, počínaje jejich přesnou definicí, zavedením společných norem (včetně normy pro náležité úsilí při pátrání po jejich vlastnících) a řešení otázky případného porušování autorských práv v případě používání osiřelých děl;

38.

zdůrazňuje, že je třeba nalézt řešení v souvislosti s dokumenty soukromé povahy (korespondence, poznámky, fotografie, filmy), které jsou součástí sbírek kulturních institucí, ale nikdy nebyly publikovány ani zpřístupněny veřejnosti, u nichž existují problémy spojené s ochranou soukromí a osobnostními právy;

Technologie

39.

zdůrazňuje, že je zapotřebí vyvinout technologie s cílem zajistit dlouhodobé a udržitelné uchovávání digitálního materiálu, interoperabilitu systémů přístupu k obsahu, mnohojazyčnou navigaci a dostupnost obsahu, jakož i soubor sjednocujících norem; vítá skutečnost, že se při budování sbírky Europeana i nadále využívá software s otevřeným zdrojovým kódem;

40.

doporučuje Komisi, aby zálohované digitalizované materiály, které poskytly vnitrostátní subjekty či partneři ze soukromé sféry, byly uloženy na hardwaru těchto subjektů či partnerů;

41.

doporučuje Komisi a partnerským subjektům v soukromém sektoru, aby nalezly IT řešení (jako jsou formáty určené pouze k prohlížení či formáty s ochranou proti kopírování) pro digitalizované materiály dostupné na stránkách Europeany, které jsou chráněny autorskými právy, a aby stránka určená k prezentaci příslušné složky obsahovala odkaz na stránky provozovatele internetových stránek, kde může být příslušný dokument stažen za podmínek stanovených provozovatelem;

42.

doporučuje Komisi, aby trvala na standardním elektronickém formátu digitalizovaných děl, aby se tak zajistilo, že digitalizované dokumenty budou kompatibilní s on-line rozhraním a databází;

43.

žádá skupinu odborníků na vysoké úrovni, aby prověřila možnost používat v odděleném prostoru on-line aplikace webu 2.0;

Otázky financování a správy

44.

zdůrazňuje, že pro existenci Europeany v dlouhodobém horizontu má zásadní význam vytvoření udržitelného modelu financování a správy a že zásadní úlohu hrají bezprostřední účastníci procesu vytváření takového modelu řízení;

Sponzorství a partnerství veřejného a soukromého sektoru

45.

zdůrazňuje, že s cílem pokrýt vysoké náklady na digitalizaci a zvládnout časový tlak je třeba vytvořit nové metody financování, například partnerství veřejného a soukromého sektoru, pod podmínkou, že budou dodržována pravidla týkající se duševního vlastnictví a hospodářské soutěže a podporován přístup k dílům prostřednictvím kulturních institucí, čímž se zajistí, že digitalizované soubory budou volně dostupné knihovnám bez časových omezení;

46.

zdůrazňuje, že je důležité sladit na evropské úrovni přístup v otázce podmínek upravujících partnerství veřejného a soukromého sektoru a že je nutné přikročit k důkladnému přezkoumání smluv o partnerství se soukromými aktéry týkajících se plánů digitalizace, zejména pokud jde o dobu platnosti doložek o výlučnosti, o indexování digitalizovaných souborů, které vlastní knihovny pro své potřeby, a odkazování na ně ve vyhledávači a pokud jde o kontinuitu poskytované služby, nedůvěrnou povahu těchto smluv a kvalitu digitalizace;

47.

zdůrazňuje, že digitalizace děl národních knihoven je umožněna díky finanční investici daňových poplatníků prostřednictvím placení daní; zdůrazňuje proto skutečnost, že smlouvy o partnerství veřejného a soukromého sektoru musí stanovit, že kopie díla digitalizovaného v soukromém sektoru na účet knihovny může být uvedena ve všech vyhledávačích, aby bylo možné ji vyhledat na internetové stránce knihovny, a ne pouze na internetové stránce partnerského soukromého podniku;

48.

připomíná, že zapojení soukromých partnerů do procesu digitalizace nesmí vést k vytváření soukromých monopolů, které by ohrožovaly kulturní rozmanitost a pluralismus, a že dodržování pravidel konkurence je základním předpokladem pro zapojení těchto soukromých společností;

49.

zdůrazňuje, že sponzorství je zajímavou alternativou projektu Europeana, neboť nabízí možnost financovat současně digitalizační činnosti, ale také úhradu odměny za autorské právo, pokud jde o díla, která se již nevydávají, o osiřelá díla a o díla chráněná autorskými právy, a jejich zveřejňování na internetu;

Finanční pomoc z EU a veřejných zdrojů

50.

zdůrazňuje, že podstatná část finančních prostředků by měla pocházet z veřejných příspěvků, např. z příspěvků EU, členských států a kulturních organizací, a navrhuje, aby se proces digitalizace v rámci Europeany chápal jako součást Lisabonské strategie a aby byla v příštím víceletém finančním rámci vytvořena samostatná rozpočtová položka, doporučuje však, aby projekt i dále hledal zdroje příjmů s cílem stát se z dlouhodobého hlediska soběstačným;

51.

zdůrazňuje, že pouze pomocí samostatné rozpočtové položky lze vytvořit podmínky k tomu, aby peněžní prostředky, jež jsou k dispozici, byly vynaloženy transparentně, hospodárně a v souladu se stanovenými cíli;

52.

konstatuje, že je zatím pro portál Europeana v rámci programu eContentplus vyčleněno na období 2009–2011 pouze 6,2 milionu EUR;

53.

požaduje, aby byly v příštím víceletém finančním rámci vyčleněny několikanásobně vyšší prostředky než ty, které jsou zatím pro Europeanu k dispozici;

54.

zdůrazňuje, že je třeba na úrovni EU odstranit právní překážky, aby bylo knihovnám umožněno žádat o finanční prostředky EU na operace v oblasti digitalizace;

55.

vyzývá členské státy a Komisi, aby Evropskému parlamentu předložily výroční zprávu o prostředcích vynaložených na Europeanu a o dosaženém pokroku;

56.

navrhuje, aby Parlament spolu s Komisí provedl revizi opatření pro financování Europeany již v roce 2011 s cílem nalézt od roku 2013 pro tento projekt udržitelný model financování; domnívá se, že přechod na strukturu financování založenou na partnerství veřejného a soukromého sektoru by maximalizoval potenciál těchto stránek;

Informace a zvyšování povědomí

57.

navrhuje zorganizovat kampaň o financování a propagační kampaň s názvem „Připojte se k Europeaně“, jejímž cílem bude zvýšit povědomí o celé otázce a její naléhavosti, a doporučuje, aby se část zdrojů vyhrazených pro Europeanu věnovala na propagaci této knihovny u co nejširší veřejnosti jakožto knihovny, jež obsahuje nejrozsáhlejší možnou sbírku děl na různých typech nosičů (text, audio, video);

58.

navrhuje, aby kampaň „Připojte se k Europeaně“ byla propagována kreativním způsobem, realizována na základě partnerství veřejného a soukromého sektoru a sponzorství a aby při jejím uskutečňování byli osloveni především mladí lidé, např. na mezinárodních sportovních událostech nebo v souvislosti s výstavami umění a kulturními soutěžemi;

59.

žádá Komisi, aby zahájila mediální a internetovou kampaň zaměřenou na popularizaci stránek Europeana, jež by směrovala provoz z evropských serverů na zdroje Europeany jakožto hlavního přístupového místa pro údaje v digitální podobě, a na podporu členských států a kulturních institucí, aby poskytovaly pro tyto stránky obsah; zároveň vyzývá, aby proběhla zvláštní mediální kampaň zaměřená na studenty a učitele na všech úrovních vzdělávání, která by se zaměřila na využití digitálních zdrojů Europeany ke vzdělávacím účelům;

60.

je toho názoru, že takováto kampaň se podobá akcím, jež byly shledány nezbytnými pro překlenutí digitální propasti, která v Evropě dosud panuje, díky čemuž by se přístup k Europeaně a k dalšímu on-line obsahu a informacím a k případným přínosům z nich plynoucím zajistil všem lidem, ať už se nalézají kdekoli; doporučuje, aby tato kampaň, a zejména možné využití projektu Europeana ve školách vycházely z poznatku, že přístup k rozsáhlejšímu obsahu a informacím, jež jsou k dispozici on-line, nepředstavuje cíl sám o sobě, nýbrž musí být doprovázen iniciativami, které podnítí kritickou analýzu on-line obsahu a informací;

61.

vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly ke zvýšení informovanosti o Europeaně vedeny prostřednictvím příslušných partnerských organizací v členských státech informační kampaně a podobné činnosti;

Řízení

62.

vítá současné úsilí Nadace evropské digitální knihovny o zprostředkování formálních dohod mezi muzei, archivy, audiovizuálními archivy a knihovnami o formách spolupráce v oblasti realizace a udržitelného provozu společného portálu Europeana;

63.

je přesvědčen, že i nadále musí hrát hlavní úlohu v budoucím modelu řízení projektu Europeana – jenž by měl být co nejdemokratičtější – kulturní instituce; vyzývá je, aby vzájemně spolupracovaly, neboť je třeba zabránit duplikaci digitalizovaných děl a racionalizovat využívaní zdrojů;

64.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily řízení tohoto projektu a zajistily, aby byly na vnitrostátní úrovni pověřeny příslušné orgány, jejichž úkolem bude řízení a sledování procesu digitalizace, a aby zlepšily informovanost o projektu Europeana mezi knihovnami a poskytovateli kulturních materiálů a aby získávaly existující digitální materiály přímo od poskytovatelů s cílem převést je do standardní jednotné digitální podoby, aby pak mohl být nový obsah okamžitě vložen do databáze Europeana; domnívá se, že v dlouhodobém horizontu je třeba klást důraz na to, aby byl existující digitální materiál, jenž byl vyroben v rámci projektů spolufinancovaných Evropskou unií, shromažďován a aby byl vložen do digitální knihovny Europeana;

65.

navrhuje, aby bylo vyhlášeno veřejné výběrové řízení v zájmu co nejefektivnější koordinace správy projektu Europeana a aby byly stanoveny jasné a realistické cíle a případně byl tento proces přehodnocen;

66.

doporučuje Komisi, aby prozkoumala možnost vytvoření evropského subjektu, jehož úkolem by byla koordinace zapojení vnitrostátních úřadů do sledování procesu digitalizace, plateb za autorská práva a dalších otázek spojených s projektem Europeana;

*

* *

67.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. C 319, 13.12.2008, s. 18.

(2)  Úř. věst. C 219 E, 28.8.2008, s. 296.

(3)  Úř. věst. L 236, 31.8.2006, s. 28.

(4)  Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10.

(5)  Accessible Registries of Rights Information and Orphan Works (Přístupný rejstřík informací o autorských právech a osiřelých dílech).


15.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 81/25


Středa 5. května 2010
Vyhodnocení a posouzení akčního plánu v oblasti dobrých životních podmínek zvířat na období 2006–2010

P7_TA(2010)0130

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o hodnocení a posouzení akčního plánu Společenství v oblasti dobrých životních podmínek zvířat 2006–2010 (2009/2202(INI))

2011/C 81 E/05

Evropský parlament,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. ledna 2006 o akčním plánu Společenství v oblasti dobrých životních podmínek a ochrany zvířat 2006–2010 (KOM(2006)0013),

s ohledem na své usnesení ze dne 12. října 2006 o akčním plánu Společenství v oblasti dobrých životních podmínek a ochrany zvířat 2006–2010 (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2008 o nové strategii Evropské unie v oblasti zdraví zvířat (2007–2013) (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2009 o návrhu nařízení Rady o ochraně zvířat při usmrcování (3),

s ohledem na článek 13 Smlouvy o fungování Evropské unie, ve kterém se stanoví, že při stanovování a provádění politik Unie v oblastech zemědělství, rybolovu, dopravy, vnitřního trhu, výzkumu a technologického rozvoje a vesmíru zohledňují Unie a členské státy plně požadavky na dobré životní podmínky zvířat jako vnímajících bytostí; přitom zohlední právní nebo správní předpisy a zvyklosti členských států spojené zejména s náboženskými obřady, kulturními tradicemi a regionálním dědictvím,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2009 o různých možnostech značení udávajícího status, pokud jde o životní podmínky zvířat a zřízení evropské sítě referenčních center pro ochranu zvířat a dobré životní podmínky zvířat (KOM(2009)0584),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2009 nazvané „Lepší fungování potravinového řetězce v Evropě“ (KOM(2009)0591),

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A7-0053/2010),

A.

vzhledem k tomu, že normy v oblasti zdravotního stavu zvířat mají pro evropský chov hospodářských zvířat klíčový význam, protože stále více ovlivňují míru konkurenceschopnosti zemědělských podniků,

B.

vzhledem k tomu, že veškerá harmonizace ochrany hospodářských zvířat v Unii musí být doprovázena dovozními pravidly s týmž cílem, aby se zabránilo znevýhodňování evropských producentů na evropském trhu,

C.

vzhledem k tomu, že každá činnost, která má chránit a zajistit dobré životní podmínky zvířat, musí vycházet ze zásady, že zvířata jsou cítící bytosti, jejichž specifické potřeby musí být brány v potaz, a protože ochrana zvířat je ve 21. století projevem lidskosti a výzvou pro evropskou civilizaci a kulturu,

D.

vzhledem k tomu, že cíl strategie ochrany zvířat musí spočívat v tom, aby zvýšené náklady na zajištění dobrých životních podmínek zvířat byly přiměřeným způsobem zohledňovány, a že ambiciózní politika v této oblasti může být úspěšná jen částečně, bude-li rozvíjena jednostranně Evropskou unií, bez dialogu na evropské a světové úrovni a aktivního šíření informací o výhodách spojených s vysokými standardy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat v Evropě i mimo ni,

E.

vzhledem k tomu, že pro další zlepšení ochrany zvířat ve Společenství je nutné zvýšit vědecké úsilí, zařadit otázku ochrany zvířat do všech případných hodnocení dopadů a zapojit všechny zainteresované strany do rozhodovacího procesu; vzhledem k tomu, že předpokladem úspěšné evropské strategie na ochranu zvířat v Evropě je transparentnost, přijetí, jednotné uplatňování a kontrola stávajících předpisů na všech úrovních,

F.

vzhledem k tomu, že v Evropě se v posledních letech přijalo v oblasti životních podmínek zvířat značné množství právních předpisů a Evropa dosáhla jedné z nejvyšších úrovní na světě, pokud jde o životní podmínky zvířat,

G.

vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení z roku 2006 vyzval Komisi, aby před předložením nového akčního plánu podala zprávu o vývoji politiky v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a aby toto téma zahrnula na pořad všech svých mezinárodních jednání,

H.

vzhledem k tomu, že již v roce 2006 Parlament zdůraznil potřebu zlepšit informovanost občanů o dobrých životních podmínkách zvířat a o úsilí, které naši výrobci vynakládají, aby dodrželi právní předpisy v této oblasti,

I.

vzhledem k tomu, že problematika dobrých životních podmínek zvířat nesmí být opomíjena, neboť může pro Evropskou unii představovat komparativní výhodu, pokud však Unie na otevřeném trhu zajistí, aby veškerá zvířata a maso dovážené z třetích zemí splňovaly stejné požadavky na dobré životní podmínky zvířat, jako jsou požadavky uplatňované v Unii,

J.

vzhledem k tomu, že Evropská unie se musí současně s posouzením a revizí akčního plánu Společenství v oblasti dobrých životních podmínek a ochrany zvířat 2006–2010 zavázat, že zajistí uznání norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat v rámci zemědělské agendy budoucí dohody WTO, a to ještě před konečným uzavřením všeobecné dohody,

K.

vzhledem k tomu, že mezi dobrými životními podmínkami zvířat, jejich zdravím a bezpečností výrobků existuje přímá souvislost a že dobré životní podmínky zvířat během jejich chovu až po porážku mohou pozitivně ovlivnit bezpečnost a kvalitu výrobků,

L.

vzhledem k tomu, že i když určitá kategorie spotřebitelů akceptuje vyšší ceny výrobků, které splňují přísnější normy v oblasti životních podmínek zvířat, převážná většina spotřebitelů dává stále přednost výrobkům s nižší cenou,

M.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém výše zmíněném usnesení z roku 2006 trval na tom, aby přijímaná pravidla, normy a ukazatele byly založeny na nejnovějších technologických a vědeckých poznatcích, a zdůraznil též, že musí být zohledněny také hospodářské aspekty, protože především přísné normy v oblasti životních podmínek zvířat způsobují zemědělcům EU provozní, finanční a správní náklady; vzhledem k tomu, že nerespektování zásady reciprocity ohrožuje spravedlivou hospodářskou soutěž ve vztahu k výrobcům mimo Společenství,

N.

vzhledem k tomu, že Evropská unie musí při příležitosti této revize akčního plánu Společenství v oblasti dobrých životních podmínek a ochrany zvířat 2006–2010 a bezprostředně před prvními úvahami o SZP po roce 2013 zaujmout k otázce dobrých životních podmínek zvířat vyvážený postoj, který zohlední hospodářské dopady, pokud jde o dodatečné náklady na živočišnou výrobu, ve vztahu k dostatečné podpoře příjmů zemědělců prostřednictvím politiky cen a trhů a/nebo přímých podpor,

O.

vzhledem k tomu, že je zásadní, aby evropská politika na ochranu zvířat byla doplněna soudržnou obchodní politikou, která musí být založena na tom, že navzdory snahám EU nebyla otázka dobrých životních podmínek zvířat zohledněna ani v rámcové dohodě z července 2004, ani v žádném z klíčových dokumentů jednacího kola WTO z Dohá; vzhledem k tomu, že dokud tedy nedojde k zásadní změně v postoji hlavních obchodních partnerů v rámci WTO, není možné zavádět další normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, které mají negativní dopad na mezinárodní konkurenceschopnost výrobců,

P.

vzhledem k tomu, že dobrými životními podmínkami zvířat se obecně rozumí výsledek uplatňování norem a standardů týkajících se dobrých životních podmínek a zdravotního stavu zvířat, které jsou vypracovány tak, aby splňovaly základní druhově odlišené potřeby a dlouhodobé životní potřeby zvířat; vzhledem k tomu, že Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) uznává tyto základní požadavky na dobré životní podmínky zvířat: požadavky na potravu a vodu, možnost přirozeného chování a zdravotní péči,

Q.

vzhledem k tomu, že sdělení Komise s názvem „Lepší fungování potravinového řetězce v Evropě“ z října 2009 uvádí, že „významné nerovnováhy ve vyjednávací síle smluvních stran [jsou] běžným jevem“ a že tyto nerovnováhy mají „negativní dopad na konkurenceschopnost potravinového řetězce, neboť menší, ale efektivní aktéři mohou být nuceni fungovat při snížené ziskovosti, což omezuje jejich schopnost a stimuly investovat do zlepšené jakosti produktu a inovací procesů produkce“,

R.

vzhledem k tomu, že zmíněné zvýšení nákladů může vést k přemístění výroby do oblastí, kde je úroveň ochrany zvířat nižší,

Akční plán na období 2006–2010

1.

vítá rozhodnutí Komise soustředit se ve víceletém akčním plánu v oblasti dobrých životních podmínek zvířat na několik klíčových oblastí a následně učinit v těchto oblastech příslušné kroky;

2.

vítá akční plán Společenství v oblasti dobrých životních podmínek a ochrany zvířat 2006–2010, který jako první transformuje ustanovení Protokolu o ochraně a dobrých životních podmínkách zvířat, jenž tvoří přílohu Amsterodamské smlouvy, do jednotného přístupu k rozvoji ochrany zvířat v Evropě;

3.

konstatuje, že převážná většina opatření stanovených ve stávajícím akčním plánu byla provedena uspokojivě;

4.

bere na vědomí, že životní podmínky zvířat se v důsledku akčního plánu na období 2006–2010 zlepšily, ale zároveň upozorňuje na to, že zemědělci EU dosud neměli ze svého úsilí na trzích a v mezinárodním obchodu žádný prospěch, a trvá na tom, aby byla tato skutečnost v příštím akčním plánu zdůrazněna;

5.

oceňuje odvedenou práci, která byla zaměřena na vývoj alternativ k testování na zvířatech, vyjadřuje však politování nad tím, že nebylo vyvinuto dostatečné úsilí k zajištění toho, aby byly tyto alternativy v případě, že jsou dostupné, také v souladu s příslušnými právními předpisy EU používány;

6.

uznává úsilí, které vyvíjí Komise s cílem zahrnout neobchodní zájmy, včetně dobrých životních podmínek zvířat, do dvoustranných obchodních dohod, zdůrazňuje však, že takové neobchodní zájmy musí být účinně prosazovány prostřednictvím WTO;

7.

vyzývá Komisi, aby uvedla, jaké pokroky byly dosaženy v rámci jednání WTO ohledně uznání takzvaných neobchodních zájmů, které zahrnují oblast dobrých životních podmínek zvířat, a ohledně toho, do jaké míry se v jednacím kole WTO z Dohá zohledňuje problematika životních potřeb zvířat a normy týkající se této oblasti;

8.

s velkým uspokojením bere na vědomí pokrok dosažený v rámci projektu zaměřeného na kvalitu životních podmínek zvířat („The Animal Welfare Quality Project“), pokud jde o nové vědecké poznatky a vědomosti týkající se ukazatelů zdravotního stavu zvířat a jejich životních podmínek; konstatuje však, že tento projekt plně nezohlednil propagaci využívání těchto ukazatelů v praxi;

9.

uznává, že je třeba podniknout další kroky a zajistit řádné uplatňování stávajících právních předpisů týkajících se přepravy zvířat v členských státech EU, a to se zvláštním zřetelem k otázce vývoje satelitního systému pro sledování této přepravy; naléhavě vyzývá Komisi, aby v čase zbývajícím do konce akčního plánu splnila své závazky v této oblasti a předložila studii požadovanou Parlamentem podle článku 32 nařízení (ES) č. 1/2005; požaduje, aby před zavedením jakýchkoli nových předpisů, které by měly vycházet z vědecky podložených a objektivních ukazatelů, byla vypracována analýza jejich hospodářského dopadu na živočišnou výrobu;

10.

je toho názoru, že by bylo vhodné stimulovat regionální odchov, odbyt a porážku zvířat, aby se zabránilo dlouhé přepravě jak chovných, tak i jatečních zvířat;

11.

domnívá se, že významnou úlohu v informování veřejnosti o ochraně a dobrých životních podmínkách divokých zvířat hrají zoologické zahrady; je znepokojen tím, že dodržování směrnice Rady 1999/22/ES (4) o chovu volně žijících živočichů v zoologických zahradách nepodléhá dostatečně přísnému dohledu, a naléhavě žádá Komisi, aby iniciovala vypracování studie o účinnosti a provádění této směrnice ve všech členských státech Evropské unie;

12.

vítá pokrok dosažený v souvislosti s plněním požadavků na chov prasat, třebaže stále existují případy, kdy tyto požadavky plněny nejsou; je však znepokojen tím, že navzdory doporučením Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) pro tuto oblast stále chybí proveditelné postupy pro uplatňování jednotlivých ustanovení směrnice 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální standardy pro ochranu prasat; vyzývá proto Komisi, členské státy a dotčená odvětví, aby odhalovaly případy, kdy jsou předpisy porušovány, aby zjišťovaly důvody tohoto počínání a vynakládaly úsilí nezbytné pro zajištění lepšího dodržování této směrnice;

13.

naléhavě též žádá Komisi, aby zajistila, že zákaz nezdokonalených klecových systémů pro nosnice, jenž vstupuje v platnost v roce 2012, bude v členských státech důsledně dodržován, a vyzývá Komisi a členské státy k zavedení opatření nutných k tomu, aby toto odvětví bylo schopno daný závazek plnit, a k monitorování procesu provádění v jednotlivých členských státech; trvá na tom, aby dovoz vajec do EU splňoval podmínky výroby ukládané evropským výrobcům;

14.

vyzývá k zavedení zákazu prodeje vajec, která příslušným předpisům nevyhovují, a to na území celé EU;

15.

dochází k závěru, že provádění současného akčního plánu je v řadě ohledů nedostatečné, a zdůrazňuje, že dokud nebudou vypracovány nové předpisy, je nutné uplatňovat předpisy stávající; upozorňuje v této souvislosti, že je důležité, aby ve všech členských státech byly za porušení předpisů ukládány účinné pokuty;

16.

zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise v roce 2010 provedla vlastní hodnocení, které bude zahrnovat důkladnou analýzu dosažených výsledků a zkušeností získaných z případných chyb;

17.

vyjadřuje politování nad tím, že Komise během těchto let nepřipravila jasnou komunikační strategii týkající se hodnoty produktů vyhovujících normám v oblasti životních podmínek zvířat a omezila se pouze na zprávu předloženou v říjnu roku 2009;

18.

uznává, že Společenství pohlíží na všechna zvířata jako na vnímající bytosti (článek 13 Smlouvy); uvědomuje si, že učiněná opatření se proto dosud týkala převážně zvířat určených k produkci potravin a že je zapotřebí, aby se akční plán na období 2011–2015 zabýval i ostatními kategoriemi zvířat;

Akční plán na období 2011–2015

19.

připomíná, že již výše zmíněné usnesení z roku 2006 stanovilo, že na současný akční plán naváže nový plán, a proto naléhavě žádá Komisi, aby předložila zprávu, která by s ohledem na nové vědecké důkazy a poznatky hodnotila plnění platného plánu a stav politiky v oblasti dobrých životních podmínek zvířat v EU, a aby vypracovala akční plán v oblasti dobrých životních podmínek zvířat na období 2011–2015;

20.

vyzývá k tomu, aby byla přijata opatření na podporu neprodleného vynucování platných právních předpisů a zajištěna harmonizace norem a rovné podmínky pro všechny v rámci vnitřního trhu; doporučuje, aby veškeré návrhy nových právních předpisů byly posuzovány ve vztahu k alternativě, kterou může představovat plné uplatňování platných právních předpisů, aby se předešlo zbytečnému zdvojování;

21.

navrhuje Komisi, aby ve své hodnotící zprávě mimo jiné zanalyzovala, do jaké míry současný akční plán vyhovuje požadavkům evropské společnosti v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, dále udržitelnost systému pro evropské výrobce a také otázku, jak bylo uplatňováním tohoto plánu ovlivněno fungování vnitřního trhu;

22.

vyzývá Komisi, aby doložila účinky norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a aby komplexně zohlednila vzájemné působení různých faktorů, jako například dobrých životních podmínek zvířat, trvalé udržitelnosti, zdraví zvířat, životního prostředí, kvality výrobků a hospodárnosti;

Všeobecné evropské právní předpisy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat

23.

konstatuje, že článek 13 Smlouvy o fungování Evropské unie vytvořil novou právní situaci, podle níž při stanovování a provádění politik Unie v oblastech zemědělství, rybolovu, dopravy, vnitřního trhu, výzkumu a technologického rozvoje a vesmíru zohledňují Unie a členské státy plně požadavky na dobré životní podmínky zvířat jako vnímajících bytostí; přitom zohlední právní nebo správní předpisy a zvyklosti členských států spojené zejména s náboženskými obřady, kulturními tradicemi a regionálním dědictvím; domnívá se, že se tento článek týká veškerých hospodářských zvířat a zvířat chovaných v zajetí, jako jsou zvířata chovaná pro výrobu potravin, domácí zvířata, zvířata v cirkusech a zoologických zahradách či toulavá zvířata; bere přitom ale v úvahu, že povaha a životní podmínky jednotlivých zvířat vyžadují odlišné zacházení;

24.

vyzývá Komisi, aby s ohledem na článek 13 Smlouvy o fungování Evropské unie předložila nejpozději do roku 2014 na základě studie dopadů a po konzultaci se zainteresovanými stranami odůvodněný návrh všeobecných právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat pro EU, které by na základě dostupných vědeckých poznatků a ověřených zkušeností přispěly ke společnému porozumění konceptu dobrých životních podmínek zvířat, souvisejících nákladů a základních platných podmínek;

25.

domnívá se, že tyto všeobecné právní předpisy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat musí v souladu s předpisy o zdraví zvířat zahrnovat vhodné pokyny pro odpovědný chov zvířat, společný systém monitorování a shromažďování srovnatelných údajů, jakož i požadavky týkající se odborné přípravy osob, které jsou ve styku se zvířaty, a ustanovení upřesňující konkrétní odpovědnost vlastníků zvířat, zemědělců a chovatelů; domnívá se, že všechny tyto požadavky by měly být doprovázeny poskytnutím finančních prostředků výrobcům, tak aby bylo zaručeno, že budou správně prováděny;

26.

domnívá se, že evropské právní předpisy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat by měly vytvořit společnou základní úroveň dobrých životních podmínek zvířat v Evropské unii, jež je předpokladem pro volnou a spravedlivou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, pokud jde o domácí produkty, ale i dovozy ze třetích zemí; domnívá se však, že členské státy a regiony by měly mít možnost povolit, aby jednotliví výrobci či skupiny výrobců zavedli dobrovolné systémy se širším dosahem, bez narušení prostředí hospodářské soutěže a se zajištěním konkurenceschopnosti EU na mezinárodních trzích;

27.

domnívá se, že dovážené produkty musejí vyhovovat stejným požadavkům na dobré životní podmínky zvířat, jako jsou požadavky uložené evropským provozovatelům;

28.

požaduje, aby evropským zemědělcům byly kompenzovány vyšší výrobní náklady spojené s přísnějšími normami v oblasti životních podmínek zvířat; navrhuje, aby financování opatření v oblasti životních podmínek zvířat bylo od roku 2013 začleněno do nových režimů podpor v rámci společné zemědělské politiky;

29.

domnívá se dále, že informovanost občanů o vysoké úrovni životních podmínek zvířat v EU a o úsilí, které jednotlivé dotčené sektory vynakládají, by měla být klíčovým prvkem této politiky;

30.

domnívá se, že začlenění požadavků na dobré životní podmínky zvířat do mezinárodních dohod je nezbytné k tomu, aby naši výrobci byli konkurenceschopní na globalizovaném trhu a aby se zamezilo přemisťování výroby do regionů, kde je úroveň životních podmínek zvířat výrazně nižší, čímž tyto regiony nepoctivě konkurují našemu modelu;

31.

vítá rozpravu o různých možnostech značení udávajícího status, pokud jde o životní podmínky zvířat, v rámci výše zmíněného sdělení Komise ze dne 28. října 2009; připomíná však, že je nezbytné vzít je v úvahu v širším rámci, a zejména zohlednit různé stávající systémy značení v oblasti životního prostředí, výživy a klimatu; zdůrazňuje, že je naprosto nutné, aby informace poskytované evropským spotřebitelům o této problematice byly založeny na solidních vědeckých základech, o nichž panuje široká shoda, a na dobré srozumitelnosti pro spotřebitele;

32.

doporučuje, aby informace uváděné na etiketě byly přesné a přímé a aby odkazovaly na dodržování přísných norem v oblasti životních podmínek zvířat požadovaných Evropskou unií; zastává názor, že úkolem Komise by mělo být poskytovat občanům potřebné informace o evropském systému k zajištění dobrých životních podmínek zvířat s cílem zaručit objektivitu informací;

33.

doporučuje, aby byl přehodnocen soulad politiky v oblasti dobrých životních podmínek zvířat s ostatními politikami Unie;

34.

vyzývá Komisi, aby důkladně přezkoumala možné problémy, které našim výrobcům způsobují z hlediska konkurenceschopnosti evropské normy v oblasti životních podmínek zvířat, a aby přezkoumala systémy podpory pro výrobce týkající se uplatňování těchto norem;

35.

domnívá se, že než bude vypracována jakákoli nová právní úprava, je třeba zajistit řádné vymáhání stávajících pravidel, ať už obecných či zvláštních; upozorňuje například na zákaz klecového chovu nosnic, právní předpisy týkající se prasat, přepravy zvířat i chovu hus a kachen; zdůrazňuje, že další opatření k zajištění dobrých životních podmínek zvířat by měla být sladěna s jinými cíli Společenství, jako je trvale udržitelný rozvoj, zejména trvale udržitelná živočišná výroba a spotřeba potravin živočišného původu, ochrana životního prostředí a biologické rozmanitosti, strategie za účelem lepšího prosazování stávajících právních předpisů a ucelená strategie, která by urychlila pokrok v oblasti výzkumu bez využití zvířat;

Evropská síť referenčních center pro dobré životní podmínky zvířat

36.

domnívá se, že v rámci stávajících institucí Společenství či členských států by měla být zřízena koordinovaná evropská síť pro dobré životní podmínky zvířat, jejíž činnost by měla být založena na výše navržených všeobecných právních předpisech týkajících se životních podmínek zvířat; domnívá se, že tato síť by měla stanovit jednu instituci jako koordinující subjekt, která by plnila úkoly určené pro „ústřední koordinační institut“ uvedený ve výše zmíněném sdělení Komise ze dne 28. října 2009; dále se domnívá, že takový koordinační subjekt by neměl v žádném případě zdvojovat úkoly Komise ani jiných agentur, ale měl by se stát podpůrným nástrojem, který poskytuje Komisi, členským státům, aktérům potravního řetězce a občanům pomoc, pokud jde o odbornou přípravu a vzdělávání, osvědčené postupy, informace a komunikaci se spotřebiteli, a který provádí hodnocení a vydává stanoviska týkající se budoucích návrhů právních předpisů a politik i jejich dopadu na životní podmínky zvířat, hodnotí normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat na základě nejnovějších dostupných poznatků a koordinuje systém EU v oblasti testování nových postupů;

37.

je toho názoru, že veřejnost je třeba přiměřeným a seriózním způsobem informovat o potřebách zvířat a o správném zacházení s nimi a že by tyto informace měly vycházet z vědeckých poznatků; domnívá se, že evropská síť referenčních center by se měla zabývat vzděláváním a zvyšováním informovanosti, neboť předávání vědomostí na základě standardizovaných kritérii kvality je podstatné, má-li se zabránit vzniku extrémních názorů mezi lidmi;

Lepší vymáhání stávajících právních předpisů

38.

vyzývá Komisi, aby co nejdříve posoudila náklady evropských výrobců, které jim vznikají v souvislosti s opatřeními v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, a aby nejpozději v roce 2012 předložila doporučení, pokyny a další nezbytná opatření, které by řešily ztrátu konkurenceschopnosti evropských chovatelů;

39.

vyzývá členské státy, aby podnikly odpovídající kroky k zajištění propagace pojmu dobrých životních podmínek a ochrany zvířat prostřednictvím vzdělávání;

40.

domnívá se, že cílem musí být účelný kontrolní systém založený na analýze rizik, v rámci kterého budou hrát klíčovou úlohu objektivní faktory a členské státy s nadprůměrně vysokou mírou porušování musí počítat se zesílenými kontrolami;

41.

zdůrazňuje, že nerovnováha potravinového řetězce, jak je popsána ve sdělení Komise nazvaném „Lepší fungování potravinového řetězce v Evropě“, staví často do nevýhodného postavení prvovýrobce; připomíná, že prvovýrobci mají omezený prostor pro investice, vzhledem k dodatečným nákladům, které tento stav přináší;

42.

zdůrazňuje, že v rozpočtu Evropské unie musí být k dispozici dostatečné prostředky k tomu, aby Komise mohla plnit své kontrolní povinnosti, v případě potřeby podporovat výrobce a čelit ztrátě konkurenceschopnosti, kterou výrobci trpí v důsledku přijetí nových změněných norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, s přihlédnutím k tomu, že náklady spojené s uvedenými předpisy se nepromítají do cen, za které zemědělec své výrobky prodává;

43.

zdůrazňuje, že konkurenceschopnost zemědělského odvětví je třeba i nadále zlepšovat a posilovat prostřednictvím podpory platných pravidel v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a jejich dodržováním, a kromě toho v souladu s požadavky na ochranu životního prostředí;

44.

vyzývá členské státy, aby dbaly na to, aby jakékoli porušování předpisů Unie v oblasti dobrých životních podmínek zvířat mělo za následek účinné a přiměřené postihy, a aby příslušné orgány v každém jednotlivém případě poskytly rozsáhlé poradenství a vedení a zavedly náležitá nápravná opatření;

45.

vyzývá členské státy, aby podnikly odpovídající kroky, a zabránily tak dalšímu porušování předpisů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat;

46.

vítá, že se v členských státech výrazně snížilo podávání antibiotik zvířatům, neboť jejich používání jako stimulátoru růstu bylo v EU zakázáno, zatímco v USA a některých jiných zemích je stále povoleno; očekává však, že Komise a členské státy budou odpovědným způsobem řešit rostoucí problém, který představuje rezistence zvířat vůči antibiotikům; vyzývá Komisi, aby shromažďovala a analyzovala údaje o používání veterinárních produktů, včetně antibiotik, s cílem zajistit účinnost těchto produktů;

Ukazatele a nové postupy

47.

žádá o posouzení a další rozvoj projektu zaměřeného na kvalitu životních podmínek zvířat („The Animal Welfare Quality Project“), zejména pokud jde o zjednodušení tohoto nástroje a jeho zavádění do praxe;

48.

domnívá se, že během uvedeného posouzení se prokáže, že měřit tyto ukazatele dobrých životních podmínek zvířat je v případě dovážených produktů složité; zdůrazňuje, že tyto nástroje nesmí vést k narušení hospodářské soutěže na úkor evropských výrobců, čímž není zpochybňována jejich užitečnost nebo opodstatněnost;

49.

vyzývá Komisi, aby na základě závěrečné zprávy projektu zaměřeného na kvalitu životních podmínek zvířat („The Animal Welfare Quality Project“) navrhla zkušební dobu pro posouzení životních podmínek zvířat v rámci Evropské unie za použití metod vytvořených v rámci projektu „The Animal Welfare Quality Project“;

50.

vyzývá v této souvislosti členské státy, aby lépe využívaly možností podpory, jež je poskytována v rámci fondů Evropské unie na rozvoj venkova a sedmého rámcového programu (2007–2013) GŘ pro výzkum, na aplikovaný výzkum a investice do inovací a modernizace v oblasti životních podmínek zvířat; dále vyzývá členské státy a Komisi, aby více investovaly do výzkumu a vývoje nových technologií a postupů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat;

51.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly veškeré úsilí k zajištění toho, aby pokyny Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) týkající se dobrých životních podmínek zvířat podnítily vypracování kvalitních norem, v nichž se řádně promítnou vědecké poznatky v této oblasti;

*

* *

52.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.


(1)  Úř. věst. C 308 E, 16.12.2006, s. 170.

(2)  Úř. věst. C 279 E, 19.11.2009, s. 89.

(3)  Úř. věst. L 303, 18.11.2009, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 94, 9.4.1999, s. 24.


15.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 81/33


Středa 5. května 2010
Zemědělství a změna klimatu v EU

P7_TA(2010)0131

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI))

2011/C 81 E/06

Evropský parlament,

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Přizpůsobení se změně klimatu: úkol pro evropské zemědělství a venkovské oblasti“ (SEK(2009)0417),

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Úloha evropského zemědělství při zmírňování změny klimatu“ (SEK(2009)1093),

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 14. listopadu 2007 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro ochranu půdy a upravuje směrnice 2004/35/ES (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2008 o udržitelném zemědělství a bioplynu: přezkum právních předpisů EU (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2009 o CARS 2050: Budoucnost začíná dnes – doporučení pro budoucí integrovanou politiku EU v oblasti změny klimatu (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2009 o problému znehodnocování zemědělské půdy v EU zejména v jižní Evropě: řešení s pomocí nástrojů zemědělské politiky EU (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2009 o strategii EU pro konferenci o změně klimatu v Kodani (COP 15) (5),

s ohledem na zprávu Mezinárodního panelu pro hodnocení zemědělských technologií a vědy pro rozvoj (IAASTD), kterou vypracovala Organizace OSN pro výživu a zemědělství a Světová banka a již podepsalo 58 zemí,

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7–0060/2010),

A.

vzhledem k tomu, že změna klimatu je způsobena postupným hromaděním skleníkových plynů v atmosféře a představuje vědecké poznání s možnými závažnými dopady na ekosystémy,

B.

vzhledem k tomu, že zemědělství je změnou klimatu přímo dotčeno, neboť je jednou z mnoha hospodářských činností, které spravují přírodní zdroje, jež jsou prospěšné pro lidský život,

C.

vzhledem k tomu, že změna klimatu představuje jedno z nejzávažnějších ohrožení pro životní prostředí a také pro sociální a hospodářský systém a že výnosy jednotlivých plodin rok od roku vykazují fluktuace, neboť na ně mají výrazný vliv mimořádně nestálé meteorologické podmínky, a také vzhledem k tomu, že změna klimatu implicitně ovlivňuje všechna hospodářská odvětví, přičemž zemědělství je stále třeba nejvíce chránit,

D.

vzhledem k tomu, že zemědělství ke zhoršování klimatu přispívá jako jeden z hlavních zdrojů dvou významných skleníkových plynů (oxidu dusného a metanu), které vznikají při různých biologických procesech zemědělské výroby, a zároveň je značně vystaveno škodlivým účinkům tohoto zhoršování,

E.

vzhledem k tomu, že emise skleníkových plynů produkované zemědělstvím (včetně živočišné výroby) v letech 1999 až 2007 v EU-27 klesly o 20 % a že se v Unii podíl zemědělství na emisích skleníkových plynů snížil z 11 % v roce 1990 na 9,3 % v roce 2007, mimo jiné díky efektivnějšímu zemědělství EU, průběžným inovacím a uplatňování nových metod, účinnějšímu používání hnojiv a nedávným strukturálním reformám SZP,

F.

vzhledem k tomu, že zemědělství a lesnictví představují primární hospodářská odvětví, pokud jde o zachycování CO2 pocházejícího z lidské činnosti, jeho uchovávání a ukládání v půdě, která funguje jako zásobník, a jeho vázání v rostlinách v rámci procesu fotosyntézy; vzhledem k tomu, že tato odvětví mají proto velký potenciál pozitivně přispět k úsilí o zmírnění oteplování,

G.

vzhledem k tomu, že změna klimatu má již nyní negativní důsledky pro zemědělství v EU (mezi něž patří úbytek vodních zdrojů, zvyšování obsahu soli ve vodě a častější sucha, desertifikace, velký nárůst zimních srážek a záplav v severních oblastech, riziko pro nízko položené příbřežní oblasti vzhledem ke zvyšování hladiny moří a hrozící zvýšený obsah soli, výskyt bouřek, rozšíření hmyzích škůdců a nákaz zvířat a rostlin) a že očekávané zvýšení četnosti těchto úkazů bude mít v odvětvích zemědělství, lesnictví a cestovního ruchu značné hospodářské, sociální a environmentální dopady,

H.

vzhledem k tomu, že odvětví zemědělství má jak schopnost přizpůsobení, tak i zmírnění následků klimatické změny, neboť se může opřít o praktické znalosti zemědělců, silnou společnou zemědělskou politiku a rozvoj výzkumu a inovací, ale že jde o přírodní procesy, jež lze řídit jen s obtížemi, a proto je potřeba vynaložit značné úsilí,

I.

vzhledem k tomu, že evropské zemědělství je generátorem pracovních míst, který je třeba chránit a rozvíjet,

J.

vzhledem k tomu, že zemědělství zůstává životně důležitým pro udržení lidské činnosti v evropských venkovských oblastech, zejména díky široké nabídce služeb, které mohou zemědělci společnosti poskytnout,

K.

vzhledem k tomu, že cíle Unie v oblasti rozvoje obnovitelných energií se zemědělství přímo dotýkají a že tento rozvoj může značně přispět k omezení skleníkových plynů,

L.

vzhledem k tomu, že jednou z prvořadých funkcí evropského zemědělství je zajištění potravin pro obyvatele Unie,

M.

vzhledem k tomu, že Unie musí stát v čele boje proti globálnímu oteplování,

Příspěvek zemědělství Unie k úsilí o zmírnění oteplování

1.

potvrzuje, že zemědělství a lesnictví EU může přispět k dosažení cílů, které si Unie stanovila v oblasti zmírnění změny klimatu, tím, že nabídne řešení vedoucí ke snížení svých emisí skleníkových plynů, že podpoří proces ukládání CO2 v půdě, rozvine výrobu udržitelných obnovitelných energií a co nejvíce podpoří využívání procesu fotosyntézy; zdůrazňuje, že je v tomto ohledu třeba podpořit rozvoj takového zemědělství, které by produkovalo obchodovatelné i neobchodovatelné zboží, přičemž by se co nejefektivněji využívaly potenciální a přírodní zdroje každého ekosystému a sladily se hospodářské, environmentální a sociální prvky a požadavky na dobré životní podmínky zvířat, aby se v konečném důsledku posílila udržitelnost;

2.

zdůrazňuje, že při aktivnějším podílu zemědělství na celosvětovém boji proti změně klimatu je třeba zabránit oslabení konkurenceschopnosti zemědělského a potravinářského odvětví EU na světovém trhu;

3.

domnívá se, že součástí alternativ ve smyslu ekologičtější zemědělské výroby jsou např. ekologické zemědělství, extenzivní pastva a integrovaná výroba; zdůrazňuje nicméně, že je třeba vyřešit, aby tradiční zemědělství, na které připadá největší část evropských zemědělských ploch, mělo možnost podstatně přispět k udržitelnému přístupu k životnímu prostředí;

4.

uznává, že významnou úlohu při snižování vlivu zemědělství na změnu klimatu a životní prostředí musí mít inovace;

5.

žádá především, aby budoucí společná zemědělská politika formou informačních kampaní, vzděláváním a dalšími iniciativami podporovala postupy, jež přispějí ke zvýšení účinnosti a potenciálu snížení emisí skleníkových plynů ze zemědělství stejně jako sekvestrace uhlíku, jako jsou:

techniky, které kombinují vhodně zjednodušené obdělávání půdy zachovávající vegetační pokryv (jako například omezení nebo zrušení orby, ponechání zbytků plodin po sklizni na polích) a umožňující použití meziplodin a střídání plodin, což maximalizuje fotosyntézu a napomáhá obohacování půdy organickými látkami, jak to prokázal projekt SoCo, zahájený na základě podnětu Evropského parlamentu;

zachování a rozvoj zalesňování a opětovného vysazování stromů, rozvoj agrolesnictví, živých plotů, zalesněných zón na pozemcích, systémů trvalé nebo dočasné pastvy;

zavádění metod zemědělského hospodaření, díky nimž uhlík vázaný v lesích tam může být déle ukládán;

lepší hospodaření s půdou a minerály, odpovídající ochrana půdy bohaté na uhlík, jako jsou rašeliniště a mokřady (pěstování adaptovaných plodin, např. rákosu, spíše než vysoušení);

modernizace zemědělských podniků (izolace budov, energeticky úsporné vybavení, využívání obnovitelných energií) a účinnějších výrobních řetězců;

moderní technologie krmení, skladování a hospodaření s hnojivy, resp. technologie hnojení, které mohou významně snížit emise metanu;

energetické využití biomasy vznikající při výrobě potravin, díky němuž se nejen zpracovávají vedlejší produkty a odpad, ale které také přispívá ke snižování emisí CO2;

pěstování dřevinných a keřových energetických rostlin (kultur) v záplavových územích a v mokřadech, na písčitých plochách a na plochách, které jsou méně vhodné pro zemědělské účely, s cílem absorbovat CO2 a zvýšit vázání uhlíku;

6.

zdůrazňuje, že tyto zemědělské postupy, jež jsou ohleduplnější k přirozenému prostředí, také přispívají k obohacování biologické rozmanitosti a kvality půdy, k zadržování vody a ke zmírňování eroze a znečištění, zatímco zmírnění následků zemědělských činností na změnu klimatu je veřejným zájmem, k němuž zemědělství přispívá;

7.

doporučuje zavést společnou evropskou politiku v oblasti lesnictví, která by byla schopna podporovat udržitelnou správu a produkci lesů a lépe zhodnocovat přínos dřevařského odvětví a jeho hospodářského rozvoje, neboť jde o odvětví, které nejvíce přispívá k zachycování uhlíku; tato politika by měla co nejvíce zohledňovat různé regionální podmínky pro lesnictví, neboť možnosti a druhy ohrožení lesních typů stanovišť jsou odlišné v jižní a v severní Evropě;

8.

upozorňuje, že lesy rovněž významně přispívají k účinné správě vodních zdrojů; členské státy musí být proto vybízeny, aby prováděly lesní hospodářství, které zmírní rozdíly v hydrologickém režimu mezi obdobím sucha a záplav, a omezí tak negativní dopady sucha a záplav na zemědělství, výrobu energie a obyvatelstvo;

9.

doporučuje posílit politiky zaměřené na horské oblasti, jelikož odvětví pastevectví a chovu sehrává obzvláště důležitou úlohu při zmírňování dopadů změn klimatu i při podpoře přizpůsobování a snižování zranitelnosti těchto oblastí, a to zejména správným obhospodařováním pastvin;

10.

navrhuje vypracování strategie pro zmírnění negativních důsledků pro zemědělství v Evropské unii, která bude zahrnovat:

akční plán pro nejhůře postižené oblasti: používání druhů rostlin, které se přizpůsobily novým klimatickým podmínkám, přizpůsobení časových plánů pro zemědělství novým rámcovým podmínkám, opatření pro vysazování stromů, zřizování skleníků, zemědělská správa vodních zdrojů, sanace znečištěné půdy;

kromě toho v budoucnu plán na odstraňování příčin změny klimatu prostřednictvím podpory světového hospodářství, které vytváří malé množství CO2, a podpory bezpečnosti dodávek energie;

11.

zdůrazňuje, že emise oxidu dusného lze snížit účinnějším využíváním dusíkatých hnojiv (v rámci přesného zemědělství); dále zdůrazňuje, že hnojiva obsahující hmotu zbylou z výroby bioplynu poskytují možnost přesného organického hnojení a tím snížení emisí;

12.

v rámci cíle snížení emisí metanu požaduje posílení výzkumu zaměřeného na krmný režim hospodářských zvířat a genetického výběru plemenných zvířat za předpokladu, že se k těmto opatřením ke zmírnění rizik nepřikročí, pokud by měla ohrožovat zdraví či dobré životní podmínky zvířat; žádá zároveň program informování, jehož prostřednictvím budou spotřebitelé informováni o dopadech svého chování při nakupování a svých stravovacích návyků na klima;

13.

zároveň důrazně žádá, aby byla přijata opatření, která by urychlila a zintenzívnila výzkumné činnosti týkající se šlechtění rostlin s cílem učinit rostliny odolnější vůči novým klimatickým podmínkám a reagovat tak na výzvy, které tyto změny představují, zejména pokud jde o požadavky pokrýt v odpovídajícím množství a kvalitě potřebu surovin, a tím zabezpečit zásobování potravinami; domnívá se, že výzkum by se měl zaměřit především na druhy rostlin, které snášejí nedostatek vody a extrémně vysoké teploty a na příslušné technologie pěstování; zdůrazňuje, že tyto druhy a technologie se mohou projevit jako vhodná alternativa k nákladným a neefektivním zavlažovacím systémům, které stále existují v některých oblastech, a navíc mohou mít tu přednost, že je místní obyvatelstvo lépe přijme;

14.

zdůrazňuje, že optimalizované skladování a aplikování organických hnojiv a také zpracovávání těchto výměšků v anaerobních vyhnívacích nádržích představuje jednu z nejslibnějších cest vedoucích ke snížení emisí metanu (poskytující současně zdroj energie z obnovitelných zdrojů) a snížení závislosti na chemických dusíkatých hnojivech, zejména v regionech s vysokou intenzitou chovu zvířat; domnívá se, že bioplyn přispívá k tomu, že zemědělství se může samo zásobit energií;

15.

v této souvislosti poukazuje na to, že musí být možné používat digestát z vyhnívacích komor pro výrobu bioplynu jako náhradu za umělá hnojiva, aniž by spadal do kategorie „zvířecí hnojiva“, čímž lze výrazněji omezit používání umělých hnojiv;

16.

požaduje urychlené zjednodušení administrativy a také úsilí v oblasti výzkumu a vývoje s cílem využívat a zhodnocovat biomasu pocházející ze zemědělských podniků (zemědělský odpad či odpad z lesů), bioplyn pocházející z chovu zvířat a další udržitelná biopaliva, ovšem pod podmínkou, že se tak nebude dít na úkor zajištění dodávek potravin;

17.

zdůrazňuje, že při využívání biomasy je třeba vynucovat dodržování zásady udržitelnosti; domnívá se, že je proto nutné podporovat její využívání co nejblíže k místu produkce zemědělských surovin, což by omezilo ztrátu energie způsobenou přepravou;

18.

upozorňuje, že využívání biomasy k topení může významně zmírnit škodlivý dopad změny klimatu, a vyzývá proto Komisi a členské státy, aby poskytly finanční prostředky na rozvoj venkova venkovským veřejným zařízením, která přejdou na systémy vytápění založené na bioenergii;

19.

upozorňuje na to, že díky širšímu využívání informačních a komunikačních technologií by se mohl zlepšit dohled nad různými fázemi výroby i její řízení v zájmu zvýšení výroby, pokud jde o využívání výrobních prostředků a současné snížení emisí skleníkových plynů a spotřeby energie; rovněž zdůrazňuje, že rozšířenější využívání informačních a komunikačních technologií, integrace politik na podporu odborného vzdělávání zemědělců v oblasti nových technologií a podpora inovací a podnikání zejména u mladých zemědělců jsou klíčovými tématy, chceme-li, aby se zemědělství stalo jak udržitelnějším z hlediska životního prostředí, tak aby byl celý sektor konkurenceschopnější;

20.

zdůrazňuje, že Unie je nejvýznamnějším dovozcem zemědělských produktů, což má za následek vyšší uhlíkové náklady oproti nákladům, které tvoří evropské zemědělské podniky, a to z důvodu často méně přísných environmentální kritérií třetích zemí, emisí z přepravy na velké vzdálenosti a z důvodu odlesňování; je toho názoru, že pomocí cílené komunikační strategie je třeba informovat spotřebitele o prospěchu zdravé, vyvážené stravy sestávající z vysoce kvalitních regionálních a sezónních produktů, které jsou vyráběny v rámci udržitelného a efektivního zemědělství, jehož uhlíkovou stopu lze odlišit od uhlíkové stopy z dováženého zboží; domnívá se rovněž, že je třeba spravedlivě kompenzovat úsilí evropských zemědělců vynakládané na snížení emisí a podporovat různorodost místní produkce (mimo jiné produkci rostlinných bílkovin v EU);

21.

vítá v této souvislosti dobrovolné označování původu u výrobků z EU, které mají jako celek svůj původ v Evropské unii;

22.

žádá, aby byly zavedeny účinné mechanismy kontroly dovozu ze třetích zemí a obhajuje naprostou reciprocitu mezi požadavky, jež musí v boji proti změně klimatu plnit evropští výrobci, a požadavky na produkty dovážené ze třetích zemí s cílem předejít ztrátě konkurenceschopnosti výrobků ze Společenství;

23.

zdůrazňuje, že Unie musí opět investovat do politiky rozvoje zemědělství a lesnictví s cílem spolupracovat na rozšíření nových postupů a propagovat rozvoj udržitelných druhů zemědělství ve světě;

Opatření pro přizpůsobení evropského zemědělství důsledkům oteplování

24.

zdůrazňuje, že evropské zemědělství se přizpůsobuje a musí pokračovat v přizpůsobování se důsledkům současných klimatických změn a připravovat se na dopad těchto změn na mnohé regiony Unie;

25.

v tomto kontextu se domnívá, že by Unie měla rozvinout koherentní strategii přizpůsobení zemědělství dvěma různým typům budoucích klimatických problémů:

na jedné straně průběžnému oteplování klimatu;

na straně druhé proměnlivosti klimatických podmínek, které se projeví množením extrémních událostí;

26.

domnívá se, že SZP se musí zaměřit na efektivnější a lépe udržitelnou správu zdrojů a že tento směr je nutné vzít v potaz při nadcházející reformě této politiky, včetně například:

optimální správy vodních zdrojů (účinnější zavlažovací systémy, používání recyklované vody, úsporné zacházení s vodou při obdělávání půdy, sběrné nádrže atd.), zapojení uživatelů do odpovědnosti;

výběru adaptovaných druhů plodin, zvláště vybraných pro jejich robustnost vzhledem k extrémním událostem, a jejich střídání v závislosti na suchu, nákazách atd.,

ochrany půdy (zachovávající její organické složky) proti vodní a vzdušné erozi,

vysazování alejí, živých plotů a stromů na okrajích pozemků, které by zadržovaly vodu, omezovaly její odtok a sloužily jako větrolamy a útočiště pro druhy, jako je opylovací hmyz,

zachování pastvin a podpory živočišné výroby na pastvinách;

opatření pro sledování a kontrolu chorob; v tomto případě se jeví potřebným vytvoření státních a následně evropských mechanismů pro sledování výskytu a opětovného výskytu chorob;

opatření pro sledování a kontrolu hmyzu; v tomto případě je třeba posílit sledování možných invazí a opatření v oblasti ochrany zdraví (zesílené kontroly na hranicích a na citlivých místech, jako jsou semeniště a zařízení pro sadbu, letiště, opatření biologické bezpečnosti);

sanace poškozených ploch;

zachování lesů, které se přizpůsobují klimatickým změnám, a lesní správy, která by omezovala rizika požárů;

27.

zdůrazňuje, že může být žádoucí znovuzavedení správy vodních zdrojů v bývalých záplavových oblastech, které jsou méně vhodné pro pěstování a které byly později odvodněny, a přitom znovu zvážit regulaci řek, znovu oživit vhodná záplavová území a znovu na těchto plochách vysadit bývalé lužní lesy;

Dopady na evropský model zemědělství

28.

zdůrazňuje, že společná zemědělská politika bude muset přispět k větší udržitelnosti zemědělské politiky a přitom zvyšovat výnosy a vést v patrnosti, že globální oteplování klimatu může ohrozit produkci a obživu obyvatelstva celého světa, a to i v Evropě;

29.

zároveň zastává názor, že SZP by měla místním orgánům členských států poskytovat finanční pobídky pro opatření, jejichž účelem bude:

obnova výrobních kapacit a ochrana přírodních ekosystémů, plodin a dalších hmotných statků, které jsou postiženy suchem, desertifikací nebo záplavami;

zlepšení metod pro využívání zásob vody, půdních zdrojů a vegetace, zvláště pokud se v průběhu času ukázaly jako omezené;

opatření pro vyhledávání, šlechtění a šíření druhů rostlin a zvířat v suchých oblastech, resp. v oblastech, které jsou vystaveny riziku desertifikace;

zlepšení preventivních opatření;

30.

konstatuje, že změna klimatu má bezprostřední nepřiměřeně závažné dopady na zemědělství, a že zemědělské odvětví proto musí dostat prioritu při koncipování opatření ke zvládnutí klimatické změny;

31.

domnívá se, že „nové výzvy“, kterými jsou změna klimatu, vodní hospodářství, obnovitelné energie a biologická rozmanitost, které byly uvedeny při kontrole stavu SZP, by měly být znovu zařazeny na pořad jednání a že by k těmto výzvám mělo být připojeno i dodržování a zlepšování kvality půdy a její funkce (zachycování uhlíku, schopnost zadržování vody a minerálních látek, biologický život…), neboť všechny tyto otázky jsou v zájmu budoucích generací a měly by být zohledněny při formování budoucí SZP;

32.

konstatuje, že současný systém ekologické podmíněnosti, který byl sestaven s cílem zajistit, aby zemědělští výrobci splňovali velmi přísné normy, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat, jejich zdraví a ochranu životního prostředí, je pro zemědělské výrobce problematický a ukazuje se, že možná není tím nejlepším prostředkem, jak dosáhnout požadovaných výsledků; v souvislosti s nadcházející reformou SZP vyzývá ke kladení většího důrazu na veřejné financování, které by zemědělským výrobcům umožnilo pokrýt mimořádné náklady vyvstávající z poskytování „veřejně prospěšných služeb“, které stojí v zájmu celé společnosti (jako je zachování venkovských oblastí a biologické rozmanitosti, zachycování uhlíku a zabezpečení dodávky potravin);

33.

uznává, že společná zemědělská politika musí pro ochranu životního prostředí stanovit kritéria, jež budou celosvětovým měřítkem; konstatuje, že to si vyžádá určitý objem nákladů, které nebude možné vykompenzovat příjmy z trhu, ačkoliv to lze částečně považovat za zajišťování veřejného majetku, a že evropští producenti budou potřebovat ochranu před konkurencí třetích zemí, jež nesplňují environmentální kritéria EU;

34.

domnívá se, že změna klimatu nutí Unii k tomu, aby upravila model zemědělské politiky; vybízí proto Komisi, aby ve svém budoucím sdělení o reformě SZP po roce 2013 podpořila udržitelnější a účinnější model zemědělské politiky, který bude v souladu se všemi cíli SZP, bude zaměřený na výrobu dostatečného množství nezávadných potravin a bude příznivější pro životní prostředí; tento model musí být založený na spravedlivém a legitimním systému podpory zemědělských výrobců a musí rovněž posilovat úlohu povolání zemědělce;

35.

domnívá se, že zachování společné zemědělské politiky dostačující vysokým nárokům je nezbytné, aby evropské zemědělství bylo v budoucnu přínosem pro bezpečnost potravin a ochranu klimatu, přičemž je zvláště důležité pokračovat v systému přímých plateb financovaných z rozpočtu Společenství a zjednodušit a spravedlivěji poskytovat platby na území Unie;

36.

považuje za mimořádně důležité vytvořit a trvale zaručit udržitelný základ pro rozvoj alternativních hospodářských forem, jejichž prostřednictvím získá místní obyvatelstvo menší závislost na zemědělské výrobě postižené obdobími sucha nebo na přírodních zdrojích; zároveň zdůrazňuje, že přístup k finanční podpoře z evropských fondů rozhodujícím způsobem přispívá k tomu, že jsou dány podmínky pro rozvoj alternativních hospodářských forem;

37.

považuje za důležité podporovat metody rozsáhlého rozvojového plánování ve venkovských oblastech odpovídajícího místním potřebám, a to tím, že bude zavedena zásada optimálního využití ploch, aby se podařilo přizpůsobit se měnícím se podmínkám životního prostředí (delší období sucha, sesuvy půdy, záplavy atd.) a trhu, na němž jsou nabízeny místně vyráběné produkty, resp. místně poskytované služby;

38.

dále žádá Komisi, aby uvažovala o nových systémech pomoci, jež podpoří přínos zemědělství, pokud jde o snížení emisí CO2, jako je vázání uhlíku v zemědělské půdě a biomase, a jež podpoří zemědělské využití ploch, které mají pozitivní přínos pro změnu klimatu;

39.

zdůrazňuje, že Evropská komise musí předložit přesné odhady nákladů na přizpůsobení zemědělství změně klimatu;

40.

považuje za nutné posílit nástroje řízení rizik a řešení krizí a uzpůsobit je rostoucí volatilitě trhů a evoluci klimatických rizik;

41.

zdůrazňuje, že s ohledem na význam problematiky změny klimatu a objem investic je třeba, aby se zemědělství a lesnictví zaměřila na udržitelné způsoby produkce, a že je nutné zachovat silnou společnou zemědělskou politiku s náležitě vysokým rozpočtem i po roce 2013; dodává, že je třeba naplánovat nové finanční zdroje stimulující zavádění technologií a moderních a inovativních systémů, jejichž pomocí by bylo možné dosáhnout konkrétních výsledků při zmírňování dopadů změny klimatu na různá zemědělská odvětví a přizpůsobování takových odvětví této změně;

42.

zdůrazňuje, že ačkoli společná zemědělská politika není evropskou politikou v oblasti klimatu, přesto může poskytnout základ pro provádění efektivních opatření a pobídek v boji proti změně klimatu, a že by to mělo být vzato v úvahu také při diskusích o budoucím rozpočtu Unie;

43.

zastává názor, že by Evropská unie měla nadále jít dobrým příkladem v boji proti změně klimatu, aniž by však změna klimatu byla v důsledku současných hospodářských obtíží vnímána jako druhořadá;

44.

zdůrazňuje, že Evropská unie potřebuje v oblasti zemědělství rozvojovou politiku a politiku financování, které zaručí produkci bezpečných potravin vysoké kvality;

*

* *

45.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. C 282 E, 6.11.2008, s. 281.

(2)  Úř. věst. C 66 E, 20.3.2009, s. 29.

(3)  Úř. věst. C 67 E, 18.3.2010, s. 44.

(4)  Přijaté texty, P6_TA(2009)0130.

(5)  Přijaté texty, P7_TA(2009)0089.


15.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 81/40


Středa 5. května 2010
Cesta k cílenějšímu zaměření podpory určené zemědělcům v oblastech s přírodním znevýhodněním

P7_TA(2010)0132

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o zemědělství v přírodně znevýhodněných oblastech: nezávislé hodnocení (2009/2156(INI))

2011/C 81 E/07

Evropský parlament,

s ohledem na článek 39 Smlouvy o fungování EU,

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o cílenějším zaměření podpory určené zemědělcům v oblastech s přírodním znevýhodněním (KOM(2009)0161),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. prosince 2009 ke sdělení Komise,

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A7–0056/2010),

A.

vzhledem k tomu, že 54 % obhospodařovaných ploch v EU, tj. více než polovina zemědělské půdy, je klasifikováno jako znevýhodněné oblasti,

B.

vzhledem k tomu, že se znevýhodněné oblasti nacházejí ve všech členských státech, ačkoli v různém rozsahu,

C.

vzhledem k tomu, že 16 % obdělávané půdy tvoří plochy v horských oblastech (včetně arktických regionů severně od 62. rovnoběžky, jež jsou stavěny naroveň horským oblastem) a že 35 % zemědělsky využívaných ploch je klasifikováno jako „přechodné znevýhodněné oblasti“,

D.

vzhledem k tomu, že tyto „přechodné znevýhodněné oblasti“ jsou členskými státy určovány na základě souboru různých kritérií, což podle názoru Evropského účetního dvora (1) může vést k rozdílnému zacházení,

E.

vzhledem k tomu, že v těchto oblastech pobírá vyrovnávací platby pouze nepatrná část podniků a že výše těchto plateb mezi jednotlivými členskými státy značně kolísá (2),

F.

vzhledem k tomu, že pro vymezení horských oblastí a oblastí se zvláštními nevýhodami, které jsou definovány v čl. 50 odst. 2 (horské oblasti) a čl. 50 odst. 3 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), existují jasná a nesporná kritéria, a proto určení těchto oblastí nebylo předmětem kritiky Evropského účetního dvora, a ani se jej netýká toto sdělení Komise,

G.

vzhledem k tomu, že zvláštní situace v nejvzdálenějších regionech vyžaduje uplatňování specifických postupů,

H.

vzhledem k tomu, že podpora znevýhodněných oblastí je významnou součástí tzv. druhého pilíře společné zemědělské politiky, tj. politiky rozvoje venkova, a proto by se toto hodnocení nemělo soustřeďovat na cíle regionálních politik, ani otázky spojené s přerozdělováním prostředků z EZFRV,

I.

vzhledem k tomu, že reformou právních předpisů upravujících podporu znevýhodněným oblastem a přijetím nařízení (ES) č. 1698/2005 byla zrušena kategorie „přechodných znevýhodněných oblastí“ a že regiony způsobilé k vyplácení podpor byly definovány jako oblasti postižené „přírodními nevýhodami“,

J.

vzhledem k tomu, že socioekonomická kritéria, k nimž některé členské státy přihlížely před reformou v roce 2005, již nelze používat jako hlavní kritéria pro vymezení oblastí s „přírodními nevýhodami“, avšak že je lze nadále uplatňovat pro definici oblastí „se zvláštními nevýhodami“, kterým je vyplácena podpora podle čl. 50 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 1698/2005,

K.

vzhledem k tomu, že členské státy mají při vytváření svých celostátních a regionálních programů pro rozvoj venkova značný manévrovací prostor pro vypracování vyvážených balíčků opatření tak, aby tyto programy byly přizpůsobeny jejich zvláštním regionálním potřebám, a že členské státy jsou v jejich rámci povinny předložit svým znevýhodněným regionům přiměřené nabídky,

L.

vzhledem k tomu, že se může ukázat, že osm navržených biofyzikálních kritérií ne vždy postačuje k určení skutečného znevýhodnění tak, aby byla zohledněna velká rozmanitost venkovských oblastí v EU, a že ani 66 % prahová hodnota na plochu zřejmě není ve všech případech k tomuto účelu vhodná; vzhledem k tomu, že pro určení skutečného znevýhodnění dané oblasti jsou relevantní mimo jiné i faktory jako pěstované plodiny, kombinace typů půd, půdní vlhkost a podnebí,

1.

zdůrazňuje význam, který mají přiměřené vyrovnávací platby znevýhodněným regionům jako nepostradatelný nástroj pro zachování velmi kvalitních veřejných statků, jako je tamější zemědělská činnost a kulturní krajina; upozorňuje na skutečnost, že právě znevýhodněné regiony bývají často vysoce ceněny pro svou kulturní krajinu, biologickou rozmanitost, environmentální přínosy, pracovní místa v zemědělství a životaschopné venkovské komunity;

2.

uznává, že znevýhodněné oblasti mají díky své jedinečné poloze velmi přínosnou úlohu z hlediska životního prostředí a zachování krajiny, a zdůrazňuje, že při poskytování plateb v rámci tohoto opatření by se mělo usilovat o dosažení těchto cílů;

3.

zdůrazňuje, že článek 158 Smlouvy o ES týkající se politiky soudržnosti, která byla nově upravena Lisabonskou smlouvou, se vztahuje zejména na přírodně znevýhodněné regiony; důrazně vyzývá Komisi, aby předložila zevrubnou strategii, která by odstranila rozdíly v politice členských států vůči těmto oblastem a která by podpořila celistvý přístup zohledňující konkrétní vnitrostátní a regionální charakteristiky;

4.

zdůrazňuje, že cílem podpory přírodně znevýhodněných oblastí je především v širokém měřítku a natrvalo zachovat efektivní a multifunkční zemědělství, a tak i venkov jako životaschopnou hospodářskou oblast a místo vhodné k životu;

5.

podtrhuje, že obdělávání těchto znevýhodněných oblastí je nezbytné nejen z hlediska výroby kvalitních potravin, ale i přínosu pro celkový hospodářský rozvoj, zvýšení životní úrovně a demografické a sociální stability těchto regionů;

6.

v této souvislosti vyzývá Komisi, aby rovněž vzala v úvahu sociální důsledky nové klasifikace pro přírodně znevýhodněné oblasti;

7.

poukazuje na to, že vyrovnávací platby určené znevýhodněným oblastem nesmí na rozdíl od agroenvironmentálních opatření podléhat žádným dodatečným podmínkám kladeným na obhospodařování půdy, které by přesahovaly požadavky podmíněnosti; připomíná, že režim pro znevýhodněné oblasti (LFA) musí v zásadě nabídnout vyrovnání zemědělcům, kteří se při obhospodařování půdy potýkají se značným přírodním znevýhodněním, které jako takové není kompenzováno trhem;

8.

zdůrazňuje však, že platby v rámci LFA musí být vázány na aktivní obdělávání půdy, tj. na výrobu potravin nebo činnosti úzce propojené s výrobou potravin;

9.

zastává názor, že osm biofyzikálních kritérií, která Komise navrhla pro určování přírodně znevýhodněných oblastí, lze do jisté míry považovat za vhodné pro tyto účely; zdůrazňuje však, že tato kritéria není možné ve všech případech použít pro objektivní vymezení přírodně znevýhodněných oblastí;

10.

uznává však, že striktní používání výhradně biofyzikálních kritérií nemusí být pro všechny evropské oblasti vhodné a může vést k nežádoucím důsledkům pro oblasti, které vymezují; doporučuje proto znovu objektivně přezkoumat stanovisko k socioeknomickým kritériím, jako je vzdálenost od trhů, nedostatek služeb a odliv obyvatelstva;

11.

naléhá na Komisi, aby zohlednila všechna stanoviska, která zazněla během konzultací s členskými státy, regionálními a místními orgány a zemědělskými organizacemi ohledně definice přírodně znevýhodněných oblastí;

12.

domnívá se, že zejména zahrnutím geografického kritéria označovaného jako „izolace“ by se řešilo zvláštní přírodní znevýhodnění, které vyplývá ze vzdálenosti od trhu, odlehlosti a omezeného přístupu ke službám;

13.

domnívá se, že je nezbytné přezkoumat definici kritéria „vlhkostní rovnováhy v půdě“ tak, aby se zohlednily různé agroklimatické podmínky panující v různých členských státech Unie;

14.

domnívá se, že zahrnutím kritéria „dny polní kapacity“ by bylo možné zohlednit omezení vlhkých neobdělávatelných půd, neboť by se brala v potaz interakce mezi typy půd a podnebím (toto kritérium by např. odráželo problémy spojené s přímořským podnebím);

15.

vyzývá proto Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o provádění výzkumu a analýz s cílem případně zahrnout do nového režimu pro znevýhodněné oblasti doplňková kritéria, aby tak své návrhy více přizpůsobila praktickým problémům zemědělců a aby stanovila pevný soubor kritérií, která budou vhodná z dlouhodobého hlediska;

16.

upozorňuje však na to, že pro používání těchto kritérií a stanovení realistických prahových hodnot je v praxi bezpodmínečně nutné, aby členské státy a regiony měly k dispozici dostatečně přesné biofyzikální údaje o daných přírodních lokalitách; souhlasí tedy s testováním navržených kritérií v praxi, které zahájila Komise; žádá, aby pro přizpůsobení prahových hodnot uvedených kritérií, která slouží na vnitrostátní a regionální úrovni k vymezení přírodně znevýhodněných oblastí, a 66 % prahové hodnoty skutečným přírodním podmínkám v daných oblastech byly rovněž využity podrobné mapy, jež mají být vyhotoveny členskými státy;

17.

zdůrazňuje zejména skutečnost, že má-li být praktickým způsobem zohledněna vzájemná provázanost mnoha ovlivňujících faktorů, může se ukázat, že přijatá kritéria bude nutno používat kumulativně; umožnilo by to klasifikovat oblasti, které jsou charakterizovány dvěma či více lehčími či středně vážnými přírodními handicapy, jako přírodně znevýhodněné oblasti, i když by k tomu jednotlivá kritéria nepostačovala;

18.

zdůrazňuje, že konečné stanovisko ke zvoleným základním územním jednotkám, kritériím a prahovým hodnotám navrženým Komisí lze zaujmout až poté, co členské státy vypracují podrobné mapy; zdůrazňuje, že do doby, než budou tyto výsledky simulace k dispozici, je třeba na navrženou 66 % prahovou hodnotu i na limity definující vlastní kritéria pohlížet velmi opatrně a že je lze objektivně a náležitě upravit až po předložení uvedených map; vyzývá proto Komisi, aby urychleně posoudila vytvořené mapy a aby na jejich základě ihned vypracovala podrobné sdělení Evropskému parlamentu a Radě o vymezení přírodně znevýhodněných oblastí;

19.

zdůrazňuje, že při práci na konečné podobě mapy přechodných znevýhodněných oblastí by měla být zohledněna také objektivní vnitrostátní kritéria, jež by umožnila přizpůsobit definici těchto oblastí zvláštním podmínkám v každé zemi; domnívá se, že tyto úpravy by měly být provedeny transparentně;

20.

domnívá se, že na vnitrostátní úrovni je v určité míře nutné dobrovolně doladit kritéria pro podporu přírodně znevýhodněných oblastí tak, aby bylo možné odpovídajícím způsobem reagovat na zvláštní geografické podmínky v oblastech, jejichž přírodní znevýhodnění bylo vyrovnáno lidským zásahem; zdůrazňuje však, že i když byla kvalita půdy zvýšena, musí se vzít v potaz zátěž vyplývající z průběžných nákladů na údržbu, např. na odvodňování nebo zavlažování; navrhuje, aby za tímto účelem byly mimo jiné použity i hospodářské údaje (jako např. příjmy zemědělských podniků a úrodnost půdy); zdůrazňuje však, že rozhodnutí o kritériích, jež mají být při tomto dolaďování použita, přísluší členským státům, protože mnohé z nich již vypracovaly náležité a vhodné systémy pro přesnější rozlišení, které by měly zůstat zachovány;

21.

domnívá se, že podle nových kritérií mohou být vyloučeny některé přírodně znevýhodněné oblasti, které v současnosti potřebné podmínky splňují; zdůrazňuje, že by měla být stanovena přiměřená lhůta pro postupné ukončení podpor, během níž se dotčené regiony budou moci bez problémů přizpůsobit nové situaci;

22.

zdůrazňuje, že oblasti, jež překonaly špatné přírodní půdní podmínky agronomickými postupy, by neměly být s konečnou platností vyloučeny, zejména pokud tamní zemědělství stále vykazuje nízké příjmy nebo pokud neexistuje nedostatek výrobních alternativ, a vyzývá Komisi, aby v těchto oblastech zajistila hladký přechod na nový režim;

23.

žádá, aby v případě technických postupů určených k vyrovnání přírodních znevýhodnění nebyly brány v úvahu jen krátkodobé výhody, ale aby tyto postupy byly také podrobeny přezkoumání z hlediska dlouhodobě udržitelných výsledků;

24.

zdůrazňuje odpovědnost členských států za objektivní určení přírodně znevýhodněných oblastí i za vypracování vyvážených programů pro rozvoj venkova; zdůrazňuje, že je nutné, aby v tomto procesu spolupracovaly s regionálními a místními orgány; současně však upozorňuje na to, že rozhodnutí přijatá na vnitrostátní nebo regionální úrovni je třeba oznámit Komisi, která je musí schválit;

25.

zdůrazňuje, že reforma přístupu k přírodně znevýhodněným oblastem tvoří významnou součást budoucího rozvoje společné zemědělské politiky Evropské unie;

26.

vyzývá Komisi, aby do jednoho roku vypracovala samostatný legislativní text o zemědělství v přírodně znevýhodněných oblastech;

27.

žádá, aby revize režimu znevýhodněných oblastí byla koordinována s diskusí o celkové reformě SZP v zájmu soudržné struktury nových systémů zemědělských podpor, a to zejména v souvislosti s režimem jednotné platby na zemědělský podnik;

28.

je si vědom důsledků, které mohou plynout z nového vymezení přechodných znevýhodněných oblastí pro budoucí určování pomoci v rámci SZP, a proto vyzývá Komisi, aby zohlednila všechna stanoviska, jež v rámci veřejných konzultací vyjádřily členské státy, regionální a místní orgány a příslušné zemědělské organizace;

29.

domáhá se ochrany evropského rozpočtu vyhrazeného na rozvoj venkova a důrazně vyzývá členské státy, aby plně využívaly možnosti spolufinancování z režimu pro přírodně znevýhodněné oblasti, který je jedním z nejúčinnějších a nejdůležitějších nástrojů pro rozvoj venkova;

30.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.


(1)  Evropský účetní dvůr: zvláštní zpráva č. 4/2003, Úř. věst. C 151, 27.6.2003.

(2)  Od 16 EUR/ha ve Španělsku do 250 EUR/ha na Maltě.


15.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 81/45


Středa 5. května 2010
Nová digitální agenda pro Evropu: 2015.eu

P7_TA(2010)0133

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o nové digitální agendě pro Evropu: 2015.eu (2009/2225(INI))

2011/C 81 E/08

Evropský parlament,

s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Zpráva o evropské digitální konkurenceschopnosti: hlavní úspěchy strategie i2010 v období 2005–2009“ (KOM(2009)0390),

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o přeshraničním elektronickém obchodu mezi podniky a spotřebiteli v EU (KOM(2009)0557),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2006 o evropské informační společnosti pro růst a zaměstnanost (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2007 nazvané „K evropské politice rádiového spektra“ (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2007 o vytváření evropské politiky širokopásmového připojení (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 21. června 2007 o důvěře spotřebitelů v digitálním prostředí (4),

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7-0066/2010),

A.

vzhledem k tomu, že informační a komunikační technologie (IKT) pronikají prakticky do všech oblastí života a jsou neoddělitelně spjaty s naší touhou po prosperujícím a konkurenceschopném hospodářství, zachování životního prostředí a demokratičtější, otevřenější a integrovanější společnosti,

B.

vzhledem k tomu, že Evropa by měla zaujímat vedoucí postavení při vývoji a používání IKT, z čehož budou mít prospěch její občané a podniky; vzhledem k tomu, že využívání IKT pomáhá při řešení současných strukturálních úkolů, a tak umožňuje dosáhnout udržitelného hospodářského růstu,

C.

vzhledem k tomu, že Evropa může z této digitální revoluce těžit jen tehdy, pokud do ní zapojí všechny občany EU a umožní jim plně se podílet na digitální společnosti a pokud v centru zájmu politických opatření bude stát člověk; vzhledem k tomu, že tuto digitální revoluci již nelze považovat za přirozený vývoj pramenící z průmyslové minulosti, ale spíše za proces radikální transformace,

D.

vzhledem k tomu, že rozvoj digitální společnosti by měl být všeobsažný a přístupný všem občanům EU a že by ho měly podpořit účinné politiky, které se zaměří na překlenutí digitální propasti v EU, čímž umožní více občanům ovládajícím práci s internetem plně těžit z příležitostí nabízených IKT,

E.

vzhledem k tomu, že ačkoli je širokopásmové připojení dostupné více než 90 % obyvatel EU, využívá ho pouze 50 % domácností,

F.

vzhledem k tomu, že konkurence na trzích s komunikačními technologiemi je významná pro zajištění toho, aby uživatelé mohli maximálně těžit z širokého výběru kvalitních služeb za nízké ceny,

G.

vzhledem k tomu, že potenciál Evropy je neoddělitelně spjat s dovednostmi jejích obyvatel, pracovníků a organizací; vzhledem k tomu, že bez dovedností mohou mít technologie a infrastruktura v oblasti IKT jen omezený hospodářský a sociální přínos,

H.

vzhledem k tomu, že IKT mohou být mimořádně účinným prostředkem v úsilí o šíření pozitivního a udržitelného rozvoje do zemí po celém světě a pro boj proti chudobě a sociálním a ekonomickým nerovnostem,

I.

vzhledem k tomu, že nebudou-li mít občané dostatečnou důvěru v právní rámec upravující nový digitální prostor, nebudou v něm ani spolupůsobit, vyjadřovat svobodně své názory nebo se účastnit příslušných operací; vzhledem k tomu, že základní podmínkou důvěry občanů je záruka a dodržování základních práv v této oblasti; vzhledem k tomu, že základní podmínkou pro získání důvěry podniků je záruka ochrany práv duševního vlastnictví a dalších práv,

J.

vzhledem k tomu, že vzrostla kyberkriminalita, jako je podněcování k terorismu, trestné činy z nenávisti a dětská pornografie, a ohrožuje jednotlivce včetně dětí,

K.

vzhledem k tomu, že evropský kulturní a tvůrčí průmysl hraje zásadní úlohu nejen při podpoře kulturní rozmanitosti, plurality sdělovacích prostředků a participativní demokracie v Evropě, ale že představuje rovněž důležitý motor udržitelného růstu a hospodářského oživení Evropské unie; vzhledem k tomu, že při diskusi o vytvoření jednotného trhu v tvůrčích odvětvích je třeba věnovat zvláštní pozornost kulturním a jazykovým odlišnostem,

L.

vzhledem k tomu, že evropská demokratická společnost, účast občanů na veřejné diskusi a přístup k informacím v digitálním světě závisí na dynamickém a vzájemně si konkurujícím tisku jakožto čtvrtém pilíři demokracie,

M.

vzhledem k tomu, že nedostatečný pokrok při vývoji, šíření a používání IKT zavinil zpoždění hospodářského růstu a produktivity, a vzhledem k tomu, že začínající podniky se silným růstovým potenciálem, jež jsou činné v oblasti IKT, mají problém si vybudovat silné tržní pozice,

N.

vzhledem k tomu, že soukromý i veřejný sektor musí investovat do inovativních platforem a služeb, jako je například cloud computing, elektronické zdravotnictví, inteligentní měřiče, inteligentní mobilita atd.; vzhledem k tomu, že posilování jednotného evropského trhu zvýší zájem o investice do evropského hospodářství a evropských trhů a povede k dalším úsporám z rozsahu,

O.

vzhledem k tomu, že jsme ještě v Evropě nevytvořili plně fungující jednotný digitální trh s internetovými a komunikačními službami; vzhledem k tomu, že volnému pohybu digitálních služeb a přeshraničnímu elektronickému obchodování v dnešní době výrazně brání nejednotné předpisy na vnitrostátní úrovni; vzhledem k tomu, že pro evropské společnosti i veřejné služby bude mít používání pokročilých služeb a aplikací IKT hospodářský a sociální přínos,

P.

vzhledem k tomu, že internet je sice nejrychleji rostoucím maloobchodním kanálem, ale v EU se zvětšuje propast mezi vnitrostátním a přeshraničním elektronickým obchodováním; vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení o přeshraničním elektronickém obchodování mezi podniky a spotřebiteli v EU (KOM(2009)0557) poukazuje na značný potenciál výrazných úspor, které může občanům EU přinést přeshraniční obchodování po internetu,

1.

vyzývá Komisi, aby pro oblast digitálních technologií předložila návrh ambiciózního pracovního programu a akčního plánu, které Evropě umožní vyvíjet se v otevřenou a prosperující digitální společnost, která všem občanům EU přinese ekonomické, sociální a kulturní možnosti; navrhuje, aby se tento nový program nazýval „agenda 2015.eu“ a aby se opíral o vývojovou spirálu 2015.eu;

2.

zdůrazňuje, že je důležité nadále usilovat o univerzální a vysokorychlostní přístup všech občanů a spotřebitelů k internetu prostřednictvím pevného i mobilního připojení a současně v zájmu spotřebitelů zaručit konkurenci; zdůrazňuje, že za tímto účelem jsou potřebné cílené politiky podporující hospodářskou soutěž, účinné investice do nových, posílených přístupových infrastruktur a jejich inovace a volbu přístupu ze strany spotřebitelů za spravedlivých podmínek a za konkurenční ceny pro všechny občany bez ohledu na to, kde žijí, takže žádný evropský občan nebude čelit vyloučení;

3.

je přesvědčen, že do roku 2013 by měly mít všechny domácnosti v EU přístup k širokopásmovému internetu, a to za konkurenční ceny; vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily veškeré dostupné politické nástroje sloužící k vybudování širokopásmové sítě pro všechny evropské občany a aby za tímto účelem využily mimo jiné evropské strukturální fondy a digitální dividendy s cílem rozšířit mobilní širokopásmové pokrytí a zvýšit jeho kvalitu; dále vyzývá členské státy, aby dodaly nový impuls evropské strategii v oblasti vysokorychlostních širokopásmových sítí, zejména aktualizací vnitrostátních cílů pro širokopásmové a vysokorychlostní pokrytí;

4.

konstatuje, že v pravidlech pro státní podporu existují určité nejasnosti, které se mohou odrazit na poskytování širokopásmových služeb podporovaných Společenstvím, zejména pokud jde o schopnost veřejných orgánů sjednotit své nároky na síť jako základ pro nové investice; žádá Komisi, aby začala tyto problémy bezodkladně řešit;

5.

připomíná, že zvláštní pozornost by měla být věnována venkovským oblastem, oblastem procházejícím transformací průmyslu a regionům, které se vyznačují vážným a trvalým znevýhodněním přírodní nebo demografické povahy, zejména nejvzdálenějším regionům; domnívá se, že má-li být pro obyvatele těchto regionů účinně zaveden širokopásmový internet a efektivně zpřístupněn v přijatelném časovém horizontu a s přiměřenými náklady, mohou vhodné řešení představovat bezdrátové technologie, včetně satelitů, které umožňují okamžité univerzální připojení k internetové páteřní síti;

6.

připomíná, že povinnosti univerzální služby odpovídají minimálnímu souboru služeb stanovené kvality, k nimž by měly mít přístup všichni koncoví uživatele za přijatelnou cenu, aniž by narušovaly trh nebo dále zatěžovaly spotřebitele a provozovatele; důrazně vyzývá Komisi k bezodkladnému vypracování dlouho očekávané revize univerzální služby;

7.

zdůrazňuje, že je důležité, aby byl pro koncové uživatele s postižením zajištěn rovnocenný přístup k síti na stejné úrovni, jakou mají k dispozici ostatní koncoví uživatelé, jak požadoval Evropský parlament ve své revizi směrnice o univerzální službě a právech uživatelů; žádá Komisi, aby v „agendě 2015.eu“ v nejvyšší možné míře zohlednila potřeby uživatelů s postižením;

8.

vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadu s cílem zjistit, jak lze realizovat přenositelnost telefonního čísla v rámci celé EU;

9.

zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby Evropa i nadále zůstala „mobilním světadílem“ a aby se do roku 2015 stalo 75 % předplatitelů mobilních služeb uživateli širokopásmových sítí s přístupem k vysokorychlostním bezdrátovým službám;

10.

připomíná, že je nutné urychlit harmonizované a nediskriminační zavádění spektra digitální dividendy, aniž by tím utrpěly stávající a zdokonalené vysílací služby;

11.

vyzývá Komisi, aby se prostřednictvím Výboru pro rádiové spektrum zabývala praktickými a technickými požadavky pro zajištění včasné a flexibilní dostupnosti spektra, a umožnila tím zavést nové technologie a služby, jako jsou mobilní širokopásmové sítě; vyzývá Komisi, aby informovala o hospodářské soutěži a vývoji na trzích se spektrem;

12.

zdůrazňuje potřebu dalšího posouzení a výzkumu možného vzájemného působení mezi stávajícími a budoucími uživateli spektra, aby se zmírnily případné negativní dopady na spotřebitele;

13.

domnívá se, že s rostoucím počtem internetových připojení by členské státy měly usilovat o to, aby do roku 2015 bylo 50 % a do roku 2020 100 % domácností v EU připojeno k vysokorychlostním sítím, což bude moci koncový uživatel pocítit na spolehlivém a vylepšeném výkonu v souladu se svými očekáváními a potřebami; připomíná, že má-li být dosaženo těchto cílů, je velmi důležitý vhodný politický rámec, který umožní soukromé investice a současně ochrání hospodářskou soutěž a posílí výběr spotřebitelů;

14.

důrazně vyzývá členské státy, aby ještě před stanoveným termínem provedly ve vnitrostátních předpisech nový regulační rámec v oblasti elektronických komunikací, aby ho plně prosazovaly a aby vnitrostátním regulačním orgánům udělily potřebné pravomoci; zdůrazňuje, že nový rámec vytváří předvídatelné a soudržné právní prostředí podporující investice a konkurenceschopné trhy pro sítě, produkty a služby IKT, čímž přispívá k vytvoření silnějšího jednotného trhu pro služby informační společnosti; trvá na tom, aby veškeré pokyny ohledně uplatňování telekomunikačního balíčku pro přístup k sítím příští generace plně zohlednily koncepce zavedené ve směrnicích, jejichž cílem je posílit zavedení těchto sítí;

15.

domnívá se, že je nezbytné zvýšit účinnost koordinace v oblasti regulace, a že by tedy měl být co nejdříve plně zprovozněn Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC);

16.

vyzývá zúčastněné subjekty, aby přijaly otevřené modely pro zavádění komunikačních sítí s cílem podpořit inovace a podnítit poptávku;

17.

připomíná, že je nutné, aby právní úprava byla transparentní a předvídatelná, a vyzývá Komisi, aby při přípravě legislativních i nelegislativních iniciativ i nadále zohledňovala zásady lepší právní úpravy, a to zejména prostřednictvím cílených a včasných posouzení dopadu;

18.

připomíná, že interoperabilita a dostupnost jsou vzájemně propojené a jsou základními kameny, na nichž bude vybudována účinná informační společnost, aby tak produkty, infrastruktura a služby byly interoperabilní a Evropané měli přístup ke službám a údajům bez ohledu na použitý software;

19.

trvá na tom, že ovládání digitálních technologií má zásadní význam pro inkluzívní digitální společnost a že všichni občané EU by měli mít možnost osvojit si potřebné digitální dovednosti a měli by k tomu být rovněž podněcováni; zdůrazňuje, že znalost digitálních technologií by mohla znevýhodněným osobám (např. starším občanům a lidem s nízkými příjmy) pomoci v začlenění do společnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyřešily rozdíly mezi různými společenskými skupinami z hlediska digitální gramotnosti a používání internetu, které bývají označovány jako tzv. vznikající druhotná digitální propast; zdůrazňuje významný závazek snížit do roku 2015 digitální negramotnost a nedostatečnou kvalifikaci o polovinu;

20.

vyzývá k dodržování zásad transparentnosti, dostupnosti a rovných příležitostí při používání systémů IKT tak, aby byly vstřícnější pro co největší počet evropských občanů;

21.

zdůrazňuje, že do všech základních a středních škol musí mít do roku 2013 zaveden spolehlivý a kvalitní internet a do roku 2015 vysokorychlostní připojení k internetu, přičemž tento projekt bude ve vhodných případech podpořen v rámci regionální politiky a politiky soudržnosti; zdůrazňuje, že odborná příprava v oblasti IKT a elektronické učení by se měly stát nedílnou součástí celoživotního vzdělávání, neboť umožňují vytvářet lepší a dostupnější vzdělávací programy a programy odborné přípravy;

22.

uznává význam výuky po internetu (e-learning) jako vzdělávací metody přizpůsobené inovacím v oblasti IKT, která může uspokojit potřeby lidí, kteří nemají snadný přístup k běžným vzdělávacím metodám, avšak zdůrazňuje , že nezbytnou podmínkou je výměna informací mezi učiteli, studenty a dalšími zúčastněnými stranami. domnívá se, že je třeba podporovat také mezinárodní výměny studentů, aby vzdělávací zařízení mohla získat zpět svou významnou úlohu při budování porozumění mezi národy;

23.

doporučuje, aby byl do vzdělávacích systémů ještě před základním stupněm školní docházky zaveden společně s výukou cizích jazyků koncept digitální gramotnosti, jehož cílem by bylo vychovat obratné uživatele v co nejranějším věku;

24.

zdůrazňuje, že je důležité vybavit občany EU digitálními dovednostmi a pomoci jim tak v plné míře využívat výhod internetu a zapojit se do digitální společnosti; znovu zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby znalosti, dovednosti, kompetence a tvořivost evropské pracovní síly byly na nejvyšší světové úrovni a neustále zdokonalovány; domnívá se, že politiky EU by se měly soustředit na digitální gramotnost a odborné znalosti, neboť jsou hlavní hybnou silou evropské inovační společnosti;

25.

navrhuje zavést „akční plán pro digitální gramotnost a začlenění“ na úrovni EU i členských států, který bude zahrnovat zejména: možnosti specifické odborné přípravy v oblasti digitální gramotnosti pro nezaměstnané a skupiny, jimž hrozí vyloučení, pobídky pro iniciativy v soukromé sféře, které se zaměřují na vyškolení všech zaměstnanců v oblasti digitálních dovedností, celoevropskou iniciativu „Be smart online!“ („Na síti s přehledem!“), která by obeznámila všechny studenty, včetně účastníků celoživotního vzdělávání a odborné profesní přípravy, s bezpečným používáním IKT a služeb online, a jednotný systém certifikace IKT na úrovni EU;

26.

vyzývá členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření, která budou sloužit jako podnět mladým pracovníkům, aby si zvolili oblast IKT za svou profesní dráhu; vyzývá členské státy, aby v národních vzdělávacích programech pro žáky základních škol mezi tím začaly klást větší důraz na přírodní vědy, jako je matematika a fyzika; zastává názor, že vzhledem ke skutečné a naléhavé potřebě učinit kroky, které povedou k uspokojení evropské poptávky po dovednostech v IKT již v krátkodobém a střednědobém výhledu, bude zapotřebí vytvořit lepší databázi pro sledování elektronických dovedností; vyzývá orgány EU, aby přijaly další opatření pro vytvoření takové databáze;

27.

zdůrazňuje, že všichni občané EU by měli být informováni o svých základních digitálních právech a povinnostech prostřednictvím evropské charty práv občanů a spotřebitelů v digitálním prostředí; domnívá se, že tato charta by měla konsolidovat acquis Společenství a zejména práva uživatelů týkající se ochrany soukromí, zranitelných uživatelů a digitálního obsahu a zajištění náležité interoperability; opětovně zdůrazňuje, že práva v digitálním prostředí by měla být vnímána v celkovém kontextu základních práv;

28.

je pevně přesvědčen, že ochrana soukromí má klíčový význam a že by všichni uživatelé měli mít kontrolu nad svými osobními údaji i „právo být zapomenut“; důrazně vyzývá Komisi, aby se zabývala nejen otázkami ochrany údajů a soukromí jako takovými, ale aby v tomto kontextu zohlednila zejména konkrétní potřeby nezletilých a mladistvých; vyzývá Komisi, aby předložila návrh na přizpůsobení směrnice o ochraně údajů současnému digitálnímu prostředí;

29.

vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále usilovaly o zlepšení digitální bezpečnosti, potíraly počítačovou kriminalitu a spamy, upevnily důvěru uživatelů a zabezpečily kybernetický prostor Evropské unie proti všem formám trestné činnosti a přestupků; vyzývá Komisi a členské státy, aby se v této oblasti účinně angažovaly a posilovaly mezinárodní spolupráci; připomíná členským státům, že téměř polovina z nich dosud neratifikovala Úmluvu Rady Evropy o kyberkriminalitě, a vyzývá všechny dotčené členské státy, aby tuto úmluvu ratifikovaly a uplatňovaly;

30.

žádá členské státy, aby přijaly opatření, která umožní, aby všichni občané v Evropě měli přístup k bezpečné elektronické identifikaci;

31.

trvá na zajištění otevřeného internetu, v jehož rámci mají občané a firemní uživatelé právo na přístup k informacím a jejich šíření nebo používání zvolených aplikací a služeb, jak stanoví nový regulační rámec; vyzývá Komisi, Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a vnitrostátní regulační orgány, aby prosazovaly ustanovení o „neutralitě internetu“, bedlivě sledovaly jejich uplatňování a do konce roku 2010 o tom podaly zprávu Evropskému parlamentu; domnívá se, že v právních předpisech EU by mělo být zachováno ustanovení o „prostém přenosu“ zavedené směrnicí 2000/31/ES o elektronickém obchodu, neboť představuje zásadní prvek umožňující svobodnou a otevřenou hospodářskou soutěž na digitálním trhu;

32.

zdůrazňuje, že pluralita, svoboda tisku a respektování kulturní rozmanitosti jsou základními hodnotami a cíli Evropské unie; vyzývá proto Evropskou komisi, aby zajistila, aby všechny navrhované politiky EU těmto hodnotám a cílům odpovídaly;

33.

vítá rychlé zavedení právních předpisů týkajících se roamingu; zdůrazňuje, že třeba i nadále nepřetržitě sledovat ceny mobilních roamingových služeb v EU, včetně cen za datový roaming; vyzývá úřad BEREC k vypracování nezávislé analýzy metod, které nejsou založeny na regulaci cen a přicházejí v úvahu pro vytvoření konkurenčního vnitřního trhu s roamingem; vyzývá Komisi, aby do roku 2013 na základě této analýzy a vlastní revize navrhla dlouhodobé řešení problému roamingu s cílem zajistit fungující a konkurenční vnitřní trh s roamingem orientovaný na spotřebitele, a tak i snížení cen;

34.

zdůrazňuje, že digitální služby mohou přispět k tomu, aby Evropa plně využívala možnosti vnitřního trhu; vyzývá k vypracování účinné politiky pro vytvoření jednotného digitálního trhu, díky němuž budou online služby konkurenceschopnější, dostupnější a transparentnější a budou snáze nabízeny přes hranice a současně se zajistí nejvyšší možná úroveň ochrany spotřebitelů a ukončí diskriminace na základě území; vyzývá orgány EU, aby do roku 2013 odstranily největší právní a správní překážky pro přeshraniční transakce prováděné online; vyzývá Komisi, aby podpořila prováděné hodnocení acquis Společenství týkající se jednotného digitálního trhu a aby navrhla cílená legislativní opatření k odstranění největších překážek;

35.

vyzývá k vypracování studie o harmonizovaných pravidlech EU, která podpoří společný trh tzv. cloud-computingu a internetový obchod;

36.

vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení opatření k dalšímu zvýšení transparentnosti podmínek přeshraničního obchodu přes internet a účinnosti přeshraničního prosazování a domáhání se práv; zdůrazňuje, že úspěšné rozvinutí elektronického obchodu závisí na efektivní distribuci výrobků a služeb, a proto upozorňuje, že je třeba rychle provést třetí směrnici o poštovních službách (2008/6/ES);

37.

je přesvědčen, že členské státy by měly podnikům zajistit potřebné digitální prostředí, zejména pak malým a středním podnikům; vyzývá členské státy, aby na svém území vytvořily jediné kontaktní místo pro DPH s cílem usnadnit malým a středním podnikům a podnikatelům přeshraniční elektronický obchod, a vyzývá Komisi, aby podpořila běžné používání elektronických faktur;

38.

vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby do roku 2015 bylo nejméně 50 % všech veřejných zakázek zadáváno elektronicky, jak stanoví akční plán schválený na konferenci ministrů o elektronické správě, která se konala v Manchesteru v roce 2005;

39.

zastává názor, že směrnice ustavující právní rámec pro informační společnost se téměř deset let od svého přijetí zdají zastaralé kvůli složitějšímu internetovému prostředí, zavádění nových technologií a skutečnosti, že osobní údaje občanů EU jsou ve stále větší míře zpracovávány mimo EU; domnívá se, že zatímco právní otázky vyplývající z některých směrnic lze vyřešit pomocí dodatečné aktualizace, u jiných směrnic musí být provedena důkladná revize, a že je nutné přijmout mezinárodní rámec pro ochranu údajů;

40.

zdůrazňuje potenciální přínos, který může mít digitalizace veřejných služeb pro občany a podniky (elektronická správa), neboť tyto služby bude možné poskytovat efektivněji a individuální formou; vyzývá členské státy, aby využily nástrojů IKT ke zvýšení transparentnosti kroků přijímaných vládními orgány a posílení jejich odpovědnosti, k dosažení participativnější demokracie, na níž se budou podílet všechny socioekonomické skupiny, ke zlepšení informovanosti nových uživatelů a k budování důvěry; vyzývá členské státy, aby vypracovaly národní plány pro digitalizaci veřejných služeb, které by měly obsahovat cíle a opatření týkající se zavedení všech veřejných služeb online a jejich zpřístupnění osobám s postižením;

41.

zdůrazňuje význam širokopásmové sítě pro zdraví evropských občanů, neboť umožní využívat účinné technologie pro poskytování zdravotnických informací, zvýší kvalitu péče a rozšíří její zeměpisný dosah na venkovské ostrovní, horské a řídce osídlené oblasti, usnadní domácí péči a omezí zbytečné léčebné postupy a nákladné přesuny pacientů; připomíná, že širokopásmové připojení může také pomoci chránit evropské občany, protože usnadní šíření informací o veřejné bezpečnosti, bezpečnostních postupech, reakcích na katastrofy a procesech obnovy;

42.

zdůrazňuje, že IKT jsou zvláště důležité pro osoby s postižením, protože pro své každodenní aktivity potřebují účinnější technickou pomoc než ostatní občané; domnívá se, že osoby s postižením mají právo využívat za rovných podmínek rychle vyvíjené produkty a služby založené na nových technologiích, neboť jim umožňují účast na integrované informační společnosti bez bariér;

43.

zdůrazňuje, že je třeba propracovat „pátou svobodu“, čímž se umožní volný oběh obsahu a vědomostí, a do roku 2015 vytvořit jednotný a uživatelsky vstřícný právní rámec pro přístup k digitálnímu obsahu v Evropě, který by zvýšil jistotu spotřebitelů a nalezl rovnováhu mezi zájmy držitelů práv a přístupem široké veřejnosti k obsahu a vědomostem; vzhledem k tempu technologického vývoje důrazně vyzývá Komisi, aby urychlila diskusi o právech duševního vlastnictví a zhodnotila dopad ustanovení EU týkající se těchto práv uvedených článku 118 Smlouvy o fungování EU s cílem zajistit jednotnou ochranu práv duševního vlastnictví v celé Unii, a to nejen na internetu;

44.

uznává, že evropský tvůrčí a kulturní průmysl hraje významnou úlohu nejen při podpoře kulturní rozmanitosti, plurality sdělovacích prostředků a participativní demokracie v Evropě, ale je i významnou hnací silou místního udržitelného růstu, a může tedy hrát rozhodující roli při hospodářské obnově EU; je si vědom potřeby podporovat prostředí, které bude i nadále stimulovat tvůrčí činnost; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby ve všech politických iniciativách týkajících programu digitalizace uplatňovala Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů;

45.

zdůrazňuje, že evropská digitální agenda musí v EU podporovat produkci a šíření velmi kvalitního a kulturně rozmanitého obsahu s cílem stimulovat všechny občany EU k využívání digitálních technologií, např. internetu, a jejich prostřednictvím pro občany EU zajistit maximální kulturní a sociální přínos; doporučuje, aby byla na úrovni EU zahájena informační kampaň, která by zvýšila povědomí občanů zejména o vytváření a šíření digitálního kulturního obsahu; vyzývá Komisi, aby v rámci svého legislativního pracovního programu zvážila, zda by členské státy mohly na šíření kulturního obsahu po internetu uplatňovat sníženou sazbu DPH;

46.

zdůrazňuje, že internet nejen nabízí mnoho nových příležitostí k šíření obsahu tvořivé činnosti a přístup k němu, ale vytváří i nové nesnadné úkoly, jak zabezpečit kybernetický prostor Evropské unie proti novým formám trestné činnosti a přestupků; konstatuje, že sankce, jakožto jeden z nástrojů prosazování autorských práv, by měly být v zásadě zaměřeny spíše na případy porušování těchto práv za komerčním účelem než na jednotlivé občany;

47.

je přesvědčen, že vzhledem k novým technologiím, novým digitálním nosičům a měnícímu se chování spotřebitelů musí EU podpořit dodavatelské hledisko politik a zvážit, jakým směrem se bude ubírat další udílení licencí a pravidel pro udílení práv; žádá zdokonalený, účinnější a důslednější transparentní systém správy a udílení práv v souvislosti s hudebními a audiovizuálními díly a větší transparentnost a hospodářskou soutěž mezi kolektivními správci autorských práv;

48.

zdůrazňuje, že v rámci nové digitální agendy je třeba věnovat větší pozornost digitalizaci jedinečného kulturního dědictví Evropy a zlepšení přístupu občanů k tomuto dědictví; naléhavě žádá členské státy, aby politiku EU v oblasti digitalizace náležitě finančně podpořily, a současně nabádá Komisi a členské státy, aby nalezly vhodná řešení stávajících právních překážek;

49.

vyjadřuje hluboké znepokojení ohledně budoucnosti projektu evropské digitální knihovny, nedojde-li k radikálním změnám v digitálním formátu knihovny, řízení, účinnosti, proveditelnosti a užitečnosti a k masivní medializaci projektu;

50.

domnívá se, že současně s důsledným zaváděním IKT je nesmírně důležité podporovat odborný výzkum IKT a veřejné a soukromé investice do vysoce rizikového kolektivního výzkumu a inovací v oblasti IKT; zdůrazňuje, že Evropa musí být mezi špičkou ve vývoji internetových technologií, aplikace cloud computing, inteligentních prostředí, hyperpočítačů a nízkouhlíkových aplikací IKT; navrhuje, aby v rámci dalšího finančního výhledu byl zdvojnásoben rozpočet EU na výzkum v oblasti IKT a čtyřnásobně zvýšen rozpočet na zavádění IKT;

51.

vyjadřuje politování nad tím, že pokud jde o přilákání, rozvoj a udržení akademických talentů v oblasti IKT, Evropa nadále zaostává za ostatními předními trhy a trpí značným odlivem mozků v důsledku lepších pracovních podmínek pro akademické a výzkumné pracovníky v USA; zdůrazňuje, že k řešení tohoto problému musí Evropa spolupracovat s akademickou obcí i průmyslem a vytvořit atraktivní program profesního rozvoje podporující nepostradatelnou úlohu vědecké výzkumné obce v široce založené inovační strategii IKT na světové úrovni;

52.

domnívá se, že do roku 2015 musí být všechny evropské výzkumné instituce a infrastruktury propojeny vysokorychlostními komunikačními sítěmi třídy Gbps, které pro evropskou výzkumnou obec vytvoří vnitřní síť;

53.

žádá, aby v EU bylo zvýšeno úsilí o používání software s otevřeným zdrojovým kódem;

54.

žádá o nové investice do výzkumu s cílem zlepšit používání stávajících digitálních nástrojů, a zaručit tak všem občanům přístup ke kulturnímu obsahu;

55.

vyjadřuje znepokojení nad byrokratickými postupy rámcového programu EU; vyzývá Komisi, aby nadměrnou administrativní zátěž odstranila tím, že postupy rámcového programu přepracuje, aniž by tento program ohrozila, a že vytvoří panel uživatelů;

56.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy posoudila, jakým způsobem směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES o zadávání veřejných zakázek a provádění těchto směrnic podporují výzkum a inovace, a aby v případě potřeby určila osvědčené postupy; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily vypracování ukazatelů inovace v oblasti veřejných zakázek;

57.

připomíná, že budoucí konkurenceschopnost Evropy a její kapacita zotavit se ze současné hospodářské krize závisí do značné míry na tom, zda bude schopna všeobecně a efektivně zavést v podnicích IKT; konstatuje však, že malé a střední podniky stále velmi zaostávají za velkými podniky, a upozorňuje zejména na to, že drobným a malým podnikům by měly být poskytnuty záruky, že nebudou vyloučeny z přínosů plynoucích z rozvoje IKT; žádá členské státy a Komisi, aby více podpořily malé a střední podniky ve využívání nástrojů IKT sloužících ke zvýšení jejich produktivity;

58.

vyzývá Komisi, aby předložila digitální plán na podporu obchodních příležitostí na internetu, který bude zaměřen především na nabízení alternativ lidem, kteří nedávno v důsledku finanční krize přišli o práci; domnívá se, že tento plán by měl sestávat z finančně dostupného softwaru a hardwaru spolu s bezplatným připojením na internet a zdarma poskytovaným poradenstvím;

59.

domnívá se, že agenda 2015.eu by se měla zaměřit na integraci IKT s cílem vybudovat hospodářství s nízkými emisemi uhlíku; vyzývá, aby technologie IKT byly využívány v zájmu cílů, které si EU předsevzala splnit do roku 2020 v rámci strategie pro změnu klimatu; domnívá se, že mezi klíčové iniciativy agendy 2015.eu by mělo patřit zavádění aplikací, jako jsou inteligentní sítě pro distribuci energie, inteligentní měření, inteligentní mobilita, inteligentní automobily, inteligentní vodohospodářství a elektronické zdravotnictví; zdůrazňuje také, že do roku 2015 by se měla snížit uhlíková stopa odvětví IKT o 50 %;

60.

zastává názor, že hnací silou mezinárodního obchodu by měla být zásada spravedlivého obchodování s cílem dosáhnout řádné rovnováhy mezi otevíráním trhů a oprávněnou ochranou různých hospodářských odvětví, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována pracovním a sociálním podmínkám;

61.

domnívá se, že základními předpoklady účinné realizace agendy 2015.eu je její přijetí na všech politických a geografických úrovních (EU a vnitrostátní a regionální úroveň) v duchu víceúrovňové správy, jakož i její politické zviditelnění; v této souvislosti navrhuje, aby se pravidelně pořádaly summity o digitální agendě, které by hodnotily pokrok dosažený na úrovni Unie a členských států a obnovovaly politický impuls;

62.

upozorňuje Komisi zejména na nutnost promyšleně stanovit konkrétní, měřitelné, přiměřené, realistické a časově vymezené cíle a přijmout akční plán, který zmobilizuje všechny vhodné nástroje EU: finanční prostředky, právně nevynutitelné předpisy a případně cílené právní předpisy ve všech relevantních oblastech politiky (tzn. politiky v oblasti elektronické komunikace, vzdělávání, výzkumu, inovací a soudržnosti); žádá Komisi, aby prováděla pravidelný přezkum výsledků strategie 2015.eu, při němž by se měla opírat o široký soubor ukazatelů umožňující kvantitativní a kvalitativní analýzu sociálních a hospodářských dopadů; vyzývá Komisi a členské státy, aby v této oblasti zajistily náležitou koordinaci mezi programem EU a vnitrostátními a regionálními programy;

63.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.


(1)  Úř. věst. C 291 E, 30.11.2006, s. 133.

(2)  Úř. věst. C 287 E, 29.11.2007, s. 364.

(3)  Úř. věst. C 146E, 12.6.2008, s. 87.

(4)  Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 370.


15.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 81/54


Středa 5. května 2010
Strategie EU pro vztahy s Latinskou Amerikou

P7_TA(2010)0141

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o strategii EU ve vztazích s Latinskou Amerikou (2009/2213(INI))

2011/C 81 E/09

Evropský parlament

s ohledem na prohlášení pěti summitů představitelů států a vlád Latinské Ameriky, Karibiku a Evropské unie, které se dosud konaly v Rio de Janeiru (28.–29. června 1999), v Madridu (17.–18. května 2002), v Guadalajaře (28.–29. května 2004), ve Vídni (12.–13. května 2006) a v Limě (16.–17. května 2008),

s ohledem na společné prohlášení ze čtrnácté ministerské schůzky mezi skupinou z Ria a Evropskou unií, která se konala v Praze ve dnech 13.–14. května 2009,

s ohledem na společné prohlášení z ministerské schůzky v rámci dialogu ze San José mezi trojkou Evropské unie a ministry zemí Střední Ameriky, která se konala v Praze dne 14. května 2009,

s ohledem na prohlášení devatenáctého iberoamerického summitu představitelů států a vlád, který se konal v Estorilu (Portugalsko) ve dnech 29. listopadu – 1. prosince 2009 (lisabonské prohlášení),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2009 nazvané „Evropská unie a Latinská Amerika: globální hráči v partnerství“ (KOM(2009)0495),

s ohledem na závěry zasedání Rady Evropské unie ze dne 8. prosince 2009 ohledně vztahů mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou,

s ohledem na usnesení Evropsko-latinskoamerického parlamentního shromáždění (Eurolat), a zejména na usnesení ze dne 20. prosince 2007 o vztazích mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou v souvislosti s pátým summitem v Limě, zejména pokud jde o demokratickou veřejnou správu, na usnesení ze dne 8. dubna 2009 o Evropsko-latinskoamerické chartě pro mír a bezpečnost a na návrh usnesení ze dne 15. října 2009 o partnerství mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou s ohledem na nadcházející šestý summit, jenž se bude konat v květnu 2010 v Madridu,

s ohledem na svá usnesení ze dne 15. listopadu 2001 o globálním partnerství a společné strategii ve vztazích mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou (1), ze dne 27. dubna 2006 o posíleném partnerství mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou (2) a ze dne 24. dubna 2008 o pátém summitu EU a Latinské Ameriky a Karibiku v Limě (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2010 o zemětřesení na Haiti, s ohledem na své usnesení ze dne 11. února 2010 o Venezuele, s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2010 o situaci politických vězňů a vězňů svědomí na Kubě,

s ohledem na své usnesení ze dne 11. října 2007 o vraždách žen (feminicidio) v Mexiku a ve Střední Americe a s ohledem na roli Evropské unie v boji proti tomuto jevu (4),

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro rozvoj (A7-0111/2010),

A.

vzhledem k zásadní povaze biregionálního strategického partnerství mezi EU a Latinskou Amerikou a významu, který má prohlubování a zdokonalování tohoto partnerství pro oba regiony,

B.

vzhledem k tomu, že mezi priority španělského předsednictví EU a budoucího maďarského a belgického předsednictví patří posilování vztahů mezi EU a Latinskou Amerikou,

C.

vzhledem k tomu, že biregionální strategické partnerství učinilo od prvního summitu v roce 1999 významný pokrok, zejména tím, že na summitu ve Vídni vzniklo shromáždění Eurolat, které je parlamentním orgánem biregionálního strategického partnerství, avšak nadále před ním stojí úkoly a výzvy v souvislosti s dalším pokrokem,

D.

vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů biregionálního strategického partnerství je regionální integrace a uzavírání subregionálních a dvoustranných dohod o partnerství a strategických partnerství,

E.

vzhledem k tomu, že uvedené integrační procesy může podpořit Unie jihoamerických národů (UNASUR), ačkoli se jedná o orgán lišící se svou povahou od kontinentálních integračních procesů (Andské společenství – CAN, Mercosur, Středoamerický integrační systém – SICA),

F.

vzhledem k tomu, že tváří v tvář možným stávajícím nebo budoucím vnitroamerickým konfliktům je vhodné, aby dotyčné vlády v rámci zásady subsidiarity vyčerpaly možnosti soudního řízení v Latinské Americe před tím, než se obrátí na další soudní orgány v jiné části světa,

G.

vzhledem k tomu, že se v posledních letech zvýšily výdaje na vojenské účely jak v Latinské Americe, tak v Evropě,

H.

vzhledem k tomu, že díky biregionálnímu strategickému partnerství byla ještě více posílena koordinace obou stran na mezinárodních fórech a v mezinárodních institucích a že kromě stanovení společného programu je třeba s přihlédnutím k zájmům a problémům obou stran koordinovat také jejich postoje k významným celosvětovým otázkám,

I.

vzhledem k významnému historickému kroku, kterým se stala nedávná ratifikace Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením Evropskou unií, a vzhledem k tomu, jaké důsledky může mít její provádění, pokud jde o účinné uplatňování občanských a sociálních práv a o prosazování rovných příležitostí, pro více než 60 milionů osob se zdravotním postižením, které žijí v latinskoamerické oblasti,

J.

vzhledem k tomu, že ve Spojených státech nastoupila nová administrativa, která přinesla velká očekávání,

K.

vzhledem k tomu, že Latinská Amerika se rozkládá na území s více než 600 miliony obyvatel, z něhož pochází 10 % celosvětového HDP, na němž se vyskytuje 40 % rostlinných druhů naší planety a na němž se nachází mimořádný lidský kapitál,

L.

vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a Latinskou Amerikou jsou založeny na společných hodnotách a že respektování lidských práv a základních svobod představuje základní prvek strategického partnerství,

M.

vzhledem k tomu, že rozvíjení vztahů s Latinskou Amerikou je oboustranně prospěšné a může přinést výhody jak pro všechny členské státy EU, tak pro všechny země Latinské Ameriky,

N.

vzhledem k tomu, že začlenění genderového hlediska do všech politik může napomoci k tomu, aby společnosti byly spravedlivější a demokratičtější a aby v nich ženy i muži byli považováni za rovnocenné ve všech otázkách života,

O.

vzhledem k tomu, že v EU, Latinské Americe a Karibiku žije celkem více než miliarda osob a na tomto území se nachází třetina členských států OSN,

P.

vzhledem k tomu, že EU je hlavním dárcem rozvojové pomoci, hlavním investorem a druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem v Latinské Americe (zcela nejvýznamnějším v případě zemí Mercosuru a Chile) a že od vzniku biregionálního strategického partnerství v roce 1999 EU financovala projekty a programy v celkové výši více než 3 miliardy EUR,

Q.

vzhledem k tomu, že zotavování z celosvětové recese bude ještě v roce 2010 postupovat pomalu a vzhledem k tomu, že ačkoli Latinská Amerika čelila krizi lépe než jiné rozvinuté ekonomiky a v roce 2010 její ekonomika v průměru poroste o téměř 3 %, zotavování bude velmi nerovnoměrné a úroveň růstu nebude dostatečná na to, aby podstatně zlepšila sociální podmínky obyvatel, kteří mají v porovnání s evropským obyvatelstvem i nadále k dispozici jen mizivou sociální ochranu,

R.

vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých lidí v některých velkých zemích Latinské Ameriky a členských státech EU je vysoká,

S.

vzhledem k tomu, že přestože bylo dosaženo výrazného pokroku, je v regionu vysoké míra úmrtnosti dětí a matek,

T.

vzhledem k tomu, že výroba drog a obchodování s drogami jsou v regionu i nadále velmi vážným problémem; s přihlédnutím k tomu, že pěstování listů koky se v Jižní Americe znásobilo a že jednotlivé úmluvy a rezoluce OSN, které koku považují za zakázanou plodinu, a oficiální doktrína některých vlád, které tvrdí, že tato plodina je součástí domorodé kultury, se střetávají v politicko-kulturní oblasti,

U.

s ohledem na to, že některé komunity původních obyvatel v mnoha zemích Latinské Ameriky charakterizuje chudoba, nerovnost a diskriminace,

V.

vzhledem k tomu, že je třeba dosáhnout významného zlepšení v odvětví energetiky, vodohospodářství, infrastruktury a komunikací, které by se vyrovnalo zlepšení, kterého již bylo dosaženo v odvětví telekomunikací,

W.

vzhledem k tomu, že rozvoj v Latinské Americe a schopnost tohoto regionu podílet se na integračním procesu bude zaostávat, dokud nebude odpovídajícím způsobem přizpůsobena infrastruktura,

X.

vzhledem k tomu, že v Latinské Americe je politika EU v oblasti přistěhovalectví považována za závažný problém a že je třeba dospět k dohodám, které by zohledňovaly oprávněné zájmy evropských a latinskoamerických partnerů v této velmi citlivé oblasti,

Y.

vzhledem k tomu, že Evropská investiční banka (EIB) začala v Latinské Americe působit v roce 1993 a pro současné funkční období (2007–2013) má k dispozici 2,8 miliardy EUR na financování projektů v této oblasti,

Z.

vzhledem k tomu, že inovace a znalosti jsou základními nástroji pro odstranění chudoby a hladu a pro dosažení udržitelného rozvoje, jak konstatoval poslední iberoamerický summit,

AA.

vzhledem k tomu, že nedávná studie provedená Organizací iberoamerických států pro vzdělání, vědu a kulturu (OEI) a Ekonomickou komisí pro Latinskou Ameriku a karibskou oblast (ECLAC) konstatovala, že je nezbytné vyčlenit částku 55 miliard EUR, aby v období deseti let (2011–2021) bylo dosaženo cílů v oblasti vzdělávání, jejichž záměrem je zmírnit nesmírné stávající rozdíly, odstranit negramotnost a zaručit školní docházku 15 milionům dětí ve věku 3 až 6 let, které k ní dosud nemají přístup, vytvořit spolehlivé a účinné systémy odborné přípravy a podstatně zlepšit podmínky pro vstup na univerzity,

1.

vítá sdělení Komise nazvané „Evropská unie a Latinská Amerika: globální hráči v partnerství“, jehož cílem je popsat a posoudit současný stav a navrhnout operativní opatření, jejichž cílem bude dosažení plného biregionálního strategického partnerství;

2.

vítá podnět španělského předsednictví s cílem dosáhnout podpisu Dohody o partnerství mezi EU a státy Střední Ameriky a mnohostranných obchodních dohod s Kolumbií a Peru a pevnou vůli a zájem o znovuzahájení jednání mezi EU a sdružením Mercosur;

3.

opět konstatuje, že podpora konkrétních procesů regionální integrace v Latinské Americe patří mezi neodmyslitelné zásady biregionálního strategického partnerství a věří, že uvedené biregionální strategické partnerství zlepší koordinaci postojů ke krizovým situacím a otázkám celosvětového významu na základě společných hodnot, zájmů a problémů;

4.

bere na vědomí politické změny, k nimž v obou regionech došlo, a domnívá se, že je třeba pozorně vnímat vývoj událostí, aby bylo případně možné změnit politiku Unie zaměřenou na Latinskou Ameriku a přizpůsobit ji novým okolnostem;

5.

zdůrazňuje význam zásad a hodnot, které jsou základem biregionálního strategického partnerství, jako je pluralitní a zastupitelská demokracie, dodržování lidských práv (politických, hospodářských a sociálních) a základních svobod, svoboda slova, právní stát, výkon práva, právo na řádný proces, právní jistota a odmítnutí jakékoli formy diktatury nebo autoritářství;

6.

vyzývá všechny zúčastněné strany tohoto biregionálního strategickém partnerství, aby dostály své odpovědnosti v oblasti řádné správy věcí veřejných a sociální spravedlnosti;

Strategická vize EP týkající se biregionálního strategického partnerství EU-Latinská Amerika

7.

potvrzuje, že hlavním cílem biregionálního strategického partnerství EU-Latinská Amerika je vytvoření evropsko-latinskoamerické zóny globálního meziregionálního partnerství kolem roku 2015, a sice v oblasti politické, ekonomické, obchodní, sociální a kulturní, jež by měla být zárukou udržitelného rozvoje v obou regionech;

Způsoby dosažení cílů evropsko-latinskoamerické zóny globálního meziregionálního partnerství

v politické oblasti biregionálního strategického partnerství

8.

žádá, aby se ve prospěch biregionálního strategického partnerství využívaly nové možnosti, které vyplývají z uplatňování Lisabonské smlouvy;

9.

vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zajistila jednotnost, soulad a efektivitu vnější činnosti EU vůči Latinské Americe, kterou bude podporovat Evropská služba pro vnější činnost, a aby se aktivně účastnila příštího summitu EU a států Latinské Ameriky a Karibiku v květnu 2010 v Madridu;

10.

vyzývá zejména místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku a Radu, aby stanovily jasné pokyny pro co nejlepší úzkou a vzájemnou spolupráci s cílem podporovat účinnou mnohostrannost, zajistit ochranu životního prostředí a přírodních zdrojů, bojovat proti změně klimatu, posilovat možnosti OSN udržovat a upevňovat mír, zaručit splnění rozvojových cílů tisíciletí, jakož i řešit společně v rámci mezinárodního práva a v souladu s rozhodnutím z Limy ohrožení míru a bezpečnosti, včetně nelegálního obchodu s drogami a zbraněmi, organizované trestné činnosti a terorismu;

11.

žádá rovněž, aby byly v souladu se závěry summitu v Limě vypracovány vhodné mechanismy institucionální spolupráce mezi shromážděním Eurolat a jednotlivými orgány EU;

12.

opět konstatuje, že budoucí Evropská služba pro vnější činnost musí zajistit, aby EP mohl v delegacích EU, zejména pokud jde o klíčové oblasti, jako je Latinská Amerika, jednat s právoplatnými partnery, kteří mohou s Parlamentem plně spolupracovat;

13.

doporučuje, aby byla přijata Evropsko-latinskoamerická charta pro mír a bezpečnost zahrnující na základě Charty OSN a souvisejících mezinárodních právních předpisů společné strategie a směry činnosti v oblasti politiky a bezpečnosti, a umožňovala tak čelit společným hrozbám a výzvám, s nimiž se potýkají členové biregionálního strategického partnerství;

14.

blahopřeje Unii jihoamerických národů (UNASUR) k odvedené práci a k diplomatickým úspěchům, kterých již v Latinské Americe dosáhla;

15.

opětovně zmiňuje své přesvědčení, že vnitřní stabilita mnohých latinskoamerických partnerů i nadále závisí na státní reformě, jejíž součástí musí být úplné a účinné začlenění domorodých národů a dalších menšin do rozhodovacích procesů, aby se zamezilo jakémukoli druhu diskriminace a aby byla poskytována podpora jejich kulturním právům a tradicím vzhledem k tomu, že napomohou k dalšímu obohacení společností a posílí demokratickou správu;

16.

upozorňuje, že účinná a nezávislá soudní moc a výkonná politika, která však respektuje lidská práva, ve spolupráci se zodpovědnou, kontrolovatelnou a transparentní správou zajišťují bezpečnost občanům, posilují jejich důvěru v zastupitelský parlamentní systém a zabraňují rozvoji lhostejnosti k systému;

17.

žádá, aby konstruktivní dialog o otázkách migrace v evropsko-latinskoamerické oblasti pokračoval a byl prohlubován, a to jak se zeměmi určení, tak se zeměmi původu a s tranzitními státy; podporuje v tomto smyslu strukturovaný biregionální a globální dialog o migraci mezi EU a Latinskou Amerikou a karibskou oblastí, který byl zahájen dne 30. června 2009, čímž byl dán podnět směrem k dosažení kompromisů stanovených na vrcholném setkání v Limě; vítá zároveň vznik pracovní skupiny v oblasti migrace v rámci Parlamentního shromáždění EU-Latinská Amerika, která si klade za cíl vytvořit prostor pro dialog a návrhy v této oblasti, přičemž bere ohled na to, že pro obě zúčastněné strany je toto téma citlivé;

18.

doporučuje s ohledem na projekty, které jsou v současné době uskutečňovány v Peru, Kolumbii a Bolívii, zvýšit objem finančních prostředků určených k financování programů na likvidaci pěstování narkotik prostřednictvím alternativního rozvoje s využitím postupů, které umožní zapojit dotčené obyvatelstvo;

19.

vyjadřuje politování nad tím, že v době, kdy je důležité omezit dopady nedostatečného rozvoje, chudoby, pandemií, podvýživy, zločinnosti a přírodních katastrof, některé země daly přednost nadměrnému zvyšování finančních prostředků na vojenské výdaje;

20.

žádá, aby byly změna klimatu a globální oteplování nadále prioritami programu politických jednání mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku; zdůrazňuje potřebu sladit pozice v různých fórech pro dialog o životním prostředí a změně klimatu, zejména v rámci OSN, a zároveň podporovat summit, který se bude konat v Mexiku na konci roku 2010; zároveň požaduje pokračování ministerských schůzek na úrovni ministrů životního prostředí z obou regionů, které by navázaly na schůzku první, která se konala v březnu 2008 v Bruselu; dále zdůrazňuje, že prvními oběťmi negativních dopadů, které s sebou přináší změna klimatu a globální oteplování, jsou ti nejchudší, a především domorodé obyvatelstvo; doufá rovněž, že latinskoamerická investiční facilita (LAIF) se bude moci zaměřit mimo jiné na podporu projektů řešících dopady změny klimatu, podporujících místní veřejnou dopravu, používání elektrických vozidel, projekt Yasuní-ITT v Ekvádoru atd.;

v ekonomické a obchodní oblasti biregionálního strategického partnerství

21.

opět navrhuje vytvoření evropsko-latinskoamerické zóny globálního meziregionálního partnerství vycházející z modelu slučitelného s WTO a regionalismem, jejíž zavedení by proběhlo ve dvou fázích;

22.

rozhodně podporuje obnovení jednání o partnerské dohodě mezi EU a zeměmi Mercosuru s cílem dokončit první fázi, přičemž takováto partnerská dohoda, která je mimořádně důležitá a dotýká se 700 milionů občanů, by v případě rychlého uzavření byla nejambicióznější biregionální dohodou na světě, dále podporuje ukončení jednání o dohodě o partnerství mezi EU a státy Střední Ameriky před zahájením summitu v Madridu, revizi politické dohody o spolupráci uzavřené s Andským společenstvím v roce 2003 a prohloubení již existujících dohod o partnerství s Mexikem a Chile; konstatuje, že jednání o mnohostranné obchodní dohodě mezi EU a zeměmi Andského společenství skončila úspěšně; bude usilovat o to, aby řádně proběhl proces parlamentní ratifikace těchto dohod s cílem zajistit, aby měly pozitivní vliv na veškeré aspekty společného zájmu;

23.

připomíná, že by měla být zahájena vyjednávání o dohodě o přidružení mezi EU a zeměmi Střední Ameriky na základě meziregionálního přístupu, a zdůrazňuje, že stejným způsobem by jednání měla být i ukončena, přičemž bude zajištěno, aby žádná země nezůstala pozadu;

24.

žádá, s cílem dokončit druhou fázi a dosáhnout kolem roku 2015 uzavření dohody o globálním meziregionálním partnerství, aby byla jednotlivým aktivitám biregionálního strategického partnerství poskytnuta právní a institucionální podpora a úplné geografické pokrytí a aby byla vypracována společná obecná ustanovení a pravidla, která by usnadňovala uplatňování jednotlivých svobod tak, aby vzniklo co nejširší partnerství dosažené na jedné straně rozšiřováním integračních dohod v rámci Latinské Ameriky a uzavíráním partnerských dohod mezi EU a jednotlivými státy a regionálními uskupeními na straně druhé;

v sociální oblasti biregionálního strategického partnerství

25.

doporučuje, aby oba regiony koordinovaly své postoje ohledně dosažení rozvojových cílů tisíciletí s cílem vystupovat jednotně na summitu OSN, který se bude konat v září 2010, zejména ty cíle, které se týkají boje proti chudobě, vytváření stabilních a kvalitních pracovních míst a zapojení vyloučených skupin, zejména skupin domorodých obyvatel, dětí, žen a zdravotně postižených;

26.

považuje rozvojové cíle tisíciletí za jeden z nejdůležitějších cílů, kterého má být do roku 2015 dosaženo tak, že se investice budou zaměřovat na nejchudší země a nejzranitelnější národy, a vyzývá oba regiony, aby nalezly společné východisko ještě před setkáním na vysoké úrovni ohledně rozvojových cílů tisíciletí, které se bude konat v září 2010;

27.

věří, že zahájení seriózního a důkladného dialogu o otázkách vědy, techniky a inovace může podpořit vytvoření evropsko-latinskoamerického prostoru inovace a znalostí, k čemuž si bere příklad z dohody o inovaci uzavřené s Chile;

28.

opakuje, že vzdělání a investice do lidského kapitálu jsou základem sociální soudržnosti a společenského a hospodářského rozvoje a žádá rozhodné úsilí a vhodné financování v boji s negramotností, která je v některých zemích regionu i nadále na vysoké úrovni, zejména u dětí a žen, a přístup k veřejnému a bezplatnému základnímu a střednímu vzdělání, který je omezen v důsledku nedostatku odpovídajících prostředků v jednotlivých státních rozpočtech; podporuje v tomto smyslu projekt Organizace iberoamerických států „Cíle v oblasti vzdělávání 2021: vzdělání, které chceme poskytnout generaci, jež oslaví dvousté výročí vyhlášení nezávislosti“;

29.

zdůrazňuje, že bez podstatné změny socioekonomického prostředí bude pro Latinskou Ameriku nemožné vybudovat znalostní společnost, tu největší strategickou výhodu pro dosažení rozvoje;

30.

vítá iniciativy zaměřené na poskytování a výměnu znalostí a osvědčených postupů v oblasti právních předpisů, jako je nedávno zřízené Středisko pro výzkum, rozvoj a inovace v oblasti práva v Latinské Americe; vítá ustavení skupiny 100 a domnívá se, že uvedené nástroje mohou být mimořádně užitečné pro podporu úsilí Komise o vytvoření biregionálního strategického partnerství;

31.

doporučuje latinskoamerickým zemím s potenciálními nebo aktivními soudními spory se sousedními státy, ať už se jedná o spory týkající se hranic nebo jiné, aby vynaložily co největší úsilí a obracely se tak v těchto otázkách na soudy, které řeší tyto případy z oblasti integrace nebo obecného kontinentálního charakteru, a aby tak tyto procesy nepřenášely k soudům v jiných částech světa;

32.

vítá úsilí, které bylo vyvinuto v oblasti rovnosti mezi ženami a muži; doporučuje, aby byly vytvořeny politiky spolupráce mezi EU a Latinskou Amerikou, které budou prosazovat posílení právního postavení žen a rovný přístup ke vzdělání, zaměstnání a lidským a sociálním právům;

33.

žádá, aby jednotlivé dotčené instituce v rámci svého strategického partnerství vhodnými finančními a technickými prostředky podporovaly politiky prevence a ochrany v oblasti násilí na ženách;

34.

vítá nedávné rozhodnutí Meziamerického soudu pro lidská práva ve věci zavražděných žen v mexickém Campo Algodonero jako precedens pro celý region; vyzývá vlády zemí EU, Latinské Ameriky a Karibiku, aby tohoto rozhodnutí využily jako vodítka pro budoucí práci a aby zajistily, že jejich rozhodné odsouzení násilí páchaného na ženách budou doprovázet dostatečně financované programy ochrany, prevence a restorativní justice; vyzývá rovněž k rozhodnému závazku k boji proti násilí páchanému na základě pohlaví obecně a k náležitým investicím do reprodukčního zdraví a do programů určených na podporu rovnosti obou pohlaví, sexuální výchovy a přístupu ke způsobům plánování rodičovství, a to v souladu s akčním programem Mezinárodní konference o populaci a rozvoji (z roku 1994);

35.

vítá úsilí, které v oblasti sociální soudržnosti v průběhu posledních let vynaložily Evropská komise, Meziamerická rozvojová banka, Rozvojový program OSN, Ekonomická komise pro Latinskou Ameriku a karibskou oblast (ECLAC), MMF a Světová banka, a doporučuje obnovit a zintenzívnit programy EUROsociAL, URB-AL a EUrocLIMA; doporučuje rovněž řádně provádět Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením s cílem prosazovat rovné příležitosti ve prospěch více 60 milionů obyvatel latinskoamerické oblasti, kteří trpí nějakým zdravotním postižením a čelí vážné hrozbě sociálního vyloučení;

36.

opakuje důležitost výměny zkušeností v oblasti otázek společného zájmu, jakým je sociální soudržnost pro boj proti chudobě a snížení nerovnosti; podporuje v tomto duchu ministerské fórum EU-LAK o sociální soudržnosti, které se konalo v Limě ve dnech 8. – 10. února 2010 a které se soustředilo na téma „Podpora slušné práce pro mladé: jak podporovat sociální soudržnost“ a vítá prohlášení z Bahíi, které bylo učiněno při zakončení 4. mezinárodního setkání sítí EUROsociAL dne 25. června 2009;

37.

s uspokojením vítá příští setkání EU-LAK mezi ministry a nejvyššími představiteli zodpovědnými za sociální bezpečnost s tématem koordinace režimů sociálního zabezpečení ve dnech 13. a 14. května 2010 v Alcalá de Henares (poblíž Madridu) a stejně tak podporuje práci Iberoamerické organizace sociálního zabezpečení, která podporuje hospodářský i společenský blahobyt prostřednictvím koordinace a vzájemné výměny zkušeností v oblasti sociálního zabezpečení a žádá, aby jak ministerská schůzka, tak Iberoamerická organizace sociálního zabezpečení předložily tvůrčí návrhy na zajištění maximálního sociálního zabezpečení pro dotčené obyvatelstvo;

38.

zdůrazňuje, že požadovaná regionální integrace, které se snaží dosáhnout mnohé latinskoamerické vlády a již podporuje Evropská unie, by měla podpořit zlepšení infrastruktury, posílit meziregionální obchod a zlepšit znalosti v jednotlivých zemích o různých politických, sociálních a hospodářských činitelích a subjektech, které fungují v zemích ostatních;

39.

opakuje, že strategie konkrétních a praktických činností v zájmu integrace (mimo jiné stavba silnic, železnic, ropovodů a plynovodů, spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů energie a podpora interregionálního obchodu) a propagace jednotlivých operačních faktorů v regionu by usnadnila integrační impuls a posílila pocit komunity v regionu;

40.

zdůrazňuje, že v zájmu zamezení zastavení růstu v regionu a v zájmu odvrácení blokace udržitelného rozvoje je nezbytná koordinovaná strategie v sektoru energie, vody a komunikací;

41.

doporučuje latinskoamerickým vládám, a pro tento obrovský úkol žádá od Evropské unie maximální možnou podporu, aby s vědomím obtížné sociální situace v relativně pevném ekonomickém panoramatu přijaly rozhodné a konstantní politiky, jako jsou například investice do veřejných zakázek, posilování vnitřního trhu, ochrana malých a středních podniků, rozšiřování půjček, posilování investic do zdravotnictví a vzdělávání, maximální pozornost nezaměstnanosti mládeže a diskriminaci v zaměstnání na základě pohlaví;

42.

připomíná v této souvislosti, že ačkoli není snadné obdržet odpovídající finanční zdroje pro dosažení popsaných cílů, je třeba vybudovat moderní a spravedlivý daňový systém, který umožní stíhat daňové úniky, a rovněž přehodnotit nadměrné výdaje na vojenské účely;

43.

naléhá na EU a země Latinské Ameriky, kde žijí původní obyvatelé, aby prostřednictvím užší spolupráce zahájily účinné plány boje proti hladu, nedostatečnému rozvoji, negramotnosti a chronickým onemocněním;

44.

domnívá se, že cíle sociální soudržnosti partnerství EU-LAK bude možné dosáhnout pouze tehdy, povede-li k vysoké míře rozvoje a spravedlivému rozdělení příjmů a bohatství a že ke splnění tohoto cíle je zapotřebí přijmout konkrétní opatření na vymýcení chudoby v souladu s rozvojovými cíli tisíciletí a na posílení soudního systému v zemích LAK;

45.

zdůrazňuje význam, jaký má zajišťování potravin a dostatečné možnosti skladování potravin pro země LAK, aby mohly řešit budoucí problémy s dodávkami potravin;

46.

vyzývá EU, aby přinutila nadnárodní společnosti se sídlem v EU k tomu, aby v zemích LAK uplatňovaly jako minimální standardy ekologické a sociální normy zavedené mezinárodními dohodami, jako je agenda důstojné práce MOP, a aby je neobcházely;

Mechanismy pro dosažení hlavních cílů strategického partnerství:

institucionální mechanismy

47.

doporučuje zachovat konání summitů každé dva roky, zdůrazňuje však, že vztahy s Latinskou Amerikou se nesmí omezit na dvouletou vizi, ale že je třeba tyto vztahy dlouhodobě posilovat;

48.

navrhuje zahájit biregionální politický dialog vedený z nového, trojstranného pohledu o tématech, oblastech a zájmech společných pro EU-LAK-Asii, EU-LAK-Afriku a EU-LAK-USA směřující k vytvoření evropsko-atlantického prostoru tvořeného USA, Latinskou Amerikou a EU;

49.

opakuje svůj návrh na vytvoření Nadace Evropa-Latinská Amerika a Karibik, jejímiž hlavními cíli by měla být pomoc při přípravě summitů, následná opatření po přijetí rozhodnutí a směrů politické činnosti na summitech; dále by měla sloužit jako fórum pro dialog a koordinaci v obdobích mezi summity, kde se budou setkávat političtí, ekonomičtí, institucionální i akademičtí činitelé a zástupci občanské společnosti, kteří se podílejí na posilování vztahů mezi Evropou a Latinskou Amerikou;

50.

navrhuje, aby se organizační struktura zmíněné nadace inspirovala Nadací Anny Lindhové, v níž je jeden předseda s poradní radou, která připravuje doporučení o strategické orientaci nadace své správní radě, řediteli a svým národním sítím, díky čemuž se její doporučení dostávají na všechny zainteresované úrovně;

51.

trvá na tom, že rozpočet nadace musí být omezený, avšak dostatečný pro řádné plnění svěřených úkolů, měl by vycházet ze systému financování na základě příspěvků států EU a Latinské Ameriky, které se podílejí na činnosti nadace, z prostředků pocházejících z rozpočtu EU a z vlastních zdrojů, které nadace vytvoří nebo které jí dají k dispozici sponzorské subjekty, jejichž činnost souvisí s evropsko-latinskoamerickou oblastí;

52.

navrhuje vytvoření Střediska pro sledování migrace v evropsko-latinskoamerické oblasti pověřeného soustavným a podrobným sledováním všech otázek souvisejících s migrací v této oblasti, jehož činnost by kontrolovala a koordinovala tato nadace; Biregionálního střediska pro předcházení konfliktům, které by mělo včas odhalovat příčiny možného násilí a ozbrojených konfliktů a co nejvíce zabraňovat takovým konfliktům či jejich možnému vystupňování a Biregionálního střediska pro předcházení katastrofám (zejména s ohledem na dramatickou situaci, která nastala po ničivém zemětřesení dne 12. ledna 2010 na Haiti, a po zemětřesení a tsunami dne 27. února 2010 v Chile), které by vypracovávalo společné strategie a systém varování pro nouzové situace s cílem snížit oboustrannou zranitelnost v případě přírodních katastrof souvisejících se změnou klimatu nebo technologickými změnami;

53.

vyzývá k uzavření subregionálních dohod o partnerství, které již jsou vyjednávány, a vyjadřuje politování nad tím, že v současné době jsou tyto dohody z různých důvodů ochromené; upozorňuje však, že v případě nepřekonatelných sporů se musí s ohledem na globální strategickou vizi hledat alternativní řešení, aby státy, které chtějí prohloubit své politické, obchodní a sociální vztahy s EU, nebyly izolovány;

54.

připomíná, že EU podporuje regionální integrační procesy a jednání v jednotlivých blocích, která EU vede prostřednictvím dohod o přidružení, jako v případě Střední Ameriky; uznává však, že země, které chtějí posílit vztahy s EU, by neměly být znevýhodňovány vnitřními problémy v regionálním integračním procesu, jako je tomu v případě Andského společenství, ani nezávislými rozhodnutími učiněnými jejich jednotlivými členy, ať jsou jakkoli opodstatněná;

finanční mechanismy

55.

podporuje vytvoření latinskoamerické investiční facility (LAIF), jež byla navržena Evropskou komisí jako konkrétní vyjádření závazku Komise, pokud jde o upevnění regionální integrace a vzájemné propojení v Latinské Americe, a doufá, že přispěje k diverzifikaci zemí a odvětví, do nichž směřují evropské investice; bere na vědomí, že v rozpočtu Společenství byla do roku 2013 vyčleněna částka 100 milionů EUR, aniž by byly dotčeny jiné možné dodatečné příspěvky a subvence ze strany členských států;

56.

vítá skutečnost, že v listopadu 2009 bylo podepsáno memorandum o porozumění mezi EIB a Meziamerickou rozvojovou bankou a podporuje úsilí EIB financovat projekty v Latinské Americe; zároveň však upozorňuje, že aby EIB mohla splnit své cíle, bude třeba jí poskytnout větší finanční prostředky a příspěvky ze strany EU i ze strany členských států;

57.

zdůrazňuje význam jednotlivých finančních nástrojů EU, vyzývá však, aby se upustilo od překonání přístupu spočívajícího v pouhé rozvojové pomoci Latinské Americe a aby byly na jedné straně finanční prostředky nástroje pro rozvojovou spolupráci určeny nejchudším zemím a nejzranitelnějším skupinám a na druhé straně, aby byly navázány nové formy spolupráce s rozvíjejícími se zeměmi se zeměmi Latinské Ameriky se středními příjmy prostřednictvím nástroje pro průmyslově vyspělé země (ICI+); žádá, aby za tímto účelem byla do politiky spolupráce EU v uvedené oblasti začleňována kritéria a zásady obsažené v článku 32 Úmluvy OSN o právech osob s zdravotním postižením s cílem podporovat a napomáhat aktivním politikám ve prospěch účinného sociálního začlenění této skupiny;

58.

zdůrazňuje důležitost a vhodnost pokračovat v cestě směrem k harmonizaci v oblasti regulace různých finančních systémů v Latinské Americe a dohledu nad nimi s ohledem na překlenování rozdílů a dosahování co největší konvergence s evropským systémem, který přinesl konkrétní výsledky v rozvoji pokročilých modelů dohledu nad přeshraničními subjekty;

*

* *

59.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě a Komisi a také vládám a parlamentům členských států a zemí Latinské Ameriky a Karibiku a Evropsko-latinskoamerickému parlamentnímu shromáždění, Latinskoamerickému parlamentu, Středoamerickému parlamentu, Andskému parlamentu a Společnému parlamentnímu shromáždění Mercosur.


(1)  Úř. věst. C 140 E, 16.3.2002, s. 569.

(2)  Úř. věst. C 296 E, 6.12.2006, s. 123.

(3)  Úř. věst. C 259 E, 29.10.2009, s. 64.

(4)  Úř. věst. C 227 E, 4.9.2008, s. 140.


15.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 81/64


Středa 5. května 2010
Summit EU-Kanada

P7_TA(2010)0142

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o nadcházející vrcholné schůzce EU-Kanada dne 5. května 2010

2011/C 81 E/10

Evropský parlament,

s ohledem na jednání, která mají vést ke komplexní dohodě o hospodářské a obchodní spolupráci a která byla zahájena na vrcholné schůzce EU-Kanada dne 6. května 2009 v Praze,

s ohledem na své usnesení ze dne 9. února 2010 o revidované rámcové dohodě mezi Evropským parlamentem a Komisí na příští volební období,

s ohledem na úspěšnou 32. meziparlamentní schůzi delegace pro vztahy s Kanadou, která se konala v listopadu 2009 v Bruselu,

s ohledem na postup souhlasu stanovený v článku 218 Smlouvy o fungování Evropské Unie,

s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Kanada je jedním z nejstarších a nejbližších partnerů Evropské unie s formálními vztahy již od roku 1959,

B.

vzhledem k tomu, že probíhající jednání, která mají vést ke komplexní dohodě o hospodářské a obchodní spolupráci, by mohla posílit vztahy mezi EU a Kanadou,

C.

vzhledem k tomu, že se od března 2010 neuskutečnilo žádné hlubší přezkoumání sociálních, environmentálních a hospodářských dopadů této komplexní hospodářské a obchodní dohody,

D.

vzhledem k tomu, že Kanada v roce 2010 předsedá skupině zemí G8 a bude hostitelskou zemí příštího summitu skupiny G20,

E.

vzhledem k tomu, že se očekává, že nadcházející vrcholná schůzka EU-Kanada, který se bude konat dne 5. května 2010 v Bruselu, by se měl soustředit na prohloubení již úzkých politických vztahů mezi oběma partnery, zejména na řešení takových společných úkolů, jako jsou: jednání o komplexní hospodářské a obchodní dohodě, zahraniční a bezpečnostní otázky, zejména pokud jde o Afghánistán/Pákistán; společný postup vůči Íránu; nešíření jaderných zbraní, Haiti a kroky navazující na dárcovskou konferenci v New Yorku, rozvojová spolupráce, koordinovaná reakce na finanční a hospodářskou krizi, změna klimatu a energetika a pokrok v kole jednání z Dohá o světovém obchodu,

F.

vzhledem k tomu, že EU a Kanada mají společné hodnoty i velké odhodlání pracovat na řešení největších problémů na multilaterální úrovni,

1.

vítá prohlášení Komise, v němž je pokrok v jednáních o komplexní dohodě o hospodářské a obchodní spolupráci uveden jako zásadní pro hospodářské vztahy mezi EU a Kanadou; v této souvislosti je přesvědčen o tom, že summit EU-Kanada, který se bude konat dne 5. května 2010 v Bruselu, poskytne vhodnou příležitost k urychlení těchto jednání;

2.

poukazuje na značnou odolnost kanadského hospodářství, zejména jeho bankovního sektoru, v době hospodářské krize; vyjadřuje ochotu úzce spolupracovat s Kanadou v rámci skupiny G20 na dosažení koordinovaného globálního přístupu v otázkách fiskálních stimulů a konsolidace veřejných financí s tím, že jednou z priorit příštího summitu skupiny G20 v Torontu by mělo být zavedení bankovních poplatků nebo daně z transakcí na celosvětové úrovni;

3.

konstatuje, že Kanada i EU jsou plně odhodlány postupovat koordinovaně, jednotně a komplexně při uspokojování okamžitých i dlouhodobých potřeb Haiti a vybudovat nové Haiti, které naplní oprávněné a dlouhodobé ambice haitského národa týkající se jejich země, a současně zajistit, aby Haiťané přijali proces obnovy za vlastní;

4.

vítá záměr, který nedávno ve své trůnní řeči v kanadském parlamentu zmínila britská královna, otevřít kanadský telekomunikační průmysl vnější konkurenci;

5.

bere na vědomí záměr zahájit rozsáhlou reformu systému řízení kanadského rybolovu, jehož součástí je také Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO); vyjadřuje zklamání nad stanoviskem kanadské vlády, které vyjádřila na poslední konferenci smluvních stran úmluvy CITES v souvislosti s rozšířením přílohy 1 této úmluvy o tuňáka obecného, a nad její námitkou proti zákazu dovozu produktů z tuleňů do EU, kterou vznesla při řízení pro urovnání sporů v rámci WTO;

6.

opakuje své znepokojení nad uplatňováním vízové povinnosti pro občany České republiky, Rumunska a Bulharska a žádá, aby byla tato povinnost co nejrychleji zrušena; poukazuje na to, že kanadská vláda znovu zavedla vízovou povinnost pro české občany v důsledku velkého přílivu Romů do Kanady, a proto vyzývá členské státy, aby situaci romského obyvatelstva v Evropě odpovídajícím způsobem řešily; vítá v této souvislosti otevření vízového úřadu na kanadském velvyslanectví v Praze a vytvoření pracovní skupiny odborníků pro tuto otázku a doufá, že přislíbená komplexní revize kanadského systému pro uprchlíky povede k odstranění vízové povinnosti;

7.

zdůrazňuje, že EU a Kanada se zavázaly vybudovat nízkouhlíkové globální hospodářství, které by bylo bezpečné a udržitelné, a současně posílit kapacity k přizpůsobení se dopadům změny klimatu; zdůrazňuje, že v rámci dialogu mezi EU a Kanadou na vysoké úrovni o životním prostředí je důležité vést i nadále diskuse o životním prostředí, včetně otázek týkajících se environmentální, energetické a námořní spolupráce v oblasti Arktidy a možností zahájit mezinárodní jednání za účelem přijetí mezinárodní smlouvy na ochranu Arktidy; vítá skutečnost, že se Kanada v nedávném projevu generální guvernérky zavázala investovat do technologií pro výrobu čisté energie, aby si tak zajistila svoji pozici energetické velmoci, pokud jde o čistou energii, a vedoucí postavení ve vytváření pracovních míst prospěšných pro životní prostředí;

8.

vyjadřuje znepokojení nad dopadem těžby ropných písků na globální životní prostředí, a to z důvodu vysokých emisí CO2, jež jsou produkovány při výrobním procesu, a nad hrozbou, kterou tato těžba představuje pro místní biologickou rozmanitost a práva a zdraví domorodých obyvatel; vyzývá EU;

9.

připomíná Radě a Komisi, že od té doby, co vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, musí Evropský parlament vyslovit souhlas s mezinárodními dohodami a rovněž musí být okamžitě a plně zapojen do všech fází mezinárodních jednání, a očekává, že mu Komise brzy předloží své vyjádření k tomu, jak v této věci hodlá postupovat; připomíná v tomto ohledu, že se musí náležitě a společně řešit jeho obavy, pokud jde o dohody o PNR mezi EU a Kanadou, než bude možno udělit souhlas;

10.

doufá, že Kanada plně podpoří žádost EU otevřít jednání o Obchodní dohodě proti padělání (ACTA) kontrole veřejnosti, jak to požaduje ve svém usnesení ze dne 10. března 2010, a vést tato jednání pod záštitou mezinárodní organizace,přičemž nejvhodnější je Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO);

11.

blahopřeje organizačnímu výboru ve Vancouveru k úspěchu zimních olympijských a paralympijských her v roce 2010;

12.

konstatuje, že pravomoci týkající se vztahů mezi EU a Kanadou existují pouze na federální úrovni, vítá však účast kanadských provincií a územních celků na jednáních o komplexní dohodě o hospodářské a obchodní spolupráci a některých dalších aspektech vztahů mezi EU a Kanadou;

13.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, rotujícímu předsednictví EU, místopředsedkyni Komise a vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a kanadské vládě.


15.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 81/66


Středa 5. května 2010
SWIFT

P7_TA(2010)0143

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o doporučení Komise Radě týkající se zmocnění k zahájení jednání mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o dohodě, kterou se mají Ministerstvu financí Spojených států amerických zpřístupnit údaje o finančních transakcích za účelem předcházení terorismu a financování terorismu a boje proti nim

2011/C 81 E/11

Evropský parlament,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie a na Listinu základních práv Evropské unie,

s ohledem na Dohodu o vzájemné právní pomoci mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými (1),

s ohledem na doporučení Komise Radě týkající se zmocnění k zahájení jednání mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o mezinárodní dohodě, kterou se mají Ministerstvu financí Spojených států amerických zpřístupnit údaje o finančních transakcích za účelem předcházení terorismu a financování terorismu a boje proti nim (2),

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 11. února 2010 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o zpracovávání a předávání údajů o finančních transakcích z Evropské unie do Spojených států pro účely Programu sledování financování terorismu (05305/1/2010 REV 1 – C7-0004/2010 – 2009/0190(NLE)) (3),

s ohledem na žádost o souhlas, kterou Rada předložila v souladu s čl. 218 odst. 6 písm. a) ve spojení s čl. 82 odst. 1 písm. d) a čl. 87 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0004/2010),

s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2009 o připravované mezinárodní dohodě, kterou se mají Ministerstvu financí Spojených států amerických zpřístupnit údaje o finančních transakcích za účelem předcházení terorismu a jeho financování a boje proti němu (4),

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2009)0703 a 05305/1/2010 REV 1),

s ohledem na znění dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o zpracovávání a předávání údajů o finančních transakcích z Evropské unie do Spojených států pro účely programu pro sledování financování terorismu (16110/2009),

s ohledem na stanovisko Evropského inspektora ochrany údajů ze dne 12. dubna 2010 (zúžené),

s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

A.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament přivítal Dohodu o vzájemné právní pomoci mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými a Washingtonskou deklaraci o posílení transatlantické spolupráce v oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti v souvislosti s dodržováním lidských práv a občanských svobod schválenou dne 28. října 2009 na zasedání ministerské trojky EU-USA ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci,

B.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament klade na potřebu transatlantické spolupráce velký důraz,

C.

vzhledem k tomu, že dne 30. listopadu 2009 Rada podepsala prozatímní dohodu mezi EU a USA o zpracovávání a předávání údajů o finančních transakcích (FMDA) pro účely programu USA pro sledování financování terorismu (TFTP), která má být prozatímně uplatňována od 1. února 2010 a jejíž platnost skončí nejpozději 31. října 2010,

D.

vzhledem k tomu, že podle Lisabonské smlouvy je pro oficiální uzavření této prozatímní dohody nezbytný souhlas Evropského parlamentu,

E.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament dne 11. února 2010 rozhodl neudělit souhlas s uzavřením dohody FMDA,

F.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament žádal Evropskou komisi, aby neprodleně předala Radě doporučení s cílem uzavřít dlouhodobou dohodu se Spojenými státy týkající se opatření pro prevenci financování terorismu;

G.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament znovu opakuje, že jakákoli nová dohoda v této oblasti by měla být v souladu s novým právním rámcem stanoveným Lisabonskou smlouvou a nyní již závaznou Listinou základních práv Evropské unie,

H.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament zopakoval své požadavky, které vznesl ve svém usnesení ze dne 17. září 2009, zejména v bodech 7 až 13,

I.

vzhledem k tomu, že Komise schválila dne 24. března 2010 nové doporučení ohledně TFPT a pokyny pro vyjednávání,

J.

vzhledem k tomu, že se očekává, že Rada přijme dne 22. dubna 2010 rozhodnutí o schválení nových pokynů pro vyjednávání,

K.

vzhledem k tomu, že pokyny pro vyjednávání odrážejí důležité prvky obsažené v příslušných usneseních Evropského parlamentu k těmto otázkám,

1.

vítá nový přístup Komise a Rady, jehož důkazem je snaha o spolupráci, a také jejich ochotu zapojit Parlament a respektovat svou povinnost vyplývající ze Smlouvy plně a okamžitě informovat Evropský parlament ve všech etapách postupu; opakuje, že je otevřen dohodě, která by pomohla Evropě i Spojeným státům posílit jejich boj proti terorismu v zájmu bezpečnosti jejich občanů, aniž by byl dotčen právní stát;

2.

očekává pokračování závazku, snahu o konstruktivní spolupráci a poctivost, které zástupci vlády USA předvedli v úvodu hlasování Parlamentu dne 11. února 2010 i po něm;

3.

opakuje své pevné odhodlání bojovat proti terorismu a své přesvědčení, že rámec transatlantické spolupráce pro boj proti terorismu je třeba dále rozvíjet a zdokonalovat; je zároveň přesvědčen, že evropské právní požadavky na spravedlivé, přiměřené a legální zpracování osobních údajů mají rozhodující význam a musí být vždy zachovány;

4.

znovu opakuje, že pravidla EU o sledování činností v oblasti financování terorismu jsou založena na hlášení podezřelých nebo nezvyklých operací jednotlivými finančními institucemi;

5.

zdůrazňuje, že je stále ještě zapotřebí, aby EU určila základní principy, jež stanoví, jak bude EU obecně spolupracovat s USA za účelem boje proti terorismu a jak bude možno od poskytovatelů údajů o finančních transakcích požadovat , aby přispívali k tomuto boji, nebo obecněji, k využívání údajů shromažďovaných ke komerčním účelům v souvislosti s vymáháním práva;

6.

opětovně klade důraz na „omezení účelu“ dohody s cílem zajistit, aby se veškerá výměna informací přísně omezila pouze na to, co je nezbytné pro účely boje proti terorismu, a aby se přitom vycházelo ze společné definice toho, co je to „teroristická činnost“;

7.

zdůrazňuje, že zásada proporcionality a zásada nezbytnosti jsou klíčovými prvky plánované dohody, a upozorňuje na to, že problém, že poskytovatelé údajů o finančních transakcích (z technických a/nebo správních důvodů) nemají možnost vyhledávat „obsah“ zpráv, což vede k hromadnému přenosu údajů, nemohou napravit systémy dohledu a kontroly, neboť základní zásady práva v oblasti ochrany údajů již byly porušeny;

8.

opakuje svůj názor, že přenos hromadných údajů představuje odklon od zásad, jež tvoří základ právních předpisů a postupů Evropské unie, a žádá Komisi a Radu, aby se během jednání touto skutečností řádně zabývala a aby přitom zohlednila skutečnost, že program TFTP je v současné době navržen tak, že neumožňuje cílenou výměnu údajů; mezi řešení by mělo patřit omezení objemu přenášených údajů a vytvoření soupisu typů údajů, které jsou daní poskytovatelé schopni vyhledat a získat, a také typů údajů, které mohou být začleněny do přenosu;

9.

domnívá se, že Dohoda o vzájemné právní pomoci není vhodným základem pro žádosti o poskytnutí údajů pro účely programu TFTP, zejména proto, že se nevztahuje na bankovní převody mezi třetími zeměmi, a také proto, že by bylo v každém případě nezbytné žádat o předchozí identifikaci konkrétní banky, zatímco program TFTP je založen na cíleném vyhledávání finančních převodů; budoucí jednání by měla usilovat o nalezení řešení, jak zajistit slučitelnost jednoho systému s druhým;

10.

je toho názoru, že jakmile bude stanoven mandát, měl by být určen veřejný soudní orgán, který bude v EU pověřen odpovědností za přijímání žádostí od ministerstva financí Spojených států; upozorňuje, že je zcela nezbytné, aby byla jednoznačně stanovena povaha tohoto orgánu a způsob provádění soudního dohledu;

11.

naléhavě proto žádá Radu a Komisi, aby prozkoumaly možnosti, jak zajistit transparentní a právně závazný postup schvalování přenosu a získávání příslušných údajů a také provádění výměny údajů a dohled nad ním; zdůrazňuje, že tyto kroky je třeba provádět zcela v souladu se zásadou nezbytnosti a zásadou proporcionality a zásadou právního státu při plném dodržování požadavků v oblasti základních práv stanovených předpisy EU tím, že se přidělí úloha evropskému orgánu, který umožní plnou uplatnitelnost právních předpisů EU;

12.

trvá na tom, aby v případě, že nebude výše uvedený postup možný v krátkodobém výhledu, byl přijat dvojí přístup, který bude odlišovat na jedné straně přísná ochranná opatření, která budou začleněna do plánované dohody mezi EU a USA, a na druhé straně základní dlouhodobá politická rozhodnutí, která EU musí přijmout; znovu zdůrazňuje, že jakákoli dohoda mezi EU a USA musí zahrnovat přísná ochranná opatření týkající se provádění přenosu a dohledu nad ním, jež budou sledována příslušným pověřeným orgánem EU, kdykoli orgány USA získají, otevřou a použijí jakékoli údaje, které jim byly poskytnuty v rámci této dohody;

13.

v tomto ohledu zdůrazňuje, že variantou poskytující nejvyšší úroveň záruk by bylo umožnit, aby se údaje získávaly na půdě EU, v EU nebo v zařízeních společných pro EU a USA, a žádá Komisi, aby současně prozkoumala:

způsoby, jakými by bylo možno ve střednědobém horizontu zavést postupně řešení, které umožní určitému soudnímu orgánu dohlížet jménem členských států nad získáváním údajů v EU, poté, co Parlament provede přezkum dohody v polovině období;

způsoby, jakými se mezitím zajistí, aby se vybraný a náležitě prověřený personál EU – z orgánů nebo subjektů EU, mimo jiné i z EIOÚ nebo společných vyšetřovacích týmů EU a USA – připojil k referentům společnosti SWIFT a dohlížel s nimi nad postupem získávání údajů v USA;

14.

zdůrazňuje skutečnost, že jakákoli dohoda mezi EU a USA by měla být bez ohledu na zvolený způsob provádění časově omezená a měla by obsahovat jednoznačně stanovený závazek Rady a Komise, že přijmou veškerá opatření nezbytná k tomu, aby se vytvořil trvalý, právně závazný postup EU pro získávání požadovaných údajů na území Evropy; dohoda by měla také obsahovat hodnocení a revizi ochranných opatření, která bude provádět Komise ve stanovených termínech v průběhu plnění dohody;

15.

požaduje, aby dohoda byla okamžitě přerušena, nebudou-li stanovené podmínky splněny;

16.

upozorňuje, že skutečná reciprocita bude orgány USA zavazovat k tomu, aby umožnily orgánům EU i příslušným orgánům členských států získávat a používat údaje o finančních transakcích a příslušné údaje uložené na serverech v USA za stejných podmínek, jaké se vztahují na orgány USA;

17.

žádá, aby všechny relevantní informace a dokumenty, včetně zpravodajských podkladů, byly povinně dostupné při všech jednáních Evropského parlamentu v souladu s platnými pravidly o důvěrnosti dokumentů, aby se poukázalo na nezbytnost tohoto systému v souvislosti s již stávajícími nástroji; zároveň žádá, aby Komise pravidelně poskytovala zprávy o fungování dohody a aby Evropský parlament plně informovala o jakýchkoli systémech revize, které budou ustanoveny v rámci příslušné dohody;

18.

požaduje, aby mu byly poskytnuty vyčerpávající a podrobné informace o konkrétních právech evropských občanů a občanů USA (např. přístup k údajům, jejich opravy a odstranění, kompenzace a opravná opatření) a také o tom, zda plánovaná dohoda zajistí práva za nediskriminačních podmínek bez ohledu na národnost kterékoli osoby, jejíž údaje jsou zpracovávány v souladu s touto dohodou, a žádá Komisi, aby předložila přehled příslušných práv Parlamentu;

19.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že obchodní postavení jednoho konkrétního poskytovatele údajů je – a bude i nadále – porušováno, zůstane-li vyčleněn jako jediný;

20.

zdůrazňuje, že plánovaná dohoda musí zajistit, aby osobní údaje získané z databáze TFTP byly uchovávány na základě jednoznačného výkladu zásady nezbytnosti a pouze po nezbytně dlouhou dobu v rámci vyšetřování nebo soudního řízení, pro jejichž účely byly v rámci TFTP zpřístupněny;

21.

upozorňuje, že pojem „údaje, které nebyly použity,“ není jednoznačný, a měl by proto být objasněn; požaduje stanovení maximální doby ukládání údajů, která by měla být co nejkratší a v žádném případě by neměla být delší než 5 let;

22.

zdůrazňuje důležitost zásady neposkytování údajů třetím zemím, není-li k tomu poskytnut konkrétní důvod, a zásady odhalování teroristických spojek třetím zemím pouze za přísných podmínek, a budou-li poskytnuty odpovídající záruky, včetně posouzení adekvátnosti;

23.

opakuje, že závazná mezinárodní dohoda mezi EU a USA o ochraně soukromí a osobních údajů při výměně údajů pro účely vymáhání práva je i nadále nanejvýš důležitá;

24.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Kongresu a vládě Spojených států amerických.


(1)  Úř. věst. L 181, 19.7.2003, s. 34.

(2)  SEK (2010) 0315 v konečném znění.

(3)  Přijaté texty, P7_TA(2010)0029.

(4)  Přijaté texty, P7_TA(2009)0016.


15.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 81/70


Středa 5. května 2010
Zahájení jednání o dohodách o jmenné evidenci cestujících se Spojenými státy americkými, Austrálií a Kanadou

P7_TA(2010)0144

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o zahájení jednání o dohodách o jmenné evidenci cestujících se Spojenými státy americkými, Austrálií a Kanadou

2011/C 81 E/12

Evropský parlament,

s ohledem na články 16 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie, na článek 6 Smlouvy o Evropské unii, na Listinu základních práv Evropské unie, zejména článek 8 této listiny a na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, zejména na čl. 6, 8 a 13 této úmluvy,

s ohledem na základní právo svobody pohybu, které je zakotveno v článku 12 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech,

s ohledem na svá předchozí usnesení k otázce jmenné evidence cestujících řešené ze strany EU a USA, zejména na usnesení ze dne 13. března 2003 o předávání osobních údajů leteckými společnostmi v případě transatlantických letů (1), usnesení ze dne 9. října 2003 o předávání osobních údajů leteckými společnostmi v případě transatlantických letů: stav jednání s USA (2), usnesení ze dne 31. března 2004 o návrhu rozhodnutí Komise o přiměřenosti úrovně ochrany osobních údajů obsažených ve jmenné evidenci cestujících v letecké dopravě (PNR) předávané Úřadu pro cla a ochranu hranic Spojených států (3), doporučení Radě ze dne 7. září 2006 k jednáním o dohodě se Spojenými státy americkými o využívání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) k předcházení a potírání terorismu a přeshraničních trestných činů, včetně organizovaného zločinu (4), usnesení ze dne 14. února 2007 o SWIFT, dohodě o PNR a transatlantickém dialogu na tato témata (5) a usnesení ze dne 12. července 2007 o dohodě o PNR se Spojenými státy americkými (6),

s ohledem na své doporučení Radě ze dne 22. října 2008 týkající se uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Austrálií o zpracovávání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) ze zdrojů Evropské unie leteckými dopravci a o jejich předávání Australské celní správě (7),

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 7. července 2005 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Kanady o zpracovávání předběžných informací o cestujících (Advanced Passenger Information, API) a záznamů o knihování cestujících (Passenger Name Record, PNR) (8),

s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2008 o návrhu rámcového rozhodnutí Rady o používání jmenné evidence cestujících (PNR) pro účely vynucování práva (9),

s ohledem na rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 30. května 2006 ve společné věci C-317/04 a C-318/04,

s ohledem na dopis evropského inspektora ochrany údajů ze dne 27. června 2007, který se týká nové dohody o PNR se Spojenými státy a byl určen úřadujícímu předsedovi Rady panu Schäublovi,

s ohledem na stanovisko, které k budoucí dohodě o PNR vydala pracovní skupina pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů zřízená článkem 29 směrnice o ochraně údajů (pracovní skupina podle článku 29),

s ohledem na stanovisko právní služby Evropského parlamentu,

s ohledem na směrnici 2004/82/ES o povinnosti dopravců předávat údaje o cestujících (směrnice API) (10),

s ohledem na společný přezkum dohody mezi EU a USA provedený v roce 2005,

s ohledem na společný přezkum dohody mezi EU a USA provedený v roce 2010,

s ohledem na dohodu, která byla v roce 2009 uzavřena mezi EU a Kanadou,

s ohledem na žádost o souhlas s uzavřením Dohody mezi EU a USA o zpracovávání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) leteckými dopravci a o jejich předávání Ministerstvu vnitřní bezpečnosti Spojených států (11) a s uzavřením Dohody mezi EU a Austrálií o zpracovávání údajů jmenné evidence cestujících ze zdrojů Evropské unie (PNR) leteckými dopravci a o jejich předávání Australské celní správě (12),

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2009 o sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Prostor svobody, bezpečnosti a práva ve službách občanům – stockholmský program (13),

s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2009 o připravované mezinárodní dohodě, kterou se mají Ministerstvu financí Spojených států amerických zpřístupnit údaje o finančních transakcích za účelem předcházení terorismu a jeho financování a boje proti nim (14),

s ohledem na společné prohlášení EU a USA o letecké bezpečnosti, které bylo vydáno dne 21. ledna 2010 v Toledu,

s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

A.

vzhledem k tomu, že dne 1. prosince 2009 vstoupila v platnost Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství,

B.

vzhledem k tomu, že se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost je Parlament žádán o vyslovení souhlasu s dohodami EU s USA a s Austrálií o předávání jmenné evidence cestujících (PNR), aby mohly být tyto dohody uzavřeny,

C.

vzhledem k tomu, že dohoda mezi EU a Kanadou o předávání jmenné evidence cestujících již pozbyla platnosti, jelikož v září 2009 skončila platnost rozhodnutí o přiměřenosti a předávání jmenné evidence cestujících se od té doby tedy provádí na základě jednostranných závazků Kanady vůči členským státům,

D.

vzhledem k tomu, že o předávání jmenné evidence cestujících již žádají další země, případně další země oznámily, že mají v úmyslu o předávání této evidence v budoucnu požádat,

E.

vzhledem k tomu, že Rada požádala Komisi o návrh systému EU pro jmennou evidenci cestujících, který Komise předložila dne 17. listopadu 2007,

F.

vzhledem k tomu, že v naší digitální době se z ochrany údajů, práva na samostatné rozhodování o osobních informacích, práv jednotlivců a práva na soukromí staly hodnoty, které hrají stále významnější roli, a musí být tedy obzvláště pečlivě chráněny,

G.

vzhledem k tomu, že v našem světě, jehož základní charakteristikou je mobilita, musí být větší bezpečnost a účinnější boj proti trestné činnosti doprovázeny efektivnější, cílenější a rychlejší výměnou údajů jak v rámci Evropy, tak i celého světa,

1.

připomíná své odhodlání bojovat proti terorismu a organizované a mezinárodní trestné činnosti a současně i své pevné přesvědčení o nutnosti chránit občanské svobody a základní práva a současně zajistit co největší respekt k soukromí, k samostatnému rozhodování o osobních informacích a ochranu údajů; znovu opakuje, že boj proti terorismu nebude nikdy účinný, pokud nebude probíhat na základě klíčových zásad nezbytnosti a proporcionality;

2.

zdůrazňuje, že Evropská unie je založena na právním řádu a že veškeré předávání osobních údajů z EU a jejích členských států do třetích zemí prováděné za účelem zajištění bezpečnosti by měly probíhat podle mezinárodních dohod se statutem legislativního aktu, aby tak byla zajištěna nezbytná ochrana občanů EU, byly respektovány procesní záruky a právo na obhajobu a dodržovány vnitrostátní i evropské právní předpisy týkající se ochrany údajů;

3.

žádá Evropskou komisi, aby v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování Evropské unie poskytla Parlamentu všechny příslušné informace a podkladové dokumenty, především konkrétní informace, o něž Parlament požádal ve výše zmíněném usnesení o jmenné evidenci cestujících EU;

4.

rozhodl o odložení hlasování o žádosti poskytnout souhlas s dohodami, které mají být uzavřeny s USA a Austrálií do doby, než prozkoumá možnosti ujednání v souvislosti s používáním jmenné evidence cestujících, jež by byly v souladu s právem EU a rozptýlily by obavy Parlamentu vyjádřené v jeho předchozích usneseních o této problematice;

5.

domnívá se, že každému novému legislativnímu nástroji musí předcházet provedení hodnocení dopadu na soukromí a testu proporcionality, které prokážou, že stávající právní nástroje nejsou dostatečné; vyzývá obzvláště k vyhodnocení:

využívání předběžných údajů o cestujících v rámci EU a třetími zeměmi jako případného méně rušivého způsobu shromažďování údajů o cestujících a jejich používání,

údajů shromažďovaných ze strany USA a Austrálie v jejich elektronických systémech cestovních povolení a

údajů PNR, které mohou být dostupné ze zdrojů, na něž se nevztahují mezinárodní dohody, jako jsou počítačové rezervační systémy existující mimo EU; vyzývá Komisi, aby tuto problematiku konzultovala se všemi zúčastněnými stranami, včetně leteckých dopravců;

6.

domnívá se, že do každé nové dohody musí být zahrnuty vhodné mechanismy nezávislého přezkumu, soudního dohledu a demokratické kontroly;

7.

vyzývá k jednotnému přístupu k využívání údajů jmenné evidence cestujících za účelem vymáhání práva a zajištění bezpečnosti, který by měl být dosažen zřízením jednotného souboru zásad pro uzavírání dohod se třetími zeměmi; vybízí Komisi, aby nejpozději do poloviny července 2010 předložila návrh takového jednotného modelu, jakož i návrh mandátu k jednáním s třetími zeměmi;

8.

žádá Komisi, aby co nejdříve po Agentuře Evropské unie pro základní práva požadovala podrobné stanovisko k otázce základních práv v jakékoli nové dohodě o PNR;

9.

domnívá se, že tento model by měl splňovat tyto minimální podmínky:

a)

údaje jmenné evidence cestujících lze k vymáhání práva a zajištění bezpečnosti použít pouze v případech organizované a mezinárodní trestné činnosti nebo v případech mezinárodního terorismu, a to na základě právních definic uvedených v rámcovém rozhodnutí Rady 2002/475/JHA ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu (15) a v rámcovém rozhodnutí Rady 2002/584/JHA ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu (16);

b)

používání údajů jmenné evidence cestujících k vymáhání práva a zajištění bezpečnosti musí být v souladu s evropskými normami pro ochranu údajů, zejména pokud jde o omezení účelu, proporcionalitu, právní nápravu, omezení množství údajů, které mají být shromažďovány, a o dobu jejich uchovávání;

c)

za žádných okolností nesmí být údaje jmenné evidence cestujících používány k vyhledávání dalších údajů či k profilování; v žádném případě nesmí být přijato jakékoliv rozhodnutí o „bezletové zóně“ nebo rozhodnutí o vyšetřování či stíhání pouze na základě výsledků automatického vyhledávání či prohledávání databází; používání těchto údajů musí být podle jednotlivých případů omezeno na určité trestné činy či hrozby;

d)

v případě předávání údajů jmenné evidence cestujících týkajících se občanů EU do třetích zemí, budou podmínky takového předávání stanoveny závaznou mezinárodní smlouvou, která občanům a podnikům EU poskytne právní jistotu a rovné zacházení;

e)

další předávání údajů ze strany přijímající země do třetích zemí bude v souladu s normami EU o ochraně údajů, o nichž bude rozhodnuto na základě konkrétního zjištění odpovídající úrovně ochrany; toto pravidlo bude rovněž platit pro jakékoli další předávání údajů z přijímající země do třetí země;

f)

údaje jmenné evidence cestujících mohou být poskytovány pouze metodou jejich předávání, nikoli vymáhání („PUSH“);

g)

výsledky bude ihned předávány příslušným orgánům EU a členských států;

10.

zdůrazňuje, že občanům a leteckým společnostem EU je nutné poskytnout právní jistotu, jakož i vytvořit harmonizované normy pro letecké společnosti;

11.

žádá Komisi a předsednictví, aby v souladu s čl. 218 odst. 10 Smlouvy o fungování Evropské unie Parlamentu zajistily ve všech fázích procesu úplný přístup k dokumentům a směrnicím souvisejícím s vyjednáváním a aby národním parlamentům takový přístup zajistily na požádání;

12.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí, vládě Spojených států amerických a oběma komorám amerického Kongresu, vládě Austrálie a oběma komorám australského parlamentu a vládě Kanady a oběma komorám kanadského parlamentu.


(1)  Úř. věst. C 61 E, 10.3.2004, s. 381.

(2)  Úř. věst. C 81 E, 31.3.2004, s. 105.

(3)  Úř. věst. C 103 E, 29.4.2004, s. 665.

(4)  Úř. věst. C 305 E, 14.12.2006, s. 250.

(5)  Úř. věst. C 287E, 29.11.2007, s. 349.

(6)  Přijaté texty, P6_TA(2007)0347.

(7)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0512.

(8)  Úř. věst. C 157 E, 6.7.2006, s. 464.

(9)  Úř. věst. C 16 E, 22.1.2010, s. 44.

(10)  Úř. věst. L 261, 6.8.2004, s. 24.

(11)  Návrh rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o zpracovávání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) leteckými dopravci a o jejich předávání Ministerstvu vnitřní bezpečnosti Spojených států (Dohoda PNR 2007) (KOM(2009)0702).

(12)  Návrh rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Austrálií o zpracovávání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) ze zdrojů Evropské unie leteckými dopravci a o jejich předávání Australské celní správě (KOM(2009)0701).

(13)  Přijaté texty, P7_TA(2009)0090.

(14)  Přijaté texty, P7_TA(2009)0016.

(15)  Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3.

(16)  Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1.


15.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 81/74


Středa 5. května 2010
Všeobecný zákaz těžebních technologií používajících kyanid v Evropské unii

P7_TA(2010)0145

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o všeobecném zákazu těžebních technologií používajících kyanid v Evropské unii

2011/C 81 E/13

Evropský parlament,

s ohledem na článek 191 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na zásadu předběžné opatrnosti stanovenou v Deklaraci z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji a v Úmluvě o biologické rozmanitosti přijaté v Rio de Janeiru v červnu 1992,

s ohledem na environmentální cíle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (dále jen „rámcová směrnice o vodě“),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu, která povoluje používání kyanidu v těžebním průmyslu a současně stanoví nejvyšší přípustné koncentrace kyanidu,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/105/ES ze dne 16. prosince 2003, kterou se mění směrnice Rady 96/82/ES (Seveso II) o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek, v níž se uvádí, že „některé skladovací a zpracovatelské činnosti v těžebním průmyslu […] mohou mít velmi vážné následky“,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí, podle níž mohou členské státy rozhodnout, že provozovatel neponese náklady škod na životním prostředí, pokud může prokázat, že byly splněny určité podmínky,

s ohledem na osmnáctiměsíční program španělského, belgického a maďarského předsednictví a na priority tohoto programu v oblasti vodní politiky a biologické rozmanitosti,

s ohledem na všeobecný zákaz kyanidových technologií v České republice, který byl zaveden novelou horního zákona (zákon č. 44/1988 Sb.), dále s ohledem na novelu maďarského horního zákona č. 48/1993 z roku 2009, kterou byly zakázány na území Maďarska těžební technologie používající kyanid, a na německou vyhlášku z roku 2002 zakazující těžbu kyanidovým loužením,

s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Organizace spojených národů vyhlásila rok 2010 mezinárodním rokem biologické rozmanitosti, a svět by proto měl v roce 2010 učinit kroky k zachování rozmanitosti života na Zemi,

B.

vzhledem k tomu, že kyanid, používaný při těžbě zlata, je vysoce toxickou chemickou látkou, která je v příloze VIII rámcové směrnice o vodě zařazena mezi hlavní znečišťující látky a která může mít katastrofální a nevratné dopady na lidské zdraví a životní prostředí, a tím i na biologickou rozmanitost,

C.

vzhledem k tomu, že ve svém společném postoji ve věci udržitelné těžby, který vydali na svém 14. zasedání v Praze dne 25. května 2007, vyjádřili ministři životního prostředí zemí Visegrádské skupiny (České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska) znepokojení ohledně nebezpečných technologií, které se používají či mají používat při těžebních činnostech na různých místech v regionu a které jsou spojeny se závažnými riziky pro životní prostředí s možnými přeshraničními důsledky,

D.

vzhledem k tomu, že v sofijské Úmluvě o spolupráci pro ochranu a udržitelné využívání Dunaje se smluvní strany zavázaly, že kromě prioritních nebezpečných látek podle rámcové směrnice o vodě je třeba jako nebezpečnou látku klasifikovat také kyanid,

E.

vzhledem k tomu, že za posledních 25 let se ve světě odehrálo více než 30 závažných nehod, při nichž došlo k úniku kyanidu, a ta nejhorší z nich se stala před deseti lety, kdy z nádrže zlatého dolu uniklo 100 000 m3 vody kontaminované kyanidem do říčního systému Tisy a Dunaje, což tehdy způsobilo největší ekologickou katastrofu v dějinách střední Evropy, a vzhledem k tomu, že neexistuje žádná reálná záruka, že k podobným nehodám nedojde znovu, zejména vezmeme-li v úvahu stále častější výskyt extrémních povětrnostních podmínek, mj. prudkých a častých srážek, jak je předpovídá Čtvrtá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu,

F.

vzhledem k tomu, že několik členských států EU stále uvažuje o nových projektech rozsáhlé těžby v povrchových zlatých dolech s použitím kyanidových technologií v hustě osídlených oblastech, což by znamenalo další potenciální hrozby pro lidské zdraví a životní prostředí,

G.

vzhledem k tomu, že podle rámcové směrnice o vodě jsou členské státy povinny dosáhnout a zachovávat dobrý stav vodních zdrojů a chránit je před znečištěním nebezpečnými látkami; vzhledem k tomu, že tento dobrý stav však může rovněž záviset na kvalitě vody příslušného povodí nacházejícího se v sousedních zemích, v nichž probíhá těžba pomocí technologií používajících kyanid,

H.

vzhledem k přeshraničním dopadům nehod spojených s používáním kyanidů, zejména s ohledem na kontaminaci rozsáhlých povodí a zásob podzemních vod, zdůrazňuje, že je třeba mít na úrovni EU jednotný přístup k vážné hrozbě pro životní prostředí vyplývající z používání kyanidových těžebních technologií,

I.

vzhledem k tomu, že stále nebyla zavedena pravidla obezřetnosti a patřičné finanční záruky a že uplatňování stávajících právních předpisů upravujících těžbu s použitím kyanidu také závisí na schopnostech výkonné moci v každém členském státě, takže je jen otázkou času, kdy z nedbalosti lidí dojde k nehodě,

J.

vzhledem k tomu, že směrnice o odpadech z těžebního průmyslu dosud nebyla v některých členských státech plně provedena,

K.

vzhledem k tomu, že těžba pomocí kyanidu vytváří jen málo pracovních míst, a to pouze na období 8 až 16 let, a nese s sebou riziko ohromných přeshraničních ekologických škod, přičemž náklady na jejich nápravu obvykle nehradí odpovědné těžařské společnosti, které zpravidla zmizí či zkrachují, nýbrž stát, tj. daňoví poplatníci,

L.

vzhledem k tomu, že těžařské společnosti nemají dlouhodobé pojištění, které by krylo náklady v případě budoucí nehody či závady,

M.

vzhledem k tomu, že k získání dvou gramů zlata je třeba vytěžit tunu nízkokvalitní rudy, a v místě těžby tak zůstává obrovské množství hlušiny, přičemž 25–50 % zlata nakonec zůstane v této hlušině; vzhledem k tomu, že kromě toho velké projekty těžby s využitím kyanidu spotřebují ročně několik milionů kilogramů kyanidu sodného, jehož doprava a skladování samy o sobě mohou mít v případě nehody katastrofické důsledky,

N.

vzhledem k tomu, že existují alternativy těžby pomocí kyanidu, které by mohly nahradit technologie používající kyanid,

O.

vzhledem k tomu, že v celé Evropě se konají masové protesty veřejnosti proti probíhajícím těžebním projektům s použitím kyanidu, a že do těchto protestů nejsou zapojeni pouze jednotliví občané, místní komunity a nevládní organizace, ale také státní organizace, vlády a politici,

1.

domnívá se, že cílů EU stanovených v rámcové směrnici o vodě, tj. docílit dobrého chemického stavu vodních zdrojů a chránit vodní zdroje a biologickou rozmanitost, lze dosáhnout pouze zákazem těžebních technologií používajících kyanid;

2.

vyzývá Komisi, aby nejpozději do konce roku 2011 navrhla úplný zákaz používání kyanidových těžebních technologií v Evropské unii, protože to je jediný bezpečný způsob, jak chránit naše vodní zdroje a ekosystémy před znečištěním kyanidem z těžebních činností, a aby současně provedla řádné posouzení dopadu;

3.

bere na vědomí relevantní iniciativy v rámci systémů EU a OSN a důrazně vybízí k uplatňování bezpečnějších těžebních alternativ, zejména těch, při nichž se nepoužívá kyanid;

4.

vyzývá Komisi a členské státy, aby do doby, než vstoupí v platnost příslušný všeobecný zákaz, přímo ani nepřímo nepodporovaly žádné těžební projekty v EU, při nichž se používají kyanidové technologie, a aby nepodporovaly ani žádné takové projekty ve třetích zemích;

5.

vyzývá Komisi, aby podněcovala k průmyslové přeměně oblastí, kde byla zakázána těžba s použitím kyanidu, s odpovídající finanční podporou pro alternativní ekologickou průmyslovou činnost, obnovitelné energie a cestovní ruch;

6.

vyzývá Komisi, aby předložila návrh na změnu platných právních předpisů v oblasti nakládání s odpady z těžebního průmyslu, která by ukládala všem provozovatelům povinnost uzavřít pojištění pokrývající náhradu škod a úhradu veškerých nákladů spojených s obnovením původního ekologického a chemického stavu v případě nehody či závady;

7.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.


15.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 81/77


Středa 5. května 2010
Boj s rakovinou prsu v Evropské unii

P7_TA(2010)0146

Prohlášení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o boji s rakovinou prsu v Evropské unii

2011/C 81 E/14

Evropský parlament,

s ohledem na článek 123 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že v Evropské unii je každoročně u 331 392 žen diagnostikována rakovina prsu,

B.

vzhledem k tomu, že rakovina prsu je hlavní příčinou úmrtí u žen ve věku 35 až 59 let a v EU na ni každoročně zemře 89 674 žen,

C.

vzhledem k tomu, že mamografický screening může u žen ve věku od 50 do 69 let snížit počet úmrtí způsobených rakovinou prsu až o 35 %,

1.

vyzývá členské státy, aby v souladu s pokyny EU zavedly celostátní screening prsů;

2.

vyzývá Komisi, aby každé dva roky vypracovávala zprávu o pokroku při provádění mamografického screeningu ve všech zemích EU;

3.

vyzývá Komisi, aby podporovala studie, které se zabývají užitečností screeningu pro ženy starší 69 let nebo mladší 50 let;

4.

vyzývá členské státy, aby v souladu s pokyny EU do roku 2016 zřídily multidisciplinární jednotky specializované na nemoci prsu, a Komisi, aby předkládala pravidelné zprávy o pokroku;

5.

vyzývá Komisi, aby předložila aktuální spolehlivé statistické údaje o rakovině prsu a aby podpořila zřizování národních onkologických registrů;

6.

vyzývá Komisi, aby v souladu s pokyny EU do roku 2011 vytvořila protokol o certifikaci pro jednotky specializované na nemoci prsu a aby pro tuto činnost poskytla odpovídající finanční prostředky;

7.

pověřuje svého předsedu, aby toto prohlášení spolu se jmény jeho signatářů (1) předal parlamentům členských států.


(1)  Seznam signatářů je zveřejněn v příloze I zápisu ze dne 5. května 2010 (P7_PV(2010)05-05(ANN1)).


Čtvrtek 6. května 2010

15.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 81/78


Čtvrtek 6. května 2010
Revize smluv - Přechodná ustanovení, která se týkají složení Evropského parlamentu *

P7_TA(2010)0148

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2010 o návrhu protokolu, kterým se mění protokol č. 36 o přechodných ustanoveních a který se týká složení Evropského parlamentu po zbývající část volebního období 2009–2014: stanovisko Evropského parlamentu (čl. 48 odst. 3 Smlouvy o EU) (17196/2009 – C7-0001/2010 – 2009/0813(NLE))

2011/C 81 E/15

Evropský parlament,

s ohledem na dopis předsedy Evropské rady zaslaný předsedovi Evropského parlamentu dne 18. prosince 2009, který se týká změny protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních (17196/2009),

s ohledem na čl. 48 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o Evropské unii, podle kterého Evropská rada konzultovala s Parlamentem (C7–0001/2010),

s ohledem na protokol č. 36 o přechodných ustanoveních, který je přílohou Lisabonské smlouvy,

s ohledem na čl. 14 odst. 2 a 3 Smlouvy o EU,

s ohledem na akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách ze dne 20. září 1976 (dále jen „akt z roku 1976“),

s ohledem na své usnesení ze dne 11. října 2007 o složení Evropského parlamentu (1),

s ohledem na závěry zasedání Evropské rady konaných ve dnech 11. a 12. prosince 2008, ve dnech 18. a 19. června 2009 a ve dnech 10. a 11. prosince 2009,

s ohledem na čl. 11 odst. 4 a čl. 74a jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A7-0115/2010),

A.

vzhledem k tomu, že čl. 14 odst. 2 Smlouvy o EU ve znění Lisabonské smlouvy stanoví, že Evropská rada přijme z podnětu Evropského parlamentu a po obdržení jeho souhlasu jednomyslně rozhodnutí, kterým stanoví složení Evropského parlamentu,

B.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament dne 11. října 2007 s výhledem na vstup Lisabonské smlouvy v platnost a v souladu s protokolem č. 36 v příloze této smlouvy předložil ve svém výše uvedeném usnesení na základě Lamassourovy-Severinovy zprávy návrh rozhodnutí Evropské rady, které stanoví rozdělení křesel v Parlamentu,

C.

vzhledem k tomu, že při podpisu Lisabonské smlouvy ještě nebylo Evropskou radou přijato formální rozhodnutí o složení Evropského parlamentu, Evropská rada však vyslovila souhlas s návrhem na základě výše uvedeného usnesení, když celkový počet evropských poslanců zvýšila z původně stanovených 750 na 751,

D.

vzhledem k tomu, že podle takto dosažené dohody v Evropské radě se celkový počet poslanců zvýšil o 15 osob v poměru k Niceské smlouvě (a to ze 736 na 751), bylo 18 dalších křesel rozděleno mezi 12 členských států, zatímco Německu bylo v souladu s maximální hranicí stanovenou ve Smlouvě o EU přiděleno o 3 křesla méně,

E.

vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva nevstoupila v platnost před evropskými volbami roku 2009 a že tyto volby proběhly podle ustanovení Niceské smlouvy, tvoří v současnosti Evropský parlament 736 poslanců,

F.

vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva nakonec vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, je legitimní, aby dalších 18 poslanců pocházejících z 12 příslušných členských států mohlo zasedat, jakmile to bude možné, a aby členské státy, z nichž poslanci pocházejí, mohly mít zastoupení, jaké jim přísluší,

G.

vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 5 aktu z roku 1976 nelze přerušit mandát poslance v průběhu volebního období, a tím o tři snížit počet poslanců, kteří v současnosti tvoří německou delegaci v Evropském parlamentu,

H.

vzhledem k tomu, že velká většina členských států již určila své další poslance v souladu se svými příslušnými volebními systémy a se závěry zasedání Evropské rady konaného ve dnech 18. a 19. června 2009,

I.

vzhledem k tomu, že příchodem 18 dalších poslanců v průběhu volebního období 2009–2014 se celkový počet evropských poslanců zvýší na 754 a že toto překročení počtu 751 poslanců, který je stanoven v Lisabonské smlouvě, vyžaduje změnu primárního práva,

J.

vzhledem k tomu, že závěry zasedání Evropské rady konaného ve dnech 11. a 12. prosince 2008 již stanovily přijetí přechodných opatření, jejichž cílem by bylo umožnit příchod dalších poslanců během současného volebního období, a že závěry zasedání Evropské rady konaného ve dnech 18. a 19. června 2009 určily podmínky, za nichž dojde k dočasnému zvýšení počtu poslanců v Evropském parlamentu,

K.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament dne 25. listopadu 2009 sám změnil svůj jednací řád tak, aby stanovil příchod dalších poslanců jakožto pozorovatelů, dokud nevstoupí v platnost opatření, která jim umožní zasedat,

L.

vzhledem k tomu, že jednou z největších konstitučních změn Lisabonské smlouvy je zřízení konventu jako důležité součásti řádného postupu v případě revize smluv;

1.

domnívá se, že navrhovaná změna protokolu č. 36 požadovaná Evropskou radou přímo vyplývá z nových ustanovení Lisabonské smlouvy, a představuje proto přechodné řešení, které všem členským státům, jež získaly další křesla, umožní jmenovat příslušné poslance; souhlasí, že by pro zbytek volebního období 2009-2014 mělo být do Evropského parlamentu zvoleno 18 dalších poslanců; trvá však na tom, aby všichni zaujali svá místa v Parlamentu ve stejnou dobu ve snaze nenarušit rovnováhu národnostního zastoupení ve sněmovně; naléhá na členské státy, aby co nejdříve a pragmaticky dokončily volební proces;

2.

lituje, že Rada nepřijala včas opatření, která by dalším poslancům umožnila zasedat od okamžiku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, a že jedno z řešení předpokládaných v požadované úpravě není v souladu s duchem aktu z roku 1976, podle nějž mají být evropští poslanci voleni přímo a nikoli nepřímo prostřednictvím volby ve vnitrostátním parlamentu;

3.

uděluje však svůj souhlas se svoláním mezivládní konference s tím, že se tato konference musí zaměřit pouze na konkrétní téma, jímž je přijetí opatření týkajících se složení Evropského parlamentu po zbývající část volebního období 2009–2014, a také s tím, že tato přechodná opatření mají mimořádný charakter související se zvláštními okolnostmi ratifikace Lisabonské smlouvy a že by v žádném případě neměla vytvářet precedens pro budoucnost;

4.

připomíná, že v době mezi schválením změny protokolu č. 36 a jejím vstupem v platnost budou mít další poslanci možnost zasedat jakožto pozorovatelé, a to v souladu s čl. 11 odst. 4 jednacího řádu Evropského parlamentu;

5.

připomíná dále, že rozhodnutí, které určí složení Evropského parlamentu, bude muset být v každém případě přijato Evropskou radou ve vhodné době před skončením současného volebního období a že Parlament v tomto ohledu předloží podnět v souladu s čl. 14 odst. 2 Smlouvy o EU;

6.

oznamuje Evropské radě, že v brzké době vypracuje návrhy, jimiž se stanoví nezbytná ustanovení pro volbu poslanců Evropského parlamentu prostřednictvím přímých všeobecných voleb, a to jednotným postupem ve všech členských státech a v souladu se zásadami, jež sdílí všechny členské státy, a že Parlament zahájí tuto volební reformu podle čl. 48 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a článku 223 Smlouvy o fungování Evropské unie; trvá dále na tom, aby byl svolán konvent věnovaný otázce reformy Evropského parlamentu s cílem připravit revizi Smluv;

7.

vyzývá vnitrostátní parlamenty, aby podporovaly dlouhodobě primární právo Evropské unie, přičemž poslanci Evropského parlamentu jsou voleni na základě přímého univerzálního hlasovacího práva svobodným a tajným hlasováním;

8.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.


(1)  Úř. věst. C 227 E, 4.9.2008, s. 132.


15.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 81/80


Čtvrtek 6. května 2010
Kyrgyzstán

P7_TA(2010)0149

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2010 o situaci v Kyrgyzstánu

2011/C 81 E/16

Evropský parlament,

s ohledem na svá předchozí usnesení o Kyrgyzstánu a Střední Asii, zejména na usnesení ze dne 12. května 2005,

s ohledem na své usnesení ze dne 20. února 2008 o strategii EU pro Střední Asii,

s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky Unie Catherine Ashtonové o situaci v Kyrgyzstánu ze dne 7. a 8. dubna 2010,

s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 26. dubna 2010,

s ohledem na prohlášení, které 22. dubna 2010 EU učinila ve Stálé radě OBSE ohledně situace v Kyrgyzstánu,

s ohledem na strategii EU pro nové partnerství se Střední Asií přijatou Evropskou radou na zasedání konaném ve dnech 21. a 22. června 2007,

s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Kyrgyzstánem, která vstoupila v platnost v roce 1999,

s ohledem na regionální strategický dokument Evropského společenství pro pomoc Střední Asii na období 2007–2013,

s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že je v zájmu obyvatel Střední Asie i Evropské unie dosáhnout pokroku v úsilí o stabilitu a zvyšování úrovně demokratického a lidského vývoje, bezpečnosti lidí a udržitelného růstu v celém regionu Střední Asie,

B.

vzhledem k tomu, že Kyrgyzstán je členem OBSE, v jejímž rámci přijal závazek dodržovat základní svobody, lidská práva a zásady právního státu a uplatňovat demokratické standardy OBSE,

C.

vzhledem k tomu, že Kurmanbek Bakijev, jenž se poprvé ujal úřadu prezidenta v červenci 2005 po tzv. tulipánové revoluci, byl v loňských volbách, které byly podle nezávislých pozorovatelů poznamenány rozsáhlými podvody, znovu zvolen prezidentem na další funkční období; vzhledem k tomu, že počáteční demokratické počínání Bakijeva vystřídaly autoritativní způsoby vládnutí,

D.

vzhledem k tomu, že dne 7. dubna 2010 zasáhly kyrgyzské ozbrojené síly za použití střelných zbraní, slzného plynu a omračujících granátů proti davu protestujících občanů, kteří se shromáždili před prezidentským úřadem v Biškeku a poté zaútočili na vládní budovy, aby demonstrovali proti prudkému zvýšení cen elektřiny a topení – při tomto zásahu bylo přes 80 lidí zabito a více než 500 zraněno,

E.

vzhledem k tomu, že prezident Bakijev byl donucen uprchnout z hlavního města a jeho místo zaujala prozatímní vláda pod vedením vůdčí představitelky opozice Rozy Otunbajevové, která vydala dekret o převzetí moci a nastolení pořádku v souladu s kyrgyzskou ústavou a rozpustila parlament; vzhledem k tomu, že poté, co se pokoušel si nadiktovat podmínky svého odstoupení, odešel Bakijev týden po nepokojích do Kazachstánu na základě dohody, kterou zprostředkovaly Rusko, USA a Kazachstán,

F.

vzhledem ke skutečnosti, že Kyrgyzstán kvůli své strategické poloze v blízkosti Afghánistánu a v sousedství Ferganského údolí, které je zeměpisným, politickým, a hospodářským centrem Střední Asie, vzbuzuje neobyčejný zájem Spojených států a Ruska; vzhledem k tomu, že Centrum tranzitní dopravy v Manasu, které je spravováno americkou armádou, hraje klíčovou roli v severní zásobovací síti, která poskytuje zásoby jednotkám NATO v Afgánistánu, a že v Kyrgyzstánu má důležitou vojenskou základnu také Rusko,

G.

vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a Střední Asií mají zásadní význam s ohledem na společné problémy, jako energetika, boj proti změně klimatu, kontrola obchodování s drogami, boj proti terorismu,

H.

vzhledem k tomu, že geopolitické konkurenční zájmy v této oblasti mají značný destruktivní potenciál, ale také vzhledem ke značnému překrývání zájmů ve vztahu k Afghánistánu a k šíření islámského radikalismu, které by mohlo napomoci snížení této konkurence a dosažení shody o skutečnosti, že je zapotřebí zlepšit současnou vládu,

I.

vzhledem k tomu, že EU musí vždy naplňovat svůj závazek začleňovat otázky lidských práv, demokracie a zásad právního státu do všech dohod se třetími zeměmi a podporovat demokratické reformy prostřednictvím koherentních politik, jež posilují hodnověrnost EU jako aktéra dění v této oblasti,

J.

vzhledem k tomu, že přítomnost EU v Kyrgyzstánu, především jako poskytovatele pomoci, má velký význam a dává EU dobrou výchozí pozici k tomu, aby sehrála při podpoře této země významnější roli,

K.

vzhledem k tomu, že Komise a Rada přezkoumávají strategii pro Střední Asii a připravují zprávu, která bude předložena na červnovém zasedání Evropské rady,

1.

je hluboce znepokojen situací v Kyrgyzstánu a vyjadřuje soustrast rodinám všech obětí tragických událostí;

2.

vyzývá všechny zúčastněné strany, aby zastavily násilí, prokázaly zdrženlivost a vyvinuly veškeré úsilí o to, aby byl zahájen skutečný dialog, jehož cílem je dosažení stability a vytvoření podmínek pro pokojné znovunastolení demokratického ústavního pořádku;

3.

zdůrazňuje, že z institucionálního hlediska má soudržný a stabilní ústavní rámec zásadní význam pro to, aby se v budoucnu zabránilo sociálním nepokojům a zajistila mírová budoucnost pro obyvatele Kyrgyzstánu, a v této souvislosti vítá spolupráci prozatímní vlády s Benátskou komisí;

4.

vítá první kroky, které prozatímní vláda přijala k obnovení demokracie, zejména pokud jde o plány sepsat novou ústavu a přepracovat Bakijevovy ústavní změny, které soustředily přílišnou moc do rukou prezidenta;

5.

v této souvislosti vítá oznámení prozatímní vlády, že dne 27. června 2010 uspořádá referendum o nové ústavě a dne 10. října 2010 nové všeobecné volby za účelem posílení demokracie a politické odpovědnosti; vyzývá prozatímní vládu, aby plnila mezinárodní závazky Kyrgyzstánu a aby zajistila svobodný a spravedlivý průběh voleb;

6.

zdůrazňuje význam, který má aktivní spolupráce s prozatímní vládou s ohledem na zkoumání a využití možností k prosazování řádné správy, nezávislosti soudní moci a dalších politických cílů, které EU stanovila ve strategii pro Střední Asii, ale také s ohledem na usnadnění zapojení a činnosti mezinárodních finančních institucí;

7.

požaduje, aby pod vedením OSN proběhlo mezinárodní vyšetřování událostí, k nimž došlo, s cílem určit, kdo za co nese odpovědnost a kde se staly chyby, a poskytnout pomoc kyrgyzským soudním orgánům a vyzývá v tomto ohledu prozatímní vládu, aby požádala o pomoc Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva s cílem zajistit, aby vyšetřování událostí ze dne 6. a 7. dubna 2010 bylo důkladné, nestranné a důvěryhodné;

8.

poukazuje na to, že tzv. tulipánová revoluce z roku 2005 vyvolala v kyrgyzské společnosti velká očekávání demokratických reforem, která se nenaplnila; vyzývá Radu a Komisi, aby prokázaly důslednost a asertivitu a využily tuto příležitost a nalezly způsoby, jak pomoci prozatímní vládě Kyrgyzstánu a státním orgánům při provádění demokratických reforem a zlepšování životních podmínek lidí cestou rozvoje jejich státu a posilování postavení občanů, a to ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami a s kyrgyzskou občanskou společností;

9.

konstatuje, že Kyrgyzstán je kvůli velkému nedostatku zdrojů a zranitelnosti silně závislý na vnější podpoře; konstatuje také, že v jeho sousedství se zoufale nedostává vzorů demokratické, řádně fungující veřejné správy a pozitivního společenského vývoje; v tomto ohledu zdůrazňuje, že mezinárodní pomoc bude mít zásadní význam;

10.

poukazuje na skutečnost, že vývoj situace v Kyrgyzstánu ovlivňuje regionální a mezinárodní situaci a je jimi zároveň ovlivňován; je přesvědčen že se zájmy Ruska, USA i jiných zemí zejména ve vztahu k Afghánistánu a k růstu islámského radikalismu v této oblasti včetně Kyrgyzstánu značně překrývají; domnívá se, že by to mělo umožnit omezit geopolitickou konkurenci a poskytnout prostor pro součinnost; zastává názor, že úspěch v této oblasti by měl širší pozitivní dopad na mezinárodní vztahy a mezinárodní bezpečnost;

11.

žádá zvláštního zástupce místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky pro Střední Asii, aby pečlivě sledoval situaci a napomáhal obnovení dialogu mezi všemi vrstvami kyrgyzské společnosti;

12.

vyzývá Komisi a Radu, aby bezodkladně prověřily, zda existují podmínky pro to, aby byl zahájen nový velký mezinárodně koordinovaný program pomoci pro Kyrgyzstán, či zda je možno tyto podmínky vytvořit, přičemž je v neposlední řadě třeba také zohlednit, nakolik silný se jeví závazek kyrgyzské prozatímní vlády k demokratizaci a čisté vládě; domnívá se, že pokud se dojde k závěru, že existují dostatečně příznivé podmínky, měla by se EU ujmout organizace mezinárodní konference dárců pomoci pro Kyrgyzstán;

13.

vyzývá k tomu, aby byl velkou měrou využíván nástroj stability; zdůrazňuje, že je nutné pomoci Kyrgyzstánu překonat jeho sociální a hospodářské problémy; žádá Komisi, aby připravila návrhy na přerozdělení prostředků z nástroje pro rozvojovou spolupráci, které zajistí, aby EU byla schopna na novou situaci v Kyrgyzstánu reagovat v krátkodobém i střednědobém horizontu v odpovídajícím rozsahu; zdůrazňuje, že zvláštní pozornost by měla být věnována řešením problémů v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a zásobování vodou;

14.

naléhavě žádá, aby pomoc Evropské unie byla v souladu se snahou bojovat proti korupci, s rozšiřováním vzdělávacích prostředků a politikou zlepšování životních podmínek, aby tak mohla vzniknout hradba proti šíření extremismu;

15.

vyzývá Komisi, aby vzala v úvahu současnou situaci při ověření, zda je třeba vyslat naléhavou humanitární pomoc;

16.

očekává přezkoumání dosaženého pokroku v provádění strategie EU pro tento region a vyzývá k vynaložení úsilí pro to, aby byla tato strategie věrohodnější, konkrétnější a koherentnější;

17.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, parlamentům a vládám členských států, prozatímní vládě Kyrgyzstánu, generálnímu tajemníkovi OSN, generálnímu tajemníkovi OBSE a generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.


15.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 81/84


Čtvrtek 6. května 2010
Vozidla na elektrický pohon

P7_TA(2010)0150

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2010 o vozidlech na elektrický pohon

2011/C 81 E/17

Evropský parlament,

s ohledem na plán hospodářské obnovy EU, zejména na iniciativu na podporu ekologických vozidel z listopadu 2008,

s ohledem na směrnici 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, která stanoví jako minimální hodnotu 10 % podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě,

s ohledem na nařízení (ES) č. 443/2009, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily,

s ohledem na akční plán pro městskou mobilitu ze dne 30. září 2009,

s ohledem na neformální zasedání Rady, které se konalo v San Sebastianu dne 9. února 2010,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „EVROPA 2020 – strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. dubna 2010 o evropské strategii pro čistá a energeticky účinná vozidla,

s ohledem na otázky Radě a Komisi ze dne 16. února 2010 o vozidlech na elektrický pohon (O-0019/2010 – B7-0016/2010, O-0020/2010 – B7-0015/2010),

s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že problémy způsobené změnou klimatu, emisemi CO2 a dalších znečišťujících látek a malou stabilitou cen pohonných hmot vedly k technologickému rozvoji baterií a systémů akumulace energie a k větší informovanosti na úrovni trhu o těchto záležitostech, což společně vytvořilo pozitivní klima pro celosvětový rozvoj vozidel na elektrický pohon,

B.

vzhledem k tomu, že vozidla na elektrický pohon představují významnou inovaci s vysokým tržním potenciálem, zejména z dlouhodobého hlediska, a vzhledem k tomu, že schopnost rychle vstoupit na trh s kvalitními výrobky a se všeobecnou úrovní standardizace rozhodne o tom, kdo zaujme vedoucí postavení na trhu,

C.

vzhledem k tomu, že vozidla na elektrický pohon se podílejí na dosažení priorit stanovených v rámci strategie Evropa 2020, k nimž patří hospodářství založené na znalostech a inovacích a podpora ekologičtějšího a konkurenceschopnějšího hospodářství, které bude zároveň efektivnější z hlediska využívání zdrojů,

D.

vzhledem k tomu, že na neformálním zasedání Rady v San Sebastianu, které se uskutečnilo dne 9. února 2010, ministři EU pro konkurenceschopnost vyjádřili souhlas se stanoviskem Komise, že je nutné, aby EU uplatňovala společnou strategii v oblasti elektromobilů,

E.

vzhledem k tomu, že existují různé politické důvody k inovaci pohonných systémů (elektrických nebo hybridních), a to:

i)

snížení emisí CO2 a látek znečišťujících ovzduší,

ii)

snižování znečištění hlukem,

iii)

zlepšení energetické účinnosti a případné využívání obnovitelných zdrojů energie,

iv)

nedostatek fosilních zdrojů energie a rozkolísanost ekonomických nákladů na tyto zdroje,

v)

podpora inovací založená na vedoucím postavení v oblasti technologií, která by mohla vést k hospodářskému zotavení evropského průmyslu a zajistit do budoucna jeho obecnou konkurenceschopnost,

F.

vzhledem k průměrné skladbě zdrojů EU pro výrobu stávající elektrické energie v Evropě představují vozidla na elektrický pohon a hybridní vozidla s možností dobíjet ze sítě důležitý způsob, jak v rámci širší strategie snížit emise CO2, a vzhledem k tomu, že přechod na energeticky účinný a udržitelný dopravní systém musí být prioritou EU, chceme-li do roku 2050 dosáhnout cíle v podobě dopravního systému, z něhož budou do značné míry vyloučeny zdroje emisí CO2,

G.

vzhledem k tomu, že existuje řada problémů, které je třeba řešit za účelem podpory úspěšného zavádění vozidel na elektrický pohon na trh, zejména:

i)

vysoké ceny vozidel na elektrický pohon, jejichž důvodem je většinou cena baterií,

ii)

nutnost pokračovat ve výzkumu a vývoji s cílem zlepšit vlastnosti vozidel na elektrický pohon a snížit jejich ceny,

iii)

souhlas zákazníků, pokud jde o ceny vozidel, jejich akční rádius a dobu dobíjení,

iv)

odpovídající infrastruktura pro dobíjení,

v)

evropská a celosvětová standardizace, např. standardizace rozhraní mezi vozidly a infrastrukturou pro dobíjení,

vi)

emise vozidel na elektrický pohon v celém cyklu (well-to-wheel),

H.

vzhledem k tomu, že se potvrdilo, že elektromobily mají ještě rezervy, pokud jde o jejich schopnost akumulovat energii, takže je možné dále zlepšovat využívání zdrojů obnovitelné energie s ohledem na výhody, které skýtají inteligentní sítě,

I.

vzhledem k tomu, že sdělení o čistých autech stručně zmiňuje, že v důsledku přechodu od konvenčních vozidel na vozidla s elektrickým pohonem vzniká v průmyslu potřeba nových dovedností, a vzhledem k tomu, že bude nutný koordinovaný přístup, mají-li být vyřešeny problémy, jimž čelí zaměstnanci v automobilovém odvětví,

J.

vzhledem k tomu, že několik zemí a regionů již začalo zavádět infrastrukturu pro dobíjení vozidel na elektrický pohon,

K.

vzhledem k tomu, že členské státy EU začaly zavádět vnitrostátní programy na podporu vozidel na elektrický pohon s cílem umožnit jejich vstup na trh Společenství,

L.

vzhledem k tomu, že průmyslu a výzkumu se v konkurenčních zemích dostalo značné podpory, a vzhledem k tomu, že EU by tento příklad měla následovat,

M.

vzhledem k tomu, že přezkum politiky investic do infrastruktury EU v roce 2010 představuje výbornou příležitost k přechodu na investice do infrastruktury v podobě čistých a vyspělých technologií, zejména inteligentních sítí,

N.

vzhledem k tomu, že vysoký počet měst a městských oblastí s vysokou hustotou obyvatelstva v Evropě skýtá vhodné podmínky pro rychlé zavedení elektromobilů, což evropským výrobcům umožní zaujmout v rané fázi vedoucí postavení na trhu,

O.

vzhledem k tomu, že výroba vozidel na elektrický pohon by mohla napomoci hospodářskému oživení a zajistit dlouhodobou životaschopnost evropského automobilového průmyslu, založeného na výrobě vozidel s nízkými emisemi,

1.

bere na vědomí, že španělské předsednictví považuje vývoj vozidel na elektrický pohon v rámci boje proti změně klimatu za prioritu, podporuje rozhodnutí Rady ve složení pro konkurenceschopnost vyzvat Komisi, aby vypracovala akční plán pro čistá a energeticky účinná vozidla, který by zahrnoval i zlepšení inteligentních sítí, a vítá sdělení Komise ze dne 27. dubna 2010 o evropské strategii pro čistá a energeticky účinná vozidla;

2.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily podmínky nezbytné pro existenci jednotného trhu s vozidly na elektrický pohon a zároveň zaručily účinnou koordinaci politik na úrovni EU s cílem zabránit tomu, aby měl přechod na dopravní systém bez emisí CO2 negativní dopad na sociální oblast a na zaměstnanosti a aby vedle sebe existovaly nekompatibilní systémy a normy, které nejsou interoperabilní;

3.

zdůrazňuje, že vývoj vozidel na elektrický pohon by měl být vyvážený a měl by být plánován v rámci budoucí politiky udržitelné mobility, přičemž zásadní je mj. snižování počtu nehod, využívání prostoru, omezování dopravního přetížení, celková spotřeba energií, emise CO2, hluku a plynné emise, a vyzdvihuje, že rozvoj elektrické mobility by měl zahrnovat elektromobily, kola na elektrický pohon, tramvaje, vlaky atd.;

4.

vyzývá Komisi a Radu, aby společně přijaly opatření v oblasti:

i)

zavedení mezinárodní – je-li to možné – nebo alespoň evropské standardizace infrastruktur a technologií pro dobíjení, včetně inteligentních sítí, norem otevřené komunikace, měřicí technologie ve vozidlech a interoperability; to s sebou nese využití nových technologií ve vývoji nezbytné interoperabilní infrastruktury pro přeshraniční elektrickou mobilitu v Evropě,

ii)

podpory výzkumu a inovací se zvláštním zaměřením na zlepšování technických vlastností baterií a motorů,

iii)

zlepšování elektrických sítí zavedením inteligentních sítí a zajištěním udržitelné výrobní kapacity s nízkými emisemi CO2, zejména prostřednictvím obnovitelných zdrojů energie,

iv)

podpory iniciativ, které zajistí existenci jednotného trhu a povedou k vypracování předpisů pro schvalování typu v oblasti energeticky účinných, čistých aut a především v oblasti bezpečnosti silničního provozu,

v)

koordinace vnitrostátních podpůrných opatření a pobídek pro vozidla na elektrický pohon,

vi)

podpory opatření, jež mají zajistit konkurenceschopnost průmyslu produkujícího energeticky účinná, čistá vozidla,

vii)

energetických ustanovení, z nichž budou vycházet předběžná opatření týkající se sociálních otázek a otázek zaměstnanosti;

5.

vyzývá Komisi, aby zajistila komplexní výpočet celkových emisí CO2 u vozidel na elektrický pohon a vzala v úvahu předpokládané změny ve výrobě elektřiny a ve skladovacích kapacitách, k nimž má dojít do roku 2050;

6.

zdůrazňuje, že vozidla na elektrický pohon představují technologický průlom, který vyžaduje integraci strategií v oblasti inovací a technologického rozvoje prostřednictvím odpovídajícího financování a podpory výzkumu, vývoje a inovací v klíčových oblastech, jejichž rozsah se neustále rozšiřuje, jako jsou baterie a infrastruktury (mj. sloučením s inteligentními sítěmi); vítá v této souvislosti ekologická inovační opatření, jichž mohou výrobci využít, je však velmi znepokojen obtížemi, které provázejí jejich realizaci;

7.

připomíná závěry ze zasedání Rady ve složení pro konkurenceschopnost, které se konalo dne 1. března 2010; tyto závěry odkazují na návrh evropského výzkumného a inovačního plánu orientovaného na podnikání, který připravuje Komise a který by měl doplnit inovační strategie jednotlivých států, mj. podporou nástrojů a iniciativ s vysokým potenciálem, jako jsou hlavní trhy, zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a lepší přístup k financování především pro malé a střední podniky pomocí lepšího využívání nástrojů rizikového kapitálu;

8.

žádá EU a členské státy, aby postupně nahradily své vozové parky zajišťující veřejnou dopravu vozidly na elektrický pohon a stimulovaly poptávku veřejnými zakázkami, a vyzývá orgány EU, aby zahájily zavádění infrastruktury, jakmile budou stanoveny příslušné normy;

9.

připomíná, že v souladu s plánem obnovy podporuje iniciativa týkající se ekologických vozidel vývoj nových a udržitelných druhů silniční dopravy, přičemž jako prioritu si klade elektromobily;

10.

podporuje záměr Komise zřídit do roku 2011 evropskou normu pro dobíjení vozidel na elektrický pohon, která zajistí interoperabilitu a bezpečnost infrastruktury, a vyslovuje se pro stanovení technických norem pro dobíjecí systémy, a to i pro různé kategorie vozidel; vyzývá Komisi, aby v případech, kdy je to možné, usilovala o stanovení celosvětových norem a zajistila, aby norma pro dobíjení stimulovala vývoj moderních technologií, jako jsou inteligentní dobíjení či normy otevřené komunikace, a byla v souladu s požadavky kladenými na systémy inteligentních elektroměrů;

11.

je přesvědčen, že standardizace umožní jednoduchý a přímý schvalovací proces a přispěje k rychlejšímu zavádění nízkouhlíkových vozidel na trh a k jejich rozšíření v EU, což zvýší konkurenceschopnost odvětví mobility EU v důsledku nižších nákladů na vývoj ze strany výrobců a vyloučení emisí CO2 ze silniční dopravy;

12.

zdůrazňuje, že standardizace vozidel na elektrický pohon, infrastruktury a metody dobíjení by neměly bránit další inovaci, zejména v oblastech elektrické mobility nebo konvenčních motorů;

13.

vyzývá k harmonizaci požadavků na schvalování vozidel na elektrický pohon, přičemž zvláštní požadavky by se měly týkat ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků i konečných uživatelů, a dále vyzývá k tomu, aby tyto požadavky byly začleněny do rámce EU pro schvalování typu vozidla tím, že se ustanovení předpisu EHK OSN č. 100 stanou závaznými; důrazně podporuje návrh Komise přezkoumat u vozidel na elektrický pohon požadavky na bezpečnost v případě nárazu a rovněž pozornost, kterou Komise věnuje otázce bezpečnosti vozidel na elektrický pohon z hlediska zranitelných uživatelů komunikací;

14.

vítá návrh Komise předložit do roku 2010 koordinované pokyny týkající se pobídek ke koupi vozidel na elektrický pohon; dále Komisi a Radu žádá, aby umožnily vypracování odpovídajícího balíčku pobídek k zavedení rozsáhlé dobíjecí sítě v souladu s harmonizovanými modely elektrické mobility;

15.

zdůrazňuje, že balíčky veřejné podpory poskytované společnostem musí být vázány na řadu jasných podmínek v podobě sociálních, technologických a ekonomických kritérií i kritérií environmentální účinnosti, a žádá Komisi, aby provedla účinná ex-post hodnocení této finanční podpory;

16.

vyzývá Komisi, aby umožnila vytvoření evropské odvětvové struktury s cílem zvládnout sociální přechod, jejž s sebou politika v oblasti nízkouhlíkové mobility nese, a koordinovat předběžná opatření k zajištění udržitelné obnovy automobilového průmyslu a omezení jakéhokoli sociálního dopadu; žádá přijetí účinných opatření, která by umožnila předjímat změny v automobilovém odvětví a dodavatelském řetězci, ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami, zejména prostřednictvím opětovného zahájení činnosti platformy CARS 21 se zvláštní pracovní skupinou pro sociální otázky;

17.

vyzývá členské státy, aby v plném rozsahu zajistily využívání fondu pro přizpůsobení se globalizaci a dalších strukturálních fondů, jako je Evropský sociální fond, a podnítily tak snahy o rekvalifikaci a cílenou odbornou přípravu i další změnu v zaměření odvětvové odborné přípravy a vzdělávacích struktur, tak aby vyhověly potřebě nových odborností vyplývající z této technologie;

18.

vítá záměr Komise zřídit evropskou radu pro kvalifikace v jednotlivých odvětvích, zaměřený na vytvoření sítě monitorovacích středisek v jednotlivých členských státech;

19.

vyslovuje se pro zřízení platformy pro sdílení informací, pro koordinaci evropských aktérů, projektů a iniciativ a zřízení mezinárodního monitorovacího střediska (na celosvětové úrovni) pro elektrickou mobilitu, které se zaměří na podnikatelské modely, technologie pro vozidla a nabíjení a sloučení s inteligentními elektrickými sítěmi a v němž bude zastoupena většina relevantních zúčastněných stran, dané odvětví a/nebo politické iniciativy;

20.

vyzývá členské státy, aby vypracovaly nezbytnou dlouhodobou fiskální politiku na podporu energeticky účinných, čistých vozidel, a žádá Komisi, aby definovala dlouhodobou společnou vizi problémů, jako jsou politiky související s emisemi CO2, předjímání strukturálních změn v důsledku přechodu od konvenčních paliv na elektřinu a podpora využívání obnovitelných zdrojů energie;

21.

vyzývá Komisi, členské státy a odvětví elektrické mobility, aby zvážily zdroje, energetickou a environmentální vyváženost vozidel na elektrický pohon v průběhu celého jejich životního cyklu počínaje výrobou a konče likvidací, včetně recyklace a opětovného použití baterií;

22.

upozorňuje na dostupnost surovin potřebných na výrobu baterií a součástek, což vyvolává otázky ohledně vyšších výrobních nákladů a závislosti EU; vyzývá toto odvětví, aby se snažilo lépe využívat dostupných zdrojů, a Komisi, aby financovala aplikovaný výzkum v rámci současného a budoucího rámcového programu pro suroviny používané v elektrických bateriích, podněcovala k větší provázanosti jednotlivých geologických průzkumů prováděných v EU a podporovala takové dovednosti a technologie v tomto odvětví, které povedou k intenzivnějšímu průzkumu nových ložisek surovin;

23.

podporuje návrh Komise zorganizovat kampaně zaměřené na informování spotřebitele o výhodách, možnostech a praktických aspektech vozidel na elektrický pohon;

24.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, sociálním partnerům a tomuto odvětví.


15.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 81/89


Čtvrtek 6. května 2010
Nařízení o blokových výjimkách v odvětví motorových vozidel

P7_TA(2010)0151

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2010 o nařízení o blokové výjimce pro motorová vozidla

2011/C 81 E/18

Evropský parlament,

s ohledem na čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, čl. 101 odst. 1 a 3, čl. 103 odst. 1 a čl. 105 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen SFEU),

s ohledem na nařízení Rady č. 19/65/EHS ze dne 2. března 1965 o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod a jednání ve vzájemné shodě (1),

s ohledem na směrnici Rady 86/653/EHS ze dne 18. prosince 1986 o koordinaci právní úpravy členských států týkající se nezávislých obchodních zástupců (2),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 2790/1999 ze dne 22. prosince 1999 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (3) (nařízení o vertikálních dohodách o všeobecné blokové výjimce pro motorová vozidla, dále jen „stávající GBER“),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1400/2002 ze dne 31. července 2002 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě v odvětví motorových vozidel (4) (nařízení o blokové výjimce pro motorová vozidla, dále jen „stávající MVBER“),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (5); a s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 ze dne 18. června 2009 o schvalování typu motorových vozidel a motorů z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a o přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel (6),

s ohledem na návrh nařízení Komise o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě v odvětví motorových vozidel (nové nařízení o vertikálních dohodách o všeobecné blokové výjimce pro motorová vozidla, dále jen „nové GBER“), jenž byl zveřejněn dne 28. července 2009 k nahlédnutí na internetových stránkách Komise,

s ohledem na návrh nařízení Komise o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě v odvětví motorových vozidel (nové nařízení o vertikálních dohodách o všeobecné blokové výjimce pro motorová vozidla, dále jen „nové MVBER“), jenž byl zveřejněn dne 21. prosince 2009 k nahlédnutí na internetových stránkách Komise,

s ohledem na oznámení Komise – Pokyny k vertikálním omezením (7),

s ohledem na vysvětlující sdělení Komise o distribuci a provádění servisu motorových vozidel v Evropské unii,

s ohledem na oznámení Komise – Pokyny k použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy (8),

s ohledem na návrh oznámení Komise – Pokyny k vertikálním omezením, jenž byl zveřejněn dne 28. července 2009 k nahlédnutí na internetových stránkách Komise,

s ohledem na návrh oznámení Komise – Doplňující pokyny k vertikálním omezením u dohod týkajících se prodeje a oprav motorových vozidel a distribuce náhradních dílů pro motorová vozidla, jenž byl zveřejněn dne 21. prosince 2009 k nahlédnutí na internetových stránkách Komise,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. června 2008 nazvané „Zelenou malým a středním podnikům – Small Business Act pro Evropu“ (KOM(2008)0394),

s ohledem na hodnotící zprávu Komise o provádění nařízení (ES) č. 1400/2002 týkajícího se distribuce a provádění servisu motorových vozidel a k ní přiložené pracovní dokumenty útvarů Komise, jež byly zveřejněny v květnu 2009 na internetových stránkách Komise (dále jen „hodnotící zpráva“),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. července 2009 nazvané „Budoucí rámec soutěžního práva použitelný v odvětví motorových vozidel“ (KOM(2009)0388) a k němu přiložené pracovní dokumenty útvarů Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. března 2010 ke sdělení Komise: Budoucí rámec soutěžního práva použitelný v odvětví motorových vozidel (INT/507 – CESE 444/2010),

s ohledem na příspěvky, které zaslaly jednotlivé zúčastněné strany Komisi během období vyhrazených pro veřejné konzultace a jež byly zveřejněny na internetových stránkách Komise, jakož i na postoje vyjádřené zúčastněnými stranami na společné schůzi výborů ECON a IMCO dne 19. října 2009 a na semináři výboru ECON dne 12. dubna 2010, jež se týkaly MVBER,

s ohledem na své usnesení ze dne 30. května 2002 o návrhu nařízení Komise o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě v odvětví motorových vozidel (2002/2046(INI)) (9),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2008 o rámci právní úpravy pro konkurenceschopnost automobilového průmyslu ve 21. století (CARS 21) (2007/2120(INI)) (10),

s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2009 o budoucnosti automobilového průmyslu (11),

s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2010 o zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2008 (2009/2173(INI)) (12),

s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že dohody o distribuci jsou na úrovni EU regulovány dvěma samostatnými právními rámci, konkrétně na jedné straně směrnicí o koordinaci právní úpravy členských států týkající se nezávislých obchodních zástupců (směrnice 86/653/EHS, tzv. směrnice o obchodních zástupcích) a na straně druhé dvěma nařízeními o blokové výjimce v souvislosti se soutěžním právem, pokud jde o vertikální dohody o distribuci (stávající GBER a stávající MVBER),

B.

vzhledem k tomu, že Komise v roce 1999 definovala ve stávajícím nařízení GBER kategorii vertikálních dohod, o kterých se domnívá, že zpravidla splňují podmínky, které jsou uvedeny v článku 101 odst. 3 SFEU, vztahující se na výjimku ze zákazu doložek a postupů proti hospodářské soutěži,

C.

vzhledem k tomu, že odvětví motorových vozidel spadá od poloviny osmdesátých let pod zvláštní regulační rámec pro hospodářskou soutěž,

D.

vzhledem k tomu, že Komise v roce 2002 shledala, že odvětví motorových vozidel by nemělo být uvedeno pod režim stávajícího nařízení GBER, neboť toto odvětví stále vyžadovalo zvláštní ustanovení, která by řešila specifické problémy v oblasti hospodářské soutěže zjištěné v tomto odvětví, jmenovitě oligopolní situaci na evropském automobilovém trhu; vzhledem k tomu, že Komisi tehdy znepokojovala nízká míra hospodářské soutěže mezi výrobci automobilů,

E.

vzhledem k tomu, že Komise se proto rozhodla přijmout ve stávajícím nařízení MVBER přísnější pravidla pro toto odvětví, zejména specifické prahy podílů na trhu a tvrdá omezení a podmínky,

F.

vzhledem k tomu, že oblast působnosti stávajícího nařízení MVBER zahrnuje tři různé trhy produktů: a) nová motorová vozidla (primární trh); b) náhradní díly pro motorová vozidla (následný trh); a c) servis oprav a údržby (následný trh); vzhledem k tomu, že motorová vozidla zahrnují jak osobní, tak užitková vozidla,

G.

vzhledem k tomu, že dne 31. května 2010 končí doba platnosti stávajících nařízení GBER i MVBER; vzhledem k tomu, že Komise zahájila proces přezkumu obou nařízení a jejich doprovodných pokynů,

H.

vzhledem k tomu, že Komise se v současnosti domnívá, že na trzích s prodejem nových motorových vozidel existuje vysoká míra hospodářské soutěže a že úrovně koncentrace klesají; vzhledem k tomu, že Komise se rovněž domnívá, že vstupní překážky na tento trh jsou nízké a došlo zde k rychlému růstu východoasijských účastníků, kteří nastolili agresivní cenovou politiku,

I.

vzhledem k tomu, že Komise poukazuje na to, že v důsledku toho klesají maloobchodní ceny osobních vozidel; vzhledem k tomu, že Komise upozorňuje na to, že míra hospodářské soutěže na trhu se servisem oprav a údržby je naproti tomu stále velice omezená a ceny za určité typy náhradních dílů jsou velmi vysoké,

J.

vzhledem k tomu, že Komise je toho názoru, že již není zapotřebí zvláštní blokové výjimky pro nákup a prodej nových motorových vozidel (primární trh), a navrhuje, aby se na primární trh po tříletém období prodloužení vztahovalo nové nařízení GBER; vzhledem k tomu, že do 31. května 2013 se na primární trh bude vztahovat stávající nařízení MVBER,

K.

vzhledem k tomu, že Komise také navrhuje přijmout zvláštní pokyny k výkladu a uplatňování použitelné pro odvětví motorových vozidel, ať už na primárním, či na následném trhu,

L.

vzhledem k tomu, že pokud jde o následný trh (náhradní díly pro motorová vozidla, servis oprav a údržby), Komise navrhuje přijmout nařízení o zvláštní blokové výjimce, tzv. nové nařízení MVBER,

M.

vzhledem k tomu, že valná většina podniků zabývajících se obchodem s motorovými vozidly a servisem oprav nesporně vyjádřila vážné znepokojení nad nebezpečím dočasného nebo krátkodobého prodloužení doby platnosti stávajícího nařízení MVBER, jež by mělo za následek další zhoršování vyváženosti sil mezi výrobci a ostatními účastníky automobilového hodnotového řetězce a měla by z něj prospěch pouze hrstka největších výrobců automobilů,

N.

vzhledem k tomu, že několik zástupců trhu s náhradními díly pro vozidla a poskytovatelů servisu a oprav vyjádřili svou podporu novému souboru pravidel pro následný trh a považují je za významný krok kupředu ve srovnání s pravidly ve stávajícím nařízení MVBER,

O.

vzhledem k tomu, že primární trh a následný trh se vzájemně nevylučují a že obchodní životaschopnost mnoha nezávislých prodejců závisí na jejich schopnosti vozidla prodávat i opravovat,

P.

vzhledem k tomu, že EU v současné době čelí mimořádné finanční a hospodářské krizi a vysoké míře nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že by EU měla podporovat konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství a zaměřovat se na snižování chudoby; vzhledem k tomu, že evropský automobilový průmysl je klíčovým odvětvím evropského hospodářství a přispívá k zaměstnanosti, inovaci a konkurenceschopnosti celého hospodářství; vzhledem k tomu, že tento průmysl byl obzvlášť výrazně zasažen současnou krizí a v několika členských státech mu byla poskytnuta podpora formou státních intervencí,

Q.

vzhledem k tomu, že ustanovení o obchodování s více značkami se vztahují na prodejní distribuci pod jednou střechou, v oddělených předváděcích salónech ve stejné oblasti nebo v oddělených prostorech,

1.

vítá skutečnost, že Komise několikrát veřejně konzultovala přezkum nařízení MVBER i GBER; oceňuje, že Komise předložila Parlamentu hodnotící zprávu o provádění stávajícího nařízení MVBER;

2.

vybízí Komisi k tomu, aby v duchu otevřenosti a transparentnosti aktivně spolupracovala s Parlamentem a včas jej informovala a zasílala mu legislativní dokumenty, dokumenty předcházející legislativnímu procesu i nelegislativní dokumenty, jak o tom Parlament ujistil komisař Almunia během svého slyšení pro kandidáty na komisaře;

3.

zdůrazňuje, že takovýto přístup by umožnil důkladnou rozpravu mezi poslanci Parlamentu a posílil by demokratickou legitimitu rozhodnutí Komise;

4.

vyzývá Komisi, aby jasně sdělila, které případné příspěvky od zúčastněných stran plánuje začlenit do konečného znění nařízení, tak aby zajistila transparentní vypracování konečných znění nařízení MVBER a GBER;

5.

zdůrazňuje, že je nezbytné stanovit obecné podmínky s cílem umožnit průmyslu motorových vozidel v EU, včetně výrobců vozidel a výrobců náhradních dílů vozidel, aby byl udržitelným a schopným zůstat hospodářsky výkonným a být v čele technologické, ekologické a sociální inovace; zdůrazňuje význam dosažení rovnováhy mezi požadavky hospodářské soutěže a duševním vlastnictvím, a to jak na vnitřním trhu, tak i se třetími zeměmi;

6.

domnívá se, že nové nařízení MVBER by mělo být považováno za součást integrovaného přístupu k právním předpisům v odvětví motorových vozidel;

7.

připomíná význam právní jistoty; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala „často kladené otázky“ nebo „vysvětlující sdělení“ s cílem podrobněji objasnit účastníkům trhu nový legislativní rámec;

8.

zdůrazňuje, že vztah mezi výrobci na straně jedné a prodejci, poskytovateli služeb a dalšími příslušnými hospodářskými subjekty v automobilovém dodavatelském řetězci na straně druhé musí být pečlivě přezkoumán a že je třeba vzít v úvahu jejich nerovnou tržní sílu jako obchodních partnerů;

9.

zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby malé a střední podniky v automobilovém dodavatelském řetězci měli stejně příznivé podmínky; zdůrazňuje význam přijetí pevného regulačního rámce, který dokáže účinně zamezit zneužití dominantní pozice a zajistí, že nedojde ke zvyšování závislosti malých a středních podniků vůči velkým výrobcům; připomíná význam malých a středních podniků jako poskytovatelů zaměstnání, a to zejména v období hospodářské krize, a jako místních dodavatelů, čímž reagují na poptávku populace, a to i v méně obydlených oblastech;

10.

nesouhlasí s odstraněním některých podmínek uvedených ve stávajícím nařízení MVBER, které umožňují vynětí určitých dohod z působnosti tohoto nařízení, zejména pokud jde o smluvní doložky o obchodování s více značkami, vypovězení smlouvy, dobu platnosti, smírné urovnávání sporů a soudních sporů a převody podniků v rámci této sítě; připomíná zejména, že nutnost zjednodušit podmínky pro převody podniků je součástí první zásady sdělení „Zelenou malým a středním podnikům. “Small Business Act“ pro Evropu„; upozorňuje na riziko, které představuje povinnost nákupu jedné značky pro volbu spotřebitelů a nezávislost prodejců vůči výrobcům; obává se, že by se tyto doložky mohly stát předmětem rozdílných vnitrostátních smluvních právních předpisů;

11.

vyzývá Komisi k zajištění toho, aby distributoři, včetně v odvětví motorových vozidel, měli stejnou úroveň ochrany při uzavírání smluv v rámci EU jako mají v současnosti obchodní zástupci; je přesvědčen, že tohoto souladu lze dosáhnout prostřednictvím změny směrnice 86/653/EHS a částečně rozšířením její oblasti působnosti tak, aby zahrnovala veškeré dohody o distribuci;

12.

zdůrazňuje, že je důležité, obzvláště v době ekonomické tísně, umožnit konkrétní obchodní alternativy vlastnictví, jako je leasing, aby byly uspokojeny potřeby jednotlivců; naléhavě proto vyzývá Komisi k zajištění toho, aby nová nařízení MVBER a GBER stanovila kýžené podmínky, jako je definice konečného uživatele, a umožnila tak rozvoj obchodních alternativ, které by přispěly ke zdravé hospodářské soutěži na automobilovém trhu;

13.

nesouhlasí s tím, aby nezávazný kodex chování stanovoval vzájemnou povinnost mezi franšízovými prodejci a jejich dodavateli, jež by nebyla účinná z hlediska ochrany zájmů prodejců vůči výrobcům; jakýkoli kodex chování by měl být doplněn řádným donucovacím mechanismem, jmenovitě přístupem k náležitému soudnímu řízení;

14.

obává se, že záměru Komise pokračovat v podpoře účinné hospodářské soutěže na následném trhu s motorovými vozidly zavedením možnosti výběru spotřebitelů a skutečným přístupem nezávislých účastníků trhu, nelze prostřednictvím této reformy docílit; souhlasí s Komisí v tom, že soutěžní podmínky na následném trhu mají také přímý vliv na veřejnou bezpečnost;

15.

vyzývá Komisi, aby zachovala 30 % práh u povinnosti nákupu náhradních dílů, aby mohli schválení servisní pracovníci nadále svobodně nakupovat náhradní díly od jiných zdrojů než od výrobců automobilů, a vyhnuli se tak návratu k takřka nedobrovolnému systému dodávání, jenž by měl za následek vyšší ceny náhradních dílů a omezení ostatní činnosti dodavatelů náhradních dílů;

16.

zdůrazňuje, že evropští spotřebitelé a jiní koneční uživatelé by se neměli potýkat s žádnými překážkami, chtějí-li si koupit vozidlo za konkurenční ceny, a to i v případě velkého počtu vozidel a bez ohledu na to, jaký systém distribuce dodavatel zvolí, a měli by mít možnost si zvolit, kde a jakým způsobem bude provedena oprava a údržba jejich vozidla;

17.

v této souvislosti připomíná opětovné výzvy Parlamentu k ekologičtějším vozidlům a prohlášení předsedy Komise o ekologizaci hospodářství; je přesvědčen, že obchodování s více značkami a přístup k servisu oprav a údržby přispívají k dosažení cíle vozidel s nižšími emisemi díky snadnému srovnání vozidel při koupi automobilu a díky plně funkčním vozidlům; znovu požaduje přezkum účinnosti státní pomoci poskytované odvětví motorových vozidel za účelem „ekologické obnovy“;

18.

je znepokojen tím, že pokyny pro odvětví motorových vozidel, které navrhla Komise, nejsou dostatečně přesné k zajištění toho, aby se technické údaje dostaly k nezávislým prodejcům ve stejně rozsáhlém měřítku, jak stanoví nařízení (ES) č. 715/2007 a nařízení (ES) č. 595/2009; dále vyzývá Komisi, aby aktualizovala definici technického údaje s ohledem na technologický pokrok a aby zajistila trvalý přístup k aktualizovaným službám a údajům o dílech ve snadno přístupné elektronické formě;

19.

vyzývá Komisi, aby od 1. června 2010 uplatňovala nová pravidla pro následný trh bez ohledu na opatření, jež mají být přijata ohledně prodeje nových vozidel;

20.

vyzývá Komisi, aby se zabývala novými formami opatření, která omezují zákazníka a jsou v rozporu s hospodářskou soutěží, jako např. jakýkoli druh balíčků služeb poskytovaných dodavatelem po určitou dobu od prodeje zboží po výhradní opravě či údržbě vozidla v rámci sítě vyhrazené pro určitou značku;

21.

vyzývá Komisi, aby pravidelně sledovala fungování nového právního rámce pro automobilové odvětví; zejména vyzývá Komisi, aby provedla důkladné přehodnocení podmínek hospodářské soutěže na primárním trhu motorových vozidel před koncem doby prodloužení a soustředila se na dopad určitých smluvních doložek, jako je obchodování s více značkami, převod podniků a práh pro náhradní díly, jakož i na ustanovení navrhovaného kodexu chování; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi, aby ponechala veškeré možnosti právních úprav otevřené a podnikla vhodné kroky, včetně prodloužení doby platnosti části nařízení MVBER nebo přezkumu nařízení GBER, bude-li se zdát, že podmínky hospodářské soutěže zejména na primárním trhu se výrazně zhoršily;

22.

zdůrazňuje, že Komise by měla informovat Parlament o jakýchkoli změnách nového právního rámce, jež zamýšlí přijmout v důsledku provádění dohledu nad trhem, a že by Parlament měl být konzultován v dostatečném časovém předstihu před přijetím takového rozhodnutí;

23.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. 36, 6.3.1965, s. 533.

(2)  Úř. věst. L 382, 31.12.1986, s. 17.

(3)  Úř. věst. L 336, 29.12.1999, s. 21.

(4)  Úř. věst. L 203, 1.8.2002, s. 30.

(5)  Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 1.

(7)  Úř. věst. C 291, 13.10.2000, s. 1.

(8)  Úř. věst. C 101, 27.4.2004, s. 97.

(9)  Úř. věst. C 187 E, 7.8.2003, s. 149.

(10)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0007.

(11)  Přijaté texty, P6_TA(2009)0186.

(12)  Přijaté texty, P7_TA(2010)0050.


15.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 81/95


Čtvrtek 6. května 2010
Sdělení Komise o evropském partnerství pro boj proti nádorovým onemocněním

P7_TA(2010)0152

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2010 o sdělení Komise o evropském partnerství pro boj proti nádorovým onemocněním (2009/2103(INI))

2011/C 81 E/19

Evropský parlament,

s ohledem na sdělení Komise o evropském partnerství pro boj proti rakovině (KOM(2009)0291),

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1350/2007/ES ze dne 23. října 2007, kterým se zavádí druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013) (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 9. října 2008 na téma „Společně pro zdraví: strategický přístup pro EU na období 2008–2013“ (2),

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (3),

s ohledem na závěry Rady o zmírnění dopadů nádorových onemocnění v Evropě, přijaté dne 10. června 2008 (4),

s ohledem na doporučení Rady 2003/878/ES ze dne 2. prosince 2003 o screeningu nádorových onemocnění (5),

s ohledem na své prohlášení ze dne 11. října 2007 o potřebě komplexní strategie boje proti rakovině (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o boji proti rakovině v rozšířené Evropské unii (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2006 o rakovině prsu v rozšířené Evropské unii (8),

s ohledem na své usnesení ze dne 5. června 2003 o rakovině prsu v Evropské unii (9),

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 646/96/ES ze dne 29. března 1996, kterým se přijímá akční plán Společenství pro boj proti rakovině v rámci činnosti v oblasti veřejného zdraví (1996 až 2000) (10),

s ohledem na rozhodnutí Rady č. 2004/513/ES ze dne 2. června 2004 o uzavření Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku (11),

s ohledem na Evropský kodex proti rakovině: třetí verze,

s ohledem na publikaci World Cancer Report 2008 (Globální zpráva o nádorových onemocněních za rok 2008), kterou vypracovala Mezinárodní agentura pro výzkum nádorových onemocnění (International Agency for Research on Cancer, IARC),

s ohledem na prohlášení Evropského parlamentu o hepatitidě typu C (12),

s ohledem na činnost a závěry nadstranické zájmové skupiny Poslanci EP proti nádorovým onemocněním (MEPs Against Cancer, MAC),

s ohledem na článek 184 Smlouvy o fungování EU,

s ohledem na článek 35 Listiny základních práv Evropské unie (13),

s ohledem čl. 48 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0121/2010),

A.

vzhledem k tomu, že se nádorová onemocnění navzdory pokroku medicíny epidemicky šíří po celém světě,

B.

vzhledem k tomu, že díky protikuřáckým politikám, lepší sekundární prevenci a léčbě některých typů nádorových onemocnění některé státy pokročily ve snižování míry výskytu nádorových onemocnění (14),

C.

vzhledem k tomu, že podle Světové zdravotnické organizace jsou nádorová onemocnění celosvětově jednou z hlavních příčin úmrtí a v roce 2004 způsobila zhruba 13 % všech úmrtí,

D.

vzhledem k tomu, že v roce 2006 byla nádorová onemocnění druhou nejběžnější příčinou úmrtí: na deset úmrtí u žen připadla dvě úmrtí způsobená nádorovým onemocněním, u mužů to byla tři úmrtí z deseti, což znamená, že každý rok se nádorová onemocnění diagnostikují přibližně u 3,2 milionu občanů EU; vzhledem k tomu, že nejvíce úmrtí bylo způsobeno rakovinou plic, tlustého střeva a prsu,

E.

vzhledem k tomu, že podle odhadů Mezinárodní agentury pro výzkum nádorových onemocnění (IARC) je každému třetímu Evropanovi v průběhu jeho života stanovena diagnóza nádorového onemocnění a každý čtvrtý Evropan na tuto nemoc zemře,

F.

vzhledem k tomu, že podle odhadů onemocní v roce 2010 nádorovým onemocněním 3 miliony Evropanů a takřka dva miliony na ně zemřou a podle odhadů na rok 2020 onemocní nádorovým onemocněním 3,4 miliony Evropanů a 2,1 milionů na následky choroby zemře,

G.

vzhledem k tomu, že nejčastější typy nádorových onemocnění se liší v závislosti na pohlaví, a vzhledem k tomu, že ženy jsou nejčastěji postihovány rakovinou prsu, děložního čípku, děložní sliznice, vejcovodu, vaječníků a vagíny, ale také jsou často postiženy rakovinou žaludku a tlustého střeva a konečníku; vzhledem k tomu, že výskyt rakoviny prsu u žen je v mnoha evropských zemích na vzestupu, přičemž postihuje také mladší ženy a vzhledem k tomu, že v EU každoročně onemocní rakovinou prsu 275 000 žen,

H.

vzhledem k tomu, že boj proti nádorovým onemocněním by měl být považován za zásadní součást strategie v oblasti zdraví,

I.

vzhledem k tomu, že zhruba 30 % nádorových onemocnění lze předejít a následky lze zmírnit včasným rozpoznáním nemoci a její léčbou, ačkoli účinnost národních screeningových programů pro ženy se liší a závisí na míře pokrytí ženské populace, dostupnosti mamografu a jeho kvalitě, léčbě a dalších faktorech,

J.

vzhledem k tomu, že nádorová onemocnění u dětí, která jsou nejčastější příčinou úmrtí mladých lidí, může být úspěšně léčena s 80 % mírou přežití,

K.

vzhledem k tomu, že prevence zahrnuje primární prevenci výskytu i sekundární prevenci prostřednictvím screeningu a včasného odhalení,

L.

vzhledem k tomu, že účinná primární prevence může významně přispět ke zlepšení zdraví prostřednictvím plošných zásahů a opatření na podporu zdravého životního stylu,

M.

vzhledem k tomu, že prevence zahrnuje kromě primární prevence výskytu, kterou lze provést snížením expozice populace rakovinotvorným znečišťujícím látkám v životním prostředí, také sekundární prevenci prostřednictvím screeningu a včasného odhalení,

N.

vzhledem k tomu, že výskytu rakoviny děložního čípku (druhého nejběžnějšího druhu rakoviny u žen po rakovině prsu) lze zabránit vhodnými opatřeními, k nimž patří např. aplikace profylaktické vakcíny proti karcinogenním virům,

O.

vzhledem k tomu, že nádorová onemocnění jsou způsobena mnoha faktory v několika stadiích, a vyžadují tudíž nový přístup k prevenci, který by se stejnou měrou zabýval faktory genetiky, životního stylu, zaměstnání a životního prostředí, a to takovým způsobem, který by odrážel skutečné kombinované vlivy různých faktorů, spíše než aby se zaměřoval na izolované příčiny,

P.

vzhledem k tomu, že mezi faktory životního prostředí patří nejen expozice tabákovému kouři v prostředí, radiaci a nadměrnému ultrafialovému záření, ale také expozice chemickým znečišťujícím látkám v potravinách, v ovzduší, v půdě a ve vodě způsobená mimo jiné průmyslovou výrobou, zemědělskými postupy nebo obsahem těchto látek například ve výrobcích odvětví stavebnictví a spotřebních výrobcích,

Q.

vzhledem k tomu, že toto onemocnění vzniká především jako důsledek individuální expozice karcinogenům, které se nalézají v tom, co lidé dýchají, jedí a pijí, nebo kterým jsou vystaveni ve svém soukromém či pracovním prostředí; rozvoj nádorových onemocnění ve významné míře ovlivňují návyky, jako například užívání tabáku, stravovací zvyklosti a zvyklosti ohledně tělesné aktivity – a také pracovní a životní prostředí,

R.

vzhledem k tomu, že podle Světové zdravotnické organizace je minimálně 10 % úmrtí z důvodů nádorových onemocnění ročně způsobeno přímo expozicí karcinogenním látkám na pracovišti; vzhledem k tomu, že takové expozici by se mohlo zamezit nahrazením karcinogenních látek méně škodlivými látkami,

S.

vzhledem k tomu, že rychlá míra nárůstu některých nádorových onemocnění, například rakoviny varlat a nehodginských lymfomů, a nárůst nádorových onemocnění u dětí o 1 % ročně, ke kterým podle WHO za posledních 20 let v Evropě došlo, dokládají nutný podíl faktorů životního prostředí,

T.

vzhledem k tomu, že účinná sekundární prevence zaměřená na včasné odhalení onemocnění může významně přispět ke zlepšení zdravotní prevence a může významně přispět ke zlepšení zdraví, a vzhledem k tomu, že bylo vypočítáno, že provádění celoplošného screeningu rakoviny děložního čípku by mohlo zachránit přes 94 % ztracených let života a každých 152 cytologických vyšetření metodou Papanicolaova testu (PAP test) by mohlo zachránit jeden rok života,

U.

vzhledem k tomu, že chemické látky narušující činnost endokrinních žláz mohou hrát při rozvoji nádorových onemocnění významnou roli, například v případě rakoviny prsu nebo varlat, a vyžadují proto zvláštní opatření,

V.

vzhledem k tomu, že evropské systémy zdravotnictví čelí zásadním problémům týkajícím se jejich dlouhodobé udržitelnosti, přičemž v první řadě jde o vliv stárnutí populace na nároky kladené na pracovní sílu a na celkové výdaje na zdravotnictví; navíc nové technologie, ačkoliv přinášejí podstatné výhody, vyžadují dostatečně vyškolený personál a případně zvýšené výdaje,

W.

vzhledem k tomu, že výskyt některých nádorových onemocnění, například rakoviny děložního čípku, je výrazně vyšší u některých skupin přistěhovalců ženského pohlaví, a je tedy nutné zajistit, aby programy prevence a včasného odhalení byly zaměřeny na tyto rizikové skupiny a aby pro ně byly dostupné,

X.

vzhledem k tomu, že jedním z důvodů rostoucího počtu případů nádorových onemocnění v celé Unii je její stárnoucí populace, a vzhledem k tomu, že nárůst výskytu nádorových onemocnění bude vytvářet další tlak na veřejné finance a produktivitu soukromého sektoru ekonomiky, a že proto zlepšení zdravotních ukazatelů týkajících se nádorových onemocnění rovněž přispěje ke zlepšení dlouhodobých ekonomických ukazatelů,

Y.

vzhledem k tomu, že prevalence nádorových onemocnění koreluje s rostoucím věkem a je úzce spojena se stářím, znamená to, že se stárnutím populace dojde také k nárůstu celkového výskytu nádorových onemocnění; tento trend se projeví především mezi staršími ženami, protože u žen je stále vyšší střední délka života než u mužů, a proto je nezbytné zajistit, aby programy prevence a včasného odhalení byly dostupné nejen ženám ve středním věku, ale také ženám starším a rovněž těm nejstarším,

Z.

vzhledem k tomu, že společné pravomoci Evropské unie a členských států zakotvené v Lisabonské smlouvě se vztahují na společné otázky bezpečnosti v oblasti veřejného zdraví, jako je například ochrana fyzického a duševního zdraví,

AA.

vzhledem k tomu, že úmrtnost na nádorová onemocnění je v nových členských státech vyšší než v EU-15,

AB.

vzhledem k tomu, že podle odhadů WHO je možné alespoň jedné třetině případů nádorových onemocnění předcházet a že prevence představuje nákladově nejefektivnější dlouhodobou strategii pro kontrolu těchto onemocnění a odhaduje se, že nádorovým onemocněním by bylo možné předcházet úpravou nebo vystříháním se klíčových rizikových faktorů, jakými jsou kouření, nadváha, nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny, nedostatek fyzické aktivity a konzumace alkoholu, původci infekcí a expozice některým chemickým látkám a ionizujícímu záření,

AC.

vzhledem k tomu, že špatná výživa, nedostatek fyzické aktivity, obezita, tabák a alkohol jsou rizikovými faktory společnými také pro další chronická onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby, diabetes 2. typu a onemocnění dýchacích cest, a proto by programy prevence nádorových onemocnění měly být prováděny v kontextu integrovaného programu prevence chronických onemocnění,

AD.

vzhledem k tomu, že již v roce 1987 vytvořili odborníci Evropský kodex proti rakovině jako nástroj pro řešení otázky prevence vycházející z vědeckých poznatků,

AE.

vzhledem k tomu, že k důvodům velkých rozdílů při dosažení pětileté míry přežití u většiny typů nádorových onemocnění v Evropě patří zarážející a nepřijatelné rozdíly v kvalitě zařízení pro léčbu nádorových onemocnění, programech preventivních prohlídek, pokynech pro osvědčené postupy vycházející z vědeckých poznatků, radioterapeutických zařízeních a v dostupnosti léčivých přípravků proti nádorovým onemocněním,

AF.

vzhledem k tomu, že v Evropské unii přetrvávají nerovnosti v oblasti zdraví, a vzhledem k tomu, že znevýhodněná společenství jsou v důsledku omezeného přístupu ke zdrojům, informacím a službám vystavena vyššímu riziku nepříznivých důsledků pro zdraví než společenství s vyšším sociálně-ekonomickým postavením,

AG.

vzhledem k tomu, že výskyt nádorových onemocnění může být omezen a kontrolován zaváděním strategií pro včasné odhalování a léčbu těchto onkologických pacientů, které vycházejí z vědeckých poznatků,

AH.

vzhledem k tomu, že podle odhadů lze 25 % všech úmrtí na nádorová onemocnění v Unii připsat kouření; vzhledem k tomu, že kouření způsobuje v celosvětovém měřítku 80 až 90 % případů úmrtí na rakovinu plic a vzhledem k tomu, že počet mladých dívek začínajících kouřit narůstá, což vede k riziku, že v budoucnu poroste počet případů rakoviny plic u žen,

AI.

vzhledem k tomu, že se v posledních 20 letech výskyt rakoviny jater více než zdvojnásobil a v roce 2006 bylo v zemích EU27 zaznamenáno 50 300 nových případů rakoviny jater a 45 771 osob na tuto chorobu zemřelo, a vzhledem k tomu, že je vedle nadváhy a konzumace alkoholu, možné připsat 75–85 % případů primární rakoviny jater dlouhodobým nákazám virovou hepatitidou (B nebo C),

AJ.

vzhledem k tomu, že je dobře známo, že životní styl, a zejména stravovací návyky, ovlivňují vývoj nádorových onemocnění a že dodržování správné výživy proto napomáhá přežití (alespoň u některých typů nádorů) a kvalitě života pacientů s těmito onemocněními,

AK.

vzhledem k tomu, že jistým typům nádorových onemocnění je možné se vyhnout a ke zlepšení zdravotního stavu může obecně dojít přijetím zdravějšího životního stylu, a vzhledem k tomu, že nádorová onemocnění mohou být vyléčena, nebo se mohou výrazně zlepšit vyhlídky na přežití, pokud jsou odhalena v počáteční fázi,

AL.

vzhledem k tomu, že nádorová onemocnění úzce souvisejí se společenským nebo majetkovým postavením a rizikové faktory nádorových onemocnění jsou nejvyšší ve skupinách s nejnižším vzděláním; kromě toho pacienti z nižších socioekonomických tříd mají trvale nižší míru přežití než pacienti z vyšších vrstev,

AM.

vzhledem k tomu, že řádně vypracovaný a spravovaný státní program pro kontrolu nádorových onemocnění snižuje výskyt a mortalitu nádorových onemocnění v některých případech o více než 70 % a zlepšuje život onkologických pacientů bez ohledu na to, s jak omezenými zdroji se země potýká,

AN.

vzhledem k tomu, že mezi členskými státy jsou velké rozdíly, pokud jde o rozvoj, provádění a kvalitu plánů kontroly nádorových onemocnění,

AO.

vzhledem k tomu, že celostátní zavádění účinných screeningových programů pro obyvatelstvo prováděné v souladu s evropskými pokyny, pokud již existují, výrazně zvyšuje kvalitu a dostupnost screeningu nádorových onemocnění, jejich diagnostiky a léčebných služeb pro obyvatelstvo, čímž také zlepšuje boj proti těmto onemocněním,

AP.

vzhledem k tomu, že v rámci EU jsou v současné době značné kvalitativní rozdíly v oblasti screeningu a v časného odhalení nádorových onemocnění a následných postupů; vzhledem k tomu, že se rozdíly týkají zejména používání postupů pro včasné odhalení, které přispívá ke snížení dopadů těchto onemocnění, a to měřitelným a nákladově účinným způsobem,

AQ.

vzhledem k tomu, že vnitrostátní onkologické registry ve všech členských státech jsou pro poskytování srovnatelných údajů o nádorových onemocněních zásadní,

AR.

vzhledem k tomu, že interinstitucionální spolupráce může zvýšit efektivitu našich společných snah,

AS.

vzhledem k tomu, že onkologie není ve všech členských státech uznávána za lékařskou specializaci a že je zapotřebí zajistit nepřetržité vzdělávání lékařů,

AT.

vzhledem k tomu, že právní předpisy Společenství zaručují volný pohyb osob a volný pohyb pracovníků a že svoboda usazování jako princip pomáhá zajistit, že zdravotničtí pracovníci půjdou tam, kde jsou nejvíce zapotřebí, což prospívá bezprostředně pacientům a pomáhá vyhnout se potížím charakteristickým pro pohyb pacientů přes hranice,

AU.

vzhledem k tomu, že tělesné a duševní zdraví spolu úzce souvisí a jsou vzájemně úzce propojeny a že toto dvousměrné propojení je v rámci péče o osoby s nádorovým onemocněním a další uživatele služeb příliš často zanedbáváno,

AV.

vzhledem k tomu, že složitost problematiky nádorových onemocnění vyžaduje lepší komunikaci mezi mnoha nejrůznějšími zdravotnickými pracovníky, kteří se na léčbě onkologických pacientů podílejí, a vzhledem k tomu, že psychosociální péče o onkologické pacienty a péče o jejich duševní zdraví může zlepšit střední délku a kvalitu jejich života,

AW.

vzhledem k tomu, že onkologičtí pacienti nemají v současné době rovný přístup k informacím o léčbě a v každém stadiu své choroby naléhavě potřebují více informací,

1.

vítá návrh Evropské komise založit evropské partnerství pro boj proti nádorovým onemocněním pro období 2009–2013, kterým zamýšlí podpořit členské státy v jejich úsilí bojovat proti nádorovým onemocněním, a to konkrétně vytvořením rámce pro vyhledávání a výměnu informací, kapacit a odborných znalostí v oblasti prevence nádorových onemocnění a jejich kontroly a zapojením příslušných zúčastněných stran z celé Evropské unie do kolektivního úsilí;

2.

je toho názoru, že důrazná akce proti nádorovým onemocněním na evropské úrovni má potenciál vytvořit rámec pro koordinované akce na úrovni členských států a regionální a místní úrovni; evropské partnerství pro boj proti nádorovým onemocněním by mělo doplňovat činnost, kterou v oblasti zdraví v současnosti vyvíjejí evropské instituce, a mělo by na ní stavět, a mělo by usilovat o vytvoření partnerství s dalšími službami a odvětvími, aby zajistilo komplexní přístup k prevenci a léčbě nádorových onemocnění;

3.

konstatuje, že podle článku 168 Smlouvy o fungování EU patří činnost související se zdravotními otázkami přednostně do působnosti členských států, zdůrazňuje však, že je důležité vypracovat plán Společenství, a vybízí Komisi a členské státy, aby společně přijaly opatření vycházející z komplexního přístupu, který začlení zdravotnictví do takových oblastí politik, jako je vzdělávání, životní prostředí, výzkum a sociální otázky;

4.

zdůrazňuje, že pro dosažení reprezentativního a efektivního partnerství by měla být zavedena užší spolupráce se zainteresovanými stranami za účasti občanské společnosti a organizací zaměstnavatelů a zaměstnanců na mezinárodní, evropské, státní, regionální a místní úrovni; tyto zainteresované strany s opravdovým zájmem o zlepšení výsledků v oblasti zdraví by mělo zastřešovat evropské partnerství pro boj proti nádorovým onemocněním; potenciál tohoto fóra pro rozvoj a šíření pokynů pro osvědčené postupy by neměl být podceňován; toto partnerství by mělo rovněž vytvářet komunikační kanály s ostatními fóry, jako je například fórum EU o zdravotní politice, aby zajistilo, že úsilí zaměřené proti nádorovým onemocněním bude náležitě zohledňovat další otázky, jakými jsou nespravedlnost v oblasti zdraví, zdravotní determinanty a úloha zdravotnických pracovníků, které všechny zcela zřejmě ovlivňují prevalenci a léčbu nádorových onemocnění;

5.

vyzývá Evropskou komisi a Evropskou radu, aby s Evropským parlamentem spolupracovaly prostřednictvím dobře koordinovaného interinstitucionálního partnerství, aby došlo ke zmírnění dopadů nádorových onemocnění, a aby současně využily právní základ stanovený v Lisabonské smlouvě k ochraně veřejného zdraví a prevenci onemocnění; Evropská komise a Evropská rada by měly vzít v úvahu různé formální a neformální struktury, které existují za účelem konzultací s poslanci Evropského parlamentu;

6.

vyzývá Komisi, aby upřesnila povahu a zdroje finančních prostředků pro evropské partnerství pro boj proti nádorovým onemocněním;

7.

zdůrazňuje, že komplexní přístup k nádorovým onemocněním a multidisciplinární týmy mohou onkologickým pacientům zajistit efektivnější péči a že integrovaná péče o tyto pacienty, která patřičně zohledňuje psychosociální a duševní pohodu a podporu, je životně důležitou součástí péče a měla by být rovněž podporována;

8.

zdůrazňuje, že je třeba přijmout zvláštní opatření pro vzácná a méně častá nádorová onemocnění s cílem urychlit diagnózu a více zpřístupnit odborné znalosti ve střediscích excelence;

9.

zdůrazňuje, že podle Lisabonské smlouvy může Evropský parlament a Rada v souladu s řádným legislativním postupem a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů přijmout rovněž stimulační opatření zaměřená na ochranu a zlepšení lidského zdraví;

10.

domnívá se, že vzhledem k chybějícím dodatečným finančním prostředkům do konce nynějšího finančního rámce (2013) závisí úspěch partnerství na optimálním využití dostupných zdrojů;

11.

vyzývá členské státy, aby co nejdříve vytvořily integrované plány pro boj proti nádorovým onemocněním, jelikož jsou klíčové pro dosažení ambiciózního dlouhodobého cíle partnerství, kterým je snížit dopady nádorových onemocnění do roku 2020 o 15 %;

12.

vyzývá Komisi, aby vycházela ze zjištění partnerství pro boj proti nádorovým onemocněním, co se týče plánů kontroly nádorových onemocnění, a aby předložila návrh doporučení Rady o plánech kontroly nádorových onemocnění; vyzývá Komisi, aby uplatňování přijatého doporučení každoročně nezávisle monitorovala a sledovala dosažený pokrok;

13.

zdůrazňuje, že prevence je nákladově nejefektivnější odezvou na daný problém, neboť třetině případů nádorových onemocnění je možné předejít, a vyzývá, aby bylo do primární i sekundární prevence systematicky a strategicky investováno více prostředků; zdůrazňuje význam zachování investic do zdraví, zejména prostřednictvím preventivních opatření; proto by Evropská komise a Rada měly uvážit další kroky s cílem zajistit prostředí zlepšující zdraví, včetně činností v oblasti tabáku, výživy a alkoholu, a opatření umožňujících lepší fyzickou aktivitu;

14.

vyzývá partnerství, aby zajistilo, že všechna opatření ve skupině Podpora zdraví a zdravotní prevence a ve skupině Výzkum se budou vztahovat i na položky týkající se faktorů životního prostředí, přičemž faktory životního prostředí budou definovány nejen jako expozice tabákovému kouři v prostředí, radiaci a nadměrnému ultrafialovému záření, ale také jako nebezpečné chemické látky ve vnitřním a venkovním prostředí, jimž jsou lidé vystaveni, a to včetně látek narušujících činnost endokrinních žláz;

15.

domnívá se, že klíčem k prevenci je boj proti rizikovým faktorům nádorových onemocnění, a naléhavě žádá členské státy, aby tuto skutečnost považovaly za prioritu;

16.

zdůrazňuje, že se musíme stále více zaměřovat na kvalitu života vzrůstajícího počtu chronicky nemocných onkologických pacientů, jejichž nemoc nelze vyléčit, ale lze ji na řadu let stabilizovat;

17.

zdůrazňuje, že činnosti zaměřené na snížení nerovnoměrnosti dopadů nádorových onemocnění by měly zahrnovat cílenou podporu zdraví, veřejného vzdělání a preventivních programů a také shromažďování údajů ze státních onkologických registrů obyvatelstva a srovnatelné, úplné a přesné údaje o nádorových onemocněních z těchto registrů;

18.

vyzývá Komisi, aby povzbuzovala členské státy s vysokou úmrtností na nádorová onemocnění, aby provedly reformu svých vnitrostátních onkologických registrů tak, aby mohly poskytovat údaje nezbytné pro informovanější a přesněji zaměřené politiky;

19.

důrazně vyzývá, aby se partnerství proti nádorovým onemocněním a budoucí iniciativy EU, jako například revidované doporučení Rady o screeningu nádorových onemocnění, zabývaly vedle propagace zdraví a boje proti nadváze a konzumaci alkoholu také prevencí a kontrolou chorob, z nichž se mohou vyvinout nádorová onemocnění, například primární a sekundární prevencí virové hepatitidy a ve vhodných případech léčbou;

20.

zdůrazňuje význam screeningu jako jednoho z nejdůležitějších nástrojů v boji proti nádorovým onemocněním; vyzývá členské státy, aby investovaly do programů screeningu nádorových onemocnění, a domnívá se, že tyto iniciativy budou nejúčinnější, budou-li pravidelně dostupné co nejširšímu okruhu osob;

21.

zdůrazňuje, že by měl být vyvinut integrovaný (základní a klinický) výzkum využití výživy při prevenci nádorových onemocnění a léčbě podvýživy spojené s nádorovými onemocněními a také ověřené a obecně přijímané pokyny pro nutriční podporu onkologických pacientů; vyzývá proto naléhavě Komisi, aby poskytla finanční prostředky na rozvoj a ověření integrovaného výzkumu (základního a klinického) ohledně využití výživy při prevenci nádorových onemocnění a při léčbě podvýživy spojené s nádorovými onemocněními, a rovněž i na vypracování obecně přijímaných pokynů pro nutriční podporu onkologických pacientů určených sociálním a zdravotnickým pracovníkům v celé Evropě, a vyzývá členské státy, aby podporovaly provádění těchto pokynů;

22.

zdůrazňuje, že Evropský kodex proti rakovině musí být v zemích EU27 revidován a obecněji a rozhodněji prosazován a že evropského partnerství proti nádorovým onemocněním by měly směřovat své úsilí zejména na nové členské státy;

23.

vyzývá členské státy, aby stanovily právní povinnost provádět registraci případů nádorových onemocnění za použití standardizované evropské terminologie, což umožní hodnotit programy prevence, screeningu a léčby a procenta osob, které tato onemocnění překonají, a dále zajistí srovnatelnost údajů mezi členskými státy a poskytování informací vycházejících z těchto výsledků a zaměřených na širokou veřejnost;

24.

zdůrazňuje, že výskyt nádorových onemocnění může být snížen a kontrolován prováděním strategií pro včasné odhalování a léčbu onkologických pacientů vycházejících z vědeckých poznatků včetně poskytování náležitých informací za účelem zvyšování povědomí o výhodách screeningu u cílových skupin; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby přezkoumaly, zdali screening rakoviny prsu u žen mladších 50 let a starších 69 let slouží užitečným účelům, a žádá Komisi, aby tyto informace shromažďovala a analyzovala;

25.

zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby jednotlivé členské státy EU27 používaly a vyměňovaly si dohodnuté standardy kvality léčby dětských nádorových onemocnění;

26.

vyzývá členské státy, aby zlepšily informovanost o nádorových onemocněních specifických pro jednotlivá pohlaví, a zvýšily tak úroveň prevence a podpořily screening zaměřený na tato onemocnění;

27.

vyzývá Komisi, aby v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum poskytla finanční prostředky pro další rozvoj testování krve a moči (biomarkerové testy), vzhledem k tomu, že tyto postupy včasného odhalení jsou budoucími nástroji pro odhalení různých typů nádorových onemocnění (rakovina prostaty, tlustého střeva, vaječníků, ledvin a močového měchýře);

28.

domnívá se, že prostředky určené v rámci sedmého rámcového programu na boj proti nádorovým onemocněním by měly být využívány efektivněji, například prostřednictvím lepší koordinace mezi různými výzkumnými středisky EU zabývajícími se nádorovými onemocněními;

29.

vyzývá Komisi, aby v plné míře využila svou podpůrnou roli zavedením společných opatření v oblasti výzkumu;

30.

vyzývá, aby byla posílena podpora výzkumu v oblasti prevence nádorových onemocnění, včetně výzkumu účinků škodlivých chemických látek a látek znečišťujících životní prostřední, výživy, životního stylu, genetických faktorů a vzájemného působení všech těchto vlivů, a vyzývá k prozkoumání vazeb mezi nádorovým onemocněním a potenciálními rizikovými faktory, jako jsou tabák, alkohol a léčebné a uměle vyrobené hormony vyskytující se v životním prostředí;

31.

konstatuje, že česká vláda dosud neratifikovala Rámcovou úmluvu Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku, jež vstoupila v platnost v únoru 2005, a proto ji vyzývá, aby tak učinila;

32.

žádá, aby se pozornost výzkumu v oblasti biologického monitorování zaměřila zejména na nejvýznamnější zdroje expozice karcinogenním látkám, zejména na dopravu, průmyslové emise, kvalitu ovzduší ve velkých městech a odpadní a povrchové vody v sousedství lokalit, kde dochází k likvidaci odpadu;

33.

vyzývá Komisi, aby zajistila přijetí rychlejších opatření podle strategie Společenství pro látky narušující činnost endokrinních žláz;

34.

zdůrazňuje, že výsledky výzkumu by měly být co nejdříve převedeny do konkrétních opatření a že nepřetržitý výzkum by neměl být využíván k odkládání opatření proti známým nebo předpokládaným faktorům, které způsobují výskyt nádorových onemocnění nebo k němu přispívají;

35.

vyzývá Komisi, aby členské státy povzbudila k přijímání politik zaměřených na podporu zásad obsažených v globální strategii WHO pro výživu, fyzickou aktivitu a zdraví z roku 2004;

36.

domnívá se, že je třeba prozkoumat souvislost mezi nádorovými onemocněními a pohlavím a že je potřeba provádět konkrétní a ucelený výzkum dopadu pracovního prostředí na tato onemocnění;

37.

vyzývá Komisi, aby všemi dostupnými prostředky podporovala zásadu prevence jak v rámci lékařských postupů, tak i v rámci zdravějšího životního stylu a aby členské státy povzbudila, aby do prevence investovaly více vlastních zdrojů, a to jak do primární prevence (tj. prevence nebo omezování faktorů, které způsobují výskyt nádorových onemocnění nebo k němu přispívají, jako je expozice znečišťujícím látkám v životním prostředí), tak do sekundární prevence (tj. do screeningu a programů včasného odhalení nemocí);

38.

zdůrazňuje potřebu rozsáhlých výzkumných programů, jejichž cílem bude vývoj nekarcinogenních alternativ škodlivých látek; měly by se podporovat inovace, které by měly vést k postupnému vyřazení všech škodlivých látek, jež se hromadí v lidském těle nebo životním prostředí a které způsobují nádorová onemocnění nebo mají mutagenní účinky; v dlouhodobém hledisku by tyto látky měly být na trhu nahrazeny;

39.

domnívá se, že postupy a metody včasného odhalení by měly být před jejich širokým použitím komplexněji prozkoumány, aby se zajistilo, že jejich použití a aplikace budou bezpečné a budou vědecky podložené; proto je nezbytné, aby tento výzkum vedl k jednoznačným a vědecky podloženým doporučením a pokynům;

40.

domnívá se, že finanční prostředky určené v současnosti na boj proti nádorovým onemocněním v EU nejsou dostatečné pro nezbytný výzkum a koordinaci, ani pro řádné poskytování informací o prevenci občanům EU;

41.

vybízí Evropskou komisi, aby do svého finančního výhledu začlenila finanční prostředky určené na podporu prevence nádorových onemocnění;

42.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci evropského partnerství pro boj proti nádorovým onemocněním zřídily Evropskou síť pro prevenci nádorových onemocnění, která se bude zabývat zdravotními faktory relevantními pro nádorová onemocnění, včetně faktorů životního prostředí;

43.

vyzývá Komisi, aby povzbuzovala a podporovala iniciativy, jež zahrnují široký okruh zúčastněných subjektů, za účelem prevence nádorových onemocnění prostřednictvím snížení expozice karcinogenním látkám a jiným látkám podílejícím se na vzniku nádorových onemocnění při práci a v životním prostředí a prostřednictvím propagace zdravého životního stylu, zejména v souvislosti s hlavními rizikovými faktory – tabákem, alkoholem, obezitou, špatnou výživou, nedostatkem pohybu a vystavováním se slunci –, a aby tyto iniciativy byly zaměřeny zejména na děti a dospívající;

44.

vyzývá k tomu, že je třeba řešit problémy související s životním prostředím a zdravím, které mají dopad na rozvoj specifických typů nádorových onemocnění, v souvislosti s tím, co bylo definováno podle Evropského akčního plánu pro životní prostředí a zdraví na období 2004–2010, a to zejména posouzením následných vnitrostátních akčních plánů pro zdraví a životní prostředí a prostřednictvím spolupráce mezi členskými státy ohledně výsledků dosažených v rámci tohoto procesu, aby se zajistilo, že výsledky dosažené v jednotlivých zemích pomohou k tomu, aby v této oblasti byla přijata opatření na evropské úrovni;

45.

zdůrazňuje, že optimální péče o pacienta vyžaduje multidisciplinární přístup a že úloha onkologa jako osoby, která pacientovi podává informace, je ústřední, a že pro zajištění optimální kvalifikace lékařů, kteří používají farmaka pro léčbu nádorových onemocnění, jsou vzdělání, jasná kritéria a pokyny nezbytné;

46.

vyzývá Komisi a partnerství, aby s ohledem na nejnovější vědecký pokrok přezkoumaly doporučení Rady o screeningu nádorových onemocnění, a podpořily tak budoucí evropské akreditační/certifikační programy pro screening, diagnostiku a léčbu nádorových onemocnění, které budou navrženy na základě evropských pokynů pro zajištění kvality, s ohledem na to, že tyto programy by mohly také sloužit jako příklad pro další oblasti zdravotní péče;

47.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly informační kampaně o screeningu nádorových onemocnění zaměřené jak na širokou veřejnost, tak na všechny poskytovatele zdravotní péče, a také výměnu osvědčených postupů v oblasti využívání opatření pro prevenci a včasné rozpoznání nádorových onemocnění, jako je finančně efektivní zařazení vhodného testování lidského papillomaviru (HPV) do screeningu rakoviny děložního čípku a očkování proti HPV, které chrání mladé ženy před rakovinou děložního čípku, a žádá evropské partnerství pro boj proti nádorovým onemocněním, aby prozkoumalo zda je nutné aktualizovat doporučení Rady o screeningu nádorových onemocnění tak, aby byly za účelem efektivního screeningu rakoviny prostaty u mužů zohledněny vědecké poznatky;

48.

vyzývá Komisi, aby využila již existující Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a doplnila jeho mandát o nepřenosné nemoci a aby z něj učinila ústředí výzkumu nádorových onemocnění v EU, kde by mohly být soustřeďovány a analyzovány údaje, které již byly v jednotlivých členských státech získány, s cílem poskytnout vědcům a lékařům osvědčené postupy a lepší poznatky o tomto onemocnění;

49.

vítá návrh Komise o evropském partnerství pro boj proti nádorovým onemocněním na období 2009–2013 a návrh na zmírnění dopadů nádorových onemocnění zavedením celoplošného screeningu rakoviny prsu, děložního čípku, tlustého střeva a konečníku do roku 2013 a vyzývá členské státy, aby se do uplatňování těchto pokynů plně zapojily;

50.

vyzývá Komisi, aby vypracovala chartu na ochranu práv onkologických pacientů a chronicky nemocných osob na pracovišti, jejímž cílem bude od společností požadovat, aby pacientům umožnily setrvat v průběhu léčby v zaměstnaneckém poměru a po jejím ukončení se na trh práce vrátit;

51.

vyzývá Komisi, členské státy a Evropskou agenturu pro chemické látky, aby prováděly nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), a aby aktualizovaly seznam látek vzbuzujících zvlášť velké obavy, který zahrnuje karcinogenní látky;

52.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s partnerstvím prosazovala a podporovala iniciativy bránící dovozu zboží, které obsahuje karcinogenní chemické látky, a aby přijala celoevropská opatření zaměřená na zintenzivnění kontrol za účelem zjištění těchto chemických látek, které se mohou nacházet v potravinách, a to včetně pesticidů;

53.

konstatuje, že se kvalita paliativní péče o nevyléčitelně nemocné onkologické pacienty v jednotlivých členských státech liší a že by jí mohla prospět výměna osvědčených postupů, a vyzývá proto Komisi a členské státy, aby propagovaly a podporovaly paliativní péči a vytvořily pro ni příslušné pokyny;

54.

zdůrazňuje, že by měla být věnována větší pozornost psychosociálním a profesním rehabilitačním programům pro onkologické pacienty, které by zahrnovaly široké spektrum aktivit zaměřených na informovanost, poradenství, rady ohledně případných změn životního stylu a chování, psychologickou podporu a otázky sociálního zabezpečení; zdůrazňuje význam monitorování a posuzování stavu duševního zdraví osob s nádorovým onemocněním;

55.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že budou k dispozici dostatečné zdroje pro biologické výzkumy vedené u osob v celé EU, aby bylo možné sledovat karcinogenní látky a jiné látky podílející se na vzniku nádorových onemocnění, a posoudit tak účinnost politik;

56.

domnívá se, že úkolem partnerství je účinné začlenění již existujících iniciativ v oblasti koordinace výzkumu nádorových onemocnění a větší podpora partnerství veřejného a soukromého sektoru v zájmu povzbuzení výzkumu a screeningu, zejména v oblasti snímkování;

57.

domnívá se, že navrhovaná struktura je nedostatečná, neboť nedefinuje jasně specifické cíle činnosti a nestanoví, jakým způsobem budou plány členských států začleněny do boje proti nádorovým onemocněním v období do roku 2013, a vyzývá Komisi, aby tento nedostatek napravila;

58.

žádá, aby bylo přiděleno více finančních prostředků na programy regionální politiky a programy Evropského sociálního fondu zaměřené na podporu vzdělávání a informovanosti občanů o ochraně proti nádorovým onemocněním a předcházení tomuto onemocnění;

59.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že právní předpisy Společenství budou obsahovat pobídky jak pro průmysl, tak pro vědeckovýzkumné pracovníky s cílem podporovat nepřetržitý výzkum a zajistit nové ověřené léky a léčebné postupy k boji proti nádorovým onemocněním a kontrole jejich výskytu;

60.

zdůrazňuje, že je důležité provést revizi směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/20/ES ze dne 4. dubna 2001 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se uplatňování správné klinické praxe při provádění klinických hodnocení humánních léčivých přípravků (směrnice o klinickém hodnocení) (15) s cílem podpořit rozšíření výzkumu nádorových onemocnění, zaměřeného zejména na screening, včetně včasného odhalení nádorových onemocnění, aniž by však přehlížela vliv souvisejících nákladů na nekomerční výzkumný sektor, a aby zvýšila dostupnost informací o probíhajících a úspěšně ukončených klinických zkouškách pro pacienty a širokou veřejnost;

61.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že právní předpisy EU budou obsahovat pobídky pro výzkumné pracovníky a průmysl zaměřené na rozvoj v oblasti výživy a dalších přírodních produktů, jejichž cílem bude prevence nádorových onemocnění a které budou ověřeny nutrigenomickým a epigenetickým výzkumem;

62.

trvá rovněž na tom, že je nezbytně nutné zavést patent Společenství a také mezinárodní patent;

63.

vyzývá Komisi, aby prostřednictvím sítí zdravotnických pracovníků zabezpečila šíření osvědčených postupů pro léčbu a péči, a zajistila tak, že občané budou mít přístup k nejlepší léčbě, která je k dispozici;

64.

vyzývá členské státy a Evropskou komisi k vypracování a posílení iniciativ, které by zajistily podporu pro osoby přímo či nepřímo postižené nádorovými onemocněními, a to zejména zahájením a rozvojem psychologické péče a podpory pro vyléčené osoby v celé EU;

65.

vyzývá členské státy a Komisi, aby všemi prostředky usilovaly o vypracování pravidel pro společnou definici zdravotního postižení, která bude zahrnovat osoby s chronickým onemocněním nebo nádorovým onemocněním, a aby současně zajistily, že členské státy, které tak zatím neučinily, neprodleně přijmou nezbytná opatření pro případné zahrnutí těchto osob do svých vnitrostátních definic zdravotního postižení;

66.

naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že léky proti nádorovým onemocněním, včetně případů léčby vzácných a méně běžných nádorových onemocnění, budou dostupné jednotně všem pacientům, kteří je potřebují, ve všech členských státech; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly konkrétní a koordinovaná opatření, jež by snížila rozdíly v přístupu k léčbě nádorových onemocnění a péči o onkologické pacienty, a aby do nich zahrnuly nové léky proti tomuto onemocnění, jež byly v poslední době uvedeny na trh;

67.

očekává, že členské státy přijmou zdokonalené strategie pro informování o důležitosti screeningu rakoviny prsu, děložního čípku a tlustého střeva s cílem zvýšit míru přijímání těchto pacientů a účasti ze strany všech cílových skupin obyvatelstva, se zvláštním zřetelem na začlenění menšinových a socioekonomicky znevýhodněných skupin;

68.

zdůrazňuje, že cíle vytyčené partnerstvím pro boj proti nádorovým onemocněním jsou dlouhodobé, a vyzývá proto evropské instituce, aby v budoucím rozpočtu Společenství pro zdravotnictví podpořily udržitelnost a životnost partnerství pro boj proti nádorovým onemocněním v horizontu 10 let; vyzývá Komisi, aby posuzovala a monitorovala pokrok a účinnost provádění doporučení evropského partnerství, a každoročně o této skutečnosti podávala zprávy;

69.

domnívá se, že správné uplatňování stávajících právních předpisů o látkách, které způsobují nádorová onemocnění, nebo k nim přispívají, je nanejvýš důležitým článkem boje proti nádorovým onemocněním; vyzývá proto Komisi, aby zajistila úplné provádění příslušných právních předpisů ohledně zdraví zaměstnanců a aby rychle a rozhodně podpořila vytvoření komplexního seznamu látek vzbuzujících zvlášť velké obavy, který se stane odrazovým můstkem pro rychlá rozhodnutí o látkách CMR v kontextu povolování podle nařízení REACH;

70.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.


(1)  Úř. věst. L 301, 20.11.2007, s. 3.

(2)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0477.

(3)  Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.

(4)  Rada Evropské unie, závěry Rady o zmírnění dopadů nádorových onemocnění, 2876. zasedání Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, Lucemburk, 10. června 2008.

(5)  Úř. věst. L 327, 16.12.2003, s. 34.

(6)  Úř. věst. C 227 E, 4.9.2008, s. 160.

(7)  Úř. věst. C 247 E, 15.10.2009, s. 11.

(8)  Úř. věst. C 313 E, 20.12.2006, s. 273.

(9)  Úř. věst. C 68 E, 18.3.2004, s. 611.

(10)  Úř. věst. L 95, 16.4.1996, s. 9.

(11)  Úř. věst. L 213, 15.6.2004, s. 8.

(12)  Úř. věst. C 27 E, 31.1.2008, s. 247.

(13)  Úř. věst. C 364, 18.12.2000, s. 1.

(14)  Jemal A., Ward E., Thun M. (2010) Declining Death Rates Reflect Progress against Cancer, PLoS ONE 5(3): e9584.doi:10.1371/journal.pone.0009584.

(15)  Úř. věst. L 121, 1.5.2001, s. 34.


15.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 81/107


Čtvrtek 6. května 2010
Mobilizace informačních a komunikačních technologií pro usnadnění přechodu k energeticky účinnému nízkouhlíkovému hospodářství

P7_TA(2010)0153

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2010 o mobilizaci informačních a komunikačních technologií pro usnadnění přechodu k energeticky účinnému nízkouhlíkovému hospodářství (2009/2228(INI))

2011/C 81 E/20

Evropský parlament,

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 12. března 2009 o mobilizaci informačních a komunikačních technologií pro usnadnění přechodu k energeticky účinnému nízkouhlíkovému hospodářství (KOM(2009)0111) a na následné doporučení ze dne 9. října 2009 (C(2009)7604,

s ohledem na sdělení Komise „Investujeme dnes do Evropy zítřka“ (KOM(2009)0036),

s ohledem na závěry zasedání Evropské rady ze dne 11.–12. prosince 2008, a zejména na cíle stanovené v oblasti klimatu a energie,

s ohledem na Plán evropské hospodářské obnovy vytvořený s cílem co nejrychlejšího návratu k hospodářskému růstu (KOM(2008)0800),

s ohledem na sdělení Komise „Zlepšování energetické účinnosti prostřednictvím informačních a komunikačních technologií“ (KOM(2008)0241),

s ohledem na politickou dohodu mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov (přepracování) (KOM (2008)0780),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2008 nazvané „Akční plán zavádění inteligentních dopravních systémů v Evropě“ (KOM(2008)0886),

s ohledem na sdělení Komise s názvem „Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností“ (KOM(2006)0545),

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0120/2010),

A.

vzhledem k tomu, že opatření na zmírnění dopadů změn klimatu vyžadují přijetí konkrétních nástrojů zaměřených na snižování spotřeby energie a emisí skleníkových plynů, zejména prostřednictvím opatření na podporu energetické účinnosti a obnovitelných energií,

B.

vzhledem k tomu, že pouze prostřednictvím souboru opatření usilujících o úspory a účinnost energie a opatření doplňkových bude možné dosáhnout ambiciózních cílů týkajících se klimatu a energetiky, které si Evropská unie předsevzala splnit do roku 2020, zejména v rámci výzkumu a inovace, a to soustavným stanovováním ambiciózních cílů pro odvětví s neregulovaným obchodováním s emisemi a pro energeticky náročné produkty,

C.

vzhledem k tomu, že energetické úspory nejsou zajišťovány dostatečně rychle, aby bylo dosaženo cílů do roku 2020 a stávající opatření související s využíváním informačních a komunikačních technologií (IKT) neodpovídají rozsahu úkolů směřujících k udržitelnému nízkouhlíkovému energetickému systému,

D.

vzhledem k tomu, že odvětví IKT se v Evropě podílí přibližně 8 % na spotřebě elektrické energie a 2 % na vytváření emisí uhlíku (1,75 % je způsobeno využíváním produktů a služeb IKT a 0,25 % jejich výrobou) a zanechává rychle rostoucí uhlíkovou stopu,

E.

vzhledem k tomu, že IKT představují téměř 7 % pracovní síly a více než 6 % HDP, a vzhledem k tomu, že existuje vážné nebezpečí, že EU ztratí své vedoucí postavení v odvětví digitálních technologiích, je naprosto nezbytné urychlit inovaci tohoto odvětví jak ve prospěch našeho klimatu, tak pro budoucí vytváření „zelených“ pracovních míst,

F.

vzhledem k tomu, že odvětví IKT má obrovský nevyužitý potenciál v úsporách energie a může prostřednictvím velké řady aplikací přispět ke zvýšení energetické účinnosti; rovněž vzhledem k tomu, že tyto aplikace nebyly do dnešní doby dostatečně využívány,

G.

vzhledem k tomu, že IKT mohou výrazně přispět k energetické účinnosti budov a dopravy a k výrobě a distribuci energie, čímž přispějí k dosažení cílů 20 % úspor energie do roku 2020,

H.

vzhledem k tomu, že obnovitelné zdroje energie jsou efektivně využitelné k pokrytí poptávky po elektrické energii informačních a komunikačních technologiích a že systémy založené na IKT mohou snížit energetickou spotřebu budov až o 17 % a emise uhlíku z dopravy až o 27 %,

I.

vzhledem k tomu, že profesní a obchodní organizace, zejména v odvětví dopravy, ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví, mají při snižování energetické spotřeby nezastupitelnou úlohu a z tohoto pohledu by měly také podporovat uplatňování informačních a komunikačních technologií,

J.

vzhledem k tomu, že IKT jsou technologie umožňující snižování emisí skleníkových plynů prostřednictvím distribučních elektrických sítí (inteligentní sítě), inteligentního řešení budov a domů, měřicích systémů, eko-efektivní dopravy a dematerializace, ekologických průmyslových postupů a udržitelnosti podnikové organizace,

K.

vzhledem k tomu, že motorizované průmyslové systémy představují 65 % celosvětového elektrického výkonu spotřebovaného průmyslovou činností a že rozšíření inteligentních motorů by vedlo ke snížení produkce CO2 o 0,97 gt do roku 2020,

L.

vzhledem k tomu, že je třeba disponovat kompatibilními metodami a nástroji k měření a kontrole účinnosti spotřeby energie; vzhledem k tomu, že zavedení inteligentních měřičů může snížit spotřebu energie až o 10 %, podpořit větší využívání distribuované výroby elektrické energie (mikrovýroba) a snížit ztráty v malokapacitních sítích, a tím přispět k rozšíření obnovitelných energií,

M.

vzhledem k tomu, že využívání těchto technologií přímo souvisí s šířením a rozvojem širokého pásma v Evropě,

N.

vzhledem k tomu, že je zapotřebí co nejlépe využít činností, které byly do dnešního dne uskutečňovány v rámci evropské politiky výzkumu a inovací, jakož i výměny informací a osvědčených postupů, a vzhledem k tomu, že program výzkumu a vývoje a strukturální fondy EU a také činnosti členských států a finanční mechanismy Evropské investiční banky musí být pro dosažení součinnosti lépe koordinovány,

O.

vzhledem k tomu, že některé úkoly a pravomoci v oblasti územního plánování, dodávek energie, bytové výstavby a řízení dopravy jsou v rukou členských států, regionů nebo orgánů místních správy,

P.

vzhledem k tomu, že je důležité informovat spotřebitele o nových technologiích a jejich případných ekonomických a energetických přínosech, jakož i o rozvoji zdokonalených kapacit, které jim umožní spravovat jejich vlastní spotřebu energie,

Q.

vzhledem k tomu, že v současné době 15–20 % prostředků vydaných na operační datová střediska se zbytečně vynakládá na napájení a chlazení,

R.

vzhledem k ekologické stopě, kterou zanechávají IKT, jestliže mají zaručit dostupnost on-line služby v jednotlivých odvětví,

S.

vzhledem k úloze, kterou sehrává energetická účinnost v řešení narůstajících obav souvisejících s energetickou bezpečností v rámci Evropské unie,

1.

vítá sdělení a následné doporučení Evropské komise, s níž sdílí hlavní body;

2.

vyzývá k zavedení opatření, která by zajistila, že v souvislostí s inteligentním měřením bude zachována důvěrnost osobních informací;

3.

žádá proto Komisi, aby do konce roku 2010 předložila soubor doporučení s cílem zajistit, aby inteligentní měřiče byly zavedeny podle harmonogramu stanoveného ve třetím balíčku opatření pro vnitřní trh s energií a aby byly definovány minimální funkční specifikace pro inteligentní měřiče, které by spotřebitelům umožnily lépe řídit svou spotřebu energie a vyrovnat křivku odběru a rovněž by usnadnily zavádění nových služeb v oblasti energie a zřízení inovační, harmonizované a interoperabilní inteligentní evropské rozvodné sítě při zohlednění všech osvědčených postupů, které se osvědčily již v některých členských státech, zejména v oblasti řízení obousměrného toku výkonu a informací v reálném čase; při definování minimálních funkčních specifikací by měla být vzata v potaz práce odvedená Evropskou organizací pro normalizaci, CEN, CENELEC a ETSI v průběhu stanovování „dodatečných funkčních specifikací“ podle mandátu 441 o normalizaci inteligentních měřičů;

4.

zdůrazňuje, že pokud jde o získávání potenciálů úspor energie, v následujících desetiletích se očekává realizace významného technického pokroku a organizačních inovací se silnou vazbou na IKT;

5.

bere v úvahu, že IKT jsou nepostradatelné pro oddělení hospodářského růstu od emisí skleníkových plynů za využití tří základních strategií pro zmírnění dopadů klimatických změn: snižování spotřeby energie, růst energetické účinnosti, využívání obnovitelných zdrojů energie;

6.

konstatuje, že srovnávat existující údaje v jednotlivých členských státech a zlepšovat energetickou účinnost bude možné pouze tehdy, pokud budou přijaty společné metody k měření spotřeby energie a emisí uhlíku a porovnávací metody pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost v odvětví stavebnictví; zdůrazňuje mimoto, že je zapotřebí urychleně přistoupit ke standardizaci IKT jakožto k minimálnímu požadavku pro vzájemnou součinnost; domnívá se, že standardizace by se měla týkat nejen měřících funkcí, ale také přístupu ke smluvním informacím a informacím o spotřebě, možnosti komunikace s centrálními systémy provozovatelů prostřednictvím elektrické sítě a zařízení umožňujícího dálkové připojení a odpojení operačního zařízení;

7.

zdůrazňuje, že standardizace IKT je součástí obecných standardizačních aktivit a přispívá k plnění politických cílů zlepšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, jak je uvedeno v Lisabonské strategii; podpora zavádění Pracovního programu standardizace IKT 2009 stanovila tyto prioritní oblasti: eHealth, e-Inclusion (začleňování občanů do informační společnosti), inteligentní dopravní systémy, IKT pro životní prostředí, elektronický obchod, elektronické dovednosti, eLearning, ochrana osobních údajů, soukromí, bezpečnost na internetu a informační bezpečnost;

8.

domnívá se, že pokud IKT mohou přispět k energetickým úsporám tím, že budou neustále sledovat údaje, a umožní tak optimalizaci veřejné a soukromé spotřeby energie a zlepšení energetické účinnosti v řadě odvětví, mělo by jít odvětví IKT příkladem – vzhledem k exponenciálnímu růstu své vlastní spotřeby energie – tím, že se zasadí o její výrazné snížení; vyzývá Komisi, aby se v budoucnu zabývala tím, jak IKT mohou přispět k hospodářství účinnému z hlediska využívání zdrojů;

9.

zdůrazňuje, že Evropa by měla být iniciátorem v rozvoji nízkouhlíkových aplikací IKT; domnívá se, že zásadní význam mají podpora špičkových znalostí v oblasti vývoje IKT a veřejné a soukromé investice do vysoce rizikového výzkumu a inovací spolupracujících s IKT;

10.

je toho názoru, že IKT hrají důležitou úlohu při měření dopadů globální změny klimatu, při jejich kvantifikaci a hodnocení opatření na ochranu klimatu, a mohou tak přispívat k doladění politiky klimatu;

11.

zdůrazňuje proto, že k zapojení odvětví IKT do snižování vlastní spotřeby energie by mělo dojít zejména v datových centrech;

12.

zdůrazňuje význam spotřeby energie v odvětví IKT a vyzývá k tomu, aby v tomto odvětví bylo uplatňováno doporučení Komise (C(2009)7604) co nejdříve a v rámci lhůt stanovených v doporučení;

13.

domnívá se, že k získání potenciálů úspory energie v příštích desetiletích by se distribuční elektrické sítě mohly stát inteligentními sítěmi s flexibilními a řízenými toky energie využívajícími vyspělé informační technologie;

14.

konstatuje, že IKT se mohou velmi dobře uplatnit v oblastech, jako jsou domácnosti a stavebnictví, doprava, logistika a v průmyslových odvětvích, a mohou pomoci zlepšit energetickou účinnost a její řízení; upozorňuje, že toto uplatnění má mimo jiné dopad na distribuci elektřiny, osvětlení, vytápění, chlazení, ventilaci, klimatizaci a na možnosti, jež nabízí IKT, pokud jde o měření, kontrolu a automatizaci; domnívá se, že inteligentní měřiče, efektivní osvětlení, „cloud computing“ (poskytování služeb a programů uložených na internetu) a šíření softwaru mohou změnit vzorce využívání energetických zdrojů;

15.

konstatuje, že IKT mohou zajišťovat plánování měst a řízení městské infrastruktury pomocí inovačních řešení zaměřených na snížení emisí uhlíku;

16.

domnívá se, že uplatňování IKT může hrát klíčovou úlohou zejména při zvyšování energetické účinnosti v oblasti správy a fungování městských aglomerací; má za to, že projekt inteligentních měst („smart cities“) ukazuje potenciál IKT pro snížení spotřeby energie, a vybízí další města, aby zlepšila své výsledky a osvojila si osvědčené postupy.

17.

zdůrazňuje, že užší spolupráce mezi orgány veřejné správy a poskytovateli veřejných služeb při zavádění inteligentních měřicích systémů by mohla snížit náklady a poskytnout lepší služby spotřebitelům;

18.

zdůrazňuje, že je důležité zapojit veřejné služby, města a obce do rozhodovacího procesu, jehož cílem je zavést konkrétní opatření související se snižováním spotřeby energie a energetickou účinností; zdůrazňuje význam IKT v této oblasti;

19.

podtrhuje, že každé odvětví, které se podílí na spotřebě energie, musí v rámci svých možností přispět ke zlepšení energetické účinnosti; konstatuje, že splnění globálního cíle stanoveného na evropské úrovni povede k úsporám energie na všech úrovních;

20.

zdůrazňuje, že také odvětví IKT musí usilovat o zlepšení energetické účinnosti a širší využívání dodávek energie bez emisí uhlíku prostřednictvím rozvoje zařízení, komunikačních sítí a přenosových soustav; Evropská komise musí zároveň pružně přizpůsobit právní úpravu technickému rozvoji odvětví;

21.

zdůrazňuje, že v odvětví průmyslu jsou měřicí a řídicí technologie spolu s příslušným softwarem zásadní pro dosažení potenciálů nezbytných k úspoře zdrojů;

22.

vyjadřuje politování nad pomalým pokrokem ve využívání potenciálu energetické účinnosti a úspor energie pro snižování emisí skleníkových plynů; vyzývá Komisi, aby při provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009, kterou se zavádí rámec pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (1), plně zohlednila potenciál IKT v oblasti úspor;

23.

zdůrazňuje význam, který má vliv IKT na energetickou účinnost, což bylo také zdůrazněno tím, že v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (2) byla v roce 2007 tato otázka označena za zvláštní prioritu;

24.

domnívá se, že k oživení evropského hospodářství je především zapotřebí, aby jednotlivé členské státy investovaly do nových technologií, zejména do rozvoje širokého pásma, které podpoří hospodářský růst, přístup stále rostoucího počtu evropských občanů a podniků k novým systémům a novým aplikacím a umožní splnit do roku 2020 cíle týkající se energetické účinnosti, které si Evropská unie předsevzala; rozvoj IKT týkající se přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství navíc přispěje ke snížení závislosti na dodávkách energie a také k vyrovnání se s vysokými náklady na suroviny;

25.

vyzývá členské státy, aby prostřednictvím rozvoje příslušné infrastruktury zvýšily dostupnost širokopásmového internetu pro všechny občany EU, a zajistily tak rovný přístup k on-line službám, které snižují potřebu cestovat;

26.

nabádá k rozvoji a šíření služeb on-line (elektronických bankovních služeb, elektronického obchodu, programů eGovernment, eLearning a eHealth) a práce na dálku, což umožní zlepšovat kvalitu služeb nabízených občanům a současně snižovat emise uhlíku; žádá členské státy, aby tyto služby rozvíjely, neboť šetří nejen čas občanům, ale umožňují i omezovat dopravu;

27.

zdůrazňuje význam logistiky při racionalizaci dopravy a snižování emisí CO2; uznává potřebu nárůstu veřejných a soukromých investic do nástrojů IKT pro rozvoj inteligentních energetických infrastruktur pro dopravu, a zejména pro zajištění elektronické podpory nákladní dopravy a inteligentních dopravních systémů (ITS);

28.

domnívá se, že využívání inteligentních dopravních systémů aplikovaných na silniční dopravu a vybavených rozhraním pro ostatní druhy dopravy může přispět ke snížení dopravní neprůjezdnosti a negativních dopadů na životní prostředí, které z ní vyplývá; domnívá se, že díky aplikaci IKT v osobní dopravě a díky tomu, že jsou k dispozici nové technologie a minimální informace o silniční dopravě, interakci silnice s pneumatikou a o klimatických podmínkách, které by byly viditelné také na vozidle, bude možné cestovat a přepravovat zboží efektivněji, rychleji a bezpečněji;

29.

zdůrazňuje význam IKT v plánování nové evropské dopravní politiky; vyzývá Komisi k začlenění produktů a služeb IKT do těchto plánů, mimo jiné při regulaci dopravních toků, zvyšování intermodality v dopravě a optimalizaci rovnováhy mezi různými druhy dopravy;

30.

vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly aplikace nezbytné pro zavedení technologické infrastruktury umožňující omezení silniční dopravy a rozvoj intermodality;

31.

zdůrazňuje, že k získání úspor energie v odvětví dopravy by cesty mohly být nahrazeny virtuálními setkáními a že inteligentní dopravní systémy umožní vysokou efektivitu dopravních systémů;

32.

naléhavě vybízí Komisi k tomu, aby vystupňovala své úsilí v oblasti využívání IKT v dopravě, zejména s přihlédnutím k použití monitorovacích nebo měřících dopravních zařízení; považuje za podstatné, aby výsledky měření byly zohledněny při řízení dopravy v reálném čase a dále při rozvoji a zlepšování dopravních sítí aglomerací a regionálních dopravních sítí;

33.

žádá Komisi, aby zvýhodnila rozšíření inteligentních motorů, a podpořila tak hlavní odvětví a dotčené společné technologické platformy;

34.

zdůrazňuje potřebu společné strategie vývoje a výroby elektrických vozů; dále vyzývá Komisi, aby mezi priority zařadila projekty inteligentních vozů a inteligentních silnic, jakož i výzkum a vývoj pilotních projektů zařízení V2V a V2R, které mohou otevřít cestu novým obchodním příležitostem pro evropské společnosti IKT;

35.

doporučuje, aby v rámci působnosti Evropského inovačního a technologického institutu byly prioritou iniciativy rozvoje informačních a komunikačních technologií (IKT) zaměřené na udržitelná inteligentní města, protože více než 80 % obyvatel států EU bydlí ve městech, která stojí před největšími výzvami současnosti, jež se týkají evropských společností v oblasti udržitelného rozvoje, mobility, komunikace, zdraví, bezpečnosti, prosperity atd.;

36.

zdůrazňuje, že budoucí návrh Komise na vymezení nové evropské digitální agendy by měl směřovat k zahrnutí IKT do nízkouhlíkového hospodářství; vyzývá k využívání IKT umožňujících snížení emisí CO2 na požadovanou úroveň v rozhodujících odvětvích do roku 2020 a vyzývá k podpoře zodpovědné spotřeby energie, zejména instalací inteligentních měřičů; upozorňuje také, že by měly být stanoveny zvláštní cíle pro snížení stopy z IKT do roku 2015;

37.

konstatuje, že značnou překážkou k rozšíření používání IKT v průmyslu a veřejných službách je nedostatečná úroveň nezbytného vzdělávání v této oblasti;

38.

doporučuje, aby bylo dodrženo ustanovení o přezkumu směrnice o energetické náročnosti budov a aby byla její působnost v rámci příštího přezkumu rozšířena tak, že by se vztahovala i na menší budovy; naléhavě žádá členské státy, aby tuto směrnici provedly; rovněž doporučuje, aby IKT byly zařazeny mezi prováděcí opatření týkající se energetické účinnosti; nabádá členské státy, aby certifikáty energetické náročnosti pro veřejné budovy zveřejňovaly a sestavovaly tak, aby byly snadno srovnatelné;

39.

domnívá se, že je zásadní co nejrychleji rozšířit inteligentní domácí elektrospotřebiče (smart appliance) prostřednictvím komerčního využití společné technologické iniciativy ARTEMIS;

40.

domnívá se, že širší využívání IKT podpoří evropský ekonomický růst, povede k vytvoření nových kvalifikovaných pracovních míst a k rozvoji trhu s novými technologiemi zaměřenými na zlepšení energetické účinnosti a vytváření „zelených“ pracovních míst; domnívá se, že je třeba významných investic jak pro výzkum a vývoj, tak pro využití stávajících technologií; žádá členské státy, aby podporovaly jak veřejné, tak soukromé investice do energetické účinnosti; v tomto ohledu znovu zdůrazňuje odpovědnost členských států a Komise jakožto veřejných zadavatelů;

41.

zdůrazňuje klíčovou úlohu soukromých investic při dosahování potřebných úrovní financování, a proto se domnívá, že by EU měla zajistit příznivý trh a regulační rámec, který by podněcoval podniky k prosazování ambiciózní energeticky účinné strategie; domnívá se, že za těchto podmínek trhy dosáhnou stanovených cílů; nabádá proto Komisi k předložení konkrétních a ambiciózních cílů v souladu jak s potenciály různých IKT, tak s tímto sdělením (KOM(2009)0111);

42.

vyzývá členské státy k investicím do vzdělávání o energetické účinnosti, které by mělo začínat od škol, a nabádá k pořádání inovativních vzdělávacích kurzů o energetické účinnosti IKT v široké síti základních a středních škol;

43.

je přesvědčen, že projekty inteligentního měření a projekty IKT obecně vyžadují pořádání rozsáhlých informačních kampaní, jejichž prostřednictvím by občané byli informováni o jejich výhodách; zdůrazňuje, že informování společnosti o potřebě a výhodách inteligentních systémů měření je klíčové k tomu, aby nedocházelo k chybnému porozumění a nedostatku veřejné podpory; domnívá se proto, že s podporou inteligentních měřících systémů je třeba začít co nejdříve, aby spotřebitelé mohli řídit svou spotřebu co nejefektivněji, s cílem dosáhnout optimalizace výroby a dodávek energie a elektrických rozvodných sítí; v tomto ohledu zdůrazňuje, že měření, kontrola a automatizace spotřeby budou zásadními prvky optimalizovaných elektrických architektur, jejichž cílem musí být jednak zajistit energetickou účinnost a jednak zahrnout obnovitelné zdroje energie, řízení skladování energie a dobíjení budoucích elektromobilů; zdůrazňuje ovšem, že ačkoli inteligentní měřící systémy jsou zásadní etapou procesu, představují pouze první krok směřující k vytvoření inteligentních sítí;

44.

zdůrazňuje, že v souvislosti se zásadním vlivem informačních a komunikačních technologií (IKT) na ekonomický rozvoj měst a regionů EU jsou nezbytné konzultace se zplnomocněnými představiteli místních a regionálních společností, jestliže vymezení prioritních oblastí aplikací, které jsou pro ně důležité, nachází podporu v programech EU;

45.

zdůrazňuje, že aby mohlo být plně využito výhod inteligentního měření, je na úrovni členských států a Evropské unie nezbytné vytvořit inteligentní energetické sítě; vyzývá proto Komisi, aby se zabývala programy investic na evropské úrovni; vyzývá členské státy, aby podporovaly a usnadňovaly použití inteligentního měření pro uživatele nebytových a bytových prostor; zdůrazňuje, že zavedení inteligentních měřidel je pouze jedním z nezbytných prvků při vytváření evropské integrované inteligentní sítě; vyzývá členské státy a Komisi, aby v tomto ohledu urychlily dokončení zavedení produktů a služeb IKT;

46.

zdůrazňuje potřebu monitorovat vliv rozvoje IKT na různé aspekty udržitelného rozvoje, se zvláštním důrazem na environmentální a sociální otázky, včetně hrozby, kterou pro životní prostředí a zdraví představuje využívání zastaralého vybavení a sociální nerovnosti způsobené digitálním vyloučením;

47.

blahopřeje členským státům, které inteligentní měřicí systémy vztahující se k této iniciativě již zavedly, a nabádá ostatní členské státy, aby v této oblasti také co nejdříve dosáhly pokroku; žádá Komisi, aby se podílela na financování co největšího počtu rozsáhlých pilotních projektů prostřednictvím stávajících finančních a výzkumných nástrojů;

48.

vyzývá Komisi a členské státy, aby prostřednictvím zadávání veřejných zakázek podpořily účinné produkty a služby IKT schopné zdokonalení a rozvoje;

49.

vyzývá Komisi k vytvoření evropského webového portálu obsahujícího nejosvědčenější postupy využití IKT ke zlepšení energetické účinnosti, který by mohl spotřebitelům a orgánům veřejné moci poskytnout užitečné informace; vyzývá k uspořádání kampaně v evropských médiích zaměřené na vzdělávání veřejnosti o postupech v oblasti energetických úspor, co se týče využívání elektronických zařízení;

50.

vyzývá Komisi, aby při plánování IKT vzala v úvahu méně rozvinuté regiony Unie a zajistila prostředky na spolufinancování zavádění inteligentních měřičů a dalších projektů IKT v těchto regionech, což zajistí jejich spoluúčast a zabrání vyloučení těchto regionů ze společného evropského podnikání;

51.

vítá vytvoření pracovní skupiny pro inteligentní sítě, která vznikla v rámci Komise, a doporučuje, aby tato skupina zohlednila při své práci stanoviska všech zúčastněných stran; žádá Komisi, aby Parlament pravidelně informovala o pokračování této činnosti;

52.

vyzývá Komisi, aby na základě práce této pracovní skupiny zvážila vypracování sdělení o inteligentních měřicích systémech, ve kterém by

a)

určila překážky bránící širokému uplatňování inteligentních měřicích systémů,

b)

uvítala praktického průvodce navrženého ve spolupráci s Výborem regionů o tom, jak mohou místní a regionální orgány využít IKT ve svých plánech týkajících se životního prostředí a energetické účinnosti, přičemž tyto aplikace zlepší obchodní příležitosti na místní a regionální úrovni,

c)

navrhla postup pro co nejrychlejší vypracování minimálních společných funkčních specifikací pro systémy měření,

d)

vymezila plán pro vytvoření specifikací a norem nutných k rozvoji inteligentního elektronického zařízení kompatibilního s měřícími systémy,

e)

vypracovala plán, který bude uvádět inteligentní (zvláštní, měřitelné, přiměřené, reálné a časově vymezené) úkoly a cíle, aby mohlo být dosaženo v členských státech pokroku v zavádění těchto systémů, a

f)

zřídila systém výměny osvědčených postupů v této oblasti;

53.

domnívá se, že je zásadní, aby se členské státy do konce roku 2010 dohodly na minimálních společných funkčních specifikacích pro inteligentní měřicí systémy, jež podporují decentralizovanou produkci a energetickou účinnost, které by spotřebitelům poskytly ucelené a vhodné informace, jež jim umožní kontrolovat v každém okamžiku jejich energetickou spotřebu a přizpůsobovat ji svým potřebám a tímto způsobem ji efektivněji řídit;

54.

vyzývá Komisi k předložení stručného akčního plánu pro snížení spotřeby energie prostřednictvím využití IKT v budovách institucí EU, aby tak byla příkladem členským státům a evropským občanům;

55.

vyzývá Komisi, aby do konce roku 2010 navrhla harmonogram s ambiciózními a závaznými cíli na úsporu energie založenými na využívání IKT, který budou muset respektovat všechna odvětví IKT a členské státy, mají-li být cíle snížení emisí CO2 splněny;

56.

domnívá se, že při volbě normativních nástrojů a při přijímání společných opatření na evropské úrovni bude nutno věnovat zvláštní pozornost doplňkovým nákladům, jež vzniknou evropským občanům v důsledku těchto opatření, a také na výrobní a administrativní zatížení evropského průmyslu;

57.

vyzývá Komisi k vytvoření finančních nástrojů, jako nedílné součásti financování Evropskou unií, které podpoří malé a střední podniky v rozvoji jejich udržitelných nízkouhlíkových energetických technologií;

58.

vyzývá Komisi, aby evropský rozpočet přizpůsobila tak, aby umožnil urychlit výzkum a využívání nákladově efektivních nízkoenergetických technologií zaměřených zejména na splnění finančních požadavků k provádění Evropského strategického plánu pro energetické technologie (plánu SET);

59.

vítá vytvoření „Paktu primátorů“ jako fóra pro výměnu osvědčených postupů a jako průkopníka mezi městy, která si kladou ambiciózní cíle v oblasti zvyšování energetické účinnosti; blahopřeje v této souvislosti městům a sdružením, která rozvíjejí osvědčené postupy využívání IKT pro zvyšování energetické účinnosti měst, a podporuje šíření těchto osvědčených postupů;

60.

vyzývá členské státy a Komisi, aby podpořily vzdělávání a osvětu uživatelů a umožnily, aby se tak plně využilo potenciálu, který mají IKT s ohledem na energetické úspory;

61.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s příslušnými mezinárodními partnery podpořila rozvoj společných mezinárodních standardů pro emise CO2 oznamované společnostmi, které těmto společnostem umožní měřit své emise účinným a srovnatelným způsobem;

62.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily rozvoj externího zpracování, vzhledem k obrovskému potenciálu, kterým tyto technologie mohou přispět ke zlepšení energetické účinnosti a snížení produkce odpadů, která je běžně spojena s pravidelnou aktualizací IKT;

63.

přeje si, aby byly uskutečněny iniciativy s cílem využít potenciálu IKT ke snížení plýtvání potravinami v rámci logistického řetězce, a to zejména prostřednictvím koordinované akce společné zemědělské politiky a sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj;

64.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10.

(2)  Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1


15.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 81/115


Čtvrtek 6. května 2010
Bílá kniha Komise nazvaná „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“

P7_TA(2010)0154

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2010 o bílé knize Komise nazvané „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“ (2009/2152(INI))

2011/C 81 E/21

Evropský parlament,

s ohledem na bílou knihu Komise nazvanou „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“ (KOM(2009)0147),

s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o zelené knize Komise nazvané „Přizpůsobení se změně klimatu v Evropě – možnosti pro postup EU“